ENERGIE_vystava_web.

envic
Spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
energie
energie
500 000 př. n. l.
1850
1859
1880
1957
2007
2030
Člověk začíná používat oheň − pálí dřevo
Začíná věk uhlí
První komerční ropný vrt
Začíná věk zemního plynu
První komerční jaderná elektrárna a víra,
že: „Jaderná fúze bude za 50 let“
Máme obavy o ropu, věříme, že:
„Jaderná fúze bude za 50 let“ a začínáme
opět pálit dřevo (správně: biomasu)
Spotřebováváme o 60 % více energie
než dnes a pálíme …???
Více informací o tématu
www.mpo.cz
www.iea.org
www.eia.doe.gov
www.bp.com
www.tzb-info.cz
www.peakoil.net
„Nemůžeme řešit problémy stejným způsobem myšlení,
kterým jsme je vytvořili.“
“We can‘t solve problems by using the same kind
of thinking we used when we created them.”
Albert Einstein
Obsahově připravilo Environmentální
informační centrum Plzeň
za odborné asistence pracovníků
Fakulty elektrotechnické Západočeské
univerzity v Plzni.
Ilustrace: Ondřej Nejedlý
Grafická úprava: Hana Lehmannová
Výroba: tiskárna Bílý slon
© ENVIC, o.s.
duben 2007
ENERGIE
Kolik myslíte, že dokážete vyrábět energie fyzickou prací?
Kolik myslíte, že dokážete vyrábět energie třeba
šlapáním na rotopedu?
Asi tolik, kolik stačí na rozsvícení jedné 100 wattové
žárovky.
Obyčejný fén na vlasy spotřebuje kolem 1 500 wattů.
Na vysoušení vašich vlasů by muselo vyrábět energii
svou prací 15 lidí!
Napadají vás další příklady? Třeba:
❚ Zapnutý počítač potřebuje 300 W = výkon z práce 3 lidí
❚ Pro jízdu autem obvyklou rychlostí potřebujeme
50 000 W (50 kW) = práce 500 lidí
❚ Kamión potřebuje pro pohon asi 300 kW = práce 3 000 lidí
Obrazně řečeno: spotřebováváme tolik energie, jako kdyby na každého z nás
pracovalo několik set lidí.
Kamión z Plzně do Brna naštěstí tisíce lidí tlačit nemusí − stačí na to pár desítek
litrů nafty. Máme se docela dobře a nemusíme příliš pracovat jedině díky tomu,
že umíme využívat zdroje energie z našeho okolí. Ty hlavní tu však věčně
nebudou. A pokud ano, tak rozhodně nebudou levné.
Jak se s tím vyrovnáme?
Výkon udáváme ve wattech (W)
1 000 W = 1 kilowatt (kW), 1 000 000 W = 1 megawatt (MW) atd.
ENERGIE
Základ všeho bytí.
Celosvětový boj o energii …
Na celé zemi se vede dnem i nocí boj o energii.
Slunce nám nestačí
Zdrojem energie pro život na Zemi je Slunce. Nadto se člověk naučil vyrábět
energii jaksi „navíc“ pro vlastní potřebu. Na této „své“ energii je zcela
existenčně závislý.
Tato brožura se věnuje jen energii vyráběné člověkem, která je však pro
existenci lidstva stejně nezbytná, jako energie přirozená.
Jestli se v budoucnu obáváte konfliktů o vodu, zkuste si představit válku
o energii − pokud nemáte vodu, pomocí energie si ji vyrobíte; pokud nemáte
energii, z vody ji (bez další energie) nikdy nezískáte.
❚ Lev loví antilopu pro potravu − která
je pro něj zdrojem energie
❚ Rostlina se na úkor ostatních dere
za sluncem − jehož světlo jí dodává
energii
❚ Světová velmoc napadne jinou zemi,
což jí zjednoduší (mimo jiné) přístup
k ropě − významnému zdroji energie
pro člověka
(Snímek: AP)
První problémy jsou zde
Rozvinuté země se nacházejí v situaci, kdy jsou na energii, kterou pro sebe vyrábí naprosto existenčně
závislé. Větší problémy s dodávkami energie by bez nadsázky znamenaly katastrofu.
Problémy se již objevily − cena ropy od konce 90. let minulého století vzrostla zhruba 3x. Krátkodobě
se zastavily dodávky ropy i plynu z Ruska do Evropy. Existují obavy o budoucnost dodávek ropy a zemního
plynu.
Energetické situaci ve světě i v ČR je proto třeba se intenzivně věnovat. Začít můžete přečtením této
brožurky.
Pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou přečíst celou brožurku:
Víte, jaké řešení možných energetických problémů stojí na 1. místě?
ENERGIE VE SVĚTĚ
Za volantem ke hvězdám.
Celosvětová spotřeba energie je obrovská
a v běžných lidských měřítkách téměř
nepředstavitelná.
V roce 2004 lidstvo spotřebovalo takové množství
energie, které by stačilo na výlet jedním osobním
autem ke hvězdám. Energie by stačila na ujetí
vzdálenosti neuvěřitelných 20-ti světelných let!
(při spotřebě 7 litrů /100 km ☺)
To však není nic proti tomu, co můžeme čekat v budoucnosti.
V roce 2030 o 60 % více
V roce 2030 už bychom na spotřebovanou energii dojeli o 12 světelných let dále
než dnes.
Konkrétní čísla:
Do roku 2030 se očekává růst spotřeby energie o 60 %, na cca 17,5 Gtoe (střední scénář Mezinárodní
agentury pro energii − IEA)
Jamesi P. Jouleovi by stačila na 14 dní
Energii, kterou spotřebuje za den průměrný Čech by panu Jouleovi stačila zhruba
na dva týdny. Pravěký lovec (stejně jako dnešní nejchudší lidé v Africe) by pak
s touto energií vystačil téměř rok.
❚ James Prescott Joule (1818−1889)
Anglický fyzik, na jehož počest byla
pojmenována jednotka energie − Joule (J)
Spotřeba dostupné energie na osobu vzrostla od roku 1850 minimálně 13 krát.
Můžeme s růstem spotřeby energie pokračovat do nekonečna?
Nejsou s tak obrovskou spotřebou spojeny nějaké zásadní problémy?
Na tyto otázky hledejte odpovědi na následujících stranách.
Pro ty, kteří chtějí znát konkrétní čísla:
Spotřeba primárních zdrojů energie v roce
2004: 11,059 Gtoe (miliard tun ropného
ekvivalentu)
ENERGIE
Proč je energie problém?
Většina energie pochází z fosilních paliv
Fosilní paliva jsou uhlí, ropa a zemní plyn. Vznikly
před miliony let přeměnou odumřelých rostlin za
nepřístupu vzduchu − proto je nazýváme fosilními.
Zásadním problémem energetiky je fakt, že drtivá
většina energie pochází právě z fosilních paliv.
Konkrétní čísla:
ČR − 84 % vyrobené energie pochází z fosilních paliv
Svět − 80 % vyrobené energie pochází z fosilních paliv.
O zbylých 20 % se dělí všechny ostatní zdroje (jaderná energie, energie vody, spalování biomasy
a odpadů a další).
❚ Podíl jednotlivých energetických zdrojů
na celosvětové výrobě energie v roce
2004 (OZE − obnovitelné zdroje
energie)
11 059 Mtoe
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
uhlí (25,1 %)
ropa (31,3 %)
zemní plyn (20,9 %)
jaderná energie (6,5 %)
vodní energie (2,2 %)
spalitelné OZE a odpady (10,6 %)
ostatní (0,4 %)
Fosilní paliva jsou zásadním problémem − proč?
Protože:
❚ mají velmi negativní vliv na životní prostředí (uvolňování zejména oxidu
uhličitého − CO2 a dalších látek)
❚ zdroje ropy, zemního plynu ani uhlí nejsou neomezené
❚ většina rozvinutých zemí je závislá na dovozu fosilních paliv (zejména ropy
a zemního plynu)
❚ z ropy a zemního plynu se vyrábí například plasty, hnojiva a léky − energetika
si nemůže „nárokovat“ tyto zdroje jen pro sebe
Všimněte si:
Geotermální, větrná a sluneční energie a další tvoří
pouhých 0,4 % vyrobené energie!
Ani budoucnost nenabízí snížení podílu fosilních
paliv. Dle scénáře IEA (International Energy Agency)
by měl podíl fosilních paliv do roku 2030 mírně
vzrůst na 82 %.
Energetická návratnost se snižuje
V počátcích ropného věku se pomocí energie z jednoho barelu ropy dalo vytěžit
barelů 100. Poměr energie získané k energii vložené byl tedy 100 (100 : 1). Dnes,
kdy je těžba obtížnější, se pomocí 1 barelu ropy vytěží barelů cca 10 až 30
(energie získaná : energie vložená = 10 až 30) a poměr dlouhodobě klesá.
❚ Energetická návratnost těžby ropy
❚ Nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé
stráně
A jak je to s náhradami ropy?
Térové písky a ropné břidlice − energie získaná : energie vložená = 1,5 až 3
A co další zdroje, na které spoléháme?
Bionafta − energie získaná : energie vložená = 0,75 až 1,3
Biolíh − energie získaná : energie vložená = 0,5 až 1!
❚ Energetická návratnost výroby biolíhu
Energii neumíme „skladovat“
Většinu energie (tepelné i elektrické), kterou vyrobíme musíme ihned
spotřebovat.
Existují možnosti akumulace energie, ale jsou omezené (akumulační nádrže,
přečerpávací elektrárny, akumulátory atd.).
❚ Akumulační nádrž − teplo je
„uskladněno“ v ohřáté vodě
FOSILNÍ PALIVA
Uhlí − zemní plyn − ropa.
Závislost na energii = závislost na fosilních palivech
Fosilní paliva jsou hlavním zdrojem energie
pro lidstvo. Současná existence lidstva je závislá
na energii − je tedy závislá na fosilních palivech.
Můžeme si takovou závislost dovolit?
Malárie v Čechách díky fosilním palivům?
Při spalování fosilních paliv se uvolňuje oxidu uhličitý (CO2) do atmosféry − to má
velmi pravděpodobně většinový podíl na globální klimatické změně, které jsme
již dnes svědky.
Díky vzrůstající teplotě může i v Čechách zavládnout subtropické klima se všemi svými klady i zápory −
například malárií.
Fosilní paliva nepatří mezi nejčistší
Při těžbě a spalování fosilních paliv se uvolňuje velké množství látek škodlivých
člověku, přírodě i architektuře. Těžbou je často devastována krajina.
❚ Hořící ropná plošina
Spotřebováno jednou pro vždy
❚ Ropa byla použita k výrobě všech věcí
na této fotografii
(Snímek: Sara Leen)
Fosilní zdroje vznikaly v zemi miliony let za zvláštních, neopakovatelných
podmínek. Co z nich vytěžíme a spotřebujeme zůstane spotřebováno navždy −
neobnoví se. Tyto zdroje proto nazýváme neobnovitelnými.
Fosilní zdroje využíváme pouze my − lidé. Rostlinám a živočichům v přírodě zcela
stačí zdroje obnovitelné − hlavně sluneční záření.
Lidé jsou mnohem rychlejší než příroda
Energii a oxid uhličitý, které se do fosilních paliv v zemi ukládaly miliony let nyní
my lidé uvolníme během několika desetiletí či maximálně staletí! Energii
využíváme mnohem rychleji než je to možné v přírodě.
Zdroje fosilních paliv nejsou bezedné
Zvykli jsme si na mnohem větší a rychlejší přísun energie než jaký existuje
v přírodě − to vše hlavně díky fosilním palivům. Pokud by se fosilních paliv
nedostávalo, zvykli bychom si opět na málo intenzivní „dodávky“ energie běžné
v přírodě?
Nejen energie
Ale i plastové lahve, pneumatiky, léky, hnojiva a mnoho dalších látek se vyrábí
z fosilních zdrojů. Spálení těchto zdrojů se tedy nejeví jako zvlášť rozumné.
UHLÍ
„Přežije“ ostatní zdroje?
Uhlí je tradičním a dostupným zdrojem energie.
Z fosilních zdrojů se začalo používat jako první
(a přestane se pravděpodobně používat jako
poslední). 25 % veškeré energie vyrobené na světě
pochází z uhlí.
Uhlí v grafech a číslech
Svět
❚ 25 % energie pochází z uhlí
(údaj z roku 2004)
❚ Životnost zásob: 155 let (2005)
Těžba uhlí ve světě
Miliony tun
7000
Průběh těžby
6000
K čemu se uhlí používá
5000
4000
3000
2000
1000
0
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
❚ Vytápění
a) centrální − vytápěních městských částí či obcí
b) lokální − topení v jednotlivých budovách nebo rodinných domech
❚ Výroba elektrické energie
Spalování uhlí v kotlích uhelných elektráren. Získaným teplem se ohřívá pára,
která roztáčí turbíny a generátory elektrické energie.
Roky
(Zdroj dat: BP Statistical Review 2006)
Česká republika
❚ 52 % energie pochází z uhlí (2000)
❚ Životnost průmyslových zásob:
lignit − 65 let
hnědé uhlí − 30 let
černé uhlí − 78 let (2005)
Těžba uhlí v ČR
Miliony tun
120
Černé uhlí
Hnědé uhlí
Celková těžba
100
❚ S uhlím to všechno začalo
❚ Požár v povrchovém dole
80
60
40
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
0
1990
20
Roky
(Zdroj dat: Ministerstvo průmyslu a obchodu)
❚ Kde se těží uhlí, tam není krajina
❚ Není krajina a jsou emise
Budoucnost uhlí
Velké naděje do budoucna se vkládají do tzv. „Clean Coal Technology“ − separace
CO2 (a dalších látek) při výrobě elektrické energie z uhlí. Emise − největší
problém fosilních paliv − by byly tímto postupem minimalizovány.
Země s bohatými zásobami uhlí
levné ❚ dostupné ❚ ve světě i v ČR jsou
značné zásoby uhlí
USA, Indie, Čína, Rusko, Austrálie
při spalování se uvolňuje nejvíce oxidu
uhličitého ze všech fosilních paliv ❚
vysoké emise dalších látek (SO2, NOX,
CO) ❚ devastace krajiny při těžbě ❚
kontaminace spodních vod při těžbě ❚
estetické znehodnocení krajiny
ROPA
Čeká nás ropná krize?
Ropa je nejdůležitějším fosilním palivem
(34 % energie pochází z ropy). Nejčastěji se těží
pomocí ropných vrtů na pevnině nebo na moři
(vrt prochází do mořského dna).
Ropa v grafech a číslech
Svět
❚ 34 % energie pochází z ropy (2004)
❚ Životnost zásob: 40 let (2005)
Miliony
barelů denně
K čemu se ropa používá
90
❚ Výroba benzinu, nafty a leteckých paliv
❚ Výroba plastů, léčiv, hnojiv, pesticidů, maziv
70
Produkce ropy ve světě
Průběh produkce
Průběh
produkce
80
60
50
40
30
20
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1975
1973
1971
1969
1967
0
1965
10
Roky
(Zdroj dat: BP Statistical Review 2006)
Cena
Cena ropy WTI − West Texas Intermediate
[USD/barel]
80
Vývoj ceny
70
60
30
20
1/2006
1/2005
1/2004
1/2003
1/2002
1/2001
1/2000
1/1999
1/1998
1/1997
1/1996
1/1995
1/1994
1/1993
1/1992
1/1991
1/1990
0
1/1989
10
1/1988
Vrchol světové produkce ropy − okamžik, od kterého množství vytěžené ropy
bude stále klesat. Pokud poptávka po ropě v té době stále poroste, bude to
znamenat vážné celosvětové problémy.
Kdy ropný vrchol nastane? − předpovědi se velmi různí: mezi lety 2010−2068,
většina předpovědí však spadá do období 2010−2025.
40
1/1987
Způsobí ropa energetickou krizi?
50
1/1986
❚ Rafinerie
1/1985
❚ Těžební plošina
Roky
(Zdroj dat: Energy Information Administration)
Česká republika
Gboe
miliardy barelů
ropného ekvivalentu
55
50
45
40
35
❚ 5 % spotřebované ropy se těží v ČR,
95 % se dováží (2004)
Produkce ropy a zemního plynu
Konvenční ropa
Těžká ropa
Hlubokomořská ropa
Polární ropa
Kapalný zemní plyn (NGL)
Zemní plyn
Nekonvenční plyn
30
25
20
15
10
5
0
1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050 Roky
❚ Jedna z mnoha předpovědí ropného vrcholu
(Zdroj: Association for the Study of Peak Oil and Gas)
❚ Irák − jaké byly podle vašeho názoru motivy
války?
(Snímek: AP)
Co můžeme během ropného vrcholu čekat?
❚ výrazný růst cen ropy a zemního plynu
❚ zvýšení inflace, zpomalení, případně zastavení hospodářského růstu
vysoký energetický obsah ❚ využitelná
v mnoha odvětvích ❚ snadno
přepravovatelná a skladovatelná ❚
dříve snadno těžitelná
Co můžeme dělat?
Pro tuto chvíli pokračovat v četbě.
Země s bohatými zásobami konvenční ropy
Saudská Arábie, Irán, Irák, Kuvajt, Spojené Arabské Emiráty, Venezuela, Rusko
nejsnáze dostupná ropa již byla vytěžena
❚ cena ropy v posledních letech významně
roste ❚ k ropnému vrcholu může dojít
již v nebližších letech ❚ svět je na ropě
velmi závislý ❚ ropa se spotřebovává
v úplně jiných částech světa než se těží ❚
největší zásoby jsou v nestabilních
zemích ❚ ropa je centrem politických,
ekonomických i vojenských konfliktů
ZEMNÍ PLYN
„Nejčistší“ fosilní palivo.
Zemní plyn je tvořen zejména metanem (CH4).
Vkládají se do něj velké naděje (v současnosti 21 %
energie pochází ze zemního plynu).
Zemní plyn v grafech a číslech
Svět
❚ 21 % energie pochází ze zemního plynu
(údaj z roku 2004)
❚ Životnost zásob: 65 let (2005)
Miliony metrů
krychlových
Produkce zemního plynu ve světě
3000
Průběh produkce
2500
2000
1500
1000
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1980
1978
1976
1974
0
1972
500
1970
❚ Vytápění
a) centrální − vytápěních celých městských částí či obcí
b) lokální − topení v jednotlivých budovách nebo rodinných domech
❚ Energie pro průmysl − spalování plynu v hořácích různých pecí, sušáren,
ohřev destilačních zařízení
❚ Výroba elektrické energie − spalování plynu v kotlích plynových elektráren
1982
K čemu se zemní plyn používá
Roky
(Zdroj dat: BP Statistical Review 2006)
Česká republika
❚ 1−2 % spotřebovaného plynu se těží
v ČR, 98 % se dováží (2004)
❚ Součást projektu Sachalin II − těžba plynu
a ropy v Ochotském moři. Panují zde extrémní
teploty: od - 45 do 40°C
❚ Tanker převážející kapalný zemní plyn −
Liquefied Natural Gas (LNG)
(Snímek: Emerson Process Management)
❚ Firmy nám vzkazují − se zemním
plynem nás čeká optimistická
budoucnost
(Snímek: Georgia Natural Gas)
❚ Při těžbě plynu na Sibiři za polárním kruhem
pracují lidé v nejtěžších klimatických
podmínkách
(Snímek: HydroWingas)
❚ Když budete zlobit, otočíme kohouty!
(kritika politiky, nikoli pána na snímku)
Země s bohatými zásobami zemního plynu
Rusko, Irán, Katar
(snímek: HydroWingas)
vysoký energetický obsah ❚ při spalování
vznikají nejnižší emise ze všech fosilních
paliv ❚ využitelný v mnoha odvětvích
průmyslu ❚ dobře přepravovatelný ❚
netoxický ❚ kondenzační plynové kotle
mají vysokou účinnost ❚ jeho zásoby
vydrží cca o 20 let déle než zásoby ropy
vyznačuje se podobnými problémy jako
ropa ❚ jeho cena se odvíjí od cen ropy ❚
metan − hlavní složka zemního plynu − je
významným skleníkovým plynem (zemní
plyn uniká při těžbě a dopravě do
atmosféry)
ÚSPORY ENERGIÍ A ENERGETICKÁ EFEKTIVITA
Nejlevnější a nejekologičtější řešení.
Ušetřit jednu kilowatthodinu je obvykle levnější,
jednodušší a příznivější k životnímu prostředí než
ji vyrobit.
Úspory a energetická efektivita proto zaujímají při
řešení možných energetických problémů 1. místo.
Možnosti úspor energie
Požívání materiálů na jejichž výrobu je třeba méně energie
Pálená cihla − nepálená cihla, pálená cihla − dřevo, kovy − kompozitní materiály,
přírodní materiály − průmyslově vyráběné materiály.
Energeticky úspornější stroje, spotřebiče a dopravní prostředky
Ložiska s nižším třením, lehčí materiály, elektronika s nižší spotřebou, kotle
s vyšší účinností, úsporné žárovky, automobily s hybridním pohonem, lehké
a malé automobily s nízkou spotřebou.
Hromadná doprava
Rozvoj hromadné dopravy (autobus, vlak, tramvaj …) a její vetší dostupnost.
Nízkoenergetické stavby
Dodatečné zateplení stávajících budov, stavba nízkoenergetických a pasivních
domů. Nízkoenergetické domy potřebují 4 x méně energie a pasivní domy
dokonce 13 x méně energie na vytápění než současná výstavba.
Kogenerace
Kogenerace je současná výroba elektrické energie a tepla. Účinnost celého
procesu je 80−90 % (naproti tomu účinnost samostatné výroby elektrické energie
v elektrárnách je jen kolem 30 %).
Přechod z industriální ekonomiky na znalostní
Postupný útlum nejtěžšího průmyslu ve prospěch služeb.
„Inteligentní“ přístroje
❚ programovatelné regulátory teploty v domě (topí se jen když je třeba)
❚ automatické vypínání spotřebičů, když nejsou používány
❚ rekuperace (např. tramvaj vrací energii do sítě při brzdění)
Inteligentní chování
Opravdu musím po příchodu domů automaticky pustit počítač
a televizi když si budu číst knížku?
Je nezbytné topit v kanceláři na 26°C i o víkendu,
když tam není ani noha?
Skutečně musím každý den jet sám do práce autem?
Na dovolenou se nedokážu dopravit jinak než letadlem?
JADERNÁ ENERGIE
Řešení klimatické změny i energetiky?
Náhrada ropy?
Jaderná energie nemůže ropu nahradit, ale může
snížit naši závislost na ropě.
K čemu se jaderná energie používá
❚ Výroba elektrické energie
Štěpením jaderného paliva (obvykle uran) vzniká teplo. Získaným teplem
se ohřívá pára, která roztáčí turbíny a generátory elektrické energie.
❚ Kogenerace (výroba elektřiny a tepla) − využití se předpokládá až
v budoucnosti
Proti globální klimatické změně
Při výrobě energie v jaderné elektrárně není vypouštěn oxid uhličitý. Jaderná
energie proto může mít velký význam v boji s globální klimatickou změnou.
Rozporuplné názory
Jaderná energie v grafech
a číslech
Svět
❚ 6,5 % energie pochází z jádra (2004)
❚ Životnost zásob uranu (při použití
stávajících reaktorů): cca 70 let (2005)
Terawatthodiny
Spotřeba elektřiny z jaderné energie
[TWh]
Jaderná energie vzbuzuje velmi živou diskusi − má své zastánce i odpůrce. Řada
věcí zůstává nedořešena − zejména radioaktivní odpad. Mnoho odborníků se však
shoduje, že při současném životním stylu se do budoucna bez jaderné energie
neobejdeme.
3000
Průběh produkce
2500
2000
1500
1000
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1975
1973
1971
1969
1967
0
1965
500
Roky
(Zdroj dat: BP Statistical Review 2006)
Česká republika
❚ 9 % energie pochází z jádra (2000)
❚ Životnost průmyslových zásob:
4 roky (2005)
❚ Jaderná energie nabývá významu v boji
s klimatickou změnou (JE Dukovany)
(snímek: ČEZ)
❚ Obav se však zbavit nedokážeme. V roce 1979
došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island
k havárii spojené s únikem radioaktivních látek
do okolního prostředí.
(snímek: NASA)
Země s bohatými zásobami uranu
Kanada, USA, Zaire, JAR, Austrálie
celkové emise CO2 z jaderné energetiky
jsou nízké ❚ v malém množství paliva je
obsažena velká energie (1 kg přírodního
uranu má energetický obsah jako 1 vagón
černého uhlí) ❚ na obzoru jsou nové
technologie přepracování paliva
není dořešeno dlouhodobé ukládání
radioaktivního odpadu ❚ existují obavy
o jadernou bezpečnost (např. v souvislosti
s terorismem) ❚ energetika se více
centralizuje − je zranitelnější ❚ estetické
znehodnocení krajiny
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Budoucnost energetiky?
Jeden velký problém
Obnovitelné zdroje energie jsou příliš „slabé“ na to,
aby uspokojily naši obrovskou spotřebu energie.
Mezi obnovitelné zdroje energie (OZE) se obvykle řadí:
a) Energie slunečního záření
b) Energie větru
c) Energie vody (vody v řekách, mořských vln, přílivu a odlivu)
d) Energie biomasy
e) Energie geotermální (tepelná energie zemského jádra)
Zdroje energie b) − d) pocházejí též ze Slunce, ve skutečnosti tedy máme na
Zemi dva tzv. obnovitelné zdroje energie: sluneční záření a teplo zemského jádra
Čísla mluví za vše:
Pouhých 0,5 % (slovy: polovina procenta) energie vyrobené na světě pochází ze Slunce, větru
a zemského tepla! Tak malé číslo však zároveň znamená, že je tu prostor pro růst.
OZE v číslech
Svět
❚ Celkem 13,2 % energie pochází s OZE
❚ 10,6 % energie pochází ze
spalitelné biomasy a odpadů (2004)
❚ 2,2 % energie pochází z energie vody
(2004)
❚ 0,4 % energie pochází ze Slunce, větru,
tepla zemského jádra a dalších (2004)
Česká republika
❚ 4 % energie pochází z OZE (2005)
❚ OZE jsou symbolem čistého zdroje
energie a udržitelného rozvoje
❚ Platí to však pro všechny?
(vypalování deštných pralesů za účelem
pěstování plodin pro biopaliva)
(snímek: NASA)
Budoucnost nebude výrazně lepší
V roce 2030 bude stále pouhých 15 −20 % energie pocházet z obnovitelných
zdrojů. Za to nemohou ropní šejkové ani uhlobaroni, to je fyzikální realita.
Co tedy s těmi zbývajícími 80 %? Fosilní paliva a jaderná energie − nic lepšího
zatím neznáme.
A nebo: výrazně snížit celkovou spotřebu energie.
Kdo začne první?
OZE jsou „nevyčerpatelné“ ❚ produkují
méně oxidu uhličitého než fosilní zdroje ❚
některé jsou šetrné k životnímu prostředí
(nikoli všechny!) ❚ jsou lokálním zdrojem
energie ❚ některé jsou v podstatě
zadarmo (sluneční záření na střeše domu)
vyrábí příliš málo energie ❚ jejich
výkon je závislý na denní a roční
době, geografických podmínkách
a počasí ❚ jsou drahé (cena ale bude
pravděpodobně klesat)
BIOMASA A BIOPLYN
Hit dnešní doby?
Odpadní biomasa pro spalování
❚ dřevo a piliny z pil, dřevo a větve z lesních těžeb, sláma
Spaluje se v kotlích buď přímo nebo po rozdrcení na tzv. štěpku a případně
po slisování do briket nebo pelet.
❚ Zařízení pro výrobu tepla a elektrické
energie spalováním biomasy jsou již
běžná
(Snímek: Alternative Green Energy Systems Inc.)
❚ Peletky − se zásobníkem u kotle je jejich spalování komfortní
Biomasa v číslech
částečná náhrada fosilních paliv (nižší
emise CO2) ❚ nevyužité odpadní biomasy je
značné množství ❚ jde o formu využívání
odpadu ❚ odpadní biomasa je obvykle levná
využití je někdy málo efektivní a energeticky
náročné (těžba dřeva − sběr větví, drcení,
sušení, svoz) ❚ nízká kvalita výsledného
paliva (obsahuje kůru, šišky atd.)
Svět
❚ 10,6 % energie pochází ze
spalitelné biomasy a odpadů (2004)
Česká republika
Záměrně pěstovaná biomasa pro spalování
❚ rychle rostoucí dřeviny (topoly, vrby)
❚ energetické byliny (šťovík, křídlatka, sloní tráva)
❚ 3,5 % energie pochází z biomasy
a bioplynu (2005)
❚ 0,9 % vyrobené elektřiny pochází
z biomasy a bioplynu (2005)
Po vypěstování se rostliny sklidí, usuší a následně spalují − stejně jako odpadní
biomasa.
částečná náhrada fosilních paliv
(nižší emise CO2) ❚ využití
nadbytečných zemědělských kapacit
energeticky náročné (orání, hnojení,
ošetřování, sklízení, sušení) ❚ snižuje
biologickou rozmanitost (monokultury) ❚
vyčerpává půdu
Odpadní biomasa pro další využití
❚ zbytky potravin, tráva, drobné zejména vlhké větve, výkaly
Způsoby využití
❚ výroba bioplynu pro spalování
❚ výroba kapalných paliv pro spalování
částečná náhrada fosilních paliv (nižší
emise CO2) ❚ nevyužité odpadní biomasy je
značné množství ❚ jde o formu využívání
odpadu ❚ získání kvalitních hnojiv
často energeticky náročné (svážení
a úprava odpadu) ❚ dražší technologie
❚ Bioplynová stanice − výroba bioplynu
se nabízí při zpracování odpadů
ze zemědělství
(Snímek: Biogas Direct)
KAPALNÁ BIOPALIVA
Místo benzinu biolíh?
Rostlinný olej
Auto s dieselovým motorem pojede i na řepkový olej. Časem se ale motor olejem
„zalepí“. Motor lze pro čistý rostlinný olej upravit − některé firmy úpravu již
nabízejí.
Energie získaná / energie vložená do výroby = 2,6
částečná náhrada fosilních paliv ❚ snížení
závislosti na dovozu fosilních paliv ❚
větší energetický přínos než u bionafty
velká zátěž pro životní prostředí
(pěstování plodin pro výrobu oleje
ve velkém množství)
Bionafta
Vyrábí se z rostlinného oleje (obvykle řepkového) postupem zvaným esterifikace.
Obvykle se přimíchává do klasické nafty, lze ale jezdit i na čistou bionaftu.
Za hektar řepky z Prahy do Říma a zpět
Na bionaftu z řepky, vypěstované na 1 hektaru dojede kamion z Prahy do Říma
a zpátky. Kolik takových kamiónů jen v Evropě je?
Pro nahrazení všech kapalných paliv dovážených do ČR bionaftou, bychom museli
pěstovat řepku na 8 milionech hektarů. To znamená na veškeré půdě naší
republiky! Nejedli bychom − pouze jezdili. A teď se držte: víte kolik energie
bychom museli do výroby této bionafty vložit (například ve formě fosilních
paliv)? Tři čtvrtiny energie získané!
Biopaliva v číslech
Česká republika
❚ 0,01 % energie pochází z biopaliv (2005)
Energie získaná / energie vložená do výroby = 0,75−1,3
částečná náhrada fosilních paliv ❚
snížení závislosti na dovozu fosilních
paliv
energeticky náročná výroba ❚ nízký
energetický přínos ❚ velká zátěž pro
životní prostředí (pěstování plodin pro
výrobu bionafty ve velkém množství)
Biolíh (bioetanol)
Vyrábí se například z obilí, brambor nebo cukrové třtiny obdobně jako alkohol (destilací).
Obvykle se přimíchává do benzinu, lze ale jezdit i na čistý biolíh. Existují automobily, které mohou
jezdit na biolíh i na benzín.
„Špinavější“ než benzín!
Výroba biolíhu je extrémně energeticky náročná. V našich podmínkách se energie
vložená do výroby biolíhu rovná energii získané jeho spálením! Velmi zjednodušeně
řečeno: aby mohl být vyroben litr biolíhu je třeba spálit litr benzinu. Je podle vás
takovéto palivo přínosem pro energetiku a životní prostředí?
Energie získaná / energie vložená do výroby = 0,5−1
částečná náhrada fosilních paliv
(platí pouze ve vhodných klimatických
podmínkách např. Brazílie) ❚ snížení
závislosti na dovozu fosilních paliv
energeticky náročná výroba ❚ minimální
energetický přínos ❚ velká zátěž pro
životní prostředí (pěstování plodin
pro výrobu biolíhu ve velkém množství)
❚ V Brazílii se výroba biolíhu energeticky
vyplatí (teplejší klima, menší
energetická náročnost zemědělství).
Výsledek? Oblast Mato Grosso:
zdevastované deštné pralesy − na jejich
půdě se pěstují plodiny pro výrobu
biolíhu
(Snímek: NASA)
ENERGIE SLUNCE
Jediný zdroj energie pro přírodu.
Teplo ze Slunce
Solární kolektory
Sluneční záření zahřívá kapalinu v kolektorech − ta pak může ohřívat vodu
v koupelně nebo vodu pro podlahové topení.
levné a dostupné ❚ dobré využití
sluneční energie − účinnost až 90 %
nejvíce tepla vyrábí v době, kdy jej
nejméně potřebujeme (léto, poledne) ❚
s klesající teplotou klesá účinnost
❚ Fotovoltaické články na chalupě,
kde není přípojka elektrické energie
(Snímek: Jakub Mottl)
❚ Elektrárna se Stirlingovým motorem
(Snímek: ThyssenKrupp)
❚ Solární kolektory na střeše rodinného domu
❚ Prosklená jižní stěna
(dětská školka na okraji Vídně)
Solární architektura
Prosklená jižní fasáda funguje jako skleník − sluneční záření může ohřívat
interiér domu. Pokud je sluníčka moc, použijí se například žaluzie.
přímá přeměna slunečního záření na
využitelné teplo − největší účinnost
skrz prosklenou stěnu uniká podstatně
více tepla z místnosti než přes zděnou
stěnu ❚ drahé
Elektřina ze Slunce
Fotovoltaické články
Panely s články, vyráběnými z křemíku − články přímo mění energii slunečního
záření na energii elektrickou.
Sluneční energie v číslech
přímá přeměna slunečního záření
na elektřinu
zatím nízká účinnost (10−15 %) ❚ výroba
článků zatěžuje životní prostředí ❚
elektrickou energii zatím neumíme
efektivně akumulovat ❚ drahé
Česká republika
❚ 0,01 % energie pochází ze sluneční
energie (2005)
❚ 0,0005 % vyrobené elektřiny pochází
ze sluneční energie (2005)
Solární elektrárny
Sluneční záření ohřívá zařízení, které umí měnit teplo na mechanický pohyb
(parní turbína, Stirlingův motor). Zařízení pak pohání generátor elektrické
energie.
vyšší účinnost přeměny energie slunečního
záření na energii elektrickou
velké plochy pro koncentraci slunečního
záření (např. parabolická zrcadla) ❚
nutnost natáčení za Sluncem ❚ drahé
sluneční záření je zdarma (uhlí musí
někdo vytěžit a přivézt) ❚ Slunce bude
svítit ještě 5 až 10 miliard let
sluneční energie je pro naše potřeby
málo koncentrovaná ❚ když potřebujeme
energii, Slunce svítí málo (noc, zima)
a naopak ❚ potřebujeme trvalý přísun
energie − Slunce trvale nesvítí (oblačnost)
ENERGIE VODY
Koloběh vody.
Energie vody v číslech
Svět
❚ 2,2 % energie pochází z energie vody
(2004)
Vodní elektrárny
Česká republika
Významný obnovitelný zdroj energie v ČR. Přesto z vodních elektráren pochází
pouhé 3 % z celkového množství elektřiny, vyrobené v ČR.
Významné jsou malé vodní elektrárny (instalovaný výkon do 10 MW) − všechny
dohromady vyrábějí téměř stejné množství energie jako všechny velké.
❚ 3 % vyrobené elektřiny pochází
z energie vody (2005)
❚ 0,45 % energie pochází z energie vody
(2005)
Výroba elektrické energie v malých vodních elektrárnách (2005): 1070 GWh
Výroba elektrické energie ve velkých vodních elektrárnách (2005): 1309 GWh
finančně se vyplatí i bez dotací ❚ malé
kolísání výroby ❚ během provozu nejsou
produkovány žádné emise
velké přehrady narušují ekologickou
stabilitu krajiny ❚ malé vodní elektrárny
způsobují přerušení toku ❚ v ČR je
většina vhodných lokalit již obsazena
❚ Přehradní nádrž s elektrárnou Orlík. Tato velká
vodní díla jsou dnes z environmentálního
hlediska odmítána
(Snímek: ČEZ)
❚ Turbíny a generátory vodní elektrárny Vydra
(Snímek: ČEZ)
Přílivové elektrárny
Využívají rozdílu hladin mezi přílivem a odlivem.
Zajímavost: příliv a odliv vzniká gravitačním působením Měsíce a Slunce na masy
vody v mořích. Primárním zdrojem energie pro tyto elektrárny je tedy gravitace.
Energie příboje a mořských vln
Využívá se pravidelného vlnění mořské hladiny − dosud málo rozšířené
❚ Přílivová elektrárna
ENERGIE VĚTRU
Vyplatí se vítr?
Jak fouká v ČR
Větrné elektrárny má smysl stavět jen
v místech, kde vítr dostatečně fouká −
na mapě jsou tato mísa označena
červenou a fialovou barvou.
❚ Mapa průměrných rychlostí větru ČR
(Mapa: Ústav fyziky atmosféry, Akademie věd ČR)
Větrné elektrárny
❚ nejčastější je varianta s rotorem s třemi listy
❚ v posledních letech došlo ke značnému technologickému pokroku
(vyšší účinnost, nižší hlučnost, u některých typů odstranění převodovek)
❚ trend směřuje k větším rotorům ve větších výškách (rychlost větru s výškou
nad terénem výrazně roste) a vyšším instalovaným výkonům (1−4 MW)
Vyplatí se vítr?
Průměrná rychlost
větru [m/s]
❚
❚
❚
❚
❚
0,0−2,0
2,0−2,5
2,5−3,0
3,0−3,5
3,5−4,0
❚
❚
❚
❚
❚
4,0−4,5
4,5−5,0
5,0−6,0
6,0−8,0
8,0 a více
Výkon větrné elektrárny výrazně roste s růstem rychlosti větru (výkon roste
s třetí mocninou rychlosti větru).
Příklad:
V Krušných horách je průměrná větrnost cca 6 m/s, v Plzni cca 3 m/s. V Plzni proto potřebujeme
8 elektráren, abychom vyrobili tolik energie, kolik v Krušných horách vyrobí elektrárna jedna!
❚ Mapa průměrných
rychlostí větru Plzeňského kraje
(Mapa: Ústav fyziky atmosféry, Akademie věd ČR)
Pokud se staví elektrárny v málo větrných oblastech, jde o obrovské
plýtvání materiálem i finančními prostředky (obvykle z dotací).
Energie větru v číslech
Česká republika
❚ 0,005 % energie pochází z energie větru
(2005)
❚ 0,03 % vyrobené elektřiny pochází
z energie větru (2005)
během provozu nejsou produkovány
žádné emise
❚ Ve světě jsou nejlepší větrné podmínky na mořském pobřeží, na hřebenech hor a náhorních planinách
kolísání výroby energie ❚ velká
závislost výroby na okolním terénu ❚
estetické znehodnocení krajiny
ENERGIE PROSTŘEDÍ A ZEMSKÉHO JÁDRA
Odkud můžeme čerpat energii?
Tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo umí odebírat teplo z venkovního prostředí, převést jej na vyšší
teplotní hladinu a předávat pro topení nebo ohřev vody. Pro tento proces je vždy
třeba dodat další energii zvenčí − obvykle elektrickou energii pro pohon
tepelného čerpadla.
Topný faktor − udává kolikrát více energie tepelné čerpadlo dodá pro topení než
je spotřebováno pro jeho provoz.
❚ Tepelné čerpadlo, které vytápí
Český hydrometeorologický ústav
v Plzni
Příklad:
Tepelné čerpadlo má průměrný topný faktor například 3. Za rok vyrobí např. 15 000 kWh tepelné
energie pro vytápění, ale spotřebuje jen 5 000 kWh elektrické energie (15 000 / 3 = 5 000). Zbylých
10 000 kWh pochází z tepelné energie okolního prostředí.
Pozor! Topný faktor sám o sobě nic nevypovídá − důležitá je i teplota topné vody
a další faktory.
Odkud tepelné čerpadlo může odebírat tepelnou energii?
❚ Hlubinné vrty − vrty do země hluboké 100−150 m
❚ Půda − tzv. půdní kolektor − meandr plastového potrubí v hloubce minimálně 1 m
❚ Okolní vzduch − tepelné čerpadlo ventilátorem odebírá teplo přímo
z venkovního vzduchu
❚ Podzemní voda − teplo z vody ve studni
❚ Povrchová voda − teplo z vody v rybníku nebo řece
❚ Solární kolektory − využití tepla ze solárních kolektorů
Tepelná energie prostředí
v číslech
Česká republika
❚ 0,03 % energie pochází z geotermální
energie (2005)
Jsou tepelná čerpadla energetickým přínosem?
Běžná tepelná čerpadla spotřebovávají zhruba stejné množství fosilních zdrojů
energie (tzv. primárních energetických zdrojů) jako například vysoce účinné
kotle na uhlí a zemní plyn.
během provozu nejsou v místě použití
produkovány emise ❚ snížení závislosti
na dovozu paliv − pro provoz obvykle
využívají elektřinu vyráběnou v ČR
drahé ❚ primární zdroje energie šetří jen
minimálně ❚ ochlazování prostředí v okolí
např. vrtů nebo zemních kolektorů
Geotermální elektrárny a teplárny
Vysokoteplotní geotermální elektrárny a teplárny
Staví se ve vulkanicky aktivních oblastech. Pára z horkých pramenů nebo pára
ohřátá ve vrtech roztáčí turbíny spojené s generátory elektrické energie. Pára se
též používá přímo k vytápění.
Nízkoteplotní geotermální elektrárny
Fungují obdobně jako tepelná čerpadla. Staví se však v oblastech se zvýšenou
vulkanickou činností (vyšší teploty podloží) a mají proto podstatně vyšší účinnost
než klasická tepelná čerpadla
❚ Grindavík, Island − geotermální
elektrárna
BUDOUCÍ ZDROJE ENERGIE
Sci-fi nebo realita?
Věda a výzkum …
V minulosti se zatím vždy podařil přechod z jednoho
dominantního zdroje energie na jiný (např. dřevo >
uhlí > ropa). Klíčovou roli hrál technologický pokrok.
Zda se podaří i nezbytný odklon od klasických fosilních
paliv bude ve velké míře záviset na vědě, výzkumu,
jejich podpoře a následném technologickém
pokroku.
Kdy se dočkáme jaderné fúze?
Snad kolem roku 2050. Možná ale podstatně déle a nebo také nikdy.
❚ Interiér komory Tokamaku − jedna
z možností zvládnutí řízené jaderné
fúze
❚ Vodíkový automobil u čerpací stanice
Při jaderné fúzi dochází ke slučování atomů lehkých prvků (deuterium, tritium)
za vzniku prvků těžších (helium) a uvolnění značného množství energie, kterou
můžeme dále využívat. Uvolněná energie je podstatně větší než při klasické
štěpné jaderné reakci (štěpení atomů těžších prvků za vzniku prvků lehčích),
která je zdrojem energie ve všech současných jaderných reaktorech.
Vodík vyřeší vše
Tak to je obrovský omyl. Vodík není zdrojem ale pouze nositelem energie. Vodík
nelze nikde „těžit“ jako například ropu. Musíme jej vyrábět − energie získaná
využitím vodíku je vždy menší než energie vložená do jeho výroby.
Fantazii se meze nekladou
Co už někoho napadlo:
❚ Získávání uranu z mořské vody
❚ Výroba ropy pomocí bakterií
❚ Obrovská fotovoltaická elektrárna v poušti
❚ Fotovoltaická elektrárna na oběžné dráze
❚ Sonoluminescence − další z cest k ovládnutí jaderné fúze
❚ Celá Země jako velký magnetohydrodynamický generátor
❚ A mnoho dalších…
Co napadá vás?
Pokud objevíte nový a dostupný zdroj energie,
bude Bill Gates vedle vás učiněný žebrák.
❚ Že by to byla cesta?
JAK JSME NA TOM U NÁS V ČR
Můžeme být spokojeni?
Prostor pro snižování energetické náročnosti
je v ČR obrovský.
Národní program hospodárného nakládání s energií
❚ Energetická náročnost Rakousko vs. ČR
Priority
❚ maximalizace energetické efektivnosti a využití úspor energie
❚ vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie
❚ vyšší využití alternativních paliv v dopravě
Zejména s první prioritou lze na 100 % souhlasit
Velká energetická náročnost
Abychom vydělali 1 Euro, spotřebujeme na to 2x více energie než naši sousedé
v Rakousku.
Možnosti úspor
Velká energetická náročnost = velký prostor pro úspory.
Ignorace úspor energie je u nás obrovská. Jeden příklad za všechny − tepelná
izolace drtivé většiny domů v ČR je žalostná.
Věda a výzkum
Podpora vědy a výzkumu v ČR je na nízké úrovni. Málokdo chápe, že za náš
relativní blahobyt vděčíme právě vědě, výzkumu a technologickému pokroku.
Obnovitelné zdroje energie (OZE)
V roce 2004 pocházelo z OZE 2,9 % energie, v roce 2005 to bylo již 4 % a čekáme
další růst.
Energetická koncepce ČR počítá s růstem podílu OZE na 9 % v roce 2010 a na 15 %
v roce 2030.
Konkrétní čísla:
Energetická náročnost národního
hospodářství Rakouska (tuny ropného
ekvivalentu na 1000 USD) = 0,14; ČR = 0,3
(údaje z roku 2002). Údaje jsou
přepočteny dle parity kupní síly.
Bez tohoto přepočtu je energetická
náročnost ČR 6x vyšší než náročnost
Rakouska.
Zdá se vám to málo? Už prostě víme, že se žádný zázrak konat nebude.
A zas ta stará otázka − co s těmi zbývajícími 85 %? Ví někdo?
Uhlí
Uhlí máme značné zásoby, určitě na řadu desítek let. Očekává se odklon od
topení uhlím v domácích kotlích. Otázkou zůstává, zda alternativy (zemní plyn,
biomasa) budou dostatečné a cenově dostupné.
Uran
Průmyslové zásoby uranu nám vydrží jen několik let. Pokud budeme jadernou
energii dále využívat, bude nutný dovoz paliva.
Ropa, zemní plyn
Závislost ČR na dovozu těchto paliv je téměř stoprocentní. Tato závislost se stává
stále větším problémem.
Prioritou státu i nás všech by mělo být snížení
závislosti ČR na dovozu fosilních paliv.
❚ Tepelná izolace domu v Rakousku
a v Čechách − najděte rozdíly
ÚSPORY ENERGIÍ
Co můžeme dělat u nás?
Pokud šetříme energiemi, šetříme nejvíce vlastní
peníze, ale též chráníme životní prostředí a své potomky
před nejistým životem v době velmi drahé energie.
Co konkrétně můžeme dělat?
❚ Zateplit svůj dům kvalitní tepelnou izolací o tloušťce alespoň 15 cm (například
minerální vlnou). Realizaci svěřte odborné firmě.
❚ Při stavbě nového domu požadovat na architektovi/stavební firmě, aby dům
svými parametry odpovídal standardům pro nízkoenergetické domy. Vhodné je
nastudovat literaturu o nízkoenergetických a pasivních domech.
Nízkoenergetické domy potřebují 4x méně energie a pasivní domy dokonce
13x méně energie na vytápění než současná výstavba!
❚ Instalovat těsnění do oken a dveří nebo rovnou vyměnit stará okna za kvalitní
s izolačním dvojsklem (nejlépe s dřevěným rámem). Pokud máme dobře těsnící
okna nezapomínáme na větrání − krátké, intenzivní (při dokonalém utěsnění je
obvykle nutné nainstalovat větrací jednotku!).
❚ Okna domu opatřit izolačními okenicemi, roletami nebo žaluziemi.
❚ Kupovat úsporné spotřebiče (označené jako A na energetickém štítku)
Úsporných spotřebičů je celá řada: žárovky, pračky, ledničky atd.
❚ Používat „chytré“ přístroje − například programovatelný regulátor teploty
(termostat), na kterém lze naprogramovat teploty v bytě v průběhu dne (nízká
teplota v době nepřítomnosti lidí − topí se podstatně méně).
❚ Nenechávat zbytečně zapnuté spotřebiče (musí ta televize skutečně běžet,
když si čtu knížku?)
❚ Omezit jízdu autem, pokud je to možné, nebo se domluvit s dalšími lidmi
na spolujízdě. Jezdit veřejnou dopravou spíše než autem.
❚ Okno s izolačním
trojsklem
❚ Energetický štítek
❚ Programovatelný
termostat
❚ Kotel na spalování biomasy
(Snímek: Verner)
❚ V rozumné míře využívat obnovitelné zdroje energie − instalovat na střechu
solární kolektory pro ohřev vody. Při použití kolektorů pro přitápění je nutné
mít nízkoteplotní otopnou soustavu (například podlahové topení).
Zakoupit kotel na peletky, dřevěné brikety nebo na dřevo (pokud je v okolí
dostatek kvalitního suchého dřeva − například odpad z pily).
Základní druhy dotací:
❚ Tepelná izolace nízkoenergetického
domu
❚ Izolační žaluzie
❚ Jízda městskou hromadnou dopravou
je energeticky úspornější než jízda
automobilem
❚ Solární kolektory na střeše rodinného
domu
Na zařízení, využívající obnovitelné zdroje energie lze získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je dotována zvýšenou výkupní cenou
Připravuje se zákon o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie
❚ Budovat (např. jako podnikání) nebo podporovat výstavbu zařízení pro využívání
obnovitelných zdrojů energie, které mají z energetického a ekonomického
hlediska smysl (obecní kotelny na odpadní biomasu, bioplynové stanice).
❚ Nevěřit všemu co se říká nebo píše třeba v internetových diskusích. Pátrat
po faktech a na jejich základě si vytvářet vlastní názor.
❚ Vzdělávat se.
S realizací všech uvedených opatření
vám rádi poradí v informačních centrech
sítě ENVIC.
Poznámky
Poznámky
envic
Spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.