Kultura po dvaadvaceti letech
Transkript
Kultura po dvaadvaceti letech
Kultura po dvaadvaceti letech Vše prochází změnami, hodnoty však zůstávají… takové motto jsem si vybrala pro tuto kapitolu, kde srovnávám kulturní nabídku října roku 1983 a téhož měsíce po 22 letech. Toto období jsem si vybrala víceméně náhodou, když se mi dostal do rukou zpravodaj Kultura a život z r. 1983. Pokusím se tímto „statistickým“ srovnáním dobrat určitého obrázku, co vše a jak se v této oblasti změnilo. V roce 1983 ve městě fungovala tato kulturní zařízení: Závodní klub VTŽ (dnešní městské divadlo) Závodní klub ROH VTŽ (v Revoluční ulici, dnes již neexistuje) Sdružený závodní klub Dolu Jan Šverma (fungoval na náměstí 1. máje, dnes je zde pouze restaurace„U kohouta“) Závodní klub železničářů (v Jiráskově ulici, dnes opuštěná budova v majetku Českých drah, které ji nedovedou využít ani prodat za přijatelnou cenu, takže zřejmě brzy dojde k její demolici) Okresní kulturní středisko (dnes funguje jako SKKS) Kino Praha Kino Oko Kinokavárna Svět (dnes již neexistuje) Okresní dům pionýrů a mládeže (dnes funguje na jiném místě, s širší nabídkou kroužků pro děti) V roce 2005 můžeme chodit za kulturou do těchto míst: Městské divadlo (spadá pod organizaci města s názvem : Správa kulturních zařízení s.r.o.) Kulturní dům Zahradní (rovněž součást SKZ s.r.o.) Kino Praha (součást SKZ s.r.o.) Kino Oko (součást SKZ s.r.o., další dvě kina, která byla vybudována po r. 1983, byla před několika lety zrušena) Středisko knihovnických a kulturních služeb (dříve OKS) Dům dětí a mládeže (v Jiráskově ulici) Pokud za kulturu považujeme i diskotéky, tak ty se konají pravidelně hned v několika soukromých zařízeních, například v TIP Klubu na Zahradní. Soukromých restaurací, kde se hraje hudba různých žánrů (i živé kapely) je několik. Například v Pizzerii Bravo u Delvity se pravidelně představují jazzová uskupení, restaurace slouží i jako výstavní prostor pro výtvarníky. Nabídka těchto restaurací a klubů se dá považovat za obdobu dřívějšího ZK ROH VTŽ. Z tohoto srovnání vyplývá, že kulturních zařízení v průběhu 22 let výrazně neubylo ani nepřibylo. A jaká byla aktuální nabídka jednotlivých typů pořadů ? 147 Říjen r. 1983 Hudební koncerty 9 Říjen r. 2003 7 (V r. 1983 v Chomutově živě vystupovali: Vítězslav Vávra se skupinou Maximum, Kaktus Plzeň, Kroky Michala Davida, Fešáci, OK Band, pěvecký sbor Hlahol, Arc Cameralis a Viktor Sodoma, tzn. 3x pop, 2x rock, 1x country, 2x klasika. O 22 let později to byli: The Backwards-The Beatles revival band, Hana Hegerová, Jakub Smolík, Aron Govea a Gonzalo Salazar, Mara Cas, trubkový koncert Boříka Čecha a pěvecký sbor V.I.S., děleno podle žánrů to byl : 1x rock,1x šanson, 1x folk, 1x country, 3x klasika) Resumé: Ubylo koncertů popových kapel a zpěváků a přibylo koncertů klasické hudby, tzv. menší žánry jako je rock, šanson, folk či country byly zastoupeny v podstatě stejně. Hudba k tanci více „letěla“ před 22 lety, dnes již nejsou tyto zábavy natolik žádané publikem. Samozřejmě výrazně přibylo restaurací, kde hudba tvoří pouhou kulisu ke konzumaci jídla a zejména pití. Živé kapely dnes navíc vystupují v některých restauracích, jako například U bizona, kam chodí publikum country, folk či blues. Příjemné klubové prostředí dotváří stylová výzdoba tohoto podniku (část bývalého malého obchodního centra v Zengerově ulici). Někdy zde dokonce kolemjdoucí natrefí na „zaparkované“ koně, na nichž přijeli někteří návštěvníci tohoto klubu. Dnes festival Cumbajšpíl (na snímku), před 22 lety oblíbený podobně zaměřený festival Tempo, koncerty rockových či folkových skupin jsou v Chomutově stále žádané. Rozdíl je snad jen ve kvalitě aparatury a v tom, že dnes kapelám nikdo necenzuruje texty, ani nemusí procházet „ schvalovačkami“. 148 Hudební pořady Taneční večery+diskotéky 2 25 2 (v tomto počtu nejsou zahrnuty akce soukromých restauratérů) Divadelní představení Komponované pořady – oslavy Literární či filmové pořady Zábavné pořady se známou osobností Akce zájmových sdružení Pohádky 1 1 2 2 10 1 2 4 1 2 11 3 U akcí zájmových sdružení jsem za sledované období r. 1983 vynechala všechny politicky zaměřené akce jako byly různé „aktivy“ a zaznamenala jsem čistě zájmové aktivity v těchto oblastech: numismatika, přírodověda, technika, ochrana životního prostředí či historický šerm. Bohatá byla v této době činnost zájmových kroužků, byly to pravidelné schůzky např. filatelistů, filumenistů, loutkářů, fotoamatérů, tanečníků, alpínkářů, chovatelů exotického ptactva a včelařů. O 22 let později se z těchto zájmových okruhů pravidelně scházeli zřejmě již jen chovatelé, kynologové a tanečníci. Konala se ovšem řada jednorázových akcí, zejména se zaměřením na výtvarnou výchovu, přibyly vzdělávací pořady pro seniory (oblast přírodovědy a historie). Bohatá nabídka zájmové činnosti je dnes určena dětem, kdy v Domu dětí a mládeže fungují nejrůznější kroužky dle zájmu veřejnosti i možnosti sehnat vhodné lektory. Novinkou je například oblast vzdělávání v oblasti výpočetní techniky. V obou sledovaných obdobích fungovala přibližně ve stejném rozsahu Základní umělecká škola (dříve LŠU), kurzy společenského tance v divadle a jazykové kurzy (v r. 1983 navíc kurzy střihů a šití.) Podíváme-li se na filmovou nabídku, tak zde se projevuje jak změna životního stylu, tak uznávaných hodnot. Pouhá čísla by fandila r. 1983, kdy se za 1 měsíc odehrálo 82 filmů. Největší část nabídky ovšem tvořily filmy sovětské, na které se chodilo hlavně povinně (v rámci školní výuky). 27 kousků z produkce našeho „přítele na věčné časy a nikdy jinak“ doplňovalo 13 filmů z ostatních socialistických zemí, o něž mezi diváky též nebýval příliš zájem. Divácky nejžádanější bývaly tituly z kapitalistické ciziny, těch se promítalo 14 (z toho pouze 2 vyrobené v USA). Hrálo se dost českých filmů (nových i starších) a to 24. Podle typu filmu to byly nejčastěji příběhy, zastoupeny byly komedie, drama, dobrodružné, sci-fi a pohádky. O 22 let se na nabídka výrazně změnila. Filmů i dnů, kdy se promítá, ubylo. Do kina dnes chodí převážně mladí lidé, střední generace poněkud zlenivěla. Svou roli zde samozřejmě hraje i cena vstupenek, která se dnes pohybuje kolem 70,- Kč za lístek. Za lákavé nové filmy diváci dají klidně i víc, ale o běžnou nabídku není příliš zájem (téměř každá domácnost má dnes video a půjčuje si filmy domů na kazetách, což vyjde levněji). Navíc má většina domácností v Chomutově kabelovou televizi s množstvím kanálů. V kinech výrazně vedou filmy vyrobené v USA, těch se promítalo 16, české filmy se na plátně objevily jen 3, o něco více bylo koprodukcí (5), celkem si diváci mohli vybrat z nabídky 29 filmů. Podle žánrů nejvíce vedou filmy akční, následované komediemi. Umělecké filmy se v nabídce objevily ve 2 případech. 149