05_Vejce_v_uzkych_priloha_3_str_48,53342.04 KB

Komentáře

Transkript

05_Vejce_v_uzkych_priloha_3_str_48,53342.04 KB
ŽIVOČICHOVÉ A TLAK
Skupina 1
Hmotnost vzduchu v atmosféře vytváří atmosférický tlak, který klesá s přibývající výškou. S klesajícím tlakem v atmosféře dochází k úbytku kyslíku. S tímto jevem mají někdy problém horolezci, a proto využívají dýchací přístroje se vzduchem. Lidé dlouhodobě přizpůsobení dokážou
trvale žít ve výškách maximálně kolem 5 000 m n.m., většina lidí ale v těchto výškách pociťuje příznaky horské nemoci (dochází ke hromadění tekutiny v plicích a v mozku, díky tomu dochází k nervovým poruchám a bezvědomí, hrozí i smrt). Teplokrevní živočichové (např. svišť
horský) jsou schopní žít zhruba do výšky 6 000 m n.m.
svišť horský
Skupina 2
Někteří živočichové nesnáší kolísání tlaku (ptáci, savci; nazýváme je stenobarní). Jiným naopak
kolísání tlaku nevadí (většina bezobratlých, ryby, obojživelníci, plazi, z ptáků někteří dravci =
kondor nebo orel skalní, ze savců svišť horský; těmto živočichům se říká eurybarní).
orel skalní
badatele.cz / Vejce v úzkých / PŘÍLOHA 3 / © Sdružení TEREZA
fotografie > www.google.cz/advanced_image_
search (práva k užití: lze volně užívat nebo sdílet)
1
Skupina 3
Stejně tak, jak atmosférický tlak klesá se stoupající nadmořskou výškou, tak naopak hydrostatický tlak (neboli vlastně hmotnost vody, působící na tělo živočicha) stoupá se zvyšující se hloubkou. Přežití v hloubkách vyžaduje specifické adaptace, proto život v hlubinách není tak bohatý
jako ve svrchních vrstvách moří, přesto zde žije nebo toto prostředí dokáže navštěvovat mnoho různých druhů živočichů.
Živočichové, kteří zde žijí trvale, se musí přizpůsobit obrovskému tlaku, proto nemají kosti (ty
by obrovský tlak rozdrtil), ale jejich těla obsahují pružnou chrupavku, tuk a tekutiny. Příkladem živočicha trvale žijícího v hloubkách je šírotlamka pelikánovitá, která na délku měří až jeden metr a obrovskou tlamu dokáže rozevřít tak, že vcelku spolkne téměř stejně velkou rybu,
jako je ona sama. V temných hlubinách navíc láká kořist na světélkující ocas. Její tělo je měkké, takže se může stlačit, aniž by ji tlak vody rozdrtil.
šírotlamka pelikánovitá
Skupina 4
Do hloubek pod 1 000 m, kde už žijí hlubokomořské druhy živočichů, pronikají i některé druhy z mělkých vod. Troufnou si sem dokonce i živočichové dýchající vzdušný kyslík, jako je vorvaň, rypouš nebo mořská želva kožatka velká, které má na rozdíl od ostatních druhů mořských
želv kožovitý a ne kostěný krunýř právě proto, aby jí nepraskl při jejích hlubokomořských ponorech za potravou.
kožatka velká
badatele.cz / Vejce v úzkých / PŘÍLOHA 3 / © Sdružení TEREZA
fotografie > www.google.cz/advanced_image_
search (práva k užití: lze volně užívat nebo sdílet)
> Mgr. Hana Svobodová, www.morskezelvy.cz
2
Skupina 5
Zásadní význam pro přežití potápějících se organizmů pod vodou (např. vorvaň obrovský) má
přizpůsobení oběhového systému. To spočívá jednak v tom, že se krví přednostně zásobuje
mozek a srdce na úkor prokrvení periferních částí těla. To vede ke snížení celkových nároků
organizmu na kyslík.
Když je tělo vystaveno prudce sníženému tlaku, (například během výstupu při potápění s přístrojem), dusík uložený v těle se vylučuje do tělních tekutin. Pokud je dusík vylučován příliš
rychle, v těle vytvořené bublinky způsobují příznaky hloubkové nemoci. Tento stav je velmi
závažný, dostaví se bolesti kloubů, slabost, nevolnost, dezorientace, ochrnutí, ztráta vědomí
a může nastat i smrt. Potápěči je tento stav velmi obáván.
< vorvaň obrovský
Skupina 6
Pro rypouše sloní nepředstavují problém ponory až jeden kilometr pod hladinu, vorvaň se potápí bezmála do dvou kilometrů a setrvává pod hladinou skoro hodinu a půl. Tito velcí savci
potápějící se do značných hloubek mají relativně měkký hrudník, který se vlivem hydrostatického tlaku zmáčkne, tím dochází k stlačení plicní tkáně včetně zesílení stěn plicních alveol.
Toto opatření omezuje prostup plynů z plic do krve pod tlakem a tak částečně zabraňuje vzniku hloubkové nemoci a embolie při vynoření. Organizmům také pomůže, když se po vynoření
rychle vrátí do hloubek pod hladinu. Odhaduje se také, že potíže, které jsou pro potápěče velmi nepříjemné až smrtelné, vlastně pro obrovské potápějící se organizmy znamenají jen drobné šrámy, které jim nevadí v jejich životních aktivitách.
< rypouš sloní
badatele.cz / Vejce v úzkých / PŘÍLOHA 3 / © Sdružení TEREZA
fotografie > www.google.cz/advanced_image_
search (práva k užití: lze volně užívat nebo sdílet)
3

Podobné dokumenty

1 definice ekologie - abiotické (klima, substrát), biotické složky

1 definice ekologie - abiotické (klima, substrát), biotické složky energie ‐ zdroj Slunce, vznik energie při jaderné fúzi vodíku, cesta ze zdroje  cesta energie ‐ z kosmu na povrch atmosféry, solární konstanta, odraz‐rozptyl‐pohlcení‐ průnik, albedo, výsledky půso...

Více

Poznáváme živočichy - zadání + řešení

Poznáváme živočichy - zadání + řešení lev pustinný gepard štíhlý jaguár americký tygr ussurijský

Více

Zápis ze zasedání střediskové rady Junáka

Zápis ze zasedání střediskové rady Junáka o Podání Přiznání k dani z příjmu právnických osob za naše středisko o Výměna záchodů ve skautském domě Kontrola úkolů – trvá: o Vymalování chodby skautského domu Výchovné záležitosti: o Dne 4.5.20...

Více

the free encyclopedia

the free encyclopedia (dospělci většinou potravu nepřijímají).  Larvy se pětkrát svlékají, pak se zakuklí a přemění se v dospělce.

Více

Reptilia

Reptilia Reptilia

Více

Krokodýl nilský

Krokodýl nilský Skokan hnědý (Rana temporaria)

Více

08 Téma měsíce

08 Téma měsíce zvláště proto, že dnešní oceány jsou plné rybářských sítí. I my, ve vnitrozemském státě, si kdykoli můžeme dát mořskou rybu. Do sítí se ale nechytají jen druhy, které rybáři využívají k prodeji. Že...

Více