Leden-únor 1/2013

Leden-únor
1/2013
Z cyklu Děti malují Chlumeček: Agátka Jirásková
84 680,- Kč
Duchovní obnova
Dvouměsíčník farnosti Luže
Opravy 2012
Setkání farnosti
 Básnička
CHLUMEČEK 1/2013
TVÁ PANE LÁSKA
Tvá, Pane, láska nám sílu dává,
je jako číše vody studené.
Má sílu těšit smutnou duši
a zvednout tělo zemdlené.
Tvá milost, Pane, je nekonečná,
své odpuštění znovu dáváš zas.
Tvým darem je i milý úsměv
těch, kteří žijí vedle nás.
Ve víře dáváš nám poznat, Pane,
že nejsme sami, s námi přebýváš.
Tvé myšlení je o pokoji,
má zase smysl život náš.
Tvé svaté Slovo nás moudře vede
a našim cestám ukazuje směr.
Nebývá snadné zaslechnout je
ve světě plném různých věr.
Co jen je člověk, čím zasloužil si,
že, Pane, ty jsi na něj pamětliv?
Pochopit nelze, snad jen žasnout,
dík budu vzdávat, co jsem živ.
(Jan Balcar)
Chlumeček číslo 1/2013 (Leden/únor)
Redakce: P. J. Hubálek (oJ), L. Rumpíková (LR),
M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Vostrovská (TV).
Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu.
Uzávěrka příštího čísla 20.2.2013.
Neprodejné.
Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137,
tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800,
web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected]
web dieceze HK: www.diecezehk.cz
strana 2
 Úvodník
CHLUMEČEK 1/2013
Kéž bys nikdo neupadl do omylu ztotožňovat mystické tělo Kristovo (církev)
s určitým osobním nebo veřejným postojem kteréhokoliv z jeho členů. Kéž bys
nikdy nedal podnět k tomu, aby méně vzdělaní lidé upadli do tohoto omylu.
Církev je tvoje matka. Proto si jí máš vážit. Je to přece logické, matku ctíme.
(Sv. Josemaría Escrivá – Brázda č. 354,356)
Milí čtenáři našeho časopisu,
je před námi další rok, a tak si můžeme právem položit otázku, co pro nás Bůh
připravil v nastávajících dvanácti měsících. Můžeme jistě také říci: Připravil nám
to Bůh, anebo s tím nemá nic společného? Tak nám to může připadat, když
sledujeme denní tisk, rozhlas nebo televizi nebo když mluvíme s lidmi na ulici či
v jiných místech, kde se setkáváme. O Bohu se kromě kostela skoro nikde
nemluví. Dnes si lidé asi moc nedovedou představit svátky nebo běžný týden,
kde by nebylo volno, víkend. Ale když půjdeme do starého Říma či Řecka, tak
tam nebyl žádný den odpočinku, stále se dřelo. Odpočinek si mohli dopřát jen ti,
co nemuseli pracovat. Jedinou výjimku v té době tvořil jeden národ, a to byli
Židé. Oni vložili do sedmidenního týdne jeden den odpočinku – šabat.1) Byl to
den nejen odpočinku, ale především vděčnosti Pánu Bohu. Připomínal Židům,
že práce není všechno. Křesťané převzali tuto tradici s tím, že jej přesunuli na
neděli. V ten den byl objeven prázdný hrob a Ježíš vstal z mrtvých. A při těchto
setkáních se křesťané učili být spolu a modlili se. Společenství tohoto lidu má
své počátky už ve Starém, ale i v Novém zákoně - takové setkávání je nazýváno
církví. Sv. Pavel ve svém listu do Korintu (1Kor.12,12...) se nezdráhá církev
nazvat tělem Kristovým. V období středověku se začal užívat výraz pro církev mystické tělo, což chce naznačit myšlenku, že se nejedná jen o lidské dílo. Dnes
má dost lidí problém, když se mluví o církvi, např. s navrácením majetku.
Důvody jsou různé. Dnes je především potřeba budovat společenství. Mnoho lidí
jde raději i o svátcích pracovat a mnohé obchody v Česku jsou otevřené skoro
nepřetržitě. Proč se nedokážeme nebo nechceme zastavit a nabrat dech? Jaká
radost zavládla v Římské říši v r. 321, když císař Konstantin stanovil, že neděle
je dnem odpočinku. Pokud bychom si mysleli, že se křesťané předtím
nescházeli na bohoslužbu, pak bychom se mýlili. Scházeli se večer po skončené
práci, aby slavili Kristovo vzkříšení. Scházeli by se křesťané také dnes, pokud by
byla neděle formálně zrušena? Je to otázka, jak by to dopadlo. Odpovědět si
musí každý sám za sebe. Na rovině lidských společenství se všeobecně
potkávají mezi sebou ti, kdo mají více či měně něco společného. Sportovci se
druží se sportovci, hudebníci s hudebníky atd., přičemž ostatní bývají vyloučeni.
V kostele tomu tak není, tam jsou různí lidé, co do stáří, vzdělání,
společenského postavení nebo i morálních kvalit, vztahu k Bohu - církev je
prostě otevřena naprosto všem lidem. Za Hospodinem může přijít jakýkoliv větší
či menší hříšník. Před osmnácti lety (v jaroměřské farnosti) se mi dokonce stalo,
že mi jeden muž s jakousi radostí řekl: „Pane faráři, nechtěl jsem už žít... a to, že
sem dozadu do kostela občas chodím, mě vlastně zachránilo“.
strana 3
 Stavební aktivity
CHLUMEČEK 1/2013
Zdaleka netušíme, jak velké problémy lidé mají. Kam jinam mohou přijít než
právě k Hospodinu? Kdo jiný ví, jak to řešit, než On?
Sv. Pavel používá obrazného vyjádření - mluví o těle, když mluví o
církvi. V těle má každý úd svůj úkol, nejsme stejní. Každý máme jiné schopnosti
či nadání. Když říkáme, že církev je tělem Kristovým, tak tvrdíme, že všichni v ní
mají své místo a to díky spojení s Kristem. Pokud jsme s Kristem spojeni (je
nám to dáno křtem), pak máme tajemným způsobem účast na jednotě tří
božských osob, na životě Svaté Trojice. Příčinou problému s přijetím církve jako
božího lidu, jak ji nazval II. vatikánský koncil, je to, že tam jsou lidé chybující
s malými či velkými hříchy. Pro Židy bylo pohoršením slabost Kristovy lidské
přirozenosti, odsoudili ho, že „ze sebe dělal Boha“ (Jan 10,33), a v jeho případě
šlo o lidství čisté a neposkvrněné, vždyť konal zázraky! Církev je plná chyb, patří
do ní hříšníci, je to logické. Lidé tam ale přicházejí, protože v sobě ukrývá sílu
očistit všechny, kteří po tom opravdu touží. V tom je její tajemství i stálá
aktuálnost i přes kritiku a značné nepochopení, když zaznívají např. slova: „Jak
to, že ten či onem byl také v kostele?“ Církev nebyla založena pro svaté, ale pro
hříšníky. Kristus nakonec zachraňuje ty, kdo volají o pomoc, zatímco „dokonalí“
žijí v představách své samospasitelnosti. Objevit význam a poslání církve je
dnes stále více aktuální.
Váš otec Josef
1) Noter Wolf – Andělé v Kurzu
STAVEBNÍ AKTIVITY FARNOSTI ZA ROK 2012
Stavební aktivity v naši farnosti můžeme rozdělit na ty již realizované a
na připravované, které souvisejí s naším výhledem oprav církevních objektů.
Mezi ty úspěšně dokončené a mnohými z Vás užívané patří
Bezbariérové zpřístupnění chrámu Panny Marie na Chlumku. Kromě výtahu
se uvnitř kostela provedla i zádveřní stěna s audiovizuálním zařízením
k promítání filmů o našem poutním místě a městu Luže. Partnery této akce byla
Hamzova odborná léčebna a Město Luže. Realizace proběhla od srpna 2011 do
června 2012, tedy v době trvání 11 měsíců a za účasti otce biskupa Jana Vokála
byla zprovozněna posvěcením výtahu. Celá stavba v konečném vyúčtování za
léta 2011-2012 představovala náklad cca 8,5 mil. Kč, přičemž dotace
Evropského fondu regionálního rozvoje ROP Severovýchod a státního příspěvku
dohromady činila cca 7,6 mil. Kč a zbytek ve výši 900 tis. Kč připadl na farnost
Luže. Další viditelnou akcí je pokračování Opravy balustrád kolem kostela na
Chlumku, která se provádí a financuje z Programu záchrany architektonického
dědictví. Letos se tady udělala část dlažby v rozsahu, který umožňuje přístup i
k západnímu bočnímu vchodu. Prostavělo se zde 490 tis. Kč, z toho dotace
činila 420 tis. Kč, zbytek 70 tis. Kč je naše spoluúčast.
Mezi stavební aktivity patří také opravy kostelů po přírodních událostech
jako je sníh a vichřice a to ve Voleticích a Jenišovicích v celkové hodnotě 31
tis. Kč, z čehož pojišťovny uhradily 21 tis. Kč.
strana 4
 Stavební aktivity
CHLUMEČEK 1/2013
A nyní něco o stavebních aktivitách, které
nejsou zatím vidět, tj. těch dokončovaných a
připravovaných v písemné podobě v projektech či
restaurátorských záměrech.
Dokončila se dokladově obnova interiéru
poutního chrámu Panny Marie na Chlumku a na
základě závěrečné zprávy jsme teprve v říjnu t.r.
obdrželi tzv. zádržné v podobě 5% z celkových
nákladů. Tyto prostředky, které se mohou zdát značné
při 20 mil. stavbě, se začnou od příštího roku používat na tzv. udržitelnost
hotového projektu, což byla jedna z podmínek Norských fondů. Totiž každým
rokem po dobu 10 let musíme v rámci této udržitelnosti jako farnost skládat na
zvláštní účet cca 240 tis. Kč, což za 10 let bude činit 2,4 mil. korun. Potom,
pokud je nevyčerpáme na potřebné opravy díla hrazeného z Norských fondů, si
je můžeme vzít a libovolně použít, nebo případným sponzorům vrátit. Protože
výše těchto ukládaných peněz převyšuje naše příjmové možnosti za současné
potřeby dalších připravovaných oprav jiných církevních objektů, vynakládáme
velké úsilí ve shánění sponzorů, kteří by měli volné prostředky, momentálně je
nepotřebovali, mohli je na určitou dobu uložit na účet Chlumečku a potom si je
zase vzít zpět. O nic nepřijdou a nám by velmi pomohli.
Mezi připravované stavební akce, které bychom chtěli uplatnit do
připravovaných Norských fondů (mají být, dle informací, vyhlášeny začátkem
roku, tedy zanedlouho), patří do této oblasti Dokončení obnovy interiéru
poutního chrámu Panny Marie na Chlumku, což zahrnuje např. restaurování
všech bočních oltářů, zpovědnic, zbývajících obrazů atd. a k tomu bychom chtěli
opravit fasádu kostela se všemi kamennými portály, vše v celkové hodnotě
přesahující 25 mil. Kč. Projekt, který byl zpracován, zaplatil Kraj Pardubice
v hodnotě cca 160 tis. Kč. Realizaci počítáme v letech 2014-15.
Do stejného fondu, tedy Norského, připravujeme opravu kostela sv.
Bartoloměje včetně nového stropu. Celkové náklady na opravu tohoto kostela
se zatím odhadují na cca 17,5 mil. Kč, z čehož jenom projekt má stát 700 tis. Kč.
V rámci přípravy této opravy se provedly restaurátorské průzkumy výmalby,
vnitřního mobiliáře a varhan a to vše jako podklad pro zpracování projektu.
Realizaci uvažujeme podle termínů Norských fondů v letech 2014-15.
Závěrem bych chtěl říci, že všechny tyto naše stavební plány vycházejí
z potřeb farnosti starat se o svěřený majetek
zanechaný zde našimi předky, který ve
výsledné podobě patří do oblasti evangelizace
pro naše poutníky a spoluobčany. Že budou tyto
plány finančně náročné, nemusím zdůrazňovat.
A proto Vás už nyní prosím o podporu
v modlitbách a ve štědrosti Vašich darů. Bůh
nám pomáhej v dalším díle!
(P. Josef Hubálek, Petr Tesař st.)
strana 5
 Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 1/2013
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA
Kompendium katechismu katolické církve
167. Je i místní církev katolická?
Každá místní církev je katolická (a to diecéze a eparchie) vytvořená
společenstvím křesťanů, kteří jsou ve společenství víry a svátostí se svým
biskupem, posvěceným v apoštolské posloupnosti a spojeným s římskou církví,
která „předsedá v lásce“ (sv. Ignác z Antiochie).
168. Kdo patří do katolické církve?
Všichni lidé různým způsobem patří nebo jsou zaměřeni na katolickou jednotu
Božího lidu. Plně je začleněn do katolické církve ten, kdo má Kristova Ducha a
je s ní spojen pouty vyznání víry, svátostí, církevního vedení a společenství.
Pokřtění, kteří plně neuskutečňují tuto katolickou jednotu, jsou v jistém, i když
nedokonalém společenství katolické církve.
169. Jaký je vztah katolické církve k hebrejskému lidu?
Katolická církev rozeznává svůj vztah k hebrejskému lidu ve faktu, že Bůh vyvolil
tento lid přede všemi, aby přijal jeho Slovo. Hebrejskému lidu patří „přijetí za
syny, Bůh s nimi bydlel, uzavřel s nimi smlouvu, dal jim zákonodárství,
bohoslužbu i zaslíbení. Jejich předkové jsou praotci a od nich podle lidské
přirozenosti pochází i Kristus“ (Řím 9,5). Na rozdíl od jiných nekřesťanských
náboženství hebrejská víra je již odpovědí na zjevení Boha ve Staré Úmluvě.
170. Jaké je spojení katolické církve s nekřesťanskými náboženstvími?
Pouto přátelství je dáno společným původem a cílem lidského pokolení.
Katolická církev uznává, že to, co je dobré a pravdivé v jiných náboženstvích,
pochází od Boha, je paprskem jeho pravdy a může to připravovat k přijetí
evangelia a pobádat k jednotě lidstva v Kristově církvi.
171. Co znamená tvrzení: „Mimo církev není spásy“?
To znamená, že každá spása pochází od Krista-Hlavy skrze církev, která je jeho
tělem. Proto nemohou být spaseni ti, kteří, znajíce církev jako založenou
Kristem a nutnou ke spáse, do ní nevstoupí a nevytrvají v ní. Zároveň díky Kristu
a jeho církvi mohou dosáhnout věčné spásy ti, kteří bez své viny neznají
Kristovo evangelium a jeho církev, ale upřímně hledají Boha a plní pod vlivem
milostí jeho vůli, poznávanou skrze příkazy svědomí.
172. Proč musí církev hlásat evangelium celému světu?
Protože Kristus přikázal: „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy,
křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ (Mt 28,19). Tento misionářský
příkaz Pána má svůj pramen ve věčné lásce Boha, který poslal svého Syna a
svého Ducha, protože „chce, aby se všichni lidé zachránili a došli poznání
pravdy“ (1 Tim 2,4).
173. Jakým způsobem je církev misionářská?
Církev vedená Duchem svatým pokračuje během dějin v poslání samého Krista.
Křesťané tedy mají všem svobodně hlásat Radostnou zvěst, kterou přinesl
Kristus, tím že ho následují na jeho cestě ochotni také obětovat se až k
mučednictví.
(Pokračování příště)
strana 6
 Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 1/2013
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY
Sv. Severin, 8.1.
Přišel hlásat evangelium do údolí Dunaje v
bouřlivém údobí častých nájezdů. Postil se a chodil v
žíněném oděvu, bos i za mrazu, spal na holé zemi a
přebýval v chatrné poustevně. Slovem i příkladem
učil křesťanské lásce. S radostí pomáhal chudým a
zmírňoval utrpení četným vězňům. Přičiňoval se o
vzájemné výměny zajatců. Byla mu nabízena
biskupská hodnost, ale ve své pokoře ji nepřijal. Jeho
svatost přitahovala i pohany a bludaře z řad barbarů.
Založil několik klášterů a v nich se pod jeho vedením
vytvářela duchovní armáda, silnější a věrnější než
vojska nájezdníků. Je nazýván apoštolem Norika a
Panonie. Zemřel kolem roku 482.
Patron Bavorska, zajatců, vinařů, tkalců
opratí a lněného plátna.
Atributy: Křížek a zobrazení kazatele, oděv
mnicha, někdy vyobrazen i jako opat nesoucí kostel.
Sv. Gilbert, 4.2.
Narodil se asi roku 1085 v Sempringhamu v
Anglii jako syn rytíře. Vystudoval v Paříži, kde se
seznámil se sv. Bernardem. Po návratu se stal
farářem ve svém rodišti. V roce 1131 založil jako
jediný Angličan nový řeholní řád. Na rodinném statku
vytvořil komunitu mladých žen své farnosti s
benediktinskými řeholními pravidly. Připojením
laických bratrů vznikl druhý dům a došlo ke zřízení
augustiniánů kanovníků. V rozrůstajícím se řádu byly
propojeny mužské a ženské kláštery. Členové se
nazývali gilbertini a hlavním představeným byl
Gilbert. K domům kanovníků byly připojovány špitály i
pro malomocné, chudobince a sirotčince.
Gilbert žil velmi odříkavě a v příkladné
zbožnosti. Do vězení se dostal pro obvinění, že
Tomáši Becketovi poskytl pomoc na útěku před
Jindřichem II. Asi pro nedostatek důkazů byl nakonec propuštěn, i když opak
odmítl odpřísáhnout. Také byl pomluven laickými bratry, ale věc byla dořešena v
Římě v jeho prospěch. Ve stáří žil jako prostý člen řádu a dožil se více jak sta
let. Zemřel roku 1189.
Již v roce 1202 byl svatořečen papežem Inocencem III.
(PFJ)
strana 7
Gedeon
CHLUMEČEK 1/2013
GEDEON
KRITIKA (Sd 8, 4-21)
Epizoda o pronásledovaných králích Zebachovi a Salmunovi je
pravděpodobně převzata z jiného pramene, než předchozí text. Aby se redaktor
porovnal s rozporem o smrti Orba a Zéba, pozměnil pravděpodobně jejich jména
na Zebacha a Salmóna. Na adresu obyvatel Sukótu a Penúelu je možné říci, že
se vstřícnost a prozíravost vyplatí víc než obojetné vyčkávání. Nebezpečí, které
představují hladoví vojáci, známe z příběhu o Davidovi a Abígajile (1 Sam 25, 242).
Poručil svému prvorozenému synu Jeterovi: „Vstaň a zabij je!“ Ale
mládenec nevytasil meč, protože se bál, byl to ještě chlapec. Tu řekli Zebach a
Salmuna: „Vstaň sám a zasaď nám úder, vždyť jaký muž, taková jeho síla.“
Gedeón tedy vstal a zabil Zebacha a Salmunu (Sd 8, 20-21).
Jak jsem se zmínil výše, Gedeón byl bázlivý, vnitřně nejistý člověk.
Proměnili ho ale dvě skutečnosti. Za prvé válka, která všechny muže učí
rozhodnosti, za druhé určité zrcadlení charakterových vlastností v synu. Platí na
obě strany: otec se vidí v synovi jako v zrcadle a syn se poznává v otcově
příkladu. V dnešní době jsou mnozí otcové nepřítomní nebo jsou bezpříkladné
bačkory a sobečtí trubci. Přál bych jim, aby byli svým dětem nejen živiteli, ale i
vzory.
EFÓD (Sd 8, 22-28)
Komentáře, které jsem otevřel, jsou k tomuto úryvku sporé. Tento efód
nebyl pravděpodobně součástí kněžského roucha jako na jiných místech (např.
1 Sam 22, 18), ale nějaký odlišný předmět kultu. Gedeón měl možná dobrou
ideu. Efód představoval symbol Hospodinovy vlády. Ale jednoduchý Boží lid si to
přebral po svém.
Nedodržení přikázání desatera o nezobrazování si Boha vedl k nové
modloslužbě. Do svatyně v Ofře, kam „za ním chodil smilnit celý Izrael, takže se
stal Gedeónovi i jeho domu léčkou“ (Sd 8, 27). Pokud bych měl hledat srovnání
s přítomností, pak bych kriticky zhodnotil některé aspekty lidové zbožnosti.
Někdy můžeme i my zabsolutizovat to, co je relativní.
Tak například jsem poznal křesťany, kteří se dovolávali přímluvy nejprve
sv. Františka a sv. Rity, poté padre Pia a Matky Boží, když ani to nezabralo, tak
malého Ježíška ležícího v jeslích na slámě. A kde je jediný přímluvce a
prostředník? Kde je Bůh Otec a Duch – dárce darů?
Nebo jiný příklad: Navštívil jsem kostel, ve kterém byly na čelní stěně tři
symboly: ukřižovaný Kristus, svatostánek a uprostřed socha Matky Boží. Že
svatostánek je na boku, bych ještě pochopil, ale proč není kříž v centrální ose
onoho liturgického prostoru? Že by Maria hrála v dějinách spásy centrální roli?
Možná, že jsem detailista, ale proč v sobě nepěstovat citlivost na symboliku
liturgického prostoru. Vyjadřuje přece i teologickou myšlenku.
Přemýšlejme, zda kvůli nebezpečí modloslužby přikázání nezobrazovat
Boha (Ex 20, 4-5) nemělo něco do sebe.
strana 8
Gedeon
CHLUMEČEK 1/2013
RODINA (Sd 8, 29-35)
„Za dnů Gedeónových žila země v míru po čtyřicet let.“ (Sd 8, 28). Číslo
čtyřicet symbolizuje období přechodu. Gedeónova vláda je pouze přechodná.
Izrael bude muset čekat ještě dlouho na královské pokolení, které bude mít
přesah věčnosti: „Řekls: ,Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal
jsem Davidovi, svému služebníku: Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát
pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.‘“ (Žl 89, 4-5).
Nedozvídáme se, komu připadlo po Gedeónově smrti vladařské žezlo.
Snad všem sedmdesáti synům? Asi ano. Můžeme předpokládat, že došlo
k politickému chaosu, který je předpokladem k uvolnění lpění na monotheismu.
Situace využil syn otrokyně Abímelek.
Jméno Abímelek znamená „můj otec je král“. Lze spekulovat, že se
narodil v době, kdy už Gedeón vládl. Abímelek po smrti svého otce vznáší
oprávněný nárok na trůn. On by měl být přeci podle jména „pravý král“.
Neslavně končí tříletá vláda tohoto bratrovraha. Vzplanulo povstání a při
obléhání města Tebes „hodila nějaká žena Abímelekovi na hlavu mlýnský
kámen a prorazila mu lebku. Rychle zavolal svého zbrojnoše a poručil mu:
,Vytas meč a usmrť mě, ať o mně neříkají: Zabila ho žena!‘ Mládenec jej tedy
probodl a on zemřel.“ (Sd 9, 53-54).
Boží mlýn mele pomalu, ale jistě. Ve městě Tebes mlela na něm
bezejmenná žena obilí, aby nasytila své syny. Propukla válka, synové odešli
bojovat, obilí došlo, neboť nebyl nikdo, kdy by je sklidil. Žena vzala vrchní
kámen a ukončila krveprolití tím, že ho hodila na hlavu vůdci. Tato bezejmenná
žena se tak stala předobrazem Matky Boží, která Nepříteli (srov. Gen 3, 15)
rozdupala hlavu. Maria, oroduj za nás, za své děti!
ZÁVĚR
Tu Gedeón shledal, že to byl Hospodinův posel, a zvolal: „Běda mi,
Panovníku Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova posla tváří v tvář!“
Hospodin jej však uklidnil: „Pokoj tobě; neboj se, nezemřeš.“ I vybudoval tam
Gedeón Hospodinu oltář a nazval jej: „Hospodin je pokoj.“ Je v abíezerské Ofře
až dodnes. (Sd 6, 22-24).
Co je plodem setkání s Hospodinem? V prvním okamžiku bázeň. Ten,
kdo je přítomen Božímu jednání, kdo spatří byť odlesk jeho slávy, kdo se prstem
dotkne lemu jeho roucha, zůstává ohromen. Bůh však mluví v jemném vánku.
„Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí“ (Mt 12, 20). Svým
hlasem přináší pokoj „ne jaký dává svět“ (Jan 14, 26). Odpovědí člověka na
nabídku pokoje je odklon od jiných bůžků a model a přilnutí k pravému, živému
Bohu. Odpovědí je oběť díkůvzdání na Hospodinově oltáři: „Jak se mám
odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal? Zvednu kalich spásy a budu
vzývat Hospodinovo jméno. Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho
lidem.“ (Žl 116, 12-14).
A my víme, jaký je to oltář, jaká je to oběť, jaký kněz stojí před oltářem a
přimlouvá se za nás u Boha Otce. Pokoj nad pomyšlení ať zůstává se všemi
nyní i na věky!
(Z knihy P. Šabaka: Gedeon, konec seriálu)
strana 9
Vyslyšené prosby
CHLUMEČEK 1/2013
Náš chrám je zasvěcen Panně Marii Pomocnici. Jistě mnozí z vás zakusili Její
pomoc na vlastní kůži. V této rubrice Vyslyšené prosby rádi zveřejníme váš
příběh (samozřejmě anonymně) pro povzbuzení nás, kteří se k Ní utíkáme, a na
oslavu Toho, který veliké věci činí.
VĚŘIT
Není tomu tak dávno, co jsem si myslela, že se mne tato problematika
vzhledem k mému věku dlouho týkat nebude. Ale nemoci nechodí po horách,
nýbrž po lidech.
Musím říct, že moje modlitby se stejným textem trvaly skoro tři roky. Tak
dlouho mi všichni doktoři tvrdili, že jsem zdravá a pokud není něco v pořádku, že
to jsou jen moje pocity. Jenomže já jsem přestávala mluvit. Nejprve výslovnost
vázla po delším hovoru, později jsem zvládla říct jen dvě tři slova. Nemohla jsem
se najíst, protože se mi špatně polykalo, jazyk byl často jako dřevěný, přestala
jsem dovírat oči a celková únava byla čím dál větší. Později se mi začalo i
špatně dýchat. To už šlo do tuhého. Vypadalo to, jako by Boha už konečně
omrzelo poslouchat moje neustále stejné prosby, které byly v tuto dobu už
mnohem naléhavější, a začal jednat. Konečně mi poslal do cesty doktora, který
mne ujistil, že moje problémy nejsou mé pocity, ale že jsem nemocná.
Následovalo velké vyšetřování, prošla jsem snad všechna vyšetření, která
existují, přes CT, magnetickou rezonanci po EMG. Po dvou měsících mi byla
konečně nasazena léčba a byla mi představena moje „kamarádka“, která mě
neopustí do konce života – myastenia gravis, autoimunitní onemocnění, které
způsobuje poruchu nervosvalového přenosu. V mém případě jsem měla již
zasaženo všechno příčně pruhované svalstvo, lepší zpráva byla, že srdce snad
zasaženo není. V českém jazyce řečeno, v dětství máme v těle brzlík, který
musí v období dospívání zakrnět, jenomže u asi 2000 lidí v ČR se místo
zakrnění začne vyvíjet a pak při nějaké příležitosti začne pracovat. U mne byl
spouštěčem porod prvního dítěte a následná viróza. Brzlík začal vytvářet
protilátky, které ve svalech ucpávají cesty, kudy se dovnitř dostává výživa a
hlavně informace z mozku, takže se daná svalová partie náhle chová, jako by
ochrnula. Jakmile se protilátka „uhne“, sval znovu pracuje, jak má. Největší
problém ale je, když jen na krátkou dobu ochrnou dýchací svaly. Na tuto nemoc
nezná současná medicína přímou léčbu, ale naštěstí se před asi dvaceti lety
začal této nemoci věnovat jeden neurolog z Prahy. V současnosti existuje jedna
jediná ordinace pro myasteniky, a to v Praze.
Většina lidí řekne, že nemocného člověka chápe, že s ním soucítí, ale teď
už vím, že to nejde. Že nejde si tuto situaci představit, do ní se člověk musí
dostat, aby věděl, jaké to je. Nasazování léčby je velmi náročné a musí být
realizováno v nemocnici pod lékařským dohledem. Málokdo si dokáže
představit, jaké to je, ležet v posteli, koukat do stropu a být připraven na to, že je
to třeba poslední den tady. Že kdybych právě teď zemřela, že si ze mě můj
čtyřletý syn bude pamatovat tak akorát nějaký pěkný pocit a dvouletá dcerka si
mě pamatovat nebude vůbec. Tyto chvíle jsou pak takovým dobrým testem, jak
zjistit, zda je „můj dům postavený na skále, nebo na písku“.
strana 10
Vyslyšené prosby
CHLUMEČEK 1/2013
Sama jsem nechápala, co ještě dokážu zvládnout. Je pravda, že mě
obrovským způsobem podporoval a podporuje můj manžel, pro kterého to celé
není také vůbec jednoduché. A velikánskou motivací pro mě jsou také moje děti.
Celá situace nás neuvěřitelným způsobem semkla.
Tak nic nevzdávám, v modlitbách neustávám, moji blízcí prý také ne. Teď
momentálně jsem po operaci, kdy mi byl brzlík vyoperován. Stále mám každý
den hrst léků v čele s Prednisonem, abych se mohla pohybovat a fungovat v
rámci možností. Ale k tomu mám naději, že to možná bude lepší. A to tak, že by
mi během dalších let mohly být vysazeny prášky, které mají hromadu vedlejších
účinků a z druhé strany mi pomalu nalomují zdraví jiným způsobem. Že možná
dojde k vymizení klinických příznaků. Tato nemoc se nikdy nevyléčí, ale třeba se
dostane pod kontrolu. Už nikdy nebudu moct závodit na kole jako dřív a hrát 2.
florbalovou ligu, jak jsem chtěla, ale vypadá to, že neskončím ve třiceti na
invalidním důchodu, ale že se budu moct vrátit i do práce. A hlavně že tu budu
moct být ještě nějaký čas se svými nejmilovanějšími, s manželem a dětmi. Jak s
oblibou říká moje pani doktorka, tato nemoc sama o sobě neubírá na délce
života, jen na kvalitě.
A závěrem? Proste, bude Vám dáno. Ale musíte u toho i věřit. Věřit, že
všechno má svůj smysl a ať to dopadne jakkoli, že je to v Boží režii a Bůh je
dobrý režisér. Já musím říct, že to byla suprová zkouška, která mě hodně
posílila. Díky Bohu za ní. A jinak doufám, že nebude mít pokračování.
(bývalá farnice)
KŘTINY 28.12.2012
O Vánocích jsme oslavovali
nejen narození Ježíška, ale i
Alžběty Anastázie Remešové.
Gratulujeme!
strana 11
 Z naší knihovny
CHLUMEČEK 1/2013
JINÁ DOBA, STEJNÝ OSUD
T. G. MASARYK A VÁCLAV HAVEL
Jan Bauer
„Dobrého je v řádu světa víc, ale to zlé člověk cítí
silněji“. (T.G.Masaryk)
„Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí“.
(Václav Havel)
Autor Jan Bauer (nar. 1945) má na svém kontě
více než stovku knih žánru literatury faktu, detektivek a
historických románů. Podílel se na desetidílných
Toulkách minulostí světa. V současné době žije a pracuje na samotě v jižních
Čechách.
V této knize předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů.
Ten první – T.G.Masaryk vytvořil tento stát na demokratických základech a
Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor tyto dva velikány srovnává jako
politiky, spisovatele, filosofy, vlastence, ukazuje, jaký měli vztah k ženám i v čem
ve vysokých funkcích selhali. Dokládá, že je naším štěstím, že zformovali tento
stát, můžeme být na ně hrdí, neboť do základů naší státnosti vložili to
nejcennější – svobodu a demokracii.
Václav Havel zemřel 11. prosince 2011 ve své chalupě u Trutnova a jeho
nástupce Václav Klaus o něm při smutečním rozloučení uvedl: „Jeho osobnost,
jméno a dílo podstatně napomohly tomu, aby se Česká republika rychle
začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí“.
„Dějinný Masaryk poroste, pokud národ československý bude mít štěstí a
úkol žít a tvořit své vlastní dějiny…, duch, duše, člověk, osobnost… to nesmírně
lidské, co smrtí nezaniká….“. To napsal Karel Čapek o Masarykovi v den jeho
smrti 14. září 1937.
„Když se poprvé objevil nápad, že bych měl kandidovat na funkci
prezidenta republiky, považoval jsem to jen za absurdní žert: já, který byl po celý
život v konfrontaci s mocí, který jsem ani na okamžik nechtěl zastávat žádnou
politickou funkci, který jsem si vždy zakládal na své naprosté nezávislosti a který
nemám zálibu v čemkoli vážném, příliš slavnostním, příliš oficiálním, se mám
stát náhle státním funkcionářem, a navíc tím nejvyšším!“ To napsal Václav
Havel v úvodu své knihy. Havlův nástupce Václav Klaus při jeho pohřbu
23.12.2011 uvedl: „Václav Havel se stal symbolem novodobého
československého státu. Zasloužil se o něj jak svým neohroženým bojem proti
komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost naší sametové revoluce a jako
první prezident naší svobodné země.“
Bylo to více než zajímavé čtení. Knížka je útlá, o to více nabitá
myšlenkami. Když vidím náladu ve společnosti a vzrůstající preference
komunistů, běhá mi mráz po zádech. Je tak snadné zapomenout na hrůznou
minulost, soustředit se na tzv. „salámovou politiku“ nebo jen na „chléb a hry“?
strana 12
 Ohlasy – Rok víry
CHLUMEČEK 1/2013
Nechat stranou všechny ideály demokracie, žít na dluh s vědomím, „že po
nás třeba potopa“? Jak jen můžeme!
Se smrtí Václava Havla jakoby pro mě umřela velká část demokracie,
spolu s ním jsme snad i pohřbili svoje ideály. Je to někdy těžké. Dívat se s
klidnou tváří vstříc přísným škrtům a reformám. Sami máme hypotéku na malý
byt v centru města a 3-měsíční holčičku. Záleží nám samozřejmě na její
budoucnosti a na tom, v jakém světě bude vlastně žít. Zatím to nevypadá moc
ideálně. O jaké době ale můžeme říct, že by byla ideální? Naše generace již
nepamatuje žádnou válku a žijeme si stále dost nad poměry, i když jsme si
navykli neustále na něco reptat. Záleží na nás samotných, jaký život vytvoříme
pro budoucí generaci, zda budeme stát při zdi a budeme se bát zariskovat a
hledat jenom vlastní prospěch. Ale ono nejde jenom o nás. To asi více chápe
ten, kdo sám má děti, přeje si pro ně vytvořit lepší svět. Teď mne napadá
zvláštní shoda – Masaryk ani Havel neměli vlastní děti. Přesto měli veliké ideály
a snažili se je prosazovat, věřili v dobro, co je v každém člověku. Tak na to
nezapomínejme.
(Lenka Rumpíková)
A OPĚT DALŠÍ VZÁCNÉ TÉMA
Již po několikáté svatý otec poskytuje do vínku nového roku zajímavý
námět k zamyšlení. Tentokrát to je víra. Pro nás věřící je to jistě vhodná
připomínka, abychom dle svého vztahu k Boží jistotě se ještě více snažili
utvrzovat svůj osobní postoj k těmto vyšším hodnotám.
Buďme vděčni dobrým rodičům, kteří nás křtem svatým uvedli do
společenství svaté víry a postupně, když jsme prvně drmolili modlitbu Páně, a
dále pak jsme měli štěstí i v tom, co jsme získali v neomezovaných hodinách
náboženské výuky, což nám svědomítě předávali katecheté nebo mnozí kněží.
Než to vše došlo k nešťastné devastaci člověka, prodělali jsme i několik
hodnotných setkání v Hradci Králové, což hlavně mělo vliv na moje mladá léta.
A tak i když jsem později podstoupil nechutné ponižování, nástrahy i nátlak kvůli
víře, děkuji znovu svým rodičům, že i když jsem v mnohém taky klopýtal, že
jsem obstál. Žel mi chyběl někdy i střízlivý pohled, který jsem odhaloval
postupem let na mnohé nepříjemné momenty.
Promiň mi, milý čtenáři, že jsem se zamyslel trochu sám nad sebou, ale to
bychom měli tak trochu všichni, abychom si ulevili od všeho toho, co tíží naši
duši. Takový je život a tak buďme šťastni, že můžeme žít v tomto krásném
společenství. Kéž nám to bude dopřáno i v tomto nynějším roku víry.
Redakční radě i čtenářům přeji pevné vykročení do budoucího času,
zdravíčko, rodinnou pohodu a hojně užitečných náplní oblíbeného časopisu. A
potom Prozřetelnost, té ať svěřujete Vaše kroky.
V úctě Váš čtenář a dopisovatel, co Vám tolik fandí. Přeji vše dobré!
(Jiří Mikan)
strana 13
 Ohlasy – Duchovní obnova
CHLUMEČEK 1/2013
DUCHOVNÍ OBNOVA
1. listopadu 2012 zavítal na faru v Luži P. Pavel Tobek, aby nás ve třech
přednáškách provedl tématem parusie. P. Tobek vede duchovní správu farnosti
Kutná Hora – Sedlec, dále je spirituál Církevního gymnázia sv. Voršily v Kutné
Hoře a okrskový vikář vikariátu Kutnohorsko-poděbradského.
Ježíš přišel před dvěma tisíci lety skrytě jako malé dítě. Narodil se
prakticky jako bezdomovec ve chlévě. Památkou na jeho první příchod jsou
Vánoce.
V co opravdu věřili a co měli za úkol první křesťané:
a) Ježíš skutečně žil a vstal z mrtvých.
b) Úkolem křesťana je hlásat radostnou zvěst (evangelium).
c) Křesťan má věřit, že Ježíš přijde ve slávě na konci časů.
O parusii se v Bibli mluví několikrát. Nejčastěji v listech sv. Pavla a v
evangeliích (jako zloděj v noci, podobenství o deseti pannách). Svatý Pavel nám
říká, že máme příchod Ježíše očekávat a bdít. Moderní katolík nepopírá druhý
příchod Ježíše Krista, ale jak se na něj připravuje? Vzpomenu si při probuzení,
že Ježíš může přijít? Máme nechat promluvit Boha skrze Písmo svaté. P. Jan
Uhlíř doporučuje, že má každý křesťan denně kromě nedělí přečíst kapitolu z
Nového zákona. Tak by každý přečetl během roku celý NZ. Cílem je nejen číst,
ale skutečně se s Bohem setkat.
Zásadní částí Bible pojednávající o parusii je Apokalypsa. Dle svatého
Jana se již druhý příchod Krista děje. Každý může pojmout Apokalypsu, jako
živé slovo pro něj.
Jak se nám může podařit předávat víru? Otec Pavel vypráví příběh
hluchého člověka, který přijde k městské bráně, kde lidé tančí na hudbu. Jejich
kroucení do rytmu mu přijde bláznivé.
Nic neslyší. Jak mám předat víru
hluchým, aniž bych nebyl v jejich
očích bláznem? Jen když sami
chceme tančit, můžeme pozvat k
tanci druhé a všichni souznít.
Proč není v současnosti
parusie častým tématem? Dnes
dochází k individualizaci víry. Při
modlitbě
ale
máme
být
ve
společenství. Dále je zde teologický
problém parusie. Jedná se o
budoucnost. Jsou zde psychologické
aspekty: obavy z budoucnosti, možné
zhoršení ekonomické situace, nižší
důchody atd. Myslíme si a jsme
přesvědčeni, že lépe již bylo.
strana 14
 Ohlasy – Získání odpustků
CHLUMEČEK 1/2013
Máme-li ale v srdci pevně ukotveného Krista, milujeme-li ho, pak
přestanou obavy z budoucnosti. Hlavně, že On bude s námi.
Jak se aktivně čeká na Ježíšův příchod? Máme se modlit. Sv. Augustin:
„Jak se modlíme, tak věříme.“ P. Tobek se ptá: „Proč se modlíme Otče náš,
když v okamžiku odchodu z tohoto světa nechceme respektovat Boží vůli? Bůh
nás zve, abychom tancovali spolu s Kristem a neotročili zde na Zemi.
Jak máme tedy očekávat parusii? Máme poznávat, zamilovat si a
prožívat. Dnešní křesťan je neochotný se vzdělávat. To souvisí s touhou po
Bohu. Jestliže toužíme poznat, pak poznáme, naučíme se a porozumíme.
Takže toto je mé shrnutí tří přednášek P. Pavla Tobka o parusii.
(MK)
MOŽNOST ZÍSKÁNÍ ODPUSTKŮ V ROCE VÍRY
V návaznosti na dekret Apoštolské Penitenciárie ze dne 14. září 2012
„Specifické úkony zbožnosti vykonávané během Roku víry se obohacují darem
svatých odpustků“ Mons. Jan Vokál, diecézní biskup královéhradecký,
stanovuje: Poutními místy v Roce víry, kde může věřící pokaždé, navštíví-li je
formou pouti, získat plnomocné odpustky, v Královéhradecké diecézi jsou:
katedrála Svatého Ducha v H. Králové, arciděkanský kostel sv. Bartoloměje v
Pardubicích, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, poutní a farní kostel P. Marie
Pomocné na Chlumku v Luži, poutní kostel Sedmi radostí P. Marie v Malých
Svatoňovicích, poutní a farní kostel Nanebevzetí P. Marie v Neratově, opatský
kostel Narození P. Marie v Želivi a farní kostel Nanebevzetí P. Marie v Číhošti a
kostel sv. Alfonse v Koclířově u Svitav. K získání odpustků je nutné, aby se zde
věřící účastnili nějakého obřadu, a nebo alespoň přiměřený čas strávili v
usebrání při zbožné meditaci, kterou zakončí modlitbou Páně, Vyznání víry (v
jakékoliv právoplatné formě), invokacemi k P. Marii a eventuelně k svatým
apoštolům, co patronům kostela. Dále pokaždé když se zúčastní alespoň třech
přednášek o II. vat. Koncilu a o článcích Katechismu katol. církve. Jestliže jeden
den svobodně zvolený během Roku víry vykonají se zbožnou úctou návštěvu u
křtitelnice nebo jiného místa, kde přijali svátost křtu, a v jakékoliv právoplatné
formě obnoví křestní sliby. Svátečnými dny v Roce víry, kdy může věřící na
nějakém posvátném místě účastí na slavnostním slavením eucharistie nebo
denní modlitbě církve a modlitbou Vyznání víry (v jakékoliv právoplatné formě)
získat plnomocné odpustky, v Královéhradecké diecézi jsou: slavnost P. Marie,
počaté bez poskvrny dědičného hříchu, slavnost Narození Páně, slavnost Matky
Boží P. Marie, slavnost Zmrtvýchvstání Páně, slavnost Cyrila, mnicha, a
Metoděje, biskupa, patronů Evropy, slavnost Nanebevzetí P. Marie, slavnost
Ježíše Krista Krále. K získání odpustků je nutné splnit vždy obvyklé podmínky,
totiž kající smýšlení, vykonání platné svaté zpovědi, přistoupení k sv. přijímání a
modlitba na úmysl Svatého otce. Mons. J. Vokál stanovuje den papežského
požehnání spojeného s odpustky 19.5.2013 – slavnost Seslání Ducha Svatého,
požehnání bude uděleno v katedrále Ducha Sv. v Hradci Králové.
Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký
strana 15
 Ohlasy – Vánoční setkání farnosti
CHLUMEČEK 1/2013
VÁNOČNÍ SETKÁNÍ FARNOSTI
Asi bych měla napsat jen to, že setkání farníků bylo milé a hezké, se
spoustou dobrých chlebíčků, jednohubek a cukroví, že jsme viděli skvělý film,
který by měl oživit naši víru, vzbudit touhu žít opravdově s Pánem. Pak spočítat
kolik se nás tu sešlo, kdy jsme se zase rozešli...
Ano, bylo to hezké, ale je mi po tom setkání nějak smutno. Kde jsou
ostatní? Ptám se, kde jsou další farníci? Zdá se mi to slabé. Klidně můžete říct,
že jsem tu krátce a že mi nepřísluší cokoli hodnotit. Je to tak, ale já musím.
Musím říci, co cítím. Vidím stále stejné tváře a je mi to divné. Je tu určitá
roztříštěnost? Proč někteří nechodí? Nemusíme se s určitými lidmi a tak na tato
setkání nechceme jít? Žárlíme na některé lidi? Jsou v tom pocity neodpuštění,
křivdy? Stále si říkám, proč nepřišel ten, ten, nebo ten... Vidím jednotlivé tváře a
kladu si otázku - PROČ NEPŘIŠLI? Něco, nebo někdo jim musí vadit, nebo je to
lenost?
Uzavíráme se před ostatními a tím se uzavíráme před Bohem!!!
Přiznám se, že jsem očekávala, že v době vánoční, kdy je naše radost z
narození Ježíška veliká a naše srdce je naplněno jeho láskou, tak že farní
společenství se bude chtít sejít a přát si pokoj. My si nedokážeme najít dvě
hodinky na to, abychom se sdíleli. Bůh mi dává touhu, aby naše společenství
bylo schopné společné modlitby, abychom dokázali chválit, děkovat a prosit
jeden za druhého.
„Společně chválili Boha a byli všemu lidu milí... s radostí a upřímným
srdcem.“ Realita je opravdu jiná. A z toho mi je smutno. Cítím, jak Boha držíme
stranou. Moc mi chybí, že při takovém setkání neslyším (kromě pana faráře)
nikoho mluvit o Bohu, o Ježíši. Cožpak ON není živý v našich životech?
Nemáme žádná svědectví? Neměli bychom se právě vzájemně povzbuzovat ve
víře?
Ten film, který jsme viděli (bylo to ze setkání mládeže ve Žďáru nad
Sázavou), nádherně ukazuje, že víra může být živá pro každého, že Duch Svatý
mocně působí v našich životech právě dnes, stále a stále. Jen čeká, až ho
vpustíme do svých životů, do svých srdcí!
Jaká je má víra, můj vztah k Ježíši? Co dělám pro to, aby se společenství
tvořilo a upevňovalo? Jaká je má láska k bližnímu? Dokážu odpouštět? Dokážu
odpustit i tomu, kdo mi velmi ublížil? Dokážu odpustit staré křivdy a více je
nevzpomínat? Já vidím, jak mnozí z vás věrně a neúnavně slouží, ale
společenství je stejně důležité jako služba, nebo ne?
Bůh po nás chce, abychom tvořili společenství, vzájemně se přijímali
takoví, jací jsme. „Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit,
dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si,
má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.
Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem
srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A
buďte vděčni." (Kol 3, 12-15).
strana 16
 Ohlasy – Vánoční setkání farnosti
CHLUMEČEK 1/2013
Asi stále čekáme, že někdo nás dá více dohromady? Kdo? Jak můžeme
čekat od kněze, že nás stmelí, když já sám nemám zájem? Jediný, kdo vytvoří
pevné společenství, je Ježíš spolu se mnou a s mými bratry.
Některé z vás slyším vzpomínat na kněze, se kterými se v minulosti
setkali a litují, že už nejsou s nimi. To je ale strašné. Proč lítost? Neměla by tu
být spíše vděčnost, že do mého života vstoupil někdo, skrze něhož jsem zakusil
Boží dotek? Pokud tomu tak bylo, měli bychom jít dál a nezůstávat v lítosti stát.
Jsou tu jiní a určitě nás potřebují jako my je. Modleme se za kněze, pokud si
myslíme, že je v něčem slabý. Musíme jim pomoct a ne je kritizovat. To je moc
snadné a děláme to všichni, to by nám šlo. Modlit se za ně, to je naše povinnost!
Jsou věci, které za nás žádný kněz, ani sám Pán Bůh nemůže udělat. A to
je myslím právě vzájemné přijetí, upřímná snaha a dobrá vůle chtít druhému
podat ruku, i když ho „nemusím", obejmout se celým srdcem. A hlavně mít na
prvním místě MODLITBU - budovat svůj intimní vztah s Pánem. Modlit se
společně s dětmi, předat jim tak svou víru a žehnat všem, všem, všem. Pokud
budu upřimně žehnat druhým, požehnání se navrátí zpět ke mě, do mého domu,
do mé rodiny. Vůbec to není lehké, ale já si do nového roku moc přeji, aby se
nám to aspoň trochu dařilo, abychom k sobě našli cestu. Pokud ji najdeme k
sobě, tak jsme našli Boha, Boha živého, který je stále s námi.
Modlím se za naše společná setkání plná porozumění a odpouštějící
lásky. Modlím se za mnoho křesťanských akcí, kam všichni s radostí přijdeme.
Modlím se aby Bůh byl v centru každé vaši rodiny. Modlím se, abychom dokázali
být tím světlem, které bude prosvětlovat temnotu dnešního světa. Bůh to od nás
očekává, nezraňujme více jeho LÁSKU.
Jedno vím a za to děkuji a jsem vděčná - tato farnost dokáže přijímat
nové lidi. Dokážete přátelsky přijímat - DÍKY.
A ještě slovo, které pro nás Pán má do nového roku :
„Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok
Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do
budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás
vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat
celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním
váš úděl." (Jr 29, 11-14). AMEN.
(Šárka Kostelecká)
strana 17
 Ohlasy –Tříkrálová sbírka
CHLUMEČEK 1/2013
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA
Celkový výtěžek 84 680,- Kč
Přehled koledování:
Č. pokl.
173
Vedoucí skupiny
Marie Hálová
166
Lenka Márová
169
171
Antonín Vodvárka
Šárka Kostelecká
172
Milan Nekvinda
174
162
167
165
154
155
Petr Jirásko
Jan Frencl
Petr Tesař ml.
Markéta Maršíková
Vlasta Voříšková
Radka Kasalová
Lenka Dostálová Dvořáčková
153
163
Tomáš Tesař
170
151
164
158
168
152
160
157
159
175
178
176
177
182
CELKEM
Martin Jonáš
Marie Houdková
Karolína Vodvárková
Lenka Pochobratská
Vašek Bárta
Alena Karlišová
Táňa Koblížková
Petra Brandová
Aneta Trojáková
Ladislav Suchochleb
Tomáš Tesař
Karolína Vodvárková
Vašek Bárta
Marie Hálová
Místo koledování
U stadionu, Náměstí
Dobrkov, Zářečí, Havlíčkova, Husova,
část Jenišovic
Košumberk, Léčebna
Domanice, Voletice, Srbce
Dolská, Hvězdecká, Na Nábřeží,
Jeronýmova, Štěnec, Zdislav
Radim
Hroubovice
Bělá
Na Výslunní, Kaštánka, K Léčebně
Chroustovice, Lhota u Chroustovic
Zalažany
Částka
5737
Chroustovice
3484
Komenského, Sv. Čecha, Jiráskova,
Poděbradova
Lozice
Poděčely, Zalažany
Hamzova, Družstevní
Ostrov
Doly, Brdo, Rabouň
Mentour
Vinary
Městec
Holešovice, Březovice
Mravín
Martinice
část Jenišovic
část Jenišovic
Luže
5648
4560
4321
4269
4256
4220
3913
3690
3625
3574
3410
3320
3310
2977
2904
2778
2771
2408
2370
2087
2050
1080
987
911
20
84680
V sobotu 5. ledna 2013, v předvečer svátku Tří králů, proběhla v Luži a okolí již
po třinácté celostátní Tříkrálová sbírka. Vybralo se celkem 84 680,- Kč.
strana 18
 Ohlasy – Svatba
CHLUMEČEK 1/2013
Moc děkujeme všem koledníkům, vedoucím skupinek a občanům Luže a
okolních vesnic za štědré dary na pomoc potřebným.
Získané prostředky budou použity na pomůcky pro domácí hospicovou
péči, provoz a pořízení dalšího vybavení rodinných center v Luži a Holicích, na
podporu sociální služby Sanace rodiny, která se zaměřuje na dlouhodobou
odbornou pomoc rodinám ve složité životní situaci. A jako každým rokem
věnujeme 10 % na přímou pomoc potřebným lidem v rámci humanitární pomoci
v ČR a zahraničí.
Děkujeme Vám za Vaši důvěru, pomoc a štědrost!
(Mgr. Marie Hubálková, ředitelka Oblastní charity Pardubice)
SVATBA
Marie Horníková a David Frencl si v sobotu 1.9.2012 v 11:30 v chrámu P.
Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku řekli své ano. Gratulujeme a přejeme
novomanželům, aby jejich životní cesta byla prozářená sluncem lásky vzájemné
i té Boží.
(redakce)
strana 19
 Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 1/2013
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫
Vesmírný silvestr 2012/13
Asi od 27. prosince již minulého roku  v diecézním centru života
mládeže v Deštném v Orlických horách probíhala jedna z největších
každoročních akcí. Průběžně se sem sjížděli mladí z celé republiky, aby
společně prožili pár chvil a nakonec oslavili příchod Nového roku.
Já sama jsem se tam vypravila ráno 28.12. a nahoru se s krosnou
vyšplhala přesně po skončení oběda. Ale nebojte se, dali mi najíst i jako
opožděnci. A navíc jsem nedorazila sama, v Hradci Králové jsem se přidala k
vesmířanům z Litomyšle a společně jsme nasedli do autobusu z Prahy ve
kterém již seděli někteří se stejným cílem.
Odpoledne jsme mohli vyslechnout témátko z úst Tomáše Hoffmana,
duchovního správce Vesmíru, a pak byly na programu malé aktivitky jako
pomoc s výzdobou, úklid, sport, hry, vybalování apod., až do mše svaté v
kostele svatého Matouše, který je na kopci poblíž vesmírné chaty. A pak byla
večeře a prezentace se spoustou fotografií a vlastních postřehů o Svaté zemi,
kterou si připravili P. Filip Foltán a manželé Borůvkovi, kteří tam v říjnu na
týden byli. Zakončit společně den nejde jinak než modlitbou a pak jak kdo
chce, ale ve 24:00 musí být všude ticho a zhasnuto.
Druhého dne jsem se připojila k hudební skupince, která nacvičovala na
silvestrovský koncertek, takže z hlavního programu mnoho nevím. Před večeří
byla opět mše v Matoušovi a po večeři úžasný koncert Prague Cello Quartet,
který zbudil nekonečné ovace. A mnoho z nás si pak zakoupilo jejich CD.
Další den byla neděle, proto se šlo na ranní mši dolů do Deštného do
kostela Maří Magdalény, a ti kdo nebyli v hudbě, která zatím zkoušela, tak se
pak hned vypravili ve skupinkách na misie po okolí do všech stavení, aby
pozvali lidi na koncert a popřáli pěkný Nový rok vlastnoručně vyráběnými
přáníčky. Po se zájmem očekávaném teplém jídle v 17:00 jsme zase zkoušeli,
ale nebojte, večer jsme se s ostatními mohli dívat na velmi silný film s
tématickým názvem Misie.
A konečně ten silvestrovský den. Dopoledne byla mše v Matouši. Všude
probíhali poslední přípravy, chlebíčkovači měli plné ruce práce. Koncert začal
v kostele v Deštném v 16:00 a myslím, že se povedl, a ohlas byl také dobrý,
vesmírní fanoušci skandovali a i civilní byli velmi nadšení z formy, jakou lze
zpracovat vánoční písně. Bylo to opravdu plné radosti. Po koncertě před
kostelem každý obdržel nazdobený perníček, aby ho obdaroval hrdinstvím
přečkat tam tu zimu.
strana 20
 Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 1/2013
My vesmířané jsme zas spěchali nahoru, kde nás čekala v šest hodin
první večeře. A v osm začal zábavný program s čísly, která si jednotlivci i
skupinky připravili pro pobavení ostatních. Byly to herecké, taneční i pěvecké
výkony a všechny si zasloužili potlesk. Pak přišel čas pro zamyšlení se nad
uplynulým rokem a nad vyznáním víry, které jsme pak mohli stvrdit svým
podpisem. A pak jsme se všichni teple oblékli a šli do Matouše, kde jsme se
modlitbami a písněmi rozloučili s rokem 2012, zapěli jsme též s vypjatými
hrudníky Svatý Václave a státní Hymnu. A před kostelem jsme dlouho sledovali,
jak kolem dokola v údolí vystřelují rachejtle a byl to velkolepý ohňostroj ze
všech stran. Ale abychom tam nepřimrzli museli jsme zase do tepla a připili
jsme si bílým nebo červeným nebo čajem , podle svého výběru a popřáli si
hodně zdaru.
Uprostřed sálu byly obložené stoly sladkým, slaným, saláty, chlebíčky a
vším možným (tomu se říkalo druhá večeře), byl čas si popovídat, ale i zahnat
novoroční kručení břicha. Nakonec se to vše uklidilo a objevilo se volné taneční
linoleum. Mohli jste si ovšem trsnout trošku v jiném stylu s šikovnými kytaristy,
kteří hráli na přání to, co uměli. A nebo si jen sednout a dál povídat, hrát
společenské hry nebo se jít projít pod hvězdnatou novoroční oblohou. Asi o půl
čtvrté „došla“ hudba a bylo doporučeno jít spát, ale oficiálně žádná večerka
nebyla.
Ráno byla zase mše v Deštném a postupně těch 150 lidí odjíždělo,
někteří až po obědě, jiní až 2. ledna. Ale určitě někteří z nich přijedou na další
chystané akce, jako je třeba Snowboard weekend (18-20.1.), Pololetní
prázdniny (31.1.-3.2.), Běžkařský víkend (15.-17.2.), Bible jako živé slovo (8.10.3.) nebo třeba na další z nej akcí kterou jsou Velikonoce (28.3.-1.4.). Více
si můžeš zjistit na http://vesmir.signaly.cz/akce.php a můžeš také přijet ;-)
Hodně štěstí v novém roce přeje Kája 
strana 21
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 1/2013
Ahoj holky a kluci!
Ahoj holky a kluci, určitě jste toho už hodně slyšeli o Třech králích,
pojďte si to společně připomenout.
Dokresli a vymaluj Tři krále.
Pomoz mudrcům najít správnou cestu za svítící hvězdou, kde najdou malého
Ježíše.
strana 22
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 1/2013
Mudrci podstoupili dlouhou a namáhavou cestu, aby se poklonili nově
narozenému Ježíši Kristu. My to máme mnohem lehčí, když se chceme setkat
s Ježíšem. Nemusíme překonávat hory doly, ale přesto nás jedna překážka
občas potkává. Napoví ti luštěnka:
Milé děti, ať přes všechny překážky jsou vaše cestičky v roce 2013 prozářené
láskou a radostí, které nám svým narozením přinesl Ježíš Kristus!
strana 23
 Informace
CHLUMEČEK 1/2013
INFORMACE
 Ekumenické setkání: Čtvrtek 31.1.2013 od 17.00 hodin v modlitebně církve
Adventistů sedmého dne v Luži.
 Masopustní průvod: Pátek 1.2.2013. DaR Luže zve na pololetní prázdniny
na masopustní průvod městem. Vycházíme v 15:00 od rodinného centra. V
případě sněhové nadílky se sejdeme na zahradě centra před MŠ. Dopoledne
výroba masek a kostýmů, pohádka O koblížkovi v 10:00 a smažení koblížků.
 Ples KDU-ČSL: 45. ročník oblíbené společenské události vypukne v sobotu
2.2.2013 ve 20:00 v sokolovně v Luži.
 Postní duchovní obnova: Pátek 22.2.2013 – sobota 23.2.2013. Přednáší
ThLic. Prokop Brož, Th.D., děkan Katolické teologické fakulty Univerzity
Karlovy v Praze.
 Sbírka Jeden dárek navíc vynesla 797,- Kč a byla odeslána na účet
Papežského misijního díla. Děkujeme všem, kteří přispěli.
STATISTIKA FARNOSTÍ ZA ROK 2012
Rok 2012
Luže
Řepníky
Jenišovice
Celkem
křty
16
1
0
17
svatby
6
0
0
6
Tříkrálová sbírka 5.1.2013
strana 24
pohřby
9
2
0
11