docvysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu
download 
Stížnost Transkript
vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu
EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT KUNOVICE SBORNÍK „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 27 Leden, Kunovice, Česká Republika Kolektiv autorů „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: (C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2006 Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou správnost odpovídají autoři ISBN 80-7314-083-7 “VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU” MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 Organizován EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, s.r.o. KUNOVICE Předseda programového výboru konference Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr.h.c. PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE Ing. Oldřich Kratochvíl, Drh.c. – předseda programového výboru Prof. Ing. Jozef Benčo, PhD. – Univerzita Matěja Bela v Banské Bystrici, SR Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, PhD. – Univerzita Matěja Bela v Banské Bystrici, SR Mgr. Zuzana Domesová – místostarostka města Hodonín, ČR Prof. Zw. Dr. hab. Krystyna Duraj-Nowakowa – Akademia Swietokrzyska, Kielce, PL Ing. et. Bc. Michal Dvouletý, DiS. – Dobrý den s Kurýrem, Uherské Hradiště, ČR Prof. Ruslan I. Chasbulatov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU Ing. Libor Karásek - starosta města Uherské Hradiště, ČR Plk. Prof. JUDr. Josef Králík, CSc. - Akadémia policajného zboru Bratislava, SR Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr.h.c. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Prof. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. - Univerzita Pardubice, ČR Prof. Ing. Vladimír Mikula, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Prof. Dr. Genadij N. Smirnov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU Ing. Jiří Vařecha - starosta města Kunovice, ČR Prof. Ing. Milota Vetráková, PhD. - Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, SR Doc. PhDr. Milan Vinklárik, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Sekce 1: Vysoká škola a její podpora rozvoje veřejné sféry regionu Moderátor: Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. Sekce 2: Vysoká škola a její podpora podnikání v regionu Moderátor: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc. Sekce 3: Mezinárodní konference studentů vysokých škol Moderátor: Ing. Petr Koudela Obsah ÚVODNÍ SLOVO ......................................................................................................................................................9 VYSOKÁ ŠKOLA MUSÍ PARTICIPOVAT NA VYTVÁŘENÍ BUDOUCNOSTI REGIONU Kratochvíl Oldřich, Matušíková Iveta .........................................................................................................................11 SPOLUPRÁCE EVROPSKÉHO POLYTECHNICKÉHO INSTITUTU A MĚSTA KUNOVICE Vařecha Jiří................................................................................................................................................................15 K PROBLEMATIKE INOVÁCIE ŠTÁTNEHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDELÁVANIA PRÍSLUŠNÍKOV POLICAJNÉHO ZBORU Králik Jozef ...............................................................................................................................................................17 VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE REGIONŮ Lacina Karel ..............................................................................................................................................................25 NAJVYŠŠÍ STUPEŇ VZDELÁVANIA NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH, TRENDY A PERSPEKTÍVY Strážovská Helena......................................................................................................................................................29 DIŠTANČNÉ A E-LEARNINGOVÉ TECHNOLÓGIE V SLUŽBÁCH ROZVOJA ĽUDSKÝCH ZDROJOV Strišš Jozef.................................................................................................................................................................35 SEKCE 1 - VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ PODPORA ROZVOJE VEŘEJNÉ SFÉRY REGIONU IMPLEMENTÁCIA SYSTÉMU KVALITY VO VYSOKOŠKOLSKEJ INŠTITÚCII Vetráková Milota .......................................................................................................................................................41 PRÍLEŽITOSTI VYSOKEJ ŠKOLY V RÁMCI POSKYTOVANIA INDIVIDUÁLNEJ ŠTÁTNEJ POMOCI INVESTOROM V SR Dubovec Juraj, Hlačina Tibor.....................................................................................................................................45 ÚSKALIA POLITICKÉHO MARKETINGU ALEBO AKO BYŤ ÚSPEŠNÝ V REGIONÁLNYCH VOĽBÁCH Strišš Jozef, Soviar Jakub...........................................................................................................................................49 WYCHOWANIE STUDENTÓW PEDAGOGIKI DO DEMOKRACJI W EUROPIE Cholewiński Miroslav ................................................................................................................................................57 POZNÁVÁNÍ A ROZVÍJENÍ NAŠICH PRIORIT Blížkovský Bohumír ..................................................................................................................................................61 STRATEGICKÝ VÝZNAM HODNOTOVÝCH ORIENTACÍ Kučerová Stanislava...................................................................................................................................................65 KOEFICIENT KVALIFIKACE PRACOVNÍCH SIL A JEHO VYUŽITÍ PŘI HODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ Jurča Robert, Matušík Petr .........................................................................................................................................67 PŮSOBENÍ VYSOKÉ ŠKOLY NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONU Jurča Robert, Matušík Petr .........................................................................................................................................73 KOMPARACE VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ NA VŠ VE VELKÉ BRITANII A ČESKÉ REPUBLICE Kavka Jaroslav...........................................................................................................................................................77 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 5 INOVATIVNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Rýznar Ladislav........................................................................................................................................................ 81 SEKCE 2 - VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ PODPORA PODNIKÁNÍ V REGIONU PODNIKATEĽSKÉ INKUBÁTORY A ICH POMOC PRE ZAČÍNAJÚCE INOVATÍVNE PODNIKY Cisko Štefan ..............................................................................................................................................................87 REGIONÁLNY MARKETING A JEHO VYUŽÍVANIE Jedlička Milan............................................................................................................................................................91 MODELLING OF FUZZY TIME SERIES WITH APPLICATION TO INFLATION DATA Marček Dušan............................................................................................................................................................95 RODINNÉ PODNIKANIE AKO FENOMÉN V PODNIKATEĽSKOM PROSTREDÍ Strážovská Ľubomíra ...............................................................................................................................................101 HYPOTÉČNÍ ÚVĚRY, STÁTNÍ PODPORA A MOŽNOSTI VYUŽITÍ ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Radová Jarmila ........................................................................................................................................................109 MARKETINGOVÝ AUDIT – CESTA SKVALITNENIA MARKETINGOVÉHO RIADENIA PODNIKU Ďaďo Jaroslav..........................................................................................................................................................117 PARTNERSTVO VEREJNÉHO A SÚKROMNÉHO SEKTORA – NOVÉ MOŽNOSTI FINANCOVANIA PROJEKTOV INTELIGENTNÝCH DOPRAVNÝCH SYSTÉMOV Kráľ Pavol ...............................................................................................................................................................125 THE FITTING AND FORECASTING OF ECONOMIC TIME SERIES MODELS BY SVM´S METHOD Marček Milan ..........................................................................................................................................................129 MARKETING MANAŽMENT V PROCESE GLOBALIZÁCIE Jedlička Milan..........................................................................................................................................................135 QUANTITATIVE METHODS AND ARTIFICIAL INTELLIGENCE IN MANAGEMENT PREDICTION SYSTEMS Marček Dušan, Marček Milan ..................................................................................................................................141 AKCEPTOVATEĽNÁ VÝŠKA POPLATKOV ZA POUŽÍVANIE DIAĽNIČNEJ SIETE V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Cisko Štefan, Melek Juraj.........................................................................................................................................149 NÁSTROJE KONTROLINGU V LOGISTIKE PODNIKU Ceniga Pavel............................................................................................................................................................153 PRODUKČNÍ ANALÝZA, NÁKLADY FIRMY A ZISK Váchová Zdenka ......................................................................................................................................................157 FIREMNÍ INTELIGENCE Prachař Jan ............................................................................................................................................................. 161 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 6 SEKCE 3 - MEZINÁRODNÍ KONFERENCE STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL RIADENIE VZŤAHOV SO ZÁKAZNÍKMI (CRM) – FORMA KOMUNIKÁCIE S TRHOM Nadányiová Margaréta .............................................................................................................................................167 UNIVERZITA – VÝZNAMNÁ SÚČASŤ KLASTRA Soviar Jakub ............................................................................................................................................................171 FACILITÁCIA PRI INVESTIČNOM PROJEKTE Vacek Lukáš ............................................................................................................................................................177 KOMPARACE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČR A EU Sokolová Lenka .......................................................................................................................................................179 MEZINÁRODNÍ MARKETINGOVÉ PROSTŘEDÍ Bachůrková Vladislava ............................................................................................................................................183 PROJEKT GÉANT A SÍŤ CESNET2 Kočenda Lukáš ........................................................................................................................................................187 BEZDRÁTOVÉ SÍTĚ (WIFI) A JEJICH ZÁKLADNÍ ZABEZPEČENÍ Minařík Pavel ..........................................................................................................................................................189 VYUŽITÍ PROGRAMU MACROMEDIA CAPTIVATE PRO ŠKOLENÍ Renčík Pavel............................................................................................................................................................193 VIRTUAL LOCAL AREA NETWORK (VLAN) AND THE POSIBILITY OF DYNAMIC CHANGES IN ENTERPRISE MANAGEMENT Rubáš Marek............................................................................................................................................................197 INTERNETOVÁ TELEFONIE Soukop Michal.........................................................................................................................................................199 VYUŽITÍ GENETICKÝCH ALGORITMŮ V ŘÍZENÍ VÝROBY Šrámek Antonín .......................................................................................................................................................203 BEZPEČNOST IT V PROSTŘEDÍ MALÝCH FIREM Vyskočil Martin .......................................................................................................................................................207 DATAWAREHOUSE, DATAMINING A TECHNOLOGIE OLAP Hološka Jiří .............................................................................................................................................................209 PLEСHANOV ACADEMY OF ECONOMICS IS IN THE DEVELOPMENT OF MOSCOW ECONOMICS Erysheva Olga, Sivova Julia .....................................................................................................................................211 CONCESSIONS AS A PRIVATIZATION ALTERNATIVE IN THE ECONOMY OF MORAVIA Lisovskaya By E., Babich I. .....................................................................................................................................215 THE STRUCTURE OF GERMAN EDUCATION SYSTEM: KEY FEATURES Achalova Larisa Vladislavovna ................................................................................................................................217 EDUCATION SYSTEM IN ITALY Oreshkin Alexey Gennadievich ................................................................................................................................225 JMENNÝ REJSTŘÍK............................................................................................................................................233 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 7 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 8 ÚVODNÍ SLOVO Vážení přátelé v pátek, dne 27. 1. 2006 se sešli prorektoři, děkani, proděkani a akademičtí pracovníci z 5 zemí Evropské Unie a z 10 vysokých škol z ČR, SR, Polska, Maďarska, Ruska, pracovníci veřejné správy, starostové, ředitelé Hospodářských komor okresů Hodonín a Uherské Hradiště, podnikatelé - celkem 150 účastníků na druhé mezinárodní konferenci „Vysoká škola jako facilitátor rozvoje regionu”. Bylo nám ctí, že nad konferencí převzal záštitu náměstek hejtmana Zlínského kraje, pan Mgr. Jozef Slovák, který se konference také osobně zúčastnil a ve svém projevu popsal stanovisko a strategii Zlínského kraje. Směr jednání konference určil svým projevem rektor naší vysoké školy, Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr.h.c. Cílem konference tentokráte bylo předání výstupů výzkumů akademické půdy, tok informací z akademické půdy do veřejného sektoru a podnikatelského sektoru a naopak posouzení prvních příkladů propojení veřejné, podnikatelské a akademické půdy v regionu. Posoudily se také možnosti rozšíření teritoria aplikace výzkumů na další regiony – Trenčín, Banská Bystrica. Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr.h.c. Konference se sešla v době, kdy se mimořádně daří ekonomice ČR (růst HDP za rok 2005 bude kolem 5%, nízká inflace, přiměřený růst mezd, fiskální deficit jen 2,88% HDP, kladný vývoj bilance zahraničního obchodu, mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky) a prognózy ukazují, že pokud nepřijde k diskontinuitě vývoje politické situace v okolí ČR, lze s jistotou předvídat dlouhodobější vzestup ekonomiky a HND ČR, i když s poněkud menším růstem HDP (SBČ odhaduje růst HDP pro rok 2006 v rozmezí 2 – 4%). Vláda ČR dokončuje strategické materiály Strategie hospodářského růstu ČR, Národní rozvojový plán ČR a Strategický a referenční rámec čerpání strukturálních fondů EU. Probíhají práce na legislativě meziobecní spolupráce a dobrovolných svazcích malých obcí. Diskuse nad tímto materiálem je bouřlivá, protože jde o otázku rozdělování finančních zdrojů obcím. EU pracuje na Nové finanční perspektivě pro roky 2007 až 2013 a prioritách a strategii hospodářského růstu pro tyto roky. Všechny tyto faktory mají vliv na rozvoj našeho a sousedních regionů. Obce, státní správa a podnikatelské sféra očekává podporu vysokých škol regionu při rozvoji lidského potenciálu regionu, pomoc od aplikovaného výzkumu a propojení aktivit vysokých škol na podporu inovačních procesů. Po plenárním zasedání proběhla práce ve specializovaných sekcích. Je mně ctí konstatovat vysokou společenskou úroveň celého průběhu konference a poděkovat všem účastníkům za přínos každého. Výsledky výzkumu a zkušenosti, které jsme si vyměnili v následujícím období aplikujeme ve prospěch občanů regionu a pro nastavení nových cílů výzkumu na příští rok. Závěrem jsme se dohodli, že se na této konferenci v lednu 2007 všichni setkáme. Oldřich Kratochvíl rektor Evropského polytechnického institutu, s.r.o. první soukromé vysoké školy na Moravě V Uherském Hradišti, dne 27. 1. 2006 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 9 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 10 VYSOKÁ ŠKOLA MUSÍ PARTICIPOVAT NA VYTVÁŘENÍ BUDOUCNOSTI REGIONU Oldřich Kratochvíl, Iveta Matušíková Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Vstupujeme do období, kdy dochází k transformaci základních principů, na nichž byla budována naše civilizace. Tomu odpovídá také nastupující změna globálního vzdělávacího systému, která je avizovaná produktem Massachusetts Institute of Technology v OpenCourseWare. Stejnou cestou jde soukromá vysoká škola EPI s.r.o. Výsledkem by mělo být plné zapojení vysoké školy do procesů řízení a rozvoje regionu a rozvoje osobnosti občanů regionu. Klíčová slova: region, OpenCourseWare, vzdělávací soustava, Millenium, fuzzy logika, neuronové sítě, terciální vzdělávání, EQF, strategie modrého oceánu Vstupujeme do období, kdy dochází k transformaci základních principů, na nichž byla budována naše civilizace. Projekt Millennium koordinovaný Americkou radou Univerzity Spojených národů upozorňuje, že tři pětiny ekosystémů, které umožňují náš život na zemi, jsou výrazně narušeny a využívány dlouhodobě neudržitelným způsobem [1]. V roce 2050 bude v oblastech s kritickým nedostatkem vody žít více než 2 miliardy lidí. Většina světa se brzy propojí internetem a vznikne nový planetární informační systém – kyberprostor. Ten povede k nástupu transnacionálního rozhodování, uplatnění moudrosti založené na etice, jako kritériu při rozhodování ve znalostních ekonomikách. I když v roce 2005 dosáhla světová ekonomika 60 bilionů dolarů, její rozdělení je nerovnoměrné. Pětina světové populace získává čtyři pětiny všech příjmů. Světová banka uvádí, že od roku 1981 příjem na hlavu v chudých zemích trvale klesá, což začíná být akutním nebezpečím pro některé světové regiony. Peter Drucker [2] považuje za nejvýznamnější faktor dvacátého století zahájení absolutní změny organizace společnosti západní civilizace – vznik společnosti organizací. společnosti institucionální rozmanitosti a rozptýlené moci. Stát přestává být jediným organizovaným mocenským centrem. Nutně potřebujeme novou obecnou teorii společnosti organizací. Pro prosperitu vyspělých zemí je základním kritériem produktivita a výkonnost znalostních pracovníků. Prahalad [3] definuje principy nové konkurenční strategie když říká, že v nově se utvářející ekonomice se budou konkurenční činnosti soustřeďovat na jedinečné osobní zkušenosti spoluvytváření hodnoty, která bude jedinečná pro každého spotřebitele. Massachusetts Institute of Technology ověřuje aplikaci této teorie do univerzitního prostředí v OpenCourseWare. To zcela jistě povede k vytvoření akademické obce jako společenství, jehož členové se společně zapojují do spoluvytváření nových poznatků. Hranice univerzity se rozplynou. Bude umožňovat spolupráci na společných problémech specialistů z praxe, absolventů, akaemické obce, studentů, představitelů veřejné i podnikatelské správy. Moderní vize univerzity jako uzlové firmy regionu nás vede k výstupu činnosti univerzity, který tvoří spoluvytvářený intelektuální kapitál, který má hodnotu pro společenství jako celek. [4] Kim pochopil, že mizí podnikatelské prostředí, pro které byly definovány konkurenční strategie a definuje nové pojetí konkurence ve své teorii Modrého oceánu. Doporučuje, aby si instituce osvojila kompetence soustřeďovat se místo na konkurenty na alternativy, místo orientace na zákazníky rozšířit svoje zacílení na dosavadní nezákazníky. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 11 Praktické problémy se v diskontinuální době, kdy je více a více problémů nealgoritmizovatelných a kdy se problémy z tohoto důvodu často nedají řešit jen klasickými exaktními metodami. Nastupuje fuzzy logika, která místo dvojstavové soustavy rozhodování ano/ne používá fuzzy logiku, v níž určujeme „jak moc prvek do množiny patří“. Fuzifikace Fuzzy dedukace Zpětná fuzifikace Obr.č.1. Postup fuzzy logiky Zdroj.: Petr Dostál. Ekonom č.1, 2006, str. 42 Aplikace do praxe však vyžaduje od uživatele kompetence „naučit“ software příslušný problém řešit (dodat příslušná data). Významným nástrojem manažerů se stávají modely na bázi umělých neuronových sítí, v nichž jednotlivé uzly představují charakteristické znaky případu: Obr.č.2.: Vícevrstvé umělé neuronové sítě. Zdroj.: Dostál,P., Rais, K. Umělý mozek v byznysu. In: Ekonom, 1/ 2006, str. 43 Co je úžasné, je rychlost s níž všechny tyto změny probíhají. V této situaci je třeba nově koncipovat roli vysoké školy v transformující se společnosti a potřebné změny procesů uvnitř vysoké školy tak, aby novým požadavkům společnosti vysoká škola vyhověla. Je zcela jisté, že zkušenosti z výše uvedené společenské změny a změny v podnikatelském prostředí lze očekávat i v oblasti terciálního vzdělávání. Především vysoké školy se brzy dostanou do tvrdé globální konkurence. Společnost si brzy uvědomí neefektivní plýtvání lidskými zdroji i investovanými financemi do výzkumu, který nepřinese institucím této společnosti užitek. Vysoká škola na sebe musí vydělat. Vzpomeňme si na větu Druckera, že „Pro prosperitu vyspělých zemí je základném kritériem produktivita a výkonnost znalostních pracovníků“. Toto kritérium pro své akademické pracovníky a dokonce ani pro své studenty zatím vysokoškolský sektor nezná. Nezískají li tuto kompetenci absolventi na vysoké škole, získají ji sice později v praxi, ale za mnohem vyšší cenu pro společnost i absolventy. K odvrácení ekologické katastrofy potřebujeme změnu pojetí životního stylu, změnu životní filosofie populace. Přechod od spotřebitelské strategie rozvoje společnosti k uplatnění moudrosti na společnost znalostí. Všechny generace 20. století byly vychovávány ve vzdělávacích systémech, které sloužily rozvoji výroby a produkce hospodářství. Moderní univerzita je místem, kde lze pozitivně působit jak na specialisty z praxe, tak i na studenty – budoucí odpovědné občany. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 12 Výchova k respektu k jedinečnosti zatím vysokoškolskému systému v ČR chybí. Nelze argumentovat jen tím, že podle světové banky vydává ČR na vzdělávání jen 0.88% HDP, zatím co průměr OECD je 1.37% HDP: Obr. č.: 3.:Výdaje na terciální vzdělávání, země OECD v roce 2002 Zdroj: OECD, Education at Glance, 2005 Ústav pro informace ve vzdělávání uvádí, že i za těchto podmínek studuje na vysokých školách dnes přes 300 000 studentů. Minulost nám zanechala 12% podíl vysokoškoláků v populaci 25 až 64 let, zatímco průměr EU je 16%. Následující graf dokladuje, že ani počet posluchačů vstupujících do terciálního vzdělávání v roce 2003 není dostatečný. Obr. č.: 4.: Kolik lidí vstoupilo do terciálního vzdělávání v roce 2003 Zdroj: OECD, Education at Glance, 2005 Situaci řeší Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky nejen posílením kapacit denních graduovaných forem studia, ale též propojením studia v rámci celoživotního vzdělávání podle zákona č. 111/98 Sb., §60. Jde o významný krok směrem „dělání správných věcí, než dělání věcí správně“. V roce 2001 přijali ministři školství Zprávu o konkrétních úkolech systémů vzdělávání a profesní přípravy [5], v níž se dohodli na společných cílech do roku 2010. V roce 2002 se nejvyšší představitelé států dohodli na tom, že budou usilovat o to, aby se evropský systém vzdělávání stal nejkvalitnějším na světě. Opomeňme absenci definice kvality v těchto projektech i nedostatečnou výchozí analýzu pro toto tvrzení. Jde o politické prohlášení, které však v zájmu jeho splnění otevírá dveře ke školským reformám, k integraci všech oblastí vzdělávání na evropské úrovni, včetně vzdělání celoživotního, kurzů, znalostí získaných praxí a dalšími formami vzdělávání. Školství ztrácí monopol na vzdělávání a musí se vypořádat s tak mocnými partnery, jako jsou podnikové vysoké školy, vzdělávací agentury atd. Na neformální červencové schůzce ministrů školství v Londýně v roce 2005 Komise zahájila konzultace o Evropském rámci kvalifikací (EQF) s cílem v roce 2006 předložit formální návrh. V regionu máme tedy příležitost vybudovat moderní strukturovanou vzdělávací soustavu, která může významně rozvinout ekonomiku regionu. je však třeba změnit mnohá dosavadní paradigmata, v nichž jsme doposud žili. Především se naučit opouštět vše, co již není efektivní a nepřináší úspěch. Opustit cestu neproduktivní krvavé konkurence a nastoupit cestu Kimova modrého oceánu nových příležitostí, podpořit vznik pluralitní společnosti institucí. Vysoká škola je místo, kde se tyto myšlenky mají prozkoumat a přizpůsobit regionu, včetně podkladů pro jeho veřejnou i podnikatelskou správu. Lze toho dosáhnout jen tak, že proces výuky bude založen na společném získávání zkušeností různých partnerů, na zaměření vzdělávacích procesů na řešení praktických problémů podniků a veřejné správy. Student „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 13 i učitel musí získat novou roli. Roli rovnoprávných spolupracovníků s externím okolím na řešení problémů společnosti a podnikatelské sféry a při uspokojování potřeb všech členů tohoto týmu bez hranic, včetně studentů. Vysoká škola se musí stát jedinečnou svým individuálním přístupem ke studentovi a k rozvoji jeho osobnosti. Velkým sociálním problémem je zapojení do rozvoje nové společnosti střední a starší generace, protože bez jejich zkušeností a moudrosti nelze v rozvoji pokračovat. Je třeba vybudovat vzdělávací programy na míru této části populace, s využitím životních i profesních zkušeností. Co je významné. Rozvoj vzdělávací soustavy nelze dosáhnout bez našich partnerů ve veřejné správě, podnikatelském prostředí, bez účasti neziskových institucí na naši práci, bez propojení našeho regionu a naší vysoké školy s globálním vzdělávacím a podnikatelským prostředím. A naopak – ani veřejná, ani podnikatelské sféra se neobejde bez poctivé práce vzdělávací soustavy v daném regionu. Jde o integrovaný systém, který vyžaduje vizi, cíle, strategii, plánování a operativu. Realizace tohoto systému vyžaduje, abychom získali kompetence pro efektivní spolupráce, která bude přínosná pro všechny účastníky. Vysoká škola vysílá své studenty k vypracování semestrálních i bakalářských prací pro danou firmu. Spolu s top managementem ŽV Veselí nad Moravou připravujeme projekt, v němž budou studenti zapojeni do reálných obchodních případů a ponesou později i odpovědnost za výsledky svého marketingu. Teritorium je pro ně celý svět. Spouštíme jiný zahraniční program, v němž budou studenti hledat poptávku a nabízet služby a výrobky našeho regionu. Nejde již o hraní. Jde o skutečný výkon a přínos, snahu o výuku v tvrdé realitě businesu. LITERATURA [1] GLEN, C. J.; GORDON, T. J. State of the Future 2005. The Millennium Project. Washington D. C. : American Council for the United Nations University, 2005. [2] DRUCKER, P. Fungující společnost. Praha : Management Press, 2004. [3] PRAHALAD, C. K. Budoucnost konkurence. Praha : Management Press, 2005. [4] KIM, W. Ch. Strategie modrého oceánu. Praha : Management Press, 2005. [5] http//europa.eu.int/education/policies/2010/doc/rep_fut_obj_en.pdf [6] DOSTÁL, P.; RAIS, K. Mezi 0 a 1. In Ekonom. 1/ 2006, str. 42. [7] DOSTÁL, P.; RAIS, K. Umělý mozek v byznysu. In Ekonom. 1/ 2006, str. 43. Adresa: Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr.h.c. Osvobození 699, 686 04 Kunovice, Česká republika tel/fax +420 572 549 018, 572 548 788 e-mail: [email protected] Mgr. Iveta Matušíková Osvobození 699, 686 04 Kunovice, Česká republika tel/fax +420 572 549 018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 14 SPOLUPRÁCE EVROPSKÉHO POLYTECHNICKÉHO INSTITUTU A MĚSTA KUNOVICE Jiří Vařecha Městský úřad, Kunovice Abstrakt: Příspěvek pojednává o spolupráci Evropského polytechnického institutu, s.r.o a města Kunovice a vlivu této spolupráce na rozvoj města a regionu. První písemná zmínka o Kunovicích se pojí s datem 13. leden 1196. Strategická poloha na soutoku řek Moravy a Olšavy stejně jako křížení obchodních cest do všech světových stran v bezprostřední blízkosti předurčilo v minulosti význam Kunovic. Historicky daná geografická poloha zůstává městu i v současnosti. Město má atuálně 5246 obyvatel a rozkládá se na katastru bezmála 3000 ha. Kunovice jsou spojovány v rámci České republiky i v evropském povědomí s letectvím, které zde zapustilo své kořeny v polovině třicátých let minulého století a má své pokračovatele i v současných prosperujících firmách jako např. Evektor, Ramet, Aerotechnik nebo nově Aircraft Idustries. Dlouhodobě se Kunovice rovněž prezentují péčí o lidovou kulturu a uchováváním lidových tradic. Folklórní soubory, pěvecká sdružení, cimbálové muziky nesoucí název města a lidové slavnosti jako jsou hody s právem, Jízda králů nebo Mezinárodní dětský filmový festival „Kunovské léto“ jsou známi nejen mezi odborníky, ale i mezi širokou veřejností v blízkém i vzdáleném okolí. Toto přirozené snažení občanů bylo před dvěma lety oceněno Masarykovou akademií umění udělením prestižní ceny Rudolfa II. Třetí oblastí, která prezentuje město Kunovice doma i v zahraničí je oblast vzdělání. Zde je na prvním místě právě Evropský polytechnický institut a jeho věhlas, stejně jako vyšší odborná a střední soukromá odborná škola. Tuto skutečnost ocenil a živě se o školu zajímal i prezident České republiky pan Václav Klaus při své loňské návštěvě města. Spolupráce těchto dvou subjektů tj. vysokoškolské instituce a města jako samosprávného celku se vyvíjela postupně. Počátky lze nalézt ve smlouvě z roku 1993 o pronájmu nemovitosti, staré základní školy nacházející se v samém středu města, na dobu neurčitou, nejméně však na 20 let. S odstupem více jak deseti let lze patřičně docenit jak moudré a prozíravé bylo rozhodnutí obecní rady o pronájmu tehdy opuštěné chátrající základní školy soukromé střední odborné škole. Podmínkou tohoto pronájmu byla oprava této budovy za cca 1,3 mil. Kč. Soukromá škola začala využívat opravenou školu od roku 1994. Zde vidím první významnou vzájemnou spolupráci, obec nabídla chátrající budovu za výhodných podmínek pro soukromou střední odbornou školu a obec naopak získala opět vzhlednou dominantu svého středu. V polovině devadesátých let měla tato soukromá škola kolem 2 tisíc studentů a patřila mezi největší soukromé střední odborné školy v České republice. Nezůstalo jen u jedné budovy, spolupráce s rodinou Abrhámových vyústila ve změnu vlastníka budov na ul. Osvobození, kde je sídlo rektorátu a vedení školy, následně po rekonstrukci dalších budov v bezprostřední blízkosti byly vybaveny nové laboratoře, počítačové učebny a posluchárny. Množství studentů z celé České republiky i ze zahraničí si vyžádalo nové ubytování v Domově mládeže, na ul. Na Záhonech, který vznikl po opravě a přístavbě stávajícího rodinného domu. Tento stručný výčet dalších stavební aktivit, které tato soukromá vzdělávací instituce zatím v našem městě realizovala vnímám jako druhý aspekt působnosti a rozvoje této soukromé vzdělávací instituce ve městě. Postupně soukromá škola rozšiřuje vzdělávací nabídku o kvalitativně vyšší vzdělávací stupeň a tím je Vyšší odborná škola. Expanduje se svými vzdělávacími programy taky do dalších měst na Moravě např. do Uherského Brodu a Slavičína. Rozvíjí se spolupráce se zahraničními školami na Slovensku, Irsku a Rusku. Tato zahraniční spolupráce není formální, ale je založena především na vzájemné výměně studentů a pedagogů. Nabízí se otázka jaké úsilí, lidské i finanční, by musela vynaložit samospráva jakéhokoli města nejen Kunovic, aby se její jméno dostalo do vědomí lidí, a to především mladých lidí v tak vzdálených krajích a navíc ve spojitosti s tak prestižní oblastí jako je vzdělávání. To je bezesporu třetí vliv existence EPI v našem městě. A pojďme dál. Zajímavá je oblast spolupráce vedení školy s vedením města. Současní představitelé města stejně jako naši předchůdci si velmi váží členství v Akademické radě EPI, kde se mohou jednak informovat o výsledcích školy, spolupodílet se na jejím směrování a mají možnost se setkávat s vysokoškolskými odborníky stejně jako se zástupci podnikatelské sféry. Právě tuto provázanost vědy a praxe spolu s důrazem na vzdělávání v oblasti jazyků oceňuji jako velkou devizu EPI a dalších dceřinných škol nižších vzdělávacích stupňů tj. VOŠ a SSOŠ, které v našem městě působí. Domnívám se, že to je ta deviza, která každoročně láká zájemce o studium na této kunovické škole. Když jsem v „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 15 uplynulých letech pracoval na jiných pozicích v oblasti vzdělání, měl jsem osobně možnost spolupracovat s absolventy všech vzdělávacích stupňů, které pod hlavičkou EPI působí a musí odpovědně sdělit, že jsou to kreativní odborníci ve svých oborech a myslím, že to není jenom mé poznání. Dotkl-li jsem se absolventů EPI, pak je velmi potřebné zmínit i bezprostřední spolupráci města a městských institucí se studenty školy v průběhu studia. Příkladem je spolupráce v městském informačním centru jednak v běžném styku s občany, ale taky např. při vytváření databáze podnikatelských subjektů a firem působících v našem městě. Jen pro zajímavost máme jich v Kunovicích více jak jeden tisíc. Jiným dokladem vzájemných kontaktů radnice s vedením školy jsou témata diplomových prácí z okruhů samosprávy v našem městě, na kterých jsme se s vedením školy dohodli a ta byla studenty školy postupně zpracována. To jsou další příklady vlivu školy na rozvoj regionu. Jinou neméně zajímavou oblastí je využívání sportovních zařízení města a to především v letních měsících sportoviště v Sokolském areálu, kde v loňském roce město vybudovalo víceúčelové hřiště s umělým povrchem a od podzimu až do jarních měsíců pak studenti využívají každodenně sportovní halu na Bělince. Zajímavým dopadem existence školy v našem městě jsou různé typy studia jako např. distanční, dálkové nebo korespondenční a s mimi spojené návštěvy studentů ve městě o víkendech, kdy se zde sjíždí zájemci chtiví vědění ze všech koutů republiky. Působnost školy ve městě a množství studentů, kteří zde přes školní rok pobývají, ovlivňuje významně i tržby v maloobchodech, restauracích i v kulturních institucích. Patrný je ten rozdíl především v době prázdnin, jak mě informují majitelé těchto provozoven. Další neméně zajímavou formou spolupráce je samotná investiční výstavba realizovaná městem Kunovice. Zde bych chtěl upozornit na dokončenou infrastrukturu, dobudování kanalizační sítě a její napojení na čistírnu odpadních vod v Uherském Hradišti. Stavba za více jak 130 mil. Kč se na první pohled zdá, že nesouvisí se školou, ale opravdu jen zdánlivě neboť právě počet studentů a zaměstnanců školy po celý rok navyšuje počet obyvatel cca o 500 a tato skutečnost vyžaduje i řešení v oblasti životního prostředí. Na nastávající období připravuje město další významnou investiční akci, kterou je rekonstrukce areálu Panského dvora, která se nachází v samém středu města. Jedná se nemovitou historickou památku starou více jak 300 let z Lichtenštejnského období, která po svém dokončení bude sloužit občanům i návštěvníkům města. Cílem je vybudovat reprezentační prostory města, sály pro zájmovou činnost mládeže i dospělých, ubytovací a stravovací kapacity na špičkové úrovni a rovněž multifunkční sály k různému využití. Zde se budou nacházet prostory využitelné i pro reprezentační události školy jako jsou imatrikulace, promoce nebo konference jako je např. tato. Uzavřená dvorana s vodními prvky a posezením bude nabízet zcela jistě i příležitosti pro pohodové trávení volného času studentům EPI. V areálu jsou i další příležitosti pro rozvoj Evropského polytechnického institutu jako jsou nové přednáškové místnosti nebo ubytování kolejního typu. Probíhají vzájemné konzultace na dané téma mezi vedením EPI a radnicí města Kunovice. Samotné uskutečnění tohoto záměru však vyžaduje ještě hodně lidského snažení a nalezení nemalých finančních zdrojů. Vážení účastníci konference, považuji si za čest, že jsem mohl vystoupit na dnešní konferenci s názvem „Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu“, jsem přesvědčen, že okruhy vzájemných kontaktů mezi EPI Kunovice a městem Kunovice, tak jak jsem je zmínil ve svém příspěvku bezezbytku naplňují cíle konference. Velmi si Vážím, že EPI působí v našem městě a pokud budu já odpovědný za rozvoj města Kunovice udělám vše potřebné, aby se spolupráce mezi městem a Evropským polytechnickým institutem rozvíjela. Adresa: Ing. Jiří Vařecha Nám. Svobody 361 686 04, Kunovice tel. 572432719, fax.572432723 jiri.varecha@město-kunovice.cz „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 16 K PROBLEMATIKE INOVÁCIE ŠTÁTNEHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDELÁVANIA PRÍSLUŠNÍKOV POLICAJNÉHO ZBORU Jozef Králik Akadémie Policajného zboru v Bratislave Abstrakt: Príspevok prezentuje súčasný stav vysokoškolského policajného vzdelávania. Zdôrazňuje potrebu inovácie obsahu a inštitucionálnej štruktúry štátneho vysokoškolského vzdelávania príslušníkov štátneho slovenského Policajného zboru. Načrtáva možnosti transformácie existujúcej Akadémie Policajného zboru v Bratislava a smerovania vysokoškolského štúdia ňou realizovaného. Klíčová slova: Akadémia Policajného zboru v Bratislave, Štátna univerzita Gejzu Matoviča, bezpečnostné služby, právo v policajných činnostiach, verejná správa, boj proti terorizmu. Organizačnú základňu sústavy vysokoškolského vzdelávania Slovenskej republiky tvorí okrem iného aj rozsiahla sieť univerzít, ktoré sa majú vzájomne diferencovať na základe stanovených hodnotiacich kritérií, umožňujúcich ich klasifikačné utriedenie v závislosti na ich napĺňaní. Naplnenie či nenaplnenie týchto kvalifikačných kritérií jednotlivými vysokými školami bude pomerne optimálnym a objektívnym zdrojom na možné hodnotenie ich kvality a akceptovanosti odbornou i laickou verejnosťou. V Slovenskej republike preto ako prvý krok realizujú prakticky všetky vysokoškolské pracoviská vlastné, avšak univerzálne štrukturované hodnotenie, tzv. autoevaluáciu. Teda v akejsi predbežnej vlastnej réžii má tento sebareflexný hodnotiaci proces vytvoriť podmienky pre naň nadväzujúce či po ňom nasledujúce, avšak už inštitucionalizované nezávislé hodnotenie tej – ktorej vysokej školy odborníkmi stojacimi mimo nej, mimo jej závislosti. Efektom takto chápaného druhu inovačného procesu, prakticky optimalizujúceho, a na základe splnenia stanovených kvalitatívnych ukazovateľov vlastne aj „morálne“ reštrukturalizujúceho existujúcu sústavu slovenských vysokých škôl, má byť zrejme jednoznačné posúdenie „hodnoty“ ich výchovno – vzdelávacej a vedecko – výskumnej činnosti, ako aj načrtnutie ich ďalšej možnej perspektívy. Zavŕšením tohto viacfázového hodnotiaceho procesu diferencovanej internacionálnej proveniencie a podstaty má byť potom výrok o výslednej akreditácii konkrétnej vysokej školy a jej príslušné klasifikovanie. Možno povedať, že v tomto prípade ide v podstate o inovačnú procedúru sui generis smerujúcu k získaniu primeranej miery kompatibility slovenského vysokoškolského vzdelávania vo vzťahu k zahraničiu, vlastne rezultujúcu k jeho medzinárodnému akceptovaniu. Je zrejmé, že konečným efektom inovácie tohto druhu má byť integrácia slovenského vysokého školstva do možno celosvetovej sústavy vysokého školstva, a osobitne do európskeho vysokoškolského systému, a to určite v príslušnej kvalitatívnej parite. I. Slovo latinského pôvodu „inovácia“ znamená v slovenskom jazyku buď všeobecný výraz pre obnovenie či obnovovanie, prípadne aj výraz pre proces, ktorého výsledkom je novovzniknutý či novovznikajúci jav, alebo tiež výraz pre vývoj čohokoľvek nového. (1) V reláciách potreby chápania a akceptovania inovačných procesov prebiehajúcich vo svete je teda potrebné mať na zreteli predovšetkým všeobecnú obnovu sveta, teda nielen individuálnu a kolektívnu túžbu človeka a človečenstva po niečom lepšom, ako to ponúka súčasné poznanie objektívnej reality alebo objektívna realita samotná, ale aj reálnu snahu naplnenú konkrétnymi činmi, upriamenú na materiálne, ale aj duchovné povznesenie ľudskej pospolitosti. V rámci procesu obnovy sveta môžeme identifikovať aj parciálnu nevyhnutnosť obnovy a nastolenia prirodzených a súčasne aj všeobecne prospešných, v súčasnosti a v budúcnosti kvalitatívne od minulosti diametrálne odlišných interkontinentnálnych, interetnických, medzinárodných, medzištátnych a medziľudských vzťahov, než tých, ktoré z rozličných dôvodov v určitom čase a v určitom priestore uviazli na určitom bode evolučného status quo. Teda, v konečnom dôsledku znamenajúcich dynamické rozšírenie poznania, ponuky a následne aj kreovanie iných variácií svetových multinacionálnych relácií a s nimi súvisiacej vzájomnej komunikácie, než tých, ktoré boli ako dôsledok antagonistických postojov jednotlivých komunít i individualít formované v historickom procese a v podstate ako jediné prijateľné modus vivendi akceptované doteraz, mysliac tým na dobu do konca 20. storočia. Inovácia sa v týchto súvislostiach dotýka aj interkozmických vzťahov, a preto aj svetonázorových postojov a od nich sa odvíjajúcich spoločenských i ekonomických vzťahov, pulzujúcich vo svete. Nielen chápanie, pochopenie a uskutočnenie objektívne sa presadzujúcej potreby inovácie vo svete, ale najmä dôsledné realizovanie „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 17 rezultátov tohto procesu do každodenného života človeka v záujme reálneho zlepšovania jeho každodenného bytia a žitia, je podmienkou úspešnosti ľudstva ako celku, teda i ako živočíšneho druhu, subjektívne ovládajúceho túto planétu dnes, a najmä v nasledujúcich storočiach. Isto, proces inovácie sveta možno považovať za prirodzene evolučný, permanentný a vertikálne špirálovito gradujúci, historicky determinovaný objektívnymi skutočnosťami i subjektívnymi postojmi ľudských pokolení voči sebe samým a súčasne i voči svojmu biologickému prostrediu a životnému priestoru. Je zrejmé, že duch inovácie sa vždy prejavil obsahom, rozsahom i časom nevyvážene, vari nerovnomerne, a to ako v rozličných kútoch zemegule, tak i v rozličných kútoch jej svetadielov. Inovácia, ktorej produktom je aj globalizácia, stojaca proti polarizácii, tak zachvacuje, hoci nerovnomerne, aj obyvateľstvo jednotlivých území, jeho vnútorné a vonkajšie postoje voči realite, keďže sa horizontálne šíri akoby po akejsi imaginárnej amplitúde. Inovácia, a teda aj globalizácia nesporne však napreduje, i keď raz rýchlejšie a výraznejšie, inokedy zas pomalšie a skrytejšie, a to predovšetkým a v závislosti od rozvoja samotného človeka, od daností a možností rozvoja jeho psychickej a fyzickej zdatnosti, od jeho sociálneho stotožnenia sa, od prírodou podmieňovaného zdokonaľovania a samozdokonaľovania sa. Človekom a ľudstvom dosiahnutý stupeň inovácie svojho užšieho a širšieho okolia sa následne stáva prekonaným cieľom a smeruje spravidla k ďalšiemu stupňu vývoja inovácie. Tento proces môžeme označiť aj za trvalo udržateľný rozvoj. Je všeobecne známe, že požiadavka zabezpečiť tento proces z hľadiska potrebnosti neobmedzenia resp. neohraničenia jeho časového horizontu je politickým imperatívom dneška. Najmä v prostredí Európy a osobitne v prostredí Európskej únie, ktorá na pozadí celosvetových inovačných procesov dosiahla kľúčový moment európskej inovácie, označovaný za európsku integráciu. I keď prebiehajúca európska integrácia je nesporne vonkajším a už i dostatočne hmatateľným prvkom procesu celosvetovej univerzálnej globalizácie, teda je vlastne akousi regionálnou mikroglobalizáciou. Inovačné procesy prebiehajúce vo svete majú permanentný charakter, i keď si to často nepripúšťame. Sú historickou kategóriou. Boli stelesnené prechodom ľudstva od jeho staroveku cez stredovek až k novoveku, od prvotno – pospolnej spoločnosti cez otrokársku, feudálnu, kapitalistickú, socialistickú až k súčasnej, azda postmodernej sociálno – kapitalistickej spoločnosti. Pomohli transformovať hospodárstvo, kultúru, politiku, právo, medzinárodné vzťahy i dogmatické náboženské názory. Ich výsledkom bola renesancia myslenia i konania. Pomocou inovácie sveta a seba samých ľudia do značnej miery už preklenuli aj rasovú segregáciu i rasovú diskrimináciu, kolonializmus i neokolonializmus, totalitu i extrémizmus. Pohlo ich k tomu to, čo možno označiť za naturálny nasciturus inteligencie. Podľa nášho názoru ho možno označiť aj ako vzdelanie. Už Jan Ámos Komenský excerpoval na základe poznania reality nevyhnutnosť vzdelávania človeka, ktorú tlmočil slovami „má-li být člověk člověkem, musí být vzděláván“. Vzdelaný človek na riešenie konfliktov totiž nepotrebuje fyzickú silu, ale v podstate bez problémov vystačí so svojou intelektuálnou silou. Toto konštatovanie platí aj širšie, čo možno dokumentovať aj na príkladoch výsledkov riešenia medzinárodných súkromnoprávnych i verejnoprávnych sporov, i sporov medzi národmi a štátmi, i keď často skončili vojnou. Intelektuálnu silu a vysokú vzdelanostnú starostlivosť o svojich občanov protežovalo vari vždy vo svojej vnútornej politike aj bývalé Československo a aj súčasné Slovensko. Vysoké medzinárodné hodnotenie organizácie jeho školskej sústavy a jej účinnosti bolo dokonca až donedávna považované za samozrejmosť. Súčasnosť vzdelávania občanov Slovenskej republiky z hľadiska kvality, kvantity a organizačného i materiálneho zabezpečenia však je omnoho prozaickejšia, tvrdšia, nelichotivá. To platí aj o sústave slovenského vysokoškolského vzdelávania, na korpuse ktorej možno badať výrazné stopy všeobecného úpadku a deformácie. Identifikovať príčiny tohto nedobrého stavu je úlohou súčasnosti a budúcnosti, hoci ich korene spočívajú ani nie v tak dávnej minulosti. Možno otvorene konštatovať, že osobitne práve v politicky deštruovanej sfére tzv. vysokoškolskej legislatívy. „Malomocná“, možno nekvalifikovaná, a možno práve tak zámerne usmerňovaná vysokoškolská legislatíva sa nezmazateľne podpísala pod ortieľ latentného umierania slovenského vysokého školstva hneď po roku 1990. Jej výslednica, nekontrolovaná explózia zakladania vysokých škôl na Slovensku, univerzít, nabrala v závere poslednej dekády minulého storočia nebývalé a ešte viac nekontrolovateľné rozmery. Ako sa dnes ukazuje, z hľadiska pôsobenia legálneho a legitímneho deštruktívno - negatívneho vplyvu politicky determinovanej vysokoškolskej legislatívy na kvalitu súčasného vysokoškolského vzdelávania na Slovensku, tým išlo vlastne o hoci koordinovaný, avšak predsa len osudový krok do veľkého (ne)známa. Prečo !? Nuž, najmä preto, že nové vysokoškolské právne predpisy sa už vo svojom legislatívnom zámere, ak v nich vôbec bol nejaký zakódovaný, nevysporiadali s očakávanou budúcnosťou vzdelávania mládeže, ani s víziou budúcich možných potrieb spoločnosti a ich štruktúrou. Zrejme preto, že ani politici, a teda ani legislatívci vlastne nevedeli, kam nimi stvorené ustanovenia zákonov regulujúcich vysokoškolský život posunú mantinely budúcich spoločenských vzťahov. Problémov, pulzujúcich vo sfére vysokého školstva, tak bolo ešte viac, než predtým. Novo konštituované vysokoškolské ustanovizne, pejoratívne označované aj ako tzv. dedinské univerzity, nemali vytvorenú žiadnu či takmer žiadnu organizačnú, materiálnu a personálnu bázu, aby vôbec mohli bez úplného „zatvorenia očí“ zo strany štátnej školskej správy na slovenskom vysokoškolskom vzdelávacom trhu vôbec „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 18 pôsobiť. To sa prirodzene odrazilo v kvalite ich práce a kvalite ich absolventov. Platí to najmä o verejnoprávnych a súkromných vysokých školách, keďže štátne vysoké školy stáli pôvodne mimo tohto legislatívneho zámeru. Nedostatok primerane kvalifikovaných vysokoškolských pedagógov, v prvej fáze sanovaný pedagogickou aktivizáciou už dávno či dávnejšie penzionovaných, hoci i skúsených vysokoškolských profesorov a docentov, ale aj pôsobenie ad hoc externistov pochádzajúcich z iných vysokoškolských inštitúcií, z rôznych podnikov, z výskumných ústavov, avšak paralelne aj takých pracovníkov, ktorí stratili zamestnanie a ako nezamestnaní sa bez akýchkoľvek pedagogických a vedeckých predpokladov a skúseností stali kmeňovými zamestnancami vysokej školy, viedlo, ba nútilo tieto inštitúcie k tomu, aby akýmkoľvek dostupným spôsobom urýchlili kvalifikačný rast svojich pedagogických pracovníkov bez toho, aby títo spĺňali aspoň základné, ešte donedávna stanovené a dlhodobo aj akceptované kritériá vedecko – pedagogického rastu vysokoškolských učiteľov. Z núdze sa takéto osoby stávali dokonca aj akademickými funkcionármi, napriek ich evidentnej nespôsobilosti úspešne pôsobiť v pedagogicko – výchovnom, a nieto ešte vedecko - výskumnom procese, keďže podľa svojich dlhodobo zaužívaných zvykov z predchádzajúceho zamestnania, zotrvávali omnoho viac ako iba obvyklý pracovný čas na pracovisku, akoby aj toto bolo úradom, vyžadujúcim si mechanické návyky, a nie tvorivosť v práci. Skúsení vysokoškolskí profesori totiž jednomyseľne tvrdia, že dobrý vysokoškolský učiteľ nesmie mať vyleštené nohavice, ale naostrenú myseľ, mysliac tak na posudzovanie kvality a kvalifikovanosti vedca a pedagóga ako protipólu byrokrata - úradníka. Ak by sa totiž v súčasnosti vykonala na Slovensku komplexná revízia času, ciest a prostriedkov získania výsledných produktov určujúcich stupeň kvalifikačnej spôsobilosti jednotlivých vysokoškolských profesorov, docentov a odborných asistentov, preukázala by výrazné rozdiely v miere oprávnenosti nadobudnutia, teda zaslúženosti získaného vedecko – pedagogického titulu resp. vedecko – akademického titulu, a to nielen medzi jednotlivými vysokými školami, ale aj v ich rámci medzi ich jednotlivými fakultami, a čo je ešte zarážajúcejšie a škandalóznejšie, dokonca výrazné a do oka bijúce disproporcie v takto chápanej zásluhovosti aj vo vnútri jednotlivých fakúlt. Tieto provokujúce skutočnosti by súčasne potvrdzovali existenciu explózie korupcie a klientelizmu pri udeľovaní titulov vysokoškolského profesora (prof.), docenta (doc.) a doktora filozofie (PhD.), osobitne po roku 1990. Prax dokazuje, že na slovenských vysokých školách existuje čoraz viac profesorov a docentov, ktorí vo vedecko – výskumnej, pedagogickej a osobitne v publikačnej sfére vlastne nedosiahli okrem svojho ostatného akademického titulu vôbec nič. A nič ani po jeho získaní ! Pri previerkach by azda vyšlo najavo, že mnohí nie sú autormi buď žiadnej, alebo ani jednej aspoň ako - tak solídnej vedeckej monografickej práce, ani požadovaného počtu a kvality vecko – odborných štúdií a článkov, ba ani odborno – popularizačných článkov. Ak i nejaké publikácie majú, potom neraz rozličné príručky vytvárané metódou plagiácie a v lepšom prípade kompilácie vydávajú za vedecké diela. V zákonom požadovaných kvalifikačných dokumentoch, povinne zbierajúcich a sústreďujúcich ako východisko na začatie príslušného konania o zvýšení kvalifikácie potrebné údaje a informácie, mnohí uchádzači o tieto titulatúry sami vedome zavádzajú, ba otvorene klamú, keďže sú kreované dotazníkovou formou. Nie sú neznáme prípady, keď ako zahraničný prednáškový pobyt uskutočnený na zahraničnej univerzite alebo odbornú stáž si napr, uvádzajú svoju turistickú cestu do zahraničia, vymýšľajú si počty vychovaných ašpirantov alebo doktorandov, počty vedeckých štúdií a článkov, ohlasov a citácií a podobne . Pozoruhodné je, že tieto nimi spracúvané a fakty skresľujúce dokumenty podmieňujúce získanie alebo zvýšenie kvalifikácie vysokoškolských učiteľov bez akýchkoľvek supervízií odobrujú nielen zodpovední predstavitelia fakúlt, ale i tí, ktorí sú priamo za takéto nekalé jednanie zodpovední. Teda predovšetkým jednotliví predsedovia a členovia príslušných kvalifikačných komisií, ale i príslušných vedeckých rád, riadiac sa zásadou „ já na bráchu, brácha na mne“, známu z češtiny. Výslednicou tejto zlej a roky pretrvávajúcej situácie sú kvalifikačné práce docentov (habilitačné práce) a doktorandov (doktorandské dizertačné práce), neraz nedosahujúce kvalitatívne parametre rigoróznej práce. Ba v odbornej verejnosti počuť potichu hovoriť aj o niekoľkých prípadoch obhájených prác, a to iba na dosiahnutej úrovne slabšej diplomovej práce. Vedia o tom aj nositelia „archaickej“ vedeckej hodnosti kandidáta vied (CSc), ktorí potom prirodzene odmietajú možnosť transformovať túto svoju, v tvrdej konkurencii dávnejšie „vybojovanú“ vedeckú hodnosť na súčasný vedecko – akademický titul doktora filozofie ( PhD.). Tento titul sa totiž na niektorých vedných odboroch udeľuje aj pokútne, bez toho, aby obhajovaná doktorandská dizertačná práca spĺňala základné obsahové a formálne náležitosti, požiadavku aspoň minimálnej originality, ba v oblasti spoločenských vied sa stal aj prípad, že termín jej obhajoby bol stanovený vopred, bez toho, aby jej autor takúto prácu na obhajobu so žiadosťou predložil, bez toho, aby doktorand prešiel predpísaným prípravnýcm vzdelávaním a tzv. malou obhajobou. A stali sa vraj aj prípady, že napriek tomu, že k vlastnej obhajobe doktorandskej dizertačnej práce de facto ani nedošlo, výsledok (ne)obhajoby bol pozitívny a kvalifikačná procedúra úspešná. Osobitnou kapitolou sú tie kvalifikačné kaskády, ktoré absolvujú tuzemskí titulu chtiví občania v zahraničí, keďže v Slovenskej republike ich aktivity zamietli všetky vysoké školy, na ktoré sa so žiadosťou o „kvalifikovanie sa“ obrátili. Dôverou verejnosti k správe slovenského vysokého školstva otriaslo aj výsostne politicky motivované a celospoločensky neopodstatnené ustanovenie úzko etnicky zameranej a súčasne neakreditovanej vysokej školy v Komárne, vari nadštandardne financovanej z celospoločenských verejných rozpočtových zdrojov. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 19 Zarážajúce však je, že zákonom, všeobecne záväzným právnym aktom a interným správnym aktom stanovené kvalifikačné kritériá na získanie akademických titulov profesor, docent a tiež doktor filozofie sa na väčšine vysokých škôl neraz nerešpektujú, ba stanovené požiadavky sa i pro personam znižujú. Takýto právny stav a morálna klíma dehonestuje dnes nielen tie tzv. vidiecke slovenské vysoké školy, ktoré sú už verejne známe svojimi nízkymi požiadavkami na absolventov a osobitne na uchádzačov o získanie vedeckého alebo vedecko – pedagogického či akademicko - vedeckého titulu, ale na základe praktických skúseností žiaľ aj kredit metropolitnej a najstaršej vysokej školy na Slovensku. Pritom je tento stav nielen priamym dôsledkom nekvalifikovanej školskej politiky na Slovensku, ale jeho následkom je aj kreujúci sa univerzálny dešpekt voči verejnoprávnym vysokým školám a ich riadeniu, ktorý sa prejavuje čoraz častejšie aj vo vyjadreniach tých, ktorým slovenské vysoké školstvo a jeho medzinárodný kredit naozaj leží na srdci. Aké totiž budeme mať školstvo, tak budeme vzdelaní a podľa toho akceptovaní aj na medzinárodnom fóre. II. Okruh problémov postihujúci oblasť štátnych vysokých škôl v Slovenskej republike je v zásade odlišný od verejnoprávnych, i keď podobný. Jej fundament totiž tvorí v zásade iba dvojica akadémíí, zaradených do sústavy vysokých škôl, ktoré pripravujú špecialistov predovšetkým pre ozbrojené zložky štátu, garantujúce jeho vnútornú aj vonkajšiu bezpečnosť. Problematika garantovania vnútornej aj vonkajšej bezpečnosti štátu resp. určitého medzinárodnoprávneho zoskupenia štátov, vrátane zoskupenia vykazujúceho prvky štátnosti, ako aj obyvateľstva žijúceho na ich území, nevynímajúc potrebu, ba nevyhnutnosť garantovania prakticky až univerzálnej ochrany ich občanov žijúcich či pohybujúcich sa v cudzine, je v súčasnosti komplikovaným a nesporne už i mnohovrstvovým a samozrejme aj historickým problémom. Problémom, stojacim v popredí záujmu teórie i praxe širokého spektra vedných odborov, osobitne patriacich do sféry politiky, ekonomiky, práva, vnútornej a medzinárodnej bezpečnosti, diplomacie, sociológie, histórie, ba aj iných odborov a oblastí, determinujúcich a formujúcich konkrétne spoločenské vzťahy, pulzujúce v konkrétnej ľudskej komunite. Teda aj, či najmä, verejnej správy. Možno povedať, že stabilitu štátu podmieňuje stabilita spoločnosti, ktorej miera závisí od celého komplexu podmienok, klasifikovateľných z rozličných aspektov. Zastávame názor, že jedným z podstatných determinujúcich inštrumentov na garantovanie spoločenskej stability ako relatívne ohraničeného komplexu vzťahov je (popri stabilite práva) o.i. aj miera vzdelanosti obyvateľstva konkrétneho štátu, konkrétnej spoločnosti. (2) Tá totiž formuje globálnu intelektuálnu vyspelosť príslušnej ľudskej komunity, jej kvalitu. Teda, aj správanie sa jednotlivcov tejto komunity voči sebe navzájom, ako aj správanie sa komunity ako ohraničenej množiny jednotlivcov voči iným ľudským komunitám navonok. Vzdelanie je teda aj nástrojom na usmerňovanie správania sa človeka. Vzdelanie človeka, osobitne jeho dobré všeobecné a odborné vzdelanie, základné, stredné a najmä vysokoškolské, a jeho praktické uplatňovanie, je potom do značnej miery zárukou všestranného rozvoja spoločnosti. Možno tiež povedať, že je súčasne motorom kvalitatívneho zvyšovania globálnej profesionality konkrétnej komunity a dynamizácie pokroku ľudskej spoločnosti všeobecne. Fenomén vzdelania, jeho forma i obsah, premeny i rezultáty, je prirodzene zároveň aj súčasťou doby, ktorú historicky ľudstvo žije. Podľa nášho názoru, vízia štátom garantovaného dobrého, kvalitného vzdelávania je pozitívnou víziou aj pre dobro človeka a ľudstva. Vzdelanie a ľudská pospolitosť sú teda vo vzájomnom vzťahu sebaovplyvňovania, vo vzájomnom determinantno - súvzťažnom pomere. Venovať vzdelaniu a vzdelávaniu obyvateľstva prioritnú pozornosť, je preto samozrejmou každodennou povinnosťou dneška, ľudskej pospolitosti 21. storočia. Jej zanedbávanie či ignorovanie sa totiž skôr či neskôr prejaví nielen na budúcej kvalite života spoločnosti, ale na spoločnosti ako takej, dokonca na miere jej životaschopnosti, na pravdepodobnosti možnosti jej budúceho prežitia. A teda aj na miere jej súčasnej a budúcej stability a rozvoja. Moderný a dobre fungujúci štát má mať preto eminentný záujem na tom, aby disponoval dostatočne a všestranne vyváženou vzdelávacou sústavou, a to aj z hľadiska personálneho a finančného zabezpečenia jej optimálneho chodu, pôsobenia a napĺňania jej funkcií. Vzdelanie a vzdelávacia sústava všeobecne je teda jedným z možných nástrojov efektívneho garantovania stability spoločnosti a zabezpečenia jej trvale udržateľného rozvoja. Zdôrazňujeme pritom prioritu štátu a jeho nezastupiteľný priamy aj nepriamy podiel na vzdelávaní obyvateľstva. Podotýkame, že viac či menej osobité postavenie vo vzdelávacej sústave každého štátu však má ( nielen vysokoškolské ) vzdelávanie právne či právnické, ktoré podstatnou mierou ovplyvňuje právne vedomie obyvateľov existujúceho štátu a ním spravovaného spoločenstva občanov. Zdôrazňujeme, že v širšom slova zmysle však možno za právnické vzdelanie ohraničiť databázu vymedzenú takou sumou zovšeobecnených poznatkov zo štátovedy a právovedy sprostredkúvaných fyzickým osobám ohraničeného okruhu, ktorú nemožno považovať len za vzdelávanie právnikov, vykonávajúcich „právne rýdze“ profesie sudcu, prokurátora, notára, advokáta, súdneho exekútora, podnikového právnika, ale aj za vzdelávanie iných profesionálov vykonávajúcich činnosti blízke právnickej profesii resp. s touto profesiou súvisiace. Teda, vzdelávanie osôb všeobecne nepovažovaných za právnikov, hoci osôb s právom každodenne „manipulujúcich“, ako sú o.i. napr. policajní vyšetrovatelia, alebo kriminalisti a podobne, teda akýsi „právnici ad hoc“. V tomto najširšom slova zmysle preto považujeme takýto obsahovo - personálny vzdelávací okruh za právnické „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 20 vzdelávanie, zahrňujúce a integrujúce aj vzdelávanie v iných príbuzných odboroch, ako napr. v akreditovanom študijnom programe bezpečnostné služby a študijnom programe právo v policajných činnostiach, ktoré zabezpečuje štátna univerzita, v súčasnosti pôsobiaca pod názvom Akadémia Policajného zboru v Bratislave. Za justičné vzdelávanie považujeme výchovu a vzdelávanie osôb pre potreby justičných zložiek, súdnictva a prokuratúry. Takéto „justičné“ vzdelávanie možno označiť aj za právnické vzdelávanie v užšom slova zmysle, ktoré v Slovenskej republike zabezpečuje zákonom z roku 2003 zriadená Justičná akadémia. Napokon, slovo latinského pôvodu „justícia“ znamená vykonávanie či výkon súdnej moci, súdnictva resp. pravosúdia. (3) Justícia bola tiež rímsko – antickou bohyňou spravodlivosti, s ktorou sa tiež dodnes aj stotožňuje. Spravodlivosť predstavuje jednu z kardinálnych cností a býva zobrazovaná s mečom, odznakom sily, držiacim ho v pravici a súčasne s váhami držanými v ľavici, symbolizujúcimi nestrannosť. Od 16. storočia bola znázorňovaná s páskou previazanou cez oči, prezentujúcu túžbu po neovplyvniteľnej spravodlivosti. Justícia teda zosobňuje právo a zákon. (4) Voči názvu vzdelávacej ustanovizne slovenského ministerstva spravodlivosti, voči Justičnej akadémii, ako aj voči jej vzdelávacej náplni, teda vlastne nemožno nič namietať. V týchto fragmentovitých poznámkach sa nechceme ale zaoberať názormi na klasifikovanie a charakterizovanie právnického vzdelávania a jeho problémov. Chceme totiž poukázať iba na niektoré vybrané problémy súvisiace s možnosťou transformácie tzv. silových rezortov, ktorých sprievodným javom je aj potreba transformácie štátneho vysokoškolského vzdelávania v študijnom programe bezpečnostné služby a v študijnom programe právo v policajných činnostiach, ktoré boli od 1.1.2006 nahradené študijným programom bezpečnostné verejno – správne služby a študijným programom ochrana osôb a majetku. (5) V podmienkach existujúceho rezortu ministerstva vnútra je nespornou prioritou odborné policajné vzdelávanie, osobitne vysokoškolské. To, ktoré na úrovni univerzitného vzdelávania v akreditovanom študijnom programe bezpečnostné služby a právo v policajných činnostiach aj po ich transformácii na už uvedené nové študijné programy zabezpečuje Akadémia Policajného zboru v Bratislave (ďalej len APZ), vysoká škola univerzitného typu.(6) APZ je štátna pedagogicko – výchovná a vedecko - výskumná ustanovizeň s nezastupiteľným miestom v sústave slovenských vysokoškolských inštitúcií, keďže ako jediná v Slovenskej republike poskytuje svojim absolventom úplné vysokoškolské vzdelanie v odboroch tvoriacich náplň spomínaných študijných programov. Teda, v odborných či vzdelávacích koridoroch, nadobúdajúcich na význame najmä v súčasnej dobe celosvetovej aktivizácie boja proti medzinárodnému terorizmu a medzinárodnému organizovanému zločinu. Je preto, spolu s vojenskou Národnou akadémiou obrany, v súčasnosti nesporne avantgardou slovenského vysokoškolského vzdelávania, a to ako vysoko organizovaná štátna vedecko – pedagogická a výskumná inštitúcia osobitého významu, predstavujúc na čele so súčasným vedením i akýsi slovenský akademický „vestpoint“ á la USA, pripravujúci v slovenských podmienkach osobitne vysoko špecializovaných a morálne zdatných a mimoriadne kvalifikovaných vysokoškolsky vzdelaných odborníkov. Ba po vyše štvrťstoročných skúsenostiach nadobudnutých v civilnom vysokom školstve musíme priznať v ostatnom čase dokonca aj jej vedeckú, akademickú i pedagogickú dominanciu, a to aspoň v porovnaní so súčasnou bratislavskou právnickou fakultou i inými fakultami, na ktorých sme pôsobili. Posúvajúcu APZ až do polohy tzv. metropolitnej štátnej vysokej školy, poskytujúcej „okrajovo“ aj vysoko špecializované právne vzdelanie. Jej v časti verejnosti prežívajúce zaznávanie nie je preto namieste a v súradniciach dneška ho možno otvorene označiť doslova za spoločensky škodlivé, keďže je neoprávnené. V prípade APZ nejde totiž o „rezortnú“ školu, rezortné doškolovacie zariadenie, ale legislatívno - právne i prakticky o plnohodnotnú štátnu univerzitu. Veď jej študenti dosahujú minimálne takú, ak nie výrazne vyššiu úroveň, ako na iných verejnoprávnych slovenských vysokoškolských ustanovizniach a zariadeniach. Aby ale APZ získala nielen formálno – právne, ale všeobecné spoločenské uznanie a akceptovanie, ktoré sa už prejavuje mimoriadne dynamicky narastajúcou kvantitou záujemcov o štúdium, ale aj ich kvalitou z radou policajtov i ostatných občanov, bude zrejme potrebné urobiť ešte čosi viac, ako iba propagovať jej poslanie. Predovšetkým, mala by sa zrejme organizačne kreovať pro futuro inak, ako je konštruovaná dosiaľ, i ako je to plánované. Pravda, naďalej jestvujúc, hoci dnes len ako faktická univerzita, avšak v budúcnosti bezpodmienečne už aj s formálnym názvom Štátna univerzita ozbrojených zborov, prípadne i s prídomkom po nejakej významnej osobnosti slovenských policajných alebo inoodborových slovenských dejín (podľa nás napr. s názvom Štátna univerzita dr. Vavra Šrobára, v skratke ŠUVŠ, alebo Štátna univerzita ozbrojených zborov Gejzu Matoviča, v skratke ŠUOZGM) (7). To preto, že názov APZ považujeme za zavádzajúci, keďže označenie „akadémia“ používajú na Slovensku aj stredoškolské pedagogické zariadenia, čo zvádza k jej hierarchicko - štruktúrnemu „podhodnocovaniu“ a „linkovaniu“ na úroveň s obchodnými, hotelovými či inými akadémiami poskytujúcimi úplné stredoškolské vzdelanie, ako aj s vojenskou poddôstojníckou akadémiou, ktorá nedávno vznikla v Mokradi, teda jej štrukturovanie do kategórie stredných škôl. S názvom akadémia jestvuje na Slovensku aj Justičná akadémia, majúca charakter posgraduálnej vzdelávacej rezortnej inštitúcie, aj Slovenská akadémia vied, vrcholná slovenská národná vedecká inštitúcia a aj Akadémia vzdelávania, bývalá Socialistická akadémia Slovenskej socialistickej republiky, širokospektrálne vzdelávacie zariadenie „kurzového“ typu . V Bratislave pôsobí aj Academia Istropolitana, ktorá tiež nie je vysokoškolskou inštitúciou. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 21 Ešte raz však pripomíname, že nielen mnohí laici, ale žiaľ aj mnohí pracovníci z oblasti verejnej správy APZ dokonca stále, napriek jej zákonnému zakotveniu vo vysokoškolskom zákone, považujú iba za akési rezortné doškolovacie pracovisko! Preto si APZ žiada nevyhnutnú konvalidáciu nielen sama osebe, vo svojich vnútorných štruktúrach, ale najmä konvalidáciu legislatívy, ktorá reguluje právne vzťahy, ktorých subjektom sa APZ stáva každodenne, najmä príslušné ustanovenia vysokoškolského zákona. Zastávame názor, že APZ na čele s rektorom, pro futuro pôsobiaca ale ďalej už aj s názvom štátna univerzita, by mala byť potenciálne členená aspoň na dve fakulty, a to na Fakultu ozbrojených zborov resp. bezpečnostných služieb a na Fakultu verejnej správy, na čele s dekanmi. Pravda, ak by v súlade s už uvádzanou fúziou rezortov vnútra a obrany do jednotného rezortu národnej bezpečnosti, nedošlo aj k jej zlúčeniu s vojenskou Národnou akadémiou obrany. (8) V prípade fúzie oboch akadémií by zjednotená univerzita mala byť tvorená Fakultou bezpečnostných služieb, Fakultou vojenstva a Fakultou verejnej správy. Jej absolventi by tiež mali mať v budúcnosti absolútnu prednosť pri prijímaní do štátnych služieb, osobitne do štruktúr štátnej správy a územnej samosprávy. Ba možno očakávať, že zamestnanci v štátnej službe by boli perspektívne povinní absolvovať štúdium na príslušnej fakulte takejto štátnej vysokej školy, ak by mali zastávať aspoň funkciu riaditeľa odboru na ústrednom orgáne štátnej správy a vyššie, resp. prednostu krajského úradu a vedúceho regionálneho útvaru ústredného orgánu štátnej správy. Dokonca sa nazdávame, že na tejto vysokoškolskej ustanovizni by mali obligatórne absolvovať aspoň semestrálny kataster vzdelávania aj všetci poslanci Národnej rady Slovenskej republiky na počiatku nového volebného obdobia, a tiež i členovia vlády a štátny tajomníci ministerstiev, nevynímajúc vedúcich iných ústredných orgánov štátnej správy a predsedov samosprávnych krajov a ich zástupcov, prípadne i ich poslancov. Fakultatívne by táto štátna univerzita mohla v stanovenom rozsahu a za odplatu postgraduálne i pregraduálne odborne vzdelávať aj starostov obcí. Najmä, ak by bol do jej štruktúr perspektívne včlenený aj dnešný Inštitút verejnej správy, riadený ministerstvom vnútra. Zvýšiť prestíž štátnej vysokej školy tohto typu bude nevyhnutné ale nielen formálnymi krokmi legislatívneho a organizačného obsahu, ale prirodzene, aj dotvorením obsahovej náplne bakalárskeho a magisterského štúdia. Zracionalizovať bude potrebné štruktúru katedier a náplň ich činnosti, stimulovať odborný rast jej učiteľov, ich kvalifikačnej a vekovej štruktúry, dobudovať informačnú a informatizačnú bázu školy, jej knižnice s metód jej práce a prezentáciu jej rezultátov, a výrazne školu otvoriť verejnosti. Škola musí výraznejšie prezentovať výsledky svojej činnosti navonok, podieľať sa na medzinárodných vedeckých projektoch, pokúsiť sa stať sa vzdelávacím zariadením na prípravu zahraničných študentov, napr. z balkánskych, postsovietskych, afrických, ázijských či iberoamerických štátov atď. Uvažovať bude potrebné aj nad zavŕšením štúdia doktorátom, možno s názvom „doktor sociálnych vied“. Štúdium by však malo zostať dvojstupňové, bakalárske a nadväzne magisterské. Bakalárske štúdium by mohlo byť úplne kompatibilné s bakalárskym štúdiom práva na ostatných univerzitách, ich právnických fakultách, čo by umožňovalo študentom právnických fakúlt vykonávať skúšky na dnešnej policajnej akadémii vo forme kreditov, a naopak. Študenti by sa mohli až v rámci magisterského štúdia špecializovať na oblasť verejnej správy či bezpečnostných služieb resp. vojenstva. To by umožňovalo aj prestup resp. pokračovanie v štúdiu študentom práva na dnešnej akadémii a študentom dnešnej akadémie na právnických fakultách, ak by sa rozhodli po absolvovaní bakalárskeho štúdia upriamiť svoj záujem na iný, príbuzný odbor a ukončiť ho ako magistri. Vysokej škole s týmto zameraním bude ale potrebné zo strany štátu vytvárať všestranné podmienky na jej rozvoj. To je nevyhnutnosť, ktorá sa určite pretaví do kvality personálneho substrátu jej pedagogického zboru, ale aj komunity študujúcich tam akreditované študijné programy a študijné odbory. A isto bude potrebné orientovať sa na presadzovanie jej medzinárodného systemizovania sa v obdobných štruktúrach v Európskej únii, a aj inde vo svete. A ako sme už naznačili, zdá sa dokonca, že takto modelovaná štátna univerzita by mohla byť ideálnou vzdelávacou bázou pre vyškoľovanie odborníkov nielen z územia Slovenska, ale najmä z krajín bývalého Sovietskeho zväzu, hodlajúcich zapojiť sa do tzv. eurointegračného procesu, ale aj z iných ázijských, afrických a najmä iberoamerických krajín. V súvislosti s možnou reorganizáciou policajného školstva sa javí ako účelný aj zásah do štruktúry doterajších stredných policajných škôl, a to aj ich premenovaním na akadémie Policajného zboru ( resp. ozbrojených zborov), čo by obsahom výučby zodpovedalo a názvom korešpondovalo aj pomenovaniu už spomínaných stredných škôl, akadémií obchodných, hotelových , poddôstojníckych atď. Túto tézu potvrdzujú aj získané historické skúsenosti z obdobia tzv. prvej Československej republiky v oblasti vojenského školstva, aplikovateľné čiastočne aj na súčasné podmienky, kde popri „stredných“ vojenských akadémiách existovala aj pražská Vysoká škola válečná. (9) Podľa našich informácií, kroky, ktoré sme načrtli a ktoré odporúčame realizovať v oblasti obsahovej, právnej a organizačnej transformácie slovenského štátneho policajného školstva, sa v podstate v súlade s nami formulovanými odporúčaniami chystajú v blízkej budúcnosti rozdiskutovať už aj v susednej Českej republike, a vari aj v ostatnom blízkom zahraničí Úlohou pre lepšiu budúcnosť bezpečnostných zložiek slovenského štátu, a to osobitne v súradniciach požadovaných EÚ, bude tiež kreovať všestranne také postavenie slovenského policajta, ktoré bude porovnateľné nielen s postavením príslušníkov OSSR ako zložky NATO, ale osobitne s postavením policajta ktoréhokoľvek vyspelého európskeho štátu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 22 Žiada sa teda opäť v prospech policajta ako garanta pokoja spoločnosti a strážcu vnútornej národnej bezpečnosti rázne intervenovať. Vnútroštátne i medzinárodne. Morálne, právne, materiálne, finančne, penzijne, organizačne. Na záver podotýkame, že APZ má v súčasnosti vypracovanú vlastnú koncepciu rozvoja, ktorá bola predbežne odobrená príslušnými verejnými a odbornými orgánmi, a ktorá je konštruovaná na inej báze požadovaného horizontu jej ďalšieho rozvoja. Zastávame však názor, že nami proklamované vývinové tendencie policajného vzdelávania načrtnuté v tomto príspevku môžu mať v inej spoločensko – politickej situácii Slovenskej republiky a z aspektu neustále dynamicky sa meniacej situácie vo svete napokon až charakter strategickej vízie a pro fututo i fundamentálneho geopolitického zámeru. Dynamický pohyb na svetovej politickej scéne a presuny záujmov svetových veľmocí totiž v rozsiahlejšej miere možno očakávať už v najbližších desaťročiach. Predpokladáme, že tento proces bude determinovaný mnohými hlbokými zmenami v ekonomických vzťahoch medzi štátmi, osobitne oproti súčasnému status quo. Možnosti a ponuka týchto relácií bude pestrá, avšak v najbližšej budúcnosti bude zrejme možno sledovať odklon záujmu Ruska o Európsku úniu v oblasti obchodu s nerastnými surovinami, osobitne vo sfére ponuky a odberu jeho zemného plynu. Očakávať možno zbližovanie ekonomicko – politického záujmu Ruska vo vzťahu k Číne, prípadne k iným oblastiam východnej Ázie, napr. Indie, v zárodku sa prejavujúcom presmerovaním surovinových tokov z Ruska do týchto krajín, a to na úkor Európskej únie. Práve dopyt týchto novoindustrializovaných štátov po surovinách a energiách, vzrastanie ich ekonomickej hodnoty, politického vplyvu a vojenskej sily, odzrkadľujúcej mieru ľudnatosti týchto štátov, sa môže stať aj determinantom vonkajšími i vnútornými okolnosťami vynútenej zmeny postoja slovenskej štátnej správy k policajnému vzdelávaniu nielen štátnych policajtov, záchranárov a príslušníkov bezpečnostných služieb, ale predovšetkým zmeny jej postoja k univerzálnemu bezpečnostnému vzdelávaniu obyvateľstva, ktoré je v súčasnosti viac ako nedostatočné. Je možné, že v súvislosti s perspektívne čoraz viac konfliktným procesom vývoja interetnických resp. internacionálnych vzťahov vo svete, paralelne sprevádzaných nihilizáciou práva a ideí humanity, vyúsťujúceho do individuálnych teroristických akcií i masových ozbrojených zrážok, motivovaných napr. konfesionálne, ale i explatačno – teritoriálne, bude musieť dôjsť v budúcnosti aj k postupnému naštartovaniu militarizácie civilných policajných zborov, osobitne v štátoch pseudohumánnej multietnickej Európy. Je evidentné, že na tento perpsektívne sa kreujúci proces bude musieť tiež promptne reagovať policajné školstvo a najmä legislatíva, a to aj na Slovensku. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Porovnaj s IVANOVÁ – ŠALINGOVÁ, Mária – MANÍKOVÁ, Zuzana : Slovník cudzích slov A – Z. 3. revidované vydanie. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1990, s. 404. ISBN 80 – 08 – 00006 6 [2] Pozri napr. PAVLÍK, Ondrej a kol. : Pedagogická encyklopédia Slovenska. II. zväzok P - Ž. 1. vyd. Bratislava : Veda 1985, s. 598 - 599. [3] IVANOVÁ – ŠALINGOVÁ, Mária – MANIKOVÁ, Zuzana : Slovník cudzích slov A-Z. 3. revidované vydanie. Bratislava : SPN 1990 , s. 425. ISBN 80 – 08 – 00006 – 6. [4] MYSLIVEČEK, Milan : Panoptikum symbolu, značek a znamení. 1. vydání. Praha : Chvojkovo nakladatelství 2001, s. 226. ISBN 80 – 86183 – 25 – 4 [5] KRÁLIK, Jozef : K problematike transformovania štátnej správy národnej bezpečnosti ako jedného z nástrojov garantovania stability spoločnosti (úvaha). In: Policajná teória a prax, 13, 2005, č. 1, s. 176 – 186. [6] Akadémia je slovo gréckeho pôvodu, slúžiace pôvodne na označenie hája v helénskych resp. starogréckych Aténach, zasväteného hérosovi Akadémovi a sídlo Platónovej filozofickej školy. Bližšie napr, v KOLEKTÍV : Pedagogická encyklopédia Slovenska 1/ A – O. 1. vyd. Bratislava : Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1984, s. 23 – 24. [7] K osobnosti Gejzu Matoviča, policajného prezidenta Clevelandu v USA slovenského pôvodu, pozri KOLEKTÍV: Slovenský biografický slovník ( od roku 833 do roku 1990), IV. zväzok M-Q. Martin : Matica slovenská , 1990, s. 113. ISBN 80 – 7090 – 070 - 9 [8] Podrobnejšie v KRÁLIK, Jozef , cit. 5. [9] Pozri napr. HRONSKÝ, Marián - KRIVÁ, Anna - ČAPLOVIČ, Miloslav : Vojenské dejiny Slovenska IV. (1914 – 1939). Bratislava : Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, 1996, 264 s. ISBN 80 – 88842 – 05 – 0 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 23 Adresa: plk. prof. JUDr. Jozef Králik, CSc. Akadémia Policajného zboru v Bratislave Sklabinská 1 835 17 Bratislava Slovenská republika Tel.: 0961 057 402, 0244 888 372 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 24 VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE REGIONŮ Karel Lacina Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Abstrakt: Na počátku dvacátého prvního století všeobecně na evropském kontinentu ke klíčovým problémům patří zajišťování efektivního rozvoje obcí a celých regionů. V tomto směru je nikoli náhodně přisuzována významná pozornost kvalitnímu výkonu státní správy a územní samosprávy. Profesní vzdělávání jejích volených představitelů a úředníků se pak všeobecně označuje za jeden z nejdůležitějších úkolů personálního managementu v oblasti veřejné správy. Takto vymezené pojetí vzdělávací činnosti je dnes zabezpečováno jak vysokými školami, tak specializovanými instituty a dalšími veřejnými i soukromými subjekty.Mimořádná pozornost soustředěná ke zvyšování kvalifikační úrovně těch, kdo výkon veřejné správy každodenně zajišťují, je založena především na dvou základních poznatcích: • přesvědčení o tom, že uskutečňování reforem veřejné správy všeobecně klade zvýšené profesní a etické nároky jak na volené samosprávné představitele, tak prakticky na veškeré kategorie úředníků, • skutečnosti, že v době, kdy se Evropská unie jako celek stále více poměřuje s členy NAFTA a s Japonskem, profesní vzdělávání ve veřejné správě je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské pracovní síly (vyjádřené především v programu EU majícím označení ADAPT). Zvláště s přihlédnutím k uvedeným skutečnostem je výše uvedená forma profesní výuky dnes poměrně detailně legislativně upravena četnými zákony a podzákonnými právními normami jednotlivých členských států EU. Zvláště s přihlédnutím k respektování principu subsidiarity , který představuje základ soudobého výkonu správní činnosti na evropském kontinentu , je příznačná skutečnost, že neexistuje celoevropská legislativní úprava, která by takto pojaté vzdělávání direktivně upravovala. Je tomu tak hlavně vzhledem ke skutečnosti , že • systémy výkonu veřejné správy se v jednotlivých členských státech poněkud odlišují, • profesní vzdělávání nepatří do okruhu tzv. společných politik Evropské unie. Sféra profesního vzdělávání představitelů a úředníků veřejné správy je v současnosti regulována jak právními předpisy členských států EU , tak i některými obecněji koncipovanými legislativními úpravami. Z pohledu evropské legislativy se důležitou stala zejména skutečnost, že se členské státy EU již v devadesátých letech minulého století přihlásily ke konvenci Mezinárodní organizace práce známé pod označením ILO 140. Její hlavní prioritou je vytváření předpokladů pro rozvoj profesního vzdělávání.Výše uvedená právní norma vychází z poznatku, že systematicky zvyšovaná flexibilita pracovníků státní správy a územní samosprávy nezbytná pro moderní pro výkon správní činnosti by byla nespornou komparativní výhodou pro Evropu jako celek. Rovněž s přihlédnutím k této skutečností ve většině členských států Evropské unie byl vytvořen vrcholný, státem řízený orgán, který odpovídá za vypracování koncepce politiky vzdělávání pracovníků veřejné správy , za její praktické uskutečňování, monitorování a hodnocení. Současně byly vytvořeny celostátní specializované instituty pro vzdělávání pracovníků státní správy .Platí rovněž i fakt, že vzhledem k výše naznačeným prioritám zaměřených v nejobecnější rovině na celkové zkvalitňování pracovní síly ve všech oblastech života jednotlivých zemí se v Evropské unii stát významnou měrou podílí na financování takto zaměřených vzdělávacích aktivit. Pokusíme- li se o postižení jisté evropské dimenze systémů vzdělávání evropských volených představitelů a úředníků , lze konstatovat, že k opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci kvalifikačních požadavků na výkon povolání , tak úsilí o standardizaci programů profesní přípravy. Jako jedny z primárních úkolů bývají často charakterizovány: 1. potřeba stanovit jednotné nároky na vydávání certifikáů potvrzujících absolvování předepsaných kurzů a seminářů (což by mělo zaručit kvalitu získaných znalostí a dovedností a případně i oprávnění k výkonu povolání nebo funkce v jiné zemi EU než v mateřském státu pracovníka). Vydávání certifikátů s celoevropskou platností se doporučuje nejen pro výuku v oblasti veřejné správy. Za zvláště potřebné se pokládá v případě výuky cizích jazyků a ve výuce zaměřené na zvyšování znalostí a dovedností potřebných pro řízení, využívání nejmodernějších „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 25 2. 3. 4. 5. technologií,a pro aktivity spojené as aktivním využíváním volného času. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro potřeby vzdělávání dospělých.Právě v této oblasti se podle mého názoru dlouhodobě vytváří významný prostor pro aktivity našich veřejných i soukromých vysokých škol. Nová média a telekomunikace. Rozvoj distančních forem vzdělávání .Soudím, že i zde nejsou potenciální možnosti vysokých škol zanedbatelné. Vytváření sítí (networking) mezi členskými státy, které je nutno v oblasti vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat. Vzhledem k akcentu kladenému na zvyšování adaptability, flexibility a mobility evropské pracovní síly tudíž nepřekvapuje skutečnost, že profesní vzdělávání stávajících i budoucích úředníků je v Evropské unii všeobecně pokládáno za důležitou integrální součást vzdělávání dospělých. V tomto systému se za klíčové považuje výuka: • cizích jazyků (s tím, že výuka předpokládá možnost nabídnout získání jazykové kvalifikace všech úrovní - od počátečních až po mezinárodně uznávaný certifikát), • tzv. občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu, • profesních znalostí a dovedností potřebných pro zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech pracovní činnosti Evropanů,specifickou problematiku veřejné správy nevyjímaje. V této souvislosti se nemalá pozornost přikládá: • poznávání vzdělávacích systémů aplikovaných v členských státech Evropské unie; • novým formám propagace a motivace pro vzdělávání dospělých; • novým formám a metodám výuky; • vytváření a zkvalitňování potřebné terminologie; • výměně informací. Stanoviska orgánů EU jsou přitom poměrně nekompromisní i v otázkách certifikace takto pojatého vzdělání - a to zdaleka nikoli pouze v rámci veřejného školství. I zmíněná skutečnost dokládá, že otázky kvality vzdělávací činnosti celkově stojí v Evropské unii jako celku ve středu pozornosti. Pokud jde o specifické vzdělávaní pracovníků úřadů státní správy ve většině států Evropské unie téměř veškeré kurzy a semináře se dnes uskutečňují kombinovanou výukovou formou. Tato průprava nesporně vytváří příznivé předpoklady pro přímé zapojení vysokých škol a dalších vzdělávacích institucí do zmíněné formy výukové činnosti. Evropská komise zároveň nikoli náhodně zdůrazňuje potřebu systematicky soustřeďovat pozornost k profesnímu vzdělávání zaměstnanců obecních a samosprávných regionálních úřadů. V tomto směru je jejím cenným partnerem také Kongres místních a regionálních úřadů (Congress of Local and Regional Authorities) Rady Evropy. Soudobá koncepce profesního vzdělávání volených představitelů a úředníků veřejné správy má – z důvodů, jež byly nastíněny - nezbytně decentralizovanou podobu. Celkově se totiž v členských státech Evropské unie v oblasti vzdělávání projevuje důraz na to, aby tato forma výukových aktivit odpovídala potřebám konkrétního řešení problémů v jednotlivých úřadech. Dalším příznačným rysem takovýchto vzdělávacích programů je skutečnost, že stát svými nástroji (finanční nevyjímaje) podporuje distanční formy výuky. Ta je charakterizována nejen jako „sekundární“ nýbrž stále častěji i jako „primární vzdělávací cesta“. Takto se zrodila i koncepce „učícího se správního úřadu”, která je určitou aplikací dříve vytvořeného pojetí „učící se firmy“. Do značné míry vychází z objektivního poznatku, že i když se počet nabídek vzdělávacích aktivit rozšiřuje, rychlost změn, jimiž dnešní evropská správa prochází, je taková, že mnohde nelze s potřebným tempem zajistit zvyšování kvalifikace a rekvalifikace všech úředníků, kteří takovýto přístup potřebují. Je tomu tak mimo jiné i proto, že profesní vzdělávání je z pohledu velké části správních úřadů finančně značně náročné (nejednou náklady na dlouhodobější vzdělávání úředníka několikanásobně převyšují výdaje na jednoho vysokoškolského studenta). I z uvedeného důvodu se představitelé veřejné správy snaží hledat poučení ve zkušenostech jiných subjektů. Patří k nim především velké společnosti, které již dříve musely řešit problém průběžného vzdělávání svých zaměstnanců. S využitím přístupů typických pro tzv. „vzdělávání ve firmě“ („in company training“) byl postupně formován systém tzv. „učícího se úřadu“, založený na zásadách „vzdělávání v úřadu“ (in - service training). Jeho příznačným rysem je tzv. „výuka na míru“ (taylor - made training). Znamená to, že příslušný typ vzdělávání důsledně vychází z konkrétních potřeb menšího úřadu, nebo některé části velkého správního úřadu (proto ti, kdo projekt konkrétní vzdělávací aktivity připravují, obvykle nejdříve studují problémy takovéhoto pracoviště). Pojetí „výuky na míru“ „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 26 představuje další výzvu pro naše vysoké školy situované v jednotlivých regionech. Koncepce předpokládá, že orientace na „učení se od soukromého sektoru” je a nadále bude ve veřejné a státní správě využívána především pro zvyšování výkonnosti veřejné správy jako celku. Jejím charakteristickým rysem je přesvědčení o tom, že je nezbytné, aby v úřadu probíhající vzdělávací proces měl kontinuální povahu a aby účinně reagoval na konkrétní problémy, jež příslušný správní úřad řeší. Do takto pojaté výuky by měli být pokud možno začleněni všichni pracovníci jednotlivých úřadů . Dalším prvkem uvedeného systému je skutečnost, že umožňuje kontinuální výuku úředníků a volených představitelů. Strategickým místem vzdělávání se stává nikoli specializovaná škola či institut, nýbrž konkrétní pracoviště menší skupiny úředníků (a oněch volených představitelů, kteří za činnost odpovídajících úseků úřadů územní samosprávy zodpovídají). Tito reprezentanti veřejné správy jsou specialisty z vysokých škol a z dalších odborných institucí vzděláváni přímo v úřadech.Požadované znalosti a dovednosti, zaměřené i na posilování jejich sociální a psychickou způsobilosti, daným způsobem dostávají na jednotlivých pracovištích úřadů zcela konkrétní podobu. V nastíněném typu profesního vzdělávání jsou jeho hlavními organizačními formami „pracovní semináře" (workshops), siřeji koncipované „semináře"(seminars) a „kulaté stoly" (round tables). Adresa: Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Studentská 84 532 10 Pardubice e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 27 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 28 NAJVYŠŠÍ STUPEŇ VZDELÁVANIA NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH, TRENDY A PERSPEKTÍVY Helena Strážovská Súkromná Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Abstrakt: Súčasné trendy na európskych univerzitách v oblasti prípravy doktorandov ako najvýznamnejších nositeľov vedy a vývoja je možné pozorovať v nasledovnom: výskumný tréning – budovanie postdoktorandského stupňa – účasť zahraničných študentov na štúdiu PhD - tvorba výskumných laboratórií - platená prax doktorandom vo funkcii výskumný asistent – možná zmena formy spracovania doktorandskej dizertačnej práce – príprava a vedenie doktorandov distančnou formou . Uvedené trendy sú inovatívnejšie a prinášajú rozvoj intelektuálnych schopností. Kľúčové slová: Doktorand, školiteľ, výskumné laboratóriá, prax, využitie internetu pre prípravu doktorandov, trendy. Ak siahneme do histórie vyššieho stupňa vzdelávania možno pripomenúť, že doktorandské tituly, hoci sa nazývali rozdielne od dnešného, majú svoje začiatky v roku 1917 na Oxfordskej univerzite. Neskôr je veľmi významný rok 1960, keď si jednotlivé vysoké školy uvedomili, že je možné v príprave doktoranda a v získanom titule výraznejšie prejaviť rôzne výskumné tradície a vplyv jednotlivých kultúr. Objavilo sa množstvo stanovísk rozdielnych prístupov, ale aj rozdielnej kvality a zručnosti doktorandov. Mnohí autori uvádzajú, že táto skutočnosť spôsobuje istý problém pre analýzu a porovnanie úrovne doktorandského štúdia. Vo všeobecnosti sa nemecký a americký systém doktorandského vzdelávania považoval za nasledovaniahodný. Vysokú úroveň a veľmi premyslený spôsob vedenia doktorandov možno pozorovať v anglickom modeli. V súčasnosti je prijateľný ako medzinárodný prístup k doktorandskému štúdiu. Modeli doktorandského štúdia v jednotlivých krajinách Európy postupne dostávajú spoločný alebo blízky rozmer. V roku 1991 bola v Štokholme ustanovená EDAMBA (European Doctoral Programmes Association in Management and Business Administration). Jej cieľom bolo: • zvyšovať kvalitu doktorandskej prípravy • uvedomiť si potrebu internacionalizovať prípravu doktorandov a prijať myšlienku prípravy doktoranda európskeho typu, ktorý má európsky rozmer a zručnosti Postupom času sa pôvodné ciele rozširovali a prehlbovali tak ako sa rozvíjali vedecké poznatky. Od roku 1995 sa k pôvodne 22 členským krajinám postupne zaraďujú i transformujúce sa krajiny strednej Európy. Ako prvá Česká republika reprezentovaná Vysokou školou ekonomickou v Prahe a v roku 1997 bola prijatá jediná slovenská univerzita Ekonomická univerzita v Bratislave. V súčasnosti má EDAMBA okolo 70 členov t.j. popredných európskych univerzít a má vysoké nároky na prijatie za člena. Ide predovšetkým o: • vysokú úroveň vedecko- výskumnej činnosti • primeraný počet vysokokvalifikovaných školiteľov • rozsiahlu publikačnú činnosť • medzinárodnú spoluprácu • tvorbu a vydávanie vedeckých časopisov • mobility • pozitívne posudky najmenej dvoch zahraničných škôl • spoluprácu s hospodárskou praxou • spoluprácu s výskumnými pracoviskami • a ost. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 29 Aktivity, ktoré členstvo v doktorandskom programe prináša sú mnohostranné a poskytujú veľa možností najmä doktorandom, ktorí sa jednotlivých akcií zúčastňujú a ktorí majú možnosť takýmto spôsobom získať nové poznatky od zahraničných prednášateľov. Zároveň však získavajú prehľad o úrovni doktorandského štúdia na jednotlivých univerzitách. Stretnutia slúžia aj na výmenu skúseností z metodológie výučby. Výkonný výbor EDAMBA na čele s uznávanými vedeckými kapacitami ako sú: Prof. Batteau Pierre,Institut d´Administration des Entreprises Aix-en-Provence (FR), president, Prof. Bonet Eduard, ESADE, Barcelona (E), Prof. Jensen Hans Siggaard, Learning Lab Denmark (DK), honorary president, Prof. Hedvall Maj-Britt, Swedish School of Economics, (SF), Prof. Kristensen Tore, Copenhagen Business School (DK), Prof. Price David, Henley Management College (UK) Prof. Zafarpour Schapour, Wirtschaftsuniversität Wien (A) Prof. Zander Udo, Stockholm School of Economics (S) Prof. Sharma Soumitra, Graduate School of Economics, Pula (HR), honorary member, trvale usiluje o rast vedeckej úrovne a o rozvoj náročnosti doktorandského štúdia európskeho typu. Z ich vzácnych myšlienok sme čerpali aj pre tento text. K aktivitám, ktoré Výkonný výbor organizuje je treba uviesť: • organizovanie a absolvovanie spoločných vedeckých kurzov pre prípravu doktorandov. K nim patria také významné podujatia ako sú tzv. Letné a Zimné školy, ktoré sú orientované na vedecké prednášky popredných zahraničných vedcov a pedagógov, ale aj na vlastný prednes téz dizertačnej práce, ktoré sú ohodnotené uvedenými profesormi. • Executive Comettee organizuje tiež doktorandské kolokvia alebo konzorciá na vybrané špecifické témy, ktoré významne súvisia s vývojom európskych vedeckých a odborných problémov. • Významné sú výmenné aktivity pre doktorandov napríklad návštevy na zahraničných univerzitách, kde v rámci krátkodobých pobytov môžu doktorandi získať všeobecnú odbornú rozhľadenosť na univerzitách spoločenstva EDAMBA • Organizujú sa tiež niekoľkotýždňové pobyty • Organizujú sa pobyty cielené na spracovanie doktorandskej dizertačnej práce • Je možné získať aj dlhodobý pobyt v cudzine, pričom doktorand na pobyt tohto druhu môže získať štipendium • Zaujímavá je podpora európskeho trhu práce pre doktorandov, uvažuje sa a podľa možností organizuje výmena existujúcich resp. nadchádzajúcich študentov pre post doktorandskej pozície, pre PhD. stupeň a iné. • Organizovanie výročných stretnutí pre PhD školiteľov a vedúcich centier doktorandského štúdia sú zamerané na rast odbornej a vedeckej prípravy školiteľov, výmenu skúseností medzi jednotlivými školiteľmi v rámci členských univerzít EDAMBA • Organizujú sa rôzne vedecké semináre a vedecké konferencie na jednotlivých členských univerzitách EDAMBY s takou intenzitou, že vari neprejde ani jeden mesiac, aby niektorá zahraničná vysoká škola neporiadala významné vedecké podujatie • Za veľmi významnú aktivitu EDAMBY je treba považovať organizovanie súťaže o najlepšiu doktorandskú dizertačnú prácu. Na účely súťaže sa dizertačná práca odovzdáva v rozsahu cca 15 strán v anglickom jazyku. Objektívnosť hodnotenia je zaručená tým, že hodnotiaca komisia posudzuje anonymné práce. • Významná je publikačná činnosť, ktorú podporuje EDAMBA, jednak každoročným vydávaním výsledkov výskumných prác jednotlivých univerzít resp. publikovaním víťazných téz z dizertačných prác doktorandov. Tieto publikácie majú k dispozícii všetky členské univerzity EDAMBA. Európsky program prípravy a výchovy doktorandov bol vytvorený za účelom posilnenia a zvýšením obsahu a kvality ako i vedeckého potenciálu doktorandov. Napriek tomu, že niektoré európske programy výchovy doktorandov sú v rámci univerzít diferencované, práve Európska asociácia doktorandov má snahu istým spôsobom doktorandské programy zjednocovať. Je to z viacerých dôvodov: • Vzniká obava zo straty talentov • Javí sa snaha o jazykové zjednotenie písania prác – anglický jazyk z dôvodov, aby všetkým boli práce prístupné • Zdôrazňuje sa potreba zvýrazniť tvorivosť v prácach doktorandov • Je nevyhnutné internacionalizovať doktorandské programy • Ku kreativite vedie snaha výraznejšie využívať kvantitatívne metódy • Javí sa veľmi výrazná snaha zvýšiť kvalitu obsahu • Viesť ku kolektívnemu prístupu a kolektívnej výskumnej práci • Trvale zvyšovať podiel výskumu v práci doktoranda „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 30 Prv, než budeme hovoriť o konkrétnych trendoch je treba ešte pripomenúť, že perspektívy vývoja a prípravy a výchovy doktorandov je záležitosť dlhodobejšia, ale EDAMBA opisuje tie posolstvá, ktoré majú prejsť dialógom ku skupine mladých vedcov v súčasnosti v nehomogénnom národne utváranom doktorandskom programe. Perspektívou je premena poskytovania európskeho doktorandského vzdelania a neskôr i získanie európskeho certifikátu pre doktorandov členských krajín EDAMBA. Niektoré smery, ktoré vedú k uvedenému cieľu možno uviesť nasledovne: • Budovanie doktorandských programov podľa vzorov najlepších univerzít Európy • Výber užšieho počtu kandidátov – doktorandov na spoločné študijné pobyty a špecifické kooperácie najlepších v Európe • Účasť resp. organizovanie spoločných zimných a letných škôl Európskej doktorandskej prípravy • Šesťmesačné výskumné pobyty doktorandov na univerzitách členských krajín EDAMBA • Organizovanie spoločných vedeckých seminárov doktorandov resp. stretnutí za účasti podnikateľskej sféry a doktorandov • EDAMBA navrhuje úzko spolupracovať s podnikmi a hospodárskou praxou vôbec. V praxi by doktorand mohol napísať svoju dizertačnú prácu za pomoci veľmi dobrého vybavenia know - how hospodárskej praxe. • Na programe je organizovanie Eurokonferencií, ktoré zintenzívňujú tvorbu imidžu univerzít a tým aj príslušných krajín • Očakáva sa podpora výchovy a vzdelávanie vysokého počtu kvalifikovaných odborníkov, ktorí budú orientovaní medzinárodne a interkultúrne. Doktorandské štúdium v Európskej únii sa postupne vyvíja tak, že pripravuje doktorandov, aby mohli plniť funkcie: • Výskumníkov • Vysokoškolských pedagógov • Konzultantov • Expertov Jedným z trendov je výkon intenzívnej spolupráce niekoľkých vysokých škôl v oblasti vedy a výskumu a doktorandského štúdia. Nárast doktorandských partnerstiev vzniká za účelom: • Vzniku vysokokvalitných výskumných a dizertačných prác • Združenia finančných prostriedkov • V dôsledku vzniku medzinárodnej konkurencie • V dôsledku medzinárodnej súťaže medzi vysokými školami Nastáva výrazné sústredenie sa na oblasť tvorby dizertačných prác a výskum. S tým súvisí pomerne rozsiahla publikačná činnosť, absolvovanie rôznych pomocných a podporných programov, ktoré je možné nadobudnúť aj na univerzite v priebehu doktorandského štúdia. Významnú časť prípravy doktorandov tvorí ich výskumná práca, ktorej sa pripisuje také dôležité miesto, že predstavuje samostatný predmet výuky. Výuka sa uskutočňuje na základe výsledkov výskumu. Pre vstup na doktorandské štúdium sa vyžaduje špeciálna príprava resp. absolvovanie špeciálnych kurzov z oblasti spoločenských vied psychológie, sociológie a ekonomiky. Absolvované kurzy s obsahom uvedenej prípravy musia končiť písomnou prácou, ktorá je ohodnotená. Pred vstupom na doktorandské štúdium absolvujú doktorandi 2-5 dňové semináre s ohodnotenou písomnou prácou. I v tejto oblasti vstupu na doktorandské štúdium sa vyžaduje a sleduje rast vedeckej a odbornej úrovne. V príprave doktorandov sa kombinujú analytické, komunikačné, kreatívne a technologické metódy, ktoré sú zamerané už na riešenie vedeckých problémov. Inou novinkou je tzv. malý skupinový program menšieho počtu doktorandov (7) zameraný na intenzívne technológie. Cieľom nových programov je inšpirovať doktorandov, aby boli: • Sčítaní • Presvedčiví • Etickí • Kreatívni • Ľudia so širokým a hlbokým myslením • Experti v nimi vybraných oblastiach štúdia K uvedenému je potrebné, aby uchádzači o doktorandské štúdium boli spôsobilí kvalifikovaní, aby ich výskumné „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 31 záujmy boli v súlade výskumom vysokých škôl a s ohľadom ich školiteľov. Je ešte dôležitejšie, aby školitelia boli spôsobilí, a aby podávali o dosiahnutom pokroku doktorandov objektívnu správu. Uvedieme niektoré súčasné trendy na niektorých popredných európskych univerzitách: 1. odporúča sa tzv. výskumný tréning ako súčasť doktorátu zameraný na škálu kvalitatívnych a kvantitatívnych výskumných metodológií. Ak niektoré univerzity realizujú dvojročný výskumný tréning k metódam výskumu majú tiež vybudovanú stupnicu hodnotenia kandidátov ako vyhoveli v tomto tréningu. Ako výskumníci a prednášatelia na výskumnom tréningu pôsobia medzinárodní experti. V súčasnosti je vybudovaná sieť, ktorej základom je medzinárodná databáza expertov a databáza doktorandských prác s vytváraním možností pre doktorandov byť súčasťou tejto siete. Tradičné európske modely doktorandského štúdia sa považujú za zdĺhavé, ale zároveň také, kde by sa mohlo nájsť dostatok priestoru na výskumný tréning. 2. významné európske univerzity budujú aj postdoktorandský stupeň. Tento doktorandský stupeň sa študuje prevažne na univerzitách v Belgicku, Dánsku, Nemecku, Španielsku, Taliansku, Írsku, Holandsku, Portugalsku i vo Veľkej Británii. Počet študujúcich na postdoktorandskom stupni predstavuje približne 20% zo všetkých doktorandov. V tejto súvislosti sa budujú paneurópske asociácie, programy a inštitúcie k povzbudeniu doktorandov k najmodernejšiemu výskumu. Pre doktorandov sa každý rok uskutočňuje benchmarking (EDAMBA). 3. Európske systémy doktorandského vzdelávania trvale pracujú s medzinárodnými účastníkmi a teda jednotlivé univerzity sa snažia pracovať aj so zahraničnými doktorandmi. Žiaľ v Európe ani nie polovica doktorandských programov má len okolo 20% zahraničných účastníkov. Napriek tomu o niektoré programy anglických univerzít sa zaujíma až 80% doktorandov. Táto skutočnosť súvisí s otázkou v akom jazyku sa prednášajú prednášky doktorandského štúdia. Časť univerzít poskytuje kompletné doktorandské kurzy v anglickom jazyku, aby podporili internacionalizáciu. Rozšírenie týchto praktík je nevyhnutné, nakoľko je žiaduce pripravovať káder medzinárodných výskumníkov, ktorí by boli schopní pracovať na medzinárodnom trhu. 4. v Európe sa budujú výskumné laboratóriá pre doktorandské štúdium. Za jedno z najvýznamnejších možno považovať laboratórium na Kodanskej Business Scholl. Program absolvuje približne 100 doktorandov a ich program zahrňuje nasledovné prvky: a) metodika písania a obhajoby téz vlastného výskumu (dva celodenné semináre) b) navštevovanie intenzívnych kurzov, ktoré sú ekvivalentné šiestim mesiacom práce c) organizovanie 6 mesačného pobytu v inej výskumnej inštitúcii uprednostňovaný je pobyt v zahraničí d) odporúča sa vyučovanie založené na výsledkoch výskumu 5. umožňuje sa 18 mesačná platená práca doktorandom vo funkcii výskumný asistent alebo vyučujúci. Z toho 6 mesiacov navštevuje doktorand rôzne kurzy, 6 mesiacov má zahraničný pobyt, 6 mesiacov vykonáva požadovanú platenú prax. V rámci kurzov, ktoré navštevuje sú významné: • filozofia vedy • ekonomická teória • metódy kvantitatívneho a kvalitatívneho výskumu • špecifické predmety špecializácie • a iné Ďalších 18 mesiacov pracujú doktorandi na tvorbe dizertačnej práce. Veľmi významnú úlohu v tomto procese má školiteľ. Od školiteľa sa očakáva, že musí mať: a) všeobecnú profesionálnu schopnosť (profesionálna dimenzia) b) sociálnu citlivosť a empatiu (sociálna dimenzia) c) skúsenosti z odboru (praktická dimenzia) 6. V súčasnosti je diskutovaná aj forma doktorandskej dizertačnej práce. Prevláda názor, že dizertačné práce možno predložiť v troch podobách: a) Na CD ROM b) Môže byť predložená ako prípadová štúdia, ktorá rieši špecifické požiadavky podniku alebo spoločnosti c) Môže byť predložená tradičným spôsobom d) Predpokladá sa písanie dizertačných prác v jazyku anglickom. 7. Predpokladá sa vyučovanie a vedenie študentov cez internet ako dištančná forma. Pokus s touto formou doktorandského štúdia bol uskutočnený v Dánsku. Skúsenosti ukázali, že pri tejto forme vedenia doktorandov musí školiteľ zvládnuť paralelne mnoho profesií a jeho úloha je rozdielna tak ako rozdielne je zameranie doktoranda. Školiteľ dostáva denne priemerne 30 mailov od svojich doktorandov v podobe rôznych otázok, ale prevažne o tom, že látku nepochopili, nemajú literatúru a iné. Výskumy tiež ukázali, že nie je možné od sieťových médií očakávať, aby boli bezproblémovým nahradením reálneho stretnutia doktoranda a školiteľa. Napriek uvedenému očakávajú sa inovatívne prístupy a rozvoj intelektuálnych možností. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 32 Všetky uvedené zmeny a procesy sa adaptujú na nový ekonomický kontext a hrajú dôležitú úlohu v budovaní koncepčných tímov. V zásade ide o snahu inovovať a zdokonaliť všetky procesy v oblasti najvyššieho stupňa vzdelania LITERATÚRA [1] PÓLYA, A. Certifikáty z oblasti informatiky. In Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie Obchodné podnikanie a marketing v novom Európskom hospodárskom priestore. 7.-8. október 2004. [2] PÓLYA, A. Tvorba www stránok (skriptá). Bratislava : Ekonóm, 2003. ISBN 80-225-1721-6. [3] STRÁŽOVSKÁ, E. 6. medzinárodná vedecká konferencia doktorandov EDAMBA na Ekonomickej univerzite v Bratislave. Bratislava : Ekonóm, 2003. ISBN 80-225-1743-7. [4] STRÁŽOVSKÁ, H. Ekonomika obchodného podniku. Bratislava : SPRINT vfra, 2005. ISBN 80-89085-39-3. [5] STRÁŽOVSKÁ, Ľ. Malé a stredné podnikanie a rodinné podnikanie. Nové Zámky : CRANIUM, 2004. ISBN 80-968443-7-7. Adresa: Prof. Ing. Helena Strážovská, PhD. Súkromná Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Železničná 14 821 07 Bratislava telefón: 0907/729427 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 33 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 34 DIŠTANČNÉ A E-LEARNINGOVÉ TECHNOLÓGIE V SLUŽBÁCH ROZVOJA ĽUDSKÝCH ZDROJOV Jozef Strišš Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky, katedra manažérskych teórií Abstrakt: Príspevok je zameraný na nové formy vzdelávacej činnosti, orientované prevažne na e-learning. V dištančnom vzdelávaní sa táto forma ukazuje ako mimoriadne progresívna a pomáha rozvoju ľudských zdrojov vo všetkých oblastiach vzdelávania. Príspevok sa orientuje na aplikáciu e-learningu na EPI Kunovice a Žilinskej univerzite v Žiline. Klíčová slova: vzdelávanie, e-learning, dištančné vzdelávanie, ľudské zdroje, efektivita vzdelávania Od čias, keď vznikla v Boloni prvá významná univerzita v Európe, sa za takmer tisícročie spôsob vyučovania na vysokej škole príliš nezmenil. Platí to predovšetkým o tzv. "kamenných univerzitách". Naproti tomu objem vedeckých poznatkov odvtedy mnohonásobne vzrástol a každým rokom sa zvyšuje. Stúpol aj počet ľudí, ktorí ku svojej práci potrebujú vysokoškolské vzdelanie. Stúpajúce nároky na vzdelanostnú úroveň obyvateľstva robia zo vzdelávania celoživotný proces. S týmito nárokmi sa klasické vzdelávanie čoraz ťažšie vysporadúva. Možnosti techniky a najmä rozvoj informačných technológií umožňuje v súčasnosti použitie aj iných foriem vzdelávania, ktoré poznáme pod súhrnným názvom dištančné vzdelávanie. Už po prvej svetovej vojne sa rozšírilo najmä v Anglicku a vo Francúzsku vzdelávanie pomocou programov šírených rádiovým vysielaním. Neskoršie sa k prostriedkom šírenia informácií pridala televízia, magnetofónové nahrávky, videokazety, CD a DVD nosiče, e-mail, internet. Využitie nových informačno-komunikačných prostriedkov sa ponúka aj na zdokonalenie vzdelávacieho procesu. Nejde tu o odstránenie osoby učiteľa z procesu výučby - osobnosť učiteľa je vo vysokoškolskej výučbe nenahraditeľná. Niet ale pochýb, že kvalitne spracovaná videonahrávka nejakého procesu môže pomôcť študentovi pochopiť lepšie súvislosti ako klasický výklad, krieda a tabuľa. Preto sa na vysokých školách osvedčila kombinácia klasickej výučby a elektronického vzdelávania, často nazývaná "blended learning". Súčasnosť je charakteristická rýchlymi zmenami k informačnej spoločnosti, čo neobišlo samozrejme ani vzdelávania. Využívanie informačných technológií vo vzdelávaní získalo charakteristický názov e-learning - elektronické vzdelávanie. Čo vlastne znamená pojem e-larning? Tento termín by sme do slovenčiny preložili ako elektronické vzdelávanie či učenie, alebo v krátkosti e-učenie. Termín e-learning vyjadruje presne to, z čoho sa toto slovné spojenie skladá a čo jednotlivé slová znamenajú, totižto pojmy elektronické a učenie. Vo všeobecnosti by sme mohli povedať, že pod tento pojem spadá všetko, čo sa študent naučí prostredníctvom počítača alebo akoukoľvek elektronickou cestou. Veľa ľudí si myslí, že v tomto slovnom spojení je podstatné to e, no akosi sa zabúda na to ostatné, čiže učenie. Zabúda sa na obsah, na učebnú látku a vedomosti, ktoré sa takýmto spôsobom sprostredkovávajú žiakom a študentom zapojeným do tejto formy vzdelávania. E-learning je systém riadenia toku vzdelávania, umožňujúci nielen odovzdávať vedomosti, ale zároveň ich aj zdieľať a sledovať ich rozvoj a získať spätnú informáciu o ich efektívnosti. Ide o proces formálneho a neformálneho vzdelávania a výcvikových aktivít, procesov, komunít a udalostí zabezpečovaný pomocou elektronických kanálov a médií napríklad Internet, Intranet, Extranet, CD-ROM, video kaziet, TV, telefónov, osobných počítačov a podobne. Je nepopierateľným faktom, že e-learning naučí (resp. núti naučiť sa) ľudí pracovať s počítačom a s internetovými „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 35 aplikáciami, privedie ich k záujmu o nové technológie a dovoľuje sprístupňovať poznatky a vedomosti, ktoré sú určitej skupine užívateľov inak nedostupné. Ale nemyslím si, že to je to najpodstatnejšie, že to by mali byť jediné výhody, na ktoré je potrebné upozorňovať v súvislosti s e-learningom. Pri podrobnejšom pohľade na problematiku e-learningu a na aktuálny stav na našich školách zistíme prítomnosť vhodných technologických riešení, avšak prítomnosť obsahu ešte stále chýba. Školy sú dnes vybavené takmer dokonalou počítačovou technikou a zariadením s tým súvisiacim, sú vybavené i vzdelávacím softvérom, rôznymi náučnými programami a encyklopédiami (a v niektorých prípadoch sa pri vyučovacom procese i využívajú), ale dovolím si tvrdiť, že toto nie je naozajstný e-learning. Áno, to e tam je, ale základnou filozofiou takejto formy elektronického učenia by mal byť aktívny prístup študenta k získavaniu učiva a nie aktívny prístup vyučujúceho a predkladanie učiva študentovi na vyučovacej hodine. Koncepcia e-learningu je založená na sprostredkovávaní a sprístupňovaní učebnej látky ako zdroja vedomostí použitím informačných technológií, pričom sa tieto (informačné) technológie používajú len ako doručovacia platforma, len ako cesta, ktorou sa učivo dostane k študentovi. Hlavný princíp je sprístupniť poznatky a vedomosti, umožniť vzdelávanie kdekoľvek, kedykoľvek a komukoľvek, a nie naučiť študenta ovládať počítač. Ako to funguje v zahraničí? Celá filozofia a spôsob tohto učenia spočíva v tom, že škola na svojom školskom počítači pripojenom do internetu sprístupňuje jednotlivé lekcie, alebo ak chcete vyučovacie hodiny, a to na základe školou stanoveného a zverejneného učebného plánu. Študent si sám zvolí čas, ktorý je ochotný venovať svojmu učeniu, pripojí sa prostredníctvom internetu na školský počítač a prezrie, resp. stiahne si pre neho pripravenú vyučovaciu látku. Túto učebnú látku si (v čase, ktorý jemu samému najlepšie vyhovuje) preštuduje, naučí sa ju a v dohodnutom termíne dostane na vypracovanie test, ktorým si študenti škola môžu overiť naučené vedomosti. Na základe úspešného zvládnutia testu je študent ohodnotený príslušnou známkou, prípadne si učivo zopakuje. Laický pohľad môže viesť k názoru, že e-learning je jednoduchou formou učenia. Nie je to len kliknutie myšou na vybranú lekciu, stiahnutie a jej prečítanie. Elektronické učenie je omnoho náročnejšie ako tradičný spôsob učenia, pretože študenti musia byť zrelí a nezávislí. Ak odhliadneme od schopností študenta vedieť pracovať s počítačom (čo je nevyhnutnou podmienkou využívania tejto formy vzdelávania), zistíme, že podstatná časť úspechu študenta spočíva na ňom samom. Študent sa sám musí "prinútiť" venovať svoj čas na prečítanie si lekcie a na dokonalé preštudovanie si učebnej látky. V neposlednom rade závisí na morálke študenta, či k učeniu pristupuje zodpovedne a či vyžadované kontrolné testy jednoducho neodpíše, ale že ich naozaj vypracuje na základe svojich získaných a zapamätaných vedomostí. Tu sa ukáže zrelosť študenta, keď si uvedomí, že sa neučí pre vzdelávaciu inštitúciu, ale pre seba samého, pre svoju budúcnosť a pre pocit z dobre zvládnutej práce. V dnešnej dobe veľa škôl a vzdelávacích inštitúcií na celom svete ponúka možnosť učiť sa formou elektronických kurzov. Využitím e-learningu sa môžete vzdelávať vo svojom vlastnom čase a svojim vlastným tempom; nemusíte opúšťať domov kvôli vzdelaniu, môžete si dovoliť učiť sa a vzdelávať v zahraničí bez toho, aby ste vstali zo stoličky a navyše zaplatíte omnoho menej, ako keby ste školu a kurzy fyzicky navštevovali. V súčasnosti by sa inštitúcie, ktoré sprístupňujú (alebo v budúcnosti pripravujú sprístupňovať) učebnú látku online, mali sústrediť na zaistenie množstva a kvality obsahu, na vypracovanie aspoň trochu záväzných učebných štandardov a v neposlednom rade zabezpečiť úradné uznanie vzdelania, sprostredkovaného elektronickou formou. Len v tomto prípade sa e-learning stane kvalitnou náhradou vzdelania dosiahnutého klasickou formou v školskej triede, stane sa spôsobom, ako si dobrovoľne zvyšovať kvalifikáciu a pomôže študentom uplatniť takto získané vedomosti či už na trhu práce, alebo vo svojom profesnom živote. Je jasné, že technika a technológia sa v budúcnosti stane neoddeliteľnou súčasťou vzdelávania a učenia, a to nielen ako nástroj na sprístupňovanie vedomostí. Náš školský svet, tak ako ho poznáme dnes, sa pomaly začína meniť a je otázkou (dúfam, že naozaj krátkeho) času, kedy sa zmení definitívne. Ale i dnes si musíme uvedomiť, čo na súčasnom spôsobe učenia ponechať a čo zmeniť. Uvedomiť si, čo potrebujeme, aby pre nasledujúcich žiakov zostalo rovnaké a čo potrebuje byť iné, lepšie a modernejšie. Je potrebné zamerať sa na učivo a jeho obsah, aby sa táto forma vzdelávania stala plnohodnotnou alternatívou pre vzdelávanie, ako ho poznáme dnes, a nie iba akousi nadstavbou k existujúcemu spôsobu učenia. V súčasnom svete, keď informácia je hybnou silou obchodu, už asi nikto ne pochybuje o nutnosti neustáleho vzdelávania. Podľa posledného výskumu agentúry ASTD, firmy, ktoré investujú do vzdelávania zamestnancov vyššie čiastky ako je obvyklá výška investícií do vzdelávania, vykazujú o 86% vyššie zhodnotenie svojich akcií ako firmy, ktoré investujú do vzdelávania menej ako je priemer, a o 45% vyššie zhodnotenie ako firmy, investujúce do vzdelávania čiastku na úrovni priemerných investícií. Sústavné školenie zamestnancov i sebavzdelávanie formou školení, seminárov či samoštúdiom je bežnou súčasťou „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 36 života každej progresívnej firmy i jednotlivca. Efektívne využívanie intelektuálneho kapitálu firmy má priamy vplyv na výsledok firmy. E-learning prináša vzdelávanie, ktoré je lacnejšie, rýchlejšie a lepšie. • Lacnejšie Klasické vzdelávanie nesie so sebou množstvo nákladov neznižujúcich sa po celý vzdelávací proces. Ide napríklad o cenu za lektorov, prenájom školiacich priestorov a prostriedkov, výrobu školiacich materiálov, dopravu na školenie, stravné a množstvo ďalších. Medzi významné skryté náklady potom patrí tá skutočnosť, že zamestnanci bývajú po dobu školenia i dlhšiu dobu mimo pracovný proces a neplnia si tak svoje pracovné úlohy. E-learning prináša počiatočné náklady napríklad na výrobu kurzu, implementáciu riadiaceho systému, či investovanie do výpočtovej techniky. Potom však sú už náklady na prevádzku minimálne. Lektori sú využívaní efektívne pre aktívnu tvorbu obsahu o riadení výučby a nie pre neustále opakovanie výkladu v učebniach, prenájom školiacich priestorov a prostriedkov väčšinou odpadá, vyrobené školenie sa veľmi jednoducho aktualizuje, rozširuje a integrujú sa do neho nové poznatky získané pri výučbe. Doprava zamestnancov odpadá, čím zamestnanci môžu absolvovať školenie vo vhodných okamžikoch v priebehu pracovného procesu, takže nie sú z neho vyradení. U väčšiny školiacich pracovísk, ktoré už vzdelávajú klasickou metódou a majú správne kalkulované celkové priame a nepriame vzdelávacie náklady, sa dá spočítať, že zavedením elearningu (i s počiatočnými nákladmi) sa tieto významne znížia už v prvom či druhom roku. • Rýchlejšie Pri klasickom vzdelávaní nedostávajú väčšinou študenti školenie v potrebnej chvíli, ale v dobe, kedy sa ich nazbiera dostatočné množstvo, je k dispozícií lektor, školiace priestory a potreby. Noví zamestnanci často dlho čakajú na preškolenie. Pokiaľ sa zmení školený predmet, opätovne trvá dlhšiu dobu, než sú všetci preškolení. Študenti si nemôžu jednoducho sami túto látku zopakovať, alebo sa vrátiť k časti školenej látky. E-learning umožňuje študentom dostať školenie skutočne vo chvíli, kedy ho potrebujú. Stačí len zapnúť počítač a začať. Noví zamestnanci sú preškolení v okamžiku príchodu, každý zamestnanec sa môže kedykoľvek a k akejkoľvek časti školenia vrátiť. Pri zmene pravidiel, predpisov a pod. sa táto zmena dostáva ku všetkým zamestnancom ihneď po jej zapracovaní do školiaceho programu, čo obyčajne bývajú hodiny až dni. Pokiaľ je výukový kurz správne koncipovaný z jednotlivých elementov (učebných objektov), môžu zamestnanci tieto elementy ďalej používať v každodennom pracovnom procese. • Lepšie Klasické vzdelávanie predpokladá, že všetci študenti v učebni vnímajú rovnako rýchlo, všetkým vyhovuje rozprávaný výklad lektora a všetci chcú v danej chvíli látku študovať. Prax je však značne odlišná. E-learning tieto všetky nedostatky odstraňuje. Študent prechádza výukovým kurzom svojím vlastným tempom, sám si určuje spôsob prechodu, návrat k niektorým témam, vyberá si z viacerých variant výkladu. Rovnako si kurzy spúšťa vo chvíli kedy potrebuje, to znamená, že chce študovať a bude sa teda výkladu venovať . Pomocou množstva otázok, simulácií a testov je aktívne vťahovaný do výučby, čo významne zvyšuje zapamätanie si výučby. U klasického vzdelávania sa veľmi ťažko meria, aké informácie si študent uchoval z kurzu a ako sa menili (väčšinou mizli) s odstupom času. Kvalita kurzu je vysoko závislá na kvalite lektora a býva v čase premenlivá. Často sa kurz nedá zhodnotiť až do chvíle, kým ho študenti absolvujú, takže sa zistí až potom, že tento kurz nechceli, alebo bol o niečom inom. E-learning pomocou testovacích objektov a riadiaceho systému efektívne meria každý kurz. Umožňuje objektívne nastaviť požadované ciele. (napr. študent musí po absolvovaní kurzu správne odpovedať na 95 zo 100 otázok týkajúcich sa učiva) a tie potom jednoducho zmerať. E-learning dodáva okamžité informácie o jednotlivých študentoch, ktorý kde a koľko dosiahol bodov, koľko času strávil v jednotlivých častiach kurzu, ako dlho odpovedal na otázky. E-learning taktiež jednoducho štatisticky vyhodnocuje úspešnosť jednotlivých kurzov a tým identifikuje kurzy, ktoré je treba prepracovať. E-learning súčasne prináša nové formy komunikácie a spolupráce ako medzi študentmi, tak medzi študentmi a lektormi, ktoré by bez použitia IT neboli mysliteľné. E-learning robí z učenia adresný, individuálny, interaktívny a pútavý proces, ktorý je integrovaný do každodenného života študenta. Ak sa pozeráme na e-learning ako na efektívne využívanie informačných technológií vo vzdelávaní, máme na mysli hlavne nové možnosti, ktoré môžeme vo vzdelávaní využívať. Klasické vzdelávanie pod vedením lektorov existuje už od počiatku histórie a pre určité oblasti bude dozaista nezastupiteľné i v budúcnosti. Vzdelávanie iba pomocou lektorov má však aj množstvo nedostatkov naznačených na predchádzajúcich stránkach. E-learning sa snaží eliminovať tieto nedostatky a preto je optimálnym riešením pre komplexné vzdelávanie. Iba vhodným zlúčením klasického prístupu a e-learnmingu je možné zo vzdelávania urobiť pútavý, adresný, individuálny a interaktívny proces integrovaný do každodenného života. I pre oblasti, kde je osobný kontakt s lektormi považovaný za nezastupiteľný, je možné “predškoliť” študentov elektronicky. Tí potom na školenie s lektorom prichádzajú už s množstvom informácií a dotazov, lektor sa potom môže venovať iba zaujímavým alebo obtiažnym častiam učiva a tak významne skrátiť dobu školenia. Lektor navyše nie je vôbec vyradený z procesu e-learningu, ako by si niekto mohol myslieť. E-learning prináša množstvo komunikačných nástrojov (od e-mailu až po videokenferenciu), ktoré umožňujú lektorom individuálny „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 37 prístup k jednotlivým študentom. Na základe spätných informácií z kurzu má lektor presné informácie o tom, ako si jednotliví študenti počínali pri konkrétnych lekciách, koľko dostali bodov a koľko času strávili v jednotlivých oblastiach výučby. Vďaka množstvu komunikačných kanálov môže potom so študentom komunikovať intenzívnejšie, ako je tomu vo vyhradených hodinách klasickej výučby. Namiesto neustáleho opakovania tej istej látky, sa môže lektor v učebniach venovať látke novej, alebo zdokonaľovaniu a aktualizovaniu tej staršej. E-learning dodáva lektorom výkonné nástroje pre jednoduché a rýchle pretransformovanie vlastných vedomostí a skúseností do formy, ktorá tieto aktíva sprístupní okamžite všetkým, ktorý ich potrebujú. V dnešnej dobe môžeme neustále počuť, že e-Learning je budúcnosť učenia a vzdelávania. Odborníci nás presviedčajú o úžasných výhodách tohto systému, dokazujú nám, ako sa žiaci a študenti už za chvíľu budú schopní učiť a vzdelávať sa nie v klasickej škole, ale doma, v nákupnom stredisku, či trebárs v reštaurácii alebo na kúpalisku. Študenti dostanú možnosť učiť sa kdekoľvek a kedykoľvek, závisieť to bude len od ich samých, od ich nálady a chuti do učenia. Výrazný krok v e-learningu môžeme badať aj na EPI, s.r.o. Kunovice a Žilinskej univerzite. Už tretí rok spolupracujú obe vzdelávacie inštitúcie na medzinárodnom projekte Príprava e-learningových vzdelávacích programov z manažmentu a marketingu. Doterajšie výsledky ukazujú, e-learningová výučba, kombinovaná s priamym kontaktom prináša oveľa väčší efekt ako doterajšia klasická forma výučby. Študenti majú možnosť preštudovať si látku na elektronickom médiu a pri osobnom kontakte sa zameriavajú na konzultácie a prezentácie svojich prác. Táto forma výučby sa ukazuje jednoznačne ako vysoko efektívna a obe školy ju budú naďalej rozširovať. LITERATÚRA [1] KRATOCHVÍL, O. Manažment. Učebné texty EPI Kunovice v elektronickej forme. Kunovice : EPI, s.r.o., 2005. [2] KRATOCHVÍL, O. Marketing. Učebné texty EPI Kunovice v elektronickej forme. Kunovice : EPI, s.r.o., 2005. [3] RUSTOMJI, M. K.; SAPRE, S. A. Umění managementu. Praha : Svoboda, 1996. [4] TUREK, I. Zvyšovanie efektívnosti vyučovania. Bratislava : MC, 1997. [5] ZELINA, M.; ZELINOVÁ, M. Osobnosť tvorivého pedagóga v systéme humanistickej výchovy. Pedagogické rozhľady 5/1997. [6] Zborník referátov zo seminára "Teória a prax manažmentu vo výučbe ´03". Fakulta riadenia a informatiky Žilinskej univerzity. Žilina : EDIS, 2003. [7] Zborník referátov zo seminára "Teória a prax manažmentu vo výučbe ´04". Fakulta riadenia a informatiky Žilinskej univerzity. Žilina : EDIS, 2004. Adresa: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc. Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, Slovenská republika tel.: +421 41 513 4450, fax: +421 41 5652 775 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 38 SEKCE 1 VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ PODPORA ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY REGIONU „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 39 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 40 IMPLEMENTÁCIA SYSTÉMU KVALITY VO VYSOKOŠKOLSKEJ INŠTITÚCII Milota Vetráková Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta Abstrakt: The system of quality is a part of management of faculty and means the process of permanent development all activities. The processes in the faculty have to be interconnected with objectives and marketing strategy. These new requirements are very difficult and depend on the ability of management to define the indicators of evaluation of main processes such as education and research activities. Kľúčové slová: systém kvality, zákazník a produkt, hodnotenie, monitorovanie, procesy. ÚVODOM Vysokoškolské vzdelávanie prechádza výraznými zmenami, ktoré sa premietajú do reštrukturalizácie študijných programov, zavádzania kreditového systému kompatibilného so štandardmi ECTS, zvyšovania mobility študentov a učiteľov. Cieľom všetkých zmien je zvýšenie kvality riadenia a štúdia a hlavne dosiahnutie európskej dimenzie vo vysokoškolskej príprave študentov. Jedným zo systémov riadenia kvality je aj implementácia manažérstva kvality podľa noriem ISO. Normy ISO radu 9001 z roku 1994 kládli dôraz na formulovanie normatívnych požiadaviek premietnutých do nevyhnutnej dokumentácie vypracovanej pre účely certifikácie. Sústava noriem z roku 2000 je ponímaná procesne a stáva sa prijateľnejšou aj pre vysokoškolské inštitúcie. Cieľom príspevku je prezentovať skúsenosti so zavedením manažérstva kvality na Ekonomickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. 1. DÔVODY IMPLEMENTÁCIE SYSTÉMU KVALITY Ekonomická fakulta UMB má dlhoročné skúsenosti s prípravou vysokoškolsky vzdelaných odborníkov pre potreby trhu práce v cestovnom ruchu, ekonomike a riadení podnikov, verejnej ekonomike a správe, financiách, bankovníctve a investovaní. Systém vzdelávania je založený na stavebnicovom spôsobe získavania teoretických vedomostí z odborných predmetov študijného programu vrátane nadobudnutia praktických skúseností, dobrých komunikačných zručností minimálne v dvoch svetových jazykoch a ovládania práce na počítači. Popri akreditovaných študijných odboroch ponúka kurzy ďalšieho vzdelávania občanov, medziodborové štúdium, čiastočne frankofónne štúdium, doplňujúce pedagogické štúdium a od akademického roku 2005/06 študijný program ekonomika a manažment podniku v anglickom jazyku. Vyučovací proces sa organizuje prezenčnou a elektronickou formou vzdelávania. Služby vzdelávania sú výsledkom činností fakulty, ktoré využívajú záujemcovia o štúdium. V snahe ponúkať vzdelávanie vysokej kvality sa vedenie fakulty rozhodlo zaviesť systém kvality a neustále zdokonaľovať procesy, ktoré sa podieľajú na zvyšovaní spokojnosti jej zákazníkov. Hlavným dôvodom implementácie systému kvality na fakulte je: • vybudovanie funkčného systému manažérstva kvality, ktorý sprehľadní riadiace procesy, • získanie prestíže a lepšej východiskovej pozície v konkurenčnom prostredí vysokých škôl, • výchova absolventov pre trhové prostredie v európskom priestore, • vytvorenie výchovného prostredia pre študentov v súlade so základnými princípmi manažérstva kvality. Rozhodnutie vedenia o zavedení systému kvality sa spájalo so zložitou úlohou – vytvoriť prostredie, ktoré by akceptovalo zmeny spojené s procesom certifikácie. Vo vzťahu k zamestnancom je dôležitá vhodná interpretácia požiadaviek podľa normy ISO a zvýšenie ich povedomia o dôsledkoch zmien z prípadnej certifikácie. Proces transformácie by uľahčilo aj podporné stanovisko ministerstva školstva, ktoré by uznalo výsledky auditu renomovaných certifikačných organizácií pri hodnotení kvality vysokých škôl. Na základe analógie s praxou výrobných organizácií, ktoré už systém kvality uplatňovali, bolo nevyhnutné zadefinovať „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 41 poslanie a ciele fakulty, politiku kvality a predovšetkým určiť, kto je zákazníkom a čo možno rozumieť produktom. Poslanie fakulty sme odvodili z jej názvu – pripravovať erudovaných a flexibilných ekonómov, ktorí nájdu uplatnenie aj na medzinárodnom trhu práce a budú schopní formovať budúcnosť. Problematika vzdelávania a kvality jej výsledkov je založená na zákaznícky chápanej klientele fakulty, kde hlavným zákazníkom sú študenti (Balek, 2003, s. 18), ako aj účastníci ďalšieho vzdelávania a ostatní odberatelia služieb vysokoškolskej inštitúcie. Hlavným produktom sú služby poskytované v rámci vzdelávania domácich a zahraničných študentov v troch stupňoch štúdia, ďalšie vzdelávanie, vedeckovýskumná a publikačná činnosť a ostatné aktivity rozvíjané v spolupráci s praxou a zahraničnými partnermi. Po objasnení zákazníkov a produktu vyvstáva problém určenia indikátorov výkonov a kvality vysokoškolskej inštitúcie. Indikátory výkonu vyjadrujú v kvantitatívnej alebo kvalitatívnej podobe určitý aspekt správania sa alebo výkonu organizácie alebo systému (Lesáková, 1998, s. 9). Ide o oficiálne používanú mieru určitej stránky aktivity. Napríklad výkon fakulty je možné hodnotiť podľa počtu študentov pripadajúcich na jedného učiteľa, percenta absolventov s uplatnením sa v praxi, objemu mimorozpočtových zdrojov, publikáciami učiteľov, grantovou úspešnosťou, nákladmi na jedného študenta, priemerným študijným prospechom, vybavenosťou fakulty knižným fondom, počítačovou technikou, službami pre študentov a pod. Určenie indikátorov nemôže byť samoúčelné. Musí byť v súlade s cieľmi a zámermi vysokoškolskej inštitúcie. Za uvedeným účelom sa vypracovala Stratégia Ekonomickej fakulty UMB do roku 2011 a Marketingová koncepcia v časovom horizonte do roku 2007. Z nich vyplýva predpokladané postavenie na trhu vzdelávania, ktoré chce fakulta zaujímať v jednotlivých aktivitách. 2. PROCESNÝ MANAŽMENT Vychádzajúc z normy EN STN ISO 9001:2000 za hlavné procesy sa pokladajú tie, ktoré sa priamym spôsobom podieľajú na tvorbe pridanej hodnoty pre budúceho absolventa, ktoré priamo vplývajú na kvalitu výsledkov štúdia a na splnenie všetkých požiadaviek zainteresovaných subjektov. Za hlavné procesy fakulty pokladáme • strategické riadenie, • manažérstvo zdrojov, • vzdelávanie, • vedeckovýskumnú činnosť, • dokumentáciu systému manažérstva kvality, • meranie a monitorovanie. Podporné procesy nepriamym spôsobom vplývajú na kvalitu študijných výsledkov a ovplyvňujú kvalitu celého systému. Všetky procesy prebiehajúce na fakulte sú vo vzájomnej interakcii. Je nesporné, že kvalita vzdelávania závisí od väzby, vzájomnej komunikácie medzi učiteľom a študentom, od kolektívnej integrity a profesionalizmu akademickej komunity. Učiteľ fakulty zodpovedá za svoj predmet, svojich študentov, rozvoj vlastnej odbornosti. Fakulta, s využitím riadiacich noriem a iných právnych dokumentov, upravuje postupy prijímania študentov, výberu učiteľov a ich kvalifikačného rastu, schvaľovania obsahu a požiadaviek na predmet, hodnotenia učiteľov a študentov, monitoringu a spätnej väzby od študentov, absolventov a učiteľov. Konečnú zodpovednosť za priebeh procesov má manažment fakulty. Zabezpečenie systému kvality na fakulte znázorňuje schéma 1. S cieľom prehodnotenia jestvujúcich a navrhnutia nových indikátorov kvality procesov na fakulte sme uskutočnili analýzu činností spojených so vzdelávaním, rozvojom vedy a výskumu. Zamerali sme sa na meranie vstupov a výstupov, ako aj prostredie, v ktorom „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 42 Marketingová stratégia fakulty ciele Výskum, rozvoj zamestnancov, rozvoj kvalifikačné požiadavky, Dotazníky, hospitácie, akreditácia Systém kvality hodnote nie prostredie vzdeláva nie vstupy publikácie ECTS, predmety, študijné programy Kritériá výberu, výberové konanie trh vzdelávania, prijímacie konanie Knižnica, informačné technológie, zdroje Schéma 1 Systém kvality jednotlivé procesy prebiehajú. Vychádzajúc zo zákazníckeho princípu, sústreďujeme sa hlavne na skúmanie študentov, ktorí prichádzajú na fakultu s určitými očakávaniami, stávajú sa súčasťou procesov výchovy a vzdelávania a odchádzajú, aby v praxi využili získané vedomosti a skúsenosti. Ich spätná väzba má vysokú vypovedaciu schopnosť o kvalite vzdelávania a kvalite vysokoškolskej inštitúcie. Monitorovanie a meranie procesov na fakulte sa zameriava na zistenie informácií o riadiacom procese, o stave fakulty, o dodržiavaní riadiacich noriem. V rámci indikátorov merania procesov je nevyhnutné zabezpečiť presné informácie o externých dodávateľoch a odberateľoch, interných zákazníkoch z rôznych uhlov pohľadu. Nevyhnutným predpokladom rýchlej orientácie a prijímania správnych rozhodnutí vedením fakulty je existencia vhodného informačného systému. Multidimenzionálny informačný systém umožní získavať informácie kombináciou rôznych dimenzií. Dimenziou rozumieme napríklad status uchádzača, formu štúdia, študijný odbor, študijný program, predmet, známky z predmetov a pod. (Hudec, 2005, s.23). Statusom uchádzača rozumieme pozíciu záujemcu o štúdium, to znamená: kto sa prihlásil sa na štúdium, zúčastnil sa alebo nezúčastnil sa prijímacej skúšky, bol prijatý alebo neprijatý na štúdium, zapísal sa alebo nezapísal sa na štúdium. Výstupom hodnotenia sú návrhy a odporúčania pre manažment fakulty, ktoré sa dotýkajú zavedenia počítačovej podpory systému manažérstva kvality a riadiacich procesov na fakulte, zlepšenia komunikácie s externými partnermi, komunikácie medzi internými zákazníkmi pri poskytovaní služieb, zobrazenia vzťahov medzi predmetmi študijného programu prostredníctvom matice,merania spokojnosti študentov a absolventov štúdia. V roku 2005 sme zaviedli počítačovú podporu Palstat CAQ, ktorej účelom je vybudovanie organizácie systému manažmentu kvality tak, aby technické, administratívne a ľudské zdroje ovplyvňujúce kvalitu produktov, boli regulované. Na základe procesného riadenia s využitím počítačovej podpory manažmentu úloh sa v konečnom dôsledku dosiahne vyššia spokojnosť zákazníka – študenta. Východiskom hodnotenia spokojnosti študentov a absolventov štúdia je zisťovanie ich očakávaní a požiadaviek vo vzťahu k ponúkanému študijnému programu, učiteľom, ale aj prostrediu, to znamená k zdrojom, ktoré sú nevyhnutné na dosiahnutie očakávanej úrovne vzdelávania. Spätnú väzbu je možné získať zastúpením študentov v riadiacich orgánoch fakulty, sociologickým opytovaním, rozhovormi, sťažnosťami alebo pochvalami. Spokojnosť študenta ovplyvnia aj poskytované podporné služby, ako je dostupnosť počítačov a internetu na fakulte, vybavenosť predmetov základnou literatúrou, služby knižnice a študovne, stravovanie a ubytovanie, práca študijných poradcov, služby študijného oddelenia, rozvrh, medzinárodné kontakty, a pod. Získané informácie o procese vzdelávania tvoria mozaiku, ktorej časti sú interakciou väzieb medzi procesmi na fakulte a v jej vonkajšom okolí. ZÁVER Základným cieľom Ekonomickej fakulty je úspešné pôsobenie na trhu ekonomického vzdelávania na Slovensku v európskom priestore. Získaný certifikát systému kvality v roku 1999, recertifikácia v roku 2003 a príprava na nový reaudit boli jedným z predpokladov pre akreditáciu študijného programu Manažérstvo kvality ponúkaného v druhom stupni vysokoškolského štúdia. Študenti tohto programu majú možnosť získať osvedčenie manažéra a auditora kvality po absolvovaní skúšok od renomovanej certifikačnej inštitúcie SGS Slovakia. Implementovaný systém kvality na „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 43 fakulte prináša synergický efekt nielen pre učiteľov a vedenie fakulty ale aj pre študentov. A v tom je vidíme zmysel svojej práce. LITERATÚRA [1] BALEK, J. Univerzitný vzdelávací proces z pohľadu noriem o kvalite. In Kvalita, č. 1/2003. 2003. [2] HUDEC, M. Meranie a monitorovanie procesu výučby na Ekonomickej fakulte UMB v Banskej [3] [4] Bystrici. In Zborník príspevkov z vedeckého seminára s medzinárodnou účasťou “Nové trendy v manažérstve kvality“. Trnava : STU, 2005. LESÁKOVÁ, D. Význam indikátorov výkonu a indikátorov kvality vo vysokoškolskom vzdelávaní. In Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie „Indikátory hodnotenia kvality práce na vysokých školách. Bratislava : Tempus Phare, 1998. STRAŠÍK, A.; LACO, P. Skúsenosti a perspektívy elektronického vzdelávania na Ekonomickej fakulte UMB. Medzinárodná konferencia „Nové technológie vo výučbe“. Banská Bystrica : Ekonomická fakulta UMB, 2005. Adresa: Prof. Ing. Milota Vetráková, PhD. Univerzita Mateja Bela Tajovského 10 975 90 Banská Bystrica tel./fax.: +421 484 152 812, +421 484 152 793 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 44 PRÍLEŽITOSTI VYSOKEJ ŠKOLY V RÁMCI POSKYTOVANIA INDIVIDUÁLNEJ ŠTÁTNEJ POMOCI INVESTOROM V SR Juraj Dubovec1, Tibor Hlačina2 1 2 Žilinská univerzita v Žiline Evropský polytechnický institut Abstrakt: The main objective of creating this set of clear rules for the provision of individual state aid to investors is to put in place a more efficient and transparent system for aid granting in SR. The purpose of these rules, which emanate from the applicable Slovak legislation and the standards of the European Union, is to bridge a period of time necessary for the adoption of a new law on the granting of state aid to enterprises in the form of investment incentives. Kľúčové slová: pravidlá, štátna pomoc, investor, regióny, vzdelávanie. ROZDELENIE ÚZEMIA DO ZÓN V súlade s hospodárskymi záujmami Slovenskej republiky sú na účely podpory investícií jednotlivé regióny Slovenska rozdelené do troch základných zón. Základným parametrom tohto rozdelenia je priemerná miera evidovanej nezamestnanosti jednotlivých okresov. • zelená zóna, okresy s mierou nezamestnanosti nad 15% (za obdobie 10/2004 – 9/2005 29 okresov) • žltá zóna, okresy s mierou nezamestnanosti od 10% do 15% (za obdobie 10/2004 – 9/2005 24 okresov) • červená zóna, okresy s mierou nezamestnanosti do 10% (za obdobie 10/2004 – 9/2005 26 okresov): Pre účely stanovenia priemernej evidovanej miery nezamestnanosti sa bude vychádzať z oficiálnych údajov vydaných Ústredím práce, sociálnych vecí a rodiny za predchádzajúci kalendárny rok. KATEGORIZÁCIA INVESTIČNÝCH PROJEKTOV V záujme ekonomického rozvoja SR boli stanovené preferencie poskytovania štátnej pomoci pre investície do špecifických oblastí. Tieto preferencie sú v súlade s Národnou stratégiou podpory priamych zahraničných investícii, ktorá umožňuje poskytnúť vyššie percento pomoci odvetviam hospodárstva, ktorých rozvoj je prioritným záujmom Slovenskej republiky (služby s vysokou pridanou hodnotou - vývojové a IT softwarové centrá a pod.) a naopak obmedzuje pomoc pre odvetvia hospodárstva, ktoré sú z hľadiska tvorby pridanej hodnoty a hospodárskeho rozvoja Slovenskej republiky menej atraktívne (montáž, distribučné centrá a pod.). Na základe týchto skutočností boli investičné projekty rozdelené do troch základných typov: • typ A: spracovateľský priemysel (investičné projekty zavádzajúce novú výrobu a montáž komponentov ako aj finálnych produktov, príp. opravy), distribučné a logistické centrá (centralizované spracovanie v oblasti obslužných činností) • typ B: strategické investície v high-tech sektoroch so sieťovými externalitami (informačné a komunikačné technológie, biotechnológie, nanotechnológie, atď.) ide o projekty, ktoré výrazne prispejú k rozvoju high-tech sektorov, v ktorých dochádza k sieťovým externalitám (t.j. situácia, keď produktivitu daného subjektu zvyšuje blízkosť iných subjektov alebo firiem, univerzít, výskumných inštitúcií a pod., prípadne kde prítomnosť daného subjektu zvyšuje produktivitu v iných podnikoch) Ide najmä o sektory s vysokým technologickým komponentom, ako napr. informačné technológie, nanotechnológie a biotechnológie centrá strategických služieb: centrá zdieľaných služieb (centralizácia podporných činností ako napr., ľudské zdroje, ICT, predaj, a pod.), zákaznícke centrá a centrá technickej podpory, call centrá (centrá zabezpečujúce obsluhu zákazníkov prostredníctvom telefónu, faxu, e-mailu, internetu) • typ C: výskumné a vývojové centrá, technologické centrá, centrá technologického rozvoja: výskumná a vývojová činnosť, ktorá nie je priamo napojená, resp. spojená s priemyslom alebo obchodnou činnosť, resp. vývoj nových výrobkov, procesov a služieb, ktoré zabezpečia významné zlepšenie existujúcich výrobkov, procesov a služieb. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 45 SÚVISIACE PODMIENKY V prípade, ak investičný projekt podľa charakteristiky nespadá pod typ C, avšak spĺňa vzdelanostnú štruktúru zamestnancov v zmysle týchto pravidiel, budú na takýto projekt za predpokladu splnenia ostatných podmienok uvedených v týchto pravidlách, aplikované rovnaké limity a podmienky pre výšku štátnej pomoci ako sú pre projekt typu C. Investori, uchádzajúci sa o individuálnu štátnu pomoc podľa týchto pravidiel, musia v SR realizovať projekt s nasledovnými minimálnymi hodnotami Investičných nákladov. Typ projektu Zóna Zelená + žltá Červená Zelená + žltá B Červená Zelená + oranžová C Červená Tabuľka č. 1: Minimálna výška investičných nákladov Min. výška investičných nákladov (mil. Sk) 200 štátna pomoc sa neposkytuje 40 40 30 30 A ŠTRUKTÚRA ZAMESTNANCOV V rámci projektov uchádzajúcich sa o štátnu pomoc budú musieť byť splnené kritéria vzťahujúce sa na minimálny podiel zamestnancov podľa vzdelanostnej štruktúry nasledovne: • Typ projektu A: z celkového počtu zamestnancov musia minimálne 60% tvoriť zamestnanci s najvyšším dosiahnutým stupňom vzdelaním 2 - 6, a podiel zamestnancov s najvyšším dosiahnutým stupňom vzdelania 7 a viac musí byť minimálne 10%. • Typ projektu B: z celkového počtu zamestnancov musia minimálne 50% tvoriť zamestnanci s najvyšším dosiahnutým stupňom vzdelaním 4 - 6, a podiel zamestnancov s najvyšším dosiahnutým stupňom vzdelania 7 a viac musí byť minimálne 35%. • Typ projektu C: z celkového počtu zamestnancov musia minimálne 40% tvoriť zamestnanci s najvyšším dosiahnutým stupňom vzdelaním 4 - 6, a podiel zamestnancov s najvyšším dosiahnutým stupňom vzdelania 7 a viac musí byť minimálne 50%. Stupeň vzdelania: kategórie dosiahnutého vzdelania podľa kódov Štatistického úradu: 9 vedecká výchova 8 vysokoškolské 7 vyššie vzdelanie 6 úplné stredné odborné s maturitou 5 úplné stredné všeobecné s maturitou 4 úplné stredné s maturitou 3 stredné odborné bez maturity 2 vyučenie 1 základné 0 bez vzdelania Špecifické vzdelávanie: teoretická alebo praktická príprava, ktorá poskytuje vedomosti a odborné zručnosti využiteľné u konkrétneho zamestnávateľa, ktoré sú iba čiastočne využiteľné u iných zamestnávateľov. Všeobecné vzdelávanie: teoretická alebo praktická príprava, ktorá poskytuje vedomosti odborné zručnosti široko využiteľné u viacerých zamestnávateľov, ktoré prispievajú k zlepšeniu zamestnateľnosti zamestnanca. Investor musí v rámci individuálneho projektu preinvestovať minimálne stanovené percento investičných nákladov do Moderných technológií: • zelená a žltá zóna: najmenej 35% • červená zóna: najmenej 45 % „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 46 FORMY ŠTÁTNEJ POMOCI Štátnu pomoc je možné v prospech projektu poskytnúť v nasledujúcich formách: 8. Nepriame formy: • úľava na dani z príjmov právnických osôb (ďalej len „daňová úľava“), • prevod vlastníckeho práva k nehnuteľnému majetku štátu alebo obce za cenu nižšiu ako je trhová cena. 9. Priame formy: • poskytnutie finančnej dotácie na krytie Investičných nákladov pre projekty typu C, • príspevok na novovytvorené pracovné miesta (ďalej len ako PN), • príspevok na vzdelávanie. Zdrojom krytia jednotlivých foriem priamej štátnej pomoci poskytovanej v zmysle týchto pravidiel sú prostriedky štátneho rozpočtu vyčlenené v jednotlivých kapitolách rozpočtov príslušných rezortov. POSKYTOVANIE PRÍSPEVKU NA NOVOVYTVORENÉ PRACOVNÉ MIESTA Príspevok na novovytvorené pracovné miesta je možné Investorovi poskytnúť na úhradu mzdových nákladov za obdobie maximálne 2 rokov a to na každé pracovné miesto vytvorené v súvislosti s realizáciou projektu do 5 rokov od začatia realizácie projektu, maximálne však do 3 rokov odo dňa ukončenia investície do projektu. Príspevok na novovytvorené pracovné miesto môže byť poskytnutý maximálne v nižšie stanovenej výške, pričom Investor je zároveň povinný novovytvorené pracovné miesto udržať po dobu najmenej 5 rokov od okamihu jeho vytvorenia Intenzita maximálnej výšky príspevku na novovytvorené pracovné miesta bude závisieť od miesta realizácie projektu na území Slovenskej republiky a typu projektu. Vo všetkých prípadoch bude poskytnutá pomoc maximálne do výšky 30 % mzdových nákladov ročne na každé vytvorené pracovné miesto, pričom v každom prípade bude stanovená maximálna absolútna výška pomoci na jedno pracovné miesto. Pomoc bude udeľovaná nasledovne: • zelená a žltá zóna: príspevok bude poskytovaný pri typoch projektov A a B, pričom minimálne 30 % zamestnancov bude prijatých z radov evidovaných uchádzačov o zamestnanie. Maximálna absolútna výška pomoci na jedno pracovné miesto je 125 tis. Sk. • červená zóna: príspevok bude poskytovaný iba pri type projektu B, pričom minimálne 10 % zamestnancov bude prijatých z radov evidovaných uchádzačov o zamestnanie. Maximálna absolútna výška príspevku na jedno pracovné miesto je 100 tis. Sk. Pri projektoch typu C príspevok na novovytvorené pracovné miesta bude poskytovaný najviac vo výške 30 % mzdových nákladov ročne na každé vytvorené pracovné miesto. Maximálna absolútna výška pomoci na jedno pracovné miesto je 200 tis. SK. POSKYTOVANIE PRÍSPEVKU NA VZDELÁVANIE ZAMESTNANCOV Príspevok na vzdelávanie zamestnancov je možné Investorovi poskytnúť na úhradu oprávnených nákladov spojených so všeobecným a špecifickým vzdelávaním zamestnancov Investora v súvislosti s projektom. Všeobecné vzdelávanie: pomoc môže dosiahnuť 60 % z oprávnených nákladov zamestnávateľa (resp. 55% pre Bratislavský región), a 70 % ak ide o znevýhodneného uchádzača o zamestnanie (resp. 60 % pre Bratislavský región). Príspevok na všeobecné vzdelávanie na jedného zamestnanca nemôže prekročiť maximálne limity uvedené v tabuľke č. 2. Typ projektu A Typ projektu B Typ projektu C Zelená a žltá zóna 30 000,40 000,40 000,Červená zóna 0,30 000,30 000,Tabuľka č. 2: Maximálne limity príspevkov na všeobecné vzdelávanie zamestnancov v Sk Špecifické vzdelávanie: pomoc môže dosiahnuť 35 % z oprávnených nákladov zamestnávateľa (resp. 30% pre Bratislavský región), a 40 % ak ide o znevýhodneného uchádzača o zamestnanie (resp. 35 % pre Bratislavský región). Príspevok na špecifické vzdelávanie na jedného zamestnanca nemôže prekročiť maximálne limity uvedené v tabuľke č. 3. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 47 Typ projektu A Typ projektu B Zelená a žltá zóna 50 000,80 000,Červená zóna 0,50 000,Tabuľka č. 3: Maximálne limity príspevkov na špecifické vzdelávanie zamestnancov v Sk Typ projektu C 100 000,100 000,-- Miera plnenia podmienok vzdelanostnej štruktúry bude určená ako pomer súčtu skutočného podielu pracovníkov so SŠ a VŠ vzdelaním voči súčtu limitov pre pracovníkov so stredoškolským vzdelaním a vyučených a vysokoškolským vzdelaním. Napr: Projekt A, zelená zóna. Skutočné podiely: SŠ a vyučení: 30%, VŠ: 5%. Požadované podiely: 60, resp. 10%. Miera plnenia = 35/75 = 46,7%. Investorovi bude následne krátená štátna pomoc o 53,3% (=100%-46,7%), pričom jednotlivé formy štátnej pomoci budú krátené v rovnakom pomere, v akom sa podieľajú na poskytnutej štátnej pomoci. ZÁVER V každom roku čerpania každej z foriem štátnej pomoci a následne na konci čerpania každej z foriem štátnej pomoci sa vykoná zúčtovanie ex post, t.j. porovná sa dodržanie parametrov projektu investorom, a to na základe porovnania plánovaných oprávnených nákladov pre jednotlivú formu štátnej pomoci s reálne vynaloženými a zdokladovanými oprávnenými nákladmi a porovná sa dodržanie podielu zamestnancov podľa vzdelanostnej štruktúry, a to na základe porovnania plánovaného podielu zamestnancov podľa vzdelanostnej štruktúry a reálneho podielu zamestnancov podľa vzdelanostnej štruktúry. V prípade, ak bola štátna pomoc v rámci jednotlivej formy poskytnutá vo väčšej miere ako v stanovenom pomere k oprávneným nákladom alebo vo väčšej miere ako v stanovenom pomere k podielu zamestnancov podľa vzdelanostnej štruktúry, štátna pomoc v rámci jednotlivej formy sa Investorovi pomerne skráti. LITERATÚRA [1] DUBOVEC, J. „THE CHANGES IN SLOVAK BUSINESS ENVIROMENT“ medzinárodná vedecká konferencia, „Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu“ European Polytechnical Institute Kunovice, ČR, str. 177-181, ISBN 80-7314-052-7. [2] MELICHAR, V. Rozvoj mobility a její vliv na městskou dopravu. Sborník vědecké mezinárodní konference „Podniky MHD, systém města a udržitelná mobilita“. FD ČVUT Praha, str.46 (2005), ISBN 80-01-03249-3. [3] HLAČINA, T. Zkušenosti z aplikace a řízení systému 3-2-1 na EPI, s.r.o. Kunovice, 2004. [4] www. Ministry of economy.sk Adresa: Ing. Juraj Dubovec, PhD. Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] Ing. Tibor Hlačina Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 48 ÚSKALIA POLITICKÉHO MARKETINGU ALEBO AKO BYŤ ÚSPEŠNÝ V REGIONÁLNYCH VOĽBÁCH Jozef Strišš1, Jakub Soviar2 1 Evropský polytechnický institut, s.r.o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice, ČR tel./fax.: + 420 572 549 018, +420 572 548 788, e-mail: [email protected] 2 Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky, Katedra manažérskych teórií, Univerzitná 8215/1, 010 26 Žilina, Slovenská republika, tel.: + 421 41 513 4451, fax: +421 41 565 2775, e-mail: [email protected] Abstrakt: V dnešnej dobe je pre politikov a kandidátov na každej úrovni politického systému, ako aj pre predstaviteľov politických strán, politických poradcov, komerčných lobistov, mediálnych špecialistov, žurnalistov alebo študentov a pedagógov v určitých odboroch, politická kampaň kľúčovým faktorom. Vytváranie, plánovanie a práca s politickou kampaňou je seriózna – komplexná činnosť a podnikanie. Na základe využívania výskumov trhu a spoločenského prostredia je možné, aby kandidáti lepšie porozumeli potrebám a vnímaniu ich voličov. Kľúčové slová: politický marketing, politické rozhodovanie, voľby, volebná kampaň. ÚVOD DO POLITICKÉHO MARKETINGU Politický marketing je možné súhrnne definovať ako strategickú komunikáciu všetkých posolstiev politickej strany, politika alebo iného politického subjektu (napr. vlády) na základe predchádzajúceho prieskumu politického trhu (voličov a politických konkurentov) prostredníctvom vybraných komunikačných nástrojov a zameranú na relevantné cieľové skupiny. Niektoré skoršie práce zo začiatku 90-tych rokov neuvádzajú (iba) termín politický marketing, ale (aj) koncept „New Politics“ alebo spomínajú „amerikanizáciu volebných kampaní“, prípadne „packaging politics“, t.j. voľne preložené ako „zabalenie politiky“ pre mediálnu prezentáciu a verejnú spotrebu. Používa sa aj výraz „symbolická politika“ (alebo „politika hodnotových symbolov“). Všetky tieto označenia vychádzajú z rozdielu medzi „produkciou“ politiky a prezentovaním politiky v médiách. V zásade predpokladajú, že rozdiely medzi mediálnym a politickým systémom splývajú alebo, že v tej o niečo menej radikálnej verzii obidva systémy navzájom interpenetrujú. Tento proces sa označuje ako symbióza alebo vzájomná závislosť politiky a médií. Symbióza alebo vzájomná závislosť politiky a médií vyjadruje jeden z troch základných teoretických inštrumentálnych prístupov k štúdiu vzťahov politiky a médií. Podstatou prvého prístupu je, ako samotný názov napovedá, symbiotický vzťah medzi politikou a médiami. Médiá sa stávajú nosičom politického marketingu „stelevíznenej“ politiky. Druhý koncept je známy pod termínom dominancia médií nad politikou. Tu sa predpokladá, že politické inštitúcie závisia od médií a médiá sa dokonca stávajú nezávislou politickou silou, ktorá nepriamo spoluvládne. Samozrejme, pripúšťa sa istá mierna závislosť médií od politického systému. V tejto súvislosti sa používa aj výstižný termín „Media Democracy“. Mnohí kritici poukazujú na chýbajúcu legitimitu médií ako nevolených mocenských orgánov. Tretí koncept vyjadruje dominanciu politiky nad médiami. Ako príklad sa uvádza Berlusconiho využitie médií na volebné úspechy. V podmienkach Slovenska išlo napríklad o zneužívanie televízie Markíza pred voľbami v roku 1998, ale aj v roku 2002. Možno v roku 1998 išlo o viac nezávislé pôsobenie Markízy a jej redaktorov (v zmysle dobrovoľnosti, vlastného presvedčenia o správnosti konania), takže by sa dalo uvažovať o zaradení pôsobenia Markízy v danom období do druhého konceptu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 49 POLITICKÉ ROZHODOVANIE MODELY ROZHODOVANIA V POLITIKE Spoločnosť je otvoreným a dynamickým systémom. Model rozhodovania v politike bude tvoriť idealizovanú konštrukciu. Skutočnosť sa zjednodušene transformuje na základe určitých predpokladov do systému symbolov a pojmov. Politický model je sám o sebe systémom. Má kvantitatívnu stránku (prvky a elementy - kostra modelu), aj kvalitatívnu stránku (obsah modelu). Najčastejšie rozoznávame nasledujúce modely politického rozhodovania: 1. Matematicko-kvantitatívne modely. Sú vypracované na základe matematických operácií a pracujú z kvantitatívnymi údajmi. 2. Simulačné modely. Model sa vytvára pomocou počítačových aplikácií. 3. Kvalitatívne modely. Členia sa na rozhodovacie, technokratické a pragmatické modely: • Rozhodovacie modely. Experti na rôzne oblasti dodávajú politikovi všetky potrebné informácie a prostriedky bez cieľovej reflexie. Definovanie cieľa uskutočňuje až politik na základe informácií od odborníkov a vlastného názoru. • Technokratické modely. Všetky informácie dodávajú experti tzv. „politickí manažéri“. Títo rozhodujú aj o danom cieli a postupoch. • Pragmatické modely. Ide o spojenie rozhodovacích a technokratických modelov. Predpokladá sa vzájomná komunikáciu, ovplyvňovanie a sústavné dodávanie informácií medzi expertmi a politikmi. Kvalitatívne modely majú vlastné vonkajšie a vnútorné prostredie. Vonkajšie prostredie: • Technické a technologické inovácie – ich vplyv a dôsledky na politiku. • Pravdepodobný hospodársky vývoj (vývoj národnej ekonomiky, susediacich krajín a vyspelých krajín). • Záujmy mimo štátnych politických subjektov a ich napojenia na domáce politické subjekty. Vnútorné prostredie: 1. Štrukturálne prvky (všetky politické subjekty v systéme) • Popis hlavných sociálnych skupín, ich postavenie, potreby a záujmy. • Povaha kľúčových zákonov, ktoré regulujú politický život. • Politické strany a ich organizácie, ich programy, sociálne zloženie, výsledky vo voľbách. • Najdôležitejšie – najvýznamnejšie nátlakové skupiny a ich ciele, hlavne v nadväznosti na sociálne skupiny, ktoré reprezentujú. • Masmédiá. • Charakteristika (kvalita) politickej štátnej elity. 2. Obsahové prvky: • Hodnotové orientácie jednotlivých sociálnych a politických subjektov (celospoločenské hodnoty, hodnotové orientácie voličskej základne, rozhodujúcich spoločenských skupín, byrokratického aparátu, strán a ich aparátov atď.). • Vplyv jednotlivých politických subjektov - rozsah a sféra vplyvu, forma vplyvu, spôsob realizovania politiky. PROCES ROZHODOVANIA Možnosť podieľať sa na rozhodovacom procese v rámci daného typu spoločnosti je daný predovšetkým stupňom jej ústavnosti, demokratickosti a stupňom samosprávy. Politické rozhodnutie je vlastné každému jednotlivcovi a v ideálnom prípade ho môže aj každý uskutočniť. V konkrétnej spoločnosti, ale záleží v akej pozícii sa daný subjekt, ktorý rozhodnutie prijíma nachádza. Sú to: • subjekty, ktoré sa zúčastňujú procesu rozhodovania stále (napr. politické strany, politici, poslanci, starostovia a pod.); • subjekty, ktoré sa zúčastňujú procesu rozhodovania epizodicky (grémia, výbory a pod.); • subjekty, ktoré sa zúčastňujú procesu rozhodovania len občas (občan). Rozsah možností je, ako už bolo spomenuté, daný typom spoločnosti. Pre demokratické spoločnosti je minimom účasť vo voľbách. Ideálny rozhodovací proces je načrtnutý v niekoľkých fázach: 1. zber informácií, 2. vyhodnotenie informácií, 3. prijatie rozhodnutia, 4. vlastný akt realizácie rozhodnutia, „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 50 5. priebežná korekcia. Pri politickom rozhodovaní, rovnako ako pri iných typoch rozhodnutí, ktoré majú vplyv na väčšie skupiny, je dôležitá spätná väzba. Táto umožní sledovať dopad rozhodnutia na cieľovú skupinu a jej spokojnosť s daným rozhodnutím. Spätná väzba môže byť použitá i pri korekcii rozhodnutia, resp. pri aplikácii nových rozhodnutí. Naviac nám poskytuje dôležité informácie o danej skupine, organizácii, či jednotlivcoch. Prístupov k formulovaniu rozhodnutí smerom k verejnosti je niekoľko a politická prax samozrejme nevylučuje ich kombinácie: • Otvorene deklarovať všetky záujmy a snažiť sa o získanie ich rozsiahlej podpory. Je to v podstate najsolídnejší spôsob. Jeho obmedzením sú len možnosti ľudskej schopnosti vyjadriť dostatočne presne tie záujmy, ktoré sú reprezentované a ktoré sa chcú presadiť. • Verejne deklarovať len tú časť záujmov, ktorá je akceptovateľná širokou verejnosťou. Tento spôsob je v praxi najčastejšie. Pozitívnou stránkou je, že ľudia – verejnosť majú s určitým odstupom možnosť konfrontovať prezentované záujmy s ich praktickým napĺňaním. • Pragmaticky pod tlakom verejnej mienky alebo len jej časti sa záujmy, ciele a rozhodnutia neustále prehodnocujú v zmysle zvyšovania popularity. Cieľom tohto prístupu je intenzifikácia popularity daného subjektu. Rizikom je dosahovanie popularity na úkor ústupu od efektivity, či potrebnosti rozhodnutí. Pri výbere najvhodnejšieho prístupu k rozhodovaniu je potrebné zvažovať, ktorej časti verejnosti je rozhodnutie určené. Je táto časť reprezentatívna alebo len okrajová? Aký podiel stúpencov (strany, či politika) sa nachádza sa v tejto časti spoločnosti a pod. Rozhodovanie zamerané na cieľový efekt – záujem: • Verejné predloženie záujmov v podobe ako ich vidíme. Je to najsolídnejšia, ale nie najefektívnejšia metóda. • Deklarované záujmy predkladáme v podobe extrémnejšieho protikladu k variantu oponenta s tým, že predpokladaný docielený kompromis predstavuje naše reálne záujmy. V tomto prípade je veľká možnosť získať, ale aj stratiť. • Emocionálna – viditeľná (najlepšie aj mediálne) reakcia na jednotlivé udalosti. Tento prístup je orientovaný na získanie popularity – dosahovanie cieľov je tu sekundárnym efektom zloženým na popularite. Pre politické rozhodnutia je taktiež dôležitý časový rámec ich aplikácie. V demokratických politických systémoch je to volebné obdobie. POLITICKÉ ROZHODOVANIE ORIENTOVANÉ NA ZNOVUZVOLENIE V rámci politického rozhodovania je značne užitočné zohľadňovať časový aspekt. Tento závisí od dĺžky volebného obdobia. Všeobecne je vhodné nepopulárne a menej populárne rozhodnutia vykonávať na začiatku volebného obdobia a naopak k jeho koncu pristúpiť k populárnym rozhodnutiam. Na prvý pohľad jednoduchá konštrukcia však vyžaduje dôkladnú prípravu. V prvom rade je dôležité dôkladne poznať prostredie, ktorého sa budú dané rozhodnutia dotýkať. Na základe celkovej politickej koncepcie a cieľov sa potom určia najdôležitejšie rozhodnutia a naplánuje sa ich časová aplikácia. Pri mapovaní prostredia a určovaní rozhodnutí ako aj ich časového pôsobenia zohrávajú podstatnú úlohu poradné orgány. Poradné orgány, či poradcovia – ich štruktúra, kompetencie a pôsobenie by mali byť prispôsobené konkrétnym potrebám a danému prostrediu. Významnejšie politické strany tu majú výhodu, keďže väčšinou disponujú funkčnou štruktúrou rôznych orgánov a majú prehľad o svojej členskej základni – o vzdelaní, zamestnaní a schopnostiach svojich členov. Táto výhoda je ešte väčšia u parlamentných strán. Ťažiť z nej môžu napr. aj regionálni alebo mestskí poslanci, ale aj starosta, ktorí sú napojení na takúto stranu. V každom prípade každé prostredie pôsobenia politického rozhodnutia je odlišné a špecifické. Preto aj regionálne alebo obecné prostredie vyžaduje osobitý prístup, mapovanie ako aj konkrétne orgány. Na zmapovanie daného prostredia je najvhodnejší systémový prístup so spätnou väzbou. Znamená to, že je vhodné dôkladne poznať potreby a problémy daného prostredia – konzultovať ich priamo s občanmi a snažiť sa ich riešiť. Tento prístup je vhodný najmä v tom, že potreby občana sú uspokojené, čiže sa vytvára pozitívna spätná väzba. Pre politika na regionálnej a miestnej úrovni je pravdepodobne najvýhodnejšie nechať si vypracovať podrobný rozpis najzávažnejších potrieb konkrétneho prostredia hneď na začiatku volebného obdobia. Takýto rozpis, ktorý ju neustále aktualizovaný, potom slúži ako zdroj časového plánovania rozhodnutí. Mapovanie prostredia môžu vykonávať jednotlivci, orgány, ale „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 51 i súkromné agentúry. Pre politika je veľmi dôležité mať správne informácie v správnom pomere. Priveľa informácií je zbytočných – omnoho dôležitejšie je mať okolo seba schopných spolupracovníkov, ktorí dokážu informácie spracovávať. Platí tu jednoduché pravidlo: čím schopnejších ľudí má politik okolo seba o to viac sa môže venovať rámcovému rozhodovaniu a stanovovaniu cieľov. Ideálny príklad by vyzeral asi tak, že politik by len stanovoval ciele, čiže by sa na svoje tímy mohol stopercentne spoľahnúť. To však žiaden politik nesmie dopustiť – pretože kontrola je rovnako dôležitá ako dôvera a schopnosti – ak nie viac. Z každého problému sa dá pre popularitu v zmysle znovuzvolenia vyťažiť čo najviac. Vždy je možné naplánovať stretnutia s dotknutými občanmi – ponúknuť im pomoc a následne problém vyriešiť. Samozrejme nie je vhodné jednej časti komunity priznávať výrazne viac než iným. Napríklad v štvrti, kde má politik malú podporu nechať opraviť detské preliezačky a pieskoviská a inde nie. Takýto prístup by mohol vo zvyšku komunity vážne ohroziť politikove preferencie. Pokiaľ sa takáto situácia vyskytne je ju možné riešiť buď konkrétnou kompenzáciou pre zvyšok komunity alebo sa pokúsiť vysvetliť verejnosti dané konanie s prísľubom budúcej nápravy – napríklad po voľbách alebo ďalšom prísune finančných prostriedkov a pod. Ideálne časové plánovanie rozhodnutí by malo vyzerať približne takto: VOLEBNÉ OBDOBIE Začiatočná fáza: • Nepopulárne rozhodnutia orientované predovšetkým na: investície, ktoré neskôr prinesú komunite zisk, budovanie infraštruktúry, úspory, zefektívňovanie procesov napríklad prepúšťanie zamestnancov a pod. • Dôkladné mapovanie prostredia – potreby, problémy, možné zlepšenia, potenciál atď. • Populárne rozhodnutia a opatrenia – kvantitatívne čo najviac, ale z čo možno najmenšími nákladmi a čo možno najväčšou viditeľnosťou pre verejnosť. Vhodné je zaujímať sa a prípadne aj riešiť problémy, ktoré najviac rezonujú v danej komunite. Riešenie niektorých konkrétnych problémov je vhodné rozložiť na celé volebné obdobie. Správne načasovanie potom prinesie žiadaný zisk práve v novej volebnej kampani. • Prezentácia smerom k verejnosti (PR) – komunikácia s médiami a verejnosťou sa nesmie podceňovať, keďže práve táto tvorí významnú zložku popularity a preferencií. Musí si budovať, resp. udržiavať svoj imidž a pracovať na udržaní volebných preferencií. V rámci tejto činnosti sa všeobecne odporúča angažovať expertov z oblasti marketingu a reklamy. Každá možnosť na propagáciu musí byť dôkladne a dôstojne využitá. Stredná fáza: • Nepopulárne rozhodnutia – v tomto časovom bode je vhodné prezentovať relatívne nepopulárne rozhodnutia ako potrebné zásahy, ktoré budú v konečnom dôsledku prínosom pre celú komunitu. Rozhodnutia, ktoré sa takto prezentovať nedajú, resp. by to bolo príliš problematické je vhodnejšie nerealizovať alebo realizovať len z časti. • Pokračovanie v mapovaní prostredia – aktualizácia problémov a potrieb • Populárne rozhodnutia a opatrenia – všeobecne by sa mal ich podiel zvýšiť. Pokiaľ sa na začiatku volebného obdobia pristúpilo k riešeniu určitých dlhodobých záležitostí je prínosom prezentovať progres riešenia. • Prezentácia smerom k verejnosti (PR) – práve v tomto časovom horizonte je potrebné intenzifikovať propagáciu už s ohľadom na možné zisky vo volebnej kampani. Záverečná fáza: V rámci záverečnej fázy volebného obdobia je potrebné sústrediť sily na volebnú kampaň a znovuzvolenie. Všetky rozhodnutia by sa mali prispôsobovať tomuto cieľu: • Propagácia, prezentácia a reprezentácia – propagačné činnosti sa musia intenzifikovať. Ideálna je častá prezentácia v médiách a na verejných akciách. Táto činnosť môže byť plánovaná tak, aby plynulo prešla do oficiálnej predvolebnej kampane, kde sa musí ešte zintenzívniť. • Nepopulárne rozhodnutia sa musia úplne eliminovať. Rovnako je potrebné chrániť si dobré meno, imidž a povesť. Treba sa zdržať neuváženého konania a rozhodovania – všetky aktivity smerom k verejnosti – voličom – je potrebné dôkladne plánovať. • Populárne rozhodnutia – na základe časového plánu rozhodnutí a analýzy prostredia je nanajvýš vhodné ukončiť rozbehnuté projekty a vykonať ďalšie, časovo menej náročné. Samozrejme celú činnosť je nutné dôkladne propagovať. • V záverečnej fáze volebného obdobia sa odporúča angažovať odborníkov na volebnú kampaň, resp. touto činnosťou poveriť stávajúce tímy. Títo odborníci vypracujú plány na celú volebnú kampaň vrátane prístupu k médiám a verejnosti. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 52 VPLYV V POLITIKE Podľa vyznaného politologického mysliteľa Roberta Dahla je vplyv vzťah dvoch subjektov, v ktorom chcenie, prianie, či preferencie jedného z nich pôsobia na druhý v tej miere, že ten zmení svoju činnosť alebo rozhodnutie v smere očakávanom alebo požadovanom subjektom pôsobiacim. Rozsah vplyvu: Kvantitatívna stránka: • množstvo stúpencov - voličov, sympatizantov, členstvom v strane, • veľkosť či kvantum ovplyvňovaných územných jednotiek. Kvalitatívna stránka: • sféra vplyvu v geografických oblastiach (vidiek, mesto, mestská časť, región atď.); • vplyv v inštitúciách alebo v odboroch; • vplyv na masmédiá, občianske združenia. Formy vplyvu - podoba vplyvu: 1. Ovplyvňovanie prostredníctvom informácií. Tu môžeme hovoriť o presvedčovaní alebo manipulácii. Presvedčovanie je tendencia subjektu zaktivizovať iný subjekt na základe komunikačných alebo šírených informácií, o ktorých sa pôsobiaci subjekt domnieva, že sú pravdivé. Vyžaduje adekvátne správanie a konanie subjektu, na ktorý sa pôsobí. To znamená, že sa daný subjekt na základe presvedčovania rozhodne, zmení rozhodnutie alebo od neho upustí. Manipulácia je tendencia subjektu zaktivizovať iný subjekt na základe komunikačných alebo šírených informácií vedome, resp. úmyselne pozmenených, nedostatočných, či nepravdivých. Cieľom manipulácie je významne pôsobiť na rozhodovanie daného subjektu – na zmenu, založenie alebo upustenie od rozhodovania. Manipulatívna racionalita v rovine politiky má podobu poskytovania informácií, ktoré nie sú úplne, sú len časťou celku, ktorý je manipulátorovi známy. To znamená, že manipulátor: • pozná fakty a utajuje ich pred verejnosťou, protivníkmi; • vlastní masmédiá a bráni rozširovaniu informácií cez svoj monopol, či pozíciu na trhu; • bráni slobodnej tvorbe ideí, ktoré môžu ohroziť ideový monopol iného subjektu (napr. aj jeho samého). 2. 3. Vplyv na základe autority. Tento znamená situáciu alebo vzťah, kedy určitý subjekt reaguje na prejavený názor, či záujem iného subjektu tým, že zmení svoj vlastný názor, svoje správanie takým smerom, aby ten bol (tento iný subjekt) reálne alebo potenciálne do budúcnosti s jeho konaním spokojný. Ovplyvňovanie autoritou nevyžaduje alternatívne informácie alebo popis situácie. Dostačujúca je skutočnosť, že osoba, ktorá má autoritu odporúča a navrhuje určité riešenie. Vplyv autority sa v demokratických politických systémoch efektívne využíva najmä v časovej tiesni. V každom prípade vplyv autority je nezanedbateľný aspekt ľudskej spoločnosti. V politike s ním treba vždy počítať a využívať jeho možnosti. Rozlišujeme štyri varianty vplyvu na základe autority: • Priama autorita - ovplyvňujúci subjekt otvorene požaduje prijatie jeho názoru ako jediného možného, správneho a realizovateľného. • Nepriama autorita - subjekt odporúča svoj názor na riešenie situácie, otvorene ale nepožaduje, aby bolo toto riešenie použité. Ovplyvňované subjekty postupujú podľa odporúčania. Výhoda je v tom, že v prípade neúspešnosti navrhovaného postupu je možné tvrdiť, že úmysel bol iný, resp. nesprávne pochopený. Vzniká tu teda priestor pre manévrovanie. • Racionálna autorita - dôvera v danú osobu založená na vedomostiach, skúsenostiach, odbornosti, kompetentnosti a schopnostiach v príslušnom odbore. • Iracionálna autorita – je založená na dôvere v určitú osobu na druhoradých aspektoch ako sú sympatia, spôsob podávania informácií, výzor, sociálna pozícia, a pod. Iracionálna autorita sa v politike často prejavuje ako prenesená autorita z iného prostredia, či odboru. Sú to napríklad športovci alebo umelci v politickom prostredí. Vplyv na základe moci. Moc je schopnosť donútiť fyzickým, psychickým tlakom, hrozbou sankcií alebo použitím sily, ktorou subjekt disponuje iný subjekt alebo subjekty, aby rešpektovali dané záujmy. Na základe mocenskej pozície je možné priamo zabezpečiť realizáciu vlastných záujmov, získanie kontroly nad určitými aktivitami alebo pozíciami v politike alebo priama eliminácia politických oponentov a konkurentov. NIEKOĽKO RÁD PRE VOLEBNÚ KAMPAŇ Všeobecné rady: • Dôkladne poznať prostredie, kde sa kandiduje. • Jasne formulovať čo môžeme voličom poskytnúť – hlavné ciele. • Na verejnosti sľubovať len to, čo sa dá reálne splniť. • Pokiaľ sa politik hlási k nejakej ideológii alebo strane je vhodné aspoň rámcovo postupovať v súlade s nimi. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 53 • • • • • • • Aktívne sa zaujímať o problémy občanov – potenciálnych voličov. Ponúkať riešenia a alternatívne prístupy. V ponúkaných plánoch, riešeniach, ideológii a pod. sa dôkladne orientovať. Využívať plánovanie – časť plánu je možné zverejniť s cieľom prezentovať svoje úspechy. Využívanie služieb profesionálov (či už jednotlivcov alebo tímov) na marketing, propagáciu, volebnú kampaň, analýzu volebného obvodu, ekonomickú, sociálnu, vnútropolitickú a medzinárodne politickú analýzu atď. Vyjadrovať sa, medializovať názory na niektoré celospoločenské i svetové témy. Používať výhradne zákonné postupy. Prístup k protikandidátom, oponentom a konkurentom: • Protikandidátov je potrebné poznať čo najlepšie. • Plány, ciele a riešenia konštruovať ako konkurenčné voči protikandidátom. • Plány, ciele a riešenia ponúkať v iných oblastiach ako protikandidáti. • Voči konkurentom zaujímať neutrálny postoj – bez výrazných emócií. • Nevhodné je napr. tykanie si s protikandidátom na verejnosti, kričanie a používanie invektív a pod. • Ideálne je ponúknuť lepšie riešenia a prístupy ako konkurencia. • Pokiaľ dôjde k priamej konfrontácii s konkurentmi (napr. v rámci predvolebnej debaty a pod.) je potrebné mať pre svoje názory, ciele a postupy dôkladne pripravené argumenty. Zároveň je prínosom na základe analýzy napadnúť tézy konkurentov vhodnými a trefnými otázkami. Tu sa môže pozitívne prejaviť činnosť rôznych tímov, odborníkov a analytikov. • Informácie, ktoré sa verejne a priamo použijú voči konkurentom musia byť overené, podložené, zákonne a eticky získané. • Dispozícia s informáciami o osobnom živote, či minulosti konkurentov. Ak by tieto informácie mohli pred verejnosťou ukázať protikandidátov v zlom svetle a nastane potreba použiť ich v rámci volebnej kampane, je vhodné učiniť tak nepriamym spôsobom. Nepriamym spôsobom sa myslí predovšetkým, že použitie takýchto informácií osobou, ktorá je jedným z hlavných aktérov volebného boja by mohla verejnosť – voliči chápať ako neetický prístup. Informácie sa môžu poskytnúť médiám alebo tretím nezainteresovaným osobám. Problém tu môže predstavovať preukazovanie zdroja informácií. Nezákonný, či neetický spôsob zisku informácií sa potom môže otočiť voči tomu, kto ich chcel použiť. Ideálna situácia je, keď k pôvodcovi šírenia takýchto informácií nevedie žiadna cesta. K imidžu: Na imidži, výzore a vystupovaní politika z veľkej časti závisí jeho úspešnosť vo voľbách. Všeobecne ľudia radšej dajú svoj hlas sympatickejšiemu kandidátovi. Každý človek má samozrejme iný vkus. Tento aspekt sa rieši pomocou spoločenských stereotypov. Ako má každý iný vkus – niektoré názory sú v celej spoločnosti relatívne rovnaké. Za stereotyp môžeme označiť aj názor ako má vyzerať politik. Ideálny obraz tohto stereotypu vyzerá takto: • Kvalitný spoločenský odev, vhodný pre danú prežitost. • Upravený zovňajšok. • Príjemný hlas, zrozumiteľné vyjadrovanie. • Inteligentný prejav. • Využívanie prvkov neverbálném komunikácie, vhodné je pripraviť si pozitivne gestá, mimiku, vhodne využiť dotyky – podávanie rúk, vzťah k deťom, fotografovanie s voličmi. • Snaha porozumieť občanovi – voličovi. ŠPECIFIKÁ REGIONÁLNYCH VOLIEB CIELE REGIONÁLNEJ POLITIKY Cieľom regionálnej politiky je vytváranie programov, ktoré budú napomáhať štruktúrnej adaptácii regiónov. Aplikáciou vhodných stratégií sa umožní vyššia tvorba zdrojov v regiónoch. Vhodnými ekonomickými nástrojmi je potrebné stimulovať rozvoj jednotlivých regiónov a zabrániť vzniku výrazných rozdielov v životných podmienkach ekonomicky slabších regiónov. Je potrebné vytvoriť regionálne samosprávne orgány, na ktoré sa presunie časť kompetencií a finančných prostriedkov z centrálnych orgánov. Regionálne orgány verejnej správy zodpovedajú za rozvoj regiónov. SKÚSENOSTI Z REGIONÁLNYCH VOLIEB NA SLOVENSKU V NOVEMBRI 2005 (1. KOLO) A DECEMBRI 2005 (2. KOLO) Charakteristickým znakom regionálnych volieb na Slovensku bola nízka účasť voličov (v prvom kole cca 20%, v druhom kole 11%). Skutočné dôvody nízkej účasti vysvetľujú politici „únavou z volieb“ a „špatným počasím“. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 54 Názor politológov je nasledovný: V prvom rade je to samotné rozdelenie krajiny na osem vyšších územných celkov. Schválenie tohto rozdelenia malo čisto politické pozadie. Prirodzené, historicky vymedzené regióny ako Orava, Liptov, Turiec, Spiš, či Zemplín sa v schválenom návrhu úplne stratili: často došlo k ich rozdeleniu, resp. zliatiu častí viacerých regiónov do väčšieho celku. Rovnako Bratislave, ktorej by mal byť ako hlavnému mestu vymedzený samostatný celok, bolo pridelené priľahlé okolie, aby ho trochu potiahla. Občania jednotlivých VÚC sa teda s regiónom mohli zrásť len ťažko, keďže regióny boli touto reformou úplne rozbité. Ďalší faktor, ktorý je svojím spôsobom omnoho závažnejší. Je ním (ne)informovanosť ľudí o VÚC ako takých. Ľudia nemajú o činnosti VÚC žiadne informácie pre to, že o nich jednoducho nikto neinformuje. Na Slovensku totiž prakticky neexistujú regionálne médiá. Informovať o činnosti napríklad prešovského VÚC je pre TA3 alebo STV, (resp. SME či Pravdu) neatraktívne, keďže väčšina ich divákov (čitateľov) v tomto regióne nežije. Tu tiež vyvstáva otázka, či je v slovenských podmienkach vybudovanie siete regionálnych médií vôbec možné. Slovensko je pomerne malou krajinou s ešte menšími regiónmi. Vzhľadom na predpokladaný počet záujemcov o dianie v danom regióne sa takáto investícia vôbec nemusí oplatiť. Tak či onak sú však u nás silné regionálne média (snáď s výnimkou košického Korzára) hudbou budúcnosti. Bez informovanosti je však projekt VÚC prinajmenšom otázny. Na Slovensku sa totiž prejavuje istý paradox, a to, že politika na štátnej úrovni je pod väčšou (resp. aspoň nejakou) verejnou kontrolou, ako na úrovni regionálnej (prakticky bez kontroly). Väčšina občanov má aspoň aký-taký prehľad o tom, kde sídli parlament, koľko v ňom sedí poslancov, aké strany v ňom nájdeme, meno premiéra, prípadne poslancov. Skúsme však zauvažovať, ako by asi dopadol prieskum, v ktorom by sa ľudí o dva roky pýtali na meno ich súčasného župana, počet regionálnych poslancov, prípadne na ich činnosť... Nikto by pochopiteľne nevedel nič, nemal by odkiaľ. Problémom sú tiež tzv. divoké koalície, teda koalície, v ktorých sa v regiónoch spájajú strany, ktorých spoluprácu by sme si na štátnej úrovni vedeli len ťažko predstaviť. Môže to svedčiť o tom, že regionálne štruktúry strán majú často odlišné postoje od tých, ktoré poznáme od ich predstaviteľov z vysokej politiky, rozhodovať sa teda na základe straníckeho trička nemá v regionálnych voľbách žiadny význam. Dostať sa do regionálneho parlamentu je totiž rozhodne ľahšie ako do Národnej rady, z hľadiska rozkrádania verejných peňazí sú však regióny určite atraktívnejšie, keďže je menšia šanca, že sa o tom niekto dozvie. VUC-ky majú pritom čoraz viac kompetencií a tiež čoraz väčší balík peňazí, ktorý nimi preteká. Fakt, že pre voliča je kandidátka plná neznámych mien, znamená, že šancu byť zvolený má prakticky každý. Odporúčania pre regionálne voľby: Kandidát • v regionálnych voľbách má stranícka príslušnosť sekundárny charakter, prioritou je osobnosť kandidáta; • kandidát sa musí zviditeľniť voličom komunikáciou (bilboardy – veľmi efektívna forma – bilboard sa nedá vypnúť, nedá sa nezaregistrovať ho; komunikácia cez ostatné média a osobný kontakt s voličmi na zhromaždeniach); • kandidát musí preukázať znalosti, dôveryhodnosť a musí si vytvoriť imidž človeka, ktorý je jedným z bežných občanov a voličom je blízky po ľudskej stránke (rovnaké problémy, rodina); Volič • základné cieľové skupiny v regionálnych voľbách : • členovia, resp. sympatizanti politických strán; • starší občania, seniori, ktorí majú pocit, že zúčastniť sa na voľbách je povinnosť občana; • občania na vidieku, kde voľby sú určitou spoločenskou udalosťou. • znalosti voličov o regionálnej politike – veľmi malé, je šanca informovať voliča o možnostiach zlepšenia stavu v oblastiach, ktoré ho zaujímajú – sociálna oblasť, zdravotníctvo, rozvoj regiónu, mesta • ovplyvnenie voličov je možné dosiahnuť vytvorením pozície dôveryhodného regionálneho politika, ktorý žije s regiónom, má podobné problémy ako radový občan a má presvedčivé plány a argumenty ako zlepšiť situáciu. Základné ciele politického marketingu v regióne • Presadiť myšlienky a názory politického subjektu, dosiahnuť zmenu a upevnenie názorov, súlad záujmov regiónu a strany. • Vstúpiť na voličský trh a udržať sa na ňom, dosiahnuť volebný úspech. • Podporiť úspech ponúkaných myšlienok, osôb, návrhov riešení, ovplyvniť cieľové skupiny. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 55 POUŽITÁ LITERATÚRA A PRAMENE [1] Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Editor Miller David. Brno : Barrister & Principal, 2003. ISBN 80-85947-56-0. [2] BOROŠ, J. Základy sociálnej psychológie. Bratislava : IRIS, 2001. ISBN 80-89018-20-3. [3] DVOŘÁKOVÁ, V.; KUNC, J. O přechodech k demokracii. Praha : SLON, 1994. ISBN 80-901424-8-6. [5] FIALA, P.; STRMISKA, M. Teorie politických stran. Brno : Barrister & Principal, 1998. ISBN 80-85947-315. [6] KLÍMA, M. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha : Radix, 1998. ISBN 80-86031-13-6. [7] KULAŠIK, P. Dejiny politických teórií. Banská Bystrica : UMB, 2000. ISBN 80-9055-418-8. [8] KULAŠIK, P. Politológia. Hlohovec : Efekt Copy, 2005. ISBN 80-969280-9-0. [9] LIPSET, S. M.; ROKKAN, S. Cleavage structure, party system and voter alignments. In: The West european party system. Editor MAIR, P. Oxford : Oxford University press, 1990, s. 91-138. [10] Manuál pre tvorbu verejnej politiky. Editor Miroslav Beblavý. Bratislava : Inštitút pre dobre spravovanú spoločnosť, 2002. ISBN 80-89041-51-5. [11] PRZEWORSKI, A. Democracy and the market: political and economic reforms in Eastern Europe and Latin America. Cambridge : Cambridge University Press, 1991. ISBN 0-521-41225-0. [12] SOPÓCI, J. Politika a spoločnosť. Bratislava : SOFA, 1998. ISBN 80-85752-64-6. Adresa: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice, ČR tel./fax.: + 420 572 549 018, +420 572 548 788 e-mail: [email protected] Mgr. Jakub Soviar Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, Slovenská republika tel.: + 421 41 513 4451, fax: +421 41 565 2775 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 56 WYCHOWANIE STUDENTÓW PEDAGOGIKI DO DEMOKRACJI W EUROPIE Mirosław Cholewiński Świętokrzyska Szkoła Wyższa, Kielce Abstrakt: W tekście niniejszym najpierw przedstawia się refleksję nad dydaktyką akademicką jako tłem dla szukania rozwiązań problemów wychowania do demokracji studentów pedagogiki. A następnie prowadzony jest wywód według kolejnych zagadnień: 1. Demokratyczne przemiany polskiej oświaty po transformacji 1989 roku, 2. Pożądana w demokracji sylwetka absolwenta uczelni pedagogicznej, 3. Potrzeby a warunki urzeczywistniania założeń demokracji w dydaktyce akademickiej. Zakończenie zaś stanowią konieczne zmiany w wychowaniu pedagogów w perspektywie demokratyzacji społeczeństwa europejskiego. Przez z konieczności skrótowe ujęcie problemu pragnę zasygnalizować tylko temat jako aktualny i ważny tak w perspektywie osobistych przemyśleń nauczyciela akademickiego, jak i zjawisk zachodzących w Polsce, Europie i na świecie. Słowa kluczowe: Studenci pedagogiki, demokratyzacja, reformy oświaty, proces boloński, wartości uniwersytetu, wyrównywanie szans edukacyjnych, wychowanie studentów Jako świadkowie i uczestnicy zmian zadajemy sobie pytanie, jak wychowywać przyszłych pedagogów, by udźwignęli ciężar obowiązku kształtowania obywateli społeczeństwa otwartego w duchu europejskim. To dydaktyka akademicka winna przecież nadążać za potrzebami społecznymi w tym zakresie, być unowocześniana, czyli modernizowana, oraz reagować szybciej i elastyczniej, niż dotąd na potrzeby zmian (K. Duraj-Nowakowa 2004; A. Krajewska 2004). Faktem historycznym jest jednoczenie się Europy, a wspólnym celem – budowanie warunków do rozwoju i stabilizacji. „Nie da się tego zrobić na podstawie jednej idei, jednej religii, czy jednego, kategorycznie sformułowanego systemu wartości”(W. Kauty, red. 2004, s. 353). Zatem Polacy wpisują się w ten krajobraz demokratyczny transformacją ustrojową po 1989 roku, zmianami polityczno-społecznymi, oraz zmianami systemowymi i programowymi w oświacie (K. Denek 2005, K. Duraj-Nowakowa 1998, 1999, 2000, 2003; K. Konarzewski 2004, Z. Kwieciński 1995). Zaś w szkolnictwie wyższym – przybliżeniem polskich uczelni do europejskich, gdyż Deklaracja Bolońska (1999) zapoczątkowała proces istotnych zmian w systemach edukacji wielu krajów, zmierzający do tworzenia do 2010 r. – w wyniku uzgodnienia pewnych ogólnych zasad organizacji kształcenia Europejskiego Obszaru Szkolnictwa Wyższego”(A. Kraśniewski 2004). Obecnie już trzy stopnie kształcenia wpływają na demokratyzację dostępu do wykształcenia, pozwalają lepiej wykorzystać czas studiów, i mogą choć w części zapobiec nietrafnym wyborom. Warto też dostrzec demokratyczne walory konstytutywnych wartości uniwersytetu, to jest prawdy, autonomii, wolności, komplementarności badań i kształcenia (A. Krajewska 2004). Ponieważ stanowią one źródło celów kształcenia, można na nich oprzeć także wychowanie studentów do demokracji i integracji europejskiej. Jednym ze znamion polskiej demokracji są próby wyrównywania szans edukacyjnych młodych ludzi z różnych środowisk, co rozumiane jest czworako: 1) jako równe prawo do konkurencji i pomnażania już posiadanych korzyści, 2) równe prawo do ubiegania się o wejście do elit (to argumentacja neokonserwatystów); 3) jako równa i powszechna dostępność i dystrybucja środków (argumentacja zwolenników demokracji). 4) jako wyrównywanie startu przebiegu i efektów edukacji tym, którzy nie z własnej winy są pokrzywdzeni(argumentacja zwolenników demokracji uczestniczącej). Jest też piąte rozumienie równości edukacyjnej jako jednakowych rezultatów, zaś takie rozumienie równości i wyrównywania jest obecne w języku populistów politycznych (Z. Kwieciński 2002). Wyraźną oznaką wyrównywania szans w duchu demokracji jest znaczący wzrost liczby osób studiujących (w tym zaocznie), oraz powstanie coraz większej sieci prywatnych szkół wyższych. Jest to tendencja światowa (M.J. Szymański 1999). „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 57 Natomiast zmiany stanu społeczno-polityczny kraju rzutują na edukację wszystkich szczebli, także na kształcenie przyszłych pedagogów: „Konserwatyści i neokonserwatyści opowiadają się za nauczycielem-profesjonalistą, technikiem pedagogicznym, który stoi na straży tradycyjnych wartości (...). Pojawia się również kontekst profesjonalizmu zwróconego ku przyszłości, a osadzonego w teraźniejszości, lecz nie przywiązuje się do niego należytej wagi” (K. Duraj-Nowakowa 2000). Zaś liberałowie podkreślają rozwijanie indywidualnych możliwości w kształceniu, piszą, że: „Nauczyciel jest tutaj twórcą, animatorem, który wydobywa z ucznia jego potencjał”. Natomiast współcześni radykałowie „uprawiając demaskatorską krytykę nierówności i politycznych zaburzeń demokracji, występują przeciwko wąskiej profesjonalizacji i pracy pedagogicznej, wysuwając hasło intelektualizacji pracy nauczyciela”(tamże) – czyli takie kształcenie pedagogów, które uwzględnia kontekst społeczno-polityczny. Można mniemać, iż idee liberalne i radykalne, jako najbliższe demokracji, znajdą kiedyś w dydaktyce akademickiej wyraźniejszą realizację. Zmiany w obszarze uczelni wyższych zaowocowały także większą jawnością ich życia, dostępem do informacji o uczelni, na stronach internetowych. Dzięki temu upowszechnia się też opis pożądanej sylwetki absolwenta uczelni pedagogicznej. Analiza takich sylwetek wybranych polskich uczelni, bez ujawniania ich nazwy, wskazuje na to, że przyszły pedagog winien najczęściej dysponować określoną wiedzą i umiejętnościami zawodowymi, dość pobieżnie wskazuje się zaś na umiejętności społeczne i respektowanie wartości demokratycznych, związanych z uczelnią wyższą. Do powszechnie uznawanych zasad i wartości demokratycznych zalicza się poza wolnością jeszcze godność, solidarność oraz praworządność w stosunku do wszystkich podmiotów demokracji (B. Śliwerski 1995). Dlatego też prąd pedagogiczny zwany personalizmem pedagogicznym, w szczególny sposób akcentujący tezę o wolności człowieka, staje się wsparciem dla idei demokracji w wychowaniu młodych pedagogów. Zwłaszcza takie jego przesłanki, jak: „afirmacja autonomii każdej osoby jako wartości podstawowej (...); podmiotowość człowieka (...); podmiotowość prawna, (...); prymat życia duchowego osoby w stosunku do innych dziedzin życia (...); dialogowy i wspólnotowy wymiar więzi społecznych” (tamże). Stanowi to wielkie wyzwanie dla nauczycieli akademickich. Formą prodemokratyczną, sprzyjającą tolerancji, jest też zapewnianie studentom niepełnosprawnym dostępu do studiów wyższych, oraz działalność takich uczelnianych struktur demokratycznych jak samorząd studencki, jak się zdaje jednak zbyt mało widocznych nadal. Jako warunek skutecznego wychowania wymieniany jest też demokratyczny stosunek do wychowanków (M. Łobocki 2004), oraz prowadzeniu z nimi prawdziwie edukacyjnego dialogu, będącego fundamentalnym warunkiem istnienia demokracji (M. Śnieżyński 2004). Demokracja w Europie nie jest dana raz na zawsze. Zwłaszcza po 11 września 2001 roku na nowo rozgorzały dyskusje o powstałych zagrożeniach dla ładu demokratycznego w Europie (M. Kauty [red.] 2004, s. 141). Pedagogika upatruje tych zagrożeń w mentalności ukształtowanej przez lata socjalizmu (Z. Kwieciński 1995) w Polsce, a także w niechęci do podejmowania trudu tworzenia ładu demokratycznego (W. Frankiewicz [red.]1995, s. 31). Podsumowując niniejsze refleksje można stwierdzić, iż wychowanie do demokracji studentów pedagogiki ma w Polsce mocne podstawy w wartościach konstytutywnych wyższych uczelni oraz pedagogice personalistycznej. Zaś rezerwy tkwią w dydaktyce akademickiej nie dość jeszcze ani szybko ani skutecznie modernizowanej. Otwarta pozostaje natomiast kwestia, czy demokracja, jako program społeczny, jest prawdziwą wartością dla Polaków? Jeśli tak, to w jaki sposób spowodować, aby proces wychowania do demokracji stał się priorytetem? Oto niektóre otwarte problemy pedagogiki. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 58 LITERATURA [1] DENEK, K. Ku dobrej edukacji. Toruń-Leszno : Wyd. WSH, 2005. [2] DURAJ-NOWAKOWA, K. Integrowanie edukacji wczesnoszkolnej: modernizacja teorii i praktyki. Kraków : Of. Wyd. „Impuls”, 1998. [3] DURAJ-NOWAKOWA, K. Nauczyciel: kultura – osoba – zawód. Kielce : Wyd. „Mediator”, 2000. [4] DURAJ-NOWAKOWA, K. Nauczyciele akademiccy w procesie kształcenia pedagogów. Kraków-Łowicz : Of. Wyd. „Impuls”, 1999. [5] FRANKIEWICZ, W. (red.) Budowanie demokracji w szkole: wybrane materiały z seminariów i warsztatów organizowanych przez PSAPF. Otwock-Warszawa : Wyd. PSAPF, 1995. [6] KAUTY, W. (red.) Demokracja, liberalizm, społeczeństwo obywatelskie: doktryna i myśl polityczna. Katowice : Wyd. U.Ś., 2004. [7] KONARZEWSKI, K. Reforma oświaty. Podstawa programowa i warunki kształcenia. Warszawa : Wyd. ISP, 2004. [8] KRAJEWSKA, A. Jakość kształcenia uniwersyteckiego – ujęcie pedagogiczne. Białystok : Wyd. „Trans Humana”, 2004. [9] KRAŚNIEWSKI, A. Proces Boloński: dokąd zmierza europejskie szkolnictwo wyższe? Warszawa 2004. [10] KWIATKOWSKA, H.; KWIECIŃSKI, Z. (red.) Demokracja a oświata, kształcenie a wychowanie: materiały z II Ogólnopolskiego Zjazdu Pedagogicznego, Toruń : Wyd. „Edytor”, 1996. [11] KWIECIŃSKI, Z. Edukacja wobec wyzwań demokracji [wystąpienie na otwarcie II Ogólnopolskiego Zjazdu Pedagogicznego]. Toruń : Wyd. UMK, 1995. [12] KWIECIŃSKI, Z. Wyrównywanie szans edukacyjnych – główne strategie (konferencja ISP nt. „Zmiany w oświacie a integracja z Unią Europejską”, 5.11.2002, www.isp.org.pl) [13] ŁOBOCKI, M.: Teoria wychowania w zarysie, Kraków : Of. Wyd. „Impuls”, 2003. [14] ŚNIEŹYŃSKI, M. Dialog edukacyjny przepustką do szkoły jutra. [W:] K. Denek, T. Koszczyc, M. Lewandowski (red.): Edukacja jutra. Wrocław : Wyd. WTN, 2004. [15] SZYMAŃSKI, M. J. Nauczyciel akademicki wobec edukacyjnych wyzwań współczesności. [W:] K. DurajNowakowa (red.): Nauczyciele akademiccy w procesie kształcenia pedagogów, Kraków-Łowicz : Of. Wyd. „Impuls”, 1999. Adresa: Mirosław Cholewiński Świętokrzyska Szkoła Wyższa ul. Zagnańska 84a Kielce tel. 332 74 51, 362 30 18 www.miasta.gazeta.pl/kielce „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 59 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 60 POZNÁVÁNÍ A ROZVÍJENÍ NAŠICH PRIORIT Bohumír Blížkovský Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Nově se formující společnosti v současné přechodné fázi chybí stanovení strategických priorit pro všechny oblasti života společnosti. Autor se pokouší stručně popsat současný stav na základě srovnání s přístupy T. G. Masaryka a přístupy zemí EU. „Vážnější jest úloha naše: nepovzneseme-li ducha svého a ducha národa našeho k vyšší a ušlechtilejší činnosti než-li jest u sousedů, nejen nedobudeme si čestného místa v řadě národů, ale neuhájíme konečně ani přirozeného bytu svého“. T.G.Masaryk (1850-1937) Naléhavých podnětů k podstatným inovacím přibývá. Opožděně, ale přece, nabádají k tomu, co je odvěkým každoročním údělem dobrých hospodářů: Oddělovat zrna od plev. Přiznejme si, že to v nových komplikovanějších podmínkách ještě neumíme. Naše zrna nám rozhodně spolehlivěji zobou druzí. Již před rokem, ve své vizi moudřejší společnosti, jsem upozornil, že množství povrchních soudů, které více méně neodpovídají skutečnosti, je u nás nebezpečně vysoké; trpíme hlavně nedostatkem spolehlivých nejpodstatnějších společných perspektiv. Mnohým to již ani nevadí, netuší, jak si tím sami sobě škodíme. ČR nemá za více než 16 let dlouhodobější strategické koncepce, hlavní priority 21. století, náležitě ani definované, natož realizované. V zájmu brzké nápravy tohoto mimořádně nebezpečného i sebezáhubného deficitu se pokusím o jeho vysvětlení i o náčrt kursu k jeho překonávání. Hlavní příčinou deficitu (i absence) soustavnějšího strategického uvažování a důslednějšího koncepčního jednání vycházejícího z našich dlouhodobějších potřeb je zřejmě bezhlavá záměna totalitní plánománie neoliberální trhománií. Z jednoho extrému jsme tak zcela nekriticky skočili do extrému druhého. Primitivní dogma, že „plán musí řešit téměř vše“ nahradila nejméně slepá i naivní víra, že „trh vyřeší vše“. Každý dobrý hospodář a podnikatel potvrdí, že k tomu, aby na trhu obstál, potřebuje především dobré nápady a spolehlivou perspektivu. Abnormální „normalizaci“ tehdy vystřídaly jen obrácené abnormální transformace. Tak široké uplatnění tak hrubé chyby mělo jen málo obdob. Srovnání s příslušnými blízkými zeměmi potvrzují, že startovní pozice polistopadového Československa byla objektivně nejlepší; subjektivní připravenost k naléhavým reformám byla objektivně nejlepší; subjektivní připravenost k naléhavým reformám byla však u nás po duchamorné „normalizaci“ nejslabší. Nedostatek dobrých tvůrčích projektů širšího významu brzdí ostatně využívání podpor z EU dosud. Jednostranné černo-bílé úsudky a potácení od jedné krajnosti ke druhé u nás dlouho převládaly, nezřídka pokračují. Nekritické mechanické přejímání kdejakých cizích plev (místo zrn) nepřestalo, rozšířilo jen svoje obzory a elektronické možnosti. Mnohé zahraniční investice se např. u nás proměňují ve velké vysavače jen proto, že je nedokážeme zhodnotit příslušnými reinvesticemi (širším využíváním našich projektů, polotovarů apod.) Autoritativní styl řízení nevystřídala zkrátka žádoucí racionalizace a demokratizace, ale bezbřehá liberalizace nahrávající nejmocnějším. Někteří neodpovědní odpovědní polistopadoví představitelé nedokázali v integrující se Evropě demokratizovat ani vztahy dvou nejbližších evropských národů; rozvrátili nejvýznamnější synergickou i strategickou hodnotu našich novodobých dějin, Masarykovo Československo. Osvědčený odkaz TGM zanedbáváme bohužel dodnes, zato restauračních i revanšistických pokusů o návrat nedemokratických vrchnostenských i genocidních poměrů před rokem 1945 a 1918 je více než dost. Zvláště Masarykovy státnické, evropské i světové prozíravosti je dnes třeba jako soli. Masarykovská řešení totiž charakterizuje pozoruhodní komplexnost. Vynikají náročnými ušlechtilými cíli, mimořádnou hloubkou a šíří záběru i příkladným úsilím o nápravu. Masaryka zajímá podstata, chce přijít „věcem na kloub“, kriticky analyzuje to, co je, i to, co býti má. Masaryk proto řešil nejnaléhavější sociální, politické a duchovní problémy člověka, národa, Evropy i světa na prahu 20. století tvůrčím využíváním všech dostupných poznatků. Díky tomu snadněji i spolehlivěji poznává dlouhodobější trendy a priority, hledá a nachází tak mnohá konkrétní a obecná východiska i z mimořádných světových krizí. Dokázal pro nás využít historických šancí, o kterých neměli mnozí zprvu ani tušení. Tato souovztažnost, kterou mu někteří omezenější specialisté vytýkají, je jeho největší předností. Masaryk vlastně předjímá soudobá celistvá, „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 61 otevřená systémová řešení složitých lokálních i globálních problémů. Jeho kritici mívají někdy pravdu v jednotlivostech, Masaryk ji má však v celku. Zůstává příkladným kritikem nepravostí, hledačem a objevitelem strategického smyslu našeho dění i majákem žádoucích hodnotových orientací kritického realismu a opravdového humanitního demokratismu. Kdybychom si po listopadu tvořivě osvojili aspoň Masarykovu radu „Tolik svobody, kolik je možno – tolik řádu, kolik je nutno“, byli bychom dnes mnohem dál, šťastnější i nepoměrně bohatší. Rázněji bychom čelili vzrůstajícím rizikům 21. století, účinněji bychom využívali i všechny jeho šance. Přežívající i pěstovaná duchovní bída místo toho připouští, že stále ještě leckde vedou zavádějící, podnikají nepoctiví, vzdělávají nedovzdělaní a soudí nespravedliví; že se na morálku zapomíná, vědu omezuje pavěda, osvětu antiosvěta a kulturu pakultura oslovující člověka „od břicha dolů“. Nechybí ani pomatení i zkorumpovaní pseudoodborníci a pseudopolitici, kteří sledují více zájmy cizí, než naše. Deficity prozíravosti a odpovědnosti otevřely brány dokořán i ztrátě našich rozhodujících národohospodářských hodnot vytvořených v posledních dvou stoletích. Způsobily i kontraproduktivnost některých polistopadových transformací. Krizové úrovně našeho národního hospodářství z roku 1990 bylo např. znovu dosaženo až za 10 roků. Málokdo též ví, že zaostávání naší výkonnosti za vyspělejšími zeměmi EU proto v prvých 15ti letech nekleslo, ale vzrostlo. Náznaků obratu k lepšímu naštěstí v poslední době přibývá. Vláda ČR schválila i návrh výzkumu priorit regionální politiky v letech 2007 – 2011 (tzv. výzkum pro řešení regionálních disparit). Scházíme se tudíž v pravou chvíli. Dotváření a zdokonalování sítě řešitelů i jejich koordinačních center je akutní. Ustavičné přízemní improvizace, povrchní, krátkozraká a jednostranná řešení komplikovaných i zanedbaných oblastních problémů nemají smysl. Další strategické chyby působící více škod než užitku si nemůžeme dovolit. Je nejvyšší čas pro obnovu kontinuity dobrého z časů Tomáše Bati i zdejšího špičkového zemědělství. Spolehlivé rozpoznávání a uskutečňování dlouhodobějších regionálních priorit náleží k úkolům nejpotřebnějším, nejsložitějším i nejodpovědnějším. Předně třeba nalézt a povzbudit řešitele zkušené a tvůrčí, znalé domova i světa, mající blízko k masarykovskému kritickému realismu, vycházející z toho, co je a směřující k tomu, co býti může a má, kteří se učí ode všech, ale stojí na vlastních nohou a užívají vlastní hlavy; kteří rozvíjí naši vzájemnost i svébytnost. Nezbytná jsou i inspirační a koordinační centra; komplexnější kritické bilance a výhledy našeho i širšího světa 21. stol. jsou totiž zcela vzácné. Účinná osvětová dimenze polistopadové demokracie chybí. Klíčové otázky postihuje i „cenzura tichem“. Většina pokleslých i odcizených medií ČR naši duchovní bídu více prohlubuje, než překonává. Kdo je omezen jen na rady z těchto zdrojů, najde naše opravdové priority těžko. Zaráží, že to našim soudobým neodpovědným odpovědným nevadí. Příklad Francie a celé řady dalších zemí, které nedovolují většinové vlastnictví hlavních medií cizím kapitálem riskantně i trestuhodně ignorují. Nejspolehlivější cestou k poznávání a rozvíjení strategických priorit jsou přístupy systémové. Dobrá systémová řešení složitějších problémových okruhů soudobého lidského světa usnadňují zkvalitňování našeho života zdokonalováním funkčních celistvých a otevřených mentálních modelů reality. Systémové modely zachycují zejména vnitřní členitost, vnější začlenění, komplexní souvztažnost, funkční propojení i celkové dění (dynamiku vývoje, procesy, fungování) zkoumané reality. Pochopení těchto podstatných souvislostí a trendů dovoluje spolehlivější prevenci riskantních krizí, prozíravější podporu žádoucích inovací k posílení regionální konkurenceschopnosti, ba i celkové uplatňování sebezáchovné strategie trvale udržitelného harmonického rozvíjení každé osobnosti, celé společnosti a přírody. Systémová pojetí předpokládají zkoumání zvolených okruhů lidské reality v jejich členité celistvosti i v jednotě s jejich prostředím. Požadují důslednou prioritní orientaci na základní, tzv. systémotvorné prvky, vnitřní i vnější vztahy a procesy zkoumané skutečnosti. K systémotvorným faktorům lidské činnosti náleží např. kvalita mezilidských vztahů jejích hlavních aktérů a vztahy cílově – prostředkově – podmínkové. Směrodatným faktorem lidské činnosti i celkového sociálního rozvoje jsou blízké, střední a vzdálené cíle. Reálné cíle jsou přiměřené daným podmínkám i dosažitelným možnostem a prostředkům. Neustálé zpřesňování těchto směrodatných programů a perspektiv probíhá celoživotně i celospolečensky. Naučíme-li se ze záplavy plev vyčleňovat systémotvorná „zrna“, pronikat do nejpodstatnějších souvztažností lidských procesů, čekají nás objevy nejhodnotnější, které stojí za námahu. Spolehlivá orientace v soudobém prudce turbulentním, protikladně i skrytě se měnícím světě je stále významnější i obtížnější. Z objektivních i subjektivních důvodů to již mnozí nezvládají, v nepřehledně chaotických vírech bloudí, ztrácejí perspektivy, dobrou orientaci i nezbytné životní jistoty. Účinná podpora kvalitnějšímu vzdělávání je přitom i ve vyspělém světě – natož u nás – stále nedostatečná. Roku 2004 se např. v produktivním věku soustavněji vzdělávalo jen asi 10% Evropanů (nejvíce ve Švédsku 34%, v ČR jen 5%). Po absolvování škol se u nás soustavněji vzdělává jen každý dvacátý. Po listopadu jsme dokonce zrušili i nejpotřebnější další vzdělávání učitelů! Pokud se tato situace nezmění, nejen že se nehneme z místa, ale budeme se dále propadat. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 62 Moudré řízení je permanentní optimalizací příslušných systémů. Přechod od exploze informací k moudřejší společnosti je podmíněn obecnou celoživotní schopností dobře se učit. Toto vzácné umění dokáže dokonce navozovat optimalizační procesy, které se řídí samy. To vše lze však vykřesat jen mimořádně náročnou vytrvalou kultivací lidí. LITERATURA [1] MASARYK, T. G. Světová revoluce. Praha : Orbis čin, 1925. s. 650. [2] ČAPEK, K. Hovory s T. G. Masarykem. Spisy XX. Praha : Čsl. Spisovatel, 1990. s. 584. [3] BENEŠ, E. Demokracie dnes a zítra. Praha : Spol. EB, 1999. [4] KOMÁREK, V. a kol. Prognóza a program. Praha : Academia, 1990. s. 319. [5] BLÍŽKOVSKÝ, B. Systémová pedagogika. Celistvé a otevřené pojetí vzdělávání a výchovy. Ostrava : Amosius, 1992, 2. upravené vydání 1997. s. 315. [6] BLÍŽKOVSKÝ, B.; KUČEROVÁ, S.; KURELOVÁ, M. a kol. Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. st. Brno : Konvoj, 2000. s. 251 [7] KYNCL, P.; VANÍČKOVÁ, V. red. Rozumět dějinám. MK ČR : Gallery, 2002. s. 304. [8] BLÍŽKOVSKÝ, B. Odpovědná, celistvá a otevřená řešení složitých problémů soudobého světa by měla být kategorickým imperativem. In: Kritika systémových přístupů. UHK, 2002. [9] POTŮČEK, M. a kol. Putování českou budoucností. Praha : Gutenberg, 2003. [10] BLÍŽKOVSKÝ, B. Optimalizace lidského učení. In: Systémová pedagogika. UHK, 2005. s. 19-25. [11] NEUDORFLOVÁ, M. L. Postmodernismus – útok proti systémové interpretaci dějin. In: Systémová pedagogika. UHK, 2005. s. 26-30. [12] BLÍŽKOVSKÝ, B. Vize moudřejší společnosti (s. 71-74). Česká a slovenská otázka v 21. století (s. 83 – 88). In: Vysoká škola jako facilitator rozvoje společnosti a regionu. Kunovice : EPI, s.r.o., 2005. s. 362. [13] KUČEROVÁ, S.; BLÍŽKOVSKÝ, B. a kol. Česká a slovenská otázka v Evropské unii. Bilance 20. st. a základy naší strategie v 21. st. Naše zájmy a základy naší hodnotové orientace v EU. Brno : Konvoj, 2005. s. 445. Adresa: Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 63 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 64 STRATEGICKÝ VÝZNAM HODNOTOVÝCH ORIENTACÍ Stanislava Kučerová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Přelom 20. a 21. století vyzývá k analyze současného světa. Prognostici řídí jak pozitivní, tak i velmi složitý vývoj společnosti i přírody. Ve společnosti chybí etos a morální řád života. Autorka volá po moudrosti dobrých hospodářů a obrazní soustavy hodnot. Naše historická zkušenost z posledního půlstoletí je poznamenaná autoritativním řízením státu psanými a nepsanými příkazy a zákazy „strany a vlády“. Příkazové a zákazové bylo řízení i v tradicionalistických společnostech v dávnější minulosti. Staré tradice i nedávné autoritativní reglementace byly formou i stvrzením integrace společenství a zároveň kontrolou myšlení a cítění jedince, který byl povinen je dodržovat, třeba i nedobrovolně, pod hrozbou násilí a trestu. Demokratizující se společnosti ustavují jiný historický způsob řízení, samoregulaci prostřednictvím hodnotové orientace. My jsme tento způsob zažily v době mezi dvěma válkami, za první ČSR. Podmínkou jeho uplatnění je všeobecný konsensus o tom, co se smí a co se nesmí, co je hodno obdivu a co se zavrhuje. Jedinci v procesu socializace interiorizují vládnoucí ideály a normy jako hodnoty, které jsou jim vlastní a stávají se zdrojem jejich životních motivací, inspirací a uvědomělé integrace se skupinou. Hodnoty jsou prezentovány v obecné podobě, takže jedinci musí uvědoměle volit a rozhodovat o konkrétních cílech a prostředích svého chování. Za následky svých činů nesou odpovědnost před vlastním svědomím a před morálním soudem svého sociálního okolí. Základem této společenské samoregulace je obecný princip vlastní celé živé přírodě – princip axiologický /z řec. axia = hodnota, cena, význam/. Sbližování s příznivým a vzdalování se škodlivého je elementární základ účelné interakce kteréhokoli živého systému s prostředím. Zatímco živočichové se orientují prostřednictvím reakcí na bezprostředně vnímatelné znaky reality, člověk reaguje i na signální modely reality, jak je v sociální interakci představuje řeč nebo jiné znakové systémy. Uvědomělá forma hodnocení, výběr signálů a přiměřených reakcí na ně zabezpečuje sebezáchovu a seberozvoj člověka jako bytosti přírodní, sociální a kulturní. Přelom 20. a 21. století a vstup do třetího tisíciletí vyzývá k bilancování dosavadního vývoje a analýze stavu součastného světa. Někteří optimisticky očekávají příchod lepší budoucnosti. Ale nechybějí hlasy kritické a varující. • Roztržka mezi člověkem a přírodou je hrozivá. • Ekonomický růst je nerovnoměrný. Velkému množství lidí chybí potrava, voda, léky, ubývá deštných pralesů. • Následky nevyváženého populačního růstu, geopolitických zvratů a migrací velkých skupin obyvatelstva jsou nepředvídatelné. • Světové problémy jsou stále propletenější. • Ve velkých městech se zhoršuje kvalita životního prostředí a narůstají problémy s kriminalitou, drogami a prostitucí. • Tradiční způsoby vládnutí jsou anachronické, vlády a vládní instituce se marně potýkají s korumpujícími vlivy mocných monopolů a mafií. Mezi lidmi i mezi národy se šíří bezpráví, stále více se prosazují „zákony džungle“. Ve výčtu příznaků globální krize povahy ekologické, ekonomické a etické bychom mohli pokračovat. K společným problémům lidstva globalizujícího se světa přistupují v každé zemi její specifické problémy. Jestliže člověk euroamerické civilizace paradoxně ve své snaze o větší blahobyt, bezpečí a kulturní úroveň života dospěl svou vrcholnou vědeckotechnickou materiální civilizací k naprostému opaku – do stavu globální krize a mnohostranného ohrožení biosféry planety, život, zdraví a kulturu člověka nevyjímaje, je zajisté třeba zaujmout radikálně nové postoje tak, abychom čelili nepředvídaným následkům svých činů. Avšak dokáže člověk změnit své chování, se zřetelem na negativní jevy s kterými nepočítal a které se objevily teprve během civilizačního růstu a jako jeho nežádoucí důsledky? Dokáže přiměřeně reagovat na změněné významy signálů, když to, co bylo dříve příslibem, je nyní výstrahou? Dokáže obnovit eufunkční vztahy v různých rovinách interakce s přírodou i celoplanetárním lidstvem? Kladná odpověď je podmínkou nejen pro přežití civilizace, ale možná i člověka „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 65 a všeho života vůbec. I lidská společenství jako systémy mají svůj vznik, vývoj a zánik, procesy progresu a regresu, evoluce a involuce. Jsme svědky toho, jak se ve světě euroamerické civilizace množí dezintegrativní procesy. Enormě roste všeobecný požadavek efektivnosti a tržně orientované flexibility a dynamiky, roste role informací a jednostranně účelové manipulace s nimi pro dosahování hospodářských výsledků. Enormně se zvyšuje celková komplexita systému, při čemž jednotlivé společenské subsystémy se stále více osamostatňují a specializují, jejich vzájemné vazby se uvolňují, jsou stále méně koordinované, vytrácejí se. Subsystém ekonomický zdá se bujet na úkor všech ostatních do té míry, že činí právo, morálku, politiku, umění, vzdělávání atd. nejen podřízenými, ale bez zřetele k ekonomické funkci a zisku bezvýznamnými. Nerovnoměrný ekonomický růst na úkor morálky a ostatních hodnotově normativních subsystémů má dalekosáhlé důsledky i na poli mezilidských a mezinárodních vztahů. Vichr globalizace a spodní vody neoliberalismu vyvracejí z kořene nepsaný společenský konsensus, který se vyvíjel od počátků civilizace a byl donedávna základem naší hodnotové orientace. Asi před třemi desítkami let došlo v západní Evropě k povážlivému posunu – od normocentrické orientace chování k orientaci egocentrické. Ústup vzájemnosti a ohleduplnosti, nebrzděná touha po sebeprosazení a sebeuspokojení ničí etos, které dosud drželo společnost pohromadě. W. Brezinka o tom píše: “Intelektuálové rozšířili oslavu autonomního, emancipovaného JÁ a přednost soukromých přání před sociálními povinnostmi téměř do všech kruhů západní společnosti. U mnoha lidí to podpořilo hedonistickou mentalitu a nepřátelství k normám, vzdělání, tradici a autorit. V subjektivních žebříčcích hodnot ztratily svůj dosud převládající primární hodnoty povinnosti, disciplína, poslušnost, ochota k sebezapření „ve prospěch hodnot tzv. seberozvoje. Ty obsahují požadavky a nároky na druhé, jsou tedy protikladem nároků člověka na sebe sama.“ (Fil. zákl. výchovy, Něm. 1992, česky Praha Zvon, 1996) U nás se tento směr prosadil po listopadovém převratu. S určitou prodlevou, zato však s tím větší prudkostí se v době tzv. transformace po r.1989 rozprostřelo klima bez morálky, amorální klima, v němž se dařilo bezohlednému úsilí o zbohatnutí, o materiální prospěch a zisk. Stačí připomenout mafiánské finanční operace, během nichž z české ekonomiky mizely miliardy v hotovosti stejně jako prosperující podniky s mezinárodním věhlasem. A slušná společnost v dalších letech přijímá bez skrupulí úspěšné jedince a bez ohledu na problematické okolnosti jejich vzestupu obdivuje jejich „vyšší životní styl“. Média pěstují kult peněžité výhry v každodenním vysílání a předvádějí uznávaný model chování s preferencí síly, drzosti a agresivity. Rána pěstí se cení jako přesvědčivý argument. Index hrubosti a brutality v rodinách i na veřejnosti roste, hrubosti ani oplzlosti slovní ba ani akční v zábavných programech nebudí pohoršení. Komerční důvody omluví a omilostní jakýkoli pokles morálky, kulturních nároků, vkusu a taktu. Rozhoduje jediný zřetel: Vynáší to. Ve společnosti, v níž chybí etos, morální řád života, který se formoval od nejzazších počátků existence člověka na zemi, marně se jako náhražka pěstuje „ochrana lidských práv a svobod“. Vede to jen k dalšímu štěpení dezintegrované společnosti, v níž se různé skupiny staví proti sobě a „bojují“ tu za práva dětí, tu zase žen, otců nebo zase homosexuálů, zvířat, Romů, stromů, proti rasismu, proti xenofobii, proti extrémismu. Je to marný a planý boj mezi lidmi, kterým chybí morální cit a svědomí a přirozená potřeba dát svému životu hlubší smysl; žít pro něco většího, než je osobní zájem, omezit vlastní ego a jeho pud po uspokojení ve prospěch nadosobních hodnot, v péči o rodinu, obec, rodnou zemi. Problém morálky dneška je překonat sobectví a skupinové zájmy tzv. „silných jedinců“ morálkou všelidskou, morálkou pravdy, dobra, krásna a spravedlnosti, nebo podle jiné soustavy hodnot morálkou svobody, rovnosti a solidarity. Je před námi úkol vyhovět globální výzvě a čelit všemi prostředky globálním hrozbám. Svět potřebuje všelidskou dohodu o všeobecně platném morálním řádu na celé planetě. Takový řád se opírá o široké vzdělání a moudrost, která vede k překonání nesouvztažností současného světa, člověka a přírody, rozumu a citu, poznání a činnosti. Moudrost, která vede k harmonii ve sféře lidských potřeb a zájmů, výroby a obchodu se zřetelem na trvale udržitelný život pro všechny obyvatele planety. Moudrost poznání a sebepoznání, která dovede svobodu ohraničit odpovědností a ohledy tak, aby všichni žili ve vzájemné úctě, lásce a porozumění. Moudrost dobrých hospodářů na obývaných kouscích planety, demokratické správy věcí lidských, která netrpí excesy politické a ekonomické nevyvážeností a zabezpečuje důstojný život lidí v pravdě, spravedlnosti a duchovním bohatství. Neboť současné lidstvo již ví, že materiální růst má své meze, ale duchovní růst je bez hranic. Adresa: Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 66 KOEFICIENT KVALIFIKACE PRACOVNÍCH SIL A JEHO VYUŽITÍ PŘI HODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ Robert Jurča, Petr Matušík Evropský polytechnický institut, s.r.o Abstrakt: Článek se obecně zabývá možností porovnávání jednotlivých regionů z hlediska dosažené míry vzdělání. Pro možnost porovnávání využíváme koeficient kvalifikace pracovních sil. Protože i míra dosaženého vzdělání významně ovlivňuje konkurenceschopnost jednotlivých regionů, vyzkoušeli jsme aplikovat koeficient na zjištění využití kvalifikace na konkurenceschopnost regionů v ČR. Klíčová slova: Vysoká škola, konkurenceschopnost, region, vzdělání, koeficient kvalifikace, stupeň složitosti, stupeň kvalifikace, členění NUTS. ÚVOD V našem příspěvku, jsme se pokusili zamyslet nad problémem zjišťování využívání kvalifikace pracovních sil v regionu. Doposud existují různá měření jak si stojí jednotlivé regiony navzájem. Nenalezli jsme však, žádné porovnání regionů ve využívání kvalifikací. Samozřejmě je možné si stanovit pořadí regionů například dle počtu pracovníků se základním vzděláním, maturitou atd., nelze však již stanovit jak si stojí region proti ostatním ve využití pracovní síly jako celku. VÝPOČET KOEFICIENTU Co se myslí kvalifikací? Obecně je to určitá způsobilost vykonávat na základě zvláštních znalostí, dovedností, zkušeností a schopností, práce určitého charakteru a stupně složitosti [3]. Kvalifikovaná práce vyžaduje větší či menší množství teoretických znalostí a praktických dovedností. A právě toto množství jak teoretických znalostí tak pracovních dovedností jsme se snažili ovlivnit stanovenými koeficienty (viz tabulka 1). Obecně tedy můžeme náš koeficient kvalifikace pracovní síly regionu vypočítat ze vzorce: ∑ Ks k ps = ∑ Qs kde: kps – koeficient kvalifikace Ks – součin všech pracovních sil regionu a koeficientu příslušného stupně kvalifikace Qs – počet všech pracovních sil regionu Jak jsme se již zmínili, každá práce předpokládá určité teoretické znalosti a praktické dovednosti. Navrhli jsme jisté členění dle dosaženého vzdělání tzv. stupně kvalifikace [3]. Původně jsme měli na mysli podrobnější členění na: • základní vzdělání • vyučen • vyučen s maturitou • střední s maturitou • gymnázia • vyšší odborné vzdělání • bakalářský stupeň • magisterský, inženýrský stupeň • další vzdělání dosažené nad magisterským stupněm, „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 67 Avšak pro ověření platnosti koeficientu využití kvalifikace, jsme byli nuceni vycházet z členění dosaženého stupně vzdělání podle ČSÚ (NUTS2). Kdy ČSÚ (NUTS2) používá následujícího členění na: • základní vzdělání • střední vzdělání • střední s maturitou • vysokoškolské vzdělání Obrázek 1: [1] Členění ČR dle NUTS2 - pramen ČSÚ Podle našeho názoru je však toto členění dosti hrubé a zasloužilo by si další rozdělení. Naše podrobnější dělení se snaží o větší míru přesnosti při zjištění koeficientu kvalifikace. Jestliže chceme získat určité ohodnocení dosažené kvalifikace na zjištěný počet pracovníků, je nutné tento počet pracovníků s takto získanou mírou kvalifikace násobit koeficientem. Pro jednotlivé stupně jsme navrhli následující koeficienty (viz. tabulka 1). Koeficienty, jak jsme naznačili již v předcházejících částech, nám mají zajistit rozčlenění získaných teoretických znalostí a dovedností na počet pracujících s touto dosaženou kvalifikací. Stupeň kvalifikace (dosažené vzdělání) A1 – základní vzdělání A2 – vyučen v oboru A3 – vyučen s maturitou A4 – střední s maturitou A5 – gymnázium A6 – vyšší odborné vzdělání A7 – dosažený bakalářský stupeň A8 – magisterský, inženýrský, aj. stupeň A9 – další vzdělání Koeficienty 0,70 0,75 0,80 0,90 0,85 0,95 1,05 1,10 1,20 Tabulka 1: Stupně kvalifikace a k nim přiřazené koeficienty Stupně A1 – A3 vykazují snížení (A1 odpovídá koeficientu 0,7; A2 odpovídá koeficientu 0,8; A3 odpovídá koeficientu 0,9). Stupeň A4 vykazuje naopak zvýšení (A4 odpovídá koeficientu 1,2). Předpokládáme větší využití dosaženého vysokoškolského vzdělání. U podrobnějšího členění (našeho) u stupňů A1 – A6 dochází ke snížení, a u stupňů A7 – A9 naopak zvýšení. Jestliže se budeme podrobněji zabývat stupněm kvalifikace A4 a A5, zjistíme, že stupeň A5 je ohodnocen nižším koeficientem než stupeň A5. Myslíme si, že absolvent gymnázia má méně kvalifikačních předpokladů než je tomu u dosaženého stupně kvalifikace studenta odborné střední školy. Toto stanovení koeficientů je pouze náš návrh a nebráníme se ani jinému členění. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 68 Nyní si předvedeme fungování koeficientu v praxi. Jako vstupní data použijeme údaje zjištěné na stránkách Českého statistického úřadu. Použijeme také členění ČSÚ na čtyři stupně kvalifikace. Vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Celkem Praha 20 200 160 400 272 400 181 200 634 100 Střední Čechy 38 900 258 800 212 500 66 500 576 800 Jihozápad 40 200 273 400 222 000 65 300 600 900 Severozáp ad 75 400 248 800 206 500 47 700 578 600 Severovýc hod 51 200 347 300 251 300 81 100 730 800 Jihovýcho d 54 400 347 800 283 000 121 500 806 700 Střední Morava 38 100 282 500 202 000 76 900 599 500 Morava – Slezko 53 100 296 200 203 300 72 800 625 300 Tabulka 2: [1] Dosažené vzdělání v ČR členění dle NUTS2 v roce 2004 - pramen ČSÚ VÝPOČET KOEFICIENTU – PRAKTICKÉ OVĚŘENÍ 0,95420 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Praha Celkem 634100 základní vzdělání 605060 20200 14140 -6060 střední bez maturity 160400 128320 -32080 střední s maturitou 272400 245160 -27240 vysokoškolské 181200 217440 36240 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Střední Čechy Celkem 0,87607 576800 základní vzdělání 505320 38900 27230 -11670 střední bez maturity 258800 207040 -51760 střední s maturitou vysokoškolské 212500 66500 191250 79800 -21250 13300 0,87372 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Jihozápad Celkem 600900 základní vzdělání 525020 40200 28140 střední bez maturity 273400 218720 střední s maturitou vysokoškolské 222000 65300 199800 78360 0,85536 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Severozápad Celkem 578600 základní vzdělání 494910 75400 52780 střední bez maturity 248800 199040 střední s maturitou 206500 185850 47700 57240 vysokoškolské 730800 základní vzdělání 638010 51200 35840 střední bez maturity 347300 277840 střední s maturitou vysokoškolské 251300 81800 226170 98160 806700 základní vzdělání -15360 -69460 -25130 16360 0,88858 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Jihovýchod Celkem -22620 -49760 -20650 9540 0,87303 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Severovýchod Celkem -12060 -54680 -22200 13060 716820 54400 38080 střední bez maturity 347800 278240 střední s maturitou 283000 254700 vysokoškolské 121500 145800 -16320 -69560 -28300 24300 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 69 0,87865 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Střední Morava 599500 Celkem základní vzdělání 526750 38100 26670 střední bez maturity 282500 226000 střední s maturitou 202000 181800 76900 92280 vysokoškolské 0,87072 Koeficient využití kvalifikace pracovních sil regionu Moravsko-Slezsko Celkem 625300 základní vzdělání 544460 53100 37170 střední bez maturity 296200 236960 střední s maturitou 203300 182970 72800 87360 vysokoškolské -11430 -56500 -20200 15380 -15930 -59240 -20330 14560 ZÁVĚR Budeme-li chtít uzavřít hodnocení jednotlivých regionů pomocí použitého koeficientu kvalifikace, výsledek vypadá takto: Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 Region Koeficient Praha 0,95420 Jihovýchod 0,88858 Střední Morava 0,87865 Střední Čechy 0,87607 Jihozápad 0,87372 Severovýchod 0,87303 Moravsko-Slezsko 0,87072 Severozápad 0,85536 Ze zjištěných výsledků vidíme, že město Praha využívá nejvíce kvalifikace pracovníků, naopak nejhůře dopadl region Severozápad. Naše dosažené výsledky odpovídají i obecně známému jevu vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ČR. Dalším porovnáním koeficientu se získanými údaji je možné i z následující mapy nejvyššího ukončeného stupně vzdělání v České republice. Obrázek 2: [1] pramen ČSÚ „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 70 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE [1] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_podle_kraju_v_roce_2003 [2] BENČO, J. Verejný sektor a verejné služby. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2005. ISBN 807314-063-2. [3] NACHTIGELL, W. Vzorce a schémata pro hospodářskou praxi. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1983. [4] http://www.vlada.cz/1250/vrk/rady/sip/dokumenty/sipcesta/priloha1.il2.htm [5] http://statorg.cmkos.cz/eu/brozura.html [6] FOJTÍKOVÁ, J. Využití systému investičních pobídek v ČR a participace územní samosprávy. Faktory efektivnosti fungování veřejného sektoru a obecné poznatky o vlivu řízení veřejného sektoru na rozvoj regionů. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-210-3623-0, s. 122-132. [7] MECH, J. Konkurence ve veřejném sektoru. Objektivizace dělby práce mezi státní správou a samosprávou v řízení veřejného sektoru. Brno : Ekonomicko-správní fakulta MU, 2004. 248 s. 55-968-2004 02/58 3/ESF. ISBN 80-210-3359-2. [8] LACINA, K. Vývoj evropských systémů veřejné správy II. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2005. ISBN 80-7314-077-2. Adresa: Ing. Robert Jurča Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] Ing. Petr Matušík Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 71 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 72 PŮSOBENÍ VYSOKÉ ŠKOLY NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONU Robert Jurča, Petr Matušík Evropský polytechnický institut, s.r.o Abstrakt: Článek se obecně zabývá možností začlenění vysoké školy do pozice aktivního účastníka působícího při rozvoji regionů. Snažíme se poukázat na možnosti spolupráce vysoké školy s aktivně se účastnícími prvky systému region. Chceme také poukázat na fakt nevyužitého potenciálu vysokých škol při zvyšování konkurenceschopnosti regionu, a to zejména v České republice. Klíčová slova: Vysoká škola, konkurenceschopnost, region, facilitátor, mikroregion, zvýšení konkurenční schopnosti, globální struktury, průzkum faktorů růstu konkurenceschopnosti. ÚVOD Chceme-li hovořit o tom, že vysoká škola se stává nebo že je facilitátorem rozvoje regionu, musíme si objasnit co je to facilitace. Facilitace je účinná metoda, jak vést a zvládat velmi složitá skupinová nebo vícestranná jednání. Účastnící se strany se soustředí na věcnou podstatu problému. Vysoká škola je pak jedním z účastníků účastnících se jednání a je plně odpovědná za proces jednání. Dále dohlíží zejména na dynamiku a efektivitu v jednání, srozumitelnost pro všechny účastnící se strany i za reálnost výsledného řešení. Vysoká škola, pokud chce působit jako facilitátor rozvoje regionu musí být ve vedených jednáních naprosto nestranná. Stalo-li by se, že facilitátor je zástupcem některé ze zúčastněných stran nebo názorových proudů, bývá během jednání takřka nemožné vyhnout se zpochybnění nestrannosti a tím i diskreditaci jak celého jednání tak i výsledků. Jestliže říkáme, že vysoká škola působí jako facilitátor v regionu, očekáváme od tohoto tvrzení i výsledky. Proto takto působící facilitátor musí pomoci zejména při zvýšení konkurenční schopnosti daného regionu. Na závěr úvodu se zamysleme a nechtějme, aby vysoká škola skončila podobně jak cituje chování představitelů vlád Eveline Herfkens, výkonná koordinátora generálního tajemníka OSN pro Rozvojové cíle tisíciletí: „…představitelé vlád často jezdí na mezinárodní zasedání, kde pronesou velkolepé sliby, pak nastoupí do letadla a vrátí se domů, jako by se nic nestalo“. Chceme tímto citátem naznačit, že není možné pouze pronášet velkolepé sliby, a tyto sliby následně nesplnit. ZVÝŠENÍ KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI REGIONU Jak jsme již zmínili v úvodu, vysoká škola je schopna napomoci k rozvoji regionu a to zejména v obecné rovině, kdy formuluje teoretické zásady a východiska pro koncipování průmyslové politiky regionu, a také v rovině konkrétní, kde je schopna vypracovat metodické materiály pro firmy, mikroregiony a ostatní prvky systému region, které se aktivně snaží zvyšovat konkurenceschopnost daného regionu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 73 Zvýšení regionu konkurenční schopnosti Rovina obecná Rovina konkrétní Formulování teoretických zásad a východisek průmyslové politiky regionu ve vztahu ke globalizaci Zpracování metodických materiálů pro firmy, mikroregiony a ostatní prvky systému region Pracovní definice konkurenceschopnosti regionu Vytvoření SWOT analýzy regionu Metodika pro stanovení faktorů růstu konkurenceschopnosti – výchozí hypotéza Průzkum faktorů růstu konkurenceschopnosti vnější vnitřní Zdroje, pozemky, energie, trh, makroekonomické souvislosti, integrační procesy Probíhající procesy, řízení regionu, informační systém, finance, pracovní síla, služby, výrobky, atd. Popsatelné a měřitelné prvky Doposud regionální struktura v České republice zdaleka nedosahuje úrovně regionů v Evropské unii. Ekonomická úroveň v České republice je relativně vyrovnaná. Pokud budeme posuzovat HDP na hlavu, neexistují zde velké rozdíly. Ukazatel Měřicí jedn. ČR (NUTS 0) Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Hrubý domácí produkt Podíl na HDP, ČR = 100 HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly % 100,0 23,1 10,5 10,5 9,1 12,6 14,7 9,7 9,7 PPS 14 719 29 888 13 968 13 467 12 149 12 797 13 462 11 820 11 587 Tabulka 1: [1] Členění ČR dle NUTS2 - pramen ČSÚ Jednou z mála konkurenčních výhod českých regionů je lidský kapitál. Proto je strategické zaměřit investice právě do rozvoje lidských zdrojů. Kromě toho, že k tomu ČR vede tradice, je prokazatelné, že státy, které učinily rychlý skok ke zvýšení konkurenceschopnosti svých ekonomik či dlouhodobě patří mezi silné konkurenty, významně investovaly v minulosti do rozvoje lidských zdrojů a tento trend neopouštějí. Pokud chceme v našem příspěvku alespoň trochu přispět k rozvoji regionu, snažili jsme se navrhnout některé, důležité principy, které úspěšný region dodržuje: • má řádně specifikované cíle • má neustále stoupající trend ke zvyšování vzdělanosti • aktivně ochraňuje životní prostředí • systematicky zlepšuje probíhající procesy • trvale se začleňuje do nadnárodních struktur • snaží se napomáhat v rozšiřování výrobních způsobů v jednotlivých firmách • trvale láká investory • poskytuje příjemné prostředí jak svým obyvatelům tak návštěvníkům O úspěchu jakéhokoliv regionu se ve většině rozhoduje na úrovni malých a středních podniků. Musí zde existovat schopnost jak tyto podniky začlenit do globálních struktur. EU rozdělila Evropu na regiony [5] a je především odpovědností těchto regionů, jak jejich občané budou žít. Obecně se tedy snažíme nalézt vhodnou formu jak podpořit cestu regionu k prosperitě a konkurenceschopnosti. Víme, že k prosperitě regionu je třeba, aby v něm žili lidé s vysokými znalostmi. Odtud se odvozuje současná masivní podpora školskému systému. Propojením prostředí vysoké školy, podnikatelského prostředí, a nejelementárnějších prvků v systému region, se nám podaří začít budovat nové životní prostředí pro sebe a pro další nastupující generace. Aby bylo možné realizovat všechny nastíněné myšlenky a zvýšit svoji konkurenceschopnost, musí region jako celek nutně projít těmito fázemi [4]: • uvědomit si, že změna je potřebná • získat znalosti o tom, co je nutné změnit a jak změnu provést • chtít tuto změnu uskutečnit • provést změnu „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 74 Pro úspěšné provedení změn je třeba, aby jednotlivé prvky systému region měly ve všech předchozích vyjmenovaných fázích k dispozici určité nástroje a funkce. Za předpokladu, že systém region chce provést změnu, může mu právě vysoká škola výrazně napomoci. Vysoká škola je nebo by měla být nositelem změn. Ptáme se proč měnit zaběhnuté procesy uvnitř regionu? Odpovědí může být následujících 5Z [4]: • Zvýšení ziskovosti regionu • Zvýšení životní úrovně regionu • Zvýšení kvality života regionu • Zvýšení konkurenceschopnosti • Zvýšení úrovně garantující další investice Vysoká škola jako facilitátor rozvoje regionu může být nejlepším partnerem pro všechny, kteří si váží výjimečných služeb které nabízí. Praxí je ověřeno, že realizace i kvalita navržených změn silně závisí na účasti všech aktivně se účastnících prvků regionu. Avšak řada velmi dobrých opatření nebude realizována, jestliže nebudou spolupracovat všechny prvky regionu na konkrétním řešení. Vtažení co největšího počtu prvků působících v regionu je velmi důležitým momentem pro realizaci změn. Představitelé regionů by se měli snažit o rozvíjení vzájemné spolupráce zejména vysokoškolských pracovišť, které jsou nebo by alespoň měly být nositeli nejnovějších inovačních trendů. Regiony by také měly podporovat a rozvíjet programy cílených rekvalifikací a samy by měly podporovat vhodnou formou další slabé regiony. Podpora těchto slabých regionů či států v budoucnu přinese další rozvoj nejenom společnosti regionu ale také rozvoj světové společnosti. Při jakékoliv změně nelze zapomínat na otázky lidství, které při působení konkurenčního prostředí obvykle bývá zatlačeno až na okraj zájmu. Jde o to zvážit mechanismy, které budou zmírňovat dopady přirozeného konkurenčního prostředí mezi regiony. POUŽITÁ LITERATURA [1] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_podle_kraju_v_roce_2003 [2] Kolektiv autorů. Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2005. ISBN 80-7314-052-7. [3] JEŽEK, J. Marketing obcí a měst v teorii a praxi. Případová studie ze západních Čech. Mezinárodní odborný Seminář Marketing a média a Regionální marketing, Smolenický zámok 22.10.2003, Trnava : Univerzita Trnava, 2003, s. 208-215. ISBN 80-89034-49-7. [4] Kolektiv autorů. IV. Národní fórum o produktivitě. Průmyslové inženýrství – nástroj restrukturalizace podniku. Zlín : Fakulta managementu a ekonomiky, 1999. ISBN 80-214-1430-8. [5] Kolektiv autorů. Smlouva o Evropské unii. Smlouva o založení Evropského společenství. Praha : Victoria Publishing, a.s., 1994. ISBN 80-85864-34-7. [6] LACINA, K. Vývoj evropských systémů veřejné správy II. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2005. ISBN 80-7314-077-2. Adresa: Ing. Robert Jurča Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] Ing. Petr Matušík Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 75 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 76 KOMPARACE VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ NA VŠ VE VELKÉ BRITANII REPUBLICE A ČESKÉ Jaroslav Kavka Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Předložený příspěvek je zaměřen na porovnání metod výuky cizích jazyků na školách vyššího vzdělávání (college) v Anglie s metodou výuky na EPI s.r.o. Kunovice. Předmětem je řízení systému vzdělávání s využitím procesního řízení a vytvoření kontrolních systémů, které řídí podsystém výuky cizích jazyků ve směru zvládnutí jazyka jako prostředku pro zajištění cíle – příprava odborně zdatných managerů pro globalizované konkurenční prostřed ív oblastech Marketingu a Managementu zahraničního obchodu, Finance a Daně, Ekonomická Informatika. Klíčová slova: 3-2-1, procesní řízení, program Erasmus, program Socrates,bakalářská práce, státní zkouška, přezkoušení pohovorem s rodilým mluvčím, učící se organizace 1. ÚVOD Vstupem do nového tisíciletí, si manageři a podnikatelé v mnoha oborech uvědomují, že používán cizího jazyka a citlivost na odlišné kultury patří k základním dovednostem, pokud se má naše ekonomika účinně zapojit do globální komunity a pokud si chceme uchovat a zlepšovat životní úroveň v globální konkurenci. Uvedená společenská potřeba potvrdila v mnoha institucích vyššího vzdělávání důležitost výuky cizích jazyků s dominantním postavením angličtiny. Do osnov škol byly zařazeny programy, které nabízí zdokonalení jazykových znalostí a poznání kultury podnikatelského prostředí. 2. METODIKA VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ VE VELKÉ BRITANII Obecně můžeme uvést, že zkušenosti a metodika výuky cizích jazyků ve Velké Británii je založena na zkušenostech při vyučování angličtiny pro cizince. Systém a proces výuky cizích jazyků je možné rozdělit do tří oddělených kroků. První a rozhodující etapa je rozdělení studentů podle úrovně znalostí získaných během studia na středních školách. K tomuto kroku je zpracována široká metodika a různé druhy testů , jejichž cílem je zabezpečit co nejlepší rozdělení studentů podle znalostí. Druhá etapa je zaměřena na rozšíření slovní zásoby a používání jazyka včetně studia reálií dané země. Cílem tohoto kroku je motivovat studenty ke zvládnutí jazyka v rozsahu, který jim umožní jeho používání v denním životě. Problém s výukou cizího jazyka na školách ve Velké Británii je, že studenti během studií, ale i po skončení studia při výkonu zaměstnání sklouzávají ke snadnější konverzaci svým mateřským jazykem, protože angličtina je velmi rozšířena a svým způsobem tento fakt demotivuje studenty. Vzhledem ke zkušenostem s výukou angličtiny pro cizince a přínosu rodilých mluvčích při výuce cizího jazyka jsou ve druhé etapě velmi často a častěji než u nás využíváni rodilí mluvčí. Výuka cizího jazyka ve Velké Britanii 1.ETAPA ZKOUŠKA 2.ETAPA ZKOUŠKA 3.ETAPA ZKOUŠKA Třetí etapa je charakterizována posilováním znalostí a rozšiřování odborného používání jazyka v obecné rovině – obchodní angličtina, angličtina pro IT apod. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 77 Celý systém je řízen pomocí zpětné negativní vazby (zkoušky a testy), která vnáší poznatky z konce vyučovacího cyklu na vstup do systému výuky cizích jazyků. Důraz při výuce je kladen na zvládnutí základů gramatiky a mluveného slova a menší důraz je kladen na využití jazyka jako prostředku k získání nových znalostí. 3. METODIKA VÝUKY NA EPI Proces výuky angličtiny (cizích jazyků) navazuje na znalosti studentů získané studiem na nižších stupních všeobecného nebo specializovaného vzdělávacího systému. Pro potřeby posouzení tohoto procesu je výuka angličtiny ( jazyků ) rozdělena do 5-ti etap. 3.semestr 4.semestr 5.semestr 6.semestr 1.etapa 2.etapa 3.etapa 4.etapa 5.etapa Zápočtový test Zápočtový test Zápočtový test 1.-2.semestr Zápočtový test Zápočtový test STÁTNÍ ZKOUŠKA ZKOUŠKA S RODILÝM MLUVČÍM KONTROLA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA 1. etapa – rozdělení studentů podle dosažené úrovně znalostí jazyka. Srovnání znalostí studentů na minimální požadovanou úroveň. U studentů, kteří nastoupili do 1. ročníku EPI s.r.o. a jejichž znalosti z jazyka jsou na vyšší než minimální požadované úrovní je praktikován individuální přístup, jehož výsledkem je rozvíjení znalostí z úrovně, kterou mají z předchozího vzdělávání. Tato etapa je v rozsahu 2 semestrů- 1 rok studia. 2. etapa – rozvoj základních znalostí jazyka – gramatika, slovní zásoba, běžná angličtina. Při výuce gramatiky je částečně používána angličtina i u českých lektorů. Cílem je připravit studenty na používání jazyka jako nástroje pro získávání informací z cizojazyčných zdrojů. Používání cizího jazyka jako komunikačního prostředku během výuky je z toho důvodu aby se studenti neuspokojili tím co umí a neměli snahu se rychle a pohodlně domluvit svým mateřským jazykem, což by snížilo účinnost procesu výuky.Tato etapa je v 1. semestru druhého roku studia na všech oborech EPI s.r.o. 3. etapa – do výuky jsou zapojeny odborné texty s využitím domácích zdrojů (učebnice a časopisy pro výuku cizích jazyků) a další zdroje jako internetové stránky bbc world service. com , odborné texty z novin, časopisů apod. Důraz je kladen na rozšíření slovní zásoby jak obecné tak odborné angličtiny. Testování znalostí v pravidelných intervalech je motivací pro zodpovědnější práci studentů. Tato etapa je zaměřena na zvýšení znalostí a sebevědomí studentů a slouží jako závěrečná část přípravy studentů pro přechod od učení se cizímu jazyku do stadiu využívání cizího jazyka jako dalšího nástroje managera. Třetí etapa je ukončena na konci 4. semestru. 4. etapa - odlišnost metody ve výuce cizích jazyků na EPI s.r.o. je patrná v této etapě přípravy studentů. Do procesu vyučování jsou zavedeny především překlady textů z časopisu „Harward Business Review“, který je předplacen a pravidelně zasílán na EPI s.r.o., a jiných odborných zdrojů. V tomto stadiu výuky dochází k přechodu od učení se cizímu jazyku do stadia využívání jazyka jako dalšího nástroje managera v souladu celkovou koncepcí procesního řízení vzdělávacího procesu, jehož cílem je vést studenty již v období studia k realizaci smysluplných projektů, které „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 78 mají někomu sloužit. Vrcholem celé přípravy je závěrečná bakalářská práce jejíž temata jsou zpracovány na základě požadavku praxe a taky jsou praxí po obhajobě využívány. Jakmile student získá nezbytné základy v jazyce, rodilý mluvčí může jeho znalosti dále rozšiřovat s téměř neomezenými nuancemi a složitostmi včetně přesné výslovnosti.V tomto období jsou do procesu výuky zařazeny přednášky v cizím jazyce, vedené plně rodilým mluvčím nebo domácím lektorem. 5. etapa- 6 semestr příprava podkladů a zpracování bakalářské práce v angličtině využívání angličtiny jako nového prostředku pro vzdělávání, využívání angličtiny v rámci systému 3-2-1 a výzkumu studentů. V rámci realizovaného systému výuky 3-2-1 je angličtina využívána studenty při zpracovávání projektů, využívání zdrojů při přípravě projektů 3-2-1 a při realizaci výsledků a publikace výzkumu na vědeckých konferencích Aby realizace tohoto záměru byla proveditelná je do celého systému vzdělávání zabudován kontrolní systém, kterým je zajištěna funkce sebeučící se organizace. Kontrolní a řídící sytém je složen z následujících částí: a) Semestrální zkoušky a zápočty, pravidelné prověřování znalostí a udělování zápočtů a zkoušek. b) ve 3 semestru přezkoušení na úrovni malé státní zkoušky poslech, psaný text, gramatika. c) V 5-tém semestru komisionální přezkoušení před komisí s rodilým mluvčím d) d)Před státními bakalářskými zkouškami a obhajobou diplomové práce je provedena kontrola překladu bakalářské práce do angličtiny a je obhájena před rodilým mluvčím. e) Státní závěrečná zkouška a obhajoba zahrnuje prověření odborných jazykových znalostí studenta ve studované oblasti MM,FD a EP. f) Veřejná kontrola úrovně a překladu bakalářské práce je provedena zasláním bakalářské práce na anglicky mluvící university. 6. etapa - Zapojení EPI s.r.o. do Evropských struktur vyučování angličtiny prostřednictvím státních organizací a orgánů. Rostoucí povědomí o spojení mezi národní bezpečností a prosperitou na jedné straně a znalosti cizích jazyků a mezinárodní kompetence na straně druhé, urychlili založení finančních a odborných zdrojů v této oblast.Evropská unie podporuje meziuniversitní spolupráci jako prostředek vzdělávání jako výhodu pro studenty a university a stejně tak mobilitu studentů. Program Erasmus jednoznačně dokazuje, že studium v zahraničí může být velmi dobrá zkušenost , protože kromě jazyka je možné poznat kulturu země. Uznání studijí a diplomů je předpokladem pro otevřený evropský trh vzdělávání a podmínka pro volný pohyb studentů a učitelů.Toto bylo důvodem vzniku převodního kreditového systému (ECTS) jako prostředku pro uznávání akademických výsledků v zahraničí. Vstupem do Evropské Unie se otevírají široké možnosti pro zdokonalení českých učitelů pro výuku cizích jazyků ale taky možnosti využívání rodilých mluvčích na českých školách. Vhodná kombinace domácí a rodilých lektorů přináší pro studenty hodnotu, která je zcela nové v procesu výuky cizích jazyků na našich školách. Pro zvýšení kvalifikace učitelů cizích jazyků existuje možnosti pro poznání jazyka a jeho využití v podnikatelské činnosti, včetně kultury a zvyklostí zemí. Tyto znalosti samozřejmě poskytují velkou výhodu pro posluchače na začátku procesu vzdělávání v cizím jazyce…Druhá etapa, která je velmi důležitá je zapojení rodilých mluvčích do procesu výuky jazyků, a jeho použití pro podnikání včetně kulturních odlišností. 5. ZÁVĚR Za dobu existence EPI, s.r.o. se výuka angličtina měnila a v současné době dosáhla stadia, které splňuje očekávání studentů a předpoklady a požadavky, které škola na studenty klade. Internacionalizace vzdělávání a globalizace trhu práce je výzvou pro školy u nás aby připravily studenty na toto prostředí a k tomu využily příležitostí, které globalizace nabízí. Pokud se tento trend nezachytí bude uplatnění našich studentů v novém podnikatelském prostředí ztíženo a odsouzeno na omezení dané nedokonalou znalostí podnikatelské komunikace – jazyka. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 79 LITERATURA [1] Přednáška: Projektové řízení – základ práce EPI, s.r.o. Ing. Oldřich Kratochvíl [2] PETRUCHA, J.; MIKULA, V. Use of new Method for Learning of Neural Networks. In Second International Conference on Soft Computing Applied in Computer and Economic Environments. Kunovice : 2004. p.113118, ISBN 80-7314-025-X. Adresa: Ing. Jaroslav Kavka Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 80 INOVATIVNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Ladislav Rýznar Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Česká republika je již rok a půl řádným členem Evropské unie a v prvním pololetí roku 2009 bude Unii předsedat. V praxi to znamená připravit na tuto činnost nejen ústřední státní administrativu, ale také správu regionální. Právě tento stupeň veřejné správy bude nositelem uskutečňování jednotlivých politik v konkrétní každodenní praxi. Avšak nejen to. Bude daleko intenzivněji jednat se svými evropskými partnery v interkulturním evropském prostředí. Jedním z úkolů vysoké školy, jako facilitátora rozvoje společnosti a regionu, je také zprostředkování orientace, znalostí a dovedností v této oblasti a připravit tak pracovníky územních samosprávných celků k výkonu jejich nových speciálních kompetencí. Stanovení kompetenčního profilu pracovníka veřejné správy vychází z expertního posouzení stávajícího stavu a jeho konfrontace s postupně se měnícími potřebami. Základní východisko spočívá v tom, že: • Mimo základní podmínky pro práci ve veřejné správě nejsou formulovány žádné další požadavky pro výkon činností • Není zcela jasná a vyhraněná představa o tom, jaký by měl pracovník veřejné správy být, jaké by měl mít znalosti, vlastnosti a dovednosti pro výkon funkce a činnosti na daném úseku • Neznalost profilujících obecných i specifických znaků nedovoluje volbu adekvátního obsahu, forem a metod přípravy na povolání a dalšího vzdělávání veřejné administrativy Jsme přesvědčeni o nezbytnosti vypracování modelových charakteristik spolu s kvalifikačními požadavky, které jsou na zaměstnance veřejné správy kladeny. Dle toho lze potom objektivně realizovat nábor, výběr, přípravu a zdokonalování profesionální veřejné správy. Není logické přizpůsobovat pozici (funkci) ve veřejné správě určité reálné osobnosti, ale naopak je zapotřebí hledat osobnost, která daným požadavkům odpovídá. Případně i najít takovou osobu, kterou je možné těmto požadavkům přizpůsobit, či ji na ně připravit. Proto byla také realizována expertiza jejímž cílem bylo především nalezení a určení podstatných profilujících znaků pracovníka veřejné správy. Obecný kompetenční profil pracovníka ve veřejné správě. Obecné znaky (charakteristiky) pracovníka ve veřejné správě v České republice jsou společné pro různé správní činnosti. Základní charakteristiky jsou formulovány ve čtyřech úrovních: kvalifikační kompetence, osobnostní kompetence, schopnosti a dovednosti a nakonec kompetence speciální. 1. KVALIFIKAČNÍ KOMPETENCE Mimo absolvování příslušného stupně vzdělání ve smyslu přípravy na výkon profese, které by mělo absolventa vybavit potřebnými odborně teoretickými vědomostmi, je pro veřejnou administrativu nezbytně nutná: • Znalost legislativních a právních norem vztahujících se přímo k výkonu činnosti v příslušném orgánu veřejné správy • Znalost základů správního práva, pravidel a postupu správních činností Jako žádoucí znalosti pro výkon činností nebo funkcí ve veřejné správě jsou prioritně zařazovány: • Regionální rozvoj, řízení měst a obcí • Činnost a legislativa Evropské unie • Fondy EU a možnosti jejich získávání a použití pro rozvoj regionu • Organizační a evidenční pravidla a postupy „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 81 • • Bezpečnost a ochrana dat Zákoník práce a předpisy související Dále je to skupina oborů jako je pedagogika, psychologie, sociologie, marketing, management, ekologie, audit a nechybí ani světové jazyky. Dle expertů mezi žádoucí dovednosti náleží i orientační znalost předpisů a norem jako např. bezpečnost práce nebo požární předpisy apod. Z hlediska požadavků na další rozvoj osobnosti zaměstnance veřejné správy je nezbytně nutné další sebevzdělávání. Za žádoucí jsou , dle samotných pracovníků, považovány různé formy vzdělávacích aktivit, především pak speciální kurzy, zahraniční stáže a systém atestací. 2. Osobnostní kompetence, které byly vnitřně a pracovně diferencovány na osobní dispozice, volní vlastnosti amorální vlastnosti. Dle expertů jsou pro výkon činností (funkcí) ve veřejné správě nezbytně nutné následující osobnostní dispozice: Schopnost jednat s lidmi jako absolutně dominantní dispozice a dále pak svědomitost, kritičnost k výsledkům činnosti, sebekritičnost a odolnost vůči zátěži a stresu. Jako žádoucí vlastnost byla uváděna ve všech oblastech veřejné správy především sociální přizpůsobivost, tvořivost a zdravá ctižádostivost. Za nezbytně nutné volní vlastnosti experti správních úřadů označili především rozhodnost, jako prioritní vlastnost a dále: cílevědomost, samostatnost, sebeovládání a sebekázeň. Žádoucími vlastnostmi pak jsou statečnost, dominantnost a schopnost prosazovat svoji vůli. Nezbytně nutný morální profil je experty charakterizován takovými vlastnostmi jako jsou: čestnost, pravdomluvnost, zásadovost, nestrannost, pracovitost a nevydíratelnost. K tomu se ještě připojuje nekompromisnost a obětavost. 3. ÚROVEŇ POŽADAVKŮ NA SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI Tato úroveň požadavků se diferencuje na indikátor realizace vlastní činnosti, schopností a dovedností pro řízení a pro správní a administrativní činnosti. Nezbytně nutné schopnosti a dovednosti pro řízení se soustřeďují na koordinaci činnosti druhých spolupracovníků a podřízených a na schopnosti přijímání nových poznatků a zkušeností. Pokud jde o nutné schopnosti pro vlastní činnost veřejného činitele má dle expertů dominantní postavení dovednost řešit konkrétně nastalé situace. Dále pak následuje schopnost prakticky uplatňovat požadavky právních norem, plnit mimořádné úkoly, samostatné rozhodování a pohotové reakce na nastalé změny. Ze schopností a dovedností pro technicko-ekonomické, správní a administrativní činnosti pro výkon funkce ve veřejné správě je nezbytně nutné: ovládat osobní počítač a mít vyjadřovací schopnosti. 4. ÚROVEŇ SPECIÁLNÍCH KOMPETENCÍ Tato úroveň byla pracovně diferencována na osobní projev pracovníka veřejné správy, nároky na jeho personální chování a na specifické dovednosti. Nezbytně nutným požadavkem na osobní projev úředníka (manažera) orgánu veřejné správy je především adekvátní vystupování a ukázněnost. Nároky na personální chování obsahují několik nezbytně nutných požadavků. Zjevnou dávku dominance mají, dle vyjádření expertů, především: pochopení pro druhé, sociální otevřenost, ovládání způsobů motivace, diferencovaný přístup k podřízeným, schopnost sebehodnocení, tolerance, schopnost iniciovat další vzdělávání pracovníků . Nezbytně nutnou specifickou dovedností pracovníka veřejné správy je především spolehlivost charakterizovaná především jako dodržování termínů, samostatnost ve smyslu organizační a dispoziční schopnosti, iniciativy, přebírání odpovědnosti a v neposlední řadě i chování vůči třetí straně ve smyslu vystupování, způsobu jednání,zastupování navenek a dodržování pravidel etikety. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 82 ZÁVĚREM je nutno konstatovat, že poznatky o jednotlivých kompetencích jsme získali sondou u vedoucích pracovníků obecních a krajských úřadů, finančních úřadů, celních úřadů a vybraných expertů z ústřední státní správy. Jistě by bylo vhodné obdobnou sondáž realizovat i mimo území České republiky a pokusit se vytvořit základní kompetenční profil „euroadministrátora“ na úrovni orgánů veřejné správy A to je také naše výzva a nabídka ke spolupráci. Adresa: PhDr. et Mgr. Ladislav Rýznar, Ph.D. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 83 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 84 SEKCE 2 VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ PODPORA PODNIKÁNÍ V REGIONU „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 85 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 86 PODNIKATEĽSKÉ INKUBÁTORY A ICH POMOC PRE ZAČÍNAJÚCE INOVATÍVNE PODNIKY Štefan Cisko Žilinská univerzita v Žiline Abstrakt: Podpora začínajúcim inovatívnym firmám pomocou podnikateľských inkubátorov, samosprávy, univerzitného sektoru a rizikového financovania. Výhody, nevýhody a problémy založenia a prevádzky podnikateľských inkubátorov. Kľúčové slová: Podnikateľský inkubátor, univerzitný sektor, samospráva, financovanie, rizikový kapitál, Phare, štrukturálne fondy, inovatívne firmy. Počas posledných rokov sa začali na Slovensku zakladať podnikateľské inkubátory. Dá sa povedať, že rastú ako huby po daždi. Na tomto procese si dosť vylepšoval imidž hlavne štát. Zámerom a hlavnou úlohou podnikateľských inkubátorov by mala byť pomoc začínajúcim inovatívnym firmám. Slovenské inkubátory nie vždy napĺňajú tieto zámery. Podnikateľské inkubátory by nemali len poskytovať výhodné nájomné a poradenské služby pre začínajúce firmy. Pre začínajúceho podnikateľa je samozrejme výhodné a príjemné, ak platí za prenájom menej ako je obvyklé v jeho okolí alebo ak dostane bezplatné odborné poradenstvo. Významnejšia úloha spočíva hlavne vo vyhľadávaní inovatívnych firiem. Inkubátor musí byť súčasťou širšieho systému. Sú potrebné jeho väzby na ďalšie projekty, pretože v opačnom prípade je to nevyužitie príležitosti na podporu rozvoja regiónu a celej ekonomiky. Ideálne miesto pre umiestnenie inkubátora je priestor v zmysle vedecko-technického parku, kde sa všetky subjekty zídu v jednom areáli. Technologické inovácie už dlhšiu dobu nereprezentujú osamelí vynálezcovia. Sú to skôr veľké koncentrácie mozgového potenciálu, ktorý môžu zabezpečiť hlavne univerzity, výskumné úlohy alebo vývojové oddelenia finančne silných firiem. Paralelne s nimi sa musí hľadať miesto pre začínajúcich vedcov podnikateľov alebo technikov podnikateľov, ktorých invencia a ambície môžu dopĺňať hlavné prúdy vývoja, prípadne im poskytnúť aj nové impulzy . Ak by sme chceli určiť hlavné subjekty, ktoré budú determinovať, podporovať a kreovať úspešný podnikateľský inkubátor, môžeme hovoriť o: 1. akademický sektor 2. samospráva - región 3. financovanie AKADEMICKÝ SEKTOR – UNIVERZITY Zamestnanci tohto subjektu by mali prispieť hlavne vývojom, ktorý neprináša priamy, bezprostredný efekt. Tento subjekt právom očakáva efektívnejšiu pomoc od štátu hlavne formou vybavenia lepších podmienok aby univerzity mohli vstupovať do spoločných podnikov s komerčnými podnikmi. Touto formou sa v zahraničí využíva vedecké know-how univerzít. Hlavne v oblasti základného výskumu sa začína objavovať praktické komerčné využitie (ide o jednu z možností uplatnenia princípu Public Private Partnership – spolupráca verejného a súkromného sektora. Štát by sa mal podieľať na investíciách do myšlienok, ktoré sú vysoko rizikové. Štátny podiel zníži do určitej miery riziko pre súkromných investorov, ktorí ho budú akceptovať. V ďalšej etape by mali univerzitné inkubátory dostať príležitosť pre spoluprácu založenú na partnerskom vzťahu aj s finančnými inštitúciami. Čiže vytvárať akési konzorcium zložené z inkubátora, spoločných firiem, bánk a investorov. Na Slovensku sa už objavila prvá lastovička – Všeobecná úverová banka vstúpila do projektu jedného inkubátora ako poradca pri tvorbe podnikateľských plánov. Banka chce byť takýmto spôsobom v kontakte s oblasťami perspektívneho rozvoja podnikania. Sleduje tým aj získanie nových, potenciálnych klientov. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 87 SAMOSPRÁVA – REGIÓN Vo veľkej miere rozhoduje o úspechu podnikateľského inkubátora. Ak bude inkubátor v regióne, kde je minimálny záujem o podnikanie, ťažko možno očakávať veľký počet novozaložených podnikov. Tu ale môže pomôcť fenomén zvaný šikovný manažér. Aj v menej rozvinutom regióne môže inkubátor pomocou takýchto manažérov nájsť potenciálnych podnikateľov, ktorých projekty môžu fungovať veľmi dobre. Dôležitá je aj materiálna podpora tohto subjektu vo forme pozemku alebo aj budovy. Väčšiu finančnú podporu na náročné investičné projekty si však municipál nemôže dovoliť. Samosprávne kraje, ktoré majú za úlohu vypracovať vlastnú stratégiu regionálneho rozvoja a a vznikli len pred štyrmi rokmi a do tohto roka vlastné príjmy v podstate nemali. Samosprávy nemajú častokrát jasno ani v tom, aké podnikanie a akou formou ho vo svojom regióne podporovať. Nefunguje ani dostatočná spolupráca samosprávy s univerzitami, regionálnymi združeniami podnikateľov a rozvojovými agentúrami. FINANCOVANIE Finančné podmienky začínajúcich firiem sú v mnohých prípadoch nedostatočné. Chýba potrebný štartovací kapitál, ktorým sú aj pri dobrých podnikateľských projektoch hlavne osobné vklady zakladateľov. Nemôžu rátať s rozsiahlejšou podporou bánk, pretože žiadna konzervatívna banka neposkytne na takýto účel finančné prostriedky. Sedem z desiatich existujúcich slovenských podnikateľských inkubátorov vzniklo z prostriedkov programu Phare, ďalšie dva zo štátnej podpory. Financie rozdeľuje Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania (NAR MSP). Jeden inkubátor vznikol vďaka podpore Agentúry na podporu regionálneho rozvoja. Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania rozdelila vyše dvesto miliónov korún, štátny rozpočet z toho zaplatil cca 15 %. Prostriedky Phare nepokrývajú celý rozpočet, asi jednu štvrtinu si hradili zakladatelia inkubátorov (väčšinou vo forme majetkového vkladu). Z Phare sa nehradí ani bežná prevádzka inkubátorov, len investície do budov, vybavenia a akvizície firiem. V mnohých prípadoch sa inkubátory spoliehajú aj na príjmy z prenájmu priestorov alebo sa snažia osloviť samosprávu alebo súkromných sponzorov. Štát doteraz pomáhal inkubátorom s prevádzkou tri roky. Táto pomoc mala degresívny charakter, aby si inkubátor zvykol na prechod na stav bez štátnej pomoci (vo štvrtom a ďalších rokoch). Tento pôvodom zahraničný scenár prebralo aj Slovensko. Pri takomto spôsobe financovania sa objavuje nedostatok finančných prostriedkov na dôležité trhové služby pre inovatívne firmy. Zaplatiť potenciálnych konzultantov jednoducho nie je možné. Takže systém krytia prevádzkových nákladov je často málo účinný a technicky ťažko využiteľný. V súčasnej etape rozvoja finančnej podpory sa začínajú využívať štrukturálne fondy. Zriaďovateľom bude samospráva, ktorá môže finančné prostriedky poskytnúť len na investície do budov, alebo na jeho zariadenie, nie na prevádzku. Podmienky pre udelenie podpory z Phare a zo štrukturálnych fondov sú dosť podobné. Hlavným rozdielom bola inovatívnosť podnikov – vo Phare sa kládol dôraz na firmy, ktoré smerovali k výskumu, vývoju a inováciám, v rámci eurofondov to nie je podmienka. Žiadatelia sa dopúšťajú chyby hlavne v príliš komerčnom poňatí podnikateľského inkubátora, mnohokrát sa stráca zámer pomôcť začínajúcim podnikateľom keď sa uprednostňujú už existujúci. Priestor na financovanie sa otvára aj pre podnikateľov s rizikovým kapitálom. Tí hľadajú projekty, ktoré by mali zabezpečiť vysokú návratnosť vložených prostriedkov. Takéto financovanie je na Slovensku zatiaľ skôr výnimkou. Zahraniční podnikatelia pripomínajú, že chýba fáza, ktorá predchádza poskytnutiu rizikového kapitálu – vyhľadávanie invenčných talentov, ktoré by malo byť financované z verejných zdrojov. Až potom je ochotný nastúpiť rizikový kapitál. Realita je však taká, že mnohé inovatívne firmy majú nereálne požiadavky, ktoré sa nezhodujú s predstavami investorov o perspektíve firmy. Na záver len jedna otázka: Quo vadis slovenské podnikateľské inkubátory? LITERATÚRA [1] GREGOVÁ, E. Podpora malých firiem v nových podmienkach slovenskej ekonomiky. In Moderné prístupy k manažmentu podniku. Zborník medzinárodnej vedeckej konferncie. Bratislava : 2005. ISBN 80-227-2284-7. [2] GREGOVÁ, E. Regionálna politika v kontexte integračných procesov. In Trendy hospodárskeho a sociálneho rozvoja v krajinách EU. Zborník medzinárodnej vedeckej konferencie. Trenčín : 2005. ISBN 80-8075-095-5; ISBN 80-8075- 094-7 (CD). [3] GREGOVÁ, E. Perspektívy rozvoja malého a stredného podnikateľstva na Slovensku. In Podniková Ekonomika a Manažment. Elektronický odborný časopis. Žilina : KE PEDaS- ŽU. 2005, č. 3. ISSN 13365878. [4] Časopis Trend, ročník 2004, 2005. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 88 Adresa: Prof. Ing. Štefan Cisko, CSc. Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: Štefan.Cisko@ fpedas.utc.sk „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 89 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 90 REGIONÁLNY MARKETING A JEHO VYUŽÍVANIE Milan Jedlička Žilinská univerzita v Žiline Abstrakt: Marketing a trhová ekonomika - marketing a transformujúce sa ekonomiky - marketing v rámci globalizácie a špecifikácie svetovej ekonomiky - globálny a regionálny trhový priestor - rozhodujúce výhody a nevýhody využívania marketingu v regionálnej podnikateľskej praxi Kľúčové slová: Trh, marketing, trhová ekonomika, globalizácia a špecifikácia trhu. ÚVOD Typické trendy existujúce v rámci súčasnej trhovej reality smerujú predovšetkým ku globálnemu chápaniu trhu a následne aj k aplikovaniu širšie chápaných marketingových aktivít rozhodujúcich trhových subjektov. Táto filozofia súvisí so snahou zvyšiť na jednej strane celkovú produkciu a tým dosiahnuť zníženie nákladov na príslušné produkty, čo v konečnom dôsledku prinesie firme trhovú konkurenčnú výhodu. Na druhej strane je následným podporným konaním snaha rozšíriť trhový priestor, v ktorom bude možné vyrobenú kvantitu ponúknuť. Napriek neodškriepiteľnej marketingovej logike tohto konania najmä v prípade veľkých firiem, nemožno zabúdať na niektoré zo základných právd trhovej ekonomiky: • bez malého a stredného podnikania nemôžu vzniknúť veľké korporácie, • malé a stredné firmy tvoria výrazne prevažujúcu väčšinu podnikateľských subjektov, • bez ich prirodzenej dynamiky a flexibility nemožno v trhových procesoch dosiahnuť adekvátnu efektívnosť fungovania trhovej ekonomiky. Predmetný príspevok má za cieľ upozorniť predovšetkým na problémy spojené s malým a stredným podnikaním a následne aj uviesť niektoré odporúčania na zlepšenie využívania marketingu v regionálnej ekonomickej praxi. MARKETING V REGIONÁLNEJ SÚČASNOSTI Na úvod tejto časti treba uviesť fakt, že prioritné postavenie marketingu v trhovej realite a praxi je neoddiskutovateľné. Už samotný pojem trh (market) a marketing spoločným základom dávajú najavo, že nemôžu „bez seba existovať“, že ide o príčinno-dôsledkové spojenie. Napriek tomu že prebieha globalizačný proces, tento musí začínať a „pyramídovo rásť“ na základoch, ktoré budujú nižšie úrovne trhovej ekonomiky. Sú to regionálne pôsobiace menšie a stredné firmy, ktoré vytvárajú živnú pôdu pre širšie koncipované zámery veľkých korporácií. Od miery akceptovania a podporovania regionálne pôsobiaceho podnikateľského portfólia sa odvíjajú ako ekonomické, tak následne aj sociálne procesy v celej spoločnosti. Bez ich reálne a efektívne pôsobiacej marketingovej aktivity nie je možné riešiť problém uspokojovania spoločenských potrieb tak, aby boli konsenzuálne rešpektované väčšinou občanov. Práve preto treba analyzovať súčasný stav v tejto oblasti a najmä v transformujúcich sa ekonomikách, kde je problémov súvisiacich s touto témou zatiaľ viac než dosť. Pokiaľ sa ich pokúsime vyšpecifikovať a excerpovať vo všeobecnejšie platnej rovine, tak ide v prvom rade o tieto rozhodujúce problémové oblasti: • dlhodobejšia neexistencia trhového podnikania ešte stále pôsobí skôr negatívne na podvedomie ľudí či už zaradíme do segmentu podnikateľov, no najmä medzi „byrokratický aparát“, ktorý by mal vytvárať podmienky pre legislatívne podopreté a efektívne pôsobiace podnikanie, • nedostatočná manažérska kvalita „vyrába problémy“ či už na makroúrovni či mikroúrovni, vznikajú viaceré objektívne, ale najmä subjektívne šumy, ktoré celý proces zneprehľadňujú a komplikujú a logicky aj zneefektívňujú, „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 91 • • • • • • • • • • ľudia, ktorí by mali dať celému transformačnému procesu jasnejšie a dlhodobejšie filozofické a koncepčné kontúry sa viac či menej zaoberajú parciálnymi záujmami, politikárčením a rozhodujúca podstata im uniká medzi prstami, ešte stále doliehajú „disharmonické a neefektívne ozveny“ z minulosti, ktoré súvisia s nevhodnou a direktívne presadzovanou štruktúrou či už na úrovni celého národného hospodárstva, alebo v rámci jednotlivých regionálnych podielových prepojení, v súčasnosti prebiehajúce transformačné procesy sú síce viac-menej koordinované, no nie vždy celkom prehľadné a náležite kvalitatívne zabezpečené, čo vyvoláva v prípade nežiaducich efektov sociálne napätie a spoločenské aj politické komplikácie pri presadzovaní mnohých nevyhnutných opatrení, výrazne sa prejavujú zdedené nedostatky spojené predovšetkým so zanedbanou infraštruktúrou, bez ktorej nie je možné zabezpečiť na žiaducej úrovni vstup a rozvoj pôsobenia zahraničného kapitálu vo väčšine regiónov, logicky dochádza k nerovnomernému rozvoju jednotlivých regiónov, čo vyvoláva viacero negatívnych dopadov, napríklad nedostatok pracovných príležitostí znižuje sociálnu úroveň obyvateľov, znižuje sa kúpna sila a motivačný záujem a podiel ľudí na priebehu transformačného procesu, prílišná turbulencia a migrácia pracovnej sily vyvolaná takýmito trendmi narušuje sociálne a rodinné väzby, čo je pre väčšinu obyvateľov, ktorí vyznávajú skôr tradičné chápanie spoločnosti, ťažko a bolestne akceptovateľné, komplikovaná transformácia, ktorá prebieha vo vnútri jednotlivých ekonomík je znásobovaná aj progresívnymi zmenami v súvislosti so vstupom do európskych štruktúr, budovanie regionálnych štruktúr a v jeho rámci aplikovaný prenos kompetencií na oblastnú úroveň je zatiaľ až príliš kontroverzný a zmätočný, čo pochopiteľne postihuje taktiež podnikateľský sektor, ktorému sa jeho každodenná činnosť nezjednodušuje, ale naopak skôr komplikuje, čo vyvoláva výrazne odstredivé efekty, mnohí, najmä živnostníci, končia znechutene svoje podnikanie, vstup zahraničných obchodných reťazcov výrazne zasiahol a taktiež decimoval drobných podnikateľov najmä v oblasti predaja tovarov každodennej potreby, čo nie celkom korektne korešponduje s mnohými najmä politickými vyhlásenia, tlak čoraz agresívnejšej marketingovej komunikácie, hlavne reklamy, zo strany veľkých podnikateľských subjektov, ktoré majú na tieto aktivity dostatočné finančné aj manažérske zabezpečenie, prináša zásadné zmeny do zákazníckeho a tiež spotrebiteľského správania, atď. MARKETING A REGIONÁLNA BUDÚCNOSŤ Na základe uvedených problémov, ktoré sú viac či menej totožné pre väčšinu transformujúcich sa ekonomík, možno následne navrhnúť viaceré odporúčania, ktoré bude možné v konkrétnejšej podobe využiť pri zlepšovaní trhových podmienok, resp. pri aplikovaní marketingových činností v rámci regionálnych podnikateľských aktivít. Ide najmä o nasledovné odporúčania: • nutnosť vytvoriť dlhodobejšiu stratégiu rozvoja nielen v rámci členstva v európskom spoločenstve, ale taktiež vo väzbe na konkrétnu národnú ekonomiku a z nej vyšpecifikovať odporúčania pre regionálny rozvoj, • rozvíjať a využívať podporné fondy európskeho spoločenstva, no vytvárať a intenzívnejšie využívať tiež regionálne fondy smerujúce k posilňovaniu špecifík podnikateľského portfólia daného trhového priestoru, • výraznejšie aktivizovať vedeckotechnickú oblasť, pretože bez nich nemožno zmeniť štrukturálne podnikateľské zameranie regiónov a následne tiež nemožno zvýšiť výslednú kvalitu podnikateľských výstupov pre obyvateľov, • podporiť rozširovanie trhovej ponuky nielen o nové hmotné produkty, ale rozširovať hlavne ponuku služieb, ktoré ešte stále nedosahujú takú úroveň ako vo vyspelých trhových ekonomikách, • podporiť vzdelávanie a nástup nového typu manažérov do podnikateľskej sféry, pretože len manažéri s komplexnejšou a odborne aj skúsenostne prepracovanejšou marketingovou prípravou môžu zmeniť súčasné nedostatočne rozvinuté podnikanie v jednotlivých regiónoch, • výraznejšie rozvinúť využívanie informatiky a informačných technológií pri zvyšovaní kvality komunikácie či už na celospoločenskej či marketingovej úrovni, • vytvoriť odborné podmienky pre vykonávanie a využívanie výskumu trhu nielen pre potreby podnikateľských subjektov, ale tiež pre komplexnejšie usmerňovanie niektorých sociálnych a ekonomických procesov v regiónoch, • vytvoriť regionálny marketingový informačný systém, ktorý by bol k dispozícii všetkým subjektom, a ktorý by podporoval nielen rozhodovanie súčasných podnikateľov, ale taktiež rozhodovanie nových potencionálnych adeptov podnikania, • podporiť vytvorenie, presadzovanie a dodržiavanie špecificky deklarovaných etických princípov pri uplatňovaní integrovanej marketingovej komunikácie v konkrétnom regióne s cieľom pravdivo informovať zákazníkov o ponuke jednotlivých podnikateľských subjektov, • napomáhať pri vytváraní a rozvíjaní podnikateľských aktivít a následne aj trhových segmentov, ktorých potreba je nevyhnutná z hľadiska zabezpečovania dôležitých sociálnych či environmentálnych podmienok v kontexte „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 92 • • existencie či následného rozvoja konkrétneho regiónu, ovplyvňovať efektívnosť s estetickú kvalitu priestorových a logistických riešení v súvislosti s celoregionálnymi či miestnymi podmienkami a potrebami, podporovať vzájomnú synergiu štátnej správy a samosprávy a najrôznejších spoločenských či podnikateľských subjektov pri vzájomnej komunikácii smerujúcej k zlepšeniu regionálneho prostredia a života, atď. ZÁVER Marketing a jeho aktivizačné miesto a konkrétny obsah, resp. jeho smerovanie a uplatňovanie na mikroekonomickej úrovni na prelome tisícročí by mal mať jasne a čitateľne stanovený základný cieľ. Mal by byť pri systémovom uplatňovaní prvoradou zárukou zvyšovania ekonomickej efektívnosti podnikania v konkrétnych firmách a následne aj hlavným zdrojom na zvyšovanie kvality celospoločenskej existencie a jej následného rozvoja. Je zrejmé, že nestačí len o problematike systémového uplatňovania marketingu diskutovať na rôznych konferenciách, v rámci štátnych inštancií či v jednotlivých firmách. Nestačí marketingový manažment len formálne akceptovať a potom ho nevyužívať dôsledne a efektívne v riadiacej praxi. Takisto nemožno komplex marketingového manažmentu v žiadnom prípade zužovať napríklad len na problematiku masívneho využívania reklamy či budovania imidžu firmy v prospech jej ekonomických efektov. Súčasný marketingový manažment musí plniť okrem parciálnych firemných záujmov v podstatne významnejšej miere taktiež spoločenské úlohy, čo platí obzvlášť pre regionálnu úroveň. V prostredí, kde sa temer každý s každým pozná, by mala byť prioritným záujmom všetkých zúčastnených snaha o vzájomnú synergiu a úsilie dosiahnuť výslednú všeobecne akceptovanú kvalitu života ako v prípade jednotlivcov, tak v rámci celej pospolitosti. LITERATÚRA [1] JEDLIČKA, M. Marketingový strategický manažment. Trnava : Magna, 2003. [2] KOTLER, Ph.; ARMSTRONG, G. Marketing. Bratislava : SPN, 1992. Adresa: Doc. Ing. Milan Jedlička, PhD. Žilinská univerzita Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 93 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 94 MODELLING OF FUZZY TIME SERIES WITH APPLICATION TO INFLATION DATA Dušan Marček Žilinská univerzita v Žiline Abstract: Based on the works [8], [15] a fuzzy time series model is proposed and applied to predict chaotic financial process. The general methodological framework of classical and fuzzy modelling of economic time series is considered. A complete fuzzy time series modelling approach is proposed. To generate fuzzy rules from data, the neural network with Supervised Competitive Learning (SCL)-based product-space clustering is used. Keywords: Fuzzy time series, SC Learning, econometric modelling 1. INTRODUCTION Much of the literature in the field of the fuzzy logic and technology is focused on dynamic processes modelling with linguistic values as its observations (see e.g. [11]). Such a dynamic process is called fuzzy time series. This type of dynamic processes play very important role in making practical applications. Economic and statistical time series analysis is concerned with estimation of relationships among groups of variables, each of which is observed at a number of consecutive points in time. The relationships among these variables may be complicated. In particular, the value of each variable may depend on the values taken by many others in several previous time periods. Very often it is difficult to express exactly these dependencies, or there is not known hypothesis for that. Very frequently, in such cases more sofisticated approaches are considered. These approaches are based on the human experience knowledge and consist of series linguistic expressions each of which takes the form of an ´ if ... then ...´ fuzzy rule, and they are well known under the common name fuzzy controllers. But also, an expert is usually unable linguistically describe the behaviour of economic processes in particular situations. Hence, most recent researches in the fuzzy controllers design for deriving of linguistically interpreted fuzzy rules have been centered on developing automatic methods to build these fuzzy rules using a set of numerical input-output data. Majority of these models and data-driven techniques rely on the use TakagiSugeno type controllers and fuzzy/non-fuzzy neural networks, [6], [7], clustering/fuzzy-clustering and genetic algorithm approaches [4], [6], [8], [9], [16], [17]. The goal of this paper is to illustrate that two distinct areas, i.e. fuzzy sets theory and computational networks, may be used to economic time series modelling. We show how to use and how to incorporate both fuzzy sets theory and computational networks to determine the fuzzy relational equations. As an application of proposed method, the estimate of the inflation is carried out in this paper. The characterisation of conventional and fuzzy time series is introduced in Section 2. Quantitative modelling methods of time series are presented in Section 3. Section 4 contains several procedures for automatic determination of fuzzy rules from the database. Concluding remarks are offered in Section 5. 2. CONVENTIONAL AND FUZZY TIME SERIES Time series models are based on the analysis of chronological sequence of observations on particular variable. Typically, in conventional time series analysis, we assume that the generating mechanism is probabilistic and that the observed values { x1 , x 2 , ..., xt , ... } are realisations of stochastic processes { X 1 , X 2 , ..., X t , ... }. In contrast to the conventional time series, the observations of fuzzy time series are fuzzy sets (the observations of conventional time series are real numbers). Song and Chisson [15] give a thorough treatment of these models. They define a fuzzy time series as follows. Let Z t , (t = ..., 1, 2, ...), a subset of ℜ , be the universe of discourse on which i i fuzzy sets xt , (i = 1, 2, ...) are defined and X t is the collection of xt , (i = 1, 2, ...). Then X t , (t = ..., 1, 2, ...) is called a fuzzy time series on Z t , (t = ..., 1, 2, ...). „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 95 3. QUANTITATIVE TIME SERIES MODELLING METHODS In practice, there are many time series in which successive observations are dependent. This dependence can be treated here as an observational relation Ro = {( y t −1 , y t ), ( y t −2 , y t −1 ), ...} ⊆ Yt −1 × Yt , (1) where Yt , Yt −1 denote the variables and y t , y t −1 , ... denote the observed values of Yt and Yt −1 respectively. In most real economic processes it is assumed that there exists a functional structure between Yt −1 and Yt , i.e. Yt −1 → Yt (2) belonging to a prespecified class of mappings [5]. In practice many real models of this functional structure are represented by linear relation (3) yt = φ1 yt −1 + ε t where φ1 is the parameter of this linear relation, εt is a random error or noise component that is drawn from a stable probability distribution with zero mean and constant variance. To determine the model (3) statistical methods are used such that function (3) satisfies some optimality criterion in fitting the observed data Ro. In the case of the fuzzy time series, the fuzzy relational equations can be employed as the models. Analogously to the conventional time series models, it is assumed that the observation at the time t accumulates the information of the observation at the previous times, i.e. there exists a fuzzy relation such that [15] ytj = yti−1 ° R (t , t − 1) ij (4) where y tj ∈ Yt , yti−1 ∈ Yt−1 , i ∈ I, j ∈ J, I and J are indices sets for Yt and Yt−1 respectively, “ ° “ is the sign for the max-min composition, Rij(t, t - 1) is the fuzzy relation among the observations at t and t -1 times. Then Yt is said to be caused by Yt −1 only, i.e. yti−1 → ytj (5) Yt → Yt−1 (6) and Yt = Yt −1 ° Rij (t , t − 1) (7) where R (t, t - 1) denotes the overall relation between Yt and Yt −1 . In the fuzzy relational equation (7) the overall relation R (t, t - 1) is calculated as the union of fuzzy relations Rij (t , t − 1) , i.e. R(t, t - 1) = U i , j Rij (t , t − 1) , where “ U ” is the union operator. In the following, we will use Mamdani´s method [10] to determine these relations. For i j simplicity, in the following discussion, we can also express yt −1 and yt as the values of membership functions for i j fuzzy sets yt −1 and yt respectively. Since the Eq. (4) is equivalent to the linguistic conditional statement if y ti−1 then y t j (8) we have Rij (t , t − 1) = yti−1 × ytj , where “ד is the Cartesian product and therefore R (t , t − 1) = max { min( y i , y j )} . t −1 t (9) i, j Referring to the above definition by Song and Chisson of the fuzzy time series, in fuzzy time series model Yt , Yt −1 can j i be understood as linguistic variables and yt , yt −1 as the possible linguistic values of Yt , Yt −1 respectively. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 96 Equation (7) is called a first-order model of the fuzzy time series of Yt with lag p = 1. This first order model can be extented to the p-th order model. See [15] for details. 4. DETERMINATION OF FUZZY RELATIONS BY NEURAL NETWORK All the above fuzzy time series models can be determined if in particular models the fuzzy relations are known. Since finding the exact solution of fuzzy relations is generally very difficult and in practice unrealistic, hence, more sofisticated approaches are considered very frequently. In a fuzzy system a powerful tool for generating fuzzy rules purely from data are neural networks. Neural networks can adaptively generate the fuzzy rules in a fuzzy system by SCL-based product-space clustering technique [8]. Next, in a numerical example, we will illustrate and show how to obtain fuzzy rules using the fuzzy sets theory and neural networks. Let us consider a simple example. The data set used in this example (the 514 monthly inflation rates in the U.S.). A graph of historical values of inflation is presented in Fig. 1. To build a forecast model the sample period for analysis y1 , ..., y344 was defined. The following statistical model was specified yt = ξ + φ1 yt −1 + εt , (10) where the variable yt is explaned by only on its previous values, and εt is a white noise disturbance term. Using Levinson-Durbin algorithm [2], [12] the model (10) is statistically fitted as y$ t = −0,1248 yt −1 (11) The fuzzy time series modelling procedure consists of an implementation of several steps. At this stage, we will only give some outlines to model a fuzzy time series in a fuzzy environment. i nf l at i on 2. 5 2 1. 5 1 0. 5 - 0. 5 56 61 66 71 76 81 86 91 96 t -1 Figure 1. Natural logarithm of monthly inflation (514 observations). Firstly, we specified input and output variables. The input variable xt −1 is the lagged first difference of inflation values { yt } and is calculated as xt −1 = yt −1 - yt −2 , t = 3, 4, .... . The output variable xt is the first difference of inflation values { yt } and it is calculated as xt = y t - yt −1 , t = 2, 3, ... . The variable ranges are as follows – 0.75 ≤ xt , xt −1 ≤ 075 . These ranges define the universe of discourse within which the data of xt −1 and xt are, and on which the fuzzy sets have to be, specified. The universes of discourse were partioned into the seven intervals. Next, we specified the fuzzy-set values of the input and output fuzzy variables. The fuzzy sets numerically represented linguistic terms. Each fuzzy variable assumed seven fuzzy-set values as follows: NL: Negative Large, NM: Negative Medium, NS: Negative Small, Z: Zero, PS: Positive Small, PM: Positive Medium, PL: Positive Large. Fuzzy sets contain elements with degrees of membership. Fuzzy membership functions can have different shapes. The triangular membership functions were chosen. Fig. 2 shows membership function graphs of the fuzzy sets above. The input and output spaces were partioned into the seven fuzzy sets. From membership function graphs µt −1 , µt in Fig. 2 is shown that the seven intervals [-0,75; -0,375], [-0,375; -0,225], [-0,225 -0,075], [-0,075; 0,075], [0,075; 0,225], [0,225; 0,375], [0,375; 0,75] correspond respectively to NL, NM, NS, Z, PS, PM, PL. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 97 Figure 2. Fuzzy membership functions for each linguistic fuzzy-set value. Next, we specified the fuzzy rule base or the bank of fuzzy relations. The appendix describes the neural network which uses the supervised competitive learning to derive fuzzy rules from data. As shown in Fig. 3(b) the bank contains the 5 i fuzzy rules. For example the fuzzy rule of the 34th block corresponds to the following fuzzy relation if xt −1 = PM then xt j = PS. Finally, we determined the output action given the input conditions. We used the Mamdani´s implication [12]. j Following the above principles, we have obtained the predicted fuzzy value for the inflation xt = x345 = 0.74933. To obtain a simple numerical value in the output universe of discourse, a conversion of the fuzzy output is needed. The simplest defuzzification scheme was used. Following this method, we have obtained the predicted value for the x$345 = - 0,15 . The remaining forecasts for ex post forecast period t = 346, 347, ... may be generated similarly. 5. CONCLUSION The method may be of real usefulness in practical applications, where the expert usually can not explain linguistically what control actions the process takes or there is no knowledge of the process. In principle a neural network can derive this knowledge from data. In practice this is usually necessary. Although the method has been carried out in the time series modelling field, it is suitable for other applications as data mining systems, information access systems, etc. ACKNOWLEDGEMENT The work on this contribution was supported by the grant GAČR 402/05/2768 APPENDIX Generating fuzzy rules by SCL-based product-space clustering The neural network pictured in Fig. 3 was used to generate structured knowledge of the form „if A, then B“ from a set of numerical input-output data. In Section 4 we defined cell edges with the seven intervals of the fuzzy-set values in Fig. 2. The interval - 0,75 ≤ xt , xt −1 ≤ 0,75 was partitioned into seven non-uniform subintervals that represented the seven fuzzy-set values NL, NM, NS, Z, PS, PM, and PL assumed by fuzzy variables xt −1 and xt . The Cartesian product of these subsets defines 7 × 7 = 49 fuzzy cells in the input-output product space R2. As mentioned in [8] these fuzzy cells equal fuzzy rules. Thus, there are total 49 possible rules and thus 49 possible fuzzy relations. We can represent all possible fuzzy rules as 7-by-7 linguistic matrix (see Fig. 4). The idea is to categorise a given set or distribution of input vectors x t = ( xt −1 , xt ), t = 1, 2, ..., 344 into 7 × 7 = 49 classes, and then represent any vector just by the class into which it falls. We used SCL (Supervised Competitive Learning) [10], [13] to train the neural network in Fig. 3. The software was developed at Institute of Computer Science of Faculty of Philosophy and Science, Opava. We used 49 synaptic quantization vectors. For each random input sample x t = ( xt −1 , xt ) , the wining vector w i′ = ( w1i′ , w2i′ ) was updated by the SCL algorithm according to ~ ←w ~ + η (~ ~ ) ~ ←w ~ − η ( x~ − w ~ ) w x1t − w w 1i ′ 1i 1i 1i ′ 1i 1t 1i , if i = i ′ if i ≠ i ′ , ~ ←w ~ + η ( x~ − w ~ ) ~ ←w ~ − η (~ ~ ) w w x2 t − w 2i ′ 2i 2t 2i 2i ′ 2i 2i „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 98 ~ and ~ ~ − x~ ≤ w ~ − x~ for all i , and where w where i ′ is the winning unit defined w xt is a normalized version of i i′ t i t w i and x t respectively, η is the learning coefficient. Figure 3. The topology of the network for fuzzy rules generating by SCL-based product-space clustering. Figure 4. Distribution of input-output data { xt −1 , xt } in the input-output product space Xt- × Xt (a). Bank of the time series modelling system (b). Supervised Competitive Learning (SCL)-based product-space clustering classified each of the 344 input-output data vectors into 9 of the 49 cells as shown in Fig. 4(a). Fig. 4(b) shows the fuzzy rule bank.. For example the most frequent rule represents the cell 34. From most to least important (frequent) the fuzzy rules are (PM; PS), (PS; PL), (NL; NS), (PS; PL), and (PS; PS). REFERENCES [1] BOX, G E. P.; JENKINS, G. M. Time Series Analysis, Forecasting and Control. San Francisco : Holden-Day, CA (1970). [2] BROCKWELL, P. J.; DAVIS, R. A. Time Series: Theory and Methods. New York : Springer-Verlag, (1987). [3] CARSE, B.; FORGARTY, T. C.; MUNRO, A. “Evolving fuzzy based controllers using genetic algorithms”, Fuzzy Sets and Systems. Vol. 89: 273-293 (1996). [4] DELGATO, M.; SKARMITA, A.F.G.; MARTIN, F. “A fuzzy clustering-based rapid prototyping for fuzzy rulebased modelling”, IEEE Trans. Fuzzy Systems. Vol. 5, No. 2: 223-233 (1997). [5] FEDRIZZI, M.; FEDRIZZI, M.M.; OSTASIEWIC, W. “Towards fuzzy modelling in economics“, Fuzzy Sets and Systems, 54”: 259-268 (1993). [6] CHEN, J.Q.; XI, Z.G.; ZHANG, Z.J. “A clustering algorithm for fuzzy model identification”, Fuzzy Sets and Systems. Vol. 98: 319-329 (1998). [7] JANG, J.S.R.; SUN, C.T. “Neuro-fuzzy modelling and control”, in Proceedings of the IEEE. Vol. 83, No. 3, 378406 (1995). [8] KOSKO, B. Neural networks and fuzzy systems - a dynamical systems approach to machine intelligence, Prentice-Hall International, Inc. (1992). [9] LI, R.; ZHANG, Y. “Fuzzy logic controller based on genetic algorithms”, Fuzzy sets and Systems. Vol. 83: 110 (1996). [10] MAMDANI, E.H. “Application of a fuzzy logic to approximate reasoning using linguistic synthesis”, IEEE Trans. Comput. 26: 1182-1191 (1997). [11] MARČEK, D. “Stock Price Forecasting: Autoregressive Modelling and Fuzzy Neural Network”, Mathware & Soft Computing, Vol. 7, No. 2-3: 139-148 (2000). [12] MORETTIN, A. “The Levinson algorithm and its applications in time series analysis”, International Statistical Review, 52: 83-92 (1984). [13] SAADE, J. J. “A defuzzification based new algorithm for the design of Mamdani-type fuzzy controllers”, Mathware & Soft Computing. Vol. 7, No. 2-3: 159-173 (2000). [14] SIARRY, P.; GUELY, F. “A genetic algorithm for optimising Tagaki-Sugeno fuzzy rule bases”, Fuzzy Sets and Systems. Vol. 99, 37-47 (1998). [15] SONG, Q.; CHISSON, B. S. “Fuzzy time series and its models”. Fuzzy Sets and Systems, 54: 269-277 (1993). [16] SUGENO, M.; YASUKAWA, T. “A fuzzy-logic-based approach to quantitative modelling”, IEEE Trans. Fuzzy System. Vol. 1, No. 1: 7-31 (1993). [17] TARNG, Y.S.; YEH, Z.M.; NIAN, C.Y. “Genetic synthesis of fuzzy logic controllers in turning”. Fuzzy Sets and Systems, Vol. 83: 301-310 (1996). Adresa: „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 99 Prof. Ing. Dušan Marček, CSc. Žilinská univerzita Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 100 RODINNÉ PODNIKANIE AKO FENOMÉN V PODNIKATEĽSKOM PROSTREDÍ Ľubomíra Strážovská Súkromná Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Abstrakt: Rodinné podnikanie je osobitným druhom prevažne malého a stredného podnikania. Nie je usmerňované osobitným zákonom. Riadi sa zákonmi, ktoré sú platné pre živnostenské podnikanie i pre obchodné spoločnosti. Osobitosť spočíva predovšetkým v náročnosti zosúladenia cieľov podniku, ktoré sú zamerané predovšetkým na zisk a rodinných vzťahov, ktoré sa vyznačujú predovšetkým porozumením a spolupatričnosťou. Kľúčové slová: Rodina, podnik, konflikty RODINNÉ PODNIKANIE - OSOBITOSTI Súčasťou podnikateľských procesov a najmä malých a stredných podnikov sú rodinné podniky. V literatúre sa uvádza, že rodinné sú záležitosti súvisiace s inštitúciou rodiny a manželstva. Podnikateľský subjekt je považovaný za rodinný podnik, keď je identifikovaný najmenej dvoma generáciami rodiny, keď sú vzájomne spojení podnikateľskou politikou. Ako rodinné podniky s rodinnými vzťahmi môžu byť potom definované tie, u ktorých sa vyskytuje jeden alebo viac z nasledovných znakov: • rodinné vzťahy sú väzbou medzi členmi rodiny a určujú úspešnosť riadenia, • manželky alebo deti súčasného alebo predchádzajúceho riaditeľa podniku sú členmi správneho aparátu, • najdôležitejšie strategické hodnoty podniku sú identifikované spolu s rodinou vo formálnych alebo neformálnych organizačných vzťahoch, • všetci členovia rodiny, ktorí sa zúčastňujú podnikania, cítia sa byť viazaní udržať a rozvíjať podnik, a to aj v situácii, keď je rodinný podnik stratový, • pozícia člena rodiny v podniku vyplýva z postavenia v rodine, • kariéra každého člena rodinného podniku (člena rodiny) je podmienená predstavami a požiadavkami ostatných členov rodiny. Prednosťami rodinných podnikov sú ich jedinečné vlastnosti: • rodinný podnik je veľmi pružný, s čím súvisí jeho ekonomická úspešnosť (rovnaké vlastnosti ako MSP), • v rodinnom podniku sa dávajú do popredia nehmotné vzťahy ako porozumenie a dôvera, • dostupnosť jednotlivých zdrojov ako sú finančné, je v rodinných podnikov riešené vložením osobného majetku členov rodiny, • zdieľanie informácií medzi jednotlivými členmi rodiny, najmä pokiaľ ide o možnosti rastu podniku, • sociálna zodpovednosť, • kontinuita a integrita politiky riadenia a cieľa podnikania. Úloha rodinného podnikania a rodinných podnikov vystúpila do popredia výraznejšie v snahe čeliť konkurencii. Pritom nemožno vždy hovoriť, že rodinné podniky patria len ku skupine malých a stredných podnikov. Výsledky výskumov však poukazujú na skutočnosť, že viac než dve tretiny rodinných podnikov sú MSP. Výskum podľa Craiga Aronoffa, Josepha Astrachana a Johna Warda poukazuje na skutočnosť, že v USA z tisíc podnikov jedna tretina všetkých podnikateľských subjektov je považovaná za rodinný podnik. Rodinné podniky nie je možné definovať podľa veľkosti a zvoliť na tento účel počet pracovníkov a nie je možné ani definovať rodinné podniky podľa vlastníctva. Je teda nutné vytvoriť definíciu podľa špecifických kritérií, ktoré tieto podniky plnia. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 101 Naša legislatíva nedefinuje rodinný podnik ani rodinného podnikateľa. Na definovanie rodinného podniku možno zvoliť názor, ktorý bol prijatý Massachusetts Mutual Life Company v roku 1997. Táto spoločnosť uskutočnila výskum amerických rodinných podnikov. Pre výskum bol rodinný podnik definovaný ako podnik, ktorý spĺňa aspoň jedno z nasledujúcich kritérií: • majiteľ považuje svoj podnik za rodinný podnik • majiteľ má v úmysle odovzdať svoj podnik blízkemu príbuznému • okrem majiteľa pracuje ako riadny zamestnanec iný člen rodiny, ktorý je súčasťou každodenného riadiaceho procesu podniku. Rodinný podnik je vytváraný manželmi, respektíve viacerými členmi rodiny, ktorí však majú zároveň finančnú kontrolu podniku. Za rodinný podnik v tejto súvislosti možno považovať aj taký podnik, kde sú členovia rodiny z dvoch, respektíve až troch generácií. Vo všeobecnosti sú rodinné podniky ťažko definovateľné číselne, skôr pre charakteristiku rodinného podniku je treba zdôrazniť: • dlhodobé perspektívy členov rodiny, • osobné schopnosti, • ašpirácie a • ciele pre budúce generácie. Rodinné podniky sú plánujúce subjekty pre budúce generácie. • rodinné podnikanie, ako každé iné, sa musí riadiť všeobecne platnými právnymi predpismi pre oblasť podnikania. Jeho špecifickosť teda nespočíva v osobitosti právnych podmienok, ale v osobitosti medziľudských vzťahov, ktorá sa odráža v kombinácii podnikateľského ovzdušia s ovzduším rodinného prostredia. V medziľudských vzťahoch rodinných podnikov je na prvom mieste hľadanie kompromisov medzi rodinnými a podnikateľskými záujmami. Na Slovensku je táto oblasť podnikania pomerne málo prebádaná, vychádzame zo stanovísk zahraničných autorova v značnej miere ich využívame. CHARAKTERISTIKA RODINNÝCH PODNIKOV AKO SÚ UVÁDZANÉ U POPREDNÝCH AUTOROV Za rodinný možno označiť podnik, ktorý zahŕňa niekoľko generácií a kde faktor rodiny zasahuje do života a chodu podniku. Takýto podnik má teda pozíciu prieniku dvoch množín – množiny podnikateľskej a množiny záujmov rodiny. Rodinné podniky nie sú jednoduchým pracoviskom ani pre rodinných príslušníkov, ani pre ostatných zamestnancov. Vytvoriť rodinný podnik znamená prijať na seba tie najväčšie riziká v živote, pretože to vlastne znamená zmiešať pracovný a súkromný život a následne riskovať neúspech v oboch. Rodinný podnik Záujmy rodiny Porozumenie Záujmy podniku Zisk V úspešných podnikoch sa firemné ciele a ciele vlastníkov alebo manažérov, prípadne oboch, do určitého stupňa prekrývajú. Rodinné podniky sú unikátne ako v štruktúre, tak aj v cieľoch. Ak porovnáme vzťah k cieľom v rodinných podnikoch so vzťahmi k cieľom v súkromných podnikoch alebo verejných korporáciách zistíme zaujímavé skutočnosti. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 102 Vzťah k cieľom v troch typoch podnikov VEREJNÉ KORPORÁCIE Ciele korporácie Osobné ciele (manažéri) SÚKROMNÉ PODNIKY Firemné ciele Osobné ciele (vlastníci/manažéri) RODINNÉ FIRMY Firemné ciele Osobné ciele (vlastníci/manažéri) Rodinné ciele Ako možno vidieť v druhom grafe vo verejných korporáciách je prienik medzi podnikovými cieľmi a personálnymi cieľmi manažérov limitovaný. Podnikové a inštitucionálne ciele prevyšujú osobné, najmä nepodnikové ciele. V súkromných podnikoch, ktoré nie sú rodinné, je spoločná oblasť záujmov väčšia, pretože podnikové ciele sú determinované osobne tými, ktorí podnik vlastnia alebo ho riadia. V rodinných podnikoch je ešte ďalšia skupina cieľov alebo hodnôt, ktoré sú determinované zodpovednosťou rodiny. Jedným z priamych dôsledkov je oveľa vyšší stupeň potenciálnych konfliktov a komplikácií v rovnováhe a v dosahovaní týchto cieľov. V rodinných podnikoch prítomnosť rodiny môže poskytovať možnosť pre spoluprácu, dôveru a tímové úsilie a na druhej strane sa osobné alebo firemné ciele môžu odlišovať alebo vylučovať s rodinnými cielmi, vyvolávajúc napätie, konflikty a zanietené argumenty v kontexte rodinnej firmy. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 103 ÚLOHY RODINY A RODINNÉ VZŤAHY VO VZŤAHU K RODINNÉMU PODNIKU Každá rodina predstavuje rozdielny svet. Mnohí zo svetoznámych autorov, ako napr. Rosenblant, de Mick, Kepner, Levinson a iní, si všimli niekoľko typických charakteristík rodín podnikajúcich v obchode. Každý z nich rozlišuje medzi tromi kultúrnymi vzormi v rodinách spojených s obchodom, pričom pre každý zo vzorov je typické rozdielne narábanie s autoritou, dosahovanie cieľov, prijímanie rozhodnutí a riešenie problémov. • Patriarchálna rodina – ak otec (alebo iný rodinný líder) je dominantná autorita. • Rodinný život sa odohráva okolo neho a jeho predstáv. Všetky veľké rozhodnutia týkajúce sa rodiny sú prijímané lídrom rodiny a ostatní členovia rodiny ich majú poslušne vykonávať. Lídri často robia tajnosti okolo svojich činností, a len výnimočne sa o nich zverujú svojim deťom. Takéto rodinné podniky môžno často nájsť v Latinskej Amerike a v štátoch Južnej Európy. • Participatívna rodina – na rozdiel od tradičných lídrov rodinných podnikov, hlavy takýchto rodín úzko spolupracujú s ostatnými členmi rodiny a ich deťmi, získavajú od nich informácie a nové myšlienky a používa ich pri rozhodovaní. Každý člen rodiny má príležitosť mať určitú moc. Rodina si vytvára a drží sa určitých hodnôt a dôraz kladie na udržiavanie rodinnej solidarity. Všetky dôležité otázky sú diskutované a riešené spoločne. • Konfliktná rodina – je charakterizovaná absenciou spoločných cieľov. Individuálne motívy a priania vedú správanie a konanie každého člena rodiny. Často si navzájom nedôverujú a zdá sa, ako keby sa ochraňovali pred predstavami iných. Tieto rodiny sú často neschopné vytvoriť mechanizmus riešenia problémov, aby tým odstránili fakty, ktoré ich rozdeľujú. Nespočetné množstvo rodín zapadá práve do tohto kultúrneho vzoru. Ako už bolo uvedené, rodinný podnik v sebe zahŕňa prelínanie dvoch inštitúcií – rodiny a podniku. Tento fakt robí riadenie podniku neuveriteľne náročným a zložitým. Snahou je zosúladenie vzťahov medzi jednotlivými členmi rodinného podniku. UVÁDZAME NIEKTORÉ PRÍKLADY AKO SÚ ZNÁME ZO ZAHRANIČNÝCH I NAŠICH VÝSKUMOV Dominantnou postavou v rodinnom podniku je viac muž ako žena, ten kto podnik založí a chce ho rozvíjať, a hlavne zachovať pre svojich potomkov a pre dosiahnutie svojich cieľov. Podnik a rodina tak rastú a rozvíjajú sa súčasne, vo vzájomnej previazanosti. Niektorí zakladatelia dosahujú rovnováhu medzi podnikateľskou a rodinnou zodpovednosťou, na druhej strane sa možno stretnúť s takou situáciou, keď čas strávený riadením podniku ide na úkor voľného času podnikateľa, na úkor jeho rodiny. V každom prípade sa rodičia ako zakladatelia snažia zosúladiť život rodiny a podniku. Pokiaľ ide o zamestnávanie detí resp. o vznik pracovno-právnych vzťahov medzi rodičmi a deťmi, žiadna právna norma toto nezakazuje. Pri vzniku pracovného pomeru však musia byť splnené všetky zákonné ustanovenia nevyhnutné pre vznik pracovnoprávnej subjektivity určené Zákonníkom práce Vzťahy rodinných príslušníkov sú tou najcitlivejšou a najproblematickejšou oblasťou, ktorá poskytuje široký priestor pre vznik konfliktov. Dôležitým momentom je aj uvedomenie si schopností a zručností potomkov ako budúcich organizátorov, lídrov podniku. Je totiž možné a úplne prirodzené, že dieťa prejavuje záujem v iných oblastiach Potomok sa môže stať pokračovateľom starého systému riadenia rodinného podniku, vo väčšine prípadov sa však riadi vlastnými názormi a presvedčeniami o vedení podniku, ktoré sú v rozpore so starými, spôsobmi zakladateľa podniku. Teší ho úspešné napredovanie podniku, na ktorom sa môže podieľať aj on sám Pre deti zakladateľa už nemusí byť realizácia rodinného podniku zmyslom ich života. Výskumy dokazujú, že len 1 z 3 potomkov – pokračovateľov má ambície prevziať rodinný podnik po jednom z rodičov. Chcú sa uplatniť iným, svojským spôsobom, chcú sa realizovať. Dôležitá je osobná sloboda – majiteľ rodinného podniku musí svojim deťom garantovať slobodu, podporovať, alebo aspoň rešpektovať ich rozhodnutia. Nátlak zo strany rodiny musí byť minimalizovaný. Pre názornosť uvádzame „Model úspešnosti“ v rodinnom podnikaní podľa autorov Longenecker – Moore, ktorý znázorňuje zložitý proces vývoja potomkov – novej generácie. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 104 Model úspešnosti Pozícia č. 1 PRE-BUSINESS Bez cielenej prípravy potomka Pozícia č. 4 FUNKČNÁ Potomok je riadne zamestnaný v rodinnom podniku Pozícia č. 2 ZOZNÁMENIE Pozícia č. 3 FUNK– ČNÉ ZOZNÁMENIE Potomok je postupne zoznámený s prostredím rodinného podniku Poz. 5. ZVÝHODNENÉ POSTAVENIE Potomok zastáva manažérsku pozíciu Potomok pracuje v podniku jako brigádnik, vzdelávanie Pozícia č. 6 SKORÝ ÚSPECH Potomok zastáva pozíciu prezidenta spoločnosti Pozícia č. 7 PEVNÁ POZÍCIA Potomok sa stáva „de facto“ hlavou podniku POSTAVENIE NERODINNÝCH ČLENOV V RODINNOM PODNIKU Existuje priama závislosť medzi počtom rodinných a nerodinných členov podniku. V rodinnom podniku nie je výnimkou, ak podiel zamestnancov vo väčšine tvoria nerodinní príslušníci. Ich počet nie je limitovaný, na druhej strane však dosť prísne kontrolovaný skupinou rodinných členov. Počet nerodinných členov vo veľkej miere závisí, okrem iného, aj od rozsahu kompetencií, ktoré majiteľ podniku udelí jednotlivým zamestnancom, od jeho ochoty postaviť na vedúce pozície správnych ľudí, bez ohľadu na rodinnú príslušnosť. Jeho cieľom by mala byť snaha vyhnúť sa dusnej atmosfére medzi zamestnancami, zabrániť tak rozporom medzi rodinnými a nerodinnými, ale aj medzi rodinnými členmi navzájom a prispievať tak k pohode v podniku. Rodinné podniky známe svojimi personálnymi konfliktmi nie sú príťažlivé pre nové pracovné sily, labilnosť ponúkaného miesta vyplývajúca z lability vzťahov veľmi negatívne pôsobí na potenciálnych záujemcov o prácu. FORMY RODINNÉHO PODNIKANIA V NAŠICH PODMIENKACH Pre vznik, založenie a činnosť podnikov, a to i rodinných podnikov, platia rovnaké podmienky. Tieto podmienky sú stanovené hlavne v Živnostenskom zákone a v Obchodnom zákonníku. Je však potrebné konkretizovať i formy rodinného podnikania, keďže práve najbližší rodinní príslušníci sú v rodinnom podniku prvými spoločníkmi, respektíve vypomáhajúcimi osobami. Vo všeobecnosti môžeme rozlíšiť dve formy rodinného podnikania: • samostatný podnik fyzickej osoby, • rodinná obchodná spoločnosť (nie je takto legislatívne definovaná – definovaná je len obchodná spoločnosť). Tieto dve formy môžu mať rôzne variácie, ako napríklad manželia tvoria dva samostatné podniky, členovia rodiny sú spoločníkmi väčšej obchodnej spoločnosti a podobne. Tieto variácie sú však všeobecne zahrnuté v už spomenutých základných dvoch formách. Samostatný rodinný podnik – pri tejto forme podnikania pôjde o podnikanie fyzickej osoby, zapísanej v obchodnom registri, bez akýchkoľvek spoločníkov. Táto fyzická osoba podnik vlastní, podniká pod vlastným menom a ručí celým svojím majetkom za záväzky. V súvislosti s rodinnou formou, ktorá je pre nás dôležitá hovoríme, že okrem podnikateľa v podniku pracujú aj ďalší príslušníci rodiny. Pojem rodinný sa tu spája v súvislosti s pracovnoprávnymi vzťahmi majiteľa a rodinných príslušníkov. Pre zamestnanie manžela a ostatných členov rodiny platia tie isté ustanovenia zákona „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 105 ako pre zamestnanie iných osôb, medzi ktorými nie je príbuzenský vzťah. Manželia si vzájomne plnia práva a povinnosti voči sebe vyplývajúce zo Zákona o rodine, majú vzájomnú vyživovaciu povinnosť v takom rozsahu, aby hmotná a kultúrna úroveň oboch manželov bola v zásade rovnaká. Táto vyživovacia povinnosť predchádza i vyživovacej povinnosti detí. Podnikateľ sa môže rozhodnúť: 1. či bude podnikať samostatne 2. alebo či sa s niekým združí (založí niektorú z obchodných spoločností), pričom spoločníkmi môžu byť cudzí ľudia, alebo rodinní príslušníci. Rodinná obchodná spoločnosť je spoločnosť založená rodinnými príslušníkmi, musí sa riadiť ustanoveniami zákona, inak Obchodného zákonníka. Ručenie manželov podnikajúcich spolu pod jedným obchodným menom je taktiež obsiahnuté v Občianskom zákonníku. Rodinný podnik sa nelíši od nerodinného svojou štruktúrou či vymedzením, len sa vyznačuje určitými špecifikami a charakteristickými náležitosťami, ktoré ho robia výnimočným – teda zahŕňa nejaké špecifické rozhodovacie postupy, špecifické riadenie podniku. Rodinné vzťahy vo veľkej miere komplikujú riadiaci proces v rodinnom podniku. Väčšina podnikateľských rozhodnutí je rozhodnutiami rodiny, záujem rodiny ovplyvňuje samotné rodinné podnikanie. Viesť rodinný podnik z tohto pohľadu znamená robiť kompromisy medzi želaniami rodiny a podniku, nájsť medzi nimi náležitú rovnováhu – iba tak budú dosiahnuté výsledky prínosom pre obe strany. Problémy a ťažkosti súvisiace s chodom rodinného podniku často pôsobia na zakladateľa ako odraďujúci faktor, zatieňujúci všetky výhody a hodnoty, ktoré so sebou podnikanie prináša – najmä hodnoty prameniace zo sily rodinného kruhu. Rodinný podnik má svoje silné a slabé stránky. Ak si uvedomíme túto skutočnosť, môžeme prednosti využívať na prekonávanie nedostatkov, a dať tak podnikaniu väčšiu šancu na prežitie. Neprekonateľnou silou rodinného podniku je osobitná atmosféra a pocit príslušnosti k rodine. Rodinné podniky vytvárajú v niektorých krajinách 50 – 60 % hrubého domáceho produktu. Ich riadenia a aktivity sa podstatne líšia od iných spoločností riadených profesionálnymi manažérmi. Vo vnútri rodinného podniku odpadá anonymita medzi manažmentom podniku a zamestnancami. Rodinné podniky sa väčšinou vyznačujú osobným vzťahom medzi podnikateľom a zamestnancami. Majiteľ rodinného podniku je v zásade zodpovedný za všetko podstatné. V rodinných podnikoch tak nutne vzniká úplne iná vnútorná klíma ako v nerodinných kapitálových spoločnostiach. Veľkým nedostatkom rodinných podnikov je nekritickosť vedenia voči členom rodiny pracujúcim v podniku. Nekvalifikovaný rodinný príslušník má oveľa väčšie šance uplatnenia sa ako kvalifikovaný odborník z vonka. Preto je dôležitou otázkou riadenia podniku rozhodnúť, či dajú prednosť kvalifikovanému zamestnancovi z vonka, alebo obsadia voľné pracovné miesto nekvalifikovaným rodinným príslušníkom, ktorý bude pre podnik len príťažou. Nemenej známa je aj existencia otázky medzi rozvojom podnikania a vlastníctvom. Podnikatelia chcú riadiť podnik a nechcú sa nikomu zodpovedať. Obvykle chápu svoj podnik ako rozšírenie vlastného ja. Ťažko riešiteľným problémom rodinných firiem je aj prechod z jednej generácie do druhej. Tento problém sa dá riešiť stanovením určitých kritérií pre rozhodnutie, kto bude nástupcom. Dôležitou úlohou majiteľa rodinného podniku je včas zabezpečiť a určiť svojho nástupcu. Kľúčová otázka, ktorú by si mal zodpovedať majiteľ ešte v začiatku riešenia problému nástupníka je, či vôbec v rodine existuje vhodný kandidát. Každý má svoj vlastný spôsob riadenia a nástupca môže, ale aj nemusí priniesť do podniku inovácie a zlepšenia. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 106 KONFLIKTY V RODINNOM PODNIKU V štúdiách životnosti rodinných organizácií vo viacerých štátoch prišli k tomu istému záveru. Aj keď nie je možné presne porovnávať rozličné štáty (koľko výskumných pracovníkov, toľko definícií „rodinného podniku“), všeobecný trend je jasný: dve tretiny až tri štvrtiny rodinných podnikov buď vymrú, alebo ich predá zakladajúca rodina ešte v čase prvej generácie. Len 5 až 15 percent týchto podnikov prežije až do tretej generácie v rukách potomkov zakladateľov. Tieto čísla vychádzajú v neprospech rodinných podnikov v porovnaní s pretrvávajúcou mocou v rovnakom počte podnikov, ktoré neriadia rodiny. Rodinné podniky sú vystavené aj určitým špecifickým problémom. Napríklad: • Neschopnosť získať kapitál potrebný pre rast podniku bez toho, aby došlo k rozriedeniu stopercentného majetkového podielu rodiny. • Neschopnosť optimálne vyvážiť potreby rodiny z hľadiska likvidity a potreby podniku z hľadiska finančných zdrojov. • Zlé plánovanie v oblasti nehnuteľností a neschopnosť nasledujúcej generácie zaplatiť dedičskú daň. • Neochota staršej generácie „prenechať v správnom čase vlastníctvo a riadiace právomoci mladším. • Neschopnosť pritiahnuť a udržať kompetentných a motivovaných rodinných následníkov. • Nekontrolovateľná súrodenecká rivalita, keď sa súrodenci navyše nevedia dohodnúť na tom, kto z nich prevezme rodinný podnik. • Neschopnosť pritiahnuť a udržať kompetentných vrcholových odborných manažérov, ktorí nie sú príslušníkmi rodiny. • Nezvládnutý konflikt medzi kultúrou rodiny, predstavenstva a rodiny. Ťažkosti rodinných podnikov začínajú podľa zahraničných autorov u zakladateľa. Pre podnikateľa sú najdôležitejšími faktormi existencie podniku nasledujúce tri dôvody: • Podnikateľ mal nedoriešené konflikty s otcom. Preto v období dospelosti sa stáva nepohodlným a začína vlastné podnikanie, aby sa vyhol otcovi a aby mohol uplatňovať vlastnú autoritu. • Pre podnikateľa jeho firma znamená oboje: jeho „dieťa aj milenku“ • Firma je pre podnikateľa stelesnením všetkých cieľov, je jeho osobným uspokojením. Väčšina psychologických konfliktov v rodinnom podniku vzniká, v prípade zainteresovanosti viac ako jedného člena rodiny v podniku. Konflikty existujú medzi členmi rodiny – otcom a synmi, medzi bratmi, vedúcimi a ostatnými príbuznými. Títo členovia rodiny si musia uvedomiť existenciu takýchto konfliktov a musia sa s nimi naučiť vysporiadať a to nielen z dôvodu ich vlastnej duševnej pohody. Konflikt ako taký nie je negatívny. V skutočnosti podnik a rodina bez akéhokoľvek konfliktu pravdepodobne stratili schopnosť inovovať a prispôsobiť sa meniacim sa okolnostiam. Konflikt je typ správania, ku ktorému dochádza vtedy, keď dve alebo viac strán sú v opozícii, alebo navzájom bojujú v dôsledku vnímanej derivácie, ktorej príčinu pripisujú druhej strane alebo stranám. Čím silnejšia je podnikateľská osobnosť majiteľa podniku, tým obtiažnejšia je jeho náhrada. V mnohých podnikoch sa otázka nástupcu podniku viac-menej vedome potláča, alebo je riešená nevhodným spôsobom. V rodinnom podniku, kde majiteľ – manažér (väčšinou hlava rodiny) sa cíti byť neomylným a nepostrádateľným, sa potenciálni nástupcovia šéfa často systematicky odradzujú od úmyslu dostať sa do čela podniku. Napokon, za jeden z veľmi významných znakov rodinného podnikania možno považovať skutočnosť, že nejestvuje oddelenie vlastníctva od riadenia a kontroly. Majiteľ, respektíve ďalší členovia rodinného podniku obsadzujú všetky manažérske funkcie. Táto skutočnosť je považovaná za zásadný rozdiel medzi veľkými podnikmi a malými podnikmi vrátane rodinných podnikov. Oddelenie vlastníctva od kontroly vyvoláva v nerodinných podnikoch rozličné motivácie medzi vlastníkmi a manažérmi z dôvodov nerovnakého názoru na prijímanie rizika a na odmeňovanie. V rodinných podnikoch sú majitelia – manažéri motivovaní rovnako, a táto skutočnosť ovplyvňuje ich politiku podnikania. Rodinné podnikanie tvorí pomerne významnú časť malého a stredného podnikania. Orientuje sa najmä na drobnú činnosť. Podnikatelia v rodinnom podnikaní začali väčšinou z ničoho. Založením podniku sa pokúšali často riešiť svoju ekonomickú situáciu. Po strate zamestnania videli v tomto podnikaní určité východisko z núdze a využitím skôr symbolickej podpory úradov práce zakladali rodinné podniky. Vývoj rodinného podnikania a problémy dokladáme výsledkami výskumu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 107 Adresa: Doc. Ing. Ľubomíra Strážovská, PhD. Súkromná Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Železničná 14 821 07 Bratislava telefón: 0907/729427 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 108 HYPOTÉČNÍ ÚVĚRY, STÁTNÍ PODPORA A MOŽNOSTI VYUŽITÍ ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ # Jarmila Radová Vysoká škola ekonomická v Praze Abstrakt: V příspěvku je analyzována role banky jako podnikatelského subjektu při poskytování hypotéčních úvěrů, jejich vliv na státní rozpočet a možné zajištění banky i klienta prostřednictví životního pojištění. Přímá státní podpora ve formě částečné úhrady úrokových plateb se již v současné době neposkytuje, je vyplácena těm dlužníkům, kterým ještě neskončila fixační doba ačkoli se úrokové sazby významně snížily. Nepřímá státní podpora je poskytována stále v několika formách Výnosy z investování do hypotečních zástavních listů jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických i právnických osob. Tímto způsobem stát podporuje banky v získávání potřebného kapitálu pro následné poskytování hypotečních úvěrů. Další výhodu mají fyzické osoby, které mohou snížit základ pro výpočet daně z příjmu o zaplacené úrokové platby z hypotečního úvěru. Životní pojištění je ve své obecné formě chápáno jako instrument zajišťující riziko. Používá se tedy hlavně ve formě dočasného pojištění pro případ smrti. Hypoteční úvěr může pak být splacen z pojistného plnění. Klíčová slova: hypotéční úvěr, státní podpora, životní pojištění, hypotéční zástavní list 1 ÚVOD Bydlení patří mezi základní lidské potřeby. Jedním z nástrojů, jak získat vlastní byt či dům je hypoteční úvěr poskytovaný bankami nebo specializovanými institucemi. Zhruba od roku 2000 dochází v oblasti hypotečních úvěrů k obrovskému nárůstu objemu a ke vzniku nových hypotečních produktů dle potřeb zákazníka. Příčinu hledejme v klesajících úrokových sazbách na mezibankovním trhu a také v orientaci bank na novou oblast, která byla dosud pouze jako doplňková. Během doby trvání hypotečního úvěru, většinou 10–20 let, působí na vlastníka hypotečního úvěru různá rizika a nejistoty. K jejich omezení nebo dokonce úplné eliminaci slouží různé typy pojištění. Z obrovského rozvoje trhu hypotečních úvěrů těží pojišťovny a nabízí několik produktů, které mohou být pro vlastníka hypotečního úvěru, resp. nemovitosti, přínosné. Navíc při procesu schvalování hypotečního úvěru banky požadují co nejvyšší míru zajištění, aby nepřišly o své finanční prostředky, a jakákoliv forma zajištění proti rizikům zvyšuje šanci žadatelů na schválení úvěru. V rámci své sociální politiky se snaží stát podporovat rozvoj bydlení přímými a nepřímými metodami. Mezi přímé metody patří poskytování úvěrů s nižší úrokovou sazbou, než je běžné u bankovních úvěrů, příspěvek na stavební spoření, částečná úhrada úroků z úvěrů nebo sociální příspěvek na bydlení. Do nepřímých metod lze zařadit část úrokových plateb z hypotečního úvěru jako odpočitatelnou položku u daně z příjmu fyzických osob, osvobození přijatých úroků z hypotečních zástavních listů a stavebního spoření, platby kapitálového životního pojištění jako odpočitatelnou položku u daně z příjmu fyzických osob. Banky a specializované instituce jsou při poskytování úvěrů v pozici věřitele a musejí disponovat poměrně značným kapitálem, aby byly schopné financovat velký počet objemných úvěrů. K tomu jim slouží jeden z nástrojů finančního trhu, hypoteční zástavní list. Je to dluhový cenný papír, u kterého je banka v pozici dlužníka a vlastníkovi hypotečního zástavního listu periodicky vyplácí úrok v závislosti na jmenovité hodnotě. Pro věřitele se jedná o velmi bezpečný cenný papír, protože je kryt nemovitostmi, jejichž nákup byl financován kapitálem z emise hypotečních zástavních listů. Majitel hypotečního zástavního listu jej může buď zpětně prodat bance, nebo jej prodat na volném trhu burzy cenných papírů. # Tento příspěvek byl vypracován jako jeden z výstupů vědeckého úkolu registrovaného Grantovou agenturou České Republiky pod číslem 402/05/0893. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 109 2 STÁTNÍ PODPORA HYPOTEČNÍHO ÚVĚROVÁNÍ K rozvoji hypotečního bankovnictví začalo docházet až po roce 1995, neboť chyběla potřebná právní úprava v oblasti zástavního práva a jeho vymahatelnosti. Nebyl rozvinut kapitálový trh pro umístění hypotečních zástavních listů, jakožto hlavní zdroj pro poskytování hypotečních úvěrů. Ani úrokové sazby z hypotečních úvěrů přesahující hranici 15 % p.a. nebyly počátkem 90. let tím správným stimulem, právě naopak. Situace se změnila v roce 1995, kdy byly poprvé precizně definovány hypoteční zástavní listy: emise (pouze banky na základě speciálně vydané licence), krytí (pohledávkami z hypotečních úvěrů, které mohou dosahovat maximální výše 70 % z hodnoty zastavené nemovitosti, později bylo toto pravidlo uvolněno až na 100 %) a užití (pouze jako zdroj pro poskytování účelových hypotečních úvěrů). Navíc se rozhodla vláda aktivně podporovat hypoteční trh za účelem obnovy zanedbaného bytového fondu. Bylo schváleno několik forem státní podpory. 3 PŘÍMÁ STÁTNÍ PODPORA Do přímých metod řadíme takovou podporu, kdy stát poskytuje vlastníkovi hypotečního úvěru finanční prostředky na vratné nebo nevratné bázi. Od července 1997 poskytoval stát návratný příspěvek k hypotečnímu úvěru, nebo bezúročnou půjčku ve výši maximálně 200.000 Kč. Na nevratné bázi byla poskytována podpora ve formě částečné úhrady úrokových plateb z hypotečních úvěrů. V nařízení vlády č. 244/1995 byly vymezeny detailní podmínky pro poskytování této podpory. Úroková sazba z hypotečního úvěru více než 10 % 9 až 10 % 8 až 9 % 7 až 8 % méně než 7 % Zdroj: nařízení vlády č. 244/1995 státní podpora 4% 3% 2% 1% žádná klientem placený úrok vyšší než 6 % 6 až 7 % 6 až 7 % 6 až 7 % nižší než 7 % Tyto podmínky byly díky stále klesajícím úrokovým sazbám v roce 2002 zpřísněny Úroková sazba z hypotečního úvěru státní podpora klientem placený úrok více než 8 % 4% vyšší než 4 % 7 až 8 % 3% 4 až 5 % 6 až 7 % 2% 4 až 5 % 5 až 6 % 1% 4 až 5 % méně než 5 % žádná nižší než 5 % Zdroj: http://www.sagit.cz Pro vlastníky hypotečních úvěrů znamenaly tyto dvě formy státní podpory téměř konstantní úrokovou sazbu mezi 4 a 5 % po několik let splácení, i když na trhu byla úroková sazba okolo 8 % a postupem času klesala. I zde platí pokračující zatížení státního rozpočtu, protože přetrvávají fixační doby, během kterých byla uplatněna státní podpora. Zatížení státního rozpočtu (resp. Státního fondu rozvoje bydlení, který vznikl v roce 2000 na základě zákona 211/2000 Sb. a jeho náplní je akumulace a rozšiřování prostředků určených na podporu investic do bydlení) není zanedbatelné. Od roku 1996 rostly výdaje stále vyšším tempem až do roku 2000, kdy se tempo růstu začalo zpomalovat. Výše vyplacené podpory vzhledem k předchozímu období poprvé klesla v roce 2004. Příčinu hledejme v klesajících úrokových sazbách z hypotečních úvěrů. Ty už dále klesat nebudou, ale zřejmě nedosáhnou úrovně, ve které se nacházely před rokem 2001. Takže absolutní částka vyplacené státní podpory bude nadále klesat tak, jak budou sjednávána nová fixační období bez státní podpory. Další vývoj těchto dvou forem státní podpory zatím není jistý. Uvažuje se o sloučení obou forem do jedné, přičemž z každé formy by zůstaly zachovány některé její vlastnosti. Otázkou zůstává, jestli podporovat další růst hypotečního bankovnictví při tak nízkých úrokových sazbách. Státní podpora by v tomto případě způsobovala inflační tlaky. Státní fond rozvoje bydlení poskytuje kromě příspěvků na hypoteční úvěrování také finanční prostředky na podporu stavebního spoření, na podporu oprav bytového fondu vystavěného panelovou technologií, na podporu výstavby technické infrastruktury v obcích (tj. investování do pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu) a na podporu výstavby domů s pečovatelskou službou. Výhody financování všech forem státní podpory pomocí Státního fondu rozvoje bydlení spočívají v následujících důvodech: fond je samostatnou právnickou osobou (ve státním vlastnictví) a „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 110 hospodaří se svým vlastním rozpočtem; prostředky fondu určené k investování jsou tedy převoditelné do dalších let, což v případě státního rozpočtu nebylo možné. Účel použití finančních prostředků je jednoznačně vymezen a fond dostává pravidelné dotace ze státního rozpočtu. Graf 10: Vyplacená státní podpora k hypotečním úvěrům 600 463,9 500 472,5 384,3 400 mil. Kč 496,4 274,4 300 246,3 177,6 200 95,9 100 0,8 34 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pozn. Rok 2005 leden - srpen Zdroj: http://www.mmr.cz 4 NEPŘÍMÁ STÁTNÍ PODPORA Nepřímá státní podpora je definována jako snížení daňové povinnosti vůči státu na základě splnění určitých podmínek. Těmito opatřeními se snaží stát motivovat investory tím, že nesnižuje jejich příjem nebo nezvyšuje jejich výdaje. Podpora se vyskytuje ve dvou konkrétních podobách. Úrokový výnos z hypotečních zástavních listů je osvobozen od daně z příjmu a úrokové platby hypotečního úvěru lze použít jako odpočitatelné položky, které snižují základ daně z příjmu. Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy emitované hypotečními bankami a primárně slouží bankám jako zdroj finančních prostředků pro poskytování hypotečních úvěrů. Tím, že stát osvobodí vyplacené úroky od daně z příjmu, stávají se hypoteční zástavní listy výnosnější vzhledem k ostatním dluhopisům. Banky získávají více finančních prostředků na hypoteční úvěry a mohou si dovolit poskytnout úvěr i méně bonitním klientům, kteří by za normálních okolností úvěr nedostali. Zde je vidět jasná implikace a zřejmý dopad nepřímé státní podpory v oblasti hypotečního úvěrování. Možnost snížení daňového základu u daně z příjmu mohou využít pouze fyzické osoby, na rozdíl od osvobození hypotečních zástavních listů, které platí pro držitele bez ohledu na to, jestli se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Pro fyzické osoby platí navíc omezení, že hypoteční úvěr musí sloužit k výstavbě nebo nákupu nemovitosti určené výhradně k bydlení osoby (resp. příbuzných v přímé řadě), která daňovou úlevu uplatňuje. Během jednoho zdaňovacího období lze snížit základ daně o nejvýše 300.000 Kč. Tento limit přitom platí pro všechny úvěry dohromady (nejen hypoteční, ale i úvěry ze stavebního spoření) v případě, že jich má daná osoba více. Hranice 300.000 byla stanovena v době, kdy byly úrokové sazby vyšší než 10 %. V současné době, kdy se sazby pohybují kolem 5 %, dosáhne daného limitu až úvěr ve výši 6 milionů Kč. Takový úvěr už lze považovat za značně luxusní a státní podpora v tomto směru není zacílena pouze na potřebné, ale i na bohaté. V poslední době se začaly objevovat diskuse na téma snížení této hranice na úroveň 200.000 nebo dokonce až na 100.000 Kč. Zřejmě se ale jedná o velkou změnu v daňovém zákoně, takže žádné opatření nebylo dosud přijato. 5 VLIV INFLACE NA REÁLNOU VÝŠI SPLÁTKY (A NEPŘÍMOU STÁTNÍ PODPORU) Inflace je stručně definována jako dlouhotrvající růst všeobecné cenové hladiny (zboží a služeb). Tento jev vede ke snižující se kupní síle měny a tedy reálnému znehodnocení. Dlužník je ale v opačné pozici. Inflace způsobuje přerozdělování finančních prostředků od věřitelů k dlužníkům, protože 1.000 Kč zapůjčených v tomto roce má vyšší kupní sílu, než 1.000 Kč vrácených na účet věřitele o 10 let později. Kupní síla peněz postupem času klesá vlivem inflace. Jak se tyto jevy promítnou do výše splátek hypotečního úvěru a do nepřímé státní podpory? Uvažujme hypoteční úvěr ve výši 1 milion Kč se splatností 10 let a fixní úrokovou sazbou 5 %. Dlužník hypotečního úvěru je po celou „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 111 uvažovanou dobu zatížen sazbou daně z příjmu ve výši 25 %. Pokusme se analyzovat dopad inflace ve výši 3 % p.a. po celých deset let a následně inflaci ve výši 4 % p.a. po celých deset let. Výsledky byly pro názornost vyneseny do grafu č. 12. Černá křivka s názvem „splátka s daňovou úsporou“ je výše měsíční splátky úvěru, která byla snížena o nepřímou státní podporu – odpočitatelná položka ve výši 25 % z úrokových plateb. Tato křivka v čase roste, protože odpočitatelná položka v čase klesá z důvodu snižující se nezaplacené jistiny a tedy i úrokových plateb. Výše první splátky v prvním roce splácení je 9.564 Kč. Velikost poslední splátky v 10. roce je 10.595. Světle šedá křivka „inflace 3 %“ představuje reálnou výši měsíční splátky, která zohledňuje míru inflace ve výši 3 % a zároveň je snížena o daňovou úsporu. První splátka je stejná jako u předchozí křivky 9.564 Kč (protože žádná inflace zatím nepůsobila). Poslední splátka však bude výrazně nižší, konkrétně 8.164 Kč. Je tomu tak proto, že reálná hodnota peněz klesá v důsledku inflace. Tmavě šedá křivka „inflace 4 %“ vyjadřuje stejnou skutečnost, pouze míra inflace je v tomto případě 4 %. Hodnota peněz klesla ještě více, než v předchozím případě na současných 7.583 Kč. Graf 12: Vliv inflace na výši splátky 12 000 Kč 11 000 Kč 10 000 Kč 9 000 Kč 8 000 Kč 7 000 Kč 6 000 Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 rok splátka s daňovou úsporou inflace 3% inflace 4% Zdroj: vlastní výpočty Z této teoretické analýzy můžeme vyvodit jednoznačné závěry. Při nulové inflaci se měsíční splátka v čase mírně zvyšuje z důvodu klesající daňové úlevy. S rostoucí inflací pak v čase měsíční splátky začínají klesat. Nutno zdůraznit, že klesá jejich reálná výše (ne nominální výše, ta je při jakékoliv inflaci stále stejná). Na tvar křivek nemá téměř žádný vliv růst nebo pokles úrokové sazby hypotečního úvěru. Sklon všech křivek buď klesá a křivky se posunují dolů v případě klesající úrokové sazby, nebo sklon roste a křivky se posunují vzhůru v případě rostoucí úrokové sazby. Tvar křivek v podobě „rozevírajících se nůžek“ však zůstává. Inflace je z tohoto úhlu pohledu a z pozice dlužníka vítaným jevem. K poněkud rozdílným výsledkům dospějeme, pokud budeme uvažovat další okolnosti z praktického života. Inflace je chápána jako dlouhodobý růst cenové hladiny. Jestliže majiteli hypotečního úvěru poroste nominální mzda pomaleji než inflace, nebo dokonce neporoste vůbec, bude se jeho finanční situace zhoršovat v důsledku zdražujícího se zboží a služeb. Za této situace ho vůbec nezajímá, že mu klesá výše reálné splátky hypotečního úvěru. Dalším důležitým faktem je růst všech úrokových sazeb v ekonomice, který většinou v dalších obdobích následuje inflaci. Tímto jevem se zde zabývat nebudeme, důležité však je, že vzroste nominální splátka hypotečního úvěru (po skončení fixačního období) a tím se zvýší i reálná splátka. Jednoduše řečeno, banka si vybere ztracenou hodnotu peněz v dalších obdobích pomocí zvýšení úrokové sazby. 6 ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Životní pojištění kryje rizika spojená s životy lidí, a to buď riziko smrti, nebo riziko dožití. Životní pojištění je ve své obecné formě chápáno nejen jako instrument zajišťující riziko, ale také jako spořící instrument. Pro potřeby zajištění úvěru je jeho spořící funkce zbytečná hlavně proto, že zvyšuje pojistné. Používá se tedy hlavně ve formě dočasného pojištění pro případ smrti. Pokud dojde k pojistné události, hypoteční úvěr je splacen z pojistného plnění. Pojistná částka klesá v čase tak, jak se postupně snižuje nesplacená jistina úvěru. Stejně tak klesají i pojistné platby. U mladého člověka je riziko úmrtí mnohem nižší než u staršího, z toho vyplývá, že také pojistné bude pro mladšího člověka levnější. Dočasné pojištění pro případ úmrtí je ta nejzákladnější a nejlevnější forma pojištění pro dlužníka hypotečního úvěru, po kterém banka požaduje životní pojištění. Ročně se pohybuje mezi 2.000 – 5.000 Kč v závislosti na věku klienta a dalších parametrech. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 112 Jinou možností je kombinace hypotečního úvěru s kapitálovým životním pojištěním. Po celou dobu trvání úvěru platí dlužník pouze úrokové platby a pojistné, které má rezervotvornou složku. V době splatnosti úvěru je zaplacena celá jistina z kapitálového pojištění. Výhody spočívají v tom, že rezervotvorná složka pojistného je pojišťovnou zhodnocována, jedná se de facto o spořící produkt. Během celé doby trvání úvěru platí dlužník stále stejně vysoké úrokové platby, které jsou vyšší než úroky u anuitního způsobu splácení. Tam úrokové platby klesají. Z toho vyplývá, že dlužník realizuje vyšší daňovou úsporu. Ta se ještě může zvýšit, pokud je zaplacené pojistné životního pojištění odečteno od základu daně. Navíc některé banky nabízejí nepatrně nižší úrokové sazby z hypotečních úvěrů pro klienty s životním pojištěním. Následující modelový případ porovnává náklady na běžný hypoteční úvěr a na hypoteční úvěr kombinovaný s kapitálovým životním pojištěním. Předmětem analýzy je 25letý člověk, který bude úvěr ve výši 1 mil. Kč splácet sám po dobu 15 let. Protože bude úvěr splácet sám, bude potřebovat životní pojištění v obou případech, u běžného hypotečního úvěru to bude rizikové životní pojištění, u kombinovaného hypotečního úvěru to bude kapitálové životní pojištění. Úroková sazba z obou hypotečních úvěrů je 4 % p. a. při době fixace na 3–5 let, což odpovídá průměrné sazbě, která je dosažitelná pro většinu žadatelů na trhu. Zaplacené úroky hypotečního úvěru jsou odpočitatelnou položkou ze základu daně z příjmu fyzických osob. Abychom v modelu zohlednili i tuto skutečnost, budeme uvažovat sazbu daně z příjmu ve výši 25 %. Tato sazba odpovídá daňovému pásmu, ve kterém by se měl nacházet náš klient (základ daně cca 300.000 Kč ročně), aby měl dostatečnou bonitu pro získání úvěru. Odpočitatelnou položkou může být také placené pojistné kapitálového životního pojištění. V našem modelu však nemůže být tato možnost využita, jelikož není splněna jedna z podmínek – výplata pojistné částky nejdříve ve věku 60 let. Náš klient by musel hypotéku splácet 35 let, což je v rozporu se vstupními daty našeho modelu, tj. doba splácení 15 let. Položka „z toho úrok“ u hypotečního úvěru s rizikovým životním pojištěním je průměrný měsíční zaplacený úrok období 1. až 3. roku, resp. 13. až 15. roku. Pojistné rizikového i kapitálového životní pojištění bylo stanoveno jako průměr na základě nabídek České pojišťovny, Kooperativy a Generali. Pojistné rizikového životního pojištění v čase klesá tak, jak se postupně snižuje nezaplacená jistina hypotečního úvěru. Parametry kapitálového životního pojištění jsou následující: garantovaný výnos 2 % (technická úroková míra), bez podílu na zisku z investování. Poněkud rizikovější varianta kapitálového pojištění bez garantovaného výnosu (a tedy s podílem na zisku z investování) není v našem modelu zahrnuta, protože se může stát, že v době splatnosti hypotečního úvěru nedostane pojištěnec potřebný kapitál ke splacení celého úvěru. délka trvání úvěru (roky) počet měsíčních splátek výše úvěru věk žadatele 15 180 1 000 000 Kč 25 anuitní hypotéční úvěr + rizikové životní pojištění kombinovaný hypoteční úvěr s kapitálovým životním pojištěním 4% 7 397 Kč 3 087 Kč 280 Kč 772 Kč 6 905 Kč 4% 3 333 Kč 3 333 Kč 5 800 Kč 833 Kč 8 300 Kč 7 397 Kč 437 Kč 150 Kč 109 Kč 7 438 Kč 3 333 Kč 3 333 Kč 5 800 Kč 833 Kč 8 300 Kč období 1.-3. rok úroková sazba měsíční splátka z toho úrok pojistné daňová úspora (25%) očištěný výdaj období 13.-15. rok měsíční splátka z toho úrok pojistné daňová úspora (25%) očištěný výdaj Zdroj: vlastní výpočty Z výše uvedených výpočtů jednoznačně vyplývá, že kombinovaný hypoteční úvěr je po celou dobu trvání dražší než klasický hypoteční úvěr s rizikovým životním pojištěním. Důvodů je hned několik. Samotný produkt kapitálového životního pojištění je mnohem dražší než rizikové životní pojištění. To je dáno vyšší administrativní náročností spojenou s investováním, udržováním a výplatou kapitálu. Z měsíčního pojistného 5.900 Kč u pojišťovny Kooperativa připadá pouze 4.800 Kč na rezervotvornou část, zbylých 1.100 Kč je riziková část s administrativními náklady. Toto „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 113 rozdělení není oficiální informace pojišťovny, nýbrž vlastní výpočty na základě oficiálně sdělené technické úrokové míry 2 %. Zisk z kapitálového pojištění je navíc zdaněn, takže reálně je výnos ještě menší než 2 %. Dalším důvodem nevýhodnosti kapitálového pojištění je jeho relativně nízká výnosnost. Garantovaný výnos o velikosti 2 % p. a. jsme schopni realizovat na peněžním trhu investováním do velmi bezpečných státních dluhopisů. I kdybychom použili kapitálové pojištění s podílem na zisku z investování, výnos se v současnosti pohybuje okolo 4 %. Je to dáno tím, že pojišťovny investují kromě do státních dluhopisů také do hypotečních zástavních listů. Jejich výnosnost bude vždy nižší než úroková sazba u hypotečních úvěrů, protože hypoteční zástavní listy jsou pro banku zdroj kapitálu na poskytování hypotečních úvěrů. Úroková marže, jako jedna z cest vedoucí k zisku banky, je kladná, pokud úroková sazba z poskytnutých úvěrů převyšuje úrokovou sazbu ze zástavních listů. Proti kombinaci hypotečního úvěru a kapitálového životního pojištění hovoří také možné riziko snížení sazeb u daně z příjmu. Poslanci vedou dlouhé debaty nad rovnou daní, která by byla výrazně nižší než současné sazby daně z příjmu. Při nižší sazbě daně z příjmu by poklesla daňová úspora ze zaplacených úroků a zvýšil by se tak čistý měsíční výdaj. Tato změna by postihla i klienta s rizikovým pojištěním a obyčejným hypotečním úvěrem, ale mnohem mírněji. Úrokové sazby z hypotečních úvěrů dosáhly historického minima v létě 2005. Už není další prostor pro jejich pokles a v budoucnu budou sazby spíše růst. Tento vývoj ovlivní oba typy hypotečních úvěrů, ale kombinovaný hypoteční úvěr mnohem více, protože úroky jsou počítány stále z celé jistiny, kdežto u anuitního hypotečního úvěru klesá nesplacená jistina a s ní i úrokové platby. Možnost předčasného splacení existuje u obou forem hypotečních úvěrů. Následuje ale komplikace s nastavením pojištění, protože poklesla nesplacená jistina, a tudíž by bylo vhodné snížit i pojistnou částku. U rizikového životního pojištění to není problém, jelikož pojištěnec pravidelně předkládá pojišťovně výši zbývající jistiny a rizikové pojistné stále klesá. Pokles pojistné částky u kapitálového pojištění je ale velkou komplikací a znamená obrovský administrativní zásah do pojistné smlouvy. Obvyklá doba splatnosti hypotečního úvěru bývá 10–20 let. Během této doby se může dostat hypoteční banka do existenčních problémů. Majitel hypotečního úvěru je vůči bance v pozici dlužníka a v případě likvidace musí během krátké doby splatit svůj závazek. Ve většině případů se použije refinancování dalším hypotečním úvěrem u jiné banky. Pokud byl původní úvěr anuitního typu, nebude nový úvěr tak vysoký. To ale nelze říct v případě kombinovaného hypotečního úvěru. Ještě horší je případ, kdy se dostane do likvidace pojišťovna. U rizikového pojištění se nic neděje, klient si jej bez problémů sjedná u konkurence. V případě kapitálového životního pojištění však může přijít o celý již investovaný kapitál, protože tento není ze zákona pojištěn tak, jako bankovní depozita. Všechny tyto důvody činí z kombinace hypoteční úvěr + kapitálové životní pojištění velmi nevýhodné spojení. Nenechejme se proto zlákat marketingovou manipulací. 7 POJIŠTĚNÍ PROTI NESCHOPNOSTI SPLÁCET Zatímco životní pojištění eliminuje pouze riziko úmrtí klienta splácejícího úvěr, může dojít během trvání hypotečního úvěru k jiným událostem, které mohou ovlivnit bonitu klienta. Za takovou událost lze považovat úraz s následkem invalidity, pracovní neschopnost nebo ztrátu zaměstnání (obecně příjmu klienta). Četnost výskytu takových událostí během splácení hypotečního úvěru není rozhodně zanedbatelná, jelikož splatnost hypotečního úvěru může dosahovat i několika desítek let. Samozřejmě záleží na rozhodnutí každého jednotlivého klienta, jestli se proti těmto vlivům pojistí nebo ne. Každý je jinak aversní vůči riziku a každý má rozdílné finanční zázemí. Stejně jako v případě životního pojištění je potřeba i zde počítat s pravidelnou měsíční splátkou, čili další výdaj ke splátce hypotečního úvěru. 8 SHRNUTÍ V příspěvku byl analyzován vliv poskytování hypotéčních úvěrů na státní rozpočet. Hypotéční úvěr jako jeden ze zdrojů pro získání vlastního bydlení jednotlivců a rodin je státem podporován dvěma způsoby a to buď přímo formou částečné úhrady úrokových plateb nebo nepřímo. Výnosy z investování do hypotečních zástavních listů jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických i právnických osob. Tímto způsobem stát podporuje též banky jako podnikatelské subjekty v získávání potřebného kapitálu pro následné poskytování hypotečních úvěrů. Další výhodu mají fyzické osoby, které mohou snížit základ pro výpočet daně z příjmu o zaplacené úrokové platby z hypotečního úvěru. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 114 9 LITERATURA [1] DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha : Linde, 2001. [2] HILKOVIČOVÁ, V. Jak bydlet za peníze ze státní kasy. [online] k dispozici: http://www.sportresult.com/sports/sj/htm/sj.htm?linkTo=htm; [3] JAROŠOVÁ, J. Hypotéky bez doložení příjmů. [online] k dispozici: http://fincentrum.idnes.cz/fi_osobni.asp?r=fi_osobni&c=A050914_213223_fi_osobni_jjj [4] JAROŠOVÁ, J. Předčasné splacení hypotéky se prodraží. [online] k dispozici: http://fincentrum.idnes.cz/fi_osobni.asp?r=fi_osobni&c=A051013_013244_fi_osobni_jjj [5] KOHOUT, P. Vývoj hypotečního financování v České republice v roce 2004. PriceWaterhouseCoopers 2004, [online] k dispozici: http://www.pwcglobal.com/cz/cze/ins-sol/issues/zlatecashypoteky_PK.html [6] PAVELKA, F. Jak správně na hypotéky. Praha : Consultinvest, 1997. [7] RADOVÁ, J.; DVOŘÁK, P.; MÁLEK, J. Finanční matematika pro každého. Praha : Grada, 2005. Adresa: Doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Nám. W. Churchilla 4 130 00 Praha 3 Tel.: 224 095 161, fax: 224 095 135 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 115 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 116 MARKETINGOVÝ AUDIT – CESTA SKVALITNENIA MARKETINGOVÉHO RIADENIA PODNIKU Jaroslav Ďaďo Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: In our article we describe theoretical knowledge about audit itself and determine term of marketing audit. We mention differences between various forms of marketing feedbacks, describe another types of audit which are used in companies praxis and determined place for marketing audit. Then we define single areas of marketing audit and also what is important within of areas to evaluate. Kľúčové slová: Audit. Marketingový audit. Marketingová analýza. Sila konkurencie a jej vnímanie zo strany konkurujúcich si podnikov núti ich manažment, aby svoje marketingové riadenie a marketingové aktivity vykonávali čo najkvalitnejšie. Preto je vo vyspelých ekonomikách využívaný marketingový audit ako štandardný nástroj skvalitňovanie úrovne marketingového riadenia a vykonávania marketingových aktivít. Klasický účtovný audit bol doplnený auditom kvality a popri personálnom audite sa začína aj u nás hovoriť aj o marketingovom audite. Marketingový audit sa často nesprávne stotožňuje s marketingovou analýzou. Obe tieto aktivity manažérov majú v marketingovej praxi opodstatnenie. Reálne medzi oboma aktivitami existuje podstatný rozdiel. Marketingová analýza sa robí pred tvorbou marketingového rozhodnutia. Potrebné informáciu čerpá z interných i externých zdrojov. Marketingový audit hodnotí úroveň vykonávania marketingových aktivít, vrátane úrovne a spôsobu vykonávania marketingovej analýzy, marketingových rozhodnutí a a ich realizácie. Ťažisko informácií predstavujú vnútorné zdroje. Predstavuje formu spätnej väzby. Marketingový audit nastavuje auditovanému podniku „zrkadlo“. Predmet marketingového auditu je pomerne jasný (predstavuje všetky oblasti riadenia a vykonávania marketingových aktivít). No metodika jeho uskutočňovania je v marketingovej teórii spracovaná len okrajovo. Svedčí o tom celý rad teoretických prác, predovšetkým zo zahraničia. Stav v oblasti vykonávania marketingového auditu sme formou prieskumu overovali na vybranej skupine slovenských podnikov. Prieskum bol zameraný na zhodnotenie stavu vykonávania marketingového auditu a zistenie postojov manažmentu k tejto marketingovej aktivite. Cieľom tohto príspevku je prezentovať teoretické prístupy k vymedzeniu miesta marketingového auditu v systéme nástrojov marketingového riadenia a zdokonaľovania marketingovej praxe. Slovo audit, ktoré pochádza z latinčiny, je naším manažérom známe. Vnímajú ho v jeho pôvodnom význame načúvanie, dozvedenie sa (auditórium – poslucháči). No v spojitosti s prívlastkom „marketingový“ je tento pojem pre manažérov väčšiny slovenských podnikov menej známym. Vnímajú ho ako synonymum slova marketingová analýza. Anglický ekvivalent „auditing“ (Arens, Loebbecke 1988) sa rozumie „proces, pomocou ktorého kompetentná a nezávislá osoba zhromažďuje a vyhodnocuje poznatky o kvantifikovateľných informáciách, týkajúcich sa podniku za účelom stanovenia a oznámenia stupňa zhody medzi kvantifikovateľnými informáciami a stanovenými kritériami.“ Väčšina slovenských manažérov rozumie pod audítorským overovaním hlavne overovanie účtovných závierok s cieľom vyjadriť názor na majetkovú a finančnú situáciu účtovnej jednotky a vyjadrenie preukázateľnosti, úplnosti a správnosti vedenia účtovníctva a zostavených účtovných výkazov. Stručný rozdiel medzi marketingovým a finančným auditom znázorňuje tabuľka 1. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 117 Tabuľka 1 Rozdiel medzi marketingovým a finančným auditom Marketingový audit Účtovný audit - nie je stanovený zo zákona - neexistuje záväzne stanovená metodika - nie jednoznačne vymedzený predmet skúmania - založený na relatívne nepresných informáciách - má formu „ex post“ a „ex ante“ - je stanovený zo zákona - presne stanovená metodika - presne vymedzený predmet skúmania - založený na relatívne presných informáciách - má formu „ex post“ Zdroj: Vlastný výskum Na obrázku 1 sme graficky znázornili miesto marketingového auditu v systéme manažérskeho auditu. Manažérsky audit Marketingový audit Audit výroby Vstup Výroba Audit distribúcie Veľkoobchod Maloobchod Zákazník Služby Finančný audit Personálny audit Obrázok 1. Miesto marketingového auditu v systéme manažérskeho auditu Premeň: upravené podľa McDonald, M., Leppard, J.: The Marketing audit. Butterworth-Heinemann, USA, 1993. 1. VYMEDZENIE POJMU MARKETINGOVÝ AUDIT Podľa literatúry boli marketingové audity prvýkrát prakticky realizované v roku 1952 americkou poradenskou spoločnosťou Booz-Allen-Hamilton. No štruktúrovaný popis samotného procesu sa objavil až v roku 1959, kedy Americká Marketingová Asociácia (AMA) vydala niekoľko publikácií týkajúcich sa samotného predmetu marketingového auditu. Význam marketingového auditu si začali podniky plne uvedomovať až v 70. rokoch. Dodnes však nie je jeho metodológia dostatočne rozpracovaná. Tvede, Ohnemus (2001) považujú marketingový audit „za kritickú správu, pomocou ktorej sa skúma celkový marketingový prístup spoločnosti. Je analogický s právne vymedzeným účtovným alebo finančným auditom“. Wilson (2002) vidí jedinečnosť marketingového auditu v tom, že „na rozdiel od iných porovnateľných štúdií má marketingový audit, ako jediný, jasne stanovenú hodnotu, avšak jeho najväčšie využitie je v jeho pravidelnom a praktickom využívaní podnikom. Takýto rozdiel je možné sledovať medzi výsledkami marketingového auditu a inými typmi auditov.“ Spočiatku aj Kotler (1991) prezentuje vnímanie marketingového auditu totožne s marketingovou analýzou. Neskôr aj on vníma marketingový audit ako „kompletné, systematické, nezávislé a pravidelné skúmanie marketingového prostredia podniku, jeho cieľov, stratégií a činností s cieľom vymedziť problémové oblasti a príležitosti a doporučenia plánov konkrétnych opatrení na zlepšenie výkonnosti marketingu podniku“. Meffert (1996) charakterizuje cieľ marketingového auditu ako „včasné odkrytie problémových miest a zlepšenie celkového marketingového systému“. Marketingový audit neslúži k tomu, aby rozhodol o tom, či stanovené ciele boli dosiahnuté, ale poukazuje na to, či zvolená cesta bola najefektívnejšia a najvýnosnejšia. Taktiež indikuje, či konkrétne marketingové aktivity majú byť zosilnené, upravené alebo je ich potrebné tlmiť. Nie je správne, aby sa význam a cieľ marketingového auditu zúžil len na kontrolu práce marketingového oddelenia. V prípade marketingového auditu ide o hĺbkové a strategické posúdenie marketingového správania celého podniku. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 118 Dodnes je metodika marketingového auditu veľmi rôznorodá. Vo väčšine diel je rozpracovaná len čiastkovo. Rôzne je prezentovaný aj jeho význam pre riadenie podniku. Predmet marketingového auditu podľa Kotlera (2001) zahrňuje šesť hlavných zložiek marketingovej situácie podniku. Ide o marketingové prostredie, stratégiu, organizáciu a riadenie, systémy, funkcie, produktivitu a nástroje. Wilson (2002) stanovil predmet marketingového auditu podrobnejšie. Štrukturoval ho do 28 konkrétnych oblastí (tabuľka 2). Jednotlivé oblasti sa rozpracúvajú do kontrolných zoznamov (checklistov). Tabuľka 2. Oblasti marketingového auditu PROCES NÁKUPU MARKETINGOVÉ PLÁNOVANIE ANALÝZA STRATENÝCH OBCHODOV A STRATÉGIA PREDSTAVOVANIE NOVÝCH PRODUKTOVÁ ŠKÁLA A SLUŽBY PRODUKTOV A SLUŽIEB SLUŽBY AKO PODSTATNÁ ZLOŽKA SPOTREBITEĽSKÉ ODVETVIE MARKETINGU MARKETING KĽÚČOVÝCH ZÁKAZNÍKOV PODNIKOVÁ VÝKONNOSŤ SÚŤAŽIVÁ INTELIGENCIA MARKETING EXPORTU MARKETINGOVE INFORMACIE – SYSTEM FYZICKÁ DISTRIBÚCIA A BALENIE PRIEMYSELNÉ KONTAKTY A POUZIVANIE OCEŇOVANIE VELKOST A STRUKTURA TRHU IMIDŽ A VNÍMANIE PODNIKU BUDUCE TRHY KVALITA V MARKETINGU PREDAJNE SILY A ICH MANAZMENT ŠTANDARDIZOVANÉ PRODUKTY STAROSTLIVOST O ZAKAZNIKOV A KOMODITY VNUTORNÝ MARKETING OBCHODNÉ SLUŽBY SYSTEM ZASTUPENIA FINANČNÉ INFORMÁCIE O PRODUKTE A NEOSOBNA PODPORA – METODY SLUŽBE A MEDIA DISTRIBUČNÝ SYSTÉM Úlohou marketingového auditu môže byť napríklad aj zisťovanie, či je pokles predaja príčinou zlej stratégie, zlého riadenia alebo zlej realizácie stratégie. Marketingový audit môže odhaliť nejasne stanovené ciele, nevhodné stratégie, zlú väzbu cieľov na stratégie, nedostatky v organizácii, potrebu zlepšiť prácu s informáciami, môže odstrániť nedostatky v plánovaní alebo kontrole marketingových aktivít. Marketingový audit býva základom pre zmenu. Sám o sebe je zbytočný, ak z neho nebudú vyvodené patričné závery a podnik nebude pracovať na odstránení zistených nedostatkov. Marketingový audit je dôležitou odpoveďou na problém zhodnotenia marketingovej výkonnosti podniku. Poskytuje podniku poznatky o jeho podnikaní, trendoch na trhu, konkurentoch a zákazníkoch. Vytvára tak základňu pre stanovenie marketingových cieľov a stratégií. V najširšom ponímaní musí marketingový audit (podobne ako iné audity) spĺňať štyri základné charakteristiky: • komplexnosť - marketingový audit zahrňuje všetky hlavné marketingové aktivity podniku, nie iba problémové oblasti; Môže byť vykonávaný aj formou postupných funkčných auditov. • systematickosť - marketingový audit predstavuje systematické skúmanie makro- a mikro- marketingového prostredia, marketingových cieľov a stratégií, marketingového systému a konkrétnych marketingových činností; Musí mať určený postup a systém. • nezávislosť - vo všeobecnosti platí, že najlepší audit robia nezávislí experti, spravidla externí; Títo prejavujú vyššiu mieru objektívnosti prezentovaných výsledkov. • pravidelnosť - podniky zvyknú iniciovať audit až vtedy, keď sa vyskytnú problémy v ich marketingu; Niekedy je potrebné určiť dĺžku periódy, aby bola zabezpečená pravidelnosť. Marketingový audit neslúži k tomu, aby rozhodol o tom, či stanovené ciele boli dosiahnuté, ale poukazuje na to, či zvolená cesta bola najefektívnejšia. Taktiež indikuje, či konkrétne marketingové aktivity majú byť zosilnené, upravené alebo je ich potrebné tlmiť. Za marketingový audit sa nepovažuje jednoduché posúdenie marketingových činností bez kvalifikácie výsledkov a stanovenia priorít k riešeniu, ktoré sa za marketingový audit často považuje. Je vylúčené, aby sa význam a cieľ marketingového auditu zúžil len na kontrolu práce marketingového oddelenia. V prípade marketingového auditu ide o hĺbkovú a strategickú kontrolu marketingového správania celej organizácie. Prezentácia publikácií marketingového auditu, ich zameranie (ak nejaké je) a spôsoby ich merania sú znázornené v nasledujúcej tabuľke 3. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 119 Tabuľka 3. Chronologická prezentácia rozpracovanosti marketingového auditu Autor štúdie Naylor J., Wood A., 1978 McDonald, 1993 Payne A., 1996 Meffert H., 1996 Goetsch H., 1997 Lyková J., 2000 Parmerlee D. 2000 Lesákoová D., 2001 Tvede L., Ohnemus P., 2001 Ďaďo J., 2001 Kotler P., 2001 Kita J., 2002 Wilson L., 2002 Zameranie marketingového Auditu Všeobecné Všeobecné Služby Všeobecné marketingový plán Všeobecné Trh, produkt a marketing.plán Všeobecné Všeobecné Služby Všeobecné Všeobecné Všeobecné Spôsob hodnotenia marketingového auditu Dotazníky Neprezentovaný Analýzy Neprezentovaný Kvalitatívne otázky a hodnotenia Analýzy a hodnotenia Analýzy Analýzy a hodnotenia Analýzy a kvalitatívne otázky Neprezentovaný Kvalitatívne otázky a hodnotenia Neprezentovaný Kvalitatívne otázky a hodnotenia Zdroj: vlastný výskum Z tohto prehľadu dostupnej literatúry zameranej na marketingový audit je zrejmé, že autori sa venujú marketingovému auditu väčšinou len všeobecne a metodika je rozpracovaná len čiastkovo, respektíve okrajovo. Jednotliví autori chápu a prezentujú význam marketingového auditu rôzne. Vo všeobecnosti sa prikláňajú k názoru, že marketingový audit je manažérsky nástroj, ktorý nie je pre podnik povinný tak ako je to pri účtovnom audite. Tento audit patrí k strategickým prvkom riadenia podniku. V ostatných rokoch je možné sledovať pokrok v publikovaní literatúry zameranej na praktickú stránku marketingového auditu. Čoraz viac, najmä v zahraničí, sa možno stretnúť s profesionálnymi spoločnosťami, ktoré sa zameriavajú na praktické vykonávanie marketingového auditu. 2. ZLOŽKY MARKETINGOVÉHO AUDITU Kvalitný marketingový audit musí byť koncipovaný tak, aby bol schopný diferencovať význam jednotlivých funkcií a systémov pre určitý podnik a jeho podnikanie. Predmet marketingového auditu podľa Kotlera (2001) zahrňuje šesť hlavných zložiek marketingovej situácie podniku. Ide o marketingové prostredie, stratégiu, organizáciu a riadenie, systémy, produktivitu a nástroje. Audit marketingového prostredia sa zaoberá hlavnými faktormi vonkajšieho prostredia, analýzou zákazníkov, konkurentov, distribútorov, dodávateľov, ale i postojov verejnosti. Audit marketingovej stratégie kontroluje, ako sú marketingové ciele a stratégie prispôsobené vonkajšiemu prostrediu. Marketingová stratégia sa hodnotí aj z hľadiska súčasného a budúceho vývoja marketingového prostredia. Audit marketingovej organizácie a riadenia hodnotí schopnosť marketingovej organizácie realizovať stratégiu z hľadiska funkčnej efektívnosti a vzájomných vzťahov medzi jednotlivými oddeleniami podniku. Audit marketingových systémov skúma, či podnik dosahuje stanovené marketingové ciele, či stanovené ciele zodpovedajú podnikovým možnostiam a či podnik realizuje svoje najlepšie možnosti vzhľadom na charakter zákazníkov, výrobky a existujúce distribučné kanály. Audit marketingovej produktivity poskytuje údaje o ziskovosti jednotlivých aspektov marketingového programu a efektívnosti vynakladania marketingových výdavkov. Audit marketingových funkcií detailne vyhodnocuje jednotlivé zložky marketingového mixu. Úlohou marketingového auditu môže byť napríklad aj zisťovanie, či pokles predaja je príčinou zlej stratégie, zlého riadenia alebo zlej realizácie stratégie. Marketingový audit môže odhaliť nejasne stanovené ciele, nevhodné stratégie, „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 120 zlú väzbu cieľov na stratégie, nedostatky v organizácii, potrebu zlepšiť prácu s informáciami, môže odstrániť nedostatky v plánovaní alebo kontrole marketingových aktivít. Aby mohol byť marketingový audit uskutočnený, musia byť v podniku zavedené určité systémy a funkcie, ktoré zabezpečia, že organizácia, plánovanie a informačný systém podniku sú schopné zachytiť signály z externého marketingového prostredia, primerane na ne reagovať a zabezpečiť tak svoj podiel na marketingovom úspechu. Marketingový audit býva základom pre zmenu. Sám o sebe je zbytočný, ak z neho nebudú vyvodené patričné závery a podnik nebude pracovať na odstránení zistených nedostatkov. Na základe uvedeného možno konštatovať, že marketingový audit je dôležitou odpoveďou na problém zhodnotenia marketingovej výkonnosti podniku. Poskytuje podniku poznatky o jeho podnikaní, trendoch na trhu, konkurentoch a zákazníkoch. Vytvára tak základňu pre stanovenie marketingových cieľov a stratégií. 3. STAV MARKETINGOVÉHO AUDITU VO SVETE Vo vyspelých krajinách západnej Európy, no najmä v USA, je možné sledovať vývoj a tým aj praktické využitie marketingového auditu už od 50. rokov minulého storočia. Nárast americkej ekonomiky v rokoch 1950 až 1970 bol spojený s novými strategickými zmenami, ktoré dovtedy neboli známe. Spoločnosti začali vytvárať nové produkty, zákazníci nakupovať u rôznych predajcov, distribútori zmenili svoju silu a cena reklamy stúpala neuveriteľnou rýchlosťou. Tieto zmeny predstavovali pre podniky príležitosti, ale taktiež hrozby, ktoré ovplyvnili orientáciu ich marketingových činností. Z tohto dôvodu podniky začali využívať marketingový audit ako nástroj skvalitnenia riadenia a vykonávania svojich marketingových činností. Pri spätnom pohľade zistíme, že skutočný význam marketingového auditu možno sledovať až v dnešných časoch. Fakulty ekonomického zamerania, poradenské spoločnosti a spoločnosti vykonávajúce marketingové audity dnes pokračujú vo výskume marketingového prostredia, marketingových stratégií, marketingovej organizácie, marketingových systémov a marketingových funkcií. Marketingový audit považujú za nástroj, ktorý diagnostikuje marketingové aktivity a ich výsledky a navrhuje potrebné opatrenia. Medzi jednu z najznámejších marketingových poradenských spoločností patrí americká spoločnosť Copernicus marketing consulting (CMA). Táto spoločnosť spolupracuje s vedúcimi podnikmi na celom svete a vytvára programy, ktoré úspešne zlepšujú podnikové výsledky. Spoločnosť poskytuje rôzne druhy marketingových poradenských služieb, okrem vývoja marketingovej stratégie, marketingového plánovania, implementácie a hodnotenia marketingového výkonu sa zameriava aj na vykonávanie marketingových auditov. Marketingový audit považuje za súhrnný posudok podnikového marketingového prostredia, cieľov, stratégií a marketingových aktivít. Pomocou marketingového auditu identifikuje príležitosti a hrozby a odporúča konkrétne opatrenia pre podnikové marketingové plány a programy. Spoločnosť CMA na svojej internetovej stránke www.copernicusmarketing.com uvádza, že marketingový audit by mal odhaliť nasledujúcich desať faktov: 1. Kľúčové faktory, ktoré vplývali na podnik za posledný rok (pozitívne i negatívne). 2. Spokojnosť zákazníkov založenej na výskume medzi kľúčovými cieľovými skupinami. 3. Spokojnosť distribútorov, predajcov alebo obchodných sprostredkovateľov. 4. Marketingové znalosti, postoje a spokojnosť všetkých vedúcich pracovníkov zapojených do marketingového riadenia. 5. Oblasť orientácie marketingového programu stanoveného top manažmentom. 6. Charakter rozhodnutí v marketingovom mixe, napr. stanovenie cieľov, pizicioning, reklama atď. 7. Realizácia reklamy, podpory predaja a marketingových výskumných programov s dôrazom na návratnosť vložených prostriedkov. 8. Zistenia či marketingový plán dosiahol stanovené finančné a nefinančné ciele. 9. Upozornenie na ciele, ktoré neboli dosiahnuté a doporučenie opatrení pre zlepšenie výkonu v budúcom období. 10. Súčasnú hodnotu značky a zákaznícku príslušnosť ku značke v produktovom portfóliu. Ďalšou marketingovou poradenskou spoločnosťou je americká spoločnosť s názvom The Marketing Audit. Táto spoločnosť pomáha podnikom nájsť si svoje miesto na neustále sa meniacom trhu. Podľa nej práve marketingový audit napomáha podnikom pri špecifických marketingových rozhodnutiach. Marketingový audit ponúkaný spoločnosťou The Marketing Audit zahrňuje hodnotenie všetkých realizovaných marketingových činností. Podľa nej sa marketingový audit realizuje hlavne prostredníctvom podrobných štruktúrovaných rozhovorov, ktoré sú založené na anonymite opytovaných osôb. Väčšinou ide o zamestnancov, zákazníkov alebo distribútorov, s ktorými tieto rozhovory vedú špecializovaní marketingoví experti. V priemere ide o 25 až 50 rozhovorov po dobu 6 až 10 týždňov. Ich výsledkom je záverečná správa obsahujúca konkrétne opatrenia. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 121 Pri štúdiu dokumentácie sa využívajú osvedčené výskumné marketingové techniky. Podľa nich je marketingový audit určený pre akýkoľvek typ podniku a nezáleží ani na odvetví, v ktorom podnik pôsobí. Spoločnosti, ktoré majú záujem o vykonanie marketingového auditu si majú možnosť prezrieť príklady konkrétnych prípadových štúdií, ktoré sa nachádzajú priamo na webovej stránke tejto spoločnosti. Prípadové štúdie obsahujú konkrétne odporúčania a navrhované riešenia daného problému. Predchádzajúce dve spoločnosti reprezentujú v zahraničí veľkú skupinu spoločností, ktoré sa zaoberajú marketingovým poradenstvom pričom marketingový audit využívajú ako bežný nástroj strategickej kontroly marketingových aktivít v auditovaných podnikoch. Novinkou v poslednom období vo svetovej marketingovej praxi je realizácia online marketingového auditu. Najväčšou výhodou je jednoduchosť a rýchlosť vyplnenia online formulára na internetových stránkach marketingových poradenských alebo audítorských spoločností. Ďalšou výhodou takto realizovaného marketingového auditu je cena, ktorú auditovaný podnik zaplatí za realizáciu takéhoto typu marketingového auditu. Je niekoľkonásobne nižšia, ako pri tradičnej realizácii marketingového auditu v podniku. Pri tomto type marketingového auditu auditované podniky oceňujú najmä to, že audítorské spoločnosti nevyžadujú také množstvo podrobných podnikových informácií. Na základe toho sa môže zdať, že výsledky takéhoto typu auditu nie sú celkom relevantné, keďže vychádzajú iba z obmedzeného množstva informácií. Aj napriek tomu je veľmi pravdepodobné, že v najbližšej dobe predovšetkým malé a stredné podniky požiadajú o takéto typy marketingového auditu a čoraz častejšie sa budeme stretávať s online funkčnými typmi marketingového auditu. V tabuľke 4 sú prezentované aj ďalšie marketingové poradenské spoločnosti, ktoré v rámci svojich služieb realizujú marketingový audit. Sú navzájom porovnané na základe spôsobu realizácie marketingového auditu, jeho finančnej náročnosti a dĺžky trvania samotného marketingového auditu. Nie u každej spoločnosti bolo možné zistiť všetky potrebné údaje, väčšina spoločností priamo neprezentuje cenu a ani dĺžku trvania marketingového auditu. Tabuľka 4. Prehľad zahraničných poradenských spoločností realizujúcich marketingový audit Finančná náročnosť Dĺžka trvania Poradenská marketingová Spôsob realizácie marketingového auditu marketingového spoločnosť marketingového auditu auditu neprezentované neprezentované Copernicus marketing consulting hodnotenie silných (USA) a slabých stránok marketingovej stratégie neprezentované 6-10 týždňov The marketing audit telefonické (USA) štruktúrované rozhovory Internet Marketing Analysts (USA) online marketing audit $200 48 hodín Sales & Marketing Strategies online marketing audit bezplatný neprezentované (USA) Dave Kahle & The DaCo štruktúrované neprezentované 15 dní Corporation (USA) rozhovory Emerging Marketing (USA) online marketing audit bezplatný neprezentované Think Profits (CAN) online marketing audit $197 neprezentované Sales And Marketing Strategies online marketing audit bezplatný neprezentované (GBR) Cambridge Strategy Publications portfólio $695 neprezentované (GBR) marketingových auditov Cresta Marketing (RSA) $24,95 e-book Marketing neprezentované audit J’son & Partners (RUS) štruktúrované $250-450 neprezentované rozhovory Zdroj: Vlastný výskum Na základe tohto stručného popisu stavu marketingového auditu vo svete možno konštatovať, že praktická realizácia marketingového auditu má stúpajúcu tendenciu. Stále viac a viac podnikov si uvedomuje význam marketingového „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 122 auditu a začína ho považovať za bežnú súčasť riadenia nielen marketingových činností, ale aj celého podniku. Dôvod prečo sme sa pri popise stavu marketingového auditu vo svete zamerali najmä na územie USA je ten, že práve odtiaľ putuje najväčšie množstvo teoretických i praktických poznatkov o marketingovom audite. Najviac marketingových poradenských a audítorských spoločností, ktoré sa zaoberajú praktickou realizáciou marketingového auditu, je v USA. 4. ČO UROBIŤ, ABY BOL MARKETINGOVÝ AUDIT EFEKTÍVNEJŠÍ? Jedným z dôležitých predpokladov efektívneho marketingového auditu je dodržanie postupu vykonania marketingového auditu. Stručne ho znázorňuje model na obrázku 2. MARKETINGOVÝ AUDIT Rozhodovacia fáza Prípravná fáza Realizačná fáza Záverečná fáza - rozhodnutie o marketingovom audite výber externej audítorskej spoločnosti stretnutie vedenia podniku a audítorskej spoločnosti - plán auditu účel a ciele auditu - rozsah auditu - hĺbka auditu - časové obdobie realizácie auditu - návrh metodiky marketingového auditu - informačné zdroje - spôsob získavania informácií - spôsob spracovania informácií spôsob vyhodnocovania informácií - forma záverečnej správy prezentácia výsledkov a návrhov vedeniu podniku - implementácia návrhov a odporučení Obrázok 2. Fázy marketingového auditu Dôležitou súčasťou auditu je aj prezentácia záverečnej správy, ktorá by sa mala najprv uskutočniť pred manažérmi z vedenia podniku, ale neskôr i pred vybranými výkonnými pracovníkmi. Rozdiel je v tom, že výkonným pracovníkom sa prezentuje štandardná správa s vynechaním podrobností, o ktorých sa dozvie iba vedenie podniku. Cieľom prezentácie je, aby manažment podniku porozumel získaným výsledkom marketingového auditu a z toho vyplývajúcim odporúčaniam. V správe audítor vyjadrí svoj názor na jednotlivé auditované marketingové činnosti za príslušné časové obdobie a navrhne opatrenia na korekciu zistených nedostatkov. Výsledky auditu je potrebné prezentovať verbálne i vizuálne, je potrebné poukázať na dosiahnutie stanovených cieľov a návrh opatrení prezentovať tak, aby medzi vedením spoločnosti vyvolal záujem. Po diskusii o výsledkoch auditu a o návrhoch na zlepšenie marketingových činností sa pristúpi k samotnej implementácii navrhovaných zmien. Spôsob implementácie navrhovaných odporúčaní je veľmi dôležitý a preto sa aj pri tejto činnosti často vyžaduje prítomnosť audítora. Správa a prezentácia by mali obsahovať nasledujúce informácie: • súpis existujúcich marketingových zdrojov, aktív, zručností a kompetencií, prehľad marketingových potrieb a problémov, ktoré definoval podnik, • správu o pozícii podniku k zákazníkom, konkurentom, dodávateľom a ostatným externým subjektom, ktorí ovplyvňujú podnik, • prehľad dobre a zle vykonávaných marketingových aktivít, ohodnotenie súčasných marketingových aktivít, • súpis marketingových aktív, zručností a kompetencií, ktoré audítor považuje za žiaduce pre podnik, • odporúčania pre smer marketingových činností, ktorým sa podnik môže ubrať v nadobudnutom marketingovom prístupe a odbornej znalosti a aký efekt môže očakávať, Tento zoznam nie je úplný. Je len orientačný. Predstavuje záväzok podniku voči výsledkom auditu. Spoločnosť, ktorá vykonala audit, môže mať aj poradenskú, resp. školiacu zložku. Nejde len o to, aby vykonala audit, ale hlavným prínosom by mali byť odporúčania a návrhy na zlepšenie zisteného stavu auditovaných marketingových činností. Marketingový audit efektívnych marketingových činností umožní ešte zvýšiť ich efektívnosť alebo preniesť faktory úspechu aj na ostatné činnosti. Novým podnikom pomôže riešiť problémy spojené s prístupom na trh, ktoré plynú z ich „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 123 marketingovej neskúsenosti. Podnik získa marketingovým auditom odpovede na dôležité otázky, hodnotiace jej marketingovú schopnosť a výkonnosť. Cieľom marketingového auditu nie je podnik len chváliť, ale poukázať na nedostatky a navrhnúť spôsob ich riešenia. Musí sa rátať s tým, že výsledky prinesú zmeny, ktoré sa v počiatočnej fáze stretnú s nepochopením veľkej časti pracovníkov. Správnou implementáciou navrhovaných odporúčaní sa zlepšia nielen marketingové činnosti podniku, ale dôjde aj k zlepšeniu vnútropodnikovej komunikácie a k vyššiemu stotožneniu sa marketingových pracovníkov s cieľmi podniku. Význam marketingového auditu a jeho pridaná hodnota spočíva v tom, že podniku ukáže pravú tvár jeho marketingovej činnosti podniku a vedie k odporúčaniam, ktoré vytvárajú predpoklady pre skvalitňovanie marketingového riadenia a zvyšovanie trhovej úspešnosti auditovaného podniku. Každý podnik by mal občas zhodnotiť celkový svoj prístup k trhu formou marketingového auditu. K tradičnému účtovnému auditu, auditu kvality, ekologickému auditu, bezpečnostnému auditu alebo personálnemu auditu by mali aj slovenské podniky zaradiť aj marketingový audit. POUŽITÁ LITERATÚRA [1] ARENS, A. A.; LOEBBECKE, J. K. Auditing - an integrated approach. N. York : Prentice-Hall, 1988. [2] ĎAĎO, J. Marketingová analýza. Banská Bystrica : EF UMB, 1997. [3] KOTLER, P. Marketing Management. Praha : Grada Publishing, 2001. [4] TVEDE, L.; OHNEMUS, P. Marketing strategies for the new economy. London : J. Wiley, 2001. [5] WILSON, A. The Marketing audit handbook. London: Kagan Page, 2002. Adresa: Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, PhD. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 124 PARTNERSTVO VEREJNÉHO A SÚKROMNÉHO SEKTORA – NOVÉ MOŽNOSTI 1 FINANCOVANIA PROJEKTOV INTELIGENTNÝCH DOPRAVNÝCH SYSTÉMOV Pavol Kráľ Žilinská univerzita v Žiline Abstrakt: Článok sa zaoberá partnerstvom verejného a súkromného sektora ako novej možnosti financovania projektov inteligentných dopravných systémov. Zároveň popisuje základný model partnerstva verejného a súkromného sektora a jeho základné prínosy. 1 ÚVOD Inteligentné dopravné systémy (IDS), resp. dopravná telematika integrujú širokú škálu vedných disciplín, technológií a služieb, čo si vyžaduje participáciu viacerých odvetví národného hospodárstva, predovšetkým z oblasti informačných technológií, dopravy a komunikácií. Práve partnerstvo verejného a súkromného sektora predstavuje významný prvok zosúladenia aktivít jednotlivých odvetví a zabezpečenia komplexne a kvalitne fungujúcich dopravných systémov. Rýchle a celoplošné zavádzanie dopravnej telematiky nie je úspešné, pokiaľ súkromný sektor nebude mať podnety pre účasť na zriaďovaní telematických služieb. To si vyžaduje tesnú spoluprácu medzi verejnými inštitúciami, priemyslom, dopravným sektorom a poskytovateľmi služieb. Prizývanie súkromného sektora sa javí v tomto prípade ako opodstatnené a výhodné. Efektívne a komplexne fungujúce systémy dopravnej telematiky si už ani nemožno predstaviť bez účasti súkromného sektora. Práve preto v mnohých krajinách dochádza k formovaniu tesnej spolupráce verejného a súkromného sektora (Public/Private Partnership) aj v tomto odvetví. 2 PODSTATA PARTNERSTVA VEREJNÉHO A SÚKROMNÉHO SEKTORA Partnerstvo verejného a súkromného sektora zvyčajne definujeme ako obchodný vzťah vyplývajúci zo skutočnosti, že štátne orgány si uvedomujú verejnú potrebu a jej naplnenie zabezpečujú spolu so súkromným investorom vo verejnom záujme. Táto spolupráca rozširuje nové možnosti financovania a prevádzkovania projektov verejného záujmu, akými projekty IDS nesporne sú. Implementácia IDS je vzhľadom na vysoké výdavky a ich efektívne využitie zo zdrojov verejných rozpočtov značne problematická. Podľa [1] existujú tieto základné opodstatnenia na vytváranie partnerstva so súkromným sektorom: 1. dopravná telematika vytvára trhy s novými výrobkami a službami 2. implementácia služieb dopravnej telematiky je nesmierne náročná na mobilizáciu kapitálu 3. dopravná telematika je realizovaná na dopravnej infraštruktúre, ktorá je vlastníctvom štátu pričom jej správu zabezpečujú verejné organizácie 4. dopravná telematika integruje potreby a aktivity verejného a súkromného sektora. Súkromný sektor hrá významu úlohu nielen v procese realizácie, ale aj v procese plánovania systémov. Spolupráca zlepšuje vzťahy vo vnútri aj medzi verejným a súkromným sektorom, spoločnosťou a používateľmi dopravnej telematiky pri zabezpečení maximálnych prínosov. Minimalizuje potrebu nových orgánov pre zabezpečenie stratégie a vytvára prostredie pre súťaženie. Oba sektory si navzájom vymieňajú svoje skúsenosti a spoločne ich aplikujú pri zabezpečovaní služieb dopravnej telematiky. Základným východiskovým bodom partnerstva verejného a súkromného sektora je ich vzájomné zdieľanie nákladov, rizík a ziskov plynúcich z prevádzky projektu IDS. Pokiaľ je verejný sektor ochotný zdieľať náklady a riziká s verejným sektorom na vytvorenie ziskových príležitostí, môže takýmto spôsobom častokrát pritiahnuť súkromné 1 príspevok je výstupom vedeckého projektu CISKO, Š. a kol. :Ekonomické aspekty inteligentného dopravného systému (dopravnej telematiky) v odbore cestnej dopravy, projekt VEGA 1/12349/04, ŽU v Žiline, FPEDaS „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 125 investície. Vo všeobecnosti súkromný sektor vyžaduje minimálne taký zisk, aký možno dosiahnuť pri inej investícii s porovnateľným rizikom. K dosiahnutiu dobrého vzťahu s prácou súkromného partnera, je potrebná vzájomná dôvera, schopnosť akceptovať a zdieľať riziká a neistoty. Prínosy pre každého z partnerov by mali byť primerané prostriedkom, ktoré vynaložili, hlavne v oblasti delenia príjmov, stanovenia racionálnych majetkových práv, a vlastníctva údajov. Významnou podmienkou realizácie projektov IDS vo forme partnerstva verejného a súkromného sektora je jeho schopnosť samostatnej ekonomickej existencie, schopnosť generovať pozitívne finančné toky. Budúcich investorov zaujíma nielen výška finančných tokov ale predovšetkým ich stabilita v čase. 3 OBCHODNÉ MODELY Existuje veľké množstvo rozdielnych spôsobov ako môže verejný a súkromný sektor spolupracovať aby spoločne využívali pokročilú technológiu na riešenie súčasných dopravných problémov. Každý z týchto rozdielnych spôsobov partnerstva môžeme považovať za obchodný model – konkrétny spôsob obchodovania. Každý obchodný model má rozdielne charakteristiky, napríklad povahu spolupráce, či ide o obchodovanie tovarov alebo služieb, typy zákazníkov na ktorých sa obchod zameriava (napr. ďalšie firmy alebo spotrebitelia) obchodná štruktúra atď. Základnými modelmi spolupôsobenia verejného a súkromného sektora pre IDS sú: 1. prevádzky s centralizáciou verejného sektora – financovanie, riadenie a hlavné riziká ostávajú na verejnej organizácii, súkromný sektor plní úlohu dodávateľa zariadení IDS, realizuje ich údržbu, opravy a špeciálne činnosti 2. zmluvne stanovené prevádzky – prevádzkovateľom systémov sa stáva súkromný sektor na základe verejného obstarávania, verejný sektor realizuje riadenie a kontrolu 3. prevádzky s výhradným právom (franchising) – poskytovanie služieb IDS je plne delegované na súkromný sektor, verejný sektor zabezpečuje dohľad 4. súkromné – konkurenčné prevádzky – najliberálnejšia forma spolupráce verejného a súkromného sektora, v tomto prípade majú verejné organizácie najmenší vplyv na proces riadenia. Uvedené modely spolupôsobenia verejného a súkromného sektora sú diferencované predovšetkým mierou rizika, ktoré z nich vyplýva. Pre odvetvie dopravnej telematiky nie je možné preferovať niektorý z uvedených modelov, ktorý by priniesol najvýraznejší efekt spolupráce a zabezpečil najväčšie prínosy pre obe strany. Rozhodnutie a výber vhodného modelu spolupôsobenia musí zohľadňovať konkrétne podmienky, možnosti a záujmy verejného a súkromného sektora. Pri vytváraní partnerstiev verejného a súkromného sektora očakávame, že sa súkromný sektor zaviaže investičným vkladom a tvorivosťou. Poskytovanie verejných služieb je zverené súkromnému sektoru. Verejný sektor nakupuje tieto služby od súkromného sektora, ktorý spravidla zodpovedá za výstavbu, prevádzku a údržbu zariadení IDS, ktoré na konci zmluvného vzťahu predá verejnému sektoru. Ako príklad úspešného spolupôsobenia oboch sektorov možno uviesť projekt realizovaný v USA (štáty New York a Minnesota), ktorý zabezpečuje službu núdzového volania aktivujúceho sa pri dopravnej nehode prostredníctvom snímacích systémov inštalovaných priamo vo vozidle. Týmto spôsobom sa používatelia mobilných telefónov môžu v momente nehody spojiť so službami núdzového volania automatickým vytočením čísla 911. Služby núdzového volania zahŕňajú notifikáciu súkromných aj verejných poskytovateľov núdzových služieb ako napríklad odťahová služba, sanitka, policajné zložky. Schopnosť pritiahnutia súkromného kapitálu je vysoká, nakoľko motoristi prejavili veľkú ochotu platiť za službu núdzového volania. Aj keď sa zdá, že účasť organizácií, zaoberajúcich sa reakciou na núdzové situácie zo súkromného tak aj verejného sektora je podstatná, je možné, aby služba tiesňového volania a notifikácia boli delegované výhradne na súkromný sektor. Výrobcovia automobilov sériovo inštalujú snímacie systémy do vozidiel a mobilní operátori dokážu plne uspokojiť potrebu prenosu núdzových volaní na telefónne číslo 911. V konečnom dôsledku by súkromný sektor zabezpečoval prevádzku služby núdzového volania bez potreby financovania z verejných rozpočtov. Z tohto dôvodu sa partnerstvo eliminuje len na zložky týkajúce sa jednotlivých poskytovateľov núdzových služieb. Verejným prínosom tejto aplikácie IDS je rýchly reakčný čas na nehodu, čo má pozitívny vplyv na operatívne zmiernenie následkov dopravnej nehody. Za najvýraznejšie výhody plynúce zo spolupôsobenia verejného a súkromného sektora môžeme považovať: • znižovanie zaťaženia verejných rozpočtov, ušetrené prostriedky možno použiť na financovanie odvetví, kde spolupôsobenie verejného a súkromného sektora nie je možné • prerozdelenie rizík (technických, prevádzkových, finančných) medzi oba sektory • zvyšovanie efektívnosti pri implementácii a prevádzkovaní aplikácií IDS prostredníctvom úspory nákladov v porovnaní s prevádzkovaním IDS výhradne súkromným sektorom • súkromný sektor alokuje svoje disponibilné zdroje, čo pozitívne vplýva na rozvoj finančného trhu „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 126 • • využitie kreativity súkromného sektora, pružné prispôsobovanie sa požiadavkám používateľov IDS verejný sektor je odbremenený od poskytovania služieb IDS konečným používateľom, čím sa môže viac sústrediť na regulačné funkcie. Európska komisia dúfa, že zavedením nových postupov týkajúcich sa zadávania verejných objednávok dosiahne väčšie zapojenie súkromného kapitálu do financovania IDS. Pravidlá verejného obstarávania a objasnenie pravidiel aplikovateľných na objednávky verejných prác vyúsťujú do zapojenia súkromného sektora v čo najskoršej etape projektových prác a snažia sa o čo najväčšiu právnu istotu pri plánovaní. Skúsenosti tiež ukázali, že ustanovenie jednej osoby zodpovednej za získavanie a využívanie finančných prostriedkov je rozhodujúce pre úspech projektov, na ktorých sa podieľa súkromný sektor. ZÁVER Súčasné svetové trendy sú jasným dôkazom, že vyhľadávanie tesnej spolupráce verejného a súkromného sektora v progresívne vyvíjajúcom sa odvetví dopravnej telematiky je viac ako nutnosťou. Tento problém je častým predmetom diskusií a je kľúčovým hľadiskom masovej implementácie dopravnej telematiky. Budovanie a prevádzka komplexných systémov akými telematické systémy nesporne sú, vyžadujú bezproblémové fungovanie partnerských vzťahov verejného a súkromného sektora založených na rovnoprávnosti, správnom rozložení rizika, jasne vymedzených úlohách a vlastníckych vzťahoch. Rozvojové stratégie musia súkromný sektor motivovať k aktívnemu vyhľadávaniu príležitostí, ktoré dopravná telematika ponúka a iniciovať inovačné riešenia. LITERATÚRA [1] HOFFMAN, S. Scotia Forging a Public/Private Partnership for Better Driver Information. In 2nd World Congress on ITS. Tokio : VERTIS, 1995. [2] BOOZ, A.; HAMILTON, I. Guidelines for Enhancing ITS Public/Private Partnerships in Wisconsin (Final report), May 2000. [3] REŽŇÁKOVÁ, M. Financování investičních projektů veřejného zájmu. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Globalizácia a jej sociálno-ekonomické dôsledky´04. Žilina : Žilinská univerzita, EDIS 2004. [4] SCHLOSSER, T. Inteligentné dopravné systémy. Bratislava : Jaga group, 2001. [5] CISKO, Š. et al: Ekonomické aspekty Inteligentného dopravného systému (dopravnej telematiky). projekt VEGA 1/1239/04. [6] CISKO, Š. et al: Technológia a služby inteligentnej dopravy v podmienkach SROV. Štátny výskumný projekt, ŽU v Žiline 2004. [7] GREGOVÁ, E. Regionálne aspekty globalizácie: nová úloha konkurenčnej schopnosti regiónu. In Globalizácia a jej sociálno-ekonomické dôsledky ´05: Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Rajecké Teplice : 2005. ISBN 80-8070-463-5. [8] GREGOVÁ, E. Regionálna politika v kontexte integračných procesov. In Trendy hospodárskeho a sociálneho rozvoja v krajinách EU. Zborník medzinárodnej vedeckej konferencie. Trenčín : 2005. ISBN 80-8075-095-5; ISBN 80-8075- 094-7 (CD). Adresa: Ing. Pavol Kráľ Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: Pavol.Kráľ@fpedas.utc.sk „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 127 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 128 THE FITTING AND FORECASTING OF ECONOMIC TIME SERIES MODELS BY SVM´S METHOD Milan Marček Žilinská univerzita v Žiline Abstract: In Support Vector Machines (SVM´s), a non-linear model is estimated based on solving a Quadratic Programming (QP) problem. Based on work [1] we investigate the quantifying of econometric structural model parameters of inflation in Slovak economics. The theory of classical Phillips curve [7] is used to specify a structural model of inflation. We provide the fit of the models based on econometric approach for the inflation over the period 1993-2003 in the Slovak Republic, and use them as a tool to compare their approximation and forecasting abilities with those obtained using SVM´s method. Some methodological contributions are made for SVM implementations to the causal econometric modeling. The SVM´s methodology is extended for economic time series forecasting. Keywords: Econometric modelling, SVM´s method, quadratic programming, time series forecasting 1 INTRODUCTION This contribution considers the econometric modelling of inflation in the Slovak Republic. The main tools, techniques and concepts involved in econometric modelling of inflation are based on the Phillips concept [7]. According to the Phillips inflation theory the variable inflation is generated on a set of underlying assumptions. In any case, the analysed inflation rates are explained by the behaviour of another variable or a set of variables, in our case by the wages and the unemployment (independent variables). In this paper the resulting SVM´s are applied using an ε-insensitive loss function developed by V. Vapnik. We motivate the approach by seeking a function which approximates mapping from an input domain to the real numbers based on a small subset of training points. The paper is organised as follows. The next section will provide a quick overview of the concept of SVM´s theory. Section 3 analyses the data, discuses statistical estimator and SVM estimator, presents the fitted inflation rate values by the classical statistical method and SVM´s models, discusses the circumstances under which SV regression outputs are conditioned and corresponding interpretation of SV regression results is also considered. Section 4 extends the SVM´s methodology for economic time series forecasting. A section of conclusions will close the paper. 2 SUPPORT VECTOR FOR FUNCTIONAL APPROXIMATION This section presents quickly a relatively new type of learning machine – the SVM applied in the regression (functional approximation) problems. For details we refer to [2]. The general regression learning task is set as follows. The learning machine is given n training data, from which it attempts to learn the input-output relationship y = f (x ) , where n { x i , y i ∈ ℜ n × ℜ }, i = 1,2,..., n consists of n pairs { yi , xi } i =1 . The xi denotes the ith input and yi is the ith output. The SVM considers the regression functions of the form n f ( x) = ∑ (α i − α i* )ψ (x i , x j ) + b (1) i =1 where α i , α i* are positive real constants (Lagrange multipliers), b is a real constant, ψ (. / .) is the kernel function. Admissible kernels have the following forms: ψ ( x i , x j ) = x Ti x j (linear SVM) ψ (x i , x j ) = (x Ti x j + 1) d (polynomial SVM ( of degree d), ψ ( x i , x j ) = exp − θ x i − x j 2 2 ) (radial basis SVM), where θ is a positive real constant and other (spline, b-spline, exponential RBF, etc.). The Support Vector regression approach is based on defining a loss function that ignores errors that are within a certain „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 129 distance of the true value. They are different error (loss) functions in use and that each one results from a different final model. Next we will use the Vapnik´s ε-insensitive loss function. Formally, this leads to the solving of the Quadratic Programming problem [3]. After computing Lagrange multipliers α i and α i , one obtains the form of (1) [5], i.e. * n T f ( x) = ∑ (α i − α i* )ψ ( x i , x j ) + b = f ( x, w ) = w x + b (2) i =1 where w = ( w1 , ..., wn ) are weights that are the subject of learning. Finally, b is computed by exploiting the KarushKuhn-Trucker (KKT) conditions [3], i.e. n = − b y (α i − α i* )ψ (x i , x k ) − ε ∑ k i =1 n b = y − (α − α * )ψ (x , x ) + ε ∑ k i i i k i =1 for α k ∈ (0, C ), (3) for α k* ∈ (0, C ). 3 CAUSAL MODELS, EXPERIMENTING WITH NON-LINEAR SV-REGRESSION To study the modelling problem of inflation quantitatively the quarterly data from 1993Q1 to 2003Q4 was collected concerning the consumption price index CPI, aggregate wages W and unemployment U. Figure 1. Natural logarithm of quarterly inflation from January 1993 to December 2003 Experimenting with the linear transfer function models [1], the resulting reasonable causal model formulation was found ^ (4) CPI t = 0.292 + 0.856 CPI t −1 which is the first-order autoregressive process (Markov process). A graph of the historical (CPIt) and the fitted values for causal (CPIt^) inflation model (4) is presented in Figure 3. The model follows the pattern of the actual very closely. If CPIt exhibits a curvilinear trend, one important approach to generating an appropriate model is to regress the CPIt against time. In Table 1 the SVR results of inflation were also calculated using an alternative time series model expressed by the following SVR form n C Pˆ I t = ∑ wiϕ i ( x t ) + b (5) i =1 which is a time series model where x t = (1,2, ..., 43) is the vector of time sequence (regressor variable). One crucial design choice is to decide on a kernel. Creating good kernels often requires lateral thinking: many measures of similarity between inputs have been developed in different contexts, and understanding which of them can provide good kernels depends on insight into the application domain. The Figure 2 shows SVM learning by using various kernels. In Fig. 2a we have a piecewise-linear approximating function, while in Fig. 2b and Fig. 2c we have a more complicated approximating function. Both functions agree with the training points, but they differ on the three y values, they assign to other x inputs. The functions in Fig. 2d and Fig. 2e apparently ignore some of the example points but are good for extrapolation. The true f (x) is unknown, and without further knowledge, we have no way to prefer one of them, and so to resolve the design problem of choosing an appropriate kernel in our application. For example, the objective in pattern classification from sample data is to classify and predict successfully new data, while the objective in control applications is to approximate non-linear functions, or to make unknown systems follow the desired response. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 130 Fig. 2a Fig. 2b Fig. 2c Fig. 2d Fig. 2e Fig. 2f Figure 2. Training results for different kernels, loss functions and σ of the SV regression (see Tab 1). The original functions (plus points), the estimated functions (full line), the ε -tube (dotted lines) are shown. Fig. a, c, d, e, f correspond to a good choice of the parameters, Fig. b corresponds to a bad choice. The results shown in Table 1 were obtained using ε -insensitive loss function ( ε = 0.2), with different kernels and degrees of capacity C = 105. We used partly modified software developed by Steve. R. Gunn [4] to train the SV regression models. The use of SV regression is a powerful tool to the solution many economic problems. It can provide extremely accurate approximation of time series, the solution to the problem is global and unique. However, these approaches have several limitations. In general, as can by seen from QP solving, the size of the matrix involved in the QP problem is directly proportional to the number of training data. For this reason they are many computing problems in which general quadratic programs become intractable in their memory and time requirements. To solve these problems they have been introduced many modified versions of SVM´s. For example the generalized version of the decomposition strategy is proposed by Osuna et al. [6], the so-called SVMlight proposed by Thorsten [9] is an implementation of an SVM learner which addresses the problem of a large task, and finally, in [8] a modified version of SVM´s so-called least squares SVM´s (LS-SVM´s) is introduced for classification and non-linear function estimation. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 131 Table 1. The SV regression results of different choice of the kernels on the training set (1993Q1 to 2003Q4). In two last column the approximation and extrapolation performances are analysed. See text for details. Fig.2 A B C D E F (4) MODEL causal causal causal causal causal time series KERNEL exp. RBF RBF RBF polynomial polynomial RBF σ DEGREE-d 1 1 0.52 2 3 0.52 LOSS FUNCTION ε ε ε ε ε - insensitive - insensitive - insensitive - insensitive - insensitive Quadratic R2 0.9711 0.8525 0.9011 0.7806 0.7860 0.9999 0.7762 RMSE 0.0456 0.0090 0.0497 0.0191 0.0179 0.5556 0.0187 4 FORECASTING WITH SV-REGRESSION MODELS Unfortunately, the SVM´s method does not explicitly define how the forecast is determined, the point estimates of the fitted model are simple values without any degree of confidence for the results. Despite this fact, the point estimates for the large data sets can be calculated. The entire data set is partitioned into two distinct data sets: the training data set, i.e. the sample period for analysis, and the validation data set as the time period from the first observation after the end of the sample period to the most recent observation. The parameters C, σ , ε must be tuned as follows. First an SV machine is estimated on a training set by solving QP. Secondly, the performance is evaluated on a validation set. The parameter set with the best performance on the validation set is chosen. With these v parameters, the point estimates of the ex-post forecast may be calculated by simply putting the values of the vectors x j and x i into the following SV regression f ˆ(x ) = ∑ (α i =1 ...T j =1...τ i − α i* )ψ (x vj , x i ) + b (6) where T denotes the sample training period ends, τ is the forecasting horizon, i.e. the number of data points on the validation set, α i , α i* are known real constants (Lagrange multipliers), b is known parameter (bias), x i is a Tdimensional vector of the inputs, f (ˆx) are the point estimates or forecasts of the series of yt predicted at the point x vj = ( x1v , x2v , ..., xmv ) , and ψ (. / .) denotes the admissible kernel function used in the fitting phase of the SV regression model. An obvious limitation to the use of causal models is the requirement that independent variables must be known at the time the forecast is made. In our case, the new CPI value is correlated with the CPI value one quarter previous. This fact may be used by obtaining one-step ahead forecast of the CPI value operating on a moving horizon basis. Generally, we denote the current period by T, and suppose that we will forecast the series yt in period T +1 (T = n, τ=1). The forecast for future observation CPˆ I t is generated successively from the Eq. (6) by replacing the vector of the independent variable x vj with CPIT. As a new observation become available, we may set the new current period T+1 to T and compute the next forecast again according to the Eq. (6). In situations where the independent variables are mathematical functions of time, the point estimates or forecasts of CPI T +τ are just values of the Eq. (6) at the points x vj = (T + 1, T + 2, ..., T + τ ) . As three new observations become available, the ex ante summary forecast statistics (RMSE) may be calculated. The RMSE statistics generated by each SVM´s and dynamic model (4) respectively are given in Table 1. As illustrated in Table 1, a curve fitted with many parameters follows all fluctuations (the R2´s values increase) but is poor for extrapolation (the RMSE´s values increase, too, i.e. the forecast accuracy decreases). The model in Fig. 2b gives best predictions outside the estimation period and clearly dominates the other models. It should be pointed out that we are ranking the seven models within one category of the forecast summary statistics. This is not a statistical test between models, but one way of trying to determine subjectively which of the models generates best the data of the inflation process. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 132 5 CONCLUSION In this paper, we have examined the SVM approach to study linear and non-linear models on a time series of inflation in the Slovak Republic. For the sake of approximation abilities we evaluated eight models. Two models are based on causal multiple regression in time series analysis, and six models are based on the Support Vector Machines methodology. Using the disposable data a very appropriate econometric model is the regression (4) in which the lagged dependent variable CPI t −1 can substitute for the inclusion of other lagged independent variables ( Wt −1 ,U t −1 ). The benchmarking was performed between traditional statistical approaches and SVMs in regression approximation tasks. The SVM approach was illustrated on the regression function of (4) which was developed by statistical tools. As it is visually clear from Figures 2, this problem was readily solved by a SV regression with excellent approximation. Finally, the paper has made some methodological contribution for SVM implementations to the causal econometric modeling and extended the SVM´s methodology for economic time series forecasting. ACKNOWLEDGEMENT The work on this contribution was supported by the grant VEGA 1/2628/05. REFERENCES [1] ADAMČA, J.; MARČEK, M.; PANČÍKOVÁ, L. Some results in econometric modelling and forecasting of the inflation in Slovak economics. Journal of Economics, 52, No. 9, 1080 – 1093, 2004. [2] CRISTIANI, S. N.; TAYLOR, J. An introduction to support vector machines. Cambridge : University Press, 2000. [3] FLETCHER, R. Practical methods of optimization. John Wiley and Sons, Chichester and NY, 1987. [4] GUNN, S., R. Support Vector Machines for Classification and Regression. Technical Report, Image Speech and Intelligent Systems Research Group, University of Southampton, 1997. [5] KECMAN, V. Learning and Soft Computing. The MIT Press, Cambridge, Massachusetts, London, Rngland, 2001. [6] OSUNA, R. F.; GIROSI, F. An improved training algorithm for support vector machines. In J. Principe, L. Gile, N. Morgan, and E. Wilson editors, Neural Networks for Signal Processing VII – Proceedings of the 1997 IEEE Workshop, New York, 1997. [7] PHILIPS, A. W. The Relation between Unemployment and the Rate of Change of Money Wages in the United Kingdom, 1861-1957, Economica November, 1958. [8] SUYKENS, J. A. K.; Van GESTEL, T.; De BRANTER, J.; De MOR, B.; VANDEWALLE, J. Least Squares Support Vector Machines. World Scientific Pub. Co., Singapore, 2002. [9] THORSTEN, J. Making large-Scale SVM Learning Practical. In Advances in Kernel Methods - Support Vector Learning, chapter 11. MIT, 1999. Adresa: Milan Marček Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 133 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 134 MARKETING MANAŽMENT V PROCESE GLOBALIZÁCIE Milan Jedlička Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta PEDaS, Katedra ekonomiky, Univerzitná 8215/1, 010 26 Žilina, SR Abstrakt: Marketing a trhové ekonomiky – marketing a transformujúce sa ekonomiky – marketing a globalizujúci sa svetový trh – najdôležitejšie problémové oblasti uplatňovania marketingu – odporúčania na zvyšovanie úrovne uplatňovania marketingu. Kľúčové slová: Trh, marketing, trhová ekonomika, marketingový manažment, globalizačné procesy. ÚVOD Súčasné problémy pri fungovaní a rozvoji trhovej reality z hľadiska výslednej kvantity a kvality manažovania trhových procesov prebiehajúcich či už na makroúrovni, alebo mikroúrovni sa možno neočakávane a takisto aj paradoxne nezjednodušujú, ale naopak komplikujú. Obzvlášť je možné takýto priebežný stav evidovať najmä v transformujúcich sa ekonomikách, kde viaceré dôležité funkčné podmienky nie sú ešte splnené, resp. dostatočne rozvinuté, takže dochádza k rôznym nerovnovážnym stavom, neočakávaným šumom a aj poruchám. Na druhej strane nemožno nevidieť, že aj v najvyspelejších ekonomikách sveta dochádza k viacerým podobným javom. Ba možno bez veľkých a vyčerpávajúcich analýz konštatovať, že vývojové tendencie vo svetovej ekonomike už v dlhšom časovom úseku neposkytujú prílišnú dávku optimizmu. Takéto skôr pesimistické tendencie zjavne neimponujú najmä tzv. odborníkom, ktorí zastávajú v podstate dnes už archaické stanovisko, že "akási neviditeľná ruka trhu sama vyrieši všetky problémy" fungovania a ďalšieho vývoja trhu. Pragmatickejší a realistickejší odborníci sa spoliehajú najmä na globalizáciu svetového trhu, nakoľko toto riešenie celkom určite poskytuje viacero pozitívnych výziev. V prvom rade ide o celkové rozšírenie trhu a následne tiež o už spomenuté zvyšovanie konkurencie, čo v konečnom dôsledku prinesie aj zvýšenie výslednej ponukovodopytovej kvality. Predložený príspevok rozhodne nemá za cieľ riešiť širšie makroekonomické vyhliadky, respektíve dôsledky celosvetových globalizačných tendencií, no chce sa dotknúť mikroekonomickej úrovne z hľadiska marketingu a jeho miesta a postavenia v celom procese. MARKETING A SÚČASNOSŤ Jedna významná zákonitosť, resp. jeden východzí bod pre úvahy o mieste a postavení marketingu je neoddiskutovateľne zrejmý, celý globalizačný proces a s tým súvisiace úlohy, nie je možné analyzovať a následne aj riešiť bez akceptovania a následného využívania marketingu. Od miery akceptovania a využívania marketingu v trhovej realite, či si to uvedomujeme a pripúšťame, alebo nie, sa odvíjajú v tomto prípade najprv ekonomické, ale následne aj sociálne procesy, ich podstata a obsah a samozrejme tiež dôsledky. Môžeme filozofovať o tom či je vhodnejšia koncepcia riešiť najprv ekonomické a až potom sociálne príčiny a dôsledky, alebo je lepší opačný prístup, no v konečnom dôsledku sa riešeniu takto orientovaných úloh nevyhneme. Takže diskutovať, navrhovať a uplatňovať riešenie je nevyhnutnosťou súčasnej teórie aj praxe. Práve preto sa tento príspevok bude zaoberať v prvom časti marketingom a jeho úlohou a následne aj jeho obsahom v „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 135 súčasnej trhovej realite súvisiacej s už spomínanou globalizáciou svetového trhu. Osobitným cieľom tohto príspevku bude vyšpecifikovať niektoré dôležité odporúčania v oblasti uplatňovania marketingového manažmentu pre manažérov pôsobiacich predovšetkým v rámci slovenskej ekonomiky. Práve tieto odporúčania by mali byť čiastočnou pomôckou pri vstupe a pri existovaní v rámci uvedených globalizačných procesov. Marketing, resp. marketingový manažment ako vedná disciplína alebo konkrétna riadiaca činnosť v podnikateľskom prostredí práve na základe konštatovaného zaznamenáva v súčasnosti veľmi prudký rozvoj. Trhová ekonomika a marketing sú totiž spojené nádoby, resp. marketing je pupočnou šnúrou trhovej ekonomiky. Bez marketingových aktivít nemožno trh vytvárať, využívať, regulovať a taktiež rozvíjať. Stav, keď marketing plní vo väčšine progresívne riadených firiem tzv. premosťujúcu (systémovú či integračnú) funkciu (2), keď rozhodujúcu úlohu a zodpovednosť za komunikáciu medzi internými procesmi a činnosťami a externým prostredím zastúpeným hlavne zákazníkmi a dodávateľmi nesie marketing, takýto stav je trhovou nevyhnutnosťou, pokiaľ chce firma, alebo celá ekonomika dlhodobejšie a zásadnejšie profitovať na celosvetovom trhu. Takto formovaná a dosiahnutá tendencia je spojená s rozvojom marketingu, ktorý mal svoj zásadný počiatok v povojnovom období, no rozhodujúci posun nastal v šesťdesiatych rokoch, keď predovšetkým v oblasti marketingovej teórie došlo k výraznému kvalitatívnemu kroku v oblasti systémového vnímania a následne taktiež uplatňovania marketingového manažmentu. Samozrejme bez príčiny, nie je ani dôsledku. Predošlé konštatovanie bolo konštituované viacerými evolučnými, ale aj revolučnými zmenami. Súviselo to a ešte aj súvisí rozhodne s viacerými faktormi, z ktorých možno označiť za rozhodujúce predovšetkým tieto: • rozširovanie výroby a sortimentu tovarov vyplývajúce z povojnového stavu a zo zvýšeného záujmu v podstate po akomkoľvek tovare, • zásadné zmeny vo vedeckotechnickej oblasti a z toho vyplývajúce nové objavy, ktoré vytvárali podhubie pre zmenené sociálnoekonomické trendy, čo v konečnom dôsledku ovplyvnilo aj trhové procesy a ich spoločenské dôsledky, • konkurenčný súboj dvoch "svetových blokov" najmä po stránke politickej, sociálnej a ekonomickej, prinášajúci okrem viacerých negatív aj mnohé, ba dokonca možno konštatovať, že prevažujúce pozitíva, nakoľko monopolizmus je nepriateľom temer každého rozvoja, • zvyšovanie technologickej úrovne vo všetkých oblastiach výroby, z čoho logicky vyplynuli vyššie výrobné kapacity a následne tiež nové prístupy v oblasti skvalitňovania produkcie, • rozširovanie trhovej ponuky nielen o nové hmotné produkty, ale rozšírenie hlavne ponuky služieb, resp. vytváranie synergických trhových efektov doplňovaním hmotných produktov o nehmotné prvky (sofistikovanie tovarov), • zvyšovanie životnej úrovne temer v celosvetovom meradle, čo výrazne prispelo k rastu a rozvoju dopytových tendencií, k formovaniu nových typov zákazníkov, ktorí v mnohých prípadoch generovali nárast tovarovej produkcie, ako aj tvorbu nových typov tovarov, • využívanie progresívnych teoretických poznatkov v oblasti systémových vied, následne tiež v manažmente, či už v jeho vedeckej oblasti, alebo v rámci praktického podnikateľského života, presnejšie v marketingovom, finančnom a personálnom manažmente, • výraznejšie prepojenie vedeckých a teoretických poznatkov s praktickými poznatkami a zručnosťami, s cieľom dosiahnuť synergický efekt a zvýšenie kvality aj v oblasti formovania a výchovy nového typu riadiacich pracovníkov, • nástup nového typu manažérov do podnikateľskej sféry, títo manažéri majú komplexnejšiu a odborne aj skúsenostne prepracovanejšiu prípravu, pričom ich výsledná kvalita je determinovaná najmä na novoformované prístupy v oblasti komunikácie so zákazníkom, • výrazný rozvoj informatiky vo vednej aj praktickej rovine a následné geometrické zvýšenie kvantity aj kvality využívania informačných technológií, či už v rámci uplatňovania celospoločenskej, marketingovej, či ďalších typov komunikácie, atď. Uvedené tendencie sa v plnej miere prejavovali predovšetkým vo vyspelých svetových ekonomikách, no ich ozveny a čiastočné či zásadnejšie pôsobenie buď v širšom, alebo užšom meradle bolo viditeľné taktiež v bývalom "socialistickom bloku", teda aj v rámci našej ekonomiky. MARKETING A BUDÚCNOSŤ Jednotlivé tendencie vyšpecifikované v predošlej časti nemožno automaticky preniesť do slovenského trhového „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 136 prostredia. No môžu poslúžiť ako modelové východisko pre predpokladaný budúci stav vo formujúcej a transformujúcej sa slovenskej ekonomike. Keď prihliadneme na uvedené, resp. na doplňujúce tendencie, typické na naše pomery (tieto nie sú bližšie popísané vzhľadom na rozsah príspevku), tak rozhodujúce sú nasledovné odporúčania v oblasti využívania marketingového manažmentu. ORGANIZAČNÁ SYNERGIA VO VRCHOLOVOM MANAŽMENTE Marketingový manažment by mal byť vo väčších firmách samostatným útvarom, ktorý je organizačne začlenený priamo pod generálneho riaditeľa ako firemný útvar s osobitným postavením a s jasne a systémovo vymedzenými kompetenciami a aktivitami, ktoré by vylúčili možnosť nekoordinácie trhovej reaktibility a slabú synergiu a efektívnosť pri spolupráci s ostatnými útvarmi a činnosťami firmy. ZABEZPEČENIE PERSONÁLNYCH OTÁZOK Stále evidentný nedostatok odborníkov na uplatňovanie marketingového manažmentu by mali riešiť firmy systémovo a s výhľadom na dlhšie obdobie. Je treba využiť minimálne dve najtypickejšie cesty. V prvom rade hľadaním a získavaním kompetentných odborníkov v externom prostredí a v druhom rade postupným a systematických dovzdelávaním vlastných manažérov pôsobiacich v samotnej firme. AKCELERÁCIA MARKETINGOVÉHO VÝSKUMU V rámci predvýrobnej etapy, najmä v oblasti výskumu, je treba vziať na vedomie, že okrem technického výskumu smerovaného k následnému vývoju nových produktov, resp. k ich inovácii, je taktiež marketingový výskum a tento by mal vo väčšine prípadov prechádzať technický výskum. Jeho úlohou by malo byť získavanie takých plnohodnotných (relevantných informácií), ktoré je možné následne využívať pri aplikovaní marketingovej komunikácie. BUDOVANIE ANALYTICKÉHO INFORMAČNÉHO POTENCIÁLU V rámci analytických aktivít by mali kvalitne manažérsky vybavené firmy zmapovať najprv súčasný slovenský trh a následne podľa rozsahu trhových príležitostí a rizík minimálne trh napríklad v stredoeurópskom priestore. V prípade nedostatku trhových príležitostí a s postupujúcou tendenciou globalizácie trhu pripravovať sa na rozšírenie marketingového výskumu v širšom trhovom priestore (európskom, resp. celosvetovom rozsahu). Pokiaľ však firma nedisponuje dostatkom vysokokvalifikovaných analytikov, je potrebné si objednať takýto marketingový výskum v externých výskumných firmách, pretože žiadny podnikateľský subjekt nemôže v dlhšom časovom horizonte úspešne podnikať bez potrebných informácií pre strategické marketingové rozhodovanie. BUDOVANIE MARKETINGOVÉHO INFORMAČNÉHO SYSTÉMU Každá marketingovo orientovaná firma musí jednoznačne disponovať fungujúcim marketingovým informačným systémom, pre ktorý sú získavané, analyzované a spracovávané plnohodnotné informácie, ktoré potom môže využívať marketingový manažment pre marketingové rozhodovanie. BUDOVANIE FIREMNÉHO IMIDŽU Obzvlášť zvýrazniť využívanie vzťahov s verejnosťou najmä s orientáciou na zahraničie, nakoľko slovenské firmy tam nie sú príliš známe. Pozitívne vnímanie trhovej existencie firmy, prostredníctvom budovania, rozvíjania a posilňovania imidžu firmy je nevyhnutnosťou na stále sa rozširujúcom, komplikovanejšom a komunikačne presýtenejšom celosvetovom trhu. POSILNENIE KOMUNIKAČNEJ SYNERGIE Využívať synergicky všetky základné nástroje marketingovej komunikácie pri získavaní nových zákazníkov a objednávok. Okrem nie vždy príliš vhodnej a výrazne viac využívanej reklamy pri ovplyvňovaní trhu, podstatne posilniť využívanie aj ďalších základných nástrojov marketingovej komunikácie (osobný predaj, podporu predaja a vzťahy s verejnosťou) a dosiahnuť optimálnu komunikačnú synergiu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 137 AKTÍVNE HĽADANIE NOVÝCH ZÁKAZNÍKOV Firmy by nemali tŕpne čakať a spoliehať sa na to, že ich zákazník objaví a príde k ním sám od seba s dopytovými potrebami. Firmy musia znásobením komunikačných prístupov, ba dokonca pri zásadnejších obchodných prípadoch, osobnými návštevami zákazníkov a aktívnou a sústredenou komunikáciou s nimi vytvárať predpolie pre budúce rozšírené marketingové príležitosti. AKTIVIZÁCIA SPOTREBITEĽOV Povýrobná etapa, ktorá je v súčasnej podnikateľskej praxi chápaná príliš zúžene (skôr sa orientuje len na predajnú a distribučnú funkciu), by mala pôsobiť systémovejšie, a to najmä v zmysle komplexného a integrovaného chápania marketingového manažmentu. Výraznejšie posilniť marketingovú komunikáciu najmä po predaji s cieľom poznať spotrebiteľské postrehy najmä v oblasti ponákupných služieb, prípravy novej ponuky, na príprave ktorej sa čoraz častejšie zúčastňujú aj spotrebitelia ap. BUDOVANIE INTEGROVANEJ MARKETINGOVEJ KOMUNIKÁCIE Imperatívom pre budúcnosť najmä vo vysokokonkurenčnom svetovom trhovom prostredí je budovanie systému integrovanej marketingovej komunikácie vo firemnej praxi. Samozrejme je to skôr úloha pre firmy dlhšie pôsobiace na trhu, s kvalitným manažérskym potenciálom a s dobudovanou metodikou na tvorbu a rozvoj tohto dôležitého marketingového nástroja. Je zrejmé, že skôr či neskôr musí takýto systém vybudovať každá firma, ktorá chce dlhodobejšie dosahovať žiaduci trhový efekt. VYTVÁRANIE A ROZVÍJANIE TRHOVÝCH SEGMENTOV V rámci efektívnejšieho využívania marketingového manažmentu a následne aj marketingovej komunikácie by mala firemná prax posilňovať informačnú gramotnosť taktiež v oblastiach, kde doposiaľ nie je aktívne zázemie zákazníkov a hľadať nové, doposiaľ neodhalené príležitosti spojené buď s budovaním nových trhových segmentov, alebo s rozvojom pôvodných, ktoré neboli dostatočne informačne zabezpečené. EFEKTÍVNEJŠIE VYUŽÍVANIE INTERNETU Pri nenáročných a všeobecnejšie koncipovaných komunikačných aktivitách podstatne zvýšiť kvantitu a kvalitu využívania internetu ako nástroj „direct marketingu“ v marketingovej praxi, najmä prostredníctvom systémovo koncipovanej internetovej stránky, ktorá by tvorila významnú súčasť podporných komunikačných aktivít firmy. DOPRACOVANIE VHODNEJ STRATÉGIE MIESTA Pokiaľ je firma a jej priestorové rozmiestnenie situované príliš odťažito od jednotlivých segmentov trhu, tak v prípade obzvlášť zaujímavých trhových segmentov by mala firmy vytvoriť marketingové destinácie, v rámci ktorých by boli vykonávané rozhodujúce marketingové aktivity ako výskumu trhu, osobné priame či nepriame komunikačné pôsobenie, predaj, dodávku tovarov zákazníkovi ap. ZÁVER Marketing a jeho miesto a obsah, resp. jeho smerovanie a uplatňovanie najmä na mikroekonomickej úrovni na prelome tisícročí má jasný cieľ. Je a musí zostať imanentnou, a teda rozhodujúcou súčasťou firemného manažmentu pôsobiaceho v globalizujúcom sa celosvetovom trhovom prostredí. Rozhodne nestačí len o problematike systémového uplatňovania marketingu diskutovať na rôznych konferenciách či v rámci jednotlivých firiem. Nestačí marketingový manažment len formálne akceptovať a potom ho nevyužívať dôsledne a efektívne v riadiacej praxi. Takisto nemožno komplex marketingového manažmentu v žiadnom prípade zužovať napríklad len na problematiku masívneho využívania reklamy či budovania imidžu firmy. V pragmatickej rovine takéto prístupy vytvárajú predovšetkým krátkodobé efekty, ktoré sa skôr či neskôr obrátia proti firme a následne sa prejavia aj na trhu, či v širšom ekonomickom a sociálnom prostredí. Treba si uvedomovať, že marketingová podnikateľská filozofia je veľmi potrebná, no existuje a stále viac sa presadzuje aj spoločenská (synergická) podnikateľská filozofia, ktorá má za cieľ nielen uspokojovanie vlastných podnikateľských potrieb, ale aj širších spoločenských (sociálnych, zdravotných či environmentálnych) potrieb. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 138 LITERATÚRA [1] JEDLIČKA, M. Marketingový strategický manažment. Trnava : Magna, 2003. [2] KOTLER, P. Marketing podľa Kotlera. Praha : Victoria Publishing, 2002. Adresa: Doc. Ing. Milan Jedlička, PhD. Žilinská univerzita Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 139 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 140 QUANTITATIVE METHODS AND ARTIFICIAL INTELLIGENCE IN MANAGEMENT PREDICTION SYSTEMS Milan Marček, Dušan Marček Žilinská univerzita v Žiline Abstract: The general methodological framework of classical econometric (statistical) approach and soft computing approach are considered to forecast economic time series. Some theoretical concepts are discussed. The conducted experiments demonstrate our both approaches, and they are given in the literature included in references. Keywords: Time series analysis and forecasting, SC learning, econometric modelling, neural networks, agent systems. 1. INTRODUCTION Forecasting is a key element of management decision making. This is not surprising, since the ultimate effectiveness of any decision depends on a sequence of events following the decision. The ability to predict the uncontrollable aspects of these events prior to making the decision should permit an improved choice over that which would otherwise be made. For this reason, management systems for planning and controlling of an organization typically contain a forecasting function. The forecasting system is a part of a larger management system and, as a subsystem, interacts with other components of the total system to determine overall performance [12]. As mentioned in [12] to define the forecasting problem, we must start with the decision problem. Information from the forecasting process is to be used to improve the decision process. Therefore the nature of the decision to be made will dictate many of the desired characteristics of the forecasting system. A study of the decision problem should help answer question about what is to be forecast, what form the forecast should take, what time elements are involved and what accuracy is desired. The purpose of forecasting is to reduce the risk in decision making. The magnitude of the forecasting errors will depend on the forecasting system used. By including more resources to forecasting, we should be able to improve our forecasting accuracy and thereby eliminate of the losses resulting from uncertainty in the decisionmaking process. Procedures for generating forecasts can be broadly classified by how far into the future one is trying to predict, by whether the prediction is an actual value or a range of values, and by methods for generating forecasts as qualitative or quantitative depending on the extent to which mathematical and statistical methods are used. Qualitative methods involve subjective estimation through the opinions of experts. There usually are formal procedures for obtaining prediction in this manner, ranging from consolidation of the estimates of sales personnel to the use of Delphi-type methods to obtain a consensus of opinion from a panel of forecasters. These procedures may rely in part on marketing tests, customer surveys, sales force estimates, and historical data, but the process by which the information is used to obtain a forecast is subjective. In contrast to qualitative methods, quantitative methods employ statistical analysis of past data at various points in time. This quantitative approach to forecasting rests on the assumption that the identified pattern will continue into future. The quantitative methods based on statistical analysis assume that the process is stable and use this knowledge to extrapolate the process into the future. Quantitative models can be grouped into two types (two basic types of models are used): econometric or causal models and time series models. Over the past five years arose a new technique named soft computing. Soft computing it is not a closed and clearly defined discipline at present. It includes an emerging and more and less established family of problem-stating and problem-solving methods that attempt to mimic the intelligence found in nature. To day, the soft computing technology plays a pivotal role in numerous scientific and engineering pursuits that fall under the general rubric of human-centric systems [13]. In this text we are primarily concerned with short-term forecasting, i. e. up to a year in the future. Our purpose is to „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 141 present quantitative procedures for use in forecasting systems that routinely predict values of variables important in decision process. Next Chapter introduces the concept of econometric and time series modelling, demonstrates some of the classical and latest econometric models, discusses the use of decomposition techniques to model and forecast time series described by trend and seasonal components, and the use of co-integration concept. It introduces the autoregressive and direct smoothing procedures and transfer function models, presents, several applications illustrating this approach in practical situations. Chapter 3 examines the use of novel-modelling techniques. Indisputably, soft computing is one among them. Learning from experimental data (statistical learning) neural networks and fuzzy logic methods are three of the most important constituents of soft computing. Chapter 4 summarizes the different forecasting techniques presented in this text and gives outline of the further study. 2. THE CONCEPT OF ECONOMETRIC AND TIME SERIES MODELLING - CLASSICAL AND LATEST ECONOMETRIC MODELS The basic econometric formula for economic time series { y t } modelling is as follows for t = 1, 2, ..., N, (2.1) where is trend, the upward or downward movement of the data over a long period of time; seasonal component, a pattern of change in the data that completes itself within a calendar year and then is repeated on a yearly basis; and error , the erratic movements in the data that have no definable pattern. This method is known as decomposition technique. In this text for trend modelling, we consider the multiple regression causal model in which the independent variables given as xt1 , xt 2 , . . ., xtk are included to explain the behaviour of the time series { y t } to be forecast (the dependent variable), i.e. (2..2) ,t=1,2,. .n where b0 is regression intercept, bi are partial regression coefficients, for I = 1,2, ...,k, ut is random error term, for t = 1, 2, ..., n. There are many techniques that could be used to estimate the unknown parameters b0 and bi , i=1,2, ...,k, in model (2.2). A method used quite frequently is least squares, in which estimates of b0, bi are chosen to minimize the error or residual sum of squares. The least square estimator, is = (XTX)-1XTy (2.3) where y is an n × 1 column vector of the observation of the dependent variable, X is an n × (k+1) matrix of the regressor variables,. is a k + 1column vector of the unknown parameters, and u is an n × 1 column vector of the errors. Several new approaches to dynamic modelling in economics arose in last decade of 20th century. Indisputably, error correction models, vector autoregression and co-integration procedures are ones among them. These techniques are reviewed and contrasted with traditional economic modelling techniques. Both techniques are based on the econometric analysis of both stationary and non stationary processes, which may be linked by equilibrium relationships. Many of these techniques were studied, described, and recently consolidated and presented by Banerjee at al. [2], Engle and Granger [4] and Johansen [8]. An application of these techniques to the inflation modelling can be found in [1]. An equilibrium state is defined as one in which there is not inherent tendency to change An equilibrium state may or may not have the properties of either local or global stability” thus, it may or may not be true that the system tends to the equilibrium state when it is perturbed. However. In econometric analysis are generally considered only stable equilibria. An equilibrium relationship is expressed through a function f ( x1 , x 2 ,..., x n ) = 0 , which describes the relationships that hold among the n variables t1 to tn when the system is in equilibrium. The phrase “long-run equilibrium” is also used to denote the equilibrium relationship to which a system converges over time and entails a systematic comovement among economic variables which an economic system exemplifies precisely in the long-run [2]. Equilibrium relationships have played an explicit role. If there exists a stable equilibrium y t = a0 + a1 x1t the discrepancy { y t − a 0 − a1 x1t } evidently contains useful information since on average the system will move towards that „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 142 equilibrium if it is not already there. In particular { y t −1 − a 0 − a1 x1t −1 } represents the previous disequilibrium. When { y t − a 0 − a1 x1t } is positive, y t is to high relative to y t , and on average we might expect a fall in y in future periods relative to its trend growth. The term { y t −1 − a 0 − a1 x1t −1 } is called an error correction mechanism. According to the Granger Representation Theorem [4] , if an error correction model relates two variables they must be co-integrated. More details to the co-integration and error correction models can be found in [4], [6], [8]. Many industrial time series exhibit seasonal behaviour. There are several approaches to the analysis and modelling of seasonal component of the model (2.1) next we will concentrate on two techniques. The first one is called dummy variables which are probably the most widely used in econometric modelling and the second one is the Kalman filter. When the dependent variable is not adjusted for seasonal variations and yet displays patterns of seasonal variation, it is possible to account for the seasonal component (pattern) by using a set of dummy variables. The practical use of the dummy variables can be found in [1], [11]. Kalman filter uses a state space representation in the above structural model (2.1). In general , a state space representation of a discrete time series model has the form: Yt = G t x t + Wt , (2.4) x t = Ft x t −1 + Vt , where (2.5) , which can be either a scalar or a vector, is the process we observe and (2.4) is called the “observation equation”. depends on another process x t that can not be observed directly. x t , which is an vector in general, is referred as the “state” of the system at time t, and it evolves according to the “state equation” (2.5). , G t are known matrices. , and are independent Gaussian white noise variables with zero mean. The Kalman filtering technique can be used conveniently in the analysis of certain time series, once we write the time series model in a state space form. For a detailed treatment of the Kalman filter applied to seasonal economic time series see, for example [10], [11] An interesting approach was used dealing with the data of high frequency [14]. One of the major characteristic of intra daily returns are the strong intra week and intra day seasonalities. To filter these seasonal patterns a new time scale has been introduced, which is computed by enlargement highly volatile market periods, while less volatile periods are shortened. All investigations are then computed on the basis of equally spaced time series on this operational time scale. An another modelling approach developed by Box and Jenkins [3] is based on the main purpose of time series analysis which is to understand the underlying mechanism that generates the observed data and, in turn, the forecast the future values. It is assumed that the generating mechanism is probabilistic and that the observed series { y t } is a realisation of stochastic process { Y1 , Y2 ,..., Yt ,... }. Typically the process is assumed to be stationary and described by a class of linear models called autoregressive moving average (ARMA) models. An ARMA model of orders p and q (ARMA(p, q)) is defined by y t − φ1 y t −1 − φ 2 y t − 2 ... - +φ p y t − p = ε t + θ 1ε t −1 + θ 2 ε t − 2 + ... + θ q ε t − q (2.6) where and respectively, and are coefficients of autoregressive (AR) and moving average (MA) parts, is white noise with mean zero and constant variance . We assume ε t is normally distributed, i. e. ε t ~ N(0, ). A four-step iterative procedure is used tu build an ARMA model [5]: 1. Identification. In this step, trend is removed from the series and then a tentative model is identified. The model can be AR, MA, or ARMA. The identification procedure is usually carried out by studying the behaviour of the autocorrelation and partial autocorrelation functions. 2. Estimation. In the estimation step, we first compute initial estimates for the parameters of the tentative model and then the nonlinear estimation algorithm is widely used. An iterative procedure provides the final estimates. 3. Diagnostic checking. Diagnostic checks are performed to test the adequacy and closeness of fit of the model to the data. It is made this by running tests on the residuals and by testing the significance and relationships of the parameters. If any of the tests or results are unacceptable, the model must be respecified and the previous steps repeated. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 143 4. Forecasting. Once an appropriate model has been fit, it may be used to generate forecasts of future observation. Logical extensions univariate ARMA models are transfer function models (TFM) in which the time series of interest { y t } is related to one or more other time series. They may also be viewed as dynamic version of the ordinary econometric models. The functional form of the TFM is (2.7) where wT = , vT = , pT = are unknown parameters and is a noise component assumed to be white noise. In contrast to ARMA models, TFM use the information content the other time series. Hence, in a great many cases, TFM produce more accurate forecasting models for any set of data. The calculations of the parameters are quite cumbersome. In general, the identification – estimation – diagnostic checking cycle employed in building univariate ARMA models is paralleled in TFM building. Details to this methodology are in [3], [6]. 3. AGENT SYSTEMS, SOFT COMPUTING AND COMPUTATIONAL INTELLIGENCE As is well known that knowledge has an immense value in all kinds of business and people´s every day life. Rhe world economy is moving towards the so called knowledge economy, where knowledge is what is valued more than any other resource. Agent systems are relatively new research areas. Agent technology needs to use results of all areas of artificial intelligence, as soft computing, negotiation, learning or knowledge management Today, the agent approach is intensively applied to management systems for forecast generating and decision making in economics. Over the last decade or so, significant advantages have been made in two distinct technological areas: Fuzzy logic and computational networks [7].As mentioned earlier, computational networks, fuzzy logic and learning from experimental data are three of the most important components of soft computing. It includes an emerging and more or less established family of problem – solving methods that attempt to mimic the intelligence found in nature[9]. The work of Zadeh [15] has been important in elucidating the nature of some aspects of soft computing. He has characterised the basic premises of soft computing as follows: the real world is pervasively imprecise and uncertain (1); precision and certainty carry cost (2) and the guiding principle of soft computing, which follows from these premises is [9] exploit tolerance for imprecision, uncertainty and partial truth to achieve tractability, robustness, and low solution costs. Both the premises differ strongly from those in conventional hard (statistical, deterministic) computing (financial forecasting, economic time series, decision problems and so on).In many cases, when precise solutions are much expensive than that solutions that are imprecise and yet yield results within the range of acceptability one is able to deal and prefer solutions that are suboptimal and inexact, but more expensive. According to [9], [15] soft computing is not a mixture of computational neural networks, fuzzy logic methods and machine learning, but a discipline in which each of these constituens contributes a distinct methodology for addressing problems in its own domain, in a complementary rather than competitive way. The intent of this chapter is to describe the basic notion of computational neural morphologies, and to describe the principles and architectures of conventional and fuzzy neural networks in general. Principles of machine learning in signal processing is also our concern here. The work of [7] has been important in elucidating the nature of some aspects of conventional and fuzzy neuron. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 144 Fig. 1 Topology of fully interconnected three layer static neural network. Figure 1 shows the most common NN is three layered fully connected static NN. This network is strictly hierarchical, kindependent variable values entering as inputs, non-linearities and discontinuities handled by the middle layer processing units, and relative weighting in the connections to the output variable in the output layer. In simple terms, a neuron of hidden layer can be depicted as an information processing element which receives an k-dimensional neural input vector and yields a scalar output (see Figure 2). Mathematically, the information processing ability can be represented as a non-linear mapping operation from the input vector x t to the scalar output y t . One can view this mapping as the synaptic (weighting) and somatic (aggregation and activation) operations. The synaptic and somatic non-linear mapping can by modelled as T k ∑w yt = ψ 2 ( w t x t ) = ψ 2 i =1 i ,t x i ,t = ψ 2 (u t ) , (3.1) where u t denotes the potential of the neuron and ψ 2 is the activation function in our case the tanh function, w t is the weighting vector. Fig. 2 Diagram of hidden layer processing neuron and activation function. The architecture of an NN is defined by its topology and learning scheme. Most of the NN structures undergo a learning procedure during which the synaptic weights are adapted. The objective of learning rules depends on the application. For instance, the objective in pattern classification from sample data is to classify and predict successfully on new data, while the objective in control applications is to approximate non-linear functions, or to make unknown system follow the desired response. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 145 NN structures can deal with imprecise data and ill-defined activities. In a feedforward (static) architecture, the neuron responds instantaneously to the fuzzy inputs. The neural mathematical operations can be performed either by fuzzy arithmetic or fuzzy logic operations. In the first case the operations involved in a computational fuzzy neuron can be modelled by the following operation [7]: , (3.2) where and are fuzzy addition and fuzzy multiplication operators respectively. Alternatively, fuzzy logic operations, such as or, and, not, or their generalised version can be introduced in (3.1). Then in (3.1) by replacing the scalar product of the vectors x t , and w t by the T-operation (generalised and), and the ∑operation by the S-operation (generalised or), we get k u t = S [ wi T x i ] (3.3) y t = ψ (u t ) (3.4) i =1 and output variable where ψ (.) is non-linear activation function. It is clear, that the NN architecture shown in Fig. 2 represents a learning machine that, using inputs x t and the desired system response y t should learn (estimate) the unknown dependency between these two sets of variables. A model of such learning machine is shown in Fig. 3 [9]. For instance, the neural network in Fig. 1 during the learning (training) phase modifies the weights v and w in synaptic connections with respect to the desired system output . He approximating function has the form s k j =1 r =1 yˆ t = G (x, w, v) = ψ 3 (∑ v jψ 2 (∑ wrj xtk )) The error of the system, i.e., the difference between the system response through the error function such that and the actual value (3.5) is analysed (3.6) Fig. 3 A model of learning machine. Connection depicted with the dashed line is present only during the learning phase. . It is clear that such function can be derived by using the Back-Propagation algorithm for any other function which minimises the term of the left-hand side of the relation (3.6) by adjusting the weights v and w in Eq. (3.5). „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 146 4. CONCLUSIONS AND THE FURTHER RESEARCH The purpose of this thesis has been to expand classical and later statistical and econometric methods for generating forecasts like regression methods, ARIMA, co-integration analysis and to assess them with the methodology of soft computing. Next, concrete experiments will be made with numerous data sets in the Slovak and Czech companies and with the aim to compare the predictive ability of the presented models. ACKNOWLEDGEMENT This work on this contribution was supported by the grants VEGA 1/2628/05 and GAČR 402/05/2768. REFERENCES [1] ADAMČA, J.; MARČEK, M.; PANČÍKOVÁ, L. Niektoré výsledky v ekonometrickom modelovaní a prognózovaní inflácie ekonomiky Slovenskej republiky. Journal of Econimics, 52, 2004, č. 9, SAV, (1080-1093). [2] BANERJEE, A. J.; DOLADO, J. J.; GALBRAIT, J. W.; HENDRY, D. F. Co-intergration, error correction, and the econometric analysis of non-stationary data. Oxford : University Press, 1993. [3] BOX, G. E. P.; JENKINS, G. M. Time Series Analysis, Forecasting and Control. San Francisco : Holden-Day, CA, 1970. [4] ENGLE, R. F.; GRANGER, C. W. J. Cointegration and error correction representation, estimation and testing. Econometrica. 55, 1987, (251-276). [5] GAYNOR, P. E.; KIRPATRICK, R. C. Introduction to Time-Series Modeling and Forecasting in Business and Economics. McGraw-Hill, Inc., 1994. [6] GRANGER, C. W. J.; NEWBOLD, P. Forecasting Economic Time Series. New York : Academic Press, 1977. [7] GUPTA, M. M.; RAO, D. H. On the principles of fuzzy neural networks. Fuzzy Sets and Systems 61 (1994), (118). [8] JOHANSEN, S. Statistical analysis of cointegrating vectors. Journal of Economic Dynamics and Control. 12, 1988, (231-254). [9] KECMAN, V. Learning and Soft Computing. Support Vector Machines, Neural Networks and Fuzzy Logic Models. Massachusetts Institute of Technology, 2001. [10] MARČEK, D.; MARČEK, M. Analýza, modelovanie a prognózovanie časových radov s aplikáciami v ekonomike. EDIS ŽU, 2001. [11] MARČEK, D. Statistical, econometric and state space models for time and savings deposits of households. Journal of Economics. No. 51/2002 č. 4, SAV Bratislava. [12] MONTGOMERY, D. C.; JOHNSON, L. A.; GARDINER, J. S. Forecasting & time series analysis. Mc GrawHill, Inc. New York 1990. [13] PEDRYCZ, W. Fuzzy Logic, Soft Computing and Computational Intelligence. Eleventh International Fuzzy Systems Association World Congress. July 28-31, 2005, Beijing, China. [14] TRAPLETTI, A.; FISCHER, M. M. Bayesian Modelling of High Frequency Data in Finance. Neural Network World, vol. 7, 4-5, 1997, (417-426). [15] ZADEH, L. A. Soft computing and fuzzy logic. IEEE Software (November) 1994, (48-56). Adresa: Prof. Ing. Dušan Marček, CSc. Žilinská univerzita Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] Milan Marček Žilinská univerzita Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 147 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 148 AKCEPTOVATEĽNÁ VÝŠKA POPLATKOV ZA POUŽÍVANIE DIAĽNIČNEJ SIETE V SLOVENSKEJ REPUBLIKE 2 Štefan Cisko, Juraj Melek Žilinská univerzita v Žiline Abstrakt: Problematika poplatkov za používanie diaľnic je aktuálnou problematikou nielen v podmienkach Slovenskej republiky, ale aj v ďalších štátoch Európskej únie. Porovnanie ekonomických poplatkov s akceptovateľnými poplatkami zo strany používateľov diaľnic je dôležitým faktorom pre rozhodovanie o výške skutočných poplatkov. Príspevok ponúka pohľad na možné riešenie tohto problému a vo vzťahu k podnikateľskej sfére. Kľúčové slová: Diaľničná sieť, rýchlostná komunikácia, akceptovateľné poplatky, ekonomické poplatky, nákladná doprava, dopravcovia. ÚVOD Tento príspevok vznikol na základe čiastkových výsledkov riešenia niekoľkých projektov výskumu v oblasti inteligentných dopravných systémoch (telematika), ktoré boli uskutočnené, resp. prebiehajú od roku 2002 na Žilinskej univerzite. Kolektív pracovníkov Katedry ekonomiky, Fakulty prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov riešil v rámci týchto projektov ekonomickú problematiku inteligentných dopravných systémov (IDS). Jednou z oblastí. riešenia bola aj problematika spoplatnenia diaľničnej siete s akcentom na pomery v Slovenskej republike. Riešenie tejto problematiky je zamerané na používateľov diaľničnej siete a rýchlostných komunikácií z radov dopravcov, ktorí vykonávajú nákladnú dopravu. Pri stanovení výšky sadzieb za používanie diaľničnej siete je potrebná vysoká citlivosť ich nastavenia, aby sa zamedzil odklon dopravy na nespoplatnené cesty cez sídla s následkom negatívnych dopadov na životné prostredie, zvýšením dopravnej nehodovosti a prakticky aj znížením odhadovaných príjmov. NÁVRH AKCEPTOVATEĽNEJ VÝŠKY POPLATKOV NA DIAĽNICIACH A RÝCHLOSTNÝCH KOMUNIKÁCIÁCH Oproti ekonomickým sadzbám spoplatnenia používania diaľničnej siete a rýchlostných komunikácií prepočítaným podľa smernice 1999/62/EC a úpravy COM (2003) 448 v Slovenskej republike stoja poplatky za používanie diaľničnej siete a rýchlostných komunikácií (pre jednoduchosť použijeme v ďalšom texte aj pojem, ktorý nie je v tomto prípade jazykovo čistý – mýto), ktoré sú akceptovateľné dopravcami. Musí existovať ochota dopravcov platiť dané mýto. Ich nákladové zaťaženie je oproti dopravcom z iných krajín EÚ na veľmi vysokej úrovni a tak pri aplikácii mýta musia byť kompetentné subjekty citlivé na iné nákladové položky dopravcu. Ak nebudú postupovať objektívne a primerane tolerantne, tak nielenže sa nedosiahnu ciele sledované zavedením mýta, ale naopak, situácia sa môže dramaticky zhoršiť.. Môže to mať za následok odklonenie nákladnej dopravy na cesty nižšej kategórie, znečisťovanie ovzdušia v týchto oblastiach, kongescie a enormné zničenie cestnej infraštruktúry II. a III. kategórie. Taktiež budú chýbať financie na opravy, údržbu, správu a prevádzku cestnej siete. Vstupné údaje pre výpočet akceptovateľného mýta sú hodnotami času, ktoré je dopravca ochotný akceptovať v takej miere, aby miera obchádzok nepresiahla 25 %. Údaje boli získané od skupiny dopravcov, ktorí vykonávajú prepravu medzinárodnú aj tuzemskú a pravidelne využívajú diaľničnú sieť (resp. aj rýchlostné komunikácie) na území SR. 2 príspevok je výstupom vedeckého projektu CISKO, Š. a kol. :Ekonomické aspekty inteligentného dopravného systému (dopravnej telematiky) v odbore cestnej dopravy, projekt VEGA 1/12349/04, ŽU v Žiline, FPEDaS „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 149 Tieto údaje samozrejme nemôžu poskytnúť relevantné vstupy pre výpočet poplatkov za používanie diaľničnej siete. Cieľom výskumu bolo modelovo znázorniť možný prístup k simulovanému výpočtu. Tab.1: Vhodné mýto pre navrhované hodnoty času Hodnota času (Sk/hod) Vhodné mýtne (Sk/km) 300 3.5 500 5.5 700 7.5 Hodnota dopravcu je závislá od výkonovej tržby pre jednotlivé kategórie vozidiel. Pri modelovom prípade vychádzam z poskytnutých údajov skupiny dopravných podnikov: Tab.2: Postup výpočtu akceptovateľného mýta na diaľniciach Tržba (Sk/km) Priemerná rýchlosť na diaľnici (km/h) Priemerná rýchlosť v trase obchádzky (km/h) Hodinová tržba v trase diaľnice (Sk/h) Hodinová tržba v trase obchádzky (Sk/h) Rozdiel tržieb diaľnica – obchádzka (Sk/h) 22 75 55 1650 1210 440 Pre jednotlivé vozidlové kategórie je priradená hodnota času podľa ich rastúceho prepravného výkonu. Suma 5.8667 Sk/km je hraničnou sumou, ktorú bude firma akceptovať a v modelovom prípade sme ju navrhli zaokrúhliť na 50 halierov smerom dole. Dostávame sumu 5.50 Sk/km, ktorá bude pridelená vozidlu nad 7.5 tony z III. triedy. • Pre vozidlá od 3.5-7.5 tony bude maximálne akceptovateľná suma 3.50 Sk/km pri hodnote času 280 Sk/hod • Pre vozidlá od 7.5 tony v I. triede bude maximálne akceptovateľná suma 4 Sk/km pri hodnote času 320 Sk/hod • Pre vozidlá od 7.5 tony v II. triede bude maximálne akceptovateľná suma 4.5 Sk/km pri hodnote času 360 Sk/hod • Pre vozidlá od 7.5 tony v III. triede bude maximálne akceptovateľná suma 5.5 Sk/km hodnote času 440 Sk/hod Dané hodnoty môžu byť chápané ako maximálna výška mýtneho na diaľnici pre dané vozidlové kategórie, aby vodič neschádzal na súbežné úseky nespoplatnených ciest. Pri zavedení mýtneho v roku 2007 by som odporučil stanoviť výšku mýtneho poplatku na akceptovateľnú hodnotu a v následnej dobe túto hodnotu zvyšovať na ekonomickú úroveň, ktorá bude odzrkadľovať skutočné náklady spôsobené prevádzkou motorových vozidiel. Zavedenie výkonového mýta bude na Slovensku novinkou. Nikto nevie predikciu dopadov, správania sa vodičov a ich následkov. Preto sa k danej problematike musí pristupovať s rozvahou a citlivo. Podľa nášho názoru môžeme mýtne prvý rok stanoviť na najnižšej „politicky“ možnej úrovni, po prvom roku analyzovať situáciu a následne urobiť závery a poprípade aj potrebné korekcie. Tab.3: Návrh výšky akceptovateľného mýta pre dopravcov na diaľniciach Vozidlová kategória (skupina) Akceptovateľné mýtne (Sk/km) <3.5 t - 3.5-7.5 t 3.5 >7.5 t C 4.0 >7.5 t D 4.5 >7.5 t E 5.5 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 150 Výšku akceptovateľného mýta na rýchlostných komunikáciách navrhujeme rovnakú, ako je pre diaľnice. Dôvodom sú opäť nedostatočné parciálne informácie, ktoré sa často nesledujú individuálne len za položky rýchlostných komunikácií, a ak sa vedú, odlišujú sa od hodnôt na diaľniciach minimálne (náklady na údržbu, náklady na opravy), čo sa na druhej strane kompenzuje mierne vyššou intenzitou. NÁVRH AKCEPTOVATEĽNEJ VÝŠKY MÝTA NA CESTÁCH I. TRIEDY Pri stanovení akceptovateľného mýta na cestách I. triedy je postup podobný, ako v prípade diaľnic a rýchlostných komunikácií. Hodnota času dopravcu je závislá od výkonovej tržby pre jednotlivé kategórie vozidiel. Tab.4: Postup výpočtu akceptovateľného mýta na cestách I. triedy Tržba (Sk/km) Priemerná rýchlosť na ceste I. triedy (km/h) Priemerná rýchlosť v trase obchádzky (km/h) Hodinová tržba na ceste I. triedy (Sk/h) Hodinová tržba v trase obchádzky (Sk/h) Rozdiel tržieb cesta I. triedy – obchádzka (Sk/h) 22 55 45 1210 990 220 Pre jednotlivé vozidlové kategórie je priradená hodnota času podľa ich rastúceho prepravného výkonu. Suma 4.0 Sk/km je hraničnou sumou, ktorú bude firma teoreticky akceptovať. Celkovo sa však i táto suma javí privysoká za jeden kilometer prejdený na cestách I. triedy, ktorú by dopravca akceptoval. K vozidlovej kategórii 7.5 t z III. triedy preto namiesto sumy 4.0 Sk/km musíme stanoviť maximálnu hodnotu, ktorá je vypočítaná podľa úpravy COM(2003) 448, keďže to je maximálna suma, ktorú môžeme v podmienkach SR aplikovať: • Pre vozidlá od 3.5-7.5 tony navrhujeme maximálne akceptovateľnú sumu 1.0117 Sk/km • Pre vozidlá od 7.5 tony v I. triede navrhujeme maximálne akceptovateľnú sumu 1.0543 Sk/km • Pre vozidlá od 7.5 tony v II. triede navrhujeme maximálne akceptovateľnú sumu 1.621 Sk/km • Pre vozidlá od 7.5 tony v III. triede navrhujeme maximálne akceptovateľnú sumu 1.3232 Sk/km Dané hodnoty môžu byť chápané ako maximálna výška mýtneho na cestách I. triedy pre dané vozidlové kategórie, aby vodič neschádzal na súbežné úseky nespoplatnených ciest. Pri zavedení mýtneho v roku 2007, by som odporučil stanoviť výšku mýtneho poplatku na cestách I. triedy na najvyššiu možnú hodnotu, čiže ekonomickú výšku mýta. To by teoreticky nútilo dopravcov používať diaľnice a RK, keďže v konečnom dôsledku bude pre nich ekonomicky menej výhodné zaplatiť „lacnejšiu jednotku“ ako drahšiu diaľnicu či RK. Ani v prípade ciest I. triedy sa nevie presná predikcia dopadov, správania sa vodičov a ich následkov. Preto aj v prípade ciest danej kategórie sa k problematike musí pristupovať s rozvahou a citlivo. V mojom modeli stanovujem akceptovateľné mýto na diaľniciach a RK o polovicu nižšie ako ekonomické, a následne po roku navrhujem rozanalyzovať situáciu a urobiť korekcie. Ak budú cesty prvej triedy spoplatnené mnou navrhovaným ekonomickým mýtom, teoreticky sa dá návrhom dosiahnuť, že nebude pre „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 151 vodičov výhodné schádzať z diaľnic na súbežné cesty I. triedy a zaťažovať ich, ale využívať cesty najvyššej kategórie. Tab.5: Návrh výšky akceptovateľného mýta pre dopravcov na cestách I. triedy Vozidlová kategória (skupina) Akceptovateľné mýtne (Sk/km) <3.5 t - 3.5-7.5 t 1.0117 >7.5 t C 1.0543 >7.5 t D 1.1621 >7.5 t E 1.3232 Ako je z tabuľky zrejmé, hodnoty ekonomického mýta sú rovné hodnotám akceptovateľného na cestách I. triedy. LITERATÚRA [1] DADO, M. et al: TASID – technológie a služby inteligentnej dopravy, vedecko technický projekt č. AV/819/2002, Cisko, Š. et al: čiastkový projekt – Ekonomické a mimoekonomické efekty a hodnotenie investícií, ŽU v Žiline, 2002-2005. [2] GREGOVÁ E. Podpora malých firiem v nových podmienkach slovenskej ekonomiky. In Moderné prístupy k manažmentu podniku. Zborník medzinárodnej vedeckej konferncie. Bratislava 2005. ISBN 80-227-2284-7. [3] GREGOVÁ E. Regionálna politika v kontexte integračných procesov. In Trendy hospodárskeho a sociálneho rozvoja v krajinách EU. Zborník medzinárodnej vedeckej konferencie. Trenčín 2005. ISBN 80-8075-095-5; ISBN 80-8075- 094-7 (CD). [4] Dopravné podmienky a regionálne vplyvy spoplatnenia užívateľov diaľnic a vybraných ciest v SR, ALFA04 a.s, 2005. [5] MELEK, J. Spoplatnenie používateľov diaľničnej siete na zákalade mýtneho-ekonomický aspekt inteligentných dopravných systémov. Písomná práca k dizertačnej skúške, Žilinská univerzita v Žiline, 10/2004. [6] Návrh - Koncepcia zavedenia systému elektronického výberu mýta v Slovenskej republike, MDPT SR, 2005. Adresa: Prof. Ing. Štefan Cisko, CSc. Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: Štefan.Cisko@ fpedas.utc.sk Ing. Juraj Melek Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 152 NÁSTROJE KONTROLINGU V LOGISTIKE PODNIKU3 Pavel Ceniga Žilinská univerzita v Žiline Abstrakt: Kontroling predstavuje systém pravidiel, ktorý pomáha dosahovať určené podnikové ciele, zabraňuje nežiadúcim prekvapeniam a včas signalizuje nebezpečie vyžadujúce vykonať príslušne opatrenia v riadení. Nevyhnutnou podmienkou zavádzania logistického kontrolingu v podniku je začlenenie logistiky do celkovej podnikovej stratégie. V rámci strategického logistického kontrolingu, v súlade s jeho novou koncepciou, sú uplatňované nové nástroje s cieľom zabezpečiť plnenie kontrolingových úloh podniku. Kľúčové slová: Logistika, kontroling, nástroje kontrolingu, strategický logistický kontroling ÚVOD Pre úspešnosť podniku je stále dôležitejšie vytvárať procesy orientované na zákazníkov a nákladovo optimalizované pozdĺž celého logistického reťazca. Pri aplikácií kontrolingu v logistike je potrebné zohľadniť dva aspekty. Jeden vyplýva z hlavnej úlohy logistiky vo vzťahu k ekonomike podniku a to pomoc pri zhodnocovaní investovaného kapitálu. Druhý aspekt vychádza z cieľa kontrolingu, ktorým je vykonávať špecifickými metódami a nástrojmi stály dozor nad hospodárnosťou podniku. Pod logistickým kontrolingom sa rozumie zabezpečenie úloh v logistike. Úlohy kontrolingu sa týkajú informačného zabezpečenia (vytváranie, úpravy a poskytovanie informácií) a koordinácie (zladenie manažérskych činností vykonávaných pri deľbe práce) pri plnení logistických cieľov. V podniku ide o plánovanie, analýzu a kontrolu, riadenie logistických procesov a výkazníctvo manažérskych informácií. Rozlišuje sa strategický a operatívny kontroling. 1. CIELE LOGISTICKÉHO KONTROLINGU Medzi základne ciele logistického kontrolingu v podniku patria: • efektívne riadenie logistických procesov zlepšenou koordináciou a synchronizáciu • priehľadnosť logistiky v podniku (napr. náklady, úroveň dodávateľských služieb) • vyjasnenie možnosti racionalizácie v logistike a kontrola úspešnosti realizovaných programov • zvýšenie produktivity • získavanie informácií pre základne logistické rozhodnutia • realizácia konkurenčných stratégií (napr. optimalizácia dodávateľských služieb a pod.) Vo väčšine podnikov sa slovne uznáva význam logistiky ako strategického činiteľa úspešnosti a dôležitého nákladového faktoru. Avšak mnoho podnikov neeviduje logistické náklady z hľadiska kontrolingu a nemá tak k dispozícií údaje o veľkosti a štruktúre logistických nákladov. Niektoré podniky ani nemerajú logistický výkon. Dôvodom pre zavedenie kontrolingu je všeobecný nákladový tlak, ktorý aj v logistike vyžaduje presnú identifikáciu pôvodcov nákladov a ich cieľavedome ovplyvňovanie. Napriek poznatku, že logistický kontroling je užitočný s jeho zavedením sa v niektorých podnikoch váha alebo je dokonca odmietnutý. Dôvodom je hlavne neexistencia potrebnej databázy údajov a zložitosť stanovenia hodnotiacich ukazovateľov pri zavedení. Zjednodušene možno konštatovať, že logistický kontroling funguje vtedy, keď je prijímaný všetkými a zároveň patrične udržiavaný. Okrem toho logistický kontroling môže byť účelne zavedený len vtedy, keď je logistika začlenená do podnikovej stratégie, a tak môže cieľavedome prispievať k zabezpečovaniu nadradených podnikových cieľov. 3 príspevok je výstupom vedeckého projektu CISKO, Š. a kol. Ekonomické aspekty inteligentného dopravného systému (dopravnej telematiky) v odbore cestnej dopravy, projekt VEGA 1/12349/04, ŽU v Žiline, FPEDaS „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 153 2. PODNIKOVÁ STRATÉGIA Stratégia podniku predstavuje dôležitý činiteľ jeho úspešnosti ale aj neúspechu. V rámci stratégie sa popisuje pozícia a transformácia podniku pre zachovanie konkurenčnej schopnosti – primárne rozhodnutiami o trhoch, produktoch, o konkurenčnom chovaní a o cieľoch, sekundárne rozhodnutiami napr. o procesnej alebo personálnej stratégií. V podnikoch sa možno stretnúť predovšetkým s týmito problémami: • podniková stratégia neexistuje, pretože manažment je príliš zamestnaný zvládnutím operatívnych úloh • podniková stratégia nie je zrozumiteľná, je formulovaná všeobecne a môže byť len nedostatočne pretransformovaná do operatívy • podniková stratégia síce existuje, je ale nedostatočne prezentovaná, takže jednotliví pracovníci nepoznajú svoje úlohy • chápanie stratégie jednotlivými manažérmi sa rozchádza, v dôsledku čoho sa stráca spoločné pochopenie pre podnik ako celku a vznikajú suboptimálne procesy Všetky tieto príčiny vedú k čiastkovo optimálnym procesom. V hospodárne fungujúcej organizácií by mali byť preto všetky procesy navzájom systémovo prepojené. Ak chýba stratégia prípadne je nedostatočne prezentovaná, klesá konkurenčná schopnosť podniku a rastú náklady. 3. NÁSTROJE KONTROLINGU Pre plnenie kontrolingových úloh bol vyvinutý značný počet nástrojov. Nástroje informačného zabezpečenia slúžia na vytváranie, úpravu a poskytovanie informácií zameraných na cieľ, podporujú koordináciu systému informačného zabezpečenia a umožňujú účinne i hospodárne poskytovanie informácií pre plánovací a kontrolný systém podniku. Patrí medzi ne: analýza informačných potrieb, logistická analýza, procesná analýza, analýza príčin a následkov, evidencia logistických nákladov a výkonov, kalkulácia procesných nákladov a logistický benchmarking. Koordinačné nástroje podporujú koordináciu plánovacieho a kontrolného systému. Patria sem logistické ukazovatele a ich systémy, stanovenie cieľových nákladov, rozpočtovanie, audit, hodnotová analýza a analýza odchyliek. Pretože niektoré nástroje slúžia obom účelom, ich jednoznačné priradenie do jednej skupiny nie je možné. Pri strategickom logistickom kontrolingu sa v súčasnosti uplatňujú nasledovné nástroje: a) Stanovenie cieľových nákladov (Target Costing) Vychádza z toho, aké náklady môže podnik mať, aby bol na trhu schopný konkurencie. Ak sú doterajšie náklady na výrobky alebo služby vyššie, ako je trhom akceptovaná cena, znížená o požadovanú maržu, musia sa procesy kriticky posudzovať a optimalizovať tak dlho, až je možné náklady znížiť na požadovanú úroveň. b) Kalkulácia procesných nákladov Zameriava sa na zvyšovanie priehľadnosti nákladov v nepriamych (režijných) oblastiach. Je založená na kalkulácií úplných nákladov a používa „tradičné“ účtovanie nákladov podľa druhu, nákladových stredísk a jednotiek. Nepriame náklady sa však rozvrhujú nie na nákladové strediská, ale na procesy po podrobnej analýze režijných oblastí, kde sa vznikajúce náklady dajú len výnimočne priradiť jednotlivým výrobkom alebo službám. V rámci tejto kalkulácie sa rozlišujú fixné a variabilné zložky nákladov a identifikujú sa ich pôvodcovia (nositelia). Výsledkom sú náklady resp. nákladová sadzba pre každý proces presahujúci funkciu. c) Ukazovateľ EVA (Economic Value Added) Ekonomická pridaná hodnota meria finančnú výkonnosť podniku za obdobie a je centrom pozornosti predovšetkým majiteľov resp. akcionárov. Je to rozdiel medzi čistým prevádzkovým ziskom (net operating profits after taxis) a medzi nákladmi na kapitál viazaný na prevádzku. Kladná EVA znamená, že podnik zarobil viac, než bolo nutné na pokrytie nákladov na vlastný a cudzí kapitál t.j. podnik v danom období vytvoril „nadzisk“. Záporná EVA signalizuje zníženie hodnoty podniku – celkové náklady na použitý kapitál neboli pokryte. d) Nástroj BSC (Balanced Scorecard) Slúži k riadeniu a meraniu výkonnosti. Funkcia vedenia zabezpečuje, aby podnik a jeho útvary boli zamerané na strategické ciele a zároveň bola integrovaná operatíva a strategické zadania. Pomocou komunikačnej funkcie sa podniková stratégia objasňuje v celej organizácií. Integračná funkcia sa stará o spájanie rôznych uhlov pohľadu čiastkových útvarov. Funkcia učenia zabezpečuje, aby boli kriticky preverené a zhodnotené predpoklady o ktoré sa opiera stratégia. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 154 BSC sa dá použiť aj pre logistiku. Niektorí autori doporučujú prispôsobiť klasické poňatie pre potreby logistiky. Doplniť dodávateľskú perspektívu (ako protiváhu zákazníckej perspektíve, aby sa dal celistvo zobraziť hodnotový tok) a spojiť perspektívu interných procesov s perspektívou vzdelávania a rozvoja (nazývanou tiež perspektívou inovácií a znalostí), pretože ich nie je možné dosť dobre v logistických procesoch oddeliť. Finančná a zákaznicka perspektíva zostávajú nezmenené. BSC je manažérskym procesom, ktorý je v každom podniku vymedzený iným spôsobom. Každé stredisko má svoje vlastné operatívne a strategické procesy. Každá jednotka by mala mať individuálne ukazovatele, ktoré kontroling musí definovať, udržiavať a odovzdávať s ohľadom na strategické ciele podniku. Pre každú z perspektív sa určujú operatívne ciele, ktoré by mali trvalo podporovať podnikovú stratégiu. Uväzovaním rôznych perspektív, nielen sústredením sa na finančný pohľad, spája BSC stratégiu podniku s jej praktickým uskutočňovaním v útvaroch. e) Benchmarking Je nástroj, ktorý nepretržite porovnáva procesy a metódy podnikových funkcii v útvaroch alebo v podnikoch a ukazuje rozdiely v hospodárnosti. Ide nielen o porovnávanie ukazovateľov, ale aj o analýzu príčin rozdielov daných hodnôt a určenie konkrétnych opatrení pre zlepšenie.V logistike sa benchmarking používa väčšinou na stále zlepšovanie hospodárnosti pomocou zlepšovania procesov a na optimalizáciu nasadenia pracovníkov a ďalších zdrojov. Existujú tri základne typy benchmarkingu: • interný benchmarking porovnávajúci rôzne útvary a lokality vo vlastnom podniku • konkurenčný benchmarking porovnáva podnik s konkurentmi • funkčný benchmarking porovnáva podobné funkcie vo vlastnom podniku alebo nadpodnikové v rôznych odboroch (práve tu je najlepšia príležitosť získať nové nápady a zistiť najlepšiu prax) Benchmarking umožňuje urýchlenie nových postupov a metód, významnou mierou zvyšuje produktivitu a hospodárnosť pri znižovaní nákladov, lepšie motivuje pracovníkov a vedie ich k orientácií na cieľ. Znamená učiť sa od najlepších, poznať potrebu zmien a úspešne využívať vlastne možnosti. Dôležitým predpokladom úspechu je vôľa pre zmeny a stále učenie. f) Analýza SWOT Skúma v rámci strategického plánovania prednosti (strenghts) a slabiny (weaknesses), budúce príležitosti (opportunities) a ohrozenia (threats) podniku. Analýza predností a slabín slúži na posudzovanie aktuálneho stavu vnútorného prostredia podniku podľa zvolených kritérií. Či ide, podľa zvoleného kritéria, o slabinu alebo silnú stránku sa určuje s ohľadom na hlavných konkurentov. Analýza príležitosti (šancí) a ohrození (rizík) zdôrazňuje skôr budúce perspektívy. Zvažujú sa rôzne scenáre vývoja podnikateľského prostredia a zisťuje sa, aké šance a riziká z toho plynú pre podnik. Túto analýzu spravidla vykonáva plánovací tím, ale mal by sa na nej podieľať aj pracovník kontrolingu. g) Model SCOR (Supply Chain Reference Model, referenčný model dodávateľského reťazca) Môže byť vhodnou pomôckou pri modelovaní procesov. Po prvý raz bol predložený Radou pre dodavavateľské reťazce (Supply Chain Council) nadodborovým združením viac než tisíc priemyselných podnikov v máji 1996, odkedy sa neustále zdokonaľuje. Obsahuje štandardizovaný popis všetkých činností pozdĺž dodávateľského reťazca od príjmu objednávky cez obstarávanie surovín a výrobu až po distribúciu a dodávku zákazníkovi.Má trojúrovňovu štruktúru, ktorá umožňuje postupne zvyšovať stupeň podrobnosti. Najvyššia úroveň 1 rozlišuje tieto procesy. • Source (S – zdroj) • Make (M – vyrábať ) • Deliver (D – dodať ) • Enable (E – umožniť ) • Plan (P – plánovať ) V úrovni 2 sa každý proces rozdeľuje na tzv. procesné kategórie napr. pre Make sú to: • Výroba na sklad (M1 = make to stock) • Výroba na zákazku (M2 = make to order) • Vývoj produktu (M3 = engineer to order) Úroveň 3 obsahuje ďalšiu dekompozíciu procesnych kategórií na jednotlivé prvky procesu. Pre každú úroveň sú v modeli SCOR, okrem definície procesných krokov, navrhnuté aj ukazovatele na meranie výkonnosti a doporučenia pre najlepšiu prax (best practice). „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 155 Na základe modelu SCOR sa dá jednoducho a efektívne zachytiť aj informačný tok, ktorý je úzko spojený so štruktúrou organizácie a organizáciou procesov. Prvky procesu na úrovni 3 sa priraďujú organizačným jednotkám v uvažovanom dodávateľskom reťazci. Získa sa matica priradenia všetkých aktivít pozdĺž reťazca k oddeleniam alebo skupinám vo vnútri skúmanej jednotky. Z matice je zrejmé, kto pochody rozhodujúcou mierou riadi a kde existujú nadbytočné pochody alebo nejasné kompetencie. Pre posúdenie výkonu reťazca je potrebné zistiť rentabilitu použitého kapitálu a zároveň prepočítať ukazovatele SCOR úrovne 1. Tie umožňujú posúdiť reťazec podľa piatich kritérií SCOR: spoľahlivosť, pružnosť, schopnosť reagovať, náklady a majetok. Radová veľkosť ukazovateľov a porovnanie ich hodnôt medzi vopred definovanými skupinami produktov poukazuje na kritické procesy, ktoré ja potrebné bližšie preskúmať vhodnými podrobnými analýzami. V konečnom dôsledku neide o podrobné vypracovanie jednotlivých opatrení, ale o identifikáciu problémov, skrátene hodnotenie a stanovenie priorit opatrení na zlepšenie. 4. LOGISTICKÉ UKAZOVATELE Aj logistický kontroling sa prirodzene opiera o ukazovatele. Logistický systém ukazovateľov má procesne orientovanú štruktúru. Účinnosť logistiky sa meria: • logistickým výkonom (predovšetkým objemom prietoku, úrovňou zákazníckych služieb a priebežnými dobami) • logistickými nákladmi Výkonové a nákladové charakteristiky sa agregujú na úrovni jednotlivých procesov obstarávania, plánovania výroby, skladovania a vychystávania, spracovania zákaziek, distribúcie a expedície. Pre každý z jednotlivých procesov možno určiť štruktúrne i rámcové údaje a ukazovatele produktivity, hospodárnosti a kvality. V prípade, že sú ukazovatele systematický zisťované a interpretované dá sa okamžite zasiahnuť akonáhle vyhodnocovanie signalizuje potrebu konať. ZÁVER Pre objektívne zachytenie a vyhodnotenie logistických ukazovateľov je potrebná patričná štruktúra informačného systému. Východiskovú situáciu v mnohých podnikoch často predstavuje množstvo izolovaných dátových agend, ktoré je potrebné integrovať. Systém logistického kontrolingu musí obsahovať jednotnú, konzistentnú, aktuálnu a spoľahlivú databázu a musí byť usporiadaný tak, aby pomocou jednoduchého vyhodnocovania mohol odpovedať na množstvo otázok. Ide napríklad o logisticky problémové sortimentné druhy, problémových zákazníkov, dodávateľov, dodržiavanie termínov dodávok a pod. Ak je takýto systém vybudovaný a súčasne sa uznáva užitočnosť logistického kontrolingu v celom podniku, môže to podstatne prispieť k jeho ďalšiemu úspešnému rozvoju. LITERATÚRA [1] PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století. 2. díl, Praha : Radix s.r.o., 2005. ISBN 80-86031-59-4. [2] ESCHEMBACH, R. et al. Controlling. Praha : ASPI, 2004. 2. vydání, ISBN 80-7357-035-1. [3] ĎAĎO, M. et al. TASID – technológie a služby inteligentnej dopravy, vedecko technický projekt č. AV/819/2002. Cisko, Š. et al: čiastkový projekt – Ekonomické a mimoekonomické efekty a hodnotenie investícií, ŽU v Žiline, 2002-2005. [4] BOLSTORFF, P.; ROSENBAUM, R. Supply Chain Excellence. New York : AMACOM, 2003. ISBN 0-81440730-7. [5] GREGOVÁ, E. Podpora malých firiem v nových podmienkach slovenskej ekonomiky. In Moderné prístupy k manažmentu podniku. Zborník medzinárodnej vedeckej konferncie. Bratislava : 2005. ISBN 80-227-2284-7. [7] GREGOVÁ, E. Perspektívy rozvoja malého a stredného podnikateľstva na Slovensku. In Podniková Ekonomika a Manažment. Elektronický odborný časopis. Žilina, KE PEDaS- ŽU. 2005. č. 3. ISSN 13365878. Adresa: Ing. Pavel Ceniga, PhD. Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, SR e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 156 PRODUKČNÍ ANALÝZA, NÁKLADY FIRMY A ZISK Zdenka Váchová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Příspěvek pojednává o produkční analýze firmy s ohledem na dosažený zisk. Klíčová slova: Předpoklady teorie firmy. Teorie produktu, produkční funkce. Náklady firmy v krátkém období (typy, tvar a vlastnosti nákladových křivek v krátkém období). Odvození nákladové křivky. Zisk. PŘEDPOKLADY TEORIE FIRMY Hlavních důvodů, proč probíhá hospodářská činnost většinou ve výrobních firmách, je několik. Jedním z hlavních faktorů jsou úspory z rozsahu (tehdy, když výrobní náklady s rostoucími objemy výstupu klesají). Druhým důvodem je nutnost fondů. Na jakýkoli výzkum či zahájení nové výroby či technologie jsou potřeba investice. Na další periferní funkce, které nejsou ziskové, ale bez nich by výroba ztrácela, je potřeba uvolňovat finanční zdroje. To je možné jen ve firmách (jednotlivec není většinou takové kumulace kapitálu schopen). Třetí důvod je nutnost řízení. Všichni nemusí vykonávat finální práci. Musí existovat někdo, kdo řídí, jedná, zajišťuje atd. Výroba je tedy organizována ve výrobních firmách, protože efektivnost většinou vyžaduje výrobu ve velkém rozsahu, zajišťování známých vnějších zdrojů, pečlivé řízení a monitorování probíhajících činností. PRODUKČNÍ FUNKCE, TEORIE PRODUKTU Produkční funkce je technický název vztahu mezi maximálním množstvím výstupu, které může být vyrobeno, a vstupy požadovanými k výrobě tohoto výstupu. Funkce je definována pro daný stav technického poznání. Celkový produkt (TTP) - celkové množství vyrobeného výstupu ve fyzických jednotkách. Mezní produkt vstupu (MPP) je dodatečný produkt neboli výstup přidaný jednou dodatečnou jednotkou tohoto vstupu, přičemž ostatní vstupy jsou udržovány na konstantní úrovni (o kolik se zvýší výstup, když zvýším vstup o jednotku). Průměrný produkt (APP) měří celkový výstup dělený celkovým počtem jednotek vstupu. Celkový produkt Mezní produkt APP, MPP MPP práce práce APP práce Působí zde zákon klesajících výnosů - zvyšuje-li se množství vstupu při konstantní úrovni všech ostatních vstupů, bude mezní produkt každé jednotky vstupu klesat. Protože zkoumáme důsledky změn množství jednoho inputu (ostatní fixní), hovoříme o výnosech z variabilního inputu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 157 Výnosy z rozsahu – odrážejí reakci celkového produktu při zvýšení všech vstupů proporcionálně. Rozlišujeme tři případy: 1. Konstantní výnosy z rozsahu – změna všech vstupů vede ke stejně velkému zvýšení výstupu. 2. Klesající výnosy z rozsahu – když proporcionální zvýšení všech vstupů vede k nižšímu než proporcionálnímu zvýšení celkového výstupu. 3. Rostoucí výnosy z rozsahu – zvýšení všech vstupů vede k více než proporcionálnímu zvýšení úrovně výstupů. NÁKLADY FIRMY V KRÁTKÉM OBDOBÍ (TYPY, TVAR A VLASTNOSTI NÁKL. KŘIVEK V KRÁTKÉM OBDOBÍ) Celkové náklady – vynásobíme variabilní input cenou a přičteme náklady na ostatní inputy. Složky celkových nákladů: • Variabilní náklady (VC) – s růstem objemu výroby rostou. • Fixní náklady (FC) – s objemem výroby se nemění. Celkové náklady TC Kč VC FC Q Vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce. Náklady závisí na množství a cenách inputů. Množství inputů je potom dáno produkční funkcí. Explicitní náklady – náklady, které firma reálně musí vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Implicitní náklady – firma reálně neplatí. Jsou to alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví firmy (ušlý příjem z jiné alternativy). Průměrné náklady (AC) – jsou náklady na jednotku produkce AC=TC/Q Lze je rozdělit na průměrné fixní náklady (AFC) a průměrné variabilní náklady (AVC). AC=AFC+AVC Mezní náklady – (MC) – náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku přírůstek TC MC= přírůstek Q Průměrné a mezní náklady P MC AC AVC AFC Q „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 158 Křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu – platí vždy MC=AC min, protože: a) MC < AC, vyžaduje výroba každé další jednotky produkce náklady nižší než jednotka předcházející. b) MC > AC, je další jednotku produkce možno vyrobit pouze s náklady vyššími než jednotky předcházející. Proto průměrné náklady rostou. c) MC = AC, jsou průměrné náklady minimální NÁKLADY FIRMY V DLOUHÉM OBDOBÍ Zabývám se dlouhým obdobím a uvažuji produkční funkce se dvěma proměnlivými vstupy. Izokvanta – kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Musí platit mezní míra technické substituce, tj. poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Izokosta – linie stejných celkových nákladů (jako rozpočtová linie). Izokvanta Izokosta kapitál kapitál práce Nákladové optimum firmy – kde se dotýká izokvanta práce s izokostou. Nákladové optimum firmy ODVOZENÍ NÁKLADOVÉ KŘIVKY Odvozen od mapy izokvant. Má podobný tvar jako v krátkém období, kde byl určován vývojem výnosů z variabilního výrobního faktoru. v dlouhém období je determinován výnosy z rozsahu. Odvození křivky nákladů Křivka celkových nákladů kapitál TC Kč Q práce ZISK Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Z = TR - TC čistý ekonomický zisk = celkové příjmy – explicitní náklady – implicitní náklady účetní zisk = celkové příjmy – explicitní náklady čistý ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 159 LITERATURA [1] MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. Praha : GRADA, 2003. [2] SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha : SVOBODA, 1992. Adresa: Ing. Zdenka Váchová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice, Česká republika tel/fax +420 572 549 018, 572 548 788 e-mail: vachova @vos.cz „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 160 FIREMNÍ INTELIGENCE Jan Prachař Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Zřejmě i ve středoevropských podmínkách nastává čas standardního chování vlastníků. Začíná se projevovat nesporný tlak globální konkurence. Ukazuje se nutnost radikálně změnit přístup k obchodním procesům, zejména tvorbě cen a způsobu využití informací. Nastupuje nová generace manažerů, kteří umí rozlišovat mezi efektivní pružností a chaosem. Skutečnou pružnost firmy lze dosáhnout pouze dokonalým zpracováním informací a nasazením nové generace systémů řízení. Klíčová slova: Formalizace, řízení, systém, controlling, efektivnost, výkon, hodnocení, kontrola, verifikovatelnost, srozumitelnost, jednoznačnost, přehlednost, provázanost, konzistence. 1. ZÁSADNÍ ZMĚNY V CHOVÁNÍ ORGANIZACÍ Stále častěji se při projektech, majících za cíl rozvoj systému řízení, setkáváme s požadavkem na získání konkurenční výhody nebo prostě posílení konkurenceschopnosti. Většinou zjišťujeme, že největší potíže firmám dělá dodržovat některá naprosto elementární pravidla řízení. Nejčastěji jsou problémy způsobeny neochotou nebo neschopností najít společnou řeč mezi vlastníky a manažery, popř. mezi manažery navzájem. Řada z nich očekává, že problémy za ně vyřeší nákup informačního systému. Většinou však neumí ani zformulovat základní požadavky, které by nové technologie měly splňovat, řídit výběr systému, vyhodnotit serióznost partnera a udržet si přehled nad průběhem implementace. Možná právě proto kupují nejraději velká standardní řešení. Je ale vhodné držet se jedné z nejdůležitějších zásad, kterou razí P. F. Drucker, tedy že není možné najít správné odpovědi. Dostatečně dobrý výsledek je, pokud se nám podaří položit správné otázky. Zkusme si tedy položit otázky, které by měly vystihovat nejdůležitější jevy v řízení organizací, vztahů lidí a informačních a komunikačních technologií i vztahů lidí a organizací navzájem. • K jakým podstatným změnám v technikách a metodách řízení organizací dochází (u nás a případně ve světě, jak se tyto jevy vzájemně ovlivňují a na co především narážejí)? • Co vede manažery firem k tomu, že někdy i bez větší analýzy podnikových podmínek kupují velké programové balíky renomovaných firem. Co si vlastně kupují? • Jaké jsou možnosti řešení informačních potřeb firmy? Jsou firmy skutečně tak bezmocné vůči neuvěřitelnému tlaku technologických inovací? Jakou kvalifikaci potřebují pro správné rozhodnutí v oblasti ICT? • Musí nebo nemusí manažeři mít kvalifikaci v oblasti ICT? A jakou?! • Pokud přežívají jenom ti nejlepší, jak se mezi ně zařadit? Co poskytne firmě konkurenční výhodu? Přesouvá se těžiště konkurenční schopnosti do oblasti ICT? Nejsou technologie jenom zástupným problémem? Nejsou jen prostředkem a nutností jako telefon? • Jak dosáhnout jednoty a nejvyšší možné motivace spolupracovníků? Je snaha o pozitivní motivaci a souznění ve firmě idealismus nebo životní nutnost? Jak stimulovat a umožnit tvůrčí myšlení a iniciativu? To, co následuje – částečně opět formou otázek – není pokus o odpověď. Je to pouze pokus o lepší formulaci tématu, o jeho vysvětlení a pokus o shromáždění relevantních informací. Nebo alespoň malý příspěvek ke zorientování se – co je a co není podstatné. 2. ČEHO POTŘEBUJEME DOSÁHNOUT PŘI ROZVOJI SYSTÉMU ŘÍZENÍ? Musíme významně zvýšit orientaci firmy na potřeby zákazníka a vybudování mechanismů pro kontrolu dodržování stanovených zásad. Položit velký důraz na marketingové informace a sledování ekonomické efektivnosti. Zajistit fungování systémů hodnocení v této oblasti. Domníváme se, že rozhodující je a bude účinnost motivace a spojení spolupracovníků s firmou. To by mohlo znamenat určitou revoluci v personální oblasti. Linioví manažeři budou požadovat od personálního oddělení úplně jinou strukturu a kvalitu služeb. Budou potřebovat podporu při hodnocení výkonu a zlepšování mezilidských vztahů. Budeme se muset znovu zamyslet nad formalizovanými systémy řízení „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 161 pomocí cílů, které se již několikrát zdály být překonané. Je však docela pravděpodobné, že je právě pro nové podmínky budeme muset znovuobjevit. Jejich příležitost se rýsuje zejména ve spojení s novou generací groupware-ových systémů. 3. CO ŘEŠÍ FIRMY NÁKUPEM VĚHLASNÉHO BALÍKU? Je již jasné, že většina firem se při řešení svých informačních potřeb nerozhoduje mezi jednoduchým laciným a drahým komplexním řešením. Pro větší firmu neexistuje dnes zřejmě volba. Bude se vždy rozhodovat mezi dvěmi třemi špičkovými řešeními. Samozřejmě mohou hrát roli oborová specifika, ale pro řešení standardních obchodních a výrobních systémů se výběr výrazně zúžil. Je to ovšem omezení na principu tzv. “klubu bohatých”, kdy si manažer velké firmy nemůže dovolit riskovat (bez ohledu na to, jestli je nebo není nabízené lokální řešení méně nebo více spolehlivé, popř. vhodné pro podnikové potřeby). Je velmi pochybné, jestli systém, na kterém pracuje sedm tisíc programátorů na celém světě, má menší nebo větší pravděpodobnost, že bude spolehlivě fungovat. Je pravděpodobné, že firmy současně s úspěšným balíkem chtějí koupit obchodní či komplexní odborné know-how. Předpokládají, že to, co funguje u předních firem v oboru, je dobrým předpokladem pro jejich vlastní úspěch. Je to v podstatě správný předpoklad, ale musíme se zeptat, jak snadno se dají odstranit problémy, které vznikly v dané firmě z jiných příčin než je nedostatek výkonu či funkčnosti informačního systému. Tyto problémy jsou často zakořeněny v dosud používaných metodách řízení, mezilidských vztazích a faktických nedostatcích práce manažerů. Jistě, existuje názor, že při implementaci systému se fakticky realizuje dodávka potřebného obchodního a částečně i manažerského know-how. Věříme, že informační systém sebou automaticky přinese potřebné změny v chování a myšlení lidí. I toto je v jistém smyslu korektní předpoklad. Ale musíme se zeptat – má tento efekt, který se vůbec nemusí dostavit a může se vyskytovat v různých (ne vždy pozitivních) podobách – má skutečně hodnotu v řádu několika desítek milionů, které implementace komplexního světového sytému stojí? Nedalo by se zkvalitnění systému řízení dosáhnout i jednodušším způsobem? Je celkem pravděpodobné, že velký tlak na organizaci, systém řízení a firemní kulturu, který vyvolá implementace velkého systému, přinese značné změny. Některé problémy nebudou mít prostor a zmizí. Jiné ale přetrvají. A musíme se zeptat – není v takovém případě velký informační systém velkým balvanem na krku? Pokud připustíme, že kvalita zpracování informací bude významným faktorem v konkurenčním boji, že rozhodující pro úspěch bude úroveň využití možností systému, že důležitá jsou data, nikoli programy ... můžeme si dovolit používat velký systém nesprávně? Jak velký význam má v odborných publikacích často zmiňované riziko zafixování nesprávných procesů? 4. JE INDIVIDUÁLNÍ ŘEŠENÍ VŽDY NEPŘIJATELNÉ? Pokud si odpovíme, že chceme nejdříve umět řídit firmu a potom k tomu používat počítače (a nikoli naopak, jak se víceméně předpokládá v případě pořízení komplexního řešení), nastává několik problémů – na začátku je otázka, jak optimálně zajistit správnou analýzu a návrh fungování firmy, poté jaký systém tedy použít. Co potřebujeme vědět o možnostech, abychom se správně rozhodli? Často se dostaneme do slepé uličky, kde na jedné straně je velký balík, na druhé nepřijatelné riziko těžko ověřitelných proprietárních řešení či vlastního vývoje. Naštěstí se již profilují určité aktivity v podobě projektů volně šiřitelného software pro podporu obchodních a výrobních procesů, které staví podobně jako Linux na myšlence, že vydělávat na informačním systému bude ten, kdo jej bude umět použít (nasadit) – tedy především správně identifikovat podstatu podnikových procesů a najde k nim správný způsob využití možností použitého systému. V takovém okamžiku máme možnost si uvědomit, že to podstatné nejsou programy, ale data, která budou, resp. mohou být v systému uložena a jejich přístupnost a možnost jejich dalšího použití. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 162 Schéma tvorby procesně orientovaného systému řízení Smyslem budování komplexního systému řízení je právě vytvoření optimálních podmínek pro deterministické, ale nikoli statické či strnulé chování organizace. Toto vnitřní uspořádání musí umožnit oproti zkostnatělé byrokracii či skrytému chaosu ideální pružnost, účelnost a účinnost reakcí na neočekávané situace – hrozby a příležitosti na trhu i jinde. Hlavním kritériem v tomto typu organizací je minimalizace odhadnutelného rizika. Současně však i maximalizace zisku, která naopak riziko přináší. To musí být řízené, pokud možno účinně a efektivně. Firma by tedy měla budovat vyspělé systémy řízení rizik a současně posilovat své prediktivní schopnosti. Vzhledem k požadované rychlosti obchodních procesů je již jasné, že takovéto systémy plánování a kontroly neobejdou bez velmi intenzívního využití informačních a komunikačních technologií. 5. KDE HLEDAT V NOVÉ DOBĚ KLÍČOVOU KONKURENČNÍ VÝHODU? Asi nám nezbývá nic jiného, než se významným způsobem pokusit zkvalitnit (zjednodušeně řečeno) vztahy s našimi zákazníky. Narážíme na to na každém kroku, téměř v každé firmě i jiných typech organizací. Dokonce i některé banky se již začínají snažit se svými klienty spolupracovat a nabízet jim užitečné a spolehlivé služby. Výstižným negativním příkladem je nepochopitelné chování velkých průmyslových firem, které nejsou schopny spočítat skutečnou ekonomickou efektivnost svých činností, zejména ve vztahu k využití instalovaných strojových kapacit. Dokud na tom kterém výrobku není zcela zřejmá jeho neefektivnost, není nikdo schopen stáhnout jej z výroby. V zakázkové výrobě se tento přístup projevuje v té podobě, že každá zakázka, která není očividně ztrátová, je vlastně dobrá ve jménu zachování neproduktivních kapacit (ať už personálních nebo technologických). Toto chování je negativním důsledkem nezvládnutí situace globální konkurence, převahy nabídky nad poptávkou a neschopnosti skutečně hospodařit s kapacitami a investicemi. 6. MUSÍ MÍT MANAŽEŘI ICT-KVALIFIKACI? Často se objevuje názor, že prostě není možné, aby se manažeři zabývali “nějakými” počítači. To je hluboké nedorozumění – jde o novou podobu práce s lidmi! A je téměř jisté, že tam máme všichni nejslabší místo. A kdo si to nepřizná, bude asi mít dříve nebo později značné problémy. Zvládnutí nových prostředků není otázkou dobré vůle či nadstandardních efektů. Je to stejně nutné jako pochopit, k čemu je dobrý, resp. nutný mobilní telefon či homebanking. Není možné se vyhýbat dopadům nových technologií, protože náklonnost obchodních partnerů budou do značné míry určena právě schopnostmi v této oblasti. 7. V ČEM SPOČÍVÁ FIREMNÍ INTELIGENCE? Je sporné, jestli potřebujeme další pojem, pod kterým si každý představuje něco trošku jiného. Ale je pravděpodobné, že tento pojem se svým skutečným významem a obsahem blíží tomu, co bude brzy rozhodovat o přežití firem. Nebudou to ani špičkové výrobní technologie, ani exklusivní zákazníci či laciné materiálové či lidské zdroje. Zřejmě se sníží i význam snadno dostupných peněžních zdrojů. Pro úspěch firmy se stává kritickou její schopnost přetvořit tlak na změny z ohrožení ve výhodu. Zeptejte se sami sebe – bude manažerům stačit dále rozhodování převážně na bázi intuice a zkušeností? Budou „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 163 požadavkům zodpovědných řídích míst vyhovovat dosavadní metody kontroly? Jak zajistíte rozvoj systémů pro řízení rizik, jak se naučíte řídit krize, jak budete rizika a krize předvídat? Jak důležitý je a jakou roli má mít interní audit a controlling? Co všechno je nutno udělat proto, aby se nové metody mohly začít efektivně používat? Tapscott [2] zmiňuje ve své knize “síťovou vizi”. Je to ten správný přístup? Jsme na něco podobného již dostatečně zralí? Změnily se podmínky natolik, že je pro většinu rozhodujících lidí ve firmě výhodnější usilovat o co nejefektivnější spolupráci, nikoli hledat osobní prospěch a pohodlí? Je nepochybné, že direktivní stanovení (“hierarchická vize”) žádoucích cílů vyvolává mezi těmi, kdo se mají takovouto vizí řídit, určitý přirozený odpor. Je otázka, jestli překonání tohoto odporu vyžaduje více nebo méně úsilí než koordinace “síťové vize”. Určitě ale stojí zato zkusit najít nové formy komunikace. Ty by měly lidem pomoci vnést vlastní představy do podnikové strategie a manažerům umožnit lépe svým spolupracovníkům porozumět, účinněji propagovat firemní záměry a lépe vysvětlit jejich smysl a princip. Je ovšem nemyslitelné to, že by se daly přeskakovat etapy ve vývoji. Řada manažerů si myslí, že si zjednoduší život, když nebudou zavádět pravidla a kontrolu a rovnou “se” lidé budou chovat v duchu nových systémů spolupráce. Poměrně často má jejich argumentace i jistou logiku. Ale než se naučíme běhat, musíme nejdříve umět chodit! 8. CO DÁL? Dost možná, že se vývoj ubírá jinam, než kam směřují tyto otázky. Ale jestli je alespoň část z nich oprávněná, bude podstatné naučit se v tomto novém prostředí žít. Neznamená to jen nasazovat nejlepší možné technologie, ale především změnit firemní kulturu. Třeba je současný vývoj skutečně přirozeným výběrem těch firem, které se dokáží přizpůsobit. Je jistě velmi obtížné prosadit a uvést do života nové pojetí spolupráce, dosáhnout skutečného ztotožnění zájmů spolupracovníků se zájmy firmy, ale není možné to jednoduše zavrhnout. Možná se blíží doba, kdy už nebude možné existovat bez skutečné a kvalitní strategie – stejně jako ve válce. Nestačí investovat do počítačů a software! Hlavní síly musí být napřeny do zvyšování schopností lidí s informacemi pracovat, do zvyšování úrovně a kvality práce manažerů a jejich komunikačních schopností. LITERATURA [1] DRUCKER, P. Řízení v době velkých změn. Praha : Management Press, 1998. [2] TAPSCOTT, D. Digitální ekonomika. Brno : Computer Press, 1999. [3] VODÁČEK, L.; ROSICKÝ, A. Informační management. Praha : Management Press, 1997. [4] VOŘÍŠEK, J. Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Praha : Management Press, 1997. Adresa: Ing. Jan Prachař Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice, Česká republika tel/fax +420 572 549 018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 164 SEKCE 3 MEZINÁRODNÍ KONFERENCE STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 165 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 166 RIADENIE VZŤAHOV SO ZÁKAZNÍKMI (CRM) – FORMA KOMUNIKÁCIE S TRHOM Margaréta Nadányiová Žilinská univerzita v Žiline Abstrakt: Príspevok sa zaoberá modernou formou marketingovej komunikácie – riadením vzťahov so zákazníkmi (CRM). V súčasnom konkurenčnom prostredí je vytváranie vzťahov s významnými zákazníkmi podmienkou úspešného pôsobenia na trhu. Príspevok poukazuje na niektoré formy vytvárania osobných kontaktov a ich využitie v obchodnej činnosti. Klíčová slova: marketing, komunikácia, zákazník, vzťahy s trhom, predaj „ Je to podniková stratégia, ktorá stavia zákazníkov do srdca vašej spoločnosti. Predstavte si, ako by vaša spoločnosť vyzerala, keby ju zákazníci mohli prerobiť tak, aby im vyhovovala. A takouto spoločnosťou sa potrebujete stať.“ (Bind Bhullar, senior analytik Gartner Group) Riadenie vzťahov so zákazníkmi (CRM) je súhrnom marketingových, komunikačných, obchodných a servisných procesov v podniku podporovaných vhodnou organizačnou štruktúrou a technológiami. V centre pozornosti firmy, ktorá napĺňa CRM stratégiu, stojí zákazník, pre ktorého hľadáme produkt, na rozdiel od stratégie, keď pre produkt vyhľadávame zákazníka. CRM ide podstatne ďalej, než klasický marketing, ktorý sa zameriaval na predaj produktov skupine zákazníkov. CRM sa zameriava aj na udržanie zákazníka s ohľadom na okolitý trh, kde má zákazník väčšiu možnosť voľby, než v minulosti. Namiesto snahy presvedčiť čo najviac zákazníkov o tom, že momentálne dostupný produkt alebo služba je to, čo najlepšie rieši ich problémy a takýto produkt predať čo najväčšiemu počtu zákazníkov, sa dodávatelia v súčasnosti sústreďujú na poznanie svojho zákazníka. Sústreďujú sa na čo najlepšiu identifikáciu jeho potrieb. Následne sa potom snažia tieto potreby v čo najväčšej miere uspokojiť. Základným princípom CRM stratégie je premyslené budovanie vzťahov s najziskovejšími a najperspektívnejšími zákazníkmi za účelom zvýšenia objemu obchodu. CRM je komplex, tvorený štyrmi základnými piliermi: • vízia a firemná kultúra zameraná na zákazníka, • vhodná podniková štruktúra, procesy a pravidlá, • motivovaný a kvalifikovaný personál, • informačno-technologická podpora. Na CRM sa nemôžeme pozerať ako na podnikateľský projekt v réžii iba marketingových a predajných pracovníkov, alebo ako na projekt technologický, o ktorý by sa starali ľudia z oblasti informačných technológií. CRM je súčasťou podnikovej stratégie a stáva sa súčasťou podnikovej kultúry. Prvotným impulzom k vybudovaniu systému CRM musí byť podnikateľská potreba firmy a jej stratégia, ktorá do centra diania stavia zákazníka a jeho potreby, na základe ktorých spoločnosť predefinuje svoje procesy a pracovné úlohy a následne až tie potom podporí zodpovedajúcimi technológiami. Technológia je tak iba podporou CRM. Riadenie vzťahov so zákazníkmi bude dobré len natoľko, nakoľko je dobrá vízia podniku, jeho stratégia, úroveň procesného riadenia, podniková kultúra a kvalita manažérskeho tímu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 167 IMPLEMENTÁCIA CRM V zásade prebieha v troch krokoch: 1. Definovanie vízii a stratégií. 2. Prispôsobenie procesov a organizačnej štruktúry víziám a stratégiám. 3. Výber a implementácia vybraných produktov či systémov podporujúcich CRM. Predpokladom realizácie prínosov z implementácie CRM konceptov je predovšetkým existencia vlastných informácií o zákazníkoch. Prínos zo zákazníkov bude vyšší ak sa informácie o zákazníkoch dostanú k viacerým ľuďom. Ak bude mať každý po ruke podrobné informácie o zákazníkovi, bude pre neho užitočnejší. Vybudovanie databázy zákazníkov, ktorá pomôže viac predávať, je proces, ktorý začína u základných nákupoch informáciami o zákazníkoch. Predovšetkým sú potrebné také základné informácie ako meno, poštové adresy, e-mailové adresy a telefónne čísla, môžu sa pridávať aj ďalšie informácie, ako spôsob komunikácie, osobnostné údaje či záujmy. Rozlíšenie typov zákazníkov sa môže ešte posunúť o krok ďalej tak, že sa vyprofiluje pomocou riešenia CRM. Uložením minulých vzájomných vzťahov so zákazníkmi sa môžu vybudovať podklady pre osobné informácie o každom zákazníkovi. Východiskovým bodom pre analýzu zákazníka je zoznámenie sa s jeho minulými nákupmi. Potom sa môžu pridávať také informácie, ako je napríklad či dáva prednosť prijímaniu e-mailov pred listami, ktorú kontaktnú osobu preferuje a o ktorých produktoch by sa rád niečo dozvedel i v budúcnosti. Ak je podnik schopný vyhovieť svojmu zákazníkovi je to významný úspech. Rovnako dôležité je však vedieť, ako mu vyhovel, čím a prečo. Tieto informácie budú základom pri ďalšom rozhodovaní. Jedna z najdôležitejších informácií je, koľko týmto krokom podnik získal a čo ho to stálo. Z týchto dôvodov je teda bezpodmienečne nutné prenášať informácie aj opačným smerom,, teda naspäť do systémov na riadenie a vyhodnocovanie. V opačnom prípade je malá pravdepodobnosť, že sa zopakujú úspešné rozhodnutia a na druhej strane eliminujú tie neúspešné. ZLOŽKY CRM CRM systémy je možné rozdeliť do troch skupín. Každý z nich má svoje špecifiká, ale pritom každý systém môže fungovať aj samostatne, a tak pomôcť podniku pri riadení vzťahov so zákazníkmi. O P E R A T Í V N E CRM Patria sem nástroje pre automatizovanú podporu jednotlivých fáz obchodného procesu (generovanie ponúk, objednávok, zmlúv, konfigurácia produktov a služieb), nástroje na jednotnú evidenciu kontaktov so zákazníkmi bez ohľadu na komunikačný kanál, ktorý bol pri tom použitý (osobný kontakt, list, telefón, fax, e-mail, internet), marketingové nástroje na segmentáciu trhu a pod. Tieto zložky CRM poskytujú podniku množstvo údajov o zákazníkoch (klientoch), o vývoji ich správania, o požadovaných produktoch, servisných potrebách a pod. A N A L Y T I C K É CRM Nadväzuje na operatívne CRM a rozširuje jeho význam o analýzu správania sa zákazníkov, o sledovanie a prognózovanie vývojových trendov v oblasti služieb či produktov, o hľadanie obchodných vzorov, atď. Ide teda o kombináciu klasických CRM produktov a analytických nástrojov. Táto oblasť sa stáva kľúčovou, pretože práve analýza zhromaždených údajov (pomocou operatívneho CRM) umožňuje realizovať také opatrenia, ktoré privedú podnik k dosiahnutiu žiadaných ekonomických prínosov. Analytické nástroje sa tiež využívajú pre vyhodnocovanie efektívnosti marketingových kampaní, kontaktných kanálov, obchodných a podporných procesov. S výhodou sa dajú použiť na identifikáciu rizikových situácií. K O M P L E X N É CRM Komplexné CRM predstavuje previazanie operatívnej a analytickej zložky CRM, tj. údaje získané pomocou operatívneho CRM umožňuje analyzovať pomocou analytického CRM, ale zároveň poskytuje aj možnosť uložiť tieto výsledky do dátového skladu a využiť či sprístupniť ich aj v operatívnom CRM. Systém CRM zaznamenáva všetky kontakty so zákazníkom cez ľubovoľný komunikačný kanál a okamžite analyzuje ich dosah. Zároveň vyhodnocuje všetky príležitosti pre ďalšie zvýšenie hodnoty zákazníka a volí vhodný spôsob ďalšieho postupu. Následné reakcie zákazníka a ich dopad sú opäť uložené v systéme, analyzované a použité v budúcnosti. Komplexné systémy integrovaného operatívneho CRM, dátových skladov a analytického CRM tak pomáhajú realizovať uspokojovanie potrieb zákazníka. PRÍNOSY CRM Z prieskumov vyplýva, že iba tretina podnikov, ktoré začali inováciu riadenia vzťahov so zákazníkmi, môže konštatovať, že preniesla očakávané efekty alebo splnila očakávania manažmentu. Tieto úspešné podniku zdôrazňujú, „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 168 že sa venovali primárne inovácii procesov CRM a príprave pracovnej sily ( t.j. príprave na zmenu kvalifikácie vyplývajúcu zo zmeny procesov CRM, zaškolenie na nové technológie CRM, komunikácii a osvete k CRM) a až následne sa sústredili na výber, nákup a implementáciu technológie CRM. Podľa odborníkov totiž až 50 % úspechu pri budovaní CRM závisí od zamestnancov a ich prístupu, 30 % tvorí optimalizácia procesov v podniku a iba 20 % predstavuje použitý softwér a technológia. Prínosy CRM možno zaradiť do troch kategórii: úspora nákladov, zvýšenie tržieb a strategický dopad. Okrem toho je možné uviesť rad ťažko vyčísliteľných prínosov: • CRM ako kompas: Rastie počet vzťahov, rastie zložitosť produkcie a nároky na popredajné služby. Toto vedie k rýchlemu prekročeniu kapacity ľudí, ktorí pracujú na „front-ofice“. CRM software im pomôže udržať poriadok a rýchlo sa orientovať v množstve aktivít a údajov o nich. • Ľahšia koordinácia medzi oddeleniami: Zložitosť podnikania, komplexnosť požiadaviek zákazníkov viedli k vytvoreniu množstva špecializovaných útvarov, ktoré však často pracujú pre rovnakého zákazníka. Aktivita každého oddelenia sa dostane do centrálnej CRM databázy. • Nástroje na personalizáciu: V snahe obslúžiť čo najviac zákazníkov firmy nemajú alebo nestačia udržiavať informácie o tom, aké poradie priorít majú jednotliví zákazníci. Nevedia potom presne „trafiť“ zákazníkove priority a nie sú vnímané ako optimálny dodávateľ. CRM pokrýva aj tieto detaily o zákazníkovi. • Uchovanie znalosti o zákazníkovi: Typický je stav, keď sa znalosť o zákazníkovi koncentruje na jedinom mieste, v ťažko zdielateľnom zdroji. CRM systém uchováva znalosť aj po príp. odchode takého človeka, teda zníži sa „vydierateľnosť“ firmy a tým aj kult nenahraditeľnosti určitých ľudí. RIZIKÁ PROJEKTOV CRM CRM tiež môže znamenať aj veľké straty. Ide o straty prostriedkov investovaných do nákupu technológií a ich integrácie, a tiež v oblasti spokojnosti zákazníkov a z nej plynúcej lojality. Implementácia, ktorá nevychádza z vyššie uvedených princípov, môže byť v konečnom dôsledku pre zákazníka veľmi neprijateľná a môže poskytovať pracovníkom firmy alibi v duchu „my to robíme podľa CRM procesov“. Pri spoliehaní sa iba na niektorý z renomovaných aplikačných balíkov pre riešenie CRM, sa CRM nestane integrálnou súčasťou stratégie. Môže sa docieliť zakonzervovanie negatív, ktoré chceme práve pomocou CRM odstrániť. Pri uvažovaní o nasadení CRM vo firme je potrebné dôkladne a nezaujato posúdiť do akej miery je firma pripravená na túto zmenu, ktorá zasiahne krížom všetky útvary nielen obchod, marketing a servisné centrum pre zákazníkov. Filozofiu CRM musia akceptovať i všetky podporné útvary, nielen tie, ktoré prichádzajú do styku so zákazníkom. Na základe realizovaných projektov implementácie CRM, sa javí ako najväčším problémom, ak sa chápanie CRM zúži na implementáciu príslušného software. Zavedenie a následné používanie CRM vo firme pravdepodobne zlyhá, ak: • neexistuje jasná a deklarovaná stratégia CRM, • projekt CRM nemá veľkú podporu manažmentu počas celého obdobia trvania, • stanoveniu cieľov a požiadaviek sa venuje málo času, • princípy riadenia zmien a riadenie projektov sa neaplikujú, • dodávateľ nerozumie technológii, čo je CRM a nepoužíva CRM, • dlhodobé ciele (napr. spokojná a široká báza zákazníkov) sú potláčané krátkodobými cieľmi (napr. kvartálny zisk), • ľudia nie sú dostatočne vzdelávaní a motivovaní. LITERATÚRA [1] SMITH, P. Moderní marketing. Praha : Computer press, 2000. ISBN 80-7226-252-1. [2] STORBACKA, K.; LEHTINEN, J. Řízení vztahu se zákazníky. Praha : GRADA, 2003. ISBN 80-7169-813-X. Adresa: Ing. Margaréta Nadányiová Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, Slovenská republika tel.: +421 41 3201 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 169 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 170 UNIVERZITA – VÝZNAMNÁ SÚČASŤ KLASTRA Jakub Soviar Žilinská univerzita v Žiline Abstrakt: Klastre sú jedným z najefektívnejších prístupov pre zisk a zvýšenie konkurenčnej výhody. Na celom svete existuje množstvo úspešných klastrov v rôznych druhoch podnikateľskej činnosti. Univerzity sú dôležitou súčasťou klastrového prístupu. Poskytujú poznatkovú základňu, vedecký výskum, kvalitný personál atď. Prax preukázala, že klaster môže byť pre univerzity značným prínosom. Spoločná efektívna spolupráca medzi klastrom a univerzitou môže vytvoriť pozitívnu spätnú väzbu. Klíčová slova: Klaster, konkurencieschopnosť, konkurenčná výhoda, klaster a univerzita, Michael Porter, inovácie, znalosti, spätná väzba ÚVOD Jedným z mnohých problémov firiem na Slovensku je ich izolácia. Mimoriadne závažný je najmä z toho dôvodu, že lokálne spoločnosti sa len veľmi ťažko uplatňujú a presadzujú v globálnej konkurencii na svetových trhoch. Jedným z prostriedkov riešenia tejto situácie je klaster, resp. odvetvové zoskupenie firiem. Existencia úspešných klastrov vo svete je dôkazom, že aj malé regióny môžu byť úspešné v globálnej konkurencii. Vo svetovom meradle sú klastre úspešnou a efektívnou formou organizácie ekonomických činností. Na úspešnosti klastrového princípu sa podstatnou mierou podieľajú aj univerzity a vysoké školy. Poskytujú bázu poznatkov, kvalitných kádrov a vedeckého výskumu. Zároveň môžu slúžiť ako určité fórum spolupráce a výmeny skúseností. 1 KLASTER Pojmom klaster sa okrem iného označuje forma prepojenia ekonomických aktivít. Konkrétne môže ísť o súbor regionálnych korporácií, či podnikateľov, ktorí sú vzájomne prepojení. K tomuto sa pripájajú aj inštitúcie, ktoré môžu zvýšiť a upevniť konkurencieschopnosť daného zväzku. Sú to najmä organizácie terciárneho sektoru zamerané na vzdelávanie, vedu a výskum – najčastejšie univerzity, vysoké odborné školy, ako aj rôzne typy vedeckých a výskumných inštitúcií. Korporácie obsiahnuté v klastri si navzájom konkurujú, ale i spolupracujú. Riešia celý rad rovnakých problémov, ako sú napr. vzdelávanie zamestnancov, prístup k rovnakým dodávateľom, spolupráca s výskumnými a vývojovými kapacitami, nedostatočné zdroje na samostatný výskum a pod. Spolupráca v spomenutých, ale aj iných oblastiach, prináša možnosť prekonať množstvo obmedzení, ktoré by jednotlivé inštitúcie samostatne riešili len veľmi ťažko. Zúčastnení aktéri tak majú príležitosť získať výnimočnú konkurenčnú výhodu. 2 VÝVOJ KONCEPCIE Koncepcia klastrov nie je nový objav. Britský ekonóm Alfred Marshall už v roku 1890 hovoril o tom, že priemyselné odvetvia sú často miestne koncentrované a značné prínosy získavajú z externalít. Tieto externality vznikajú najmä z nasledujúcich skutočností: • Koncentrovaný priemysel k sebe priťahuje ďalšie súvisiace priemyselné odvetvia, ktoré poskytujú špecializované vstupy a služby, vrátane výrobcov špeciálnych zariadení pre daný priemysel. • Pre daný typ priemyslu sa vytvorí zásoba špecializovaných pracovných síl, ktoré majú potrebné zručnosti, znalosti a know-how. • V rámci odboru sa šíria znalosti, myšlienky a technický pokrok. • Vytvorenie tzv. „priemyselnej atmosféry“, ktorá je vlastne množinou formálnych a neformálnych pracovných praktík, zvykov, tradícií, sociálnych hodnôt a špecializovaných inštitúcií. Táto množina vzťahov umožní danému priemyslu implementáciu inovácií a efektívne fungovanie. Pravdepodobne najznámejšiu definíciu klastra skoncipoval v roku 1990 Michael Porter vo svojej knihe Konkurenčná výhoda národov. Aktualizovanú verziu definície uverejnil v roku 1998 časopis Harvard Business Review pod názvom „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 171 Klastre a nová ekonomika súťaže. Táto definícia znie: „Klastre sú miestne koncentrácie vzájomne prepojených firiem a inštitúcií v konkrétnom odbore. Klastre zahŕňajú skupinu previazaných priemyselných odvetví a ďalších subjektov dôležitých pre hospodársku súťaž. Obsahujú napríklad dodávateľov špecializovaných vstupov, ako sú súčiastky, stroje a služby a poskytovateľov špecializovanej infraštruktúry. Klastre sa často rozširujú smerom dolu k odbytovým kanálom a zákazníkom a do strán k výrobcom komplementárnych produktov a spoločnostiam v priemyselných odvetviach príbuzných z hľadiska zručností, technológií alebo spoločných vstupov. Mnoho klastrov taktiež obsahuje vládne, či iné inštitúcie – ako sú napríklad univerzity, normotvorné agentúry, výskumné tímy, či obchodné asociácie, ktoré poskytujú špecializované školenia, vzdelanie, informácie, výskum i technickú podporu.“4 K definícii klastrov prikročili aj organizácie ako OECD a Európska komisia. Definícia OECD hovorí, že „Klastre sú siete vzájomne závislých firiem, inštitúcií produkujúcich znalosti, premosťujúcich inštitúcie a zákazníkov prepojených do výrobného reťazca, ktorý vytvára pridanú hodnotu. Koncept klastrov ide ďalej než sieťová spolupráca firiem (networking), keďže postihuje všetky formy zdieľania a výmeny znalostí.“ Európska komisia pristúpila k definícii klastrov po analýzach regionálnych klastrov v Európe. Klaster je podľa definície skupina nezávislých firiem a pridružených inštitúcií, ktoré: • vzájomne spolupracujú a súťažia, • sú miestne koncentrované v jednom alebo viacerých regiónoch a môžu mať aj globálny rozsah, • sú špecializované v konkrétom priemyselnom odvetví, čo predpokladá spoločné technológie a zručnosti. Správa Európskej komisie ďalej uvádza, že koncept klastrov má kladný vplyv na inovácie a konkurencieschopnosť, vytváranie zručností a informácií, rast i dlhodobú podnikateľskú dynamiku. Všetky úspešné klastre majú celý rad spoločných prvkov a väzieb. Najčastejšie sú to: • poznanie, že klastre majú byť vedené podnikateľskými a verejnými lídrami, • pochopenie dôležitosti spolupráce a súťaže, • silné väzby medzi firmami a inštitúciami, • poznanie, že klastrový prístup je systémový, všetci účastníci v ňom hrajú rovnako dôležitú úlohu. Výhody klastra pre firmy: • spolupráca pri riešení odbytových problémov – spoločný marketing; • kooperácie vo výrobe; • spoločné riešenie otázky ľudských zdrojov – napr. v rámci spolupráce s odbornými školami a pod.; • spoločné technologické zázemie pre vedu a výskum; • spoločne realizovaný výskum, resp. spoločne financovaný; • spoločné riešenia rôznych foriem dizajnu; • lepšia pozícia pri lobingu, čerpaní dotácií, či vyjednávaní s vládou. Prínosy klastra: • zlepšenie výsledkov zapojených korporácií a inštitúcií, • zvýšenie počtu inovácií, • iniciácia vzniku nových firiem a aktivít, • zvýšenie exportu, • zvýšenie investičnej atraktivity, • podpora výskumu, • podpora rozvoja regiónu, či kraja. 3 KLASTER A UNIVERZITY Univerzity zohrávajú významnú úlohu pri tvorbe inovácií. V rámci dnešných globálnych trhov sú inovácie podstatnou zložkou konkurenčnej výhody. Základný princíp hospodárskeho rozvoja tvorí postupnosť: INOVÁCIE → PRODUKTIVITA → PROSPERITA Z toho vyplýva, že klastre prosperujú hlavne tam, kde je prosperita založená na inováciách. V takýchto klastroch majú univerzity významnú, až ústrednú úlohu. 4 PRŮVODCE KLASTREM. Czechinvest. 6 – 7 s. Dostupné na internete [11.03.2005] http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/8E0EC2272BAD5C89C1256FD3004375C8/$File/pruvodce%20klastrem .pdf „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 172 Univerzita musí mať vedeckú základňu, ktorá sa dokáže prispôsobiť potrebám klastra a byť pre neho prínosom. Rovnako musí mať dostatočné zdroje práve v oblastiach, ktoré zodpovedajú potrebám klastra. Tieto potreby sú flexibilné, takže i univerzita musí na ne flexibilne reagovať. Dôležitá je predovšetkým ponuka odbornej pracovnej sily. Táto sa uskutočňuje v rámci študijných odborov. Môžu vznikať nové študijné odbory alebo sa optimalizujú stávajúce. Okrem technických oblastí sú mimoriadne dôležité i predmety ako ekonómia, marketing, manažment, právo, sociológia a iné. Ďalšiu stránku ponuky univerzít pre klaster tvoria vedecká činnosť, výskum, rôzne kurzy a školenia, ktoré sú zamerané na zvyšovanie odbornosti a kvalifikácie pracovnej sily atď. Kľúčové faktory pôsobenia univerzít v klastri sú: • rozsah ich angažovanosti, • kvalitná základňa výskumu a vývoja a • prispôsobenie znalostí a zručností pre daný región. V rámci klastra môže pôsobiť i viac univerzít. Najvýznamnejšie miesto má univerzita, ktorá má sídlo v danom regióne. Zaradenie univerzít do klastra musí zodpovedať charakteru podnikania a podnikateľským aktivitám klastra. Univerzity sa môžu konkrétne orientovať na: • Tvorbu inovácií. Toto sa realizuje buď vlastnou výskumnou a vedeckou činnosťou alebo formou vyhľadávania z iných zdrojov. • Zvyšovanie odbornosti a kvalifikácie zamestnancov podnikov združených v klastri. Univerzity musia pružne reagovať na potreby firiem a poskytnúť im požadované kurzy a školenia. • Riešenie konkrétnych úloh. Tu môže isť o úlohy a problémy rôznych typov. Či už dlhodobé úlohy alebo úlohy ad hoc. Tieto sa môžu dotýkať produkcie, marketingu, manažérskeho riadenia, rozvoja ľudských zdrojov a pod. Orientácia by mala byť predovšetkým na inovatívnosť riešenia. • Kreovanie pracovnej sily pre klaster v rámci štúdia. Táto oblasť je značne široká. Začína sa pri konkrétnom študijnom odbore, či zameraní. Pokračuje cez možnosti optimalizácie študijných plánov a končí tvorbou nových odborov. Potenciálny zamestnávateľ môže budúcich zamestnancov formovať už počas štúdia. Tu je škála možností opäť značne široká. Napríklad môže ísť o spoluprácu pri diplomových prácach, praktických cvičeniach, či vstup do študijných plánov. Všetko záleží len na vzájomnej spolupráci jednotlivých zložiek klastra s univerzitou. Na druhej strane klaster a úzka spolupráca s praxou vytvára pre univerzitu množstvo zaujímavých možností a potenciálnych výhod. V prvom rade spätná väzba medzi praxou a univerzitou a jej kvalita, sa môže pozitívne prejaviť na študentoch, absolventoch i vedeckých a pedagogických pracovníkoch. Porozumenie konkrétnym podnikateľským, či výrobným postupom a potrebám, čiže praktické skúsenosti sú nezanedbateľnou hodnotou. Úzka koexistencia s podnikateľským prostredím zlepší zameranie výskumu a aplikáciu inovácií. Z väčšieho odstupu sa pozitívna spätná väzba medzi univerzitou a klastrom javí ako najdôležitejší aspekt celého systému. 4 PRÍKLADY ÚSPEŠNÝCH KLASTROV Známe Silicon Valley v Kalifornii je dnes v podstate hlavným klastrom v oblasti „high-tech“. Je domovom pre viac ako 70 000 technologických spoločností. Rovnako Hollywood je globálne najvýznamnejším sústredením produkcie zábavy. Ďalej je možné spomenúť: • Sinos Valley, Brazília – tretí najväčší výrobca obuvi na svete. V rozmedzí rokov 1968 až 1993 došlo k zvýšeniu exportu z 350 000 párov na 200 miliónov párov obuvi. Počet zamestnancov vzrástol z 27 000 na 150 000. • Montebelluna, Taliansko5 – Mesto s 25 000 obyvateľmi vyrába 75% svetovej produkcie lyžiarskej obuvi ako aj inú technickú športovú obuv. Hovorí sa o ňom ako o „hlavnom svetovom meste športovej obuvi“. • Linn County, Oregon, USA – Táto oblasť produkuje 70% všetkých semien travín obchodovaných na celom svete. • Sialkot, Pakistan – V tomto stredne veľkom meste sa vyrába 70% ručne šitých lôpt na futbal, ktoré sa predávajú pod rôznymi značkami vrátane Nike, Reebok, či Adidas. Ďalej je to najväčší výrobca chirurgických nástrojov z nerezovej oceli na svete, s pokrytím 20% svetového trhu. • Kapské mesto a okolie, Juhoafrická republika – Nachádza sa tu výrobné centrum textilu pre celú Južnú Afriku. Produkuje cca. 45% odevov v rámci celej krajiny. Je známe vysokou akosťou a módnosťou. Export predstavuje približne 10% produkcie. • Bresle Valley, Francúzsko6 – Výroba približne 75% svetovej produkcie parfumových fľaštičiek. • Lyon, Francúzsko – Sídlo 70% tvorcov francúzskych videohier. 5 6 www.montebellunadistrict.com www.glass-valley.com „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 173 • • Mníchov, Spolková republika Nemecko7 – Popredné biotechnologické stredisko v Európe. Najskôr sa dá pripodobniť k Silicon Valley. Bit Valley, Japonsko – Módna štvrť v Tokiu, kde má sídlo 40% firiem, ktoré sa v meste zaoberajú internetom. ZÁVER – PRÍNOS KLASTROV Najdôležitejším prínosom klastrov je predovšetkým zvyšovanie konkurencieschopnosti. Pre subjekty zúčastnené v klastri to znamená zlepšenie výkonnosti podnikania. Produktivita sa zvýši na základe lepšieho prístupu k špecializovaným dodávateľom, informáciám a zručnostiam. Potreba zdokonaľovania výrobných procesov je založená hlavne na inováciách. Firmy, ktoré navzájom spolupracujú dokážu tento problém efektívnejšie riešiť. Vznik klastra znamená zároveň jeho rast v dôsledku príchodu nových dodávateľov a vzniku nových firiem. Pre zúčastnené subjekty majú úspešné klastre celý rad podstatných výhod: • Vytvárajú možnosť úspor a znižujú náklady. Klaster umožňuje podnikom dosiahnuť úspech v danej oblasti len na základe toho, že nepracujú izolovane. Spolupráca môže viesť k otváraniu, či prieniku na nové trhy a samozrejme znižovať náklady. • Znižujú obmedzenia menších firiem a zvyšujú špecializáciu. Klaster môže združovať korporácie rôznej veľkosti a sily. Pre menšie spoločnosti môže práca s väčšími firmami v rámci klastra vytvoriť mechanizmus prístupu k medzinárodným sieťam väčších spoločností. Keďže spoločnosti združené v klastroch si naďalej konkurujú, menšie firmy získavajú konkurenčnú výhodu najmä zvyšovaním svojej špecializácie. • Miestna konkurencia a rivalita sa zvyšuje, čo má vplyv na zvyšovanie globálnej konkurenčnej výhody. Tento proces podporuje vznik a zavádzanie inovácií, ktoré zlepšujú efektivitu a konkurencieschopnosť. Subjektom umožňujú zotrvať v klastri a nezaostávať. • Rýchlosť prenosu informácií a technológií sa zvyšuje. Tento stav je dôsledkom blízkosti firiem a silných väzieb medzi nimi. • Zvyšuje sa moc a pozícia menších subjektov. Prepojenie umožňuje ovplyvňovať udalosti, vylepšuje pozíciu pri rokovaní s centrálnou, či regionálnou vládou alebo inými organizáciami, zvyšuje medzinárodný kredit a pod. • Vytvorenie podnetov pre vládu na investovanie do špecializovanej infraštruktúry. Špecializovaná infraštruktúra môže znamenať rôzne školiace strediská, technologické inštitúty, vládou podporovaný výskum a vývoj alebo zabezpečenie nákladného zariadenia pre miestny priemysel a pod. Keďže je klaster viditeľnejší, nákladovo efektívnejší a investície tu majú vyššiu návratnosť, sú aj tieto investície jednoduchšie zdôvodniteľné. • Efektívne prepojenie a partnerstvo. Klaster vytvorí pre spoločnosti, ktoré si inak konkurujú, neutrálne fórum pre zdieľanie spoločných problémov, ich riešení, ale aj inovácií a nápadov. Dôležitosť a viditeľnosť klastra môžu taktiež podnietiť akademické inštitúcie na vytváranie rôznych partnerstiev s daným priemyslom. LITERATÚRA [1] DUSPIVA, P. Zapojení univerzit do činnosti klatrů. In Zborník z medzinárodného seminára Regionálny rozvoj 2005. Žilina : EDIS, 2005. s. 19-24. ISBN 80-8070-483-X. [2] ČOREJOVÁ, T.; ŠTOFKOVÁ, K. Siete a clustre ako významný faktor rozvoj podnikateľských aktivít. In Zborník z medzinárodnej konferencie Marketing a obchod 2004. Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 2004. s. 17-20. ISBN 80-89100-20-1. [3] IVANIČKA, K. Základy synergetiky. Banská Bystrica : UMB, 1997. ISBN 80-8055-076-X. [4] KUBĚNKA, M. Klastry jako cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu. Zborník z medzinárodného seminára Regionálny rozvoj 2005. Žilina : EDIS, 2005. s. 58-63. ISBN 80-8070-483-X. [5] PORTER, M. Clusters and the New Economics of Competition. In Harward Business Review. Nov-Dec 1998. ISSN 0017-8012. [6] PORTER, M. Location, Competition, and Economic Development: Local Clusters in a Global Economy. In Economic Development Quarterly. Boston : Sage Publications, 2000. [7] PORTER, M. The Competitive Advantage of Nations. London : 1998. [8] PRŮVODCE KLASTREM. Czechinvest. Dostupné na internete [03.11.2005]: http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/8E0EC2272BAD5C89C1256FD3004375C8/$File/pruvodce%2 0klastrem.pdf [9] SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava : Repronis, 2004. ISBN 80-7329-059-6. [10] SOLVELL, O.; GORAN, L.; KETELS, CH. The Cluster Initiative Greenbook. Stockholm : Brommatryck AB, 2003. ISBN 91-974783-1-8. Dostupné na internete [01.12.2005]: 7 www.bio-m.de „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 174 [11] http://www.competitiveness.org/article/articleview/108/1/3/The%20Greenbook STRIŠŠ, J.; VODÁK, J.; LAŠŠÁK,V.; ĎAĎO, J. Exportný marketingový plán. Žilina : PHARE program na podporu exportu, 2000. Internetové straky s tematikou klastrov: [12] http://cart.sandag.cog.ca.us/cluster/ [13] http://www.bio-m.de [14] http://www.business-sa.com/Content.aspx?p=57 [15] http://www.ct.gov/ecd/cwp/view.asp?a=1100&Q=249794&ecdNav=%7C [16] http://www.curenet.org/ [17] http://www.czechinvest.cz [18] http://www.dti.gov.uk/clusters/ [19] http://www.edmonton.com/business/page.asp?page=39 [20] http://www.glass-valley.com [21] http://www.planning.unc.edu/courses/261/leveen/ [22] www.montebellunadistrict.com Adresa: Mgr. Jakub Soviar Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, Slovenská republika tel.: + 421 41 513 4451, fax: +421 41 565 2775 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 175 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 176 FACILITÁCIA PRI INVESTIČNOM PROJEKTE Lukáš Vacek Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity Abstrakt: Majiteľ podniku (manažér) sa pri investovaní do rozšírenia svojej činnosti musí usilovať o budovanie pozitívneho vzťahu svojich zamestnancov voči plánovanej investícii. Vedomie zamestnancov, že realizovaná investícia bude pre nich prínosom, má vplyv na úspešnosť investície. Pre manažéra je dôležité si uvedomiť, že každý pracovník môže byť pre investíciu prínosom. Aby prispel svojou prácou a dobrými nápadmi založenými na skúsenostiach k zlepšeniu výkonu investičných procesov, musí byť správne motivovaný. Správna motivácia je založená na dôvere a pre zamestnanca znamená možnosť realizovať svoje nápady. Za dobre vykonanú prácu a vynaložené úsilie je potrebné pracovníkov odmeniť. Finančná odmena a postup v kariére je najpreferovanejšou formou odmeny medzi zamestnancami. Nedirektívny spôsob vedenia je najlepšou cestou ako viesť ľudí pri investičných projektoch využívajúcich ich aktivity v podniku. Všetky tieto aspekty robia správne motivovanú a pripravenú pracovnú silu na každú investíciu v podniku. Klíčová slova: úspešnosť investície, prínos zamestnancov pre investíciu, motivácia, odmeňovanie, neúspech, spolupráca Predmetom môjho dnešného vystúpenia je facilitácia pri investičnom projekte. Investičný projekt v podobe výstavby predajne autosúčiastok a autodoplnkov sa rozhodla realizovať spoločnosť Techno servis s.r.o. , ktorá sa zaoberá autoopravárenskou činnosťou. Na úspešnosť investície vplýva celý rad faktorov. Jedným z nich je i ľudský faktor v podobe zamestnancov firmy. Každý podnikateľ, ktorý sa rozhodne investovať do rozšírenia svojej činnosti, by sa mal usilovať o budovanie pozitívneho vzťahu svojich zamestnancov voči plánovanej investícii. V prípade firmy Techno servis je to obzvlášť dôležité, pretože bez spolupráce súčasných zamestnancov bude realizovanie investície veľmi obtiažne. Majiteľ firmy Techno servis totiž plánuje zabezpečiť prevádzku už vystavenej predajne vo veľkej miere využitím súčasných aktivít pracovníkov firmy. Pre každého podnikateľa (manažéra) je veľmi dôležité si uvedomiť, že každý zamestnanec, či už je to riadiaci pracovník, technický alebo administratívny, môže byť prínosom pre plánovanú investíciu. Jednak svojimi skúsenosťami z vykonávanej práce v podniku, ktoré môžu byť zdrojom dobrých nápadov ako čo najvýhodnejšie realizovať konkrétnu časť investície (ktorá súvisí s obsahom jeho práce). A jednak postojom k samotnej práci, ktorá mu je pridelená v súvislosti s investíciou. Aby zamestnanec pristupoval k práci s úmyslom vykonávať ju čo najlepšie, aby sa snažil prispieť svojimi nápadmi k zlepšeniu výkonu procesov v súvislosti s uskutočňovaním investície, musí byť k tomu motivovaný. Správna motivácia znamená v tomto prípade presvedčenie zamestnancov, že realizovaná investícia bude pre nich prínosom. Prínosom vo forme sebarealizácie, lepšieho ohodnotenia ich práce a pod. Podľa môjho názoru najlepším spôsobom ako tak urobiť je dať zamestnancom dôveru, pocit že sú potrebný a umožniť im realizovať svoje nápady v súvislosti s investíciou. Znamená to prejsť od kontroly k nedirektívnemu spôsobu vedenia zamestnancov. Snažiť sa im pomôcť a podporovať ich nie kontrolovať. Nedirektívny spôsob vedenia pracovníkov je v prípade investičného projektu logicky opodstatnený tým, že realizácia investície nie je pre podnik rutinou činnosťou vykonávanou každodenne v podnikových procesoch. Každú investíciu robia podmienky v ktorých sa realizuje jedinečnou. Nemožno ju teda považovať za štandardizované podnikové procesy, ktoré môžu podliehať kontrole. Sú to nové aktivity, s ktorými zamestnanci a často ani manažéri nemajú žiadne skúsenosti. Nemá zmysel potom kontrolovať niečo čo je nové, o čom nevieme aký výsledok v budúcnosti prinesie. Samozrejme je potrebné starostlivo zvážiť, ktorým zamestnancom je možné do akej miery dôverovať a nechať realizovať svoje nápady. Je to predovšetkým umením manažéra vedieť odhadnúť charakter a potenciál pracovníkov. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 177 Za dobre vykonanú prácu by mali byť zamestnanci odmenení. Myslím si že finančná odmena a kariérny postup je najlepšou formou ako tak urobiť. Pochvala od riadiaceho pracovníka by mala byť samozrejmosťou. V prípade že pracovník nebude pri vykonávaní svojej práce úspešný, treba brať do úvahy dôvod neúspechu. Dôvod neúspechu môže byť subjektívny (nedostatočné úsilie) alebo objektívny (okolnosť, ktorú zamestnanec nemohol predvídať alebo jej zabrániť). V prípade objektívne dôvodu treba podľa môjho názoru jednoznačne odmeniť vynaložené úsilie. Ak bol príčinou zlého výsledku práce zamestnanca subjektívny dôvod, je potrebné hľadať jeho príčinu a nájsť spôsob ako presvedčiť zamestnanca aby v budúcnosti vynaložil väčšie úsilie pri vykonávaní svojej práce. Súťaživé prostredie medzi zamestnancami v podniku nie je podľa môjho názoru pri realizácii investičného projektu žiaduce. Mali by sa presadzovať tendencie, ktoré podporujú spoluprácu zamestnancov a vytvárajú pocit že sú súčasťou tímu usilujúceho sa o spoločný cieľ. Manažér facilitátor by mal organizovať spoločné stretnutia zamestnancov za účelom iniciácie spolupráce. Výsledkom spolupráce by mali spoločné rozhodnutia. INVESTIČNÝ PROJEKT SPOLOČNOSTI TECHNO SERVIS S.R.O. Spoločnosť Techno servis s.r.o. sa rozhodla uskutočniť investíciu v podobe výstavby predajne autosúčiastok a autodoplnkov. Investičný zámer firmy si vyžaduje starostlivú prípravu investičného projektu a analýzu rizika. Zdôvodnenie a vývoj projektu. Spoločnosť Techno servis sa rozhodla investovať do predajne autosúčiastok a autodoplnkov. Motívom investovať do nového odvetvia a nie do už existujúcich kapacít, je uskutočnený prieskum medzi stálymi zákazníkmi o prípadný záujem nakupovať autosúčiastky a autodoplnky v spoločnosti Techno servis. Pri realizácii investície sa firma spolieha na svoje dlhoročné skúsenosti v oblasti autoopravárenskej činnosti. Očakávané príjmy z investície by mal zabezpečiť dostatočný dopyt stálych zákazníkov po autosúčiastkach a autodoplnkoch. Kapacita trhu a rozsah produkcie. Pre súčasnú situáciu na trhu je charakteristická silná konkurencia medzi predajcami autosúčiastok. Spoločnosť Techno servis predpokladá, že hlavné ťažisko budúcich zákazníkov budú tvoriť súčasný zákazníci využívajúci autoopravárenské služby. Tento predpoklad vychádza z uskutočneného prieskumu medzi zákazníkmi o prípadný záujem nákupu autosúčiastok a autodoplnkov. Materiálové vstupy. Spoločnosť Techno servis predpokladá náklady na investíciu vo výške 6500 000 Sk. Náklady budú financované z vlastných aj cudzích zdrojov. Investičná výstavba vrátane materiálových vstupov na výstavbu bude zabezpečená prostredníctvom dodávateľa. Spoločnosť neplánuje zaobstarávanie materiálových vstupov na výstavbu vo vlastnej réžii. Spoločnosť je v mieste svojho sídla vlastníkom stavebného pozemku s rozlohou 500 m. Umiestnenie a prostredie. Miesto výstavby predajne autosúčiastok a autodoplnkov bude v mieste sídla Techno servisu. Techno servis má svoje sídlo v regióne s vyhovujúcou infraštruktúrou. Technický projekt. Investičná výstavba sa bude realizovať prostredníctvom dodávateľa. Investičné náklady na obstaranie stavebnej časti investície v podobe polyfunkčného domu sa odhadujú vo výške 3,5mil Sk. Technológiu a použité materiály výstavby zvolí dodávateľ. Organizačný projekt, projekt pracovných síl a časový plán realizácie. Za organizáciu investície budú zodpovedať riadiaci pracovníci Techno servisu. Otázka zásobovania predajne autosúčiastkami a autodoplnkami ešte nie je vyriešená, ale spoločnosť plánuje realizovať zásobovanie prostredníctvom odskúšaných dodávateľov autosúčiastok. Do už vystavanej predajne plánuje spoločnosť zamestnať 1 pracovníka - predavača. Administratívne práce súvisiace s investičným projektom budú vykonávať administratívny pracovníci Techno servisu. Investičná výstavba by mala začať začiatkom roka 2006 a predpokladaný koniec výstavby je jún 2006. Prevádzka predajne by sa mala začať v septembri 2006. Finančné a ekonomické vyhodnotenie. Predpokladané kapitálové výdavky investičného projektu sa odhadujú vo výške 6,5mil Sk. Vlastné zdroje predstavujú 3,5mil Sk (nerozdelený zisk z minulých rokov) a cudzie zdroje predstavujú prijatý úver vo výške 3mil. Sk. Adresa: Ing. Lukáš Vacek Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity Letomostie 3 Nové zámky 940 01 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 178 KOMPARACE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČR A EU Lenka Sokolová, Sedlák Michal, Horák Jan, Čech Zbyněk, Mikolášová Silvie, Černíčková Petra, Vystrčil Ivo, Vymazal Tomáš, Sokolová Miroslava, Šoupalová Jana, Veselá Hana, Novotná Iva, Preisslerová Marta, Kopečný Pavel, Janatová Markéta, Hošek Milan Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Předložený příspěvek je zaměřen na porovnání důchodového systému v České republice, legislativu důchodového systému v ČR a EU, rozebrána důchodová problematika členských států EU, evropský sociální fond a možnosti rozvoje politiky v zaměstnanosti ČR. Klíčová slova: Důchodový systém, legislativa důchodového systému, důchodová problematika, evropský sociální fond. CO A PROČ BYLO ZKOUMÁNO Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že mě velice zajímá. Na základě prostudování příslušných zákonů a odborné literatury bych chtěla popsat důchodový systém tak, aby každý po přečtení této práce pochopil jeho fungování a také jeho nedostatky. V současné době se důchodový systém potýká s různými problémy a měl by v co nejbližší době prodělat určité změny. Hlavním problémem je nepříznivý demografický vývoj obyvatelstva. Každým rokem přibývá čím dál víc nových důchodců a rodí se čím dál míň dětí. Tento problém je hlavně z důvodu změny životního stylu lidí. V dnešní době se lidé rozhodují založit rodinu až v pozdějším věku, než naši rodiče nebo prarodiče. Také počet dětí, které se dnešním rodinám rodí je kolem jednoho až dvou. Takže lidí, kteří pracují a odvádí pojistné do důchodového systému stále ubývá, přičemž přibývá těch co z tohoto systému dostávají určité dávky. V naší práci jsme se zabývali tím, jak tento problém hodlají řešit určité politické strany naší země a jejich návrhy zhodnotili. Prvního května roku 2004 se stala Česká republika členem Evropské unie. Na vstup do tohoto společenství se musela naše země důkladně připravit a také pozměnit některé ze svých zákonů. Při vypracovávání dané práce jsme se zaměřili na Komparaci důchodového systému v ČR a EU. Každý člen týmu zkoumal důchodový systém v přidělené zemi a porovnával jej s důchodovým systémem v ČR. LEGISLATIVA DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČESKÉ REPUBLICE V České republice má důchodové pojištění dlouholetou tradici. Právní předpisy rozšiřující důchodový systém na skoro všechny osoby činné v zaměstnaneckých vztazích, byly přijaty ve 20. letech dvacátého století za první Československé republiky. Osoby samostatně výdělečně činné se k účasti na důchodovém pojištění přidaly roku 1948. Tento princip, účasti všech ekonomicky činných osob na důchodovém pojištění je základem i současného důchodového pojištění založeného zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jednotná úprava je dalším principem důchodového pojištění. Znamená to, že platí stejné zásady, pro nárok na důchod a jeho výpočet, pro všechny skupiny pojištěnců, kterými jsou zaměstnanci v pracovním poměru, osoby ve služebním poměru, osoby samostatně výdělečně činné, členové družstev a ostatní skupiny pojištěnců. Základním rysem českého důchodového pojištění je povinná účast na něm, pokud splňujete zákonem stanovené podmínky. Občan se nemůže z tohoto pojištění vyvázat, i kdyby byl schopen se sám dostatečně zabezpečit na stáří. Naopak se ve stanovených případech občan může k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásit. Důchody plynoucí z důchodového pojištění jsou garantovány státem, protože výdaje na důchodové pojištění jsou součástí výdajů státního rozpočtu. V důchodovém pojištění je také uplatňován princip solidarity, a to hlavně pojištěnců s vyššími příjmy s pojištěnci s nižšími příjmy. V praxi se to projevuje ve způsobu stanovení výše důchodu. Od určité „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 179 hranice se totiž základ pro výpočet důchodu redukuje. V českém důchodovém systému se také uplatňuje solidarita osob ekonomicky činných s osobami, které důchody pobírají. Vybrané pojistné je totiž hned použito na vyplácení důchodů současným důchodcům. Český důchodový systém tedy používá princip průběžného financování. Také poměrně široký okruh náhradních dob pojištění je charakteristický pro český systém důchodového pojištění. Náhradní doba pojištění je doba, za kterou pojištěnec neplatí pojištění, ale je započítávána pro účely důchodového pojištění. LEGISLATIVA DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V EU 1. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V EVROPSKÉ UNII Pro oblast sociálního zabezpečení se pod pojmem členský stát rozumí všechny státy, které přistoupily k aplikaci evropského práva sociálního zabezpečení: • všechny současné členské státy EU - (Německo, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Irsko, Velká Británie, Dánsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Rakousko, Švédsko) • všechny nové členské státy EU - od 1.5.2004 - (Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta, Kypr) • země Evropského společenství volného obchodu (ESVO) - (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) (Evropský hospodářský prostor (EHP) = EU + ESVO) 2. KOORDINACE SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Česká republika se 1. května 2004 stala členským státem Evropské unie. Toto členství s sebou přináší i řadu změn v zajištění nároků českých občanů v oblasti sociálního zabezpečení. Jedním ze základních principů Evropské unie je právo občanů na volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany EU a ESVO stejně jako s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v jednotlivých členských zemích. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Důvodem je různorodost sociálních systémů těchto zemí, které jsou založeny na odlišných principech a mají i různá institucionální uspořádání. Koordinace ponechává národní předpisy beze změn , to znamená že rozdíly mezi národními systémy zůstávají. Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrující občany nevýhodná a pro tyto případy vytváří EU pravidla vlastní - koordinační. Koordinace sociálního zabezpečení je založena na čtyřech základních principech, které pro migrující pracovníky znamenají následující: Podle principu rovného zacházení podléhají migrující osoby na území členských států v zásadě stejným povinnostem a užívají stejných výhod jako státní příslušníci dotyčného státu. Na základě principu aplikace právního řádu jediného státu by nemělo dojít k situaci, že by migrující osoba podléhala právním předpisům více států nebo naopak nebyla pojištěna vůbec. Obecně platí, že se uplatňuje legislativa země, kde zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) pracuje bez ohledu na místo jejího bydliště. Princip sčítání dob pojištění se využívá v případech, kdy člověk stráví část svého pracovního života v jednom a část v jiném členském státě a přitom nesplní předepsanou dobu pro nárok na dávku v některém z nich. Koordinační nařízení zakotvují ustanovení, která umožňují pro získání nároku na dávky tam, kde to připadá v úvahu, přihlédnout i k dobám pojištění získaným v jiných členských státech. Princip zachování nabytých práv zajišťuje migrujícím osobám výplatu dávek nejenom ve státě, kde získal na dávky nárok, ale do kteréhokoli jiného členského státu. 3. EVROPSKÉ PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Česká republika bude v oblasti sociálního zabezpečení aplikovat ustanovení Nařízení Rady (EHS) 1408/71 a prováděcího Nařízení Rady (EHS) 574/72 ( tzv. Koordinační nařízení), Nařízení Rady 859/03 a další složky komunitárního práva, zejména judikáty Evropského soudního dvora. Nařízení Rady se aplikují přímo a nevyžadují inkorporaci do práva národního. Nařízení jsou nadřazena nejen právu vnitrostátnímu, ale i mezinárodním smlouvám o sociálním zabezpečení. Stávající platné mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení sice nepozbudou platnosti, ale „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 180 aplikovat se budou pouze ta ustanovení, která nejsou v rozporu s Koordinačními nařízeními a smluvní státy je uvedou do Přílohy III Nařízení 1408/71 a Přílohy 5 Nařízení 574/72 a nebo ta ustanovení, jejichž věcný nebo osobní rozsah přesahuje Koordinační nařízení. ZÁVĚR Používali jsem literaturu dostupnou na trhu, navštěvovali různé webové stránky, v mnoho případech jsme museli o pomoc požádat velvyslanectví dané země. Vycházeli jsme z členských zemí EU, po řádném výzkumu jsme zjistili, že většina námi zkoumaných zemích opírá svůj důchodový systém o tři pilíře. Doufám, že náš výzkum i výsledná práce bude přínosem, jak pro celý tým, tak i pro Magistrál města Olomouce, pro který byl daný výzkum zpracován. LITERATURA [1] POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha : Slon, 1995. [2] KREBS, O.; DURDISOVÁ, J.; POLÁKOVÁ, O.; ŽIŽKOVÁ, J. Sociální politika. Praha : Codex, 1997. [3] SEPI – systém ekonomických a právních informací, Pracovní právo [4] kolektiv autorů. ÚZ 478 - Sociální zabezpečení. Praha : Sagit, 2005. [5] TOMEŠ; KOLDINSKÁ Sociální právo Evropské unie. Praha : C. H. Beck, 2004. ISBN 80-117-0234-0. [6] KLOKOČKA, V.; WAGNEROVÁ, E. Ústavy států Evropské unie. Praha : LINDE, 2004. ISBN 80-43768-813. [7] PŘÍB, J. Kdy do důchodu a za kolik. Praha : GRADA Publishing, 2005. Adresa: Lenka Sokolová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice, ČR tel/fax +420 572 549 018, +420 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 181 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 182 MEZINÁRODNÍ MARKETINGOVÉ PROSTŘEDÍ Vladislava Bachůrková, Hana Dvorníková, Kamila Netopilová, Jitka Prudičová, Amoussa Boko Moussilion, Josef Sekula, Tomáš Ruman, Martina Kopecká, Lubomír Švihra, Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Předložený příspěvek je zaměřen na výzkum mezinárodního marketingového prostředí. Výzkum byl prováděn pro Vysokou školu Evropský Polytechnický Institut, s. r. o. se sídlem v Kunovicích. Pro potřeby Vysoké školy a k navázání nové spolupráce Evropského Polytechnického Institutu, s. r. o. s významnými společnostmi, které působí na území České republiky a které se zabývají výzkumem mezinárodním marketingovým prostředím. Klíčová slova: 3-2-1, mezinárodní marketingové prostředí, firmy zabývající se MMP, Vysoké školy s MMP, český a zahraniční zdroj literatury s MMP. 1. ÚVOD Jménem svého týmu bych Vás ráda seznámila s problematikou, kterou řešil náš tým a tím bylo vyzkoumat mezinárodní marketingové prostředí. V dnešním globalizujícím se světě je tento výzkum velmi náročný. Neboť je to velmi rozsáhlý pojem. Marketingové prostředí se skládá z činitelů a faktorů, které ovlivňují schopnost marketingového managementu zpracovat a udržovat úspěšnou výměnu s cílovými zákazníky. Jeho součástí je mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředí podniku 1. podnik, firma distribuce - zprostředkovatelé, firmy fyzické distribuce, agentury marketingových služeb, finanční zprostředkovatelé 2. dodavatelé 3. marketingový zprostředkovatelé 4. zákazníci - trh spotřebitelů, výrobní sféry, trh zprostředkovatelů, vládní a mezinárodní trhy 5. konkurenti 6. veřejnost - finanční, mediální, vládní, místní, všeobecná, interní, občanské hnutí Makroprostředí podniku 1. demografické prostředí – studium obyvatelstva 2. ekonomické prostředí se skládá z faktorů, které ovlivňují kupní sílu spotřebitelů a strukturu jejich výdajů (změny příjmů, v struktuře výdajů) 3. přírodní prostředí - nedostatek přírodních surovin, zvýšené energetické náklady, zvýšení stupňe znečistění škodlivinami, státní zásahy v řízení prřrodních zdrojů 4. technologické prostředí tvoří síly, které mají vlivv na nové technologie a vývoj nových výrobků 5. politické prostředí je složené ze zákonů vládních orgánů a nátlakových skupin 6. kulturní prostředí tvoří instituce a jiné faktory, které ovlivňují základní hodnoty společnosti MEZINÁRODNÍ MARKETING Je podnikatelská filozofie, jejímž cílem je uspokojování potřeb a přání zákazníků na mezinárodních trzích. Úkolem mezinárodní marketingové strategie je zajištění optimalizace firemních zdrojů a vyhledávání takových příležitostí na světovém trhu které podnikům umožňují využívat konkurenčních výhod. Mezinárodní marketing má však vlastní specifika a musí dát vedení firmy konkrétní podklady pro rozhodování o vhodné strategii pro uplatnění podniku v mezinárodním prostředí. Internacionalizace je provázána řadou faktorů, které musí brát firmy při volbě své marketingové strategie v úvahu. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 183 Jsou to zejména: • sociálně – kulturní odlišnosti a jejich vliv na chování a rozhodování spotřebitelů na zahraničních trzích • obchodně politické podmínky • legislativa, která upravuje podnikání zahraničních subjektů • problémy spojené s vypovídací schopností informací, získaných ze zahraničních zdrojů • problémy při výzkumu zahraničních trhů • časté upřednostňování tuzemských výrobců a tuzemských značek • různý stupeň organizovanosti zahraničních trhů, problémy se vstupem do distribučních cest • nutnost adaptace marketingového mixu • práce v cizím prostředí a rozlišný životní styl, • jazykové bariery apod. 2. CÍL VÝZKUMU Po odborné konzultaci s panem rektorem školy Ing. Oldřichem Kratochvílem, Dr.h.c., který je zároveň garantem naší práce, jsme si výzkum rozdělili do 3. oblastí. • 1. Oblast: Firmy, které se zabývají výzkumem mezinárodním marketingovým Prostředím • 2. Oblast: Vysoké školy, které se zabývají výzkumem mezinárodním marketingovým prostředím. • 3. Oblast: Český a zahraniční zdroj literatury, která se zabývá mezinárodním marketingovým prostředím. 3. PRŮBĚH VÝZKUMU • Oblast výzkumu č. 1 – Firmy, které se zabývají mezinárodním marketingovým prostředím • Osloveno 20 firem na území České republiky • Např. CzechTrade, Brand Brother, DIMAR, s. r. o., Pronet Media • Z oslovených firem projevily zájem o spolupráci s EPI, s. r. o. : • CzechTrade, DIMAR, s. r. o., Pronet Media, Brand Brother • Oblast výzkumu č. 2 – Vysoké školy, které se zabývají výzkumem mezinárodním marketingovým prostředím • Výzkumem se zabývali 3 studenti • Kopecká Martina – Vysoké školy na území České republiky, Číny • Ruman Tomáš – Vysoké školy na území Slovenské republiky, Anglie • Švihra Lubomír – Vyoké školy na území USA, Ruska • Oblast výzkumu č. 3 – Zdroj české a zahraniční literatury, která se zabývá výzkumem mezinárodním marketingovým prostředím • Výzkumem se zabývali studentky Dvorníková Hana a Netopilová Kamila • Nejnovější česká a zahraniční literatura, která se zabývá danou problematikou byla objednána pro knihovny EPI, s. r. o. kde bude k dispozici 4. VYHODNOCENÍ CÍLE VÝZKUMU • Cíle byly splněny ve všech třech oblastech • Nejvíce se náš tým zaměřil na oblast č. 1 – Firmy s výzkumem MMP • Ve výzkumu bude náš tým pokračovat i nadále v letním semestru 5. ZÁVĚR V každé oblasti výzkumu jsme našli mnoho zajímavých informací, které posloužili k našemu účelu a hlavně k účelům Vysoké školy EPI, s. r. o. Musím však konstatovat, že nejvíce se náš tým zaměřil na oblast č. 1 a to jsou firmy, které se zabývají výzkumem mezinárodním marketingovým prostředím. Jako vedoucí týmu jsem za jméno školy a členů týmu rozeslala několik dopisů, které se týkali navázání kontaktů a hlavně budoucí spolupráce, mezi VŠ Evropským Polytechnickým Institutem, s. r. o. a jednotlivými firmami. Musím konstatovat, že jsem byla úspěšná. Neboť se mi několik firem již ozvalo a velmi se zajímají o vzájemnou spolupráci. Věřím, že se podaří spolupráce např. s velmi významnou společností, jako je CzechTrade, která působí nejen na území v ČR, ale po celém světě. Práci týmu za zimní semestr hodnotím velmi kladně. LITERATURA [1] KISLINGEROVÁ, E.; NOVÝ, I. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Praha : C. H. Beck, 2005. 464 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 184 [2] [3] [4] s. ISBN 80-7179-847-9. CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Praha : C. H. Beck, 2005. 744 s. ISBN 80-7179804-5. KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum. Praha : Expert, 2005. 280 s. ISBN 80-247-0966-X. EPPING, R. CH. Průvodce globální ekonomikou. Praha : Portál, 2004. 240 s. ISBN 80-7178-825-2. Adresa: Vladislava Bachůrková Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 185 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 186 PROJEKT GÉANT A SÍŤ CESNET2 Lukáš Kočenda Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Tento příspěvek je o vytvoření evropského projektu v oboru počítačových sítí pro účely veřejné, ale i státní použitelnosti. Klíčová slova: 3-2-1, procesní řízení,projekt GÉANT,CESNET 1 ÚVOD Za účelem provozování národní počítačové sítě pro vědu a výzkum bylo vysokými školami a Akademií věd ČR založeno zájmové sdružení právnických osob Cesnet. Toto sdružení je řešitelem projektu vysokorychlostní akademické sítě TEN-155 CZ, která má byt součástí Panevropské internetové sítě TEN-155, budovaní v rámci celoevropského projektu Géant. Koordinátorem konsorcia zodpovědného za vybudovaní sítě Géant je sdružení Dante, která se zabývá výstavbou a provozováním síťových služeb pro evropskou vědeckou veřejnost od r.1993. 2 CESNET Sdružení CESNET založily vysoké školy a Akademie věd České republiky v roce 1996. Jeho hlavním cílem je provozovat a rozvíjet páteřní akademickou počítačovou síť České republiky. Současná generace této sítě se nazývá CESNET2 a nabízí na páteřních trasách přenosové rychlosti v řádu gigabitů za sekundu. Jak se k Cesnetu můžeme připojit a čím se vlastně zabývá? K síti národního výzkumu a vzdělávání České republiky CESNET2 se můžou připojit • vědecká, výzkumná a vývojová pracoviště, včetně výzkumných a vývojových pracovišť v průmyslu • organizace podporující výzkum a vývoj sítě nebo jejích nových aplikací • akademická pracoviště • vyšší odborné školy, střední školy, základní školy a jiné vzdělávací instituce • organizace podporující rozvoj kultury a prosperity (pokud nejsou založeny za účelem podnikání) • zdravotnické instituce (pokud nejsou založeny za účelem podnikání) • organizace státní a územní správy, měst a obcí a samosprávy. Aktivity sdružení: • Optické sítě • Programovatelný hardware • Virtuální prostředí pro spolupráci • MetaCentrum • IP telefonie • Rozvoj sítě národního výzkumu a vzdělávání • Sledování a optimalizace výkonnostních charakteristik • Sledování infrastruktury a provozu sítě • AAI a mobilita • CESNET CSIRT • Podpora distančního vzdělávání • Medicínské aplikace CESNET2 je národní vysokorychlostní počítačová síť určená pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání. Její páteř propojuje největší univerzitní města České republiky okruhy s vysokými přenosovými rychlostmi. Uživateli sítě jsou především vysoké školy, Akademie věd České republiky, ale i některé střední školy, nemocnice či knihovny. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 187 Na konci roku 2005 uvedeno do provozu první páteřní linku realizovanou technologií DWDM s několika kanály apřenosovou rychlostí 10 Gb/s. O rok později ji rozšířili na páteřní DWDM kruh propojující Prahu, Brno, Olomouc a Hradec Králové. Ostatní páteřní okruhy sítě CESNET2 využívají technologie POS (Packet Over SONET) s přenosovou kapacitou 2,5 Gb/s a gigabitový Ethernet, jehož kapacita je sice nižší (1 Gb/s), ale zato je výrazně levnější. Trasy do menších uzlů nabízejí rychlosti v rozsahu od 10 do 100 Mb/s. Jejich kapacita je průběžně navyšována v souladu s potřebami a reálným provozem konkrétních uzlů. Použitá technologie pochází především od firmy Cisco Systems. Základem technického řešení jsou vysoce výkonné směrovače Cisco GSR 12016 a OSR 7600. Na méně exponovaných místech nasazujeme prvky nižších výkonnostních kategorií. Topologie sítě se skláda z kruhů procházejících omezeným počtem měst (ideálně do čtyř měst na jednom kruhu). Cílem je redundantní páteř sítě s nepříliš dlouhými trasami a tudíž s malým zpožděním, které vzniká v aktivních prvcích sítě. CESNET2 má bohaté spojení se zahraničím: • Klíčové je napojení na evropskou síť GÉANT, jejíž uzel se nachází přímo v prostorách sdružení CESNET. Spoj má kapacitu 2,5 Gb/s t prochází jím především provoz mezi akademickými institucemi. • S běžným (komerčním) Internetem komunikujeme prostřednictvím linky vedoucí přímo do USA, jejímž dodavatelem je Telia. Její rychlost 800 Mb/s může být snadno navýšena. • Individuálně jsme propojeni se dvěma sítěmi národního výzkumu a vzdělávání v sosuedních státech. Jedná se o sítě SANET (Slovenská republika, 1 Gb/s) a PIONIER (Polsko, 1 Gb/s). • Spoj do nizozemské sítě Nethelight nám začleňuje do experimentální optické sítě GLIF. Jeho kapacita činí 10 Gb/s. 3. ZÁVĚR Neodvážím se vyjadřovat o CESNETU do budoucna, jelikož velikost projektu se nevztahuje na jeden stát,ale na celou Evropu. LITERATURA [1] Přednáška: Počítačové sítě – základ práce EPI, s.r.o. Adresa: Lukáš Kočenda Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice, Česká republika tel/fax +420 572 549 018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 188 BEZDRÁTOVÉ SÍTĚ (WIFI) A JEJICH ZÁKLADNÍ ZABEZPEČENÍ Pavel Minařík Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: V tomto článku bych se chtěl krátce a jednoduše zmínit jakým způsobem můžeme zabezpečit bezdrátovou sťt (WiFi). Popsat základní způsoby. Použití bezpečnostních klíčů. A nakonec pár rad ze zkušeností. Klíčová slova: WIFI, IEEE 802.11, 802.11a, 802.11b, 802.11g, AP, Client, SSID, WEP, WPA, MAC adresa Dnešní počítačový svět je svět informací. Dnes se už žádná firma ani domácnost neobejde bez přístupu na internet. Kde jsou ty doby kdy se k připojení používal analogový modem. Sice se ještě dnes používá ale jeho rychlost je značně omezená a na dnešní aplikace už nedostačující. Navíc při cenách a nájmech za telefonní linku je to připojení příliš drahé. Lepší rychlosti přináší služba ADSL ale ta bohužel není dostupná všude. Dnešek je ale svět bez drátů. Velký rozmach mezi mobilními telefony je už sice za námi. Ale ještě nás toho hodně čeká. A to jsem ještě nemluvil o bezdrátových sítí. Dnes už jsou i malé vesnice plné rádiových vln (WIFI). WiFI je zkratka z anglického slova Wireless Fidelity. Doslava přeložená znamená bezdrátová věrnost U WiFi se používa přístupová metoda CSMA/CA (Carrier Sense Multiple Access /with Collision Avoidance). Pro běžný bezdrátový internet se používají 3 druhy standardů a to 802.11a, 802.11b, 802.11g A to pro 802.11a pásmo 5GHz. V EU konkrétně od 5,47 do 5,725 GHz Jeho maximální rychlost je 54Mb/s. Velkou nevýhodou je krátká vzdálenost mezi body. Pásmo 2,4 až 2,4835 GHz je vyhrazeno pro 802.11b, g. Šířka pásma je v ČR rozdělena na 13 kanálů. Kde rychlost 802.11b je 11Mb/s a u 802.11g 54Mb/s. Jsou i větší rychlosti ale ty jsou spíš nestandardní a potřebují stejný HARDWARE a na obou zařízení jak na AP tak na straně klienta. AP je zkratka z anglického slova ACESS POINT (přístupový bod). V podstatě umožňuje se koncovým (klientům) připojit k internetu. uživatelům KLIENT je koncové zařízení které se připojuje k APéčku. Data se v bezdrátových sítích vysílají všesměrově a tak není težké je odposlechnout. Pokud se tedy najdou tací, kteří šifrování vypnou, lze jednoduše odposlechnout hesla k emailům, ftp serverům, IM účtům apod. a navíc při pasivním odposlechu je téměř nemožné vás odhalit. Přístup na Internet přes WiFi hotspoty je jeden z nejanonymnějších. Pro zabezpečení bezdrátových sítí normalizační instituce IEEE 802.11 navrhla několik protokolů ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ INFRASTRUKTURA 802.11 SSID (SERVICE SET IDENTIFIER) logické oddělení WiFi sítí. Jméno sítě. Některé APéčka umí skrýt název sítě. Bez znalosti jména sítě se nedá do sítě připojit. SSID lze i když se je skryté velmi snadno zjistit. Skryté SSID spíš láká k prozkoumání než nějaké nenápadné jméno sítě. MAC Adress Authentication - MAC Access Control, MAC Access Table Jde o povolení MAC adres na APéčku. Integrity Check Value (ICV) - kontrola integrity rámců „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 189 Open, Shared Key Authentication - autentizace zařízení k AP Open Key Authentication Klient i AP mají oba stejný klíč a pokud AP datové rámce od klienta rozšifruje a souhlasí ICV, klient je ok. V opačném případě je komunikace klienta zablokována. Shared Key Authentication Klient zažádá o připojení, AP mu odešle náhodně vygenerovaný text (challenge string). Klient ho zašifruje svým klíčem a odešle. AP text také zašifruje, porovná shodu a klienta autentizuje. WEP 64/128bit, WPA, WPA2 - šifrování komunikace na druhé vrstvě WEP WEP (Wired Equivalent Privacy), což v překladu znamená "bezpečnost odpovídající drátu". Prioritou lidí z IEEE nejspíše bylo, aby bylo šifrování nenáročné na HW a tak nešťastně použily slabou šifru spolu se slabým 40 bitovým klíčem, později s 104 bitovým. Klíče jsou statické na každém zařízení v síti. Inicializační vektor (IV) má 24 bitů a klíč má 40 nebo 104 bitů (tzn. celkem 64 nebo 128 bitů). Každý rámec obsahuje cleartextový náhodně se měnící IV. Je použita symetrická proudová šifra RC4 - šifra pomocí klíče a IV vytvoří key-stream. Mezi key-streamem a cleartextem se provede XOR (tzn. opačným postupem dostanu zpět keystream!). WEP klíč lze tudíž spočítat po odposlechnutí dostatečného počtu rámců. WEP Reinjection - odposlechnuté rámce se reinjektují do sítě znovu s původním tělem a adresou klienta a AP po zachycení (šifrovaně) odpoví klientovi, že rámec byl zduplikovaný (toto probíhá pouze na úrovni druhé vrstvy). Tím se urychlí chytání tzv. „slabých“ rámců (s unikátním IV - cca 1 z 500). Implementace od 'h1kari' (autor BSD-Airtools). Využíval toto např. program Airsnort. WEP tedy zajišťuje šifrování rámců na 2. síťové vrstvě. Šifruje tedy veškeré rámce (blok binárních dat), které vedou od klienta k AP a ne pouze určité služby. WPA WPA (WiFi Protected Access) je novější bezpečnostní mechanizmus (TKIP). Ppůvodně měl opravit chyby, kterých se WiFi Aliance dopustila u WEPu. Sice nešťastně používá stejný šifrovací algoritmus RC4, kvůli jednoduchému upgradu firmwaru stávajících zařízení, ale určite sebou přináší řadu vylepšení. Standardně používá 128 bitový dynamický klíč (pro každého klienta jiný), který se mění každých 10 000 paketů. Dalším zlepšením je MIC (Message Integrity Check), jež je používán současně s CRC32 a tím řeší jeho nedostatky, díky kterým bylo možné změnit zprávu při zachování stejného kontrolního součtu. Další možnosti zabezpečení Zabezpečení 802.11 – WPA2 (802.11i) Autentizace 802.1X + TKIP (Temporary Key Inregrity Protocol) – zpětná kompat. pro WPA Taktéž podpora pre-shared key jako alternativy pro SoHo klienty k autentizaci 802.1X Nový protokol CCMP využívající AES encryption algoritmus Broadcast Key Rotation (dříve pouze proprietární technologie Cisca) Autentizace probíhá oboustranně Zabezpečení 802.11 – obecný EAP (Extensible Authentication Protocol) AP vyšle po asociaci klienta EAP REQUEST-ID Klient odpoví EAP RESPONSE-ID, obsahující identifikační údaje uživatele AP 'přebalí' tuto zprávu do paketu RADIUS ACCESS_REQUEST a pošle RADIUS serveru RADIUS server odpoví RADIUS ACCESS_ACCEPT nebo DENY, což AP 'přebalí' pro klienta jako EAP SUCCESS / FAILURE Pokud je autentizace úspěšná, tak port, přes nějž tato komunikace probíhala, je otevřen pro datovou komunikaci klienta „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 190 Další metody EAP: LEAP (implementace Cisco) EAP-TLS – využití dvojicí certifikátů EAP-TTLS – AP má certifikát, klient ho ověří podle CA cert. a skrz SSL se autentizuje přes PAP/CHAP jménem/heslem PEAP – obdoba EAP-TTLS, ale autentizace proběhne skrz SSL vnořeným EAP Zabezpečení 802.11 – TKIP (Temporary Key Inregrity Protocol) Nahrazuje WEP šifrování Kontrola integrity zpráv pomocí MIC Na rozdíl od WEP podpora dynamických klíčů Každý packet má svůj unikátní 128bitový Packet Key, který je vypočten ze základního WEP klíče a IV (Per Packet Keying). IV jsou generovány sekvenčně, tzn. Je jich maximálně 224 a do té doby se musí změnit základní WEP klíč pomocí 802.1X. Pár rad: 1. Při koupi svého nového zařízení ihned změňte dafaultní heslo (pokud je) IP adresu přes které lze zařízení konfigurovat. Většina zařízení se konfiguruje přes webové rozhraní. 2. vypněte vysílání SSID - i když je jasné že jsou programy které SSID bez problému odhalí. Radši místo vypnutého SSID bych zvolil nějaké nenápadné jméno sítě. Vypnuté SSID může víc lákat k prolomení než nějaké nenápadné jméno sítě. 3. Zapněte nejvyšší požnou podporu šifrování (64, 128, 256 bitů) - zvolte nejvyšší možnou, kterou podporují všechny klientské karty. Je jasné že WEP lze prolomit, ale lepší malá ochrana než žádná. Klíče nikde veřejně nesdělujte!!! 4. Pokud máte nová zařízení použijte WPA. Pozor musí umět všechna zařízení v síti 5. Zapněte filtrování MAC adres - odhalit MAC adresu nějakého zařízení není zase tak jednoduché jako odhalit 64b WEP klíč 6. Pokud Vaše AP má možnost zapnout ochranu před DoS - rozhodně ji zapněte !! 7. Nepoužívejte předimenzované antény. Každopádně se držte norem ČTÚ. Kde je to možné používejte jen směrové antény. U AP je sice potřeba všesměrové ale dobře si rozmysleme zda je potřeba. Záleží kdo se bude připojovat. Pro firemní síť je všesměrová anténa zbytečná. Útok může přijít z jakékoliv strany. Dobře si rozmysleme umístění antény. Vebec antény a AP by měli být na bezpečném místě. 8. ROZDĚLTE LAN A WLAN - pokud máte doma nebo spíše ve firmě sítě LAN a WLAN - pokud to jen jde, oddělte je od sebe ... máte zase vyšší jistotu že ten kdo napadne bezdrát, nebude mít přístup k drátům :-) 9. Nic nenechávejte náhodě. Lepší malé zabezpečení než žádné!!! ZDROJE [1] http://www.security-portal.cz/ [2] Ing. Rita Pužmanová, Csc. - články a publikace na serveru „lupa.cz“ [3] WiFi Alliance - wi-fi.org [4] http://cz.sun.com/javaforum/sekce3/6-PCahyba-JF2005-wifi-security.pdf Adresa: Pavel Minařík Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 191 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 192 VYUŽITÍ PROGRAMU MACROMEDIA CAPTIVATE PRO ŠKOLENÍ Pavel Renčík Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Předložený příspěvek je zaměřený na otázku jak pomocí programu Macromedia Captivate efektivněji a rychleji zaškolit pracovníky firem při práci s daným programem a využití tohoto programu jako pomůcku při výuce ve školách. Klíčová slova: Macromedia, školení, prezentace, demonstrační, simulační, e-learning V dnešní počítačové době je důležité co nejrychleji naučit zaměstnance pracovat s určitými programy. Proto se pro takové situace vytvářejí programy jako je Macromedia Captivate od firmy Macromedia. Společnost Macromedia patří mezi největší světové výrobce softwaru pro webdesign, provoz a správu webů, tvorbu multimediálních aplikací a grafiky. Rovněž nabízí nástroje umožňující širokému spektru uživatelů vytvářet systémy nápovědy, strukturovanou elektronickou dokumentaci softwarových aplikací, intranetových a internetových systémů. Software Macromedia Captivate se dříve jmenoval RoboDemo. Tento software automaticky zaznamenává veškeré činnosti, které v danou chvíli provádíte ve spuštěném programu a zároveň je převádí do podoby instruktážní prezentace nebo interaktivní simulace práce s programem. Po nahrání takové prezentace můžete pokračovat v její úpravě. Jako je doplnění o popisky, ke každé provedené akci, výukové otázky nebo mluvené slovo. Díky jednoduchému a uživatelsky přehlednému prostředí je pochopení a práce s tímto programem jednoduchá. Díky úvodní stránce programu se uživatel po jeho spuštění rychle dostane k posledně použitým souborům. NAHRÁVÁNÍ PREZENTACE Pro nahrávání prezentace či výukové lekce můžeme v Macromedia Captivate použít jeden ze dvou režimů a to demonstrační nebo simulační. 1. Demonstrační režim • veškeré dění na obrazovce se zaznamenává ve formě instruktážní prezentace • výsledkem demonstračního režimu je prezentace, ve které se zaznamenaný obsah přehraje, aniž by do něj uživatel mohl aktivně zasáhnout 2. Simulační režim • při tomto režimu se automaticky do výsledné aplikace vkládají aktivní prvky, jenž mohou reagovat na nejrůznější akce prováděné uživatelem jako je kliknutí na menu apod. • tím vytvoříme aplikaci, která bude simulovat chování daného programu, aniž by ho uživatel musel mít „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 193 nainstalovaný ve svém počítači. V obou nahrávacích režimech může Captivate automaticky generovat například textové nebo grafické instrukce, popisující situaci na obrazovce. (viz obrazek) Před spuštěním nahrávání prezentace je možno si zvolit velikost okna, které bude snímáno. Tento program umí automaticky označit spuštěnou aplikaci a dát na výběr zda snímat obraz z oblasti spuštěné aplikace či si nastaví uživatel danou snímanou oblast sám. Tato funkce je vhodná hlavně pro začátečníky, jelikož nemusíte sami a zdlouhavě nastavovat to oblast obrazovky, kterou chcete snímat. Po ukončení nahrávání se v editoru programu Captivate objeví přehledný seznam všech vytvořených snímků v podobě názorného grafického scénáře. Každý snímek je možné libovolně upravovat (přidávat textové popisy, zvuky, video, grafiku apod.), přesouvat nebo smazat. Mluvené komentáře a vložené zvuky je možno upravit pomocí vestavěného zvukového editoru. Můžete zde přesně načasovat, jak dlouho se bude daný snímek prezentovat, jak dlouho bude zobrazen textový popisek nebo délka mluveného slova. Do prezentací je možno použít nepřeberné množství vizuálních efektů, jako je pohyblivý text, animované obrázky, vytvářet přechodové efekty, hudba na pozadí a mnoho dalších. Do prezentace vytvořené v Macromedia Captivate můžete přidat i testové otázky. Výslednou aplikaci můžeme publikovat na internetu nebo jako samospustitelný soubor pro platformy WIN, Linux, Mac OS. Také si můžeme zvolit výslednou velikost zobrazeni. Dalším možností je i vytvoření úvodního menu. Stačí mít uložený obrázek, nebo ve MS Word napsanou úvodní stránku a tu vložit do programu Macromedia Captivate a ten se sám postará o konverzi do správného formátu. Macromedia Captivate můžeme použít pro tvorbu e-learningových aplikací. Projekty z Captivate lze snadno integrovat do e-learningových aplikací vytvářených například v programech „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 194 Macromedia Flash, Authorware, Breeze nebo Questionmark Perception. Do vytvořených multimediálních instruktáží i simulací můžeme přidat nejrůznější druhy testů včetně přesného definování událostí, které nastanou po zadání určité odpovědi. Každá odpověď může být ohodnocena určitým počtem bodů a při ukončení testu uživatel dostane celkové hodnocení. Je možné i připojit kontextovou nápovědu. Dalším prvkem, který Macromedia Captivate poskytuje, je převedení prezentace vytvořené v MS Powerpoint do podoby prezentace a následovné spuštění jako html stránka. ZÁVĚR Tento program je velmi příjemný na ovládání a zvládne s ním pracovat kdokoliv. Kromě využití ve firmách pro zaškolení pracovníků, se dá využít i ve školách jako výuková pomůcka. Jako pomůcku do předmětu Databázové systémy na naší škole jsem vytvářel prezentaci „Jak vytvořit SQL dotaz pomocí programu DB Designer“, jenž je k nalezení na stránkách http://piff.wz.cz/_skola/das/index.htm a měl pomoci při výuce studentů kombinovaného studia. Myslím si, že tento program má slibnou budoucnost. Na principu tohoto programu poskytuje firma Gopas výuku programů z balíku MS Office. A vyuka takovýmto způsobem je doopravdy lehčí a lépe pochopitelná. LITERATURA [1] Macromedia Inc.. Macromedia Captivate [online]. c2001-2004 [cit. 2006-01-26]. Dostupný z WWW: http://www.macromedia.cz/macromedia/software/captivate/ . [2] GREEN, Tom. Communitymx [online]. c2002-2004 [cit. 2006-01-23]. Dostupný z WWW: http://www.communitymx.com/abstract.cfm?cid=DD5C5 . Adresa: Pavel Renčík Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 195 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 196 VIRTUAL LOCAL AREA NETWORK (VLAN) AND THE POSIBILITY OF DYNAMIC CHANGES IN ENTERPRISE MANAGEMENT Marek Rubáš Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstract: This paper is focused on the basic acquaintance with the VLAN technology and the posibility of dynamic changes in enterprise management. Key Words: Virtual computer network, dynamic changes, enterprise management, switched networks 1. INTRODUCTION Requirements for dynamic changes on the enterprise management level need some tools and one of the possibilities is the use of VLAN technology. IS (Information System) is based on computer network and the use of VLANs enables to us e.g.: a) creating new departments b) scalability in the enterprise information system, canceling some sections without moving cables and hardware, etc. 2. WHAT IS A VLAN? A VLAN is a switched network that is logically segmented on an organizational basis, by functions, project teams, or applications rather than on physical or geographical basis. For example, all workstations and servers used by a particular workgroup team can be connected to the same VLAN, regardless of their physical connections to the network or the fact that they might be intermingled with other teams. Reconfiguration of the network can be done through software rather than by physically unplugging and moving devices or wires. A VLAN can be thought of as a broadcast domain that exist within a defined set of swiches. A VLAN consists of a number of end systems, either host or network equipment (such as bridges and routers), connected by a single bridging domain. The bridging domain is supported on various pieces of network equipment; for example, LAN switches that operate bridging protocols between them with a separate bridge group for each VLAN. VLANs are created to provide the segmentation services traditionally provided by routers in LAN configurations. VLANs address scalability, security, and network management. Routers in VLAN topologies provide broadcast filtering, security, address summarization, and traffic flow management. None of the switches within the defined group will bridge any frames, not even broadcast frames, between two VLANs. Several key issues need to be considered when designing and building switched LAN internetworks. • LAN Segmentation • Security • Broadcast Control • Performance • Network Management • Communication Between VLANs 3. LAN SEGMENTATION VLANs allow logical network topologies to overlay the physical switched infrastructure such that any arbitrary collection of LAN ports can be combined into an autonomous user group or community of interest. The technology logically segments the network into separate Layer 2 broadcast domains whereby packets are switched between ports designated to be within the same VLAN. By containing traffic originating on a particular LAN only to other LANs in the same VLAN, switched virtual networks avoid wasting bandwidth, a drawback inherent to traditional bridged and „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 197 switched networks in which packets are often forwarded to LANs with no need for them. Implementation of VLANs also improves scalability, particularly in LAN environments that support broadcast- or multicast-intensive protocols and applications that flood packets throughout the network. 4. ADVANTAGES OF VLANS Security: VLANs also improve security by isolating groups. High-security users can be grouped into a VLAN, possible on the same phisical segment, and no users outside that VLAN can communicate with them. Broadcast Kontrol: Just as switches isolate collision domains for attached hosts and only forward appropriate traffic out a particular port, VLANs provide complete isolation between VLANs. A VLAN is a bridging domain and all broadcast and multicast traffic is contained within it. Performance: The logical grouping of users allows an acconting group to make intensive use of a networked accounting system assigned to a VLAN that contains just that accounting group and its servers. That’s groups work will not affect other users. The VLAN configuration improves general network by not slowing down other users sharing the network. Network Management: The logical grouping of users allows easier network management. It is not necessary to pull cables to move a user from one network to another. Adds, moves, and changes are achieved by configuring a port into the appropriate VLAN. Communication Between VLANs: Communication between VLANs is accomplished through routing, and the traditional security and filtering functions of the router can be used. 5. WHY TO IMPLEMENT VLANS Network managers can group logically networks that span all major topologies, including high-speed technologies, such as, ATM, FDDI, and Fast Ethernet. By creating virtual LANs, system and network administrators can control traffic patterns and react quickly to relocations and keep up with constant changes in the network due to moving requirements and node relocation just by changing the VLAN member list in the router configuration. They can add, remove, or move devices or make other changes to network configuration using software to make the changes. Issues regarding benefits of creating VLANs should have been addressed when you developed your network design. Issues to consider include • Scalability • Performance • Security • Network additions, moves, and changes USED LITERATURE [1] Cisco Corporation: Cisco IOS Switching Services Configuration Guide. Adresa: Marek Rubáš Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice, Česká republika tel/fax +420 572 549 018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 198 INTERNETOVÁ TELEFONIE Michal Soukop Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Předložený příspěvek je zaměřen na porovnání tarif a plateb při běžném telefonováni a za pomoci využiti internetové telefonie. V úvode popisuji princip připojení a dále porovnáni cen vdaných tarifech. Klíčová slova: Internetová telefonie – IP telefonie, VoIP (Voice Over IP), tarif, úspora VOLAT ZADARMO? PROČ NE! Internetová telefonie se stále více rozšiřuje mezi běžné uživatele. Každý je zvědavý jak to vlastně funguje. Každý by chtěl vyzkoušet bezplatné telefonovaní. První spuštění internetové telefonie v České republice bilo před 8 lety. Za tu dobu vzniklo a i zaniklo noha operátorů. Kvalita služeb se posunula mnohem dál a o tento typ komunikace začal být ve větší míre i u běžných uživatelů. IP telefonie zároveň nabízí pokročilé funkce, které klasická telefonní linka nikdy nabídnout nemůže. A tím si získává i uživatele z řad top manažerů pro kterých cena není prioritou. PRINCIP Hlas uživatele se převede do digitální podoby zabalí se do paketů a ty sežijí po síti k druhému účastníkovi hovoru. Pokud druhý uživatel využívá IP telefonii, dojde pouze k rozbalení paketů a k převodu dat na hlas. Pokud však druhý uživatel využívá klasickou telefonní linku, putují pakety k nejbližší bráně tohoto účastníka kde jsou převedeny do veřejné telefonní sítě. Tou pak putují až k běžnému telefonu. Toto spojení po telefonní síti se nazývá poslední míle, protože bývá ve městě účastníka. Jedná se o ty rozvody které v drtivé většině vlastní Český Telecom a za které si účtuje poplatky. Pokud hovor nemusí po těchto sítích putovat, bývá u většiny operátorů bezplatný. Dochází teda k využívaní datových spojů přenosu hlasu, což je hlavní zdroj úspory peněz. Pronájem vysokorychlostních linek po republice není tak drahý jako pronájem telefonních linek, které slouží především pro přenos hlasu. Datové linky jsou univerzální a je jich relativně dostatek. Pokud máte zavedenu domů, nebo do firmy telefonní linku a internet, máte vlastně duplicitní připojení, které je zbytečně nákladné. S internetovou telefonií vám stačí pouze připojení k internetu. Ta totiž dokáže modulovat hlas stejně dobře jako vaše e-maily nebo www stránky. Zrušením telefonní linky (pravidelného paušálu) by bol hlavním zdrojem úspor pro domácnosti a malé firmy. U velkých společností však paušál za telefon není až tak vysokou položkou, i zde však by to byl zdroj úspory peněz. Jsou to výrazně nižší ceny za telefonovaní. VoIP (Voice Over IP) operátoři, především u dražších hovorů do zahraničí. Ve znační míře se taky ušetří za hardware. Pořízení telefonní ústředny do střední či velký firmy je záležitost mnoha stovek korun. Naproti tomu VoIP operátoři nabízejí virtuální pobočkové ústředny s nohem flexibilnějším a pokročilejšíma funkcemi a hlavně za zlomek ceny hardwarové ústředny. OPERÁTOŘI V současné době se nachází v České republice kolem třiceti VoIP operátorů kteří nabízejí služby koncovým uživatelům. Nepočítaní jsou lokální operátoři, kteří nabízejí služby jen v místě svého působení. Vybral jsem jenom celorepublikové operátory kteří nabízejí veřejné telefonní číslo – těch je přibližně desítka. 1. Tarif Telefon Star od Českého Telecomu, ve kterém je 60 volných minut. Ty si počítáte a měsíčně provoláte právě oněch 60 minut. U Českého Telecomu zaplatíte 399Kč. Při předpokladu, že volné minuty využijeme co nejlépe, tedy ve špičce a dálkově. Nejvýhodnější bude operátor mujtelefon.cz. Za aktivaci se zaplatí jednorázově 60 Kč, měsíční „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 199 paušál je zdarma. Na pevnou linku budete telefonovat za 0,79 Kč za minutu. 2. Když zanedbáme aktivační poplatek, zaplatíme na měsíčním poplatku 50 Kč. Úspora tedy činí téměř 90%! 3. Máme li tarif Telefon Volno od ČT každý večer provoláme 60 minut na pevné lince (co je 1800 minut měsíčně) a přes den se bude telefonovat 10 minut dálkově ( co je 300 minut za měsíc). U Telecomu se zaplatí paušál 429 Kč a 900 Kč za dálkové hovory. Celkem tedy se provolá 2100 minut a zaplatí 1329 Kč. Zde se již už jedná o větší počet volných minut a s klasickou nabídkou účtování by smě příliš neuspěli. Proto operátor Volný a jeho tarif TelefoNet, by byl lepší. Měsíční paušál činí 475 Kč ale za tu cenu se dá volat celý den zdarma na pevné telefonní linky. Navíc neplatí omezení jako u Telecomu že po 30 minutách se hovor začne účtovat. V naši situaci tedy zaplatíme 475 Kč i při mnohem vyšším počtu provolaných minut. Úspora v toto případe činí cca 65%. 4. Pevná linka nám nahrazuje mobilní telefon, protože máme slabé pokrytí signálem. Měsíčně se provolá 100 minut na mobilní telefony. K tarifu ČT Standart za 329 Kč si připlácáme balíček se 100 volanými minutami na mobily za 450 Kč. 100 minut teda vyjde na 779 Kč. Operátor VOX 802, který nabízí aktivaci za 199 Kč, s měsíčním paušálem 1 Kč. Voláni na mobily stojí 4,39 Kč za minutu. Oněch 100 minut na mobily nás tedy přijde bez aktivace na 440 Kč. Ušetří se tak 44%. 5. Při častém telefonovaní do zahraničí především na Slovensko, do Německa, do Belgie a Velké Británie. Do těchto zemí provoláme 600 minut měsíčně. Máme tarif ČT Trend a balíček pro volání do zahraničí se 100 volnými minutami. Za paušál zaplatíme 589 Kč, za balíček 252 Kč a za zbytek (400 minut) přibližně 1662 Kč. Celkovo tedy 2503 Kč. V toto případe tedy zvolíme operátora Viphone s tarifem Home 500. Pořízení se závazkem na jeden rok stojí 1 Kč (bez závazku 1189 Kč) a měsíční paušál stojí 594 Kč. V toto tarife je k dispozici 500 volných minut na většinu pevných linek v Eurpě včetně ČR. Ušetří se teda necelých 80%. 6. Pokud máme mobilní telefon na veškerá voláni a pevný telefon výhradně na příchozí hovory a telefonujeme výjimečně přibližně 30 minut měsíčně, a to jen na pevnou linku. Uživatele, kteří ještě nepřešli na VoIP, nám volají z ČT na tuto pevnou linku, protože je to stále levnější než telefonovaní mobilem. Každý měsíc máme 300 minut příchozích hovorů. Oficiálně nejlevnější tarif ČT je 199 Kč měsíčně. Onych 30 minut místního voláni mimo špičku nás bude stát 45 Kč. Celkově tedy zaplatíme 244 Kč. Tato modelová situace je pro VoIP jako udělaná. A ušetří se nejzajímavější peníze. Nejlepší bude služba Ha-loo. Aktivace stojí 1 Kč a žádné měsíčné paušály. A navyše dostáváme peníze za příchozí hovory. Nejde sice o žádnou velkou částku, 0,06 Kč za minutu. Při 300 minutách příchozího hovoru nám hravě zaplatí náklady za občasné zavolání, v našem případě tedy oněch 30 minut a na konci měsíce nic neplatíme. OPERÁTOR WEB ZKOUŠKA ZDARMA MĚSÍČNÍ PAUŠÁL V KČ AKTIVACE TARIFIKACE ČR – MÍSTNÍ ČR – DÁLKOVÉ MOBILNÍ SÍTĚ VLASTNÍ SÍŤ VOLNÉ MINUTY PROTOKOL KODEKY BRÁNA PRO PŘIPOJENÍ POZNÁMKY VOX 802 http://vox.802.cz MŮJ TELEFON www.mujtelefon.cz RETECALL www.retecall.cz pouze pro 802.cz ano (ve vl. síti) ne 0 0 1+1 0,81 / 0,42 0,81 / 0,42 4,39 zdarma 0 SIP G.711a 0 0 60+60 0,79 / 0,52 0,79 / 0,52 4,52 zdarma 0 SIP, IAX G.729, GSM, G711 0 0 1+1 1,19 1,19 4,76 0,24 0 SIP G.723, G711, iLBC, hlas.802.cz Volání zdarma mezi různými operátory. sip.mujtelefon.cz GSM, kodek pro fax – „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 200 VOIPEX www.voipex.cz ano 0 0 60+60 1,19 1,19 5,40 (60+30) zdarma 0 SIP, IAX G.729, iLBC, G711 sip.ipex.cz Volání zdarma mezi různými operátory. VAŠE SÍŤ www.vasesit.cz/hlas – 178,5 464 různě 1,18 (120+60) 1,18 (60+30) 4,75 (60+30) zdarma 0 SIP – – SOFTPHONE www.softphone.cz ano 119 595 1+1 1,65 / 1,37 2,26 / 2,14 5,95 zdarma 0 SIP G.729, iLBC, GSM, G.723, G.726-32, G.711 sip.softphone.cz Více tarifů. XPHONE www.xphone.cz ano 0 0 ? 1,72 / 1,19 2,32 / 1,72 6,9 zdarma 0 SIP, MGPC téměř všechny kodeky sip.xphone.cz Služba se chystá ke spuštění, některé informace se mohou měnit. VOINET www.voinet.cz ano 99 599 různě 1,40/ 0,78 (120+1) 1,40 / (60+1) 5,30 (60+1) zdarma 0 SIP – sip.voinet.cz FAYN www.fayn.cz ano 0 0 60+30 1,06 0,58 4,63 zdarma 0 H.323 G.729, G.723, G711 gkp.fayn.cz Více tarifů. HA-VEL www.ha-vel.cz ne 0 357 různě 1,19 (120+60) 0,59 (60+30) 5,65 (60+30) zdarma 0 SIP iLBC, G.711, GSM ustredna.ha-vel.cz Volání zdarma mezi různými operátory. VIPHONE www.viphone.cz ano 594 1 1+1 500min. zdarma, 1,18 500min. zdarma, 1,18 4,75 zdarma 500 SIP G.729, G.711 sip.viphone.cz Mnoho dalších tarifů bez omezení volných minut i pro firmy. SITKOM www.sitkom.cz ne 35,7 250 1+1 1,13 1,13 4,7 zdarma 0 SIP – sip.sitkom.cz NEOTEL www.neotel.cz – 0 499 1+1 1,18 1,18 4,7 zdarma 0 SIP G.729, G.711 NEW TELECOM www.newtelecom.cz ne 50 535 120+60 1,18 1,18 4,75 zdarma 0 SIP G.729, iLBC, G.711 – 84.244.69.124 HA-VEL HA-LOO www.ha-loo.cz ano 0 1,19 60+30 1,07 / 0,60 1,07 / 0,60 4,64 zdarma 0 SIP G.711, G.729a, iLBC, GSM ustredna.ha-vel.cz Volání zdarma mezi různými operátory, dostáváte zaplaceno za příchozí hovory. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 201 OPERÁTOR WEB ZKOUŠKA ZDARMA MĚSÍČNÍ PAUŠÁL V KČ AKTIVACE TARIFIKACE ČR – MÍSTNÍ ČR – DÁLKOVÉ MOBILNÍ SÍTĚ VLASTNÍ SÍŤ VOLNÉ MINUTY PROTOKOL KODEKY BRÁNA PRO PŘIPOJENÍ POZNÁMKY VOLNÝ TELEFONET http://volani.volny. cz/volny-telefonet ne 475 297,5 30+30 neomezeně zdarma neomezeně zdarma 5,83 zdarma neomezeně SIP G.729, G.711, T38 sip.volny.cz Při vypovězení smlouvy do 1 roku se platí poplatek 702 Kč. JINAK Úvaha je jednoduchá: K VoIP je třeba samozřejmě trvalé připojení k internetu. Je pak otázkou či se internet používá jen pro telefonii, nebo i na účely. Jestliže by smě se měli připojovat k internetu jen kvůli telefonu, a ne kvůli počítači museli by smě provolat značné částky, aby se investice vrátila. IP telefonie je hrozne citlivá na kvalitu připojení. Není důležité rychlé připojení, ale kvalitní. Aby odezvy byli krátké a stále a samozřejmě aby nedocházelo k výpadkům. Z tohoto důvodu nejsou v současnosti vhodná připojení šířená vzduchem, kterou může přerušit volně letící pták. DSL je po technické stránce dobré, ale po ekonomické stránce je horší. Nejlepší je připojení řešené použití kabelové televize. Tento typ je rychlý, kvalitní, levní a výpadky jsou fakt ojedinelé. LITERATURA [1] Http://www.pctuning.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=5839&Itemid=41 [online]. 2005 [cit. 2006-22-01]. Dostupný z WW: <http://www.pctuning.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=5839&Itemid=41> [2] KLEGA, V. Volat zadaro? Proč ne!. Praha : CHIP, 2006. č. 01, s. 94-99. Adresa: Michal Soukop Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 202 VYUŽITÍ GENETICKÝCH ALGORITMŮ V ŘÍZENÍ VÝROBY Antonín Šrámek Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na využití genetických algoritmů. Ukazuje jejich výhody při použití v řízení výroby. Srovnání s klasickými ERP systémy. Využití genetických algoritmů v současné době a vhodné úlohy pro GA. Klíčová slova: genetické algoritmy, GA, řízení výroby, ERP ÚVOD Genetické algoritmy lze využít v řízení výroby, řešení problémů v průmyslu, dopravě a logistice, finančnictví, matematice a mnoha dalších oborech. Zaměřme se na úlohy, kde klasické metody zcela určitě selhávají. Jedná se např. o řízení výrobního procesu. Genetický algoritmus dokáže optimálně navrhnout výrobní linku a zahrnout přitom do řešení spoustu okolních parametrů, jakými jsou např. možnost provedení dané operace na více strojích, libovolné následnosti v technologickém postupu, výpadek některého z pracovišť nebo jednotlivé operace, zahrnutí časových prodlev a nákladů spojených s přechodem od jednoho pracoviště k druhému, definice maximální délky fronty každého pracoviště atd. Podobnou úlohou je sestavení a optimalizace logistických řetězců, opět se zahrnutím mnoha doprovodných parametrů nebo optimalizace obslužných systémů spočívající v nalezení optimálního počtu jednotlivých kanálů systému, nebo vytvoření různých variant reagujících na různou úroveň přísunu požadavků. V podnikové praxi se velmi často objevuje problém vícekriteriálního rozhodování za omezené dostupnosti potřebných informací. Právě tento typ problémů je však základním zdrojem dalšího růstu produktivity práce. Příkladem může být problematika operativního řízení výroby. Efektivní využití podnikových zdrojů je silně závislé na souladu mezi logistikou a kapacitním plánováním výroby. Systémů ERP (Enterprise resource planning systém - softwarový nástroj, pro zlepšení plánování podniků), které se snaží tuto problematiku řešit, je celá řada. Praxe ale ukazuje, že prokazatelně úspěšné jsou jen ve výrobě velkosériové a hromadné. Problém je v tom, že klasické systémy MRP II (Manufacturing Resource Planning – metody řízení) plánují výrobu za předpokladu neomezených výrobních kapacit a skutečné kapacity jsou zahrnuty až následně některým z modulů CRP (Capacity Requirements Planning) a o konečných úpravách plánu rozhoduje plánovač. Tento řetězec přípravy operativních plánů přestává být efektivní s klesající velikostí dávky, snižováním velikosti skladů a zaváděním štíhlé výroby. Jako naprosto nevhodný se ukazuje při zavádění systémů JIT a Kanban. Řešení tohoto problému bylo hledáno v použití klasických matematických metod. Bylo sice dosaženo pozoruhodných výsledků, ale podstata problému vyřešena nebyla. Existence zpětných vazeb, skokové závislosti, náhodné rozhodování, poruchy , změna požadavků - to vše jsou aspekty, které jsou stále častěji součástí praktických problémů, a které způsobují selhání klasických metod. Proto stále vzniká mnoho nových metod a postupů, které se snaží tento problém uspokojivě řešit. Jednou z těchto staronových metod je využití genetických algoritmů. V praxi nás nezajímají všechna řešení lepší než zadané podmínky, ale alespoň jedno řešení, které zadaným podmínkám vyhovuje. Proto je pro nás důležitější schopnost vyhledat řešení s možností sledovat a řídit průběh tohoto hledání podle aktuálních podmínek, než získat řešení plné příčinných vztahů a podmínek existence z nepřesných nebo neaktuálních dat. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 203 ČÍM GA ZAUJALY Pro přiblížení problému si představme výrobu a celou logistiku zajišťující tuto výrobu jako gigantickou n-rozměrnou šachovnici, kde všechny prvky, které se účastní výroby jsou obdobou figurek a úspěšně sehraná partie je vlastně nějaký produkt realizovaný na trhu. Zde se projevuje jedna velmi zajímavá vlastnost genetických algoritmů. Jedinci v rámci jedné generace jsou volně rozptýleni po celém n-rozměrném prostoru omezeném pouze okrajovými podmínkami. Díky stavbě genetického algoritmu máme jistotu, že pokud některý jedinec nalezne vzhledem k zadaným podmínkám zajímavé řešení, tak ho příští generace bude zdokonalovat. Vzniká tedy jakýsi proces učení, který již v zárodku eliminuje velké množství variant neúspěšných a zároveň dochází k paralelnímu vyhledávání přípustných řešení. Klasické algoritmy jsou závislé na reálnosti matematického modelu systematicky prohledávající prostor dobrých i špatných řešení a tak nutně od jistého stupně složitosti problému překračují meze dané potřebou údajů v reálném čase za přijatelné náklady. Mnoho praktiků se snaží obejít tento problém a dopouští se neoprávněné linearizace a zjednodušení vstupních podmínek. Důsledkem jsou přesné výpočty s nepřesnými čísly, dochází ke ztrátě informace, chybám a náročný výpočet zpravidla slouží pouze jako alibi. Další velmi výhodnou vlastností řešení založených na genetických algoritmech je možnost v průběhu výpočtu sledovat, který z parametrů nebo která z podmínek se stává omezující, případně naopak kterého parametru není dosahováno a řešení začíná konvergovat mimo pásmo přípustnosti. Lze pak operativně a velmi jednoduše zasáhnout formou změny priorit, termínů nebo změnou podmínek a ve vyhledávání přípustného řešení pokračovat bez jakékoliv ztráty informací z dosavadního průběhu výpočtu. U klasických metod je při jakékoli změně výchozích podmínek potřeba celý výpočet opakovat od začátku. Datová náročnost, doba řešení problému a snadnost ovládání realizovaných programů je na takové úrovni, že je bez problémů možno zařadit tyto systémy do dílenského plánování. Na druhé straně výkonnost a dosahované výsledky předurčují systémy využívající tyto genetické algoritmy k přehodnocení mnoha přístupů vrcholového managementu a k nahrazení dosavadních velmi drahých a náročných systémů v kvalitě i v čase. Vhodné úlohy pro genetické algoritmy. Převaha genetických algoritmů se projevuje u složitých úkolů. Obecně je možno říci, že se jedná o rozsáhlé nelineární problémy rozhodování za velké neurčitosti s mnoha faktory ovlivňujícími výsledek řešení. Tedy takové problémy, kde klasické metody neznají algoritmus řešení nebo jsou pro datovou náročnost nepoužitelné. Jeden z důvodů síly genetických algoritmů je v samotné podstatě algoritmu hledání řešení, které spočívá v tom, že nehledáme nějaké určité řešení, ale skupinu přípustných řešení, z nichž vybíráme to nejlepší. Od klasických metod (například Monte Carlo) se genetické algoritmy odlišují způsobem, kterým se přibližujeme k řešení. Převaha genetických algoritmů se projevuje ve složitých problémech s mnoha parametry. Současný stav využití genetických algoritmů. Ve světě je již řada praktických využití genetických algoritmů ve všech oblastech lidského podnikání. Za všechny alespoň jeden zajímavý příklad z oblasti výroby zemědělských strojů ve střední Americe. Firma vyrábí různé zemědělské stroje na zakázku podle přání jednotlivých zákazníků. Dá se tedy říci, že každý dodaný stroj je unikátní a tedy velikost výrobní dávky je velmi blízká 1. Při rozsahu sortimentu a krátkých termínech dodávek všechny klasické metody řízení výroby selhávaly, docházelo k neustálým posuvům termínů a hromadění zásob a výroba se potýkala s neúměrně velkou rozpracovaností. V zhledem ke stále se měnícím podmínkám a novým objednávkám se objevila potřeba každý den upravovat operativní plán výroby. Genetické algoritmy zde našly uplatnění v nástroji pro sestavení a doplnění operativního plánu výroby. Centrální počítač po skončení každého pracovního dne předá potřebné údaje do výroby, kde přímo na hale běžně dostupné PC přes noc projde tisíce přípustných operativních plánů a připraví je pro zahájení příští směny. Tak je nalezeno přijatelné řešení z hlediska současného stavu výroby a nových podmínek a požadavků. Nízká náročnost na výpočetní techniku. Aplikace výše popsaných metod nevyžaduje nejen radikální změnu struktury firmy, ale dokonce ani změnu technického vybavení. Čím je to umožněno: 1) Velmi složité exaktní výpočty u klasických metod vyžadující velké množství parametrů a požadavky na data, která prakticky není možné jednorázově dodat. Toto nahrazují genetické algoritmy efektivním způsobem vyhledávání „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 204 mnohanásobným opakováním jednoduchých operací - náhodný výběr (selekce), křížení a mutace v prostředí, které zajišťuje učení. 2) Datová náročnost je vzhledem k použité technologii značně nižší. Dochází k značné úspoře při pořizován dat. 3) Problematicky algoritmizovatelné řešení je nahrazeno výběrem nejlepšího řešení z velkého množství přijatelných řešení. 4) Při přerušení úlohy není nutno zahájit výpočet od začátku, jak je tomu u klasických metod, ale je možno pokračovat ve výpočtu. 5) Při změně počtu nebo rozsahu parametrů je nutno u klasických metod zpravidla měnit algoritmus výpočtu, což není v požadovaném reálném čase prakticky možné a omezení, která vyplývají z nutných zjednodušení prakticky vylučují jejich použitelnost. Genetické algoritmy umožňují měnit parametry i během výpočtu. Změny mají vliv pouze na délku výpočtu a umožňují tak uživateli sestavit operativní plán , který je možno kdykoli přizpůsobit měnícím se podmínkám a tak pomáhá nalézat průchodná řešení za respektování mnoha podmínek, parametrů, priorit a termínů. Algoritmus nás též upozorňuje na parametry, které umožní plán zprůchodnit nebo vylepšit. ZÁVĚR Moderní doba s sebou přináší stále nové a nové problémy k řešení. Protože se jedná o problémy z praxe, jsou velmi složité. K jejich řešení je nutné využít co nejlepších metod. A jednou z nich jsou určitě i genetické algoritmy. LITERATURA [1] NEKVINDA, M. Genetické algoritmy a jejich využití v řízení výroby. I. část. IT System [online]. 2001, roč. 2001, č. 1-2 [cit. 2006-01-22]. Dostupný z WWW: http://www.systemonline.cz/site/trendy/syst1_2.htm>. [2] VEJVODA, J. Genetické algoritmy a jejich využití v řízení výroby - II. část. IT System [online]. 2001, roč. 2001, č. 3 [cit. 2006-01-22]. Dostupný z WWW: <http://www.systemonline.cz/site/trendy/syst2_2.htm>. Adresa: Antonín Šrámek Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 205 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 206 BEZPEČNOST IT V PROSTŘEDÍ MALÝCH FIREM Martin Vyskočil Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Tento příspěvek je zaměřen na zabezpečení IT v malých podnicích. V dnešní době globální komunikace je zabezpečení před hrozbami z internetu na předním místě mezi prioritami každé firmy. Důvodem je fakt, že jakýkoli výpadek sítě, napadení z internetu, ale také útok ze vnitř podnikové sítě může citelně poznamenat fungování firmy. Navíc v případě malých a středních firem, kde je IT oddělení předurčeno spíše k řešení následků než příčin, může případný útok ohrozit i jejich samotnou existenci. Zaměřuje se blíže na jednotlivé hrozby a také způsoby ochrany a prevence. Klíčová slova: Viry, červi, spam, sítě, firewall, antivir NEJČASTĚJŠÍ HROZBY Mezi nejčastější hrozby pro malé a středně velké počítačové sítě patří viry a červi. Viry jsou časti počítačového kódu, který se připojí k programu či souboru tak, aby se mohl šířit z počítače do počítače a infikovat je. Červi jsou stejně jako viry určené k tomu, aby se kopírovali z počítače do počítače, ale činí tak automaticky přebíráním kontroly nad funkcemi počítače.Velkým nebezpečím červů je jejich možnost nekontrolovaně se množit.Červi umí například odeslat kopie sebe samého komukoliv, kdo je uveden ve vašem adresáři kontaktů, a jejich počítače pak mohou učinit to samé, což způsobí dominový efekt a velmi vysoké provozní zatížení na síti. Další podstatnou hrozbou je spam. Spam je nebezpečný především z důvodu zahlcení kapacity emailové schránky, navíc může být nositelem virů. Nesmíme opomenout ani trojské koně. Trojský kůň, stejně jako ten mytologický, přináší „dary“ které byste za „zdmi“ svého počítače rozhodně neradi viděli – narušují bezpečnost a mohou způsobit mnoho škod. CENTRÁLNÍ OCHRANA POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Stejně jako každý z nás chrání svůj byt či dům před zloději, měl by i každou firmu chránit síťový firewall. , který je umístěn na vstupu do firemní sítě a odděluje firemní PC od internetu. Primarním úkolem je centrální ochrana počítačové sítě před útoky z internetu, před napadením virů a červů a filtrování síťových firewallů můžeme také dosáhnout nejbezpečnějšího možného připojení k internetu, je nutné chránit síť jako celek, včetně ochrany klíčových serverů , na kterých běží aplikace – mail serveru, databázových serverů a dalších. Síťové firewally kontroluji a následné povoluji nebo zamítají jednotlivé pokusy o přístupy z nebo do podnikové sítě. Firewall na základě stanovených pravidel propouští pouze některé pakety síťové komunikace a jiné odmítá, nebo rovnou odstraňuje. Například síťový firewall může automaticky povolit přijetí určitých dat jen tehdy, pokud si je předtím některý z PC v síti vyžádal. Nejlacinějším řešením v segmentu malých a středních firem bývají často malé hardwarové firewally, které v sobě integrují jednoduchý firewall a router a mohou být doplněny o další funkce, jako je vestavěný hub nebo switch, případně umožňují připojení přenosných počítačů pomocí bezdrátové technologie WiFi. Typickým zástupcem firewallů této kategorie je například 3Com OfficeConnectVPK Firewall. Cenově výhodnou možnosti z hlediska poměru výkon/cena jsou softwarové firewally. Označení je však značně zavádějící, protože většina hardwarových firewallů jsou jen upravené osobní počítače s operačním systémem (např. Linux, nebo čistě proprie-tární). na kterých pak běží vlastní aplikace firewallů. Proto bychom měli softwarové firewally označovat spíše jako firewally v podobě programů pro běžné počítače. Známé firewally pro systémy Windows jsou například Kerio WinRoute Firewall, WinGate nebo Microsoft ISA Server 2004. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 207 OCHRANA OSOBNÍHO POČÍTAČE Síťový firewall ochrání naši firemní počítačovou síť před hrozbou z internetu, ale stále hrozí i nebezpečí z lokální firemní sítě. Nebezpečí, která můžeme očekávat, jsou v drtivém procentu nechtěná a zaviněná uživateli. Typickým příkladem hrozby je napadení viru z vnitřku sítě z nezabezpečeného PC nebo notebooku. Podobnou hrozbou jsou pak různá přenosná média (diskety, USB paměti atd.) která mohou skrývat viry, nebo jiné škodlivé programy. Před tímto nebezpečím nás síťové firewally neochrání, řešením je nasazeni osobních (personálních) firewallů. Personální firewall umožňuje uživatelům absolutní kontrolu výměny informaci mezi jejich počítači a dalšími PC, jak v rámci lokální sítě, tak i na internetu. Dále nabízí celou řadu funkcí, které značně snižuji riziko úniku osobních dat a velice tak zpříjemňují brouzdání po internetu. Mezi tyto vlastnosti patři například filtrování citlivých informací (např. číslo kreditní karty), blokováni vyskakujících pop-up oken. filtrování reklamních bannerů, zákaz cookies a spyware, které umožňuji sledovat jaké stránky uživatel navštěvuje.Dalším důležitým prvkem ochrany osobního počítače je antivirový program (antivir), který primárně zajišťuje ochranu před viry a virovým napadením. Antiviry jsou na osobních počítačích již velmi rozšířeny, ale není zcela běžné, že uživatelé osobních PC používají antivir ve spojení s personálním firewallem. Přitom jen touto kombinací zajistíte přiměřenou ochranu na osobních počítačích. Někteří výrobci (např. Symantec, McAfee, atd.) nabízejí antivirový program a firewall v jednom produktu. K nejznámějším personálním firewallům patří Kerio Personál Firewall, Zone Alarm, nebo samotný personální firewalf integrovaný v MS Windows XP po instalaci SP2. K výrobcům, kteří nabízení pouze antivirový program můžeme zařadit například společnosti Grisoft, Esetatd. OCHRANA SERVEROVÝCH STANIC Poslední dobou přichází na trh produkty určené pro speciální typ ochrany, označme je jako speciální softwarové firewally. Můžeme zmínit například Kerio ServerFirewall což je firewall speciálně navržený pro ochranu serverů s operačním systémem MS Windows. Speciálním firewallem bych také označil speciálně nastavený firewall v operačních systémech Linux. Tyto produkty vhodným způsobem doplňují síťové firewally, protože chrání před útoky zevnitř sítě a brání zneužití bez bezpečnostních chyb v operačním systému a aplikacích, pro které dosud neexistuji záplaty. OCHRANA PŘED SPAMEN Spam se stal nedílnou součástí našich e-mailových schránek a boj proti spamu je aktuálním problémem a výzvou mnoha společností vyvíjejících software. V poslední době se snaží se spamem bojovat i vlády a zákonodárci, my se ovšem budeme věnovat pouze technickým možnostem ochrany. Se sparném můžeme bojovat centrálně pomocí různých prostředků v mail serveru, lokálně pomocí funkci v e-mailovém klientu nebo pomocí různých programů, které rozšiřují funkčnost emailového klienta. K účinným centrálním způsobům ochrany před sparném patři ochrana integrovaná v mail serverech. K efektivním nástrojům, které využívají, můžeme zařadit SMTP ověřování uživatele nebo IP adresy, kontrolu došlých e-mailů s veřejnými seznamy odesílatelů spamu, prověřování existence domény odesílatele, kontrolu průměrného počtu odeslaných e-mailů za hodinu a v neposlední řadě eliminátor spamu na základě analýzy samotných e-mailo-vých zpráv v součinnosti s uživatelem, který označuje spamy. Takovou ochranu vybavenou samoučícím se filtrem nabízí například Kerio MailServer. Naopak na lokáním počítači můžete využít například Microsoft Outlook, který jednoduchým, a bohužel ne vždy dostatečně účinným, způsobem dokáže třídit spamy například na základě seznamu povolených uživatelů. Lepší lokální ochranu dosáhnete využitím programů disponujících samoučicim se filtrem (podobně jako na serveru). Příkladem může být program SpamBayes, který je možné instalovat do e-mailových klientů jako doplněk. ZÁVĚR Jak útoky hackerů, tak i viry, červi a spam jsou velkým problémem dnešního internetu. Žádnou síť, která je připojena k internetu, bohužel nelze zabezpečit stoprocentně. Avšak vhodným výběrem řešení a kombinací různých druhů ochrany můžete tato rizika minimalizovat. Adresa: Martin Vyskočil Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 208 DATAWAREHOUSE, DATAMINING A TECHNOLOGIE OLAP Jiří Hološka Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Předložený příspěvek je zaměřen na přiblížení hlavních funcí použitých v ERP systémech a to funkce Datového skladu,analýzy OLAP a datového dolování. Klíčová slova: ERP, OLAP, Datawarehouse, Dataminig Vhodná organizace informací v podniku může zlepšit řízení a také dlouhodobou úspěšnost každé organizace. Současné informační systémy jsou v převážné míře specializovány na určitou oblast. Uživatel se snaží využívat informace uložené v databázích pomocí klasických nástrojů na zobrazení informací: formulářů, tiskových sestav, grafů apod. Pro manažery na nejvyšší úrovni řízení je důležité znát možnosti efektivního využití dat produkovaných podnikovými informačními systémy, aby je byli schopni transformovat na informace použitelné ve strategickém řízení. Z tohoto důvodu je nezbytné orientovat se v termínech v této souvislosti běžně používaných, jako jsou DataWarehousing, OLAP a DataMining. Manažer musí být seznámen s možnostmi a výhodami, které mu tyto technologie mohou přinést, aby je byl schopen zapojit do procesu rozhodování. LITERATURA [1] LACKO, A. Datové sklady ,anylýza OLAP a dolování dat. ISBN 80-7226-969-0. Adresa: Jiří Hološka Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel./fax.: 572 549018, 572 548 788 e-mail: [email protected] „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 209 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 210 PLEСHANOV ACADEMY OF ECONOMICS IS IN THE DEVELOPMENT OF MOSCOW ECONOMICS Olga Erysheva, Julia Sivova Pleсhanov Academy of Economics Abstract: In the present situation foreign economic activity of Moscow government is an important industry of city economy. International relations of Moscow cover not only the sphere of contacts and cooperation of our capital with foreign partners at the municipal and regional level they pay an important role in economic, technological and other areas interacting with each other. The development of cooperation with partners from CIS and Baltic countries is a key direction in international activity of Moscow. Key words: Plekhanov Academy, Russian Economic Academy, Moscow, Economics, cooperation, education. GENERAL CHARACTERISTICS OF MOSCOW ECONOMY Lately economy of Moscow has undergone serious structural changes: the share of industrial production has been declining constantly, while the amount of commercial services rendered by banks, commodity and stock exchanges has been increasing. During the latest census of the population Moscow accounted for 7.1% of the overall population of Russia, while its share in the GDP reached 20.7%. Today the gross regional product of Moscow is a little lower than the gross domestic product of Ukraine, though its population makes 47 800 000 people. The gross regional product of Moscow is nearly the same as the GDP of Portugal and exceeds the corresponding figures of Bulgaria and Hungary put together. As for the level of gross product per capita Moscow surpasses such countries of Eastern Europe as the Check Republic, Hungary and Poland. In 2004 Moscow took the 2nd place among subjects of the Russian Federation in volume of industrial production. Such industries as food, machine-building, metal-working and power engineering have the highest specific weight in Moscow output, their total share makes nearly 70% of industrial production. Small enterprises are becoming more and more important in economy of the city. As for the number of small enterprises Moscow takes the leading positions in the Russian Federation having surpassed all other regions. Small enterprises are especially important for employment, as they account for 25% of jobs. We should point out that lately the sphere of services has been dominating in Moscow economy, which is typical of emerging economies. In January-November 2005 nearly 14% of the overall Russian investment in fixed capital fell on Moscow economy. Moscow is an absolute leader among Russian regions in foreign investment. Moscow attracts more than 1/3 of the total volume of foreign investment in Russian economy. The present situation in Moscow investment market can be characterized as stable. Fast growth in foreign investment can be seen recently in trade and public catering of Moscow, which attract the major part of overseas investment. Investment appeal of Moscow economy was marked by leading international rating agencies, which granted Moscow the highest among Russian regions long-term credit ratings of the sovereign level. Tourism and hospitality are promising industries of Moscow economy. FOREIGN ECONOMIC ACTIVITY OF MOSCOW In the present situation foreign economic activity of Moscow government is an important industry of city economy. International relations of Moscow cover not only the sphere of contacts and cooperation of our capital with foreign „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 211 partners at the municipal and regional level they pay an important role in economic, technological and other areas interacting with each other. The development of cooperation with partners from CIS and Baltic countries is a key direction in international activity of Moscow. Moscow government has already signed about 150 bilateral agreements regulating programs and forms of cooperation with partners from CIS and Baltic countries. These agreements are of complex nature, they stipulate widescale links between Moscow enterprises and organizations and business entities of former soviet republics. These agreements can foster programs of Moscow government dealing with social and economic development of the city. First of all we mean such sphere as industry, construction, transport, telecommunications, investment policy and science, food and trade, education, public health, physical culture and sport. Moscow pays especially serious attention to the development of relations with traditional European partners. The efforts aimed at intensification of relations with East-European countries were successful. In particular, the program of collaboration with Prague has been worked out and signed, exchange of delegations between Check and Russian capitals has been restored. Moscow government continues its cooperation with the UN, UNESCO and other big international organizations, where our key efforts are focused on serious, long-term research in various industries of city economy and social sphere. THE ROLE OF RUSSIAN PLEKHANOV ACADEMY OF ECONOMICS IN THE DEVELOPMENT OF MOSCOW A new stage in history of the institute is connected with its reforming and reorganization into the Russian Plekhanov Academy of Economics. The resolution of the Council of Ministers dated August 13th, 1991 reorganized the institute into the Russian Academy of Economics, one of the biggest Russian higher educational institutions of economy and commerce. To ensure effective training of specialists it was necessary to restructure scientific work, strengthen its links with concrete directions in economy. Fundamental research in the field of economics, elaboration of business mechanism aimed at intensive and fast development of economy, improvement of quality of products formed the core of scientific and research work. Issues connected with the development of technological processes in trade and public catering stand out in contractual sphere. Lately their volume has increased tenfold and in 1990 reached 3m rubles. Today the Academy develops international relations and cooperation with foreign educational institutions, companies and other organizations, it aims at direct business links, setting-up joint ventures. This practice can enrich educational process with world-wide experience, promote mastering of advanced business techniques. The number of specialists sent to foreign countries has increased tenfold. We should mention that by early 1996 almost 400 students and lecturers had been involved in different forms of overseas training. Apart from that more than 600 people were sent to foreign educational institutions, companies and conferences. And today these figures have risen considerably. The Russian Plekhanov Academy of Economics has become a well-known center of training foreign specialists. In this respect the Academy has gained vast experience and rich traditions. This process was initiated in the late 40s and more than 2,000 specialists from 55 countries were trained there in 1949-1989. Today several hundreds of undergraduates and post-graduates from 40 countries are being trained in the Academy. The Board of Guardians set up in 1990 headed by Professor V.P.Troshev has been rendering serious help to the Academy. It includes representatives of customers, users of scientific products of the Academy, the Bank Association and other organizations. This infrastructure provides the Academy with a solid financial basis and now the Academy has sound financing. The international activity of the Academy has extended, in 1992 the International Center started its operation. Apart from organizational problems connected with new divisions we should point out changes in strategy of international projects development. In particular, the principle attention was focused on qualitative changes in cooperation programs, where stress was shifted from short-term, familiarizing projects to working cooperation programs. Since 1993 this „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 212 practice has become well-organized, coordinated with curriculums. At present a special attention is paid to amendment and attestation of Academy’s curriculums with foreign specialists’ participation. The effectiveness of this practice can be proved by the fact that only in 1993 the Academy sent more than 70 lecturers, 73 undergraduates and post-graduates with working and official visits to foreign countries. At the same time public organizations of the Academy also participated in this process, for instance nearly 60 people were abroad on the part of these organizations. In the same period of time the Academy received about 80 foreign specialists, including 40 students and trainees on the basis of free institutional exchange. For example, in 1993 about 125 foreign students, 83 post-graduates and doctorates were taking training in the Academy, the number of countries represented by these students reached 60. International cooperation pays special attention to the development of cooperation programs and as a result 10 new agreements and declarations of cooperation have been signed with foreign colleagues. The current situation allows us to restore traditional contacts with East-European universities. Today the Academy has established relations with 30 foreign universities and international associations. The target business trips of lecturers to foreign countries are more effective than free exchanges. In 1995 lecturers on the basis of overseas trainings worked out about 10 special courses, which are being used now. For the first time the Academy initiated the target program of language training for teachers and with this aim 30 people were sent abroad. More and more lecturers of the Academy participate in international exhibitions, conferences round-table discussions and this practice will continue in the future. Assistance was rendered to complete the foreign fund of the library. The results in the field of international advertising should be mentioned too. The International Center prepared the first advertising and presentation film about the Academy, comprehensive information was collected and displayed in the Internet, which makes it accessible for every user of computer at any part of the world. Participation in international reference and advertising materials of higher educational institutions, address, TV and press advertising turned out to be beneficial. Today 270-300 foreign students are being trained in the Academy, which fosters internationalization of the educational environment. In its turn it is important for our students and their foreign language motivation. At the same time it brings additional revenue. International cooperation programs, for example in 1995 provided the Academy with additional revenue equal to $480,300 as compared with $343,500 in 1994. The international conference ‘The Current Situation and Prospects in the Development of Trade and Economic Relations between Russia and East-Europe, Transcaucasian Region and Middle Asia’, which had been prepared for six months attracted 170 participants from 18 countries, as well as representatives of such international organizations as the IMF, the World bank, UNESCO, UNIDO and the UN. International links of the Academy have considerably extended, among new partners we should mention universities of Australia, Taiwan, the Philippines, Scandinavian countries, African states. Setting-up of the Academy’s affiliate in the Check Republic became an important event for us, at present it is ready to receive students, including Russian students for training. An affiliate in Vietnam is undergoing its organizational stage now, it will be used to satisfy educational demand of the adjoining region. Today the Academy maintains relations with more than 80 partners from 52 countries. These achievements cannot be considered only from quantitative point of view, as they have qualitative aspect. The development of paid education, training programs, representation functions, additional services in the field of international cooperation, opening of the terminal of ticket booking at cheap confidential rates, special express-mail to any part of the world, these are the diversified functions of the International Center. The Board of Guardians of the Russian Plekhanov Academy of Economics has been operating since March 1991. This public organization works in line with the best traditions of Russian guardian movement. The Board uses creative approaches to the experience of the earlier Board of Guardians, whose initiative and support contributed to opening of Moscow Commercial Institute in 1907. Their material and intellectual support focuses on traditional and modern lines in scientific and methodological work of the faculty. CONCLUSIONS Taking into consideration all mentioned-above facts we can draw a conclusion that higher educational institution plays „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 213 an important role in regional economy. Recently Moscow has been developing economic relations with countries of South-East Asia, where new partners can be found thanks to the fact that some members of Government, representatives of business quarters and state bodies are graduates of the Russian Plekhanov Academy of Economics. Students of the Academy participate in research in different fields of economic knowledge and their application has been appreciated by leading economic structures. Graduates of the Academy are qualified specialists who work for the benefit of their region, they use their experience both in state structures and in private companies. Graduates of the Academy get promising well-paid jobs, which correspond to their professional training and personal requirements. In the sphere of developing regional economy the Academy uses the international student exchange. Sharing experience and using it in the region can promote establishment of relations, which in the future can turn into partnership. Thus we can say that higher educational institution plays a very important role in regional economy and support of high education on the part of government will foster the successful functioning of economy as a whole. Adresa: Olga Erysheva, Julia Sivova Russian Economics Academy named after G. Plekhanov Stremjanny Per. 36 113054 Moscow Tel./ Fax.: 095 237-9552 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 214 CONCESSIONS AS A PRIVATIZATION ALTERNATIVE IN THE ECONOMY OF MORAVIA By E. Lisovskaya, I. Babich Russian Economics Academy named after G. Plekhanov Abstract: In Moravia, objects of economic infrastructure that are most interesting for investors include the following: highways and railways, transportation facilities, power plants and electricity transmission lines, hydro-technical systems, airports, telecommunication lines, information systems and other objects servicing the sphere of material production. Another group of objects is concentrated in the sphere of public services and agriculture. It is primarily public transportation, urban economy facilities, the utilities sector, a variety of local, including social services (employment, professional training and recruitment, educational, health care, recreational, tourist, migrant settlement services, etc.), agricultural facilities, and some others. Key Words:Investment, privatization, Moravia, region, development, economics, concessions. It is known that there is a variety of economic and legal instruments used to improve investment attractiveness and create incentives encouraging investment inflow into a region. In Moravia, objects of economic infrastructure that are most interesting for investors include the following: highways and railways, transportation facilities, power plants and electricity transmission lines, hydro-technical systems, airports, telecommunication lines, information systems and other objects servicing the sphere of material production. Another group of objects is concentrated in the sphere of public services and agriculture. It is primarily public transportation, urban economy facilities, the utilities sector, a variety of local, including social services (employment, professional training and recruitment, educational, health care, recreational, tourist, migrant settlement services, etc.), agricultural facilities, and some others. We think that under the current economic conditions concession – one of the oldest forms of state property management – becomes increasingly important. The multiyear practice of application of this organizational-economic mechanism in various countries (for example, archival data confirm the presence of Czechoslovakian concessions in the Soviet Russia’s economy in the 20s of the XX century) allows one to interpret concession as a temporary transfer by a state or municipality of a property or property rights owned by the state (municipality) to a private investor that requires that the concessionaire invest their capital in order to qualitatively improve the property or create new property. Today, concessions are essentially special long-term state property rental agreements that are characterized by the fact that the state reserves the right to terminate the concession agreement should it conclude that the concession property is used inappropriately. From the viewpoint of economics, concessions consolidate resources of two partners: a state in the form of a property and private capital in the form of management, a “know-how”, etc. Concessions lift the financial burden from the state (region) because the concessionaire undertakes to cover all the expenses associated with financing, management, and current maintenance of concession property. Concessions establish relatively strict long-term legally documented, i.e. stable, relations between the state and the concessionaire. Concession agreements allow one to attract private, including foreign investment capital without losing strategic control over important systems and objects. Today, concession may be interpreted as an instrument used to reduce investment risks and preserve the current tax burden on investment projects implemented by companies by improving stability of the economic and legal environment within the timeframe within which companies implement their projects. Thus, in a manner of speaking, concessions may create stability enclaves under conditions of a transition economy’s unstable environment, and concession agreements may be implemented primarily within the framework of civil-legal relations between the state and investor characterized by a common taxation regime. Concession agreements are attractive for states and regions also in that they do not result in reduction of state and „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 215 municipal property. Instead of privatization – effective cooperation which today is the key political venue in the sphere of state and municipal property management. This trend can be observed in many countries that are members of the Organization of Economic Cooperation and Development (OECD), as well as others. While preserving their property, states and municipalities shift their property-related investment and maintenance responsibilities onto the private sector replenishing their budgets by receiving concession payments, free themselves of the obligation to finance state and municipal objects, and solve socio-economic problems at the expense of concessionaires. Concession agreements also take into account key interests of private businesses. The concessionaire acquires the right to use a state or municipal property for an extended period of time on sufficiently beneficial terms of concession payments. Investing their capital the concessionaire has sufficient investment return guarantees because the state as concessionaire’s partner has a certain responsibility to ensure a certain level of economic efficiency. In some cases (esp. utilities projects) the state can pay the concessionaire provided that the latter agrees to improve service quality. Being economically free, improving labor productivity and using innovations, the concessionaire can improve business profitability during the concession term while the latter remains the same. It should be noted that in the former socialist countries concession-based schemes of attracting private capital were developed on a practically nonexistent institutional foundation. Such activity, as a rule, has been based on concession laws adopted by many countries in the 90s. If the State had actively begun to use this mechanism broadly it would have had a legal alternative to privatization: the State would not have had to part with its property immediately and for good to generate budget-forming revenues and make savings. Concessions would have opened a venue for the State to give up its property avoiding privatization as a result of which the State has suffered losses, at least, in the form of missed profits; direct income and indirect profits generated by concession of state (municipal) property would have been significantly higher than those generated by privatization. Under the conditions of a shortage of investment resources application of another investment mechanism sufficiently attractive for investors might have benefited the country’s economy significantly. One may choose the privatization venue and sell state property to private investors. Alternatively, one may follow the concession venue and execute a long-term concession agreement under which the right to use a state property is conceded to a private investor for a certain time period and on a paid basis, pursuant to which either a state property is conceded (not sold) to an investor for a clearly specified period of time and on preliminarily agreed-upon conditions, or the right to undertake a certain type of activity that falls within the realm of the state monopoly is conceded to a private investor. In the current international-legal situation and the international political system, sovereign rights of the states accepting concessionaires are protected a lot more reliably than before because the very global legal system has become more effective. There is also a necessary set of legal instruments and mechanisms now which a state can use to effectively protect its rights under concession agreements. But investors must also be reliably protected from state arbitrariness. A concession agreement must be a bilateral agreement executed on the basis of equity and equality and supported by a bilateral system of rights and obligations and liability for noncompliance therewith. To conclude, one may state that concessions must find their niche among other forms of investment attraction. Adresa: By E. Lisovskaya, I. Babich Russian Economics Academy named after G. Plekhanov Stremjanny Per. 36 113054 Moscow Tel./ Fax.: 095 237-9552 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 216 THE STRUCTURE OF GERMAN EDUCATION SYSTEM: KEY FEATURES Larisa Vladislavovna Achalova Plehanov Russian Academy of Economics Abstract: The article will present the topic concerning current development stage of German education system. Europe is characterized by a very wide variety of education and training structures. Germany has one of the world's best and most extensive school and university systems. Keywords: education; structures of education, vocational training, adult education systems; policy; government expenditures; competitiveness; reforms. I. RESPONSIBLITIES AND ADMINISTRATION. Political background: the Federal Republic of Germany had a population of approximately 82.4 million in 2005 in a territory of 357,000 square kilometres, its size having increased on 3 October 1990 as a result of German unification based on a treaty between the Federal Republic of Germany and the German Democratic Republic. The Federal Republic of Germany is made up of 16 Länder (states), including five which were reintroduced in the former German Democratic Republic on the basis of the Establishment of Länder Act of July 1990. Each Land has its own constitution and government. In 2001, the 16 Länder were subdivided administratively into 29 administrative regions, 439 districts and 13,416 municipalities. Basis of the education system: principles and legislation: according to the Basic Law, Germany is a republic, a democracy, and a federal, constitutional and socially responsible State. As far as education is concerned, the Basic Law guarantees among other things the freedom of art and science, research and teaching, the freedom of creed and conscience, the freedom to profess a religion, the freedom to choose one's occupation and place of study or training, equality before the law and the natural right of parents to care for and bring up their children. Distribution of responsibilities for the organisation and administration of the education and training system: the responsibility for the organisation and administration of the education system is determined by the federal structure of government. Relevant legislation and administration of the education system are therefore primarily the responsibility of the Lander. This is especially true of the school system, higher education, and adult and continuing education. Under the Basic Law and the constitutions of the Lander, the Lander are responsible for the entire education system. Schools are generally run by their respective municipalities; higher education institutions (HEIs) are run by the Lander [8]. II. ORGANIZATION OF THE EDUCATION SYSTEM IN GERMANY. 1. PRE-PRIMARY EDUCATION. Pre-primary education includes all institutions of the non-public and public youth welfare services which cater for children from the time they reach the age of three until they begin school. Preprimary education comes before the start of compulsory education, and is therefore not a part of the statutory school system. In Germany, attendance of pre-primary education institutions is entirely voluntary. Table 1. Three- to six-year-olds attending kindergarten in 2004 3 years old 4 years old 5 years old Number 1 Rates 439,000 628,000 643,000 56.3% 82.9% 89.8% Source: Grund- und Strukturdaten 2005 1 As a percentage of children in the same age group (excluding school children). „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 217 2. COMPULSORY GENERAL EDUCATION (PRIMARY AND LOWER SECONDARY EDUCATION). 2.A. PRIMARY EDUCATION. Primary education is provided at primary schools (Grundschulen) from the first to the fourth school year. The Grundschule is meant to carry children forward from learning by playing at pre-primary level to more systematic forms of school learning, and seeks to adapt the subject matter taught and methods employed to the pupils' requirements and capabilities. The Grundschule lays the foundations for education in secondary schools and lifelong learning. Table 2 Pupils, teachers and schools in the primary sector, 2004 Grundschulen Pupils Teachers* Schools 2004 3,211,299 159,935 17,175 * Full-time equivalents Source: Statistische Veröffentlichungen der Kultusministerkonferenz, No. 164, and Grund-und Strukturdaten, 2004/2005. Primary schools are attended by all children in the relevant age group. The average number of pupils in each Grundschule class for all of the Federal Republic came to 22.2 in 2004. The pupil/teacher ratio in Grundschulen came to 20.1 pupils per teacher in 2004 [5]. 2.B. SECONDARY EDUCATION. General lower secondary schools build on the primary education provided at Grundschulen. In most Länder, these are the Hauptschule, Realschule, Gymnasium, and Gesamtschule [2]. The principle underlying the different types of lower secondary school and the courses they teach is to give pupils a basic general education, combined with an element of individual specialisation in line with the support and advancement of the pupil according to his or her performance. A) School types offering one educational path. School types offering one educational path are the Hauptschule, the Realschule and the Gymnasium. 1. The Hauptschule provides pupils with a fundamental general education. In its normal form, it comprises the fifth to the ninth year. 2. The Realschule offers pupils an extended general education. 3. Gymnasien offer pupils an intensified general education [3]. B) School types offering more than one educational path. 1. The kooperative Gesamtschule (cooperative type) combine Hauptschule, Realschule and Gymnasium education in one organisational and educational unit. Pupils are streamed according to their intended final qualification Hauptschulabschluss, Mittlerer Schulabschluss, entitlement to proceed to the gymnasiale Oberstufe). Integrierte Gesamtschulen (integrated type) constitute an educational and organizational entity. In some subjects, pupils are taught in sets on at least two different levels that are defined with reference to the curriculum of the chosen course. 2. The Mittelschule in Sachsen is a differentiated lower secondary school type, which offers general and vocationally oriented courses and provides the prerequisites for vocational qualifications [1]. Table 3 Pupils, teachers and schools in the lower secondary sector, 2004. Lower secondary education Pupils Teachers* School s Orientation stage, independent of 387,365 22,707 2,211 school type Hauptschule 1,115,646 74,117 5,446 School types with more than one 440,515 29,957 1,776 educational path Realschule 1,277,468 67,788 3,465 Gymnasium 1,628,501 91,379 3,168 Integrated Gesamtschule includingin 505,618 35,600 956 dependent Waldorf schools * Full-time equivalents. Source: Statistische Veröffentlichungen der Kultusministerkonferenz, No. 164, and Grund- und Strukturdaten, 2005. There was an average of 24.5 pupils in each class in the entire Federal Republic in 2002. The pupil-teacher ratio in „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 218 lower secondary schools came to 19.5 pupils per teacher in 2004 [10]. 3. POST-COMPULSORY SECONDARY EDUCATION. The education available for 16- to 19-year-olds at upper secondary level includes: • general education; • vocational education and training; • mixed general and vocational education. Most young people attending the upper secondary level follow vocational education and training courses, and most of these through the dual system of vocational training 3.A. GENERAL UPPER SECONDARY EDUCATION (GYMNASIALE OBERSTUFE.) In 2004, approximately 27.4% of all pupils were engaged in education at the upper secondary level. Of these, about 22% attended a school providing general education, 22.7% a full-time vocational school and 55.3% a parttime vocational school [2]. The distribution of pupils among the general education schools in 2004 is shown below: Table 4. Pupils, teachers and schools in general education schools in the upper secondary sector during 2001 General education schools Pupils Teachers* Schools** Gymnasien 655,834 52,476 3,168 Integrierte Gesamtschulen including independent Waldorf schools 60,719 5,049 956 Total 716,553 57,525 4,124 * Full-time equivalents ** including lower secondary level Gymnasien and Gesamtschulen Source: Statistische Veröffentlichungen der Kultusministerkonferenz, No. 164, and Grund-und Strukturdaten, 2005. 3.B. VOCATIONAL TRAINING IN FULL-TIME VOCATIONAL SCHOOLS. Berufsfachschulen are full-time schools which prepare pupils for employment or provide them with vocational education and at the same time further general education. In 2004, approximately 27.4% of all pupils were engaged in education at the upper secondary level. Of these, about 22% attended a school providing general education, 22.7% a full-time vocational school and 55.3% a parttime vocational school [9]. The distribution of pupils among full-time vocational schools in 2004 is shown below: Table 5. Pupils, teachers and schools in full-time vocational schools in the upper secondary sector during 2004 Full-time vocational schools Pupils Teachers* Schools Berufsfachschulen 425,429 30,477 3,351 Fachhochschulen 99,488 5,338 817 Fachgymnasien 102,596 7,719 514 Berufsoberschulen 10,813 815 84 Fachschulen 147,404 8,971 1,611 Other 7,818 962 116 Total 793,548 54,282 6,493 * Full-time equivalents Source: Statistical Publication of the StandingConference of the Ministers for Education and Cultural Affairs, No. 164, and Grund- und Strukturdaten, 2005. 4. INITIAL VOCATIONAL TRAINING. Following full-time compulsory education, twothirds of young people leaving general education schools in Germany go on to gain vocational qualifications in a vocational training programme – normally lasting three years – in the dual system. The system is described as a ‘dual’ system because training is carried out in two places of learning, i.e. at the workplace and in the Berufsschule [6]. The aim of the dual system is to provide a broadly based basic vocational education and the necessary skills and knowledge required to practise an occupation in a properly structured course of training. Those successfully completing the training are entitled to practice their occupation as qualified employees in one of the state-recognised occupations for which formal training is required. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 219 In 2004, 572,227 young people began a training course in the dual system of vocational training, which corresponds to approximately 65% of the age group. By far the majority of young people who began their training also earned a qualification (86.1% in 2004). 23.7% terminated their training prematurely and 19.9% did not pass the examination. Most of those who successfully completed their training entered the job market. Since 1998, the percentage of students in the dual system who have already completed upper secondary education and attained a higher education entrance qualification or Fachhochschule entrance qualification has fallen slightly to 14.4% (2004) [9]. Table 6. Pupils, teachers and Berufsschulen, 2004 Pupils Teachers* Schools Berufsschulen (part-time) 1,802,668 47,146 1,753 Berufsschulen (fulltime) 96,582 9,556 Of which: basic vocational training year 40,560 3,690 1,509 * Full-time equivalents Source: Statistische Veröffentlichungen der Kultusministerkonferenz, No. 164, and Grund-und Strukturdaten, 2005. Table 7. Trainers in the dual system of vocational training, 2004 Industry and commerce 429,444 Agriculture 20,277 Public service 32,112 Independent professions 102,655 Home economics 4,094 Crafts (at least master craftsman level) 218,288 Total 806,870 Source: Grund- und Strukturdaten, 2005, and Vocational Training Report, 2005 53.22% 2.51% 3.97% 12.72% 0.53% 27.05% 100% 5. TERTIARY SECTOR. Tertiary sector education essentially includes the various types of university and, to a limited degree, non-university institutions. Some Länder offer professional academies (Berufsakademien) alongside higher education institutions. German and foreign students attending undergraduate courses at higher education institutions in the Federal Republic of Germany are generally not required to pay any application, tuition or examination fees. Instead, students are required to pay a small contribution for the use of the social facilities. If the institution in question has a self-governing student body, students also have to pay a Studentenschaftsbeitrag (contribution to the student body). Students who have no other means (mainly from parents' income) of maintenance and finance for a course of study in higher education can receive financial assistance under the terms of the Federal Training Assistance Act [7]. Table 8. Students by type of higher education institution (winter semester, 2004/2005) Students Universities and equivalent institutions of higher education 1,351,817 Art and music colleges 30,444 Fachhochschulen including Fachhochschulen for administrative studies 486,405 Total 1,868,666 Source: Grund- und Strukturdaten, 2005 Table 9. Full-time academic and artistic staff1 at institutions of higher education, 2004 Total Of whom professors Universities and art and music colleges 141,657 23,744 Fachhochschulen including Fachhochschulen for 18,732 13,917 administrative studies Total 160,389 37,661 1 Professors, academic and artistic employees and teaching staff for special tasks Source: Grund- und Strukturdaten, 2005 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 220 6. CONTINUING TRAINING AND ADULT EDUCATION. In Germany, the State regulates continuing education less fully than other areas of education. The reason given for this is that the many and rapidly changing demands on continuing education can best be met by a structure characterised by diversity and competition among organising bodies and services. The large number of organising bodies makes it possible to meet the diverse interests of participants in continuing education. Voluntary participation is the guiding principle governing continuing education [2]. There are no comprehensive statistics on all fields of continuing education and taking into account all organising bodies in Germany. Statistics are therefore only available for specific subsectors. The representative survey carried out once every three years for the Ministry of Education and Research in the context of the ‘continuing education reporting system’ (Berichtssystem Weiterbildung) shows that demand for continuing education has increased significantly in the last few years. While only 25% of the citizens of the Federal Republic aged 19 to 65 took part in continuing education programmes in 1985, this figure had already risen to 43% in 2003, 5% down on the peak level recorded back in 1977. Participation in vocational continuing training has increased most, growing from 12% in 1985 to 29% in 2003. Participation in general and political continuing education increased from 18% to 26% [9]. Participation in continuing education depends on the following factors in particular: • School-leaving qualifications: Individuals who have received higher-level schooling are significantly more likely to participate in continuing education than individuals who have received lower-level schooling. In 2003, 59% of the individuals who had received higher-level schooling participated in continuing education and only 29% of those who had received lower-level schooling (in continuing vocational training, the same ratio is 39% to 18%). • Vocational qualification: Participation increases among individuals with higher vocational qualifications. In 2003, 63% of the individuals holding a higher education degree participated in continuing education as opposed to 20% of individuals questioned who had received no vocational training (in continuing vocational training: 43% and 9%). • Professional position: Individuals in a higher professional position are more likely to participate in continuing education. In 2000, only 15% of un-skilled and semiskilled workers participated in continuing vocational training and 52% of managerial staff. • Age: Younger individuals participate in urther training more often than the older ones. The overall number of participants among under-35-year-olds in 2000 came to 47% as compared to 31% individuals aged 50 to 64 (for continuing vocational training: 31% to 18%) [16]. Statistics presented by the DeutscherVolkshochschulverband for the 2003 working year show that the 987 Volkshochschulen offered 559,692 courses and programmes, which were attended by approximately 6.8 million people. This corresponds to a total of 15.1 million class hours of continuing education. To provide these were approximately 204,200 teachers, full- and part-time course leaders and administrative staff. Table 10. Participants in distance-learning courses by subject area, 2003 Participants1 Subject area Social sciences Issues involving education and school Humanities Languages Business and commercial practice Mathematics natural sciences, technology Leisure, health, household management School-based and other courses of study Business administrators, technicians and translators Computer and on-line courses Total Number 5,795 4,352 3,034 6,918 44,933 8,655 16,920 10,581 11,843 13,052 125,999 Percentage 4.6 3.4 2.4 5.5 35.7 6.9 13.4 8.3 9.4 10.4 100.0 1 Approximately 80.8% of all participants in distance-learning courses were taken into account Source: Berufsbildungsbericht, 2004 III. EDUCATIONAL FINANCES Financing. Education is the second largest item of public spending after social security and welfare and in the 2004\05 academic year amounted to 4,78% of GNP. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 221 Table 11. Expenditure on educational institutions, 2004 Annual expenditure on public and private educational institutions per pupil\student in eur pps based on full-time For all levels of education combined 6012,3 At primary level of education (ISCED 1) 3917,2 At secondary level of education (ISCED 2-4) 6189,4 At tertiary level of education 9496,2 Annual expenditure on public and private educational institutions per pupil\student compared to GDP per 26,2 capital for all levels of education combined based on full-time equivalents Expenditure on educational institutions from private sources as % of gdp for all levels of education 0,89 combined Total public expenditure on education as % of gdp 4,78 Expenditure on educational institutions from public sources as % of gdp for all levels of education 4,43 combined Public subsidies to the private sector as % of gdp for all levels of education combined 0,35 Relative proportion of expenditure on education in % From public sources 83,3 From private sources 16,7 Source: Education in Europe. European Communities, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005 – 7p. Education is not paid for by local property taxes but rather out of general revenues. Since 1949 the federal government, the Länder, and the local governments, including in some cases intercommunal single or multipurpose districts (Zweckverbände ), have shared in financing education. For elementary, primary, and secondary education, the Länder and the local governments are the major funding sources. The Länder are responsible for teachers' salaries, curriculum development, and the setting of standards and qualifications. Local governments are responsible for the maintenance and operation of school facilities. The Länder remain the main source of funding for higher education, but the federal government also plays a role. In 2004 the Länder paid about 74 percent of total education costs (68 percent in 1990); local governments contributed 16 percent (24 percent in 1990); and the federal government contributed 10 percent (8 percent in 1990) [12]. Private education. There are private schools in all sectors of the education system, albeit to differing degrees. The Basic Law (Art. 7, paragraph 4) and in part the relevant provisions in the Länder constitutions explicitly guarantee the right to establish private schools. As a result, approximately 66% of Kindergärten in the Länder in western Germany were operated by voluntary organising bodies in 2004. By contrast, in the Länder in eastern Germany, voluntary organising bodies were for historical reasons only able to achieve share of approximately 33% by 2004 [4]. In the primary sector, the creation of private schools is only possible subject to strict conditions, i.e. when the school administration recognises a special pedagogical interest, when the school is to be created as a non-denominational school, denominational school or school pursuing a certain ideology and no public school of this type already exists in the municipality. Private primary schools (Grundschulen) are therefore the exception. [8] In the secondary sector, a distinction must be made between two categories of private schools: • alternative schools (Ersatzschulen) – the entire purpose of these schools should be to substitute for public schools that already exist or are planned in principle in the Land. Compulsory schooling can be fulfilled in these schools. • complementary schools (Ergänzungsschulen) – these schools supplement the public education on offer by providing training courses primarily in the vocational sector that are not usually offered in public sector schools [11]. There were 2,414 private general education schools in 2005, which were attended by 6.3% of pupils. The decisive factor is evidence that the private higher education institution is equivalent in value (not in kind) to State higher education institutions. Of 355 higher education institutions, only 86 – in most cases small institutions – were private in 2004. They were attended by 2.3% of all students [13]. IV. REFORMS In order to improve the quality of teaching, the teaching environment and the individual coaching of individual pupils there are plans for additional all-day schools. For the period 2003-7 the Ministry of Education and Research has set aside the sum of € 4 billion to be spent setting up additional all-day facilities at primary schools and secondary education stage 1. Central government and the states have agreed to introduce standards of education recognized „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 222 throughout the country. These include specific skills in subjects, which schools must impart in order for centralized educational aims to be achieved. These must be able to be ascertained by examination so as to determine whether the educational system has fulfilled its duties [14]. V. CONCLUSION Multifaceted education system addresses well the needs of a population with widely differing characteristics and abilities. Some young people are best served by a traditional classroom-based education that prepares them for study at a wide choice of institutions of higher learning. Others profit more from vocational training and education consisting of on-the-job training combined with classroom instruction. At the end of this kind of education, graduates enter the workforce with a useful skill or profession. Other students may choose one of many combinations of elements of these two paths, or decide later in life to embark on one of them by means of adult education and night school. Because education in Germany costs little compared with that in the United States, for example, and because educational support of various kinds is widely available, Germans are likely to receive education and training suited to their abilities and desires. But however well Germans have arranged their system of education, problems remain. The integration of two entirely different education systems within the country's highly federalized system had not been completed. Moreover, many who begin study at the university level are not adequately prepared to meet its demands. Many others who successfully complete their courses of study can find no suitable employment once they graduate. Solving these problems will engage the country's educators and public into the next qualitative level. REFERENCES: [1] Education across Europe 2003. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2003 — 201 pp. [2] Education in Europe. European Communities, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005 – 12 pp. [3] Europe and youth: a new impetus. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2002 — 12 pp. [4] European funding for the cultural sector. European Communities, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2002 – 12 pp. [5] Key data on education in Europe 2005. European Commission; Eurydice; Eurostat. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005 – 332 pp. [6] Structure of Education, Vocational Training and Adult Education Systems in Europe: Germany. EURODICE, CEDEFOP, ETF. Brussels: Eurydice European Unit, 2003 – 41 pp. [7] The European Union and the world, ‘Europe on the move’ series. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2001 — 35 pp. [8] To build a Europe of knowledge: Mission of the Directorate-General for Education and Culture. European Communities, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2002 — 9 pp. [9] Training in Europe. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2003 — 15 pp. [10] http://destatis.de [11] http://europa.eu.int/agencies/cedefop/index_en.htm [12] http://europa.eu.int/comm/education/eurydice.html [13] http://europa.eu.int/comm/eurostat/Public/datashop/print-catalogue/EN?catalogue=Eurostat [14] http://europa.eu.int/comm/regional_policy/innovation/index_en.htm [15] http://handelsblatt.com. [16] http://www.bei.org Adresa: Larisa Vladislavovna Achalova Russian Economics Academy named after G. Plekhanov Stremjanny Per. 36 113054 Moscow Tel./ Fax.: 095 237-9552 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 223 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 224 EDUCATION SYSTEM IN ITALY Alexey Gennadievich Oreshkin Plehanov Russian Academy of Economics Abstract: Italy is characterised by a very wide variety of education and training systems. The article will present the topic about education system in Italy and all aspects, such as legislation, financing and different steps of education. Keywords: education, structures of education, assessment, curriculum, vocational training, adult education systems, policy, government expenditures, competitiveness, reforms. 1. RESPONSIBILITIES AND ADMINISTRATION Principles and legislation The basic principles relating to education, laid down in the Italian Constitution of 1947, include: freedom of education; the State’s duty to provide a network of educational establishments of every type and level, open to all without distinction; the right of private individuals to set up schools at no cost to the State; the right and duty of parents to educate their children for at least eight years (primary and lower secondary education, which is free of charge in State schools); and the right to education and vocational assistance for those who are incapacitated and handicapped (articles 33 and 34 of the Italian Constitution). Legislative Decree 300 of 30 July 1999 on the reform of the organisation of the Government and the resulting reduction in the number of Ministries made the Ministry of Education (MPI) and the Ministry of University and Scientific and Technological Research (MURST) one single Ministry, which is now referred to as the Ministry of Education, Universities and Research (MIUR). This new Ministry is responsible for education from primary to university level. Law 59 of 15 March 1997 conferred on the regions, provinces and municipalities all the functions and administrative responsibilities exercised by any State body, apart from those linked to matters expressly reserved to the State. The aforementioned law 59 and the successive implementing regulation of 8-3-1999 (no. 275) grant to schools from school year 2000/01 autonomy for teaching methods, organisation, research, experimentation and development. All universities and university-level establishments are autonomous bodies, as regards both their administrative and financial management, as well as teaching methods and scientific research. Financing The State directly provides the administrative and didactic financing of the school, while the Regions provide services and assistance for pupils (school meals, transport, textbooks in primary school, grants for less well-off pupils and social care). The Provinces and the Municipalities, for their part, can provide assistance and services by way of delegation from the Regions and can under their own competence provide schools with heating, lighting and telephones and handle the construction and maintenance of school buildings. Enrolment and attendance in compulsory education are free of charge. For the pre-school level, even though it is not compulsory, tuition fees are not charged, while at upper secondary level pupils are expected to pay the enrolment fees, examination fees and contributions towards the functioning of laboratories/workshops. As regards textbooks, art. 27 of law 448 of 23 December 1998 provides that Municipalities must guarantee to supply them totally or partially free of charge to pupils who fulfil the obligation to attend compulsory education and who meet the set requirements and to give textbooks on free loan to pupils at upper secondary level who meet the set requirements. As regards higher education, the Ministry of Education distributes the available funds among the various State universities and the private universities which have conformed to the structure of the public sector and have obtained „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 225 authorisation to issue legally recognized qualifications. Private universities also receive financial resources from local organisations, associations or foundations. Additional income comes from tuition fees paid by students. Non-State education There are three categories of non-State primary schools: • scuole paritarie (State-recognised schools): schools which on the basis of the law of 10 March 2000 (no. 62) have requested and obtained equal status and have become part of the national education system; • scuole private autorizzate (authorized private schools): schools which are managed by citizens who have the upper secondary school diploma and established legal and moral credentials; • (on a transitional basis) scuole parificate: schools which have not requested or obtained equal status or legal recognition. There are various types of non-State secondary schools: • scuole paritarie: schools which have requested and have obtained equal status; they receive the same legal treatment as State schools; • schools which are merely private: schools which have not requested and have not obtained equal status or legal recognition; • (on a transitional basis) legally recognized schools: schools which have been granted equal status but have not requested and have not been changed to legal status schools. 2. PRE-PRIMARY EDUCATION (SCUOLA DELL’INFANZIA) The aims of pre-primary education, set out in the Guidelines, are to encourage children’s physical, intellectual and psychosocial development, to help them achieve autonomy and to develop their sensory, perceptive, motor, linguistic and intellectual abilities. Italy’s nursery schools (scuole materne) recently changed their name to scuole dell’infanzia. They can be attended by children who have reached the age of 3 years by 31 December of the enrolment year. Organisation Responsibility for State pre-primary education establishments, for children aged from 3 to 6 years, lies with the Ministry of Education, with the administration of the majority of nursery schools being delegated to local education authorities. Non-State pre-primary establishments usually charge fees. Some do not, but parents may contribute to the cost of transport and school meals provided by the municipalities, as is the case in State nursery schools. Nursery schools are under the administrative responsibility of an Education Directorate (Direzione didattica). The school day normally lasts a minimum of 7 hours (4 hours in the morning and 3 hours in the afternoon), but this can be increased to 9 or 10 hours, usually 5 or sometimes 6 days a week (including Saturdays), depending on the needs of the families. The school year starts in September on a date which varies according to the region, and ends on 30 June, with holidays at Christmas and Easter and in summer. 3. COMPULSORY EDUCATION/TRAINING Article 34 of the Constitution stipulates that “lower education dispensed for at least eight years is compulsory and free of charge”. Law 9 of 20 January 1999 increased the duration of compulsory education to nine years, with effect from school year 1999/2000, and the law of 17 May 1999 increased the age of compulsory training activities to 18 years. Compulsory education begins at the age of six years and continues up to the age of 15, including five years of primary, three years of lower secondary and one year of upper secondary education. Compulsory education may be completed by attending State or non-State schools or through education at home. 3.1 PRIMARY EDUCATION (SCUOLA ELEMENTARE) The principal aim of primary school education is to train children according to the principles set out in the Italian Constitution. It must promote basic cultural values and is one of the basic forms of social training for children’s „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 226 personalities. Furthermore, it lays the groundwork for participation in social life. Children spend 5 years (from ages 6 to 11) in primary education, which is co-educational. Children may enter the first year if they have completed their sixth year of age or will do so by 31 December following the start of the school year. At primary level, the abovementioned reform law provides for a five-year cycle (1 year plus 2 periods of two years). Primary education is provided in State schools and in legally recognised non-State schools. Primary education is free of charge, but parents must contribute to transportation costs and to the cost of school meals provided by the Municipality. In most non-State schools parents must also pay fees. Organisation of schools The school year starts in September and ends in mid-June (at different dates in each Region), with holidays at Christmas and Easter and in summer. It lasts a minimum of 200 school days a year. At the present time, primary school education is divided into two cycles, one lasting two years (first cycle) and the other three years (second cycle). The pupils progress automatically from the first cycle to the second cycle. There are two organisational models for primary schools: • module-type schools (3 teachers for 2 classes or, more rarely, 4 teachers for 3 classes) with a timetable of 27 or 30 hours a week; • full-time schools (2 teachers for one class) with a timetable of 40 hours. Schools may decide to organise the weekly timetable in a flexible manner, depending on local requirements. In general, the timetable is spread over five or six mornings and one, two or three afternoons a week. The new autonomy in organisation and teaching has led to greater flexibility. Assessment/Certification For the purposes of assessment, the school year is divided into periods of three or four months, and a report is sent to parents at the end of each period. Assessments are not expressed in the form of numerical marks. The reports show an assessment according to subject and overall of the development of the pupil’s personality and his or her commitment to the learning process. Assessments are expressed on five levels: ‘excellent’ (ottimo), ‘very good’ (distinto), ‘good’ (buono), ‘sufficient’ (sufficiente) or ‘insufficient’ (non sufficiente). At the end of the fifth year, pupils take the primary school leaving certificate examinations (licenza elementare) to gain access to lower secondary school (scuola media). 3.2 COMPULSORY SECONDARY EDUCATION (SCUOLA MEDIA) The next three years of compulsory schooling, for pupils aged 11 to 14, take place in lower secondary schools (scuola media). Access to this level of education is dependent on passing the primary school leaving certificate examinations (diploma di licenza elementare). Lower secondary schools are fully comprehensive and provide free education (based on a common curriculum) for all children in the appropriate age range. Organisation of schools The school year starts in September and ends in mid-June (at different dates in each Region), with holidays at Christmas and Easter and in summer. The school year covers a minimum of 200 school days a year. The weekly timetable consists of 30 hours of lessons. Three different models of school timetabling for pupils have come to the fore: the normal timetable (30 hours a week), the extended timetable (36 hours a week) and the normal timetable with experimentation in a second foreign language (33 hours a week). 4. POST-COMPULSORY SECONDARY EDUCATION (ISTRUZIONE SECONDARIA SUPERIORE) Since the abovementioned reform of education (law 53 of 28/3/03), upper secondary education has been the second cycle of education. This cycle encompasses the liceo and the vocational education and training system. The 5-year liceo system will be divided into two two-year periods plus a fifth year of advanced study and preparation for university, and vocational training will last three years, four years or five years. Under the terms of the reform, the licei will be of the following types: artistico, classico, economico, linguistico, „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 227 musicale, scientifico, tecnologico and umanistico. It will be possible for pupils to switch from the liceo to vocational education and vice-versa from the age of 15. At the end of each education cycle, there will be a State examination, and if the pupil passes the examination he can go on to university or enroll for higher education technical training. Schools belong to post-compulsory upper secondary education: • classical and scientific: Liceo classico, Liceo scientifico; • artistic: Liceo artistico, Istituto d’arte; • technical: Istituto tecnico; • vocational: Istituto professionale. These types of upper secondary schools cater for pupils aged between 14 and 19 years. In order to gain access to upper secondary schools, pupils must have the lower secondary school leaving certificate (diploma di licenza media). All upper secondary schools charge tuition fees but, in accordance with the constitutional ‘right to study’, pupils in State schools may be exempt from fees (or receive financial support) on the basis of family income and their results at the end of the year. Generally speaking, pupils pay for their textbooks. 4.1 MAINSTREAM SECONDARY SCHOOLS (LICEO CLASSICO AND LICEO SCIENTIFICO) The general aim of the classic and scientific Liceo is to prepare pupils for university and other forms of higher education. Organisation of schools The school year may be divided into periods of three or four months, depending on the decision of the Teachers’ Committee. Teachers are free to choose their textbooks and teaching materials after consulting the Class Council. The books they select are officially approved by the Teachers’ Committee. 4.2 ARTISTIC SECONDARY SCHOOLS (LICEO ARTISTICO AND ISTITUTO D’ARTE) This category includes the Liceo artistico and the Istituto d’Arte. Both these types of schools have as their main aim the preparation of pupils specialising in artistic branches. Organisation of schools The Liceo artistico offers pupils a specialized artistic education, particularly in the field of painting, sculpture, stage design and architecture. Courses last four years and are divided into two sections: one for the study of the visual arts and stage design, and the other for the study of architecture. With the help of experimentation, practically all artistic licei now offer a five-year course of study at the end of which pupils can go to university without having to follow the additional corso integrativo. The aim of the art schools (Istituto d’arte) is to prepare pupils for traditional types of work and artistic output in industry, using local raw materials. Courses last three years and lead to the final examination for the master’s diploma in applied art (Diploma di Maestro d’arte applicata). A further two-year experimental course is now offered by some schools, making it possible for pupils to obtain the upper secondary school leaving certificate in applied arts (Diploma di Arte Applicata), which allows them to continue studying at higher-level art schools. 4.3 TECHNICAL AND VOCATIONAL SECONDARY COLLEGES The main purpose of technical education is to give pupils between 14 and 19 years of age specific theoretical and practical preparation for skilled tasks in various sectors, with particular attention to the requirements of the local labour market. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 228 This type of training is given in technical and vocational colleges. Organisation of schools There are different types of technical colleges (Istituti Tecnici): agricultural, commercial, touristic, surveying, industrial and naval. Each offers several branches and specialisations. The courses are divided into two cycles (one of two years and one of three years). However, there are no examinations between these two cycles. Vocational colleges (Istituti professionali) cover four sectors: agriculture, industry and crafts, services and special sectors (household linen, patisserie, musical instrument making, etc.). Vocational colleges offer three-year courses (triennio di qualifica) for pupils aged between 14 and 17, after which there is a two-year cycle (biennio post-qualifica), for pupils aged between 18 and 19. 5. INITIAL VOCATIONAL TRAINING The Italian initial vocational training system is divided into two segments: vocational education, which is offered within the framework of the school system in State colleges, and vocational training which is given outside the school system and is more closely linked to the world of work. Organisation The system of initial training under regional authority can be subsumed into two types of training: • basic first-level vocational training, which is designed for young people who have completed compulsory schooling; • second-level training for young people who have a diploma or a degree. The aim of basic first-level training is to enable young people who have completed compulsory schooling (which in Italy lasts until the age of 15 years) to obtain a qualification. Financing The vocational training actions described above are part of the public system and are therefore free of charge for young people who attend them. In some cases, agencies can request the payment of an enrolment fee or a contribution towards teaching materials. In contrast, in some Regions young people who attend the training activities are granted compensation for the actual hours of attendance. In the case of apprenticeships, the trainee receives a salary determined by the relevant national collective contract, which is normally a reduced and incrementing percentage of the salary of a skilled worker with similar professional qualifications. 6. HIGHER EDUCATION 6.1 NON-UNIVERSITY HIGHER EDUCATION Higher-level artistic and musical training and other non-university higher education establishments Admission requirements Generally speaking, candidates for entry to these establishments must have an upper secondary leaving certificate and must have passed the entrance examinations. The number of available places is limited and is set each year. Tuition fees/Financial assistance for students In general, the tuition fees are set by each establishment. The State provides financial support in the form of student grants, which are very limited in number. Certain ‘weak’ categories are also exempted from payment of fees. The academic year The academic year normally runs from November to June. This period is followed by examinations. Assessment/Certification Non-university higher education establishments issue specific first- and second-level academic diplomas and diplomas for advanced study, specialisation and training for research in art and music. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 229 Higher-level technical education and training (Istruzione e Formazione Tecnica Superiore - IFTS) The system of higher-level technical education and training is structured according to courses which are designed to train young people for post-secondary level jobs. Admission requirements Young people and adults can be admitted if they have the upper secondary school leaving certificate. The course can also be followed by those who do not have the upper secondary school leaving certificate subject to an assessment of the skills acquired in previous courses of education or training and work after completing compulsory education. Tuition fees/Financial assistance for students IFTS courses are free as they are financed by the Ministry of Education, by the Regions and, in some cases, by the funds of the CIPE (Comitato Interministeriale per la Programmazione Economica - Interministerial Committee for Economic Planning). Assessment/Certification The assessment tests for IFTS courses are divided into the following parts: a) an individual interview; b) a simulation test designed to assess for each trainee the acquisition of the basic knowledge and skills required by the IFTS course. The final certificate is issued only if the student passes the tests. The assessment is shown on the certificate only if the maximum grades have been obtained. Those who do not pass the tests are given the ‘Intermediate Declaration’ for the course followed, which indicates the skills the student has acquired and mentions any training credits obtained. 6.2 UNIVERSITY HIGHER EDUCATION University-level higher education is offered by various types of public and private establishments. State universities, State polytechnic institutes, university institutes, higher-level schools and universities for foreigners belong to the public sector, whereas the ‘free’ universities and the ‘free’ university institutes belong to the private sector. The reform provides for a new structure of university degrees: • Laurea (cycle I degree): this degree is obtained at the end of a three-year course; • Specialised laurea (cycle II degree): this degree is obtained at the end of a two-year course after completing the laurea; • University master’s: this degree is obtained after a one-year course. These courses can be followed after the laurea and after the specialised laurea; • Specialisation diploma (cycle III degree); • Research doctorate (cycle III degree): this degree is obtained after a three-year course which can be followed after completing the specialised laurea. Admission requirements Under the terms of the reform, to be accepted for a laurea course students must have an upper secondary school leaving certificate or another diploma which was obtained abroad and has been recognised as acceptable. Tuition fees/Financial assistance for students All students must pay matriculation fees based on family income and assets and the regional tax for the right to study. Each university is free to set the number of students to be exempted from paying these fees based on their merit and income. Furthermore, students may receive financial assistance in the form of study grants and interest-free loans or in the form of services such as free board and lodging. Assessment/Certification Every course listed in the study plan entails passing a special examination, the esame di profitto. This examination may consist of written, practical and oral tests. The assessment of candidates is out of 30, and the minimum grade to pass an examination is 18/30. To obtain the laurea or specialised laurea, students must discuss a report which they have submitted to the examining board or present a written paper on the training course and/or work in the laboratory/workshop, based on the university regulations. The final grade takes account of the average of the marks awarded for previous examinations and the „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 230 quality of the thesis. The minimum pass mark is 66 out of 110. The maximum mark is 110 (cum laude). 7. ADULT EDUCATION AND CONTINUING VOCATIONAL TRAINING 7A ADULT EDUCATION 7.1 ADULT EDUCATION Specific political and legislative framework Pursuant to art. 5 of law 53 of 8 March 2000, employees who work for public or private employers and who have worked for at least five years in the same company can request a suspension of the employment contract for training leave. This period cannot exceed 11 months throughout the worker’s entire working life. Training leave is defined as training which is undertaken to complete compulsory education, to obtain a level II qualification, to obtain a laurea degree or to participate in training activities other than those offered by or financed by the employer. During the period of training leave, the employee keeps his post but is not entitled to receive a salary. Management/Competent authorities The general adult education system can be subsumed into the following institutional levels: a) national level b) regional level c) local level Financing The adult education system is financially supported by resources allocated by the State, the Regions, the local authorities and a number of public and private agencies, possibly with the addition of other resources allocated by the European Union. Admission requirements The activities of the territorial centres are open to all adults who do not have a school leaving certificate and to adults who have a school leaving certificate but intend to enrol for education and training courses. Assessment, certification and recognition At the end of the activities of the centre, one or more of the following certificates are issued: primary school certificate, lower secondary certificate, certificate of professional attitude and vocational retraining activities (in cases in which specific agreements have been made, attestation of general cultural activities followed). 7.2 CONTINUING TRAINING Specific legislative and policy framework In the early 1990s, the Italian training system did not have a recognised central body dealing with the problem of the training of employed workers, and virtually the only target category for training was young people seeking their first job. It was only from 1993, thanks to a special law which, among other things, made arrangements for the continuing training of workers (art. 9 L. 236/93). Helped along by additional public resources, Italy’s continuing training system can now call on four major financial instruments: • The European Social Fund; • Law 236/93, which created a fund for vocational training; • Law 53/00, which recognises the general right to lifelong training and to this end finances training leave linked to rearrangements in working hours; • The Joint Interprofessional Funds for continuing training; • Moreover, law 383/01, art. 4 (Tremonti bis), introduced incentives for companies who invest in training. Organisation Types of training agencies Continuing training activities in Italy are implemented by a variety of agencies and institutions. These can be basically subsumed into three main categories: • companies and organisations (public and private) which lay on training activities for their own staff; • training agencies, bilateral bodies and other agencies, i.e. the social partners, industrial trade associations, professional associations, professional bodies, etc. „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 231 • institutional-type bodies (universities, job centres, etc). Admission requirements In general, there are no criteria as regards admission conditions. Quality control and the curriculum For the time being, there is no quality control of the programmes of continuing training courses. Assessment, certification and recognition There is no structured assessment or certification, but in some cases a certificate of attendance is issued. REFERENCES [1] Education across Europe 2003. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2003 — 201 pp. [2] Education in Europe. European Communities, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005 – 12 pp. [3] Europe and youth: a new impetus. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2002 — 12 pp. [4] Key data on education in Europe 2005. European Commission; Eurydice; Eurostat. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005 – 332 pp. [5] Structure of Education, Vocational Training and Adult Education Systems in Europe: Italy. EURODICE, CEDEFOP, ETF. Brussels: Eurydice European Unit, 2003 – 47 pp. [6] To build a Europe of knowledge: Mission of the Directorate-General for Education and Culture. European Communities, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2002 — 9 pp. [7] Training in Europe. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2003 — 15 pp. [8] http://europa.eu.int/agencies/cedefop/index_en.htm [9] http://europa.eu.int/comm/education/eurydice.html [10] http://europa.eu.int/comm/eurostat/Public/datashop/print-catalogue/EN?catalogue=Eurostat Adresa: Oreshkin Alexey Gennadievich Russian Economics Academy named after G. Plekhanov Stremjanny Per. 36 113054 Moscow Tel./ Fax.: 095 237-9552 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 232 JMENNÝ REJSTŘÍK ACHALOVÁ, L.V. .................217 MELEK, J. ..............................149 MINAŘÍK, P. .........................189 B N BABICH, I. ............................215 BACHŮRKOVÁ, V. ..............183 BLÍŽKOVSKÝ, B. ...................61 NADÁNYIOVÁ, M. ...............167 A O ORESHKIN, A.G. ..................225 C, Č CENIGA, P. ............................153 CISKO, Š. .........................87, 149 P D, Ď R ĎAĎO, J. ................................117 DUBOVEC, J. ..........................45 RADOVÁ, J. ..........................109 RENČÍK, P. ............................193 RUBÁŠ, M. ............................197 RÝZNAR, L. ............................81 PRACHAŘ, J. .........................161 E ERISHEVA, O. .......................211 S, Š JEDLIČKA, M. .................91, 135 JURČA, R. ..........................67, 73 SIVOVA, J. ............................211 ŠOKOLOVÁ, L. .....................179 SOUKOP, M. ..........................199 SOVIAR, J. .......................49, 171 STRÁŽOVSKÁ, H. ..................29 STRÁŽOVSKÁ, L. .................101 STRIŠŠ, J. ..........................35, 49 ŠRÁMEK, A. ..........................203 K V KAVKA, J. ...............................77 KOČENDA, L. .......................187 KRÁĽ, P. ................................125 KRÁLIK, J. ..............................17 KRATOCHVÍL, O. ...................11 KUČEROVÁ, S. .......................65 VACEK, L. .............................177 VÁCHOVÁ, Z. .......................157 VAŘECHA, J. ..........................15 VETRÁKOVÁ, M. ...................41 VYSKOČIL, M. ......................207 H, CH HLAČINA, T. ...........................45 HOLOŠKA, J. ........................209 CHOLEVIŃSKI, M. .................57 J L LACINA, K. .............................25 LISOVSKAYA, BY E. ...........215 M MARČEK, D. ...................95, 141 MARČEK, M. ................ 129, 141 MATUŠÍK, P. .....................67, 73 MATUŠTÍKOVÁ, I. .................11 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 233 „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2006 EPI Kunovice, Česká republika, 27 Leden, 2006 234 Název: „Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu“ Autor: Kolektiv autorů Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad: 50 ks Počet stran: 234 Vydání: první Rok vydání: 2006 ISBN 80-7314-083-7 I SBN 8 0 - 73 14 - 0 83 - 7 9 788073 140830