Vztah dětské kresb

I
Vztah dětské kresb
a poěáteěního pi
Příspěvek p reze ntuje ěásteč n é ýsl ed ky zkou má n í kva l itativních vazeb
písma. výsledky ýkumu naznačují, že kvalitativní znaky se, ntoiektuiís!
kresbě iv počátečnímpísmu. Východisko vidíme v roaíiení graÍomótÓ
vzdělávání, zaloŽeném na širokém spektru
"'#f;'1
*, ur..t
Jeiípodstata je založenan
^""ffii{t{ťit
představují základní uýtvarné vyjadřovací prostředky' Linio:':'
Doc. PnEoDR. DnltrlR VllRcHovÁ, PHD.
avzdory nespočetnému množstvíelektrotechnických
vymožeností a moderních hraček děti stále a s potěšenímsahají po tužkách, pastelkách;barvách a oby-
čejnémrnýkresu, aby strávily čas tvořivou, ale - v porovnání
s moŽnostmi doby - triviální aktivÍtou, jako Je výtvarná
tvorba' Důvodem tohoto paradoxu by mohl být fakt, že dět_
ská kresba je vlastním ýtvorem, autorským dílem, trvalou
stopou dítěte. Důvodem můžebýt i spontaneita, přirozenost
a htavost, které při samotném kreslení dítě zažívá.
Hledání odpovědí na otázku, proč děti kreslí a kde se vy_
nořuje písmo, nás vedlo k provedení v'ýzkumu zaměřeného
na odhalování vztahů dětské kresby a počátečníhopísma.
Častečnevysledky jsou prezentovány v následuiícím
textu a zároveň isem měla možnost přednést je na
konferencI Dětská kresba, počátky psaní a ergonomické psací pomůcky, kterou uspořádala Asociace ředitelů základních
škol ČR a společnost STABILO 17. dubna 2ot3vPtaze.
I
Go ie kresba?
Kresba patří nejen k neistarším výwarným projevům
člověka vůbec, ale je také jednou z nejčastěji používaných
technik v pedagogické praxi vůbec' V minulosti byla kresba
vnímána iako pomocný prostředek pro dalšírniwarnétechniky. Jen málokdy hrála samostatnou úlohu.
Až později v historii byla doceněna iejí role a kresba začala byt vnímána jako samostatná výtvarná technika a způsob
výwarného vyjádření. Je základem taKka každévýtvarné
činnosti.
Kresbou rozumíme zobrazení na ploše pomocÍ llnií
a jlných kresIených stop, jimiž mohou byt body,tozpité,
tozmazanénebo ryté linie, skwny apod. Účinky kresby
umocňuie nepokreslená plocha, barvy a struktura podkla_
du, na kterém je kresba provedena. Bývá většinou iednobarevná a převádí trojrozměrný svět do dvoirozměrné plochy'
Linie kresby má mnoho podob - od tenké vlasové čáry
až po silnou robustní stopu. Kresbou můžemevyjádřit ied_
nak tvar předmětu, jednak jeho objem, hmotu a strukturu.
Linie použitá v kresbě v nás můŽe vyvolat i nějaký pocit.
Základním vyiadřovacím prostředkem kresby ie llnle.
říjen 2013
Lresbového materiálu můžebýt tenká, silná, vlnitá, ostrá,
roztřesená, přerušovaná. Její kvalita závisí na tlaku a pohybu ruky.
Linie má velkou moŽnost v'ýrazovosti a zároveň ie nejdů_
Iežitějšímprostředkem při kresbě. Pod poimem linie máme
na mysli řadu možnostÍ:od vlasoých; iemných čar tuhou
nebo perem až po silné, tlusté stopy štětcem, jež se podobaií
spíšemalé ploše.
Plocha, na které |e kresba, bývá z větší části nepokrytá
a spoluvytváří konečný účinekkresby. Střídání linií a iiných
stop i iejich vzájemné ovlivňování spolu s kontrastní plochou podkladu spoluvywářejí ltuzI tvaru, světla a prostoru'
t
Proě ie kresba důležitá?
l
Go ie písmo?
I(esba jako způsob výtvarného vyiádření ie důležitápro
dítě, protože se s ní setkává velmi brzy. Už ročnídítě může
kreslit znaky na papír, ie to přirozená aktivita normálně se
vyvíje|ícíhojedince. Čmáránína papír, mimo něi, čmárání
ve vzduchu se projevuje jako radost ze zanechané stopy.
Není v ní žádná následnost, |de jen o funkčnímotorIckou
hru. Možná právě proto ie mezi dětmi velmi oblíbenou
činností.Kromě toho kresba patří mezi neičastěii vnržívané
vrýtvarné techniky v mateřské škole.
Písmo ie způsobemJazykovó komunIkace, přičemžje
trva|eJšínež řeě.Jeho prostřednictvím se dorozumíváme
na stovky kilometrů a takč nám přibližuie naši historii'
pokud ovšem známe kód/znaky (Krupa, Genzor, 1989).
Anna Koprdová definuje písmo iako záznam řeěl' který
zachycuje myšlenky. Poukazuie na písmo jako na lidsý
fenomén, který nás odlišuie od ostatních druhů'
Výadřuje kulturní a dušenípotřeby, potřebu proievuazáznamu představ, myšlenek a ieiich odevzdávání
dalším osobám. Jde o prostředek vyjadřování myšIenek
grafickým způsobem, přičemž ýznamný je i výtvamě'
-graflcký plo|ev.
Písmo tedy neslouží jen k dorozumívání, ale má i svoji
estetlckou hodnotu (Koprdová' 1992).
ii.iri!:j,lí:i::]:':"i
i'l]:l!:;š*
V dnešní době je mnohem důležitějšínež mluvená řeč. Pomocípísma
získáváme mnohem víc
informací, a navíc je zÍskáváme rychleji. Text si
můžemeprohlédnout,
prostudovat iej' vrátit se
k Iednotlivým úryvkům
i celým textům, přičemŽ se nemusíme omezovat pamětÍ
jako u řeči. Písmo ie tedy grafickým projevem člověka
a má dvě hlavní funkce:Jednak nám odevzdáváinformace,
myšlenku, která je zachycena grafickou podobou, jednak
na nás grafická podoba působÍ esteticky, v čemŽ spočívá
druhá funkce písma.
TVary písmen prošly dlouhým wývoiovym obdobím, neŽ
získaly svou aktuáIní podobu. Na základní škole si žáci osvojují tři různédruhy písma: psané, typografické a tiskací.
:l'':PsaRé písmo si osvojují v prvním ročníku,stejně jako jeho
lli:.'.'l,typógtarický ekvivalent. Ve vyššíchročnícíchse potom
na dodrŽování tvarů písmen.
dbá
]]
.například
,,r,,,r"í|"
.,'''l
horizontální a vertikální linie, časem oblouky a ovály.
Pozděii' s rozvojem kvality v.řtvarného zobrazenÍ, se
objevuje náhodné použitípísma,případně jiných znaků
a symbolů, které mohou písmo připomÍnat.
věkem a rozvojem kognitivní úrovně dítěte se ve v,.ýtvarné
tvorbě vyskytu|e záměrné pouŽití písma s úmyslem označit
S
si svů| ýtvor. Dítě písmo napodobuje, obkresluje, neučíse
správně tvary.
Spoleóné kvalltativní znaky
Tvar
-
má vliv na čitelnost
Velikost - je daná šřkou a rnýškou pÍsma
Sklon - většíúhel
se špatně čte
Hustota a rytmizace - jejím zachováváním se
dosahuje čitelnosti a úhlednosti
JednotaŽnost - vyžaduje psaníjedním tahem,
bez přerušení
Estetičnost - estetický Vzhled pÍsma
I Propoienost dětské kresby a poěátečního psaní
Písmo se r'7nořuie z kresby dítěte. DÍtě začínápoužívat
symboly a znaky ve své kresbě velmibtzy, aniŽ by tím něco
sledovalo. Už v první čmáranici můžemenajít náznak
prvních znaků a qrmbolů, které dítě použÍvá. Zatím jsou to
Správné tvary písmen se učípoznávat a pouŽívat aŽv prvním ročníkuna základní škole. Písmo je přirozenou součástí
dětské kresby' dítě je používá velmi spontánně, anižby je
k tomu někdo vedl. Písmo vnímá všude v okolí, prostředí,
v kultuře.
l
Ve
Výzkum vztahu písma a kresby
ýzkumu jsme
se
zaměřili na existuiícíspolečnékvali-
tativní znaky kresby a písma. Yycházejízprincipů vnímání
písma a kresby iako u.ýtvarného artefaktu,ktetý vy'llŽívá
vý tv ar ný j azyk. Na zákl adě ana|ý zy v Íce než 200 dětí'
jeiich ýtvarného proievu a písma jsme zjistili podobnosti.
Nezkoumali jsme dalšíokolnosti, které by mohly ovlivnit
kvalitu kresby a písma. Výzkum isme realizovali v období
záÍí-prosinec 2oI2.
Nyní vám představíme několik ukázek. Podotýkám'
že jde ien o malý zlomek, a to konkrétně o žákyprvního
ročníku.
Peťko
r
l
:
r
r
r
r
l
Chlapec, navštěvoval mateřskou školu.
TVar písma je nepřiměřený kresba obsahuje postavy'
které jsou vzhledem k věku nepřiměřené.
Velikost písma nepřiměřená, problémy s velikostí,
kresba - velikost postav Ie nepřiměřená formátu.
Úměrnost - v písmu se vyskytují problémy ve vztahu
velkého a malého písmena, poměr figur a plochy
v kresbě je problematický.
Sklon písma nepřiměřený kresba mírně nakloněná'
coŽ považuieme za přiměřené.
Hustota a rytmizace písma nepřiměřená, kompozice
nepřiměřená.
JednotaŽnost písma nezachována, v kresbě vedená linie
neplynulá.
Estetičnost v písmu nezachována, v kresbě problematická.
Ninka
Písmo i kresba úhledné'velmi čisté'aŽnezajímavé.
gla.r*'.*tÍÉ* x$r!r*, tcga*"srg*<;9ě-<rýě::'
*
4. ,úilh
,,:\
CI
q
@
' íýl*]\
w"{/
@
fuo
&#
L\I.
@@
@E
4 u;Lu
PEKNÁ ÚPffÁVA
l
částečnézávéry a z nich rlypIývaiící možnosti
Mohli bychom konstatovat, že problémy, které dítě má při
rnÍtvarném zobrazování se proieví i v písmu. Tedy pokud
má dítě problém při zobrazovánízákladních znaků lidské
postavy, pravděpodobně bucje mít problémy i při psaní
tvarů písmen apod.
Jednoznačně se prokázalo, že existuie kvalitativnívztah
mezi dětskou kresbou a počátečnímpísmem.
HovořímeJi o vztahu kresby a písma a o tom, že se písmo
vynořuje z kresby, vidíme pozitivní moŽnosti v tom, aby se
věnovala pozornost rozvíjení grafomotorických dovedností
a širokému spektru v.ýtvarných a grafických ěinností.
Během nácviku a diagnostiky sleduieme pohyb zleva
doprava, snažímese o stálý kontakt dítěte s kreslicÍm
materiálem a plochou formátu, na který se grafická
stopazaznamenává.
5.
polohu pro malování.
Y této tázi doporučujeme nácvik neien
jednou rukou, dominantní, ale oběma rukama naráz'
U dětÍ staršítropředškolního věku můžemepostupně
Měli bychom procvičovat iednotlivé grafické vzory postupně podle jeiich náročnosti a se zachováním směru,
v |akém se mají kreslit.
V závěrečné fázi iednotliých cvičenínení vhodné po-
zmenšovat formát, avšak formát menšínež A.3 nedopo-
ručui eme _ Ize jej zvolit j en ve výj imečných případech
na individuální práci dÍtěte. Ze svislé polohy se orientujeme na vodorovnou polohu s opřením ruky o podložku' V této fázi ie důležitéorientovat se na správné sezení
dÍtěte a správný nácvik drženíkreslicího materiálu.
a
2.
užívatpracovní listy
byt volně položena na psací desce a svírat praý úhel.
Úehop kresticího materiátu
Psací prostředek držíprvní třl plsty domlnantní ruky:
palec, ukazováček a prostředníček. Palec
mírně
ohnutý
ie
přidržuje psací prostředek zptavéstrany shora.
Ukazováček by měl přečnívat nad palcem a směřovat
k hrotu. Prostředníček
iej přidržui ezpÍavaprvním
článkem. Poslednídva prsty isou mírně ohnuté dovnitř
dlaně a lehce se dotýkaiÍ.
4.
a
Gtaflcký materlál
U mladšíchdětí doporučujeme volit objemnější grafický
materiál, aby iej mohly dobře uchopit. Vhodný
ie
materiál, který zanechává měkkou, širšístopu.
Doporučujeme měkké voskové bloky, tabulky křídy
a šhoké pastely.
Pro děti staršítto předškolnÍho věku postupně přidáváme různégrafické materiály, např' tužky 4-68, uhel,
suchý pastel, barevnou i černou fuš, špejle, dřívka,
barvičky Progresso' křídy. Pro cílenégrafomotorické
cvičenínedoporučujeme používat fix, protože dítě
nemusí v}rrrinout přiměřený tlak na podloŽku.
Jedinou
výiimku tvoří nácvlk bodu, kdy ie fix vhodný protože
dítě vidí svůi ýtvor dostatečně zřetelně.
předkreslenýmivzoty
a
linkami.
vzorech bývá zanechávaná stopa Kečovitá, dítě se soustředí na iinou část pracovního listu (předkreslený vzor).
Vhodné isou větší formáty pracovních listů, na nichž
dÍtě na základě pohybového a sluchového zážitkupracuje s daným grafickým vzorem.
Formáý menšÍ neŽ .A4 s různými vzory, které dítě doplňuje, doporučuieme ien velmi individuálně aažpotě,
co dítě prošlo všemi doporučen)Ími cvičenÍmi, držÍ
grafický materiál uvolněně a zanechávaná grafická
stopa ie iistá a plynulá.
Systematická a cílená cvičení,vnichž je propoien pohyb
se sluchem a zrakem, rozvÍiejí grafomotorické dovednosti dětí předškolního věku, zároveň posiluií
iemnou
motoriku, zlepšují psychiku dÍtěte, podporují tvořivost
a myšlení, zlepšuií prostorovou orientaci a ulehčuiídětem začátky psaní v prvním ročníkuzákladní školy.
Správné sezení
Děti by si měly v mateřské škole bezpodmínečněosvojit
správné sezení' aby je v prvnÍ ročnÍkuzákladní školy
měly již dostatečně zafixované' Doporučuieme, aby
učitelka sledovala u dětí sezení na celém sedadle, nejen
na ieho okraji. Chodidla by měla celou plochou spočívat
na podlaze. Taková poloha je dostatečně stabilní.
Velmi důležiýie správnýúchop kreslicítro materiálu'
Základem správného drženítužky či pera je úplná volnost svalstva horní končetiny.
s
Takoý druh pracovního listu dítě omezuie, v grafických
Sezeníby nemělo být strnulé a násilné, protože by pak
mohlo dítě vyčerpávat' Trup by měl být mírně nakloněný ale hrudník by se neměl doýkat stolu. Předloktí maií
3.
Graflcké vzory
Pro zachování postupnosti a přiměřenosti
|e vhodné
postupovat od bodu přes horizontální, vertikátní llnie,
lomené linie, kříženélinie k oblouku, oválu a kruhu.
6.
Výtvarné člnnostl
Jeiich cÍlem je umožnit dítěti vnímat sebe sama a prostřednictvím sebe pozorovat okolÍ, okolní svět, klást si
otázky, hledat informace v oblasti v'.ýtvarného umění
ýtvarné kultury, ale zároveň nacházet odpovědi.
a
Maií tvůrci pomoci systematicý zpracovávat vlastní
zkušenosti.
Št<ota|e 1eonou z nejdůležitěišíchzkušeností v životě dítěte.
Nové požadavky, které na ně klade v oblasti učení,udržovánípozornosti a zapo|ení se do kolektiw,
isou pro dÍtě
náročné.Prvrrí kontaký se školou fudížmohou být pro dítě
příiemnéi nepříjemné. Vzpomínky na úspěchy a selhání
v dětstvÍ však člověka provázejípo celý život a někdy trvá
celé roky, než se překonaií důsledky špatnéhozačátku.
Dítě by mělo v prvních letech školnídocházky prožívat
úspěchy' dftynimž si uper'níkladnýpostoi ke škole.
Proto ie vhodné zabýrat se i problematikou kresby a psanÍ,
abychom dokázali dítěti pomoci při řešeníieho připádn1ich
problémů.
ů\
Autorka působína katedře ýtvarné
ýchovy
Pedagogické fakulý Univerziý Komenského v Bratislavě