Sociologický časopis/Czech Sociological Review

ȱ
Sociologickýȱ²asopis/CzechȱSociologicalȱReviewȱ
Recenzovanýȱoborovýȱv»deckýȱ²asopisȱvydávanýȱSociologickýmȱústavemȱ
Akademieȱv»dȱ+R,ȱv.v.i.ȱ
Vȱjednotlivýchȱ²íslechȱnaleznete:ȱ
•ȱȱ statiȱzabývajícíȱseȱotázkamiȱteoretickéȱsociologieȱ
•ȱȱ statiȱoȱtransformaciȱstìedníȱaȱvýchodníȱEvropyȱ
•ȱȱ ²lánkyȱzȱpìíbuznýchȱoborþ,ȱjakoȱjeȱsociálníȱpolitika,ȱpolitickáȱsociologie,ȱ
demografie,ȱregionálníȱrozvoj,ȱgender,ȱsociálníȱpráceȱapod.ȱ
•ȱȱ pìekladyȱzajímavýchȱtextþȱzahrani²níȱprovenienceȱ
•ȱȱ pìehledovéȱstatiȱ
•ȱȱ metodologickéȱ²lánkyȱ
•ȱȱ studentskéȱpráceȱ
•ȱȱ recenze,ȱanotace,ȱinformaceȱoȱd»níȱvȱsociologickéȱobci,ȱzprávyȱzȱkonferencíȱaȱ
dalšíȱzajímavostiȱ
+asopisȱjeȱvedenȱvȱJournalȱCitationȱReports®ȱ(JCR)ȱ–ȱSocialȱSciencesȱEdition,ȱISIȱWebȱofȱ
KnowledgeSM,ȱSocialȱSciencesȱCitationȱIndex®ȱ(SSCI)ȱaȱvȱdalšíchȱscientometrickýchȱaȱ
bibliografickýchȱdatabázíchȱThomsonȱScientific,ȱUSA.ȱ
Obsahȱ²asopisuȱ(odȱrokuȱ1993)ȱaȱ
úplnéȱzn»níȱstatíȱ(odȱrokuȱ1995)ȱjeȱ
uveìejn»noȱnaȱinternetuȱnaȱadrese:ȱȱ
http://sreview.soc.cas.cz/ȱ
Charakteristika panelového výzkumu a jeho vývoj*
Zdeňka Lechnerová**
Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti,
Fakulta sociiálních studií MU, Brno
The characteristics and development of panel studies
Abstract: This article examines the development of panel studies and their main
characteristics. The first part of this article outlines the historical development of
panel studies. Here special reference is made to the first panel studies ever undertaken, and the influence of Paul Lazarsfeld on this field of research. Thereafter,
there is an overview of some recent national panel studies, and different approaches used in the analysis of panel data. The second part of this article concentrates
on the panel study as a type of longitudinal research where special attention is
given to a number of issues: unit of analysis, mode of data collection, time span
between waves of data collection, duration of panel studies, research themes and
policy influences, and opportunities for studying change at the individual (micro)
level. In the final section, there is a discussion of the specific difficulties associated
with panel study research.
Data a výzkum - SDA Info 2009, Vol. 3, No. 1: 31-51.
(c) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2009.
Vycházíȱ6xȱro²n»ȱȱ
(4xȱ²esky,ȱ2xȱanglicky).ȱ
Cenaȱjednohoȱvýtiskuȱjeȱȱ
85ȱK²ȱbezȱDPH.ȱPìedplatnéȱȱ
naȱrokȱjeȱ510ȱK².ȱ
Informaceȱoȱpìedplatnémȱaȱ
objednávkyȱvyìizuje:ȱ
Sociologickýȱ²asopis/ȱ
CzechȱSociologicalȱReviewȱ–ȱredakce,ȱ
Jilskáȱ1,ȱ110ȱ00ȱPrahaȱ1,ȱ
tel.ȱ+420ȱ222ȱ221ȱ761,ȱ+420ȱ210ȱ310ȱ217,ȱ
faxȱ+420ȱ222ȱ220ȱ143ȱ
eȬmail:ȱ[email protected],ȱ
[email protected]ȱ
ȱ
ȱ
Úvod
Panelový výzkum je typem longitudinálního výzkumu, jehož specifikem je studium
stejného vzorku jedinců, domácností nebo organizací v čase. Pomocí tohoto výzkumného designu je možné zachytit sociální, ekonomickou, kulturní nebo politickou změnu a jiné sociální procesy na mikroúrovni, tedy na úrovni jednotek výzkumu [Lazarsfeld, Fiske 1938, Ruspini 2002]. Výzkumníci mohou pomocí panelového
výzkumu studovat vývoj postojů, charakteristik nebo chování. Design panelového
výzkumu tak umožňuje nejen zkoumání trendů u stejného vzorku jedinců, ale také
poskytuje informace o tom, jak se změnily názory, postoje a hodnoty jedinců během
určitého období. Ambicióznější výzkumy se pokoušejí zkoumat i možnou příčinu
změny či zvratu, které nastaly v průběhu dotazování mezi jednotlivými vlnami.
Panelové výzkumy jsou již od svých počátků široce využívány jak na akademické půdě, tak v komerční sféře v oblasti výzkumů veřejného mínění nebo výzkumu
trhu. Tento typ výzkumného designu se začal používat na přelomu 30. a 40. let
* Tento článek byl podpořen výzkumným záměrem MSM0021622408 - Reprodukce a integrace společnosti. Autorka děkuje oběma recenzentům za cenné a konstruktivní postřehy.
** Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Zdeňka Lechnerová, Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti, Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00 Brno,e-mail: [email protected].
- 30 -
- 31 -
20. století zejména v amerických výzkumech veřejného mínění. Již od počátku byl
spojen se snahou zachytit a měřit změnu na úrovni jedinců – zachytit hrubou změnu. Přestože panelový výzkum existuje pouze několik desítek let, vznikla za tuto
krátkou dobu řada velkých národních panelových výzkumů, které se zaměřují na
studium změny – změny příjmů, dynamiku zaměstnanosti, chudoby, exkluze, změny rodinného a ekonomického statusu či vliv sociálních politik na způsob života
jedinců. Zvýšený zájem o zachycení změn a porozumění jim na úrovni jedinců v
jednotlivých státech vedla výzkumníky v poslední době k tendenci vytvořit porovnatelné panelové výzkumy či datové soubory.
Cílem tohoto textu je představit panelový výzkum, jeho výhody, limity a rizika
ve studiu sociální změny. Text je rozdělen do tří částí. První se zaměřuje na panelový výzkum z hlediska historického vývoje, ukazuje vliv Paula Felixe Lazarsfelda na
jeho uvedení do sociálních věd a představuje a srovnává vybrané národní panelové
výzkumy. Na tuto část navazuje analýza panelového výzkumu z hlediska zkoumaných témat, jednotek zkoumání, metod sběru dat a studia změny. Poslední třetí
část práce se zabývá úskalími a nevýhodami panelového výzkumu.
Vznik panelového výzkumu a vliv Paula Felixe Lazarsfelda
Zvyšující se zájem o oblasti politických preferencí a výzkumu trhu vedl k tomu, že
se výzkum veřejného mínění stal hlavním tématem výzkumu společnosti [Lazarsfeld, Fiske 1938]. Tisíce lidí denně byly ve 30. letech 20. století dotazovány v oblasti
volebních preferencí, konzumního způsobu života, hodnot a postojů. Výzkumy trhu
a veřejného mínění se ovšem musely potýkat s problematikou nákladů na práci a
výdajů na výzkum. Právě vysoké vstupní náklady výzkumů pomohly podle Lazarsfelda a Fiske [1938] ke vzniku nové, finančně méně náročné 1 výzkumné techniky
– panelového designu.
První použití panelového designu se pojí k výzkumu Stuarta Ricea z roku 1924,
ve kterém opakovaně dotazoval stejnou skupinu studentů z Dartmouth College na
téma volebních preferencí při prezidentské volební kampani. Podobně použil panelový design při výzkumu studentek také Theodore Newcomb. Panelový výzkum měl
zjistit, jak se změnily v průběhu několika let názory mladých žen z privilegovaných,
konzervativních rodin v liberálním prostředí Bennington College. Obě tyto prvotní
aplikace panelového výzkumu na území USA se zaměřovaly na změnu názorů studentů či studentek a současně na analýzu důvodu tohoto zvratu [Jeřábek 2006].
Analýza dat byla v době výzkumů silně limitována dostupnými metodami.
Velký posun v metodologickém designu a analýze sociologických longitudinálních dat nastal teprve s Lazarsfeldovým přispěním na konci 30. let, kdy došlo k
systematizaci a uplatnění kvantitativních metod určených k analýze změny. Metoda panelové analýzy nabyla širšího použití v analýze dynamiky sociálních procesů.
První studii zaměřenou na metodologické benefity nové metody, ale také na její
možná úskalí, publikoval Paul Felix Lazarsfeld společně s Marjorie Fiske v roce
1938 pod názvem The Panel as a New Tool for Measuring Opinions.
První použití panelového designu v praxi Lazarsfeld vyzkoušel v oblasti marke1
tingového výzkumu trhu. V roce 1939 vedl výzkum posluchačů rozhlasové stanice
BBC v Británii, jehož záměrem bylo zjistit názory posluchačů na různé typy pořadů, jejich zájmy, záliby a posluchačské návyky. Teprve testovaný panelový design
aplikoval Lazarsfeld společně s Bernardem Berelsonem a Hazel Gaudet také v roce
1940 ve výzkumu volebních preferencí při prezidentských volbách ve městě Erie
County ve státě Ohio v USA. Studie probíhala devět měsíců, v průběhu kterých byl
zkoumán vývoj a efekt předvolební prezidentské kampaně v této městské populaci
o velikosti 43 000 obyvatel [Jeřábek 2003]. Výzkum probíhal na čtyřech vzájemně
srovnatelně reprezentativních výběrových souborech po 600 respondentech/respondentkách vytvořených stratifikovaným náhodným výběrem.2
Výzkum volebních preferencí, jehož výsledky byly publikovány v knize The People’s Choice. How the Voters Makes Up His Mind in a Presidential Campaign v
roce 1944, byl zaměřen na zkoumání procesu utváření volebního rozhodnutí, vlivu
tisku a rozhlasu, rodinných tradic a sociální příslušnosti, majetku i náboženství a
zejména vlivu protikladných tlaků na voliče [Jeřábek 1997]. Zásadní význam představovaly právě formování, proměny a vývoj volebního rozhodování, které byly následně analyzovány jak na makroúrovni, tak na mikroúrovni. Předmětem výzkumu
volebních preferencí se stalo mikroúrovňové sledování a srovnávání charakteristik
(např. osobní charakteristiky, kontakty s druhými během předvolební kampaně,
četba novin či poslech rádia) mezi těmi, kteří během panelového výzkumu nezměnili svůj politický názor, a těmi, co svůj názor změnili. Zejména významné se jevilo
zkoumání událostí, které způsobily malý či velký zvrat během vývoje [Lazarsfeld,
Berelson, Gaudet 1965].
Pro pochopení vývoje změny se jevily významné tři otázky, které jsou i nadále
klíčové ve všech panelových výzkumech:
Jací lidé jsou náchylní ke změně? – kdo se mění?
Následkem jakého vlivu tyto změny nastávají? – kdo (co) ovlivňuje?
Jakým směrem jsou tyto změny uskutečňovány? – směr změny?
Současně s charakterizací nové výzkumné metody se zakladatel panelového
designu snaží popsat i jeho nevýhody a úskalí [Lazarsfeld 1940, Lazarsfeld, Fiske 1938]. I když jsou v prvotních textech pojednávajících o panelovém výzkumu
vyzdvihovány jeho výhody, jako např. nižší finanční náklady na vytvoření panelového výzkumu než u standardního výběru vzorku, kumulativní sběr informací
od stejných respondentů, vyšší statistická reliabilita opakovaných interview než u
průřezových výzkumů, neopomíjí se ani problematické oblasti, jež s sebou do sociologického výzkumu přináší panelový výzkum. Úskalí jsou spojena se správou
panelu, udržením zájmu respondentů, úmrtností panelu, reprezentativností vzorku
nebo efektem účasti v panelu. Paul Felix Lazarsfeld tak započal debatu o přínosech
a rizicích panelového designu, která trvá dodnes.
Národní panelové výzkumy a snahy o komparaci
Panelový výzkum byl od svého počátku spojen s vědeckým i s komerčním prostře-
Tvrzení Lazarsfelda a Fiske [1938] o finanční a pracovní nenáročnosti panelových výzkumů bylo zcela
vyvráceno. Mnohými autory a autorkami je konstatováno, že panelový design výzkumu je jednou z finančně nejnáročnějších technik zkoumání [Blaikie 2000, Kalton, Citro 2000, Ruspini 2002] – viz podkapitola
Nevýhody a limity panelových výzkumů.
Jeden vzorek představoval základní panel osob, který byl dotazován s měsíčním odstupem. Zbylé tři vzorky byly použity jako kontrolní skupiny k základnímu panelovému vzorku, které měly ověřit, nakolik samotný proces opakovaného dotazování ovlivňuje odpovědi respondentů/respondentek základního souboru.
- 32 -
- 33 -
2
dím. To bylo zapříčiněno zejména Lazarsfeldovým působením v obou oblastech,
ve kterých se snažil aplikovat a testovat nový výzkumný design. V marketingovém
výzkumu trhu se stal krátkodobý panelový výzkum velmi používaným designem
[Crider, Willits, Bealer 1973]. Komerční sféra na rozdíl od vědecké reagovala na
vznik nového typu longitudinálního designu velmi rychle. Již v roce 1948 vznikl ve
Velké Británii první kontinuální komerční konzumní panel pojmenovaný Attwood
panel [Blyth 2002]. V následujících letech došlo k nesmírnému nárůstu užívání panelů určených pro komerční výzkumy trhu jak v Evropě, tak v USA. Snahou těchto
krátkodobých panelů bylo zachycení vlivu reklamy, uvedení nového výrobku na trh
či nákupního chování respondenta či respondentky.
První dlouhodobý národní panelový výzkum nesoucí název The Panel Study of
Income Dynamics (PSID) vznikl v roce 1968 v USA, tedy až po značné časové prodlevě od prvních panelových výzkumů. V této době se jednalo o unikátní výzkum,
jelikož téměř o dvě desetiletí předběhl jiné panelové výzkumy národního charakteru na celém světě. V Evropě byly první panelové výzkumy vytvořeny právě po vzoru
amerického panelu v Německu (GSOEP) a ve Velké Británii (BHPS). Mnoho prospektivních panelových výzkumů domácností vzniklo na evropském kontinentu na
počátku 80. let 20. století (zejména v letech 1984 a 1985). Ne náhodou se začaly prospektivní panelové výzkumy objevovat v jednotlivých zemích tak relativně pozdě.
Impulsem byly hluboké socioekonomické změny v 70. letech 20. století, které jsou
přirovnávány ke změnám velikosti přechodu z agrární na průmyslovou ekonomiku
v 19. století [Rose 2000]. Změny na konci 20. století se dotýkaly jak soukromé, tak
veřejné sféry; došlo k diferenciaci a nestabilitě modelů rodin a s tím spojené ztrátě
ochranné role nukleární rodiny, zvyšujícímu se významu sektoru služeb a poklesu
jistoty zaměstnání. Tyto změny byly doprovázeny procesem polarizace, který od
sebe oddělil ty jedince, kteří měli přístup na trh práce, od těch, kteří tímto přístupem nedisponovali, a stali se tak marginálními. S těmito zásadními změnami přišla
značná krize systému sociální péče, který nebyl s to se vypořádat s nestabilním systémem poznamenaným dlouhým obdobím nezaměstnanosti [Ruspini 2002]. Panelové výzkumy se jevily jako vhodné nástroje pro zachycení změn ve společnosti.
Hlavním účelem panelů v jednotlivých státech byla v době jejich zakládání analýza
fluktuace příjmů jednotlivých domácností, popis a vysvětlení změn ekonomické situace studovaných subjektů s důrazem na monitorování chudoby jako poskytnutí
podkladu pro vytvoření vhodných sociálních a ekonomických politik.
Longitudinální výzkumy v Evropě se zaváděly a vyvíjely ve dvou rychlostech z
důvodu vysokých nákladů na jejich průběh. Méně vyspělé státy (zejména země s komunistickým režimem) neměly dostatek financí a politickou vůli na jejich zavedení
a zejména udržení po několik následujících let či desetiletí. Není to tedy náhoda, že
pro státy na severu a západě Evropy byl charakteristický dynamický přístup ke studiu sociálních fenoménů oproti státům ležícím na jihu či východě Evropy [Ruspini
2002]. Přesto stále existuje velké množství evropských a zejména mimoevropských
států, které nemají kvůli vysokým nákladům nebo ekonomické a politické situaci
v zemi vlastní tradici longitudinálních panelových výzkumů. Česká republika není
výjimkou. Panelové výzkumy se začaly uplatňovat v české sociologické praxi až
po roce 1989. Vznikly výzkumy Rodina 1989–1998, Statistika rodinných účtů při
Českém statistickém úřadu, Gender and Generation Programme, v komerční sféře
založila organizace GfK společně se společností Incoma Panel domácností. Přesto
sociální vědy v České republice nedisponují panelovými daty z dlouhotrvajících výzkumů, které by poskytly informace o změnách postojů a chování v průběhu desítek
let u stejných jednotek zkoumání.
S nárůstem počtu panelových studií a tedy i zpřístupněním panelových dat z
jednotlivých vln výzkumů vznikla potřeba tato data komparovat. Přestože panelové
výzkumy zejména v Evropě a Americe měly stejný základ, jelikož se inspirovaly
americkým panelem PSID a následně i prvními evropskými panely, jejich tvůrci
nepomýšleli na případnou mezinárodní srovnatelnost [Hsiao 2003]. Problém srovnatelnosti panelových dat se stupňoval, jelikož se jednalo o longitudinální data. Ta
vyžadují pro komparaci jak variabilitu prostorovou, tak variabilitu v čase [Ruspini
2002]. V poslední době bylo učiněno mnoho snah pro zlepšení potenciálu komparace existujících panelových výzkumů domácností – a to jak snah ex ante, tak ex
post.
Snahy ex ante (před sběrem dat) požadovaly vytvoření panelového výzkumu
domácností, na kterém by současně participovalo několik států. Na území Evropské unie došlo k založení The European Community Household Panel (ECHP), nazývaného také Europanel. Byl založen v roce 1994 ve 12 (posléze 14) státech EU,
přičemž základní náhodný vzorek tvořil 60 819 domácností reflektující velikost
obyvatelstva jednotlivých států. Přestože každá země organizovala sběr dat sama,
každý datový soubor obsahoval sérii společných charakteristik, které umožňovaly
mezinárodní komparaci. Panelový výzkum ECHP byl po několika vlnách ukončen.
Jelikož jednotlivé státy nespolupracovaly při tvorbě indikátorů a proměnných
zkoumaných v národních panelových výzkumech, bylo nezbytné vytvořit soubory
dat s porovnatelnými proměnnými. Bylo tedy vytvořeno pět projektů za účelem
snahy o zvýšení ex post srovnatelnosti panelových výzkumů – PACO, PSID-GSOEP
Equivalent Data File, EPAG, CHER a CNEF [Ruspini 2002]. Cílem projektu PACO
bylo vytvoření datového archivu sedmi evropských a jednoho neevropského panelu
domácností. Druhý projekt se zaměřil na dva panely domácností (PSID a GSOEP),
z nichž vytvořil homogenní a srovnatelné soubory. Snahou projektu EPAG byl monitoring vývoje panelových výzkumů domácností v EU a současně podpora šíření
komparativního longitudinálního výzkumu v oblasti dynamiky rodiny, práce, chudoby a sociální marginalizace. CHER byl snahou o vytvoření komparativní databáze
panelových výzkumů domácností pomocí harmonizace a integrace mikrodatového
souboru z velké šíře nezávislých národních panelů a ECHP. Poslední projekt CNEF
je datovým souborem obsahujícím harmonizovaná data z panelových výzkumů z
Kanady (SLID), Německa (GSOEP), USA (PSID) a Velké Británie (BHPS).
- 34 -
- 35 -
Co je panelový výzkum a jaký je jeho smysl?
V současné moderní společnosti plné změn a zvratů, ustavování nových institucí
a politik a rušení starých přichází do sociálních věd tendence zachycovat a analyzovat změnu. Empirické výzkumné techniky umožňují popisovat a měřit změnu v
populaci na makroúrovni, na úrovni agregátů či skupin. Pokud si výzkum klade za
cíl zjistit, jací lidé jsou náchylní ke změně, k jakým změnám dochází, proč ke změnám dochází a jaký vliv mají jednotlivé politiky na chování a postoje jednotlivce, je
nezbytné použít metodu panelového výzkumu.
Panelový výzkum je druhem longitudinálního výzkumu, ovšem nejedná se o
jednotný design. Termín panelový výzkum zahrnuje různorodost designů, ovšem
obecně mají všechny tyto designy dvě základní podmínky shodné. První podmínkou je nezbytnost minimálně jednou zopakovat sběr dat, druhá podmínka se váže
na provedení jednotlivých vln sběru dat na shodném vzorku respondentů.
Prospektivní zaměření a cíl studia hrubých změn určují panelovému výzkumu
povinnost dotazovat se v každé vlně na sadu stejných otázek. Tyto otázky sestavující jádro panelového dotazníku tvoří většinu všech pokládaných otázek a měly by
pojímat univerzální a nadčasové koncepty. Společně s tímto druhem otázek jsou
respondenti dotazováni také na otázky z proměnlivých komponent,3 které slouží
k několika účelům [Rose 2000]. Zaprvé umožňují vložení nových otázek reflektujících jejich relevantnost a měnící se účel výzkumu. Pokud panelový výzkum trvá
několik let či desetiletí, je nutné zařadit aktuální otázky, které reflektují sociální,
ekonomické či kulturní změny ve společnosti [Kalvas 2003]. Otázky, které jsou v
jednom čase významné, se mohou za určitou dobu neaktuální či nevhodné [Crider,
Willits, Bealer 1973]. Proměnlivá složka panelového dotazníku dále obsahuje takový typ otázek, na které není nutné se ptát každou vlnu, jelikož se nepředpokládá, že
by mohlo dojít ke změně v tak krátkém časovém intervalu. Součást této komponenty tvoří také otázky, které mají za cíl ustanovit počáteční podmínky či stavy respondenta – obsahují retrospektivní biografické otázky, na které jsou jedinci dotazováni
typicky při prvních vlnách panelu a které mají poskytnout kontinuální data od narození respondenta až do současné doby [Ruspini 2002]. V některých případech
jsou retrospektivní data nedílnou součástí každé vlny panelového výzkumu, kdy
jsou respondentům kladeny otázky požadující data o období mezi dvěma vlnami.
Panelová data představují velký analytický potenciál [Duncan 2001]. Rose
[2000] stanovuje pět analytických výhod panelového výzkumu oproti jiným výzkumným metodám. Zaprvé panelový výzkum umožňuje studium přechodu mezi
stavy a studium hrubé změny, jelikož poskytuje mikroúrovňová data. Druhou specifickou výhodou je poskytnutí dvou pozorování – před a po zavedení sociálních
či ekonomických politik, které se odráží na chování, postojích, událostech a jiných
stavech jedince. Další významná analytická výhoda panelu spočívá v určení modelů chování. K této výhodě se váže schopnost panelových dat kontrolovat určité
nepozorované determinanty chování, o kterých nejsou sbírána data, ovšem které se
mění mezi individui, ale v čase zůstávají konstantní pro jednotlivce. Pátou analytickou výhodou dlouhotrvajících panelových výzkumů je umožnění kontroly efektů
období, věku a kohorty.
V následujících podkapitolách se budu věnovat různým charakteristikám, na
základě kterých můžeme definovat panelový výzkum či jeho různé designy. Zaměřím se na výzkumná témata, časový interval a celkovou dobu trvání panelového
výzkumu, na jednotky zkoumání, metody sběru dat, studium změny, kontroly efektů období, věku a kohorty a výhody panelového výzkumu pro určení kauzálních
vztahů.
Zkoumaná témata a vliv politiky
Panelový výzkum může sledovat jakákoliv témata, ovšem některá specifická témata mohou být zkoumána pouze pomocí panelového výzkumného designu. Jedná
se především o témata, která mají nejvýznamnější výpovědní hodnotu na mikro-
úrovni; témata, u kterých je nezbytné znát jedince, kteří se mění, a směr změny a
kauzality. Současně některé tematické oblasti, pro něž je změna postojů a chování
v čase klíčovým prvkem, je nezbytné studovat pomocí panelového designu. Časová
dimenze hraje významnou roli ve výzkumných oblastech, jako je například nezaměstnanost, reprodukční strategie, partnerství, exkluze, chudoba a jiné kontexty
tranzice.
Od svého počátku byl panelový výzkum schopen nabídnout takový typ dat a
okruh zkoumaných témat, který bylo možné použít jak v akademické, tak v komerční sféře. Pro účely výzkumu trhu panelové designy poskytují podle Blytha [2002]
možnost zkoumat oblasti stanovování cen, efektivnost reklamy či prodej nových
produktů.
Na akademické půdě byla tranzice z a do stavu chudoby tou oblastí, ve které se s
největší pravděpodobností ustanovil potenciál panelových dat v sociálních vědách
a sociální politice [Rose 2000]. Pouze panelový design umožňuje rozlišit mezi stálostí a změnou podmínek, jako je chudoba na úrovni jedinců. Panelové výzkumy
chudoby umožňují získat hloubkové pochopení podmínek a událostí, které jedince
vedou do/z tohoto stavu.
Od založení prvního národního panelového výzkumu PSID došlo k posunu ve
zkoumaných problematikách. Každý stát disponující panelovým výzkumem zkoumá jeho prostřednictvím otázky, které jsou pro danou společnost zásadní, významné a nezbytné. Tematické zaměření panelů je závislé na problematických oblastech jednotlivých států. Vznikají tak panelové výzkumy určité populace zaměřené
na jejich charakteristické zkušenosti, události nebo stavy [Burkhauser, Smeeding
2000]. Panelové výzkumy v USA se zaměřují na otázky zdravotní péče, důchodového života, příjmu a zaměstnání. Australské panely se věnují vývoji dětí, dospívání
australské mládeže a dynamice příjmů. Čínský panel se snaží zjistit efekt reforem
dotýkajících se zdraví, výživy a plánovaného rodičovství. Jiné specifické panelové
výzkumy zkoumají období penze a stáří, pracovní neschopnosti, status imigrantů
nebo rodičovství a vývoj dětí.
Současná potřeba panelů domácností a důvod, proč tolik států do nich investovalo, pramení z velké části z politické percepce velkých změn v západních státech
za posledních dvacet let [Rose 2000]. Panelové výzkumy byly od počátku vysoce
pragmaticky zaměřeny na analyzování a řešení sociálních problematik. Panelový
výzkum poskytuje sociálním politikám velký záběr zkoumaných témat, které nejsou průřezové politiky schopné zkoumat, a schopnost zlepšit porozumění efektům změn v čase a dynamikám životních cyklů [Burkhauser, Smeeding 2000]. Pro
sociální politiky vyvstává problém, pokud jsou příčiny, vlivy a směr těchto změn
nesprávně zachycovány a měřeny. Již tak omezené finanční zdroje mohou být následně kvůli nesprávným výzkumným závěrům neefektivně použity.
Tvůrci politik se snaží porozumět dynamikám sociálních, kulturních a ekonomických problematik. Současně požadují znát efekty a vlivy politik 4 aplikovaných
do každodenního života jedinců, které byly vytvořeny za účelem vypořádání se
právě s těmito problematikami. Panelové výzkumy mohou poskytnout strategická
4
Rozdělení dotazníku na dvě části – jádro a proměnlivou komponentu – a longitudinální charakter sběru
dat umožňuje sbírat větší množství dat o jednom vzorku.
Pomocí panelových dat lze zkoumat vliv politik majících dopad na samotné respondenty. Buck, Ermisch
a Jenkins [2006] představují ve své stati několik takovýchto politik (například afirmativní akce, systém
sociálních dávek směrovaných do určitých oblastí, vzdělávací a rekvalifikační programy, podpora péče o
dítě), jejichž vliv lze zkoumat pomocí panelového výzkumu.
- 36 -
- 37 -
3
data o podmínkách a chování jedince, domácnosti či organizace před a po změně
politiky, na kterých jsou postaveny studie klíčové pro monitorování a evaluování
politik [Trivellato 1999]. Některé panelové výzkumy vznikají jako výsledek tlaků a
tendencí zachytit určité změny vzniklé v důsledku zavedení politik. Například Rose
[2000] popisuje ECHP jako evropský panel vytvořený za účelem monitorování
efektů změn spojených s ustanovením jednotného evropského trhu.
Všechny státy, které disponují panelovým výzkumem, čelí obvyklým politickým
zájmům, problematikám a výzvám. Národní panelové výzkumy domácností jsou
velmi finančně náročné projekty trvající desítky let a zaměstnávající desítky vědců
a vědkyň. Jako při každém výzkumu financovaném z veřejných prostředků je nutné, aby i v panelech jedinců (domácností) byla zkoumaná témata politicky korektní
a aby odpovídala cílům a snahám vládních politik. Politický lobbing může do značné míry ovlivňovat tematické zaměření panelových výzkumů.
Časový interval mezi vlnami a celková doba trvání panelu
Časová vzdálenost mezi jednou a druhou vlnou sběru dat a celková doba zkoumání
jednotek výzkumu závisí primárně na povaze předmětu zkoumání [Hakim 1987,
Blyth 2002]. Cíle panelových výzkumů ustanovují minimální délku panelu požadovaného ke zkoumání a analýze procesu, který nás zajímá [Trivellato 1999]. Například pokud cílem panelu bude studium dynamiky mladých lidí na trhu práce, mělo
by být 5 let výzkumu dostatečně dlouhým časovým úsekem. Ovšem u jiných témat,
jako například vývoj, dospívání, zrání jedinců nebo reprodukční chování jedinců,
je na zkoumání změny nutné delší časové období, které může obsáhnout i desítky
let.
Interval vzdálenosti mezi jednotlivými vlnami sběru dat je u každého panelového výzkumu fixní a pohybuje se typicky od 2–3 měsíců do 1 roku [Ruspini 2000].
Individua jsou sledována v pravidelných časových odstupech. Na jedné straně panel konzumentů může vyžadovat týdenní kontakty s respondenty kvůli sběru jejich
nákupních deníků. Na druhé straně máme panelové výzkumy zkoumající ustavování partnerských vztahů, které sbírají data jednou za rok nebo méně často. Některé panelové výzkumy se vracejí ke stejnému souboru respondentů až po několika
letech – například kohortní panelový výzkum National Child Development Study
(NCDS), National Longitudinal Survey (NLS) či Mexican American Study Project
(MASP).
Obecně platí, že čím delší panelový výzkum je, tím jsou bohatší data pro analýzu
[Kalton, Citro 2000]. Pro délku celého panelového výzkumu a počet vln jsou také
rozhodující náklady. Čím delší panelový výzkum a čím více vln sběru dat požadujeme, tím vyšší bude finanční náročnost. V souvislosti s vynaloženými náklady se
můžeme setkat podle Trivellata [1999] se dvěma extrémy. První extrém představuje časté, téměř nepřetržité dotazování a druhý extrém vzdálené vlny sběru dat
směřující až k jednomu retrospektivnímu průřezovému výzkumu. Častý, téměř nepřerušený kontakt nabízí jasné výhody ve snížení chyb vzpomínání v důsledku vlivu
paměti. Čím vzdálenější je doba, na kterou si má respondent vzpomenout, tím vyšší
riziko chyb vzpomínání.
výzkum stejně jako jiné typy longitudinálních výzkumů umožňuje zkoumat jedince,
skupiny, ale také organizace [Hakim 1987]. Zkoumání změny u stejného souboru
jednotek zkoumání může být sledováno jak u jednotlivých individuí, tak u rodin a
domácnosti, ale také u různých organizací, ať už komerčních, nebo státních.
Národnostní reprezentativní panelové výzkumy ve většině případů zkoumají domácnosti.5 Z těchto jednotek zkoumání je tvořen vzorek v prvním, nejdéle trvajícím
panelu Panel Study of Income Dynamics (PSID), v nizozemském Socio-economic
Panel Survey (SEP), britském panelu nazvaném British Household Panel Study
(BHPS) nebo v prvním evropském panelovém šetření prováděném v Německu German Socio-Economic Panel (GSOEP). Jedinec jako výzkumná jednotka se vyskytuje zejména u kohortního panelového designu, kdy už povaha samotného designu si
tento typ výzkumné jednotky vyžaduje, nebo u marketingového panelového výzkumu konzumentů. Jednou z výjimek, kdy výzkumnou jednotkou panelového nekohortního výzkumu je jedinec, představuje švédský panel nazvaný Swedish Level of
Living Surveys (LNU). Na národní úrovni nalezneme jen vzácně panely organizací.
Příkladem tohoto typu zkoumaných jednotek je německý panel The IAB Establishment Panel.
Aby výsledky analýzy panelových dat mohly být generalizovány na celou cílovou
populaci, je nezbytné, aby panel zůstal reprezentativní pro celou populaci [Rose
2000]. Panelové výzkumy musí aplikovat mechanismy, které by umožnily vypořádat se s faktem, že charakteristiky populace se mění v průběhu doby. Jedinci
jako jednotky zkoumání představují pro tuto podmínku jistou míru rizika. Trivellato [1999] konstatuje, že pokud je jednotkou zkoumání individuum, poté panel
ignoruje všechny problémy změn charakteristik a struktury cílové populace. Panel
jedinců není schopen změny v populaci inkorporovat do vzorku dotazovaných, jelikož vzorek původních členů a členek je stanoven první vlnou sběru dat.
V souvislosti s tím, jak se panelové výzkumy dokáží vyrovnat se změnami v
cílové populaci, je lze rozdělit do dvou skupin – panelové výzkumy s dovýběrem
a bez dovýběru. Dotazování respondentů a respondentek bez dovýběru znamená
dotazování stejného souboru jedinců bez aktualizace vzorku o nové jedince a akceptace ztrát během jednotlivých vln dotazování. V druhém případě jsou vytvořeny
dvě skupiny jedinců – původní členové vzorku a dočasní členové vzorku [Ruspini
2002].6 V jednotlivých vlnách nejsou dotazováni pouze jedinci z původního vzorku, ale také všichni členové domácnosti některého z původních členů vzorku nebo
zcela nově vybraní „náhradníci“ za jedince, kteří z panelového vzorku odešli. Standardní praxí u většiny panelových výzkumů domácností je dotazování všech členů
domácností, ovšem v některých výzkumech za celou domácnost vypovídá pouze
jediný člen domácnosti, označovaný jako hlava domácnosti.7
Tento typ interview, kdy za celou domácnost či rodinu odpovídá jedna osoba
nebo když za jedince odpovídá jiná osoba, jelikož není možné člena vzorku v dané
5
Jednotky zkoumání
Výzkumy se donedávna zaměřovaly na individua jako jednotky analýzy. Panelový
Zaměření panelů na studium domácností lze zdůvodnit jejich prvotním účelem v době jejich vzniku [Rose
2000]. V té době byl kladen důraz na porozumění socioekonomickým změnám v institucionálních
jednotkách společnosti, které v dané době v mnohých ohledech suplovaly roli státu v sociálních otázkách.
6
V anglicky psaných publikacích jsou tyto dva typy vzorků užívány pod zkratkou OSM (original sample
members) a TSM (temporary sample members).
7
Rozhodnutí pro dotazování každého člena domácnosti nebo pouze hlavy domácnosti je z velké části důsledkem zvážení nákladů. Dotazování jednotlivých členů domácnosti poskytuje možnost následné analýzy
struktury domácnosti a vztahů a procesů mezi jednotlivými členy domácnosti.
- 38 -
- 39 -
Metody sběru dat
Ještě na konci minulého století bylo možné si vybrat z minimálního množství dostupných způsobů administrace sběru dat – samovyplnění dotazníku zaslaného
poštou, osobní interview s tazatelem (PAPI – Paper and Pencil Interviewing) či
telefonické dotazování. Současná doba pokroku moderních technologií umožňuje vybírat z široké nabídky – dotazování pomocí internetu, telefonické dotazování pomocí automatu, CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing), CAPI
(Computer Assisted Personal Interviewing) či samovyplňování deníků. V technikách sběru dat v panelových výzkumech převažuje požadavek udržení participace
členů panelu a navázání osobního kontaktu s respondenty nad ohledy na časovou
a finanční efektivitu.
Při vytváření designu panelového výzkumu je nezbytné se rozhodnout, jaký
způsob administrace sběru dat se bude používat pro dotazování respondentů v následujících vlnách. Ještě před začátkem každé vlny se musí zvážit výhody a nevýhody jednotlivých metod řízení sběru dat, které mají dopad na kvalitu dat a vzorku,
finanční náklady a specifické požadavky panelového výzkumu. Rozhoduje se o tom,
zda tazatelé budou dotazovat respondenty nebo zda budou respondenti vyplňovat
dotazník sami a zároveň jaký způsob administrace bude zvolen, zda prostřednic-
tvím face-to-face, telefonu, pošty nebo internetu.
Pro jednotlivé vlny panelového výzkumu mohou být použity různé metody dotazování. Jako jeden z možných způsobů dotazování navrhují Kalton a Citro [2000]
pro první vlnu face to-face interview kvůli vytvoření osobního kontaktu mezi respondentem a tazatelem. Pro následující vlnu telefonické nebo poštovní dotazování. Pokud se mění způsoby dotazování mezi jednotlivými vlnami, měla by se brát
v úvahu srovnatelnost dat mezi vlnami. Někdy změna v administraci dotazování
může vést ke snížení ochoty respondentů na výzkumu participovat, zejména když
se osobní face-to-face dotazování změní na organizované a centralizované CATI
dotazování [Kalton, Citro 2000].
Telefonní dotazování se koncem 20. století stalo dominantní technikou sběru
dat v USA, skandinávských zemích, ale také v jiných zemích [Groves 1990]. Zejména z důvodů nízkých nákladů, rychlého průběhu výzkumu, zvýšení pokrytí populace telefonem, levnější komunikace, vývoje efektivních vzorkovacích technik a CATI
systému došlo k urychlení přechodu na telefonní dotazování ve výzkumech [Crider,
Willits, Bealer 1973, Groves 1990, Taylor 1998]. CATI technika, která vznikla v USA
v 70. letech 20. století, je využívána například v nejdéle trvajícím národním panelu
na světě – PSID a také ve švýcarském panelu SHP. Telefonické výzkumy jsou zejména vhodné pro takové výzkumy, ve kterých se dá očekávat zvýšený počet hovorů
potřebných ke kontaktování jedince [Groves 1990]. Cena dalšího hovoru je výrazně
nižší než další cesta tazatele k respondentovi. Problém této metody v souvislosti s
charakteristikami panelového výzkumu spočívá v nesnadnosti či dokonce nemožnosti sledovat a hledat respondenty pouze prostřednictvím metody telefonického
dotazování.
Přestože poštovní nebo internetový způsob administrace sběru dat je poměrně
levný, panelové výzkumy je využívají minimálně zejména z důvodu nízké návratnosti dotazníků, nemožnosti dohledu nad osobou vyplňující dotazník, neosobního
přístupu tolik nutného u panelového výzkumu a nereprezentativnosti populace u
internetového způsobu administrace. S internetovým dotazováním se i přesto můžeme občas setkat u panelových výzkumů domácností jak v komerční, tak v akademické sféře. Internetové dotazování má jen minimální náklady, jelikož elektronické
dotazníky nebo odkazy na dotazník umístěný na webových stránkách mohou být
zaslány osobě na jakémkoliv místě ve světě. Za příklad internetového panelu můžeme uvést nizozemský panel CentERpanel, ve kterém jsou členové 2 000 domácností
dotazováni každý týden pomocí internetu [Ruspini 2002]. Tato metoda dotazování
disponuje stejnými limity jako CATI technika – neosobní kontakt s respondenty a
omezené možnosti pro sledování a vyhledávání respondentů.
Osobní dotazování tazatelem, ať už se jedná o metodu PAPI, nebo CAPI, jako
jediné z jiných způsobů administrace sběru dat udržuje osobní kontakt a vztah s
respondentem, podněcuje respondenty na panelovém výzkumu participovat a současně umožňuje respondenty sledovat a vyhledávat. Právě kvůli těmto benefitům
by první vlny dotazování měly probíhat touto metodou, přičemž by se výzkumný
tým měl snažit zajistit, aby byli respondenti dotazováni stejnými tazateli, což by
mělo zaručit důvěryhodnost a požadavek kontinuity. Metodu PAPI nebo CAPI používají mnohé národní panelové výzkumy – SOEP, SIPP, Swedish Level of Living
Survey či BHPS.
I techniky PAPI a CAPI skýtají rizika pro panelové výzkumné designy. Jsou ná-
- 40 -
- 41 -
vlně dotazovat, se nazývá dotazování v zastoupení (proxy interview). Výzkumy sbírají data od informátora v zastoupení, zejména pokud nemají dostatečné množství
financí na dotazování každého člena domácnosti nebo pokud nechtějí ztratit informace o jedinci za danou vlnu. Proxy interview představuje zdroj velkého množství
chybných odpovědí, zejména v otázkách týkajících se práce a životních historií [Trivellato 1999]. Ovšem pokud bychom exkludovali interview v zastoupení, vzrostla
by míra nezodpovězení celého dotazníku.
Panelové výzkumy se podle Rose [2000] musí potýkat s problémy definic konceptů jako rodina, domácnost nebo firma. Je nesnadné, ne-li nemožné, vytvořit
definici jednotky zkoumání, kterou by bylo možné používat po celou dobu existence
panelu. Všechny instituce a organizace mění svůj charakter a strukturu – některé
zanikají, jiné se naopak vynořují. Kompozice každé instituce či organizace se mění
v průběhu času v důsledku pohybu jedinců. Jedinci mění populaci, když se do ní
narodí, imigrují, získají status nebo když z ní odcházejí (úmrtí, emigrace, přesun do
institucí jako je vězení, pečovatelský dům, armáda) [Duncan 2001]. Rodiny a domácnosti vznikají, když děti opustí své rodiče a založí vlastní nezávislou domácnost
nebo když rozvod nebo separace rozdělí rodinu na dvě nezávislé rodiny. Rodiny
zanikají, když všichni členové původní domácnosti zemřou nebo když se dvě rodiny
spojí v jednu skrze manželství nebo méně formální způsob soužití. Longitudinální
výzkumy sice poskytují informace o dynamice domácností a rodin, ale tato data
pochází od individuí, jelikož pouze jedinci jsou stabilní jednotky zkoumání oproti
konceptu domácnosti či rodiny [Buck, Ermisch, Jenkins 2006].
Na začátku výzkumného procesu musí být stanovena striktní pravidla, která
řeší otázky týkající se dotazování výzkumných jednotek a jejich definice [Trivellato
1999]: Kdo všechno je členem domácnosti? Jaký jedinec může být označen jako dočasný člen vzorku? Kdo má oprávnění být dotazován? Jaký jedinec náleží do rodiny
a jaký již ne? Kdo má být považován za partnera či partnerku? Může být jedinec
dotazován v zastoupení?
(panelových respondentĤ), která jsou detailnČ popsána [JeĜábek 2006]. SouþasnČ je také
jediným zpĤsobem, který umožĖuje pracovat s koncepty, pro nČž je zmČna chování v þase
kladné, pomalé a během procesu sběru dat může dojít k ovlivnění respondenta samotným tazatelem. Zničující pro udržení kontinuity vzorku v panelovém výzkumu
jsou určité mechanismy využívané v najímání tazatelů, kteří obvykle nemají dlouhodobý zájem na projektu [Crider, Willits, Bealer 1973]. Tito lidé mohou pozbýt
vytrvalost a neodbytnost v kontaktování a získávání kooperace respondentů, jež je
těžké kontaktovat a najít nebo kteří jsou neochotní participovat.
Panelový výzkum a studium změny
Změna je vše prostupující entita každodenního života jedince. Ve společnosti se
mění volební preference jednotlivých stran, dochází ke změně v reprodukčních
strategiích, hodnotách a postojích jedinců. Děti se učí číst a psát, mladí lidé vstupují
do institucí a organizací a zase z nich vystupují, jsou středem společenských rituálů,
staří lidé odchází z trhu práce a stávají se zapomnětlivými. Právě změna fascinovala
empirické výzkumníky po desetiletí. Ovšem až 80. léta umožnila výzkumníkům a
výzkumnicím analyzovat změny, a to díky vytvoření statistických metod a modelů
[Singer, Willett 2003]. V současnosti je možné měřit změnu pomocí vhodných statistických metod a programů, pokud máme k dispozici longitudinální data.
Sociologické výzkumné techniky nám umožňují zachytit dva typy změn – hrubou a čistou změnu.8 Opakované průřezové výzkumy jsou vhodnější pro určení
průřezových a průměrných průřezových hodnot. Tyto výzkumy jsou zvýhodněny
oproti panelovým výzkumům kvůli jejich nedostatečnosti zachytit změny v populaci a ztrátou respondentů a odpovědí v průběhu trvání výzkumu [Kalton, Citro
2000]. Opakované výzkumné designy disponují reprezentativními vzorky, které
panelové výzkumy nemohou poskytnout. Klíčové výhody panelových designů spočívají ve schopnostech měřit hrubou změnu a také shromažďovat data o individuích. Opakovaná průřezová dotazování nejsou tohoto schopna.
V následující části práce popíši odlišnosti hrubé a čisté změny ve vztahu k panelovému výzkumy. Dále stručně nastíním pozici panelového výzkumu v určování
kauzálních vztahů mezi proměnnými a možnosti tohoto výzkumného designu při
kontrole efektů období, věku a kohorty.
Hrubá a čistá změna
Vědecká literatura rozlišuje dva typy změn, které můžeme zachytit a měřit pomocí
sociologických výzkumných technik. První typ změny, změna čistá, popisuje změny
na agregátní úrovni. Tento typ změny je možné získat pomocí opakovaných průřezových výzkumů nebo jakéhokoliv typu longitudinálních výzkumů. Za příklad čisté
změny můžeme uvést změny v měsíčních mírách nezaměstnanosti populace nebo
změny v politických preferencích. Hrubá změna popisuje změnu na úrovni jednotlivých individuí. Nejenže hrubá změna umožňuje sledovat jedince, kteří v průběhu
dotazování nezměnili názor, ale také zachycuje změnu v postojích, myšlení a názorech každého individua. Sleduje změny stavů jako například změnu ekonomického
statusu nebo rodinného stavu u každého individua zvlášť.
Právě panelový výzkumný design je nepostradatelný a nezbytný pokud chceme měřit a analyzovat hrubou změnu [Rose 2000]. Panelová analýza umožňuje
zkoumat v mnohem větších detailech proces dynamiky změny na úrovni sociálně
8
Hrubá změna je v anglicky psané literatuře označována jako gross change. O čisté změně se pojednává
jako o net change [viz Jeřábek 2006, Rose 2000, Ruspini 2002].
- 42 -
klíþovým prvkem. individuí (panelových respondentů), která jsou detailně popsáidentifikovatelných
na [Jeřábek
2006].
Současně
je také po
jediným
způsobem,vln
který
umožňuje
pracovat
Sesbíraná
panelová
data z nČkolika
sobČ následujících
poskytují
jasné informace
s koncepty, pro něž je změna chování v čase klíčovým prvkem.
o tom, jací jedinci se mČní, jaké faktory þi události ovlivnily zmČnu a jakým smČrem se
Sesbíraná panelová data z několika po sobě následujících vln poskytují jasné
zmČna ubíráo [Lazarsfeld,
Berelson,
1965].faktory
Logikučirozdílnosti
a þisté
zmČnya
informace
tom, jací jedinci
se Gaudet
mění, jaké
události hrubé
ovlivnily
změnu
jakým
směrem
se
změna
ubírá
[Lazarsfeld,
Berelson,
Gaudet
1965].
Logiku
rozdíla podstatu nových možností a poznatkĤ o studiu zmČny pĜedstavím na pĜíkladu kladných
nosti hrubé a čisté změny a podstatu nových možností a poznatků o studiu změny
a záporných postojĤ k potratové politice na hypotetických datech.
představím na příkladu kladných a záporných postojů k potratové politice na hyV tabulce
1 sledujeme na hypotetických datech ze dvou vln sbČru zmČnu na agregátní
potetických
datech.
V
tabulce
1
sledujeme
na lze
hypotetických
datech
ze dvou
vln sběru
změnu
na
úrovni – þistou zmČnu.
Z tabulky
vyþíst, že pozitivní
postoje
k potratové
politice
se bČhem
agregátní úrovni – čistou změnu. Z tabulky lze vyčíst, že pozitivní postoje k potraprvní a druhé vlny nezmČnily. K nárĤstu došlo u negativních postojĤ k potratĤm, a to o 20 %
tové politice se během první a druhé vlny nezměnily. K nárůstu došlo u negativních
z celkového
poþtu respondentĤ.
jedincĤ, kteĜí
v prĤbČhu
první vlnyPočet
sbČru jedinců,
dat nedokázali
postojů
k potratům,
a to o 20 Poþet
% z celkového
počtu
respondentů.
kteří
vjednoznaþnČ
průběhu první
vlny
sběru
dat
nedokázali
jednoznačně
říci
svůj
názor,
se
naopak
Ĝíci svĤj názor, se naopak snížil o stejný poþet procentních bodĤ, jako vzrostl
snížil o stejný počet procentních bodů, jako vzrostl počet jedinců zastávajících propoþet
jedincĤ
zastávajících
postoje – tedy o 20 % z celku.
tipotratové postoje
– tedyprotipotratové
o 20 % z celku.
Tab.
1:ZnázornČní
Znázornění
na hypotetických
datech.
Tab. 1:
þisté čisté
zmČny změny
na hypotetických
datech.
1. vlna
2. vlna
þistá zmČna
Pro potraty
300
300
0
Proti
potratĤmneposkytuje informace o tom,400
600
Tato tabulka
jaký druh skuteþného posunu
postojĤ vznikl +a 200
jaký
Neví
300
100
- 200
byl rozsah tČchto zmČn [JeĜábek 2006]. Neodpovídá na otázky: Jsou to ti samí respondenti,
Tato tabulka neposkytuje informace o tom, jaký druh skutečného posunu
kteĜí v první
i druhé
vlnČ
postoj[Jeřábek
k potratĤm?
Z jakých
skupin pochází
200
postojů
vznikl
a jaký
bylvyslovili
rozsah pozitivní
těchto změn
2006].
Neodpovídá
na otázky:
Jsou to tikteĜí
samí
respondenti,
kteřízastávajících
v první i druhé
vlně vyslovili
pozitivní postoj
respondentĤ,
navýšili
poþet jedincĤ
protipotratové
stanovisko?
k potratům?
Z jakých
pochází
200 respondentů,
kteří þasových
navýšili počet
jedinců
Panelový
výzkumskupin
dotazující
se v prĤbČhu
minimálnČ dvou
bodĤ stejných
zastávajících protipotratové stanovisko?
respondentĤ
jedinýmdotazující
možným se
zpĤsobem,
jak minimálně
zachytit tytodvou
zmČny,
které probíhají
na
Panelovýjevýzkum
v průběhu
časových
bodů stejných
respondentů
je jediným
způsobem,
tyto změny,
které
mikroúrovni.
Následující
tabulkamožným
2 obsahuje
data, kterájakbyzachytit
bylo možné
získat pomocí
probíhají na mikroúrovni. Následující tabulka 2 obsahuje data, která by bylo možpanelové analýzy stejného vzorku.
né získat pomocí panelové analýzy stejného vzorku.
Tab. 2: Znázornění hrubé změny na hypotetických datech.
Tab. 2: ZnázornČní hrubé zmČny na hypotetických datech.
ĺ 2. vlna
Ļ 1. vlna
Pro potraty
Proti potratĤm
Neví
Celkem 2. vlna
Pro potraty
Proti potratĤm
200
20
80
300
100
300
200
600
Neví
Celkem 1. vlna
0
80
20
100
300
400
300
1 000
Výsledné
celkové
počty
i velikost
jsou
za jednotlivé
obou tabulkách
Výsledné
celkové
poþty
i velikost
zmČnzměn
jsou za
jednotlivé
vlny vvlny
obouvtabulkách
shodné.
shodné. Panelový design dává analýze novou úroveň. V tabulce 1 zjišťujeme, že u
Panelový design dává analýze novou úroveĖ. V tabulce 1 zjišĢujeme, že u 60 % pĜípadĤ
60 % případů nedošlo ke změně, zatímco v tabulce 2 znázorňující hrubou změnu
nedošlo ke
tabulce 2 znázorĖující
hrubou
zmČnuna
nedošlo
ke diagonále).
zmČnČ u 52 %Z
nedošlo
ke zmČnČ,
změnězatímco
u 52 %v (procentuální
vyjádření
hodnot
hlavní
tabulky
1
můžeme
vyčíst,
že
propotratové
preference
se
na
makroúrovni
během
(procentuální vyjádĜení hodnot na hlavní diagonále). Z tabulky 1 mĤžeme vyþíst,
že
dvou vln sběru dat nezměnily. Ovšem hodnoty v tabulce 2 poukazují na fakt, že
propotratové preference se na makroúrovni bČhem dvou vln sbČru dat nezmČnily. Ovšem
hodnoty v tabulce 2 poukazují na fakt, že jedinci zastávající v první vlnČ propotratové
- 43 -
stanovisko jsou pouze ze 2/3 shodní s tČmi preferujícími propotratové postoje i ve druhé vlnČ.
jedinci zastávající v první vlně propotratové stanovisko jsou pouze ze 2/3 shodní s
těmi preferujícími propotratové postoje i ve druhé vlně. Propotratová skupina jedinců ztratila v období mezi první a druhou vlnou 1/3 respondentů, kteří radikálně
změnili svůj postoj, a přešli tak do skupiny jedinců s protipotratovými stanovisky.
Ovšem současně se jejich preference o 1/3 navýšily, a to díky 100 jedinců v 1. vlně
nerozhodných nebo patřících do protipotratové skupiny.
Oproti interpretacím tabulky 1 omezeným pouze na makroúroveň umožňuje interpretace tabulky 2 odpověď na otázky, k jaké názorové skupině se hlásili jedinci
v první vlně, díky kterým vzrostla preference protipotratového stanoviska ve vlně
následující. K nárůstu počtu jedinců napomohlo 200 jedinců původně nerozhodných (20 % z celku) a 100 jedinců hlásících se na počátku výzkumu k pozitivnímu
stanovisku k potratům (10 % z celku).
Na základě mikroúrovňové panelové analýzy mohou výzkumníci také interpretovat a zhodnotit dopady vlivu faktorů a událostí, které přispěly ke změně, a také
určit, jací jedinci jsou náchylní ke změně [Lazarsfeld, Berelson, Gaudet 1965]. Panelový výzkum představuje podle Rosea [2000] zásadní nástroj ke snaze vysvětlit,
proč se změny uskutečnily.
Studium změny a kauzality v panelovém výzkumu
Změny v chování, postojích a hodnotách jedinců se mění podle vlivu jejich věku,
doby, ve které se nachází, a kohorty, do které patří. Problémy s odlišením efektu
času, věku a kohorty a nemožnost jejich oddělení jsou známé u průřezových výzkumů. V longitudinálních výzkumech lze na teoretické úrovni rozlišit tři typy změn
chování a postojů pomocí vložení dimenze času do analýzy, a současně tak kontrolovat vlivy věku, období a kohorty [Ruspini 2002]. Všechny tyto tři efekty jsou
provázané a není možné s určitostí v longitudinálních datech určit, jakého efektu
změny jsme právě svědky [Kalvas 2003, Ruspini 2002].
Longitudinální data umožňují také vytvořit kauzální teorie, které spojují individuální dynamiky s dynamikami institucí a sociálních struktur. Tedy umožňují
vtáhnout zkoumané události do biografií jedince a rodinného a sociálního kontextu, kterého jsou součástí. Umožňují hloubkové analýzy sociálních a demografických
procesů v rámci voleb a determinujících faktorů, které podmiňují odlišné chování.
Pro stanovení kauzálního vztahu mezi dvěma proměnnými jsou zásadní tři kritéria. Kritéria kovariace a vlivu další proměnné mohou být testována s využitím
průřezových dat, ovšem v omezeném rozsahu. Zejména co se týče kritéria vlivu další
proměnné, je postavení průřezového výzkumu na nižší úrovni vysvětlitelnosti, než
je tomu u longitudinálních výzkumných designů. Třetí kritérium časového pořádku
může být určeno pouze využitím longitudinálních dat, která poskytují informace o
časovém sledu příčin a efektů proměnných [Ruspini 2002]. Uspořádání událostí
podle času je nejlepším způsobem, jak se nejblíže dostat ke kauzálním vztahům.
Struktura kauzality inherentní sociálním procesům může být rekonstruována jako
specifický sled událostí vedoucích k určitému stavu [Ruspini 2002]. Nejvýraznějším limitem nepanelových výzkumů je neschopnost vyřešit kauzální časový pořádek událostí. Panelové výzkumy na rozdíl od průřezových výzkumů přispívají k
identifikování příčin sociálních fenoménů a ke specifikaci předcházejících událostí
a podmínek.
Panelové výzkumy nejenže umožňují zkoumat segmenty populace zachycené v
- 44 -
určité situaci, jako je například chudoba nebo nezaměstnanost, ale sama podstata
tohoto typu výzkumu vede ke zkoumání dynamiky stavů, čímž otevírá možnosti pro
kauzální analýzu. Panelové výzkumy přidávají navíc k těmto výhodám potenciál
zkoumat kauzální vztahy na mikroúrovni – na úrovni každého zkoumaného jednotlivce. Mikrodata mohou být použita k určení přechodů z nebo do určitých stavů
jednotlivce, čímž otevírají širokou škálu možností pro kauzální analýzy a testování
hypotéz [Rose 2000].
Nevýhody a limity panelových výzkumů
V této kapitole zaměřím pozornost na některé základní problémy a limity panelových výzkumů, se kterými se musí výzkumníci potýkat a řešit je, aby bylo možné
získat kvalitní panelová data. Kvalita dat je v longitudinálních výzkumech obzvláště
klíčová, jelikož chyby učiněné v prvních vlnách sběru dat výrazně ovlivní data z vln
následujících.
Limity a rizika panelových výzkumů se v mnoha ohledech překrývají s nevýhodami ostatních výzkumných technik spojenými s technikami sběru dat, výběrem
vzorku či vytvářením dotazníku. Lze ovšem identifikovat určitou sadu nevýhod či
limitů, které jsou výhradně spojeny s designy panelových výzkumů.9 Jedná se o
časovou a finanční náročnost spojenou se správou panelu (aktualizace databáze
kontaktů, sledování a vyhledávání respondentů), o ztrátu respondentů během vln
dotazování a s tím spojenou problematiku chybějících dat, obtížnost panelové analýzy a zkreslení dat participací respondentů na panelovém výzkumu.
Přestože Lazarsfeld a Fiske [1938] ve svém textu prezentovali panelový výzkum
jako finančně nenáročnou výzkumnou techniku, mnohé studie jsou v tomto ohledu
pesimističtější. Konstatují, že panelový výzkum je v důsledku svých specifik finančně i časově náročným designem [Blaikie 2000, Ruspini 2002]. Právě kvůli finančnímu a personálnímu zázemí 10 jsou národní panelové výzkumy spravovány velkými výzkumnými organizacemi a jsou odběrateli velkých státních dotací. Finanční
náklady na panelový výzkum jsou dále navyšovány kvůli práci spojené se správou
panelu, vyhledáváním a sledováním respondentů a se stimulací jejich participace a
kooperace ve výzkumu. Kooperace může být zajištěna pomocí pravidelné komunikace s respondenty (výzkumné zprávy, narozeninové karty, upozornění na následující vlnu) a formou stimulů a odměn [Jäckle, Lynn 2007, Kalton, Citro 2000].
Stimuly či odměny ve formě finanční či hmotné jsou často používané k zabránění ztrátě respondentů, a tím pádem i ke zvýšení či udržení míry odpovědí. Udržení
kontinuity vzorku v čase je často prezentováno jako primární problém v longitudinálních a zejména panelových výzkumech [Crider, Willits, Bealer 1973]. K poklesu
počtu respondentů dochází v důsledku odmítnutí odpovědi, neschopnosti jedince
poskytnout informace nebo jeho nedostižnosti z různých důvodů (smrt, emigrace,
nedisponování kontaktem). Dá se říci, že pokles respondentů je kumulativním procesem. Tento proces odpadu jedinců z původního vzorku podle některých autorů
9
Tyto charakteristické nevýhody panelových výzkumů nelze zevšeobecnit na všechny designy panelového
výzkumu, jelikož ty jsou velmi rozmanité, co se týče jednotek zkoumání, administrace sběru dat, počtu vln,
časového intervalu mezi jednotlivými vlnami atd.
10
Velkou nevýhodu může pro longitudinální výzkumy představovat nekontinuální personální zázemí. Crider, Willits a Bealer [1973] konstatují, že velké riziko pro výzkum nastává s odchodem významného člena
týmu a s příchodem jedinců s novými zájmy a hypotézami, které chtějí zkoumat – kontinuita výzkumného
záměru může být zcela zničena.
- 45 -
Lazarsfeld předpokládal v panelovém výzkumu volebních preferencí možnost zkreslení vzorku kvůli odpadu specifických skupin jedinců, a proto zavedl mechanismus kontrolní panelovou skupinu, která ovšem
neprokázala významné odchylky v charakteristikách zkoumaného vzorku podrobeného odpadu a vzorku
kontrolní panelové skupiny (Jeřábek 2003).
12
Zaručení reprezentativnosti vzorku v průběhu času je jedním z klíčových elementů panelových designů.
Kromě způsobů nadvzorkování a dovýběru existují ještě jiné strategie využívané v různých panelových designech – např. samotný rotační panelový výzkum je postaven na obnově panelů, různé panelové designy
po určité době vytvářejí nové panely jedinců (např. v německém panelu GSOEP vznikl postupně panel
imigrantů či panel obyvatel Východního Německa).
lu typická také jiná nevýhoda zkreslení – zkreslení délkou participace respondenta
v panelovém výzkumu. Ovlivnění členstvím ve vzorku nebo ovlivnění panelem odráží efekt, kdy odpovědi získané od respondentů jsou ovlivněny jejich opakovanou
participací ve výzkumu [Crider, Willits, Bealer 1973, Rose 2000, Ruspini 2002,
Trivellato 1999]. Zkreslení panelem značí situaci, kdy opakované dotazování členů
panelu ovlivňuje jejich odpovědi na otázky, a to buď změnou popisovaného chování, kvalitou odpovědí, či přímou změnou chování. Množství výzkumů zaměřených
na problematiku ovlivnění panelem provedených na standardních panelových výzkumech prokázaly, že efekty ovlivnění se někdy objevují, ovšem nemají pronikavý
účinek. Participace na panelu nemá ani tak vliv na chování individua jako spíše na
způsob, jak jedinec o svém chování vypovídá [Ruspini 2002]. Veroff, Hatchett a
Douvan [1992] ovšem upozorňují, že pokud otázky pronikají do hloubky citlivých
témat, mohl by výzkum značně ovlivnit danou oblast života respondentů. Pro účely
sledování vlivu zkreslení ztrátou respondentů a participací na panelovém výzkumu
by bylo záhodno používat kontrolní skupiny, což by ovšem zvýšilo ještě více náklady výzkumu.
Kvalita panelových dat je do značné míry ovlivněna množstvím chybějících dat
v důsledku nezodpovězení respondentů na jednotlivé otázky nebo odmítnutí odpovídat na celý dotazník vůbec. Chybějící data jsou pro panelový výzkum obzvláště
problematickým tématem. Panelový výzkum je postaven na vzorku shodných jedinců, domácností či organizací, a proto musí eliminovat problém nezodpovězení
již na počátku, ale také v průběhu sběru dat v terénu. Nemůže být vybrán náhradní
respondent, domácnost nebo instituce, pokud některý/á odmítne dále na výzkumu participovat nebo odpovídat na určitý druh otázek. I malá míra „neodpovědí“
v každé vlně panelového výzkumu může vést k velké kumulativní ztrátě. Druhým
rizikem plynoucím z chybějících odpovědí je potenciální odlišnost mezi charakteristikami jedinců, kteří odpověděli a kteří neodpověděli na otázky či celý dotazník.
Chybějící data můžeme rozdělit do dvou kategorií podle jejich zdroje – nezodpovězení položky a nezodpovězení celku. Nezodpovězení položky představuje
méně závažný problém, pokud se nejedná o systematickou nebo jinak vztaženou
„neodpověď“, která by vedla k tendenci odmítnout participaci na dalších vlnách
sběru dat. Tento typ chybějících dat vzniká v důsledku nezodpovězení respondenta
na určitou otázku, ovšem participace respondenta ve výzkumu přetrvává [Ruspini
2002]. Nezodpovězení na celek (dotazník) značí výrazné problémy pro panelový
výzkum. Chybějící odpověď na celý dotazník vyvstává ze dvou příčin – kvůli odmítnutí respondenta účastnit se výzkumného procesu nebo nemožnosti respondenty
kontaktovat [Rose 2000, Ruspini 2002]. Pokud jedinec odmítne účastnit se jedné
nebo více vln, znamená to zásadní zvrat pro měření změny.
Obecně se rozlišují dva typy nezodpovězení na celek [de Vaus 2001]. První forma spočívá v ukončení participace jedince na výzkumu. Druhý typ, označovaný jako
nezodpovězení vlny, je typický pro panelový výzkum s více vlnami sběru dat. Značí
situaci, kdy chybí data o jedinci za minimálně jednu vlnu, ale současně existují data
za jednu nebo více vln [Ruspini 2002]. Nemusí být ztracena participace jedince
na výzkumu – jedinec nemusí odpovědět jednu či více vln kvůli nemoci, osobním
problémům, institucionalizaci atd.
K výraznému ovlivnění kvality dat dochází v panelových výzkumech, v nichž
jsou retrospektivní otázky součástí jádra dotazníku. Pomocí tohoto typu otázek
- 46 -
- 47 -
a autorek 11 [de Vaus 2001, Jäckle, Lynn 2007, Kandel, Raveis, Logan 1983, Rose
2000, Ruspini 2000, Trivellato 1999] není náhodný – ti, kteří výzkum opustí, nejsou shodní s těmi, kteří ve výzkumu začínali. Zaprvé respondenti, kteří jsou úspěšně kontaktováni a dotazováni v jednotlivých vlnách, se mohou stát netypickými pro
populaci, kterou reprezentují na základě jejich členství v panelu a opakovanému
vystavení se stejným otázkám [Rose 2000]. A zadruhé změny ve struktuře a charakteristikách počátečního a současného vzorku můžou vést ke zkreslení a nereprezentativnosti. Určité skupiny jedinců jsou náchylné k odpadu mezi jednotlivými
vlnami – např. chudí a ekonomicky nestabilní jedinci, jedinci bydlící v pronajatém obydlí, starší a mladí lidé, vdovy/vdovci nebo singles, jedinci s nízkou úrovní
vzdělání [Ruspini 2000], minoritní skupiny nebo jedinci žijící v určité geografické
oblasti [Kalton, Citro 2000].
Pokles respondentů s určitými charakteristikami se snaží výzkumné týmy řešit
ještě před zahájením výzkumu v terénu dvěma způsoby – nadvzorkováním a dovýběrem. Prvním způsobem, který ovšem není příliš používaný, je nadvzorkování, pomocí kterého je původní vzorek obohacen větším počtem jedinců přináležejících ke
specifickým skupinám, které mají predispozice k odpadu z výzkumu. Druhý mechanismus spočívá v aktualizaci vzorku. Panelový výzkum využívá dovýběrové techniky, prostřednictvím kterých jsou v průběhu dotazovacích vln přibíráni noví jedinci
(narozené děti respondentek, noví členové domácnosti, nově vybraní respondenti),
čímž je zaručena určitá míra reprezentativnosti vzorku12 s měnící se strukturou a
charakteristikami cílové populace.
Pro zmenšení rizika nenáhodné selekce odpadlíků jsou využívány v panelových výzkumech techniky sledování, vyhledávání a motivování respondentů [Rose
2000]. Jedná se o velmi finančně, časově a personálně nákladné procesy, které se
snaží alokovat respondenta pomocí informací od rodiny, přátel, spoluprací s poštovní institucí [Kalton, Citro 2000, Rose 2000], z telefonních seznamů, úředních
záznamů (registr motorových vozidel, úmrtní listy) nebo e-mailových adres [Trivellato 1999]. Oproti jiným typům výzkumů se jedná o telefonní hovory, návštěvy,
dopisy, vyhledávání záznamů navíc – to vše je potřebné k získání aktuální adresy
či kontaktu. Kromě výdajů určených na sběr dat a analyzování jsou potřeba i další
finanční výdaje na tyto aktivity. Pro usnadnění procesu vyhledávání a sledování by
měl být s respondenty udržován kontakt mezi vlnami sběru dat. Problém s hledáním jedinců vzrůstá s delšími intervaly mezi jednotlivými vlnami v důsledku vyššího počtu stěhujících se lidí a obtížnosti hledat lidi po dlouhé době v důsledku různých sociodemografických změn. Pokud by panelové výzkumy nesledovaly jedince
a nesnažily se je vyhledat, zcela by exkludovaly skupinu migrantů, čímž by došlo k
popření smyslu panelového výzkumu, který se zaměřuje na studium změny.
Pro panelový výzkum je kromě zkreslení výsledků ztrátou některých členů pane11
jsou sbírána data o událostech, které se staly v době mezi dvěma vlnami. Například
německý panel GSOEP obsahuje dotazník požadující údaje o příjmech za jednotlivé
měsíce od doby posledního dotazování. Kromě obvyklých limitů retrospektivních
výzkumů dochází v panelových výzkumech k tzv. efektu trhliny (seam effect). Tento
efekt značí chybu měření, kdy zaznamenané změny o dvou přilehlých časech jsou
mnohem větší, když jsou data pro tyto dva časy sbírány v různých vlnách, než když
jsou sesbírány během jedné vlny dotazování [Kalton, Citro 2000, Rips, Conrad,
Fricker 2003, Ruspini 2002]. Tedy například pokud by se informace o příjmu v
panelovém výzkumu GSOEP sbíraly každý měsíc, byly by rozdíly mezi daty získanými za každý měsíc mnohem znatelnější, než když se sbírají data retrospektivně.
Obecně platí, že efekt trhliny se zvyšuje s nároky na vzpomínánía paměť.
Posledním limitem panelových výzkumů, které v této práci uvedu, je analýza
panelových dat. Otázka řešení nedostatečnosti analytických nástrojů pro longitudinální data, a zejména pro panelová data, se začala řešit v 60. a 70. letech 20.
století. Tato doba je typická svojí zahořklostí, kdy metodologie nabízela jen malou
naději pro vyvinutí metod a nástrojů určených pro tento typ analýzy, jelikož změny
nemohly být podle vědců adekvátně měřeny [Singer, Willett 2003]. Již 80. léta
umožnila studovat změny pomocí statistických modelů. V současné době je zřejmé,
že změny lze měřit a je možné je měřit dobře, pokud disponujeme kvalitními longitudinálními daty [Singer, Willett 2003]. Hakim [1987] ovšem upozorňuje na velmi
opomíjenou problematiku spojenou s analýzou panelových dat. Autorka směřuje
kritiku do řad analytiků a analytiček, kteří podle ní neadekvátně analyzují longitudinální data. Dosud měli výzkumníci a výzkumnice tendenci používat analýzy
určené pro průřezové studie i na analyzování longitudinálních dat.
Závěr
Panelové výzkumy představují pro sociální vědu přínos v oblasti studia hrubé změny, kauzality a procesů a dynamiky sociálních, kulturních a ekonomických změn v
čase. Hrubá změna nám říká, jací lidé se mění, jaká je příčina a povaha této změny.
Panelový výzkum je z metodologického hlediska velmi přínosný pro určení kauzálních vztahů mezi proměnnými. Jeho design obsahuje vyšší šance pro eliminaci
vlivu proměnných na vztah dvou proměnných a jako jediný je výzkumný design
schopen určit časovou posloupnost událostí.
Panelové národní výzkumy generují již po desetiletí mikrodata, která umožňují
vědcům a vědkyním prohlubovat znalosti o chování, stavech a postojích jedinců
v čase na sociální mikroúrovni. Tyto národní výzkumy mají potenciál odpovídat
na otázky pokládané již Lazarsfeldem v 30. letech minulého století: Jací jedinci
se mění? Proč a z jakých důvodů ke změně dochází? A jakým směrem ke změně v
chování či postojích dochází? Tyto analytické výhody, kterými disponují výhradně panelová data, jsou často využívány pro pochopení vlivu a efektu sociálních a
ekonomických politik, a tudíž mohou posloužit k vytvoření a nastavení vhodných
politik, které by se cíleně zaměřovaly na problematické oblasti.
Národní panelové výzkumy, s různými tematickými zaměřeními, vznikají již od
roku 1968 zejména ve státech západní a severní Evropy, Severní Ameriky, výjimečně v asijských zemích. Pro výzkumníky a výzkumnice je absence panelových mikrodat z bývalých komunistických zemí a rozvojových zemí (popř. „zemí třetího světa“)
velkým analytickým omezením. Tyto země, které prošly nebo stále ještě procházejí
- 48 -
jak ekonomickými, tak sociálními a kulturními změnami, by poskytly nesmírně bohatá mikrodata o vlivu těchto makrozměn na mikroúroveň samotných jedinců.
Je nezbytné si také uvědomit, že panelový výzkum stejně jako každá jiná výzkumná metoda není charakterizován pouze pozitivními či benefitními vlastnostmi. Panelový výzkum není oproštěn od limitů a rizik, které ovlivňují kvalitu sesbíraných dat. Každý výzkumník by před první vlnou panelové studie měl zvážit
všechna tato možná úskalí a snažit se je co nejlépe ošetřit. Pokud před první vlnou
sběru dat nebude plně připraven nástroj sběru dat, definován vzorek a jeho členové, kteří mají být dotazováni, navrženy vyhledávací strategie respondentů, otázka udržení kontinuity a participace respondentů či minimalizace efektu zkreslení,
bude výzkumný záměr ztracen ještě dříve, než výzkum začne. Není možné jednu
nepodařenou vlnu odstranit a soustředit se na druhou, protože od každé vlny sběru
dat se odvíjí následující vlna sběru dat, a povaha dat se tak mění.
Literatura
BANKS, R.; LAURIE, H. 2000. From PAPI to CAPI. The Case of the British Household Panel Survey. Social Science Computer Review. 2000, vol. 18, n.
4, s. 397–406.
BLAIKIE, N. 2000. Designing Social Research: the Logic of Anticipation. Cambridge : Polity Press, 2000.
BLYTH, W. G. 2002. Panel and Diaries. In BIRN, R. J. (ed.). The Handbook of
International Market Research Techniques. London : Kogan Page,2002, s.
231–248.
BUCK, N.; ERMISCH, J.; JENKINS, S. P. 2006. Choosing a Longitudinal Survey
Design: The Issues. In DE VAUS, D. (ed.). Research Design. London : Sage
Publications, 2006, s. 17–70.
BURKHAUSER, R. V.; SMEEDING, T. M. 2000 Microdata Panel Data and Public
Policy: National and Crossnational Perspectives. Center for Policy Research
Working Paper. Syracuse University. 2000, n. 23.
CRIDER, D. M.; WILLITS, F. K.; BEALER, R. C. 1973. Panel Studies: Some Practical Problems. Sociological Methods and Research. 1973, vol. 2, n. 1, s. 3–19.
DE VAUS, D. A. 2001. Research Design in Social Research. London : Sage Publications, 2001.
DUNCAN, G. J. 2001. Panel Studies, Uses and Applications. In SMELSER, N. J.;
BALTES, P. B. (eds.) International Encyclopedia of the Social and Behavioral
Sciences. Oxford : Elsevier Science, 2001, s. 11 009–11 015.
GLOCK, Ch. Y. 1965. Some Applications of the Panel Method to the Study of Change. In LAZARSFELD, P. F.; ROSENBERG, M. (eds.) The Language of So
cialResearch. New York : The Free Press, 1965, s. 242–250.
GROVES, R. M. 1990. Theories and Methods of Telephone Surveys. Annual Review of Sociology. 1990, vol. 16, n. 1, s. 221–240.
HAKIM, C. 1987. Research Design: Strategies and Choices in the Design of Social Research. London : Routledge, 1987.
- 49 -
HSIAO, C. 2003. Analysis of Panel Data. Cambridge : Cambridge University Press,
2003.
JÄCKLE, A.; LYNN, P. 2007. Respondent Incentives in a Multi-Mode Panel Survey: Cumulative Effects on Nonresponse and Bias. ISER Working Paper. 2007
, n. 1. Colchester : University of Essex.
JEŘÁBEK, H. 1997. Paul Felix Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu.
Praha : Karolinum, 1997.
JEŘÁBEK, H. 2003. Lazarsfeldovy klíčové sociologické výzkumy 30. a 40. let. In
SCHENK, J. a kol. (ed.). Paul Felix Lazarsfeld. Návraty k myšlienkovému dedičstvu. Bratislava : SOFA, 2003, s. 53–114.
TAYLOR, S. 1998. Setting up Computer-Assisted Personal Interviewing in the Australian Longitudinal Study of Ageing. Statistical Science. 1998, vol. 13, n. 1, s.
14–18.
TRIVELLATO, U. 1999. Issues in the Design and Analysis of Panel Studies: A Cursory Review. Quality & Quantity. 1999, vol. 33, n. 3, s. 339–352.
VEROFF, J.; HATCHETT, S.; DOUVAN, E. 1992. Consequences of Participating in a Longitudinal Study of Marriage. The Public Opinion Quarterly. 1992, vol.
56, n. 3, s. 315–327.
JEŘÁBEK, H. 2006. Paul Lazarsfeld’s Research Methodology: Biography, Methods, Famous Projects. Prague : Karolinum, 2006.
KALTON, G.; CITRO, C. F. 2000. Panel Surveys. Adding the fourth dimension. In
ROSE, D. (ed.) Researching Social and Economic Change. The Uses of Household Panel Studies. London : Routledge, 2000, s. 36–53,
KALVAS, F. 2003. Zkoumání sociální změny: zaostřeno na panelové šetření. SDA Info. 2003, roč. 5, č. 1, s. 6–9.
KANDEL, D.; RAVEIS, V.; LOGAN, J. 1983. Sex Differences in the Characteristics of Members Lost to a Longitudinal Panel: A Speculative Research Note. The
Public Opinion Quarterly. 1983, vol. 47, n. 4, s. 567–575.
LAZARSFELD, P. F.; BERELSON, B.; GAUDET, H. 1965. The Process of Opinion
and Attitude Formation. In LAZARSFELD, P. F.; ROSENBERG, M. (eds.) The
Language of Social Research. New York : The Free Press, 1965, s. 231–242.
LAZARSFE3D, P. F.; FISKE, M. 1938. The „Panel“ as a New Tool for Measuring
Opinion. The Public Opinion Quarterly. 1938, vol. 2, n. 4, s. 596–612.
LAZARSFELD, P. F. 1940. „Panel“ Studies. The Public Opinion Quarterly. 1940,
vol. 4, n. 1, s. 122–128.
RIPS, L. J.; CONRAD, F. G.; FRICKER, S. S. 2003. Straightening the Seam Effect
in Panel Surveys. The Public Opinion Quarterly. 2003, vol. 67, n. 4, s.
522–554.
ROSE, D. 2000. Household Panel Studies. An overview. In ROSE, D. (ed.). Resear
ching Social and Economic Change. The Uses of Household Panel Studies.
London : Routledge, 2000, s. 3–35.
RUSPINI, E. 2000. Longitudinal Research in the Social Sciences. Social Research Update. 2000, n. 28. Dostupné také z WWW
<http://sru.soc.surrey.ac.uk/SRU28.html>.
RUSPINI, E. 2002. Introduction to Longitudinal Research. London : Routledge, 2002.
SINGER, J. D.; WILLETT, J. B. 2003. Applied Longitudinal Data Analysis: Modeling Change and Event Occurrence. Oxford : Oxford University Press, 2003.
- 50 -
- 51 -