Sborník - Vysoká škola Karla Engliše

Sbornı́k
Conference Proceedings
9. mezinárodní vědecká konference
9𝑡ℎ International Scienti ic Conference
CM
Crisis Management
BEZPECNOST REGIONU
REGIONS SAFETY
poř ádanou
held on
21. až 22. č ervna 2016
21 and 22 June 2016
Konference se koná v Brně pod zá š titou
The Conference is Being Held Under the Auspices of
hejtmana Jihomoravské ho kraje
JUDr. Michala HASKA,
Governor of South Moravia Region,
ná mě stka generá lnı́ho ř editele HZS CR
brigá dnı́ho generá la Ing. Miloš e SVOBODY,
Vice – General Director of Fire Rescue Service,
rektora Vysoké š koly Karla Engliš e, a. s.
doc. JUDr. Zdeň ka KOUDELKY, Ph.D.,
Rector of Karel Englis College, Inc.
Brno : Vysoká š kola Karla Engliš e, a. s.
© Rudolf Horá k, Rudolf Schwarz, 2016
ISBN 978–80–86710–87–7
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
Pořadatelé konference
Conference Officials
Krajský ú ř ad
Jihomoravské ho kraje
Generá lnı́ ř editelstvı́
HZS CR
Vysoká š kola
Karla Engliš e, a. s., Brno
Regional Of ice of
the South Moravia region
General Directorate
of Fire Rescue Service
http://www.hzscr.cz/
Karel Englis College,
Inc., Brno
http://www.vske.cz/cz
http://www.kr-jihomoravsky.cz/
Sekce konference
Conference Sec ons
Bezpečnost při zajišťování rozvoje regionů
Safety in ensuring regional development
Ochrana obyvatelstva v obcích a regionech
Civil Protec on in municipali es and regions
Bezpečnostní výzkum a jeho výsledky
Security research and its results
Modelování situací při mimořádných událostech
Modelling ac vi es in emergencies
3
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
Realizační tým
Organiza onal Team
Vedoucí manažer konference
Chief Manager of the Conference
doc. Ing. Rudolf HORAK, CSc.
Vysoká š kola Karla Engliš e, a. s., Brno
e-mail: [email protected]
tel.: 420 774 620 106
Assoc. Prof. Rudolf HORÁK, PhD.
Karel Englis College, Inc., Brno
e-mail: [email protected]
tel.: 00420 774 620 106
Zástupce vedoucího manažera konference
Vice–Chief Manager of the Conference
Mgr. Martin KONICEK
vedoucı́ odboru, bezpeč nostnı́ ř editel,
krajský ú ř ad Jihomoravské ho kraje
e-mail: konicek.mar [email protected]
tel.: tel: 00420 731 623 802
MA Martin KONÍČEK
Head of Department
Security Director
Regional Of ice of
the South Moravian Region, CZ
Členové realizačního týmu
Members of Organizing Team
JUDr. Jarmila VASULKOVA, VSKE, a. s., Brno
RNDr. Rudolf SCHWARZ, CSc., VSKE, a. s., Brno
Ing. Petr HORAK , EXPOHOUSE, Brno
Dr. Jarmila VAŠULKOVÁ, Karel Englis College, Inc., Brno
Dr. Rudolf SCHWARZ, PhD., Karel Englis College, Inc., Brno
Ing. Petr HORÁK , EXPOHOUSE, Brno
4
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
Mezinárodní vědecký programový výbor
JUDr. Michal HASEK
hejtman Jihomoravské ho kraje, CR;
Dr. Erwin PROLL
Zemský hejtman Dolnı́ho Rakouska;
brigá dnı́ generá l Ing. Miloš SVOBODA
ná mě stek generá lnı́ho ř editele HZS CR;
doc. JUDr. Zdeně k KOUDELKA, Ph.D.
rektor, VSKE, a.s., CR;
Dr.h.c. prof. Inž . dr. Petar KOLEV, PhD.
rektor, Vysoká š kola dopravnı́, So ia, Bulharsko, (BG);
Mgr. Barbora NOVOTNA BREZOVSKA Ph.D.
PSPC, VSKE, a.s., CR;
prof. Ing. Zdeně k DVORAK, Ph.D.
dě kan FBI, ZU v Zilině , Slovenská republika (SR);
prof. MUDr. Petro ZAMIATIN, PhD.
Institute of NAMS, Ukraine (UK);
prof. inž . Jaroslav VYKLJUK, DrSc.
prorektor, Bukovinská univerzita, Cernivci, UK;
prof. Inž . Dr. Daniela TODOROVA, PhD.
prorektorka, Vysoká š kola dopravnı́, So ia, Bulharsko;
prof. Ing. Zoran CEKEREVAC, PhD.
prorektor, Univerzita UNION Nikola Teslu, Beograd, Srbsko;
prof. dr Zelimı́ir KESETOVIC, PhD.
prodě kan Fakulta bezpeč nosti Univerzity Beograd, Srbsko;
prof. Ing. Zenon ZAMIAR, PhD.
Fakulta bezpeč nosti, Vojenská vysoká š kola pozemnı́ho vojska, Wroclaw, Polsko;
doc. Ing. Ladislav NOVAK, PhD.
FBI ZU v Ziline, SR;
prof. Ing. Ladislav SIMAK, PhD.
vedoucı́ katedry krizové ho managementu, FBI, ZU SR;
doc. Ing. Stanislav FILIP, PhD.
prorektor, VS EMVS v Bratislavě , SR;
prof. Ing. Vladimı́r KLABAN, CSc.
rektor Raš ı́novy vysoké š koly, CR;
5
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
prof. MUDr. Leoš NAVRATIL, CSc.
Fakulta biomedicı́nské ho inž ený rstvı́, CVUT Kladno, CR;
Ing. Jiř ı́ HALASKA, Ph.D.
prodě kan, FBMI, CVUT Kladno, CR;
JUDr. Zdeně k DUFEK
ř editel Centra AdMaS VUT v Brně , CR;
doc. Ing. Tomas APELTAUER, PhD.
Centrum AdMaS VUT v Brně , CR;
plk. Ing. Ladislav GELETA
ř editel MV–GR HZS–SVZ BRNO, CR;
plk. Ing. Mgr. Rostislav RICHTER
ř editel MV–GR HZS–IOO Lá zně Bohdaneč , CR;
Mgr. Martin KONICEK
vedoucı́ odboru, bezpeč nostnı́ ř editel, krajský ú ř ad Jihomoravské ho kraje;
Ing. Zdeně k KOPECKY, Ph.D.
ř editel IKM, Vysoká š kola ekonomická v Praze, CR;
plk. Mgr. Bohumı́r MARTINEK, PhD.
Sdruž enı́ hasič ů Cech, Moravy a Slezska, CZ;
prof. Dr. Iryna A. MARKINA
prorektorka, Ná rodnı́ technická univerzita Jurie Kondratč uka, Poltava Ukrajina, UA;
prof. dr. hab. Ing. Tadeusz LECZYKIEWICZ
Wyzsza Szkola Bankowa w Poznaniu, Polska, PL;
doc. Ing. Pavel ZAHRADNICEK, Ph.D.
VSKE, a.s., CR;
Ing. Lenka DANIELOVA, Ph.D.
ICV Mendelovy univerzity v Brně , CR;
doc. Ing. Rudolf HORAK, CSc.
Ustav prá va a bezpeč nosti, VSKE, a.s., CR;
6
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
Interna onal Steering Commi ee
JUDr. Michal HASEK
Governor of South Moravia Region, Czech Republic (CZ);
Dr. Erwin PROLL
Governor of Lower Austria;
Brigadier General Dipl. Eng. Miloš SVOBODA
Vice–General Director of Fire Rescue Service, CZ;
Assoc. Prof. JUDr. Zdeně k KOUDELKA, PhD.
rector of the Karel Englis College, Inc., CZ;
Dr.h.c. prof. Dipl. Eng. dr. Petar KOLEV
rector, the College of transport, So ia, Bulgaria, (BG);
Prof. Ing. Zdeně k DVORAK, Ph.D.
dean, Faculty of Special Engineering, University of Žilina , SK;
Prof. MUDr. Petro ZAMIATIN, PhD.
Institute of NAMS, Ukraine (UA);
Prof. Dipl. Eng. Jaroslav VYKLJUK, DrSc.
vice–rector, Bukovinska univerzita, Černivci, UA;
Prof. Dipl. Eng. Dr. Daniela TODOROVA
vice–rector, College of transport, So ia, BG;
Prof. Dipl. Eng. Zoran CEKEREVAC, PhD.
vice–rector, Univerzity UNION of Nikola Teslu, Beograd, Serbia;
Prof. Dr. Zelimı́ir KESETOVIC, PhD.
vice–Dean, Safety Faculty, Beograd Univerzity, Serbia;
Prof. Dipl. Eng. Zenon ZAMIAR, PhD.
Safety Faculty, Military College of Ground Forces, Wroclaw, Poland (PL);
Assoc. Prof. Dipl. Eng. Stanislav FILIP, PhD.
vice–rector, Economics and Management College of Public Administration in Bratislava, SK;
Prof. Dipl. Eng. Vladimı́r KLABAN, PhD.
rector, College of Rašín, CZ;
Prof. MUDr. Leoš NAVRATIL, PhD.
leader, Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Kladno, CZ;
MA. Barbora NOVOTNA BREZOVSKA, PhD.
vice–rector Karel Englis College, Inc., CZ;
Prof. Dipl. Eng. Ladislav SIMAK, PhD.
Leader, Department of Special Engineering, University of Žilina , SK;
7
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
Assoc.Prof. Dipl. Eng. Ladislav NOVAK, PhD.
Department of Special Engineering, University of Žilina , SK;
Ing. Jiř ı́ HALASKA, Ph.D.
vice–dean, Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Kladno, CZ;
JUDr. Zdeně k DUFEK
leader, Center of Science and Research Institutions (AdMaS), Tecnical University in Brno, CZ;
Assoc. Prof. Dipl. Eng. Tomas APELTAUER, PhD.
Center of AdMaS, Tecnical University in Brno, CZ;
Col. Dipl. Eng. Rostislav RICHTER
Director, Population Protection Institute in Lázně Bohdaneč, CZ;
Mgr. Martin KONICEK
Head of Department, Security Director, Regional Of ice of the South Moravian Region, CZ;
Dipl. Eng. Zdeně k KOPECKY, PhD.
Director of the Crisis Management Institute, University of Economics in Prague, CZ;
Dipl. Eng. Lenka DANIELOVA, Ph.D.
ICV Mendel University in Brno, CZ;
Prof. Iryna A. MARKINA,PhD.
vice–rector on scienti ic and pedagogical work and international collaboration, Poltava National
Technikal Yurii Kondratuyk University, UA;
Assoc. Prof. Dipl. Eng. Pavel ZAHRADNICEK, PhD.
Karel Englis College, Inc., CZ;
Col. Dipl. Eng. Ladislav GELETA
Director, Fire Rescue Service Institute, CZ;
Prof. dr. hab. Ing. Tadeusz LECZYKIEWICZ
Wyzsza Szkola Bankowa w Poznaniu, PL;
Col. MA. Bohumı́r MARTINEK, PhD.
Fire Fighters Association of Bohemia, Moravia and Silesia, CZ;
Assoc. Prof. Rudolf HORAK, PhD.
Justice and Security Department, Karel Englis College, Inc., CZ;
8
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
Vážené dámy, vážení pánové,
té ma letoš nı́ konference Bezpeč nost regionů souvisı́ s aktuá lnı́m dě nı́m na již nı́ Moravě , v Ceské
republice, na naš em kontinentě i celé m svě tě . Druhé desetiletı́ naš eho stoletı́ a celosvě tová globalizace klade př ed př edstavitele regionů , stá tů i nadná rodnı́ch uskupenı́ nové a dosud nepoznané
vý zvy v ř adě oblastı́. Oblast bezpeč nosti patř ı́ mezi ně na prvnı́m mı́stě .
Zatı́mco v minulý ch letech jsme se opakovaně a vž dy ú spě šně vypoř ádali s povodně mi, v roce
2014 a poté i v loň ské m roce jsme museli ř eš it problé m sucha. Nezá važ ně jš ı́m bezpeč nostnı́m
fenomé nem se vš ak stala v uplynulé m obdobı́ migrač nı́ krize, která zdaleka nenı́ u konce.
Tato situace nenı́ jednoduchá a jednoduchá nejsou ani ř eš enı́. Je jasné , ž e evropská politika multikulturalismu selhá vá . Společ nost, př edstavitelé stá tů nejsou jednotnı́ v ná zorech ani postupech,
jak tuto krizi ř eš it.
V zá vě ru loň ské ho roku jsme na zasedá nı́ Asociace krajů spolu s ostatnı́mi kolegy hejtmany
zač ali př ipravovat společ ný projekt, který jsme pracovně nazvali Bezpeč né Cesko. Jde o dlouhodobě jš ı́ myš lenku, která vychá zı́ z už provedený ch cvič enı́ Blackout. Bezpeč nost př itom nebereme
v ú zké m slova smyslu např ı́klad př i zabezpeč enı́ stá tnı́ hranice nebo zabezpeč enı́ veř ejné ho poř ádku a bezpeč nosti obč anů . Pro ná s je to š iroký pojem, který zahrnuje otá zku energetické bezpeč nosti tý kajı́cı́ se vš ech druhů energiı́ vč etně např ı́klad ochrany vodnı́ch zdrojů .
Je pro ná s klı́čové , ž e dojde nejen k zanalyzová nı́ aktuá lnı́ch sil a prostř edků , ale Asociace krajů zá roveň vyš le smě rem k vlá dě signá l o př ı́padný ch změ ná ch v legislativě v krizové m zá konu,
v energetické m zá konu a př ı́padně v dalš ı́ch prá vnı́ch př edpisech Ceské republiky. To je vě c trvalá , nijak ovlivně ná krajský mi volbami. Jde ná m o systé m jako celek, kompetence krajů a hejtmanů .
Bezpeč ný kraj tvoř ı́ zá klad bezpeč nosti země . Hejtmani ze zá kona majı́ svou nezastupitelnou
roli ř ı́dit zač átek jaké koliv krize tak, aby obč any jejich kraje zasá hla co nejmé ně . Je tř eba př edevš ı́m prozkoumat, zda kapacity integrované ho zá chranné ho systé mu, který má kaž dý hejtman
k dispozici, jsou dostateč né , aby hrozby, které umı́me identi ikovat, byli schopni ř eš it s minimá lnı́mi ztrá tami pro kraje. Je potř eba př ijı́t s ná vrhy na změ nu legislativy. Už dnes je zř ejmé , ž e ne
vš echny odpovı́dajı́ pož adavků m dneš nı́ doby.
Co se tý če př ipravenosti Jihomoravské ho kraje, jsem př esvě dč ený, ž e slož ky integrované ho zá chranné ho systé mu jsou př ipraveny nadstandardně k ř eš enı́ rů zný ch krizový ch situacı́, jako jsou
např ı́klad př ı́rodnı́ katastrofy č i prů myslové havá rie. Spı́še je potř eba systé mová změ na. Klı́čovou
roli zde má primá rně stá t, vlá da — regiony jsou jen podpů rnou slož kou.
Na již nı́ Moravě jsme dnes př ipraveni perfektně dı́ky nový m vý jezdový m stanoviš tı́m, dı́ky investicı́m kraje do systé mu zdravotnické zá chranné služ by. Poř ı́dili jsme novou techniku, reagujeme velmi rychle. Potř ebujeme ješ tě s vlá dou vyř eš it pro př ı́štı́ rok způ sob fungová nı́ a zajiš tě nı́
letecké zá chranné služ by.
V té to oblasti platı́ obzvlá š tě – kdo je př ipraven, nenı́ př ekvapen. Vě řı́m proto, ž e konference Bezpeč nost regionů př inese cenné podně ty a impulsy. Dě kuji organizá torů m a př eji př ı́jemně
a už iteč ně strá vené dva dny na již nı́ Moravě , nejkrá sně jš ı́m kraji Ceské republiky.
JUDr. Michal Hašek
hejtman Jihomoravské ho kraje
a př edseda Asociace krajů CR
9
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
Vážení čtenáři,
9. vě decká meziná rodnı́ konference byla tematicky zamě řena na bezpeč nost regionů .
V rá mci tohoto té matu byla v jednotlivý ch sekcı́ch ř eš ena té mata: bezpeč nost př i zajiš ťová nı́ rozvoje regionů , ochrana obyvatelstva v obcı́ch a regionech, bezpeč nostnı́ vý zkum
a jeho vý sledky, modelová nı́ situacı́ př i mimoř ádný ch udá lostech. Z ná zorů jednotlivý ch
diskutujı́cı́ch vyplý vá , ž e bezpeč nost, obrana stá tu, ochrana obyvatelstva a ž ivotnı́ho prostř edı́ je plně nı́ zá kladnı́ch povinnostı́ stá tu s podı́lem vš ech institucı́, orgá nů , organizacı́,
prá vnický ch a podnikajı́cı́ch fyzický ch osob a obyvatelstva. To je také rozpracová no v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s vý hledem do roku 2030. Z vě tš iny př ı́spě vků
vystupuje do popř edı́ zá kladnı́ myš lenka k ochraně obyvatelstva (dá le také OOb), která
je de inová na jako š iroká „multiresortnı́“ disciplı́na, kterou nenı́ mož né vysvě tlovat a ř eš it jen jako plně nı́ ú kolů civilnı́ ochrany. OOb v souč asné m pojetı́ je zamě řena na plně nı́
ú kolů v oblasti plá nová nı́, organizová nı́ a vý konu č innostı́ za ú č elem př edchá zenı́ vzniku
mimoř ádný ch udá lostı́ (MU), zajiš tě nı́ př ipravenosti ke zvlá dá nı́ MU a č innostı́ za krizový ch stavů .
Autoř i př ı́spě vků vychá zeli z charakteristiky pojmu bezpeč nost obyvatelstva, která je
chá pá na jako souhrn opatř enı́ k zajiš tě nı́ vnitř nı́ bezpeč nosti a poř ádku ve stá tě , k zabezpeč enı́ respektová nı́ listiny lidský ch prá v a svobod obč anů a demokratické ho zř ı́zenı́. Je ji
mož no také chá pat jako proces založ ený na zvyš ová nı́ vzdě lanosti, schopnostı́ a př ipravenosti zainteresovaný ch slož ek k plně nı́ ú kolů k ochraně lidı́ a jejich majetku. Do naplně nı́
tohoto pojmu, kromě jiné ho také spadá varová nı́ a poskytová nı́ potř ebný ch informacı́, zapojenı́ obyvatelstva do zvyš ová nı́ schopnostı́ vlastnı́ sebeochrany s aktivnı́m zapojenı́m
prá vnický ch a podnikajı́cı́ch fyzický ch osob, ukrytı́, individuá lnı́ ochrana, evakuace, dekontaminace, nouzové př ež itı́ a humanitá rnı́ pomoc.
Pojem bezpeč nost se vá ž e k pojmu bezpeč nostnı́ prostř edı́ a z toho vyplý vajı́cı́ př ı́padné
ohrož enı́ obyvatelstva. Bezpeč nost vž dy vystupuje do popř edı́, když se cı́tı́me ně čı́m nebo
ně ký m ohrož eni a bý vá použ ıv́ á n v rů zný ch souvislostech a v rů zný ch vý znamech.
Na konferenci byla tato oblast ř eš ena v rozmanitý ch formá ch a s doporuč enı́m na využ itı́ rů zný ch metod, prostř edků a ná strojů na jejı́ zdokonalenı́.
Pro ř eš enı́ vš ech té mat bylo vytvoř eno vhodné konferenč nı́ prostř edı́. Také uveř ejně nı́
př ı́spě vků př iná š ı́ mož nosti pro praktické využ itı́, srovná vá nı́ a posouzenı́ rů zný ch ná zorů .
Dě kuji organizá torů m konference za jejı́ př ı́pravu a vš em ú č astnı́ků m konference za aktivitu v jejı́m prů bě hu.
doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
rektor Vysoké š koly Karla Engliš e, a. s.
10
Regions Safety
Bezpeč nost regionů
21. 6. 2016
Program 21. června 2016 — Programme 21𝑡ℎ June 2016
Plenární jednání — Plenary Sessions
Moderátoři — Moderators
doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc. Vysoká š kola Karla Engliš e, a. s., CZ
Ing. Lenka DANIELOVÁ, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně , CZ
10:00
Zahájení konference
Opening a Conference
doc. Ing. Rudolf HORAK, CSc.
Vysoká š kola Karla Engliš e, a. s. (VSKE), Ceská republika (CZ)
10:10
Reš enı́ bezpeč nosti v Jihomoravské m kraji
Solution of safety in South Moravian region
JUDr. Michal HASEK
hejtman Jihomoravské ho kraje, CZ
10:25
Bezpeč nost Zlı́nské ho kraje
Safety of Zlin region
MVDr. Stanislav MISAK
hejtman Zlı́nské ho kraje, CZ
10:40
Změ ny azylové ho prá va
Changes in asylum law
doc. JUDr. Zdeně k KOUDELKA, Ph.D.
rektor VSKE, a. s., CZ
10:55
Audit ná rodnı́ bezpeč nosti
Audit of National Security
plk. v.v. Ing. Ivan KOLENAK
MV – GR HZS CR, CZ
11:10
Bezpeč nostnı́ hrozby v Srbsku
Security threats in Serbia
prof. Dr. Zelimı́r KESETOVIC
Fakulta bezpeč nosti Univerzity Beograd, Srbsko
11:25
Centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia – ná stroj verejnej sprá vy
na zmierň ovanie ná sledkov sociá lnych krı́zový ch stavov obyvateľstva
Center concentrated at the social security – public administration tools to mitigate the social status of the population in the social crisis
doc. Ing. Stanislav FILIP, PhD.
prorektor, Vysoká š kola ekonó mie a manaž mentu verejnej sprá vy
v Bratislave, Odbor krı́zové ho riadenia a bezpeč nosti, SK
11
9
21. 6. 2016
International Scienti ic Conference
9. meziná rodnı́ vě decká konference
11:40
Bezpeč nostnı́ inž ený rstvı́
Safety Engineering
prof. Ing. Zdeně k DVORAK, PhD.
dě kan, Fakulta, bezpeč nostnı́ho inž ený rstvı́ (FBI), ZU v Ziline, SK
11:55
Charakter smrtelný ch ná sledků traumat př i dopravnı́ch nehodá ch v regionu
Charkov
The character features of fatal traumas in road accidents in Kharkov region
prof. Ing. Valeriy BOYKO, Dr.Sc.
Director of GI “Zaitcev V.T. Institute of General and Urgent Surgery
of NAMS of Ukraine”, Kharkov, Ukraine (UY)
12:10
Security Operation center – co to je a hlavně co to nenı́!
Security Operation Centers – what is it and most importantly what it is not!
Ing. Luká š PRIBYL
Axenta, a. s., Brno, CZ
12:25
Zá tě žový test jako efektivnı́ způ sob zvý šenı́ př ipravenosti na krizové situace
The stress test as an effective way to increase preparedness for emergency situations
Ing. Jaroslav PEJCOCH
T–Soft, a. s., Praha, CZ
12:40 Oběd — Lunch
Bezpečnost při zajišťování rozvoje regionů — Safety in ensuring regional
development
Moderátor — Moderator
doc. Ing. Pavel ZAHRADNÍČEK, CSc. VSKE, a. s., CZ
13:45 Vliv komunikace na lidské chová nı́ v krizový ch situacı́ch
The impact of communication on human behaviour in crisis situations
Mgr. Barbora NOVOTNA BREZOVSKA, Ph.D.
prorektorka VSKE, a. s., CZ
14:00 Environmentá lna bezpeč nosť regió nov EU: invá zne druhy
Environmentalsecurity of EU regions: invasivespecies
prof. Ing. Pavol ELIAS, PhD.
Slovenská poľnohospodá rska univerzita v Nitre, SK
12
Regions Safety
Bezpeč nost regionů
21. 6. 2016
14:15
Hodnotenie regioná lnej bezpeč nosti
Regional Security Assesment
prof. Ing. Ladislav HOFREITER, CSc.
ZU v Ziline, (FBI), SK
14:30
Bezpeč nost „SMART CITIES“
SMART CITIES safety
Ing. Jan PROCHAZKA, Ph.D.
CVUT v Praze, Fakulta dopravnı́, CZ
14:45
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
doc., Ing. Jaroslav BLAHA, CSc.
Vysoká š kola inanč nı́ a sprá vnı́, z. u. Praha, CZ
15:00
E–call př ipravenosti z pohledu legislativy
E–call preparedness in terms of legislation
JUDr. Jana MORAVCIKOVA
Ministerstvo dopravy, vý stavby a regioná lneho rozvoja, Slovensko (SK)
15:15
Dosavadnı́ vý sledky implementace vlá dnı́ koncepce př ı́pravy obč anů k obraně
stá tu (POKOS)
Implementation of the government’s concept for national defence citizens preparing and their results, so far
Ing. Ivan GERHAT
SOPS MO CR, CZ
15:30
Vě decké problé my v krizové m managementu
Scienti ic problems in crisis management
doc. Ing. Ladislav NOVAK, PhD.
Zilinská univerzita v Ziline, FBI, SK
15:45
Podlimitnı́ zdroje ohrož enı́
Sublimit threat sources
kpt. Ing. Olga PICHOVA
MV–GR HZS CR, CZ
16:00 Přestávka — Coffee break
13
9
21. 6. 2016
International Scienti ic Conference
9. meziná rodnı́ vě decká konference
Ochrana obyvatelstva v obcích a regionech — Civil Protec on in
municipali es and regions
Moderátoři — Moderators
Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D. Univerzita obrany, CZ
doc. Ing. Ladislav NOVÁK, PhD. FBI, Zilinská univerzita v Zilině , SK
16:15 Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na ú zemnı́ plá nová nı́ a stavebnı́
ř ı́zenı́
Report on the protection state of the population in relation to territorial planning
and construction management
pplk. Ing. Jiř ı́ ROSENKRANZ
MV–GR HZS CR
16:30 Analý za ú razů a dynamiky mortality př i dopravnı́ch nehodá ch ve stř ednı́ a vý chodnı́ Evropě
The analysis of injuries and mortality dynamics in road accident in regions of the
central and eastern Europe
Prof. MUDr. Petro ZAMYATIN, Dr.Sc., Prof. Valeriy Boyko, Dr.Sc.
Institute of General and Urgent Surgery, Kharkov, Ukraine (UY)
Nadiya Duvrovina, CSc.
University of Bratislava, SK
Denis Zamiatin
Kharkiv National Medical University,UY
Prof. Alexander Gurov, Dr.Sc.
Medical Academy, UY
Tetyana Nestorenko, CSc.
Berdyansk State Pedagogic University, UY
16:45 Sı́řenı́ tě žké ho plynu př i mimoř ádný ch udá lostech
Heavy Gas Dispersion in Emergency Situation
RNDr.Veronika PAUCOVA, Ph.D., Ing. Vladimı́r FISER
UJV Rež , a. s., CZ
17:00 Dô sledky extré mneho poč asia a ich dopady na zraniteľnosť spoloč nosti
Effects of extreme weather events and their impacts on societal vulnerability
Ing. Má ria LUSKOVA, PhD.
Zilinská univerzita v Ziline, SK
17:15 Vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany na zá kladnı́ch š kolá ch
Education in the area of security and state defence at elementary schools
Ing. Miroslav JURENKA, Ph.D.
Univerzita obrany, Brno, CZ
14
Regions Safety
Bezpeč nost regionů
21. 6. 2016
17:30
Vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti ve zdravotnictvı́
The education experts in the ield of safety in healthcare
MUDr. Josef STOREK, Ph.D., Mgr. Renata HAVRANKOVA, Ph.D.
Institut postgraduá lnı́ho vzdě lá vá nı́ ve zdravotnictvı́ Praha, CZ
17:45
Analý za souč asné ho stavu vzdě lá vá nı́ dospě lý ch pro ochranu obyvatelstva CR
Current state analysis of adult education for the population protection in the
Czech Republic
PaedDr., Ing. Jan ZELINKA
UJAK Praha, CZ
18:00
Př ı́prava krizový ch š tá bů – cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ s využ itı́m simulace
SIMEX
Ing. Marta SPALENKOVA
Krajský ú ř ad – Jihoč eský kraj, CZ
18:15
Krizová př ipravenost obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́
Re lection on what does emergency preparedness mean for municipalities with
extended powers?
Ing. Františ ek KOVARIK
MV–GR HZS CR – Institut ochrany obyvatelstva
18:30
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50
let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
Ing. Eva JILKOVA, Ph.D., Ing. Lenka BRIZGALOVA, Ph.D.
Moravská vysoká š kola Olomouc, o.p.s., CZ
18:45
Mož nosti zapojenı́ veř ejnosti do prevence ekologický ch havá riı́ v CR
Possibilities involve the public to the prevention of environmental accidents in
the Czech Republic
Ing. Antonı́n DVORAK
VSE v Praze, CZ
19:00 – 21:00 Společenský večer — Social evening
15
9
22. 6. 2016
International Scienti ic Conference
9. meziná rodnı́ vě decká konference
Program 22. června 2016 — Programme 22𝑡ℎ June 2016
Bezpečnostní výzkum a jeho výsledky — Security research and its results
Moderátoři — Moderators
doc. Ing. Jaroslav DOČKAL, CSc.
VSKE, a. s., CZ
doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc. VSKE, a. s., CZ
8:45 Co ná m př iná š ı́ Rá mec ze Sendai a aktivity UNISDR po 3. Svě tové konferenci
ke sniž ová nı́ rizik katastrof
Whot brings Sendai Framework and UNISDR activities after 3rd WCDRR
prof. Ing. Pavel DANIHELKA, CSc.
Fakulta bezpeč nostnı́ho inž ený rstvı́, VSB TU Ostrava, CZ
9:00 Vý zkum a vý voj ově řený ch modelů pož áru a evakuace osob a jejich praktická
aplikace př i posuzová nı́ pož árnı́ bezpeč nosti staveb
Research and development of validated models of ire and evacuation and their
practical application in ire safety of buildings
Ing. Kamila CABOVA, PhD., Ing. Luká š BLESAK, PhD.,
prof. Ing. Františ ek WALD, PhD.
CVUT v Praze, Fakulta stavebnı́, CZ
9:15 Uč inky zná mý ch forem improvizovaný ch vý buš ný ch zař ı́zenı́ využ ıv́ ajı́cı́ch domá cky vyrobené vý buš niny
Effects of well–known forms of improvised explosive devices using home – made
anfo explosives
Ing. Zuzana ZVAKOVA
Zilinská univerzita v Ziline, FBI, SK
9:30 Spolurá ce bezpeč nostnı́ch systé mů
Cooperation security systems
doc. Ing. Jaroslav DOCKAL, CSc.
VSKE, a. s., CZ
9:45 Experimentá lne skú manie systé mov video detekcie pohybu
Experimental research of video motion detection systems
Martin DUROVEC
Zilinská univerzita v Ziline, FBI, SK
10:00 Vliv sektoru pojiš ťovnictvı́ na hospodá ř ský rů st v Polsku
The in luence of the insurance sector on economic growth in Poland
Dr. Jarosław Wenancjusz PRZYBYTNIOWSKI
Uniwersytet Jana Kochanowskiego w Kielcach Institute of Management
Mgr. Wioletta Magdalena PACHOLARZ
European Business Club Association e. V., Castel Oedheim
16
Regions Safety
Bezpeč nost regionů
10:15
22. 6. 2016
KISKAN jako ná stroj pro vzdá lené ř ı́zenı́ krı́zový ch situacı́
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situations
prof. Ing. Zdeně k DVORAK, PhD.
Zilinská univerzita v Ziline, FBI
Ing. Radan KASAL
ANAKAN s.r.o., SK
10:30 Přestávka — Coffee break
10:45
Hromadné monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze: př ı́strojové vybavenı́ a př ipravenost v CR
Public monitoring radioiodine in the thyroid gland: equipment and readiness in
the Czech Republic
plk. Mgr. Stě pá n Kavan, Ph.D.
HZS Jihoč eské ho kraje, CZ
Ing. Pavel Fojtı́k
Stá tnı́ ú stav radiač nı́ ochrany Praha, CZ
11:00
Rı́zenı́, informace, rizika.
Management, information, risks
doc. Ing. Jaromı́r NOVAK, CSc.
Univerzita Palacké ho v Olomouci, Fakulta tě lesné kultury, CZ
Modelování situací při mimořádných událostech — Modelling ac vi es in
emergencies
Moderátor — Moderator
doc. Ing. Tomáš APELTAUER, Ph.D. Centrum AdMaS VUT v Brně , CZ
11:15
Odolnost kritické infrastruktury v kontextu projektu „Resilience 2015“
Resilience of critical infrastructure in the context of the project, “Resilience 2015”
Ing. Martin HROMADA, Ph.D.
Univerzita Tomá š e Bati ve Zlı́ně , Fakulta Aplikované informatiky,
Ustav bezpeč nostnı́ho inž ený rstvı́, CZ
11:30
Využ itı́ dopravnı́ch a simulač nı́ch modelů pro minimalizaci negativnı́ch dopadů vý padků dopravnı́ infrastruktury
Use of transport and simulation models for minimize of the negative impacts in
transport infrastructure outages
Ing. Petr HOFHANSL, Ph.D.
AF–CITYPLAN s.r.o., CZ
17
9
22. 6. 2016
International Scienti ic Conference
9. meziná rodnı́ vě decká konference
11:45
Pož adavky na bezpeč nost LNG č erpacı́ch stanic a podzemnı́ch gará ž ı́
Safety requirements for CNG illing stations and underground garages
Ing. Petr BENES, CSc., Ing. Romana BENESOVA,
JUDr. Ing. Zdeně k DUFEK, Ph.D., doc. Mgr. Tomá š APELTAUER, Ph.D.
VUT v Brně , Fakulta stavebnı́
12:00
Demogra ické změ ny a jejich vliv na modely evakuace a pohybu osob
Demographic changes and their in luence on models evacuation and movement
of persons.
doc. Mgr. Tomá š APELTAUER, Ph.D., Ing. Petr BENES, CSc.
VUT v Brně , Fakulta stavebnı́, Centrum AdMaS, CZ
12:15
Podpora ř ı́zenı́ dopravy př i mimoř ádný ch udá lostech na dopravnı́ sı́ti
Support for traf ic management in emergencies on the transport network
Ing. Roman CAMPULA, Ing. Petr SENK, Ph.D.
Centrum dopravnı́ho vý zkumu, v. v. i., CZ
12:30 Oběd — Lunch
18
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
Příspěvky — Contribu ons
APELTAUER Tomáš, BENEŠ Petr
Demogra ické změ ny a jejich vliv na modely evakuace a pohybu osob
Demographic changes and their in luence on models evacuation and movement …
24
BENEŠ Petr, BENEŠOVÁ Romana, APELTAUER Tomáš, DUFEK Zdeněk
Pož adavky na bezpeč nost LNG stanic
Safety requirements for CNG illing stations
33
BLAHA Jaroslav
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
41
Boyko V., Duvrovina N., Zamiatin P., Filip S., Gurov A., Nestorenko T., Zamiatin D.
The Analysis Of Injury And Mortality Dynamics In Road Accident In Regions
52
Of The Central And Eastern Europe
BOYKO V., GUROV A., ZAMIATIN P., DUBROVINA N., ZAMIATIN D.
The Character Features Of Fatal Traumas In Road Accidents In Kharkov Region
62
BRIZGALOVÁ Lenka, JÍLKOVÁ Eva, PÁSZTO Vít
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
64
CÁBOVÁ Kamila, BLESÁK Lukáš, WALD František
Vý zkum a vý voj ově řený ch modelů pož árů a evakuace osob a jejich praktická …
Research and development of ire and people evacuation validated models and …
77
CONEVA Iveta
Bezpeč nosť v stavebný ch objektoch — sprinklerové stabilné hasiace zariadenia
Safety in construction buildings
82
DOČKAL Jaroslav
SIEM pro VSKE
SIEM for Karel English College
91
DVOŘÁK Zdeněk, KASAL Radan
KISKAN jako ná stroj pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situations
101
19
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
FILIP Stanislav, HUDÁK Ján
Centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia – ná stroj verejnej sprá vy na …
Center concentrated at the social security — public administration tools to …
111
FORET Miroslav
Bezpeč nost a projekt partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj
The Security And The Project Partnership For Local Development
120
HAŠEK Michal
Reš enı́ bezpeč nosti v Jihomoravské m kraji
Solution of safety in South Moravian region
128
HOFHANSL Petr
Využ itı́ dopravnı́ch a simulač nı́ch modelů pro minimalizaci negativnı́ch dopadů … 131
Use of transport and simulation models for minimize of the negative impacts in …
HOFREITER Ladislav
Hodnotenie regioná lnej bezpeč nosti
Regional Security Assesment
137
HORÁK Rudolf, DANIELOVÁ Lenka
Hrozby a jejich rizika
Threats and their risks
146
HROMADA Martin
Dynamické hodnocenı́ odolnosti souvztaž ný ch subsysté mů kritické …
Resilience of critical infrastructure in the context of the project “Resilience 2015”
154
JURENKA Miroslav, KRAHULEC Josef, BARTA Jiří
Vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany stá tu na zá kladnı́ch š kolá ch
The education experts in the ield of safety in healthcare
161
KAVAN Štěpán, FOJTÍK Pavel
Hromadné monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze: př ı́strojové vybavenı́ …
Public monitoring radioiodine in the thyroid gland: equipment and readiness …
171
KOPECKÝ Zdeněk, BENDA Luděk, PŮLPÁN Petr, ŠPAČEK Miroslav, ŽIVOTA Vítězslav
Zajiš tě nı́ odolnosti kritické infrastruktury v komplexnı́m pojetı́ business …
177
Securing darability of critical infrastructure in a complex aproch of Business …
KOUDELKA Zdeněk
Změ na prá va azylu
Changes in asylum law
20
186
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
KOVÁŘÍK František
Zamyš lenı́ nad tı́m, co znamená pro obce s rozš ı́řenou pů sobnostı́ krizová …
Re lection on what does emergency preparedness mean for municipalities with …
193
KYSELÁK Jan, MACHÁČOVÁ Nicole, KYSELÁKOVÁ Veronika
Geneze civilnı́ obrany v obcı́ch a regionech
Formation Of The Civil Defence In The Municipalities And Regions
198
LAZOR Michal, ČAMPULA Roman, ŠENK Petr
Podpora ř ı́zenı́ dopravy př i mimoř ádný ch udá lostech na dopravnı́ sı́ti
Support for traf ic management in emergencies on the transport network
206
LUSKOVÁ Mária
Effects Of Extreme Weather Events And Their Impacts On Societal Vulnerability
Dôsledky extrémneho počasia a ich dopady na zraniteľnosť spoločnosti
215
MELICHAŘÍK Zdeněk, OTŘÍSAL Pavel
Vliv vybraný ch dekontaminač nı́ch smě sı́ na ochranné vlastnosti prostř edků …
The in luence of selected decontamination mixtures on protective properties …
222
MIKA Otakar Jiří, PADRNOS Jaroslav
Bezpeč nostnı́ hrozby v Ceské republice
Security threats in the Czech Republic
231
MORAVČÍKOVÁ Jana
ECALL – Legislatı́va a pripravenosť Slovenskej Republiky
ECALL – preparedness in terms of legislation
238
NOVÁK Jaromír
Rı́zenı́, informace, rizika
Management, information, risks
248
NOVÁK Ladislav, LOPUŠANOVÁ Jana
Vedecké problé my v krı́zovom manaž mente
Scienti ic problems in crisis management
256
NOVOTNÁ BŘEZOVSKÁ Barbora
Vliv komunikace na lidské chová nı́ v krizový ch situacı́ch
The impact of communication on human behaviour in crisis situations
263
OTŘÍSAL Pavel
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
271
21
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
PAUČOVÁ Veronika, FIŠER Vladimír
Sı́řenı́ tě žké ho plynu př i mimoř ádný ch udá lostech
Heavy Gas Dispersion in Emergency Situation
284
PEJČOCH Jaroslav
Zá tě žový test jako efektivnı́ způ sob zvý šenı́ př ipravenosti na krizové situace
The stress test as an effective way to increase preparedness for emergency …
292
PROCHÁZKA Jan, PROCHÁZKOVÁ Dana
Bezpeč nost „SMART CITIES“
“SMART CITIES” safety
300
PRZYBYTNIOWSKI Jarosław Wenancjusz, PACHOLARZ Wioletta Magdalena
Ecological Insurance As A Financing Instrument For Risks In Mining
Vliv sektoru pojišťovnictví na hospodářský růst v Polsku
311
ROSENKRANZ Jiří
Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na ú zemnı́ plá nová nı́ a stavebnı́ … 321
The Report On The State Of The Protection Of Population In Relation To The Town …
SPÁLENKOVÁ Marta, ŘEZÁČ David, OULEHLOVÁ Alena
Cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu … 331
… SIMEX 2016
ŠIMÁK Ladislav, MÍKA Vladimír T.
Projekty a scená re vo vzdelá vanı́ krı́zový ch manaž érov
Training Projects And Scenarios In Crisis Managers Education
338
ŠTĚPÁNEK Břetislav
Mož nosti využ itı́ ná strojů inanč nı́ analý zy v prostř edı́ meziná rodnı́ch …
Possibilities of inancial analysis tools use in area of international military …
347
ŠTOREK Josef, HAVRÁNKOVÁ Renata, NOVÁKOVÁ Šárka
Vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti ve zdravotnictvı́
The Education Experts In The Field Of Safety In Healthcare
354
ZAHRADNÍČEK Pavel
Aktivnı́ zá loha Armá dy Ceské republiky jako souč ást systé mu zajiš tě nı́ …
Active Reserve Army of the Czech Republic as part of the safety system …
365
ZAHRADNÍČEK Pavel
Souž itı́ kultur a bezpeč nost regionu
Coexistence of cultures and region secure
376
22
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
ZELINKA Jan, BARTÁK Jan
Bezpeč nostnı́ andragogika — „Analý za souč asné ho stavu vzdě lá vá nı́ dospě lý ch … 387
Security adult education — ”Analysis of the current state of adult education …
ZVAKOVÁ Zuzana
Použ itie neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny v zná mych formá ch …
392
Effects of well–known forms of improvised explosive devices using home – made …
Rejstř ı́k autorů
Index of authors
400
23
BRNO 2016
APELTAUER Tomá š , BENES Petr
Demografické změny a jejich vliv
na modely evakuace a pohybu osob
Demographic changes and their influence on models
evacua on and movement of persons
APELTAUER Tomá š , BENES Petr
Souhrn:
Souč asné modely evakuace a pohybu osob a souvisejı́cı́ kapacitnı́ vý poč ty jsou obvykle
založ eny na empirický ch mě řenı́ch realizovaný ch vı́ce než č tyř i desı́tky let nazpě t. V prů bě hu druhé poloviny minulé ho stoletı́ se ale zač al dramaticky promě ňovat charakter populace po celé m svě tě . Rychlé stá rnutı́ a zvyš ová nı́ mı́ry obezity zejmé na v rozvinutý ch
stá tech nepolevuje dodnes a trend bude pokrač ovat i v budoucnu. Tyto skuteč nosti majı́
př irozeně dopad na bě žně aplikovaná kapacitnı́ posouzenı́ kritický ch prvků infrastruktury vč etně numerický ch modelů a jejich simulacı́.
Summary:
Current evacuation and movement models of pedestrians and related capacity and evacuation calculations are usually based on empirical measurements realized more than four
decades ago. However during the second half of the last century the character of the worldwide population began to change dramatically. Rapid aging and increasing rates of obesity through the entire society especially in the developed countries continues and this trend
won’t stop in the near future. These factors naturally have an impact on commonly applicated capacity assessment of critical infrastructure elements, including numerical models
and simulations.
Klíčová slova: modely pohybu osob; modely evakuace; stá rnutı́ populace; kapacitnı́ vý poč ty
Keywords:
pedestrian models; evacuation models; population ageing; capacity assessment
⁰
Doc., Mgr. Tomá š Apeltauer, Ph.D., Vysoké uč enı́ technické v Brně , Fakulta stavebnı́, Centrum AdMaS,
Veveř ı́ 331/95, 602 00 Brno, e-mail: [email protected]
Ing. Petr Beneš , CSc., Vysoké uč enı́ technické v Brně , Fakulta stavebnı́, Centrum AdMaS, Veveř ı́ 331/95,
602 00 Brno, e-mail: [email protected]
24
Demogra ické změ ny a jejich vliv na modely evakuace a pohybu osob
Demographic changes and their in luence on models evacuation and movement …
1. PROSTOROVÉ POTŘEBY JEDNOTLIVCE A SKUPINY OSOB
Pro pochopenı́ ně který ch dopadů demogra ický ch změ n je zá sadnı́ porozumě nı́ prostorový m potř ebá m jednotlivce. Tyto pož adavky jsou vyjadř ová ny formou hustoty (jednotkou
je m ), př ı́padně jako inverznı́ hodnota, tedy prostor obsazený jednou osobou (jednotkou je m ). V praxi č astě ji využ ıv́ anou variantou je hustota.
1.1. INDIVIDUÁLNÍ PROSTOR
Jednotlivec je z hlediska minimá lnı́ho prostoru, který zaujı́má , a interakcı́ s okolnı́mi osobami, popisová n tzv. elipsou tě la (body ellipse). Jde o koncept poprvé uvedený do praxe
Johnem J. Fruinem v knize Pedestrian Planning and Design [1], který tuto elipsu de inuje
jako eliptickou č áru zná zorň ujı́cı́ 95% percentil pů dorysný ch rozmě rů obleč ené ho dospě lé ho muž e s urč itý m př idaný m prostorem, který odrá ž ı́ snahu jednotlivce vyhý bat se
př ı́mé mu dotyku s okolnı́mi osobami. Sché matické zná zorně nı́ té to elipsy je na obr. 1, př ič emž zobrazený č tverec má hranu o dé lce 1 m. Vč etně př idané ho prostoru tak má zá kladnı́
elipsa tě la rozmě ry 61 cm v delš ı́ ose a 46 cm v kratš ı́ ose, plocha té to elipsy je 0,22 m .
Uvedené hodnoty jsou dnes š iroce akceptová ny v inž ený rské praxi a slouž ily např. pro
ná vrh metra v New Yorku.
Obrá zek 1:
Zobrazenı́ elipsy tě la jako minimá lnı́ho prostoru, který jednotlivec zaujı́má . Zobrazený č tverec má hranu 1 m. Zá kladnı́ elipsa tě la dle Fruinova konceptu má rozmě ry 61 cm v delš ı́ ose a 46 cm v kratš ı́ ose [1].
Pokud se zamě řı́me pouze na č isté pů dorysné rozmě ry lidské ho tě la, lze využ ı́t alternativnı́ zdroj dat o prostorový ch ná rocı́ch chodců [2], který je vý chodiskem také pro standardy v USA. V publikaci Stephena Pheasanta Bodyspace: Anthropometry, Ergonomics and
the Design of the Work jsou rozdě leny rozmě ry chodců dle pohlavı́ a klı́čový ch ná rodnostı́.
Alternativnı́ koncept elipsy tě la je na obr. 2, vybrané ú daje shrnuje tabulka 1.
25
BRNO 2016
APELTAUER Tomá š , BENES Petr
Obrá zek 2:
Zobrazenı́ elipsy tě la jako minimá lnı́ho prostoru dle Pheasantova konceptu. Prů mě rná plocha té to elipsy je 0,20 m [2].
Tabulka 1: Rozmě ry lidské ho tě la dle rů zný ch zemı́ pů vodu a pohlavı́ se zamě řenı́m na Evropu [2].
Udaje Pheasanta v tabulce jsou oproti hodnotá m Fruina vý razně niž šı́, jde nicmé ně
o č isté rozmě ry bez započ tenı́ minimá lnı́ho osobnı́ho prostoru kolem tě la. Plocha elipsy
uvedená v tabulce už tyto rozmě ry zahrnuje. Z uvedený ch vý sledků je zř ejmé , ž e plocha,
kterou zaujı́má jednotlivec v rá mci vě tš ı́ skupiny osob, se pohybuje v rozmezı́ hodnot
0,20 m (prů mě rná hodnota) až 0,26 m (maximá lnı́ hodnota), tedy maximá lnı́ hustota
osob, kterou lze ješ tě označ it za komfortnı́, se pohybuje v intervalu 4–5 osob⋅m .
1.2. STATICKÁ HUSTOTA SKUPINY OSOB
Pokud se zamě řı́me na vizualizaci statické hustoty skupiny osob v pů dorysné m i izometrické m zobrazenı́, situaci dobř e ilustruje obr. 3, kde je zachycena statická hustota osob
v rozmezı́ 1 až 5 osob⋅m .
Z vizualizace je zř ejmé , ž e hustota 5 osob⋅m je z hlediska osobnı́ho komfortu hranič nı́,
př i vyš šı́ch hodnotá ch už dochá zı́ k poruš enı́ osobnı́ zó ny. Souč asně je tř eba zdů raznit, ž e
tato hodnota platı́ pro skupinu osob stojı́cı́ a hledı́cı́ stejný m smě rem, např. bě hem koncertu nebo sportovnı́ho zá pasu. Pokud budou mı́t osoby tendenci hledě t rů zný m smě rem,
maximá lnı́ komfortnı́ hustota bude klesat a pokles bude př ı́mo ú mě rný mı́ře nahodilosti
preferovaný ch smě rů .
26
Demogra ické změ ny a jejich vliv na modely evakuace a pohybu osob
Demographic changes and their in luence on models evacuation and movement …
Obrá zek 3:
Statická hustota osob odpovı́dajı́cı́ postupně rostoucı́m hodnotá m v intervalu
1,0–5,0 osob⋅m př i sché matické m pohledu seshora [3].
1.3. DYNAMICKÁ HUSTOTA SKUPINY OSOB
Prostorové ná roky pohybujı́cı́ se osoby jsou vyš šı́ než v př ı́padě osoby stojı́cı́, což analogicky platı́ také pro jejich skupiny. Na obr. 4 je zachyceno srovná nı́ dvojice hodnot hustoty 1,0 a 2,5 osob⋅m př i pohledu seshora, př ič emž u pohybujı́cı́ch se osob jde o volný,
neovlivně ný pohyb bez vynucené interakce s okolnı́m. Je zř ejmé , ž e hustota př esahujı́cı́
2,5 osob⋅m už nenı́ komfortnı́ a znamená zvý šené riziko.
2. RYCHLOST POHYBU OSOB
Rychlost pohybu osoby je dů lež itý parametr populace modelu, pro jejı́ stanovenı́ je k dispozici ně kolik zdrojů . V tuzemské m prostř edı́ lze využ ı́t normovaný ch hodnot dle [5].
Hodnoty jsou uvedeny v tab. 2, norma neuvaž uje s rozdı́lný mi rychlostmi podle vě ku nebo schopnosti pohybu. Osoby s omezenou schopnostı́ pohybu jsou započ teny př i posudku
evakuace zvě tš enı́m š ı́řky ú nikové ho pruhu.
Tabulka 2: Rychlost evakuovaný ch osob dle [5].
Kromě tuzemský ch norem se lze v odů vodně ný ch př ı́padech opř ı́t o alternativnı́ zdroje.
27
BRNO 2016
APELTAUER Tomá š , BENES Petr
Obrá zek 4:
Srovná nı́ statické a dynamické hustoty osob odpovı́dajı́cı́ hodnotá m v intervalu 1,0 a 2,5 osob⋅m př i sché matické m pohledu seshora. Hustota př esahujı́cı́
2,5 osob⋅m už znamená zvý šené riziko [3].
Jednı́m z nich je ně mecký standard, stanovujı́cı́ orientač nı́ rozdě lenı́ rychlosti dle vě ku
na obr. 5, a který urč uje rychlost pohybu pro muž e a ž eny 1,41 ms , resp. 1,27 ms [6].
Obrá zek 5:
Rychlost chů ze po rovně v zá vislosti na vě ku [6].
28
Demogra ické změ ny a jejich vliv na modely evakuace a pohybu osob
Demographic changes and their in luence on models evacuation and movement …
3. ÚROVEŇ KVALITY PĚŠÍ DOPRAVY
Pojem ú roveň kvality má svů j pů vod v dopravnı́m inž ený rstvı́, kde je použ ıv́ á n také pod
originá lnı́m ná zvem Level of Service (LoS). Jde o kvalitativnı́ vyjá dř enı́ situace na dopravnı́ sı́ti pomocı́ zjednoduš ené stupnice A–F. Uroveň kvality dopravy A znamená volnou dopravu, kdy se jednotlivı́ akté ři vzá jemně neovlivň ujı́ a pohybujı́ se rychlostı́ blı́zkou maximá lnı́ hodnotě , ú roveň F pak znamená opač nou situaci, kdy se ú č astnı́ci dopravy vlivem
vysoké hustoty pohybujı́ velmi pomalu č i zcela zastavı́. Metrika pů vodně urč ená pro motorovou dopravu se postupně rozš ı́řila do ř ady dalš ı́ch oblastı́ vč etně pě šı́ př epravy. Ceské
normativnı́ prostř edı́ tuto metodu vyjma motorové dopravy ale zatı́m nijak neaplikuje.
V odborné literatuř e existuje celá ř ada konkré tnı́ch metod pro stanovenı́ ú rovně kvality
dopravy. Inž ený rská praxe š iroce akceptuje metodu vyvinutou Fruinem [1], která rozliš uje jednotlivé ú rovně pro chodnı́ky, schodiš tě a č ekacı́ plochy vlivem rů zný ch dynamický ch vlastnostı́ pě šı́ho proudu. Konkré tnı́ č ı́selné vyjá dř enı́ minimá lnı́ch a maximá lnı́ch
hodnot pro ú rovně kvality pě šı́ dopravy jsou v tab. 3.
Tabulka 3: Uroveň kvality dopravy podle Fruina, která je dnes respektová na jako standard [1].
Z tabulky 32 vyplý vá , ž e hodnoty se mezi chodnı́ky a č ekacı́mi plochami velmi liš ı́. Zatı́mco v př ı́padě chodnı́ku je nejvyš šı́ stupeň F dosaž en pro hustotu př ibliž ně 2,2 osob⋅m ,
v př ı́padě č ekacı́ plochy je tato hodnota př ibliž ně 5,4 osob⋅m , tedy dvojná sobná .
4. DEMOGRAFICKÉ TRENDY
Vý še popsané vý sledky byly vytvoř eny ve druhé polovině minulé ho stoletı́ př edevš ı́m
na zá kladě rozsá hlé ho sbě ru empirický ch dat a rů zný ch typů zjednoduš ený ch vý poč tů ,
ovš em z velké č ásti pro zdravou a bez problé mů pohyblivou populaci.
V prů bě hu poslednı́ch desetiletı́ dochá zı́ nicmé ně např ı́č celosvě tovou populacı́ souč asně ke stá rnutı́ populace, zvyš ová nı́ mı́ry obezity a rovně ž ke zvyš ová nı́ podı́lu osob
s rů zný m hendikepem, majı́cı́m dopad na jejich pohyblivost č i schopnost orientace v prostoru. Na obr. 6 je zachycena prognó za vý voje zastoupenı́ osob nad 65 let vě ku v populaci
pro jednotlivé stá ty dle ú dajů OECD [7].
Pokud se zamě řı́me na zastoupenı́ obezity a jejı́ prognó zu, kterou analyzuje stejný zdroj,
dojdeme rovně ž ke znepokojivý m, ovš em nijak př ekvapivý m ú dajů m na obr. 7.
29
BRNO 2016
APELTAUER Tomá š , BENES Petr
Obrá zek 6:
Prognó za procentuá lnı́ho zastoupenı́ osob nad 65 let vě ku v populaci ve srovná nı́
s rokem 2000 [7].
Obrá zek 7:
Vý voj procentuá lnı́ho zastoupenı́ obezity ve vyspě lý ch stá tech [7].
30
Demogra ické změ ny a jejich vliv na modely evakuace a pohybu osob
Demographic changes and their in luence on models evacuation and movement …
4.1. DOPADY DEMOGRAFICKÝCH ZMĚN
Jestliž e vyjdeme z oprá vně né ho př edpokladu, ž e prognó za OECD je sprá vná , potom ve vě tš ině rozvinutý ch zemı́ vč etně Ceské republiky bude v polovině tisı́ciletı́ vý razně př evaž ovat podı́l osob nad 65 let vě ku. Dopady na rychlost pohybu skupin tě chto osob v př ı́padě
jejich evakuace, př ı́padně př i nenouzové m pohybu např. bě hem koná nı́ velký ch sportovnı́ch udá lostı́, jsou zř ejmé z obr. 5. Dle ně který ch provedený ch studiı́ a empirický ch testů
lze např. oč eká vat rychlost pohybu tě chto osob po schodech v asistované m i neasistované m rež imu mé ně než polovič nı́ [8]. Statistická analý za na zá kladě stejný ch dat dá le
oč eká vá propad prů mě rné rychlosti a intenzity pohybu velký ch skupin osob na veř ejný ch
prostranstvı́ch o 20 až 40 %, simulač nı́ testy s využ itı́m vyš šı́ho podı́lu osob se snı́ženou
rychlostı́ pohybu ukazujı́ propad př ibliž ně o 35 % [9, 10].
V př ı́padě analý ze dopadu obezity na stejné charakteristiky osob a jejich skupin č elı́me komplexně jš ı́mu jevu. Kromě př ı́mé ho negativnı́ho dopadu zvý šené hmotnosti osob
na rychlost jejich pohybu musı́me vzı́t v ú vahu také vě tš ı́ prostorové ná roky obé znı́ch
osob a tedy dosaž enı́ zhorš ený ch ú rovnı́ kvality pě šı́ dopravy již pro niž šı́ hustoty osob.
V té to oblasti existuje podstatně mé ně spolehlivý ch empirický ch testů , zamě řujı́ se př edevš ı́m na statistickou analý zu rychlosti pohybu a intenzity proudě nı́ osob v př ı́padě zimnı́ho poč ası́ a tedy v př ı́padech, kdy jsou osoby vě tš inou vybaveny zimnı́m obleč enı́m.
V tomto př ı́padě je totiž vý razně komplikovaně jš ı́ uskuteč nit vlastnı́ empirické testy, než
v př ı́padě starš ı́ch osob. Vý sledky tě chto mě řenı́ ukazujı́ propady rychlosti pohybu a jeho
intenzity v intervalu 20 až 25 % [11, 12].
5. ZÁVĚR
V souč asné době jsou klı́čové vztahy pro evakuač nı́ a kapacitnı́ vý poč ty, stejně jako numerické modely pohybu osob a evakuace, založ eny na rychle zastará vajı́cı́ch empirický ch
datech. Tyto vstupnı́ ú daje již neberou v ú vahu zvyš ujı́cı́ se podı́l seniorů a obé znı́ch osob
v populaci, což má sı́lı́cı́ negativnı́ dopad na realistič nost vý sledků tě chto vý poč tů a modelů .
V př ı́padě stá rnutı́ populace dochá zı́ k vý razné mu sniž ová nı́ prů mě rné rychlosti pohybu skupiny osob i jednotlivců , v př ı́padě vyš šı́ho podı́lu obezity např ı́č populacı́ je snı́ženı́
rychlosti doprová zeno zhorš ený mi parametry ú rovně kvality pě šı́ dopravy př i stejný ch
hustotá ch osob. V př ı́padě obou klı́čový ch parametrů (prů mě rné rychlosti i komfortnı́
hustoty osob) lze v ná sledujı́cı́ch desetiletı́ch oč eká vat propady o desı́tky procent oproti
hodnotá m, ze který ch dnes použ ıv́ ané vý poč etnı́ postupy vychá zejı́.
Tyto skuteč nosti majı́ proto jednoznač ný vliv na prová dě né analý zy a vý poč ty v oblasti
pož árnı́ bezpeč nosti budov i zajiš tě nı́ bezpeč nosti v př ı́padě poř ádá nı́ velký ch sportovnı́ch a společ enský ch akcı́, př ič emž tato divergence mezi oč eká vá nı́m a skuteč nostı́ bude
bez patř ič né odezvy nadá le sı́lit.
Příspěvek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 ”AdMaS UP - Pokročilé
stavební materiály, konstrukce a technologie” podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program
udržitelnosti I”.
31
BRNO 2016
APELTAUER Tomá š , BENES Petr
LITERATURA
[1] F
, J. J.: Pedestrian Planning and Design. Elevator World, Inc., 1971.
[2] P
, S.: Bodyspace: Anthropometry, Ergonomics and the Design of the Work.
CRC Press, 1996.
[3] S
, G. K.: Crowd Dynamics. [Dizertač nı́ prá ce], University of Warwick, Department
of Mathematics, 2000.
[4] S
, G. K.: Introduction to Crowd Science. CRC Press, 2014.
[5] CSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb — Nevýrobní objekty. 2009.
[6] W
, U.: Transporttechnik der Fußgänger. [Technická zprá va,] Institut fü r
Verkehr–splanung, Transporttechnik, Strassen– und Eisenbahnbau, 1993.
[7] OECD, S
G
: OECD Social Indicators, OECD Publishing, France, 2006.
[8] E. D. K
, R. D. P
, P. A. R
, E. W
, C. R. H
, K. J. O
, R. P. E
, J. D. A
, E. R
, B. L. H
, M. S
, Movement
on Stairs During Building Evacuations, NIST Technical Note 1839, National Institute
of Standards and Technology, USA, 2015
[9] V. V. K
, D. S
, R. I
, The problems of elderly people safe evacuation from senior citizen heath care buildings in case of ire, In: Proceedings
of the 5 Interna onal Symposium ”Human Behaviour In Fire” 2012, Cambridge, UK,
pp. 587–593.
[10] V. V. K
, T. J. S
, K. E. B
, D. A. S
, Recent developments
in pedestrian low theory and research in Russia, Fire Saf. J. 43 (2008) 108–118.
[11] V. M. P
, A. M
, Planning for Foot Traf ic in Buildings (translated from the Russian), Stroizdat Publishers, Moscow, 1969, English translation published for the National Bureau of Standards and the National Science Foundation,
Amerind Publishing Co., New Delhi, India, 1978.
[12] J. P
, Movement of people, In: P. J. DiNenno, C. L. Beyer, R. L. P. Custer, W. D. Walton, J. M. W. Wa s, D. Drysdale, J. R. Hall (Eds.), The SFPE, Handbook Of Fire Protec on Engineering, 2nd ed., National Fire Protection Association, Quincy, MA, 1996,
pp. 3–263–3–285.
32
Pož adavky na bezpeč nost LNG stanic
Safety requirements for CNG illing stations
Požadavky na bezpečnost LNG stanic
Safety requirements for CNG filling sta ons
BENES Petr, BENESOVA Romana, APELTAUER Tomá š , DUFEK Zdeně k
Souhrn:
Rozvoj využ ıv́ á nı́ zkapalně né ho zemnı́ho plynu je celosvě tově stá le aktuá lně jš ı́ té ma. LNG
je zemnı́ plyn v kapalné m kryogennı́m stavu s teplotou −162 ∘ C. Ze samotné ho skupenstvı́
lze dovodit, ž e LNG v dopravě je použ itelný př edevš ı́m v kamionové dopravě pro nesrovnatelně delš ı́ dojezd takto konstruovaný ch vozidel.
Sı́ť č erpacı́ch stanic LNG se neustá le rozrů stá , zejmé na v zá padnı́ č ásti EU, na ú zemı́ CR
a př ilehlý ch stá tů je prakticky nulová . Problematika obecné i pož árnı́ bezpeč nosti č erpacı́ch stanic pro odbě r LNG je z hlediska legislativy EU i CR ř eš ena v souč asné době zcela
nedostateč ně .
Př ı́spě vek se zabý vá bezpeč nostı́ LNG č erpacı́ch stanic s dů razem na de inová nı́ pož adavků a mož ný ch ř eš enı́, zejmé na v problematice pož árnı́ bezpeč nosti LNG stanic.
Summary:
Developing of lique ied natural gas use is the world’s increasingly topical issue.
LNG is natural gas in liquid cryogenic state with −162 ∘ Ctemperature. From the state we
can conclude that LNG transport is applicable primarily in truck transport for much longer
distances thus constructed vehicles.
LNG illing station network is constantly growing, especially in the western part of the
EU. In the Czech Republic and neighbouring states is this network practically null.
The issue, general and ire safety of iling LNG stations, is inadequate in terms of EU legislation and Czech Republic.
⁰
Ing. Petr Beneš , CSc., Stavebnı́ fakulta VUT v Brně , Veveř ı́ 95, 602 00 Brno, e-mail: [email protected],
tel.: 541 147 405
Ing. Romana Beneš ová , Stavebnı́ fakulta VUT v Brně , Veveř ı́ 95, 602 00 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 541 147 426
Doc., Mgr. Tomá š Apeltauer, Ph.D., Stavebnı́ fakulta VUT v Brně , Veveř ı́ 95, 602 00 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 541 147 252
JUDr., Ing. Zdeně k Dufek, Ph.D., Stavebnı́ fakulta VUT v Brně , Veveř ı́ 95, 602 00 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 541 148 012
33
BRNO 2016
BENES Petr, BENESOVA Romana, APELTAUER Tomá š , DUFEK Zdeně k
The paper deals with the safety of LNG illing stations with emphasis on de ining requirements and possible solutions, especially in the issue of ire safety LNG stations.
Klíčová slova: č erpacı́ stanice LNG, bezpeč nost LNG č erpacı́ch stanic, pož adavky na budovy
a stavby, detektory plynu, detektory pož áru, systé my nouzové ho vypnutı́, bezpeč nostnı́ znač ky,
nouzový plá n, tankovacı́ stanice se stá lou obsluhou, samoobsluž né č erpacı́ stanice
Keywords:
LNG illing stations, illing LNG stations safety requirements, gas detectors, ire detectors, emergency shutdown systems, safety signs, emergency plan, refuel station with permanent
service, self–service illing stations
1. ÚVOD
Problematika bezpeč nosti č erpacı́ch stanic pro tanková nı́ LNG je z hlediska legislativy
Ceské republiky ř eš ena v souč asné době zcela nedostateč ně . Dů vodem je skuteč nost, ž e
neexistujı́ legislativnı́ dokumenty, které by se otá zkou bezpeč nosti č erpacı́ch stanic pro
odbě r LNG zabý valy v celé š ı́ři dané problematiky.
Otá zka bezpeč nosti č erpacı́ch stanic pro odbě r LNG je okrajově zmı́ně na v CSN EN
ISO 16903 Naftový a plyná renský prů mysl – Vlastnosti LNG ovlivň ujı́cı́ ná vrh a vý bě r materiá lu (vydá no v roce 2015).
Z hlediska evropské legislativy je v souč asnosti situace obdobná . Zá sady pro navrhová nı́ a bezpeč né provozová nı́ LNG č erpacı́ch stanic obsahuje pracovnı́ ná vrh ISO / DIS
16.924,2: 2015 Zemnı́ plyn č erpacı́ch stanic – stanice zkapalně né ho zemnı́ho plynu pro
tanková nı́ vozidla, vydá no ve Svý carsku v roce 2015. Jedná se o ná vrh meziná rodnı́ch
standardů , které koordinuje Meziná rodnı́ organizace pro normalizaci – ISO. Dokument
v souč asnosti prochá zı́ př ipomı́nkový m ř ı́zenı́m, vydá nı́ se oč eká vá do konce roku 2016.
↑
2. HLAVNÍ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ A BEZPEČNÉHO PROVOZOVÁNÍ LNG
ČERPACÍCH STANIC
2.1. Budovy a stavby
a) č erpacı́ stanice LNG musı́ bý t umı́stě ny na odpovı́dajı́cı́ch zá kladový ch konstrukcı́ch. Ná vrh č erpacı́ stanice musı́ odpovı́dat platný m normá m s př ihlé dnutı́m k mı́stnı́m podmı́nká m dané země – vı́tr, srá ž ky, země tř esenı́.
b) konstrukce budovy a stavby musı́ bý t taková , aby nedochá zelo k ž ádný m ú niků m
LNG:
– do kanalizace a povrchový ch vod nebo do jiné podzemnı́ infrastruktury (např ı́klad kanalizace, kabely nebo vodnı́ dı́la)
– do dalš ı́ch mı́st s nebezpeč ný mi lá tkami
– do př ı́stupový ch komunikacı́.
34
Pož adavky na bezpeč nost LNG stanic
Safety requirements for CNG illing stations
Musı́ bý t zajiš tě no, aby nedochá zelo k hromadě nı́ LNG pod transferový m bodem,
pod tankerem, př ı́padně pod vozidlem plně ný m LNG.
c) konstrukč nı́ a designové ř eš enı́ povrchu a prostoru č erpacı́ stanice musı́ brá t v ú vahu veš kerá zatı́ženı́, odvodně nı́, deš ťovou vodu a likvidaci LNG v př ı́padě ná hodné ho uvolně nı́. Povrch a pracovnı́ prostor, dlaž by nebo jiné povrchy a dalš ı́ stavebnı́
č ásti musı́ bý t z nehoř lavé ho materiá lu.
d) zvlá š tnı́ pozornost musı́ bý t vě nová na př ı́stupnosti LNG č erpacı́ stanice pro pož árnı́
techniku.
e) bě žnou praxı́ je instalovat kryogennı́ č erpadla (odstř edivá nebo pı́stová ) nebo skladovacı́ ná drž e pod š irý m nebem. Nicmé ně , ně kde toto mů ž e mı́t nepř ijatelné vlivy,
např ı́klad na bezpeč nost a hluč nost. V př ı́padě pož adavku na ochranu proti pově trnostnı́m vlivů m mů ž e bý t zvaž ová no použ itı́ uzavř ené ho prostoru s dostateč ný m
vě trá nı́m.
Kryogennı́ č erpadla (odstř edivá nebo pı́stová ) a skladovacı́ zař ı́zenı́, vč etně jejich
př ı́sluš ný ch př ı́davný ch zař ı́zenı́, mohou bý t umı́stě ny ve stejné m prostoru.
f) oplocenı́ a zastř eš enı́, použ ité k ohranič enı́ prostoru LNG č erpacı́ stanice, nesmı́
slouž it k jiné mu ú č elu.
g) pokud je v prostorá ch LNG č erpacı́ stanice z dů vodů snı́ženı́ pož adovaný ch odstupů vybudová na protipož árnı́ stě na, jejı́ konstrukce musı́ bý t ohnivzdorná 60 minut.
Protipož árnı́ stě ny nesmı́ omezovat př ı́stup pro hasič e a jejich vybavenı́.
2.2. Instalace a konstrukce
a) vš echny materiá ly použ ité pro č erpacı́ stanici musı́ odpovı́dat pož adovaný m speciikacı́m.
Dokumentace, poskytnutá vý robcem, musı́ potvrzovat shodu materiá lu se speci ikacı́. Pokud jsou použ ity lehké hlinı́kové materiá ly pro souč ásti, které obsahujı́ plyn
nebo LNG, musı́ bý t provedena vhodná opatř enı́, která izolujı́ komponenty v př ı́padě pož áru.
b) vý robce technické ho vybavenı́ č erpacı́ stanice př edlož ı́ shodu vlastnostı́ a materiá lový ch speci ikacı́ s př ı́sluš ný mi normami.
c) musı́ bý t zvoleny materiá ly, které majı́ vhodné vlastnosti pro provoznı́ a testovacı́
podmı́nky. Pouze u kryogennı́ch dı́lů se použ ijı́ materiá ly vhodné pro provoz v nı́zký ch teplotá ch, v souladu s ISO 21028–1 (př ı́padně s jiný mi vhodný mi standardy).
d) musı́ bý t zvoleny takové materiá ly, aby se zabrá nilo korozi, pokud jsou rů zné galvanické materiá ly v př ı́mé m kontaktu.
35
BRNO 2016
BENES Petr, BENESOVA Romana, APELTAUER Tomá š , DUFEK Zdeně k
2.3. Kontrolní systémy
2.3.1 Detektory plynu .
Detektor metanu musı́ bý t nainstalovaný nad mı́stem nejpravdě podobně jš ı́ho ú niku
(např. uvnitř stř ı́šky, která kryje potencioná lnı́ mı́sto ú niku) a umı́stě ný tak, aby byla
maximá lnı́ pravdě podobnost zachycenı́ př ı́padné ho ú niku. Detektor metanu by mě l bý t
umı́stě ný minimá lně nad kaž dý m LNG vý dejnı́m stojanem a dá le v dostateč né m poč tu
ve vš ech č ástech LNG č erpacı́ stanice s dů razem na prostory vyklá dá nı́ LNG.
2.3.2 Detektory (hlásiče) požáru .
Detektory pož áru nebo senzory zvý šené teploty by mě ly bý t umı́stě ny tak, aby pokryly
celý prostor LNG č erpacı́ stanice – př edevš ı́m prostor vý dejnı́ch stojanů , kryogenickou
č ást č erpacı́ stanice a ostatnı́ mı́sta, kde hrozı́ nebezpeč ı́ vzniku pož áru.
2.3.3 Tlakoměry .
Vš echny tlakomě ry, které jsou umı́stě ny v prostorá ch č erpacı́ stanice, vč etně tě ch, které
jsou umı́stě né na LNG skladovacı́ch ná drž ı́ch, musı́ mı́t stejný systé m jednotek.
2.3.4 Senzory teploty .
Teplotnı́ senzory musı́ bý t nainstalované v mı́stech, která jsou nejblı́že mož né mu ú niku
LNG v tekuté m stavu. Identi ikace ú niku je mož ná namě řenı́m niž šı́ teploty, než je teplota
okolı́.
2.3.5 Zařízení pro nouzové vypnu (ESO) .
Manuá lnı́ zař ı́zenı́ pro nouzové vypnutı́ musı́ bý t umı́stě na na vhodný ch mı́stech v celé m areá lu LNG č erpacı́ stanice, tak, aby byla v dosahu obsluhy. Manuá lnı́ zař ı́zenı́ pro
nouzové vypnutı́ musı́ bý t umı́stě né v blı́zkosti kaž dé ho LNG vý dejnı́ho mı́sta. Speciá lnı́
pozornost musı́ bý t tě mto zař ı́zenı́m vě nová na u samoobsluž ný ch č erpacı́ch stanic LNG.
Umı́stě nı́ manuá lnı́ho zař ı́zenı́ pro nouzové vypnutı́ musı́ bý t zř etelně označ ené .
2.3.6 Nouzový napájecí zdroj .
Nouzový napá jecı́ zdroj musı́ bý t k dispozici v př ı́padě vý padku elektrické energie pro
napá jenı́ vš ech pož árnı́ch a metanový ch detektorů .
36
Pož adavky na bezpeč nost LNG stanic
Safety requirements for CNG illing stations
2.4. Systémy nouzového vypnu (ESO)
LNG č erpacı́ stanice musı́ bý t vybaveny systé my nouzové ho vypnutı́ v zá vislosti na velikosti LNG skladovacı́ch ná drž ı́.
Automatické systé my ESO musı́ bý t instalová ny u č erpacı́ch stanic s ú lož nou kapacitou
vı́ce než 5 tun, pokud skladovacı́ kapacita nepř esahuje 200 tun, ESO systé m mů ž e bý t
souč ástı́ jiný ch kontrolnı́ch systé mů , pokud skladovacı́ kapacita př esahuje 200 tun, musı́
bý t systé m ESO nezá vislý a samostatný. Pro ná drž e s kapacitou do 5 tun jsou dostač ujı́cı́
manuá lnı́ zař ı́zenı́ pro nouzové vypnutı́, umı́stě ná v blı́zkosti skladovacı́ch ná drž ı́ tak, aby
byly bezpeč ně dostupné .
3. OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST LNG ČERPACÍCH STANIC
3.1. Tankování
a) Tankovacı́ stanice se stá lou obsluhou
Tanková nı́ musı́ prová dě t pracovnı́k ř ádně proš kolený zejmé na v oblastech:
– bezpeč nostnı́ postupy a bezpeč nostnı́ opatř enı́
– postupy př i tanková nı́ – rozfá zová nı́ č innostı́ př i tanková nı́ s vazbou na č asy
jednotlivý ch kroků př i tanková nı́
– zhodnocenı́ a vyhodnocenı́ abnormá lnı́ch situacı́, které mohou vzniknout př i
tanková nı́
– opatř enı́, která musı́ bý t př ijata v mimoř ádný ch situacı́ch (např. systé m nouzové ho vypnutı́ ESO a jeho obsluha)
– způ sob hlá š enı́ mimoř ádný ch situacı́
– způ sob hlá š enı́ pož árů .
Proš kolenı́ a vý cvik pově řený ch pracovnı́ků se musı́ prová dě t nejmé ně jednou za dva
roky a také po jaké koliv mimoř ádné situaci. Pracovnı́ci stanic se stá lou obsluhou
musı́ bý t prokazatelně vyš koleni od zač átku jejich zamě stná nı́.
b) Samoobsluž né č erpacı́ stanice V př ı́padě samoobsluž ný ch č erpacı́ch stanic musı́ bý t
př ijata opatř enı́, aby č erpá nı́ bylo umož ně no pouze registrovaný m a ř ádně proš kolený m zá kaznı́ků m. Musı́ bý t zajiš tě no, ž e vlastnı́k př ı́padně provozovatel vozidla,
má povolený př ı́stup k tankovacı́ stanici na LNG, ž e vozidlo má pohon na LNG, vozidlo je vhodné k č erpá nı́ LNG pohonné hmoty na tankovacı́ stanici a je registrová no
v operač nı́m systé mu provozovatele č erpacı́ stanice.
Pokud jde o stanici se samoobsluž ný m provozem, veš keré postupy a instrukce musı́
bý t vystaveny na viditelné m mı́stě č erpacı́ stanice.
Na č erpacı́ stanici musı́ bý t zajiš tě ny prostř edky umož ňujı́cı́ komunikaci z č erpacı́
stanice se slož kami integrované ho zá chranné ho systé mu.
37
BRNO 2016
BENES Petr, BENESOVA Romana, APELTAUER Tomá š , DUFEK Zdeně k
3.2. Nouzový plán
Nouzový plá n musı́ bý t zpracová n pro kaž dou č erpacı́ stanici. V př ı́padě nouzové ho manuá lnı́ho nebo automatické ho vypnutı́ č erpacı́ stanice musı́ bý t provedena kontrola pově ř enou osobou a př ı́čina nouzové ho vypnutı́ musı́ bý t identi iková na. Př ı́čina a č as aktivace
nouzové ho vypnutı́ musı́ bý t zaznamená na v provoznı́ dokumentaci. Identi ikovaná př ı́č ina nouzové ho vypnutı́ musı́ bý t př ed opě tovný m spuš tě nı́m č erpacı́ stanice bezpeč ně
odstraně na. Př ed nový m spuš tě nı́m musı́ bý t veš kerá zař ı́zenı́ a vybavenı́ č erpacı́ stanice
nastaveny podle pož adavků standardnı́ho spouš tě nı́.
3.3. Kontrola a údržba čerpací stanice
Veš keré kontroly, ú drž ba a testová nı́ musı́ bý t prová dě ny podle př edepsaný ch standardů .
Kontroly a testy veš keré ho bezpeč nostnı́ho vybavenı́ musı́ bý t vykoná vá ny kompetentnı́
osobou, která má k daný m č innostem potř ebná oprá vně nı́. Technický stav č erpacı́ stanice
musı́ bý t kontrolová n společ ně s revizı́ tlakový ch zař ı́zenı́ a s kontrolou koroze zař ı́zenı́
č erpacı́ stanice vzhledem k bezpeč nosti a provozuschopnosti stanice. Tlakové vybavenı́ a speciá lnı́ kryogenické tlakové vybavenı́ musı́ bý t zkontrolované podle aplikovaný ch
standardů . Pravidelný kontrolnı́ interval tlakové ho vybavenı́ musı́ minimá lně zahrnovat:
• bezpeč nostnı́ zař ı́zenı́ proti př etlaku
• bezpeč nostnı́ zař ı́zenı́ nouzové ho vypnutı́
• mě řidla a tlakomě ry
• kontrolnı́ zař ı́zenı́
Kontrola a testová nı́ elektrický ch systé mů a elektroinstalace musı́ bý t provedena v souladu s př ı́sluš ný mi normami.
Bezpeč nostnı́ a protipož árnı́ zař ı́zenı́ a vybavenı́ musı́ bý t kontrolované a testované
v souladu s platnou legislativou, ovš em s maximá lnı́m intervalem 12 mě sı́ců .
3.4. Bezpečnostní značky na čerpací stanici
Znač ky by mě ly bý t umı́stě ny na viditelné m mı́stě v tomto minimá lnı́m rozsahu:
• kontakt na majitele a nouzová telefonnı́ č ı́sla
• zá kazy vstupu nepovolaný m osobá m do neveř ejný ch č ástı́ stanice
• př ı́tomnost nebezpeč ný ch zó n
• hoř lavina a plyn
• hluboko zchlazená (kryogennı́) kapalina
• zá kaz kouř enı́, otevř ené ho ohně a použ ıv́ á nı́ zař ı́zenı́, která mohou způ sobit vý buch
(kamery, telefony, poč ı́tač e, rá dia)
Jaký koli potencioná lnı́ kontakt s elektrický m obvodem, který by mohl způ sobit zraně nı́,
musı́ bý t označ ený pomocı́ normové ho znač enı́.
38
Pož adavky na bezpeč nost LNG stanic
Safety requirements for CNG illing stations
3.5. Instrukce k instalaci a obsluze
Instrukce k instalaci a obsluze musı́ bý t dodá ny s č erpacı́ stanicı́ v o iciá lnı́m jazyku země ,
kde se č erpacı́ stanice nachá zı́, př ı́padně podle pož adavků vlastnı́ka č erpacı́ stanice.
Instrukce musı́ minimá lně obsahovat:
• jak nainstalovat vybavenı́, s dů razem na instalaci tlakový ch zař ı́zenı́
• jak je nutné vykoná vat servis na č erpacı́ stanici
• sprá vné fungová nı́ č erpacı́ stanice
• minimá lnı́ pož adavky na ú drž bu č erpacı́ stanice spolu s kontrolou trasy obsluhou
(např ı́klad vizuá lnı́ kontrola hadic)
• pož adavky na pravidelnou kontrolu č erpacı́ stanice
• pož adavky na pravidelnou vý mě nu hadic
• pož adavky na bezpeč nostnı́ znač ky na č erpacı́ stanici
Pro plné pochopenı́ instrukcı́ musı́ bý t souč ástı́ dokumentace technické informace, ná kresy a diagramy. Veš kerá potencioná lnı́ nebezpeč ı́ musı́ bý t vyhodnocena a uvedena v instrukcı́ch k instalaci a obsluze, spolu s opatř enı́mi ke snı́ženı́ tě chto nebezpeč ı́ a varovný m
znač enı́m (např. vysoké napě tı́, vysoký tlak).
3.6. Údržba
Je nutno zpracovat preventivnı́ plá n ú drž by č erpacı́ stanice, který musı́ bý t v souladu s pož adavky a př edpisy dodavatelů systé mů a vybavenı́ č erpacı́ stanice. Plá n ú drž by musı́ obsahovat rozpis procedur pro testová nı́ a kontroly systé mů č erpacı́ stanice a jejı́ho vybavenı́.
Plá n ú drž by musı́ bý t vykoná vaný osobou proš kolenou v rozsahu pož adavků př ı́sluš né
legislativy.
Prová dě nı́ ú drž by protipož árnı́ch systé mů musı́ bý t naplá nová no tak, aby nebyla př i
té to č innosti snı́žena ú roveň pož árnı́ bezpeč nosti s tı́m, ž e mimo provoz musı́ bý t v které mkoli okamž iku pouze nezbytné minimum protipož árnı́ch systé mů .
Dokumentace č erpacı́ stanice musı́ bý t archivovaná u majitele stanice. Kopie musı́ bý t
k dispozici pro ú drž bu a kontrolu. Udrž ba musı́ bý t prová dě na v souladu s instrukcemi
vý robců . Zá znamy z ú drž by musı́ bý t uschované po celou dobu ž ivotnosti č erpacı́ stanice.
Kaž dý komponent, vč etně podpů rný ch systé mů č erpacı́ stanice, musı́ bý t udrž ovaný
ve stavu, který je kompatibilnı́ s jeho funkcı́ nebo bezpeč nostı́, jak je uvedeno vý robcem.
Pokud je na ú drž bu odvezeno bezpeč nostnı́ zař ı́zenı́, které je souč ástı́ komponentu,
musı́ bý t tento celý komponent vyř azen z provozu, pokud nenı́ k dispozici dalš ı́ jiné zař ı́zenı́, které je schopno zabezpeč it stejnou bezpeč nostnı́ funkci a nahradit celý komponent.
4. ZÁVĚR
Cı́lem př ı́spě vku v ž ádné m př ı́padě nenı́ popsat problematiku bezpeč nosti LNG č erpacı́ch
stanic podrobný m a vyč erpá vajı́cı́m způ sobem. Autoř i př ı́spě vku si kladli za cı́l sezná mit
39
BRNO 2016
BENES Petr, BENESOVA Romana, APELTAUER Tomá š , DUFEK Zdeně k
odbornou veř ejnost se zá kladnı́mi pož adavky na ř eš enı́ bezpeč nosti LNG stanic a zahá jit
odbornou diskusi k dané problematice. Sı́ť č erpacı́ch stanic LNG se v zá padnı́ č ásti EU
rozrů stá , na ú zemı́ CR a př ilehlý ch stá tů je prakticky nulová , nicmé ně ně kolik podnikatelský ch subjektů v souč asné době zvaž uje vý stavbu LNG č erpacı́ stanice na ú zemı́ CR.
LITERATURA
[1] CSN EN ISO 16903 Naftový a plynárenský průmysl – Vlastnosti LNG ovlivňující návrh
a výběr materiálu
[2] Pracovnı́ ná vrh ISO / DIS 16.924,2: 2015 Zemní plyn čerpacích stanic – stanice zkapalněného zemního plynu pro tankování vozidla
40
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
Potenciální možnos vzniku bezpečnostního rizika
v České republice
The poten al for a security risk emergency
in the Czech Republic
BLAHA Jaroslav
Souhrn:
Rok 2015 byl, z hlediska posuzová nı́ bezpeč nostnı́ situace, pomě rně zá sadnı́. Bylo to způ sobeno př edevš ı́m naprosto nezvlá dnutelnou migrač nı́ krizı́, kterou Evropská unie nebyla
a nenı́ schopna ř eš it. Navı́c v Evropě viditelně narů stá extremismus a s nı́m roste i poč et sympatizantů extremistický ch ná zorů , které jsou založ ené na nesná š enlivosti a ná silı́.
Bezpeč nost Evropy lze posuzovat s př ihlé dnutı́m ke kritický m otá zká m a rozdı́lů m v zá jmech jednotlivý ch č lenský ch stá tů . Pomyslné nů ž ky nesná š enlivosti se rozevı́rajı́ i mezi
ně který mi stá ty. Tı́m se tedy stalo, ž e souč asná rizika, zdá nlivě pouze č eská , se v podstatě
nedajı́ oddě lit od rizik evropský ch a rizika evropská prorů stajı́ s riziky svě tový mi v jediný karcinogennı́ organismus. Ceská republika nestojı́ bokem souč asné ho vojenskopolitické ho procesu, který ve sfé ře bezpeč nosti nabı́zı́ ně které nové podně ty pro rozhodová nı́
o bezpeč nostnı́ politice.
Summary:
In terms of security, the year of 2015 was rather signi icant. This was caused especially by
the complete failure to manage the migrant crisis which the European Union was not able to
address in a way that would convince European citizens of the Union’s usefulness. Furthermore, extremism visibly increases in Europe, together with the number of the sympathizers
of extremist opinions based solely on intolerance and violence. Europe’s security may be evaluated when taking into account critical questions and differences in the individual member states’ interests. In many respects, the European Union represents a functional system
whose transformations may dramatically in luence the lives, security and social status of
the member states as well as their citizens, regardless political atmosphere and attitude to
the integration project’s future. The metaphorical gap of hatred deepens even among certain states themselves. Consequently, the current risks, seemingly relevant only within the
⁰
doc. Ing. Jaroslav Blaha, CSc., Vysoká š kola inanč nı́ a sprá vnı́, z. u. Praha, Katedra ř ı́zenı́ podniku,
e-mail: [email protected]
41
BRNO 2016
BLAHA Jaroslav
Czech context, basically cannot be separated from European risks, and the European ones
are intertwined with world risks, forming a single lethal tangle. The Czech Republic is not
separated from the current military–political process which offers certain new stimuli for
deciding on the security policy.
Klíčová slova: migrace, rizikový faktor, pravicový extremismus
Keywords:
migration, risk factor, right–wing extremism, security situation
ÚVOD
Tento č lá nek lze považ ovat za pokus formou odborné studie prezentovat souč asné pohledy, obsah a strukturu meziná rodnı́ situace a jejı́ mož né dopady na Ceskou republiku. Snahou bude, zı́skané informace využ ı́t k formulová nı́ mož ný ch bezpeč nostnı́ch rizik
a dopadů na CR.
Poslednı́ č tvrtina 20. stoletı́ v dů sledku př ekotné ho vý voje komunikač nı́ch a informativnı́ch prostř edků zcela odstranila fenomé n vzdá lenosti. Stá ty, které ješ tě př ed ně kolika
desı́tkami let takř ka nevě dě li o své existenci, na sebe poč aly ”nará ž et” rů znorodostı́ svý ch
zá jmů . Jedny druhé in ikujı́ svý mi problé my. Poč áteč nı́ lé ta nové ho vě ku toto konstatová nı́ jen potvrzujı́. I př es ř adu problé mů , se který mi se Evropská unie potý ká , nelze zavı́rat
oč i př ed demogra ický mi a politický mi ohrož enı́mi zvně jš ku. Civilizač nı́ hrozba pro Evropu spoč ıv́ á v tom, ž e nebude schopná cizı́ kulturnı́ vlivy paci ikovat a asimilovat, a bude
jimi naopak sama dá le destabilizová na.
Samotné posuzová nı́ rizik, stanovenı́ jejı́ch charakteru a stupně zá važ nosti proto nezá visı́ jenom na č innosti potenciá lnı́ho nositele agresivnı́ch aktivit vů č i Ceské republice, ale
i na linii zahranič nı́ politiky Ceské republiky, na jejich cı́lech a ú spě šı́ch, resp. neú spě šı́ch,
který ch na cestě za jejich splně nı́m dosá hne.
Z velice rozsá hlé problematiky posuzová nı́ mož nostı́ vzniku bezpeč nostnı́ho rizika, lze
považ ovat jako vý znamné zejmé na problé my souč asné ho vý voje meziná rodnı́ situace a jejı́ mož ný vliv na CR. Dá le př ı́činy a dů sledky mož né ho nebezpeč ı́ imigrace.
Zá nik bipolá rnı́ho svě ta př ed 25 lety mě l př iné st nový svě tový poř ádek založ ený na mı́ru, multipolaritě , ekonomické a politické pluralitě , sociá lnı́ solidaritě , meziná rodnı́m prá vu. Alespoň tak si to př edstavovala vě tš ina tě ch, kdo ve vý chodnı́ Evropě zvonili na ná mě stı́ch klı́či a volali „nejsme jako oni“.
Bezprostř edně po teroristické m ú toku v Pař ı́ži zareagoval př edseda Evropské komise
Jean Claude Juncker jednoznač ně : na migrační poli ce Evropské unie se nic zásadního nemění. Jako by tı́m chtě l ř ı́ct, ž e islamistický terorismus s vlnami migrantů nemá nic společ né ho. U podstatné č ásti č eské obč anské veř ejnosti se to setkalo spı́še s odporem než
s pochopenı́m. Nic jiné ho se ani nedalo č ekat, v CR jsou proti př ijı́má nı́ migrantů tř i č tvrtiny lidı́. ¹⁾ Absence jasné alternativy k ř eš enı́ migrač nı́ krize na bá zi liberá lnı́ demokracie
je tak destabilizujı́cı́m faktorem.
¹⁾ A
42
́ R ̌
: Terorismus bude s migrací souviset stále výrazněji. Prá vo, 25. 11. 2015
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
Vzhledem k vysoké aktuá lnosti zkoumané problematiky lze pouze okrajově využ ı́t dostupné , tiš tě né publikace. Ve své publikaci Pravicový extremismus a radikalismus v ČR
doc. Mareš uvá dı́, ž e urč itý potenciá l pro spá chá nı́ teroristický ch č inů , vč etně bombový ch
ú toků s masově jš ı́m dopadem, existuje. Souč asně ale s vysokou mı́rou pravdě podobnosti
konstatuje, ž e akutnı́ nebezpeč ı́ v tomto smyslu Ceské republice (zatı́m) nehrozı́. Dů lež itý m pramenem pozná nı́ historie a souč asnosti islá mu mů ž e bý t i publikace Bř etislava
Tureč ka Světla a stíny islámu. Autor v nı́ popisuje vzá jemné , pozitivnı́ i negativnı́ vztahy
kř esťanstvı́ a islá mu. Př edstavuje osudy reá lný ch lidı́.
K zı́ská nı́ š iroké ho př ehledu o dané problematice se nabı́zı́ ř ada informacı́ z rů zný ch
sdě lovacı́ch prostř edků . K vý znamný m patř ı́ zejmé na statě Vá clava Bě lohradské ho, Jana
Eichlera, Marka Cejku, Thomase Kulidakise, Jana Petrá nka, Petra Robejš ka, Antonı́na Raš ka, Vlastimila Vondruš ku a celé ř ady dalš ı́ch autorů .
Po shromá ž dě nı́ dostupný ch informacı́ bylo nutno př istoupit k jejich kritické mu zhodnocenı́. Jde zejmé na o hledá nı́ společ ný ch znaků mezi fakty a ná zory a vyč leně nı́ zá kladnı́ch otá zek jednotlivý ch problé mů .
Na zá kladě pozná nı́ mož ný ch dopadů deklarovaný ch problé mů bylo cı́lem formulovat př edpoklady pro vymezenı́ mož ný ch rizikový ch faktorů , vzniku mimoř ádný ch situacı́
v Ceské republice.
1. VÝVOJ MEZINÁRODNÍ SITUACE A JEJÍ MOŽNÝ VLIV NA ČR
Ekonomická napě tı́, etnické spory, poš kozová nı́ ž ivotnı́ho prostř edı́, př elidně nı́, uteč enci,
ná bož enský fundamentalismus, terorismus, rozš iř ová nı́ zbranı́ hromadné ho nič enı́ a transfer konvenč nı́ch zbranı́ se stá le vı́ce stá vajı́ domé nou meziná rodnı́ agendy.
Př ı́roda i dě jiny tı́hnou k rovnová ze, a tak neš lo a nejde o to, zda se monopolarita svě ta
udrž ı́, ale jaký m způ sobem se promě nı́ do př irozené multipolarity. Jde o způ sob vyrovná nı́ mezi Washingtonem, Moskvou, Pekingem a dalš ı́mi kulturně –hospodá ř ský mi centry,
která budou zı́ská vat stá le vě tš ı́ politický vý znam.
Zů stá vá nepochybný m faktem, ž e na ú zemı́ č lenský ch stá tů souč asné Evropské unie
nebyl od roku 1945 veden vá leč ný kon likt. Bezpeč nostnı́ strategie Evropské unie, př edstavovaná dokumentem „Bezpeč ná Evropa v lepš ı́m svě tě ” z roku 2003, podobně jako
strategie NATO z roku 1999 a dokument př ijatý v Lisabonu na sklonku roku 2010, nepoč ı́tajı́ s mož nostı́ konvenč nı́ho kon liktu. Evropská strategie za zá kladnı́ hrozby označ uje
terorismus, š ı́řenı́ zbranı́ hromadné ho nič enı́, regioná lnı́ kon likty, kolaps stá tů v dů sledku š patné vlá dy a organizovaný zloč in.
Evropa, Blı́zký vý chod a ú zemı́ dosud ovlá dané tzv. Islá mský m stá tem tvoř ı́ zvlá š tnı́
trojici, jejı́ž kon liktnı́ linie se stá le vyostř ujı́. Nejedná se zdaleka jen o dů sledek poslednı́ho masakru ve Francii, ale jde o ř etě zec udá lostı́, které byly ješ tě krvavě jš ı́, než krveprolitı́
ve Francii (listopad 2015). Jejich prů vodnı́mi znaky byly ú toky al–Ká idy v Londý ně , Madridu, ale tř eba i Breiviků v masakr v Oslu.
Jednı́m z ř ady podně tů tě chto kon liktů mů ž e bý t dě dictvı́ historie vztahů Evropy a Blı́zké ho vý chodu v uplynulé m stoletı́. Na rozdı́l od Ceskoslovenska, které nikdy nemě lo kolonie, má Francie, Britá nie, Nizozemı́ a Belgie na svě domı́ kř ivdy a krveprolitı́ v koloniı́ch,
zatı́mco doma se holedbaly rozvojem obč anský ch svobod a demokracie. Potenciá l extremismu je v bý valý ch koloniá lnı́ch mocnostech daleko vě tš ı́ než u ná s, neboť i když jsou
tyto kř ivdy minimá lně desı́tky let staré , nejenž e mohou bý t stá le v pamě ti ž ijı́cı́ch lidı́, ale
43
BRNO 2016
BLAHA Jaroslav
prostř ednictvı́m dneš nı́ch snadno dosaž itelný ch globá lnı́ch sı́tı́ a mé diı́ mohou – s notnou
dá vkou vytrž enosti z kontextu – motivovat k extremismu ně které jednoduš eji smý šlejı́cı́,
kriminá lně č i jiný m způ sobem omezené jedince a skupiny. ²⁾
Pokud jde o Evropu souč asnosti, problé m je v tom, ž e na ledabylost jedné země , mů ž e
doplatit země jiná . Uká zaly to nedá vné ú toky teroristů v Bruselu a Pař ı́ži. Belgič tı́ politici
roky neř eš ili problé m radiká lnı́ho islá mu v Molenbeeku a dalš ı́ch bruselský ch č tvrtı́ch.
V minulosti z tě chto mı́st pochá zeli vlakovı́ ú toč nı́ci v Madridu (2014), č lově k, který chtě l
samopalem loni stř ı́let ve vlaku ve Francii (2015), nebo atentá tnı́ci z Pař ı́že (2015). Zde
je namı́stě otá zka: co se musı́ stá t, aby Evropská unie zač ala problé m ř eš it?
„Kdyby se politici ve Washingtonu nebo v Pař ı́ži skuteč ně domnı́vali, ž e Rusko je hrozbou pro Zá pad, tak by vojenská opatř enı́ byla ú plně jiná , než jsou dnes. To by v dů sledku
povyku kolem Ukrajiny a ruské hrozby nebyla do vý chodnı́ Evropy př esunuta jen jedna
americká brigá da, která v tom vojenské m pomě ru sil neznamená skuteč ně vů bec nic. Je
to spı́š takové politické chlá cholenı́ toho, ž e „jsme tu s vá mi, bratř i a když na to př ijde, tak
vá m pomů ž eme“. Také vojenské rozpoč ty zemı́ NATO, které jdou hrubě pod dohodnutá
dvě procenta HDP, jsou ná zornou uká zkou toho, jak se ve skuteč nosti ‚bojı́me‘ Ruska,“
V ré torice americký ch mnoho hvě zdič kový ch generá lů se zač ı́ná objevovat slovo vá lka.
Generá l Philips Breedlove bě hem své ná vš tě vy v litevské m Vilniusu prohlá sil, ž e NATO
postupuje smě rem k integrované společ né protivzduš né obraně , která by mě la bý t „ú č inná v př ı́padě vá lky“. Stal se tak asi prvnı́m americký m generá lem, který slovo vá lka použ il.
Navı́c v zemi, která ješ tě př ed necelý mi tř iceti lety byla souč ástı́ SSSR.
Silně to zač ı́ná př ipomı́nat situaci v polovině minulé ho stoletı́, v době založ enı́ NATO
a budová nı́ americký ch zá kladen v zá padnı́ Evropě . Vzniká tak podhoubı́ pro klasické bezpeč nostnı́ dilema: ruská strana vnı́má postup USA a jejich vý chodoevropský ch spojenců
jako hrozbu pro svou bezpeč nost. Odpovı́dá tak posilová nı́m vojsk na zá padnı́ hranici.
Otevı́rá se tak nebezpeč ı́ nové studené vá lky. Zatı́m se nikdo neodvá ž ı́ uvaž ovat o jejı́m
př erů stá nı́ ve vá lku horkou.
Ceská republika nestojı́ stranou souč asné ho vojenskopolitické ho procesu, který v bezpeč nostnı́ sfé ře nabı́zı́ ně které nové podně ty pro rozhodová nı́ o bezpeč nostnı́ politice.
Cı́lem bezpeč nostnı́ politiky je hrozbá m, krizı́m a ozbrojený m kon liktů m rů zné intenzity
č elit vš emi dostupný mi politický mi (mı́rový mi) prostř edky, který mi stá t disponuje.
V poslednı́ch ně kolika letech jsme svě dky paradoxnı́ho a opě tovné ho vzestupu ná rodnı́ myš lenky. Vý sledkem zklamá nı́ z č innosti nadná rodnı́ch institucı́ bude asi ná vrat domá cı́ch politický ch elit na dů vě rně zná mé domá cı́ pole, ale pravdě podobně také ná vrat
ná rodnı́ho š ovinismu. Ná sledujı́cı́ mı́sta budou riziková :
1. Ať bude EU pokrač ovat ve své souč asné podobě , nebo dojde k rozmě lně nı́ jejı́ho
potenciá lu do ně kolika center (Berlı́n, Pař ı́ž, Londý n), č ást Unie bude usilovat o prohlubová nı́ kooperace s Ruskem. To vyvolá tlaky zejmé na v pobaltský ch stá tech a Polsku, které bude posilovat pozici regioná lnı́ velmoci a protiruský sentiment se stane
dů lež itou souč ástı́ jejich zahranič nı́ politiky.
2. Turecko se bude v ná sledujı́cı́ch letech reislamizovat, dojde k souč asné mu zhorš enı́ jeho vztahů s Izraelem a prohloubenı́ vztahů s Irá nem. Evropské unii se bude
²⁾ C
: Patálie dnešní Evropy a islámu [2015–02–20]
http://blog.ihned.cz/c3-63386990-06b000_d-63386990-06b000_d-63386990
44
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
vzdalovat. Jeho vliv na evropské m kontinentu, zejmé na na Balká ně , ovš em poroste.
To by mohlo ož ivit staré rá ny a ve spojenı́ se vzá jemný mi kř ivdami poslednı́ deká dy dvacá té ho stoletı́ a kontroverznı́mi momenty (nezá vislé Kosovo) vytvoř it nový
vý buš ný balká nský kotel.
3. Se stoupajı́cı́ intenzitou „nové ho nacionalismu” se objevı́ i zesı́lené separatistické
pož adavky ně který ch evropský ch regionů . Př edevš ı́m pů jde o Belgii, Itá lii, Spaně lsko, Francii, Velkou Britanii a Balká n.
Slabiny Evropy obecně a Evropské unie zvlá š ť, lze charakterizovat jako dlouhodobý nezá jem ř ady evropský ch stá tů a EU jako celku o vlastnı́ bezpeč nost a dlouhodobě podceň ová nı́ ochrany vně jš ı́ch hranic. S tı́m je ú zce spojena nedostateč ná koordinace a vý mě na informacı́ mezi č lenský mi stá ty Unie a č asto i mezi jednotlivý mi slož kami uvnitř č lenský ch
zemı́. Ve vě tš ině stá tů nefungujı́ programy integrace muslimské menš iny. Nedostateč ně
je realizová no vzdě lá vá nı́ a př ı́prava obyvatelstva na př ı́padné hrozby.
2. PŘÍČINY A MOŽNÉ DŮSLEDKY MIGRACE
Opakovaně se potká vá me s bě ženci, jejichž pohnutkou k emigraci byla zprá va, ž e prá vě
teď emigrovat jde, ž e Evropa je otevř ená . Uteč enci a paš erá ci do té to otevř ené př ı́lež itosti spě chajı́ z dalš ı́ch a dalš ı́ch č ástı́ svě ta, protož e sami č ekajı́, ž e tohle nemů ž e trvat
vě čně a Evropa nakonec zač ne skuteč ně hlı́dat svoje vně jš ı́ hranice. A s nimi oč eká vá toté ž od své ho kontinentu i stoupajı́cı́ poč et obyvatel Evropy.
Bylo by jistě poš etilé myslet si, ž e co migrant, to potenciá lnı́ terorista. Ani fakt, ž e se
na mı́stě teroristické ho atentá tu (Pař ı́ž XI. 2015) u ú toč nı́ků naš el syrský č i egyptský pas,
na vě ci nic nemě nı́. Mohlo to bý t a nejspı́š i bylo zá mě rné . Horš ı́ je, ž e ú toč nı́k se do Evropy
dostal v zá stupech uprchlı́ků . Ná mitka, ž e se sem mohl dostat i jiný mi cestami, je ovš em
legitimnı́.
Atentá ty a dalš ı́mi ú toky v Evropě se ideologové Islá mské ho stá tu (IS) snaž ı́ vyvolat
tlak proti evropský m muslimů m, zradikalizovat je a př ı́padně vyvolat vá lku s nimi př ı́mo
v Evropě . Islá mský stá t je př itom jediná dž ihá distická skupina, která je schopna pochopit
fungová nı́ zá padnı́ politiky a veř ejné ho mı́ně nı́, a proto doká ž e zasá hnout zá padnı́ společ nosti na velmi citlivý ch mı́stech. ”Islá mský stá t je jediná bojujı́cı́ skupina v Sý rii, která ve
své ré torice opakovaně a otevř eně od druhé poloviny roku 2014 propaguje ú toky na zá padnı́, tedy i evropské cı́le.” ³⁾
Je už zř ejmé , ž e poč ty uprchlı́ků př esahujı́ absorpč nı́ schopnost Evropy. Poř ádajı́ se dá rcovské konference k zı́ská nı́ miliard dolarů na pomoc Sý rii jako př edpoklad zastavenı́ nejsilně jš ı́ho proudu bě ženců . Evropská unie se rozhodla poskytnout Turecku ně kolik miliard eur k likvidaci paš erá ků lidı́, i když mnoho skeptiků si myslı́, ž e jde o vyhozené penı́ze
a dů sledek nepokryté ho vydı́rá nı́ Evropské unie Tureckem. A tak je nezbytné na adresu
tě ch, kteř ı́ jsou k migrantů m vstř ı́cně jš ı́, k lı́tosti ř ı́ct, ž e se jim situaci podstatně ji změ nit
nepodař ı́. Evropš tı́ politici mě li sice zprvu podobné ná zory. Kritizovali Maďary za zadrá tová nı́ hranic, Slová ky za odmı́tá nı́ uprchlı́ků i na dobrovolné m zá kladě a Cesko za nepř ı́liš
³⁾ M
H
: Islámský stát chce vyvolat v Evropě občanskou válku. ”Antimuslimské bojů vky” jsou jeho
spojenci, ř ı́ká expert. Dostupné na: http://zahranicni.ihned.cz/blizky-vychod/c1-65241090
[2016-04-10]
45
BRNO 2016
BLAHA Jaroslav
vlı́dné jejich př ijetı́, ale nynı́, aniž by to explicitně př iznali, de facto z pudu sebezá chovy
vytvá ř ejı́ z Evropy pevnost. Jiná varianta totiž nenı́.
Britové do země uprchlı́ky volně nepouš tě jı́, a tak se v Calais vytvá ř ı́ dž ungle. Sniž ujı́ se
sociá lnı́ dá vky pro uteč ence. Hoř ı́ jejich ubytovny.
Dá nové odebı́rajı́ uprchlı́ků m inanč nı́ prostř edky a cennosti. Své dsko, Ně mecko a Rakousko hrozı́ uzavř enı́m hranic. Bloká dy hranic se mů ž e doč kat i Recko.
Nynı́ se č asto př ipomı́ná situace př ed druhou svě tovou vá lkou. Prezident Edvard Beneš
jako ná stupce Tomá š e G. Masaryka chtě l také v dobré vı́ře a v souladu s evropský mi hodnotami zajistit bezpeč nost republiky diplomatický mi jedná nı́mi. Daladier a Chamberlain
se ale radě ji dohodli s Hitlerem a Mussolinim. K č emu to vedlo, dobř e vı́me.
Musel nastoupit Churchill s Rooseveltem a Stalinem a osu Berlı́n–Rı́m–Tokio porazit.
Souč asný m evropský m elitá m nezbý vá , nechtě jı́-li bý t nahrazeny jiný mi, než č ı́m dá l
kritič tě jš ı́ situaci efektivně ji ř eš it. Aniž by př itom, jak pož adujı́ mé ně poč etnı́ demonstrujı́cı́, na evropské hodnoty zapomı́naly. ⁴⁾
Na islá mské hrozbě budou pro itovat politické sı́ly, které jsou označ ová ny za „krajně
pravicové ”, ale v budoucnu se jejich ná zory budou stá le vı́ce stá vat souč ástı́ hlavnı́ho politické ho proudu. Pravdě podobně dojde k paradoxnı́ situaci, kdy vlá dy dosavadnı́ standardnı́ pravice a levice budou programově vyprá zdně né a budou stá le vı́ce nuceny orientovat se na volič ské vrstvy mezi neevropský mi př istě hovalci. Na jedné straně se ocitne nacionalismus a volá nı́ po evropské identitě a na straně druhé souč asná a paradoxnı́
potř eba nový ch pracovnı́ch sil k udrž enı́ tempa ekonomik. Vý sledkem mů ž e bý t ně jaká
forma kompromisu, dost mož ná obč anské nepokoje, ale v urč ité m př ı́padě i nový impuls
pro „evropskou myš lenku”.
Boj proti terorismu př edstavuje spojité ná doby. Nelze jej omezit na okupaci problematický ch zemı́ Př ednı́ho vý chodu a stř ednı́ Asie, ani na prosté konstatová nı́, ž e problé m
terorismu zcela vyř eš ı́me uzavř enı́m hranic nebo zpř ı́sně nı́m kontrol na letiš tı́ch (rasová
pro ilace cestujı́cı́ch) atd. Slibnou nadě jı́ je vtá hnout do protiteroristické aktivity islá mské
stá ty, které nejen vedou vlastnı́ protiteroristickou aktivitu, ale č asto se kulturně liš ı́ od islá mský ch center, která souč asné teroristické internacioná le vytvá ř ejı́ podhoubı́. Takovou
zemı́ je např ı́klad š ı́itský Irá n. Považ ovat Irá n za spř ı́zně nou sı́lu, ne-li za spojence ovš em
bude vyž adovat změ nu souč asné ho zá padnı́ho paradigmatu, kdy je pod vlivem USA Irá n
považ ová n spı́še za nepř ı́tele, ač koli paradoxně na rozdı́l od spojenecký ch arabský ch sunnitský ch stá tů jeho ú zemı́ neslouž ı́ jako zá kladna pro skupiny, které v Evropě pá chajı́ teroristickou č innost. Dobré vztahy s Irá nem a uklidně nı́ meziná rodnı́ situace okolo ı́rá nské ho jaderné ho programu jsou nejen v politické m, ale i bezpeč nostnı́m zá jmu Evropské
unie. Jak ukazuje např ı́klad spoluprá ce mezi Itá liı́ a Libyı́ ve vě ci boje proti masové migraci ze severu Afriky do Evropy, vı́cestranná aktivita a kooperace s vně jš ı́mi akté ry je nadě jı́
do budoucna.
3. POTENCIÁLNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY V ČR
Potenciá lnı́ nebezpeč ı́ teroristický ch akcı́ organizovaný ch zahranič nı́mi subjekty vyplý vajı́cı́ ze zahranič ně politické orientace (č lenstvı́ v Evropské unii a NATO) nebo pů sobenı́ zahranič nı́ch vojenský ch misı́ Armá dy CR existuje a v ně který ch oblastech i narů stá .
⁴⁾ A
46
́ R ̌
: Surová realita. Prá vo, 08.02.2016
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
Př estož e samotná Ceská republika pravdě podobně nenı́ vý znamný m cı́lem organizacı́ typu Al–Qaeda, Taqwir wal Hijra nebo sala istický ch skupin, existuje stá le mož nost teroristický ch ú toků v reakci na meziná rodnı́ vý voj, např. vá leč né akce č i protiteroristické
kampaně .
Zá sady pro posuzová nı́ rizik jsou vymezeny tě mito zá kladnı́mi skuteč nostmi:
1. bezpeč nostnı́ rizika Ceské republiky jsou shodná s riziky evropský mi,
2. rizika evropská jsou shodná s riziky celosvě tový mi,
3. Ceská republika je integrá lnı́ souč ástı́ evropské obrany,
Strategickou zá sadou př i posuzová nı́ rizik př ichá zejı́cı́ch ze zahranič ı́, je jejich neoddě litelnost od vnitrostá tnı́ch faktorů . Př itom je tř eba zdů raznit, ž e uvedené premisy, tvoř ı́cı́
principy bezpeč nostnı́ politiky stá tu je tř eba vidě t i v opač né m gardu. Majı́ charakter rovnice a ten se nemě nı́, ať jsou č teny zprava doleva nebo z leva doprava.[1]
Cı́lem bezpeč nostnı́ politiky stá tu je č elit dostupný mi politický mi (mı́rový mi) prostř edky, který mi stá t disponuje potenciá lnı́m hrozbá m, krizı́m a ozbrojený m kon liktů m rů zné
intenzity. Komplexnost a vzá jemná prová zanost bezpeč nostnı́ch hrozeb pro Evropu a v nı́
i Ceskou republiku vyž aduje formulovat způ soby jejich ř eš enı́ jak v oblasti materiá lnı́, ale
také ve sfé ře sociá lnı́ch a psychologický ch aspektů .
Vnitropolitická a bezpeč nostně politická opatř enı́ vlá dy Ceské republiky lze v souč asné situaci považ ovat za optimá lnı́. Lze ovš em doporuč it, aby byly č eské obranné sı́ly byly
v co nejkratš ı́m č asové m horizontu reorganizová ny podle „policejnı́“ logiky. Tedy na armá du, která zabraň uje nepokojů m a je schopna brá nit hranice. To jsou ú lohy budoucnosti
a zá roveň i ú lohy, které je schopna země jako Cesko opravdu realizovat a zajistit si kontrolu své ho ú zemı́. Lze s dostateč nou mı́rou pravdě podobnosti konstatovat, ž e by zdrcujı́cı́
vě tš ina obyvatelstva byla ochotná né st s tı́m spojené vyš šı́ ná klady. ⁵⁾
Bezpeč nost stá tu je založ ena na principu zajiš tě nı́ bezpeč nosti jednotlivce, komunity
a zabezpeč enı́ funkce společ nosti, k jehož ú spě šné mu uplatně nı́ je nezbytné zajistit funkč nost dotč ený ch orgá nů stá tnı́ sprá vy a samosprá vy, prá vnický ch a podnikajı́cı́ch fyzický ch
osob a rozvı́jenı́ procesů a ná strojů , které slouž ı́ k posilová nı́ bezpeč nosti a ochrany obyvatelstva. [5, s. 3]
Př ituhuje. Po ú toku nož em na muslima ve Vrš ovicı́ch zaú toč ila v sobotu več er (6. ú nora
2016) skupina maskovaný ch ž há ř ů na praž ské sociá lnı́ centrum Klinika, které organizuje
pomoc uprchlı́ků m. V Cesku zvolna př está vá bý t bezpeč né vyzná vat konkré tnı́ vı́ru a zastá vat urč itý typ ná zorů . Na prvnı́ pohled jde jen o ojedině lé ná silnosti, ale z historie vı́me,
ž e ve vypjatý ch chvı́lı́ch stač ı́, když z davu vyletı́ prvnı́ ká men, a mů ž e se rozjet spirá la ná silı́, kterou bude krajně obtı́žné zastavit. Proto je nanejvý š nutné , aby co nejdř ıv́ e zazně lo
hlasité odmı́tnutı́ radikalismu na vš ech straná ch.
Tato skuteč nost nepochybně vede k ná rů stu pravicové ho extremismu, k ná rů stu pravicově smý šlejı́cı́ch lidı́, kteř ı́ za vš ı́m, co je cizı́, vidı́ nepř átelstvı́ a myslı́m si, ž e to tu společ nost dě lı́. Nemů ž eme bý t zase ú plně hysterič tı́. Terorismus je ně co jako kriminá lnı́ č iny.
Kriminalitu, tu také neodstranı́me ú plně . Bohuž el ale, a to je to zá sadnı́, stá le se jaksi v té
své politice nejsme schopni pouč it.
⁵⁾ Volně podle: R
̌
: Je nesporné, že část migrantů přichází škodit. Prá vo, 03.10.2015. s. 1.
47
BRNO 2016
BLAHA Jaroslav
Na prvnı́m mı́stě je tř eba jasně ř ı́ci, ž e ž há ř e nenı́ mož né považ ovat za „reprezentanty“
té č ásti společ nosti, která má do znač né mı́ry oprá vně né obavy z masové migrace muslimů do Evropy. Ná silnı́ci ze Ziž kova jsou typově titı́ž, kteř ı́ si v minulý ch letech vybı́jeli
své frustrace v ú tocı́ch na Romy č i lidi jiné barvy pleti. Extremisté vž dy tvoř ili jistou č ást
populace a migrace je pro ně jen vı́tanou zá minkou k ná silný m projevů m.
Nynı́ bohuž el mohou ná silnı́ci č erpat legitimitu z postojů č ásti politické reprezentace. Ré torika jisté č ásti politické ho spektra má nebezpeč ně blı́zko k vý zvá m k pogromů m.
Když na antiislá mský ch demonstracı́ch slyš ı́me hesla jako „Blanič tı́ rytı́ři, povstaň te“, nenı́
divu, ž e se ř ada primitivnı́ch ná silnı́ků zač ne považ ovat za hrdé obrá nce č eské ho ná roda,
který m je vš e dovoleno, a zač nou plnit zá palné lahve.
Miliony hladový ch a vystraš ený ch lidı́ stá tů severnı́ Afriky budou chtı́t ž ı́t bez hladu,
v klidu, př ı́padně i v demokratické m prostř edı́ teď hned. Nejlé pe co nejblı́že pů vodnı́mu
domovu. A nejblı́že je Evropa. Mı́ra pravdě podobnosti, ž e vlna migrantů dosá hne ve velmi
krá tké době i ú zemı́ Ceské republiky je vysoká .
Za imigranty př ijdou do Evropy i Ceské republiky nepokoje, fanatismus, ná silı́. Za nepokoji nutně ná sleduje snı́ženı́ ž ivotné ú rovně domá cı́ch obyvatel. S tı́m poroste nená vist
vů č i př istě hovalců m. Mohou a budou narů stat etnické kon likty. Nelze vylouč it, ž e s katastrofá lnı́mi dů sledky.
Vý znamnou oblastı́ rizik pro Ceskou republiku jsou trvale rizika teroristický ch ú toků .
Mohou bý t vyvolá na jak nespokojenostı́ imigrantů z arabský ch zemı́ ž ijı́cı́m na naš em ú zemı́, tak i zahranič nı́ch teroristický ch skupin, které pod rouš kou a ”ve jmé nu” své ho vyzná nı́ majı́ snahu se mstı́t za ně které , v mnoha př ı́padech i neuvá ž ené , vý roky politiků Ceské
republiky.
Rovně ž s ohledem na meziná rodně politickou souvislost je na ú zemı́ CR koncipová na
ostraha ř ady objektů , vyhodnocený ch jako potenciá lně ohrož ené teroristický m ú tokem
(zastupitelské ú ř ady USA, Spojené ho krá lovstvı́, Izraele, o zvý šenou ostrahu v ně který ch
obdobı́ch pož ádal i zastupitelský ú ř ad Turecka, Japonska a Uř ad OSN v Praze; budova
rozhlasový ch stanic Rá dio Svobodná Evropa, Rá dio Svobodný Irá k, Rá dio Svobodný Irá n;
objekty ú stř ednı́ch orgá nů stá tnı́ sprá vy, jaderné elektrá rny, objekty chemický ch tová ren,
vodnı́ch dě l, atd.). Tato ostraha je v ně který ch př ı́padech prová dě na na zá kladě př ı́sluš ný ch nař ı́zenı́ vlá dy i formou ú č asti Armá dy Ceské republiky na plně nı́ ú kolů Policie Ceské
republiky.
Jako dalš ı́ potenciá lnı́ cı́le je mož né uvé st stá tnı́ ná vš tě vy a delegace, zahranič nı́ letecké společ nosti a komerč nı́ irmy (i z hlediska akcı́ extré mnı́ch ochrá nců př ı́rody), mı́sta
s velkou koncentracı́ turistů z ně který ch zemı́ (USA, Izrael, země NATO), objekty Zidovské
obce nebo objekty, spojené s Ruskou federacı́ (s ohledem na situaci na Kavkaze a na Ukrajině ).
Jeden z nejmé ně chrá ně ný ch objektů v Praze je Uř ad vlá dy, kde na ulici, která smě řuje
k použ ıv́ ané mu vchodu, parkujı́ zahranič nı́ autobusy. Vchod je sice hlı́dá n policisty a jsou
tam malé vý suvné mechanické zá vory, ale kdyby se ně kdo nahoř e rozjel autem plný m
vý buš nin, tak do ú ř adu spolehlivě narazı́. Navı́c jsme byli za poslednı́ch pá r let svě dky
nejmé ně tř ı́ prů niků do prostor př edsednictva vlá dy, a to buď od Vltavy nebo i po hromosvodu, který je na budově . Takž e tento objekt nepovaž uji za dobř e chrá ně ný v ž ádné m
př ı́padě .
48
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
Po mé m soudu nenı́ ú plně ideá lně zajiš tě n ani Praž ský hrad. Samozř ejmě do ú ř adu prezidenta už je kontrola, je tam ochranná strá ž a rá my, ale na ú zemı́ Praž ské ho hradu se
pohybuje spoustu cizinců , které nikdo nikdy nijak nezkontroloval. A nikdo nevı́, co ti lidé
majı́ u sebe. Nevolá m po uzamč enı́ Hradu, ale chybı́ tam elementá rnı́ kontrola lidı́, protož e nevidı́m rozdı́l mezi Buckinghamský m palá cem v Londý ně , do které ho se nemů ž ete
dostat jen tak, a Praž ský m hradem. Clově k, kdyby chtě l v okolı́ Praž ské ho hradu cokoliv
udě lat, tak se dostá vá hrozně blı́zko, aniž je jakkoliv a ký mkoliv kontrolová n.
Vá ž ný m problé mem je ochrana a realizované bezpeč nostnı́ systé my ochrany jaderný ch
elektrá ren. Vně jš ı́ ochrana obou naš ich jaderný ch elektrá ren je na vysoké a souč asný m
pož adavků m odpovı́dajı́cı́ ú rovni. Nově se projevujı́cı́ mož né riziko ohrož enı́ mohou př edstavovat bezpilotnı́ drony. I bez vysoký ch odborný ch znalostı́ struktury a fungová nı́ vnitř nı́ch bezpeč nostnı́ch systé mů jaderné elektrá rny je mož né konstatovat, ž e jejich technická dokonalost je, do urč ité mı́ry, zá vislá na době uvedenı́ do provozu. Bezpeč nost jaderné elektrá rny je tak vý znamně zá vislá na realizaci př ijatý ch bezpeč nostnı́ch opatř enı́ch
zejmé na mož né ho selhá nı́ lidské m faktoru.
„Oblast bezpeč nostnı́ch systé mů proš la v uplynulý ch letech modernizač nı́m procesem
a tyto prostory podlé hajı́ ř ı́zené mu vstupu osob př es systé m zabezpeč enı́ fyzické ochrany
s nejvyš šı́m stupně m. Je vylouč ené , ž e by ně kdo umı́stil vý buš niny na citlivý ch mı́stech,“
ř ı́ká mluvč ı́ CEZ Ladislav Kř ı́ž.
Ceská republika patř ı́ k zemı́m, kde (zatı́m) nedochá zı́ k otevř ený m projevů m meziná rodnı́ho terorismu. Situace je z uvedené ho hlediska klidná , ve stá tě otevř eně neoperuje ž ádná z meziná rodnı́ch teroristický ch organizacı́. Dopad meziná rodnı́ho terorismu
na Ceskou republiku zů stá vá spı́še zprostř edkovaný.
ZÁVĚR
Vzá jemný ch problé mů a nepochopenı́ je opravdu hodně a ná sledujı́cı́ mě sı́ce a roky uká ž ı́,
zda-li se Evropa vydá cestou, kterou jı́ bude dlá ž dit protichů dná , avš ak vzá jemně se posilujı́cı́ dvojice „ná bož enš tı́ extremisté – politič tı́ populisté “, nebo se podař ı́ najı́t Evropě
lepš ı́ cestu.
Bezpeč nost má stá le vı́ce podob a globá lně jš ı́ charakter. Ekonomické napě tı́, etnické
spory, poš kozová nı́ ž ivotnı́ho prostř edı́, př elidně nı́, uteč enci, ná bož enský fundamentalismus, terorismus, rozš iř ová nı́ zbranı́ hromadné ho nič enı́ a transfer konvenč nı́ch zbranı́
a zbrojnı́ch technologiı́ se stá le vı́ce stá vajı́ domé nou meziná rodnı́ agendy.
Politika kaž dé ho stá tu má vnitř nı́ a vně jš ı́ dimenze, které vyzař ujı́ jeho ž ivotnı́ zá jem.
A ten nesmı́ bý t samoú č elem, tedy jen vý konem moci, ale musı́ vyjadř ovat ucelený systé m
hodnot, ke který m se společ nost, č i jejı́ vě tš ina, hlá sı́.
Komplexnost a vzá jemná prová zanost aktuá lnı́ch bezpeč nostnı́ch hrozeb pro Evropu
vyž aduje pokusit se nalé zt taková ř eš enı́, která nebudou omezena č istě na „haš enı́” vzniklý ch pož árů , ale zamě řı́ se na prevenci v rá mci š iroké multilaterá lnı́ aktivity.
Pravicový extremismu v Ceské republice má v poslednı́ch letech ně kolik hlavnı́ch rysů ,
které jsou spolu vzá jemně prová zané . Prvnı́m ideový m rysem byla velká heterogenita extremně pravicový ch proudů . Druhý m rysem, organizač nı́m, byla pro ultrapravici situace,
ž e vedle sebe existovaly, č i se navzá jem př ekrý valy rů zné organizač nı́ formy pravicové ho
extremismu. Tř etı́m č asový m rysem je fakt, ž e po roce 1989 č eská pravicová scé na pro-
49
BRNO 2016
BLAHA Jaroslav
chá zela krá tký mi stá dii vzniku, zá niku, př eskupová nı́ do jiný ch subjektů s č asto se mě nı́cı́ ideologiı́. Jako poslednı́, č tvrtý rys pravicové ho extremismu je uvá dě n rys geogra ický,
kdy se extremistické subjekty formovaly na zá kladě mı́sta jejich existence. [6, s. 175 – 176]
Takto de inuje č eský extremismus Miroslav Mareš , který se, jakož to souč asný akademik
vypro iloval ze sdruž enı́ Mladý ch konzervativců .
Medializace př ı́padů teroristický ch a extremistický ch veř ejný ch akcı́, projevů a vystoupenı́ urč ité jedince a organizace vede k napodobová nı́. Proto nelze vylouč it ani teroristické (resp. obdobné ná silné ) akce, spá chané osamě lý m pachatelem, a to vč etně ú toků
za pomoci ná straž ný ch vý buš ný ch systé mů .
Za nejzá važ ně jš ı́ a nejpravdě podobně jš ı́ riziko, které by mohlo př erů st v př ı́mé ohrož enı́ Ceské republiky z vně jš ku je nutno považ ovat tzv. „ná jezd lapků “. Jeho prů bě h lze
rozdě lit do ně kolika mož ný ch obdobı́:
• Legá lnı́, pololegá lnı́ a nelegá lnı́ př ekrač ová nı́ stá tnı́ hranice cizinci rů zné ho pů vodu za ú č elem prodeje, koupě a smě ny, s tendencı́ nekontrolovatelné ho ná rů stu co
do poč tu a s rostoucı́m zastoupenı́m př ı́lež itostnı́ho a organizované ho zloč inu.
• Akce teroristický ch skupin, nekontrolované masové ná jezdy na č eské ú zemı́ se stá le
vě tš ı́ ú č astı́ organizované ho zloč inu a narů stajı́cı́m podı́lem polovojenský ch organizacı́ teroristické ho charakteru, najı́maný m k odvozu odcizený ch vě cı́, zbož ı́ a materiá lu. Samostatná č innost ozbrojený ch skupin využ ıv́ ajı́cı́ch nepř ehledné situace
k terorizová nı́ obyvatelstva a k rabová nı́ na př edem vytipované m ú zemı́.
Př itom je nutno považ ovat za dů lež ité polož it mimoř ádný dů raz na mož nost ú myslné ho zneuž itı́, č i dokonce vyprovoková nı́ „masové ho ná jezdu lapků “. Skuteč nost, ž e Ceská
republika je souč ástı́ Schengenské ho prostoru, který umož ňuje volný pohyb osob vznik
takové to situace velmi usnadň uje.
Narů st poč tu migrantů se stá vá ekonomický m, sociá lnı́m, kulturnı́m a č asto té ž kriminá lnı́m problé mem pro cı́lové i tranzitnı́ země . Dalš ı́ z problé mů tohoto procesu je izolace migrantů , jejich deprivace. V krajnı́m př ı́padě mů ž e dojit i k vyhroceni otevř ené ho
kon liktu s mı́stnı́ společ nosti, např. formou teroristický ch ú toků , kriminá lnı́ch aktivit
apod.[4]
Slabiny Evropy, obecně Evropské unie, zvlá š ť lze charakterizovat jako dlouhodobý nezá jem ř ady evropský ch stá tů a EU jako celku o vlastnı́ bezpeč nost a dlouhodobě podceň ová nı́ ochrany vně jš ı́ch hranic. S tı́m je ú zce spojena nedostateč ná koordinace a vý mě na informacı́ mezi č lenský mi stá ty Unie a č asto i mezi jednotlivý mi slož kami uvnitř č lenský ch
zemı́. Ve vě tš ině stá tů nefungujı́ programy integrace muslimské menš iny. Nedostateč ně
je realizová no vzdě lá vá nı́ př ı́prava obyvatelstva na př ı́padné hrozby.
Pokud jde o celková bezpeč nostnı́ rizika pro Ceskou republiku v oblasti terorismu, potencioná lnı́ rizika vyplý vajı́ i př es dosud klidnou situaci zejmé na z jejı́ zahranič ně politické orientace. Potenciá lnı́ nebezpeč ı́ teroristický ch akcı́ organizovaný ch zahranič nı́mi
subjekty vyplý vajı́cı́ ze zahranič ně politické orientace (č lenstvı́ v Evropské unii a NATO)
nebo pů sobenı́ zahranič nı́ch vojenský ch misı́ Armá dy CR.
50
Potenciá lnı́ mož nosti vzniku bezpeč nostnı́ho rizika v Ceské republice
The potential for a security risk emergency in the Czech Republic
LITERATURA
[1] B
, J.: Bezpečnostní situace v Evropě místo a role České republiky. In: 10. medzinárodná vedecká konferenci Riešenie krízových situácii v špecifickom prostredí. Zilinská
univerzita v Zilině 2006
[2] B
, J.: Bezpečnostní a ekonomická rizika České republiky ve světle vývoje arabského světa. In: Sborník 16. mezinárodní vědecké konference „Riešenie krízových situácií
v špecifickom prostredí, s. 33 až 42. Zilinská univerzita v Zilině , 2011.
ISBN 978–80554–0366–3
[3] B
, J.: Aktuální problémy realizace bezpečnostní politiky České republiky. In: Mezinárodní vědecká konference „Veřejná správa 2014“. Univerzita Pardubice 2014.
ISBN 978–80–7395–828–2, s. 20 až 31
̌ , J.: Bezpečnost a obrana Česke republiky 2015 – 2025. Praha : Ministerstvo
[4] J
obrany CR – Agentura vojenský ch informacı́ a služ eb, 2005. s. 24.
ISBN 80–7278–303–3
[5] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MV CR GR HZS
CR, Praha 2013
̌ , M roslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. 1. vyd. Brno : Barrister
[6] M
& Principal, 2003. ISBN 80–86598–45–4.
̌ , Bř etislav. Světla a stíny islámu: drama Blízkého východu a sonda do duší
[7] T
jeho obyvatel. Vyd. 1. V Praze : Kniž nı́ klub, 2007. ISBN 978–80–242–1909–7.
51
BRNO 2016
Boyko V., Duvrovina N., Zamiatin P., Filip S., Gurov A., Nestorenko T., Zamiatin D.
The Analysis Of Injury And Mortality Dynamics In Road
Accident In Regions Of The Central And Eastern Europe
BOYKO Valeriy, DUVROVINA Nadiya, ZAMIATIN Petro, FILIP Stanislav,
GUROV Alexander, NESTORENKO Tetyana, ZAMIATIN Denis
Summary:
The issue of high death and injury rate of population due to road accidents is one of
the most relevant streams of interdisciplinary research, concerning medical and social
aspects as well as aspects associated with road transport and public utilities. In our paper
we analyzed the dynamics of injury and death rates in road accidents on the example of
6 CEE countries (Germany, Austria, the Czech Republic, Poland, the Slovak Republic and
Hungary) and estimated trends for countries and their regions, grouped regions in the
clusters and built the classi ication functions for the analysis of possible changes of regions’ distribution into clusters in future. Eurostat data served as the basis data, re lecting
road accidents frequency, injury and death rates for 84 NUTS2 regions of the CEE countries. The results of research can be used for the improvement of national and regional
programs of road and transport safety.
⁵
Professor Valeriy Boyko, Dr.Sc., GI ”Zaitcev V. T. Institute of General and Emergency Surgery of NAMS
of Ukraine”& Surgery Department No.1 of Kharkiv National Medical University, Ukraine
Nadiya Duvrovina, CSc., University of Bratislava, Slovakia, e-mail: [email protected]
Professor Petro Zamiatin, Dr.Sc., GI ”Zaitcev V. T. Institute of General and Emergency Surgery of NAMS
of Ukraine”& Surgery Department No.1 of Kharkiv National Medical University, Ukraine,
e-mail: zamya [email protected]
Docent Stanislav Filip, PhD, School of Economics and Management of Public Administration in
Bratislava, Slovakia, e-mail: stanislav.fi[email protected]
Professor Alexander Gurov, Dr.Sc., Kharkiv Medical Academy of Post Diploma Education, Ukraine
Tetyana Nestorenko, CSc., Berdyansk State Pedagogic University, Ukraine,
e-mail: [email protected]
Denis Zamiatin, Kharkiv National Medical University, Ukraine
52
The Analysis Of Injury And Mortality Dynamics In Road Accident In Regions
Of The Central And Eastern Europe
1 THE ROAD SAFETY PROBLEM
The issue of high death and injury rate of population due to road accidents is one of
the most relevant streams of interdisciplinary research, concerning medical and social
aspects as well as aspects associated with road transport and public utilities. Death due
to road accidents is the primary cause of death of population at young and middle age.
Reduction of death rate of population due to death on the accident spot or due to injuries received due to road accidents should be provided on account of implementation of
complex goal-oriented programs, concerning issues of organization and timely rendering
emergency medical care to the injured in road accidents, as well as additional critically
important work area of road transport and public utilities. According to a number of studies, the cause of road accidents is not only a human factor (driver error, insuf icient
driving experience, irresponsible behavior of drivers and pedestrians on the road, driver fatigue, alcohol or drug intoxication, etc.), but also a condition of road transport and
public utilities.
It should be noted that injures and death rates due to road accidents have a prominent regional character, i.e. in a number of regions due to different social and economic,
technology–related and natural factors death rates are several times higher than in other
regions. The ef iciency of national and regional programs, aimed at reduction of rates of
death and injury due to road accidents, can be analyzed with the help of statistical methods, together with studying their long–term tendencies and peculiarities of their spatial
distribution [1, 2].
Taking into account the signi icance of the issue of reducing rate of deaths in road accidents, studying the experience of countries of European Union becomes necessary, especially death and injury rates in road accidents through the example of the countries of
Central and Eastern Europe (CEE), where comparison of situation in post–socialist (the
Czech Republic, Poland, the Slovak Republic and Hungary) as well as EU developed countries (Germany, Austria) appears possible.
In general, 27 EU countries have managed to reduce death rate in road accidents from
the level of 11.5 (per 100 000 of population) to the level of 6.4 (per 100 000 of population), i.e. almost by half. The following situation is irst of all explained by signi icant
changes in reduction of death rates in road accidents in 15 most developed EU countries,
where the given rate was reduced from the level of 10.5 (per 100 000 of population) in
2001 to the level of 5.4 (per 100 000 of population) in 2010. At the same time, signi icant
differences in death rates in road accidents are observed between certain countries [2].
For the comparative analysis of the situation across CEE countries we used data for
2001-2011, which is completed for selected 6 CEE countries and is available in Eurostat
[2, 3]. The brief characteristics of the situation in each country are described below. In
Germany the quantity of the injured has been reduced by 102 410 people or by 20,7 %
over the period of 2001–2010. The quantity of the injured in Austria has been reduced
by 11 240 people or by 20 %. The quantity of injured in road accidents in Hungary has
been reduced by 3 977 people or by 16,5 % over a period of 2001–2011. The highest rates
of reduction in the quantity of injured in road accidents have been marked in the Slovak
53
BRNO 2016
Boyko V., Duvrovina N., Zamiatin P., Filip S., Gurov A., Nestorenko T., Zamiatin D.
Republic, Poland and the Czech Republic. Over a period of 2001–2011 the quantity of
injured in road accidents in the Slovak Republic has been reduced by 3 782 or by 35 %,
by 18 693 people or by 27 % in Poland, and by 8 126 people or by 24 % in the Czech
Republic [2].
In the studied CEE countries over a period of 2001–2011, along with signi icant reduction in the quantity of injured in road accidents, the number of fatalities has been
dramatically reduced, almost by half. The exception is Poland, where over a period of
2001–2011 the number of the dead due to road accidents has been reduced by 25 %.
2. THE ANALYSIS OF THE DYNAMICS OF INJURY AND MORTALITY RATES IN
ROAD ACCIDENTS
Using the data from Eurostat we analyzed the dynamics of time series for the main indicators described the situation of road accidents in 6 CEE countries and built the trend
models.
It should be noted that a stable tendency towards reduction in road accidents frequency has formed in the given countries over a period of 2001–2011. This is evidenced by the
linear trend models (table. 1), containing fairly high correlation index values and negative
values for estimation of parameter 𝑎 .
Table 1: The characteristics of linear trends, describing the dynamics of reduction in road
accidents frequency rate per 100 km in CEE countries
S
: the results of calculations performed by the authors with the help of Statistica
software package
Further the analysis of indices of the number of injured was conducted among NUTS2
regions of 6 CEE countries for the 2001 and 2011.
The study of the dynamics of values of injured in road accidents evidences the presence
of stable tendencies in reduction of these values over a period of 2001–2011 for the given
CEE countries. Table. 2 contains characteristics of linear trends, re lecting tendencies in
reduction of the number of injured in road accidents in certain countries.
Quite high correlation index values and negative values of 𝑎 parameter were obtained
for all countries, which points at the speed of reduction in number of injured for a corresponding country. Using the models from table 2, we found the predicted values of injured
in road accidents and their con idential intervals for 2016 and 2017 (table 3).
54
The Analysis Of Injury And Mortality Dynamics In Road Accident In Regions
Of The Central And Eastern Europe
Table 2: Characteristics of linear trends, describing the dynamics of reduction in values
of the number of injured in road accidents
S
: the results of calculations performed by the authors with the help of Statistica
software package
Table 3: The predicted values of injured in road accidents for 2016 and 2017
S
: the results of calculations performed by the authors with the help of Statistica
software package
While elaborating measures to provide safety on roads it is necessary to conduct analysis of the percent of mortality in road accidents. This index characterizes the severity
level of the accidents as well as implicitly re lects the results of the work of rescue services, which should render irst aid and transportation of the severely injured to specialized
medical facilities.
However, over the period of 2001–2011 they have managed to achieve certain results
in reduction of the percent of the dead due to road accidents.
Table. 4 represents characteristics of linear trends, re lecting the stable dynamics of
reduction in mortality percentage for road accidents.
Using the models from table 4, we found the predicted values of mortality percentage
in road accidents and their con idential intervals for 2016 and 2017 (table 5).
55
BRNO 2016
Boyko V., Duvrovina N., Zamiatin P., Filip S., Gurov A., Nestorenko T., Zamiatin D.
Table 4: Characteristics of linear trends, describing the dynamics of reduction in mortality percentage for road accidents
S
: the results of calculations performed by the authors with the help of Statistica
software package
Table 5: The predicted values of mortality percentage in road accidents for 2016 and
2017
S
: the results of calculations performed by the authors with the help of Statistica
software package
3. THE SPATIAL FEATURES OF INJURY AND MORTALITY RATES IN THE
REGIONS
Comparing road accidents frequency rates in the given countries and their regions, it
should be emphasized that the obtained values differ greatly: they may be several times
lower or higher, in some cases even ten times higher. The largest number of registered
road accidents per 100 km is observed in Germany and the Czech Republic. Besides that,
a signi icant increase in road accidents frequency is noticed in capital cities and capital
regions, where daily heavy road traf ic of vehicles and pedestrians is observed, as well
as in places where possibilities of transport junctions are limited. Also there are quite
high road accidents frequency rates in metropolises and in regions, located at the crossing of heavy transportation lines.
56
The Analysis Of Injury And Mortality Dynamics In Road Accident In Regions
Of The Central And Eastern Europe
Figure 1:
Distribution of road accidents frequency per 100 km in NUTS2 regions of CEE
countries in 2001 and 2010.
S
: the Eurostat data processed by N. A. Dubrovina in R software
Fig. 1 provides with the maps showing spatial distribution of RTA frequency per 100 km
for 6 CEE countries (Austria, Germany, the Czech Republic, Hungary and Poland).
For road accidents frequency values per 100 km, presented on 84 NUTS2 regions of
6 CEE countries, we have calculated Moran’s indices, which characterize the degree of
spatial correlation of values. According to the data for the 2001, Moran’s I comprised 0.23,
which evidenced a weak spatial correlation of road accidents frequency in NUTS2 regions
of 6 CEE countries. For the data for the year 2010, Moran’s I signi icantly increased and
reached 0.35, which shows the presence of more implicit, moderate spatial correlation,
for its frequency.
Fig. 2 represents the spatial distribution of injured in road accidents among NUTS2
regions for 6 CEE countries in 2001 and 2010.
The values calculated for the given Moran’s Index comprised 0.44 for the 2001 data
and 0.42 for the 2010 data, which evidences the presence of moderate spatial correlation
of indices of the number of the RTA injured. In Fig. 2 we can clearly see the presence
of clusters, formed by the groups of NUTS2 regions, with higher or lower values of the
number of the injured in road accidents.
Special maps, shown in ig. 3 have been done in order to conduct analysis of spatial
distribution of mortality percentage in road accidents in 2001 and 2010.
According to the data obtained by visual analysis of the maps it is seen that the highest
index of road accidents mortality accounts for the regions colored dark grey (regions of
Poland and Hungary), and the lowest – western regions of Germany, which are colored
light grey. Lubuskie Voivodeship on the territory of Poland, where the highest percentage
index of road accidents mortality was reported, is colored white.
57
BRNO 2016
Boyko V., Duvrovina N., Zamiatin P., Filip S., Gurov A., Nestorenko T., Zamiatin D.
Figure 2:
Distribution of RTA injured among NUTS2 regions of CEE countries in 2001 and
2010
S
: the Eurostat data processed by N. A. Dubrovina in R software
Figure 3:
Distribution of mortality percentage in road accidents in NUTS2 regions of CEE
countries in 2001 and 2010.
S
: the Eurostat data processed by N. A. Dubrovina in R software
Moran’s I was calculated for the value index of mortality percentage in road accidents.
In 2001 Moran’s I for this index comprised 0.769, and in 2010 its index comprised 0.766.
58
The Analysis Of Injury And Mortality Dynamics In Road Accident In Regions
Of The Central And Eastern Europe
High values of Moran’s I for the percentage index of road accidents mortality in NUTS2
regions of CEE countries evidence a quite stable positive spatial autocorrelation of these
indices, which is also con irmed by visual analysis of distribution of the mortality percentage in road accidents on the maps, where the groups of regions (clusters) with high,
mean and low index values can be distinctly seen.
4. THE GROUPS OF REGIONS INTO CLUSTERS AND EVALUATION OF SAFETY
INDEX
For more detailed characteristics of regions and for the risk analysis of traumatism and
mortality as a result of road accidents we used four indicators: 1) the number of road
accidents per 100 km of roads (VAR1 variable); 2) the mortality percentage of victims
and people injured in road accidents (VAR2 variable); 3) the number of people killed in
road accidents per million inhabitants (VAR3 variable); 4) the number of people injured
in road accidents per million inhabitants (VAR4 variable) [3].
Cluster analysis (a method of 𝑘–means) was used to group the regions taking into account several indicators characterizing the risk of trauma and mortality as a result of
road accidents. As a result four clusters were distinguished: statistical characteristics of
the observed clusters are provided in table 6.
Table 6: Means and standard deviations of the VAR1-VAR4 variables for the four clusters
S
: results of authors’ research according to Eurostat data. The Statistica was used.
Of the 84 NUTS2 regions of the six CEE countries (Germany, Austria, the Czech Republic, Poland, Hungary and Slovakia), 28 regions came into the 1st cluster; 3 into the 2nd
cluster; 18 in the 3rd, and 35 in the 4th. Of the 40 NUTS2 regions of Germany, 28 came
into the 1st cluster; 3 in the 2nd and 11 in the 3rd. Of the 9 regions of Austria, 7 came
into the 3rd cluster and 2 into the 4th. In the former post–socialist countries (the Czech
Republic, Poland, Hungary and Slovakia) all regions appeared in the 4th cluster. On the
basis of the results of separating the regions into clusters it is possible to conclude that
in regions of Germany and Austria the risks of road accident injuries and mortality are
described by the characteristics of clusters 1–3, while for the regions of the four Visegrá d
group countries the indicators are located in the 4th cluster.
For the purposes of the classi ication of the future situations concerning road accidents
and their characteristics we used the discriminant analysis and built the classi ication
functions (table 7).
59
BRNO 2016
Boyko V., Duvrovina N., Zamiatin P., Filip S., Gurov A., Nestorenko T., Zamiatin D.
Table 7: The Classi ication Functions
S
: the results of calculations performed by the authors with the help of Statistica
Software package
For the analysis of a generalised measure of risk we calculated an integrated indicator
incorporating the frequency of accidents and the measure of injuries and deaths. In our
calculations we used an approach based on the method of an integrated indicator with
an arti icial standard (etalon) whereby among all the standardized values of the variables
VAR1–VAR4 the best ones are chosen; these are coordinates of etalon points in multidimensional space, and the Euclidean distance of standardized values from the etalon point
is calculated. As different indicators can have different contributions to the formation of
an integrated indicator, we noted in our calculations the weighted distance of the standardized values from the etalon for the evaluation of the total risk measure [3].
Table 8: Results of the distribution of the calculated values of the safety level 𝐼(𝑆𝐼)
S
: results of calculations made by authors according to Eurostat data
Table 8 gives the results of the distribution of the calculated values of the safety level
in the NUTS2 regions of the six CEE countries.
The values of the Safety Index vary in the range from 0 to 1. The closer the index 𝐼(𝑆𝐼)
is to 1, the safer is the situation in the region from the point of view of road accidents and
their consequences. And, on the other hand, values of 𝐼(𝑆𝐼) close to 0 characterize the
lowest level of safety. From the analysis of the graphs of 𝐼(𝑆𝐼) distribution we concluded
that the regions of Poland have the lowest values of the Safety Index from the point of
view of the generalized risks of road accidents. The Czech Republic, Hungary and Slovakia
have a better situation than Poland. The highest safety rates from the point of view of road
accident risks and their consequences are noted in Austria and Germany.
60
The Analysis Of Injury And Mortality Dynamics In Road Accident In Regions
Of The Central And Eastern Europe
Conclusions
The analysis of the frequency, traumatism and mortality of road accidents has been carried
out at the regional level for the countries of Central and Eastern Europe and has made it
possible to draw conclusions regarding certain spatial features of the distribution of these
indicators and on the non–random nature of the location of their values on maps of the
CEE regions featured in the study. On the basis of methods of spatial statistics and econometrics we have demonstrated the existence of a spatial structure in the distribution
of the risks and consequences of road accidents in the various regions. Cluster analysis
and classi ication functions have enabled us to distinguish uniform clusters of regions
categorised by the risks, traumatism and mortality rates of road accidents. Based on an
analysis of these indicators we have introduced the evaluation of an integrated safety level for regions of the countries of Central and Eastern Europe. This allows us to estimate
the complex in luence of the risks and their consequences road accidents on the level of
safety for certain regions or groups of regions. The results of the research can be used for
the improvement of national and regional programs of road and transport safety, and for
the development of strategies and actions aimed at reducing the risks and consequences
of road accidents in certain regions.
REFERENCES
[1] K
, Katarzyna. Ekonometria i statystyka przestrzenna. in: Warszawa : CeDeWu, 2006, 162 s. ISBN 978–83–60089–07–1
[2] B
, Valeriy, et al. Road safety issues: RTA death and injury rates in the countries
of Central and Eastern Europe. In: Public Administra on and Regional Development.
in Bratislava : School of Economics and Management of Public Administration. No.2
December, Vol.IX, 2013. p.133–142.
ISSN 1337–2955
[3] B
, Valeriy, D
, Nadiya, Z
, Petro et al. The analysis of and mortality risks level as a result of road accident in regions of the Central and Eastern Europe. In: Interna onal journal of managerial studies and research. ARC Publications Ltd.
Vol. 3, Issue 8., 2015. p. 85–94. ISSN 2349–0349
61
BRNO 2016
BOYKO V., GUROV A., ZAMIATIN P., DUBROVINA N., ZAMIATIN D.
The Character Features Of Fatal Traumas In Road Accidents
In Kharkov Region
BOYKO Valeriy, GUROV Alexander, ZAMIATIN Petro,
DUBROVINA Nadiya, ZAMIATIN Denis
Summary:
Ukraine is one of the East European countries with high risk of mortality in road accidents. It is explained by many factors, such as: poor condition of road surfaces, insuf icient lighting of the roads in the hours of darkness, poor technical condition of vehicles,
irresponsible behavior of drivers and pedestrians on the road, inef iciency of emergency medical care or its absence to the injured in road traf ic accidents. As a result of road
accidents followed by multiple traumas and death at the scene in Ukraine the death rate
in road accidents is much more than in other East European countries, members of EU.
It is should be noted that for the emergency medical care rendering it is very important
to evaluate severity of traumas and to organize the specialized diagnostics and treatment.
As it appears from these various investigations, the highest risk of injuries and fatal outcomes of a road accident is observed for pedestrians, cyclists and motorcyclists who (in
a collision with a motor vehicle) are less protected than drivers or passengers. The anatomic features of traumas in road accidents are varied for different participants of road
traf ic. The report of the WHO provides selective data on the distribution of injuries suffered by pedestrians as a result of a road accident in different countries. On the basis of
the given data it is clear that the two commonest types of injuries are injuries to the head
and lower extremities; then follow injuries to the thorax, the upper extremities and the
abdomen.
Taking into account the importance of mortality risk in road accidents in Ukraine we
analysed more than 200 fatal cases of road accidents in Kharkov region in 1989 and 2013.
⁰
Professor Valeriy Boyko, Dr.Sc., Director of GI “Zaitcev V. T. Institute of General and Urgent Surgery of
NAMS of Ukraine”, Kharkov, Ukraine
Professor Alexander Gurov, Dr.Sc., Head of Forensic Medicine Department of Kharkov Medical Academy
of Post Diploma Education Kharkov, Ukraine
Professor Petro Zamyatin, Dr.Sc., Head of Trauma Shock Department of of GI “Zaitcev V. T. Institute of
General and Urgent Surgery of NAMS of Ukraine”, Kharkov, Ukraine
Associate Professor Nadiya Dubrovina, CSc., University of Economics in Bratislava, Slovakia,
(corresponding author) e-mail: [email protected]
Denis Zamyatin, PhD student, e Kharkov National Medical University, Kharkov, Ukrain
62
CM9
The Character Features Of Fatal Traumas In Road Accidents In Kharkov Region
As data we used original records and other information from forensic medicine departments in Kharkov region. On the basis of this information we analysed the frequency and
seasonal character of fatal road accidents in the different districts of Kharkov region, the
different nature of fatal injury for various participants: drivers, passengers, pedestrians,
motorcyclists or cyclists. We described the main anatomic features of the fatal traumas,
their multiple character for the victims of the road accidents in Kharkov region and compared the differences in the fatal traumas in 1989 and 2013.
The results of our research can be used for the better diagnostics and treatment of
multiple trauma, prevention of their possible complications and fatal risk.
Keywords: multiple trauma, road accident, anatomic features, emergency medical care
63
BRNO 2016
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
Regionalismus ve světové ekonomice a ozbrojené konflikty
za posledních 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Conflicts
over the last 50 years
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
Souhrn:
Cı́lem č lá nku je zmapovat vý skyt ozbrojený ch kon liktů na svě tě za poslednı́ch 50 let
a proká zat souvislost s ú rovnı́ hospodá ř ské ho vý voje dané ho regionu. Př ı́spě vek obsahuje vý čet ozbrojený ch kon liktů a jejich lokalizaci do mapy svě ta. Souč ástı́ č lá nku je také
srovná nı́ vybraný ch stá tů svě ta na zá kladě indiká toru vyjadř ujı́cı́ho kvalitu lidské ho ž ivota – indexu lidské ho rozvoje (HDI), který mů ž e lé pe postihnout skuteč nou kvalitu lidské ho ž ivota a nepodř izovat vš e pouze hospodá ř ské mu rů stu.
Summary:
The aim of the article is to map the occurrence of armed con licts in the world for the last
50 years and to establish a link to the level of economic development of the region. The
paper contains a list of armed con licts and their location in the world map. The article also
includes a comparison of selected countries in the world based on the indicator re lecting
the quality of human life – the Human Development Index (HDI), which can to gain better
understanding the real quality of human life and not to submit everything just economic
growth.
Klíčová slova: region, ozbrojený kon likt, index lidské ho rozvoje (HDI), trojú helnı́kový mı́r
Keywords:
region, armed con lict, Human Development Index (HDI), a triangular Peace
⁰
Ing. Lenka Brizgalová „ Univerzita obrany, Kounicova 65, Brno, e-mail: [email protected],
tel.: +420 973 442 416
Ing. Eva Jı́lková , Ph.D., Moravská vysoká š kola Olomouc, o.p.s., tř. Kosmonautů 1, 779 00 Olomouc,
e-mail: [email protected], tel.: +420 587 332 315
Mgr. Vı́t Pá zsto, Ph.D., Univerzita Palacké ho v Olomouci, 17. listopadu 50, Olomouc,
e-mail: [email protected]
64
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
1. PODSTATA REGIONALISMU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE
Již v prů bě hu prvnı́ poloviny dvacá té ho stoletı́ se projevovaly trendy a procesy, které odborná veř ejnost zač ala nazý vat regioná lnı́ integrace. Tento trend se v prů bě hu minulý ch
let stal nedı́lnou souč ástı́ celé svě tové ekonomiky a je logický m vyú stě nı́m př edchozı́ho
koloniá lnı́ho uspoř ádá nı́ svě ta, jakož i hospodá ř ské ho a meziná rodnı́ho vý voje. Podstatou
regioná lnı́ch procesů bylo postupné odstraň ová nı́ př eká ž ek (zejmé na, ale nejen) sousednı́ch stá tů a vytvá ř enı́ jejich vzá jemné spoluprá ce vyplý vajı́cı́ z dě lby prá ce.
Z jiné ho ú hlu pohledu se vš ak v dynamicky se rozvı́jejı́cı́m svě tě stá le vyskytuje ř ada
regionů , kde vzá jemná spoluprá ce a meziná rodnı́ dě lba prá ce nefunguje, ba prá vě naopak,
vztahy mezi stá ty č i rů zný mi skupinami se zostř ujı́ č i vyhrotı́ v krizovou situaci č i dokonce
ozbrojený kon likt. Regiony souč asné ho svě ta na straně jedné vytvá ř ı́ lepš ı́ podmı́nky pro
spoluprá ci a zvyš ujı́ vzá jemnou zá vislost v pozitivnı́m slova smyslu, na straně druhé vš ak
nejsou schopny k té to spoluprá ci dospě t.
Cı́lem př ı́spě vku je na zá kladě zvá ž enı́ obou ú hlů pohledu a analý zy jejich př ı́čin zmapovat vý skyt ozbrojený ch kon liktů na svě tě za poslednı́ch 50 let a proká zat souvislost
s ú rovnı́ hospodá ř ské ho vý voje dané ho regionu. Použ ité jsou teoreticko–analytické metody poznatků odbornı́ků v oboru, analý za statistický ch dat vý zkumný ch institucı́ a jejich
kartogra ické zná zorně nı́ pomocı́ mapy a tvů rč ı́ synté za dvou smě rů teoretický ch myš lenek.
1.1. REGION – EKONOMICKÁ, POLITICKÁ ČI BEZPEČNOSTNÍ KATEGORIE
Odborné př ı́stupy k té to problematice jsou pomě rně odliš né a de inová nı́ zá kladnı́ch pojmů stá le prochá zı́ svý m vý vojem. Zá kladnı́m pojmem je „region“, který se v klasické m
pojetı́ vá ž e na geogra ickou polohu, avš ak z pohledu regionalismu má pojem region sociá lnı́, ekonomický, politický č i organizač nı́ př esah a lze jej vymezit jako „seskupení (uskupení) dvou či více zemí, jež může mít různou formu regionální spolupráce a integrace“
[4, 104].Vymezenı́ tı́mto způ sobem umož ňuje nahlı́žet na daný region jako na souhrn č lenů vybrané ho uskupenı́. Př estož e vezmeme v ú vahu strukturu vazeb a stupeň ekonomické integrace, existuje ř ada př ı́kladů , kdy stá ty do dané ho regionu nepatř ı́ anebo se př ekrý vá č lenstvı́ stá tů v rů zný ch organizacı́ch, př esto jsou souč ástı́ regionu v geogra ické m
slova smyslu. Zř ejmý m př ı́kladem mů ž e bý t Norsko č i Svý carsko, př ı́padně stá ty usilujı́cı́
o vstup do EU, zejmé na Turecko.
V kontextu tohoto č lá nku lze vymezit atlantický bezpeč nostnı́ region na zá kladě organizace NATO, jehož souč ástı́ prá vě zmı́ně né Turecko je již od roku 1952 a jehož př ı́tomnost
se v kontextu souč asné ho svě tové ho dě nı́ v oblasti politicko-bezpeč nostnı́ a společ ensko–
kulturnı́ jevı́ jako velmi problematická [7].Podobně lze nahlı́žet na stá ty v regionu blı́zké ho Vý chodu, kde se vyskytuje ř ada nepř átelsky naladě ný ch arabský ch stá tů . Uvedené
př ı́klady doklá dajı́ dynamiku vý voje v samotné de inici regionu.
Vý znamnou tendencı́ ve svě tové ekonomice a hybnou silou jejı́ho rozvoje je celosvě tový
jev zvaný regionalismus, který „usiluje o integraci ekonomik na co nejsrovnatelnější úrovni ekonomického rozvoje“ [4, 108].Tato meziná rodně ekonomická tendence v sobě vš ak
nese také politický a strategický kontext a zá roveň je v zajetı́ pojmu globalizace, která je
př irozenou tendencı́ sbliž ová nı́ ekonomik.
65
BRNO 2016
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
Mož ná prá vě z politický ch dů vodů existujı́ na problematiku regionalismu dvě naprosto
protichů dné skupiny ná zorů , které spolu vedou dynamicky se rozvı́jejı́cı́ a velmi intenzı́vnı́ debatu o př ı́nosech a rizicı́ch tohoto svě tové ho trendu. Jeho zastá nci vyzdvihujı́ vý hody,
jako je zvyš ová nı́ konkurenceschopnosti regionu, velikosti trhů , podpora mobility ekonomický ch faktorů aj., v politické oblasti pak schopnost stabilizace a ná sledná mož nost
podpory reforem a strukturá lnı́ch změ n v jednotlivý ch stá tech a zvyš ová nı́ bezpeč nosti
tě chto regionů . Naproti tomu stojı́ druhý ná zorový tá bor, který poukazuje na š kodlivost
regioná lnı́ch tendencı́, jelikož se odklá nı́ od ekonomiky k politice a politický m zá jmů m
prostř ednictvı́m regionů organizovat svě t, č ı́mž blokuje prostor pro zapojenı́ se chudš ı́ch
č i mé ně „mocný ch“ zemı́ a zvyš uje se slož itost vzá jemný ch vztahů a nastavený ch pravidel,
která pak země odmı́tajı́ č i nejsou ochotny dodrž ovat.
V geogra ické m smyslu je regionalismus vnı́má n podobně a projevem jsou hlavnı́ centra svě tové ekonomiky. Opě t zde iguruje jistý rozpor: regionalismus jednak vede k vytvá ř enı́ svě tový ch ekonomický ch center, která stı́rajı́ rozdı́ly mezi Zá padem a Vý chodem,
č i Severem a Jihem, jednak tyto rozdı́ly vš ak ze své podstaty sá m vytvá ř ı́ a prohlubuje.
Z hospodá ř ské ho hlediska tudı́ž rozevı́rá tzv. ekonomické nů ž ky a prohlubuje chudobu
a zaostalost nejchudš ı́ch zemı́ svě ta, které se stá vajı́ bezpeč nostně mnohem vı́ce nestabilnı́. Pojem regionalismus je nutné odliš it od pojmu regionalizace, což př edstavuje proces
vytvá ř enı́ regionů na zá kladě vzá jemné spoluprá ce a dochá zı́ k ně mu v dů sledku vzá jemné ekonomické zá vislosti stá tů . Tento trend vš ak probı́há autonomně , tak jako spontá nně
vzniká a vyvı́jı́ se spoluprá ce mezi země mi. K té to formá lnı́ tendenci dochá zı́ zejmé na
v př ı́hranič nı́ch oblastech ve smyslu ekonomické ho a společ enské ho sbliž ová nı́.
1.2. OZBROJENÝ KONFLIKT
Př ed 1. svě tovou vá lkou tradič nı́ meziná rodnı́ prá vo rozliš ovalo tř i typy ozbrojený ch konliktů . Prvnı́m typem byla vá lka, která př edstavovala ozbrojený boj mezi dvě ma č i vı́ce
stá ty. Druhý m typem byla obč anská vá lka, která se poklá dala za vnitř nı́ zá lež itost stá tu.
Tř etı́m typem bylo označ ová no použ itı́ ozbrojené sı́ly, aniž by se jednalo o vá lku. Př i sjedná vá nı́ ž enevský ch ú mluv z roku 1949 bylo upuš tě no od tradič nı́ho pojmu vá lka a tento
pojem byl nahrazen pojmem ozbrojený kon likt. Poprvé také byly rozliš eny dva zá kladnı́
druhy ozbrojený ch kon liktů a to meziná rodnı́ kon likt, který probı́há mezi dvě ma č i vı́ce
stá ty a ozbrojený kon likt, který nemá meziná rodnı́ rá z. [3, s. 26–27]
Kon likt je de inová n jako společ enský stav vznikajı́cı́, když dva nebo vı́ce akté rů sleduje vzá jemně se vyluč ujı́cı́ č i vzá jemně nekompatibilnı́ cı́le. Kon likty majı́ urč ité trvá nı́,
rozsah a zahrnujı́ minimá lně dvě strany, které sledujı́ své zá jmy. Kon likt je tedy termı́nem, který má š irš ı́ vý znam než vá lka z toho dů vodu, ž e obsahuje š irš ı́ spektrum mož ný ch
nekompatibilnı́ch cı́lů a š irš ı́ š ká lu jedná nı́, které je apliková no za ú č elem dosaž enı́ cı́le.
[6, s. 13–14]
Kon likty lze rozdě lovat na zá kladě ně kolika hledisek. Př i rozdě lová nı́ kon liktů na zá kladě absence, č i př ı́tomnosti ná silı́ na nená silné a ná silné . Nená silný kon likt mů ž eme
do tabulky Klasi ikace kon liktnı́ch situacı́ zač lenit k mé ně intenzivnı́m. Ná silné kon likty
dle stupně intenzity dě lı́me na kon likty stř ednı́ nebo vysoké .
V teorii meziná rodnı́ch vztahů se za ozbrojený kon likt považ ujı́ dlouhodobé boje mezi
vojenský mi silami dvou nebo vı́ce vlá d č i mezi vlá dou a alespoň jednou organizovanou
ozbrojenou skupinou. Existuje ně kolik způ sobů klasi ikace ozbrojený ch kon liktů , které
66
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
vychá zı́ např. z geogra ické ho rozsahu vedenı́ bojů , intenzity kon liktů , doby jejich trvá nı́, charakteru prostoru bojů a zú č astně ný ch akté rů , př ı́čin, prostř edků ř eš enı́ a vý sledku
kon liktů . [1, s. 29]
Na zá kladě rozliš enı́ kon liktů v zá vislosti na charakteru prostoru bojů a zú č astně ný ch
akté rů se dě lı́ na meziná rodnı́, tj. klasické mezistá tnı́ vá lky a boje za ná rodnı́ osvobozenı́,
a vnitrostá tnı́, které se odehrá vajı́ na ú zemı́ jediné ho stá tu. [1, s. 29–30]
Tabulka 1: Klasi ikace kon liktnı́ch situacı́
Z
: [1, s. 30]
Za meziná rodnı́ ozbrojený kon likt se poklá dá si situace, kdy k použ itı́ ozbrojené sı́ly mezi
stá ty vů bec nedoš lo, ale celé ú zemı́ smluvnı́ strany nebo jeho č ást byla fakticky vojensky
obsazena jinou smluvnı́ stranou. [3, s. 27–28]
Mnohem slož itě jš ı́ je vymezenı́ vnitrostá tnı́ho nebo vnitř nı́ho ozbrojené ho kon liktu.
Za vnitř nı́ ozbrojený kon likt jsou považ ová ny tyto situace:
• Povstalci ovlá dajı́ č ást ú zemı́ dané ho stá t a snaž ı́ se svrhnout legitimnı́ vlá du nebo
odtrhnout č ást stá tnı́ho ú zemı́.
• Rozpadá se stá t s federativnı́m uspoř ádá nı́m a dojde k ozbrojené mu stř etu mezi
vlá dnı́mi jednotkami a stá tnı́mi milicemi.
• Na č ásti ú zemı́ dané ho stá tu, jež vlá da nemá pod kontrolou, se zhroutil systé m udrž ová nı́ veř ejné ho poř ádku a ozbrojené frakce buď toto ú zemı́ ovlá dajı́, nebo o ně
bojujı́.
• Vlá da dané ho stá tu uznala povstalce za vá lč ı́cı́ stranu.
• Vlá da a povstalci se dohodli na apliková nı́ humanitá rnı́ho prá va.
• Za vnitř nı́ ozbrojený kon likt situaci označ ila Rada bezpeč nosti OSN. [3, s. 29]
Dneš nı́ podoba kon liktů se od minulosti v mnohé m liš ı́, zejmé na ve využ itı́ modernı́ch
technologiı́ a v globá lnı́m kontextu z hlediska zastoupenı́ rů zný ch typů a forem ozbrojený ch kon liktů – ubý vajı́ velké tradič nı́ vá lky a roste poč et kon liktů niž šı́ intenzity, jejichž
společ ný mi rysy jsou zejmé na „globalizace a stírání rozdílů mezi formami ozbrojených aktivit, tradičními ozbrojenými a dalšími aktivitami – nejčastěji ekonomickými …Stále více ozbrojených aktivit již nesleduje konkrétní velký politický cíl, ale jen zisk a válčení představuje
pro mladé muže někdy jediný, většinou však snadnější způsob obživy.“ [8, s. 3]
Tabulka 2 mapuje ozbrojené kon likty v rozmezı́ let 1965 až do roku 2015. Jedná se
o kon likty krá tkodobé , ale i trvajı́cı́ ně kolik let. V tomto př ehledu jsou uvedeny meziná rodnı́ kon likty, které byly vedeny mezi rů zný mi země mi, ale obsahuje i vý čet kon liktů
67
BRNO 2016
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
Tabulka 2: Př ehled ozbrojený ch kon liktů za poslednı́ch 50 let — zač átek
68
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
Tabulka 2: Př ehled ozbrojený ch kon liktů za poslednı́ch 50 let — konec
69
BRNO 2016
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
vnitrostá tnı́ch. Kon likty jsou zaznamená ny do mapy 1 č ervený mi body, př ič emž je rozliš en kon likt jednoletý a dé letrvajı́cı́. Pro ilustraci zde uvá dı́me př ehled ozbrojený ch konliktů za poslednı́ch deset let.
Tabulka 3: Př ehled ozbrojený ch kon liktů za poslednı́ch deset let
Z
: Vlastnı́ zpracová nı́ podle: Přehled všech ozbrojených kon liktů [online]. 2016
[cit. 2016-04-20].
Dostupné z:
http://forum.valka.cz/topic/view/18966/
Prehled-vsech-ozbrojenych-konfliktu
1.3. HOSPODÁŘSKÁ VYSPĚLOST STÁTŮ A REGIONŮ
Obecně se za vyspě lý stá t (popř. region) považ uje takový, který vykazuje vysoké hodnoty HDP v př epoč tu na obyvatele, který disponuje vysoce rozvinutou energetikou, strojı́renstvı́m č i dalš ı́m odvě tvı́m zejmé na zpracovatelské ho prů myslu. Ke znaků m vyspě losti
patř ı́ také vysoký podı́l zamě stnanosti v terciá lnı́m sektoru ekonomiky, rozvoj cestovnı́ho ruchu a zejmé na orientace na vě du a vý zkum. Podstatné pro hodnocenı́ vyspě losti je,
ž e se daná země č i region rozvı́jı́ rovnomě rně ve vš ech oblastech hospodá ř stvı́. Na hospodá ř ský rozvoj a rů st jsou kladeny pož adavky př imě řenosti, udrž itelnosti a trvalosti.
Na zá kladě Zprá vy o lidské m rozvoji OSN z roku 1990 byl vytvoř en nový ukazatel mě řenı́ ekonomické vyspě losti index lidské ho rozvoje HDI (Human Development Index), který obsahuje tř i oblasti: zdravı́, ú roveň vzdě lanosti a hmotnou ž ivotnı́ ú roveň . HDI nabý vá
70
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
hodnot 0 až 1, př ič emž platı́, ž e č ı́m vyš šı́ hodnota, tı́m vyš šı́ ú roveň rozvoje. Př estož e HDI
jako souhrnné mě řı́tko rozvoje zemı́ podlé há kritický m diskusı́m, v č lá nku je jeho hodnot
využ ito pro srovná nı́ ú rovně rozvoje jednotlivý ch zemı́ a regionů . Index HDI v sobě totiž
zahrnuje obě strá nky ž ivota společ nosti, a sice jak hospodá ř ský rů st, který je podmı́nkou, aby bylo dosaž eno vyš šı́ kvality ž ivota, tak samotný lidský rozvoj, který obsahuje
tzv. „mě kká data“ zjiš ťovaná vý zkumy veř ejné ho mı́ně nı́ o bydlenı́, zdravı́, dostatku nezá vadné vody č i dobré ú rovni vzdě lá nı́.
Tabulka 4: Vý poč et indexu lidské ho rozvoje
Z
: Vlastnı́ př eklad a zpracová nı́ podle: http://hdr.undp.org/sites/default/
files/hdr2015_technical_notes.pdf
Pro zná zorně nı́ souvislosti ekonomické vyspě losti a zmapová nı́ vý skytu ozbrojený ch
kon liktů byly využ ity data HDI dle metodiky OSN za obdobı́ 1990 a 2014, respektive změ na za toto obdobı́. Změ nu velikosti indexu lidské ho rozvoje zachycuje ná sledujı́cı́ tabulka5 a tento progres je rovně ž zná zorně n v mapě svě ta barevný m rozliš enı́m jednotlivý ch
stá tů .
Tabulka 5 obsahuje 15 nejvyspě lejš ı́ch zemı́ dle nejvyš šı́ch hodnot HDI, 10 rozvinutý ch s pomě rně vysokou hodnotou indexu, 10 zemı́ vykazujı́cı́ch stř ednı́ hodnotu indexu
a poslednı́ch 15 zemı́, tzn. stá ty s nejniž šı́ hodnotou indexu HDI.
2. LOKALIZACE OZBROJENÝCH KONFLIKTŮ A JEJICH VZTAH K VYSPĚLOSTI
REGIONŮ
Vý še uvedené hodnoty HDI a lokalizace ozbrojený ch kon liktů jsou vý chozı́mi informacemi pro analý zu bezpeč nostı́ situace v jednotlivý ch regionech. V ná sledujı́cı́ tabulce 6
jsou hodnoty indexu lidské ho rozvoje vyjá dř ené za urč ité oblasti svě ta ve sledované m
obdobı́ a také uvedena velikost rů stu dané ho indexu. Z tabulky 6 vyplý vá , ž e se hodnota
indexu lidské ho rozvoje pomalu zvyš uje prakticky ve vš ech regionech svě ta. V ně který ch
stá tech je vš ak tento vý voj za poslednı́ch patná ct let znač ný, a to zejmé na v zemı́ch již nı́ a vý chodnı́ Asie. Stejnou skuteč nost lze sledovat i v př ilož ené mapě svě ta 1. Oblasti
s nejvyš šı́m progresem ukazatele HDI jsou vyznač eny nejtmavš ı́m odstı́nem zelené barvy. Naproti tomu velmi vysoce vyspě lé stá ty již nevykazujı́ dalš ı́ ná rů st indexu lidské ho
rozvoje, spı́še dochá zı́ ke zpomalenı́ vý voje ve svě tové m mě řı́tku. Jistou stagnaci vykazujı́
také stá ty s velký m vý skytem ozbrojený ch kon liktů . Velmi dobrou pozici vš ak zaujı́majı́
stá ty stř edně vyspě lé , které majı́ velmi př ı́znivé podmı́nky k tomu, aby se nadá le rozvı́jely.
Kaž dý ozbrojený kon likt lze lokalizovat s ohledem na zemi č i vı́ce zemı́, ve který ch se
odehrá vá . Je obecně zná mo, ž e snadně jš ı́ interpretace dat je spojena s jejich vizualizacı́.
V př ı́padě ozbrojený ch kon liktů je vzhledem k charakteru dat použ ı́t vizualizaci pomocı́
71
BRNO 2016
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
Tabulka 5:
Z
: vlastnı́ zpracová nı́ na zá kladě dat OSN, dostupné z: http://hdr.undp.org/en/
composite/trends
mapy. Navı́c mapa doká ž e kombinovat vı́ce zdrojů informacı́ na jednom mı́stě , a tı́m nabı́zı́ komplexnı́ prostorový pohled na ř eš enou problematiku. Kromě kvantitativnı́ch (např.
HDI) a kvalitativnı́ch (ozbrojené kon likty) informacı́ umož ňuje vsadit dat do geogra ické ho kontextu, který pomá há porozumě t dané mu jevu.
2.1. MAPA OZBROJENÝCH KONFLIKTŮ A VYPĚLOSTI STÁTŮ SVĚTA
Z vý še uvedený ch dů vodů byla vytvoř ena mapa ozbrojený ch kon liktů a vý voje HDI v jednotlivý ch stá tech svě ta. Mapová vizualizace doplň uje tabelá rnı́ ú daje (tabulka X a Y) a nabı́zı́ prá vě onen geogra ický kontext. Mapa v tomto př ı́spě vku byla vytvoř ena v prostř edı́
ArcGIS for Desktop (spojenı́ prostorový ch dat a atributový ch) a gra icky upravena v Adobe Illustrator. Jelikož by v zobrazenı́ celé Země v malé m mě řı́tku mapy nebylo mož né
zobrazit př ehledně ozbrojené kon likty, jsou v mapě umı́stě ny vý řezy s vyš šı́ č etnostı́ oz-
72
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
Tabulka 6: HDI skupin stá tů podle mı́ry jejich vyspě losti a jednotlivý ch regionů svě ta
Z
: vlastnı́ zpracová nı́ a vý poč ty na zá kladě dat OSN, dostupné z: http://hdr.undp.
org/en/composite/trends
brojený ch kon liktů . Jednoleté a vı́celeté kon likty jsou od sebe odliš eny bodový m znakem (s vý plnı́ a bez), vý voj HDI (rozdı́l hodnot v roku 2014 a 1990) je zná zorně n pomocı́
metody nepravé ho kartogramu.
Obrá zek 1:
Vý skyt ozbrojený ch kon liktů za poslednı́ch 50 let a vý voj HDI v letech 1990 a 2014
Na obrá zku 1 jsou zná zorně ny svě tové ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let společ ně s vý vojem HDI v letech 1990 a 2014. Je zř ejmé , ž e ozbrojené kon likty postihly
73
BRNO 2016
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
zejmé na stá ty africké ho kontinentu (zejmé na stř ednı́ a severnı́ Afrika), oblast Arabské ho
poloostrova a té mě ř celé ho Blı́zké ho vý chodu. Velký poč et ozbrojený ch kon liktů nastal
i na Dá lné m vý chodě , zejmé na ve stá tech poloostrova Zadnı́ Indie (Kambodž a, Vietnam,
Thajsko). Zajı́mavý je také fakt, ž e stá ty na severozá padě Již nı́ Ameriky byly zapojeny do
ozbrojený ch kon liktů (Peru, Ekvá dor, Kolumbie, Venezuela). Samozř ejmě je nutné zmı́nit, ž e vš echny nejvě tš ı́ svě tové mocnosti, tj. Spojené stá ty Americké , Rusko, Cı́na, byly
(a jsou) souč ástı́ ozbrojený ch kon liktů ve svě tě .
Př i regioná lnı́m pohledu na ozbrojené kon likty, tak nejvı́ce z nich se vyskytuje v okolı́
Izraele, Sý rie a Irá ku. Dů vody jsou z historie i souč asnosti obecně zná my. Vyš šı́ č etnost ozbrojený ch kon liktů lze také vidě t v oblasti Kavkazu, kde se vzá jemné kon likty dotý kaly
Ruska, Gruzie, Armé nie a Azerbá jdž ánu. Vysoký vý skyt ozbrojený ch kon liktů po Izraeli/Palestině , Libyi a Rusku je lokalizová n v Pá kistá nu. Z oblastı́ patř ı́cı́m do Evropy nelze
opomenout region Balká nské ho poloostrova, kde vá lka zasá hla země bý valé Jugoslá vie,
a také vý chodnı́ Ukrajinu a poloostrov Krym dotč ené nedá vný m (i souč asný m) udá lostem.
Naopak ozbrojené kon likty se vyhý bajı́ té mě ř celé Evropě (vyjma zmı́ně né vý chodnı́
a jihový chodnı́ č asti), dá le ostrovnı́ č ásti jihový chodnı́ Asie, Oceá nie, jihu Afriky, stř ednı́
a zá padnı́ č ásti Již nı́ Ameriky, Japonsku, vě tš ı́ č ásti stř ednı́ Asie, Kanadě , Japonsku, ale také
zemı́m korejské ho poloostrova (i př es mnoho sporů a souč asné situaci).
Co se tý če vý voje HDI mezi lety 1990 a 2014, tak v ž ádné zemi svě ta nedoš lo ke snı́ženı́
hodnoty HDI mezi tě mito roky. Je vš ak nutné se hodnotit velikost rozdı́lu HDI individuá lně . Nı́zká hodnota ná rů stu HDI nemusı́ znamenat, ž e daný stá t zaostá vá , stagnuje, č i zde
nedochá zı́ k ž ádné mu rozvoji. Např ı́klad stá ty severnı́ a zá padnı́ Evropy, Austrá lie, Kanady, USA, které se obecně vyznač ujı́ vysokou ž ivotnı́ ú rovnı́, majı́ velmi nı́zký ná rů st HDI od
roku 1990. Logicky je to zapř ı́čině no vysokou ž ivotnı́ ú rovnı́ obyvatel již v době zavedenı́
indexu (viz tabulka 5). Stejně nı́zký rů st (okolo 0,01 HDI) souč asně vykazujı́ např. stá ty
rovnı́kové Afriky – avš ak s absolutnı́mi hodnotami HDI v prů mě ru o vı́ce než tř i desetiny
niž šı́mi než vyspě lé země Evropy. Analogicky u ná rů stu HDI ve sledovaný ch letech.
Mapa potvrzuje rů st ž ivotnı́ ú rovně a ekonomické sı́ly stá tu jako je Cı́na, Indie, Turecko a dalš ı́, ale souč asně rostl relativně vý znamně HDI i u zemı́ jako je Afghá nistá n nebo
Mali. Z tě chto dů vodů je na č tená ř i, aby vybraný zá jmový stá t (č i skupinu stá tů ) studoval
do potř ebné hloubky.
DISKUSE A ZÁVĚR
Je zř ejmé , ž e se v prů bě hu let mě nı́ zá kladnı́ rysy ozbrojený ch kon liktů , jejich př ı́činy
i charakter. Zejmé na lze sledovat pokles poč tu mezistá tnı́ch kon liktů a naopak se zvyš uje
podı́l vnitrostá tnı́ch. Stá le č astě ji do kon liktů vstupujı́ meziná rodnı́ organizace a hlavnı́m
dů vodem jejich vzniku jsou č asto etnické č i ná bož enské př ı́činy.
Stá le vš ak zů stá vá primá rnı́m motivem vá lek a jiný ch kon liktů zisk č i zı́ská nı́ zdrojů obž ivy, a to zejmé na v rozvojový ch zemı́ch, na které př ipadá stá le vyš šı́ podı́l tě chto
stř etů . Nejvı́ce postiž ený m kontinentem je nepochybně Afrika a také makroregion Blı́zký
Vý chod. Naopak, hospodá ř ská vyspě lost, ale také vysoká mı́ra spoluprá ce a politická stabilita jsou dobré př edpoklady pro to, aby ke kon liktů m nedochá zelo. Statistiky ukazujı́,
ž e od konce druhé svě tové vá lky nemě lo mezi sebou 40 nejbohatš ı́ch zemı́ svě ta ž ádný
ozbrojený kon likt.
74
Regionalismus ve svě tové ekonomice a ozbrojené kon likty za poslednı́ch 50 let
Regionalism in the World Economy and Armed Con licts over the last 50 years
Z uvedený ch komentá ř ů vyplý vá , ž e k ná silı́ a ozbrojený m kon liktů m dochá zı́ zejmé na
v tě ch oblastech, které jsou považ ová ny za rozvojový svě t. Rozvojové regiony disponujı́
velmi odliš ný mi podmı́nkami, než je tomu ve stá tech hospodá ř sky vyspě lý ch. V rozvojové m svě tě mnohdy nefungujı́ instituce stá tu ani jeho prvotnı́ funkce, který m je stanovenı́ prá vnı́ho ř ádu a vynucenı́ zá konnosti. Absence té to funkce nevyhnutelně znamená
př inejmenš ı́m problematické ne-li př ı́mo kon liktnı́ souž itı́ rů zný ch skupin obyvatelstva
s rů znou historiı́, mentalitou, ná bož enstvı́m a kulturou.
Prá vnı́ ř ád a politické uspoř ádá nı́ stá tu, jeho ekonomická vyspě lost a zapojenı́ do meziná rodnı́ch vztahů jsou zá kladnı́ pilı́ře bezpeč nosti dané ho stá tu č i regionu, respektive
dobré př edpoklady pro eliminaci ná silný ch ozbrojený ch stř etů .
Jmenované oblasti jsou označ ová ny jako tzv. trojú helnı́k mı́ru, který obsahuje, jak již
bylo ř eč eno, tř i ú hly pohledu, a to demokracii, hospodá ř skou vyspě lost a meziná rodnı́ spoluprá ci. Symbió za vš eho uvedené ho znamená menš ı́ vý skyt ná silı́. Demokratické
uspoř ádá nı́ stá tu jako jeden z pilı́řů svě tové ho mı́ru je totiž mnohem mé ně ná chylný
ke vzniku stř etů a znamená menš ı́ pravdě podobnost vý skytu ozbrojený ch kon liktů . Tuto skuteč nost potvrzujı́ nejen vý zkumy v té to oblasti, ale př edevš ı́m zkuš enost a historie.
Vyplý vá to ze samotné podstaty demokratické ho rež imu, jelikož tento „za nejvyš šı́ a nejcenně jš ı́ hodnotu považ uje lidský ž ivot a pro dosahová nı́ svý ch cı́lů volı́ nekonfrontač nı́
a nevojenské prostř edky.“ [2, 8] Z ekonomické ho hlediska pak lze konstatovat, ž e demokratické stá ty také vı́ce ekonomicky prosperujı́, majı́ vyš šı́ ú roveň vzdě lanosti a zdravı́
a majı́ vysoký podı́l meziná rodnı́ho obchodu a tudı́ž ú zkou ná vaznost na druhý a tř etı́ vrchol trojú helnı́ku mı́ru. Je zř ejmé , ž e modernı́ ekonomika je mnohem vı́ce založ ena
na znalostech a zá vislá na informacı́ch a know how a do popř edı́ se dostá vá lidská bytost
a jejı́ inteligence, která jako jediná je schopnost zprostř edkovat, vyjedná vat a harmonizovat vzá jemné ekonomické a jiné vztahy v zá jmu vyš šı́ spoluprá ce a bezpeč nosti.
V souladu s tı́m jsou vymezeny cı́le vý znamný ch svě tový ch organizacı́, např. OSN zachová nı́ meziná rodnı́ho mı́ru, EU – vzá jemná prosperita, spoluprá ce a bezpeč nost. Př esto
ž ádná globá lnı́ instituce nenı́ schopna ú plně odstranit rizikové faktory v nejchudš ı́ch oblastech svě ta. V rozvojové m svě tě se totiž nadá le budou objevovat tlaky na pů du a využ itı́
př ı́rodnı́ch zdrojů v dů sledku oč eká vaný ch klimatický ch změ n č i vyostř enı́ sporů a vznik
ná silný ch stř etů mezi rů zný mi komunitami zejmé na kvů li rychlé mu populač nı́mu vý voji
v tě chto oblastech.
PODĚKOVÁNÍ
.
Autoř i č lá nku dě kujı́ Petř e Hujň á kové za iná lnı́ design mapy ozbrojený ch kon liktů
a vý voje HDI (obrá zek 1).
LITERATURA
́ , V. (2007) Úprava vnitrostátních ozbrojených kon liktů v mezinárodním hu[1] B ́
manitárním právu. Praha : Nakladatelstvı́ Eva Rozkotová – IFEC, Univerzita Karlova
v Praze, Prá vnická fakulta, 2007. ISBN 80–85889–82–6.
75
BRNO 2016
BRIZGALOVA Lenka, JILKOVA Eva, PASZTO Vı́t
[2] E
, J. (2007) Terorismus a války na počátku 21. století: threat and response in
the twenty– irst century. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 2007, 352 s.
ISBN 978–802–4613–178.
[3] F
, J. (2007) Mezinárodní humanitární právo. Praha : Ministerstvo obrany, Agentura vojenský ch informacı́ a služ eb, 2007. ISBN 978–80–7278–424–0.
̌
́ , H. – C
́ , E. a kol. (2006) Světová ekonomika: nové jevy a perspek[4] K
tivy. [monogra ie]. Praha : C. H. Beck, s.r.o., 2006. s. 320. ISBN 80–7179–455–4.
̌ ́, O. (2010) Válka. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010.
[5] K
ISBN 978–80–7431–029–4. s. 156 – 161.
́ ̌ , I., K ̌ ́ ̌ , Z. a kol. (2012) Ozbrojené kon likty po konci studené války.
[6] P
Brno : Masarykova univerzita, Meziná rodnı́ politologický ú stav, 2012.
ISBN 978–80–210–6047–0.
́ , V. (2009) Nový regionalismus: proces a teorie. In: Mezinárodné vzťahy. 2/2009
[7] R
Bratislava : FMV EU. s. 7–20. ISSN 1336–1562.
̌ , J. (2011) Ozbrojené kon likty po konci studené války – hlavní zóny nestability.
[8] T
Geogra ické rozhledy, 20, č . 4, s. 2–5. [online]. 2016 [cit. 2016-04- 10]. Dostupné
z: http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/
2011/03/2-5.pdf
[9] V ́
. Přehled všech ozbrojených kon liktů [online]. 2016
[cit. 2016-04- 20]. Dostupné z: ttp://forum.valka.cz/topic/view/18966/
Prehled-vsech-ozbrojenych-konfliktu
76
Vý zkum a vý voj ově řený ch modelů pož árů a evakuace osob a jejich praktická …
Research and development of ire and people evacuation validated models and …
Výzkum a vývoj ověřených modelů požárů a evakuace osob
a jejich prak cká aplikace při posuzování
požární bezpečnos staveb
Research and development of fire and people evacua on
validated models and their prac cal applica on in assessing
of the fire buildings safety
CABOVA Kamila, BLESAK Luká š , WALD Františ ek
Souhrn:
Cı́lem př ı́spě vku je př estavenı́ vý zkumné ho projektu, který v souč asnosti probı́há na Ceské m vysoké m uč enı́ technické m v Praze ve spoluprá ci s dalš ı́mi ú č astnı́ky, který mi jsou
Vysoká š kola bá ň ská – Technická univerzita Ostrava, Vysoké uč enı́ technické v Brně , Technický ú stav pož árnı́ ochrany, GR HZS CR. Cı́lem projektu je popsat problematiku pož árně
bezpeč nostnı́ho ř eš enı́ staveb a ná vrhový ch modelů pož áru s ná vaznostı́ na posouzenı́
spolehlivosti konstrukcı́ a evakuace osob ve vztahu k č eský m projektantů m, vý robců m
stavebnı́ch konstrukcı́, preventistů m a vyš etř ovatelů m pož áru HZS. Zejmé na popsat modernı́ softwarové ná stroje využ itelné pro analý zu dı́lč ı́ch problé mů pož árnı́ bezpeč nosti
staveb a ově řit jejich spolehlivost a způ sob praktické aplikace.
Summary:
The purpose of the subjected paper is to introduce a research project being currently in progress at Czech technical university in Prague in coopreation with other partners Technical
university in Ostrava, Brno university of technology, Technical institute of ire protection.
The objective of the project is to describe the issue of ire safety design of buildings and
design models of ire in connection with the assessment of the reliability of structures and
evacuation of people in relation to the Czech designers, ire engineers and manufacturers of
⁰
Ing. Kamila Cá bová , Ph.d., Ceské vysoké uč enı́ technické v Praze, Thá kurova 7, 166 29, Praha,
e-mail: [email protected]
Ing. Luká š Blesá k, Ph.d., Ceské vysoké uč enı́ technické v Praze, Thá kurova 7, 166 29, Praha,
e-mail: [email protected] tel.: 776 251 353
Prof. Ing. Františ ek Wald, CSc., Ceské vysoké uč enı́ technické v Praze, Thá kurova 7, 166 29, Praha,
e-mail: fran [email protected]
77
BRNO 2016
CABOVA Kamila, BLESAK Luká š , WALD Františ ek
building structures, prevention and ire investigators. In particular, describe modern software tools used to analyze individual problems of ire safety to verify their reliability and
practical application.
Klíčová slova: pož árně bezpeč nostnı́ ř eš enı́ staveb; pož árnı́ spolehlivost konstrukcı́; evakuace osob; haš enı́ pož áru; CFD; ově řovacı́ př ı́klady
Keywords:
ire safety design; structural ire resistance; evacuation; ire suppression; CFD modelling, benchmark studies
1. POPIS PROJEKTU
Hlavnı́m cı́lem projektu je analý za problematiky ná vrhový ch modelů pož áru s ná vaznostı́
na posouzenı́ spolehlivosti konstrukcı́ a evakuace osob ve vztahu k č eský m projektantů m,
konstrukté rů m č i vý robců m stavebnı́ch konstrukcı́, preventistů m a vyš etř ovatelů m pož áru HZS, a dá le ve vztahu k pož árně bezpeč nostnı́mu ř eš enı́ staveb.
Klı́čový zá mě r projektu, který m je zejmé na veri ikace a stanovenı́ minimá lnı́ch standardů pro využ itı́ modernı́ch softwarový ch ná strojů v analý ze dı́lč ı́ch problé mů pož árnı́ bezpeč nosti staveb (např. FDS, SmartFire, Fluent – Ansys, Sa ir atd.) a způ sobu jejich
praktické ho využ itı́, koresponduje zá roveň s jednı́m ze stě žejnı́ch cı́lů Koncepce pož árnı́
prevence v Ceské republice, který m je zavedenı́ systé mu pro hodnocenı́ aplikace inž ený rský ch metod v pož árnı́ bezpeč nosti. Projekt se zamě řuje na intenzivnı́ aplikaci konceptu
pož árně inž ený rský ch metod, a to v o oblastech modelová nı́ pož áru, pož árnı́ odolnosti konstrukcı́, evakuace a hasebnı́ho zá sahu, které tvoř ı́ stě žejnı́ oblasti ř eš enı́ a budou
zpracová ny v podobě sé rie certi ikovaný ch metodik. Ceské normativnı́ prostř edı́ pož árnı́
bezpeč nosti staveb umož ňuje v souč asné době vedle standardnı́ch preskriptivnı́ch postupů také využ itı́ př ı́stupu tzv. pož árnı́ho inž ený rstvı́. Jedná se o disciplı́nu, která pomocı́ komplexnı́ch inž ený rský ch metod nabı́zı́ alternativnı́ ř eš enı́ v př ı́padech, kdy aplikace
standardnı́ch normativnı́ch př ı́stupů vede k neefektivnı́m, nepř imě řený m č i dokonce neproveditelný m opatř enı́m. Vzrů stajı́cı́ pozornost, která je tě mto metodá m a jejich aplikaci
vě nová na, je nutné vnı́mat jako př irozenou souč ást vě deckotechnické ho pokroku souvisejı́cı́ho př edevš ı́m s rozvojem vý poč etnı́ techniky a mož nostem matematické ho modelová nı́. Podpora využ itı́ modernı́ch softwarový ch ná strojů a simulač nı́ch metod v pož árnı́ bezpeč nosti, zejmé na pro analý zu pož árnı́ odolnosti konstrukcı́ a zpracová nı́ pož árně
bezpeč nostnı́ch ř eš enı́ch staveb, je nejvě tš ı́ motivacı́ pro ř eš ený projekt.
1.1. DÍLČÍ CÍLE PROJEKTU
Dı́lč ı́ cı́le projektu odpovı́dajı́ zamě řenı́ jednotlivý ch pracovnı́ch balı́ků (viz harmonogram
projektu v př ihlá š ce a př ehledně ji formou samostatné př ı́lohy). Dı́lč ı́ cı́le projektu jsou
ná sledujı́cı́:
78
Vý zkum a vý voj ově řený ch modelů pož árů a evakuace osob a jejich praktická …
Research and development of ire and people evacuation validated models and …
DC1 – Vý zkum a sestavenı́ ově řený ch pož árně technický ch charakteristik hoř lavý ch lá tek
a materiá lů jako vstupnı́ch parametrů pro pokroč ilé modelová nı́.
DC2 – Vý zkum a tvorba ově řený ch modelů pož áru, evakuace osob př i pož áru a pož árnı́
bezpeč nosti konstrukcı́ vč etně stanovenı́ minimá lnı́ch standardů .
DC3 – Vý zkum optimá lnı́ aplikace ově řený ch ná vrhový ch modelů pož áru pro obecné modely pož áru a pro posouzenı́ pož árnı́ bezpeč nosti konstrukcı́ a staveb.
DC4 – Vý zkum optimá lnı́ho př ı́stupu k modelová nı́ haš enı́ pož áru pomocı́ aktivnı́ch prvků
pož árnı́ ochrany.
2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY ŘEŠENÉ OBLASTI
V souč asné době umož ňuje č eské normativnı́ prostř edı́ využ itı́ metod tzv. pož árnı́ho inž ený rstvı́. ato disciplı́na př istupuje k otá zká m pož árnı́ bezpeč nosti komplexnı́m způ sobem a využ ıv́ á postupy, které jsou odliš né od tradič nı́ch způ sobů zajiš tě nı́ pož árnı́ bezpeč nosti. Tyto postupy, nazý vané také inž ený rské metody, se využ ıv́ ajı́ jako alternativnı́
př ı́stup k tradič nı́m normový m postupů m zejmé na v př ı́padech, kdy aplikace standardnı́ch normativnı́ch př ı́stupů vede k neefektivnı́m, nepř imě řený m č i dokonce neproveditelný m opatř enı́m. I když jsou metody pož árnı́ho inž ený rstvı́ vnı́má ny jako neoddě litelná
souč ást vý voje tohoto oboru a př i rozumné m využ itı́ př iná š ı́ ř adu pozitivnı́ch vý sledků ,
doposud se té to mož nosti využ ıv́ á pouze minimá lně . Př ı́činou je př edevš ı́m malá informovanost a urč itá nedů vě ra k aplikaci tě chto ná strojů a spolehlivosti vý sledků , které poskytujı́. S rozvojem poč ı́tač ové techniky doš lo v minulé m desetiletı́ k prudké mu vý voji
vý poč etnı́ch simulač nı́ch ná strojů . Tyto ná stroje založ ené na vý poč etnı́ metodě CFD se
celosvě tově rychle rozš iř ujı́. Hasič ský zá chranný sbor CR, jakož to dotč ený orgá n v legislativnı́m procesu schvalová nı́ projektů staveb, musı́ bý t na tento nový pož árně inž ený rský
př ı́stup v hodnocenı́ pož árnı́ bezpeč nosti př ipraven. Zá roveň platı́, ž e simulace obecně ,
a CFD simulace obzvlá š tě , jsou velmi komplexnı́ a ná roč nou disciplı́nou. Už ivatel mů ž e
velmi snadno zı́skat so istikovaně vypadajı́cı́ vý sledky, které vš ak mohou bý t zatı́žené ř ádový mi chybami nejč astě ji způ sobený mi prá vě nevhodný m použ itı́m softwaru nebo nerelevantnostı́ vstupnı́ch dat.
V evropské m kontextu lze konstatovat, ž e např. ve Velké Britá nii a Skandiná vský ch zemı́ch je numerické modelová nı́ pož áru na pokroč ilé ú rovni a je hojně využ ıv́ á no. V ostatnı́ch zemı́ch je naopak z dů vodu chybě jı́cı́ch ná vodů , veri ikač nı́ch př ı́kladů č i doporuč enı́
pro použ ıv́ á nı́ využ ıv́ á no pouze dı́lč ı́m způ sobem ve vě dě a vý zkumu. Cı́lem př edlož ené ho
projektu je intenzivně podpoř it zavedenı́ tě chto modernı́ch postupů s ná sledný m vý poč tem odolnosti konstrukce a evakuace do bě žně použ ıv́ aný ch metod pož árnı́ho ná vrhu.
Tı́mto lze docı́lit zvý šenı́ kvality projektů pož árně bezpeč nostnı́ho ř eš enı́ staveb, vý poč tů
spolehlivosti konstrukcı́ př i pož áru a evakuace, a zvý šit tak bezpeč nost a ekonomič nost
ná vrhů .
79
BRNO 2016
CABOVA Kamila, BLESAK Luká š , WALD Františ ek
3. POPIS REALIZACE PROJEKTU
Prá ce na projektu je rozdě lena na č tyř i pracovnı́ skupiny (WP1 až WP4). V té to kapitole
uvá dı́me struč nı́ popis jejich plá novaný ch aktivit.
WP1 (zodpovědný řešitel TÚPO) — Ově řené pož árně technické charakteristiky hoř lavý ch lá tek a materiá lů jako vstupnı́ parametry pro pokroč ilé modelová nı́. S cı́lem poskytnout vstupnı́ data, které budou slouž it jako ově řené vstupnı́ parametry pro pokroč ilé modelová nı́ zó nový mi modely a metodou CFD pož árnı́m inž ený rů m, statiků m, vý robců m materiá lů pož árnı́ ochrany a regulač nı́m orgá nů m (GR MV CR), budou shromá ž dě ny pož árně technické charakteristiky hoř lavý ch lá tek a materiá lů a pro snadné použ ıv́ á nı́ zjednoduš eny do databá ze v elektronické podobě . Data PTCH pochá zejı́cı́ z experimentů z mnoha vý zkumný ch ú stavů na svě tě společ ně s vlastnı́mi daty, které budou
urč eny na zá kladě akreditované metodiky laboratoř e ú č astnı́ka projektu TUPO (materiá lové zkouš ky v kó nické m kalorimetru) a laboratoř i vý zkumné ho centra UCEEB ú č astnı́ka CVUT (Room Corner Test), budou tvoř it zá klad certi ikované metodiky sprá vné volby
vstupů PTCH v pokroč ilé m modelová nı́ pož áru.
WP2 (zodpovědný řešitel ČVUT) — Ově řené modely pož áru, evakuace osob př i pož áru
a pož árnı́ bezpeč nosti konstrukcı́. Pro pokroč ilé modelová nı́ s využ itı́m komerč nı́ch i volně dostupný ch softwarů je nutné zkontrolovat, zda je softwarový ná stroj sprá vně apliková n na konkré tnı́ problé my. Sprá vnost vý sledků lze zkontrolovat pomocı́ ově řený ch př ı́kladů (tzv. benchmark studies). I když jsou obecné postupy pokroč ilý ch modelů struč ně shrnuty v normá ch pro pož árnı́ navrhová nı́ (např. EN 1991–1–2), ově řené př ı́klady
pro srovná nı́ sprá vnosti modelů vý voje teploty v pož árnı́m ú seku, rozvoje kouř e, př estupu tepla do konstrukcı́ a evakuace osob zde chybı́. Ově řené př ı́klady pro oblasti modelová nı́ pož áru, posouzenı́ pož árnı́ odolnosti konstrukcı́ a evakuace osob budou spolu s podrobnou textovou prezentacı́, vstupnı́mi a vý stupnı́mi daty př ichystané tak, aby
mohly bý t opě tovně reproduková ny. V rů zný ch softwarový ch ná strojı́ch (Ozone, Argos,
FDS/Pyrosim/Smokeview, Smart Fire, Vulcan, SAFIR, Ansys, FDS/EVAC, buildingEXODUS,
Path inder) budou vytvoř eny ově řovacı́ př ı́klady dı́lč ı́ch problematik bezpeč nosti př i pož áru — ově řovacı́ př ı́klady modelů pož áru, ově řovacı́ př ı́klady posouzenı́ pož árnı́ bezpeč nosti konstrukcı́ a ově řovacı́ př ı́klady evakuace osob př i pož áru. Detailně zdokumentované studie budou souč ástı́ certi ikované metodiky ově řová nı́ modelová nı́ pož áru, spolehlivosti konstrukcı́ a evakuace osob.
WP3 (zodpovědný řešitel VUT) — Aplikace ově řený ch ná vrhový ch modelů pož áru a jejich vhodné použ itı́ k modelová nı́ pož áru a posouzenı́ pož árnı́ bezpeč nosti konstrukcı́
a staveb. S cı́lem zvý šenı́ kvality projektů pož árně bezpeč nostnı́ho ř eš enı́ staveb a vý poč tů spolehlivosti konstrukcı́ př i pož áru a tı́m zvý šenı́ bezpeč nosti a ekonomič nosti ná vrhů
budou vytvoř eny tř i komentované vý klady. Tyto dokumenty sezná mı́ s vhodnou volbou
a aplikacı́ zjednoduš ený ch i pokroč ilý ch ná vrhový ch modelů pož áru v pož árnı́ch ú secı́ch
na zá kladě okrajový ch podmı́nek jako jsou rozmě ry, vě trá nı́, pož árnı́ zatı́ženı́, ohranič ujı́cı́ konstrukce, a to zejmé na u speci ický ch provozů a ú seků s diskutabilnı́mi okolnostmi.
80
Vý zkum a vý voj ově řený ch modelů pož árů a evakuace osob a jejich praktická …
Research and development of ire and people evacuation validated models and …
K analý ze konstrukcı́ př i pož áru bude nachystá n komentovaný vý klad souvisejı́cı́ch norem tý kajı́cı́ch se mechanické ho a tepelné ho zatı́ženı́ (CSN EN 1991–1–2), př estupu tepla do konstrukcı́ (CSN EN 1991–1–2) a chová nı́ materiá lů př i zvý šený ch teplotá ch (CSN
EN 1992–1–2, CSN EN 1993–1–2, CSN EN 1994–1–2) vč etně konkré tnı́ch př ı́kladů , které
budou slouž it k expertnı́m zprá vá m a posudků m zejmé na pro speci ické stavby, kde aplikace standardnı́ch normativnı́ch př ı́stupů vede k neefektivnı́m, nepř imě řený m č i dokonce neproveditelný m opatř enı́m. Pož árně bezpeč nostnı́ ř eš enı́ staveb (vý robnı́ i nevý robnı́ objekty) bude podpoř eno komentovaný m vý kladem vč etně konkré tnı́ch př ı́kladů pro
speci ické , vysoce komplexnı́ a problematické př ı́pady. Vý stupy v podobě certi ikované
metodiky budou slouž it jako podklad pro pož árnı́ inž ený ry, projektanty, statiky, vý robce
stavebnı́ch konstrukcı́ a pracovnı́ky stá tnı́ch orgá nů (GR HZS CR, odbor prevence).
WP4 (zodpovědný řešitel VŠB) — Modelová nı́ haš enı́ pož áru pomocı́ aktivnı́ch prvků pož árnı́ ochrany. S rozvojem poč ı́tač ový ch simulač nı́ch ná strojů lze podrobně posuzovat také vliv aktivnı́ch prvků pož árnı́ ochrany, jako je elektrická pož árnı́ signalizace, zař ı́zenı́
pro odvod kouř e a tepla, stabilnı́ a polostabilnı́ hasicı́ zař ı́zenı́. S cı́lem WP usnadnit odbornı́ků m v oblasti pož árnı́ ochrany využ itı́ pož árnı́ch modelů pro vybrané aktivnı́ prvky
pož árnı́ ochrany bude vytvoř en komentovaný vý klad k pož árnı́m modelů m zahrnujı́cı́m
aktivnı́ prvky pož árnı́ ochrany, vhodnou volba modelu, aplikaci a omezenı́, dá le budou
pomocı́ zjednoduš ený ch i numerický ch metod vytvoř eny modely haš enı́ pož áru aktivnı́mi
prvky pož árnı́ ochrany (sprinklery) vč etně ná zorný ch př ı́kladů . Vý sledek v podobě certiikované metodiky využ itı́ pož árnı́ch modelů z hlediska aktivnı́ch prvků pož árnı́ ochrany
př ispě je ke zvý šenı́ bezpeč nosti obč anů , majetku a ž ivotnı́ho prostř edı́ v CR.
81
BRNO 2016
CONEVA Iveta
Bezpečnosť v stavebných objektoch — sprinklerové
stabilné hasiace zariadenia
Safety in construc on buildings
CONEVA Iveta
Súhrn:
Projekt APVV–0727–12 s ná zvom: „Model na zvyš ovanie ekonomickej efektı́vnosti protipož iarnych opatrenı́“ je zameraný na hodnotenie ekonomickej efektı́vnosti protipož iarnych opatrenı́ v jednotlivý ch stavebný ch objektoch [1]. Uroveň protipož iarnej bezpeč nosti v stavebný ch objektoch zá visı́ od množ stva faktorov napr.: od kategó rie stavby, druhu priestoru, množ stva a druhu horľavý ch materiá lov a lá tok, ktoré sa v nich vyskytujú ,
podmienok, pri ktorý ch dochá dza k pož iaru, od množ stva a druhu tvoriacich sa emisiı́ horenia, ale aj od použ itia vhodný ch a ú č inný ch pož iarnotechnický ch zariadenı́ a mnohý ch
iný ch. V sú č asnosti sa použ ıv́ ajú inanč né prostriedky na dostatoč né zabezpeč enie ochrany pred pož iarmi formou realizá cie vhodný ch pož iarnotechnický ch zariadenı́ a prvkov
v jednotlivý ch kategó riá ch stavieb. Clá nok sa zaoberá ú č innosťou sprinklerový ch stabilný ch hasiacich zariadenı́ — pož iarnotechnický ch zariadenı́, ktoré patria medzi aktı́vne
prvky ochrany pred pož iarmi v rô znych kategó riá ch stavieb.
Summary:
Project APVV–0727–12 entitled ”A Model to increase the economic ef iciency of ire prevention measures” aimed at assessing the economic effectiveness of ire prevention measures
in individual buildings subjects [1]. The level of ire safety in building subjects depends on
many factors such: categories of building, the type of space, the amount and type of combustible materials and substances to occur, conditions in which there is a ire, the quantity and
type of combustion comprising the emission as well as the use of appropriate and effective
ire– ighting system, and many others. Currently, funds are used to ensure adequate ire protection through the implementation of appropriate ire– ighting equipment and elements
in the different categories of buildings. The article deals with the ef iciency of ixed sprinkler
extinguishing systems — ire– ighting system, which are among the active elements of ire
protection in the different categories of buildings.
⁰
Ing. Iveta Coneva, Ph.D., Zilinská univerzita v Ziline, Slovenská republika, Fakulta bezpeč nostné ho
inž inierstva, Katedra pož iarneho inž inierstva, ul.1.má ja 32, 010 26 Zilina,
e-mail: iveta.coneva@ i.uniza.sk tel.: 00421/41/513 6755, fax: 00421/41/5136620
82
Bezpeč nosť v stavebný ch objektoch — sprinklerové stabilné hasiace zariadenia
Safety in construction buildings
Kľúčové slová: pož iar, stavebné objekty, horľavé materiá ly a lá tky, emisie horenia, protipož iarne zariadenia, sprinklerové stabilné hasiace zariadenia, ú č innosť
Keywords:
ire, building objects, combustible materials and substances, emissions from combustion, ire– ighting equipments, sprinkler ixed ire ighting systems, ef iciency
1. ÚVOD
Optimá lna ú roveň protipož iarnej ochrany rô znych stavebný ch objektoch je ovplyvnená
typom a urč enı́m stavby (jej kategó riou), charakteristikami jej použ ıv́ ateľov, rozsahom
chrá nený ch hodnô t a ich kritickosťou z hľadiska prevá dzky. Rovnako je potrebné kvantiikovať riziko vzniku pož iaru a rozsah potenciá lnych ná sledkov, ú č innosť a ekonomickú
ná roč nosť protipož iarnych systé mov a zariadenı́, sú č asťou ktorý ch sú aj stabilné hasiace
zariadenia, konkré tne sprinklerové hasiace zariadenia. Pre komplexné rieš enie zade inovanej problematiky je nutné prepojiť jej bezpeč nostný a ekonomický aspekt. Jednak je
potrebné zhodnotiť aká ú roveň protipož iarnej bezpeč nosti sa dosiahne implementá ciou
vybraný ch protipož iarnych systé mov a zariadenı́, iný mi slovami ako sa znı́ži pravdepodobnosť vzniku pož iaru, jeho rozsah a ná sledky. Na druhej strane je zase potrebné zade inovať spô soby inanč né ho ohodnotenia jednotlivý ch prostriedkov a zariadenı́, tý kajú ceho sa ich obstarania a ú drž by, ako aj kvanti iká cie priamych a nepriamych š kô d, respektı́ve uš etrený ch hodnô t [1]. Pož iarnotechnické zariadenia (PTZ) sú systé my, technické
zariadenia a vý robky urč ené pre stavebné objekty, medzi ktoré patria: hasiace prı́stroje (HP), stabilné a polostabilné hasiace zariadenia (SHZ, PHZ), zariadenia na odvod tepla a splodı́n horenia, elektrická pož iarna signalizá cia (EPS), zariadenie na hasenie iskier
v pneumatický ch dopravnı́koch a pož iarne uzá very [2], [3]. Pož iarnotechnické zariadenia
sa delia na aktı́vne a pası́vne. K pası́vnej ochrane sa priraďujú najmä : rozdelenie stavby
na pož iarne ú seky a zabezpeč enie pož iarnej odolnosti stavebný ch konš trukciı́. K aktı́vnej
ochrane stavieb patria najmä nasledovné pož iarnotechnické zariadenia: SHZ, EPS a zariadenia na odvod tepla a splodı́n horenia, ktoré sa samostatne aktivujú do č innosti na zá klade zadaný ch parametrov, automaticky vykonajú urč ité ú kony, č ı́m vytvá rajú podmienky na spomalenie a zastavenie rozvoja pož iaru, zniž ujú tepelne zaťaž enie stavebný ch
konš trukciı́, zabezpeč ujú bezpeč nosť osô b a ochranu majetku, lokalizá ciu pož iaru, vhodnejš ie podmienky pre jednotky HaZZ pri likvidá ciı́ pož iarov atď [2], [3].
2. KATEGÓRIE STAVIEB, HORĽAVÉ MATERIÁLY A ICH EMISIE HORENIA
Kategorizá cia stavieb (tab. 1) vychá dza z rozdelenia podľa noriem STN 92 0201 – 1 ̌ 4
Požiarna bezpečnosť stavieb [4]. Kategorizá cia stavieb je vypracovaná a postavená na druhu prevá dzkarne alebo priestoru. Zá kladný m predpokladom je, ž e spô sob využ ıv́ ania stavby (urč enie druhu prevá dzkarne alebo priestoru) je jedný m zo zá kladný ch faktorov urč ujú cich pož iarne riziko. Kaž dá kategó ria stavby, a to aj druh prevá dzkarne a priestoru
je mož né spojiť s urč itý m typom paliva (druhom horľavý ch materiá lov a lá tok), vybavenı́m a zariadenı́m stavby, ktoré sa v nej nachá dzajú (tab. 1). Na zá klade dostupný ch
83
BRNO 2016
CONEVA Iveta
Tabuľka 1: Zastú penie horľavé ho materiá lu v stavbe a tvorba emisiı́ v zá vislosti od materiá lu na zá klade kategorizá cie stavieb a druhov prevá dzkarnı́ alebo priestoru
[1], [4], [5], [6]
Vysvetlenie: C – celuló za, P – plasty, CH – chemiká lie
S
: Coneva,Paná ková , Orinč ák, Hudá ková 2015
informá ciı́ je mož né taký mto spô sobom orientač ne stanoviť zá kladné parametre pož iaru — rý chlosť ná rastu, pož iarne zaťaž enie, charakter paliva, atď. Pre potreby projektu
pri vytvá ranı́ pož iarnych scená rov bolo potrebné vytvoriť zjednoduš enú kategorizá ciu
stavieb na zá klade 12–tich kategó riı́ (tab. 1). K jednotlivý m kategó riá m stavieb sa priradili zodpovedajú ce a iba niektoré vybrané druhy prevá dzkarnı́ alebo priestoru podľa STN
920201 [1, PRILOHA – A] (tab. 1). V praxi sa v jednotlivý ch kategó riá ch stavieb, druhov
prevá dzkarnı́ alebo priestorov nachá dza rozdielne množ stvo, rô znych typov horľavý ch,
ale aj nehorľavý ch materiá lov a lá tok (palivo) [1], [4], [5], [6]. Na zá klade expertný ch odhadov, konzultá ciı́ s odbornı́kmi z vý robnej a nevý robnej praxe, s odbornı́kmi z HaZZ MV
SR je daný horľavý materiá l, ktorý sa prevaž ne vyskytuje v daný ch kategó riá ch stavieb
zjednoduš ene rozdelený do troch zá kladný ch kategó riı́ a to: celuló za — C, plasty — P
a chemiká lie — CH (tab. 1). Dané rozdelenie je potrebné , nakoľko materiá l, ktorý sa nachá dza v stavbá ch vý razne ovplyvň uje ná rast pož iaru (tzv. α– koe icient ná rastu pož iaru,
ktorý mô ž e byť: pomalý, stredný, rý chly, ultra rý chly) [4]. V tabuľke 1 sa nachá dza č ı́selné
percentuá lne vyjadrenie zastú penia materiá lu v stavbe.
Pri vzniku a priebehu mož ný ch pož iarov v jednotlivý ch kategó riá ch stavieb majú pož iare vä č šinou rozdielne parametre ako sú napr.: rý chlosť ná rastu pož iaru, pož iarne zaťaž enie, charakter paliva, množ stvo paliva a mnohé iné . V praxi sa v stavebný ch objektoch
nachá dza množ stvo rozlič ný ch druhov horľavé ho ale aj nehorľavé ho materiá lu (paliva),
84
Bezpeč nosť v stavebný ch objektoch — sprinklerové stabilné hasiace zariadenia
Safety in construction buildings
ktoré je zjednoduš ene rozdelené do troch skupı́n: celuló za, plasty a chemiká lie, pre potreby modelovania a ďalš ieho vý skumu pri rieš enı́ jednotlivý ch ú loh v projekte (tab. 1).
Pri pož iaroch v stavebný ch objektoch sa uvoľň uje množ stvo splodı́n horenia (emisiı́),
rozdielneho zlož enia, skupenstva a fyziká lno–chemický ch vlastnostı́, ktoré zá visia najmä
od druhu a množ stva horľavé ho materiá lu, ale aj od podmienok, pri ktorý ch pož iar (alebo
horenie) prebieha (tab. 1) V tabuľke 1 sa nachá dza č ı́selné percentuá lne vyjadrenie tvorby emisiı́ v zá vislosti od materiá lu (napr.: C – celuló za, P – plasty, CH – chemiká lie), ktorý
sa nachá dza v stavbe, od druhu prevá dzkarne alebo priestoru a od kategorizá cie stavieb
(tab. 1). Množ stvo a druh splodı́n horenia (emisiı́) (tab. 1) ú zko sú visı́ s intenzitou pož iaru, s množ stvom a druhom horľavé ho materiá lu, od spô sobu uskladnenia horľavé ho
materiá lu, ale aj od dostatoč né ho prı́stupu oxidač né ho prostriedku (vä č šinou vzduch),
od intenzity iniciač né ho zdroja (zdroja zapá lenia) a od mnohý ch iný ch faktorov [1], [4],
[5], [6]. Na zá klade expertný ch odhadov a odborno-vedeckej literatú ry mož no predpokladať, ž e najvä č šie nebezpeč enstvo z pohľadu tvorby emisiı́ a ich ná sledný ch dopadov
na zdravie a ž ivoty ľudı́, na ž ivotné prostredie predstavujú nasledujú ce materiá ly: chemiká lie, menej plasty a najmenej celuló za (tab. 1) [7], [8], [9], [10].
3. ÚČINNOSŤ SPRINKLEROVÝCH STABILNÝCH HASIACH ZARIADENÍ
Sprinklerové hasiace zariadenia patria medzi SHZ, sú najrozš ı́renejš ie a najbezpeč nejš ie
medzi hasiacimi zariadeniami, kde hasiacou lá tkou je najmä voda, poprı́pade pena a ktoré sa ovlá dajú najmä automaticky. Vo forme sprchovacieho prú du sa na hasenie pož iarov
použ ıv́ a hasiaca lá tka voda (alebo pena), ktorá sa aplikuje vypú š ťacı́mi koncovkami – hubicami, ktoré sa nazý vajú „sprinklery“. Sprinklery sa uvá dzajú do č innosti autonó mne,
selektı́vne, vž dy len tie, ktoré sú zohriate na tzv. otvá raciu teplotu (najč astejš ie 68 °C) [2],
[3], [11]. Sprinklerové hasiace zariadenia sa využ ıv́ ajú na zvý šenie ochrany pred pož iarmi rô znych stavebný ch objektov, budov, prevá dzkarnı́ a priestorov, najmä na ochranu
technoló giı́, skladov, ubytovacı́ch, ale aj iný ch zariadenı́. Ich hlavnou funkciou je vč asne
identi ikovať a dostať pod kontrolu pož iar v jeho zač iatoč nom š tá diu [2], [3], [11].
Sprinklerové hasiace zariadenia sa v praxi v EU a USA osvedč ili ako najefektı́vnejš ie
aktı́vne pož iarnotechnické zariadenia zabezpeč ujú ce nielen ochranu ž ivotov ľudı́, ale aj
ochranu majetkov a ž ivotné ho prostredia v rô znych kategó riá ch stavebný ch objektov.
Podľa PD 7974–7:2003 sa ú č innosť SHZ pohybuje v intervale cca 60 až 95 %, zatiaľ č o
ú č innosť sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ sa uvá dza na viac ako 99 % [11], [12]. Mož no predpokladať po konzultá ciı́ s odbornı́kmi z praxe, ž e ú č innosť viac ako 99 % nie je
veľmi pravdepodobná . Uvedené hodnoty ú č innosti sprinklerov potvrdzujú , ž e majú dominantný vý znam pri rieš enı́ protipož iarnej bezpeč nosti stavieb. V praxi sa vš ak vyskytli
aj prı́pady, keď bola ich ú č innosť vyhodnotená na menej ako 70 % [11], [12]. Na zá klade
rô znych zahranič ný ch š tú diı́ v Japonsku, v Austrá liı́, v USA a vo Veľkej Britá niı́ uvedený ch v prı́spevku Bukowski, R. a kolektı́v sa uvá dza ú č innosť sprinklerový ch systé mov
pri pož iari od 95–99 %, pri tlenı́ 50 % [13]. Uč innosť sa de inuje ako pravdepodobnosť,
ž e systé m funguje v pož adovanom č ase, ž e je 100%-ne ú č inný v prı́pade, ž e sa aktivuje
vž dy, keď sa to vyž aduje a 0%-neú č inný vtedy, ak sa neaktivuje nikdy, keď sa to vyž aduje. Podľa tejto de inı́cie ú č innosť nie je zvyč ajne ovplyvnená cieľom, a preto je rovnaká
bez ohľadu na cieľ. V tabuľke 2 sú uvedené dostupné ú daje o ú č innosti formou č ı́selný ch
85
BRNO 2016
CONEVA Iveta
Tabuľka 2: Uč innosť sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ v EU a USA [11], [12], [14], [15],
[16], [17], [18]
N — nie sú uvedené ú daje
S
86
: Coneva 2015
Bezpeč nosť v stavebný ch objektoch — sprinklerové stabilné hasiace zariadenia
Safety in construction buildings
percentuá lnych hodnô t sprinklerový ch stabilný ch hasiacich zariadenı́ v EU (zo š tatistı́k
za obdobie 1985 – 2002) a USA (zo š tatistı́k za obdobie 2004 – 2008) [11], [12], [14], [15],
[16], [17], [18]. Tabuľka 2 uvá dza dostupné č ı́selné percentuá lne hodnoty celkovej redukcie na stratá ch vďaka sprinklerom a taktiež najč astejš ie dô vody nedostatoč nej ú č innosti
sprinklerov v EU a USA za sledované obdobie [11], [12], [14], [15], [16], [17], [18].
Uč innosť sprinklerov je rô zna, zá visı́ napr. od: kategó rie stavby, druhu prevá dzkarne a priestoru, pož iarneho nebezpeč enstva, pož iarneho rizika (napr.: množ stva a druhu
horľavé ho materiá lu, ktoré sa v stavbe nachá dzajú ) a mnohý ch ďalš ı́ch parametrov. Vý bor euró pskej asociá cie poisťovni (CEA) v roku 2004 opublikoval š tatistiku „Uč innosti“
sprinklerový ch hasiacich systé mov za sledované obdobie 1985 – 2002 na zá klade ú dajov
z 13 krajı́n EU (SR a CR sa nezú č astnili). Uč innosť bola vyhodnotená na zá klade zvolenej
metodiky v % a zá visı́ od množ stva prı́padov, kedy hasiace zariadenie nehasilo (nebolo
ú speš né , efektı́vne alebo zlyhalo) a sú č asne aj od množ stva nahlá sený ch š kô d. Podľa danej metodiky je vš eobecne priemerná ú č innosť sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ v krajiná ch EU cca 90 %, pri ochrane majetku dosahuje cca 90 % a pri ochrane ž ivotov ľudı́ cca
80 % (tab. 2), [11], [12], [18]. Najlepš ie vý sledky zaznamenali Nemecko, Fı́nsko a Svajč iarsko, kde ú č innosť sprinklerovej ochrany dosahuje cca 95 – 98 % (tab. 2). V dô sledku
využ itia sprinklerovej ochrany v krajiná ch EU doš lo v sledovanom obdobı́ k redukcii materiá lnych š kô d vš eobecne o cca 50 % (tab. 2), [11], [12], [18]. Uč innosť sprinklerovej
ochrany zá visı́ najmä od druhu pož iarneho nebezpeč enstva, ktoré sa vyskytuje v danom
chrá nenom priestore. Najvä č šie nebezpeč enstvo sa vyskytuje v skladový ch priestoroch
(vyskytuje sa tu množ stvo horľavé ho materiá lu a lá tok), kde je najniž šia ú č innosť cca
82 %, ale naprı́klad hromadné gará ž e a obchodné domy vykazujú najvyš šiu ú č innosť cca
viac ako > 90 % (tab. 2), [11], [12], [18]. Zo š tatistický ch ú dajov v EU v sledovanom obdobı́ 1985 - 2002 vyplý va, ž e sprinklerové systé my sú neú č inné najmä z nasledovný ch dô vodov (tab. 2), [11], [12], [18]: sprinklerové zariadenie bolo odstavené , chyba v ná vrhu
projektu sprinklerové ho hasiaceho zariadenia, predč asne uzatvorená hlavná potrubná
sú stava (armatú ra), nedostatoč né delenie na pož iarne ú seky chrá nené ho priestoru a porucha na poplachovom riadiacom ventile. Uč innosť sprinklerový ch hasiacich zariadenı́
v EU v rokoch 1985 – 2002 sa pohybuje v intervale cca od 82 do 98 % (tab. 2), [11], [12],
[18].
Metodiky vyjadrenia efektı́vnosti a ú č innosti sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ na zá klade spracovania š tatistický ch ú dajov v EU a USA sa odliš ujú . Statistika z USA “NFPA“
sa považ uje za najprepracovanejš iu, na zá klade ktorej sa ú speš nosť (efektı́vnosť) sprinklerovej ochrany vyjadruje ako sú č in funkč nosti a ú č innosti nasadenia sprinklerové ho
hasiaceho zariadenia pri pož iari. V USA za sledované obdobie 2004 – 2008 bola priemerná funkč nosť sprinklerov cca 91 % a ich ú č innosť cca 96 % (tz.: schopnosť dostať pož iar
pod kontrolu - efektı́vne zahasiť pož iar) (tab. 2), [11], [14], [15], [16], [17]. Podľa danej
metodiky je vš eobecne priemerná ú č innosť v USA cca 87 %, pri mokrej sú stave je cca
92 % a pri suchej sú stave je cca 80 %, vš eobecne priemerná ú č innosť pri ochrane majetku dosahuje cca 34 – 77 % (pri mokrej sú stave) a pri ochrane ž ivotov ľudı́ cca 83 %
(pri mokrej sú stave) (tab. 2), [11], [14], [15], [16], [17]. V dô sledku využ itia sprinklerovej ochrany v USA doš lo v sledovanom obdobı́ k redukcii materiá lnych š kô d vš eobecne
o cca 50 – 65 % (tab. 2), [11], [14], [15], [16], [17]. Najvä č šie nebezpeč enstvo sa vyskytuje v priestoroch, kde prebieha vý roba, kde je najniž šia ú č innosť cca 34 %, nasledujú
87
BRNO 2016
CONEVA Iveta
nemocnice, kde je cca 52 %, budovy na bý vanie a ubytovanie, kde je cca 54 %, ale naprı́klad zhromaž dovacie priestory majú ú č innosť cca 74 % (vš etko pre mokrú sú stavu)
(tab. 2), [11], [14], [15], [16], [17]. Zo š tatistický ch ú dajov v USA v sledovanom obdobı́
2004 – 2008 vyplý va, ž e sprinklerové systé my sú neú č inné najmä z nasledujú cich dô vodov (tab. 2), [11], [14], [15], [16], [17]: uzatvorená hlavná potrubná sú stava (armatú ra),
neodborný manuá ly zá sah do systé mu, nedostatoč ná ú drž ba sprinklerový ch systé mov,
neadekvá tny ná vrh projektu sprinklerové ho hasiaceho zariadenia (neadekvá tna sprinklerová ochrana), poruchy a poš kodenie komponentov sprinklerový ch systé mov, voda
nezasiahla ohnisko pož iaru, malá intenzita dodá vky hasiacej lá tky. Uč innosť sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ v USA v rokoch 2004 – 2008 sa pohybuje v intervale cca od 34
do 92 % (tab. 2), [11], [14], [15], [16], [17] v zá vislosti najmä na kategó riı́ stavby a na pož iarnom nebezpeč enstve.
4. ZÁVER
Nainš talované sprinklerové stabilné hasiace zariadenia vý razne zvyš ujú ú roveň protipož iarnej bezpeč nosti v rô znych kategó riá ch stavebný ch objektoch. Sprinklerové stabilné
hasiace zariadenia patria medzi najefektı́vnejš ie, najú č innejš ie a najpouž ıv́ anejš ie SHZ,
ktoré slú ž ia najmä na skorú identi iká ciu pož iarov, ale aj skorý zá sah pri ich lokalizá ciı́ a ná slednej likvidá ciı́ v sú č innosti s jednotkami HaZZ MV SR. Uč innosť sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ je rô zna, zá visı́ napr. od: kategó rie stavby, druhu prevá dzkarne a priestoru, pož iarneho nebezpeč enstva, pož iarneho rizika (napr.: množ stva a druhu
horľavé ho materiá lu, ktoré sa v danej stavbe nachá dzajú , od množ stva a druhu emisiı́ horenia) a mnohý ch ďalš ı́ch faktorov. Uč innosť sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ sa vš eobecne v EU pohybuje v intervale cca od 82 do 98 % (tab. 2). V USA sa ú č innosť sprinklerov vš eobecne pohybuje cca v intervale od 80 do 96 % (tab. 2). Na zá klade ú dajov z EU
a USA mož no konš tatovať, ž e ich použ itie vý razne minimalizuje pravdepodobnosť vzniku
pož iarov, zniž uje inanč né a materiá lne straty, zvyš uje ochranu majetkov, ale aj zdravia
a ž ivotov ľudı́ a v neposlednej rade zlepš uje ochranu ž ivotné ho prostredia. Zvyš ovanie
ú rovne ochrany pred pož iarmi stavieb apliká ciou vybraný ch protipož iarnych prvkov a zariadenı́, konkré tne sprinklerový ch hasiacich zariadenı́ vedie k minimalizovaniu pravdepodobnosti vzniku pož iaru a jeho ná sledkov v daný ch stavebný ch objektoch. Je potrebné
analyzovať efektı́vnosť vynakladaný ch inanč ný ch prostriedkov na protipož iarne opatrenia vedú ce k zvyš ovaniu protipož iarnej bezpeč nosti stavieb prostrednı́ctvom prakticky
využ iteľné ho modelu, č o je predmetom rieš enia projektu APVV-0727-12 s ná zvom: „Model na zvyš ovanie ekonomickej efektı́vnosti protipož iarnych opatrenı́“ [1].
Poďakovanie: .
„Tá to prá ca bola podporovaná Agentú rou na podporu vý skumu a vý voja na zá klade
Zmluvy č . APVV-0727-12.“
„This work was supported by the Slovak Research and Development Agency under the
contract No. APVV-0727-12.“
88
Bezpeč nosť v stavebný ch objektoch — sprinklerové stabilné hasiace zariadenia
Safety in construction buildings
LITERATÚRA
́
[1] PROJEKT ̌ ́
APVV–0000–12
(2013–2016): „Model na zvyšovanie ekonomickej efektívnosti protipožiarnych opatrení“
́ , T., 2013: Požární inženýrství – aktivní prvky požární
[2] K ̌
, P., P
,́ J., P
ochrany. Edı́cia SPBI, VSB–TU Ostrava, 2013, ISBN 978–80–7385–136–1
[3] B ̌ ́ , P., 1998: Požárně bezpečnostní zařízení. Edı́cia SPBI, VSB–TU Ostrava, 1998,
ISBN 80–86111–35–0
[4] STN 92 0201 – 1 ̌ 4 Požiarna bezpečnosť stavieb.
[5] Z ́
̌ . 314/2001 Z. . O ochrane pred požiarmi.
́ ̌
̌ . 94/2004 Z. ., ktorou sa ustanovujú technické požiadavky na protipoži[6] V
arnu bezpečnosť pri výstavbe a pri užívaní stavieb.
́ , K., S
[7] O ́
, P.,1999: Chémie procesov hoření. Edı́cia SPBI, VSB–TU Ostrava,
1999, ISBN 80–86111–39–3
̌ ́ , I., 2003: Plasty a jejich požární nebezpečí. Edı́cia SPBI, VSB–TU Ostrava,
[8] M
1999, ISBN 80–86634–16–7
́ , D., N
́ , M., O
[9] K ̌ ́
, A.,2006: Drevo a jeho termická degradácia.
Edı́cia SPBI, VSB–TU Ostrava, 2006, ISBN 80–86634–78–7
[10] S
, H. D., a kol., 1990: Požárně a bezpečnostně technické charakteristické
hodnoty nebezpečných látek. Svaz PO CSSR, Praha 1990
[11] R ́ ̌ , P., 2011: Sprinklerová zařízení. Edı́cia SPBI, VSB–TU Ostrava, 2011,
ISBN 978–80–7385–106–4
[12] Application of ire safety engineering principles tothe design of buidlings – Probabilistic risk assessment. British Standards. PD 7974–7:2003.ISBN 0580 415155, r. 2003
[13] B
, R. at all, 2002: Estimates of the Operational Reliability of Fire Protection
Systems. In: Fire Protec on Strategies for 21st Century Building and Fire Codes Symposium. Society of Fire Protection Engineers and American Institute of Architects.
September 17–18, 2002, Baltimore, MD, s. 111–124
[14] http://www.nfpa.org/codes-and-standards [cit. 2015–12–05]
[15] http://www.nfpa.org/research/reports-and-statistics/
fire-safety-equipment/us-experience-with-sprinklers
[cit. 2015–12–05]
[16] BrassSprinklerHead. [on line]. [cit. 2015–04–29]. Dostupné na:
http://www.
aj-fireprotection.com/Fire-Sprinkler-Heads-Replacment-Parts.php
89
BRNO 2016
CONEVA Iveta
[17] SupplyHouse [on line]. [cit. 2015–04–29]. Dostupné na:
http://www.
supplyhouse.com/Globe-Sprinkler-566115501-Rough-Brass-Upright
[18] S
-H
-155-F Designe of buldings for ire situation, Leonardo da Vinci pilot
project CZ/02/b/F/PP-134000, Luxemburg 2005
90
SIEM pro VSKE
SIEM for Karel English College
SIEM pro VŠKE
SIEM for Karel English College
DOCKAL Jaroslav
Souhrn:
Informač nı́ systé my irem i organizacı́ bý vajı́ zabezpeč eny tradič nı́mi i modernı́mi prostř edky sı́ťové bezpeč nosti. Konferenč nı́ př ı́spě vek popisuje konkré tnı́ zkuš enosti z vý bě ru modernı́ho systé mu SIEM a jeho zavá dě nı́.
Summary:
Information systems of companies and organizations tend to be secured both traditional
and modern means of network security. Conference paper describes the speci ic experience
of the modern SIEM system selection and implementation.
Klíčová slova: SIEM, ISOC, SOC, DRAGON
Keywords:
SIEM, ISOC, SOC, DRAGON
ÚVOD
Dnes se č asto hovoř ı́ a pı́še o centrech ISOC (Information Security Operations Center)
resp. SOC (Security Operations Center) v kontextu se SIEM (Security Information and
Event Management), což je management bezpeč nostnı́ch informacı́ a udá lostı́. SIEM je
ná stroj, který v sobě sluč uje ú koly tý kajı́cı́ se dohledu nad provozem sı́tě s ú koly bezpeč nostnı́ho charakteru.
Podle [4] (autor je Chief Security Of icer společ nosti Fidelis Cybersecurity) obrana informač nı́ho systé mu vě tš ı́ irmy probı́há na č tyř ech ú rovnı́ch, z nichž kaž dá plnı́ ú koly té
hierarchicky nadř azené – viz obr. 1. Zá klad obrany je SIEM a já dro konferenč nı́ho př ı́spě vku se bude tý kat tohoto fenomé nu. Jednotlivé vrstvy pyramidy se liš ı́ ú rovni automatizace procesů , shora dolů roste ú roveň automatizace, naopak komplexnost č innostı́
narů stá smě rem k vrcholu pyramidy.
⁰
doc. Ing. Jaroslav Doč kal, CSc., Vysoká š kola Karla Engliš e, a. s., Mezı́rka 1, 602 00 Brno
e-mail: [email protected]
91
BRNO 2016
DOCKAL Jaroslav
Obrá zek 1:
Hierarchie č innostı́ v rá mci komplexnı́ho ř eš enı́ bezpeč nosti
Systé my SIEM slouž ı́ ku sbě ru logů , korelaci udá lostı́, generová nı́ vý strah, reportová nı́, analý ze udá lostı́ resp. incidentů a vyš etř ová nı́ incidentů . ISOC i SOC jsou komunikač nı́
stř ediska, která sdruž ujı́ bezpeč nostnı́ personá l, procesy i technologie a jsou nepř etrž itě
př ipraveny ř eš it bezpeč nostnı́ problé my. Na vyš šı́ ú rovni jsou jen systé my pro IR (Integrated Reporting), jejichž ú kolem je rovně ž ř eš enı́ forenznı́ch problé mů a lov ú toč nı́ků .
Vš eobecně platı́, ž e ú toč nı́ci jsou vž dy o krok př ed obrá nci. Problé m je ve hledá nı́ reá lný ch hrozeb ve velké m množ stvı́ udá lostı́ sbı́raný ch z ř ady zař ı́zenı́, př itom ř ada z nich
vede k faleš ný m poplachů m (false pozitives). Kvanta udá lostı́ je proto tř eba iltrovat, tř ı́dit, znač kovat incidenty a př idě lovat jim priority.
Jak sá m ná zev SIEM napovı́dá , v tě chto systé mech jsou slouč eny managementy bezpeč nostnı́ a vý konnostnı́. Zdroj [6] cituje diskuzi na té ma, zda SIEM je pouhé monitorová nı́
a sbě r logů , anebo ně co vı́ce. Např. už ivateli nemohou bý t data poskytová na v syrové m
tvaru, ale musı́ bý t normalizová na (odstraně ny duplicity, zajiš tě na č asová synchronizace atd.). Problé mem mů ž e bý t č asový odstup od zá znamu udá losti po jejı́ vyhodnocenı́.
92
SIEM pro VSKE
SIEM for Karel English College
Uspě šná implementace SIEMu tudı́ž nenı́ jen sbě r logů a monitoring sı́tě , ale i hledá nı́ kritický ch aktiv, které je tř eba chrá nit. Podle [6] „SIEM č asto stojı́ vı́c, než se př edpoklá dalo,
vyž aduje odborné znalosti, které č asto musı́ bý t outsorcová ny, je ho obtı́žné ladit a mů ž e
trvat znač nou dobu, než př inese vý sledky.“
̌ . 181/2014 S ., o kybernetické bezpečnosti stanovuje vý znamné informač nı́
Z ́
systé my a jejich urč ujı́cı́ krité ria pro urč enı́ prvku kritické infrastruktury. Pož aduje mj.
§ 11 Rı́zenı́ př ı́stupu a bezpeč né chová nı́ už ivatelů
§ 21 Ná stroj pro zaznamená vá nı́ č innostı́ kritické informač nı́ infrastruktury a vý znamný ch informač nı́ch systé mů , jejich už ivatelů a administrá torů
§ 22 Ná stroj pro detekci kybernetický ch bezpeč nostnı́ch udá lostı́
§ 23 Ná stroj pro sbě r a vyhodnocenı́ kybernetický ch bezpeč nostnı́ch udá lostı́
Rovně ž PCI Data Security Standard v3.1 z roku 2015 [8] pož aduje na ř adě mı́st vedenı́
logů , audity a prostř edky pro forenznı́ š etř enı́.
Obrá zek 2:
Skenová nı́ portů serveru sı́tě VSKE
Slovnı́kový ú tok na sı́ti VSKE
O
: TrustPort Threat Intelligence
Nenı́ problé m vhodný m ná strojem analyzovat jednotlivé ú toky (př ı́klady viz obr. 2), je
vš ak tř eba tyto informace posouvat nahoru k vrcholu naš ı́ pyramidy.
93
BRNO 2016
DOCKAL Jaroslav
1. POŽADAVKY NA SIEM NÁSTROJE
Podle Karen Scafone [9] se je tř eba vymezit na tě chto sedm krité riı́:
1. Kolik nativnı́ podpory poskytuje SIEM pro relevantnı́ zdroje logů ?
2. Mů ž e SIEM doplnit stá vajı́cı́ kapacity pro logy?
3. Jak efektivně mů ž e SIEM využ ı́t hrozeb?
4. Jaké mož nosti SIEM poskytuje pro forenznı́ ú č ely?
5. Jakou pomoc SIEM poskytuje př i zkoumá nı́ a analý ze dat (vyhledá vá nı́ a vizualizace)?
6. Jak vč asné , bezpeč né a ú č inné jsou automatizované reakč nı́ funkce SIEMu?
7. S který mi normami jsou zabudované reporty SIEMu v souladu?
Z hlediska kritéria 1 (nativnı́ podpora pro relevantnı́ zdroje logů ) se produkty jednotlivý ch vý robců liš ı́ jen dé lkou seznamu podporovaný ch vstupů , z tě ch zná mý ch se liš ı́
pouze Splunk, který podporuje té mě ř jaký koliv zdroj logů , ale je tř eba nade inovat
způ sob jejich snı́má nı́ a zpracová nı́, což klade vyš šı́ ná roky na administraci.
Z hlediska kritéria 2 (doplně nı́ stá vajı́cı́ kapacity pro logy) ně které produkty poskytujı́ pro
koncové body doplň kové mož nosti sbě ru logů (např. EMC RSA Security Analytics,
LogRhythm Security Intelligence Platform č i SolarWinds Log & Event Manager).
Např. jde o sbě r informacı́ o integritě souborů a registrů ve Windows č i aktivity jednotlivý ch už ivatelů . McAfee (neboli Intel) např. monitoruje obsah databá zı́ (McAfee
Database Event Monitor for SIEM) a aplikacı́ (McAfee Application Data Monitor).
Z hlediska kritéria 3 (sbě r informacı́ o hrozbá ch v internetu) si tyto informace ně které
systé my sbı́rajı́ samy (EMC RSA Security Analytics, IBM Security QRadar SIEM
a McAfee ESM) jiné využ ıv́ ajı́ služ eb tř etı́ch stran (HP ArcSight SIEM, SolarWinds
Log & Event Manager, a Splunk Enterprise) resp. majı́ s nimi partnerstvı́ (platforma LogRhythm Security Intelligence), AlienVault OSSIM využ ıv́ á služ eb open source komunity. Je sice tzv. free, ale uš etř ené ná klady se vracı́ v nepř ı́mý ch ná kladech
na č as strá vený shá ně nı́m a instalacı́ potř ebný ch pluginů (2395 pluginů ), z nichž je
dnes ř ada obsolentnı́.
Z hlediska kritéria 4 (forenznı́ mož nosti) EMC RSA Security Analytics a LogRhythm Security Intelligence Platform majı́ tyto mož nosti zabudované , IBM Security QRadar SIEM je má od roku 2015 rovně ž, u McAfee ESM si tyto mož nosti mů ž e administrá tor
doplnit ruč ně .
Z hlediska kritéria 5 (mož nosti vyhledá vá nı́ a vizualizace) tohoto hlediska má nevyš šı́
mož nosti Splunk Enterprise, který má vı́ce než 140 př ı́kazů . LogRhythm Security
Intelligence Platform nabı́zı́ ř adu typů vyhledá vá nı́ vč etně pivota a techniky „drill
down“. Z hlediska vizualizace jsou standardně nabı́zeny grafy, sloupce a kolá č ové
diagramy, jsou ale vý robci, kteř ı́ nabı́zejı́ vı́ce (Splunk Enterprise mapy, LogRhythm
Security Intelligence Platform vizualizaci toků v sı́ti atd.).
94
SIEM pro VSKE
SIEM for Karel English College
Z hlediska kritéria 6 (automatické bloková nı́ š kodlivé ho softwaru) obstojı́ HP ArcSight
ESM (dı́ky dodatku HP ArcSight Threat Response Manager), IBM Security QRadar
SIEM, LogRhythm Security Intelligence Platform, McAfee ESM, SolarWinds
Log & Event Manager a Splunk Enterprise, neboli vš echny lepš ı́ systé my SIEM.
Z hlediska kritéria 7 (reporty podle norem)
je pro ná s klı́čový soulad
s ISO/IEC 27001/27002 a PCI (Payment Card Industru). EMC RSA Security Analytics, HP ArcSight ESM, LogRhythm Security Intelligence Platform a SolarWinds
Log & Event Manager poskytujı́ tyto a dalš ı́ tř i reporty (FISMA, HPAA a SoX – tyto
jsou ale aktuá lnı́ pro americké irmy č i irmy s dopadem na tento trh), nedostatkem
McAfee ESM je, ž e nepodporuje ISO/IEC 27001/27002.
Modernı́ systé my SIEM jsou založ eny na bá zi cloudů a placeny ne podle poč tu serverů
č i už ivatelů , ale podle intenzity použ itı́, ať již jde o systé my na bá zi koncepce SaaS č i MSSP
(Managed Security Services Provider).
2. VÝBĚR ŘEŠENÍ
Typická historie SIEM produktů je jejich vznik v rá mci malé irmy a ná sledné zakoupenı́
pů vodnı́ irmy irmou s vyspě lý m prodejem a marketingem. Např. produkt ESM vznikl
u ArcSight, a ta byla zakoupena Hewlett Packard, enVision irmy RSA prodá vá EMC coby
vě tš inový vlastnı́k, QRadar vytvoř ila Q1Labs, která skonč ila jako divize IBM, a produkt
je dá le prodá vá n irmami Enterasys a Juniper jako OEM. Naopak produkt MARS SIEM giganta Cisco skonč il neú spě chem a produkt Tivoli SIEM dalš ı́ obrovská společ nost IBM
utlumila.
Otá zkou je, zda nelze uš etř it a pro oblast SMB nepouž ı́t open software. V praxi se použ ıv́ á sada tř ı́ produktů ELK (Elastic Search, Logstash a Kibana), př ič emž Elastic Search
je distribuovaný vyhledá vacı́ engine, Logstash ná stroj pro smě rová nı́ zprá v a Kibana je
HTML rozhranı́ pro zobrazová nı́ dat z Elastic Search. ELK stack je ř eš enı́m pro problé my
s logy: vš echny zprá vy jsou posı́lá ny na jedno mı́sto, ale dı́ky Elastic Search dobř e š ká lujı́.
V Kibaně si lze prohlı́žet grafy, nebo si př ı́mo z API Elastic Search data př ebı́rat ve formá tu
JSON. ELK zá sobnı́k vš ak neumož ňuje odesı́lat varová nı́ na zá kladě př edem stanovený ch
pravidel, a to je jejich zá sadnı́ nedostatek.
Na VSKE byla vybrá na konzona Dragon, která je OEM ř eš enı́ produktu IBM Security
QRadar SIEM od společ nosti Extreme Networks (dř ıv́ e Enterasys Networks), která umož ň uje sbě r dat ze smě rovač ů, př epı́nač ů, irewallů , detektorů prů niku, serverů , aplikacı́
i poč ı́tač ů. Tato data jsou pak ulož ena, normalizová na, uspoř ádá na podle priorit, korelová na a př edklá dá na.
Sbě r dat je ze dvou zdrojů , a to z toků dat (qFlow, J–Flow, sFlow, NetFlow, Packeteer,
TCPdump) a udá lostı́ (syslog, SNMP, OPSec (LEA), JDBC, SDEE). Prvnı́, co bylo na VSKE
použ ito, byl sbě r dat ze syslogu. Toky dat lze ale snı́mat i z Vulnerability Assessment skenerů . Pokud jsou snı́má ny udá losti, je tř eba využ ı́t span č i tap porty. Pro už ivatele to dle
[2] př iná š ı́ tyto vlastnosti:
Viditelnost do sítě: Už ivatel zı́ská evidenci o veš keré komunikaci prochá zejı́cı́ př es monitorovaný bod, zjistı́, která stanice odeslala a př ijala kolik dat, pomocı́ jaké ho protokolu č i aplikace, s jakou kvalitou služ by, jak dlouho dané spojenı́ trvalo. Zı́ská rovně ž
95
BRNO 2016
DOCKAL Jaroslav
mož nost detailně sledovat sı́ťový provoz, mož nost dohledat a proká zat i historicky
co která stanice do sı́tě pustila a co př ijala.
Kontrola bezpečnos : Už ivatel zı́ská mož nost kontrolovat, zda jsou internı́ irewally a ACL
(Access Control List) pravidla funkč nı́, zda jsou internı́ bezpeč nostnı́ politiky dodrž ová ny a zda jsou dodrž ová ny pravidla použ ıv́ á nı́ sı́tě , zda nedochá zı́ ke zneuž ıv́ á nı́
sı́tě pro jiné ú č ely, než ke který m byla sı́ť navrž ena.
Detekce anomálního chování sítě: Už ivatel zı́ská detekč nı́ mechanizmy pro deteková nı́
anomá lnı́ho chová nı́ sı́tě . Vytvoř ı́ se pro il komunikace pro rů zné č ásti sı́tě a pak lze
porovná vat aktuá lnı́ chová nı́ s pro ilem. Pokud se pro il změ nı́ z pohledu např. velikosti paketů , množ stvı́ spojenı́, množ stvı́ př enesený ch dat, č asové distribuce spojenı́ apod., ř eš enı́ vygeneruje udá lost.
Ak va a korelace s Vulnerability Assessmentem: Už ivatel zı́ská informace o aktivnı́ch služ bá ch v sı́ti a serverech, informace o bě žı́cı́ch využ ıv́ aný ch služ bá ch jsou př itom korelová ny s detekovaný mi zranitelnostmi.
Log management: Už ivatel zı́ská centrá lnı́ ú lož iš tě logů pro š irokou š ká lu aplikacı́. Logy
jsou nejen uklá dá ny, ale i normalizová ny (rozpozná na je kategorie, zdrojová IP, cı́lová IP, porty, už ivatel apod). Logy je mož no prohledá vat a reagovat na ně .
Security Informa on and Event Management: Už ivatel zı́ská ná stroj, který koreluje posbı́rané logy a hledá v nich souvislosti dle de inovaný ch pravidel. Pokud je nalezena
souvislost, je zaznamená n incident a vš echny souvisejı́cı́ informace jsou dá ny k dispozici pro hlubš ı́ analý zu.
Nástroj pro repor ng: Je zde k dispozici ná stroj pro vytvá ř enı́ reportů potř ebný ch pro
manaž érská rozhodnutı́, č i dodrž enı́ souladu s normami. Reporty jsou založ eny
na zá kladě jaký chkoliv posbı́raný ch informacı́, např. o využ ıv́ á nı́ sı́tě , o ú toč nı́cı́ch,
obě tech, poruš enı́ bezpeč nosti č i zá važ ný ch ú tocı́ch a vydá vá ny o rů zné periodicitě
(viz obr. 3). Už ivatel ale mů ž e zı́skat i dů lež ité reporty potř ebné pro audit (např ı́klad reporty o aktivitá ch administrá torů ).
Obrá zek 3:
Rů zné periodicity reportů dle standardu PCI
Dragon mů ž e ř ı́dit sbě r dat na bá zi softwaru č i v rá mci distribuované ho hardwaru
(viz obr. 4). Tato mož nost ale na VSKE nebude využ ita.
Enterasys Security Information and Event Manager (SIEM) kombinuje agregaci logů ,
korelaci udá lostı́ a behaviorá lnı́ analý zu. Agregovaná data jsou ulož ena do jednotné database, kde slouž ı́ pro auditnı́, forenznı́ a reportovacı́ ú č ely. Cı́lem behaviorá lnı́ analý zy je
odhalovat neobvyklé udá losti, trendy a poruš enı́ bezpeč nostnı́ch politik.
96
SIEM pro VSKE
SIEM for Karel English College
Obrá zek 4:
Dvouú rovň ové hardwarové ř eš enı́ systé mu SIEM
Prvnı́ vě c, kterou je tř eba př i ladě nı́ SIEM udě lat je tzv. „sizing“, tj. spoč ı́tat, kolik budou jednotlivá zař ı́zenı́ generovat udá lostı́ a zhodnotit, zda je SIEM schopno tuto zá plavu
zprá v zpracovat. Odhad š pič kové zá tě že mů ž e bý t veri iková n pomocı́ free ná strojů typu
MRTG (Multi Router Traf ic Grapher).
Administrá torské komponenty poskytujı́ ř adu mož nostı́ (viz obr. 5).
Obrá zek 5:
Administrá torské komponenty systé mu
Testová ny byly dvě licence, jedna v rá mci š kolenı́ a druhá v rá mci provozu na VSKE
(viz obr. 6).
97
BRNO 2016
DOCKAL Jaroslav
Obrá zek 6:
Licence zakoupená VSKE
ZÁVĚR
V bodě 6.3 [1] je uvedeno „Nastavit podmı́nky spoluprá ce s podnikovou sfé rou pro horizontá lnı́ mobilitu studentů i akademický ch pracovnı́ků .“ Horizontá lnı́ mobilita spoč ıv́ á
ve schopnosti integrovat poznatky např ı́č vě dnı́mi obory. V rá mci tohoto vý zkumné ho
ú kolu byla snaha toto horizontá lnı́ propojenı́ prové st mezi informatikou a prá vnı́mi disciplı́nami (Zá kon č . 181/2014 Sb., o kybernetické bezpeč nosti [11] a PCI Data Security
Standard v3.1 z 2015 [8]).
Naš ı́ volbou byl z hlediska funkč nı́ch vlastnostı́ i ceny systé m Dragon společ nosti Extreme Networks. V souč asnost systé m monitoruje toky dat z Net low nainstalovaný m
na š kolnı́m smě rovač i a prvnı́mi zpracovaný mi pravidly budou sledová nı́ opakovaný ch
SSH2 př ihlá š enı́ a sledová nı́ vý skytu DDoS ú toků . Dalš ı́m zdrojem dat pro SIEM bude
Threat Intelligence TI), ze které ho budu reporty do SIEM exportová ny (viz obr. 7). To
ná m umož nı́ kombinovat analý zu jednotlivý ch ú toků prová dě nou TI do š irš ı́ho kontextu
ř eš ené ho systé mem SIEM.
Obrá zek 7:
Nastavenı́ exportu z Threat Intelloigence do Dragona
Dá le poč ı́tá me s využ itı́m zabudovaný ch reakč nı́ch mož nosti SIEMu pro tyto cı́le:
• VLAN karanté na – izolace a omezenı́ ú toč ı́cı́ch zař ı́zenı́.
• Session Killer – zruš enı́ spojenı́, které ohrož ujı́ bezpeč nost sı́tı́ nebo poruš ujı́ zá sady
sı́tě , zatı́mco ostatnı́ aplikace bě žı́ nadá le.
98
SIEM pro VSKE
SIEM for Karel English College
• Bloková nı́ hrozeb vychá zejı́cı́ch z vnitř nı́ sı́tě . Znalost sı́tě ze strany Enterasys SIEMu
poskytuje sprá vci sı́tě mož nost mı́sto reakce urč it tak blı́zko k ú toč nı́kovi, jak je to
jen mož né př i minimalizaci rizika na ovlivně nı́ oprá vně né ho sı́ťové ho provozu.
• Bloková nı́ externı́ch hrozeb – Enterasys SIEM rovně ž bude spolupracovat s irewallem na perimetru, která zajistı́, ž e vně jš ı́ hrozby zů stá vajı́ na jeho vně jš ı́m rozhranı́.
Enterasys SIEM bude detekovat jak zná mé tak i zero–day ú toky a ve spoluprá ci se
smě rovač em a irewallem než ádoucı́ aktivity zablokuje.
LITERATURA
[1] Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti. Vysoké školy Karla Engliše, a. s., za rok 2015.
VSKE, a. s., ř ı́jen 2014.
[2] Enterasys SIEM Dragon Security Command Console. Prezentace společ nosti Enterasys Systems.
[3] F
, Dean. IT Pro Ranking: SIEM. InformationWeek 06/02/12. Dostupné z:
http://reports.informationweek.com/abstract/21/8901/Security/
it-pro-ranking-siem.html?cid=pub_analyt__iwk_20120709
[4] H
, Justin. Automating Incident Response: A Proactice Approach to Hunting. Prezentace z konference QuBit 2016. Materiá l dostupný pouze ú č astnı́ků m konference.
[5] IBM Security QRadar SIEM. Dostupné z: http://www-03.ibm.com/software/
products/cs/qradar-siem
[6] L
, Stephen. A Guide to Security Information and Event Management.
February 26, 2015. Dostupné z: http://www.tomsitpro.com/articles/
siem-solutions-guide,2-864-2.html
[7] K
, Kelly M., R
, Oliver. Magic Quadrant for Security Information
and Event Management. On 20 July 2015. Dostupné z: http://www.gartner.com/
technology/reprints.do?id=1-2JM4RVZ&ct=150720&st=sb
[8] Payment Card Industry (PCI) Data Security Standard. Requirements and Security Assessment Procedures. Version 3.1. April 2015. PCI Security Standard Counsil. Dostupné z: https://www.pcisecuritystandards.org/document_library
[9] S
, Karen. Comparing the best SIEM systems on the market. Scarfone
Cybersecurity 2015. Dostupné z: http://searchsecurity.techtarget.com/
feature/Comparing-the-best-SIEM-systems-on-the-market
[10] Y , John. Gartner Magic Quadrant for SIEM Products (2015, 2014, 2013, 2012, 2011,
2010). On Thursday, July 23, 2015. Dostupné z: http://51sec.blogspot.cz/
2012/02/gartner-siem-magic-quadrant-2010-and.html
99
BRNO 2016
DOCKAL Jaroslav
̌ . 181/2014 S ., o kybernetické bezpečnosti. NBU 2014. Dostupné z:
[11] Z ́
http://www.nbu.cz/cs/pravni-predpisy/zakon-o-kyberneticke-bezpecnostia-o-zmene-souvisejicich-zakonu-zakon-o-kyberneticke-bezpecnosti/
100
KISKAN jako ná stroj pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situations
KISKAN jako nástroj pro vzdálené řízení krizových situací
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situa ons
DVORAK Zdeně k, KASAL Radan
Souhrn:
V př ı́spě vku jsou popsá ny principy krizové ho informač nı́ho systé mu KISKAN, který je
zamě řen na podporu procesů krizové ho ř ı́zenı́. KISKAN umož ňuje na zá kladě vzdá leně
zaslané ho ř ı́dı́cı́ho kó du automatizovaně aktivovat postupy pro ř eš enı́ jaké koliv krizové
situace. Informač nı́ systé m po aktivaci ř eš enı́ krizové situace rozeš le urč ený m krizový m
silá m vyrozumě nı́ o zahá jenı́ ř eš enı́ krizové situace. Ná sledně jim rozeš le soupis a harmonogram vš ech plá novaný ch ú kolů , které tyto sı́ly majı́ v krizové situaci plnit.
Summary:
The paper will describe the principles of crisis information management system KISKAN,
which is aimed at supporting crisis management processes. KISKAN allows to send full remote control code that activates procedures for dealing with any crisis situation automatically. After activation of a crisis the information system sends emergency noti ication to
designated emergency forces. Subsequently it distributes them a list and a schedule of all
planned tasks that these forces are to perform in a crisis situation.
Klíčová slova: Krizové ř ı́zenı́; krizová situace; vý mě na dat; postupy krizové ho ř ı́zenı́; komunikač nı́ technologie
Keywords:
Crisis management; crisis situation; data exchange; crisis management processes;
communication technology
⁰
prof. Ing. Zdeně k Dvoř ák, PhD., Zilinská univerzita v Zilině , 1. Má je 32, 010 26 Zilina,
e-mail: zdenek.dvorak@ i.uniza.sk, tel.: +421 415 136 600
Ing. Radan Kasal, ANAKAN s.r.o., Petrž ı́lkova 2565/23, Praha, e-mail: [email protected],
tel.: +420 773 222 245
101
BRNO 2016
DVORAK Zdeně k, KASAL Radan
1. ÚVOD
Př ı́spě vek popisuje jeden z vý sledků projektu „VG20122015070 — Automatizovaný komplexnı́ informač nı́ systé m pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́ v ž eleznič nı́ dopravě s dů razem na kritickou infrastrukturu“. Tento projekt byl ř eš en v rá mci bezpeč nostnı́ho vý zkumu Ministerstva vnitra Ceské republiky v letech 2012 – 2015. Tı́mto vý sledkem je dispeč erská č ást krizové ho databá zové ho informač nı́ho systé mu KISKAN urč ená pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́ (dá le program KISKAN). Vzdá lené ř ı́zenı́ je v programu KISKAN rozdě leno na č ást př ı́pravy na vzdá lené ř eš enı́ krizový ch situacı́ a na vlastnı́ vzdá lené
ř eš enı́ krizové situace.
1.1. FILOZOFIE VZDÁLENÉHO ŘÍZENÍ V KISKAN
Program KISKAN umož ňuje zachytit informace, které vznikajı́ př i procesech a č innostech
souvisejı́cı́ch s ř ı́zenı́m krizový ch situacı́. Poskytuje funkce pro uchová vá nı́, manipulaci,
vyhodnocová nı́ a využ itı́ tě chto informacı́. Je schopen tyto informace využ ı́t pro vzdá lenou aktivaci plá nu ř eš enı́ krizové situace a pro automatizovaný př enos ú kolů osobá m
zapojený m do tohoto plá nu. Tyto funkce tvoř ı́ v souhrnu podporu pro vzdá lené a automatizované ř eš enı́ krizový ch situacı́.
V souvislosti s tı́m umož ňuje KISKAN uchová vat informace a obsahuje funkce pro př ı́pravu na vzdá lené a automatizované ř eš enı́ krizový ch situacı́. Veš kerá dá le popsaná funkč nost je implementová na v souladu s Metodikou krizové ho ř ı́zenı́ KISDIS [5].
1.2. PŘÍPRAVA NA VZDÁLENÉ ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE
V oblasti př ı́pravy na vzdá lené ř eš enı́ krizový ch situacı́ se v programu KISKAN dajı́ rozliš it
dvě skupiny informacı́ a funkcı́.
Do prvnı́ skupiny lze zař adit informace a funkce, pracujı́cı́ s vý stupy procesů pro posuzová nı́ a oš etř enı́ rizik. Jsou to informace o ohrož enı́ch, jejich vyhodnocenı́ a informace
o opatř enı́ch př ipravený ch pro zjiš tě ná ohrož enı́. Existence vhodné ho opatř enı́ v databá zi KISKAN je pro vzdá lené ř eš enı́ krizové situace nezbytný m př edpokladem. Zá kladnı́m
stavebnı́m kamenem kaž dé ho opatř enı́ je ú kol. Ukol př edstavuje jednu, dá le nedě litelnou č innost. Ukol je de inová n př edevš ı́m krá tký m popisem vykoná vané č innosti a odhadem č asu, který je potř ebný pro vykoná nı́ popsané č innosti. Splně nı́m vš ech ú kolů uvedený ch v opatř enı́ dojde k naplně nı́ ú č elu celé ho opatř enı́, tedy k posunu stavu vyvolané ho udá lostı́, od nepř ı́znivé ho a netolerovatelné ho stavu, k pož adované mu pů vodnı́mu,
resp. obnovené mu stabilnı́mu stavu. To vš e v co nejkratš ı́m č ase a s co nejmenš ı́mi ná roky na zdroje sil a prostř edků . Ukoly je mož né seskupovat do postupů . Kaž dý postup mů ž e
mı́t jeden nebo vı́ce ú kolů . V jednom postupu mohou bý t ú koly vykoná vané jeden za druhý m, tedy sé riově , nebo mohou bý t vykoná vané zá roveň , tedy paralelně . Způ sob, jaký m
jsou ú koly v postupu ř azeny, je de inová n pomocı́ vazeb.
Do druhé skupiny je mož né zař adit informace a funkce, které podporujı́ př ı́pravu pro
automatizované ř eš enı́ krizový ch situacı́ (Obrá zek 1). V té to skupině lze rozpoznat informace o mobilnı́ch zdrojı́ch a jejich vazbá ch na zdroje sil, aktivač nı́ kó dy pro vyrozumě nı́,
které majı́ vazbu na př edem de inované skupiny osob a aktivač nı́ kó dy pro ř eš enı́, které
majı́ vazbu na př ipravená opatř enı́.
102
KISKAN jako ná stroj pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situations
Obrá zek 1:
Př ı́prava pro automatizované ř eš enı́
Mobilnı́ zdroje jsou v programu KISKAN speciá lnı́ skupinou zdrojů sil, které jsou př i ř eš enı́ krizové situace urč ené pro vzdá lené př ijı́má nı́ ú kolů . Tato skupina zdrojů sil př edá vá
zpě t do dispeč erské ho centra informace o plně nı́ zaslaný ch ú kolů . Pro př edá vá nı́ ú kolů
použ ijı́ mobilnı́ zdroje chytrý mobilnı́ telefon (smart mobil) s operač nı́m systé mem Android, na které m je nainstalová n program s ná zvem „KISDIS Ukoly“. V př ı́padě nutnosti je
mož né př edá vat ú koly mobilnı́m zdrojů m pomocı́ emailů nebo SMS zprá v.
Aktivač nı́ kó dy pro vyrozumě nı́ je č ást programu KISKAN urč ená pro evidenci speciá lnı́ho seznamu kó dů umož ňujı́cı́ buď mı́stně nebo vzdá leně prové st vyrozumě nı́ př edem
urč ené ho okruhů zdrojů sil. Pro vzdá lenou aktivaci vyrozumě nı́ využ ije mobilnı́ zdroj,
který je v roli dispeč era, mobilnı́ telefon s operač nı́m systé mem Android, na které m je
nainstalová n program s ná zvem „KISDIS Aktivace“. V krajnı́m př ı́padě , pokud nemá dispeč er k dispozici takový mobilnı́ telefon, je mož né pro aktivaci využ ı́t SMS zprá vu.
Aktivač nı́ kó dy pro ř eš enı́ je funkč nost programu KISKAN, která umož ňuje evidenci seznamu kó dů pro mı́stnı́ nebo vzdá lenou aktivaci ř eš enı́ krizové situace. Pro ř eš enı́ krizové
situace se využ ije př edem př ipravené opatř enı́ př ipojené k aktivač nı́mu kó du. Po aktivaci
jsou ú koly stanovené v opatř enı́ zaslá ny mobilnı́m zdrojů m. Př i aktivaci ř eš enı́ krizové
situace je mož né tě mto zdrojů m sil zaslat jednotný text vyrozumě nı́. Pro vzdá lenou aktivaci ř eš enı́ krizové situace využ ije mobilnı́ zdroj, jenž je v roli dispeč era, mobilnı́ telefon
s operač nı́m systé mem Android, na které m je nainstalová n program s ná zvem „KISDIS
Aktivace“. V krajnı́m př ı́padě , pokud nemá dispeč er k dispozici smart mobil, je mož né pro
aktivaci ř eš enı́ využ ı́t SMS zprá vu.
103
BRNO 2016
DVORAK Zdeně k, KASAL Radan
2. VZDÁLENÉ ŘÍZENÍ INFORMACÍ V DOBĚ ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE
Zkuš enosti ukazujı́, ž e pro ú spě šné zvlá dnutı́ krizové situace jsou rozhodujı́cı́ reakce odpově dný ch pracovnı́ků v prvnı́ fá zi ř eš enı́ krizové situace. Dá le je v př ı́spě vku př edstavena nová funkč nost ř eš enı́ krizový ch situacı́ implementovaná do programu KISKAN, jejı́ž
hlavnı́ prioritou je zkrá tit, zrychlit a zefektivnit nasazenı́ sil k ř eš enı́ krizový ch situacı́ prá vě v prvnı́ fá zi ř eš enı́.
Jedná se př edevš ı́m o vzdá lené ř ı́zenı́ informacı́ využ ıv́ ané pro vzdá lenou aktivaci vyrozumě nı́, vzdá lenou aktivaci ř eš enı́ krizové situace, vzdá lené a automatizované rozesı́lá nı́
ú kolů a automatizované sledová nı́ stavu jejich plně nı́.
Program KISKAN umož ňuje rychle a kvalitně reagovat nejen v poč áteč nı́ fá zi ř eš enı́,
ale i v pozdě jš ı́ch fá zı́ch a to na zá kladě promı́tnutı́ vý voje situace do realizované ho plá nu ř eš enı́ krizové situace. Pravidelná aktualizaci plá nu ř eš enı́ umož ňuje udrž ovat plá n
ř eš enı́ konzistentnı́ a umož ňuje rozesı́lat mobilnı́m zdrojů m nové č i aktualizované ú koly
(operativnı́ ř ı́zenı́ v reá lné m č ase).
2.1. AKTIVACE VYROZUMĚNÍ
Aktivace vyrozumě nı́ je schopnost programu KISKAN zaslat vybrané skupině zdrojů sil,
tedy konkré tnı́m osobá m, př edem de inovaný krá tký informač nı́ text. Text mů ž e bý t zaslá n ve formě SMS na mobilnı́ telefon nebo ve formě emailu. Tento text mů ž e bý t zaslá n
mı́stně nebo vzdá leně . Mı́stně znamená z poč ı́tač e, na které m je spuš tě n program KISKAN.
Vzdá leně je mož né aktivovat vyrozumě nı́ pomoci mobilnı́ho telefonu s operač nı́m systé mem Android, na které m je nainstalová n program s ná zvem „KISDIS Aktivace“. Vzdá leně
je mož né aktivovat vyrozumě nı́ také pomocı́ speciá lnı́ SMS zprá vy (Obrá zek 2).
Obrá zek 2:
Proces automatizované ho vyrozumě nı́
104
KISKAN jako ná stroj pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situations
Jestliž e je v okamž iku aktivace vyrozumě nı́ dispeč er př ı́tomen na dispeč erské m pracoviš ti, mů ž e aktivovat vyrozumě nı́ mı́stně . To znamená , ž e použ ije funkci př ı́mo v programu KISKAN spuš tě né m na dispeč erské m pracoviš ti. Podle identi iká toru aktivač nı́ho
kó du, ná zvu aktivač nı́ho kó du př ı́padně podle textu zprá vy se najde zá znam aktivač nı́ho
kó du pro vyrozumě nı́, podle které ho se má prové st mı́stnı́ aktivace vyrozumě nı́.
Aktivovat vyrozumě nı́ lze i v př ı́padě , kdy dispeč er nenı́ fyzicky př ı́tomen. Pak je mož né použ ı́t mechanismus vzdá lené aktivace vyrozumě nı́. Ke vzdá lené aktivaci vyrozumě nı́ je nejvhodně jš ı́ použ ı́t program s ná zvem „KISDIS Aktivace“, urč ený pro smart mobil
s operač nı́m systé mem Android. V programu „KISDIS Aktivace“ je mož né zobrazit seznam
vš ech aktivač nı́ch kó dů pro vyrozumě nı́. Seznam aktivač nı́ch kó dů je mož né př ené st z databá ze programu KISKAN do programu „KISDIS Aktivace“ pomoci emailové schrá nky dispeč era.
Dispeč er najde pomocı́ listová nı́ v seznamu, př ı́padně nalezenı́m podle ná zvu nebo č ásti aktivač nı́ho kó du aktivač nı́ kó d pro vyrozumě nı́, podle které ho chce vyrozumě nı́ prové st. Na formulá ř i nalezené ho aktivač nı́ho kó du mů ž e buď ponechat nebo změ nit př edde inovaný text vyrozumě nı́. Volbou funkce s ná zvem „Odeslat aktivač nı́ kó d“ zaš le do dispeč erské ho centra specializovanou SMS zprá vu, obsahujı́cı́ pož adavek na aktivaci vyrozumě nı́. Pokud dispeč er nemá k dispozici program „KISDIS Aktivace“ a má k dispozici
seznam aktivač nı́ch kó dů , tř eba ve formě vytiš tě né ho seznamu, mů ž e vzdá leně aktivovat
vyrozumě nı́ i pouhý m zaslá nı́m aktivač nı́ SMS zprá vy.
Po zaslá nı́ aktivač nı́ho kó du pro vyrozumě nı́ dojde po př ijetı́ aktivač nı́ SMS zprá vy
v dispeč erské m centru v programu KISKAN k analý ze té to zprá vy. Pokud se rozpozná
platný typ zprá vy pro aktivaci vyrozumě nı́, dojde k ově řenı́ zasilatele zprá vy. Nejprve se
v seznamu zdrojů podle č ı́sla mobilnı́ho telefonu zjistı́, zda má mobilnı́ zdroj, který zprá vu
zaslal, povolenı́ k aktivaci vyrozumě nı́. Pokud ne, aktivace se ukonč ı́, a na č ı́slo mobilnı́ho
telefonu, ze které ho zprá va př iš la, se zaš le informace o př eruš enı́ aktivace.
Pokud je aktivace pro mobilnı́ č ı́slo povolena, zaš le se zpě t na toto mobilnı́ č ı́slo SMS
zprá va obsahujı́cı́ kontrolnı́ kó d se ž ádostı́ o zpě tné př eposlá nı́. Teprve poté , co dispeč er
tuto ově řovacı́ SMS zaš le zpě t, je v programu KISKAN na dispeč erské m pracoviš ti zahá jen
proces vyrozumě nı́.
Kaž dý proces aktivace vyrozumě nı́ vytvoř ı́, př ed vlastnı́m provedenı́m vyrozumě nı́, zá znam do seznamu provedený ch aktivacı́. Tento seznam slouž ı́ jako evidence provedený ch
aktivacı́. Uchová vá se zde aktuá lnı́ stav aktivace a ke kaž dé změ ně stavu, ke které v prů bě hu aktivace dochá zı́, je uchová no datum změ ny stavu. Ze seznamu provedený ch aktivacı́
dá le lze zjistit, kdo aktivaci provedl a za jaký m ú č elem.
Pokud jsou splně ny vš echny př edpoklady pro provedenı́ aktivace, nalezne se podle deinice uvedené u aktivač nı́ho kó du pro vyrozumě nı́, která skupina krizové ho ř ı́zenı́ má
bý t vyrozumě na a zda má bý t vyrozumě na na hlavnı́ mobilnı́ telefon nebo na email. Podle
skupiny a podle zdrojů sil dá le program KISKAN vytvoř ı́ seznam vyrozumı́vaný ch osob
a kontakty na tyto osoby. Spolu se zaslaný m textem vyrozumě nı́, v př ı́padě jeho absence spolu s př edde inovaný m textem, jsou tak pohromadě vš echny informace nutné pro
zaslá nı́ vyrozumě nı́. Program KISKAN podle tě chto informacı́ zaš le vyrozumě nı́.
105
BRNO 2016
DVORAK Zdeně k, KASAL Radan
2.2. AKTIVACE ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE
Aktivace ř eš enı́ krizové situace je funkč nost programu KISKAN, která umož ňuje aktivovat
př edem vytvoř ený plá n pro ř eš enı́ krizové situace vý bě rem z př ipravený ch aktivač nı́ch
kó dů . Aktivaci je mož né prové st mı́stně , tedy z poč ı́tač e, na které m je spuš tě n program
KISKAN. Aktivaci je také mož né prové st vzdá leně , a to pomocı́ mobilnı́ho telefonu s operač nı́m systé mem Android. Na ně m je nainstalová n program s ná zvem „KISDIS Aktivace“.
Pokud nemá dispeč er k dispozici mobil s programem „KISDIS Aktivace“, mů ž e aktivaci
prové st pomocı́ aktivač nı́ SMS zprá vy.
Mı́stnı́ aktivace ř eš enı́ krizové situace se prová dı́ př ı́mo na dispeč erské m pracoviš ti.
Tato varianta aktivace je vhodná , pokud je k dispozici na dispeč erské m pracoviš ti stá lá služ ba. Mů ž e se využ ı́t také v př ı́padě , ž e je dispeč erské pracoviš tě mobilnı́ a cestuje
zá roveň s dispeč erem. V př ı́padě potř eby aktivovat ř eš enı́ krizové situace mı́stně , najde
dispeč er v programu KISKAN, v př ehledu aktivač nı́ch kó dů pro ř eš enı́, zá znam aktivač nı́ho kó du, podle které ho se bude aktivace prová dě t. Aktivace ř eš enı́ krizové situace bude
provedená funkcı́ s ná zvem „Aktivovat ř eš enı́“, která se nachá zı́ v editač nı́m formulá ř i nalezené ho zá znamu.
Stejně , jako v př ı́padě aktivace vyrozumě nı́, je mož né aktivovat ř eš enı́, tedy najı́t vhodné opatř enı́ a spustit plá n pro ř eš enı́ nastalé situace, aniž by byl dispeč er př ı́tomen na dispeč erské m pracoviš ti. Tento způ sob aktivace je označ en jako vzdá lená aktivace ř eš enı́.
Pro vzdá lenou aktivaci je mož né využ ı́t program „KISDIS Aktivace“. Způ sob aktivace je
stejný jako př i aktivaci vyrozumě nı́. Viz popis aktivace vyrozumě nı́ v př edchozı́ kapitole.
Cı́l je ale jiný. Př i aktivaci ř eš enı́ nenı́ cı́lem zaslat pouze jednorá zově informač nı́ zprá vu
př edpoklá daný m zainteresovaný m osobá m. Hlavnı́m cı́lem je spustit zası́lá nı́ ú kolů př edpř ipravený ch v opatř enı́, na které ukazuje aktivač nı́ kó d. A to tě m zdrojů m sil, které jsou
urč ené v mobilnı́ch zdrojı́ch pro vzdá lený př ı́jem ú kolů .
Pokud dispeč er nemá k dispozici program „KISDIS Aktivace“, ale naopak má k dispozici
seznam aktivač nı́ch kó dů a bě žný mobilnı́ telefon, mů ž e stejně jako v př ı́padě aktivace
vyrozumě nı́ aktivovat ř eš enı́ zaslá nı́m SMS zprá vy.
Po zaslá nı́ aktivač nı́ho kó du, ať už př es program „KISDIS Aktivace“ nebo př es SMS zprá vu, a po jeho doruč enı́ na dispeč erské pracoviš tě , dojde v programu KISKAN ke stejné mu
procesu ově řová nı́ zaslané aktivač nı́ zprá vy jako je u aktivace pro vyrozumě nı́. Nejdř ıv́ e
se zjiš ťuje, zda mobilnı́ zdroj, který zprá vu zaslal, má k aktivaci udě lené oprá vně nı́. Pokud ano, zaš le se kontrolnı́ ově řovacı́ SMS zprá va zpě t mobilnı́mu zdroji. Pokud mobilnı́
zdroj potvrdı́ kontrolnı́ zprá vu jejı́m př eposlá nı́m zpě t na dispeč erské pracoviš tě , spustı́
se v programu KISKAN proces aktivace ř eš enı́ krizové situace.
Prvnı́m krokem kaž dé aktivace je vytvoř enı́ zá znamu do seznamu provedený ch aktivacı́. Seznam provedený ch aktivacı́ slouž ı́ pro evidenci, jaké aktivace byly spuš tě ny, a s jaký m vý sledkem. Seznam provedený ch aktivacı́ je pro zobrazenı́ př ı́stupný v programu
KISKAN. Ze zá znamu provedené aktivace je mož né , kromě stejný ch ú dajů jako př i aktivaci vyrozumě nı́ zjistit, z jaké ho opatř enı́ se př i ná vrhu plá nu ř eš enı́ vychá zelo a jaký plá n
ř eš enı́ se př i aktivaci vytvoř il.
Dalš ı́m krokem aktivace je založ enı́ zá znamu do evidence mimoř ádný ch udá lostı́ a vytvoř enı́ plá nu ř eš enı́ krizové situace pro tuto udá lost. Plá n ř eš enı́ krizové situace je vytvoř en podle př edem př ipravené ho opatř enı́ uvedené ho u aktivač nı́ho kó du. Podle pož adavku aktivace se rozdě luje evidence mimoř ádný ch udá lostı́ a jejich ř eš enı́ na ř eš enı́ simu-
106
KISKAN jako ná stroj pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situations
lovaný ch udá lostı́ a ř eš enı́ skuteč ný ch udá lostı́. Plá n ř eš enı́ krizové situace má př i mı́stnı́
aktivaci datum a č as zač átku ř eš enı́ takový, jaký byl datum a č as v okamž iku provedenı́
mı́stnı́ aktivace. Pro vzdá lenou aktivaci je poč átkem ř eš enı́ okamž ik př ijetı́ potvrzovacı́
SMS.
Souč ásti vytvoř ené ho plá nu ř eš enı́ je seznam ú kolů urč ený pro vš echny plá nované zdroje sil. U kaž dé ho ú kolu je uveden text ú kolu, datum a č as zač átku ú kolu, datum a č as konce
ú kolu a trvá nı́ ú kolu. Po vytvoř enı́ plá nu ř eš enı́ krizové situace se bez dalš ı́ho pokynu automatizovaně zaš le prvnı́ varianta ú kolů vš em mobilnı́m zdrojů m. Ukoly se zaš lou podle
popisu automatizované ho zası́lá nı́ ú kolů uvedené ho v ná sledujı́cı́ kapitole.
2.3. AUTOMATIZOVANÉ ZASÍLÁNÍ ÚKOLŮ
Automatizované zası́lá nı́ ú kolů je speciá lnı́ funkce programu KISKAN, která je odpově dná
za sprá vné zası́lá nı́ ú kolů mobilnı́m zdrojů m podle prá vě platné ho plá nu ř eš enı́ krizové
situace. Program KISKAN sleduje aktivnı́ plá ny pro ř eš enı́ krizový ch situacı́ a př i jejich
změ ně zabezpeč ı́ automatizované zaslá nı́ nový ch verzı́ ú kolů mobilnı́m zdrojů m.
Pojem program KISKAN je použ ıv́ á n pro označ enı́ informač nı́ho systé mu sklá dajı́cı́ho
se ze dvou samostatný ch komponent. Prvnı́ komponentou je program zprostř edkujı́cı́ interakci mezi obsluhou systé mu a databá zı́ systé mu s ná zvem KISKAN Windows. Pro tuto
komponentu je mož né použ ı́t označ enı́ ”desktop” komponenta, nebo je také mož né použ ı́t pro ni pojem „tlustý klient“. Druhou komponentou je program zabezpeč ujı́cı́ bezobsluž nou automatizovanou reakci na změ nu dat s ná zvem KISDIS Server. Jde o program
ve formě služ by, tzv. ”servis”, který je spouš tě n autonomně a je kon igurová n za pomoci
parametrů ulož ený ch v xml kon igurač nı́m souboru. Způ sob automatizované ho zası́lá nı́
ú kolů zá visı́ na nastavenı́ obou komponent.
V programu KISKAN Windows lze nastavit způ sob zası́lá nı́ ú kolů na zá znamu nově
vzniklé ho ř eš enı́ mimoř ádné udá losti. Zde lze zası́lá nı́ ú kolů , vyplý vajı́cı́ch z plá nu ř eš enı́
mimoř ádné udá losti, zapnout nebo vypnout. Je zde také mož né omezit množ inu zası́laný ch ú kolů podle č asu jejich zač átku. A to stanovenı́m č asové ho okamž iku, od které ho se
ú koly, které majı́ zač átek za tı́mto okamž ikem, již nezası́lajı́. Tı́m je mož né omezit zaslá nı́
ú kolů pouze na ú koly poč áteč nı́ fá ze ř eš enı́, kdy je plá n zř ejmě jš ı́. Ukoly v delš ı́m č asové m
horizontu je mož né zaslat pozdě ji, až po upř esně nı́ plá nu ř eš enı́.
V programu KISDIS Server, v jeho kon igurač nı́m souboru, je mož né nastavit rů zné
vlastnosti de inujı́cı́ chová nı́ automatizované ho zası́lá nı́ ú kolů . Př edevš ı́m jde o mož nost
nastavit, s jakou č asovou periodou bude KISDIS Server zjiš ťovat, zda jsou v databá zi programu KISKAN př ipraveny ú koly k zaslá nı́. Z dalš ı́ch voleb je mož né zmı́nit např ı́klad deinice nastavenı́ poš tovnı́ch serverů a poš tovnı́ch schrá nek, př es které je prová dě ná emailová komunikace. Kon igurace také obsahuje nastavenı́ de inujı́cı́, zda SMS zprá vy budou
zası́lá ny př es mı́stně př ipojený GSM modem nebo př es internetovou služ bu.
Př i zası́lá nı́ ú kolů je mož né rozliš it dvě zá kladnı́ formy zası́lá nı́ ú kolů . A to podle toho,
zda je ú kol zaslá n emailem, nebo zda je ú kol zaslá n jako SMS zprá va. V př ı́padě , ž e je
ú kol zaslá n na email mobilnı́ho zdroje, je mož né rozliš it dva způ soby zobrazová nı́ dat
ú kolu. Buď za pomoci bě žné ho emailové ho klienta, nebo za pomoci speciá lnı́ho programu
„KISDIS Ukoly“, urč ené ho pro mobilnı́ telefony s operač nı́m systé mem Android. V př ı́padě ,
ž e je ú kol poslá n jako SMS zprá va, mů ž e bý t zobrazen na jaké mkoliv mobilnı́m telefonu.
107
BRNO 2016
DVORAK Zdeně k, KASAL Radan
Po př ijetı́ ú kolu, ať už emailem, programem „KISDIS Ukoly“ nebo SMS zprá vou, má mobilnı́ zdroj k dispozici rů zné mož nosti, jak př edat zpě t dispeč erovi, ř ı́dı́cı́mu a koordinujı́cı́mu krizovou situaci, informaci o tom, jak je ú kol plně n.
2.4. SLEDOVÁNÍ PLNĚNÍ ÚKOLŮ
Sledová nı́ plně nı́ ú kolů je funkč nost programu KISKAN umož ňujı́cı́ zachycenı́ skuteč né ho stavu plně nı́ ú kolů mobilnı́mi zdroji. Nejpohodlně jš ı́m způ sobem pro sledová nı́ plně nı́ ú kolů je využ ı́t program „KISDIS Ukoly“ na mobilnı́m telefonu s operač nı́m systé mem
Android. Zaslané ú koly jsou u mobilnı́ho zdroje, který má tento program spuš tě n, automaticky vklá dá ny do malé databá ze v jeho mobilnı́m telefonu. Program „KISDIS Ukoly“,
i když nenı́ zapnut, ale je pouze aktivová no automatizované př ijı́má nı́ a odesı́lá nı́ ú kolů ,
upozornı́ už ivatele programu na př ijetı́ nový ch ú kolů . Program „KISDIS Ukoly“ mů ž e také kontrolovat termı́ny ú kolů . V př ı́padě , ž e je tato funkce aktivová na, je mobilnı́ zdroj
na neplně nı́ termı́nů ú kolů upozorň ová n.
Vý mě na ú kolů mezi programem „KISDIS Ukoly“ u mobilnı́ho zdroje a programem KISKAN u dispeč era je prová dě ná za pomoci emailový ch zprá v. Jakmile program „KISDIS
Ukoly“ nač te z emailové schrá nky mobilnı́ho zdroje ú koly, zaš le zpě t na emailovou schrá nku, se kterou komunikuje program KISKAN, potvrzenı́ o př ijetı́ ú kolů .
Mobilnı́ zdroj, tedy osoba u mobilnı́ho telefonu, mů ž e v programu „KISKAN Ukoly“ sledovat ulož ené ú koly a zadá vat, jaký m způ sobem jsou tyto ú koly plně ny. To prová dı́ změ nou stavu ú kolu ze stavu „Neplně no“ na stav buď „Plně no“ nebo „Splně no“. V př ı́padě ,
ž e zvolı́ stav „Plně no“, mů ž e změ nit datum a č as zač átku plně nı́ ú kolu. Program „KISDIS
Ukoly“ zaš le zpě t dispeč erovi do programu KISKAN informaci, ž e ú kol zač al bý t zdrojem
plně n a datum a č as zač átku plně nı́ ú kolu. V př ı́padě , ž e zvolı́ stav „Splně no“, mů ž e mobilnı́ zdroj změ nit datum a č as konce ú kolu. Program „KISDIS Ukoly“ zaš le zpě t programu
KISKAN informaci, ž e ú kol je zdrojem splně n a datum a č as splně nı́ ú kolu. Kromě programu „KISKAN Ukoly“ je mož né pro sledová nı́ ú kolů , nicmé ně ne tak pohodlně jako v tomto
programu, využ ı́t emailové zprá vy nebo SMS zprá vy.
Informace o plně nı́ ú kolů , které zaslal mobilnı́ zdroj prostř ednictvı́m programu „KISDIS
Ukoly“, emailovou zprá vou nebo SMS zprá vou, jsou využ ity pro aktualizaci plá nu ř eš enı́
krizové situace.
2.5. AKTUALIZACE PLÁNU ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE
Aktualizace plá nu ř eš enı́ je schopnost programu KISKAN reagovat i bez zá sahu dispeč era KISKAN na vý voj plně nı́ plá nu ř eš enı́ krizové situace. A to jak na zá kladě skuteč né ho
plně nı́ ú kolů zası́laný ch mobilnı́mi zdroji, tak na zá kladě speci ický ch operač nı́ch pož adavků dispeč era. KISKAN podle tě chto informacı́ upravuje zač átky a konce souvisejı́cı́ch
ú kolů a postupů .
Aktualizace plá nu ř eš enı́ má tř i fá ze. V prvnı́ fá zi dochá zı́ ke sbě ru informacı́ o tom, jak
se plnı́ plá n ř eš enı́ krizové situace a jak se liš ı́ reá lná situace od situace zachycené v plá nu ř eš enı́. Tento sbě r je zajiš ťová n automatizovaný m shromaž ďová nı́m informacı́ o stavu
plně nı́ ú kolu. Je promı́tá n do stavů ú kolů v databá zi KISKAN. Dispeč er mů ž e tyto informace doplnit o dalš ı́ změ ny podle nastalé situace, jako je změ na textů ú kolů , změ na trvá nı́
ú kolů , změ na vazeb č i změ na ve zdrojı́ch sil a prostř edků .
108
KISKAN jako ná stroj pro vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́
KISKAN as a Tool for Remote Management of Crisis Situations
Ve druhé fá zi je proveden př epoč et plá nu ř eš enı́. Př epoč et plá nu ř eš enı́ uvede nové
shromá ž dě né a změ ně né parametry plá nu do vzá jemné ho č asové ho souladu. Dojde ke stanovenı́ nový ch zač átků a trvá nı́ ú kolů , dojde ke změ ně kritické cesty a pravdě podobně
dojde ke změ ně celkové dé lky trvá nı́ ř eš enı́ krizové situace.
Ve tř etı́ fá zi jsou podle aktualizované ho plá nu ř eš enı́ zaslá ny mobilnı́m zdrojů m nové , př ı́padně změ ně né ú koly. Ukoly, které nebyly změ ně né , se zpě t nezası́lajı́. Dá le platı́
pravidlo, ž e pokud mobilnı́ zdroj ú kol splnil, pak př ı́padná změ na na splně né m ú kolu se
mobilnı́mu zdroji již zpě t nepř ená š ı́.
Dispeč er a vš echny mobilnı́ zdroje majı́ dı́ky vý še popsané mu mechanismu neustá le
k dispozici aktuá lnı́ plá n ř eš enı́ krizové situace. Tı́m, ž e dispeč er má př esné informace
o stavu a plně nı́ plá nu ř eš enı́ krizové situace, mů ž e vč as reagovat na př ı́padný neč ekaný
vý voj krizové situace. Má prostř edek k nalé zá nı́ a zabezpeč ová nı́ optimá lnı́ch cest vedoucı́ch k celkové mu cı́li, k ú spě šné mu zvlá dnutı́ krizové situace.
3. ZÁVĚR
V př ı́spě vku jsou popsá ny principy vzdá lené ho a automatizované ho ř eš enı́ krizové situace implementované v programu KISKAN (Obrá zek 3). Popisovaná technologie nabı́zı́ no-
Obrá zek 3:
Proces automatizované ho vzdá lené ho ř eš enı́
vou mož nost jak ř ı́dit krizovou situaci. A to na zá kladě př esné zpě tné vazby vychá zejı́cı́
z jednotlivý ch prvků systé mu, které se v př ı́padě mimoř ádné udá losti nebo krizové situace ú č astnı́ zá chranný ch a likvidač nı́ch pracı́.
109
BRNO 2016
DVORAK Zdeně k, KASAL Radan
Vzdá lená aktivace zrychluje nasazenı́ prvnı́ho plá nu ř eš enı́ proti ná sledků m udá losti a odstraň uje nutnost drž et stá lou služ bu na dispeč erské m pracoviš ti. Vzdá lené ř ı́zenı́
umož ňuje, i bez zá sahu dispeč era, reagovat na vý voj krizové situace. Takovou reakcı́ je automatizovaný př epoč et plá nu ř eš enı́ podle zjiš tě né ho stavu plně nı́ ú kolů a zaslá nı́ nový ch
č i aktualizovaný ch ú kolů mobilnı́m zdrojů m.
Podrobně jš ı́ informace o popisované m systé mu je mož né nalé zt v uvedené literatuř e.
Př edevš ı́m v monogra ii Vzdá lené ř ı́zenı́ krizový ch situacı́ KISDIS [6].
LITERATURA
[1] D ̌ ́ , Z. a H ̊ , P. Theoretical prerequisites for complex automated information system for remote management of crisis situations in rail transport. In: Journal of
Interna onal Scien fic Publica ons: Ecology & Safety, Volume 7, Part 3. Bulharská republika : Info Invest, 2013. s. 179 – 188. ISSN 1313–2563.
[2] H ̊ , P. a E
, J. The development of methodology for selecting and processing
the type hazards and procedures with focus on their relations to critical infrastructure. In: Ekonomika a management, č ı́slo 4. Ceská republika : Univerzita Obrany, 2013.
s. 44 – 50. ISSN 1802–3975.
[3] D ̌ ́ , Z. Crisis Management Decision Support System in Railway Infrastructure
Company. In: Transport Means. Litva, Kaunas : Kaunas University of Technology,
2014. s. 169 – 172. ISSN 1882–296X.
[4] H ̊ , P. Tvorba vzorových operačních plánů. In: Bezpečnost a doprava.
Pardubice : Institut J. Pernera, 2014. s. 156 – 158. ISBN 978–80–86530–92–5.
[5] D ̌ ́ , Z., E
, J., H ̊ , P., K
, R., a K ̌ ́ , P. Metodika krizového řízení KISDIS. [online]. [2016–03–03] Dostupné na internetu: http://anakan.cz/
soubory/kisdis/metodika-krizoveho-rizeni.pdf
[6] D ̌ ́ , Z., E
, J., H ̊ , P., K
, R., K ̌ ́ , P. a P ̌ , M. Vzdálené řízení
krizových situací KISDIS. [monogra ie]. Praha : ANAKAN s.r.o., 2015. s. 108.
ISBN 978–80–260–8757–1.
Příspěvek byl podpořen projektem bezpečnostního výzkumu České republiky:
VG20122015070 — Automatizovaný komplexnı́ informač nı́ systé m pro vzdá lené ř ı́zenı́
krizový ch situacı́ v ž eleznič nı́ dopravě s dů razem na kritickou infrastrukturu.
110
Centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia – ná stroj verejnej sprá vy na …
Center concentrated at the social security — public administration tools to …
Centrum sústredeného sociálneho zabezpečenia – nástroj
verejnej správy na zmierňovanie následkov sociálnych
krízových stavov obyvateľstva
Center concentrated at the social security — public
administra on tools to mi gate the social status
of the popula on in the social crisis
FILIP Stanislav, HUDAK Já n
Súhrn:
Autori č lá nku predstavujú poslanie, organizač nú š truktú ru a ú lohy Centra sú stredené ho
sociá lneho zabezpeč enia pri zmierň ovanı́ ná sledkov sociá lnych krı́zový ch stavov, v ktorý ch sa ocitnú obyvatelia v prı́padoch, keď stratia ž iviteľov rodiny pri hromadný ch neš ťastiach alebo dô jde k hromadné mu prepú š ťaniu zamestnancov. Poukazujú na vý znam spoluprá ce orgá nov ú zemnej samosprá vy a miestnej š pecializovanej š tá tnej sprá vy na zriadenie a fungovanie centra v prospech obyvateľstva. Prezentujú aj aktivity Ministerstva
prá ce, sociá lnych vecı́ a rodiny Slovenskej republiky pri prı́prave personá lu podriadený ch
sú č astı́ v okresoch a predstaviteľov miest a obcı́, ktoré priná š ajú ovocie pri reá lnom plnenı́ ú loh. Na prı́kladoch z praxe č lá nok odhaľuje rezervy a navrhuje opatrenia na zlepš enie
sú č asné ho stavu.
Summary:
Authors of the paper to introduce the mission, organizational structure and roles of the Centre Cncentrated Social Security to mitigate the consequences of the social crisis, in which citizens ind themselves in cases when they lose breadwinners in catastrophe occurs or collective redundancies of employees. They note the importance of cooperation of local self–governments and local state especial–government to the establishment and functioning of the Centre in favor citizens. They inform about activities of the Ministry of Labour, Social Affairs and
⁰
doc. Ing. Stanislav Filip, PhD., Katedra bezpeč nostné ho manaž mentu Vysoká š kola ekonó mie
a manaž mentu verejnej sprá vy v Bratislave, Furdeková 16, 851 04 Bratislava,
e-mail: Stanislav.fi[email protected], tel.: +421 918 863 59
Ing. Jan Hudá k, PhD., Odbor krı́zové ho manaž mentu a bezpeč nosti MPSVaR SR, Spitá lska 4,6,8,
e-mail: [email protected], tel.: +421 2/2046 3212
111
BRNO 2016
FILIP Stanislav, HUDAK Já n
Family of the Slovak Republic in the preparation of subordinate staff in parts of the district
and representatives of cities and municipalities that are bearing fruit in actual performing
tasks. As examples of the practice, the article identi ies the reserves and proposes measures
to improve the current situation.
Kľúčové slová: samosprá va, š tá tna sprá va, sociá lna krı́za, krı́zový stav, centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia
Keywords:
Local self–government, local state especial–government, social crisis, state emergency, Centre concentrated social security
ÚVOD
Slovenská republika od svojho vstupu do EU a NATO uskutoč nila niektoré legislatı́vne
zmeny, ktoré sa dotkli organizač nej š truktú ry aj fungovania bezpeč nostné ho systé mu
š tá tu. Organizač né zmeny sa dotkli ú radu vlá dy, ú tvarov krı́zové ho riadenia ú stredný ch
orgá nov š tá tnej sprá vy. Zmenila sa organizač ná š truktú ra ú tvarov krı́zové ho riadenia orgá nov miestnej š tá tnej sprá vy. Vznikla nová š truktú ra orgá nov š pecializovanej miestnej
š tá tnej sprá vy na ú seku sociá lnych vecı́ a rodiny aj verejné ho zdravotnı́ctva so svojimi
ú tvarmi krı́zové ho riadenia. Novely zá konov priniesli systé mové zmeny v ochrane pred
povodň ami ¹⁾, v systé me hospodá rskej mobilizá cie [5], civilnej ochrany [3], v prevencii
zá važ ný ch priemyselný ch havá riı́ ²⁾. Nový zá kon inš titucionalizuje kritickú infraš truktú ru š tá tu ³⁾.
Z hľadiska posilnenia bezpeč nosti jednotlivcov i sociá lnych skupı́n obč anov na ú seku
sociá lneho zabezpeč enia v krı́zový ch situá ciá ch mô ž eme považ ovať zriadenie Centra
sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia [5, §15]. Dalej len Centrum.
Efektı́vnosť poskytovania sociá lneho zabezpeč enia je dennodenne overovaná obč anmi, ktorı́ sa dostali do sociá lnej nú dze z rô znych prı́čin. Okrem bež né ho odchodu do starobné ho dô chodku, to bý va ná hla a neoč aká vaná strata zamestnania, strata ž iviteľa rodiny v dô sledku katastro ický ch ná sledkov dopravný ch nehô d, priemyselný ch havá riı́ č i
ž ivelný ch pohrô m.
Pre mnohé rodiny strata zamestnania alebo ž iviteľa rodiny znamená psychický problé m racioná lne rieš iť novú situá ciu vo inancovanı́ ž ivotný ch potrieb rodiny. Mnohé
z nich sú odká zané len na inanč nú podporu š tá tu, ktorú je mož né zı́skať zlož itý m administratı́vnym postupom na viacerý ch ú radoch miestnej š tá tnej sprá vy a ú zemnej samosprá vy.
Na zjednoduš enie, ale hlavne na zrý chlenie poskytovania komplexnej sociá lnej pomoci
a poradenstva obč anom v mieste ich trvalé ho bydliska, alebo v priestoroch prı́jmu evakuovaný ch osô b Ministerstvo prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny SR, v roku 2009 presadilo
¹⁾ Z ́
²⁾ Z ́
³⁾ Z ́
112
NR SR ̌ . 7/2010 Z. . o ochrane pred povodňami
NR SR ̌ . 128/2015 Z. . o prevencii závažných priemyselných havárií
NR SR ̌ . 45/2011 Z. . o kritickej infraštruktúre
Centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia – ná stroj verejnej sprá vy na …
Center concentrated at the social security — public administration tools to …
novelu zá kona o hospodá rskej mobilizá cii, v ktorom sú ustanovenia o organizá cii, poslanı́ a ú lohá ch Centra.
Cieľom prı́spevku je vymedziť teoretický a legislatı́vny rá mec problematiky sociá lneho zabezpeč enia v krı́zový ch situá ciá ch, s využ itı́m systé movej analý zy popı́sať sú č asný
stav organizač nej š truktú ry, poslania a č innosti Centra. Identi ikovať klady a nedostatky
sú č asné ho stavu.
1 TEORETICKÉ VYMEDZENIE A PRÁVNY RÁMEC PROBLEMATIKY
SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA V KRÍZOVÝCH SITUÁCIÁCH
Podľa Mika, V. sociálnu bezpečnosť môžeme považovať za multifaktorový fenomén, ako súčasť komplexne chápanej bezpečnosti človeka a ľudského spoločenstva, vyjadrujúcej stav
interného a externého prostredia jednotlivca (komunity, spoločnosti),
a) v ktorom neexistujú faktory (hrozby) ohrozujú ce zá kladné sociá lne a ekonomické
podmienky existencie a rozvoja, alebo
b) v ktorom sú zabudované dostačujúce mechanizmy na eliminá ciu tý chto hrozieb, alebo ktorý umož ňuje jednotlivcovi (spoloč enstvu) tý mto hrozbá m ú speš ne odolá vať,
c) v ktorom má jednotlivec a spoloč nosť zabezpečený dostatok prístupných základných
zdrojov pre ž ivot a ďalš ı́ rozvoj, a ktoré mu umož ňujú , aby ich mohol efektı́vne využ ıv́ ať (treba pri tom vnı́mať aj subjektı́vnu zodpovednosť za vlastnú sociá lnu bezpeč nosť).
Sociálne riziko je mož né chá pať ako pravdepodobnosť vzniku ohrozenia sociá lneho
statusu jednotlivca alebo sociá lnej skupiny, ktoré mô ž e mať nepriaznivé ná sledky na sociá lne vzťahy a sú drž nosť.
Krízová sociálna situácia ako ohrozenie ž ivota alebo zdravia fyzickej osoby a rodiny, ktoré vyž aduje bezodkladné rieš enie sociá lnou služ bou. Sociá lna služ ba sa vykoná va najmä prostrednı́ctvom sociá lnej prá ce, postupmi zodpovedajú cimi poznatkom spoloč enský ch vied a poznatkom o stave a vý voji poskytovania sociá lnych služ ieb [7, s. 1].
Termı́n sociálna núdza de inujú prá vna normy ⁴⁾ ako stav, keď si obč an nemô ž e sá m
zabezpeč iť starostlivosť o svoju osobu, starostlivosť o svoju domá cnosť, ochranu a uplatň ovanie svojich prá v a prá vom chrá nený ch zá ujmov alebo kontakt so spoloč enský m prostredı́m najmä vzhľadom na vek, nepriaznivý zdravotný stav alebo na stratu zamestnania.
Sociálne zabezpečenie je sú bor prá vnych, inanč ný ch a organizač ný ch ná strojov a opatrenı́, prostrednı́ctvom ktorý ch sa uskutoč ňuje predchá dzanie, zmierň ovanie a odstraň ovanie nepriaznivý ch alebo ťaž ký ch sociá lnych situá ciı́ obč anov. Predstavuje sú hrn inš titú ciı́ a inš titú tov, ktorý poskytuje ochranu a pomoc ľuďom v prı́padoch ohrozenia zdravia,
choroby, nezamestnanosti, zdravotné ho postihnutia, invalidity, pracovné ho ú razu, staroby, tehotenstva a materstva, rodič ovstva, smrti. V Slovenskej republike pozostá va zo sociá lneho poistenia, sociá lnej š tá tnej podpory a sociá lnej pomoci.
⁴⁾ § 19
́
NR SR ̌ . 195/1998 Z. . o sociálnej pomoci v znení neskorších predpisov
113
BRNO 2016
FILIP Stanislav, HUDAK Já n
Na realizá cii sociá lneho zabezpeč enie sa podieľajú tieto subjekty:
• Ministerstvo prá ce, sociá lnych vecı́ a rodiny SR
• Ustredie prá ce, sociá lnych vecı́ a rodiny
• ú rady prá ce, sociá lnych vecı́ a rodiny
• Ná rodný inš pektorá t prá ce a inš pektorá ty prá ce
• Sociá lna poisťovň a s poboč kami
• Inš titú t pre pracovnú rehabilitá ciu obč anov so zdravotný m postihnutı́m
• Rehabilitač né stredisko pre zrakovo postihnutý ch obč anov
• vyš šie ú zemné celky
• mestá a obce
• prá vnické a fyzické osoby a neziskové organizá cie, zaoberajú ce sa č innosťou v oblasti sociá lneho zabezpeč enia.
Sociálnu pomoc poskytuje ministerstvo prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny SR a jej cieľom
je zmierniť a prekonať stav sociá lnej alebo hmotnej nú dze, eliminovať ich prı́činy a integrovať obč ana do spoloč nosti.
Pri rieš enı́ krı́zový ch situá cii na ú zemı́ obci je mož né poskytnú ť okamžitú materiálnu
a inančnú pomoc obč anovi zo strany š tá tnej sprá vy a samosprá vy:
Dotácia na podporu humanitárnej pomoci [2, § 9] mož no poskytnú ť ž iadateľovi, ktorý m je fyzická osoba v krı́zovej ž ivotnej situá cii alebo v mimoriadne nepriaznivej sociá lnej situá cii, na podporu rieš enia tejto situá cie max 800 € v rozpoč tovom roku.
Jednorazová inančná výpomoc [3, § 28] je mož no poskytnú ť fyzickej osobe, ak v dô sledku mimoriadnej udalosti doš lo k poš kodeniu alebo znič eniu rodinné ho domu, bytu
alebo iné ho obydlia vrá tane jeho zariadenia (ďalej len „obydlie“), ktoré už ıv́ ala v č ase
vzniku mimoriadnej udalosti.
Obec je povinná poskytnú ť svojmu obyvateľovi nevyhnutnú okamžitú pomoc v jeho
ná hlej nú dzi spô sobenej ž ivelnou pohromou, havá riou alebo inou podobnou udalosťou,
najmä zabezpeč iť mu prı́streš ie, stravu alebo inú materiá lnu pomoc poskytnú ť nevyhnutnú okamž itú pomoc [4]. Uvedenej povinnosti obce koreš ponduje prá vo obyvateľa obce
na okamž itú pomoc v ná hlej nú dzi.
Centrum sústredeného sociálneho zabezpečenia [5, §15] je to sú stredené miesto
pô sobenia vš etký ch sociá lnych inš titú ciı́, poskytujú cich obč anom poradenstvo, ochranu,
materiá lne a peň až né plnenie, služ by, azyl na uspokojenie ich sociá lnych potrieb poč as
krı́zovej situá cie s komplexnou logistickou podporou jednotlivý ch inš titú ciı́.
2 POSLANIE, ORGANIZAČNÁ ŠTRUKTÚRA A ČINNOSŤ CENTRA
Rozhodujú cim faktorom pri rieš enı́ krı́zovej situá cie je sú stredená a rý chla pomoc postihnutý m obč anom prostrednı́ctvom Centra s cieľom zabezpeč iť sociá lnu stabilitu v krı́zovej
oblasti.
114
Centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia – ná stroj verejnej sprá vy na …
Center concentrated at the social security — public administration tools to …
Poslaním Centra je poskytovať obč anom poradenstvo, ochranu, materiá lne a peň až né
plnenie, služ by, azyl na uspokojenie ich sociá lnych potrieb poč as krı́zovej situá cie s komplexnou logistickou podporou jednotlivý ch inš titú ciı́ na jednom mieste.
Organizačná štruktúra Centra je tvorená relevantný mi orgá nmi š tá tnej sprá vy a samosprá vy, prá vnický mi a fyzický mi osobami a nevlá dnymi neziskový mi organizá ciami, ktoré
majú kompetencia a pô sobnosti na ú seku sociá lneho zabezpeč enia (obr. 1). Centrum je
Obrá zok 1:
organizač ná š truktú ra Centra sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia
̌ : vlastné spracovanie podľa Metodika č innosti Centra sú stredené ho sociá lneho
P
zabezpeč enia.
nestá lou organizač nou š truktú rou. Vytvá ra sa od prı́padu k prı́padu na pokyn ministerstva.
Centrum sa zriaďuje v postihnutý ch oblastiach a regió noch č o najbliž šie k postihnutý m
osobá m na zá klade ž iadosti starostu obce/primá tora mesta zaslanej na ministerstvo prostrednı́ctvom Odboru krı́zové ho manaž mentu a bezpeč nosti elektronickou poš tou prı́padne telefonicky.
Ministerstvo prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny SR aktivizuje č innosť CSSZ v obdobı́ krı́zovej situá cie po naplnenı́ jedné ho z krité riı́ na aktivizá ciu:
• vznik mimoriadnej udalosti, ktorá má za ná sledok viac ako 10 zranený ch alebo zasiahnutý ch, z ktorý ch sú minimá lne traja v kritickom stave.
115
BRNO 2016
FILIP Stanislav, HUDAK Já n
• evakuá cia viac ako 50 osô b z postihnutej oblasti s dobou trvania viac ako 48 hod.
• vznik sociá lnych kon liktov, sociá lnych nepokojov z dô vodov dlhodobej nezamestnanosti, sociá lneho vylú č enia, ná rodnej, rasovej, ná bož enskej, ná zorovej a inej nezná š anlivosti.
Po aktivizá cii Centra je povinnosťou prı́sluš né ho ú radu prá ce, sociá lnych vecı́ a rodiny,
poboč ky Sociá lnej poisťovne, Ná rodné ho inš pektorá tu prá ce a vyš šieho ú zemné ho celku
v urč iť do neho svojich zamestnancov podľa ú zemnej pô sobnosti.
Podľa rozsahu a charakteru sociá lnej krı́zy a v sú lade so stanovený m postupom Ministerstva prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny SR do Centra urč uje svojich zamestnancov aj
ministerstvo, Ustredie prá ce, sociá lnych vecı́ a rodiny, Sociá lna poisťovň a – ú stredie, Rehabilitač né stredisko pre zrakovo postihnutý ch obč anov, Inš titú t pre pracovnú rehabilitá ciu obč anov so zdravotný m postihnutı́m, ako aj prá vnické a fyzické osoby a neziskové
organizá cie zaoberajú ce sa č innosťou v oblasti sociá lneho zabezpeč enia.
Činnosť Centra sa riadi Metodikou č innosti, ktorú vydalo ministerstvo [6, 7]. Vykoná va
sa na zá klade rovnaké ho postavenia vš etký ch subjektov, ktoré sa podieľajú na jeho č innosti.
Mesto/Obec bezodplatne poskytuje priestory pre č innosť centra na prı́sluš nom mestskom, alebo obecnom ú rade. Zriadenie centra si nevyž aduje ná rast ná kladov na personá l,
ani na materiá lno–technické vybavenie. Pre jeho fungovanie stač ı́ primeraná miestnosť
a dostupný signá l internetu.
Postihnutı́ obč ania alebo pozostalı́, po predlož enı́ dokladov totož nosti na jednom mieste vybavia vš etky zá konné ná lež itosti a podľa potreby bude im poskytnutá aj psychologická pomoc.
Od doby svojho vzniku v roku 2009 až po sú č asnosť Centrum bolo reá lne aktivované
v 14 prı́padoch, kedy sa obč ania dostali do sociá lnych krı́zový ch stavov. Prehľad uvá dzame v tabuľke 1.
Z doterajš ı́ch poznatkov skú senostı́ nadobudnutý ch z reá lnej č innosti Centra ako aj
nadobudnutý ch z pravidelný ch cvič enı́ organizovaný ch Odborom krı́zové ho manaž mentu a bezpeč nosti MPSVaR SR mô ž eme konš tatovať spokojnosť obyvateľstva s novou služ bou komplexné ho sociá lneho zabezpeč enia.
Odbor krı́zové ho riadenia a bezpeč nosti ministerstva prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny
SR s cieľom udrž iavať vysokú pohotovosť orgá nov verejnej sprá vy zabezpeč ujú cich č innosť Centra a sprá vnosť jeho fungovania, pravidelne organizuje dvojstupň ové cvič enia
za ú č asti okresný ch ú radov prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny spolu s Ustredı́m prá ce.
Cieľom cvič enı́ je preverenie pripravenosti a spô sobilosti relevantný ch ú radov prá ce,
obecný ch/mestský ch ú radov, prá vnický ch a fyzický ch osô b vytvoriť Centrum a pod ná metom krı́zovej situá cie vybaviť v prı́sluš nom ú zemı́ obyvateľov, ktorı́ priš li o prá cu, pozostalé matky, siroty rô znych vekový ch a ná rodnostný ch kategó riı́, zdravotne postihnuté
osoby po zomrelý ch ž iviteľoch rodiny.
Od roku 2013 boli uskutoč nené tri dvojstupň ové cvič enia so zapojenı́m 9 okresný ch
ú radov prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny a 18 miest/obcı́. Medzi klady cvič enı́ mô ž eme zahrnú ť aj skutoč nosť, ž e cvič enı́ sa zú č astň ujú ako pozorovatelia zamestnanci tý ch ú radov,
ktoré budú precvič ovanı́ v nasledujú com roku, č o umož ňuje lepš ie pochopenie problematiky a kvalitnejš iu prı́pravu personá lnu a dokumentá cie. Organizá tor cvič enia Odbor krı́-
116
Centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia – ná stroj verejnej sprá vy na …
Center concentrated at the social security — public administration tools to …
Tabuľka 1: Prehľad č innosti Centra sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia od roku 2009
Z
: Vlastné spracovanie
zové ho riadenia a bezpeč nosti MPSVaR SR ponú ka mož nosť ú č asti na cvič eniach aj akademickej obci, č o vytvá ra predpoklady na aktuá lne využ ıv́ anie poznatkov praxe do vý uč by
odborný ch predmetov. Prehľad o cvič eniach uvá dzame v tabuľke 2.
3 KLADY A NEDOSTATKY SÚČASNÉHO STAVU A NÁVRHY
Skú senosti z reá lneho využ ıv́ ania Centra ako aj poznatkov nadobudnutý ch z pravidelný ch
cvič enı́, ale predovš etký m spokojnosť dotknutý ch osô b, ktoré využ ili komplexné služ by
ná s oprá vň ujú konš tatovať, ž e klady vý razne prevyš ujú nedostatky.
Za klad mô ž eme považ ovať existenciu zá konom inš titucionalizované ho rá mca pre existenciu a fungovanie Centra. Dotknutı́ obč ania najviac ocenili rý chle, efektı́vne a hlavne
komplexné poskytovanie pomoci v mieste bydliska postihnutý ch obyvateľov. V prá ci s pozostalý mi bola ocenená kvali ikovaná pomoc psycholó gmi.
Prax z využ ıv́ ania centra vš ak odhalila, aj niektoré problé mové oblasti, ktoré vš ak v ž iadnom prı́pade nezniž ujú vý znam a poslanie Centra.
117
BRNO 2016
FILIP Stanislav, HUDAK Já n
Tabuľka 2: Prehľad o vykonaný ch cvič eniach Centra sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia SR od roku 2013
Z
: Vlastné spracovanie
Za najviac problé movú oblasť mô ž eme považ ovať tú skutoč nosť, ž e vznikom š pecializovanej miestnej š tá tnej sprá vy na ú seku sociá lneho zabezpeč enia a verejné ho zdravotnı́ctva, predstavitelia tý chto inš titú ciı́ nie sú zač leň ovaný do orgá nov krı́zové ho riadenia
prı́sluš ný ch ú zemný ch celkov (Krı́zové š tá by krajov a okresov, Bezpeč nostné rady okresov).
Prax tiež potvrdila, ž e pri hromadný ch neš ťastiach, kde doš lo k vä č šiemu poč tu zranený ch, resp. k ú mrtiam by bolo vhodné do š truktú r Integrované ho zá chranné ho systé mu zahrnú ť aj psycholó gov, resp. pracovnı́kov ú radov prá ce sociá lnych vecı́ a rodiny,
pre rý chle naš tartovanie poskytovania sociá lnej pomoci. Pri precvič ovanı́ Centier na veľké poč ty evakuovaný ch osô b, s veľký mi stratami na ž ivotoch sa zistilo, ž e sú č asné stavy
personá lneho zabezpeč enia ú radov prá ce sú nedostatoč né . Na kvalitu služ ieb Centra má
vplyv aj slabš ie materiá lno technické vybavenie ú radov a inš titú ciı́ pre mimoriadne situá cie.
Na zlepšenie činnosti centier by prispelo keby:
• prá ce spojené s č innosťou Centra vykoná val len kvali ikovaný personá l,
• participujú ce subjekty boli vybavené kvalitnou mobilnou informač nou a komunikač nou technikou,
• keby veliteľ zá sahu v IZS mohol aktivizovať č innosť Centra, č ı́m by sa skrá til č as
na poskytnutie psychologickej a sociá lnej pomoci pre pozostalý ch obetı́ havá riı́ a ž ivelný ch katastrof,
• v neposlednom rade by prospelo, keby kompetentnı́ predstavitelia okresný ch ú radov prá ce sociá lnych vecı́ boli zahrnutı́ medzi riadnych č lenov krı́zový ch š tá bov
a bezpeč nostný ch.
118
Centrum sú stredené ho sociá lneho zabezpeč enia – ná stroj verejnej sprá vy na …
Center concentrated at the social security — public administration tools to …
ZÁVER
Sociá lna bezpeč nosť patrı́ medzi rozhodujú ce zlož ky celkovej ú rovne bezpeč nosti obyvateľstva. Orgá ny verejnej sprá vy majú zá konnú povinnosť ju udrž iavať na ž elateľnej ú rovni
v č ase bezpeč nosti aj v krı́zový ch situá ciá ch. Centrum sú stredenej sociá lnym pomoci je
ideá lnym ná strojom orgá nov verejnej sprá vy na poskytovanie rý chlej a komplexnej sociá lnej podpory obyvateľstvu v sociá lnych krı́zový ch stavoch. Niekoľkoroč ná prax s využ ıv́ ania Centra jednoznač ne potvrdzuje opodstatnenosť jeho existencie. V č lá nku uvedené nedostatky by mali byť skô r inš pirá ciou pre kompetentné orgá ny krı́zové ho riadenia
vo verejnej sprá ve aby prehodnotili postavenie novovzniknutej miestnej š pecializovanej
š tá tnej sprá vy na ú seku sociá lnych vecı́ a rodiny, resp. verejné ho zdravotnı́ctva a zahrnuli
ich do svojej organizač nej š truktú ry a fungovania.
LITERATÚRA
[1] M ́ , T, V. 2011. Súčasné zmeny v prostredia nové poňatie bezpečnosti z pohľadu teórie krízového manažmentu. In: Security Revue. Interna onal magazine for security engineering. ISSN 1336–9717.
http://www.securityrevue.com/article/2010/11/
[2] Z ́
NR SR ̌ . 544/2010 Z. o dotáciách v pôsobnosti Ministerstva práce, sociálnych
vecí a rodiny Slovenskej republiky
[3] Z ́
NR SR ̌ 42/1994 Z. o civilnej ochrane obyvateľstva v znení neskorších predpisov
[4] Z ́
NR SR ̌ . 369/1990 Z . o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov
[5] Z ́
sov
NR SR ̌ . 179/2010 Z. . o hospodárskej mobilizácii v znení neskorších predpi-
[6] OKM B MPSV R. 2010. Metodické usmernenie o zásadách činnosti, personálneho zloženia a materiálno–technického vybavenia Centra sústredeného sociálneho zabezpečenia.
[7] OKM B MPSV R. 2010. Metodika činnosti jednotlivých subjektov podieľajúcich
sa na činnosti Centra sústredeného zabezpečenia.
́ , R. a kol Zásady ochrany společnosti. [monogra ie]. Ostrava : Key Publishing,
[8] H
s. r. o., 2015. s. 127. ISBN 978–80–7418–236.
[9] F , S. – S ́ , L. – K ́ ̌ , M. 2011. Manažment rizika. Bratislava : Sprint Dva, 2011.
199 s. ISBN 978–80–89393–49–7
́
́ , M. Možnosti merania bezpečnosti občanov v podmienkach
[10] K ́ ̌ , M. – H
územných celkov SR. Praha : WoltersKluwer, 2015. ISBN 978–80–7552–227–6.
119
BRNO 2016
FORET Miroslav
Bezpečnost a projekt partnerství pro místní rozvoj
The Security And The Project Partnership
For Local Development
FORET Miroslav
Souhrn:
Př ı́spě vek se vě nuje souč asné mu projektu Partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj, který vychá zı́
a navazuje na vý sledky zı́skané ve druhé poloviny 90. let v projektu Komunikujı́cı́ mě sto.
Realizá torem projektu Partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj je Meziná rodnı́ institut marketingu,
komunikace a podnikanı́ (IIMCE). Vstupnı́ empirické vý zkumy nejprve uskuteč nil dvakrá t
pro Mě stský ú ř ad ve Znojmě (konkré tně v letech 2010 a 2011). Od roku 2013 kaž doroč ně
realizuje reprezentativnı́ vý zkumu obyvatel Brna starš ı́ch 18 let. Hlavnı́m cı́lem je zjistit,
který podnik považ ujı́ Brň ané za nejvý znamně jš ı́ho pro dalš ı́ rozvoj své ho mě sta, v č em
vidı́ jeho klady a zá pory a jaké jsou podle obč anů hlavnı́ ú koly veř ejné sprá vy. Na ú stř ednı́
otá zku vý zkumu, který hospodá ř ský podnik považ ujı́ respondenti v Brně za nejvý znamně jš ı́ pro dalš ı́ rozvoj mě sta, byly nejč astě ji uvá dě ny Veletrhy Brno, a.s. Na druhé m mı́stě
skonč il Dopravnı́ podnik mě sta Brna, a.s. a s patrný m odstupem zaujal pomyslnou tř etı́
př ı́čku Zetor, a.s. Dalš ı́ poř adı́ tvoř ily IBM CR, spol. s.r.o., Masarykova univerzita v Brně
a Pivovar Starobrno, který je souč ástı́ společ nosti Heineken CR, a.s. Ně které z tě chto podniků př edstavujı́ pro obyvatele Brna urč ité bezpeč nostnı́ problé my a hrozby.
Summary:
The paper is devoted contemporary marketing projects shift from previous Communicating
Town to Partnership for local development. Some practical results and marketing methodology recommendations from the latest marketing research conducted in Brno in March 2013
are mentioned in the second part. The central research question what irm or organization respondents consider most important in Brno for the further development of the city, the
most frequently reported was Veletrhy Brno, a.s. (Fairs Brno). In second place was Dopravní
podnik města Brna, a.s. (Transport Company in Brno, DPMB), with apparent distance took
an imaginary third place Zetor, a.s. Next order consisted of IBM Czech Republic s.r.o., Masaryk University in Brno and Starobrno Brewery, which is part of Heineken Czech Republic,
a.s. Some of mentioned companies bring for Brno inhabitants security problems and fears.
⁴
Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc., Vysoká š kola Karla Engliš e, a. s., Mezı́rka 775/1, 602 00 Brno,
e-mail: [email protected]
120
Bezpeč nost a projekt partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj
The Security And The Project Partnership For Local Development
Souč asný projekt Partnerstvı́ pro mı́stnı́ vychá zı́ z vý sledků a zkuš enostı́ meziná rodnı́ho projektu Komunikující město, který v letech 1995 – 2000 realizoval Meziná rodnı́ institut marketingu, komunikace a podniká nı́ (IIMCE). Cı́lem bylo zlepš it komunikaci a vztahy
př edstavitelů mı́stnı́ch radnic se svý mi obč any. Projekt inancovala Open Society Fund
v Praze. V Ceské republice se zapojilo 44 mě st, pozdě ji se dı́ky spoluprá ci s Ekonomickou
fakultou Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici př idalo také 7 slovenský ch mě st. ¹⁾
Formulace problema ky
Za snad nejpodstatně jš ı́ obecný př ı́nos celé ho projektu Komunikujı́cı́ mě sto lze považ ovat
poznatek, ž e místní rozvoj závisí na vztazích a komunikaci mezi veřejnou správou, podnikateli a místní veřejností, jak to vyjadř uje ná sledujı́cı́ obrá zek.
Obrá zek 1:
Hlavnı́ partneř i mı́stnı́ho rozvoje
Souč asný projekt Partnerství pro místní rozvoj vychá zı́ a navazuje na vý sledky zı́skané ve druhé poloviny 90. let v projektu Komunikujı́cı́ mě sto, zejmé na na vý še zmı́ně nou
zkuš enost, ž e mı́stnı́ rozvoj je zá vislý na partnerstvı́, spoluprá ci a komunikaci tř ı́ hlavnı́ch
akté rů :
místní veřejnos , kam se ř adı́ vedle obyvatelstva také nejrů zně jš ı́ obč anské iniciativy, politické subjekty, nevlá dnı́ organizace, mı́stnı́ sdě lovacı́ prostř edky, akademická a vý zkumná pracoviš tě , rozvojová , poradenská informač nı́ centra atd.,
podnikatelů, vč etně mı́stnı́ch sdruž enı́ (obchodnı́ komory),
místní veřejné správy, která mı́stnı́ rozvoj ř ı́dı́ a zodpovı́dá za ně j.
Je zř ejmé , ž e zdrojem problé mů mı́stnı́ho rozvoje je př edevš ı́m zá konitě rozporný a konliktnı́ vztah mezi mı́stnı́ veř ejnostı́ na jedné straně a podnikateli na druhé straně .
Zá jmy a př edstavy obou tě chto skupin (stakeholders) o dalš ı́m rozvoji mı́sta bý vajı́ obvykle diametrá lně rozdı́lné . Mı́stnı́ veř ejnost by si jej př edstavovala zpravidla jako posı́lenı́ podmı́nek pro spokojený a př ı́jemný ž ivot, opı́rajı́cı́ se o takové hodnoty, jako jsou nedotč ená př ı́roda, klid, č istota, poř ádek, bezpeč nost apod. Naproti tomu podnikatelů m jde
¹⁾ Vı́ce informacı́ a hlavně př ı́klady konkré tnı́ch poznatků lze najı́t ve stejnojmenné kapitole v [1, 37. kapitola]
121
BRNO 2016
FORET Miroslav
obvykle v prvnı́ ř adě o jeho ekonomické využ itı́, o jejich podnikatelský prospě ch, o zisk.
To ovš em zcela zá konitě odporuje vý še uvedený m hodnotá m veř ejnosti. Ná roč ný m ú kolem mı́stnı́ veř ejné sprá vy je potom tě mto tě žkostem pokud mož no př edchá zet. V horš ı́m
př ı́padě je ná sledně ř eš it a posuzovat s ohledem na vypracovanou a př ijatou koncepci
(strategii) mı́stnı́ho rozvoje.
Za přínosy podniku pro místní veřejnou správu lze nesporně poč ı́tat odvody danı́, vytvá ř enı́ pracovnı́ch př ı́lež itostı́, pé če a budová nı́ infrastruktury, tvorbou HDP př ispı́vá
k rů stu ž ivotnı́ ú rovně mı́sta apod. Pro místní veřejnost by zase mohlo bý t dů lež ité poř ádá nı́ a sponzorová nı́ atraktivnı́ch udá lostı́, př ispı́vajı́cı́ch ke zná mosti a vě hlasu mı́sta,
stejně jako aktivity v rá mci sociá lnı́ odpově dnosti (CSR).
Př i zvlá dá nı́ naznač ený ch mı́stnı́ch problé mů by se mohly ú spě šně využ ı́t rovně ž takové ná stroje, jaké př edstavujı́ marketingový vý zkum (sociologický vý zkum č i vý zkum veř ejné ho mı́ně nı́) a marketingová komunikace, zejmé na public relations. S jejich pomocı́
by mě ly bý t př edně objektivně ji zjiš tě ny a prezentová ny ná zory a př edstavy mı́stnı́ch veř ejnostı́ o zamý šlený ch i existujı́cı́ch iniciativá ch podnikatelů a veř ejné sprá vy. Ná sledně
by se potom hledala konsensuá lně nejvhodně jš ı́ partnerská realizace tě chto zá mě rů . Zde
tedy vystupuje partnerstvı́ mı́stnı́ veř ejnosti, podnikatelů a veř ejné sprá vy jako zá kladnı́
př edpoklad mı́stnı́ho rozvoje.
Iniciá torem mı́stnı́ spoluprá ce a komunikace jsou podobně jako v př ı́padě Komunikujı́cı́ho mě sta př edevš ı́m odborně specializovaná vysokoš kolská pracoviš tě . Jejich praktická aplikace marketingový ch ná strojů a postupů vychá zı́ z jednotně použ ıv́ aný ch metodický ch materiá lů a vzorů . Tı́m se př ı́sluš ná vysokoš kolská pracoviš tě aktivně zapojujı́
do konkré tnı́ho ř eš enı́ problé mů mı́stnı́ho rozvoje. Př itom projekt Partnerstvı́ pro mı́stnı́
rozvoj se nezamě řuje pouze na mě sta, v nichž vysoké š koly existujı́, ale prá vě naopak – je
schopen proká zat i v jiný ch, menš ı́ch mı́stech, jak mů ž e bý t takový transfer marketingový ch ná strojů ve veř ejné m sektoru mož ný a hlavně a pro praxi už iteč ný a př ı́nosný.
Cı́lem projektu Partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj, podobně jako tomu bylo již v př ı́padě
Komunikujı́cı́ho mě sta, je napomá hat mı́stnı́ veř ejné sprá vě . Celý princip metodické ho
postupu spoč ıv́ á na vzá jemné souslednosti, prová zanosti a neustá lé m opaková nı́ dvou
zá kladnı́ch č innostı́:
1. sledová nı́ konkré tnı́ situace v mı́stě – ná zory obč anů ,
2. ná vrhy a realizace opatř enı́ ke zlepš enı́ situace.
Vý sledky obou č innostı́ jsou vž dy ná lež itě komuniková ny vš em straná m – veř ejné sprá vě , veř ejnosti i podnikatelů m. K tomu se využ ıv́ ajı́ již zmiň ované ná stroje marketingové
komunikace, zejmé na public relations.
V kaž dé m př ı́padě č innost podnikatelské ho subjektu (organizace, podniku) má v dané m mı́stě vž dy přínosy (vznikajı́ pracovnı́ př ı́lež itosti, v podobě danı́ se odvá dě jı́ inanč nı́
prostř edky, zvyš uje se atraktivita mı́sta) i ztráty (zhorš enı́ ž ivotnı́ch podmı́nek, bezpeč nosti i zdravı́). Mezi organizacemi jsou znač né odliš nosti podle toho, co a v jaké m rozsahu
konkré tnı́mu mı́stu př iná š ejı́. Zá lež ı́ na jejich velikosti (velká oproti malé ), na zamě řenı́
č innosti (chemická vý roba oproti vzdě lá vacı́mu zař ı́zenı́) atd.
122
Bezpeč nost a projekt partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj
The Security And The Project Partnership For Local Development
U existujı́cı́ organizace je již mož né zjiš ťovat, jak ji mı́stnı́ obyvatelé vnı́majı́ (hodnotı́),
v č em spoč ıv́ ajı́ jejı́ př ı́nosy i ztrá ty, resp. jaká jsou mož ná zlepš enı́ (ná pravná opatř enı́).
V opač né m př ı́padě je nutné nejprve mı́stnı́ veř ejnost ná lež itě a zcela otevř eně v duchu
public relations informovat o zamý šlené m podnikatelské m zá mě ru, o jeho mı́stnı́ch př ı́nosech i ztrá tá ch. Teprve potom je mož né se ptá t, co na ně j mı́stnı́ veř ejnost ř ı́ká a na zá kladě zjiš tě ný ch poznatků se snaž it situaci s pomocı́ ná strojů marketingové komunikace
vylepš it. Rozhodně př i jeho př ı́padné realizaci je nutné v maximá lnı́ mı́ře respektovat
a vstř ı́cně reagovat na ná mě ty a př ipomı́nky mı́stnı́ veř ejnosti.
Realizá torem projektu Partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj je Meziná rodnı́ institut marketingu, komunikace a podnikanı́ (IIMCE). Vstupnı́ empirické vý zkumy nejprve uskuteč nil
dvakrá t pro Mě stský ú ř ad ve Znojmě (konkré tně v letech 2010 a 2011). Od roku 2013
kaž doroč ně realizuje reprezentativní výzkumu obyvatel Brna starších 18 let. ²⁾
Hlavnı́m cı́lem tě chto opakovaný ch vý zkumů je zjistit, který podnik považ ujı́ v dané m
roce Brň ané za nejvý znamně jš ı́ho pro dalš ı́ rozvoj své ho mě sta, v č em vidı́ jeho klady
a zá pory a jaké jsou podle obč anů hlavnı́ ú koly veř ejné sprá vy. Např ı́klad poprvé zde
probı́hal sbě r informacı́ v bř eznu 2013 formou osobnı́ch standardizovaný ch rozhovorů
(interview). Celkem bylo zpracová no 434 zá znamový ch archů od respondentů s trvalý m
bydliš tě m v Brně , kteř ı́ byli vybı́rá ni kvó tnı́m postupem podle ú dajů Ceské ho statistické ho ú ř adu. S ohledem na hodnoty sociodemogra ický ch charakteristik (pohlavı́, nejvyš šı́
ukonč ené ho vzdě lá nı́ a vě k) lze zkoumaný vzorek považovat za reprezentativní za vš echny obyvatele Brna starš ı́ 18 let.
Jak ukazuje ná sledujı́cı́ tabulka tabulka 1, na ú stř ednı́ otá zku vý zkumu, který hospodá ř Tabulka 1: Rozdě lenı́ č etnostı́ nejč astě ji uvá dě ný ch odpově dı́ na nejvý znamně jš ı́ podnik
pro rozvoj Brna v roce 2013
Z
: Vlastnı́ vý zkum
ský podnik považ ujı́ respondenti v Brně za nejvý znamně jš ı́ pro dalš ı́ rozvoj mě sta, byly
nejč astě ji uvá dě ny Veletrhy Brno, a. s. Na druhé m mı́stě skonč il Dopravnı́ podnik mě sta
²⁾ Např ı́klad vý sledky vý zkumu z roku 2015 př inesl již č lá nek [2] V souč asnosti se již statisticky zpracová vajı́ data za letoš nı́ rok 2016.
123
BRNO 2016
FORET Miroslav
Brna, a. s. a s patrný m odstupem zaujal pomyslnou tř etı́ př ı́čku Zetor, a. s. Dalš ı́ poř adı́
tvoř ily IBM CR, spol. s.r.o., Masarykova univerzita v Brně a Pivovar Starobrno, který je
souč ástı́ společ nosti Heineken CR, a. s. Vš echny mé ně č asto jmenované podniky byly zahrnuty do poslednı́ kategorie „ostatnı́“.
Zı́skané vý sledky navı́c vyká zaly mezi respondenty nebý vale vzácnou názorovou shodu. V odpově dı́ch byly naprosto minimá lnı́ rozdı́ly podle identi ikač nı́ch sociodemograický ch znaků jako jsou pohlavı́, vě k č i nejvyš šı́ dokonč ené vzdě lanı́. Potvrdily to rovně ž
statistické vý poč ty Pearsonova koe icientu kontingence, které dosá hly ve vš ech tř ech uvedený ch př ı́padech niž šı́ch hodnot než 0,1.
V dalš ı́m zpracová nı́ se uká zalo, ž e za hlavní výhodu Veletrhů Brno Brň ané považ ujı́ to,
jak př ispı́vajı́ k image a reprezentace města Brna (32 %). Veletrž nı́ akce př itahujı́ statisı́ce
tuzemský ch i zahranič nı́ch ná vš tě vnı́ků , tudı́ž jsou rovně ž př ı́nosem pro zdejš ı́ cestovní
ruch (26 %).
Hlavnı́ a naprosto primá rnı́ klad Dopravnı́ho podniku mě sta Brna byl spatř ová n v rozvoji infrastruktury, dostupnosti a dopravy, jak se shodlo 93 % jeho př ı́znivců . Nejvı́ce zastoupenou vý hodou u podniku Zetor je nabı́dka pracovních příležitostí (71 %). Respondenti poukazovali př edevš ı́m na fakt, ž e tento podnik je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Brně. Dalš ı́ vý hoda byla spatř ová na v konkurenceschopnosti jeho produkce
(12 %). Podobně u IBM byla nejvı́ce oceň ová na nabı́dka pracovních příležitostí (56 %).
Druhou nejč astě ji uvá dě nou odpově dı́ byl př ı́nos pro image a reprezentaci města Brna
(16 %). Respondenti dá le poukazovali na skuteč nost, ž e tento podnik je velice modernı́,
perspektivnı́ a zamě stná vá š pič ky v své m oboru.
Hlavnı́m kladem Masarykovy univerzity je podle respondentů rozvoj vzdělanosti (82 %).
Považ ujı́ ji za jednu z nejvý znamně jš ı́ch a nejlepš ı́ch vysoký ch š kol v rá mci naš ı́ republiky. Dı́ky tomu, ž e poskytuje jak kvalitnı́ vzdě lá nı́ studentů m, tak také zá zemı́ š pič kový m
vě dců m, kteř ı́ se ú spě šně podı́lejı́ na vý zkumu v nejrů zně jš ı́ch oborech, př ispı́vá k image
a reprezentace města Brna (18 %).
V př ı́padě Pivovaru Starobrno si respondenti pochvalovali tradici a historii značky, dostupnost a kvalitu vyráběných produktů. Stejnou mě rou (22 %) byly jmenová ny i př ednosti
jako nabı́dka pracovních příležitostí a dá le př ı́nos pro image a reprezentaci města Brna.
Jak je patrné , mezi př ednostmi uvedený ch nejvý znamně jš ı́ch podniků pro rozvoj mě sta nenı́ nikde uvedena bezpečnost. Lze jednak př edpoklá dat, ž e obč ané si jejı́ mimoř ádný
vý znam plně neuvě domujı́ a považ ujı́ ji zř ejmě za samozř ejmost. Pocit bezpečnosti si veřejnost zřejmě uvědomuje jako hodnotu teprve v situaci, kdy jej ztrácí, kdy dochází k ohrožení. Navı́c mož ná platı́ př edstava, ž e bezpeč nost se v př ı́padě podniků tyká v prvé ř adě
př edevš ı́m vnitřní situace organizace v podobě bezpeč nosti provozu a pracovnı́ch podmı́nek. Ná sledně potom u vý sledný ch produktů jde o bezpečnost vnější – tedy hlavně zá kaznı́ků (spotř ebitelů ). Tı́m by se mohlo zdá t, ž e s ž ivotem bě žný ch obč anů nemá nic moc
společ né ho. Př itom prá vě v př ı́stupu krizové ho managementu je bezpeč nost veř ejnosti
mimoř ádně dů lež itou a vý znamnou prioritou. ³⁾
V ná sledujı́cı́m odstavci se vš ak bezpeč nost př ece jen v ná zorech obyvatel Brna projevuje, a to v odpově dı́ch na otá zku, jaké jsou nedostatky uvaž ovaný ch podniků . V př ı́padě
Veletrhů Brno to byla nejč astě ji doprava (41 %), která je spojová na př edevš ı́m s již zmı́ně ³⁾ Viz naznač ený ná vod, jak ř eš it a komunikovat krizovou situaci dopravnı́ho podniku v [1, s. 37 – 40].
124
Bezpeč nost a projekt partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj
The Security And The Project Partnership For Local Development
ný m př ı́livem velké ho množ stvı́ ná vš tě vnı́ků v době koná nı́ veletrhů , č asto způ sobujı́cı́ch
dopravnı́ zá cpy a kolony, které komplikujı́ situaci obyvatelů m mě sta. S ná rů stem dopravy
souvisı́ negativnı́ dopady na životní prostředí, jak respondenti uvá dě li na druhé m mı́stě
v 10 %. U Dopravnı́ho podniku mě sta Brna kritizovali jako nejvě tš ı́ zá por zdražování jízdného (46 %), aniž by se zá roveň zlepš ovala kvalita MHD. Jak bylo uvedeno na druhé m
mı́stě (36 %), dochá zı́ ke zpoždění většiny spojů a jsou mnohdy přeplněné. Zetoru respondenti vyč ı́tali znečištění životního prostředí (32 %). U společ nosti IBM je negativně vnı́má n
příliv cizinců (53 %) a s tı́m souvisejı́cı́ úbytek pracovních příležitostí pro místní obyvatele.
Brň ané si tento fakt také mnohdy spojujı́ s ná rů stem kriminality, prostituce a alkoholismu. Hlavnı́ zá pory Masarykovy univerzity jsou obdobné jako u př echozı́ společ nosti IBM,
kdy jejı́ př ı́znivci jako negativa uvá dě li takté ž příliv cizinců a zahraničních studentů nebo
studentů z jiných měst z České republiky (27 %). S jejich př ı́chodem je rovně ž spojová na vě tš ı́ zátěž na životní prostředí (14 %). Pivovar Starobrno má jako nejč astě ji uvá dě ný
zá por opě t negativní vliv na životní prostředí (39 %), konkré tně v podobě zá pachu z pivovaru a chová nı́ opilý ch konzumentů .
Za pozornost stojı́ zejmé na xenofobní výhrady k IBM a Masarykově univerzitě . Projevily se v ná zorech obyvatel Brna o ně kolik let dř ıv́ e př ed souč asnou migrač nı́ vlnou. Navı́c z poslednı́ho vý zkumu Meziná rodnı́ho institutu marketingu, komunikace a podniká nı́
(IIMCE) pro Magistrá t mě sta Brna z konce loň ské ho roku o tom, jak obyvatelé mě sta vnı́majı́ bezpeč nost, je jasně patrná velmi nı́zká tolerance k uprchlı́ků m. Vě tš ina respondentů se v tomto vý zkumu př iklá nı́ spı́še k ná zoru, ž e imigranti jsou v naš ı́ zemi cizorodý m
prvkem. [3]
V ná vaznosti na př edchozı́ zjiš tě nı́ byla také polož ena otá zka, v čem respondenti vidí
nejdůležitější úkol brněnského magistrátu pro další rozvoj města? Celkový př ehled podá vá
ná sledujı́cı́ tabulka 2.
Tabulka 2: Nejdů lež itě jš ı́ ú koly Magistrá tu mě sta Brna pro dalš ı́ rozvoj mě sta v roce 2013
Z
: Vlastnı́ vý zkum
125
BRNO 2016
FORET Miroslav
Dvě nejč astě jš ı́ odpově di (po 9 %) se vztahovaly k větší čistotě města a zlepšování infrastruktury. Na pomyslné druhé př ı́čce se objevily dokonce č tyř i odpově di, a to oprava
silnic, chodníků, budování parkovišť, tvorba a péče o veřejnou zeleň, rozvoj kultury a zatraktivnění města Brna pro turisty a celkové zlepšení jeho image (po 6 %). Vě tš ı́ podporu
podnikatelů by si př álo 5 % brně nský ch obyvatel. Jako osmá nejč astě jš ı́ odpově ď na danou otá zku byla uvedena spoluprá ce s brně nský mi univerzitami, podpora š kol a vzdě lá vá nı́, na kterou odpově dě lo 4 % brně nský ch respondentů . Vš echny ostatnı́, mé ně č asto
uvá dě né ú koly jsou zahrnuty v poslednı́ kategorii.
Zdá se, ž e v prů bě hu poslednı́ch let dostá vá př ece jen vnímání bezpečnosti ze strany
brně nské veř ejnosti př ece jen vě tš ı́ vá hu. Např ı́klad v loň ské m roce 2015 byla bezpečnost obyvatel mezi nejdů lež itě jš ı́mi ú koly Magistrá tu mě sta Brna uvedena 23× a obsadila
6. mı́sto, dokonce př ed zlepšováním životního prostředí [2, s. 10]. O tom, jak si obyvatelé
Brna stá le vı́ce uvě domujı́ jejı́ vý znam, svě dč ı́ také vý sledky z letoš nı́ho roku 2016, kdy
byla uvedena dokonce 27× a skonč ila na 4. mı́stě .
Opě t jako v př ı́padě tab. 1 byla i tentokrá t mezi respondenty nebý vale vzácná shoda
v jejich ná zorech. Rozdı́ly podle identi ikač nı́ch sociodemogra ický ch znaků jako jsou pohlavı́, vě k č i nejvyš šı́ dokonč ené š kolnı́ vzdě lá nı́ byly tentokrá t dokonce ješ tě menš ı́, jak
proká zaly statistické vý poč ty Pearsonovu koe icientu kontingence.
Závěr
Prezentované vý sledky a poznatky, zejmé na vý še uvedené nedostatky, vyvolá vajı́ u vš ech
š esti zmı́ně ný ch organizacı́ (Veletrhy Brno, Dopravnı́ podnik mě sta Brna, Zetor, IBM CR,
Masarykova univerzita v Brně a Pivovar Starobrno), zcela zř etelnou akutnı́ potř ebu lepš ı́ komunikace s veřejností. Mě ly by co nejdř ıv́ e na vš echna uvedená negativa v prvé ř adě
reagovat praktickými opatřeními – tzn. snaž it se o jejich odstraně nı́ a ná pravu. Ná sledně potom pomocı́ ná strojů public relations je obč anů m Brna náležitě vysvětlit či případně obhájit. Zejmé na se to tý ká vý še uvedený ch problé mů s pocity ohrož enı́ bezpeč nosti
v souvislosti s př ı́livem cizinců , jak se projevily v př ı́padě IBM a Masarykovy univerzity.
Konkré tnı́ př ı́klad takové ho př ı́stupu si alespoň naznač ı́me v ná vaznosti na př edchozı́
zmı́ně né zá porné vnı́má nı́ Pivovaru Starobrno v souvislosti s jeho ú dajný m negativním
vlivem na životní prostředí, jak uvedlo 39 % jeho př ı́znivců , konkré tně v podobě zá pachu
z pivovaru a chová nı́ opilý ch konzumentů . Zde by bylo vhodné ná lež itě komunikovat a vysvě tlit veř ejnosti např ı́klad v rá mci aktivit public relations, ž e podle odbornı́ků „zá pach
z pivovaru“ skuteč ně ani v nejmenš ı́m neohrož uje ž ivotnı́ prostř edı́ Staré ho Brna v okolı́
Mendlova ná mě stı́, natož celé ho mě sta. Je kontrolová n sprá vnı́m orgá nem v rá mci integrované prevence a musı́ splň ovat př edpisy o ochraně ž ivotnı́ho prostř edı́. Navı́c to, co
ně kteř ı́ vý še zmı́ně nı́ př ı́znivci Starobrna označ ili za „zá pach z pivovaru“ vů bec nemusı́
bý t vnı́má no jako „zá pach“, ný brž prá vě naopak jako pro Mendlovo ná mě stı́ a nejbliž šı́
okolı́ po desetiletı́, ba staletı́ typická „vů ně sladu“, která je př irozený m prů vodnı́m jevem
jeho př epravy a celé ho procesu vař enı́ piva.
Z tab. 2 zase plyne, ž e také př edstavy Brň anů o nejdů lež itě jš ı́ch ú kolech brně nské ho
magistrá tu pro dalš ı́ rozvoj mě sta jsou poněkud přízemní a banální samozřejmosti, jak je
př edstavujı́ starosti o č istotu ulic, opravy vozovek č i veř ejnou zeleň . Nenı́ zde bohuž el
nic, co by prokazovalo vě domı́ nalé havé potř eby nové ho socioekonomické ho nasmě rová nı́ rozvoje Brna, odpovı́dajı́cı́ho situaci poč átku 21. stoletı́.
126
Bezpeč nost a projekt partnerstvı́ pro mı́stnı́ rozvoj
The Security And The Project Partnership For Local Development
Ze zjiš tě ný ch vý sledků v obou tabulká ch je zcela zř etelná aktuální potřeba lepší prezentace a komunikace koncepcí, vizí a strategických výhledů dalšího rozvoje Brna.
Koneč ně nenı́ bez zajı́mavosti, ž e v obou organizacı́ch, jež se umı́stily ve vý sledcı́ch vý zkumu na prvnı́ch dvou mı́stech jako nejvý znamně jš ı́ pro rozvoj mě sta Brna (tj. Veletrhy
Brno a Dopravnı́ podnik mě sta Brna), je mě sto spoluvlastnı́kem. Prá vě kapitá lové propojenı́ vytvá ř ı́ dalš ı́ dů vody a př edpoklady pro vzá jemně vý hodné partnerstvı́ př i rozvoji
organizacı́ i mě sta Brna.
LITERATURA
[1] F
, M. Marketingová komunikace. 3. aktualizované vydá nı́, Computer Press, Brno
2011, 484 s. + DVD.
[2] F
, M. Letošní marketingový výzkum Brna v rámci projektu Partnerství pro místní
rozvoj. In: Právo a bezpečnost. 2015. sv. 2015, č . 2, s. 7–14. ISSN 2336–5323
[3] Vnímání pocitu bezpečnosti obyvateli Brna. Zá vě reč ná zprá va z vý zkumu, IIMCE, Brno, listopad 2012, s. 43
127
BRNO 2016
HASEK Michal
Řešení bezpečnos v Jihomoravském kraji
Solu on of safety in South Moravian region
HASEK Michal
Souhrn:
Tento č lá nek se zabý vá problematikou ř eš enı́ bezpeč nosti v Jihomoravské m kraji a krizový m ř ı́zenı́m na ú rovni kraje.
Summary:
This article deals with the issue of security solutions in South Moravia, and crisis management at the regional level.
Klíčová slova: Integrovaný zá chranný systé m, krizové ř ı́zenı́, krizový š tá b, hejtman
Keywords:
Integrated rescue system, crisis management, Crisis Staff, Governor
ÚVOD
Jihomoravský kraj zodpově dně př istupuje k problematice ř eš enı́ a rozvoje bezpeč nosti
na své m ú zemı́.
Jihomoravský kraj se ř adı́ mezi nejvě tš ı́ v Ceské republice. Rozklá dá se na 719 555 ha
a nachá zı́ se v ně m 673 obcı́ a 49 mě st v sedmi okresech. Poč et jeho obyvatel př evyš uje
1 150 000.
V poslednı́ch letech byl kraj ohrož ová n povodně mi, zejmé na na vodnı́ch tocı́ch ř ek Morava, Dyje a Svratka. V poslednı́ch dvou letech se zvý šilo riziko vý skytu sesuvů pů dy (Bulhary, Dolnı́ Vě stonice, Strachotı́n).
Na ú rovni kraje organizuje integrovaný zá chranný systé m hejtman. Slož ky integrované ho zá chranné ho systé mu a krizové š tá by př i ř eš enı́ krizový ch situacı́ a mimoř ádný ch
udá lostı́ postupujı́ dle vysoce so istikovaný ch dokumentů , a to krizové ho plá nu kraje, havarijnı́ho plá nu kraje a poplachové ho plá nu kraje.
³
JUDr. Michal Haš ek, hejtman Jihomoravské ho kraje a př edseda Asociace krajů CR
128
Reš enı́ bezpeč nosti v Jihomoravské m kraji
Solution of safety in South Moravian region
Koordinace př ı́pravy slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu kraje na mimoř ádné
udá losti a krizové situace z ú rovně hejtmana Jihomoravské ho kraje je prová dě na př edevš ı́m př ı́pravou a ř ı́zenı́m krajský ch taktický ch a prově řovacı́ch cvič enı́.
KRAJSKÁ TAKTICKÁ A PROVĚŘOVACÍ CVIČENÍ
Jednı́m z nejrozsá hlejš ı́ch cvič enı́ co do procvič ované problematiky, ale i poč tu zapojený ch subjektů bylo v roce 2015 Krajské taktické cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek Integrované ho zá chranné ho systé mu Jihomoravské ho kraje „Blackout JMK 2015“.
Cvič enı́ bylo zamě řeno na př ı́pravu a sladě nı́ č innosti orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek
integrované ho zá chranné ho systé mu a ostatnı́ch stá tnı́ch orgá nů podı́lejı́cı́ch se na ř eš enı́ krize př i vzniku systé mové poruchy př enosové soustavy a ná sledné m dlouhodobé m
vý padku elektrické energie na celé m ú zemı́ kraje.
Cvič enı́ př ispě lo k prohloubenı́ znalostı́ a praktický ch dovednostı́ a zlepš enı́ koordinace jednotlivý ch č innostı́ krizový ch š tá bů až do ú rovně obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́ a zá kladnı́ch slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu kraje. Vý stup ze cvič enı́ s poznatky
a ná vrhy na mož né ř eš enı́ byl př edá n odpově dný m organů m Ministerstva vnitra Ceské
republiky a po vzoru Jihomoravské ho kraje jsou v souč asné době př ipravová na obdobná
cvič enı́ v dalš ı́ch krajı́ch.
Jihomoravský kraj je takté ž prů kopnı́kem v rozvoji meziná rodnı́ spoluprá ce v oblasti ochrany obyvatelstva v př ı́hranič nı́ch oblastech, zejmé na s Dolnı́m Rakouskem. V roce 2015 byl na pokyn hejtman kraje zpracová n Plá n provedenı́ Meziná rodnı́ho taktické ho cvič enı́ slož ek integrovaný ch zá chranný ch systé mů krajů a dobrovolnický ch tý mů —
partnerů projektu „SAVE.regions“ „SANITKA 2015“.
Cvič enı́ bylo př ipraveno v souladu se Smlouvou mezi Ceskou republikou a Rakouskou
republikou o vzá jemné pomoci př i katastrofá ch nebo velký ch havá riı́ch a na zá kladě Dohody o spoluprá ci mezi Spolkovou zemı́ Dolnı́ Rakousko a kraji Jihomoravský, Jihoč eský
a Vysoč ina.
Cı́lem cvič enı́ bylo sladit koordinaci zá chranný ch a likvidač nı́ch pracı́ prová dě ný ch slož kami Integrované ho zá chranné ho systé mu Jihomoravské ho kraje, Kraje Vysoč ina, Jihoč eské ho kraje, zá chranné ho systé mu Dolnı́ho Rakouska a dobrovolnický ch tý mů — partnerů projektu „SAVE.regions“ př i zá sahu slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu př i
vzniku mimoř ádné udá losti s velký m poč tem zraně ný ch a obě tı́ př i dopravnı́ nehodě . Př ipravený scé ná ř dopravnı́ nehody a masková nı́ igurantů byly velice blı́zké reá lné situaci,
což u vš ech zasahujı́cı́ch vyvolá valo př edstavu o skuteč né udá losti.
K prově řenı́ př ipravenosti krizový ch š tá bů mě st a obcı́ a slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu kraje, bylo v souladu s Plá nem cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek Integrované ho zá chranné ho systé mu Jihomoravské ho kraje na rok 2016 př ipraveno Krajské prově řovacı́ cvič enı́ slož ek Integrované ho zá chranné ho systé mu Jihomoravské ho kraje „DALNICE 2016“.
Cı́l cvič enı́ byl zamě řen na prově řenı́ č innosti slož ek Integrované ho zá chranné ho systé mu Jihomoravské ho kraje př i vzniku mimoř ádné udá losti – dopravnı́ nehody na dá lnici
s hromadný m postiž enı́m osob a poruchou plynulosti provozu. Procvič ena byla souč innost dle typový ch č innostı́ slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu př i společ né m zá sahu „STC 9/IZS – Mimoř ádná udá lost s velký m poč tem zraně ný ch, STC 10/IZS – Nebezpeč ná porucha plynulosti provozu na dá lnici“ a dalš ı́ na ně ú zce navazujı́cı́.
129
BRNO 2016
HASEK Michal
Nejslož itě jš ı́ př i př ı́pravě cvič enı́ bylo př ipravit prostor cvič enı́, aby reá lně odpovı́dal
stojı́cı́ koloně vozidel a reá lně namaskovat př es padesá t igurantů – zraně ný ch v havarované m autobuse. Rozehrá vka situacı́ byla pak zamě řena na procvič enı́ rů zný ch ž ivotnı́ch
situacı́, které se ve dlouhodobě stojı́cı́ koloně automobilů mohou př ihodit.
PANEL NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ
Na ú zemı́ Jihomoravské ho kraje pů sobı́ velký poč et nestá tnı́ch neziskový ch organizacı́.
Organizace zabý vajı́cı́ se problematikou pomoci př i ř eš enı́ krizový ch situacı́ a rozsá hlý ch
mimoř ádný ch udá lostı́ jsou sdruž eny v Panelu nestá tnı́ch neziskový ch organizacı́ Jihomoravské ho kraje. Impulsem ke vzniku PANELU byla nutnost zajiš tě nı́ jejich efektivnı́ho
ř ı́zenı́ a zabezpeč ová nı́ organizované souč innosti s velitelem zá sahu slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu.
Dotč ené nestá tnı́ neziskové organizace se do PANELU sdruž ujı́ dobrovolně a na zá kladě Statutu se podř izujı́ jednotné mu ř ı́zenı́ př i prová dě nı́ zá chranný ch a likvidač nı́ch pracı́,
zabezpeč enı́ materiá lnı́ch podmı́nek pro č innost slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu a poskytová nı́ humanitá rnı́ pomoci postiž ené mu obyvatelstvu.
Př i aktivaci Krizové ho š tá bu Jihomoravské ho kraje je v př ı́padě potř eby vytvá ř ena pracovnı́ skupina PANELU. Pracovnı́ skupina je tvoř ena koordiná torem a vybraný mi pracovnı́ky dalš ı́ch nestá tnı́ch neziskový ch organizacı́ zař azený ch v PANELU podle charakteru
poskytované podpory.
ZÁVĚR
Velké mu množ stvı́ hrozeb vzniku krizový ch situacı́ a vá ž ný ch mimoř ádný ch udá lostı́ nedoká ž eme zabrá nit i př es veš kerá př ijatá opatř enı́ a zpracované krizové scé ná ř e, ale mů ž eme vlastnı́ př ı́pravou krizový ch š tá bů a slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu bý t
na ně př ipraveni a zvlá dnout je na profesioná lnı́ ú rovni.
K tomu vš ak musı́me bý t odborně př ipraveni, a to vš e je Jihomoravský kraj na své m
ú zemı́ př ipraven zabezpeč it.
130
Využ itı́ dopravnı́ch a simulač nı́ch modelů pro minimalizaci negativnı́ch …
Use of transport and simulation models for minimize of the negative impacts in …
Využi dopravních a simulačních modelů pro minimalizaci
nega vních dopadů výpadků dopravní infrastruktury
Use of transport and simula on models for minimize of
the nega ve impacts in transport infrastructure outages
HOFHANSL Petr
S rostoucı́ mobilitou obyvatel, se zvyš ujı́cı́ se intenzitou vozidel na komunikacı́ch a souč asně s rostoucı́m poč tem př ı́rodnı́ch katastrof a teroristický ch ú toků , se dopravnı́ infrastruktura stá vá zranitelně jš ı́. Na druhou stranu je stá le vı́ce potř ebná pro jednotky IZS,
zá sobová nı́ a krizové ř ı́zenı́ prá vě př i tě chto mimoř ádný ch situacı́ch. Pro minimalizaci nepř ı́znivý ch dopadů př i mimoř ádný ch situacı́ch se ukazuje jako velmi potř ebné vytipová nı́
tzv. kritický ch mı́st v dopravnı́ infrastruktuř e. Jako ú č inný ná stroj pro jejich identi ikaci,
ná vrh objı́zdný ch tras, kapacitnı́ posouzenı́ ná hradnı́ch tras lze použ ı́t dopravnı́ modely.
Kromě plá novaný ch akcı́, které jsou vyvolá ny pravidelnou ú drž bou, rekonstrukcı́ nebo
modernizacı́ dopravnı́ infrastruktury mohou nastat vý padky ná hle a bez varová nı́, např ı́klad z dů vodu vá ž né dopravnı́ nehody, ž ivelné katastrofy nebo i z dů vodu teroristické ho
ú toku (př ı́padně jeho hrozby). Jako ve vě tš ině oborů i v oblasti bezpeč nosti a odolnosti
dopravnı́ infrastruktury je potř eba vě novat ná lež itou pozornost prevenci. V době pokroč ilý ch technologiı́ se dař ı́ digitalizovat i sbě r a analý zy dat o dopravnı́ infrastruktuř e.
Zá kladem pro sbě r dat o dopravnı́ infrastruktuř e je podrobný pasport komunikacı́, který je doplně n o vý sledky z bezpeč nostnı́ch inspekcı́. Souč ástı́ inspekce by mě la bý t i data
o dopravnı́ nehodovosti v daný ch ú secı́ch, o intenzitá ch dopravy, chybné m dopravnı́m
znač enı́, nedodrž enı́ minimá lnı́ š ı́řky komunikace a dalš ı́ parametry. Na zá kladě tě chto
inspekcı́ by mě ly bý t sprá vcem komunikace odstraně ny zá sadnı́ nedostatky komunikace,
které jsou potenciá lnı́m rizikem př i vzniku dopravnı́ nehody, nebo jejı́ dů sledek vý razně
zvyš ujı́.
Dalš ı́m preventivnı́m krokem je tvorba rizikový ch map dle Evropské ho programu hodnocenı́ silnic (EuroRAP). Riziková mapa zná zorň uje mı́ru rizika ř idič e, ž e se stane souč ástı́ nehody s vá ž ný mi osobnı́mi ná sledky. Formou barevné š ká ly je zná zorně na relativnı́ nehodovost ú seků komunikacı́ (poč et nehod vztaž ený ch k dopravnı́m vý konů m), pro
nehody s tě žký mi a smrtelný mi ú razy. Prá vě hodnota relativnı́ nehodovosti umož ňuje objektivnı́ srovná nı́ nehodovosti komunikacı́ rů zné kategorie a dopravnı́ho zatı́ženı́.
⁰
Ing. Petr Ho hansl, Ph.D., AF–Cityplan, Magistů 1275/13, 140 00 Praha 4,
e-mail: petr.ho [email protected], tel.: +420 605 118 077
131
BRNO 2016
HOFHANSL Petr
Obrá zek 1:
Riziková mapa CR zobrazujı́cı́ individuá lnı́ riziko nehod (nehod/mld.vozkm)
Identi ikace rizikový ch mı́st vzniku nehod, nebezpeč ný ch mı́st z pohledu nedodrž ené
š ı́řky komunikace, podjezdné vý šky a dalš ı́ch parametrů je naprosto zá sadnı́ pro rozhodová nı́ o objı́zdný ch nebo ná hradnı́ch trasá ch slouž ı́cı́ch př i vý padku infrastruktury.
Dalš ı́ dů lež itou vstupnı́ informacı́ jsou ú daje o intenzitě dopravy na sı́ti. K tomu jsou využ ıv́ á ny modely, které dopoč ı́tá vajı́ intenzity na kompletnı́ komunikač nı́ sı́ti, tedy i na nemě řený ch ú secı́ch. Jejich hlavnı́ př ednostı́ vš ak je, ž e umož ňujı́ modelovat té mě ř libovolné zá sahy do stá vajı́cı́ dopravnı́ sı́tě nebo organizace dopravy lze jimi prognó zovat změ nu
dopravnı́ho chová nı́, změ nu tras, vý voj dopravy v č ase apod.
Pokud si má me velmi rychle a jednoduš e př edstavit co je to dopravnı́ model, tak z pohledu dopravnı́ sı́tě jsou modely založ eny za GIS–mapá ch. Jedná se o sı́ťový graf s ohodnocenou dopravnı́ sı́tı́ z pohledu poč tu jı́zdnı́ch pruhů , kapacity ú seků a kř iž ovatek, nejvyš šı́ povolené rychlosti a smě rové ho vedenı́ trasy v souř adnicové m systé mu. Poptá vka
po dopravě , neboli zdroje a cı́le vozidel jsou dá ny maticı́ vztahů . Tyto matice jsou ná sledně př iř azeny na dopravnı́ sı́ť pomocı́ jedné z matematický ch procedur (ekvilibristické ,
stochastické , dynamické a dalš ı́). Vš echny vý poč etnı́ procedury jsou založ eny na algoritmu nejkratš ı́ trasy, která je urč ena nejniž šı́ impedancı́. Impedance je zá vislá na mnoha
parametrech, jednı́m z nich je i mı́ra č erpá nı́ kapacity komunikace. Tedy pokud je ně jaká
trasa silně vytı́žena, roste jejı́ impedance a č ást vozidel hledá jinou ná hradnı́ trasu. Tento
proces iterač ně opakuje na celé sı́ti. Vý sledek ekvilibristické procedury je velmi podobný
reá lné mu stavu jak se chovajı́ ř idič i, pokud majı́ dostateč nou informaci o reá lné dopravnı́
situaci.
132
Využ itı́ dopravnı́ch a simulač nı́ch modelů pro minimalizaci negativnı́ch …
Use of transport and simulation models for minimize of the negative impacts in …
Prak cké využi dopravního modelu při výstavbě pro povodňových
opatření
Obrá zek 2:
Situace př i povodnı́ch v Ustı́ nad Labem
Mě sto Ustı́ nad Labem bylo pravidelně zasaž eno povodně mi, které vý razně omezujı́
chod mě sta a paralyzujı́ dopravnı́ infrastrukturu nejen ve mě stě ale i v regionu. Proto bylo rozhodnuto prové st protipovodň ová opatř enı́ formou vý stavby tzv. „protipovodň ové
vany“ (ochranná konstrukce na ná bř ež ı́ na prů tahu silnice I/30) a mobilnı́ch stě n. Vzhledem k technické ná roč nosti doš lo př i vý stavbě tě chto opatř enı́ k velmi citelné mu zá sahu do dopravnı́ho systé mu mě sta. Proto již př i plá nová nı́ dopravně inž ený rský ch opatř enı́ př i vý stavbě byl kladen velký dů raz na eliminaci negativnı́ho dopadu rozsá hlý ch
dopravnı́ch omezenı́. K tomu byla zpracová na studie „Prognó za dopadů omezenı́ dopravy v souvislosti s vý stavbou protipovodň ový ch opatř enı́ v Ustı́ nad Labem“ (zpracovatel
AF–CITYPLAN 2012). Pro de inované varianty a jejich provoznı́ stavy byl proveden vý poč et v dopravnı́m modelu mě sta, obsahujı́cı́:
• Vý poč et ovlivně né sı́tě vlivem dopravnı́ho opatř enı́;
• Vý poč et př esunu dopravy na vyznač ené objı́zdné trasy;
• Vý poč et př esunu dopravy na ostatnı́ komunikač nı́ sı́ť ve mě stě ;
• Vyhledá nı́ potenciá lnı́ch kritický ch mı́st na dopravnı́ sı́ti mě sta v souvislosti s objı́ždě nı́m.
133
BRNO 2016
HOFHANSL Petr
Obrá zek 3:
Objı́zdné trasy pro automobilovou dopravu
Dá le byla zpracová na dynamická mikrosimulace dopravnı́ho proudu. Souč ástı́ vý stupů
dynamické mikrosimulace dopravnı́ho proudu bylo zhodnocenı́ zdrž enı́ vozidel na trase,
dé lka tvoř ı́cı́ch se kolon, poč et vozidel v koloně , celková propustnost uzlu v dané m dopravnı́m ř eš enı́ (stav uzavı́rky). Vý stupem z dynamické mikrosimulace dopravnı́ho proudu bylo i urč enı́ kritický ch mı́st v ř eš ené oblasti, vč etně ideové ho ná vrhu na jejich odstraně nı́.
Dopravnı́ model i dynamická simulace byly vytvoř eny pro obdobı́ odpolednı́ dopravnı́
š pič ky. Omezenı́ dopravy spoč ıv́ ala v uzavř enı́ ně který ch ř adı́cı́ch pruhů v kř iž ovatká ch
a v uzavř enı́ př ı́jezdu na most E. Beneš e. Vzhledem k tomu, ž e v Ustı́ nad Labem se nachá zı́ pouze dva mosty př es Labe a využ itı́ mostu E. Beneš e bylo omezené , bylo nutné
volit objı́zdnou trasu př es sousednı́ Mariá nský most. Prá vě kř iž ovatky na př edpolı́ch Mariá nské ho mostu se tak z pohledu spolehlivosti a plynulosti provozu staly neuralgický m
bodem. Vzhledem k systé mu jednosmě rný ch komunikacı́ v centru mě sta musely bý t objı́zdné trasy voleny pro kaž dý smě r zvlá š ť.
Obrá zek 3 zobrazuje vytipované objı́zdné trasy, obrá zek 4 ilustruje změ ny v zatı́ženı́
silnič nı́ infrastruktury ve stavu s dopravnı́m omezenı́m ve srovná nı́ s variantou bez dopravnı́ch omezenı́.
134
Využ itı́ dopravnı́ch a simulač nı́ch modelů pro minimalizaci negativnı́ch …
Use of transport and simulation models for minimize of the negative impacts in …
Obrá zek 4:
Využ itı́ objı́zdný ch tras př i uzavř enı́ č ásti dopravnı́ sı́tě v Ustı́ nad Labem
Ze zá vě rů provedené studie vyplynulo, ž e př esun dopravy ze stá vajı́cı́ch tras pouze
na jednu vybranou alternativnı́ trasu vede k extré mnı́mu zhorš enı́ plynulosti dopravy.
V simulač nı́m programu dochá zelo k vý razný m dopravnı́m komplikacı́m na vš ech využ ı́vaný ch trasá ch. Ve vybraný ch kř iž ovatká ch byly na vjezdu zaznamená ny ná rů st kolony
na prů mě rnou dé lku 526 metrů , což signalizuje vý razné snı́ženı́ kvality dopravy a vý raznou č asovou ztrá tu. Na vjezdu z ulice Hrnč ı́řská dosahuje kolona prů mě rné dé lky 240
metrů . Navrž ený stav je tak vyhodnocen jako znač ně rizikový, kvů li vý razné mu snı́ženı́
plynulosti dopravy a tvorbě dlouhodobý ch kolon ve sledované oblasti.
Na zá kladě zjiš tě ný ch poznatků byly doporuč eny ú pravy organizaci dopravy ve zjiš tě ný ch kritický ch mı́stech. Konkré tně se jednalo o ú pravu ř adı́cı́ch pruhů v kř iž ovatká ch,
ú pravu signá lnı́ch plá nů svě telné signalizace a vě tš ı́ omezenı́ ná kladnı́ dopravy př i prů jezdu ř eš enou oblastı́. Tyto ú pravy byly vlož eny do pů vodnı́ho simulač nı́ho modelu, opě tovný př epoč et uká zal snı́ženı́ dé lky kolon a zvý šenı́ plynulosti dopravy. Ná sledně byla
upravena i technická dokumentace podle které byl projekt ú spě šně realizová n.
135
BRNO 2016
HOFHANSL Petr
Obrá zek 5:
Uká zka ze simulace provozu př i uzavı́rce
136
Hodnotenie regioná lnej bezpeč nosti
Regional Security Assesment
Hodnotenie regionálnej bezpečnos
Regional Security Assesment
HOFREITER Ladislav
Súhrn:
Regioná lna bezpeč nosť je jedna z rovı́n analý zy bezpeč nosti, je subsysté mom ná rodnej
bezpeč nosti. V tomto č lá nku budeme de inovať regió n, ako priestorovú jednotku v rá mci systé mu vyš šej kategó rie – ná rodné ho š tá tu. Podľa metodiky NUTS budeme za regió n
považ ovať jednotky kategó rie III. V tý chto jednotká ch budeme identi ikovať č initele bezpeč nosti a navrhneme model hodnotenia bezpeč nosti na regioná lnej ú rovni.
Summary:
Regional security is the level of security analysis which is a subsystem of national security. In
this article we will de ine the region as a spatial unit for assessing system of higher category
— the state. According to the NUTS´ methodology we regarded as region the units of level III.
In these units we will identi ied security factors and proposed a model of security assessment
at the regional level.
Kľúčové slová: regió n, bezpeč nosť, ohrozenie, zraniteľnosť, odolnosť
Keywords:
region, security, threat, vulnerability, resilience
ÚVOD
Z analý zy vý voja bezpeč nosti vyplý va, ž e narastá vý znam hodnotenia bezpeč nosti a č initeľov bezpeč nosti na hierarchicky niž šı́ch ú rovniach. Dnes pre hodnotenie bezpeč nosti
š tá tu nestač ı́ uplatň ovať len š tá tocentrický prı́stup, ale treba identi ikovať a posudzovať
č initele na niž šı́ch analytický ch roviná ch — na ú rovni regió nov a subregió nov.
⁰
prof. Ing. Ladislav Hofreiter, CSc., Fakulta bezpeč nostné ho inž inierstva ZU v Ziline, Ul. 1. Má ja 32,
010 26 Zilina; e-mail: Ladislav.Hofreiter@ i.uniza.sk
137
BRNO 2016
HOFREITER Ladislav
Bezpeč nostná situá cia, ktorá vzniká vplyvom pô sobenia rô znych č initeľov na regioná lnej i loká lnej ú rovni, má potenciá l ovplyvň ovať bezpeč nosť a bezpeč nostnú situá ciu nielen v najbliž šom okolı́, ale sekundá rnou a terciá rnou difú ziou ovplyvň ovať aj š irš ie bezpeč nostné prostredie.
Zá sadný m problé mom pri analý ze a hodnotenı́ bezpeč nosti regió nov, je de inovanie
tejto geogra ickej jednotky. A tu nachá dzame rô zne prı́stupy. V bezpeč nostný ch š tú diá ch
je región de inovaný ako koherentné geogra ické teritórium, tvorené aspoň dvoma štátmi,
subregión označ uje jednu č asť také ho regió nu (jeden š tá t alebo transnacioná lne zoskupenie) a mikroregión predstavuje ú roveň jednotiek vo vnú tri hranı́c š tá tu. [1]
V sociá lno–geogra ický ch š tú diá ch je regió n chá paný ako zá kladná jednotka analý zy.
De inuje sa ako zlož itý dynamický priestorový systé m, ktorý vznikol na zemskom povrchu na zá klade interakcie prı́rodný ch a socioekonomický ch javov. Predstavuje ú zemno–
priestorový ú tvar, v ktorom je mož né de inovať zá kladný socioekonomický systé m
a v priestore ho mož no pomocou jedné ho č i viacerý ch znakov presne vymedziť.
Podľa Kasalu je regió n priestor, v ktorom dynamicky interaguje prı́rodná , ekonomická ,
kultú rna, sociá lna a politická zlož ka, ktorý má intenzı́vne vä zby so svojı́m okolı́m, dynamiku vý voja a vlastnú individuá lnu identitu. [6]
Hoci zá kladný m vý chodiskom pre vymedzenie obsahu pojmu regió n sú geogra ické
a prı́rodné hranice, v literatú re [7] sú charakterizované tri zá kladné typy regió nov:
urbanis cký, ako hierarchicky š truktú rovaný systé m sı́diel,
sociálny, ako ú zemné spoloč enstvo ľudı́, ktoré má emocioná lny vzťah k ú zemiu, v ktorom
ž ijú ,
ekonomický, predstavujú ci ohranič ené ú zemie, ktoré je vnú torne prepojené sociá lnymi,
urbanistický mi a ekonomický mi vä zbami. Ekonomický regió n je priestorový m podsysté mom krajiny, v ktorom existuje urč ité usporiadanie vzá jomný ch aktivı́t a vä zieb medzi podnikmi, ľudský m a prı́rodný m potenciá lom, ako aj infraš truktú rou.
Pre potreby š trukturá lnej politiky a prispô sobovanı́m sa metodike krajı́n EU, bol vypracovaný systé m kategorizá cie priestorov NUTS (Nomenclature des Unités Territoriales
Statistiques – fr.). V podmienkach Slovenskej republiky je použ ıv́ aný pä ťstupň ový systé m
hierarchické ho triedenia, [8] v ktorom tri stupne – NUTS I až NUTS III – sa vzťahujú na regionálnu úroveň, dva stupne – NUTS IV a NUTS V – sa vzťahujú na lokálnu úroveň. Stupeň
NUTS I je Slovenská republika ako celok, NUTS II sú kraje (Bratislavský, Zá padoslovenský,
Stredoslovenský a Vý chodoslovenský ), NUTS III sú vyš šie ú zemné celky (Bratislavský, Trnavský, Nitriansky, Trenč iansky, Banskobystrický, Zilinský, Preš ovský a Koš ický ), NUTS
IV sú okresy (79) a NUTS V sú obce (celkom 2891).
Dalej sa budeme zaoberať skú manı́m mož nosti hodnotenie bezpeč nosti pre ú roveň regió nov stupň a NUTS III – vyš šie ú zemné celky, pre ktoré sú publikované i potrebné š tatistické dá ta.
138
Hodnotenie regioná lnej bezpeč nosti
Regional Security Assesment
2. BEZPEČNOSŤ REGIÓNU A JEHO ČINITELE
Pojem bezpeč nosť veľmi č asto vyvolá va asociá ciu so zaistenı́m ochrany ž ivotne dô lež itý ch zá ujmov jednotlivca, spoloč nosti a š tá tu, alebo s vý sledkom opatrenı́ na zaistenie.
Najvš eobecnejš ie de inı́cie označ ujú bezpeč nosť ako absenciu, neprı́tomnosť nebezpeč enstva. Také to vyjadrenie bý va označ ované ako bezpečnosť v úzkom ponímaní. Takto ponı́maná bezpeč nosť nemô ž e byť iná , než relatívna. V praktickom ž ivote je vš ak také to
ponı́manie bezpeč nosti veľmi obtiaž ne, pretož e neexistuje, alebo je len veľmi ťaž ko dosiahnuteľný ž ivot s ú plnou absenciou nebezpeč enstva.
Realistický prı́stup k bezpeč nosti vychá dza z praktickej koexistencie (spoluprá ce) indivı́duı́ a sociá lnych skupı́n v urč itom prostredı́, v ktorom sa nachá dza (existuje) množ stvo
faktorov, vplyvov a javov s negatı́vnym č i deš truktı́vnym potenciá lom. Proces, v ktorom
ide o odvrá tenie, oslabenie alebo eliminá ciu hrozieb vyplý vajú cich z bezpeč nostné ho prostredia, ná m poskytuje predstavu o bezpeč nosti v najširšom ponímaní.
Pri de inovanı́ bezpeč nosti v regioná lnom prostredı́ vychá dzame z charakteristı́k č initeľov bezpeč nostné ho prostredia a bezpeč nostnej situá cie. Preto sa v zá vislosti od kvality
tý chto č initeľov mô ž e byť bezpeč nosť kaž dé ho regió nu hodnotená rô znym hodnotiacim
stupň om.
Bezpečnosť regiónu sme charakterizovali ako taký stav bezpečnostnej situácie a činiteľov tento stav ovplyvňujúcich, ktorý zaisťuje priaznivé podmienky pre existenciu, pretrvanie a rozvoj každého referenčného objektu — jednotlivca, sociálnej skupiny a podnikateľských subjektov na teritóriu regiónu. [4]
Bezpeč nosť regió nu mô ž eme hodnotiť podľa:
• indiká torov vš eobecnej bezpeč nosti (kriminalita, stav verejné ho poriadku, dopravná nehodovosť, pož iarovosť a pod.),
• sociá lno–ekonomický ch indiká torov (nezamestnanosť, chudoba, miera materiá lnej
deprivá cie, index prı́jmovej nerovnosti a pod.).
• sociá lno–demogra ický ch indiká torov (starnutie populá cie, natalita, mortalita, migrá cia apod.).
2.1. ČINITELE BEZPEČNOSTI REGIÓNU
Skú manie bezpeč nosti aké hokoľvek referenč né ho objektu treba spá jať s identi ikovanı́m
š truktú ry vš etký ch č initeľov, ktoré majú vplyv na bezpeč nosť referenč né ho objektu. Pri
uplatnenı́ vš eobecné ho prı́stupu k de inovaniu bezpeč nosti budeme vychá dzať z toho,
ž e bezpeč nosť (Security–S) je vý sledkom vzá jomné ho pô sobenia nasledujú cich č initeľov:
[3]
• referenč né ho objektu s jeho obranný mi, ochranný mi schopnosťami, ktoré mô ž eme
kvanti ikovať pomocou zraniteľnosti (Vulnerability–V),
• ohrozenı́ (Threat–T), ktoré sa nachá dzajú v otvorenej alebo latentnej podobe v danom prostredı́ (Environment–E), č o mô ž eme vyjadriť zá pisom :
139
BRNO 2016
HOFREITER Ladislav
𝑆(𝑡, 𝐸) = 𝑓(𝑇(𝑡, 𝐸), 𝑉(𝑡))
(1)
V sú lade s prezentovanou paradigmou budeme charakterizovať uvedené č initele bezpeč nosti regió nu — ohrozenie a zraniteľnosť.
2.1.1. Ohrozenie
.
Ohrozenie (angl. threat, nem. -e Bedrohung, rus. угроза) označ uje konkré tny, fyzicky
existujú ci objekt, jav, udalosť č i proces, ktoré majú schopnosť (potenciá l) spô sobiť š kodu alebo ujmu. V najš irš om vý zname sa takto označ uje vš etko, č o je pre referenč ný objekt
nebezpeč né , č o by mohlo negatı́vne zmeniť ú roveň jeho bezpeč nosti. Ohrozenı́m označ ujeme aj udalosti a javy, ktoré mô ž u v relatı́vne krá tkom č ase nastať alebo už nastali a mô ž u
spô sobiť dramatické zmeny podmienok existencie referenč né ho objektu [3]. Ohrozenia
mô ž e byť vyvolané alebo silami prı́rody alebo ľudskou aktivitou, mô ž u nastať s urč itou
pravdepodobnosťou a majú potenciá l spô sobiť drastické zmeny v podmienkach existencie referenč né ho objektu. Vznik a pô sobenie ohrozenia je spojené s pô sobenı́m princı́pov
kauzality. Kauzá lny reťazec vzniku ohrozenia je tvorený :
• objavenı́m sa nositeľa, zdroja ohrozenia, teda nieč oho alebo niekoho, č o by mohlo
spô sobiť š kodu alebo ujmu, alebo má taký zá mer,
• spô sobilosťou nositeľa, zdroja, ohroziť objekt alebo chrá nený zá ujem, resp. spô sobiť š kodu alebo ujmu, alebo vyvolať nebezpeč nú udalosť.
Vý skyt zdroja, resp. nositeľa ohrozenia, ktorý chce (má motı́v) a vie (má spô sobilosti) ohroziť sú prı́činy nevyhnutné , ale nepostač ujú na to, aby vznikol ná sledok. Aby bol
objekt ohrozený skutoč ne, priamo a bezprostredne, musia byť realizované ďalš ie prı́činy
a podmienky, ako napr. primeraná zraniteľnosť objektu.
Javy, udalosti alebo procesy, vyskytujú ce sa v rô znej forme a s rozdielnou pravdepodobnosťou nastú penia, mô ž eme rozdeliť do nasledujú cich kategó riı́ ohrozenı́:
• sociá lne , napr. kriminalita, sociá lne kon likty,
• environmentá lne, napr. ž ivelné pohromy, ekologické havá rie,
• technické (technologické ), napr. priemyslové havá rie, vý buchy pož iare.
2.1.2. Zraniteľnosť .
Zraniteľnosť (angl. Vulnerability, nem. e Vulnaribilität, rus. уязвимость) znamená
vlastnosť ľubovoľné ho materiá lneho objektu, technické ho prostriedku alebo sociá lneho
subjektu stratiť schopnosť plniť svoju prirodzenú alebo stanovenú funkciu v dô sledku
pô sobenia vonkajš ı́ch alebo vnú torný ch ohrozenı́ rô znej povahy a intenzity. Vyjadruje
vý sledok expozı́cie a citlivosti systé mu na negatı́vne javy a udalosti antropogé nnej, prı́rodnej č i technogé nnej povahy. V najš irš om ponı́manı́ je to predispozı́cia objektu alebo
systé mu na naruš enie jeho existencie, stability, rozvoja, integrity a/alebo poš kodenie.
De inovanie pojmu „zraniteľnosť“ sa stalo zá vislý m od predmetu skú mania. Iný prı́stup
zaujali vý skumnı́ci zameranı́ na sociá lny objekt skú mania, iný prı́stup zvolili vý skumnı́ci
z oblasti environmentalistiky.
140
Hodnotenie regioná lnej bezpeč nosti
Regional Security Assesment
Pre potreby hodnotenie bezpeč nosti regió nu budeme identi ikovať a hodnotiť zraniteľnosť:
• infraš truktú rnych systé mov na teritó riu regió nu, a to jednak vnú troregioná lnej infraš truktú ry, tak aj transregioná lnej infraš truktú ry (nachá dzajú ca sa na teritó riu
regió nu, od ktorej sú zá vislé ďalš ie regió ny), od ktorej existenč ne zá visı́ uspokojovanie potrieb a poskytovanie služ ieb obyvateľov regió nu, jeho hospodá rsky a sociá lny
rozvoj (inak aj kritická infraš truktú ra),
• prostredia regió nu,
• sociá lnych subjektov, teda sociá lna zraniteľnosť.
Pri hodnotenı́ zraniteľnosti infraštruktúrnych systémov sme zraniteľnosť de inovali ako inherentnú vlastnosť ľubovoľné ho materiá lneho objektu, technické ho prostriedku
alebo systé mu ochrany stratiť schopnosť plniť svoju prirodzenú alebo stanovenú funkciu
v dô sledku pô sobenia vonkajš ı́ch alebo vnú torný ch ohrozenı́ rô znej povahy a intenzity.
Vyjadruje stupeň , č i mieru jeho citlivosti na pô sobenie vonkajš ı́ch i vnú torný ch ohrozenı́.
Pri hodnotenı́ zraniteľnosti prostredia a udrž ateľnosti prı́rodné ho prostredia regió nu uplatň ujeme prı́stup, podľa ktoré ho vnı́mame zraniteľnosť z hľadiska pravdepodobnosti vý skytu a dopadov nepriaznivý ch javov a udalosti prı́rodnej povahy na ľudský systé m i ekosysté m. Zraniteľnosť, ktorá v tomto prı́pade vyjadruje predispozı́ciu a citlivosť
systé mov na ohrozenia prı́rodnej povahy, je vý sledkom pô sobenia dvoch č initeľov:
• fyzickej expozı́cie, vyjadrujú cej prı́tomnosť a hustotu obyvateľstva, charakter lokality, infraš truktú ru v rizikový ch zó nach, potenciá lne humá nne a materiá lne straty
alebo š kody,
• vplyvu ľudské ho č initeľa, ľudskej aktivity, spô sobujú cej naruš ovanie ekosysté mu,
ako napr. je odlesň ovanie, zneč isťovanie vody a pô dy, urbanizá cia, zneč isťovanie
vzduch priemyslový mi exhalá tmi a pod.
Sociálna zraniteľnosť (Social Vulnerability) je posudzovaná ako sú hrn sociá lno–ekonomický ch faktorov, ktoré ovplyvň ujú expozı́ciu a citlivosť sociá lnych objektov na negatı́vne javy a udalosti sociá lnej povahy. Podľa Wisnera je zraniteľnosť kombiná cia č initeľov, ktoré ovplyvň ujú schopnosť ľudı́ predvı́dať a zvlá dať urč itú prı́rodnú alebo spoloč enskú udalosť, odolá vať jej a zotaviť sa z nej. [2]
Sociá lnu zraniteľnosť mô ž eme posudzovať ako predispozı́ciu sociá lnych systé mov
na poš kodenie alebo znič enie vplyvom pôsobenia prírodných živlov alebo iných katastrof,
ktoré vznikajú ako dô sledok ľudskej č innosti. Takto ponı́maná zraniteľnosť má aspekty:
• vonkajš ı́, prezentovaný pô sobenı́m ohrozenı́ prı́rodnej alebo antropogé nnej povahy,
• priestorový, spoč ıv́ ajú ci v rizikovosti priestoru umiestnenia (disloká cie) sı́dla,
• vnú torný, vyjadrujú cu citlivosť a predispozı́ciu na poš kodenie.
Pri posudzovanı́ zraniteľnosti sociá lnych jednotiek na pô sobenie negatı́vnych vplyvov
aj inej, ako prı́rodnej povahy budeme sociá lnu zraniteľnosť de inovať ako vnútornú predispozíciu sociálneho aktéra na narušenie jeho existencie, stability, rozvoja, integrity
141
BRNO 2016
HOFREITER Ladislav
a/alebo poškodenie jeho záujmov, znemožnenie uspokojovania jeho životných potrieb. Takto de inovaná sociá lna zraniteľnosť vyjadruje, ž e objektom skúmania pô sobenia ohrozenı́ rô znej povahy (sociá lnej, prı́rodnej, technogé nnej) sú sociá lni akté ri – jednotlivci,
sociá lne skupiny, sociá lne systé my a predmetom skúmania je ich predispozı́cia na poš kodenie, deš trukciu č i inú formy ujmy, š kody č i straty. [5]
Pri komplexnom hodnotenı́ bezpeč nosti regió nu musı́me brať do ú vahy aj ďalš ı́ č initeľ,
ktorý sme doposiaľ v rá mci použ ıv́ anej paradigmy neuvá dzali. Tý m č initeľom je odolnosť.
2.1.3. Odolnosť .
Pri vý skume bezpeč nosti sa č asto stretá vame s tý m, ž e sa pojmy zraniteľnosť a odolnosť viac–menej stotož ňujú , odolnosť predstavuje synonymum zraniteľnosti. Vý znam
oboch pojmov vš ak nemož no považ ovať za totož ný.
Pokiaľ zraniteľnosť (vulnerability) vyjadruje vý sledok expozı́cie a citlivosti systé mu
na negatı́vne javy a udalosti, odolnosť (resilience) znamená schopnosť systému vyrovnať
sa s pôsobením negatívnych javov a udalostí, zachovať si svoju funkčnosť, integritu, pretrvať bez poškodenia, resp. rýchlo odstrániť škody a straty a obnoviť normálne podmienky
svojej existencie.
Odolnosť, ako kvalitatı́vnu charakteristiku systé mu, mô ž eme posudzovať na teritó riu
regió nu pre systé my hospodá rsko–vý robné ho charakteru, dopravné systé my, systé my
krı́zové ho riadenia, systé my zá sobovania energiami, vodou, potravinami, zdravotný systé m a pod. Uroveň odolnosti tý chto systé mov budú zá visieť na množ stve a kvalite materiá lnych, hmotný ch zá sob, použ iteľný ch na odstraň ovanie ná sledkov negatı́vnych javov
a udalostı́, ako aj akcieschopnosť sı́l a prostriedkov krı́zové ho reagovania.
V rovine osobnej bezpeč nosti je potrebné analyzovať a hodnotiť sociálnu odolnosť,
ktorá vyjadruje schopnosť a možnosti jednotlivcov alebo sociálnych skupín na zabezpečenie priaznivých podmienok v rámci nových okolností ¹⁾ a ak je to potrebné, aj novými prostriedkami. Sociá lna odolnosť je v podstatnej miere zá vislá od statusu, sociá lnej situá cie,
veľkosti prı́jmu, rodinné ho zá zemia, ale aj od systé mu sociá lnej pomoci v kritický ch situá ciá ch.
Akceptovanı́m odolnosti ako č initeľa bezpeč nosti sme dospeli k potrebe upraviť paradigmu bezpeč nosti, vyjadrenú vo vzťahu (1) o č initeľ 𝑅 . Pri hodnotenı́ bezpeč nosti regió nu budeme teda akceptovať vš etky tri prezentované č initele, č o vyjadrı́me nasledujú cim
vzťahom (2):
𝑆(𝑂 , 𝑡) = 𝑓(𝑇 (𝑂 , 𝑡), 𝑉(𝑂 , 𝑡), 𝑅 (𝑂 , 𝑡))
(2)
Toto symbolické vyjadrenie znamená , ž e bezpeč nosť konkré tneho referenč né ho objektu 𝑂 posudzovaná v č ase 𝑡, bude zá visieť od veľkosti a intenzity ohrozenia 𝑇 proti
objektu 𝑂 posudzovaná v č ase 𝑡, od zraniteľnosti 𝑉 objektu 𝑂 posudzovanej v č ase 𝑡,
a od ú rovne odolnosti 𝑅 objektu 𝑂 posudzovanej v č ase 𝑡.
¹⁾ Nový mi okolnosťami rozumieme situá ciu, ktorá vznikla pô sobenı́m negatı́vnych javov a udalostı́ najrô znejš ej povahy a prı́činy.
142
Hodnotenie regioná lnej bezpeč nosti
Regional Security Assesment
3. HODNOTENIE BEZPEČNOSTI REGIÓNU
Na hodnotenie bezpeč nosti regió nu odporú č ame postup, ktorý je uvedený na obrá zku 1.
Obrá zek 1:
Model hodnotenia bezpeč nosti regió nu
Vlastné spracovanie
Spoč ıv́ a v postupnosti identi ikovania a hodnotenie č initeľov bezpeč nosti pre jednotlivé sektory bezpeč nosti regió nu a ná sledné komplexné ohodnotenie bezpeč nosti regió nu.
Dosiahnutý, alebo oč aká vaný stupeň bezpeč nosti v jednotlivý ch sektoroch bezpeč nosti regió nu mô ž eme ohodnotiť na zá klade vzťahu identi ikovaný ch č initeľov bezpeč nosti:
veľkosti a intenzity identi ikovaný ch ohrozenı́, zraniteľnosti a odolnosti posudzovaný ch
sektorov (infraš tuktú rneho, sociá lneho, prostredia regió nu). Ohodnotenie spoč ıv́ a v logickom posú denı́ vzťahu tý chto č initeľov a ich vplyvu na bezpeč nosť sektoru, napr.:
• ak veľkosť identi ikované ho ohrozenia je ohodnotená ako veľká , ale zraniteľnosť
sektora je ohodnotená ako veľmi malá , odolnosť sektora je veľká , to ukazuje na dostatoč nú bezpeč nosť dané ho sektora, pretož e dané ohrozenie nemô ž e, vzhľadom
na minimá lnu zraniteľnosť a veľký stupeň odolnosti dané ho sektora, spô sobiť š kodu alebo inú ujmu dané mu sektoru v regió ne. Gra icky je tá to metó da ilustrovaná
na obrá zku 2.
Hodnotiteľ mô ž e stanoviť vlastnú š ká lu a spô sob hodnotenia ú rovne bezpeč nosti v zá vislosti od toho, akú mieru rizika je ochotný zná š ať.
143
BRNO 2016
HOFREITER Ladislav
Obrá zek 2:
Matica hodnotenie bezpeč nosti
Vlastné spracovanie
Pri hodnotenı́ bezpeč nosti regió nu ako celku bude hodnotiteľ vychá dzať z vý sledkov
hodnotenie bezpeč nosti jednotlivý ch sektorov. Optimá lne je použ iť kvalitatı́vne metó dy
ohodnocovania, prič om by sa mal uplatň ovať tzv. „princı́p reťaze“, teda ž e kaž dá reťaz je
taká silná , ako silné jej najslabš ie ohnivo. V prı́pade hodnotenia bezpeč nosti regió nu to
znamená , ž e vý sledná hodnota bezpeč nosti bude taká , aká je najniž šia hodnota (miera,
ú roveň ) bezpeč nosti sektoru v regió ne (vzorec 3).
𝑆
= min (𝑆
,𝑆
,…𝑆
)
(3)
ZÁVER
Zá kladný m metodologický m princı́pom skú mania bezpeč nosti regió nu je princı́p systémového prístupu. Podstatou systé mové ho prı́stupu k skú maniu bezpeč nosti regió nu je
dekompozı́cia bezpeč nosti na jednotlivé sektory, posudzovanie ú rovne ich bezpeč nosti
a ich ná sledná synté za pre regió n ako celok.
Pri analý ze a hodnotenı́ bezpeč nosti regió nu budeme uplatň ovať princı́p rozhodujúcich činiteľov. Spoč ıv́ a v identi ikovanı́ rozhodujú cich sektorov bezpeč nosti regió nu,
v identi ikovanı́ a hodnotenı́ rozhodujú cich č initeľov, ich vä zieb, vzťahov a vplyvu na ú roveň bezpeč nosti v jednotlivý ch sektoroch bezpeč nosti regió nu. Tento princı́p umož ňuje abstrahovať nepodstatné , vedľajš ie javy a procesy, ktoré nemajú vý znamnejš ı́ vplyv
na bezpeč nosť regió nu.
Pri reš pektovanı́ uvedené ho prı́stupu mô ž eme prijať zá ver, ž e k naruš eniu (zmene
ú rovne) bezpeč nosti regió nu dô jde vtedy, keď:
• nastanú také zmeny v regió ne , ktoré vý razne zvý šia jeho zraniteľnosť, znı́žia jeho
odolnosť, prič om vý voj v prostredı́ zostane nezmenený,
• v prostredı́ (okolı́) regió nu dô jde k zmená m, ktorý ch vý sledkom bude pô sobenie
ohrozenı́ vysokej intenzity, prevyš ujú cich stupeň zraniteľnosti a mieru odolnosti
regió nu v jeho jednotlivý ch sektoroch.
144
Hodnotenie regioná lnej bezpeč nosti
Regional Security Assesment
LITERATÚRA
[1] B
, B., W
, O., W
, J. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. [monograia]. Brno : Centrum strategický ch studiı́, 2005. s. 272. ISBN 80–903333–6–2
́ , B. a kol. Psychosociální krizová súpolupráce. [monogra ia]. Praha : Grada
[2] B ̌
Publishing, 2013, s. 320. ISBN 978–80–247–7555–5.
[3] H
, L. a kol. Ochrana objektov kritickej dopravnej infraštruktúry. [monograia]. Zilina : EDIS-vydavateľstvo ZU v Ziline, s. 237, 2013. ISBN 978–80–554–0803–3
[4] H
. L. Indikátory bezpečnosti v regionálnom prostredí. In: Rozvoj Euroregiónu
Beskydy — VIII: medzinárodná vedecká konferencia. [zbornı́k, diel 1.]. Zilina : Zilinská
univerzita, 2014. s. 60–68. ISBN 978–80–554–0965–8.
[5] H
, L. Indikátory sociálnej zraniteľnosti obyvateľstva. In: Krizové řízení a řešení krizových situací. [zbornı́k]. Uherské Hradiš tě : Fakulta logistiky a krizové ho ř ı́zenı́,
2015, s. 124–134. ISBN 978–80–7454–573–3
[6] K
, K. Meniaca sa identita miesta: Metodika výskumu. In: Geografická revue. Roč nı́k 2. Cı́slo: 2. FPV UMB. Banská Bystrica, 2006. s. 710
[7] S
, S., a kol. Regionálna ekonomika. Koš ice : Ekonomická fakulta Technickej
univerzity v Koš iciach, 2001, 234 s., ISBN 80–7099–716–8.
[8] S
, D. Slovensko a regionálne rozdiely. Teórie, regióny, indikátory.
[online] Konzervatı́vny inš titú t MRS. Bratislava, 2006. [cit. 2016–04–26].
Dostupné z: http://www.konzervativizmus.sk/upload/pdf/Slovensko_a_
regionalne_rozdiely.pdf
Článok bol spracovaný s podporou projektu VEGA 1/0175/14 — Identi ikácia činiteľov
a indikátorov zmien bezpečnostnej situácie v bezpečnostnom prostredí pre potreby projektovania preventívnych stratégií a ich inancovania.
145
BRNO 2016
HORAK Rudolf, DANIELOVA Lenka
Hrozby a jejich rizika
Threats and their risks
HORAK Rudolf, DANIELOVA Lenka
Souhrn:
Autoř i č lá nku popisujı́ rizika hrozeb, jejich posuzová nı́ a vyhodnocová nı́ z hlediska jejich
vlivu na bezpeč nost společ nosti. Vychá zejı́ z obecný ch zá sad posuzová nı́ rizik. Zamý šlejı́
se nad vlivem rizikový ch jevů na udrž itelný rozvoj společ nosti. Je uká zá no, ž e k posuzová nı́ společ nosti se dajı́ využ ı́t kvantitativnı́ i kvalitativnı́ charakteristiky rizik. V č lá nku
je také uká zá n obecný postup př i identi ikaci rizik. V jeho zá vě ru trendy hodnocenı́ bezpeč nosti ve společ nosti.
Summary:
The authors of the article describe the risks of threats, their assessment and evaluation of
their impact on the security of society. Issued from general principles of risk assessment.
They intend to risk the impact of events on sustainable development. It is shown that the
assessment of the company can use both quantitative and qualitative risk characteristics.
The article also indicated a general procedure for identifying risks. In its safety assessment
concludes trends in society.
Klíčová slova: riziko, kvantitativnı́ charakteristiky rizik, kvalitativnı́ charakteristiky rizik, bezpeč nost
Keywords:
risk, quantitative characteristics risk, qualitative characteristics risk, safety
Úvod
Lidé na celé m svě tě jsou vystavová ni hrozbá m daný m velikosti rizik, které majı́ mnoho
podob a vı́ce č i mé ně ovlivň ujı́ jejich ž ivoty. Jejich projevy mohou zá viset na charakteru
č innosti, kterou vykoná vajı́ nebo na vlivech, které lidé neumě jı́ a ani nemohou umě t ovlivnit. Riziko hrozby lze vysvě tlit jako nebezpeč ı́ ně co riskovat nebo nebezpeč ı́ ně jaké ztrá ty.
¹
doc. Ing. Rudolf Horá k, CSc., Ustav prá va a bezpeč nosti, VSKE, a.s., Mezı́rka 775/1, 602 00 Brno,
e-mail: [email protected]
Ing. Lenka Danielová , Ph.D., Institut celož ivotnı́ho vzdě lá vá nı́, Mendelova univerzita v Brně ,
Země dě lská 1/1665, 613 00 Brno, e-mail: [email protected]
146
Hrozby a jejich rizika
Threats and their risks
Neexistuje jedna obecně uzná vaná de inice, pojem riziko je de inová n rů zně ¹⁾. Z pohledu
té matu se dá pojem omezit pouze na dvě vyjá dř enı́ a to: pravdě podobnost vý skytu udá losti nebo dopad vý skytu udá losti na společ nost. S rizikem jsou tě sně spjaty dva pojmy:
• pojem neurč ité ho vý sledku, vý sledek musı́ bý t nejistý,
• existujı́-li alespoň dvě alternativy ř eš enı́, jeden z mož ný ch vý sledků je než ádoucı́.
Z vě cné ho hlediska rozezná vá me rizika hrozeb: politický ch, zdravotnı́ch, environmentá lnı́ch, technologický ch, vý robnı́ch, rizika souvisejı́cı́ s př ı́rodnı́mi katastrofami, rizika hrozeb ekonomický ch, trž nı́ch, sociá lnı́ch, pojiš ťovacı́ch, prá vnı́ch, bezpeč nostnı́ch apod. Rizika ve společ nosti mohou dá le bý t vnitř nı́ a vně jš ı́, ovlivnitelná a neovlivnitelná , primá rnı́
a sekundá rnı́ apod.
Vzhledem k tomu, ž e riziko je projevem negativnı́ho jevu (nebezpeč ı́), jenž mů ž e způ sobit latentnı́ vlastnost chrá ně né ho objektu nebo zá jmu (společ nosti), je př ı́mo zá vislé
na č etnosti vý skytu ohrož enı́. To mů ž e vyú stit do mimoř ádné udá losti (dá le také MU),
krizové situaci (dá le také KS) v nı́ž má č lově k rozhodujı́cı́ roli se svý mi pocity, psychický mi reakcemi a sociá lnı́m chová nı́m. Vliv na ná s má souč asná doba, která se vyznač uje
urč itou mı́rou nejistoty. Tato nejistota nevzniká jen z nejistý ch sociá lnı́ch, č i snad politický ch pomě rů , ideologický ch rozporů nebo snad z intolerance. Z toho vyplý vá , ž e musı́me
umě t hodnotit velikost rizika ohrož enı́ společ nosti, neboť kaž dá loká lnı́ krize mů ž e iniciovat velkou KS společ nosti se sekundá rnı́mi ú č inky na nezainteresované jiné společ nosti.
To je dá no slož itostı́ vztahů a procesů lidské společ nosti, velikosti sil, které mohou bý t
uvá dě ny do pohybu, vý kony použ ıv́ aný ch energiı́, hmotnostmi a nebezpeč nostı́ materiá lů , s nimiž je manipulová no a které jsou př epravová ny na velké vzdá lenosti, zá plavami
informacı́ a „zmenš enı́m“ svě ta (př enosem informacı́), vlivem modernı́ch technologiı́, komunikač nı́ch a spojovacı́ch prostř edků .
Krizová situace vzniká , když dojde k selhá nı́ dosavadnı́ch mechanismů ř ı́zenı́. Lidské
jedná nı́ v takové situaci je ovlivň ová no př edevš ı́m pocitem ohrož enı́ majetku, zdravı́ nebo dokonce i ž ivota vlastnı́ho i ostatnı́ch. Mı́ru ohrož enı́, lidé hodnotı́ nikoli podle skuteč nosti, ný brž podle pocitu ohrož enı́, který má subjektivnı́ charakter. Velké mimoř ádné
udá losti nezasahujı́ jen jednotlivé osoby, ale př iná š ejı́ stres celý m skupiná m lidstva.
Vlivem sdě lovacı́ch prostř edků jsme svě dky mimoř ádný ch udá lostı́ nebo krizový ch situacı́ té mě ř v př ı́mé m př enosu. Nepostiž eni lidé na zá kladě zprostř edkovaný ch informacı́
mohou dedukovat š ı́řenı́ mož ný ch ohrož enı́ a srovná vat jejich vliv na region, ve které m
ž ijı́. Dochá zı́ ke komunikaci o rozsahu a povaze utrpenı́. Je tu tedy tendence k optimá lnı́m podmı́nká m pro kladné př ijı́má nı́ utrpenı́, kde lidé neuvaž ujı́ v pojmech absolutnı́,
ný brž relativnı́ ztrá ty. Souvislosti relativnı́ ztrá ty probı́hajı́ v podmı́nká ch urč ité zvý šené
sociá lnı́ soudrž nosti. To vede k rozdı́lnostem v dosud uplatň ovaný ch sociá lnı́ch vztazı́ch
i v společ enské m postavenı́ lidı́. Dochá zı́ k nivelizaci sociá lnı́ho ž ivota. Vliv je patrný nejen
na jednotlivcı́ch, ale na celé společ nosti nebo komunitě . Od toho se potom odvı́jejı́ reakce
lidı́ na nově vzniklé podmı́nky ž ivota, byť jen doč asné .
¹⁾ pravdě podobnost č i mož nost vzniku ztrá ty, obecně nezdaru; pravdě podobnost jaké hokoli vý sledku, odliš né ho od vý sledku oč eká vané ho; nebezpeč ı́ negativnı́ odchylky od cı́le (tzv. č isté riziko); mož nost vzniku ztrá ty nebo zisku (tzv. spekulativnı́ riziko); neurč itost spojená s vý vojem hodnoty aktiva (tzv. investič nı́ riziko); stř ednı́ hodnota ztrá tové funkce; pravdě podobnost vzniku havá rie a rozsah mož ný ch
ná sledků apod.
147
BRNO 2016
HORAK Rudolf, DANIELOVA Lenka
1 Kvan ta vní charakteris ky rizika hrozeb společnos
Zá kladem mě řenı́ rizika hrozby je z obecné ho hlediska stanovenı́ jeho č ı́selný ch charakteristik. To vyž aduje speci ikovat hodnotı́cı́ krité ria a jejich kvanti ikaci (mı́ru pravdě podobnosti) nebo kvalitativnı́ charakteristiky rizik. Z toho vychá zı́ skuteč nost, ž e mů ž eme
zjiš ťovat mı́ry rizika hrozby, tj. pravdě podobnost, ž e urč itý ch hodnot společ nosti nedosá hne (př ekroč ı́ je). To se dá zjistit s využ itı́m simulace Monte Carlo a gra icky vyjá dř it. Také svou roli sehrajı́ zjiš tě né statistické charakteristiky variability krité riı́ (rozptyl,
smě rodatná odchylka, variač nı́ koe icient). Tyto charakteristiky rizika ukazujı́, kde se nachá zejı́ hodnoty krité riı́ ve vztahu ke stř ednı́ (oč eká vané ) hodnotě krité riı́. Př i znalosti
rozdě lenı́ pravdě podobnostı́ lze stanovit stř ednı́ (oč eká vanou) hodnotu 𝐸[𝑓(𝑎)], viz (1)
dané ho krité ria 𝑓 ∈ 𝐶 pro vybranou alternativu 𝑎 ∈ 𝐴, kde 𝑧 jsou stavy svě ta 𝑧 ∈ 𝑍, 𝑝(𝑧)
je pravdě podobnost, ž e situace nastane.
𝐸[𝑓(𝑎)] =
𝑓(𝑎, 𝑧) ⋅ 𝑝(𝑧)
(1)
∈
Vš e lze jednoduš e ř eš it s využ itı́m rozhodovacı́ matice, viz obr. č . 1. Rozptyl a smě rodatnou odchylku budeme brá t jako absolutnı́ mı́ry rizika hrozeb. Svojı́ velikostı́ se budou
liš it podle toho, jaké ho rozsahu společ nosti se budou tý kat. Cı́m vě tš ı́m rozsahem rizika
hrozby ovlivň ujı́ společ nost, tı́m vě tš ı́ budou mı́t hodnotu. Př i tomto hodnocenı́ je tř eba
si uvě domit, ž e uplatnit statistické charakteristiky (rozptyl, smě rodatná odchylka a variač nı́ koe icient) pro mě řenı́ rizika ohrož enı́ společ nosti lze za př edpokladu, ž e rozdě lenı́
pravdě podobnosti krité riı́, ke který m se rizika zjiš ťujı́, jsou př ibliž ně symetrická .
Obrá zek 1:
Rozhodovacı́ matice
Z
148
: autor
Hrozby a jejich rizika
Threats and their risks
2 Kvalita vní charakteris ky rizika společnos
Jestliž e nelze dospě t k č ı́selný m charakteristiká m rizika bez znalosti rozdě lenı́ pravdě podobnosti krité riı́ (č ı́selný ch hodnot), lze použ ı́t k popisu rizik kvalitativnı́ charakteristiky
ve formě slovnı́ho vyjá dř enı́ viz tabulka č . 1. V ně který ch př ı́padech nejsou data ú plná
(udá losti dosud nebyly, nebo v rů zný ch podmı́nká ch se jinak projevujı́). V tě chto př ı́padech se využ ıv́ á ná zoru expertů . Z expertnı́ho posouzenı́ potom zı́ská me buď matematické stanovenı́ pravdě podobnosti vý skytu zkoumané ho jevu (rizika), př ı́padně má me
informace o jeho zař azenı́ do ně jaké ho stupně pravdě podobnosti vý skytu. Jednotlivý m
stupň ů m pravdě podobnosti se mohou př idě lit č ı́selné intervaly hodnot nebo slovnı́ charakteristiky, viz tabulka č . 1.
Tabulka 1:
Z
: autor
Př i hodnocenı́ rizika ve společ nosti existujı́ také dopady rizika jiný ch povah. Jsou to
např. zdravı́, bezpeč nost, ž ivotnı́ prostř edı́, ale také prá vnı́ stav prostř edı́, dopad sociá lnı́ho charakteru apod. podle tě chto krité riı́ mů ž eme usuzovat o dopadu na obyvatelstvo,
majetek, ž ivotnı́ prostř edı́. Po té mů ž eme kaž dé riziko zač lenit podle jednotlivý ch stupň ů
vý znamnosti.
Identi ikace a hodnocenı́ faktorů rizik společ nosti by mě ly bý t dokumentová ny pro budoucnost. Př i popisu rizik bychom se mě li zamě řit na charakteristiky rozhodujı́cı́ch př edpokladů jejich vzniku, popis zdrojů rizik, objasně nı́ způ sobu použ itı́ analytický ch metod,
klasi ikovat rizikové faktory podle kategoriı́, velikost dopadů rizik, pravdě podobnost velikosti vý skytu, vý sledky kvalitativnı́ho nebo kvantitativnı́ho hodnocenı́ apod.
Zı́skané vý sledky ohodnocenı́ rizik společ nosti ná m dá vajı́ potř ebné informace pro management rizik. Obecně mů ž eme ř ı́ci, ž e posuzová nı́ rizik společ nosti prochá zı́ ně kolika
etapami. Jsou to:
149
BRNO 2016
HORAK Rudolf, DANIELOVA Lenka
iden fikace problému (mapová nı́ hrozeb a jejich př ı́čin, identi ikace, indikace a analý za
rizik, př ijetı́ zmı́rň ujı́cı́ch opatř enı́),
analýza zranitelnos (skryté př ı́činy, nebezpeč né podmı́nky, dynamika š kodlivé ho jevu
apod.) a transfer technologiı́. Zranitelnost společ nosti lze speci ikovat jako fyzickou, demogra ickou, sociá lnı́, psychologickou, ekonomickou, organizač nı́ apod.,
určení záměru a cílů zkoumání rizik, vyhodnocení zranitelnos . Pokud chceme plá novat
zmı́rň ujı́cı́ opatř enı́, je potř ebné prové st vyhodnocenı́ zranitelnosti. K naplně nı́ zranitelnosti je mož né využ ı́t funkč nı́ zá vislosti 𝑓 mož ný ch vlivů na společ nost [1],
viz např. (2).
𝑃š = 𝑓𝑃h ⋅ (𝐻č + 𝐻p ) ⋅ [𝑍s ⋅ (𝑎 + 𝑎 ) ⋅ (ℎ + ℎ )] ⋅ 𝑘r
(2)
Kde:
𝑃š = mož nost, ž e MU (KS) způ sobı́ nepř ijatelné ztrá ty,
𝑃h = mož nost rizika vý skytu MU (KS),
𝐻č = lidský faktor jako souč ást rizika,
𝐻p = př irozená podstata rizika,
𝑍s = zranitelnost systé mu,
𝑎 = zvý šenı́ zranitelnosti systé mu,
𝑎 = snı́ženı́ zranitelnosti systé mu,
ℎ = dů sledek š patné ho ř ı́zenı́,
ℎ = mı́ra kvalitnı́ho ř ı́zenı́,
𝑓 = funkce popisujı́cı́ vztahy mezi vš emi promě nný mi.
𝑘r = koe icient korelace (podı́l, kde v č itateli je stř ednı́ hodnota souč inu odchylek
od aritmetický ch prů mě rů ná hodný ch velič in, ve jmenovateli je souč in odmocnin
rozptylů ).
Obecně ř eč eno 𝑘r =
𝑐
, kde 𝑐 je korelace ná hodné ho faktoru a σ je smě rodatná
𝜎(𝑎) ⋅ 𝜎(𝑏)
odchylka velič in a, b.
Koe icient 𝑘r nabý vá hodnot z intervalu ⟨−1 ; 1⟩. Pro 𝑘r = 1 je mezi 𝑎, 𝑏 př ı́má lineá rnı́
zá vislost, pro 𝑘r = −1 je mezi nimi nepř ı́má lineá rnı́ zá vislost, pro 𝑘r = 0 jsou velič iny lineá rně nezá vislé . Charakteristiky ná hodné velič iny jsou vhodně vybrané č ı́selné
ú daje, které shrnujı́ zá kladnı́ informace o rozdě lenı́ pravdě podobnosti ná hodné velič iny.
Poskytujı́ ná m o ná hodné velič ině pouze zá kladnı́ př edstavu, neboť charakteristiky nepostač ujı́ k jednoznač né mu popisu rozdě lenı́ pravdě podobnosti. Naproti tomu rozdě lenı́
pravdě podobnosti sice poskytuje jednoznač ný popis ná hodné velič iny, nenı́ vš ak dostateč ně př ehledné .
Zranitelnost společ nosti, je tř eba chá pat jako vyvı́jejı́cı́ se velič inu od vý chozı́ch př ı́čin
př es dynamické vlivy až po nebezpeč né podmı́nky majı́cı́ vliv na riziko. Zranitelnost má
také rozmě r sociá lnı́ a od toho se odvı́jejı́ pož adavky na vš estranné zabezpeč enı́ společ nosti.
150
Hrozby a jejich rizika
Threats and their risks
Zı́skaný ch informacı́ využ ıv́ á me k:
• př ı́pravě preventivnı́ch opatř enı́ k ochraně společ nosti (př ı́prava dokumentace, sil
a prostř edků ).
• stanovenı́ ú kolů pro zajiš tě nı́ funkcı́ stá tu př i MU (KS), vymezenı́ kompetencı́ jednotlivý ch slož ek krizové ho ř ı́zenı́ a stanovenı́ zá sad jejich kooperace,
• vytvoř enı́ organizač nı́ struktury bezpeč nostnı́ho systé mu na jednotlivý ch stupnı́ch
ř ı́zenı́,
• sledová nı́ ú č innosti a vyhodnocová nı́ plá nu (ná vrhy na korekce plá nu).
3 Trendy hodnocení bezpečnos
Z hlediska posuzová nı́ bezpeč nosti musı́me vybrat zá kladnı́ trendy, které budou mı́t vliv
na hodnocenı́ bezpeč nosti. Tyto trendy mů ž eme rozdě lit na oblast vně jš ı́ch vlivů a na oblast vnitř nı́ch vlivů ²⁾.
a) Vnější vlivy budou zejména zastoupeny:
• procesy globalizace a jejich rozpory,
• riziky hrozeb globá lnı́ho a evropské ho rozsahu, jež je mož no identi ikovat nebo
př edpoklá dat,
Globalizace mů ž e mı́t rů znorodé dopady na bezpeč nost svě ta. Otevı́rá vš ak prostor pro
dialog a komunikaci, neboť v tomto svě tě jsou si jiné kultury a etnika bliž šı́mi. Z toho vyplý vá ná zor, ž e s ký m jsem si bliž šı́, s tı́m také komunikuji, s ký m komunikuji, toho lé pe
zná m a s tı́m se lé pe dohovoř ı́m než s tı́m koho nezná m. Globalizovaný svě t tedy mů ž e
bý t charakterizová n jako svě t, který je vı́ce otevř ený m svě tem. V takové m prostř edı́ vš ak
mů ž e bý t prostor pro nacionalismus v soutě ženı́ ať již mocenské m nebo ekonomické m.
V globalizované m svě tě se slož itě ji budou ukrý vat rů zná ohrož enı́ lidstva. Naský tá se š ance pro odhalenı́ př ı́čin a eliminaci dů sledků naruš enı́ bezpeč nosti společ nosti a mož né kooperaci mezi jednotlivý mi prvky společ nosti. Globalizovaný svět je světem, který není
více nebezpečným, ale stává se nestabilním a nepředvídatelným. Společ nost, která
je souč ástı́ globalizované ho svě ta bude mı́t prospě ch z využ ıv́ á nı́ produktů globalizace,
z dostupnosti trhů , informacı́, pracovnı́ch př ı́lež itostı́. V tomto svě tě vš ak imigranti sehrá vat mohou dvojı́ roli, tj. ti s potř ebnou kvali ikacı́ mohou zvý šit vitalitu hospodá ř stvı́,
naopak imigranti bez kvali ikace zatı́žı́ sociá lnı́ rozpoč et a naruš ı́ sociá lnı́ klima společ nosti pro svou nepř izpů sobivost. Př i hodnocenı́ bezpeč nosti společ nosti je potř ebné vzı́t
v ú vahu rizika hrozeb globálního a evropského rozsahu. V rá mci hodnocenı́ se zamě ř ı́me zejmé na na hodnocenı́ rizik rů zný ch hrozeb:
civilizačních (jako je např. devalvace tradič nı́ch hodnot chová nı́ lidstva),
ekonomických (např. nerovnomě rnost ekonomické ho vý voje a jejı́ prohlubová nı́),
²⁾ Uř ednı́ vě stnı́k EU 2005/C 53/01
151
BRNO 2016
HORAK Rudolf, DANIELOVA Lenka
vojenských (např. proliferace, př eceň ová nı́ vojenský ch ná strojů bezpeč nosti, použ ıv́ á nı́
té to sı́ly v meziná rodnı́ch vztazı́ch),
životního prostředí a světových zdrojů (např. poruchy v č erpá nı́ a distribuci surovinový ch
a potravinový ch zdrojů , apod.),
lidských a společenských vztahů (jako jsou etnické č istky, deportace obyvatel, imigrace
apod.),
růstu organizovaného zločinu (např. drogy a narkoma ie) apod.
Uvedená rizika hrozeb se budou projevovat ve spojenı́ s riziky hrozeb politické a ekonomické migrace. Pokud nebudou ř ı́zena, budou podporovat prostř edı́ nesná š enlivosti
obyvatelstva s migranty. Mů ž e př iná š et také ná rů st kriminality. Dalš ı́ bezpeč nostnı́ rizika jsou v mož ný ch hrozbá ch nezvlá dané ho rozvoje prů myslu ve formě havá riı́, anebo je
mů ž eme spatř ovat v ž ivelnı́ch pohromá ch, epidemiı́ch, ekologický ch kolapsech, klimatický ch změ ná ch, v neř ı́zené m ú bytku lesů , pitné vody a v ne poslednı́ ř adě také ve vá leč ný ch
kon liktech. Jedno z rizik mů ž e vyvstat z aktivace hrozby vyplý vajı́cı́ z nekontrolované ho
rozvoje vě dy, např. v jaderné fyzice, genetice, lé kař stvı́, biologii, informatice apod. Také
mů ž e dojı́t ke zneuž itı́ informacı́, tzv. kyber–terorismus. Rů st kriminality se tak stá vá jednı́m z bezpeč nostnı́ch rizik souč asné ho svě ta. Jako ohrož enı́ bezpeč nosti společ nosti se
jevı́ také posilová nı́ islá mské ho fundamentalismu v islá msky orientovaný ch zemı́, které
majı́ za cı́l dosá hnout toho, aby jejich ná bož enstvı́ bylo jediné svě tové ná bož enstvı́.
b) Vnitřní vlivy:
Rizika hrozeb, které majı́ vliv na vnitř nı́ bezpeč nost, jsou např.:
• kriminalita jako společ enský jev (ná rů st kriminality je umocň ová n nı́zkou objasně nostı́ ná padů trestnı́ch č inů , což má vliv na nı́zké prá vnı́ vě domı́ obyvatelstva;
zvyš uje se rovně ž agresivita ná silný ch trestný ch č inů , roste podı́l mladistvý ch, nezletilý ch a dosud netrestaný ch osob; hospodá ř ská kriminalita a korupce rozklá dá
stá tnı́ instituce apod.),
• zneuž itı́ informač nı́ a komunikač nı́ technologie,
• rozpadu sociá lnı́ soudrž nosti, vztahy (nezastupitelnou roli majı́ komunity lidı́, vznik
kolektivnı́ identity, souž itı́ komunit, vliv ž ivotnı́ho prostř edı́ apod.),
• politický systé m (v hodnocenı́ rizik hrozeb se musı́ odrazit, zda př edstavitelé politické ho systé mu identi ikujı́ stav společ nosti a co dě lajı́ pro jejı́ rozvoj a bezpeč nost),
• č innost veř ejné sprá vy (hodnocenı́ dá vá obraz o podpoř e vý voje hospodá ř ský ch
tendencı́, na vytvá ř enı́ podnikatelské ho prostř edı́, kvalitě sektorů veř ejný ch služ eb,
apod.),
• mı́ra prá vnosti stá tu (bude mı́t vliv na velikost rizik v zá vislosti na př ipravenosti
politický ch elit respektovat prá vo; podř ı́dit se prá vu, př i selhá nı́ vyvozovat dů sledky
apod.)
152
Hrozby a jejich rizika
Threats and their risks
Závěr
Z vý še uvedené ho je zř ejmé , ž e identi ikace rizik ve společ nosti bude sehrá vat vž dy velkou
roli př i jejı́m rozvoji. Od stá tnı́ sprá vy se oč eká vá , ž e bude funkč nı́ a kompetentnı́, aby
byla schopna rizika identi ikovat a př ijmout ú č inná opatř enı́ k rozvoji společ nosti. Stá tnı́
sprá va a jejı́ př edstavitelé bude v tomto smě ru vyvı́jet ú č inná opatř enı́ za př edpokladu,
ž e na ni společ nost vyvine př esvě dč ivý tlak.
Strategický m a dlouhodobý m cı́lem politiky by mě lo bý t smě řová nı́ k udrž itelné mu rozvoji, což je zá kladnı́ civilizač nı́ vý zvou. Hodnocenı́ rizik hrozeb společ nosti mů ž e slouž it
jako podklad pro př ı́pravu perspektivnı́ch ú kolů k naplň ová nı́ strategické ho cı́le.
Pokrokový m trendem se jevı́ př echod od tzv. kvantitativnı́ ke kvalitativnı́ demokracii,
tj. k hodnocenı́ vš ech skupin společ nosti př istupovat z hlediska respektová nı́ prá va, bez
privilegiı́, dů sledně chrá nit lidská prá va a obč anské svobody a efektivně využ ıv́ at poloformá lnı́ nebo neformá lnı́ horizontá lnı́ obč anské sı́tě př i nastolová nı́ a ř eš enı́ vě cný ch problé mů .
LITERATURA
́ , R., D
́ , L., K
́ , J., N ́ , L. Průvodce krizovým plánováním pro
[1] H
veřejnou správu. Praha : LINDE PRAHA, a. s., 2011. ISBN 978–80–7201–827–7
153
BRNO 2016
HROMADA Martin
Dynamické hodnocení odolnos souvztažných subsystémů
kri cké infrastruktury
Resilience of cri cal infrastructure in the context
of the project, “Resilience 2015”
HROMADA Martin
Souhrn:
Clá nek př edstavuje projekt bezpeč nostnı́ho vý zkumu Ministerstva vnitra Ceské republiky „Dynamické hodnocenı́ odolnosti souvztaž ný ch subsysté mů kritické infrastruktury“,
identi ikač nı́ kó d VI20152019049. Př edmě tem projektu je vý zkum kritické infrastruktury se zamě řenı́m na dynamické hodnocenı́ souvztaž nosti evropsky vý znamný ch sektorů
(energetiky, dopravy a ICT) a jejich prvků , popis synergické ho efektu selhá nı́ tě chto systé mů a jejich vlivu na prediková nı́ dopadů a stanovenı́ dynamické ho hodnocenı́ odolnosti kritické infrastruktury. Praktická č ást projektu je zamě řena na tvorbu systé mu urč ová nı́ klı́čový ch prvků pozemnı́ dopravnı́ kritické infrastruktury, energetické kritické infrastruktury a informač nı́ kritické infrastruktury v kontextu jejı́ch souvztaž nosti a ve vazbě na krizovou př ipravenost ú zemnı́ch celků .
Summary:
The article presents the Czech Republic Ministry of Interior Security Research Project ”Dynamic resilience evaluation of interrelated critical infrastructure subsystems“ ID code
VI20152019049. The project involves research on critical infrastructure, focusing on dynamic evaluation of European signi icant sectors (energy, transport and ICT) and their components correlation, a description of the synergy effect of the failure of these systems and
their impact on the prediction of the impact assessment and the determination of the dynamic critical infrastructure resilience. The practical part of the project is focused on developing a system to identify key elements of critical land transport infrastructure, energy
infrastructure and critical information infrastructure in the context of its correspondence
and in relation to emergency preparedness of territorial units.
²
Ing. Martin Hromada, Ph.D., Univerzita Tomá š e Bati ve Zlı́ně , Fakulta aplikované informatiky,
Nad Strá ně mi 4511, 760 05 Zlı́n, Ceská republika, e-mail: [email protected]
154
Dynamické hodnocenı́ odolnosti souvztaž ný ch subsysté mů kritické …
Resilience of critical infrastructure in the context of the project “Resilience 2015”
Klíčová slova: Kritická infrastruktura, odolnost, souvztaž nost, robustnost, př ipravenost
Keywords:
Critical Infrastructure, Resilience, Corelation, Robustness, Preparedness
1. ÚVOD
Technologický rozvoj vytvoř il pro ž ivot obyvatel vyspě lý ch stá tů , vč etně Ceské republiky,
optimá lnı́ podmı́nky. Nezbytné zá sobová nı́ energiı́, potravinami, vodou, zajiš tě nı́ dopravy, komunikacı́ č i hygienický ch podmı́nek př edstavuje pro vě tš inu obyvatel modernı́ch
demokratický ch stá tů kaž dodennı́ samozř ejmost. Znač ný m způ sobem se také snı́žily ná roky na fyzickou prá ci č lově ka. Stá ty si od konce 90 – tý ch let minulé ho stoletı́ uvě domily
svoji technologickou zá vislost a zranitelnost. Cı́nš tı́ vojenš tı́ teoretici ve své knize „Unrestricted war“ př edlož ili koncept mož né destabilizace hospodá ř ské ho a společ enské ho ž ivota zá padnı́ demokratické společ nosti nevojenský mi opatř enı́mi. Př eruš enı́ dodá vky energiı́ a produktů , způ sobné znefukč ně nı́m energetický ch, produktovodový ch a ř ı́dicı́ch sı́tı́
je schopno způ sobit již po 24 hodiná ch vý padku znač nou ú jmu hospodá ř stvı́, bez toho, ž e
by muselo bý t způ sobeno vojenskou č innostı́. Stá ty identi ikovaly svoji zranitelnost a započ aly analyzovat daný problé m. Vý sledkem tě chto analý z je vymezenı́ konceptu kritické
infrastruktury a zajiš tě nı́ jejı́ ochrany a odolnosti. Vý chozı́m př edpokladem byl princip
omezený ch zdrojů a mož nostı́. Nelze chrá nit vš e, ale pouze urč ité , klı́čové prvky. Jedná se
o prvky, které jsou pro organizaci kritické , jejichž znefunkč ně nı́ by ve společ nosti mě lo
dalekosá hlé dopady. Jednalo se o prvky infrastrukturnı́ho typu.
Infrastruktura př edstavuje ty prvky a systé my, které jsou nezbytné pro zajiš tě nı́ funkč nosti vý konný ch prvků , př edevš ı́m podniků , institucı́ a domá cnostı́. Př edpona „infra“ znamená v př ekladu „pod“. V doslovné m př ekladu se jedná tedy o podstrukturu, strukturu
využ ıv́ anou vyš šı́mi strukturami. Strukturu, která dodá vá vyš šı́m celků m energii, informace a dalš ı́ nezbytné vstupy č i služ by. Prvky infrastruktury bý vajı́ obvykle pevně spojeny s ú zemı́m, budovami a dalš ı́mi objekty. Vytvá ř ı́ pro vyš šı́ celky vhodné podmı́nky pro
jejich existenci [1].
2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY ŘEŠENÉ OBLASTI
Problematika vzá jemné zá vislosti v oblasti kritické infrastruktury je zejmé na v poslednı́ch letech dynamicky se rozvı́jejı́cı́ oblastı́. Tento dynamický rozvoj př ispě l k vymezenı́
rozlič ný ch druhů vazeb v systé mu kritické infrastruktury, obecný ch způ sobů š ı́řenı́ nefunkč nosti, charakteru selhá nı́ a chová nı́ jednotlivý ch prvků systé mu. V poslednı́ch letech
jsou pak patrné snahy o modelová nı́ systé mů kritický ch infrastruktur. Takový to systé m se
sklá dá z jednotlivý ch sektorů , př ı́sluš ný ch prvků a vazeb nejen mezi prvky v sektoru, ale
i např ı́č sektory. Kaž dý prvek systé mu má pak urč itý vliv na jiný prvek nebo společ nost,
která je na jeho funkci do urč ité mı́ry zá vislá (zranitelná ). Př i naruš enı́ funkce jaké hokoli
prvku systé mu pak dochá zı́ k negativnı́m dopadů m nejen v rá mci samotné mu systé mu,
ale i dopadů m majı́cı́ vliv na bezpeč nost společ nosti obecně , potaž mo celou společ nost.
Mı́ra tě chto dopadů pak ú zce souvisı́ s mı́rou kritič nosti jednotlivý ch prvků , které se v systé mu nachá zejı́ a vykazujı́ tak pož adavek na zajiš tě nı́ ochrany a bezpeč nosti.
155
BRNO 2016
HROMADA Martin
V odborné literatuř e se mů ž eme č ı́m dá l tı́m č astě ji setkat s mnoha př ı́stupy použ ıv́ aný mi k modelová nı́ vzá jemný ch zá vislostı́ v systé mu kritické infrastruktury a simulaci š ı́řenı́
ná sledků nefunkč nosti jednoho č i vı́ce prvků v takové m systé mu. Jedná se o př ı́stupy založ ené na metodá ch a simulaci vychá zejı́cı́ z rů zný ch principů , jaký mi jsou např. Markovovy
procesy, Petriho sı́tě , metoda Monte Carlo, Leontiefů v vstupně –vý stupnı́ model, diferenciá lnı́ rovnice a dynamické simulaci. Mnoho autorů se také zamě řuje na modely založ ené
na agregované poptá vce a nabı́dce prvků v rá mci systé mu infrastruktur, agentnı́ch modelech atd. Vš echny tyto př ı́stupy na rů zné m principu simulujı́, modelujı́, popř. vyhodnocujı́
nebo oceň ujı́ chová nı́ vzá jemně vı́ce č i mé ně propojený ch prvků infrastruktur a jejich reakci na rů zná selhá nı́, č i naruš enı́ jejich funkce. Cı́lem tě chto př ı́stupů je vytvoř it systé m
hodnocenı́ dopadů způ sobený ch prostř ednictvı́m vzá jemné prová zanosti mezi a např ı́č
prvky kritické infrastruktury a identi ikovat kritické prvky systé mu. Provedenı́m tě chto
simulacı́, lze ná sledně efektivně ji realizovat opatř enı́ smě rem k zabrá ně nı́ š ı́řenı́ tě chto
nefunkč nostı́ např ı́č systé mem a tı́m docı́lit komplexnı́ho zvý šenı́ odolnosti posuzované ho systé mu a v koneč né m dů sledku i společ nosti.
Snaha o modelová nı́ a simulaci komplexnı́ch systé mů v oblasti kritické infrastruktury
zač ı́ná bý t v poslednı́ době patrná i v rá mci Evropské unie. Tato snaha je zř ejmá zejmé na
z uvě domě nı́ si znač né prová zanosti jednotlivý ch prvků kritické infrastruktury jak v rá mci jednoho sektoru (např. energetice, informač nı́ch a komunikač nı́ch technologiı́ch nebo
dopravě ), tak i v mezisektorové rovině (tj. např. mezi energetikou, informač nı́mi a telekomunikač nı́mi systé my a dopravou). Tato signi ikantnı́ prová zanost daná vazbami mezi
jednotlivý mi prvky jak v rá mci jednotlivý ch sektorů tak i např ı́č mezi nimi, umož ňuje
prostř ednictvı́m vazeb š ı́řenı́ dopadu poruchy jednoho prvku např ı́č celý m systé mem. To
v koneč né m dů sledku znamená , ž e př i poruš e prvku v jednom sektoru mů ž e dojı́t vlivem
vazeb k naruš enı́ prvku v sektoru jiné m. Taková to kaská dnı́ selhá nı́ vedou ke zvyš ová nı́
dopadu na společ nost s ná sledný m projevem v oblasti ekonomický ch a bezpeč nostnı́ch
hodnot.
3. CÍL PROJEKTU
Hlavnı́m cı́lem projektu je pokroč ilý vý zkum problematiky kritické infrastruktury v oblasti hodnocenı́ souvztaž nosti a odolnosti evropsky vý znamný ch sektorů (a jejich subsysté mů ), který mi jsou energetika, doprava a informač nı́ a komunikač nı́ technologie. Stanovenı́ souvztaž nosti vybraný ch sektorů KI umož nı́ identi ikovat a stanovit faktory, které
majı́ zá sadnı́ vliv na zajiš tě nı́ minimá lnı́ dostupnosti funkcı́ v rá mci speci ikovaný ch subsysté mů KI. Na zá kladě urč enı́ statický ch a dynamický ch atributů bude poslé ze mož né
analyzovat a modelovat vliv vzá jemný ch zá vislostı́ (interdependencies) s cı́lem zvý šenı́
dostupnosti a odolnosti dodá vky vybraný ch funkcı́. Tyto poznatky budou znalostnı́m zá kladem pro vý zkum vlivu a dopadů synergické ho jevu a domino efektu na dynamické
hodnocenı́ souvztaž nosti a odolnosti (resilience) KI. Naplně nı́ vš ech skuteč nostı́ ná sledně
umož nı́ dynamické hodnocenı́ odolnosti KI v rá mci vymezené ho ú zemı́, jehož vý stupem
bude stanovenı́ dopadů . Dalš ı́m př ı́nosem bude objektivnı́ vý bě r preventivnı́ch opatř enı́
k minimalizaci dopadu hrozeb pro zvolené oblasti KI, a to v oblasti bezpeč nosti (safety),
v oblasti zabezpeč enı́ (security) a oblasti př ipravenosti (preparedness). Vý stupy z projektu budou zá kladem pro optimalizaci plá novacı́ho procesu ve vztahu k postupů m a opat-
156
Dynamické hodnocenı́ odolnosti souvztaž ný ch subsysté mů kritické …
Resilience of critical infrastructure in the context of the project “Resilience 2015”
ř enı́m př i ř eš enı́ vybraný ch krizový ch situacı́ a tı́m i plá ny krizové př ipravenosti subjektů KI. Souč asně bude projekt zá kladem pro vytvoř enı́ a zavedenı́ systé mů , které umož nı́
hodnotit v č ase ú roveň souvztaž nosti a tı́m i integrá lnı́ odolnosti. Tı́m se vý znamně rozš ı́ř ı́ a doplnı́ aktuá lnı́ stav pozná nı́ a mož nostı́ statické ho hodnocenı́ odolnosti ve prospě ch
dynamické ho hodnocenı́ odolnosti KI v č ase.
4. POPIS REALIZACE PROJEKTU
Zá kladnı́m způ sobem komplexnı́ho zkoumá nı́ vazeb a dopadů v rá mci KI je systé mový
př ı́stup tzn., ž e k dané problematice je nutné př istupovat jako k systé mu systé mů , tedy
k systé mu s vysokou mı́rou komplexity. To znamená , ž e KI jako komplexnı́ systé m tvoř ený
zá kladnı́mi subsysté my (tj. sektory, odvě tvı́mi a prvky), které majı́ mezi sebou speci ické
typy vazeb od jednoduchý ch (vliv a zá vislost) až po slož ité (vzá jemná zá vislost). Poč áteč nı́ vý zkum dopadů KI byl v Evropě veden formou tzv. sektorové ho př ı́stupu, který nahlı́žı́
na jednotlivé sektory KI jako na samostatné celky. Tento způ sob vý zkumu jednotlivý ch
subsysté mů je realizová n hloubkově a ohranič eně bez respektová nı́ mezisektorový ch vazeb ovlivň ujı́cı́ch chová nı́ celé ho systé mu. Postupem č asu byly zjiš tě ny znač ně limitované
mož nosti tohoto př ı́stupu, a proto od roku 2013 zač ı́ná Evropská unie po vzoru USA a Kanady prosazovat tzv. systé mový př ı́stup spoč ıv́ ajı́cı́ v mezisektorové m hodnocenı́ založ ené m na zkoumá nı́ vzá jemný ch vazeb jednotlivý ch sektorů KI. Na zá kladě toho je nutné konstatovat, ž e ambicı́ vý zkumné ho zá mě ru je tudı́ž systé mový př ı́stup. Zmiň ované
systé mové ř eš enı́ bude v rá mci realizace projektu apliková no progresivnı́m př ı́stupem
„bottom-up“, který je založ en na hodnocenı́ KI od nejniž šı́ ú rovně (obec) smě rem nahoru
a v souč asné době je již realizová n v ně který ch vyspě lý ch zemı́ch (např. Svý carsko č i Nizozemsko). Stanovenı́ souvztaž nosti vybraný ch sektorů KI umož nı́ identi kovat a stanovit
faktory, které majı́ zá sadnı́ vliv na zajiš tě nı́ minimá lnı́ dostupnosti funkcı́ v rá mci speci ikovaný ch subsysté mů KI. Na zá kladě urč enı́ statický ch a dynamický ch atributů bude
poslé ze mož né analyzovat a modelovat vliv vzá jemný ch zá vislostı́ (interdependencies)
s cı́lem zvý šenı́ dostupnosti a odolnosti dodá vky vybraný ch funkcı́. Tyto poznatky budou znalostnı́m zá kladem pro vý zkum vlivu a dopadů synergické ho jevu a domino efektu
na dynamické hodnocenı́ souvztaž nosti a odolnosti (resilience) KI.
Na zá kladě formulace znalostnı́ho zá kladu synergické ho efektu a jeho vlivu na dynamické hodnocenı́ souvztaž nosti, dopadů a ná sledně i odolnosti a dostupnosti vybraný ch
funkcı́ bude z pohledu dynamické ho hodnocenı́ de inová n koe icient souvztaž nosti vyjadř ujı́cı́ zá vislost (fyzickou, ú zemnı́, informač nı́, logickou a společ enskou) a vazby mezi
jednotlivý mi subsysté my KI. Tato č ást ř eš enı́ bude vychá zet a rozš iř ovat problematiku
a proces statické ho hodnocenı́ odolnosti KI podle certi ikované metodiky „Metodika hodnocenı́ odolnosti vybraný ch prvků a systé mu prvků KI“ (dá le metodika). Pro tyto ú č ely
bude také využ it i vý stup projektu „Karta souvztaž nosti subsysté mů KI“. Vymezenı́ atributů dynamické ho hodnocenı́ ú rovně synergické ho efektu bude také vnı́má no i z pohledu
dynamické ho hodnocenı́ dalš ı́ho atributu metodiky, a to rizikovosti vyjadř ujı́cı́ho pravdě podobnost dopadu hrozby na funkč nost KI, což je mož né vnı́mat i z perspektivy hodnocenı́ zranitelnosti KI. Pravdě podobnost dopadu hrozby je tř eba pro ú č ely dynamické ho
modelová nı́ kvanti ikovat. K tomu budou pro hrozby stanoveny vhodné ukazatele pravdě podobnosti jejich vý skytu a ná sledků . K tě mto ukazatelů m bude vztahová n rozsah jejich
mož ný ch hodnot a souvisejı́cı́ch nejistot.
157
BRNO 2016
HROMADA Martin
V dalš ı́m prů bě hu ř eš enı́ projektu budou stanoveny dynamické atributy pro hodnocenı́
robustnosti, a to z pohledu strukturá lnı́ robustnosti, vyjadř ujı́cı́ schopnost KI ustá t pů sobenı́ negativnı́ch vlivů ve vztahu k jeho struktuř e, systé mový m a technologický m vlastnostem a z pohledu robustnosti zabezpeč enı́, která vyjadř uje stav a ú roveň bezpeč nostnı́ch opatř enı́ zajiš ťujı́cı́ch efektivnı́ minimalizaci pů sobenı́ rizik. Pro strukturá lnı́ odolnost budou popsá ny dynamické atributy ve vztahu k typu topologické struktury KI, jejı́
slož itosti, poč tu klı́čový ch technologiı́, lexibilitě , mož nosti redundance a dalš ı́ch ukazatelů . Robustnost zabezpeč enı́ bude ná sledně dynamicky hodnocena z pohledu vybraný ch
aspektů bezpeč nosti a zabezpeč enı́, a to i v kontextu mě nı́cı́ch se vah (vý znamnosti) tě chto aspektů . Dalš ı́m vý znamný m aspektem vý zkumu dynamické ho hodnocenı́ odolnosti
souvztaž ný ch subsysté mu KI je př ipravenost, která zohledň uje schopnost reakce, odezvy
a obnovy funkce KI.
Naplně nı́ vš ech skuteč nostı́ ná sledně umož nı́ dynamické hodnocenı́ odolnosti KI v rá mci vymezené ho ú zemı́, jehož vý stupem bude stanovenı́ dopadů . Dalš ı́m př ı́nosem bude
objektivnı́ vý bě r preventivný ch opatř enı́ k minimalizaci dopadu hrozeb pro zvolené oblasti KI, a to v oblasti bezpeč nosti (safety), v oblasti zabezpeč enı́ (security) a oblasti př ipravenosti (preparedness). Na zá kladě dynamické ho hodnocenı́ a modelová nı́ KI prostř ednictvı́m vhodné informač nı́ podpory bude ná sledně upraven postup urč ová nı́ a seznam prvků pozemnı́ (silnič nı́ a ž eleznič nı́)dopravnı́ KI. Vý hodou dynamické ho hodnocenı́ odolnosti bude v té to souvislosti v zá vislosti na č ase i mož ná detekce tě ch negativnı́ch
faktorů , které majı́ zá sadnı́ vliv na funkč nost KI na vymezené m ú zemı́. Vý stupy z projektu
budou zá kladem pro optimalizaci plá novacı́ho procesu ve vztahu k postupů m a opatř enı́m př i ř eš enı́ vybraný ch krizový ch situacı́ a tı́m i plá ny krizové př ipravenosti subjektů KI.
Souč asně bude projekt zá kladem pro vytvoř enı́ a zavedenı́ systé mů , které umož nı́ hodnotit v č ase ú roveň souvztaž nosti a tı́m i integrá lnı́ odolnosti. Tı́m se vý znamně rozš ı́řı́
a doplnı́ aktuá lnı́ stav pozná nı́ a mož nostı́ statické ho hodnocenı́ odolnosti ve prospě ch
dynamické ho hodnocenı́ odolnosti KI v č ase.
5. ŘEŠITELSKÝ TÝM PROJEKTU
1. Univerzita Tomá š e Bati ve Zlı́ně / Fakulta aplikované informatiky, Ing. Martin Hromada, Ph.D.
2. Centrum dopravnı́ho vý zkumu, v. v. i., RNDr. Michal Bı́l, Ph.D.
3. Technologická platforma ”Energetická bezpeč nost CR”,
PhDr. Vı́t Stř ı́tecký, M.Phil., Ph.D.
4. Ministerstvo obrany / Univerzita obrany, Ing. Petr Hrů za, Ph.D.
5. Technická univerzita v Liberci / Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborový ch studiı́, doc. Ing. Pavel Fuchs, CSc.
6. Vysoké uč enı́ technické v Brně / Fakulta stavebnı́, doc. Mgr. Tomá š Apeltauer, Ph.D.
7. Vysoká š kola bá ň ská - Technická univerzita Ostrava / Fakulta bezpeč nostnı́ho inž ený rstvı́, doc. Ing. doc. Ing. Rehá k, Ph.D.
158
Dynamické hodnocenı́ odolnosti souvztaž ný ch subsysté mů kritické …
Resilience of critical infrastructure in the context of the project “Resilience 2015”
6. PLÁNOVANÉ VÝSLEDKY PROJEKTU
Mezi hlavnı́ plá nované vý sledky projektu patř ı́ sedm metodik, které by mě ly bý t po své m
zpracová nı́ certi iková ny rů zný mi orgá ny. Tě mito metodikami budou:
• Metodika dynamické ho hodnocenı́ resilience kritické infrastruktury
• Metodika urč ová nı́ atributů dynamické ho modelová nı́ souvztaž nosti v kritické infrastruktuř e.
• Metodika hodnocenı́ odolnosti prvků kritické infrastruktury ve vazbě na krizovou
př ipravenost ú zemnı́ch celků .
• Metodika pro urč ová nı́ prvků kritické infrastruktury odvě tvı́ energetiky v kontextu
jejı́ch souvztaž nosti, domino a synergické mu efektu.
• Metodika pro urč ová nı́ kritický ch prvků informač nı́ a komunikač nı́ infrastruktury.
• Metodika urč ová nı́ prvků pozemnı́ dopravnı́ kritické infrastruktury.
• Metodika testová nı́ prvků pozemnı́ dopravnı́ kritické infrastruktury.
Krom vý še uvedený ch metodik je plá nová no vytvoř enı́ č tyř podpů rný ch softwarový ch
ná strojů , tř ı́ odborný ch knih, pě ti př ı́spě vků publikovaný ch ve sbornı́cı́ch konferencı́ a dvaceti č lá nků publikovaný ch v odborný ch periodicı́ch. Vzhledem k povaze projektu jsou rovně ž plá nová ny č tyř i vý zkumné zprá vy obsahujı́cı́ utajované informace.
7. ZÁVĚR
Publikace byla koncipová na jako prezentace zá mě ru realizace projektu VI20152019049
„RESILIENCE 2015: Dynamické hodnocení odolnos souvztažných subsystémů kri cké infrastruktury“ který byl podpoř en v rá mci „Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2015–2020“ Ministerstva vnitra CR. V textu př ı́spě vku byla prezentovaná teoretická
zá kladna a vý chodiska re lektujı́cı́ aktuá lnı́ stav př edmě tné problematiky. Dá le byly prezentová ny cı́le projektu a procesnı́ uspoř ádá nı́ jednotlivý ch pracovnı́ch balı́čků projektu.
Vzhledem na komplexnost projektu a celkový poč et př edpoklá daný ch hlavnı́ch vý sledků
bylo zde popsá no konsorcium a ně které vý sledky. V zá vě ru publikace byly konstatová ny
potenciá lnı́ př ı́nosy jednotlivý ch pracovnı́ch etap resp. balı́čků ř eš ené ho projektu.
PODĚKOVÁNÍ .
Tento př ı́spě vek vznikl za podpory grantové ho projektu VI20152019049 ”RESILIENCE
2015: Dynamické hodnocení odolnos souvztažných subsystémů kri cké infrastruktury”, podpoř ené ho Ministerstvem vnitra Ceské republiky v letech 2015–2019.
159
BRNO 2016
HROMADA Martin
LITERATURA
[1] H
M., a kol. Systém a způsob hodnocení odolnosti kritické infrastruktury/The
system and approach to critical infrastructure resilience evaluation,
1. vyd., Ostrava : SPBI, 2014, str. 177, ISBN 978–80–7385–140–8.
́ . UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Projekt
[2] H
, Martin a David R
bezpečnostního výzkumu České republiky 2015–2020 ID VI20152019049: „RESILIENCE
2015: Dynamické hodnocení odolnos souvztažných subsystémů kri cké infrastruktury“
[online]. Praha, 2015, 46 s. [cit. 2015–09–30].
160
Vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany stá tu na zá kladnı́ch š kolá ch
The education experts in the ield of safety in healthcare
Vzdělávání v oblas bezpečnos a obrany státu
na základních školách
The educa on experts in the field of safety in healthcare
JURENKA Miroslav, KRAHULEC Josef, BARTA Jiř ı́
Souhrn:
Clá nek se zabý vá nový m př ı́stupem ke vzdě lá vá nı́ ž áků na zá kladnı́ch š kolá ch v oblasti
bezpeč nosti a obrany stá tu. Vzdě lá vá nı́ v př edmě tné oblasti vychá zı́ ze zá kona
č . 222/1999 Sb., o zajiš ťová nı́ obrany CR, na jehož zá kladě byla zpracová na a Usnesenı́m
vlá dy Ceské republiky č . 38 ze dne 16. ledna 2013 schvá lena Koncepce př ı́pravy obč anů
k obraně stá tu. Clá nek uvá dı́ mı́sto a ú lohu Koncepce v systé mu vzdě lá vá nı́ a obdobı́ jejı́
implementace do praxe. Seznamuje odbornou veř ejnost s iniciativou a postupem Ministerstva obrany CR a jeho souč innostı́ s MSMT. Zvlá š tnı́ pozornost je vě nová na zavá dě nı́
problematiky bezpeč nosti a obrany stá tu do vý uky ž áků š kol.
Summary:
This article deals with a new approach to the education of pupils at elementary schools in
the area of security and state defence. The education in particular area comes out of the
Act No. 222/1999 Col. on provision of the defence of the Czech Republic and on its authority
was processed and according the resolution of the Government of the Czech Republic No. 38
from the 16th January 2013 was processed and approved the Concept of preparing citizens
for state defence. The article deals with the role of Concept in the system of education and
the period of its implementation into the practice. There are provided information towards
the expert public within the scope initiative and procedure of the Ministry of Defence of
the Czech Republic and its cooperation with the Ministry of Education, Youth and Sports.
Extra attention is focused on implementation the area of security and state defence into the
education at elementary schools.
⁰
Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D., Univerzita obrany, Katedra krizové ho ř ı́zenı́, Kounicova 65, 662 10 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 973 443 478
Ing. Josef Krahulec, Univerzita obrany, Katedra krizové ho ř ı́zenı́, Kounicova 65, 662 10 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 973 442 021
Ing. Jiř ı́ Barta, Ph.D., Univerzita obrany, Katedra krizové ho ř ı́zenı́, Kounicova 65, 662 10 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 973 443 435
161
BRNO 2016
JURENKA Miroslav, KRAHULEC Josef, BARTA Jiř ı́
Klíčová slova: Vzdě lá vá nı́, obrana stá tu, obyvatelstvo, bezpeč nost obyvatel, ohrož enı́ stá tu,
Ministerstvo obrany, Koncepce, implementace, praxe.
Keywords: Education, state defence, population, safety of citizens, state threat, Ministry of Defence, Conception, implementation, practice.
ÚVOD
Ochrana ž ivotů , zdravı́ a majetkový ch hodnot je spolu se zajiš tě nı́m svrchovanosti, ú zemnı́ celistvosti a ochranou demokratický ch zá kladů Ceské republiky zá kladnı́ povinnostı́
a tedy i funkcı́ stá tu. Institucioná lnı́m ná strojem pro zajiš tě nı́ tě chto zá kladnı́ch atributů
je plně funkč nı́ bezpeč nostnı́ systé m stá tu. Jde o slož itý vnitř ně prová zaný komplex prvků ,
z nichž nejdů lež itě jš ı́ je prá vě vzdě laný č lově k s patř ič ný mi morá lnı́mi vlastnostmi.
Problematice vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany stá tu nenı́ v Ceské republice
vě nová na potř ebná pozornost. Clá nek se nezabý vá pracovnı́ky stá tnı́ sprá vy a samosprá vy, ale vzdě lá vá nı́m mlá dež e. Prá vě na zá kladnı́ch š kolá ch se zač ı́ná odpově dně formovat myš lenı́, ná zory a schopnosti lidı́ orientovat se v př edmě tné oblasti. Př ı́prava obč anů
k obraně stá tu vychá zı́ z platný ch zá konů CR a zamě řuje se př edevš ı́m na vzdě lá vá nı́.
1 PRÁVNÍ RÁMEC PRO PŘÍPRAVU OBYVATEL K OBRANĚ STÁTU
Zá kon č . 222/1999 Sb., o zajiš ťová nı́ obrany Ceské republiky, který nabyl ú č innosti dnem
1. prosince 1999, upravuje zá kladnı́ prá vnı́ vztahy př i zajiš ťová nı́ obrany stá tu. Stanovuje
zá kladnı́ povinnosti jednotlivý m subjektů m př i zajiš ťová nı́ obrany CR př ed vně jš ı́m napadenı́m a odpově dnost za poruš ová nı́ tě chto povinnostı́. Vlá dě jako vrcholné mu orgá nu
vý konné moci stanovuje odpově dnost za zajiš ťová nı́ obrany stá tu.
Dá le zá kon př edpoklá dá zpracová nı́ a schvá lenı́ „Koncepce př ı́pravy obč anů k obraně
stá tu“ vlá dou (§ 5).
• Vlá da k zajiš ťová nı́ obrany stá tu v mı́ru:
a) vyhodnocuje rizika ohrož enı́ stá tu, která mohou bý t př ı́činou ozbrojené ho konliktu a č inı́ nezbytná opatř enı́ ke snı́ženı́, popř ı́padě vylouč enı́ tě chto rizik;
b) schvaluje strategickou koncepci obrany stá tu;
c) ř ı́dı́ plá nová nı́ obrany stá tu, stanovı́ obsahovou ná plň jednotlivý ch plá nů obrany stá tu a č asové etapy pro jejich zpracová nı́;
d) rozhoduje o zá kladnı́ch opatř enı́ch př ı́pravy stá tu k obraně a jejı́m organizová nı́;
e) rozhoduje o zá kladnı́ch smě rech vý stavby, př ı́pravy a použ itı́ ozbrojený ch sil
a o zajiš tě nı́ obrany stá tu;
f) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojený ch sil;
g) rozhoduje o prově řenı́ opatř enı́ pro zabezpeč enı́ obrany stá tu podle § 41 odst. 2;
h) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu;
162
Vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany stá tu na zá kladnı́ch š kolá ch
The education experts in the ield of safety in healthcare
i) stanovı́ k provedenı́ svý ch rozhodnutı́ př i zajiš ťová nı́ obrany stá tu ú koly ministrů m, vedoucı́m jiný ch sprá vnı́ch ú ř adů a obcı́m př i vý konu jejich př enesené
pů sobnosti;
j) rozhoduje o dalš ı́ch nepř edvı́datelný ch ú kolech nezbytný ch k zajiš ťová nı́ obrany stá tu.
• Ministerstvo obrany: podle zá kona č . 222/1999 Sb., o zajiš ťová nı́ obrany Ceské republiky ř ı́dı́ př ı́pravu obč anů k obraně stá tu. Rozsah př ı́pravy obč anů k obraně stá tu
je souč ástı́ plá nů obranné ho plá nová nı́.
2 IDENTIFIKACE PROBLÉMU
Podle vý še jmenované ho zá kona odpově dnost za př ı́pravu obyvatel k obraně nese Ministerstvo obrany CR. Ministerstvu obrany zá kon uklá dá zpracová vat zá kladnı́ koncepč nı́
materiá ly, které souvisejı́ se zajiš ťová nı́m obrany stá tu a koordinovat plá novacı́ aktivity mezi kompetentnı́mi sprá vnı́mi ú ř ady a orgá ny samosprá vy, které souvisejı́ s obranou stá tu. Ministerstvu obrany souč asně př ı́sluš ı́ i prově řovat opatř enı́ pro zabezpeč enı́
obrany stá tu v rozsahu, které stanovila vlá da. Př ı́prava obč anů k obraně stá tu je stanovena v § 52, zá kona č . 222/1999 Sb., ale dost zvlá š tnı́m způ sobem: je ryze dobrovolná ,
př itom ale docela př esně de inovaná . Zahrnuje „zejmé na zdravotnickou př ı́pravu, př ı́pravu k civilnı́ ochraně , zá jmovou č innost s technický m a sportovnı́m zamě řenı́m, př ı́pravu
obyvatelstva k sebeobraně a vzá jemné pomoci a dalš ı́ č innosti spojené s brannostı́ a se zabezpeč enı́m př ı́pravy k obraně stá tu“.
Př ı́prava obč anů k obraně stá tu se má realizovat jako vzdě lá vá nı́ v rá mci zá kladnı́ho
a stř ednı́ho š kolstvı́ i jiné stá tem uznané vzdě lá vacı́ č innosti. Kromě š kol, š kolský ch zař ı́zenı́ a dalš ı́ch vzdě lá vacı́ch zař ı́zenı́ se na př ı́pravě obč anů k obraně stá tu mohou podı́let
i obč anská sdruž enı́, cı́rkve, ná bož enské společ nosti a dalš ı́ prá vnické osoby podle své ho
ú č elu a poslá nı́ v souč innosti s př ı́sluš ný mi obecnı́mi ú ř ady obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́,
krajský mi ú ř ady a obcemi.
Zá kon stanovı́ i povinnosti krajský ch ú ř adů (zabezpeč ujı́ podle pož adavků obcı́ př ı́pravu obč anů k obraně stá tu), obecnı́ch ú ř adů s rozš ı́řenou pů sobnostı́ (podı́lejı́ se na organizaci té to př ı́pravy) a obcı́ (uplatň ujı́ pož adavky na př ı́pravu obč anů u krajské ho ú ř adu
cestou obecnı́ho ú ř adu obce s rozš ı́řenou pů sobnostı́ a organizujı́ jejich př ı́pravu).
Z uvedené ho je zř ejmé :
• jako problematické se jevı́ zajistit odpovı́dajı́cı́ př ı́pravu obyvatelstva k obraně
ve smyslu zá kona č . 222/1999 Sb., o zajiš ťová nı́ obrany Ceské republiky;
• př ı́prava obč anů k obraně stá tu je dobrovolná (§ 52, bod 1);
• př ı́prava obč anů k obraně stá tu má charakter vzdě lá vá nı́ (§ 52, bod 3);
• nutnost zpracová nı́ vlá dnı́ho koncepč nı́ho materiá lu k př ı́pravě obč anů k obraně
(§ 5).
163
BRNO 2016
JURENKA Miroslav, KRAHULEC Josef, BARTA Jiř ı́
3 HLAVNÍ ASPEKTY KONCEPCE PŘÍPRAVY OBYVATEL
3.1 Analýza stavu v období před přije m Koncepce
V prová dě nı́ př ı́pravy obč anů k obraně stá tu ve smyslu zá kona č . 222/1999 Sb. o zajiš ťová nı́ obrany Ceské republiky byly identi iková ny ná sledujı́cı́ problé my a jejich př ı́činy:
• liberá lnı́ pojetı́ povinnostı́ obč anů k obraně stá tu, zakotvené v př ı́sluš ný ch prá vnı́ch
př edpisech;
• nejsou nastaveny systé mové a organizač nı́ vazby, které by umož nily př ı́pravu (vý chovu a vzdě lá vá nı́) obč anů k obraně v ž ádoucı́m rozsahu a s potř ebný m obsahem
realizovat;
• nejsou stanoveny konkré tnı́ pů sobnosti na př ı́sluš ný ch ministerstvech a dalš ı́ch
ú stř ednı́ch sprá vnı́ch ú ř adech;
• prá vnı́ ú prava sice zmiň uje realizaci př ı́pravy obč anů k obraně , ta vš ak nenı́ provedena dalš ı́mi prá vnı́mi př edpisy, ani jiný m způ sobem rozpracová na;
• nejsou dostateč ně aloková ny a využ ıv́ á ny inanč nı́ prostř edky pro př ı́pravu obč anů
k obraně ;
• neexistujı́ ú č inné mechanismy a normativnı́ postupy, které by podporovaly vzá jemnou mezirezortnı́ spoluprá ci př i ř eš enı́ př ı́pravy obč anů k obraně ;
• problematika př ı́pravy obč anů k obraně nenı́ v potř ebné m rozsahu zahrnuta do osnov zá kladnı́ch a stř ednı́ch š kol a je zamě ňová na za ochranu obyvatelstva v př ı́padě
krizový ch situacı́ a mimoř ádný ch udá lostı́ nevojenské ho charakteru;
• role Univerzity obrany v Brně jakož to stá tnı́ vysoké š koly a mož né ho vý znamné ho
ná stroje realizace vzdě lá vá nı́ vč etně zajiš ťová nı́ certi ikacı́ v rá mci zvlá š tnı́ odborné
způ sobilosti ú ř ednı́ků stá tnı́ sprá vy a ú zemnı́ch samosprá v v oblasti obrany stá tu
je minimá lnı́ a nenı́ prá vně vymezena;
• v Plá nu obrany nenı́ rozpracová n systé m př ı́pravy obč anů k obraně stá tu v obdobı́
zhorš ová nı́ bezpeč nostnı́ situace v dů sledku ohrož enı́ vojenské ho charakteru
a za stavu ohrož enı́ stá tu;
• neexistuje koordinovaný př ı́stup a podı́l rezortu MO př i zař azová nı́ problematiky
obrany stá tu do studijnı́ch programů vysoký ch š kol, proto př ı́prava nemá jednotný
obsah a jejı́ ú roveň je zá vislá na př ipravenosti konkré tnı́ch lektorů a uč itelů .
Postupně se objevujı́ urč ité tendence, kdy č ást odborné i laické veř ejnosti si uvě domuje mož né dopady nedostatků systé mu př ı́pravy obč anů k obraně na společ nost a jejı́
bezpeč nost. Dů kazem politické ho zá jmu je zař azenı́ té to problematiky do nejnově jš ı́ch
strategický ch dokumentů , Bezpeč nostnı́ strategie CR a Obranné strategie CR.
V ná vaznosti na tyto dokumenty je nutné k zajiš tě nı́ fungujı́cı́ho systé mu př ı́pravy použ ı́t principů diferencované ho př ı́stupu a př izpů sobenı́ obsahu té to př ı́pravy, vý bě ru cı́lový ch skupin obč anů a př izpů sobenı́ intenzity konkré tnı́ch opatř enı́ př ı́pravy obč anů
k obraně stá tu charakteru vzniklé situace. Klı́čový m prvkem obranné ho systé mu musı́
bý t dokonale př ipravený odbornı́k v oblasti zajiš ťová nı́ obrany stá tu, ú ř ednı́k stá tnı́ sprá vy a ú zemnı́ samosprá vy. K zajiš tě nı́ pově domı́ o povinnostech obč ana k obraně stá tu
164
Vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany stá tu na zá kladnı́ch š kolá ch
The education experts in the ield of safety in healthcare
vč etně branné povinnosti je nutné se zamě řit v mı́rové m stavu na kategorie ž áků zá kladnı́ch a stř ednı́ch š kol a studentů vyš šı́ch odborný ch š kol a na budoucı́ a stá vajı́cı́ uč itele.
Za nejvě tš ı́ problé my v systé mu vzdě lá vá nı́ pro př ı́pravu obč anů k obraně stá tu lze považ ovat absenci odpově dnosti a povinnosti dotč ený ch orgá nů danou zá kony, neexistenci
ucelené ho systé mu př ı́pravy na celostá tnı́ ú rovni, neexistenci ucelené ho zdroje informacı́ a nezá jem vě tš iny obč anů o př ı́pravu. Problé mem nenı́ zakotvit povinnost př ı́sluš ný ch
orgá nů , ale stanovit způ sob jak ji vynucovat. Otá zkou také je, jaký m způ sobem př ı́pravu
prová dě t. Toto nejasné vymezenı́ má za ná sledek nesystematickou a nekoordinovanou
č innost v oblasti vzdě lá vá nı́ obč anů .
3.2 Cíle Koncepce
Koncepce vychá zı́ z institucioná lnı́ho chá pá nı́ zajiš ťová nı́ obrany, a ze zá kladnı́ho principu, ž e za př ı́pravu a zajiš ťová nı́ obrany stá tu odpovı́dá vlá da, př ič emž odpovı́dajı́cı́ dı́l
odpově dnosti nesou rovně ž instituce stá tnı́ sprá vy a ú zemnı́ samosprá vy a také obč ané .
Cı́lem Koncepce je popsat cı́lový stav systé mu prová dě nı́ př ı́pravy obč anů k obraně stá tu nejenom z pohledu rezortu MO, ale př edevš ı́m z hlediska celospoleč enské potř eby,
identi ikovat legislativnı́ změ ny, nutné pro implementaci koncepč nı́ch zá mě rů a vytvoř it potř ebný organizač nı́ a procesnı́ rá mec pro naplň ová nı́ ustanovenı́ platný ch prá vnı́ch
př edpisů a jiný ch zá vazný ch norem v té to oblasti. Dá le pak posı́lit roli MO i ostatnı́ch zainteresovaný ch rezortů př i zvyš ová nı́ př ipravenosti obč anů k obraně v př ı́padě krizové
situace vojenské ho charakteru, vytvoř it podmı́nky pro jejich aktivnı́ zapojenı́ a př ipravenost k obraně stá tu. Kromě de inová nı́ cı́lové ho stavu v oblasti prová dě nı́ př ı́pravy obč anů k obraně stá tu obsahuje Koncepce rovně ž opatř enı́ k zajiš tě nı́ integrované ho a komplexnı́ho př ı́stupu orgá nů stá tnı́ sprá vy a ú zemnı́ samosprá vy př i ř eš enı́ př ı́pravy obč anů
na celé spektrum mož ný ch situacı́.
V Koncepci je zdů razně na klı́čová role samotné ho obč ana a nutnost jeho samostatné ho,
zodpově dné ho a aktivnı́ho př ı́stupu k zı́ská nı́ potř ebný ch informacı́, zá kladnı́ch znalostı́,
dovednostı́ a způ sobů chová nı́ využ itelný ch v př ı́padě nutnosti jeho participaci na zajiš ťová nı́ obrany stá tu. Cı́lem Koncepce je rovně ž identi ikovat opatř enı́, jejichž prostř ednictvı́m bude mož né postupem č asu zlepš it a upevnit celkové pově domı́ veř ejnosti o problematice př ı́pravy obč anů k obraně stá tu a o branné povinnosti.
3.3 Implementace Koncepce
Úkoly a cíle .
Hlavnı́m ú kolem implementace Koncepce je posı́lit roli MO i ostatnı́ch zainteresovaný ch rezortů př i zvyš ová nı́ př ipravenosti obč anů k obraně v př ı́padě krizové situace vojenské ho charakteru a vytvoř it podmı́nky pro jejich aktivnı́ zapojenı́ a př ipravenost k obraně stá tu.
Implementace Koncepce př ispě je ke zkvalitně nı́ a posı́lenı́ ú č asti MO na př ı́pravě obč anů k obraně stá tu a je jednı́m z dů lež itý ch př edpokladů pro zvý šenı́ obč anské ho pově domı́ o dů lež itosti př ı́pravy obč anů k obraně stá tu a zvý šenı́ společ enské ho uzná nı́ armá dy
v naš ı́ demokratické společ nosti.
165
BRNO 2016
JURENKA Miroslav, KRAHULEC Josef, BARTA Jiř ı́
Mezi hlavnı́ cı́le ú spě šné a efektivnı́ implementace Koncepce patř ı́:
a. iniciace vzniku subjektů podı́lejı́cı́ch se na plá nová nı́ a koordinaci č innostı́ smě řujı́cı́ch k rozvoji př ı́pravy obč anů k obraně stá tu a zabezpeč enı́ jejich č innosti a vymezenı́ vý chodisek pro rozvoj př ı́pravy obč anů k obraně stá tu;
b. zpracová nı́ ná vrhu ú prav strategický ch dokumentů pro oblast vzdě lá vá nı́ a ná vrhu
ú prav stá vajı́cı́ch rá mcový ch vzdě lá vacı́ch programů ;
c. př ı́prava ná vrhu nutný ch ú prav obecně zá vazný ch prá vnı́ch norem (z oblasti š kolské legislativy i dalš ı́ch relevantnı́ch souvisejı́cı́ch oblastı́) v zá vislosti na navrž ený ch opatř enı́ch smě řujı́cı́ch k rozvoji př ı́pravy obč anů k obraně stá tu;
d. vypracová nı́ a př edlož enı́ ke schvá lenı́ ná vrhů opatř enı́ smě řujı́cı́ch k podpoř e rozvoje př ı́pravy obč anů k obraně stá tu v oblasti zá kladnı́ho a sekundá rnı́ho vzdě lá vá nı́;
e. vypracová nı́ a př edlož enı́ ke schvá lenı́ ná vrhů opatř enı́ smě řujı́cı́ch k podpoř e rozvoje př ı́pravy obč anů k obraně stá tu v oblasti na ú rovni terciá rnı́ho vzdě lá vá nı́ (stanovenı́ ná rodnı́ho kvali ikač nı́ho rá mce vzdě lá vá nı́ ¹⁾ v oblasti př ı́pravy k obraně
stá tu);
f. standardizace procesu pregraduá lnı́ př ı́pravy pedagogů a vypracová nı́ ná vrhů smě ř ujı́cı́ch k celkové mu posilová nı́ kompetencı́ pedagogů pro realizaci př ı́pravy obč anů k obraně stá tu;
g. vypracová nı́ a př edlož enı́ ke schvá lenı́ ná vrhů opatř enı́ smě řujı́cı́ch k zajiš tě nı́, zefektivně nı́ a zkvalitně nı́ poradenský ch služ eb ve vztahu k jejich už ivatelů m;
h. př ı́prava podmı́nek pro efektivnı́ koordinaci aktivit smě řujı́cı́ch k podpoř e rozvoje
př ı́pravy obč anů k obraně stá tu na loká lnı́ a regioná lnı́ ú rovni;
i. př ı́prava dotač nı́ch programů a realizace vý zkumný ch aktivit v oblasti př ı́pravy obč anů k obraně stá tu;
j. vytvoř enı́ podmı́nek pro standardizaci, evaluaci a dalš ı́ zkvalitň ová nı́ př ı́pravy obč anů k obraně stá tu (akreditová nı́ vzdě lá vacı́ch institucı́ a vzdě lá vacı́ch programů );
k. zajiš tě nı́ efektivnı́ho informová nı́ odborné i š iroké veř ejnosti o procesech a aktivitá ch smě řujı́cı́ch k podpoř e rozvoje př ı́pravy obč anů k obraně stá tu;
l. pravidelné informová nı́ vlá dy o stavu implementace Koncepce v rá mci Zprá vy o zajiš tě nı́ obrany CR.
Realizace opatř enı́ Koncepce vyž aduje ú zkou souč innost a podporu orgá nů stá tnı́ sprá vy a samosprá vy, nestá tnı́ho sektoru a akademické obce a v mnoha př ı́padech se dotkne i změ n obecně zá vazný ch př edpisů a ně který ch dalš ı́ch navazujı́cı́ch vnitrorezortnı́ch př edpisů v pů sobnosti vě cně př ı́sluš ný ch rezortů (MO, MV a MSMT).
¹⁾ Kvali ikač nı́ rá mec popisuje oč eká vané znalosti, dovednosti a způ sobilosti absolventů institucı́ terciá rnı́ho vzdě lá vá nı́ jednotlivý ch typů studijnı́ch programů .
166
Vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany stá tu na zá kladnı́ch š kolá ch
The education experts in the ield of safety in healthcare
Začlenění problema ky do Rámcových vzdělávacích programů (RVP) základních škol. .
V upravené m Rá mcové m vzdě lá vacı́m programu pro zá kladnı́ vzdě lá vá nı́ platné m
od 1. 9. 2013 je nově zař azena problematika př ı́pravy obč anů k obraně stá tu. Zař azenı́ té to oblasti do RVP vychá zı́ z Koncepce př ı́pravy obč anů k obraně stá tu, kterou vlá da
schvá lila dne 16. 1. 2013 usnesenı́m č . 38. Materiá l je urč en uč itelů m zá kladnı́ch š kol,
vedoucı́m pracovnı́ků m tě chto š kol a koordiná torů m š kolnı́ch vzdě lá vacı́ch programů .
Obsah př ı́pravy obč anů k obraně stá tu je zač leně n do vzdě lá vacı́ch oblastı́ „Clově k a jeho svě t“ a „Clově k a společ nost“. Materiá l obsahuje rozlož enı́ uč iva pro 1. a 2. stupeň zá kladnı́ch š kol vč etně oč eká vaný ch vý stupů , doporuč ené formy a metody vý uky, př ehled
zá kladnı́ch pojmů a podklady pro vý uku. Ná vrhy cı́lů , oč eká vaný ch vý stupů a uč iva jsou
pouze doporuč ené .
ČLOVĚK A JEHO SVĚT 1. stupeň
Místo kde žijeme – 2. obdobı́
Oč eká vané vý stupy
Zá k
• rozliš uje hlavnı́ orgá ny stá tnı́ moci a ně které jejich zá stupce, symboly naš eho
stá tu a jejich vý znam
Uč ivo
• naš e vlast – domov, krajina, ná rod, zá klady stá tnı́ho zř ı́zenı́ a politické ho systé mu CR, stá tnı́ sprá va a samosprá va, stá tnı́ symboly, Armá da CR
ČLOVĚK A SPOLEČNOST 2. stupeň
Člověk ve společnosti
Oč eká vané vý stupy
Zá k
• zhodnotı́ a na př ı́kladech dolož ı́ vý znam vzá jemné solidarity mezi lidmi, vyjá dř ı́ své mož nosti, jak mů ž e v př ı́padě potř eby pomá hat lidem v nouzi a jak
pomoci v situacı́ch ohrož enı́ a obrany stá tu
Uč ivo
• naš e vlast – pojem vlasti a vlastenectvı́; zajı́mavá a pamá tná mı́sta, co ná s proslavilo, vý znamné osobnosti; stá tnı́ symboly, stá tnı́ svá tky, vý znamné dny
Člověk, stát a právo
Oč eká vané vý stupy
Zá k
• př imě řeně uplatň uje svá prá va vč etně prá v spotř ebitele a respektuje prá va
a oprá vně né zá jmy druhý ch lidı́, posoudı́ vý znam ochrany lidský ch prá v a svobod, rozumı́ povinnostem obč ana př i zajiš ťová nı́ obrany stá tu
167
BRNO 2016
JURENKA Miroslav, KRAHULEC Josef, BARTA Jiř ı́
Uč ivo
• prá vnı́ zá klady stá tu – znaky stá tu, typy a formy stá tu; stá tnı́ obč anstvı́ CR;
Ustava CR; slož ky stá tnı́ moci, jejich orgá ny a instituce; obrana stá tu
Mezinárodní vztahy, globální svět
Oč eká vané vý stupy
Zá k
• uvede ně které vý znamné meziná rodnı́ organizace a společ enstvı́, k nimž má
vztah CR, posoudı́ jejich vý znam ve svě tové m dě nı́ a popı́še vý hody spoluprá ce
mezi stá ty, vč etně zajiš ťová nı́ obrany stá tu a ú č asti v zahranič nı́ch misı́ch
• uvede př ı́klady meziná rodnı́ho terorismu a zaujme vlastnı́ postoj ke způ sobů m
jeho potı́rá nı́, objasnı́ roli ozbrojený ch sil CR př i zajiš ťová nı́ obrany stá tu a př i
ř eš enı́ krizı́ nevojenské ho charakteru
Uč ivo
• meziná rodnı́ spoluprá ce – ekonomická , politická a bezpeč nostnı́ spoluprá ce
mezi stá ty, jejı́ vý hody; vý znamné meziná rodnı́ organizace (Rada Evropy, NATO, OSN aj.)
• globalizace – projevy, klady a zá pory; vý znamné globá lnı́ problé my vč etně vá lek a terorismu, mož nosti jejich ř eš enı́
Vý uka př edmě tné oblasti by mě la u ž áků a studentů vytvá ř et pozitivnı́ hodnotový systé m opř ený o historickou zkuš enost a ovlivň ovat jejich postoje v oblastech obrany stá tu
a ochrany fyzické ho i duš evnı́ho zdravı́, ž ivotů , ž ivotnı́ho prostř edı́ a majetku př i rů zný ch
rizikový ch situacı́ch a mimoř ádný ch udá lostech vojenské ho charakteru.
Na té to ú rovni je př ı́prava obč anů k obraně stá tu zamě řena zejmé na na zdravotnickou
př ı́pravu, př ı́pravu k civilnı́ ochraně a př ı́pravu k sebeobraně a vzá jemné pomoci v krizový ch situacı́ch vojenské ho i nevojenské ho charakteru. Zá ci a studenti v rá mci vzdě lá vá nı́
zı́skajı́ zá kladnı́ informace o souč asné m bezpeč nostnı́m prostř edı́, o vý hodá ch č lenstvı́
CR v meziná rodnı́ch bezpeč nostnı́ch a politicko–vojenský ch organizacı́ch, o principech
obrany stá tu a o ú loze ozbrojený ch sil CR př i zajiš ťová nı́ obrany stá tu a př i ř eš enı́ krizı́
nevojenské ho charakteru. Zá roveň se sezná mı́ s povinnostmi, které jim, jako obč anů m
CR ve vztahu k obraně stá tu vyplý vajı́ z platný ch prá vnı́ch norem.
Př ı́prava obč anů k obraně stá tu je koncipová na a v rá mci jednotlivý ch oborů vzdě lá nı́
musı́ bý t prová dě na tak, aby rozvı́jela obč anské a prá vnı́ vě domı́ ž áků a studentů , posilovala jejich smysl pro osobnı́ i obč anskou odpově dnost, motivovala je k aktivnı́ a kvalitnı́
ú č asti na ž ivotě demokratické společ nosti v souvislosti s plně nı́m ú kolů obrany stá tu.
Ministerstvem obrany byl vytvoř en pro pomoc uč itelů m zá kladnı́ch š kol, vedoucı́m pracovnı́ků m tě chto š kol a koordiná torů m š kolnı́ch vzdě lá vacı́ch programů materiá l ”Metodické doporuč enı́ k problematice př ı́pravy obč anů k obraně stá tu”. Materiá l obsahuje rozlož enı́ uč iva pro 1. a 2. stupeň zá kladnı́ch š kol vč etně oč eká vaný ch vý stupů , doporuč ené
formy a metody vý uky, př ehled zá kladnı́ch pojmů a podklady pro vý uku. Ná vrhy cı́lů , oč eká vaný ch vý stupů a uč iva jsou pouze doporuč ené . Př edpoklá dá se, ž e tato problematika
bude zahrnuta i do RVP stř ednı́ho vzdě lá vá nı́. Ministerstvo obrany prová dı́ akreditované
š kolenı́ pro uč itele zá kladnı́ch š kol. Skolenı́ probı́há zpravidla na krajský ch vojenský ch
velitelstvı́ch.
168
Vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a obrany stá tu na zá kladnı́ch š kolá ch
The education experts in the ield of safety in healthcare
Obrá zek 1:
Metodické doporuč enı́ MSMT
Dotační program
Ministerstvo obrany pro rok 2016 př ipravilo dotač nı́ program s ná zvem Př ı́prava obč anů
k obraně stá tu (POKOS). Jeho cı́lem je př ispě t k realizaci projektů s cı́lem podpoř it veř ejnou informovanost o povinnostech obč anů k obraně stá tu. Program se realizuje prostř ednictvı́m projektů , které slouž ı́ ke sdı́lenı́ informacı́, besed, př edná š ek, seminá ř ů, praktický ch cvič enı́, vý stav, tematický ch a projektový ch dnů , vý tvarný ch, hernı́ch a soutě žnı́ch
aktivit a prová dě nı́ uká zek na té ma zajiš ťová nı́ obrany stá tu pro veř ejnost.
O dotaci mů ž ou ž ádat nestá tnı́ neziskové organizace (spolky, nadace, nadač nı́ fondy,
ú stavy, obecně prospě šné společ nosti nebo prá vnické osoby zř ı́zené k poskytová nı́ zdravotnı́ch, kulturnı́ch, vzdě lá vacı́ch a sociá lnı́ch služ eb).
ZÁVĚR
Př ı́prava obč anů k obraně stá tu musı́ bý t prová dě na tak, aby rozvı́jela obč anské a prá vnı́ vě domı́ ž áků a studentů , posilovala jejich smysl pro osobnı́ i obč anskou odpově dnost,
motivovala je k aktivnı́ a kvalitnı́ ú č asti na ž ivotě demokratické společ nosti v souvislosti
s plně nı́m ú kolů obrany stá tu. Koncepce je souč ástı́ struktury strategický ch koncepč nı́ch
dokumentů pro oblast bezpeč nosti a obrany stá tu, jež společ ně vytvá ř ejı́ podmı́nky pro
realizaci plá novaný ch opatř enı́ k zajiš tě nı́ obrany stá tu. Souč asně se podı́lejı́ na zvyš ová nı́ ú rovně př ipravenosti celé populace CR na ř eš enı́ celé ho spektra mož ný ch krizový ch
situacı́ bez ohledu na jejich charakter.
Implementace Koncepce př ı́pravy obč anů k obraně je dlouhodobý m avš ak dů lež itý m
celospoleč enský m ú kolem, jenž by mě l realizová n za aktivnı́ ú č asti obyvatelstva, cı́levě domě , systé mově a komplexně . Jejı́ uvedenı́ do praxe je založ eno na promı́tnutı́ popsaný ch
opatř enı́ do prá vnı́ho ř ádu a plá novacı́ch dokumentů jednotlivý ch resortů .
169
BRNO 2016
JURENKA Miroslav, KRAHULEC Josef, BARTA Jiř ı́
LITERATURA
[1] Ústavní zákon o bezpečnosti ČR — zá kon č . 110/1998 Sb.
[2] Zákon o zajišťování obrany ČR — zá kon č . 222/1999 Sb.
[3] Bezpečnostní strategie ČR. Praha: Ministerstvo zahranič nı́ch vě cı́ CR, 2015.
[4] Obranná strategie ČR, Praha: Ministerstvo obrany CR, 2012.
[5] Koncepce přípravy občanů k obraně státu, Praha: Ministerstvo obrany CR, 2012.
[6] Plán implementace „Koncepce přípravy občanů k obraně státu“ Praha: Ministerstvo
obrany CR, 2013.
170
Hromadné monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze: př ı́strojové vybavenı́ …
Public monitoring radioiodine in the thyroid gland: equipment and readiness …
Hromadné monitorování radiojodu ve š tné žláze: přístrojové
vybavení a připravenost v České republice
Public monitoring radioiodine in the thyroid gland: equipment
and readiness in the Czech Republic
KAVAN Stě pá n, FOJTIK Pavel
Souhrn:
V př ı́padě havarijnı́ho ú niku I je nezbytný systé m pro mě řenı́ vnitř nı́ kontaminace radionuklidem u velké ho poč tu obyvatel. V Ceské republice je mě řenı́ zajiš tě no Stá tnı́m ú stavem radiač nı́ ochrany v Praze v rá mci radiač nı́ monitorovacı́ sı́tě . K mě řenı́ lze využ ı́t také
urč itá pracoviš tě nukleá rnı́ medicı́ny. Pro odhad dá vky od I ve š tı́tné ž lá ze u obyvatelstva musı́ dosahovat kapacita mě řicı́ho systé mu ně kolika tisı́c promě řený ch osob vš ech
vě kový ch skupin obyvatelstva za den. Pro dalš ı́ rozvoj strategie monitorová nı́ a rozvoje
systé mu je vý znamná spoluprá ce s Hasič ský m zá chranný m sborem CR, který je koordiná torem zá chranný ch aktivit integrované ho zá chranné ho systé mu. V č lá nku jsou popsá ny
obecné ú vahy ke strategii monitorová nı́, popsá n mě řicı́ systé m a dá le scé ná ř cvič enı́ zamě řené ho na hodnocenı́ mě řicı́ kapacity a vlastnostı́ mě řicı́ho systé mu.
Summary:
In the case of an accidental release of
I, a system for large–scale monitoring of the population for the radionuclide intake is needed. In the Czech Republic, the monitoring is ensured
by SÚRO (National Radiation Protection Institute) in the frame of the Radiation Monitoring
Network. Arrangements for the involvement of nuclear medicine departments are also made. For a proper assessment of the thyroid dose in population, a monitoring system is required to be capable of measuring adult as well as child subjects across a wide range of ages
with the capacity of thousand subjects to be counted within one day. Cooperation the Fire Rescue Service which is a coordinator of the emergency activities is helpful for further
¹
plk. Mgr. Stě pá n Kavan, Ph.D., HZS Jč K, Praž ská 52b, 370 04 Ceské Budě jovice,
e-mail: [email protected], tel.: 950 230 270
Ing. Pavel Fojtı́k, SURO, v. v. i., Bartoš kova 28, 140 00 Praha 4, e-mail: pavel.foj [email protected],
tel.: 226 518 229
171
BRNO 2016
KAVAN Stě pá n, FOJTIK Pavel
development of the monitoring strategy and measurement system development. In the paper, general considerations, monitoring system and its performance are presented, together
with a scenario of an exercise for the evaluation of measurement capacity.
Klíčová slova: radiač nı́ havá rie; mě řenı́ radiojó du ve š tı́tné ž lá ze, ochrana obyvatelstva
Keywords:
radiation accident; radioiodine monitoring in thyroid; ield exercise
1 ÚVOD
Existence lidstva je prová zena malý mi dá vkami ionizujı́cı́ho zá ř enı́ z př ı́rodnı́ch radioaktivnı́ch nuklidů a z kosmické ho zá ř enı́. Od objevu rentgenové ho zá ř enı́ a radioaktivity
na konci 19. stoletı́ se př idal k vlivu tě chto př ı́rodnı́ch zdrojů zá ř enı́ postupně vliv ř ady
zdrojů umě lý ch. Umě lé zdroje ionizujı́cı́ho zá ř enı́ se staly souč ástı́ mnoha lidský ch č innostı́ a ř adı́ se k nim rovně ž zař ı́zenı́ na vý robu jaderné energie. Ustř ednı́m motivem, který prová zı́ jadernou energetiku od vý bě ru lokality, př es stavbu až provoz, je bezpeč nost.
Klady i zá pory jaderný ch elektrá ren s sebou nutně př iná š ejı́ mož nost vzniku mimoř ádné udá losti s ú nikem radiace. Společ nost proto musı́ ř eš it komplexnı́ otá zku bezpeč nosti
a ochrany obyvatelstva v takto speci ický ch př ı́padech.
Na zá kladě zkuš enostı́ a hodnocenı́ vzniklý ch radiač nı́ch havá riı́ jsou zavá dě na ochranná opatř enı́ trojı́ho druhu [1]:
• zó na př edbě žný ch opatř enı́ – př ı́prava a plá nová nı́,
• zó nu neodkladný ch ochranný ch opatř enı́ – zejmé na ukrytı́, jó dová profylaxe, evakuace z ohrož ený ch mı́st,
• zó na ná sledný ch (dlouhodobý ch) opatř enı́ – ochranný ch opatř enı́, jejichž cı́lem je
snı́žit dá vku ozá ř enı́ osob v dů sledku kontaminace zemské ho povrchu radionuklidy, jde př edevš ı́m o kontrolu a regulaci potravnı́ch ř etě zců a př ı́padné př esı́dlenı́
vymezené skupiny osob z nejvı́ce zamoř ený ch lokalit, monitorová nı́ radiojodu ve
š tı́tné ž lá ze.
V př ı́padě ú niku I do ž ivotnı́ho prostř edı́ po havá rii jaderné elektrá rny je nezbytné
zabezpeč it monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze u velké ho poč tu obyvatel. Tato potř eba
je uzná vá na po havá rii jaderné elektrá rny v Cernobylu a ve Fukuš imě . V Ceské republice
zajiš ťuje toto monitorová nı́ Stá tnı́ ú stav radiač nı́ ochrany, v. v. i. v Praze a jeho Centrá lnı́ laboratoř radiač nı́ monitorovacı́ sı́tě . Do monitorová nı́ lze zapojit také dalš ı́ odborná
pracoviš tě vybavená nezbytný mi př ı́stroji, zejmé na pak pracoviš tě nukleá rnı́ medicı́ny
prová dě jı́cı́ terapii onemocně nı́ š tı́tné ž lá zy radiojodem (š est pracoviš ť v CR).
Pro odhad dá vky ve š tı́tné ž lá ze u populace je nezbytný monitorovacı́ systé m umož ň ujı́ promě řenı́ velké ho poč tu osob vš ech vě kový ch kategoriı́. Nezbytnou souč ástı́ př ipravenosti k havarijnı́ odezvě je testová nı́ schopnostı́ a kapacity slož ek radiač nı́ ochrany
[2]. Monitorová nı́ se neobejde bez spoluprá ce specializovaný ch slož ek radiač nı́ ochrany
a vybraný ch slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu. Tato spoluprá ce poskytuje také
prostor pro zaš kolovacı́ a testovacı́ aktivity a pro vý chovu populace v oblasti rizik.
172
Hromadné monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze: př ı́strojové vybavenı́ …
Public monitoring radioiodine in the thyroid gland: equipment and readiness …
V Ceské republice koordinuje zá chranné č innosti př i mimoř ádný ch situacı́ch Hasič ský
zá chranný sbor CR. Jeho zkuš enosti se vzdě lá vacı́mi aktivitami byly využ ity i pro testová nı́ systé mu pro hromadné monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze. SURO, v. v. i. využ il spoluprá ce HZS Jihoč eské ho kraje a dne 4. kvě tna 2016 probě hlo cvič enı́ specialistů SURO,
jehož ná mě tem bylo mě řenı́ aktivity radionuklidu jod 131 ve š tı́tné ž lá ze u velké ho poč tu
osob.
2 HROMADNÉ MONITOROVÁNÍ RADIOJODU VE ŠTÍTNÉ ŽLÁZE
2.1 CÍLE MONITOROVÁNÍ
Monitorová nı́ radiojó du ve š tı́tné ž lá ze po havá rii jaderné elektrá rny má za cı́l:
• stanovit dá vku od
I ve š tı́tné ž lá ze monitorovaný ch osob,
• vyhledat osoby, které budou vyž adovat ná sledné lé kař ské sledová nı́,
• zmı́rnit obavy populace ze zdravotnı́ch ú č inků ,
• ově řit a upravit odhady modelů š ı́řenı́ radioaktivnı́ kontaminace,
• posoudit ú č innost př ijatý ch ochranný ch opatř enı́,
• plá novat potř eby v oblasti ná sledné zdravotnı́ pé če,
• podle potř eby uč init prognó zu zdravotnı́ch ná sledků .
2.2 STRATEGIE MONITOROVÁNÍ
Strategie monitorová nı́ musı́ bý t zohlednit ná sledujı́cı́ skuteč nosti. Po ú niku I do ž ivotnı́ho prostř edı́ je pro jeho mě řenı́ ve š tı́tné ž lá ze k dispozici pouze omezený č as. Mě řenı́
v zasaž ený ch oblastech by mě la bý t provedena prakticky do č tyř tý dnů od prů chodu kontaminované ho vzduchu. Pozdě jš ı́ mě řenı́ neposkytujı́ spolehlivé vý sledky v dů sledku rozpadu radiojodu s poloč asem 8 dnů . Je tř eba také zohlednit skuteč nost, ž e př i mimoř ádné
udá losti mů ž e nastat nedostatek š kolený ch specialistů pro toto monitorová nı́ v dů sledku
velké ho rozsahu dalš ı́ch specializovaný ch mě řenı́.
Zapojenı́ pracoviš ť nukleá rnı́ medicı́ny do monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze tě žı́
z existujı́cı́ho vybavenı́ a odborné ho personá lu tě chto zdravotnický ch zař ı́zenı́. Je vš ak nezbytné , aby takové pracoviš tě postupovalo podle př edem vypracované ho protokolu a zaznamenalo parametry a nastavenı́ mě řicı́ho př ı́stroje pro pozdě jš ı́ ově řenı́ vý sledků .
2.3 VYBAVENÍ
Systé m provozovaný ve Stá tnı́m ú stavu radiač nı́ ochrany pro hromadné monitorová nı́ radiojó du ve š tı́tné ž lá ze sestá vá z př evozitelné sady š esti př enosný ch kolimovaný ch scintilač nı́ch spektrometrů zá ř enı́ gama, které jsou propojeny s ř ı́dicı́m a vyhodnocovacı́m
softwarem.
173
BRNO 2016
KAVAN Stě pá n, FOJTIK Pavel
Hardware a software zajiš ťujı́
• registraci osob pro mě řenı́,
• ř ı́zenı́ procesu mě řenı́,
• vyhodnocenı́ namě řené ho spektra zá ř enı́ gama
I,
• ulož enı́ a dalš ı́ zpracová nı́ vý sledků .
Obsluha systé mu a ř ı́zenı́ procesu monitorová nı́ vyž aduje alespoň tř i š kolené osoby. Př i
př edpoklá dané době mě řenı́ dvě minuty je nejmenš ı́ detekovatelná aktivita I ve š tı́tné
ž lá ze asi 100 Bq. Tato hodnota platı́ pro nezvý šené okolnı́ pozadı́. Mě řicı́ systé m použ ıv́ aný v SURO, v. v. i. je uveden na obrá zku 1.
Obrá zek 1:
Systé m SURO pro hromadné mě řenı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze
Z
: Archiv autora
3 PŘIPRAVENOST
3.1. CVIČENÍ
Dne 4. kvě tna 2016 probě hlo v prostorá ch HZS Jč K, na stanici Ceské Budě jovice cvič enı́,
jehož té matem bylo mě řenı́ vnitř nı́ kontaminace radionuklidem
I po jeho simulované m uvolně nı́ do ž ivotnı́ho prostř edı́ v dů sledku mimoř ádné radiač nı́ udá losti na jaderné
elektrá rně . V rá mci č innosti slož ek radiač nı́ ochrany př i takové udá losti provede skupina
specialistů radiač nı́ ochrany vybavená spektrometrický m systé mem hromadné mě řenı́
radiojodu ve š tı́tné ž lá ze u vybrané ho obyvatelstva shromá ž dě né ho na urč ené m mı́stě .
Cvič enı́ bylo zamě řeno na ná cvik rozvinutı́ systé mu mě řenı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze
a otestová nı́ jeho kapacity ve smyslu poč tu osob promě řený ch za jednotku č asu a ově řenı́
už ivatelský ch vlastnostı́ mě řicı́ho systé mu. Dá le byly sledová ny ná roky na ř ı́zenı́ prů bě hu
mě řenı́, způ sob registrace osob k mě řenı́ a reakce systé mu na neoč eká vanou udá lost –
vý padek elektrické ho proudu a napá jenı́ ze zá lož nı́ho generá toru. Roli mě řený ch osob
174
Hromadné monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze: př ı́strojové vybavenı́ …
Public monitoring radioiodine in the thyroid gland: equipment and readiness …
hrá li laič tı́ iguranti – studenti vysoké š koly. Mě řenı́ malý ch dě tı́ bylo nacvič ová no s dě tmi
zamě stnanců SURO, v. v. i., kteř ı́ jsou dobř e informová nı́ o ú č elu mě řenı́. Cvič enı́ sledovali
pozorovatelé z HZS Jihoč eské ho kraje a Stá tnı́ho ú ř adu pro jadernou bezpeč nost.
Obrá zek 2:
Mě řenı́ dě tı́ př i cvič enı́
Z
: Archiv autora
Cvič enı́ poskytlo informace o
• č asové ná roč nosti rozvinutı́ mě řicı́ho systé mu,
• kapacitě systé mu, pokud jde o poč et promě řený ch osob za jednotku č asu
• reakci systé mu na vý padek napá jenı́
• ná roč nosti obsluhy, registrace k mě řenı́, organizace mě řenı́.
Př ı́tomnost a chová nı́ laický ch igurantů vedla k situacı́m, na které je tř eba pamatovat
na ú rovni metodiky pro organizaci mě řenı́. Pokud nenı́ mě řenı́ př eruš eno neoč eká vanou
udá lostı́ nebo nejsou vyž adová ny technologické př está vky (promě řenı́ změ ny pozadı́, vý razná změ na okolnı́ teploty), je kapacita mě řicı́ho systé mu vı́ce než 100 promě řený ch
osob za hodinu. Po mě řenı́ je tř eba sdě lovat mě řený m osobá m vý sledky mě řenı́, komentovat je a př edat př ı́padné instrukce. Tato č innost si vyž ádá dalš ı́ho č lena obsluhy.
ZÁVĚR
Monitorová nı́ radiojodu ve š tı́tné ž lá ze po jeho havarijnı́m uvolně nı́ do ž ivotnı́ho prostř edı́ musı́ bý t u velké ho poč tu osob prová dě no na zá kladě strategie vypracované s ohledem
na cı́le monitorová nı́. Omezený č as na zı́ská nı́ spolehlivý ch vý sledků mě řenı́ a zaneprá zdně nı́ specialistů v krizové situaci vyž adujı́ použ itı́ efektivnı́ho monitorovacı́ho systé mu.
175
BRNO 2016
KAVAN Stě pá n, FOJTIK Pavel
Souč ástı́ vý voje takové ho systé mu a zaš kolenı́ jeho obsluhy by mě lo bý t cvič enı́ a testová nı́, které jsou také zá kladem pro dalš ı́ ú pravu strategie a nasazenı́ monitorovacı́ho
systé mu.
Cvičení bylo provedeno s podporou projektu Ministerstva vnitra ČR VF20162016050.
Autoři děkují dospělým a dětským igurantům za spolupráci na cvičení.
LITERATURA
́
́ Helena, C Lubomı́r: Řešení ochrany obyvatelstva v oko[1] K
Stě pá n, M
lí jaderné elektrárny. In: Dušek, J., Gregor, J. et al.: Udržitelný rozvoj v podmínkách ekonomické krize. Ceské Budě jovice: VSERS, 2011. 420 s.
ISBN 978–80–87472–04–0.
[2] EPR–EXERCISE (2005). Preparation, Conduct and Evaluation of Exercises to Test Preparedness for a Nuclear or Radiological Emergency. IAEA, Vı́deň 2005.
176
Zajiš tě nı́ odolnosti kritické infrastruktury v komplexnı́m pojetı́ business …
Securing darability of critical infrastructure in a complex aproch of Business …
Zajištění odolnos kri cké infrastruktury
v komplexním poje business con nuity managementu
Securing darability of cri cal infrastructure in a complex
aproch of Business Contunity Management
KOPECKY Zdeně k, BENDA Ludě k, PULPAN Petr,
SPACEK Miroslav, ZIVOTA Vı́tě zslav
Souhrn:
Clá nek se zabý vá vý chodisky využ itı́ ná strojů procesnı́ho ř ı́zenı́ a Business Continuity Managementu v zajiš tě nı́ bezpeč nosti, celistvosti a funkč nosti kritické infrastruktury. Daná
problematika je př edmě tem projektu Bezpeč nostnı́ho vý zkumu Ceské Republiky
č . VI20152018039. Projekt je postaven na komplexnı́m pojetı́ odolnosti kritické infrastruktury s ohledem na zabezpeč enı́ kontinuity procesů subjektů a objektů kritické
infrastruktury v systé mu krizové ho a havarijnı́ho plá nová nı́ veř ejné sprá vy Ceské republiky.
Summary:
The article focuses on usage of process management tools and Business Continuity Management in ensuring security, integrity and functionality of critical infrastructure. This issue
is subject of the project of the Security research of the Czech Republic No. VI20152018039.
The project is based on a complex approach to durability of critical infrastructure in regards
⁰
Ing. Zdeně k Kopecký, Ph.D., Vysoká š kola ekonomická v Praze – Institut krizové ho managementu,
Ekonomická 957, 148 01 Praha 4, Czech Republic, e-mail: [email protected], tel.: +420 224 094 223
Ing. Ludě k Benda, WAK Systé m, s.r.o., Petrž ı́lková 2564/21, 158 00 Praha 5, Czech Republic,
e-mail: [email protected], tel.: +420 251 612 552
Ing. Petr Pů lpá n, WAK Systé m, s.r.o., Petrž ı́lková 2564/21, 158 00 Praha 5, Czech Republic,
e-mail: [email protected], tel.: +420 251 612 552
doc. Ing. Miroslav Spač ek, Ph.D., MBA, MBA, Vysoká š kola ekonomická v Praze – Fakulta
podnikohospodá ř ská , ná m W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3, Czech Republic,
e-mail: [email protected], tel.: +420 224 098 728
Ing. Vı́tě zslav Zivota, WAK Systé m, s.r.o., Petrž ı́lková 2564/21, 158 00 Praha 5, Czech Republic,
e-mail: [email protected], tel.: +420 251 612 552
177
BRNO 2016
KOPECKY Z., BENDA L., PULPAN P., SPACEK M., ZIVOTA V.
to securing continuity of processes of subjects and objects of the critical infrastructure in
crisis and emergency planning system of public administration of the Czech Republic.
Klíčová slova: Management kontinuty podniká nı́, krizový management, kritická infrastruktura
Keywords:
Business Continuity Management, Crisis Management, critical infrastructure
ÚVOD
Ochrana kritické infrastruktury patř ı́ v souč asné době k bezpeč nostnı́ch fenomé nů . Je aktuá lnı́m př edmě tem krizové ho ř ı́zenı́ na meziná rodnı́ i ná rodnı́ ú rovni. Zá kladnı́ terminologie kritické infrastruktury, která se postupně vyvı́jela, vychá zı́ př edevš ı́m ze Smě rnice
Rady 2008/114/ES (dá le jen Smě rnice) a ze zá kona č . 240/2000 Sb. ¹⁾. De inice uvedená
ve Smě rnici chá pe kritickou infrastrukturu jako: „Prostředky, systémy a jejich části nacházející se v členském státě, které jsou zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských
funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení nebo dobrých hospodářských či sociálních podmínek obyvatel a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí.“
Ochrana kritické infrastruktury má bý t podle Smě rnice zamě řena na zajiš tě nı́ celistvosti a nepř etrž ité funkč nosti kritické infrastruktury.
Jsou identi iková ni vlastnı́ci a provozovatelé kritické infrastruktury, na které jsou
ze strany exekutivy, v souladu s legislativou, kladeny pož adavky na jejı́ ochranu. Z hlediska velmi vý znamné ho postavenı́ podnikové sfé ry př i ochraně kritické infrastruktury je
vš ak nutné spojit priority podniků s pož adavky stá tu tak, aby byla na obou straná ch naplně na krité ria ú č elnosti, ú č innosti a efektivity. Vý chodiskem je daná legislativa, systé mový
př ı́stup a procesnı́ ř ı́zenı́ ochrany kritické infrastruktury s využ itı́m metod kvantitativnı́ho managementu pro optimalizaci procesů zabezpeč enı́ jejı́ funkč nosti a celistvosti.
Smě rnice se odrazila i př i novelizaci krizové ho zá kona a v prová dě cı́m nař ı́zenı́ vlá dy č . 432/2010 kde byla stanovena prů ř ezová a odvě tvová krité ria pro urč ová nı́ prvků
ná rodnı́ kritické infrastruktury:
• Prů ř ezový m krité riem pro urč enı́ prvku kritické infrastruktury je hledisko
a) obě tı́ s meznı́ hodnotou vı́ce než 250 mrtvý ch nebo vı́ce než 2 500 osob s ná slednou hospitalizacı́ po dobu delš ı́ než 24 hodin,
b) ekonomické ho dopadu s meznı́ hodnotou hospodá ř ské ztrá ty stá tu vyš šı́ než
0,5 % hrubé ho domá cı́ho produktu, nebo
c) dopadu na veř ejnost s meznı́ hodnotou rozsá hlé ho omezenı́ poskytová nı́ nezbytný ch služ eb nebo jiné ho zá važ né ho zá sahu do kaž dodennı́ho ž ivota postihujı́cı́ho vı́ce než 125 000 osob.
¹⁾ Zá kon č . 240/2000 Sb., o krizové m ř ı́zenı́ a o změ ně ně který ch zá konů (krizový zá kon), Nař ı́zenı́ vlá dy
č . 462/2000 Sb., k provedenı́ § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zá kona č . 240/2000 Sb., o krizové m ř ı́zenı́
a o změ ně ně který ch zá konů (krizový zá kon), ve zně nı́ nař ı́zenı́ vlá dy č . 36/2003 Sb.
178
Zajiš tě nı́ odolnosti kritické infrastruktury v komplexnı́m pojetı́ business …
Securing darability of critical infrastructure in a complex aproch of Business …
• Odvě tvová krité ria jsou stanovena pro nı́že uvedené oblasti ná rodnı́ kritické infrastruktury Ceské republiky:
– Energetika – v ná rodnı́m i evropské m rá mci.
– Vodní hospodářství – v ná rodnı́m i evropské m rá mci.
– Potravinářství a zemědělství - v ná rodnı́m i evropské m rá mci.
– Zdravotnictví - v ná rodnı́m i evropské m rá mci.
– Doprava – evropský rá mec s ohledem na odliš né reá lie poč ı́tá i s ná moř nı́ a př ı́bř ež nı́ dopravou.
– Komunikační a informační systémy – ná rodnı́ rá mec nezmiň uje vý slovně ochranu informač nı́ch systé mů a sı́tı́, evropský rá mec nepoč ı́tá s poš tovnı́mi služ bami.
– Finanční trh a měna – ná rodnı́ rá mec poč ı́tá navı́c s pojiš ťovnictvı́m.
– Výroba nebezpečných látek – evropský rá mec nepoč ı́tá s biologický mi materiá ly.
– Nouzové služby – pouze v ná rodnı́m rá mci, evropský rá mec s nimi nepoč ı́tá .
– Veřejná správa – pouze v ná rodnı́m rá mci, evropský rá mec s nı́ nepoč ı́tá .
– Vesmír – s touto problematickou ná rodnı́ rá mec nepoč ı́tá , ale je v evropské m
rá mci.
– Věda a výzkum – s touto problematickou ná rodnı́ rá mec nepoč ı́tá , ale je v evropské m rá mci.
1. PROCESNÍ PŘÍSTUP K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A FUNKČNOSTI KRITICKÉ
INFRASTRUKTURY
Zabezpeč enı́ celistvosti a nepř etrž ité funkč nosti a bezpeč nosti kritické infrastruktury by
mě lo vychá zet ze systé mové ho pojetı́ infrastruktury, jako dynamické ho adaptabilnı́ho
a otevř ené ho (vazby na vně jš ı́ prostř edı́) systé mu prvků a vazeb. Zodolně nı́ infrastruktury, jako systé mu by se potom mě lo orientovat na strá nku:
• statickou, spoč ıv́ ajı́cı́ v odolnosti jednotlivý ch prvků a vazeb (př edevš ı́m kritický ch),
v redundanci zdrojů (vytvá ř enı́ zá loh, zá sob, rezerv) a v diverzi ikaci rizika (rozlož enı́, popř. př enesenı́ dopadů disfunkč nosti infrastruktury na vı́ce subjektů ),
• dynamickou, spoč ıv́ ajı́cı́ v př ı́padě ztrá ty funkce ně které ho prvku nebo vazby ve lexibilitě a adaptabilitě (schopnosti rekon igurace) na nové podmı́nky pro nouzové
zabezpeč enı́ funkč nosti infrastruktury jako systé mu a zpě tnou obnovu do nové ho
stabilnı́ho stavu.
Zá roveň by mě la bý t pož adovaná ochrana kritické infrastruktury (zabezpeč enı́ jejı́ nepř etrž ité funkč nosti a celistvosti) pojı́má na jako zdrojově podmı́ně ný proces s př idanou
hodnotou pro zá kaznı́ka, který m je v tomto př ı́padě stá t (i když v koneč né m poř adı́ stá le
obč an) tak, jak je schematicky zná zorně no na Obrá zku 1.
179
BRNO 2016
KOPECKY Z., BENDA L., PULPAN P., SPACEK M., ZIVOTA V.
Obrá zek 1:
Z
Ochrana kritické infrastruktury jako zdrojově podmı́ně ný proces
: vlastnı́
To umož ňuje aplikaci procesnı́ho ř ı́zenı́ (Business Process Management – BPM) ²⁾, které jako manaž erská disciplı́na vychá zı́ z jasně speci ikovaný ch cı́lů organizace a hierarchie
procesů k jejich dosaž enı́.
Cı́le zabezpeč enı́ nepř etrž ité funkč nosti a celistvosti kritické infrastruktury, které musı́ vychá zet jak z „pož adavků stá tu“ ³⁾, tak z podnikatelské strategie organizace, by mě ly
naplň ovat atributy obsaž ené v anglické zkratce SMART ⁴⁾ ve vý znamu:
konkrétní – Cı́le jsou v tomto př ı́padě jasně naformulované , ať již v legislativě nebo v souvisejı́cı́ prová dě cı́ dokumentaci.
měřitelné – Mě řitelnost (kvanti ikace) je dů lež itý pož adavek př edevš ı́m z hlediska jednoznač nosti prů bě žné a koneč né kontroly naplň ová nı́ cı́lů . Jedinou kvanti ikacı́ jsou
vš ak nynı́ pouze krité ria pro urč enı́ prvku kritické infrastruktury ⁵⁾. Chybı́ kvan²⁾ Např. Veber, J. a kol. Management, zá klady modernı́ manaž erské př ı́stupy vý konnost a prosperita. Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0
³⁾ Bezpeč nostnı́ strategie Ceské republiky a s nı́ souvisejı́cı́ legislativy.
⁴⁾ Speci ic, Measurable, Attainable (Ageed), Realistic, Timed (Trackbale).
⁵⁾ Nař ı́zenı́ vlá dy č 432/2010 Sb., o krité riı́ch pro urč enı́ prvku kritické infrastruktury
180
Zajiš tě nı́ odolnosti kritické infrastruktury v komplexnı́m pojetı́ business …
Securing darability of critical infrastructure in a complex aproch of Business …
ti ikace pož adované ú rovně ochrany (odolnosti) kritické infrastruktury ve vztahu
ke kvanti ikaci jednotlivý ch potencioná lnı́ch hrozeb (rizik).
dosažitelné (př ijaté po vzá jemné domluvě zainteresovaný ch stran) – Způ sob dosaž enı́ by
mě l bý t dá n krizový mi plá ny a plá ny př ipravenosti subjektu kritické infrastruktury,
jako racioná lnı́mi cestami dosaž enı́ cı́lů , dá vajı́cı́mi jednoznač nou odpově ď na otá zky co a jak (kdy, kde, s jaký mi zdroji) pro ochranu kritické infrastruktury dě lat.
realis cké – Stanovené cı́le (z hlediska bezpeč nosti stá tu) by mě ly brá t v ú vahu i podmiň ujı́cı́ a ná vazné cı́le (vč etně podnikatelský ch cı́lů subjektů kritické infrastruktury).
Je to systé mové pojetı́ ochrany kritické infrastruktury ve vztahu ke své mu podstatné mu okolı́.
správně načasované – Mě l by bý t stanoven č asový horizont dosaž enı́ cı́lů a procesy jejich dosaž enı́ by mě ly bý t sledovatelné i v č ase, jako zá kladnı́mu fenomé nu jejich
prů bě hů .
Procesy (ochrany kritické infrastruktury) musı́ bý t identi iková ny, speci iková ny a analyzová ny jak samy o sobě , tak vzhledem ke své mu postavenı́ v hierarchii procesů v organizaci (mapy procesů ) ve vztahu k hierarchii cı́lů i odpovı́dajı́cı́ ú rovni ř ı́zenı́ pro jejich
např ı́menı́ nebo redesign. To by se mě lo odrazit i v organizač nı́ struktuř e ⁶⁾, informač nı́
podpoř e a dalš ı́ch podpů rný ch procesech.
Procesnı́ ř ı́zenı́, na rozdı́l od funkč nı́ho př ı́stupu (typické ho pro veř ejnou sprá vu), umož ň uje vě tš ı́ lexibilitu organizace př i ř eš enı́ rizikový ch a slož itý ch problé mů a v š irš ı́ mı́ře
jejich zefektivň ová nı́ a optimalizaci, tak jako v př ı́padě udrž enı́ funkč nosti a celistvosti kritické infrastruktury. I když na druhé straně implementace BPM do praxe vyž aduje
zvý šené ná roky na informač nı́ podporu a změ nu organizač nı́ struktury a s tı́m spojenou
problematiku lidské ho faktoru tyto změ ny podstupovat.
2 BUSINESS CONTINUITY PLAN A JEHO INTEGRUJÍCÍ ROLE PŘI ZAJIŠTĚNÍ
FUNKČNOSTI KRITICKÉ INFRASTRUKTURY
Nejvhodně jš ı́ formou implementace systé mové ho př ı́stupu a procesnı́ho ř ı́zenı́ do praxe
v ochraně kritické infrastruktury z hlediska podnikohospodá ř ské sfé ry je Business Continuity Management (BCM) ⁷⁾, který lze chá pat jako ř ı́zenı́ kontinuity podnikatelský ch procesů (kontinuity funkč nosti kritické infrastruktury) ve vztahu k provoznı́m (operač nı́m)
riziků m ⁸⁾. Je to systé mový a integrovaný př ı́stup k zabezpeč enı́ udrž enı́ č innosti podniku
(zabezpeč enı́ celistvosti a funkč nosti kritické infrastruktury) z hlediska ř ı́zenı́ provoznı́ch
⁶⁾ Projektová organizač nı́ struktura v rá mci stá vajı́cı́ hierarchie kompetencı́ (odpově dnosti a pravomoci)
nebo v př ı́padě potř eby vyš šı́ lexibility interdiscipliná rnı́ struktura.
⁷⁾ Pů vodně , ale vě tš inou i nynı́, je BCM spojová n s udrž enı́m a obnovou informač nı́ch technologiı́ po jejich
zhroucenı́ (Disaster Recovery). V souč asné době je ale i snaha využ ı́t metodologii BCM v oblasti veř ejné
sprá vy v systé mu krizové ho ř ı́zenı́ jako Government Continuity Management (GCM).
⁸⁾ V BCM se jedná o taková rizika, která nejsou spojena s uplatně nı́m vý robku nebo služ by na trhu, ale se
zajiš tě nı́m podmı́nek a „dostateč nostı́“ zdrojů pro jejich produkci. Např. v ERM (Enterprise risk management) je provoznı́ riziko chá pá no jako souč ást organizač nı́ho rizika, které z hlediska tvorby hodnoty je
ješ tě v zá kladnı́ kategorizaci doplně no o riziko strategické a trž nı́.
181
BRNO 2016
KOPECKY Z., BENDA L., PULPAN P., SPACEK M., ZIVOTA V.
rizik, kdy je ř ı́zenı́ rizik zamě řené pouze na jednotlivé faktory provozuschopnosti př ı́liš
ú zké a neú č inné .
Pojem provoznı́ho rizika má v podnikové sfé ře dvojı́ vý znam. Setká vá me se s nı́m ve inanč nı́ analý ze podniku, kde rozezná vá me ⁹⁾:
• inanč nı́ riziko — je spojeno s mı́rou podı́lu cizı́ch zdrojů inancová nı́ v celkový ch
zdrojı́ch. Vyplý vá ze skladby zdrojů podle ná roků na poř adı́ ú hrady,
• provoznı́ riziko — rozsah využ ıv́ á nı́ hmotné ho investič nı́ho majetku a s tı́m spojený ch ixnı́ch ná kladů a jejich pomě r k ná kladů m variabilnı́m.
Pro potř eby BCM (a to i v uplatně nı́ pro oblast ochrany kritické infrastruktury) je ale
provoznı́ riziko chá pá no jako:
• omezenı́ nebo znemož ně nı́ podniká nı́ vnitř nı́mi vlivy (provoznı́ havá rie, poš kozenı́
strojů , stá vka, ú razy, atd.),
• omezenı́ nebo znemož ně nı́ podniká nı́ vně jš ı́mi vlivy (ž ivelnı́ pohromy, epidemie,
terorismus, energetická omezenı́, naruš ená dopravnı́ a energetická infrastruktura,
atd.)
Systé m zabezpeč enı́ kontinuity podniká nı́ je systé m organizač nı́ch, personá lnı́ch, materiá lnı́ch, technický ch, inanč nı́ch a dalš ı́ch opatř enı́ k minimalizaci rizik diskontinuity
a zabezpeč enı́ nezbytný ch zdrojů (vstupů ) a udrž enı́ podmı́nek k realizaci podnikatelský ch aktivit (např. ve vý stavbě , ú drž bě a provozová nı́ kritické infrastruktury) př i vzniku
mimoř ádný ch a ná sledný ch krizový ch situacı́.
Bezprostř ednı́m cı́lem zabezpeč enı́ kontinuity je co nejdelš ı́ udrž enı́ podnikatelské ho
procesu. Př esto i zde se poč ı́tá s jeho mož ný m ř ı́zený m omezenı́m nebo, z hlediska obnovy
(revitalizace), př ı́pustný m př eruš enı́m v dů sledku omezenı́ nezbytný ch zdrojů z hlediska
jejich kvantity, kvality a funkč nosti ve vztahu k prostoru a č asu, tak aby byly zachová ny
alespoň v minimá lnı́ mı́ře pož adované funkce.
Zá kladnı́m ná strojem BCM je Business Continuity Plan (BCP), jako vý stup prvnı́ sekvenč nı́ manaž erské funkce BCM. BCP stavı́ mosty mezi tı́m, kde jsme (v jaké m stavu ochrany funkč nosti infrastruktury) a tı́m, kam chceme jı́t (jaké ú rovně ochrany chceme dosá hnout).
Krizová legislativa uklá dá v oblasti plá nová nı́ mnohé povinnosti subjektů m podnikohospodá ř ské sfé ry (vč etně subjektů kritické infrastruktury) př i př ı́pravě na krizové situace a jejich ř eš enı́. Jde př edevš ı́m o:
• plá n krizové př ipravenosti ¹⁰⁾ (plá n krizové př ipravenosti subjektu kritické infrastruktury),
• plá n opatř enı́ hospodá ř ské mobilizace ¹¹⁾,
• vnitř nı́ havarijnı́ plá n ¹²⁾,
̌
́ , J. Finanční analýza a plánování podniku. VSE Praha, 1994
⁹⁾ Např.: G ̈
, R. - H
¹⁰⁾ V souladu se zá konem č . 240/2000 Sb., o krizové m ř ı́zenı́ a o změ ně ně který ch zá konů (krizový zá kon)
¹¹⁾ Pokud je podnik subjektem hospodá ř ské mobilizace ve smyslu zá kona č . 241/2000 Sb., o hospodá ř ský ch
opatř enı́ch pro krizové stavy
¹²⁾ V souladu se zá konem č . 224/2015 Sb., o prevenci zá važ ný ch havá riı́ způ sobený ch vybraný mi chemický mi lá tkami nebo chemický mi př ı́pravky (zá kon o prevenci zá važ ný ch havá riı́)
182
Zajiš tě nı́ odolnosti kritické infrastruktury v komplexnı́m pojetı́ business …
Securing darability of critical infrastructure in a complex aproch of Business …
• bezpeč nostnı́ program prevence zá važ né havá rie obsahujı́cı́ popis systé mu ř ı́zenı́
bezpeč nosti v podnikatelské m objektu,
• bezpeč nostnı́ zprá va (v zá kladnı́m č leně nı́ podle př ı́sluš né vyhlá š ky),
• plá n fyzické ochrany.
Rá mcová struktura BCP ve vztahu k systé mu havarijnı́ho a krizové ho plá nová nı́ veř ejné
sprá vy maximá lnı́m rozsahu ¹³⁾ je na Obrá zku 2.
Obrá zek 2:
Z
Struktura BCP ve vztahu ke krizové mu a havarijnı́mu plá novanı́ v systé mu veř ejné sprá vy Ceské republiky
: vlastnı́
Vš echny tyto plá ny se dotý kajı́ jedné a té samé reality, ř eš ené z rů zný ch ú hlů pohledu
a s tı́m i souvisejı́cı́ch gesč nı́ch a kontrolnı́ch orgá nů veř ejné sprá vy ¹⁴⁾. Ta realita, spo¹³⁾ Pokud se zá roveň jedná např. o subjekt hospodá ř ské mobilizace podle zá kona č . 241/2000 Sb., nebo
podnik zař azený do tř ı́dy A nebo B v souladu se zá konem č . 224/2015 Sb.
¹⁴⁾ Např. MV CR, SSHR, MZP CR, Krajské ú ř ady, Sprá vnı́ ú ř ady na ú seku pož árnı́ ochrany, ochrany obyvatelstva a Integrované ho zá chranné ho systé mu, Ceský inspekce ž ivotnı́ho prostř edı́, Stá tnı́ ú ř ad inspekce
prá ce, krajské hygienické stanice, atd.
183
BRNO 2016
KOPECKY Z., BENDA L., PULPAN P., SPACEK M., ZIVOTA V.
leč ná pro vš echny plá ny, je na jedné straně dá na hrozbami a riziky a na straně druhé
mož nostmi konkré tnı́ho subjektu (má stá le jedny a ty samé zdroje a schopnosti) č elit dopadů m tě chto hrozeb. Navı́c, vš e co je na podnikohospodá ř ský ch subjektech pož adová no,
je primá rně z hlediska potř eb veř ejné sprá vy ¹⁵⁾. To, ž e se tı́m ř eš ı́ č ásteč ně i zá jem podniku, což je pro ně j samozř ejmě prospě šné , je až druhotné . Oproti tomu BCP ř eš ı́ primá rně
zá jem a potř eby podniku, i když na zá kladě toho je lé pe př ipraven plnit i ú koly na ně j
kladené v rá mci krizové ho a havarijnı́ho plá nová nı́. Proto má smysl do př ı́pustné mı́ry
integrovat ¹⁶⁾ a tı́m zracionalizovat systé m plá nová nı́ podnikohospodá ř ské ho subjektu
(subjektu kritické infrastruktury a jeho objektů ) ve vztahu k bezpeč nostnı́m i provoznı́m
hrozbá m dané ho subjektu kritické infrastruktury a jeho objektů kritické infrastruktury.
Zá kladem integrace by mě l bý t, vzhledem k jeho komplexnı́mu pojetı́ hrozeb a rizik
diskontinuity, BCP, který by integroval společ né č ásti (např. identi ikace hrozeb, analý za rizik a procesů atd.) a v př ı́lohové č ásti by byla speci ika jednotlivý ch plá nů , vyplý vajı́cı́ch z pož adavků krizové ho a havarijnı́ho plá nová nı́. Na mož nou racioná lnı́ integraci
již stá vajı́cı́ plá novacı́, organizač nı́ nebo technické dokumentace, kterou subjekt kritické
infrastruktury v rá mci své veř ejnoprá vnı́ povinnosti zpracová vá , je myš leno i v zá koně
č . 240/2000 Sb. Př i speci ikaci plá nu krizové př ipravenosti subjektu kritické infrastruktury.
ZÁVĚR
Zabezpeč enı́ ochrany kritické infrastruktury př i naplň ová nı́ zá kladnı́ch funkcı́ stá tu je
vzhledem k souč asný m bezpeč nostnı́m hrozbá m nezbytné . Pro podnikohospodá ř ské subjekty (subjekty kritické infrastruktury) je nejen nutné podř ı́dit procesy zabezpeč enı́
ochrany krité riı́m ú č elnosti, ú č innosti a efektivity, optimalizovat je z hlediska zdrojů a č asu ve vztahu ke svý m cı́lů m, ale i pož adavků m systé mu krizové ho ř ı́zenı́ stá tu. Integrujı́cı́
roli zde mů ž e vzhledem ke své mu komplexnı́mu pojetı́ vně jš ı́ch i vnitř nı́ch provoznı́ch
rizik ve vazbě na faktory a rizika ekonomická sehrá t Business Continuity Plan subjektu
kritické infrastruktury, jehož primá rnı́m př edmě tem je zabezpeč enı́ kontinuity procesů .
V tomto př ı́padě by š lo o procesy zabezpeč enı́ ochrany a udrž enı́ nepř etrž ité funkč nosti
a celistvosti kritické infrastruktury pro potř eby dosahová nı́ podnikatelský ch cı́lů subjektu kritické infrastruktury (majitele nebo provozovatele infrastruktury), zahrnujı́cı́ i pož adavky, vyplý vajı́cı́ z př ı́sluš né legislativy a dokumentace systé mu krizové ho a havarijnı́ho
plá nová nı́ se zamě řenı́m na bezpeč nost stá tu, zabezpeč enı́ zá kladnı́ch ž ivotnı́ch potř eb
obyvatelstva, zdravı́ osob nebo ekonomiku stá tu.
Př ı́spě vek vznikl v rá mci ř eš enı́ projektu Bezpeč nostnı́ho vý zkumu Ministerstva vnitra
Ceské Republiky „Ná stroje zavedenı́ procesnı́ho ř ı́zenı́ v zajiš tě nı́ bezpeč nosti a funkč nosti kritické infrastruktury s dů razem na odvě tvı́ dopravy“ – (BCM), ev. č . VI20152018039.
¹⁵⁾ Např. plá n krizové př ipravenosti, ř eš ı́ př ipravenost podnikohospodá ř ské ho subjektu zahrnuté ho do krizové ho plá nu pouze v rozsahu plně nı́ toho, co je na ně m pož adová no. Zjednoduš eně ř eč eno, stá tu je
jedno, pokud dojde např. k provoznı́ havá rii v podniku, která ohrozı́ dosahová nı́ podnikatelský ch cı́lů ,
ale neohrozı́ zdravı́ a ž ivoty pracovnı́ků a nedotkne se jeho (z hlediska stá tu) podstatné ho okolı́.
¹⁶⁾ Jedná se např. o informace, které jsou př edmě tem zá kona č . 412/2005 Sb., o ochraně utajovaný ch
informacı́ a o bezpeč nostnı́ způ sobilosti, nebo majı́ charakter zvlá š tnı́ch skuteč nostı́ podle zá kona
č . 240/2000 Sb., o krizové m ř ı́zenı́.
184
Zajiš tě nı́ odolnosti kritické infrastruktury v komplexnı́m pojetı́ business …
Securing darability of critical infrastructure in a complex aproch of Business …
LITERATURA
[1] B
, L. – K
,́ Z. – P ̊ ́ , P. et al. Optimalizace procesů a nákladů při obnově
dopravní infrastruktury v rámci systému krizového řízení ČR (TA01030819)
[CD–ROM]. WAK SYSTEM, Praha. 2013.
[2] Council directive 2008/114/EC of 8 December 2008 on the identi ication and designation of European critical infrastructures and the assessment of the need to improve
their protection.
[3] K
,́ Z. Podnik jako subjekt kritické infrastruktury v krizovém řízení státu.
In: Maajtán, Š. (ed.). Aktuálne problémy podnikovej sféry 2013. Bratislava : Ekonó m,
s. 265–270. 2013. ISBN 978–80–225–3636–3.
[4] K
,́ Z. et al. Návrh systému informační podpory ochrany kritické dopravní infrastruktury pro potřeby řešení typových plánů krizového řízení veřejné správy
(KRIZ — CG941–055–030) [CD–ROM]. 2011. VSE v Praze.
[5] K
,́ Z. Východiska zvýšení odolnosti subjektů kritické infrastruktury. In: Riešenie krizových situácií v špecifickom prostredí. Zilina : Fakulta š peciá lné ho inž inierstva
Zilinskej univerzity, 2010. s. 375–381. ISBN 978–80–554–0203–1.
́
́
[6] N ̌ ́
CR ̌ . 431/2010 S ., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000
Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změ ně (§ 17a Ná lež itosti plá nu krizové př ipravenosti subjektu kritické infrastruktury).
[7] N ̌ ́
tury.
́
́
CR ̌ 432/2010 S ., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruk-
́
́ CR ̌ . 462/2000 S ., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona
[8] N ̌ ́
č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ně který ch zá konů (krizový zá kon), ve zně nı́ nař ı́zenı́ vlá dy č . 36/2003 Sb. – (§ 18 Způ sob
zpracová nı́ plá nu krizové př ipravenosti a plá nu krizové př ipravenosti subjektu kritické infrastruktury).
́
́ CR ̌ . 432/2010 S .
[9] Př ı́loha k N ̌ ́
pro určení prvku kritické infrastruktury
22.
2010 o kritériích
[10] V
, J. a kol. Management, základy moderní manažerské přístupy výkonnost a prosperita. Management Press, ISBN 978–80–7261–200–0
[11] Z ́
kon).
̌ . 240/2000 S ., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zá-
[12] Z ́
̌ . 241/2000 S ., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
185
BRNO 2016
KOUDELKA Zdeně k
Změna práva azylu
Changes in asylum law
KOUDELKA Zdeně k
Souhrn:
Text je ú vahou o změ ně ayzlové ho prá va v Cechá ch, na Moravě a ve Slezsku v souvislosti
s nelegá lnı́ imigracı́.
Summary:
The text is a re lection of the change in asylum law in Bohemia, Moravia and Silesia in connection with illegal immigration.
Klíčová slova: Azyl
Keywords:
Asylum
1. ÚVOD
Př i posuzová nı́ azylové problematiky je nutné mı́t na zř eteli, ž e jedna vě c je prá vnı́ ú prava
a druhá reá lná praxe. Z tohoto pohledu je nutné posuzovat, zda problé my v azylové oblasti
jsou primá rně problé my prá vnı́ ú pravy č i praxe. Tento text je zamě řen na oblast prá vnı́
ú pravy a ná vrhy, které mů ž e stá t realizovat sá m formou změ ny vnitrostá tnı́ho prá va. Tedy
bez změ n svý ch meziná rodnı́ch zá vazků , byť je pojedná no i o nich. Zmı́ně ny jsou i ná vrhy
na změ nu Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod a zá kona o azylu.
2. ÚSTAVNÍ ÚPRAVA
Prá vo azylu je upraveno v č l. 43 Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod jako prá vnı́ ná rok cizince
na azyl a povinnost stá tu azyl poskytnout, jestliž e je cizinec proná sledová n za uplatň ová nı́ politický ch prá v a svobod. Stá t mů ž e odepř ı́t azyl jen tomu, kdo jednal v rozporu
se zá kladnı́mi lidský mi prá vy a svobodami.
¹⁶
Doc. JUDr. Zdeně k Koudelka Ph.D., Vysoká š kola Karla Engliš e, Mezı́rka 1, 602 00 Brno, Morava,
e-mail: [email protected], tel.: 774 915 919
186
Změ na prá va azylu
Changes in asylum law
Pů vodnı́ historická koncepce azylu vychá zela z tradič nı́ho pojetı́ prá va na azyl jako
ochrany jednotlivce č i jeho rodiny za politickou protistá tnı́ č innost, která se vš ak hodila vlá dá m jiný ch stá tů pod heslem: politický nepř ı́tel mé ho nepř ı́tele je mů j př ı́tel. Proto
ve stř edově ku v dobá ch napjatý ch vztahů mezi papež em a cı́sař em na cı́sař ské m dvoř e
pobý valo mnoho odpů rců papež e a na papež ské m odpů rci cı́sař e. Slo o migraci jednotlivců a jejich rodin, nikoliv o ú tě k př ed bı́dou č i vá leč ný m kon liktem, kdy cizinec nenı́ př ı́mo
jako jednotlivec postiž en pro svou politickou č innost, ale je postiž en vá leč ný mi operacemi, jako kaž dý jiný obyvatel vá lč iš tě , č i obecnou bı́dou ve stá tě pů vodu.
Z dů vodu toho, ž e azyl je dnes upraven na ú stavnı́ ú rovni jako ná rokové prá vo cizince,
je pod kontrolou soudnı́ moci a cizinci toho mohou využ ıv́ at k ž ádostem o azyl, jež nejsou
dů vodné , ale je využ ıv́ á no sprá vnı́ i soudnı́ ř ı́zenı́ souvisı́cı́ s azylem k legalizaci pobytu
alespoň na urč itou dobu.
Změ na Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod je ideově mož ná , i kdyby na zá konné ú rovni
zů stalo prá vo azylu upraveno stejně , jako je nynı́ v Listině . Umož nı́ se totiž jeho pruž ně jš ı́
př ı́padná změ na v budoucnu dle aktuá lnı́ho vý voje. Masová migrace souvisı́ s bezpeč nostı́
stá tu a rozumný stá t by mě l mı́t takovou ú pravu své ho prá va, která umož nı́ rychle reagovat na změ nu okolnostı́ dotý kajı́cı́ch se bezpeč nosti stá tu. Zachová nı́ bezpeč nosti obč anů
patř ı́ mezi zá kladnı́ dů vody existence stá tu. Azyl by tak bylo mož no neudě lit i na zá kladě
absence trestnı́ bezú honnosti č i jiný ch vlá dou zvolený ch krité riı́, pokud by tak stanovil
obyč ejný zá kon.
Prá vo azylu je ú stavnı́ prá vo, které jako celek nemů ž e bý t poskytnuto z povahy vě ci
stá tnı́mu obč anovi, ale jen cizinci č i osobě bez stá tnı́ho obč anstvı́ (bezdomovec v stá toobč anské m slova smyslu). Z pohledu vnı́má nı́ institutu stá tnı́ho obč anstvı́ jako privilegované ho svazku mezi stá tem a č lově kem je sprá vné na ú stavnı́ ú rovni zakotvovat prá va
obč anů , respektive pro cizince ty prá va, která majı́ i obč ané . Jinak se stı́rá rozdı́l mezi
obč any a cizinci. Bez ohledu na obsah je mož né akceptovat to, ž e prá va urč ená jen cizinců m (prá vo azylu), budou upravena jen podú stavně na ú rovni obyč ejné ho zá kona. Tı́m
se symbolicky prá vně odliš ı́ privilegovanost postavenı́ obč anů vů č i ostatnı́m. Neexistuje
univerzá lnı́ prá vo cizince vybrat si stá t, kde chce ž ı́t. Ustavnı́ prá vo na setrvá nı́ na ú zemı́
stá tu majı́ obč ané . ¹⁾ Neexistuje ž ádný meziná rodnı́ zá vazek, ž e prá va cizinců musı́ bý t
upravena na ú stavnı́ ú rovni. Koneč ně ně které stá ty (Velká Britá nie) ani ú stavnı́ zá kony
nemajı́.
Proti změ ně Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod bude urč itě znač ný mediá lnı́ odpor. Za dobu své platnosti od roku 1991 byla změ ně na jen jednou v roce 1998 a to také omezenı́m
zá kladnı́ho lidské ho prá va. ²⁾ Slo o omezenı́ prá va na svobodu, kdy se pů vodnı́ doba jen
24 hodin pro zadrž enı́ policiı́, než musela bý t osoba př edá na soudu s ná vrhem na uvalenı́
vazby, rozš ı́řila o 100 % na 48 hodin. Doš lo zde ke změ ně na zá kladě praktické zkuš enosti,
ž e policie nenı́ v krá tké době schopna shromá ž dit dů kazy nutné pro uvalenı́ vazby v př ı́padě velmi zá važ ný ch zloč inů např. vraž da. Pachatelé tak mohli bý t propuš tě ni a uté ci
mimo ú zemı́ stá tu.
¹⁾ Cl. 14 odst. 4 Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod.
²⁾ Ustavnı́ zá kon č . 162/1998 Sb., který m se mě nı́ č l. 8 odst. 3 Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod.
187
BRNO 2016
KOUDELKA Zdeně k
2.1 ZÁVĚR K ZMĚNĚ LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Prá vnı́ podmı́nkou pro vý raznou změ nu azylové politiky v budoucnu je vypuš tě nı́ prá va
na azyl z ú stavnı́ ú pravy – zruš enı́ č l. 43 Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod – a ponechá nı́
tohoto prá va jen na ú pravě obyč ejné ho zá kona, který by př i konkré tnı́ ú pravě př ihlé dl
jednak k zá jmu a pož adavků m cizinců , ale také k mož nostem stá tu a politické volbě parlamentnı́ vě tš iny k ř eš enı́ té to situace v konkré tnı́ době s lexibilně jš ı́ mož nosti změ ny
formou obyč ejné ho zá kona. Azyl by se znovu vrá til do pů vodnı́ho pojı́má nı́ jako mož nost,
nikoliv jako povinnost, stá tu jej cizinci poskytnout. Změ nu Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod je mož né dosá hnout jen ú stavnı́m zá konem kvali ikovanou vě tš inou obou komor Parlamentu.
3. MEZINÁRODNÍ PRÁVO
3.1 ÚMLUVA O PRÁVNÍM POSTAVENÍ UPRCHLÍKŮ
Zenevská ú mluva o uprchlı́cı́ch je zá kladnı́ meziná rodnı́ smlouvou v oblasti uprchlictvı́.
I ona vš ak uprchlictvı́ primá rně spojuje s politický m č i jiný m proná sledová nı́m. Podle
ú mluvy je uprchlı́kem osoba, která má oprá vně né obavy př ed proná sledová nı́m z dů vodů
rasový ch, ná bož enský ch nebo ná rodnostnı́ch nebo z dů vodů př ı́sluš nosti k urč itý m společ enský m vrstvá m nebo i zastá vá nı́ urč itý ch politický ch ná zorů , je neschopna př ijmout,
nebo vzhledem ke shora uvedený m obavá m, odmı́tá ochranu své vlasti; toté ž platı́ pro
osobu bez stá tnı́ př ı́sluš nosti nachá zejı́cı́ se mimo zemi své ho dosavadnı́ho pobytu ná sledkem shora zmı́ně ný ch udá lostı́, a která vzhledem ke shora uvedený m obavá m se tam
nechce nebo nemů ž e vrá tit. ³⁾ Tedy ú mluva nedopadá na masovou ekonomickou migraci,
ale primá rně na individuá lně proná sledované osoby.
3.2 ZÁKAZ HROMADNÉHO VYHOŠTĚNÍ
Hromadné vyhoš tě nı́ cizinců je zaká zá no Umluvou o ochraně lidský ch prá v a zá kladnı́ch
svobod. ⁴⁾ Tento zá kaz lze interpretovat tak, ž e zá kaz hromadné ho vyhoš tě nı́ se vztahuje na cizince legá lně pobý vajı́cı́ na ú zemı́ stá tu. Tento zá kaz nebrá nı́ stá tu chrá nit se př ed
protiprá vnı́m vstupem cizinců na své ú zemı́ a př ı́padně uplatnit vyhoš tě nı́ vů č i té to skupině . V zá sadě cizinec vstupujı́cı́ legá lně na naš e ú zemı́ tak mů ž e uč init jen s platný m vı́zem
anebo bez ně j s tı́m, ž e okamž itě pož ádá o azyl, aniž by vš ak př edtı́m pobý val v bezpeč né
zemi, tedy v jiné m stá tě Evropské unie, což lze fakticky jen př i letecké m př ı́jezdu na naš e
ú zemı́.
4. EVROPSKÉ PRÁVO
Evropské prá vo je pro ř eš enı́ azylové problé mů na ú zemı́ Cech, Moravy a Slezska pomě rně př ı́znivé . Evropské prá vo sice de inuje uprchlı́ka š ı́ře než naš e prá vo ú stavnı́ a zahrnuje do ně j i proná sledová nı́ z dů vodu př ı́sluš nosti např. k urč ité mu stavu. Evropské prá vo
³⁾ Cl. 1 a 33 Umluvy o prá vnı́m postavenı́ uprchlı́ků ve zně nı́ protokolu č . 208/1993 Sb.
⁴⁾ Cl. 4 protokolu č . 4 k Umluvě o ochraně lidský ch prá v a zá kladnı́ch svobod č . 209/1992 Sb.
188
Změ na prá va azylu
Changes in asylum law
de inuje uprchlı́ka jako osobu, která se v dů sledku oprá vně ný ch obav př ed proná sledová nı́m z dů vodů rasový ch, ná bož enský ch nebo ná rodnostnı́ch nebo z dů vodů př ı́sluš nosti
k urč itý m společ enský m vrstvá m nebo i zastá vá nı́ urč itý ch politický ch ná zorů nachá zı́
mimo zemi své stá tnı́ př ı́sluš nosti a je neschopen př ijmout, nebo vzhledem ke shora uvedený m obavá m odmı́tá ochranu dotyč né země , nebo osoba bez stá tnı́ př ı́sluš nosti, která
se ze stejný ch dů vodů nachá zı́ mimo zemi své ho dosavadnı́ho pobytu, která vzhledem
ke shora uvedený m obavá m se tam nechce nebo nemů ž e vrá tit. ⁵⁾ Ale toto š irš ı́ pojetı́ je
vyvá ž eno země pisnou polohou Cech, Moravy a Slezska, které nemajı́ vně jš ı́ hranici EU.
Ovš em i tato de inice nezahrnuje ekonomickou migraci č i migraci z jiný ch dů vodů .
Problé mem je vš ak nedodrž ová nı́ evropské ho prá va např. ze strany Ně mecka a ná sledný tlak na př erozdě lová nı́ migrantů . Zá kladnı́ zá sada evropské ho azylové ho prá va tkvı́
v tom, ž e o azyl musı́ ž adatel pož ádat v prvnı́ bezpeč né zemi. ⁶⁾ Z tohoto pohledu je ú zemı́
Cech, Moravy a Slezska obklopeno jen č leny E vropské unie a tedy bezpeč ný mi stá ty. Jaká koliv ž ádost o azyl př ı́chozı́ho na Moravě má bý t odmı́tnuta, jelikož o azyl mě l ž adatel
pož ádat např. v Maďarsku, Slovinsku atd. Př itom vstup nebo jen pokus o nelegá lnı́ vstup
na naš e ú zemı́ z ú zemı́ bezpeč né země , evropské prá vo spojuje s tı́m, ž e stá t nemusı́ vů bec
ž ádné azylové ř ı́zenı́ prová dě t. ⁷⁾
Pravidlo, ž e je nutné pož ádat o azyl v prvnı́ bezpeč né zemi (Dublin II), fakticky mů ž e
splnit jen ten, kdo na naš e ú zemı́ př icestuje mimo ú zemı́ stá tu EU letecky na meziná rodnı́ letiš tě (Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary, Pardubice), což se stá vá jen ojedině le,
protož e letecké společ nosti kontrolujı́ platnost vstupnı́ch vı́z do stá tu př ı́letu, jelikož př i
odmı́tnutı́ vstupu jsou povinny se o takové ho pasaž éra postarat. Mož né je i to, ž e cizinec
bude u ná s pobý vat z jiné ho dů vodu legá lně , ale v jeho stá tě dojde k politické mu př evratu
a př i ná vratu by mu hrozilo proná sledová nı́. I to je vš ak velmi marginá lnı́ poč et př ı́padů .
Jestliž e cizinec vstoupı́ na naš e ú zemı́ nelegá lně , pak po 12 mě sı́cı́ch se stá vá př ı́sluš ný m k rozhodová nı́ o azylu ná š stá t. ⁸⁾ Proto je urč ujı́cı́ i aktivita stá tu a jeho schopnost
fakticky zamezit nelegá lnı́mu př ekroč enı́ hranic č i na ně j bezprostř edně reagovat.
Pokud vš ak ná š stá t akceptuje př ijı́má nı́ imigrantů skrze př erozdě lujı́cı́ kvó ty, př ebı́rá
odpově dnost za pé či o tyto lidi. Nemů ž eme vnucovat vů li jiný m stá tů , č asto silně jš ı́m. Tedy
jejich př ı́padná repatriace do země pů vodu, když se uká ž e, ž e na azyl nemajı́ prá vo č i již
jej nepotř ebujı́, je zá vislá na ochotě tě chto zemı́, z který ch př iš li, je př ijat zpě t. Nejsme
schopni Turecku, Sý rii, Pá kistá nu a dalš ı́m stá tů m vnutit ná vrat lidı́ bez souhlasu tě chto
stá tů . To je již č istě politická otá zka meziná rodnı́ho vyjedná vá nı́, nikoliv otá zka prá vnı́.
Stejně tak nejsme schopni vnutit Turecku, aby si ponechalo uteč enecké tá bory a brá nilo
proudu uteč enců do Evropy, pokud to samo nebude chtı́t. A bude-li chtı́t, tak ne zadarmo,
ale za protiplně nı́ (bezvı́zový styk s EU).
⁵⁾ Cl. 2 pı́sm. d), č l. 9 a 10 smě rnice 2011/95/EU, o normá ch, které musı́ splň ovat stá tnı́ př ı́sluš nı́ci tř etı́ch
zemı́ nebo osoby bez stá tnı́ př ı́sluš nosti, aby mohli pož ıv́ at meziná rodnı́ ochrany, o jednotné m statusu
pro uprchlı́ky nebo osoby, které majı́ ná rok na doplň kovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
⁶⁾ Cl. 7–15 nař ı́zenı́ č . 604/2013/EU, který m se stanovı́ krité ria a postupy pro urč enı́ č lenské ho stá tu př ı́sluš né ho k posuzová nı́ ž ádosti o meziná rodnı́ ochranu podané stá tnı́m př ı́sluš nı́kem tř etı́ země nebo
osobou bez stá tnı́ př ı́sluš nosti v ně které m z č lenský ch stá tů .
⁷⁾ Cl. 39 odst. 1 a 2 smě rnice 2013/32/EU o společ ný ch ř ı́zenı́ch pro př izná vá nı́ a odnı́má nı́ statusu meziná rodnı́ ochrany.
⁸⁾ Cl. 13 odst. 1 nař ı́zenı́ č . 604/2013/EU.
189
BRNO 2016
KOUDELKA Zdeně k
4.1 ZÁVĚR K APLIKACI EVROPSKÝCH PRAVIDEL
Z hlediska evropské ho prá va nenı́ nutné mě nit pravidla, ale dů sledně stá vajı́cı́ pravidla
dodrž ovat. V př ı́padě , ž e nebudou dodrž ová na, je nutné př istoupit k ochraně hranic tak,
aby již na suchozemský ch hranicı́ch byly zadrž eny osoby neoprá vně né ž ádajı́cı́ o azyl a jejich ž ádost byla ihned zamı́tnuta s odů vodně nı́m, ž e př ichá zı́ z bezpeč né země (Rakousko,
Ně mecko atd.). Inspiracı́ k tomu mů ž e bý t Maďarsko, které azylové ř ı́zenı́ prová dı́ př ı́mo
v mobilnı́ch pracoviš tı́ch na hranicı́ch. A protož e bezpeč nou zemı́ je i Srbsko v rychlé m
ř ı́zenı́ Maďarsko ž ádosti o azyl př ı́chozı́ch na hranici se Srbskem i Chorvatskem odmı́tá
a tyto osoby nevpouš tı́ do země . Skuteč nost, ž e př ichá zı́ z bezpeč né země je zcela nesporná a tedy Maďarsko nemusı́ zjiš ťovat faktické dů vody odchodu cizince ze země pů vodu.
5. ZÁKON O AZYLU
V zá koně č . 325/1999 Sb., o azylu lze uč init změ ny ke zrychlenı́ azylové procedury, respektive omezenı́ zneuž ıv́ á nı́ azylu tak, ž e bude zruš en odkladný ú č inek podá nı́ kasač nı́
stı́žnosti vů č i rozhodnutı́ krajské ho soudu, př ı́padně bude zruš en i odkladný ú č inek samotné sprá vnı́ ž aloby krajské mu soudu.
Azylové ř ı́zenı́, př i které m má ž adatel prá vo na pobyt v Cechá ch, na Moravě a ve Slezsku, konč ı́ pravomocný m rozhodnutı́m Ministerstva vnitra. Jde o jednoinstanč nı́ ř ı́zenı́
bez mož nosti rozkladu (odvolá nı́). Cizinec má prá vo vů č i ně mu podat sprá vnı́ ž alobu krajské mu soudu a ná sledně i kasač nı́ stı́žnost Nejvyš šı́mu sprá vnı́mu soudu. § 32 odst. 2 a 5
s tě mito podá nı́mi spojujı́ automaticky ze zá kona odkladný ú č inek vů č i vykonatelnosti
rozhodnutı́ Ministerstva vnitra. Př itom obecně platı́ ve sprá vnı́m soudnictvı́ to, ž e podá nı́
ž aloby ani kasač nı́ stı́žnosti nemá odkladný ú č inek. ⁹⁾ Do ú vahy př ipadá i mož nost vylouč enı́ kasač nı́ stı́žnosti Nejvyš šı́mu sprá vnı́mu soudu s tı́m, ž e by soudnı́ př ezkum v azylový ch vě cech byl jen jednoinstanč nı́ vykoná vaný krajský mi soudy.
Lze zá koně upravit institut smlouvy o integraci, která by mě la zavá zat azylanta k dodrž ová nı́ prá vnı́ho ř ádu a zá vazku uč it se č eš tině a č eský m a moravský m reá liı́m. Povinnost dodrž ovat prá vnı́ ř ád je dá na pro vš echny na ú zemı́ naš eho stá tu bez hledu na to,
zda cizinec podepı́še č i nepodepı́še takový zá vazek. Tedy v zá sadě by š lo jen o deklaraci již prá vem stanovené povinnosti dodrž ovat prá vnı́ ř ád. Zá vazek uč it se č eš tině mů ž e
bý t stanoven jako povinnost, nynı́ je upraven jen tak, ž e stá t vytvá ř ı́ ve stá tnı́m integrač nı́m programu př edpoklady pro zı́ská nı́ znalosti č eš tiny. Znalost č eš tiny je vš ak zá konnou
podmı́nkou pro zı́ská nı́ stá tnı́ho obč anstvı́, ¹⁰⁾ nikoliv jen azylu. Je mož né stanovit nově
povinnost pro azylanta ú č astnit se na stá tnı́m integrač nı́m programu př i vý uce č eš tiny (§
68) s tı́m, ž e neplně nı́ té to povinnosti je dů vodem pro odejmutı́ azylu (§ 17). Je mož né vá zat udě lenı́ azylu na trestnı́ bezú honnost (§ 15, § 15a) č i odejmutı́ azylu vá zat na spá chá nı́ ú myslné ho trestné ho č inu (§ 17), pokud bude zruš en č l. 43 Listiny zá kladnı́ch prá v
a svobod. Vzhledem k zá važ nosti vě ci se jevı́ jako nevhodné vá zat azyl i na bezú honnost
př estupkovou. Stá tnı́ integrač nı́ program mů ž e obsahovat i jiné vě ci, než jen vý uku č eš tiny, ale ty je dobré ř eš it např. prová dě cı́m nař ı́zenı́m vlá dy, jelikož mů ž e jı́t o vě ci velmi
rozdı́lné – např. ně co jiné ho pro staré lidi a ně co jiné ho pro mladé atd.
⁹⁾ § 73 odst. 1 a § 107 odst. 1 soudnı́ho ř ádu sprá vnı́ho č . 150/2002 Sb.
¹⁰⁾ § 14 odst. 4 zá kona č . 186/2013 Sb., o stá tnı́m obč anstvı́.
190
Změ na prá va azylu
Changes in asylum law
Pokud jde o sprá vnı́ vyhoš tě nı́, azylový zá kon stanovı́, kdy je mož né odejmout azyl. Tedy prvotně je nutné cizinci odejmout azyl a až poté mů ž e bý t vyhoš tě n. Tedy jaké koliv
dů vody pro odejmutı́ azylu č i doplň kové ochrany musı́ bý t v zá koně o azylu. Z hlediska
stá tu jako celku nenı́ dů lež ité , v které m prá vnı́m př edpise je urč itá ú prava, ale jejı́ obsah.
Rovně ž nenı́ dů lež ité pro bezpeč nost stá tu, zda o ně čem rozhoduje policie č i Ministerstvo
vnitra. Obé jsou to stá tnı́ orgá ny. Je vhodné zachovat dosavadnı́ rozhodová nı́ o azylech
na Ministerstvu vnitra.
Pokud jde o právo pracovat, toto prá vo má azylant a osoba pož ıv́ ajı́cı́ doplň kové ochrany. Samotný m cı́lem azylové ho ř ı́zenı́ je, aby bylo skonč eno co nejdř ıv́ e. V zá sadě jde o dobu ně kolika má lo mě sı́ců . Na tu dobu je velmi pochybné , nakolik by se reá lně podař ilo
zamě stnat lidi vě tš inou bez znalosti č eš tiny a se vzdě lá nı́m, které u ná s nenı́ uzná vá no.
Nemá cenu zatě žovat ž adatele o azyl platbami za azylové ř ı́zenı́. Je velmi sporná vymahatelnost př ı́padný ch pohledá vek za azylové ř ı́zenı́ vů č i ž adatelů m o azyl. Stá t zde musı́
poč ı́tat s ná klady s tı́m, ž e ú č elem je co nejrychleji ř eš it ž ádosti o azyl a vracet neú spě šné ž adatele. Uspě chem je, když takový neú spě šný ž adatel opustı́ naš e ú zemı́, pak je vš ak
jaká koliv pohledá vka vů č i ně mu fakticky nevymahatelná . Již dnes se ž adatel o azyl podı́lı́
na ná kladech na stravu a ubytová nı́, ovš em nad vý ši ž ivotnı́ho minima. ¹¹⁾ Nicmé ně stá le
platı́, ž e cı́lem azylové ho zá kona je prvotně rychle ř eš it ž ádosti o azyl. Zavedenı́ rů zný ch
plateb mů ž e skonč it jako povinnost hradit ná klady vý konu trestu ve vě zenı́. Fakticky jde
o velké inanč nı́ č ástky, které eviduje Ministerstvo spravedlnosti, ale jsou nedobytné a tedy stá tu nic nepř inesou.
Pokud se stá t chce brá nit vý dajů m v azylové m ř ı́zenı́, musı́ trvat na dodrž ová nı́ evropské ho prá va a zá sady, ž e o azyl se ž ádá v prvnı́ bezpeč né zemi, odmı́tnout př erozdě lová nı́
imigrantů skrze kvó ty a př ı́padně zavé st ú č innou ochranu hranic a po maďarské m vzoru
ihned ž ádosti vyř izovat př ı́mo na hranicı́ch na mobilnı́ch pracoviš tı́ch s tı́m, ž e jde o ž ádosti př ı́chozı́ch z bezpeč né země , tedy nedů vodné .
5.1 PARAGRAFOVÝ NÁVRH ZMĚNY ZÁKONA O AZYLU
Je mož né zá kon o azylu změ nit ná sledujı́cı́m způ sobem. Pro ně které změ ny je nutná př edchozı́ změ na Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod.
1. V § 15 odst. 1 se na konci teč ka mě nı́ v č árku a doplň uje se nové pı́smeno d), které
znı́:
„d) spá chal na ú zemı́ Ceské republiky trestný č in“.
2. V § 15a odst. 1 se na konci teč ka mě nı́ v č árku a doplň uje se nové pı́smeno e), které
znı́:
„d) spá chal na ú zemı́ Ceské republiky trestný č in“.
3. V § 17 odst. 1 pı́sm. j) zá kona o azylu V 17 odst. 1 pı́sm. j) se slova
„zvlá š ť zá važ ný zloč in a př edstavuje tak nebezpeč ı́ pro bezpeč nost stá tu“
nahrazujı́ slovy
„ú myslný trestný č in anebo se bez vá ž né ho dů vodu neú č astnı́ vý uky č eské ho jazyka
v rá mci stá tnı́ho integrač nı́ho programu.“.
¹¹⁾ § 42 odst. 3 zá kona o azylu.
191
BRNO 2016
KOUDELKA Zdeně k
4. V § 32 odst. 2 zá kona o azylu vypustit vě tu prvnı́ stanovı́cı́ odkladný ú č inek ž aloby
krajské mu soudu.
5. V § 32 zá kona o azylu zruš it odst. 5 stanovı́cı́ odkladný ú č inek kasač nı́ stı́žnosti Nejvyš šı́mu sprá vnı́mu soudu.
Př ı́padně v § 32 zavé st nové zně nı́ odstavce 5:
„Vů č i rozhodnutı́ krajské ho soudu nelze podat kasač nı́ stı́žnost.“.
6. V § 68 se doplň uje nový odstavec 3, který znı́:
„(3) Azylant č i osoba pož ıv́ ajı́cı́ doplň kové ochrany se musı́ ú č astnit vý uky č eské ho jazyk, pokud tento jazyk neovlá dá na ú rovni potř ebné pro zı́ská nı́ stá tnı́ho obč anstvı́.“.
192
Zamyš lenı́ nad tı́m, co znamená pro obce s rozš ı́řenou pů sobnostı́ krizová …
Re lection on what does emergency preparedness mean for municipalities with …
Zamyšlení nad m, co znamená pro obce s rozšířenou
působnos krizová připravenost?
Reflec on on what does emergency preparedness mean
for municipali es with extended powers?
KOVARIK Františ ek
Souhrn:
Př ı́spě vek je praktický m zamyš lenı́m nad vnı́má nı́m stavu př ipravenosti na krizové stavy
u obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́ na zá kladě vlastnı́ch zkuš enostı́ z realizovaný ch cvič enı́
v podmı́nká ch mě stský ch ú ř adů bě hem poslednı́ch deseti let.
Summary:
The paper is a practical re lection of the perception of the state of preparedness for crises in municipalities with extended competence based on their experience from completed
exercises in terms of municipal of ices during the past decade.
Klíčová slova: Krizový š tá b, ochrana obyvatelstva, bezpeč nost regionů
Keywords:
Crisis staff, population protection, regional security
1. ÚVOD:
Iniciač nı́ myš lenka tohoto diskusnı́ho vystoupenı́ se opı́rá o dnes již mnohaleté praktické
zkuš enosti zı́skané na vzdě lá vacı́ch akcı́ch u desı́tek obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́ (dá le
jen ORP). Zpravidla zde pů sobı́m v roli metodické ho lektora. Snaž ı́m se pomá hat č lenů m
krizové ho š tá bu se systematický m př ı́stupem př i zdolá vá nı́ rozlič ný ch mimoř ádný ch udá lostı́, které př erů stajı́ do krizový ch situacı́ a vyž adujı́ svolá nı́ krizové ho š tá bu v ná vaznosti
na dalš ı́ procesy. Nemá m vš ak ambici rozebı́rat zde metodologii č innosti krizový ch š tá bů ,
ale jen se zamyslet nad tı́m, co krizová př ipravenost pro obce ve skuteč nosti z organizač nı́ho pojetı́ znamená , jak je pojı́má na.
¹¹
Ing. Františ ek Ková ř ı́k, MV GR HZS CR Institut ochrany obyvatelstva Lá zně Bohdaneč , Pracoviš tě
edukace a strategiı́, Na Luž ci 204, Lá zně Bohdaneč 53341, e-mail: fran [email protected],
tel.: 950 580 310
193
BRNO 2016
KOVARIK Františ ek
1.1. O KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI
Krizový š tá b ORP vzniká za zvlá š tnı́ch situacı́, na které se obec metodologicky př ipravuje
prostř ednictvı́m př edurč ený ch ú ř ednı́ků na obcı́ch. Ti jsou na pracoviš tı́ch krizové ho ř ı́zenı́, nebo ž ivotnı́ho prostř edı́ nebo na odboru veř ejnoprá vnı́m nebo i jinde. Tento statut
nenı́ u obcı́ jednotný. Vž dy vš ak existuje alespoň jeden „č istý “ pracovnı́k krizové ho ř ı́zenı́. Slovem č istý myslı́m to, ž e slovo krizový má v ná zvu své pracovnı́ funkce. Jinak by toto
slovo bylo naprosto nevhodné , protož e obecně bý vá vý kon prá ce ve prospě ch preventivnı́
př ipravenosti na krizové stavy u ORP tak pě tiprocentnı́.
1.2. FUNKCE TAJEMNÍHA BEZPEČNOSTNÍ RADY
Tajemnı́k bezpeč nostnı́ rady, dá le jen bezpeč nostnı́ tajemnı́k je tı́m č lově kem, který má
v ná zvu své pracovnı́ funkce slovı́čko krizový. Např ı́klad vedoucı́ oddě lenı́ pé če o č ásti
mě sta, krizové ř ı́zenı́ a BOZP nebo oddě lenı́ tajemnı́ka Mě U, vedoucı́ ú seku krizové ho ř ı́zenı́, nebo také vedoucı́ ú seku obrany a krizové ho ř ı́zenı́ apod.
Bezpeč nostnı́ tajemnı́k má v podř ı́zenosti až 5 lidı́, dle velikosti mě sta (velikostı́ mů ž e bý t obecně pojı́má na ú zemnı́ rozloha a poč et obyvatel ve sprá vnı́m ú zemı́). Legislativně je obec zař azena do své ho statutu legislativně a jmenovitě . Konkré tně Zá konem
314/2002 Sb. o stanovenı́ obcı́ s pově řený m obecnı́m ú ř adem a stanovenı́ obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́ v pozdě jš ı́m zně nı́, kde je seznam obcı́ v př ı́loze č . 2. Vyhlá š ka MV
388/2002 Sb. o stanovenı́ sprá vnı́ch obvodů obcı́ s pově řený m obecnı́m ú ř adem a sprá vnı́ch obvodů obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́ s poslednı́ ú pravou 388/2015 pak na tento
zá kon navazuje.
Bezpeč nostnı́ tajemnı́k je č lově k, který mů ž e bý t pro krizovou funkč nost ORP velký m
darem anebo také velkou katastrofou. Tě ch prvnı́ch nenı́ u mě stský ch ú ř adů má lo a ve vě tš ině se jedná o bý valé vojá ky, policisty, hasič e č i vystudované krizové manaž ery. Pro mne
je vž dy velice ohromujı́cı́, s jakou peč livostı́ majı́ na ú ř adech vě ci do detailů zpracované a př ipravené k použ itı́. Př ı́kladem za vš echny mů ž e bý t tř eba pan Ing. Robert Nová k
v Hustopeč ı́ch. Na tě chto lidech velmi obdivuji jejich nezlomnou vů li bojovat s „vě trný mi
mlý ny“ v podobě komunikace s nadř ı́zený mi slož kami odborné ho vedenı́, př i prosazová nı́
opatř enı́ opı́rajı́cı́ se o mı́stnı́ zvlá š tnosti a zvyklosti. Také s vedenı́m mě st, které problematiku krizové ho ř ı́zenı́ v lepš ı́m př ı́padě jen podceň uje a v neposlednı́ ř adě s ú ř ednı́ky
př edurč ený mi do pracovnı́ch skupin krizový ch š tá bů , jejichž vstř ı́cnost ke spoluprá ci je
asi taková , jako kdybyste př esvě dč ovali bojovnı́ka islá mské ho stá tu, aby slavil a prož ıv́ al
vá noč nı́ svá tky. Bezpeč nostnı́ tajemnı́k sehrá vá v krizové m š tá bu klı́čovou roli sekretá ř e,
pomá há starostovi moderovat jedná nı́, př ipravuje a př edklá dá pracovnı́ podklady apod.
Obecně zabezpeč uje vnitř nı́ bě h a technickou sobě stač nost KS.
1.3. FUNKCE TAJEMNÍHA MĚSTSKÉHO ÚŘADU
Velmi dů lež itou osobou na mě stský ch ú ř adech ORP je tajemnı́k Mě U. Vž dy jsem mě l pocit, ž e tento č lově k je kdesi na pozadı́ krizové př ipravenosti, ale opak je pravdou. Na ně m
vlastně vš e stojı́ a padá . Př edurč uje, kdo se bude ř eš enı́ krizový ch situacı́ ú č astnit. On vybı́rá jestli to budou ti nejschopně jš ı́, nebo jen vedoucı́ odborů z titulu svý ch funkcı́ anebo
194
Zamyš lenı́ nad tı́m, co znamená pro obce s rozš ı́řenou pů sobnostı́ krizová …
Re lection on what does emergency preparedness mean for municipalities with …
jen ti, kteř ı́ nebudou př i svolá nı́ krizové ho š tá bu na pracoviš tı́ch chybě t. Vě tš ina tajemnı́ků Mě U jsou bystř ı́ lidé a mnozı́ majı́ kvalitnı́ manaž erskou př edstavu o ř ı́zenı́. Má m
zkuš enost, ž e se č asto jedná o ekonomy, prá vnı́ky nebo lidi z manaž erské praxe. Př ipravujı́ také podmı́nky pro vytvoř enı́ potř ebné ho zá zemı́ a té ž vyč leň ujı́ inanč nı́ prostř edky.
Jejich dı́lem je také to co na vedenı́ radnic prosadı́. Zkuš ený tajemnı́k Mě U č innost pracovnı́ků krizové ho ř ı́zenı́ podporuje, nepodceň uje a také nastavuje urč ité kontrolnı́ mechanizmy monitorujı́cı́ stav krizové př ipravenosti.
1.4. FUNKCE STAROSTY
Starosta nebo primá tor v muž ské č i ž enské podobě je př edevš ı́m osobnostı́, která zastř eš uje veš keré dě nı́ na ORP. Vž dy se jedná o volené politiky. Dost č asto o osobnosti,
které majı́ o ř eš enı́ krizový ch situacı́ mizivou př edstavu. Ostatně se to na zač átku povolebnı́ho obdobı́ tý ká snad vš eho co nezkuš ený starosta nebo primá tor prož ıv́ á . Starosta je
z titulu své funkce velice vytı́ženou osobnostı́ s minutový m dennı́m programem. Starosta
je tedy č lově k, který nechce mı́t starosti. A protož e krizové situace, kdy je nutné svolat
krizový š tá b, nastá vajı́ velice vzá cně , rozhodně nespadá krizové ř ı́zenı́ do jejich priorit.
Tento fakt jsem si ně kolikrá t prakticky ově řil př i prvotnı́ch schů zká ch, kdy byl starosta
osloven, zda je mož né prové st u jeho ORP cvič enı́ krizové ho š tá bu.
Toto jedná nı́ má zpravidla dvě fá ze. Prvnı́ fá zı́ je opatrné sezná menı́ starosty se zá mě rem cvič enı́ s tı́m, ž e pana starostu nebude nikdo s př ı́pravami ruš it. Př i tomto se oč eká vá , zda nebude té ma cvič enı́ pro obč any mě sta př ı́liš politicky citlivé . Zpravidla vı́tě zı́
povodň ová situace. Př i tom je starostovi zdů razně no, ž e krizový š tá b je jeho pracovnı́ orgá n. Ze tomuto orgá nu př edsedá a ž e ho ř ı́dı́ a proto by bylo pro jeho potř ebu dobré , aby
si svou roli na cvič enı́ vyzkouš el a donutil své podř ı́zené k př ı́pravě na tuto služ bu pro ně j.
Druhá fá ze nastá vá v okamž iku, kdy je ke cvič enı́ dá n př edbě žný souhlas. Pak se př istoupı́
k projedná nı́ vhodný ch termı́nů na jedná nı́ bezpeč nostnı́ rady a vyř ı́ká vajı́ se podrobnosti
k prů bě hu nejč astě ji dvoudennı́ho cvič enı́. Ná sledně je starosta ubezpeč en, ž e se nemusı́
nič eho bá t a ž e vš e bezpeč nostnı́ tajemnı́k př ipravı́ a dolož ı́ na jedná nı́ bezpeč nostnı́ rady. Př i jedná nı́ je př ı́tomen tajemnı́k Mě U, který si v hlavě syntetizuje, jak vě c personá lně
zabezpeč ı́. Zajı́mavé je, ž e vš ichni starostové se pak cvič enı́ ú č astnı́ a svou roli plnı́ perfektně . Zatı́m se nestalo, ž e by ně který ze starostů č i primá torů považ oval č as strá vený
na cvič enı́ za ztracený.
1.5. FUNKCE ČLENŮ BEZPEČNOSTNÍ RADY
Clenové bezpeč nostnı́ rady se v obvyklé m legislativně stanovené m slož enı́ dajı́ rozč lenit na zá stupce slož ek IZS a volené orgá ny. Stanovenı́ zá stupci slož ek IZS jsou pracovnı́ci
př edurč eni z krajský ch ú rovnı́ ř ı́zenı́. Zpravidla se jedná o ř editele ú zemně př ı́sluš ný ch
zá stupců hasič ské ho zá chranné ho sboru, policie, dobrovolný ch hasič ů a ně kdy zdravotnické zá chranné služ by a mě stské policie. Vš ichni jsou zkuš enı́ odbornı́ci, kteř ı́ majı́ velmi
kvalitnı́ př ipravenost k jejich funkcı́m v IZS. Jsou schopni manaž ersky pů sobit na podř ı́zené slož ky IZS. Do jedná nı́ BR ORP i na zasedá nı́ch KS př iná š ejı́ podstatné informace o bezpeč nostnı́ situaci v ú zemı́. Tito zá stupci př edurč ujı́, kdo se bude ú č astnit prá ce
v pracovnı́ch skupiná ch. Má m za to, ž e nejdů lež itě jš ı́ je př ı́tomnost č lena HZS CR. Hasič i
195
BRNO 2016
KOVARIK Františ ek
jsou vž dy s č innostı́ krizové ho š tá bu nejspjatě jš ı́. Podobnou roli majı́ dobrovolnı́ hasič i
jen trochu v jiné m ú zemnı́m mó du. Na rozdı́l od centrá lnı́ ú rovně profesioná lnı́ch hasič ů
jsou zamě řeny na loká lnı́ vý pomoc. Policie a zdravotnická zá chranná služ ba sehrá vajı́ jen
informač nı́ roli a č innosti v pracovnı́ch skupiná ch krizové ho š tá bu se neú č astnı́.
Vý jimeč ně se stá vajı́ organizač nı́ chyby př edurč ený ch funkcı́ propojený ch na č leny bezpeč nostnı́ rady. Např ı́klad jsem se setkal s tı́m, ž e tajemnı́k mě stské ho ú ř adu byl vyč leně n
na vedoucı́ho stá lé pracovnı́ skupiny v druhé smě ně , nebo ž e do funkce odborné skupiny stá lé pracovnı́ skupiny byl př edurč en ř editel mı́stnı́ch technický ch služ eb. Dokonce
jsem se setkal asi př ed deseti lety s tı́m, ž e č lenem bezpeč nostnı́ rady byl mı́stnı́ kroniká ř.
Casto se stá vá , ž e starostové se př i prá ci v krizové m š tá bu obklopujı́ svý mi asistentkami.
Nicmé ně je to docela praktické .
Volený m č lenem bezpeč nostnı́ rady, je mimo starostu mı́stostarosta. Jedná se o stı́novou funkci č lově ka, který je odborně se starostou na stejné ú rovni, ale jeho pozice je relativně oslabena. Hlavnı́m poslá nı́m je, ž e pokud starosta nestanovı́ jinak, což nenı́ vý jimkou, tak starostu zastupuje př i smě nné m provozu krizové ho š tá bu př i dlouhodobě jš ı́ch
ř eš enı́ch krizový ch stavů . Mı́stostarosta bý vá z opozič nı́ politické strany. V prvnı́ch fá zı́ch
č innosti KS vlastně poukazuje na mož nosti politické odpově dnosti vů č i obč anů m v regionu. Nepamatuji si, ž e by mı́stostarosta naplň oval v KS vý znamně jš ı́ mı́sto vyjma dı́lč ı́ch
př ipomı́nek na jedná nı́ch KS vyplý vajı́cı́ch z kontextu probı́hajı́cı́ diskuse.
1.6. FUNKCE VEDOUCÍHO STÁLÉ PRACOVNÍ SKUPINY
Vedoucı́ stá lé pracovnı́ skupiny jsou př edurč eni do dvou smě n. Prvnı́m vedoucı́m je nejč astě ji zá stupce HZS CR z př ı́sluš né ho ú zemnı́ho odboru. Toto považ uji za nejlepš ı́ volbu.
Druhý m je ně kdo z orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ mě sta č i z odboru ž ivotnı́ho prostř edı́, který
je vedoucı́m druhé smě ny. Odborná ú roveň vedoucı́ch je velice rozlič ná . Domnı́vá m se, ž e
zá stupci HZS CR jsou vž dy lepš ı́. Jsou zvyklı́ č astě ji ř ı́dit krizové tý my a jsou systematič tě jš ı́. Majı́ vetš ı́ znalost o technice apod. Velmi zá lež ı́ na organizač nı́ zvyklosti slož enı́ stá lé
pracovnı́ skupiny. V rá mci vš ech ORP v Ceské republice existuje v té to oblasti veliká nejednotnost. Od modelů STANO, př es hierarchii odborů mě sta až po naprosto volná pojetı́.
Chci zdů raznit, ž e vš echny modely fungujı́, když se procvič ujı́. Byly č ině ny pokusy prá ce
odborný ch skupin na vzdá lený ch separovaný ch pracoviš tı́ch s elektronický m informač nı́m propojenı́m. V 90 % př ı́padů vš ak KS i pracovnı́ skupiny pracujı́ na jednom mı́stě . Je
to nejpraktič tě jš ı́.
1.7. FUNKCE ČLENŮ KRIZOVÉHO ŠTÁBU Z ŘAD ÚŘEDNÍKŮ MěÚ
Poslednı́ skupina lidı́ pracujı́cı́ch v krizový ch š tá bech jsou př edurč enı́ pracovnı́ci mě stské ho ú ř adu. Té mě ř vž dy jsou č innostı́ v krizové m š tá bu naprosto „nepolı́beni“ a hlavně
majı́ k té to prá ci velkou averzi. Mnohdy tuto svou služ bu považ ujı́ za zbyteč nou, za zdrž ová nı́ v jejich skuteč né prá ci. Také majı́ ze své ú č asti strach. Mnohdy odmı́tajı́ v krizové m
š tá bu ú č ast s dů razem, ž e tato prá ce nenı́ v jejich pracovnı́m popisu apod. Nicmé ně pokud
absolvujı́ cvič enı́ pak zpravidla rychle mě nı́ ná zor na svou krizovou funkci, což potvrzuje
potř ebu opakovaný ch cvič enı́. Mı́nı́m, ž e jejich zá vě ry jsou bohuž el logické .
196
Zamyš lenı́ nad tı́m, co znamená pro obce s rozš ı́řenou pů sobnostı́ krizová …
Re lection on what does emergency preparedness mean for municipalities with …
ZÁVĚR:
Tato ú vaha mě la monitorujı́cı́ charakter souvisejı́cı́ s př ipravenostı́ krizový ch š tá bů v praxi z organizač nı́ho pohledu. Chtě l jsem, aby z mý ch konstatová nı́ vyplynula vě tš ı́ potř eba
č astě jš ı́ realizace š tá bnı́ch cvič enı́ krizový ch š tá bů . Stač ı́, když cvič enı́ probı́hajı́ v souladu
s legislativou. Tedy jedenkrá t roč ně , pokud nezasedal krizový š tá b př i ostré akci, nebo
pokud nebylo jiné cvič enı́ praktické ho charakteru.
LITERATURA
[1] A
V.; Krizové štáby veřejné správy, Monogra ie, TU Ostrava, FBI, 2015
[2] K ́ ̌ F.: Význam simulační podpory krizových štábů obcí s rozšířenou působností,
In: Konference požární ochrana FBI TU Otrava, meziná rodnı́ konference
ISBN 978–80–7385–148–4, ISSN 1803–1803, 9 str.
[3] K
́ ̌
F.: Cvičení krizového štábu v Poličce; Casopis 112, XIX; 8/2015; str. 22–23
[4] K ́ ̌ F.: Využití analýzy rizik v krizových štábech ORP; In: konference „Krizový
management 2015” 2. až 3. září 2015; Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko–
sprá vnı́, str: 21. – 24.; ISBN: 978–80–7395–941–8
[5] K ́ ̌ F.: Zkušenosti se vzděláváním členů krizových štábů obcí s rozšířenou působností; In: 20. medzinárodná vedecká konferencia „Riešenie krízových situácií ve špecifickom prostředí” 20. až 21. května 2015; Zilinská univerzita v Zilině , knihovna Institutu
OO Lá zně Bohdaneč
197
BRNO 2016
KYSELAK Jan, MACHACOVA Nicole, KYSELAKOVA Veronika
Geneze civilní obrany v obcích a regionech
Forma on Of The Civil Defence In The Municipali es
And Regions
KYSELAK Jan, MACHACOVA Nicole, KYSELAKOVA Veronika
Souhrn:
Př ı́spě vek je historický m pohledem na prvnı́ prá vnı́ ukotvenı́ problematiky zajiš ťová nı́
ochrany obyvatelstva v obcı́ch a regionech v podmı́nká ch naš eho stá tu.
Summary:
The article is focused on the historical view of the irst legal anchoring of the population
protection in municipalities and regions in terms of our state.
Klíčová slova: Bezpeč nost, civilnı́ protiletecká ochrana, historie, obec, civilnı́ obrana, region
Keywords:
Civil antiaircraft protection, civil defence, history, municipality, region, safety
ÚVOD
Za zá klad zajiš ťová nı́ civilnı́ obrany v obcı́ch a regionech v podmı́nká ch naš eho stá tu mů ž eme považ ovat př ijetı́ zá kona (1). Tento zá kon byl př ijat v roce 1935 v souvislosti s vyhrocujı́cı́ se meziná rodnı́ situacı́ v Evropě v prvnı́ polovině 30. let minulé ho stoletı́. Je
považ ová n za prvnı́ prá vnı́ př edpis, který poklá dá zá klady souč asné civilnı́ obrany (tehdy nazý vané civilnı́ protiletecké ochrany, tento termı́n je dá le použ it v celé m př ı́spě vku)
v naš em stá tě . Na bá zi uvedené ho zá kona byla př ijata ř ada prová dě cı́ch př edpisů ve formě
⁰
Ing. Jan Kyselá k, Ph.D., Katedra krizové ho ř ı́zenı́, Univerzita obrany, Kounicova 65, 662 10 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 973 443 918
Nicole Machá č ová , Katedra krizové ho ř ı́zenı́, Univerzita obrany, Kounicova 65, 662 10 Brno.
e-mail: [email protected]
Veronika Kyselá ková , Gymná zium a Stř ednı́ odborná š kola zdravotnická a ekonomická Vyš kov,
Komenské ho 16/5, 682 01 Vyš kov, e-mail: [email protected]
198
Geneze civilnı́ obrany v obcı́ch a regionech
Formation Of The Civil Defence In The Municipalities And Regions
jednak nař ı́zenı́ vlá dy a jednak prová dě cı́ch smě rnic. Hned v roce 1935 (ná sledně v roce
1936 znovu) byly vydá ny smě rnice (2), které mů ž eme označ it za prvnı́ prá vnı́ dokument,
i když podzá konné povahy, který v konkré tnı́ podobě ř eš ı́ již vý še zmı́ně nou civilnı́ obranu v obcı́ch č i regionech.
Jaký m konkré tnı́m způ sobem a v jaké podobě byla tedy zajiš ťová na civilnı́ obrana (dnes
souč ástı́ ochrany obyvatelstva) – civilnı́ protiletecká ochrana, je př edmě tem tohoto př ı́spě vku.
1. OBRANA A OCHRANA PROTI LETECKÝM ÚTOKŮM
Znač ná č ást aktivit ú stř ednı́ch orgá nů stá tnı́ sprá vy v oblasti vojenstvı́ v druhé polovině
30. letech minulé ho stoletı́ smě řovala k zajiš tě nı́ obrany a ochrany proti letecký m ú toků m
a bojový m otravný m lá tká m (tehdy nazý vaný m bojový m plynů m), které lze označ it za vý dobytky prvnı́ svě tové vá lky. Z toho dů vodu i uvedené smě rnice reagujı́ svý m obsahem
na uvedené dvě oblasti, př edevš ı́m pak na prvnı́ z nich.
Smě rnice majı́ č ást textovou a př ı́lohovou. Obsahem textové č ásti je rozbor jednotlivý ch
nebezpeč ı́ letecký ch ú toků , rozdě lenı́ obrany a ochrany proti letecký m ú toků m, osvě tlenı́
organizace protiletecké ochrany v obci, stanovenı́ struktury orgá nů protiletecké ochrany
v obci, obsahové zamě řenı́ plá nu protiletecké ochrany a ř eš enı́ vě cný ch prostř edků a jiný ch opatř enı́. Př ı́lohovou č ást tvoř ı́ vzorová pravidla Mı́stnı́ch poradnı́ch vý borů pro protileteckou ochranu, ú koly a obsah č innosti vý konný ch slož ek protiletecké ochrany a vymezenı́ problematiky ochrany podniků .
Smě rnice byly vydá ny k provedenı́ § 4, odst. 2 vý še uvedené ho zá kona (1) a § 2 vlá dnı́ho
nař ı́zenı́ (3). Obsahem tě chto č ástı́ uvedený ch prá vnı́ch norem je:
§ 4 (1)
(2) „Vlá dnı́m nař ı́zenı́m mů ž e bý ti obcı́m ulož eno, aby podle smě rnic vydaný ch
nadř ı́zený mi politický mi ú ř ady a pod jejich dohledem podnikly na svů j ná klad dalš ı́ ú koly k ochraně př ed letecký mi ú toky (zejmé na služ bu poplachovou, pož árnı́, zdravotnı́ a samaritskou, pé či o masková nı́ obydlený ch č ástı́ obce
a o zhası́ná nı́ svě tel, spolupů sobenı́ př i služ bě hlá sné , vý cvik potř ebný k tě mto
ú kolů m apod.). Stejný m způ sobem mů ž e bý ti stanoveno, zda, pokud a ký m lze
k povinné souč innosti s orgá ny obce povolati veř ejné i jiné korporace (soubory
osob), vyvı́jejı́cı́ v obci svou č innost, nebo jednotlivce tu bydlı́cı́ nebo vý dě leč ně
č inné , popř ı́padě př ené sti na ně ně které z ú kolů obci př iká zaný ch.“
§ 2 (3)
(1) „Obce jsou povinny podle smě rnic, jež budou vydá ny nadř ı́zený mi politický mi
ú ř ady, na svů j ná klad vyzbrojiti a vycvič iti v poč tu ve smě rnicı́ch stanovené m
hasič e z povolá nı́ nebo dobrovolné sbory hasič ské , v zemı́ch Slovenské a Podkarpatoruské i povinné hasič e, k ú č inné ochraně př ed letecký mi ú toky. Dobrovolné sbory hasič ské povolá obec k povinné souč innosti s orgá ny obce př i
ochraně a obraně proti letecký m ú toků m. Nestač ı́-li poč et hasič ů z povolá nı́
a dobrovolný ch hasič ů, zejmé na té ž vzhledem k oč eká vané mu povolá nı́ jednotlivý ch osob k vý konu branné povinnosti, k ř ádné mu plně nı́ ú kolů podle zá kona o ochraně a obratně proti letecký m ú toků m, a nelze-li tomuto nedostatku
199
BRNO 2016
KYSELAK Jan, MACHACOVA Nicole, KYSELAKOVA Veronika
č eliti doplně nı́m hasič ský ch sborů , anebo nenı́-li v obci ani hasič ů z povolá nı́
ani dobrovolný ch hasič ů, zř ı́dı́, vyzbrojı́ a vycvič ı́ obec na svů j ná klad již v době
mı́ru z osob v obci bydlı́cı́ch a nepodlé hajı́cı́ch branné povinnosti př imě řené
pomocné sbory služ by pož árnı́.
(2) Obce jsou povinny, nenı́-li jinak dostateč ně postará no o služ bu samaritskou,
na svů j ná klad zř ı́diti, vyzbrojiti a vycvič iti př imě řené pomocné sbory pro tuto
služ bu, poč ı́tajı́c v to zejmé na vyhledá vá nı́, odnesenı́ a oš etř enı́ osob zraně ný ch
nebo stiž ený ch mdlobou nebo otravou př i letecké m ú toku; to platı́ obdobně té ž
pro služ bu desinfekč nı́ (asanač nı́).
(3) Obce jsou povinny podle smě rnic, vydaný ch nadř ı́zený m politický m ú ř adem,
na svů j ná klad zř ı́diti vhodnou služ bu poplachovou a postarati se o ná lež ité
vyzbrojenı́ a vý cvik orgá nů pro tuto služ bu, dá le uč initi opatř enı́ pro zatemně nı́ (zhası́ná nı́ svě tel) a zajistiti vý cvikem rychlé provedenı́ př ı́kazů v tomto
smě ru vydaný ch, jakož i spolupů sobiti př i služ bě hlá sné . Obce, který m to ulož ı́
nadř ı́zený politický ú ř ad, jsou povinny na svů j ná klad př ipraviti zastı́rá nı́ obce.
(4) K vý zbroji podle odstavců 1 až 3 patř ı́ té ž ú plná plynová maska ú ř edně schvá lené ho nebo stanovené ho typu.
(5) K povinné souč innosti s orgá ny obce př i ú kolech, uvedený ch v odstavci 1 až
3, a př i vý konu bezpeč nostnı́ a poř ádkové služ by a jiný ch zvlá š tnı́ch služ eb
(ochrana vodovodů , plynovodů , elektrický ch vedenı́, kanalisace apod.), mohou
nadř ı́zené politické ú ř ady k ná vrhu obce — kromě dobrovolný ch sborů hasič ský ch, uvedený ch již v dstavci 1 — povolati dalš ı́ veř ejné i jiné korporace (soubory osob), vyvı́jejı́cı́ v obci svou č innost, zejmé na sbory samaritské , ná rodnı́
gardy a spolky tě lový chovné , nebo jednotlivce tu bydlı́cı́ nebo vý dě leč ně č inné . Obce mohou podle smě rnic vydaný ch nadř ı́zený mi politický mi ú ř ady samy
tak uč initi, je-li nebezpeč ı́ v prodlenı́.
(6) Ukoly, které korporacı́m nebo jednotlivců m podle př edchá zejı́cı́ch odstavců
př ipadajı́, vymezı́ podrobně ji smě rnice, jež vydajı́ politické ú ř ady obci nadř ı́zené .“
Obrana a ochrana proti letecký m ú toků m byla v souladu s kontextem smě rnic (2) rozdě lena na aktivnı́ a pasivnı́.
Ak vní obrana (obrana ve vlastnı́m smyslu slova) mě la za ú č el znemož nit nepř átelský m
letadlů m, aby zasahovala pozemnı́ cı́le.
Pasivní obrana č ili ochrana (v tě chto smě rnicı́ch nazý vá na „civilnı́ protileteckou ochranou“, zkrá ceně „CPO“) mě la zejmé na za ú kol:
• znesnadnit orientaci a př esné mı́řenı́ na cı́l nepř átelský m letců m, který m se
podař ilo př elé tnout hranice;
• uč init opatř enı́, aby „ú spě ch bombardová nı́ byl co nejmenš ı́ a aby š kody způ sobené bombardová nı́m byly rychle napraveny nebo alespoň zmı́rně ny.
S organizacı́ pasivnı́ obrany souvisely opatř enı́ vš eobecné bezpeč nosti, jež mě ly smı́šenou
povahu – zá roveň civilnı́ a vojenskou.
200
Geneze civilnı́ obrany v obcı́ch a regionech
Formation Of The Civil Defence In The Municipalities And Regions
2. ORGANIZACE CIVILNÍ PROTILETECKÉ OCHRANY V OBCI A ORGÁNY
PROTILETECKÉ OCHRANY
Za organizaci protiletecké ochrany v obci zodpovı́dal zejmé na starosta obce, velitel místní protiletecké ochrany a místní poradní výbor pro protileteckou ochranu. Nezastupitelné mı́sto patř ilo také vý konný m slož ká m protiletecké ochrany.
Starosta obce
Starosta, jakož to př edstavitel vý konné moci obce, byl př ednı́m č initelem př i zajiš ťová nı́
ú kolů protiletecké ochrany v obci ulož ený ch zá konem (1) a byl také za jejich ř ádné prová dě nı́ zodpově dný.
Mezi tyto ú koly patř ilo:
• př ipravoval a prová dě l opatř enı́ protiletecké ochrany;
• zajiš ťoval vypracová nı́ zevrubné ho plá nu mı́stnı́ protiletecké ochrany se zvlá š tnı́m
zř etelem na podniky, jež vyž adovaly zvý šenou ochranu;
• urč oval podle pokynů nadř ı́zené ho politické ho ú ř adu a s jeho souhlasem podniky,
které pro svů j vý znam vyž adovaly speciá lnı́ch ochranný ch opatř enı́;
• staral se o ustanovenı́, vyzbrojenı́ a ná lež itý vý cvik vý konný ch slož ek, který ch bylo
potř eba k naplně nı́ ú kolů protiletecké ochrany.
Velitel místní pro letecké ochrany
Povinnosti starosty obce př i prová dě nı́ protiletecké ochrany zejmé na ve vě tš ı́ch mě stech
byly znač né a bylo té mě ř vylouč eno, aby starosta sá m vš e osobně zajiš ťoval. Proto bylo
nutné , aby k prová dě nı́ vě tš ı́ č ásti vlastnı́ch ú kolů ustanovil za souhlasu bezprostř edně
nadř ı́zené ho politické ho ú ř adu obce vhodnou osobu velitelem mı́stnı́ protiletecké ochrany. Velitel mı́stnı́ protiletecké ochrany pak odpovı́dal za svou č innost starostovi obce.
Místní poradní výbor pro pro leteckou ochranu
Ukolem „mı́stnı́ch poradnı́ch vý borů “ pro protileteckou ochranu bylo soustř edit ke společ né prá ci na ochranu př ed letecký mi ú toky vš echny vhodné slož ky, zejmé na pak zá stupce stá tnı́ch a samosprá vný ch ú ř adů , vojenský ch posá dek, lé kař ů, uč itelů , hasič ský ch organizacı́, samaritský ch apod. Mı́stnı́ poradnı́ vý bory se př i své prá ci ř ı́dily „pravidly mı́stnı́ch
poradnı́ch vý borů pro protileteckou ochranu“. Vzorová pravidla – viz obrá zek 1.
Dů lež itou souč ástı́ zajiš ťová nı́ protiletecké ochrany byl i kvalitně zpracovaný samotný
plán protiletecké ochrany, který obsahoval:
• ná č rt obce se zakreslený mi okrsky, obvody a stanoviš ti jednotlivý ch služ eb;
• seznam osob zajiš ťujı́cı́ch tyto služ by;
• seznam a stanoviš tě př ipravené ho materiá lu;
• ostatnı́ opatř enı́, povinnosti apod. jednotlivý ch slož ek atd.
201
BRNO 2016
KYSELAK Jan, MACHACOVA Nicole, KYSELAKOVA Veronika
Obrá zek 1:
Vzorová pravidla mı́stnı́ch poradnı́ch vý borů pro protileteckou ochranu (2)
3. VÝKONNÉ SLOŽKY PROTILETECKÉ OCHRANY
K prová dě nı́ ú kolů protiletecké ochrany mě ly obce za ú kol utvoř it a vycvič it př edevš ı́m
„pomocné sbory“. K tomu mě ly použ ı́t podle mož nosti nejprve již č inný ch sborů (sborů
hasič ský ch apod.). Velitelé tě chto sborů se pak mě li stá t odborný mi poradci velitele mı́stnı́
protiletecké ochrany.
Dá le mě ly bý t ustanoveny a obcı́ vycvič eny svépomocné orgány. Své pomoc obyvatelstva se tak stala dů lež itý m a nezbytný m doplň kem organizace protiletecké ochrany.
Vý konné slož ky protiletecké ochrany obyvatelstva se dě lily na pohotovostní službu veřejnou a svépomocnou službu obyvatelstva.
A. Pohotovostní služba veřejná. Pohotovostnı́ služ ba veř ejná mě la své speci ické ú koly
a zahrnovala v sobě ř adu služ eb.
1. Služba bezpečnostní a pořádková Oddı́ly té to služ by se staraly o mı́stnı́ bezpeč nost př i letecký ch ú tocı́ch a př i cvič enı́ch protiletecké ochrany. Služ ba udrž ovala poř ádek př i vyklizová nı́ ulic a př i asanaci, př i letecké m poplachu, zastı́rá nı́
mě sta, evakuaci, ř ı́zenı́ dopravy, hlı́dá nı́ nebezpeč ný ch mı́st, odklı́zecı́ch pracı́ch, př i použ ıv́ á nı́ krytů atd.
2. Služba poplachová Ukolem té to služ by bylo rozhlaš ovat poplachové ná vě štı́ použ itı́m automatický ch prostř edků (siré n, zvonů apod.) nebo tak, ž e jejı́ č lenové
projı́ždě li ulice a vydá vali smluvené signá ly.
202
Geneze civilnı́ obrany v obcı́ch a regionech
Formation Of The Civil Defence In The Municipalities And Regions
3. Služba požární Jejı́ povinnostı́ bylo, aby ve své m obvodu hasila pož áry, které hrozily rozš ı́řenı́m a nemohly bý t zdolá ny domovnı́ hlı́dkami nebo domovnı́mi
druž stvy nebo jednalo-li se o pož áry vě tš ı́ho poč tu domů . Vypomá hala i př i
pracı́ch služ by asanač nı́, odklizovacı́ apod.
4. Služba desinfekční (asanační) Zajiš ťovala ochranu proti chemické mu ohrož enı́, odstraň ovala bojové lá tky z ulic, domů , popř. č lenové asanač nı́ch č et poskytovali
nouzově prvnı́ pomoc zraně ný m lidem.
5. Služba samaritská Tato peč ovala o zař ı́zenı́ nemocnic, zř izovala a zpravovala obvaziš tě a stanice pro prvnı́ pomoc, starala se o dostateč nou zá sobu lé ků , obvazů apod. v lé ká rná ch, ú stavech i domá cnostech, pouč ovala obyvatelstvo
o ochraně proti bojový m plynů m atd.
Obrá zek 2:
Př ı́sluš nı́k Samaritské služ by se samaritskou braš nou ve stejnokroji (4)
6. Služba spojovací a zpravodajská Starala se o vybudová nı́ a udrž ová nı́ telefonnı́ch
a jiný ch spojů mezi jednotlivý mi slož kami protiletecké ochrany.
7. Služba zas rací Př ipravovala a prová dě la zhası́ná nı́ (tlumenı́) poulič nı́ho osvě tlenı́ i svě tel v domá cnostech, na motorový ch vozidlech atd., masková nı́ obce,
zejmé na objektů a ploch umož ňujı́cı́ch letci orientaci (vodnı́ plochy, stř echy,
silnice apod.).
8. Služby zvláštní Ukolem oddı́lů té to služ by bylo podle mı́stnı́ch pomě rů zejmé na
zabezpeč enı́ obce vodou a udrž ová nı́ vodovodů i studnı́ v ř ádné m stavu, peč ovat o osvě tlenı́ (elektrické , plynové apod.), o kanalizaci, ú kryty, telegrafnı́
a telefonnı́ vedenı́, objekty vydané zvlá š tnı́mu nebezpeč ı́, ochranu pamá tný ch
objektů a pamá tek vů bec atd.
203
BRNO 2016
KYSELAK Jan, MACHACOVA Nicole, KYSELAKOVA Veronika
Vě tš ina tě chto služ eb, jejich vybavenı́ a ú koly byly dopodrobna rozvedeny v ř adě
publikacı́ vydaný ch v tehdejš ı́ době , za nejpř ehledně jš ı́ a zá roveň nejrozsá hlejš ı́ lze
označ it např. tř ı́dı́lnou publikaci (4) ale i dalš ı́.
B. Svépomocná služba obyvatelstva Své pomocná služ ba obyvatelstva zač ı́nala u nejmenš ı́ch obytný ch jednotek v obci, tj. u domů . Pro kaž dý dů m v obci, ve které se podle
plá nu mı́stnı́ protiletecké ochrany organizovala, bylo ú kolem ustanovit domovní
hlídku, jejı́ž slož enı́ a poč et č lenů byl zá vislý na velikosti domu a na poč tu jeho obyvatel. V jejı́m č ele byl domovnı́ velitel.
Domovnı́ hlı́dky ř ady sousednı́ch domů (bloku, ulice) tvoř ily dohromady domovní
družstvo s velitelem druž stva v č ele.
1. Domovní hlídky Již v mı́ru mě l majitel domu za ú kol ustanovit z obyvatel domu
domovní hlídku a jejího velitele, které ho ozná mil obecnı́mu ú ř adu.
Velitel hlı́dky:
• musel se starat již v mı́ru o to, aby např. na pů dá ch nebyly uklá dá ny hoř lavé lá tky, opatř oval a udrž oval prostř edky pro ochranu proti pož áru;
• byl-li v domě zř ı́zen ú kryt, zajiš ťoval jeho ná lež itý stav;
• dohlı́žel na dodrž ová nı́ př edpisů o zhası́ná nı́ a tlumenı́ svě tel;
• vyhlaš oval v domě poplach;
• staral se o uzavı́rá nı́ nebezpeč ný ch vedenı́ (např. plynu), o ř ádné uklá dá nı́ hoř lavin, o udrž ová nı́ spojenı́ ú krytu s okolı́m a ochranu proti vniká nı́
bojový ch lá tek do domu a do ú krytu a o rozš iř ová nı́ poplachový ch ná vě štı́
v ú krytu;
• v př ı́padě potř eby vyž adoval pomoc sousednı́ domovnı́ hlı́dky nebo druž stva, naopak, opě t v př ı́padě potř eby vysı́lal pomoc sousednı́mu domu.
Poč et č lenů hlı́dky byl stanoven tak, ž e za kaž dé dvě rodiny bydlı́cı́ v domě byl
v hlı́dce jeden č len.
2. Domovní družstva Skupinu domů (blok, ulici), pro kterou mě lo bý t zř ı́zeno domovnı́ druž stvo, urč il starosta obce (nebo velitel bezpeč nostnı́ a poř ádkové
služ by), který také jmenoval velitele druž stva. Toto druž stvo mě lo zá soby v urč ité m domě své skupiny, kde bylo zejmé na př ipraveno dů kladně jš ı́ pomocné
ná č inı́, než mě ly jednotlivé domovnı́ hlı́dky. Byly zde např. pož árnı́ hadice, hydrantové ná stavce, obvaziš tě , dokonalejš ı́ ú kryt apod. K pracı́m druž stva patř ily nejen hasič ské prá ce, ale i služ ba asanač nı́, samaritská apod. Jeho pů sobnost byla vcelku rozsá hlá , omezovala se vš ak jen na domy, které byly zahrnuty
do druž stva. Ukryt druž stva mě l bý t dokonaleji vybaven, tj. mě lo bý t pamatová no zejmé na té ž na prostory pro vě tš ı́ množ stvı́ zá sob, na př ı́stroje dý chacı́
apod.
204
Geneze civilnı́ obrany v obcı́ch a regionech
Formation Of The Civil Defence In The Municipalities And Regions
ZÁVĚR
Zajiš ťová nı́ civilnı́ protiletecké ochrany (civilnı́ obrany) v obcı́ch a regionech v podmı́nká ch naš eho stá tu proš lo od své ho prvopoč átku do souč asnosti mnoha promě nami. Prá vě
v obdobı́ druhé poloviny 30. let minulé ho stoletı́ je snad mož no spatř ovat zrod souč asný ch bezpeč nostnı́ch rad č i krizový ch š tá bů obcı́ nebo také prvnı́ch vý konný ch prvků ,
podporujı́cı́ch nebo př ı́mo zajiš ťujı́cı́ch bezpeč nost obcı́ nebo regionů , prozatı́m v souvislosti s vojenský m ohrož enı́m. Jak je také patrné , velký dů raz se v př edvá leč né m obdobı́
mj. kladl v rá mci zajiš ťová nı́ té to bezpeč nosti i na své pomoc a př ipravenost obyvatelstva
a to př edevš ı́m př i zabezpeč ová nı́m ú kolů protiletecké ochrany. Ná š stá t mě l eminentnı́ zá jem jak na dosaž enı́ vysoké ho stupně př ipravenosti vý konný ch slož ek protiletecké
ochrany, tak i př ipravenosti obyvatelstva na vá leč ný stav. V té to souvislosti si mů ž eme
např. polož it otá zky „Je tomu tak i v současnost?“ „Naplní současná Koncepce přípravy občanů k obraně státu (5) do ní vkládané naděje?“
Tato doba se zdá zapomenuta, ovš em jen zdá nlivě . Př ipomı́najı́ ná m ji nejen prá vnı́ normy a odborné publikace, vydané v dané m obdobı́, jež se dosud zachovaly, ale také televiznı́ ilmy, seriá ly č i dokumenty, které dř ıv́ e narozenı́ majı́ v mož ná v ž ivé pamě ti.
LITERATURA
́
́ ̌ ̌ ́R
̌
[1] N ́
o ochraně a obraně proti leteckým útokům.
[2] V ́
C
v obci. Praha: 1936, 32 s.
́ . Zákon č. 82/1935 Sb. z. a n.,
́ . CPO–1. Organisace civilní protiletecké ochrany
́ . Vládní nařízení č. 199/1935 Sb. z. a n., jı́mž se
[3] V ́
C
vydá vajı́ ně které př edpisy o poř izová nı́ plynový ch masek a o ně který ch povinnostech obcı́ podle zá kona o ochraně a obraně proti letecký m ú toků m.
[4] P
, Karel. CPO: základy, školení, organizace, současný stav. Praha : S inx, 1937.
́
[5] V ́ C
. Koncepce přípravy občanů k obraně státu. Usnesenı́m vlá dy
Ceské republiky č . 38 ze dne 16. ledna 2013.
205
BRNO 2016
LAZOR Michal, CAMPULA Roman, SENK Petr
Podpora řízení dopravy při mimořádných událostech
na dopravní sí
Support for traffic management in emergencies
on the transport network
LAZOR Michal, CAMPULA Roman, SENK Petr
Souhrn:
Rı́zenı́ dopravnı́ poptá vky je jednou ze zá kladnı́ch č innostı́ institucı́ č inný ch v dopravnı́m
sektoru. V př ı́padě kaž dé mimoř ádné udá losti na dopravnı́ sı́ti je zapotř ebı́ posoudit, jak
tato situace ovlivnı́ stav dopravy v dané m mı́stě a okolı́. Pro zajiš tě nı́ bezproblé mové ho
provozu a odklonu dopravy je nezbytná nejen dů kladná znalost okolı́ mı́sta mimoř ádné
udá losti, ale i znalost aktuá lnı́ situace na dopravnı́ sı́ti. Tento č lá nek popisuje informač nı́
systé m – ná stroj, který zohledň uje nejrů zně jš ı́ aktuá lnı́ dostupná dopravnı́ data, a poté je
využ ıv́ á pro ná vrh objı́zdný ch tras. Použ itı́ systé mu redukuje mož nost lidské chyby v dů sledku neznalosti mı́stnı́ch pomě rů a doporuč uje objı́zdné trasy, které jsou v danou chvı́li
nejvhodně jš ı́ pro rů zné kategorie vozidel.
Summary:
Managing of travel demand is one of basic activities of transport sector institutions. In case
of extraordinary events on the transport network (e.g. traf ic accident, wind fallen trees) it
is necessary to quickly respond and consider how the situation will in luence current state
of the traf ic in given area and its surroundings. For assuring trouble–free operation and
diversion of the traf ic, not only thorough knowledge of the surrounding area of the extraordinary event is necessary, but also knowledge of current situation on transport network.
This paper describes an information system – a tool, which takes into account different available up–to–date traf ic data and then makes use of them when proposing traf ic diversions.
Utilization of the system reduces possibility of human error in consequence of unfamiliarity
⁰
Ing. Michal Lazor, Centrum dopravnı́ho vý zkumu, v. v. i., Lı́šeň ská 33a, 636 00 Brno,
e-mail: [email protected]
Ing. Roman Campula, Centrum dopravnı́ho vý zkumu, v. v. i., Lı́šeň ská 33a, 636 00 Brno,
e-mail: [email protected], tel.: 541 641 757
Ing. Petr Senk, Ph.D., Centrum dopravnı́ho vý zkumu, v. v. i., Lı́šeň ská 33a, 636 00 Brno,
e-mail: [email protected]
206
Podpora ř ı́zenı́ dopravy př i mimoř ádný ch udá lostech na dopravnı́ sı́ti
Support for traf ic management in emergencies on the transport network
of local conditions and proposes detours routing, that is currently most suitable for various
vehicle categories.
Klíčová slova: Rı́zenı́ dopravnı́ poptá vky, mimoř ádná ú dalost na komunikač nı́ sı́ti, krizový
management, objı́zdné trasy
Keywords:
Travel demand management, extraordinary events on transport network, traf ic
diversions
Poděkování
Tento č lá nek byl vytvoř en za inanč nı́ podpory Ministerstva š kolstvı́, mlá dež e a tě lový chovy v rá mci programu dlouhodobé ho koncepč nı́ho rozvoje vý zkumný ch organizacı́ na vý zkumné infrastruktuř e poř ı́zené z Operač nı́ho programu Vý zkum a vý voj pro inovace
(CZ.1.05/2.1.00/03.0064).
1 Úvod
V prů bě hu mimoř ádný ch udá lostı́, které vyž adujı́ př esun obyvatel z postiž ené ho mı́sta
nebo př i který ch je zasaž ena dopravnı́ infrastruktura, dochá zı́ na dopravnı́ sı́ti k anomá liı́m způ sobený mi skokový m zvý šenı́m poptá vky po dopravě a vý razný mi změ nami
jejı́ struktury. Na podporu rozhodová nı́ př i ř eš enı́ zmı́ně ný ch situacı́ vytvoř ilo Centrum
dopravnı́ho vý zkumu, v. v. i. v rá mci vý zkumné ho projektu VG20102014008 podpoř ené ho Ministerstvem vnitra v Programu bezpeč nostnı́ho vý zkumu Ceské republiky 2010 až
2015 (2010 – 2015) ná stroj – systé m operativnı́ho ř ı́zenı́ dopravnı́ poptá vky v krizový ch
situacı́ch (systé m OPERA). Systé m OPERA je integrovaný do informač nı́ho systé mu CDI2
využ ıv́ ané ho operač nı́mi stř edisky Policie Ceské republiky. Ná stroj poskytuje informace
potř ebné k rozhodová nı́ o objı́zdný ch trasá ch v př ı́padě vzniku mimoř ádné udá losti ¹⁾,
které Policie CR ve svý ch operač nı́ch stř ediscı́ch bě žně ř eš ı́ a dá le poskytuje informace
ostatnı́m slož ká m Integrované ho zá chranné ho systé mu (IZS).
V rá mci projektu OPERA vznikl i druhý ná stroj, který č erpá informace ze stejné datové
zá kladny. Systé m vznikl jako samostatná webová aplikace a umož ňuje ná vrh evakuač nı́
trasy pro vozidla IZS.
2 Principy fungování systému OPERA
Systé m OPERA nabı́zı́ dvě zá kladnı́ funkce, které jsou vš ak oddě lené jako samostatné
aplikace. Prvnı́ funkcı́ je ná vrh alternativnı́ch objı́zdný ch tras s popisem jejich parametrů (omezenı́ pro vjezd vozidel, č asové zdrž enı́ alternativnı́ trasy apod.). Jde o samotný
¹⁾ Mimoř ádnou udá lostı́ se pro ú č ely zá kona č . 239/2000 Sb. (O integrované m zá chranné m systé mu) rozumı́ — š kodlivé pů sobenı́ sil a jevů vyvolaný ch č innostı́ č lově ka, př ı́rodnı́mi vlivy, a také havá rie, které
ohrož ujı́ ž ivot, zdravı́, majetek nebo ž ivotnı́ prostř edı́ a vyž adujı́ provedenı́ zá chranný ch a likvidač nı́ch
pracı́.
207
BRNO 2016
LAZOR Michal, CAMPULA Roman, SENK Petr
systé m OPERA, který je integrovaný v informač nı́m systé mu Policie CR. Druhou funkcı́ je
nastroj na podporu rozhodová nı́ v př ı́padě potř eby evakuace urč ité ho ú zemı́. Tento ná stroj je vytvoř en jako webová aplikace.
2.1 Návrh objízdných tras
Zá kladnı́ informace vstupujı́cı́ do vý poč tu ná vrhu objı́zdný ch tras jsou intenzity dopravy,
kapacita komunikacı́, silnič nı́ uzá vě ry a omezenı́ jako např. aktuá lnı́ dopravnı́ nehody, š ı́ře
vozovky, nosnost mostů , vý ška podjezdů apod. ²⁾ Dá le je to vliv poč ası́ na kapacitu komunikace ³⁾, kapacity kř iž ovatek dle jejich typu ⁴⁾ a digitá lnı́ mapové podklady s dopravně –
inž ený rský mi parametry komunikacı́ ⁵⁾.
Algoritmus na vý poč et objı́zdné trasy identi ikuje ú seky komunikač nı́ sı́tě , které splň ujı́
pož adavek na dostateč nou rezervu kapacity a jsou vhodné pro daný druh dopravy (např ı́klad tě žká ná kladnı́ doprava). Dá le do vý poč tu kapacity ú seku vstupuje propustnost
kř iž ovatek, které majı́ vý znamný vliv na dopravnı́ proud, zejmé na v př ı́padech vysoký ch
intenzit dopravy. Norma CSN 73 6102 [1] de inuje rozmezı́ př ı́pustný ch hodnot kapacity
v rozliš enı́ pro 3 typy kř iž ovatek: ř ı́zená SSZ, neř ı́zená , okruž nı́. Pro ú č ely systé mu OPERA
byly mikro-simulač nı́m modelová nı́m prově řeny kapacity 6 typů neř ı́zený ch kř iž ovatek
a byli tak zpř esně né ú daje uvedené v normě .
Cestovnı́ č as objı́zdné trasy je vypoč ı́taný funkcı́ intenzitně zá vislé ho č asové ho zpož dě nı́, kterou použ ıv́ á americký ú ř ad The Bureau of Public Roads [2]. Do vý poč tu vstupuje
č as potř ebný na prů jezd vozidla trasou bez omezenı́, navý šený o zdrž enı́ empiricky odvozené ze vztahu mezi intenzitou dopravnı́ho proudu a kapacitou komunikač nı́ sı́tě . Intenzity dopravy vychá zejı́ ze sč ı́tá nı́ dopravy 2010 upravené o rů stové koe icienty dle TP
č . 189 [3] a na mı́stech, kde jsou k dispozici podrobně jš ı́, nebo aktuá lně jš ı́ informace využ ıv́ á tyto. Do vý poč tu cestovnı́ho č asu vstupuje i č asové zdrž enı́ na kř iž ovatká ch, které se
na objı́zdné m ú seku nachá zı́, a které bylo v rá mci projektu prově řeno mikro–simulač nı́m
modelová nı́m (dle typu kř iž ovatky). Tato informace zpř esň uje odhad cestovnı́ho č asu navrhovaný ch objı́zdný ch tras.
Už ivatelské rozhranı́ systé mu bylo prově řeno pomocı́ kognitivnı́ch testů pro intuitivnı́,
efektivnı́ a ergonomickou prá ci s minimá lnı́m zatı́ženı́m už ivatele. Po spuš tě nı́ vý poč tu
je vý stupem systé mu ná vrh mož ný ch objı́ždě k problematické ho mı́sta v mapové podobě s odhadovaný m cestovnı́m č asem a informacemi o omezenı́ na kaž dé z navrhovaný ch
objı́zdný ch tras (obr. 1).
Gra icky ukazuje princip fungová nı́ ná vrhu alternativnı́ trasy obr. 2. Je-li vybrá na č ást
mezi-kř iž ovatkové ho ú seku (č ervená linie), systé m vyhledá nejbliž šı́ kř iž ovatky (tmavě
č ervené š ipky). Od tě chto ná sledně vyhledá vá objı́zdné trasy (zelená , ž lutá , modrá ).
Systé m OPERA poskytuje v reá lné m č ase operač nı́mu dů stojnı́kovi Policie CR informace o mož ný ch objı́zdný ch trasá ch a o jejich omezenı́ch, jako jsou š ı́řka komunikace, snı́že²⁾ Zdroj informace: Ná rodně dopravnı́ informač nı́ centrum (NDIC)
³⁾ Aktuá lně nevyuž ıv́ aná souč ást, protož e nenı́ př ipojená k zdroji dat.
⁴⁾ Zdroj informace: mikro-simulač nı́ modelová nı́ rů zný ch typů kř iž ovatek realizované v rá mci vý voje systé mu a CSN 73 6102 [1][1]
⁵⁾ Zdroj dat: Silnič nı́ databanka — Reditelstvı́ silnic a dá lnic CR
208
Podpora ř ı́zenı́ dopravy př i mimoř ádný ch udá lostech na dopravnı́ sı́ti
Support for traf ic management in emergencies on the transport network
Obrá zek 1:
Uká zka ná vrhu objı́zdný ch tras vygenerovaný ch systé mem OPERA
ná vý ška podjezdů , nosnost mostů , aktuá lnı́ omezenı́ a uzá vě ry apod. Umož ňuje tak uč init
informované rozhodnutı́ nejen na zá kladě zkuš enostı́ operač nı́ho dů stojnı́ka a znalosti
prostř edı́, ale i na zá kladě dopravně -inž ený rský ch a provoznı́ch parametrů komunikacı́. Souč ástı́ systé mu je také obousmě rné komunikač nı́ rozhranı́ s Ná rodnı́m dopravnı́m
informač nı́m centrem (NDIC). Systé m č erpá informace o krá tkodobý ch a dlouhodobý ch
omezenı́ch, plá novaný ch uzavı́rká ch a dopravnı́ch nehodá ch z NDIC; zvolená alternativnı́
trasa mů ž e také bý t do NDIC odeslá na (v souč asnosti nepouž ıv́ aný vý stup).
209
BRNO 2016
LAZOR Michal, CAMPULA Roman, SENK Petr
Obrá zek 2:
Princip ná vrhu objı́zdné trasy
2.2 Podpora rozhodování v případě potřeby evakuace
V rá mci projektu OPERA vznikla také aplikace pro podporu rozhodová nı́ v př ı́padě potř eby evakuace urč ité ho ú zemı́. Aplikace nenı́ souč ástı́ systé mu OPERA, který je integrovaný do CDI2, ale funguje jako webové rozhranı́ a použ ıv́ á internetové ho prohlı́žeč e jako
vstupně –vý stupnı́ho rozhranı́. Aplikace na zá kladě vstupnı́ch dat o komunikacı́ch, souObrá zek 3:
Uká zka ovlá dacı́ho rozhranı́ aplikace pro ná vrh evakuač nı́ trasy
č asný ch uzavı́rká ch, nehodá ch, informacı́ch o komunikacı́ch a dalš ı́ch dat vyhodnotı́, jaká
je ideá lnı́ trasa pro př esun vozů IZS z mı́sta evakuace do cı́lové destinace. Algoritmus na
vý poč et č asu cesty funguje stejný m způ sobem jako v př ı́padě navrhová nı́ objı́zdný ch tras.
Dá le uvede omezenı́ na nalezené trase, aby bylo mož né př edejı́t komplikacı́m bě hem evakuace.
Aplikace využ ıv́ á dvou hlavnı́ch druhů vstupnı́ch dat:
data o dopravní sí a počtu obyvatel, která se v krá tkodobé m horizontu nemě nı́
• silnič nı́ sı́ť
210
Podpora ř ı́zenı́ dopravy př i mimoř ádný ch udá lostech na dopravnı́ sı́ti
Support for traf ic management in emergencies on the transport network
• informace o mostech
• informace o př ejezdech
• informace o podjezdech
• informace o tunelech
• informace o kř iž ovatká ch (tvar kř iž ., způ sob ř ı́zenı́, poč et jı́zdnı́ch pruhů , …)
• koe icienty intenzit komunikacı́
• kapacita komunikacı́
• intenzita na komunikacı́ch
• zá kladnı́ sı́delnı́ jednotky vč . poč tu obyvatel
aktuální parametry pro nalezenı́ pož adované trasy
• zač átek pož adované trasy
• konec pož adované trasy
• označ enı́ evakuované oblasti polygonem
• zač átek evakuace
• doba trvá nı́ evakuace
• př edpoklá dané využ itı́ osobnı́ch aut bě hem evakuace
Obrá zek 4:
Vý stup vý poč tu s omezenı́mi na trase a grafem odhadujı́cı́m mı́ru odjezdu osob
z evakuované oblasti.
211
BRNO 2016
LAZOR Michal, CAMPULA Roman, SENK Petr
Po vý poč tu systé m informuje už ivatele o vedenı́ optimá lnı́ evakuač nı́ trasy na mapové m
podkladu (obr. 3) a vypoč ı́tá a vypı́še nejdů lež itě jš ı́ parametry trasy jako č as jı́zdy, š ı́řkové , vý škové a hmotnostnı́ omezenı́ na trase a dopoč ı́tá a zobrazı́ graf mı́ry odjezdu osob
z evakuované oblasti (obr. 4). Graf je sestaven na zá kladě skuteč nostı́ zjiš tě ný ch v zahranič nı́ch a tuzemský ch poznatků .
3 Využi systému OPERA v praxi
Př ed implementacı́ systé mu OPERA mě l operač nı́ dů stojnı́k Centra dopravnı́ch informacı́
Policie CR k dispozici vı́cemé ně jen topogra ickou mapu a znalost své oblasti, bez dalš ı́ch
informacı́ o komunikač nı́ sı́ti a intenzitě dopravy z dalš ı́ch zdrojů . Systé m OPERA byl v roce 2014 ú spě šně integrová n a testová n v Operač nı́m stř edisku Policie CR kraje Vysoč ina.
Funguje jako ná stavba informač nı́ho systé mu, který policie použ ıv́ á na evidenci informacı́
o dopravnı́ch udá lostech. Zač leně nı́ systé mu OPERA do procesu fungová nı́ IZS př i mimoř ádný ch a krizový ch situacı́ch zobrazuje obr. 5.
4 Další výzvy a možnos využi
Systé m OPERA vyž aduje pro svoji č innost množ stvı́ externı́ch vstupů . Jedná se např ı́klad
o aktuá lnı́ a plá nované uzavı́rky nebo data o poč ası́ s vý hledem na 24 hodin dopř edu.
Kromě uvedený ch aktuá lnı́ch dat je zapotř ebı́ pravidelně aktualizovat mapové podklady
CR, kapacity komunikacı́ a jejich dalš ı́ parametry. Systé m obsahuje na své serverové č ásti
množ stvı́ př ipravený ch skriptů , které jsou využ ıv́ á ny pro automatické aktualizace popsaný ch datový ch vstupů . Př estož e k vý znamně jš ı́m mapový m aktualizacı́m dochá zı́ jen dvakrá t za rok, je zapotř ebı́ co nejvı́ce optimalizovat vš echny aktualizač nı́ vý poč ty s ohledem
na množ stvı́ zpracová vaný ch dat a pož adované vý stupy. Tyto optimalizace byly č ásteč ně
ve stá vajı́cı́m systé mu již implementová ny, nicmé ně prá vě v oblasti optimalizace jednotlivý ch vý poč tů existuje potenciá lnı́ mož nost dalš ı́ho rozvoje systé mu. Nejvě tš ı́ dů raz byl
kladen na rychlost vý poč tu a ná vrhu jednotlivý ch objı́zdný ch tras, protož e k pož adavků m
na tuto č innost dochá zı́ nejč astě ji. Je vš ak zapotř ebı́ uvaž ovat i s potř ebou ú drž by a aktualizace systé mu, kde by prá vě ná sledné optimalizace mohly vý znamně př ispě t k plynulejš ı́mu př echodu mezi rů zný mi verzemi datový ch sad.
Systé m je v souč asné době navrž en pro ř eš enı́ objı́zdný ch tras zejmé na mı́st zasaž ený ch
mimoř ádnou udá lostı́, jako např ı́klad dopravnı́ nehody, loká lnı́ uzavı́rky apod. Už ivateli
poskytne zá kladnı́ informace o objı́zdné trase a zobrazı́ omezenı́, která na navrž ené trase
existujı́ (maximá lnı́ povolená vý ška vozidla, š ı́řka, hmotnost apod.). Po menš ı́ch ú pravá ch
je vš ak mož né využ ıv́ at systé m pro zı́ská vá nı́ ř ady dalš ı́ch parametrů , které jsou vá zá ny na
silnič nı́ komunikace. Zá lež ı́ pouze na vstupnı́ch datech, která systé m zpracuje a je mož né
na jejich zá kladě ř ı́dit vý poč et ná vrhu objı́zdný ch tras. V souč asné době jsou objı́zdné
trasy navrhová ny podle nejkratš ı́ho č asu zdrž enı́, v př ı́padě pož adavku na jinou metodiku
nenı́ problé m systé m upravit pro danou potř ebu.
Jednı́m ze vstupů do algoritmu pro vý poč et objı́zdné trasy je souč asná intenzita vozidel.
Ta je pro kaž dý ú sek silnič nı́ sı́tě urč ena z hodnoty dopravnı́ intenzity ze sč ı́tá nı́ dopravy z roku 2010. Ná sledně je tato hodnota upravena dle obdobı́ vý poč tu objı́zdné trasy.
Systé m tedy respektuje kromě jiný ch parametrů např. dennı́ dobu, rozdı́l v dopravnı́ch
intenzitá ch v rá mci dnı́ v tý dnu, letnı́/zimnı́ obdobı́ a dalš ı́. V té to oblasti existuje dalš ı́
212
Podpora ř ı́zenı́ dopravy př i mimoř ádný ch udá lostech na dopravnı́ sı́ti
Support for traf ic management in emergencies on the transport network
Obrá zek 5:
Digram fungová nı́ IZS př i mimoř ádný ch a krizový ch situacı́ch a zač leně nı́
systé mu OPERA do tohoto procesu;
IZS – Integrovaný zá chranný systé m,
CDI2 – informač nı́ systé m využ ıv́ aný Centrem dopravnı́ch informacı́ Policie CR,
PCR – Policie CR,
HZS – hasič ský zá chranný sbor,
ZZS – Zdravotnická zá chranná služ ba,
NDIC – Ná rodnı́ dopravnı́ informač nı́ centrum.
213
BRNO 2016
LAZOR Michal, CAMPULA Roman, SENK Petr
mož ný prostor pro budoucı́ vý voj systé mu. Sprá vné stanovenı́ intenzit dopravy je klı́čové
pro zı́ská nı́ reá lné ho č asu zdrž enı́ na objı́zdné trase. Vý razný m zlepš enı́m tohoto vý poč tu
by bylo zpracová nı́ dat z plovoucı́ch vozidel nebo jiné ho systé mu, který by umož ňoval
př ı́stup k aktuá lnı́m dopravnı́m intenzitá m na vě tš ině komunikacı́ v CR. Implementace
datové ho vstupu tohoto typu by znač ně př ispě la k vě rohodnosti celkové ho ná vrhu trasy
a ná sledně urč ený ch parametrů .
5 Závěr
Propojenı́m ná strojů dopravnı́ho modelová nı́, aktuá lnı́ch informacı́ o situaci na dopravnı́ infrastruktuř e a digitá lnı́ch mapový ch podkladů obsahujı́cı́ch informace o dopravně –
inž ený rský ch parametrech komunikač nı́ sı́tě , vznikl ná stroj využ ıv́ aný v praxi. Nabı́zı́ odpově dné osobě v reá lné m č ase podklady k informované mu rozhodová nı́ př i ř ı́zenı́ mimoř ádný ch udá lostı́. Systé m Opera je mož né považ ovat za jeden z prvnı́ch kroků k efektivnı́
integraci dopravně –provoznı́ch dat a jejich využ ıv́ á nı́ k ř ı́zenı́ dopravy př i mimoř ádný ch
udá lostech na dopravnı́ sı́ti. Př ı́lež itost pro dalš ı́ rozvoj nabı́zı́ dalš ı́ rozš ı́řenı́ systé mu
o real–time data z meteostanic, sprá vy a ú drž by komunikacı́ a/nebo silnič nı́ho provozu.
LITERATURA
́
̌ ́
[1] C
: ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních
komunikacích. Praha 2007, EAN 8590963793252
́
[2] Juan de Dios O
, Luis G. W
, Modeling transport 4th Edition, Ponti icia Universidad Cató lica de Chile, Chile, Luis Willumsen Consultance and University
College London, UK, 2011, ISBN 978–0–470–76039–0
[3] Technické podmínky TP č.189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích
(II. vydá nı́), Plzeň 2012, ISBN 978–80–87394–06–9
214
Effects Of Extreme Weather Events And Their Impacts On Societal Vulnerability
Dôsledky extrémneho počasia a ich dopady na zraniteľnosť spoločnosti
Effects Of Extreme Weather Events And Their Impacts
On Societal Vulnerability
Dôsledky extrémneho počasia a ich dopady
na zraniteľnosť spoločnos
LUSKOVA Má ria
Súhrn:
Spoloč enská zraniteľnosť je sú č asťou posudzovania rizika katastrofy a kľú č ovou informá ciou nevyhnutnou pre posú denie nebezpeč enstva a zmierň ovanie dopadov. Identi iká cia a posudzovanie zraniteľnostı́ spoloč enstiev, ekonomı́k, inš titú ciı́ a ž ivotné ho prostredia sú zá kladný mi informá ciami potrebný mi pre zniž ovanie rizika a prı́pravu na nepriaznivé udalosti spô sobené extré mnym poč ası́m. Clá nok sa zaoberá koncepciami a prvkami spoloč enskej zraniteľnosti. Taktiež prezentuje vý sledky dosiahnuté v rá mci rieš enia projektu 7. Rá mcové ho programu RAIN – Risk Analysis of Infrastructure Networks in
response to extreme weather, kde Zilinská univerzita v Ziline, Fakulta bezpeč nostné ho
inž inierstva vedie pracovný balı́k zameraný na zraniteľnosť pozemnej dopravy.
Summary:
Societal vulnerability is a part of a disaster risk assessment and crucial information necessary for supplementing hazard and mitigation assessments. Identi ication and assessment of
various vulnerabilities of societies, economies, institutional structures and environmental
resource bases are the basic information necessary for improving risk reduction and preparedness to extreme weather events. The paper is dealing with societal vulnerability concepts
and societal vulnerability components. It presents also the results achieved within solution
of the FP7 project RAIN – Risk Analysis of Infrastructure Networks in response to extreme
weather — where the University of Zilina, Faculty of Security Engineering leads the work
package focused on Land Transport Vulnerability.
Kľúčové slová: extré mne poč asie, zraniteľnosť, dopady, spoloč nosť
Keywords:
extreme weather event, vulnerability, impacts, society
⁵
Ing. Má ria Lusková , PhD., Zilinská univerzita v Ziline, Fakulta bezpeč nostné ho inž inierstva,
Univerzitná 8215/1, 010 26 Zilina, e-mail: maria.luskova@ i.uniza.sk tel.: +421 41 513 6766
215
BRNO 2016
LUSKOVA Má ria
1. INTRODUCTION
In recent years, a variety of extreme weather events, including droughts, rain induced
landslides, river loods, winter storms, wild ire, and hurricanes, have threatened and damaged many different regions across Europe and worldwide. These extreme weather
events interacting with exposed and vulnerable human and natural systems, can lead to
disasters. Preparing for these events is vital. In this context, in the year 2012, the Faculty of Security Engineering of the Zilina University became a member of consortium
that prepared and submitted project proposal titled Risk Analysis of Infrastructure Networks in response to extreme weather – RAIN. The project RAIN was submitted within
the FP7 call SECURITY, activity “Security of infrastructures and utilities” and topic “Impact of extreme weather on critical infrastructure“. Project was approved for inancing
and in May 2014 was started. The aim of this project is to develop a systematic risk management framework that explicitly considers the impacts of extreme weather events on
critical infrastructure and develops a series of mitigation tools to enhance the security of
the pan–European infrastructure network. Faculty of Security Engineering, University of
Zilina is the leader of the work package focused on Land Transport Vulnerability.
2. DEFINING VULNERABILITY
Assessing and measuring vulnerability in the context of extreme weather events requires
foremost a clear understanding of the vulnerability concepts and what vulnerability is.
The concept of vulnerability has been discussed and continuously developed over the
past four decades especially in the ields of development geography, hazard and disaster
risk research and climate change science. This term is used very loosely depending on an
individual’s background and the context within which it is used.
Various scienti ic communities and stakeholders de ine vulnerability differently. According to Birkmann (2013), the current literature encompasses more than 30 different
de initions, concepts and methods to systematize vulnerability. There is no consensus
about the precise meaning of the term vulnerability in the scienti ic literature, and it seems to be open to interpretation.
In the ISO 27002 standard a vulnerability is de ined as “a weakness of an asset or group
of assets that can be exploited by one or more threats” (International Organization for
Standardization, 2013)
Cannon et al. (2003) explains that vulnerability is not the same as poverty, marginalization, or other conceptualisations that identify sections of the population who are deemed to be disadvantaged, at risk, or in other ways in need. Poverty is a measure of current
status, vulnerability should involve a predictive quality – it includes what may happen to
an identi iable population under conditions of risks and hazards. Therefore vulnerability analysis should be capable of directing development and interventions, seeking ways
to protect and enhance people’s livelihoods, assist vulnerable people in their own–self–
protection and support institutions in their role of disaster prevention.
One of the best known de initions of vulnerability was formulated by the United Nations International Strategy for Disaster reduction (UN/ISDR) (2009) that de ines vulnerability as the characteristics and circumstances of a community, system or asset that
make it susceptible to the damaging effects of a hazard. It provides also comment that
there are many aspects of vulnerability, arising from various physical, social, economic,
216
Effects Of Extreme Weather Events And Their Impacts On Societal Vulnerability
Dôsledky extrémneho počasia a ich dopady na zraniteľnosť spoločnosti
and environmental factors. Examples may include poor design and construction of buildings, inadequate protection of assets, lack of public information and awareness, limited
of icial recognition of risks and preparedness measures, and disregard for wise environmental management. Vulnerability varies signi icantly within a community and over time
(UN/ISDR, 2009).
Speci ic de initions imply different views what results in different priorities in vulnerability assessments. Although there are different schools of vulnerability research a consensus can be seen in the fact that nearly everyone views vulnerability as an “internal
side of risk” (UN/ISDR 2004).
At present vulnerability is viewed as multidimensional, differential and dynamic phenomen and it can be misleading to establish a universal de inition of vulnerability (Birkmann, 2013).
3. CORE FACTORS OF VULNERABILITY
According to Birkmann (2013), core factors of vulnerability encompass, e.g. susceptibility and coping or adaptive mechanisms as categories to systematize societal response
capacities to deal with adverse environmental conditions.
Institute for Environment and Human Security of the United Nations University in corporates among the core factors except susceptibility and coping capacities also exposure
(Renaud, 2013).
In IPCC concept the exposure is seen as own factor next to vulnerability. It is de ined as the presence of people, livelihoods, environmental services and resources, infrastructure, economic, social, or cultural assets in places that could be adversely affected.
Vulnerability is brie ly de ined as the propensity or predisposition to be adversely affected (IPCC, 2012).
The newer vulnerability assessments do not solely focus only on one speci ic aspect,
e.g. susceptibility but they address various factors of vulnerability and their interplay
such as linkages among exposure, susceptibility, coping and adaptation.
In this context we can de ine vulnerability as a function of three elements:
• exposure to extreme weather events,
• susceptibility to change,
• capacity to adapt to that change.
Systems that are highly exposed, susceptible and less able to adapt are vulnerable (see
Fig. 1) (Allen Consulting Group, 2005).
Exposure is the presence of people; livelihoods; environmental services and resources;
infrastructure; or economic, social, or cultural assets in places that could be adversely
affected (IPCC, 2012).
Susceptibility (sometimes also called sensitivity or fragility) characterizes the predisposition and likelihood to suffer harm when a hazard strikes a community or a system
is exposed. Susceptibility is revealed within physical, social, environmental, cultural and
institutional dimensions. Even if a community or system is exposed to hazard, this does
not necessarily mean that it is high susceptible, since susceptibility refers primarily to
217
BRNO 2016
LUSKOVA Má ria
Fig. 1:
Core factors of vulnerability (Adapted from Allen Consulting Group, 2005)
the conditions of the community or the system exposed. Susceptibility generally describes de icits and problematic conditions that might manifest themselves through people’s
defencelessness due to poverty or the lack of awareness about risks Birkmann (2013).
Adaptation re lects the ability of a system to change in a way that makes it better equipped to deal with external in luences (Allen Consulting Group, 2005). Adaptive capacity
is the combination of the strengths, attributes, and resources available to an individual,
community, society, or organization that can be used to prepare for and undertake actions to reduce adverse impacts, moderate harm, or exploit bene icial opportunities (IPCC,
2012).
System susceptibility to extreme weather events and adaptive capacities and planned
response options are important factors in assessing vulnerability. Early consideration of
these elements will provide the maximum opportunity for a timely and effective response
to extreme weather events.
4. WORK PERFORMED WITHIN THE WORKPACKAGE LAND TRANSPORT
VULNERABILITY OF THE FP7 RAIN PROJECT
Work package 3 is focused on identi ication of critical land transport infrastructure and
review of its failures caused by extreme weather events, the current means of critical land
transport infrastructure protection and development of an understanding how failure of
this infrastructure leads to societal vulnerability.
The last task „Effects on Societal Vulnerability (economics, social impact, inancial, security)“ is focused on development of an understanding how failure of critical land transport infrastructure leads to societal vulnerability. It consists of three sub–tasks that include research of the societal vulnerability concepts and societal vulnerability components,
218
Effects Of Extreme Weather Events And Their Impacts On Societal Vulnerability
Dôsledky extrémneho počasia a ich dopady na zraniteľnosť spoločnosti
development of indicators of societal vulnerability and development of methodology for
measuring societal vulnerability due to failure of critical land transport infrastructure
elements.
Within this task we have developed a multilevel approach for measuring societal vulnerability which, by gradual de ining of concrete levels, will lead to the determination of
overall Societal Vulnerability in the form of Vulnerability Index – VI (Fig. 2).
Fig. 2:
Determination of Vulnerability Index
Vulnerability Index is formed by three Vulnerability Core Factors (Exposure, Susceptibility and Adaptive Capacity, while Exposure and Susceptibility together create Potential
Impact). Each of these three factors is formed by three different Societal Categories. Societal Categories are formed by several Vulnerability Indicators. Within this task we have
identi ied and described 31 vulnerability indicators. Vulnerability Index represents value
from 1 to 5. Increasing values indicate increasing vulnerability. If this approach is applied
on more sectors simultaneously, it is possible to compare them and it allows the identiication of more vulnerable areas.
By determination of individual indicators, it is crucial to consider the speci ications of
the given affected region, i.e. the country according to the socio–economic development
context as well as the cultural and institutional aspects of daily life and also, to consider
the respective statistical data available,
Vulnerability is dependent on speci ic hazard, climate, regional geographical features.
Hence, target region can be more vulnerable to a certain kind of threat but much more resistant, i.e. less vulnerable to another kind of threat. We incline to this idea and therefore,
it is necessary to evaluate vulnerability for each threat and region separately.
219
BRNO 2016
LUSKOVA Má ria
5. CONCLUSION
Societal and economic consequences of extreme weather events are different according
to geographical location and they also depend on whether they are analysed in city or
country residencies. City residencies have unique characteristics which make the inhabitants and their properties together with public property especially vulnerable to the
negative impacts of extreme weather events. Among the factors which make cities more vulnerable is high concentration of inhabitants and their property or the urban heat
island effect. Many cities are located and conceived in such way that the impacts, such
as loods, heat waves, droughts or storms, can cause them big economic and societal problems as a consequence of transport infrastructure disruption or electric energy outage,
e.g. shortage of water and food.
Extreme weather events and their impacts on critical infrastructure can lead to the
deepening of societal problems, including poverty and low life standard, in city as well
as country residencies. Negative demographic and societal–economic trends can increase vulnerability in the future. Negative impacts will re lect most signi icantly on the most
vulnerable part of population. In our conditions, it concerns old people, people living alone, children, people with low income and those suffering from disability.
This paper was elaborated within the project VEGA 1/0175/14 Identi ikácia činiteľov
a indikátorov zmien bezpečnostnej situácie v bezpečnostnom prostredí pre potreby projektovania preventívnych stratégií a ich inancovanie.
LITERATURE
[1] A
C
G
. 2005. Climate Change, Risk and Vulnerability. Report to
the Australian Greenhouse Of ice, Department of the Environment and Heritage. Published by the Australian Greenhouse Of ice, in the Department of the Environment
and Heritage. ISBN: 1 920840 94 X.
[2] B
, B., V
, E., W
, D. 2013. Critical Infrastructure System Security
and Resiliency. CRC Press. ISBN–13: 978–1466557505
[3] B
, J. 2013. Measuring vulnerability to natural hazards: towards disaster resilient societies. United Nations university Press. Tokyo. Japan.
ISBN 978–92–808–1202–2
[4] C
, T., T
, J., R
, J. I
. 2003. Social Vulnerability, Sustainable Livelihoods and Disasters. Report to DFID Con lict humanitarian Assistance Department
(CHAD) and Sustainable Livelihoods Support Of ice. [cit. 15 January, 2015]. Available at: http://ipcc-wg2.gov/njlite_download.php?id=6377
220
Effects Of Extreme Weather Events And Their Impacts On Societal Vulnerability
Dôsledky extrémneho počasia a ich dopady na zraniteľnosť spoločnosti
[5] IPCC. 2012. Managing the Risks of Extreme Events and Disasters to Advance Climate Change Adaptation. Special Report of the Intergovernmental Panel on Climate
Change. Field C. B., Barros V., Stocker T. F., Dahe Q., Dokken D. J., Elbi K. L., Mas–
trandrea M. D., Mach K. J. Cambridge University Press. ISBN 978–1–107–02506–6.
[cit. 13 January, 2015]. Available at:
https://www.ipcc.ch/pdf/special–
–reports/srex/SREX Full Report.pdf
[6] ISO. 2013. Information technology - Security techniques — Code of practice for information security management. ISO/IEC 27002:2013
[7] R
, F. G. 2013. Environmental Components of Vulnerability. In: Birkmann, J. (Ed.):
Measuring Vulnerability to Natural Hazards. Towards Disaster Resilient Societies. United Nations University Press, Tokyo. pp. 109–126.
[8] UN/ISDR. 2009. Terminology on Disaster Risk Reduction. http://www.unisdr.
org/files/7817_UNISDRTerminologyEnglish.pdf
[9] U
N
I
S
D
R
(UN/ISDR),
2004. Living with Risk. A Global Review of Disaster Reduction Initiatives. 2004 version. UN Publications, Geneva.
221
BRNO 2016
MELICHARIK Zdeně k, OTRISAL Pavel
Vliv vybraných dekontaminačních směsí na ochranné
vlastnos prostředků izolační ochrany povrchu těla
chemických specialistů
The influence of selected decontamina on mixtures on
protec ve proper es of chemical specialists´ isola ve
garments of the body surface protec on
MELICHARIK Zdeně k, OTRISAL Pavel
Souhrn:
Kvalita poskytované ochrany povrchu tě la specialistů chemické ho vojska Armá dy Ceské
republiky je do znač né mı́ry limitová na existencı́ vzá jemné ho vztahu ně kolika aspektů ,
které vý znamně souvisı́ s jejich materiá lnı́m vybavenı́m. K zabezpeč enı́ ochrany povrchu
tě la specialistů se použ ıv́ ajı́ takové ochranné prostř edky, které jsou hermetické ho typu
a jsou konstrukč ně ř eš eny s využ itı́m butylkauč ukové polymernı́ smě si. Uč inná ochrana
povrchu tě la musı́ bý t garantová na i za př edpokladu opakované ho kontaktu s dekontaminač nı́mi smě smi. Př ı́spě vek pojedná vá o vlivu vybraný ch dekontaminač nı́ch smě sı́ zavedený ch v Armá dě Ceské republiky na izolač nı́ ochrannou fó lii použ itou k vý robě protichemické ho ochranné ho odě vu označ ené ho jako OPCH–05. Uvedená sdě lenı́ jsou souč ástı́
ř eš enı́ tematicky zamě řené prá ce cı́lené k prostudová nı́ vlivů vš ech zavedený ch dekontaminač nı́ch smě sı́ na prostř edky protichemické ochrany specialistů chemické ho vojska
Armá dy Ceské republiky.
Summary:
The quality of provided the Czech Armed Forces Chemical Corps´ specialists isolative protection is limited with the existence of several aspects which signi icantly determine with
their materials equipment. For providing isolative protection of the body surface are used
such as protective garments which are the hermetic type and they are constructively solved
with the employment of the butyl–rubber polymeric mixture. The effective protection of the
⁰
Ing. Zdeně k Melichař ı́k, Fakulta tě lesné kultury, Univerzita Palacké ho v Olomouci, Tř ı́da Mı́ru 117,
771 11 Olomouc, Ceská republika, e-mail: [email protected] tel.: 775 962 546
doc. Ing. Pavel Otř ı́sal, Ph.D, MBA, Ustav ochrany proti zbranı́m hromadné ho nič enı́ Univerzity obrany
v Brně , Vı́ta Nejedlé ho, 682 01 Vyš kov, e-mail: [email protected] tel.: 793 452 335
222
Vliv vybraný ch dekontaminač nı́ch smě sı́ na ochranné vlastnosti prostř edků …
The in luence of selected decontamination mixtures on protective properties …
body surface must be guaranteed even within the presumption of a repeated contact with
decontamination mixtures. A paper deals with the in luence of selective decontamination
mixtures established in the Czech Armed Forces on an isolative protective foil used to the
construction of anti–gas protective garment marked as OPCH–05. Presented information
are a part of thematically focused works aimed to study of in luences of all established decontamination mixtures on the Czech Armed Forces Chemical Corps´ garments of anti–gas
protection.
Klíčová slova: dekontaminace, dekontaminač nı́ smě s, rezistenč nı́ doba, prů myslové chemické lá tky, protichemický ochranný odě v OPCH–05
Keywords: decontamination, decontamination mixtures, breakthrough time, toxic industrial
chemicals, anti-gas protective garment OPCH–05
ÚVOD
Cı́lem a ú kolem plně nı́ ú kolů dekontaminace prová dě né specialisty chemické ho vojska
(CHV) Armá dy Ceské republiky (ACR), je odstraň ovat ná sledky použ itı́ zbranı́ hromadné ho nič enı́ (ZHN) a prů myslový ch nebezpeč ný ch lá tek na sı́ly a prostř edky vojsk v dů sledku
č innosti jak vojenské ho, tak i nevojenské ho charakteru. Velmi dů lež itý m ú kolem specialistů CHV ACR je vytvá ř enı́ podmı́nek ozbrojený m slož ká m ACR k plně nı́ ú kolů v prostorech kontaminovaný ch bojový mi chemický mi, radioaktivnı́mi a biologický mi lá tkami.
V souvislosti s mož nosti reakcı́ na krizové situace, které vznikajı́ v dů sledku zá mě rné ho nebo organizované ho použ itı́ ZHN popř ı́padě organizované ho nebo ná hodné ho ú niků
prů myslový ch nebezpeč ný ch lá tek je nutné uvé st, ž e nenı́ mož né oč eká vat stav, kdy dojde
k ú plné eliminaci negativnı́ch vlivů toxický ch chemický ch č i radioaktivnı́ch lá tek na sı́ly
a prostř edky armá d, ale i na civilnı́ obyvatelstvo.
Specialisté CHV ACR př i plně nı́ ú kolů odstraň ová nı́ ná sledků použ itı́ ZHN a př i vytvá ř enı́ podmı́nek vojsků m po jejich použ itı́ využ ıv́ ajı́ postupy a principy dekontaminace.
Z obecné ho pohledu je dekontaminace postup, př i které m dochá zı́ k eliminaci bojový ch
chemický ch a prů myslový ch chemický ch lá tek, biologický ch lá tek a odstraň ová nı́ radioaktivnı́ch lá tek z povrchu tě la osob, vý zbroje, techniky a jiné ho materiá lu. Z operač nı́ho
hlediska se dekontaminace dě lı́ na okamž itou, za kterou odpovı́dajı́ jednotlivci ihned po
zjiš tě nı́ kontaminace povrchu tě la, vojenské vý stroje, zbraně apod., dá le č ásteč nou, která
je prová dě na pouze na mı́stech se který mi osá dka př ichá zı́ do styku př i plně nı́ operač nı́ch
ú kolů a koneč ně ú plnou, kterou uskuteč ňuje jednotka s podporou jiné jednotky, zpravidla jednotky CHV ACR. Jejı́m cı́lem je snı́žit kontaminaci osob, vý zbroje, jiné ho materiá lu
a ploch na hygienicky př ı́pustné normy a umož nit č ásteč né , nebo ú plné sejmutı́ prostř edků individuá lnı́ ochrany a pokrač ovat v bojové č innosti s co nejmenš ı́m č asový m zdrž enı́m. Na zá kladě znalosti operač nı́ch ú kolů plně ný ch ve vš ech typech vojenský ch operacı́
je tedy mož né se oprá vně ně domnı́vat, ž e v prů bě hu prová dě nı́ dekontaminace je pravdě podobnost kontaktu dekontaminač nı́ch smě sı́ a protichemické ho ochranné ho odě vu
223
BRNO 2016
MELICHARIK Zdeně k, OTRISAL Pavel
OPCH–05 reá lná . Př ı́mý kontakt ně který ch dekontaminač nı́ch smě sı́ s uvedený m ochranný m prostř edkem mů ž e vé st ke snı́ženı́ jeho ochranný ch vlastnostı́ a tedy k ná sledné mu
mož né mu ohrož enı́ specialistů CHV ACR pů sobenı́m toxický ch lá tek [1].
Jednı́m z nejdů lež itě jš ı́ch faktorů pro hodnocenı́ kvality a stanovenı́ odolnosti konstrukč nı́ch barié rový ch materiá lů použ ıv́ aný ch k zabezpeč enı́ izolač nı́ ochrany povrchu
tě la je rezistenč nı́ doba (RD). Pro ú č ely hodnocenı́ vlivu dekontaminač nı́ch smě sı́ na izolač nı́ ochranné fó lie je mož né tuto dobu de inovat jako č asový ú sek, který je uvá dě n v minutá ch a vyjadř uje dobu ochranné ho pů sobenı́ izolač nı́ ochranné folie od okamž iku prvnı́ho kontaktu zkuš ebnı́ chemiká lie (sı́rové ho yperitu) s testovaný m konstrukč nı́m materiá lem do okamž iku, kdy se tato chemiká lie objevı́ na rubnı́ straně zkouš ené ho materiá lu
v pož adované m množ stvı́ (koncentraci), která odpovı́dá stanovené citlivosti reakce použ ité chemické metody [2].
V podmı́nká ch ACR se jako hlavnı́ selektivnı́ nesenzorová metoda pro mě řenı́ RD použ ıv́ á metoda MIKROTEST. Princip indikace proniklé ho množ stvı́ sı́rové ho yperitu spoč ıv́ á
v reakci N–chlor–N–(2–tolyl)benzamidu se sı́rový m yperitem za uvolně nı́ chlorovodı́ku,
který př evede alkalickou formu acidobazické ho indiká toru na kyselou, zde pak č ervenou
formu Kongo č erveně na modrou, cestou azo–hydrazonové tautomerie [3].
1. DEKONTAMINAČNÍ SMĚSI ZAVEDENÉ V AČR
Plně nı́ speci ický ch opatř enı́ ochrany proti ZHN a chemické ho zabezpeč enı́ specialisty
CHV ACR mezi které patř ı́ i ú plná dekontaminace, je prová dě no a zabezpeč eno zejmé na
s využ itı́m zavedený ch dekontaminač nı́ch smě sı́, jejichž př ehled platný pro prostř edı́ ACR
je uveden v tabulce 1.
Ke studiu destrukč nı́ch vlivů na izolač nı́ ochrannou fó lii použ itou ke konstrukci protichemické ho odě vu OPCH–05 byly zvoleny a použ ity ná sledujı́cı́ dekontaminač nı́ smě si:
• chlornanová OS s př ı́mě sı́ nafty a bez nafty;
• odmoř ovacı́ smě s č . 1;
• odmoř ovacı́ a dezaktivač nı́ smě s (dekontaminač nı́ smě s) ODS–4.
Studium vlivu uvedený ch dekontaminač nı́ch smě sı́ vychá zı́ z dlouhodobé zkuš enosti
autorů , jejichž potvrzenı́ bylo veri iková no provedenı́m cı́leně smě řovaný ch experimentá lnı́ch pracı́. Vý bě r respektuje typické zastoupenı́ spektra zavedený ch dekontaminač nı́ch smě sı́, to znamená , ž e se mezi nimi objevujı́ zá stupci jak smě sı́ č istě odmoř ovacı́ch,
tak i dezaktivač nı́ch.
2. HODNOCENÍ VLIVU VYBRANÝCH DEKONTAMINAČNÍCH SMĚSÍ NA
IZOLAČNÍ OCHRANNOU FOLII
2.1. CHLORNANOVÁ ODMOŘOVACÍ SMĚS
Porovná nı́m vý sledků vztaž ený ch k hodnotě RD č isté ho vzorku, která byla změ řena ve vý š i 399 min a RD po opakované dekontaminaci testované ho materiá lu chlornanovou OS,
lze konstatovat, ž e doš lo k ná rů stu RD na hodnotu 488 min, což je ná rů st o 89 min. Ná rů st
224
Vliv vybraný ch dekontaminač nı́ch smě sı́ na ochranné vlastnosti prostř edků …
The in luence of selected decontamination mixtures on protective properties …
Tabulka 1: Př ehled vybraný ch zavedený ch dekontaminač nı́ch smě sı́ v ACR urč ený ch k dekontaminaci vojenské techniky, materiá lu, teré nu a objektů
RD je pravdě podobně zapř ı́čině n uzavř enı́m polymernı́ struktury butylkauč uku z dů vodu
prů niku odmoř ovacı́ smě si do vnitř nı́ struktury vzorku testované ho materiá lu a ná sledně
vý skytem krystalické fá ze chlornanu vá penaté ho jak na povrchu, tak i uvnitř zkoumané
izolač nı́ folie. Vytvoř ené krystalické zó ny pravdě podobně pů sobı́ jako zadrž ovacı́ objemy pro sorpč nı́ procesy zkuš ebnı́ chemiká lie, které vý razně zpomalujı́ difú znı́ procesy. Je
pravdě podobné , ž e na zá kladě vzniku tě chto zadrž ovacı́ch zó n se barié rový materiá l stá vá mé ně prostupný m. Na zá kladě provedené lineá rnı́ regresnı́ analý zy, prů bě h č ervené
kř ivky a hodnot RD (obrá zek 1), je mož né konstatovat, ž e dispergovaná krystalická fá ze
vykazuje vyš šı́ rezistenci (vyš šı́ hodnoty RD) k prů chodu zkuš ebnı́ chemiká lie [4].
2.2. CHLORNANOVÁ ODMOŘOVACÍ SMĚS S PŘÍMĚSÍ NAFTY
Vý znamný vliv na změ nu hodnot RD byl zaznamená n př i použ itı́ chlornanové OS s př ı́mě sı́
nafty. Př i porovná nı́ RD č isté ho vzorku a hodnoty RD po provedenı́ 10. dekontaminač nı́ho
cyklu byl zjiš tě n vý razný pokles RD z 399 min na 332 min, tedy o 67 minut. Je mož né se
domnı́vat, ž e pokles RD byl způ soben př ı́tomnostı́ nafty, která dı́ky své mu nepolá rnı́mu
charakteru ochotně ji permeuje do vnitř nı́ struktury vzorků testované ho materiá lu. Na zá kladě velmi vysoké ho bodu varu nafty, který je v literatuř e udá vá n okolo 180 ∘ C, je mož né
225
BRNO 2016
MELICHARIK Zdeně k, OTRISAL Pavel
Obrá zek 1:
Prů bě h zá vislosti změ ny RD testované ho materiá lu izolač nı́ ochranné fó lie
OPCH–05 po opakované dekontaminaci chlornanovou OS s př ı́mě sı́ nafty
a bez nı́
se domnı́vat, ž e nafta trvale ovlivň uje vzorky testované ho materiá lu z toho dů vodu, ž e ze
struktury vzorků difunduje do okolnı́ho prostř edı́ pouze v minimá lnı́m množ stvı́. Dá le je
mož né se domnı́vat, ž e sniž ová nı́ RD mů ž e bý t zapř ı́čině no i př ı́tomnostı́ pevné krystalické fá ze chlornanu vá penaté ho, která zapř ı́činila potrhá nı́ vnitř nı́ struktury lineá rnı́ch
ř etě zců . Ty vlivem loká lnı́ho ná rů stu objemu krystalické fá ze ztratily svoji elasticitu a ná sledně schopnost dosá hnout energeticky nejvý hodně jš ı́ho stavu. Je mož né se dá le domnı́vat, ž e destrukč nı́ vlivy způ sobené potrhá nı́m vnitř nı́ lineá rnı́ struktury polymernı́ho materiá lu vytvá ř ely dalš ı́ efektivnı́ prostor pro opakovanou a intenzı́vně jš ı́ permeaci
organické komponenty chlornanové OS (nafty), č ı́mž dochá zı́ k ná sobenı́ zmiň ované ho
efektu. Na zá kladě dosaž ený ch vý sledků je tedy mož né př edpoklá dat, ž e vliv chlornanové
odmoř ovacı́ smě si s př ı́mě sı́ nafty na sniž ová nı́ ochranný ch vlastnostı́ zkoumané izolač nı́
fó lie se opakovaný mi dekontaminač nı́mi cykly té mě ř lineá rně narů stal, což bylo způ sobeno vznikem vý znamně jš ı́ho poč tu botná nı́m poš kozený ch mı́st, který mi pronikala do
vnitř nı́ struktury vzorků [4].
2.3. ODMOŘOVACÍ SMĚS 1
Zcela odliš né vlivy, které byly konstatová ny u chlornanové OS, se projevily u studia ochranný ch vlastnostı́ izolač nı́ ochranné folie ve vztahu k OS č . 1, jejichž slož enı́ je uvedeno v tabulce 1. Z teoriı́ organické a polymernı́ chemie, které se zabý vajı́ obecný m vlivem chlorovaný ch nepolá rnı́ch rozpouš tě del na bá zi halogenovaný ch lineá rnı́ch nenasycený ch uhlovodı́ků s krá tký m uhlovodı́kový m ř etě zcem na lineá rnı́ elastomery typu nenasycený ch
226
Vliv vybraný ch dekontaminač nı́ch smě sı́ na ochranné vlastnosti prostř edků …
The in luence of selected decontamination mixtures on protective properties …
polyole inů , vyplý vá vysoká schopnost halogenovaný ch uhlovodı́ků pronikat difú znı́mi
procesy do struktury ř ı́dce zesı́ťovaný ch lineá rnı́ch nerozvě tvený ch amorfnı́ch polymerů . S poč tem dekontaminač nı́ch cyklů se destrukč nı́ vlivy zvyš ovaly a způ sobily nevratné
změ ny ve struktuř e vzorků testované ho polymernı́ho materiá lu. Ně kolikaná sobný a relativně dlouhodobý kontakt OS s testovaný m materiá lem byl v prů bě hu prová dě nı́ dekontaminač nı́ch cyklů doprová zen procesy botná nı́, ná sledné perforace a totá lnı́ destrukce
testovaný ch vzorků (obrá zky 2 a 3). V takové m př ı́padě barié rový materiá l neplnı́ ž ádObrá zek 2:
Vzorek izolač nı́ ochranné folie č istý (vlevo) a po provedenı́ 5. dekontaminač nı́ho
cyklu (vpravo)
Obrá zek 3:
Vzorek izolač nı́ ochranné folie po provedenı́ 8. dekontaminač nı́ho cyklu (vlevo)
a po provedenı́ 10. dekontaminač nı́ho cyklu (vpravo)
nou ze svý ch ochranný ch funkcı́. Z dů vodu totá lnı́ destrukce zkoumané izolač nı́ ochranné
folie, bylo ustoupeno od provedenı́ mě řenı́ RD metodou MIKROTEST [5].
227
BRNO 2016
MELICHARIK Zdeně k, OTRISAL Pavel
2.4. DEKONTAMINAČNÍ SMĚS ODS-4
Jako poslednı́ v souboru prová dě ný ch experimentá lnı́ch pracı́ byl studová n vliv odmoř ovacı́ a dezaktivač nı́ smě s (dekontaminač nı́ smě s) ODS–4. Z grafu na obrá zku 4 vyplý vá ,
ž e uvedená dekontaminač nı́ smě s má zanedbatelný vliv na ochranné vlastnosti testované
Obrá zek 4:
Prů bě h zá vislosti změ ny RD testované ho materiá lu izolač nı́ ochranné fó lie
OPCH–05 po opakované dekontaminaci dekontaminač nı́ smě sı́ ODS–4
izolač nı́ fó lie. Hodnota RD č isté ho vzorku je tak jako v př edchozı́ch př ı́padech př ibliž ně
399 minut. Tato doba byla pro vš echny sady prová dě ný ch mě řenı́ deklarová na vý robcem
a byla potvrzena i metodou MIKROTEST. Hodnoty RD po provedenı́ 1. až 10. dekontaminač nı́ho cyklu se pohybovaly v rozmezı́ 400 až 460 minut. Na zá kladě provedenı́ lineá rnı́
regresnı́ analý zy namě řený ch hodnot RD (č ervené označ enı́ kř ivky v grafu) lze pozorovat
mı́rný vzestup v souvislosti s poč tem provedený ch dekontaminač nı́ch cyklů . Na zá kladě uvedené ho zjiš tě nı́ je mož né konstatovat, ž e ochranné vlastnosti testované izolač nı́
ochranné folie se ú č inkem dekontaminač nı́ smě si ODS–4 nesniž ujı́ a vý razně nemě nı́.
3. VYHODNOCENÍ EXPERIMENTÁLNÍ ČÁSTI
Na zá kladě vyhodnocenı́ vý sledků mě řenı́ v podobě studia změ ny RD po provedený ch
dekontaminač nı́ch cyklech u jednotlivý ch sad testovaný ch vzorků izolač nı́ ochranné fó lie
je mož né konstatovat, ž e po provedenı́ 5. dekontaminač nı́ho cyklu jsou patrny podstatné rozdı́ly vlivu vš ech dekontaminač nı́ch smě si na změ nu ochranný ch vlastnostı́ testované izolač nı́ ochranné folie mimo ODS–4. Př i porovná nı́ hodnot RD u vzorků chlornanové
OS s naftou a bez nafty lze konstatovat, ž e po provedenı́ 5. až 8. dekontaminač nı́ho cyklu
je rozdı́l namě řený ch hodnot vı́ce jak 100 minut (obrá zek 5). Po provedenı́ 10. dekon-
228
Vliv vybraný ch dekontaminač nı́ch smě sı́ na ochranné vlastnosti prostř edků …
The in luence of selected decontamination mixtures on protective properties …
Obrá zek 5:
Porovná nı́ změ n hodnot RD testované ho materiá lu po provedenı́ 1., 5., 8. a 10.
dekontaminač nı́ho cyklu vybraný mi dekontaminač nı́mi smě smi s č istý m vzorkem izolač nı́ ochranné fó lie OPCH–05
taminač nı́ho cyklu je rozdı́l vı́ce jak 160 minut. V př ı́padě dekontaminace OS č . 1 nebylo
mož no mě řenı́ RD metodou MIKROTEST prové st vzhledem k totá lnı́ destrukci vzorků testované ho materiá lu. Vliv dekontaminač nı́ smě si ODS–4 na př ı́padné změ ny ochranný ch
vlastnostı́ testované izolač nı́ ochranné fó lie je zanedbatelný.
ZÁVĚR
Zabezpeč enı́ vysoké a trvalé ú rovně ochrany specialistů CHV ACR př ed pů sobenı́m toxický ch lá tek je jeden ze zá kladnı́ch př edpokladů kvalitnı́ho plně nı́ ú kolů dekontaminace
prová dě né specialisty CHV ACR s využ itı́m zavedený ch dekontaminač nı́ch smě sı́. Vý sledky uvedené v tomto sdě lenı́ potvrdily, ž e v dů sledku pů sobenı́ vybraný ch dekontaminač nı́ch smě sı́ dochá zı́ k rů zný m změ ná m ochranný ch vlastnostı́ testované izolač nı́ ochranné
fó lie a to nejen po strá nce změ ny RD, ale i po strá nce mechanický ch vlastnostı́ testované ho
materiá lu. Vzhledem k množ stvı́ a odliš né mu chemické mu slož enı́ jednotlivý ch dekontaminač nı́ch smě sı́ použ ıv́ aný ch v ACR se potř eba studia jejich vlivů na barié rové materiá ly
zavedené v armá dnı́ protichemické ochraně jevı́ jako zcela opodstatně ná .
229
BRNO 2016
MELICHARIK Zdeně k, OTRISAL Pavel
LITERATURA
̌ ́ , Zdeně k. Některé aspekty současného stavu řešení pro[1] O ̌ ́ , Pavel; M
blematiky ochrany specialistů CHV AČR proti působení vybraných dekontaminačních
směsí. In: Zborník vedeckých prác VI. medzinárodnej vedeckej konferencie „Bezpečnostné fórum 2013“ – II. Svazek. Editoř i J. Uš iak, J. Lasicová , D. Kollá r. Bá nská Bystrica :
Fakulta politický ch vied a medziná rodný chvzťahov, Univerzita Mateja Bela v Bá nské
Bystrici, 6.–7. 2. 2013, s. 584–591. ISBN 978–80–557–0497–5.
[2] O ̌ ́ , Pavel; F
, Stanislav; O ̌ , Vladimı́r. Breakthrough Time of the Fabric coated with Butyl–rubber Polymer Mixture and its Relationship to the Chemical
Structure of selected Toxic Industrial Chemicals. In: Proceedings from 31st Interna onal Symposium “Industrial Toxicology 2011“. Editor J. Babjaková . Bratislava : Slovenská spoloč nosť priemyselnej ché mie, 15.–17. 6. 2011, s. 24–35.
ISBN 978–80–88973–72–0.
̌ ́ , Zdeně k. Selected Chemical Methods designated for Determination of
[3] M
Chemical Resistance of Isolative Protective Materials against the Affection of Decontamination Mixtures. Periodica Academica. 2014, roč . IX, č . 1, s. 58–65.
ISSN 1802–2626.
̌ ́ , Zdeně k; O ̌ ́ , Pavel; F
[4] M
, Stanislav. The in luence of hypochlorite
decontamination mixture on the change of the chemical resistance of the garments for
isolative protection of the chemical specialists´ isolative protection. In: Zborník príspevkov 35. medzinárodného vedeckého sympózia „Priemyselná toxikológia 2015“. Editoř i
M. Smolinská , M. Melnı́k. [USB-DISK]. Bratislava : Slovenská technická univerzita
v Bratislave, 17.–19. 6. 2015, s. 189–196. ISBN 978–80–227–4377–8.
̌ ́ , Zdeně k. Vybrané aspekty odolnosti bariérových materiálů určených
[5] M
k zabezpečení izolační ochrany povrchu těla chemických specialistů. In: Zborník
príspevkov 34. medzinárodného vedeckého sympózia „Priemyselná toxikológia 2014“.
Editoř i M. Smolinská , M. Melnı́k. [USB-DISK]. Bratislava : Slovenská technická univerzita v Bratislave, 18.–20. 6. 2014, s. 249–257. ISBN 978–80–227–4181–1.
230
Bezpeč nostnı́ hrozby v Ceské republice
Security threats in the Czech Republic
Bezpečnostní hrozby v České republice
Security threats in the Czech Republic
MIKA Otakar Jiř ı́, PADRNOS Jaroslav
Souhrn:
Bezpeč nostnı́ hrozby v minulosti a v souč asné době v Ceské republice uvedené v ná rodnı́
legislativě . Akademická zamyš lenı́ a myš lenkové experimenty o souč asný ch bezpeč nostnı́ch hrozbá ch v Ceské republice na zá kladě jak aktuá lnı́ch ú dajů Bezpeč nostnı́ informač nı́
služ by, tak i domá cı́ odborné literatury. Odborná diskuze problematiky bezpeč nostnı́ho
hrozeb a snaha o vý hled do nejbliž šı́ budoucnosti.
Summary:
Security threats in the past time and in the present in the Czech Republic listed in national
legislation. Academic re lections and thought experiments about current security threats in
the Czech Republic on the basis of current data as the Security Intelligence Service and the
domestic literature. Expert discussion on the issue of security threats and attempts on view
in the near future.
Klíčová slova: bezpeč nost, hrozba, bezpeč nostnı́ hrozba, bezpeč nostnı́ strategie, Bezpeč nostnı́ informač nı́ služ ba, Ministerstvo vnitra
Keywords:
safety, threat, security threats, security strategy, the Security Intelligence Service,
Ministry of Interior (Home Of ice)
ÚVOD
Bezpeč nost má mnoho podob a aspektů . Jde např ı́klad o ekonomickou, environmentá lnı́
bezpeč nost, vně jš ı́ bezpeč nost stá tu, vnitř nı́ bezpeč nost stá tu, bezpeč nostnı́ systé m stá tu,
bezpeč nostnı́ vý zkum, bezpeč nost prá ce, kybernetická bezpeč nost a bezpeč nost potravin. Do té to oblasti patř ı́ také bezpeč nostnı́ politika stá tu, bezpeč nostnı́ rada stá tu a jiné
⁰
doc. Ing. Otakar Jiř ı́ Mika, CSc., Fakulta logistiky a krizové ho managementu, Universita Tomá š e Bati
ve Zlı́ně , Studentské ná mě stı́ 1532, 686 01 Uherské Hradiš tě , Ceská republika
JUDr. et PhDr. Jaroslav Padrnos, CSc., Vysoká š kola aplikované ho prá va Praha, Chomutovská 1443,
149 00 Praha, Ceská republika
231
BRNO 2016
MIKA Otakar Jiř ı́, PADRNOS Jaroslav
stá tnı́ instituce na rů zný ch ú rovnı́ch. V souč asné době navı́c „bezpečnost“ je stá le vı́ce diskutová na na odborné ú rovni. V souvislosti se souč asnou vý raznou migrač nı́ krizı́ ji stá le
vı́ce vnı́má jako citlivou otá zku obyvatelstvo.
Bezpeč nost stá tu jako instituce zajiš ťujı́ dle zá kona takzvané bezpeč nostnı́ slož ky. Jmé na a označ enı́ tě chto slož ek se v zá vislosti na konkré tnı́m stá tu i vymezenı́ jejich pů sobnosti mě nı́. Cinnost a pů sobnost tě chto slož ek v demokratický ch stá tech upravuje zá kon.
Nutno př ipomenout, co stanovuje zá kladnı́ ú stavnı́ zá kon č . 110/1998 Sb., o bezpeč nosti Ceské republiky v platné m zně nı́. [1]
Zajiš tě nı́ svrchovanosti a ú zemnı́ celistvosti Ceské republiky, ochrana jejich demokratický ch zá kladů a ochrana ž ivotů , zdravı́ a majetkový ch hodnot je zá kladnı́ povinnostı́
stá tu. Bezpeč nost Ceské republiky zajiš ťujı́ ozbrojené sı́ly, ozbrojené bezpeč nostnı́ sbory, zá chranné sbory a havarijnı́ služ by. Stá tnı́ orgá ny, orgá ny ú zemnı́ch samosprá vný ch
celků a prá vnické a fyzické osoby jsou povinny se podı́let na zajiš ťová nı́ bezpeč nosti Ceské republiky. Rozsah povinnostı́ a dalš ı́ podrobnosti stanovı́ zá kon.
Př ekvapivé je pak to, ž e uvedený ú stavnı́ zá kon neobsahuje vyjmenované bezpeč nostnı́
hrozby v Ceské republice a pro Ceskou republiku, tato zá važ ná oblast je ř eš ena v bezpeč nostnı́ch strategiı́ch stá tu, jak je to podrobně uvedeno v dalš ı́ č ásti.
Dalš ı́ zvlá š tnostı́ je to ž e, bezpeč nostnı́ hrozba nenı́ vů bec de inová na podle terminologické ho slovnı́ku Ministerstva vnitra Ceské republiky [2], což je také dost př ekvapivé .
Uvedený terminologický slovnı́k, který je mimochodem pouze resortnı́ (Ministerstvo vnitra Ceské republiky) uvá dı́ naopak ř adu rů zný ch bezpeč nostnı́ch hrozeb; např. je mož no
uvé st: ekonomická bezpeč nost, environmentá lnı́ bezpeč nost, ale také ř adu př ı́buzný ch
de inic a zá kladnı́ch pojmů , které majı́ velmi ú zkou spojitost s bezpeč nostı́.
V té to souvislosti je mož no konstatovat, ž e terminologický slovnı́k Ministerstva vnitra
Ceské republiky byl zpracová n a vydá n v roce 2009. Mož ná by stá lo za ú vahu zamyslet
se nad jeho novelizacı́. Ješ tě vı́ce progresivnı́m ř eš enı́m by bylo vydá nı́ terminologické ho
slovnı́ku jako meziresortnı́ (se zahrnutı́m MV CR, MO CR, MZdr CR, MZP CR a dalš ı́ch vybraný ch ú stř ednı́ch sprá vnı́ch orgá nů ), který by zahrnoval jak bezpeč nost, tak i krizové
ř ı́zenı́, havarijnı́ plá nová nı́ a př edevš ı́m oblast ochrany obyvatelstva.
Bezpeč nostnı́ hrozba nenı́ de inová na v terminologické m slovnı́ku Ministerstva obrany
Ceské republiky [3], ale pouze termı́n „hrozba“ (nebo ohrož enı́), citace:
Primární, mimo nás nezávisle existující, vnější jev, který může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu. Závažnost hrozby je úměrná povaze hodnoty a toho, jak si danou
hodnotu ceníme. Hrozba může být přírodním jevem, de inovaným fyzikálně – takovou hrozbu nazýváme hrozbou neúmyslnou (nezáměrnou) a její realizace má povahu náhody. Zcela jiného původu je hrozba působená či zamýšlená činitelem nadaným vůlí, úmyslem, tedy
hrozba úmyslná (záměrná), kterou zamýšlí, připravuje, spouští či realizuje lidský jedinec či
kolektiv.
Jiná de inice termı́nu „hrozba“ z dnes již neplatné „Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2003“ [4], citace:
Jakýkoli fenomén, který má potenciální schopnost poškodit zájmy a hodnoty chráněné
státem. Míra hrozby je dána velikostí možné škody a časovou vzdáleností vyjádřenou obvykle pravděpodobností čili rizikem možného uplatnění této hrozby.
232
Bezpeč nostnı́ hrozby v Ceské republice
Security threats in the Czech Republic
1 BEZPEČNOSTNÍ HROZBY V ČESKÉ REPUBLICE
V Ceské republice se stalo dobrou tradicı́, ž e bezpeč nostnı́ hrozby byly již od konce 90. let
minulé ho stoletı́ publiková ny a tak veř ejně dostupné jak odborné veř ejnosti, tak i obyvatelstvu.
Ceská republika v nedá vné minulosti nabı́zela „současné možné bezpečnostní hrozby“
o iciá lně tak, jak je uvá dı́ „Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011“ [5], zá vazný stá tnı́ dokument. V tomto vý znamné m dokumentu najdeme vyjmenová ny ná sledujı́cı́
bezpeč nostnı́ hrozby:
• terorismus,
• šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů,
• kybernetické útoky,
• nestabilita a regionální kon likty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí,
• negativní aspekty mezinárodní migrace,
• organizovaný zločin a korupce,
• ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury,
• přerušení dodávek strategických surovin nebo energie,
• pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události.
Nová Bezpeč nostnı́ strategie 2015 byla vydá na v poč átku minulé ho roku. [6] V tomto
vý znamné m zá vazné m dokumentu najdeme vyjmenová ny ná sledujı́cı́ bezpeč nostnı́ hrozby:
• oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodně–právních závazků v oblasti bezpečnosti,
• nestabilita a regionální kon likty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí,
• terorismus,
• šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů,
• kybernetické útoky,
• negativní aspekty mezinárodní migrace,
• extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí,
• organizovaný zločin, zejména závažná hospodářská a inanční kriminalita, korupce,
obchodování s lidmi a drogová kriminalita,
• ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury,
• přerušení dodávek strategických surovin nebo energie,
• pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události.
De inová nı́ bezpeč nostnı́ch hrozeb se nejen mě nı́ v č ase, což je pochopitelné , ale jiné
stá tnı́ bezpeč nostnı́ instituce de inujı́ souč asné bezpeč nostnı́ hrozby Ceské republiky rozdı́lně . V souč asné době je považ ová no za nejvě tš ı́ hrozby pro Ceskou republiku podle dalš ı́ch stá tnı́ch ú dajů : Bezpeč nostnı́ informač nı́ služ by, respektive podle jejich webový ch
strá nek ze dne 18. dubna 2016 [7], kde je uvedeno celkem 10 polož ek:
233
BRNO 2016
MIKA Otakar Jiř ı́, PADRNOS Jaroslav
• terorismus,
• ochrana ekonomických zájmů státu,
• kontrašpionáž,
• extremismus,
• šíření zbraní hromadného ničení,
• obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami,
• organizovaný zločin,
• nelegální migrace,
• bezpečnost informačních a komunikačních systémů;,
• ochrana utajovaných informací.
Bezpeč nostnı́ informač nı́ služ ba je zpravodajská instituce Ceské republiky, která pů sobı́ uvnitř stá tu. Zı́ská vá , shromaž ďuje a vyhodnocuje zá važ né informace dů lež ité pro
bezpeč nost, ochranu ú stavnı́ho zř ı́zenı́ a vý znamný ch ekonomický ch zá jmů republiky.
Ministerstvo vnitra na svý ch webový ch strá nká ch [8] uvá dı́ celkem jen 6 bezpeč nostnı́ch hrozeb, tak jak jsou jmenová ny nı́že:
• terorismus,
• organizovaný zločin,
• kybernetické hrozby,
• extremismus,
• bezpečnost civilního letectví,
• korupce.
Za akademické zamyš lenı́ stojı́ i skuteč nost, ž e najı́t „základní a obecné“ bezpeč nostnı́
hrozby pro celou Ceskou republiku v souč asné době a zvlá š tě v budoucnosti nenı́ snadné .
Př edně je nutno ř ı́ci, ž e takovou ná roč nou prá ci mohou zvlá dnout jen vysoce odborně př ipravenı́ profesioná lové (jiný mi slovy bezpeč nostnı́ analytici a experti) a to nejlé pe formou
vysoce efektivnı́ tý mové prá ce, např. pomocı́ brainstormingu, workshopu, odborný ch seminá ř ů a jiný ch odborný ch pracovnı́ch setká nı́.
2 VĚDECKÝ VÝZKUM V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY
Na rozdı́l od bezpeč nostnı́ch hrozeb je v Terminologické m slovnı́ku Ministerstva vnitra
Ceské republiky [2] uveden „vědecký výzkum“, který je zde de inová n takto:
Vědecké zkoumání a experimentování, jehož cílem je dosažení takové poznatkové, technické a technologické úrovně, která umožní získat, osvojovat si, udržovat a rozvíjet speci ické schopnosti potřebné pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Má výrazně
interdisciplinární charakter technických, exaktních, přírodních, lékařských a společenských
věd se vztahem k dlouhotrvajícím potřebám bezpečnosti a ochrany státu.
234
Bezpeč nostnı́ hrozby v Ceské republice
Security threats in the Czech Republic
Na tomto mı́stě by se mohla rozvinout akademická diskuse o tom, jako jsou nebo nejsou
sprá vně a ú plně de inová ny bezpeč nostnı́ hrozby v Ceské republice, př ı́padně jak tyto
hrozby vychá zı́ z o iciá lně uvedený ch a de inovaný ch bezpeč nostnı́ch hrozeb v Evropě .
Př es dosaž enı́ dobré ú rovně v oblasti ochrany obyvatelstva jako takové je v Ceské republice stá le ř ada oblastı́, které je potř eba trvale zlepš ovat, popř ı́padě teprve budovat.
Kromě chybě jı́cı́ho modernı́ho a efektivnı́ho vzdě lá vacı́ho systé mu obyvatelstva je dalš ı́
zá važ ný problé m v tom, ž e mediá lnı́ prostř edky stá tu jako stá tnı́ televize a stá tnı́ rozhlas
vě nujı́ oblasti př ipravenosti obyvatelstva na mimoř ádné udá losti a krizové situace jen
mizivou pozornost. Ač koliv byly již v roce 2006 př ipraveny a vyrobeny krá tké video–š oty
z rů zný ch oblastı́ ochrany obyvatelstva, tyto byly odvysı́lá ny pouze na ně který ch kabelový ch televizı́ch. [9] Př itom rů zné prů zkumy jasně varujı́, ž e př ipravenost obyvatelstva
na mimoř ádné udá losti a krizové situace se zhorš uje a to i př esto, ž e ně která pracoviš tě
(např. speciá lnı́ pracoviš tě Generá lnı́ho ř editele Hasič ské ho zá chranné ho sboru v Praze)
vě nujı́ př ipravenosti ochrany obyvatelstva vysokou pozornost a vydá vajı́ ř adu pouč ný ch
a hodnotný ch informacı́, nejč astě ji formou rů zný ch ú č elový ch př ı́ruč ek.
Na druhé straně je mož no konstatovat, ž e profesioná lové Integrované ho zá chranné ho
systé mu jsou v podmı́nká ch Ceské republiky př ipraveni na dobré až vý borné ú rovni. Toto
jasné konstatová nı́ se opı́rá př edevš ı́m o kaž dodennı́ praxi, kdy k jednotlivý m mimoř ádný m udá lostem vyjı́ždı́ na koordinovaný zá sah rů zné slož ky Integrované ho zá chranné ho
systé mu. Uvedenı́ profesioná lové jsou nejen dobř e teoreticky a prakticky př ipraveni, ale
jsou zpravidla i odpovı́dajı́cı́m způ soben vycvič eni a secvič eni. Majı́ k dispozici potř ebné
materiá lně a technické zabezpeč enı́. V poslednı́ch letech se vš ak profesioná lové velmi potý kajı́ s nedostatkem inancı́, což se odrá ž ı́ v mnoha oblastech, ale nejvı́ce se nedostatek
inanč nı́ho zajiš tě nı́ projevuje v oblastech pro ná kup nové modernı́ zá chraná ř ské techniky a materiá lů .
3 NEZBYTNÝ VÝHLED DO BUDOUCNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY
Na zá kladě analý zy souč asný ch poznatků a odborné literatury o bezpeč nostnı́ch hrozbá ch jsou nı́že struč ně vyjmenová ny bezpeč nostnı́ hrozby pro Ceskou republiku v č asové m horizontu nejbliž šı́ch ně kolika let. Slož itost souč asné ho svě ta (masová nelegá lnı́
migrace obyvatelstva, ná rodnı́ a meziná rodnı́ terorismus, vysoká zá vislost fungová nı́ infrastruktury společ nosti na poč ı́tač ový ch sı́tı́ch, vysoká zranitelnost kritické infrastruktury společ nosti, etnická a ná bož enská nesná š enlivost a mnoho jiný ch sociá lně politický ch dě jů a procesů ), jeho dalš ı́ho obtı́žně př edvı́datelné ho vý voje, a ř ada nejrů zně jš ı́ch
souč asný ch i budoucı́ch rozporů na ná rodnı́, meziná rodnı́ i celosvě tové ú rovni vytvá ř ı́
nové bezpeč nostnı́ hrozby, které jsou v souč asné době pouze v zá rodku, př ı́padně teprve
vzniknou.
Vysoká dynamika bezpeč nostnı́ho vý voje v Ceské republice, v Evropské unii a v NATO
vyž aduje, aby rozsah bezpeč nostnı́ch hrozeb př edevš ı́m v budoucnosti byl podstatně š irš ı́, než je tomu dnes. Proto je zde př edlož en vlastnı́ myš lenkový experiment autorů tohoto
akademické ho zamyš lenı́, kde se uvá dı́ ná sledujı́cı́ bezpeč nostnı́ hrozby:
• terorismus, včetně nových hrozeb terorismu (chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus) a kybernetický terorismus,
235
BRNO 2016
MIKA Otakar Jiř ı́, PADRNOS Jaroslav
• nelegální migrace obyvatelstva,
• vznik a aktivity nezákonně ozbrojených skupin, sdružení a sborů,
• organizovaný zločin,
• kyberterorismus a kyberšpionáž,
• klimatické změny,
• degradace životního prostředí,
• ekonomická špionáž,
• radikální a agresivní náboženská hnutí spojená s násilím a militantními projevy,
• rozsáhlé mezistátní válečné kon likty v různých částech světa,
• občanské války v různých částech světa,
• ropná krize ve formě vyčerpání zásob ropy, kromě zásob ropy na Aljašce a na Sibiři,
• kolaps světových inančních trhů,
• rozsáhlé epidemie nových závažných chorob,
• smrtelné světové pandemie,
• přírodní katastrofy,
• antropogenní mimořádné události,
• jaderné války,
• případně globální jaderná válka.
ZÁVĚR
Vý hled do budoucnosti bezpeč nostnı́ch hrozeb v Ceské republice je velmi obtı́žný. Navı́c
by mě l bý t proveden vyspě lý m vě decko–vý zkumný m tý mem př ednı́ch bezpeč nostnı́ch
analytiků , odbornı́ků a specialistů , kteř ı́ by mě li zá sadně vychá zet z analý zy a hodnocenı́
souč asné ho stavu bezpeč nostnı́ch hrozeb v Ceské republice, v Evropě a z bezpeč nostnı́ch
trendů ve svě tě . Autorů m tohoto př ı́spě vku nenı́ zná mo, ž e by byly v otevř ené literatuř e
publiková ny bezpeč nostnı́ hrozby Ceské republiky s vý hledem do budoucnosti, kromě
odborné ho č lá nku publikované ho v č asopise 112 v roce 2016 (č ı́slo 3).
Je zcela jasné , ž e ve slož ité m a nestabilnı́m prostř edı́ souč asné ho svě ta se budou neustá le bezpeč nostnı́ hrozby vyvı́jet a rů zně modi ikovat, jejich př edvı́dá nı́ je neobyč ejně
obtı́žné . To jasně uká zalo srovná nı́ rů zný ch bezpeč nostnı́ch hrozeb nejen v Ceské republice. Jednı́m z ú kolů akademiků je př ispě t k odborné diskusi na dané té ma.
Pojmenované bezpeč nostnı́ hrozby byly a jsou uvedeny v rů zný ch legislativnı́ch a jiný ch
materiá lech. Tvorbu tě chto dokumentů vš ak majı́ na starosti lidé , a lidé jako takovı́ jsou
pochopitelně omylnı́.
Dů sledná , poctivá a cı́levě domá vý chovně vzdě lá vacı́ prá ce uč itelů vysoký ch š kol př ı́mo
vyž aduje akademická zamyš lenı́, myš lenkové experimenty a brainstorming, workshopy
a jiné akademické metody vě decké a odborné prá ce.
236
Bezpeč nostnı́ hrozby v Ceské republice
Security threats in the Czech Republic
LITERATURA
[1] U
́
́
̌ . 110/1998 S ., o bezpečnosti České republiky v platném znění.
[2] Terminologický slovník Ministerstva vnitra České republiky, Praha 2009.
[3] Terminologický slovník Ministerstva obrany České republiky, Praha 2004.
[4] „Bezpečnostní strategie České republiky 2003“
[5] „Bezpečnostní strategie České republiky 2011“
[6] „Bezpečnostní strategie České republiky 2015“
[7] Webové stránky Bezpečnostní informační služby České republiky ze dne 18. dubna
2016, dostupné viz http://www.bis.cz/cim-se-zabyvame.html
[8] Webové stránky Ministerstva vnitra České republiky ze dne 18. dubna 2016, dostupné
viz http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx
[9] K
: „Štěstí přeje připraveným“, Ministerstvo vnitra Ceské republiky, Generá lnı́
ř editelstvı́ Hasič ské ho zá chranné ho sboru CR, Institut ochrany obyvatelstva, Lá zně
Bohdaneč , 2008.
237
BRNO 2016
MORAVCIKOVA Jana
ECALL – Legisla va a pripravenosť Slovenskej Republiky
ECALL – preparedness in terms of legisla on
MORAVCIKOVA Jana
Súhrn:
Cieľom tohto prı́spevku bude vysvetliť postupný vý voj v legislatı́ve pri zavá dzanı́ systé mu
eCall. Prvé kroky boli vo forme dobrovoľnosti a až postupne sa zač ali prijı́mať celoeuró pske zá vä zné prá vne akty, ktoré v roku 2018 vyvrcholia v povinnej inš talá cii systé mu eCall
v schvaľovanı́ nový ch typov vozidiel.
Summary:
The aim of this paper is to explain the gradual development of the eCall implementation
legislation. The initial steps were on a voluntary basis and later the EU wide legislation will
be gradually adopted, this shall culminate in 2018 with the mandatory installation of the
eCall system in new car types assessed for approval.
Kľúčové slová: eCall, palubné zariadenie, strediská tiesň ové ho volania, inteligentné dopravné systé my
Keywords:
eCall, in-vehicle equipment, Public Safety Answering Point, Intelligent Transport
Systems
ÚVOD
Zavedenie celoú niovej interoperabilnej služ by eCall v EU sa objavuje v agende euró pskych orgá nov približ ne od roku 2005, prič om v sú č asnosti projekt eCall nadobudol š tatú t
prioritné ho opatrenia na zlepš enie bezpeč nosti na cestá ch a na zavedenie inteligentný ch
dopravný ch systé mov v Euró pe.
⁰
JUDr. Jana Moravč ı́ková , Ministerstvo dopravy, vý stavby a regioná lneho rozvoja Slovenskej republiky,
Sekcia legislatı́vna a prá vna, e-mail: [email protected]
238
ECALL – Legislatı́va a pripravenosť Slovenskej Republiky
ECALL – preparedness in terms of legislation
1. ZÁKLADNÝ PRÁVNY RÁMEC EÚ PROJEKTU ECALL
Zavedenie projektu eCall je sú č asťou viacerý ch prá vnych aktov EU, ktoré majú zabezpeč iť
zavedenie služ by eCall využ ıv́ ajú cej tiesň ovú linku 112. Ide o prá vne akty, ktoré sa navzá jom doplň ajú tak, aby spolu umož nili ú plné sprevá dzkovanie systé mu eCall pomocou tiesň ovej linky 112. Spoč iatku malo ı́sť o dobrovoľné zavedenie systé mu eCall, č o ale ž elaný
efekt neprinieslo. Preto sa dospelo k zá veru, ž e najlepš ı́m spô sobom, ako ú č inne zaviesť
systé m eCall je „regulač ná “ koncepcia.
Zo vš etký ch prá vnych predpisov sú zá vä zné iba š tyri prá vne predpisy:
• Smernica 2010/40/EU o rá mci na zavedenie inteligentný ch dopravný ch systé mov; ¹⁾
• Nariadenie (EU) č . 305/2013 o zosú ladenı́ systé mu eCall; ²⁾
• Rozhodnutie č . 585/2014/EU o zavedenı́ služ by eCall; ³⁾
• Nariadenie (EU) č . 2015/758 o pož iadavká ch schvaľovania palubné ho systé mu eCall. ⁴⁾
V sú č asnosti sa na vykoná vanie posledné ho uvedené ho nariadenia (EU) č . 2015/758
o pož iadavká ch schvaľovania palubné ho systé mu eCall pripravuje eš te jedno vykoná vacie
nariadenie Komisie a eš te jedno delegované nariadenie Komisie, ktoré sa v sú č asnosti
preroková vajú v Euró pskou komisiou zriadenej pracovnej skupine pre motorové vozidlá
(MVWG – Working Group on Motor Vehicles).
Ostatné legislatı́vne akty (ozná menia, odporú č ania, uznesenia a sprá vy) nemajú zá vä zný charakter. Ide iba o stanovenie cieľov, ktorý mi sa ná sledne budú zá vä zné prá vne
predpisy uberať.
Uvedené zá vä zné prá vne akty sú založ ené na tzv. trojdielnej regulač nej koncepcii
• palubné zariadenie eCall; ⁵⁾
• telekomunikač né siete;
• strediská tiesň ové ho volania (PSAP). ⁶⁾
¹⁾ Smernica Euró pskeho parlamentu a Rady 2010/40/EU zo 7. jú la 2010 o rá mci na zavedenie inteligentný ch dopravný ch systé mov v oblasti cestnej dopravy a na rozhranie s iný mi druhmi dopravy.
²⁾ Delegované nariadenie Komisie (EU) č . 305/2013 z 26. novembra 2012, ktorý m sa doplň a smernica
Euró pskeho parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokiaľ ide o zosú ladenie poskytovanie interoperabilné ho
systé mu eCall v celej EU.
³⁾ Rozhodnutie Euró pskeho parlamentu a Rady č . 585/2014/EU z 15. má ja 2014 o zavedenı́ interoperabilnej služ by eCall v celej EU.
⁴⁾ Nariadenie Euró pskeho parlamentu a Rady (EU) č . 2015/758 z 29. aprı́la 2015 o pož iadavká ch typové ho
schvá lenia pri zavá dzanı́ palubné ho systé mu eCall využ ıv́ ajú ceho služ bu tiesň ovej linky 112 a o zmene
smernice 2007/46/ES.
⁵⁾ „Palubné zariadenie“ je zariadenie vo vozidle, ktoré poskytuje ú daje o vozidle alebo má k tý mto ú dajom
prı́stup, prič om ú daje sú potrebné na uskutoč nenie transakcie eCall vo verejnej mobilnej bezdrô tovej
komunikač nej sieti.
⁶⁾ „Stredisko tiesň ové ho volania (PSAP –- Public Safety Answering Point)“ je fyzické miesto, ktoré ako prvé
prijme tiesň ové volania v rá mci zodpovednosti verejné ho orgá nu alebo sú kromnej organizá cie uznanej
č lenský m š tá tom.
239
BRNO 2016
MORAVCIKOVA Jana
1.1. SMERNICA 2010/40/EÚ O RÁMCI NA ZAVEDENIE INTELIGENTNÝCH DOPRAVNÝCH
SYSTÉMOV
Smernica 2010/40/EU o rá mci na zavedenie inteligentný ch dopravný ch systé mov zavá dza rá mec na podporu koordinované ho a koherentné ho zavá dzania a použ ıv́ ania inteligentný ch dopravný ch systé mov (ITS) v rá mci EU, najmä v cezhranič nom styku medzi
č lenský mi š tá tmi, a stanovujú sa ň ou vš eobecné podmienky potrebné na tento ú č el. Smernica 2010/40/EU o rá mci na zavedenie inteligentný ch dopravný ch systé mov ustanovuje
vý voj š peci iká ciı́ pre č innosť v prioritný ch oblastiach, ako aj vý voj prı́padný ch potrebný ch noriem. Smernica 2010/40/EU o rá mci na zavedenie inteligentný ch dopravný ch
systé mov sa uplatň uje na apliká cie a služ by ITS v oblasti cestnej dopravy a ich rozhrania s iný mi druhmi dopravy bez toho, aby boli dotknuté zá lež itosti tý kajú ce sa ná rodnej
bezpeč nosti alebo zá lež itosti potrebné v zá ujme obrany.
De inované sú š tyri nasledujú ce prioritné oblasti, v rá mci ktorý ch sú pre vý voj a použ ıv́ anie š peci iká ciı́ a noriem stanovené prioritné opatrenia:
• Optimá lne využ ıv́ anie ú dajov o cestnej sieti, dopravný ch informá ciı́ a cestovný ch
ú dajov;
• Kontinuita dopravný ch a ná kladný ch riadiacich služ ieb ITS;
• Apliká cie ITS v oblasti bezpeč nosti a ochrany cestnej premá vky;
• Prepojenie vozidiel s dopravnou infraš truktú rou.
Vzhľadom na to, ž e smernica EU neplatı́ automaticky, č lenské š tá ty sú povinné transponovať smernicu do svojich vlastný ch vnú troš tá tnych prá vnych systé mov. Slovenská republika si svoj zá vä zok splnila prijatı́m zá kona č . 317/2012 Z. z. z 18. septembra 2012
o inteligentný ch dopravný ch systé moch v cestnej doprave a o zmene a doplnenı́ niektorý ch zá konov. Zá kon v § 3 de inuje prioritné oblasti, prič om jednou z tý chto prioritný ch oblastı́ je využ ıv́ anie ITS v oblasti bezpeč nosti a ochrany cestnej premá vky. Taktiež
sa de inuje, ž e Ministerstvo dopravy, vý stavby a regioná lneho rozvoja Slovenskej republiky mô ž e prostrednı́ctvom vš eobecne zá vä zné ho prá vneho predpisu ustanoviť š peci iká cie na poskytnutie služ ieb ITS. Speci iká cia je de inovaná ako zá vä zné opatrenie, ktorý m
sa zavá dzajú ustanovenia obsahujú ce pož iadavky, postupy alebo iné pravidlá potrebné
na zabezpeč enie kompatibility, interoperability a kontinuity pri zavá dzanı́ a použ ıv́ anı́
ITS v prioritný ch oblastiach.
Prijatie zá kona č . 317/2012 Z. z. z 18. septembra 2012 o inteligentný ch dopravný ch
systé moch v cestnej doprave a o zmene a doplnenı́ niektorý ch zá konov vytvorilo zá kladný
prá vny rá mec pre zavedenie systé mu eCall na Slovensku. ⁷⁾
⁷⁾ Tlač ová sprá va Ministerstva vnú tra Slovenskej republiky „Zá kon o inteligentný ch dopravný ch systé moch umož nı́ zavedenie eCall na Slovensku“: http://www.minv.sk/?tlacove-spravy-4&sprava=
zakon-o-inteligentnych-dopravnych-systemoch-umozni-zavedenie-ecall-na-slovensku
240
ECALL – Legislatı́va a pripravenosť Slovenskej Republiky
ECALL – preparedness in terms of legislation
1.2. NARIADENIE (EÚ) Č. 305/2013 O ZOSÚLADENÍ SYSTÉMU ECALL
Smernica 2010/40/EU o rá mci na zavedenie inteligentný ch dopravný ch systé mov si vyž iadala, aby Euró pska komisia prijala delegované akty, pokiaľ ide o š peci iká cie potrebné na zabezpeč enie kompatibility, interoperability a kontinuity pri zavá dzanı́ a operač nom využ ıv́ anı́ ITS. Podľa č lá nku 3 pı́sm. d) tejto smernice predstavuje zosú ladené poskytovanie interoperabilnej služ by eCall v celej EU prioritné opatrenie. Euró pska komisia preto pre tú to oblasť prijala potrebné š peci iká cie prostrednı́ctvom nariadenia (EU)
č . 305/2013 o zosú ladenı́ systé mu eCall. Tý mto nariadenı́m sa stanovujú š peci iká cie
modernizá cie infraš truktú ry stredı́sk tiesň ové ho volania (PSAP) ⁸⁾ potrebnej na riadne
prijı́manie a spracovanie volanı́ eCall s cieľom zabezpeč iť kompatibilitu, interoperabilitu
a kontinuitu zosú ladenej služ by eCall v celej EU. Na zá klade toho strediská tiesň ové ho volania (PSAP) musia splň at nasledovné pož iadavky pre eCall: Vš etky strediská tiesň ové ho
volania (PSAP) pre eCall musia byť vybavené na spracovanie volanı́ eCall ⁹⁾ a prijı́manie MSD ¹⁰⁾ pochá dzajú cich z palubné ho zariadenia podľa technický ch noriem EN 16072
a EN 16062.
Posú denie sú ladu operá ciı́ strediska tiesň ové ho volania (PSAP) pre eCall s uvedený mi
pož iadavkami sa vykoná podľa technickej normy EN 16454, ktorá sa tý ka zhody strediska
tiesň ové ho volania (PSAP) s celoeuró pskym systé mom eCall. Vzhľadom na to, ž e nariadenie EU platı́ automaticky, č lenské š tá ty nie sú povinné transponovať nariadenie do svojich
vlastný ch vnú troš tá tnych prá vnych systé mov.
1.3. ROZHODNUTIE Č. 585/2014/EÚ O ZAVEDENÍ SLUŽBY ECALL
Podľa č lá nku 3 pı́sm. d) smernice 2010/40/EU o rá mci na zavedenie inteligentný ch dopravný ch systé mov patrı́ medzi prioritné opatrenia na vý voj a použ ıv́ anie š peci iká ciı́
a noriem zosú ladené poskytovanie interoperabilnej služ by eCall v celej EU. Tá to smernica vyž adovala, aby Euró pska komisia prijala delegované akty, pokiaľ ide o š peci iká cie potrebné na zabezpeč enie kompatibility, interoperability a kontinuity pri zavá dzanı́
a prevá dzkovom použ ıv́ anı́ ITS pre prioritné opatrenia, č o sa pre systé m eCall stalo prostrednı́ctvom nariadenia (EU) č . 305/2013 o zosú ladenı́ systé mu eCall, kde sa stanovujú
š peci iká cie modernizá cie infraš truktú ry stredı́sk tiesň ové ho volania (PSAP) potrebnej
na riadne prijı́manie a spracová vanie volanı́ eCall s cieľom zabezpeč iť kompatibilitu, interoperabilitu a kontinuitu zosú ladenej služ by eCall v celej EU. Taktiež sa od Euró pskej
⁸⁾ „Stredisko tiesň ové ho volania (PSAP -– Public Safety Answering Point)“ je fyzické miesto, ktoré ako prvé
prijme tiesň ové volania v rá mci zodpovednosti verejné ho orgá nu alebo sú kromnej organizá cie uznanej
č lenský m š tá tom.
⁹⁾ „Volanie eCall“ je tiesň ové volanie vykonané palubný m systé mom vozidla na č ı́slo 112, ktoré sa uskutoč nı́
buď automaticky aktivá ciou palubný ch snı́mač ov, alebo manuá lne a ktoré prená š a š tandardizovaný minimá lny sú bor ú dajov, prič om sa prostrednı́ctvom verejný ch mobilný ch bezdrô tový ch komunikač ný ch
sietı́ vytvorı́ audiokaná l medzi vozidlom a strediskom tiesň ové ho volania (PSAP) pre eCall.
¹⁰⁾ „Minimá lny sú bor ú dajov (Minimal Set of Data –- MSD)“ sú informá cie urč ené v technickej norme
EN 15722, ktoré sa zasielajú do strediska tiesň ové ho volania (PSAP) pre eCall.
241
BRNO 2016
MORAVCIKOVA Jana
komisie ž iadalo, aby najneskô r 12 mesiacov po prijatı́ uvedené ho delegované ho nariadenia a po uskutoč nenı́ posú denia vplyvu vrá tane analý zy ná kladov a prı́nosov prı́padne
predlož ila Euró pskemu parlamentu a Rade ná vrh na realizá ciu tý chto š peci iká ciı́ v sú lade s č lá nkom 294 Zmluvy o fungovanı́ Euró pskej ú nie.
Na zá klade toho Euró pska komisia predlož ila ná vrh rozhodnutia (EU) o zavedenı́ systé mu eCall, podľa ktoré ho č lenské š tá ty budú mať povinnosť zaviesť na svojom ú zemı́
nevyhnutnú infraš truktú ru stredı́sk tiesň ové ho volania pre eCall potrebnú na riadne prijı́manie a spracová vanie vš etký ch volanı́ eCall, v prı́pade potreby zbavenú netiesň ový ch
volanı́, v sú lade so š peci iká ciami stanovený mi v nariadenı́ (EU) č . 305/2013 s cieľom zabezpeč iť kompatibilitu, interoperabilitu a kontinuitu interoperabilnej služ by eCall v celej
EU.
Rozhodnutie č . 585/2014/EU bolo prijaté 15. má ja 2014 a stanovuje, ž e č lenské š tá ty
najneskô r š esť mesiacov pred zač atı́m uplatň ovania nariadenia Euró pskeho parlamentu
a Rady, ktoré sa tý ka pož iadaviek typové ho schvá lenia pri zavá dzanı́ palubné ho systé mu
eCall a ktorý m sa menı́ smernica 2007/46/ES, no v kaž dom prı́pade najneskô r 1. októ bra 2017 zavedú na svojom ú zemı́ infraš truktú ru stredı́sk tiesň ové ho volania pre eCall
potrebnú na riadne prijı́manie a spracú vanie vš etký ch volanı́ eCall. Vzhľadom na to, ž e
rozhodnutie EU platı́ automaticky, č lenské š tá ty nie sú povinné transponovať rozhodnutie do svojich vlastný ch vnú troš tá tnych prá vnych systé mov.
1.4. NARIADENIE (EÚ) Č. 2015/758 O POŽIADAVKÁCH SCHVAĽOVANIA PALUBNÉHO
SYSTÉMU ECALL
Smernica Euró pskeho parlamentu a Rady 2007/46/ES z 5. septembra 2007, ktorou sa zriaďuje rá mec pre typové schvá lenie motorový ch vozidiel a ich prı́pojný ch vozidiel, systé mov, komponentov a samostatný ch technický ch jednotiek urč ený ch pre tieto vozidlá
(rá mcová smernica) stanovuje komplexný systé m EU pre typové schvaľovanie motorový ch vozidiel. Uvedená smernica bola do prá vneho poriadku Slovenskej republiky transponovaná prostrednı́ctvom nariadenia vlá dy Slovenskej republiky č . 140/2009 Z. z., ktorý m sa ustanovujú podrobnosti o typovom schvaľovanı́ motorový ch vozidiel a ich prı́pojný ch vozidiel, systé mov, komponentov a samostatný ch technický ch jednotiek urč ený ch
pre tieto vozidlá v znenı́ neskorš ı́ch predpisov.
V rá mci tohoto komplexné ho systé mu typové schvaľovanie motorový ch vozidiel boli stanovené harmonizované technické pož iadavky na typové schvaľovanie motorový ch
vozidiel, ktoré zohľadň ujú veľký poč et prvkov tý kajú cich sa bezpeč nosti a ž ivotné ho prostredia, aby sa tak zabezpeč ila vysoká ú roveň bezpeč nosti cestnej premá vky v celej EU.
Tieto harmonizované technické pož iadavky sa stanovujú prostrednı́ctvom tzv. „regulač ný ch aktov“, ¹¹⁾ prič om jedný m z tý chto regulač ný ch aktov je aj nariadenie (EU) č ı́slo
2015/758 o pož iadavká ch schvaľovania palubné ho systé mu eCall. Povinné vybavenie vozidiel palubný m systé mom eCall by sa malo zo zač iatku tý kať len nový ch osobný ch automobilov a ľahký ch ú ž itkový ch vozidiel (kategó rie M1 a N1), pre ktoré už existuje vhod¹¹⁾ „Regulač ný akt“ je samostatná smernica alebo nariadenie alebo predpis EHK OSN, ktorý je pripojený
k revidovanej dohode z roku 1958. (Dohoda o prijatı́ jednotný ch podmienok pre homologá ciu (overovanie zhodnosti) a vzá jomnom uzná vanı́ homologá cie vý stroja a sú č astı́ motorový ch vozidiel uzavretej
20. marca 1958 v Zeneve).
242
ECALL – Legislatı́va a pripravenosť Slovenskej Republiky
ECALL – preparedness in terms of legislation
ný spú š ťacı́ mechanizmus Aktivá cia pomocou snı́mač ou airbagov, snı́mač ov spomalenia
a podobne. Nariadenie sa nevzťahuje na vozidlá vyrá bané v malý ch sé riá ch, na individuá lne vyrobené vozidlá a na vozidlá , ktoré z technický ch dô vodov nie je mož né vybaviť
vhodný m mechanizmom na vytvorenie volania eCall, prič om tieto vozidlá urč ı́ Komisia
prostrednı́ctvom delegované ho nariadenia prijaté ho do 9. jú na 2016.
Podľa č lá nku 7 nariadenia (EU) o pož iadavká ch schvá lenia palubné ho systé mu eCall
s ú č innosťou od 31. marca 2018 nové typy vozidiel musia mať udelené typové schvá lenie
ES len, ak sú vybavené palubný m systé mom eCall.
Vzhľadom na to, ž e toto nariadenie (EU) č . 2015/758 o pož iadavká ch schvaľovania palubné ho systé mu eCall je nový m regulač ný m aktom (samostatný m nariadenı́m) v kontexte postupu typové ho schvaľovania ES stanovenom v smernici 2007/46/ES, prı́lohy I,
III, IV a XI k tejto smernici sa preto zodpovedajú cim spô sobom zmenili.
Napriek tomu, ž e pô jde o nariadenie EU, ktoré platı́ automaticky, vykoná va sa prostrednı́ctvom tohoto nariadenia EU aj zmena smernice 2007/46/ES. Preto najneskô r k dá tumu
uplatň ovania nariadenia (EU) č . 2015/758 o pož iadavká ch schvaľovania palubné ho systé mu eCall bude Slovenská republika povinná znovelizovať nariadenie vlá dy Slovenskej
republiky č . 140/2009 Z. z., ktorý m sa ustanovujú podrobnosti o typovom schvaľovanı́
motorový ch vozidiel a ich prı́pojný ch vozidiel, systé mov, komponentov a samostatný ch
technický ch jednotiek urč ený ch pre tieto vozidlá v znenı́ neskorš ı́ch predpisov a do prı́lohy č . 8 k nariadeniu vlá dy Slovenskej republiky č . 140/2009 Z. z. doplniť do zoznamu
preberaný ch a vykoná vaný ch prá vne zá vä zný ch aktov Euró pskej ú nie aj nariadenie (EU)
č . 2015/758 o pož iadavká ch schvaľovania palubné ho systé mu eCall.
Clenské š tá ty budú podľa nariadenia (EU) o pož iadavká ch schvá lenia palubné ho systé mu eCall mať povinnosť ustanoviť pravidlá pre ukladanie sankciı́ za nedodrž anie ustanovenı́ tohto nariadenia. Z tohto dô vodu bolo potrebné znovelizovať zá kon č . 725/2004 Z. z.
o podmienkach prevá dzky vozidiel v premá vke na pozemný ch komuniká ciá ch a o zmene
a doplnenı́ niektorý ch zá konov v znenı́ neskorš ı́ch predpisov a doplniť v § 107 (sprá vne
delikty) prı́sluš né sankcie. Tá to zmena bola schvá lená v Ná rodnej rade Slovenskej republiky je platná od 1. januá ra 2016.
2. PRIPRAVENOSŤ SLOVENSKEJ REPUBLIKY PRE PROJEKT ECALL
Slovenská republika prostrednı́ctvom Ministerstva vnú tra Slovenskej republiky sa zaviazala implementovať eCall podpisom memoranda o porozumenı́ eCall dň a 13. jú na 2008. ¹²⁾
Projekt implementá cie plá novalo Ministerstvo vnú tra Slovenskej republiky pripraviť do
konca roka 2011 a ná sledne zabezpeč iť aj jeho fungovanie v praxi. Napriek podpisu tohto
memoranda projekt eCall eš te dodnes na Slovensku nefunguje.
S najvä č šou pravdepodobnosťou systé m eCall bude na Slovensku funkč ný až na zá klade
euró pskych prá vnych aktov, teda najneskô r 1. októ bra 2017. Tak ako sme hneď v ú vode
prá vne predpisy rozdelili do trojdielnej regulač nej koncepcie, je potrebné aj pripravenosť
Slovenskej republiky hodnotiť v troch č astiach, prič om za kaž dú č asť zodpovedá rô zny
ú stredný orgá n š tá tnej sprá vy.
¹²⁾ Tlač ová sprá va Ministerstva vnú tra Slovenskej republiky „Slovensko o krok bliž šie k inteligentné mu automobilu“:
http://www.minv.sk/?tlacove-spravy-4&sprava=
slovensko-o-krok-blizsie-k-inteligentnemu-automobilu
243
BRNO 2016
MORAVCIKOVA Jana
• Za palubné zariadenia eCall v rá mci schvaľovania vozidiel je zodpovedné Ministerstvo dopravy, vý stavby a regioná lneho rozvoja Slovenskej republiky, keďž e schvaľovanie vozidiel je v pô sobnosti tohto ministerstva.
• Za telekomunikač né siete a prenos je zodpovedné Ministerstvo dopravy, vý stavby
a regioná lneho rozvoja Slovenskej republiky, keďž e elektronické komuniká cie (telekomuniká cie) sú v pô sobnosti tohto ministerstva.
• Za strediská tiesň ové ho volania (PSAP) je zodpovedné Ministerstvo vnú tra Slovenskej republiky, keďž e integrovaný zá chranný systé m je v pô sobnosti tohto ministerstva.
2.1. PALUBNÉ ZARIADENIA ECALL
Schvá lenie nový ch typov vozidiel sa bude vykoná vať prostrednı́ctvom nariadenia (EU)
č . 2015/758 o pož iadavká ch schvaľovania palubné ho systé mu eCall. V sú vislosti s tý mto
nariadenı́m Slovenská republika už prijala novelu zá kona č . 725/2004 Z. z. o podmienkach prevá dzky vozidiel v premá vke na pozemný ch komuniká ciá ch a o zmene a doplnenı́
niektorý ch zá konov v znenı́ neskorš ı́ch predpisov, kde sa zaviedli pokuty za poruš enie
nariadenia (EU) č . 2015/758.
Eš te bude potrebné na vnú troš tá tnej ú rovni vykonať jednu malú novelu nariadenia
vlá dy Slovenskej republiky č . 140/2009 Z. z., ktorý m sa ustanovujú podrobnosti o typovom schvaľovanı́ motorový ch vozidiel a ich prı́pojný ch vozidiel, systé mov, komponentov
a samostatný ch technický ch jednotiek urč ený ch pre tieto vozidlá v znenı́ neskorš ı́ch predpisov.
V prı́pade, ž e by Slovenská republika meš kala s prijatı́m uvedenej novely, schvá lenie
nový ch typov vozidiel, ktoré budú musieť byť vybavené systé mom eCall nie je ohrozené ,
pretož e samotné schvá lenie nový ch typov vozidiel bude vykonané prostrednı́ctvom nariadenia (EU) o schvaľovanı́ palubné ho systé mu eCall, ktoré je pre č lenské š tá ty priamo
zá vä zné . Z tohto pohľadu je mož né konš tatovať, ž e v oblasti palubný ch zariadenı́ eCall je
Slovenská republika pripravená pre projekt eCall.
2.2. TELEKOMUNIKAČNÉ SIETE
Podľa č lá nku 26 ods. 3 smernice Euró pskeho parlamentu a Rady 2002/22/ES zo 7. marca
2002 o univerzá lnej služ be a prá vach už ıv́ ateľov tý kajú cich sa elektronický ch komunikač ný ch sietı́ a služ ieb (smernica univerzá lnej služ by) sú telekomunikač nı́ operá tori, ktorı́
prevá dzkujú verejné telefó nne siete povinný pri volaniach na jednotné euró pske tiesň ové volacie č ı́slo „112“ orgá nom spracová vajú cim tiesň ové volania poskytnú ť informá cie
o mieste volajú ceho.
Zabezpeč iť spojenie na tiesň ovú linku 112 sú povinnı́ telekomunikač nı́ operá tori v zmysle telekomunikač ný ch predpisov. Aký m spô sobom sa má také to spojenie vykonať vrá tane zavedenia mechanizmov na spracú vanie rozliš ovacieho prvku systé mu eCall vyplý vajú
z odporú č ania 2011/750/EU o podpore služ by eCall.
244
ECALL – Legislatı́va a pripravenosť Slovenskej Republiky
ECALL – preparedness in terms of legislation
2.3. STREDISKÁ TIESŇOVÉHO VOLANIA (PSAP)
Podľa rozhodnutia č . 585/2014/EU o zavedenı́ služ by eCall je Slovenská republika povinná zaviesť na svojom ú zemı́ infraš truktú ru stredı́sk tiesň ové ho volania (PSAP) pre eCall
potrebnú pre riadne prijı́manie a spracú vanie vš etký ch volanı́ eCall v sú lade so š peci iká ciami ustanovený mi v nariadenı́ (EU) č . 305/2013 o zosú ladenı́ systé mu eCall. Spracú vanie volanı́ eCall musı́ byť použ ıv́ ateľom poskytované bezplatne.
Vzhľadom na to, ž e ide euró pske rozhodnutie a nariadenie, ktoré sú priamo zá vä zné , nie
je potrebné na vnú troš tá tnej ú rovni v sú vislosti s legislatı́vou vykonať ž iadne opatrenia.
Z tohto pohľadu je mož né konš tatovať, ž e v oblasti stredı́sk tiesň ové ho volania (PSAP) je
Slovenská republika pripravená pre projekt eCall.
2.4. INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM V PROJEKTE ECALL
Za ú č elom dosiahnutia vysokej ú rovne v oblasti zá chraná rskych č innostı́, ktorá je obvyklá
v krajiná ch Euró pskej ú nie bol v Slovenskej republike postupne budovaný integrovaný zá chranný systé m. Pod pojmom „integrovaný zá chranný systé m” (IZS) sa rozumie zá chranný systé m, ktorý zabezpeč ı́ predovš etký m rý chlu informovanosť, aktivizá ciu a efektı́vne
využ ıv́ anie a koordiná ciu sı́l a prostriedkov zá chraná rskych subjektov pri poskytovanı́
nevyhnutnej pomoci, ak je ohrozený ž ivot, zdravie a majetok alebo ž ivotné prostredie alebo ak hrozı́ nebezpeč enstvo vzniku mimoriadnej udalosti resp. poč as mimoriadnej udalosti.
Vybudovaný IZS v Slovenskej republike bude musieť vedieť spracovať volania eCall.
V systé me eCall koordinač né strediská IZS budú považ ované za strediská tiesň ové ho volania (PSAP) pre eCall.
Clá nok 3 nariadenia (EU) č . 305/2013 o zosú ladenı́ systé mu eCall uvá dza, ž e strediská tiesň ové ho volania (PSAP) pre eCall musia byť vybavené na spracovanie volanı́ eCall
a prijı́manie MSD pochá dzajú cich z palubné ho zariadenia vozidla. Na tento ú č el by strediská tiesň ové ho volania (PSAP) mali mať prı́stup k charakteristický m znakom vozidla
uvedený ch vo vnú troš tá tnych databá zach (Ná rodná evidencia vozidiel ¹³⁾) alebo v iný ch
prı́sluš ný ch zdrojoch (EUCARIS ¹⁴⁾) s cieľom zı́skať informá cie, ktoré sú potrebné na spracovanie volania eCall. Ide o umož nenie interpretá cie identi ikač né ho č ı́sla vozidla VIN
a zobrazenie ďalš ı́ch relevantný ch informá ciı́ (znač ka vozidla, obchodný ná zov/model vozidla, charakteristiky motora, poč et miest na sedenie, druh paliva a podobne).
¹³⁾ Evidencia vozidiel podľa § 111 zá kona č . 8/2009 Z. z. o cestnej premá vke a o zmene a doplnenı́ niektorý ch zá konov v znenı́ neskorš ı́ch predpisov je informač ný systé m Policajné ho zboru, ktorý sa vedie na
ú č ely zı́skavania informá ciı́ o vlastnı́koch vozidiel, drž iteľoch vozidiel, osobá ch, ktoré zastupujú vlastnı́kov vozidiel alebo drž iteľov vozidiel, osobá ch oprá vnený ch konať za vlastnı́ka vozidla alebo za drž iteľa
vozidla, technický ch ú dajov vozidiel, vydaný ch dokladoch, tabuľká ch s evidenč ný m č ı́slom a poskytovania ú dajov z tejto evidencie.
¹⁴⁾ EUCARIS (European Car and Driving Licence Information System) je zmluva o euró pskom informač nom
systé me vozidiel a vodič ský ch preukazov. Ide o uniká tny systé m, ktorý iný m š tá tom poskytuje prı́lež itosť podeliť sa o registrač né ú daje o svojich vozidlá ch a vodič ský ch preukazoch. Sila EUCARISu spoč ıv́ a
v rý chlej, interaktı́vnej vý mene š tá tnych a garantovaný ch registrač ný ch ú dajov.
245
BRNO 2016
MORAVCIKOVA Jana
ZÁVER
V sú vislosti s euró pskou legislatı́vou je mož né konš tatovať, ž e tá to legislatı́va je dostatoč ná pre zavedenie systé mu eCall. Podstatnou č asťou v Slovenskej republike bude upraviť
legislatı́vu tak, aby strediská tiesň ové ho volania (PSAP) na Slovensku koordinač né strediská IZS, mali prı́stup k automatické mu vyhľadá vaniu ú dajov z ná rodnej evidencie vozidiel ako aj z ná rodný ch evidencii vozidiel ostatný ch č lenský ch š tá tov prostrednı́ctvom
systé mu EUCARIS. Pri zı́skavanı́ ú dajov nie je mož né spoliehať sa na ú daje iba z ná rodný ch evidencii vozidiel č lenský ch š tá tov, z dô vodu mož ný ch chý b v identi ikač nom č ı́sle
vozidla VIN v tý chto evidenciá ch alebo aj z dô vodu, ž e konkré tne vozidlo nemusı́ byť evidované v dostupnej ná rodnej evidencii vozidiel, preto je potrebné do tohto systé mu doplniť rozkó dovanie identi ikač né ho č ı́sla vozidla VIN pomocou rozkó dovacieho systé mu,
ktorý poskytne prı́sluš ný m zá chranný m zlož ká m potrebné ú daje o vozidle.
LITERATÚRA
̌
́ , I., M
̌ ́ , Ľ., R , R. a kol.: eCall – Inteligentný dopravný sys[1] M
tém (aspekty právne, technické, informačné a psychologické). Bratislava : MAGNET
PRESS, SLOVAKIA s. r. o., 2015. 688 s., ISBN 978–80–89169–31–3,
EAN 9788089169313.
̌ ́ , Ľ., J ́
[2] L ̌ ̌ ́ , S., M
, M.: Safety requirements for road vehicles, In: Zeszyty Naukowe Akademia Morska w Szczecinie – Scien fic Journals Mar me University
of Szczecin, 2014 39(111), Szczecin 2014, pp. 94–99, ISSN 1733–8670.
[3] R , R.: Legislativa a postupné implementační kroky systému e-Call v Evropě, In: Bezpečná Evropa 2013, sbornı́k př ı́spě vků z 6. roč nı́ku meziná rodnı́ vě decké konference,
Karlovy Vary 2013, Vysoká š kola Karlovy Vary, o.p.s., str. 130–141,
ISBN 978–87236–20–8.
[4] R , R.: Legislativa a postupné implementační kroky systému eCall v Evropě, In: Dopravní nehodovost a rizikové chovaní řidičů motorových vozidel, sbornı́k př ı́spě vků
z meziná rodnı́ konference, 20.–21.11.2013 Praha, Vyš šı́ policejnı́ š kola MV v Praze,
str. 27–40, ISBN 978–80–260–5466–5.
[5] R , R.: Legislativa a postupné kroky implementace mezinárodního projektu eCall,
In: Iden fikace potřeb právní praxe jako teore cký základ pro rozvoj kriminalis ckých
a právních specializací, sbornı́k vě decký ch pracı́ z ř eš enı́ vě deckový zkumný ch ú kolů (vý zkumný zá mě r Vysoké š koly Karlovy Vary na lé ta 2011–2013), 2013 Karlovy
Vary, Vysoká š kola Karlovy Vary o.p.s., str. 90–107, ISBN 978–80–87236–21–5.
[6] R , R.: Systém eCall, legislatíva a postupné kroky implementace, In: Skúšanie a homologizácia motorových vozidiel v medzinárodných súvislos ach, zbornı́k z 11. medziná rodnej konferencie, 3.–4. októ bra 2013 Nitra, Wettrans Zilina,12 str.,
ISBN 978–80–85418–77–4, EAN 9788085418774.
246
ECALL – Legislatı́va a pripravenosť Slovenskej Republiky
ECALL – preparedness in terms of legislation
[7] T
, R., R , R.: Dopravno–bezpečnostné technológie, Bratislava : Akadé mia Policajné ho zboru v Bratislave, 2012, 128 str., ISBN 978–80–8054–537–6,
EAN 9788080545376.
[8] SLOV–LEX právny a informačný portál — elektronická zbierka zá konov Slovenskej
republiky: ⟨https://www.slov-lex.sk/⟩
[9] EUR–L
— prı́stup k prá vu Euró pskej ú nie: ⟨http://eur-lex.europa.eu/⟩
247
BRNO 2016
NOVAK Jaromı́r
Řízení, informace, rizika
Management, informa on, risks
NOVAK Jaromı́r
Souhrn:
Souč asná epocha vý voje společ nosti a celé ho svě ta mů ž e bý t charakterizová na jako společ nost ř ı́zenı́, informacı́ a rizik. Tato triá da se vzá jemně prolı́ná , ovlivň uje a je rovně ž
prů nikem č i jednotou i rozporem dneš ka. Rı́zenı́, jež má své obecné i speci ické rysy, nenı́
mož né bez odpovı́dajı́cı́ch informacı́, které mohou bý t a také jsou do malé č i vysoké mı́ry dezinformacemi. V rozhodovacı́ch procesech pak souč asnost nenı́ adekvá tně odrá ž ena a rovně ž je obtı́žné př edvı́dat budoucnost. To ve svý ch dů sledcı́ch př iná š ı́ nesprá vná
rozhodnutı́, jejich rizikovost se mů ž e v blı́zké č i vzdá leně jš ı́ budoucnosti projevit než ádoucı́m chová nı́m ř ı́zený ch systé mů a ná prava tě chto chybný ch rozhodnutı́ je obtı́žná č i
nemož ná . Vztahy mezi rů zný mi systé my společ nosti, stá tu, regionů i jednotlivý ch lidı́ jsou
spjaty celou ř adou rů zný ch vazeb.
Summary:
These times in society evolution and whole world could be characterized as society of management, information and risks. This triad is in luencing each other and is also unity and
contradiction of nowadays. Management with its commons and speci ics is not possible without relevant information that could be disinformation. In decision processes nowadays
is not adequate and is also hard to predict future. This in its in luences causes wrong decisions, their riskiness could result in wrong behavior of managed systems and ixing those
negative results is hard or not possible. Relations between different systems of society, state,
regions and single people are tied in many ways.
Klíčová slova: Rı́zenı́, informace, dezinformace, rizika, vý voj, region
Keywords:
Management, information, dezinformation, risks, development, region
¹⁴
doc. Ing. Jaromı́r Nová k, CSc., Univerzita Palacké ho, Fakulta tě lesné kultury, Katedra aplikovaný ch
pohybový ch aktivit, studijnı́ obor ochrana obyvatelstva, tř ı́da Mı́ru 117, 771 11 Olomouc,
e-mail: [email protected], tel.: +420 585 636 005
248
Rı́zenı́, informace, rizika
Management, information, risks
1. ÚVOD
Podstatou ř ı́zenı́ jsou transformace informacı́. Jinak ř eč eno jde o optimá lnı́ využ ıv́ á nı́ zdrojů , které jsou pro ř ı́zenı́ k dispozici. Tyto zdroje má (ale také nemá ) k dispozici kaž dý č lově k a zejmé na je potř ebuje mı́t ř ı́dicı́ pracovnı́k dle zastá vané pozice. K tě mto zdrojů m
ř adı́me zdroje lidské , inanč nı́, materiá lnı́, informač nı́ a č asové . Rozhodujı́cı́mi zdroji jsou
zdroje lidské . Mezi tě mito kategoriemi zdrojů jsou vazby rů zné ho typu, kategorie – zdroje
se vzá jemně ovlivň ujı́, prolı́najı́, jsou v jednotě i rozporu. Jejich optimalizace a harmonizace je povinnostı́ i prá vem ř ı́dı́cı́ho pracovnı́ka.
Clově k, který chce a musı́ ř ı́dit, potř ebuje mı́t o objektu ř ı́zenı́ dostatek informacı́, což
znamená zná t jeho souč asný stav, př edchá zejı́cı́ vý voj a také co s nı́m je tř eba č init, jaké ho
cı́le dosá hnout, tedy př edvı́dat budoucnost. Uvě domit si př edchá zejı́cı́ vý voj ně kdy znamená i odrá ž et poznatky o dá vné minulosti, zejmé na př i ř ı́zenı́ slož itý ch společ enský ch
systé mů .
Problé m dneš ka a zı́tř ka je př ež itı́ př ı́rody a č lově ka. To je také problé mem ř ı́zenı́ a v ně m
př edevš ı́m vzá jemné pochopenı́ dichotomie vztahu vedoucı́ a vedenı́.
Osobnost manaž era je dů lež itá , musı́ mı́t celou ř adu vlastnostı́ a dovednostı́. Pož adavků na ně j je mnoho. Rı́zenı́ se vž dy realizuje v urč itý ch historický ch souvislostech a také
v urč ité m prostř edı́, které je ně kdy determinujı́cı́. Rı́zenı́ je vě da i umě nı́.
Rı́zenı́ existuje i samo o sobě a je obklopová no okolı́m, jež je ř ı́zenı́m př etvá ř eno a zpě tně pů sobı́ na ř ı́zenı́. Existujı́ tak vnitř nı́ a vně jš ı́ limity ř ı́zenı́. Jsou rů zné svý m obsahem
a rozsahem i vlivem. Jejich pozná vá nı́ a akceptová nı́ pro ú spě šné ř ı́zenı́ je nutné .
Zijeme v informač nı́ společ nosti, ž ijeme v př ebytku a zá roveň nedostatku informacı́.
Na straně jedné informace chceme mı́t, potř ebujeme je mı́t, na straně druhé se jich obá vá me, neumı́me je využ ı́t, nerozumı́me jim. Podle ú dajů publikovaný ch v rů zný ch mé diı́ch
a statistiká ch asi 80 % obyvatel planety nemá mož nost př ı́stupu k zá kladnı́m komunikač nı́m technologiı́m. Kdo je š ťastně jš ı́? My, s množ stvı́m informacı́? Nebo ti druzı́? Odpově di
se nabı́zı́ kaž dé mu dle jeho naturelu.
Prostř edı́ obklopujı́cı́ č lově ka, vě ci, jevy a procesy se který mi se denně setká vá , jsou
stá le slož itě jš ı́mi a rizikově jš ı́mi ze dvou smě rů . Jednak samy o sobě , svou objektivnı́ existencı́ a jednak svý m pů sobenı́m na č lově ka a reakcı́ č lově ka na tyto skuteč nosti. Př edvı́dat
dů sledky pů sobenı́ vš ech tě chto faktorů je stá le slož itě jš ı́, obtı́žně jš ı́ a č asto i nemož né . To
vyvolá vá rizikovost a krizovost. Podı́l rizikovosti a krizovosti roste, bytı́ se tak stá vá stá le vı́ce krizový m, roste beznadě j, bezmocnost a nejistota. Clově k na tyto faktory reaguje
rů zně , ně kdy nevypoč itatelně , z pozice svý ch potř eb, svý ch mož nostı́ a nutnostı́, své moci
i bezmoci.
Oddě lit od sebe slož itý a prolı́najı́cı́ se komplex vazeb kategoriı́ uvedený ch v ná zvu př ı́spě vku – ř ı́zenı́, informace, rizika – nenı́ dost dobř e mož né . Autor se pokusı́ v dalš ı́ stati
o vyjá dř enı́ zá sadnı́ch souč asný ch rysů tě chto kategoriı́.
2. ŘÍZENÍ
Podstata ř ı́zenı́ je a zř ejmě i do budoucna zů stane stejná . Jak už bylo v ú vodu napsá no jde
o optimá lnı́ využ ıv́ á nı́ skupin zdrojů , které jsou k dispozici. Zř ejmě i zá kladnı́ funkce ř ı́zenı́ zů stanou stejné – plá nová nı́, organizová nı́, vedenı́, kontrola. I rozhodová nı́ jako já dro
ř ı́zenı́ zů stane.
249
BRNO 2016
NOVAK Jaromı́r
Avš ak promě ny a konkré tnı́ uplatň ová nı́ té to vý še uvedené podstaty se mě nı́ a bude
mě nit. Vý voj svě ta, regionů i č lově ka bude vyž adovat jiné modi ikované principy, př ı́stupy a metody, prostř edky. Př ed lety se obecně chá palo a tvrdilo, ž e po zavedenı́ a masové m
nasazenı́ poč ı́tač ové a dalš ı́ informač nı́ techniky bude problematika ř ı́zenı́ vyř eš ena. Dosavadnı́ skuteč nost a zř ejmě i budoucnost ukazujı́, ž e tomu tak nenı́ a zř ejmě ani nebude.
Mož ná umě lá inteligence problé m vyř eš ı́ č i napomů ž e ř eš it – ale jak?! Toho se autor obá vá . Už dnes je ř adu let č lově k jako by byl prvkem systé mů strojů a ztrá cı́ se lidstvı́. To je
docela vá ž né riziko ř ı́zenı́.
Rozhodová nı́ jakož to podstata ř ı́zenı́ je vý bě rem jedné z mož ný ch variant, která má vé st
k dosaž enı́ stanovené ho cı́le. Kaž dý č lově k se neustá le rozhoduje. I lidský organismus je
jednotou informač nı́ch a rozhodovacı́ch procesů probı́hajı́cı́ch č asto podvě domě .
Rozhodová nı́ obecně probı́há za rychlý ch změ n situace a stá le vě tš ı́ho vý znamu nabý vá rozmě r č asu ve vztahu k informacı́m. Dneš nı́ doba je změ nami dramatická , protož e
neustá le a rychle se mě nı́cı́ podmı́nky, ná rů st informacı́ (a také jejich modi ikace /ne–
pravdivost/), vyž adujı́ neustá le nová rozhodnutı́. To vyvolá vá problé my v kvalitě rozhodová nı́ i rozhodnutı́.
Protož e kaž dé naš e rozhodnutı́ má mı́t ně jaké dů sledky chtě né i nechtě né , kladné i zá porné , roste vý znam odpově dnosti č lově ka za rozhodnutı́.
Clově k se rozhoduje zejmé na na zá kladě informacı́ a pravidel. Zel, č asto musı́ rozhodovat na zá kladě informacı́, který ch má sice dostatek (ně kdy až př ebytek), ale který m
nerozumı́. Tı́m se jeho rozhodnutı́ stá vá mé ně kompetentnı́m a racioná lnı́m. Musı́ se ptá t
tě ch, kteř ı́ dané problematice rozumı́ lé pe (odbornı́ků , poradců ). Avš ak tito poradci nemajı́ kompetence, nemajı́ zodpově dnost. Dochá zı́ tak k rozporné mu dě ji – odbornı́k rozumı́ a nenese odpově dnost, č lově k, který rozhoduje, nerozumı́, ale nese odpově dnost.
Tato skuteč nost je svazujı́cı́, stresujı́cı́ a skrý vá v sobě nebezpeč ı́ neadekvá tnı́ho ř eš enı́
problé mů .
Rozhodová nı́ č lově ka má svoji etickou strá nku. Etika se zdá nlivě tý ká ilozo ické ho prostř edı́, avš ak jejı́ atributy musı́ bý t př iř azová ny i k rozhodová nı́. Je nutno mı́t na mysli
nejen platné zá kony, normy a tradice, ale také zvaž ovat, komu a č emu budou vý sledky
a dů sledky rozhodová nı́ slouž it. Jak mů ž e bý t rozhodová nı́ využ ito, č i zneuž ito, jaká je
vı́ce č i mé ně š iroká obecná a individuá lnı́ ú č innost rozhodová nı́. Etika rozhodová nı́ má
mnoho strá nek, které souvisı́ s odpově dnostı́ vů č i společ nosti, irmě , organizaci, obci, rodině , sobě samé mu.
Kaž dý č lově k je strů jcem své ho š tě stı́, své ho osudu. Je „top manaž erem“ své ho ž itı́. Tyto vě ty mohou bý t ukonč eny teč kou (jako oznamovacı́), nebo vykř ič nı́kem (jako imperativ doby), nebo otaznı́kem (je tomu tak opravdu?). Lze s jistotou ř ı́ci, ž e jsou použ itelná
vš echna ukonč enı́ a to mož ná zá roveň , byť v rů zné mı́ře proporcı́.
Rı́zenı́ také vychá zı́ z chá panı́ souvislostı́ systé mů č lově k–č lově k, č lově k–př ı́roda, př ı́roda–př ı́roda, př ı́roda–stroj, stroj–stroj, č lově k–stroj, č lově k–materiá lno, č lově k–duchovno,
č lově k–hodnoty, č lově k–č as, č lově k–informace atd.
Pojem systé m a systé mový př ı́stup je č asto použ ıv́ á n jako ná stroj pomá hajı́cı́ ř eš enı́
problé mů , ž el je vš ak č asto použ ıv́ á n jako vzneš ené zaklı́nadlo a kliš é. Př ed desı́tkami let,
za vá lky, se zrodila teorie systé mů . Pojem systé m má rů zný obsah a rozsah. Je to mnohoznač ný a univerzá lnı́ pojem. Má me na mysli vě tš inou ně jaký celek, který se sklá dá z rozeznatelný ch č ástı́ spojený ch mezi sebou vazbami (Jirá sek, 2008).
250
Rı́zenı́, informace, rizika
Management, information, risks
Systé mový př ı́stup umož ňuje poznat podstatu problé mů , nezů stat jen na jejich povrchu.
Umož ňuje také s využ itı́m dialektické metody, jakož to metody univerzá lnı́ho pozná vá nı́ a př etvá ř enı́, poznat hloubku problé mů , jejich promě nu, jejich minulost, př ı́tomnost
i budoucnost, jejich č asová nı́, jejich prostorový rozmach, vztahy mezi problé my č i jejich
č ástmi. Systé mová teorie umož nila a umož ňuje lé pe pozná vat vě ci, jevy a procesy, odrá ž et jejich vý voj a lé pe je ř ı́dit. Na tomto mı́stě je tř eba př ipomenout kybernetiku a š iroké
mož nosti jejı́ho využ itı́ v ř ı́dı́cı́ teorie i praxi.
V teorii i praxi systé mů je patrná snaha kvanti ikovat ně jaký m matematický m apará tem kvalitu – č ı́sla, vý poč ty, modelová nı́ s rů znou mı́rou determinovanosti a stochastič nosti. Mé ně se bere v ú vahu č lově k jakož to subjekt i objekt ř ı́zenı́. Dneš nı́ role iloso ie,
psychologie a sociologie je neodpovı́dajı́cı́ potř ebá m ř ı́zenı́. Proto ně kdy dochá zı́ k selhá nı́ č lově ka v ř ı́zenı́ a to i tam, kde je to neoč eká vané . Zapomı́ná me na to, ž e č lově k je cı́lem
i prostř edkem , autorem ř ı́zenı́. Marx kdysi napsal – č lově k je nejen hercem, ale i autorem
své ho dramatu.
Ně kolik slov k budoucı́mu poslá nı́ ř ı́zenı́. Lze konstatovat, ž e ř ı́zenı́ obecně i konkré tně
je nezbytnou podmı́nkou existence společ nosti. Jednotlivé systé my, podsysté my i prvky
společ nosti (lidské , př ı́rodnı́, technické , technologické , inanč nı́, ekonomické atp.) jsou
stá le slož itě jš ı́, stá le vı́ce vzá jemně souvisejı́cı́, stá le vı́ce se vzá jemně ovlivň ujı́cı́ a stá le
obtı́žně ji poznatelné a ř iditelné . Nezvlá dnuté ř ı́zenı́ je nejvě tš ı́ hrozbou existence lidstva.
3. INFORMACE
Informace je pravdě podobně jedno z nejvı́ce použ ıv́ aný ch slov. Pojem informace má svů j
obsah a rozsah, svou kvalitativnı́ a kvantitativnı́ strá nku. Nejjednoduš šı́ velmi zná mou
de inicı́ je „informace je vš e, co odstraň uje neurč itost“.
Vš echna slova uvedená v tomto č lá nku jsou svojı́ podstatou informace. Vš echny vztahy
mezi lidmi, vš echny společ enské vztahy jsou informace. Vztahy mezi vě cmi, jevy a procesy
objektivnı́ reality jsou př edevš ı́m informač nı́mi procesy, byť jejich dalš ı́ jevová i podstatná
forma je jiná . Mnohdy si tuto podstatu, tento princip neuvě domujeme.
Do popř edı́ naš ich potř eb a zá jmů se dostá vá vý znam znalostı́ a informovanosti. Dnes
a zejmé na v budoucnu bude platit vztah „zná t“ je vı́ce než „dě lat“. Tato formulace je samozř ejmě alegorická , ale chci tı́m naznač it nutnost a potř ebnost mı́t informač nı́ zdroje
a mož nosti i dovednosti je využ ıv́ at ve spojitostech a souvislostech.
Informač nı́ turbulence způ sobuje zmenš ová nı́ svě ta, jeho zhuš ťová nı́, zvyš ová nı́ rychlosti pohybu a vý voje. Informač nı́ systé my a informač nı́ technologie umož ňujı́ „bý t př itom“ jakoby dodá valy informace podle metody „just in time“ (JIT), prá vě vč as.
Informač nı́ a poč ı́tač ové technologie (dá le anglická zkratka ICT) jsou ohromnou a ohromujı́cı́ vymož enostı́ doby a bez nich si dnes nedovedeme existenci a tedy i ř ı́zenı́ společ nosti př edstavit. Jen pro př ipomenutı́ – jejich bá zı́ je princip elektromagnetismu. ICT
zachycujı́, př ená š ejı́, zpracová vajı́, uchová vajı́ a využ ıv́ ajı́ informace slouž ı́cı́ č lově ku. Respektive mě ly by slouž it. Stá le vı́ce je tomu naopak, a ICT mnohdy patologicky vtahujı́
č lově ka do sebe a to je š kodlivé .
251
BRNO 2016
NOVAK Jaromı́r
K prostř edků m ICT např ı́klad patř ı́: televize, rozhlas, PC, internet (extranet, intranet),
telefon, mobilnı́ telefon, CD, DVD, lash, DX, lé kař ská technika, GPS, platebnı́ karty, prostř edky rá diové ho spojenı́, prostř edky automatické ho a automatizované ho ř ı́zenı́ a regulace, hracı́ automaty, bankomaty, sledovacı́ technika apod.
ICT plnı́ velké množ stvı́ funkcı́ ve prospě ch č lově ka (jeho ž ivot, zdravı́, prá ce, podmı́nky
existence, doprava, informovanost, rů zná komunikace, vzdě lá vá nı́ a jeho distanč nı́ formy,
mož nosti rozhodová nı́, spojenı́ s lidmi na dá lku, zá bava, volný č as apod.).
Plnı́ vš ak také ř adu funkcı́, které č lově ku neprospı́vajı́ č i mu š kodı́. Např ı́klad š kodlivý
vliv elektromagnetické ho zá ř enı́ je zř ejmý, ale o jeho konkré tnı́ch ú č incı́ch se vedou dlouholeté spory. Takté ž vlivy informacı́ š ı́řený ch a zı́ská vaný ch pomocı́ ICT mohou č lově ka
deformovat – š kodlivě pů sobı́ na jeho duš evnı́ i fyzické zdravı́, jeho myš lenı́ a jedná nı́.
Prostř ednictvı́m elektronický ch mé diı́ lze š ı́řit informace č lově ku nepř átelské č i dokonce
ž ivot ohrož ujı́cı́ (extré mistická hnutı́, ná silı́, terorismus apod.).
ICT plnı́ vý znamné funkce zprostř edková nı́. ICT pů sobı́ na rozum, city a vů li č lově ka.
Ovlivň ujı́ jeho myš lenı́, chová nı́ a jedná nı́. Clově k zpě tně tě chto mož nostı́ využ ıv́ á k ovlivň ová nı́ jiný ch lidı́. Informace tak mohou bý t a také jsou modi iková ny s rů zný m cı́lem.
Mohou bý t pravdivé jen zč ásti a mohou bý t také naprosto lž ivé . Podle cı́lů pak informace mohou pů sobit strukturovaně a diferencovaně na vý še zmiň ované slož ky osobnosti
č lově ka a na skupiny (vě kové , profesnı́) lidı́. Je také rozdı́l v ú č inku pů sobenı́ informace
psané , zvukové a obrazové .
Speci ickou funkci zde plnı́ masmé dia (tisk, rozhlas, televize). Mohou vý znamně pů sobit na č lově ka a vý znamně ovlivň ovat jeho aktivity. Masmé dia jsou ať chtě ně č i nechtě ně
také odrazem stavu společ nosti a jejı́ho fungová nı́. I zde platı́, ž e stokrá t opakovaná lež
se stá vá pravdou. Dezinformace jsou stá le nalé havě jš ı́m problé mem. Př iná š ejı́ problé my
s jejich poznatelnostı́ a mož nostı́ č i nutnostı́ reakce na ně v ř ı́zenı́. Stá vajı́ se stá le vı́ce
rizikový m faktorem. Př iná š ejı́ nedů vě ru do myš lenı́ lidı́.
Jaká mů ž e bý t budoucnost vztahu mezi č lově kem a ICT? Z analý zy vý voje systé mu č lově k – ICT, lze vyvodit tř i mož né vý vojové tendence.
Za prvé, tento systé m se bude rozvı́jet mnohem dokonaleji a rychleji v harmonické souč innosti subsysté mů a prvků (jak č lově ka, tak ICT). To proto, ž e se podař ı́ vyř eš it
vazby a chová nı́ tak, aby kultivace č lově ka byla adekvá tnı́ společ enský m potř ebá m.
Technické a technologické funkce ICT podpoř ı́ č lově ka v jeho rozvoji. A č lově k bude
schopen svý mi intelektuá lnı́mi schopnostmi potenciá l ICT využ ıv́ at. To př edpoklá dá změ ny v oblasti rozumové , citové a vů le. Objevit a zavé st nové metody, prostř edky a formy. Dů sledky kultivace č lově ka a společ nosti budou př ı́znivé .
Za druhé, rozvoj ICT bude tak rychlý a prudce se mě nı́cı́, ž e v systé mu dojde k nestabilitě a silné mu naruš enı́ rovnová hy, role a funkce č lově ka se dostanou do zá vislosti
na funkcı́ch techniky ICT. To ve svý ch dů sledcı́ch bude znamenat, ž e č lově k bude
objektem pů sobenı́ ICT s mož ný mi degradač nı́mi ú č inky. Dů sledky budou nepř ı́znivé .
Za tře , vlivem okolnostı́ vý voje svě ta, techniky a technologiı́ bude č lově k svojı́ psychikou
mé ně ochoten a schopen využ ıv́ at potenciá l ICT v rá mci systé mu. To vytvoř ı́ buď
jeho silnou zá vislost nebo rezignaci na ICT a kultivace lidské ho potenciá lu poklesne
č i bude degradovat. Dů sledky budou rovně ž nepř ı́znivé .
252
Rı́zenı́, informace, rizika
Management, information, risks
Prognostický scé ná ř (Stě droň , 2007), který uvá dı́ mož ný vý voj ně který ch informač nı́ch
systé mů je velmi zajı́mavý, uvá dı́m jen ně které odhady:
• miniaturizace př enosné elektroniky s mož nostı́ vzá jemné ho propojenı́
• nové materiá ly založ ené na nanotechnologiı́ch
• specializované viry konstruujı́cı́ nové druhy poč ı́tač ů
• inteligentnı́ spotř ebič e a supersmysly
• nové bezdrá tové a š irokopá smové technologie a inteligentnı́ dopravnı́ systé my
• bezdrá tové sı́tě vybavené senzory komunikujı́cı́ s okolı́m
• umě le inteligentnı́ poč ı́tač ové a telekomunikač nı́ sı́tě
• samospravitelné poč ı́tač e a ř ada dalš ı́ch
Je otá zka nakolik vý voj potvrdı́ č i vyvrá tı́ uvedené ná zory.
4. RIZIKA
Clově k pochá zı́ z př ı́rody, je jejı́ souč ástı́ a vý vojově stojı́ na pomyslné m vrcholu. Ně kolik
vě t k minulosti. Ve dvacá té m stoletı́ nabyl vý voj na planetě nebý valý ch rozmě rů .
Globá lnı́ a také konkré tnı́, regioná lnı́ i individuá lně lidské problé my vyž adujı́cı́ ř eš enı́
jsou zejmé na:
• Nerovnomě rné rozlož enı́ pracovnı́ch př ı́lež itostı́ a s tı́m souvisejı́cı́ bı́da, migrace
a kon likty
• Nerovnomě rný př ı́stup ke svě tové mu bohatstvı́
• Nerovnomě rnost př ı́jmů lidı́, regionů rů zné ho typu
• Neschopnost a nechuť ř ı́dicı́ch elit ř ı́dit tento svě t k relativně obecné mu prospě chu,
nutný m změ ná m společ ensko-ekonomický ch formacı́
• Vliv techniky a technologiı́ na faunu a ló ru planety a ž ivot č lově ka, zejmé na na jeho
zdravı́
• Nerovnomě rné a nerovnoprá vné mož nosti zá kladnı́ho a pokrač ujı́cı́ho vzdě lá vá nı́
a odborné kvali ikace pro povolá nı́
• Psychika mocenský ch elit vš ech oblastı́ – jejich rozhodová nı́ se č asto vymyká racioná lnı́mu i emociá lnı́mu chá pá nı́ „obyč ejné ho“ č lově ka
• Nespravedlivá a nedostateč ná zdravotnı́ pé če
• Nesmyslná snaha po dosahová nı́ co nejvyš šı́ho zisku, zejmé na inanč nı́ho
• Vykoř isťová nı́ regionů a lidı́
• Monopolizace sil ekonomický ch, politický ch, vojenský ch a tajný ch služ eb
• Multikulturalismus
• Migrace
253
BRNO 2016
NOVAK Jaromı́r
• Ná silı́ vš eho druhu
• Nejistota a nepř edvı́datelnost vý voje
• Hledá nı́ cest dalš ı́ho vý voje na celé zemi
• Neexistence perspektivy vý voje společ nosti, jejich cı́lů a smyslu ž ivota a produková nı́ hodnot
• Z toho pramenı́cı́ nedů vě ra v ř ı́dicı́ struktury, nejistota a strach i beznadě j
Zamyslı́me-li se nad mož nostmi eliminace rizik z hlediska teorie i praxe omezenı́, pak
je tř eba si uvě domit nutnosti, mož nosti a dů sledky v jejı́ prevenci, č innosti př i ř eš enı́ krizı́
i pouč enı́ z nich.
Omezenost zdrojů limituje a v blı́zké budoucnosti bude stá le vı́ce limitovat trvale udrž itelný rozvoj. Uvá dı́ se, ž e pokud by lidstvo vyč erpá valo zdroje planety tak, jako USA, bylo
by tř eba 2–3 planet stejný ch jako je Země . A pokusme se domý šlet, co bude, až nebude
dostatek uhlı́, ropy, potravin, pů dy a vody!? Jaký je populač nı́ vý voj z hlediska potř eby lidský ch zdrojů ? Jaký je stav meziná rodnı́ho inanč nı́ho systé mu? Jaký je a bude vý voj center
svě tové ekonomiky – Evropy, Ruska, Ameriky, Japonska, Cı́ny, Indie, Brazı́lie?
Z omezenostı́ zdrojů ú zce souvisı́ prostor pro existenci lidı́ a uspokojová nı́ jejich potř eb.
Tento prostor se mě nı́. Lze ř ı́ci zcela objektivně , ž e se zmenš uje. Proč ? Roste celkově poč et
lidı́ na zemi a to dost nerovnomě rně . Pokud nedojde ke změ ně vý voje, ať už v dů sledku
radiká lnı́ regulace porodnosti v urč itý ch regionech, oblastech svě ta, př edevš ı́m v chudý ch
zemı́ch, změ ně ž ivotnı́ch podmı́nek – hladu, pandemiı́, budou problé my narů stat. Probı́hajı́cı́ př erozdě lová nı́ svě ta mů ž e nabrat ú plně jiný smě r.
Zmenš ová nı́ prostoru, ve které m ž ijeme, způ sobuje, kromě jiné ho rostoucı́ produkce
staveb rů zné ho druhu, vč etně staveb dopravnı́ch. Svoji roli zde sehrá vá rostoucı́ množ stvı́
dopravnı́ch prostř edků ve vzduchu, na souš i i na moř i. Také informač nı́ systé my a informač nı́ technologie relativně zmenš ujı́ prostor.
Je nutná vš eobecná i konkré tnı́ analý za v jaké kvalitě i kvantitě jsou pro ř eš enı́ rizik
potř ebné zdroje a mož nosti jejich modi ikace pro svě t, stá ty, regiony, lidi.
5. ZÁVĚR
V př ı́spě vku jsou vyjá dř eny jen ně které hlavnı́ problé my kon liktnı́ch souvztaž nostı́ ř ı́zenı́, informacı́ a rizik. Zdaleka nebyly vyjá dř eny vš echny problé my, které vyž adujı́ pozná vá nı́ a ř eš enı́. Autor si je vě dom jejich nesmı́rné slož itosti, ale také dů lež itosti a potř ebnosti
jejich ř eš enı́, má -li bý t vý voj společ nosti uspokojivý.
Je také potř ebné rozvı́jet společ enské vě dy, tedy vě dy o č lově ku. Zejmé na iloso ii, sociologii, psychologii, historii, etiku a dalš ı́, jejichž vý znam je podceň ová n. Společ nost potř ebuje vě dě t kam se vý voj bude č i mů ž e ubı́rat.
V souč asné době je snaha spı́še se uchylovat k technický m a technicistnı́m ř eš enı́m, zapomı́ná se na č lově ka. Je dostatek vů le, chuti, schopnostı́ a mož nostı́ je ř eš it? Jsou to vů bec
problé my dnes ř eš itelné ? Minulost ná m dá vá ř adu mož nostı́ pro naš e pouč enı́, stejně tak
i př ı́tomnost. Jsme ochotni a schopni se pouč it? Neztrá cı́me pud sebezá chovy? Myslı́m si,
ž e ano!
254
Rı́zenı́, informace, rizika
Management, information, risks
LITERATURA
[1] B
, E. O globalizaci. Brno : nakladatelstvı́ L. Marek, 2005. ISBN 80–86263–60–6
[2] J ́
, J. Management budoucnosti. Praha : Professionalpublishing Praha, 2008.
ISBN 978–80–86946–82–5
[3] N ́ , J. Aktuální problémy bezpečnosti. In: Podniková ekonomika a manažment,
mimoř ádné č ı́slo, Medziná rodná vedecká konferencia „Globalizá cia a jej sociá lno–
ekonomické dó sledky ´11“. Zilina : Zilinská univerzita, 2011. ISSN 1336–5878
[4] N ́ , J. Řízení a krizové tendence jeho okolí. In: Bezpečnostní management a společnost, sbornı́k konference CATE 2011. Brno : Univerzita obrany 2011.
ISBN 978–80–7231–790–5.
[5] N ́ , J. Some Risk Trends in Development. In: Bezpečnostní management a společnost, sbornı́k z meziná rodnı́ konference. Brno : Univerzita obrany 2012.
ISBN 978–80–7231–871–1.
[6] N ́ , J. Systém Surroundings of Safety and Education. In: 7th Scien fic Interna onal
Conference Crisis Management Environmental Protec on of Popula on / Bezpečnostní management a společnost, sbornı́k z meziná rodnı́ konference. Brno : VSKE 2012.
ISBN 978–80–86710–57–0.
[7] N ́ , J. Současná společnost – řízení, hrozby, rizika. In: Zborník z 18.vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí.
Zilina : Zilinská univerzita v Ziline, 2013. ISBN 978–80–554–0701–2
[8] R
, P. C. Selhání kapitalismu volného trhu a ekonomický úpadek Západu.
Praha : Triton, 2015. ISBN 978–80–7387–903–7
[9] S ̌
̌ B. Manažerské řízení. Praha : Grada, 2007. ISBN 978–80–247–2052–4.
[10] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. GR HZS Praha
255
BRNO 2016
NOVAK Ladislav, LOPUSANOVA Jana
Vedecké problémy v krízovom manažmente
Scien fic problems in crisis management
NOVAK Ladislav, LOPUSANOVA Jana
Súhrn:
Krı́zový manaž ment sa v sú č asnosti chá pe vo viacerý ch vý znamoch. Naprı́klad ako š peciická manaž érska disciplı́na, ako š truktú ra š pecializovaný ch orgá nov a pracovnı́kov alebo
š peci ický ch postupov a č innostı́ na rieš enie krı́zový ch javov. Krı́zový manaž ment mô ž eme tiež chá pať aj ako vedeckú disciplı́nu, ktorá sa zaoberá š peci ický mi problé mami
spojený mi s vyš šie uvedený m vý kladom. V š irš om slova zmysle ho mô ž eme zaradiť pod
pojem Bezpeč nostné vedy. Ako u kaž dej vedeckej disciplı́ny sa u neho dajú de inovať vedecké problé my a vedecké ná stroje na ich rieš enie.
Summary:
Crisis management is currently understood in several senses. For example, it can be understood as a speci ic managerial discipline or as a structure of specialized bodies, personnel,
procedures and actions in order to deal with crisis events. Crisis management can also be
understood as a scienti ic discipline that deals with the speci ic problems associated with
the aforementioned interpretations. In a broader sense it can be included under the concept of Security Sciences. As with any scienti ic discipline it is possible to de ine scienti ic
problems and scienti ic tools for solving the problems in crisis management.
Kľúčové slová: krı́zový manaž ment, krı́zový jav, vedecké problé my, vedecké ná stroje
Keywords:
crisis management, security sciences, scienti ic problems, scienti ic tools
⁰
doc. Ing. Ladislav Nová k, PhD., Katedra krı́zové ho manaž mentu Fakulty š peciá lneho inž inierstva
Zilinskej univerzity v Ziline, Ulica 1. má ja 32, 010 26 Zilina, e-mail: [email protected],
tel.: 00421 41 513 6704
Mgr. Jana Lopuš anová , Ustav celož ivotné ho, vzdelá vania Zilinskej univerzity v Ziline, Ulica 1. Má ja 32,
010 26 Zilina, e-mail: [email protected], tel.: 00421 41 513 1111
256
Vedecké problé my v krı́zovom manaž mente
Scienti ic problems in crisis management
ÚVOD
Medzi odbornı́kmi krı́zové ho manaž mentu prebieha v sú č asnej dobe diskusia o tom, č i
je mož né považ ovať krı́zový manaž ment za samostatný vedný odbor alebo ho považ ovať
za sú č asť navrhované ho vedné ho odboru „Bezpeč nostné vedy“. Obi dve mož nosti majú
veľa priaznivcov a odporcov. Ak vychá dzame zo vš eobecnej de inı́cie vedného odboru ¹⁾, musı́ vedný odbor vykazovať dva zá kladné atribú ty, predmet ²⁾ a metódy ³⁾ bá dania ⁴⁾ a musı́ sa jednoznač ne odliš ovať od podobný ch alebo prı́buzný ch vedný ch odborov.
Vo vednom odbore musı́me jednoznač ne identi ikovať aspekty základného výskumu ⁵⁾
a aplikovaného výskumu ⁶⁾, experimentá lneho a teoretické ho vý skumu, individuá lneho
a tı́mové ho vý skumu atď. Vš etky uvedené atribú ty musı́ nevyhnutne vykazovať aj krı́zový
manaž ment samostatne alebo ako sú č asť bezpeč nostné ho vý skumu.
V sú stave odborov vedy a techniky SR [3] nie je oblasť bezpeč nosti a krı́zové ho manaž mentu samostatne zakotvená . Oblasť bezpeč nosti a krı́zové ho manaž mentu je zahrnutá
pod „Spoločenské vedy“. Mô ž eme ich hľadať vo viacerý ch podskupiná ch vedný ch odborov:
• v podskupine „Ekonomické vedy a obchod“ napr. vo vedný ch odboroch „Manažment“,
„Národná a medzinárodná bezpečnosť, „Verejná správa a regionálny rozvoj“ a ďalš ı́ch.
• v podskupine „Sociálne vedy“ vo vedný ch odboroch „Bezpečnosť a ochrana zdravia
pri práci“ a „Záchranné služby“, ktoré majú s bezpeč nosťou a krı́zový m manaž mentom bezprostrednú sú vislosť,
• v podskupine „Právne vedy“ vo vedný ch odboroch „Ochrana osôb a majetku“ a „Bezpečnostné verejno–správne služby“, ktoré s bezpeč nosťou a krı́zový m manaž mentom taktiež bezprostredne sú visia.
Pri š irš om chá panı́ bezpeč nosti a krı́zové ho manaž mentu by sme ich mohli hľadať aj
v ďalš ı́ch vedný ch odborov zaradený ch v iný ch vedný ch oblastiach a podskupiná ch ved¹⁾ Vedný odbor alebo vedecká disciplı́na je teoreticky a empiricky zdô vodnená , historicky vzniknutá , relatı́vne stá la š truktú rna jednotka vedy. Je charakterizovaný š peci ický m predmetom a metó dou bá dania.
Vedný odbor je vyvı́jajú ci sa systé m vedecký ch poznatkov a zá roveň aj zá kladná forma organizá cie vedeckej prá ce.
²⁾ Predmet skúmania samostatné ho vedného odboru by mal byť š peci ický, taký, ktorý iný vedný odbor neskú ma, resp. ho skú ma z inej perspektı́vy ako ostatné vedné odbory. Tento predmet by mal byť
skú maný vlastnou metodoló giou skú mania a smerujú c k vlastné mu ú č elu [1].
³⁾ Metóda vedeckej práce bá dania je uvedomelý a cieľavedomý postup, urč itý m spô sobom usporiadaná
č innosť alebo usporiadanie operá ciı́, pretvá rajú cich vý chodiskové danosti istej cieľavedomej č innosti na jej zamý šľaný (č iastoč ne alebo ú plne realizovaný ) cieľ. Metó da je poznaný zá kon premenený na
pravidlo, sú bor pravidiel, systé m regulatı́vnych princı́pov. Vý skumom metó d sa zaoberá metodoló gia.
⁴⁾ Vedecké bádanie je bá danie vykoná vané vedecký m spô sobom v rá mci urč itej vednej disciplı́ny alebo
vedné ho odboru v ktorom ide o poznanie doposiaľ nepoznaný ch skutoč nostı́ na zá klade analý zy skutoč nostı́ už zná mych.
⁵⁾ Základný výskum je vý skum, ktorý sa zameriava na ďalš ı́ rozvoj vedné ho odboru. Zaoberá sa hlavne teoretický mi otá zkami a jeho vý sledky nie je nutné okamž ite aplikovať. Hlavný m použ ıv́ ateľom vý sledkov
zá kladné ho vý skumu sú iný vedci, ktorı́ pracujú v danom vednom odbore.
⁶⁾ Aplikovaný výskum je vý skum, ktorý sa zameriava na bezprostredné využ itie vý sledkov v praxi. Aplikovaný vý skum mož no efektı́vne rozvı́jať len vtedy, keď je zá kladný vý skum voč i nemu v dostatoč nom
predstihu.
257
BRNO 2016
NOVAK Ladislav, LOPUSANOVA Jana
ný ch odborov. Jednoznač ne je mož né vysloviť ná zor, ž e pri tvorbe š truktú ry odborov vedy a techniky SR v roku 2006 nebola oblasti bezpeč nosti venovaná dostatoč ná pozornosť,
tak ako je tomu v sú č asnej dobe v Euró pskom i ná rodnom priestore. Z tohto pohľadu by
si sú stava odborov vedy a techniky SR zaslú ž ila novelizá ciu.
PREDMETY BÁDANIA V KRÍZOVOM MANAŽMENTE
Pri identi iká cii predmetov bá dania v krı́zovom manaž mente musı́me krı́zový manaž ment chá pať ako komplexnú disciplı́nu pô sobiacu v š irokom spektre č innostı́ a ž ivota
spoloč nosti, ktorá použ ıv́ a množ stvo spoloč ný ch teoretický ch i praktický ch ná strojov (vrá tane vedecký ch metó d). Základnými oblasťami na bádanie v krízovom manažmente
sú z tohto pohľadu:
• prı́rodné prostredie, vrá tane pô sobenia jeho negatı́vnych sprievodný ch javov (hydrologické javy, meteorologické javy, epi itické a epizootické javy ad.)
• priemysel, najmä v sú vislosti so zá važ ný mi priemyselný mi a jadrový mi havá riami,
• podnik a riziká spojené s podnikanı́m,
• š tá t, š tá tna sprá va a samosprá va pri prevencii a rieš enı́ ná sledkov mimoriadnych
udalostı́, havá riı́ a krı́zový ch javov.
Jednotlivé predmety bádania sa viažu aj na funkcie krízového manažmentu:
• krı́zový manaž ment ako manaž érska disciplı́na, zaoberajú ca sa š peci ický mi a š peciá lnymi postupmi a č innosťami pri posudzovanı́ rizı́k, prevencii krı́zový ch javov,
reakcii na krı́zové javy a obnove pô vodné ho stavu v celom spektre ž ivota spoloč nosti a jej ž ivotné ho prostredia,
• krı́zový manaž ment ako š truktú ra orgá nov a ich pracovnı́kov urč ený ch na posudzovanie rizı́k, prevenciu krı́zový ch javov, reakciu na krı́zové javy a obnovu pô vodné ho
stavu, vrá tane prı́pravy potrebný ch sı́l zdrojov a prostriedkov,
• krı́zový manaž ment ako vedecká disciplı́na, urč ená na rieš enie teoretický ch i praktický ch problé mov pri posudzovanı́ rizı́k, prevencii krı́zový ch javov, reakcii na krı́zové javy a obnove pô vodné ho stavu s využ itı́m metó d vedeckej prá ce.
Z pohľadu procesov krı́zové ho manaž mentu mô ž eme do predmetov bádania v krízovom manažmente zaradiť celý sled typických, nadväzujúcich činností a úloh ako sú
naprı́klad:
• identi iká cia rizı́k,
• posudzovanie rizı́k a rizikový ch č initeľov,
• preventı́vne opatrenia na zniž ovanie rizı́k a kritický ch hodnô t rizikový ch č initeľov,
• predchá dzanie vzniku mimoriadnych udalostı́ a krı́zový ch javov,
• monitorovanie rizikový ch č initeľov,
• prı́prava sı́l, zdrojov a prostriedkov na reakciu na krı́zové javy,
258
Vedecké problé my v krı́zovom manaž mente
Scienti ic problems in crisis management
• reakcia krı́zové javy,
• rieš enie ná sledkov krı́zový ch javov na č loveka a spoloč nosť,
• vyhodnotenie ú č innosti a efektı́vnosti vyš šie uvedený ch opatrenı́,
• zmeny v systé me a prı́prave č innostı́ krı́zové ho manaž mentu.
PRÍKLADY VEDECKÝCH PROBLÉMOV V KRÍZOVOM MANAŽMENTE
Pri formulá cii konkré tnych vedecký ch problé mov v krı́zovom manaž mente musı́me vychá dzať z vyš šie uvedený ch oblastı́, funkciı́, č innostı́ a ú loh krı́zové ho manaž mentu.
Jednou s najtypickejš ı́ch a najzaujı́mavejš ı́ch č innostı́ krı́zové ho manaž mentu je z tohto
pohľadu analýza rizík ⁷⁾. Mô ž eme v nej identi ikovať nasledujúce vedecké problémy:
Hodnota rizika – vyjadrenie hodnoty rizika na zá klade objektı́vnych ú dajov alebo subjektı́vnych hodnotenı́ a použ itie sprá vnych matematický ch metó d na jeho vý poč et,
hľadanie sprá vneho funkč né ho vzťahu rizika, pravdepodobnosti vzniku havá riı́, mimoriadnych udalostı́, krı́zový ch javov a ich ná sledkov 𝑅 = 𝑓(𝑝, 𝑃, 𝐷, 𝐺, …).
Reťazenie rizík – domino efekt mimoriadnych udalostı́ a matematické ná stroje na jeho
rieš enie, napr. využ itie teó rie hromadnej obsluhy, vyjadrenie pravdepodobnosti vzniku
ná sledný ch javov a ich matematickej a poč ı́tač ovej simulá cie.
Skúmanie vzťahu rizikových činiteľov a krízových činiteľov, najmä dô sledkov krı́zový ch javovı́.
Kumulácia rizík – pô sobenie viacerý ch rizı́k v uzatvorenom procese a matematické vyjadrenie celkovej hodnoty rizika pri ich prekrý vanı́.
Mapovanie rizík – vypracovanie matematický ch a gra ický ch ná strojov na zobrazenie rizı́k v mapovom prostredı́ s ich prekrý vanı́m a kumulá ciou.
Zaujı́mavý m vedecký m problé mom je najmä hľadanie „vzorca“ na vý poč et rizika (hodnoty rizika). Pri jeho odvodenı́ musı́me zohľadň ovať nasledujú ce faktory:
výpočet pravdepodobnos (𝑝) s akou mô ž e dosiahnuť rizikový č initeľ urč itej, napr. kritickej hodnoty a vyvolať krı́zový jav,
výpočet dôsledkov (𝐷) , ktoré mô ž u v dô sledku mimoriadnej udalosti nastať.
ú roveň preven vnych opatrení (𝑃),
geografické podmienky (𝐺) a ďalš ie faktory.
Pri tý chto vý poč toch vyvstá vajú ďalš ie č iastkové problé my, vyplý vajú ce naprı́klad z roč ný ch obdobı́, dnı́ v tý ždni, dennej doby alebo doby trvania krı́zové ho javu. Na rieš enie č aká vý poč et rizika samostatne pre ľudı́, zvieratá , techniku, materiá l, infraš truktú ru, ekosysté m?
⁷⁾ Analý za rizı́k je jedný m z procesov posudzovania rizı́k (identi iká cia rizı́k, analý za rizı́k hodnotenie rizı́k)
259
BRNO 2016
NOVAK Ladislav, LOPUSANOVA Jana
Riziko je potom funkciou uvedený ch faktorov 𝑅 = 𝑓(𝑝, 𝐷, 𝑃, 𝐺, …). Skú manie tohto
funkč né ho vzťahu je, ale založ ené na vysokom stupni empı́rie a vykazuje jednoznač ne
aspekty vedeckej prá ce. Ide najmä o kvantitatı́vne vyjadrenie rizika.
Situá cia je matematicky omnoho komplikovanejš ia ak bude na jednom mieste pô sobiť
viacero rizikový ch č initeľov. Rizikové činitele môžu pôsobiť súbežne alebo v domino efekte, kedy prekroč enie kritickej hodnoty jedné ho, vyvolá prekroč enie hodnoty ďalš ı́ch. Matematicky sa jedná o výpočet pravdepodobnosti súbežných (kumulovaných)
alebo následných javov. Vý poč et vý slednej hodnoty pravdepodobnosti bude oveľa zlož itejš ı́. Poč ı́tať alebo odhadovať ná sledky, takto vzniknutý ch krı́zový ch javov je takmer
nerieš iteľné .
Vedeckým problémom môžu byť samotné metódy analýzy rizika. V dneš nej dobe existuje množ stvo kvalitatı́vnych a menej kvantitatı́vnych metó d analý zy rizika. Skú sme, ale ná jsť š pecializované metó dy na vý poč et sociá lnych rizı́k v obci, riziko poš kodenia
elektrický ch vedenı́ a plynový ch potrubı́, zdravotné riziká obyvateľov, povodnı́ a zá plav,
dopravný ch nehô d ad. Pri ná vrhoch tý chto metó d má veda š iroké pole pô sobnosti a vý znamne sa tý m odliš uje od iný ch vedný ch odborov.
Vedecké problé my sa dajú formulovať aj pri ná vrhoch preventı́vnych opatrenı́, varovanı́ a vyrozumenı́ obyvateľstva, vytvá ranı́ a prı́prave ľudský ch, inanč ný ch, materiá lnych,
technický ch a ďalš ı́ch zdrojov na rieš enie ná sledkov krı́zový ch javov. Zaujı́mavý m vedecký m problé mom mô ž e byť aloká cia (optimalizá cia rozmiestnenia) zá chranný ch sı́l, materiá lu techniky a ú zemné plá novanie pri negatı́vnej kumulá cii rizikový ch č initeľov alebo
simulá cia priebehu krı́zový ch javov a rieš enia ich ná sledkov.
VEDECKÉ METÓDY V KRÍZOVOM MANAŽMENTE
Za bezpredmetné je vymenú vať také obligá tne metó dy ako analý zy a synté za a ich uplatnenie v krı́zovom manaž mente. Vedecké problé my krı́zové ho manaž mentu a ich rieš enie
sú preurč ené na apliká ciu vyš šı́ch vedecký ch metó d ako sú metódy štatistiky, pravdepodobnosti, expertné odhady, teórie hromadnej obsluhy, operačnej analýzy a simulácie. Uvedené metó dy na seba bezprostredne nadvä zujú .
Zo štatistických metód je mož né využ iť najmä charakteristiky ú rovne a variability,
triedenie dá t (jednoduché , skupinové , podľa viacerý ch š tatistický ch znakov), zá vislosti
(korelá cia, kontingencia, asociá cia), pravdepodobnosť a predpovedanie hodnô t jedné ho
š tatistické ho znaku alebo predpovedanie v kombiná cii dvoch a viacerý ch š tatistický ch
znakov. Uspeš nosť použ itia š tatistický ch metó d a vierohodnosť vý sledkov je založ ená na
zı́skanı́ reprezentatı́vnych historický ch dá t. Najdô lež itejš ie je to v prı́pade skú mania pravdepodobnosti a predpovedania hodnô t rizikový ch č initeľov. Využ iť je mož né tieto metó dy
aj na skú manie vzá jomný ch vzťahov rizikový ch č initeľov a dô sledkov krı́zový ch javov.
V prı́pade, ž e nie je mož né dostatok dá t zı́skať je mož né využ iť expertné odhady. Skupina odbornı́kov na zá klade vlastný ch skú senostı́ odhaduje pož adované hodnoty a zaujı́ma stanovisko konsenzom alebo individuá lne. Na apliká ciu š tatistický ch a ďalš ı́ch metó d
je potrebné , aby experti odhadovali minimá lne, maximá lne a najviac oč aká vané hodnoty
(modus alebo priemer), ktoré sa dajú využ iť pri zisťovanı́ pravdepodobnostné ho rozlož enia odhadovaný ch hodnô t (teó ria 6σ), naprı́klad rizikový ch alebo krı́zový ch č initeľov.
260
Vedecké problé my v krı́zovom manaž mente
Scienti ic problems in crisis management
Pravdepodobnostné rozlož enie je nevyhnutné i pri použ itı́ metó d teórie hromadnej
obsluhy. Ide o procesy pri ktorý ch sme schopnı́ de inovať prú d pož iadaviek do systé mu
(napr. obyvateľov do evakuač ný ch miest), stanice obsluhy (vý daj stravy, obleč enia, sociá lne zariadenia, …) a sprá vanie sa frontu (č akanie obyvateľov na služ by). Modi iká ciou
jednotlivý ch parametrov sme schopnı́ optimalizovať systé m z pohľadu poč tu obsluž ný ch
miest, minimalizovať front, ovplyvň ovať prı́chod pož iadaviek do systé mu alebo č akanie
vo frontu (fronty s č akanı́m alebo odmietanı́m pož iadaviek, …).
Metó dy operačnej analýzy je mož né využ iť napr. na optimalizá ciu zá sobovacı́ch tokov, rozmiestň ovanie sı́l zdrojov a prostriedkov krı́zové ho manaž mentu (alokač né ú lohy) a rieš enie dopravný ch ú loh a problé mov pri nasadenı́ sı́l, zdrojov a prostriedkov krı́zové ho manaž mnetu. Mô ž e sa vykoná vať s diskré tnymi premenný mi alebo premenný mi
ná hodne rozlož ený mi.
Vrcholom vedecký ch metó d v krı́zovom manaž mente by sa mali stať simulácie procesov. Ponú kajú sa tu tri zá kladné typy ú loh. Prvou ú lohou sú simulá cie priebehu krı́zový ch javov tak ako ich pozná me naprı́klad zo simulá cie priebehu povodnı́. Druhou ú lohou
sú simulá cie dô sledkov krı́zové ho javu na obyvateľov, infraš truktú ru, ž ivotné prostredie.
Treťou ú lohou sú simulá cie nasadenia sı́l zdrojov a prostriedkov na rieš enie ná sledkov
krı́zový ch javov. Simulá cie uvedený ch procesov, musia byť založ ené na skú manı́ rozlož enia ná hodný ch premenný ch, ktoré sa v nich vyskytujú (č asové intervaly, doby jazdy, doby
obsluhy, …). Toto skú manie je mož né vykonať na zá klade historický ch dá t alebo s využ itı́m expertný ch odhadov. Generovanie premenný ch sa pri vlastnej simulá cii vykoná s využ itı́m generá toru ná hodný ch hodnô t a ich transformá ciou na prı́sluš ný typ rozlož enia.
Krı́zový manaž ment ako vedecká disciplı́na má špeci ické kritéria efektívnosti. Zá kladom ú speš nosti krı́zové ho manaž mentu nemô ž u byť ekonomická efektı́vnosť, ú spora
č asu, peň azı́ alebo ľudský ch zdrojov. Zá kladný mi krité riami (vý chodiskami) ú speš nosti
(ú č innosti) krı́zové ho manaž mentu sú najmä :
• minimalizá cia ľudský ch strá t a zdravia bez ohľadu na vynalož ené ná klady,
• minimalizá cia materiá lnych strá t bez ohľadu na vynalož ené ná klady,
• rozsah a ú č innosť monitoringu rizikový ch č initeľov,
• ú č innosť preventı́vnych opatrenı́ na zniž ovanie ná sledkov krı́zový ch javov,
• vč asnosť, ú č innosť a ú speš nosť systé mov varovania a vyrozumenia,
• akcieschopnosť sı́l, zdrojov a prostriedkov a rý chlosť ich nasadenia v č o najkratš om
č ase,
• akcieschopnosť a ú č innosť š peciá lnych druhov techniky, prı́strojov, materiá lu,
ZÁVER
Krı́zový manaž ment vykazuje zo vš etký ch pohľadov znaky vedné ho odboru. Má jasne deinované predmety vedecké ho bá dania a vlastné , š peci ické metó dy vedecké ho bá dania
(najmä metó dy analý zy rizika). Aspekty zá kladné ho vý skumu má predovš etký m analý za
rizı́k pri ktorej ide najmä o ná vrhy nový ch metó d analý zy rizı́k s dô razom na kvantitatı́vne metó dy. V ostatný ch procesov krı́zové ho manaž mentu ide predovš etký m o aplikovaný
261
BRNO 2016
NOVAK Ladislav, LOPUSANOVA Jana
vý skum, apliká cie zná mych š tatistický ch, matematický ch a ďalš ı́ch metó d pri rieš enı́ problé mov krı́zové ho manaž mentu. Krı́zový manaž ment je mož né rozvı́jať ako samostatný
vedný odbor alebo ako sú č asť nové ho vedné ho odboru „Bezpeč nostné vedy“.
LITERATÚRA
[1] M
, M.: Comparative education: The Construction of a Field. Hong Kong : Springer and Comparative Education Research Center, the University of Hong Kong 2011,
295 s. ISBN 978–988–17852–6–8.
̌ , J.: Vedecký problém a jeho riešenie. In: http://www.prolitera.sk/
[2] S
UVB/pdf/UVB-13.pdf.
̌ . 27/2006–R 21.
[3] S
a číselníku odborov vedy a techniky
2006 o sústave odborov vedy a techniky
[4] http://www.prolitera.sk/UVB/pdf/UVB-13.pdf
Tá to prá ca bola podporovaná Agentú rou na podporu vý skumu a vý voja za zá klade Zmluvy č . 0471–10, projekt Ochrana kritickej infraš truktú ry v sektore doprava.
262
Vliv komunikace na lidské chová nı́ v krizový ch situacı́ch
The impact of communication on human behaviour in crisis situations
Vliv komunikace na lidské chování v krizových situacích
The impact of communica on on human behaviour
in crisis situa ons
NOVOTNA BREZOVSKA Barbora
Souhrn:
Př ı́spě vek se zabý vá teoriı́ krizové komunikace v souvislosti s ovlivň ová nı́m lidské ho chová nı́ v krizový ch situacı́ch a obecně vlivem, jaký komunikace na chová nı́ a jedná nı́ mů ž e
mı́t. Vě nujeme se i dů lež itosti zajistit sprá vný př enos sdě lenı́ a použ ı́t sprá vné ná stroje.
Př ı́spě vek jasně naznač uje, ž e dů lež itý m faktorem, který zajistı́ efektivnı́ vliv komunikace
na lidské chová nı́ v krizový ch situacı́ch je sprá vná strategie.
Summary:
This paper will explore and present the importance of crisis communication on in luencing
human behaviour in a time of crisis as wel as the in luence that the medium of communication can have. It will be noted that the medium of the message is important to ensure that
the correct audience has been reeached a the proper tools have been used. It will be also suggested that the most importance factor in in luencing behaviour in crisis situations is that
communications are provided from proper strategy.
Klíčová slova: komunikace; krize; interkulturnı́ komunikace; krizová komunikace
1 KOMUNIKACE
O lidské kultuř e se ně kdy hovoř ı́ jako o mentá lnı́m programu. Vš echny lidské bytosti majı́
společ nou lidskou př irozenost, která př edstavuje obecnou ú roveň prá vě tohoto mentá lnı́ho programu č i softwaru. V osobnosti kaž dé ho jednotlivce je tento software rozvı́jen velmi individuá lnı́m způ sobem, prá vě dı́ky sociá lnı́m interakcı́m, tedy i komunikaci. Osobnı́
⁷
Mgr. Barbora Novotná Bř ezovská , Ph.D., Vysoká š kola Karla Engliš e, a. s. Mezı́rka 755/1, Brno 602 00,
e-mail: [email protected], tel.: 773 560 016
263
BRNO 2016
NOVOTNA BREZOVSKA Barbora
soubor mentá lnı́ch programů , jak uvá dı́ Hofstede et Hofstede (2007) „je založ en na rysech, které jsou zč ásti zdě dě ny, dá ny pro dané ho jednotlivce jedineč ný m souborem jeho
(jejı́ch) genů a zč ásti nauč ené . „Naučené“ znamená modi ikované jak vlivem kolektivnı́ho
programová nı́ (kulturou), tak jeho (jejı́) jedineč nou osobnı́ zkuš enostı́“ [6, s. 19]. Efektivnı́ komunikace je př edpokladem tý mové spoluprá ce v jaké koliv lidské č innosti. Efektivnı́ komunikace je také zá kladem osobnostnı́ho a sociá lnı́ho rozvoje č lově ka a rozhoduje
o ú rovni jeho interpersoná lnı́ch vztahů .
Komunikace př edstavuje proces podá vá nı́ informacı́ př i interakci, oznamová nı́ urč itý ch vý znamů př i př ı́mé m i nepř ı́mé m sociá lnı́m styku [5]. Ciniteli komunikace jsou: komuniká tor, př ı́jemce, samotné sdě lenı́ (komuniké ) a prostor, ve které m ke komunikaci
dochá zı́. Pokud bychom se vě novali formá m komunikace, pak tyto bý vajı́ obvykle rozdě leny do č tyř zá kladnı́ch skupin, které v mezilidské komunikaci tvoř ı́ ř adu mož nostı́
a na jejich vý bě ru se podı́lejı́ vě domé i nevě domé tendence – př ı́má reakce, neverbá lnı́ vyjá dř enı́, obrazová reprezentace a symbolická komunikace. Symbolická komunikace, která probı́há pomocı́ symbolů (ř eč ový ch) se nazý vá verbá lnı́ komunikace. Sdě lová nı́
informacı́ a postojů pomocı́ bezprostř ednı́ho kontaktu, fyzické ho oddá lenı́ č i př iblı́ženı́,
gest, mimiky apod. je označ ová na souhrnný m ná zvem neverbá lnı́ komunikace. Zá kladnı́m prvkem verbá lnı́ komunikace je slovo. Psychologie rozliš uje denotativnı́ a konotativnı́ vý znam. Z hlediska porozumě nı́ partnerů m v komunikaci je zajı́mavé pokusit se vnı́mat
i konotace, které jsou subjektivnı́ a jsou vý sledkem vlivu emocı́ a zkuš enosti č lově ka. Podobný mi nositeli jsou gesta, vý razy tvá ř e nebo celá ř ada jiný ch vý razový ch prostř edků
– č initelé neverbá lnı́ komunikace. Oba druhy komunikace, verbá lnı́ i neverbá lnı́, probı́hajı́ za normá lnı́ch okolnostı́ souč asně . Pokud umı́me dobř e vnı́mat neverbá lnı́ projevy
druhý ch, a naslouchat tó nu ř eč i, mů ž eme se dozvě dě t celou ř adu vě cı́, které mě la slova
zakrý t.
Komunikace je nejen prostř edkem k dorozumı́vá nı́ se mezi lidmi, ale má také vý znamný
vliv na osobnostnı́ a sociá lnı́ rozvoj jedinců . Prostř ednictvı́m komunikace se z biologické
bytosti stá vá v procesu socializace sociá lnı́ bytost. Probı́há -li komunikace ú č inně , dozvı́dá me se o zkuš enostech, pocitech, postojı́ch, normá ch a hodnotá ch druhý ch lidı́ a zá roveň zı́ská vá me zpě tnou vazbu o př ijı́má nı́ č i pochopenı́ naš ich vlastnı́ch vzorců chová nı́,
normá ch, hodnotá ch a postojı́ch. Př edpokladem takto ú č inně (efektivnı́) komunikace je
sprá vné pochopenı́ a respektová nı́ zá sad komunikač nı́ho procesu, jeho funkcı́ a motivů ,
které k procesu vedou.
2 KRIZOVÁ KOMUNIKACE
Speci ický m druhem komunikace je komunikace krizová . Krize př edstavuje udá lost, jejı́ž
dů sledky ohrož ujı́ existenci subjektu, který se stá vá jejı́ souč ástı́. Velké procento krizový ch situacı́ je způ sobeno chybami v ř ı́zenı́, neprofesioná lnı́m nebo neetický m jedná nı́m
(př ı́padně chová nı́m), dlouhodobý m podceň ová nı́m č i zanedbá vá nı́m situacı́, prostř edků a vý znamů . S krizemi je tř eba poč ı́tat, př edvı́dat je a bý t na ně př ipraven. „Z hlediska
odborné ho je krizová komunikace speci ická forma sociá lnı́ komunikace a souč asně je
ná strojem krizové ho ř ı́zenı́. Mů ž e mı́t formu verbá lnı́ i neverbá lnı́. Svý m charakterem jde
př edevš ı́m o interpersoná lnı́, jedno– i dvousmě rnou, veř ejnou, meziosobnı́, skupinovou
a masovou komunikaci.“ [1]
264
Vliv komunikace na lidské chová nı́ v krizový ch situacı́ch
The impact of communication on human behaviour in crisis situations
Př edmě t krizové komunikace zů stá vá stejný, tzn. podstatou je sdě lová nı́ informacı́. Cı́lem je sprá vné poskytnutı́ informacı́, tzn. ve sprá vný č as, na sprá vné m mı́stě a pomocı́ sprá vný ch prostř edků . Krizová komunikace probı́há na zá kladě ně kolika zá kladnı́ch
avš ak dů lež itý ch principů [1, s. 26]:
• princip př ı́mé odpově dnosti – za kaž dou situaci nese odpově dnost konkré tnı́ subjekt;
• princip nezá vislosti – komunikace situace nenı́ zá vislá pouze na jedné osobě , je tř eba zastupitelnost;
• princip př esnosti a struč nosti – je tř eba situaci komunikovat struč ně a vý stiž ně , aby
bylo zabrá ně no š patné interpretaci;
• princip dů vě ryhodnosti – ž ádné spekulace a dohady;
• princip znalosti vě ci – znalost zá kladnı́ch dat a souvislostı́;
• princip oč eká vané reakce – je tř eba bý t př ipraven na mož né reakce tak, aby nevznikaly tzv. sekundá rnı́ a terciá rnı́ krize;
• princip nejhorš ı́ho vý voje – je tř eba komunikaci plá novat s ohledem na nejhorš ı́
mož ný scé ná ř vý voje;
• princip hledá nı́ podpory – potenciá lnı́ partneř i a podporovatelé krizové komunikace jsou ú č inný m ná strojem pro efektivitu té to komunikace;
• princip pravdivosti – velmi vý znamný princip, který je velmi č asto nedoceně n č i
dokonce poruš ová n. Sdě lujte vý hradně pravdivé skuteč nosti; nedoporuč uje se použ ıv́ á nı́ takový ch obratů jako „bez komentá ř e“ č i „no comment“. Pokud nenı́ mož né
odpově dě t, je dobré vysvě tlit proč ¹⁾.
• princip otevř enosti – doplň uje princip pravdivosti. Nedoporuč uje se vyhý bavost
v odpově dı́ch a negativnı́ komunikace.
Hrozby a rizika nejen ve smyslu bezpeč nostnı́m majı́ tendenci zaklá dat a množ it konlikty. Pokud tato rizika společ nost/organizace rozpozná př ı́liš pozdě nebo pokud je podcenı́ č i nedoř eš ı́, mů ž e to mı́t vá ž né ná sledky. Plá nová nı́ krizové komunikace, č i obecně
krizový ch scé ná ř ů, musı́ zač ı́nat soubě žně s analý zou hrozeb a rizik a zahrnuje aktivity
zamě řené na vypracová nı́ zá kladnı́ komunikač nı́ strategie a klı́čový ch sdě lenı́, který mi
chceme oslovit potenciá lnı́ aktivnı́ i pasivnı́ ú č astnı́ky krizové situace. Bez ohledu na oblast č i segment, kde ke krizi dochá zı́, je mož né aplikovat obecný algoritmus př i plá nová nı́
krizové komunikace. Jeho podoba je popsá na v obrá zku č . 1.:
Na kaž dou situaci, v nı́ž se ocitá me nebo na okolnosti, který m jsme vystaveni, mů ž eme
nahlı́žet jako na potenciá lnı́ problé my č i potenciá lnı́ rizika. Je dobré si tuto skuteč nost
nejen př ipustit, ale zaujmout ně jaké stanovisko, které budeme př ı́padně př ipraveni komunikovat. Cı́le a ú koly krizové komunikace musı́ vychá zet z de inované strategie (mé
osobnı́, iremnı́, organizač nı́ apod.) tak jak bylo popsá no vý še. K de inová nı́ té to strategie
mů ž eme použ ı́t celou ř adu ná strojů , které management zná a využ ıv́ á . Např ı́klad SWOT
¹⁾ Psychologie ilustruje obecnou potř ebu lidı́ zná t dů vod, byť to mů ž e bý t dů vod zá stupný. Vı́ce k té to problematice např. [3]
265
BRNO 2016
NOVOTNA BREZOVSKA Barbora
Obrá zek 1:
Obecný algoritmus postupu př i plá nová nı́ krizové komunikace [1, s. 31]
266
Vliv komunikace na lidské chová nı́ v krizový ch situacı́ch
The impact of communication on human behaviour in crisis situations
analý zu, jejı́ž pı́smeno „T“ znač ı́ „threats“ neboli „hrozby“. Dalš ı́ souč ástı́ obecné ho algoritmu zná zorně né ho gra icky vý še je analyzová nı́ typu rizik a mož ný ch krizı́ z hlediska
potř eby krizové komunikace, které zahrnuje stanovenı́ pevné vazby mezi typem krize
a klı́čovou informacı́, která má bý t sdě lena. Musı́me také vě dě t, s ký m je tř eba komunikovat (veř ejnost, politici, mé dia, vlastnı́ci, apod.). Ně kteř ı́ autoř i ²⁾ uvá dı́, ž e kaž dá organizace by mě la mı́t zpracovaný plá n krizové komunikace až pro 75 – 100 potenciá lnı́ch
krizı́, které se mohou vyskytnout v oblasti neetické ho jedná nı́, reklamace vý robku, ná silı́ na pracoviš ti, negativnı́ publicity apod. Zá kladnı́mi pilı́ři krizové komunikace jsou dle
Antuš áka a Kopecké ho [1, s. 30 – 43]:
• kvalita vztahů – primá rnı́m rysem kvalitnı́ch vztahů je oboustranná dů vě ra, bez
vzá jemné dů vě ry je krizová komunikace neú č inná ;
• typ informacı́ (informač nı́ design) – co, jak (vč etně komunikač nı́ch kaná lů , na jaké
otá zky se př ipravit;
• dialog mezi č leny komunikač nı́ho procesu – krizová komunikace nenı́ jednosmě rná ,
partneř i v té to komunikaci (veř ejnost, mé dia apod.) musı́ mı́t mož nost podı́let se
na rozhodová nı́ nebo se k situaci alespoň vyjá dř it, polož it dotaz, ž ádat podrobně jš ı́
vysvě tlenı́.
Krize mů ž e nastat i v př ı́padě , ž e jsme nepodcenili prevenci. V tu chvı́li se uká ž e, zda
byly naš e př edchozı́ kroky provedeny ve vzá jemné prová zanosti a konzistentně . Té mata krizové komunikace mohou bý t rů zná , a to s ohledem na jednotlivá stá dia prů bě hu
krize. Rozliš ujeme obdobı́ př ed krizı́, v době krize a pokrizové obdobı́. Kaž dé vyž aduje
mı́rně odliš ný př ı́stup a akcentaci jiný ch aspektů . Př edkrizové obdobı́ zahrnuje vytvoř enı́ systé mu, který by potenciá lnı́ krizi s dostateč ný m př edstihem identi ikoval. Stadium
krize vyž aduje uč init opatř enı́ pro okamž itou reakci a zahá jenı́ srozumitelné komunikace smě řujı́cı́ k vyř eš enı́ krize. Ná sledujı́cı́ obrá zek popisuje, jaké ú koly musı́ bý t splně ny,
abychom k vyř eš enı́ krize skuteč ně smě řovali:
Komunikace v post–krizové m obdobı́ má zaruč it prostř ednictvı́m proaktivnı́ho jedná nı́, ž e nedojde k nový m krizı́m, ž e se krize nestane chronickou. K tomu je zapotř ebı́ detailnı́ analý zy probě hnuvš ı́ krize.
Krizová komunikace musı́ vykazovat strategické rysy. Je-li jejı́m cı́lem uvolně nı́ sprá vný ch informacı́ „ve sprá vný č as a na sprá vné m mı́stě “, a tı́m dosaž enı́ vč asné a efektivnı́
reakce vš ech participujı́cı́ch stran, pak je strategické plá nová nı́ a obecně př ipravenost
na mož ná rizika a krize nutný m př edpokladem ú spě chu.
2.1 INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE V KONTEXTU KRIZOVÉ KOMUNIKACE
Obsah tohoto př ı́spě vku jsme rozš ı́řili o (z naš eho pohledu) aktuá lnı́ podobu mož né krizové komunikace. Situace, ve které se evropské země ocitly, a která je spojená s migracı́
velké ho poč tu osob např ı́č Evropou, př iná š ı́ speci ické problé my a př edstavuje své ho druhu krizi. Rozhodně nechceme v tomto př ı́spě vku jakkoliv hodnotit př ı́činy a prů bě h té to
migrace, ani př edjı́mat jejı́ dů sledky. Struč ně se na pozadı́ tohoto problé mu zamyslı́me
nad podstatou interkulturnı́ komunikace prá vě v kontextu té to krizové situace.
²⁾ Vı́ce k té matu [2]
267
BRNO 2016
NOVOTNA BREZOVSKA Barbora
Obrá zek 2:
Retě zec ú kolů komunikace v době krize [1, s. 39]
Stř et kultur př iná š ı́ interkulturnı́ kon likty spojené s odliš ný mi hodnotami, způ soby
prosazová nı́ se vč etně komunikace. Spory majı́ rů zné podoby, od agresivnı́ch až po civilizované . Hrubec tuto problematiku př edstavuje z hlediska iloso ické ho a zdů razň uje
vý znam diskurzu a respektu té mě ř só kratovské mu k partnerovi v dialogu [7, s. 34]: „Zatı́mco stř et kultur a civilizacı́ smě řuje k polarizaci a vyhrocenı́ kon liktu, interkulturnı́
komunikace se snaž ı́ prostř ednictvı́ diskuze mezi jednotlivý mi kulturami č i civilizacemi
př ispě t k jejich vzá jemné mu uzná nı́. Tyto formy ř eš enı́ sporu nevznikly jako separované
myš lenkové entity, ale vzeš ly z vý voje vzá jemný ch kon liktnı́ch vztahů mezi lidmi a z pož adavků na jejich ř eš enı́. (…) Vztahy mezi lidmi se pak utvá ř ejı́ jako slož itý komplex reá lný ch a iktivnı́ch sporů .“
Rozdı́lné kulturnı́ standardy vedou k rozdı́lné mu vnı́má nı́ a interpretaci chová nı́ a komunikaci ovlivň ujı́ nebo ruš ı́, způ sobujı́ vý še zmı́ně né kon likty a krize. Krizová komunikace v souvislosti s interkulturnı́mi rozdı́ly musı́ vychá zet ze znalosti kulturnı́ch standardů . Jedině to urč uje, bude-li efektivnı́ a povede-li k vyř eš enı́ krize. Znalost kulturnı́ch
standardů mů ž e vé st k paralelizaci vzorců vnı́má nı́ č i pozorovacı́ch sché mat, de inová nı́
jednotlivý ch kroků na zá kladě sprá vné ho porozumě nı́ komunikač nı́mu kontextu a ulehč enı́ komunikace, resp. vyř eš enı́ krize. Problé mem vš ak je velký poč et a variantnost kulturnı́ch standardů , které jsou obtı́žně srozumitelné nejen laiků m, ale také odbornı́ků m.
Mich a Keilor [9] navı́c poznamená vajı́, ž e kulturnı́ rozdı́ly jsou způ sobeny i rů zný mi způ soby identi ikace př ı́sluš nı́ků kultur s ná rodem č i etnikem, jehož se stá vajı́ novou souč ástı́.
Vznikajı́ tak nekoneč né vzorce s rů zný mi podı́ly pů vodnı́ch a nově zı́skaný ch rolı́, vzorců
chová nı́ a hodnot.
Mezikulturnı́ kon likty a z nich plynoucı́ potř eba krizové komunikace samozř ejmě nesouvisı́ jen s migrač nı́mi procesy. Vzhledem ke globalizač nı́mu procesu typické mu pro
souč asnost se stejné kon likty a krize mohou odehrá t i v organizacı́ch a irmá ch, které
se stá vajı́ nezř ı́dka platformami pro mezikulturnı́ kooperaci i kon likt. Nedostatek kulturnı́ sensitivity mů ž e společ nost poš kodit uvnitř i navenek. Velmi podrobně se tomuto
268
Vliv komunikace na lidské chová nı́ v krizový ch situacı́ch
The impact of communication on human behaviour in crisis situations
té matu vě nuje např ı́klad Fatima Oliveira [4], kdy na zá kladě komparace celé ř ady odborný ch studiı́ konstatuje, ž e ú roveň kulturnı́ kompetence, tedy vý še zmı́ně ná znalost kulturnı́ch standardů , je tř eba cı́leně zvyš ovat v kontextu celé podnikové /organizač nı́ kultury.
I v tě chto souvislostech lze aplikovat algoritmus krizové komunikace, resp. postup př i
tvorbě krizový ch plá nů a krizové komunikace v souvislosti s ř eš enı́m krizı́. Fatima Oliveira dá le uvá dı́ konkré tnı́ př ı́klady z manaž erské praxe globá lnı́ch společ nostı́ a ve své m
vý zkumu potvrzuje roli kulturnı́ kompetence v krizové komunikaci, ale také diverzitu
v tý mu, který krizovou komunikaci realizuje. Tato diverzita podporuje efektivnı́ uchopenı́
sdě lované ho té matu a ná slednou positivnı́ reakci č i pochopenı́.
Uvě domı́me-li si, ž e kon liktnı́ komunikaci, kon liktnı́ situace a tedy potř ebu krizové
komunikace nevyvolá vajı́ pouze kulturnı́ rozdı́ly, ale i vě kové rozdı́ly, intelektuá lnı́ rozdı́ly, osobnostnı́ rozdı́ly atd., pak je zř ejmé , ž e zá kladnı́ porozumě nı́ procesu tvorby plá nu
krizové komunikace a obecně nutnost tuto zahrnout do interakč nı́ch prostř edků kaž dé ho
jedince je nezbytné a nadmı́ru aktuá lnı́.
Krize se nevyhý bajı́ ž ádné mu prostř edı́, vlastně je mů ž eme považ ovat za kaž dodennı́
realitu. Jen jejich velikost, rozsah a dosah je rů zný a rů zně tı́m naš e ž ivoty, podniká nı́,
č as ovlivň ujı́. Veš kerá opatř enı́ k př edchá zenı́ krizı́ a zvlá dá nı́ krizı́ budou vž dy souviset
s komunikacı́, neboť nelze nekomunikovat a pro krizovou situaci to platı́ dvojná sob. Zá kladem krizové komunikace musı́ bý t př ipravený plá n, znalost prostř edı́, v př ı́padě interkulturnı́ch komunikač nı́ch krizı́ také znalost jiný ch kulturnı́ch standardů .
LITERATURA
̌ ́ , Emil a Zdeně k K
[1] A
.́ Krizový management: krizová komunikace.
Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 80–245–0945–8. Dostupné také z:
http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:
8af6c4e0-94f3-11e5-a715-005056827e52
[2] B
, Alicia. Crisis communication – a critical tool in emergency planning and response. Enterprise/Salt Lake City [online]. 2013, 42(34), 19–20 [cit. 2016–04–25].
[3] C
, Robert B. Zbraně vlivu: manipulativní techniky a jak se jim bránit. Vyd. 1.
V Brně : Jan Melvil, 2012. ISBN 978–80–87270–32–5.
[4] F
O
, Maria de. Multicultural Environments and Their Challenges to Crisis
Communication. In: Journal of Business Communica on [online]. 2013, 50(3),
253–277 [cit. 2016–04–25]. DOI: 10.1177/0021943613487070. ISSN 00219436.
́ . Psychologický slovník. Tř etı́, aktualizované vydá nı́.
[5] H
, Pavel a Helena H
Praha : Portá l, 2015. ISBN 978–80–262–0873–0.
[6] H
, Geert a Gert Jan H
. Kultury a organizace: software lidské mysli:
spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha : Linde, 2007, 335 s.
ISBN 978–80–86131–70–2, s. 19
269
BRNO 2016
NOVOTNA BREZOVSKA Barbora
[7] H
, Marek: Předpoklady interkulturní komunikace. In: Communica on Today
2/2014, s. 32–49. ISSN 1338–130X.
[8] KUMAR, V. Understanding Cultural Differences in Innovation: A Conceptual Framework and Future Research Directions. In: Journal of Interna onal Marke ng [online]. 2014, 22(3), 1–29 [cit. 2016–04–25]. ISSN 1069031X.
[9] M , Claudia C. a Bruce D. K
. Ethnic identity: understanding cultural differences within a culture. In: Marke ng Management Journal [online]. 2011, 21(2), 1–9
[cit. 2016–04–25]. ISSN 1534973X.
270
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
Zdokonalení schopnos technických prostředků vybraných
jednotek dekontaminace chemického vojska
Armády České republiky
Improvement of abili es of technical devices of selected
decontamina on units of the Czech Armed Forces
OTRISAL Pavel
Souhrn:
Schopnosti chemické ho vojska Armá dy Ceské republiky jsou do znač né mı́ry determinová ny mož nostmi speciá lnı́ techniky a vybavenı́, které proš lo v nedá vné době pomě rně vý znamný mi modernizač nı́mi procesy. Clá nek pojedná vá o pož adavcı́ch na schopnosti vybraný ch jednotek dekontaminace jak z pohledu alianč nı́ho chá pá nı́ jejich vymezenı́, tak
z pohledu plně nı́ standardnı́ch operač nı́ch ú kolů v ná rodnı́m prostř edı́ v souladu s vojenský mi př edpisy a publikacemi. Stě žejnı́ č ástı́ č lá nku je porovná nı́ stá vajı́cı́ch a nový ch
schopnostı́ jednotek dekontaminace v souvislosti s nově zavá dě nou vojenskou technikou
a materiá lem.
Summary:
The Czech Armed Forces Chemical Corps capabilities are signi icantly limited with possibilities of special vehicles and equipment. These ones have been modernized in recent time and
come through a lot of modernization processes. A paper deals with requirements on capabilities in the scope of selected decontamination units not only from the NATO point of view
but also from ful ilment of national rules and publications one. The crucial part of the paper is a comparison of current and new capabilities of decontamination units in connection
with newly established military vehicles and materials.
Klíčová slova: Dekontaminace, jednotka, chemické vojsko, schopnost, Armá da Ceské republiky
Keywords:
Decontamination, unit, chemical corps, capability, Czech Armed Forces
²
doc. Ing. Pavel Otř ı́sal, Ph.D., MBA, Ustav ochrany proti ZHN, Univerzita obrany, Sı́dliš tě Vı́ta Nejedlé ho,
682 01 Vyš kov, e-mail: [email protected], tel.: 973 452 335
271
BRNO 2016
OTRISAL Pavel
ÚVOD
Jednotky chemické ho vojska (CHV) Armá dy Ceské republiky (ACR) jsou urč eny k plně nı́
nejslož itě jš ı́ch opatř enı́ ochrany proti zbranı́m hromadné ho nič enı́ a chemické ho zabezpeč enı́ vojsk ve vojenský ch operacı́ch. Technika a materiá l, který je v jeho vý zbroji, proš ly v nedá vné době celou ř adu kvalitativnı́ inovacı́, jež mě ly za cı́l zdokonalit plně nı́ ú kolů
v ná vaznosti na nejnově jš ı́ alianč nı́ pož adavky a pož adavky na vedenı́ tzv. digitá lnı́ vá lky
vedené na tzv. elektronické m bojiš ti.
1. MÍSTO JEDNOTEK CHEMICKÉHO VOJSKA AČR V OPERACI
Mı́sto jednotek CHV ACR ve vojenský ch operacı́ch bude vž dy zá vislé na jejich schopnostech, druhu, prostoru a rozsahu operace, pravdě podobnosti použ itı́ zbranı́ hromadné ho
nič enı́ (ZHN) a vzniku radiač nı́ch a chemický ch havá riı́ vzniklý ch po ú nicı́ch prů myslový ch nebezpeč ný ch lá tek (PNL) č i vzniku ž ivelný ch pohrom apod. [1, 2]
Jednotky CHV ACR musı́ bý t schopny plnit ú koly chemické ho zabezpeč enı́ (CHZ) ú kolový ch uskupenı́ vojsk ACR a spojenecký ch vojsk (jako souč ást mnohoná rodnostnı́ch uskupenı́ – NATO Response Forces, EU BattleGroups apod.) ve vš ech druzı́ch operacı́. Chemické vojsko musı́ bý t schopno plnit ú koly informač nı́ podpory v oblasti ochrany proti ZHN
a monitorovat radiač nı́ a chemickou situaci v prostoru použ itı́ ZHN a v prostorech prů myslový ch havá riı́, odebı́rat a identi ikovat vzorky, prová dě t dekontaminaci osob, techniky, teré nu a objektů a kontrolovat ú č innost dekontaminace. Dá le musı́ bý t schopno
shromaž ďovat informace o použ itı́ ZHN, zpracová vat hodnocenı́ reá lné radiač nı́, chemické a biologické situace na ú zemı́ Ceské republiky (CR) nebo zá jmové ho prostoru a varovat vojska. Vyč leň ovanı́ specialisté CHV ACR jsou schopni plnit odborné ú koly ve š tá bech
a společ ný ch poradnı́ch tý mech [3–7].
V souč asné praxi se jednotlivé druhy operacı́ prolı́najı́, navazujı́ na sebe, nebo probı́hajı́ soubě žně v jednom prostoru i č ase. Proto je kaž dé č leně nı́ jen pomocný m ná strojem
pro pochopenı́ vzá jemný ch souvislostı́, principů a zá konitostı́ a nemů ž e ovlivň ovat rozhodová nı́ velitelů př i jejich vedenı́. V souč asné době je nejú plně jš ı́ č leně nı́ operacı́ NATO
uvedeno ve smě rnici NATO Bi–SC Directive 80–90 [8] a Doktrı́ně ACR [9], jejı́ž III. vydá nı́
bylo realizová no v roce 2013 [10].
2. OPERAČNÍ SCHOPNOSTI JEDNOTEK DEKONTAMINACE AČR
Ukoly jednotek dekontaminace CHV ACR vychá zı́ z de inice CHV jako druhu vojska ACR.
Chemické zabezpeč enı́ — Chemical, Biological, Radiological and Nuclear (CBRN) Defense Support tvoř ı́ souhrn opatř enı́, jejichž cı́lem je vytvoř it svazků m, ú tvarů m, jednotká m
a zař ı́zenı́m potř ebné podmı́nky ke splně nı́ jejich ú kolů po napadenı́ ZHN a č innosti v prostorech kontaminovaný ch radioaktivnı́mi a toxický mi lá tkami a podı́let se na jejich ochraně . Mimo opatř enı́ monitorová nı́ radiač nı́ a chemické situace, ochranu osob a techniky
svazků , ú tvarů a jednotek (objektů ) proti ú č inků m radioaktivnı́ch a toxický ch lá tek zahrnuje takté ž dekontaminaci osob, techniky, zař ı́zenı́, teré nu, cest a objektů [11]. K tomu,
aby bylo mož né stanovit schopnosti jednotek dekontaminace CHV ACR bylo nutné vychá zet ze schopnostı́ v rá mci NATO stanovený ch v NATO TaskLists (NTL). V tomto dokumentu jsou stanoveny vš echny schopnosti jednotek. Ty je mož né , z hlediska plně nı́ odborný ch
ú kolů dekontaminace, pro jednotlivé pro dekontaminač nı́ jednotky stanovit takto:
272
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
2.1. OPERAČNÍ SCHOPNOSTI DRUŽSTVA DEKONTAMINACE BOJOVÉ TECHNIKY
Druž stvo dekontaminace bojové techniky má ná sledujı́cı́ schopnosti podle NTL (u kaž dé
je struč ný popis zá kladnı́ schopnosti):
AS 3.6.4 Zajiš ťovat podporu pro humanitá rnı́ pomoc, podporu př i pohromá ch/katastrofá ch a souč innost civilnı́ch a vojenský ch orgá nů
AO 3.4.6 Celit chemický m, biologický m, a jaderný m zbranı́m ve společ né m operač nı́m
prostoru
AO 3.4.6.3 Koordinovat pasivnı́ ochranu proti chemický m, biologický m, radiologický m
a jaderný m zbranı́m ve společ né m operač nı́m prostoru
AO 3.4.6.4 Koordinovat ná sledný management ve společ né m operač nı́m prostoru
AO 3.4.6.5 Integrovat zpravodajskou č innost, stá lé pozorová nı́ a prů zkum (ISR), pokud
jde o stav CBRN (chemický ch, biologický ch, radiač nı́ch a jaderný ch zbranı́) ve společ né m operač nı́m prostoru
AT 3.4 Poskytnout ochranu sil
AT 3.4.1 Zlepš it schopnost př ež itı́
AT 3.4.2.3 Zajiš ťovat č innost proti zhroucenı́/selhá nı́ a protipož árnı́ č innost
AT 3.4.5 Zajiš ťovat ochranu proti jaderný m, biologický m a chemický m zbranı́m
AT 3.4.10 Operovat v prostř edı́, kde se nachá zı́ chemické , bakteriologické radiologické
a jaderné zbraně
AT 3.4.10.1 Prová dě t operace tý kajı́cı́ se mise v prostř edı́ CBRN
AO 3.6.3 Prová dě t multilaterá lnı́ mı́rové operace
AO 3.8.2 Vyhodnocovat a podá vat hlá š enı́ o vojenské schopnosti bojiš tě
AO 3.8.3 Prová dě t společ né hlá š enı́ po provedenı́ akce
AT 6.4.6 Prové st operace ochrany proti ZHN
AO 7.5.10 Operovat v jaderné m, chemické m nebo biologické m prostř edı́
AT 7.5.7 Př edklá dat zprá vy a vý kazy /hlá š enı́
AO 9.2.7 Procvič ovat odolnost a ochranu sil, vč etně ochrany př ed ú č inky chemický ch, biologický ch, radiologický ch a jaderný ch zbranı́
AS 1.2.13.1 Př ipravovat personá l ješ tě př ed rozvinutı́m
AS 1.6.1 Snı́žit mož nost odhalenı́ sil
AS 1.6.2 Snı́žit zranitelnost sil vů č i ú č inku nepř átelský ch sil
AO 1.1 Plá novat a prová dě t operač nı́ př esun
AT 1 Rozvinout/prové st mané vrová nı́
AT 1.1 Zaujı́má nı́ pozic/př emı́stě nı́ taktický ch sil
AT 1.1.1 Př ı́prava sil na př esun
273
BRNO 2016
OTRISAL Pavel
AT 1.1.2 Př esun sil
AT 1.1.2.5 Prová dě t ná moř nı́ a letecké operace
AT 1.1.3 Př iblı́žit se taktické mu postavenı́
AT 1.1.2.6 Plá novat, zaznamená vat a kontrolovat pohyb jednotek
AT 4.8.3 Rozvinout, ř ı́dit a monitorovat spojovacı́ trasy (komunikace) v rá mci zá kladny
podpory
AO 5.4 Velet podř ı́zený m operač nı́m silá m
AO 5.4.1 Schvá lit plá ny a rozkazy
AO 5.4.2 Vydat plá ny a rozkazy
AO 5.4.3 Vydat pravidla použ itı́ sı́ly
AO 5.4.4 Organizovat souč innost a integrovat operace
AO 5.4.5 Koordinovat a integrovat poskytová nı́ podpory v rá mci vá lč iš tě
AO 5.4.6 Prové st operač nı́ ná cviky
AO 5.11 Vé st operace
AO 5.11.6 Prová dě t př esuny na pozemnı́ch komunikacı́ch
AO 5.12.4 Chovat se v cizı́m (odliš né m) kulturnı́m prostř edı́ sprá vný m způ sobem
AT 5 Velet a ř ı́dit jednotky v boji
AT 5.1 Př edá vat a př ijı́mat informace v boji
AT 5.1.1 Realizovat bezpeč nostnı́ opatř enı́ př i př edá vá nı́ a př ijı́má nı́ informacı́
AT 5.1.2 Dovedně použ ıv́ at prostř edků spojenı́ a ř ı́zenı́
AT 5.1.3 Uchová vat bojové informace a informace o stavu sil
AT 5.1.3.1 Př esně zobrazovat taktické znač ky a gra ickou situaci
AT 5.1.3.2 Zobrazovat strukturu dat a formá tová nı́
AT 5.2 Hodnotit situaci
AT 5.2.1 Ujasnit si ú kol a stá vajı́cı́ situaci
AT 5.2.2 Stanovit pokyny pro nadchá zejı́cı́ č innost.
AT 5.2.3 Př ijmout rozhodnutı́ k př ijetı́ dodateč ný ch opatř enı́ nebo změ ně ú kolu
AT 5.3 Př ijmout rozhodnutı́
AT 5.3.1 Zpracovat pokyny velitele pro plá nová nı́
AT 5.3.2 Zpracovat varianty č innosti
AT 5.3.2.1 Zpracovat a vydat pož adavky velitele na dodá nı́ rozhodujı́cı́ch informacı́
AT 5.3.3 Analyzovat varianty č innosti
AT 5.3.4 Vybrat nebo modi ikovat variantu č innosti
AT 5.3.5 Prové st operač nı́ ná cviky
274
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
AT 5.4.2 Vydat rozkazy
AT 5.4.4 Udrž ovat autoritu a vliv velitele
AT 5.4.5 Udrž et ká zeň v jednotce
AT 5.4.6 Organizovat bojovou souč innost
AT 5.7 Vé st operace
AS 6.4.1 Pomá hat v boji proti terorismu
AT 7.1 Vyhodnocovat pož adavky na interoperabilitu a standardizaci
2.2. OPERAČNÍ SCHOPNOSTI DRUŽSTVA DEKONTAMINACE OSOB
AO 1.3.1 Př ekoná vat operač ně –taktické barié ry, př eká ž ky a miny
AO 1.4.6 Zlepš ovat schopnosti př ež itı́
AO 1.5.7 Plá novat a prová dě t evakuaci pacientů (pouze kont. Ale velmi omezeně – pozn.)
AT 1.5 Zlepš it/zvý šit schopnost př ež itı́
AS 1.6 Zvý šit schopnost př ež itı́
AO 1.1.3.2 Plá novat a prová dě t operace společ né ho tý lové ho prostoru
AS 3.6.4 Zajiš ťovat podporu pro humanitá rnı́ pomoc, podporu př i pohromá ch/katastrofá ch
a souč innost civilnı́ch a voj. orgá nů
AO 3.4.6 Celit chemický m, biologický m, a jaderný m zbranı́m ve společ né m operač nı́m
prostoru
AO 3.4.6.3 Koordinovat pasivnı́ ochranu proti chemický m, biologický m, radiologický m
a jaderný m zbranı́m ve spol. operač nı́m prostoru
AO 3.4.6.4 Koordinovat ná sledný management ve spol. operač nı́m prostoru
AO 3.4.6.5 Integrovat zpravodajskou č innost, stá lé pozorová nı́ a prů zkum (ISR), pokud
jde o stav CBRN (chemický ch, biologický ch, radiač nı́ch a jaderný ch zbranı́) ve spol.
operač nı́m prostoru
AO 3.6.3 Prová dě t multilaterá lnı́ mı́rové operace
AO 3.8.2 Vyhodnocovat a podá vat hlá š enı́ o vojenské schopnosti bojiš tě
AO 3.8.3 Prová dě t společ né hlá š enı́ po provedenı́ akce
AT 3.4 Poskytnout ochranu sil
AT 3.4.1 Zlepš it schopnost př ež itı́
AT 3.4.2 Ochraň ovat proti riziků m v bojové oblasti
AT 3.4.2.2 Odstranit rizika v operač nı́m prostoru
AT 3.4.2.3 Zajiš ťovat č innost proti zhroucenı́/selhá nı́ a protipož árnı́ č innost
AT 3.4.5 Zajiš ťovat ochranu proti jaderný m, biologický m a chemický m zbranı́m
AT 3.4.5.3 Zajistit fyzickou ochranu
275
BRNO 2016
OTRISAL Pavel
AT 3.4.5.4 Zajiš ťovat krizový management
AT 3.4.10 Operovat v prostř edı́, kde se nachá zı́ chemické , bakteriologické radiologické
a jaderné zbraně
AT 3.4.10.1 Prová dě t operace tý kajı́cı́ se mise v prostř edı́ CBRN
AO 4.3.1.2 Koordinovat pohř ebnı́ zá lež itosti ve spol. operač nı́m prostoru
AO 4.3.3.4 Zajiš ťovat/poskytovat zdravotnické služ by NBC (př i napadenı́ jaderný mi, biologický mi a chemický mi zbraně mi)
AT 6.4.6 Prové st operace ochrany proti ZHN v AOO
AO 7.5.10 Operovat v jaderné m, chemické m nebo biologické m prostř edı́
AT 7.5.8 Cvič it personá l, pokud jde o normy lé kař ské ho oš etř enı́
AO 9.2.7 Procvič ovat odolnost a ochranu sil, vč etně ochrany př ed ú č inky chemický ch, biologický ch, radiologický ch a jaderný ch zbranı́
AS 1.2.13.1 Př ipravovat personá l ješ tě př ed rozvinutı́m
AS 1.6.1 Snı́žit mož nost odhalenı́ sil
AS 1.6.2 Snı́žit zranitelnost sil vů č i ú č inku nepř átelský ch sil
AO 1.1 Plá novat a prová dě t operač nı́ př esun
AT 1 Rozvinout/prové st mané vrová nı́
AT 1.1 Zaujı́má nı́ pozic/př emı́stě nı́ taktický ch sil
AT 1.1.1 Př ı́prava sil na př esun
AT 1.1.2 Př esun sil
AT 1.1.2.5 Prová dě t ná moř nı́ a letecké operace
AT 1.1.3 Př iblı́žit se taktické mu postavenı́
AT 1.1.2.6 Plá novat, zaznamená vat a kontrolovat pohyb jednotek
AT 4.3.4 Prová dě t zdravotnické služ by
AT 4.3.4.1 Prová dě t lé kař skou podporu, abychom optimalizovali stabilitu sil
AT 4.3.4.2 Lé čit/oš etř ovat zraně né � prová dě t evakuaci
AT 4.3.4.4 Prová dě t zvlá š tnı́ lé kař ské služ by vzhledem k prostř edı́
AO 5.4 Velet podř ı́zený m operač nı́m silá m
AO 5.4.1 Schvá lit plá ny a rozkazy
AO 5.4.2 Vydat plá ny a rozkazy
AO 5.4.3 Vydat pravidla použ itı́ sı́ly
AO 5.4.4 Organizovat souč innost a integrovat operace
AO 5.4.5 Koordinovat a integrovat poskytová nı́ podpory v rá mci vá lč iš tě
AO 5.4.6 Prové st operač nı́ ná cviky
AO 5.11 Vé st operace
276
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
AO 5.11.6 Prová dě t př esuny na pozemnı́ch komunikacı́ch
AO 5.12.4 Chovat se v cizı́m (odliš né m) kulturnı́m prostř edı́ sprá vný m způ sobem
AT 5 Velet a ř ı́dit jednotky v boji
AT 5.1 Př edá vat a př ijı́mat informace v boji
AT 5.1.1 Realizovat bezpeč nostnı́ opatř enı́ př i př edá vá nı́ a př ijı́má nı́ informacı́
AT 5.1.2 Dovedně použ ıv́ at prostř edků spojenı́ a ř ı́zenı́
AT 5.1.3 Uchová vat bojové informace a informace o stavu sil
AT 5.1.3.1 Př esně zobrazovat taktické znač ky a gra ickou situaci
AT 5.1.3.2 Zobrazovat strukturu dat a formá tová nı́
AT 5.2 Hodnotit situaci
AT 5.2.1 Ujasnit si ú kol a stá vajı́cı́ situaci
AT 5.2.2 Stanovit pokyny pro nadchá zejı́cı́ č innost.
AT 5.2.3 Př ijmout rozhodnutı́ k př ijetı́ dodateč ný ch opatř enı́ nebo změ ně ú kolu
AT 5.3 Př ijmout rozhodnutı́
AT 5.3.1 Zpracovat pokyny velitele pro plá nová nı́
AT 5.3.2 Zpracovat varianty č innosti
AT 5.3.2.1 Zpracovat a vydat pož adavky velitele na dodá nı́ rozhodujı́cı́ch informacı́
AT 5.3.3 Analyzovat varianty č innosti
AT 5.3.4 Vybrat nebo modi ikovat variantu č innosti
AT 5.3.5 Prové st operač nı́ ná cviky
AT 5.4.2 Vydat rozkazy
AT 5.4.4 Udrž ovat autoritu a vliv velitele
AT 5.4.5 Udrž et ká zeň v jednotce
AT 5.4.6 Organizovat bojovou souč innost
AT 5.7 Vé st operace
AS 6.4.1 Pomá hat v boji proti terorismu.
AT 7.1 Vyhodnocovat pož adavky na interoperabilitu a standardizaci
AT 7.1.4 Zavá dě t nové /upravené STANAGy
2.3. OPERAČNÍ SCHOPNOSTI DRUŽSTVA DEKONTAMINACE RANĚNÝCH
AO 1.3.1 Př ekoná vat operač ně –taktické barié ry, př eká ž ky a miny
AO 1.4.6 Zlepš ovat schopnosti př ež itı́
AO 1.5.7 Plá novat a prová dě t evakuaci pacientů (pouze kont. ale velmi omezeně – pozn.)
AT 1.5 Zlepš it/zvý šit schopnost př ež itı́
277
BRNO 2016
OTRISAL Pavel
AS 1.6 Zvý šit schopnost př ež itı́
AO 1.1.3.2 Plá novat a prová dě t operace společ né ho tý lové ho prostoru
AS 3.6.4 Zajiš ťovat podporu pro humanitá rnı́ pomoc, podporu př i pohromá ch/katastrofá ch
a souč innost civilnı́ch a voj. orgá nů
AO 3.6.3 Prová dě t multilaterá lnı́ mı́rové operace
AO 3.8.2 Vyhodnocovat a podá vat hlá š enı́ o vojenské schopnosti bojiš tě
AO 3.8.3 Prová dě t společ né hlá š enı́ po provedenı́ akce
AO 3.4.6 Celit chemický m, biologický m, a jaderný m zbranı́m ve společ né m operač nı́m
prostoru
AO 3.4.6.3 Koordinovat pasivnı́ ochranu proti chemický m, biologický m, radiologický m
a jaderný m zbranı́m ve spol. operač nı́m prostoru
AO 3.4.6.4 Koordinovat ná sledný management ve spol. operač nı́m prostoru
AO 3.4.6.5 Integrovat zpravodajskou č innost, stá lé pozorová nı́ a prů zkum (ISR), pokud
jde o stav CBRN (chemický ch, biologický ch, radiač nı́ch a jaderný ch zbranı́) ve spol.
operač nı́m prostoru
AT 3.4 Poskytnout ochranu sil
AT 3.4.1 Zlepš it schopnost př ež itı́
AT 3.4.2 Ochraň ovat proti riziků m v bojové oblasti
AT 3.4.2.2 Odstranit rizika v operač nı́m prostoru
AT 3.4.2.3 Zajiš ťovat č innost proti zhroucenı́/selhá nı́ a protipož árnı́ č innost
AT 3.4.5 Zajiš ťovat ochranu proti jaderný m, biologický m a chemický m zbranı́m
AT 3.4.5.4 Zajiš ťovat krizový management
AT 3.4.10 Operovat v prostř edı́, kde se nachá zı́ chemické , bakteriologické radiologické
a jaderné zbraně
AT 3.4.10.1 Prová dě t operace tý kajı́cı́ se mise v prostř edı́ CBRN
AO 4.3.1.2 Koordinovat pohř ebnı́ zá lež itosti ve spol. operač nı́m prostoru
AO 4.3.3.4 Zajiš ťovat/poskytovat zdravotnické služ by NBC (př i napadenı́ jaderný mi, biologický mi a chemický mi zbraně mi)
AT 6.4.6 Prové st operace ochrany proti ZHN v AOO
AO 7.5.10 Operovat v jaderné m, chemické m nebo biologické m prostř edı́ (G 5.3)
AT 7.5.8 Cvič it personá l, pokud jde o normy lé kař ské ho oš etř enı́ (G 4.6)
AO 9.2.7 Procvič ovat odolnost a ochranu sil, vč etně ochrany př ed ú č inky chemický ch, biologický ch, radiologický ch a jaderný ch zbranı́
AS 1.2.13.1 Př ipravovat personá l ješ tě př ed rozvinutı́m
AS 1.6.1 Snı́žit mož nost odhalenı́ sil
AS 1.6.2 Snı́žit zranitelnost sil vů č i ú č inku nepř átelský ch sil
278
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
AO 1.1 Plá novat a prová dě t operač nı́ př esun
AT 1 Rozvinout/prové st mané vrová nı́
AT 1.1 Zaujı́má nı́ pozic/př emı́stě nı́ taktický ch sil
AT 1.1.1 Př ı́prava sil na př esun
AT 1.1.2 Př esun sil
AT 1.1.2.5 Prová dě t ná moř nı́ a letecké operace
AT 1.1.3 Př iblı́žit se taktické mu postavenı́
AT 1.1.2.6 Plá novat, zaznamená vat a kontrolovat pohyb jednotek
AO 5.4 Velet podř ı́zený m operač nı́m silá m
AO 5.4.1 Schvá lit plá ny a rozkazy
AO 5.4.2 Vydat plá ny a rozkazy
AO 5.4.3 Vydat pravidla použ itı́ sı́ly
AO 5.4.4 Organizovat souč innost a integrovat operace
AO 5.4.5 Koordinovat a integrovat poskytová nı́ podpory v rá mci vá lč iš tě
AO 5.4.6 Prové st operač nı́ ná cviky
AO 5.11 Vé st operace
AO 5.11.6 Prová dě t př esuny na pozemnı́ch komunikacı́ch(*) L 2.3
AO 5.12.4 Chovat se v cizı́m (odliš né m) kulturnı́m prostř edı́ sprá vný m způ sobem (*) G
7.7.
AT 5 Velet a ř ı́dit jednotky v boji
AT 5.1 Př edá vat a př ijı́mat informace v boji
AT 5.1.1 Realizovat bezpeč nostnı́ opatř enı́ př i př edá vá nı́ a př ı́jı́má nı́ informacı́
AT 5.1.2 Dovedně použ ıv́ at prostř edků spojenı́ a ř ı́zenı́
AT 5.1.3 Uchová vat bojové informace a informace o stavu sil
AT 5.1.3.1 Př esně zobrazovat taktické znač ky a gra ickou situaci
AT 5.1.3.2 Zobrazovatstrukturudat a formá tová nı́
AT 5.2 Hodnotit situaci
AT 5.2.1 Ujasnit si ú kol a stá vajı́cı́ situaci
AT 5.2.2 Stanovit pokyny pro nadchá zejı́cı́ č innost.
AT 5.2.3 Př ijmout rozhodnutı́ k př ijetı́ dodateč ný ch opatř enı́ nebo změ ně ú kolu
AT 5.3 Př ijmout rozhodnutı́
AT 5.3.1 Zpracovat pokyny velitele pro plá nová nı́
AT 5.3.2 Zpracovat varianty č innosti
AT 5.3.2.1 Zpracovat a vydat pož adavky velitele na dodá nı́ rozhodujı́cı́ch informacı́
279
BRNO 2016
OTRISAL Pavel
AT 5.3.3 Analyzovat varianty č innosti
AT 5.3.4 Vybrat nebo modi ikovat variantu č innosti
AT 5.3.5 Prové st operač nı́ ná cviky
AT 5.4.2 Vydat rozkazy
AT 5.4.4 Udrž ovat autoritu a vliv velitele
AT 5.4.5 Udrž et ká zeň v jednotce
AT 5.4.6 Organizovat bojovou souč innost
AT 5.7 Vé st operace
AS 6.4.1 Pomá hat v bojiprotiterorismu.
AT 7.1 Vyhodnocovat pož adavky na interoperabilitu a standardizaci
AT 7.1.4 Zavá dě t nové /upravené STANAGy
Dalš ı́ př ı́stup ke stanovenı́ schopnostı́ v NATO vychá zı́ z alianč nı́ho dokumentu Bi–SC
Agreed Capability Codes and Capability Statements. Jde o seznam jednotek a jejich schopnostı́, které CHV ACR jako č len NATO postupně vytvá ř ı́ a deklaruje, č ı́mž rozvı́jı́, př ı́padně
nabý vá nové schopnosti. Vý čet tě chto prvků je mož né považ ovat za formu zadá nı́, které mu se postupně př izpů sobuje struktura a vybavenı́ organický ch jednotek CHV ACR. Tı́mto
způ sobem jsou vytvá ř eny speci icky př edurč ené sı́ly, které re lektujı́ pož adavky NATO.
Nı́že uvedené tabulka s př ehledem operač nı́ch schopnostı́ zá kladnı́ch jednotek CHV je
nutné považ ovat za hlavnı́ a zá kladnı́ zdroj pro dosahová nı́ schopnostı́ CHV ACR. Umož ňuje nejen dosaž enı́ jednotné ho standardu, ale zá roveň srovná nı́. Sjednocenı́m schopnostı́
jednotek na zá kladě vzá jemné znalosti umož ňuje interoperabilitu armá d NATO př ispı́vajı́cı́ch do společ ný ch mnohoná rodnı́ch UU.
3. HODNOCENÍ PŘÍNOSU PŘI DOSAHOVÁNÍ SCHOPNOSTÍ VZHLEDEM
K ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH TECHNICKÝCH PROSTŘEDKŮ DO CHV AČR
Zavá dě nı́ nový ch technický ch prostř edků do CHV ACR umož ňuje rozvoj a efektivnı́ dosahová nı́ operač nı́ch schopnostı́. Koneč ný m stavem je př itom rovnová ha mezi deklarovaný mi, reá lný mi a pož adovaný mi schopnostmi.
Dalš ı́ tabulka př ehledně shrnuje atributy, které byly dosaž eny, resp. ztraceny zavedenı́m nový ch technický ch prostř edků do CHV ACR. Hodnocenı́ je provedeno použ itı́m symbolů + (pozitivnı́), 0 (beze změ ny) a – (negativnı́) a vztahuje se k nově zavedené technice
S–LOV–CBRN, MDA, LINKA–08 a SDO 2014.
280
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
Tabulka 1: CETA DEKONTAMINACE
ZÁVĚR
Praxe ukazuje, ž e schopnosti jednotek dekontaminace se se zavedenı́m vý še uvedené vojenské techniky a materiá lu vý znamně zvý šily a dosá hly standardů pož adovaný ch v NATO. Proces zdokonalová nı́ technický ch prostř edků vš ak nenı́ ukonč en. Do budoucna bude
nutné zejmé na zvý šit operač nı́ schopnosti v rá mci prová dě nı́ dekontaminace citlivý ch povrchů a vnitř nı́ch prostorů . Prů bě žné vý sledky projektů , které jsou ř eš eny na Vojenské m
vý zkumné m ú stavu v Brně naznač ujı́, ž e by tě chto schopnostı́ mohlo bý t v reá lné m č ase
dosaž eno a to navı́c využ itı́m nový ch a ú č inně jš ı́ch dekontaminač nı́ch smě sı́. Jejich vliv
je navı́c studová n i ve vztahu k odolnosti prostř edků individuá lnı́ ochrany, o č emž bude
pojedná no v ně které m z dalš ı́ch př ı́spě vků .
281
BRNO 2016
OTRISAL Pavel
282
Zdokonalenı́ schopnostı́ technický ch prostř edků vybraný ch jednotek …
Improvement of abilities of technical devices of selected decontamination …
LITERATURA
[1] V ̌
–R–1. Polní řád pozemních sil Armády České republiky. 2. vyd. Praha : Ministerstvo obrany, 1997. 192 s.
́ ́
́
́
́
̌ ́
[2] V
va doktrı́n Reditelstvı́ vý cviku a doktrı́n, 2005. 359 s.
̊ . 1. vyd. Vyš kov : Sprá -
[3] V ̌
–2–1. Ochrana vojsk proti zbraním hromadného ničení. Praha : Ministerstvo
obrany, 2009. 197 s.
[4] K
. Pub–31–10–01 Pozemní síly v operacích. Vyš kov : Odbor doktrı́n VeV – VA,
2011. 294 s.
[5] K ̌ ́ Jozef; O ̌ ́ , Pavel. Místo a úloha chemických jednotek AČR při plnění úkolů ochrany proti ZHN a chemického zabezpečení v operacích. In: Sborník konference
Bojová podpora 2010 „Perspek vy automa zace řízení bojové podpory úkolových uskupení“. Brno : Univerzita obrany, 14. 10. 2010, s. 62–66. ISBN nepř idě leno.
[6] O ̌ ́ , Pavel. Úkoly Chemického vojska AČR stanovené operační doktrínou „Pozemní
síly v operacích“. In: Sborník konference „Aktuální problémy ochrany vojsk a obyvatelstva před účinky ZHN a průmyslových nebezpečných látek — 2011“. Editoř i P. Otř ı́sal,
S. Florus. [CD-ROM]. Brno : Univerzita obrany, 19.-20. 10. 2011 s. 1–11.
ISBN 978–80–7231–834–6.
[7] FLORUS, Stanislav; OTRISAL, Pavel; KUCIK, Jozef; HANZLIK, Vá clav. Vševojsk–2–14.
Bojové použití chemického vojska. Praha : Ministerstvo obrany, 2012. 121 s.
[8] B -SC A
C
C
C
S
. Document SHAPE/CPPCAMFCR/JM/281143. Mons : Supreme Headquarters Allied Powers Europe,
2011.
[9] K
. Doktrína Armády České Republiky. 3. vyd. Praha : Ministerstvo obrany Ceské republiky – VHU, 2013. 160 s. ISBN 978–80–7278–619–0.
[10] OTRISAL, Pavel; ZAHRADNICEK, Radim. Operační (výkonové) schopnosti jednotek
a útvarů chemického vojska AČR a jejich změny v souvislosti se zaváděním nových technologií do organizační struktury vojskového svazku. [Studie]. Vyš kov : Ustav OPZHN,
Univerzita obrany, 2015, 140 s.
[11] V ̌
–2–6. Chemické zabezpečení v Armádě České republiky. 1. vyd. Praha : Ministerstvo obrany, 2008. 109 s.
283
BRNO 2016
PAUCOVA Veronika, FISER Vladimı́r
Šíření těžkého plynu při mimořádných událostech
Heavy Gas Dispersion in Emergency Situa on
PAUCOVA Veronika, FISER Vladimı́r
Souhrn:
Př i udá lostech v Bhó pá lu nebo v Sevesu doš lo k emisi oblaku tě žké ho plynu, který způ sobil zá važ né ztrá ty. Stejně nebezpeč né mohou ale bý t i ú toč né systé my na bá zi toxický ch
plynů použ ité v uzavř ený ch prostorá ch nebo na plochá ch menš ı́ho mě řı́tka. Tyto nové
hrozby vyvolaly potř ebu zkoumat, pochopit a popsat procesy, které determinujı́ chová nı́
tě žké ho plynu v reá lný ch podmı́nká ch. Jedná se o komplexnı́ problematiku, která kromě technické ho př ı́stupu vyž aduje také znalosti fyziká lnı́ chemie, fyziky atmosfé ry a numerický ch metod. Nezbytný m př edpokladem pro vý voj validnı́ho rozptylové ho modelu
jsou také teré nnı́ testy, bě hem nichž jsou navrž ené modelové situace ově řeny v reá lný ch
podmı́nká ch. Reš enı́m tohoto problé mu se zabý vá vý zkumný projekt se stá tnı́ podporou
TACR TH01031098 Validace a veri ikace modelu š ı́řenı́ a disperze tě žké ho plynu za speci ický ch situacı́ (DEGAS).
Summary:
By the events in Bhopal and Seveso have occurred an emission of cloud of heavy gas, which
caused serious losses. The offensive systems based on toxic gases used in con ined spaces or
in areas smaller scale can be similarly dangerous too. These new threats necessitate to explore, understand and describe the processes, which determine behaviour of heavy gas in real conditions. This is a complex issue, which in addition to the technical approach also requires knowledge of physical chemistry, physics atmospheric and numerical methods. Also ield
tests are prerequisite for the development of valid dispersion model, during which the proposed model situations veri ied in real conditions. The research project TACR TH01031098
(with state aid) Validation and veri ication of the model distribution and dispersion of heavy
gas in speci ic situations (DEGAS) is engaged in solution of this problem.
Klíčová slova: tě žký plyn, modelová nı́, teré nnı́ testy, software
Keywords:
Heavy Gas, Modeling, Field Tests, Software
⁰
RNDr. Veronika Pauč ová , Ph.D., UJV Rež , a. ,s., CZ
Ing. Vladimı́r Fiš er, UJV Rež , a. ,s., CZ
284
Sı́řenı́ tě žké ho plynu př i mimoř ádný ch udá lostech
Heavy Gas Dispersion in Emergency Situation
1. ÚVOD
Chemický prů mysl patř ı́ mezi nejrizikově jš ı́ odvě tvı́, co se tý če mož nosti vzniku zá važ ný ch prů myslný ch havá riı́. To má př evá ž ně velký dopad na ž ivotnı́ prostř edı́ a způ sobujı́
nejenom materiá lnı́ š kody, ale ohrož ujı́ aj zdravı́ č lově ka. Př ı́činou tě chto udá lostı́ je př edevš ı́m neustá lý rů st kapacit vý robnı́ch jednotek, zavá dě nı́ nový ch technologiı́ a extré mnı́
pracovnı́ podmı́nky. Jednı́m z nejvá ž ně jš ı́ch problé mů z hlediska potenciá lnı́ho ohrož enı́
obyvatel a ž ivotnı́ho prostř edı́ jsou zá sobnı́ky a př epravnı́ cisterny zkapalně ný ch plynů .
Jsou použ ıv́ á ny v chemické m a petrochemické m prů myslu, i v jiný ch odvě tvı́ch, např. v dopravě a skladová nı́ paliv, v chladı́rná ch potravin, na zimnı́ch stadionech a jinde. Vě tš ina
zkapalně ný ch plynů má nebezpeč né vlastnosti, ně které jsou toxické č i ž ı́ravé , např. chlor,
chlorovodı́k, oxid siř ič itý, amoniak, sirovodı́k, fosgen, jiné hoř lavé , např. amoniak, propan, propen, butan, butadien a vinylchlorid.
Př i havá rii spojené s ú nikem obsahu zá sobnı́ku mů ž e proto uniknout velké množ stvı́
nebezpeč né lá tky. Plyn po ú niku vytvá ř ı́ oblak smě si plynu a vzduchu. Je-li unikajı́cı́ lá tka
toxická , pohybuje se toxický oblak krajinou a ohrož uje obyvatele a ž ivotnı́ prostř edı́. Jeli unikajı́cı́ lá tka hoř lavá , vytvá ř ı́ oblak, který podle pomě ru smı́šenı́ plynu se vzduchem,
buď mů ž e vzplanout a vytvoř it tzv. ohnivou kouli, která ohrož uje okolı́ sá lá nı́m tepla, nebo
explodovat a pů sobit na okolı́ destruktivně tlakovou vlnou a sá lá nı́m tepla.
Proto se do popř edı́ dostá vá otá zka prevence. Rizika spojené s použ ıv́ á nı́m chemický ch
lá tek se musı́ vč as př edvı́dat, identi ikovat, ale př edevš ı́m formou prevence je nutné zamezit jejich mož ný m negativnı́m ú č inků m. Z historie je zná má celá ř ada zá važ ný ch prů myslný ch havá riı́, které mě ly nejrů zně jš ı́ negativnı́ dopady na ž ivoty a zdravı́ lidı́, hospodá ř ský ch zvı́řat ž ivotnı́ prostř edı́ a majetek. Tyto situace ná s ale pouč ily v tom, ž e je nutné
dů kladně pochopit a popsat procesy, které je utvá ř ejı́. Spolu s vý vojem technický ch vě d se
postupně rozvı́jely také nové smě ry ve vý zkumu atmosfé ry. V rá mci nich je problematika
š ı́řenı́ tě žký ch plynů studová na z pohledu fyziká lnı́ho a numerické ho. Integrace poznatků
z tě chto dvou oblastı́ je tak nezbytný m př edpokladem pro vytvoř enı́ ucelené ho pohledu
na uvedený problé m.
2. CHARAKTERISTIKA TĚŽKÉHO PLYNU
2.1. DEFINICE TĚŽKÉHO PLYNU
Tě žký m plynem (Dense Gas) se označ uje plyn, který má vyš šı́ molekulovou hmotnost než
vzduch (28,96 g ⋅ mol ), anebo se nachá zı́ ve stavu, kdy má oproti vzduchu vý znamně
vyš šı́ hustotu (1,29 kg ⋅ m ). V prů myslové praxi je prvnı́ z uvedený ch skupin zastoupena např ı́klad luorem, chló rem, chlorovodı́kem nebo ozonem. Druhá skupina pak mů ž e
zahrnovat prakticky vš echny plyny skladované pod vysoký m tlakem nebo v kryogennı́m
stavu – např ı́klad luorovodı́k, amoniak, kyslı́k, dusı́k ad. Př i své m ú niku do atmosfé ry tyto
plyny za urč itý ch okolnostı́ vytvá ř ejı́ oblaky o relativnı́ hustotě vyš šı́ než je hustota okolnı́ho vzduchu, což vede k jejich klesá nı́ k zemské mu povrchu (odtud ná zev „tě žký plyn“).
Z pohledu termodynamiky se tyto plyny označ ujı́ také jako negativně vzná š ivé (Negatively Buoyant Gas).
285
BRNO 2016
PAUCOVA Veronika, FISER Vladimı́r
2.2. VZNIK TĚŽKÉHO PLYNU
Typickou vlastnostı́ tě žký ch plynů je, ž e po své m vzniku klesajı́ k zemské mu povrchu, podé l ně hož se š ı́řı́ a postupně rozptylujı́ v ovzduš ı́. Na zá kladě empirický ch zkuš enostı́ lze
tento kontinuá lnı́ proces rozdě lit do tř ı́ zá kladnı́ch č asový ch fá zı́. Prvnı́ fá zı́ je „sesedá nı́“.
Ta nastá vá po té , kdy oblak ztratı́ poč áteč nı́ hybnost danou ú nikem ze zař ı́zenı́ a vlivem
gravitace klesne k zemské mu povrchu. Po té ná sleduje fá ze „teč enı́“, kdy se oblak rozš iř uje do prostoru podé l zemské ho povrchu a mnohdy i zaté ká do nejrů zně jš ı́ch prohlubnı́.
Za klidné ho poč ası́ a př i relativně rovné m, nepř ı́liš zdrsně né m povrchu, mů ž e mı́t pohyb
oblaku až laminá rnı́ charakter. Tato situace ale ve skuteč nosti nastá vá jen zcela vý jimeč ně , neboť v reá lné atmosfé ře se vž dy uplatň ujı́ ú č inky turbulence.
Obrá zek 1:
Etapy disperze oblaku tě žké ho plynu [1]
Jak je zná zorně no na obrá zku (obr. 1) uvolň ová nı́ tě žké ho plynu je mož né rozdě lit na
ně kolik etap, které jsou charakteristické disperznı́m mechanizmem:
1) poč áteč nı́ zrychlenı́
2) vnitř nı́ vztlak
3) pasivnı́ disperze neboli dominance okolnı́ turbulence
U plynů zkapalně ný ch tlakem nebo ochlazenı́m dochá zı́ po jejich ú niku ze zař ı́zenı́ k mž ikové mu odparu. Ten mů ž e nastat v podstatě trojı́m způ sobem [1]:
286
Sı́řenı́ tě žké ho plynu př i mimoř ádný ch udá lostech
Heavy Gas Dispersion in Emergency Situation
• dvoufá zový m ú nikem, kdy plynná fá ze vzniká rychlý m odpař ová nı́m tryskajı́cı́ kapalné fá ze, jež se př i prů chodu ú nikový m otvorem tř ı́štı́ na menš ı́ kapky,
• š ampusový m efektem, kdy plynná fá ze vzniká rychlý m odpař ová nı́m povrchů bublin vznikajı́cı́ch varem tryskajı́cı́ kapalné fá ze,
• rychlý m vý parem z kaluž e vzniklé rozlitı́m vě tš ı́ho množ stvı́ kapalné fá ze na zemský povrch.
V př ı́padě , ž e je plyn skladová n pod vysoký m tlakem (nikoli ale ve zkapalně né formě ), dochá zı́ př i jeho ú niku k uplatně nı́ Jouleho–Thomsonova jevu. Ten způ sobı́ ochlazenı́, které
je o to vě tš ı́, č ı́m vě tš ı́ je rozdı́l tlaků uvnitř zař ı́zenı́ a vně a dá le č ı́m vě tš ı́ je rychlost ú niku
(expanze plynu do prostoru). Z vý še uvedené ho je zř ejmé , ž e se jedná o zá lež itost znač ně
slož itou a zá vislou na mnoha parametrech. Jakkoli pauš alizovat chová nı́ plynů unikajı́cı́ch
z technologický ch zař ı́zenı́ tedy rozhodně nelze [1]. Pro ú č ely modelová nı́ mož ný ch havarijnı́ch situacı́ je nicmé ně nutné tento slož itý problé m urč itý m způ sobem zjednoduš it.
Podle databá ze MARS je až 50 % zá važ ný ch prů myslový ch havá riı́ spojeno s ú niky lá tek do ovzduš ı́ [2], z nichž 97 % vede ke vzniku oblaků tě žké ho plynu [4]. Nejč astě ji se
jedná o ú niky amoniaku, chló ru a chlorovodı́ku, což jsou lá tky velmi reaktivnı́ a toxické .
Relativnı́ zastoupenı́ dalš ı́ch lá tek př i tě chto udá lostech pak uvá dı́ obr. 2.
Obrá zek 2:
Př ehled plynný ch lá tek podı́lejı́cı́ se na zá važ ný ch havá riı́ch [2]
287
BRNO 2016
PAUCOVA Veronika, FISER Vladimı́r
2.3. MODEL ROZPTYLU TĚŽKÉHO PLYNU
Bě hem krá tké doby od uvolně nı́ do atmosfé ry mrak tě žké ho plynu poklesne k zemské mu
povrchu a zač ne se pohybovat a rozptylovat podle pů sobenı́ proudě nı́ vzduchu (rychlost
a smě r vě tru jsou urč ujı́cı́mi prvky). Oblak se postupně zř eďuje a hustota plynu klesá . To
má pozitivnı́ vliv na rychlost rozptylu. V momentě , kdy hustota oblaku dosá hne hustoty
vzduchu, zač ne se plyn rozptylovat podle Gaussova modelu. Př i malý ch ú nicı́ch dochá zı́
k vyrovná nı́ hustot ve vzdá lenosti pá r metrů od zdroje, u velký ch ú niků to ale mů ž e bý t
až ve vzdá lenosti ně kolika sto metrů od zdroje ú niku ve smě ru vetru. V tě chto př ı́padech
se vý razně uplatň uje charakter okolnı́ho teré nu, který by mně l bý t v modelu rozhodně
zohledně n. Udolı́, zá stavba a jiné uzavř ené lokality zř edě nı́ a rozptyl znač ně zpomalı́.
Modelová nı́ š ı́řenı́ tě žký ch plynů v meznı́ vrstvě atmosfé ry je problematika komplikovaná zejmé na dı́ky fenomé nu turbulence, který nenı́ doposud uspokojivě matematicky
popsá n.
V okamž iku, kdy se plyn dostane ze zař ı́zenı́ do ovzduš ı́, vznikne oblak, na který zač nou
pů sobit sı́ly snaž ı́cı́ se mrak rozptý lit do okolnı́ho prostř edı́. Tuto fá zi nazý vá me rozptylem lá tky v atmosfé ře. V zá sadě existujı́ dva hlavnı́ mechanismy rozptylu:
• vzná š ivý rozptyl (té ž pozitivně vzlı́navý ) – pro plyny, které jsou lehcı́ než vzduch;
tyto oblaky jsou pasivně transportová ny vě trem a
• rozptyl plynu nebo smě sı́ tě žšı́ch než vzduch – v tomto př ı́padě existuje nejdř ıv́ klesavá fá ze (negativnı́ vzlı́ná nı́), bě hem nı́ž je dominantnı́ silou gravitace. Bě hem té to
fá ze vstupuje do mraku vzduch, který ho zahř ıv́ á a zř eďuje a tı́m ho č inı́ lehč ı́m.
Po té nastá vá př echodná fá ze ná sledovaná pasivnı́ rozptylovou fá zı́, kdy je již hustota mraku vý znamně niž šı́ a mrak se stá vá lehč ı́m než vzduch.
Pro fyziká lnı́ popis prů bě hu rozptylu plynu v atmosfé ře existuje mnoho modelů , které se
dajı́ rozdě lit podle:
• chová nı́ vytvoř ené ho mraku:
– modely pro vzná š ivý rozptyl (pasivnı́ modely neboli Gaussů v rozptyl),
– modely pro rozptyl tě žké ho plynu,
– turbulentnı́ modely
• trvá nı́ ú niku:
– modely pro okamž itý ú nik plynu (PUFF),
– modely pro kontinuá lnı́ ú nik plynu (PLUME),
– slož itosti modelová nı́:
– jednoduché „box modely“,
– slož ité 3D modely (berou v ú vahu relié f teré nu).
288
Sı́řenı́ tě žké ho plynu př i mimoř ádný ch udá lostech
Heavy Gas Dispersion in Emergency Situation
2.4. MODELOVACÍ SOFTWAROVÉ NÁSTROJE
Postupem doby byly navrž ené modely př evá dě ny do softwarové podoby, neboť ř eš enı́ navrž ený ch diferenciá lnı́ch rovnic bylo prakticky mož né pouze pomocı́ poč ı́tač ů. Dominantnı́ roli v tomto ú silı́ od poč átku hrá la americká vlá dnı́ agentura US EPA, kde také vznikl
v roce 1989 prvnı́ numerický program DEGADIS (za spoluprá ce s University of Arkansas
a US Coast Guard). Z ně j byly postupně odvozeny dalš ı́ ná stroje, jako např. HEDAGAS
(Shell Oil’s), ALOHA (US EPA a NOAA) nebo SLAB (Lawrence Livermore National Laboratory). V Evropě byly vyvinuty holandské programy EFFECTS (TNO) a SAVE II (SAVE Consulting Scientists), š vé dský AIRVIRO (SMHI International Consulting Services) a č eský
Symos´97 (EKOAIR). Ně které z tě chto modelů umož ňujı́ prová dě t modelová nı́ i pro malá
horizontá lnı́ mě řı́tka nebo pro podmı́nky mě stské zá stavby, nicmé ně vš echny př edpoklá dajı́ pomě rně velkou jednorá zovou nebo kontinuá lnı́ dotaci unikajı́cı́ lá tky. Jejich dalš ı́
nevý hodou je nutnost vklá dat velká množ stvı́ vstupnı́ch dat (např. popis okolnı́ho teré nu
a podmı́nek uvnitř zdroje ú niku), které vš ak v praxi nejsou č asto dostupné , dá le vysoké
ná roky na znalosti a dovednosti už ivatelů a č asová ná roč nost vlastnı́ prá ce s programem
(resp. interpretace vý sledků ). Využ itı́ tě chto ná strojů se tak omezuje pouze na modelová nı́ oč eká vaný ch vý znamně jš ı́ch nehod př i sestavová nı́ havarijnı́ch scé ná ř ů a na př ı́pravu
podkladů pro stanovenı́ zó n havarijnı́ho plá nová nı́.
Samostatnou vý vojovou vě tvı́ uvedený ch modelů jsou programy postavené na CFD modelech, jaký mi je např ı́klad americký ANSYS Fluent (ANSYS, Inc.) nebo COMSOL Multiphysics (COMSOL, Inc.). Tyto ná stroje se ale zamě řujı́ na modelová nı́ proudě nı́, turbulence,
př enosu tepla nebo prů bě h chemický ch reakcı́ pro velmi malá mě řı́tka, takž e jejich potenciá l pro aplikace v rá mci simulace nehod a havarijnı́ho plá nová nı́ je malý.
Vý vojem softwarové ho ná stroje, který by byl vhodný pro screeningová (nikoli vě decká )
modelová nı́ poskytujı́cı́ konzervativnı́ vý sledky (byť zatı́žené urč itou mı́rou nejistoty), se
v souč asné době zabý vá projekt s ná zvem „Validace a veri ikace modelu š ı́řenı́ a disperze
tě žké ho plynu za speci ický ch situacı́ (DEGAS)“. Cı́lem projektu, který je ř eš ený od roku
2015 do roku 2018, je vytvoř enı́ softwarové ho modulu DEGAS urč ené ho pro modelová nı́ š ı́řenı́ tě žké ho plynu za rů zný ch pově trnostnı́ch podmı́nek, a který bude implementová n do expertnı́ho systé mu TerEx. Reš enı́ projektu př edpoklá dá ově řenı́ modelu pro
rozptyl tě žké ho plynu prostř ednictvı́m teré nnı́ch zkouš ek a srovná vacı́ch (veri ikač nı́ch)
testů . Vý sledem projektu bude vyvinutý modul, který bude urč ený pro predikci dosahu
zraň ujı́cı́ch koncentracı́ plynný ch lá tek a disperzı́ tě žšı́ch než vzduch, které př edstavujı́
zejmé na v urbanizovaný ch a hustě osı́dlený ch oblastech vý znamnou hrozbu. Té lze ú č inně př edchá zet pouze dokonalou znalostı́ jejich chová nı́ za rů zný ch pově trnostnı́ch podmı́nek. Způ sob a forma zadá vá nı́ vstupnı́ch dat pro modelaci vyvı́jené ho modulu budou
zohledň ovat jednak stresovost situace, pro kterou bude software urč en, jednak znalosti
o charakteru a formě vstupnı́ch dat cı́lovou skupinou už ivatelů , vč etně mož nosti propojenı́ s mapový m systé mem pro zobrazenı́ vý sledků v mapě .
Vý sledný softwarový modulu DEGAS bude využ itelný pro komerč nı́ poradenstvı́ zamě ř ené na provozovatele zař azené do skupiny A, B podle zá kona č .59/2006 Sb. o prevenci
zá važ ný ch havá riı́ a pro vý uku a vzdě lá vá nı́ na vysoký ch š kolá ch zamě řený ch na problematiku bezpeč nosti a krizové ho ř ı́zenı́. Vý stupy projektu budou slouž it i pro potř eby krizový ch plá nů krajů č i obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́, plá nů krizové př ipravenosti a v dalš ı́
bezpeč nostnı́ dokumentaci.
289
BRNO 2016
PAUCOVA Veronika, FISER Vladimı́r
3. ZÁVĚR
Cı́lem prevence zá važ ný ch havá riı́ je co nejvı́ce snı́žit relevantnost a č etnost prů myslový ch nehod a havá riı́ a jejich dopadů na obyvatelstvo. V rá mci té to problematiky se stá le
objevujı́ oblasti, ve který ch jsou mož né urč ité změ ny, které mohou ke zlepš enı́ souč asné
situace vý razně př ispě t. Jedná se o č innosti a prevence, dı́ky který m by bylo dosaž eno
maximá lnı́ mož né bezpeč nosti.
Unik nebezpeč ný ch lá tek je ovlivně n celou ř adou faktorů . Kromě fyziká lnı́ch a chemický ch vlastnostı́ samotné chemické lá tky, majı́ na ú č innost vliv i dalš ı́ faktory, které souvisejı́ s problematikou š ı́řenı́ plynný ch lá tek v př ı́zemnı́ vrstvě atmosfé ry. Smyslem použ itı́
modernı́ho softwarové ho ná stroje v analý ze rizik a havarijnı́m plá nová ni je provedenı́
celé ho spektra vý poč tů a v naš em př ı́padě i uniká tnı́ch teré nnı́ch testů pro stanovenı́ dosahu zraň ujı́cı́ch koncentracı́ nebezpeč né lá tky, tedy koncentracı́, které mohou př i ú niku
poš kodit zdravı́ č lově ka nebo př ivodit smrt.
Tento příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu TH01031098 „Validace a veri ikace modelu šíření a disperze těžkého plynu za speci ických situací (DEGAS)“, který je
spolu inancován Technologickou agenturou ČR. Uvedený projekt řeší konsorcium společností T–SOFT a. s., ERGOWORK s.r.o., ÚJV Řež a. s. a České vysoké učení technické v Praze –
Fakulta biomedicínského inženýrství.
LITERATURA
[1] H
S. R., D
P. J., Guidelines for Use of Vapor Cloud Dispersion Models, The
American Institute of Chemical Engineers, New York, 1987, p. 6.
[2] DRAGER SAFETY AG CO. KGAA, Gas Dispersion, Dostupný na:
http://www.draeger.com/sites/assets/PublishingImages/Segments/
ES/Oil-Gas-industry/Plant-Safety-Operations/gas_dispersion_br_
9046434_en.pdf
[3] ARIA [online]. Lyon : Bureau for Analysis of Industrial Risk and Pollution (BARPI).
Dostupný na: http://www.aria.developpement-durable.gouv.fr/
[4] S ̌
, P. [et al.], Prevence nehod a havárií: 2. díl: mimořádné události a prevence nežádoucích následků, Vý zkumný ú stav bezpeč nosti prá ce, T–Soft, Praha, 2009.
510 s. ISBN 978–80–86973–73–8. Dostupný na: http://www.portalbozp.cz/
projekt/overeni-modelu-sireni-ucinku-ohrozujicich-udalosti/
[5] ALOHA C
Code Application Guidance for Documented Safety Analysis, Final
Report No. DOE–EH–4.2.1.3—ALOHA Code Guidance [online].
Washington D. C. : U. S. Department of Energy. 2004.
[6] K
, I. V.; M
, V. S., Numerical simulation of interaction of the heavy
gas cloud with the atmospheric surface layer, Environmental Fluid Mechanics 6 (4),
2006, 313–340.
290
Sı́řenı́ tě žké ho plynu př i mimoř ádný ch udá lostech
Heavy Gas Dispersion in Emergency Situation
[7] MacD
, R.: Theory and Objectives of Air Dispersion Modelling, Modelling Air
Emissions for Compliance, MME 474A Wind Engineering. University of Waterloo,
2003.
[8] S
, J.; B
, S.; Y
, G. 1990. Effects of Vapour/Aerosol and Pool
Formation on Rupture of Vessels Containing Superheated Liquid. Journal of Loss Prevention in the Process Industries, vol. 3, pp. 104–111.
[9] S
, T. and H
, J. 1989. User´s Guide for the Degadis 2.1 Dense Gas Dispersion
Model. US EPA. EPA–450/4–89–019.
[10] The CAMEO® S
S
, ALOHA® 5.4 (Areal Locations of Hazardous Atmospheres) (2006). User´s manual, U. S. Environmental Protection Agency and National Oceanic and Atmospheric Administration
[11] V
, T., and J. K
. 1992. A Model for Binary Droplet Evaporation and Condensation, and its Application for Ammonia Droplets in Humid Air. Atmospheric Environment, vol. 26A, pp. 1573–1581.
[12] W
, D. M, S. J. J
, G. A. T
, and T. W
. 1992. A Model of a Dispersing
Dense Gas Cloud and the Computer Implementation DRIFT: I. Near-instantaneous Releases, AEA Report SRD/HSE R586.
[13] W
, C. J., and D. M. W
. 1984. Aspects of the Dispersion of Denser–than–
Air Vapours Relevant to Gas Cloud Explosions, UKAEA, Safety and Reliability Directorate, Commission of the European Communities Report EUR592.
291
BRNO 2016
PEJCOCH Jaroslav
Zátěžový test jako efek vní způsob zvýšení připravenos
na krizové situace
The stress test as an effec ve way to increase preparedness
for emergency situa ons
PEJCOCH Jaroslav
Souhrn:
Nejlepš ı́ metoda, jak se př ipravit na krizovou situaci, je, ji osobně prož ı́t. To vš ak mů ž e
bý t velmi ná kladné . Druhá nejlepš ı́ cesta je takovou situaci zaž ı́t formou cvič enı́, např ı́klad v rá mci zá tě žové ho testu organizace. Pojem zá tě žový test (stress–test) se v poslednı́
době vž il v souvislosti s atomový mi elektrá rnami č i bankami. Aktivita, vedoucı́ k dosaž enı́ odpově di na jednoduchou otá zku „Jak jsme na tom?“ je relevantnı́ i pro libovolná jiná
organizač nı́ uskupenı́, zejmé na vš ak ta, jejichž kolaps mů ž e podstatně ohrozit bezpeč nost
obč anů , naruš it ekonomiku, č i jinak poš kodit společ nost. Orientace na konkré tnı́ho č lově ka jako č lena manaž erské ho tý mu vná š ı́ do hry interakci mezi zavedený m systé mem
ř ı́zenı́ a skuteč ný mi znalostmi a schopnostmi lidı́, které se projevı́ zejmé na v kritický ch
situacı́ch. Cvič enı́, jako klı́čový prvek zá tě žové ho testu je mož no př ipravit, ř ı́dit a vyhodnotit pomocı́ ná strojů jako jsou např ı́klad PRACTIS č i SITUNET. Jsou to pomů cky, které
společ ně s aktuá lnı́mi informacemi mohou poslouž it i jako standardnı́ vybavenı́ pro ř eš enı́ aktuá lnı́ch krizový ch situacı́.
Klíčová slova: Krizové ř ı́zenı́, kritická infrastruktura, ochrana obyvatel, bezpeč nost, př ipravenost, cvič enı́, scé ná ř, simulace, modelová nı́, personá lnı́ pro il, metrika, hodnocenı́, monitorová nı́, big data
1. ÚVOD
Problematika bezpeč nosti a krizové ho ř ı́zenı́ je velmi š iroká a multidiscipliná rnı́. Na druhé straně se vš ak jedná o obor jaksi zasutý za aktuá lnı́mi a „zajı́mavě jš ı́mi“ zá lež itostmi
bě žné ho ž ivota. Pozornost na ně j bý vá upř ena vě tš inou, až když se ně co vá ž né ho stane,
⁰
Ing. Jaroslav Pejč och, T–SOFT a. s., Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha, www.tsoft.cz,
e-mail: pejcoch@tso .cz
292
Zá tě žový test jako efektivnı́ způ sob zvý šenı́ př ipravenosti na krizové situace
The stress test as an effective way to increase preparedness for emergency …
nebo aspoň hrozı́. Když je po vš em, mnozı́ deklarujı́, ž e př ece z rů zný ch signá lů bylo jasné , co se bude dı́t, také bylo jasné , co se má udě lat a co se naopak dě lat nemá , aby se
situace nezhorš ila. A ž e se mě lo č init hned a ne vá hat a vyč ká vat. Ně kdy se to charakterizuje „Po bitvě kaž dý generá lem“ a skuteč ně – z probě hlé krize odchá zejı́ vš ichni zoceleni
a druhá podobná už je ř eš ena mnohem kvali ikovaně ji.
Na zá kladě mnohaletý ch zkuš enostı́ s budová nı́m informač nı́ch systé mů pro podporu
krizové ho ř ı́zenı́ jsme doš li k př esvě dč enı́, které nenı́ koneckonců nijak př evratné – nejdů lež itě jš ı́ pro krizovou př ipravenost jsou lidé . Jejich znalosti, schopnosti a způ sobilost
jednat. V tomto př ı́padě se soustř edı́me na vrcholový ř ı́dicı́ tý m organizace, ať je to stá t,
regioná lnı́ ú ř ad, velký podnik č i banka, anebo obec č i menš ı́ podnik, který vš ak vzhledem
k povaze své č innosti mů ž e podstatně ovlivnit bezpeč nost obyvatel.
Cinnost vrcholové ho ř ı́dicı́ho tý mu je obvykle optimalizovaná a naladě ná na plně nı́
standardnı́ch č innostı́ naplň ujı́cı́ch cı́le dané organizace. V rá mci dennı́ch č innostı́ se neustá le upř esň ujı́ vztahy a pozice jednotlivý ch pracovnı́ků , udrž ujı́ a př edá vajı́ se aktuá lnı́
informace, prohlubujı́ se znalosti jednotlivý ch č lenů o mož nostech a schopnostech druhý ch, o disponibilnı́ch zdrojı́ch a sprá vný ch cestá ch jak ř eš it urč ité zá lež itosti (které ně kdy, pravda, nemusı́ souhlasit s tı́m, jak je to popsá no v dokumentaci a vyvstá vá nutně
otá zka – jak to má bý t sprá vně ?).
Problé m mů ž e nastat, když se situace vymkne z bě žný ch mě řı́tek. Když nastane např ı́klad mimoř ádná udá lost, která mů ž e př erů st v krizovou situaci. Od ř ı́dicı́ho tý mu se
v tomto př ı́padě vyž aduje č innost, která nenı́ bě žná , pro které nemá informace a leckdy
i potř ebné osobnı́ vlastnosti. Manaž erský tý m, který perfektně pracuje v bě žný ch podmı́nká ch, mů ž e př i krizové situaci zcela zhavarovat a to z rů zný ch dů vodů . Jednak kvů li informač nı́ nouzi, nedostatku znalostı́ a zkuš enostı́, nevhodné komunikaci a koneč ně i v dů sledku osobnı́ch vlastnostı́ jeho č lenů . (Jsou zná my př ı́pady, kdy starosta obce, perfektně
fungujı́cı́ v „mı́rový ch“ dobá ch, př i povodni č i jiné krizové situaci zkolaboval a musel bý t
v ř ı́dicı́ funkci nahrazen jinou osobou).
Je na mı́stě si č as od č asu polož it otá zku: „JAK JSME NA TOM?“. Jednoduchá otá zka, ale
slož itá cesta k odpově di (pomineme-li varianty jako „dobř e“, „snad dobř e“, „tě žko ř ı́ci“,
„př ijde na to“, …). Tě žko hledá me vhodnou metriku, jak PRIPRAVENOST (Preparedness)
kvanti ikovat. Jak srovná vat pomocı́ takové to metriky rů zné organizace č i stav jedné organizace v rů zný ch č asech č i situacı́ch. Standardnı́m př ı́stupem k té to zá lež itosti je audit,
který alespoň porovná kvalitu navrž ený ch procesů , ú roveň dokumentace a znalostı́ lidı́.
Jeho vý sledky ná s pak opravň ujı́ k př esvě dč enı́, ž e má me vš e pod kontrolou, má me veš keré informace, rizika jsou pokryta a existujı́ krizové plá ny, dokonce tř eba i s podporou
IT systé mu. Nicmé ně praxe ukazuje, ž e taková to „papı́rová “ př ı́prava nestač ı́ a v krizové
situaci mů ž e bý t vš e jinak. Informace nemusı́ bý t aktuá lnı́, na studium krizový ch plá nů
nenı́ č as ani chuť a obvykle situace sama je trochu jiná , než na kterou se v plá nech myslelo. Uká ž e se, ž e v dané m okamž iku jsou klı́čový m prvkem kompetentnı́ lidé , kteř ı́ jsou
v optimá lnı́m př ı́padě vybaveni odpovı́dajı́cı́mi pravomocemi.
Jedná nı́ krizové ho š tá bu je ně co jiné ho než porada vedenı́. Celı́me nezvyklé situaci,
jsme pod č asový m tlakem, nemá me dostatek informacı́, nebo jsou rozporuplné , do hry
vstupujı́ dalš ı́ subjekty, kolegové reagujı́ jinak než obvykle a př itom je potř eba č init rozhodnutı́, která mohou mı́t pozdě ji dalekosá hlé ná sledky. V kritické situaci existuje ř ada
indiciı́, které napovı́dajı́ mož né mu dalš ı́mu vý voji, ale nemusı́me si jich vš imnout. To vede
k ná sledný m ú vahá m – Kdybychom tuš ili, ž e to bude takhle, jednali bychom jinak.
293
BRNO 2016
PEJCOCH Jaroslav
Nechceme-li tedy č ekat na „proš kolenı́“ své organizace reá lnou krizı́ a na druhé straně
tuš ı́me, ž e formá lnı́ audit nenı́ ú plně postač ujı́cı́ ke stanovenı́ „Jak jsme na tom“, má me
př ece jen š anci, jak zvyš ovat př ipravenost na krizové situace. Druhou nejlepš ı́ metodou
po zá ž itku z reá lné krize je cvič enı́. A nemusı́me ani dojı́t až ke skuteč né evakuaci, dý mový m cloná m, vypı́ná nı́ elektř iny č i př evozu nalı́čený ch zraně ný ch, i když tato cvič enı́ majı́
také své mı́sto a jsou obvykle dobř e propracovaná .
V ř adě př ı́padů ná m postač ı́ diskuse o mož ný ch scé ná ř ı́ch vý voje – manaž erská hra
u stolu, kde vš echny informač nı́ vstupy i vý stupy mohou bý t simulované . Dů lež ité je, ž e
se té to hry musı́ zú č astnit ti sprá vnı́ hrá č i – tj. vedenı́, č lenové krizové ho š tá bu a zá stupci
rozhodujı́cı́ch slož ek organizace, kteř ı́ zastá vajı́ ně jakou roli v př ı́padné krizové situaci.
Jejich ná hrada zá stupci č i odbornı́ky sice př inese mož ná zajı́mavou diskusi, nicmé ně simulovaný vý voj se mů ž e znač ně liš it od reality a hlavně – zá ž itek, informace a uvě domě nı́
se nedostanou do tě ch sprá vný ch hlav pro využ itı́ v př ı́padné reá lné situaci.
Podobně jako u atomový ch elektrá ren a bank, kde jsme již byli svě dky sé rie zá tě žový ch
testů vyvolaný ch uvě domě nı́m si potenciá lnı́ho rizika a potř ebou odpově dě t na otá zku
„Jak jsme na tom?“, mů ž eme uvedenou metodu aplikovat i u dalš ı́ch organizacı́, na který ch zá visı́ ž ivoty, zdravı́, majetek, ž ivotnı́ prostř edı́, integrita stá tů č i ú zemı́ a podobně .
Pravda, mohli bychom zá tě žový test prové st formou auditu – podobně jako se prová dě l
u elektrá ren č i bank. Doplnı́me-li vš ak tento audit cvič enı́m, dosá hneme vı́cená sobné ho
už itku tak, jak bude v ná sledujı́cı́m uká zá no.
2. CO JE TO ZÁTĚŽOVÝ TEST
Samotný termı́n zá tě žový test mož ná nenı́ nejvhodně jš ı́m ná zvem toho, co se doopravdy dě je, evokuje spı́še ná mahu ve itness centru, nicmé ně př idrž ı́me se již vž ité ho ná zvu
a pokusı́me se de inovat jeho obsah v kontextu, který zde popisujeme. (Př ı́hodně jš ı́m termı́nem by bylo mož ná „Zhodnocenı́ př ipravenosti na krizové situace“).
Pro jednoduchost budeme uvaž ovat o společ ensky odpově dný ch organizacı́ch, které
jsou si vě domy své dů lež itosti pro okolı́ a který m pé či o př ipravenost na krizové situace
uklá dá zá kon, nebo tato aktivita vychá zı́ z komplexnı́ho ř ı́zenı́ rizik, zachová nı́ kontinuity
č innosti (Business Continuity), č i vě domı́ vlastnı́ odpově dnosti. V souč asné době , kdy je
mož né uplatnit trestnı́ odpově dnost prá vnický ch osob, lze oč eká vat vě tš ı́ pozornost vedenı́ podniků bezpeč nostnı́m zá lež itostem.
Impulsem pro provedenı́ zá tě žové ho testu mů ž e bý t např ı́klad udá lost, která probě hla
ať už „doma“ nebo ně kde jinde, ná stup nové ho vedenı́, změ na vlastnı́ků , změ na legislativy, pož adavek z nadř azené ú rovně , identi ikace nový ch hrozeb č i podobně . Vž dy, kdy se
potř ebujeme ujistit „JAK JSME NA TOM“. V ideá lnı́m př ı́padě je ovš em tato aktivita standardnı́ souč ástı́ ž ivota organizace a prová dı́ se periodicky.
Zá kladnı́m prostř edkem provedenı́ zá tě žové ho testu v naš em pojetı́ je cvič enı́. Zdá nlivě standardnı́ zá lež itost, která se bě žně prová dı́ např ı́klad v ozbrojený ch slož ká ch, v zá chranné m systé mu č i v dneš nı́ modernı́ době v centrech pro kybernetickou ochranu.
Pomocı́ periodické ho cvič enı́ lze dosá hnout př emě ny klasické kř ivky uč enı́, kdy po ně jaké době sebelé pe vyš kolený č lově k č i tý m nauč ené vě ci zapomı́ná (a dokonce je to ješ tě
horš ı́ – okolnosti se prů bě žně mě nı́, takž e praktická využ itelnost nauč ené ho klesá ). Kř ivku je mož no promě nit tak, aby byly znalosti a schopnosti neustá le doplň ová ny, posilová ny
294
Zá tě žový test jako efektivnı́ způ sob zvý šenı́ př ipravenosti na krizové situace
The stress test as an effective way to increase preparedness for emergency …
Obrá zek 1:
Kř ivky uč enı́
H
W
, P
S
College Hospital, London, UK
, G
M
— Urology Department, King’s
a aktualizová ny a tak bylo mož no udrž et jistou hodnotu př ipravenosti. Platı́ to jak pro celou organizaci, když s takový m procesem zač ı́ná , tak např ı́klad pro nové č leny tý mu, kteř ı́
se mě nı́ např ı́klad v dů sledku voleb, luktuace, organizač nı́ch změ n a podobně . Cvič enı́
jim pomů ž e dostat se rychle na potř ebnou ú roveň .
Zá tě žový test probı́há ve tř ech etapá ch:
1. Př ı́prava (konsolidace dostupný ch informacı́ a ná vrh scé ná ř ů)
2. Realizace (cvič enı́ vybraný ch scé ná ř ů)
3. Vyhodnocenı́
Aby mě l test smysl, je zá hodno, aby se ho zú č astnili vš ichni dotč enı́ „hrá č i“. T.j. ti, kteř ı́
v př ı́padné krizové situaci budou č init rozhodnutı́, zajiš ťovat zdroje, plnit operativnı́ ú koly, zpracová vat informace a podklady pro rozhodová nı́, informovat partnerské organizace, veř ejnost i vlastnı́ zamě stnance. Ponechá me-li provedenı́ testu pouze odbornı́ků m,
analytiků m č i auditorů m, př ijdeme o jeho hlavnı́ př ı́nos – synchronizace mezi jednotlivý mi akté ry, pozná nı́ reá lný ch mož nostı́, potenciá lnı́ch problé mů a slepý ch ulič ek, zı́ská nı́
citu pro vč asné rozpozná nı́ eskalace krize a efektivnı́ uskuteč ně nı́ optimá lnı́ch opatř enı́
k jejı́mu zamezenı́.
Jakkoliv samotné provedenı́ cvič enı́ (manaž erská hra) mů ž e bý t stř edobodem celé ho
zá tě žové ho testu, to podstatné se odehrá vá př ed a po ně m.
2.1. FÁZE PŘÍPRAVY
V př ı́pravné fá zi se formujı́ podmı́nky pro ná sledné cvič enı́. To znamená zejmé na scé ná ř
a informač nı́ prostř edı́, které je k jeho „odehrá nı́“ potř eba.
295
BRNO 2016
PEJCOCH Jaroslav
Podle ú č elu cvič enı́ mů ž e bý t scé ná ř jednoduchý, slož ený z ně kolika zá kladnı́ch kroků ,
které jsou rozvı́jeny až na mı́stě př i realizaci. Mů ž e bý t ale i scé ná ř komplexnı́, s ř adou detailů , spolupracujı́cı́ch rolı́ a množ stvı́m př ilož ené dokumentace. Př ı́prava kaž dé ho kroku
vyvolá vá diskusi a tı́m už v př ı́pravné fá zi je objevena ř ada nedokonalostı́, které se dajı́
napravit ješ tě př ed samotný m prů bě hem. Již v př ı́pravné etapě je posilová no pově domı́
o reá lný ch mož nostech, disponibilnı́ch zdrojı́ch, mož ný ch nepř ı́znivý ch smě rech vý voje
situace a schopnosti organizace jim č elit. Casto jsou objeveny zdroje č i mož nosti, se který mi se v plá nech vů bec nepoč ı́talo a které by mož ná v reá lné krizi nebyly ke š kodě organizace využ ity.
Scé ná ř obsahuje dů lež ité kroky a milnı́ky, které bude tř eba ná sledně procvič it a rovně ž
sadu vstupnı́ch impulsů (Inject), které „posunujı́“ dě j kupř edu. Tyto impulsy mohou bý t
realizová ny klasický mi prostř edky (tiš tě ný text), nebo je mož né využ ıv́ at nynı́ již standardnı́ch technologiı́ jako je e-mail, SMS, telefon, mobilnı́ aplikace, simulované TV č i rozhlasové vysı́lá nı́ č i vý stupy z informač nı́ch č i ř ı́dicı́ch systé mů . Rovně ž obsahuje př edpoklá daný č asový prů bě h jednotlivý ch kroků , ke které mu je ná sledně př ipojen č as skuteč ný.
Druhou oblastı́ př ı́pravy je konsolidace informacı́ pro vytvá ř enı́ společ né ho obrazu situace. Cı́lem je dosá hnout toho, aby informace pochá zejı́cı́ z rů zný ch zdrojů bylo mož no
zobrazit jednotný m a srozumitelný m způ sobem, tam, kde to má smysl využ ı́t polohový ch
ú dajů , map a sché mat č i grafů a zajistit neustá lou aktuá lnost obrazu vzhledem k dané mu
č asové mu okamž iku. Souč ástı́ př ı́pravy mů ž e bý t zapojenı́ modelů vý voje situace v č ase
(např ı́klad povodň ový model, model zá sobová nı́ vodou, teplem, model prů myslové havá rie, model napadenı́ poč ı́tač ové sı́tě ). Bě hem cvič enı́ je tak mož nost zobrazit situaci v libovolné m č asové m bodu scé ná ř e. V reá lné situaci je mož no využ ıv́ at modelů k predikci
dalš ı́ho vý voje.
2.2. FÁZE REALIZACE
Dů lež itou osobou pro realizaci je moderá tor, který by mě l mı́t v dané oblasti rozsá hlé
praktické zkuš enosti, zná t ř adu „př ı́bě hů “, které už ně kde nastaly, nebo které by nastat
mohly, který doká ž e motivovat tý m ke hř e, poskytovat mu zpě tnou vazbu, pomá hat s postupem ve scé ná ř i, př ı́padně vná š et vstupnı́ impulsy. S rá mcem scé ná ř e mohou bý t pracovnı́ci sezná meni dopř edu v prů bě hu př ı́pravy, nicmé ně urč itě budou existovat př edem
neohlá š ené impulsy, které zavedou ř eš enı́ k zá lež itostem, které se majı́ procvič it (tajné
č ásti).
Cvič enı́ mů ž e probı́hat zcela ve virtuá lnı́m prostoru, „u stolu“. Tam, kde to má smysl,
vš ak mohou probı́hat koordinač nı́ cvič enı́ i s dalš ı́mi slož kami (ř ı́zenı́ kybernetické infrastruktury, zá chranný systé m, bezpeč nostnı́ systé m, …). Vý stupy z tě chto kooperujı́cı́ch
cvič enı́ pak slouž ı́ jako impulsy do vrcholové ho scé ná ř e a jako informace do Společ né ho
obrazu situace.
Celý prů bě h cvič enı́ je potř eba dů kladně zaznamenat – vč etně videa, vnesený ch dokumentů a impulsů a informacı́, které mě li ú č astnı́ci př ed oč ima v daný moment. Nenı́ chybou, když se př i cvič enı́ dě lajı́ chyby – naopak: veš keré zjiš tě né nedostatky vedou k tomu,
ž e př i skuteč né krizové situaci bude reakce kvali ikovaně jš ı́.
296
Zá tě žový test jako efektivnı́ způ sob zvý šenı́ př ipravenosti na krizové situace
The stress test as an effective way to increase preparedness for emergency …
2.3. FÁZE VYHODNOCENÍ
Data pro vyhodnocenı́ se sbı́rajı́ v prů bě hu cvič enı́. Nejcenně jš ı́ jsou ná vrhy na opatř enı́,
které je tř eba prové st k vylepš enı́ souč asné ho stavu. Uroveň plně nı́ jednotlivý ch kroků
scé ná ř e obvykle nelze exaktně změ řit, ale odkazujeme se na ú sudek hodnotitelů . I tak je
mož né sestavit aspoň jednoduché metriky, které dovolı́ do budoucnosti srovnat jednotlivá cvič enı́ mezi sebou a sledovat vý voj ú rovně př ipravenosti.
3. NÁSTROJE PRO PŘÍPRAVU A REALIZACI CVIČENÍ
Pro př ı́pravu a realizaci cvič enı́ byly vyvinuty specializované softwarové ná stroje. Podpoř ı́
prá ci př i ná vrhu scé ná ř ů a konsolidaci dokumentů a dalš ı́ch informač nı́ch zdrojů , usnadnı́
rovně ž ř ı́zenı́ samotné ho cvič enı́ a zejmé na pak fá zi vyhodnocenı́.
Prvnı́m z ná strojů je PRACTIS (www.tsoft.cz/practis), který pomů ž e strukturovaně zapsat scé ná ř s př edpoklá daný mi č asy plně nı́, relevantnı́mi dokumenty potř ebný mi
v daný ch krocı́ch a dalš ı́mi informacemi vá zaný mi k prů bě hu cvič enı́. Umož ňuje př ehledné gra ické zobrazenı́ vazeb mezi kroky scé ná ř e z pohledu jeho rů zný ch akté rů . Př i samotné m cvič enı́ slouž ı́ jako organizač nı́ systé m, který sleduje plá nované kroky, zaznamená vá
jejich plně nı́, č as, hodnocenı́ a dalš ı́ udá losti bě hem manaž erské hry. Dvojı́ hodiny (reá lné a „hernı́“) pomá hajı́ např ı́klad dlouhodobě jš ı́ scé ná ř vyzkouš et bě hem krá tké ho č asu
a naopak.
Zá kladnı́ kostra scé ná ř e mů ž e bý t cvič ı́cı́m zná ma, nicmé ně v prů bě hu cvič enı́ mohou
bý t vná š eny př edem utajované informace (injecty), které de–facto moderujı́ smě r, kam se
situace vyvı́jı́ a oč eká vajı́ reakce od zú č astně ný ch. Do př edem př ipravené ho scé ná ř e mohou bý t také v prů bě hu cvič enı́ zaznamená vá ny kroky, které vznikly až př i cvič enı́ a které
jsou pak vý teč ný m materiá lem pro př ı́padné ú pravy standardnı́ch procesů .
Practis poskytuje pro analý zu multimediá lnı́ dokumentaci, kde je mož né se vracet k jednotlivý m kroků m př i tvorbě zá vě reč né zprá vy.
Practis tedy pomá há ú č astnı́ků m cvič enı́ v orientaci v č ase a ve scé ná ř i. Pro zobrazenı́
společ né ho obrazu situace slouž ı́ systé m SITUNET. Mů ž eme si ho př edstavit jako okno do
dané situace, kde v principu mů ž eme vidě t veš keré aktuá lnı́ informace. Toto okno vš ak
mů ž eme nastavit tak, abychom vidě li na jednotné m podkladu (vě tš inou mapové m, ale
mohou to bý t i tabulky, grafy, …) to, co zrovna v dané m okamž iku potř ebujeme k porozumě nı́ situaci a k rozhodová nı́.
K tomu, aby mohly bý t nakonec informace z rů zný ch zdrojů zobrazová ny srozumitelně
a ve vzá jemné m kontextu, je č asto v př ı́pravné fá zi potř eba mnoho ú silı́. Sjednocenı́ formá tů , př ı́stupový ch služ eb, symbolů , stylů , způ sobů vyrozumě nı́ a dalš ı́ch typů zobrazenı́
př inese konsolidovaný pohled, který se dá s vý hodou dá le využ ıv́ at. Po probě hlé m cvič enı́
se tu obvykle nachá zejı́ nejaktuá lně jš ı́ informace.
SITUNET pracuje rovně ž s č asem, takž e mů ž e zobrazit v rá mci scé ná ř e vý sledky modelů č i vnesený ch informacı́. V př ı́padě využ itı́ v reá lné m provozu pak č asový vý voj klı́č ový ch dat – opě t pro ná slednou analý zu a optimalizaci.
Uvedené systé my mohou pak bý t využ ity př i cvič enı́, ale mohou se stá t standardnı́mi
prostř edky pro prá ci krizový ch š tá bů př i ř eš enı́ reá lný ch krizový ch situacı́. V tom př ı́padě
je mož né je postupně napojit na stá vajı́cı́ informač nı́ systé my (ř ı́zenı́ dokumentů , krizové
postupy, organizač nı́ sché mata, technologické systé my atd.).
297
BRNO 2016
PEJCOCH Jaroslav
Obrá zek 2:
Obrá zek 3:
K uvedený m systé mů m je ješ tě vhodné poč ı́tat s př ı́stupem z mobilnı́ch zař ı́zenı́, kde
existujı́ aplikace pro prá ci s postupy, seznamy ú kolů a dalš ı́m sdı́lenı́m informacı́, které
mohou bý t použ ity jak vrcholový mi manaž ery, „lidmi v teré nu“ pro orientaci v situaci,
aktuá lnı́ informovanost a zapojenı́ se do dě je ať již simulované ho nebo reá lné ho.
298
Zá tě žový test jako efektivnı́ způ sob zvý šenı́ př ipravenosti na krizové situace
The stress test as an effective way to increase preparedness for emergency …
Obrá zek 4:
4. ZÁVĚR
Zá tě žový test organizace je prostř edkem ke zjiš tě nı́ stavu př ipravenosti na krizové situace – k odpově di na otá zku „JAK JSME NA TOM“. Př ipravenost se ově řuje pomocı́ cvič enı́
manaž erské ho tý mu, který má mož nost si na simulovaný ch scé ná ř ı́ch alespoň virtuá lně
prož ı́t mož né krizové situace. Provedenı́ zá tě žové ho testu prově řı́ sprá vnost a aktuá lnost
ř ı́dicı́ch procesů , ujasnı́ role a odpově dnosti jednotlivý ch osob a souč asně indikuje jejich
reá lné mož nosti v krizi. Př ispě je k pozná nı́ př ı́znaků negativnı́ho vý voje a zlepš ı́ reakci
na kritické situace, č ı́mž zlepš ı́ zachová nı́ kontinuity a snı́žı́ př ı́padné š kody. K př ı́pravě
a realizaci zá tě žový ch testů a cvič enı́ jsou k dispozici modernı́ softwarové ná stroje, které
podpoř ı́ tvorbu scé ná ř ů a jejich využ itı́ př i cvič enı́.
Zá tě žové testy, jsou-li sprá vně realizová ny, stmelı́ tý my, posı́lı́ znalosti, schopnosti a vzá jemnou dů vě ru jejich č lenů . Jsou př irozený m ná vazný m doplň kem auditnı́ č innosti. Zejmé na v době kybernetický ch a hybridnı́ch hrozeb mohou př ispě t k posilová nı́ odolnosti stá tu, regionů č i podniků .
LITERATURA
[1] P ̌
J. What you really need to be prepared. In: 2015 TIEMS Annual Conference,
30 September – 2 OCtober, 2015, Rome, Italy
[2] S
Jochen, Z
Evzen, M
Jiri (Eds.): Flood Risk Management: Hazards, Vulnerability and Mitigation Measures, ISBN 978–1–4020–4598–1
[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Preparedness
[4] ISO 22301:2012 Societal security – Business continuity management systems —
Requirements:
http://www.iso.org/iso/home/store/catalogue_tc/
catalogue_detail.htm?csnumber=50038
299
BRNO 2016
PROCHAZKA Jan, PROCHAZKOVA Dana
Bezpečnost „SMART CITIES“
“SMART CITIES” safety
PROCHAZKA Jan, PROCHAZKOVA Dana
Souhrn:
Př edlož ená prá ce na zá kladě konceptu ř ı́zenı́ integrá lnı́ bezpeč nosti systé mu systé mů doplň uje ná vrhy souboru opatř enı́ do souč asně modernı́ho konceptu smart cities tak, aby
komunity založ ené na konceptu smart cities byly bezpeč né komunity, které zajistı́ bezpeč ı́ a rozvoj svý m obč anů m za podmı́nek normá lnı́ch, abnormá lnı́ch i kritický ch, jež jsou
dů sledkem dynamické ho vý voje svě ta a lidský ch chyb př i ř ı́zenı́ chová nı́ lidské společ nosti v komunitě .
Summary:
Present work based on the concept of integral safety management of system of systems reills proposals of set of measures into the simultaneously modern concept of communities
called SMART CITIES, so these communities might be safe communities that will ensure the
security and the development of their citizens under the conditions of normal, abnormal or
critical, which are the result of the dynamic development of the world and human errors at
control of behaviour of human society in the community.
Klíčová slova: pohromy; rizika; bezpeč ný system systé mů ; ř ı́zenı́ integrá lnı́ bezpeč nosti; opatř enı́ podporujı́cı́ bezpeč ı́ obč anů komunit smart cities
Keywords: disaster; risks; safe system of systems; management of integral safety; the measures
supporting the security of the citizens of communities called smart cities
⁰
RNDr. Jan Prochá zka, Ph.D., CVUT v Praze, Fakulta dopravnı́, Konviktská 20, 110 00 Praha 1,
doc. RNDr. Dana Prochá zková , PhD., DrSc., CVUT v Praze, Fakulta dopravnı́, Konviktská 20,
110 00 Praha 1, e-mail: [email protected], tel.: 224 355 027
300
Bezpeč nost „SMART CITIES“
“SMART CITIES” safety
1. ÚVOD
Lidé vš ude na svě tě od historický ch dob chtě jı́ ž ı́t v dostateč ně bezpeč né m ž ivotnı́m prostoru s mož nostı́ rozvoje, což znamená , ž e musı́ vě domě ř ı́dit chová nı́ lidské společ nosti
tak, aby vý sledkem byly bezpeč né komunity, bezpeč né oblasti, bezpeč ná mı́sta atd. [1, 2].
Jelikož lidské potř eby, zá jmy a př ánı́ se naplň ujı́ hmotný mi i nehmotný mi statky, které
majı́ už itnou hodnotu, tak lidé musı́ cı́leně budovat svá sı́dla (komunity) jako bezpeč né
lidské systé my, což znamená , ž e musı́ peč ovat o: veř ejná aktiva; vztahy i toky mezi aktivy;
vztahy i toky s okolı́m; a hlavně neohrož ovat své okolı́ ani př i svý ch kritický ch podmı́nká ch [3].
Ná stroje lidı́ pro zajiš tě nı́ dané ho cı́le jsou: ř ı́zenı́; vzdě lá vá nı́; legislativa, standardy
a normy; plá ny; materiá lnı́, technické a inanč nı́ zá zemı́; a vycvič ený personá l pro plně nı́
ú kolů na ú rovni technické , organizač nı́ i funkč nı́, taktické ; a strategické [2, 3]. Proces vytvá ř enı́ bezpeč né komunity (lidské ho systé mu) je založ en ve strategické m plá nu rozvoje
dané komunity (objektu, mě sta, ú zemı́, stá tu). Př edmě tný proces zač al ve vyspě lý ch zemı́ch v 90. letech minulé ho stoletı́ [2]. Z odborné ho hlediska je strategický plá n de facto
plá n ř ı́zenı́ bezpeč nosti komunity, který zajiš ťuje bezpeč ı́ a rozvoj lidı́ v komunitě dnes
i v č asech př ı́štı́ch př i zvá ž enı́ vš ech mož ný ch zdrojů pohrom [2, 4]. Jeho koncept vychá zı́
ze systé mové ho pojetı́ reality a respektuje veř ejný zá jem. Př edlož ená prá ce vytvá ř ı́ ná stroje pro zajiš tě nı́ jejich bezpeč nosti smart cities (inteligentnı́ch mě st).
2. POŽADAVKY NA LIDSKÁ SÍDLA
Na zá kladě hodnocenı́ provedené ho v prá ci [5] se uká zalo, ž e plá nová nı́ mě st: má tendenci
zanedbá vat slož ité vzá jemné vztahy v regioná lnı́m rozvoji, tj. je zamě řeno př edevš ı́m na
strohá pravidla; nezvaž uje dlouhodobé rozvojové strategie; posiluje stá vajı́cı́ stereotypy;
použ ıv́ á generalizovaný př ı́stup, protož e mnozı́ inanč nı́ci ž ádajı́ jasné vý sledky, které se
snadno př edstavujı́ veř ejnosti; má vě tš inu hodnocenı́ zamě řenou na hledá nı́ ”nejlepš ı́ho”
nebo ”nejatraktivně jš ı́ho” mě sta v obecné m pojetı́. V dů sledku tohoto př ı́stupu se snaž ı́
pokrý t vš echny oblasti mı́stnı́ch atraktivit, př ič emž zcela ignoruje skuteč nost, ž e rů zné
č innosti potř ebujı́ rů zné podmı́nky.
Nicmé ně , je zcela zř ejmé , ž e mě sto, které nabı́zı́ vysokou kvalitu ž ivota, nemusı́ nutně
bý t ideá lnı́ mı́sto pro vš echny prů myslové obory. Na zá kladě souč asné ho pozná nı́ o nedá vné m rozvoji mě st v Evropě a o udrž itelnosti lidský ch sı́del, jež je shrnuto v prá ci [6],
majı́ ve mě stech s velký m soustř edě nı́m obyvatelstva a aktivit problé my s ochranou zdravı́ a bezpeč ı́ lidı́. Souvisı́ to se tř emi faktory: vojenský mi akcemi; př ı́rodnı́mi pohromami;
a sociá lnı́mi kon likty, obč anský mi nepokoji a kriminalitou. Chudoba a š patný zdravotnı́
stav jsou č asto souč ástı́ deprivač nı́ a dehumanizač nı́ vý vojové spirá ly, postihujı́cı́ ně které
klı́čové č ásti mě st po celé Evropě . Proto v kon liktnı́ch oblastech by mě la bý t podporová na
a prosazová na koncepce nebojový ch mě stský ch zó n jako souč ást meziná rodnı́ch dohod.
Opatř enı́ na ochranu př ed pohromami by mě la bý t na vš ech ú rovnı́ch souč ásti plá nů rozvoje a sprá vy mě st. Plá nová nı́m by mě la bý t podporová na opatř enı́ proti př ı́činá m sociá lnı́ch nepokojů a zloč innosti ve mě stech. Plá nová nı́ by mě lo napomoci obnově smyslu pro
obč anské vztahy a společ enskou pohodu, zvyš ujı́cı́ ú roveň osobnı́ho bezpeč ı́ ve mě stech
[2, 6].
301
BRNO 2016
PROCHAZKA Jan, PROCHAZKOVA Dana
Udrž itelnostı́ se intuitivně rozumı́ schopnost mı́t procesy změ n krajiny, ú zemı́ č i jiné ho sledované ho subjektu pod urč itou kontrolou (zvladatelnost, neboli ješ tě pokrokově ji
ř ı́zenı́ změ n). V uvedené souvislosti je s udrž itelnostı́ ú zce spjata stabilita jako mı́ra změ n
dopadajı́cı́ch na produktivitu, bezpeč nost, ochranu, ekonomický rů st a sociá lnı́ př ijatelnost. V obecné rovině do principů udrž itelnosti patř ı́ integrita, dostateč nost a př ı́lež itost,
spravedlnost, ú č innost a obezř etnost [6].
Mě sto je ú zemı́, na které m ž ijı́ lidé . Př edstavuje slož itý otevř ený systé m systé mů , ve
které m probı́hajı́ procesy, které zajiš ťujı́ kvalitnı́ ž ivot lidı́. Kaž dé jejich vě tš ı́ naruš enı́
znamená ohrož enı́ existence a rozvoje lidı́. Bezpeč ný lidský systé m, pro který politici EU
č asto použ ıv́ ajı́ označ enı́ „Safe space“ [1] se de inuje jako systé m, ve které m je bezpeč nost
na př ijatelné ú rovni a ve které m se dbá na bezpeč ı́ lidı́ a veř ejné blaho. Lidský systé m je
minimá lnı́ prostor pro ž ivot č lově ka a lidskou společ nost, tj. zahrnuje prvky, které tvoř ı́
lidé , č ásti ž ivotnı́ho prostř edı́ nezbytné pro ž ivot lidı́, č ásti planety Země nezbytné pro ž ivot lidı́, majetek, technologie, infrastruktury a vazby a toky mezi tě mito prvky. Chrá ně ná
aktiva lidské ho systé mu (aktiva) jsou vybrané prvky, vybrané vazby a toky v lidské m systé mu, které jsou nutné pro jeho bezpeč ı́ a udrž itelný rozvoj. Jsou prioritně ochraň ová ny
a zahrnujı́ ž ivoty, zdravı́ a bezpeč ı́ lidı́, majetek, ž ivotnı́ prostř edı́, veř ejné blaho, technologie a infrastrukturu [2].
Na zá kladě souč asné ho pozná nı́, shrnuté ho v pracı́ch [2–4, 6], se ř ı́zenı́ lidské ho systé mu (který př edstavuje ú zemı́ s obyvatelstvem, které ho osı́dluje) zamě řené na bezpeč ı́
a udrž itelný rozvoj lidı́ soustř eďuje na:
• odhalenı́ pohrom, který mi jsou jak ž ivelnı́, sociá lnı́ a technologické pohromy, tak
i selhá nı́ rů zný ch vazeb a toků v lidské m systé mu,
• př edchá zenı́ pohrom, pokud to lze, např. u ž ivelnı́ch pohrom to vě tš inou nelze,
• odstraně nı́ př ı́čin vzniku tě žký ch (krutý ch, zá važ ný ch) dopadů pohrom nebo alespoň na snı́ženı́ jejich č etnosti vý skytu,
• zmı́rně nı́ nepř ijatelný ch dopadů pohrom preventivnı́mi opatř enı́mi, př ipravenostı́,
optimá lnı́m zvlá dnutı́m dopadů pohrom a jimi vyvolaný ch kritický ch situacı́ (tj. vlastně zkrá cenı́m doby trvá nı́ nouzový ch situacı́ na př ijatelnou mı́ru),
• zajiš tě nı́ obnovy ú zemı́ po pohromá ch a nastartová nı́ dalš ı́ho rozvoje.
Proto cı́lem strategické ho plá nu rozvoje je i př ež itı́ komunity (tj. obyvatel a veř ejný ch aktiv), protož e pohromy by nemě ly v ž ádné m př ı́padě naruš it dlouhodobě funkce komunit.
Proto je dnes prosazová na varianta rozvoje [6–14], která je založ ena na pě ti axiomech:
1. Je ž ádoucı́, aby byly neustá le dostupné funkce vý roby, distribuce a spotř eby zahrnujı́cı́ loká lnı́ ú č ast na vý robě , distribuci a spotř ebě produktů a služ eb, jež jsou souč ástı́
kaž dodennı́ho ž ivota. Kaž dá vě tš ı́ pohroma mů ž e př edmě tné funkce vá ž ně naruš it,
př ič emž spotř eba kaž dodennı́ch statků se i př i a po pohromě nemě nı́.
2. Kaž dá vě tš ı́ pohroma mě nı́ priority, protož e veř ejné instituce se zamě řujı́ na pé či
o obě ti a podnikatelská č innost mů ž e bý t i pozastavena.
3. Kaž dá vě tš ı́ pohroma znamená , ž e vš echny tradič nı́ sociá lnı́ a kulturnı́ č innostı́ se
nekonajı́.
302
Bezpeč nost „SMART CITIES“
“SMART CITIES” safety
4. V př ı́padě kaž dé vě tš ı́ pohromy jsou doč asně „potlač eny“ ně které zá kony jako je
např ı́klad dopravnı́ př estupek, a naopak jsou zvý razně ny zá kony tý kajı́cı́ se bezpeč ı́
a veř ejné ho poř ádku, regulace pohybu.
5. Zá kladnı́ funkcı́ charakteristickou pro komunitu je vzá jemná pomoc, pomocı́ nı́ž se
ř eš ı́ situace obč anů a rodin, kteř ı́ se dostali do obtı́žı́.
Rozvoj na jedné straně vyž aduje institucioná lnı́ a strukturá lnı́ př emě nu komunity, na
straně druhé mů ž e bý t zpomalen vlivy pohrom, pů sobı́cı́ch na zá kladnı́ funkce komunity.
Proto plá ny udrž itelné ho rozvoje komunity musı́ vychá zet z ř ı́zenı́ rizik v č ase. Na jeho
zá kladě musı́ bý t vybudová n systé m ochrany komunity založ ený na prevenci, př ipravenosti, odezvě a obnově vů č i mož ný m pohromá m [2, 4] a k tomu musı́ bý t apliková n princip př edbě žné opatrnosti [2], jelikož v disponibilnı́ch datech jsou nejistoty a neurč itosti,
a je tř eba zajistit ochranu i proti vysoce nepř ijatelný m dopadů m pohrom, které nejsou
oč eká vané na zá kladě naš ich znalostı́.
3. SMART CITIES A INTEGRÁLNÍ BEZPEČNOST
Smart cities ”inteligentnı́ mě sta” je termı́n, který se dnes použ ıv́ á pro označ enı́ komunit,
tj. obytný ch komplexů z hlediska kvality, vý konnosti a interaktivity mě stský ch služ eb [5].
Zahrnuje takové obytné komplexy, které se snaž ı́ př i bydlenı́ sniž ovat ná klady a spotř ebu zdrojů a zlepš ovat kontakty mezi obč any a veř ejnou sprá vou. Do sektorů , které majı́
použ ıv́ at smart cities technologie patř ı́ veř ejná sprá va, doprava a ř ı́zenı́ provozu, energie, zdravotnı́ pé če, vodnı́ a odpadové hospodá ř stvı́. Smart cities aplikace jsou vyvı́jeny
s cı́lem zlepš it ř ı́zenı́ mě stský ch toků a umož nit v reá lné m č ase odpově di na vý zvy. Komunita smart city je tı́m př ipravena reagovat na vý zvy lé pe než ně kdo s jednoduchý m
vyjedná vacı́m vztahem s jeho obč any.
Kaž dý lidský systé m, tj. ú zemnı́ celek obydlený lidmi má své charakteristické vlastnosti
a je č as od č asu poš kozová n pohromami o rů zné velikosti [2]. Skody ztrá ty a ú jmy způ sobené pohromami zá visı́ jak na velikosti pohromy, tak na množ stvı́ aktiv a na jejich zranitelnostech vů č i dané pohromě , tj. je nutné zvaž ovat velikosti rizik [2, 4] a podle nich
a dle mož nostı́ ú zemnı́ho celku ř ı́dit jeho bezpeč nost; tj. ochranu veř ejný ch aktiv, mobilizaci a koordinaci využ itı́ zdrojů komunity (energie, pracovnı́ sı́ly, vý robnı́ schopnost, jı́dlo
a země dě lstvı́, suroviny, telekomunikace aj.), koordinaci č innostı́ takový ch jako je systé m
varová nı́ a systé m zá chrany a zdravotnické služ by, které sniž ujı́ dopady pohrom a zajiš ťujı́ kontinuitu č innosti stá tnı́ sprá vy a dodrž ová nı́ zá konů , a také vytvá ř ı́ podmı́nky pro
nastartová nı́ rozvoje [2–4].
Na zá kladě souč asné ho pozná nı́ [2, 3] kaž dé kvalitnı́ ř ı́zenı́ musı́ respektovat nutnost
dě lat rozhodnutı́ s cı́lem: př edejı́t nouzový m situacı́m a lokalizovat nouzové situace; zajistit zdravý rozvoj lidské populace; a realizovat ekologické programy v socioekonomické
sfé ře.
Zá kladnı́ funkcı́ stá tů i mě st je od jejich vzniku zajiš tě nı́ ochrany a rozvoje dané lidské
společ nosti, což nenı́ mož né bez zajiš tě nı́ bezpeč né ho prostoru, ve které m ž ije lidská společ nost. Bezpeč nost je chá paná jako soubor opatř enı́ a č innostı́ pro zajiš tě nı́ bezpeč né ho
lidské ho systé mu, tj. pro zajiš tě nı́ bezpeč ı́ a udrž itelné ho rozvoje chrá ně ný ch aktiv lidské ho systé mu. Protož e lidský systé m je promě nný, tak i ná stroj pro zajiš tě nı́ jeho bezpeč ı́
303
BRNO 2016
PROCHAZKA Jan, PROCHAZKOVA Dana
a udrž itelné ho rozvoje musı́ bý t promě nný, tj. č lově k ho musı́ ř ı́dit. Podle zá sad modernı́ho ř ı́zenı́ lidské společ nosti ú koly majı́ vš ichni zú č astně nı́ [2, 3].
Na zá kladě vý še uvedený ch faktů , je nutné pro kaž dý ú zemnı́ celek zná t charakteristiku dané ho ú zemı́ alespoň v rozsahu ú zemně plá novacı́ dokumentace a ú daje o: struktuř e a charakteru obyvatelstva; vě tš ı́ch pohromá ch, které lze oč eká vat v dané m ú zemı́
a o mı́stnı́ch zranitelnostech vů č i pohromá m; a o disponibilnı́ch zdrojı́ch, silá ch a prostř edcı́ch komunity. Objektivnı́m způ sobem je nutno hodnotit rizika v systé mové m pojetı́
[4] a zpracovat plá n pro ř ı́zenı́ bezpeč nosti.
4. DATA O SMART CITIES A JEJICH POSOUZENÍ Z HLEDISKA LIDSKÉ
BEZPEČNOSTI A METODY PRO VYTVOŘENÍ BEZPEČNÝCH SMART CITIES
Když vezmeme internetový server google.com a př ehled souč asný ch publikacı́ o smart cities, tak najdeme mnoho set až tisı́ce projektů o strategické m rozvoji mě st na celé m svě tě ,
které aplikujı́ koncept smart cities; mě sta jsou rozeseta po celé země kouli (např. Amsterdam. Barcelona, London, Washington, Stockholm, Santa Cruz, Rio de Janeiro, Tokyo, Auckland, Soul, Praha etc.). Analý za vice než 50 projektů , jež jsou popsá ny na citované m internetové m servru a ú dajů v publikacı́ch [10, 15–21]), ukazuje, ž e smart cities je modernı́
urbanistický projekt, který spatř uje rozvoj stř edně velký ch mě st v propojenı́ kvalitnı́ch
energetické , telekomunikač nı́, dopravnı́ a zelené infrastruktur a ve vzdě lanosti, kultuř e
a podniká nı́ s vysokou př idanou hodnotou.
V prostudovaný ch projektech se nepř edpoklá dá existence pohrom, př estož e nenı́ mı́sto
na svě tě , které by nepostihla ž ádná pohroma, jak ukazuje databá ze [22] detailně analý zovaná v prá ci [23], a platı́, ž e kaž dá vě tš ı́ pohroma způ sobuje ztrá ty na ž ivotech a zdravı́
lidı́ a š kody a ú jmy na veř ejný ch aktivech, tj. naruš ı́ ž ivot v komunitě . V pracı́ch [2, 4] jsou
detailně rozebrá ny dopady extré mnı́ch pohrom na komunitu, je zdů razně na postupnou
kaská da selhá nı́ ž ivotodá rný ch infrastruktur, což je př ı́činou dalš ı́ch ztrá t, š kod a ú jmy
na veř ejný ch aktivech. Př edmě tná selhá nı́ jsou způ sobena tı́m, ž e technologické systé my
jsou projektová ny jako odolné a spolehlivé jen do jisté velikosti pohrom, podrobnosti jsou
např. v [2, 4].
Protož e pro zajiš tě nı́ lidský ch př ánı́ je prvoř adý m ú kolem kaž dé komunity zajistit bezpeč ı́ lidı́ v č ase, jak ukazujı́ př edchozı́ kapitoly a materiá l EU [15], lze ř ı́ci v souladu s pracı́
[21], ž e realizované projekty smart cities obvykle neř eš ı́ vš echny aspekty spojené s lidskou bezpeč nostı́. Protož e vš ak sledované projekty majı́ velkou ř adu pozitivnı́ch rysů , je
tř eba koncept smart cities doplnit o ná stroje pro nouzové a krizové ř ı́zenı́ [2].
Proto jsou nejprve metodou posouzenı́ shody mezi normativem bezpeč né komunity
zpracovaný m pro komunitu chá panou jako systé m systé mů dle [2–4, 24] a obvyklý m modelem smart cities [15] s uvá ž enı́m př edvı́dá nı́ budoucı́ho vý voje smart cities [16] a identi ikovaný ch potř eb mě st [25] urč eny polož ky, které je tř eba doplnit do konceptu smart
cities. Poté je pro doplně nı́ sledované ho konceptu o ná stroj zajiš ťujı́cı́ bezpeč nost smart
cities v č ase použ ita metoda analogie. Zá kladem jsou ná stroje vytvoř ené pro bezpeč né komunity a bezpeč né objekty na zá kladě konceptu integrá lnı́ bezpeč nosti [2–4, 26], které
se v praxi osvě dč ily.
304
Bezpeč nost „SMART CITIES“
“SMART CITIES” safety
5. POLOŽKY, KTERÉ SE MUSÍ V KONCEPTU SMART CITIES ZVAŽOVAT
Dosavadnı́ aplikace konceptu smart cities v zá jmu efektivity použ ıv́ ajı́ pokrokové ICT technologie a spolé hajı́ na to, ž e vš echny prolı́najı́cı́ se systé my budou fungovat stá le dobř e.
Protož e ani př edmě tné technologie nejsou absolutnı́, jak ukazujı́ selhá nı́ ř ı́dı́cı́ch systé mů
v technologický ch objektech (např. dne 21. 1. 2016 na Hlavnı́m ná draž ı́ v Praze nebyly ně kolik hodin př ijaty ani vypraveny vlaky kvů li tomu, ž e podle sdě lenı́ vedenı́ drah v mé diı́ch nefungoval ř ı́dı́cı́ poč ı́tač ; vý padek zař ı́zenı́ PZB90, které je instalová no na ně mecký ch
tratı́ch bylo jednou z př ı́čin srá ž ky rychlı́ků u bavorské ho Bad Aiblingu dne 9. 2. 2016, př i
které zahynulo 10 lidı́, 5 lidı́ bylo tě žce zraně no a té mě ř 200 lidı́ zraně no; mnohé blackouty a jiné vý padky služ eb [3]), tak př i ř ı́zenı́ smart cities musı́me zvaž ovat:
• př ı́rodnı́ pohromy a technologické havá rie (tzv. vně jš ı́) jiné ho systé mu,
• teroristické ú toky, kriminá lnı́ č iny nebo vá lku,
• technologické havá rie (tzv. vnitř nı́) kritický ch prvků , vazeb a toků v systé mu. Je nutno zvá ž it vady materiá lu v zař ı́zenı́ch, stá rnutı́ materiá lů v zař ı́zenı́ch, nedostateč nou ú drž bu zař ı́zenı́ apod.,
• chyby nebo selhá nı́ ř ı́dı́cı́ho systé mu,
• lidské chyby, a to speciá lně př ı́činy organizač nı́ch havá riı́ jako š patná rozhodnutı́
ř ı́dı́cı́ch pracovnı́ků a š patné způ soby ř ı́zenı́.
Př edevš ı́m je nutno zvaž ovat selhá nı́ smart technologiı́ a mı́t př ipraveny postupy na jejich př ekoná nı́ a obnovu způ sobem, který nevyvolá kritické dopady na veř ejná aktiva,
jejichž dů sledkem jsou velké ztrá ty na lidský ch ž ivotech a lidské m zdravı́, anebo neschopnost stabilizovat situaci a prové st obnovu.
Pomocı́ kontinuá lnı́ho monitoringu musı́me sledovat, zda: ú roveň bezpeč nosti (ú č innost a efektivita opatř enı́ a č innostı́) v č ase roste č i klesá ; ve stanovený ch č asový ch ú secı́ch je dosahová no plá nované ú rovně bezpeč nosti (ú č innosti a efektivity opatř enı́ a č innostı́); a aplikovaná opatř enı́ vedou skuteč ně ke zvý šenı́ ú rovně bezpeč nosti (ú č innosti
a efektivity opatř enı́ a č innostı́) [2].
Proto v kaž dé m projektu smart cities je nutné :
• stanovit co a proč je nutné chrá nit,
• stanovit minimá lnı́ ú roveň ochrany,
• posoudit souč asnou ú roveň ochrany,
• v př ı́padě zjiš tě nı́, ž e ochrana je nedostateč ná navrhnout dalš ı́ opatř enı́ na ochranu,
• zajistit prostř edky na ochranu,
• aplikovat opatř enı́ pro ochranu,
• periodicky kontrolovat stav komunity,
• udrž ovat ochranu na odpovı́dajı́cı́ ú rovni,
• revidovat opatř enı́ v zá vislosti na vý voji.
U vš ech č innostı́ je tř eba rozdě lit kompetence a odpově dnosti. Technické a organizač nı́
aspekty, které je nutné ř eš it, jsou uvedeny v [3, 27].
305
BRNO 2016
PROCHAZKA Jan, PROCHAZKOVA Dana
6. MODEL PRO ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI SMART CITIES V ČASE
S ohledem k: datů m a znalostem, shrnutý m v pracı́ch [2–4]; koncepce prosazované OECD
[19]; metody popsané v prá ci [3]; a realitu, ž e kaž dá komunita ”SMART CITIES” je otevř ený systé m (tj. zdroje rizik jsou vnitř nı́ a vně jš ı́ pohromy a lidský faktor [2, 4]), je vytvoř en
model pro ř ı́zenı́ bezpeč nosti se š esti procesy, tj.: koncepty a sprá va; sprá vnı́ postupy;
technické zá lež itosti; vně jš ı́ spoluprá ce; nouzová (havarijnı́) př ipravenost; a dokumentace a vyš etř ová nı́ nehod (obrá zek 1).
Obrá zek 1:
Model pro ř ı́zenı́ bezpeč nosti SMART CITIES: sedm bloků procesů dů lež itý ch
pro bezpeč nost SMART CITIES; teč kovaná č ára – zpě tná vazba 1; č erchovaná
č ára – zpě tná vazba 2; č árkovaná č ára – zpě tná vazba 3; plná č ára – zpě tná vazba 4.
Procesy se dá le dě lı́ na dı́lč ı́ procesy:
1. Prvnı́ proces sestá vá z dı́lč ı́ch procesů pro: celkovou koncepci na zajiš tě nı́ bezpeč nosti; dosaž enı́ dı́lč ı́ch cı́lů bezpeč nosti; vedenı́ / ř ı́zenı́ bezpeč nosti; systé m ř ı́zenı́
bezpeč nosti; ř ı́zenı́ personá lu / zamě stnanců , tj. pro: ř ı́zenı́ lidský ch zdrojů , š kolenı́
a vzdě lá vá nı́, internı́ komunikaci / pově domı́ a pracovnı́ prostř edı́; revize a hodnocenı́ plně nı́ cı́lů stanovený ch v oblasti bezpeč nosti.
2. Druhý proces sestá vá z dı́lč ı́ch procesů pro: identi ikaci ohrož enı́, která př edstavujı́ potenciá lnı́ pohromy a hodnocenı́ rizik spojený ch s př edmě tný mi ohrož enı́mi;
dokumentace postupů (vč etně pracovnı́ch povolenı́); ř ı́zenı́ změ n; zajiš tě nı́ bezpeč nosti př i jedná nı́ s dodavateli vý robků a služ eb; a dozor nad bezpeč nostı́ použ ıv́ aný ch vý robků .
3. Tř etı́ proces zahrnuje dı́lč ı́ procesy pro: vý zkum a rozvoj; projektová nı́ a konstruová nı́; zajiš ťová nı́ inherentnı́ bezpeč nosti; tvorbu technický ch standardů ; skladová nı́
306
Bezpeč nost „SMART CITIES“
“SMART CITIES” safety
nebezpeč ný ch lá tek; a udrž ová nı́ celistvosti (integrity) komunity a ú drž bu jejich zař ı́zenı́ a budov.
4. Ctvrtý proces zahrnuje dı́lč ı́ procesy pro: spoluprá ci vš ech zainteresovaný ch subjektů se sprá vnı́mi orgá ny; spoluprá ci s veř ejný mi a dalš ı́mi zainteresovaný mi subjekty (vč etně akademický ch institucı́); a spoluprá ce s jiný mi dů lež itý mi entitami
veř ejný mi i soukromý mi.
5. Pá tý proces zahrnuje dı́lč ı́ procesy pro: plá nová nı́ vnitř nı́ př ipravenosti na zvlá dnutı́ nouzový ch situacı́ vš eho druhu; zajiš tě nı́ polož ek, které usnadnı́ plá nová nı́ vně jš ı́
př ipravenosti, kdyby entita ohrozila své okolı́; a koordinaci č innostı́ vš ech zú č astně ný ch př i zajiš tě nı́ př ipravenosti a př i odezvě na nouzové situace, a to zvlá š tě kritické
(krizové ř ı́zenı́).
6. Sestý proces má dı́lč ı́ procesy pro: zpracová nı́ zprá v o pohromá ch, havá riı́ch, nehodá ch, skoro-nehodá ch a dalš ı́ch pouč ný ch zkuš enostech; vyš etř ová nı́ š kod, ztrá t
a ú jem a stanovenı́ jejich př ı́čin; a odezvu a ná sledné č innosti po pohromá ch – stabilizace situace a obnova, a to vč etně vypracová nı́ př ı́sluš né ho pouč enı́ z př ı́čin a ř eš enı́ problé mů a sdı́lenı́ informacı́.
Jelikož kaž dá reá lná komunita je v dynamicky promě nné m svě tě , jejı́ stav se mě nı́ v zá vislosti na realizaci mož ný ch rizik, a proto kaž dá komunita ve snaze bý t bezpeč ná musı́ dle [3] monitorovat rizika a reagovat na změ ny podmı́nek tı́m, ž e má ve své m ř ı́zenı́
zavedeny postupy pro ř ı́zenı́ komunity jak př i normá lnı́ch a abnormá lnı́ch podmı́nká ch,
tak i př i kritický ch podmı́nká ch (způ sobený ch nadprojektový mi pohromami), př i který ch
použ ıv́ á opatř enı́, vyznač ená na obrá zku 1 zpě tný mi vazbami (zpě tné vazby se realizujı́
postupně dle zá važ nosti podmı́nek, tj. zpě tná vazba 4 se použ ıv́ á př i nejvě tš ı́ zá važ nosti).
Program pro budová nı́ bezpeč nosti je dle [4] plá n ř ı́zenı́ bezpeč nosti, který obsahuje
prová zaný soubor plá nů :
• bezpeč nostnı́ plá n, tj. postup, který m se vytvá ř ı́ zabezpeč ená komunita smart cities,
• plan odezvy komunity smart cities na nouzové a kritické situace,
• plá n obnovy komunity smart cities po kritický ch situacı́ch, který m se stabilizuje
situace v komunitě smart cities a nastartuje se jejı́ dalš ı́ rozvoj.
Pro ř ı́zenı́ bezpeč nosti komunity smart cities v č ase je nutné té ž vytvá ř et jistou kulturu
bezpeč nosti, kterou respektuje jak top management komunity, tak i jejı́ obyvatelé . Dů lež itý je kontinuá lnı́ monitoring, rozdě lenı́ odpově dnostı́ a kompetencı́ [2, 8, 24]. Pro kvali ikované zvlá dnutı́ nouzový ch a kritický ch situacı́ je tř eba zajistit zá lož nı́ zdroje, sı́ly a prostř edky, a vycvič ený personal, který umı́ postupy pro zvlá dnutı́ nepř ijatelný ch dopadů
pohrom [2, 8, 24].
7. ZÁVĚR
Model pro ř ı́zenı́ bezpeč nosti smart cities, sestavený na zá kladě souč asný ch znalostı́, je
procesnı́ model, v ně mž jsou zastoupeny:
307
BRNO 2016
PROCHAZKA Jan, PROCHAZKOVA Dana
• jak jednotlivé dů lež ité prvky procesu ř ı́zenı́ bezpeč nosti, založ ené na kvali ikované
prá ci s integrá lnı́m rizikem,
• tak i zpě tné vazby, který mi je mož né korigovat př ı́pady, v nichž nejsou splně ny pož adavky bezpeč nosti kvů li dynamické mu vý voji smart cities a jejich okolı́.
Pro aplikaci v praxi model pro ř ı́zenı́ bezpeč nosti smart cities doplň uje mechanismus
pro zajiš tě nı́ schopnosti bý t efektivnı́ př i abnormá lnı́ch a kritický ch podmı́nká ch; tj. akceschopné plá ny, rezervy materiá lnı́, technické , inanč nı́ a personá lnı́, a také speci ické
typy ř ı́zenı́ [2].
K zajiš tě nı́ bezpeč nosti smart cities bě hem jejich ž ivotnı́ho cyklu, vč etně př ež itı́ lidı́ př i
kritický ch podmı́nká ch, je nutné podle [3]: použ ı́t kvali ikovaný způ sob prá ce s riziky, který je zacı́len na bezpeč nost systé mu systé mů ; u objektů a technologiı́ aplikovat př ı́stupy
All–Hazard–Approach a Defence–in–Depth; a mı́t program ř ı́zenı́ bezpeč nosti založ ený
na plá nu ř ı́zenı́ bezpeč nosti smart cities, který obsahuje: model ř ı́zenı́ bezpeč nosti smart
cities na obrá zku 1; procesy pro ř ı́zenı́ bezpeč nosti jednotlivý ch komponent a jejich propojenı́; a soubor plá nů pro ř eš enı́ mož ný ch nouzový ch a kritický ch situacı́ v smart cities.
LITERATURA
[1] EU. Safe community. Brussels : EU 2004. www.eu.org
́
́ D. Strategické řízení bezpečnosti území a organizace. Praha : CVUT
[2] P
2011, 483p. ISBN: 978–80–01–04844–3.
́
́ D. Safety of complex technological facilities. Saarbruecken : Lambert
[3] P
Academic Publishing 2015, 244p. ISBN: 978–3–659–74632–1.
́
́ D. Analýza a řízení rizik. Praha : CVUT 2011, 405p.
[4] P
ISBN: 978–80–01–04841–2.
[5] EU. Smart cities Ranking of European medium-sized cities. www.smart-cities.eu
́
́ , D., P
́
[6] P
, J. Integrální bezpečnost zajišťuje optimální rozvoj životního prostředí. Praha : CVUT, 224p. ISBN 978–80–01–05480–2.
[7] G
, B. R. et al. Speci ication of Sustainability–based Environmental Assessment
Decision Criteria and Implications for Determining ”signi icance” in Environmental
Assessment. Report EN 105–67/2001E. Ottawa : Canadian Environmental Assessment Agency 2001. ISBN 0–662–31068–3, www.ceeaacee.gc.ca
[8] G
, J. F. Disaster & Recovery Planning: a Guide for Facility Managers. Lilburn : The
Fairmont Press, Inc. 2002. ISBN 0–88173–323–7 (FP), 0–13–009289–4 (PH), 304p.
[9] CDEM. Working together: Lifelines Utlities and Emergency Management. Ministry
of Civil Defense and Emergency Management (CDEM) 2002, www.civildefense.
govt.nz
308
Bezpeč nost „SMART CITIES“
“SMART CITIES” safety
[10] DISASTER ADVISORS INC. Bussiness Continuity Planning. 2003. http://www.
disasteradvisors.com/disasterplanning.htm
[11] EMA. Australian Emergency Manual Disaster Recovery. Sydney : Emergency Management Australia 1996, 166p.
[12] P
, J. A Review of the Literature and Programs on Local Recovery from Disaster. Colorado : Natural Hazards Research and Applications Information Center, Institute of Behavioral Science, University of Colorado 1999. http://www.colorado.
edu/hazards/wp/wp102/wp102org.html
[13] US. The National Strategy For The Physical Protection of Critical Infrastructures and
Key Assets. 2003; http://www.whitehouse.gov/pcipb/physical_strategy.
pdf
[14] FEMA. Promoting Critical Infrastructure Protection by Emergency Managers and
First Responders. Nationwide. 2005. www.usfa.fema.gov
[15] ISO/IEC. JTC 1 Smart cities. Geneve : International Organization for Standardization
2015. www.iso.org
[16] M , E., M
, T., C
, C. What are future cities — origins, meaning and uses.
Foresight Future of Cities Catapult: Project and Future Cities London : Catapult 2014,
98p.
[17] T
, A. Smart Cities: Big Data, Civic Hackers, and the Quest for a New Utopia.
W. W. Norton & Company 2013. ISBN 0393082873.
[18] B
, M. et al. Smart Cities of the Future. European Journal of Physics Special Topics
214 (2012), pp 481–518.
[19] K
H
Lee. Building a New Smart City in Asia: Songdo International City in
Incheon S. Korea. Incheon Development Institute 2013.
[20] S
, M. Sentient City: Ubiquitous Computing, Architecture, and the Future of Urban Space. New York City. Architectural League of New York 2011.
ISBN 978–0262515863.
[21] G
, A. A. Against smart city. London : Verso 2013, 153p.
[22] EM-DAT. The OFDA/CRED International Disaster Database – www.emdat.net – Université catholique de Louvain – Brussels – Belgium. www.emdat.be
́
́ D. Rizika spojená s pohromami a inženýrské postupy pro jejich zvládání.
[23] P
Praha : CVUT 2014, 234p. ISBN 978–80–01–05479–6.
[24] EU. FOCUS project. Brussels : EU. www.focusproject.eu
[25] UN HABITAT. The City We Need. New York : UN 2014, www.unhabitat.org/
downloads/docs/The%20City%20We%20Need.pdf
309
BRNO 2016
PROCHAZKA Jan, PROCHAZKOVA Dana
[26] OECD. Guidance on safety performance indicators. guidance for industry, public authorities and communities for developing SPI programmes related to chemical
́
́ D. Identi ication and management of risks of system of systems. texts[27] P
fInternational Journal of Computer an Information Technology, ISSN: 2279–0764, 2
(2013), No 2, 232–239. http://ijcit.com/current.php
310
Ecological Insurance As A Financing Instrument For Risks In Mining
Vliv sektoru pojišťovnictví na hospodářský růst v Polsku
Ecological Insurance As A Financing Instrument
For Risks In Mining
Vliv sektoru pojišťovnictví na hospodářský růst v Polsku
PRZYBYTNIOWSKI Jarosław Wenancjusz,
PACHOLARZ Wioletta Magdalena
Summary:
The study is the result of scienti ic research carried out in co-operation with the European Business Club. Present issue was touched in an eariler study and is a continuation
of reserches conducted among companies which are using insurances as a instrument of
inancing the ecological risks. The structure of the study has been subordinated to the
thesis according to which, the insurance can be an important instrument for inancing
the ecological risks, including risks in mining.
According to the subject of discussion it were used: elemental analysis – if the object of
study requires the distribution of the elements without looking for mutual dependence
between them; casual analysis – when there was a need of looking for the cause – effect
relationships between the elements of the object of the study; logical analysis – consisting on breaking down the object of study with taking into account existing in the logical
relations.
Keywords: environmental risks, environmental sustainability, damage, insurance, environment polities, landscape management
Introduc on
The article is also the effect of a study carried out within the research program: „Projektmanagment zur ökonomischen Vergleichanalyse der geoplonischen, thermoslaren und
photovoltaischen Technologien der individuellen, kommualen und industriellen Energievergung”, in cooperation with the European Business Club Association e.V., Schloss Oedheim
⁰
dr Jarosław Wenancjusz Przybytniowski Uniwersytet Jana Kochanowskiego w Kielcach
Institute of Management; European Business Club Association e.V., Castel Oedheim
mgr Wioletta Magdalena Pacholarz, European Business Club Association e.V., Castel Oedheim
311
BRNO 2016
PRZYBYTNIOWSKI Jarosław Wenancjusz, PACHOLARZ Wioletta Magdalena
in Germany. Polish coal mining is characterized by dif icult geological and tectonic conditions, causing the existence of many risks associated with the operation of deposits,
caused by natural or social factors. Potential natural threats in mining are: subsidence,
ire, explosion of coal dust, gas and rock ejection, water and climatic risks (Doliń ski D.,
Stasch A., 2009; Bochyń ski W., Stasch A., 2006).
The objective of this article is to present and evaluate the problems associated with
the speci icity of environmental risks and their importance in mining. The design of the
study was subordinated to the thesis according to which, insurance can be an important
instrument for risk inancing of mining, including ecological risk. Examined collective took entities employing 10 persons or more. In article was analyzed and evaluated data for
the tendency to conclude:
1) insurances of examined companies;
2) voluntary insurance, including liability for environmental damage caused by its
pollution.
1. Determinants of the risks in mining
There are two characteristic approaches to matters of insurance risk. First, appropriate
to the economic thought, treats risk through the prism of dangers perceived as a cause
of real socio–economic events. The second approach, speci ic to the insurance law, treats
risk from side of effects of occurrence the dangers (Michalski, T., 1999). For the purposes
of this study assumes that the risk is events that are due or the result of occurrence various
risks. The risk may be dispersed or concentrated. It is important to take steps to eliminate
the accumulation of risk situations. If the risk is concentrated, and therefore the effects
of the implementation of a single risk may cause painful damages threatening the future
business (such as mining), insurance are the primary method of inancing it (Vaughan
E. J., 1997).
Damages associated with a risk (Fig 1), may be: personal (health or life loss), property (destruction of the infrastructure) and social (air pollution). Analyzing the damage
caused as a result of the dangers in mining, they can be direct (for speci ic persons or property) or indirect (eg associated with social damages). They may arise as a result of the
phenomena caused by the forces of nature, the most urgent, dif icult to predict and avoid
(eg, subsidence) or as a result of human activities (social risk): for example, long–term
neglect, where the risk of failure is relatively easy to predict (eg. outdated machinery). Polish Underground mining is characterized by dif icult geological and mining conditions,
causing the existence of many risks associated with the operation of deposits, caused by
natural factors or social.
Natural risks (Bochyń ski W., Stasch A., 2006), are usually characterized by high dynamics of development. This is particularly true of threats of rock burst and methane risk.
Their course is based on violence, high–intensity of development of the phenomenon, taking action of signi icant spaces and the occurrence of destructive factors that cause loss
of life or serious injuries among the employees as well as lead to the events like disasters.
To basic threats in underground mining should be included: rock burst, infarcts, ire,
methane, coal dust explosion, gas and rock outbursts, water threats.
312
Ecological Insurance As A Financing Instrument For Risks In Mining
Vliv sektoru pojišťovnictví na hospodářský růst v Polsku
Fig 1:
Classi ication of threats
S
: based on own studies
In a minor level exists radiation threat.
The current level of safety in coal mines are formed by:
1) The location of most mines within the Upper Silesian Coal Basin, resulting in the
concentration of mining operations both at local and regional scale,
2) long period of time often over 100 years and more, mining activities by individual
mines, which in many regions has led to a large volume of exploited deposits and
damage to the structure of the rock mass,
3) occurrence of multi–deck deposits (problems with remains of pillars, edges, and
their interaction),
4) a large and growing operating depth (approximately 5 – 8 m / year). Currently the
deepest mines leads exploitation at depths of 900 – 1 150 m,
5) delays in the area of improving the techniques and technologies of mining and the
lack of an adequate level of equipment of mines in mining machinery and equipment,
6) the application on an increasing scale ”sublevel” model of operation. Operation sublevels and connected with it concentration of mining operations, while increasing the
depth of conducting these works, contributes to the exponentiation of existing threats. In most exploited sublevels walls the primary temperature of rocks exceeds
30 ∘ C, causing increased risk of climate.
Of the total number 32 active coal mines in 2010 ¹⁾:
1) In the 29 mines (91 %), carried out operating works on 121 walls, including in 23
mines (72 %) performed the operation 40 % (48 sides), below the level of access,
of which:
¹⁾ In 2009, active coal mines was 31
313
BRNO 2016
PRZYBYTNIOWSKI Jarosław Wenancjusz, PACHOLARZ Wioletta Magdalena
– 21 % (25 walls) in conditions III and IV category of methane danger. For comparison, in 2009 – 27 % (32 of walls from 120),
– 31 % (38 walls) in a Class ”B” coal dust explosion danger. In 2009 – 44 % (53
of 123 walls),
– 9 % (11 walls) in the layers assigned to the second and third degree of rock
burst danger, while in 2009 13 % (16 walls),
– 3 % (4 walls), in which the operational works were carried out at the coexistence of methane danger category III and IV, the third degree of danger of rock
burst and Class ”B” coal dust e xplosion danger. 16 % (19 walls) in 2009,
– 11 % (13 walls) in the absence of of methane danger. Compared to 2009, there
were no changes;
2) In the walls carrying out the operation below the level of available:
– 3 % (4 walls) was carried out at a depth of 500 m (in 2009 – 9 walls – (8 %)),
24 % (29 walls) at the depth from 500 to 800 m (in 2009 – 35 walls (29 %)),
and 12 % (15 walls) below 800 m (in 2009 – 28 walls – 23 %)) and 25 %
(30 walls) was carried out at the difference between the depth of provision
and the depth of works carried out more than 50 m, including 15 walls with
a difference of more than 100 m, just as in 2009.
– in 10 % (12 walls) were exceed the temperatures of 28 ∘ C measured by dry–
bulb thermometer (in 2009 15 walls – 13 %)), and 17 % (20 walls), this temperature was between 25 to 28 ∘ C, and in 2009 – 23 walls (19 %),
– extraction from the walls operated below the level of provision was accounted
for 44 % of the total extraction, while in 2009 54 %. In the four mines 100 %
of production came from the walls carried below the level of provision as the
year before ²⁾.
In 2010, fatal accidents decreased by 21 accidents and serious accidents by 25 incidents in comparison to 2009. Overall in 2010, occurred 2 056 (79 %) accidents of their
own crew, from among 2 615 total, while in 2009 there were 2 249 (80 %) of 2 799 such
accidents in total, giving a decrease in absolute numbers about the 184th. The lowest
accident rate of their own crew was noted in 2005 – 1 792 (85 %) of 2 117 in total. Incidence rate of fatal accidents per 1 million tons of coal extracted in coal mines for their
own crew for the year 2010 was 0.17, and 0.45 for 2009. At the same time, the incidence
rate of fatal accidents per 1 million tons of coal extracted in coal mines for their own crew
was 0.12 and 0.30 consecutively.
The main causative groups of accidents in total in the mining industry in 2010:
1. Stumble, slip or fall of persons – 30.2 %
2. Fall, descent, subsidence of the masses or lumps of rock – 10.6 %
3. Fall, descent or subsidence of other objects – 8.5 %
²⁾ Calculations based on: Stan bezpieczeń stwa i higieny pracy w gó rnictwie w 2009 i 2010 roku. Mining
Authority, Katowice, march 2011
314
Ecological Insurance As A Financing Instrument For Risks In Mining
Vliv sektoru pojišťovnictví na hospodářský růst v Polsku
4. Contact with the subject of transport – 8.5 %
5. Tearing off the rocks from the roof – 5.9 %
6. Impact in, contact with a stationary object – 5.2 %
7. Impact, injury because of working tools – 4.8 %
8. Excessive effort or malicious traf ic – 3.9 %
9. Other incident caused by technical risk – 3.9 %
10. Tearing off the rocks from hewn – 3.6 % (Stan …, 2011).
The above statistical data do not include damage to property (relatively easy to estimate), and social harm caused by the effects of coal mining, which is more dif icult to
estimate. They include also ecological damages.
2. The essence of ecological risk
There is a principle that the offender of environmental damage should bear the costs of
preventing this damage or correcting their effects. This principle is applied clearly and deeply in the individual acts. Its expression are all kinds of taxes imposed on the polluter or
the sanctions imposed directly on environmentally harmful. But what really is damage to
the environment? Damage to the environment is unfavorable measurable change in state or function of natural elements (protected species, protected natural habitats, water,
earth), assessed in relation to the initial state, caused directly or indirectly by the activities carried out by the user of (Dz. U. from 2007, No. 75, item. 493, with subsequent).
However, the direct threat of damage to the environment is a high probability of damage
to the environment in the foreseeable future (Table 1).
Table 1: Damage in the environment
S
: own studiem based on evniromental act
If the change of state or function of natural elements has a measurable negative effect
on human health, it is considered that the damage occurred in the environment. Damage
in the environment is already an instance of even one negative effect, characteristic for at
least one type of environmental damage (Lilly C., Wood G., Rosenbloom J., 1986).
Environmental risks are associated with activities which cause adverse effects in the
environment and differ signi icantly in scope and degree of in luence, from the sudden
events such as breakdowns or accidents, the long–term phenomena, such as destruction
of infrastructure construction by landslides, adverse impact on health of the population
(Fig 2).
315
BRNO 2016
PRZYBYTNIOWSKI Jarosław Wenancjusz, PACHOLARZ Wioletta Magdalena
Fig 2:
The risks associated with threats in the system
S
: own studies based on PN–IEC 300–3–9 standard
Accordingly to diversity of ecological risks, it can make divide of them and distinguish
ecological risk in the strict sense (environmental risks), the possibility of a deterioration in environmental quality, distorting the balance of nature or a natural disaster, and
risk in the broad sense, including health risks, cultural, material and inancial. Therefore,
it is dif icult to develop a uniform de inition of environmental damage. Insurance companies, in its general insurance conditions (General Conditions), depending on the legal
status of the country variously de ines ecological damage, and thus the scope of its responsibilities. B. Baranowska – Dutkiewicz (1993) believes that environmental damage
is ”the negative effects of environmental, caused by excessive pollution of environmental
components: air, water and soil or changes in ecosystems, located in the range of impact
of offender.”
According to D. Maś niak (2003), sources of environmental risk are: using the environment, make changes at it, the action of natural forces of nature and the use of legal and
administrative instruments.
Analyzing the essence of environmental risk, it should be noted that the common element for these risks is the inability to compensation of damages in relation not only to
individuals but also to the objects. For damages caused in the environment the inancial
responsibility bears its perpetrator (Adamowicz, M., 2004).
316
Ecological Insurance As A Financing Instrument For Risks In Mining
Vliv sektoru pojišťovnictví na hospodářský růst v Polsku
Table 2: Environmental Damage (caused by the impact on the environment)
S
: studies after: Maś niak D., 2003 : 119
Environmental Damage (Table 2) may be treated as damage in the environment — the
destruction or breach of natural resources, which are elements of the environment, personal injury — death, bodily injury, violation of health, to property — the destruction or
damage of property, consumer property or production property and loss of bene its.
Thus, in environmental policy, environmental insurance is an important economic tool
in the operation of economic and market mechanisms. Keep in mind that the function
and purpose of environmental insurance should be environmental responsibility of businesses. Therefore, insurers should take over its responsibility, by offering an appropriate
range of insurance to the companies. From the viewpoint of customers and their risks, it
is reasonable to expect the protection of two types of liability — civil, and administrative
(Lenart P.T., Pietrewicz A., 1999).
3. The essence of the risks caused by the opera on of coal mines
According to the data ”Report on mining waste management” in 2006 (Doś A., 2007)
shows that the supervised mining establishments in 2009 produced 70.7 million tons of
mining waste. The largest quantity of waste, up 48.9 %, was formed in coal mines. Another
place in terms of share was occupied by waste from the mining copper, (41.1 % of waste),
mining of lead and zinc ores (3.6 % of total waste). For example, in coal mines, methane
is an important contribution to the greenhouse effect, because there is no possibility of
reduction its emissions. From the data of Mining Authority (WUG) shows that in 2009
the area covered by the mining operation has freed the 878 million m of methane. With
the utilization of methane gas installations have worked in 20 mines, energy developed
165 million m of methane. The rest of the methane emissions of mining sector operators
have to pay a fee for environmental pollution.
4. The essence and func ons of environmental insurance in the mining
The insurance which is neutralizing the ecological damages are also interested entities
causing such damages. Ecological insurance relate to mitigate the effects of various risks
associated with environmental pollution caused by the elements and forces of nature ( ire, water, wind, earthquake, etc.), or by human activity (the effects of equipment failure,
leaks, uncontrolled waste, etc.). In both cases the result of risks occurrence is affect the
317
BRNO 2016
PRZYBYTNIOWSKI Jarosław Wenancjusz, PACHOLARZ Wioletta Magdalena
balance of the ecosystem in the environment. In the literature we can ind a narrower
approach to the ecological insurances, represented by S. Labatt, R. White (2002) and the
wider represented by D. Maś niak (2003). In the narrower terms, ecological insurance
shall be understood as ”(…) legal instrument which ecological character of the ield of
mining, nature, functions and purpose are closely related to entities with responsibility
for environmental damage.” In wider terms of ecological insurance includes both entities
liability for environmental damage and responsibility of insurance for loss related to an
experience in the framework of property insurance of the injured person. In the case of
ecological insurances with a high level of advancement, the insurance coverage includes
both offender civil liability, as well as damage to property, or lost pro its of victim resulting from a particular ”ecological” event, which is the source of losses, which is extremely
important in situations when you cannot assign the fault for particular individuals responsible for the damage. The main problem in the case of environmental damage is the
concept of insurance accident, which quali ies relevant event for insurance coverage. This
concept is understood as a random event, the “sudden”, and “unexpected”. Ecological damage is often characterized by ”the lack of urgency”, which excludes most of them from
under the insurance coverage (Łabno Z., 1995). Also often formation of such consequences can be expected — thus the lack of „unpredictability”. This problem is eliminated by
the United States, making changes in insurance legislation. There was abandoned with the
unpredictability and suddenness of accident insurance, expanding the signi icantly possibilities of insurance against damage to the environment (Łabno Z., 1995) (”Commercial
Land Insurance Policy” and ”Pollution Legal Liability Site Guard Policy in the UK, whereas
in the United States introduced ”Pollution Legal Liability”). Taking as Doś A. (2007) the
assumption that ecological insurance are closely linked to the source of risk, and not with
the scope of the insurance coverage, it can be assumed broad de inition of ecological insurances and include in their scope, in addition to liability insurance, property insurance
of or lost pro its insurances.
The development of ecological insurances in Poland is primarily related with the use
of clauses in insurance ”all risk” or liability, which mainly include damages caused by aspiration into the ground, to earth, to the atmosphere, to water, into water contaminants
or pollutants. ecological risks are generally excluded from the scope of the insurance coverage, in a typical insurance contracts.
With increasing of environmental and legal awareness the insurance interest is growing,
which is also stimulated by the right of pursue claims against those responsible for environmental pollution and liability for ecological damages on the basis of risk. Particular
importance in the business of mining or quarrying has liability insurance for damage
caused in the environment by the pollution, which can be applied in case of potential
damage caused by the exploitation of mines.
From among total number of insurance contracts, liability for environmental damage
against pollution, mining industries has entered into 204.5 thousand. contracts, which
represents 4.41 % of entities operating in this sector. The data presented indicate a low
propensity of entrepreneurs in Poland to make use of ecological insurances. Against this
background, the question arises concerning the market absorption of ecological insurances, understood as the intensity of the need to insure against the existing state of satisfaction.
318
Ecological Insurance As A Financing Instrument For Risks In Mining
Vliv sektoru pojišťovnictví na hospodářský růst v Polsku
Observing the level of feeling the lack of ecological insurance policy for full protection
of property among the surveyed enterprises by ownership sectors and sizes of companies, generally policyholders companies surveyed (46 322) — the public sector accounted for — 6.9 %, and the private sector — 93.1 %. The data indicate for low level of feeling
the absence or insuf iciency ecological insurances in the group of policyholders It is evidenced by the fact that only 0.12 %. entrepreneurs declared no liability insurance for
damage caused by its pollution of environment as insuf icient to provide full insurance
coverage. In the group of large enterprises and public sector, this ratio was more than
two times higher.
Conclusions
The insurance practice and literature on this subject treats insurance as a source of damage compensation of environmental damage. Whereas it is not noticed insurance role
in assisting the expansion of market of actors involved in ecodevelopment. Insurances
are seen mainly as an instrument to provide compensation for damages and the inancial
effects of environmental degradation, and is not seeing the possibility of including them
in the process of development of entities whose economic activity prevents interference
in the ecosystem.
In the light of the analysis and conducted studies of the problem, it can be concluded
that, although level of insurance of enterprises is relatively low, whereas there is large
potential in companies non–insuranced, which seen the need for insurance as a inancing
instrument for environmental risks, including the coal mining industry.
Perhaps we should, with the model of Anglo-Saxon countries, give up from the unpredictability and suddenness of insurance accident, expanding the signi icantly possibilities
of insurance against environmental damage. The development of our insurance market
should be stimulated not only by the increase of environmental awareness and the mainstreaming of the principles of corporate social responsibility as, and also the development
of compulsory insurance and other economic measures associated with the formation
and environmental protection. It can be concluded that environmental insurance is a inancial instrument created in order to neutralize the effects of environmental risk, but it
may be the character of compulsory or voluntary insurance.
References
[1] A
M., 2004, Integration of agricultural and environmental policies as a way
for sustainable development of rural areas, CEESA – Central and Eastern European
Sustainable Agriculture, www.ceesa.de/NitraPapers/Adamowicz.pdf
[2] B
–D
nr 10–12: 12
B., 1993, Wiadomości Ubezpieczeniowe” Warszawa,
319
BRNO 2016
PRZYBYTNIOWSKI Jarosław Wenancjusz, PACHOLARZ Wioletta Magdalena
́
[3] B
W., S
A., 2006, Management of Research and Development of Renovable Solar Energy Technologies, Polish Journal of Environmental Studies, 11th
International Conference EURO–ECO, 18–19. 09. 2006 Krakow, (Cracow), POLAND,
AGH (organized together with Assoc. des Terre de Riviures)
́
[4] D
D., S
A., (2009), Management of renewable energy resources – The
empire of the SunGod Ra, Polish Journal of Environmental Studies, Vol.18,No.3A
[5] D ́ A., 2007, Perspektywy rozwoju ubezpieczeń ekologicznych w Polsce w Marcinkowska M., Wieteska S. (red), „Harmonizacja bankowości i ubezpieczeń w skali narodowej i europejskiej”, Di in, Warszawa,: 572–573
[6] L
S., W
R., 2002, Environmental Finance. A Guide to Environmental Risk
Assessment and Financial Products, John Wiley and Sons, Inc., Hoboken, New
Jersey : 103–140
[7] Ł
Z., 1995, Ubezpieczenia ekologiczne. Wybrane zagadnienia, Prace Naukowe
AE, Katowice : 25
[8] L
P.T., P
A., (1999), Ubezpieczenia ekologiczne jako instrument przyspieszania proekologicznych przemian w gospodarce, Kancelaria Brokerska „LENART”, Warszawa : 6
[9] L
C., W
G., R
J., (1986), Personal Risk Management and Insurance,
Vol.1, Insurance Institute of America, Malvern, Pennsylvania : 66
[10] M ́
D., 2003, Ubezpieczenia ekologiczne, Zakamycze, Krakó w : 119
[11] M
T., 1999, Teoria ryzyka ubezpieczeniowego, Wyż sza Szkoła Ekonomiczno–
Informatyczna, Warszawa : 18
[12] P
J. W., (2010) Perspektywy rozwoju ubezpieczeń rolniczych na tle
zmian klimatycznych, [w:] (red.) Zieliń ski Zbigniew E., Rola informatyki w naukach
ekonomicznych i społecznych. Innowacje i implikacje interdyscyplinarne, PITWIN, Wyż sza Szkoła Handlowa w Kielcach, Kielce : 92–105
[13] Stan bezpieczeństwa i higieny pracy w górnictwie w 2009 i 2010 roku. Wyż szy Urząd
Gó rniczy, Katowice, marzec 2011: 69
[14] V
E. J., 1997, Risk Management, New York, John Willey and Sons, Inc: 7–8
[15] U
13
2007 . o zapobieganiu szkodom w środowisku i ich
naprawie (Dz. U. z 2007 r., Nr 75, poz. 493, z pó ź n. zm.)
320
Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na ú zemnı́ plá nová nı́ a …
The Report On The State Of The Protection Of Population In Relation To …
Zpráva o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na územní
plánování a stavební řízení — bezpečnost v regionech
The Report On The State Of The Protec on Of Popula on
In Rela on To The Town And Country Planning And
Building Code — Safeness In Regions
ROSENKRANZ Jiř ı́
Souhrn:
Vlá da Ceské republiky svý m usnesenı́m č . 805 ze dne 23. ř ı́jna 2013 schvá lila Koncepci
ochrany obyvatelstva do roku 2020 s vý hledem do roku 2030 (dá le jen „koncepce“) a tı́m
ulož ila Ministerstvu vnitra ú kol v pravidelný ch tř ı́letý ch cyklech vyhodnocovat opatř enı́
uvedená v Koncepci, dá le je podrobně ji rozpracová vat a prostř ednictvı́m Zprá vy o stavu
ochrany obyvatelstva v Ceské republice ji informovat o způ sobu jejich realizace. Na zá kladě tohoto ú kolu př edklá dá Ministerstvo vnitra–generá lnı́ ř editelstvı́ Hasič ské ho zá chranné ho sboru Ceské republiky ná sledujı́cı́ dokument, který svý m obsahem hodnotı́ stav ochrany obyvatelstva za uplynulé tř i roky a plně nı́ ú kolů uvedený ch v Koncepci
po prvnı́m roce jejı́ platnosti v ná vaznosti na Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013
s vý hledem do roku 2020.
Summary:
The population protection conception till 2020 with a view to 2030 (hereinafter referred to
as “Conception”) was approved by the resolution of the government of the Czech Republic
no. 805 of 23th October 2013 and thus the Ministry of Interior was assigned a task to evaluate measures mentioned in the Conception in regular three–year cycles, further work up
them in detail and by means of The report on the state of the protection of population in the
Czech Republic to inform the Czech government about the way of their implementation. On
the basis of this task, the Ministry of Interior – General Directorate of Fire Rescue Service
of the Czech Republic propounds aforesaid document that assesses the state of the protection of population for the past three years and implementation of tasks mentioned above in
the Conception after irst year of its validity as a follow–up to the Population protection
conception till 2013 with a view to 2020.
²
pplk. Ing. Jiř ı́ Rosenkranz, MV–generá lnı́ ř editelstvı́ HZS CR, Kloknerova 26, 148 01 Praha 414,
e-mail: [email protected], tel.: 950 819 803, fax: 950 819 570
321
BRNO 2016
ROSENKRANZ Jiř ı́
Klíčová slova: Koncepce, Ochrana obyvatelstva, Mimoř ádná udá lost, Krizová situace, Integrovaný zá chranný systé m
Keywords:
Conception, Population Protection, Emergency, Crisis Situation, Integrated Rescue
System
1. ÚVOD
Za uplynulé obdobı́ se ochrana obyvatelstva postupně pro iluje od striktnı́ho plá nová nı́
a prová dě nı́ opatř enı́ stanovený ch v Zenevský ch ú mluvá ch v š irokou, komplexnı́ multirezortnı́ disciplı́nu, která se stá vá ucelený m souborem č innostı́ a ú kolů odpově dný ch orgá nů vedoucı́ k zabezpeč enı́ ochrany ž ivota, zdravı́, majetku a ž ivotnı́ho prostř edı́, v souladu s platný mi prá vnı́mi př edpisy Ceské republiky i meziná rodnı́ho humanitá rnı́ho prá va.
Tento kvalitativnı́ posun by nenastal bez ú zké spoluprá ce s odbornı́ky z ostatnı́ch zainteresovaný ch resortů (š kolstvı́, zdravotnictvı́, mı́stnı́ho rozvoje, dopravy, obrany, vnitra,
zahranič nı́ch vě cı́, země dě lstvı́, ž ivotnı́ho prostř edı́, stá tnı́ch hmotný ch rezerv, jaderné
bezpeč nosti) a slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu.
V souladu se zamě řenı́m jednotlivý ch ú kolů uvedený ch v Koncepci byly ustaveny odborné pracovnı́ tý my, které zpracová valy popis souč asné ho stavu a př ipravily ná vrhy
na ř eš enı́ ú kolů , harmonogram jejich plně nı́ i ná vrhy na zapojenı́ odbornı́ků spolupracujı́cı́ch ú stř ednı́ch sprá vnı́ch ú ř adů . Vý stupy jednotlivý ch odborný ch pracovnı́ch tý mů
byly zá kladem pro zpracová nı́ Zprá vy.
2. VYHODNOCENÍ STRATEGICKÝCH PRIORIT KONCEPCE
2.1 ŠIRŠÍ ZAPOJENÍ OBČANŮ DO SYSTÉMU OCHRANY OBYVYTESTVA
Maximá lnı́ př ipravenost společ nosti na př edchá zenı́ a zvlá dá nı́ mimoř ádný ch udá lostı́ je
mož né dosá hnout pouze cı́lený m vzdě lá vá nı́m vš ech skupin obyvatelstva vč etně př ı́pravy
odbornı́ků . Praxe ukazuje, ž e optimá lnı́m způ sobem vzdě lá nı́ obyvatelstva je jeho př ı́prava zejmé na v rá mci povinné š kolnı́ dochá zky.
Cı́lem je dlouhodobá př ı́prava k zı́ská nı́ znalostı́ a dovednostı́ vedoucı́ch k prevenci
a zvlá dá nı́ mimoř ádný ch udá lostı́, k ochraně ž ivota a zdravı́. Pouze tato forma vzdě lá vá nı́
vý znamnou mě rou př ispě je ke zvý šenı́ př ipravenosti celé společ nosti. Celý systé m je dá le
doplň ová n a rozvı́jen projekty a jednorá zový mi akcemi, jak na podporu samotné ho vzdě lá vá nı́, tak pro ty cı́lové skupiny, které se již tohoto procesu nezú č astň ujı́ (obyvatelstvo
v produktivnı́m vě ku, senioř i apod.).
Nespornou vý hodou pravidelné ho a povinné ho vzdě lá vá nı́ je skuteč nost, ž e se informace př edá vajı́ postupně , lze je opakovat, utvrzovat, procvič ovat a tı́m zı́ská vat dovednosti, což v koneč né m dů sledku př ispı́vá i ke změ ně postojů k otá zce vlastnı́ bezpeč nosti.
Vý sledkem by mě lo bý t „zautomatizová nı́“ postupů jedince v kritické situaci. Jednorá zová
informace nikdy nesplnı́ tento ú č el.
Vzhledem k rozsahu systé mu ochrany obyvatelstva je vš ak naprosto nezbytné nastavit
pravidla pro jednotnou prezentaci a vý uku ochrany obyvatelstva, a to bez ohledu na to,
322
Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na ú zemnı́ plá nová nı́ a …
The Report On The State Of The Protection Of Population In Relation To …
zda jsou tyto informace poskytová ny v rá mci pravidelné vý uky nebo prostř ednictvı́m projektů a akcı́. Je vš ak nezbytné , kromě samotné prezentace vý sledků prá ce, zdů razň ovat
zá roveň i dů vody č innostı́ a opatř enı́ realizovaný ch v oblasti ochrany obyvatelstva.
2.2 ŠIRŠÍ ZAPOJENÍ PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB DO PŘÍPRAVY
NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI a KRIZOVÉ SITUACE
Existujı́ prá vnické a podnikajı́cı́ fyzické osoby, u který ch v souvislosti s jejich č innostı́,
je zvý šené riziko vzniku mimoř ádné udá losti nebo krizové situace. Tyto podnikatelské
subjekty je tř eba identi ikovat a zapojit je do systé mu prevence, př ı́pravy na ř eš enı́ a ř eš enı́ mimoř ádný ch udá lostı́ a krizový ch situacı́. Tyto subjekty by se mě ly aktivně podı́let
na minimalizaci rizik souvisejı́cı́ch s jejich č innostı́, v př ı́padě vzniku mimoř ádné udá losti v souvislosti s jejich č innostı́ na minimalizaci ná sledků té to mimoř ádné udá losti a né st
odpově dnost za bezpeč ný provoz v jejich provozovná ch.
Domnı́vá me se, ž e prá vě hlubš ı́m zapojenı́m urč ený ch prá vnický ch a podnikajı́cı́ch fyzický ch osob do př ı́pravy na mimoř ádné udá losti a krizové situace dojde ke snı́ženı́ rizika
vyplý vajı́cı́ho z jejich č innosti a k minimalizaci ná sledků vzniklé mimoř ádné udá losti nebo krizové situace.
Jednı́m ze zá kladnı́ch ú kolů stanovený ch novou Koncepcı́ je identi ikace potenciá lně
nebezpeč ný ch podnikatelský ch subjektů , které by se pravdě podobně rekrutovali např ı́klad z provozovatelů zař ı́zenı́ kategorie IV. podle atomové ho zá kona ¹⁾, provozovatelů
zař azený ch do skupiny B, podle zá kona o prevenci zá važ ný ch havá riı́ ²⁾, provozovatelů
vodnı́ch dě l I. kategorie podle vodnı́ho zá kona ³⁾ nebo provozovatelů objektů ve který ch
se mů ž e shromá ž dit velké množ stvı́ obyvatelstva ⁴⁾, které mů ž e bý t ohrož eno př ı́padnou
mimoř ádnou udá lostı́ nebo krizovou situacı́. Mezi vybrané mohou bý t zahrnuty i objekty a zař ı́zenı́, které mohou povahou své č innosti způ sobit vznik mimoř ádné udá losti č i
krizové situace (na zá kladě odů vodně né ho podezř enı́).
Pro urč ová nı́ konkré tnı́ch, vý še uvedený subjektů , je zá sadnı́m ú kolem stanovenı́ vlastnı́ho procesu jejich urč ová nı́. Toto urč enı́ by mě lo bý t realizová no nejen na zá kladě skuteč nosti, ž e provozujı́ potenciá lně nebezpeč nou č innost, ale také v dů sledku provozová nı́
objektu dotč ené ho pož adavky ochrany obyvatelstva. U urč ený ch podnikatelský ch subjektů bude zvý šena odpově dnost za bezpeč ný provoz a akcentová n jejich podı́l na zajiš ťová nı́ ochrany obyvatelstva na takto ohrož ované m ú zemı́ s využ itı́m nově vytvoř ený ch
prá vnı́ch a technický ch př edpisů a norem. Vý sledkem bude odpově dně jš ı́ př ı́stup prá vnický ch a podnikajı́cı́ch fyzický ch osob jak v prostoru své ho podniká nı́, tak i v prostoru,
který mů ž e bý t zasaž en ú č inky př ı́padné mimoř ádné udá losti č i krizové situace vzniklé
v souvislosti s jejich č innostı́ př ı́p. dominoefektem př i využ ıv́ á nı́ vě tš ı́ch areá lů vı́ce irmami.
¹⁾ Zá kon č . 18/1997 Sb., o mı́rové m využ ıv́ á nı́ jaderné energie a ionizujı́cı́ho zá ř enı́ (atomový zá kon),
ve zně nı́ pozdě jš ı́ch př edpisů .
²⁾ Zá kon č . 224/2015 Sb., o prevenci zá važ ný ch havá riı́ způ sobený ch vybraný mi nebezpeč ný mi chemický mi lá tkami nebo chemický mi smě smi (zá kon o prevenci zá važ ný ch havá riı́), ve zně nı́ pozdě jš ı́ch př edpisů .
³⁾ Zá kon č . 54/2001 Sb., o vodá ch (vodnı́ zá kon), ve zně nı́ pozdě jš ı́ch př edpisů .
⁴⁾ CSN 73 0831 Pož árnı́ bezpeč nost staveb – Shromaž ďovacı́ prostory.
323
BRNO 2016
ROSENKRANZ Jiř ı́
2.3 VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDA A VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE
Aby zapojenı́ podnikatelský ch subjektů do systé mu prevence mimoř ádný ch udá lostı́ a krizový ch situacı́ bylo efektivnı́, je nutné zajistit i př enos poznatků z vý zkumné , vý vojové
a inovač nı́ sfé ry ochrany obyvatelstva do praxe. Lze využ ı́t vý sledků bezpeč nostnı́ho vý zkumu ově řený ch v praxi a o vý stupech z tě chto projektů vybrané podnikatelské subjekty
informovat. Pro toto informová nı́ je pouze tř eba zvolit vhodnou formu, která bude vyhovovat obě ma straná m.
Reš enı́ krizový ch situacı́ je postaveno na mož nosti zá sahu do zá kladnı́ch prá v a svobod
a dá le na využ itı́ „nadstandardnı́ch“ sil a prostř edků . I když ú koly prá vnický ch a fyzický ch osob jsou upraveny v rá mci jednotlivý ch ustanovenı́ krizové ho zá kona, ukazujı́ zkuš enosti, ž e v rá mci krizový ch plá nů krajů a krizový ch plá nů obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́
nenı́ vě nová na dostateč ná pozornost š irš ı́mu zapojenı́ konkré tnı́ch soukromý ch subjektů
do ř eš enı́ krizový ch situacı́.
Ve vztahu k platný m prá vnı́m př edpisů m se jevı́ jako nezbytné , aby se soukromý sektor
vı́ce podı́lel, kromě inanč nı́ho, materiá lnı́ho a dalš ı́ch podı́lů , i na vý chově a vzdě lá vá nı́
obyvatelstva. V rá mci toho by znalosti a zkuš enosti soukromý ch subjektů , jejichž př edmě t podniká nı́ mů ž e bý t potencioná lnı́m zdrojem mimoř ádné udá losti č i krizové situace,
nebo takové , jež provozujı́ objekty, ve který ch se shromaž ďuje velký poč et osob ⁵⁾, byly
př ı́nosné a už iteč né .
2.4 ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI A OCHRANY PRVKŮ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY
Precizovat systé m ochrany kritické infrastruktury (např. revidovat nebo doplnit stanovená odvě tvı́ kritické infrastruktury) a vymezit prová dě cı́mi prá vnı́mi př edpisy nebo technický mi normami konkré tnı́ pož adavky na realizaci jednotlivý ch typů ochrany (fyzická ,
personá lnı́, informač nı́, kybernetická atp.) kritické infrastruktury. Vytvoř it platformu pro
vzá jemnou vý mě nu dat, informacı́ a zkuš enostı́ se subjekty kritické infrastruktury. Zapojit subjekty kritické infrastruktury do procesu tvorby legislativnı́ch a metodický ch dokumentů .
Problematikou ochrany kritické infrastruktury se v CR zabý vá Odborná pracovnı́ skupina Vý boru pro civilnı́ nouzové plá nová nı́ k ř eš enı́ problematiky zá kladnı́ch funkcı́ stá tu
a kritické infrastruktury. V letech 2013 a 2014 zpracovala pracovnı́ skupina pro vlá du informaci o své č innosti a aktuá lnı́m stavu ř eš enı́ problematiky ochrany kritické infrastruktury v CR ⁶⁾, ⁷⁾. Od roku 2015 jsou tyto ú daje př edklá dá ny jako souč ást té to zprá vy.
Byla provedena novelizace nař ı́zenı́ vlá dy č . 432/2010 Sb., o krité riı́ch pro urč enı́ prvku
kritické infrastruktury, upravujı́cı́ terminologické změ ny a obsahujı́cı́ zapracová nı́ problematiky kybernetické bezpeč nosti a dalš ı́ch pož adavků vyplý vajı́cı́ch z aplikač nı́ praxe.
⁵⁾ CSN 73 0831 Pož árnı́ bezpeč nost staveb – Shromaž ďovacı́ prostory.
⁶⁾ Usnesenı́ vlá dy č . 74 ze dne 30. ledna 2013 - Prů bě žná informace o plně nı́ Ná rodnı́ho programu ochrany
kritické infrastruktury
⁷⁾ Usnesenı́ vlá dy č . 1029 ze dne 8. prosince 2014 — Informace o ř eš enı́ problematiky ochrany kritické
infrastruktury v Ceské republice
324
Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na ú zemnı́ plá nová nı́ a …
The Report On The State Of The Protection Of Population In Relation To …
Mezi vý znamné změ ny v odvě tvový ch krité riı́ch patř ı́:
• změ na limitu vý konu v oblasti vý roby elektř iny,
• nové krité rium pro vedenı́ v oblasti distribuč nı́ch soustav,
• nová oblast centrá lnı́ho zá sobová nı́ teplem,
• nové krité rium pro urč enı́ stanic HZS CR.
Nejzá sadně jš ı́ změ na byla provedena v odvě tvı́ komunikač nı́ch a informač nı́ch systé mů , do které ho je nově vlož ena oblast (pododvě tvı́) kybernetické bezpeč nosti. Tato obsahuje krité ria pro urč enı́ informač nı́ch nebo komunikač nı́ch systé mů prvkem kritické
infrastruktury, ve vazbě na zá kon o kybernetické bezpeč nosti. Krité ria vychá zejı́ z mı́ry intenzity vlivu dané ho informač nı́ho nebo komunikač nı́ho systé mu na č innost jak již
urč ené ho, tak nové ho prvku kritické infrastruktury a z jeho nenahraditelnosti.
Evropská legislativa ⁸⁾ stanovuje pro č lenské stá ty k zajiš tě nı́ č innosti Galileo a EGNOS
povinnosti př ijmout nezbytná opatř enı́, která by mě la bý t minimá lně taková , jaká vyž aduje smě rnice Rady ⁹⁾, resp. taková jaká jsou stanovena pro ochranu kritické infrastruktury.
V ná vaznosti na tyto povinnosti bylo do kritické infrastruktury zahrnuto krité rium pro urč enı́ Evropské ho globá lnı́ho navigač nı́ho druž icové ho systé mu, respektive Agentury GSA
(European Global Navigation Satellite System Agency), která sı́dlı́ v Praze.
S ohledem na zı́skané zkuš enosti z ochrany kritické infrastruktury bude nezbytné nalé zt odpovı́dajı́cı́ a realizovatelný způ sob urč ová nı́ prvků kritické infrastruktury v odvě tvı́ch, u který ch dosud nebyly urč eny ž ádné prvky a která v souč asné době př edstavujı́
nenaplně ná odvě tvı́.
2.5 ÚKOLY A NÁSTROJE OCHRANY OBYVATELSTVA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM
ŘÁDU
De inovat a legislativně zakotvit konkré tnı́ ú koly ochrany obyvatelstva (dů raz polož it zejmé na na problematiku preventivnı́ch opatř enı́, sebeochrany obč anů , vazbu na ú zemnı́
plá nová nı́ a dalš ı́ ú koly ve vazbě na zá vě ry analý zy hrozeb pro Ceskou republiku) a cestou
metodický ch pokynů a technický ch norem nastavit detaily jejich technické ho zabezpeč enı́ a provedenı́. Zamě řit se na identi ikaci nový ch ú kolů a analyzovat potř ebu zachová nı́
č i redukce ně který ch stá vajı́cı́ch ú kolů (např. využ itı́ stá vajı́cı́ch prostř edků individuá lnı́
ochrany a stá lý ch ú krytů ).
2.5.1 VAROVÁNÍ, VYROZUMĚNÍ A INFORMOVÁNÍ .
Varová nı́ a informová nı́ je jednı́m z nejdů lež itě jš ı́ch opatř enı́ ochrany obyvatelstva.
V poslednı́ch lé tech bylo ú silı́ smě řová no do postupné obmě ny starý ch elektrický ch (rotač nı́ch) siré n za siré ny elektronické , jejichž př idaná hodnota je zejmé na v mož nosti př e⁸⁾ Nař ı́zenı́ Evropské ho parlamentu a Rady č . 1285/2013 o zř ı́zenı́ evropský ch systé mů druž icové navigace
a jejich využ itı́ a o zruš enı́ nař ı́zenı́ Rady č . 876/2002/ES a nař ı́zenı́ Evropské ho parlamentu a Rady
č . 683/2008/ES
⁹⁾ Smě rnice Rady 2008/114/EC o urč ová nı́ a označ ová nı́ evropský ch kritický ch infrastruktur
325
BRNO 2016
ROSENKRANZ Jiř ı́
dá nı́ verbá lnı́ informace. Tato verbá lnı́ informace je využ ıv́ á na po zazně nı́ varovné ho signá lu ve formě tı́sň ové informace, kdy jsou obyvatelé informová ni o nastalé situaci a o opatř enı́ch, která budou zajiš tě na pé čı́ stá tu (obce) i o č innostech, u který ch se oč eká vá , ž e je
provedou obyvatelé . Byla zahá jena jedná nı́ s mobilnı́mi operá tory o př edá nı́ tı́sň ové informace na postiž ené ú zemı́ formou SMS, zejmé na v mı́stech na který ch nejsou koncové
prvky varová nı́ (zapojené do JSVV) schopné př edat verbá lnı́ informaci (cca na 60 % ú zemı́). Př edá nı́ by zajiš ťovaly operač nı́ a informač nı́ stř ediska HZS krajů .
Vě nová na je pozornost mož nosti zkvalitně nı́ koncový ch prvků varová nı́ nahrazenı́m
rotač nı́ch siré n mı́stnı́mi informač nı́mi systé my (obecnı́mi rozhlasy). Tyto systé my majı́,
jsou-li využ ıv́ á ny jako koncové prvky varová nı́, vlastnosti elektronický ch siré n. Pro tuto
modernizaci jsou, v mı́stech ohrož enı́ př irozený mi č i zvlá š tnı́mi povodně mi, využ ıv́ á ny
projekty na bá zi operač nı́ch programů ž ivotnı́ho prostř edı́, které př ispı́vajı́ ke snı́ženı́ nebezpeč ı́ vyplý vajı́cı́ z mož ný ch povodnı́ v dané lokalitě . V tě chto př ı́padech jsou ž adateli o dotaci inanč nı́ch prostř edků z operač nı́ch programů obecnı́ ú ř ady (př ı́p. regioná lnı́
společ enstvı́), u nichž toto nebezpeč ı́ hrozı́.
Koncové prvky varová nı́, demontované v rá mci modernizace, jsou dá le využ ıv́ á ny pro
dokrytı́ ú zemı́ varovný m signá lem.
2.5.2 EVAKUACE .
Evakuace je považ ová na za jedno z nejú č inně jš ı́ch opatř enı́ kolektivnı́ ochrany obyvatelstva. Je plá nová na př edevš ı́m ze zó n havarijnı́ho plá nová nı́ jaderný ch zař ı́zenı́, objektů
nebo zař ı́zenı́ s nebezpeč ný mi chemický mi lá tkami a z ú zemı́ ohrož ený ch př irozený mi
nebo zvlá š tnı́mi povodně mi. Proto nadá le bude vě nová na trvalá pé če odborné př ı́pravě
zpracovatelů i vlastnı́mu zpracová nı́ evakuač nı́ch plá nů .
V souč asnosti se stá le č astě ji uplatň uje a vzrů stá dů lež itost samovolné evakuace, která
klade ná roky na zabezpeč enı́ evakuač nı́ch tras v souladu se zabezpeč enı́m prů jezdný ch
tras pro zasahujı́cı́ slož ky IZS. Zpracované studie a zkuš enosti z mimoř ádný ch udá lostı́
ukazujı́, ž e se v souč asnosti jedná až o 60 % obyvatelstva dané ho postiž ené ho ú zemı́.
K té to skuteč nosti bude nutné v ná sledujı́cı́m obdobı́ upravit jednotlivé evakuač nı́ plá ny.
K podpoř e evakuace a ná sledné mu zabezpeč enı́ nouzové ho př ež itı́ byl na webové m
portá lu HZS CR v roce 2014 uveden do provozu Informač nı́ systé m na evidenci př echodné ho pobytu osob.
Modernı́m trendem v oblasti evakuace je také realizace velmi sporné otá zky evakuace
domá cı́ch mazlı́čků . K té to problematice dosud neexistuje jednotný př ı́stup.
2.5.3 NOUZOVÉ PŘEŽITÍ .
V ná vaznosti na evakuač nı́ opatř enı́ se plá nujı́ a ná sledně prová dě jı́ opatř enı́ smě řujı́cı́
k zabezpeč enı́ nouzové ho př ež itı́ obyvatelstva v oblasti postiž ené mimoř ádnou udá lostı́
nebo krizovou situacı́. Zde se jedná i o pomoc obyvatelstvu př i hromadný ch dopravnı́ch
nehodá ch nebo po destrukci objektů urč ený ch pro bydlenı́.
V souč asnosti je pro zabezpeč enı́ krá tkodobé nouzové př ež itı́ (mimo stacioná rnı́ch zař ı́zenı́) př ipraveno 12 ks kontejnerů nouzové ho př ež itı́ s celkovou max. kapacitou 600
osob; které př i rozvinutı́ zabezpeč ujı́ 24 hod nezá vislý provoz.
326
Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na ú zemnı́ plá nová nı́ a …
The Report On The State Of The Protection Of Population In Relation To …
Pro zabezpeč enı́ dlouhodobé ho nouzové ho př ež itı́ jsou u HZS CR k 31. prosinci 2014
vytvoř eny kapacity v podobě Materiá lnı́ch zá kladen humanitá rnı́ pomoci (dá le „MZHP“),
stanové sestavy s technický m a materiá lový m zabezpeč enı́m, v poč tech 11 × 150 osob,
v sumarizaci pak s kapacitou 1 650 osob. V roce 2016 bude tato kapacita navý šena na
2 000 osob. V ná sledujı́cı́ch letech pak budou tyto prostř edky obmě ňová ny.
Materiá lnı́ vybavenı́ zá kladen (lehá tka, deky, stravovacı́ sety atp.) se použ ıv́ á i v př ı́padě zabezpeč enı́ nouzové ho př ež itı́ ve stacioná rnı́ch zař ı́zenı́ch, jako jsou tě locvič ny, společ enské sá ly atp. Tyto objekty (stejně jako dalš ı́ ubytovacı́ kapacity — hotely, pensiony,
ubytovny) jsou vytipová ny v jednotlivý ch havarijnı́ch plá nech krajů a využ ıv́ ajı́ se př i mimoř ádné udá losti a krizové situaci př ednostně př ed MZHP. Pozornost je potř eba vě novat
také problematice scelová nı́ rodin a zajiš tě nı́ dostateč né ho soukromı́ ubytované ve velkokapacitnı́ch zař ı́zenı́ch (např. tě locvič ny, haly).
Kromě kapacity HZS CR je také mož né využ ı́t kapacity ACR a to MZHP pro 1 800 osob.
2.5.4 PROSTŘEDKY INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY A IMPROVIZOVANÁ OCHRANA .
V § 17 vyhlá š ky č . 380/2002 Sb., k př ı́pravě a prová dě nı́ ú kolů ochrany obyvatelstva, je
stanoveno, ž e vyjmenované skupiny obyvatelstva budou, v př ı́padě stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu, pé čı́ stá tu zabezpeč eny prostř edky ochrany obyvatelstva.
Prostř edky individuá lnı́ ochrany prochá zely pravidelný mi revizemi a v př ı́padě , ž e nesplň ovaly pož adované parametry, byly postupně vyř azová ny a ekologicky likvidová ny.
Tı́m dochá zelo ke sniž ová nı́ poč etnı́ho stavu jak vlastnı́ch prostř edků ochrany jednotlivce, tak zejmé na jejich iltrů .
Vzhledem k ú sporný m opatř enı́m se vš ak nedoplň ujı́ poč etnı́ stavy jednotlivý ch použ itelný ch prostř edků speci ikované v dané m paragrafu citované vyhlá š ky a jejich poč ty
vzhledem ke stá ř ı́ trvale klesajı́. Je sice mož né využ ı́t nabı́dky vý robců a doplnit poč et
skladovaný ch prostř edků na zabezpeč ovaný poč et, ale v tomto př ı́padě se jedná o inanč ně ná roč nou variantu, kterou je mož no v poř izovacı́ch ná kladech a cená ch 2015 odhadnout na vı́ce jak pě t miliard Kč . Takté ž je nutno pouká zat na nezapoč tené ná klady souvisejı́cı́ se skladová nı́m a oš etř ová nı́m prostř edků individuá lnı́ ochrany.
Vzhledem k velmi problematické mu nasazenı́ tě chto prostř edků a k velké mu inanč nı́mu objemu na poř ı́zenı́, skladová nı́, pravidelné zkouš ky ochranný ch prostř edků a k nutné
č asté obmě ně malý ch ochranný ch iltrů (bez který ch jsou ochranné prostř edky nepouž itelné ) je zcela zř ejmá neefektivnost poř izová nı́ tě chto prostř edků individuá lnı́ ochrany.
V souč asnosti se nepoč ı́tá s navyš ová nı́m inanč nı́ch prostř edků pro zabezpeč enı́ prostř edků individuá lnı́ ochrany pro vybrané skupiny obyvatel v př ı́padě stavu ohrož enı́ stá tu nebo vá leč né ho stavu.
2.5.5 UKRYTÍ .
V Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s vý hledem do roku 2020 ¹⁰⁾ je dá le v oblasti ukrytı́ stanoveno, ž e stá lé ú kryty, z dů vodů jejich vybudová nı́ a př edurč e¹⁰⁾ Usnesenı́ vlá dy č . 165 ze dne 25. ú nora 2008 — Vyhodnocenı́ stavu realizace Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s vý hledem do roku 2015 a o Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013
s vý hledem do roku 2020
327
BRNO 2016
ROSENKRANZ Jiř ı́
nı́ k ochraně obyvatelstva př ed ú č inky zbranı́ hromadné ho nič enı́ (vojenské ohrož enı́),
nelze využ ı́t př i mimoř ádný ch udá lostech a krizový ch situacı́ch nevojenské ho charakteru, a proto nebudou uvá dě ny v havarijnı́ch plá nech krajů .
V ná sledujı́cı́m obdobı́ bude nadá le posilová na role improvizované ho ukrytı́ obyvatelstva př i mimoř ádný ch udá lostech a krizový ch situacı́ch, př i který ch jsou využ ıv́ á ny
ochranné vlastnosti staveb.
S využ itı́m stá lý ch ú krytů se bude nadá le poč ı́tat pouze v době stavu ohrož enı́ stá tu
a vá leč né ho stavu.
Budou respektová ny oprá vně né pož adavky vlastnı́ků objektů , ve který ch se nalé zajı́
stá le ú kryty, a ty v př ı́padě splně nı́ stanovený ch krité riı́ budou vyř azová ny z evidence
HZS CR. Nadá le se ale povede př ehled tě chto vyř azený ch ú krytů , aby v př ı́padě potř eby
(v době stavu ohrož enı́ stá tu nebo vá leč né ho stavu) bylo mož no tyto prostory využ ı́t.
2.5.6 MONITOROVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK .
Monitorová nı́ radiač nı́ situace na ú zemı́ CR je zajiš ťová no Stá tnı́m ú ř adem pro jadernou bezpeč nost (dá le jen „SUJB“), Stá tnı́m ú stavem radiač nı́ ochrany (dá le jen „SURO“),
smluvnı́mi partnerský mi organizacemi (např. Ceský m hydrometeorologický m ú stavem,
Generá lnı́m ř editelstvı́m cel, MV–generá lnı́m ř editelstvı́m HZS CR, Policiı́ Ceské republiky, Armá dou CR) a drž iteli povolenı́ k provozu jaderný ch zař ı́zenı́, tj. CEZ, a. s. a Ustavem
jaderné ho vý zkumu Rež , a. s.
Podrobnosti k funkci a organizaci radiač nı́ monitorovacı́ sı́tě jsou upraveny vyhlá š kou ¹¹⁾ SUJB a dalš ı́ pož adavky na zajiš tě nı́ monitorová nı́ radiač nı́ situace pro zó ny havarijnı́ho plá nová nı́ jsou stanoveny nař ı́zenı́m vlá dy ¹²⁾ Ná lež itosti programů monitorová nı́, které mimo jiné stanovujı́ rozsah monitorová nı́ okolı́ jaderný ch zař ı́zenı́ zajiš ťované ho
drž iteli povoleni k provozu tě chto zař ı́zenı́, jsou urč eny vyhlá š kou o radiač nı́ ochraně ¹³⁾.
Data z monitorová nı́ jsou prů bě žně vklá dá na do databá ze Monitorová nı́ radiač nı́ situace. Aplikace je veř ejnosti př ı́stupná na adrese:
http://www.sujb.cz/monitorovani-radiacni-situace/.
Vybraná data jsou mimo to poskytová na do systé mu EU a na zá kladě bilaterá lnı́ch dohod
i do Rakouska a na Slovensko.
Rı́zenı́ a koordinaci radiač nı́ monitorovacı́ sı́tě zajiš ťuje SUJB.
2.5.7 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍ ŘÁD .
Souč asná prá vnı́ ú prava v oblasti uplatň ová nı́ pož adavků ochrany obyvatelstva v ú zemnı́m plá nová nı́ a stavebnı́m ř ádu z pohledu platné vyhlá š ky č . 380/2002 Sb. je zcela nevyhovujı́cı́. V roce 2015 byla s Ministerstvem pro mı́stnı́ rozvoj projednaná aktualizace
metodické pomů cky pro ochranu obyvatelstva upravujı́cı́ č innost HZS CR v té to oblasti.
¹¹⁾ Vyhlá š ka č . 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostá tnı́ radiač nı́ monitorovacı́ sı́tě , ve zně nı́ vyhlá š ky
č . 27/2006 Sb.
¹²⁾ Nař ı́zenı́ vlá dy č . 11/1999 Sb., o zó ně havarijnı́ho plá nová nı́
¹³⁾ Vyhlá š ka č . 307/2002 Sb., o radiač nı́ ochraně , ve zně nı́ pozdě jš ı́ch př edpisů
328
Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva ve vazbě na ú zemnı́ plá nová nı́ a …
The Report On The State Of The Protection Of Population In Relation To …
Př edmě tný dokument již v sobě obsahuje změ ny stavebnı́ho zá kona platné od 1. 4. 2015
a na změ ny př ipravené od poloviny roku 2016 bude v př ı́mé souvislosti reagovat.
2.5.8 JEDNOTKY SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ .
V souč asnosti se naplň uje zá mě r uvedený v Koncepci, aby se jednotky sboru dobrovolný ch hasič ů obcı́ (dá le jen „JSDH“) aktivně podı́lely na plně nı́ ú kolů ochrany obyvatelstva,
které má zajiš ťovat obec vů č i svý m obyvatelů m. V poslednı́ch letech byl nastaven systé m smě řujı́cı́ k zabezpeč enı́ jednotné ho postupu jednotek PO př i plně nı́ ú kolů ochrany
obyvatelstva a problematika využ itı́ JSDH obcı́ byla zapracová na do jednotlivý ch metodický ch pokynů vydá vaný ch MV–generá lnı́ho ř editelstvı́ HZS CR (Metodika pro zř izová nı́
JSDH obcı́, Metodické listy Bojové ho ř ádu jednotek pož árnı́ ochrany doplně né o oblast
ochrany obyvatelstva, Metodiku k ustavenı́ funkce technik ochrany obyvatelstva v JSDH
obcı́ a stanovenı́ formy jeho odborné př ı́pravy a dalš ı́).
Na zá kladě toho jsou k plně nı́ ú kolů ochrany obyvatelstva př edurč eny zejmé na JSDH
kategorie JPO V, které se pravidelně zú č astň ujı́ cvič enı́, probı́hajı́cı́ch v ú zké souč innosti
s HZS krajů , jejichž př ı́sluš nı́ci prová dě jı́ metodickou odbornou pomoc př i plně nı́ ú kolů
ochrany obyvatelstva. Jedná se zejmé na o č innosti př i př ı́pravě na mimoř ádné udá losti
a př i jejich ř eš enı́ na ú zemı́ obce, jako je např. budová nı́ protipovodň ový ch hrá zı́, ná sledné
zajiš tě nı́ evakuace a nouzové př ež itı́ obyvatel.
Také je tř eba podotknout, ž e posı́lenı́ role JSDH obcı́ př i plně nı́ ú kolů ochrany obyvatelstva se ú zce vá ž e na bezprostř ednı́ spoluprá ci s obč anský mi sdruž enı́mi (tzv. spolky),
veř ejně prospě šný mi organizacemi a jiný mi orgá ny pů sobı́cı́mi na ú seku ochrany obyvatelstva.
3. ZÁVĚR
Na zá kladě provedené ho vyhodnocenı́ jednotlivý ch oblastı́ a priorit lze dojı́t k zá vě ru, ž e
systé m opatř enı́ k př ı́pravě a ř eš enı́ mimoř ádný ch udá lostı́ je funkč nı́, a ž e trendy ochrany
obyvatelstva, nastavené Koncepcı́, př edstavujı́ realizovatelný a udrž itelný smě r, který m se
má ochrana obyvatelstva ubı́rat.
Za pozitivnı́ lze rovně ž označ it ú roveň spoluprá ce mezi zainteresovaný mi subjekty, ať
již na centrá lnı́, č ili strategické ú rovni, nebo na ú rovni realizač nı́.
U ně který ch oblastı́ je tř eba zpracovat analý zu, na zá kladě které budou urč eny soukromé subjekty, jejichž provoz, č innost č i charakter potenciá lně ohrož uje obyvatelstvo. Pro
urč ené subjekty zakotvit v prá vnı́ch př edpisech jejich povinnosti, stanovit jejich zapojenı́
do př ı́pravy preventivnı́ch opatř enı́ i do likvidace ná sledků př ı́padně vzniklé mimoř ádné
udá losti č i krizové situace.
Zá roveň bude tř eba zpracovat normy a technické př edpisy, který mi lze př edchá zet nebezpeč ı́ z prodlenı́ a eliminovat mož ná rizika souvisejı́cı́ s př edmě tem jejich podniká nı́.
Př i zpracová nı́ prá vnı́ch př edpisů , norem a technický ch př edpisů bude vhodné využ ı́t znalostı́ a zkuš enostı́ podnikatelský ch subjektů a zapojit je do př ı́pravy tě chto dokumentů .
329
BRNO 2016
ROSENKRANZ Jiř ı́
LITERATURA
̌
[1] B
2015)
́
́
C
(usnesení vlády č. 79 ze dne 4. února
[2] Informace k problematice stavu kompetencı́ a př ı́pravy slož ek IZS a krizové ho ř ı́zenı́
k ř eš enı́ rizika v dů sledku mož né ho sucha v roce 2014
̌ ́
[3] K
2013)
̌
̊
̌
́
(usnesení vlády č. 38 ze dne 16. ledna
́
́
́
[4] N ́
,
(usnesení vlády č. 552 ze dne 19. července 2012)
́
́
́
́
̌
́
C
̌ 2015 (usnesení vlády č. 364 ze dne 23. května 2012)
[5] S
2012
[6] Z ̌
́
̌ ́
́
̌
O
̌
̌ ́
́
́
́
vlády č. 734 ze dne 5. října 2011)
́
́
́
̊
́,
́ ̌
́
́
(usnesení
́
[7] K
2013
2020 (usnesení vlády č. 165 ze dne 25. února 2008, ve znění usnesení vlády č. 859 ze dne 1. prosince
2010)
́ ́
[8] S
ze dne 11. ledna 2010)
́
́
[9] P
července 2009)
̌
́
́
C
́
2010 – 2015 (usne-
́
̌
́
́
́
2015 (usnesení vlády č. 743 ze dne 27. června 2008)
́
̌
[12] Z ́ ̌
ze dne 1. prosince 2004)
[13] M
(usnesení vlády č. 37
2008 (usnesení vlády č. 929 ze dne 20.
̌
́
́
[10] P
C
sení vlády č. 50 ze dne 12. ledna 2009)
[11] M
́
C
̌
̌
́
́
́
́
C
C
́
(usnesení vlády č. 1203
́ (usnesení vlády č. 10 ze dne 3. ledna 2001)
̌ ́
̌
̌ ́ ́ ́
́ ̊
[14] S
(usnesení Bezpečnostní rady státu č. 32 ze dne 3. července 2007)
̌ ́ ́ ́
[15] K
tu č. 14 ze dne 16. listopadu 2004)
́
̌ ́
̌
́ (usnesení Bezpečnostní rady stá-
[16] Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva v Ceské republice 2015
̌ ́
́ ́
[17] H
rady státu č. 295 ze dne 14. května 2002)
330
́
́
̊ (usnesení Bezpečnostní
Cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek integrované ho zá chranné ho …
… SIMEX 2016
Cvičení orgánů krizového řízení a složek integrovaného
záchranného systému v Jihočeském kraji – narušení
dodávek zemního plynu velkého rozsahu:
SIMEX 2016
SPALENKOVA Marta, REZAC David, OULEHLOVA Alena
Příprava cvičení
Zá mě rem Jihoč eské ho kraje je prově řovat a zajiš ťovat př ipravenost kraje na vš echny typy krizový ch situacı́, které byly v rá mci analý zy vyhodnoceny jako krizové situace, jež
mohou nastat na ú zemı́ Jihoč eské ho kraje. Prioritnı́m cı́lem tě chto cvič enı́ nenı́ prově řenı́ př ipravenosti slož ek IZS, ale ově řenı́ př ipravenosti orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ na ú rovni
kraje, obcı́ s rozš ı́řenou pů sobnostı́ (ORP), dle mož nostı́ i starostů obcı́, sprá vnı́ch ú ř adů
s ú zemnı́ pů sobnostı́ a dalš ı́ch subjektů podı́lejı́cı́ch se na ř eš enı́ konkré tnı́ho typu krizové situace, Dá le je cı́lem prově řit č innost a spoluprá ci krizový ch š tá bů vč etně reá lnosti
a využ itelnosti dokumentace zpracované k ř eš enı́ krizový ch situacı́.
Jako té ma cvič enı́ pro rok 2016 byla vybrá na krizová situace naruš enı́ dodá vek zemnı́ho plynu velké ho rozsahu v dů sledku simulované havá rie na vysokotlaké m plynovodu
v distribuč nı́ soustavě zemnı́ho plynu. Mı́stem vzniku havá rie byl zvolen sprá vnı́ obvod
ORP Vimperk a Prachatice s ř eš enı́m sekundá rnı́ch dopadů na obyvatelstvo, subjekty plnı́cı́ ú koly z krizový ch plá nů a subjekty kritické infrastruktury, prá vnické a podnikajı́cı́
fyzické osoby. Té ma cvič enı́ bylo vybrá no tak, aby korespondovalo s pravdě podobnou
udá lostı́, která by vzhledem k rozsahu a charakteru vyž adovala koordinaci z ú rovně kraje
a bylo schvá lené Bezpeč nostnı́ radou Jihoč eské ho kraje.
¹³
Ing. Marta Spá lenková , Jihoč eský kraj
Ing. David Rezá č , Ph.D., VR Group
Ing. Alena Oulehlová , Ph.D., Univerzita obrany
331
BRNO 2016
SPALENKOVA Marta, REZAC David, OULEHLOVA Alena
Cvič enı́, jehož pracovnı́ ná zev je SIMEX 2016, bylo př ipraveno ve spoluprá ci s Univerzitou obrany, Katedrou krizové ho ř ı́zenı́ a společ nostı́ VR Group, a. s., a to v rá mci projektu
Vý zkum a vý voj simulač nı́ch prostř edků pro vý cvik souč innosti akté rů krizové ho ř ı́zenı́
u subjektů kritické infrastruktury – SIMEX.
Cvič enı́ bylo realizová no ve dnech 24. až 25. 5. 2016 jako vı́cestupň ové š tá bnı́ cvič enı́ na krajské ú rovni. Vybrané č innosti, zejmé na ná cvik č innostı́ Hasič ské ho zá chranné ho sboru (HZS) kraje a distributora zemnı́ho plynu, společ nosti E.ON Ceská republika,
s.r.o. na mı́stě simulované ho ú niku plynu, č innost a spoluprá ce krizový ch š tá bů a vybraný ch ú zemnı́ch sprá vnı́ch ú ř adů , byla prově řena č ásteč ně i prakticky. Vzhledem k tomu,
ž e př edpoklá daný vý voj simulované udá losti od nahlá š enı́ vzniku mimoř ádné udá losti (MU) po obnovenı́ dodá vky zemnı́ho plynu vě tš ině z postiž ený ch odbě ratelů by trval
př ibliž ně 10 dnů , byla rychlost vý voje situace oproti př edpoklá dané mu reá lné mu vý voji zkrá cena. Dů vodem pro urychlenı́ byl pož adavek procvič it vš echny plá nované č innostı́
bě hem 1,5 dne, č ı́m dochá zelo k provedenı́ ně kolika č asový ch skoků v prů bě hu cvič enı́.
Pro vš echny cvič ı́cı́ to znamenalo zkrá cenı́ č asu extré mnı́ zá tě že, př edevš ı́m pak na krizový ch š tá bech ORP, kam smě rovala podstatná č ást rozeher. Znovuobnovenı́ dodá vek zemnı́ho plynu by trvalo cca 7 dnı́ vzhledem k reá lné rychlosti provedenı́ havarijnı́ch oprav
vzniklé havá rie na vysokotlaké m plynovodu.
Cvič enı́ probı́halo formou rozeher, které byly ř ı́zené skupinou Rozehry s využ itı́m poč ı́tač ové simulace vý voje situace zpracované pro ú č ely cvič enı́ SIMEX 2016 externı́m dodavatelem na zá kladě simulované meteorologické situace. Ta vychá zela z reá lné ho poč ası́
zimnı́ho obdobı́ letoš nı́ho roku, tj. od 16. 1. do 31. 1. 2016, kdy po ně kolikadennı́m sně ž enı́ ná sledovalo obdobı́ celodennı́ch mrazů dosahujı́cı́ch v noč nı́ch hodiná ch až −17 °C.
Ná mě ty ani obsah rozeher vč etně mı́sta vzniku havá rie a rozsahu postiž ené ho ú zemı́ zasaž ené ho simulovaný m vý padkem dodá vek zemnı́ho plynu nebyly cvič ı́cı́m (vyjma společ nosti E.ON) př edem zná mé .
Uč elem rozeher bylo cvič ı́cı́m vytvoř it situace, které vedly ke splně nı́ cı́lů cvič enı́
od identi ikace mı́sta havá rie a vyslá nı́ slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu (IZS)
k zá sahu (volá nı́ obč anů na Operač nı́ a informač nı́ stř edisko (OPIS) HZS kraje), př es vyhlá š enı́ stavu nouze distributorem zemnı́ho plynu (E.ON Distribuce, a.s.) a vyrozumě nı́
př ı́sluš ný ch orgá nů a organizacı́, až k prově řenı́ č innostı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ př i vyhlá š enı́ stavu nebezpeč ı́. Rozehrané situace vedly k procvič enı́ č innosti krizový ch š tá bů
(KS) př i ř eš enı́ pož adavků na nouzové př ež itı́ obyvatelstva, zdravotnický ch, sociá lnı́ch
a š kolský ch zař ı́zenı́, subjektů plnı́cı́ch ú koly z krizový ch plá nů nebo pož adavků starostů
obcı́ s využ itı́m krizový ch opatř enı́ hejtmana. Krizová opatř enı́ hejtmana ve vě tš ině př ı́padů reá lný ch krizový ch situacı́ se prakticky nevyuž ily (s vý jimkou evakuace) a prá vě
pro prově řenı́ způ sobu jejich provedenı́ jsou nastaveny i ně které rozehry nebo jejich poč et, kdy KS ORP mů ž e posunout pož adavky obcı́ na KS kraje prá vě z dů vodu odmı́tnutı́
dodavatele dodat vě cný prostř edek nebo služ bu.
Do cvič enı́ byli zapojeni ná sledujı́cı́ akté ři:
• E.ON Ceská republika, s. r. o., E.ON Servisnı́, E.ON Distribuce,
• Jihoč eský kraj,
• ORP a mě sto Vimperk, ORP a mě sto Prachatice,
332
Cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek integrované ho zá chranné ho …
… SIMEX 2016
• dotč ené obce na ú zemı́ sprá vnı́ch obvodů ORP Vimperk a ORP Prachatice, (pouze
vyrozumě nı́ o vzniku MU),
• Hasič ský zá chranný sbor Jihoč eské ho kraje,
• Krajské ř editelstvı́ policie Jihoč eské ho kraje,
• Zdravotnická zá chranná služ ba Jihoč eské ho kraje,
• Krajská hygienická stanice Jihoč eské ho kraje,
• Krajská veteriná rnı́ sprá va Stá tnı́ veteriná rnı́ sprá vy pro Jihoč eský kraj,
• Ceský hydrometeorologický ú stav, poboč ka Ceské Budě jovice,
• Panel nevlá dnı́ch neziskový ch organizacı́.
Provedení cvičení
Cvič enı́ bylo rozdě leno do 4 obdobı́:
I. období cvičení — Vznik mimoř ádné udá losti (ozná menı́ MU na OPIS HZS Jč K, vý jezd
slož ek IZS k zá sahu, vyhlá š enı́ stavu nouze distributorem zemnı́ho plynu a informová nı́ dotč ený ch orgá nů , pokyn ke svolá nı́ krizový ch š tá bů ORP a KS kraje, varová nı́ a informová nı́ obyvatelstva, reá lné zasedá nı́ KS ORP, ž ádost ORP nebo slož ky
IZS o vyhlá š enı́ stavu nebezpeč ı́ hejtmanem)
II. období cvičení — Vyhlá š enı́ stavu nebezpeč ı́ hejtmanem (zasedá nı́ KS kraje, př evzetı́
koordinace zá chranný ch a likvidač nı́ch pracı́ hejtmanem, vyhlá š enı́ stavu nebezpeč ı́)
III. období cvičení — Reš enı́ dopadů krizové situace v ú zemı́ postiž ené m vý padkem v zá sobová nı́ zemnı́m plynem (ř eš enı́ nouzové ho zá sobová nı́ obyvatelstva, uzavř enı́ nebo omezenı́ provozu š kolský ch, zdravotnický ch, lá zeň ský ch, kulturnı́ch, sportovnı́ch, obchodnı́ch, restaurač nı́ch a rekreač nı́ch zař ı́zenı́ s kumulacı́ osob, vyž ádá nı́
a př idě lenı́ humanitá rnı́ pomoci)
IV. období cvičení — Postup př i obnově dodá vek zemnı́ho plynu (informová nı́ obyvatelstva o postupu a souč innosti s distributorem př i obnovová nı́ dodá vek, postupné
obnovenı́ dodá vek v ú zemı́, odvolá nı́ stavu nouze, ukonč enı́ stavu nebezpeč ı́)
Cı́lem cvič enı́ bylo procvič it:
• č innost slož ek IZS př i vzniku mimoř ádné udá losti a souč innost s havarijnı́ služ bou
distributora zemnı́ho plynu – E.ON Distribuce a.s.,
• č innost distributora zemnı́ho plynu – E.ON Distribuce a.s. př i vyhlaš ová nı́ stavu
nouze,
• komunikač nı́ toky mezi orgá ny krizové ho ř ı́zenı́, slož kami IZS, distributorem zemnı́ho plynu – E.ON Distribuce a.s. a dalš ı́mi subjekty podı́lejı́cı́mi se na ř eš enı́ MU,
333
BRNO 2016
SPALENKOVA Marta, REZAC David, OULEHLOVA Alena
• svolá nı́ a č innost krizové ho š tá bu kraje, š tá bu HZS kraje a š tá bu KRP Jč K a krizový ch š tá bů dotč ený ch ORP podle zá sad stanovený ch ve smě rnici Ministerstva vnitra
a vnitř nı́ dokumentace cvič ı́cı́ch,
• č innost orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ př i MU a vyhlá š enı́ krizové ho stavu,
• postupy př i souč innosti orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a distributora zemnı́ho plynu: E.ON
Distribuce a.s.,
• informová nı́ mé diı́ a obyvatel o vzniku a př edpoklá daný ch dopadech rozsá hlé ho
vý padku dodá vek zemnı́ho plynu,
• zajiš tě nı́ nouzové ho př ež itı́ obyvatelstva, č innost nestá tnı́ch neziskový ch organizacı́
(PANEL NNO),
• zajiš tě nı́ č innosti (př ednostnı́ho zá sobová nı́) subjektů kritické infrastruktury, subjektů plnı́cı́ch ú koly z krizové ho plá nu kraje, š kolský ch a zdravotnický ch zař ı́zenı́
apod.
Dá le bylo cı́lem cvič enı́ prově řit:
• havarijnı́ plá n distributora zemnı́ho plynu – E.ON Distribuce a.s.,
• poplachový plá n IZS kraje, havarijnı́ a krizový plá n kraje a krizové plá ny ORP v ná vaznosti na plně nı́ stanovený ch ú kolů ,
• reá lnost a aktuá lnost rozpracová nı́ typové ho plá nu — „Naruš enı́ dodá vek energiı́
velké ho rozsahu – Dá lkově dodá vaný plyn“, poplachové ho plá nu IZS a uzavř ený ch
dohod o plá nované pomoci na vyž ádá nı́,
• komunikač nı́ standardy (komunikace mezi krizový mi š tá by, slož kami IZS a dalš ı́mi
dotč ený mi subjekty),
• vyrozumě nı́ dotč ený ch orgá nů krizové ho ř ı́zenı́, ú zemnı́ch sprá vnı́ch ú ř adů , slož ek
IZS (Memorandum o vyrozumě nı́),
• postupy př i souč innosti orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ v procesu ř eš enı́ pož adavků na vě cné zdroje s cı́lem efektivně využ ıv́ at disponibilnı́ materiá lnı́ zdroje,
• č innost PANELu NNO př i poskytová nı́ humanitá rnı́ pomoci.
Panel nevládních neziskových organizací
V rá mci cvič enı́ SIMEX 2016 byl iniciová n a zapojen také Panel nevlá dnı́ch neziskový ch
organizacı́ (NNO). Jihoč eský kraj má principy spoluprá ce s NNO nastavené od roku 2009,
a to na zá kladě zkuš enostı́ z povodnı́ 2002 a 2006 a prově řenı́ př i povodnı́ch 2009. Tyto principy jsou souč ástı́ uzavř ené vzá jemné dohody o spoluprá ci neziskový ch organizacı́ pro př ı́pad MU a KS. Jde o koordinovaný postup neziskový ch organizacı́ př i poskytová nı́ sil a prostř edků v př ı́padě vzniku krizový ch situacı́. Aktivace Panelu je zajiš ťová na
KS Jihoč eské ho kraje př i vyhlá š enı́ krizové ho stavu. Uč elem zř ı́zenı́ Panelu NNO je dosaž enı́ co nejú č inně jš ı́ho využ itı́ potenciá lu sil, prostř edků a poskytovaný ch č innostı́ NNO
v postiž ené m ú zemı́ př i pomoci obyvatelstvu postiž ené mu ná sledky rozsá hlý ch MU nebo
334
Cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek integrované ho zá chranné ho …
… SIMEX 2016
KS organizovaný m a koordinovaný m způ sobem tak, aby pomoc byla poskytová na rovnomě rně a efektivně na celé m postiž ené m ú zemı́. V rá mci koordinace nasazenı́ sil a prostř edků na postiž ené m ú zemı́ jsou ú č astnı́ci Panelu NNO využ ıv́ á ni k zabezpeč ová nı́ pomoci postiž ené mu obyvatelstvu př i evakuaci obyvatelstva, př i poskytová nı́ prvnı́ pomoci,
peč ovatelské služ bě , zabezpeč ová nı́ nouzové ho ubytová nı́, stravová nı́ a ostatnı́ch potř eb
nouzové ho př ež itı́, humanitá rnı́ pomoci, pomoci psychologické , psychosociá lnı́, sociá lnı́
nebo duchovnı́, př ı́padně dalš ı́ č innosti dle vzá jemné dohody.
Ukolem Panelu NNO bylo mezi své č leny rozdě lit postiž ené ú zemı́, tj. obce s př eruš enou dodá vkou zemnı́ho plynu (rozehra navazujı́cı́ na vyhlá š enı́ stavu nouze v plyná renstvı́). V obcı́ch ná sledně prové st po dohodě se starostou monitoring potř eb obyvatelstva
k zajiš tě nı́ nouzové ho př ež itı́ (rozehry simulujı́cı́ potř eby obyvatelstva). Poté bylo ú kolem
Panelu zpracovat celkový př ehled potř eb do databá ze, vyhodnocenı́ a zajiš tě nı́ č ásti pož adavků cestou Panelu NNO s tı́m, ž e č ást pož adavků , které neziskové organizace nebyly
schopny ani v rá mci vzá jemné spoluprá ce zajistit, př edaly k zajiš tě nı́ na krizový š tá b kraje. Zajiš tě nı́ pož adavků vč etně jejich rozvozu na př ı́sluš ný obecnı́ ú ř ad probı́halo š tá bně
ve spoluprá ci s KS kraje a HZS kraje.
Té ma Panel NNO je velmi diskutovaný m té matem mezi Ministerstvem vnitra Ceské republiky, kraji, neziskový mi organizacemi a HZS CR. V souč asné době na principy vzá jemné spoluprá ce a koordinace č innosti př eš ly neziskové organizace ve vš ech krajı́ch i bez
uzavř enı́ dohody. Otá zkou proto již nenı́ ná zev PANEL,
Pomoc
— rychlá , ú č inná , dlouhodobá
Adresná Asistence — zajiš tě nı́ pomoci konkré tnı́ osobě , rodině , komunitě , obci
Nadě je
— ř eš enı́ problé mů vš ech zasaž ený ch krizovou situacı́
Efektivita
— ř ı́zená spoluprá ce př i sbě ru pož adavků a poskytnutı́ komplexnı́
pomoci zasaž ený m
Lidé
— lidé lidem, vzá jemná pomoc, dobrovolnictvı́
nebo zda dohoda má č i nemá bý t uzavř ena, ale pod ký m by mě l bý t Panel NNO zř ı́zen a pod
ký m by mě l pracovat. Zda pod kraji, kde hejtmani ř ı́dı́ ř eš enı́ KS, koordinujı́ zá chranné a likvidač nı́ prá ce, nasazenı́ sil a prostř edků , nouzové př ež itı́ obyvatelstva a kraje ze svý ch
rozpoč tů př ispı́vajı́ na č innosti neziskový ch organizacı́ nebo pod HZS krajů , které po novele krizové ho zá kona koordinujı́ humanitá rnı́ pomoc. Tento nesoulad vedl k rozhodnutı́,
př izvat jako rozhodč ı́ zá stupce jak z krajů , tak HZS Olomoucké ho kraje.
Tisková skupina krizového štábu kraje
Cvič enı́ rovně ž prově řilo č innosti tiskové skupiny KS kraje. Potř eba kvalitnı́ho mediá lnı́ho
zabezpeč enı́ vychá zı́ ze zkuš enostı́, ž e i velmi dobř e provedené č innosti a opatř enı́ ze strany slož ek IZS nebo orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ př i ř eš enı́ KS se mohou setkat s nepochopenı́m nebo dezinformacemi ze stran obyvatelstva, starostů a př edevš ı́m mé diı́. Je dů lež ité
zabezpeč it kvalitnı́ komunikaci jak ve smě ru k postiž ené mu obyvatelstvu, tak smě rem
k mé diı́m. V rá mci cvič enı́ SIMEX 2016 byla po zjiš tě nı́ rozsahu postiž ené ho ú zemı́ aktivová na tisková skupina, jejı́ slož enı́ odpovı́dalo dané mu typu KS. Vedoucı́m skupiny byl
335
BRNO 2016
SPALENKOVA Marta, REZAC David, OULEHLOVA Alena
zá stupce kraje a jejı́mi č leny byli tiskový mluvč ı́ kraje a tiskový mluvč ı́ slož ek IZS, kteř ı́ dle
potř eby spolupracovali také se zá stupci/tiskový mi mluvč ı́mi ú zemnı́ch sprá vnı́ch ú ř adů .
I pro tiskovou skupinu byly př ipraveny rozehry ve formě simulované tiskové konference
s dotazy zvı́davý ch noviná ř ů, klamavé č lá nky v noviná ch apod. Aby nedochá zelo k než ádoucı́ reakci př i nepochopenı́ textu vedoucı́ až k panice mezi postiž ený m obyvatelstvem,
korekci textů prová dě l psycholog HZS (alternuje psycholog KRP Jč K), který byl cestou vedoucı́ho tiskové skupiny vyž ádá n. Př ipravené tiskové zprá vy a vý stupy vů č i obyvatelstvu
a mé diı́m jsou jednotné , neopakujı́ se, majı́ společ nou terminologii a je zajiš tě na vzá jemná
informovanost vš ech tiskový ch mluvč ı́ a vedoucı́ch organizacı́ o již vydaný ch informacı́ch.
Simulátor SIMEX
Jednı́m z cı́lů cvič enı́ bylo rovně ž ově řit splně nı́ pož adavků na vý cvikové ř eš enı́ simulá toru SIMEX pro orgá ny krizové ho ř ı́zenı́. Navrž ený simulá tor, jehož dı́lč ı́ č ásti (prototypy) byly př i tomto cvič enı́ nasazeny, má za cı́l poskytnout podporu kolektivnı́ho cvič enı́
krizové př ipravenosti realizované na rů zný ch ú rovnı́ch orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ (ú stř ednı́, resortnı́, krajské i obecnı́), př i zapojenı́ slož ek integrované ho zá chranné ho systé mu,
subjektů kritické infrastruktury, jejich dodavatelů a odbě ratelů a eventuá lnı́ch zá stupců
dalš ı́ch subjektů pů sobı́cı́ch v oblasti.
Zá roveň byl prově řen navrž ený postup př ı́pravy, provedenı́ a vyhodnocenı́ cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ s využ itı́m simulace, a také ově řena ú č elnost jednotlivý ch prvků ,
celek navrž ené ho simulá toru a vě rohodnost implementovaný ch modelů . Na zá kladě zı́skaný ch zkuš enostı́ budou navrž eny dalš ı́ ú pravy a vý voj simulá toru tak, aby modelová nı́
a simulace odpovı́dala potř ebá m subjektů v oblasti př ipravenosti, souč innosti a interoperability.
Simulá tor je souborem technický ch a programový ch prostř edků zahrnujı́cı́ch tyto tř i
hlavnı́ oblasti:
a) simulační systém: vytvá ř ı́ pro cvič ı́cı́ virtuá lnı́ svě t, ve které m se v reá lné m č ase odehrá vá cvič ená situace (rozvoj mimoř ádné udá losti a jejı́ pů sobenı́) a č innost
nasazený ch sil a prostř edků vč etně jejich pů sobenı́ na udá lost, dá le také dě je doplň ujı́cı́ situaci (pohyb obyvatelstva, doprava atp.). Simulá tor je ovlá dá n vyš kolenou obsluhou, a cvič ı́cı́ s nı́m př i vý cviku nepř ichá zı́ do kontaktu (nenı́ tedy zatı́žen
nestandardnı́ č innostı́). S cvič ı́cı́mi komunikuje obsluha simulá toru ve své roli (jako velitel zá sahu, ř ı́dı́cı́ pracovnı́k zá sahové č ety apod.), v simulované m virtuá lnı́m
svě tě pak plnı́ pokyny cvič ı́cı́ho a podá vá hlá š enı́ o stav plně nı́ č i o vý voji situace.
b) komunikační systém: jedná se o izolovaný kon igurovatelný systé m umož ňujı́cı́
hlasovou a e-mailovou komunikaci mezi cvič ı́cı́mi s tı́m, ž e komunikace je zaznamená vá na (synchronně se simulacı́) a je mož né ji využ ı́t pro ná sledný rozbor cvič enı́.
Prvky komunikač nı́ho systé mu (tj. telefon, poč ı́tač pro e-mail) jsou umı́stě ny př ı́mo
u cvič ı́cı́ch v jejich vlastnı́m prostř edı́ (ú ř ad, podnik apod.). Jejich použ itı́ je v podstatě totož né s bě žný mi komunikač nı́mi prostř edky, a na cvič ı́cı́ tak nejsou kladeny
ž ádné zvlá š tnı́ ná roky.
c) prostředky pro podporu vyhodnocení cvičení: kromě synchronnı́ho zá znamu
prů bě hu simulace a komunikace, jsou bě hem cvič enı́ zaznamená vá ny v č asové ose
336
Cvič enı́ orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ a slož ek integrované ho zá chranné ho …
… SIMEX 2016
také dalš ı́ udá losti (rozehry, vně jš ı́ podně ty cvič ı́cı́m, zvlá dnuté kroky daný ch postupů apod.). Vš echny tyto zá znamy tvoř ı́ vý znamný objektivizujı́cı́ prvek pro ná sledné vyhodnocenı́ č innosti cvič ı́cı́ch. Zař azenı́ rozboru a vyhodnocenı́ cvič enı́ bezprostř edně po provedenı́ cvič enı́, doplně né př ehrá nı́m zajı́mavý ch ú seků audio zá znamu, vizualizacı́ simulované ho rozvoje situace č i akcı́ sil a prostř edků nasazený ch v simulaci (s př ı́padný m využ itı́m tenké ho klienta GIS IZS CR), vytvá ř ı́ zpě tnou
vazbu, a tak zvyš uje dopady a celkovou efektivitu vý cviku.
V době uzá vě rky tohoto př ı́spě vku nebylo ješ tě cvič enı́ realizová no, vý stupy a poznatky
ze cvič enı́ budou prezentová ny až na konferenci v Brně ve dnech 21. až 22. 6. 2016.
Poděkování
Zá vě rem patř ı́ velké podě ková nı́ společ nosti E-On, Ceská republika, s.r.o., která vyš la vstř ı́c
Jihoč eské mu kraji a jeho pož adavků m na rozsah simulace vý padku zemnı́ho plynu zpracované pro potř eby cvič enı́ a naplně nı́ jeho cı́lů .
Podě ková nı́ patř ı́ i společ nosti VR Group, a. s., která př ipravila a zabezpeč ila jak technicky, tak personá lně provedenı́ simulace a umož nila zpě tně s pomocı́ simulá toru vyhodnotit jednotlivé postupy a kroky vš ech cvič ı́cı́ch hned ná sledujı́cı́ den po cvič enı́.
Clá nek byl vytvoř en s využ itı́m inanč nı́ podpory Technologické agentury Ceské republiky (projekt č ı́slo TA04021582).
337
BRNO 2016
SIMAK Ladislav, MIKA Vladimı́r T.
Projekty a scenáre vo vzdelávaní krízových manažérov
Training Projects And Scenarios In Crisis Managers Educa on
SIMAK Ladislav, MIKA Vladimı́r T.
Súhrn:
Projekty a scená re, ktoré predstavujú aktivizujú ce formy vyuč ovania, sa stá vajú nedeliteľnou sú č asťou vý uč by na vysokej š kole. Využ ıv́ anie krı́zový ch scená rov ako aj individuá lnych č i skupinový ch projektov v prı́prave krı́zový ch manaž érov zvyš uje nie len ú č innosť vý uč by, ale aj praktickú pripravenosť absolventov. Nové mož nosti priná š a efektı́vne
a premyslené využ ıv́ anie sociá lnych sietı́. Avš ak dobrá pripravenosť taký ch foriem vý uč by vyž aduje okrem vedecko–odbornej zdatnosti uč iteľa aj ná roky na jeho pedagogické
majstrovstvo.
Summary:
Education and training projects and other activation forms of education there are the integral parts of an academic education. An educational effect as well as practice preparedness
of graduates and crisis managers is affected by application of crisis scenarios and individual or team projects. Sophisticated and ef iciency applications of a social network presents
a new way in education. However preparation of these education forms is very demanding
that´s why a pedagogical mastership of lectures is much needed.
Kľúčové slová: krı́zový manaž ment, krı́zový jav, vedecké problé my, vedecké ná stroje
Keywords:
crisis management, security sciences, scienti ic problems, scienti ic tools
⁰
doc. Ing. Ladislav Simá k, PhD., Katedra krı́zové ho manaž mentu Fakulty bezpeč nostné ho inž inierstva
Zilinskej univerzity v Ziline, Ulica 1. má ja 32, 010 26 Zilina, e-mail: ladislav.simak@ i.uniza.sk,
tel.: 00421 41 513 6700
doc. Mgr. Vladimı́r T. Mı́ka, PhD., Katedra krı́zové ho manaž mentu Fakulty bezpeč nostné ho inž inierstva
Zilinskej univerzity v Ziline, Ulica 1. má ja 32, 010 26 Zilina, e-mail: vladimir.mika@ i.uniza.sk,
tel.: 00421 513 6714
338
Projekty a scená re vo vzdelá vanı́ krı́zový ch manaž érov
Training Projects And Scenarios In Crisis Managers Education
ÚVOD
Na zač iatku dvadsiateho prvé ho storoč ia sa vo vzdelá vanı́ č oraz viac uplatň ujú aktı́vne
formy. Podpora iniciatı́vy a tvorivej ú č asti š tudentov na vý uč be umož ňuje využ iť tvorivé
myslenie a teoretické zá klady zı́skane predchá dzajú cim š tú diom v kombiná cii so zá ž itkovou podstatou procesu rieš enia projektu. Projektová metó da je moderný spô sob vyuč ovania zlož ený na aktı́vnom prı́stupe k uč eniu a na zı́skavanı́ vedomosti prostrednı́ctvom samostatnej prá ce š tudenta, ktorá rozvı́ja myslenie a kreativitu, prič om kladie dô raz
na vlastné prež ıv́ anie a jeho re lexiu.
V procese prı́pravy odbornı́kov na ú seku krı́zové ho riadenia nie je mož né prakticky
si odskú š ať š tandardnú reakciu na vzniknuté krı́zové javy v praxi a umož niť š tudentom
zozná miť sa s reá lnym prostredı́m, v ktorom pô sobia negatı́vne sily a faktory na č loveka, č o ovplyvň uje mož nosť jeho optimá lnej reakcie. Studentom je mož né také to prostredie priblı́žiť prostrednı́ctvom simulač ný ch cvič enı́, rieš enı́m prı́padový ch š tú dii, ale aj pomocou rô znych foriem projektové ho vyuč ovania. Nevyhnutný m predpokladom kvalitnej
prı́pravy takejto vý uč by sú komplexne spracované krı́zové scená re, ktoré popisujú vznik
krı́zový ch javov, charakterizujú ich priebeh a kvanti ikujú pravdepodobné š kody a straty.
1 APLIKÁCIA KRÍZOVÝCH SCENÁROV VO VZDELÁVANÍ KRÍZOVÝCH
MANAŽÉROV
Dô lež itý m krokom krı́zové ho riadenia, ktorý nasleduje po komplexnom posú denı́ rizı́k,
je prevencia vzniku krı́zový ch javov. Predstavuje ú strednú myš lienku krı́zové ho manaž mentu, ktorou je snaha o znı́ženie pravdepodobnosti vzniku krı́zové ho javu na jednej
strane a na strane druhej minimalizovanie jeho mož ný ch negatı́vnych dô sledkov.
Scená r vzniku a priebehu krı́zové ho javu je vý znamný pre vytvorenie si predstavy o tom,
č o mô ž e spô sobiť zmena vonkajš ı́ch alebo vnú torný ch podmienok fungovania systé mu
vo vzťahu k posudzované mu riziku. Scená r nie je matematickou velič inou, ale verbá lnym
logický m opisom predpokladané ho priebehu dejov a procesov. Scená r vzniku a priebehu
krı́zové ho javu teda:
• vychá dza z identi iká cie zdroja rizika, ako aj z mož né ho priebehu predpokladané ho
krı́zové ho javu,
• a menı́ sa v zá vislosti na č ase.
Proces spracovania scená ra je spojený so zı́skanı́m relevantný ch informá ciı́ o zdrojoch
rizika a o prostredı́, v ktorom existuje, s identi iká ciou vnú torný ch a vonkajš ı́ch č initeľov
zdroja rizika. Vý sledkom je zostavenie vlastné ho scená ra a jeho interpretá cie. Sú č asťou
tohto procesu je spracovanie prognó zy dô sledkov krı́zové ho javu. Krı́zový manaž ment
na jednotlivý ch stupň och riadenia identi ikuje vš etky zdroje krı́zový ch javov, lokalizuje
ich v danom prostredı́ a posú di podmienky, za aký ch mô ž u krı́zové javy vzniknú ť. Vyhodnotı́ pravdepodobnosti vzniku jednotlivý ch krı́zový ch javov v nadvä znosti na mieru rizı́k
a š truktú ru krı́zový ch č initeľov. Na zá klade toho je schopný spracovať prognó zu dô sledkov krı́zový ch javov, ktoré sú sú č asťou scená ra jeho vzniku. V rá mci spracová vania pro-
339
BRNO 2016
SIMAK Ladislav, MIKA Vladimı́r T.
gnó zy dô sledkov konkré tneho krı́zové ho javu má veľký vý znam kvanti iká cia krı́zový ch
č initeľov, č o umož nı́ vyhodnotiť riziká narastania objemu akumulovaný ch zdrojov energiı́, š peci ický ch hmô t a sı́l.
Prı́prava budú cich odbornı́kov prostrednı́ctvom využ itia simulač ný ch technoló giı́ je
jednou z veľký ch vý ziev sú č asnosti. Univerzitný vedecký park na Zilinskej univerzite, ktorý bude slá vnostne otvorený 7. decembra, má vo svojej š truktú re aj Laborató rium modelovania a simulá cie krı́zový ch javov v doprave, ktoré má byť jedineč né pracovisko svojho druhu v Slovenskej republike a v Euró pskej ú nii. V ň om bude mož né simulovať rô zne
druhy krı́zový ch javov v jednotlivý ch prostrediach na zá klade vopred pripravený ch krı́zový ch scená rov. Hlavný zá mer Laborató ria modelovania a simulá cie krı́zový ch javov v doprave pre zvý šenie efektı́vnosti rozhodovania je vytvoriť expertné centrum pre analý zu,
diagnostiku a kvanti iká ciu externý ch vplyvov na interakciu č lovek – stroj a na zvyš ovanie kvality prı́pravy a efektı́vnosti rozhodovacı́ch procesov. Zá roveň bude umož ňovať
vykoná vanie expertı́z pre situá cie z reá lneho prostredia ako i z prostredia simulá torov
so zameranı́m na krı́zové javy v oblasti dopravy. Na podporu rozhodovacieho procesu krı́zové ho manaž mentu je nevyhnutný aj dostatok informá ciı́ o silá ch, zdrojoch a prostriedkoch pripravený ch v stave bezpeč nosti na ú rovni verejnej sprá vy a urč ený ch na rieš enie
mimoriadnych udalostı́ a krı́zový ch javov. Formou konš truktı́vnej simulá cie bude mož né
simulovať krı́zové javy so zameranı́m na rieš ené moduly (hromadná dopravná nehoda,
š ı́renie chemický ch lá tok a ich detekcia po dopravnej nehode, ako aj ú nik rá dioaktı́vnych
lá tok) a vytvá rať nové krı́zové scená re v rá mci jednotlivý ch modulov.
Tvorba scená rov, resp. využ ıv́ anie techniky scená rov vo vý uč be manaž érskych disciplı́n je ú č elné a efektı́vne len v prı́pade dobre pripravené ho zadania, dostupnosti potrebný ch informá ciı́ pre generovanie prognó z vý voja rieš ené ho problé mu a pripravenosti tı́mu, ktorý je tvorbou scená ra (scená rov) poverený. Využ ıv́ anie scená rov v praxi vý uč by
považ ujeme za vhodnú a veľmi efektı́vnu formu predovš etký m vo vybraný ch predmetoch
druhé ho stupň a vysokoš kolské ho š tú dia. Urč ité skú senosti z využ ıv́ ania tejto techniky
má me v predmetoch Manaž érske metó dy a techniky, Krı́zový manaž ment, Teó ria rizı́k
a v ďalš ı́ch.
Tvorba scená rov predpokladá š irš ie vedomosti š tudentov nadobudnuté predchá dzajú cim š tú diom. Dô lež ité je reš pektovať tieto zá sady a postupy [1]:
• Musı́ ı́sť o rieš enie problé mu, ktorý je nový, zatiaľ nepoznaný, zvä č šia to mô ž e byť
prognó za mož né ho vý voja problé mu smerujú ceho ku krı́zové mu javu, prı́padne prognó za jeho efektı́vneho rieš enia.
• Zá kladný m vý chodiskom pre tvorbu scená ra mož né ho vý voja problé mu a mož né ho
postupu rieš enia je sprá vne stanovenie cieľa, zmyslu alebo poslania (misie).
• Predpokladom je analý za doterajš ieho priebehu problé mu a analý za podmienok,
vrá tane ich predpokladanej prognó zy. V predmete krı́zový manaž ment mô ž e ı́sť aj
o apliká ciu už pripravené ho, zná meho (typové ho) krı́zové ho scená ra na konkré tne
nové podmienky, prı́padne na konkré tnu situá ciu.
• Pozorne posudzovať zistené informá cie a odhalené vplyvy a vä zby združ ovať do faktorov majú cich rozhodujú ci vplyv na vý voj problé mu a na jeho mož né rieš enie.
340
Projekty a scená re vo vzdelá vanı́ krı́zový ch manaž érov
Training Projects And Scenarios In Crisis Managers Education
• Vytvoriť mož né scená re a zvoliť ten najpravdepodobnejš ı́ a na zá klade neho pripraviť a zdô vodniť rieš enie problé mu (ná vrhy na rieš enie, prijı́mané opatrenia a pod.).
Reš pektovanie uvedený ch zá sad zá visı́ od sprá vneho vý beru a pripravenosti š tudentský ch tı́mov ako aj od korekč ný ch zá sahov pripravené ho pedagó ga. Zaradenie tvorby scená rov do vý uč by umož ňuje rozvinú ť také schopnosti š tudentov, medzi ktoré patrı́ vyhľadá vanie sprá vnych, relevantný ch a rozhodujú cich informá ciı́, ich analyzovanie a posudzovanie, posilň ovanie schopnosti kooperá cie v tı́me, hľadanie spoloč ný ch pohľadov na rieš ený problé m, ale aj kompromisov.
Sú č asťou tvorby scená rov mô ž e byť vhodne využ itie prı́padový ch š tú diı́. Ich ú č elom
nie je len priame preberanie poznatkov a skú senostı́ z rieš enia problé mu, pretož e bolo
zá vislé na č ase a na aktuá lnych podmienkach, ktoré sú neopakovateľné . Prı́padové š tú die
ale mô ž u byť zá kladom vý uč bové ho scená ra, mô ž u byť vý chodiskom ďalš ieho skú mania
problé mu v zmenený ch podmienkach. Takto aplikované scená re mô ž u mať dve formy:
a) Prı́padová š tú die ako štúdia reálnej situácie. Jej využ itie v scená ri umož ňuje analyzovať reá lnu situá ciu, reá lne (aktuá lne) rieš enia, ale aj hľadanie nový ch do toho
č asu nejasný ch informá ciı́, hľadanie iný ch mož nostı́ rieš enia. Využ itie rieš enia reá lnej krı́zovej situá cie je vš ak ná roč né na analý zu informá ciı́, ktoré sú zvyč ajne horš ie
dostupné a v mnohý ch prı́padoch rozporuplné . Na ich objektivizá ciu je potrebná
komuniká cia s viacerý mi subjektmi a akté rmi.
b) Prı́padová š tú dia ako štúdia modelovej situácie je urč itý m hypotetický m konš truktom problé movej situá cie, ktorý je č asovo ná roč ný na prı́pravu, ale umož ňuje kreatı́vne rieš enie, umož ňuje š tudentom posudzovať jeho mož né varianty. Tento typ
scená rov je využ ıv́ aný v prevaž nej vä č šine v bakalá rskych prá cach alebo ako sú č asť
diplomový ch prá c.
Tvorba scená rov š tudentmi resp. rieš enie problé mu s využ itı́m scená rov nará ž a č asto
na komunikač né barié ry medzi nimi. Prá ca š tudentov vo vytvorený ch tı́moch je nerovnomerná . Castejš ie sa scená re využ ıv́ ajú na prezentá ciu mož né ho rieš enia uč iteľom. Tvorba
scená rov a prı́prava ich apliká cie do vý uč by patrı́ k obsahovo i č asovo ná roč nejš ı́m č innostiam, ich využ itie je obmedzené len na niektoré predmety a vybrané tematické okruhy.
Preto je urč itou vý hodou pracovať s modelový mi scená rmi krı́zový ch javov.
2 PROJEKTOVÉ VYUČOVANIE — VYBRANÉ SKÚSENOSTI
Na rozdiel od techniky scená rov, ktorá je s urč itý mi obmedzeniami vhodná aj pre niektoré té my v rá mci cvič enı́ a seminá rov, využ ıv́ anie vý uč bový ch projektov vyž aduje komplexnejš iu prı́pravu uč iteľa i š tudentov. Jej využ ıv́ anie v naš ich podmienkach sa uplatň uje
najmä pri spracová vanı́ semestrá lnych prá c v predmetoch tvoriacich odborný pro il absolventa. Preto má vä č šina zá vereč ný ch prá c v druhom stupni š tú dia charakter projektu.
Vo vzdelá vacej praxi sa uplatň uje viacero druhov projektov [2].
Podľa té my, typu problé mu ale aj s ohľadom na charakter predmetu, je mož né projekty
využ ıv́ ané v prı́prave krı́zový ch manaž érov na FBI ZU rozdeliť takto:
341
BRNO 2016
SIMAK Ladislav, MIKA Vladimı́r T.
• Projekty zamerané na riešenie určitého intelektuálneho problému (napr. na kompará ciu ná zorov, prı́stupov, na analý zu faktorov ovplyvň ujú cich vznik urč itý ch udalostı́ a pod.). Podobne ako nasledujú ci typ projektov sú využ ıv́ ané najmä na cvič eniach
a seminá roch.
• Projekty zamerané na pochopenie a osvojenie si určitého súboru vedomostí, doplň ujú ceho, alebo rozš irujú ceho obsah predná š ok, alebo priná š ajú ceho nové aktuá lne
poznatky.
• Projekty zamerané na zažitie, získanie alebo absorbovanie určitej skúsenosti, potrebnej na zvý šenie alebo upevnenie ná zorov, ná vykov a postojov, na pochopenie psychologickej a etickej zlož itosti rieš ené ho problé mu. Sú č asťou taký ch projektov sú
rô zne simulač né techniky, sledovanie videozá znamov s priebehu rieš enie krı́zové ho javu, aktı́vna ú č asť š tudentov na cvič eniach civilnej ochrany a pod.
• Projekty zamerané na realizáciu určitého plánu, určitej myšlienky, spracovanie potrebné ho dokumentu. V tomto prı́pade ide najmä o projekty, ktoré sú sú č asťou zá vereč ný ch prá c, napr. spracovanie analý zy ú zemia, spracovanie krı́zové ho komunikač né ho plá nu, spracovanie programu vzdelá vacej aktivity pre prı́pravu obyvateľstva, spracovanie webovej strá nky mesta so zameranı́m na informovanosť obyvateľov o riziká ch a pod.
Vo vzdelá vacej praxi na katedre krı́zové ho manaž mentu sa objavujú pravidelne predovš etký m individuálne projekty. V bakalá rskom š tú diu sa uplatň ujú najmä v manaž érskych disciplı́nach. V predmete manaž ment v 2. roč nı́ku bakalá rskeho š tú dia sme pristú pili k zadá vaniu semestrá lnych prá c formou projektu rieš enia urč ité ho problé mu v rá mci té m odpovedajú cich obsahu vý uč by. Pri formulá cii zadania vychá dzame z predpokladu,
ž e š tudent by mal poč as spracovania semestrá lnej prá ce rozvı́jať najmä tieto schopnosti
a zruč nosti:
• pochopenie š irš ı́ch sú vislostı́ té my, resp. rieš ené ho problé mu,
• formulovanie cieľa semestrá lnej prá ce,
• vý ber vhodné ho postupu na splnenie vytý čené ho cieľa,
• vyhľadanie relevantný ch zdrojov na rozš ı́renie jeho znalostı́ a na zı́skanie doplň ujú cich informá ciı́,
• sprá vne porozumenie obsahu a vý znamu zı́skaný ch informá ciı́ ,
• porovnanie rô znych informá ciı́, utvá ranie si vlastné ho ná zoru, vlastné ho postoja,
• interpretovanie a zdô vodnenie vý sledkov svojej prá ce.
Sirš ie uplatň ovanie aktivizujú cich foriem vý uč by vš ak nará ž a na urč ité problé my. Medzi objektı́vne ú skalia patrı́ zauž ıv́ aná organizá cia š tú dia, nevhodne uspô sobené uč ebne
neumož ňujú ce bezbarié rovú skupinovú prá cu, zaostá vajú ce vybavenie poč ı́tač ovou technikou. Urč itou preká ž kou je tiež š iroký obsah uč iva, niektoré té my by z č asové ho dô vodu
nebolo mož né precvič iť tak, ako sa predpokladá v informač nom liste predmetu. Z po-
342
Projekty a scená re vo vzdelá vanı́ krı́zový ch manaž érov
Training Projects And Scenarios In Crisis Managers Education
hľadu vyuč ujú cich mô ž u byť objektı́vnou preká ž kou aj š tudenti, ktorı́ nie sú motivovanı́,
nemajú dostatoč né ná vyky samostatnej prá ce, prič om sú zvyknutı́ preberať myš lienky
bez schopnosti ich kritické ho posú denia.
Subjektı́vnou preká ž kou mô ž e byť nevenovanie potrebné ho č asu uč iteľmi na ná roč nú prı́pravu scená rov a projektov na vyuč ovanie vybraný ch predmetov. Vzhľadom na
presadzovaný spô sob hodnotenia chý ba vysokoš kolský m uč iteľom aj potrebná motivá cia. Jedný m z vá ž nych problé mov je aj to, ž e niektorı́, najmä mladı́ vedecko–pedagogickı́
pracovnı́ci, sú v prevaž nej miere iniciatı́vnymi odbornı́kmi, ktorı́ sa sú stavne podieľajú
na rieš enı́ vedecko–vý skumný ch projektov, ú speš ne publikujú , plnia rô zne akademické
funkcie, ale neovlá dajú vž dy potrebné pedagogické zá sady vyuč ovania a nie sú pripravenı́ na uplatň ovanie moderný ch aktivizujú cich foriem vyuč ovania. Je to dlhodobo nerieš ený problé m, ktorý je podceň ovaný a v koneč nom dô sledku brá ni zvyš ovaniu ú č innosti
vzdelá vacieho procesu na vysokej š kole [3].
Je ž iaduce a plne legitı́mne vyž adovať od vysokoš kolské ho pedagó ga, aby poznal najnovš ie trendy vo vzdelá vanı́ a aby si okrem vedecko–odborný ch kompetenciı́ prehlboval
aj svoje kompetencie pedagogické [4].
3 KONEKTIVIZMUS VO VZDELÁVANÍ — MOŽNOSTI VYUŽITIA SOCIÁLNYCH
SIETÍ VO VÝUČBE
Sú č asné trendy vo vzdelá vanı́ sú poznamenané postupný m ú stupom od behaviorizmu
a kognitivizmu ako zá kladný ch pedagogický ch prú dov, ktoré preferovali disciplı́nu, uč enie sa naspamä ť, dô sledné reš pektovanie osnov a uč ebný ch plá nov. V sú č asnosti uplatň ovaný konš truktivizmus je založ ený na aktivite š tudenta, na jeho cieľavedomosti, na posilň ovanı́ jeho motivá cie pozná vať. Dô lež ité je reš pektovanie osobnosti š tudenta, chá panie
jeho schopnostı́, zá ujmov, ale aj vplyvu sociá lneho prostredia. Uč enie je menej založ ené
na zı́skavanie množ stva vopred usporiadaný ch poznatkov, viac je posilň ovaná schopnosť
samostatne pozná vať. Na to slú ž i v rá mci klasický ch foriem vý uč by aj rieš enie problé mový ch ú loh, napr. pomocou hore uvedený ch scená rov č i projektov. No v posledný ch rokoch
sa prudko rozvı́jajú informač né technoló gie, ktorý ch prienik do kaž dodenné ho ž ivota naznač uje nové mož nosti aj vo vzdelá vacej praxi.
Eš te pred niekoľký mi rokmi mnohý m vyuč ujú cim preká ž alo, keď š tudenti na predná š ke mali zapnutý notebook, pravda vo vä č šine prı́padoch nie preto, aby si zapisovali pozná mky. Dnes sme v situá cii, ž e kaž dý vysokoš kolá k má notebook, prı́padne tablet alebo inteligentný mobilný telefó n s webový mi apliká ciami. Nie sme už odká zanı́ iba na vybavenie uč ebnı́ poč ı́tač mi s pripojenı́m na internet. Prá ve nové informač né technoló gie
s voľný m prı́stupom na internet a jeho masové využ ıv́ anie, ako aj zapojenie sná ď kaž dé ho š tudenta na sociá lnych sieťach, je jednou z prı́čin umož ňujú cou posunú ť ciele, obsah,
metó dy i formy vzdelá vania do zatiaľ menej obvyklý ch sfé r. Druhou, a podľa ná s tou hlavnou, je skutoč nosť, ž e sa v sú č asnosti podstatne menia pož iadavky na hlbku znalostı́. Menı́
sa množ stvo a š truktú ra informá ciı́, ž ijeme v informač nom preťaž enı́. Pre budú cich riadiacich pracovnı́kov a zvlá š ť pre krı́zový ch manaž érov, nebude pravdepodobne najdô lež itejš ie mať hlboké odborné i vš eobecné znalosti. Kľú č ovou bude ich schopnosť rozhodnú ť
v č asovom obmedzenı́ a s obmedzený mi informá ciami tak, ako je to momentá lne sprá vne
a prı́nosné .
343
BRNO 2016
SIMAK Ladislav, MIKA Vladimı́r T.
Konektivizmus vo vzdelá vanı́ prestavuje prekonanie prı́stupu zamerané ho na riadené
pozná vanie a nadvä zuje na pedagogický konš truktivizmus, predpokladajú ci motivované ho aktı́vneho š tudenta, schopné ho rieš iť problé mové ú lohy, napr. pomocou scená rov
č i vytvá ranı́m a rieš enı́m projektov. Student vš ak mnohé potrebné znalosti a informá cie
bude zı́skavať budovanı́m a využ ıv́ anı́m sociá lnych sietı́. Tento prı́stup je v krı́zovom manaž mente mož né charakterizovať viacerý mi princı́pmi [5]:
• Uč enie je proces spájania znalostí, ktoré sa prepá jajú v urč itý ch „uzloch“ znalostı́,
tie predstavujú v prı́pade kaž dé ho č loveka inú jedineč nú ú roveň poznania. Student
si nadobudnuté znalosti spá ja s ďalš ı́mi informá ciami a s osobný mi skú senosťami.
Je potom problematické hodnotiť ú roveň znalostı́ podľa jednotné ho krité ria.
• Znalosti sú dô lež ité , ale prvoradé sú analytické a poznávacie schopnosti, lebo
najmä pri rieš enı́ krı́zový ch situá ciı́ bude potrebné pracovať s obmedzený mi informá ciami, a pokiaľ mož no č o najlepš ie je analyzovať a odhadnú ť dô sledky mož né ho
rieš enia.
• V manaž érskych predmetoch š tudent pozná va rôzne, niekedy aj protichodne prístupy, myšlienky a názory. Mnohé z nich mô ž u mať politický č i kultú rny podtext
a pri rozhodovanı́ ich je treba akceptovať.
• V š tudentoch je treba rozvı́jať schopnosť spájať poznatky z rôznych oblastí, pomocou uplatň ovania interdiscipliná rneho prı́stupu vo vý uč be ako aj v preverovanı́ znalostı́. Prá ve prá ca so scená rmi a rieš enie projektov mô ž e rozvı́janie takejto
schopnosti vý razne prehlbiť.
• Studentov treba viesť k poznaniu, že nadobudnuté vedomosti sú obmedzené časom, v ktorom ich nadobudli. Pozná vame pomocou informá ciı́, lenž e informá cie
podliehajú zmená m, ich pravdivosť je relatı́vna, č asom sa menia celé paradigmy.
• Na novej ú rovni vzniká vzťah učiteľ – študent, tı́to sa stá vajú vzá jomne sa obohacujú cimi partnermi v procese vzdelá vania. Student zı́skavanı́m nový ch informá ciı́
pri rieš enı́ ú loh mô ž e priniesť nové informá cie a nové poznatky a obohatiť tak vedomosti uč iteľa a tý m aj nı́m vyuč ovaný predmet.
Internet a najmä sociá lne siete predstavujú v sú č asnosti vý znamný komunikač ný ná stroj, ktorý k mladej generá cii už neodmysliteľne patrı́. Avš ak budovanie sietı́, zapá janie
sa do ich š peciá lnych podô b, mô ž e vý razne prispieť k efektı́vnosti vý uč by a vzdelá vania
vô bec. Scená re a projekty budú č oraz č astejš ie pripravované tak, ž e rieš iteľské tı́my nebudú pracovať iba na uč ebni, ale ž e zadané problé my budú rieš iť vo virtuá lnom prostredı́
s využ itı́m on line prı́stupov. Takto budú mô cť š tudenti do zberu potrebný ch informá ciı́,
ale aj do ich hodnotenia, zapojiť aj ďalš ı́ch ú č astnı́kov sietı́. To umož nı́ viesť diskusie k daný m problé mom, hľadať nové prı́stupy a nové rieš enia a to vš etko v relatı́vne krá tkom
č ase.
4 ZÁVER
Do vzdelá vacej praxe vysoký ch š kô l sa postupne dostá vajú nové aktivizujú ce formy vý uč by. Vý raznejš iemu uplatneniu tý chto foriem vý uč by a ich efektı́vnosti brá ni okrem nedostatku č asu prı́liš rigidný š tandard č lenenia vý uč by na predná š ky, seminá re a cvič enia
344
Projekty a scená re vo vzdelá vanı́ krı́zový ch manaž érov
Training Projects And Scenarios In Crisis Managers Education
ako aj ich pevne stanovený obsah. Na vä č šine vysoký ch š kô l je takmer polovica vyuč ovacieho č asu venovaná prá ve predná š kam. Premene predná š ky na interaktı́vny proces
brá ni vysoký poč et š tudentov i zlé usporiadanie uč ebne vytvá rajú ce barié ru medzi uč iteľom a š tudentom.
Za pá r rokov bude na naš ich š kolá ch š tudovať generá cia, ktorá si už na zá kladnej š kole zvykla denne pracovať s tabletmi a s poč ı́tač ový mi apliká ciami a pomocou nich rieš iť
rô zne vý uč bové projekty. Je samozrejmé , ž e tı́to budú ci naš i š tudenti budú pripravenı́ tieto svoje „poč ı́tač ové “ znalosti uplatň ovať aj vo vysokoš kolskom vzdelá vanı́. Na rozdiel
od zá kladnej a strednej š koly, kde uč itelia dostá vajú č asť vý uč bový ch projektov a scená rov vopred pripravený ch, od naš ich pedagogický ch pracovnı́kov sa bude oč aká vať, ž e
si budú vedieť vhodné projekty a scená re pre nimi vyuč ované predmety pripraviť sami.
To zvyš uje ná roky nielen na ich č as a pedagogickú zruč nosť, ale aj na ich motivá ciu, ktorá
nemusı́ byť v sú lade so zauž ıv́ aný m systé mom hodnotenia ich prá ce.
Je vš ak nesporné , ž e premyslenejš ie implementovanie projektové ho vyuč ovania, využ itie krı́zový ch scená rov s využ itı́m niektorý ch konektivistický ch prı́stupov pri prı́prave a vedenı́ vyuč ovacı́ch hodı́n aktivizuje š tudentov a zvý ši ú č innosť ich vzdelá vania. To
sa odrazı́ v pripravenosti absolventov na praktické rieš enie mož ný ch krı́zový ch situá ciı́.
Zdokonalenie didaktický ch zruč nostı́ a prehlbovanie pedagogické ho majstrovstvá uč iteľov si vyž aduje č astejš ie uskutoč ňovanie spoloč ný ch seminá rov s vý menou skú senostı́
medzi uč iteľmi a ďalš ı́mi odbornı́kmi podieľajú cimi sa na prı́prave krı́zový ch manaž érov.
LITERATÚRA
̌ , J. Strategické plánování metodou scenářů. In: Vesmír, č . 79, roč . 2000,
[1] Z
s. 452–454. Dostupné na: http://www.cts.cuni.cz/vesmir
́
́ , L. – V
́ , J. Vyučovací metody na vysoké škole. Praktický průvodce
[2] R
výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha : Grada publishing, 2012.
281 s. ISBN 978–80–247–4152–9.
[3] T
, I. 2015. Majú mať učitelia vysokých škôl aj pedagogickú kvali ikáciu?
Koš ice : Katedra inž inierskej pedagogiky TU Koš ice, 2015. On line [2015–11–4].
Dostupné na: http://web.tuke.sk/kip/download/vuc61.pdf
[4] M ́ , V. T. Kompetenčný prístup vo výučbe manažérskych disciplín v odbore krízový
manažment. In: Bezpečnostní teorie a praxe. Recenzovaný č asopis Policejnı́ akademie
CR v Prahe. ISSN 1801–8211. Roč . 2014, č . 1. str. 67–76.
̌ , B. Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. In: Metodický
[5] B
portál: Clá nky [online]. 2. 9. 2008 [cit. 2013–08–22]. ISSN 1802-4785.
[6] B
, J. Education of Crisis Management in Public Administration at the Academy
of the Police force in Bratislava. In: “Security and Safety Management and Public Administra on” Interna onal Scien fic Conference, Praha, 16–18 September 2008. Vydaný
zbornı́k ISBN 978–80–7251–289–8.
345
BRNO 2016
SIMAK Ladislav, MIKA Vladimı́r T.
́
́ , M. – L
́ , M. Approaches to teachers’ performance assessment for
[7] H
enhancing quality of education at universities. In: Procedia - social and behaviour
sciences, 2013, p. 476–484. ISSN 2146–7358.
[8] S ́ , L. – M ́ , V. T. Kompetencie krízových manažérov v orgánoch verejnej správy.
In: Verejná správa a regionálny rozvoj. Vedecký č asopis VSEaMVS v Bratislave.
ISSN 1337–2955, 2009, roč nı́k V, č . 1, s. 26–35.
Clá nok bol spracovaný v rá mci rieš enia projektu VEGA 1/0175/14 Identi iká cia
č initeľov a indiká torov zmien bezpeč nostnej situá cie v bezpeč nostnom prostredı́
pre potreby projektovania preventı́vnych straté giı́ a ich inancovania.
346
Mož nosti využ itı́ ná strojů inanč nı́ analý zy v prostř edı́ meziná rodnı́ch …
Possibilities of inancial analysis tools use in area of international military …
Možnos využi nástrojů finanční analýzy v prostředí
mezinárodních vojenských organizací Centres of excellence
Possibili es of financial analysis tools use in area of
interna onal military organiza ons Centres of Excellence
STEPANEK Bř etislav
Souhrn:
Hospodá rné , ú č elné a efektivnı́ využ itı́ inanč nı́ch př ı́spě vků č lenský ch stá tů Severoatlantické aliance participujı́cı́ch v meziná rodnı́ch vojenský ch organizacı́ch Centres of Excellence bude nutné do budoucna podrobit zevrubné analý ze. Zdrojem informacı́ pro zmiň ovanou analý zu by se mě ly stá t ú č etnı́ vý kazy inanč nı́ho ú č etnictvı́ tě chto jednotlivý ch
center. Z tohoto dů vodu se č lá nek zabý vá mož nostmi využ itı́ ná strojů inanč nı́ analý zy
v prostř edı́ meziná rodnı́ch vojenský ch organizacı́ Centres of Excellence.
Summary:
Economical, effective and ef icient use of inancial contributions from North Atlantic Treaty Organization member countries participating in international military organizations
Centres of Excellence will be necessary in the future to undergo a thorough analysis. The
source of information for the mentioned analysis should become the inancial accounting
statements of these individual centers. For this reason this article discusses the possibilities
of inancial analysistoolsuse in international military organizations.
Klíčová slova: Ná stroje, analý za, rozvaha, vý kaz zisků a ztrá t, př ehled o peně žnı́ch tocı́ch
Keywords:
Tools, analysis, balancesheet, pro it and loss, cash low
⁰
Ing. Bř etislav Stě pá nek, Ph.D., Vojenská stř ednı́ š kola a Vyš šı́ odborná š kola MO, Jevı́čská 937/7,
Moravská Tř ebová , 571 01, e-mail: [email protected], tel.: +420 973 274 154
347
BRNO 2016
STEPANEK Bř etislav
1. ZDROJE DAT PRO FINANČNÍ ANALÝZU
Spolehlivá a kvalitnı́ data jsou dů lež itý m př edpokladem k dosaž enı́ relevantnı́ch vý sledků
inanč nı́ analý zy, které poskytujı́ validnı́ ú daje vypovı́dajı́cı́ o stavu inanč nı́ho zdravı́ meziná rodnı́ vojenské organizace Centre of Excellence (COE). Je nutné si uvě domit, ž e ani ta
nejlepš ı́ metoda inanč nı́ analý zy, jejı́ praktická aplikace a ná sledná interpretace vý sledků
nenı́ schopna eliminovat nedostatky, které mohou vzniknout použ itı́m nevhodný ch nebo
nespolehlivý ch dat, na nichž je inanč nı́ analý za založ ena.
Zá kladnı́m zdrojem dat pro potř eby inanč nı́ analý zy je inanč nı́ ú č etnictvı́, které sleduje aktivity COE s jejich jednotlivý mi ekonomický mi transakcemi, jež ná sledně shromaž ďuje formou ú č etnı́ch vý kazů — rozvahy, vý kazu zisku a ztrá t a př ehledu o peně žnı́ch
tocı́ch (cash low). Mezi vý znamné informač nı́ kaná ly lze zahrnout i ostatnı́ zdroje dat,
kam se ř adı́ tzv. ne inanč nı́ informace.
1.1. ROZVAHA
Pojmem rozvaha se rozumı́ pı́semný př ehled o majetku COE a zdrojı́ch jeho krytı́ k urč ité mu č asové mu okamž iku. Informuje o stavu, má tedy stavový charakter. Jejı́ př esná forma
a obsah jsou stanoveny Ministerstvem inancı́ Ceské republiky (CR). Jedná se o zá kladnı́
ú č etnı́ vý kaz a je založ ena na tzv. bilanč nı́m principu, jehož podstatou je dvojjediný pohled na majetkovou podstatu COE, a to z hlediska č leně nı́ jednotlivý ch majetkový ch polož ek (aktiva) a z hlediska pů vodu majetku (pasiva). Toto je jedna z mož nostı́ jak sestavit
rozvahu, tzv. bilance ve tvaru „T“, k nı́ž vede ta skuteč nost, ž e kaž dá ze slož ek majetku
musı́ bý t urč itý m způ sobem inancová na, buď ze zdrojů vlastnı́ch nebo ze zdrojů cizı́ch.
Veš kerá aktiva jsou zachycena na levé (debetnı́) straně rozvahy a na pravé (straně ) rozvahy jsou mapová ny veš keré kapitá lové zdroje, př ič emž musı́ bý t dodrž ena jejich rovnost
tzv. bilanč nı́ rovnice. Druhou mož nostı́ je vertiká lnı́ vyjá dř enı́ rozvahy, kde jsou jednotlivé
polož ky uspoř ádá ny do sloupce, nejdř ıv́ e aktiva a za nimi ná sledujı́ pasiva.
Na tomto mı́stě je nutné uvé st, ž e struktura rozvahy je v podmı́nká ch CR zá sadně podř ı́zena potř ebá m inanč nı́ho ř ı́zenı́ a inanč nı́ analý zy. V rozvaze jsou na straně aktiv jednotlivé formy majetku seř azeny podle jejich stupně likvidnosti od nejmé ně likvidnı́ch (stá lá
aktiva) až po nejlikvidně jš ı́ slož ky. Na straně pasiv jsou zdroje č leně ny primá rně podle
vlastnı́ka vlož ené ho kapitá lu (vlastnı́ a cizı́) a sekundá rnı́ č leně nı́ pasiv respektuje č asové
hledisko doby splatnosti konkré tnı́ formy vlož ené ho kapitá lu.
1.2. VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT
Vý kaz zisku a ztrá t neboli vý sledovka, poskytuje detailně jš ı́ ná hled na tvorbu hospodá ř ské ho vý sledku, který je v rozvaze uveden pod pojmem hospodá ř ský vý sledek bě žné ho
ú č etnı́ho obdobı́. Pro potř eby inanč nı́ analý zy je tato strohá informace z rozvahy sotva
použ itelná , neboť nepodá vá informace o cestě , která se nachá zı́ za dosaž ený m hospodá ř ský m vý sledkem. Zisk (ztrá ta) je obecně dá n jako rozdı́l mezi vý nosy a ná klady, který ch
COE dosá hlo, respektive vynalož ilo v dané m ú č etnı́m obdobı́. Způ soby sestavová nı́ vý kazu zisku a ztrá t mohou bý t odliš né . Uč etnı́ metodika CR uzná vá tzv. vertiká lnı́ formu
tohoto vý kazu, ve které se uvá dı́ jednotlivé druhy ná kladů a vý nosů pod sebou, avš ak
348
Mož nosti využ itı́ ná strojů inanč nı́ analý zy v prostř edı́ meziná rodnı́ch …
Possibilities of inancial analysis tools use in area of international military …
s opač ný m znamé nkem. Hlavnı́ př ednostı́ je skuteč nost, ž e tato forma umož ňuje sledovat hospodá ř ský vý sledek bě žné ho ú č etnı́ho obdobı́ oddě leně za jednotlivé aktivity, tedy
za oblast provoznı́, inanč nı́ a mimoř ádnou.
1.3. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
Př ehled o peně žnı́ch tocı́ch (cash low) odstraň uje nedostatek hospodá ř ské ho vý sledku
dosaž ené ho COE za urč ité obdobı́, který sá m o sobě nevypovı́dá o změ ně (př ı́rů stku č i
ú bytku) peně žnı́ch prostř edků za toté ž obdobı́, které je nutno sledovat pro posouzenı́ likvidity dané ho COE. Jedná se o detailnı́ př ehled peně žnı́ch toků , ve které m je hospodá ř ský
vý sledek transformová n do podoby peně žnı́ch toků . I zde se v podmı́nká ch CR uplatň uje
vertiká lnı́ forma umož ňujı́cı́ poř izovat souč ty za jednotlivé homogennı́ skupiny peně žnı́ch toků — provoznı́, investič nı́ a inanč nı́ č innost. Př ehled o peně žnı́ch tocı́ch je u ná s
nedě litelnou souč ástı́ př ı́lohy k ú č etnı́ zá vě rce, z které inanč nı́ analytik mů ž e č erpat dalš ı́
potř ebné informace. Tyto ú daje obsahujı́ informaci o použ itý ch ú č etnı́ch metodá ch, zá sadá ch a způ sobech oceň ová nı́ majetku, tak i doplň ujı́cı́ a upř esň ujı́cı́ informace k rozvaze
a vý kazu zisku a ztrá t (např. ú daje o majetku poř izované m formou proná jmu č i o pohledá vká ch a zá vazcı́ch po lhů tě splatnosti apod.).
1.4. OSTATNÍ ZDROJE DAT
Mezi ostatnı́ zdroje patř ı́ burzovnı́ zpravodajstvı́, informace o vý voji mě nový ch kursů
a bankovnı́ch ú rokový ch mě r, vnitropodnikové ú č etnictvı́ pro inanč nı́ analý zu slouž ı́cı́ vnitř nı́m potř ebá m, př edpově di, predikce, vý roky managementu COE aj. Vedle tě chto
př evá ž ně inanč nı́ch informacı́ je dů lež ité př i inanč nı́ analý ze zohlednit i ne inanč nı́ informace (statistika produkce, velikost poptá vky, zprá vy auditorů , stanoviska odborné ho
tisku, nezá vislé hodnocenı́ a prognó zy inanč nı́ch institucı́ atd.).
2. METODY FINANČNÍ ANALÝZY
Finanč nı́ analý za disponuje celou ř adou rů znorodý ch ná strojů . Metody inanč nı́ analý zy
rozdě lit do dvou zá kladnı́ch skupin podle toho, zda vystač ı́ pouze s operacemi elementá rnı́ matematiky č i nikoliv. Prvnı́ skupina využ ıv́ á z matematiky pouze poznatky z oblasti
aritmetiky (souč et, rozdı́l, souč in a podı́l) a procentnı́ poč et. Vzhledem k tomu bý vajı́ tyto metody nazý vá ny metodami elementá rnı́mi. Druhou skupinu metod tvoř ı́ vyš šı́ metody inanč nı́ analý zy. Tyto metody využ ıv́ ajı́ poznatků slož itě jš ı́ matematiky a k praktické
aplikaci propoč tů se neobejdou bez odpovı́dajı́cı́ho softwarové ho vybavenı́.
Metody inanč nı́ analý zy lze tedy rozdě lit na metody elementá rnı́ a vyš šı́ metody inanč nı́ analý zy. K metodá m elementá rnı́m se ř adı́ horizontá lnı́ a vertiká lnı́ analý za, analý za rozdı́lový ch ukazatelů , analý za pomě rový c hukazatelů a analý za soustav ukazatelů .
K vyš šı́m metodá m inanč nı́ analý zy patř ı́ matematicko–statistické metody a nestatistické
metody. Z hlediska mož nosti využ itı́ metod inanč nı́ analý zy v prostř edı́ meziná rodnı́ch
vojenský ch organizacı́ COEs sejevı́jako dostač ujı́cı́ aplikovat metody elementá rnı́, které
poskytujı́ dostateč ný ná stroj k zı́ská nı́ reá lně jš ı́ho obrazu o inanč nı́m zdravı́ COE.
349
BRNO 2016
STEPANEK Bř etislav
2.1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA
Horizontá lnı́ analý za společ ně s analý zou vertiká lnı́ př edstavuje v zá sadě nejjednoduš šı́
metodu inanč nı́ analý zy. Jejı́ podstata spoč ıv́ á ve snaze o zachycenı́ př ı́rů stků a ú bytků
jednotlivý ch polož ek ú č etnı́ch vý kazů oproti př edchá zejı́cı́mu ú č etnı́mu obdobı́ (vychá zı́
tedy z ř ádků vý kazů ). Samotná realizace horizontá lnı́ analý zy nabı́zı́ dva př ı́stupy. Buďto
se zkoumajı́ změ ny mezi dvě ma po sobě ná sledujı́cı́mi ú č etnı́mi obdobı́mi nebo jedno obdobı́ se zvolı́ jako vý chozı́ a k tomuto se pak vztahujı́ vš echna analyzovaná obdobı́. Vhodně jš ı́m př ı́stupem je prvně jmenovaný, př ič emž změ ny jednotlivý ch vý kazový ch polož ek
je dobré sledovat jak v absolutnı́m, tak té ž v procentnı́m vyjá dř enı́.
Interpretaci vý sledků horizontá lnı́ analý zy je potř eba prové st komplexně a s maximá lnı́
opatrnostı́, neboť změ ny rů zný ch polož ek vý kazů spolu navzá jem souvisı́, stejně tak je
nutné zohlednit speci ické podmı́nky okolı́ a jejich mož né změ ny (např. změ ny v už ıv́ ané
daň ové soustavě ).
2.2. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA
Vertiká lnı́ analý za, neboli procentnı́ rozbor, na rozdı́l od horizontá lnı́ analý zy nepostupuje po ř ádcı́ch ú č etnı́ch vý kazů , ale po sloupcı́ch. Smyslem té to metody inanč nı́ analý zy je
vyjá dř enı́ jednotlivý ch polož ek ú č etnı́ch vý kazů jako urč ité procento vztaž ené ke zvolené
zá kladně polož ené ve vý ši 100 %. Př i vertiká lnı́ analý ze rozvahy je za zá kladnu považ ová na celková vý še aktiv, resp. ú hrn vlož ené ho kapitá lu př i posuzová nı́ jednotlivý ch polož ek
strany aktiv. Př i sledová nı́ relativnı́ struktury ná kladů a vý nosů v př ı́padě vý kazu zisků
a ztrá t se za zá kladnu nejč astě ji považ uje velikost trž eb.
Hlavnı́ př ednostı́ techniky procentnı́ho rozboru je skuteč nost, ž e umož ňuje srovná vat
ú č etnı́ vý kazy v jednotlivý ch letech a identi ikovat nejvý razně jš ı́ trendy a smě ry ve vý voji
jednotlivý ch komponent, neboť zde dochá zı́ k eliminaci negativnı́ho vlivu in lace. Stejně
tak umož ňuje i srovná nı́ s jiný mi COEs (rů zně velký mi), př ı́padně srovná nı́ v rá mci NATO jako celku. Na druhé straně mů ž e dojı́t i ke zkreslenı́ v př ı́padě mě nı́cı́ se zá kladny
a srovná nı́ s jiný mi centry pak mů ž e bý t zavá dě jı́cı́ v př ı́padě , ž e COEs použ ıv́ ajı́ rozdı́lné
metody ú č etnictvı́.
2.3. ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ
Analý za rozdı́lový ch ukazatelů bý vá označ ovaná také jako analý za inanč nı́ch fondů . Rozdı́lové ukazatele ( inanč nı́ fondy) př edstavujı́ souhrn urč itý ch polož ek krá tkodobý ch aktiv, který je oč iš tě n o odpovı́dajı́cı́ zá vazky. Takto nade inované ukazatele př edstavujı́ vedle pomě rový ch ukazatelů likvidity jeden z nejdů lež itě jš ı́ch ná strojů operativnı́ho ř ı́zenı́
platebnı́ schopnosti COE.
Nejč astě ji jsou př edmě tem inanč nı́ analý zy ná sledujı́cı́ inanč nı́ fondy.
Cistý pracovnı́ kapitá l (CPK), který vyjadř uje rozdı́l mezi obě žný mi aktivy a krá tkodobý mi zá vazky. Př edstavuje tedy tu č ást majetku, která je kryta dlouhodobý mi zdroji inancová nı́ (cizı́mi i vlastnı́mi). Vyš šı́ hodnota CPK by mě la znač it lepš ı́ platebnı́ schopnost,
ovš em ne vž dy to platı́, neboť nedı́lnou souč ástı́ obě žný ch aktiv jsou i nelikvidnı́ polož ky
jako např. dlouhodobé pohledá vky. Existuje velice ú zké propojenı́ mezi CPK a pomě rový m ukazatelem bě žné likvidity, který ale charakterizuje platebnı́ schopnost COE vě tš i-
350
Mož nosti využ itı́ ná strojů inanč nı́ analý zy v prostř edı́ meziná rodnı́ch …
Possibilities of inancial analysis tools use in area of international military …
nou lepš ı́m způ sobem než absolutnı́ č ástka CPK. Lze to uká zat na velmi jednoduché m
př ı́kladě , kdy jak hodnota obě žný ch aktiv, tak krá tkodobý ch zá vazků vzroste o jednotku.
Ukazatel CPK se vlivem té to změ ny nezmě nı́, naproti tomu ukazatel bě žné likvidity, je-li
př ed uvaž ovanou změ nou vě tš ı́ než 1, klesne. Kromě sledová nı́ absolutnı́ vý še ukazatele
CPK je mož né zjiš ťovat také př ı́rů stky a ú bytky jeho jednotlivý ch komponent (změ na stavu fondů mezi poč áteč nı́m a koneč ný m datem urč ité ho sledované ho obdobı́), č ı́mž doje
k obohacenı́ problematiky likvidity o dynamický pohled.
Cisté pohotové prostř edky neboli peně žnı́ pohotový fond vypovı́dá o okamž ité likviditě splatný ch krá tkodobý ch zá vazků , je tedy využ ıv́ á n pro hodnocenı́ okamž ité platebnı́ schopnosti. Poč ı́tá se jako rozdı́l mezi pohotový mi peně žnı́mi prostř edky a okamž itě
splatný mi krá tkodobý mi zá vazky. Urč itý m nedostatkem tohoto ukazatele je nedostupnost vstupnı́ch dat pro externı́ho analytika.
Cisté peně žnı́ pohledá vkové fondy tvoř ı́ stř ednı́ cestu mezi vý še uvedený mi ukazateli.
Obě žná aktiva jsou v tomto př ı́padě oč iš tě na o nelikvidnı́ slož ku (nelikvidnı́ pohledá vky) a od takto upravený ch obě žný ch aktiv se poslé ze odeč ı́tajı́ krá tkodobé zá vazky. Tento
ukazatel č ásteč ně odstraň uje zmiň ovaný nedostatek CPK, ale zá roveň disponuje relativně
znač nou vypovı́dacı́ hodnotou v př ı́padě platebnı́ schopnosti COE. Svou konstrukcı́ př ipomı́ná pomě rový ukazatel pohotové likvidity.
2.4. ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ
Pomě rové ukazatele jsou nejč astě ji použ ıv́ aný m ná strojem inanč nı́ analý zy. Dů vodem
jejich oblı́benosti je jednoduchost, rychlost a zanedbatelná ná kladová ná roč nost. Umož ň ujı́ srovná vat inanč nı́ situaci v rá mci sı́tě COEs č i inanč nı́ situace dané ho COE v č ase.
Vyjadř ujı́ vztah mezi polož kami ú č etnı́ch vý kazů , tedy absolutnı́mi ukazateli. Teoreticky je mož né sestavit nekoneč ně velké množ stvı́ tě chto ukazatelů , problé mem by se vš ak
mohla stá t skuteč nost, ž e ně které takto vypoč tené ukazatele by byly duplicitnı́, jiné by
zase ztrá cely své racioná lnı́ opodstatně nı́. Z tohoto dů vodu je vhodné př i využ itı́ pomě rové analý zy pracovat pouze s takový mi ukazateli, u který ch existuje př ı́moč arý vztah mezi
pomě rový mi polož kami. Fundovaná teorie inanč nı́ analý zy tř ı́dı́ jednotlivé ukazatele do
ně kolika skupin, př ič emž kaž dá skupina se vá ž e pouze k ně které mu aspektu inanč nı́ situace podniku.
Nejbě žně jš ı́mi jsou ná sledujı́cı́ klasi ikace.
Z hlediska vymezenı́ už ivatelů , pro ně ž jsou inanč nı́ ukazatele urč eny, se inanč nı́ ukazatele dě lı́ na ukazatele pro manaž ery, ukazatele pro banky, ukazatele pro zaklá dajı́cı́ stá t
a ukazatele pro sponzorujı́cı́ země .
Z hlediska použ ıv́ aný ch ú č etnı́ch vý kazů se ukazatele č lenı́ na bilanč nı́ (ukazatele likvidity, struktury zdrojů ), vý sledkové (ukazatele rentability, ná kladovosti) a mezi vý kazové
(ukazatele z cash low).
Podle obsahu se ukazatelé rozliš ujı́ na ukazatele rentability, likvidity, zadluž enosti, aktivity, produktivity a kapitá lové ho trhu.
351
BRNO 2016
STEPANEK Bř etislav
LITERATURA
[1] H ́
, Duš an, L
, David, P
, Bohuslav. Ekonomika obrany, bezpečnosti
a veřejného pořádku. 1. vyd. Ostrava : VSB — Technická univerzita, 2006. 186 s.
ISBN 80–248–1026–3.
[2] C–M(69)22. Postupy pro aktivaci a reorganizaci vojenských organizací NATO v míru
a pravidla pro udělování jim mezinárodního statutu a mezinárodního inancování.
́ , Roman. Financialstandardization in NATO. Hadrudomá nyi Szemle, 2010,
[3] H
vol. 8, no. 3. ISSN 2060–0437.
[4] S ̌ ́
, Bř etislav, O ̌ ́ , Pavel. Východiska, způsoby a zásady tvorby a realizace
rozpočtu JCBRN Defence COE. In: Interna onal Conference of Young Scien fic Workers
„Modern Technologies for Managing of CrisisSitua ons“. Editor P. Otř ı́sal. Vyš kov : NBC
Defence Institute of University of Defence, 26. 10. 2010, s. 16.
ISBN 978–80–7231–744–8.
[5] NSA(JOINT)0406(2009)NTG/6025 – STANAG 6025 NTG (E
1) — Financial Principles and Procedures for the Provision of Support and Establishment
of Multinational Arrangements. Military Committee Joint Standardization Board
(MCJSB) : Belgium, 02. 04. 2009.
[6] NSA(JOINT)0261 (2009)NTG/6020 – STANAG 6020 NTG (E
1) — NATO Training and Exercise Financial Glossary — AAP–43. Military Committee Joint Standardization Board (MCJSB) : Belgium, 04. 03. 2009.
[7] MAS/261–6007 – STANAG 6007 (E
1) — Financial Principles and Procedures for the Provision of Support within NATO. Military Agency for Standardization
(MAS) : Belgium, 19. 09. 1996.
[8] MAS/91–6012 – STANAG 6012 (E
1) — Financial Principles and Procedures
relating to the use of Training Areas and Training Facilities. Military Agency for Standardization (MAS) : Belgium, 20. 03. 1996.
[9] L
, Yaacov. The Economics of Producing Defense. 1. vyd. Netherlands : Dordrecht, 2003. 354 s. ISBN 1–4020–7515–4.
[10] K
, Gavin. The Economics of Defence. 1. vyd. GreatBritain : London, 1975. 251 s.
ISBN 0–571–10740–0.
[11] H
, Michel. NATO Financial Management. Presentace. Jordá nsko : 2010.
[12] MAS(81)26 – STANAG 6003 (E
1) — Principles and Procedures for the Financing of the Establishment and Operation of Common Training Facilities. Military
Agency for Standardization (MAS) : Belgium, 04. 02. 1981.
[13] MAS/377–6002 – STANAG 6002 (E
2) — Principles and Procedures for the
Conduct and Financing of Training Assistance. Military Agency for Standardization
(MAS) : Belgium, 06. 12. 1984.
352
Mož nosti využ itı́ ná strojů inanč nı́ analý zy v prostř edı́ meziná rodnı́ch …
Possibilities of inancial analysis tools use in area of international military …
[14] H
́ , Roman. Metody ekonomické analýzy. Studie. Brno : 2012.
[15] M ̌
, Lubomı́r. Institucionální ekonomie. 1. vyd. Praha : UNITISK, 1996. 124 s.
ISBN 80–7184–270–2.
353
BRNO 2016
STOREK Josef, HAVRANKOVA Renata, NOVAKOVA Sá rka
Vzdělávání odborníků v oblas bezpečnos ve zdravotnictví
The Educa on Experts In The Field Of Safety In Healthcare
STOREK Josef, HAVRANKOVA Renata, NOVAKOVA Sá rka
Souhrn:
Jedna ze zá kladnı́ch funkcı́ stá tu — ochrana ž ivotů , zdravı́, bezpeč ı́ a majetkový ch hodnot
spolu se zajiš tě nı́m svrchovanosti, ú zemnı́ celistvosti a ochranou demokratický ch zá kladů Ceské republiky — př edstavuje soubor č innostı́ a postupů , jejichž cı́lem je minimalizace negativnı́ch dopadů mož ný ch mimoř ádný ch udá lostı́ a krizový ch situacı́ na ž ivoty,
zdravı́ a bezpeč ı́ obč anů a jejich ž ivotnı́ podmı́nky. Př ipravenost resortu pro ř eš enı́ mimoř ádný ch situacı́ (MU/KS) je vedle strukturá lnı́ podmı́nky – krizová infrastruktura resortu
– svá zaná s permanentnı́ přípravou klíčových řídících a vedoucích pozic v resortu tak,
aby byly zajiš tě ny potř ebné odborné znalosti v problematice bezpeč nostnı́ho a krizové ho
managementu, ale také potř ebné dovednosti z vedenı́ a ř ı́zenı́ vý konný ch prvků krizové
infrastruktury v podmı́nká ch uplatň ované ho krizové ho ř ı́zenı́ společ nosti; a to zejmé na
synchronně s č innostı́ oprá vně ný ch subjektů – orgá nů krizové ho ř ı́zenı́.
Summary:
One of the basic functions of the state — to protect the lives, health, safety and property
values along with sovereignty, territorial integrity and protection of the democratic foundations of the Czech Republic — is a set of activities and procedures aimed at minimizing the
negative impact of possible emergencies and crisis situations on the lives, health and safety
of citizens and their living conditions. The readiness of the Ministry to deal with emergencies (MU / KS) in addition to structural conditions — crisis infrastructure sector — tied with
permanent preparation of key management and leadership positions in the sector so as to
ensure the necessary expertise in the issues of security and crisis management, but also the
necessary skills the management and control actuators critical infrastructure in terms of
⁰
MUDr. Josef Storek, Ph.D., Institut postgraduá lnı́ho vzdě lá vá nı́ ve zdravotnictvı́, Ruská 85,
100 05 Praha 10, Ceská republika, e-mail: [email protected], tel.: +420 271 019 231
Mgr. Renata Havrá nková , Ph.D., Jihoč eská univerzita, Zdravotně sociá lnı́ fakulta, J. Borecké ho 1167/27,
370 11 Ceské Budě jovice, Ceská republika, e-mail: [email protected], tel.: +420 389 037 592
Mgr. Sá rka Nová ková , Společ nost krizové př ipravenosti zdravotnictvı́, Ceské lé kař ské společ nosti
J. E. Purkyně , z.s., Sokolská 490/31, 120 00 Praha 2, Ceská republika, e-mail: [email protected],
tel.: +420 736 521 423
354
Vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti ve zdravotnictvı́
The Education Experts In The Field Of Safety In Healthcare
applied crisis management; namely synchronously with the activities of bene iciaries —
emergency management authorities.
Klíčová slova: Krizová př ipravenost zdravotnictvı́, krizová infrastruktura zdravotnictvı́, př ı́prava klı́čový ch a ř ı́dı́cı́ch pozic resortu, vzdě lá vá nı́ v oblasti bezpeč nosti a krizové ho ř ı́zenı́
Keywords: Crisis readiness of health, emergency health care infrastructure, preparation of key
management positions, and the Ministry of education in the ield of security and crisis management
1. ÚVOD
Vzdě lá vá nı́ pracovnı́ků cílových skupin v oblasti krizové ho ř ı́zenı́ je velmi dů lež itý m krokem k zajiš tě nı́ podmı́nek pro ř eš enı́ mož ný ch mimoř ádný ch udá lostı́ zı́ská nı́m odborný ch znalostı́ spolu s technickou a technologickou př ipravenostı́ na zvlá dá nı́ krizový ch
situacı́ a také tvorbou nebo aktualizacı́ souvisejı́cı́ legislativy (a z nı́ vyplý vajı́cı́ dokumentace).
Mezi zá kladnı́ funkce veř ejné ho zdravı́ je plá nová nı́ a reakce na zdravotnı́ hrozby způ sobené ohnisky infekč nı́ch chorob, pandemiemi a př ı́rodnı́mi a č lově kem zapř ı́čině ný mi
katastrofami, vč etně katastrof souvisejı́cı́ch se změ nou klimatu (Zelená kniha o pracovnı́cı́ch ve zdravotnictvı́ v Evropě . KOM(2008) 725, Brusel)
1.1. KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
Koncepce vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové ho ř ı́zenı́, př ijatá usnesenı́m Bezpeč nostnı́ rady stá tu č . 211 ze dne 25. zá ř ı́ 2001, byla novelizová na usnesenı́m Bezpeč nostnı́ rady stá tu
č . 14 ze dne 16. listopadu 2004. Zpráva o průběhu plnění Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení a stanovení dalšího postupu, schválená usnesením BRS č. 50
ze dne 6. listopadu 2007 doporuč uje pokrač ovat v nastavené m systé mu a rozvı́jet i prohlubovat spolupráci s vysokými školami.
Novelizovaná koncepce ř eš ı́ problematiku krizové ho ř ı́zenı́, ochrany obyvatelstva, obrany stá tu, ochrany ekonomiky, hospodá ř ský ch a dalš ı́ch opatř enı́ pro krizové stavy, vnitř nı́
bezpeč nosti a poř ádku, pož árnı́ ochrany a integrované ho zá chranné ho systé mu.
Zprá va o stavu ochrany obyvatelstva v Ceské republice z roku 2015 podtrhuje skuteč nost, ž e maximá lnı́ př ipravenost společ nosti na předcházení a zvládání MU je mož no
dosá hnout pouze cı́lený m vzdě lá vá nı́ vš ech skupin obyvatelstva, vč etně přípravy odborníků.
Systé m vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti se uskuteč ňuje dvě ma zá kladnı́mi
způ soby:
a) získáváním kvali ikace cestou vyš šı́ho odborné ho nebo vysokoškolského studia na institucı́ch akreditovaný ch MSMT, MV, MZ (zpravidla instituce akreditované
MV CR) – zdravotnictvı́ v zá kladnı́m kvali ikač nı́m vzdě lá vá nı́ zdravotnický ch pracovnı́ků nevykrý vá tuto formu vzdě lá vá nı́.
355
BRNO 2016
STOREK Josef, HAVRANKOVA Renata, NOVAKOVA Sá rka
b) dalším profesním vzdělávání – mělo by být pro zdravotnictví zajišťováno resortními pracovišti
Pož adavky na př ı́pravu osob jsou koncepcı́ soustř edě ny na de inované cı́lové skupiny:
a) úředníci územních samosprávných celků (systé m KR ve zdravotnictvı́ — modul J)
b) ostatní osoby u právnických a podnikajících fyzických osob, jejichž pracovní
náplň je dotčena povinnostmi ve vztahu ke krizovému plánování (soustava poskytovatelů zdravotnı́ch služ eb). Vzdě lá vá nı́ nenı́ pravidelné , urč eny jsou speci ické
kurz př ipravované jednotlivý m ministerstvy nebo dalš ı́mi vzdě lá vacı́mi institucemi, popř. odrá ž ejı́cı́ speci ické pož adavky nebo potř eby.
2. ANALÝZA STAVU V RESORTU
Do resortu zdravotnictvı́ byly pož adavky koncepce vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové ho ř ı́zenı́
(BRS) př eneseny na oblast připravenosti lidských zdrojů v kontextu potř eby udrž ovat
a dá le zvyš ovat dosaž enou ú roveň př ipravenosti pracovnı́ků ve zdravotnictvı́, v souladu
s Koncepcı́ krizové př ipravenosti zdravotnictvı́ Ceské republiky (2007).
Z komplexnı́ho pohledu funkč nosti zdravotnictvı́ lze lidské zdroje č lenit do samostatný ch skupin s odliš ný m vztahem k plně nı́ bezpeč nostnı́ch ú kolů v jednotlivý ch sektorech
zdravotnictvı́:
a) Pracovníci úřadů správy zdravotnictví
b) Pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví
c) Pracovníci poskytovatelů zdravotních služeb
d) Pracovníci dodavatelů zdravotnických potřeb
Př ı́pravy resortu na př edchá zenı́ a zvlá dá nı́ MU/KS byly založ eny souborem krizové
legislativy v roce 2000 a usmě rň ová ny obsahem jednotlivý ch Bezpeč nostnı́ch strategiı́
Ceské republiky, aktuá lnı́ z roku 2015.
Sondy do stavu př ipravenosti zdravotnictvı́ byly realizová ny v rá mci studia na ZSF JU
v Ceský ch Budě jovicı́ch v letech 2011, 2013, 2014 a 2016 se zamě řenı́m na zá kladnı́ poskytovatele zdravotnı́ch služ eb – NEM (2011, 2013) a ná vazně ZZS (2014,2016).
Cı́lem studie bylo srovná nı́ stavu př ipravenost lů ž kový ch zdravotnický ch zař ı́zenı́
na mož ný vznik mimoř ádný ch udá lostı́ v rá mci zař ı́zenı́ č i mimo ně j a zjistit stav informovanosti zdravotnické ho personá lu o mož ný ch rizicı́ch a o př ı́padné m ř eš enı́ mimoř ádné
udá losti v rá mci zař ı́zenı́. Zvolenou metodou byl kvantitativnı́ vý zkum. Technika tohoto vý zkumu spoč ıv́ á v dotaznı́kové m š etř enı́ s uzavř ený mi, polozavř ený mi a otevř ený mi
otá zkami. K tomuto ú č elu byly de inová ny ukazatelé př ipravenosti (obrá zek č . 1).
Dotaznı́k urč ený pro zdravotnický personá l obsahuje 23 otá zek. Prvnı́ tř i otá zky jsou
zamě řeny na charakteristiku respondentů , zbý vajı́cı́ch dvacet otá zek má za ú kol zjistit
pově domı́ o problematice krizové př ipravenosti. Za kaž dou sprá vnou odpově ď na vě domostnı́ otá zku zı́ská respondent jeden bod. Tato č ást dotaznı́ku je sepsá na jako multiplechoice test a lze z ně ho zı́skat 43 bodů .
356
Vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti ve zdravotnictvı́
The Education Experts In The Field Of Safety In Healthcare
Obrá zek 1:
Ukazatelé př ipravenosti
Tabulka 1: Hodnocenı́ personá lu
Hodnocenı́ stavu př ipravenosti zdravotnické ho personá lu vyjadř uje souhrnná tabulka
a klasi ikace (tabulka č . 1).
Srovná nı́ stavu př ipravenosti poskytovatelů lů ž kové pé če a zdravotnické zá chranné
služ by v letech 2011, 2013 a 2014,2016 vyjadř uje souhrnně tabulka 2.
Souč ásti studie bylo zjistit, zda vš echna zdravotnická zař ı́zenı́ majı́ svá pracoviš tě krizové ho ř ı́zenı́, zda majı́ zpracová n a aktualizová n evakuač nı́ plá n, plá n krizové př ipravenosti a dalš ı́ dokumenty tý kajı́cı́ se dané problematiky.
357
BRNO 2016
STOREK Josef, HAVRANKOVA Renata, NOVAKOVA Sá rka
Tabulka 2: Srovná vacı́ tabulka
3. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST RESORTU
Aktuá lnı́ „krizová infrastruktura resortu zdravotnictví“ z hlediska lidských zdrojů je
doposud znač ně nejednotná a nepř ehledná , stejně tak i př ı́prava pracovnı́ch pozic, které
ji naplň ujı́ (viz tabulka č . 3).
Tabulka 3: Př ehled pracovnı́ch pozic pro KP
358
Vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti ve zdravotnictvı́
The Education Experts In The Field Of Safety In Healthcare
Př estož e existuje ř ada dokumentů a prá vnı́ch př edpisů , která se budová nı́ a rozvoji,
tj. př ı́pravě a vzdě lá vá nı́, tě chto klı́čový ch prvků vě nuje, nepodař ilo se dosud dosá hnout
konzistentnı́ a trvalé př ipravenosti krizový ch pracovnı́ků , a tedy ani krizový ch pracoviš ť
na vš ech ú rovnı́ch a ve vš ech slož ká ch (subjektech) zdravotnictvı́. Přitom právě lidské
zdroje jsou největší slabinou a současně i nejsilnější stránkou každého systému.
Personá lnı́ pož adavky jsou prá vnı́mi př edpisy stanoveny pouze pro pracovnı́ky kontaktnı́ch mı́st v lů ž kový ch zdravotnický ch zař ı́zenı́ch, pracovnı́ky vý jezdnı́ch skupin a operač nı́ho stř ediska ZZS, dá le pro vý kon odborný ch č innostı́, mezi které se ovš em krizová
př ipravenost nespadá .
Zdravotnická zařízení jsou dotčena ú koly v oblasti krizové ho ř ı́zenı́ (§ 29 zá kona
č . 240/2000 Sb.), nemajı́ vš ak legislativně ukotvenu povinnost vytvá ř et pracoviš tě krizové ho ř ı́zenı́. V nemocnicı́ch (zdravotnická zař ı́zenı́ lů ž kové ho typu) jsou resortně vytvá ř eny ú tvary krizové ho managementu v č ele s tajemníkem ÚKM. Velikost tě chto ú tvarů je vš ak odvislá nejen od velikosti ZZ, ale také od uvě domě losti jejı́ho ř editele. Zdravotnická zař ı́zenı́ zpracová vajı́ celou ř adu dokumentů s ohledem na ú koly ulož ené krajský m ú ř adem (Traumatologický plá n ZZ podle § 47 zá kona č . 372/2011 Sb. a vyhlá š ky
č . 101/2012 Sb., dá le Pandemický plá n ZZ a Plá n krizové př ipravenosti ad.). Zpravidla
vš ak bý vá odpově dnost za jednotlivé dokumenty a č innosti rozlož ena nesystematicky
na rů zné pozice (tabulka č . 4).
Tabulka 4: Tabulka rozlož enı́ odpově dnosti
Na zá kladě analý zy studiı́ ZSF JCU, dokumentace ke vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové ho ř ı́zenı́, Zprá vy o zhodnocenı́ plně nı́ Koncepce vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové ho ř ı́zenı́ (2011)
a Zprá vy o stavu ochrany obyvatelstva v Ceské republice 2015 je vypracová n Program
vzdělávání v oblasti krizového řízení ve zdravotnictví, vychá zejı́cı́ z dokumentů pro
dalš ı́ vzdě lá vá nı́ a to zejmé na v segmentu dalšího profesního vzdělávání, v rozsahu
Společ né ho minima pro potř eby vzdělávání odborníků v oblasti bezpeč nosti (usnesenı́
BRS č . 32 ze dne 3. 7. 2007), jehož cı́lem je sjednocenı́ př ı́pravy vysokoš kolsky vzdě laný ch
odbornı́ků , prioritně v problematice krizového managementu a analýzy rizik:
359
BRNO 2016
STOREK Josef, HAVRANKOVA Renata, NOVAKOVA Sá rka
• Základy teorie krizového managementu
• Bezpečnost a bezpečí jako duální prvky
• Principy a základy národního bezpečnostního systému a krizového řízení
• Pojmy pro oblast bezpečnosti a krizového řízení
• Fáze řízení za krizové situace a mimořádné události
• Spolupráce s integrovaným záchranným systémem
• Bezpečnostní plánování území v NATO, EU, ČR
• Plánování bezpečnosti pro udržitelný rozvoj v ČR (územní, krizové, povodňové, havarijní, pandemické a další)
• Psychologie krizového řízení, morální a etický rozměr krizové připravenosti
K tomu je vhodné rozvı́jet a prohlubovat spoluprá ci s akademickou pů dou i meziresortnı́ pracovnı́ skupinou pro vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové ho ř ı́zenı́ (pracovní a poradní
orgán Výboru pro civilní nouzové plánování BRS).
4. PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ VE
ZDRAVOTNICTVÍ
Cı́lem „Programu vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové ho ř ı́zenı́ v podmı́nká ch resortu zdravotnictvı́“ (dá le jen „Program“) je konzistentnı́ ucelený systé m vzdě lá vá nı́ pracovnı́ků v oblasti
krizové ho ř ı́zenı́ na vš ech ú rovnı́ch ř ı́zenı́ resortu. Koncepč ně program vychá zı́ z podmı́nek resortu a rá mcově respektuje urč enı́ novelizované ho obsahu vzdě lá vacı́ch modulů
stanovený ch Ministerstvem vnitra Ceské republiky.
Reš ı́ vzdě lá vá nı́ cílových skupin krizové infrastruktury resortu v rámci dalšího
profesního vzdělávání se zamě řenı́m na:
1. Doplňováni potřebných znalostí z oblasti krizového řízení pro konkré tnı́ funkce nebo č innosti, jejich udržování a pravidelnou aktualizaci (řídící pracovníci
v resortu).
2. Prohlubování kvali ikace potřebné k výkonu funkce nebo činnosti v oblasti krizového řízení, její udržování a pravidelnou aktualizaci odborných znalostí
včetně získávání a prodlužování odborné způsobilosti opravňující k výkonu
určených činností (vedoucí pracovníci a profesní pracovníci KP).
Cı́lové skupiny zdravotnický ch pracovnı́ků navrhované do dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ v oblasti
krizové ho ř ı́zenı́ v resortu jsou odvozeny od ú rovně zař azenı́ a vý konu č innostı́, ke který m je př iř azena pů sobnost na ú seku krizové připravenosti resortu, resp. v krizovém
managementu resortu.
Resortnı́ vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové př ipravenosti tvoř ı́ jeden ze zá kladnı́ch pilı́řů
kontinuá lnı́ho procesu k dosaž enı́ oč eká vané ho stavu př ipravenosti č elit krizový m a mimoř ádný m situacı́m resortem jako celkem, resp. jednotlivý mi poskytovateli zdravotnı́ch
služ eb.
360
Vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti ve zdravotnictvı́
The Education Experts In The Field Of Safety In Healthcare
Smyslem procesnı́ krizové př ipravenosti je př ipravený zdravotnický systé m fungujı́cı́
i v ne bě žný ch (nestandardnı́ch) podmı́nká ch, kde poptá vka po zdravotnický ch služ bá ch
bude jiná než bě žná , zpravidla monoté matická podle vyvolá vajı́cı́ př ı́činy a skokově př esahujı́cı́ kapacity zdravotnictvı́, které jsou nastaveny na bě žnou zdravotnı́ pé či a která je
nutno zá sadně změ nit ve své skladbě .
Krizová př ipravenost zdravotnictvı́ je tě sně svá zá na s průpravou lidských zdrojů.
Schopnost zdravotnický ch pracovnı́ků podı́let se př ı́mo a bezprostř edně na ř eš enı́ vzniklý ch situacı́ je nutno vytvá ř et, udrž ovat a navyš ovat ucelený m vzdě lá vacı́m procesem, jaký bude realizová n:
1. uvnitř pregraduálního vzdělávání – v rá mci studijnı́ch programů formou vybraný ch té mat obsahové ná plně vzdě lá vá nı́ – společ né ho minima ve studijnı́ch programech (Zajiš tě nı́ vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nostnı́ politiky, usnesenı́ BRS
č .156 ze dne 16.listopadu 2006)
2. uvnitř postgraduálního vzdělávání – celož ivotnı́ho vzdě lá vá nı́ – zač leně nı́m př ı́sluš né ho modulu do vzdě lá vacı́ho programu (Koncepce vzdě lá vá nı́ v oblasti krizové ho ř ı́zenı́, usnesenı́ BRS č . 14 ze dne 16. listopadu 2004)
S ohledem na skladbu pracovnı́ků ve zdravotnictvı́ je z hlediska funkč nosti zdravotnické ho systé mu č leně nı́ na nosné cı́lové skupiny odvozeno od struktury zdravotnické ho
systé mu:
1. vedoucı́ pracovnı́ci vý konu sprá vy ve zdravotnictvı́
(3.1.)
2. vedoucı́ pracovnı́ci zdravotnický ch zař ı́zenı́
(3.2.)
3. vedoucı́ pracovnı́ci klı́čový ch pracoviš ť zdravotnický ch zař ı́zenı́
(3.3.)
4. resortní odborníci krizového managementu
(3.3.)
5. vý konnı́ zdravotnič tı́ pracovnı́ci
(3.4.)
• zá jmová oblast MZ CR (a jeho vzdě lá vacı́ instituce), ale i dotč ený ch orgá nů krizové ho ř ı́zenı́ (MV CR).
Toto č leně nı́ je pak nutno perspektivně doplnit o zá jmové cı́lové skupiny, které podporujı́ a doplň ujı́ systé m:
6. posluchač i studijnı́ch programů vysoký ch š kol v př ı́pravě na povolá nı́ zdravotnické ho pracovnı́ka (popř. krizové ho odbornı́ka resortu)
7. studenti stř ednı́ch a vyš šı́ch odborný ch š kol v př ı́pravě na povolá nı́ zdravotnické ho
pracovnı́ka
• zá jmová oblast MSMT ve spoluprá ci s MZ CR — lé kař ské fakulty a zdravotnı́ a dalš ı́
univerzity, resp. vzdě lá vacı́ instituce se zdravotnı́mi vzdě lá vacı́mi programy (např ı́klad VOZS),
a ú č elově opř ı́t o podpů rné cı́lové skupiny:
8. obč anská sdruž enı́ se zdravotnickou č innostı́
361
BRNO 2016
STOREK Josef, HAVRANKOVA Renata, NOVAKOVA Sá rka
9. obč anská veř ejnost (vč etně ž áků zá kladnı́ch š kol)
• zá jmová oblast mož né „spoluprá ce“ s resortem zdravotnictvı́.
Ve smyslu soudobý ch potř eb krizové př ipravenosti zravotnictvı́ a systematiky resortnı́ho vzdě lá vá nı́ je př ipraven kompletnı́ vzdě lá vacı́ program pokrý vajı́cı́ dosavadnı́ š ı́ři problematiky; př edevš ı́m je prioritně zamě řený na resortnı́ pozice krizové ho managementu ve skladbě vychá zejı́cı́ z doporuč enı́ „Meziná rodnı́ch akreditač nı́ch standardů “ J. C. I,
(GradaPublishing Praha 2004) – ř ı́zenı́ a vedenı́ (GLD) :
GLD.2. Reditel je odpově dný za chod ZZ a jeho č innost v souladu s př ı́sluš ný mi zá kony
a podzá konný mi normami.
GLD.3. Jsou určeni vedoucí zdravotničtí a řídící pracovníci, kteří nesou týmovou
odpovědnost za stanovení poslání ZZ a za vytvoření plánů a vnitřních předpisů potřebných k naplnění stanoveného poslání ZZ.
ZÁVĚR
Rostoucı́ komplexnost soudobý ch bezpeč nostnı́ch hrozeb a z nich potencioná lnı́ch rizik
ovlivň uje př ı́mo i nepř ı́mo potř ebu zajistit funkč nost dodavatele zdravotnı́ch služ eb obyvatelstvu, ale i funkcionalitu jednotlivý ch poskytovatelů zdravotnı́ch služ eb, dominantně
pak tě ch, kteř ı́ jsou na zá kladě analý z a plá nová nı́ souč ástı́ krizové , popř. kritické , infrasktruktury zdravotnictvı́. Analý za rizik pro Ceskou republiku deklaruje podı́l jednotlivý ch
kategoriı́ rizik – př ijatelná ve 4 %, podmı́ně ně př ijatelná v 53 % a nepř ijatelná ve 43 %;
a identi iková no bylo celkem 22 typů nebezpečí s nepřijatelným rizikem, který m bude nutno vě novat prioritnı́ pozornost, a pro které se oč eká vá nutnost vyhlá š enı́ krizové ho
stavu. Souhrnnou hrozbu př edstavuje terorismus, který je uvá dě n v rá mci hrozby „naruš enı́ zá konnosti velké ho rozsahu“.
Legitimnı́ je proto pož adavek vypracovat novou generaci typových plánů a ná sledně
zajistit jejich implementaci jak v regionech, tak v dotč ený ch resortech.
Nalé havý m pož adavkem souč asné analý zy rizik a dosaž ené ho stupně pozná nı́ př ipravenosti systé mu je urychlené nastavenı́ ú č inné ho povinné ho ná stroje pro trvalé vzdě lá vá nı́ zdravotnický ch pracovnı́ků krizové (resp. kritické ) infrastruktury resortu, kteř ı́ jsou
na vedoucı́ch pozicı́ch, odpově dný ch za rychlou a efektivnı́ odezvu dané ho zdravotnické ho zař ı́zenı́ na soudobé hrozby, vč etně ochrany lidský ch zdrojů , a zajistit tak oč eká vanou
odbornou způ sobilost pracovnı́ka ve zdravotnictvı́ také v oblasti managementu bezpeč nosti, krizové ho managementu a bezpeč nostnı́ho managementu, vč etně nezbytný ch dovednostı́ z oblasti vedenı́ a ř ı́zenı́ vý konný ch prvků krizové a zejmé na kritické infrastruktury; a to synchronně s aktivitami př ı́sluš ný ch orgá nů krizové ho ř ı́zenı́.
LITERATURA
̌ ́ ́ ́
́
̌ ́
́, schválená usnesením Bezpeč[1] K
nostní rady státu č. 14 ze dne 16. listopadu 2004;
http://www.hzscr.cz/
clanek/vzdelavani-v-oblasti-krizoveho-rizeni.aspx
362
Vzdě lá vá nı́ odbornı́ků v oblasti bezpeč nosti ve zdravotnictvı́
The Education Experts In The Field Of Safety In Healthcare
́ ̊
̌
́
[2] V ̌ ́ ́ ́
, schváleno usnesením BRS
http://www.hzscr.cz/clanek/
č. 156 ze dne 16. listopadu 2006;
vzdelavani-v-oblasti-krizoveho-rizeni.aspx
̌ ́
̌
̌ ́ ́ ́
́ ̊
̌
[3] S
,
schváleno usnesením BRS č. 32 ze dne 3. července 2007; http://www.hzscr.cz/
clanek/vzdelavani-v-oblasti-krizoveho-rizeni.aspx
̌ ́K
, schválená usnesením BRS č. 50 ze dne 6. listopadu
2007;
http://www.hzscr.cz/clanek/
vzdelavani-v-oblasti-krizoveho-rizeni.aspx
[4] Z
́
́
̊
̌́
̌
́
[5] K
2020
2030, přijatá usnesením Vlády České republiky č.805 ze dne 23.října
2013;
http://www.skpz.cz/wp-content/uploads/2013/10/
Koncepce-ochrany-obyvatelstva-2014-2020-2030.pdf
́
́
[6] Z
C
, 2015, schválená usnesení Vlády České republiky č. 977ze dne 2. prosince 2015; http://www.hzscr.cz/
clanek/ochrana-obyvatelstva-v-ceske-republice.aspx
́
̌
́ CR. MZCR, 2007. Schválená
[7] K
usnesením BRS č.9 ze dne 3.dubna 2007;
http:
//www.skpz.cz/wp-content/uploads/2012/07/Koncepce-krizov%C3%
A9-p%C5%99ipravenosti-zdravotnictv%C3%AD.pdf
́ Z.: Připravenost lůžkových zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnic[8] T ́
kého personálu na řešení mimořádných událostí. Diplomová prá ce. Ceské Budě jovice : Zdravotně sociá lnı́ fakulta Jihoč eské univerzity, 2013
̌
́ J.: Připravenost lůžkových zařízení Jihomoravského kraje nefakultního ty[9] N ̌
pu na mimořádné události. Diplomová prá ce. Ceské Budě jovice : Zdravotně sociá lnı́
fakulta Jihoč eské univerzity, 2011
[10] M
,́ L.: Připravenost zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných
událostí – srovná vacı́ studie Diplomová prá ce. Ceské Budě jovice : Zdravotně sociá lnı́
fakulta Jihoč eské univerzity, 2014
[11] V ̌
, D.: Vědomosti členů ZZS JK o problematice medicíny katastrof a hromadných
neštěstí. Diplomová prá ce. Ceské Budě jovice : ZSF JU, 2016
[12] F ̌ , V.: Krizové řízení v oblasti zdravotnictví – modul J, uč ebnı́ text pro kurs zvlá š tnı́
odborné způ sobilosti „Ochrana obyvatelstva a krizové řízení“, Generá lnı́ ř editelstvı́
www.hzscr.cz/soubor/
HZS CR, Praha 2006. Dostupné z:
modul-j-kr-v-oblasti-zdravotnictvi-pdf.aspx
363
BRNO 2016
STOREK Josef, HAVRANKOVA Renata, NOVAKOVA Sá rka
[13] Zelená kniha o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě (KOM(2008) 725, Brusel). Dohttps://www.euroskop.cz/8446/10224/clanek/
stupné z:
zelena-kniha-o-pracovnicich-ve-zdravotnictvi
[14] K ̈
, A., P
, F., C
,́ J.: Analýza hrozeb pro Českou republiku. Sbornı́k př edná š ek XV. roč nı́ku meziná rodnı́ konference, Ostrava 2016,
ISBN 978–80–7385–171–2;
364
Aktivnı́ zá loha Armá dy Ceské republiky jako souč ást systé mu zajiš tě nı́ …
Active Reserve Army of the Czech Republic as part of the safety system …
Ak vní záloha Armády České republiky jako součást
systému zajištění bezpečnos regionu
Ac ve Reserve Army of the Czech Republic as part
of the safety system of the region
ZAHRADNICEK Pavel
Souhrn:
Bezpeč nost stá tu a regionu, role a funkce ozbrojený ch sil Armá dy Ceské republiky, charakteristika aktivnı́ch zá loh, koncepce vý stavby a použ itı́ aktivnı́ch zá loh Armá dy č eské
republiky, mož nosti nasazenı́ aktivnı́ch zá loh k zajiš tě nı́ bezpeč nosti regionu.
Summary:
Security of the state and region, roles and functions of the armed forces aktive revers, characterization of aktive revers, concept developtment and use of aktive revers Czech Republic
Army, deployment options aktive revers to ensure security of the regin.
Klíčová slova: Bezpeč nost stá tu, bezpeč nost regionu, aktivnı́ zá lohy Armá dy Ceské republiky,
zajiš tě nı́ bezpeč nosti regionu
Keywords:
Security of the state , security of the region, aktive revers Czech Republic Army, ensure security of the regin
ÚVOD
Bezpeč nostnı́ prostř edı́ je prostř edı́m, které ovlivň uje a formuje bezpeč nostnı́ politiku
stá tu. Bezpeč nostnı́m prostř edı́m lze rozumě t — prostor č i soubor podmı́nek, v ně mž
se realizujı́ a stř etá vajı́ zá jmy stá tu se zá jmy jiný ch akté rů systé mu meziná rodnı́ch i vnitrostá tnı́ch vztahů . Odehrá vajı́ se zde procesy, které majı́ vý znamný vliv na ú roveň bezpeč nosti stá tu. Vý voj v tomto prostř edı́ je ze strany referenč nı́ho objektu (stá tu) ovlivnitelný
⁰
Doc. Ing. Pavel Zahradnı́ček, CSc., Vysoká š kola Karla Engliš e, Mezı́rka 775/1,602 00 Brno,
e-mail: [email protected]
365
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
v omezené mı́ře a to v zá vislosti na jeho potenciá lu. Bezpeč nostnı́ prostř edı́ se vyznač uje
vý razně jš ı́ mı́rou nepoznatelnosti a snı́ženou mož nostı́ kontroly. Bezpeč nostnı́ prostř edı́
je proto do znač né mı́ry prostř edı́m nejistoty. Bezpeč nostnı́ hrozby, jejich zdroje a nositelé majı́ jak stá tnı́, tak stá le vı́ce i nestá tnı́ a nadná rodnı́ charakter. Z toho potom plynoucı́
asymetrickou povahu.
Trendy v globá lnı́m prostř edı́ posilujı́ potenciá l tě chto rostoucı́ch asymetrický ch hrozeb a zvyš ujı́ mož nost jejich š ı́řenı́ z relativně vzdá lený ch oblastı́ mı́stnı́ch č i regioná lnı́ch
kon liktů a napě tı́. Zvyš ujı́cı́ se zá važ nost nevojenský ch hrozeb (např. energetika, migrace, kybernetické ú toky, technologické havá rie, atd.) a zhorš ujı́cı́ se bezpeč nostnı́ situace
v oblastech bezprostř edně sousedı́cı́ch s č lenský mi stá ty NATO a EU, kladou rostoucı́ ná roky na schopnost Evropy samostatně reagovat a zvý razň ujı́ nedostatky v jejı́ch vojenský ch schopnostech a př ipravenosti bezpeč nostnı́m hrozbá m odolat. Př ı́klad — problematika zneuž itı́ vysoce toxický ch lá tek byla diskutová na např. na zasedá nı́ Bezpeč nostnı́
rady OSN v ú noru 2016 v Zenevě , a to v souvislosti s nekontrolovanou migracı́ do Evropy.
Cı́lem př edlož ené ho sdě lenı́ je — př edlož it dı́lč ı́ autorský ná zor na mož nosti využ itı́ aktivnı́ch zá loh Armá dy Ceské republiky k ř eš enı́ bezpeč nostnı́ch problé mů Ceské republiky
a jejı́ch regionů .
1. BEZPEČNOST STÁTU A REGIONU
Na zá kladě analý zy bezpeč nostnı́ho prostř edı́, ve které m se Ceská republika (CR) nachá zı́,
lze identi ikovat speci ické hrozby pro jejı́ bezpeč nost [1].
• Oslabová nı́ mechanismu kooperativnı́ bezpeč nosti i politický ch a meziná rodně prá vnı́ch zá vazků v oblasti bezpeč nosti
• Nestabilita a regioná lnı́ kon likty v euroatlantické m prostoru a jeho okolı́
• Terorismus
• Sı́řenı́ zbranı́ hromadné ho nič enı́ a jejich nosič ů
• Kybernetické ú toky
• Negativnı́ aspekty meziná rodnı́ migrace
• Extremismus a ná rů st interetnické ho a sociá lnı́ho napě tı́
• Ohrož enı́ funkč nosti kritické infrastruktury
• Př eruš enı́ dodá vek strategický ch surovin nebo energie
• Pohromy naturogennı́ho a antropogennı́ho pů vodu a jiné mimoř ádné udá losti.
V souč asné době jsme svě dky ř ady bezpeč nostnı́ch incidentů , např. – neř ı́zená migrace
uprchlı́ků z vá leč ný ch zó n, teroristické ú toky muslimský ch radiká lů v Pař ı́ži a Bruselu, zá sahy policie v Ně mecku vů č i podezř elý m osobá m z př ı́pravy teroristický ch č inů , drobně jš ı́
kon likty, vyplý vajı́cı́ z jiný ch kulturnı́ch a ná bož enský ch zvyků . Dá le byly zjiš tě ny indicie
o zá jmech teroristů zı́skat odpad z jaderný ch elektrá ren, použ ıv́ á nı́ zá bavnı́ pyrotechniky jako destrukč nı́ho materiá lu apod. Vš echny tyto udá losti v Evropě Ceskou republiku
vý znamně ovlivň ujı́. Toto vyplý vá z faktu, ž e jsme č leny Evropské unie (EU) a bezpeč nost
EU a CR je nedě litelná . Nelze ř ı́ci, ž e ve vý še uvedené m souboru bezpeč nostnı́ch hrozeb
366
Aktivnı́ zá loha Armá dy Ceské republiky jako souč ást systé mu zajiš tě nı́ …
Active Reserve Army of the Czech Republic as part of the safety system …
majı́ ně které prioritu, vš echny jsou zá važ né . Ovš em pro CR jsou aktuální bezpeč nostnı́
problé my spojené s migracı́ a terorizmem.
2. ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A BEZPEČNOST STÁTU
Obrana CR je zajiš tě na aktivnı́ ú č astı́ stá tu v systé mu kolektivnı́ obrany NATO, opı́rajı́cı́
se o silnou transatlantickou vazbu, rozvojem schopnostı́ EU pro zvlá dá nı́ krizı́, regioná lnı́
spoluprá ci a spoluprá ci s partnerský mi země mi.
Armá da CR se primá rně př ipravuje na obranu ú zemı́ CR v rá mci kolektivnı́ obrany NATO, plně nı́ ú kolů ve prospě ch společ né bezpeč nostnı́ a obranné politiky EU a Organizace
spojený ch ná rodů . V př ı́padě nutnosti mů ž e bý t zasazena i jako souč ást ad hoc vytvoř ené
koalice.
V rá mci kolektivnı́ obrany a ř eš enı́ meziná rodnı́ch krizı́ mů ž e bý t ACR zasazová na na alianč nı́m ú zemı́ i mimo ně j, zpravidla jako souč ást mnohoná rodnı́ch sil. Nelze vylouč it jejı́
bojové použ itı́ na ú zemı́ stá tu pod ná rodnı́m velenı́m. K prosazová nı́ bezpeč nostnı́ch zá jmů CR mů ž e ACR pů sobit i mimo ú zemı́ stá tu.
Stá vajı́cı́ rozsah ú kolů stanovený ch prá vnı́mi př edpisy, politicko – vojenský mi ambicemi CR a zá vazky z obranné ho plá nová nı́ NATO zů stane zachová n. Armá da CR zů stane
profesioná lnı́ armá dou v mı́ru doplň ovanou na principu dobrovolnosti. Př i jejı́ vý stavbě budou respektová ny principy uvedené v Obranné strategii CR. Dů raz bude polož en
na vyvá ž enou strukturu. Cá st, př edevš ı́m strategický ch schopnostı́, bude sdı́let se svý mi
spojenci.
Vý stavba schopnostı́ ACR 2025 smě řuje dle Usnesenı́ vlá dy z 21. prosince 2015 č . 1094
k eliminaci a potlač enı́ zejmé na ná sledujı́cı́ch hrozeb [2]:
1. Revizionistické velmoci ohrožují mezinárodní bezpečnostní uspořádání a rozdmýchávají ozbrojené kon likty v sousedních zemích. Konfrontace té to hrozby
má vý razně multilaterá lnı́ rozmě r v rá mci spojenecké ho systé mu NATO. Armá da
CR musı́ bý t efektivnı́ a spolehlivou posilou kolektivnı́ho alianč nı́ho obranné ho ú silı́ schopnou v př ı́padě potř eby naplnit zá vazky CR vů č i jejı́m spojenců m. Narů stá
tak vý znam naplň ová nı́ č l. 3 Washingtonské smlouvy 10. K naplnění tohoto závazku si AČR udrží schopnost rozvinutí do válečné struktury s využitím mobilizace
a schopnost bojového působení pod národním velením.
2. Armá da CR dlouhodobě buduje schopnosti využ itelné k ř eš enı́ místních a regionálních kon liktů na periferii Evropy a v jejím okolí a poskytuje sı́ly a prostř edky
do meziná rodnı́ch stabilizač nı́ch a mı́rový ch operacı́ vyplý vajı́cı́ch z meziná rodnı́ho
krizové ho ř ı́zenı́ zajiš ťované ho v rá mci NATO, EU, OSN a dalš ı́ch meziná rodnı́ch organizacı́. Schopnosti potřebné pro plnění těchto úkolů jsou ve značné míře totožné se schopnostmi potřebnými pro příspěvek ČR ke kolektivní obraně spojenců.
3. Armá da CR se podı́lı́ a v budoucnu se bude i nadá le podı́let na zmı́rň ová nı́ hrozby mezinárodního terorismu ve spoluprá ci se svý mi spojenci v NATO a EU. Zde
ovš em majı́ č istě vojenské prostř edky pouze podpů rnou ú lohu. Primá rnı́ odpově dnost za ochranu CR a teritoria Evropy proti terorismu majı́ policejnı́, zpravodajské
a justič nı́ slož ky.
367
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
Armáda ČR však buduje schopnosti potřebné pro společné operace proti teroristickým skupinám v nestabilních oblastech jejich původu, především v severní
Africe a v Sahelu, na Blízkém a Středním východě a ve Střední Asii.
4. Dů lež itou roli má ACR v konfrontaci s hrozbou šíření a použití zbraní hromadného ničení. Udržuje a dále rozvíjí své schopnosti ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným prostředkům. Tyto schopnosti bude i nadále
nabízet spojencům a partnerům v rámci své specializace.
5. Armáda ČR udržuje schopnosti pro podporu složek bezpečnostního systému státu v př ı́padě rozsáhlé krizové situace na ú zemı́ CR (ž ivelnı́ pohromy, prů myslové
havá rie a pandemie, apod.). I nadá le proto bude nezbytné rozvı́jet schopnosti biologické obrany k podpoř e civilnı́ho zdravotnické ho systé mu.
6. Problematika krizové ho ř ı́zenı́ a meziná rodnı́ho boje proti terorismu je propojena se zajiš ťová nı́m energetické bezpečnosti, funkčnosti kritické infrastruktury a s potlačováním mezinárodního organizovaného zločinu. V případě všech
těchto hrozeb je příspěvek AČR nepřímé povahy.
Vý vojové trendy bezpeč nostnı́ho prostř edı́ vyvolá vajı́ zvý šenou poptá vku po př ipravený ch, multifunkč nı́ch, interoperabilnı́ch, rychle dostupný ch a nasaditelný ch silá ch, schopný ch pů sobit proti symetrický m i asymetrický m hrozbá m v komplexnı́ch meziná rodnı́ch
i ná rodnı́ch operacı́ch. Sı́ly musı́ bý t ú č inné , udrž itelné a musı́ disponovat odolný m systé mem velenı́, dostateč nou bojovou podporou, zabezpeč enı́m a ochranou. Dá le musı́ bý t
sı́ly schopny spolupů sobit se š iroký m spektrem akté rů v rá mci komplexnı́ho použ itı́ vojenský ch a nevojenský ch ná strojů .
2.1. AKTIVNÍ ZÁLOHA AČR
Př edpoklá daný vý voj bezpeč nostnı́ho prostř edı́ a zá mě r použ itı́ ACR vyž aduje, aby byly rovnomě rně rozvı́jeny schopnosti vš ech jejı́ch druhů vojsk a služ eb. Vedle budová nı́
vyvá ž ené ACR se bude i nadá le rozvı́jet specializace v oblastech s vysokou př idanou hodnotou, př edevš ı́m v ochraně proti zbranı́m hromadné ho nič enı́ a pasivnı́ch sledovacı́ch
systé mech elektronické ho boje jako souč ásti společ né ho zpravodajstvı́, sledová nı́, zjiš ťová nı́, př idě lová nı́ cı́lů a prů zkumu.
Závislost AČR na schopnostech aktivních záloh (AZ) bude narůstat. Aktivnı́ zá loha
bude v době mı́ru v podstatě jediný m zdrojem doplně nı́ př ipravený m personá lem. Vojá ci
v AZ budou využ ıv́ á ni k doplně nı́ mı́rové nenaplně nosti ACR pro plně nı́ ú kolů na ú zemı́
stá tu i mimo ně j a př ednostně rozvinovaný ch a vytvá ř ený ch ú tvarů v poč tech do 5 000 vojá ků . Vojá ci v AZ budou zař azeni do mı́rové struktury ú tvarů a š tá bů ACR a teritoriá lnı́ch
jednotek lehké ho typu v podř ı́zenosti krajský ch vojenský ch velitelstvı́. Mı́rové poč ty tě chto jednotek budou tvoř eny nezbytný m organizač nı́m já drem vojá ků z povolá nı́ (asi 10 %)
a jednotky budou vybaveny př edepsaný m materiá lem.
Byla vypracová na „Koncepce aktivnı́ zá lohy OS CR“ a př ı́sluš ná ustanovenı́ jsou v „Koncepci vý stavby ACR 2025“ implementová na [3].
368
Aktivnı́ zá loha Armá dy Ceské republiky jako souč ást systé mu zajiš tě nı́ …
Active Reserve Army of the Czech Republic as part of the safety system …
3. OPERAČNÍ SCHOPNOSTI AKTIVNÍ ZÁLOHY ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
Ministerstva obrany vypracová nı́m Koncepce AZ ACR vytvoř ilo zá kladnı́ př edpoklady pro
vý znamně jš ı́ zapojenı́ vojá ků v AZ do systé mu zabezpeč enı́ obrany Ceské republiky a plně nı́ ú kolů v rá mci kolektivnı́ obrany vč etně alianč nı́ch zá vazků . Koncepce AZ stanovuje
zá kladnı́ vý chodiska a smě ry pro tvorbu, rozvoj a nasazenı́ AZ v ná vaznosti na vš echny
druhy vojsk a služ eb OS CR. Na zá kladě vý sledků analý z de inuje prostř edı́, ve které m
bude tvorba a použ itı́ AZ probı́hat. V souladu s pož adovaný mi schopnostmi OS CR stanovuje priority tvorby AZ, konkretizuje mož né způ soby jejı́ho použ itı́. Ustanovenı́ Koncepce
AZ bude detailně ji rozpracová na v dalš ı́ch prů ř ezový ch oblastech v pů sobnosti MO.
Smyslem vzniku AZ byl zá mě r vytvoř enı́ zdroje kvalitně vycvič ený ch a př ipravený ch
vojá ků v zá loze pro př ednostnı́ doplň ová nı́ vybraný ch ú tvarů a zař ı́zenı́ OS CR. Tento zá mě r nenı́ v souč asné době dle MO adekvá tně naplň ová n.
Koncepce AZ bude implementová na v rá mci š iroké ho spektra opatř enı́ u celé ho rezortu MO i mimo rezort tak, aby pož adovaný stav v jednotlivý ch oblastech, stanovený touto
koncepcı́, byl dosaž en v horizontu roku 2020, v zá vislosti na disponibilnı́ch inanč nı́ch
prostř edcı́ch. Nutnou podmı́nkou tvorby AZ v nové m pojetı́ je potř ebný objem inanč nı́ch
prostř edků v jednotlivý ch letech, což v roce 2016 č inı́ asi ná rů st o 10 % rozpoč tu ACR
oproti roku 2015. Tvorba a použ itı́ AZ musı́ korespondovat se strategický mi zá mě ry stanovený mi pro OS CR.
Hlavnı́m dů vodem vytvoř enı́ AZ jako součásti zálohy OS ČR bylo dosažení těchto
cílů:
1) mı́t př ipravenou kvalitnı́ zá lohu pro př ednostnı́ doplně nı́ vybraný ch ú tvarů a zař ı́zenı́ OS CR za stavu ohrož enı́ stá tu (dá le jen SOS) nebo vá leč né ho stavu (dá le jen
VS);
2) umož nit vojá ků m v zá loze a obč anů m mimo zá lohu ozbrojený ch sil vedle povinné ho plně nı́ branné povinnosti i jejı́ dobrovolný vý kon, resp. dobrovolné př evzetı́
na zá kladě jejich svobodné ho rozhodnutı́ vstoupit do AZ a př ipravovat se k plně nı́
ú kolů OS CR formou dobrovolný ch vojenský ch cvič enı́. Aktivnı́ zá loha př edstavuje princip dobrovolné ho zapojenı́ obč ana do př ı́pravy k obraně stá tu a je dů lež itou
vazbou mezi civilnı́ veř ejnostı́ a profesioná lnı́mi OS CR.
Nasazenı́ AZ do operacı́ na území ČR je uvaž ová no k plně nı́ ú kolů zabezpeč enı́ stř ež enı́ a ochrany objektů dů lež itý ch pro obranu stá tu (ODOS) a v př ı́padě nevojenské ho
ohrož enı́, kdy mohou jednotky doplň ované vojá ky z AZ plnit asistenč nı́ roli v rá mci podpory, Integrované ho zá chranné ho systé mu (IZS) a př ı́padně jen Policie CR (PCR). Aktivnı́
zá lohy nebylo od jejı́ho vzniku k plně nı́ ú kolů stanovený ch OS CR na ú zemı́ CR použ ito
v rá mci doplně ný ch ú tvarů , a to ani př i odstraň ová nı́ ná sledků ž ivelnı́ch pohrom nebo jiný ch zá važ ný ch udá lostech ohrož ujı́cı́ch lidské ž ivoty, majetek nebo materiá lnı́ hodnoty.
Jednotlivı́ vojá ci v AZ zasahovali př i povodnı́ch na ú zemı́ Moravy v roce 2002.
369
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
Pozi vní faktory využi AZ: .
Aktivnı́ zá loha je dostupná , použ itelná a dosaž itelná k plně nı́ ú kolů OS CR za SOS nebo
VS.
• Zavedený a funkč nı́ systé m př ı́pravy a vý cviku AZ.
• Je naplň ová na role propojenı́ OS CR s civilnı́ veř ejnostı́.
• Aktivnı́ zá loha umož ňuje obč anovi CR zapojit se dobrovolně do př ı́pravy na obranu
CR.
Nega vní faktory využi AZ: .
Vymahatelnost zá vazků plynoucı́ch z uzavř ené dohody o zař azenı́ do AZ je neadekvá tnı́
vynalož ený m prostř edků m na zı́ská nı́ a př ı́pravu vojá ka v AZ (od dohody lze odstoupit
bez udá nı́ dů vodů ).
• Aktivnı́ zá lohu lze omezeně použ ı́t k plně nı́ ně který ch ú kolů v rá mci nevojenské ho ohrož enı́ v době mı́ru, k plně nı́ tě chto ú kolů je č ásteč ně vycvič ena a dosaž itelná (pouze zá chranné prá ce na zá kladě nař ı́zenı́ vlá dy CR v rozsahu do 14 dnů /rok
v rá mci vý jimeč né ho vojenské ho cvič enı́)
• Jednotky doplň ované vojá ky z AZ ani jednotlivci nejsou dostateč ně vycvič eni k nasazenı́ do ně který ch typů operacı́ na ú zemı́ CR.
• Vojá ky v AZ nenı́ v souč asné době mož né nasadit do operacı́ v zahranič ı́.
• Aktivnı́ zá loha nemá v souč asné době dostateč nou podporu v ř adá ch zamě stnavatelů .
• Ne dostateč né pochopenı́ a podpora poslá nı́ a vý znamu AZ i v rá mci rezortu MO
a akceptová nı́ nový ch vý zev v oblasti dalš ı́ho rozvoje a využ itı́ tohoto institutu
na jedné straně a ú č elové př eceň ová nı́ tohoto institutu z rů zný ch dů vodů na straně
druhé .
Koncept nové ho pojetı́ AZ v Koncepci AZ ACR ukazuje cestu, jak změ nit nepř ı́znivé trendy oslabová nı́ obč anské odpově dnosti př i zabezpeč ová nı́ obrany CR. Rozhodujı́cı́m bude,
zda se o jeho prospě šnosti podař ı́ př esvě dč it zamě stnance rezortu MO, vrcholné př edstavitele stá tu, politiky a obč any a zda bude ekonomicky realizovatelný.
4. AKTIVNÍ ZÁLOHA A JEJÍ NASAZENÍ K OCHRANĚ KRITICKÉ
INFRASTRUKTURY STÁTU (VARIANTA POUŽITÍ)
Kritická infrastruktura stá tu (KI) př edstavuje klı́čový systé m prvků a vazeb mezi nimi,
ve smyslu NV č . 432/2010 Sb. a jeho novele č . 315/2014 Sb., jejichž naruš enı́ nebo nefunkč nost by mě la zá važ ný dopad na bezpeč nost stá tu, zabezpeč enı́ zá kladnı́ch ž ivotnı́ch
potř eb obyvatelstva nebo ekonomiku stá tu. S ohledem na vysoký stupeň vzá jemné ho propojenı́ jednotlivý ch odvě tvı́ je kritická infrastruktura ohrož ena komplexně a to naturogennı́mi a antropogennı́mi hrozbami.
370
Aktivnı́ zá loha Armá dy Ceské republiky jako souč ást systé mu zajiš tě nı́ …
Active Reserve Army of the Czech Republic as part of the safety system …
Jiný mi slovy, stá t v př ı́padě kolapsu kritické infrastruktury by nebyl schopen plnit svoje
zá kladnı́ funkce vně jš ı́ ani vnitř nı́.
Dle Smě rnice ES/114/2008 a souvisejı́cı́ č eské legislativy, jsou tyto rozhodujı́cı́ funkč nı́
oblasti č innosti stá tu, které vyž adujı́ funkč nost kritické infrastruktury:
1. energetika
2. vodnı́ hospodá ř stvı́
3. potraviná ř stvı́ a země dě lstvı́
4. zdravotnictvı́
5. doprava
6. komunikač nı́ a informač nı́ systé my
7. inanč nı́ trh a mě na
8. nouzové služ by
9. veř ejná sprá va
Kaž dý prvek kritické infrastruktury ve smyslu NV č .432/2010 Sb.a č .315/2014 Sb. lze
považ ovat za autonomnı́ systé m organizač nı́, technický a personá lnı́. Pokud má dojı́t k zá važ né mu naruš enı́ č i dokonce vyř azenı́ prvku nebo systé mu kritické infrastruktury, pak
atak musı́ bý t veden na citlivá mı́sta dané ho systé mu a nebo ploš ně na celý systé m. Mů ž e
jı́t o vyř azenı́ např. informač nı́ch systé mů , technologický ch zař ı́zenı́ s fatá lnı́mi dů sledky
(např. jaderné elektrá rny) nebo i vyř azenı́ č i zneschopně nı́ personá lu (obyvatelstva).
Tedy — za citlivá mı́sta kritické infrastruktury budeme považ ovat ta mı́sta dané ho systé mu, jejichž vyř azenı́ z č innosti má (by mě lo) fatá lnı́ dů sledky. Otá zkou je — jak a č ı́m
ona citlivé mı́sta vyř adit.
Prvky kritické infrastruktury ve smyslu NV č . 432/2010 Sb. a jeho novely 315/2014
Sb. mohou bý t vyř azeny z č innosti v dů sledku technologický ch havá riı́, selhá nı́ obsluhy
a nebo v dů sledku zá mě rné destruktivnı́ č innosti. Je tedy zř ejmé , ž e př ı́čina vyř azenı́ mů ž e
bý t:
a) vnitř nı́
b) vně jš ı́.
Vyjdeme-li z faktu, ž e stá vajı́cı́ obsluhy prvků kritické infrastruktury jsou př imě řeně dobř e vybrá ny a odborně př ipraveny a ž e nemajı́ motiv (politický, ekonomický, sociá lnı́, ná bož enský, …) k ataku na kritickou infrastrukturu, pak se logicky nabı́zı́, ž e př ı́padný atak
lze oč eká vat z vně jš ı́ho prostř edı́ stá tu, tedy zahranič ı́. Hrozba ataku se bude zvyš ovat se
zá sadnı́mi změ nami bezpeč nostnı́ho prostř edı́ stá tu.
Ataky mohou bý t svojı́ podstatou zpravila:
• fyzické (použ itı́ vý buš nin, ú tok pomocı́ letounu , vrtulnı́ků č i dronů , atd., na prvky
č i systé my kritické infrastruktury),
• kybernetické , (napadenı́ ř ı́dı́cı́ch systé mů a informač nı́ch systé mů prvků kritické
infrastruktury)
371
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
• na veř ejné zdravı́ (rozš ı́řenı́ vysoce infekč nı́ch nemocı́)
• na vý živovou zá kladnu (epifytie, zoofytie)
V ná sledujı́cı́m se pokusı́m o obecnou autorskou ú vahu k procesu vý bě ru cı́lů pro atak
na kritickou infrastrukturu.
4.1. VÝBĚR CÍLE V KRITICKÉ INFRASTRUKTUŘE Z POHLEDU ATAKUJÍCÍHO
Vý bě r objektů v kritické infrastruktuř e musı́ zahrnovat:
• vý bě r vhodný ch cı́lů ,
• př iř azenı́ vhodné ho způ sobu ataku s cı́lem dosá hnout smrtı́cı́ho nebo nesmrtı́cı́ho
ú č inku, urč ené ho př ed atakem
• vyhodnocenı́ ataku (ú č inku)
Př i vý bě ru cı́lů se bude klá st dů raz na identi ikaci objektů (prvků KI), jejichž ztrá ta je
pro stá t nepř ijatelná nebo které mu poskytujı́ standardnı́ vý hody (zá sobová ni pohonný mi
hmotami, …). Dů raz př i identi ikaci objektů musı́ bý t namě řen na ty souč ásti prvku KI,
které jsou pro vý sledný, pož adovaný efekt klı́čové . Nejde jen o efekt vlastnı́ destrukce, ale
i efekt psychologický, celospoleč enský, tj. neletá lnı́.
V tě chto souvislostech je nutné konstatovat, ž e prvky KI by mě ly bý t do znač né mı́ry:
• odolné proti ataku
• má lo zranitelné
• př izpů sobivé situaci
• obnovitelné ve své č innosti
• nahraditelné .
Reá lně vš ak vı́me, ž e tento ideá lnı́ stav je nedosaž itelný, v ně který ch aspektech se k ně mu u vybraný ch prvků KI mů ž eme pouze př iblı́žit. Prá vě využ itı́ slabý ch — zranitelný ch
mı́st atakujı́cı́m KI stá tu mů ž e vé st k tomu, ž e stá t bude mı́t vý razně omezen nebo i zamezen př ı́stup ke zdrojů m hmotný m, informač nı́m i personá lnı́m, tudı́ž ž e ztratı́ schopnost
odporovat atakujı́cı́m. Např. prá vě způ sobenı́ ztrá t hmotný ch i morá lnı́ch je cı́lem terorizmu.
Tedy vý bě r cı́lů v KI stá tu mů ž e bý t např. souč ástı́ ataku na demokratické zř ı́zenı́ a lidská prá va ve smyslu Listiny zá kladnı́ch prá v a svobod.
Struč ně ř eč eno, př i vý bě ru cı́lů bude atakujı́cı́ hledat odpově di na otá zky:
1. Na co (na jaké cı́le v KI) budou pů sobit destrukč nı́ systé my (zbraně )?
2. Jaký m způ sobem bude provedeno letá lnı́ i neletá lnı́ nič enı́?
3. Jaký m způ sobem (kriteria) bude provedeno vyhodnocenı́ ú č inků ?
Ataky na kritickou infrastrukturu jsou trestný mi č iny dle ná rodnı́ho i meziná rodnı́ho
prá va.
372
Aktivnı́ zá loha Armá dy Ceské republiky jako souč ást systé mu zajiš tě nı́ …
Active Reserve Army of the Czech Republic as part of the safety system …
4.2. AKTIVNÍ ZÁLOHA A JEJÍ POUŽITÍ - PŘÍKLAD
Z vý še naznač ené ho v kapitole 3 a 4 vyplý vá , ž e aktivnı́ zá loha Ceské republiky mů ž e bý t
ú č inně použ ita k ochraně kritické infrastruktury stá tu.
Př ı́klad prvků KI, které musı́ bý t chrá ně ny:
I. Energe ka dle NV č . 315/2014
A. Elektřina
A. 1 Výrobna elektřiny
a) vý robna s celkový m instalovaný m elektrický m vý konem nejmé ně
500 MW,
b) vý robna poskytujı́cı́ podpů rné služ by s celkový m instalovaný m elektrický m vý konem nejmé ně 100 MW,
c) vedenı́ pro vyvedenı́ vý konu a zabezpeč enı́ vlastnı́ spotř eby vý robny
elektř iny,
d) dispeč ink vý robce elektř iny.
A. 2 Přenosová soustava
a) vedenı́ př enosové soustavy o napě tı́ nejmé ně 110 kV,
b) elektrická stanice př enosové soustavy o napě tı́ nejmé ně 110 kV,
c) technický dispeč ink provozovatele př enosové soustavy.
A. 3 Distribuční soustava
a) elektrická stanice distribuč nı́ soustavy a vedenı́ o napě tı́ 110 kV (stanice typu 110/10 kV, 110/22 kV a 110/35 kV a k nim patř ı́cı́ vedenı́ se
posuzujı́ podle jejich strategické ho vý znamu v distribuč nı́ soustavě ),
b) technický dispeč ink provozovatele distribuč nı́ soustavy.
II. Vodní hospodářství dle NV č . 315/2014
až …
IX. Veřejná správa dle NV č . 315/2014
Jak mů ž e aktivnı́ zá loha vý še uvedené prvky KI chrá nit?
Zá kladnı́m a nejč astě jš ı́m způ sobem bude fyzická ochrana tj. zamezenı́ ú toku na cı́l
pomocı́ použ itı́ vý buš nin, ú toku pomocı́ letounu, vrtulnı́ku č i dronů , atd. Zmı́ně ná fyzická
ochrana má rozmě r personá lnı́ a technický. Tı́m rozumı́me prová dě t ochranu osobami
— vojá ky a ochranu pomocı́ technický ch zař ı́zenı́, např. radarů , kamer, noč nı́ho vidě nı́,
protiletadlový ch systé mu, zá tarasů apod.
Mezi př ı́sluš nı́ky AZ jsou i specialisté na ochranu kybernetickou, personá lnı́, zdravotnickou, chemickou apod. Tito jednotlivci mohou bý t jako specialisté rovně ž využ iti. Je
tedy zř ejmé , ž e veř ejná sprá va stá tu musı́ na zá kladě rozboru potř eb ochrany KI na teritoriu své sprá vnı́ zodpově dnosti kalkulovat potř ebu použ itı́ sil a prostř edků k ochraně
kritické infrastruktury a ACR by mě la př ipravit k plně nı́ tě chto teritoriá lnı́ch ú kolů své
sı́ly a prostř edky – př edevš ı́m diskutované aktivnı́ zá lohy.
373
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
ZÁVĚR
Bezpeč nostnı́ hrozby, jejich zdroje a nositelé majı́ jak stá tnı́, tak stá le vı́ce i nestá tnı́ a nadná rodnı́ charakter. Bezpeč nostnı́ prostř edı́ obecně — se vyznač uje vý razně jš ı́ mı́rou nepoznatelnosti a snı́ženou mož nostı́ kontroly. Nositelé bezpeč nostnı́ch hrozeb majı́ jak
stá tnı́, tak stá le vı́ce i nestá tnı́ a nadná rodnı́ charakter. Z toho potom plynoucı́ asymetrickou povahu. Bezpeč nostnı́ strategie CR z roku 2015 de inuje bezpeč nostnı́ hrozby pro
ná š stá t.
Vý stavba schopnostı́ ACR 2025 smě řuje dle Usnesenı́ vlá dy z 21. prosince 2015 č . 1094
k eliminaci a potlač enı́ aktuá lnı́ch hrozeb koalič nı́ho i stá tnı́ho charakteru, je zde formulová n ú kol i pro budová nı́ AZ.
Ná rů st č etnosti bezpeč nostnı́ch hrozeb a ú kolů z nich vyplý vajı́cı́ch si vynucuje mimo
jiné , navý šenı́ kapacit k plně nı́ svý ch operač nı́ch ú kolů . Jednou z cest je prá vě budování
tzv. Aktivní zálohy AČR. Aktivnı́ zá lohu buduje ACR koncepč ně a př edpoklá dá ji využ ıv́ at
př edevš ı́m k plně nı́ ú kolů na teritoriu CR.
Typický mi ú koly pro AZ ACR mů ž e bý t:
• Monitorová nı́ prostoru (např. stá tnı́ hranice)
• Participace na ú kolech Policie CR, spojený ch s migracı́
• Zajiš tě nı́ prostorů např. po prů myslové havá rii
• Zmezenı́ př ı́stupů k vybraný m prů myslový m objektů m př i zvý šené m bezpeč nostnı́m riziku, např. jaderný m elektrá rná m.
• Ochrana prvků kritické infrastruktury apod.
• Použ itı́ speciá lnı́ techniky , materiá lu a vojenský ch specialistů tam, kde IZS nemů ž e
ú koly splnit.
Budová nı́m AZ je naplň ová na role propojenı́ OS CR s civilnı́ veř ejnostı́. Aktivnı́ zá loha
umož ňuje obč anovi CR zapojit se dobrovolně do př ı́pravy na obranu CR. Obrana stá tu je
prioritnı́ zá lež itostı́ kaž dé ho obč ana CR a stá le vı́ce obč anů si tuto skuteč nost uvě domuje.
Z pohledu stá tu i v kaž dé m regionu CR je ř ada potenciá lnı́ch mož nostı́ k využ itı́ aktivnı́
zá lohy ACR. Legislativně je proces operač nı́ho nasazenı́ AZ v podstatě př ipraven. Veř ejná
sprá va stá tu (stá nı́ sprá va i samosprá va) mů ž e s kapacitou cca 2 000 vojá ků AZ již poč ı́tat. Ná rů st bezpeč nostnı́ch hrozeb ukazuje, ž e CR by potř ebovala minimá lně 5 000 vojá ků
AZ. Celý tento proces budová nı́ a vý cviku AZ je vš ak zá vislý na inanč nı́ch, materiá lnı́ch
a technický ch mož nostech ACR. Pozitivnı́m faktem je, ž e stá tnı́ rozpoč et pro ACR je navý š en.
Naznač ený proces lze struč ně vyjá dř it heslem AZ – „Je třeba umět bránit vlast!“
LITERATURA
̌
[1] B
2015.
374
́
C
́
. Praha : Ministerstvo zahranič nı́ch vě cı́.
Aktivnı́ zá loha Armá dy Ceské republiky jako souč ást systé mu zajiš tě nı́ …
Active Reserve Army of the Czech Republic as part of the safety system …
[2] K
2015.
́
[3] K
obrany. 2012
́
́
[4] N ̌ ́
Praha. 2010.
A
́
́
́
C
́
́
2025. Praha : Ministerstvo obrany.
C
́
. Praha : Ministerstvo
̌ . 432/2010 S ., O kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury,
́
́
̌ . 315/2014 S ., kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., O kri[5] N ̌ ́
tériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Praha. 2014
375
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
Souži kultur a bezpečnost regionu
Coexistence of cultures and region secure
ZAHRADNICEK Pavel
Souhrn:
Bezpeč nostnı́ hrozby ve svě tle Bezpeč nostnı́ strategie Ceské republiky 2015, Evropa a migrace, islá m v evropské m kulturnı́m prostř edı́, dů sledky změ n v bezpeč nostnı́m prostř edı́ stá tu a regionů , oč eká vané reakce stá tu k zajiš tě nı́ ochrany obyvatelstva a kritické infrastruktury.
Summary:
Security threats in light of the security strategy of the Czech Republic 2015, Europe and
migration, Islam in European cultural milieu, the consequences of changes in the security
environment of the country and regions, the expected response of the state to ensure the
protection of people and critical infrastructure.
Klíčová slova: Bezpeč nostnı́ hrozby, bezpeč nostnı́ strategie,migrace, islá m, bezpeč nostnı́ prostř edı́, regiony, ochrana obyvatelstva, kritická infrastruktura
Keywords:
Security threats, security strategy, migration, Islam, security environment,regions,
protection of peopl, critical infrastructure
ÚVOD
Ukolem vlá dy Ceské republiky (CR) a orgá nů vš ech ú zemnı́ch samosprá vný ch celků je
v př ı́sluš né m rozsahu zajiš ťovat bezpeč nost obyvatel, obranu svrchovanosti a ú zemnı́ celistvosti země a zachová nı́ ná lež itostı́ demokratické ho prá vnı́ho stá tu. Klı́čový vý znam
z hlediska zajiš tě nı́ bezpeč nosti CR má politická a hospodá ř ská stabilita EU. Z nı́ vyplý vá
stabilita CR, protož e jejı́ ekonomika je vý voznı́ a hlavnı́m obchodnı́m partnerem jsou prá vě země EU. Bezpeč nost CR nelze oddě lovat od bezpeč nosti v celé euroatlantické oblasti, respektive od globá lnı́ bezpeč nostnı́ situace. Vzhledem k charakteru bezpeč nostnı́ho
⁰
Doc. Ing. Pavel Zahradnı́ček, CSc., Vysoká š kola Karla Engliš e, Mezı́rka 775/1,602 00 Brno,
e-mail: [email protected]
376
Souž itı́ kultur a bezpeč nost regionu
Coexistence of cultures and region secure
prostř edı́ obrana a ochrana obč anů a ú zemı́ stá tu nekonč ı́ na hranicı́ch CR. Zá kladnı́mi
vý chodisky pro zajiš tě nı́ obrany a bezpeč nosti CR jsou — aktivnı́ ú č ast v systé mu kolektivnı́ obrany NATO, opı́rajı́cı́m se o silnou transatlantickou vazbu, rozvoj schopnostı́ EU
pro zvlá dá nı́ krizı́ a spoluprá ce s partnerský mi země mi.
Diskutovaná té matika v př ı́spě vku autora souvisı́ se [1]:
Životním zájmem ČR, kde je zajiš tě nı́ suverenity, ú zemnı́ celistvosti a politické nezá vislosti CR, zachová nı́ vš ech ná lež itostı́ demokratické ho prá vnı́ho stá tu vč etně zá ruky
a ochrany zá kladnı́ch lidský ch prá v a svobod obyvatel.
Strategickými zájmy ČR, např. jde o bezpeč nost a stabilitu, prevenci a zvlá dá nı́ mı́stnı́ch
a regioná lnı́ch kon liktů a zmı́rň ová nı́ jejich ná sledků , podpora demokracie, zá kladnı́ch svobod a principů prá vnı́ho stá tu,zajiš tě nı́ vnitř nı́ bezpeč nosti a ochrany obyvatelstva, apod.
Mezi další významné zájmy patří i: vytvá ř enı́ podmı́nek pro tolerantnı́ obč anskou společ nost, potlač ová nı́ extremismu a jeho př ı́čin.
Prostř edı́, které ovlivň uje bezpeč nost CR, prochá zı́ dynamický mi změ nami. Jeho př edvı́datelnost se vzhledem k rostoucı́ prová zanosti bezpeč nostnı́ch trendů a faktorů sniž uje. Hrozby, jejich zdroje a nositelé majı́ jak stá tnı́, tak stá le vı́ce i nestá tnı́ a nadná rodnı́
charakter a z toho plynoucı́ asymetrickou povahu. Charakteristický m rysem souč asné ho
meziná rodnı́ho prostř edı́ je skuteč nost, ž e i nestabilita a kon likty daleko za hranicemi
Evropy mohou mı́t př ı́mý dopad na naš i bezpeč nost. Ve vý sledku se pak vnitř nı́ a vně jš ı́
bezpeč nostnı́ hrozby stá le vı́ce prolı́najı́ a rozdı́ly mezi nimi se stı́rajı́. Bezpeč nost a stabilita v hranič nı́ch č ástech Evropy a v oblastech s Evropou sousedı́cı́ch se ovš em celkově
sniž ujı́, a proto nelze zcela vylouč it př ı́mé ohrož enı́ ú zemı́ ně který ch č lenský ch zemı́ NATO a EU. Mezi hlavnı́ zdroje hrozeb patř ı́ vyhrocené postoje vů č i hodnotový m zá kladů m
naš ı́ společ nosti, ohrož ujı́cı́ koncept demokratické ho prá vnı́ho stá tu a popı́rajı́cı́ zá kladnı́ lidská prá va a svobody. Bezpeč nostnı́ hrozby se do znač né mı́ry odvı́jejı́ od problé mů
slabý ch č i zhroucený ch stá tů , jejichž vlá dy nejsou schopny zajistit vlastnı́ obranu, bezpeč nost svý ch obč anů a vlá du prá va. V dů sledku toho dochá zı́ k vnitrostá tnı́m i regioná lnı́m
kon liktů m, které negativně ovlivň ujı́ naš i bezpeč nost. Př ı́činou destabilizace a ná sledné ho kon liktu mů ž e bý t i masivnı́ poruš ová nı́ lidský ch prá v, ať už se jedná o prá va politická ,
sociá lnı́, enviromentá lnı́ č i jiná . Sniž uje se vý znam postavenı́ stá tů jako subjektů disponujı́cı́ch monopolem na použ itı́ sı́ly a regulá torů klı́čový ch ekonomický ch a informač nı́ch
toků . Roste naopak schopnost nestá tnı́ch akté rů ohrož ovat zá jmy stá tů , nahrazovat prvky
stá tnı́ho systé mu vlastnı́mi strukturami, realizovat ú zemnı́ ambice a s využ itı́m extré mnı́ho ná silı́ ohrož ovat bezpeč nost obyvatel a stabilitu a integritu zasaž ený ch stá tů .
Na zá kladě analý zy bezpeč nostnı́ho prostř edı́, ve které m se CR nachá zı́, lze identi ikovat 11 hrozeb pro jejı́ bezpeč nost [1], z toho tyto se vztahujı́ př ı́mo k naš emu problé mu:
Nega vní aspekty mezinárodní migrace. Zvyš uje se poč et loká lnı́ch ozbrojený ch kon liktů , což vyvolá vá zvý šenı́ mı́ry nelegá lnı́ migrace, která je ná sledně zdrojem č i katalyzá torem ř ady bezpeč nostnı́ch problé mů . Nicmé ně i nedostateč ná integrace zcela
legá lnı́ch migrantů mů ž e bý t zdrojem sociá lnı́ho napě tı́. Tato skuteč nost pak mů ž e
vé st i k než ádoucı́ radikalizaci č lenů tě chto př istě hovalecký ch komunit.
377
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
Terorismus. Hrozba terorismu jako metody ná silné ho prosazová nı́ politický ch cı́lů je trvale vysoká . Charakteristický m rysem je existence nadná rodnı́ch sı́tı́ volně propojený ch skupin nebo i jednotlivců (tzv. Lone Wolves), které i bez jednotné ho velenı́ sdı́lejı́ ideologii, cı́le a plá ny k jejich naplně nı́, zdroje a informace. Jsou schopny
př ı́mo ohrozit lidské ž ivoty, zdravı́ a ž ivotnı́ prostř edı́, ale také kritickou infrastrukturu. Celoevropsky vý znamný m a narů stajı́cı́m bezpeč nostnı́m rizikem je fenomé n
tzv. zahranič nı́ch bojovnı́ků .
Ohrožení funkčnos kri cké infrastruktury. Kritická infrastruktura př edstavuje klı́čový
systé m prvků , jejichž naruš enı́ nebo nefunkč nost by mě la zá važ ný dopad na bezpeč nost stá tu, zabezpeč enı́ zá kladnı́ch ž ivotnı́ch potř eb obyvatelstva nebo ekonomiku stá tu. S ohledem na vysoký stupeň vzá jemné ho propojenı́ jednotlivý ch odvě tvı́ je kritická infrastruktura ohrož ena komplexně , a to př ı́rodnı́mi, technologický mi
a asymetrický mi hrozbami. Zejmé na funkč nost energetické infrastruktury je ohrož ová na jak politický mi tlaky, tak hrozbami s kriminá lnı́ podstatou.
Komplexním jevem, který mů ž e ovlivnit bezpeč nost CR, je meziná rodnı́ migrace. Problematika migrace ú zce souvisı́ s problematikou jak terorizmu, tak i ohrož enı́ kritické
infrastruktury CR. Pro hodnocenı́ migrač nı́ch jevů , nastavenı́ souvisejı́cı́ch politik a ř eš enı́ mož ný ch hrozeb je urč ujı́cı́ ú č ast CR v EU a schengenské m prostoru. Zruš enı́ kontrol
na vnitř nı́ch hranicı́ch stá tů EU vý znamný m způ sobem ovlivň uje způ sob ochrany ú zemı́
CR i ve vztahu k potı́rá nı́ nelegá lnı́ migrace a klade zvý šené ná roky na spoluprá ci č lenský ch stá tů EU př i ochraně jejich vně jš ı́ch hranic. CR bude nadá le prosazovat zachová nı́
a efektivnı́ sprá vu klı́čový ch mechanismů migrač nı́ politiky EU, které zahrnujı́ spoluprá ci v oblasti azylové politiky na zá kladě tzv. dublinské ho systé mu a dů sledné dodrž ová nı́
schengenské ho acquis vš emi stá ty Evropy, které jsou jı́m vá zá ny.
Pro prevenci př ı́padný ch rizik je klı́čové ř ı́zenı́ procesu př istě hovalectvı́, vč etně integrace cizinců pobý vajı́cı́ch na ú zemı́ CR. CR si v té to oblasti dosud uchová vá velkou mı́ru
suverenity. V př ı́padě legá lnı́ migrace CR prosazuje ucelený a aktivnı́ př ı́stup k ekonomické mu př ı́nosu př istě hovalectvı́ s ohledem na potř eby pracovnı́ho trhu. Integrace cizinců
je na ná rodnı́ ú rovni nadá le ř eš ena prostř ednictvı́m koncepč nı́ho př ı́stupu za ú č asti š iroké ho spektra akté rů vč etně nestá tnı́ch organizacı́. CR nadá le usiluje o prolnutı́ cizinecký ch komunit a vě tš inové společ nosti, usiluje o zajiš tě nı́ sociá lnı́ a ekonomické sobě stač nosti jednotlivý ch př istě hovalců . Viz. komunita vietnamská , ukrajinská , apod.
Hospodá ř ská politika spoluvytvá ř ı́ podmı́nky pro zajiš ťová nı́ bezpeč nosti a obrany CR.
Př ı́znivé ekonomické a prá vnı́ prostř edı́ spolu s makroekonomickou stabilitou je př edpokladem pro vytvá ř enı́ lidský ch, vě cný ch a inanč nı́ch zdrojů nezbytný ch pro zajiš tě nı́ bezpeč nosti a obrany stá tu. Institucioná lnı́m ná strojem bezpeč nostnı́ politiky stá tu je
odpovı́dajı́cı́ bezpeč nostnı́ systé m, jehož zá kladnı́ funkcı́ je integrovat, koordinovat a ř ı́dit
jednotlivé slož ky a pruž ně reagovat na vzniklé hrozby.
Cı́lem sdě lenı́ je — na pozadı́ bezpeč nostnı́ho prostř edı́ v Evropě a aktuá lnı́ch bezpeč nostnı́ch hrozeb, s využ itı́m stanovisek a hodnocenı́ politologický ch odbornı́ků , formulovat dı́lč ı́ stanoviska a doporuč enı́ ke zvý šenı́ bezpeč nosti obyvatelstva na stá tnı́ i regioná lnı́ ú rovni. Stanoviska jsou autorská a polemická .
378
Souž itı́ kultur a bezpeč nost regionu
Coexistence of cultures and region secure
1. EVROPA, NÁBOŽENSTVÍ A IDEOLOGIE [2]
Ná bož enstvı́ v Evropě mě lo vý znamný vliv na evropské umě nı́, kulturu, iloso ii a prá vo. Evropané se hlá sı́ hlavně ke kř esťanský m cı́rkvı́m, zastoupena je ale také vı́ra ž idovská , hinduistická (u př istě hovalců ) a sunnitský islá m (hlavně v jihový chodnı́ch oblastech
kontinentu, rovně ž u př istě hovalců ). V mnoha evropský ch stá tech jsou patrné velice silné sekularizač nı́ tendence, které se vyznač ujı́ jednak odpoutá vá nı́m stá tů a jejich zá konů
od vztahu k jednotlivý m ná bož enstvı́m a cı́rkvı́m, jednak vý razný m poklesem poč tů lidı́
hlá sı́cı́ch se ke konkré tnı́m ná bož enstvı́m a cı́rkvı́m a vů bec jevı́cı́ch zá jem o ně .
Globá lně ú č inkujı́cı́ atentá ty ve jmé nu muslimské ho ná bož enstvı́, provedené v bezprecedentnı́ rozsahu a s velký m ú č inkem mě ly dva zř etelné dopady:
1. Sblížily Evropu, USA i Rusko. Toto doč asné sblı́ženı́ neznamená trvalou zá jmovou shodu, ale v dlouhodobé m horizontu změ nila optiku tě chto velmocı́ v tom smyslu, ž e
kaž dá př ı́štı́ politická krize – spojená tak č i onak s muslimský m svě tem – se bude
chá pat té ž jako zá lež itost ná bož enská .
2. V Evropě došlo k názorovému posunu. Evropané si zač ali uvě domovat, ž e se do Evropy
vracı́ islá m a ž e tu ž ije znač né množ stvı́ muslimů s rů zný m stupně m ná bož enské ho
př esvě dč enı́.
Skuteč nost, ž e dne 11. zá ř ı́ 2001 byly USA napadeny ve jmé nu islá mu, ovlivnı́ na dlouhou dobu evropské vztahy k islá mské mu ná bož enstvı́, muslimský m stá tů m a muslimů m
na evropské pů dě vů bec. Je jasné , ž e Evropa bude muset formulovat svou vlastnı́ ná bož enskou politiku vů č i muslimů m. Historické krutosti, vyvolané jaký mkoliv ná bož enský m
fanatismem jsou staré , jak lidstvo samo. Islá m je vš ak z naš eho pohledu „divné “ ná bož enstvı́, dovede totiž terorizovat modernı́ společ nost. Modernı́ svě t si odvykl spojovat své
politické a společ enské kon likty s ná bož enstvı́m. Civilizač nı́ stř etnutı́ a ná bož enská vá lka je prá vě to, co chtě jı́ teroristé svě tu vnutit. Za jejich nejobecně jš ı́ cı́l lze považ ovat –
ochránit muslimský svět před zhoubným vlivem modernizace, tj. západním stylem
života, životem bezvěrců. Kaž dý teroristický ú tok je muslimskou komunitou otevř eně
nebo skrytě př ijı́má n s urč itý m zadostiuč ině nı́m a obdivem k atentá tnı́ků m. Je tř eba ř ı́ci,
ž e lustrace a motivy č inů muslimské komunity vyvě rá z:
• Vlastnı́ meziná rodnı́ pozice a nı́zké ho respektu svě tovou komunitou
• Vě domı́ nı́zké efektivity islá mu v konfrontaci s obecný mi vý zvami 21.stoletı́
• Schopnosti muslimů drž et krok se svě tem v technologické m pokroku
• Prá v a svobod obč anů zá padnı́ho svě ta
• Sociá lnı́ pozice vě tš iny mladý ch obč anů muslimský ch stá tů
• Vojenský ch schopnostı́ muslimský ch stá tů atd.
A prá vě , kaž dý ú spě šný teroristický č in pod praporem islá mu tuto lustraci krá tkodobě
uvolnı́. Atentá ty muslimský ch fanatiků vyná š ejı́ na svě tlo modernı́ho svě ta pojmenová nı́
muč ednı́k–šahíd. Pro tyto lidi nenı́ ř ı́še zla a bezvě rců (zá padnı́ země ) de inová na teologicky, ale vý luč ně podle konkré tnı́ch zkuš enostı́, vybraný ch z tohoto pozemské ho svě ta.
379
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
Muslimské ná bož enstvı́ nenı́ jen ná bož enstvı́, ale ucelená ideologie, je to propracovaná
soustava ná zorů , postojů , hodnot a idejı́ s apologetickou nebo ofenzivnı́ funkcı́, založ enou
na formulová nı́ politický ch, hospodá ř ský ch, svě toná zorový ch a nebo podobný ch zá jmů
urč ité skupiny (teokracie). V politické a společ enské praxi se ideologie vlá dnoucı́ skupiny projevuje např. ve formě iloso ie, prá va č i morá lky, obecně se skrze svou subjektivitu
snaž ı́ o formulaci celkové ho vý kladu společ nosti a koná nı́ č lově ka jako takové ho. Jiný mi
slovy muslimská ideologie urč uje, kdo mů ž e vlá dnout, co se v dané zemi smı́ a co ne, kdo
je mé ně cenný obč an (ž eny) a kdo ne, má dokonce své prá vnı́ normy — je to č istokrevná ideologická doktrı́na urč ujı́cı́ vš echny aspekty ž ivota společ nosti, stá tu. Ná bož enstvı́
v nı́ má stejné rozhodujı́cı́ slovo, jaké mě lo ve stř edově ku v Evropě katolické ná bož enstvı́.
Mož ná i muslimské ná bož enstvı́ projde ně jaký m podobný m vý vojem, ale mů ž e to trvat
ně kolik stoletı́ jako evropský m zemı́m a vlivu i moci ná bož enstvı́ v nich.
Už jen vý še uvedené je zá rukou naprosté nekompatibility ná zorů obč anů neislá mský ch
a islá mský ch zemı́, jejich sociá lnı́ch i etický ch norem, jejich př edstav o tom, jak a co majı́
oš etř ovat zá konné normy. Proto lze v tě chto souvislostech mluvit o zá sahu do urč ité situace nebo do procesů v nemuslimské m stá tě , který mě nı́ nebo naruš uje jeho vý voj – tedy
mluvı́me o ná bož enské intervenci. Ta mů ž e bý t spontá nnı́ nebo ř ı́zená . Má tato intervence
znaky agrese (vý padu, ú toku)? V psychologicko–sociologické m pojetı́ tento pojem znamená napadenı́, ú toč né jedná nı́, které se projevuje zá mě rný m poš kozová nı́m nebo ná silný m
omezová nı́m jiné osoby nebo vě ci. Agrese se mů ž e projevovat fyzický m napadenı́m, potlač ová nı́m dosud platný ch norem vš eho druhu, apod. V tě chto souvislostech již mů ž eme
mluvit o ná bož enské agresi islá mu se vš emi z nı́ vyplý vajı́cı́mi dů sledky.
2. STŘET CIVILIZACÍ [3]
Civilizace (z latinské ho civis) je pojem označ ujı́cı́ lidskou společ nost. Bý t civilizovaný znamenalo př edevš ı́m ž ı́t v aglomeraci (např. mě stě ), v nı́ž panujı́ prá vnı́ normy dané společ nosti. Podle nejstruč ně jš ı́ de inice, je civilizace komplexnı́ společ nost, př ič emž společ nost je skupina jednotlivců , která je charakterizová na společ ný mi zá jmy a mů ž e mı́t
i svou vlastnı́ kulturu a instituce. Nı́že naznač ené sdě lenı́ Samuela P. Huntigtona je znač ně ná vodné , jak na problematiku stř etu civilizacı́ nahlı́žet.
Svě t se po skonč enı́ studené vá lky ješ tě vý razně ji rozš tě pil na jednotlivé civilizač nı́
okruhy. Ná rody tě chto okruhů vyzná vajı́ podobné společ enské , morá lnı́, ná bož enské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivě jš ı́ než aktuá lnı́ politická situace. Kaž dý z tě chto
celků je veden ú stř ednı́m stá tem, který nad nı́ do jisté mı́ry mů ž e drž et „ochrannou ruku“ – zá padnı́ civilizace např ı́klad USA, pravoslavná Ruskem, např ı́klad v islá mské o vů dč ı́ pozici soupeř ı́ vı́ce stá tů , tj. Irá n a Egypt. Tedy — kultura a kulturní identity, které
jsou současně identitami civilizačními, utvářejí ve světě vzorce soudržnosti, rozpadu
a kon liktu. Lze konstatovat, ž e:
1. Poprvé v historii lidstva má prosazová nı́ zá jmů stá tů , tj. politika multipolá rnı́ a zá roveň multicivilizač nı́ rá z.
2. Mocenská rovnová ha mezi civilizacemi prochá zı́ změ nami, vliv Zá padu relativně
upadá , roste sı́la asijský ch velmocı́, v islá mský ch zemı́ch dochá zı́ ke zhroucenı́ stá tů a souč asně k demogra ické explozi. Toto vš e destabilizuje okolnı́ stá ty a svě tové
dě nı́ jako celek.
380
Souž itı́ kultur a bezpeč nost regionu
Coexistence of cultures and region secure
3. Rodı́ se svě tový ř ád založ ený na civilizacı́ch, tedy — společ nosti kulturně si blı́zké navzá jem spolupracujı́, snahy „př esadit“ ně jakou společ nost z jedné civilizace
do druhé jsou neú spě šné . Země se sdruž ujı́ kolem vů dč ı́ch nebo ú stř ednı́ch stá tů
své civilizace.
4. Univerzalistické ná roky vedou Zá pad stá le č astě ji do kon liktů s jiný mi civilizacemi.
Jejich podstatou jsou imperiá lnı́ zá jmy, ať jsou zdů vodň ované jakkoliv.
5. Př ež itı́ zá padnı́ civilizace zá visı́ na tom, zda zá padnı́ komunita uzná , ž e jejich civilizace je jedineč ná , ale nikoliv univerzá lnı́. Př edstavitelé svě tový ch mocnostı́ by mě li
př ijmout koncept multicivilizač nı́ho charakteru globá lnı́ politiky a musı́ spolupracovat na jeho udrž enı́.
Dě jiny ř ı́kajı́ — jakmile se v civilizaci objevı́ univerzá lnı́ společ nost (stá t), jejı́ př ı́sluš nı́ci
nabý vajı́ př esvě dč enı́, ž e prá vě jejich společ nost je koneč nou, ideá lnı́ formou společ nosti.
Tak tomu bylo i v př ı́padě ř ı́mské ho imperia, vý sledek zná me.
Lidé zá padnı́ civilizace, ž ijı́ ze své ho kapitá lu. Společ enské skupiny kontrolujı́cı́ př ebytek majı́ zá jem využ ıv́ at jej pro neproduktivnı́, leč individuá lně uspokojivé ú č ely. Zpravidla ná sleduje obdobı́ ekonomické deprese, upadá ž ivotnı́ ú roveň , rů znorodé zá jmy vyvolá vajı́ obč anské vá lky, atd. Dochá zı́ k marný m pokusů m zastavit ztrá ty legislativou. Společ enské elity ztrá cı́ dů vě ru. Narů stá neochota podporovat stá t, byť jen odvá dě nı́m danı́.
Daleko vá ž ně jš ı́ jsou vš ak problé my morá lnı́ho ú padku, kulturnı́ sebevraž dy a politické
nejednotnosti. Projevy jsou ná sledujı́cı́:
1. ná rů st asociá lnı́ho chová nı́ (kriminalita, drogy, …)
2. ú padek rodiny (rozvody, š patná vý chova dě tı́, …)
3. ú padek sociá lnı́ho kapitá lu (rozpad dobrovolný ch spolků a sdruž enı́)
4. stá le niž šı́ oddanost vě dě nı́ a intelektuá lnı́m aktivitá m, dů sledkem je klesajı́cı́ ú roveň vzdě lá nı́ apod.
Vý še naznač ené vede k fázi invaze jiné civilizace. Civilizace pů vodnı́ (vnitř ně rozvrá cená ) již nenı́ schopná brá nit se, již nemá vů li k obraně , otevı́rá se „ná jezdnı́ků m“, př ichá zejı́cı́ch z mladš ı́ a svý m způ sobem mocně jš ı́ civilizace.
Budeme-li chtı́t vyvarovat se v nastá vajı́cı́ é ře euroatlantické civilizace vá ž ný ch stř etů (vá lek) mezi civilizacemi, je nutné , aby se ú stř ednı́ stá ty civilizacı́ zdrž ely intervencı́
do kon liktů jiný ch civilizacı́. Zá sada zdrž enlivosti je první podmínkou mı́ru v multicivilizač nı́m svě tě . Druhou podmínkou je společ né zprostř edková nı́, tj. ž e ú stř ednı́ stá ty
budou navzá jem vyjedná vat zastavenı́ kon liktů . Bezpeč nost stá tu a jeho regionů vyplý vá z pozná nı́ reality a hledá nı́ způ sobu ř eš enı́ bezpeč nostnı́ch problé mů .
3. BEZPEČNOST STÁTU A REGIONU VE SVĚTLE AKTUÁLNÍCH UDÁLOSTÍ
Bezpeč nost systé mu je stav, kdy mı́ra rizika je př ijatelná a zá sadně nenaruš ı́ funkci systé mu. Stát je systémem. Tedy – má -li stá t plnit své funkce (ekonomickou, sociá lnı́, zdravotnickou, š kolskou, obrannou, atd.), je tř eba analyzovat bezpeč nostnı́ hrozby, stanovit
rizika a prová dě t preventivnı́ aktivity, bý t př ipraven na ř ı́zenı́ krizové situace a disponovat schopnostı́ odstraň ovat ná sledky krize. Nejaktuá lně jš ı́m bezpeč nostnı́m problé mem
pro CR je masová migrace islámského obyvatelstva.
381
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
3.1. MIGRACE (IMIGRACE) A EU [4]
V roce 2015 jsme byli svě dky masové migrač nı́ vlny, jejı́ prů bě h a dů sledky jsou neustá le
diskutová ny politický mi př edstaviteli EU i jednotlivý ch stá tů . Znakem té to politické diskuse je nadstandardnı́ politická korektnost. Je zná mo, ž e urč itá mı́ra kulturnı́ a civilizač nı́
koheze je pro zajiš tě nı́ funkč nosti a stability jaké hokoliv lidské ho společ enstvı́ nezbytná .
Vytvá ř ı́ se lidský kapitá l, bez ně hož nenı́ zdravý a př irozený vý voj stá tu mož ný. Politikové
EU nenastolujı́ problé m – zastavit migrač nı́ vlnu. Reš ı́ „technické “ problé my tzn. zajistit
ubytová nı́, penı́ze, apod. Ná zor Jiř ı́ho Wiegla z Institutu Vá clava Klause (2015), ž e migranti dle sociá lnı́ch inž ený rů EU mohou bý t tmelem jednotné Evropy, je zá važ ný. Př edpoklad,
ž e se z migrantů stanou motivovanı́, inteligentnı́, vzdě lanı́ pracovnı́ci je vš ak mylná . Historické zkuš enosti toto vyluč ujı́, viz. Francie apod. Prvnı́ generace v nové civilizaci „př ež ıv́ á “.
Zpravidla vš ak již druhá generace migrantů odmı́tá jakoukoliv integraci do společ nosti
a zač ı́ná bý t odmı́tavá k zá padnı́ civilizaci jako celku. Proč nastala tato vlna prá vě teď?
Migranti byli do Evropy „pozvá ni“ a to cestou vý roků politiků a cestou znač né mı́ry ekonomické (sociá lnı́) podpory. Je zř ejmé , ž e lustrace migrantů z dě nı́ v domovský ch zemı́ch
je znač ná , ale proč jim poskytovat pomoc na ú zemı́ Evropy? Je to proti př ijatý m bezpeč nostnı́m principů m NATO i EU, které lze shrnout takto – řešíme bezpečnostní problémy
tam, kde vznikly, ne na území euroatlantické civilizace.
Z naznač ené ho lze usoudit, ž e v EU byl spuš tě n ohromný sociá lnı́ experiment, s velký mi riziky a obtı́žně př edstavitelný mi dů sledky. Meziná rodnı́ bezpeč nostnı́ politika v tak
zá sadnı́ch vě cech vš ak nikdy nenı́ vedena sentimentem a jemnocitem. Jde o zá jmy a zcela
konkré tnı́ politické cı́le. Namı́sto toho, aby migrace rů znorodou Evropu spojovala a tmelila, mů ž e ji př emě nit na oblast nestability, etnický ch, ná bož enský ch a sociá lnı́ch kon liktů ,
ne vzdá lený ch tě m, př ed který mi migranti prchajı́.
Souvislosti migrač nı́ (imigrač nı́) krize a problé my EU jsou zř ejmé . Tě mito problé my
byly a jsou:
1. Jistá mı́ra krize politické ho, ekonomické ho a sociá lnı́ho systé mu EU
2. Shovı́vavost k ú toku na tradič nı́ evropské hodnoty
3. Evropské institucioná lnı́ uspoř ádá nı́
Lze ř ı́ci, ž e krize EU, která byla spı́še latentnı́ a relativně snadno ř eš itelná , nenı́ způ sobena migracı́, ale pouze zesı́lená a zviditelně ná masivnı́ migrač nı́ vlnou. Migrač nı́ vlna
nezasahuje pouze do ekonomiky a inancı́, ale do kaž dodennı́ho ž ivota obyvatel Evropy.
Př edstavy o své budoucnosti musı́ Evropané korigovat a zpravidla je naplň ujı́ velký mi
obavami. Migrač nı́ potenciá l vytvoř ily ty stá ty, které vojensky intervenovaly v arabské m
svě tě , podně covaly a podporovaly tzv. arabská jara. Vý voz zá padnı́ demokracie byl neú spě šný, neboť v tě chto zemı́ch nebyly vytvoř eny př edpoklady a podmı́nky pro implementaci. Tzv. demokratické volby sice vedly k vý mě ně autokratický ch rež imů , ale ž ivotaschopně jš ı́ jsou mı́stnı́ teokracie, protož e ty jsou př ı́sluš ně organizované a zakoř eně né .
Migrač nı́ poptá vku vytvoř ila Evropa sama svou ideovou pomý lenostı́ a svý m sociá lnı́m
př ı́stupem. Ekonomický rozmě r problematiky lze vyjá dř it ná klady na absorpci migrantů
a minimá lnı́m ekonomický m př ı́nosem tě chto lidı́. Podstatné vš ak je, ž e dopady neekonomické budou daleko zá važ ně jš ı́, destruktivně jš ı́.
382
Souž itı́ kultur a bezpeč nost regionu
Coexistence of cultures and region secure
3.2. PROBLEMATIKA ISLÁMU [4]
Migrač nı́ vlna a zejmé na islá mský terorizmus podnı́tili zá jem Evropanů o islá m, jako zdroji motivů pro chová nı́ muslimů . Nelze z kontextu Korá nu vytrhá vat jednotlivé sú ry, potvrzujı́cı́ agresivitu islá mu.
Pro pochopenı́ tohoto uč enı́ je zř ejmě vhodně jš ı́ sledovat způsob jeho vzniku. Kř esťanstvı́ vzniklo jako ná bož enstvı́ proná sledované sekty a jeho já drem byla nadě je a vı́ra v posmrtnou spá su. Zá klad islá mské ho ná bož enstvı́ je dı́lem jednoho muž e — Proroka Muhammada, který se stal vlá dcem malé ho mě stské ho stá tu v zá padnı́ Arabii. Islá m
vznikal jako stá tnı́ ná bož enstvı́, neboť Muhammad svá rozhodnutı́ jakož to vlá dce opı́ral
o ná bož enská zjevenı́, která mu sesı́lal Bů h. Muhammad musel ř eš it spoustu praktický ch
problé mů ž ivota a svá osobnı́ rozhodnutı́ vklá dal do ú st Boha. Islá m se takto formoval
ne jenom jako ná bož enstvı́, ale i jako uč enı́, rozsá hle upravujı́cı́ pozemský ž ivot jednotlivce i obce. Ná bož enstvı́ tak hluboce prostupuje kaž dodennı́ ž ivot muslima a vytvá ř ı́ tak
pevnou tradici a vazbu, která odolá vá vně jš ı́m tlaků m. Prá vo Šaría je v dů sledku vý še uvedené ho integrá lnı́ souč ástı́ islá mské ho ná bož enstvı́ a nenı́ od ně ho oddě litelné . Pož adovat po muslimech vzdá t se pož adavku na uplatně nı́ prá va Sarı́a je nesmyslné , neboť spolu
s ná bož enský mi a etický mi pravidly tvoř ı́ vlastnı́ obsah islá mu. Z pohledu ortodoxnı́ho islá mu je tak př i neexistenci chalifá tu legitimita vš ech rež imů , vlá dnoucı́ch v muslimský ch
zemı́ch pochybná . Z obdobný ch dů vodů si islá m ná rokuje prioritu vů č i jiný m ná bož enstvı́m. Př irozený stav je ten, kdy islá mu a muslimů m ná lež ı́ vlá da ve společ nosti. Pokud
ne, tento stav je nepř irozený a mě l by bý t změ ně n. Zdá se, ž e toto je já dro problé mu.
Modernı́ př edstava Evropanů , ž e ná bož enstvı́ jako privá tnı́, soukromé zá lež itosti jednotlivce je pro islá m nepř ijatelná . Prá vě š ok konfrontace s modernı́m zá padnı́m svě tem
je fenomé n, s nı́mž se muslimská společ nost až do souč asnosti nenı́ schopna vyrovnat.
Posvá tná islá mská tradice vyhlaš uje pož adavek na dokonalost, př evahu a nadvlá du islá mu jako nejdokonalejš ı́ho ná bož enstvı́, ale ž ivotnı́ zkuš enost ukazuje, ž e muslimské země jsou zpravidla ve vš ech smě rech zaostalé a neschopné vyrovnat se Zá padu, natož se
u otevř eně postavit. Souč asný ú padek si vysvě tlujı́ opuš tě nı́m principů islá mu a proto
hlá sajı́ ná vrat ke koř enů m islá mu. Odtud islá mský fundamentalismus, odtud snaha o ná vrat k tradicı́m př edků (sala íja, arab. salaf = př edek). Uvedená speci ika ukazujı́, ž e vě řı́cı́ muslimové a jejich komunity př edstavujı́ v evropské m prostř edı́ problematický, velice
tě žko integrovatelný element. Speci ika té to vı́ry a z nı́ plynoucı́ tradice č asto vedou k odmı́tavé m a č asto nepř átelské mu vztahu k modernı́ zá padnı́ společ nosti. Ze mezi ř adou
vzdě laný ch nebo sekulá rně orientovaný ch muslimů existujı́ jiné tendence a snahy, je nepochybně pravdou. Ale v rá mci islá mský ch ghett, izolujı́cı́ch se komunit a na pů dě té to
vı́ry tyto snahy a tendence lze jen velice tě žko naplnit.
V CR, kromě Korá nu, je dostupná kniha Základy Tauhídu (Jedinečnosti Alláha) — Islámský koncept Boha, od absolventa prestiž nı́ Islá mské univerzity v Medině Abu Ameenah Bilal Philipse, která byla v CR vydaná v roce 2012 v nakladatelstvı́ Ustř edı́ muslimský ch obcı́. Tato kniha se doporuč uje jako ”povinná č etba pro vš echny, kdo si př ejı́ sprá vně
pochopit ná bož enstvı́ Islá mu”. Z nı́ je ve vý še uvedený ch ú vahá ch rovně ž č erpá no.
383
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
3.3. REAKCE EVROPY A ČR
Ceská republika je souč ástı́ EU, tudı́ž jejı́ autonomnı́ rozhodnutı́ k problematice migrace
a islá mu jsou svá zá na zejmé na vazbami politický mi a ekonomický mi. Pozitivnı́ je, ž e naš e
politická garnitura se k migraci a islá mu stavı́ rezervovaně . Patř ı́ spı́še do skupiny stá tů ,
které usilujı́ o zastavenı́ př ı́livu migrantů cestou uzavř enı́ vně jš ı́ch schengenský ch hranic,
př ı́sné evidence migrantů a jejich lustrace. CR př esně dodrž uje podepsané Dublinské dohody k migraci. Tı́m vů bec nezpochybň uje podepsané Zenevské protokoly, hovoř ı́cı́ o azylu pro osoby, které jsou ohrož eny na ž ivotech v dů sledku vá lek apod. Azyl by vš ak mě l bý t
doč asný, č asově omezený. Ně který mi politiky použ ıv́ aný vý raz „vı́ce Evropy“ v souvislosti
s migrač nı́ krizı́ lze vylož it i jako vnucová nı́ nezodpově dný ch projektů . Evropa vš ak potř ebuje realistickou politiku, odmı́tnutı́ sociá lnı́ inž ený rstvı́. Jinak tyto projekty povedou
k rozvratu a chaosu v Evropě , mož ná i k jejı́ znič enı́.
ZÁVĚR
Z vý še uvedené ho a politický ch souvislostı́ s aktuá lnı́m dě nı́m, lze deduktivnı́mi a induktivnı́mi postupy dojı́t k tě mto dı́lč ı́m zá vě rů m:
• Migrace je pro Evropu a CR zá važ ný m problé mem.
• Je tř eba respektovat Zenevské protokoly, Dublinské dohody, ale hledat a nachá zet
ř eš enı́, která nejsou pro Evropu sebeznič ujı́cı́.
• Nelze př ijmout stanoviska hegemonů svě tové politiky, ž e migrace je pro EU jen př ı́nosná a ž e je ř eš ena sprá vně .
• Supervelmoci z globá lnı́ho pohledu preferujı́ skuteč nost, ž e č ı́m vı́ce má jiná velmoc
problé mů , tı́m menš ı́ roli mů ž e hrá t na svě tové m politické m kolbiš ti. Proto kaž dé
oslabenı́ protivnı́ka jaký mkoliv způ sobem je ž ádoucı́.
• Zá sadnı́ š kody bezpeč nostnı́ho charakteru mů ž e Evropě způ sobit imigrace muslimské ho obyvatelstva.
• Do Evropy př ichá zı́ lidé s jinou kulturnı́ a civilizač nı́ identitou, kteř ı́ evropské pojetı́ ž ivota vů bec nepovaž ujı́ za ně co, co by mě li respektovat natož ná sledovat. Svoji
kulturu považ ujı́ za hodnotně jš ı́. Proto se nechtě jı́ zač lenit do evropské společ nosti,
ale chtě jı́ zorganizovat vlastnı́ paralelnı́ ž ivot.
• Nenı́ mož né , aby si lidé do Evropy př ichá zeli vyzvednout to, co jim doma chybı́.
• Nelze obč any Evropy vychová vat k toletanci k netolatantnı́m lidem a netoletantnı́mu uč enı́. Islá m vykazuje znaky totalitnı́ho uč enı́.
• Pokud by islá m ovlá dnul Evropu, bude to kvů li evropské slabosti.
• U ekonomický ch migrantů a š iř itelů nená visti je jediné ř eš enı́ — deportace.
• Je nesporné , ž e č ást migrantů př ichá zı́ š kodit. Stač ı́ k tomu př ipravit potř ebné podmı́nky.
• Nejhorš ı́m scé ná ř em migrač nı́ho problé mu by bylo – hromadná intervence z Afriky
do Evropy a souč asně rozpoutá nı́ hromadné ho teroru na teritoriu Evropy osobami
384
Souž itı́ kultur a bezpeč nost regionu
Coexistence of cultures and region secure
v Evropě ž ijı́cı́mi. Bezpeč nostnı́ slož ky by tento problé m nemusely zvlá dnout. To by
znamenalo obč anskou vá lku s nejistý m vý sledkem.
• Je logické , ž e podmı́nky pro př ı́pravu a provedenı́ ataků rů zné ho typu najdou tito
zá š kodnı́ci (mož ná teroristé ) tam, kde ž ije vě tš ı́ islá mské komunita. Ta jim mů ž e
poskytnout zá zemı́. Ovš em ne kaž dý muslim je terorista, avš ak teroristické č iny veř ejně muslimové zpravidla neodsuzujı́.
• Zkuš enosti z Francie a Belgie jsou pouč né , ně kteř ı́ muslimové se uchylujı́ k teroru.
• Lze př edpoklá dat, ž e averze a kon likty mezi Evropany a migranty obecně budou
narů stat.
• Kaž dý stá t EU musı́ hledat cesty, jak eliminovat bezpeč nostnı́ rizika, vyplý vajı́cı́ z migrace. S jednotnou vizı́, ale dle ná rodnı́ch podmı́nek.
• Je tř eba hledat rovnová hu mezi bezpeč nostı́ a humanitou. Pomá hat mů ž e jen ten
stá t, jehož funkce nejsou naruš eny.
• Ze do CR č ást migrantů dorazı́ je zř ejmé , je to pouze otá zka č asu.
• CR a jejı́ veř ejná sprá va (stá tnı́ i samosprá va) CR musı́ ve svý ch bezpeč nostnı́ch aktivitá ch dů sledně pokrač ovat a př ipravovat se na ř eš enı́ migrač nı́ vlny.
• Zvlá š tnı́ bezpeč nostnı́ pozornost budou vyž adovat akce, kde se shromaž ďuje velké
množ stvı́ osob a kritická infrastruktura stá tu.
• Reš enı́ je tř eba zabezpeč it inanč ně , z pohledu š kolstvı́, zdravotnictvı́, zapojenı́
do ekonomický ch aktivit, zapojenı́ do vě tš inové společ nosti, atd.
• Kaž dý region musı́ polož it akcent na ty problé my migrace, které vyplý vajı́ z jeho
speci ik v rá mci CR.
• Cestou Bezpeč nostnı́ch rad př ipravit potř ebné „Krizové plá ny…“ a „Plá ny krizové
př ipravenost subjektů kritické infrastruktury“. Př ipravit vykonavatel bezpeč nostnı́ch aktivit, tj. prioritně IZS a ACR.
• Zvlá š tnı́ pozornost zasluhuje př ı́prava obyvatelstva na migrač nı́ problé my a problé my s nı́ souvisejı́cı́mi.
I pro mě – č lově ka, který se nepohybuje v komunitě politologů , politiků a pracovnı́ků
veř ejné sprá vy je zř ejmé , ž e CR č ekajı́ problematické č asy.
LITERATURA
̌
́
[1] B
Ceské republiky. 2015.
C
́
. Praha : Ministerstvo zahranič nı́ch vě cı́
[2] M
Z. Svaté války a civilizační tolerance. Praha : Academia. 2005.
ISBN 80–200–1355–5.
[3] H
S. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha : Rybka
Publishers. 2001. ISBN 80–86182–49–5.
385
BRNO 2016
ZAHRADNICEK Pavel
́ ̌
́ S. a kol. Masová migrace. Záchrana, nebo zkáza Evropy. Praha : Institut
[4] J
Vá ckava Klause. Publikace č .23/2016. 2016. ISSN 1213–3299.
[5] H
[6] B
386
I. Korán. Praha : Odeon. 1972.
. Praha : Ceská biblická společ nost. 1991.
Bezpeč nostnı́ andragogika — „Analý za souč asné ho stavu vzdě lá vá nı́ …
Security adult education — ”Analysis of the current state of adult education …
Bezpečnostní andragogika — „Analýza současného stavu
vzdělávání dospělých pro ochranu obyvatelstva ČR, jako
jednoho z pilířů zajištění systému bezpečnos
obyvatelstva České republiky“ — výsledky projektu
specifického výzkumu UJAK Praha SGS 412/2015/15
Security adult educa on — ”Analysis of the current state
of adult educa on for the protec on of the popula on
of the Czech republic, as one of the pillars of ensuring
the system security of the popula on of the Czech
republic” — the results of the project specific research
UJAK Praha SGS 412/2015/15
ZELINKA Jan, BARTAK Jan
Souhrn:
Autor př ı́spě vku př edklá dá odbornı́ků m i laické veř ejnosti vý sledky své ho empirické ho
prů zkumu o mož nostech využ itı́ andragogiky a bezpeč nostnı́ andragogiky mezi př ı́sluš nı́ky zá kladnı́ch a ostatnı́ch slož ek IZS v oblasti př ı́pravy obyvatelstva k obraně a ochraně .
Summary:
The author of the post presented to professionals and the lay public the results of his empirical survey of the possibilities of using adult education and safety adult education among
the members of the fundamental and other components of IRS in the ield of preparation of
the population to defend and protect.
⁰
PaedDr. Ing. Jan Zelinka, UJAK Praha s. r. o., katedra Andragogiky a katedra bezpeč nostnı́ch studiı́,
Rohá č ova 68, Praha 3, 130 00, e-mail: [email protected], tel.: + 420 606 154 292
Prof. PhDr. Jan Bartá k, DrSc., UJAK Praha s. r. o., katedra Andragogiky a katedra Managementu,
Rohá č ova 68, Praha 3, 130 00, e-mail: [email protected]
387
BRNO 2016
ZELINKA Jan, BARTAK Jan
Klíčová slova: Andragogika, bezpeč nostnı́ andragogika, integrovaný zá chranný systé m, zá kladnı́ a ostatnı́ slož ky IZS, vzdě lá nı́ dospě lý ch, koncepce ochrany obyvatelstva
Keywords:
Adult education security adult education, integrated rescue system, basic and other
components of the IZS, adult education, the concept of protection of the population
Úvod
V Usnesenı́ vlá dy CR č . 805 z 23. ř ı́jna 2013 byla př ijata „Koncepce ochrany obyvatelstva
do roku 2020 s vý hledem do roku 2030. Toto usnesenı́ se zabý valo komplexnı́m rozborem
stavu př ı́pravy obyvatelstva k ochraně a obraně a stanovilo jednotlivý m slož ká m stá tnı́
i veř ejné sprá vy a vybraný m fyzický m a prá vnický m osobá m ú koly k jejı́mu zabezpeč enı́.
V bodě III. se doporuč uje hejtmanů m, primá torovi hl. mě sta Praha a rektorů m vybraný ch
VS spolupracovat na plně nı́ zá kladnı́ch ú kolů koncepce. Vysoké š koly jakož to vzdě lá vacı́
instituce majı́ svů j hlavnı́ ú kol v oblasti vzdě lá vá nı́ a vý chovy obyvatelstva. Bezpeč nostnı́ rada stá tu (BRS), která ná vrh tohoto usnesenı́ vlá dě př edklá dala ve své m zdů vodně nı́
poukazovala na to, ž e dospě lé obyvatelstvo CR nenı́ př ipraveno na ř eš enı́ mimoř ádný ch
a krizový ch situacı́ a spolé há se pouze na zá sah profesioná lů a proto doporuč ila př ijetı́ té to koncepce. Vzhledem k tomu, ž e naš e UJAK Praha má akreditovanou andragogiku, tedy
vzdě lá vá nı́ dospě lý ch, zajı́malo ná s, jak je prová dě no vzdě lá vá nı́ obyvatelstva k ochraně
a obraně odbornı́ky z ř ad zá kladnı́ch slož ek IZS, tj. z Hasič ské ho zá chranné ho sboru CR,
Policie CR, Zdravotnické zá chranné služ by a veř ejné sprá vy v oblasti ochrany a ostatnı́ch
slož ek IZS, zejmé na Armá dy Ceské republiky (ACR) a veř ejné sprá vy v oblasti obrany své
vzdě lá vá nı́ dospě lý ch a jak by hodnotili tu skuteč nost, kdyby mě li mož nost zı́skat pro své
potř eby andragogické vzdě lá nı́ a tak aby mohli plně zvlá dnout ú spě šně vzdě lá vat dospě lé
profesioná ly i obyvatelstvo, zejmé na to, které je mimo pracovnı́ proces a seniory.
Na tuto oblast jsem zamě řil svů j vý zkum. Odborný m vedoucı́m – poradcem mé ho projektu je prof. PhDr. Jan Bartá k, DrSc.
Pro toto š etř enı́ jsem použ il empirický vý zkum a metodu dotaznı́kové ho š etř enı́ mezi
odbornı́ky jednotlivý ch slož ek IZS a pro srovná nı́ i mezi laickou veř ejnostı́ v mé m př ı́padě
se studenty naš eho bakalá ř ské ho studia obor „Bezpeč nostnı́ studium“.
Vzhledem k tomu, ž e má me v naš ı́ republice pouze 14 krajů a jen asi 290 obcı́ s rozš ı́ř enou pů sobnostı́ (ORP), je tě ch odbornı́ků i když se jedná o HZS CR, Polici CR, ZZS, ACR
a veř ejnou sprá vu pomě rně má lo. Např ı́klad v Beneš ově na ORP tj. na mě stské m ú ř adu
majı́ pouze jednu pracovnici na oddě lenı́ krizové ho ř ı́zenı́, zatı́m co na mě stské m ú ř adu v Kolı́ně majı́ na stejné m oddě lenı́ 4 pracovnı́ky a ve srovnatelné m mě stě na Moravě
v Uherské m Hradiš ti pouze dva 2 pracovnı́ky.
Je to dá no jednak mož nostmi obce, jejich velikostı́ ale zejmé na jejich zkuš enostı́ z ř eš enı́
mimoř ádný ch a krizový ch situacı́ jak v obci, mě stě samotné m, tak i v regionu, kde tyto
ú ř ady jako vý konný prvek „Obce s rozš ı́řenou pů sobnostı́“ pracujı́. O nedostatku inancı́
na tuto oblast č innosti nenı́ ani potř eba diskutovat.
Vzhledem k omezený m mož nostem na rozsah a velikost př ı́spě vků do sbornı́ku té to
konference se omezı́me pouze na př edlož enı́ ně který ch vybraný ch dı́lč ı́ch vý sledků naš eho dotaznı́kové ho š etř enı́. Celkový rozsah bude zveř ejně n v zá vě reč né m vyhodnocenı́
388
Bezpeč nostnı́ andragogika — „Analý za souč asné ho stavu vzdě lá vá nı́ …
Security adult education — ”Analysis of the current state of adult education …
uvedené ho grantu a ve sbornı́ku z doktorandské andragogické konference nebo v Andragogické revue UJAK Praha.
Pro zjiš tě nı́ potř ebný ch dat byl proveden empirický vý zkum, kvantitativnı́ metoda metodou dotazová nı́.
1. Výsledky dotazníkového šetření
Celkem se prů zkumu, který dá le pokrač uje, zú č astnilo 161 profesioná lů a 31 laiků . Z toho
bylo 38 př ı́sluš nı́ků HZS CR, 70 př ı́sluš nı́ků Policie CR, 23 př ı́sluš nı́ků zdravotnı́ zá chranné služ by (ZZS), 6 př ı́sluš nı́ků ACR (jsou brá ni jen zá stupci krajský ch vojenský ch velitelstvı́, který ch je 14, kteř ı́ jsou č leny BR a KS krajů , a která majı́ velice nı́zké poč etnı́ stavy),
dá le 24 pracovnı́ků veř ejné sprá vy z ORP a krajský ch ú ř adů . Zastoupeny jsou tyto ORP
— Uherské Hradiš tě , Kolı́n, Beneš ov, Bř eclav, krajský ú ř ad ve Zlı́ně , krajské ř editelstvı́
Policie CR v Pardubicı́ch a ú zemnı́ sprá vy HZS CR a Policie CR z Bř eclavi, Hodonı́na, Uherské ho Hradiš tě , Kolı́na a Beneš ova a krajské vojenské velitelstvı́ ve Zlı́ně a VU Ná mě šť
n./Oslavou.
Tabulka 1: Poč ty muž ů a ž en dotaznı́kové ho š etř enı́
Z
: vlastnı́ prů zkum
Vš echny tyto organizace byly navš tı́veny osobně a po vysvě tlenı́ a besedě s vedoucı́mi pracovnı́ky pak byly př edá ny dotaznı́ky. Ty pak byly po vyplně nı́ postupně vraceny
jednotlivý mi organizacemi autorovi poš tou.
Besedy s vedoucı́mi pracovnı́ky jednotlivý ch organizacı́ byly pro vlastnı́ vý zkum velmi
inspirativnı́. Vě tš ina vedoucı́ch pracovnı́ků vyjadř ovala svů j souhlas s tı́m, ž e by př ı́sluš nı́
lektoř i vzdě lá vá nı́ dospě lý ch pro ochranu obyvatelstva mě li mı́t minimá lně zá klady andragogiky jako kvali ikač nı́ př edpoklad pro tuto prá ci.
Pro dotaznı́kové š etř enı́ byly zpracová ny dvě pracovnı́ hypoté zy:
Hypotéza č. 1: Odborníci v oblasti vzdělávání dospělých pro ochranu a obranu obyvatelstva nepovažují andragogiku za významnou základní metodu odborné přípravy pro
výchovu obyvatel k ochraně a obraně
Hypotéza č. 2: Odborníci v oblasti vzdělávání dospělých pro ochranu a obranu obyvatelstva
se domnívají, že pro jejich připravenost ke vzdělávání dospělých stačí pouze odborná
praxe, bez ohledu na vzdělání, případně VŠ + lektorský kurz.
389
BRNO 2016
ZELINKA Jan, BARTAK Jan
2. Evaluace výsledků dotazníkového šetření
Př i vyhodnocová nı́ dotaznı́kové ho š etř enı́ bylo zjiš tě no, ž e je znač ná nejednotnost v chá pá nı́ vzdě lá vá nı́ obyvatelstva k ochraně a obraně mezi odbornı́ky a i př es rů zné proklamace se vcelku nic nedě lá , nebo se maximá lně beseduje na zá kladnı́ch a stř ednı́ch š kolá ch
a vydá vá se to za př ı́pravu dospě lé ho obyvatelstva.
V doplň kové m, samostatné m pı́semné m vyjá dř enı́ v dotaznı́ku, vě tš ina odbornı́ků prohlaš uje, ž e se dospě lé obyvatelstvo vů bec neš kolı́, ž e je mezi tě mito lidmi nezá jem o jaké koliv š kolenı́ a nevı́ se ani, jak taková š kolenı́ prová dě t a kdo by to mě l organizovat.
Je pochopitelně velký rozdı́l ve znalostech odbornı́ků a v jejich schopnostech. Tak např ı́klad 17 hasič ů z 38, což je 44,7 % z celkové ho poč tu dotazovaný ch hasič ů, si myslı́, ž e
jsou na toto vzdě lá vá nı́ dokonale př ipraveni, protož e majı́ VS. Př itom si 19 hasič ů z 38
dotazovaný ch hasič ů, což je 50 % vš ech dotazovaný ch hasič ů, myslı́, ž e lektor takové hoto
vzdě lá vá nı́ by mě l mı́t spı́še alespoň zá klady andragogiky nebo pedagogiky jako souč ást
své př ı́pravy na lektora ale jen 6 z 38 dotazovaný ch, tj. 15,7 % z celkem dotazovaný ch
hasič ů, si myslı́, ž e by mě l mı́t lektor odbornou VS a zá klady andragogiky a 11 dotazovaný m, což dě lá 28,9 % z 38 hasič ů, stač ı́ VS a lektorský kurz a 7 hasič ům z celkové ho poč tu,
což je 18,4 % z celkové ho poč tu dotazovaný ch hasič ů stač ı́, aby byl odbornı́kem z praxe
bez ohledu na vzdě lá nı́. Hasič i u vš eho zdů razň ujı́ praxi.
Z celkové ho poč tu 38 respondentů , hasič ů, je profesně lektorem 10 dotazovaný ch, což
je 26,3 % celkové ho poč tu dotazovaný ch hasič ů a dalš ı́ch 17 dotazovaný ch, tedy 44,7 %
z celkové ho poč tu dotazovaný ch př ı́sluš nı́ků HZS CR dě lá lektora nepravidelně nebo ná razově .
Zato ze 70 př ı́sluš nı́ků Policie CR si 26 dotazovaný ch policistů , tj. 37,14 % z celkové ho
poč tu dotazovaný ch policistů myslı́, ž e lektor vzdě lá vá nı́ dospě lý ch by mě l mı́t urč itě alespoň zá klady pedagogiky nebo andragogiky a spı́še ano si o tom myslı́ 28 policistů , což je
40 % ze vš ech dotazovaný ch policistů .
Podle 20 respondentů – policistů , což je 28,6 % ze 70 dotazovaný ch policistů , by mě l
mı́t takový lektor urč itě odbornou VS a zá klady andragogiky. 17 policistů ze 70 dotazovaný ch policistů , tj. 22,3 % z celkové ho poč tu dotazovaný ch si myslı́, ž e lektorovi stač ı́
pouze praxe bez ohledu na vzdě lá nı́. Z celkové ho poč tu 70 respondentů z ř ad Policie CR,
jsou profesı́ lektorem pouze 3 policisté , tj. 4,3 % z celkové ho poč tu dotazovaný ch policistů
a pouze 1 respondent vykoná vá pravidelně č innost lektora, př estož e to nenı́ jeho služ ebnı́ profesnı́ zař azenı́. 10 policistů , tj. 14,28 % z celkové ho poč tu dotazovaný ch policistů
vykoná vá funkci lektora nepravidelně nebo ná razově .
Z tě chto č ı́sel je zř ejmý rozdı́l vyž itı́ jednotlivců pro lektorskou č innost mezi př ı́sluš nı́ky policie CR a hasič ské ho zá chranné ho sboru. Hasič i jsou v té to oblasti daleko vı́ce
využ ıv́ á ni bez ohledu na pracovnı́ zař azenı́.
Závěrem
Mezi jednotlivý mi zá kladnı́mi slož kami i ostatnı́mi slož kami IZS a veř ejnou sprá vou jsou
znač né rozdı́ly i způ soby jak ř eš it vzdě lá vá nı́ dospě lý ch k ochraně obyvatelstva. Mnozı́
odbornı́ci majı́ př edstavu velmi snadné ho způ sobu realizace. Ale ve skuteč nosti buď nic
nedě lajı́ nebo své pů sobenı́ považ ujı́ za dokonalé bez ohledu na to jak ho př ijı́majı́ ti jimž
je toto vzdě lá vá nı́ urč eno.
390
Bezpeč nostnı́ andragogika — „Analý za souč asné ho stavu vzdě lá vá nı́ …
Security adult education — ”Analysis of the current state of adult education …
Hypotéza č. 1 se nepotvrdla, vě tš ina respondentů se př iklá nı́ k pož adavků m na znalosti
z andragogiky.
Hypotéza č. 2 se nepotvrdila, protož e nadpolovič nı́ vě tš ina si myslı́, ž e pouze odborné znalosti, nebo př ı́padně VS + lektorský kurz, nepostač ujı́ k lektorské č innosti pro vzdě lá vá nı́ dospě lý ch.
Dovolı́m si v zá vě ru citovat své ho kolegu a uč itele pana prof. PhDr. Jana Bartá ka, DrSc.:
„Kaž dý z ná s ně koho uč ı́, př inejmenš ı́m sá m sebe. Dř ıv́ e č i pozdě ji vš ak nastá vajı́ situace, kdy potř ebujeme ně čemu nauč it druhé . A tu č asto s ú divem zjiš ťujeme, ž e co zná me, č i
ješ tě lé pe — umı́me, nenı́ vů bec snadné př edá vat dá l. Jak nabı́dnout myš lenku č i problé m
jasně , srozumitelně a př esvě dč ivě , abychom partnera zı́skali pro spoluprá ci, k „znovuobjevová nı́“ poznatků , souvislostı́, ř eš enı́? Pro odbornı́ka bez znalosti pedagogiky dospě lý ch
č i bez zkuš enostı́ z lektorské prá ce to mů ž e bý t oř ı́šek. Zkouš ı́ to metodou „pokusu a omylu“, a nedostavujı́-li se ž ádoucı́ vý sledky, ř ekne si „š evč e, drž se své ho kopyta“ a rezignuje
– ke š kodě tě ch, které má co nauč it, ale i své vlastnı́.“ [1, str. 7]
Na zá kladě vyhodnocenı́ uvedené ho dotaznı́kové ho š etř enı́ mezi odbornı́ky zá kladnı́ch
a ostatnı́ch slož ek IZS a veř ejné sprá vy v oblasti vzdě lá vá nı́ dospě lý ch pro ochranu a obranu obyvatelstva je mož né ř ı́ci, ž e nová kompetence andragogiky, „bezpeč nostnı́ andragogika“, tedy „vzdě lá vá nı́ dospě lý ch pro ochranu a obranu obyvatelstva“ mů ž e bý t ale i je,
velmi ž ádanou služ bou a mů ž e se stá t vý znamný m studijnı́m oborem na př ı́sluš ný ch VS.
Vzhledem k tomu, ž e naš e UJAK Praha má akreditovaný obor andragogiky jako jedna
z má la VS v CR, mohlo by bý t rozš ı́řenı́ akreditace andragogiky o „bezpeč nostnı́ andragogiku“, vý znamný m zaplně nı́m poptá vky po takové mto studiu, zejmé na když je uklá dá na
stá tem povinnost vzdě lá vat dospě lé v té to oblasti, protož e takové to vzdě lá nı́ pro odbornı́ky v oblasti vzdě lá vá nı́ dospě lé ho obyvatelstva k ochraně a obraně podle respondentů
v CR chybı́.
Použitá literatura:
́ , J.: Jak vzdělávat dospělé. Alfa Nakladatelstvı́, s.r.o., Praha 2008.
[1] B
ISBN 978–80–87197–12–7 ;
́ , J.: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů, Univerzita Karlova
[2] P
v Praze, Nakladatelstvı́ Karolinum, Praha 2004, ISBN 80–7184–569–8;
̌ , J.: Andragogický slovník. 2. aktualizované a rozš ı́řené vydá nı́.
[3] P ̊
, J., V
Grada Publishing, a. s., Praha 2014, ISBN 978–80–247–4748–4;
391
BRNO 2016
ZVAKOVA Zuzana
Použi e neštandardne vyrobenej ANFO trhaviny v známych
formách nástražných výbušných systémov
Effects of well–known forms of improvised explosive
devices using home – made ANFO explosives
ZVAKOVA Zuzana
Súhrn:
Clá nok je zameraný na oblasť ochrany pred ú č inkami expló zie vý buš nı́n. Konkré tne je zameraný na vý skum tlaku vznikajú ceho pri expló zii zná mych foriem ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov, pri použ itı́ neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny a vojenskej trhaviny
TNT ako vý buš nej lá tky.
Summary:
The paper is focused on blast protection. The article is focused mainly on the research of
effects of improvised explosive devices (in the form of suicide belt, vest, car etc.) using home–
made ANFO (ammonium nitrate and fuel oil) explosives and TNT explosives as a body of the
IED.
Kľúčové slová: vý buš niny, ná straž né vý buš né systé my, tlaková vlna
Keywords:
explosives, improvised explosive devices, blast wave
1. ÚVOD
Dostupnosť prostriedkov na domá cu vý robu niektorý ch typov vý buš nı́n, najmä ANFO trhavı́n, dá va do popredia otá zky spojené z ú č inkami expló zie zná mych typov ná straž ný ch
vý buš ný ch systé mov, v prı́pade použ itia takto zhotovený ch vý buš nı́n ako ich ná plne. Aby
⁰
Ing. Zuzana Zvaková , Fakulta bezpeč nostné ho inž inierstva, Katedra bezpeč nostné ho manaž mentu,
Ul.1.má ja 32, 010 26, Zilina, e-mail: Zuzana.Zvakova@ i.uniza.sk tel.: 041/513 6668
392
Použ itie neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny v zná mych formá ch …
Effects of well–known forms of improvised explosive devices using home …
sme zistili, aký ú č inok je mož né predpokladať pri expló zii taký chto ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov, musı́me poznať množ stvo neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny v nich
obsiahnutej.
Hlavný mi zná mymi formami ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov sú trubicová vý buš nina, samovraž edný opasok, samovraž edná vesta, prı́ruč ná batož ina, vozidlá typu coupé ,
sedan, mikrobus, dodá vka, cisterna a ťahač s ná vesom. V prı́pade tý chto foriem ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov pozná me množ stvo trhaviny TNT v nich umiestnený ch a doká ž eme stanoviť predpokladaný ú č inok ich expló zie. Na zá klade množ stva a vlastnostı́
vý buš niny obsiahnutej v NVS a vlastnostı́ neš tandardne vyrobenej trhaviny ANFO 6 %,
vieme urč iť množ stvo tejto trhaviny, ktoré je mož né použ iť v jednotlivý ch formá ch ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov. Poznanie množ stva vý buš nej lá tky je zá kladom pre zistenie maximá lneho tlaku generované ho expló ziou, odhad strá t na ľudskom ž ivote a zdravı́
a popı́sanie ná sledkov spô sobený ch tlakový m zaťaž enı́m na stavebný ch objektoch v blı́zkosti epicentra expló zie.
TLAKOVÝ ÚČINOK EXPLÓZIE NÁSTRAŽNÝCH VÝBUŠNÝCH SYSTÉMOV
Ná straž né vý buš né systé my sú zariadenia zostrojené a použ ıv́ ané s primá rnym cieľom
spô sobiť straty na ľudský ch ž ivotoch. Konš truované sú tak, aby vyzerali ako neš kodné
predmety kaž dodennej potreby a aby nepú tali pozornosť. Pri použ ıv́ anı́ ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov sa ú toč nı́ci spoliehajú najmä na neopatrnosť, nevš ı́mavosť a nepozornosť ľudı́. Tieto zariadenia sa umiestň ujú tak, aby pô sobili prirodzene a umož ňovali ľahký
prı́stup a jednoduché iniciovanie vý buš nej lá tky v nich obsiahnutej. [6]
Ná straž né vý buš né systé my, resp. vý buš niny sú prostriedkom využ ıv́ aný m najmä v organizovanom zloč ine a pri teroristický ch ú tokoch. V prı́pade NVS zná mych foriem pozná me množ stvo vojenskej trhaviny TNT, ktoré je do tý chto systé mov mož né umiestniť.
Na zá klade vlastnosti podomá cky vyrobenej ANFO trhaviny sme stanovili množ stvo tejto
trhaviny obsiahnutej v zná mych formá ch NVS (tabuľka 1).
Uč inky expló zie ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov pri použ itı́ neš tandardne vyrobenej
trhaviny ANFO 6 % a vojenskej trhaviny TNT uvá dzame v tabuľke 2 a tabuľke 3.
Priebeh tlakovej vlny a max. hodnota tlaku dosahovaná pri expló zii neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny boli skú mané aj experimentá lne, a to v spoluprá ci s Ministerstvom
obrany Slovenskej republiky a Vojenský m technický m a skú š obný m ú stavom Zá horie. Trhavina ANFO 6 % bola mieš aná v laborač ný ch dielň ach VTSU Zá horie, vž dy deň pred vykonanı́m experimentá lnych meranı́ (obrá zok 1). Mieš aný ch bolo spravidla 20 kg priemyselné ho liadku amó nneho a 1,2 kg motorovej nafty – tzn. 6 %. Celková hmotnosť a teda aj
množ stvo jednotlivý ch zlož iek zá viselo vž dy od plá nu experimentá lnych meranı́. Po homogenizač nom odlež anı́ s obč asný m premieš anı́m bola zmes ANFO plnená do pripravený ch obalov.
Pri vý poč te max. tlaku generované ho expló ziou sme použ ili nové matematické vzťahy,
vychá dzajú ce zo š tú die J. Henrycha [5], ktoré ako sme zistili, popisujú tlak generovaný
expló ziou najbliž šie reá lnym hodnotá m. [7]
Aby bolo mož né zistiť vplyv tlakovej vlny na objekty v okolı́ miesta expló zie je potrebné vedieť, aký rozsah š kô d bude spô sobený urč itou veľkosťou tlaku. V sú č asnosti pozná me viacero zdrojov hodnô t uvá dzajú cich vplyv tlakovej vlny na objekty, tieto sú uvedené
393
BRNO 2016
ZVAKOVA Zuzana
Tabuľka 1: Zá kladné typy ná straž ný ch vý buš ný ch systé mov a v nich obsiahnuté množ stvo
TNT a neš tandardne vyrobenej trhaviny ANFO 6 %
Tabuľka 2: Tlak generovaný expló ziou NVS — podomá cky vyrobená trhavina ANFO 6 %:
vý poč et podľa [7]
v [1], [2], [8], [9] a [10]. Na zá klade zná mych hodnô t tlaku a im prislú chajú cej odhadovanej reakcii stavebný ch objektov zaťaž ený ch vý buchom sme vytvorili intervaly tlaku generované ho vý buchom a popı́sali sme predpokladaný rozsah š kô d pre kaž dý s intervalov
(tabuľka 4).
Z tabuľky 2 a tabuľky 3 je zrejmý znač ný, priemerne 51 %, rozdiel medzi ú č innosťou
NVS pri použ itı́ vojenskej trhaviny TNT a neš tandardne vyrobenej trhaviny ANFO 6 %.
Tento rozdiel je pre kaž dú formu NVS zobrazený v tabuľke 5.
Na obrá zku 2 je gra icky zná zornené predpokladané š ı́renie tlaku pri expló zii trubicovej vý buš niny, prı́ruč nej batož iny a vozidla typu coupé pri použ itı́ neš tandardne vyrobenej trhaviny ANFO 6 %.
394
Použ itie neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny v zná mych formá ch …
Effects of well–known forms of improvised explosive devices using home …
Tabuľka 3: Tlak generovaný expló ziou NVS - vojenská trhaviny TNT: vý poč et podľa [7]
Obrá zok 1:
Dusič nan amó nny použ itý pri vý robe ANFO trhavı́n a rô zne tvary ná lož ı́ použ itý ch pri experimentoch
3. ZÁVER
Ná straž né vý buš né systé my obsahujú ce neš tandardne alebo podomá cky vyrobenú ANFO
trhavinu mô ž u byť použ ité pri rô znej protispoloč enskej č innosti, najmä v organizovanom
zloč ine a pri teroristický ch č inoch. Aby sme poznali ú č innosť takto vyrobený ch NVS, bolo
395
BRNO 2016
ZVAKOVA Zuzana
Tabuľka 4: Ná sledky pô sobenia tlaku vznikajú ceho pri expló zii NVS
Tabuľka 5: Rozdiel v max. tlaku generovanom pri expló zii TNT a ANFO 6 %
potrebné zistiť množ stvo neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny, ktoré je mož né použ iť
pri jednotlivý ch formá ch NVS. Ná sledne bolo potrebné vypoč ı́tať max. tlak generovaný
pri ich expló zii. Pri vý poč te sme vychá dzali z nový ch matematický ch vzťahov [7], vychá dzajú cich z š tú die uvedenej v [5]. Tieto matematické vzťahy sme pred ich apliká ciou veriikovali pre rô zne druhy vojenský ch a priemyselný ch trhavı́n, tak ako aj pre podomá cky
– neš tandardne vyrobenú trhavinu ANFO 6 %.
Zistený rozsah š kô d je rô zny v zá vislosti od formy ná straž né ho vý buš né ho systé mu.
Predpokladaný tlak generovaný expló ziou NVS uvá dzame v tabuľke 2 a tabuľke 3.
V prı́pade použ itia neš tandardne vyrobenej trhaviny ANFO 6 % by expló zia trubicovej
vý buš niny spô sobila š kody malé ho rozsahu až veľmi veľké š kody. Skody malé ho rozsahu sú charakteristické poš kodenı́m zasklenia rô znych stupň ov až jeho rozbitı́m, rô znymi stupň ami poš kodenia striech a tenký ch prieč ok, deformá ciami a poš kodenı́m rá mov
a zá vesov dverı́ a okien. Veľmi veľké š kody sú charakteristické pá dom menej odolný ch
kamenný ch, tehlový ch a drevený ch stavieb a zrú tenı́m č astı́ nosný ch prvkov murovaný ch
konš trukciı́. Dalej je pre ne charakteristické poš kodenie ľahký ch ž elezobetó nový ch stavieb a vznik vá ž nych trhlı́n v murive objektov s ması́vnymi tehlový mi stenami.
396
Použ itie neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny v zná mych formá ch …
Effects of well–known forms of improvised explosive devices using home …
Obrá zok 2:
Predpokladané š ı́renie tlaku pri expló zii trubicovej vý buš niny, prı́ruč nej batož iny a vozidla typu coupé pri použ itı́ neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny
Zistili sme, ž e už pri použ itı́ samovraž edné ho opasku, druhej najmenš ej zná mej formy
NVS, je vo vzdialenosti 2 m od miesta expló zie prekonaná hranič ná hodnota 150 kPa,
udá vajú ca ú plné znič enie objektov. Rozsah š kô d ďalej klesá z narastajú cou vzdialenosťou
od veľký ch š kô d po stredné vo vzdialenosti 20 m od miesta expló zie. Podobná situá cia
vzniká aj v prı́pade samovraž ednej vesty. Skody stredné ho rozsahu sú charakteristické
poš kodenı́m ľahký ch stavieb a vznikom trhlı́n v murovaný ch prieč kach.
V prı́pade umiestnenia vý buš niny v prı́ruč nej batož ine, resp. kufri by bolo expló ziou spô sobené ú plné znič enie objektov do vzdialenosti 2 m od miesta expló zie. Dalej by
sa rozsah š kô d zniž oval po veľmi veľké š kody vo vzdialenosti 20 m od miesta expló zie.
397
BRNO 2016
ZVAKOVA Zuzana
V prı́pade vozidiel typu coupé a sedan dochá dza k ú plné mu znič eniu objektov do vzdialenosti 10 m od miesta expló zie. Ostatné vozidlá – mikrobus, ľahké ná kladné auto, cisterna
a ťahač s ná vesom, by pri expló zii spô sobili ú plné znič enie objektov do vzdialenosti 20
a viac metrov od miesta expló zie.
Napriek tomu, ž e tlak generovaný expló ziou takto zhotovený NVS je priemerne o 51 %
niž šı́ ako v prı́pade, kedy by bola použ itá trhavina TNT, považ ujeme ú č innosť takto vyrobené ho NVS za dostatoč nú a teda scená r ich použ itia pri teroristický ch č inoch za pravdepodobný. Toto potvrdzuje aj fakt, ž e podomá cky vyrobené ANFO trhaviny sú hlavnou
vý buš ninou použ ıv́ anou organizá ciami IRA, PIRA, Taliban a Al-Kaida. [6]
Na zá klade ú č innosti neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny považ ujeme za pravdepodobné aj jej použ itie vandalmi, hoci ú č innosť tejto vý buš niny je pre taký to ú č el veľká
a existujú iné vý buš né lá tky, ktoré sú jednoduchš ie na prı́pravu napr. Molotovov koktail.
LITERATURA
[1] D
, J. Teorie rozpojování hornin výbuchem. Pardubice : SPSCHT, 1980.
[2] D
, J. Ochrana objektů před účinky havarijních výbuchů I. Vzdušné rázové vlny
a vnitřní výbuch. Pardubice : Vysoká š kola chemicko–technologická , katedra teorie
a technologie vý buš in, 1991.
[3] F
, L. Stanovenie prielomovej odolnosti vybraných stavebných konštrukcií pri použití nekonvenčných prostriedkov. In: IBS ES 2013. Zilina : Zilinská univerzita, 2013.
ISBN 978–80–554–0777–7.
[4] F
, L. – K
,́ V. Ohrozenie účastníkov hromadnej spoločenskej akcie pri bombovom útoku na budovu = Participant Threat of Cultural Event by a Bomb Attack to
the Building. In: Spektrum: recenzovaný č asopis Sdruž enı́ pož árnı́ho a bezpeč nostnı́ho inž ený rstvı́ a Fakulty bezpeč nostnı́ho inž ený rstvı́. 2014. ISSN 1211–6920.
[5] H
, J. 1973. Dynamika výbuchu a jeho užití, Academia, Praha 1973.
[6] J
, S. – K
,́ V. Ochrana pred účinkami výbuchov výbušnín a nástražných výbušných systémov. Zilina : Jana Kavická – KAVICKY, 2012.
ISBN: 978–80–971108–0–2.
[7] K
,́ V. [et al.]. Analysis of the ield test results of ammonium nitrate: fuel oil explosives as improvised explosive device charges In: Structures under shock and impact
XIII. Southampton, Boston : WITpress, 2014. ISBN 978–1–84564–796–4.
(WIT Transactions on the Built Environment, Vol. 141. — ISSN 1746–4498).
̌ , D., K
[8] M
sopis, 1990/10.
, J. Odezva konstrukce při impulsním zatížení, Stavebnı́cky č a-
̌ , D. Navrhování stavební konstrukce při zatížení tlakovou vlnou od vý[9] M
buchu. CVUT v Praze, Kloknerů v ú stav. Praha. 2010.
398
Použ itie neš tandardne vyrobenej ANFO trhaviny v zná mych formá ch …
Effects of well–known forms of improvised explosive devices using home …
[10] N
,́ M. Bezpečnostní inženýrství I. Výbuchy hořlavých plynů a par.
Pardubice : VSCHT Pardubice, 1988.
[11] W
, G. Major hazards and their management, 1997, Institution of Chemical Engineers, Davis Building, 165–189 Railway Terrace, Rugby, Warwickshire CV213HQ,
UK, ISBN 0–85295–368–2
Príspevok bol spracovaný v rámci projektu IGP201510
399
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
Rejstřík autorů — Index of authors
A
H
Apeltauer Tomá š , doc., Mgr. Ph.D. 24, 33
Haš ek Michal, JUDr. . . . . . . . . . . . . . . . . 128
Havrá nková Renata, Mgr. Ph.D. . . . . . 354
Ho hansl Petr, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . . . 131
Hofreiter Ladislav, prof. Ing. CSc. . . . 137
Horá k Rudolf, doc. Ing. CSc. . . . . . . . . 146
Hromada Martin, Ing. Ph.D. . . . . . . . . 154
Hudá k Jan, Ing. PhD. . . . . . . . . . . . . . . . 111
B
Barta Jiř ı́, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Bartá k Jan, prof. PhDr. DrSc. . . . . . . . 387
Benda Ludě k, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
Beneš Petr, Ing., CSc. . . . . . . . . . . . . . 24, 33
Beneš ová Romana, Ing. . . . . . . . . . . . . . 33
Blaha Jaroslav, doc. Ing. CSc. . . . . . . . . . 41
Blesá k Luká š , Ing. Ph.d. . . . . . . . . . . . . . 77
Boyko Valeriy, prof. Dr.Sc. . . . . . . . . 52, 62
Brizgalová Lenka, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . 64
J
Jı́lková Eva, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . . . . . . . 64
Jurenka Miroslav, Ing. Ph.D. . . . . . . . . 161
C
K
Cá bová Kamila, Ing. Ph.d. . . . . . . . . . . . . 77
Coneva Iveta, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . . . . . 82
Kasal Radan, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
Kavan Stě pá n, plk. Mgr. Ph.D. . . . . . . . 171
Kopecký Zdeně k, Ing. Ph.D. . . . . . . . . 177
Koudelka Zdeně k, doc. JUDr. Ph.D. . . 186
Ková ř ı́k Františ ek, Ing. . . . . . . . . . . . . . 193
Krahulec Josef, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Kyselá k Jan, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . . . . . 198
Kyselá ková Veronika . . . . . . . . . . . . . . 198
Č
Campula Roman, Ing. . . . . . . . . . . . . . . 206
D
Danielová Lenka, Ing. Ph.D. . . . . . . . . 146
Doč kal Jaroslav, doc. Ing. CSc. . . . . . . . . 91
Dufek Zdeně k, JUDr., Ing., Ph.D. . . . . . . 33
Duvrovina Nadiya, CSc. . . . . . . . . . . 52, 62
Dvoř ák Zdeně k, prof. Ing. PhD. . . . . . 101
F
Filip Stanislav, doc. Ing. PhD. . . . . 52, 111
Fiš er Vladimı́r, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . . 284
Fojtı́k Pavel, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
Foret Miroslav, prof. PhDr. CSc. . . . . . 120
G
Gurov Alexander, prof. Dr.Sc. . . . . . 52, 62
400
L
Lazor Michal, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Lopuš anová Jana, Mgr. . . . . . . . . . . . . . 256
Lusková Má ria, Ing. PhD. . . . . . . . . . . . 215
M
Machá č ová Nicole . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
Melichař ı́k Zdeně k, Ing. . . . . . . . . . . . . 222
Mika Otakar Jiř ı́, doc. Ing. CSc. . . . . . . 231
Mı́ka Vladimı́r T., doc. Mgr. PhD. . . . . 338
Moravč ı́ková Jana, JUDr. . . . . . . . . . . . . 238
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
N
Ř
Nestorenko Tetyana, CSc. . . . . . . . . . . . 52
Nová k Jaromı́r, doc. Ing. CSc. . . . . . . . 248
Nová k Ladislav, doc. Ing. PhD. . . . . . . 256
Nová ková Sá rka, Mgr. . . . . . . . . . . . . . . 354
Novotná Bř ezovská Barbora, Mgr. Ph.D.
263
Rezá č David, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . . . . . 331
O
Senk Petr, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . . . . . . . 206
Simá k Ladislav, doc. Ing. PhD. . . . . . . 338
Spač ek Miroslav, doc. Ing. Ph.D. MBA 177
Stě pá nek Bř etislav, Ing. Ph.D. . . . . . . . 347
Storek Josef, MUDr. Ph.D. . . . . . . . . . . 354
Otř ı́sal Pavel, doc. Ing. Ph.D., MBA . . 222,
271
Oulehlová Alena, Ing. Ph.D. . . . . . . . . . 331
S
Spá lenková Marta, Ing. . . . . . . . . . . . . 331
Š
P
Padrnos Jaroslav, JUDr. et PhDr. CSc. 231
Pacholarz Wioletta Magdalena, Mgr. 311
Pauč ová Veronika, RNDr. Ph.D. . . . . . 284
Pá zsto Vı́t, Mgr. Ph.D. . . . . . . . . . . . . . . . . 64
Pejč och Jaroslav, Ing. . . . . . . . . . . . . . . 292
Prochá zka Jan, RNDr. Ph.D. . . . . . . . . . 300
Prochá zková Dana, doc. RNDr. PhD. DrSc.
300
Przybytniowski Jarosław Wenancjusz, dr
311
Pů lpá n Petr, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
W
R
Ž
Rosenkranz Jiř ı́, pplk. Ing. . . . . . . . . . . 321
Zivota Vı́tě zslav, Ing. . . . . . . . . . . . . . . . 177
Wald Františ ek, prof. Ing. CSc. . . . . . . . 77
Z
Zahradnı́ček Pavel, doc. Ing. CSc. . . . 365,
376
Zamiatin Denis . . . . . . . . . . . . . . . . . 52, 62
Zamiatin Petro, prof. Dr.Sc. . . . . . . 52, 62
Zelinka Jan, PaedDr. Ing. . . . . . . . . . . . 387
Zvaková Zuzana, Ing. . . . . . . . . . . . . . . 392
401
Partner poř adatelů : T–SOFT a. s.
Partner of the Organizing Team
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
Partneři pořadatelů — Partners of the Organizing Team
Připravenost Vaší organizace
na kritické situace
Pomůžeme posílit připravenost
na kritické situace tak, abyste:
•
•
•
•
zajistili rychlou a správnou reakci
omezili eskalaci problému
minimalizovali škody
urychlili obnovu a přechod
do normálního stavu
Posílíme povědomí pracovníků o:
•
•
•
•
•
•
•
potenciálních hrozbách
možných důsledcích nežádoucího vývoje
příznacích počátku a eskalace krizové situace
disponibilních zdrojích
možnostech a schopnostech spolupracovníků
slepých cestách, kterým je dobré se vyhnout
zdrojích aktuálních informací
V normální situaci běží Vaše organizace jako
hodinky (nebo alespoň skoro…). Řídicí tým
je sehraný, pracuje optimálně, procesy běží
jako na drátku.
Ale..., co když se něco zvrtne?
Co když přijde:
• Požár
• Povodeň
• Blackout
• Havárie
•
•
•
•
Jak zvládnout krizi?
Nejlepší metoda, jak se
připravit na krizovou
situaci, je ji osobně
prožít. To však může
být velmi nákladné.
Výpadek zásobování
Epidemie
Kybernetický útok
…?
Všechno může být jinak!
Víme, jak jsme na tom?
Máme krizové plány, informace, zdroje, šikovné lidi,...
Stačí to?
Plány mohou být zastaralé, informace neplatné,
zdroje nedostupné, šikovní lidé ve stresu zkolabují...
T-SOFT a.s.
Novodvorská 1010/14
142 01 Praha 4 – Lhotka
402
+420 222 268 738
[email protected]
www.tsoft.cz
Druhá nejlepší cesta je
absolvovat zátěžový
test včetně cvičení.
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
T–SOFT a. s., partner poř adatelů
Partner of the Organizing Team
ZÁTĚŽOVÝ TEST ORGANIZACE (STRESS TEST )
• Prověří formou manažerské
hry připravenost na řešení
výjimečných a kritických
situací – schopnost vypořádat
se s neobvyklými jevy.
• Odhalí kostlivce ve skříni – ne
s cílem někoho za ně potrestat
či znemožnit, ale s cílem zvýšit
odolnost organizace proti
různým hrozbám.
Zátěžový test probíhá ve třech etapách:
1. Příprava (konsolidace dostupné dokumentace a návrh scénářů)
2. Realizace (cvičení vybraných scénářů)
3. Vyhodnocení
Vyhodnocení ukáže výsledek cvičení a navrhovaná opatření
ke zlepšení.
• Zátěžový test zanechává v účastnících konkrétní a aktuální znalost jak
se správně zachovat v krizi.
• Zátěžový test pomůže novým pracovníkům zapojit se do stávajících
týmů a osvojit si potřebné znalosti v součinnosti s kolegy.
• Zátěžový test aktualizuje dokumentaci a ověřuje standardní procesy.
Pro realizaci zátěžových testů jsou k dispozici dva systémy:
•
•
•
návrh scénářů
řízení simulačního cvičení
záznam událostí
•
•
•
společný obraz situace
integrace dokumentů
vizualizace simulačních modelů a reality
Chcete vědět, jak jste na tom?
Kontaktujte nás na [email protected]
nebo na našich stránkách
www.tsoft.cz/stress-test.
T-SOFT a.s.
Novodvorská 1010/14
142 01 Praha 4 – Lhotka
+420 222 268 738
[email protected]
www.tsoft.cz
403
Partner poř adatelů : AXENTA
Partner of the Organizing Team
9. meziná rodnı́ vě decká konference
9 International Scienti ic Conference
SOC by AXENTA
Naše SOC řešení je postaveno na základě dlouhodobých
zkušeností společnosti AXENTA v úspěšně implementaci
Log managementu a SIEM řešení, tak i v délce praxe jak
uvedená řešení provozovat v rámci uceleného SOC. Naše
řešení samozřejmě staví na kvalitních a reálným provozem
prověřených komponentách Log Managementu a SIEMu,
ke kterým přidává potřebné know-how o provozu technologie tak, aby celkové řešení SOC bylo provozuschopné, jednoduché, s minimem výskytů False positive alarmů,
a s maximálním důrazem nejen na detekci hrozeb, ale i na
soulad očekávaného chování řešení v prostředí zákazníka
(tak aby se z daného řešení nestal „Bájný Lhář“ nebo
„Neužitečný lenoch“).
AXENTA Advanced SOC
se skládá z následujících komponent:
» Nezávislý Log Management.
» Kvalitní SIEM nástroj.
» Pokročilé GUI rozhraní ticketingu
(řešení Incident Response).
» Správa aktiv informačního prostředí (CMDB).
» Monitoring a řízení (Privilegovaných) Identit SOC.
» Interface pro komunikaci s národním CSIRT.
Aby SOC plnil svoji úlohu, je nutné zajistit základní kontrolu a monitoring bezpečnosti dané infrastruktury. Samotný
SOC jenom identifikuje bezpečnostní události a incidenty
na základě poskytnutých informací z bezpečnostní infrastruktury. Např. pokud vaše bezpečnostní infrastruktura
neobsahuje skener zranitelností, tak SOC nedokáže rozlišit, jestli nálezy IDS/IPS jsou FALSE nebo TRUE POSITIVE
alarm. AXENTA řešení SOC nabízí formou volitelných
komponent, čímž umožňuje doplnit bezpečnostní
infrastrukturu tak, aby byl zajištěn sběr všech potřebných
informací pro detekci bezpečnostních incidentů při
maximálně dosažitelné efektivitě.
AXENTA Advanced SOC variable components
(dle potřeby) obsahuje následovné komponenty:
» Správa IP adresního prostoru.
» Detekce flow a anomálií (NBA).
» Vulnerabilty Assessment.
» FW audit & monitoring.
» Aplication Performance Monitoring.
» Provozní Monitoring.
» Monitoring a řízení (privilegovaných) přístupů.
Unikátní vlastností našeho řešení je AXENTA Advanced Collector appliance, která pomocí nejmodernějších
technologií zajištuje sběr dat pro SOC a dle potřeb (konfigurace) zajištuje běh vybraných volitelných komponent.
Popis Advanced SOC by AXENTA
Nezávislý Log Management
Log Management je komplexní a přitom jednoduchý
systém pro práci s logy v originálním formátu/tvaru. Log
Management zajištuje příjem logů v jejich originální formě
(„RAW“), jejich bezpečné ukládání (šifrovaně, komprimovaně, s použitím TSA certifikačního razítka), rychlé
vyhledávání log záznamů a jejich archivaci. Log Management není Event Management tak jak nám jej prezentují
američtí výrobci SIEM a Event Management řešení, není
pro jeho funkci potřeba žádné konektory ani žádné
parsery. A hlavně správný Log Management je nezávislý
technicky a procesně na SIEM řešení, tedy při nedostupnosti SIEMu se Vám neztrácí logy (jak u většiny SIEM
řešení, kde je Log Management jenom maličká část
SIEMu, která zajištuje archivaci přijatých logů). Výkon
a parametry je možné škálovat bez ohledu na požadavky
SIEMu (reálné výkonnostní požadavky na Log Management jsou 2 až 10x větší než na SIEM).
404
Kvalitní SIEM
Security Information and Event Management – je srdcem
celého SOCu a tedy výběr správného SIEM nástroje je
velice důležité. My ve společnosti AXENTA implementujeme SIEM produkty různých výrobců více než 13 let
a poznáme velmi dobře i ty vlastnosti, o kterých se nikde
nepíše a nemluví. Naše řešení využívá SIEM, který je
extrémně modulární (nic není nemožné) a dokonale se
doplňuje s nezávislým Log Managementem. Poskytuje nejen korelace a reporting, ale plně konfigurovatelné
dashboardy, spouštění akcí / workflow, databázi
externích hrozeb a mnoho dalších vlastností.
Správa aktiv informačního prostředí (CMDB)
Když se implementuje SIEM je nutné poskytnout informace o tom co tvoří informační systém, který se monitoruje.
IP plány v MS Excelu jsou skvělé, ale s realitou dané sítě
nejsou v souladu. A samotný IP plán není samozřejmě
dostatečný, protože neříká co je důležité.
Bezpeč nost regionů
Regions Safety
AXENTA, partner poř adatelů
Partner of the Organizing Team
Popis Advanced SOC by AXENTA
A už vůbec neposkytuje informace co s čím souvisí (co je
na čem závislé/přepojené). Všechny uvedené informace
jsou pro provoz SIEMu neskutečně důležité, bez jejich
aktualizace se ze SIEMu po pár týdnech stane „bájný
lhář“. Klient se tak stává terapeutem SIEM nástroje místo,
aby SIEM nástroj pomohl klientovi v bezpečnostních
činnostech. Naše řešení tedy obsahuje CMDB (Configuration Management Database), který se nesnaží spasit vaše
IT a zavést dokonalou evidenci, ale poskytuje všechny
kriticky důležité informace o dohledované infrastruktuře
pro SIEM, poskytuje je automaticky a s důrazem na
minimální požadavky na provoz/lidi.
Monitoring a řízení (Privilegovaných) Identit SOC
Komplexní řešení SOC/Incident Response zajištuje
detekci a řešení bezpečnostních incidentů v dané IT
infrastruktuře. PIM/PAM (Priviliged Identity/Access Mo-
Internal Organization SOC
nitoring) zajištuje komplexní řízení přístupu a auditní
stopu všech účastníků (jak interních tak externích
uživatelů) SOC/Incident Response, jinak řečeno AXENTA
Advanced SOC má zajištěn i komplexní nezávislý
audit všech činností (jak využívání tak konfiguraci) v SOC.
Všechny přístupy do SOC jsou na už na úrovni daného přístupového protokolu (např. Microsoft RDP) řízeny (dle
času, dle uživatele, dle vlastností daného protokolu),
zaznamenávány (video, soubory, atd.) a uchovávány
(archivace, komprese, šifrování, TSA). Navíc s možností
detekce/blokace nepovolených akcií v reálném čase
(např. blokace smazání bezpečnostního incidentu
v SIEMu na úrovni zásahu do databáze).
Speciální Interface pro komunikaci s CSIRT
Jednoduché a přitom pokročilé GUI rozhraní pro Tickety
(řešení Incident Response).
SOC as a Service
SOC AXENTA a. s. – VÝHODY PRO ZÁKAZNÍKA
» Příprava na splnění podmínek Zákona o kybernetické bezpečnosti.
» Současně splnění podmínek pro certifikaci ISO 22301 (BS 25999).
» Budování SOC s firmou AXENTA a. s., která má 10 leté prokazatelné zkušenosti s implementací
a provozem SOC.
» Efektivní ochrana zájmů společnosti.
» Posílení ICT bezpečnosti.
» Efektivní ochrana klíčových procesů.
AXENTA a. s. – www. axe nta. cz
Mlýnská 326/13, 612 00 BRNO – Česká republika, telefon: +420 544 528 552, e-mail: [email protected]
405
Sborník 9. vědecké mezinárodní konference
Conference proceedings 9
Scien fic Interna onal Conference
Bezpečnost regionů
Regions Safety
Oponen : doc. JUDr. Zdeněk KOUDELKA, Ph.D.
JUDr. Jarmila VAŠULKOVÁ
Mgr. Barbora NOVOTNÁ BŘEZOVSKÁ Ph.D. prof. Ing. Zdeněk DVOŘÁK, Ph.D.
doc. Ing. Ladislav NOVÁK, PhD.
prof. Ing. Ladislav ŠIMÁK, PhD.
doc. Ing. Stanislav FILIP, PhD.
prof. MUDr. Leoš NAVRÁTIL, CSc.
doc. Ing. Pavel ZAHRADNÍČEK, Ph.D.
Mgr. Mar n KONÍČEK
Ing. Lenka DANIELOVÁ, Ph.D.
doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc.
Vydavatel: VŠKE, a. s. 2016, 1. vydání
Sazba: Systémem XƎLATEX a fontem Cambria
Editoři: doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc.
RNDr. Rudolf SCHWARZ, CSc.
Tisk: Computer MCL Brno, spol. s r.o.
Publikace neprošla jazykovou úpravou