1. Deutsch-Tschechische Rettungsdienstakademie 18./19. 11. 2011

Transkript

1. Deutsch-Tschechische Rettungsdienstakademie
18./19. 11. 2011 in Regensburg
1. Německo-česká akademie o zdravotnické záchranné službě
18./19. 11. 2011 v Řezně
Inhaltsverzeichnis
Obsah
Vorwort....................................................................................................................................3
Úvodem ...................................................................................................................................3
Rettungsdienst in Bayern......................................................................................................6
Zdravotnická záchranná služba v Bavorsku........................................................................6
Der Rettungsdienst in Sachsen ..........................................................................................19
Zdravotnická záchranná služba v Sasku ...........................................................................19
Die Organisation des Rettungsdienstes in der Tschechischen Republik Die Stellung
des Rettungsdienstes im Gesundheitssystem der Tschechischen Republik:...............26
Organizace Zdravotnických záchranných služeb v České Republice Místo ZZS ve
zdravotním systému ČR: .....................................................................................................26
Rahmenvertrag zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechischen
Republik über die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Rettungsdienst.............34
Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o
přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby .................................34
Deutsch-Tschechische Zusammenarbeit in der Praxis....................................................38
Německo – česká spolupráce v praxi.................................................................................38
Grenzüberschreitende Luftrettung zwischen Deutschland und Dänemark....................42
Přeshraniční letecká záchranná služba ve spolupráci mezi Německem a Dánskem ....42
Die Luftrettung in der Tschechischen Republik................................................................52
Letecká záchranná služba v České Republice ..................................................................52
EUREGIO Maas-Rhein: Grenzüberschreitende Notfallrettung.........................................62
Leitstellen des Integrierten Rettungssystems der Tschechischen Republik.................69
Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému v ČR ...............69
ILS – Integrierte Leitstelle im grenzüberschreitenden Rettungsdiensteinsatz.
Alarmierungen und Alarmierungsplanung ........................................................................75
Integrované operační středisko (ILS) v přeshraniční zdravotnické záchranné službě.
Aktivace záchranné služby a její plánování.......................................................................75
2
Vorwort
Úvodem
Sehr geehrte Leserinnen und Leser,
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
der Trend einer zunehmenden Mobilität von
Menschen in Europa bringt auch Auswirkungen für den Rettungsdienst in den Grenzregionen zwischen Deutschland und Tschechien mit sich. Die grenzüberschreitende
Kooperation von Rettungsdiensten kann Leben retten. In einem Europa ohne Grenzen
muss diese gegenseitige Hilfe in Notfällen zu
einer nachbarschaftlichen Selbstverständlichkeit werden.
celoevropský trend neustále rostoucí
mobility má také dopady na činnost
zdravotnické záchranné služby v
příhraničních regionech Německa a
České
republiky.
Přeshraniční
spolupráce v oblasti zdravotnické
záchranné služby může zachránit
životy. V Evropě bez hranic se musí
stát vzájemná pomoc v krizových
případech samozřejmostí
dobrých
sousedských vztahů.
Um eine rasche und effiziente Hilfe zu gestalten, müssen viele rechtliche, organisatorische, technische und finanzielle Voraussetzungen geschaffen werden. Mit dem Ziel,
sich über diese praktischen Probleme gemeinsam mit tschechischen Kolleginnen und
Kollegen auszutauschen, fand auf Initiative
des Bundesministeriums für Gesundheit die
erste
Deutsch-Tschechische
Rettungsdienstakademie vom 18. bis 19. November
2011 in Regensburg statt.
Pro poskytnutí rychlé a efektivní
pomoci však musí být vytvořeny
odpovídající
právní,
organizační,
technické a finanční podmínky. Z
iniciativy
Spolkového
ministerstva
zdravotnictví se konala v Řezně ve
dnech 18. až 19. listopadu 2011 první
Česko-německá
akademie
o záchranné službě, jejímž cílem byla
vzájemná
výměna
informací
a
zkušeností mezi českými a německými
kolegy
týkající
se
praktických
problémů.
3
Der Anreiz für diese Veranstaltung war der
Entwurf des Rahmenabkommens über die
grenzüberschreitende Zusammenarbeit im
Rettungsdienst zwischen Deutschland und
Tschechien. Beide Seiten sind sich der
Dringlichkeit, ein verbindliches rechtliches
Dach für die Zusammenarbeit zu schaffen,
bewusst. Das Bundesministerium für Gesundheit in enger Zusammenarbeit mit dem
bayerischen und sächsischen Innenministerium einerseits und das tschechische Gesundheitsministerium andererseits streben
einen baldigen Abschluss der Verhandlungen zum Rahmenabkommen an. Auch Dank
der Gespräche am Rande der Akademie
konnten weitere Fortschritte erzielt werden.
Da dieses Abkommen aber vor allem in der
täglichen Praxis in zwei verschiedenen Rettungsdienstsystemen funktionieren muss,
haben die deutschen und tschechischen
Referenten Vorträge zur Organisation des
Rettungsdienstes, zur Alarmierung und der
Luftrettung gehalten. Auch Kollegen aus
Nordrhein-Westfalen und Schleswig-Holstein
berichteten über ihre Erfahrungen bei der
Konzeption und Durchführung grenzüberschreitender Rettungseinsätze.
Podnět k tomuto setkání zavdal návrh
rámcové
smlouvy
mezi
Českou
republikou a Německem o přeshraniční
spolupráci v oblasti zdravotnické
záchranné služby. Obě strany jsou si
plně vědomy toho, že je nezbytně
nutné vytvořit závaznou právní úpravu
zastřešující
přeshraniční
výkon
přednemocniční neodkladné péče.
Spolkové ministerstvo zdravotnictví v
úzké spolupráci s bavorským a saským
zemským ministerstvem vnitra a české
ministerstvo
zdravotnictví
usilují
společně o brzké podepsání této
rámcové smlouvy. Také díky jednáním
na okraj setkání Akademie se podařilo
tento záměr posunout dopředu.
Připravovaná smlouva se ale musí
osvědčit především v každodenní praxi
dvou různě fungujících systémů
záchranné zdravotnické služby. Proto
také vystoupili čeští a němečtí
přednášející s referáty o organizaci
této služby, o systému tísňového volání
a aktivace záchranných složek a
o letecké záchranné službě obou států.
Také kolegové ze Severního PorýníVestfálska a Šlesvicko-Holštýnska
předali účastníkům své zkušenosti s
koncepcí
přeshraničních
zásahů
záchranných zdravotnických služeb a
jejich realizací.
Wie ein roter Faden zog sich durch die Akademie die Frage der Sprachkompetenzen
der Rettungsdienstkräfte in grenzübergreifenden Einsätzen. Das BMG ist bereit, zur
Verbesserung der gegenseitigen Kommunikation beizutragen und im Jahr 2012 eine
Fremdsprachenschulung für die Rettungsdienstkräfte zu organisieren.
Tématem, na které se během
Akademie neustále naráželo, byla
otázka jazykové vybavenosti členů
výjezdových skupin při přeshraničních
zásazích.
Spolkové
ministerstvo
zdravotnictví
je
připraveno
zorganizovat v roce 2012 jazykový kurz
pro pracovníky záchranné služby, který
má přispět ke zlepšení vzájemné
komunikace.
4
Doufám, že získané informace a
kontakty, které se podařilo během
Akademie navázat, vyústí do dobré,
kolegiální spolupráce a že tato
Akademie byla pouze první akcí, po
které bude následovat celá řada
dalších společných projektů na poli
zdravotnictví.
Ich hoffe, dass den Kontakten und Informationen, die während der Akademie entstanden
sind, eine gute, kollegiale Zusammenarbeit
folgen wird und dass diese Akademie nur die
erste in einer ganzen Reihe von gemeinsamen Projekten im Gesundheitsbereich war.
Thomas Ilka
Státní tajemník
Spolkové ministerstvo zdravotnictví
Thomas Ilka
Staatsekretär
Bundesministerium für Gesundheit
5
Rettungsdienst in Bayern
Zdravotnická záchranná služba v Bavorsku
Katharina Hellmann
Regierungsrätin am Bayerischen Staatsministerium des Innern, Sachgebiet
Rettungswesen
Vládní radová Bavorského státního ministerstva vnitra, obor zdravotnická záchranná
služba
Meine sehr verehrten Damen und
Herren,
Vážené dámy a pánové,
im Namen des Bayerischen Staatsministeriums des Innern möchte ich Sie alle
in der Staatlichen Feuerwehrschule Regensburg zur Ersten Deutsch-Tschechischen Rettungsdienstakademie sehr
herzlich begrüßen. Mein Name ist Katharina Hellmann, ich bin als juristische Referentin im Bayerischen Staatsministerium des Innern zuständig für alle rechtlichen Fragen des Rettungsdienstes in
Bayern und möchte Ihnen im Folgenden
einen kurzen Überblick über das System
des Rettungsdienstes in Bayern geben.
dovolte mi, abych Vás všechny srdečně
přivítala jménem Bavorského státního
ministerstva vnitra ve Státní hasičské
škole v Řezně na první Česko-německé
akademii o zdravotnické záchranné
službě.
Jmenuji
se
Katharina
Hellmannová a pracuji jako právní
referentka u Bavorského státního
ministerstva vnitra. V této funkci spadají
do mé kompetence veškeré právní
otázky zdravotnické záchranné služby v
Bavorsku. Ve své přednášce bych Vás
chtěla v krátkosti seznámit se systémem
bavorské záchranné služby.
Warum spreche ich nur über den Rettungsdienst in Bayern? Die Bundesrepublik Deutschland ist ein föderaler Bundesstaat, Zuständigkeiten und Gesetzgebungskompetenzen sind zwischen
dem Bund und den Bundesländern aufgeteilt. Der Rettungsdienst ist Bestandteil
der öffentlichen Daseinsvorsorge und der
nichtpolizeilichen Gefahrenabwehr, die
Gesetzgebungskompetenz für das Rettungswesen liegt ausschließlich bei den
Ländern. Dies hat zur Folge, dass in jedem der 16 Bundesländer Deutschlands
eine eigene gesetzliche Regelung existiert, die eigene rechtliche Rahmenbedingungen für den Rettungsdienst
schafft. Daher wird sich mein Vortrag
Proč hovořím pouze o bavorské
záchranné službě? Spolková republika
Německo je federálním spolkovým
státem, ve kterém jsou kompetence a
legislativní pravomoci rozděleny mezi
centrální státní orgány a spolkové země.
Zdravotnická záchranná služba je
součástí veřejných služeb obecného
zájmu a nepolicejních opatření s cílem
odvrátit případná ohrožení, přičemž
zákonodárné pravomoci týkající se
záchranářství spadají výlučně do
kompetence
spolkových
zemí.
V
důsledku této situace má každá ze 16
německých spolkových zemí svou
vlastní právní úpravu, která tvoří jejich
vlastní právní rámcové podmínky pro
6
ausschließlich mit dem bayerischen
Rettungsdienst beschäftigen, während
mein Kollege Thomas Gneipelt anschließend das sächsische System vorstellen
wird.
zdravotnickou záchrannou službu. Proto
se ve své přednášce zaměřím výlučně
na Bavorsko. Můj kolega Thomas
Gneipelt Vám později ve svém referátu
představí záchranný systém Saska.
Vorab ein kurzer statistischer Überblick:
Derzeit werden in Bayern im Jahr ca. 1,9
Mio. rettungsdienstliche Einsätze in der
Landrettung durchgeführt, die Betriebskosten in Höhe von ca. 354 Mio. Euro
jährlich verursachen. Zum Vergleich:
Nach den Statistiken der Zentralen Abrechnungsstelle für den Rettungsdienst
(ZAST) wurden im Jahr 2010 im grenzüberschreitenden Rettungsdienst von
Tschechien nach Bayern insgesamt 149
Einsätze durchgeführt, davon 148 für
deutsche Patienten (32% Notarzteinsätze, 63% Krankentransporte). Von
Bayern nach Tschechien wurden 2010
insgesamt 36 Einsätze, allesamt in der
Notfallrettung, davon 32 für deutsche
Patienten, durchgeführt. Die Kosten für
die Durchführung aller grenzüberschreitenden Einsätze mit deutschen Patienten
betrugen insgesamt ca. 47.000 Euro.
Diese Zahlen repräsentieren jedoch nur
die Einsätze, die der ZAST gemeldet
worden sind, daneben existiert vermutlich eine gewisse Dunkelziffer. Jedenfalls
findet grenzüberschreitender Rettungsdienst zwischen Bayern und Tschechien
bislang nur in sehr eingeschränktem
Umfang statt. Ein Grund dafür ist sicherlich das Fehlen einer gesicherten rechtlichen Grundlage.
Na začátek několik statistických údajů. V
současné době se v Bavorsku každý rok
provádí přibližně 1,9 milionů výjezdů
pozemní zdravotnické záchranné služby,
jejichž režijní náklady činí ročně přibližně
354 milionů euro. Pro srovnání bylo
podle statistiky Centrálního zúčtovacího
střediska záchranné služby (ZAST)
realizováno v roce 2010 v rámci
přeshraniční spolupráce zdravotnických
záchranných služeb v České republice a
v Bavorsku celkem 149 výjezdů, z toho
148 k německým pacientům (32 %
zásahů urgentního lékaře, 63 % převozů
nemocných). Na českém území došlo v
roce 2010 k celkem 36 zásahům
bavorských záchranářů, ve všech
případech se přitom jednalo o urgentní
zdravotnické
záchranné
akce
ve
prospěch německých pacientů. Náklady
za všechny realizované přeshraniční
výjezdy k německým pacientům činily
celkem asi 47 000 euro. Tato položka
vyčísluje však pouze náklady vzniklé v
důsledku výjezdů hlášených středisku
ZAST. Pravděpodobně ale existuje i
určité procento nepodchycených výdajů.
V každém případě je nutné konstatovat,
že
přeshraniční
spolupráce
zdravotnických
záchranných
služeb
Bavorska a České republiky dosud
probíhá pouze ve velice omezeném
rozsahu. Bezesporu jedním z důvodů je
skutečnost, že chybí spolehlivý právní
základ.
Die wichtigsten Rechtsgrundlagen des
Rettungsdienstes in Bayern sind das
Bayerische
Rettungsdienstgesetz
(BayRDG), das zum 01.01.2009 novel-
Nejdůležitějšími právními předpisy pro
oblast záchranářství je Bavorský zákon
o záchranné službě (BayRDG), jehož
novela byla přijata k 01.01.2009, a
7
liert worden ist, sowie die Ausführungsverordnung zum Bayerischen Rettungsdienstgesetz, die seit 01.01.2011 in Kraft
ist. Weitere Rechtsgrundlagen sind Bekanntmachungen
des
Bayerischen
Staatsministeriums des Innern als
oberster Rettungsdienst-behörde wie
z.B. die Bekanntmachung zur Alarmierung im Rettungsdienst, Brand- und Katastrophenschutz in Bayern (Alarmierungsbekanntmachung).
prováděcí nařízení k zákonu o
záchranné službě, které nabylo účinnosti
dnem 01.01.2011. Další právní základ
tvoří vyhlášky Bavorského státního
ministerstva vnitra, které je nejvyšším
správním
úřadem
zdravotnické
záchranné služby, jako např. vyhláška o
aktivaci záchranné služby, ochrana před
požárem
a
přírodními
a
jinými
pohromami v Bavorsku (vyhláška o
vyhlášení poplachu).
Die gesetzlichen Regelungen decken
u.a. folgende Bereiche ab, die auch für
den grenzüberschreitenden Rettungsdienst von Bedeutung sind:
Právní předpisy upravují m.j. následující
otázky, které jsou důležité také pro
přeshraniční spolupráci zdravotnických
záchranných služeb:
- Aufgaben und Träger des öffentlichen
Rettungsdienstes,
-
úkoly a provozovatelé veřejné
zdravotnické záchranné služby,
- Versorgungsstrukturen in der
Notfallrettung und Hilfsfrist (Fahrzeit),
-
struktura pokrytí zdravotnickou
záchrannou službou a doba dojezdu
(doba jízdy),
- Notarztdienst und Arztbegleiteter
Patiententransport,
-
lékařská služba první pomoci a
transport pacienta s lékařským
doprovodem,
- Luftrettung, Berg- und Höhlenrettung,
Wasserrettung,
-
letecká, horská, speleologická a
vodní záchranná služba,
- Genehmigungsverfahren zur
Durchführung des Rettungsdienstes,
-
schvalovací řízení pro provádění
zdravotnické záchranné služby,
- Finanzierung des Rettungsdienstes,
-
- Ausstattung und Besetzung der
Einsatzfahrzeuge,
-
financování zdravotnické záchranné
služby,
vybavení a personální obsazení
zásahových vozidel,
- Qualifikation und Fortbildung des
rettungsdienstlichen Personals,
-
kvalifikace a další vzdělávání
zdravotnického personál ZSS,
- Sondervorschriften zum
grenzüberschreitenden Rettungsdienst.
-
zvláštní ustanovení upravující
přeshraniční zdravotnickou
záchranou službu.
Werfen wir nun einen Blick auf Aufgaben
und Träger des Rettungsdienstes.
Podívejme se nyní na úkoly a subjekty
provozující
veřejné
zdravotnické
záchranné služby.
8
Die Aufgabe des Rettungsdienstes besteht darin, in ganz Bayern eine flächendeckende Versorgung der Bevölkerung
mit rettungsdienstlichen Leistungen sicherzustellen. Rettungsdienstliche Leistungen werden in den fünf Teilbereichen
Notfallrettung, arztbegleiteter Patiententransport, Krankentransport, Berg- und
Höhlenrettung sowie Wasserrettung erbracht. In der Praxis stellt die Flächendeckung eine besondere Herausforderung dar: Mehr als 60% aller Rettungsdienststandorte in Bayern verzeichnen
ein Einsatzaufkommen von weniger als
zwei Notfalleinsätzen pro 12-StundenSchicht.
Úkolem zdravotnické záchranné služby
je zajistit na celém území Bavorska
plošné
pokrytí
přednemocniční
neodkladnou péčí. Tato péče se
poskytuje v pěti dílčích oblastech:
zásahy při náhlých událostech, převoz
pacienta s lékařským doprovodem,
transport
nemocných,
horská,
speleologická a vodní záchranná služba.
Největším problémem v praxi je zajištění
plošného územního pokrytí ZZS. U více
než 60 % všech stanovišť ZZS v
Bavorsku
dochází
během
jedné
dvanáctihodinové směny k méně než
dvěma výjezdům ZZS.
Die Sicherstellung des Rettungsdienstes
ist eine öffentliche, d.h. staatliche Aufgabe. Diese Aufgabe hat der Staat durch
das Bayerische Rettungsdienstgesetz
auf die sog. Zweckverbände für Rettungsdienst und Feuerwehralarmierung
(ZRF) delegiert. Dabei handelt es sich
um Zusammenschlüsse der insgesamt
71 Landkreise und 25 kreisfreien Städte
in Bayern. Es gibt insgesamt 26 ZRF in
Bayern, die im Durchschnitt jeweils aus
drei bis vier Landkreisen und kreisfreien
Städten gebildet werden. Der Zuständigkeitsbereich jedes ZRF, der als Rettungsdienstbereich bezeichnet wird,
umfasst das Gebiet der jeweiligen Landkreise und kreisfreien Städte.
Zajištění zdravotnické záchranné služby
je úkolem veřejných, tzn. státních
orgánů. Tímto úkolem pověřil stát na
základě
Bavorského
zákona
o
záchranné službě tzv. Účelové svazy pro
záchrannou
službu
a
vyhlášení
požárního poplachu (ZRF). Tyto svazy
jsou sloučením celkem 71 bavorských
okresů a 25 obcí bez okresní
příslušnosti. V Bavorsku existuje celkem
26 účelových svazů ZRF, ve kterých jsou
většinou sloučeny tři až čtyři okresy a
obce bez okresní příslušnosti. Oblast
pravomocí každého svazu ZRF, která se
nazývá oblastí zdravotnické záchranné
služby, zahrnuje území příslušných
okresů a obcí bez okresní příslušnosti.
Den ZRF kommt als gesetzlichen Aufgabenträgern des Rettungsdienstes eine
Sicherstellungsverantwortung zu: Sie
müssen für eine ordnungsgemäße Aufgabenerfüllung sorgen. Mit diesem Sicherstellungsauftrag ist zugleich eine
Haftungsfolge verbunden: So haften die
ZRF für eigene Fehlentscheidungen bei
der Wahrnehmung ihrer Aufgaben (sog.
Organisationsverschulden) sowie nach
Amtshaftungsgrundsätzen für Schäden,
Účelové svazy ZRF mají ze zákona
povinnost
zajišťovat
zdravotnickou
záchranou službu. To znamená, že se
musí postarat o řádné plnění uložených
úkolů.
Současně
se
zajišťovací
povinností mají tyto svazy odpovědnost
za škodu způsobenou výkonem činnosti.
Účelové svazy ZRF odpovídají například
za vlastní chybná rozhodnutí při plnění
svých úkolů (tzv. zavinění organizace) a
podle zásad odpovědnosti orgánů
9
die durch diejenigen Personen schuldhaft verursacht worden sind, denen sie
die Durchführung der Aufgabe anvertraut
haben (z.B. medizinische Behandlungsfehler des Notarztes).
veřejné moci za škody, které byly
způsobeny zaviněním osob pověřených
výkonem úkolů (např. pochybení lékaře
záchranné služby).
Mit der tatsächlichen Durchführung des
Rettungsdienstes beauftragen die ZRF
geeignete Unternehmer. Für den Bereich
der Landrettung sind vorrangig der Arbeiter-Samariter-Bund, das Bayerische
Rote Kreuz, die Johanniter-Unfall-Hilfe
und der Malteser Hilfsdienst oder vergleichbare Hilfsorganisationen zu beauftragen. Nur wenn diese Hilfsorganisationen zur Übernahme des Auftrags nicht
bereit oder nicht in der Lage sind, dürfen
Dritte, z.B. private Unternehmer, mit der
Durchführung rettungsdienstlicher Leistungen beauftragt werden (sog. Vorrang
der Hilfsorganisationen).
Poskytováním zdravotnické záchranné
služby pověřují účelové svazy ZRF
vhodné organizace. V oblasti pozemní
zdravotnické záchranné služby je to v
prvé řadě svaz samaritánů ArbeiterSamariter-Bund, bavorský Červený kříž
a organizace Johanniter-Unfall-Hilfe a
Malteser Hilfsdienst nebo srovnatelné
organizace humanitární pomoci. Pouze v
případě, že tyto organizace nechtějí
nebo nejsou schopny se zhostit
svěřeného úkolu, mohou ZRF pověřit
výkonem zdravotnické záchranné služby
třetí osoby, např. soukromé subjekty
(tzv. přednostní právo organizací
humanitární pomoci).
Nach dem Bayerischen Rettungsdienstgesetz ist die Versorgung der Bevölkerung mit rettungsdienstlichen Leistungen
durch einen öffentlichen Rettungsdienst
sicherzustellen. Das Gesetz unterscheidet zwischen einem öffentlichen und einem nicht öffentlichen Rettungsdienst:
Rettungsdienstliche Leistungen dürfen
grundsätzlich nur im Rahmen des öffentlichen Rettungsdienstes durchgeführt
werden. Eine Ausnahme gilt für den
Krankentransport, der eine historisch bedingte Zwitterstellung einnimmt. Krankentransport darf sowohl innerhalb als
auch außerhalb des öffentlichen Retungsdienstes durchgeführt werden, wobei die Durchführung außerhalb des öffentlichen Rettungsdienstes einer strengen Verträglichkeitsprüfung (Kontingentierung) unterliegt. Der öffentliche Rettungsdienst ist gesetzlich definiert als die
Gesamtheit
aller
Einrichtungen,
Einsatzmittel und Personen, die auf
Na základě Bavorského zákona o
záchranné službě musí přednemocniční
neodkladnou péči zajišťovat veřejné
záchranářské subjekty. Zákon přitom
rozlišuje mezi veřejnou a neveřejnou
zdravotnickou
záchrannou
službou.
Výkony přednemocniční neodkladné
péče smějí být prováděny zásadně
pouze v rámci veřejné zdravotnické
záchranné
služby.
Výjimku
tvoří
dopravní zdravotní služba, která má již z
historických důvodů podvojnou roli.
Transport nemocných smí být realizován
v rámci veřejné zdravotnické záchranné
služby, ale také nezávisle na ní, přičemž
transport mimo veřejnou záchrannou
službu podléhá přísnému posouzení své
únosnosti
(kontingentace).
Zákon
definuje
veřejnou
zdravotnickou
záchrannou službu jako komplexní
soubor všech zařízení, záchranných
prostředků a osob, které se na základě
pověření nebo jmenování příslušným
10
Grund Beauftragung oder Bestellung
durch den zuständigen Aufgabenträger
an der Erbringung rettungsdienstlicher
Leistungen beteiligt sind. Kennzeichen
des öffentlichen Rettungsdienstes – und
das maßgebliche Abgrenzungsmerkmal
zum nichtöffentlichen Rettungsdienst - ist
damit die förmliche Bestellung oder Beauftragung. Diese erfolgt in der Regel
durch einen öffentlichrechtlichen Vertrag,
in dem alle Einzelheiten der Auftragsdurchführung geregelt sind (z.B. Betriebszeiten und Standorte der Einsatzfahrzeuge). Ungeachtet dessen, ob sie
innerhalb oder außerhalb des öffentlichen Rettungsdienstes betrieben werden, benötigen Einsatzfahrzeuge des
Rettungsdienstes stets eine rettungsdienstliche Genehmigung.
zodpovědným zřizovatelem podílejí na
poskytování výkonů přednemocniční
neodkladné péče. Charakteristickým
znakem veřejné zdravotnické záchranné
služby – a tím také faktorem, který ji
odlišuje od neveřejné zdravotnické
záchranné služby – je tedy formální
jmenování nebo pověření jejích složek.
Toto pověření je udělováno na základě
veřejnoprávní smlouvy, která upravuje
všechny jednotlivé aspekty výkonu
svěřené činnosti (např. provozní dobu a
stanoviště vozidel ZZS). Zásahová
vozidla ZZS potřebují bez ohledu na to,
zda jsou v provozu v rámci veřejné
zdravotnické záchranné služby nebo
mimo
ni,
vždy
povolení
k
záchranářskému provozu.
Im Folgenden möchte ich genauer auf
die einzelnen Bereiche des Rettungsdienstes eingehen.
Podívejme se nyní podrobněji na
jednotlivé oblasti činnosti zdravotnické
Die Notfallrettung umfasst die notfallmedizinische Versorgung von Notfallpatienten am Notfallort sowie den Notfalltransport. Notfallpatienten sind Verletzte
oder Kranke, die sich in Lebensgefahr
befinden oder bei denen schwere gesundheitliche Schädigungen zu befürchten sind, wenn sie nicht unverzüglich die
erforderliche medizinische Betreuung erhalten (Art. 2 Abs. 2 BayRDG). Der
Krankentransport ist gesetzlich definiert
als Transport von kranken, verletzten
oder sonstigen hilfsbedürftigen Personen, die keine Notfallpatienten sind, aber
während der Fahrt einer medizinischfachlichen Betreuung durch nichtärztliches medizinisches Fachpersonal oder
der besonderen Einrichtungen eines
Krankenwagens bedürfen oder bei denen solches aufgrund ihres Zustands zu
erwarten ist (Art. 2 Abs. 5 BayRDG). Abgrenzungsmerkmal zwischen Notfallret-
Záchranná
služba
zahrnuje
přednemocniční neodkladnou péči o
urgentní pacienty na místě vzniku náhlé
události
a
jejich
převoz
do
zdravotnického zařízení. Urgentními
pacienty se rozumí zraněné nebo
nemocné osoby, které se nacházejí v
ohrožení života nebo u kterých je nutné
se obávat, že dojde bez neprodleného
poskytnutí nezbytné lékařské péče k
těžkému poškození zdraví (čl. odst. 2
Bavorského zákona o záchranných
službách
BayRDG).
Transport
nemocných je ze zákona definován jako
převoz nemocných, zraněných nebo
nesoběstačných osob, které však nejsou
urgentními pacienty, ale potřebují během
převozu odbornou zdravotnickou péči
poskytovanou
kvalifikovaným
nelékařským zdravotnickým personálem
nebo zvláštní vybavení sanitního vozu,
nebo u nichž lze takovýto stav očekávat
11
tung und Krankentransport ist damit der
gesundheitliche Zustand des Patienten.
(čl. 2 odst. 5 BayRDG). Rozlišujícím
aspektem
urgentního
zásahu
a
transportu nemocných je tedy zdravotní
stav pacienta.
Bestandteil der Notfallrettung ist auch
der Notarztdienst. Die Mitwirkung von
Ärzten in der Notfallrettung ist von den
ZRF und der Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns (KVB) gemeinsam sicherzustellen. Die Teilnahme im Notarztdienst ist in Bayern für Ärzte freiwillig,
d.h. es gibt keine angestellten Notärzte
in Bayern. Entscheidet sich ein Arzt, am
Notarztdienst teilzunehmen und lässt er
sich in den Dienstplan an einem bestimmten Notarztstandort einteilen, so
besteht jedoch während der Dienstzeit
eine Verpflichtung zum Tätigwerden im
Falle der Alarmierung durch die Integrierte Leitstelle. Die Alarmierung des
Notarztes erfolgt nach Maßgabe eines
Notarztindikationskatalogs, der in Form
von Einsatzschlagworten im Einsatzleitsystem der Integrierten Leitstellen hinterlegt ist. Der diensthabende Notarzt ist
zudem verpflichtet, sich grundsätzlich an
einem vom ZRF genau definierten Notarztstandort aufzuhalten; abweichende
Aufenthaltsorte müssen genehmigt werden und dürfen nur zugelassen werden,
wenn die Alarmierung sichergestellt ist
und sich die Versorgung der Notfallpatienten dadurch nicht verschlechtert. In
der Landrettung wird in Bayern meist das
sog. Rendezvous-System praktiziert: Der
Notarzt kommt mit einem eigenen Notarzt-Einsatzfahrzeug (NEF) zum Einsatzort und trifft dort auf den mit nichtärztlichem Rettungsdienstpersonal besetzten und für den Transport des Patienten vorgesehenen Rettungswagen
(RTW). Das NEF erhält zusätzlich einen
Fahrer, wenn dieser vom selben Standort wie der Notarzt aus zum Einsatz
kommt.
Součástí urgentního zásahu je také
urgentní lékařská služba. Spolupůsobení
lékařů na zdravotnické záchranné službě
zajišťuje účelový svaz ZRF společně se
Sdružením smluvních lékařů Bavorska
(Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns KVB). Účast na urgentní lékařské službě
je pro lékaře v Bavorsku založena na
principu dobrovolnosti, tzn. že bavorská
zdravotnická
záchranná
služba
nezaměstnává žádné urgentní lékaře.
Pokud se však lékař rozhodne pracovat
pro urgentní lékařskou službu a nechá
se zařadit do služebního plánu v určitém
středisku rychlé lékařské pomoci, je v
době své služby povinen v případě
tísňové výzvy předané Integrovaným
operačním střediskem poskytnout první
pomoc. Tísňová výzva lékaři ZZS se
předává na základě tzv. urgentního
lékařského indikačního katalogu, který je
uložen ve formě hesel v elektronickém
systému řízení zásahů Integrovaných
operačních středisek. Urgentní lékař
mající službu se kromě toho musí
zásadně
zdržovat
na
výjezdové
základně rychlé lékařské pomoci, jejíž
umístění je přesně stanovené účelovým
svazem ZRF; pokud se lékař zdržuje na
jiných místech, musejí být tato místa
schválena a smějí být akceptována
pouze v tom případě, je-li zajištěno
předání tísňové výzvy a nezhorší-li se
tím kvalita přednemocniční neodkladné
péče. Pozemní zdravotnická záchranná
služba v Bavorsku využívá většinou tzv.
systému rendez-vous. Lékař přijíždí na
místo vzniku náhlé události zásahovým
vozidlem urgentního lékaře a setkává se
zde s vozidlem ZZS obsazeným
posádkou nelékařského zdravotnického
12
personálu a vybaveným pro převoz
pacienta. Členem posádky zásahového
vozidla urgentního lékaře je navíc řidič,
pokud přijíždí na místo zásahu ze
stejného stanoviště jako urgentní lékař.
Zvláštní součástí bavorské zdravotnické
záchranné služby je převoz pacienta
v doprovodu lékaře, tzn. přeložení
pacienta z jedné nemocnice do druhé
nemocnice (mezinemocniční převoz).
Převoz
nemocného
s
lékařským
doprovodem se provádí za předpokladu,
že pacient musí být během transportu ze
zdravotních důvodů v péči a pod
kontrolou
lékaře.
O nezbytnosti
lékařského doprovodu ze zdravotních
důvodů se rozhoduje na základě
zvláštního indikačního katalogu. Zda se
převoz nemocných provádí ve vozidlech
ZZS nebo v prostředcích určených pro
urgentní přepravu (vozidla nebo vrtulníky
intenzivní péče) závisí na tom, jestli
pacient potřebuje intenzivní péči nebo
intenzivní lékařský dohled. Lékařský
doprovod během transportu je prováděn
lékařskou službou specializovanou na
převoz pacientů. Pacienti jsou za účelem
přeložení do jiného zdravotního zařízení
často převáženi na velké vzdálenosti a
tento transport je proto časově velmi
náročný. Pokud by měl lékařský
doprovod vykonávat běžný urgentní
lékař, znamenalo by to, že by byl
případně dlouhé hodiny zaměstnán
doprovodem pacienta a nemohl být k
dispozici pro výkon neodkladné péče na
místě. V Bavorsku existuje celkem 10
lékařských pracovišť specializovaných
na převozy pacientů. Tato centra
disponují vlastními, za tímto účelem
vybavenými sanitními vozy, které jsou
vysílány
společně
s doprovázejícím
lékařem na výchozí místo. Zde se
setkávají se zásahovými vozy ZZS,
jejichž posádka provede společně
Ein besonderer Teilbereich des bayerischen Rettungsdienstes ist der arztbegleitete Patiententransport, d.h. die Verlegung eines Patienten von einem Krankenhaus in ein anderes Krankenhaus
(Interhospitaltransfer). Voraussetzung für
einen arztbegleiteten Patiententransport
ist, dass der Patient aus medizinischen
Gründen während des Transports ärztlich betreut oder überwacht werden
muss. Die medizinische Notwendigkeit
für die Arztbegleitung wird anhand eines
besonderen Indikationskataloges ermittelt. Je nachdem, ob der Patient intensivbetreuungs- oder intensivüberwachungspflichtig ist, erfolgt der Transport
mit einem RTW oder mit einem Intensivtransportmittel (Intensivtransportwagen
oder –hubschrauber). Für die Arztbegleitung während des Transportes steht
ein eigener Verlegungsarztdienst zur
Verfügung. Verlegungstransporte werden
oft über weite Strecken durchgeführt und
sind daher sehr zeitaufwändig. Würde
man für die Transportbegleitung den regulären Notarzt einsetzen, so wäre dieser ggf. über Stunden für die Verlegung
im Einsatz gebunden und stünde nicht
mehr für die notärztliche Versorgung vor
Ort zur Verfügung. Der Verlegungsarzt
kommt von insgesamt 10 Verlegungsarzt-Standorten in Bayern mit einem eigenen Verlegungsarzt-Einsatzfahrzeug
(VEF) zum Ausgangsort der Verlegung,
wo er sich mit dem RTW trifft und gemeinsam mit dessen Besatzung den
Transport durchführt. Aus wirtschaftlichen Gründen sind Verlegungsarztstandorte meist an großen Kliniken angesiedelt, an denen viele Transporte
13
anfallen. Die der tschechischen Grenze
nächstgelegenen Verlegungsarzt-Standorte sind Deggendorf, Regensburg und
Bayreuth.
s doprovázejícím
lékařem
převoz.
Z ekonomických důvodů jsou tato
specializovaná pracoviště umístěna
většinou u velkých klinik, které mají
mnoho převozů. Pracoviště pro převoz
pacientů v nejmenší vzdálenosti od
českých
hranic
se
nacházejí
v
Deggendorfu, Řeznu a Bayreuthu.
Die Luftrettung ist Teil des Gesamtsystems Rettungsdienst, sie hat aber vornehmlich die Funktion der Ergänzung
und Unterstützung des bodengebundenen Rettungsdienstes. Zu ihren Aufgaben zählen die notärztliche Versorgung
am Einsatzort und der Notfalltransport
(Primärtransport), arztbegleitete Patiententransporte (Sekundärtransporte) sowie zeitkritische Transporte von Organen, Blutkonserven, Arzneimitteln und
Spezialisten, soweit diese zur Versorgung lebensbedrohlich Verletzter oder
Erkrankter dringend erforderlich sind,
sowie mit dem Rettungseinsatz notwendig verbundene Such- und sonstige
Transportflüge. Derzeit werden in Bayern
9 Rettungstransporthubschrauber (RTH)
vorwiegend für die Notfallrettung und 4
Intensivtransporthubschrauber
(ITH)
vorwiegend für arztbegleitete Patiententransporte betrieben, ein weiterer RTHStandort ist derzeit in Entstehung. Der
regelmäßige planerische Einsatzbereich
eines RTH in der Notfallrettung umfasst
einen Kreis, der mit einem Radius von 60
km rund um die RTH-Station gezogen
wird. Der Einsatzbereich der ITH für
Verlegungsflüge umfasst das ganze
bayerische Staatsgebiet und geht bei
Bedarf auch darüber hinaus. Die RTH
werden von der jeweiligen Integrierten
Leitstelle, in deren Rettungsdienstbereich sich das jeweilige Luftrettungszentrum befindet, alarmiert, während die ITH
zentral von der Koordinierungsstelle für
Intensivtransporthubschrauber
(KITH)
Součástí celého systému zdravotnické
záchranné služby je letecká záchranná
služba (LZS), která však slouží prioritně
jako podpora a doplňková organizace
pozemní záchranné služby. K jejím
úkolům patří zajištění neodkladné
lékařské péče v místě vzniku náhlé
události a urgentní transport (primární
transport), převoz pacienta v doprovodu
lékaře (sekundární transport) a časově
kritická přeprava orgánů, krevních
konzerv, léčiv a odborníků, pokud je to
pro
poskytnutí
neodkladné
péče
raněným nebo nemocným v ohrožení
života nezbytně nutné, jakož i pátrací
lety a jiné transporty
spojené se
záchrannou akcí. V současné době má
Bavorsko v provozu 9 vrtulníků LZS,
které se využívají převážně k urgentním
zásahům, a 4 vrtulníky intenzivní péče
převážně pro převoz pacientů s
lékařským doprovodem, další stanoviště
letecké záchranné služby se buduje.
Běžný akční rádius vrtulníku LZS má
podle plánu rozsah 60 km, přibližně v
jeho středu se nachází stanice LZS.
Spádová oblast vrtulníků intenzívní
péče, určených pro letecké převozy
pacientů, pokrývá celé území Bavorska
a v případě potřeby i oblast za jeho
hranicemi. Vrtulníky LZS přijímají
tísňovou
výzvu
od
příslušných
Integrovaných operačních středisek, v
jejichž spádové oblasti se centrum
letecké záchranné služby nachází,
zatímco vrtulníky intenzivní péče jsou v
celém
Bavorsku
řízeny
centrálně
14
bei der Berufsfeuerwehr München für
ganz Bayern disponiert werden. Die der
tschechischen Grenze nächstgelegenen
RTH-Standorte in Bayern sind Straubing,
Weiden und Bayreuth, der nächstgelegene ITH ist in Regensburg stationiert.
koordinačním pracovištěm umístěným u
hasičského záchranného sboru v
Mnichově (Berusfeuerwehr München).
Bavorská stanoviště letecké záchranné
služby se nejblíže od českých hranic
nacházejí ve městech Straubing, Weiden
a Bayreuth, nejbližší vrtulník intenzivní
péče je umístěn v Řeznu.
Sonderbereiche des Rettungsdienstes
bilden Infekttransporte und Transporte
schwergewichtiger Patienten (sog. Adipositas-Transporte). Für den Transport
von Patienten mit hochansteckenden
Infektionskrankheiten werden in Bayern
zwei besonders ausgestattete InfektRTWs in Würzburg und München vorgehalten. Die Besteller rettungsdienstlicher Leistungen sind verpflichtet, bei der
Bestellung das Vorliegen oder den Verdacht einer ansteckenden Infektionskrankheit zu melden. Für den Transport
schwergewichtiger Patienten mit einem
Körpergewicht von mehr als 120kg ist
pro Rettungsdienstbereich ein RTW der
Regelvorhaltung bis zu einer Tragkraft
von 300kg aufgerüstet worden.
Zvláštním
oborem
zdravotnické
záchranné služby jsou převozy pacientů
s infekčním onemocněním a převozy
silně obézních pacientů. Pro převozy
pacientů s vysoce nakažlivými infekčními
chorobami jsou v Bavorsku k dispozici
dvě speciálně vybavená sanitní vozidla
ZZS ve Würzburgu a v Mnichově.
Objednavatelé výkonů zdravotnické
záchranné služby musí v objednávce
nahlásit, zda se u pacienta vyskytuje
nakažlivé infekční onemocnění nebo zda
existuje podezření na jeho výskyt. Za
účelem převozu silně obézních pacientů
s hmotností nad 120 kg byla pro každý
úsek záchranné služby speciálně
zvýšena nosnost jednoho z jejich vozů
ZZS na 300 kg.
Nach dem Bayerischen Rettungsdienstgesetz sind in jedem Rettungsdienstbereich eine Integrierte Leitstelle, Rettungswachen, Notarztstandorte, ein Ärztlicher Leiter Rettungsdienst sowie je
nach Bedarf Stellplätze und Verlegungsarztstandorte einzurichten. Rettungswachen sind rund um die Uhr besetzt, Stellplätze nur zu bestimmten Tages- oder
Nachtzeiten, an denen erfahrungsgemäß
ein erhöhtes Einsatzaufkommen zu verzeichnen ist. Entscheidungen über die
Bemessung der rettungsdienstlichen Infrastruktur (Anzahl, Standort und Ausstattung der Standorte) trifft der ZRF anhand des rettungsdienstlichen Bedarfs.
Der rettungsdienstliche Bedarf wird vom
regelmäßigen Einsatzaufkommen, regio-
Podle Bavorského zákona o záchranné
službě musí být v každé oblasti ZZS
zřízeno Integrované operační středisko,
stanoviště ZZS, výjezdové základny
rychlé lékařské pomoci, místo vedoucího
lékaře ZZS a podle potřeby výjezdové
základny
a
lékařská
pracoviště
specializovaná
na
mezinemocniční
převozy pacientů. Stanoviště ZZS musí
být obsazena nepřetržitě, výjezdové
základny pouze v určitou denní nebo
noční dobu, ve kterou dochází podle
zkušeností ke zvýšenému počtu zásahů.
O struktuře plánu pokrytí k zajištění
zdravotnické záchranné služby (počet,
lokalita a vybavení) rozhoduje účelový
svaz ZRF na základě aktuální potřeby
přednemocniční
neodkladné
péče.
15
nalen Besonderheiten (z.B. Flughafen)
und saisonalen Schwankungen (z.B.
Skigebiet) bestimmt. In der Notfallrettung
ist bei der Planung der Versorgungsstruktur zudem die Einhaltung der Hilfsfrist zu gewährleisten. Zur Umsetzung
von Entscheidungen der ZRF, die sich
auf die Betriebskosten des Rettungsdienstes auswirken, ist die Zustimmung
der Sozialversicherungsträger (gesetzliche Krankenkassen und gesetzliche
Unfallversicherung) erforderlich.
Potřeba výkonů záchranné služby je
určována počtem zásahů, specifiky
spádové oblasti (např. letiště) a také
sezónními výkyvy (např. lyžařská
oblast). Strukturu pokrytí je navíc
nezbytné plánovat tak, aby byla
dodržena dojezdová doba. Rozhodnutí
účelových svazů ZRF s dopadem na
režijní náklady musí být před svou
realizací
odsouhlasena
příslušnými
pojišťovnami
(veřejná
zdravotní
pojišťovna
a
veřejná
úrazová
pojišťovna).
Die Hilfsfrist ist in § 2 der Ausführungsverordnung zum Bayerischen Rettungsdienstgesetz definiert als die Fahrzeit eines Rettungsmittels von seinem Standort
bis zum Einsatzort. Danach sind Standort, Anzahl und Ausstattung der Rettungswachen und Stellplätze so zu bemessen, dass Notfälle im Versorgungsbereich einer Rettungswache in der Regel spätestens 12 Minuten nach dem
Ausrücken eines Rettungsmittels erreicht
werden können. Die Einhaltung der
Fahrzeit ist dabei kein Qualitätsmerkmal
des Rettungsdienstes, ihre Überschreitung begründet auch keine zivil- oder
strafrechtliche Haftung. Die Fahrzeit ist
eine reine Planungsgrundlage für die
Bemessung der rettungsdienstlichen
Versorgungsstruktur, d.h. es kommt nur
darauf an, ob das Netz der rettungsdienstlichen Standorte so eng geknüpft
ist, dass die Fahrzeit theoretisch eingehalten werden kann. Nicht entscheidend ist hingegen, ob die Fahrzeit in jedem Einzelfall tatsächlich eingehalten
worden ist. Für die Disposition und das
Ausrücken der einzelnen Rettungsmittel
werden gesonderte Zeitintervalle in den
Integrierten Leitstellen aufgezeichnet
(Dispositions- und Ausrückintervall).
Dojezdová doba je definována v čl. 2
prováděcího nařízení k Bavorskému
zákonu o záchranné službě jako doba
jízdy dopravního prostředku ZSS z
výjezdové základny na místo zásahu.
Podle toho musí být také stanoveno
místo, počet a vybavení stanovišť
záchranné
služby
a
výjezdových
základen tak, aby bylo možné dorazit na
místo zásahu ve spádové oblasti
stanoviště zpravidla přinejmenším do 12
minut od výjezdu jednoho z vozidel ZZS.
Dodržení doby jízdy přitom není
známkou kvality zdravotnické záchranné
služby,
její
překročení
nezakládá
trestněprávní
nebo
občanskoprávní
odpovědnost. Doba dojezdu je čistě
údajem, na jehož základě se plánuje
struktura pokrytí území výjezdovými
stanovišti ZZS, tzn. že záleží pouze na
tom, zda je síť výjezdových základen
ZZS dostatečně hustá, aby bylo
teoreticky možné dojezdovou dobu
dodržet. Přitom však není rozhodující,
zda byla doba dojezdu skutečně
v každém jednotlivém případě dodržena.
V Integrovaném operačním středisku
jsou
samostatně
zaznamenávány
časové intervaly disponibility a výjezdů
jednotlivých vozidel ZZS (dispoziční a
výjezdové intervaly).
16
Bayern ist derzeit dabei, die Alarmierung
von Rettungsdienst und Feuerwehr unter
der gemeinsamen Notrufnummer 112 in
sog. Integrierten Leitstellen (ILS) zusammenzufassen. Stand November
2011 sind in Bayern 18 von 26 ehemaligen Rettungsleitstellen auf Integrierte
Leitstellen umgestellt worden, die restlichen Leitstellen sollen im Laufe des Jahres 2012 folgen. Die ILS lenken alle Einsätze im öffentlichen Rettungsdienst und
stimmen diese aufeinander ab, hierzu
hat sie ein Weisungsrecht gegenüber
allen im Rettungsdienst tätigen Personen
einschließlich des Notarztes, soweit
keine medizinische Frage berührt ist.
Bavorsko zavádí v současné době
společné číslo tísňového volání pro
zdravotnickou záchrannou službu a
hlášení požáru v tzv. Integrovaných
operačních střediscích (ILS). V listopadu
2011 bylo v Bavorsku přesměrováno 18
z celkem 26 dřívějších operačních
středisek ZZS na ILS, zbylá střediska
ZZS budou následovat v průběhu roku
2012. Integrované operační středisko
řídí a koordinuje veškeré nasazení
veřejné zdravotnické záchranné služby.
Za tímto účelem má oprávnění udělovat
pokyny všem osobám činným v rámci
zdravotnické záchranné služby včetně
urgentního lékaře, s výjimkou odborných
zdravotních otázek.
Für den grenzüberschreitenden Rettungsdienst sieht das Bayerische Rettungsdienstgesetz einige Sonderregeln
vor. Zunächst bestimmt Art. 8 BayRDG,
dass die Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Versorgung und Versorgungsplanung zu nutzen sind. Hierzu
haben die ZRF Verträge mit Aufgabenträgern und Leistungserbringern innerhalb und außerhalb Bayerns über die
grenzüberschreitende rettungsdienstliche
Versorgung abzuschließen. Vereinbarungen über die grenzüberschreitende
notärztliche Versorgung werden gemeinsam mit der Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns abgeschlossen. Voraussetzung für den Abschluss grenzüberschreitenden Vereinbarungen ist, dass
die Finanzierung geklärt ist, wobei das
Gesetz keine weiteren Vorgaben dazu
macht, wie die Finanzierung zu erfolgen
hat. Grundsätzlich gilt, dass auch außerbayerische Fahrzeuge über eine rettungsdienstliche Genehmigung in Bayern
verfügen müssen, wenn sie in Bayern tätig werden wollen. Von diesem Grundsatz gibt es jedoch Ausnahmen. So be-
Pro
přeshraniční
zdravotnickou
záchrannou službu stanovuje Bavorský
zákon o záchranné službě několik
zvláštních právních úprav. Čl. 8 tohoto
zákona (BayRDG) poukazuje na to, že je
třeba využít možnosti přeshraničního
plánování
pokrytí
a
poskytování
přednemocniční
neodkladné
péče.
Účelové svazy ZRF mohou za tímto
účelem uzavírat smlouvy o přeshraniční
spolupráci
při
poskytování
zdravotnických záchranných služeb s
provozovateli a poskytovateli služeb se
sídlem nejen v Bavorsku, ale také mimo
jeho území. Ujednání o poskytování
přeshraniční rychlé lékařské pomoci se
uzavírají
společně
se
Sdružením
smluvních
lékařů
Bavorska
(Kassenärztliche Vereinigung Bayerns).
Nutným předpokladem pro uzavření
takových přeshraničních ujednání je
vyjasnění otázky financování, přičemž
zákon způsob řešení financování blíže
nestanovuje. Zásadně platí, že také
vozidla se stanovištěm mimo území
Bavorska musejí mít povolení k
provozování zdravotnické záchranné
17
služby v Bavorsku, pokud zde chtějí
působit. Tato zásada ale připouští
výjimky.
Schvalovací
povinnosti
nepodléhají vozidla ZZS se stanovištěm
mimo území Bavorska, která jsou
v ojedinělých případech povolána k
zásahu
Integrovaným
operačním
střediskem, pokud jsou dodrženy právní
předpisy platné v místě stanoviště těchto
vozidel. Zákon však přesně nedefinuje
pojem ojedinělého případu. Další
výjimkou je možnost požádat o
osvobození od schvalovací povinnosti v
tom případě, má-li provozovatel služeb v
rámci přeshraničně schváleného plánu
pokrytí provádět pravidelně výkony
zdravotnické
záchranné
služby
v Bavorsku. Kromě toho mohou být
mimobavorští
provozovatelé
služeb
osvobozeni od povinností ukládaných
Bavorským zákonem o záchranné
službě, které se týkají vybavení vozidel a
posádky ZZS, pokud je zajištěno řádné
poskytnutí přednemocniční neodkladné
péče a osvobození je s přihlédnutím k
potřebám pacientům odůvodnitelné.
steht keine Genehmigungspflicht für außerhalb Bayerns stationierte Einsatzmittel, die im Einzelfall von der ILS angefordert werden, sofern die Rechtsvorschriften am Stationierungsort eingehalten
werden. Wann ein solcher Einzelfall vorliegt, ist gesetzlich nicht definiert. Als
weitere Ausnahme kann von der Genehmigungspflicht auf Antrag befreit
werden, wenn ein außerhalb Bayerns
stationiertes Rettungsmittel aufgrund einer grenzüberschreitend abgestimmten
Versorgungsplanung regelhaft rettungsdienstliche Leistungen in Bayern erbringen soll. Zudem können außerbayerische Rettungsmittel von den Anforderungen des Bayerischen Rettungsdienstgesetzes an die Ausstattung und Besetzung von Rettungsmitteln befreit werden,
wenn die ordnungsgemäße Durchführung des Rettungsdienstes gewährleistet
und die Befreiung unter Berücksichtigung
der Belange der Patienten vertretbar ist.
18
Der Rettungsdienst in Sachsen
Zdravotnická záchranná služba v Sasku
Thomas Gneipelt,
Regierungsdirektor, Vládní ředitel
Referent für den Rettungsdienst im Sächsischen Staatsministerium des Innern
Referent pro záchrannou zdravotnickou službu v Saském ministerstvu vnitra
Der Rettungsdienst ist in dem föderalen System der Bundesrepublik Deutschland
eine Angelegenheit der Bundesländer.
Aus diesem Grunde gibt es Abweichungen in den Rettungsdienstgesetzen der
Länder. Die Grundstruktur von Notfallrettung und Krankentransport ist jedoch
weitgehend identisch. Ergänzend zum
Vortrag meiner bayrischen Kollegin sollen daher nur die wesentlichen sächsischen Rahmenbedingungen und die
Unterschiede zu den bayrischen Verhältnissen dargestellt werden.
Zdravotnická záchranná služba spadá ve
federálním státním zřízení Spolkové
republiky Německo do kompetence
jednotlivých
spolkových
zemí.
To
vysvětluje také rozdíly mezi zemskými
zákony o záchranné službě. Základní
struktury přednemocniční neodkladné
péče a převozu pacientů jsou však
víceméně ve všech zemích stejné. Proto
chci v návaznosti na přednášku mé
bavorské kolegyně představit pouze
zásadní saské rámcové podmínky a
specifika, kterými se saský systém liší od
bavorské situace.
Der Freistaat Sachsen hat 13 Rettungs- dienstbereiche, die im Wesentlichen –
wie in Bayern – den Gebieten der Landkreise und Kreisfreien Städte entsprechen. Über das Land verteilt sind 112
Rettungswachen und 56 Außenstellen.
Diese wurden nach gutachterlicher Planung so verteilt und mit Fahrzeugen und
Personal ausgestattet, dass die Hilfsfrist
von 12 Minuten eingehalten werden
kann. Zur Verfügung stehen des Weiteren 4 Luftrettungsstationen in Bautzen,
Dresden, Leipzig und Zwickau. Personell
ist der Freistaat Sachsen mit 2000 Rettungsassistenten, 1300 Rettungssanitätern und 1500 Notärzten versorgt. Wie in
Bayern gilt auch in Sachsen in der Regel
das Rendez-vous-System, d. h., dass die
Ärzte von einem der 74 Notarztstandorte
zum Unfallort fahren, während der Rettungswagen, besetzt mit dem Rettungs-
Svobodný stát Sasko je pro potřeby
záchranné služby rozčleněn do 13
oblastí, jejichž území - podobně jako v
Bavorsku - se v zásadě kryje s územím
okresů (Landkreise) a obcí bez okresní
příslušnosti. Celoplošně má Sasko k
dispozici celkem 112 výjezdových
stanovišť ZZS a 56 detašovaných
pracovišť. Tato stanoviště byla umístěna
a vybavena personálem a vozidly podle
plánu pokrytí vypracovaného na základě
provedené expertízy tak, aby bylo možné
dodržet dojezdovou dobu do 12 minut.
Kromě toho jsou k dispozici čtyři stanice
letecké
záchranné služby,
a
to
v Budyšíně, Drážďanech, Lipsku a
Zwickau. V záchranném zdravotnickém
systému Svobodného státu Sasko
pracuje 2 000 asistentů záchranné
služby, 1 300 sanitářů záchranné služby
a 1 500 urgentních lékařů. Stejně jako v
19
assistenten und dem Rettungssanitäter,
von der Rettungswache aus zum Notfallort kommt.
Bavorsku zasahují výjezdové skupiny
většinou v systému rendez-vous, to
znamená, že lékaři přijíždějí k místu
události z jedné ze 74 výjezdových
stanovišť rendez-vous, zatímco sanitní
vůz rychlé zdravotnické pomoci ve
složení asistenta a sanitáře záchranné
služby vyjíždí ze základy ZZS.
Výjezdy ZZS jsou v současné době
řízeny a koordinovány 18 operačními
středisky požární ochrany a záchranné
služby. Do roku 2014 se plánuje zřízení
pěti Integrovaných operačních středisek
vybavených
nejmodernějšími
technickými zařízeními, která převezmou
úkoly původních středisek.
Zajištění zdravotnické záchranné služby
je úkolem takzvaných zřizovatelů ZZS,
což jsou v případě pozemní záchranné
služby okresy, obce bez okresní
příslušnosti nebo záchranné účelové
svazy, zatímco letecká záchranná služba
spadá pod Saské státní ministerstvo
vnitra. Dozorčími a schvalovacími orgány
příslušnými pro zřizovatele záchranné
služby a podřízené úřady Saského
ministerstva
vnitra
jsou
zemská
ředitelství v Chemnitzi, Drážďanech a
Lipsku, která budou v roce 2012 spojena
do jednoho úřadu. Zřizovatelé záchranné
služby však tuto službu sami neprovozují
(výjimku tvoří hasičské sbory ve velkých
městech), nýbrž pověřili prováděním
přednemocniční neodkladné péče na
základě veřejnoprávní smlouvy takzvané
poskytovatele služeb. Těmito subjekty
jsou organizace humanitární pomoci a
někteří komerční poskytovatelé služeb.
Nositelem nákladů jsou veřejné zdravotní
pojišťovny,
které
zdravotnickou
záchrannou službu financují. Pojišťovny
se dohodnou na odměně v rámci
vyjednávání vedených se zřizovateli
zdravotnické záchranné služby, kterým
Die Rettungseinsätze werden zurzeit durch 18 Leitstellen für Brandschutz und
Rettungsdienst disponiert. Bis voraussichtlich 2014 werden fünf Integrierte
Regionalleitstellen errichtet, die – ausgerüstet mit der neusten Technik – die Aufgaben der alten Leitstellen übernehmen.
Zuständig für die Sicherstellung des Rettungsdienstes ist der sog. Träger des
Rettungsdienstes, das sind die Landkreise, Kreisfreien Städte bzw. Rettungszweckverbände für den bodengebundenen Rettungsdienst und das Sächsische
Staatsministerium des Innern für die Luftrettung. Die Landesdirektionen Chemnitz, Dresden und Leipzig, die 2012 zu
einer Behörde verschmelzen werden,
sind Aufsichts- und Genehmigungsbehörde gegenüber den Trägern des Rettungsdienstes und nachgeordnete Behörde des Sächsischen Staatsministeriums des Innern. Die Träger des Rettungsdienstes führen den Rettungsdienst
nicht selbst durch (Ausnahme Berufsfeuerwehren der großen Städte), sondern
haben die sog. Leistungserbringer mit
der Durchführung des Rettungsdienstes
im Rahmen eines öffentlich-rechtlichen
Vertrages beauftragt. Leistungserbringer
sind die Hilfsorganisationen sowie einige
gewerbliche Leistungserbringer. Finanziert wird der Rettungsdienst durch die
gesetzlichen Krankenkassen als Kostenträger. Diese führen Entgeltverhandlungen mit den Trägern des Rettungs20
potom tyto finanční částky vyplácejí.
Zřizovatelé
platí
na
základě
veřejnoprávní
smlouvy
z
těchto
prostředků poskytovatele ZZS. Způsob
financování se tedy zásadně liší od
bavorského modelu, ve kterém jsou
poskytováním
záchranných
služeb
pověřeny
organizace
humanitární
pomoci, které potom projednávají otázku
odměn přímo s pojišťovnami a nesou
také odpovídající hospodářské riziko.
dienstes und zahlen die vereinbarten
Beträge an diese aus. Diese wiederum
bezahlen mit diesem Geld die Leistungserbringer auf der Grundlage öffentlichrechtlicher Verträge. Dies ist ein wesentlicher Unterschied zu dem bayrischen
Modell, in dem die Leistungserbringung
als Aufgabe an die Hilfsorganisationen
übertragen wird und diese direkt mit den
Krankenkassen verhandeln und ein entsprechendes wirtschaftliches Risiko tragen.
Die rechtlichen Grundlagen werden im Freistaat Sachsen im Sächsischen Gesetz über den Brandschutz, Rettungsdienst
und
Katastrophenschutz
(SächsBRKG) geregelt. Diese Besonderheit, dass die drei Bereiche der sog.
nichtpolizeilichen Gefahrenabwehr in einem Gesetz zusammengefasst sind, ist
ein Ergebnis der Flut 2002, die ja auch
Teile Tschechiens verwüstet hat. In
Auswertung der Bewältigung dieser Katastrophe waren Fachleute zu dem Ergebnis gekommen, dass die drei Bereiche sinnvoller Weise zusammen betrachtet, verwaltet und geregelt werden
sollten. Eine weitere Konsequenz war im
Übrigen, dass die ursprünglich eigenständigen Referate für Brandschutz,
Rettungsdienst und Katastrophenschutz
zusammengelegt und - einziges nichtpolizeiliches Referat - der Polizeiabteilung
zugeordnet wurde.
Ve Svobodném státě Sasko upravuje
právní rámec Saský zákon o požární
ochraně, zdravotnické záchranné službě
a
ochraně
před
katastrofami
(SächsBRKG). Skutečnost, že jsou tyto
tři
oblasti
takzvaného
odvrácení
nebezpečí nepolicejní cestou ošetřeny
jedním zákonem, je určitou zvláštností,
která má své kořeny v záplavách z roku
2002, které zničily také některé části
České republiky. Při vyhodnocování
úspěchu opatření přijatých pro zvládnutí
této katastrofy došli odborníci k závěru,
že by bylo účinnější pohlížet na tyto tři
oblasti jako na jeden celek a spravovat a
řídit je společně. Dalším důsledkem
povodní
bylo
sloučení
původně
samostatných oddělení požární ochrany,
zdravotnické záchranné služby a ochrany
před katastrofami a jejich přiřazení - jako
jediného nepolicejního oddělení - pod
policejní odbor.
Weitere Einzelheiten regelt der Landesrettungsdienstplan, der als Verordnung
durch das Sächsische Staatsministerium
des Innern erlassen wird. Auf der Ebene
der
Träger
des
Rettungsdienstes
schließlich werden Bereichspläne beschlossen, die konkret auf den Rettungsdienstbereich bezogene Fragen, wie z.
Další konkrétní otázky upravuje Zemský
plán záchranné služby, který je vydáván
jako
nařízení
Saského
státního
ministerstva vnitra. Na úrovni zřizovatelů
zdravotnické záchranné služby jsou
nakonec vydávány sektorální plány
stanovující konkrétní podmínky pro
oblast záchranné služby, jako např.
21
připravenost vozového parku nebo
připravenost prostředků pro případ
hromadného neštěstí s velkým počtem
zraněných. Před vydáním Zemského
plánu záchranné služby a sektorálního
plánu je třeba konzultovat příslušné
poradní
sbory,
ve
kterých
jsou
zastoupeny všechny instituce podílející
se na záchranné službě. Sektorální plán
musí být schválen zemským ředitelstvím.
B. die Fahrzeugvorhaltung, die Vorhaltung bei Großschadenslagen mit einem
Massenanfall von Verletzten, festlegen.
Vor Erlass des Landesrettungsdienstplans und auch des Bereichsplans sind
die entsprechenden Beiräte zu hören, in
denen alle am Rettungsdienst beteiligten
Institutionen vertreten sind. Der Bereichsplan muss durch die Landesdirektion genehmigt werden.
Ich möchte nun auf zwei wesentliche Unterschiede zur bayrischen Struktur zu
sprechen kommen, die Vergaben im
Rettungsdienst und die notärztliche Versorgung.
Chtěl bych se nyní zmínit o dvou
podstatných rozdílech mezi bavorským a
saským systémem, a sice o zadávání
zakázek v oblasti záchranné služby a o
rychlé lékařské pomoci.
1. Wie ausgeführt, wird der Rettungsdienst in Sachsen durch Leistungserbringer durchgeführt, die öffentlichrechtliche Verträge mit einem Träger
des Rettungsdienstes abgeschlossen
haben. Der Träger des Rettungsdienstes ist jedoch verpflichtet, vor
Vertragsschluss ein Auswahlverfahren unter den interessierten Anbietern durchzuführen. Bei dieser Regelung war lange strittig, ob diese
Auswahlverfahren als förmliche Vergabeverfahren durchgeführt werden
müssen. Nach Entscheidungen durch
das oberste deutsche Zivilgericht,
dem Bundesgerichtshof, und den Europäischen Gerichtshof steht nunmehr fest, dass bei sog. Submissionsmodell (Auftragsvergabe durch
den Träger des Rettungsdienstes
und Zahlung durch den Träger des
Rettungsdienstes) Vergabeverfahren
durchgeführt werden müssen. Dementsprechend müssen die Leistungen
nunmehr – anders als in Bayern –
förmlich ausgeschrieben werden. In
1. Jak jsem již uvedl, provádějí v Sasku
zdravotnickou záchrannou službu
poskytovatelé, kteří uzavřeli se
zřizovatelem
ZZS
veřejnoprávní
smlouvu. Zřizovatel je však povinen
provést
ještě
před
uzavřením
smlouvy mezi případnými zájemci
výběrové řízení. V souvislosti s touto
právní
úpravou
se
dlouho
kontroverzně diskutovalo o tom, zda
se musí při výběrovém řízení
dodržovat formální postup zadávání
veřejných zakázek. Rozhodnutím
nejvyššího
německého
civilního
soudu, Spolkového soudního dvora a
Soudního dvora Evropské unie bylo
stanoveno, že v případě takzvaného
„podřízeného“ modelu tendrových
nabídek (zakázky zadává zřizovatel
záchranné služby a odměny vyplácí
také zřizovatel záchranné služby)
musí být dodržen postup zadávání
veřejných zakázek. To znamená, že
na rozdíl od Bavorska musí být na
záchranné
služby
formálně
vyhlášeno nabídkové řízení. V tomto
řízení se prověřuje také odborná
22
způsobilost a spolehlivost uchazečů
a jiná kritéria. Proto také neexistuje v
Sasku žádná obdoba bavorského
schvalovacího řízení pro provádění
záchranné
zdravotnické
služby.
Povinné vypsání veřejných zakázek
vedlo ke značným iritacím v oblasti
záchranné služby, protože až do té
doby se smluvní vztahy mezi
zřizovatelem záchranné služby a
provozovatelem služeb opakovaně
prodlužovaly. Aktuálně prověřuje
Saský zemský sněm, zda je třeba
provést v souvislosti s vývojem
judikatury novelu stávajícího zákona.
diesen Ausschreibungen werden
auch die fachliche Eignung, die Zuverlässigkeit und anderes mehr geprüft. Aus diesem Grund gibt es in
Sachsen auch keine Genehmigung
für die rettungsdienstliche Leistungserbringung wie in Bayern. Diese Ausschreibungspflicht hat zu erheblicher
Unruhe im Rettungsdienst geführt, da
bis dahin immer wieder verlängerte
Vertragsbeziehungen zwischen einem Leistungserbringer und einem
Träger des Rettungsdienstes existierten. Aktuell prüft der Sächsische
Landtag, inwieweit das Gesetz vor
dem Hintergrund der Entwicklung in
der Rechtsprechung novelliert werden sollte.
2. Zur notärztlichen Versorgung gibt es in Sachsen insofern eine Besonderheit, als die Aufgabenträger hier nicht
die Träger des Rettungsdienstes
sind, sondern die Kostenträger, das
heißt die gesetzlichen Krankenkassen. Diese haben eine Arbeitsgemeinschaft notärztliche Versorgung
gegründet, die zentral für ganz Sachsen die Notärzte rekrutiert, organisiert und auch bezahlt. Die Ärzte
stammen weit überwiegend aus dem
Krankenhausbereich.
2. Saskou zvláštností v oblasti lékařské
první pomoci je, že v tomto případě
nejsou
zodpovědnými
subjekty
provozovatelé
záchranné
zdravotnické služby, nýbrž nositelé
nákladů,
to
znamená
veřejné
zdravotní pojišťovny. Tyto pojišťovny
založily Pracovní společenství první
lékařské pomoci (ARGE NÄV), které
provádí centrálně nábor urgentních
lékařů, organizuje je a také jim
vyplácí odměny. Lékaři přicházejí
převážně z nemocniční praxe.
Lassen Sie mich abschließend noch ein Wort über das „Politikum“ der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit verlieren.
Anders als in Bayern sieht das
SächsBRKG keine Regelung zur grenzüberschreitenden Zusammenarbeit vor.
Die Frage ist vor einigen Jahren zum Politikum geworden, nachdem eine deutsche Notärztin sich geweigert hatte, einen Deutschen, der sich auf einem Markt
an der Grenze auf polnischer Seite be-
Dovolte mi, abych na závěr řekl ještě
několik slov k politickému významu
přeshraniční spolupráce. Na rozdíl od
Bavorska neobsahuje Saský zákon o
požární ochraně, zdravotnické záchranné
službě a ochraně před katastrofami
(SächsBRKG) žádná ustanovení týkající
se přeshraniční spolupráce. Tato otázka
se stala před několika lety politickou
kauzou poté, co německá urgentní
lékařka odmítla přijet na pomoc Němci,
23
fand, zur Hilfe zu kommen. Der Deutsche
verstarb. Die Ärztin wurde erst in zweiter
Instanz freigesprochen, da es ihr nicht
zuzumuten sei, im Rahmen eines hoheitlichen Rettungsdienstes im Nachbarland
Hilfe zu leisten, ohne dass es hierzu völkerrechtliche Vereinbarungen gibt. Seitdem ist der Abschluss eines Rahmenvertrages über den grenzüberschreitenden Rettungsdienst ein immer wiederkehrendes Thema in den Medien. Dies
hängt damit zusammen, dass in den
grenznahen Ski- und Wandergebieten
des Erzgebirges immer wieder Touristen
verunglücken und gerettet werden müssen. Die Bereitschaft zur Zusammenarbeit im Rettungsdienst ist in den Regionen unterschiedlich ausgeprägt. Manche
pflegen gute Kontakte und ein pragmatische Herangehensweise, andere denken
nicht über die Grenze hinweg und veranlassen mit Verweis auf die fehlenden
Regelungen, dass Kranke an der Grenze
von dem eigenen Krankenwagen in den
des Nachbarlandes umverlegt werden.
Im Bereich des Brandschutzes sind
demgegenüber
grenzüberschreitende
Kontakte der Feuerwehren deutlich häufiger und gegenseitige Hilfe unproblematischer.
který byl na trhu na polské straně
státních hranic. Tento německý občan
zemřel. Lékařka byla zproštěna žaloby
až
před
odvolacím
soudem
s
odůvodněním, že se od ní nedalo
očekávat poskytnutí urgentní pomoci
v sousedním státu v rámci výsostné
zdravotnické záchranné služby, aniž by v
této oblasti existovaly mezinárodní
úmluvy. Od té doby je otázka uzavření
rámcové
smlouvy
o
přeshraniční
zdravotnické záchranné službě tématem,
které se opakovaně diskutuje v médiích.
Souvisí to také s tím, že v příhraničních
lyžařských střediscích a na turistických
stezkách Krušných hor dochází ke stále
více úrazům, při nichž je zapotřebí
rychlého zásahu ZZS. Ochota ke
spolupráci v oblasti ZZS se přitom region
od regionu liší. V některých místech
udržuje
záchranná
služba
dobré
vzájemné kontakty a má velice
pragmatický přístup, jinde se naopak
myšlení lidí zastaví na státní hranici a
záchranáři zorganizují na hranici pouze
přeložení pacienta z vlastního sanitního
vozu do vozu sousední země s
poukazem na chybějící právní úpravu.
Na rozdíl od této situace jsou
přeshraniční styky mezi hasičskými
záchrannými sbory v oblasti požární
ochrany výrazně častější a vzájemná
pomoc je méně problematická.
Diese Bandbreite zwischen einer prag- matischen Lösung der Einzelfälle und einer grundsätzlichen Verweigerung in der
grenzüberschreitenden Zusammenarbeit
macht zum einen deutlich, dass der Abschluss des Rahmenabkommens dringend notwendig ist, zum anderen aber
auch, dass eine kontinuierliche Zusammenarbeit in manchen Regionen erst
aufgebaut werden muss. Darüber hinaus
leisten Veranstaltungen wie hier in Regensburg einen wesentlichen Beitrag,
Tyto
rozdíly
v
přístupu
od
pragmatických řešení problémů v
jednotlivých případech až po zásadní
odmítání přeshraniční spolupráce - jasně
ukazují, že existuje nejen naléhavá
potřeba uzavřít rámcovou dohodu, ale že
bude v některých regionech nutné
kontinuální spolupráci teprve vybudovat.
Proto jsou také setkání a různé akce jako
ta dnešní zde v Řeznu důležitým
příspěvkem k tomu, aby se oba partneři
vzájemně poznali a mohli se seznámit se
24
damit sich beide Seiten besser kennenlernen, die Verhältnisse jenseits der
Grenze verstehen und auch persönliche
Kontakte aufbauen können.
situací na druhé straně státní hranice a
navázat vzájemné osobní vztahy.
25
Die Organisation des Rettungsdienstes in der Tschechischen
Republik
Die Stellung des Rettungsdienstes im Gesundheitssystem der
Tschechischen Republik:
Organizace Zdravotnických záchranných služeb v České Republice
Místo ZZS ve zdravotním systému ČR:
Dr. Marek Slabý
Leiter des Rettungsdienstes der Region Südböhmen, Ředitel ZZS Jihočeského kraje
Vorsitzender der Assoziation der Rettungsdienste der Tschechischen Republik
Předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR
Zdravotnická záchranná služba je jedním
ze
segmentů
zdravotních
služeb
garantovaných státem a je zřizována a
organizována prostřednictvím jednotlivých
krajů a Hlavního města Prahy jako
zřizovatelů. Na území ČR tedy pracuje 14
ZZS zřizovaných kraji dle stejného
legislativního
rámce
tvořeného
Ministerstvem zdravotnictví ČR (MZ ČR).
Der Rettungsdienst ist ein Bereich der
staatlich garantierten Gesundheitsdienstleistungen, organisiert durch die einzelnen
Regionen und die Hauptstadt Prag als
Träger. In der Tschechischen Republik
sind 14 Rettungsdienste tätig, deren Träger die Regionen sind und für die das Ministerium für Gesundheit der Tschechischen Republik den einheitlichen gesetzlichen Rahmen vorgibt.
Systém přednemocniční neodkladné péče
odpovídá středoevropskému, původně
lékařskému modelu (v každé posádce
lékař), který postupně přechází v model
smíšený,
podobný
německému
a
rakouskému, kdy většinu posádek tvoří
posádky nelékařské, doplněné posádkami
s lékařem. Na systém paramedický není
zatím připravena ani odborná veřejnost,
ani společnost jako taková.
Das System der notfallmedizinischen Versorgung entspricht dem mitteleuropäischen ursprünglichen Arztmodell (jedes
Einsatzteam mit Arzt); schrittweise erfolgt
der Übergang zum gemischten Modell, das
dem deutschen und österreichischen ähnelt, wo die Mehrzahl der Einsatzteams
nicht mit einem Arzt besetzt ist und von
Teams mit Arzt ergänzt wird. Auf dieses
Mischmodell sind derzeit weder die Fachöffentlichkeit noch die Gesellschaft insgesamt vorbereitet.
Odbornou
společností
garantující
přednemocniční neodkladnou péči na
území ČR je Společnost urgentní medicíny
a medicíny katastrof
ČLS JEP
http://www.urgmed.cz.
Die notfallmedizinische Versorgung auf
dem Hoheitsgebiet der Tschechischen
Republik wird gegenwärtig durch die Gesellschaft für Notfall- und Katastrophenmedizin ČLS JEP [Tschechische ärztliche
1
Anm. d. Ü.: Ergänzung {CZ} angefügt, da große Unterschiede zu Ausbildung von Rettungsassistenten in
Deutschland bestehen.
26
Gesellschaft „Jan Evangelist Purkyně],
http://www.urgmed.cz gewährleistet.
Die Notärzte verfügen über eine spezielle
Qualifikation, eine Zulassung im Hauptfach
sowie eine weitere Zulassung im Fachgebiet Notfall- und Katastrophenmedizin.
Rettungsassistenten {CZ}1 haben an einer
Fach- oder Hochschule ein Bachelorstudium und nachfolgend ein Masterstudium abgeschlossen.
Lékaři ZZS jsou lékaři se specializovanou
způsobilostí a atestací v základním oboru
a nástavbovou atestací v oboru Urgentní
medicína a medicína katastrof. Záchranáři
jsou absolventy vyšších odborných škol
nebo vysokých škol v bakalářském a
posléze magisterském programu.
Die Rettungsdienste der einzelnen Regionen (außer dem Rettungsdienst der
Hauptstadt Prag) sind Mitglied im Berufsverband Assoziation der Rettungsdienste
der CR, http://www.azzs.cz/.
Zdravotnické
záchranné
služby
jednotlivých krajů (vyjma ZZS Hlavního
města Prahy) jsou sdruženy v profesním
sdružení - Asociace zdravotnických
záchranných
služeb
ČR
http://www.azzs.cz/.
Geschichte der notfallmedizinischen
Versorgung in der Tschechischen
Republik
Bis zum Jahr 1948 entwickelt sich das
System des Rettungsdienstes genauso
wie in den Nachbarländern, d. h. in Anbindung an die Feuerwehr und das Tschechoslowakische Rote Kreuz. Nach dem
kommunistischen Umsturz im Jahr 1948
kam es jedoch zu grundlegenden Veränderungen in der Organisation der Feuerwehr und der Sanitätsdienst ging ab 1951
an das Rote Kreuz über. Bereits 1952
wurden alle 392 Rettungsstationen des
Tschechoslowakischen Roten Kreuzes
aufgelöst und die Fahrzeuge den Bezirksund Regionalbehörden des Nationalen
Gesundheitsdienstes (OÚNZ und KÚNZ)
zugeordnet; das Tschechoslowakische
Rote Kreuz wurde gezwungen, sich in eine
gesellschaftliche Organisation umzuwandeln. Ein selbständiger Rettungsdienst
verblieb nur in Prag. Mit diesem Akt wurde
nicht nur die hohe Verfügbarkeit des Rettungsdienstes auf dem Gebiet der Tschechoslowakei zerstört, sondern auch das
Historie přednemocniční neodkladné
péče na území ČR
Do roku 1948 se vyvíjí systém záchranné
služby stejným způsobem jako v okolních
zemích, tedy v návaznosti na hasičský
sbor a Československý Červený kříž
(ČSČK). Po komunistickém puči v roce
1948 však dochází k zásadním změnám
v organizaci
hasičského
sboru
a
zdravotnická činnost je od roku 1951
převedena pod Červený kříž. Již roku 1952
je zrušeno všech 392 záchranných stanic
ČSČK a vozidla převedena pod okresní a
krajské ústavy národního zdraví (OÚNZ a
KÚNZ) a ČSČK je vynuceně přeměněn ve
společenskou organizaci.
Samostatná
záchranná služba tak zůstává pouze
v Praze. Tímto aktem se podařilo
zlikvidovat nejen kvalitní dostupnost
záchranné služby na území ČR, ale
navždy
byl
zlikvidován
i
prvek
dobrovolnosti v této oblasti zdravotní péče.
Během 70. let vznikají záchranné služby
při oddělení ARO nebo jako samostatná
oddělení okresních a krajských nemocnic.
27
Element der Freiwilligkeit in diesem Bereich der Gesundheitsbetreuung. In den
1970er Jahren entstanden Rettungsdienste als Bestandteile der Abteilungen
für Anästhesiologie und Reanimation oder
als selbständige Abteilungen der Bezirksund Regionalkrankenhäuser. Dieser Zustand blieb bis 1992 erhalten, danach entstanden – finanziert und organisiert durch
das Ministerium für Gesundheit der Tschechischen Republik – auf der Ebene der
damaligen Regionen zehn Regionalzentren, auf Bezirksebene gründeten die Bezirksverwaltungen
Rettungsdienste
in
Form von Unternehmen der öffentlichen
Hand bzw. die Rettungsdienste verblieben
als Abteilungen bei den Bezirkskrankenhäusern oder den städtischen Krankenhäusern und Polikliniken. Im Jahre 2004
entstanden im Zuge der Verwaltungsreform die neuen Regionen (kraje) und mit
ihnen auch 14 regionale Unternehmen der
öffentlichen Hand, die einen einheitlichen
gesetzlichen Rahmen haben und deren
Träger die Regionen sind.
Tento stav je konzervován až do roku
1992, kdy vzniká 10 územních středisek
financovaných a zřizovaných MZ ČR na
úrovni tehdejších krajů a na úrovni okresů
jsou zřízeny záchranné služby jako
příspěvkové
organizace
zřizované
okresními úřady, případně zůstávají jako
oddělení okresních nebo městských
nemocnic a poliklinik. Se vznikem krajů
vzniká
roku
2004
14
krajských
příspěvkových organizací zřizovaných kraji
dle jednotného legislativního rámce.
Gesetzliche Grundlagen für den
Rettungsdienst in der Tschechischen
Republik
Legislativa ČR týkající se ZZS
y
y
y
y
y
y
y
Gesetz Nr. 374/2011 Slg. [CZ]
Über den Rettungsdienst
Über die Regionen
Über das integrierte Rettungssystem
Über die öffentliche
Krankenversicherung
Bekanntmachung Nr. 211/2010 Slg.
[CZ]
Über die sachlichen und technischen
Anforderungen an die Ausstattung von
Gesundheitseinrichtungen
Gesetz Nr. 95/2004 Sgl. [CZ]
Über den medizinischen Beruf des
y
y
y
y
y
y
28
ZÁKON č. 374/2011 Sb.
O ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ
SLUŽBĚ
Zákon č. 129/2002 Sb.
o krajském zřízení
Zákon č. 239/2000 Sb.
o Integrovaném záchranném systému
Zákon č. 48/1997 Sb.
o veřejném zdravotním pojištění
Vyhláška č. 211/2010 Sb.
o věcných a technických požadavcích
na vybavení zdr. zařízení
o zdravotních povoláních lékaře,
zubního lékaře a farmaceuta
o nelékařských zdravotnických
y
povoláních
Arztes, Zahnarztes und Pharmazeuten
Über medizinische nichtärztliche
Berufe
Finanzierung des Rettungsdienstes
Die Finanzierung des Rettungsdienstes in
der Tschechischen Republik speist sich
aus mehreren Quellen, Geldgeber sind
sowohl die Regionen als auch die Krankenversicherungen und der Staat. Den
Hauptanteil an der Finanzierung tragen jedoch die Regionen, die den Rettungsdiensten über 70 % des Betriebs- und Investitionskapitals zur Verfügung stellen.
Die Krankenversicherungen tragen die
restlichen 30 % der für den Betrieb vorgesehenen Mittel. Die Zahlungen der Krankenversicherungen erfolgen auf Leistungsbasis, die Grundeinheit für die Abrechnung bilden 15 Minuten Tätigkeit eines
Einsatzteams mit oder ohne Arzt. Gleichzeitig werden auch die gefahrenen Kilometer ausgewiesen. Das Ministerium für
Gesundheit zahlt historisch bedingt für den
Einsatz von Hubschraubern und Einsatzteams der Luftrettung; diese werden im
Rahmen von Ausschreibungen direkt
durch das Ministerium für Gesundheit der
Tschechischen Republik ausgewählt.
Financování ZZS
Financování zdravotnických záchranných
služeb v ČR lze označit za vícezdrojové,
neboť donorem finančních prostředků jsou
kraje, zdravotní pojišťovny i stát. Hlavní
podíl na financování mají však jednotlivé
kraje, které dodávají ZZS
přes 70%
provozního
i
investičního
kapitálu.
Zdravotní pojišťovny pak dodávají zbylých
30% příspěvku určeného na provoz.
Platba od zdravotních pojišťoven je
nastavena jako výkonová, kdy základní
jednotkou je 15 minut práce posádky
s lékařem nebo bez lékaře.Současně pak
jsou
vykazovány
najeté
kilometry.
Ministerstvo
zdravotnictví
hradí
již
historicky provoz vrtulníků a leteckých
posádek letecké záchranné služby, které
jsou vybírány v rámci výběrového řízení
přímo MZ ČR.
• Haushalt der Regionen
70 %
• Zahlungen der
Krankenversicherungen
30 %
• Ministerium für Gesundheit der
Tschechischen Republik
Luftrettungsdienst
• Rozpočty krajů
• Příjmy od zdravotních pojišťoven
Rechtsform des Rettungsdienstes
Alle 14 Rettungsdienste der Tschechischen Republik sind Organisationen der
öffentlichen Hand, Träger sind die Regionen.
Das Gesetz Nr. 250/2000 Slg. [CZ] „Über
die Haushaltsregeln der territorialen Haushalte“ definiert eine Organisation der öf-
Právní forma ZZS
Všech 14 Zdravotnických záchranných
služeb v ČR je zřizováno jako příspěvková
organizace kraje.
70%
30%
• MZ ČR Letecká záchranná služba
Zákon č. 250/2000Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů definuje
příspěvkovou organizaci v § 27 odst. 1:
29
fentlichen Hand in § 27 Abs.1 wie folgt:
„Die territoriale Selbstverwaltung gründet
Organisationen der öffentlichen Hand für
solche Bereiche ihrer Zuständigkeit, die in
der Regel gemeinnützig sind und deren
Umfang, Struktur und Komplexität eine
selbständige Rechtsträgerschaft erfordern.
„Územní samosprávný celek zřizuje
příspěvkové organizace pro takové
činnosti ve své působnosti, které jsou
zpravidla neziskové a jejich rozsah,
struktura a složitost vyžadují samostatnou
právní subjektivitu.“
Die Organisation des Rettungsdienstes
in der Tschechischen Republik
Organizace ZZS v rámci ČR
Organizační struktura ZZS
Organisationsstruktur des
Rettungsdienstes
30
Arten von Einsatzteams
Typy výjezdových skupin
•
•
•
•
•
RLP (schnelle ärztliche Hilfe)
Arzt
+ Rettungsassistent {CZ}
+ Fahrer/Rettungsassistent {CZ}
RV (Rendez-vous )
Arzt
RZP (schnelle medizinische Hilfe)
Rettungsassistent {CZ}
(+ Rettungsassistent {CZ})
LZS (Luftrettung)
Arzt
+ Pilot
•
•
•
RLP (rychlá lékařská pomoc)
Lékař
+ záchranář
+ řidič/záchranář
RV (Randes – vous )
Lékař
+ záchranář
RZP (rychlá zdravotnická pomoc)
Záchranář
+ záchranář
( + záchranář)
LZS (letecká záchranná služba)
Lékař
+ záchranář
+ pilot
Dostupnost ZZS
Od roku 1992 do roku 2012 je dána
Vyhláškou č. 434 /1992 Sb., která
stanoví dojezdovou dobu na 15 min.
Tento parametr je však zejména
z důvodu nedostatku personálu (chybí
zcela dobrovolní záchranáři), ale i
z důvodů finančních velmi obtížně
udržitelný a zvolna budovaný - zejména
v příhraničních a horských oblastech
s řídkým osídlením. Nicméně i tak je 15
minutové doby dosahováno v 90 – 97 %
dle velikosti a osídlení kraje.
Od roku 2012 bude dostupnost ZZS
limitována tzv. Plánem pokrytí území
kraje jako síťotvorným prvkem daným
Zákonem o zdravotnické záchranné
službě – citace zákona viz dále.
Plán pokrytí území kraje výjezdovými
základnami zdravotnické záchranné
služby stanoví počet a rozmístění
výjezdových základen v závislosti na
demografických,
topografických
a
rizikových
parametrech
území
Verfügbarkeit des Rettungsdienstes
Seit 1992 und bis 2012 regelt die Verordnung Nr. 434/1992 Slg. [CZ] die Verfügbarkeit und legt die Hilfsfrist auf 15 Minuten fest. Das Einhalten dieser nur
langsam erreichbaren Vorgabe gestaltet
sich jedoch wegen Personalmangels
(freiwillige Rettungsassistenten fehlen
völlig), und fehlender finanzieller Mittel
als sehr schwierig – insbesondere in
dünn besiedelten Grenzgebieten und
Bergregionen. Ungeachtet dessen wird
die Hilfsfrist von 15 Minuten in
Abhängigkeit von Fläche und Besiedlung
in 90 - 97 % der Fälle eingehalten.
Ab dem Jahr 2012 wird die Verfügbarkeit
des Rettungsdienstes beschränkt durch
die so genannten Flächendeckungspläne
der Regionen, die als Netzbildungsparameter vom Gesetz über Rettungsdienste
vorgegeben werden – Gesetzeszitat
siehe unten2.
Der Flächendeckungsplan der Regionen
legt die Anzahl und Verteilung der Ret 2
Anm. d. Ü.: Im nachfolgenden Ausgangstext findet sich kein Gesetzeszitat.
31
jednotlivých obcí a městských částí
hlavního města Prahy tak, aby místo
události na území jednotlivých obcí a
městských částí bylo dosažitelné
z nejbližší
výjezdové
základny
v dojezdové době do 20 minut. Při
stanovení
počtu
a
rozmístění
výjezdových základen se zohlední
případné
poskytování
zdravotnické
záchranné služby na území kraje také
poskytovatelem zdravotnické záchranné
služby zřízeným jiným krajem.
tungswachen-Standorte unter Beachtung
der demographischen und topographischen Faktoren sowie der vorhandenen
Risikoparameter
der
jeweiligen
Gemeinden und der Stadtbezirke der
Hauptstadt Prag so fest, dass die
Notfallorte in den Gemeinden oder
Stadtbezirken von der nächstgelegenen
Rettungswache innerhalb einer Hilfsfrist
von 20 Minuten erreichbar sind. Bei der
Festlegung von Anzahl und Standort der
Rettungswachen in den einzelnen
Regionen wird berücksichtigt, dass
gegebenenfalls auch Rettungsdienste
anderer Regionen zum Einsatz kommen
können.
32
33
Rahmenvertrag zwischen der Bundesrepublik Deutschland und
der Tschechischen Republik über die grenzüberschreitende
Zusammenarbeit im Rettungsdienst
Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou
republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti
zdravotnické záchranné služby
Mgr. Eva Karásková
Leiterin des Referats Internationale Angelegenheiten und EU, ředitelka odboru
mezinárodních věcí a Evropské unie
Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Die Vertiefung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit zwischen der
Tschechischen Republik und der Bundesrepublik Deutschland im Bereich
Rettungsdienst ist schon seit mehreren
Jahren Gegenstand der Verhandlungen
zwischen den zuständigen Behörden
beider Staaten – dem Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik
einerseits und dem Bundesministerium
für Gesundheit sowie dem Bayrischen
Staatsministerium des Innern und dem
Staatsministerium des Innern des Freistaates Sachsen andererseits. Ziel ist die
Vorbereitung eines internationalen Vertrages, der den grenzüberschreitenden
Einsatz der Rettungsdienste auf dem
Hoheitsgebiet des jeweils anderen
Staates ermöglicht und die rechtlichen
Grundlagen für diese Form der grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit
schafft.
Prohloubení přeshraniční spolupráce
mezi ČR a SRN v oblasti zdravotnické
záchranné služby (ZZS) je již několik let
předmětem jednání mezi příslušnými
orgány obou států – Ministerstvem
zdravotnictví ČR na jedné straně a
Spolkovým ministerstvem zdravotnictví
SRN, Státním ministerstvem vnitra
Svobodného státu Bavorsko a Státním
ministerstva vnitra Svobodného státu
Sasko na straně druhé. Cílem je
příprava mezinárodní smlouvy, která by
umožnila přeshraniční nasazení ZZS
jednoho státu na území státu druhého a
vytvořila právní podmínky pro tuto formu
přeshraniční spolupráce.
Es geht um einen Rahmenvertrag, auf
dessen Grundlage die zuständigen Behörden – d. h. in der Tschechischen Republik die entsprechenden Regionen3
und in der Bundesrepublik Deutschland
Bude se jednat o rámcovou smlouvu, na
jejímž základě budou moci oprávněné
subjekty – v ČR příslušné kraje a v SRN
příslušná ministerstva Svobodného státu
Bavorsko a Svobodného státu Sasko –
3
AdÜ.: Nach der zentralen Staatseben die größten Selbstverwaltungseinheiten
34
die entsprechenden Ministerien der Freistaaten Bayern und Sachsen – zukünftige sogenannte Kooperationsvereinbarungen abschließen können, in denen
die Regeln und Bedingungen für die
im Rettungsdienst in den einzelnen
Grenzregionen konkretisiert werden, um
eine flächendeckende Versorgung mit
rettungsdienstlichen Leistungen sicherzustellen. Diese Regionen werden im
Rahmenvertrag konkret festgelegt. In der
Tschechischen Republik handelt es sich
um die Regionen Liberecký kraj, Ústecký
kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj und
Jihočeský kraj, in der Bundesrepublik
Deutschland um die Freistaaten Bayern
und Sachsen. Der Rahmenvertrag findet
für alle Personen Anwendung, die sich
im genannten Grenzgebiet aufhalten und
deren Gesundheitszustand notfallmedizinische Versorgung erfordert.
uzavírat tzv. ujednání o přeshraniční
spolupráci, která budou konkretizovat
pravidla a podmínky přeshraniční
spolupráce v oblasti ZZS v jednotlivých
příhraničních oblastech s cílem zajištění
nepřetržité dostupnosti přednemocniční
neodkladné péče. Tyto oblasti budou
v rámcové smlouvě taxativně vymezeny.
V ČR se bude jednat o Liberecký kraj,
Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský
kraj a Jihočeský kraj, v SRN o Svobodný
stát Bavorsko a Svobodný stát Sasko.
Z hlediska
osobní
působnosti
se
rámcová smlouva bude vztahovat na
všechny osoby, které se budou nacházet
v daném příhraničním území a jejichž
zdravotní
stav
bude
vyžadovat
poskytnutí přednemocniční neodkladné
péče.
Der Rahmenvertrag definiert die im Bereich
Rettungswesen
verwendeten
Grundbegriffe und die Grundsätze der
Zusammenarbeit, regelt die Stellung des
rettungsdienstlichen Personals und der
Rettungsfahrzeuge beim grenzüberschreitenden Einsatz, ermöglicht die
grenzüberschreitende Aus- und Einfuhr
von Betäubungsmitteln und trifft Festlegungen zur Nutzung von Flugzeugen,
zur Kostenerstattung, zur Haftung, zum
Schadenersatz usw.
V rámcové smlouvě budou vymezeny
základní pojmy užívané v oblasti ZZS a
základní principy spolupráce, bude
upraveno
postavení
zdravotnických
pracovníků a dopravních prostředků ZZS
při přeshraničních nasazení, umožněn
vývoz a dovoz návykových látek přes
hranice,
dále
bude
obsahovat
ustanovení o používání letadel, úhradě
nákladů, odpovědnosti a náhradě škody
atd.
Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich Rettungsdienst erfolgt auf
der Grundlage des Antrags einer Seite
auf Zusammenarbeit und der Akzeptanz
dieses Antrags durch die andere Seite.
Die Koordination der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit soll über die
zuständigen Leitstellen beider Staaten
erfolgen. Der Rahmenvertrag sollte die
gegenseitige Anerkennung der Berechti-
Přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS
bude probíhat na základě žádosti jedné
strany o spolupráci a akceptace této
žádosti druhou stranou. Koordinace
přeshraniční spolupráce bude probíhat
prostřednictvím
příslušných
zdravotnických operačních středisek
obou států. Rámcová smlouva by měla
umožnit vzájemné uznání oprávnění a
způsobilosti vykonávat činnosti ZZS na
35
gung und Befähigung zur Ausübung des
Rettungsdienstes auf dem Hoheitsgebiet
des jeweils anderen Staates ermöglichen
(es bedarf keiner Anerkennung der Qualifikation, keiner Berufserlaubnis oder
Mitgliedschaft
in
Berufskammern).
Ebenso sollte er die gegenseitige Anerkennung von den innerstaatlichen Vorschriften entsprechenden technischen
Zulassungen, Führerscheinen und Berechtigungen, Pilotenscheinen für Hubschrauber, Gerätetechnik, Genehmigungen und anderen Anforderungen ermöglichen.
území druhého státu (nebude se
vyžadovat uznání kvalifikace, povolení
k výkonu povolání, členství v profesních
komorách). Rovněž by měla umožnit
vzájemné uznání technických průkazů,
řidičských průkazů a oprávnění, průkazů
způsobilosti pilota vrtulníku, technického
vybavení, povolení a jiných požadavků,
které splňují vnitrostátní předpisy.
Gegenwärtig herrscht bereits Übereinstimmung zum Grundkonzept und zum
Inhalt eines Rahmenvertrages, eine
weitere Expertenberatung zum Text des
Vertragsentwurfes findet im Februar
2012 in Berlin statt. Für die Tschechische Republik handelt es sich um einen
internationalen Vertrag der sogenannten
„Präsidialkategorie“, d.h. er bedarf der
Zustimmung der Regierung der Tschechischen Republik, der Annahme durch
beide Kammern des Parlaments der
Tschechischen Republik sowie der Ratifizierung durch den Präsidenten der
Tschechischen Republik. Die Absicht
zum Abschluss dieses Rahmenvertrages
sowie seine Grundprinzipien wurden bereits im Jahr 2011 mit allen betroffenen
Ministerien besprochen und durch das
Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik genehmigt.
V současné době již panuje vzájemná
shoda na základním konceptu a obsahu
rámcové smlouvy a další expertní
jednání
k návrhu
textu
smlouvy
proběhne v únoru 2012 v Berlíně. Pro
ČR se bude jednat o mezinárodní
smlouvu tzv. prezidentské kategorie,
s jejímž sjednáním musí vyslavit souhlas
Vláda ČR, schválit ji musí také obě
komory Parlamentu ČR a ratifikovat
prezident republiky. Záměr sjednat tuto
rámcovou
smlouvu,
včetně
jejích
základních principů byl již v roce 2011
projednán
se
všemi
dotčenými
ministerstvy a schválen ministrem
zdravotnictví ČR.
Wir sind der festen Hoffnung, dass die
Verhandlungen zum Textentwurf des
Rahmenvertrags 2012 zum Abschluss
kommen und die formale Verabschiedung und Unterzeichnung erfolgen können. Gleichzeitig wäre es sinnvoll, wenn
die zuständigen, an der Umsetzung der
im Rettungsdienst interessierten Ein-
Pevně doufáme, že v roce 2012 budou
dokončena jednání o návrhu textu
rámcové smlouvy a budeme moci
přistoupit k jejímu formálnímu schválení
a podpisu. Současně by bylo vhodné,
aby ty oprávněné subjekty, které mají
zájem
na
realizace
přeshraniční
spolupráce v oblasti ZZS, se svými
partnery na druhé straně hranici již nyní
36
zahájily
diskuse
o
konkrétních
podmínkách této spolupráce. Rámcová
smlouva totiž vytvoří pouze základní
právní prostředí pro rozvoj přeshraniční
spolupráce ZZS, nicméně její faktické
naplnění je v rukou orgánů odpovědných
za zajištění ZZS na obou stranách
společné hranice.
richtungen bereits jetzt mit ihren Partnern
der jeweils anderen Seite die Verhandlungen über die konkreten Bedingungen
der Zusammenarbeit aufnehmen würden. Der Rahmenvertrag schafft nur die
grundlegenden rechtlichen Rahmenbedingungen für die Entwicklung der
im Rettungsdienst, die tatsächliche Umsetzung liegt jedoch in den Händen der
beiderseits der Grenze für den Rettungsdienst zuständigen Behörden.
37
Deutsch-Tschechische Zusammenarbeit in der Praxis
Německo – česká spolupráce v praxi
Sviták Roman, Šebek Michal, Bosman Roman, Horejš Jan
Rettungsdienst der Region Pilzeň, Tschechische Republik
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, Česká republika
Im Jahr 2012 wird höchstwahrscheinlich
der deutsch-tschechische Rahmenvertrag im Bereich Rettungsdienste unterzeichnet. Auf gesetzlicher Grundlage
kann so zwischen beiden Partnern eine
echte, grenzüberschreitende Zusammenarbeit entstehen, in deren Zentrum
der Patient steht. Diese deutsch-tschechische Partnerschaft hat nur ein Ziel:
die Hilfe für Patienten in kritischen Situationen.
V roce
2012
bude
s vysokou
pravděpodobností podepsána německočeská
rámcová
dohoda
v oblasti
zdravotnické záchranné služby. Na
legislativním
základě
bude
moci
vzniknout
skutečná
příhraniční
spolupráce obou partnerů, v jejímž
centru bude nemocný. Smysl tohoto
německo – českého partnerství je jediný
- pomáhat pacientovi v kritickém stavu.
Für eine Zusammenarbeit setzen wir folgende Prioritäten:
Mezi priority spolupráce považujeme:
1. Erziehung und Bildung;
2. Wissenschaft und Forschung;
3. Aufbau eines gemeinsamen
Schulungszentrums.
1. Výchovu a vzdělávání;
2. Vědu a výzkum;
3. Vybudování společného
výukového centra.
Im Bereich Erziehung und Bildung
möchten wir unseren deutschen Kollegen vom ärztlichen und nichtärztlichen
Personal unsere Erfahrungen bei der
Verwendung von Neuentwicklungen in
der notfallmedizinischen Versorgung zur
Verfügung stellen. Insbesondere handelt
es sich um die Absicherung des Zugangs
zu den Atemwegen und zum Blutkreislauf mit Hilfe von Laryngxmasken und
intraossären Punktionskanülen. Bei
der Laryngxmaske handelt es sich um
ein supraglottisches Hilfsmittel zur Sicherung der Atemwege, das Einführen in
den Hypopharynx ist technisch gesehen
einfach. Der hauptsächliche Vorzug der
Laryngxmaske besteht darin, dass ein
irrtümliches Einführen in die Speiseröhre
V oblasti výchovy a vzdělávání chceme
našim
německým
lékařským
a
nelékařským kolegům předat zkušenosti
při užití novinek v přednemocniční
neodkladné péči pro zajištění vstupu do
dýchacích cest a krevního oběhu pomocí
laryngeální masky a intraoseální
vrtací
jehly.
Laryngeální
maska
představuje supraglotickou pomůcku pro
zajištění dýchacích cest, technika
zavedení
do
hypofaryngu
je
jednoduchá.
Zásadní
předností
laryngální masky je fakt, že vylučuje
chybné zavedení do jícnu. Jedna z
indikací využití v přednemocniční
neodkladné
péči
představuje
předpokládané
obtížné
zajištění
dýchacích cest. Intraoseální vstup je
38
ausgeschlossen ist. Eine Indikation zur
Anwendung in der notfallmedizinischen
Versorgung sind zu erwartende Schwierigkeiten bei der Sicherung der Atemwege. Ein intraossärer Zugang ist eine
der Möglichkeiten für einen schnellen
Zugang zum Gefäßsystem. Dadurch
werden Medikamente ins Knochenmark
appliziert. Über einen intraossären Zugang lassen sich alle Pharmaka verabreichen, die für das periphere Gefäßsystem indiziert sind, und zwar in derselben Dosis. In der notfallmedizinischen Versorgung stellt die Verwendung
von intraossären Punktionskanülen eine
Möglichkeit dar, um bei Bedarf einen sofortigen Zugang zum Gefäßsystem zu
gewährleisten. Im Bereich der theoretischen Kenntnisse geht es vor allem um
die Frage der Herz-Lungen-Wiederbelebung unter Anwendung der neuen
Leitlinien 2010, die traditionell im Mittelpunkt des beiderseitigen Interesses stehen. Laut den Leitlinien 2010 ist das
wichtigste Element eine hochwertige externe Herzmassage. Die rechtzeitige
Defibrillation stellt eine lebensrettende
Maßnahme dar. Großes Augenmerk wird
auf die Symptombehandlung
nach
Herzstillstand gelegt, womit bereits während der notfallmedizinischen Versorgung zu beginnen ist.
jednou z možností rychlého přístupu do
cévního řečiště. Tímto způsobem jsou
podávány léky do prostoru kostní
dřeně. Intraoseálním vstupem lze podat
všechna farmaka, která jsou indikována
do periferního žilního řečiště a to ve
stejných dávkách. V přednemocniční
neodkladné péči představuje intraoseální
jehla možnost užití při nutnosti
urgentního zajištění přístupu do
cévního řečiště. V oblasti teoretických
znalostí
jsou to především otázky
kardiopulmonální
resuscitace
s
doporučenými postupy 2010, které
budou tradičně v centru oboustranného
zájmu.
Dle
guidelines
2010
je
nejdůležitějším
postupem
kvalitní
nepřímá
srdeční
masáž.
Časná
defibrilace
představuje
život
zachraňující výkon. Velká pozornost se
věnuje léčbě syndromu po srdeční
zástavě, která má být zahájena již v
přednemocniční neodkladné péči.
Im Bereich Wissenschaft und Forschung möchten wir unseren deutschen
Partnern eine tschechische Neuheit in
der notfallmedizinischen Versorgung
vorstellen. Es handelt sich um die Behandlung von Kreislaufschocks auf der
Grundlage des Serumlaktat-Monitorings. Ziel des Projekts ist die frühzeitige Identifikation und Behandlung
von Patienten mit Kreislaufschock auf
der Basis der anfänglichen Serumlaktatwerte. Das Behandlungskonzept VIP
(Ventilation, Infusion, Perfusion) ist an-
Ve sféře vědy a výzkumu chceme
našim německým partnerům představit
českou
novinku
v přednemocniční
neodkladné péči, kterou prezentuje
léčba oběhového šoku na základě
monitorace sérového laktátu. Cílem
projektu je časná identifikace a časná
léčba nemocných s oběhovým šokem
na podkladě vstupní hodnoty sérového
laktátu. VIP léčebný koncept (ventilace,
infúze, perfúze) je indikován při
hodnotě laktátu nad 3,5 mmol/l.
Očekávaným přínosem projektu bude
39
gezeigt bei einem Laktatwert von mehr
als 3,5 mmol/l. Im Ergebnis des Projekts
erwarten wir die Entwicklung einer
neuen
Diagnosemethode
zur
schnellstmöglichen Erkennung von lebensbedrohlichen Zuständen. Im Bereich
Herz-Lungen-Wiederbelebung halten wir
die Sammlung von Daten bei Alkalisierung während des Kreislaufstillstands für
wichtig. Dieses Vorgehen wird gestützt
durch den wichtigen Aspekt der Laktatazidose - ein alarmierendes biochemisches Kennzeichen, das mit einer erhöhten Mortalität in Verbindung gebracht
wird. Das Auftreten einer schweren metabolischen Azidose führt zu schwerwiegenden unerwünschten Auswirkungen im kardiovaskulären und metabolischen System sowie in der Atmung
und im zentralen Nervensystem. Die Alkalisierung mittels Natriumbikarbonat
während der Herz-Lungen-Wiederbelebung ist bei pH-Werten unter 7,1 angezeigt. Lebensbedrohliche Blutungen
und nicht stillbare Blutungen gehören
zu den hauptsächlichen unmittelbaren
Todesursachen nach einem Unfall. Für
die Behandlung dieses Zustandes wendet der Regionale Rettungsdienst Plzeň
eine neue Vorgehensweise an: die Verabreichung von Tranexamsäure bereits
während der notfallmedizinischen Versorgung bei Patienten mit umfangreichen
Blutungen nach einem Unfall und die
Verwendung eines pneumatischen Beckengurtes bei massiven Blutungen und
Verletzungen des Beckenringes.
vypracování nového diagnostického
postupu sloužícího k co nejrychlejšímu
rozpoznání život ohrožujícího stavu.
V okruhu kardiopulmonální resuscitace
pokládáme za důležitý sběr dat při
alkalizaci během zástavy oběhu. Tento
krok má oporu v důležitém aspektu,
který představuje laktátová acidóza alarmující
biochemický
příznak
asociovaný se zvýšenou mortalitou.
Vznik těžké metabolické acidózy
s
sebou přináší
závažné nežádoucí
důsledky z oblasti: kardiovaskulární,
respirační,
centrálního
nervového
systému
a
metabolické
oblasti.
Alkalizace bikarbonátem sodným během
kardiopulmonální
resuscitace
je
indikována při pH pod 7,1. Život
ohrožující krvácení a neztišitelné
krvácení v první linii představují jednu z
vedoucích bezprostředních příčin úmrtí
v důsledku úrazu. Novinkou při léčbě
tohoto stavu u Zdravotnické záchranné
služby Plzeňského kraje je podání
kyseliny tranexamové u nemocných s
velkým poúrazovým krvácením již v
přednemocniční neodkladné péči a
využití pneumatické pánevní dlahy u
masivního
krvácení
při
poranění
pánevního kruhu.
Um eine Diskussion mit unseren deutschen Kollegen über Aus- und Weiterbildungsmethoden sowie den Austausch
von Erkenntnissen bei der Verwendung
neuer Arzneimittel und medizinischer
Hilfsmittel zu ermöglichen, halten wir den
Aufbau eines gemeinsamen deutschtschechischen Schulungs- und Bil-
Abychom mohli s našimi německými
přátely diskutovat nad vzdělávacími
postupy a předávat si poznatky z využití
nových
farmak
a
zdravotnických
pomůcek
pokládáme
za
nutné
vybudování společného německo –
českého výukového a studijního
centra v příhraničí. Již na úvod roku
40
dungszentrums in der Grenzregion für
erforderlich. Bereits mit Beginn des Jahres 2012 starten wir den Austausch
und die gemeinsame Zusammenarbeit
mit dem Ziel, einen hohen Wissensstand bei Ärzten und medizinischem
Pflegepersonal beiderseits der Staatsgrenze zu gewährleisten.
2012 zahájime společnou komunikaci
a spolupráci s cílem zajištění kvalitního
know – how lékařských a nelékařských
spolupracovníků na obou stranách státní
hranice.
Die deutsch-tschechische Zusammenarbeit ist eines der strategischen
Ziele in der notfallmedizinischen Versorgung in der Region Pilzeň.
Německo – česká spolupráce je
jedním
ze
strategických
cílů
přednemocniční neodkladné péče v
Plzeňském kraji .
41
Grenzüberschreitende Luftrettung zwischen Deutschland und
Dänemark
Přeshraniční letecká záchranná služba ve spolupráci mezi
Německem a Dánskem
Christian Müller-Ramcke, DRF Luftrettung
Auszug aus Cross-Border Air Rescue
Výňatek z projektu Cross-Border Air Rescue
Zařazením
záchranného
vrtulníku
„Christoph Europa 5“ do služební
pohotovosti dne 1.4.2005 na stanoviště
ve městě Niebüll (okres Severní Frísko)
byl zahájen projekt „Cross-Border Air
Rescue
between
Germany
and
Denmark“.
Osádku vrtulníku „Christoph Europa 5“
tvoří německo-dánské záchranné týmy.
Nasazení smíšených národních týmů je
v Evropě prozatím ojedinělé.
Mit der Indienststellung des Rettungshubschraubers „Christoph Europa 5“ am
01.04.2005 Standort in Niebüll (Kreis
Nordfriesland) fiel der Startschuss für
das Projekt „Cross-Border Air Rescue
between Germany and Denmark“.
Auf „Christoph Europa 5“ arbeiten
deutsch-dänische Teams zusammen.
Der Einsatz von gemischt nationalen
Teams ist in Europa bisher einmalig.
42
Luftrettung in Dänemark und
Deutschland
In Deutschland ist die Luftrettung in Ergänzung zur bodengebundenen Rettung
seit langem ein anerkannter und bewährter Bestandteil des Rettungsdienstes. Bisher kamen in Dänemark lediglich
bei Seenoteinsätzen oder Transporten
von den Inseln Hubschrauber des
Militärs zum Einsatz, dabei stand das
reine Transportieren der Patienten im
Vordergrund. Entsprechend ist die
medizinische,
medizinisch-technische
und personelle Ausstattung der MilitärHubschrauber nicht mit der eines
deutschen
Rettungshubschraubers
vergleichbar.
Letecká záchranná služba v Dánsku a
Německu
V Německu je letecká záchranná služba
jako doplněk pozemní záchranné služby
již
dlouhou
dobu
uznávanou
a
osvědčenou
součástí
záchranných
služeb. V Dánsku byly vojenské vrtulníky
nasazeny dosud jen v případech lodních
havárií nebo při transportech z ostrovů,
přičemž v popředí pozornosti byl jen
letecký transport pacientů. Proto také
nelze srovnat zdravotnické, zdravotnětechnické
a
personální
vybavení
vojenského vrtulníku s vrtulníkem
německé záchranné služby.
Der Rettungshubschrauber ermöglicht
die schnelle Überwindung weiter Distanzen und den schnellen, schonenden
Transport in ein Krankenhaus der Maximalversorgung. Gerade in dünn besiedeltem oder unwegsamem Gelände (z.B.
Strand, Dünen) ist der Rettungshubschrauber den bodengebundenen Rettungsmitteln überlegen, unabhängig von
Verkehrslagen und Straßeninfrastruktur
und kann so gut wie jedem Gelände zu
landen.
Vrtulník letecké záchranné služby
umožňuje rychlé překonávání dlouhých
vzdáleností a rychlý, šetrný transport
pacienta do nemocnice s odbornou péčí.
Právě v řídce osídleném nebo těžce
přístupném terénu (např. pláže, duny)
předčí možnosti vrtulníku všechny
technické
prostředky
pozemní
záchranné služby, a to nezávisle na
dopravní situaci a silniční infrastruktuře,
protože vrtulník může přistát prakticky v
jakémkoli terénu
Die Vorteile der Luftrettung für die Patienten als ergänzendes Rettungsmittel
und Notarztzubringer gegenüber dem
bodengebundenen Rettungsdienst überzeugten die Entscheidungsträger beiderseits der Grenze.
Výhody, které má pro pacienty letecká
záchranná
služba
jako
doplňující
prostředek záchrany a rychlá přeprava
v případě nutné lékařské pomoci ve
srovnání
s
pozemní
záchrannou
službou, přesvědčily rozhodovací orgány
na obou stranách hranice.
Eine etablierte Luftrettung ist aber darüber hinaus ein nicht zu unterschätzender Standortfaktor.
Etablovaná letecká záchranná služba je
ale kromě toho důležitým faktorem pro
zvýšení atraktivity v dané lokalitě.
43
Stanoviště Niebüll: optimální
základna pro Severní Frísko a jižní
Dánsko
Rozhodnutí pro provozní leteckou
základnu ve městě Niebüll bylo součástí
nové komplexní restrukturalizace letecké
záchranné služby, jejímž cílem bylo
celoplošné
zajištění
zdravotnických
služeb a zároveň navýšení ekonomické
únosnosti.
Vrtulník „Christoph Europa 5“ pokrývá
okruh zásahů do vzdálenosti asi 50 km
od města Niebüll. Maximální doba letu
při jeho zásahu činí 15 minut. Právě v
urgentních případech ve venkovských
regionech nebo na ostrovech je
poskytnutí rychlé pomoci ze vzduchu
nezbytností.
Standort Niebüll: optimal für Nordfriesland und Süddänemark
Die Entscheidung für Niebüll war Teil einer landesweiten Neuordnung der Luftrettung mit dem Ziel einer flächendeckenden Versorgung sowie einer erhöhter wirtschaftlichen Tragfähigkeit.
„Christoph Europa 5“ deckt einen
Einsatzradius von etwa 50 km rund um
Niebüll ab. Die maximal Flugzeit im
Einsatzradius von „Christoph Europa 5“
beträgt 15 Minuten. Gerade bei Notfällen
in ländlichen Regionen oder auf den Inseln im Einsatzgebiet kommt es auf die
schnelle Hilfe aus der Luft an.
Damit ist „Christoph Europa 5“ für viele
Gebiete in Süddänemark der mit Abstand schnellste Notarztzubringer. Gleiches gilt für die nordfriesischen Inseln
und Halligen.
Tím se vrtulník „Christoph Europa 5“ stal
pro mnohé oblasti jižního Dánska daleko
nejrychlejším přepravním prostředkem
urgentní lékařské pomoci. Stejně tak to
platí pro severofríské ostrovy a ostrůvky
Halligen.
Projektziel: eine nachhaltig gesicherte
Luftrettung für beide Regionen
Cíl projektu: trvale udržitelné zajištění
letecké záchranné služby pro oba
regiony
Na začátku své spolupráce definovali
oba projektoví partneři hlavní cíle
projektu:
- společné přeshraniční zajištění
letecké záchranné služby v prostoru
jižního Dánska a severního
Šlesvicko-Holštýnska
Zu Beginn ihrer Arbeit definierten die
Projektpartner die übergeordneten Ziele
des Projektes:
-
eine gemeinsame grenzüberschreitende Luftrettungsversorgung im
süddänischen Raum und im nördlichen Schleswig-Holstein
-
eine
erhöhte
wirtschaftliche
Tragfähigkeit und nachhaltige Sicherung der Luftrettungsversorgung in
beiden Regionen
-
die Verbesserung der Lebensbedingungen in beiden Regionen sowie
Steigerung der Attraktivität als Lebens- und Wirtschaftsraum.
44
-
zvýšení ekonomické únosnosti a
trvalé udržitelnosti letecké záchranné
služby v obou regionech
-
zlepšení životních podmínek v obou
regionech a zvýšení jejich atraktivity
jako životního i hospodářského
prostoru.
Na závěr projektu můžeme konstatovat,
že se nám podařilo splnit i náročné a
detailně definované cíle:
Am Ende des Projektes kann man
feststellen, dass auch die ehrgeizigen
Detailziele erreicht wurden:
-
ein einheitliches Organisationsmodell
für den gemeinsamen Betrieb der
Luftrettung in Schleswig-Holstein und
Süddänemark
-
jednotný organizační model pro
společný provoz záchranné letecké
služby ve Šlesvicko-Holštýnsku a
jižním Dánsku
-
die Harmonisierung technischer Abläufe, medizinischer, rechtlich-formale Abläufe und Standards
-
harmonizace technických postupů,
zdravotnických a právně-formálních
náležitostí a standardů
-
die gemeinsame Nutzung von sächlichen und personellen Ressourcen im
Bereich der Luftrettung
-
společné využívání věcných i
personálních zdrojů v oblasti letecké
záchranné služby
-
Wissenstransfer in der Notfallmedizin
-
vědomostní transfer v urgentní
medicíně
-
die Qualifizierung deutsch-dänischer
Teams für die grenzüberschreitende
Luftrettung
-
kvalifikace německo-dánských týmů
pro přeshraniční leteckou
záchrannou službu
-
den Aufbau eines deutsch-dänischen
Netzwerks
-
vybudování německo-dánské
struktury spolupráce
-
die Nutzbarmachung der Erfahrungen der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Gesundheitsbereich für andere europäische Regionen
-
zpřístupnění a využití zkušeností
z přeshraniční spolupráce v oblasti
zdravotnictví v dalších evropských
regionech
Unterschiede, Gemeinsamkeiten
und neue Wege
Rozdíly, společné znaky a nové
způsoby řešení
Rettungsdienstsysteme
Das Rettungswesen in der Bundesrepublik Deutschland ist eine hoheitliche Aufgabe, die teilweise in kommunaler Hand
liegt. Sie wird größtenteils von Hilfeleistungsorganisationen (z. B. dem Deutschen Roten Kreuz) durchgeführt. Die
Kosten für die Rettungsdienstleistungen
werden von den Kostenträgern des Gesundheitswesens (den Krankenkassen)
erstattet. Rettungswagen werden in der
Systémy záchranné služby
Záchranářství ve Spolkové republice
Německo je výsostným úkolem státu, ale
částečně spadá také do kompetence
obcí. Záchrannou službu zajišťují
zpravidla
dobrovolné
organizace
humanitární pomoci (např. Německý
červený kříž). Náklady za záchranářské
výkony jim pak refundují instituce pro
financování
zdravotnických
služeb
(zdravotní pojišťovny). Sanitky jsou
zpravidla
obsazovány
dvěma
45
Regel mit zwei Rettungsassistenten besetzt. Zusätzlich kommen Notärzte, speziell für den Rettungsdienst ausgebildete
Ärzte, zum Einsatz. Diese müssen über
einen sogenannten „Fachkundenachweis
Rettungsdienst“ verfügen, um anerkannt
zu werden und im Rahmen des Rettungsdienstes tätig werden zu dürfen.
zdravotnickými záchranáři. Navíc jsou
zde lékaři-záchranáři, kteří absolvovali
speciální
studium
a
výcvik
pro
záchranou službu. Tito lékaři musí mít
doklad o atestaci pro činnost lékaře
záchranné služby, čili mít odbornou
způsobilost, aby mohli působit v rámci
Auch in Dänemark ist der Rettungsdienst
eine staatliche Aufgabe und wird dort im
Wesentlichen von dem privaten Rettungsdienstunternehmen FALCK durchgeführt. Der Rettungsdienst finanziert
sich in erster Linie aus Steuern ohne ein
kompliziertes
Abrechnungsverfahren.
Den dänischen Rettungsassistenten
werden weit reichende Kompetenzen
und medizinische Aufgaben eingeräumt.
Deshalb werden deutlich mehr Einsätze
als in Deutschland ohne Notarzt gefahren. Das dänische Notarztsystem ist in
vielen Gebieten noch im Aufbau und
darum weder flächendeckend noch einheitlich. Eine einheitliche Weiterbildung
zum Notfallmediziner wird derzeit erarbeitet, ist aber noch nicht vorgeschrieben, um in Dänemark als Notarzt arbeiten zu können. Allgemein wird erwartet,
dass die Notärzte einen ALTS- (advanced trauma life support) und einen
KOOL-Kurs (koordinierende Lage bei
größeren Schadenslagen, was in etwa
dem Lehrgang für Leitende Notärzte entspricht) absolviert haben
Také v Dánsku je zajištění zdravotnické
záchranné služby úkolem státu, avšak
realizaci
provádí
z největší
části
soukromá záchranářská firma FALCK.
Záchranná služba je financována
především
z daní
bez
používání
komplikovaného způsobu vyúčtování.
Dánští
zdravotníci-záchranáři
mají
dalekosáhlé kompetence a plní velkou
část lékařských úkolů. Proto se výjezdy
záchranné služby praktikují daleko
častěji než v Německu bez přítomnosti
lékaře-záchranáře.
Dánský
systém
lékařské záchranné služby je v mnoha
regionech teprve ve fázi budování a
proto nefunguje dosud ani celoplošně,
ani jednotně. Jednotné postgraduální
vzdělávání lékařů v oboru urgentní
medicíny je momentálně ve fázi přípravy,
pro práci lékaře jako záchranáře však
není
zatím
v Dánsku
povinné.
Všeobecně se očekává, že lékaři
záchranné
služby
absolvují
v budoucnosti kurz ALTS (advanced
trauma life support) a kurz KOOL
(koordinující situace v případech větších
havarijních událostí, což odpovídá
v Německu přibližně školení pro vedoucí
lékaře).
Während in Deutschland die Notrufbearbeitung von Rettungsleitstellen und speziell geschulten Disponenten bearbeitet
werden, laufen in Dänemark Notrufe bei
den Polizeileitstellen ein. Diese leiten
den Notruf an die FALCK-Leitstellen
Zatímco v Německu probíhá zpracování
tísňového
volání
na
jednotných
záchranářských operačních střediscích a
zpracovávají je speciálně vyškolení
disponenti, je v Dánsku tísňové volání
nasměrováno do policejních služeben.
46
Ty je pak předávají na operační
střediska záchranářské firmy FALCK.
Standardy dotazů při přijímaných
hovorech tísňového volání se však
zásadně
odlišují.
Také
technické
vybavení vozidel záchranné služby a
software operačních středisek nebyly ve
všech oblastech kompatibilní.
Za
těchto
předpokladů
vyplynuly
následující zájmové oblasti v rámci
projektu „Cross-Border Air Rescue“:
weiter. Die Abfragestandards der Notrufe
unterscheiden sich dabei grundlegend.
Die technische Ausstattung der Rettungsfahrzeuge und die Software der
Leitstellen waren gleichfalls nicht in allen
Bereichen kompatibel.
Unter diesen Voraussetzungen eröffneten sich die folgenden Handlungsfelder
für das Projekt „Cross-Border Air Rescue“:
•
Sicherstellung der Anerkennung
deutscher Rettungskräfte (Ärzte
und Rettungsassistenten) in Dänemark und dänischer Rettungskräfte in Deutschland.
•
zajištění uznání kvalifikace
německých záchranných sil (lékaři
a zdravotníci-záchranáři) v Dánsku
a dánských záchranářů v Německu
•
Beseitigung
technischer
und
organisatorischer Schwachstellen
in den Bereichen „Alarmierung und
Navigation“ und Medizintechnik
•
odstranění technických a
organizačních nedostatků v oblasti
„Aktivace a navigace“ a lékařské
techniky
•
Ausbildung und Qualifizierung gemeinsamer Teams unter Beachtung der unterschiedlichen Standards
•
vzdělávání a kvalifikace
společných záchranářských týmů
s ohledem na rozdílné standardy
Aktivace a navigace
Operační středisko firmy FALCK v
Koldingu v Dánsku a operační středisko
Husum v Německu pracují s rozdílnými
systémy.
Přímé
propojení
obou
operačních středisek proto nebylo
možné
provést.
Prostřednictvím
mezisíťového
počítače,
který
byl
nainstalován ve městě Husum, se tento
problém podařilo vyřešit. Od té doby
adresuje operační středisko FALCK v
Koldingu svůj požadavek na zásah
vrtulníku
v jižním
Dánsku
prostřednictvím operačního střediska
Husum.
Samotná
dispozice
pro
nasazení vrtulníku se od konce roku
2009 zadává v Harrieslee, v regionálním
operačním středisku Sever.
Alarmierung und Navigation
Die FALCK-Rettungsleitstelle Kolding,
Dänemark, und die Rettungsleitstelle in
Husum, Deutschland, arbeiten mit unterschiedlichen Systemen. Eine direkte
Vernetzung beider Einsatzzentralen war
nicht möglich. Durch einen sogenannten
„Gateway-Rechner“ wurde dieses Problem gelöst, der in Husum installiert
wurde. Seitdem wird der Hubschrauber
für den Einsatz in Süddänemark von der
FALCK-Leitstelle in Kolding über die
Rettungsleitstelle Husum angefordert.
Die eigentliche Disposition des Hubschraubers erfolgt seit Ende 2009 in Harrieslee, in der Regionalleitstelle Nord.
47
Verständigung
Der grenzüberschreitenden Kooperation
half auch der intensive, persönliche
Austausch von deutschen und dänischen
Leitstellenmitarbeitern u.a. durch Hospitationen in der jeweils anderen Leitstelle.
Verständigungsprobleme gab es dabei
kaum. Fast alle Mitarbeiter der Rettungsleitstelle in Husum haben dänische
Sprachkurse absolviert. Auf dänischer
Seite verfügten zahlreiche Mitarbeiter bereits vor Projektbeginn über Deutschkenntnisse. Die Sprachkompetenz auf
beiden Seiten war ein wichtiger Schritt
auf dem Weg zum Erfolg.
Dorozumívání
Přeshraniční spolupráci pomohla také
intenzivní osobní výměna zkušeností
německých a dánských vedoucích
operačních středisek, mj. při hospitacích
v partnerských střediscích. Jazykové
problémy se téměř nevyskytly. Skoro
všichni pracovníci operačního střediska
záchranné služby ve městě Husum
absolvovali jazykové kurzy dánštiny. Na
dánské straně měla většina pracovníků
už před začátkem projektu znalosti
němčiny. Jazyková vybavenost na obou
stranách byla důležitým krokem na cestě
k úspěchu.
Medizintechnik
Dänemark und Deutschland verwenden
unterschiedliche Sauerstoffanschlüsse,
was bei einer Verlegung vom dänischen
Rettungswagen in den Hubschrauber
oder vom Hubschrauber in den Rettungswagen für zeitlichen Mehraufwand
bei den Rettungsteams und eine zusätzliche Belastung für den Patienten sorgte.
Gemeinsam mit einem Medizintechnikunternehmen gelang schließlich die Entwicklung eines transnationalen Adapters,
der mit entsprechenden Modifikationen
auch in anderen Regionen mit grenzüberschreitendem Rettungsdienst eingesetzt werden kann.
Lékařská technika
Dánsko a Německo používají rozdílné
přípojky pro kyslíkové přístroje, což
způsobovalo při překládání pacienta
z dánské sanitky do vrtulníku nebo
z vrtulníku do sanitky časový skluz pro
práci záchranných týmů a navíc další
zatížení
pro
pacienta.
Společně
s podnikem
lékařské
techniky
se
nakonec podařilo vyvinout nadnárodní
propojovací adaptér, který lze používat
podle příslušných modifikací i v jiných
regionech
s přeshraničně
operující
záchrannou službou.
Einsatztaktik
Um den Hubschrauber effizient einsetzen zu können, musste auch die Frage
beantwortet werden: Wie und für welche
Patienten soll der Rettungshubschrauber
in Dänemark eingesetzt werden?
Als Arbeitsgrundlage verständigte man
sich auf vier Tracerdiagnosen: Trauma,
schwere Kindernotfälle, schwere neurologische Krankheitsbilder und akuter Myokardinfarkt. Diesen Tracerdiagnosen ist
gemeinsam, dass sie zeitkritisch sind,
Taktika nasazení
Pro efektivní využití vrtulníku bylo třeba
zodpovědět i otázku, jak a pro které
pacienty má být vrtulník letecké
záchranné služby v Dánsku nasazen.
Jako podklad činnosti se strany dohodly
na čtyřech indikacích diagnóz: trauma,
vážná dětská onemocnění, vážná
neurologická onemocnění a akutní
infarkt myokardu. společným znakem
těchto indikací diagnóz je, že jsou
časově kritické, což znamená, že si
48
das heißt eine rasche Behandlung erfordern, den Einsatz eines Notarztes und
eine differenzierte Therapie zwingend
notwendig machen. In aller Regel müssen diese Patienten über lange Strecken
zu einem spezialisierten Krankenhaus
transportiert werden.
vyžadují pohotovostní lékařské ošetření,
nasazení
lékaře-záchranáře
a
diferencovanou léčbu. Zpravidla musí
být tito pacienti převezeni i na velké
vzdálenosti
do
specializovaných
nemocnic.
Anerkennung von Ausbildung
Die gegenseitige Anerkennung der unterschiedlichen Ausbildung von Notärzten und Rettungsassistenten war eines
der wichtigsten Projektziele für den Einsatz deutsch-dänischer Teams auf dem
Hubschrauber. Dafür haben die Projektpartner die rechtlichen Rahmenbedingungen in Zusammenarbeit mit der Ärztekammer Schleswig-Holstein, dem Ministerium für Gesundheit und Soziales in
Schleswig-Holstein sowie der Region
Süddänemark geschaffen.
Vzájemné uznávání vzdělání
Vzájemné uznávání rozdílného typu
vzdělání lékařů záchranné služby a
zdravotnických záchranářů bylo jedním
z hlavních cílů projektu zaměřeného na
nasazování
německo-dánských
záchranných týmů ve vrtulnících.
Partneři projektu proto ve spolupráci
s lékařskou
komorou
Šlesvicko–
Holštýnska, Ministerstvem zdravotnictví
a sociálních věcí Šlesvicko–Holštýnska a
regionem Jižní Dánsko vytvořili za tímto
účelem rámcové právní podmínky.
Qualifizierung der bi-nationalen
Teams
Die dänischen und deutsche Weiterbildungsordnungen wurde übersetzt und
abgeglichen. Speziell für die dänischen
Rettungsassistenten und Ärzte wurde ein
Curriculum Luftrettung entwickelt. In Zusammenarbeit mit den Universitätskliniken Odense und Kiel entstanden
Einsatzindikationen für „Christoph Europa 5“. Die Einsatzkräfte beider Länder
erweiterten ihre Sprachkompetenz in
Sprachkursen.
Kvalifikace bilaterálních týmů
Byly přeloženy dánské a německé
kvalifikační řády a bylo provedeno jejich
srovnání.
Speciálně
pro
dánské
zdravotnické záchranáře a lékaře bylo
vyvinuto curriculum záchranné letecké
služby. Ve spolupráci s univerzitními
klinikami v Odense a v Kielu byly
vypracovány
indikace
pro
zásah
vrtulníku
„Christoph
Europa
5“.
Zásahové týmy obou zemí rozšířily
v jazykových kurzech své jazykové
znalosti.
Spolupráce
a
komunikace
mezinárodních záchranných týmů mezi
sebou a také s dalšími účastníky
záchranných služeb (např. s disponenty
operačních středisek) a komunikace s
pacienty z obou zemí byly důležitou
součástí společně prováděného tréninku
na simulátorech.
Při tréninku jsou němečtí a dánští lékaři
Zusammenarbeit und Kommunikation
internationaler Teams sowie mit anderen
Teilnehmern im Rettungsdienst (z.B.
Leitstellen-Disponenten) und Kommunikation mit Patienten aus beiden Ländern
waren ein wichtiger Bestandteil der gemeinsam durchgeführten Simulatortrainings.
Bei diesen Trainings werden die deut49
schen und dänischen Notärzte und Rettungsassistenten
mit
realitätsnahen
Notfallszenarien an Simulatorpuppen
konfrontiert. Neben dem medizinischen
Lerneffekt wurde bei dieser Fortbildung
vor allem die reibungslose Verständigung innerhalb der bi-nationalen Teams
geschult.
záchranné
služby
a
zdravotničtí
záchranáři konfrontováni se scénáři
záchranných
situací
odpovídajícími
realitě a trénují simulaci na figurínách.
Cílem tohoto školení nebyl pouze
odborný zdravotnický výcvik, ale také
nacvičení
bezproblémového
dorozumívání mezi členy obou týmů.
Fazit
Seit dem 01.04.2005 ist „Christoph Europa 5“ im nördlichen Schleswig-Holstein
und im südlichen Dänemark im Einsatz
und hat seitdem 5.722 Einsätze geflogen. „Christoph Europa 5“ hat bewiesen,
dass grenzüberschreitende Luftrettung
ein Erfolgsrezept sein kann. Die gemeinsame Nutzung von Ressourcen hat positive wirtschaftliche wie auch fachliche
Effekte.
Závěr
Od 1.4.2005 je vrtulník „Christoph
Europa 5“ nasazován v severním
Šlesviku–Holštýnsku a v jižním Dánsku a
nalétal již 5 722 záchranných letů.
„Christoph Europa 5“ dokázal, že
přeshraniční letecká záchranná služba
může být opravdu úspěšná a hodná
následování. Společné využívání zdrojů
má pozitivní ekonomické i odborné
efekty.
Für Patienten mit schweren Verletzungen, Hirnblutungen und Herzinfarkten
erhöht die rasche Behandlung die
Chance auf ein besseres Behandlungsergebnis – wenn nicht sogar die Chance,
dem Patienten das Leben zu retten.
Pro pacienty s vážným zraněním,
krvácením do mozku nebo srdečním
infarktem zvyšuje rychlý lékařský zásah
šanci na lepší výsledek léčení, a
dokonce často dává pacientům šanci na
přežití.
Die positive Bilanz des Hubschraubers
hat zu einer breiten Akzeptanz der Luftrettung bei Ärzten, Rettungskräften und
politisch Verantwortlichen in Süddänemark geführt. Auf Basis der Erfahrungen
mit „Christoph Europa 5“ haben die Vorbereitungen für die Einführung einer flächendeckenden Luftrettung in Dänemark
begonnen.
Pozitivní bilance vrtulníku vedla k široké
akceptaci letecké záchranné služby jak
u lékařů, tak i u odpovědných politiků
v jižním Dánsku. Na základě zkušeností
s vrtulníkem „Christoph Europa 5“ začaly
přípravy pro zavedení celoplošné
záchranné letecké služby v Dánsku.
Die grenzüberschreitende Luftrettung ist
so erfolgreich, dass sich die Region
Süddänemark für die Fortführung der
grenzüberschreitenden Luftrettung bis
auf weiteres ausgesprochen hat.
Přeshraniční letecká záchranná služba
je natolik úspěšná, že se region Jižní
Dánsko
zatím
vyslovil
pro
její
pokračování.
50
Das Projekt hat aber auch gezeigt, dass
neben der technischen Harmonisierung
in Bezug auf Medizintechnik und
Einsatzführungsinstrumente der fachliche Austausch zwischen den Projektbeteiligten mindestens den gleichen Stellenwert hat. Die enge Abstimmung aller
Maßnahmen und die Projektarbeit aller
Beteiligten auf gleicher Augenhöhe sind
unerlässlich.
Na projektu se však také ukázalo, že
vedle technické harmonizace v oblasti
lékařské techniky a nástrojů pro řízení
záchranného zásahu je minimálně stejně
hodnotná také výměna zkušeností mezi
účastníky projektu. Přitom je nezbytné
vzájemné odsouhlasení všech opatření a
spolupráce
na
projektu
v duchu
rovnoprávnosti všech zúčastněných.
Die Erfahrungen, die in der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit gesammelt wurden, können für andere europäische Regionen als Modell dienen.
Zkušenosti, které byly shromážděny
v přeshraniční spolupráci, mohou mít pro
ostatní evropské regiony modelovou
funkci.
51
Die Luftrettung in der Tschechischen Republik
Letecká záchranná služba v České Republice
MUDr. Roman GŘEGOŘ
Leiter -Territorialzentrum des Rettungsdienstes der Region Mähren/Schlesien
Ředitel - Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje
Geschichte
Der Beginn einer zusammenhängend
tätigen Luftrettung in der damaligen
Tschechoslowakei lässt sich auf das
Jahr 1987 datieren, wenn man vereinzelte davorliegende Rettungsaktionen
mit Flugzeugen oder Hubschraubern
außer Acht lässt. Am 1. April 1987
wurde der Probebetrieb der Luftrettung
am Standort Prag eröffnet. Hauptimpuls
war
die
Teilnahme
einer
tschechoslowakischen Delegation am 2.
Kongress „Airmed“, die 1985 in der
Schweiz in Zürich stattfand. Eine
Gruppe von Fachleuten des Föderalen
Verkehrsministeriums
initiierte
Besprechungen mit einer ganzen Reihe
von Fachleuten und Enthusiasten aus
den Bereichen Gesundheitswesen,
Luftfahrt und anderen Bereichen und erstellte danach ein Konzept für den Aufbau eines nach und nach flächendeckenden Luftrettungsnetzes mit insgesamt 26 Stationen für die damalige
Tschechoslowakei.
Historie
Pomineme – li ojedinělé záchranné akce
pomocí letadel a vrtulníků, lze říci, že
počátky souvislého působení letecké
záchranné služby ještě v bývalém
Československu se datují do roku 1987,
kdy 1. dubna 1987 byl zahájen zkušební
provoz LZS na stanovišti v Praze.
Zásadním
impulsem
byla
účast
československé
delegace
na
2.
kongresu Airmed 1985, který se konal ve
švýcarském Curychu. Skupina odborníků
z Federálního
ministerstva
dopravy
iniciovala
jednání
z celou
řadou
odborníků
i entuziastů z oblasti
zdravotnictví, letectví a dalších, kteří
následně vytvořili koncepci postupného
pokrytí
bývalého Československa
celkem 26 stanicemi LZS.
Der allmähliche Ausbau des Luftrettungsnetzes war von einigen grundlegenden Voraussetzungen abhängig.
Zunächst wurden Standorte festgelegt,
an denen sich große Krankenhäuser
vom sogenannten „Typ 3“ befanden –
Regionaloder
Universitätskrankenhäuser, die nicht
nur über grundlegende Abteilungen
verfügten, sondern vor allem auch über
medizinische Spezialabteilungen. Diese
Postupné pokrývání území stanovišti
LZS záviselo na několika základních
předpokladech. Za prvé byla vytipována
lokalita, kde se nacházela velká
nemocnice tzv. „třetího“ typu (krajská
nebo fakultní, osahující nejen základní
oddělení, ale především specializovaná
zdravotnická
pracoviště);
toto
zdravotnické
zařízení
se
stalo
přirozeným spádovým centrem, do
kterého vrtulník LZS převážně svážel 52
pacienty. Výše zmíněná nemocnice se
také především v začátcích rozvoje LZS
stala zdrojem zdravotnického personálu
pro LZS. Další nutnou podmínkou byl
provozovatel vrtulníku, který dokázal pro
nově budované stanoviště vyčlenit trvale
jeden
stroj,
včetně
potřebného
zálohování.
V začátcích
LZS
v Československu to byl především
Státní podnik Slovair, který disponoval
větším počtem vrtulníků Mi-2, které
postupně včetně létajícího i pozemního
personálu
mohl
dát
k dispozici.
K uvolňování kapacity pro potřeby LZS
příznivě přispěl i útlum leteckých prací
především pro zemědělství v průběhu
devadesátých let.
medizinischen Einrichtungen wurden zu
natürlichen Zentren, wohin die Hubschrauber der Luftrettung die überwiegende Zahl ihrer Patienten brachten.
Die
oben
beschriebenen
Krankenhäuser stellten vor allem in den
Anfangszeiten der Luftrettung auch das
medizinische
Personal
für
die
Luftrettung. Als weitere notwendige
Voraussetzung
musste
ein
Hubschrauberbetreiber gefunden werden, der in der Lage war, für einen
neuen Standort dauerhaft einen Hubschrauber einschließlich der erforderlichen Reserve zur Verfügung zu stellen.
In den Anfangszeiten der Luftrettung
der Tschechoslowakei war das vor
allem das staatliche Unternehmen
Slovair, das über eine große Zahl an
Hubschraubern vom Typ Mi-2 verfügte
und diese schrittweise samt Flug- und
Bodenpersonal zur Verfügung stellen
konnte. Der Rückgang der Flugtätigkeit
in den 1990er Jahren vor allem für die
Landwirtschaft
begünstigte
die
Freistellung von Kapazitäten für die
Luftrettung.
53
Ein großer Gewinn für die Entwicklung
der Luftrettung war die Einbindung der
Fliegerstaffel
des
Föderalen
Ministeriums des Innern in die
Luftrettung. Piloten, Mechaniker und
anderes Personal der Polizei beteiligten
sich mit Ausnahme von ein paar
Monaten fast durchgehend am Aufbau
und der Unterhaltung des Probebetriebs
am Standort Prag, in der Folge dann als
Flugdienst
der
Polizei
der
Tschechischen Republik. Bis zum Jahr
2009 betrieb diese Einheit auch den
Luftrettungsstandort Hradec Králové;
am Betrieb des Luftrettungsstandortes
Brno war der Flugdienst der Polizei der
Tschechischen
Republik
ebenfalls
einige Jahre beteiligt.
Die Einbindung der Armee der
Tschechischen Republik erfolgte erst in
den 1990er Jahren, vorübergehend
betrieb diese den Standort in Havličkův
Brod, der ersatzlos geschlossen wurde.
Der Standort Plzeň wird bis heute durch
die 243. Armeefliegerstaffel und das
Zentrum für Luftrettung betrieben.
Velký přínos pro rozvoj LZS znamenalo
zapojení
se
Leteckého
oddílu
Federálního ministerstva vnitra do
činnosti LZS. S výjimkou několika
měsíců se podíleli policejní piloti,
mechanici a ostatní personál na rozjezdu
a udržení zkušebního provozu stanoviště
LZS v Praze, následně již jako Letecká
služba Policie ČR. Až do roku 2009
provozovala tato složka také stanoviště
LZS v Hradci Králové, několik let se
Letecká služba PČR podílela na provozu
LZS v Brně.
Zapojení Armády ČR do LZS proběhlo
až v 90. letech, přechodně armáda
provozovala stanoviště v Havlíčkově
Brodě, které bylo bez náhrady zrušeno,
provoz na stanovišti v Plzni probíhá
prostřednictvím armádní 243. letky a
Centra LZS dodnes.
Gegenwart
Zurzeit sind in der Tschechischen
Republik zehn und in der Slowakischen
Republik
insgesamt
sieben
Luftrettungsstandorte in Betrieb. Die
Reihenfolge der Zahlen bei Rufcodes
„Christoph“
[tschechisch:
Kryštof]
entspricht
der
Reihenfolge
der
Errichtung der Luftrettungsstationen in
der damaligen Tschechoslowakei; sie
ist
in
Tschechien
jedoch
aus
historischen Gründen nicht lückenlos,
da die Stationen fehlen, die sich nach
der Teilung der Tschechoslowakei zum
01.01.1993 in der Slowakei befanden
oder deren Betrieb eingestellt wurde.
Die slowakischen Kollegen benannten
im vergangenen Jahr ihre Stationen um
in Christoph 1 bis Christoph 7. Seit
Současnost
V současné době je v České republice
v provozu 10 stanovišť LZS, na
Slovensku celkem 7. Číselná řada
volacích znaků „Kryštof“ ( kdy číslo
znamená pořadí vzniku stanice LZS
v bývalém Československu) tak u nás
historicky není spojitá, protože chybí
stanice, které zůstaly na Slovensku po
rozdělení Československa k 1.1.1993
nebo byly zrušeny. Slovenští kolegové
loni své základny znovu přečíslovali
znaky Kryštof 1 až 7. Od roku 2009 na 8
let na základě
proběhlého tendru
provozuje stanici Kryštof 1 v Praze
Letecká služba Policie ČR, v Plzni na
stanovišti Kryštof 07 provozuje vrtulník
Armáda ČR, zbylých 8 stanic v Ústí nad
Labem, Liberci, Hradci Králové, Ostravě,
54
2009
zeichnen
nach
erfolgter
Ausschreibung für die Dauer von acht
Jahren folgende Hubschrauberbetreiber
für
die
Stationen
verantwortlich:
Christoph 1 Prag – Flugdienst der
Polizei der Tschechischen Republik,
Christoph 7 Plzeň – Armee der
Tschechischen Republik; für die übrigen
acht Stationen in Ústí nad Labem,
Liberec, Hradec Králové, Ostrava,
České Budějovice, Jihlava, Brno und
Olomouc – zwei private Betreiber: DSA
a. s. und Alfa Helocopter s r. o.
Českých Budějovicích, Jihlavě, Brně a
v Olomouci provozují dva soukromí
provozovatelé – DSA, a.s. a Alfa
Helicopter, s.r.o.
Obwohl die Luftrettung der Tschechischen Republik verschiedene, d. h.
staatliche und private Hubschrauberbetreiber hat, läuft alles andere hinsichtlich des Betriebes der Luftrettung unter
Federführung der Rettungsdienste der
Regionen. Die Luftrettung ist keine selbständige Organisation oder Struktur,
Navzdory tomu, že LZS v ČR má různé
provozovatele vrtulníků, státní i nestátní,
vše ostatní okolo provozu LZS je plně
v gesci zdravotnických záchranných
služeb krajů, LZS není samostatnou
organizací, či strukturou, ale je vždy
obligatorní součásti 10 z celkem 14
krajských
záchranných
služeb,
55
vyjmenovaných
obecně
závazným
přepisem. Znamená to, že operační
řízení je plně svěřeno operačním
střediskům krajských záchranek, které
řídí současně i pozemní osádky, taktéž
lékař i záchranář jsou vždy zaměstnanci
krajské záchranné služby. Jedinou
výjimkou je LZS v Plzni, kde i
zdravotnický personál patří armádě,
operační řízení LZS je však jako jinde
v ČR součástí dispečinku krajské
záchranky. Uvedený model jednotného
operačního řízení je od samotného
začátku jednou z velkých výhod české
LZS, protože tísňové výzvy jsou
přijímány na jednotném operačním
středisku ZZS, dispečer pak podle
povahy události zvolí nejvhodnější
záchranný prostředek nebo jejich
kombinaci. V České republice navzdory
tomu, že je plně integrováno jednotné
evropské číslo 112, zůstala plně
zachována i národní tísňová čísla pro
jednotlivé složky (ZZS 155, hasiči
150,112, Státní policie 158 a městské
policie 156). V Moravskoslezském kraji
jako
zatím
v jediném
místě
je
provozován dokonce společný dispečink
všech výše uvedených složek. Díky
moderním současným technologiím,
oboustranné
datové
komunikaci
mobilních prostředků a jejich sledování
pomocí
GPS
mají
operátoři
zdravotnických dispečinků dokonalý
přehled o okamžité poloze vrtulníku i
pozemních osádek.
sondern ein obligatorischer Bestandteil
bei
zehn
in
einer
allgemein
verbindlichen Vorschrift benannten
Rettungsdiensten von insgesamt 14
regionalen
Rettungsdiensten.
Das
bedeutet, dass die operative Leitung
vollkommen in den Händen der
regionalen Rettungsleitstellen liegt;
diese leiten gegenwärtig auch die bodengebundenen Besatzungen, so dass
Ärzte und Rettungsassistenten {CZ}4
immer Arbeitnehmer der regionalen
Rettungsdienste
sind.
Einzige
Ausnahme ist die Luftrettung Plzeň, wo
die Armee das medizinische Personal
stellt, die operative Leitung jedoch wie
überall in der Tschechischen Republik
durch die regionale Rettungsleitstelle
erfolgt. Das beschriebene Modell der
einheitlichen operativen Leitung ist von
Beginn an einer der großen Vorteile der
tschechischen Luftrettung, weil alle
Notrufe in einer Rettungsleitstelle
entgegengenommen werden und der
Dispatcher dann entsprechend dem
Charakter des Ereignisses das am
besten geeignete Rettungsmittel oder
eine
Kombination
aus
mehreren
auswählt. Ungeachtet der Tatsache,
dass in der Tschechischen Republik die
einheitliche europäische Notrufnummer
112 überall eingeführt wurde, blieben
die nationalen Notrufnummern für die
einzelnen
Partner
bestehen
(Rettungsdienst - 155, Feuerwehr – 150
und 112, Polizei der Tschechischen
Republik
158,
städtische
Polizeiorgane - 156). In der Region
Mähren/Schlesien als vorerst einziger
Region existiert sogar eine gemeinsame Leitstelle für alle oben genannten
4
Anm. d. Ü.: Ergänzung {CZ} angefügt, da große Unterschiede zu Ausbildung von Rettungsassistenten in
Deutschland bestehen.
56
Partner. Da heutzutage moderne Technik und Technologie zur Verfügung stehen und mobiler Datenaustausch und
die Ortung über GPS möglich sind,
haben
die
Dispatcher
der
Rettungsleitstellen einen vollständigen
Überblick über die jeweils aktuellen
Standorte von
Hubschraubern und
bodengebundenen Einsatzteams.
Finanzierung
Die Finanzierung des Betriebs der Luftrettung erfolgt überwiegend aus dem
Staatshaushalt. In den ersten Jahren
beteiligte sich die Tschechische Versicherung aus ihrem Fonds zur Schadenverhütung an der Finanzierung. Danach
ging die Federführung in der Finanzierung ganz an das Ministerium für Gesundheit über, das direkt für eine
besondere
Haushaltsstelle
zur
ausschließlich
zweckgebundenen
Finanzierung der Betriebskosten der
Luftrettungsstandorte
verantwortlich
zeichnet. Auf der Grundlage von
Ausschreibungen
schließt
das
tschechische Gesundheitsministerium
Verträge mit staatlichen und nichtstaatlichen Betreibern ab und erstattet die
Kosten
für
den
Betrieb
der
Hubschrauber (die letzten 8-JahresVerträge gelten bis 2016). Die
Krankenversicherungen zahlen direkt
an die Rettungsdienste für die
medizinischen Leistungen der Ärzte.
Financování
Financování provozu LZS v České
Republice je realizováno především ze
státního rozpočtu. Po několika prvních
letech, kdy se na financování podílela
Česká Pojišťovna z fondu zábrany škod
došlo k překlopení financování do gesce
Ministerstva zdravotnictví, které má
přímo ze státního rozpočtu na starost
zvláštní kapitolu, určenou účelově a
výhradně
k financování
provozních
nákladů LZS. Na základě výběrových
řízení uzavírá MZ ČR smlouvy
s provozovateli – státními i nestátními a
hradí náklady na provoz vrtulníků
(poslední kontrakty na dobu 8 let platí do
roku 2016). Zdravotní pojištovny hradí
přímo záchranným službám zdravotnické
výkony lékaře.
Vergleich mit Europa
Die personellen und technischen Anforderungen an die Ausstattung der Hubschrauber und an die Qualifikation der
einzelnen Besatzungsmitglieder stehen
in der Tschechischen Republik in Übereinstimmung mit den europäischen
Rechtsvorschriften im Bereich der Zivilluftfahrt (JAR-OPS 3) sowie mit den
CEN-Normen (Europäisches Komitee
Srovnání s Evropou
Personální i technické požadavky na
vybavení vrtulníků i erudici jednotlivých
členů osádky jsou v ČR zajištěny díky
harmonizaci s evropskými zákony a
normami jak z oblasti civilního letectví
(JAR – OPS 3) tak s normami CEN
(European
Committee
for
Stadardization), protože harmonizace
české národní legislativy s evropskou
57
byla v této oblasti započata ještě před
vstupem ČR do EU, v současné době je
již plně realizována. Všichni kmenoví
zdravotničtí pracovníci, pracující na LZS
(lékaři i záchranář) jsou plnoprávnými
členy
osádky
vrtulníkové
letecké
záchranné
služby
(HEMS
Crew
members).
Předpisům
JAR-OPS3
odpovídá plně i používaná vrtulníková
technika, která splňuje ve všech
případech výkonnostní kategorii A1. Do
té doby rozšířené a velmi oblíbené typy
vrtulníků, které létaly pro LZS (např. Bö
105, AS 355 F2, Bell 412), musely být
proto
z činnosti
LZS
vyřazeny.
V současné době je v ČR používán na
celkem 7 stanovištích typ EC 135 (v
provedení T1, T2 a T2+; na dvou
stanovištích létá Bell 427 a armáda
používá typ W3A Sokol. Proces obměny
strojů byl pro všechny zainteresované
provozovatele velmi finančně náročný.
für Normung), da in diesem Bereich die
Harmonisierung zwischen nationaler
tschechischer und europäischer Gesetzgebung bereits vor dem Beitritt der
Tschechischen Republik zur EU erfolgte
und zum jetzigen Zeitpunkt erfolgreich
abgeschlossen ist. Alle bei der Luftrettung fest angestellten medizinischen
Mitarbeiter - sowohl Ärzte als auch
Rettungsassistenten {CZ} - sind vollberechtigte Teammitglieder des Hubschrauber-Rettungsdienstes
(HEMS
Crew members). Auch die verwendete
Hubschraubertechnik entspricht voll und
ganz den JAR-OPS-3 und erfüllt in allen
Fällen die Flugleistungsklasse A1. Die
bis dahin verbreiteten und sehr beliebten, in der Luftrettung eingesetzten
Hubschraubertypen (zum Beispiel Bö
105, AS 355 F2, Bell 412) mussten aus
dem Bestand der Luftrettung ausgemustert werden. Gegenwärtig werden in
der Tschechischen Republik an insgesamt sieben Standorten Hubschrauber
vom Typ EC 135 in den Ausführungen
T1, T2 und T2+ eingesetzt; an zwei
Standorten fliegt der Bell 427, und die
Armee verwendet den Typ W3A Sokol.
Der Austauschprozess der Fluggeräte
war für alle interessierten Betreiber in
finanzieller Hinsicht sehr anspruchsvoll.
58
Plocha území, připadající na 1 vrtulník HEMS
17 421
18 000
16 000
13 290
14 000
12 000
10 000
7 887
7 005
6 736
8 000
5 242
6 000
4 000
2 000
0
Rakousko
Übersetzung der Graphik
Überschrift
Rakousko
Německo
Polsko
Slovensko
Maďarsko
Česko
Německo
Polsko
Slovensko
Maďarsko
Česko
Fläche des Einsatzbereichs pro Hubschrauber HEMS
Österreich
Deutschland
Polen
Slowakei
Ungarn
Tschechien
Große Aufmerksamkeit kommt den Landeplätzen zu. Die Hubschrauberlandeplätze aller Standorte erfüllen die
strengsten Kriterien; vier Standorte sind
auch für den Betrieb bei Nacht ausgestattet und die Anzahl der zertifizierten
Hubschrauberlandeplätze
verschiedener
Größe
an
Krankenhäusern
nimmt
zu.
Die
medizinischen Einbauten bei den Hubschraubern wurden im Ausland von renommierten Firmen vorgenommen, die
Innenausstattung und die Geräteausrüstung sowie die Verankerung derselben entsprechen den jeweiligen CENNormen und europäischen Standards.
Velká pozornost je kladena i na
přistávací plochy, všechny základnové
heliporty splňují nejpřísnější kritéria; 4
základny jsou vybaveny i pro noční
provoz
a
přibývá
certifikovaných
heliportů a helipadů v nemocnicích.
Zdravotnická zástavba vrtulníků byla
realizována v zahraničí u renomovaných
firem, interiér strojů a přístrojové
vybavení a jeho uchycení tudíž plně
koresponduje
s příslušnými
ustanoveními norem CEN a dalších
evropských standardů.
Die Stellung der Luftrettung
innerhalb des Rettungsdienstes und
der Integrierten Rettungszentren
(IRZ)
Die Flugrettung der Tschechischen Re-
Pozice LZS v rámci ZZS a IZS
Letecká záchranná služba v České
republice je nejen pevnou součástí
59
publik ist nicht nur ein fester Bestandteil
des Rettungsdienstes, sondern arbeitet
auch sehr eng mit den Hauptpartnern
und den weiteren Partnern des Integrierten Rettungssystems (IRS) zusammen. Zu den Hauptpartnern gehören
die Polizei der Tschechischen Republik,
die städtischen Polizeiorgane und das
Feuerwehrkorps der Tschechischen
Republik, weitere Partner sind insbesondere bei Übungen und im realen
Einsatz der Bergrettungsdienst der
Tschechischen Republik, der Grubenrettungsdienst, der Wasserrettungsdienst, das Tschechische Rote Kreuz
und eine Reihe weiterer Organisationen. Zur Erhöhung der Aktionsfähigkeit
der Luftrettungsteams trägt bei, dass
die Mehrzahl von ihnen gegenwärtig
dank Spezialtechnik (Abseilsysteme,
Lasthaken) in der Lage ist, auch in unzugänglichem Terrain tätig zu werden.
Vier von zehn Luftrettungsstandorten
(Plzeň, Praha, Olomouc a Ostrava) sind
Tag und Nacht in Betrieb, wobei der
Anteil der Nachteinsätze zwischen 15 %
und 20 % liegt.
zdravotnické záchranné služby (ZZS),
ale velmi těsně spolupracuje s hlavními i
ostatními
složkami
takzvaného
Integrovaného záchranného systému
(IZS), který mimo zahrnuje jeho hlavní
složky (Policii ČR, městské policie,
Hasičský záchranný sbor ČR) a složky
ostatní, kdy k nejčastějším parterům ve
výcviku a v ostrých akcích patří
především Horská služba ČR, Hlavní
báňská
záchranná
služba,
Vodní
záchranná služba Českého červeného
kříže a řada dalších organizací. Pro
zvýšení akceschopnosti osádek LZS je
v současné době většina osádek LZS
schopna zasahovat i v nepřístupném
terénu, kde není možno přistát za využití
speciálních technik (slanění, podvěs).
Čtyři z deseti základen LZS (Plzeň,
Praha, Olomouc a Ostrava) zajišťují
nepřetržitý provoz, létají tedy i v noci,
podíl nočních zásahů kolísá mezi 1520% všech akcí.
Einige Betreiber in der Tschechischen
Republik haben auch klassische Flugzeuge (Propeller- und Düsenmaschinen) mit zertifizierter medizinischer Innenausstattung für Air-AmbulanceFlüge zur Verfügung. Angesichts der
geringen
Flächenausdehnung
der
Tschechischen Republik werden diese
Flugzeuge jedoch fast ausschließlich
zum Krankenrücktransport aus dem
Ausland eingesetzt.
Několik provozovatelů v ČR má
k dispozici i klasická letadla, vrtulová i
trysková, s certifikovaným zdravotnickým
interiérem pro provádění letů Air
Ambulance, vzhledem k malé rozloze
ČR však téměř výhradně realizují tato
letadla repatriační lety.
60
Počet obyvatel na 1 vrtulník HEMS
1 052 669
Česko
1 426 571
Maďarsko
770 881
Slovensko
2 139 650
Polsko
1 553 019
Německo
516 250
Rakousko
0
Übersetzung der Graphik
Überschrift
Česko
Slovensko
Polsko
Maďarsko
Německo
Rakousko
500 000
1 000 000
1 500 000
2 000 000
2 500 000
Anzahl der Einwohner pro Hubschrauber HEMS
Tschechien
Slowakei
Polen
Ungarn
Deutschland
Österreich
Celkově lze konstatovat, že od poloviny
90. let minulého století dosáhla ČR
celoplošného pokrytí svého území a
svým technickým vybavením, erudicí
personálu, pevným zakotvením LZS
v celém
systému
zdravotnické
záchranné služby se česká LZS řadila a
řadí mezi nejvyspělejší státy na světě.
Insgesamt kann man feststellen, dass
die Tschechische Republik seit Mitte
der 1990er Jahre ein flächendeckendes
Netz aufgebaut hat und mit der
technischen
Ausrüstung,
dem
qualifizierten Personal und der festen
Verankerung
der
Luftrettung
im
Gesamtsystem der Rettungsdienste zu
den am höchsten entwickelten Staaten
der Welt gehörte und gehört.
61
EUREGIO Maas-Rhein: Grenzüberschreitende Notfallrettung
EUREGIO Máza-Rýn: Přeshraniční přednemocniční neodkladná
péče
Dr. Joachim Habers
StädteRegion Aachen, Městský region Cáchy
Region Miast Aachen/Akwizgran, Region Máza-Rýn/Akwizgran
Zahlen-Fakten-Eindrücke
Als EUREGIO Maas-Rhein wird das Gebiet rings um das Dreiländereck bei Aachen bezeichnet, sie umfasst in einem
Durchmesser von etwa 140 km eine Fläche von fast 13.000 km², hier leben derzeit rund 3,9 Millionen Einwohner.
Čísla-Fakta-Dojmy
EUREGIO Maas-Rhein se nazývá
euroregion rozkládající se na řece Máze
a Rýnu na trojmezí okolo města Cáchy
(Aachen) na ploše téměř 13 000 km² s
průměrnou šířkou téměř 140 km. V
současné době zde žije okolo 3,9
milionů obyvatel.
In der EUREGIO Maas-Rhein grenzen
auch Sprachgruppen aneinander. Als
Verkehrssprachen sind heute Deutsch,
Flämisch und Französisch etabliert. Dabei laufen die Grenzen zwischen den
Sprachgruppen nicht entlang den politisch gezogenen Staatsgrenzen.
In euregionalen Gremien hat sich inzwischen erfolgreich eine Sprachregelung
etabliert, nach der jeder Teilnehmer in
seiner Muttersprache spricht.
Euroregionem Máza-Rýn probíhají také
hranice jednotlivých jazykových komunit.
Běžným dorozumívacím jazykem je dnes
němčina, vlámština a francouzština.
Hranice mezi jazykovými skupinami
obyvatelstva však přitom nevedou podél
politicky stanovených státních hranic.
Rozhodnutí o jednacím jazyce, které se
úspěšně ustálilo v grémiích zabývajících
se otázkami euroregionů, vypadá tak, že
každý z účastníků mluví svou vlastní
mateřštinou.
Historische Entwicklung
Die Grundlage für dieses historisch gewachsene Gemeinschaftsgefühl liegt
schon über 1.200 Jahre zurück: das Gebiet der EUREGIO Maas-Rhein ist sozusagen das Kernland des Reiches, so wie
es um das Jahr 800 als fränkisches
Reich unter Karl dem Großen bestand.
Geblieben ist auch 2010 das grenzüberschreitende Bewusstsein, im Zentrum
Europas zu leben. Nicht ohne Grund wird
in Aachen in jedem Jahr der Internationale Karlspreis an Persönlichkeiten ver-
Historický vývoj
Kořeny zdejšího již historického pocitu
sounáležitosti musíme hledat v době
před 1200 lety, okolo roku 800, kdy byla
oblast euroregionu Máza-Rýn pod
vládou Karla Velikého takříkajíc srdcem
tehdejší franské říše.
Až do roku 2010 si lidé bez ohledu na
hranice udrželi povědomí, že žijí v centru
Evropy. Ne bez důvodu je každý rok v
Cáchách
udělována
mezinárodní
Karlova cena osobnostem, které se
obzvláště zasloužili o sjednocení Evropy.
62
liehen, die sich um die Einigung Europas
besonders verdient gemacht haben.
„Průkopníci na dvou nohách“
Snahy o spolupráci a sjednocení
evropských
národních
států
byly
završeny podepsáním odpovídajících
dohod na nejrůznějších úrovních.
Některé tyto dohody by sotva mohly
vzniknout
bez
velkého
osobního
nasazení jednotlivých politiků, pro které
měla evropská myšlenka mimořádně
velký význam.
Pioniere auf zwei Beinen
Die Bemühungen um Zusammenarbeit
und Einigung der europäischen Nationalstaaten führten zu entsprechenden Abkommen auf unterschiedlichen Ebenen.
Das Zustandekommen dieser Abkommen ist vielfach undenkbar ohne ein hohes persönliches Engagement einzelner
Politiker, für die die europäische Idee
besondere Bedeutung hatte.
Als wesentliche Meilensteine sollen hier
angeführt werden:
•
•
•
Rád bych zde jmenoval nejdůležitější
zastávky na této cestě:
•
1976 wurde die EUREGIO MaasRhein als eine von inzwischen 28 europäischen Regionen mit deutscher
Beteiligung gegründet.
1980 einigten sich die neun Staaten
der damaligen Europäischen Union
im
Rahmenübereinkommen
von
Madrid über Grundsätze der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit.
Hierauf aufbauend konnte im selben
Jahr ein bilaterales Abkommen zwischen dem Königreich Belgien und
der Bundesrepublik Deutschland zur
gegenseitigen Hilfeleistung bei Katastrophen und besonders schweren
Unglücksfällen abgeschlossen werden.
Im Jahr 1988 folgte ein entsprechendes Abkommen mit dem Königreich
der Niederlande.
•
•
Die besondere Verfassungssituation in Deutschland weist nach Artikel 35 des
Grundgesetzes den Ländern die Kompetenzen für die Gefahrenabwehr zu;
einzig der Schutz der Bevölkerung vor
Kriegseinwirkungen liegt in der Kompetenz des Bundes.
V roce 1976 byl založen euroregion
Máza-Rýn jako jeden z dnes již 28
evropských regionů s německou
účastí.
V roce 1980 se devět států tehdejší
Evropské unie dohodlo v Madridské
rámcové úmluvě na zásadách
přeshraniční spolupráce. Na základě
této úmluvy mohla být ve stejném
roce uzavřena bilaterální dohoda
mezi Belgickým královstvím a
Spolkovou republikou Německo o
vzájemné pomoci při katastrofách a
obzvlášť těžkých haváriích.
V roce 1988 následovalo podepsání
podobné dohody s Nizozemským
královstvím.
Německo má přitom zvláštní státoprávní
situaci, protože podle článku 35
německého Základní zákona, tzn.
německé ústavy, spadá odpovědnost za
zvládání krizových situací do
kompetence jednotlivých spolkových
zemí; spolkové orgány jsou příslušné
pouze pro ochranu obyvatelstva před
63
dopady válečných konfliktů.
V daném případě to znamená, že
smluvními partnery sousedních států v
otázce vzájemné přeshraniční pomoci
jsou jednotlivé spolkové země. Přitom
však není zcela bez problémů
skutečnost, že smluvní partneři přináleží
k různým úrovním státní správy.
• Tak byla například v roce 1991
uzavřena Anholtská dohoda mezi
spolkovou zemí Severní PorýníVestfálsko a Nizozemským
královstvím.
• V roce 1996 následovala Mohučská
dohoda mezi zemí Porýní-Falc a
Belgickým královstvím.
• V následujících letech byla ve třetí
fázi, kterou umožnily předcházející
dohody, podepsána četná bilaterální
veřejnoprávní ujednání o vzájemné
pomoci sjednaná bezprostředně mezi
sousedícími obcemi na obou
stranách státních hranic.
Hieraus folgt, dass auch die Länder Vertragspartner von Nachbarstaaten werden, wenn es um die grenzüberschreitende Hilfeleistung geht. Nicht unproblematisch sind dabei die unterschiedlichen
staatlichen Ebenen, denen die Vertragspartner zuzurechnen sind:
• 1991 wird das Anholtzer Abkommen
zwischen Nordrhein-Westfalen und
dem Königreich der Niederlande abgeschlossen.
• 1996 folgt das Mainzer Abkommen
zwischen Rheinland-Pfalz und dem
Königreich Belgien.
• Als dritter Schritt folgten – ermöglicht
durch die vorherigen Abkommen - in
den kommenden Jahren vielfältige
bilaterale öffentlich-rechtliche Vereinbarungen über gegenseitige Hilfeleistung zwischen unmittelbar angrenzenden Kommunen entlang der
Staatsgrenzen.
Pioniere unter Rotorblättern
Einen wesentlichen Anteil in der Entwicklung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in der EUREGIO MaasRhein hatte der in Würselen-Merzbrück
stationierte Rettungshubschrauber.
Mit Indienststellung 1974 verfügte dieser
Rettungshubschrauber über den ersten
Notarzt in der gesamten EUREGIO
Maas-Rhein. Schon bald erkannten gerade die belgischen Nachbarn das
enorme Potenzial, das der Hubschrauber
für die Notfallversorgung in den ländlich
geprägten
und
dünn
besiedelten
deutschsprachigen Ostkantonen entlang
der Staatsgrenze zur Bundesrepublik
Deutschland bot.
"Průkopníci pod listami rotora"
Podstatný podíl na rozvoji přeshraniční
spolupráce euroregionu Máza-Rýn měl
vrtulník záchranné zdravotnické služby,
který byl umístěn na základně ve
Würselen-Merzbrück.
Po zařazení do služební pohotovosti v r.
1974 měl tento vrtulník k dispozici
prvního urgentního lékaře v celém
euroregionu Máza-Rýn. Belgičtí sousedé
rozpoznali již velmi brzy enormní
potenciál, který vrtulník nabízel pro
záchranné
operace
ve
východně
položených
venkovských,
řídce
obydlených
oblastech
německy
mluvících kantonů podél hranic se
Spolkovou republikou Německo.
64
"Klasická“ spádová oblast vrtulníku
záchranné služby Christoph Europa 1
zahrnuje dnes díky doletu v okruhu 50ti
km téměř celý euroregion Máza-Rýn.
V tomto rádiusu je čas doletu k místu
záchrany přibližně 15 minut, což také
v případě potřeby umožňuje rychlou
lékařskou pomoc ze vzduchu na
podporu
zasahujících
pozemních
záchranných sil.
Zvláště
řídce
osídlené
oblasti
v belgických
Ardenách
(provincie
Lutych),
které
nejsou
dostatečně
vybaveny infrastrukturou záchranné
služby, stejně jako příhraniční oblast
Nordeifel na německé straně jsou
dosažitelné v krátkém doletovém čase.
Der „klassische“ Einsatzbereich des
Rettungshubschraubers Christoph Europa 1 umfasst heute mit 50 km-Radius
nahezu die gesamte EUREGIO MaasRhein. In diesem Einsatzradius ist jede
Einsatzstelle innerhalb von etwa 15 Minuten Flugzeit zu erreichen, eine medizinisch sinnvolle Unterstützung der bodengebundenen Rettungskräfte ist dann
noch möglich.
Insbesondere die dünn besiedelten und
mit nur wenig rettungsdienstlicher Infrastruktur versehenen Gebiete in den belgischen Ardennen (Provinz Lüttich) sowie die in Deutschland angrenzende
Nordeifel sind zuverlässig in kurzer Zeit
erreichbar.
65
Aktueller Stellenwert der
grenzüberschreitenden Notfallrettung
Aktuální význam přeshraniční
přednemocniční neodkladné péče
Bezogen auf die Gesamteinsatzzahlen
des Rettungsdienstes in der StädteRegion Aachen sind grenzüberschreitende
Einsätze auch in Grenzlagen mit großen
Unterschieden in der Vorhaltung von
Rettungsmitteln kein häufiges Ereignis:
• etwa 0,38% der Gesamteinsätze im
Rettungsdienst,
• etwa 0,55% der Gesamteinsätze in
der Notfallrettung.
Co se týče celkových čísel činnosti
záchranné zdravotnické služby
v městském regionu Cáchy, nejsou
přeshraniční záchranné akce ani
v příhraničních oblastech s velkým
rozdílem disponibilních dopravních
prostředků ZZS příliš častou událostí:
• Asi 0,38% celkového počtu zásahů
záchranné služby
• Asi 0,55% celkového počtu zásahů
rychlé lékařské pomoci
Dies entspricht auch den typischen Verhältnissen an „innerdeutschen“ Grenzen
der Rettungsdienstbereiche. Es zeigt
sich, dass die Regelvorhaltung der Rettungsdienstbereiche im Grundsatz ausreichend dimensioniert, nachbarschaftliche – auch grenzüberschreitende – Unterstützung in Randlagen jedoch ergänzend notwendig und sinnvoll ist.
To odpovídá také typickým poměrům na
„vnitroněmeckých“ hranicích spádových
oblastí záchranné zdravotnické služby.
Zde lze konstatovat, že standardní
disponibilita záchranné služby je ve
svých dimenzích v zásadě dostačující,
jako doplněk a podpora – také
přeshraniční – sousedních regionů
v okrajových polohách je však nutná a
smysluplná.
66
Im rettungsdienstlichen Alltagsgeschehen steht die Sicherstellung des Routineeinsatzes – dann weit überwiegend
mit einem einzigen Notfallpatienten – im
Vordergrund der Bemühungen.
Hierzu sind entsprechende Kommunikationswege zwischen den Leitstellen festgelegt und eine redundante Informationsübertragung (fernmündlich plus Telefax) vereinbart. In den Leitstellen ist
ständig ausreichend dreisprachiges Personal verfügbar, um eine reibungslose
Kommunikation sicherzustellen.
Bedeutsam ist – vor allem für die Zusammenarbeit zwischen Deutschland
und dem Königreich der Niederlande –
die sachgerechte Disposition von Rettungsmitteln mit ihren unterschiedlichen
Besatzungen:
Rutinní zásah v přednemocniční
neodkladné péči
V běžné praxi je v popředí zájmu
zajištění
rutinní
přednemocniční
neodkladné péče, a to ve většině
případů jen pro jednoho ohroženého
pacienta.
Za tímto účelem byl stanoven příslušný
způsob komunikace mezi dispečinky a
smluvně
dohodnut
dvojí
přenos
informací (telefonicky plus telefaxem).
V dispečincích je stále k dispozici
dostatečný
počet
trojjazyčně
kvalifikovaného personálu, takže je
zajištěna bezproblémová komunikace.
Významné jsou – především pro
spolupráci
mezi
Německem
a
Nizozemským královstvím – cílené
dispozice dopravních prostředků ZZS se
svými
rozdílně
uspořádanými
posádkami:
•
In Belgien sind Ambulanzfahrzeuge
verfügbar, die in etwa einem NotfallKTW Typ B nach EN 1789 entsprechen. Diese Fahrzeuge sind mit zwei
Rettungssanitätern besetzt. Auf Notarzt-besetzten Rettungsmitteln in
Belgien findet sich immer ein Krankenpfleger aus der Notaufnahme des
am Notarztdienst beteiligten Krankenhauses. Dieser ist für seine Aufgabe im Rettungsdienst umfangreich
zusätzlich geschult.
•
•
In Deutschland sind Rettungswagen
verfügbar, die der MICU Typ C nach
EN 1789 entsprechen. Als Besatzung
sind – mit Ausnahme von RheinlandPfalz – immer ein Rettungsassistent
und ein Rettungssanitäter gefordert.
Notarzt-besetzte Rettungsmittel werden auch mit Rettungsassistenten
besetzt.
•
Routineeinsatz in der Notfallrettung
67
V Belgii jsou k dispozici vozidla
zdravotnické
ambulance,
která
odpovídají přibližně sanitnímu vozu
typu B podle normy EN 1789 pro
převoz v akutních případech. Tato
vozidla jsou obsazena dvěma
sanitáři ZZS. Mezi členy posádky
vozidel rychlé lékařské pomoci
s urgentním lékařem je v Belgii vždy
také ošetřovatel z oddělení lékařské
pohotovosti z nemocnice, která se na
lékařském zásahu podílí. Ten je pro
svůj úkol zdravotnické záchranné
služby
dodatečně
speciálně
kvalifikován.
V Německu jsou k dispozici vozidla
záchranné zdravotnické služby, která
odpovídají MICU (medical intensive
care unit) typu C podle normy EN
1789. V posádce jsou – s výjimkou
spolkové země Porýní-Falc – vždy
jeden asistent a jeden sanitář ZZS.
Záchranná
vozidla
s urgentním
lékařem jsou obsazena mimoto také
asistenty ZZS.
•
•
In den Niederlanden werden Ambulanzen eingesetzt, die der MICU Typ
C nach EN 1789 entsprechen. Als
Besatzung sind zwei „Paramedics“, in
niederländischer Sprache „Ambulanceverpleegkundige“ vorgesehen. Ein
Notarztsystem ist luftgestützt als Lifeliner bezeichnet verfügbar; an einzelnen Standorten werden zunehmend
auch bodengebundene Notarztteams
(MMT=Mobiel Medisch Team) für
den Einsatz bei traumatologischen
Notfallsituationen vorgehalten.
V Nizozemí jsou používána vozidla
lékařské
ambulance,
která
odpovídají MICU typu C podle normy
EN 1789. Jejich posádku tvoří dva
tzv. „paramedikové“, v nizozemštině
označovaní
jako
„ambulanceverpleegkundige“.
Systém rychlé lékařské pomoci je
podporován leteckou záchrannou
službou
a
je
k dispozici
pod označením
„lifeliner“;
na
jednotlivých stanovištích jsou také
stále více k dispozici týmy rychlé
lékařské
pomoci
(MMT=Mobiel
Medisch Team) pro zásahy při
traumatologických situacích.
Administrativní jednáni EUREGIA
Administratives Handeln der
EUREGIO
Schon unter der Rubrik „Pioniere auf
zwei Beinen“ wurde der administrative
Anteil am Gelingen einer funktionstüchtigen grenzüberschreitenden Kooperation
aufgezeigt.
Dieser erstreckt sich nicht auf eine einmalige Absprache zwischen den beteiligten Partnern in Politik und Verwaltung.
Vielmehr ist Kontinuität erforderlich, um
für die grenzüberschreitende Hilfeleistung
• immer wieder aufs Neue Menschen
zu begeistern,
• den erreichten Stand zu sichern,
• den sich ändernden Bedarf zu analysieren sowie
• die sich ändernden Möglichkeiten
und Grenzen zu erfassen.
Již v rubrice „Služba na dvou nohách“
byl popsán administrativní podíl na
zdárné a fungující praxi přeshraniční
spolupráce.
Ta nezahrnuje jen jednorázovou dohodu
mezi zúčastněnými partnery z oblasti
politiky a státní správy. Zde je nutná
kontinuita, aby příhraniční zdravotnická
záchranná služba byla schopná
•
•
•
•
vždy znovu nadchnout lidi pro tuto
práci
zajistit natrvalo dosažený stav
analyzovat měnící se potřeby
podchytit měnící se možnosti a
potřeby.
Aktuálně vznikající problémy a dosud
nevyřešené otázky budou i v budoucnu
zdrojem mnoha úkolů i pro oblast
administrativy.
Aktuelle Problemstellungen und noch
nicht abschließend geklärte Fragen sorgen auch in Zukunft für ausreichende
Tätigkeitsfelder auch im Bereich der Administration.
68
Leitstellen des Integrierten Rettungssystems der Tschechischen
Republik
Operační a informační střediska integrovaného záchranného
systému v ČR
Ing. Jaroslava Hejdová
Referat Sicherheit und Krisenbewältigung
Odbor bezpečnosti a krízového řízení
Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
V České
republice
je
koordinace
společných
zásahů
tzv.
složek
integrovaného záchranného systému (tj.
Policie ČR, Hasičského záchranného
sboru ČR a zdravotnických záchranných
služeb krajů) stanovena zákonem č.
239/2000
Sb.,
o
integrovaném
záchranném systému, který určuje
základní legislativní rámec spolupráce.
Integrovaný záchranný systém (IZS)
není organizací, jedná se o systém, který
zabezpečuje koordinovaný postup jeho
složek při přípravě na mimořádné
události
(MU)
a
při
provádění
záchranných a likvidačních prací. Tento
systém je universální, využitelný při
jakémkoliv typu MU včetně řešení
teroristických útoků nebo velkých
haváriích či přírodních katastrofách.
Vznikl z potřeby společného postupu při
mimořádných událostech, je denně
prověřován a předávání a přijímání
informací zajišťují orgány pro koordinaci
složek IZS jsou operační a informační
střediska IZS, jejichž úlohu plní operační
a informační střediska hasičských
záchranných sborů na úrovni krajů
(OPIS HZS kraje), ústřední koordinaci
pak zabezpečuje operační a informační
středisko
generálního
ředitelství
In der Tschechischen Republik wird die
Koordination der Einsätze der so genannten Partner des Integrierten Rettungssystems (d. h. der Polizei der
Tschechischen Republik, des Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik
und der Rettungsdienste der Regionen)
durch das Gesetz Nr. 239/2000 Slg. [CZ]
„Über das Integrierte Rettungssystem“
geregelt, welches die gesetzlichen
Grundlagen für die Zusammenarbeit vorgibt. Das Integrierte Rettungssystem
(IRS) ist keine Organisation, sondern ein
System zur Gewährleistung eines koordinierten Vorgehens aller seiner Partner
bei der Vorbereitung auf außerordentliche Ereignisse und bei Rettungs- und
Aufräumarbeiten. Dieses System ist universell und bei jedweder Art von außerordentlichen Ereignissen einschließlich
des Einsatzes bei terroristischen Angriffen oder großen Havarien bzw. Naturkatastrophen anwendbar. Es entstand
aus der Notwendigkeit eines gemeinsamen Vorgehens bei außerordentlichen
Ereignissen und wird tagtäglich überprüft. Die Entgegennahme und Weiterleitung der Informationen gewährleisten
die Koordinierungsorgane der IRS. Es
handelt sich hierbei um Leitstellen des
69
IRS, deren Aufgabe auf Regionalebene
die Feuerwehrleitstellen wahrnehmen.
Die zentrale Koordination erfolgt dann
durch die zentrale Leitstelle der Generaldirektion des Feuerwehrkorps der
Tschechischen Republik.
Hasičského záchranného
(OPIS MV GŘ HZS ČR).
Die regionalen Feuerwehrleitstellen haben folgende Pflichten: Entgegennahme
und Auswertung von Informationen über
das Eintreten außerordentlicher Ereignisse; Weiterleitung der vom Einsatzleiter gestellten Aufgaben an die Organisation; Erfüllung von Aufgaben, die ihr
durch Behörden mit Koordinierungsberechtigung für Rettungs- und Aufräumarbeiten übertragen wurden; Absicherung
der Benachrichtigung aller Partner des
IRS sowie der Organe der staatlichen
Verwaltung und der Selbstverwaltung
entsprechend der Planungsdokumentation des IRS, Unterstützung des
Einsatzleiters (Kartenmaterial, aktuelle
Informationen usw.).
OPIS HZS kraje jsou povinna zejména
přijímat a vyhodnocovat informace o
vzniku MU, zprostředkovávat organizaci
plnění úkolů ukládaných velitelem
zásahu, plnit úkoly uložené orgány
oprávněnými koordinovat záchranné a
likvidační
práce,
zabezpečovat
vyrozumění složek IZS, orgánů státní
správy
a
samosprávy
v souladu
s plánovací dokumentací IZS, vytvářet
podporu
veliteli
zásahu
(mapové
podklady, aktuální informace apod.).
Die regionalen Feuerwehrleitstellen haben folgende Berechtigungen: Alarmierung und Einsatz von Personal und Mitteln des Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik sowie anderer Feuerwehren, Alarmierung der Partner des
IRS gemäß Alarmplan des IRS oder laut
Bedarfsanmeldung durch den Einsatzleiter, Anforderung und Organisation von
Hilfe, Warnung der Bevölkerung betroffener Gebiete bei Gefahr im Verzug, Koordination der Tätigkeit der Partner des
IRS außerhalb des Einsatzgebietes,
Sammlung notwendiger Informationen
bei den zuständigen Behörden für den
Bedarf des Einsatzleiters.
OPIS HZS kraje jsou oprávněna
povolávat a nasazovat síly a prostředky
HZS ČR a jednotek požární ochrany,
povolávat
složky
IZS
podle
poplachového plánu IZS nebo podle
požadavků velitele zásahu, vyžadovat a
organizovat
pomoc,
provést
při
nebezpečí
z
prodlení
varování
obyvatelstva na ohroženém území,
koordinovat činnosti složek IZS mimo
prostor
zásahu,
provádět
sběr
nezbytných informací od příslušných
orgánů pro potřeby velitele zásahu.
Die Aufgabe der zentralen Leitstelle der
Generaldirektion des Feuerwehrkorps
der Tschechischen Republik besteht insbesondere in der Wahrnehmung von
OPIS GŘ HZS ČR plní zejména základní
úkoly, mezi které patří zabezpečení
ústřední koordinaci záchranných a
likvidačních prací, zajištění činnosti
70
sboru
ČR
elementaren Aufgaben. Dazu gehören
die Absicherung der zentralen Koordination von Rettungs- und Aufräumarbeiten,
die Gewährleistung der Funktion als nationale Warnzentrale und im Fall von
Katastrophen als Kontaktstelle der
Tschechischen Republik für das Ausland
sowie das Aussenden von Hilfe der
Tschechischen Republik ins Ausland.
funkce národní varovací centrály,
zajištění činnosti kontaktního místa ČR
pro zahraničí v oblasti katastrof, zajištění
vysílání pomoci ČR do zahraničí.
Für die zentrale Koordination von Rettungs- und Aufräumarbeiten zeichnet die
zentrale Leitstelle der Generaldirektion
des Feuerwehrkorps der Tschechischen
Republik dann verantwortlich, wenn ein
außerordentliches Ereignis über die
Staatsgrenzen hinausgeht und eine Koordination über den grenzüberschreitenden Rahmen hinaus erfordert, wenn ein
außerordentliches Ereignis über das Territorium einer Region hinausgeht und
vom Einsatzleiter die höchste Alarmstufe
im IRS ausgelöst wurde oder ein
Einsatzleiter, der Bürgermeister einer
Verwaltungseinheit mit erweiterter Befugnis (Bezirk) oder der Landeshauptmann einer Region die Koordination angefordert haben.
Ústřední koordinaci záchranných a
likvidačních prací zajišťuje OPIS MV-GŘ
HZS ČR v době, kdy MU přesahuje
státní hranice a je nutná koordinace nad
rámec
příhraničních
styků,
MU
přesahuje území kraje a velitel zásahu
vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu IZS, o
koordinaci požádal velitel zásahu,
starosta obce s rozšířenou působností
(okresu) nebo hejtman kraje.
Bei der zentralen Koordination der Partner des IRS stehen folgende Aufgaben
im Vordergrund: Alarmierung und Einsatz der Kräfte und Mittel gemäß Alarmplan des IRS; Koordination der Hilfe aus
anderen Regionen, von anderen zentralen Stellen und aus dem und für das
Ausland; Analyse und Einschätzung der
Situation; Erfassung und Verfolgung der
Wirksamkeit der eingesetzten Kräfte und
Mittel; Organisation des Schutzes der
Bevölkerung;
Dokumentation
der
Durchführung der Rettungs- und Aufräumarbeiten; Organisation der Verbindung zu betroffenen Gebieten, Aufrechterhaltung und Koordination der Verbindung zu den entsprechenden Krisenstä-
Při ústřední koordinaci složek IZS se
zejména povolávají a nasazují síly a
prostředky podle Poplachového plánu
IZS, koordinuje se pomoc z jiných krajů,
od ostatních ústředních orgánů a z/do
zahraničí, provádí se analýza a
hodnocení situace, eviduje a sleduje se
účinnost nasazení sil a prostředků,
organizuje se ochrana obyvatelstva,
dokumentuje se provádění záchranných
a likvidačních prací, organizuje se
spojení s postiženým územím, udržuje
se a koordinuje spojení s příslušnými
krizovými štáby prostřednictvím OPIS
IZS, zpracovávají se informace pro
sdělovací prostředky.
71
ben über die Leitstellen des IRS;
Erstellen von Informationen für die Nachrichtenmedien.
Při ústřední koordinaci složek IZS se
zejména povolávají a nasazují síly a
prostředky podle Poplachového plánu
IZS, koordinuje se pomoc z jiných krajů,
od ostatních ústředních orgánů a z/do
zahraničí, provádí se analýza a
hodnocení situace, eviduje a sleduje se
účinnost nasazení sil a prostředků,
organizuje se ochrana obyvatelstva,
dokumentuje se provádění záchranných
a likvidačních prací, organizuje se
spojení s postiženým územím, udržuje
se a koordinuje spojení s příslušnými
krizovými štáby prostřednictvím OPIS
IZS, zpracovávají se informace pro
sdělovací prostředky.
Der zentrale Alarmplan des IRS ist das
primäre Plandokument des IRS. Es regelt die Anwendung des Alarmplanes,
definiert den sachlichen Umfang, regelt
die Koordination und Verwendung der
Kräfte und Mittel der Hauptpartner und
der weiteren Partner des IRS sowie die
Kommunikation mit den Hauptpartnern
und den weiteren Partnern des IRS, legt
den Inhalt der operativen Dokumentation
fest und enthält abschließende Bestimmungen.
Fehler! Es ist nicht möglich, durch die Bearbeitung von Feldfunktionen Objekte zu erstellen. 72
K zajištění pomoci při MU a přírodních
katastrofách okolním státům, uzavřela
ČR mezistátní dohody, mezi které patří i
smlouvy mezi ČR a SRN:
Zur Gewährung von Hilfe für Nachbarstaaten im Fall außerordentlicher Ereignisse und Naturkatastrophen hat die
Tschechische Republik zwischenstaatliche Abkommen abgeschlossen, unter
anderem auch zwischen der Tschechischen Republik und der Bundesrepublik
Deutschland:
Seit Januar 2003 – Abkommen zwischen der Tschechischen Republik
und der Bundesrepublik Deutschland
über die gegenseitige Amtshilfe in
Katastrophen und schweren Notfällen. Zuständige Stellen für die Vorlage und Entgegennahme von Anträgen zur Gewährung von Hilfe sind: In
der Tschechischen Republik (Ministerium des Innern, Ministerium für
Auswärtige Angelegenheiten), in der
Bundesrepublik Deutschland (Auswärtiges Amt, Bundesministerium
des Innern, Bayrisches Staatsministerium des Innern, Sächsisches
Staatsministerium des Innern).

Od ledna 2003 - Smlouva mezi
Českou republikou a Spolkovou
republikou Německo o vzájemné
pomoci při katastrofách a velkých
haváriích. Orgány příslušné pro
předkládání a přijímání žádostí o
poskytnutí pomoci jsou: v České
republice
(Ministerstvo
vnitra,
Ministerstvo zahraničních věcí), ve
Spolkové
republice
Německo
(Ministerstvo zahraničí, Spolkové
ministerstvo vnitra, Bavorské státní
ministerstvo vnitra, Saské státní
ministerstvo vnitra).

Seit November 1994 - Abkommen
zwischen der Regierung der Tschechischen Republik und der Regierung
der Bundesrepublik Deutschland
über den Kleinen Grenzverkehr auf
Wanderwegen und in Touristenzonen
sowie über den Grenzübertritt in besonderen Fällen.

Od listopadu 1994 - Dohoda mezi
vládou České republiky a vládou
Spolkové republiky Německo o
malém
pohraničním
styku
na
turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních
hranic ve zvláštních případech.

Seit November 1996 - Abkommen
zwischen der Regierung der Tschechischen Republik und der Regierung
über Grenzübergänge an der gemeinsamen Staatsgrenze

Od listopadu 1996 - Dohoda mezi
vládou České republiky a vládou
Spolkové republiky Německo o
hraničních
přechodech
na
společných státních hranicích

Ab Februar 1992 – Vertrag zwischen
der Tschechischen und Slowakischen
Föderativen Republik und der Bundesrepublik Deutschland über gute

Od února 1992 - Smlouva mezi
Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Spolkovou republikou
Německo o dobrém sousedství a
73
přátelské spolupráci.
Nachbarschaft und freundschaftliche
Zusammenarbeit.

Seit Oktober 1996 - Abkommen zwischen der Regierung der Tschechischen Republik und der Regierung
über die Zusammenarbeit im Umweltschutz.

74
Od října 1996 - Dohoda mezi vládou
České republiky a vládou Spolkové
republiky Německo o spolupráci v
oblasti ochrany životního prostředí.
ILS – Integrierte Leitstelle im grenzüberschreitenden
Rettungsdiensteinsatz. Alarmierungen und Alarmierungsplanung
Integrované operační středisko (ILS) v přeshraniční zdravotnické
záchranné službě. Aktivace záchranné služby a její plánování
Markus Hannweber
Leiter der Integrierten Leitstelle HochFranken
Vedoucí Integrovaného operačního střediska v severovýchodních Horních Francích
(ILS HochFranken)
Základní informace o integrovaném
operačním středisku HochFranken a
jeho úkolech
Vorstellung und Aufgaben der ILS
HochFranken
13.11.1975 byl v rámci zavádění nových
celozemských struktur zahájen provoz
tehdejšího zdravotnického záchranného
operačního střediska v Hofu, které bylo
prvním svého druhu v Horních Francích
a čtvrtým v celém Bavorsku.
V letech 1976 až 2002 fungovala tato
střediska také jako telefonní ústředny
pohotovostní služby smluvních lékařů.
V roce 2002 přijal bavorský zemský
sněm zákon o zřízení integrovaných
operačních středisek. Po založení
Účelového svazu pro zdravotnickou
záchrannou službu a vyhlašování
požárního poplachu, do kterého vešel
Zdravotnický záchranný účelový svaz v
Hofu, a po přijetí rozhodnutí o jeho
umístění a provozovateli v roce 2005 se
mohlo
začít
s
projektováním,
kvalifikačními kurzy pracovníků a
vypsáním
veřejných
soutěží
na
dodavatele techniky a informačního a
komunikačního vybavení.
Provoz
střediska
byl
zahájen
28.10.2008.
Spádová
oblast
Integrovaného
operačního střediska HochFranken s
přibližně 250 000 obyvateli se rozkládá
na 1 542 čtverečných kilometrech a patří
Zum 13.11.1975 ging die damalige Rettungsleitstelle Hof als erste oberfränkische und vierte bayerische Leitstelle, im
Rahmen der landesweiten Strukturierung, in Betrieb.
Von 1976 bis 2002 wurde ebenfalls die
Vermittlung des Kassenärztlichen Bereitschaftsdienstes durchgeführt.
Im Jahre 2002 beschloss der bayerische
Landtag das „Gesetz zur Einführung Integrierter Leitstellen“. Nach der Umgründung des Rettungszweckverbandes Hof
in den Zweckverband für Rettungsdienst
und Feuerwehralarmierung, sowie dem
Beschluss des Standortes und der
Betreiberschaft im Jahre 2005, konnte
mit den zugehörigen Projektierungen,
der Mitarbeiterqualifizierung sowie den
für Technik und IuK (Information und
Kommunikation) erforderlichen Ausschreibungen begonnen werden.
Die Realisierung und Inbetriebnahme
wurde am 28.10.2008 umgesetzt.
Der Dienstbereich der ILS HochFranken
umfasst die beiden Landkreise Hof und
Wunsiedel, sowie die kreisfreie Stadt
Hof, mit 1542 Quadratkilometern mit insgesamt rund 250.000 Einwohnern.
75
do ní okresy Hof a Wunsiedel včetně
města Hof, které je obcí bez okresní
příslušnosti.
Im benannten Zuständigkeitsbereich ist
die ILS HochFranken für die gesamte
nichtpolizeiliche Gefahrenabwehr, sowie
als Meldekopf der Behörde, zuständig.
Na tomto území zastává Integrované
operační středisko HochFranken funkci
nejvyššího řídícího a koordinačního
orgánu zodpovědného za veškerá
opatření nepolicejního charakteru na
odvrácení nebezpečí.
Zur Durchführung der Aufgaben stehen 8
Rettungswachen, 7 Notarztstandorte, 19
First Responder Standorte, für den Katastrophenschutz 41 Bereitschaften der
Hilfsorganisation, 22 Ortsgruppen der
Wasserrettung, sowie 3 Bergrettungswachen zur Verfügung.
Za účelem spolehlivého plnění úkolů má
středisko k dispozici 8 výjezdových
stanovišť
zdravotnické
záchranné
služby, 7 výjezdových základen rychlé
lékařské
pomoci,
19
stanovišť
záchranářů v systému First Responder,
pro ochranu před katastrofami 41
pohotovostních
služeb
organizace
humanitární pomoci a 22 místních
skupin vodní
a 3 základny horské
Bereich Brandschutz und technische
Hilfe:
Landkreis Wunsiedel: 66 Freiwillige
Feuerwehren, 1 Werkfeuerwehr – Landkreis Hof: 161 Freiwillige Feuerwehren, 2
Werkfeuerwehren – Stadt Hof: 1 Freiwillige Feuerwehr Hauptwache, 6 Freiwillige
Feuerwehren Stadtteile, 2 Löschgruppen, 1 Werkfeuerwehr, 1 Betriebsfeuerwehr.
Požární ochrana a technická podpora:
Einheiten des Technischen Hilfswerkes
(Bundeseinrichtung):
Složky spolkové organizace Technických
pomocných služeb (Technisches
Hilfswerk, THW):
Okres Wunsiedel: 2 místní svazy - město
Okres
Wunsiedel:
66
sborů
dobrovolných hasičů, 1 závodní hasičský
sbor5 – okres Hof: 161 sborů
dobrovolných hasičů, 1 závodní hasičský
sbor – město Hof: 1 hlavní požární
stanice sboru dobrovolných hasičů, 6
sborů dobrovolných hasičů městských
částí, 2 požární družstva, 1 závodní
hasičský sbor, 1 podnikový hasičský
sbor.
Landkreis Wunsiedel: 2 Ortsverbände,
5
Pozn.překl.: Závodní hasičské sbory (Werkfeuerwehr) jsou neveřejné jednotky požární ochrany se státním
uznáním, zatímco podnikové hasičské sbory (Betriebsfeuerwehr) toto uznání nemají a mohou proto plnit
v případě požáru pouze určité úkony
76
Stadt Hof 1 Ortsverband, 1 Geschäftsstelle, Landkreis Hof 1 Ortsverband.
Hof: 1 místní svaz, 1 kancelář - okres
Hof: 1 místní svaz.
Die ILS HochFranken ist nach den jeweils gültigen gesetzlichen Bestimmungen für die Annahme aller Notrufe und
Hilfeersuchen, für die Alarmierung, Führung, Begleitung und Dokumentation aller Einsätze des Krankentransportes,
Rettungsdienstes, Brandschutzes, Technischer Hilfe, sowie des Katastrophenschutzes, zuständig.
Integrované
operační
středisko
HochFranken vykonává v souladu s
platnými právními ustanoveními příjem
všech tísňových volání a žádostí o
pomoc, aktivuje záchrannou službu a
vyhlašuje poplach, řídí, podporuje a
dokumentuje
všechny
převozy
nemocných a zásahy zdravotnické
záchranné služby, jednotek požární
ochrany
a
složek
Technických
pomocných služeb, včetně opatření na
ochranu před katastrofami.
Derzeitiger aktueller Stand in der
Durchführung des
grenzüberschreitenden
Rettungsdienstes
Folgend aufgelistete Probleme sind beim
grenzüberschreitenden Rettungsdiensteinsatz zu beachten.
Rechtsunsicherheiten,
Medikamenteneinfuhrbestimmungen,
Behandlungsrecht, Verwendung von Sonderrechten
und Wegerechten, Georeferenzierung
von Einsatzstellen im Nachbarland, unterschiedliche Kommunikationssysteme,
Sprachbarrieren. Die vorliegende Aufzählung der möglichen Problemstellungen ist jedoch nur beispielhaft und unverbindlich.
Die ILS HochFranken arbeitet im Jahr
rundum maximal 15 Einsätze des Rettungsdienstes im grenzüberschreitenden
Bereich ab. Als anfordernde Stellen sind
hierbei die Polizei, direkt Betroffene,
Tschechische
Kliniken
zur
Patientenrepatriierung sowie zufällig im
deutschen Mobilfunknetz eingebuchte
Handys zu nennen.
Die Abarbeitung der Anforderungen wird
durch direktes Entsenden von Rettungsmitteln im grenznahen Bereich,
nach Rücksprache mit dem GLZ
Současný aktuální stav přeshraniční
spolupráce v oblasti zdravotnické
záchranné služby
Při realizaci přeshraničních zásahů
zdravotnické záchranné služby je nutné
počítat s těmito problémy:
právní nejistota, předpisy upravující
dovoz léčiv, právní předpisy upravující
poskytování lékařské péče, otázka
využití zvláštního postavení vozidel v
silničním provozu a práva přednostní
jízdy, georeferencování míst zásahu v
sousední zemi, různé komunikační
systémy, jazykové překážky.
Uvedený seznam případných problémů
je pouze orientačním výčtem.
Integrované
operační
středisko
HochFranken provádí ročně okolo 15
zásahů zdravotnické záchranné služby v
rámci přeshraniční spolupráce. Výzvy k
těmto zásahům přicházejí od policie,
přímo od postižených, od českých klinik
za účelem repatriace pacientů nebo také
prostřednictvím volání z mobilních
telefonů, které jsou náhodně napojeny
na německou mobilní síť.
Na základě těchto výzev se vysílají
přímo do příhraničních oblastíc a po
dohodě se Společným česko-německým
77
Schwandorf auch weiter im Landesinneren, bei entsprechender Information an
die zuständigen polizeilichen Behörden
(Gemeinsames Lagezentrum), durchgeführt.
centrem policejní a celní spolupráce ve
Schwandorfu i dále do vnitrozemí –
dopravní
prostředky
zdravotnické
záchranné služby a zároveň se odesílají
odpovídající
informace
příslušným
policejním
orgánům
(Společnému
centru).
Vergleich zur Rettungsleitstelle Weiden,
künftig ILS Nordoberpfalz:
Srovnání se záchranným operačním
střediskem ve Weidenu jako budoucím
integrovaným střediskem severního
Horního Falcka:
Způsob práce obou operačních středisek
je z velké části identický. Zásadní rozdíl
je však nutno vidět v počtu zásahů
zdravotnické
záchranné
služby.
Operační středisko ve Weidenu provádí
ročně průměrně okolo 170 zásahů v
rámci
přeshraniční
zdravotnické
záchranné služby. Přibližně 10 výjezdů
ročně se přitom realizuje na základě
žádosti operačního střediska v Plzni
zasílané
faxem
na
standardním
formuláři. Pacienti se předávají na
hraničním přechodu ve Waidhausu.
Von den praktizierten Arbeitsweisen der
beiden Leitstellen lässt sich ein hoher
Deckungsgrad feststellen. Gravierend
unterschiedlich hierbei jedoch sind die
vorliegenden Einsatzzahlen. Die Leitstelle Weiden hat durchschnittlich pro
Jahr rundum 170 Einsätze des grenzüberschreitenden Rettungsdienstes zu
verzeichnen. Etwa 10 Einsätze pro Jahr
werden per vorliegendem Faxformular
von der Leitstelle Pilsen angefordert. Patientenübergaben werden am Grenzübergang Waidhaus vollzogen.
Es bleibt anzumerken, dass durch die
Umwandlung von einer Rettungsleitstelle
zu einer Integrierten Leitstelle und den
damit verbundenen Aufgaben, wie z.B.
Personalqualifikation, Alarmierungsplanung, Bau, Ausschreibung, Vergabe,
uvm. sich auf Kernaufgaben konzentriert
werden musste. So ist ehrlicherweise
zuzugeben, dass von Seiten der ILS
HochFranken von ca. 2006 bis 2010
kaum Energie in das Thema „grenzüberschreitender Rettungsdienst“ investiert
wurde.
Seit 2011 nehmen die Leiter der ILS
HochFranken im Rahmen von verschiedenen Projekten wieder an entsprechenden Arbeitsgruppen, Workshops uvm.
teil.
Přitom je nutné poznamenat, že po
převedení záchranného operačního
střediska na integrované operační
středisko, které musí plnit určitá zadání,
jako např. organizaci kvalifikačních
opatření pro pracovníky, plánování
aktivace záchranných jednotek, stavební
činnost, vypisování veřejných soutěží,
zadávání zakázek atd., bylo především
nutné se soustředit na klíčové úkoly.
Proto musíme otevřeně přiznat, že
Integrované
operační
středisko
HochFranken nevynakládalo v letech
2006 až 2010 téměř žádnou energii na
otázky
přeshraniční
záchranné
zdravotnické služby.
Od roku 2011 se vedoucí pracovníci
střediska HochFranken v rámci různých
projektů opět podílejí na aktivitách
odpovídajících pracovních skupin nebo
78
se účastní workshopů a podobných akcí.
Zukunft des grenzüberschreitenden
Rettungsdienstes
Als wünschenswert und bedarfsgerecht
darf die geregelte und gesicherte
Durchführung eines grenzüberschreitenden Rettungsdienstes für alle Beteiligten
definiert werden, um, beispielhaft,
einsatznahe Rettungsmittel, hier insbesondere bei größeren Schadenslagen
oder Katastrophen, effektiv und zielführend einsetzen zu können.
Budoucnost přeshraniční záchranné
zdravotnické služby
Lze konstatovat, že zákonná úprava a
zajištění výkonů přeshraniční záchranné
zdravotnické služby odpovídá přáním a
potřebám všech zúčastněných. Na tomto
základě by bylo například možné
využívat účinně a cíleně dopravní
prostředky ZZS umístěné v blízkosti
místa zásahu, a to zejména při
hromadných neštěstích s velkým počtem
zraněných nebo při katastrofách.
Die bereits erfolgreichen und äußerst
kooperativen Maßnahmen aller Beteiligten zu diesem Thema sind abschließend
als sehr positiv und zielorientiert zu nennen. Einer weiteren produktiven und effektiven Zusammenarbeit ist hier optimistisch entgegenzusehen.
Na závěr je třeba velmi pozitivně
zhodnotit dosavadní úspěšná, cílená a
velmi kooperativní opatření přijatá všemi
zúčastněnými. Proto můžeme být
optimističtí, že i další spolupráce bude
produktivní a bude probíhat efektivně
79
Impressum
Impresum
Herausgeber:
Vydavatel:
Referat Z 33
Bilaterale Zusammenarbeit auf dem
Gebiet des Gesundheitswesens
Rochusstr. 1
53107 Bonn
Odbor Z33
Bilaterální spolupráce v oblasti
zdravotnictví
Rochusstr. 1
53107 Bonn
Druck:
- Hausdruckerei -
Tisk:
- Tiskárna ministerstva -
Die inhaltliche Verantwortung liegt bei den
Autoren der Beiträge
Za obsah příspěvků ručí autoři
Stand: März 2012
Stav: Březen 2012
80

1. Deutsch-Tschechische Rettungsdienstakademie 18./19. 11. 2011

Transkript

Podobné dokumenty

Der größte Ski der Tschechischen Republik