Obchodní podnikání

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Provozně ekonomická fakulta
Obchodní podnikání
Případová studie
Knápková Jitka
Rauš Tomáš
ME–ES, IV
ME, IV
2002
Na tomto místě chceme poděkovat panu Ing. Jiřímu Rybičkovi, Dr. za styl pro sazbu
diplomových prací na PEF MZLU. S použitím tohoto stylu je sazba obdobných
dokumentů v typografickém systému LATEX 2ε velmi usnadněna.
3
OBSAH
Obsah
1 Úvod
4
2 Cíl práce
5
3 Metodika práce
6
4 Analýza problému
7
4.1
Výchozí situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
4.2
Stanovení množství vyrobené produkce v čase . . . . . . . . . . . . .
7
4.3
Varianta 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4.4
Varianta 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
4.5
Varianta 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
4.6
Varianta 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
4.7
Varianta 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5 Diskuse
15
6 Závěr
16
6.1
Doporučení pro firmu CHEMOX, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
6.2
Doporučení pro firmu CHEMOX, a. s. při nestanovení úroků z prodlení 16
7 Literatura
17
Přílohy
18
A Smluvní pokuta
19
A.1 Smluvní pokuta z pohledu firmy CHEMOX, a. s. . . . . . . . . . . . . 19
A.2 Smluvní pokuta z pohledu obchodních partnerů firmy CHEMOX, a. s. 20
B Úroky z prodlení
21
B.1 Výše úroku z prodlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1
1
ÚVOD
4
Úvod
Případová studie „Prodej čistících prostředkůÿ nás staví do role představitelů firmy
CHEMOX, a. s., která se orientuje především na výrobu čistících a dezinfekčních prostředků. Podle průzkumů firma disponuje výrobkem, o který bude v následujícím
roce vysoká poptávka. V roli vedení budeme rozhodovat o výběru optimální spolupráce s distributory z řad maloobchodů a velkoobchodů. Tito nám již předložili své
nabídky a požadavky na dodávky.
Konkrétní nabídky se liší v cenách, odebraných množstvích, termínech dodání a
lhůtách splatnosti. Tyto podstatné proměnné budou rozhodovat o volbě optimální
nabídky či kombinace nabídek, kterou jako představitelé firmy CHEMOX, a. s. doporučíme.
2
CÍL PRÁCE
2
5
Cíl práce
Případová studie „Prodej čistících prostředkůÿ má na zjednodušeném případě studenty seznámit s problematikou plateb a dodavatelsko–odběratelských vztahů. Tento
problém – zahrnující určení termínů dodání, lhůt splatnosti, úroků z prodlení souvisí
přímo s náplní předmětu Obchodní podnikání. Dále si tato případová studie klade
za cíl – svými požadavky na formální stránku – seznámit s pravidly pro úpravu
dokumentů jako je diplomová práce.
Zpracování této případové studie taktéž vyžaduje navazující znalosti z předmětů
jako například „Managementÿ, „Právo v podnikáníÿ, „Informatika pro ekonomyÿ,
„Marketingÿ a jejich aplikaci s nově rozšířenou problematikou.
Výše zmíměné lze považovat za obecné cíle práce. Konkrétním cílem je v roli představitelů firmy CHEMOX, a. s. posoudit a za daných možností zvolit optimální způsob
prodeje vlastního produktu. Kriteria pro volbu optimálního řešení jsou v našem
případě
• maximální výnosnost
• minimalizovat nesplacené částky faktur a doby prodlení
Součástí případové studie je i zodpovězení tří úkolů.
1. Navržení a sepsání smluvní pokuty z pohledu firmy CHEMOX, a. s.
2. Posouzení situace případové studie, kdy úroky z prodlení nejsou písemně stanoveny ve smlouvě a jak by tato situace ovlivnila výběr optimální varianty.
3. Obecně zhodnotit výši určení úroků z prodlení v případě, kdy tato není uvedena
ve smlouvě a posoudit, která ze stran má v tomto případě výhodnější pozici.
Tyto úkoly uvádíme jako přílohu případové studie.
3
6
METODIKA PRÁCE
3
Metodika práce
Nejprve je třeba zjistit, kolik výrobků bude na skladě, tj. kolik jich je firma
CHEMOX, a. s. schopna nabídnout ke konkrétnímu datu. Z technické dokumentace
lze vyčíst výrobní kapacitu v ks · rok−1 a plánované využití této kapacity pro příští
rok. Takto lze zjistit skutečně vyráběné množství v příštím roce. Je nutno také
přičíst konečnou zásobu z předchozího roku.
Předpokládá se výroba 365 dnů v roce, tedy rovnoměrně – každý den stejné množství. Nyní již lze stanovit, kolik výrobků bude do určitého data k dispozici. Denní
výroba . . . DV
DV = Kapacita × Plán. využití VK [ ks · den−1 ]
Pro každou z nabídek je nutné posoudit, zda lze uspokojit jejich požadavky viz
předchozí vzorec. Pro pozdější srovnávání a rozhodování je nutno provést následující
výpočty.
Spočítat hrubé tržby jako součin množství a jednotkové ceny.
HT = P × Q
Na základě těchto pak čisté tržby jako rozdíl hrubých tržeb a nákladů na faktury a
nákladů na úroky z prodlení.
ČT = HT − NF − NP
Je nutné sledovat časovou prodlevu plateb odběratelů pro každou nabídku ve dnech
včetně čtyřdenního zpoždění způsobeného převodem plateb mezi účty a vypočítat
úroky z prodlení.
Náklady na úroky z prodlení (NP ) počítáme u jednotlivých faktur z jejich nesplacené
části od prvního dne prodlení do uhrazení dlužné částky1 . Úroky z prodlení jsou
sjednány se všemi dodavateli jednotně na 0,5 % z nesplacené částky faktury za
každý den prodlení.
NÚ P = NF × DP × U P × 0, 01
Na základě výše uvedených informací a vztahů se určí výše úroků z prodlení a stav
volných finančních prostředků po zaplacení nákladů na faktury (VFPN F ). Zde je
nutné uvést, že:
• peníze, které dojdou na účet nejdříve, jsou vždy za první dodávku, nikoli celé
hrubé tržby (HT ). HT 1 = Q1 ks × P Kč · ks−1 [Kč]
2
• při splácení faktur se nejprve hradí nesplacená část (NF ) a až po zaplacení všech
nesplacených částí faktur jsou spláceny úroky z prodlení. Sleduje se i částka
volných finančních prostředků po zaplacení.
1
Například pro přijatou fakturu za materiál (FAP) A1 = 4+31+28+31+30+31+30+31+3 =
219 dnů.
4
7
ANALÝZA PROBLÉMU
4
Analýza problému
4.1
Výchozí situace
Celková kapacita výrobní linky firmy CHEMOX, a. s. je 400 000 kusů, přičemž se
v příštím roce plánuje její využití na 87 %.
Tab. 1: Dodávky vstupů pro firmu CHEMOX, a. s.
MAT.
A1
B1
C1
D
A2
B2
C2
A3
B3
C3
Q [ks]
22 560
24 280
28 760
35 300
22 560
24 280
28 760
22 560
24 280
28 760
P [Kč]
35,–
34,50
36,50
24,80
35,–
34,50
36,50
35,–
34,50
36,50
Dat. FAP
2. 12.
5. 12.
6. 12.
9. 12.
1. 4.
7. 4.
10. 4.
3. 8.
4. 1.
8. 8.
Splaceno
200 000,–
160 000,–
375 000,–
348 000,–
Datum zaplacení
12. 12.
18. 12.
23. 12.
26. 12.
Ceny v tabulce jsou uvedeny bez 5 % DPH.
4.2
Stanovení množství vyrobené produkce v čase
Nejprve musíme zjistit, kolik výrobků budeme mít na skladě – kolik jich jsme schopni
nabídnout ke konkrétnímu datu. Z technické dokumentace víme, že celková výrobní kapacita je 400 000 ks · rok−1 . Plánované využití této celkové výrobní kapacity
pro příští rok je 87 %. Příští rok tedy při polánované výrobní kapacitě vyrobíme
400 000 × 0, 87 = 348 000 ks · rok−1 . Navíc vlastníme ještě 21 % z celkové výrobní
kapacity, tj. 400 000 × 0, 21 = 84 000 kusů, které se nepodařilo prodat v letošním
roce.
Předpokládáme2 výrobu 365 dnů v roce – tedy vyrábíme rovnoměrně – každý den
stejné množství výrobků. Nyní již můžeme stanovit, kolik výrobků bude do určitého
data k dispozici. Denní výroba . . . DV
DV =
2
zadáno ve cvičeních
400 000 × 0, 87
= 953, 424 ks · den−1
365
4.3
1. 1. 2003
15. 3. 2003
15. 6. 2003
15. 9. 2003
15. 12. 2003
31. 12. 2003
4.3
8
Varianta 1
⇒
⇒
⇒
⇒
⇒
⇒
84 000
84 000
84 000
84 000
84 000
84 000
+
+
+
+
+
+
953
(31 + 28 + 15) × DV
(31 + 28 + 31 + 30 + 31 + 15) × DV
(28 + 2 · 30 + 5 · 31 + 15) × DV
(28 + 4 · 30 + 6 · 31 + 15) × DV
365 × DV = 84 000 + 348 000
=
˙
=
˙
=
˙
=
˙
=
˙
=
˙
84 953
154 553
242 268
329 983
416 745
432 000
ks
ks
ks
ks
ks
ks
Varianta 1
První variantou bude nabídka firmy MARPET, s. r. o. Z předchozího propočtu vyrobeného množství vyplývá, že jsme schopni pokrýt poptávané množství firmou
MARPET, s. r. o. Prodáme tak 100 % vyrobeného množství i výrobky na skladě.
Pro pozdější srovnávání a rozhodování provedeme následující výpočty. Jako první
spočítáme hrubé tržby jako součin množství a jednotkové ceny.
HT = P × Q
Na základě těchto pak čisté tržby jako rozdíl hrubých tržeb a nákladů na faktury a
nákladů na úroky z prodlení.
ČT = HT − NF − NP
Peníze za výrobky dostaneme v případě této nabídky na účet za 45 dní. Při dodávce
(a vystavení faktury) 15. 6. se tedy peníze dostanou na účet firmy CHEMOX, a. s.
dne 30. 7., ale i když zaplatíme ihned v den obdržení peněz na účet, svým dodavatelům budeme dlužit ještě o čtyři dny déle (zpoždění bankovním převodem), tj. do
3. 8. 2003.
Náklady na úroky z prodlení (NP ) počítáme u jednotlivých faktur z jejich nesplacené
části od prvního dne prodlení (1.DP) do 3. 8. 2003. Například pro přijatou fakturu
za materiál (FAP) A1 = 4 + 31 + 28 + 31 + 30 + 31 + 30 + 31 + 3 = 219 dnů prodlení (DP). Úroky z prodlení jsou sjednány se všemi dodavateli jednotně na 0,5 %
z nesplacené částky faktury za každý den prodlení.
NÚ P = NF × DP × 0, 5 × 0, 01
Na základě výše uvedených informací a vztahů můžeme určit výši úroků z prodlení a
stav volných finančních prostředků po zaplacení nákladů na faktury (VFPN F ). Zde
je nutné uvést, že:
• peníze, které nám dojdou na účet 30. 7. jsou za první dodávku, tedy za 200 000
kusů. HT 1 = 200 000 ks × 65 Kč · ks−1 = 13 000 000 Kč
2
• při splácení faktur postupujeme tak, že nejprve platíme nesplacenou část faktur
(NF ) a až po zaplacení všech nesplacených částí faktur platíme úroky z prodlení.
4.4
9
Varianta 2
Částka volných finančních prostředků po zaplacení NF i NÚ P je v následující
tabulce značena VFPÚ P .
Tab. 2: Variantní řešení číslo 1 – MARPET, s. r. o
FAP
NF
A1
629 080
B1
719 543
C1
727 227
D
571 212
A2
829 080
B2
879 543
C2
1 102 227
A3
829 080
B3
879 543
C3
1 102 227
P
8 268 462
1. DP DP
NÚ P
27. 12. 219
68 884,26
30. 12. 216
77 710,64
31. 12. 215
78 176,90
3. 1.
212
60 548,47
26. 4.
99
41 039,46
2. 5.
93
40 898,75
5. 5.
90
49 600,22
–
–
–
–
–
–
×
× 416 858,70
VFPF
12 370 920
11 651 377
10 924 150
10 352 938
9 523 858
8 644 315
7 542 088
6 713 008
5 833 465
4 731 238
×
VFPÚ P
4 662 353,74
4 584 643,10
4 506 466,20
4 445 917,73
4 404 878,27
4 363 979,52
4 314 379,30
×
HT = 65 × 400 000 = 26 000 000,– Kč
ČT = HT − NF − NÚ P = 26 000 000 − 8 268 762 − 418 854, 70
ČT = 17 314 379, 30 Kč
Za zmínku stojí poslední číslo ve sloupci volných finančních prostředků po zaplacení
faktur a úroků z prodlení (V F PÚ P ). Jedná se částku poloviny hrubých tržeb (HT 1 )
2
sníženou o nesplacené části faktur (NF ) a náklady na úroky z prodlení (NÚ P ).
V F PÚ P = HT 1 − NF − NÚ P
2
V F PÚ P = 13 000 000 − 8 268, 762 − 416 858, 70
V F PÚ P = 4 314 379, 30
4.4
Varianta 2
Druhou variantou je nabídka firmy HOMAR, a. s., která odebere za cenu 63 Kč · ks−1
ve dvou dodávkách. Termíny těchto dodávek jsou 15. 6. a 15. 12. 2003 a poptávané
množství v intervalu h150 000; 250 000i. Firma vyžaduje odklad platby o 60 dnů.
Peníze za první dodávku 15. 6. tedy dorazí na účet firmy CHEMOX, a. s. 14. 8. a
svým dodavatelům bude firma dlužit ještě o čtyři dny déle, tj. do 18. 8. 2003.
4.4
10
Varianta 2
Při výpočtu uvažujeme, že první dodávka bude sjednána na 250 000 kusů, protože
15. 6. můžeme již nabídnout3 , 242 268 kusů. Potom již můžeme vypočíst všechny
potřebné údaje jako u předchozí nabídky.
HT1 = Q1 × P = 242 268 ks × 63 Kč · ks−1 = 15 262 884 Kč
kde HT1 je hrubá tržba za první dodávku, z které bude počítán stav volných finančních prostředků (V F P ) a Q1 je sjednané množství první dodávky na úrovni horní
hranice poptávaného množství4 firmou HOMAR, a. s. .
Všechny potřebné výpočty v tabulce provádíme stejně jako v případě první varianty.
Používáme i stejného značení.
Tab. 3: Variantní řešení číslo 2 – HOMAR, a. s.
FAP
NF
A1
629 080
B1
719 543
C1
727 227
D
571 212
A2
829 080
B2
879 543
C2
1 102 227
A3
829 080
B3
879 543
C3
1 102 227
P
8 268 762
1. DP DP
NÚ P
27. 12. 234
73 602,36
30. 12. 231
83 107,22
31. 12. 230
83 631,11
3. 1.
227
64 832,56
26. 4.
114
47 257,56
2. 5.
108
47 495,32
5. 5.
105
57 866,92
–
–
–
–
–
–
×
× 457 793,04
VFPF
15 120 920
14 401 377
13 674 150
13 102 938
12 273 854
11 394 315
10 292 088
9 463 008
8 583 465
7 481 238
×
VFPÚ P
7 407 635,64
7 324 528,42
7 240 897,31
7 176 064,75
7 128 807,19
7 081 311,84
7 023 444,95
×
Volné finanční prostředky byly počítány jako v předchozím případě. Peníze za první
fakturu5 budou první peníze, z kterých bude moci podnik platit svým dodavatelům.
Z těchto peněz nejprve platíme dlužné částky faktur (NF ) a až poté úroky z prodlení.
HT = P × (Q1 + Q2 )
HT = 63 × (250 000 + 166 745)
HT = 26 254 935,– Kč
ČT = HT − NF − NÚ P
3
Výpočet množství, které můžeme nabídnout k odběru viz strana 7.
Dne 15. 6. máme již více kusů než HOMAR, a. s. požaduje. Při zvažování této nabídky samostatně je tedy vhodné prodat dříve větší množství, než je skladovat.
5
Vydanou 15. 6. na částku 15 750 000,– Kč (250 000 ks à 63,–)
4
4.5
11
Varianta 3
ČT = 26 254 935 − 8 268 762 − 457 793, 04
ČT = 17 528 379, 96 Kč
4.5
Varianta 3
Třetí variantou je nabídka firmy BERTAS, a. s., která za cenu 71 Kč · ks−1 odebere
ve čtyřech dodávkách (každá po 50 000 kusech) celkem 200 000 kusů. Termíny těchto
dodávek jsou 15. 3. 15. 6., 15. 9 a 15 12. 2003.
Maloobchod BERTAS, a. s. nabízí vyšší cenu, ale vyžaduje odklad platby o 80 dnů.
Firma CHEMOX, a. s. tedy bude dlužit svým dodavatelům do 7. 6. (15. 3. + 80 dnů
+ 4 dny zpoždění vlivem převodu na bankovních účtech). Částka za první fakturu
činí 3 550 000 Kč6 a zaplatíme z ní dlužné částky faktur A1 až A2 . Zbyde nám 73 854
korun, kterými uhradíme část faktury B2 . Nesplacenou část faktury B2 uhradíme
z platby za výrobky odebrané 7. září, která vystačí plně i na faktury C2 , A3 a částečně
fakturu B3 . Z platby za třetí dodávku splatíme zbytek faktur včetně všech úroků
z prodlení.
Tab. 4: Variantní řešení číslo 3 – BERTAS, a. s.
FAP
NF
1. DP DP
NÚ P
A1
629 080 27. 12. 162
50 602,36
B1
719 543 30. 12. 159
57 107,22
C1
727 227 31. 12. 158
57 631,11
D
571 212 3. 1.
155
44 832,56
A2
829 080 26. 4.
42
17 257,56
B2 a
73 858 2. 5.
36
1 495,32
B2 b
805 685 2. 5.
128
51 495,32
C2
1 102 227 5. 5.
125
68 866,92
A3
829 080 28. 8.
10
4 145,40
B3 a
813 008 29. 8.
9
3 658,54
B3 b
66 535 29. 8.
101
3 360,02
C3
1 102 227 2. 9.
97
53 458,01
P
8 268 762
×
× 413 694,13
HT = P ×
4
X
VFPF
2 920 920
2 201 377
1 474 150
902 938
73 854
0
2 744 315
1 642 088
813 008
0
3 483 435
2 381 208
×
Qi
i=1
HT = 71 × 200 000 = 14 200 000,– Kč
6
50 000 kusů à 71,– Kč · ks−1
VFPÚ P
2 273 048,85
2 215 597,92
2 158 146,99
2 113 878,06
2 096 467,38
2 095 137,94
2 043 574,10
1 974 684,91
1 970 539,51
1 966 880,97
1 963 520,95
1 910 062,94
×
4.6
12
Varianta 4
ČT = HT − NF − NÚ P
ČT = 14 200 000 − 8 268 762 − 413 694, 13
ČT = 5 517 543, 87 Kč
4.6
Varianta 4
Čtvrtou variantou je nabídka na odkup výrobků maloobchodem VENDAR, s. r. o.
ve formě čtyř dodávek 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. vždy po 50 000 kusech za cenu
72,50 Kč · kus−1 . Lhůta splatnosti je stanovena na 150 dnů.
V případě přijetí této nabídky jsme schopni plně pokrýt poptávané množství7 .
První platbu za čistící prostředky obdržíme 16. srpna (firma odebere zboží
15. března, má dohodnutou dobu splatnosti 150 dnů + 4 dny zpoždění související
s převodem plateb mezi bankovními účty jednotlivých firem). Za tuto dodávku utržíme celkem 3 625 000 korun (50 000 ks × 72,50 Kč · ks−1 ), které stačí na zaplacení
faktur A1 až A2 a části B2 . Dalších 3 625 000 korun obdržíme 16. listopadu, kterými
uhradíme zbytek B2 , část C3 a plně faktury C2 , A3 , B3 .
Zbytek faktury C3 bude uhrazena z platby za výrobky odebrané k 15. 9., její vyrovnání tedy proběhne 16. února následujícího roku.
Tab. 5: Variantní řešení číslo 4 – VENDAR, s. r. o.
FAP
NF
A1
629 080
B1
719 543
C1
727 227
D
571 212
A2
829 080
B2 a
73 858
B2 b
805 685
C2
1 102 227
A3
829 080
B3
66 535
C3 a
83 465
C3 b 1 018 762
P
8 268 762
7
1. DP DP
NÚ P
27. 12. 232
72 973,28
30. 12. 229
82 387,67
31. 12. 228
82 903,88
3. 1.
225
64 261,35
26. 4.
112
46 428,48
2. 5.
106
7 889,47
2. 5.
198
72 337,82
5. 5.
195 107 467,13
28. 8.
80
33 163,20
29. 8.
79
34 741,95
2. 9.
75
3 129,94
2. 9.
167
85 066,63
×
× 692 750,80
VFPF
2 995 920
2 276 377
1 549 150
977 938
148 858
0
2 894 315
1 792 088
963 008
83 465
0
2 606 238
×
Stanovení množství, které jsme schopni nabídnout, viz strana 7.
VFPÚ P
2 533 264,72
2 450 877,05
2 367 973,17
2 303 711,82
2 257 283,34
2 249 393,87
2 177 056,05
2 069 588,92
2 036 425,72
2 001 683,77
1 998 553,83
1 913 487,20
×
4.7
13
Varianta 5
HT = P ×
4
X
Qi
i=1
HT = 72, 50 × 200 000 = 14 500 000,– Kč
ČT = HT − NF − NÚ P
ČT = 14 500 000 − 8 268 762 − 692 750, 80
ČT = 5 538 487, 20 Kč
4.7
Varianta 5
Jako pátou variantu zvolíme kombinaci nabídek obou maloobchodů. Nejdříve musíme zjistit, zda jsme schopni uspokojit požadavky obou nabídek současně.
Oba maloobchody požadují čtvrtletně po 50 000 kusech výrobků. K 15. 3. máme
k dispozici 154 553 kusů8 . Oba maloobchody odeberou dohromady 100 000 kusů,
tedy k 15. 3. nám zbyde ještě 54 553 kusů.
K 15. 6. vyrobíme 87 715 kusů plus 54 553 převedených z minulého čtvrtletí. K dispozici je tedy 142 268 kusů. Po dodávce oběma odběratelům zbyde pro třetí čtvrtletí
42 268.
K 15. 9. jsme schopni vyrobit 87 715 kusů. Po přičtení výše uvedených 42 268 kusů
máme k dispozici 128 983. Tedy i v tomto případě pokryjeme požadovaná množství
pro třetí čtvrtletí.
Pro poslední dodávky nám k datu 15. 12. zbývá 28 983 kusů. Včetně nově vyrobených 86 761 kusů máme 116 724 kusů. Tímto se přesvědčujeme o možnosti pokrytí
požadavků obou maloobchodů současně. K 15. 12. nám ještě zbyde 16 724 kusů a
do konce roku vyrobíme 15 254. Do nového roku vstupujeme s minimální zásobou
31 978 výrobků.
Tab. 6: Variantní řešení číslo 5 – Dodávky oběma maloobchodům sočasně.
Datum
15. 3.
15. 6.
15. 9.
15. 12.
Převedeno Vyrobeno Celkem Odebráno Zbývá
84 000
70 553 154 553
100 000 54 553
54 553
87 715 142 268
100 000 42 268
42 268
87 715 129 983
100 000 29 983
29 983
86 761 116 724
100 000 31 978
HT = P1 × Q1 + P2 × Q2
8
Včetně skladovaných výrobků z loňského roku.
4.7
14
Varianta 5
Tab. 7: Variantní řešení číslo 5 – Dodávky oběma maloobchodům současně.
FAP
NF
A1
629 080
B1
719 543
C1
727 227
D
571 212
A2
829 080
B2 a
148 858
B2 b
730 685
C2
1 102 227
A3
829 080
B3
879 543
C3 a
8 465
C3 b 1 093 762
P
8 268 762
1. DP DP
27. 12. 162
30. 12. 159
31. 12. 158
3. 1.
155
26. 4.
42
2. 5.
36
2. 5.
106
5. 5.
103
2. 9.
×
5
×
NÚ P
50 955,48
57 203,67
57 450,93
44 268,93
17 410,68
1 329,44
42 701,31
56 764,69
2 734,41
330 819,54
VFPF
2 920 920
2 201 377
1 474 150
902 938
73 858
0
2 819 315
1 717 088
888 008
8 465
0
2 456 238
×
VFPÚ P
2 405 282,52
2 348 078,85
2 290 627,92
2 246 358,99
2 228 948,31
2 227 618,87
2 184 917,56
2 128 152,87
2 128 152,87
2 128 152,87
2 128 152,87
2 125 418,46
×
HT = 71 × 200 000 + 72, 50 × 200 000 = 28 700 000,– Kč
ČT = HT − NF − NÚ P
ČT = 28 700 000 − 8 268 762 − 330 819, 54
ČT = 20 100 418, 46 Kč
5
15
DISKUSE
5
Diskuse
V této části shrneme přehledně výsledky jednotlivých variant. Z těchto pak budeme
usuzovat na optimální variantu vzhledem ke stanoveným kriteriím, která jsme si
stanovili v cíli této práce. Výsledky budou uspořádány v následující tabulce.
Tab. 8: Shrnutí výsledků jednotlivých variant
Firma
MARPET,s. r. o.
HOMAR,a.s.
BERTAS,a.s.
VENDAR,s.r.o.
Komb. B+V
Odběr [ks] P [Kč · ks−1 ]
400 000
65,–
416 745
63,–
200 000
71,–
200 000
72,50
400 000
71,75
ÚP
416 858,70
457 793,04
413 69,13
692 750,80
330 819,54
HT
26 000 000
26 254 935
14 200 000
14 500 000
28 700 000
ČT
17 314 379,30
17 512,379,16
5 517 543,87
5 538 487,20
20 100 418,46
Pro srovnání nabídek je také velmi důležitá informace o stavu zbylých kusů výrobků
ke konci roku.
Tab. 9: Srovnání výsledků jednotlivých variant
Firma
MARPET,s. r. o.
HOMAR,a.s.
BERTAS,a.s.
VENDAR,s.r.o.
Komb. B+V
Odběr [ks]
400 000
416 745
200 000
200 000
400 000
Zbytek
k 31. 12.
32 000
15 255
232 000
232 000
32 000
ÚP
416 858,70
457 793,04
413 69,13
692 750,80
330 819,54
HT
ČT
26 000 000 17 314 379,30
26 254 935 17 512,379,16
14 200 000
5 517 543,87
14 500 000
5 538 487,20
28 700 000 20 100 418,46
Z výše uvedených tabulek lze vysledovat, že nejvyšších tržeb a nejnižších úroků
z prodlení dosáhneme v páté variantě, která představuje kombinaci nabídek maloobchodů. Bohužel na skladě nám k 31. 12. zůstane 32 000 kusů neprodaných výrobků.
Ty však můžeme využít v příštím roce jako počáteční zásobu, nebo je můžeme nabídnout za sníženou cenu.
6
ZÁVĚR
6
6.1
16
Závěr
Doporučení pro firmu CHEMOX, a.s.
Firmě CHEMOX, a.s. doporučujeme dle předchozích zjištění uzavřít smlouvu s firmami BERTAS, a.s. a VENDAR, s.r.o. současně. Bude tak mít zajištěny nejvyšší
možné čisté tržby – 20 100 418,46 Kč. Na úrocích z prodlení firma zaplatí 330
819,54 Kč – což je nejméně ze všech variant.
Na skladě nám k 31. prosinci zůstane 32 000 neprodaných výrobků, které ovšem
využijeme v příštím roce, tak jako jsme využili zbytek z loňska v roce současném.
Také může nastat situace, že o výrobky bude velký zájem a tento zbytek dodatečně firmám ještě letos prodáme. Výrobky také můžeme na konci roku nabídnout
k prodeji se slevou. Vzhledem k platebním podmínkám svých odběratelů bude firma
CHEMOX, a.s. inkasovat platby za výrobky i během příštího roku, to jí umožní bezproblémové financování výroby v příštím roce (za stávajících podmínek). Pokud by
tedy CHEMOX, a.s. uzavřel stejné smlouvy i v roce příštím, neuhrazoval by žádné
pohledávky se zpožděním. Naopak by ještě část peněz mohl uložit v bance nebo
investovat od rozvoje podniku.
6.2
Doporučení pro firmu CHEMOX, a. s. při nestanovení úroků
z prodlení
Podnik je schopen dodat do 15. prosince 416 745 kusů výrobků. Jako nejvýhodnější
se tedy jeví pátá varianta, tedy kombinace nabídek maloobchodům BERTAS, a.s. a
VENDAR, s.r.o. . Jejich požadavky jsme schopni splnit souběžně.
7
7
LITERATURA
Literatura
Kotler, P. Marketing podle Kotlera. Praha: Management Press, 2000. 237 s.
ISBN 80-7261-010-4.
Smith, P. Moderní marketing. Brno: Computer Press, 2000. 242 s.
ISBN 80-7226-252-1.
Synek, M. a kol. Podniková ekonomika. Praha: C.H.Beck, 2000. 456 s.
ISBN 80-7179-300-4.
http://www.cnb.cz.
http://www.mvcr.cz.
http://www.finance.cz.
17
Přílohy
A
SMLUVNÍ POKUTA
A
19
Smluvní pokuta
Smluvní pokuta je v plně fungujícím právním prostředí efektivní prostředek zajištění
závazků, výhody se objevují i z pohledu práva procesního. Smluvní pokuta je upravena ve dvou základních předpisech. Podklad tvoří zákoník občanský, který v § 544 a
§ 545 stanovuje režim smluvní pokuty. Vztah občanského a obchodního zákoníku je
v otázce smluvní pokuty typickým příkladem všeobecné a speciální úpravy. Obchodněprávní úprava smluvní pokuty je ovšem dispozitivní, takže je možné se dohodou
stran vrátit k řešením nabízeným občanským zákoníkem.
Smluvní pokuta zakládá právo jedné strany na zaplacení určité částky druhou stranou, jestliže tato strana poruší povinnost vymezenou v ujednání o smluvní pokutě.
Samotné označení smluvní pokuta naznačuje, že nevzniká ze zákona, ale na základě smlouvy, tzn. pouze tehdy, když s podmínkami jejího vzniku souhlasí účastníci smluvního vztahu. Smluvní pokuta musí být dojednána v písemné formě, a to
i v případě, že hlavní závazek má podobu ústní.
Občanský zákoník v § 544 odst. 3 podpůrně stanovuje, že dlužník není povinen
smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil. Jinými slovy – je povinen pokutu zaplatit pouze v případě, že povinnost porušil zaviněně. V obchodních
vztazích se podnikatel nemůže bránit zaplacení s odkazem na to, že svoji povinnost
nemohl splnit pro překážky, které nastaly nezávisle na jeho vůli.
V obchodních vztazích může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit. Při
porušení povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje, vzniká věřiteli nárok na
zaplacení smluvené částky. Zaplacením nezaniká právo věřitele požadovat splnění
povinnosti, kterou smluvní pokuta zajišťuje.
Neplatnost smlouvy, ze které vyplývá závazek zajištěný smluvní pokutou, nebo její
zánik, způsobí i neplatnost či zánik ujednání o smluvní pokutě. Odstoupí-li věřitel
od smlouvy před porušením povinnosti zajištěné smluvní pokutou, nemá nárok na
její zaplacení. Jestliže však smlouva zanikne až po porušení zajištěné povinnosti,
nedotýká se to již vzniklého nároku na zaplacení. Nárok na zaplacení smluvní pokuty
lze prominout písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, a to jak před, tak i
po porušení povinnosti.
A.1
Smluvní pokuta z pohledu firmy CHEMOX, a. s.
Stanovením smluvní pokuty ve smlouvě s odběrateli firma CHEMOX, a. s. sleduje
jeden zásadní cíl. Je jím dodržení sjednaných podmínek ze strany odběratelů – tedy
zajistit, že firmy skutečně odeberou ve sjednaný termín zboží ve stanoveném množství za cenu uvedenou ve smlouvě.
CHEMOX, a. s. má uzavřené smlouvy s dodavateli materiálu potřebného pro produkci svých výrobků a potřebuje se smluvně pojistit proti případné ztrátě, ke které
A.2
Smluvní pokuta z pohledu obchodních partnerů firmy CHEMOX, a. s.
20
by mohlo dojít v případě nedodržení smluvních podmínek (neměl by na zaplacení
svých závazků).
A.2
Smluvní pokuta z pohledu obchodních partnerů firmy
CHEMOX, a. s.
Odběratelé firmy CHEMOX, a.s., které nabízejí odběr produkce, mají zájem na tom,
aby výrobní firma dodržela termíny, množství i sjednanou cenu. Mají pravděpodobně
uzavřeny smlouvy s distributory (MARPET, s.r.o., HOMAR, a.s.), které musí dodržet a na jejichž plnění závisí tržby odběratelů. Dva maloobchody (BERTAS, a. s.
a VENDAR, s. r. o.) zase počítají s výrobky a tržbami za ně do své vlastní prodejní
sítě.
Firma CHEMOX, a. s. se svými odběrateli uzavře kupní smlouvu včetně smluvní
pokuty, která bude sjednána ve výši 10, 5 % smluvně dohodnuté kupní ceny bez
DPH za nesplnění či neodebrání dodávky. V případě, že kupující či prodávající
nedodrží sjednané termíny odběru zboží, množství nebo kupní cenu, zaplatí smluvní
pokutu za nesplnění či neodebrání dodávky ve výši 2, 5 % smluvně dohodnuté kupní
ceny bez DPH za každý započatý týden prodlení. Zaplacením smluvní pokuty není
dotčena povinnost odběratele nahradit dodavateli škodu přesahující smluvní pokutu
uvedenou v tomto článku.
B
ÚROKY Z PRODLENÍ
B
21
Úroky z prodlení
Úrok z prodlení se stává příslušenstvím pohledávky, která nebyla dlužníkem zaplacena v době splatnosti. Počítá se od prvního dne, který následuje po dni splatnosti
pohledávky, do dne jejího zaplacení. (Dnem zaplacení se v obchodních věcech myslí
den, kdy věřitel dostane peníze, nebo mu jsou připsány na bankovní účet. V občanskoprávních věcech je dnem zaplacení naopak den, kdy dlužník věřiteli peníze
odešle.)
B.1
Výše úroku z prodlení
Může být stanovena ve smlouvě a pokud není, má věřitel bez dalšího nárok na úrok
z prodlení v zákonné výši.
Zákonný úrok z prodlení v obchodních věcech se stanovil podle úroku, za který půjčovaly peníze banky, a ve věcech občanskoprávních se vypočítává jako dvojnásobek
diskontní sazby ČNB, vždy podle prvého dne prodlení. Po novele obchodního zákoníku je i zákonný úrok z prodlení v obchodních věcech dvojnásobkem diskontní
sazby ČNB, což je dobře, protože zjistit, jaký úrok požadovaly banky třeba v roce
1998, bylo skutečně úmorné.
Pokud bylo ve věci vydáno rozhodnutí soudu, výše úroku a odkdy jej počítat tam
bude pravděpodobně uvedeno.
V našem případě máme sjednány smluvní úroky z prodlení ve výši 0,05 % za každý
den prodlení – za rok, tedy 365 dní to bude 18,25 % p. a. Pokud úroky z prodlení
smluvně nestanovíme, bude jejich výše odpovídat dvojnásobku diskontní sazby – dle
nynějších údajů to bude 2 × 1,75 %, tj. 3,5 % p.a. Je tedy zřejmé, že výhodnější je
úroková sazba stanoveá ve smlouvě.
Pro dlužníky je tedy za současné situace výhodnější, pokud úroky z prodlení ve
smlouvě stanoveny nebudou. Pro věřitele je situace opačná.
Výše úroků z prodlení může ovlivnit chování smluvních stran – prodávajícího (dodavatele) a kupujícího (odběratele). Vycházejme z toho, že úroky z prodlení nejsou
smluvně určeny, bude se tedy platit 3,5 % p. a.
Prodávající (dodavatel)
Jedna z možností, jak naložit s penězi za odběr zboží, pokud nám odběratel zaplatí,
je jejich uložení v bance. Budeme předpoládat, že peníze uložíme na dobu jednoho
roku, z hlediska časového se tedy bude jednat o vklad krátkodobý. Jako nejvýhodnější
zúročení peněz se jeví krátkodobý termínovaný vklad.
B.1
Výše úroku z prodlení
22
Úroková sazba těchto vkladů je bankou odstupňována podle trvání výpovědní lhůty
či termínu splatnosti vkladu a rovněž i podle jeho výše. U většiny bank existují
zpravidla tři nebo čtyři tzv. vkladová pásma, která jsou rozdílně úročena. Vyšší
pásmo s sebou nese i vyšší úročení. Vzhledem k očekávaným čistým tržbám firmy
CHEMOX, a.s. a jejich výšce budeme na termínovaný vklad ukládat částku v řádech
milionů, tzn. pohybujeme se v nejvyšším úrokovém rozpětí. Musíme navíc počítat
s tím, že úroky z vkladů jsou zdaňovány 15 %.
V případě, že odběratel nezaplatí za námi dodané výrobky včas, hrozí nebezpečí, že
nebudeme schopni splácet vlastní závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, úřadům apod. V takovém případě si budeme muset půjčit peníze v bance – opět se jedná
o částku v řádu milionů korun. Z výše uvedeného je jasné, že pokud budou úroky
z prodlení stanovovány podle obchodního zákoníku, nikdy nebudou tak vysoké jako
naše náklady na zajištění platební schopnosti podniku (tedy zřízení úvěru).
Kupující (odběratel)
Tím, že odběratel zaplatí, ztrácí možnost využít peníze jiným způsobem, např. uložením v bance (obdobné podmínky jako v případě prodávajícího).
Pokud nezaplatí, může peníze uložit v bance, ovšem výnos z tohoto uložení si musí
snížit o případné úroky z prodlení.
Určit, která strana má v současnosti výhodnější pozici při stanovování úroků z prodlení, je velmi těžké a záleží na mnoha vnitřních (finanční situace v podniku) i vnějších (úroková sazba, diskontní sazba) faktorech.
Situaci významně ovlivňuje postavení jednotlivých stran – dominance, závislost.