Hrdina knihy “Rabín v neděli zaspal” (nevím ten název

OBSAH:
* schůzka ODV
s biblickou úvahou
* Stezka písmáků
* MOST
* Betlémské světlo
* příběhy a poezie
* názory a rozhovory
* čtení na pokračování
* informace a zprávy
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel
smlouvy, po němž toužíte.
Mal 2,17-3,1
Hrdina knihy “Rabín v neděli zaspal” (nevím ten název zcela přesně) říká jednu velice moudrou
věc: to, co je pro náš vztah k Bohu velice důležité, tak důležité, že je třeba si to pravidelně připomínat, je
skryto v náboženských svátcích. A tak vás zvu k zamyšlení nad tím, čím jsou pro nás důležité Vánoce.
Ten příběh známe všichni, připomínáme si jej každý rok. S trochou nadsázky můžeme říci, že je to
pro nás velice ohraná písnička. Zkusme se ale na něj podívat nově: co mi dnes tento příběh říká, čím je mi
blízký...
Izraelský národ byl pod nadvládou Římanů, někteří Izraelité s nimi kolaborovali, ale většina si
přála se té poroby zbavit – osvobodit se od okupantů. I z tohoto důvodu očekávali příchod mesiáše, Syna
Davidova. Představovali si ho především jako mocného vládce (viz například Micheáš 5,1), který sjednotí
Boží lid a vyžene cizáky ze zaslíbené země.
Hospodin jejich volání vyslyšel a poslal jim svého Syna. O vánocích si připomínáme už po staletí,
že lidu toužícímu po mocném vládci bylo dáno bezbranné nemluvně, které se narodilo jako bezdomovec
ve chlévě. Jak na ně tato skutečnost působila?
Můžeme se ale dnes vžít do kůže tehdejších Izraelitů? Vždyť doba je jiná. Naši zemi už deset let
nikdo neokupuje, užíváme svobody plnými doušky... Opravdu, je tomu tak?
Nahlédněme do svého srdce. Neskrývá se tam někde touha po někom, kdo by konečně zajistil, aby
se v této zemi dodržovaly zákony? Po nějakém politikovi, který by ono heslo, že pravda a láska zvítězí na
lží a nenávistí dotáhl do konce? Po tom, který by rázně zametl s tuneláři a jehož strana by měla v
programu odvracet lidi od bezduchého konzumu a přivádět je ke skutečným a nepomíjejícím hodnotám?
A nebo v církvi – netoužíme potají po příchodu skvělého biskupa či kazatele, který bude dobrým
pastýřem, nebude toužit po moci a bude naším milovaným služebníkem? Neočekáváme potají příchod
nějaké skautské osobnosti, která by se vyrovnala A.B. Svojsíkovi či Tátovi Plajnerovi? Opravdu,
netoužíme ve skrytu své duše po příchodu někoho takového? A neočekáváme ho někdy více, než příchod
našeho bratra, mistra a Pána Ježíše?
Ta naše situace se od té, ve které se tehdy nacházeli Izraelité, tak mnoho neliší. Tenkrát jim
Hospodin poslal Mesiáše v podobě bezbranného nemluvněte. Posílá ho i nám.
Proč Hospodin neposlal mocného bojovníka, ale mimino? Má to být nějaký “podařený” kanadský
žertík? Má to snad znamenat, že náš nebeský Otec nebere naše problémy vážně? Že se nás snaží
zesměšnit?
Ne, to asi ne. Tak jaký je tedy význam toho, že nám Bůh neposílá někoho, kdo za nás vyřeší naše
problémy, ale nemluvně? Co to znamená pro můj život? Co to znamená pro skauty?
1
Na ty poslední otázky vám nedám odpověď. Bude lépe, když ji budete sami hledat ve svém srdci.
Pokuste se tyto otázky zahrnout do svých adventních rozprav s Hospodinem. Nevím, jaký bude výsledek,
ale pokud se k nějaké odpovědi dopracujete, poodhalíte roušku tajemství onoho láskyplného a někdy stěží
pochopitelného vztahu, který k nám má náš nebeský Otec, Syn i Duch svatý.
Marek Bárta
Prosincové setkání odboru duchovní výchovy se mimo jiné zabývalo:
- zhodnocením republikového kola Stezky písmáků – velmi povzbudivé bylo vystupování i vědomosti
dětských účastníků, avšak velký počet těch, kteří se bez omluvy nedostavili na závěrečné kolo, si pro
příští rok vyžádá určitá organizační opatření; záměr pro příští ročník je uspořádat celorepublikové
kolo v římskokatolickém prostředí (nejlépe chrám Nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z
Poděbrad); Edy poděkuje písemně sestře farářce Ireně Škeříkové; na lednovém jednání bude stanoven
výběr biblických knih pro příští ročník; další podrobné informace začínají na této straně…..
- internetové stránky ODV – v rámci celkové rekonstrukce www stránek Junáka předělává Karbous i
stránky Odboru; předpokládá se, že plně funkční budou od začátku roku 2002
- Liliový kříž - br. místonáčelník Balů upozornil na potřebu znovu zveřejnit metodiku a způsob
udělování; ODV pokládá za velmi důležité, aby nošení odznaku Liliového kříže dospělých (s bílým a
černým podkladem) bylo skutečně vyjádřením postoje a schopnosti podporovat u mladších skautů
naplňování podmínek této skautské křesťanské cesty; k tomuto problému se ještě podrobněji vrátíme
v některém z dalších čísel
- nové posily a směřování ODV – konečně jsme mezi sebou osobně uvítali místonáčelníka Balůa,
kterého odbor požádal, aby pro příští období byl jeho předsedou; je rovněž shoda v tom, že odbor by
měl být k dispozici Náčelnictvu a jemu v řídící linii podléhat; dále byl přítomen br. Vladislav Cialgo,
duchovní správce poutního místa Hrádek u Vlašimi (velmi blízko Měsíčního údolí), absolvent
ekumenické lesní školy s bohatými zkušenostmi v práci s dětmi a mladými lidmi; na základě
doporučení Jožky Kopeckého a Edyho by měl v následujícím období být zástupcem ústředního
diecézního rádce za Římskokatolickou církev br. biskupa Františka V. Lobkowicze.
- zkoušky v odborné činovnické kvalifikaci „Myšlenkové základy skautingu a historie“ – komise
vedená br. Merkurem udělila v prvním vyhlášeném termínu 30.11. toto oprávnění sedmi uchazečům;
informativní instruktáž pro další účastníky bude koncem února, další zkušební termín komise hodlá
vyhlásit na začátek dubna; koncem ledna začne pracovat druhá zkušební komise pro tuto OČK vedená
Edym; zájemci se mu mohou hlásit písemně či e-mailem ([email protected])
- z Kanady všechny zdraví a činnost ODV sleduje bratr Jaroslav Šlosárek – Jerry
_____________________________________________________________________________________
STEZKA PÍSMÁKŮ
Tato celostátní soutěž ve znalosti Bible
se konala ve dvou kolech jako vloni
a skončila 17. listopadu 2001
v Praze s následujícími výsledky:
A) Soutěž v 1. kole a postup do 2. kola
První kolo tohoto již 2. ročníku soutěže proběhlo
v měsících září - říjen 2001 korespondenčně,
celkem v něm bylo přihlášeno 399 dětí a 3
soutěžící nad věkovým limitem 16 let včetně
(tzv. „mimo soutěž“). Z toho bylo v kategorii
mladších ve věku do 12 let včetně 262
soutěžících (v r. 2000 jich bylo 89) a v kategorii
starších od 13 do 16 let včetně bylo přihlášeno
137 dětí (vloni to bylo 62 soutěžících).
Obdobně jako v roce 2000 soutěž
probíhala v týmech (pro mladší v počtu od 2 do 4
členů a pro starší v týmech po 2 členech) a
soutěžili rovněž jednotlivci. Stejný zůstal také
počet otázek s možností vybrat vždy ze tří
odpovědí. Mladší kategorie měla 30 otázek a
limit pro postup do 2. kola při 24 správných
odpovědích, starší měli 50 otázek a postupovali
při zisku nejméně 40 správných odpovědí.
Otázky byly vybrány z biblických knih: Genesis,
Exodus, 4 evangelia a 3 epištoly Janovy.
Svá řešení soutěžních archů neodeslalo
zpět celkem 92 dětí – ti si jen soutěž „vyzkoušeli
2
nanečisto“. Z několika míst však ohlásili místní
dospělí pořadatelům, že si po odeslání soutěž­
ních archů sami nebo s přáteli soutěž v 1. kole
rovněž vyzkoušeli (aniž by odesílali archy
k opravě redakci měsíčníku Junáka „Na dobré
stopě“). Celkem v roce 2000 organizovalo soutěž
v Praze 9 osob a místně (ve 20 menších i větších
obcích a městech) 22 vedoucích a rodičů. V roce
2001 bylo v Praze opět 9 organizátorů, avšak
v místech průběhu 1. kola to bylo (již ve 40 ob­
cích a městech) 58 dospělých spoluorganizátorů.
V prvním kole tedy řádně soutěžilo 307 dětí (v loňském 1. ročníku to bylo 151 dětí). Do 2. kola
se kvalifikovalo celkem 134 soutěžících, a to: v mladší kategorii 84, ve starší 48 a „mimo pořadí“ 2
účastníci (vloni se kvalifikovalo 58 dětí a 2 „mimo pořadí“).
B) 2. kolo soutěže, konané dne 17.11.2001 v Praze – Nuslích ve sboru ČCE
K soutěži se dostavilo celkem 47 dětí
(vloni ve sboru CASD v Praze – Vinohradech to
bylo 43 dětí), z nichž v kategorii mladších
účastníků jich soutěžilo 25 (vloni 26) a
v kategorii starších 22 (vloni 17). Děti
doprovodilo 20 vedoucích a rodičů (vloni to bylo
18 vedoucích a rodičů). Soutěž celkem
organizovalo 14 vedoucích z Junáka a klubu
Pathfinder s pomocníky z místního sboru ČCE
(vloni to bylo 8 osob). Soutěže se stejně jako v r.
2000 zúčastnili 3 vedoucí biblické soutěže pro
věk 16 a výše (stejně jako vloni). Reportáž pro
Rádio Proglas opět zajistila redaktorka J.
a)
b)
Strejčková, redakce Advent Orion vyslala
tentokrát dvě studentky žurnalistiky.
Soutěž byla zahájena pobožností místní
farářky ČCE Ireny Škeříkové, která pronesla
také krátké kázání. V průběhu soutěže přítomní
zpívali křesťanské písně za doprovodu tří kytar
(hrál J. Janovčík - v Praze studující člen
Slovenské reformované církve a dále
doprovázeli I. Škeříková a Petr Adame, předseda
klubu Pathfinder/CASD). Výsledky 2. kola
soutěže byly v souladu s pravidly rozděleny do
dvou kroků:
vyhodnocení absolventů 2. kola se ziskem pod limitem – v kategorii mladších měli tito
soutěžící zisk mezi 10 až 12 body, starší docílili zisk mezi 13 – 16 body.
vyhodnocení vítězů:
První místo
v kategorii mladších soutěžících
získalo družstvo
Sobotní školky
CASD z Hodonína
se ziskem 26 bodů
ve složení
Alexandr Ševčík,
Martin Kapec
a Michal Kapec.
Druhé místo v kategorii mladších soutěžících získalo družstvo Junáka z Jihlavy, se ziskem 25
bodů, ve složení
Hana Vystrčilová, Daniela Dokulilová a Alžběta Kvasničková.
Třetí místo v kategorii mladších soutěžících získala družstva:
a) klubu Pathfinder z Jihlavy, se ziskem 24 bodů, ve složení
Jiří Szkuta, Luboš Hořínek
a Ondřej Mikulka;
b) náboženské obce ČSCH Kladno, se ziskem 24 bodů, ve složení
Inka Jurková a Markéta Vlková;
c) jednotlivá soutěžící z klubu
Pathfinder v Liberci, se ziskem 24 bodů
Petra Stehlíková.
3
První místo
v kategorii
starších soutěžících
získal tým
z klubu
Pathfinder
v Liberci
se ziskem 49 bodů
ve složení
Michaela Stehlíková
a Jana Stehlíková.
Druhé místo v kategorii starších soutěžících získala jednotlivá soutěžící z klubu Pathfinder
v Napajedlích, se ziskem 43 bodů
Simona Wagnerová.
Třetí místo v kategorii starších soutěžících nikdo nezískal.
V průběhu soutěže dětí proběhla beseda přítomných vedoucích a rodičů se zástupci
organizátorů, která nejen zhodnotila průběh 1. kola, ale také s ohledem na porovnání zkušeností z roků
2000 a 2001 doporučila:
napříště organizovat místo dvou kategorií tři, a to pro věk do 9 let včetně, od 10 do 12 let
včetně a od 13 do 16 let včetně;
pro nejmladší kategorii zařadit většinu otázek spíše podle smyslu biblických textů nebo
pasáží a nikoliv jen citace; v druhé kategorii provést kombinaci obou druhů otázek,
v poslední kategorii nejsou změny třeba.
Vedoucí dětí se pokusí organizátorům zaslat svá doporučení nebo příklad, jak si otázky
představují, také písemně na adresu redakce Na dobré stopě.
Přítomní doporučili organizátorům, aby připravili další 3. ročník na rok 2002.
V rámci této besedy informovali zástupci vedení biblické soutěže pro dospělé jak o jejích
přísnějších pravidlech tak o jejím plánovaném 3. ročníku pro Českou republiku také v roce 2002.
Na závěr tomuto ekumenickému společenství požehnal P. Gereon T. Biňovec, O.Praem.
Soutěž
sponzorovali
finančně:
Ministerstvo kultury ČR (dotací na celou
soutěž), Ústředí Junáka (uhradilo výtvarné
provedení odznaků a uhradilo část režie),
vydavatelství Advent Orion (které vytisklo
odznaky a poskytlo knižní ceny pro vítěze) a
rovněž redakce měsíčníku Na dobré stopě
(uhradila další část režie a organizační náklady).
Při propagaci soutěže spolupůsobila také Česká
biblická společnost a International Bible Society
Czech Republic.
Záštitu nad soutěží od loňska mají:
římsko-katolický biskup ostravsko-opavský
Mons. František V. Lobkovicz, synodní senior
Českobratrské církve evangelické Mgr. Pavel
Smetana, předseda Církve adventistů sedmého
dne Karel Nowak, letos nově také patriarcha
Církve československé husitské ThDr. Jan
Schwarz.
Kromě členů těchto církví (jak na straně vedoucích či rodičů tak na straně dětí) se soutěže také
v 1. kole účastnili členové Církve Bratrské a Evangelické církve metodistické.
MOST - Misijní kongres dětí
(zpráva organizátora
o tomto Papežském misijním díle, které
probíhalo od loňského podzimu)
4
Malí misionáři "vyrazili" do Krkonoš
na 1. národní Misijní kongres dětí, který se
konal ve Špindlerově Mlýně ve dnech 28. 30. září. Shromáždilo se asi kolem jednoho
tisíce lidí.
v misiích. Špindlerův Mlýn přijal tuto akci
velice dobře. Bezplatné ubytování zde našlo
přes 400 účastníků kongresu, zdarma
promítalo i místní kino pohádku pro děti,
mnoho lidí přiložilo svou pomocnou ruku
apod.
V prostoru Skiareálu Svatý Petr
mohly děti vstoupit do všech kontinentů,
které zde pro ně velice obětavě připravili
převážně skauti z několika oddílů
východních Čech. Patří jim za to veliký dík,
protože
velice
citlivě
představili
návštěvníkům
nejenom odlišné rysy
různých kultur, ale i dobře vystihli potřeby
chudých lidí a do různých soutěží zapojili i
možnosti, jak jim pomoci. Děti obdržely na
začátku Misijní pas, do kterého za splnění
úkolů mohly získat razítka 5 kontinentů.
Cílem kongresu bylo seznámit děti s
bohatstvím i bídou misijního světa a naučit
je, aby bylo pro ně samozřejmostí vážit si
všech lidí bez rozdílu a pomáhat podle
možnosti tam, kde je třeba. Heslo tohoto
setkání znělo: "Vy jste světlo světa." (Mk
5,14). Jsem přesvědčen, že všichni účastníci
prozářili svojí přítomností nejenom místní
hory, ale že paprsky pokoje, pravdy a
Božího požehnání štědře rozdávají i ve svém
okolí.
Posledním razítkem MISIONÁŘ 2001
dostaly děti i poslání, aby jako praví poslové
pokoje "misionářovaly" ve svém okolí
dobrým příkladem života se vzpomínkou na
své chudé kamarády v misiích. Mnohé děti
se také přihlásily do Misijního klubka, kde
se zavázaly k tomu, že si alespoň jednou
týdně v modlitbě vzpomenou na chudé děti
a odřeknou si 1 bonbónek v jejich prospěch.
Za spolupráci děkuje a přeje vše dobré
P. Jiří Šlégr, národní ředitel PMD
Redakce NDS bude sledovat, jak
proběhnou přípravy na toto dílo v roce 2002
a bude čtenáře informovat.
I my přejeme MOST vše dobré a hlavně
doufáme, že skautská pomoc ještě vzroste.
Tím nastřádají postupně penízky,
které podpoří skrze PMD konkrétní projekty
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Interview po internetu:
Kamil Nešetřil (e-mail [email protected]), vůdce 38. střediska Junáka "Ječná" v Praze 2
se toto léto zúčastnil Národního výcvikového tábora Royal Rangers v ČR. Royal Rangers je mezinárodní
křesťanská organizace, která u nás pracuje od začátku devadesátých let. Jejím cílem je přivádět děti ke
Kristu a pomoci jim stát se jeho učedníky. Organizace pracuje na principech podobných těm skautským.
RR vyvíjejí činnost vždy ve spolupráci s místním křesťanským sborem. Jeho odpovědi na otázky
položené redakcí NDS, jsou následující:
Jak jsi se jako skautský vůdce na takovou akci dostal ?
O Royal Rangers jsem četl v časopise Život víry a líbilo se mi, že existuje křesťanská organizace
skautského typu, která jde nekompromisně za svým cílem získávat lidi pro Krista. Chtěl jsem se o nich
dozvědět více, ale přední hlídka (v terminologii RR něco jako oddíl) v Praze neexistuje, byl jsem proto
pozván na Národní výcvikový tábor pro vedoucí RR ("vůdcovský kurz").
Co jsi tam načerpal ?
Při příjezdu jsem byl zaskočen drsností, na kterou jsem nebyl z dosavadních skautských
zkušeností zvyklý. První noc jsme šli spát po půlnoci a vstávali v pět hodin, protože jsme museli postavit
celý tábor a připravit se na následující program. Celých pět dní bylo pak ve stylu neustálého tlaku, říkal
jsem si proto jak jsem rád, že mám „modrou“ vojenskou knížku. Tlak však nebyl samoúčelný, měl
z každého a do každého dostat maximum. Pokud má absolvent být vedoucím, musí něco snést a musí
umět zvládat především sebe. Učili jsme se klasické skautské disciplíny i metodiku vedení. Na rozdíl od
Junáka mají RR dokonale vypracovaný „mustr“ snad na všechno. Například nikdy nesekají dřevo na
5
normálním špalku u kterého se stojí, ale na cca 10 cm vysokém špalku u kterého se klečí. Důvod je
prostý: pokud se dotyčný netrefí do špalku, zasekne se sekera do země a ne do nohy. Jenom co se týče
práce v táboře mají spoustu dalších pravidel od otevření nože až po předpisové ukládání pracovního
náčiní. Uvědomil jsem si na tom ohromnou zodpovědnost za děti, vůči které jsem časem mírně otupěl.
Celý výchovný systém RR mě doslova nadchnul obzvláště svou cíleností a účelností.
Jak Ti to prospěje ve skautské činnosti ?
V rámci svého oddílu bych chtěl uplatňovat mnoho jednotlivostí,
týkajících se jak již zmíněné bezpečnosti práce, tak spousty praktických
nápadů. Celkovou práci RR nelze však přenést do Junáka jako takového,
protože každá přední hlídka je budována bezpodmínečně ve spolupráci a z
rozhodnutí konkrétního církevního sboru. Pokud i někdo ze čtenářů chce
účinněji rozsévat evangelium mezi dětmi a měl by zájem se o RR dozvědět více
nebo dokonce jet na Národní výcvikový tábor (což vřele doporučuji), ať se
podívá na nově zpracované stránky http://www.royalrangers.zde.cz/ nebo se
může rovnou obrátit na předsedu národní rady RR v ČR Petra Walacha. (Oldřichovice 328, 739 61, Třinec
1, tel.:0659324280, [email protected]).
Za rozhovor poděkoval: Kamzík
____________________________________________________________________________
Další zpovídání po internetu
Od: "Pavel Opatřil" <[email protected]> Komu: "Vladislav Jech"
<vjech.kamzik@ volny.cz> Předmět: Re: Skautsky zpravodaj Datum: 23. XI 2001
1) Kamzík: Jsi pravidelným odběratelem
Na dobré stopě - stačíš náš měsíčník
podrobně číst a případně dávat dál, když
sám organizuješ náročné akce pro
"skautskou veřejnost", času nemáš nazbyt a
sám vydáváš další zpravodaj?
Pavel: Ano, myslím, že můžu říci, že Na
dobré stopě přečtu vždy celý. Dávám ho
také k dispozici v okruhu svých nejbližších
spolupracovníků. I když i tady jsou určité
rezervy.
3) K.: Brněnská diecése
pořádá akce, které jsou hojně
navštěvovány; jak to fysicky
zvládáš, jaké a kolik máš spolupracovníků?
Pavel: Už několik let se osvědčil systém
několika pravidelných aktivit v rámci celého
roku. Je to víkendové táboření, Skautský
máj a Skautsky podzim. Probíhají vždy v
nějakém pěkném místě naší diecéze. Mohu
říci, že k jejich úspěšnosti asi přispívá
několik faktorů:
2) K.: Onehdy br. At-pui na odboru
duchovni výchovy Junáka informoval, ze se
duchovní rádci ŘKC věnují skautkám a
skautům bez ohledu na to, zda patří k
Junáku, nebo k dalším skautským
společenstvím. Máte v Brněnské diecési
kontakty s YMCA-skauty nebo s SSSČR či
Skautingem ABS?
Pavel: Spolupráci s YMCA-skauty se mi
dosud nepodařilo navázat, což mne mrzí,
protože oni přece tak zdůrazňují duchovní
principy skautingu. Se skauty ABS jsem byl
v blízkém kontaktu, několik mých známých k
nim v začátku přestoupilo, ale po čase se
navrátilo zpět. Asi to nemá cenu v teto chvíli
rozebírat, stručně řečeno: kontakty byly a už
nejsou. A se SSSČR mám trochu kontakty s
brněnskými a také z Brněnce i Jevíčka.
–
Krása přírody v daném místě.
–
Společenství známých (i když přijíždějí i
"neznámí").
–
Trochu nových skautských dovedností.
–
Špetka duchovna.
V sobotu bývá vždy celodenní hra. Účast je
200-300 lidí, máj už jsme rozdělili na setkání
pro starší a pro mladší. S potěšením musím
říci, že stále častěji přijíždějí i "nevěřící" i
když škatulkování nemám vůbec rád, tedy ti,
kteří jsou někde na začátku své duchovní
cesty a nebrání se dalším krokům.
Diecézní pouť je jednodenní akce s tradicí a
vždy je přítomen i brněnský biskup.
6
Pořádáme ještě Diecézní vzdělávací
seminář, duchovni obnovu pro činovníky
(víkendovou) a teď nově Víkend pro
činovníky, tedy celodenní hru pro ty, kteří
jinak na jarech a podzimech jsou třeba na
stanovišti.
Je jasné, že bez pomocníků bych to
naprosto nezvládal. Je to okolo tisíce lidí,
kteří se za rok našich aktivit zúčastní.
Časem se utvořily dvě pracovní skupiny,
"pozořická" a "blanenská", které pomáhají
technicky i ideově při víkendových
tábořeních. Jinak mam takové své tajné
přání vytvořit síť spolupracovníků z
jednotlivých částí diecéze. Ona už je určitě
utvořena, ale jsou v ni ještě rezervy. A jak
vždy, někdo s vedením oddílu začíná a jiný
končí, tak někdy jsou v návaznosti kontaktů
hluchá místa a trvá dost dlouho, než se
udělá další krok. Ale to už je úděl života a
znamení, že nějak žijeme.
Božího slova. Zkrátka: Boží oslovení a
lidská odpověď v praxi.
6) K.: X. valný sněm Junáka je za námi na co Ti valný sněm Junáka odpověděl a v
čem Tě neuspokojil?
Pavel: Jsem v zásadě optimista, ale po
sněmu trošku optimismu ztrácím, nevím, co
si mohu od zvoleného týmu přát. Opravdu
nevím.
7) K.: Kdykoliv se lidé opravdu snaží (podle
br. Amundsena: Nedělejte nic "jako", ale
opravdově...“), tak myslí dopředu - jaké jsou
Tvoje plány "na prahu dalšího století" samozřejmě ve vztahu ke skautování?
Pavel: Určitě bych si přál, aby z našich
diecézních akci stále odjížděli lidé
spokojení, s potěšením v duši. Také
abychom byli otevření Božímu Duchu a u
něj hledali svoji budoucnost. I v diecézních
aktivitách. Ale neskautuji jenom v diecézi,
nýbrž i v místě svého působení, v RájciJestřebí. Tam teď rozjíždíme něco
speciálnějšího pro rovery, tak věřím, že to
dobře dopadne. A ještě mám jeden
dlouhodobý cíl, vybudovat nějakou diecézní
základnu, malé tábořiště se zázemím.
Nejenom pro naše aktivity, ale i pro různé
jiné využití. Je toho určitě mnoho, co bych si
přál, ale učím se být vděčný za každý
krůček dopředu. Ve vztazích k
Bohu, lidem i k sobě. Jak nás to
stále učí naše základní skautské
principy.
4) K.: V právě probíhající soutěži ve
znalosti Bible je o celou jednu třetinu více
přihlášených než vloni na 1. ročníku - jak
jste na soutěž upozorňovali u vás?
Pavel: Tak tady musím pokorně přiznat, že
jsem to moc nepropagoval, nějak jsem
prošvihl termíny.
5) K.: Z Brna a okolí bylo přihlášeno na 30
dětí z různých skautských oddílů a
křesťanských společenství a to je
jasný
důkaz
ekumenického
působení - myslíš si, že je to
"zásluha" organizátorů nebo tak
působí sama Bible?
Pavel: Určitě je to obojí, zásluha
lidí o dobrou věc a stálá inspirace
Za rozhovor poděkoval:
Kamzík
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Chvála rodu
Chvála předkům,
kteří nade mnou drží
ochrannou ruku svou,
kteří mě objímají
láskou svou.
Chvála všem,
kteří naslouchali srdcím svým
a neochvějně kráčeli
za naplněním svého osudu.
Chvála těm,
kteří svými útrapami
a trápením,
svými pochybnostmi
a nejistotou
dláždili cestu
novému životu.
Chvála Bohu
za to,
že jsme,
že spolu tvoříme jednotu,
generace za generací,
synové, dcery
a jejich rodiče,
na věky
věků.
Alena Břeňová
2001
7
NOSNÉ TÉMA
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
K tématu Duch svatý má nejen vztah k blížící se vánoční době, ale je také závažné pro dobu, ve
které žijeme: Zamysleme se nad tím, co čteme v dopisu Galatským (kap. 5, verš 22): „Ovoce Božího
Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“
Zimní příběh, který přetiskujeme z letošního čtvrtého dílu příručky „Mana pro každý tento den“,
není od našeho tématu daleko, spíše naopak:
Byl jednou jeden muž. Měl dům, volka, kravku, oslíka a stádo ovcí. Chlapec, který to stádo hlídal,
měl malého psa, vlněný kabátek, pastýřskou hůl a lampu.
Na zemi ležel sníh. Bylo chladno a chlapec mrzl. Nechránil ho ani ten vlněný kabátek. Chlapec prosil
muže: „Mohl bych se ohřát ve tvém domě?“
„Nemohu se dělit o teplo, dříví je drahé.“ Tak odpověděl muž a nechal chlapce stát na zimě. Tu ten
uviděl na nebi velikou hvězdu. Pomyslil si: Co to znamená? Vzal pastýřskou hůl a lampu a vydal se na
cestu.
„Bez chlapce tu nezůstanu“, řekl psík a šel v jeho stopách.
„Bez psa tu nezůstaneme“, řekly ovce a šly v jeho stopách.
„Bez ovcí tu nezůstanu“, řekl oslík a šel v jejich stopách.
„Bez oslíka tu nezůstanu“, řekla kravka a šla v jeho stopách.
„Bez kravky tu nezůstanu“, řekl volek a šel jejích stopách.
Najednou je tu nějaké ticho, pomyslel si muž,
který seděl u kamen. Volal na chlapce, ale marně. Šel
do stáje, a ta byla prázdná. Podíval se do ohrady - a
ovce tam nebyly.
„Chlapec utekl a všechna zvířata mi ukradl“,
křičel muž, když objevil stopy ve sněhu. Sotva se
však vydal chlapce pronásledovat, začalo sněžit.
Zvedla se sněhová vichřice, vlezla muži pod šaty a
štípala ho do těla. Muž zakrátko nevěděl kudy kam.
Zapadal do sněhu stále hlouběji.
„Už nemohu dál“, sténal a volal o pomoc. Tu se
vichřice utišila. Přestalo sněžit a muž spatřil na nebi
velikánskou hvězdu.
Co ta hvězda znamená? pomyslel si. Hvězda stála
nad nějakým chlévem uprostřed pole. Malým
okénkem se dralo ven světlo pastýřské lucerny. Muž
šel blíž, a když otevřel dveře, spatřil všechny, které
hledal, ovce, oslíka, kravku, volka, psíka i chlapce.
Byli shromážděni kolem jeslí. V jeslích leželo dítě.
Usmívalo se na něho, jako když ho očekávalo.
„Jsem zachráněn“, zvolal muž a poklekl u jeslí
vedle chlapce.
Druhého dne ráno se vrátili muž, chlapec, ovce,
oslík, kravka, volek a také psík domů. Všude ležel
sníh. Bylo chladno.
„Pojď dovnitř“, řekl muž chlapci. „Mám dost
dřeva. Podělíme se o teplo.“
Napsal M. Bollinger, přeložili Jarmila a Zdeněk Svobodovi
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8
TVŮJ SEN
Napsal prodejce Nového prostoru Miloslav 092 v čísle 73/2001
Otevíráš oči, mneš si je, jsi v šoku, alespoň mi tak připadáš. Jsi nervózní. Usedám vedle
Tebe a ptám se Tě, co se stalo? Začínáš vyprávět. 0 tom, co máš za sebou, o tom co se Ti dnes
zdálo. Pláčeš.
Hladím Ti vlasy a říkám Ti: "Byl to Tvůj velký sen, jestli se naplní - bude to dobré, ale věř,
nebo spíše mysli na to, zda to někomu pomůže". Přestáváš plakat. Usmíváš se na mě, jsi teď v tomto
momentě jako slunce, které svítí na naší krásnou zem. Jako blahodárné světlo svítí do všech
temných koutů, do zákoutí i do naší duše. Dívám se na Tebe a vím, že máš duši čistou,
neposkvrněnou lakotou, sobectvím a pýchou. Mám Tě strašně rád, ale nemohu (nesmím) to
říkat a je to velká škoda. Jako Tvůj sen, jako i můj sen, tak bych si přál hodně lásky a
porozumění.
Z toho je pak štěstí, že nejsem na tomto světě sám, že se mohu dívat a vnímat tě takového
jaký jsi. Tvůj sen, Tvá zkušenost i Tvůj život jsou jedno velké bohatství, ze kterého lze neustále
brát, ale hlavně dávat a tak mít jednou svůj velký pohled, který je ze všech nejlepší, nikdo Ti ho
nemůže vzít. A to je Tvůj sen. Zcela určitě se naplní, protože do toho dáváš všechno. Ať žije
TVŮJ SEN o lásce, štěstí a pomoci.
Přetištěno na základě "permanentního" souhlasu redakce NP
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
živen, zaopatřován a vychováván svými rodiči
a učiteli dříve, než dospěje, a vydá plody ze své
výchovy, studia a práce, když přijde jeho čas."
"Ale rabi," vykřikli žáci zděšením, "rodíli se člověk, aniž by se svobodně rozhodl, je-li
živen a vychováván, aniž by to chtěl, a vydává-li
plody své píle v dospělosti, aniž by k tomu
přitakal, pak je jen opakovaně manipulován a
žádnou svobodnou vůli vůbec nemá!"
"Má i nemá," namítl rabi Koljodea. "Co
myslíte, že by se stalo s olivovníkem, kdyby se
rozhodl, že přestane přijímat vláhu a obnaží se
horkému slunci?"
"Uschl by," odpověděli žáci.
"Dobře, a co by se stalo s člověkem,
kdyby se ve svém chlapeckém věku rozhodl, že
odmítne péči rodičů a píli svým učitelům?"
"Zplaněl by jako jabloň a jeho plody by
zhořkly," řekli žáci opět.
"Správně jste odpověděli," pochválil je
rabi Koljodea a spokojeně se vrátil do svého
domu, aby pokračoval ve studiu Tóry.
Podobenství o svobodné vůli
V časopise Bratrstvo č.8/2000 tento příběh
převyprávěl Jaroslav Sýkora.
Jednou přišli učedníci za rabim
Koljodeou z Chachamova, aby se ho zeptali:
"Rabi, jak je to se svobodnou vůlí?"
A rabi
Koljodea jim
řekl:
"Se
svobodnou vůlí je to jako s člověkem, který šel
na trh, aby tam koupil malý olivovník. Zaplatil,
odnesl jej domů, zasadil ho a zalil. Když toto
vše učinil, vrátil se do domu a pokračoval ve
studiu Tóry. Čas plynul a olivovník rostl. Někdy
jej zalíval sám rabi Koljodea, jindy jeho žena,
soused nebo jej zavlažil déšť. Olivovník rostl
a rostl podle toho, jak mnoho byl zavlažován,
mohutněl a mohutněl podle toho, jak silné bylo
slunce, a vydával plody a dával je podle toho,
jaká byla roční doba. A podobně je to i s
člověkem a jeho svobodnou vůlí. Člověk se
rodí, aniž by o tom mohl sám rozhodnout, je
_____________________________________________________________________________
Řešení poctivé i rozumné
Vyskytne-li se v celostátním periodiku článek o skautech - a není to rovnou o nějakém
průšvihu na táboře či s pedofilním vedoucím, je to samo o sobě důvod k malé oslavě. Když
tedy Zbyněk Petráček věnoval nedávno v časopise Respekt skautům hned celou půlstránku, rozhodně je
třeba mu za to poděkovat. Psát o skautech - stejně jako o každém, kdo se dnes nějak stará o výchovu dětí
a mladých lidí - rozhodně nepatří k běžné novinářské rutině.
9
Ve svém článku „Junáci Pravdy a Lásky“ se Z. Petráček poněkud rozsáhleji zabývá historií - což
sice nemůže škodit, snad jen v porovnání s tím, kolik prostoru mu zůstalo na současnost, se jí zabýval
příliš dlouze. Český skauting má za sebou už přece jenom jedenáct let novodobé historie - a ta rozhodně
není nezajímavá. Je to konec konců skoro třetina veškeré historie svobodného skautingu u nás. Sama
skutečnost, že si dokonce přečetl - byť zdá se zběžně - opravdu zásadní dokument českých skautů
Strategii Junáka do roku 2005, je dalším kladem jeho počinu.
Pochybnosti o tom, zda přece jenom dostatečně pochopil současný český skauting, vzbuzuje
ovšem poslední odstaveček, nazvaný Bůh a nic. Snaží se v něm konfrontovat první ze tří základních
principů skautingu - tradičně formulovaný jako Duty to God (Povinnost k Bohu) - s tím, jak je naplňován
v Junáku. V jeho současném znění totiž - po více než dvouleté diskusi v období prosinec 89 až květen 92
- bylo zvoleno netradiční označení „Transcendence“ - totiž nejvyšší Pravda a Láska. To se Zbyňku
Petráčkovi jeví jako příkladná česká obezlička.
Není samozřejmě zdaleka první, kdo vznáší takovou výhradu. Kdyby se o problém pečlivěji
zajímal, věděl by ovšem, že rozhodně takové prvoplánové obviňování vůbec neodpovídá tomu, jak byl
celý problém ve skutečnosti řešen. Kořen toho, proč i Zbyněk Petráček snadno „naletěl“ tomuto dojmu, je
jistě v tom, že tak, jako většina Čechů, má velmi chabé religionistické znalosti. Jinak by si totiž nepletl
duchovní rozměr s religiozitou. Ani v tom není zdaleka první. Když se u nás v prosinci 89 (tehdy jsem
napsal první článek, ve kterém jsem navrhoval toto řešení s Pravdou a Láskou, přijaté potom 4. sněmem v
roce 1992) začala debata o nutnosti jasně se přihlásit ke "spirituální dimenzi" (= duchovnímu rozměru),
většina starých skautů začala protestovat, že se rozhodně nepodřídí katolické církvi. Naprosto nebyli
schopni rozlišovat mezi duchovním, náboženským a církevním. A přitom jde o skutečnosti, které je
nezbytné dobře rozlišovat: Duchovní je nejobecnější - a týká se všech lidí ("orgánem duchovního života"
je svědomí, jak přesně upozornil Václav Havel ve svém památném projevu z února 1990 v americkém
Kongresu). Zvláštním případem kultivace toho duchovního je to, co je náboženské. A jen něco z toho, co
je náboženské, má povahu toho církevního (totiž jen v rámci křesťanského náboženství).
Aby Zbyněk Petráček a jemu podobní neupadali do zbytečného podezření, že čeští skauti sehráli
se světovým skautingem "levárnu", upozorňuji na diskusi, která se vede už od první třetiny minulého,
tedy 20. století. Oč se jedná? Stručně to vyjádřil jeden z největších katolických teologů 20. století Karl
Rahner ve studii "Meditace o slově Bůh": Samozřejmost, s níž se přestává s Bohem počítat, se zřetelně
odráží ve znehodnocení slova "Bůh". Existuje sice ještě slovo "Bůh", ale o Bohu neříká vůbec nic. Zda
tomu tak bylo vždycky, je jiná otázka. Dnes rozhodně působí jako nějaké vlastní jméno. Musí se vědět
odjinud, co se jím míní. Neříká nic o tom, co označuje. A nemůže fungovat ani jako ukazováček, který
poukazuje na to, s čím se setkáváme bezprostředně za slovem - jako je tomu třeba u slov "strom",
"slunce" nebo "stůl".
Tohle napsal K. Rahner v roce 1969. A jeho vrstevník, významný protestantský teolog Paul
Tillich, už dvacet let před tím ve svém stěžejním díle "Otřásání základů" říká toto: Jméno této nekonečné
a nevyčerpatelné hlubiny a základu všeho bytí je Bůh. Tato hlubina je to, co se slovem "Bůh" míní.
A jestliže pro vás toto slovo moc neznamená, přeložte si jej a mluvte o hlubinách svého života, o zdroji
své bytosti, o tom, co se vás týká nejvíc a co přijímáte vážně a bez jakékoli výhrady. Abyste to dokázali,
budete možná muset zapomenout na všechno tradiční, čemu jste se o Bohu naučili, třebas i samo to slovo.
Neboť víte-li, že Bůh znamená hlubinu, víte o něm hodně. Pak se už nemůžete nazývat ateistou nebo
nevěřícím. Nemůžete totiž myslet nebo říkat: Život nemá hloubku! Život je mělký. Bytí samo je jenom
povrch. Kdybyste dokázali tohle tvrdit úplně vážně, pak jste ateisté; ale jinak nejste. Kdo ví o hlubině, ví o
Bohu.
Diskuse u nás v Junáku ani se zahraničními partnery nebyla tehdy snadná. Stačí si
uvědomit, že i dnes proces naší integrace do EU je "velkou" obdobou toho, co jsme my, čeští
skauti, absolvovali začátkem devadesátých let vůči skautingu světovému. Skutečnost, že za
10
formulaci "....sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce..." se postavili i zástupci různých křesťanských církví - od
římskokatolíků, přes evangelíky a husity až k adventistům, byla pro světové skautské ústředí významným
svědectvím toho, že to myslíme vážně. Ostatně závěrečná jednání spolu s tehdejším českým náčelníkem
Václavem Břicháčkem vedl v Ženevě ústřední duchovní rádce za Římskokatolickou církev biskup
František V. Lobkowicz.
To, co by mělo zajímat nás i Zbyňka Petráčka, je, jestli toto řešení otevírá dnešním chlapcům
a děvčatům ve skautingu cestu k opravdovému duchovnímu životu, nebo ne. Moje osobní zkušenosti
z posledních pěti let, kdy jsem přítomen vůdcovským lesním kurzům, které absolvují už mladí lidé, kteří
do Junáka přicházeli po listopadu 89, stejně jako výsledky komplexního šetření o hodnotových
orientacích mladých skautů a skautek, které jsme si v letech 2000 až 2001 nechali vypracovat, svědčí
jednoznačně o tom, že námi zvolené řešení bylo velmi dobré: pro většinu mladých lidí, kteří procházejí
skautingem, není už duchovní život něčím zatuchlým, odpudivým či zbytečným, ale je lákavou možností
vlastních objevů. Kdyby se tomuhle příště Zbyněk Petráček věnoval, možná, že by to bylo zdrojem
objevů i pro něj.
Jiří Zajíc
předseda odboru duchovní výchovy Junáka
_____________________________________________________________________________________
JEDNO VÝROČÍ 80. LET TRVÁNÍ SKAUTINGU
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Letošní začátek listopadu naše středisko prožilo vzpomínkou na svou historii. O prvním
listopadovém víkendu jsme uspořádali několik akcí v rámci oslav 80. výročí založení prvního skautského
oddílu v Kobylisích, jehož následovníkem je současné středisko "SEVER".
Zahájením bylo vzpomenutí na naše bývalé členy, kteří již nejsou mezi námi. Dohodnuté skupinky
z jednotlivých oddílů střediska se v předvečer oslav vydaly na pražské hřbitovy k jejich hrobům položit
kytičku a uctít jejich památku. Sobota 3. listopadu začala "Dnem otevřených dveří střediska SEVER" u
nás v klubovně na Svornosti a v jejích přilehlých prostorách. Celé dopoledne bylo připraveno především
pro děti z blízkého okolí, tedy nejvíce pro ty kobyliské. Naši skauti a skautky z dětských oddílů již od
časného rána připravovali prostory uvnitř kluboven.
V té chlapecké se připravovali skauti na předvádění znalostí, které by měl každý správný zálesák
znát. Takže přicházející dětský návštěvník měl například možnost seznámit se s pravou turistickou
mapou, vyzkoušet si, jak se zachází s buzolou nebo si třeba uvázat nějaký ten uzel.
Dole v klubovně skautek se zas návštěvníci mohli podívat a vyzkoušet si různé rukodělné
prácičky. Například složit origami, vyzkoušet si drhání nebo vyrobit si pěkný náramek z korálků
navlečených na silonovém vlasci. A zdaleka ne vše bylo jen pro dívky, stejně jako nahoře u skautů uvítali
i zástupkyně slabšího pohlaví. A ve velké
společné klubovně byly k vidění oddílové
kroniky od těch nejstarších až po ty, ve
kterých ještě inkoust nestačil pořádně
zaschnout. Na dalších stolech byla připravena
k nahlédnutí alba s fotografiemi z výletů a
táborů. Pro toho, koho by zajímaly tábory, tu
byly modely některých táborových staveb. A
kdo se nechtěl hromadami archiválií
prohrabovat, mohl se na nejzajímavější
události ze života střediska podívat
v komponované projekci na velké plátno.
Od deváté hodiny se areál klubovny
začíná plnit příchozími návštěvníky. Každý,
kromě zálesáků, kteří mrštně proklouzli
uvítacímu výboru, dostává pamětní lístek a
celá rodina navíc upomínkový perníček ve
tvaru historického znaku 24. střediska.
11
Vysvětlovat, kde se na co mohou podívat a kde si co zkusit, je snad zbytečné. Už jsou tu nadháněči buď
od skautů nebo od skautek a lákají přišedší na prohlídku kluboven. To ale není vše, co tu je nachystá- no.
Za rohem mezi dvěma stromy je natažena nefalšované lanová lávka, u hřiště je pro ty menší házení na
Balůa, na stěně přístavku je zavěšen terč pro šipky, dole u garáží si zase mohou ti neposednější
proběhnout překážko- vou trať. Pro technické typy je tu zatloukání hřebíků - výborná příprava na
táborovou stavbu stanů a pro ty, kdo mají přesnou mušku, ještě střelba na plechovky jako na správné
pouti. A pokud se někdo málo hýbal a byla mu zima, nemusel zoufat. Přímo u vchodu do kluboven se
vařil čaj, který bylo možné kdykoli ochutnat.
Zkrátka, každý si mohl vybrat podle svých potřeb. A to také návštěvníci dělali. Někdy neodolali
ani rodiče a přidali se k soutěžení a dovádění také. No a udržet naše členy čtyřiadvacítky jen tak se dívat?
Kdo to kdy viděl! Pravda, někteří měli své důležité úkoly, ale i ty někdo jiný na chvilku zastoupil, aby si
také mohli užít. Převážně starší a bývalí členové pak zároveň se sledováním toho mumraje vzpomínali na
doby, kdy se tady nebo ještě ve staré klubovně takhle proháněli oni.
Ještě, že konec Dne otevřených dveří byl stanoven na dvanáctou hodinu. Nebýt chuti na pořádný
oběd, mnozí z návštěvníků by si ani neuvědomili, jak čas při takovém pohybu rychle ubíhá. Pro některé
hosty už dnes veškerý pohyb končí, ne tak pro osazenstvo čtyřiadvacítky. Nás čeká rychle po sobě sklidit
náčiní, nasytit se a už se chystáme na další část dne, kterou je „Skautské setkání“ v Salesiánském divadle.
"Skautské setkání" je vrcholnou akcí oslav. Bylo koncipováno jako pásmo, v němž vyprávění o
jednotlivých historických etapách střediska historií střediska střídají výstupy připravené současnými
skauty a skautkami. Setkání se konalo v Salesiánském divadle na Kobyliském náměstí.
Při vstupu opět návštěvníci dostávají pamětní lístky a mohou si zakoupit "Výročnici" - publikaci s
přehledem historie 24. střediska za celých 80 let, stejně jako zde mohou získat obálku prvního dne s
příležitostným razítkem oslav. V předsálí si mohou prohlédnout výběr z dochovaných kronik, fotografie a
jiné historické artefakty (Smutnou skutečností je ovšem to, že se jedna z těch starších a tedy i cennějších
kronik ztratila). Rámec této minivýstavky je tvořen postery s komponovanými informacemi jednotlivých
oddílů střediska, která se po skončení Setkání přesunou do výlohy Obvodní knihovny v Klapkově ulici
č. 26. Zde vydrží až do završení oslav dne 19. listopadu uskutečněním zádušní mše v kostele Sv.
Terezičky na Kobyliském náměstí.
A od tří hodin, respektive od čtvrt na čtyři již běží program podle předpokladu, počínaje
vystoupením jednoho z nejstarších pamětníků, bývalého vůdce střediska, odchovance Foglarovy
"Dvojky", Jiřího Dvořáka - Sopky. Povídání o historii střídají vystoupení dětí a k tomu všemu jako
doplnění běží videoprojekce výběru historických dokumentů k příslušným obdobím.
V závěru Skautského setkání došlo na
slavnou událost pro celý skautský obvod.
Představitelé Obvodní rady Junáka Praha 8
Ludmila Zikánová a Petr Vopálka spolu se
zástupcem Rady OS Pražského kraje Juliusem
Müllerem předali činovníkům, kteří se
významně zasloužili o rozvoj a fungování
organizace Junák, čestná ocenění : Medaile
díků, Řád skautské vděčnosti, a dvě vysoká
vyznamenání bronzovou a stříbrnou Syrinx.
Tím vlastně symbolicky podtrhli význam
nepřetržité práce všech skautů ať již ze
čtyřiadvacítky nebo z ostatních složek Junáka.
Před závěrečnou společnou večerkou celý
program zakončilo
vystoupení
našich
oldskautů Jaroslava a Zdeny Wittmayerových
a Jany Pražákové, kteří nám zanotovali
několik krásných skautských písní. Jako
zástupce vyšších složek Junáka - svazu skautů a skautek ČR jsme uvítali tiskového zpravodaje Ústřední
rady Junáka a redaktora skautských časopisů Skaut - Junák a Junák hlásí, Václava Noska -Windyho.
Starosta Junáka - svazu skautů a skautek ČR Jiří Navrátil se na Skautské setkání nemohl dostavit a přišel
12
nás podpořit až ve večerních hodinách na Společenský večer, pořádaný v naší klubovně na Svornosti.
Děkujeme.
Ve zhodnocení Skautského setkání je třeba jen říct, že pro příště budeme muset lépe volit poměr
mezi povídáním o historii a vstupy současných skautů, kde se letos na současnost, nepochybně pro velkou
zajímavost historických svědectví, dostalo velmi málo času a zvláště pro mladší byl pak pořad poněkud
zdlouhavý.
Zprávu zaslal:
Petr Brabec – Juan
SKAUTSKÉ ČTENÍ K TÉMATU SPIRITUALITY NA POKRAČOVÁNÍ
Z knihy „Drumherum und mittendrin, Special: Spiritualität“,
autoři: Martin Lätzel, Gustav Denecke, Christine Abel, Mattias Borst, vydal Georgs-Verlag Neuss v r. 2001,
"POHLED ZVENČÍ I ZEVNITŘ,zvláštnosti spirituality"
přeložila a upravila Anna Velichová – Ida.
(3. pokračování)
Ježíš Kristus – kompas k životu?!
Jakožto skautům a skautkám je nám svěřeno zacházeni s mapou a kompasem,
ale označit Ježíše Krista za kompas k životu, to se zdá tomu či onomu přece
jen trochu přehnané. Jako křesťanský skautský svaz /*pozn. překl.: Němečtí
skauti sv. Jiří - DPSG/ se orientujeme na život a poselství Ježíše Krista.
Kdo se seznámil se základními rysy našeho životního názoru, rychle
zjistí, že zde Ježíšův život a příklad slouží jako základ. Jako křesťané
a křesťanky jsme následovníky Ježíše Krista. Následovat Krista znamená žít
v bratrském společenství, zastávat názor "vědomého výchovného, sociálního
a politického jednání z víry" /Stanovy DPSG, str.17/.
V
Kristově
společenství
"můžeme
dýchat, smát se i plakat, nepotřebujeme
skrývat své obavy a těžkosti, své naděje a
sny; zde se nepočítá prestiž, můžeme být
prostě sami sebou, skryti v lásce lidí,
skryti v Boží lásce" /Stanovy str. 16/.
Umožníme-li svým světluškám a vlčatům
tuto zkušenost na oddílovce, v akcích
i v každodenním životě, předáváme jim to,
čím mínil Ježíš boží království a dáváme
jim i "kompas" pro další cestu životem.
Ježíš nám ukazuje stopu životem. Proto
je
také
důležité,
abychom
vycházeli
z konkrétních zkušeností světlušek a vlčat.
Na oddílovkách a při akcích prožívají
vlčata a světlušky přátelství v oddíle. Na
výpravách pociťují, co je myšleno slovem
"souputník – ten, kdo putuje s tebou" …
nebo když se jich na slibové slavnosti
ptají, zda jsou připraveni být bratrem či
sestrou všech skautek a skautů světa /pozn.
překl.: je tím míněn slib nejmenších členů
DPSG/.
Jako vůdci a vůdkyně máme možnost
stavět na těchto zkušenostech světlušek
a vlčat a představit Ježíše jako svého bratra, přítele a souputníka. Ježíš
chce jít s námi životem, chce být při nás, když věříme i pláčeme, hádáme se a
usmiřujeme, sbíráme nápady a něco slavíme.
Ježíš není přítomen v oddíle jen tehdy, když slavíme bohoslužbu, ale
"kde jsou dva nebo tři jsou shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed
nich" /Matouš, 18,20/ - a to je právě ten případ na každé oddílovce.
13
Jako zacházení s mapou a kompasem musí být i užívání "Ježíšova kompasu"
stále znovu zkoušeno a procvičováno. Jdeme-li někdy špatným směrem, je v naší
křesťanské víře krásné to, že se můžeme neustále obracet na druhou stranu
a Ježíš nám odpustí naše chyby a slabosti i dodá odvahu k novému začátku.
______________________________________________________________________
*pozn. německý název tohoto svazu je "Deutsche Pfadfinderschaft Sankt Georg"
(viz též kontakt uveřejněný v NDS č.102)
(pokračování příště)
Svá pf 2002 nám zaslali:
Br. Ladislav Rusek – Šaman (spolu s vedlejším krásným
obrázkem).
P. Jiří Šlégr, národní ředitel PMD, jehož zprávu otiskujeme
v tomto čísle.
Ses. Alena Břeňová – Ještěrka (jak sama říká přítelkyně skautů) přeje pěknou předvánoční i vánoční pohodu a mnoho dobrého
novém roce 2002 !
Rovněž redakce měsíčníku srdečně přeje všem předplatitelům
požehnané vánoční svátky a vše dobré do roku 2002!
v
MEZINÁRODNÍ BIBLICKÁ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE
(INTERNATIONAL BIBLE SOCIETY – CZECH REPUBLIC)
Zpráva určená
křesťanským učitelům, vychovatelům a pracovníkům s dětmi a mládeží
účastníkům jednodenního semináře
23. března 2002 v Praze
V Praze 2. 11. 2001
Vážení bratři a sestry,
většina z Vás již vlastní učebnici a metodickou příručku Chrise Wrighta „Současné problémy
očima křesťanů“. Chceme Vám poděkovat za Vaše dopisy a telefonáty, ve kterých nám jako
spoluvydavatelům vyjadřujete vděčnost za tuto publikaci. Je to pro nás ujištěním, že jsme jejím vydáním
vyplnili mezeru v oblasti křesťanské etiky a výchovné literatury.
Chris Wright je mezinárodně uznávaný křesťanský pedagog. Odbornou praxi získal nejenom ve
Velké Británii, ale v celé řadě dalších zemí. V současné době působí na mezinárodní křesťanské škole
v Jeruzalémě. Naše radost z vydání jeho knihy je však znásobena skutečností, že Chris Wright přijal naše
pozvání a přijede do České republiky, aby Vám předal zkušenosti, jak s jeho učebnicí úspěšně pracovat.
Kromě dvoudenního semináře, který je určen těm, kdo se zaváží, že vyškolí nejméně dvacet
dalších pracovníků s mládeží, je ochoten uspořádat ještě jednodenní instruktážní seminář pro pracovníky,
kteří se v církvích věnují výchově mládeže.
Na rozdíl od dvoudenního semináře, který je na přání autora limitován maximálním počtem 40
účastníků, nebude tento jednodenní omezen, jestliže počet zájemců nepřekročí kapacitu místností, které
máme k dispozici. Pokud by se však hlásilo větší množství, nebude možné později došlé přihlášky
akceptovat.
Věříme, že tuto nabídku přijmete a svou aktivní účastí se připojíte k tomuto významnému a pro
naši mladou generaci tolik prospěšnému programu. Na dalších stranách najdete bližší informace a
přihlášku, o jejíž bezodkladné vyplnění Vás prosíme.
S bratrskými pozdravy
Mgr. Milan Hlouch, v.r.
národní koordinátor IBS-ČR
Jiří Drejnar, v.r.
národní ředitel IBS-ČR
14
Obsah semináře:
Jak pracovat s učebnicí Ch.Wrighta
„Životní problémy očima křesťanů”
(Metodika, praktické návody, diskuze)
Přednášející:
Chris Wright
křesťanský pedagog s dlouholetými mezinárodními zkušenostmi, v současné době ředitel mezinárodní školy
v Jeruzalémě, a
Sid Freeman
pedagog, vedoucí pracovník školní inspekce, v současné době poradce v oblasti výchovy ve Velké
Británii. (Přednášky budou s překladem do češtiny)
Místo konání:
Praha
(o přesném místu bude rozhodnuto podle počtu zájemců – všem přihlášeným bude včas oznámeno)
Učebnice a metodická příručka jsou nezbytnými pomůckami pro účastníky semináře. Obě
publikace spolu s případným dalším materiálem bude možné zakoupit na místě.
Všem přihlášeným zašleme včas bližší informace, případné nezbytné textové materiály a
podrobný program.
Přihláška
k účasti na jednodenním semináři
„Současné problémy očima křesťanů“
pořádaném 23. března 2002 v Praze
Přihlašuji se závazně k účasti na semináři:
Jméno a příjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Povolání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bydliště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ . . . . . . . .
Tel/fax . . . . . . . . . . . E-mail . . . . . . . . . . .
Jako učitel(ka) pracuji s mladými lidmi –
- v církvi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
- v organizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Potřebné publikace Chrise Wrighta:
mám
nemám
Na místě zakoupím publikace Chrise Wrighta:
... ks - Životní problémy očima křesťanů – učebnice (210 Kč)
... ks – Životní problémy očima křesťanů – komplet pro učitele (učebnice + metod.příručka - 400 Kč)
Datum:
podpis
_____________________
Poznámka: redakce NDS projednala, že se na tento seminář mohou přihlásit i naši čtenáři.
15
Tato publikace má dvě části:
1) vlastní učebnici pro děti (avšak
vhodnou i pro dospělé)
2) metodický materiál, vhodný
(nejen) pro učitele/lektory.
Komplet lze objednat anebo koupit
v nakladatelství LUXPRESS, s.r.o. ve
Veletržní 24, 170 00 Praha 7 celkem za
400,-Kč.
Mail to: [email protected]
http://www.biblenet.cz
tel./fax (02)20397260
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů
* Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků *
* Redakce: Vladislav Jech ([email protected]) *
198 00 Praha 9, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 02/81865223,
Jiří Zajíc ([email protected]) a Petr Krampl ([email protected]). *
* Technické zázemí: Zuzana Vankeová a David Čančík. *
* Předplatné pro rok 2002 zasílejte redakci podle těchto pravidel:
pro dodání poštou 100,-Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 45,-Kč;
sponzorské předplatné je neomezeno. *
* Prosíme o přesné údaje. * Bez jazykové korekce. *
16