Bez názvu - 1 - letní scéna divadla ungelt

KURTIZÁNA
P vodní hra na motivy dvou novel Sidonie-Gabrielly Colettové
Chéri /1920/ a La Fin de Chéri /1926/, které v e tin
vy ly spole n pod názvem ivot a smrt drahou ka Freda /1978/
v p ekladu Jaroslava Smetany
Dramatizace a re ie
Dramaturgie
Pavel Ondruch
Tereza Karpianus
Lea de Lonval
Fred Peloux
Charlotta Pelouxová
Chantal Poullain
Igor Orozovi
Regina Rázlová
Scéna a kostýmy
Hudba
Asistentka re ie
Zvuk, sv tla a výroba scény
Zuzana Mazá ová
Pavel Trojan Jr.
Marie Krbová
Tomá Dvo an
a Radek Svoboda
David Zelinka
Silvie Janáková,
Renáta Nováková
a studentky Soukromé
st ední kade nické koly
Leona Knopová
Zvuk a sv tla
Garderoba, rekvizity a vlásenky
Lí ení
Nositele autorských práv k dílu zastupuje spolek
DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, Praha 9
a DIVADLO UNGELT s. r. o., Nový Sv t 78/5, Praha 1.
Sv tová premiéra 19. ervna 2014 na Letní scén ,
p edpremiéry v kv tnu 2014 v Divadle Ungelt.
Tuto hru m
ete vid t také na Letní scén Divadla Ungelt.
Hlavním partnerem p edstavení jsou oplatky Kolonáda
Výroba paruk a p í esk
Soukromá st ední kade nická kola, Táborská 32, P-4
Výroba kostým
krej ovská dílna Východo eského divadla Pardubice
pod vedením Jany Kosejkové a Marie imková
Výroba klobouku
Bla ena Kladívková
Chantal Poullain se lí í kosmetikou Esthée Lauder
Kv tiny dodává firma Metamorphosis, s.r.o.
Inscenace vznikla také zásluhou grantu,
který Divadlu Ungelt ud lilo Hlavní m sto Praha
Mediálním partnerem divadla je deník Právo
www.pohodlnekrasna.cz
Hlavní partne i Divadla Ungelt
man elé
Prof. Dr. Dadja Altenburg-Kohl
& Daniel Pe ta
mecená i
Vá ení diváci,
Kurtizána je inscenace zcela se vymykající dosavadní
tradici na eho divadla. Poprvé uvádíme dobový
výtvarný milostný p íb h. Poprvé byla v Ungeltu hra
napsaná p ímo na t lo herecké hv zd , v echách
domestikované francouzské here ce Chantal Poullain.
Poprvé se na na í scén objeví dramatizace literární
p edlohy. A aby toho nebylo málo, poprvé a práv v této
inscenaci se na jevi t po dvaceti letech v roli matky
vrací p ední eská here ka Regina Rázlová
Vítejte v hledi ti, dámy a pánové!
Milan Hein
um lecký editel Divadla Ungelt
T sn p ed p lnocí 14. dubna roku 1912 narazila
nepotopitelná velelo jménem Titanik do
ledovce a za necelé t i hodiny klesla ke dnu.
Málokterá tragédie tak dokonale symbolizuje
blí ící se d jinný zvrat. Ve vodách Atlantiku toti
spolu s patnácti sty ne astníky zahynula jedna
velká éra evropských d jin La Belle Époque,
Epocha krásy. A koli je to velmi p iléhavé
ozna ení, vzniklo a v období sv tových válek,
kdy mnozí nostalgicky vzpomínali na opojné
kouzlo p elomu století. V t inu Evropan tehdy
ani nenapadlo, e p ijde n co tak stra ného jako
sv tová válka. Tento vnit ní klid plný optimismu
a víry v budoucnost, který je v d jinách tak
vzácný a tak cenný, zap í inil neuv iteln
rychlý rozvoj spole nosti a to ve v ech
ohledech. Byl to zlatý v k automobil ,
vzduchoplavc , bulvár , kaváren, kabaret ,
lázní, ale i fotografie, etnologie a archeologie,
p írodních v d i medicíny, tehdy také vznikla
kinematografie, metro nebo sociologie. Za
zhruba t i dekády jsme u li tolik cesty, kolik jindy
za jedno století. A práv do tohoto období se
narodila Sidonie-Gabrielle Colettová (18731954), která velkou ást svého vrcholného díla
v etn p edlohy na í dramatizace, situovala
práv do Belle Époque. Stala se proto
pr vodcem po tajích francouzské kultury
a spole nosti po átku 20. století z perspektivy
eny, co je samo o sob unikátní a o to
cenn j í.
Zatímco konec Epochy krásy je jasn daný
vypuknutím první sv tové války v roce 1914,
o jejím po átku vedou odborníci spory
a ztoto ují ho s nástupem secese. Budeme-li
se dr et teze, e Belle Époque je sou ástí
p edev ím francouzské kulturní historie,
a pomineme tak secesní proudy v Londýn ,
Mnichov a Vídni, nalezneme za átek epochy
t eba v roce 1881, kdy byl v Pa í i otev en slavný
kabaret Le Chat Noir. Nebo o p t let pozd ji, kdy
své první náv t vníky p ivítal legendární podnik
Moulin Rouge. A nebo je t lépe: v roce 1889,
kdy byla v Pa í i uspo ádána velkolepá Sv tová
výstava, na ní se p edstavila ten rok dokon ená
Eiffelova v . Po Expu zachvátil m sto blahobyt,
mír a optimismus. A práv z této atmosféry
vychází celé období. Belle Époque je érou
l u x u s u , b o h a t s t v í a z á b a v y. S e c e s n í
ornamentální vnímání, impresionistická záliba
v barvách a posedlost po ladných k ivkách brzy
p e la do skute ného ivota a p irozen
splynula s ka dodenní realitou. T i t secese
toti nele í ve vysokém um ní, v malb
a socha ství, ale v dekoraci, u itém um ní i
mód . K nezbytným dopl k m ivota pat ilo
prvot ídní ampa ské, kvalitní vína, vysp lé
kuliná ství, luxusní restaurace, vzácné orchideje
a vysoká krej ovina, tzv. haute couture. Touha
po luxusu byla tak enormní, e p echázela do
v ech mo ných odv tví lidské existence
v etn prostituce. V té m li Francouzi ji svou
dlouhotrvající praxi, kterou na p elomu století
dovedli k dokonalosti. Po ulicích a ve
spole nosti se za aly pohybovat hrdé kurtizány
neboli kokoty. A tohle v echno pozorovala i se
toho dokonce ú astnila pozorná a zvídavá
Colette. Práv na ní m eme pozorovat, jak
moc se v této dob dostala do pop edí otázka
enské emancipace.
Svého asu byla jednou z nejznám j ích en ve
Francii. Její postavení v kultu e, které
dominovali mu i, bylo naprosto výjime né
a mnohé dodnes p ivádí k ú asu. Získala ád
estné legie, jako první ena byla p ijata do
presti ní Goncourtovy akademie a stala se
lenkou belgické Královské akademie. Svým
chováním se naprosto vymykala v em
konvencím a stala se skute nou celebritou
v moderním slova smyslu. Kdy v roce 1910
vydala p íb h o here ce, která odmítá mu e,
kterého miluje, aby mohla ít nezávislým
zp sobem, nikdo nepochyboval, e mluví
o sob . Nezávislost svá ící se s vá nivou láskou
bylo jedno z klí ových témat v t iny román ,
které napsala.
Smysl pro svobodu a vnit ní otev enost
bezpochyby získala od matky, která byla velice
nekonven ní bytost, praktická a chytrá, oddaná
svým knihám, zahrad a domácím zví at m.
Colette ji hluboce milovala a po celý ivot s ní
udr ovala ilou korespondenci. Ostatn
mate ství je dal ím z leitmotiv jejího díla.
Stejn jako vesnice (narodila se v burgundské
vísce Saint-Sauveur-en-Puisaye, zhruba dv st
kilometr od Pa í e), které se ve svých raných
románech v nuje stejn zapálen jako pozd ji
velkom stu.
Ve dvaceti letech se vdala za dnes ji
zapomenutého spisovatele a hudebního kritika
Henriho Gauthier-Villarse, který byl o 17 let
star í ne ona, a který u íval bizarní literární
pseudonym Monsieur Willy. Historie si ho
pamatuje p edev ím jako zvrhlíka, který nakazil
Colette kapavkou. Lze se dohadovat, e
patnáctileté sou ití, kdy Willy byl Colettiným
mentorem, ji zásadn ovlivnilo v pojetí sexu,
svobody i partnerství. Mezi lety 1900 a 1903
publikovala pod man elovým pseudonymem
i vlivem sérii ty krátkých novel v deníkové
form o dospívání dívky jménem Claudine. íká
se, e Willy man elku zamykal v pokoji
a nepustil ji d ív, ne napsala zadaný po et
stránek. Série ty román m la obrovský
úsp ch a z Claudine se mimo jiné stala zna ka
doutník i mýdla.
V roce 1905 se Colette s Willym rozvedla
a vstoupila do sv ta kabaretu. Její
svobodomyslná povaha kone n dostala
prostor. Bo ila p eká ky, na nic se neohlí ela
a u ívala si radosti ivota plnými dou ky.
Jednou celá Pa í mluvila o tom, jak na jevi ti
ukázala prs, jindy o tom, jak napodobovala
soulo v hravé herecké etud , která zp sobila
skandál dokonce i v Moulin Rouge. Je t v t í
pozdvi ení vzbudila tím, e spolu se svou
p ítelkyní, ochránkyní a mana erkou markýzou
de Belboeuf p ezdívanou Missy odhalily b hem
p edstavení adra a vá niv se políbily. Takové
po ínání na scén p ed zraky plného divadla
vyprovokovalo pozdvi ení a halasný povyk,
který zklidnil a zásah policie. Dal í vystoupení
zakázali a p ekvapený lesbický pár sv j
otev ený vztah, který trval je t dal ích p t let,
za al utajovat. Na mu e v ak ani náhodou
nezanev ela. B hem vztahu s Missy udr ovala
pom r i se slavným italským dekadentním
básníkem Gabrielem d'Annunziem nebo
s bohatým podnikatelem Augustem Hériotem.
V roce 1912 se op t vdala, tentokrát za vlivného
noviná e Henryho de Jouvenela des Ursins, pro
jeho deník pracovala coby dopisovatelka zpráv
z divadelního zákulisí. Ze svazku vze la dcera,
která pozd ji prohlásila, e ji matka nikdy
necht la, a e se jí nikdy nev novala.
Post ovala si dokonce, e ji nazývala krysou.
Henry byl stejn nev rný jako Willy, ov em to
u Colette nijak zásadn nevadilo. Po celém
m st se toti u kalo, e udr uje skandální
sexuální svazek se svým nevlastním vyvdaným
a mnohem mlad ím synem. Na tomto prochu
je pravdy trochu
Colette najala prostitutky,
aby mladí ka zbavily nevinnosti a zau ily ho,
a kdy se jim to nepoda ilo, pustila se do toho
sama. Nevlastní syn ji pozd ji popsal jako
náro nou, nenasytnou, zku enou
a obohacující . Tahle aféra vedla k rozpadu
man elství (1924).
V roce 1935 se znovu provdala za idovského
obchodníka Maurice Goudaketa. Kdy N mci
obsadili Francii, pomáhala nejen svému mu i,
kterého ukrývala v podkroví po celou dobu
války, ale také svým idovským p átel m.
Zem ela rok po osmdesátce. Na poh eb p i lo
tisíce truchlících tená a její sláva se tak pln
vyrovnala spisovatelce Gertrud Steinové nebo
zp va ce Edith Piaf.
Za sv j ivot vydala více ne padesát román ,
z nich se nejv t í pozornosti a to i na í, nebo
jsme se rozhodli je zdramatizovat
dostalo
dv ma novelám o drahou kovi Fredovi, které
jsou pova ovány za to nejlep í, co kdy Colette
napsala. Román Chéri (Drahou ek, 1920) je
stejn jako v t ina jejího díla siln
autobiografický. A to nejen proto, e vychází
z milostné zku enosti s nevlastním synem, ale
také proto, e celý koncept Ley de Lonval se a
nápadn p ibli uje osobnosti samotné Colette.
Milostná novela m la takový úsp ch, e o est
let pozd ji vydala pokra ování pod názvem
La Fin de Chéri (Drahou k v konec, 1926).
Ob prozaická díla, ji podle názvu, staví do
pop edí p íb h mladého po itká e Freda. Ten,
ani by si to p iznal, vzplane láskou k star í en ,
která ho spolu s jeho matkou vychovávala.
Vá nivý vztah musí logicky skon it, nebo na
konci prvního románu, stejn jako na konci na í
dramatizace, ob postavy pochopí, e jejich
vztah není mo ný, a koli by si to p ály je p íli
pozd . Druhý díl, s ním pracujeme jen
sporadicky, vypráví ji primárn p íb h
o Fredovi, frustrovaném navrátilci z války, který
není schopen realizovat se a p ekonat lásku ke
své Ch vince. Nav tíví ji a potom, co spat í její
stá í, spáchá sebevra du. Oproti prvnímu
románu, který je proslun ný Epochou krásy,
Colette výrazn m ní styl a lí í zhrzeného mu e
poznamenaného vále ným b sn ním. Setkání
s Leou je setkáním s minulostí
Lea coby
symbol Krásné (nevále né) epochy zestárla,
a pota mo tak zem ela. tete-li v ak první
ro m á n d s l e d n , z j i s t í te , e a kol i j e
pojmenován po Fredovi, je jeho postava
zahalena tajemstvím a je pro nás stejn
neproniknutelný jako pro Leu. Naopak ka dý
in Ley je natolik psychologicky prokreslený, e
Colette nezap e, jak moc erpala sama ze sebe.
I z toho d vodu bylo z ejmé, e dramatizace
musí vypráv t p edev ím p íb h Ley, kurtizány,
která bojuje se stá ím, a i kdy kapituluje,
uschne hrdá a ve stoje jako p ipomínka doby, v
ní jsme byli astní, doby, její lesk i bídu v sob
v koncentrované podob nesou práv eny této
profese.
Pojem kurtizána pochází z francouzského
courtisan. Základ slova tvo í slovo cour , co
znamená dv r, p ípadn dvo anstvo nebo také
palác. Nejd íve tedy sl vko obecn ozna ovalo
p íslu níka královského dvora, av ak u v 16.
století se tím za ala myslet milenka vysoko
postaveného mu e. Vzpome me jen, jak b né
a spole ensky tolerované byly milenky ve
francouzské spole nosti za vlády Ludvíka XIV.
Ostatn sám Ludvík a jeho dv r tento trend
dovedl k dokonalosti. V echny vydr ované
p ítelkyn lze pova ovat za sou ást úchvatných
d jin prostituce, p esto e se v mnohém
vymykaly z dnes obecn p ijímané p edstavy
o nejstar ím emeslu. Svému iviteli a u ivateli
byly v rné, um ly se pohybovat ve spole nosti,
um ly se oblékat, konverzovat, reprezentovat.
Byly to po v ech stránkách skv lé spole nice,
a tak zatímco zbytek Evropy pova oval
prostituci za n co odporného a sna il se ji
vytla it na temný okraj spole nosti, Francouzi
spolu s japonskými Gej ami i z nízkého emesla
vytvo ili um ní, a co víc: docílili, aby taková
profese byla nejen moráln ospravedlnitelná,
ale i uctívaná. Z kurtizán se staly celebrity.
Um lkyn jako nap íklad Liana de Pougy se po
rozpadu man elství pustila do herectví
a prostituce. Proslula nejen svou dechberoucí
krásou, kterou pravideln p edvád la v mnoha
kabaretech, ale také tím, e byla velmi
náru ivou u ivatelkou kokainu
a opia. A p esto e milovala divoké ve írky
a kabaretní odér svobody a otev ené sexuality,
nikdy neklesla ani vizá í, ani chováním na
úrove pouli ního zbo í. Bylo to i díky její
zhruba o dvacet let star í u itelce a posléze
i p ítelkyni hrab nce Valtesse de la Bigne.
Hrab nka byla slavnou kurtizánou nejvy í
úrovn po celý ivot. Se t lá milovnice um ní
a blízká p ítelkyn Édouarda Maneta i Gustava
Courbeta v Lian p stovala lásku k obraz m,
knihám, poezii a spoluvytvo ila tak kurtizánu
jako bytost zásadn se podílející na
spole enském ivot , ur ující módu i zp soby a
p stující sexualitu nikoli jako temný výminek
sou ití mu e a eny, ale jako barevný
blahobytný a pohodlný salón uprost ed domu,
plný sv tla z otev ených oken. Kurtizány se
zkrátka staly výkladní sk íní honosné a opojné
Epochy krásy a do pa í ského salónu pat ily
stejn jako básník, továrník nebo voják.
Profesionální spole nice se pochybné pov sti
vyhýbaly tím, e potom, co nalezly vhodný,
finan n zaji t ný objekt, který promy leným
s v á d n í m z í s k a l y, z a c h o v a l y v r n o s t
a udr ovaly více i mén zi tný, av ak
plnohodnotný partnerský vztah
milenci se
pravideln vídali, chodili spolu do spole nosti
ba dokonce mnohdy mluvili o lásce nebo ji
i cítili. Jen vzpome me na nejslavn j í fiktivní
postavu kurtizány z nejv t ího literárního díla
Epochy krásy Proustova Hledání ztraceného
asu: Odette de Crécy, Swannova láska. Na této
figu e sledujeme, jaké mistrovství v zacházení
s mu i vykazovaly tehdej í kokoty, a jak fatální
byla láska jejich naivních zákazník . A p esto e
kultura tehdej í prostituce byla na daleko vy í
úrovni ne ta dne ní, nebo nevylu ovala lásku,
pat í k Belle Époque i ni í forma prodeje,
taková, která uchvacovala t tec Henriho de
Toulouse-Lautreca.
Dvojí kontrastní pojetí pa í ské prostitutky je
také základem na í dramatizace vystav né na
p dorysu osmi dialog , jednoho monologu
a jednoho trialogu. Zatímco Lea de Lonval je
elegantní proustovský typ spole nice, který
navíc, snad i díky svému v ku, vykazuje
mnohem v t í morální cít ní ne její literární
kolegyn Odette, Charlotta Pelouxová je ivel
z obraz a plakát Toulouse-Lautreca.
A v tomto základním kontrastu pramení
i ánrová oscilace celé hry, která se ze salónního
milostného dramatu dostává ke kabaretní
fra ce a zp t. Do pop edí se p itom dere velmi
aktuální genderová tematika postavení eny
ve spole nosti v kontextu jejího stá í a milostné
(ne)pou itelnosti. Jak ji vnímá spole nost, jak ji
vnímá milenec i partner, a jak vnímá samu
sebe? B hem celé dramatizace tak skrze klí ový
scénický pr vek
zrcadlo
sledujeme
p ibývající vrásky hlavní hrdinky a to, jak vnímá
a bolestn poci uje, e tyto vrásky pozoruje i její
o mnoho let mlad í milenec.
F re d c o b y d o b o v ý b o n v i v á n a d a n d y
wildeovského st ihu naopak hledá vlastní
osobnost za nánosem bezstarostného
a bohatého, av ak doposud prázdného ivota.
Colette stvo ila nad asový a tolik sou asný
typus nezralého rozmazleného mu e, který
zahlcen mo nostmi, není schopen jednu zvolit
a propadá tak s írající nud . Komorní trio
vytahuje z románu to, v em byla Colette
nejsiln j í
jemnou psychologii, hlubokou
znalost lidské sexuality, ivelný smysl pro
humor a schopnost vytvo it romantickou
situaci bez nádechu sentimentu. V dy i kdy je
to p íb h o velké lásce, je to stále jen jeden
z tón harmonického akordu
ty dal í jsou
svoboda a as. A pokud ona slavná kapela na
Titaniku opravdu hrála, jist preludovala v této
tónin . A i kdy jste b hem této skladby
nemilosrdn vr eni do studených vod samoty,
v ní vás ralo ím skusem mrza í stá í, nikdy
nezapomenete na krásu hudby doznívající
n kde v dálce. Obracíte se pak tím sm rem
s nostalgií lov ka, který chce znovu v it, e lze
nejen ít v kráse, ale e lze také ít krásou. Tak
jako Lea de Lonval. A tak jako my, kte í vzhlí íme
k Belle Époque s touhou, aby navzdory d jinám,
krásu u nikdy nepohltilo to, co následovalo po
roce 1914.
V Divadle Ungelt m
ete v sezón 2013/2014 dále vid t
Kamenná scéna
De tivé dny Keith Huff, americké drama je hrou o síle
p átelství a zárove kriminálním p íb hem. Drsní chlapíci
Denny a Joey jsou p áteli od d tství, které oba strávili na
chicagském p edm stí. Dnes jsou par áky u chicagské
policie. Hrají Richard Kraj o a David vehlík.
Hra o man elství Edward Albee, Chantal Poullain jako
Gillian a Ji í Schmitzer jako Jack.
Led á ek
Willian Gouglas Home, stylová anglická
komedie o vdov , sirovi a jeho komorníkovi. Po padesáti
letech se setkává slavný spisovatel (Franti ek N mec) se
svou dávnou láskou (Alena Vránová). Je tu ale je t jeho
komorník (Petr Kostka).
Na út ku
Pierre Palmade a Christophe Duthuron,
nezdolnou energií a nad jí nabitá komedie o náhodném
setkání dvou oby ejných en vydávajících se na cestu za
svobodou, dobrodru stvím a ivotem pro itým naplno.
Ve h e, která se s humorným nadhledem dotýká i témat
nelehkých, m ete vid t Janu t pánkovou a Zlatu
Adamovskou.
Na va e riziko! Peter Darrell, Chantal Poullain a Ji í
Schmitzer v poutavém psychologickém p íb hu. Poullain
v roli francouzské ansoniérky p ijí í do Anglie p evzít
d m po svém práv zesnulém otci. D dictví je ov em
komplikované. Je s ním spojeno v cné b emeno
Schmitzer.
Pan Halpern a pan Johnson - Lionel Goldstein, anglická
tragikomedie. U hrobu paní Florence se setkají dva sta í
mu i, pan Halpern a pan Johnson. Hra m la sv tovou
premiéru v Londyn
́ a svou poslední roli v ivot si v ní
zahrál Sir Laurence Olivier. Divadlo Ungelt ji uvádí
s Petrem Kostkou a Franti kem N mcem.
Poslední romance Joe DiPietro, hra o lásce, na kterou
není nikdy pozd . Úsm vný i bolavý p íb h t í star ích lidí.
Alena Vránová jako stále atraktivní sedmdesátnice Carol,
Petr Kostka jako vitální osmdesátník Ralph, Carmen
Mayerová jako jeho ustaraná sestra Rose a Jan Boch ák
v roli Mladého mu e.
R ové brýle - Susan Bigelow a Janice Goldberg, irskou
hospodu a idovské lah dká ství d lí jen úzká uli ka,
jejich majitelky, postar í vdovy, v ak rozd luje nejen
nábo enství, ale i dávný spor jejich zesnulých man el .
Dramatický p íb h nepostrádá irský ani idovský humor.
Hrají Zuzana Byd ovská, Hana Maciuchová a Sabina
Rojková.
est tane ních hodin v esti týdnech Richard Alfieri,
sv tov proslulý divadelní hit op t na eském jevi ti.
Madame Lily Harrison si najme Michaela Minettiho, aby ji
nau il swing, tango, val ík, foxtrot, a- u a moderní
tanec. Hrají a tan í Chantal Poullain a Pavel K í .
V lese erném, hlubokém ̶ Neil LaBute, napínavý p íb h
dvou sourozenc
s detektivní záplatkou. Zlata
Adamovská a Petr t pánek jako sourozenci Betty
a Bobby. Re ie Viktor Polesný.
Vzpomínky z stanou Bernard Slade, milostný p íb h
i strhující rodinné drama. Zlata Adamovská a Lucie
t pánková / Jana Stryková jako matka a dcera. Petr
t pánek a Vilém Udatný / Pavel Kikin uk v mu ských
rolích jímavého p íb hu.
S nebývalou ochotou
̶ recitál Marty Kubi ové,
nejnov j í recitál legendární p vecké hv zdy Marty
Kubi ové. Host ve era Milan Hein, doprovází hudební
skupina Petra Maláska nebo Karla tolby.
Kdo idli má, bydlí! ̶ ob asník eského Rozhlasu,
natá ený za ú asti divák v klubu divadla a vysílaný na
stanici
Ro Dvojka. Stálým pr vodcem rozhlasové
hodinky je Milan Hein, zpívá Marta Kubi ová a k pianu
usedá Karel tolba. Spoluú inkují hosté, kte í se
v po adu st ídají.
Letní scéna
Touha jménem Einodis
Karel tolba, Marta
Skarlandtová, p vodní eský komorní muzikál pro Martu
Kubi ovou a Anetu Langerovou. Spoluú inkují Milan
Hein, Ond ej Novák, Igor Orozovi a hudební skupina
Karla tolby nebo Petra Maláska. P íb h inspirovaný
nev edním osudem baronky Sidonie Nádherné, poslední
majitelky zámku Vrchotovy Janovice.
Sklenice vody
Eugene Scribe, výpravná komedie
odehrávající se na královském dvo e. Poutavý p íb h
o lásce, intrikách a touze po moci, který by je tém dv
st let starý, je velmi sou asný. Hrají Zlata Adamovská,
Chantal Poullain, Petr t pánek. Jana Malá a Filip Tomsa.
DÁRCI IDLÍ
Zlata ADAMOVSKÁ
Vít zslav JANDÁK
Michal PROKOP
prof. Dadja
ALTENBURG-KOHL
& Daniel PE TA
Nina JIRÁNKOVÁ
MUDr. Milan JIRÁSEK
Vlasta PR CHOVÁHAMMEROVÁ
PhDr. Vladimír JURA KA
Vlastimil RIEDL
Ji í JUST
Pra ská realitní
kancelá ROYAL
Ing. Jaroslav Ko ál
Jitka ASTEROVÁ
Norbert AUERBACH
Ji í BARTO KA
prof. MUDr.
Vladimír BENE , DrSc.
Martin BEZOU KA
Lucie BÍLÁ
Ing. Michal BORGES
Jan KANZELSBERGER
Ivan KLÁNSKÝ
Du an KLEIN
Milan K A KO
KOOPERATIVA
POJI OVNA, a.s.,
Vienna Insurance Group
Jana BREJCHOVÁ
Milo KOPECKÝ
Tereza BRODSKÁ
Petr KOSTKA
Hana BURE OVÁ
Ing. Martin KRAFL
Zuzana BYD OVSKÁ
a Miroslav ETZLER
Richard KRAJ O
Ale CIBULKA
Vilma CIBULKOVÁ
V ra ÁSLAVSKÁ
Martina DELI OVÁ
Magdalena DIETLOVÁ
a Dr. Milan SLÁDEK
Michal DO EKAL
Zeno DOSTÁL
Jaromír DULAVA
Josef DVO ÁK
Helena DVO ÁKOVÁ
Monika EL ÍKOVÁ
Fero FENI
Ladislav FIALKA
Kv ta FIALOVÁ
pes FILIP
Ing. Jan FISCHER, CSc.
Jefim FI TEJN
MUDr. Alfred GEBHARD
Václav HAUPT
Dagmar a Václav
HAVLOVI
Bohumila a Walter
HEINOVI
árka HEJNOVÁ
JUDr. Tomá KRAUS
Pavel K Í
Vendula K Í OVÁ
Marta KUBI OVÁ
Ji í LÁBUS
Pavel LI KA
Radovan LUKAVSKÝ
Jana MALÁ
Dana a Petr MALÁSKOVI
Carmen MAYEROVÁ
Zuzana a Mat j
MINÁ OVI
Jitka MOLAVCOVÁ
Otakar MOTEJL
Petr MOTLOCH
Kamila MOU KOVÁ
Ladislav MRKVI KA
Ji í MUCHA
Sv tlana NÁLEPKOVÁ
Václav NECKÁ
Lud k NEKUDA
Jitka N MCOVÁ
Franti ek N MEC
Mathilde NOSTITZ
Ota ORNEST
Ljuba HERMANOVÁ
Je ýk PACÁK
Hana a Karel
HE MÁNKOVI
Halina PAWLOWSKÁ
Irena PAVLÁSKOVÁ
MUDr. Radkin HONZÁK
Mgr. Robert PERGL
Prof. MUDr.
Cyril HÖSCHL, DrSc.,
FRCPsych.
Libor PE EK
prof. MUDr.
Jan PIRK, DrSc.
PhDr. Slavomil HUBÁLEK
Jind ich POLÁK
Eva a Václav
HUDE KOVI
Viktor POLESNÝ
Franti ek HUSÁK
Václav POSTRÁNECKÝ
Chantal POULLAIN
Linda RYBOVÁ
RYOR, a.s.
Alena SCHÄFEROVÁ
Ji í SCHMITZER
Jan a Libu e
SCHNEIDEROVI
Vladimír a Petr SÍSOVI
Jan SKALICKÝ
Marta SKARLANDTOVÁ
Tomá SLÁMA
Petr SLAVÍK
Ladislav SMO EK
Olga SOMMEROVÁ
& Olga PÁTOVÁ
Ji í STACH
Simona STA OVÁ
Ji í SUCHÝ
Ji í SVOBODA
Dana SYSLOVÁ
Petr T PÁNEK
Jana T PÁNKOVÁ
Karel TOLBA
David VEHLÍK
Libu e VORMOVÁ
Jan TEPLÝ
Pavel TIGRID
TON a.s.
TRICO
Vilém UDATNÝ
Milan UHDE
Eva URBANOVÁ
Marta VAN UROVÁ
Petra a Josef
VAVROU KOVI
Ond ej VETCHÝ
Pavel V TROVEC
Old ich VÍZNER
Alena VRÁNOVÁ
Pavel VRBA
Petr WEIGL
PhDr. Petr WEISS
Anna WETLINSKÁ
Valérie ZAWADSKÁ
Zden k ZDEN K
Stanislav ZINDULKA
UNGELT
p vodn areál odpo inku pro kupce,
v n m se vybíral poplatek (clo), zvaný ungelt.
Odtud jeho dne ní název. Krom celnice tady kupci
m li dv r, pitál a kostel. Po obvodu dvora, který
slou il jako tr i t , vyr staly nejstar í románské
domy. Základy tohoto domu, rovn v románském
slohu, pocházejí z 11. století a jsou k vid ní v klubu
divadla. Celý d m, v etn prostor, které byly
zrekonstruovány na divadlo, tu stojí od 14. století.
Soukromé DIVADLO UNGELT bylo slavnostn
otev eno 2. íjna 1995 panem Milo em Kopeckým,
který divadlu daroval své oblíbené otá ivé k eslo.
To se nachází v divadelním klubu v unikátním
spole enství dal ích k esel a idlí - dar od sponzor
a známých osobností eského ve ejného ivota,
p íznivc divadla.
Kamenná scéna Divadla Ungelt
Malá tupartská 1, Praha 1
www.divadloungelt.cz
Letní scéna Divadla Ungelt
Nový Sv t, Praha 1 Hrad any
www.letniscena.cz
Um lecký editel a majitel Milan Hein
Spoluzakladatel a autor interiéru Václav Haupt
Spolupracovníci divadla:
Ji í Pritz, Martin imek, Linda Paji , Marie Krbová, Kate ina imková,
Tomá Dvo an, Radek Svoboda, David Zelinka, Silvie Janáková,
Renáta Nováková, Iveta Pa outová, Václav Bláha, Petr Holata
a Tomá Marvan
Vydalo DIVADLO UNGELT s.r.o.
Nový Sv t 78/5, Praha 1 Hrad any
Program p ipravili:
Pavel Ondruch, Milan Hein, Linda Paji
Foto: © Marie Krbová
Kv ten 2014 / Sezóna 2013-2014