UDĚLÁM NĚCO JINAK - Farnost Bořetice

UDĚLÁM NĚCO JINAK
Milí farníci, po dlouhé době jsme pro vás v trochu rozšířeném složení
redakční rady připravili další vydání Farních Listů, které opět začnou
vycházet pravidelně každé dva
měsíce. Záměrně jsme pro vydání
vybrali první neděli postní. Stojíme
totiž na začátku postní doby
a možná ani moc nevíme, co si s ní
počít. To v tom lepším případě.
V tom horším nás třeba ani
nenapadne, že by se postní doba
měla nějak dotknout našeho života,
případně
sami
před
sebou
předstíráme, že se nás postní doba
vůbec „netýká“. A dál si žijeme
v zaběhnutém stereotypu svého života, jako by tento kolotoč měl trvat
věčně. A když něco tento náš stereotyp naruší, jsme z toho celí nesví. Dobře
známe ten pocit, když „nestihnu oblíbený seriál“, „ještě sem dnes neměl
kafe“, „co je nového na Facebooku“, „co když už v obchodě nebudou mít
pečivo“, a tak dále a tak dále. Zkusme letošní postní dobu vzít jako
příležitost z tohoto bludného nikdy nekončícího kruhu vystoupit. Nebo
alespoň trošku povykročit. Jak na to? Udělám něco jinak. Zkusím najít
ve svém denním programu jednu zbytečnou činnost a nahradit ji nějakou
jinou, tentokrát užitečnou činností. Jak jednoduché. A zároveň jak obtížné.
Věřím, že pokud se budeme snažit upřímně, s Boží pomocí se nám
to podaří. Ostatně postní doba je dostatečně dlouhá na to, abychom to
s Boží pomocí zvládli. Zároveň je však příliš krátká na to, abychom to
odkládali na zítřek. A možná časem to naše „udělám něco jinak“ přeroste
(pro technické typy upgraduje) do (vyššího levelu) „budu dělat něco jinak“.
BH
DALI JSME DOHROMADY PASTORAČNÍ TÝM
Na popud a pod dohledem otce Ondřeje se koncem loňského roku dával
postupně dohromady „pastorační tým“ naší farnosti, jehož hlavním úkolem
a náplní práce by byla koordinace a spolupráce při všech farních akcích,
které nás čekají v letošním roce i v letech následujících. Několikrát byli
v ohláškách vyzýváni všichni farníci, kteří by se do tohoto týmu rádi
zapojili, aby se dostavili na setkání na faře, kterých bylo koncem loňského
a začátkem letošního roku hned několik. Nakonec se do tohoto týmu
zapojilo devět ochotných členů, jejichž prvním významným počinem
a velkým úspěchem celé farnosti je sestavení farního kalendáře kulturních
akcí na rok 2012, který je přílohou tohoto vydání Farních Listů. Členové
nového pastoračního týmu tedy jsou:
Otec Ondřej
Marie Michalová
Marta Langerová
Ivana Machačová
Petr Machač
František Mrázek
Klára Mainclová
Marie Kuchyňková
Veronika Nováková
Dagmar Popovská
Jména členů pastoračního týmu asi nikoho z vás nepřekvapila – jsou to lidé,
kteří se velmi aktivně zapojují do života farnosti a nutno podotknout, že
bez většiny z nich si chod farnosti snad už ani nedovedeme představit. Více
či méně viditelně pečují o kostel, děti,
nemocné, bohoslužby, účetnictví,
výuku náboženství, kulturní akce
apod.
Abychom
ale
předešli
případným nedorozuměním, musíme
důrazně upozornit, že úkolem týmu
není vlastníma rukama bez pomoci
druhých pořádat všechny akce
farnosti! Pastorační tým vznikl
především proto, aby všichni farníci
vždycky věděli, kdo ve farnosti za co
zodpovídá a za kým mohou v případě potřeby jít. Členové týmu si rozdělili
různé úkoly a budou se snažit zapojit do dění každého z vás. „Místní církev,
farní rodina, by se měla společně setkávat při všedních, modlitebních,
pracovních i společenských událostech (více či méně organizovaných
2
či oficiálních), sdílet se a podporovat v každodenních radostech i těžkostech,
aby pak společně slavila největší tajemství Božího Syna – Eucharistii. Nedělní
bohoslužba pro nás nesmí být pouze hodinovou záležitostí, jak se setkat
s anonymními přísedícími. Má být vrcholným setkáním opravdové rodiny
Božích dětí se svým nebeským Otcem.“ (J. Slabý). Aby to takto fungovalo
i v naší farní rodině, to je nelehký úkol nejen pastoračního týmu, ale nás
všech. Pastorační tým se bude pravidelně setkávat každé druhé úterý
v měsíci po mši svaté na faře a samozřejmě zve do svých řad každého,
komu není lhostejný život ve farnosti a kdo je ochoten obětovat trochu
svého volného času. Přijďte se podívat, jsou to velice příjemná setkání… ☺
JT
JAK DLOUHO TRVÁ ČTYŘICETIDENNÍ PŮST?
Vstupní modlitba první neděle postní má toto znění: „Všemohoucí Bože, Ty
nám dáváš milost, abychom se čtyřicet dní
připravovali na velikonoce; prosíme Tě, ať v postní
době hlouběji pronikneme do tajemství Kristova
vykupitelského díla a stále opravdověji z něho
žijeme. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého
žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.“
Když si ale spočítáme dny od Popeleční středy
(letos 22. února) do Bílé soboty (letos 7. dubna)
včetně, najednou napočítáme 46 dní. Vysvětlení
není až tak složité. Neděle nejsou chápány jako
postní dny, a protože mezi Popeleční středou
a Bílou sobotou je vždycky 6 nedělí (šestou neděli
nazýváme „květná“), pak postní doba trvá 40 postních dní + 6 nedělí.
BH
KŘÍŽOVÉ CESTY 2012
Jak známo, pobožnost křížové cesty se uctívá v katolické církvi od nepaměti
a veškerá zastavení vypovídají na základě textů Písma svatého o čtrnácti
útrpných zastaveních Krista těsně před jeho ukřižováním. Každé zastavení
tak informuje o konkrétní bolesti, kterou Kristus podstoupil. Podstatu
křesťanského života chápali věřící lidé vždy jako cestu následování života,
příkladu a učení Ježíše Krista. Křesťanství má smysl jedině tehdy, když
je chápáno jako vazba na svého zakladatele. V průběhu staletí se tak
vytvořily modlitby, zpěvy, tradice, liturgie a pobožnosti, které se staly
jakoby duchovním pilířem této vazby mezi člověkem a Bohem. Je možné,
3
že dnešnímu modernímu a kritickému člověku mnohé z těch forem
zbožnosti již nic neříkají. Ano, i taková banální věc, jako je třeba oděv,
jakkoliv je potřebný, se v průběhu existence
člověka neustále měnil, vyvíjel, upravoval.
Nikdo by si dnes neoblékl šaty, jaké se nosily
třeba před dvěma staletími. Podobně je to
i s formou modliteb a pobožností. Každý člověk
je ve svém životě dřív nebo později
konfrontován s utrpením, bolestí, smutkem
nad ztrátou svých bližních, nebo vlastního
zdraví,
neštěstím,
samotou...
Moderní
psychologie a medicína hledají neustále nové
možnosti, nové léky, jak trpícímu člověku
pomoci. Křesťan neignoruje výdobytky vědy,
i on přijímá s vděčností všechny možnosti úlevy
a nabídnutou pomocnou ruku, kterou mu
v těžkých situacích společnost nabízí. Křesťan
však odjakživa hledal a čerpal sílu také
ve spojení s Bohem, v kterého věří. Kristus vzal na sebe kříž, utrpení
a bolest, protože věřil v duchovní vítězství, v přerod utrpení na radost.
V této dobrovolnosti se stal navždy vzorem pro nás. Proto si věřící lidé vždy
připomínali to, co za nás podstoupil. Stojí za to, abychom i dnes obrátili
svůj zrak a myšlenky a v tichu svého srdce se zamysleli nad tím, jak jeho
křížová cesta souvisí právě s tou naší, s tou mou, po které JÁ musím jít.
JT
Udělejme si letos čas a učme se chápat Ježíšovo utrpení.
Datum
26. 2.
4. 3.
11. 3.
18. 3.
Čas
15.00
15.00
15.00
15.00
Úmysl
Za duše v očistci
Za duchovní povolání
Za rodiny a děti
Za naši farnost
Kdo
Členové živého růžence
Mládenci a muži
Ženy a dívky
Děti a mládež
Kontaktní osoba
K. Mainclová
F. Mrázek
M. Michalová
V. Nováková
Pane, vidím zřetelně Tvou světlou postavu jdoucí s křížem před námi.
Tvá cesta, tvůj čin k nám volá, křičí! A já dělám krok - já chci svůj kříž nést podle
Tvého vzoru. Nejsou to jen prázdná slova? Opravdu jsem se rozhodl,
že opustím vše staré a nechám Tě, abys ze mne udělal nového člověka?
Opravdu Ti chci otevřít svou duši i mysl a nechat je naplnit Tvým Duchem, Tvou
láskou? Pane, nedopusť, aby se pro nás Tvoje křížová cesta stala jen jedním
z mnoha dramatických představení, po kterém nám možná přejede mráz
po zádech, ale které v nás nezpůsobí žádnou změnu. Obrať naše srdce k sobě.
Zůstaň s námi na naší křížové cestě!
4
PŘÍPRAVA NA BIŘMOVÁNÍ PRO DOSPĚLÉ
Jak již bylo několikrát oznámeno v ohláškách, v září minulého roku otec
biskup Vojtěch vyzval v pastýřském listu ty,
kdo dosud nepřijali svátost biřmování,
k jejímu přijetí. Tato výzva se týká především
lidí středního a vyššího věku a také lidí, kteří
jsou upoutáni na lůžko či mají jiné zdravotní
problémy. Přihlásili se už první zájemci.
Pokud tedy máte zájem o přijetí svátosti
biřmování, nebo víte o někom nemocném,
kdo tento zájem má, prosím, abyste se
zapsali v sakristii nebo mne přímo kontaktovali. Podrobné informace
o přípravách najdete také na krásných nových stránkách našeho
Brněnského biskupství – www.biskupstvi.cz.
Otec Ondřej
ZPRÁVY Z HODIN NÁBOŽENSTVÍ
Letošní školní rok nám opět utíká jako voda. Děti si již ze školy přinesly
pololetní vysvědčení. Také v hodinách
náboženství si děti znalosti učiva neustále
prohlubují. Proto jim všem patří pochvala.
Jejich otázky a odpovědi na otázky jsou
důkazem, jak moc je Bůh v Nejsvětější Trojici
i ostatní Svatí oslovují. Nejvíce si museli nové
poznatky o tajemství Boha osvojit prvňáčci.
Mnohé je pro ně úplně nové, ale některé
vědomosti mají už ze svých rodin. Nejvíce
se zajímali o vánoční radosti narození
Ježíška. Rádi se přes celé svátky
přicházeli poklonit spolu s pastýři
narozenému Ježíši v Betlémě našeho
kostela. Přidaly se k nim i děti z mateřské
školy, kteří přichází do kostela jako Tři
králové, poklonit se Svaté rodině
a zazpívat koledy již po několik let. Už se
to stává krásnou tradicí. Třeťáčci se pilně
připravují k prvnímu svatému přijímání. Učiva je dost, ale věříme, že touha
po svátostném Kristu je přivede zdárně k cíli. Co jim přát? Vzájemnou
MK
podporu i podporu rodičů doprovázenou modlitbami celé farnosti.
5
VEŘEJNÁ SBÍRKA POKRAČUJE
Protože se nám ještě nepodařilo sehnat potřebnou
sumu na výměnu celé střešní krytiny, začalo se
prozatím s kritickou částí nad presbytářem. Prosíme
vás všechny, kteří byste ještě chtěli a mohli přispět na
opravy, abyste tak učinili prostřednictvím účelově
zřízeného účtu u České spořitelny číslo
2287437339/0800.
STATISTIKA FARNÍCH WEBOVÝCH STRÁNEK ZA ROK 2011
Pravidelné návštěvníky našich farních webových stránek by možná zajímalo,
jak to vypadalo v loňském roce s návštěvností našeho webu, zdali mají
naše stránky nějaký význam. Nové stránky nám pomohla v roce 2010
vytvořit a v roce 2011 zrekonstruovat firma Graweb z Hustopečí, která nám
zasílá i pravidelné měsíční výkazy o počtu
návštěvníků, odkud jsou, co je nejvíce
zajímá, jakou dobu na webu stráví apod.
Z těchto výpisů vyplývá, že naše stránky
zaznamenají okolo 1 100 návštěv z cca
600 různých IP adres. To znamená, že se
na web přihlašuje každý měsíc 600
různých
počítačů,
z nichž
někteří
opakovaně. Měsíčně je zobrazeno
průměrně 3 500 našich stránek, to znamená, že návštěvníci si při jedné
návštěvě prohlédnou více stránek našeho webu. Průměrná doba strávená
na webu při jedné návštěvě je zhruba 5 minut. Nejvíce navštěvovanými
stránkami byly v loňském roce Ohlášky na tento týden, Videogalerie,
Fotogalerie a Kniha návštěv. Za loňský rok se nejvyhledávanějším slovem
na našem webu stala celkem pochopitelně „oprava kostela“ a „veřejná
sbírka“. A jak se na naše stránky návštěvníci dostali? Přímo se na web
přihlašuje okolo 25 % návštěvníků. Dalších 30 % si naši farnost našlo přes
vyhledávač Google, 20% návštěvníků nás našlo přes stránky Obce Bořetice,
5 % přes sociální síť Facebook (kde má naše farnost také svůj profil),
a zbytek jsou další zdroje, např. Seznam, Centrum apod. Možná vás
překvapí, že i když drtivá většina návštěvníků je z České republiky,
pravidelně se na náš web dívá i okolo 70 návštěvníků ze zahraničí –
nejčastěji ze Slovenska, Německa, USA a Velké Británie. Občas k nám někdo
„zabloudí“ i z velmi dalekých koutů země – Brazílie, Japonsko, Nový Zéland
6
apod. A jedna perlička – pravidelně každý měsíc naše stránky navštěvuje
i nějaká spřízněná duše z Dánska, která na našem webu při každé návštěvě
vydrží asi čtvrt hodiny. Co tam tak dlouho dělá, to je otázka… ☺
1400
1200
1000
800
600
IP adres
Návštěv
400
200
0
A co s webem plánujeme v tomto roce? Především doplníme titulní stránku
o kalendář akcí, kde během chviličky zjistíte, které farní akce nás aktuálně
čekají. A velkou novinkou, na které jsme již začali pilně pracovat, bude
interaktivní panel „Prosím o modlitbu“ (také na úvodní stránce), kam bude
moci každý z návštěvníků zapsat a poprosit o modlitbu na různé úmysly – ať
už s uvedením jména či anonymě. Každý, kdo stránky navštíví, ihned uvidí,
za co je třeba se modlit, co nosí na srdci naši farníci. Zkusíme takto vytvořit
jakési modlitební společenství přes internet (aneb při pastoraci
a evangelizaci je potřeba umět využívat moderní média). Všechny tyto
novinky by měli být hotové do konce prvního pololetí. Budiž tato velmi
stručná statistika za loňský rok lákadlem pro ty z vás, kteří se na náš web
ještě nepodívali. I když stránky navštěvuje hodně cizinců, jsou přece jenom
v první řadě určeny vám – farníkům. Protože web pravidelně každý týden
aktualizujeme, zaručujeme vám, že na nich vždy najdete všechny důležité
i užitečné informace. WWW.BORETICE-FARNOST.CZ.
Váš webmaster
SEDM SLOV Z KŘÍŽE
V rámci přípravy na velikonoční svátky, především pak na Velký pátek, který
v letošním roce oslavíme opět ve společenství všech tří našich farností
v našem kostelíku sv. Anny, jsme pro všechny farníky připravili speciální
modlitební brožurku, která vás provede Svatým týdnem a uvede vás
7
do adorace a pobožnosti křížové cesty při Velkopátečních obřadech.
Na každý den Svatého týdne budeme mít připravený úryvek z Písma
Svatého, krátké zamyšlení a žalm. Obzvláště se v nich zaměříme na sedm
posledních vět, které Pán Ježíš před
svou smrtí pronesl z kříže – schválně,
milí farníci, vybavíte si, které věty to
vlastně byly? Musejí pro nás být
obrovský význam, když Pán Ježíš v sobě
při vší bolesti nalezl dostatek sil, aby
nám je zanechal. Všechny texty budou
použity při křížové cestě na Velký pátek.
Část z nich se budeme modlit společně,
žalmy
budeme
společně
zpívat,
zamyšlení budeme mít všichni před sebou, abychom mohli vnímat, co každé
slovo znamená právě pro mě. Účelem této brožurky je snaha o aktivní
zapojení nás všech do velikonočních modliteb. Velkopáteční křížová cesta
má být společnou modlitbou všech věřících, nikoliv jen vybrané skupinky,
která pobožnost připraví. Brožurka s názvem Sedm slov z kříže bude
od Květně neděle připravena k rozebrání na stolku uprostřed kostela
ve všech třech farnostech. Otec Ondřej vás na to ještě včas upozorní
v ohláškách. Pořad bohoslužeb Svatého týdne je následující:
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota
Neděle vzkříšení
Kobylí
Bořetice
Vrbice
Bořetice
18.00
18.00
19.00
8.00
Kostel sv. Jiří
Kostel sv. Anny
Kostel sv. Jiljí
Kostel sv. Anny
CHCEME SE ZAPOJIT DO NOCI KOSTELŮ (?)
Jak možná někteří z vás ví, Česká biskupská konference pořádá již
několikátým rokem celostátní akci
Noc kostelů, která si ve všech
městech i obcích získává čím dál větší
oblibu. Spočívá v pozvání všech lidí
dobré vůle ke společnému setkání.
Je nabídkou zakotvené křesťanské
spirituality, modlitby a sdílení. Noc
kostelů nabízí možnost nezávazného
přiblížení se a setkání s křesťanstvím.
Je to noc plná lehkosti a nenucenosti
8
a zároveň citlivosti a hloubky. Rozmanitost nabídky poskytuje mnoho
možností, jak citlivě přiblížit křesťanství, církev, víru – a každý si může sám
zvolit, do jaké míry se přiblíží. Smyslem je oslovit, nabízet, ale nevnucovat,
a tímto způsobem zprostředkovat návštěvníkům pozitivní zkušenost
v souvislosti s církví. V atmosféře, kterou Noc kostelů vytváří, mají
návštěvníci možnost setkat se s křesťanstvím prostřednictvím rozhovoru,
hudby, umění a zážitku. Letošní Noc kostelů proběhne v pátek 1. 6. 2012
a možná by mohlo být zajímavé uspořádat ho i v našem kostelíku, který má
návštěvníkům jistě co nabídnout. Proto tuto myšlenku zveřejňujeme už
v těchto listech a byli bychom vděční za vaše názory a nápady. Pokud se
totiž do Noci kostelů zapojíme, bude potřeba hodně obětavých rukou,
které by pomohly s realizací. Program Noci kostelů si každá farnost
stanovuje sama. Většinou tato noc startuje úderem 18. hodiny, kdy se
po celé zemi rozezní zvony zapojených kostelů. Během noci probíhají noční
prohlídky kostelů a věže, koncerty, výstavy, adorace, pohoštění a besedy
apod. V naší farnosti by Noc kostelů mohla být obohacena o přednášky
a setkání na faře. Vše ovšem záleží na ochotě každého z nás. Pastorační tým
se tohoto úkolu rád zhostí, ale potřebuje pomoc a podporu celé farnosti.
Odpovědnou osobou za Noc kostelů je Veronika Nováková, která vám ráda
poskytne bližší informace. Předběžná představa našeho programu
by mohla být:
Čas
17.00
18.00
18.10
18.30
20.00
21.30
23.00
24.00
Co
Mše svatá
Rozeznění zvonů
Prohlídka věže, půdy
a kostela
Kde
Kostelík
Poznámka
Kostel, věž,
půda
V kostele nástěnky a
promítací plátna s obrázky
ze života naší farnosti
Výstava starodávných
ornátů a knih na faře
Táborák a grilování
Hry a výtvarné aktivity
pro děti
Fara
Beseda
Přednáška
Koncert
Adorace se zpěvy
Půlnoční požehnání
otce Ondřeje
Obřadní síň
Obřadní síň
Kostel
Kostel
Kostel
Před farou
Park u kostela
Připraví Deo Gratias
Ukončení oficiálního
programu
9
POSLEDNÍ MECHECHE A POSTNÍ DENÍČEK PRO DĚTI
V úterý 21. 2. jsme na faře a při dětské mši svaté s našimi
dětmi oslavili konec liturgického mezidobí a zahájili pečlivé
přípravy na nadcházející postní dobu. Hned po příchodu na
faru se děti naučili naše postní motto: „Otevřete svoje
srdce, sbalte, co je potřebné, putujeme za Ježíšem,
najdem tělo vzkříšené.“ A podle návodu tohoto motta
jsme si také připravili vše potřebné na naši postní cestu –
děti si vyrobili postní baťůžky, do kterých budou po celou
postní dobu sbírat dobré skutky a úspěchy svých
předsevzetí. Navíc každý poutníček dostal svůj vlastní
cestovní deníček, do kterého bude podrobně zapisovat
své denní „úspěchy“ – kolikrát se mu podařilo pomodlit,
komu udělal radost, zda byl na mši svaté nebo na křížové
cestě, jestli so dokázal pro Pána Ježíše něco odepřít apod.
A jako bonus (pro ty nejvytrvalejší cestovatele) děti dostali
krásnou pokladničku na Postní almužnu, do které děti
mohou sbírat ušetřené penízky, např. za čokoládu, kterou
si odepřeli. Vybrané penízky pak mohou děti se svými
rodiči zaslat na účet Charity, která tuto „sbírku“ už
několikátým rokem vyhlašuje. No, a abychom se na ten
dlouhý půst dobře připravili, čekala na všechny děti po mši
svaté ještě pořádná večeře na faře – nechali jsme si dovézt
vynikající pizzu. Lépe řečeno – spoustu pizz! A všechny
jsme řádně spořádali. Přece jenom s plným žaludkem se
ten středeční půst lépe zvládne… ☺ A vy, rodičové
a babičky, nezapomeňte kontrolovat záznamy svých
ratolestí a pomozte jim s náročnou poutí!
JT
10
SETKÁNÍ SENIORŮ A NEMOCNÝCH S OTCEM ONDŘEJEM
V sobotu 11. 2. 2012 jsem se dozvěděla, že na faře bude setkání seniorů
a nemocných s otcem Ondřejem.
A Verča nás poprosila, jestli by jsme ji
tam nechtěli pomoct to tam
nachystat. Tak jsme ji pomohly sice
jenom
já
(Marie
Langerová)
a Kristýna Novotná, ale stačilo to.
V poledne jsme se sešly a začaly jsme
tím, že jsme nachystaly jednohubky.
Potom jsme utřely stůl, nachystaly
modlitbu, hrníčky s podšálkem, cukr
a lžičky. Pak jsme čekaly na první
návštěvníky. Když přišla první babička tak jsme ji posadily ke stolu, udělaly
jsme jí kafíčko a vyfotily jsme ji. Potom jsme čekaly na další babičku.
Ta přišla za chviličku. Nakonec tam přišly jenom 3 babičky, a to nám bylo
strašně líto. Ale potom přišel otec
Ondřej. Jak už jsme tam všichni byli,
začali jsme tím, že jsme si zazpívali
z kancionálu. Jak jsme dozpívali, tak
jsme se pomodlili litanii k Panně
Marii Lurdské. Potom už pan farář
musel odejít. A my jsme se pomodlily
celý růženec. Jak jsme se domodlily,
tak jsme se rozloučily, uklidily jsme
ze stolu a šly jsme domů. Pokud se
příští rok uskuteční tato akce zase,
doufám, že se sejdeme ve větším počtu! Byla to nádherná sobota s Pánem
Ježíšem!!!
Maruška Langerová
NÁVŠTĚVA U NEMOCNÉ OSOBY
V hodině náboženství jsme si povídali o dni nemocných, který jsme slavili
11. 2. 2012. Paní katechetka Kuchyňková nás překvapila tím, že jsme pozváni
k paní Anně Chrástkové, která se nemohla zúčastnit setkání seniorů
a nemocných s otcem Ondřejem na faře. Tak jsme se oblékli a vyrazili jsme.
Jak jsme tam dorazili, tak nás paní Chrástková přivítala a usadila. Potom
jsme jí zahráli divadlo s biblickými figurkami, které přinesla paní katechetka.
Hráli jsme příběh o uvedení Páně do chrámu (Lk 2, 21-40). Na závěr jsme se
společně pomodlili. Paní Chrástková byla velmi ráda, že jsme její pozvání
11
přijali, pěkně nám poděkovala a za odměnu nám dala čokoládu. Rozloučili
jsme se a šli jsme domů. Mám z toho moc dobrý pocit. Maruška Langerová
SOUTĚŽ NAŠE VÁNOCE ZNÁ VÍTĚZE
V sobotu 24. 12. při půlnoční mši svaté otec Ondřej slavnostně vyhlásil
a odměnil tři nejlepší výtvory dětí soutěže Naše Vánoce. Úkolem dětí
a rodičů bylo během adventní doby jakýmkoliv
výtvarným způsobem ztvárnit, jak to u nich
doma vypadá na Štědrý den. Na naši faru
odevzdávaly děti opravdové skvosty, a tak bylo
velmi těžké vybrat ty nejlepší. Nakonec nás
ovšem nejvíce zaujaly tři krásné koláže. A toto
jsou výsledky:
1. místo: Kačenka Folerová
2. místo: Adélka Folerová
3. místo: Filípek Švásta
(pozn. Vánoce u Folerů byly letos asi velmi
štědré ☺) Bohužel rodiče nám práce odnesli
domů dřív, než jsme je stačili zdokumentovat,
takže kdo nebyl při prezentaci a vyhlašování
výsledků na půlnoční mši, ten se už asi nikdy nedozví, jak výtvory vypadaly...
Ale věřte nám, že byly nádherné a především u sestřiček Folerových
dokonce ve 3D provedení... :-) Co bylo v krabicích, které vítězové dostali, to
vám už ale budou muset svěřit oni sami...
JT
BETLÉMSKÉ SVĚTLO AŽ DO DOMU
V sobotu 17. 12. vyrazila naše farníčata spolu s tříčlennou posádkou sboru
dobrovolných hasičů Bořetice do Zaječí
pro symbol Vánoc – Betlémské světlo.
A byla to jízda! :-) Sešli jsme se
za mrazivého rána u hasičky, kde jsme
sbalili vše potřabné pro naši misi - svíce,
lucerny, podsedáky a tatranky. :-) Hasiči
ve složení Pája, Padoš a Johny nám dělali
důstojný předvoj. Rozvoz Betlémského
světla po celé České republice tradičně
zajišťují skauti, kteří jej rozváží vlaky. Nás
v Zaječí přivítali hned tři z nich a s trošku trpkým úsměvem se nám svěřili, že
12
na trase Brno–Břeclav jsme byli první, kdo si pro světlo přišel... Plamínek
z Betléma jsme ihned schovali do hasičského auta a zapálili všechny lucerny
(co kdyby nám světlo zhaslo). S nadšením jsme vyrazili na cestu domů.
Spěchající auta, která nás předjížděla, asi jen těžko mohla tušit, jak vzácný
náklad vezeme. V Bořeticích jsme projeli všechny ulice a uličky a všem
zájemcům jsme odpalovaji jejich svíce. To bylo radosti na starém bělidle. :-)
Na konci naší trasy jsme lucernu s Betlémským světlem odevzdali do rukou
svaté Anny v našem kostelíku. Při nedělní
mši svaté jej děti přinesly v obětním
průvodu a kdo zaspal rozvážení po obci,
mohl si svíčku odpálit u bočního oltáře, kde
světlo zůstane hořet až do Štědrého dne.
Na závěr (i když v první řadě) moc moc
děkujeme hasičům Pájovi, Jirkovi a Honzovi
za pomoc a nadšení, s jakým se do rozvozu
pustili, a Danielce, Davídkovi a Elišce, kteří
JT
nám pomohli světlo přivézt.
JAK POKRAČUJÍ OPRAVY
V týdnu do 3. 12. 2011 na našem kostele položili pokrývači poslední
hřebenáče, čímž je oprava pro letošní rok
ukončena. Podařilo se nám udělat trošku
větší část střechy, než jsme původně
plánovali. Z pohledu pracnosti to byla část
nejsložitější – nad presbytářem se totiž
nacházely téměř všechny poškozené trámy,
které bylo nutno vyřezat a nahradit novými.
Firma pana Kociána odvedla pěknou práci,
což je potvrzeno i naprostou spokojeností
památkového dozoru. Zbytek opravy bychom chtěli realizovat příští rok.
Všechno bude záviset na tom, kolik se nám podaří získat peněz. Letos
budou práce proplaceny z vašich darů a příspěvků do kostelních sbírek, dále
pak z příspěvku Ministerstva kultury 250 tisíc a Jihomoravského kraje
160 tisíc korun. Celková cena je 645 tisíc korun. Na letošní rok počítáme
s penězi z veřejné sbírky, kterou uspořádala obec a která je pořád otevřená
a je možné do ní přispívat. Zbytek budeme opět shánět všude, kde to bude
možné. Děkujeme všem štědrým dárcům a dále všem obětavým farníkům,
MM
kteří se bez nároku na odměnu na realizaci opravy podíleli.
13
POUŤ SENIORŮ 2011
Ve středu 29.6., na svátek svatých Petra a Pavla, se naše babičky a dědečci
vydali na svoji další pouť s otcem Ondřejem. Společně se vydali do Znojma,
Hlubokých Mašůvek, Tasovic a Mikulova. Celá pouť začala v 7.00 ráno, kdy
nás po našich třech farnostech posbíral náš věrný dopravce, pan Jiří Otáhal
z Kobylí. Tak tak jsme se vešli
do autobusu – reálně hrozilo, že otec
Ondřej stráví cestu ve stoje u zadního
východu. :-) První zastávka nás čekala
v chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě. Tady
nás přivítal Mons. Jindřich Bartoš, který
pro nás spolu s otcem Ondřejem sloužil
ranní mši svatou. Po mši nás čekala
prohlídka celého kostela, vyhlídka
na hradbách a návštěva místní fary, kde
ještě před svým příchodem do našich farností sloužil náš otec Ondřej. Přes
město jsme se potom vydali do dalšího kostela – kapucínského. Nutno
poznamenat, že kromě překrásné výzdoby kostela, kapucínské hrobky
a přilehlého kláštera naše babičky velmi zaujala především nízká cena
česneku, který se prodával na tržišti před kostelem. Některé se touto
výhodnou nabídkou nechaly zlákat a pořídili si zásoby na léto. :-) Krásné
překvapení si pro nás v poledne připravil pan Karlík, majitel hospody U Karla
kousek od kostela sv. Mikuláše, kde jsme měli naplánovaný oběd. Původně
skromný oběd se totiž proměnil na bohaté posvícení o několika chodech –
vynikající zeleninová polévka, hranolky, brambory, pečená kuřata
či pečínka, salát, kávička a sladký dezert
vyrazili našim babičkám dech. Vše
podávané s úsměvem samotného pana
Karla a jeho dcer. Pokud někdy vyrazíte
do Znojma, určitě tuto úžasnou
hospůdku navštivte – nebudete litovat.
Pěkně napapkaní jsme se vydali vstříc
dalšímu poutnímu místu – Hlubokým
Mašůvkám. Prohlédli jsme si místní
kostelík, pomodlili se litanie k Panně
Marii za naše rodiny a farnosti, prošli jsme si místní poutní areál s jeskyní
Panny Marie Lurdské a do PET lahví jsme si napustili vodu z místního
pramene. Vodu nám statečně pumpovali naši dva silní muži – pan Vajbar
z Kobylí a náš Jiří Kuchyňka. Po cestě do Tasovic jsme si přečetli životopis
14
Klementa Maria Hofbauera – světce, který se právě v Tasovicích narodil.
V Klementinu nás přivítal otec Tomasz Waściński, CSsR, který nám o životě
svatého Klementa povyprávěl znova a to takovým způsobem, že na něj
dlouho nezapomeneme. :-) Tento polský kněz měl totiž podobnou vyřídilku
jako náš otec Ondřej a díky jeho podání pro nás život svatého Klementa
dostal úplně nový význam... :-) Však se naše babičky ještě po cestě
do Mikulova smály a rozebíraly každé jeho slovo. V Mikulově na naše
babičky čekalo už "jen" malé překvapení za úspěšně zvládnutý den –
slavnostní přípitek, degustace místních vín a posezení nad kafíčkem
a sladkým dortíkem v Hotelu Zámeček. Domů jsme přijeli unavení, ale
nadmíru spokojení. Cestou ještě babičky stihli vyjmenovat asi 150 poutních
míst, která musíme navštívit příště, tak se necháme překvapit, jak to
nakonec všechno dopadne...
JT
JAK JSME ZAHÁJILI ŠKOLNÍ ROK
V úterý 6. 9. jsme s našimi nejmenšími farníčaty zahájili novou „sezonu"
farního spolča a dětských mší. A že to bylo, panečku, parádní zahájení... :-)
Hlavní slovo tentokrát neměl otec
Ondřej, jak bychom čekali, ale
překvapivě náš novopečený jáhen
František. Přišel za námi už na faru, kde
jsme se s dětmi sešli v 16.00 a hned nás
řádně zaúkoloval. S dětmi jsme si měli
na faře vyrobit škrabošky, přes které
nebudeme nic vidět. Žádné jiné
vysvětlení jsme k tomuto úkolu
nedostali, takže děti zvědavě zkoušely
tipovat, na co tyto nezvyklé pomůcky budou při mši svaté potřebovat...
Přede mší svatou nás ještě navštívil sám otec Ondřej, aby nás vyzkoušel, jak
jsme si na zahajovací mši nacvičili zpěvy.
A drezúra to byla pořádná! Až
při Františkově kázání jsme se dozvěděli,
na co jsme vlastně ony záhadné
škrabošky vyráběli. V Evangeliu jsme si
totiž přečetli o tom, jak Pán Ježíš
uzdravoval nemocné – chromé, slepé
atd. A o tom, jaký je to pocit, být slepý
a najednou být uzdravený, se mohly
naše děti přesvědčit díky škraboškám
15
na vlastní kůži. František děti rozdělil do dvojic - jeden z dvojice měl na očích
škrabošku a druhý ho vedl do presbytáře, kde byly připravené obrázky.
Jakmile „slepý" obrázek našel, druhý z dvojice mu mohl sundat škrabošku.
Zážitek to byl pro dítka veliký a nadšeně ostatním farníkům vylíčili své
dojmy z „uzdravení. Zbytek mše svaté už probíhal celkem standardně –
zpěvy, přímluvy, společná modlitba Otče náš u oltáře a závěrečné předání
nového Hodňáska, kterého tentokrát získal Milánek Húdek. Prosíme
všechny rodiče, aby svým ratolestem upravili program tak, aby se děti
mohly pravidelně dětských mší svatých účastnit – cílem těchto dětských mší
svatých je liturgii co nejvíce přiblížit těm nejmenším a přístupnou formou je
vtáhnout do dění v kostele i ve farnosti. Děti jsou velmi důležitými členy
farního společenství, ba co víc – jsou jeho budoucností! Říká se: Kde
v kostele nepláčí děti, budou jednou plakat babičky... Takže, děcka, skončilo
prázdninové leháro – každé úterý v 16.00 sraz na faře! :-)
JT
DEN BIBLE V PLNÉ PARÁDĚ
V neděli 13. 11. jsme v našem farním společenství prožívali den Písma
svatého, který nám měl připomenout, že skrze Písmo svaté se člověk
zvláštním
způsobem
setkává
a komunikuje se svým Bohem. A že se
nám to povedlo! :-) Celý den začal
v 8.00, kdy se naše farníčata sešla
v kostele, aby po náročných týdenních
přípravách vedla modlitbu růžence.
A nebyla to tak úplně obyčejná
modlitba – starší farníčata předříkavala
modlitby a ta mladší nám jednotlivá
růžencová
tajemství
dramaticky
ztvárnila. Všichni pak jednotlivá tajemství prokládaly slokami písničky
z připravovaného CD našich dětí, takže celá farnost měla možnost
poslechnout si malou ukázku. Po příchodu do kostela každý farník obdržel
ručně vyrobenou záložku do Bible s veršíkem k povzbuzení, které připravila
paní katechetka Marie Kuchyňková. Při mši svaté, kterou tentokrát
celebroval otec Jaromír Smejkal, pak děti dostaly ještě jeden úkol – přiblížit
Bibli, její obsah a vznik zbytku farnosti. Úkol to nebyl snadný, ale jak se
můžete přesvědčit z krátkého videa ze zkoušek, tak děti se toho zhostily
s vervou a odhodláním. Po mši svaté si všichni farníci mohli zakoupit
nejrůznější druhy a překlady Písma Svatého na takovém malém „biblickém
jarmarku". V 15.00 hodin se starší farníci sešli opět v kostele na tzv.
16
biblickou hodinu, kterou vedl P. Pavel Konzbul, spirituál Biskupského
gymnázia v Brně. No, a protože se biblická hodina velmi osvědčila, není
vyloučeno, že tyto hodiny budou probíhat i nadále každý měsíc
pod vedením našeho jáhna Františka. O tom se ale dozvíte víc v ohláškách.
Závěrem snad jen jedno velké poděkování pastoračnímu týmu za přípravu
celého dne, otcům Smejkalovi a Konzbulovi za jejich společenství
a především pak našim dětem, které obětavě připravovaly modlitby
a scénky. Však odměna je neminula, nebojte... :-)
JT
TOTUS TUUS NÁS NADCHNUL!
Ve čtvrtek 22. 9. se několik našich farníčat vydalo do Starého Města
u Uherského Hradiště na prohlídku speciálního vlaku Jana Pavla II. Paráda...
:-) Po zkrácené výuce ve škole (což
naše cestovatelky velmi ocenily) jsme
sedly do naší bořetické lokálky
a nechaly se odvézt na místo činu. Asi
dvouhodinovou cestu jsme si krátily
především máváním na pány
výpravčí, kteří z toho měli ohromnou
radost. A samozřejmě i hrou Kufr,
který jsme si prozřetelně přibalily
do baťůžku. Vláček Jana Pavla II.
vypadal opravdu krásně. Žlutá barva
zářila po celém nádraží a lákala pohledy zvědavých cestujících. Jen málokdo
odolal a nešel se podívat blíž. Kolem celého vlaku byly postaveny
informační panely o životě a myšlenkách tohoto významného papeže.
Sympatický polský průvodčí nás celým vláčkem provedl, rozdal nám
časopisy a letáčky a dokonce nám dovolil posadit se do „pilotní" kabiny
a zatroubit si! Prohlédly jsme si spousty fotek a dokumentárních filmů,
poseděly v extrémně pohodlných sedačkách a napsaly pár vzkazů do jízdní
knihy. Celý den jsme pak zakončily v cukrárně v Hodoníně. JT
ZASE TO NAŠE BONGO...
Už třetím rokem pravidelně dvakrát do roka
vyráží naše farníčata na celodenní výlet do
zábavního parku Bongo v Brně. I tentokrát to
byla jízda... Prolízačky, tobogány, trampolíny,
koloběžky, balonky, horolezecké stěny a nově i
extrémní skluzavka nám daly pořádně zabrat.
17
Děti opět prokázaly ohromnou výdrž a dokázaly na atrakcích řádit celý den.
Tentokrát se naše výprava dokonce obešla i bez zranění a úrazů! :-) Vrátili
jsme se totálně unavení, ale jak řekly děti: „Příště jedeme zas!"
JT
SVÁTEK NAŠICH BABIČEK A DĚDEČKŮ
V sobotu 1. 10. proběhl Mezinárodní den seniorů. V naší farnosti jsme tento
svátek našich babiček a dědečků oslavili
v neděli 2. 10. při mši svaté... Naše farníčata si
pro babičky a dědečky připravila speciální
básničku, přáníčko a kytičky. Po mši svaté
jsme se sešli před kostelem, kde jsme si
společně připili na jejich zdraví. To bylo
na starém bělidle zase jednou veselo... :-) Stáří
je etapou života, která čeká každého z nás,
proto bychom ji neměli ignorovat. Nezapomínejme na to, že je to etapa
aktivního přístupu k životu. V České republice jsou více jak tři miliony osob
nad 55 let věku. Více o dni seniorů na www.svateksenioru.cz.
Nezapomínejme na naše seniory nejen v tento svátek, ale každý den.
Zastavte na chvilku vír pracovních starostí všedního života a vzpomeňte si
na své blízké, na své rodiče, prarodiče. Navštivte je, vezměte s sebou malý
dárek, i drobná pozornost jistě přinese velké potěšení. Vezměte svou
babičku třeba do divadla, dědečkovi se určitě bude líbit dechovka, zkrátka
připravíte jim den, na který budou dlouho rádi vzpomínat.
JT
MISIJNÍ JARMARK 2011
18
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2012
Na tomto místě, v naší nové rubrice, bychom vás chtěli pravidelně
upozorňovat na internetové (webové) stránky, které určitě stojí za to
navštívit. A protože dnes s touto rubrikou začínáme, tak dnešní nabídka
je zcela exkluzivní a luxusní. Ano – tipujete správně! Jsou to stránky naší
bořetické farnosti
www.boretice-farnost.cz
Na těchto stránkách najdete naprosto všechno o naší farnosti a k tomu
ještě něco navíc. Tak neváhejte a pořádně se těmito našimi skvělými
webovkami proklikejte. Najdete tam spoustu věcí, které se nedají ve Farních
Listech otisknout – především fotky a videa. A kdybyste náhodou nevěděli,
kdo za tím stojí, tak zkuste hádat. Děkujeme, Verunko ;-)
BH
Všimli jste si krásných vitráží v oknech našeho kostelíka? Nebo soch vzadu
pod kůrem či na zdi u varhan? Chodíme kolem nich tak často, že už je ani
nevnímáme. A víte vlastně, koho tyto vitráže a sochy zobrazují? V další nové
rubrice vás seznámíme se životy světic a světců, jejichž sochy či obrazy
19
zdobí náš kostelík. Není jich zrovna málo, takže na dva roky dopředu máme
o čem psát… ☺ Dnes se seznámíme se životem krásné dámy, jejíž maličké
sochy pod kůrem vedle zpovědnice si možná někteří z vás ani nevšimli…
SVATÁ BARBORA
Svatá Barbora (Barbora z Nikomédie), panna
a mučednice, patří ke 14 svatým patronům, jež lidé
vzývali v nejtěžších chvílích, např. při morových
epidemiích. Podle legendy byla krásnou dcerou
bohatého kupce Dioscura, žila na počátku 3. století
v Nikomédii (Malá Asie – dnešní Turecko). Otec
Barbory byl velký nepřítel křesťanů. Barbořina
matka zemřela velmi brzy a otec dceru vychovával
v helenistickém duchu. Měl v úmyslu chránit ji před
vlivy „špatného" světa a nápadníky, a tak ji zavřel
do věže, kterou postavil vedle jejich domu a luxusně
vybavil. Přesto jeden ze sloužících (tajný křesťan) obrátil Barboru na víru.
Když se o tom otec dozvěděl, chtěl, aby se dcera víry zřekla, ale když
odmítla, ze vzteku jí uťal hlavu mečem. V té chvíli vyšlehl z jasného nebe
blesk a otce na místě usmrtil. Podle jiné legendy Barbora utekla, když se jí
otec pokusil zabít. Otec jí však díky proradnému pastýři našel a předal
soudci. Pastýři se v tu chvíli proměnily ovce
v kobylky. I přes velké mučení se Barbora
své víry nevzdala. Jejímu mučení byla
přítomna žena jménem Julie, která pak
soudci také přiznala svou křesťanskou víru,
a když domluvila, všechny rány z mučení se
Barboře zázrakem zhojily. Soudce je nechal
mučit ještě ukrutněji, ale bezvýsledně,
načež nechal Barboře useknout prsty.
Nakonec (v tom se legendy shodují) otec
sám dceru sťal mečem, za což ho zabil blesk
seslaný z nebe. Postava svaté Barbory a její
život nejsou historicky zdokumentovány.
Příběh
panny
mučednice
pochází
pravděpodobně až ze 7. století, přesto se
zrazená dívka připojila k nejuctívanějším
světcům, což dokládají stovky kostelů
a kaplí jí zasvěcených či nesoucích její jméno. Byly jí také zasvěceny mnohé
20
kostelní zvony. Svatá Barbora je patronkou mnoha řemesel a povolání,
z nichž nejvýznamnější jsou horníci, jež jí zasvětili mnoho kostelů, kaplí
a oltářů (nejvýznamnější u nás je chrám sv. Barbory v Kutné Hoře – městě
stříbrných dolů), a pořádali na její svátek okázalá procesí. V dolech horníci
nechávali tento den hořet ve štolách přes noc kahany na ochranu před
smrtí a úrazy. Dále se stala ochránkyní všech, kteří mají co do činění
se střelným prachem a zbraněmi a její podoba je často vyryta na hlavních
děl a zobrazována na praporcích. Na španělských a francouzských lodích se
její obraz věšel nade dveře komor se střelným prachem a municí.
Se jménem svaté Barbory se nám nejčastěji vybaví jeden předvánoční zvyk –
větvičky barborek. Dříve bývalo zvykem řezat větviček více a na každou
pověsit jména chlapců, jež dívce byli sympatičtí. Věřilo se, že se stane
nevěstou chlapce, jehož jméno je na první rozkvetlé větvičce. Další
variantou „barborek" byla pověra, že kolikátý den „barborka" vykvete,
v tolikátém měsíci potká dívku štěstí. Kvítek z barborky ukrytý
za šněrovačkou měl přivábit chlapce, kterého dívka nosila v srdci.
Na Šumavě věřili lidé, že mohou rozpoznat čarodějnice pomocí kvetoucí
větvičky, jež vzali s sebou na půlnoční (čarodějnice se prý obvykle stavěly
zády k oltáři). Jiná pověra praví, že dívce, jež není čistou pannou, větvičky
nevykvetou, proto dívky větvičky schovávaly ve svých komůrkách.
V ikonografii je vyobrazována s křížem, pavím pérem, mečem (symbol jejího
mučednictví) nebo jako držící kalich s hostií (symbol svátosti oltářní, již jí
před popravou přinesl anděl). Také bývá představována s věží či její
miniaturou, kterou držívá v ruce. Svůj svátek slaví 4. prosince. Mezi známé
ctitele svaté Barbory patřil sv. Řehoř I. Veliký či sv. Stanislav Kostka. vira.cz
OD KVĚTNÉ NEDĚLE DO VELIKONOC
Svatý neboli Pašijový týden je velice významné období křesťanského
liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají
poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.
Začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (Nedělí Vzkříšení). Vrcholem
a středem křesťanské liturgie je „slavnost tří velikonočních dnů utrpení,
smrti a zmrtvýchvstání Páně". Toto třídení začíná večerní eucharistií
na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli.
Svátek Velikonoc je tedy tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou
sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání. Mnohdy se bohužel
21
pozornost v těchto dnech soustředí především na Ježíšovo utrpení a smrt
a oslava vzkříšení se dostává do pozadí. Velký pátek a Velikonoční noc jsou
ale dvě stránky téže skutečnosti: bez smrti není zmrtvýchvstání, smrt je jen
bránou do slávy. Proto tvoří tyto svaté dny ve skutečnosti den jediný.
KVĚTNÁ NEDĚLE
Šestá neděle postní má v římském misále
název: „Květná neděle o utrpení Páně".
Tímto názvem je naznačen hlavní motiv
začátku Svatého týdne, daný dvěma
částmi, které dohromady tvoří jedno
velikonoční tajemství: vítězství, a oslava
Páně (symbol palmových ratolestí)
i utrpení a smrt (četba pašijí). Obě
témata jsou nerozlučně propojena
v tom, co tento den charakterizuje:
v památce Kristova slavného vjezdu do Jeruzaléma a v eucharistické
slavnosti. Vyjadřuje se zde to, co je základem křesťanského života: Pán
nikdy není jen trpící nebo jen oslavený. Je trpící, ukřižovaný, ale zároveň
ten, který vstal z mrtvých. Květná neděle je jakýsi slavnostní vstup, v němž
se symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení
a účastníme se jeho kříže, abychom měli též podíl na jeho vzkříšení a na
jeho životě. Tato myšlenka se nejlépe vyjádří průvodem s požehnanými
ratolestmi. Ty se žehnají s prosbou: „Požehnej také nás, ať s radostí jdeme
za svým Králem Kristem". Když průvod (v mnoha farnostech jen požehnání
ratolestí) skončí, začíná bohoslužbou slova druhá část liturgie.
ZELENÝ ČTVRTEK
Obsahem liturgie tohoto večera jsou dvě události – Ježíšova večeře
na rozloučenou, při níž ustanovuje
tajemství Eucharistie a myje apoštolům
nohy,
a
Ježíšova
modlitba
v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.
Při chvalozpěvu „Sláva na výsostech
Bohu" se rozezní zvony, jež utichnou
až do „Sláva na výsostech Bohu"
Velikonoční noci. Po přijímání se odnáší
Eucharistie na vyzdobené místo
v kostele („Getsemanská zahrada“,
22
„Boží hrob"), kde se uloží. Tento přenos symbolizuje Ježíšův odchod
z večeřadla do Getseman. Po eucharistické slavnosti se podle prastarého
zvyku z oltáře odnášejí plachty a kříž. Je to znázorněním toho, že této noci
byl Ježíš zrazen, opuštěn od svých přátel a nakonec byl zajat. Velikonoční
večeře – pascha, při které Ježíš ustanovil památku na své utrpení a smrt, se
slaví ve věřících židovských rodinách dodnes. Je připomínkou mocného
Božího činu záchrany ze zajetí v Egyptě. My křesťané žijeme stále v plnosti
Hospodinovy paschy (přejití) z mnohých otroctví, majících svůj vrchol
ve smrti. Beránek, jehož krví jsme, tak jako Izraelité v Egyptě, chráněni před
věčnou smrtí, je Beránek Boží, Ježíš. A ujištění o naší ochraně Beránkovou
krví můžeme a máme prožívat v každé Eucharistii. Eucharistie má být večeří,
kterou, obrazně řečeno, máme také jíst s přepásanými bedry a holí v ruce,
tak jako Izraelité před vyjitím – paschou z otroctví Egypta. Máme ji jíst a být
připraveni na cestu.
VELKÝ PÁTEK
Podle prastaré tradice tento den církev
neslaví eucharistickou oběť. Liturgické
obřady začínají obvykle kolem třetí
hodiny odpolední, kdy byl Kristus
umučen, a mají tří části: Bohoslužbu
slova (zakončenou přímluvami za celý
svět), Uctívání kříže a Přijímání. Kněz je
oblečen do roucha červené barvy
a na počátku obřadů zdraví oltář
hlubokou úklonou nebo se vrhne
na tvář (prostrace) a chvíli se tiše
modlí. Oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Velký pátek je postním dnem
závazně zachovávaným v celé církvi, a to postem od masa a újmy v jídle.
Ježíš zemřel v době, kdy byli v Jeruzalémském chrámě obětováni
velikonoční beránci. „Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek
vedený na porážku." (Iz 53,7). Těžištěm velkopáteční bohoslužby slova jsou
pašije podle Jana. V nich se líčí proces proti Ježíšovi tak, aby se vyjevila
pravda.
BÍLÁ SOBOTA
Na Bílou sobotu trvá církev na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho
umučení a smrti, a také o jeho sestoupení mezi mrtvé. V modlitbě a postu
očekává vzkříšení. Dle starodávného zvyku, vycházejícího ze židovského
(resp. orientálního) počítání času, začíná nový den již po západu slunce
23
(předešlého dne). Oslava význačných svátků a událostí tak začínala již
v předvečer příslušného svátku – tzv. vigilie. Oslava vzkříšení tak tedy začíná
už v sobotu po západu Slunce. (Stejně jako například o Vánocích, kdy je
hlavním svátkem 25. 12., se slaví „Štědrý večer" již večer 24. 12). Velikonoční
vigilie je dlouhá a obsahuje mnoho důležitých částí, které mají svoji
hlubokou symboliku. Začíná svěcením
ohně (symbolu světla, kterým je
pro nás Kristus) a velikonoční svíce –
paškálu. Poté následuje velikonoční
chvalozpěv (Exultet). Ten je chválou
světla, které dává Bůh svému lidu:
„Pohleď, jak na celém světě rychle
zmizely temnoty", protože, „to je ta
noc, o které je psáno: Noc jako den se
rozjasní“. Bohoslužba slova se sedmi
čteními ze Starého a Nového zákona
nás seznamuje s dějinami spásy. Křestní obřady (svěcení vody, obnova
křestních slibů, křest) jsou dalo by se říci vyvrcholením, jádrem vigilie – jsou
naší účasti na Kristově utrpení, smrti a vzkříšení. Proto se přednostně slaví
(nebo obnovuje) právě o Velikonocích. Tajemství a dar křtu vyvěrá právě
z Velikonoční události. „Křtem jsme s ním byli pohřbeni ve smrt, abychom jako Kristus - byli vzkříšeni z mrtvých slavnou mocí svého Otce a vstoupili tak
na cestu nového života." (Řím 6,4). Vigilie končí bohoslužbou oběti a přijetím
Eucharistie, která je zpečetěním a dalším napojením na Ježíšův triumf.
Je pokrmem na cestu k branám našeho Domova.
NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního
dne v týdnu", neboli „prvního dne
po sobotě" (sobota byla podle židovského
kalendáře posledním dnem týdne). Svým
zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské
a vykupitelské dílo. Proto se křesťané
v tento den začali pravidelně scházet
k eucharistickému „lámání chleba" a tento
den nazvali „dnem Páně". Každá neděle
v roce je tedy „oslavou Velikonoc" –
zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu. Jedině z něho
OA + JT
můžeme čerpat posilu pro naši vlastní cestu zmrtvýchvstání.
24
DOBRÁ MODLITBA JAKO ZÁKLAD PŘÍPRAVY NA VELIKONOCE
Co to ale je „dobrá modlitba“? Navzdory všemu, co bylo o modlitbě řečeno,
a různým radám, jež jsme slyšeli, nic
z toho vám nemusí pomoci. Na tom
nezáleží. Důležité však je, abyste používali
takový způsob modlitby, který vám
pomáhá nejlépe. Způsoby, metody
a techniky modlitby jsou pouze prostředky
k cíli. Ve skutečnosti jsou jen oporou,
která pomáhá udržet naše srdce a mysl
pozvednuté a otevřené Bohu. Jsou to
nástroje k tomuto cíli a jako takové by se
měly používat. Neexistují dokonalé metody, pouze různé prostředky
pro různé lidi v různých obdobích jejich duchovní cesty. Co člověku pomáhá
na začátku jeho cesty, mu nemusí být ku pomoci, když pokročí dále. Co mu
pomáhalo, když šel z kopce s větrem v zádech, mu může být k ničemu, když
šplhá nahoru a zápasí s větrem ve tváři. Co jim bylo ku pomoci na jaře jejich
života, jim nemusí pomáhat v jeho podzimu. Buďte si jisti, že nikdy
nenaleznete žádnou modlitební metodu vytvořenou člověkem, která
naprosto zničí všechna rozptýlení, která
na nás dotírají v našich nejlepších
okamžicích. Nezávisle na tom, co je
kdekoliv řečeno o této věci, modli se tak,
jak umíš, ne, jak neumíš. Jakákoli
modlitební metoda, která vám pomůže
tady a teď udržet vaše srdce a mysl
pozvednuté k Bohu a zároveň podrží
rozptylující myšlenky stranou, je pro vás
ideální modlitební metodou. Používej
takový způsob modlitby, který ti pomáhá nejlépe... „Bůh není básník, který
potřebuje naše básně, aby nám porozuměl. Bůh je určitě i básník, ale
především je Otec. Jako by pěkná slova byla zárukou pěkné modlitby!
Důležitost naší modlitby tedy nespočívá ve stylu, který při modlitbě
používáme, netkví v pěkných slovech, která vybíráme, ale v tom, co prožíváme
Z knihy O modlitbě s Davidem Torkingtonem,
v srdci." (Elias Vella)
kterou vydalo Karmelitánské akladatelství
25
JAK SE „LOVÍ“ HŘÍCHY
Postní doba nás mimo jiné vede k pokání a k tomu, abychom se více než
jindy snažili „bojovat“ se svými hříchy. Jeden takový návod, jak se „loví“
hříchy, prozradil před několika lety na Annafestu P. Pavel Konzbul. Hříchy se
podle něj loví jako myši ve špajzce:
1.
Nejdřív je potřeba ucpat všechny
díry, kterými hříchy do našeho života
(myši do špajzky) lezou. Těmito dírami
jsou různá pokušení (nevhodné
pořady v televizi, časopisy, špatní
kamarádi či prostředí, a tak dále).
Nezapomeňme, že hříchy (myši)
po ucpání děr se snaží tyto ucpané
díry znova prokousat, případně
vytvořit díry nové.
2.
Když máme díry ucpané,
můžeme začít s lovením. Nejdůležitější zásadou je že hříchy (myši) lovíme
vždycky po jednom. Pokud bychom chtěli chytit a odstranit několik hříchů
(myší) najednou, utečou nám všecky a nechytíme ani jeden. Soustředíme se
proto vždycky na jeden hřích (myš) a teprve až jsme si jistí, že jsme se
tohoto jednoho hříchu (myši) zbavili, můžeme začít lovit další.
3. Nezapomínejme, že hříchy (myši) se umí velmi rychle množit. Proto se
nejprve snažíme ulovit a zbavit se toho hříchu (myši), z kterého se rodí
hříchy (myši) další.
4. Nesnažme se hříchy (myši) lovit vlastními silami. Nebojme se přiznat, že
holýma rukama žádný hřích (myš) nechytíme, neboť hříchy (myši) jsou
velmi obratné. Raději vždycky poprosme toho nejlepšího „lovce hříchů“,
Pána Ježíše, aby nám s chytáním a odstraňováním hříchů z našeho života
(myší ze špajzu) pomohl.
5. Nezapomínejme používat pastičky na hříchy (na myši). Těmito
pastičkami jsou svátosti, především svatá zpověď a svaté přijímání. Dalšími
pastičkami na hříchy (na myši) je modlitba, četba písma, půst a dobré
skutky.
6. Mějme na paměti, že hříchy (myši) jsou prevíti a vždycky když už si
myslíme, že jsme je ze svého života (ze špajzky) všecky vystrnadili, tak se
objeví další. Přesto tento boj nevzdávejme, jinak by se nám mohlo stát, že
BH
nám hříchy (myši) sežerou všechny dobroty života.
26
VELIKONOČNÍ POUŤ DO ŘÍMA
Máme příležitost a nabídku vydat se s farníky z Velkých Pavlovic
a Němčiček na pouť do Říma, a to v době
Velikonočního oktávu. Nabízený termín je
od 10. do 13. dubna, to znamená, že by se
vyjíždělo 9. dubna na Velikonoční pondělí
odpoledne, návrat by byl v sobotu 14. dubna
v dopoledních hodinách. Cenová nabídka je
také příznivá: kalkulace na osobu vycházejí na
6000 Kč a to při polopenzi, tedy nocleh se
snídaní a večeří, včetně dopravy tam i zpět. Bez plné obsazenosti by se cena
za osobu zvyšovala a nabídka by přestala být výhodná. Proto prosíme
všechny zájemce, aby se CO NEJDŘÍVE přihlásili a v sakristii po mši svaté
nebo na faře, případně telefonicky do konce února. Bližší informace jsou
vyvěšeny na plakátku a na webu www.farnost-vpavlovice.webnode.cz.
POUŤ PRAHOU ZA NÁROD
Sraz v 9.30 hod. u sochy sv. Václava a našich světců na Václavském náměstí
v Praze 1. Odtud půjdeme do kostela Svatého
Kříže Na Příkopě, kde poděkujeme při mši svaté
v 10 hodin P. Bohu za prokázaná dobrodiní
a Panně Marii za to, že k nám přichází v putovní
svatyňce a přináší nám Krista. A také budeme
prosit za náš národ. Naše další cesta bude
pokračovat přes Karlův most ke kostelu Panny
Marie Vítězné – Pražské Jezulátko. Dále pak Nerudovou ulicí do národní
svatyňky v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Cestou se zastavíme
na Hradčanském náměstí u rampy s výhledem na Prahu. V katedrále
ve Svatováclavské kapli obnovíme úmluvu lásky s Pannou Marií a svěříme jí
také osud našeho národa, jeho státní i církevní představitele, rodiny,
mládež, děti, staré a nemocné lidi. Naši pouť zakončíme před parlamentem
na Malostranském náměstí a nakonec Vás zvu na malé pohoštění
a posezení u augustiniánů při kostele sv. Tomáše. Podle svých časových
či zdravotních možností se můžete zúčastnit jen části cesty, příp. použít
s. M. Bernadetta
městskou hromadnou dopravu.
27
VELIKONOČNÍ SVATÁ ZPOVĚĎ
OBSAH:
Zpovědi se také říká svátost smíření
nebo svátost pokání. Není to pouhá
čistírna nebo pračka, jak tomuto
obřadu někteří říkají. O co jde?
Zpověď bychom mohli zařadit
do kategorie obřadů uzdravení. Náš
život je proniknut vztahy. A stává se
každému, že se mu ve vztazích něco
nepovede.
Udělám něco jinak
1
CO SE DĚJE
Dali jsme prostor pastoračnímu týmu
Jak dlouho trvá čtyřicetidenní půst
Křížové cesty 2012
Příprava na biřmování pro dospělé
Zprávy z hodin náboženství
Veřejná sbírka pokračuje
Statistika farního webu za rok 2011
Sedm slov z kříže
Chceme se zapojit do Noci kostelů (?)
2
3
3
5
5
6
6
7
8
OHLÉDNUTÍ
Poslední mecheche a postní deníček
Setkání seniorů a nemocných na faře
Návštěva u nemocné osoby
Soutěž Naše Vánoce zná vítěze
Betlémské světlo až do domu
Jak pokračují opravy
Pouť seniorů 2011
Jak jsme zahájili školní rok 2011/2012
Den Bible v plné parádě
Totus Tuus nás nadchnul
Zase to naše Bongo
Svátek našich babiček a dědečků
10
11
11
12
12
13
14
15
16
17
17
18
OBRAZEM
Misijní jarmark
Tříkrálová sbírka
18
19
INTERNETOVÉ TIPY
www.boretice-farnost.cz
19
Zpověď je svátost uzdravování naší
lidské dušičky. Je to svátost, tedy
viditelné znamení neviditelné Boží
moci. A je to podivuhodné setkání,
při kterém Bohu nepřinášíme nic
pěkného, jen bahno, které si v sobě
nosíme. Sami si od špíny, která
v nás je nepomůžeme, ale Stvořitel
všeho je schopný s touto špínou
pracovat, proměnit ji a uzdravit
naše rány, i přesto, že se zdají
neuzdravitelné. Zpověď je SETKÁNÍ
s Bohem, který je Otec a který je
Lékařem našich ran.
SVATÍ KOLEM NÁS
Svatá Barbora
19
Termíny velikonoční zpovědi:
UČÍCÍ SE CÍRKEV
Od Květné neděle do Velikonoc
21
K ZAMYŠLENÍ
Dobrá modlitba jako základ přípravy
na Velikonoce
Jak se „loví“ hříchy
25
26
Kobylí
24. 3. 15.30 – 17.30
Bořetice 25. 3. 15.00 – 16.30
Vrbice
25. 3. 17.00 – 18.30
FARNÍ LISTY – ať to stojí za to…
POZVÁNKY
Velikonoční pouť do Říma
Pouť Prahou za národ
27
27
Velikonoční zpověď
28
Email: [email protected], tel.: 776 234 202
www.boretice-farnost.cz
Redakční tým: farníci a farníčata z Bořetic
Odpovědný vedoucí: Veronika Nováková
Korektury: dobrá duše K. M.
Duchovní podpora: otec Ondřej
28