docpříloha Vypořádání připomínek k posudku VE Kozmiceve formátu
download 
Stížnost Transkript
příloha Vypořádání připomínek k posudku VE Kozmiceve formátu
Příloha k č.j.: 063458/2012/KUSK Vypořádání připomínek k posudku VE Kozmice 1. Středočeský kraj, ze dne 6.2.2012, č.j.: 019344/2012/KUSK Středočeský kraj nesouhlasí s posudkem k dokumentaci i s návrhem souhlasného stanoviska včetně navrhovaných podmínek k záměru „Větrná elektrárna Kozmice“ z důvodu opětovně nedůsledného vypořádání připomínek dotčených obcí a občanských sdružení a nedostatečného vyhodnocení krajinného rázu a zdravotních rizik působením souběhu různého zdroje hluku Vypořádání: Posouzení hluku včetně souběhu jednotlivých zdrojů hluku bylo hodnoceno jako dostatečné jak v oznámení, tak dokumentaci i posudku. Důkazem toho je kladné vyjádření Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (KHS) jako orgánu ochrany veřejného zdraví, který je kompetentním subjektem při vydávání závazných vyjádření a hlukovou problematiku má na starosti. KHS záměr akceptuje při respektování určitých podmínek, které jsou v plném rozsahu součástí tohoto stanoviska. Vypořádání připomínek obcí a sdružení k vyhodnocení krajinného rázu pokládá zpracovatel posudku rovněž za dostatečné. Hodnocení bylo provedeno samostatnou studií zpracovanou RNDr. Petrem Obstem a Ing. Zlatou Obstovou, jež vycházela z platných metodických postupů, které zadalo a publikovalo Ministerstvo životního prostředí. Po ověření na Ministerstvu životního prostředí jsou metodické pokyny stále platné. Současně je v závěrech této studie uvedeno, že z hlediska krajinářského hodnocení výsledky konvenují i s „Vyhodnocením krajinného rázu Středočeského kraje“, jehož zpracování zadal Středočeský kraj – Krajský úřad Středočeského kraje a bylo zpracováno v roce 2009 renomovanou osobou v dané problematice Ing. arch. Ivanem Vorlem, CSc. s kolektivem. Nezávislost a objektivnost daného hodnocení podtrhuje i skutečnost, že vyhodnocení bylo provedeno ještě před předložením žádosti o projednání VE Kozmice. Ve vyhodnocení je uvedeno mj., že ráz daného území náleží do kategorie kulturní krajiny s průměrnou krajinářskou hodnotou (typ B0). Hodnocená lokalita a její výraznější vizuálně ovlivnitelné okolí nepatří mezi krajiny se soustředěnými estetickými hodnotami, ani mezi krajiny utvářené harmonickým měřítkem a vztahy atd. V publikaci Atlas krajiny České republiky, 2009, vydaném MŽP ČR a VÚ Silva Taroucy, v.v.i. Průhonice, na kterém pracovalo přes 300 renomovaných oborově zaměřených odborníků jsou mj. vyhodnoceny typy krajinného rázu (Lӧw, Culek, Novák, Hartl). V této části atlasu je republika rozdělena mezi „Běžné typy reliéfu“ a „Výjimečné typy reliéfu“. Krajina v prostoru navrhované elektrárny je zařazena mezi krajiny „Běžného typu reliéfu“ – krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika. 1 Každá krajina má své hodnoty, svůj půvab, svůj specifický charakter a je vždy nejcitlivěji vnímána nejbližším obyvatelstvem. Orgány státní správy se musí při hodnocení opírat o objektivizující nezávislé podklady. Zamítavé stanovisko kraje však není podloženo odbornou argumentací, která by konkretizovala a věcně zpochybnila závěry posudku. Obecně formulované požadavky nelze tedy věcně vypořádat. 2. Obec Teplýšovice, ze dne 17.2.2012, č.j.: 0048/12/OÚ/JŠk Konstatuje, že zpracovatel posudku se téměř ve všem ztotožnil se zpracovatelem dokumentace o vlivu VE Kozmice na životní prostředí tedy s panem RNDr. Petrem Obstem. Snad, až na drobná upozornění neuvedl v posudku detaily, jakými jsou např. ve světě běžné havárie větrných generátorů a s nimi spojené požáry nebo námrazy létavší po širokém okolí, jež ohrožují vše živé. Proč ale vyvolávat paniku mezi místními občany, vždyť jsou natolik vzdělaní a většina z nich má přístup k informačním zdrojům s nekonečnými možnostmi získat informace tohoto typu v řešené problematice samostatně. Vypořádání: Otázka havárií větrných elektráren není běžný provozní stav, nebo jev, ke kterému dochází často. V rámci zpracování posudku jsme nezjistili na našem území žádnou provozní havárii významnějšího rozsahu. Na internetu jsou dostupné různé videozáznamy požárů či havárií větrných elektráren, jedná se však svým způsobem o senzaci, ne o běžný jev spojený s provozem elektrárny. Navržená VE je vybavena zařízením, které umožní zastavit rotor a otočit lopatky tak, aby kladly větru jen minimální odpor. Do tohoto režimu je elektrárna uvedena v případě, že je překročena tzv. vypínací rychlost větru, případně i za jiných stavů, kdy řídící software takto rozhodne (například při nevyváženosti lopatek rotoru atd.). Dále je navržený typ VE dle informací výrobce vybaven zařízením umožňujícím vytápění lopatek s minimalizací možnosti vzniku námrazy. Jako prevence proti odlétání námrazy slouží také čidlo sledující vyváženost rotoru (při zjištění nevyváženosti se elektrárna odstaví a zašle se zpráva na dispečink). Pro dobu výstavby i pro vlastní provoz větrné elektrárny budou zpracovány provozní a havarijní řády, postihující případné kolizní situace i z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Větrná elektrárna je zařízení s nízkou pravděpodobností havárie. Je navržena s životností alespoň 25 let a počítačový systém zajišťuje bezpečnost provozu elektrárny a jakoukoliv abnormální situaci hlásí obsluze přičemž automaticky odstavuje elektrárnu, pokud nebezpečí trvá. Teoreticky největší riziko představuje vznik požáru. Protipožární zabezpečeni odpovídají legislativním opatřením a konkrétní opatření budou popsána v projektové dokumentaci. Další nebezpečí představuje možnost úniku oleje ze strojovny. V tomto případě by tento olej stekl vnitřkem věže do spodní části, která je konstrukčně upravena tak, aby nedošlo k průsaku kapalin do okolního prostředí. Větrné elektrárny jsou vybaveny opatřeními pro bezpečné svedení blesku. 2 Živelnou pohromou by pro větrnou elektrárnu mohla být v Česku dosud nevídaná extrémní větrná bouře. Je nutné zdůraznit, že na extrémní zátěže jsou tyto stavby projektovány. Větrná elektrárna přežije bouři s nárazy větru do 70 m/s, což je rychlost, která v Česku nebyla nikdy zaznamenána a v Kozmicích takový stav počasí nelze předpokládat (absolutní rekord rychlosti větru – nárazu větru – byl zaznamenán na Sněžce při orkánu Kyrill v roce 2007 – 60 m/s). Dalším nebezpečím může být vznik extrémně silné námrazy. Větrná elektrárna má automatické systémy sledující vyváženost lopatek rotoru a při usazování námrazy dojde k jejímu automatickému zastavení. Je nutné zdůraznit, že větrná elektrárna s namrzlými listy rotoru se nemůže roztočit vzhledem ke změně jejich aerodynamických profilů. Metání kusů námrazy do velkých vzdáleností proto nehrozí. V přímém prostoru pod elektrárnou však určité riziko opadu námrazy existuje. V rovině čistě teoretické zůstávají možnosti teroristického útoku, vojenského konfliktu, nárazu letadla či meteoritu, které by mohly způsobit zřícení větrné elektrárny, přičemž by hrozil především průsak oleje do okolní půdy. I při naprosté destrukci zařízení vznikne pouze větší množství odpadů, případně mohou být mechanicky poškozeny některé biotopy lokality (což vzhledem k jejich současnému stavu nepředstavuje závažnější škody). V případě naprosté destrukce zařízení by byly ihned zahájeny práce na likvidaci škod. Větrná elektrárna bude standardně pojištěna proti vlivům, které by mohly zařízení poškodit. Má za to, že investor, kozmičtí zastupitelé, zpracovatel dokumentace E.I.A. včetně zpracovatele posudku dokumentace žádným způsobem nekalkulují s doloženým veřejným míněním, aniž by si podobný průzkum veřejného mínění vůbec primárně a v předstihu zajistili sami. Uvažuje se o tak zásadní věci, která ovlivní životy místních obyvatel, aniž by se jich předem někdo byť jen zeptal. Z toho důvodu konstatuje, že došlo na výše uvedených úrovních k neomluvitelným chybám. Všichni shora uvedení naprosto pomíjí a ignorují většinový názor obyvatel obou obcí a vlastníků nemovitostí v tradičním místě jejich existence, resp. jejich trvalého pobytu. Vypořádání: V procesu EIA není uvažováno s prováděním sociologických či jiných průzkumů. Pro své vyjádření má ale dotčená veřejnost v procesu EIA dostatek prostoru pro vyjádření jak z věcného, tak i časového hlediska. 1. písemné vyjádření k oznámení EIA záměru (lhůta 20 dní), 2. písemné vyjádření k dokumentaci EIA (lhůta 30 dní), 3. písemné vyjádření k posudku na dokumentaci EIA (lhůta 30 dní), 4. osobní účast a slovní vyjádření na veřejném projednání. Tento proces probíhal po dobu téměř 2 let, takže každý se mohl s problematikou plně seznámit. Podstatná část podkladů je permanentně přístupná na internetových stránkách, byla vždy sdělena přesná přístupová adresa s rozesláním jednotlivých projednávaných podkladů (oznámení, dokumentace, posudek, veřejné projednání). Podklady byly k dispozici k prostudování na obcích Kozmice a Teplýšovice a na zdejším úřadu prakticky po celou dobu projednávání záměru. Jsme názoru, že mechanismus projednávání ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., je nastaven maximálně transparentně a dává dostatečný prostor každému, kdo se o věc skutečně zajímá, aby se vyjádřil k záměru několikrát v průběhu celého procesu. Domníváme se 3 tedy, že možnost vyjádřit svůj názor má veřejnost dostatečnou. V uvedených dokumentech byl předložen poměrně podrobný popis navrhovaného záměru a všechny relevantní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, které poskytují dostatek informací pro to, aby si každý mohl vytvořil vlastní názor. V procesu EIA se posuzují vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a na jejich vzájemné působení a souvislosti (§ 2 zák. č. 100/2001 Sb.). Je zcela zřejmé, že posuzování vlivů musí vycházet z ověřených skutečností a musí být věcným hodnocením řešených témat. Průzkumy veřejného mínění: Factum Invenio (2011) uvádí, že 75 % lidí v Česku se domnívá, že obnovitelné zdroje nejsou dostatečně využívány, přičemž nejbezpečnější a nejlevnější se jim jeví energie větrná, TNS Factum (2004) – 73 % lidí občanů ČR souhlasí s výstavbou větrných elektráren. Aniž bychom zpochybňovali petici zmiňovanou Obcí Teplýšovice při veřejném projednání, upozorňujeme, že petice byla dle sdělení starosty obce Teplýšovice, pana starosty Josefa Škvora adresována zastupitelům Obce Kozmice v souvislosti s projednávanou změnou územního plánu obce Kozmice. V rámci procesu EIA nebylo doručena žádná petice ani vyjádření proti realizaci větrné elektrárny, která by blíže specifikovala obsah petice a způsob a formu zajišťování podpisů ke zmiňované petici. Z veřejnosti jsme obdrželi písemně 5 nesouhlasných vyjádření k posudku, tedy nesouhlasů s realizací větrné elektrárny, která jsou komentována níže. K podpoře větné elektrárny bylo doručeno v rámci projednávání posudku cca 140 vyjádření veřejnosti. Všechna doručená vyjádření a vypořádání jsou uvedena níže. Mimo to na veřejném projednání posudku a v některých doručených vyjádřeních zazněly vážné pochybnosti o způsobu sbírání podpisů pod petici, kdy byl na některé oslovené vyvíjen nátlak k podpisu petice, což by bylo v zásadním rozporu s petičním zákonem. Obec Kozmice podporuje stavbu větrné elektrárny na svém území od roku 2008. Zastupitelé Kozmic v roce 2008 jednohlasně souhlasili s umístěním větrné elektrárny na svém katastru, stejně jako s ní souhlasí obměněné zastupitelstvo (po volbách 2010) dnes. Proč v materiálech chybí jasná odpověď na skutečný dopad a vliv kvality života na místního obyvatele, občana, rodáka, rodiče, patriota, vlastníka nemovitostí, na lidi, kteří desetiletí vynakládají energii, svůj um, intelektuální schopnosti, svou fyzickou práci, čas, finanční prostředky své i veřejné do budování prostředí, které vnímají jako tradiční svůj domov a kteří předpokládají, že bude domovem tak, jak jej po všech zmíněných investicích vytvořili i pro generace následující? Vypořádání: Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz i veřejné zdraví je v dokumentaci provedeno dle našeho názoru dostatečně a objektivně. Pochopitelně nelze do vyhodnocení vždy zahrnout vyhraněné názory konkrétních jednotlivců (ať již pro či proti záměru). Jak však již bylo konstatováno výše veřejnost 4 měla dostatečný prostor vyjádřit svůj názor a věcně formulovat své důvody, obavy, připomínky atd. Za podstatné považujeme plné respektování všech zákonných předpisů. Citáty z knihy „Syndrom větrných elektráren“, kterou v USA paní Nina Pierpont, MD, PhD. napsala jako vědeckou zprávu prezentující původní primární výzkum potíží u osob žijících v blízkosti velkých průmyslových větrných elektráren (1,5 – 3 MW) postavených po roce 2004 (následuje citát knihy výčet 15 bodů převážně popisujících symptomy "syndromu větrných elektráren"). Žádal tímto o jasnou odpověď na shora položenou otázku a to v plénu veřejného projednávání posudku v Kozmicích dne 21.2.2012. Vypořádání: „Syndrom větrných elektráren“ zpráva o přirozeném experimentu od američanky Niny Pierpont, MD, PhD z 20.12.2009 je případová studie. Problém je v tom, že v USA nejsou limity hluku pro VE buď žádné nebo jsou příliš vysoké. Autorka připisuje větrným elektrárnám v USA celou řadu škodlivých účinků na lidské zdraví. Kniha vyvolala veřejnou diskuzi v USA i ve světě. Např. v americkém státě Massachusetts svolaly státní instituce „Department of Environmental Protection“ a „Massachusetts Department of Public Health“ k panelové diskuzi nezávislé odborníky na hygienu a lidské zdraví, aby zhodnotili vlivy větrných elektráren na lidské zdraví. Řešen zde byl i „syndrom větrných elektráren“. Tito odborníci, ale i další odborníci a vědci z celého světa, došli k závěru, že neexistuje žádné podložené tvrzení o výskytu tzv. „syndromu větrných elektráren“. Výstupem z panelové diskuze je zpráva „Wind Turbine Health Impact Study: Report of Independent Expert Panel“ z ledna 2012, veřejně dostupná na webové adrese http://www.mass.gov/dep/energy/wind/turbine_impact_study.pdf (cit. 4.3.2012). Závěry o nízkofrekvenčním hluku neplatí pouze pro VE, ale platí obecně. Např. studie ze Švédska a Holandska nejsou zcela jednoznačné, neboť pozdější poznatky nepotvrdily předchozí závěry. Obecně lze tedy říci, že tato (a další) studie vůbec neřeší podstatné závislosti pro hluk VE, jako je typ VE, emisní hladina akustického výkonu, vzdálenost zástavby od zdroje, rychlost a směr větru apod. Dílo „Syndrom větrných elektráren“ autorky Pierpont a zejména její závěry uváděné ve vyjádření obce Teplýšovice nelze považovat za relevantní k záměru VE Kozmice. Obavy z projevů „syndromu“ v důsledku provozu VE Kozmice považujeme za neopodstatněné. Vlivy VE Kozmice na veřejné zdraví jsou podrobně hodnoceny v dokumentaci a speciálně v její příloze H.5.3. Větrné elektrárny samozřejmě hluk vytváří a není je možné postavit zcela libovolně. Ale proto je právě prováděna hluková studie, aby omezila záměry, které nejsou v souladu se zákonnými předpisy. Je problematické dávat případovým studiím větší váhu, než reálně mají. Pokud se skutečně v reálném čase v souvislosti s provozem VE projeví negativní dopady na zdraví lidí, na přírodu na životní prostředí jako celek či na jeho dílčí segmenty, kdo nahradí vzniklé škody? Vypořádání: 5 Vzniklé škody má za povinnost uhradit provozovatel VE, pokud se prokáže, že je zavinil. Hrazeny by měly být z vlastních prostředků, případně využito plnění vyplývající z pojištění, které bude mít provozovatel uzavřené. V pochybnostech o možném negativním dopadu na zdraví lidí je vždy možno se obrátit na orgán veřejného zdraví (Krajskou hygienickou stanici) a požádat o prošetření stavu a sjednání nápravy. Obec upozorňuje na výskyt orla mořského v oblasti Čeňovických rybníků, kde se údajně již několik let vyskytuje. Konkrétní posuzování konkrétního záměru výstavby VE a následného jejího dlouhodobého provozování nelze vypracovat bez detailní znalosti konkrétního místa a bez dlouhodobého ověřování v reálném prostoru a čase všech získaných znalostí a to zejména při existenci skutečných rizik, která s instalací a s provozem VE bezprostředně souvisejí. Vypořádání: Vzhledem k tomu, že orel mořský představuje druh s velkým akčním rádiem, může hnízdit i ve značné vzdálenosti od Čeňovických rybníků, kde pravděpodobně pouze loví, nicméně jako hnízdní biotop toto území pochopitelně nelze vyloučit. Ze zahraničních zkušeností vyplývá to, že pro velké dravce jsou nebezpečné především rozsáhlé větrné parky, které mohou představovat jistou barieru, než pouhá jedna izolovaná věž VE. Za normálních podmínek orel táhne ve velkých výškových hladinách, v rámci lovu však vodní ptactvo loví z hladiny, nikoli ve vzduchu. Jak bylo v posudku i dokumentaci celkem rozsáhle uvedeno, vycházel Mgr. Radim Kočvara z vyhodnocení místních podmínek a znalosti požadavků na biotop u jednotlivých živočichů, ročního hodnocení dané lokality a také z poznatků místního ornitologa a jiných odborných publikací. Jeho závěry budou dále ověřeny v rámci následného monitoringu v průběhu zkušebního provozu a zjištěné skutečnosti budou zahrnuty do podmínek upravující režim provozu VE. V této souvislosti připomínáme, že provoz VE je efektivní především při vyšších rychlostech větru, které naopak nejsou atraktivní pro avifaunu. Obec Teplýšovice tímto vyjádřením k posudku a opakovaně k dokumentaci zpracované ve smyslu E.I.A k záměru „Větrná elektrárna Kozmice“ zdejší úřad, jako správní orgán věcně příslušný dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, opakovaně žádá o přihlédnutí k relevantním, četným shora uvedeným připomínkám. Konečným cílem Obce Teplýšovice a četných občanů Obce Kozmice je znemožnit a zabránit realizaci výstavby „Větrné elektrárny Kozmice“ v nebezpečné blízkosti obou sídel. Vypořádání: Jedná se o vyjádření nesouhlasu s hodnoceným záměrem nevyžadující další komentář. Jsme však názoru, že záměr byl z věcného hlediska projednán velmi zodpovědně. Jsme si rovněž vědomi toho, že přijetí spíše emotivního názoru proti realizaci záměru větrné elektrárny nejsou dostatečnými argumenty proti realizaci záměru. Před zpracováním tohoto stanoviska zdejší úřad konzultoval prakticky všechny relevantní připomínky a doporučení uvedená ve vyjádřeních mj. s těmito subjekty 6 MŽP, ČSAV, KHS, ČSO, ČESON. Rozhodně s názorem, že se větrná elektrárna má realizovat v nebezpečné blízkosti vůči obcím, nesouhlasíme. 3. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje – územní pracoviště Benešov, ze dne 30.1.2012, č.j.: KHSSC 02 631/2012 S posudkem „Větrné elektrárny Kozmice“ na životní prostředí podle zákona souhlasí za podmínky, zařazení podmínek do návrhu stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí v části pro fázi provozu v rozsahu: 1. V noční době tj. od 22.00 do 06.00 bude zařízení nastaveno na provoz v režimu mod 1 (technické opatření ke snížení hlučnosti). 2. Zařízení bude vybaveno technickým opatřením ke snížení flicker efektu, spočívajícím: I. instalaci senzorů s vyhodnocením stavu slunečního záření a směru větru zajišťujících vypnutí zařízení v kritickém čase nebo II. přímé naprogramování vypínání rotoru v kritickém časovém intervalu bez hodnocení slunce a směru větru v době mezi 10.00 a 12.00 hodinou v období 15.11.27.01. Tyto podmínky byly stanoveny po zhodnocení souladu dokumentace vlivů uvedeného záměru na životní prostředí s požadavky předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví ve vyjádření KHS vydaném dne 22. září 2011 pod č.j. KHSSC 43 443/2011. Podmínky vycházely z hodnocení flicker efektu zpracovaného RNDr. Petrem Obstem a posouzení hluku v hlukové studii pana Ing. Aleše Jiráska, ohledem na výsledky zmiňovaných hodnocení a nutnosti zajištění ochrany zdraví obyvatel žijících v dotčené lokalitě. Uvedené podmínky však nebyly zapracovány do návrhu stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí v části podmínek pro fázi provozu. KHS svůj souhlas k předloženému posudku k dokumentaci o hodnocení vlivů záměru „Větrná elektrárna Kozmice„ na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. podmiňuje zapracováním uvedených podmínek. Bez realizace v podmínkách požadovaných technických opatření nelze záměr akceptovat, protože není splněn předpoklad, že záměrem nebudou negativními vlivy zasaženi obyvatelé v lokalitě a nebudou tak dotčeny zájmy, které KHS jakožto místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví chrání. Vypořádání: Obě podmínky jsou akceptovány a jsou součástí podmínek v závěru tohoto stanoviska. Byly diskutovány i na veřejném projednání a zpracovatel posudku se s nimi rovněž ztotožnil. 4. Městský úřad Benešov ze dne 2.2.2012, č.j.: MUBN/10002/2012 Vyjádření dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: Zpracovateli posudku se výsledky hodnocení míry projevu v bodech harmonické měřítko a harmonické vztahy v krajině zpracovatelem dokumentace jeví jako odpovídající a tedy vcelku jako relevantní. 7 Zároveň si je zpracovatel posudku vědom toho, že hledisko působení a estetické vnímání technicistických objektů v krajině je z podstaty problematiky ovlivněné subjektivními pocity. Zároveň považuje za legitimní, že pro určitou část populace může být působení byť jen jednoho objektu VE v krajině považováno z estetického hlediska jako významně rušivé a tedy pro danou stavbu nepřijatelné. Zpracovatel dokumentace i posudku mezi tuto část populace tedy evidentně nepatří a proto jeden stav podhodnocuje a druhý naše upozornění na tuto chybu v dokumentaci považuje spíše za subjektivní pocit. Je pak otázkou, zda má smysl vůbec toto hodnocení dělat a nenechat občany, kteří se budou na VE denně dívat z okna, aby tento jev např. v referendu laicky, ale přitom demokraticky posoudili sami. Domnívá se, že stavby tohoto typu by se měly řešit z hlediska krajinného rázu koncepčně v celé ČR, měly by být plně v souladu s krajskými koncepcemi, v tomto případě s „Koncepcí ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje“ a konkrétní lokality pro nekonfliktní umístění VE by měli být vytipovány aktuálním krajinářským hodnocením v návaznosti na již zpracované „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje“. Doporučuje proto k uvedenému záměru vydat nesouhlasné stanovisko z důvodu negativních důsledků velkoplošného vlivu stavby na krajinný ráz v krajinářsky hodnotném území Podblanicka a Benešovska, které je zatím nedotčené podobnými stavbami. Veřejný zájem ochrany životního prostředí, ochrany přírody a ochrany krajinného rázu v daném případě výrazně převažuje nad čistě ekonomickými zájmy investora. Vypořádání: Zpracovatelé dokumentace a posudku se pochopitelně musí vyvarovat emočně subjektivního přístupu ve vnímání posuzované problematiky, přičemž ale konstatují legitimitu postojů dotčených obyvatel vůči záměru výstavby VE Kozmice. Také několikrát připustili to, že i navzdory snaze o maximální objektivizaci v rámci procesu hodnocení vlivů na krajinný ráz chtě nechtě dochází k určitému vnosu subjektivní složky a to zejména v případě zhodnocení akceptovatelnosti takového záměru v krajině. Přičemž nikdy netvrdili a netvrdí, že by k postojům obyvatel nemělo být přihlédnuto. Tedy rozhodně nepodhodnocují míru vlivů takové stavby na krajinu a její ráz. Pouze srovnávali dopad jedné věže VE a dopad rozsáhlého větrného parku čítajícího několik desítek věží na krajinu a krajinný ráz a konstatovali nesrovnatelnosti právě v tomto ohledu. Dle našeho soudu se lze v rámci snahy o objektivizaci vyhodnocení míry akceptovatelnosti opřít o kritérium obsazenosti volných pohledových horizontů věžemi VE. A zde zpracovatel posudku konstatoval, že ve srovnání s jednou věží právě takto rozsáhlé větné parky kontaminují většinu volných průhledů v krajině a tedy i pohledových horizontů. To se nám jeví z hlediska míry možné (ne)akceptovatelnosti nesrovnatelně významnějším faktorem, než realizace izolované jediné věže, jakou je hodnocený záměr VE Kozmice. Ke zhodnocení možnosti či vhodnosti výstavby VE v rámci nejrůznějších krajských i státních koncepčních dokumentů uvádíme, že větrné elektrárny jsou stavby, u kterých nelze z logiky věci vlivy 8 na krajinu a krajinný ráz eliminovat. Vždy to budou výrazně vertikální stavby na pohledově poměrně exponovaných místech. Ve vztahu ke studii „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje“ pak uvádíme, že záměr VE Kozmice je navržen do lokality, která je součástí zóny podmíněně vhodné pro umístění VE. Vždy tedy bude nutno hledat určitý společný jmenovatel z hlediska přijatelnosti, sladění nejrozličnějších zájmů a tedy nalezení určitého společenského konsensu. To je přirozeně dosti obtížný úkol. V této souvislosti také nelze opomenout fakt, že VE jsou stavby naplňující určitý veřejný zájem, plynoucí z toho, že představují obnovitelný zdroj energie (viz níže). K připomínce, že veřejný zájem na ochranu přírody a krajinného rázu převyšuje čistě ekonomické zájmy investora tedy připomínáme, že u větrných elektráren můžeme s tímto veřejným zájmem do jisté míry uvažovat. Stát, tedy Česká republika, má zájem na tom, aby se část elektrické energie vyráběla z obnovitelných zdrojů a také se k tomu zavázala na mezinárodní úrovni. Tuto výrobu se však rozhodla nezabezpečovat sama, ale přenést ji na podnikatelské subjekty za určitých, předem stanovených podmínek. Pouze připomínáme, že podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů (OZE) je stanovena formou pevných výkupních cen. Výkupní cena pro elektřinu z nových větrných elektráren je pro rok 2012 stanovena na 2,23 Kč/kWh, pro solární elektrárny 6,16 Kč/kWh, pro bioplynové elektrárny 4,12 Kč/kWh, pro elektrárny na biomasu 4,58 Kč/kWh, pro malé vodní elektrárny 3,19 Kč/kWh (např. ČEZ účtuje domácnostem v roce 2012 celkovou cenu, včetně distribuce atd., v nejběžnější sazbě 4,83 Kč/ kWh). Větrné elektrárny se podílejí na celkové výši podpory OZE jen 1,4 % (pro srovnání – sluneční el. 67,9 %, biomasa 10,2 %, bioplyn 12,4 %) - zdroj ERU, http://ekonom.ihned.cz/c1-55303550-energeticka-normalizace. Větrné elektrárny se koncovým zákazníkům projeví ve zvýšení ceny o 0,8 haléře na 1 kWh - zdroj ERU, http://csve.cz/cz/novinky/221. Cena elektrické energie vychází především z ceny elektrické energie vyrobené v uhelných a atomových elektrárnách, do kterých však nejsou prakticky vůbec zahrnuty dopady způsobené těmito zařízeními na životním prostředí a zdraví obyvatel, tzv. externality (např. vlivy – cena - rozsáhlých zásahů do krajiny při těžbě uhlí či uranu a s nimi spojené snížení biologické rozmanitosti, ztráta zemědělské produkce, náklady vyvolané korozí materiálů budov a škodlivý vliv těžkých kovů a jiných emitovaných částic na lidské zdraví, dále vlivy při jejich úpravě a spalování, následné likvidace odpadů z těchto zařízení, potažmo i likvidace vlastních elektráren, likvidace starých ekologických zátěží a v neposlední řadě možné škody způsobené emisemi skleníkových plynů). 5. Česká inspekce životního prostředí, ze dne 6.2.2012, č.j.: ČIŽP/41/IPP/1005930.003/12/PBA Oddělení ochrany přírody: V detailu je třeba konstatovat, že se zpracovatel posudku nedostatečně vypořádal s předchozím stanoviskem ČIŽP OI Praha (dále jen „inspekce“) ze dne 5.9.2011 ohledně ochrany zvláště chráněných druhů ptáků (orel mořský, čáp bílý) a v předmětné lokalitě se prokazatelně vyskytujících druhů netopýrů. Ze záznamů inspekce je s vysokou pravděpodobností patrná prostorová a funkční 9 návaznost ověřené hnízdní lokality orlů mořských Heliaeetus albicilla (kriticky ohrožený druh ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb.) v dosahu řádově 40 km až 50 km od místa jejich pozorování u Čeňovických rybníků (akční rádius uvádí odborná literatura obvykle okolo 50 km). V místě loviště, tedy nejspíš i v případě Čeňovických rybníků, orli zpravidla loví nízko při zemi. U čápa bílého (Ciconia ciconia) byl potom jeho stabilní výskyt v blízkosti předmětné lokality (Zálesí u Kozmic) prokazatelně dokladován během letních měsíců roku 2011. To je v protikladu s tvrzením autora posudku. Principiálně je třeba dále nesouhlasit s argumentací zpracovatele posudku na straně 23 (odstavce 4 a 5), totiž aby byla problematika případných kolizí u netopýrů (potažmo ptáků) termínově odsunuta až jako závazná součást podmínek v dalších fázích řízení. U obou taxonomických skupin živočichů inspekce požaduje doložení hodnověrných stanovisek věcně a odborně příslušných organizací, jmenovitě České ornitologické společnosti (ČSO) a České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON). Inspekce naopak žádá řádné prošetření dané problematiky preventivně, tzn. v rámci probíhajícího procesu EIA. Je dále třeba zamítnout snahu zpracovatelů průběžně v hodnoceném podkladu uvádět irelevantní, banální a značnou měrou zavádějící tezi, že singulární stožár VE de facto nepřináší natolik negativní efekt na krajinný ráz i ostatní environmentální aspekty případné realizace, jako by tomu mělo být v případě bezpředmětné skupiny VE (tzv. větrného parku). V případě uskutečnění záměru by se samozřejmě jednalo o průlomový, ojedinělý a velmi cizorodý prvek nejen v uvedeném segmentu území, ale v celé východní části Středočeského kraje, kde jsou navíc přírodní podmínky vzhledem k zamýšlené investici diskutabilní (viz např. mapový podklad zdrojů www.csve.cz nebo www.obnovitelne-energie.cz). V intencích § 12 odstavců 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a na základě veškerých jí dostupných podkladů inspekce nadále pokládá potenciální stavbu VE Kozmice za velmi zásadní zásah do krajinného rázu předmětné východní části Benešovska, potažmo Posázavského bioregionu č. 2.12 (Culek a kol., 1996), popřípadě pomezí sosiekoregionů Středočeská pahorkatina 2.19 a Hornosázavská pahorkatina 2.20 (Petříček, 1986; Culek, 1994). Nemá pochybnost, že umístěním, povolením a případnou realizací dané stavby na výrazné terénní elevaci by bylo významně narušeno současné harmonické měřítko a vztahy okolní krajiny, která má v současnosti a hlavně do budoucna veliký environmentální a rekreačně-pobytový potenciál. Tuto skutečnost a míru veřejného zájmu dokreslují jak spisem explicitně zmiňovaná nesouhlasná stanoviska nemalé části lokální veřejnosti, tak zásadní nesoulad předkládaného záměru výstavby VTE Kozmice s adekvátní aktuální územně plánovací dokumentací (mj. platný ÚP VÚC Benešov; viz http://www.wmap.cz/vucbenesov/). Za stávajících okolností a po komplexním zhodnocení celého případu inspekce preferuje v rámci jeho dalšího řízení a rozhodování dokumentací navrhovanou variantu nulovou. Vypořádání: 10 Orel mořský i čáp bílý mají skutečně velký akční rádius a mohou se vyskytovat prakticky na celém území ČR. Co se týče "protikladu“ v tvrzení o výskytu čápa, připomínáme, že čáp byl pozorován na louce a to je pro něj typické, neboť zde nachází zdroj potravy. Čistě zorněné plochy ve velké vzdálenosti od vodních ploch (prostor návrhu VE) skutečně nejsou pro něj atraktivní. Vizuální rušení je možné do 1,5 km od hnízda (v Kozmicích splněno i při případném hnízdění v Zálesí – dle místního ornitologa čáp hnízdí 5 km jihovýchodně od VE). Vizuální citlivost čápa bílého je individuální, opuštění hnízda bylo zaznamenáno i ve vzdálenostech více než 1 km, naopak je známa řada případů, kdy čápi hnízdí v blízkosti VE (např. na Českomoravské vrchovině). Záleží především na umístění VE, vlivy lze obvykle vyloučit, pokud jsou VE uvažovány mimo potravní koridor (prostor přeletů mezi hnízdem a místem sběru potravy). Prokázaná opuštění hnízda (nejdále 1,1 km od VE) jsou vždy spojena s realizací větších větrných parků a především v situacích, kdy jsou VE realizovány mezi hnízdem a potravním stanovištěm. Taková situace je v případě VE Kozmice vyloučena. Riziko kolize s rotorem VE je u čápa velmi nízké (zanedbatelné) kvůli jeho vizuální citlivosti a i s ohledem na denní migraci. U orla mořského lze konstatovat, že se může přesouvat na velké vzdálenosti a to (vzhledem k velikosti ČR) v poměrně krátkém časovém horizontu. Vždy je větší pravděpodobnost jeho výskytu tam, kde jsou rozsáhlé vodní plochy s výskytem na ně vázaného ptactva (např. husy). V rámci ČR jsou uváděny lokality, kde pravidelně zimuje i hnízdí jako je Třeboňsko, Českobudějovicko, Českolipsko a Jižní Morava (Nové Mlýny). Oblast Benešovska je tedy zřejmě územím, kam orel občas zalétá za potravou. Výskyt orla mořského (byť jen přechodný, průlet, zálet k lovišti) může být vzhledem k jeho mobilitě teoreticky možný kdekoli (mimo horských oblastí a oblastí s absencí vodních ploch). Co se týče rizika kolize s větrnými elektrárnami je potřeba jej hodnotit v reálném kontextu. Např. v sousedním Německu byl v roce 2006 zaznamenán úhyn 24 jedinců orla mořského způsobený srážkou s VE, přičemž v tomto období bylo zabito 120 jedinců a to srážkou s automobily. V Německu přitom je rozsah a množství dosud vybudovaných VE v relaci se situací u nás nesrovnatelný. Tamní VE jsou realizovány často ve formě velmi rozsáhlých větrných parků, jaké u nás dosud nemají obdoby. V ČR jsou známy případy úhynu orla mořského způsobené záměrným hubením otrávenými návnadami (10 kusů mezi léty 2005 - 2007) a také zástřely. V současnosti tedy u nás ohrožení orla mořského vyplývá spíše z jiných příčin, než jsou přímo VE, i když je pochopitelně nelze zvláště v budoucnu podcenit. Riziko kolize narůstá především u rozsáhlých větrných parků, nevhodně umístěných v migračních trasách orla či v blízkosti jeho hnízdišť. Obecně je doporučován odstup VE 3 km od hnízdiště. V lokalitě Kozmice ani v okolí orel mořský nehnízdí (ani v uvedené vzdálenosti od VE). Jeho výskyt byl zjištěn zejména u Čeňovických rybníků (ve vzdálenosti 3200 – 5000 m od uvažované VE Kozmice) a dále k jihu, přičemž lokalita rybníků u Čeňovic představuje pro orla mořského možný potravní zdroj, na rozdíl od lokality VE, která není pro orla atraktivní. Při tazích se orel pohybuje ve větších výškách, než dosahuje VE. Ovlivnění orla mořského na lokalitě VE je nepravděpodobné. 11 Požadavek na doložení stanovisek ČSO a ČESON pokládáme za opodstatněný, nicméně jak dále uvádíme, obě organizace předmětné studie vzhledem k tomu, že je zpracovala osoba, která je členem obou subjektů, nezpochybňovala. Domníváme se, že postačí stanoviska těchto organizací doložit v rámci předložení žádosti o vydání konkrétní závazné výjimky z ochranných podmínek dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., k zákonu č. 114/1992 odst. 2, kde bude možno jmenovaným organizacím pro jejich vyjádření doložit podrobný popis technického řešení záměru a organizace budou mít dostatek času pro zpracování svých stanovisek. Účel sledovaný ČIŽP - tedy v dostatečném předstihu zabránit ohrožení jmenovaných živočichů, bude splněn před jakýmkoli zásahem do terénu či jinou činností v hodnocené lokalitě. Že se jedná o jednu větrnou elektrárnu (singulární stožár VE) a ne větrný park je velmi významné, zejména s ohledem na minimalizaci jejího vlivu na krajinný ráz, ale i tím, že je např. umístěna na vrch mezi stožáry el. vedení. Průlomový projekt – každý případný projekt dalších VE by musel projít procesem EIA. Právě vzhledem k podmínkám v okolí Kozmic (větrné poměry, vlivy na přírodu a obyvatelstvo) se nelze domnívat, že by zde další projekty byly realizovány. Důvody, proč realizace další větrné elektrárny v lokalitě Kozmice je zpochybněna jsou následující: 1. Klimatologické důvody realizace pouze jedné VE - Větrné poměry pro efektivní využívání energie větru jsou omezeny pouze na vrcholové partie kopce Bařiny a hřebenu vedoucím od Bařin severně k místnímu hřbitovu. Mimo tuto lokalitu je průměrná rychlost větru ve výšce rotorů moderních VE nižší, a to tak, že případné další VE by produkovaly málo energie, jejich instalace by byla neefektivní a pro případného investora i nerentabilní. Vyplývá to z orografie okolního terénu. V nižších polohách je vítr (i ve výšce 100 m nad povrchem) zeslabován působením okolních vrchů (např. právě Bařiny) i jejich povrchem (lesy), které narušují proudění v nižších polohách. Dále vrch Bařiny poskytuje přírodní elevaci, díky které bude rotor VE využívat proudění z vyšších vrstev atmosféry, kde je rychlost větru větší. Při instalaci VE i v nižších polohách by rotor VE dosahoval do menší „celkové nadmořské výšky“, což by ve spojitosti s účinky okolních terénních vyvýšenin a charakteru povrchu vedlo k nižším rychlostem. Z těchto předpokladů vychází i větrná mapa, která zřetelně vystihuje rozdíly mezi rychlostmi větru na Bařinách a okolí. Průměrná rychlost větru nižší o cca 0,5 m/s než je předpokládána na Bařinách vede ke snížení produkce elektřiny větrnou elektrárnou a tedy i výnosy o přibližně 15 %, což při pořizovacích a provozních nákladech a výkupních cenách znamená prodělečný nebo v nejlepším případě nerentabilní projekt. - Případné další VE v lokalitě Bařiny nejsou možné, protože by nebyla mezi jednotlivými VE dodržena dostatečná vzdálenost. Docházelo by k jejich vzájemnému „větrnému stínění“ (VE na návětrné straně by narušovala proudění nabíhající do další VE), čímž by byla celková produkce energie výrazně snížena, byla by neefektivní a míra využití nižší, mj. pro investora nerentabilní. 12 - Případná další VE umístěná na zmíněném hřebenu o cca 300 m západně od zástavby Kozmic není realizovatelná z důvodů uvedených níže. - V širším okolí Kozmic je pravděpodobně dostatečný větrný potenciál pouze v oblasti vrchu západně od sídla Jezero, kde však blízkost lesa negativně ovlivňuje proudění vzduchu, a kde nelze uvažovat o VE z dalších důvodů (viz níže). - Větrné poměry v jiných lokalitách v okolí Kozmic neumožňují efektivní provoz dalších VE. 2. Důvody z hlediska ochrany přírody a životního prostředí - VE nelze umísťovat v bezprostřední blízkosti obydlí, je nutné dodržovat hygienické limity a brát v úvahu vlivy tzv. flicker efektu. V případě VE umístěné západně od Kozmic v jejich těsné blízkosti (cca 300 m, viz výše) by se flicker efekt v odpoledních a večerních hodinách uplatňoval v míře, která by mohla být pro místní obyvatele obtěžující. - Zmíněná lokalita Jezero (5 km jižně od Kozmic) není pro VE vhodná zejména z důvodu přítomnosti ÚSES a blízkého biotopu rybníků. 3. Důvody technického charakteru - Při realizaci VE je nezbytné dodržovat všechna zákonná ochranná pásma (např. od el. vedení). Ochranná pásma v lokalitě Bařiny neumožňují umístění další VE. Vycházíme-li z komplexního lokálního i širšího náhledu na předmětný záměr, vzájemného porovnání všech relevantních připomínek pro a proti realizaci záměru, zejména z hodnocení větrných poměrů v okolí Kozmic, dodržování hygienických limitů (eliminace flicker efektu, hluková opatření), vyhodnocení krajinného rázu a biologického hodnocení, konstatujeme, že realizace více než jedné VE není v Kozmicích a okolí možná. Že předmětný záměr bude narušovat harmonické měřítko krajiny, potažmo i harmonické vztahy v krajině nejsou vyloučeny. Míra tohoto narušení však s narůstajícím odstupem bude klesat. Proto opět konstatujeme, že jediná věž VE nemůže zásadním způsobem ovlivnit celé území Posázavského bioregionu a zejména ne údolní partie podél toku Sázavy, které je z hlediska rekreačního potenciálu územím nejzásadnějším. Pouze upřesňujeme, že územní plán Velkého územního celku Benešovsko pozbyl platnosti dne 1.1.2012 (§ 187, odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon) a dále, že citovaný autor Culek, byl součástí kolektivu, který zpracoval Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje. 6. Doc. MUDr. Jaroslav Blahoš PhD., za OS Krajina Vysočiny, ze dne 21.2.2012 Nesouhlasíme se záměrem z důvodu nevyváženosti umístění negativních žádné dopadů větrné na elektrárny životní prostředí v k.ú. s obce Kozmice deklarovaným, ale nedoloženým přínosem tohoto záměru pro životní prostředí v podobě efektivní výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů plánovanou VE Kozmice. 13 Naše Občanské sdružení opakovaně požadovalo provedení seriózního posouzení větrných poměrů v dané lokalitě. Jak investor, tak zpracovatel posudku záměru nebyl schopen doplnit dokumentaci o vhodnosti lokality pro tento záměr věrohodnými daty o síle, četnosti a stálosti větru v místě potenciálního umístění rotoru plánované VE. Vypořádání: Označení posouzení větrných poměrů lokality za neseriózní považujeme za neopodstatněné. OVE UFA AVČR provedla vyhodnocení větrných poměrů prakticky pro všechny realizované větrné elektrárny v ČR (u nichž se posouzení větrných poměrů provádělo). Přesnější údaje je možné získat jedině měřením v lokalitě ve výšce 105 m, respektive v rozmezí daném průměrem rotoru VE. Naprosto seriózní výsledky (ve smyslu požadavku respondenta) lze získat teprve ze zkušebního provozu VE. Zpracovatel posudku ing. Cetl pak přímo v odpovědi na naše pochybnosti v posudku na str. 28 uvádí: „Zhodnocení větrného potenciálu lokality je věcí investora a rizika jeho podnikatelského záměru... “ Na jiném místě (str. 31 posudku vyhotoveném Ing. Cetlem) je však uvedeno: „Při konzervativním odhadu výroby el. energie (viz dok. str.25)* 4 420 MWh ročně lze očekávat přibližně emisní úspora 5 171 t emitovaného CO2 při výrobě el. energie z uhlí. V přepočtu podle střední výhřevnosti hnědého uhlí z mostecké pánve (Důl ČSA) nebude spáleno 15 670 tun hnědého uhlí...“ *Pozn. Na straně 25 se však žádné podobné údaje nenachází, jediným zdrojem informací o větrných podmínkách lokality tedy zůstává strana 13 v oznámení záměru zpracovaného RNDr. Obstem, který se odvolává podklady vyhotovené na Oddělení větrné energie UFA AVČR v.v.i., nota bene v době vyhotovení posudku již neexistující! Vypořádání: Respondentem napadaná odvolávka na stranu 25 dokumentace je v posudku uvedena proto, že se na této straně uvádí předpokládaný odhad výroby el. energie (pro upřesnění uvádíme, že se jedná o 4. řádek na straně 25 výtisku předaného zpracovateli posudku, v elektronické verzi umístěné na internetu se jedná o stranu s číslem 25, ale fyzicky jde o 30. stranu neboť 5 stran v úvodu dokumentu není číslováno). K opakujícím se útokům na věrohodnost posouzení větrných poměrů lokality připomínáme, že OVE UFA AVČR byla v době zpracování dokumentace jedinou institucí, která byla schopna vyhodnocení větrných poměrů provést. Jak jsme si ověřili přímo na ČSAV, pracovníci provádějící tato vyhodnocení se i nadále stejné činnosti věnují, ovšem v rámci jiné instituce ČSAV. V rámci Mezinárodního auditu všech pracovišť Akademie Věd ČR, tedy porotou sestavenou z mezinárodních odborníků, bylo Oddělení větrné energie hodnoceno pro neserióznost a zásadní pochybení jako úplně nejhorší v celé akademii a vedením Ústavu pro fyziku atmosféry AVČR v.v.i. 14 bylo toto zmíněné Oddělení větrné energie následně zrušeno (pozn. podklady jsou veřejně přístupné, proto je zvlášť neuvádím). Vypořádání: Důvody zrušení OVE UFA AVČR nemají s procesem EIA souvislost. Ve výroční zprávě (Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.) z roku 2010 je ke zrušení oddělení větrné energetiky uvedeno následující (citace uvedena kurzívou): Rada se zabývala situací v oddělení větrné energie. Rada po diskusi konstatovala, že oddělení pro větrnou energii nezlepšilo publikační aktivitu ve stanovené lhůtě do konce roku 2009, a pověřila ředitele předložit na příštím zasedání organizační řešení. Problém nedostatečné publikační aktivity přetrvává v oddělení pro větrnou energii. Tento problém byl projednán na zasedání Rady instituce. DR doporučila řediteli řešit problematiku oddělení pro větrnou energii, případně reorganizaci ústavu. R. Huth podal stručný přehled hlavních událostí v činnosti ústavu v roce 2010. Sdělil, že v letošním roce byl zredukován počet oddělení na stávajících 5. Oddělení větrné energie bylo zrušeno a pracovníci byli přičleněni k oddělení meteorologie. Vypořádání: V téže výroční zprávě je činnost ÚFA vyzdvihována a je kladně hodnoceno, že v rámci jiné činnosti ÚFA prováděl měření, vyhodnocení a posouzení větrných poměrů vybraných lokalit pro stavbu větrných elektráren. ÚFA AV ČR, v. v. i., má v této oblasti jedinečné postavení v České republice, kdy je pro výpočet využíváno čtyř různých modelů optimalizovaných pro území ČR, přičemž tyto výpočty jsou doplněny cenným komentářem, který analyzuje předpokládané chyby modelů v dané lokalitě. Ze strany soukromých firem - větrných investorů - existuje především značný zájem o posouzení větrných poměrů a výroby elektrické energie na základě výpočtu matematických modelů. Ve výroční zprávě je vyčíslen i finanční přínos výše uvedených činností. Plný text výroční zprávy je dostupný na http://www.ufa.cas.cz/cs/zprava10/vyrocni_zprava_10.pdf. Důvodem pro zrušení oddělení tedy nebyly chyby při zpracování posouzení větrných poměrů. Nejednalo se tedy o zrušení oddělení z důvodu neserióznosti a zásadních pochybení, jak uvádí respondent, ale pouze o nedostatky v publikační činnosti. Zde upozorňujeme, v souvislosti se současným nastavováním kritérií pro auditorské činnosti na to, že pro hodnocení kvality sledovaného subjektu se používají stále více kvantitativní ukazatele (což publikační činnost do jisté míry je), ale upozaďují se stále více kvalitativní ukazatele (jsou pro hodnotitele poněkud náročnější). Tyto odbornou veřejností často kritizované a zpochybňující kvantitativní ukazatele, nemusí vždy vypovídat o kvalitě výstupů z daného subjektu. Víme, že se jedná o složitější záležitosti, a že hodnocení mají jistou míru objektivity, ale neplatí to vždy a všude. Zájemcům o serióznější přístup k utváření závěrů v těchto věcech doporučujeme prostudovat např. publikaci Teorie nevzdělanosti – Omyly společnosti 15 vědění, jejímž autorem je filosof a spisovatel Konrad Paul Liessmann, vydala ACADEMIA Praha 2011. I když se vším, co je v dané publikaci uvedeno nemusíme souhlasit, jsou tam jistě názory, z kterých je patrná celková krize myšlení a přístupů k některým společenským problémům a k jejich celkovému zjednodušování. Naše stanovisko k záměry výstavby větrné elektrárny v Kozmicích je proto neměnné: Z důvodu evidentního závažného poškození krajinného rázu, potenciálního ohrožení zdraví obyvatel žijících v bezprostředním okolí a koneckonců i odporu většiny místních obyvatel k danému záměru se domníváme, že vliv záměru VE Kozmice je nutné posuzovat v plném kontextu. Tím rozumíme i ekologický přínos dané VE, kterým se ostatně investor prostřednictvím posudku vyhotoveném RNDr. Obstem zaštiťuje. Jinými slovy: protože zpracovatel záměru i posudku a potažmo investor selhal v dokumentování opravdového přínosu záměru výstavby a provozu pro životní prostředí, nemůžeme souhlasit s tvrzením, že negativa záměru na krajinný ráz, ekosystémy (viz plánované žádosti o výjimky z ochrany některých druhů živočichů vyskytujících se v dané lokalitě) a nebezpečné blízkosti lidských obydlí jsou vyvážena přínosem v podobě „ekologické“ výroby energie z obnovitelných zdrojů v dostatečném rozsahu. Vypořádání: S uvedeným názorem ne zcela souhlasíme, k problematice vlivu na krajinný ráz a vlivu na veřejné zdraví jsou komentáře uvedené výše. Opakujeme, že v rámci procesu hodnocení vlivů na životní prostředí nebyl identifikován žádný významný nebo nadlimitní vliv, který by zdůvodnil nedoporučení stavby. K této základní výtce záměru přistupuje nutnost vypínání VE v době energetických špiček kvůli stroboskopickému efektu a snižování výkony v době klidu, tedy další evidentní snížení vhodnosti záměru, jak jsou zmíněné v posudku zpracovaném ing. Cetlem. Vypořádání: Uplatnění podmínek pro omezení některých vlivů záměru na životní prostředí je běžný nástroj používaný v procesu EIA a je uplatněn prakticky u všech staveb procházejících tímto procesem. K změně tzv. modu provozu elektrárny, který je jako možné řešení zmírnění dopadu hlukové zátěže (citujeme z posudku pana Ing. Cetla) na dle našeho názoru velmi blízká lidská obydlí. Proto zdůrazňujeme, že toto řešení je po bližším zkoumání pouze kosmetickou záležitostí, podíváme-li se na hlučnost rotoru dané VE v běžném (mod 0) a hlukově sníženém režimu (mod 1) navrhovaným na provoz v době nočního klidu: _ v modu 0 LwA = 103.4 dB při rychlosti větru v = 7 ms-1, měřené ve výšce 10 m _ v modu 1 LwA = 102.2 dB při rychlosti větru v = 7 ms-1, měřené ve výšce 10 m 16 (údaje převzaté z hlukové studie, soubor „VE_Kozmice_dokumentace_pril_H52_hluk_web.pdf“ autora ing. Jirásko strana 4/9, kapitola 3. Metodika výpočtu očekávaných hladin akustického tlaku pododdíl 3.1. Hladiny akustického výkonu VTE Vypořádání: To ve kterém modu bude elektrárna provozována není až tak důležité, podstatní je naopak to, zda provoz elektrárny nevyvolá nadlimitní hlukovou zátěž. Splnění příslušných limitů bude muset provozovatel doložit před uvedením VE do trvalého provozu. Z dalších nesrovnalostí, které hrubě kontrastovaly s námi zjištěnými okolnostmi, jsou nehorázná a hlavně NEPODLOŽENÁ tvrzení zpracovatele posudku pana ing. Cetla, cituji ...“mluvil jsem s ornitology, kteří proti tomuto záměru nic nemají, naopak...“ Podobná absurdní tvrzení prosíme v budoucnu dokumentovat písemnou korespondencí. Vypořádání: K tomu doplňující informace zpracovatele posudku, kterou neuvedl na veřejném projednání a to, že hlavním důvodem proč kontaktoval Českou společnost ornitologickou a ČESON bylo tvrzení (písemné) Doc. Blahoše, že své připomínky k záměru v kopii posílá také na tyto společnosti. Především jej zajímalo jaký postoj k záměru ČSO a ČESON zaujímá a zda v této věci vydal nějaké písemné vyjádření. Ze strany obou společností se mu dostalo informace, že nevědí o tom, že by od Doc. Blahoše obdržely nějaký dopis. Nicméně zpracovatel posudku souhlasí s jeho názorem, že do budoucna bude diskuzi s těmito společnosti dokumentovat písemnou formou. 7. Martin Kozel za OS "Občané za zachování životního prostředí", ze dne 21.2.2012, Dopad výstavby na krajinný ráz Posuzovatel ing. Cetl se detaily nezabývá, ale pro celkové posouzení je nutné vše uvést do kontextu. Vzhledem k tomu, že se zpracovatel dokumentace RNDr. Obst vyjadřuje k přetechnizování v zájmovém území, doplňuji, že se jedná o zařízení přenosové soustavy - nadzemního vedení zvláště vysokého napětí 400kV Prosenice - Řeporyje s provozním označením V413, kde v tomto úseku jsou zřejmě popisovány stožáry 444 a 445 (vystupují nad horizont), stožáry jsou z ocelové příhradové konstrukce a jejich výška je 46m a 40m nad terénem, informace společnosti ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, p. Schreck, tel.724 209 582. Ještě je zde dálkové vedení VN 110 kV Benešov Sázava, kde v tomto úseku příhradové stožáry nepřesahují výšku 30 m. Dále jsou zde zmiňovány stožáry mobilních operátorů (Kochánov, Kozmice, Ostředek a Soběhrdy), které také nepřesahují výšku 35 m a vše je do vzdálenosti 3 km od uvažované výstavby VE. Zde konstatujeme a souhlasíme se zpracovatelem i posuzovatelem, že tyto stožáry a věže jsou nyní dominantní v zájmovém území, jsou nehezké, hyzdí krajinu a jsou viditelné pouhým lidským okem i bez ideálních povětrnostních podmínek (jasno, chladno atd.) např. ze stanoviště na severním okraji města Benešova (stejné uvádí i 17 zpracovatel dokumentace RNDr. Obst v hodnocení krajinného rázu, příl. 3/list 4: Vizualizace záměru 3J, vzdálenost 9 km. Zajímavé na tom je, že na vizualizaci vidět nejsou, ale VE je vidět, i když je zobrazena jako statická stavba). Tímto chce zpracovatel dokumentace negativně ovlivnit posuzovanou krajinu a degradovat zájmově území tak, aby více než 150m stavba ještě s většinou dynamicky se točícím rotorem (vrtulí) již už vlastně krajinný ráz moc neovlivní, protože je méně hodnotná. Nepopiratelně jsou nyní dominantní v krajině zmíněné věže a stožáry, ale svou výškou nepřesahují obvyklá měřítka - jsou přibližně o 15m vyšší než lesní porosty v okolí těchto staveb. Proto nebudí takové vášně u místních obyvatel. Na tyto stavby je ale nutné také nahlédnou z celospolečenského významu a zde je jasné, že to jsou stavby, které jsou prospěšné právě všem občanům - rozvod elektrické energie do RD, obchodů, dílen, továren a možnost mobilního telefonování z jakéhokoliv místa v krajině např. možnost přivolat rychlou záchranou službu, hasiče k nehodě a ohni nebo policii k ochraně majetku nebo života. Zde je jasný prospěch pro celou naší dnešní společnost a vysvětlení poměrně vysoké tolerance obyvatel k tomuto druhu staveb. V kontrastu se stavbou 150 m VE, která překračuje všechny hranice krajinného rázu v zemědělské krajině a přínos pro obyvatele není vůbec žádný, vyjma toho, že na ně připlácejí ve vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny ve formě ceny na podporu výkupu el. z obnovitelných zdrojů (pro rok 2011 za 166,34 Kč/MWh). Přestože jsou tyto stožáry a věže viditelné pouhým okem, a evidentně zasahují do krajinného rázu, přesto nepřesahují svojí výškou 50m, což je 3x (VVN) respektive 4x (věže MO) menší než posuzovaná VE. Proto není možné pouze argumentovat tím, že má VE mírně negativní projev dle Metodického návodu k hodnocení vlivu na krajinný ráz. Tato metodika jako jedna z mnoha pouze pomáhá k celkovému hodnocení krajinného rázu. Přesto vyjádření posuzovatele v posudku na straně 18 uvádí, citujeme:.. Předmětná VE tedy nebude v daném místě jedinou technickou stavbou. V blízkosti navrhovaného záměru již nyní jsou vedení vysokého a velmi vysokého napětí s poměrně robustními stožáry v krajině výrazně viditelnými. Tímto konstatováním nechtějí naznačit rezignaci na možné negativní ovlivnění krajinného rázu, spíše jen připomenout, že je "menší zlo" umístit takovouto stavbu do takovéhoto území než do volné krajiny, nedotčené technicistními stavbami. Jak vidno, takové oblasti v ČR nejsou a tak dochází na neustálé konflikty mezi občany na jedné straně, kteří nesou všechny negativní vlivy od VE a na druhé straně investory, kteří naopak získají zdroj vysokého příjmu s minimem negativních vlivů. Copak se stavba soukromého investora, která ještě není ani ve veřejném zájmu, musí za každou cenu umístit tam, kde k tomu nejsou vhodné podmínky? Pokud by snad někdo pochyboval, že to není stavba ve veřejném zájmu, je potřeba si klást otázku, zda bude snižována těžba hnědého nebo černého uhlí, zda budou zavírány uhelné elektrárny, které vypouštějí hlavně CO2, zda bude obyvatelům zakazováno vytápět svá obydlí pevnými palivy atd. na základě výroby energie z obnovitelných zdrojů ? Nic takového nenastane. Vypořádání: 18 Autor dokumentace pouze konstatuje, že umístění větrné elektrárny do krajiny již ovlivněné technicistními stavbami je méně problematické, než umístění do krajiny nezasažené takovými stavbami. Termín „menší zlo“, je tedy potřeba vnímat v tomto kontextu. Navíc sám autor nepopírá, že objekty větrných elektráren narušují krajinný ráz. Jistě, větrné elektrárny jsou v zahraničí často umisťovány do neobydlených oblastí, na břehu moře či přímo do moře. V České republice, obdobně jako např. v pevninské části sousední SRN, toto geografické podmínky neumožňují, proto jejich výstavba vždy bude obyvatelstvem vnímána. Pokud jde o konflikty mezi občany a investory, ty jsou zákonité. Sociology je popsán jev známý pod zkratkou NIMBY (Not In My BackYard), který výstižně popisuje přirozený lidský postoj, tj. odpor vůči stavebním aktivitám v blízkém okolí domova. Z hlediska investora lze konstatovat snad jen to, že ten postupuje dle platné legislativy a využívá toho, co mu tato legislativa umožňuje. Co se týče zpochybňovanému veřejnému zájmu o VE, zde podotýkáme, že ten plyne již z prostého faktu, že se Česká republika vstupem do EU zavázala zvýšit svůj podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na 8%. Vývody ohledně toho, že s výstavbou VE nebudou souběžně omezovány těžba hnědého, či černého uhlí, či zavírány uhelné elektrárny nelze v kontextu současné neujasněné situace v energetické police jednoznačně použít. To se týká především rezignace na další rozvoj jaderné energetiky v sousedním Německu pod vlivem havárie japonské jaderné elektrárny Fukushima v roce 2011. Tam lze, vedle jiných obnovitelných zdrojů předpokládat další rozvoj větrné energie. Už dnes, z důvodu geopolitických hledisek, se však uvažuje o získání i jiných zdrojů zemního plynu v rámci zemí EU. Je uvažováno např. o využití zemního plynu z břidlic např. v Českém krasu, Podkrkonoší, či o podzemním zplyňování uhlí na Kladensku, Mělnicku a Mladoboleslavsku, což jsou jistě potenciálně velmi riskantní technologie z hlediska dopadů na životní prostředí. Jednoduché soudy tedy nejsou v energetice na místě. Na druhé straně je otázkou, nakolik dominantní má být podíl větrné energie v portfoliu obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu. To jsou však otázky koncepčního charakteru a ne předmětem projednávané jedné konkrétní větrné elektrárny. Nicméně je možné konstatovat, že daný potenciál využívání větrné energie není dosud zdaleka využit. Je zcela evidentní, že celkové využívání obnovitelných zdrojů energie u nás není zatím příliš příznivé a proporčně je nevyvážené. Jsme proto názoru, že je potřebné objektivně využívat potenciál větrné energie, snad nejekologičtějšího zdroje energie u nás, ve vyvážené a rozumné míře. Umisťovat větrné elektrárny na vhodné lokality s odpovídajícím větrným potenciálem by mělo být přijímáno pozitivně, samozřejmě při plnění všech zákonných předpisů na úseku životního prostředí a veřejného zdraví. Takových území u nás není mnoho. Převážná část našeho území s dostatečnými větrnými poměry pro efektivní využívání energie větru se překrývá s plochami zvláště chráněných území (NP, CHKO, PP atd.), kde není možné VE stavět. Ostatních míst s dostatečným větrným potenciálem, kde jsou splněny další požadavky na ochranu přírody a veřejného zdraví, je tedy u nás velmi omezené množství. Mají-li být 19 splněny mezinárodní závazky ČR a cíle národních energetických koncepcí (např. Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů), bude nutné využít prakticky všechny vhodné lokality. VE v Kozmicích vyrobí ročně tolik elektrické energie, kolik celkem v průměru spotřebuje (celková spotřeba elektřiny v ČR/počet obyvatel) kolem 800 obyvatel, což odpovídá zhruba počtu obyvatel Kozmic, Teplýšovic a Čakova dohromady, nebo kolik ji v domácnostech průměrně spotřebuje 3 200 obyvatel. Tolik obyvatel žije v Kozmicích a v dalších deseti okolních obcích (Teplýšovice, Ostředek, Petroupim, Čakov, Vranov, Soběhrdy, Vodslivy, Struhařov, Třebešice, Litichovice). VE bude dodávat elektřinu do distribuční soustavy, přičemž při jejím rozvodu je výhodné, aby elektřina byla spotřebovávána co nejblíže k VE, protože tím se minimalizují ztráty při přenosu energie. Lze předpokládat, že distributor se bude snažit o spotřebu elektřiny z VE v jejím okolí. VE jako decentralizovaný obnovitelný zdroj elektrické energie prakticky vytvoří soběstačný region s Kozmicemi, Teplýšovicemi a okolními obcemi. Doplňujeme k argumentaci pana Kozla cit.… je nutné také nahlédnou z celospolečenského významu a zde je jasné, že to jsou stavby, které jsou prospěšné právě všem občanům - rozvod elektrické energie do RD, obchodů, dílen, továren a možnost mobilního telefonování z jakéhokoliv místa v krajině např. možnost přivolat rychlou záchranou službu, hasiče k nehodě a ohni nebo policii k ochraně majetku nebo života…, že s ní zcela souhlasíme. Jen připomínáme, že funkčnost uvedených aktivit celospolečenského významu (jak uvádí pan Kozel, jako zástupce OS), je zcela vázána na vyrobené elektrické energii. Přestože společnost spotřebovává stále více elektrické energie, tak není zpravidla ochotna akceptovat její ekologickou výrobu v případech, kdy by se měla vyrábět v jejich blízkosti. Ostatně i autoři v Metodickém návodu, částka 11/2009 zpracovatelé doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. a doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. uvádějí, citujeme : „ v bodě A.1.1. Charakter působení větrných elektráren. VE jsou technickým dílem, které vlivem působení své formy, svých rozměrů a měřítkem budou téměř vždy nepřehlédnutelným artefaktem. Z vizuálního hlediska nejvýznamnějším znakem VE je jejich výška. VE jsou z povahy věci umělou vertikální prostorovou dominantou, která na sebe upoutává pozornost při vizuálním vnímání krajiny. Velmi významným rysem VE je rovněž jejich dynamický charakter. Otáčející se vrtule na sebe upoutává pozornost ještě na vzdálenost, na kterou statická věž o stejných parametrech již není patrná. Zanedbatelným aspektem není ani světelné překážkové značení, které je viditelné na velkou vzdálenost a narušuje především noční vizuální režim. Sami autoři Metodického návodu konstatují, že otáčející se vrtule upoutává pozornost na vzdálenosti, kdy statické věže o stejných parametrech již nejsou patrné. Zpracovatel dokumentace v Hodnocení krajinného rázu na straně 4, odstavec 2.3.1. Výchozí obecné principy, I. Obecně platné vzhledové charakteristiky, C) uvádí, citujeme : ..Otáčivý pohyb rotoru upoutává pozornost a elektrárny jsou pak nápadnější, než by byl rozměrově a barevně odpovídající objekt statický. Rotace je ale pomalá (u V90 8,8-14,9 ot./min.), takže výsledek působí spíše poklidným než chaotickým dojmem". 20 To je ale zcela zavádějící hodnocení. Podstatné není, zda je výsledek poklidný nebo chaotický, ale právě to, že při pohledu do statické krajiny pozorovatel pohybující se rotor (vrtule) stále upoutává a podvědomě přitahuje jeho pozornost i na velmi velkou vzdálenost, tak, jak je to zmíněno v Metodickém návodu. Zrak pozorovatele pak automaticky neustále sklouzává k elektrárně , což vliv na vizuální dojem krajiny zásadně ovlivňuje, a to i na vzdálenosti, kde už je staticky stojící objekt na hranici viditelnosti. Studie krajinného rázu je zcela zjevně zpracována tak, aby působila příznivěji. Například zákresy do fotografií jsou vesměs provedeny pro zimní krajinu, kde šedobílá VE zcela zaniká. Na fotografiích chybí také měřítko, aby bylo možno zkontrolovat, zda zobrazení VE je ve správném poměru vůči nafocené statické krajině. Dále je na vizualizaci VE zobrazena jako statická věž, která je v krajině mnohem méně viditelná. Dále je potřeba upozornit na ještě jeden jev, který bude v noční krajině narušovat noční vizuální režim, na který upozorňují sami autoři Metodického návodu a to výstražné světelné značení VE v červené barvě. Jeho vliv a viditelnost je již nyní možné ověřit na vysílači Mezivrata, kde je tato signalizace již nainstalována. Signalizace je viditelná na vzdálenost desítek km od uvedeného objektu. Vypořádání: Dynamický efekt rotoru vskutku upoutává pozornost pozorovatele. Otázkou však je, jestli je nutné toto automatiky hodnotit jako negativní jev. Určitá část populace to tak nevnímá. Tvrzení o tom, že je dynamický efekt vnímatelný i z velmi velkých vzdáleností není jednoznačné. Hodnocení na krajinný ráz je zpracováno dostatečně a korektně a zásadně nesouhlasíme s tvrzením, že je zpracováno tak, aby působilo příznivěji. Je potřeba si uvědomit, že žádná vizualizace nebude nikdy tak dokonalá, aby zcela věrně prezentovala realitu, už i proto, že prezentuje výřez krajiny ve zmenšeném měřítku. Zimní aspekt pak díky opadu listů z vegetace umožňuje aby byly objekty VTE viditelné i z míst, ze kterých v období vegetace nejsou viditelné. Z hlediska narušování nočního režimu výstražným světlem lze říci, že se jedná pouze o jediný objekt VE. Navíc i stožáry mobilních operátorů jsou rovněž vybaveny světelnou signalizací. Efekt je tedy nesrovnatelný v porovnání s rozsáhlými větrnými parky, čítajícími desítky věží. Nicméně v závěru stanoviska bude uvedena podmínka k minimalizaci ovlivňování okolí signalizačním světlem. Pořízená panoramata jsou ve vodorovné rovině zpracovatelem dokumentace upravena tak, citují: „… aby zachycovala úhel 70°- 100° tedy tzv. normální zorný úhel 46°". Celé OS neví, kde autor zjistil tyto údaje, ale zdroj Wikipedie k zornému úhlu uvádí: „Zorný úhel pole lidského oka dosahuje ve směru do strany (tedy pro levé oko vlevo a pro pravé oko vpravo) okolo 90° od osy hlavy. (Vyšetření zorného pole (perimetre)[online]. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, [cit.2009-01-15]. Dostupné online.) V opačném směru je to méně - asi 50°. Celkový zorný úhel oka ve vodorovné rovině je tedy asi 140°. Ve svislé rovině ve směru dolů je zorný úhel asi 50°, směrem nahoru, kde hráni víčko, o trochu méně. " 21 Z dostupných zdrojů (internet) nikde nenašli pojem „normální zorný úhel lidského oka 46°". V každém případě snížením zorného pole ve vizualizacích na 70°- 100° má za účinek to, že panoramatické vidění kolem VE je menší a chybí část zobrazované krajiny. Lidé mají zorný úhel jiný, než uvedené vizualizace, ten se pohybuje dle dostupných zdrojů od 140° až 180° (našli jsme i zdroj, který uvádí zorný úhel 208°). Celková kompozice je poté vnímána proporčně odlišně. Vypořádání: Při vytváření vizualizací obdobného charakteru jako v případě předmětné dokumentace je třeba pracovat s veličinami jako je zorný úhel a ohnisková vzdálenost. Pro realistické zobrazení poměrů velikostí s ohledem na vzdálenost je důležitá ohnisková vzdálenost použitého objektivu. U lidského oka se udávají různé parametry, většinou se uvádí, že jde o obdobu fotografického objektivu s ohniskovou vzdáleností cca 50 mm (tedy milimetrů nikoliv stupňů) tato hodnota je vztažena na klasické políčko kinofilmu o rozměrech 36x24 mm. Někdy je udávána i hodnota vyšší. Normální zorný úhel uvedený v dokumentaci tedy odpovídá objektivu o ohniskové vzdálenosti cca 55 mm (vodorovný zorný úhel). Na základě tohoto údaje i na základě porovnání vizualizace s reálným terénem bylo v posudku konstatováno, že snímky použité v dokumentaci v zásadě odpovídají realitě (tedy jde především o poměr výška/vzdálenost a šířka/vzdálenost). Výše citovaná připomínka se však týká pozorovacího či zorného úhlu. Zde se správná odpověď nedá stanovit jednoznačně. Pro názornost citujeme článek presentovaný na http://digiarena.e15.cz/ohniskova-vzdalenost-lidskeho-oka_6: Lidské oko má zorné pole mnohem větší, než objektiv 50 mm, zvláště ve vodorovném směru. Navíc se zorná pole obou očí sčítají, takže vidíme dokonce i kousek za sebe – uvádí se vodorovný zorný úhel až 208. Na výše presentovaném obrázku jsou prezentována zorná pole levého (L) a pravého (P) oka. Na rozdíl od fotografického zobrazení je ale ostrost vnímaného obrazu velmi nerovnoměrná. Nejvíce světlocitlivých prvků je v takzvané žluté skvrně. V celém zbývajícím poli vnímáme jen neostrý obraz. Tuto skutečnost si neuvědomujeme, protože oko zaměřuje automaticky svůj pohled na předmět, který nás zajímá. Rozložení zrakové ostrosti v obrazovém poli je znázorněno na následujícím obrázku. 22 Tedy také při pohledu na vytištěnou vizualizaci vnímáme výrazněji okolí místa na které se soustředí náš zrak a se zvětšující se vzdáleností od středu vnímání obrazu klesá. Pro zvýšení prostorového vjemu by dále bylo třeba aby pozorovaný obraz netvořil rovinu, ale naopak oblouk nebo lépe část kulové plochy. Předmětem vyhodnocení krajinného rázu však není vytváření technicky dokonalého modelu, základním požadavkem je, aby si čtenář udělal vizuální představu o proporcích záměru vzhledem ke stávající krajině. Diskuzi na téma zda je použit dostatečný zorný úhel v tomto případě nepokládáme za natolik zásadní, že by bylo nutno nechat přepracovat vizualizace doložené k dokumentaci. Dále se domníváme, že při zorném úhlu od 140° až 180°, tedy větším než je při užití úhlu 70° až 100° ve vizualizaci, by dle logiky oko vnímalo širší záběr krajinné scény, což by znamenalo, že objekt VE by byl vnímán v širším krajinném rámci a tedy by působil ve srovnání s ním méně dominantně, než při užším zorném poli, zabírajícím užší výsek krajiny. Jako další, a mnohem důležitější dopad na krajinný ráz, je třeba v souvislosti s již výše uvedeným textem uvést, že na jihojihovýchodě je památná hora Velký Blaník s 638 m n.m. a dřevěnou rozhlednu o výšce 3 0m, která je vzdálena pouhých 21 km od uvažované stavby VE Kozmice, směrem na jih je vrchol Mezivrata se 713 m n.m., kde je televizní vysílač z příhradové konstrukce s výškou 83m ve vzdálenosti 27 km a na severu 30 km vzdálený vysílač z příhradové konstrukce Liblice u Českého Brodu s výškou 380m (nejvyšší stavba v ČR). Všechny tyto stavby jsou viditelné z místa uvažované výstavby VE u Kozmic – kóta 530m n.m. „Bařiny". Vzhledem k základním principům optiky - pokud vidím z bodu „A" na bod „B", tak musím vidět bod z bodu „B" na bod „A", není možno, aby uvedená stavba VE neovlivnila zásadním způsobem krajinný ráz. Všechny tyto stavby, které jsou dobře viditelné pouhým okem, jsou mnohem nižší než uvažovaná stavba VE (vyjma Liblice). Abychom byli přesní, je potřeba od výšky rozhledny nebo vysílače odečíst výšku vegetace (lesů), protože 105m vysoké věže a pohybující se 90m průměr rotoru (vrtule), která bude ovlivňovat krajinný ráz a upoutávat pozornost na desítky km od místa výstavby. Z rozhledny na Velkém Blaníku jsou krásné panoramatické výhledy do krajiny. Výstavbou VE by byl výhled směrem sever znehodnocen. 23 Vypořádání: Ke vnímání krajiny z hory Blaník dodáváme, že vzdálenost 21 km je opravdu již značná vzdálenost na to, aby jediný objekt VE pohledově „přebil“ celkové vnímání krajinné scény v takto rozsáhlém krajinném výřezu. Pohyb rotoru VE bude z takové vzdálenosti za běžného počasí jen obtížně vnímatelný, neboť se v takových odstupech již projevují atmosférické efekty vzdušných hmot. Dále upozorňujeme na dokument, který vydalo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 420/2011/ZK dne 19.12.2011 - Zásady územního rozvoje, kde na straně 56, odstavec 198, písmeno e), citujeme: „výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s ochranou krajinného rázu. Při umisťování ostatních staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu (5) tento vliv hodnotit studií krajinného rázu a negativní dopady eliminovat;" Zde se ZÚR řídí studii z hlediska krajinného rázu, které jsou znázorněny v dokumentu: „2. etapa studie - část F - vyhodnocení řešené části kraje z hlediska krajinného rázu", kde na str. 21 jsou vyznačeny oblasti krajiny se soustředěnými estetickými hodnotami a oblasti krajiny utvářené harmonickým měřítkem a vztahy. Tyto oblasti leží ve vzdálenosti cca 3 až 10 km od zájmového území, tedy v oblasti silné až zřetelné viditelnosti dle Metodického návodu. Vypořádání: Pochopitelně v potaz byly brány i ZÚR SK a hlediska k umisťování VE v kraji a studie krajinného rázu Středočeského kraje apod. Předmětná lokalita se v porovnání s jinými (v rámci svého krajinného typu na území Středočeského kraje) jeví jako ta méně konfliktní. Zpracovatel dokumentace a i zpracovatel posudku jen konstatují, že hodnocená VE je do této zóny umístěna a je v porovnání s jinými oblastmi, jak bylo již výše řešeno, zhodnocena jako ta méně konfliktní. Nesouhlasí s tvrzením, že posuzovaná stavba VE Kozmice bude mít pouze mírný negativní projev na krajinný ráz posuzované krajiny. Tato stavba zcela zásadním způsobem ovlivní krajinný ráz širšího území. Že k výraznému ovlivnění krajiny dojde, zejména z hlediska snížení estetické hodnoty vytvořením nové dominanty nepřehlédnutelně měnící její nyní harmonický výraz včetně vztahů jednotlivých krajinářských prvků, je zcela evidentní. Takovýto dopad je pro většinou obyvatel tohoto prostoru posuzován jako negativní a nepřijatelný. Domníváme se, že v procesu posuzování krajinného rázu nebylo prokázáno, že realizace investice soukromého investora významně převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny - zejména krajinného rázu. Vypořádání: 24 K významnému vlivu dojde pouze v zóně bližších pohledů, což koresponduje s vyhodnocením vlivů na krajinný ráz (viz mapa č. 2B přílohové části dokumentace, část H.5.5 Hodnocení krajinného rázu). Vzhledem k vertikálními charakteru, objekt VE vždy narušuje harmonické měřítko a často i harmonické vztahy v krajině. Jinou otázkou je hodnocení akceptovatelnosti objektu VE v krajině, jejíž objektivní zhodnocení je již značně obtížné. Stávající metodiky vyhodnocení krajinného rázu to jednoznačně neřeší, neboť pracují s kategoriemi ve vztahu k ovlivnění fenoménu krajinných struktur. Těm je přiřazena buď pozitivní hodnota (např. přítomnost lesních celků, dochovaná traťová plužina, liniové struktury mezí apod.) ale i hodnota negativní (scelené hony, přítomnost technicistních staveb, apod.). Pochopitelně hodnocení vychází i z jistých obecně přijatých zákonitostí lidské estetiky a tak se zcela automaticky považuje za negativní vliv přítomnost jakékoli stavby měřítkově či jinak se vymykající z kontextu okolí. Lze se jistě shodnout na tom, že téměř vždy je umístění VE do krajiny významným zásahem do krajinného rázu území a že objekt VE z podstaty své povahy narušuje harmonické měřítko krajiny. Nicméně v rámci problematiky VE existují dva typy záměrů s rozdílným dopadem na krajinu. Jedním je jednotlivá stavba VE v krajině a VE v podobě rozsáhlých větrných parků. Dá-li se vůbec najít ona dělící čára mezi akceptovatelným a již neakceptovatelným, pak je to dle našeho názoru rozsah kontaminace pohledových horizontů v krajině. Rozsáhlé větrné parky je tedy dle našeho soudu možno považovat za rozhodně méně akceptovatelné, a to z důvodu, že v otevřené krajině obsazují převážně větší část pohledových horizontů, někdy i pohledové horizonty celé. Z hlediska vnímání člověka je toto zcela zásadní, neboť právě nerušený průhled do krajiny a vnímání celých rozsáhlých horizontů je jednou ze zásadních pozitivních vlastností neurbanizované krajiny. Ta v případě zastavení desítkami či stovkami VE ztrácí charakter volné, otevřené krajiny ve smyslu hodnot nezastavěné krajiny. Naopak izolovaná stavba jedné věže, jako je konkrétní proponovaný záměr VE Kozmice je zcela odlišná. Ta totiž není schopna obsadit a pohledově takto znehodnotit v měřítku krajiny celé rozsáhlé horizonty a z tohoto důvodu je dle našeho soudu akceptovatelná. Pochopitelně v případě, kdy se záměr umisťuje do krajiny, v jejímž okolí se již VE vyskytuje, je toto potřeba ve vyhodnocení vzít v potaz a to z hlediska možných kumulativních vlivů. Tuto skutečnost ještě umocňuje plánovaná výstavba celkem dvou VE v katastru obce Kozmice, jak vyplývá ze Smlouvy o spolupráci mezi obcí Kozmice a firmou Vítr s.r.o., přiloženo jako Příloha č. 1. Investor záměrně nechává projít procesem EIA pouze jednu VE, která má větší šanci na kladné stanovisko než dvě stavby VE. Ve smlouvě jasně deklaruje zájem vystavěl v této lokalitě dvě VE. Při pozdější výstavbě další VE již není možné prokázal dopad na krajinný ráz, protože ten je jíž znehodnocen první stavbou VE. Tento postup považujeme za podvodný a zavržení hodný. Na základě těchto skutečností je stavba VE pro naše O.S. dle výše uvedeného neakceptovatelná z hlediska vlivů stavby na životní prostředí - krajinného rázu. Vypořádání: 25 Ke smlouvě mezi investorem a obcí o výstavbě dvou VE, zde je nutno jen konstatovat, že každý další záměr podléhá procesu EIA a v rámci takového vyhodnocení by se pochopitelně přihlíželo k tomu, že už zde existuje záměr výstavby VE, popřípadě pokud by došlo k jeho realizaci, že tu již taková stavba stojí. Významné by to bylo z hlediska vyhodnocení kumulativních vlivů. V kontextu uvedeného uvádíme, že: - Po nahlédnutí do stávající smlouvy mezi společností Vítr s.r.o. a Obcí Kozmice, uzavřené 6.6.2008, konstatujeme, že smlouva specifikuje spolupráci při přípravě a provozu maximálně dvou VE. Uvedený maximální počet dvou VE byl výsledkem jednání mezi Obcí Kozmice a společností Vítr, s.r.o., přičemž společnost od počátku usilovala o jednu VE a možnost realizace druhé VE byla uvedena pro případ, kdy by detailní analýzy vlivu jedné i druhé VE na životní prostředí a detailní analýzy klimatologických a technických možností ukázaly, že i případná druhá VE je v Kozmicích možná. Ukázalo se, že stavba dvou VE není v Kozmicích realizovatelná (viz důvody uvedené výše – klimatologické, ochranářské a technické důvody realizace pouze jedné VE). Dle sdělení oznamovatele a starosty Obce Kozmice v současnosti probíhají jednání o uzavření smlouvy nové, v jejímž návrhu bude jasně specifikována realizace pouze jediné VE. - Ačkoliv smlouva o spolupráci mezi spol. Vítr s.r.o. a Obcí Kozmice není tajný dokument a Kozmičtí ji mohou zveřejňovat, máme za to, že s probíhajícím procesem EIA smluvní vztahy mezi provozovatelem a obcí nesouvisí. - Jak je uvedeno ve vypořádání, jakákoliv další VE by musela být podrobena novému procesu EIA, který by mj. vyhodnocoval kumulativní vlivy se stávající VE. S názorem pana Kozla souhlasíme v tom, že obecně „drobit“ větší projekty na dílčí části a do procesu EIA vstupovat s jednotlivými částmi nějakého projektu (tzv. salámová metoda) a předstírat, že se nejedná o jeden větší projekt, ale několik menších, na sobě nezávislých, je podvod. V Kozmicích však o žádné „drobení“ nejde, druhá VE zde není možná, právě i na základě hodnocení záměru v procesu dle zákona č. 100/2001 Sb. Hluková studie - v posudku jsou uvažovány emise hluku větrné elektrárny bez uvážení horní meze rozšířené kombinované nejistoty měření těchto emisí (viz. přiložené protokoly). V protokolech uvedených standardních směrodatných odchylek lze stanovit rozšířenou kombinovanou nejistotu měření, která je v posudku uvažovaných emisí hladin akustického výkonu následující: Režim 0….. u=±2,0 dB Režim 1 …. u=±2,0 dB Režim 2. … u=±3,4 dB. Při uvážení horní meze rozšířené kombinované nejistoty měření a při stanovení emisních parametrů větrné elektrárny mohou být vypočtené imise hluku vyšší až o 2 dB pro režimy 0 a 1 a 3,4 dB pro režim 2. 26 Při uvážení horní meze rozšířené kombinované nejistoty měření emisních parametrů větrné elektrárny mohou být v intravilánu obce Kozmice překročeny hygienické limity hluku v noční době (viz žlutě vyznačená pole tabulky „Očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq T, stav 1 a 2"). Vypořádání: Nejistota měření hluku a nejistota výpočtu hluku v akustické (hlukové) studii jsou dva zcela odlišné údaje (nelze je zaměňovat) a zpracovatel hlukové studie tedy nemohl při hodnocení výsledků výpočtu použít nejistotu měření. Blíže o nejistotách hovoří dokument „Výpočtové akustické studie, hodnoceni pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem - Obecný rámec" vydaný Hlavním hygienikem ČR dne 13.10.2008 pod č.j.: 40874/2008-0vz-32.1.6-7.11.08, který v bodě 5. uvádí skutečnost, že „problematiku akustických studií, včetně otázek nejistoty výpočtu a hodnocení výsledných vypočtených hodnot, je třeba zcela oddělovat od problematiky měření hluku a hodnocení naměřených hodnot“. Dále je pak v bodě 7. tohoto dokumentu uvedeno, že „Pro zohlednění nejistot výsledků akustické studie a jejich hodnocení nelze obecně použít metody stanovené pro hodnocení výsledků měření a jejich nejistot“. Pro umožnění provozu VE je však rozhodující výsledek měření hluku provedený autorizovanou firmou. Pokud měření neprokáže splnění akustických limitů není možné zařízení provozovat. V dokumentu hlukové studie v kapitole „3.3 Provedení výpočtu" se uvádí: „Histogram směrů a rychlostí větru není ve výpočtu uvažován, je tedy počítán nejhorší možný stav, kdy VE má kulovou charakteristiku vyzařování, tzn. že VE je natočena směrem k výpočtovému bodu. Vypočtené hodnoty jsou tedy horními odhady hodnot skutečných." Toto sdělení nekoresponduje s fyzikální realitou. Větrná elektrárna jako zdroj hluku může mít směrovou charakteristiku výrazně odlišnou od kulové (obecně vždy má nějakou směrovou charakteristiku vyzařování). V praxi to znamená, že některým směrem může emitovat akustickou energii vyšších hodnot než v jiném směru. Roční průměrně převažující směr větru pak „natočí" směrový vyzařovací diagram větrné elektrárny po směru převažujícího větru. Za těchto okolností nedochází ke všesměrovému vyzařování (zdroj nemá kulovou charakteristiku vyzařování). Některým směrem může být emitováno výrazně více akustické energie. Pokud by chtěl zpracovatel posudku zanedbat vliv směrové charakteristiky a převažujícího směru větru, měl vzít nejvyšší hodnotu emise vyzařovanou do nějakého směru větrné elektrárny (podle směrové charakteristiky větrné elektrárny) a tu pak nechat „zářit" všesměrově. Pak lze uvažovat o tom, že: Vypočtené hodnoty jsou tedy horními odhady hodnot skutečných". Vypořádání: Z popisu uvedeném v kapitole 3.3. vyplývá, že zpracovatel požadovaným způsobem postupoval. Doložení reálného plnění hlukových limitů musí prokázat investor v rámci zkušebního provozu. 27 Plnění limitů je kontrolovatelné a může být provedeno i bez součinnosti provozovatele VE a tedy i bez jeho vědomí. Pokud tedy investor neprokáže plnění limitů, nemůže zařízení provozovat, nebo jej musí provozovat v režimu, který zajistí dodržení limitů - tedy například mod 2 nebo omezit noční provoz. Použitý výpočtový software HLUK+ nezohledňuje vliv tzv. průměrných meteorologických podmínek podle ČSN ISO 9613-1 a 2 (viz doporučení dokumentu WG-AEN: „Pokyny pro uplatňování principů správné praxe při mapování hluku a zjišťování příslušných údajů o expozici hluku"). Zanedbání vlivu dlouhodobě průměrných meteorologických podmínek vede u větších vzdáleností od zdroje hluku k výraznému podhodnocení skutečné budoucí hlukové situace. Vypořádání: Akustická studie vychází z údajů výrobce nebo technického měření, tedy z hladiny akustického výkonu LWA a hladin ve spektru LWt. Ve studii jsou tyto vstupní hodnoty přepočteny na hladinu akustického tlaku LAeq,T v nejbližším chráněném venkovním prostoru. Výpočet se provádí pro tu rychlost větru z rozsahu 6 - 10 m.s -1, při které je hladina akustického výkonu LWA daného typu VE největší. Speciální metodika pro výpočet hluku z VE v ČR neexistuje. Doporučená metodika výpočtu VE je shodná jako metodika pro průmyslový hluk, ČSN ISO 9613-2. Výpočet je vhodné provádět pro podmínky pro šíření zvuku příznivé, tzn. odrazivý terén v zimním období, pokud nejsou v lokalitě trvale pohltivé plochy, např. jehličnatý les. Opět připomínáme, že pro souhlas s provozem je nutno prokázat plnění limitů. Dokument nezohledňuje principy popsané ve vyjádření Hlavního hygienika ČR č.j.: 40874/2008-0vz32.1.6-7.11.08 „Výpočtové akustické studie, hodnoceni pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem, Obecný rámec" vydané dne 13.10.2008, tj. nevypořádává se žádným způsobem s nejistotami hodnoceni hluku v hlukové studii. Vypořádání: Nejistoty výpočtu jsou komentovány v kapitole 2. Výsledky výpočtů jsou hodnoceny včetně uvažování nejistoty výpočtu (proto jsou v tabulce v příloze 2 označeny žlutou barvou i hodnoty nižší než 40 dB). Souhlasíme však s tím, že by bylo vhodné uvažování nejistot ve studii podrobněji popsat. Výška výpočtových bodů je v posudku volena obecně 3 m nad terénem. Není jasné, proč autor nepoužil výstupy místního šetření a neprovedl výpočty pro konkrétní okna hlukem nejvíce zasažených objektů, viz například objekt Kozmice č. p. 8. Vypořádání: Výpočtová výška 3 m odpovídá metodice; k výhradě, že ve výpočtu nebyla použita reálná výška okna v nejvyšším podlaží (dle našeho zjištění cca 3,5 až 4 m nad terénem) tak tuto skutečnost 28 nepovažujeme za podstatnou. Rozdíl do 1 m se při vzdálenosti od zdroje hluku více jak 500 m ve výsledku prakticky neprojeví, mimo to digitální model terénu (běžně používaný při výpočtech) uvádí hodnoty v celých metrech. Další nepřesností v akustické studii je to, že zpracovatel v textu uvádí, že vliv terénu byl zahrnut, ale zjevně to tak není. Pozná se to tak, že izofony na výkresech Příloha 3, stav 1 a 2 tvoří perfektní kruhy, což ukazuje, že model byl proveden v rovině, bez terénu. Toto ukazuje, že studie byla zpracována bez zohlednění vlivu terénu. Vypořádání: Vliv terénu je ve zmíněné studii zahrnut a výsledné izofony netvoří kružnice. Výsledné izofony se při zběžném pohledu jeví jako kružnice, při detailnějším pohledu je však patrné, že vzdálenosti jednotlivých bodů od VE např. na izofoně 40 dB se liší o několik metrů. Podobnost izofon s kruhy je důsledkem měřítka, která bylo nezbytné použít pro grafické znázornění hluku z VE. Dále je potřeba brát v potaz, že vyhodnocován je zdroj hluku umístěný ve výšce 105 m nad stávajícím terénem. V okolí VE nejsou žádné významné terénní nerovnosti, které by vytvářely akustický stín nebo podstatněji deformovaly izofonové pole. Proto se při zběžném pohledu jeví výsledné izofony jako kružnice. Ještě bychom chtěli upozornit na to, že v kritických bodech vyšly velice mírně podlimitní hodnoty pro hluk v noci, takže sebemenší odchylka výpočtu již může znamenat překročení limitu (limit je pro noční dobu 40 dB, mínus 2 dB na nejistoty, což se rovná 38 dB a výpočet v kritických místech nyní uvádí až 37,6 dB). Vlivy VE na obyvatele v nejvíce dotčených objektech jsou tedy dosti na hraně. Ve skutečnosti „vycházejí" kvůli aplikovaným regulačním opatřením typu - omezení provozu v noci, zastavení provozu v době, kdy bude slunce v určité poloze atd. Zde by měly být v posudku posuzovatele požadovány garance dodržení těchto opatření, a za druhé by měla být tato opatření zpřísněna. Není prokazatelně zaručeno, že snížení výkonu VE na mod 1 pro noční dobu bude dostačující. Vypořádání: V hlukové studii je počítáno s nejistotou tak, že k vypočteným hodnotám je připočtena nejistota (2 dB). I s tímto zahrnutím nejistot jsou hodnoty hluku v obytné zástavbě podlimitní. Při měření hluku se dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., pracuje s nejistotami následovně: Nejistoty musejí být uplatněny při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota hladiny akustického tlaku A prokazatelně nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku A po odečtení hodnoty kombinované rozšířené nejistoty je rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná hladina maximálního akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit. 29 Dále upozorňujeme, že software HLUK+ , pokud je nám známo, nebyl nikdy ověřován pro bodové zdroje o takovéto výšce. Vypořádání: Z připomínky není zřejmé, jaké ověření má respondent na mysli. Na území našeho státu jsou v současné době v provozu větrné elektrárny s výškou stožáru 100 a více metrů, které byly v rámci procesu EIA vyhodnoceny právě za využití zmíněného softwaru a následně v rámci zkušebního provozu byl provoz ověřen autorizovaným měřením. Dle vyjádření KHSSK, ÚP Benešov na dotaz, jak budou postupovat v případě stížností obyvatel na hlukovou zátěž, bylo odpovězeno dopisem Zn. KHSSC 02 135/2012 (Příloha č.2), citujeme: „Pokud by po těchto všech krocích došlo k podnětu ze strany obyvatelstva na citované zařízení, bude KHS na vlastní náklady objednávat měření požadovaného kritéria stavby a to u akreditované laboratoře Zdravotního ústavu se sídlem v Praze". K tomuto sdělujeme, že ing. Jiráska vypracoval hlukovou studii pod svým IČ: 656 82 203, ale ve skutečnosti je také zaměstnancem státní organizace Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, pracoviště Ústí nad Orlicí, kde provádí měření hluku. Ing. Jiráska provádí většinu měření hladin hluku pro kolaudace VE v celé ČR. I pokud by hodnoty neměřil přímo on sám, tak v jedné organizaci zaměstnanci spolupracují se svými kolegy a znají se - min. ze společných školení, výpomocí a společných jednáních, znají na sebe telefony, zvláště, když jsou specialisté. Zde namítáme, že pokud bude měření ke kolaudaci provádět Zdravotní ústav se sídlem v Praze, půjde o střet zájmů. Do závěrečného stanoviska by mělo být, že měření musí provést nezávislá akreditovaná laboratoř jako závazná podmínka. Vypořádání: KHS má dle zák. č. 258/2000 Sb., povinnost zadávat si měření v případě stížností u příslušného zdravotního ústavu. V současné době legislativa jinou možnost, např. zadání měření u soukromé laboratoře, neumožňuje. Laboratoře zdravotních ústavů jsou akreditovány, stejně jako další soukromé laboratoře, které provádí měření hluku větrných elektráren (např. EMPLA AG spol. s r.o., Akson, s.r.o.). Požadavek na úpravu stanoviska akceptujeme a do podmínek přidáváme formulaci: "měření provede nezávislá akreditovaná laboratoř". Obecně ale měřit hluk VE může kdokoliv, s tím že daný subjekt by měl být pro tuto činnost odborně způsobilý, minimálně by měl mít metodu měření akreditovanou (i když to není žádná záruka, nejdůležitější jsou zkušenosti z měření, které se akreditací nezískají). Zdravotní ústavy (zatím) nejsou jedna organizace, představa, že se všichni zaměstnanci znají, je nereálná. Je poměrně obtížné mluvit o střetu zájmů, protože Zdravotních ústavů je v ČR 14 a pracovišť násobně více. Touto úvahou p. Kozel vylučuje poměrně významný počet nezávislých 30 akreditovaných laboratoří z měření. KHS objednávají měření u Zdravotních ústavů právě proto, že jsou zřizovány státem (ministerstvem zdravotnictví) a nejsou proto finančně závislé na objednavateli měření. Objednávka měření je pravomocí KHS Středočeského kraje – územní pracoviště Benešov, nezáleží tedy na měřiči, koho osloví. Pokud má p. Kozel nějaký jiný návrh nezávislého měřiče, bylo by vhodné toto projednat s KHS. Vzhledem k tomu, že hluková studie nedostatečně vyhodnocuje vliv hluku z VE na obyvatele, kteří jsou v dosahu hluku z uvedené VE, nesouhlasíme se závěry zpracovatele posudku ing. Cetla. Vypořádání: Konstatování nevyžaduje komentář, důvody nesouhlasu byly již specifikovány a podrobněji komentovány v předchozích bodech. Biologické posouzení záměru výstavby VE V uvedené dokumentaci, která posuzuje vliv výstavby VE z hlediska vlivu na živočichy považujeme označit za nedostatečné vyhodnocení vlivu na netopýry. Vliv na ptactvo je hodnocen celkem podrobně, ale u netopýrů je pouze uvedeno, že tam budou a proto je doporučeno si požádat o výjimku z ochranných podmínek. Zde se naše O.S. ztotožňuje s vyjádřením ČIŽP, 0I Praha z jejich připomínek č. ČIŽP/41/IPP/l 005930.002/11/PBA, kde inspekce navrhuje, aby byl v případě schválení stavby zanesen do výjimky k zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů jako závazná podmínka. S touto podmínkou se ztotožňuje i zpracovatel posudku, aby tato podmínka byla jako závazná součástí podmínek v další fázi projednávání záměru výstavby VE - územním řízení. S čím nemůžeme souhlasit je to, aby monitoring na netopýry byl stanoven v rámci zkušebního provozu VE. Proces EIA má za úkol primárně posoudit a vyhodnotil vliv na životní prostředí posuzované stavby před jejím povolením. Čili postupovat podle: „posoudit před povolením" nikoliv „posuzovat po výstavbě" čili „ex post". Nemůžeme pochopit, jak může posuzovatel ing. Cetl a kol. požadovat monitoring na ptactvo a netopýry ve fázi zkušebního provozu, tedy když stavba již stojí a běží. Vždyť pokud nemá podrobný monitoring před stavbou VE, riskuje investor, že pokud zkušební provoz nesplní požadavky zákonů a nepomohou realizovaná opatření, bude VE odstavena a příslušným Stavebním úřadem určena k demolici. Tady by měl minimálně chránit zájem investora a maximálně minimalizovat kolize ze zákony a úřady. Pro tyto účely je právě zákon č. 100/2001 Sb., aby minimalizoval i takovéto kolize v pozdějším posuzování. Požadujeme dopracování podrobnějšího zpracování a alespoň dvouletý monitoring ještě v rámci procesu EIA, ještě před vydáním závěrečného stanoviska. Pro objektivnost požadujeme provést monitoring od ČSO (České ornitologické společnosti) nebo ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů), které mají dostatečné zkušeností s dlouhodobým monitoringem a jeho vyhodnocováním. Vypořádání: 31 Respondent ve své připomínce považuje za nedostatečné, že v rámci zpracování dokumentace byla zjištěna přítomnost netopýrů v okolí hodnoceného záměru. Zpracovatel posudku tuto skutečnost naopak považuje za nejdůležitější zjištění, neboť na jeho základě je třeba dále postupovat, tedy navrhnout pravidla pro možnou realizaci. Jde o administrativní část - v případě zásahu do ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů bude zajištěna výjimka dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., k zákonu č. 114/1992 Sb., odst. 2. Navrhovaný podrobný průzkum a monitoring v průběhu provozu má za úkol navržená opatření ověřit, případně zpřísnit. Možný pohyb netopýrů (včetně znalosti konkrétních druhů) považujeme v lokalitě za ověřenou. Otázku zpochybňující provedená vyhodnocení v dokumentaci jsme si ověřovali přímo u jmenovaných společností: - ČSO (Česká společnost ornitologická), Ing. Václav Zámečník, který byl na kontaktním tel. společnosti, sdělil (dne 28.2.2012 a 9.3.2012) zhruba následující. Ověřoval si věci u pana Procházky, místního ornitologa. Připustil, že provedený průzkum neproběhl zcela standardně, tj. minimálně 2 sezóny. Ale údaje pana Procházky, který v místě provádí dlouhodobé sledování, jej mohou nahradit a dle něj zde nejsou z tohoto hlediska skutečně věcné problémy. - ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů), RNDr. Radek Lučan, který byl na kontaktním tel. společnosti sdělil (dne 28.2.2012): je-li materiál v dokumentaci zpracován Mgr. Kočvarou, pak nemá důvod výsledky zpochybňovat. Doplňujeme, že Mgr. Radim Kočvara je členem obou uvedených společností. Roční monitoring provedený v rámci zpracování dokumentace zpřesnil oproti oznámení údaje o biotě v okolí VE a hodnotí VE ještě méně problematicky než při oznámení (např. uveden menší počet párů křepelek, který může být rušen VE). Při hodnocení netopýrů se ukázalo, že roční monitoring jen potvrdil očekávaný výskyt uvedený v oznámení. Roční monitoring přinesl zpřesnění, které z pohledu VE hodnotí její vlivy mírněji ve srovnání s hodnocením uvedeným v oznámení. Z pohledu ochrany přírody pokládáme za důležité, že roční monitoring neukázal „horší“ situaci v porovnání s oznámením, ale naopak situaci lepší. Dále nemůžeme souhlasit s doporučením posuzovatele ing. Cetla o udělení výjimky z ochrany chráněných živočichů vzhledem k tomu, že uvedený zákon č. 114/1992 Sb., § 56 v odst. l a 2 popisuje, kdy může být výjimka povolena. U této stavby nebyla naplněna litera zákona o převážení veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody. Plné znění § 56 je, citujeme: (1) ,, Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství 1c), lze výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje jiné 32 uspokojivé řešeni a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udrženi příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. (2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze povolit a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ochran přírodních stanovišť, h) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku, c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životni prostředí, d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídleni určitého území populaci, druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstováni nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin, e) v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství. " Posuzovatel ing. Cetl uvádí v posudku, že vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou s ohledem na polohu a typ záměru málo významné. Zákon č. 114/1992 Sb., § 56 neposuzuje, zda je vliv záměru málo významný nebo nevýznamný, ale zda jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody. Což tento případ není. Toto je čistě soukromý stavební investiční záměr, který chce soukromý investor realizovat. Otázkou by potom mohlo být, proč je takovýto zákon vydaný Parlamentem ČR, když by se výjimky vydávaly bez důvodu a prokázání požadovaného dle zákona. Na výjimku ze zákona není žádný zákonný nárok. Výjimky se mají dávat opravdu jen v zákonem vyjmenovaných důvodech a kvalitním zvážením všech relevantních aspektů. Vypořádání: Zpracovatel posudku se nevyjadřuje k tomu, zda výjimka má či nemá být udělena. Toto řízení probíhá naprosto samostatně mimo proces EIA, v rámci závazného řízení dle zákona č. 114/1992 Sb., a z tohoto důvodu se ztotožňujeme s konstatováním zpracovatele posudku, že ani nemůže předjímat výsledek. Udělení výjimky však podmiňuje případnou realizaci stavby. Nesouhlasíme se závěry zpracovatele posudku, protože nesprávně hodnotí vliv na chráněné živočichy. Doporučení vydání výjimky z důvodu, že vliv záměru na polohu a typ záměru je málo významný nemá žádnou oporu v zákoně. Nic takového tam není. Z hlediska celospolečenského není výstavba VE pro obyvatele stavbou významnou a potřebnou (organizují a podepisují petice, referendum atd.), natož aby měly být kvůli VE udělovány výjimky bezdůvodně. Na základě těchto skutečností naše O.S. dle výše uvedeného neakceptuje výstavbu VE a požaduje vydat záporné stanovisko z hlediska vlivů stavby na životní prostředí - biologického posouzení z hlediska vlivu na živočichy. Vypořádání: 33 O vydání výjimky rozhoduje příslušný orgán ochrany přírody a krajiny. K zpochybňovanému veřejnému zájmu VE, podotýkáme, že se Česká republika před svým vstupem do EU zavázala zvýšit svůj podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na 8%. To, že se na naplňování tohoto veřejného zájmu mohou podílet i soukromé subjekty, umožňuje současná legislativa a ČR tuto aktivitu ekonomicky podporuje (místo toho, aby budovala VE z prostředků státního rozpočtu). Flicker efekt od VE Výpočet (flicker efektu) je proveden na základě programu, který vytvořil RNDr. Obst na základě jím zpracované metodiky a podkladem mu byly jiné posudky, které prováděl na předchozích posuzovaných stavbách jiných větrných elektráren - např. farma Boží Dar. Tato metodika není nikde v ČR oficiálně uznána certifikátem nebo jiným dokumentem, který by tuto metodu a výstupy z ní legalizovaly. Jedná se pouze o program a metodu, kterou není schopen žádný úředník ani posuzovatel v rámci procesu EIA zkontrolovat ani posoudit. Výstupy jsou tedy pouze informativní a pro nás nemají téměř žádnou vypovídající hodnotu. Vypořádání: Princip vyhodnocení je popsán v kapitolách 2 a 3 přílohy H.5.1. Možnost kontroly bez vybavení specielním výpočtovým programem spočívá ve vyhodnocení některých vybraných bodů v hodnoceném území nebo vyhodnocením "řezu" terénu pod vybraným úhlem. Podkladem pro takovéto vyhodnocení slouží údaje o reliéfu terénu (např. digitální model terénu), geodetické souřadnice a rozměry hodnocené VE a údaje o poloze slunce na obloze (např. studie: Poloha slunce na zemské obloze, L. Poláček PF MU Brno 2003), stačí údaj pro letní a zimní slunovrat. Za použití tabulkového procesoru a standardních goniometrických funkcí lze provést výpočet, případně lze použít i variantu s ručním vynesením profilu na papír a následné porovnání s mapou (se zahrnutím i lesů). Tento postup (ve variantě s tabulkovým procesorem) byl při zpracování posudku použit. Vzhledem k tomu, že se také jedná o neautorizovaný postup nebyl v rámci posudku podrobněji komentován. Dále zpracovatel dokumentace RNDr. Obst nikde neuvádí, jaká je kontrola měření těchto efektů ve zkušební době. Nejsou nikde uvedeny zákony, normy nebo metodické pokyny jak postupovat a jakými přístroji měřit flicker efekt. Vypořádání: Stín vrhaný větrnou elektrárnou je viditelný prostým okem, k jeho měření tedy nejsou třeba žádné přístroje. Kontrola je tedy vizuální. Jak také sám respondent uvádí nejsou pro flicker efekt u nás žádné limity. Dále je třeba si uvědomit, že zdrojem podobných efektů je v krajině mnoho. Efekt míhání stínu mohou způsobovat stromy, keře, nízko přelétající ptáci a pod., nebo například vozidla projíždějící v blízkosti budov či nízko přelétající letadla. Takovýto efekt přitom bývá výraznější, neboť zdroj (příčina) stínu se nachází blízko a stín je tedy relativně ostrý. 34 Přesto máme několik připomínek a požadavků na dopracování této studie u hodnocení flicker efektu. Jedná se zejména o vyřazení obcí Sembratec a Zálesí z posuzování flicker efekt z důvodu toho, že jsou mimo vizuální kontakt s VE (krycí efekt lesů, stromořadí a horizontu). Požadujeme doplnění těchto sídel do hodnocení na flicker efekt vzhledem k lomu, že VE by měla stát v místě cca 20 - 25 let, ale lesy v těchto lokalitách jsou již ve stáří min. 80 let dle odborného lesního hospodáře z místa hodnocení. EIA má předjímat všechny možnosti, které by mohly nastat. Vypořádání: Krycí efekt lesů v případě Sembratce a Zálesí bude pravděpodobně trvalý neboť lze vyloučit, že by se takto velké plochy lesa smýtily naráz a bez následné výsadby, to by bylo v rozporu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zpracovatel posudku se ve svém vypořádání připomínek problému podrobněji věnoval a pro kontrolu provedl vyhodnocení metodou popsanou v prvním odstavci zaměřeném na flicker efektu (viz výše). U obce Sembratec s ohledem na tvar terénu a vzdálenost nepředpokládá ani teoretickou možnost dosahu flicker efektu, jednak z důvodu velké vzdálenosti, kde se již stín natolik rozptýlí, že nebude viditelný a také díky krycímu efektu terénu mezi VE a obcí. V rámci posouzení předloženého posudku provedl orientační kontrolu výsledků studie věnované flicker efektu. Vyhodnocení provedl pro dům č.p. 31. V tomto místě mu vyšla viditelnost stínu ve výšce 12 m nad stávajícím terénem (v nižší výšce je stín kryt terénem - kótou 475,7 m n.m. a jejími svahy), objekt tedy zasažen nebude. U osady Zálesí vyhodnocení provedl pro dům č.p. 2. Také v tomto případě je objekt kryt terénem (návrší v Hrádeckém lese). V prostoru hodnocené budovy je stín viditelný (bez uvažování vegetace) ve výšce 6 m nad terénem (níže již nikoli) - objekt do výšky 2 nadzemních podlaží tedy zasažen nebude. Teoretický průmět rotujícího stínu do místa hodnoceného objektu je při výšce slunce 2,2° až 5,8° nad obzorem, při vyšší pozici slunce je stín kratší než je vzdálenost mezi VE a hodnoceným objektem, při úhlu 2° a menším již stín objekt míjí ve výšce minimálně 9 m nad terénem. V rámci zpracování posudku obdobným způsobem provedl kontrolu i pro vybrané objekty obci Kozmice, výsledky presentované ve studii vlivu flicker efektu pokládá za věrohodné. Dále se domníváme, že v této dokumentaci měl být zahrnut i efekt míhání stínů při úplňku Měsíce, vzhledem k tomu, že rotor vrtule VE vrhal stíny a světlo do okolní krajiny. Tam, kde bude stín od objektů nebo lesů, může VE odrážet měsíční svit do těchto odstíněných oblastí. Vzhledem k tomu, že se jedná o noční dobu, mohlo by jemné střídání světla a stínu působit negativně na obyvatele, kteří by byli výstavbou VE dotčeni. Měsíční svit sice nemá svítivost Slunce ve dne, ale v nočním období jsou lehké světelné záblesky vnímány citlivěji. Jako příklad můžeme uvést osvětlení světlomety od automobilu v nočním období na velkou vzdálenost. Pokud člověk nemá závěsy, v místnosti se objevují 35 od projíždějících automobilů postupující stíny. Domníváme se, že tento „noční" flicker efekt, zvlášť když je zájmové území pro výstavbu VE umístěno v blízkosti obcí. Vypořádání: Připomínka zmiňuje dva poněkud odlišné efekty: tzv. discoefekt (odraz světla od rotorových listů) a flicker efekt (vrhání rotujícího stínu). Discoefekt (tzn. případné odrážení světla do zastíněných území) je v noční době (stejně jako v době denní) eliminován celoplošným matným středně šedým nátěrem VE (vč. rotorových listů). U flicker efektu Měsíce je situace poněkud složitější, ale výrazně omezující roli zde hraje především skutečnost, že měsíční světlo má dostatečnou intenzitu pouze v období zhruba týdne kolem úplňku, přesněji cca 7–8 dní mezi fázemi dorůstající měsíc a couvající měsíc (viz např. http://planety.astro.cz/zeme/1959-faze-mesice). Pro vznik flicker efektu má tedy Měsíc k dispozici přibližně čtvrtinu astronomického času oproti Slunci, a to ještě ne celou, protože část úplňkové aktivity se odehrává za soumraku a svítání, kdy je ještě stále Měsíc přezařován světlem končícího nebo začínajícího dne. Tento astronomický (teoretický) čas je v reálných situacích dále omezován stejnými jevy jako sluneční flicker efekt – oblačnost, mlhy, bezvětří (rotor se netočí) atd. U případných dotčení obytných objektů nočním flicker efektem tak lze předpokládat charakter sporadických několikaminutových epizod, v osvětlených místnostech nepozorovatelných a v ztemnělých místnostech řešitelných stažením žaluzií, rolet nebo zatažením závěsů (které se mimochodem, zvláště u dětských ložnic, doporučuje už jen kvůli rušivému vlivu samotného měsíčního světla za úplňku). Flicker efekt, způsobený Měsícem tak není, podobně jako již zmíněný diskoefekt, považován za významný jev a není sledován ani v zemích s vyspělou větrnou energetikou a přísnými režimy ochrany veřejného zdraví (SRN). Vzhledem k tomu, že není možné ověřit výsledky od zpracovatele RNDr. Obsta ani nevíme, jak bude flicker efekt nezávisle kontrolován autorizovanou laboratoří, není možné tuto studii brát jako relevantní. Je nutněji dopracovat v rámci procesu EIA tak, aby nebyly žádné pochybnosti a bylo jasné, jak a čím se uvedený efekt bude kontrolovat. Na základě těchto skutečností je pro naše O.S. dle výše uvedeného neakceptovatelná z hlediska vlivů stavby na životní prostředí - vlivu na veřejné zdraví. Vypořádání: Požadavek pokládám za neopodstatněný neboť v případě flicker efektu není stanoven žádný limit, není tedy možno jeho plnění kontrolovat. Tato skutečnost nemůže být důvodem pro neakceptování záměru ani nemůže být na investorovi či zpracovateli dokumentace vynucováno stanovení limitů - tuto pravomoc má pouze stát, respektive jím určené orgány. Posouzení vlivu na veřejné zdraví Ing. Potužníková a ing. Jiráska jsou zaměstnanci stejného ústavu - čili jsou kolegové. 36 Vypořádání: Možná že tomu tak je, ale tato skutečnost nemá s hodnoceným záměrem žádnou souvislost. Před výstavbou větrné elektrárny není počet potencionálně obtěžovaných obyvatel žádný - rozumějme od VE. Po výstavbě říkáme, že budou lidé (dle odhadu MUDr. Potužníkové 44 respektive 35 obyvatel), kteří budou po dobu 20 - 25 let obtěžováni každodenními vlivy od VE. Pokud bude povolena výstavba VE Kozmice, bude muset stát některé z těch 44 respektive 35 obyvatel na náklady státního zdravotního systému léčit. Vypořádání: Upozorňujeme, že pojem obtěžování není totéž co vliv poškozující lidské zdraví. V průběhu provozu VE k vlivům poškozujícím lidské zdraví docházet nesmí a zpracované studie ani takovou možnost nenaznačují. Provedená hodnocení prokazují, že za určitých, předem stanovených podmínek a tedy při splnění platných hygienických limitů, je možné do dané lokality provoz VE umístit. Dále upozorňujeme na studii: Syndrom větrných elektráren - zpráva o přirozeném experimentu od Nina Pierpoint, MD, PhD z 20.12.2009 Vypořádání: Jedná se o prakticky totožnou připomínku jako uplatnila Obec Teplýšovice. Připomínáme, že závěry výše uvedené studie vycházejí ze zobecnění všech pozorování a možných rizik ovšem bez detailnějšího zkoumání jevů (a jejich příčin). V rámci předložené dokumentace EIA byly naopak vyhodnoceny podrobně místní podmínky a modelovány možné vlivy konkrétního zařízení. Nároky na dopravní infrastrukturu, vlivy stavební činnosti Vzhledem k tomu, že jsou listy rotoru (vrtule) pouze jako jeden komponent a v tomto případě je dlouhý cca 45 m (viz foto), nemůže souprava měřit pouhých 30m, nýbrž min. 50m. Komunikace místního významu budou přetěžovány těžkou nákladní i jeřábovou technikou (speciální přepravní tahače, autojeřáby, autodomíchávače), na kterou nejsou tyto komunikace konstruovány. Vzhledem k těmto rozměrům jednotlivých komponentů a jejich hmotnostem bude nutné upravit příjezdové komunikaci a to i včetně kácení dřevin kolem komunikace. Opatření: Na základě těchto důvodů je nutné před započetím prací nechat vypracovat na náklady investorem pasportizaci příjezdových komunikací včetně přilehlých pozemků a zeleně se správcem komunikací jak opticky, tak textově. Takto zpracovaná pasportizace by měla být dostupná občanům k nahlédnutí na Obecním úřadě Kozmice. V případě poškození komunikací, jako státního majetku, je nutné na náklady investora tyto škody opravit odpovídajícím způsobem, který navrhne správce komunikace. Toto požadujeme doplnit do dokumentace ještě v rámci procesu EIA před vydáním konečného stanoviska. 37 Jako další požadujeme, aby v rámci dokumentace byly dopracovány vlivy s jejich vyhodnocením při výstavbě VE, zejména pokud se jedná o hluk a ovzduší. Nutné je stanovení dopravních tras materiálů a prokázání, že průjezd nákladních vozidel přes obce nezpůsobí překročení limitů. Opatření: Požadujeme vypracování vlivu výstavby na hluk a ovzduší včetně vyhodnocení po stanovení tras pro dopravu materiálů a jednotlivých komponentů. Toto požadujeme doplnil do dokumentace ještě v rámci procesu EIA před vydáním konečného stanoviska. Důležitou otázkou ještě před stavbou VE je ta, kam bude deponována přebytečná vytěžená zemina z výkopů základu, přístupové cesty a přípojné kabelové trasy? V rámci dokumentace toto řešené není a posuzovatel se zmiňuje pouze o tom, že bude odvezena mimo lokalitu záměru. Vzhledem k množství vytěžené a odvezené zeminy může dojít k poškození dalších, nyní neznámých ploch, které nebudou určeny k deponii vytěžené zeminy. Opatření: Požadujeme dopracovat plochy či skládky, které budou použity pro deponie a mezideponie tak, aby bylo možno tyto plochy předem lokalizovat. Toto požadujeme doplnit do dokumentace ještě v rámci procesu EIA před vydáním konečného stanoviska. Vypořádání: Požadované údaje jsou obvykle obsaženy v projektu organizace výstavby, který je součástí projektové dokumentace pro realizaci stavby. Vhledem k velmi omezeným vlivům výstavby jsme názoru, že není v této etapě přípravy stavby takováto posouzení nutné vyžadovat i s ohledem na to, že dosáhnout respondentem požadované přesnosti vstupních dat není v této etapě možné (dopravní trasy, lokalita skládky, pasportizaci komunikace). V případě, že se původce (investor) bude chtít zeminy (odpadu) zbavit, může tak ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, učinit pouze předáním osobě oprávněné k převzetí. Při kolaudaci stavby stavební úřad požaduje předložit doklady o způsobu, jak bylo naloženo s odpady při výstavbě. Doplňující vyjádření OS „Občané za zachování životního prostředí“, ze dne 9.3.2012 Naše O.S. doplňuje své vyjádření k hodnocení a kontrole flicker efektu o sdělení KHSSC-ÚP Benešov, kterou jsme již avizovali v našem vyjádření, že čekáme na odpověď od KHSSC-ÚP Benešov (4. Flicker efekt od VTE - zmiňovaný text: „Dotazovali jsme se na KHSSC-ÚP Benešov, jak budou postupovat při stížnostech občanů, ale dosud jsme neobdrželi odpověď", str. 8 našeho dokumentu. K naší žádosti o informaci k postupu měření flickr efektu a hluku u VTE v Kozmicích, nám bylo sděleno KHSSC-ÚP Benešov následující, citujeme: „Hodnocení flicker efektu je v současné době pouze v podobě modelového hodnocení softwarovým systém G.L.I. SHADE 3.91, založeným na datové a grafické analýze hodnocené situace s využitím digitálního modelu terénu RNDr. Petra Obsta". Z vyjádření KHSSC - ÚP Benešov jasně vyplývá, že v případě stížností občanů na flicker efekt nemá stát v zastoupení KHS žádnou možnost (nejsou normy, zákony ani postupy měření) jak 38 měřením potvrdit nebo vyvrátit správné fungování VE a tím pádem i vliv na obyvatele okolních obcí. EIA musí vyloučit všechny případné vlivy na životní prostředí včetně vlivů na občany a v tomto případě není možné zákonu dostát. Vzhledem k uvedeným skutečnostem musíme konstatovat, že máme za prokázané, že proces EIA jasně ukázal, že není možné řádně chránit občany před vlivem flicker efektem od VE. Případné rozpory mezi státem, zastupujícím občany a investorem VE neumí stát toto legislativně řešit a proto hrozí, že budou porušeny práva občanů a ovlivněno jejich zdraví. Vypořádání: Respondent poukazuje na fakt, že (dle jeho názoru) v budoucnu nebude možné kontrolovat ani vymáhat plnění opatření proti negativním účinkům flicker efektu a tento nedostatek vytýká posuzovanému záměru. Podstata problému je však jinde: v České republice není působení flicker efektu upraveno žádným limitem a tedy de facto není omezené. V připomínce uvedené konstatování, že "EIA jasně prokázala, že není možné řádně chránit občany před vlivem flicker efektu..." tedy nelze klást za vinu budoucímu provozovateli VE. Každý stát, respektive orgány mající příslušné kompetence mohou pro daný vliv limity stanovit nebo (pokud tento vliv nepokládají za významný) limit nestanovit. Diskuze o tom, zda je ten či onen limit nastaven správně však není předmětem tohoto procesu EIA. Závěr respondenta, že "EIA musí vyloučit všechny případné vlivy na životní prostředí včetně vlivu na občany a v tomto případě není možné zákonu dostát" pokládáme za nesprávný a zavádějící. V této souvislosti citujeme zákon o životním prostředí (č. 17/1992 Sb.): Zásady ochrany životního prostředí § 11 Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení § 12. (1) Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. V rámci procesu EIA tedy nelze všechny vlivy zařízení označit jako nepřípustné, ale pouze ty, které překračují přípustnou míru (viz citace výše). Co se týče vyhodnocení flicker efektu VE Kozmice pokládáme provedené hodnocení za dostatečné, možnost zasažení některých objektů rotujícím stínem VE bylo popsáno (co do doby trvání a ročního období, kdy k němu bude docházet) a byla navržena opatření k jeho eliminaci do té míry, aby objekty rotujícím stínem zasahovány nebyly. Stanovení omezujících podmínek pokládáme za standardní nástroj procesu EIA a právě tento proces flicker efekt ve svém hodnocení a v závěrečném stanovisku ošetřuje. Proces EIA vyhodnotil a prokázal, že proti vlivu flicker efektu občany ochránit lze - vypínáním VE v kritickém časovém intervalu, který je možno určit (a byl určen) výpočtem. To, zda existují nebo neexistují příslušné české normy není v daném případě rozhodující - pro určení "nadlimitně" dotčených nemovitostí lze buď orientačně použít normy německé (jak bylo učiněno v předložené dokumentaci), nebo lze vyjít ze situace přímo na místě v prvním (zkušebním) roce provozu a vypínací intervaly upřesnit po dohodě s investorem. Zdraví občanů nebude nijak ohroženo, jak potvrzuje studie 39 vlivu VE na veřejné zdraví v dokumentaci (příloha H.5.3 Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického záření na veřejné zdraví – Potužníková, 2011). Diskuze o tom, zda je ten či onen limit nastaven správně však není předmětem tohoto procesu EIA. Ve vyjádření KHS Středočeského kraje – územní pracoviště Benešov k posudku (sdělené i při veřejném projednání posudku) jsou celkem jednoznačně stanoveny podmínky, za kterých je možné VE provozovat. Zpracovatel posudku podmínky plně akceptoval a zahrnul je do svého návrhu stanoviska. Podmínky jsou rovněž součástí tohoto stanoviska. Otázka, zda vypínání VE z důvodu eliminace flicker efektu nepovede k neefektivnímu provozu VE a tedy že VE v Kozmicích je zbytečná lze namítnout, že k eliminaci flicker efektu bude VE vypínána na cca 10 hodin za rok (viz příloha 2 studie o flicker efektu), což při plném výkonu znamená ztrátu 20 MWh. Při jasné obloze se zpravidla jedná o projev tlakové výše, která obecně představuje malé rychlosti větru. I kdybychom uvažovali koeficient využitelnosti VE v tomto období 30 % (roční průměr), což bude platit s více než dostatečnou rezervou, ztráta bude činit ročně maximálně 7 MWh. Při předpokládané roční produkci energie 4500 MWh se jedná o 0,16 % roční výroby energie. 8. Lenka, Miroslava a Václav Edrovi, ze dne 16.2.2012 1) Na straně 37 oponent udává: „...vlivy na lidské zdraví jedné větrné elektrárny jsou naprosto nesrovnatelné například s vlivy těžby uhlí nebo s provozem tepelné elektrárny...". S tímto názorem lze souhlasit. Nejsme však přesvědčeni, že při výstavbě větrné elektrárny (dále jen VE) v Kozmicích dojde „k přibližné emisní úspoře 5 171 t emitovaného CO 2 při výrobě el. energie z uhlí", jak oponent udává na str. 33. Považujeme tuto hodnotu pouze za teoretický výpočet, který neodpovídá praxi. Ze statistik uveřejněných na www stránkách Energetického regulačního úřadu (http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2010/pdf /energie.pdf), vyplývá, že i když mezi roky 2009 a 2010 vzrostla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, neklesla výroba elektřiny z tepelných elektráren. Neboť elektřina se pro ČR stala exportním artiklem. Tuto politiku státu považujeme za zcela špatnou a nehodláme se na ní podílet. Preferujeme cestu šetření elektrické energie (tím se podílíme na snižování emisí CO 2 více než podporou výstavby VE) a z obnovitelných zdrojů pak drobné fotovoltaické elektrárny umístěné na střechách logistických hal, obecních úřadů, škol, ... Mimo jiné i z těchto důvodu považujeme výstavbu VE v Kozmicích za zcela zbytečnou a nesouhlasíme s ní. Vypořádání: V posudku uváděné množství "ušetřených emisí" je pouze orientačním výpočtem vycházejícím z údaje o celkové roční výrobě el. energie uváděném v dokumentaci. Výroba zboží se u nás díky členství v EU neomezuje pouze na uspokojování domácí poptávky a platí to zvláště v případě elektrické energie, 40 která je díky vybudované přenosové soustavě snadno přepravitelná i na delší vzdálenosti. Současně je třeba připomenout, že také škodliviny emitované do ovzduší "neznají hranice" a především v případě emisí z vysokých komínů mají značný dolet. Šetření elektrickou energií a její podpora či vynucování ze strany státu v rámci energetické politiky, daní či poplatků se teprve rozvíjí a s posuzovaným záměrem nesouvisí. Souhlasíme s respondentem a také považujeme za vhodnější využívání menších lokálních obnovitelných zdrojů elektrické energie (oproti velkým projektům větrných parků atd.). Dle našeho názoru právě takovým menším lokálním zdrojem jedna větrná elektrárna v Kozmicích je. Jen pro srovnání uvádíme, že roční výroba elektrické energie z navrhované VE pokryje zhruba průměrnou spotřebu el. energie cca 800 obyvatel za rok, což mírně přesahuje počet obyvatel žijících v obcích Kozmice a Teplýšovice. 2) Na str. 38 oponent udává: „...Z hlediska znehodnocení krajiny suburbanizačními trendy je dle našeho soudu především významný rozvoj obytné zástavby mimo kompaktní strukturu stávajících sídel a šíření skladových areálů podél významných komunikací...." S tímto stanoviskem lze souhlasit. Přesto považujeme stavbu VE za velmi významný zásah do krajinného rázu, který znehodnotí mikroregion Chopos a Podblanicko. Jakožto dynamický prvek bude v krajině větším rušivým prvkem než statické stožáry a vedení VVN a ZVN, vysílače,... Zároveň tato stavba umožní výstavbu dalších VE v okolí. Se stavbou větrné elektrárny Kozmice (STC1243) nesouhlasíme. Jsme přesvědčeni, že VE nepatří do takto hustě osídlené krajiny. Vypořádání: Jak již zpracovatel posudku komentoval v textu posudku nepovažuje výstavbu VE Kozmice za zásah neakceptovatelný z hlediska vlivu na krajinný ráz. Jen připomínáme, že se k předmětnému záměru žádný zástupce mikroregionu Chopos ani Podblanicko nevyjádřil. 9. Mgr. Johana Lenke, ze dne 16.2.2012 Nelze souhlasit s tím, že významné negativní ovlivnění krajinného rázu je akceptovatelné, protože se jedná o 1 ks VE. Je to předpoklad, že další výstavba VE už bude odůvodněna tím, že jedna už stojí, takže k poškození už došlo. Domnívám se, že je nesmyslné srovnávat stožáry vysokého napětí (VN) s větrnou elektrárnou (VE), stožáry VN jsou cca 5x nižší a navíc nemají rotor, který u VE svým pohybem nevědomky upoutává pozornost. Vypořádání: Upozorňujeme, že každý další záměr podléhá procesu EIA a v rámci takového vyhodnocení by se pochopitelně přihlíželo k tomu, že už zde existuje záměr výstavby VE, či pokud by došlo k jeho realizaci, že tu již taková stavba stojí. Významné by to bylo z hlediska vyhodnocení kumulativních 41 vlivů. Co se týče srovnání VE a stožáry vysokého napětí tak v posudku byla především akcentována skutečnost, že prostor kam je VE umisťována není nedotčený technicistními stavbami a tuto skutečnost (kromě mnoha dalších) bral zpracovatel posudku v úvahu při celkovém vyhodnocení přípustnosti realizace záměru. Nelze souhlasit s doporučením výjimky z ochrany chráněných živočichů podle uváděného § 56 zákona č. 114/1992 Sb. Udělení výjimek je navrhováno téměř u všech staveb VE v republice, potom je otázkou, proč zákon na ochranu chráněných živočichů máme. Vypořádání: O vydání výjimky rozhoduje příslušný orgán ochrany přírody v dalších fázích projednávání záměru. O výjimku dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., k zákonu č. 114/1992 Sb., odst. 2, bude rozhodováno v případě zásahu do ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů. Požaduji alespoň dvouletý monitoring netopýrů v rámci procesu EIA, před vydáním závěrečného stanoviska, který by provedla Česká ornitologická společnost nebo Česká společnost pro ochranu netopýrů. Vypořádání: Po konzultaci s dotčeným orgánem státní správy, ale i představiteli České ornitologické společnosti a České společnosti pro ochranu netopýrů nevidíme důvod zpochybňovat roční zoologický průzkum provedený Mgr. Radimem Kočvarou (který je členem obou společností) s využitím podkladů dlouhodobého průzkumu místního ornitologa p. Procházky. Následně navrhovaný roční monitoring v době zkušebního provozu větrné elektrárny, zaměřený na ptactvo a netopýry, bude zahrnovat období hnízdění, tahu a zimování. Případné prodloužení monitoringu vyplyne na základě výsledků zkušebního provozu. Prodloužení bude doporučeno, pokud budou na základě zkušebního provozu navržena nějaká omezení provozu z důvodu ochrany netopýrů. Monitoring bude prováděn osobou způsobilou k vypracování biologického hodnocení, nebo osobou, která je členem ČSO (České společnosti ornitologické), či ČESON (České společnosti pro ochranu netopýrů). Nelze souhlasit s tvrzením, že čáp bílý se v dotčeném území nevyskytuje, nejblíže je doloženo jeho hnízdění v Chotýšanech, 8 km jižně od prostoru záměru VE. V rámci pozorování v lokalitě nebyl zastižen a území v prostoru proponované VE a blízkém okolí se nejeví pro něj atraktivní. Čápa bílého jsem pozorovala celé léto 2011, vyskytoval se na louce pod mojí zahradou v Zálesí (viz foto v příloze), hnízdí cca ve vzdálenosti 1 km od VE. Vypořádání: Čáp má jako velký pták velký akční rádius, nicméně to, že byl pozorován na louce je pro něj typické neboť zde nachází zdroj potravy. Čistě zorněné plochy ve velké vzdálenosti od vodních ploch (prostor návrhu VE) skutečně nejsou pro něj atraktivní. Vizuální rušení je možné do 1,5 km od hnízda (v 42 Kozmicích splněno je i při případném hnízdění v Zálesí – dle místního ornitologa čáp hnízdí 5 km jihovýchodně od VE). Vizuální citlivost čápa bílého je individuální, opuštění hnízda bylo zaznamenáno i ve vzdálenostech více než 1 km, naopak je známa řada případů, kdy čápi hnízdí v blízkosti VE (např. na Českomoravské vrchovině). Záleží především na umístění VE, vlivy lze obvykle vyloučit, pokud jsou VE uvažovány mimo potravní koridor (prostor přeletů mezi hnízdem a místem sběru potravy). Prokázaná opuštění hnízda (nejdále 1,1 km od VE) jsou vždy spojena s realizací větších větrných parků a především v situacích, kdy jsou VE realizovány mezi hnízdem a potravním stanovištěm. Taková situace není v případě VE Kozmice pravděpodobná. Riziko kolize s rotorem VE je u čápa velmi nízké (zanedbatelné) kvůli jeho vizuální citlivosti a i s ohledem na denní migraci. 10. Jiří Pessr, ze dne 22.2.2012 Obecně lze pochybovat o objektivitě hodnocení přínosu větrných elektráren (dále jen VE) jako takových, popsaném v kapitole B.I.5, kde jsou větrné elektrárny zmíněny jednoznačně kladně. V dokumentaci nejsou uvedeny prokazatelné související problémy. Např. nadprůměrné náklady na vybudování VE na vyprodukované kW oproti ostatním zdrojům el. energie a z toho vyplývající nutnosti dotované ceny odkupované energie, nevyzpytatelnost dodávek energie a tím značně zvýšené nároky na přenosovou síť (známé případy hrozby přetížení přenosových sítí) a nutnost mít zálohu v produkci konvenčních zdrojích elektrické energie (např. jaderné, tepelné, vodní elektrárny). A v neposlední řadě i značné zatížení krajinného rázu z pohledu vnímání dotčených obyvatel (viz. příklad této VE Kozmice, která vyvolává značně negativní emoce již ve stádiu příprav). Z toho vyplývá, že ekologický přínos VE není zdaleka tak významný, jak se opakovaně zmiňuje dokumentace. Vypořádání: Otázka výhodnosti, ekonomiky provozu a dopady na životní prostředí u zdrojů elektrické energie (a energetiky vůbec) je zdrojem velkého množství polemik, kde zastánci a odpůrci jednotlivých zdrojů energie vyzdvihují či zatracují různé způsoby výroby či získávání energie a energetických surovin a jejich dopady na životní prostředí. Připomínáme, že se Česká republika před svým vstupem do EU zavázala zvýšit svůj podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na 8% a že dotace, jak je již uvedeno výše, jsou na výrobu elektrické energie z větrných elektráren nejnižší z obnovitelných zdrojů. Vývody ohledně toho, že s výstavbou VE nebudou souběžně omezovány těžba hnědého, či černého uhlí, či zavírány uhelné elektrárny nelze v kontextu současné neujasněné situace v energetické police jednoznačně použít. To se týká především rezignace na další rozvoj jaderné energetiky v sousedním Německu pod vlivem havárie japonské jaderné elektrárny Fukushima v roce 2011. Tam lze, vedle jiných obnovitelných zdrojů předpokládat další rozvoj větrné energie. Už dnes, z důvodu geopolitických hledisek, se však uvažuje o získání i jiných zdrojů zemního plynu v rámci zemí EU. Je uvažováno např. o využití zemního plynu z břidlic, což může být potenciálně velmi riskantní 43 technologie z hlediska dopadů na životní prostředí. Jednoduché soudy tedy nejsou v energetice na místě. Na druhé straně je otázkou, nakolik dominantní má být podíl větrné energie v portfoliu obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu. Stavba jedné větrné elektrárny neznamená významnou hrozbu pro životní prostředí, ani přenosovou soustavu a ani nebude mít podstatnější dopad na ceny energií a navíc bude realizována do míst, kde nejsou významnější energetické zdroje el. energie, tedy do blízkosti spotřeby. Ze závěrů přílohy H.5.5 krajinný ráz vyplývá, že zásadní přímí vliv na krajinný ráz minimálně v okruhu 3 km, nebrání stavbě VE. Ale na nedávném (tuším rok 2009) známém případu reklamní orlice u obce Ostředek, tj. cca 3 km od Kozmic, se ukázalo, že většinový názor veřejnosti je k takovým stavbám v naprosté většině případů negativní. Protože jen díky nátlaku veřejnosti a různých organizací (např. Český svaz ochrany přírody Vlašim) nebylo prodlouženo stavební povolení a orlice musela být odstraněna. Nehledě na to, že rozměrově je orlice znatelně menší než zamýšlený VE Kozmice. Vypořádání: Reklamní panely a jiná obdobná zařízení do volné přírody nepatří, srovnávat s VE je však nelze reklamy jsou provedeny tak, aby byly výrazné a upoutaly pozornost, naopak stožáry větrných elektráren jsou navrženy tak, aby při dodržení všech bezpečnostních předpisů (např. pro letecký provoz atd.) byly v krajině co nejméně nápadné. Dále u větrných elektráren můžeme do jisté míry uvažovat s veřejným zájmem (daným požadavkem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů) tak u reklamních poutačů tento veřejný zájem zcela chybí. V příloze H.5.3 zdraví v závěru zprávy na straně 29 uprostřed je zásadní rozpor při zpracování dokumentace. Prohlášení je v textu podtržené, tudíž ho vnímám jako určující a zní: Je však reálný předpoklad, že u většiny objektů v posuzovaných lokalitách bude hluk vyvolaný provozem VE zanikat v hluku pozadí působeném větrem, a to jak v denní, tak noční době. Ale včera (tj. 21.2.2012) nám na veřejném projednání posudku k dokumentaci o hodnocení vlivů záměru „VE Kozmice“ na životní prostředí bylo přítomnými odborníky vysvětleno a v dokumentaci je to tak i popsáno, že VE musí být tak vysoká proto, že vítr pro VE využitelně fouká až právě ve cca 100 m nad povrchem. Stejně tak na to ukazuje i odpověď na připomínku pana Müllera, že na stejný výsledek přišla i studie hodnocení rozptylu emisí u dálnice, že prostě u země zdaleka tak nefouká, jako ve zmíněné 100 metrové výšce. Z toho ale vyplývá, že hluk způsobený větrem bude produkovat právě a jen VE, která jako jediná v okolí dosahuje takové výšky. Což je zásadně v rozporu se závěrem přílohy H.5.3. Pouze zanedbatelný prostor je věnován obecným obtěžováním VE, která je v příloze H.5.3 zdraví na straně 10 odbyta odstavečkem: 44 Mimo působení hluku se v oblasti obtěžování kromě senzitivity a fyzikálních charakteristik hluku uplatňuje i řada neakustických faktorů sociální, psychologické a ekonomické povahy. Rozmrzelost může vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Rovněž může být významně ovlivněna zdravotním stavem exponovaných osob. Kromě negativních emocí je možné obtěžování hlukem hodnotit i podle nepřímých projevů obyvatel jako je zavírání oken, nepoužívání balkónových ploch a teras, častější stěhování či stížností a peticí a v samotné dokumentaci je v kapitole D.I.1 na straně 28 opět použito výrazů značně loajálních k VE: I z výsledků výše citovaného posouzená vyplývá, že u technofobních jedinců by projektovaná stavba mohla poněkud narušit faktor pohody, pro technofily bude realizovaný záměr naopak velmi atraktivní. Většina obyvatel si ale patrně na větrnou elektrárnu velmi rychle zvykne a celkový vliv zařízení na faktor pohody v lokalitě bude možno označit jako neutrální. Ale, na z vlastní zkušenosti, z dění kolem přípravné části záměru VE Kozmice a faktického stavu nálad dotčené veřejnosti, mohu prohlásit, že značná část obyvatel (v Teplýšovicích více jak 90%) se cítí velice obtěžována a faktor pohody rozhodně není neutrální. Je z naprosté většiny negativní. Připouštím, že po případné stavbě si může část obyvatel na VE zvyknout, nebo se jim začne líbit, ale stejně tak se stejné části obyvatel může zošklivit, nebo zjistí, že jim přímo škodí. Již teď je VE příčinou tvrdých a mnohdy až nechutných svárů (což je patrné už jen z veřejných projednání) jak mezi obcemi Teplýšovice a Kozmice, tak uvnitř Kozmic samotných. Sebe osobně rozhodně za technofoba nepovažuji. Z technického hlediska považuji VE za zajímavé dílo, které ale rozhodně nepatří do blízkosti obydlených oblastí a rozhodně se stavbou v naší těsné blízkosti nesmířím. Z toho je jasné, že minimálně v mém případě se výše zmíněné závěry dokumentace mýlí. Vypořádání: Výše popsané dění je z části projevem syndromu známého pod zkratkou NIMBY (Not In My Back Yard), který výstižně popisuje přirozený lidský postoj, tj. odpor vůči stavebním aktivitám v blízkém okolí domova. A také přirozenou obavou z neznáma - tedy se zařízením, se kterým nemají občané osobní zkušenost a zcela přirozeně jsou spíše skeptičtí a tedy více věří negativním informacím. To, že v případě připravované stavby VE v Kozmicích se VE právě v této etapě negativně dotýká faktorů pohody není ani tak zásluha (či vina) stavby samotné (respondent poukazuje na obtěžování a snížení faktoru pohody v současnosti, kdy ještě žádná VE v Kozmicích nestojí) a po vydání stanoviska v procesu EIA (ať by bylo kladné či záporné) neustane naráz, ale bude mít jistou setrvačnost. Je možné, že část obyvatel se bude cítit obtěžována VE, je však nutné mít na zřeteli základní aspekt a to, že celkové potenciální obtěžování může vyplývat již z pouhé existence VE v území, stejně jako se to stává u nových domů v sousedství, pro některé občany nová obchvatová komunikace, sousedské vztahy, apod. Závěry dokumentace připouští, že VE by mohla poněkud narušit faktor pohody některých lidí. Obavy, že by VE přímo škodila obyvatelům ve smyslu působení na jejich zdraví, 45 nejsou opodstatněné, zdravotní rizika vyplývající z provozu VE jsou vyhodnocena jako akceptovatelná. Na základě důvodů uvedených v připomínkách pochybuje, když ne o zcela stoprocentní objektivitě zpracovatelů, tak určitě všeobecně o vypovídající hodnotě teoreticky zpracovávaných studií, jejichž výsledek se od následné praxe značně liší. Z toho také vyplývá má obava, že závěry dokumentace o neškodnosti VE Kozmice ve všech zkoumaných ohledech se při následném provozu ukážou jako zavádějící. Ale to už bude pro nás, občany stavbou přímo dotčené pozdě. Obávám se, že stavba, ač označována jako dočasná, ale vzhledem k životnosti 25 let, na zbytek mého produktivního života razantně zhorší svým dopadem na krajinu a vzájemné vztahy obyvatel, kvalitu mého života i života mých blízkých. Vypořádání: Co se týče teoretických studií a predikovatelnosti jakýchkoli vlivů samozřejmě nemůžeme očekávat stoprocentní shodu s budoucí realitou už z toho důvodu, že do výsledku mohou vstupovat vlivy nemající s posuzovanou stavbou žádnou souvislost. Při vyhodnocování vlivů na životní prostředí však zpracovatel s určitým stupněm nejistoty vždy uvažuje. V případě předmětné elektrárny jsou možnosti jak některé negativní vlivy ještě dále omezit, kdyby se v rámci zkušebního provozu ukázalo, že je to třeba. Jedná se například o omezení výkonu elektrárny, odstavování elektrárny z provozu v určité denní či roční době nebo při určitých klimatických podmínkách. Dále jsou uvedena vyjádření podporující výstavbu větrné elektrárny v Kozmicích 11. Jiří Štěrba, ze dne 15.2.2012 Již delší dobu sleduji snahu o výstavbu větrné elektrárny v Kozmicích na Benešovsku. K této oblasti mám od dětství pozitivní vztah a i nadále na Benešovsko rád jezdím. Nicméně výstavba větrné elektrárny mi nevadí, ba naopak ji podporuji a budu rád, když Středočeský kraj půjde příkladem v podpoře obnovitelných zdrojů energie ostatním regionům. 12. Ing. Mgr. Lukáš Pacek, ČZU Praha, ze dne 20.2.2012 Projekt je navržen kvalitně, vyhovuje zájmům udržitelného získávání energie z obnovitelných zdrojů a není v rozporu s krajinným rázem v okolí Kozmic, který je z krajinářského hlediska označován jako „kulturní krajina s průměrnou krajinářskou hodnotou“. Pochopitelně, větrné elektrárny nelze umisťovat všude a bez ohledu na dodržování hlukových limitů, bez ohledu na zvláště chráněná území apod. Obsáhlá dokumentace i posudek hodnotí všechny relevantní vlivy záměru a shodují se, že větrnou elektrárnu v Kozmicích je možné z hlediska ochrany přírody a lidského zdraví postavit a provozovat. Proto jsem přesvědčen, že výroba čisté energie větrnou elektrárnou v Kozmicích přispěje svým dílem ke zlepšení životního prostředí. Naopak, v případě neopodstatněného odmítání větrné elektrárny, které ve výsledku povede k zamítnutí návrhu, se zbytečně prohlubují vlivy stávajícího 46 využívání neobnovitelných zdrojů energie, kterou by mohla obnovitelným způsobem produkovat větrná elektrárna v Kozmicích. 13. Tomáš Diblík, ze dne 16.2.2012 Z medií vím o záměru vstavět větrnou elektrárnu v Kozmicích na Benešovsku. Pracuji jako odborný expert systémů environmentálního managementu v nadnárodní korporaci a měl jsem možnost nehlédnout do spisu EIA ohledně této větrné elektrárny. Se závěry EIA souhlasím a nechápu negativní postoj některých občanů. Požaduji zohlednění mého vyjádření a věcné zdůvodnění výsledného stanoviska. 14. Ing. René Lašťovka, CSc., 19.2.2012 Jsem zastáncem využívání obnovitelných zdrojů energie a dlouhodobě se zabývám touto problematikou v mezinárodním měřítku. Česká republika nemá příliš na vybranou jakým způsobem snížit objem spalovaných fosilních paliv při zachováni spotřeby elektřiny a při současném strategickém požadavku snížení závislosti na dovozu zemního plynu. Jednou z možností je využití energie větru všude tam, kde jsou pro to vhodné podmínky. Využívání větrné energie je progresivní způsob hodný 21. století a není daleko doba, kdy výstavba větrných elektráren bude nezbytná bez ohledu na náklady. Po seznámeni se záměrem „Větrná elektrárna Kozmice " vyslovuji tímto podporu výstavbě a provozu větrné elektrárny v Kozmicích na Benešovsku. Obsáhlá dokumentace i posudek, zpracované autorizovanými odborníky podle příslušného zákona, hodnotí všechny relevantní vlivy výše uvedeného záměru. Dokumentace i posudek se ve svých závěrech shodují, že větrnou elektrárnu v Kozmicích je možné z hlediska ochrany přírody a lidského zdraví postavit a provozovat. Oblast Kozmic je mě dostatečně známá a jsem přesvědčen, že výroba čisté energie větrnou elektrárnou v Kozmicích nenaruší životní prostředí. 15. Vinšová Olga, ze dne 17.2.2012 Je jasné, že každý nový projekt tvořený lidmi je zátěží pro přírodu a životní prostředí, nicméně je důležité snažit se dopad lidského jednání co nejvíce minimalizovat. Domnívám se, že stavby větrných elektráren jsou nejmenší „zlo“, které bychom při našem energeticky náročném způsobu života měli akceptovat. Bohužel nejhorším řešením je v této otázce nedělat nic a pokračovat ve výrobě energie z neobnovitelných zdrojů, které přírodu zatěžují mnohonásobně více než stavba a provoz elektrárny větrné. Ať se podíváme kamkoli po rozvinuté Evropě, všude vidíme tendenci k výrobě energie z obnovitelných zdrojů a to zejména té větrné. Nerozumím tomu, proč je problém v České republice prosazení něčeho tak běžného a fungujícího na západ od nás. Budu ráda, když Středočeský kraj půjde příkladem ostatním regionům. Ráda bych tedy tímto vyjádřila souhlas s vypracovaným posudkem EIA ohledně nové větrné elektrárny v Kozmicích a potažmo i se stavbou a provozem této elektrárny. 47 16. Jindra Zemanová, 22.2.2012 Doplnění navazující na veřejné projednání 21.2.2012 v Kozmicích, při veřejném projednání 21.2.2012 se událo několik skutečností, které považuji za natolik závažné, abych žádala jejich zohlednění při vydání Vašeho stanoviska EIA. Zazněla zde prohlášení odpůrců, kteří se, vedle řady nepodložených tvrzení, odvolávají na veřejné mínění doložené peticí proti stavbě VE, adresované obci Kozmice. Vedle faktu, že zmíněná petice byla vytvořena za účelem ovlivnit změnu územního plánu, zaznělo na včerejším (21.2.2012) veřejném projednání EIA, že organizátoři petice vyvíjeli hrubý nátlak na případné signatáře petice (v několika zmíněných případech na ty, kteří se k petici nepřipojili i na některé signatáře). To je ovšem v přímém rozporu s petičním zákonem, zejména § 4 odst. 1. Nikdo nesmí být k podpisu petice žádným způsobem nucen. Předpokládám, že informace o vyhrožování vyvěšením jména na obecní vývěsku v Kozmicích a Teplýšovicích a o zastrašování, že „oslovený pak ani nebude moci jít mezi místní“ v případě nepodepsání petice, které na veřejném projednání EIA zazněly, svědčí nejen o nátlaku, ale i o skutečném vyhrožování. Mám za to, že petice vzniklá používáním takových metod není peticí dle petičního zákona, není vyjádřením svobodné vůle, není možné ji prezentovat jako svobodný názor veřejnosti a tudíž není možné k ní přihlížet. Uvědomuji si, že zmíněná „petice“ nesouvisí s procesem EIA, pan starosta obce Teplýšovice však uvedl, že během dnešního dne tytéž petiční listiny doručí i k Vašemu příslušnému úřadu procesu EIA. Z důvodů výše uvedených tedy upozorňuji, že k ní nemůže být v procesu EIA přihlíženo. Bylo-li veřejné mínění o vztahu k záměru VE Kozmice utvářeno v nátlakové atmosféře, je tedy i nejasné, jaký opravdu svobodný názor občanů dotčených obcí je. Na veřejném projednání naopak jasně zazněla četná podpora záměru ze strany obce Kozmice. Vypořádání: V rámci celého procesu EIA nebyl předložen žádný soupis osob, které se záměrem nesouhlasí, ani obsah „petice“ proti výstavbě VE Kozmice, kterou občané podepisovali. 17. Mgr. Daniel Žížala, ze dne 19.2.2012 Vzhledem ke svému přesvědčení se v tomto smyslu vyjadřuji pro podporu výstavby větrné elektrárny v Kozmicích na Benešovsku. Zároveň prohlašuji, že jsem se podrobně seznámil se záměrem „Větrná elektrárna Kozmice" z hlediska jeho místního dopadu na životní prostředí. Obecně pokládám využívání energie větru, jakožto obnovitelného zdroje energie, za životnímu prostředí nakloněnou alternativu vůči k přírodě nešetrnému a dá se říci až devastujícímu dopadu výroby energie prostřednictvím těžby a spalování fosilních paliv. Výroba energie z větru pomocí větrných elektráren má z mého hlediska jasný pozitivní dopad na životní prostředí vůči srovnání s dopadem výroby ekvivalentního množství energie ze spalování fosilních paliv, v našich podmínkách pak zejména hnědého uhlí. Jsem si však vědom i rizik spojených s výstavbou větrných elektráren. Jak je však patrné z rozsáhle zpracované dokumentace a hlavně z hlediska, pro rozhodování relevantnějšího a 48 důvěryhodnějšího, posudku zpracovaného autorizovanými nezávislými odborníky, tak je možné v dané lokalitě (Kozmice) projekt větrné elektrárny realizovat bez výrazných vlivů na přírodu a lidské zdraví. Z hlediska výše uvedeného jsem přesvědčen, že případná realizace větrné elektrárny v Kozmicích bude mít obecně pozitivní vliv na životní prostředí, hlavně v důsledku využívání čisté energie z obnovitelných zdrojů vůči přírodě nešetrnému využívání fosilních paliv, přičemž vliv na životní prostředí v místě realizace projektu bude zanedbatelný. Jediným prvkem, který v rámci rozhodování o dopadu větrné elektrárny vidím jako problematický, je vliv projektu na změnu krajinného rázu. Tento prvek je domnívám se vždy velice subjektivní záležitosti a v rámci hodnocení dopadu na životní prostředí je nutné jej posuzovat s ohledem na významné krajinné prvky v okolí, chráněné oblasti a cennost krajiny jako takové. Domnívám se, že zemědělská krajina v oblasti Kozmic, která byla podobně jako jiné zemědělské oblasti značně negativně ovlivněna v průběhu éry zcelování a odvodňování pozemků, nemá z hlediska výše uvedeného takovou hodnotu nutnou k zvýšené ochraně proti případným vnějším zásahům. Z tohoto hlediska je tak posouzení subjektivního vlivu na krajinný ráz spíše otázkou místních obyvatel a rozhodnutí by mělo být provedeno na úrovni samosprávy (přičemž je v tomto bodu již spíše rozhodnutím politickým a nikoliv odborným) a nemělo by mít vliv na proces schvalování dopadů na životní prostředí z hlediska odborného. 18. Mgr. Radka Běloušková, 17.2.2012 V roce 2001 jsem úspěšně složila státní zkoušku z oboru biologie na Karlově Univerzitě. K přírodě mám velmi blízko a otázka ekologie a obnovitelných zdrojů mi není cizí. Jsem přesvědčena, že využívání obnovitelných zdrojů energie, tedy i energie větrné, vede ke zlepšení stavu životního prostředí. Uvědomuji si, že elektřinu potřebujeme všichni, a že ji někde získávat musíme. Ale domnívám se, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je pro přírodu a životní prostředí šetrnější než výroba elektřiny ze zdrojů neobnovitelných. Posudek EIA, zpracovaný autorizovanými odborníky podle příslušného zákona, hodnotí mnoho aspektů stavby větrné elektrárny v Kozmicích. Dokumentace i posudek se ve svých závěrech shodují, že větrnou elektrárnu v Kozmicích je možné z hlediska ochrany přírody a lidského zdraví postavit a provozovat. Jsem přesvědčena, že výroba energie větrnou elektrárnou v Kozmicích přispěje ke zlepšení životního prostředí. Naopak, v případě neopodstatněného odmítání větrné elektrárny vedoucí k nerealizování záměru, se obávám vlivů stávajícího využívání neobnovitelných zdrojů energie, které budou muset nahradit energii, kterou by větrná elektrárna v Kozmicích vyprodukovala. Požaduji zohledněni mého vyjádření a věcné zdůvodnění Vašeho výsledného stanoviska. V případě nesouhlasného stanoviska požaduji v odůvodnění Vaše vyhodnoceni vlivu výroby množství energie, odpovídající výrobě větrné elektrárny Kozmice, neobnovitelnými zdroji na životní prostředí a zdůvodnění, proč je takový způsob pro přírodu šetrnější než využiti energie větru v Kozmicích. 49 Připomínám, že jinými OZE tuto energii nahradit nelze, protože nyní a v blízké budoucnosti nejsme schopni pokrýt OZE celou naši spotřebu a nahrazením této energie z jiných OZE nedojde ke snížení potřeby zdrojů neobnovitelných. Po seznámení se záměrem „Větrná elektrárna Kozmice" bych rada tímto vyslovila podporu výstavbě a provozu větrné elektrárny v Kozmicích na Benešovsku. 19. Ing. arch. Martin Říha, 15.2.2012 Po prohlédnutí podkladů (mapa, IS EIA) si troufám vyjádřit názor, že umístění záměru VE Kozmice jižně od Kozmic na východní rozsoše v podstatě bezlesého návrší by nemělo vadit ani občanům Kozmic, ani jižněji umístěných Teplýšovic. Od zástavby obou obcí i od silnice je spojující je vybrané místo dostatečně vzdálené, aby byl vyloučen jakýkoliv vliv na zdraví obyvatel hlukem či případnou odpadávající námrazou ledu z lopatek i na zástavbu, na signál telekomunikačních sítí ap. To místo se mi jeví jako vhodné a bezkonfliktní, a to vzhledem k solitérnímu jedinému stožáru i z hlediska vlivu na krajinný ráz, jak lze vyčíst i z krajinářského hodnocení prostoru Ing. arch. Ivana Vorla, CSc., jehož práci i metodiku dobře znám a musím říci, že je přísnější než já v hodnocení vlivů, jak jsem se mohl přesvědčit u EIA na dálnici D8 přes České středohoří, kde jsme se neshodli. Utvrzuje mne v tom i fakt, že mezi uvažovaným místem pro VE a oběma obcemi vedou ve východozápadním směru kolem uvažovaného staveniště troje vedení vysokého napětí, která svými stožáry a vodiči již snižují hodnotu této krajinné partie v současnosti a záměr VE Kozmice je umístěn dovnitř jejich územního koridoru, zatímco v jiné lokalitě mimo takový narušený koridor by byl vnímán rušivěji. Přikláním se spíše na stranu zhotovitelů dokumentace a posudku EIA, zastupitelstva obce Kozmice, než na stranu odpůrců. Orgán příslušný pro vydání stanoviska EIA i navazující stavební úřad příslušný k vedení územního řízení a vydání územního rozhodnutí by měly mít dostatek odvahy a objektivity, aby oddělily skutečné věcné argumenty od negativních emocí a věcně objektivně nepodložených výkřiků. Podmínkou je i odvaha místního zastupitelstva stát za původním kladným stanoviskem a nepodlehnout strachu a populistickým heslům, stavějícím na české stádnosti, nepřejícnosti a závisti. 20. Ing. Dagmar Nouzovská, 16.2.2012 Podporuje výstavbu OZE, konkrétně větrnou elektrárnu v Kozmicích, s odůvodněním: - dodržování úmluv a smluvních závazků EU. - minimalizace ničení životního prostředí spalováním fosilních paliv. 21. Mgr. Tomáš Svitek, 20.2.2012 Po seznámení se se záměrem vyslovuji podporu výstavbě a provozu větrné elektrárny v Kozmicích na Benešovsku. Život bez elektřiny v dnešní době je možné si jen těžko představit. Její používání patří ke každodenním, téměř automatickým, záležitostem nás všech. Ne všichni si však možná uvědomují, že její získání nese s sebou různé aspekty, které více či méně ovlivní prostředí, ve kterém žijeme, a po nás 50 budou žít i další generace. Z hlediska dopadů na životní prostředí jsou obnovitelné zdroje energie, tedy i energie větrná, považovány za mnohem šetrnější než stávající zdroje plynoucí z těžby a spalování fosilních paliv. Proto pokud je v zájmu společnosti zlepšovat nebo alespoň nezhoršovat aktuální stav životního prostřed, měla by být volba produkce energie z alternativních zdrojů podporována maximálně možné míře. Jsem si vědom toho, že při využívání větrné energie prostřednictvím větných elektráren může při jejich provozu docházet k nežádoucím vlivům spojených s hlukem nebo změnou charakteru krajiny. Naštěstí však legislativa a normy České republiky regulují podmínky využitelnosti a provozu takovýchto zařízení a projekt větrné elektrárny, který nesplní všechny požadované náležitosti tak nelze realizovat. V případě větrné elektrárny v Kozmicích byla autorizovanými odborníky podle příslušného zákona vypracována obsáhlá dokumentace a její posudek, které hodnotí všechny relevantní vlivy projektu z hlediska ochrany přírody a lidského zdraví postavit a provozovat. Čistá energie získána větrnou elektrárnou v Kozmicích umožní nahradit jí vyprodukované množství energie jinak získané klasicky z neobnovitelných zdrojů. V konečném důsledku tak větrná elektrárna v Kozmicích přispěje k zlepšení životního prostředí. Věřím, že v rámci EIA budou posuzována fakta, která jsou doložena odbornou dokumentací, jakož i jejím posudkem a názory laické veřejnosti motivované nedostatečnou znalostí či případně jinými faktory nebudou mít zásadní vliv na celkový proces posuzování. V případě nesouhlasného stanoviska bych však uvítal odůvodnění vyhodnocení a zdůvodnění nepřijatelnosti celého projektu. Umožní to zhodnotit nedostatky a maximalizovat tak míru úspěšnosti budoucích projektů Vypořádání: Všeobecně se jedná se o vyjádření podporující předmětný záměr i výrobu el. energie z obnovitelných zdrojů, obecně s ohledem na úsporu neobnovitelných zdrojů a také s ohledem na ekonomiku, energetickou soběstačnost ČR i regionu a mezinárodní závazky ČR. 22. – 24. Petra Jordáková, 19.2.2012, Tereza Horáková, 20.2.2012, Jan Horák, 20.2.2012 Výše uvedení zaslali jednotlivě vyjádření obdobného obsahu následujícího znění: Podporují výstavbu OZE, konkrétně větrnou elektrárnu v Kozmicích, s odůvodněním: - minimalizace ničení životního prostředí spalováním fosilních paliv, - minimalizace rozšiřování těžebních oblastí záběrem dalších rezidenčních i krajinných území ČR, - nedořešená otázka trvalého bezpečného úložiště jaderného odpadu, - dodržování úmluv a závazků EU. 25. – 52. Marie Divišová, 20.2.2012, Daniel Trendl, 20.2.2012, Veronika Hyská, 20.2.2012, Jan Kojal, 16.2.2012, Jiří Zapletal, 19.2.2012, Václav Bálek, 20.2.2012, Marie Divišová, 20.2.2012, Kateřina Martínková, 20.2.2012, Jan Bogušovský, 20.2.2012, Jana Tesařová, 20.2.2012, Mgr. Lenka Hynštová, 18.2.2012, Karel Pacanda, 20.2.2012, Ing. Josef Holub, 20.2.2012, RNDr. Pavel Procházka, 51 20.2.2012, Mgr. Lucie Křesťanová, 18.2.2012, Ing. Robin Náse, 20.2.2012, Petr Procházka, 21.2.2012, Kateřina Pacandová, 20.2.2012, Jan Mácha, 20.2.2012, Miloš Běloušek, 20.2.2012, Mgr. Jaroslava Běloušková, 19.2.2012, Jiří Žujič, 16.2.2012, Dušan Sahule, 20.2.2012, Zdeněk Marek, 20.2.2012, Mgr. Lucie Valová, 20.2.2012, Mgr. Monika Vojáková, 19.2.2012, Lenka Důrová, 19.2.2012, Veronika Kuběnová, 21.2.2012. Výše uvedení zaslali jednotlivě vyjádření obdobného obsahu následujícího znění: Stejně jako většina lidí žijící v Evropě a ve vyspělých zemích jsem přesvědčen(a), že jednou z podmínek trvale udržitelného rozvoje a života nás a našich dětí je využívání obnovitelných zdrojů energie v co nejširší možné míře. Uvědomuji si, že VE nelze umisťovat kdekoliv a bez ohledu na dodržování hlukových limitů, bez ohledu na zvláště chráněná území apod. Obsáhlá dokumentace i posudek záměru „Větrná elektrárna Kozmice“, zpracované autorizovanými odborníky podle příslušného zákona, hodnotí všechny relevantní vlivy záměru. Dokumentace i posudek se ve svých závěrech shodují, že větrnou elektrárnu v Kozmicích je možné z hlediska ochrany přírody a lidského zdraví postavit a provozovat. Proto záměru vyslovuji podporu. Ve stanovisku EIA požaduji zohlednění níže uvedených dokumentů, které představují široce podporovaný přístup k obnovitelným zdrojům energie, jejichž velmi podstatnou součástí je energie větru: - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES - Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR - Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby ČR - Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v České republice - Národní program snižování emisí České republiky - Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů - Program snižování emisí Středočeského kraje - Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje V případě nesouhlasného stanoviska EIA k záměru „Větrná elektrárna Kozmice“ požaduji řádné a věcné zdůvodnění, včetně uvedení vlivů záměru na životní prostředí, které jsou natolik zásadní, že převažují nad podporou obnovitelných zdrojů uvedenou ve zmíněných dokumentech. Závěrem si dovoluji citovat ze Strategického plánu udržitelného rozvoje ČR, který připravila Rada vlády pro udržitelný rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí: „Obnovitelné zdroje jsou jediné zdroje energie použitelné v dlouhodobém horizontu. Je proto nutné, aby obnovitelné zdroje do budoucna postupně nahrazovaly zdroje neobnovitelné.“ Vypořádání: Jedná se o připomínky podporující předmětný záměr i výrobu el. energie z obnovitelných zdrojů obecně s odvoláním na koncepční dokumenty ČR a Středočeského kraje a s ohledem na povinnosti ČR plynoucí z mezinárodních úmluv. 52 53. – 146. Josef Marek, 18.2.2012, Eduard Hais, 17.2.2012, Pavel Kužílek, 20.2.2012, Petra Králíková, 17.2.2012, Lucie Binderová, 20.2.2012, Stanislav Loskot, 16.2.2012, Barbora Čížková, 17.2.2012, Martina Jocovová, 18.2.2012, Eva Marková, 19.2.2012 Zapletal, 19.2.2012, Svatopluk Šutem, 19.2.2012, Marie Marková, 19.2.2012, Ing. Lenka Baxová, 19.2.2012, Ing. Stanislav Baxa, 19.2.2012, Jan Marek, 18.2.2012, Petr Štěpánek, 18.2.2012, Milan Vítek, 18.2.2012, Jan Loskot, 19.2.2012, Mgr. Alžběta Adamíčková, 19.2.2012, Jitka Bartoňová, 19.2.2012, Ing. Tereza Martanová, 19.2.2012, Marie Kodýtková, 19.2.2012, Václav Čada, 19.2.2012, Mgr. Jitka Čadová, 19.2.2012, Mgr. Eliška Zelendová, 18.2.2012, Martin Kulíšek, 18.2.2012, Josef Hlávka, 18.2.2012, Mgr. Kristýna Adamíčková, 18.2.2012, Martin Beneš, 20.2.2012, Štěpánka Selingerová, 19.2.2012, Roman Šimon, 20.2.2012, Zdenka Danielková, 19.2.2012, Martin Davídek, 19.2.2012, Marie Zaděláková, 18.2.2012, Antonín Zadělák, 17.2.2012, Mgr. Kateřina Patáková, 20.2.2012, Ivo Švamberk, 20.2.2012, Pavel Čeněk, 20.2.2012, Vladimír Vlček, 20.2.2012, Martin Pavelka, 20.2.2012, Ing. Jiří Řehoř, 19.2.2012, Mgr. Radka Červenková, 20.2.2012, Mgr. Jana Smolíková, 20.2.2012, Novák František, 20.2.2012, Zdeněk Křivánek, 20.2.2012, Jana Kindlmannová, 18.2.2012, Jiří Novotný, 19.2.2012, Mgr. Jana Kontrošová, 20.2.2012, Mgr. Jana Tylová, 21.2.2012, Robert Holub, 13.2.2012, Ing. Jana Tremlová, 20.2.2012, Ing. Oldřich Janda, 21.2.2012, Jiří Bednář, 18.2.2012, Karel Pacek, 20.2.2012, Magdaléna Slabová, 19.2.2012, Petra Burianová, 20.2.2012, MUDr. Peter Paluch, 20.2.2012, Ing. Hana Šillerová, 20.2.2012, Ing. M. Kovařík, 19.2.2012, Václav Pospíšil, 20.2.2012, Elena Housková, 20.2.2012, Kateřina Pavelková, 20.2.2012, Martin Jordák, 19.2.2012, Petra Gadžuková, 19.2.2012, Miroslav Vojna, 20.2.2012, Petr Sýkora, 14.2.2012, Pavel Hukula, 19.2.2012, Jan Smékal, 20.2.2012, M. Teichmannová, 20.2.2012, Pavel Gadžuk, 20.2.2012, Lucie Suchanová, 20.2.2012, Jitka Šlapáková, 20.2.2012, Jiří Vohralík, 20.2.2012, Ing. Karel Teichmann, 23.2.2012, Jiří Bažant, 20.2.2012, Mgr. Věra Váňová, 20.2.2012, Mgr. Eva Dušková, 17.2.2012, Adéla Šípková, 20.2.2012, Jaroslav Šlapák, 20.2.2012, Hanuš Miroslav, 20.2.2012, Martin Plicka, 20.2.2012, Ing. Helena Neumannová, 20.2.2012, Jan Břeský, 17.2.2012, PaedDr. Václav Scheiner, 17.2.2012, Kryštof Zeman, 18.2.2012, Ing. Filip Vavroušek, 19.2.2012, Mgr. Lukáš Papula, 18.2.2012, P. Horáček, 20.2.2012, RNDr. Věra Scheinerová, ze dne 17.2.2012, Mgr. Jiří Kolbaba, 20.2.2012, Marian Mlynek, 19.2.2012, Ing. Kristýna Hádková, 20.2.2012, Veronika Kuběnová, 21.2.2012. Výše uvedení zaslali jednotlivě vyjádření obdobného obsahu následujícího znění: Po seznámení se záměrem „Větrná elektrárna Kozmice" vyslovují tímto podporu výstavbě a provozu větrné elektrárny v Kozmicích na Benešovsku. Jsou přesvědčeny, že využívání obnovitelných zdrojů energie, tedy i energie větrné, vede ke zlepšení stavu životního prostředí. Uvědomují si, že elektřinu potřebujeme všichni a že ji někde získávat musíme. Mají za to, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je pro přírodu a životní prostředí šetrnější než výroba elektřiny ze zdrojů neobnovitelných - v našich podmínkách zejména těžbou a spalováním uhlí. 53 Uvědomují si, že větrné elektrárny nelze umisťovat kdekoli a bez ohledu na dodržování hlukových limitů, bez ohledu na zvláště chráněná území apod. Obsáhlá dokumentace i posudek, zpracované autorizovanými odborníky podle příslušného zákona, hodnotí všechny relevantní vlivy záměru. Dokumentace i posudek se ve svých závěrech shodují, že větrnou elektrárnu v Kozmicích je možné z hlediska ochrany přírody a lidského zdraví postavit a provozovat. Proto jsou přesvědčeni, že výroba čisté energie větrnou elektrárnou v Kozmicích přispěje ke zlepšení životního prostředí snížením využívání neobnovitelných zdrojů energie. V rámci EIA požaduji zohlednění svého vyjádření a věcné zdůvodnění našeho výsledného stanoviska. Vypořádání: Jedná se o vyjádření podporující realizaci předmětného záměru i výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů obecně a s ohledem na úsporu neobnovitelných zdrojů. Zhotoveno z Vypořádání připomínek k posudku na dokumentaci hodnocení vlivů záměru „Větrná elektrárna Kozmice“ na životní prostředí, ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, které zpracoval v březnu 2012 Ing. Pavel Cetl s kolektivem a dále na základě dalších doplňujících ověření a podkladů. 54
Podobné dokumenty
Studijní text - E-learningové prvky pro podporu výuky
Na úvod kapitoly je uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační a můţe vám
slouţit jako hrubé vodítko pro rozvrţení studia celého předmětu či kapitoly. Někomu se čas
můţe zdát příli...
regionální rozvoj v době krize
Územně plánovací dokumentace by měly tyto souvislosti zpracovávat a řešit. Smutnou
pravdou ovšem je, že se tomu v praxi tak neděje. Přitom rizika se dají nejen graficky
znázornit, ale i matematicky...
ZDE - Časopis SILNICE ŽELEZNICE
6. Souhrnný návrh doporučených postupů při aplikaci ČSN EN a předpisů pro výrobu a zkoušení PHS ............... 133
7. Závěr a shrnutí .................................................................
Zde - Asociace společenské odpovědnosti
Helena Langšádlová, když na adresu uprchlických kvót prohlásila: „Nemůžeme přijmout
ten systém kvót, ale máme být i odvážní a říci,
že když přijmeme uprchlíky, tak že chceme přijmout křesťany, kde ...
, kde µd je d-rozměrná Lebesqueova míra. Pro naše účely postačí,
c) P (A) = µµd(A)
(Ω)
pokud si pod µ1(A) představíme délku množiny A, pod µ2(A) obsah A a pod
µ3(A) objem A.
Geometrická pravděpodob...
