Prace Durajka - Index of - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

Transkript

Abstrakt
Předmětem bakalářské práce je marketingový mix Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Tato bakalářská práce je tvořena ze dvou hlavních částí. První část se zabývá teoretickým
zpracováním bakalářské práce. Kde je podrobně popsán pojem marketing, cestovní ruch,
příspěvková organizace, muzeum a dotace.
Druhá část je praktická, zde je pomocí SWOT analýzy, analýzy marketingového
prostředí, návštěvností jednotlivých objektů a marketingového výzkumu zaměstnanců
a návštěvníků podrobněji popsáno Jihomoravské muzeum ve Znojmě.
Klíčová slova
Marketing, marketingový mix, produkt, cena, distribuce, propagace, balíčky, partnerství,
lidé, marketingové prostředí, SWOT analýza, cestovní ruch, muzeum.
Abstrakt
Der Gegenstand der Bakkalaurearbeit ist Marketingmix des Südmährischen Museum
in Znaim. Diese Arbeit bilden zwei Haupteile. Der erste Teil beschäftigt sich mit der
theoretischen Verarbeitung, in der werden die Begriffe der Marketing, der Reiseverkehr, die
Beitragsorganisation, das Museum und die Preisstützung beschrieben.
Der zweite Teil ist praktisch. Hier wird das Südmährische Museum in Znaim mit Hilfe der
SWOT Analyse, der Analyse des Marketingmilieus, der Besuchshäufigkeit des einzelnen
Objekts und marketing research der Angestellte und der Museumsbesucher detailliert
beschrieben.
Schlüsselwörter
Der Marketing, Marketingmix, der Produkt, der Preis, die Distribution, die Propagation,
die Packungen, die Kooperation, die Menschen, das Marketingmilieu, die SWOT Analyse,
der Fremdenverkehr, das Museum.
Prohlášení
Prohlašuji na svou čest, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracoval samostatně
pod vedením Ing. Martina Přibyla. Dále prohlašuji, že veškeré literární a odborné zdroje
použité v této práci, jsou uvedeny v seznamu literatury.
Ve Znojmě dne 20.4.2009
_________________________
vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Chci poděkovat panu Ing. Martinovi Přibylovi, konzultantovi mé bakalářské práce, za
jeho cenné poznámky a rady. Dále pak všem osobám ve vedení školy, které umožnili
studium na vysoké škole ve Znojmě. Mé poděkování také patří paní Ing. Vladimíře
Durajkové, ředitelce Jihomoravského muzea ve Znojmě za poskytnutí informací týkající se
bakalářské práce.
Obsah
1 Úvod...............................................................................................................8
2 Cíl a metodika...............................................................................................9
3 Teoretická část............................................................................................11
3.1 Marketing...............................................................................................11
3.1.1 Historie marketingu..............................................................................................11
3.1.2 Definice marketingu.............................................................................................12
3.1.3 Marketingový mix................................................................................................13
3.1.3.1 Produkt..........................................................................................................14
3.1.3.2 Cena...............................................................................................................16
3.1.3.3 Distribuce......................................................................................................17
3.1.3.4 Propagace......................................................................................................18
3.1.3.5 Balíčky...........................................................................................................23
3.1.3.6 Programy.......................................................................................................24
3.1.3.7 Partnerství......................................................................................................24
3.1.3.8 Lidé................................................................................................................24
3.1.4 Marketingové prostředí........................................................................................25
3.1.5 SWOT analýza.....................................................................................................26
3.1.6 Marketingový informační systém........................................................................28
3.1.7 Marketingový plán...............................................................................................29
3.2 Cestovní ruch.........................................................................................29
3.3 Příspěvkové organizace.........................................................................30
3.4 Muzeum.................................................................................................31
3.5 Dotace....................................................................................................32
4 Praktická část.............................................................................................34
4.1 Jihomoravské muzeum ve Znojmě.......................................................34
4.2 Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě.........................................34
4.3 Analýza marketingového prostředí muzea............................................37
4.4 SWOT analýza.......................................................................................49
4.5 Návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě......................51
4.6 Výzkum zaměstnanců.............................................................................53
4.7 Výzkum návštěvníků..............................................................................58
5 Doporučení..................................................................................................65
6 Závěr............................................................................................................70
7 Použité zdroje..............................................................................................72
8 Přílohy..........................................................................................................75
1 Úvod
Marketing lze chápat, jako souhrn postupů a nástrojů s jejichž pomocí se snažíme zvýšit
pravděpodobnost úspěšného dosažení svých cílů na trhu.
Dnešní trh je velice nemilosrdný. Mnoho z nových podniků a z nových produktů se
v tvrdém konkurenčním boji na trhu nedokáže prosadit. Je velmi důležité věnovat pozornost,
jak konkurenci, tak zákazníkům. Zákazníkům, jak skutečným, tak i potencionálním. Může se
stát, že konkurence přijde s lepším nápadem, který více odpovídá potřebám a přáním
zákazníků než naše nabídka. A my o svoje zákazníky přijdeme.
Mnohdy se může méně kvalitní produkt prodávat mnohem lépe, než produkt kvalitní a to
díky kvalitní propagaci.
Zejména díky pokroku v oblasti komunikačních technologií se dá očekávat ještě větší
vzájemné propojení a komunikace mezi podniky a jejich zákazníky. Komunikace je velmi
důležitou činností v marketingu, jelikož spokojenost zákazníka, stojí na dobré komunikaci
mezi ním a prodávajícím.
Základem teorie marketingového mixu je, že jde o soubor vzájemně propojených
proměnných, se kterými vedení podniku může pracovat a které může poměrně snadno měnit.
Marketingový mix tedy v sobě zahrnuje vše, čím firma může ovlivňovat svoji poptávku po
produktech.
Pokud chce být Jihomoravské muzeu ve Znojmě úspěšné, musí neustále nabízet kvalitní
produkt pro zákazníky a pozorně sledovat konkurenci. Jelikož dnes je velká konkurence
i mezi jednotlivými muzei, každé chce nalákat na své expozice co nejvíce návštěvníků. Pro
Jihomoravské muzeum ve Znojmě je počet návštěvníků, kteří navštíví některý z objektů
organizace velmi důležitý. Díky tomu mají o něco více peněz a mohou je investovat,
například do nových výstav či expozic, nebo pokračovat v postupných rekonstrukcích, které
se postupně provádí na objektech organizace. Je důležité, aby historické památky byly v co
nejlepším stavu, tím budou pro návštěvníky mnohem více atraktivnější.
Pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě nejsou rozhodně zanedbatelnou položkou příjmy,
které utrží ze vstupného. Stejně tak příjmy, které utrží z prodeje publikací, pohlednic, map
a upomínkových předmětů.
8
2 Cíl na metodika
Cílem této práce je zhodnocení stávajícího marketingového mixu Jihomoravského muzea
ve Znojmě a na základě zjištěných nedostatků navrhnout další možnosti rozvoje. Hlavním
cílem je tedy vytvoření optimálního marketingového mixu pro Jihomoravské muzeum.
Veškerá aktivita této instituce, by se měla řídit zákonitostmi, které jsou pro marketing
cestovního ruchu charakteristické.
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a na část praktickou.
V teoretické části jsou shrnuty poznatky z odborné literatury a elektronických zdrojů. Týkají
se především marketingu a to jeho historií, definicemi, marketingovým prostředím,
SWOT analýzou (metoda silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb), marketingovým
informačním systémem, marketingovým plánem a zvláště pak marketingovým mixem. Dále
nalezneme v teoretické části poznatky o cestovním ruchu, příspěvkových organizacích,
muzeích a dotacích.
Praktická část se skládá z poznatků o Jihomoravském muzeu ve Znojmě a popisuje
objekty, které má organizace ve své správě a nájmu. Dále je v praktické části vytvořena
analýza marketingového prostředí a SWOT analýza. Tyto analýzy jsou vytvořeny na základě
zjištěných dat. Z výročních zpráv o činnostech a vlastní prací byly vytvořeny grafy, které
popisují návštěvnost Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Velké množství informací o marketingovém mixu Jihomoravského muzea ve Znojmě
bylo získáno z dat dotazníku. Byly vytvořeny dotazníky pro zaměstnance organizace a také
pro návštěvníky minoritského kláštera.
Dotazník pro zaměstnance organizace, byl poskytnut v sídle Jihomoravského muzea ve
Znojmě a dále pak v Domě umění. Vyplnění tohoto dotazníku záviselo jen na jejich
rozhodnutí.
Během měsíce března byl návštěvníkům minoritského kláštera poskytnut pro vyplnění
dotazník. Návštěvnost jednotlivých objektů organizace je vysoká jen po dobu sezóny, která
začíná od května a končí v září. Návštěvnost minoritského kláštera je v měsíci březnu velmi
malá, proto nemohl být uskutečněn kvantitativní výzkum, ze kterého by následně mohli být
vytvořeny hypotézy. Proto bylo nutno vypracovat kvalitativní výzkum, který podrobněji
popisuje chování a názory lidí.
9
Tyto údaje byly zpracovány a byly z nich vytvořeny jednotlivé tabulky s absolutními
i relativními hodnotami.
V závěru praktické části jsou uvedeny jednotlivá doporučení, která vyplynula ze
získaných a následně zpracovaných dat a také z vlastního posouzení autora.
10
3 Teoretická část
Dnešní trh je přesycen množstvím produktů a služeb, které od sebe zákazník jen stěží
dokáže rozeznat. Pro marketingové pracovníky je tedy úkolem nalézt řešení, aby dokázali
oslovit zákazníky takovým způsobem, který je zaujme a přesvědčí a potřebnosti konkrétního
produktu. Marketingoví pracovníci se tedy musí snažit o ideální sestavení marketingového
mixu.
3.1 Marketing
Dříve než se podrobněji začneme věnovat jednotlivým prvkům marketingového mixu,
musíme si objasnit, co to vlastně marketing je. Není lehké z jedné definice pochopit celou
podstatu marketingu. Existuje velmi mnoho definic a názorů.
3.1.1 Historie marketingu
Historii marketingu lze podle Dějin marketingu (2007) rozdělit do tří základních etap.
Etapa výrobně orientovaného marketingu
Nejdříve se marketing začíná objevovat v USA na konci 19. století. Konkurence byla dřív
slabá, zboží bylo velmi podobné. Toto období se označovalo jako výrobně orientovaný
marketing, kde poptávka převažovala nad nabídkou. Lidé kupovali pouze to, co museli
koupit, propagace i distribuce byla velmi jednoduchá. V prvním desetiletí minulého století
však začínají vznikat první přebytky zboží, je to následek přesycení některých trhů.
Podnikatel Henry Ford řeší tuto situaci v automobilovém průmyslu s pomocí nových
technologických inovací a novými metodami propagace svých výrobků, kterými docílil
velkého úspěchu a odlišil se od konkurence.
11
Etapa marketingu orientovaného na prodej
Rok 1929 je ve znamení velké hospodářské krize. Dochází ke komplexním změnám, jak
v ekonomice celého světa, tak i v ekonomickém myšlení, a samozřejmě i ke změně
v marketingovém myšlení. Rozšířil se marketing orientovaný na prodej. Cílem se stal prodej,
konkurenční síla sílila a začalo se investovat více peněz do reklamy. Výrobci se začali
orientovat na zákazníka a na jeho potřeby.
Etapa absolutního marketingu
Po konci druhé světové války vzniká tzv. absolutní marketing. Základním cílem je zde
orientace všech zaměstnanců v podniku na potřeby zákazníka, který určuje strukturu celého
trhu. Zatímco dříve převažovala poptávka, nyní už převažuje nabídka. Na trh přichází asijské
výrobky, které se rychle stávají konkurencí pro zboží z Evropy. Proto pro evropské výrobky
byla zavedena diferenciace zboží: výrobky musejí vypadat více evropsky a mít jasný image.
Trhy se dělí na menší segmenty, které vznikají podle společných potřeb zákazníků.
3.1.2 Definice marketingu
Foret, Procházka a Urbánek (2005) považují za nejvýznamnější a nejvýstižnější dvě
definice marketingu.
První definice Americké marketingové asociace představuje marketing „proces plánování
a realizace koncepcí, tvorby cen, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb s cílem
dosáhnout takové směny, která uspokojí požadavky jednotlivců a organizací“ AMA (1988).
Druhá považuje marketing „sociálním a manažerským procesem, jehož pomocí získávají
lidé to, co buď potřebují, anebo po čem touží, a to na základě výroby komodit a jejich směny
za komodity jiné anebo za peníze“ Kotler (1989).
Foret, Procházka a Urbánek navazují na definice „marketing se ve svém pojetí výrazně
odlišuje od pouhého prodeje zboží. Zatímco prodej se snaží přimět zákazníky k nákupu toho
zboží, které podnik již vyrobil, marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával zboží,
které zákazník požaduje, a to tím, že jeho potřeby a přání zjišťuje a že jim přizpůsobuje jak
své produkty, tak také jejich cenu, způsob prodeje, propagaci, design, balení a další faktory“.
12
Podle jiné definice od Kotlera (2001), kde definuje marketing jako: „proces plánování
a implementace koncepcí, cen, propagace a distribuce idejí, zboží a služeb pro vytváření
směn, které uspokojují cíle jednotlivců a organizací“.
3.1.3 Marketingový mix
Kotler a kol. (2007) definují marketingový mix jako: „marketingový mix je soubor
taktických marketingových nástrojů: výrobkové cenové, distribuční a komunikační politiky,
které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu“.
Dle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) je dobrým marketingem pouze
integrovaný marketing. Při tvorbě a realizaci marketingového mixu jsou důležité dvě
zásady – integrace a synergie. Nástroje marketingového mixu je potřeba navrhnout tak, aby
se jejich účinek znásoboval vzájemnou podporou. Prodejci se stanou úspěšnějšími, pokud
bude jejich činnost podpořena aktivitami v oblasti public relations, slevami a propagací.
Intenzivnější distribuce bude efektivnější, propojí-li se s komunikací v prodejních místech
a s reklamou. Úspěšný marketing tedy závisí na vhodně integrovaném, symetricky
působícím a interaktivním marketingovém mixu.
Foret, Foretová (2008) popisují marketingový mix jako: „soubor taktických nástrojů,
které může poskytovatel určitých služeb využívat pro získání konkurenceschopnosti svého
produktu a pro jeho prosazení se na trhu“. Jedná se především o čtyři skupiny charakteristik,
označovaných v marketingové literatuře jako „čtyři P“: produkt, cena (price), místo (place)
a propagace (promotion). Marketing cestovního ruchu rozšiřuje tuto základní podobu
marketingového mixu o další „čtyři P“: lidé (people), balíčky (packaging), programování
(programming), partnerství (partnership).
Horáková (2003) jednotlivé složky marketingového mixu rozděluje na jednotlivé
komponenty, které jsou zobrazeny v tabulce č. 1.
13
Tabulka 1: Marketingový mix
Produkt
Cena
Distribuce
Propagace
funkční rysy
tvorba ceny
cesty
propagace
rozměr a objem
platební podmínky
mezičlánky
podpora prodeje
Barva
úvěrové podmínky
systémy
merchandising
Kvalita
slevy
fyzická distribuce
publicita
Značka
srážky
služby poskytované
public relation
Obal
platební lhůty
zákazníkům
osobní prodej
Servis
Pověst
Zdroj: Horáková (2003, s. 72)
3.1.3.1 Produkt
Produkt je základní složkou marketingového mixu, kterou Foret, Procházka
a Urbánek (2005) definují jako: „to, co lze na trhu nabídnout k upoutání pozornosti,
k získání, k užívání anebo ke spotřebě, to je vše co se vyznačuje schopností uspokojit přání
nebo potřeby zákazníků“. Produktem mohou být nejen fyzické předměty, ale také služby,
osoby, místa, organizace, myšlenky, kulturní výtvory a mnohé další hmatatelné
i nehmatatelné věci.
Za tři základní úrovně produktu považují Foret, Procházka a Urbánek (2005) jádro
produktu, vlastní produkt, rozšířený produkt (obrázek č. 1).
Obrázek 1: Základní složky produktu
Zdroj: Foret, Procházka a Urbánek (2005, s. 94)
14
De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh (2003) definují jednotlivé části produktu
takto: jádro je unikátní zážitek, který se prodává. Ve skutečnosti je to unikátní prodejní
prvek, specifická pozice daného výrobku ve vědomí zákazníka. Značka je často shrnutím,
vizualizací klíčového užitku a všeho, co je s tím spojeno. Užitek se musí převést v něco
uchopitelného, hmotného. Druhá úroveň produktu jsou hmotné prvky. Jedná se o vlastnosti
produktu, úroveň jeho kvality, design a balení jsou důležitými nástroji, které udělají produkt
hmotným. Třetí úrovní je rozšířený produkt, který přidává jádru na hodnotě a zajímavosti
pro zákazníka. Rozšířený produkt se dá definovat jako povrchová servisní vrstva. Zahrnuje
instalaci, po prodejní služby a postupy pro řešení stížností a reklamací.
Podle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) je velmi důležitý pojem životní cyklus
produktu. Dělí se na čtyři fáze: zaváděcí fázi, růstovou fázi, fázi zralosti a fázi úpadku
(obrázek č. 2). Navzájem se od sebe liší různými vlastnostmi.
Obrázek 2: Průběh životního cyklu produktu
Zdroj: Foret, Procházka a Urbánek (2005, s. 96)
Fáze zavádění začíná v okamžiku, kdy je produkt uveden na trh. Příjmy z prodeje jsou
malé a zisk nulový, jelikož produkt spotřebitelé téměř neznají. Musí se vynakládat velké
výdaje na propagaci produktu.
Fáze růstu je charakteristická změnou objemu prodeje. Zájem zákazníků o produkt
rychle roste a objem prodeje i tržby narůstají. V této fázi se na trhu začínají objevovat
konkurenční výrobky.
15
Fáze zralosti je rozhodující pro úspěch firmy. Trh výrobek zcela akceptoval a proto jsou
stabilní tržby. V této fázi je snaha o snižování výrobních nákladů a o kontrolu všech složek
marketingového mixu.
Fáze zániku je závěrečná fáze životního cyklu výrobku. Klesá odbyt a prodej výrobku je
spojen se stále většími problémy. Na trhu existují nové a kvalitnější produkty. Investice na
propagaci přestávají mít smysl.
3.1.3.2 Cena
De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh (2003) označuje cenu jako jediný marketingový
nástroj, který nic nestojí, naopak je zdrojem prostředků pro výrobu a marketingové aktivity.
Deklarovaná cena je oficiální cenou produktu, i když se pro zvýšení atraktivnosti používají
různé formy slev a výhod.
Foret, Foretová (2008) cenu definují: „obecně cena představuje množství peněžních
jednotek, požadovaných za produkt, cena je jediným prvkem marketingového mixu, který
vytváří příjmy“.
Firmy stanovují ceny produktů různým způsobem. Foreta, Procházka a Urbánek (2005)
určují nejprve cenu základní a pomocí přirážek, srážek, rabatů a skont vytvářejí konečnou
prodejní cenu. Tento proces nazývají „finalizace ceny“. Dále definují základní strategie
tvorby ceny.
Cena založená na nákladech (nákladově orientovaná cena) je jedna z nejběžnějších
a nejčastěji používaných způsobů stanovení ceny. Tato metoda spočívá v aplikaci různých
kalkulačních postupů, které jsou založeny na vyčíslení nákladů a zisku na daný výrobek.
Hlavní výhodou je jednoduchost a relativně snadná dostupnost podkladových údajů pro
výpočet.
16
Stanovení ceny na základě poptávky (poptávkově orientovaná cena) je založeno na
odhadu objemu prodeje v závislosti na různé výši ceny. Základním principem tohoto
způsobu tvorby cen je stanovení vysoké ceny při vysoké poptávce a nízké ceny při nízké
poptávce a to i tehdy, jsou-li náklady na jednotku produkce v obou případech stejné. Cena je
tedy stanovena nikoliv na nákladech, ale na hodnotě, kterou danému zboží přisoudí
spotřebitel.
Stanovení ceny na základě cen konkurence (konkurenčně orientovaná cena) vychází
z předpokladu, že za produkty srovnatelné s konkurencí může požadovat srovnatelné ceny,
které má konkurence. Tato metoda stanovení ceny se používá zejména při vstupu firmy na
nový trh.
Stanovení cen z marketingových cílů firmy znamená, že firma tvoří své ceny v souladu
se svými cíly, kterých chce v rámci svého marketingového mixu na svém cílovém trhu
dosáhnout. Čím jsou cíle firmy stanoveny jednoznačněji, tím snazší je určování finálních cen
výrobků.
Stanovení ceny na základě vnímané hodnoty je přístup, pro který je rozhodující faktor
požadovaná hodnota produktu, jak jí vnímá zákazník. Podnik vyrábí a vyvíjí produkty pro
jediný a přesně stanovený segment trhu. Vnímaná hodnota daného výrobku zákazníkem je
ovlivněna promyšlenou a řízenou marketingovou taktikou, která využívá i některé necenové
nástroje (balení, značka, servis, způsob distribuce, propagace a další služby). Tato metoda
vychází z velmi dobré znalosti zákazníků a ze znalosti jak je ovlivnit. Při stanovení cen touto
metodou, musí mít prodejce přesně zjištěno, kolik jsou jejich zákazníci ochotni za produkty
maximálně zaplatit.
3.1.3.3 Distribuce
Foret, Foretová (2008) definují distribuci jako: „rozhodnutí o tom, jakými cestami
(kanály) se náš produkt dostane na trh a k zákazníkovi patří mezi nejdůležitější a následně
ovlivňuje použití ostatních marketingových nástrojů“.
17
Foret, Procházka a Urbánek (2005) definuje distribuční cesty jako „soubor všech činností
jednotlivců a firem, kteří se účastní procesu transferu produktů z místa jejich vzniku do
místa jejich konečné spotřeby nebo užití“. Distribuční cesty pomáhají zákazníkům
překonávat časové, prostorové a vlastnické bariéry. V odvětví služeb cestovního ruchu
neexistuje žádný distribuční systém, protože zákazníci si musí spotřebovat službu na místě,
kde je služba vytvořena. V současnosti sehrává velmi důležitou roli internet. Díky tomuto
médiu mohou být produkty více přiblíženy zákazníkům a to nejen informačně, ale také
distribučně. Mnohé firmy nabízejí na internetu možnost nákupu (vstupenek, zboží atd.) nebo
alespoň rezervaci, případně objednání produktu.
3.1.3.4 Propagace
Dle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) je podpora neboli marketingová
komunikace čtvrtým a neviditelnějším nástrojem marketingového mixu. Obnáší všechny
nástroje, prostřednictvím kterých firma komunikuje s cílovými skupinami, aby podpořila
výrobky nebo image firmy.
Foret, Procházka a Urbánek (2005) označují propagaci komunikačním mixem, který
v současnosti používá kombinace pěti důležitých nástrojů, jimiž jsou:
•
reklama,
•
podpora prodeje,
•
vztahy s veřejností (public relations),
•
osobní prodej,
•
přímý marketing (direct marketing).
18
Tabulka 2: Komunikační mix a jeho prostředky
Tištěné a vysílané reklamy
Nápisy na obalech
Letáky
Reklama
Brožury
Prospekty a plakáty
Telefonní seznamy
Soutěže, hry, loterie
Odměny a dárky
Podpora prodeje
Vzorky
Veletrhy
Přehlídky
Projevy
Články
Vztahy s veřejností Semináře
Výroční zprávy
Charitativní dary
Obchodní nabídky
Osobní prodej
Veletrhy a výstavy
Katalogy
Přímý marketing
Poštovní zásilky
Elektronické nakupování
Zdroj: Kotler (2001, s. 542)
Billboardy
Promítané reklamy
Poutače
Audiovizuální prostředky
Symboly a loga
Videokazety
Kupony
Ukázky
Slevy
Slavnostní události
Dlouhodobé programy
Publikace
Lobování
Prezentace v médiích
Firemní časopis
Styky s místními komunitami
Obchodní setkání
Vzorky
Zasílání informací faxem
Telemarketing
Zasílání informací e-mailem
Reklama je podle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) definovaná jako: „placená,
neosobní forma prezentace produktů ve své podstatě představuje vždy účelové
a jednostranné sdělené, kterým firma komunikuje se svými stávajícími i potencionálními
zákazníky, a to obvykle prostřednictvím různých sdělovacích prostředků (médií)“.
Reklama má tradičně tři základní funkce, které vycházejí z časového aspektu
a z životního cyklu výrobku. Rozlišujeme tedy tři základní typy reklamy a to:
•
zaváděcí reklama
•
přesvědčovací reklama
•
připomínací reklama
19
Podpora prodeje také spadá do nástrojů komunikačního mixu, která se zaměřuje na
krátkodobé zvýšení prodeje. Podle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) má
generovat dostatečný prodej u dosavadních zákazníků a na základě krátkodobých výhod
přilákat zákazníky nové. Hlavní vlastností podpory prodeje je omezení v čase a prostoru,
nabídka vyššího zhodnocení peněz a vyvolání okamžité nákupní reakce.
Foret, Procházka a Urbánek (2005) vidí v podpoře prodeje „komunikační aktivity, jejichž
cílem je zvýšit objem prodeje a učinit nabídku zboží pro zákazníky atraktivnější“. Podle
toho, na jaký typ zákazníků je podpora prodeje směrována, rozlišují prodejci:
Podporou prodeje vůči zprostředkovatelům rozumíme:
•
cenové obchodní podmínky,
•
necenové obchodní podmínky,
•
společná reklamní činnost,
•
výstavky nabízeného zboží,
•
pracovní schůzky,
•
večírky,
•
rauty,
•
a další,
Podporou prodeje vůči spotřebitelům rozumíme:
•
kupony,
•
slevy z ceny,
•
rabaty,
•
cenové balíčky,
•
prémie,
•
odměny,
•
soutěže,
•
vzorky.
20
Podporou prodeje v maloobchodní činnosti jsou:
•
slevy z ceníkových cen,
•
maloobchodní kupony,
•
dvojité kupony,
•
předvádění vlastností zboží.
Cílem podpory prodeje je:
•
zvýšení prodeje propagovaného zboží,
•
zvýšení spotřeby propagovaného zboží,
•
motivovat zákazníky, aby kupovali propagovaný výrobek a ne konkurenční,
•
přesvědčovat zákazníky k dalším, opakovaným nákupům propagovaného zboží,
•
působit na zákazníky, aby byli vůči propagovanému zboží loajální,
•
motivovat distributory k podpoře propagovaného zboží u spotřebitelů.
Vztahy s veřejností firmy neovlivňují svým chováním poze své zákazníky, dodavatele,
zprostředkovatele, ale také širokou veřejnost.
Kotler (2001) definuje vztahy s veřejností jako: „řadu programů zaměřených na propagaci
firmy, obhajobu image firmy nebo image jednotlivých produktů“.
Oproti tomu Foret, Procházka a Urbánek (2005) definují vztahy s veřejností jako:
„soustavné budování dobrého jména firmy, vytváření pozitivních vztahů a komunikace
s veřejností za účelem vědomého kladného působení a ovlivňování“.
Foret, Procházka a Urbánek (2005) rozlišují dvě základní roviny komunikace s veřejností:
•
komunikace s vnitřním (interním) prostředím podniku, tedy tzv. „směrem
dovnitř“ se firma snaží působit na vlastní zaměstnance tak, aby k ní měli kladný
vztah, ztotožňovali se s jejími cíly a zájmy a aby o firmě hovořili vždy jen
pozitivně,
21
•
komunikace s vnějším (externím) prostředím, tedy tzv. „směrem ven“ se firma
snaží budovat dobré vztahy se svým okolím, to jest se svými (i potencionálními)
zákazníky, dodavateli, kontrolními a správními orgány a také s různými
společenskými, kulturními, sociálními a sportovními organizacemi, tiskem,
rozhlasem a televizí.
Foret, Procházka a Urbánek (2005) udávají, že public relations je tvořen souborem
výstupů, které jsou zkráceně nazvány „PENCILS“, což znamená česky tužky:
•
P = Publications (publikace): výroční zprávy o hospodaření, podnikové časopisy,
•
E = Events (veřejné akce): sponzorování sportovních a kulturních akcí,
•
N = News (novinářské zprávy): informace o podniku, jeho výrobcích,
zaměstnancích, mimořádných úspěších,
•
C = Community involvement activities (podpora místních aktivit): investování
peněz a vynakládání času pro potřeby místních občanských sdružení,
•
I = Identity media (využití jednotného vizuálního stylu): dopisní papíry
s podnikovou grafikou, navštívenky,
•
L = Lobbying activity (lobbovací aktivity): snaha o zadržení nepříznivých opatření
nebo zpráv o podniku,
•
S = Social responsibility activities (aktivity sociální odpovědnosti): budování
dobrého jména v podnikové sociální oblasti.
Osobní prodej definují De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh (2003) jako:
„dvoustrannou komunikaci „tváří v tvář“, jejíž obsahem je poskytování informací,
předvádění, udržování či budování dlouhodobých vztahů nebo přesvědčení určitých osob“.
Podobně osobní prodej definují i Foret, Procházka a Urbánek (2005) a to jako: „jeho
účinnost a efektivita se projevuje okamžitě, protože osobním působením na spotřebitele
„tváří v tvář“ je skutečně bezprostřední“.
22
Kotler (2001) shledává tři výhody osobního prodeje ve srovnání s reklamou:
•
Osobní kontakt umožňuje živý, bezprostřední a vzájemný kontakt mezi osobami,
každá strana je schopna bezprostředně reagovat na aktivity druhé strany,
•
Kultivace vztahů umožňuje kultivovat všechny druhy vztahů počínaje prostým
prodejem až po hluboké přátelské vztahy,
•
Reakce je charakterizována možností naslouchat zákazníkům a naopak jejich
povinností vyslechnout sdělení nabízejícího.
Přímý marketing někdy je také označován termínem cílený nebo direct marketing, bývá
přesně zaměřen na určitý, předem vytipovaný segment trhu.
Foret, Procházka a Urbánek (2005) považují přímý marketing za: „přesnější zacílení
nabídky, tak také dokonalejší možnost vyhodnocování dosažených výsledků (například
pozorováním počtu oslovených zákazníků s počtem těch, kteří na základě tohoto oslovení
nákup realizovali)“. Rozeznáváme dvě formy přímého marketingu:
•
adresný, při němž jsou nabídky určeny konkrétním osobám, které jsou obvykle
zaneseny do firemní databáze,
•
neadresný, který sice oslovuje určitý vybraný segment trhu, ale ne jmenovitě
konkrétní osoby. I tak je tato nabídka poměrně přesně cílena na zvolený segment.
3.1.3.5 Balíčky
Foret, Foretová (2008) definují balíčky jako: „proto abychom zvýšili zajímavost
a případně vytvořili něco jedinečného, musíme svoji nabídku pojmout jako komplex služeb,
v němž se vzájemně doplňují, rozšiřují a posilují jednotlivé body“.
Podle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) tvorba balíčků znamená
konkrétní sestavení vzájemně se doplňujících služeb do komplexní nabídky, obvykle za
jednotnou cenu.
23
3.1.3.6 Programy
De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh vidí v programování určitý rozšířený produkt, ve
smyslu propojení a kombinace řady služeb s orientací na potřeby klientů a při využití
specializovaných činností, programů nebo událostí, které zvyšují objem prodeje.
Podle Foreta, Foretové (2008) vzniká partnerství „vyhlášením zajímavých projektů,
jejichž cílem je propojit společné úsilí více organizací a dát šanci všem, kdo mohou a mají
zájem se do těchto společných programů zapojit“.
3.1.3.7 Partnerství
Foret, Foretová (2008) definují partnerství jako: „spokojenost zákazníků je v cestovním
ruchu závislá na spoustě partnerů (dodavatelů), kteří se často ani neznají a nepůsobí ve
stejném místě, je nutné, aby o sobě alespoň věděli, aby spolu komunikovali a hlavně
spolupracovali“.
3.1.3.8 Lidé
Dle Foreta, Foretové (2008) je pro oblast služeb a cestovního ruchu velice důležité, jak
vybrat a jakým způsobem řídit zaměstnance. „Spokojenost cestujících s dopravou není dána
jen technickými parametry dopravního prostředku nebo dopravní cesty, ale také přístupem
obsluhujícího personálu – počínaje prodejem jízdenek, uvedením na místo, uložením
zavazadel, obsluhou během jízdy a podobně; proto je nutné vést zaměstnance tak, aby
pochopili, že úspěch celého podnikání záleží na práci a přístupu každého z nich“.
24
3.1.4 Marketingové prostředí
Pod pojmem marketingové prostředí se rozumí nikoli pouze samotný trh, ale souhrn
mnohých dalších faktorů, ovlivňujících bezprostředně či zprostředkovaně marketingové
možnosti našeho místa Foret, Foretová (2008).
Dle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) „marketingová činnost spíše představuje
dlouhodobou, systematickou a plánovitou realizaci veškerých aktivit podniku a jejich
jednoznačnou orientaci na trh a jeho požadavky. Proto se také za jeden ze základních
marketingových kroků považuje analýza situace na trhu“, která se dělá na dvě části:
•
mikroprostředí,
•
makroprostředí.
Do marketingového mikroprostředí patří vlastní podnik s jeho zaměstnanci, zákazníci,
dodavatelé, marketingoví zprostředkovatelé, veřejnost a konkurence. Všichni mohou podnik
ovlivňovat, ale důležité je, že je podnik může sám aktivně měnit. V marketingovém
mikroprostředí se tedy vyskytují:
•
dodavatelé zajišťují vše, co je k činnosti podniku zapotřebí,
•
marketingoví zprostředkovatelé zahrnují obchodní zprostředkovatele, skladovací
a přepravní firmy, agentury marketingových služeb a finanční zprostředkovatele,
•
do veřejnosti patří vládní instituce, hromadné sdělovací prostředky, neziskové
organizace,
zájmové
a
nátlakové
skupiny,
místní
veřejnost
(lidé
žijící
v bezprostředním okolí podniku) a obecná veřejnost (lidé žijící v teritoriu, na němž
podnik trvale funguje),
•
zákazníci jsou ti co produkty kupují, například drobní spotřebitelé, organizace nebo
vláda,
•
konkurenty jsou všechny subjekty, které na trhu nabízejí stejné nebo substituční
produkty.
K posouzení úrovně a kvality podnikového mikroprostředí slouží analýza silných
a slabých stránek, jejíž pomocí si lze vyhodnotit přednosti a nedostatky všech výše
uvedených faktorů.
25
Marketingové makroprostředí se skládá z šesti skupin faktorů které firmu ovlivňují
z venku a přímo i nepřímo působí na všechny její aktivity.
Podle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) na „tyto faktory nemá firma prakticky vůbec
žádný vliv, nemůže je žádným způsobem kontrolovat a proto se o nich hovoří jako
o faktorech nekontrolovatelných, determinujících“. Patří sem:
•
demografické prostředí se zabývá růstem populace, migrací obyvatelstva,
vývojem porodnosti, stárnutím obyvatelstva, úmrtností, úrovní vzdělání,
zaměstnaností a změnami v rodině, jakožto proměnami rolí žen,
•
pro ekonomické prostředí jsou typické jevy ze současnosti, jako je vysoká míra
inflace, směnné kurzy, recese a nezaměstnanost,
•
přírodní prostředí je spojeno s ekologickými problémy a to znečištění vody
a ovzduší, nedostatek surovin a s jejich těžbou spojené ničení životního prostředí
a rostoucí náklady na energii,
•
technologické prostředí charakterizuje úroveň technického rozvoje se stále se
zvyšujícím tempem inovací,
•
do politické prostředí patří zákony (legislativa) jak na ochranu podnikatele, tak
na ochranu spotřebitele, činnost vládních institucí, politických stran a nevládních
organizací,
•
v kulturním prostředí se jedná o tradiční hodnoty a místní specifika.
Analýzou těchto okruhů získáváme atraktivní příležitosti na trhu, ale také nám ukáže
případné nebezpečí a hrozby, které se mohou trzích skrývat.
3.1.5 SWOT analýza
Foret, Procházka a Urbánek (2005) definují SWOT analýzu jako: „celková souhrnná
analýza vnitřních a vnějších
předpokladů, nebo také někdy nazývaná jako analýza
marketingového prostředí, která je základem vypracování každé marketingové strategie
a marketingového plánu“.
26
Horáková (2003) udává, že silné a slabé stránky se vztahují k vnitřní situaci podniku. Na
základě analýzy interních podmínek lze identifikovat faktory, které mohou být významné
pro budoucí úspěchy nebo neúspěchy.
Podle Pošváře a Erbse (2002) je SWOT analýza založena na: „analýze silných (strengths)
a slabých (weaknesses) stránek, příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats), které tvoří
východiska k plánování opatření (strategií) a reakcí organizace na změny vnějšího
prostředí“. SWOT analýza je nejčastěji vypracovaná formou matice (tabulka č. 3).
Tabulka 3: Matice SWOT
Vnější prostředí
Vnitřní prostředí
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Strategie SO
maxi-maxi
Strategie WO
mini-maxi
Hrozby
Strategie ST
maxi-mini
Strategie WT
mini-mini
Zdroj: Pošvář, Erbes (2002, s. 43)
Vznikají čtyři různé strategie pro reagování organizace na změny vnějšího prostředí:
•
strategie SO: zaměřené na využití silných stránek a získání výhod z příležitostí
vnějšího prostředí,
•
strategie ST: zaměřené na využití silných stránek a na eliminaci negativních účinků
hrozeb z vnějšího prostředí,
•
strategie WO: zaměřené na překonání vlastních slabých stránek a využívání výhod
z příležitostí vnějšího prostředí,
•
strategie WT: zaměřené na minimalizaci slabých stránek a vyhnutí se hrozbám
z vnějšího prostředí.
27
3.1.6 Marketingový informační systém
Foret, Foretová (2008) definují: „vlastní marketingový informační systém se sestává
z lidí, zařízení a procedur sběru, třídění, analýzy, hodnocení a distribuce potřebných,
včasných informací pro marketingové rozhodování“.
Foret, Procházka a Urbánek (2005) definují marketingový informační systém podobně
a to jako: „soubor těch aktivit podniku, které slouží ke sběru, třídění, analýze,
vyhodnocování a prezentaci dat potřebných pro přesné, včasné a kvalifikované marketingové
rozhodování“.
Marketingový informační sytém poskytuje tři zdroje, ze kterých lze potřebné informace
získat a to:
•
vnitřní marketingový systém (interní): informace o aktivitách podniku jsou
získávány z interních zdrojů firmy, informace jsou jednoduše a rychle k sehnání, ale
nebývají aktuální a relevantní,
•
vnější marketingový systém (monitoring): informace jsou získávány z vnějšího
marketingového systému a poskytuje informace o změnách ekonomických,
technologických, demografických, politických a legislativních faktorů,
•
marketingový
výzkum:
informace
o
trhu
jsou
systematicky
jištěné
a objektivizovanými postupy zpracované; podstatou marketingového výzkumu je
shromažďování, analýza a interpretace údajů, které umožňují:
•
porozumět trhu, na kterém chce nebo bude podnik podnikat,
•
zjistit problémy a příležitosti, které se na tomto trhu vyskytují nebo mohou
vyskytovat,
•
formulovat směry marketingové činnosti a hodnotit dosahované výsledky.
Způsobem sběru informací se dělí marketingový výzkum na dva základní typy:
•
primární marketingový výzkum: data si musíme zjistit sami, pomocí pozorování,
dotazování nebo experimentu,
•
sekundární marketingový výzkum: data jsou získány z jiných zdrojů.
28
3.1.7 Marketingový plán
Foret, Foretová (2008) definují: „bez plánování a plánu se žádné podnikání nemůže
dlouhodobě a zdárně rozvíjet“.
Podle metod tvorby plánu se rozlišuje:
•
plánování centralizované (shora): hlavní cíle jsou stanoveny vedením podniku
a lidem jsou přidělovány pracovní úkoly,
•
plánování decentralizované (zdola): hlavní cíle stanovují sami zaměstnanci
a vedení podniku je posuzuje a schvaluje,
•
plánování kombinované (smíšené): hlavní cíle určuje vedení podniku, ale bere se
zde ohled na možnosti firmy a situaci ve vnějším marketingovém prostředí.
Dále se marketingové plány rozlišují časově:
•
krátkodobé (operativní): slouží k řízení běžného provozu a koordinaci výrobních
a marketingových aktivit; plány do jednoho roku,
•
střednědobé (taktické): slouží k reagování na změny ve vnějším a vnitřním
marketingovém prostředí podniku; plány na jeden až tři roky,
•
dlouhodobé (strategické): popisují hlavní směry podnikových aktivit a jsou určovány
na desetiletí.
3.2 Cestovní ruch
Foret, Foretová (2008) definují cestovní ruch jako: „činnost osoby, cestující na
přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž, hlavním účelem její cesty je
jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. Může se však jednat o služební,
obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního
poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy“.
29
Cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí
nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času,
podnikání či jiným účelem, dle Termíny, definice v CR (2009).
Existuje mnoho druhů cestovního ruchu:
•
rekreační: zaměřený na odpočinek, zlepšení kondice, jak fyzické, tak psychické,
•
kulturně poznávací: poznání historie, kultury, tradic, zvyků, uměleckých děl,
přírodních zajímavostí atd.,
•
náboženský: návštěvy poutních míst, církevních památek a účasti na církevních
obřadech,
•
vzdělávací: něco nového se naučit,
•
společenský: setkání příbuzných, vytváření přátelských vztahů a známosti lidí se
společnými zájmy,
•
zdravotní: kondiční a relaxační pobyty, rehabilitaci atd.,
•
sportovní: sportovní aktivity, ale i sledování sportovních akcí,
•
poznání přírody: návštěvy přírodních rezervací, národních parků a ekoturistika,
•
dobrodružný: sjíždění divokých řek, skákání z výšek atd.,
•
profesní: služební cesty, účasti na kongresech, veletrzích a výstavách,
•
politický: mítinky a sjezdy politických stran,
•
nákupní: cesty za nákupem,
•
a další.
3.3 Příspěvkové organizace
Podle Chválové příspěvkové organizace mají v české republice dvojí formu.
První
formou je státní příspěvková organizace, kterou zřizuje stát. Druhou formou jsou
příspěvkové organizace územního samosprávného celku, tyto příspěvkové organizace zřizují
kraje a obce, tedy jsou to nestatní příspěvkové organizace.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě je příspěvkovou organizací územního samosprávního
celku, jejím zřizovatelem je Jihomoravský kraj.
30
Několik charakteristických znaků příspěvkové organizace územního samosprávného celku:
•
je právnickou osobou, samostatnou účetní jednotkou účtující o majetku,
pohledávkách a závazcích a tvorbě hospodářského výsledku,
•
je schopna na rozdíl od státních příspěvkových organizací majetek nabývat do
vlastnictví,
•
může se souhlasem zřizovatele vedle hlavní činnosti provozovat doplňkovou činnost,
která musí být ve svém souhrnu zisková, zřizovatel není oprávněn výkon této
činnosti dotovat z prostředků veřejných rozpočtů,
•
počátkem roku 2003 nedošlo se změnou zřizovatele (přechod z okresu na kraj)
k přerušení její činnosti a organizace nezanikla, nevznikl proto její právní nástupce
a organizace funguje pod jiným zřizovatelem se stejným IČ, hospodaří výhradně
pouze s majetkem kraje, který jí jej svěřil k výkonu hlavní činnosti do správy (dle
novely zákona č. 250/2000 Sb. v platném znění platí do 31.3.2009),
•
její finanční hospodaření upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
•
je schopna nabývat vlastnických práv, zejména dary, dědictvím a pořízením majetku
z daňově vypořádaných příjmů doplňkové činnosti, používá-li tento vlastní majetek
plně nebo částečně k dosahování zdanitelných příjmů, proto má právo uplatňovat
plně nebo v příslušném poměru daňové odpisy,
•
je finančně napojena na jiný veřejný rozpočet - na rozpočet kraje, hospodaří
s majetkem kraje, který jí jej svěřil k výkonu hlavní činnosti do správy,
•
je nositelem závazků včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
3.4 Muzeum
Muzeum je zařízení, které na základě průzkumu plánovitě shromažďuje, odborně spravuje
a vědeckými metodami zpracovává sbírky, hmotného dokladového materiálu o vývoji
přírody a společnosti, o uměleckém tvoření nebo jiném druhu lidské činnosti a využívá
těchto sbírek ke kulturní a osvětové činnosti, dle Definice muzea (2009).
31
Podle volného překladu definice ICOM je muzeum: „stálá nevýdělečná instituce ve
službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá,
zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia,
vzdělání, výchovy a potěšení“, Geschichte & Definition (2009).
Moderní muzea se obecně soustředí na přesné téma. Existuje celá řada kategorií, do
kterých můžeme muzea zařadit: výtvarné umění, aplikovaná umění, řemesla, archeologie,
antropologie a etnologie, historie, kulturní historie, vojenská historie, věda, technologie,
filatelie a další. Mnohá muzea se specializují na moderní umění, místní historii, historii
letectví, zemědělství, geologii a další oblasti.
3.5 Dotace
Dotace je formou poskytnutí určitého množství finančních prostředků, nejčastěji ze
státního rozpočtu (nebo také z územního rozpočtu). Může a nemusí být stanovena na
konkrétní účel. Dotace se chápe, jako veřejná podpora zejména investičních nákladů
projektu. Obecně je program nazýván dotací pokud spolufinancuje podíl 80-ti a více procent
investičních nákladů projektu, dle Granty a dotace (2009).
Dotace jsou dvojího druhu. Města dostávají dotace na činnosti, které vykonávají za stát.
Jedná se například o dotace na činnosti výkonů státní správy, dotace na školství (globální
dotace i na základě počtu žáků), na mzdové prostředky pro zaměstnance, dotace na dávky
a podpory v sociálním zabezpečení a například i na krytí nákladů spojených s reformou
veřejné správy. Dalším typem jsou dotace, které nejsou nárokové a o které se musí žádat.
Příkladem mohou být dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo ze Státního fondu
životního prostředí.
32
Tabulka 4: Vývoj vlastních příjmů krajů (mil. Kč)
Podíl vlastních
Rok Vlastní příjmy Přijaté dotace Celkové příjmy příjmů na celkových
(%)
2004
16 099,2
84 614,0
100 713,2
16,0
2005
42 743,5
70 685,7
113 469,3
37,3
2006
45 569,6
76 557,8
122 127,5
37,3
Zdroj: Obce.cz (2007)
Vývoj vlastních příjmů krajů, přijatých dotací i podíl vlastních příjmů na celkových je
uveden v tabulce č. 4. Celkové příjmy krajů v roce 2006 činily 122,1 mld. Kč, z toho byly
celkem přijaté dotace ve výši 76,5 mld. Kč.
Tabulka 5: Vývoj výdajů krajů (mil. Kč)
Ukazatel
Běžné výdaje
Platy zaměstnanců a platby za práci
Nákup materiálu
Nákup paliv, energie, služeb
Dopravní obslužnost
Neinvestiční dotace podnikům
Neinvestiční dotace nezisk. org.
Neinvestiční transfery organizací
Kapitálové výdaje
Investiční nákupy
Investiční dotace podnikům
Investiční transfery nezisk. org.
Investiční dotace přís.org.
Výdaje celkem
Zdroj: Obce.cz (2007)
2004
88 384,9
1 641,8
259,7
1 918,8
4 835,0
2 696,4
1 145,9
39 572,0
11 501,2
4 963,6
222,9
108,2
4 922,6
99 886,1
2005
100 590,0
1 793,5
263,5
2 056,4
7 939,8
2 593,5
36 546,1
46 248,6
11 975,4
4 634,5
473,1
114,5
5 229,0
112 565,4
2006 Rozdíl 2006--2005
108 488,3
7 898,3
1 938,0
144,5
298,9
35,4
3 373,9
1 317,5
8 107,2
167,4
3 107,9
514,4
39 073,0
2 526,9
49 495,6
3 247,0
15 909,4
3 934,0
7 718,3
3 083,8
1 117,8
644,7
156,7
42,2
4 649,7
- 579,3
124 397,7
11 832,3
Jak plyne z tabulky č. 5 celkové výdaje krajů v roce 2006 byly 124,4 mld. Kč. Největší
výdajovou položku krajů tvoří neinvestiční transfery zřizovaným organizacím, což souvisí
s financováním institucí převedených na kraje v rámci reformy veřejné správy. Druhou
největší položkou jsou dotace neziskovým a podobným organizacím, což jsou zejména přímé
náklady na vzdělání, poskytnuté základním školám.
33
4 Praktická část
4.1 Jihomoravské muzeum ve Znojmě
Jihomoravské muzeum ve Znojmě je jedno z nejstarších muzeí na jižní Moravě. Bylo
založeno v roce 1878. V roce 1931 došlo ke změně v názvu na Jihomoravské krajinské
muzeum, to odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Po druhé světové válce
muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice
a depozitáře. Dnes v nich uchovává na 400 000 sbírkových předmětů vzniklých výzkumnou
a akviziční činností přírodovědných i společenskovědních pracovišť muzea.
Pracoviště botaniky, geologie a zoologie se zaměřují na výzkum a dokumentaci živé
i neživé přírody regionu včetně území Národního parku Podyjí. O bohaté sbírky umělecké
a historické pečují pracoviště historie a dějin umění. V muzejní knihovně jsou uloženy
vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce. Svou prezentační aktivitou
se Jihomoravské muzeum řadí k významným kulturním institucím města i regionu.
4.2 Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě
Rotunda sv. Kateřiny
Jedinečná stavba románské rotundy sv. Kateřiny je jedinou zcela dochovanou památkou
přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě, jako součást opevnění jižní hranice
přemyslovské Moravy. Patří mezi nejstarší výtvarné a architektonické doklady českého
státu.
Rotunda byla postavena na dominantním místě předhradí po polovině 11. století. Měla
těžký osud a to hlavně za vlastnictví soukromých majitelů pivovaru. Sloužila jim za skladiště
dřeva, chlév pro vepře, pivnici s tančírnou a košíkářskou dílnu.
Význam rotundy spočívá především v její unikátní malířské výzdobě. Z obsahu
románských maleb, pocházejících asi ještě z konce 11. století je zřejmé, že do obsáhlé
náboženské tématiky jsou začleněny i dynastické motivy týkající se mýtického původu
34
přemyslovského rodu. Díky unikátnímu cyklu románských fresek byla znojemská rotunda,
významná součást evropského kulturního dědictví, prohlášena dne 30. března 1962 národní
kulturní památkou.
Novou etapou v historii znojemské rotundy byl rok 1996 kdy byl zahájen společný
projekt Jihomoravského muzea ve Znojmě a pražského Ústavu pro klasická studia Akademie
věd ČR. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit kompletní digitální dokumentaci o historickém
vývoji rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě.
Dům umění
Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl
vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Dosud nebyl
nalezen písemný pramen, který by vypovídal o původních majitelích.
Přízemí domu původně sloužilo jako tržnice, otevřená do náměstí. Sklep je součástí
Znojemského historického podzemí. Objekt byl roku 1945 zkonfiskován státem a počátkem
50. let 20. stol. bylo rozhodnuto využít palác pro galerijní účely. Dnes slouží palác
výstavním účelům Jihomoravského muzea ve Znojmě. V přízemí se nachází víceúčelový sál
pro příležitostné výstavy či přednášky.
Minoritský klášter
Budova původně minoritského, později františkánského kláštera byla vystavěna
v průběhu 13. století. Po bitvě na Moravském poli roku 1278 je zde pohřben český král
Přemysl Otakar II. V roce 1784 začala budova minoritského kláštera sloužit vojenským
účelům a od roku 1945 slouží budova minoritského kláštera muzejním účelům. V současné
době jsou v klášteře uloženy přírodovědné, archeologické a historické sbírky muzea.
35
Znojemský hrad
Znojemský hrad leží na skalním výběžku nacházejícím se nad řekou Dyjí. Tvoří
významnou dominantu na horizontu města. Díky svému strategickému umístění zde byly
nalezeny pozůstatky z doby bronzové. Na Znojemském hradě se vystřídalo mnoho dynastií
českých králů, zvláště pak rod Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků. Byl zde také
pohřben roku 1437 císař Zikmund syn Karla IV. Od roku 1910 slouží hrad Jihomoravskému
muzeu ve Znojmě.
Zřícenina hradu Cornštejn
Hrad Cornštejn byl vybudován v I. polovině 14. století. Jeho jméno je nejspíše odvozeno
z německého Zohn (hněv) a Stein (kámen, skála). Od konce 16. století je uváděn už jen jako
pustý.
Nynější podoba hradu je výsledkem rozsáhlé rekonstrukce, kterou v 70. letech 20. století
provedlo tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně.
Rekonstrukce nebyla dokončena a v polovině 80. let byl hrad převeden do správy
Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Památník Prokopa Diviše
Památník je symbolickým připomenutím života badatele v oboru elektřiny a vynálezce
bleskosvodu Prokopa Diviše. Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936.
Reinstalaci památníku provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě u příležitosti 300. výročí
Divišova narození v roce 1998.
Špitál kláštera Františkánů
Budova bývalého špitálu kláštera Františkánů na ulici Přemyslovců č. 8 ve Znojmě tvoří
součást komplexu minoritského (později Františkánského) kláštera z poloviny 13. stol.,
v němž od roku 1949 sídlí Jihomoravské muzeum.
Účelům špitálu sloužila budova do roku 1784, kdy po zrušení kláštera byl do objektu
umístěn vojenský sklad a vojenská chlapecká vychovatelna. Vojenským účelům budova
36
sloužila nepřetržitě až do počátku 90. let 20. stol.. V roce 1994 armáda vyklizený
a zdevastovaný objekt převedla Okresnímu úřadu Znojmo, který ho předal v roce 1998 do
správy Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Rekonstrukce budovy byla dokončena roku 2002. Do rekonstruované budovy se
přesunulo téměř celé provozní zázemí Jihomoravského muzea (ředitelství, ekonomický
a provozní útvar a většina odborných pracovišť). Byla zde také vybudována kavárna, která
přes letní sezónu slouží turistům a návštěvníkům.
4.3 Analýza marketingového prostředí muzea
Analýza mikroprostředí
Analýza marketingového mikroprostředí Jihomoravského muzea ve Znojmě je zaměřena
na produkt organizace, místo svého působení, cenu, propagaci, zaměstnance a partnerství.
Produkt muzea
Produktem Jihomoravského muzea ve Znojmě rozumíme činnosti, jako jsou expoziční,
výstavní, přednáškové, sbírkové a tezaurační. Z marketingového hlediska jsou důležité pro
tuto práci činnosti expoziční, výstavní a přednáškové. Objekty Jihomoravského muzea ve
Znojmě se především zaměřují na činnosti expoziční a výstavní. V Domě umění se navíc
uplatňuje i přednášková činnost.
Na znojemském hradě nalezneme expozici „Z dějin Znojemska“ a stálou výstavu dravých
ptáků. V expozici „Z dějin Znojemska“ nalezneme: archeologii Znojemska, vývoj
znojemského hradu za doby Přemyslovců a Lucemburků, řemeslné a umělecké předměty,
zbraně, jak husitské, tak zbraně z arsenálu francouzské armády císaře Napoleona. V expozici
se nachází také mnoho obrazů, grafik, znojemská keramika, staré tisky a mnoho dalších
předmětů. V hradním příkopu je umístěna výstava dravých ptáků, kde znojemští sokolníci
předvádějí ukázky výcviku, letu a lovu dravých ptáků. Součástí prohlídky hradu je
i doprovod průvodce.
Poblíž znojemského hradu stojí národní kulturní památka rotunda svaté Kateřiny.
Rotunda je veřejnosti otevřena v závislosti na aktuálním stavu mikroklimatu v interiéru
37
a může jí navštívit maximálně deset osob v průběhu jedné hodiny. Prohlídka trvá přibližně
patnáct minut.
Zřícenina hradu Cornštejn je otevřena jen v letní sezóně, tj. červenec až srpen. V tomto
období se zde konají nejrůznější doprovodné akce jako například klání v historickém šermu,
žonglérská představení a noční ohnivá show. V roce 2008 byla čtenáři Mladé fronty
a portálu www.idnes.cz památka označena za nejromantičtější místo jižní Moravy.
O památníku Prokopa Diviše se nově od tohoto roku dozvíme od průvodce vše
o vynálezci Prokopu Diviši, jeho životě i o bádání v oboru elektřiny. Dříve tuto činnost
vykonával v rámci dobré spolupráce farář, ale z důvodu rozšíření jeho fary, muselo
Jihomoravské muzeum ve Znojmě přistoupit k zaměstnání průvodce.
V Domě umění se nachází tři stálé expozice. V první patře je expozice „Mince zemí
Koruny české“, zde je presentována unikátní systematická sbírka českých mincí a medailí
Josefa Květoně a dále expozice znojemského medailéra J.T.Fischera. V druhém patře je
expozice „Staré umění Znojemska“, kde je možno vidět unikátní kolekci děl sochařů
a malířů z gotického a barokního umění ze sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě.
V přízemí se nachází přednáškový sál, kde se od ledna do března jednou týdně koná
přednáška na odborné téma. Ve vstupní síni se nachází kromě prodejny muzejních publikací
a suvenýrů také příjemná kavárna.
V minoritském klášteře jsou v současné době v klášteře uloženy přírodovědné,
archeologické a historické sbírky muzea. Chloubou botanické sbírky je Obornyho herbář
z let 1862 - 1915. Kolekce moravských tektilů, tercierní fosilie a zkameněliny druhohorních
ryb jsou významnou součástí geologických sbírek. V zoologickém oddělení jsou
shromážděny vzácné doklady o výskytu různých druhů fauny regionu. Archeologické
pracoviště uchovává bohatý pramenný materiál ke všem pravěkým i historickým obdobím.
Vyniká v něm soubor keramiky mladoneolitické kultury s moravskou malovanou keramikou.
V historických sbírkách je uložena i cenná tzv. Květoňova numismatická sbírka českých
mincí a unikátní kolekce orientálních zbraní.
38
Místo
Většina lidí si město Znojmo spojuje s produkcí okurek, Znojemským vinobraním a jako
vinařskou oblastí. Krajina okolo Znojma je velmi krásná. Poblíž Znojma se také nachází
Národní park Podyjí. Okolí Znojma tedy vybízí k procházkám, Nordic-walkingu nebo
k cykloturistice,
kterou
mohou
turisté
spojit
s návštěvou
některého
z objektů
Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Administrativní budova Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází v historické části
města. Ale i tak má většina turistů a i mnoho místních problém nalézt sídlo Jihomoravského
muzea ve Znojmě. I většina dalších objektů jako je znojemský hrad, rotunda svaté Kateřiny,
Dům umění a minoritský klášter se nacházejí v historické části města. Naopak Památník
Prokopa Diviše je v Příměticích a také Zřícenina hradu Cornštejn se nachází poblíž Bítova,
který je od Znojma po silnici vzdálen přibližně třicet pět km.
Cena
Ceny za vstup do všech objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě se pohybují od deseti
korun českých až po devadesát korun českých. Dá se využít i různých slev, pro děti,
studenty, seniory a občany s tělesným postižením, kteří platí pouze poloviční cenu.
Osvobozeni od vstupného jsou děti do tří let.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě také vychází vstříc rodinám s dětmi, pokud si pořídí
Rodinný pas cena vstupného je výjde také na polovinu. Dále je možné využít slev pomocí
karet Eurobeds, Zelené karty a nebo Sphere card, zde se sleva ze vstupného pohybuje až do
výše třiceti procent.
Je možné využít kombinované vstupné pro vstup do minoritského kláštera a do Domu
umění v hodnotě plného vstupného šedesáti korun českých nebo sníženého vstupného třiceti
korun českých.
Pro školy si Jihomoravské muzeum ve Znojmě přichystalo lákavou nabídku a to v podobě
celoročních permanentek.
Muzeum také organizuje a účastní se různých akcí, kdy bývá vstup do některých objektů
Jihomoravského muzea zdarma. Tato problematiku bude podrobněji popsána v podpoře
prodeje.
39
Z tabulky č. 6 plyne vývoj vstupného od roku 1998 až po aktuální ceny v roce 2009.
V tabulce se vyskytují dvě ceny, jedna je cena plného vstupného a druhá je cena sníženého
vstupného. Objevuje se zde i písmeno „R“, to označuje rodinné vstupné.
Jak jde vidět z tabulky č. 6 ceny vstupného většinou stoupají. Jen u rotundy svaté
Kateřiny kde se cena drží na stejné úrovni a u Památníku Prokopa Diviše bylo vstupné od
roku 2001 symbolické. Od roku 2002 bylo vstupné dobrovolné. V roce 2009 bylo nutné
najmout průvodce, proto se cena vstupného zvedla na deset korun českých, aby se pokryly
alespoň částečně náklady na provoz objektu a jeho obsluhu.
Tabulka 6: Přehled cen vstupného
Objekt
1998
2001
2002
2003
2004
2005
2007
Minoritský klášter
15/7
15/7
20/10
20/10
20/10
20/10
30/15 40/20
20/10 20/10 20/10
20/10
20/10
20/10
20/10 40/20
35/15 35/15 40/20
40/20
40/20
40/20
40/20 45/25
Dům umění
Znojemský hrad
Normální
cena
„R“
Mimo
sezónu
Rotunda
sv. Kateřiny
x
x
x
x
x
x
50/30
50/30
90
90
90
90
90
90
25/15
25/15
30/15
0
0
0
120/100 120/100
Zřícenina Cornštejn 15/10 20/10 25/10
Památník P. Diviše
0
3
0
120/100 120/100 120/100
2009
x
50/30 50/30
90
90
30/15 40/20
0
10
Zdroj: Výroční zpráva o činnosti (2007, s. 28) a vlastní průzkum
Pozn.: V tabulce č. 6 je uvedena cena základní a cena snížená.
Propagace
Jihomoravské muzeum ve Znojmě se podílí nebo samo organizuje spoustu projektů, které
se většinou týkají přírody, archeologie, historie, dějin umění nebo také fotodokumentace.
V Domě umění se pořádají přednášky na různé témata. Jsou pořádány pravidelně a je
možno si vybrat přednášku z různých oborů a rozmanitých témat.
Vše o Jihomoravském muzeu ve Znojmě můžeme zjistit i na nově aktualizovaných
internetových stránek www.znojmuz.cz.
40
Tabulka 7: Návštěvnost internetových stránek Jihomoravského muzea ve Znojmě
Rok
2006
2007
2008
k 6. 4. 2009
Počet
přístupů
5 815
7327
14540
6696
Zdroj: Výroční zpráva o činnosti (2009, s.31)
Jak jde vidět z tabulky č. 7 počet návštěvníků internetových stránek Jihomoravského
muzea ve Znojmě v roce 2008 vzrost dvojnásobně oproti roku 2007. Růst internetových
přístupů pokračuje i v roce 2009.
Reklama
Reklama Jihomoravského muzea ve Znojmě je převážně tvořena formou propagačních
letáků, plakátů, orientačních tabulí a pozvánek. Ale také spoluprácí při tvorbě různých
projektů a akcí. Velmi mnoho se také můžeme dozvědět z internetových stránek muzea.
O Jihomoravském muzeu ve Znojmě se můžeme také dozvědět nejen z místních
sdělovacích prostředků, které přinášejí informace o pořádaných výstavách, přednáškách
a akcích.
Logo
Logo by mělo být jedinečné, originální a snadno zapamatovatelné. Při setkaní s logem by
si měl spotřebitel vytvořit pocit, že už ho někde spatřil. Logo by se mělo také čas od času
zmodernizovat. Aby šlo s dobou a aby se nestalo lidem všední.
Obrázek 3: Logo Jihomoravského muzea ve Znojmě
Zdroj: Výroční zpráva o činnosti (2009, s. 1)
41
Jak plyne z obrázku č. 3 logo Jihomoravského muzea ve Znojmě je jednoduché
a jednobarevné, ale mnoho lidí může shledávat jednoduchost a jednobarevnost za nevýrazné
a mohou logo ignorovat. Proto je velmi obtížné zvolit správný design loga, aby bylo
jedinečné a originální pro všechny a také, aby si ho snadno všichni zapamatovali.
Podpora prodeje
Jihomoravské muzeum ve Znojmě využívá podporu prodeje v podobě snížení cen
vstupného. Ale také pořádá a podporuje různé akce v průběhu roku, jako například
Mezinárodní den památek, Den muzeí, muzejní noc a Dny evropského dědictví. Do
minoritského kláštera a Domu umění je při těchto akcích vstup zdarma. Do znojemského
hradu se letos můžeme podívat zdarma při muzejní noci.
Jihomoravské muzeum pořádá i výtvarné soutěže pro školy. Velký zájem je o výtvarnou
soutěž vyhlašovanou každoročně v rámci muzejní noci.
Public relations
Propagace Jihomoravského muzea ve Znojmě se uskutečňuje převážně ve Znojemském
deníku, Znojemsku a Znojemském týdnu, dále na rádiu Blaník a také v reportážích místní
TV Znojmo, které bylo bohužel nuceno přerušit svoji činnost z provozně-technických
důvodů na dobu neurčitou. Nyní se tedy dá využít jen reportáží, které byli vytvořeny již
dříve a jsou uloženy v archívu televize.
Při podrobnějším hledání na internetu se objely články i od známějších nadregionálních
sdělovacích prostředků, které se zmiňovali o Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Byly to
například noviny Mladá Fronta Dnes, zpravodajský server Aktuálně.cz, ale také Česká
televize, která odvysílala reportáž o románské rotundě svaté Kateřiny a orientálních zbraní
v pořadu „Toulavá kamera“.
42
Zaměstnanci
Zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou zařazeni do čtyř pracovišť a to podle
druhu vykonávané práce.
O veškerou řídící činnost a finanční prostředky se stará ředitelství, pod které spadá
i ekonomické pracoviště. Ředitelkou Jihomoravského muzea ve Znojmě je Ing. Vladimíra
Durajková.
Sbírkotvorné oddělení je tvořeno kurátory jednotlivých sbírek Jihomoravského muzea ve
Znojmě. Zabývá se především péčí o sbírkový fond v souladu se zákonem 122/2000 Sb.,
dále výzkumnou činností a to nejenom v terénu, ale i v písemných pramenech a také
prezentační činnosti sbírkového fondu. Za toto oddělení odpovídá pan RNDr. Antonín
Reiter, Ph.D., kurátor – zoolog, který je zástupcem ředitelky.
Oddělení služeb zajišťuje především servis pro sbírkotvorné oddělení, spočívající
v konzervaci sbírkového fondu, jeho prezentaci, dokumentaci a dále i průvodcovskou službu.
Za toto oddělení odpovídá Marie Nevrklová, která je zároveň knihovnicí, neboť
Jihomoravské muzeum ve Znojmě má registrovanou knihovnu u Ministerstva kultury České
republiky.
Vzhledem k tomu, že má Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve správě několik objektů,
které je nutno udržovat, opravovat, zajišťovat veškeré revize, PO a BOZP, je zde oddělení
správy budov, za které odpovídá Rostislav Voborný.
Partnerství
Jihomoravské muzeum ve Znojmě spolupracuje s městem Znojmem. Na základě
nájemních smluv uzavřených s městem Znojmem má pronajaty objekty: národní kulturní
památku rotundu svaté Kateřiny, hrad, Dům umění a minoritský klášter, který bude v tomto
roce převeden do majetku Jihomoravského kraje. Město Znojmo každoročně přispívá na
kulturní činnosti a propagační materiály formou dotací.
Obrázek 4: Logo města Znojma
Zdroj: http://www.znojmocity.cz/
43
Jihomoravské muzeum také spolupracuje se Znojemskou besedou, což je příspěvková
organizace města Znojma, které zabezpečuje místní kulturní a společenské akce.
Obrázek 5: Logo Znojemské besedy
Zdroj: http://www.znojmocity.cz/
Spolupráce s Národním parkem Podyjí se týká především výzkumných aktivit v rámci
Národního parku Podyjí, ale i prezentačních a propagačních aktivit. V loňském roce se
uskutečnila společná návštěvnicky velmi úspěšná výstava na státním zámku ve Vranově nad
Dyjí s názvem „Krajina Podyjí na obrazech 19. a 20. století“. Byly zde vystaveny obrazy
s tématikou Podyjí z depozitářů Jihomoravského muzea ve Znojmě a státního zámku ve
Vranově nad Dyjí.
Obrázek 6: Logo Národního parku Podyjí
Zdroj: http://www.nppodyji.cz/
Vinné sklepy Lechovice, s.r.o. finančně podporují muzejní noc. Návštěvníci této akce
jdou do muzea za zábavou a poučením a přitom mohou ochutnat kvalitní lechovická vína.
Jsou i častými sponzory vernisáží.
Obrázek 7: Logo vinných sklepů Lechovice
Zdroj: http://www.vslechovice.cz/
44
Analýza makroprostředí
Demografické prostředí
Jak plyne z tabulky č. 8 počet obyvatel se v posledních letech mírně zvyšuje.
Nejpočetnější skupinou je věková kategorie od patnácti do šedesáti čtyř let. V roce 2007 ji
tvořilo 7 391 373 obyvatel což představuje 71,2% z celkového počtu obyvatel. Tato skupina
se vyznačuje rostoucím počtem obyvatel. Další rostoucí skupinou jsou obyvatelé
v důchodovém věku, kterou tvoří 1 512 834 obyvatel což představuje 14,57% obyvatelstva.
Jako poslední je věková skupina nula až čtrnáct let, ta má klesající tendenci, která je
způsobena nižší porodností. Tato skupina má 1 476 923 obyvatel což představuje 14,23 %
obyvatelstva.
Tabulka 8: Počet obyvatel v České republice
Počet
obyvatel k
31.12.
1997 10 299 125
1998 10 289 621
1999 10 278 098
2000 10 266 546
2001 10 206 436
2002 10 203 269
2003 10 211 455
2004 10 220 577
2005 10 251 079
2006 10 287 189
2007 10 381 130
Zdroj: ČSÚ
Podle pohlaví
muži
ženy
5 008 730
5 005 435
5 001 062
4 996 731
4 967 986
4 966 706
4 974 740
4 980 913
5 002 648
5 026 184
5 082 934
5 290 395
5 284 186
5 277 036
5 269 815
5 238 450
5 236 563
5 236 715
5 239 664
5 248 431
5 261 005
5 298 196
0 až 14
let
1 795 032
1 751 471
1 707 205
1 664 434
1 621 862
1 589 766
1 554 475
1 526 946
1 501 331
1 479 514
1 476 923
Ve věku
15 až 64
let
7 102 231
7 126 712
7 152 815
7 179 109
7 170 017
7 195 541
7 233 788
7 259 001
7 293 357
7 325 238
7 391 373
65 a více
let
1 401 862
1 411 438
1 418 078
1 423 003
1 414 557
1 417 962
1 423 192
1 434 630
1 456 391
1 482 437
1 512 834
Největší potencionální příjmy lze tedy očekávat od věkové skupiny patnáct až šedesát
čtyři let. Jedná se o ekonomicky aktivní část populace. Významnou skupinou jsou, ale
i obyvatelé v důchodovém věku. Jejich počet se neustále zvyšuje, mají dostatek volného času
a proto by se jim měla věnovat zvýšená pozornost při tvorbě programů a balíčků.
45
Oproti tomu, jak plyne z tabulky č. 9 se počet obyvatel ve Znojmě snižuje. Důvodem,
proč dochází ke snižování počtu obyvatel, je nižší porodnost než úmrtnost a počet
odstěhovaných ze Znojma je vyšší než počet přistěhovaných.
Tabulka 9: Počet obyvatel ve Znojmě
Počet
obyvatel
k 31.12.
1997 37 224
1998 36 007
1999 35 850
2000 35 778
2001 35 691
2002 35 552
2003 35 280
2004 35 177
2005 35 032
2006 34 902
2007 34 735
Zdroj: ČSÚ
Podle pohlaví
muži
ženy
17 748
17 151
17 034
17 005
16 998
16 947
16 781
16 734
16 685
16 639
16 561
19 476
18 856
18 816
18 773
18 693
18 605
18 499
18 443
18 347
18 263
18 174
0 až 14
let
6 440
6 006
5 815
5 627
5 510
5 337
5 161
5 006
4 807
4 698
4 608
Ve věku
15 až 64 65 a
let
více let
25 873
4 911
25 192
4 809
25 238
4 797
25 368
4 783
25 432
4 749
25 437
4 778
25 363
4 756
25 320
4 851
25 309
4 916
25 198
5 006
25 047
5 080
Ekonomické prostředí
Proto aby mohlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě nabízet co nejlepší produkt potřebuje
finanční prostředky. Jelikož se jedná o příspěvkovou organizaci územního samosprávního
celku, jejímž zřizovatel je Jihomoravský kraj, jsou zdroje financí Jihomoravského muzea ve
Znojmě omezené.
Tabulka č. 10 popisuje vývoj výnosů Jihomoravského muzea ve Znojmě. V letech
2005-2007 docházelo k růstu finančních prostředků a v roce 2008 došlo k jejich mírnému
poklesu. Největší peněžní příjmy plynou podle očekávání od zřizovatele Jihomoravského
muzea a to od kraje. Zajímavým aspektem, který plyne z tabulky je vývoj příjmů z prodeje
služeb, který zaznamenal v letech 2007 a 2008 dvojnásobný nárůst oproti rokům
2005 a 2006. Tento nárůst je způsoben zvýšenou návštěvností, podrobněji je tato
problematika popsána v kapitole návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě.
46
Tabulka 10: Vývoj výnosů Jihomoravského muzea ve Znojmě (Kč)
Výnosy
2005
2006
2007
2008
11 541 000
13 238 000
13 184 000
13 480 000
Účelový příspěvek z rozpočtu města
Znojma
30 000
305 000
95 000
130 000
Dotace ze státního rozpočtu
147 000
0
317 000
344 000
Tržby z prodeje zboží
124 000
124 000
147 000
211 000
Tržby z prodeje služeb
772 00
746 000
1 325 000
1 438 000
Úroky, úroky z prodlení
81 000
76 000
105 000
110 000
zapojení fondů
100 000
0
770 000
500 000
Ostatní výnosy (pronájmy, podnájmy,
náhrada pojišť. apod.)
241 000
211 000
226 000
299 000
12 264 000
14 700 000
16 169 000
16 012 000
Příspěvek na provoz od zřizovatele
CELKEM
Zdroj: Výroční zprávy o činnostech a vlastní práce autora
Přírodní prostředí
Okolí Znojma spadá do oblasti mírného pásu. Díky mnoha slunečným dnům se zde velmi
dobře daří vinné révě. Zdejší vinaři jsou známí po celé republice a dělají dobré jméno
našemu kraji. Stejně tak i přispívají k zvýšení cestovního ruchu.
Znojmo se dá z pohledu turistů hodnotit, jako atraktivní turistické místo. Turisté sem jezdí
nejen za vínem, ale i kvůli historicky cenným památkám. Dalším pozitivem je blízkost
Národního parku Podyjí, kde mají možnost návštěvníci pozorovat nedotčenou přírodu.
47
Technologické prostředí
Jak bylo řečeno zdroje Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou závislé na jeho zřizovateli,
který má také omezený rozpočet. Proto není možné, aby Jihomoravské muzeum ve Znojmě
vlastnilo nejnovější a nejlepší technologie. Ale i tak jsou technologické podmínky
Jihomoravského muzea na velmi dobré úrovni.
Najdeme zde spolehlivý a relativně mladý vozový park, kvalitní počítačové vybavení
včetně odpovídajícího softwaru, připojení k internetu a vlastní internetové stránky, které jsou
průběžně aktualizovány. Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou v rámci finančních
prostředků postupně rekonstruovány a modernizovány.
Kulturní prostředí
Kvůli nedostatku finančních prostředků mnoho historicky cenných památek chátrá. Kvůli
špatné propagaci v české kulturní sféře jezdí většina zahraničních turistů jen do
medializované Prahy. Na druhou stranu, mnoho cenných historických míst nemá dostatečně
kvalitní ubytovací jednotky pro zahraniční turisty.
I přes tyto problémy je v České republice mnoho krásných a udržovaných historických
památek, které je možné navštívit.
48
4.4 SWOT analýza
Tabulka 11: SWOT analýza Jihomoravského muzea ve Znojmě
Silné stránky
• Probíhající rekonstrukce historicky
Slabé stránky
• Finanční a rozhodovací závislost na
cenných objektů Jihomoravského
muzea ve Znojmě
• Rozumná cenová politika
zřizovateli
• Slabá propagace organizace
• Nedostatečné povědomí veřejnosti o
• Kvalifikovaní pracovníci
• Spolupráce s partnery
organizaci
• Nedostatek depozitních prostor
Příležitosti
• Vstup České republiky do Evropské
Hrozby
•
unie
Jihomoravského muzea ve Znojmě na
• Blízká poloha města Znojma
k Rakousku
• Blízká poloha Národního parku Podyjí
klimatických podmínkách
•
Hospodářská krize
•
Špatná politika vlády České republiky
• Vinařská oblast
• Kvalitní cyklostezky
Relativní závislost některých objektů
v oblasti kultury a cestovního ruchu
•
Nedostatečná propagace České
• Relativně rozvinutá síť MHD
republiky v zahraničí
• Relativně bohatá nabídka alternativních •
Odchod kvalifikovaných pracovníků za
•
činností ve Znojmě
lepšími pracovními podmínkami
Možnost využití finančních prostředků •
Špatný stav infrastruktury
z fondů Evropské unie
Zdroj: Vlastní práce autora
Mezi silné stránky Jihomoravského muzea ve Znojmě patří, neustále probíhající
rekonstrukce na historicky cenných objektech, o které se stará organizace. Pro potencionální
návštěvníky je přitažlivější zrekonstruovaná budova než objekt „na spadnutí“. K návštěvě
některého z objektů organizace vybízí i relativně rozumná cenová politika. Kvalifikovaní
pracovníci Jihomoravského muzea ve Znojmě pomáhají s tvorbou, údržbou a provozem
všech objektů organizace. Stejně tak spolupráce s partnery, kteří organizaci pomáhají.
Za slabé stránky je možné považovat fakt, že mnoho z místních občanů neví, kde má sídlo
Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Pro cizího turistu je to ještě mnohem složitější a to díky
49
nedostatečné propagaci. Organizace trpí nedostatkem depozitních prostor. Ve svých sbírkách
vlastní přes 400 000 kusů sbírkových předmětů. Tato situace by se měla zlepšit, neboť
Jihomoravské muzeum ve Znojmě získalo budovu bývalé celnice v Hnánicích, která po
zrekonstruování bude sloužit jako depozitář. Za slabou stránku lze také považovat finanční
a rozhodovací závislost na zřizovateli. Ten určuje hlavní podíl příjmů, které má organizace
k dispozici.
Velkou příležitostí pro Jihomoravské muzeu ve Znojmě je vstup do Evropské unie.
Souvisí s Shengenským prostorem, který umožňuje bezcelní přístupy do společenských
zemí, ale také se mnoho cizinců může dozvědět mnohem více o České republice. A případně
navštívit Znojmo spolu s Jihomoravským muzeem ve Znojmě. S Evropskou unií souvisí
i možnost čerpat dotace a to z Evropských fondů. Právě z těchto fondů bude zanedlouho
Jihomoravské muzeum ve Znojmě žádat o dotaci na rekonstrukci zříceniny Cornštejn.
Vinařská oblast láká mnoho turistů do Znojemského okolí a blízká poloha Národního parku
Podyjí vybízí k odpočinku nebo k poznávání bohaté fauny a flóry. Většina objektů
Jihomoravského muzea ve Znojmě je dostupných pěšky, ale je možno využít i MHD,
například pro navštívení památníku Prokopa Diviše. Nebo je možné využít turistického
vláčku, který jezdí přes historickou část města Znojma.
Mezi hrozby můžeme počítat nynější finanční krizi. Mnoho lidí přichází o práci, nebo se
bojí, že o ní v blízké budoucnosti přijdou. Začínají šetřit na potravinách, oblečení a ostatním
zboží. Pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě je velkou hrozbou možnost, že přijdou
o potencionální návštěvníky, jelikož si nebudou moci dovolit návštěvu některého z objektů
organizace. Znojemský okres se vyznačuje velice nekvalitní infrastrukturou, která je
základem pro dobrý cestovní ruch. Další hrozbou pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě je
závislost zříceniny Cornštejn a rotundy svaté Kateřiny na klimatických podmínkách. Za
špatného počasí zde není možné provádět prohlídky. Organizaci také hrozí odchod
kvalifikovaných pracovníků za lepšími pracovními podmínkami.
50
4.5 Návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě
Graf 1: Celkový počet návštěvníků Jihomoravského muzea ve Znojmě
60 000
51 199
50 000
40 277
39 211
40 000
37 100
33 166
30 000
Počet návštěvníků
20 000
10 000
0
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Výroční zprávy o činnostech a vlastní práce autora
Celková návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě, jak plyne z grafu č. 1 se
od roku 2004 do roku 2006 snižovala, ale od roku 2007 začala opět stoupat. V roce 2008 byl
zaznamenán nárůst návštěvníků o téměř jedenáct tisíc oproti roku 2007.
Graf 2: Celková návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě v roce 2007
12 000
10 452
10 410
10 000
8 355
8 000
5 590
6 000
4 722
4 000
2 000
748
0
Cornštejn
Rotunda
Hrad
Minoritský
klášter
Dům umění
Zdroj: Výroční zpráva o činnostech a vlastní práce autora
51
Pam. P.
Diviše
Graf 3: Celková návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě v roce 2008
13 390
14 000
12 013
12 000
10 939
10 000
8 486
8 000
6 000
5 241
4 000
2 000
1 130
0
Cornštejn
Rotunda
Hrad
Minoritský
klášter
Dům umění
Pam. P.
Diviše
Pro zdůvodnění vyšší návštěvnosti v roce 2008 oproti roku 2007 a to téměř o jedenáct
tisíc návštěvníků byl zhotoven graf č. 2 a graf č. 3. Jak jde vidět návštěvnost v roce 2008 se
zvedla ve všech objektech Jihomoravského muzea ve Znojmě a zvláště pak na hradě,
minoritském klášteře a v Domě umění.
Na Znojemském hradě se o vyšší návštěvnost postarala výstava „Život a smrt v mladší
době kamenné“.
V minoritském klášteře se pořádala velmi návštěvnicky atraktivní výstava „Pohřebních
korunovačních klenotů Přemysla Otakara II“, kterou zapůjčila Jihomoravskému muzeu ve
Znojmě Správa Pražského hradu.
V Domě umění se konala výstava ke 130. výročí vzniku Jihomoravského muzea ve
Znojmě s názvem „Muzeum – brána k poznání“ a výstava železničních modelů „Jede, jede
mašinka...“.
Graf č. 4 popisuje návštěvnost v jednotlivých měsících v roce 2008. Je vidět, že jsou
objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě navštěvovány převážně od května do října.
V zimních měsících jsou navštěvovány jen velmi málo. Jen prosinec byl návštěvnicky velmi
nadprůměrný oproti ostatním rokům. Bylo to způsobeno již výše zmiňovanou výstavou
v Domě umění.
52
Graf 4: Přehled návštěvnosti v jednotlivých měsících v roce 2008
11 853
12 000
10 000
9 382
Leden
Únor
8 077
8 032
Březen
8 000
Duben
Květen
Červen
6 000
Červenec
Srpen
4 000
3 809
3 382
3 409
Září
Říjen
Listopad
2 000
521
556
639
Prosinec
973
566
0
1
4.6 Výzkum zaměstnanců
Tabulka 12: Vaši práci v organizaci považujete za?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená odpověď
Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Velmi zajímavou
3
50%
7
78%
10
67%
Zajímavou
3
50%
2
22%
5
33%
Nezajímavou
0
0%
0
0%
0
0%
Velmi nezajímavou
0
0%
0
0%
0
0%
100%
9
100%
15
100%
Celkem
6
Jak plyne z tabulky č. 12, muži shodně shledávají svoji práci v Jihomoravském muzeu ve
Znojmě za velmi zajímavou a zajímavou. Ženy v 78 % považují svoji práci za velmi
zajímavou. Žádný ze zaměstnanců nehodnotil svoji práci za nezajímavou či dokonce velmi
nezajímavou.
53
Tabulka 13: Má práce mě baví?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
6
100%
Ne
0
0%
Celkem
6
100%
9
0
9
100%
0%
100%
15
0
15
100%
0%
100%
Tabulka č. 13 jasně ukazuje, že všechny zaměstnance práce v Jihomoravském muzeu ve
Znojmě baví.
Z tabulky č. 14 je vidět, že muži hodnotí své pracoviště z 67 % jako spíše vyhovující
a z 33 % za zcela vyhovující. U žen je tomu přesně naopak, 67 % hodnotí své pracoviště za
zcela vyhovující a 33 % za spíše vyhovující.
Tabulka 14: Jak hodnotíte své místo pracovního výkonu?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Zcela vyhovující
2
Spíše vyhovující
4
Spíše nevyhovující
0
Zcela nevyhovující
0
Celkem
6
33%
67%
0%
0%
100%
6
3
0
0
9
67%
33%
0%
0%
100%
8
7
0
0
15
53%
47%
0%
0%
100%
Tabulka 15: Uveďte, co byste na svém pracovišti změnil/a
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Návrh na změnu
5
Bez návrhu na změnu
1
Celkem
6
83%
17%
100%
2
7
9
54
22%
78%
100%
7
8
15
47%
53%
100%
Jak plyne z tabulky č. 15 muži navrhovali změny na svém pracovišti v 83 %, oproti tomu
ženy jen ve 22 %. Tyto výsledky jasně potvrdily tabulku č. 14, kde muži hodnotili své
pracoviště za spíše vyhovující, za to u žen se častěji vyskytovala odpověď zcela vyhovující.
Tabulka 16: Váš vztah s nadřízeným je?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Formální
2
Neformální
3
Jiná odpověď
1
Celkem
6
33%
50%
17%
100%
3
4
2
9
33%
44%
22%
100%
5
7
3
15
33%
47%
20%
100%
Muži hodnotí svůj vztah s nadřízeným v 50 % jako neformální, v 33 % formální a v 17 %
byla volena jiná odpověď. U žen jsou hodnoty vyrovnanější a to 44 % označuje svůj vztah
s nadřízeným jako neformální, 33 % za formální a 22 % za jiný. Tyto údaje plynou
z tabulky č. 16.
Tabulka 17: Je pro Vás pracovní doba vyhovující?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Určitě ano
3
Spíše ano
3
Spíše ne
0
Určitě ne
0
Celkem
6
50%
50%
0%
0%
100%
6
3
0
0
9
67%
33%
0%
0%
100%
9
6
0
0
15
60%
40%
0%
0%
100%
Jak plyne z tabulky č. 17 mužům pracovní doba v 50% zcela vyhovuje a v 50 % spíše
vyhovuje. Ženám v 67 % zcela vyhovuje a v 33 % spíše vyhovuje.
55
Tabulka 18: Jakou pracovní dobu by jste preferoval/a?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Pružnou
6
Pevnou
0
Jiná odpověď
0
Celkem
6
100%
0%
0%
100%
8
1
0
9
89%
11%
0%
100%
14
1
0
15
93%
7%
0%
100%
Tabulka č. 18 ukazuje, že zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě preferují
pružnou pracovní dobu.
Tabulka 19: S finančním ohodnocením jste?
Muži
Ženy
Celkem
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Velmi spokojen/á
0
Spíše spokojen/á
6
Spíše nespokojen/á
0
Velmi nespokojen/á
0
Celkem
6
0%
100%
0%
0%
100%
3
6
0
0
9
33%
67%
0%
0%
100%
3
12
0
0
15
20%
80%
0%
0%
100%
Jak plyne z tabulky č. 19 všichni muži jsou spíše spokojeni s finančním ohodnocením.
Ženy jsou spíše spokojeny s finančním ohodnocením v 67 % a v 33 % velmi spokojeny.
Tabulka 20: Co Vás nejvíce motivuje k pracovnímu výkonu?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Jméno a prestiž organizace
Kariérový postup
Možnost seberealizace
Platové ohodnocení
Pracovní kolektiv
Zajímavá práce
Celkem
0
0
4
1
2
5
12
0%
0%
33%
8%
17%
42%
100%
56
4
0
6
1
2
6
19
21%
0%
32%
5%
11%
32%
100%
4
0
10
2
4
11
31
13%
0%
32%
6%
13%
35%
100%
Tabulka č. 20 popisuje, co nejvíce zaměstnance motivuje k pracovnímu výkonu. Muže
nejvíce motivuje zajímavá práce a to v 42 %, možnost seberealizace v 33 %, pracovní
kolektiv v 17 % a platové ohodnocení v 8 %. Ženy shodně nejvíce motivuje zajímavá práce
a možnost seberealizace a to v 32 %, v 21 % jméno a prestiž organizace a v 11 % pracovní
kolektiv. U této otázky bylo možné vybrat více odpovědí.
Tabulka 21: Obáváte se ztráty zaměstnání?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
3
Ne
3
Celkem
6
50%
50%
100%
7
2
9
78%
22%
100%
10
5
15
67%
33%
100%
Z tabulky č. 21 vyplývá, že v Jihomoravském muzeu ve Znojmě má strach ze ztráty
zaměstnání 67 % zaměstnanců. U žen je toto procento ještě vyšší a to 78 %.
Tabulka 22: Kdyby jste měli možnost cokoliv změnit, uveďte, co by to bylo?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Návrh na změnu
5
1
Celkem
6
83%
17%
100%
2
7
9
22%
78%
100%
7
8
15
47%
53%
100%
Tabulka č. 22 popisuje co by zaměstnanci chtěli změnit, pokud by měli příležitost. Muži
navrhovali změny v 83 %, ženy jen ve 22 %.
Tabulka 23: Jakého jste pohlaví?
Absolutní Relativní
Zvolená odpověď
četnost
četnost
Muž
6
Žena
9
Celkem
15
40%
60%
100%
57
Tabulka č. 23 ukazuje, kolik zaměstnanců Jihomoravského muzea ve Znojmě vyplnilo
dotazník a jakého jsou pohlaví.
Tabulka 24: Jaký je váš věk?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Do 25
0
26 - 35
3
36 - 45
2
46 - 55
1
56 a více
0
Celkem
6
0%
50%
33%
17%
0%
100%
1
2
0
4
2
9
11%
22%
0%
44%
22%
100%
1
5
2
5
2
15
7%
33%
13%
33%
13%
100%
Tabulka č. 24 nám udává, kolik zaměstnanců je v dané věkové kategorii. Muži jsou
nejčastěji ve věkové kategorii 26-35 let. Ženy pak v kategorii 46-55 let.
Tabulka 25: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Základní
0
Vyučen
0
Středoškolské
3
Vysokoškolské
3
Celkem
6
0%
0%
50%
50%
100%
0
0
7
2
9
0%
0%
78%
22%
100%
0
0
10
5
15
0%
0%
67%
33%
100%
Jak plyne z tabulky č. 25 muži mají shodně v 50 % středoškolské a vysokoškolské
vzdělání. Zatím co ženy mají nejčastěji středoškolské vzdělání a to v 78 %.
58
Tabulka 26: Délka Vašeho zaměstnání v organizaci?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Méně než 1 rok
0
1 - 4 roky
3
5 - 9 roků
0
Více než 10 let
3
Celkem
6
0%
50%
0%
50%
100%
2
0
0
7
9
22%
0%
0%
78%
100%
2
3
0
10
15
13%
20%
0%
67%
100%
Jihomoravské muzeum ve Znojmě má nejvíce zaměstnanců, kteří v organizaci pracují
více než 10 let.
4.7 Výzkum návštěvníků
Tabulka 27: Považujete prohlídku za?
Muži
Ženy
Celkem
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Velmi zajímavou
1
8%
13
72%
14
45%
Zajímavou
12
92%
5
28%
17
55%
Nezajímavou
0
0%
0
0%
0
0%
Velmi nezajímavou
0
0%
0
0%
0
0%
100%
18
100%
31
100%
Celkem
13
Z tabulky č. 27 vyplývá, že muži považují prohlídku v 92 % za zajímavou a v 8 % za
velmi zajímavou. Naopak ženy v 72 % považují prohlídku za velmi zajímavou a v 28 % za
zajímavou.
V tabulce č. 28 nalezneme odpovědi, jak často jsou návštěvníci ve Znojmě, pokud nejsou
místní. Muži v 63 % jsou ve Znojmě poprvé. Všechny ženy, které nejsou místní uvedly, že
ve Znojmě bývají často.
59
Tabulka 28: Pokud nejste místní, jste ve Znojmě?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Poprvé
5
Často
3
Celkem
8
63%
38%
100%
0
8
8
0%
100%
100%
5
11
16
31%
69%
100%
Tabulka 29: Navštívil/a jste muzeum?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Dnes poprvé
2
Vícekrát
11
Celkem
13
15%
85%
100%
2
16
18
11%
89%
100%
4
27
31
13%
87%
100%
Jak plyne z tabulky č. 29 většina návštěvníků není v Jihomoravském muzeu ve Znojmě
poprvé. Muži navštívili muzeum vícekrát v 85 % a ženy v 89 %.
Tabulka 30: Výše vstupného je pro Vás?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Přijatelná
11
Méně přijatelná
2
Nepřijatelná
0
Celkem
13
85%
15%
0%
100%
17
1
0
18
94%
6%
0%
100%
28
3
0
31
90%
10%
0%
100%
Z tabulky č. 30 plyne, že pro 90 % návštěvníků Jihomoravského muzea ve Znojmě je
výše ceny vstupného přijatelná.
Z tabulky č. 31 vyplývá, že i když je pro 90 % návštěvníků (údaj z tabulky č. 30) cena
vstupného přijatelná, tak by mnozí uvítali i cenu nižší, ale také mnoho z nich by bylo
ochotno zaplatit za prohlídku minoritského kláštera cenu vyšší.
60
Tabulka 31: Jaká cena by pro vás byla přijatelná?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
50/25
4
30/15
4
Jiná
1
Celkem
9
44%
44%
11%
100%
3
4
0
7
43%
57%
0%
100%
7
8
1
16
44%
50%
6%
100%
Tabulka 32: Využíváte možnost poskytovaných slev muzeem?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
4
Ne
9
Celkem
13
31%
69%
100%
11
7
18
61%
39%
100%
15
16
31
48%
52%
100%
Jak vyplývá z tabulky č. 32, tak 52 % návštěvníků nevyužívá možnosti poskytovaných
slev Jihomoravským muzeem ve Znojmě. Muži využívají slev jen v 31 %, zatím co ženy
v 61 %.
Tabulka 33: Jak jste se o muzeu dozvěděl/a?
Zvolená
odpověď
Muži
Ženy
Celkem
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Z novin
4
Z internetu
2
Z televize
0
Z rozhlasu
0
Jiným způsobem
7
Celkem
13
31%
15%
0%
0%
54%
100%
4
0
0
0
14
18
61
22%
0%
0%
0%
78%
100%
8
2
0
0
21
31
26%
6%
0%
0%
68%
100%
Tabulka č. 33 ukazuje, jak se návštěvníci dozvěděli o Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Muži se v 54 % o muzeu dozvěděli jiným způsobem než z nabízených možností, v 31 %
z novin a v 15 % z internetu. I ženy se nejčastěji o muzeu dozvěděli jiným způsobem než
z nabízených možností a to dokonce v 78 % a dále pak ve 22 % z novin.
Tabulka 34: Jaká expozice Vás nejvíce zaujala?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Živá příroda
11
Neživá příroda
0
Orientální zbraně
4
Archeologie
4
Řemesla
0
Celkem
19
58%
0%
21%
21%
0%
100%
15
5
5
3
3
31
48%
16%
16%
10%
10%
100%
26
5
9
7
3
50
52%
10%
18%
14%
6%
100%
Tabulka č. 34 ukazuje, jaké expozice návštěvníky v minoritském klášteře nejvíce zaujaly.
U mužů i žen je nejvíce oblíbená expozice „Živá příroda“. Dále se návštěvníkům líbila
expozice „Orientální zbraně“ a archeologie.
Tabulka 35: Jakou stálou expozici byste přivítal/a?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Návrh na změnu
8
5
Celkem
13
62%
38%
100%
3
15
18
17%
83%
100%
11
20
31
35%
65%
100%
Z tabulky č. 35 plyne, že by návštěvníci uvítali nějakou stálou expozici. Muži v 62 %
uvedli návrhy na možné stálé expozice. Ženy byly spokojené s nabídkou stálých expozic
a tak pouze 17 % z nich uvedlo možné návrhy.
62
Tabulka 36: Navštívil/a jste muzejní noc?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
8
Ne
5
Celkem
13
62%
38%
100%
11
7
18
61%
39%
100%
19
12
31
61%
39%
100%
Tabulka č. 36 uvádí, kolik návštěvníků minoritského kláštera navštívilo muzejní noc.
Celkem 62 % mužů navštívilo muzejní noc, žen jen o něco méně a to 61 %.
Tabulka 37: Co byste zlepšili či doporučili?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Návrh na změnu
4
9
Celkem
13
31%
69%
100%
0
18
18
0%
100%
100%
4
27
31
13%
87%
100%
Tabulka č. 37 udává, zda měli návštěvníci nějaká zlepšení nebo doporučení pro
Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Ženy nepřišly s žádnými návrhy na zlepšení, zatím co
31 % mužů navrhlo určitá možná zlepšení či doporučení.
Tabulka 38: Jakého jste pohlaví?
Absolutní Relativní
Zvolená odpověď
četnost
četnost
Muž
13
Žena
18
Celkem
31
42%
58%
100%
Z tabulky č. 38 plyne, jakého jsou návštěvníci pohlaví. Celkem bylo 42 % mužského
pohlaví a 58 % ženského pohlaví.
63
Tabulka 39: Jaký je Váš věk?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Do 15
0
16 - 26
7
27 - 40
2
41 - 60
3
61 a více
1
Celkem
13
0%
54%
15%
23%
8%
100%
0
5
5
8
0
18
0%
28%
28%
44%
0%
100%
0
12
7
11
1
31
0%
39%
23%
35%
3%
100%
Tabulka č. 39 uvádí, jaké věkové skupiny nejčastěji navštěvují minoritský klášter.
Nečastějšími návštěvníky je věková skupina 16-26 let reprezentovaná 39 % návštěvníků,
následuje ji věková skupina 41-60 let, která je reprezentována 35 % návštěvníků.
Tabulka 40: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
Muži
Ženy
Celkem
Zvolená
odpověď
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Základní
3
Vyučen
3
Středoškolské
4
Vysokoškolské
3
Celkem
13
23%
23%
31%
23%
100%
3
0
12
3
18
17%
0%
67%
17%
100%
6
3
16
6
31
19%
10%
52%
19%
100%
Tabulka č. 40 uvádí, že návštěvníci mají nejčastěji středoškolské vzdělání a to převážně
díky ženám, které měly celkově v 67 % případů středoškolské vzdělání.
64
Tabulka 41: Vaše trvalé bydliště je?
Muži
Ženy
Celkem
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
četnost
Znojmo
5
Okres Znojmo
8
Jihomoravský kraj
0
Jiné místo
0
Celkem
13
38%
62%
0%
0%
100%
10
5
3
0
18
56%
28%
17%
0%
100%
15
13
3
0
31
48%
42%
10%
0%
100%
Jak plyne z tabulky č. 41, tak nejčastěji navštěvují minoritský klášter občané bydlící ve
Znojmě. Dále pak je jich celkově 29 % z okresu Znojmo a 10 % z Jihomoravského kraje.
5 Doporučení
Produkt muzea
Produkt Jihomoravského muzea ve Znojmě vidím, jako dostačující. U historicky cenných
památek dochází k postupným rekonstrukcím, které jsou v dnešní době pro potencionální
návštěvníky nezbytné. Organizace také nabízí adekvátní počet různých upomínkových
předmětů, publikací, pohlednic a map.
Pravidelně
Jihomoravské
muzeum
pořádá
přednášky,
které
jsou
programově
naplánované. Organizace pořádá neustále nové výstavy a doplňuje stávající expozice.
Jak vyplynulo z marketingového průzkumu v minoritském klášteře, tak návštěvníci
považují prohlídku za zajímavou a nejvíce je zaujala expozice „Živá příroda “.
Z marketingového průzkumu bylo zjištěno, že by pro návštěvníky byla lákavá výstava
známých osobností z okolí Znojma. Autor tedy doporučuje organizaci, pokusit se
o vytvoření výstavy, kde by měli možnost návštěvníci vidět známé osobnosti Znojma, ale
i osobnosti z jeho okolí a nejlépe, jak historické, tak osoby z blízké minulosti či přítomnosti.
65
Dále autor doporučuje pokračovat ve vytváření návštěvnicky atraktivních výstav, které do
Jihomoravského muzea ve Znojmě lákají i návštěvníky, kteří nemají zcela kladný vztah ke
kultuře. Jak ukázal rok 2008, tak vhodnou volbou témat výstav, dosáhla organizace mnohem
lepším výsledkům v návštěvnosti oproti roku 2007.
Místo
Umístění Jihomoravského muzea ve Znojmě a všech jeho spravovaných objektů je pro
domácí i zahraniční turisty atraktivní. Většina objektů se nachází v historické části města
a navíc se nedaleko nachází Národní park Podyjí.
Ale i toto atraktivní místo bohužel neznamená pro organizaci, že o ní návštěvníci vědí.
Mnoho z místních neví, kde má Jihomoravské muzeum ve Znojmě své sídlo. Pro zahraniční
turisty, je to ještě složitější. Možné řešení pro tuto situaci je lepší spolupráce s informačním
centrem, ale také s městem Znojmem a to na zdokonalení stávajícího značení směrových
a informačních ukazatelů. Bylo by zapotřebí ve Znojmě instalovat nový informační
a orientační systém, včetně značení ukazatelů ulic.
Ve velmi špatném stavu jsou i komunikace vedoucí k objektům organizace. I když
v historickém centrum města Znojma nyní probíhají rekonstrukce, kde jsou naplánovány
i rekonstrukce vozovek, tak okolní příjezdových komunikací jsou v neuspokojujícím stavu.
Autor chápe, že řešení tohoto problému je složité a závisí většinou na financích. Zlepšení
stavu komunikací by přineslo užitek nejen Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, ale celému
městu Znojmu, jelikož dobrý stav komunikací je předpokladem pro dobrý cestovní ruch.
Cena
Autor považuje stanovení výše cen vstupného a celkově celou cenovou politiku
Jihomoravského muzea ve Znojmě za rozumnou. Rok 2008 ukázal, že při zachování cen
vstupného roku 2007 si nachází cestu do všech objektů organizace stále více lidí. Dobrým
marketingovým krokem je muzejní noc, návštěvníci při ní mohou zdarma navštívit některé
objekty organizace.
Tento rok bude pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě důležitý. Na konci roku bude
možné vidět, zda hospodářská krize nějakým způsobem ovlivní návštěvnost objektů
organizace, ve srovnáním s předcházejícím rokem. Pokud ano, bude muset Jihomoravské
66
muzeum ve Znojmě přijmout taková opatření, aby se návštěvnost navrátila k původním
hodnotám. Jelikož příjmy, které plynou z poskytování služeb, jsou pro organizaci důležité.
Ale snad tato krize nebude mít za následek výrazné snížení zájmu o objekty Jihomoravského
muzea ve Znojmě.
Propagace
Propagace Jihomoravsko muzea ve Znojmě je tvořena převážně prostřednictvím
regionálního tisku. Regionální tisk nabízí informace o probíhajících akcích, nebo také
o budoucích výstavách. Co se týče plakátů, tak organizace přistupuje k této formě, jen při
pořádání významnější akce. Dále se organizace propaguje pomocí internetových stránek. Ty
letos prošly modernizací. Autor tyto nové stránky považuje za povedené a rozhodně je
hodnotí mnohem lépe, než staré internetové stránky. Ve starých internetových stánkách bylo
mnoho překlepů, dokonce se zde objevoval dvakrát za sebou text, který popisoval památku.
Dále zde nebyly publikovány aktuální výroční zprávy. U modernizovaných internetových
stránek byly tyto nedostatky odstraněny.
Je těžké navrhovat možná zlepšení propagace Jihomoravského muzea ve Znojmě. I když
je mnoho různých variant, jak by bylo možně docílit lepší propagace, například stálou
výrobou plakátů, tvorbou billboardů, reklamou v novinách, nebo v rádiu. To naráží na velký
a podstatný problém, kterými jsou finance. Jak již bylo zmíněno, Jihomoravské muzeum ve
Znojmě je příspěvkovou organizací územního samosprávního celku, jejím zřizovatelem je
Jihomoravský kraj. Dostává jen omezené množství finančních prostředků. Tyto příjmy se
sice postupně zvyšují, ale musíme brát v potaz i ten fakt, že se neustále zvyšují výdaje, které
musí Jihomoravské muzeum ve Znojmě vynakládat na provoz (růst cen energií, platů, cen
i DHP).
Logo organizace autor vidí, jako jednoduché a jednobarevné, ale mnoho lidí může
shledávat jednoduchost a jednobarevnost za nevýrazné a mohou logo ignorovat. Autor zjistil,
že logo organizace nebylo dlouho dobu modernizováno a proto navrhuje, aby Jihomoravské
muzeum ve Znojmě zhotovilo dotazník, kde by se návštěvníci mohli vyjádřit ke stávajícímu
logu a případně navrhnout možná zlepšení a to, jak tvarové, tak možnost barvového
provedení. Tyto dotazníky by se měly umístit u co nejvíce objektů organizace a nejlépe
v době sezóny, kdy Jihomoravské muzeum ve Znojmě navštěvuje nejvíce návštěvníků.
67
Zaměstnanci
Zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou kvalifikovaní, ochotní a flexibilní.
Organizace se musí snažit, aby o tyto kvalitní pracovníky nepřišla. Je zde pravděpodobnost,
že by mohli odcházet za lépe finančně ohodnocenou prací. Organizace toho může docílit
kvalitním pracovním prostředím nebo zajímanou, rozmanitou pracovní činností. To se zatím
organizaci daří, potvrdil to i marketingový průzkumu zaměstnanců. V něm považuje většina
zaměstnanců svoji práci za velmi zajímavou a zbytek za zajímavou. A své pracoviště ve
většině případů hodnotí jako zcela vyhovující. Žádný ze zaměstnanců své pracoviště
neoznačil na nevyhovující. Jak dokládá marketingový průzkum, tak i s finančním
ohodnocením jsou zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě spíše spokojeni.
U žádného ze zaměstnanců nebylo zjištěno, že by nebyl spokojený s platovým ohodnocením.
Z průzkumu také vyplynulo, že zaměstnance nejvíce k pracovnímu výkonu motivuje
zajímavá práce a možnost seberealizace.
I přes tuto spokojenost zaměstnanců organizace, byly zjištěny náměty na možné zlepšení.
Mnoho námětů bylo nereálných, ale také mnoho zajímavých. Vyskytovaly se zde například
připomínky, aby odborní pracovníci měli méně papírování a mohli se více věnovat analýze
sbírek a badatelské činnosti. Někteří zaměstnanci si stěžovali na špatnou vnitřní komunikaci
a předávání informací. Od zaměstnanců Domu umění byl zjištěn neuspokojující stav toalety.
Tyto problémy shledávám ze řešitelné. Rekonstrukce toalety v Domě umění by neměla být
tak finančně náročná, kterou by si organizace nemohla dovolit. Realizace závisí na
vlastníkovi objektu, který ji musí provést.
Velkým problémem, který vyplynul z marketingového průzkumu je obava zaměstnanců
Jihomoravského muzea ve Znojmě o zaměstnání. Celkově 67 % zaměstnanců organizace
uvedlo, že se obává ztráty zaměstnání. U žen toto procento bylo ještě vyšší a to 78 %.
Nejčastějším důvodem byla součastná hospodářská krize, ale také obava o neprodloužení
pracovní smlouvy u nových zaměstnanců. Vedení organizace by mělo naznačit svým
zaměstnancům, že se nemusejí obávat o svá pracovní místa, aby zbytečně nedocházelo mezi
zaměstnanci k obavám. A tím se nezhoršovala jejich pracovní morálka.
68
Partnerství
Nynější partneři Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou jak již bylo zmíněno v práci
město Znojmo, Znojemská beseda, Národní park Podyjí a Vinné sklepy Lechovice. Dále je
to i Městská knihovna a Znovín a.s. Tito partneři spolupracují s Jihomoravským muzeem ve
Znojmě na různých akcích, výstavách nebo propagaci. Dalšími sponzory akcí je například
S Morava leasing nebo Pozemní stavby Znojmo.
Pro zlepšení finanční situace by autor navrhoval najít generálního sponzora všech akcí,
které organizace pořádá. Ale po zkoumání, bylo zjištěno, že je nedostatek velkých firem se
sídlem v okrese Znojmo a navíc firmy preferují sponzorování akcí, které osloví velký okruh
možných zákazníků (sportovní aktivity). Sponzorovat Jihomoravské muzeum ve Znojmě pro
ně není tak zajímavé.
69
6 Závěr
Úkolem této práce bylo určit marketingový mix Jihomoravského muzea ve Znojmě. Ze
získaných dat byla sestavena analýza marketingového prostředí. Bylo zkoumáno, jak
mikroprostředí, tak makroprostředí organizace. V analýze mikroprostředí byl podrobně
popsán produkt, místo, cena, propagace, zaměstnanci a partneři organizace. V analýze
makroprostředí
bylo
podrobně
zkoumáno
demografické,
ekonomické,
přírodní,
technologické a kulturní prostředí. Z analýzy marketingového prostředí vyplynulo, že žádný
z aspektů výrazně neovlivňuje návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Dále byla sestavena SWOT analýza. Jedná se o metodu, která popisuje silné stránky
a slabé stánky, příležitosti a hrozby organizace. Za nejvýznamnější silné stánky organizace
je považováno postupná rekonstrukce historicky cenných objektů a cenová politika, kterou
organizace prosazuje. Naopak za slabé stránky lze považovat finanční a rozhodovací
závislost na Jihomoravském kraji, který je zřizovatelem, ale také slabá propagace
organizace. Za příležitosti lze považovat vstup České republiky do Evropské unie a okolí
města Znojma. V okolí Znojma se nachází Národní park Podyjí, mnoho vinic, kvalitní
cyklostezky a spousta krásných míst, které lákají turisty. Naopak za hrozby lze považovat
závislost některých objektů organizace na klimatických podmínkách, součastnou
hospodářskou krizi, špatnou politiku vlády České republiky v oblasti kultury a cestovního
ruchu a také špatný stav místní infrastruktury.
Návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě od roku 2006 stoupá. Výrazný
nárůst návštěvníků byl zaznamenán v roce 2008, kdy organizaci navštívilo přes padesát
jedna tisíc návštěvníků. O tento nárůst se postarala svou dobrou prací celá organizace. Díky
správně zvoleným tématům výstav, přilákali na hrad, do minoritského kláštera a Domu
umění mnohem více návštěvníků než v předchozích letech.
Z marketingového průzkumu zaměstnanců a návštěvníků vyplynulo mnoho zajímavých
informací. Bohužel se průzkum konal v době mimo sezónu, kdy do všech objektů
Jihomoravského muzea ve Znojmě chodí málo návštěvníků. Z marketingového průzkumu
návštěvníků vyplynulo, že nejoblíbenější je expozice „Živá příroda“. Z připomínek
návštěvníků se opakoval zájem o výstavu s tématikou známých osobností Znojma a jeho
okolí. Z marketingového průzkumu zaměstnanců vyplynula vážná obava zaměstnanců
organizace o své zaměstnání. Nejčastějším důvodem byla součastná hospodářská krize, ale
také
obava
o
neprodloužení
pracovní
smlouvy u nových
70
zaměstnanců.
Vedení
Jihomoravského muzea ve Znojmě by mělo učinit kroky ke stabilizaci zaměstnanosti. Aby
nedocházelo k nadměrnému napětí a nezhoršovala se pracovní morálka.
V závěru této práce jsou naznačená jednotlivá doporučení pro tuto organizaci. Jeden
návrh už organizace vyřešila. A to když autor upozornil na chyby, které se vyskytovaly na
internetových stránkách. Jihomoravské muzeum ve Znojmě se rozhodlo rovnou pro
modernizaci celých internetových stránek. U doporučení pro partnerství se autor setkal
s neochotou velkých společností pro sponzorování této organizace. Z důvodu neefektivního
vynaložení finančních prostředků.
Více návštěvníků by do jednotlivých objektů organizace rozhodně přilákala lepší
propagace. Ale Jihomoravské muzeum ve Znojmě je příspěvkovou organizací územního
samosprávního celku, jejímž zřizovatel je Jihomoravský kraj. Tudíž má jen omezené
množství finančních prostředků. Tyto prostředky se sice postupně zvyšují, ale musíme brát
v potaz i ten fakt, že se neustále zvyšují výdaje, které musí organizace vynakládat na provoz.
71
7 Použité zdroje
DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH, J. Marketingová
komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 600 s. ISBN 80-247-0254-1.
DRUCKER, P. F. Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Management Press,
1994. 184 s. ISBN 80-856-0338-1.
FORET, M. Marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 466 s.
ISBN 80-251-1041-9.
FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing: základy a principy.
Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6.
FORET, M. a kol. Marketingové základy a postupy. Brno: Computer Press, 2001. 162 s.
ISBN 80-7226-558-X.
FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního cestovního ruchu: Distanční studijní
opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 119 s.
ISBN 978-80-903914-3-7.
FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum: Distanční studijní
opora. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s.
ISBN 80-239-7755-5.
HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha: Grada, 2003. 204 s.
ISBN 80-247-0447-1.
KOTLER, P. a kol. Moderní marketing. Praha: Grada, 2007. 1048 s.
ISBN 978-80-247-1545-2.
KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 2001. 719 s.
ISBN 80-247-0016-6.
72
POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně, 2002. 156 s. ISBN 80-7157-633-6.
Výroční zpráva o činnosti za rok 2005. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě,
[2006]. 48 s.
[2007]. 50 s.
[2008]. 47 s.
[2009]. 53 s.
Elektronické zdroje:
Dějiny marketingu [online]. Poslední aktualizace 23. 1. 2007 [cit. 2009-12-02].
Dostupné z: <http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/186045-historie-marketingu>.
Termíny, definice v CR [online]. [cit. 2009-08-02].
Dostupné z: <http://www.mzp.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFB1O09O>.
Definice Muzea [online]. [cit. 2009-12-02]. Dostupné z:
<http://www.crossborderdatabase.de/CBFDSite/cz/definitions/cz/M00060-CZ-CZ.htm>.
Geschichte & Definition [online]. [cit. 2009-14-02].
Dostupné z: <http://www.museumsbund.de/cms/index.php?id=135>.
CHVÁLOVÁ, J. Příspěvkové organizace nebo obchodní společnosti? [online].
[cit. 2009-12-02].
Dostupné z: <http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/04_2003/organizace.html>.
73
Co jsou to granty a dotace? [online]. [cit. 2009-12-02].
Dostupné z: <http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181>.
Územní rozpočty v roce 2006 [online]. 23. 8. 2007 [cit. 2009-12-02].
Dostupné z: <http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6281227>.
Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2009-14-03].
Dostupné z: <http://www.czso.cz/>.
Logo města Znojma [online]. [cit. 2009-16-03].
Dostupné z: <http://www.znojmocity.cz/>.
Logo Znojemské besedy [online]. [cit. 2009-16-03].
Dostupné z: <http://www.znojmocity.cz/>.
Logo Národního parku Podyjí [online]. [cit. 2009-16-03].
Dostupné z: <http://www.nppodyji.cz/>.
Logo vinných sklepů Lechovice [online]. [cit. 2009-16-03].
Dostupné z: <http:// www.vslechovice.cz/>.
74
8 Přílohy
Vážený zaměstnanče Jihomoravského muzea,
jmenuji se David Durajka a jsem student 3. ročníku Soukromé vysoké školy ekonomické ve
Znojmě. Tímto bych Vás chtěl požádat o vyplnění dotazníku, který je zaměřen na motivaci
pracovníků. Získané informace budou využity pro zpracování mé bakalářské práce. Dotazník
je zcela anonymní a obsahuje 11 otázek. Vyberte vždy jednu z variant, pokud není
uvedeno jinak, která nejvíce odpovídá Vaší skutečnosti.
Předem děkuji za Vaši spolupráci.
1. Vaši práci v organizaci považujete za:
□ Velmi zajímavou
□ Zajímavou
□ Nezajímavou
□ Velmi nezajímavou
2. Má práce mě baví:
□ Ano
□ Ne
3. Jak hodnotíte své místo pracovního výkonu?
□ Zcela vyhovující
□ Spíše vyhovující
□ Spíše nevyhovující
□ Zcela nevyhovující
4. Uveďte, co byste na svém pracovišti změnil/a:
………………………………………………………………………………………….......
...............................................................................................................................................
5. Váš vztah s nadřízeným je:
□ Formální
□ Neformální
□ Jiná odpověď…………………………….
6. Je pro Vás pracovní doba vyhovující?
□ Určitě ano
□ Spíše ano
□ Spíše ne
□ Určitě ne
75
7. Jakou pracovní dobu by jste preferoval/a?
□ Pružnou
□ Pevnou
□ Jiná odpověď……………………
8. Jste spokojen s finančním ohodnocením?
□ Velmi spokojen
□ Spíše spokojen
□ Spíše nespokojen (uveďte důvod) ………………………………………….
□ Velmi nespokojen (uveďte důvod) …………………………………………….
9. Co Vás nejvíce motivuje k pracovnímu výkonu? (Můžete vybrat více odpovědí)
□ Jméno a prestiž organizace
□ Kariérový postup
□ Možnost seberealizace
□ Plat
□ Pracovní kolektiv
□ Zajímavá práce
□ Jiný faktor.........................................
10. Obáváte se ztráty zaměstnání?
□ Ano (uveďte důvod)……………………………
□ Ne (uveďte důvod)……………………………..
11. Kdyby jste měli možnost cokoliv změnit, uveďte, co by to bylo:
……………………………………………………………………………………………
Prosím, označte kategorii do které patříte:
Pohlaví:
muž
Váš věk:
do 25 let
Nejvyšší ukončené vzdělání:
žena
26-35
36-45
Základní
Délka zaměstnání: méně něž 1 rok
Vyučen
46-55
SŠ
1-4 roky 5-9 roků
56 a více
VŠ
více než 10 let
Děkuji Vám za spolupráci a za Váš čas strávený při vyplňování tohoto dotazníku.
76
Vážený návštěvníku,
jmenuji se David Durajka a jsem student 3. ročníku Soukromé vysoké školy ekonomické ve
Znojmě. Tímto bych Vás chtěl požádat o vyplnění dotazníku, který je zaměřen na
spokojenost návštěvníků. Získané informace budou využity pro zpracování mé bakalářské
práce. Dotazník je zcela anonymní a obsahuje 11 otázek. Vyberte vždy jednu z variant,
pokud není uvedeno jinak, která nejvíce odpovídá Vaší skutečnosti.
Předem děkuji za Vaši spolupráci.
1. Považujete prohlídku za:
□ Velmi zajímavou
□ Zajímavou
□ Nezajímavou
□ Velmi nezajímavou
2. Pokud nejste místní, jste ve Znojmě:
□ Poprvé
□ Často
3. Navštívil/a jste muzeu:
□ Dnes poprvé
□ Vícekrát
4. Výše vstupného je pro Vás
□ Přijatelná
□ Méně přijatelná
□ Nepřijatelná
5. Jaká cena by pro Vás byla přijatelná?
□ 50/25
□ 30/15
□ Jiná..................
6. Využíváte možnost poskytovaných slev muzeem?
□ Ano
□ Ne
7. Jak jste se o muzeu dozvěděl/a?
□ Noviny
□ Internet
□ Televize
□ Rozhlas
□ Jiné......................................
77
8. Jaká expozice Vás nejvíce zaujala? ( Můžete vybrat více odpovědí)
□ Živá příroda
□ Neživá příroda
□ Orientální zbraně
□ Archeologie
□ Řemesla
9. Jakou stálou expozici byste přivítal/a?
...............................................................................................................................................
10. Navštívil/a jste muzejní noc:
□ Ano
□ Ne
11. Co byste zlepšili či doporučili:
………………………………………………………………………………………….......
...............................................................................................................................................
Prosím, označte kategorii do které patříte:
Pohlaví:
muž
Váš věk:
do 15 let
žena
Nejvyšší ukončené vzdělání:
do 26
27-40
Základní
Vyučen
41-60
SŠ
nad 61
VŠ
Vaše trvalé bydliště je:
Znojmo
Okres Znojmo
Jihomoravský kraj
Jiné místo………………………
Děkuji Vám za spolupráci a za Váš čas strávený při vyplňování tohoto dotazníku.
78

Prace Durajka - Index of - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

Transkript

Podobné dokumenty

Standard ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků

listopadové vydání

cestovní ruch města znojma se zaměřením na segment mladých lidí

Jméno Funkce E-mail Telefon: 234 81 + linka Rinn

VYUŽITÍ MARKETINGU V ZÁMECKÉM HOTELU VRANOV

AXA Výroční zpráva Pojišťovna