Květen 2011 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Školní krounský občasník
2
květen/2011
Zprávy z ředitelny

 Školní rok se nezadržitelně blíží do
fin{le a s tím je spojeno i před{v{ní
vysvědčení za 2. pololetí. Bohužel st{le
bojujeme s lajd{ckostí a leností ž{ků a
neochotou dělat cokoliv užitečného.
Ž{kům opakovaně a zdarma nabízíme
doučov{ní, konzultace, pomoc při
oprav{ch dom{cích úkolů a reakcí
mnoha z nich je chov{ní, jako by učitelům dělali bůhvíjaké milosti, že tyto
nabídky vůbec využijí. Vy, kteří m{te s prospěchem problémy, využívejte
možností, které v{m učitelé zdarma (a to v dnešní době není vůbec
samozřejmé!!!) nabízejí, a začněte se také učit sami. V opačném případě si
potom na konci školního roku nestěžujte na hodnocení výsledků vaší pr{ce
a jeho důsledky v podobě opravných zkoušek nebo propadnutí.
 Na druhou stranu V{m, kteří se do školy pravidelně připravujete, děkuji
za snahu a odv{děnou pr{ci, i když ji děl{te hlavně pro sebe. Věřte, že tím
všem, tedy rodičům i učitelům, děl{te radost. Děkuji také většině rodičů za
spolupr{ci se školou a samozřejmě i všem zaměstnancům školy za
odv{děnou pr{ci.
 Od vyd{ní posledního čísla časopisu naši ž{ci dos{hli několika
významných úspěchů – vyhr{li týdenní z{jezd do Francie v r{mci soutěže
vědeckých a technických projektů, uspěli i ve výtvarné soutěži poř{dané
Osvětovou besedou Zaječice, neztratili se při sportovních soutěžích. M{m
z toho radost!
 Největší radost m{m ale z toho, když vidím děti, které se slušně chovají
k sobě navz{jem i k dospělým, které automaticky zdraví dospělé lidi, které
do školy chodí, aby se samy něco dozvěděly. Nejde přitom o to, jaké
zn{mky mají. Jde o to, jak se k pr{ci a k životu vůbec staví – zda jej tr{ví
smysluplnou činností a prací, nebo zda jej pouze „odhnívají“ v nudě.
 Ve vstupních prostor{ch školy je instalov{no tablo letošních dev{ť{ků,
letos opět origin{lně zpracované.
 Během dubna byly dokončeny parkové úpravy v prostoru před školou.
Věřím, že další zlepšení are{lu školy oceníte.
Květen 2011
Mgr. Josef Kyncl
3
květen/2011
Bleskáč (naše interview)
Ve čtvrtek 28. dubna vyrazili redaktoři Škrobu do Proseče na exkurzi do firmy
Dipro. Zároveň požádali o rozhovor pana Petra Rycha, který pracuje ve vedení firmy.
Pan Rych pro ně připravil velmi zajímavou prohlídku výroby, při níž měli možnost
vidět zpracování dřeva od rozřezání kulatiny až po finální výrobek. Seznámili se tak
s výrobou různého kuchyňského zboží, několika druhů ramínek, hůlek a spojovacích
kolíčků pro nábytkářský průmysl, párátek a dalších výrobků. Poté byli redaktoři
pozváni do společenské místnosti k rozhovoru, při kterém se o firmě dozvěděli ještě
mnoho dalších informací.
Redaktorka Škrobu při rozhovoru s panem
Petrem Rychem
Můžete nám prozradit, jak vznikl
název vaší firmy?
Jméno firmy vzniklo jako zkratkové
slovo z názvu Druţstvo (D) invalidů (I)
Proseč (PRO). Vznikl v devadesátých
letech. Původně se závod jmenoval
Výrobní druţstvo invalidů, ale tuto
značku jiţ pouţívala jedna firma, takţe
jsme ji nemohli zaregistrovat.
Co vás přivedlo k této práci a jak
dlouho už ve firmě Dipro pracujete?
K práci ve firmě mě přivedlo moje
zaměření, absolvoval jsem totiţ
dřevařskou školu. Do Dipra jsem
nastoupil v osmdesátých letech.
Na jaké pozici ve firmě pracujete a
co všechno vaše práce obnáší?
V současné době řídím úsek přípravy
výroby, technický úsek a úsek nákupu.
To znamená, ţe sám nakupuji část
zboţí, mám na starosti nákup veškerého
materiálu od řeziva aţ třeba pro čisticí
prostředky pro uklízečku. Připravujeme
třeba inovace výrobků a zabezpečujeme
celý proces, neţ se zavedou do sériové
výroby. Starám se také o nákup strojů a
různé technické věci, například
veškerou údrţbu a všechno zabezpečení
pro výrobu.
Jaké materiály ve výrobě používáte?
Pouţíváme především dřevo. Buď
pilařské výřezy, ze kterých si vyrábíme
řezivo, nebo řezivo, přířezy a jiné
polotovary nakupujeme. Jedná se o
dřevo převáţně listnaté. Převaţuje buk,
částečně pouţíváme také dub, na
výrobu párátek se pouţívá bříza a
pracujeme také s lipovým dřevem a
občas i s javorovým dřevem. Z dalších
materiálů pouţíváme také překliţky,
převáţně bukové, a doplňkovými
materiály jsou například kování
k ramínkům, laky a oleje pro povrchové
úpravy, vosky na broušení, balicí
materiály (fólie, balíčky, kartóny),
sponky, hřebíčky, vruty, plastové
materiály a mnoho dalších. Ale hlavní
je samozřejmě dřevo.
Co všechno vyrábíte?
Vyrábíme různé druhy ramínek na
šaty, kuchyňské zboţí (prkénka na
maso, různé válečky, podloţky pod
nádobí, stojánky, poličky, chlebníky a
mnoho dalších výrobků), hůlky,
spojovací kolíky pro nábytkáře, různé
rukojeti k nářadí, polotovary pro
výrobce hraček, kartonáţní zboţí,
drţadla k pilkám, párátka, kolíčky na
prádlo, drţáky na noviny, bukovou drť
pro uzenáře a mnoho dalších věcí.
Jaký váš výrobek se nejvíce prodává
a jaký nejméně?
Nejvíce se asi teď prodává kartonáţ
a kuchyňské zboţí, především prkénka
různých velikostí, nejméně zboţí, které
se vyrábí po jednotlivých kusech,
například servírovací vozíky.
Exkurze ve výrobě
Vyvážíte nějaké výrobky i do
zahraničí?
Do zahraničí vyváţíme především
ramínka a kuchyňské zboţí, částečně
hůlky. Ramínka vyváţíme hlavně do
Německa, částečně do Anglie, Itálie a
Španělska. Kuchyňské zboţí putuje do
Německa, Anglie, Holandska, Belgie,
Francie, Španělska, Itálie, Austrálie,
Turecka, něco i na Nový Zéland a
Island. Vyváţí se ale maximálně třicet
procent zboţí, dřív to bylo aţ padesát
procent.
4
květen/2011
Exkurze ve výrobě
Kolik
pracuje
ve
firmě
zaměstnanců?
Zhruba 110 – 120 zaměstnanců.
Jak na vaši firmu působí současná
krize?
Museli
jste
propouštět
zaměstnance?
Propouštěli jsme dost, jak dělníky ve
výrobě, tak technicko-hospodářské
pracovníky. V zásadě se dá říci, ţe po
krizi u nás ještě nenastalo nějaké
oţivení. Takţe se nás krize dost dotkla
a museli jsme propustit asi třicet lidí.
Setkal jste se již někdy s hodně
nespokojeným zákazníkem?
Výjimečně ano. Reklamací máme
málo, přijde nám tak jedna za měsíc.
Máte nějaké plány na nové výrobky,
které by měly rozšířit vaši produkci?
Ano, to máme. Nejsou to plány úplně
zlomové, ţe bychom například chtěli
začít
s úplně
jiným
výrobním
programem, třeba vyrábět dětský
nábytek nebo něco podobného, ale
neustále naše výrobky inovujeme.
Připravili redaktoři Škrobu
5
květen/2011
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
Okresní kolo
Ve čtvrtek 17. února se
žákyně VII. a VIII. třídy, Jitka
Urbanová, Hana Pešková,
Daniela Nováková a Michaela
Sklenářová,
vydaly
do
Pardubic na okresní kolo
Festivalu vědy a techniky pro
děti a mládež v Pardubickém
kraji.
Příjezd do Pardubic byl
okolo osmé hodiny. Zapsaly
jsme se do seznamu a každý
dostal vizitku, jejíž součástí
byla poukázka na jídlo a na pití. Všichni soutěžící si připravili postery na svá místa.
Když vše bylo připravené, představili se nám porotci. Po necelé hodině čekání
k nám přišel první porotce. Měly jsme strašnou trému. Lépe jsme se cítily, až když
odešel. Byl naštěstí se vším spokojený, až na grafy, nelíbilo se mu, že jsou
spojnicové. O půl dvanácté jsme poobědvaly. Na obědě byla strašná fronta, ale
hlad nás donutil počkat si. A stálo to opravdu za to, oběd byl velmi chutný.
Hned po návratu z jídelny k nám přišli další dva porotci. Líbilo se jim, že jsme
měly v projektu uvedené ceny různých typů dektur, poněvadž pracovali oba
v oblasti průmyslu. Když si porotci vše prohlédli, odešli, aby se mohli poradit o
tom, kdo postoupí do krajského kola. Po poradě k nám přišel další porotce Patrik
Čermák. Byl to mladý student, který obsadil před dvěma lety třetí místo mezi žáky
středních škol z celého světa. Říkal, že si náš projekt všichni chválí a že se všem líbí.
To samé nám řekla další porotkyně Mgr. Vendula Homolková, která jako žákyně
chodila do naší školy. Měly jsme z toho velikou radost. V našem projektu jsme
zkoumaly pevnost lepených papírových materiálů na jejich vnitřní struktuře.
Každou vyrobenou dekturu jsme nejprve zvážily a vyfotily. Pak jsme zkoumaly,
která unese nejvíce závaží a která vydrží nejvíce průrazů z výšky 150 cm. Spočítaly
jsme si také jejich ceny. Chtěly jsme najít takovou dekturu, aby byla nejméně
náročná na výrobu krabic a přitom nejméně stála, ale aby unesla nejvíce závaží a
6
květen/2011
obstála nejvíce průrazů. Naše předpoklady se nepotvrdily, domnívaly jsme se, že
dektura více náročná na výrobu obstojí lépe v našich testech, ale ukázal se opak.
Takže dektura, která byla méně náročná na výrobu, obstála v testech lépe a ta,
která byla více náročná na výrobu, obstála v našich testech hůř. Ve dvě hodiny
byly vyhlášeny výsledky a s tímto projektem jsme postoupily do krajského kola. Na
okresním kole se nám moc líbilo a už se těšíme na krajské kolo a doufáme, že se
umístíme mezi nejlepšími, protože jsme si daly na projektu opravdu záležet.
Krajské kolo
Ve čtvrtek 17. 3. 2011 a v pátek 18. 3. 2011 proběhlo v Pardubickém IDEONU
krajské kolo festivalu vědy a techniky, do kterého jsme ve čtvrtek 17. února 2011
postoupily z okresního kola této soutěže s projektem Zkoumání pevnosti lepených
papírových materiálů v závislosti na jejich vnitřní struktuře.
První den jsme opět obdržely vizitky s poukázkou na oběd a na nápoj. Všichni
jsme si připravili postery na svá místa a čekali na příchod porotců. Ve tři hodiny
odpoledne skončil první den krajského kola a všichni soutěžící jeli zase zpátky
domů. Tento den byl docela náročný. Přišlo k nám několik porotců a už to nebyla
taková „pohodička“ jako na okresním kole, protože nám do projektu docela dost
„šťourali“. Domů jsme jely se smíšenými pocity. Nějaké velké nadšení se u nás moc
neprojevovalo.
V pátek ráno jsme přijely vlakem do Pardubic na hlavní nádraží a odtud
následovala cesta městskou hromadnou dopravou až k IDEONU. Dorazily jsme tam
jako první, takže jsme měly čas si prohlédnout projekty ostatních žáků a studentů.
Přibližně po půl hodině už byli všichni účastníci u svých posterů a porotci začali
opět hodnotit projekty. Za celou dobu u nás žádný porotce nebyl, až skoro ke
konci k nám přišel nějaký Američan s jedním pánem z průmyslu, který u nás byl i
na okresním kole. Do té doby, než přišli, jsme si myslely, že nemáme šanci vyhrát
zájezd do Francie, protože tam bylo hodně dobrých projektů. Ale když odešli,
nálada se nám hned zlepšila, protože tento porotce byl jen u těch posterů, které
ho zaujaly. Odpoledne následovalo vyhlášení všech výsledků. Vyhlašovaly se tzv.
zvláštní ceny a potom přišlo na řadu vyhlášení celkových výsledků. Když nás četli
mezi těmi, kteří jedou do Francie, byly jsme strašně šťastné, protože jsme to
nečekaly.
Do Francie jedeme 22. - 27. května a strašně se tam těšíme. Dostat se
zadarmo do Francie, to se jen tak někomu nestane. Bude to určitě skvělý zážitek.
Michaela Sklenářová
7
květen/2011
Poslední únorový
víkend se v OstravěPorubě konalo výběrové
soustředění za účelem
sestavení dorostenecké
reprezentace, kter{ by
měla h{jit naše barvy na
II. mistrovství světa
v pož{rním
sportu
dorostu a ml{deže, které
proběhne letos v červnu
Poţární sport
v ruském Petrohradu.
Na soustředění se
dostalo přes 100 vybraných z{vodníků a mezi nimi i 4 z{vodníci SDH
Krouna, Miloš Vašulín, Petr Severýn, Dominik Bělský a Tom{š Spilko.
Kluci museli i přes velkou zimu prok{zat své rychlostní i silové
předpoklady. Předvedli své umění na přek{žk{ch i v nové disciplíně,
kterou poprvé trénovali až týden před soustředěním, ve výstupu na věž.
Tato velk{ dřina se vyplatila a do širšího výběru 24 reprezentantů se
probojovali Dominik Bělský v kategorii střední a Tom{š Spilko v
kategorii mladší.
Po necelém měsíci se sešel širší výběr dorostenecké reprezentace
k další společné přípravě na hasičské stanici v Ostravě – Porubě. Mezi
účastníky byli i naši dva „krouň{ci“ .
Nejdůležitějším okamžikem tohoto soustředění byl kontrolní z{vod na
stovce, po němž opět muselo dojít na nepříjemné zredukov{ní výběru.
Z původní širšího výběru bude pod hlavičkou reprezentačního týmu
pokračovat už jen 15 členů užšího výběru, se kterými se bude pracovat až
do MS v Petrohradě.
Bohužel mezi užší výběr už se neprobojoval jeden z našich členů,
Tom{š Spilko. A tak zůstal jediným reprezentantem z Krouny Dominik
8
květen/2011
Bělský, který ovšem při jednom z reprezentačních tréninků spadl z věže a
utrpěl zranění, jež mu nedovoluje pokračovat d{l v přípravě.
Dominik Bělský
Turnaj v sálové kopané Svratka
V pátek 18. března se žáci z 8. a 9. třídy zúčastnili fotbalového turnaje ve
Svratce.
Ráno před půl sedmou jsme se všichni sešli na zastávce U Kampeličky,
počkali na autobus a mohli vyrazit. Po příjezdu do Svratky jsme měli půl
hodiny rozchod, ale protože jsme všichni hrozně mrzli, raději jsme se hned po
15 minutách odebrali do dějiště turnaje, místní školy.
Pro každý tým měli pořadatelé připravenu šatnu, kde jsme se převlékli, a
poté se kluci šli před zápasem rozcvičit. Potom následovalo slavnostní
zahájení turnaje, kde také byla určena pravidla hry. Začátek programu byl
zpestřen vystoupením místních děvčat v aerobiku.
První utkání zrovna nedopadlo nejlépe. Po třech rychlých gólech do naší
branky se už naši hráči nedokázali psychicky zvednout a prohráli s mužstvem
z Kameniček 5:0.
Další náš zápas proti Svratce jsme také nezahájili dobře. Za nepříznivého
stavu 4:1 jsme se ale vyburcovali ke skvělému výkonu a utkání nakonec
skončilo 5:4 pro naše družstvo.
V našem posledním vystoupení na turnaji již naše mužstvo dominovalo
v zápase proti Herálci, který skončil výhrou 4:0.
9
květen/2011
I když to s námi po prvním zápase nevypadalo dobře, nakonec jsme se
umístili na 2. místě a zároveň jsme potěšili i našeho „kouče“, pana učitele
Schmieda.
Turnaj
Svratka
Svratka
Herálec
Kameničky
Krouna
1.
2.
3.
4.
Svratka
Herálec
Kameničky
Krouna
Body
1:3
3:1
5:4
3:1
5:2
4:0
1:3
2:5
0:5
4:5
0:4
5:0
-
3
0
9
6
Celkové pořadí:
ZŠ Kameničky
ZŠ Krouna
ZŠ Svratka
ZŠ Herálec
Náš tým:
VIII. třída: Roman Mlynář, Tomáš Spilko, Vojtěch Vávra
IX. třída: Dominik Bělský, Martin Filipi, Tomáš Holomek, Miroslav Knettig,
Miroslav Kusý, Pavel Talácko, Patrik Zelenka
Erika Tomášková
Ve čtvrtek 17. 3. 2011 jsme se místo do školy vypravili na exkurzi do
Lázní Bohdaneč do firmy Transform, a. s. Jedná se o závod na efektivní
využití odpadů, které dříve končily bez užitku na skládkách. Tato firma
zpracovává již zrecyklovaný plast na výrobu plastových zatravňovacích
dlažeb, plastových chodníků, zahradních obrubníků, plotovek, plotových
sloupků a spousty dalších užitečných výrobků.
Plastový odpad se do této firmy sváží z více než 500 obcí a měst,
převážně z širokého okolí Pardubic a Hradce Králové.
10
květen/2011
Transform, a. s., své produkty vyváží především do zemí Beneluxu,
Itálie, Německa, Polska, Maďarska, na Slovensko a do dalších států jako
například na Island.
Celá exkurze do firmy Transform, a. s., byla velmi poučná a zajímavá.
Dozvěděli jsme se, jak lze znovu využít už jednou použitý plast. A utvrdili se
v tom, že je pro nás lepší třídit ho, nevyhazovat do volné přírody a neničit
tím naše životní prostředí.
Ondřej Bouška
Ve čtvrtek 14. 4. 2011 se ž{ci dev{té třídy vypravili na exkurzi do firmy
THT v Poličce.
Den začal jako každý jiný,
každodenní nudné vst{v{ní do
školy však bylo ozvl{štněno tím,
že se do školy vlastně nešlo.
Vydali jsme se vstříc chladnému
aprílovému počasí na vlak do
Poličky. Po cestě na n{draží byli
všichni pěkně vymrzlí, ale
nevadilo to, protože vlak byl tak
naplněn, že se všichni zase brzy
zahř{li způsobem „tělo na tělo”.
Po dosti strastiplné cestě vlakem
jsme zamířili přímo k firmě THT, s.r.o. (Tov{rna hasicí techniky). Zde n{s
provedli po všech mont{žních hal{ch a vše n{m vysvětlili.
Firma THT se zabýv{ výrobou a servisem různých modifikací
pož{rních automobilů, vozidel a kontejnerů pro technické z{sahy, likvidaci
ekologických hav{rií a speci{lních vozidel dle požadavků z{kazníků. Jejich
doplňkovým programem je také výroba armatur a pož{rního příslušenství.
Po zajímavé prohlídce firmy jsme došli na n{městí, kde byl ještě
chvíli rozchod. Potom už se jelo domů.
Petr Hainc
11
květen/2011
OTÁZKY NA TĚLO
Petr Hainc, žák IX. třídy
Kolik je Ti let a kde ses narodil?
Čím bys chtěl být, až budeš dospělý?
Chodíš rád do školy?
Jsi pilný žák?
Jak hodně ve škole zlobíš?
Měl jsi někdy sníženou známku
z chování?
Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět na
ZŠ?
Jaký předmět nesnášíš?
Kdo je Tvým životním vzorem?
Které lidi ze svého okolí máš rád?
Jaký je Tvůj největší zážitek během
školní docházky?
Které země jsi ve svém životě
navštívil?
Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či
skupina?
Tvá oblíbená osobnost z televizní
obrazovky, film?
Tvůj oblíbený politik?
Co sleduješ nejčastěji v televizi?
Myslíš si, že máš v životě štěstí?
Čeho se nejvíc bojíš?
Na co se nejvíc těšíš?
Máš nějaké tajné přání?
Co Tě dokáže nejvíc rozčílit?
Jaké roční období máš nejraději?
Jaké máš koníčky?
Jak odpočíváš?
Je mi 14 let a narodil jsem se v Poličce.
To ještě nevím.
Málokdy.
Asi ano.
Minimálně.
Ne.
Dějepis.
Asi chemii, ale nemám rád více
předmětů.
Nikdo, každý by měl být sám sebou.
Rodinu, kamarády i některé učitele.
Školní výlety, lyžařský výcvik a akce
podobného typu.
Rakousko a Chorvatsko.
Nejspíš žádný, poslouchám vše, co se mi
líbí.
Jackie Chan, Johny Depp……je jich více.
Z filmů většinou nějaké komedie.
Žádný.
Filmy a seriály.
Asi ano.
Nemocí.
Na léto, na prázdniny.
Mám, ale to se přece neříká.
Nespravedlnost, bezpráví.
Na každém je něco pěkného, takže asi
všechna.
Jízda na kole, v zimě lyžování, hudba,
nějaká ta knížka.
Spánkem.
Připravila redakce Škrobu
12
květen/2011
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE
SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
Seznámit se s problémem, vymyslet hypotézu, pak ji ověřit a
interpretovat výsledky - taková je úloha vědce. V posledních letech ji ale
zvládají i roboti! Jmenují se Adam a Eva a jsou první svého druhu.
Jsme na prahu nového světa, v němž se z robotů stávají vědci. Adama
sestrojili před pár lety na Aberystwyth University ve Walesu. „Adam je
výkonná laboratoř, která zahrnuje: lednici, tři roboty pro práci s tekutinami,
tři robotické paže, tři inkubátory, centrifugu, výkonný počítač a další,“
vysvětluje šéf projektu Ross King.
Netrvalo dlouho a k Adamovi přibyla kolegyně Eva. Jejím úkolem je
testovat chemické látky a hledat mezi nimi potenciální léky. „Využili jsme
mnoho zkušeností při vývoji Adama, takže Eva je dokonalejší. Na jejím
sofwaru stále pracujeme, ale už nyní našla několik slibných sloučenin, které
by mohly působit jako lék na malárii,“ tvrdí Ross King.
Podle serveru lidovky.cz připravila Lucie Drahošová
Ž{ci na z{kladních a středních škol{ch by mohli
místo těžkých tištěných učebnic mít interaktivní
učebnice. Interaktivní učebnice ve formě ž{kovských
licencí mohou být využív{ny ke studiu jak ve škole,
tak doma a mají poprvé ve větší míře příležitost st{t
se běžně rozšířeným n{strojem pro lepší pochopení
probírané l{tky. N{stup elektronických knih na
český trh je oček{v{n v nejbližších měsících.
Jana Pokorná
Foto: pdl.cz
13
květen/2011
(14. květen 1316 – 29. listopad 1378)
Karel IV. byl jedenáctý český král,
lombardský král, římský král (1346–
1355) a císař (1355–1378), arelatský
král a hrabě lucemburský (1346 –
1353) z dynastie Lucemburků.
Karel IV., křtěný jménem Václav,
se
narodil
jako
syn
Elišky
Přemyslovny a Jana Lucemburského.
Vzdělání
se
mu
dostalo
na
francouzském dvoře, kde byl také
oženěn s první ze svých čtyř manželek,
Blankou z Valois. Jako český král stál u
zrodu Nového Města pražského a
zahájil stavbu Karlova mostu. Roku
1348 vydal zakládací listinu pozdější
Karlovy univerzity. Na jeho popud
byla
zhotovena
Svatováclavská
koruna. Zanechal po sobě několik
spisů,
mezi
nejznámější
patří
autobiografie Vita Caroli.
1. srpna 1348 Karlovi zemřela první žena
Blanka. V březnu 1349 uzavřel sňatek s Annou
Falckou a připojil tak Horní Falc (Nové Čechy),
Anna však zemřela již 2. února 1353. Dne 27.
května 1353 se Karel oženil s Annou Svídnickou,
díky které připojil Horní a Dolní Lužici a která mu
porodila prvního syna, budoucího krále Václava IV.
Anna Svídnická zemřela při porodu 11. července
1362. Karel IV. se počtvrté oženil 21. května 1363 s
Alžbětou Pomořanskou.
Foto:cs.wikipedia.org, fotopraha.com
Podle cs.wikipedia.org připravil Ondřej Bouška
14
květen/2011
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
H{dej, o jakou přírodní zajímavost se jedn{
V{pencový vrch jeskyně se zved{ nad severním okrajem
Mikulova. Místo kr{pníků zdobí její bílé stěny unik{tní výzdoba,
kter{ nem{ v našich jeskyních obdoby. Je v ní sucho, takže nikde
nekape voda a netvoří se sintry. Kr{pníkov{ výzdoba byla už d{vno
zničen{ vandaly, ale i tak je jeskyně zajímav{.
Kolem
tohoto
vrcholu
byla v roce 1946 vyhl{šena
chr{něn{ oblast, a to přírodní
rezervace. Rezervace zaujím{
rozlohu 17,2 ha a je
v
nadmořské výšce 300 – 385
m. Přírodní rezervaci tvoří
lokalita s vz{cnou stepní vegetací. Na území přírodní rezervace byla
vyznačena naučn{ stezka.
Pokud jste poznali, o jaké přírodní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď
spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 20. května zaneste panu učiteli
Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné
ceny.
Připravila Simona Pešková
Foto: jeskynecr.cz
15
květen/2011
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Herec, scenárista, dramatik, spisovatel a autor písňových textů se narodil 28.
března 1936 v Praze. Po studiích na Vysoké škole pedagogické vystřídal několik
zaměstnání. Nejprve tři roky učil na Ţatecku, potom byl redaktorem Čs. rozhlasu a
v letech 1977-1991 pracoval jako scenárista Filmového studia Barrandov.
Ve spolupráci se skladatelem Jaroslavem Uhlířem má na kontě kolem 400
písniček. Je spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím Divadla Járy Cimrmana.
Spolu s Ladislavem Smoljakem zpracoval všechny cimrmanovské hry a řadu
filmových scénářů (Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Na
samotě u lesa, Kulový blesk…).
Samostatně pak napsal scénáře k filmům Vrchní, prchni, Obecná škola, Kolja,
Tmavomodrý svět a Vratné lahve. Je také autorem rozhlasových pohádek (Kolo se
zlatými ráfky, Krápník a Františka…) a televizních komedií (Případ Platfus,
Utopím si ho sám).
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou na kousek papíru a do 20. května zaneste panu učiteli Schmiedovi.
Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Podle článku serveru www.osobnosti.cz připravila Helena Praţanová
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM
V tomhle království chybí ke štěstí
jen následník trůnu. Král si z toho
nedělá těžkou hlavu, ale královna se
trápí a pro potomka by se byla ochotná i
upsat peklu. A protože čert nikdy nespí,
čeká ji i jejího manžela půlnoční
dostaveníčko v Čertově mlýně, kde
dostanou prazvláštní nabídku. V první
chvíli ji odmítnou, ale… Za pár měsíců
se královně narodí princezna Štěpánka.
Roste jako z vody a nejlíp je jí se
Štěpánem, synem královniny komorné.
Krátce před osmnáctými narozeninami
16
květen/2011
se Štěpánka dozví o paktu, který kdysi její matka přece jen s čerty
uzavřela. Podmínky jsou prosté a nekonečně kruté. Za to, že dostala od
pekla život, stane se nevěstou jeho vládce. Král se na poslední chvíli
pokusí dceru zachránit, uspořádá ples, na kterém si má Štěpánka z
přítomných princů vybrat manžela dřív, než skončí ve spárech Lucifera.
Ten však lest prohlédne a strašlivě se pomstí. Štěpánka, proměněná v
černý přízrak, čeká na záchranu. Jediný, kdo je pro ni ochoten riskovat,
je kamarád z dětství Štěpán. Dokáže láska porazit pekelné síly? Mladíka
čeká strastiplná pouť, na jejímž konci čeká buď Štěpánka, nebo smrt.
Hrají: Václav Šanda, Eva Josefíková, Sabina Laurinová, David Suchařípa, Jana
Andresíková, Barbora Munzarová, František Němec, Jan Kuželka, Karel Zima,
Nina Horáková, Veronika Nová, Barbora Fišerová, Antonín Hardt, Alexander
Hemala, Eva Novotná, Petr Vágner a další
Režie: Zdeněk Troška
Pohádka
Česká republika, 2011, 101 min.
Připravil Dominik Bělský
Foto: kfilmu.net
Miloš Kratochvíl: Pachatelé dobrých
skutků 1 – Puntíkaři
Michal Souček a Filip Fialka jsou kamar{di na život
a na smrt. Mají dobré srdce, a tak když mají pocit,
že někdo v jejich okolí potřebuje pomoc, vrhají se do
toho po hlavě. Bohužel každ{ jejich snaha se
vždycky nějak zvrtne, a proto místo pochval sbírají
Michal s Fildou spíše černé puntíky.
Nakladatel: Mladá fronta
Formát: 112 stran, 20x13 cm, česky, vázaná
Ilustrace: Milan Starý
Rok vydání: 2009
Zdroj a foto: knihy.abz.cz
Připravila Monika Novotná
17
5 ANGELS-ZLATÁ
květen/2011
EDICE
Mladá dívčí skupina
5 angels hraje disco a
R’n’B. Byla založena
v roce 2007 Michalem
Martlem, který se stal
jejím
manažerem.
Skupinu tvořilo 5 dívek,
později se jedna z nich
rozhodla
odejít
ze
skupiny a věnovat se
disco
dance
v ATS
Domino. V červnu 2008
ji nahradila nová členka Diana Kahleová. Skupina společně absolvovala
několik koncertů a vystoupení po celé ČR, natočila klip na píseň Ples démonů
a objevila se v české i slovenské televizi. Velkým úspěchem byl koncert
v pražské Lucerně s hostem Danielem Nekonečným a vlastní muzikálová
show „Tajemství 5 andělů“. V srpnu odcházejí z kapely další členky kvůli
neshodám s manažerem a skupina je kromě jeho dcery kompletně vyměněna.
Do budoucna mají nahrát desku Zlatá edice, kde budou všechny písničky
z prvního alba 5angels (přezpívané) + písničky Tajemství a You'll always find
your way back home. V létě chtějí vydat další desku, kde budou úplně nové
písničky. Ve stejný čas mají natáčet celovečerní taneční film, který bude
ve stylu HSM a Hannah Montana a bude se promítat v kinech po celé střední
Evropě.
Složení kapely:
Vydané CD:
Nikola Mertlová: zpěv, tanec
Tereza Haklová: zpěv, tanec
Angelina Shestak: zpěv, tanec
Michaela Exlová: zpěv, tanec
Vendy Vošmiková: zpěv, tanec
2008 – Live!
2009 – Krásnej den
2010 – Tajný deník
18
květen/2011
CD Zlatá edice bude obsahovat tyto skladby:
1. Intro
9. Chatovací mejdan
2. Trapas století
3. Ples démonů
10. Krok za krokem
11. Vesmírný výlet
4. Dětská láska
5. Soused
12. Zpívání v dešti
6. Pět andělů
14. Tajemství
7. Když se zdá
15. You'll always find your way
back home
13. Ples démonů
8. Táto, noc nečeká
Foto: www.5angels.cz
Připravila Michaela Sklenářová
Škrob doporučuje: ČASOPIS pro děti MATEŘÍDOUŠKA
Mateřídouška je časopis
pro děti od 7 do 12 let.
Přestože
jde
o
nejdéle
vyd{vaný časopis na trhu,
mění se stejně tak, jako se
proměňují jeho čten{ři. Díky
tomu je dodnes jedním z
nejprod{vanějších dětských
časopisů, neztratil se ani v
z{plavě
konkurenčních
zahraničních titulů. Redakce
připravuje časopis tak, aby s
ním mohly pracovat nejen
samy děti, ale aby jej mohly
využívat také školy pro
zpestření výuky.
Časopis
Mateřídouška
chce děti učit nové věci
z{bavným způsobem. Čten{ři
19
květen/2011
se dozvídají zajímavosti z říše zvířat a dinosaurů, které mají tolik v oblibě,
cestují po cizích zemích, pronikají do tajů vědy a techniky, pobaví se nad
z{bavnými úkoly, které procvičí jejich postřeh.
V Mateřídoušce najdete: vtípky a soutěže o zajímavé ceny, Detektivní
kancel{ř komisaře Vrťapky, oblíbené komiksy a kr{tké příběhy, Ájinu
n{stěnku – místo pro skvělé n{pady a pozv{nky, zajímavosti ze světa lidí a
zvířat. Souč{stí časopisu je karton, který přin{ší čten{řům zpestření v
podobě vystřihov{nek, karet a pexesa či stolních her. Mateřídouška také
obsahuje spoustu kvízů, křížovek a doplňovaček, nad kterými si děti tak
r{dy l{mou hlavu. A nejen děti. – Mateřídouška zabaví celou rodinu!
Mateřídouška vych{zí nepřetržitě od prosince 1945. V roce 2010
oslavila tedy 65 let úspěšného působení na trhu.
Připravila: Radka Kusá
Zdroj a foto: www.mf.cz
TIP NA VÝLET - BŘEZINKA
Dnes jsem si pro Vás připravil výlet za minulostí do období 2. světové
války, kdy se stavěly vojenské pevnosti jako opatření proti vpádu tehdy
nacistického Německa do Československé republiky, a to do pěchotního
srubu Březinka.
Opevnění, jako například
Březinka, měla sloužit jako
zabezpečení naší republiky před
vpádem Německa do naší vlasti.
Po roce 1989 se některé bunkry
dočkaly
zasloužilé
obnovy.
Jedním z těchto obnovených
vojenských objektů z období II.
sv. války je i Březinka poblíž
Náchoda.
Tato opevnění měla v případě útoku ubránit pohraničí Československa
a získat dostatek času na zmobilizování vojenských sil československé
armády. Výzbrojí těchto železobetonových bunkrů byly kulomety,
protitankové kanony a minomety. Tyto objekty však nikdy nebyly použity
k obraně naší republiky. Jejich osud byl zpečetěn schůzkou čtyř hlavních
20
květen/2011
mocností v Mnichově. Vojáci odhodlaní bojovat za vlast se museli
vystěhovat a zanechat veškerý arzenál v bunkru, který byl následně
rozebrán a odvezen vojáky německé armády a později použit pro jejich
vlastní potřebu.
Stropy a zdi těchto bunkrů, pevností a srubů měly posádku ochránit i
před 500 kg těžkými bombami. Na stavbu pěchotního srubu N-S 82
Březinka bylo použito 1365 m3 železobetonu.
Foto: brezinka.cz
Ondřej Bouška
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co je to:
OŘ
Vyberte z následujících moţností:
a) ořezaný strom
b) bujný kůň
c) ohořelý dům
Co to znamená:
„PŘIJET PO VLASTNÍ OSE“
Vyberte z následujících moţností:
a) přijet vlastním vozem
b) přeplout od severního pólu k jiţnímu
c) přistát po pádu z kolotoče
Řešení naleznete na straně 29.
POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY?
V březnovém čísle Škrobu jsme opět přinesli hádanku z oblasti českého
filmu. Připravili jsme pro vás úkol, v němž jste měli poznat, ze kterého díla jsme
pro vás vybrali další známé filmové „hlášky“. Pokud jste při hledání řešení nebyli
úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká
komedie Účastníci zájezdu režiséra Jiřího Vejdělka. Abyste se s filmem lépe
seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.
21
květen/2011
Komedie
podle
románu
a
scénáře
nejpopulárnějšího
současného
českého
spisovatele Michala Viewegha navazuje na
úspěch Románu pro ženy, který se stal
nejúspěšnějším filmem předchozího roku. Na
dovolenou autobusem k Jadranu vyráží náhodná
skupinka cestujících. Najdeme mezi nimi
sympatickou Jolanu, její rodiče, jejichž partnerství
léty dospělo k stereotypu, šarmantní stárnoucí
dámy Helgu a Šarlotu, hvězdou zájezdu je Max,
zpěvák a sexy idol, který si chce od erotických
dobrodružství odpočinout s kamarády - gayi.
Průvodkyně Pamela, blondýna s „růžovými
brýlemi“, se rozhodla "vytvořit z nich správnou
partu“. Oni se však vidí poprvé v životě! Během
cesty a pobytu u moře na všechny čeká řada
komických, ale i absurdních situací, v nichž se lidé ukazují odhaleni, a to nejen
do plavek. Přátelství, překvapivá setkání, letní milostná vzplanutí i divoké
prázdninové vášně se odrážejí v příběhu plném humoru a jemné vieweghovské
ironie.
Zdroj: csfd.cz; foto: http://zapniknihu.cz
Do květnového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře dalšího populárního
filmu, tentokrát od režisérky Věry Chytilové. Uhodnete jeho název? Řešení se
dozvíte v příštím čísle.
Bohuš: „Co to je? Ty nožiska a to krčisko, to je pštros, ne?”
Bohuš: „Řekni mu, doktore, kdo su.”
Doktor: „No pan Bohumil Stejskal je bohužel budoucí majitel…“
Bohuš: „Jak bohužel… Bohužel pro něho!”
Vrchní: „Cha cha, chacha, mě vůbec nezajím{, kdo je tady majitel, pro mě
tenhle p{n je prostě buran, ano, a j{ můžu odejít kdykoliv, kdykoliv!”
Bohuš: „Tož jen di, val, val a už sa nevracaj, takový lidi j{ tady nepotřebuju!”
Vrchní: „Nov{ doba! Host vyhazuje vrchního! J{ odch{zim! J{ odch{zim! Nov{
doba!”
Bohuš: „Kamar{de, j{ ti musím něco řect… zjevil se mi anděl…“
Arnošt: „Co anděl, jak anděl?”
Opilec: „Bohuš už nem{ ani korunu, tak věří na anděly, cha!”
Bohuš: „Kuš, ožralo - no prostě anděl… měl křídla…“
Arnošt: „Jak řík{ klasik: Jsem ateista - díky bohu!”
Doktor: „Proč jste mi neřekl, že v{š otec byl nevlastní?”
Bohuš: „Cože? Můj tata, že nebyl muj tata?”
22
květen/2011
Perličky ze ž{kovských knížek
Provozuje sport s nepovoleným náčiním.
Před hodinou zpěvu pravidelně zavírá okno.
Před prázdninami udělal v nové skříni díru o průměru 10
cm.
Předtím neţ mi odevzdal písemný trest, jej roztrhal a řekl,
ţe mi ušetřil práci.
Překlopil před dozorem oběd na spoluţačku.
Přes můj zákaz vstoupil do školy.
Při dotazu, proč na mě kouká, odvětil, co je ti do toho.
Při hodině biologie kousl do ţáby.
Při hodině dává nohy do uličky.
Při hodině dějepisu si počítá peníze a píše si domácí úkoly do jiných předmětů. Na
poloţenou otázku neodpověděl a dostal záchvat smíchu.
Při hodině fyziky si hraje s mobilem, kdyţ je mu zabaven, vytáhne karty.
Perličky ze školních lavic
Paní profesorko, co je támhleto za číslo? - Jaké, kde? - No ta stodvacetšestka!
Uši si čistím denně, někdy dokonce i dvakrát v týdnu.
Páteř je kostrbatá kost, která sahá odshora aţ dolů. Na hořejším konci sedí hlava, na
dolním já.
Dětem pumy říkáme bombičky.
Turci měli šavle zahnuté, aby
mohli bojovat i v zatáčkách.
Literatura: Dlouhé básně psali
básníci proto, ţe nevěděli, ţe se to
jednou
budeme
muset
učit
nazpaměť.
Karel Hynek Mácha byl básník, a
proto rád navštěvoval veřejné
popravy.
Karel Jaromír Erben napsal sbírku
Kytice, coţ je takový veršovaný
horor.
23
květen/2011
Jaroslav Hašek se proslavil knihou o dobrém vojáku Švejkovi, protoţe je veselá, je v ní
spousta sprostých slov, ale přitom je celá proti válce.
Matematika: Kolik je polovina z jedné třetiny nemůţu přesně říct, ale moc to nebude.
Obsah válce zjistíme tak, ţe do něj něco nalijeme anebo ho vypočítáme.
Kdyţ budeme při počítání pouţívat kalkulačku, bude to rychlejší, ale my zůstaneme
hloupí.
Dějepis: Z období Velkomoravské říše se dochovali převáţně legendy. Tak třeba o
kníţeti Svatoplukovi. Kdyţ kníţe Svatopluk zemřel, zavolal si své tři syny…
Nevolník byl člověk, který nechodil volit.
Nevolníci museli odevzdávat církvi desátek, čili desetinu zisku, a to, co jim zbylo, si vzal
feudál.
Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz
Připravili Jan Beneš a Petr Schmied
Jazykolamy
V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí.
Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.
Prut plul rychle po proudu a v láhvi se lyricky perlil ricinový olej.
Kdy mohou splatiti Ti ti tiší hoši dluh?
Připravil Jan Beneš
Zdroj: bolehlav.cz
FANTAZII SE MEZE
NEKLADOU ANEB NAŠE
LITER[RNÍ POKUSY
TŘICET PĚT DNÍ
Všechno začalo mým příchodem domů. Matka seděla u stolu a tvářila se jako
na pohřbu. V ruce drţela papíry a četla je. Podívala jsem se jí přes rameno a strnula
jsem. Matka si mě všimla aţ teď. Usmála se na mě, ale já neměla důvod se smát.
Jak mi to mohli tak dlouho tajit? To mi nemohli rodiče říct, ţe se budou rozvádět?
To je na mě moc. Zalezla jsem do pokoje a probrečela celé odpoledne. Večer přišel
24
květen/2011
do mého pokoje otec. „Sašo, je ti dvacet, víš, jak to chodí,“ řekl a odešel. Druhý
den se odstěhoval.
Dál uţ jsme se o tom nebavili. K čemu
by to taky bylo. Chtěla jsem se odreagovat,
tak jsem vyrazila na koupálko. Moc lidí
tam nebylo, proto jsem vlezla do vody a
pořádně jsem si zaplavala. Ve škole byla
nuda, jako vţdycky. Nepřekvapilo mě to.
Vţdy s sebou proto nosím kníţku.
Tentokrát jsem se ale nemohla soustředit.
V dalších dnech mi bylo čím dál hůř.
Nejdřív mě napadlo, ţe je to kvůli rozvodu,
ale nebylo. Šla jsem k doktorovi, aby mi
předepsal něco na uklidnění. Kdyţ mě
vyšetřil, posadil se proti mně, pohlédl mi
do očí a řekl: „Máte rakovinu a třicet pět
dní ţivota.“
Všechno se se mnou točilo. Připadala
jsem si jako ve snu. Já a rakovina. Je mi
dvacet a mám rakovinu. Šla jsem domů a
všechno vyklopila matce. Zanedlouho jsem
zavolala otci. Byl zdrcen. Musela jsem o
všem v klidu přemýšlet. Jediné klidné místo je můj pokoj. Musela jsem si
rozmyslet, co za těch třicet pět dní udělám.
Byl víkend, a tak jsem se rozhodla, ţe zajdu za mým klukem Kryštofem.
Zazvonila jsem a otevřelo se okno Kryštofova pokoje. Kdyţ mě uviděl, usmál se a
šel odemknout. Pomalu jsem mu všechno řekla. Políbil mě a řekl, ţe všechno bude
dobrý. Doufala jsem v to samé.
Pokud jsem se nesloţila kvůli rozvodu a rakovině, kvůli tomuhle jsem se sloţit
musela. Šla jsem se projít, a kdyţ jsem přišla domů, v hale byly Kryštofovy boty.
Asi ho pustila máma, pomyslela jsem si. Vešla jsem do kuchyně. „A kdy jí to
řekneš?“ ptala se matka Kryštofa. „Co mi má říct?“ zeptala jsem se matky. Kryštof
se na mě podíval a já jsem pochopila, ţe se rozcházíme.
Dalších pár dní jsem byla v depresi. S nikým jsem nemluvila, nic jsem
nejedla. Pak jsem se rozhodla, ţe pojedu tam, kam jsem vţdy chtěla. Vzala jsem
všechny své peníze, koupila letenku a letěla do Ria De Janeiro. Zapomněla jsem na
všechny své problémy a oddala se zábavě. Po dvou týdnech jsem se vrátila a věděla
jsem, co udělám. Sepsala jsem závěť a šla se usmířit s matkou. Vysvětlila mi, ţe
byla nešťastná z rozvodu, protoţe miluje otce. Všechno jsem jí odpustila. Ještě neţ
umřu, chci, aby se rodiče usmířili. Ale kdyţ jsem se chystala za otcem, někdo
zazvonil. Otec chtěl mluvit s matkou. Nechala jsem je o samotě.
Kdyţ za hodinu vyšli z pokoje, drţeli se za ruce. Na nic jsem se neptala.
Hlavní bylo, ţe se usmířili. Obvolala jsem známé a přátele a vyloţila jim svou
25
květen/2011
situaci. Všichni mě chtěli vidět. Řekla jsem jim, ţe chci být se svou rodinou. Čím
víc se smrt blíţila, tím jsem byla unavenější a smutnější.
V den mé předpokládané smrti mě rodiče vzali do nemocnice. Celý den se nic
nedělo. Začala jsem v sobě přiţivovat naději, ţe jsem zdravá... Ale to byl omyl.
Ráno jsem se neprobudila. Měla jsem klidnou smrt. Nic mě nebolelo. A já jsem
umřela s pocitem, ţe jsem milována.
Iveta Sodomková
Obrázek: http://www.pise.cz
Když jsem se dozvěděla, že mám
vypracovat článek o nejlepším zážitku
ve škole, docela mě „to dostalo“. Vůbec
jsem nevěděla, jaký zážitek napsat.
Který z té kupy vybrat. Úkol byl opravdu
těžký, jelikož každý den strávený se
třídou
byl
nezapomenutelný
a
neopakovatelný. Prožili jsme na
základní škole s celým kolektivem spoustu úžasných dnů. Ale nejvíce si asi
vzpomínám na hodiny, při kterých jsme škádlili pana učitele Šípka, který na naší
škole tenkrát učil. Bavilo nás dělat mu naschvály a dělat si z něj srandu.
Jeden takový den nastal, když ve škole chyběl pan učitel Tlapák, a my, neboť
máme angličtinu rozdělenou na dvě skupiny, protože jsme hodně početná třída,
jsme měli tu hodinu spojenou. Takže jsme už hned o přestávce rozmýšleli, co mu
ten den provedeme. Bylo to v období, když hodně děcek z naší třídy sbíralo
samolepky.
Těšně před zazvoněním na vyučování jsme dali na učitelskou židli
samolepku s červeným autíčkem a obrátili ji obrázkem dolů. Hned, jak zazvonilo,
jsme všichni zalezli do lavic a zadržovali smích. Když přišel pan učitel do třídy,
pozdravil nás tím svým přísným hlasem a posadil se za stůl. Samozřejmě že jsme
to nemohli vydržet a po chvilce se začali smát. On nás několikrát okřikoval,
abychom přestali, ale ono to nešlo, protože chodil po třídě s nalepenou
samolepkou na zadku a vůbec nic netušil. My jsme mu nic neprozradili ani na
konci hodiny, takže chodil s tou samolepkou po škole půlku dne.
To je jeden ze zážitků, na který když si vzpomeneme, ještě dnes se pořád
smějeme. Věřím, že toho společně prožijeme ještě hodně. Největší očekávání ve
mně vzbuzuje asi poslední zvonění a jeho nácvik. A na to se už nehorázně těším.
Daniela Nováková
Foto: kanadaweb.cz
26
květen/2011
Hledej a ztrať
Iveta Sodomková
Zkroucený list, svraštělý obličej
Zbloudilý pohled, ukradený úsměv
Oholené vlasy, srostlé obočí
Svlečené triko, odmítnutý úsměv
Málo věcí najdeš
Když nehledáš
Když hledáš
Jsi ztracená
Odmítáš ustoupit
Poddat se větru
Chceš plout sama
Světem beznaděje
Najít naději
V kousku uhlí
Černém jako noc
Složitý úkol
N[ZORY, UD[LOSTI,
KOMENT[ŘE
SNAD NEJSME VANDALOVÉ
Poslední dobou někteří ž{ci ničí školní lavice, a to tak, že do nich
kružítkem nebo tužkou vyrývají různé rýhy a n{pisy. Nejenže je to
nevzhledné, ale také se tím ničí školní majetek, a tak pan ředitel rozhodl, že
jestli přistihne nějakého ž{ka, jak kreslí po lavici, zaplatí celou novou desku
lavice. V některých učebn{ch jsou desky lavic opravdu velké, takže by to
nebyla mal{ č{stka peněz.
Nemohu se nezmínit o poničených a okopaných zdech ve tříd{ch a na
WC chlapců, kde dělají nepoř{dek. Nejenže si dotyční ž{ci neuvědomují, že
oprava lavic a nové vymalov{ní stojí nemalé peníze, ale ať se nad sebou
zamyslí, jestli by si tohle z nich někdo dovolil udělat doma. Myslím, že
v takovém případě by rodiče r{zně zakročili.
Simona Pešková
Všichni si určitě vzpomínáte na nešťastné březnové události v Japonsku, kde
ohromné zemětřesení o síle okolo 9 stupňů Richterovy škály a následně na to i vlna
tsunami zpustošily značnou část Japonska.
27
květen/2011
„Země vycházejícího slunce“,
jak se také Japonsku přezdívá, se
z této katastrofy vzpamatovává
dodnes a patrně ještě dlouho
bude. V novodobé historii otřesů
je to 6. největší otřes na světě,
přičemž ten největší byl naměřen
v roce 1960 v Chile a dosáhl 9,5
stupně Richterovy škály a
zahynulo při něm 6 000 lidí.
Aby nebylo přírodních katastrof „málo“, přicházely nové a nové znepokojující
zprávy a jedna z nich byla i o poškození reaktorů elektrárny Fukušima I. Vzhledem k
vysokému počtu jaderných elektráren v Japonsku byly tyto informace alarmující. Podle
mého názoru je to jeden další velký a zásadní problém při takovýchto už velmi
krizových situacích. Nepoměr mezi počtem elektráren a velmi malým územím
Japonska, něco málo přes 377 800 km2, je dost zřetelný. Stojí potom velká koncentrace
elektráren a obrovský přísun elektrické energie za tisíce lidských životů, když se
odehraje podobná událost?
Katastrofy podobného rázu jsou zde skoro každoročně, a proto si říkám: „Měli
bychom se obávat výbuchu jaderných elektráren a děsit se případných následků?“
Těmto událostem by se nejspíš dalo předejít různými opatřeními, jako je například
získávání elektrické energie z jiných zdrojů nebo omezení této výroby v
takto ohrožených oblastech.
Ondřej Bouška
Foto: http://media.novinky.cz
Lidem i celé planetě Zemi už
mnohokrát hrozilo nebezpečí.
Ale vždy přežili. Bude to teď jiné?
Doopravdy skončí svět, nebo je
to jen další mýtus?
Někdo tvrdí, že na Zemi
přistanou mimozemšťané. Jiné
vědecké teorie zase říkají, že svět
skončí
vlivem
globální
katastrofy. Možností je mnoho,
ale jenom jedna je správná. V
mnohých dokumentech se mluví
o takzvaném přepólování Země.
Přesně 21. 12. 2012 se horní
vrstvy Země během několika
28
květen/2011
hodin otočí na opačnou stranu. Díky tomu budou obrovské záplavy a
zemětřesení.
21. 12. 2012 - toto datum bylo určeno pomocí mayského kalendáře.
Tento kalendář sestrojili Mayové, aby mohli určovat zatmění Slunce a Měsíce a
další astronomické jevy. Kalendář byl tak přesný, že dokázal předpovídat
události na staletí dopředu. Tento kalendář ale končí datem 21. 12. 2012. A
právě kvůli tomu se všichni domnívají, že skončí svět. Je také možnost, že svět
neskončí, ale že se stane velkolepá událost, která nám dá nový věk, stejně jako
se to stalo, když se narodil Kristus.
Proto nám nezbývá nic jiného, než čekat, co se stane, a doufat, že svět
neskončí.
Iveta Sodomková
Obrázek: http://rok2012.sk
Průzkum na naší škole:
Jaká je podle vás nejoblíbenější značka mobilního telefonu?
Simona Pešková, Jana Pokorná, Jan Beneš
Anketa:
Kolik času věnuješ doma přípravě na vyučování?
Vojtěch Šmok, 4. třída – Učím se 10 minut.
Natálie Netolická, 4. třída – Připravuji se na vyučování 2 hodiny.
29
květen/2011
Libor Nekvinda, 5. třída – 5 minut.
Kristýna Nožková, 6. třída – Asi 1 hodinu. Jak kdy.
Michal Hromádko, 7. třída – 5 minut.
Dana Gregorová, 8. třída – Přibližně tak 1 hodinu.
Petr Hainc, 9. třída – No, jak kdy. Někdy hodinu, někdy půl, je to různý. Někdy i míň.
Připravily Radka Kusá a Helena Praţanová
HLAVOLAM
ŘEŠENÍ HLAVOLAMU PÁRY PONOŢEK: Tři. Alespoň dvě ponožky mají stejnou barvu.
VODNÍ PŘÍKOP
Zad{ní:
V zemi je vykop{n čtvercový příkop stejné šířky,
napuštěný vodou. Jeho vnitřek tvoří jakýsi čtvercový
ostrov. Vy stojíte na břehu a chcete se na ten ostrov
dostat. K dispozici m{te dvě stejně dlouh{ prkna jen o
malinko kratší, než je šířka příkopu. Jak se s použitím
prken na ostrov dostat? Samozřejmě že sk{k{ní, plav{ní a
podobné nesmysly se nepočítají. S prkny můžete
manipulovat dle libosti, ale nem{te už nic jiného.
Řešení přineseme v dalším čísle.
Připravil Petr Hainc
Řešení úkolu: Co je to: „OŘ“. Správná odpověď je b.; Co to znamená: „
PŘIJET PO VLASTNÍ OSE“. Správná odpověď je a.
Vyd{v{ Z{kladní a Mateřsk{ škola v Krouně, PSČ 539 43,  469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVIII.
Redakční rada: L. Drahošov{, J. Beneš, S. Peškov{, J. Pokorn{, H. Pražanov{, R. Kus{, M.
Novotn{, D. Nov{kov{, M. Sklen{řov{, I. Sodomkov{, O. Bouška, P. Hainc, D. Bělský,
Mgr. Petr Schmied
Illustrations: Tereza Brožkov{
Kopírov{ní či jiné použív{ní jakékoliv č{sti bez souhlasu vydavatele je zak{z{no.
Květen 2011
30
květen/2011
VYMALUJ OBR[ZKY
Obrázky kamarádské-hry.cz, pro-party.cz, omalovankyprodeti.cz
31
ANGLICKÁ KŘÍŢOVKA
květen/2011
32
květen/2011
&&&&& Ţofka kříţovka &&&&&
Ne všichni dokážeme hodnotu vzdělání a snahy učit se ocenit. Již naši předci v této otázce
přitom měli zcela jasno, o čemž svědčí jedno přísloví a jeden citát. 1) Učení je jako plavání
proti proudu – ustaneš na chvíli a … (1. + 2. část tajenky); čínské přísloví staré nejméně
tisíc let. 2) Myšlení je … (3. + 4. č. taj.), jaká existuje. To je pravděpodobně důvod, proč
tak málo lidí myslí. Henry Ford.
VODOROVNĚ: A. Počítačový pirát; plátěné přístřeší. – B. Známý druh dortu; výkvět
společnosti; fáze spánku. – C. Druhy lučních květin; finanční obnos; iniciály křestních jmen
„Dţejára“. – D. Slezská řeka; africký stát; příbuzná. – E. 1. část TAJENKY; vztek. – F.
Jednorázová činnost; mrtvý jazyk; spojka. – G. Slovenský zápor; cizí muţské i ţenské
jméno; město v Bělorusku. – H. Hrací list; obyvatel Blízkého východu; opak rubu. – I.
Zahradní stavba; část mozku; římskými číslicemi 51. – J. Pomůcka na uskladnění nebo
převoz vyrobená z plátna; zobák.
SVISLE: 1. Svěřenkyně. – 2. Anglicky „těţký“; SPZ bývalého okresu Rychnov n. K.; zlý
alpský skřítek. – 3. Povzdechnutí; 4. část TAJENKY; části úst. – 4. Anglicky „plakat“;
násilná zákeřná likvidace protivníka. – 5. Předloţka; 2. část TAJENKY; zdůrazněný zápor.
– 6. Ostrov, který byl vězením Napoleona; šelma; značka litru. – 7. Brazilské velkoměsto
(zkráceně); nástrahy; číslovka. – 8. Zkratka pro starší; anglicky „lhát“; jihoevropan; chem.
značka kyslíku. – 9. Řecké písmeno i filmová postavička; chem. značka thoria; pyšný a
okázale ţijící boháč. – 10. Jedovatý prvek; spojka; mořský pták. – 11. 3. část TAJENKY;
SPZ bývalého okresu Louny. – 12. Společenský hmyz.
Pomůcka: Alp; nabob, rem.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým
jménem a třídou na kousek papíru a do 20. května zaneste p. uč. Schmiedovi. Ze
správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

Květen 2011 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Podobné dokumenty

Foto: Martin Novák

Test kunnskapene dine 11.