Návrh a realizace programu pro měřící přístroj EXFO FTB

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ
FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
NÁVRH A REALIZACE PROGRAMU PRO MĚŘICÍ PŘÍSTROJ EXFO
FTB-5700
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
AUTHOR
BRNO 2015
RADEK STŘÍTESKÝ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH
TECHNOLOGIÍ
ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ
FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
NÁVRH A REALIZACE PROGRAMU PRO MĚŘICÍ
PŘÍSTROJ EXFO FTB-5700
DESIGN AND REALISATION OF A PROGRAM FOR MEASURING EQUIPMENT EXFO FTB-5700
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
RADEK STŘÍTESKÝ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE
SUPERVISOR
BRNO 2015
Ing. PETR MÜNSTER, Ph.D.
VYSOKÉ UČENÍ
TECHNICKÉ V BRNĚ
Fakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií
Ústav telekomunikací
Bakalářská práce
bakalářský studijní obor
Teleinformatika
Student:
Ročník:
Radek Stříteský
3
ID:
154876
Akademický rok: 2014/2015
NÁZEV TÉMATU:
Návrh a realizace programu pro měřicí přístroj EXFO FTB-5700
POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ:
Cílem bakalářské práce je návrh a realizace vlastního programu, který by umožňoval ovládání měřicího
přístroje EXFO FTB-5700. Kromě automatického měření bude navržený software obsahovat i plánovač
měření a modul pro vyhodnocení dlouhodobých měření.
DOPORUČENÁ LITERATURA:
[1] FILKA, M. Optoelektronika : Pro telekomunikace a informatiku. Vyd. 1. Brno : Centa, 2009. 369 s.
ISBN 978-80-86785-14-1.
[2] COLLINGS, B., HEISMANN, F., LIETAERT, G. Reference Guides to Fiber Optic Testing, Vol. 2,
JDSU : 2010, p. 146.
Termín zadání:
9.2.2015
Termín odevzdání:
2.6.2015
Vedoucí práce:
Ing. Petr Münster, Ph.D.
Konzultanti bakalářské práce:
doc. Ing. Jiří Mišurec, CSc.
Předseda oborové rady
UPOZORNĚNÍ:
Autor bakalářské práce nesmí při vytváření bakalářské práce porušit autorská práva třetích osob, zejména nesmí
zasahovat nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a musí si být plně vědom následků
porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních
důsledků vyplývajících z ustanovení části druhé, hlavy VI. díl 4 Trestního zákoníku č.40/2009 Sb.
ABSTRAKT
Hlavním cílem mé bakalá ské práce je realizace programu pro automatizované m ení
disperze optick˝ch sítí. Práce v první ásti stru n vysv tluje optická vlákna, disperze
a typy jejího m ení. Je zde popsaná chromatická (CD) a polariza ní vidová (PMD)
disperze. Dále je v práci popsané programování pro Windows pomocí Windows 32 API.
Jedná se zejména o popis vytvo ení okna aplikace, práce klávesnice a myöi ve Windows,
zasílání zpráv procedu e okna a ovládací prvky ve Windows. V poslední ásti je popis realizace programu a podrobn jöí popis nejd leûit jöích funkcí. Také se zde nachází v˝sledné
grafy CD a PMD z testovacích automatizovan˝ch m ení.
KLÍ OVÁ SLOVA
optické vlákno, disperze, FTB 5700, Windows 32 API
ABSTRACT
Main goal of my Bachelor’s thesis is to realize the program for the automatic measurement of optical networks. First part of this project describes the optical fiber, dispersion
and types of measurement. There are described chromatic (CD) and polarization mode
(PMD) of dispersion. There is described the programming for Windows by using Windows
32 API. Main part are description of creating window of application, work of keyboard
and mouse in Windows, sending messages to window procedure and controlling parts in
Windows. There is a description of the program and more detailed description of the
most important functions in the last part. We can also find here the graphs CD and
PMD from the testing automatic measurements.
KEYWORDS
optical fiber, dispersion, FTB 5700, Windows 32 API
ST ÍTESK›, Radek Návrh a realizace programu pro m ící p ístroj EXFO FTB-5700:
bakalá ská práce. Brno: Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta elektrotechniky a komunika ních technologií, Ústav telekomunikací, 2015. 47 s. Vedoucí práce byl Ing. Petr
Münster, Ph.D.
PROHLÁäENÍ
Prohlaöuji, ûe svou bakalá skou práci na téma „Návrh a realizace programu pro m ící
p ístroj EXFO FTB-5700“ jsem vypracoval samostatn pod vedením vedoucího bakalá ské práce a s pouûitím odborné literatury a dalöích informa ních zdroj , které jsou
vöechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce.
Jako autor uvedené bakalá ské práce dále prohlaöuji, ûe v souvislosti s vytvo ením
této bakalá ské práce jsem neporuöil autorská práva t etích osob, zejména jsem nezasáhl
nedovolen˝m zp sobem do cizích autorsk˝ch práv osobnostních a/nebo majetkov˝ch a
jsem si pln v dom následk poruöení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorsk˝m
a o zm n n kter˝ch zákon (autorsk˝ zákon), ve zn ní pozd jöích p edpis , v etn
moûn˝ch trestn právních d sledk vypl˝vajících z ustanovení ásti druhé, hlavy VI. díl 4
Trestního zákoníku . 40/2009 Sb.
Brno
...............
..................................
(podpis autora)
POD KOVÁNÍ
D kuji vedoucímu práce panu Ing. Petrovi Münsterovi, Ph.D. za velmi uûite nou metodickou pomoc a cenné rady p i zpracování bakalá ské práce.
Brno
...............
..................................
(podpis autora)
Faculty of Electrical Engineering
and Communication
Brno University of Technology
Purkynova 118, CZ-61200 Brno
Czech Republic
http://www.six.feec.vutbr.cz
POD KOVÁNÍ
V˝zkum popsan˝ v této bakalá ské práci byl realizován v laborato ích podpo en˝ch z projektu SIX; registra ní íslo CZ.1.05/2.1.00/03.0072, opera ní program V˝zkum a v˝voj
pro inovace.
Brno
...............
..................................
(podpis autora)
OBSAH
Úvod
11
1 Optická vlákna
1.1 Druhy optick˝ch vláken . . . . . . . . . . . . . .
1.1.1 Jednovidová . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.2 Mnohavidová s konstantním indexem lomu
1.1.3 Mnohavidová s gradientním indexem lomu
1.2 Disperze v optick˝ch vláknech . . . . . . . . . . .
1.2.1 Chromatická disperze CD . . . . . . . . .
1.2.2 Polariza ní vidová disperze PMD . . . . .
1.3 M ení disperze optick˝ch vláken . . . . . . . . .
1.3.1 M ení chromatické disperze . . . . . . . .
1.3.2 M ení polariza ní vidové disperze . . . .
12
12
13
13
13
13
14
15
15
15
16
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2 M ící p ístroj
18
2.1 P ístroj FTB 200 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.2 Modul FTB 5700 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
3 Metody automatizovaného ovládání programu
3.1 Ovládání pomocí klikání myöi . . . . . . . . . .
3.2 Ovládání pomocí API . . . . . . . . . . . . . . .
3.3 P ístup k programu pomocí Windows 32 . . . .
3.3.1 Handle . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.3.2 Vlastní okno aplikace . . . . . . . . . . .
3.3.3 Práce myöi ve Windows . . . . . . . . .
3.3.4 Práce klávesnice ve Windows . . . . . .
4 Praktická ást
4.1 Popis metody eöení . . . . . . . . . . . . . .
4.1.1 Platforma m ícího p ístroje FTB-200
4.1.2 V˝b r metody eöení . . . . . . . . . .
4.1.3 Grafické prost edí programu . . . . . .
4.2 Realizace programu . . . . . . . . . . . . . . .
4.2.1 Realizace Win32 Aplikace . . . . . . .
4.2.2 Ovládání m ícího programu . . . . . .
4.3 Automatizované m ení disperzí . . . . . . . .
4.3.1 M ení optické trasy . . . . . . . . . .
4.3.2 V˝sledky a vyhodnocení . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
20
20
21
21
21
21
24
26
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
29
29
29
29
30
30
30
34
38
38
39
5 Záv r
42
Literatura
43
Seznam symbol , veli in a zkratek
44
Seznam p íloh
45
A Spuöt ní m ení
46
B Obsah p iloûeného CD
47
SEZNAM OBRÁZK
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
2.1
2.2
3.1
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
4.9
Struktura optického vlákna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pr b h chromatické disperze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Metoda fázového posunu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Metoda zpoûd ní impuls . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Metoda interferometrická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
M ící platforma FTB 200 (p evzaté z www.profiber.eu) . . . . . .
Grafické rozhraní programu pro m ení disperzí optick˝ch vláken . .
Prost edí programu Auto Mouse Clicker . . . . . . . . . . . . . . .
Vzhled programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hlavní funkce m ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Struktura oken standardního programu m ení . . . . . . . . . . . .
CSV soubor s v˝pisem dat z HTML soubor . . . . . . . . . . . . .
Zapojení m ení s p ístrojem EXFO FTB - 200 (EXFO p evzaté
z www.profiber.eu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Chromatická disperze vlákna - smotané vlákno . . . . . . . . . . . .
Chromatická disperze vlákna - reálné vlákno . . . . . . . . . . . . .
Polariza ní vidová disperze - smotané vlákno . . . . . . . . . . . . .
Polariza ní vidová disperze - reálné vlákno . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
12
14
15
16
17
18
19
20
33
35
36
39
.
.
.
.
.
39
40
40
41
41
SEZNAM TABULEK
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
Identifikátory pro typy „handle“ . . . . . . . . .
Vysv tlení p edpon konstant identifikátor . . . .
Zprávy vyvolané kliknutím myöi . . . . . . . . . .
Virtuální kódy klávesnice . . . . . . . . . . . . . .
Vysv tlení p edpon konstant identifikátor . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
21
22
25
28
28
ÚVOD
Cílem bakalá ské práce je návrh a realizace programu, kter˝ by umoû oval automatické ovládání m ícího programu na p ístroji EXFO FTB 200. Platforma FTB 200
s modulem FTB 5700 obsahuje program pro m ení chromatické a polariza ní vidové
disperze optického vlákna. Standardní program na p ístroji neumoû uje automatické
ovládání a neobsahuje plánova úloh. Plánova úloh je vhodn˝ pro n kolikanásobné
m ení disperze ur itého optického vlákna v p edem ur en˝ch asov˝ch intervalech.
Disperze, zvláöt polariza ní vidová disperze, je dynamicky se m nící hodnota vlivem
okolního prost edí.
V první ásti bakalá ské práce se tená seznámí s obecnou charakteristikou
optického vlákna. Vysv tlení chromatické a polariza ní vidové disperze a její vlivy
na p enos optick˝m vláknem. Je zde uvedeno n kolik metod pro m ení disperze.
Dalöí ást práce obsahuje popis m ícího p ístroje s m ícím modulem. Je zde
uveden stru n˝ popis p ístroje FTB 200 a modulu FTB 5700 pro m ení chromatické
a polariza ní vidové disperze.
Dále je v bakalá ské práci uvedeno n kolik metod eöení automatického ovládání
programu. Jsou zde obecn popsány metody pro implementaci automatického ovládání m ícího p ístroje. Podrobn tu je popsán p ístup k programu pomocí Windows
32. Je zde popsáno okno aplikace ve Windows. Vysv tleny tu jsou zprávy myöi a
klávesnice ur ené pro ur itou aplikaci.
Poslední a nejd leûit jöí ásti práce je návrh a realizace programu, kter˝ ovládá
m ení. Nachází se zde popis vybrané metody ovládání m ení, problémy s vytvoením grafického programu pro m ící p ístroj, samotná realizace automatizovaného
ovládání a testovací automatizované m ení optick˝ch vláken.
11
1
OPTICKÁ VLÁKNA
Optické vlákno je dielektrická struktura v töinou válcové symetrie. P enos informace sv tlovodem umoû uje sv teln˝ paprsek. Nositelem signálu jsou neutrální fotony, které na sebe vzájemn nep sobí. P i p enosu nevznikají ûádná elektrická ani
magnetická pole. Optick˝ spoj je tvo en modulovan˝m zdrojem zá ení, optick˝m
prost edím a p ijíma em zá ení. Oblast optického zá ení sahá od 100 nm do 1 mm.
Pro optick˝ p enos informace má uûöí v˝znam oblast mezi 0,4 aû 1,7 µm. V této oblasti mají materiály pouûívané pro v˝robu vláken nejmenöí útlum. P enos informace
optick˝m vláknem je zaloûena na totálním odrazu na rozhraní dvou optick˝ch prost edí s rozdíln˝m indexem lomu. Vlákno je tvo eno válcov˝m dielektrick˝m jádrem
s indexem lomu n1 a dielektrick˝m pláöt m s indexem lomu n2 (obr. 1.1). Platí, ûe
n1 > n2 . U paprsk , které vstupují do jádra pod menöím úhlem neû ◊ podle rovnice
1.1, dochází na rozhraní jádro - pláö k totálnímu odrazu [3].
cos ◊ =
n2
n1
(1.1)
Obr. 1.1: Struktura optického vlákna
1.1
Druhy optick˝ch vláken
Sv tlovody rozd lujeme podle materiálu a technologie p enosu. Nej ast ji se pro v˝robu sv tlovod pouûívá k emenné sklo, které má nejmenöí útlum. Podle technologie
p enosu je d líme na jednovidová a mnohavidová. Mnohavidová optická vlákna dále
d líme na vlákna s konstantním indexem lomu jádra a pláöt a na vlákna gradientní
s prom nn˝m indexem lomu.
12
1.1.1
Jednovidová
Jednovidová vlákna mají mal˝ pr m r jádra a umoû ují p enos pouze jediného (základního) vidu. U t chto vláken lze dosáhnout niûöích hodnot útlumu. Mal˝ pr m r
jádra je naopak nev˝hodou pro navázání sv tla do vlákna. Nej ast ji se pouûívají
pro dálkové p enosy [3].
1.1.2
Mnohavidová s konstantním indexem lomu
Tyto vlákna se vyzna ují jednoduchou v˝robou a manipulací. Jejich nev˝hodou je
naopak v töí útlum, disperze a malá p enosová kapacita. Vlákna tohoto typu jsou
nejvíce pouûívaná na krátké vzdálenosti [3].
1.1.3
Mnohavidová s gradientním indexem lomu
Vlákna mnohavidová s gradientním indexem lomu se vyzna ují zm nou indexu lomu
v pr ezu jádra. Maximální hodnota indexu lomu je v ose jádra a sm rem od osy se
zmenöuje. Vlákno s gradientním indexem lomu se vyzna uje menöí disperzí, menöím
útlumem a sloûit jöí v˝robou. Vyuûívají se pro st edn velké p enosy, s v˝hodou pro
multiplexní p enosy [3].
1.2
Disperze v optick˝ch vláknech
Disperze pat í k nejd leûit jöím parametr m optick˝ch vláken, ur uje öí ku pásma
a tím i p enosovou rychlost. Disperze vln v optick˝ch vláknech zp sobuje zkreslení
p enáöeného signálu, které je definováno jako rozdíl öí ky impulsu v polovin v˝öky
na konci a na za átku vlákna.
Materiálová disperze je zp sobena kmito tovou závislostí na indexu lomu vlákna.
Ve sv tlovodu se materiálová disperze kombinuje s disperzí vlnovodovou, která je
ovlivn na geometrick˝mi a materiálov˝mi parametry sv tlovodu. V˝sledn˝ ú inek
materiálové a vlnovodové disperze b˝vá ozna ován jako chromatická disperze.
Polariza ní vidová disperze (PMD) je dalöím faktorem ovliv ující kvalitu p enosu
optick˝m vláknem. Hlavní p í inou PMD je asymetrie optického vlákna. Polariza ní
vidová disperze je prom nná v ase a závisí na celé ad faktor jako je pouûit˝
materiál, instalace kabelu a vn jöí vlivy.
Dále existuje vidová disperze, která se vyskytuje pouze u mnohavidov˝ch vláken.
Disperze je zp sobena rozdílnou rychlostí öí ení jednotliv˝ch vid [4].
13
1.2.1
Chromatická disperze CD
Se vzr stající pot ebou p enosov˝ch kapacit a pouûíváním hustého vlnového multiplexu DWDM (Dense Wavelength Division Multiplex) bylo pot eba za ít m it
chromatickou disperzi. P i DWDM se najednou öí í sloûky signálu s rozdílnou vlnovou délkou jinou rychlostí. Tím se nám budou n které sloûky vstupního impulsu
signálu p i pr chodu optick˝m vláknem zpoû ovat. Impuls se za ne asov roztahovat a zdeformovan˝ impuls bude zasahovat do vedlejöích bitov˝ch mezer a dojde ke
zkreslení p enáöené informace. Velikost disperze optického vlákna udává koeficient
chromatické disperze D, definované vztahem 1.2 [4].
D(⁄) =
dtg (⁄)
,
d(⁄)
(1.2)
kde tg je celkové zpoûd ní signálu p i pr chodu vláknem. Hodnota koeficientu udává
rozöí ení impulsu v ps, zdroje zá ení se spektrální poloöí kou 1 nm, po pr chodu
vláknem 1 km. Obvykl˝ pr b h chromatické disperze je uveden na obr. 1.2. Technologicky se dá p ipravit vlákno, aby se chromatická disperze v oblasti kolem 1,55 µm
blíûila k nule. Tyto p ípady vláken DS (Dispersion Shifted) se d lí na vlákna s posunutou disperzní charakteristikou a plochou disperzní charakteristikou [4].
Obr. 1.2: Pr b h chromatické disperze
Se stále pouûívan jöím DWDM nastal problém u staröích poloûen˝ch vláken,
jak kompenzovat chromatickou disperzi. Nejpouûívan jöím eöením je pouûít DCF
(Disperzion Compensation Fiber) s vysokou hodnotou záporné chromatické disperze.
Kompenzace trasy se provádí napojením tohoto vlákna na konci trasy [10].
14
1.2.2
Polariza ní vidová disperze PMD
PMD (Polarization Mode Dispersion) je zkreslení jednotlivého impulsu procházejícího ve dvou na sebe kolm˝ch polariza ních rovinách. Tento jev je zp soben˝ kruhovou nesymetrií optického vlákna, která vzniká p i montáûi nebo v˝rob vlákna.
Polariza ní vidová disperze na krátk˝ch vzdálenostech p ibliûn do 10 km je definovaná vztahem 1.3 [4].
P MD =
·
l
,
(1.3)
kde l - délka trasy a · - zpoûd ní signálu. Pro v töí vzdálenosti se öí í nelineárn ,
definované vztahem 1.4 [4].
·
P MD = Ô ,
l
1.3
1.3.1
(1.4)
M ení disperze optick˝ch vláken
M ení chromatické disperze
Metoda fázového posuvu a diferenciálního posuvu
Metoda fázového posuvu je uvedena jako referen ní metoda pro m ení chromatické
disperze. Schéma metody je uvedeno na obr. 1.3. Metoda spo ívá v porovnávání
zm ené fáze na konci trasy s fází vstupního signálu. Informace o vstupní fázi je
k detektoru p enáöena pomocí referen ní trasy (nap . jiné vlákno v kabelu). K m ení
se pouûívá modulovan˝ zdroj zá ení na n kolika vlnov˝ch délkách. Jako detektor je
pouûit nap íklad vektorvoltmetr.[5]
V praxi se více vyuûívá metoda diferenciálního fázového posuvu. Metoda je zaloûena na m ení rozdílu fází signálu na r zn˝ch vlnov˝ch délkách. Referen ní trasa
odpadá, p esto se pouûívají dv vlákna. Jedno jako m ené a druhé jako komunika ní, po kterém ovládáme vysíla .[5]
Obr. 1.3: Metoda fázového posunu
15
Metoda interferometrická
Metoda vhodná pro m ení krátk˝ch úsek vláken o celkové chromatické disperzi
nejv˝öe jednotek ps, vyûívá se p edevöím pro laboratorní m ení. Interferometrická
metoda je zaloûena na interferenci mezi zá ením z m eného a referen ního vlákna,
pomocí které se zjiö uje fázov˝ rozdíl obou signál . [5]
Metoda zpoûd ní impuls
v asové oblasti
Do trasy jsou poslány impulzy o r zn˝ch vlnov˝ch délkách v p esn˝ch rozestupech.
Zpoûd ní vlivem chromatické disperze se ur uje z porovnání rozestup impuls na
vstupu a na v˝stupu vlákna. Schéma metody je uvedeno na obr 1.4. P esnost m ení
je dána m ící soustavou a samotnou chromatickou disperzí. Impulzy se navzájem
vzdalují a hlavn roztahují, coû zp sobuje problemati t jöí stanovení polohy impulz . [5]
Obr. 1.4: Metoda zpoûd ní impuls
1.3.2
M ení polariza ní vidové disperze
Polariza ní vidová disperze se za ala m it aû p i nástupu vyööích p enosov˝ch rychlostí (od 10 Gbit/s). Jedná se o jev v˝razn slaböí v porovnání s chromatickou
disperzí. Naopak je to jev zcela náhodn˝, kter˝ závisí i na montáûi a vlivu okolního
prost edí. Jev proto nejde správn spo ítat a musí se m it od stádia v˝roby aû po
uvedení optické trasy do provozu. Nutnost m ení platí p edevöím pro staröí poloûená vlákna. Polariza ní vidovou disperzi jde velmi obtíûn , draze a ne zcela správn
kompenzovat.
Metoda interferometrická
Tato metoda je zaloûena na interferenci nízkokoherentního optického zá ení. Tento
signál vstupuje p es polarizátor do m ené optické trasy. Na konci trasy je pouûit
Michelson v interferometr. Metoda je zobrazena na obr. 1.5. Interferometr se skládá
z polarizátoru, dvou zrcadel (jedno pohyblivé), interferometru a detektoru. Optické
16
zá ení se v interferometru rozd lí do dvou v tví. Jedna v tev je zakon ena pevn˝m
zrcadlem a druhá pohybliv˝m zrcadlem, které m ní fázov˝ posun signál . Odraûen˝m signálem pomocí interference na detektoru zjiö ujeme polariza ní vidovou
disperzi. Metoda je rychlá, odolná v i vibracím a umoû uje m it PMD od 0,1 ps
aû 100 ps. [5]
Obr. 1.5: Metoda interferometrická
Metoda P-OTDR
Metoda P-OTDR (Polarisation OTDR) vyuûívá metody zp tného rozptylu OTDR.
Metoda je zaloûena na vysílání signálu do optického vlákna a ze zp tného rozpt˝leného zá ení vlivem Rayleighova zp tného rozptylu. Pro anal˝zu PMD pot ebujeme
informace o lokálním dvojlomu a vazební délce. Pouûijeme metodu skenování vlnové
délky nebo metodu stupn polarizace DOP. [6]
17
2
M
ÍCÍ P ÍSTROJ
M ící univerzální platforma FTB 200 je produktem firmy EXFO. EXFO poskytuje
servis pro provozovatele bezdrátov˝ch a pevn˝ch sítí a v˝robc za ízení v telekomunika ním pr myslu. Firma nabízí inova ní eöení pro správu a údrûbu telekomunika ních sítí.
2.1
P ístroj FTB 200
Platforma FTB 200 poskytuje testování optick˝ch a ethernetov˝ch sítí. Umoû uje
vloûení více jak 30 modul pro r zné testování sítí. Platforma poskytuje vysok˝
v˝po etní v˝kon pro pokro ilé testovací aplikace. M ící p istroj umoû uje p enos
dat do cloudu nebo do p ipojeného externího úloûiöt [1].
Obr. 2.1: M ící platforma FTB 200 (p evzaté z www.profiber.eu)
2.2
Modul FTB 5700
Modul FTB umoû uje m ení chromatické a vidové polariza ní disperze. Kombinace
CD a PMD do jednoho usnad uje technik m práci a as. FTB 5700 je speciáln
navrûen pro dneöní vysokorychlostní sít a umoû uje pln automatizované m ení
s vyhodnocením nam en˝ch hodnot. Nev˝hodou je absence plánova e úloh pro
18
opakované m ení optické trasy. P ístroj vykonává m ení z jednoho konce vlákna
s vyuûitím Fresnelovu odrazu na konci vlákna. Modul umoû uje m it vlákna do
délky 120 km. Na obr. 2.2 je znázorn ní prost edí aplikace pro m ení CD a PMD
[2].
Obr. 2.2: Grafické rozhraní programu pro m ení disperzí optick˝ch vláken
19
3
METODY AUTOMATIZOVANÉHO OVLÁDÁNÍ
PROGRAMU
Automatizované ovládání programu lze eöit n kolika zp soby. Níûe je popis metod
a jejich v˝hody a nev˝hody.
3.1
Ovládání pomocí klikání myöi
Na automatizované ovládání myöi existuje mnoho voln dostupn˝ch program (nap .
Auto Mouse Clicker). V töina t chto program umoû uje automatické nahrávání
událostí myöi a klávesnice nebo ru ní zápis posloupnosti událostí. Voliteln se zaznamenávají tyto události: kliknutí myöi, pohyb myöi, zpoûd ní mezi jednotliv˝mi
událostmi a vstupy z klávesnice. Prost edí programu Auto Mouse Clicker se záznamem událostí je na obr. 3.1. Na klávesové zkratky aplikace pro m ení CD a PMD
nereaguje. Hlavní nev˝hodou automatizovaného klikání je nemoûnost dynamicky
m nit posloupnost událostí p i m ení. V dalöí ásti je nastín no n kolik metod pro
automatické ovládání programu.
Obr. 3.1: Prost edí programu Auto Mouse Clicker
20
3.2
Ovládání pomocí API
API (Application Programming Interface) ozna uje rozhraní pro programování aplikací. Jde o sbírku procedur, funkcí a t íd, které m ûe programátor pouûívat. Pomocí
API lze nap íklad p istupovat k opera nímu systému, b ûící aplikaci, p ipojenému
za ízení a webové aplikaci. API nám umoû uje snáze a rychleji komunikovat a vym ovat data s aplikacemi druh˝ch stran.
3.3
P ístup k programu pomocí Windows 32
Opera ní systém je definován sv˝m API. Obsahuje vöechna volání funkcí, které
m ûe aplikace b ûící na opera ním systému ûádat. Obecn platí, ûe Windows API
z stává konzistentní od Windows 1.0. Jedin˝mi zm nami jsou rozöí ení a p echod
z 16bitové na 32bitovou (64bitovou) architekturu procesor . Windows API definuje
mnoho funkcí pro grafiku (GDI), zvuk, ovládací za ízení, sít a mnoho dalöích.
3.3.1
Handle
Ve Windows je handle ukazatel na ukazatel, ukazuje na adresu uloûenou v tabulce
Windows. Tento zp sob adresování je ve Windows nezbytn˝, protoûe správce pam ti
asto p esouvá objekty v pam ti. Pokud by aplikace pracovala pouze s ukazateli pro
p ístup k objekt , v˝sledkem by byly neplatné ukazatele. Z toho d vodu Windows
pouûívá handle. Jedná se jednoduöe o íslo, které odkazuje na objekt. Skute ná
hodnota handle je pro nás nev˝znamná, avöak modul Windows p esn ví, jak jej
pouûít. Handle jsou ve Windows pouûity velmi asto, hodn funkcí vrací handle a
mnoho dalöích funkcí pouûije handle jako vstupní parametr. Rozliöujeme t i hlavní
identifikátory handlu popsané v tab 3.1. Dále se m ûeme setkat s HICON (handle
ikony), HCURSOR (handle kurzoru myöi) a HBRUSH (handle grafického öt tce) [9].
Tab. 3.1: Identifikátory pro typy „handle“
Identifikátor
HISTANCE
HWND
HDC
3.3.2
V˝znam
Handle „instance“ - tedy programu samotného
Handle okna
Handl kontextu za ízení
Vlastní okno aplikace
Nejnápadn jöí okna ve Windows jsou okna aplikací, která mohou obsahovat záhlaví,
panel nástroj , posuvníky, seznamy, tla ítka, textová pole a jiné. Kaûd˝ z t chto
21
objekt je oknem [8].
Názvy identifikátor
Názvy identifikátor jsou psány velk˝mi písmeny a jsou definovan˝ v hlavi kov˝ch
souborech Windows. Za ínají dvou nebo t ípísmennou p edponu, za kterou následuje
podtrûítko. Vysv tlení v˝znamu p edpon vysv tluje tab. 3.2. Tém kaûdá íselná
konstanta ve Windows má identifikátor [8].
Tab. 3.2: Vysv tlení p edpon konstant identifikátor
P edpona Konstanta
CS
Volba stylu t ídy
CW
Moûnosti pro vytvá ení okna
DT
Moûnosti pro psaní textu
IDI
Identifika ní íslo (ID) ikony
IDC
Identifika ní íslo (ID) kurzoru
MB
Moûnosti dialogu se zprávou
SND
Moûnosti zvuku
CWM
Zprávy Windows
WS
Styl okna
Registrace t ídy okna
Vytvo ené okno je vûdy zaloûeno na t íd okna. T ída okna ur uje proceduru, která
zpracovává zprávy ur ené oknu. Na jedné t íd m ûe b˝t zaloûeno více prvk . P i
vytvo ení okna se definují dalöí charakteristiky oken, které jsou pro okno jedine né.
[7]
Vytvo ení okna
T ída okna definuje obecné charakteristiky okna, funkcí CreateWindow zadáme podrobn jöí informace o oknu. Informace p edávané funkcí RegisterClass jsou zadány
v datové struktu e, informace p edané CreateWindow jsou zadány jako samostatné
parametry funkce. Zde je volání funkce: [7]
hwnd = CreateWindow (szAppName,
TEXT ("Pokus"),
WS_OVERLAPPEDWINDOW,
CW_USEDEFAULT,
CW_USEDEFAULT,
CW_USEDEFAULT,
CW_USEDEFAULT,
//název t ídy okna
//záhlaví okna
//styl okna
//v˝chozí pozice x
//v˝chozí pozice y
//v˝chozí velikost x
//v˝chozí velikost y
22
NULL,
NULL,
hInstance,
NULL);
//handle rodi ovského okna
//handle nabídky okna
//handle instance programu
//parametry pro vytvo ení
Zobrazení okna
Po dokon ení funkce CreateWindow vznikne ve Windows nové okno. Tím Windows
alokoval ást pam ti pro uloûení informace o okn . Pozd ji tuto pam najde pomocí handle okna. Pro zobrazení okna na obrazovce je pot eba vyvolat dalöí dv
funkce. První z nich je ShowWindows. Prvním parametrem je handle vytvo eného
okna, druh˝m parametrem potom hodnota iCmdShow. Druh˝ parametr ur uje typ
zobrazení okna, tedy zda normáln , minimalizovan nebo maximilizovan . Druhou
funkcí je UpdateWindow, která okno na displeji zobrazí [7].
Smy ka zpráv
Po zobrazení okna na displeji se musí program p ipravit na tení vstupu z klávesnice
a myöi od uûivatele. Windows pro kaûd˝ program udrûuje frontu zpráv. Kdyû uûivatel
vyvolá událost klávesnicí nebo myöí, Windows tuto událost p evede na zprávu a uloûí
do fronty zpráv programu. Program následn vybírá zprávy z fronty následovn :
While (GetMessage (&msg, NULL, 0, 0))
{
TranslateMessage (&msg);
DispatchMessage (&msg);
}
Prom ná msg je struktura typu MSG, která vypadá následovn :
typedef struct tagMSG
{
HWND
hwnd;
UINT
message;
WPARAM wParam;
LPARAM lParam;
DWORD
time;
POINT
pt;
}
Voláním funkce GetMesseage vyzvedneme zprávu ze smy ky zpráv. Parametry krom
prvního jsou nastaveny na NULL nebo 0, coû zna í, ûe program vyûaduje vöechny
zprávy pro vöechna okna vytvo ená programem. [7]
Struktura zprávy MSG je následující:
• hwnd - Handle okna, kterému je zpráva sm rována.
• message - Identifikátor zprávy, kter˝ íseln ozna uje zprávu.
23
•
•
•
•
wParam - 32bitov˝ parametr zprávy, v˝znam a hodnota závisí na typu zprávy.
lParam - 32bitov˝ parametr, kter˝ taky závisí na konkrétní zpráv .
time - as, kdy byla zpráva umíst na do fronty zpráv.
pt - Sou adnice myöi v ase, kdy byla zpráva umíst na do fronty zpráv.
Procedura okna
Registrace okna, vytvo ení okna, zobrazení okna a vyzvedávání zpráv byla jen reûie.
Skute ná innost programu za íná aû v procedu e okna. Procedura okna ur uje,
jak bude okno reagovat na vstup od uûivatele. Vûdy je p i azena ur ité t íd okna,
kterou voláme funkcí RegisterClass. Procedura okna má následující tvar:
LRESULT CALLBACK WndProc (HWND hwnd, UINT message, WPARAM wParam, LPARAM lParam)
Parametry funkce jsou shodné s prvními ty mi poloûkami ve struktu e MSG. Pokud
program vytvo í více oken zaloûen˝ch na jedné t íd , hwnd udává aktuální okno,
které má obdrûet zprávu. Procedury okna nevolají programy p ímo, jsou volány
samostatn z Windows. Program m ûe nep ímo volat procedury okna pomocí funkce
SendMessage. [7]
3.3.3
Práce myöi ve Windows
Kdyû uûivatel Windows pohne myöí, Windows p esune na displeji malou bitmapu,
takzvan˝ kurzor. P esné místo na obrazovce ur uje „kurzor myöi“. Kurzor má jeden bod zvan˝ jako „hork˝ bod - hot spot“. Tento bod ur uje p esnou polohu na
obrazovce. Windows podporuje n kolik druh kurzor . Nejpouûívan jöí kurzorem
je sklon ná öipka (IDC_ARROW), kter˝ má hork˝ bod na öpi ce öipky. Dále se
asto pouûívají kurzory typu k íû (IDC_KROS) a p es˝pací hodiny (IDC_WAIT).
Programáto i aplikací si také mohou navrhnout svoje vlastní kurzory myöi. V˝chozí
kurzor pro ur ité okno je zadán p i definici struktury t ídy okna, nap íklad: [7]
wndclass.hCursor = LoadCursor (NULL, IDC_ARROW) ;
Pomocí tla ítek myöi m ûeme provád t následující innosti:
• Clicking - Stisknutí a uvoln ní tla ítka.
• Double-clicking - Stisknutí a uvoln ní tla ítka myöi dvakrát za sebou.
• Dragging - Pohyb myöi p i sou asném p idrûení tla ítka.
Zprávy myöi
Procedura okna dostává zprávy od myöi, kdyû myö p ejede p es okno nebo uûivatel
uvnit okna klikne. Zprávy jsou p edány, i kdyû okno není aktivní nebo nemá fokus
pro vstup. P esunutí myöi v klientské oblasti okna vyvolá zprávu WM_MOUSE_MOVE
pro proceduru okna. Kdyû je kliknutí myöi provedeno uvnit klientské oblasti okna,
procedura okna dostane zprávy uvedené v tab. 3.3 [7].
24
Tab. 3.3: Zprávy vyvolané kliknutím myöi
Tla ítko P i stisku
P i uvoln ní
P i druh˝m stisku
Levé
WM_LBUTTONDOWN WM_LBUTTONUP WM_LBUTTONDBLCLK
Prost ední WM_MBUTTONDOWN WM_MBUTTONUP WM_MBUTTONDBLCLK
Pravé
WM_RBUTTONDOWN WM_RBUTTONUP WM_RBUTTONDBLCLK
U t chto zpráv obsahuje lParam polohu myöi. Sou adnice x se nachází ve spodním
slov parametru, naopak sou adnice y v horním slov parametru. Sou adnice myöi
vzhledem k hornímu rohu okna m ûeme vy íst pomocí následujících maker:
x = LOWORD (lParam) ;
y = HIWORD (lParam) ;
Hodnoty wParam ur ují stav kláves Shift a Ctrl a tla ítek myöi.
MK_LBUTTON
MK_MBUTTON
MK_RBUTTON
MK_SHIFT
MK_CONTROL
Levé tla ítko je stisknuto.
Prost ední tla ítko je stisknuto.
Pravé tla ítko je skisknuto.
Klávesa Shift je stisknuta.
Klávesa CTRL je stisknuta.
S klikáním myöi mohou nastat zvláötní situace. Nap íklad procedura okna dostane zprávu WM_LBUTTONUP, aniû by d íve dostala zprávu WM_LBUTTONDOWN.
K tomu dojde v p ípad p esunutí stisknutého tla ítka a uvoln ní v naöem sledovaném okn . Naopak m ûe procedura okna dostat zprávu WM_LBUTTONUP bez
p edchozí zprávy WM_LBUTTONUP. [7]
Existují dv vyjímky z uveden˝ch p íklad :
• Procedura okna m ûe myö uv znit v okn . Díky uv zn ní myöi dostává procedura okna zprávy dále i po p esunutí myöi z klientské oblasti okna.
• Kdyû se nachází na obrazovce modální systémové okno 1 . nebo modální systémové okno se zprávou.
Dvojklik myöi
Dvojklik myöí m ûeme definovat jako dv kliknutí myöi v blízkém prostoru a ur itém
intervalu. Blízk˝ prostor m ûeme definovat následovn : öirok˝ jako pr m rná öí ka
znaku v textu a vysok˝ jako polovina v˝öky znaku. Interval mezi kliknutím se naz˝vá
„rychlost dvojitého kliknutí“, m ûeme ji m nit v ovládacích panelech Windows.
Aby procedura okna dostávala zprávy poklepání myöi, musíme zadat identifikátor
CS_DBLCLKS ve struktu e t ídy okna p ed voláním funkce RegisterClass [7].
wndclass.style = CS_HREDRAW | CS_VREDRAW | CS_DBLCLKS) ;
1
Modální systémová okna zamezují uûivateli p epnout se do jiného okna.
25
P i nezadání identifikátoru CS_DBLCLKS do struktury t ídy dostane procedura
okna následující zprávy:
WM_LBUTTONDOWN
WM_LBUTTONUP
WM_LBUTTONDOWN
WM_LBUTTONUP
Po p idání stylu CS_DBLCLKS do struktury t ídy, dostane procedura následující
zprávy:
WM_LBUTTONDOWN
WM_LBUTTONUP
WM_LBUTTONDBLCLK
WM_LBUTTONUP
Zprávy po dvojím kliknutí myöí se zpracovávají snadn ji, pokud první kliknutí
provádí díl í ást akcí, které provádí dvojklik myöi.
3.3.4
Práce klávesnice ve Windows
Klávesnice má dlouhou historii po ínaje Remingtonov˝m psacím strojem z roku
1874. První programáto i pouûívali klávesnici pro d rování d rn˝ch ötítk a pozd ji
k ovládání terminálu pro ovládání velk˝ch sálov˝ch po íta . V dneöní dob se
klávesnice zna n liöí, obsahují funk ní klávesy, klávesy pro pohyb kurzoru a obvykle
samostatnou íselnou klávesnici [7].
Vstup z klávesnice je p edáván pomocí zpráv do procedury okna aplikace Windows. V opera ním systému Windows existuje celkem 8 r zn˝ch zpráv, p ibliûn
polovinu z nich reáln vyuûíváme p i programování aplikací pro Windows. M ûeme
nap íklad ignorovat stisk kláves, které ovládají systémové funkce. Systémové funkce
vetöinou zahrnují klávesu Alt [7].
Fokus okna
Klávesnice u osobních po íta musí b˝t sdílena mezi vöemi b ûícími aplikacemi ve
Windows. Klávesnice musí b˝t sdílena také mezi vöemi okny ur ité aplikace.
Program pro vyzvedávání zpráv z fronty zpráv vyuûívá struktura MSG. Ve struktu e poloûka hwnd ur uje handle okna, které má dostat zprávu. Pomocí funkce
patchMessage ve smy ce zpráv jsou zprávy zasílány procedu e ur itého okna.
Zpráva p ijde procedu e okna, které má práv vstupní fokus. Okno se vstupním
fokusem m ûe b˝t aktivní okno nebo potomek okna (dce iné okno) nebo dce iné
okno aktivního dce iného okna a tak dále. Aktivní okno je vûdy na nejvyööí úrovni
(handle jeho rodi ovského okna je NULL). Dce iné okno m ûe mít vstupní fokus
26
pouze pokud je potomkem aktivního okna. Vstupní fokus dce in˝ch oken poznáme
pomocí blikajícího kurzoru nebo te kované áry po obvodu.
Pomocí zachytávání zpráv WM_SETFOCUS a WM_KILLFOCUS procedura okna
dokáûe ur it, zda její okno má vstupní fokus. Zpráva WM_SETFOCUS oznamuje,
ûe dostává vstupní fokus a zpráva WM_KILLFOCUS oznamuje, ûe vstupní fokus
ztrácí [7].
Zprávy vyvolané stiskem kláves
Po stisku klávesy uloûí Windows zprávu WM_KEYDOWN nebo WM_SYSKEYDOWN
do fronty zpráv okna, které má práv vstupní fokus. Po uvoln ní klávesy uloûí
Windows zprávu WM_KEYUP nebo WM_SYSKEYUP do fronty zpráv okna. Zprávy
obvykle p icházejí v párech. P i stisknuté klávese posílají Windows posloupnost
zpráv WM_KEYDOWN (WM_SYSKEYDOWN) a po uvoln ní klávesy jednu zprávu
WM_KEYUP (WM_SYSKEYUP). as, kdy byla klávesa stisknuta, m ûeme ur it voláním funkce GetMessageTime [7].
Systémové zprávy se t˝kají stisk kláves, které jsou nejd leûit jöí pro samotn˝
Windows. Zprávy WM_SYSKEYDOWN a WM_SYSKEYUP se p eváûn generují pro
klávesy stisknuté p eváûn v kombinaci s klávesou Alt. Tyto zprávy se starají nap íklad p epínání aktivního okna (ALT + TAB) nebo ukon ení aplikace (Alt + F4)
[7].
Virtuální kódy kláves
Virtuální kód klávesy je uloûen v parametru wParam u zpráv WM_KEYDOWN,
WM_SYSKEYDOWN WM_KEYUP a WM_SYSKEYUP. Virtuální kód ur uje, která klávesa byla stisknuta nebo uvoln na, mají nej ast ji názvy za ínající na VK_. Kódy
jsou definované v hlavi kovém souboru WINUSER.H. Tabulka 3.4 ukazuje názvy
s íseln˝mi údaji a klávesu z kompatibilní klávesnice IBM, která tomuto kódu odpovídá. Tabulka dále ukazuje, zda klávesa je pot eba, aby Windows fungoval správn .
V tab 3.5 jsou nejpouûívan jöí virtuální kódy kláves, jedná se o virtuální kódy
kláves s písmeny a íslicemi na hlavní klávesnici [7].
27
Tab. 3.4: Virtuální kódy klávesnice
Desítková Hex Identifikátor
soustava
8
08
VK_BACK
9
09
VK_TAB
12
0C
VK_CLEAR
13
16
17
18
20
27
32
0D
10
11
12
14
1B
20
VK_RETURN
VK_SHIFT
VK_CONTROL
VK_MENU
VK_CAPITAL
VK_ESCAPE
VK_SPACE
je pot eba?
•
•
•
•
•
•
•
•
•
IBM-kompatibilní
klávesnice
Klávesa Backpace
Klávesa Tab
Klávesa 5 na íselné klávesnici
s vypnut˝m NumLock
Klávesa Enter
Klávesa Shift
Klávesa Ctrl
Klávesa Alt
Klávesa CapsLock
Klávesa Esc
Mezerník
Tab. 3.5: Vysv tlení p edpon konstant identifikátor
Desítková Hex
Identifikátor je pot eba?
soustava
48_57
30_39 éádn˝
•
65_90
41_5A éádn˝
•
28
IBM-kompatibilní
klávesnice
0 aû 9 na hlavní klávesnici
A aû Z
4
PRAKTICKÁ
ÁST
Praktická ást bakalá ské práce se zab˝vá automatizovan˝m ovládáním m ícího
p ístroje EXFO FTB - 200. M ící p ístroj m í chromatickou s polariza ní vidovou disperzí pomocí dodávaného programu v˝robcem, kter˝ umoû uje vûdy pustit
pouze jedno m ení disperzí. M ení disperzí je vhodné m it v delöím asovém úseku
po n kolika díl ích m eních pro lepöí vyhodnocení v˝sledk chromatické a polariza ní vidové disperze. Automatizované ovládání p ístroje umoûní efektivn jöí vyuûití
stávajícího m ícího p ístroje FTB - 200 a p iblíûení p ístroj m z vyööích ad, které
v základu obsahují plánova úloh m ení. V první ásti je eöena problematika eöení
a návrh metody eöení. Dalöí ást obsahuje návrh a realizaci programu, kter˝ ovládá
stávající program od v˝robce. Poslední ást této kapitoly je v nována reálnému
m ení disperzí optick˝ch vláken pomocí automatizovaného m ení a vyhodnocení
dlouhodob˝ch v˝sledk .
4.1
Popis metody eöení
Nejvíce asov náro né na této práci bylo vybrání metody ovládání a vypo ádání se
se vöemi nástrahami p ístroje. Je zde popsán v˝b r metody, programovacího jazyka
a potíûe s nasazením grafické aplikace na p ístroj.
4.1.1
Platforma m ícího p ístroje FTB-200
Na m ícím p ístroji b ûí opera ní systém XP. Jako úloûiöt slouûí 8 GB flash disk.
Disk je rozd len na systémov˝ a datov˝ oddíl. Na systémovém disku je nainstalovan˝ pouze opera ní systém XP, vöechny dalöí programy a data se nacházejí na
datovém oddílu. Na systémov˝ oddíl nelze doinstalovat dalöí programy v töí neû
cca 150 MB pro nedostate né místo na disku. Toto omezení nám zt ûuje nasazení
grafické aplikace (nemoûnost nainstalovat Microsoft .NET Framework).
4.1.2
V˝b r metody eöení
Nejlepöí volbou pro automatizované m ení v p ístroji EXFO by bylo naprogramovat
cel˝ m ící program znovu. P ekáûkou tu je absence API od v˝robce pro m ící
modul FTB-5700. V˝robce EXFO nemá zve ejn n˝ API na své webové stránce a na
email nereagoval. Problém by se dal vy eöit zp tn˝m inûen˝rstvím, coû by bylo
velice asov náro né a sloûité. Ovládání pomocí automatického ovládání myöí je
velice jednoduché, ale nejde v bec p edvídat chování programu.
29
Byla vybrána metoda ovládání standardního programu dalöím programem vytvo en˝m v rámci bakalá ské práce. Pomocí vytvo eného programu p istupujeme
k standardnímu programu prost ednictvím knihovny Windows API. Tímto zp sobem je moûné ovládat program intuitivn a p edcházet nastávajícímu chodu m ení.
Program byl psán ve v˝vojovém prost edí Microsoft Visual Studio 2010 s vyuûitím
programovacího jazyka Visual C++.
4.1.3
Grafické prost edí programu
V p edcházející semestrální práci bylo ovládání programu eöeno pomocí konzolové
aplikace. Pro snazöí ovládání m ícího programu byl vytvo en grafick˝ program. Pro
nemoûnost vyuûití Microsoft .NET frameworku byl zhotoven program jen pomocí
Windows API. Musíme zde eöit registraci t ídy okna a následné vytvo ení okna,
smy ku zpráv, proceduru okna a zpracování zpráv.
4.2
Realizace programu
Je zde popsán návrh a realizace programu, dále jsou poté vyjmenovány a vysv tleny
nejd leûit jöí ásti a jednotlivé funkce z programu. Cel˝ program v etn zdrojov˝ch
kód je p iloûen na CD.
4.2.1
Realizace Win32 Aplikace
Cel˝ program je sloûen˝ ze t í základních stavebních prvk , které jsou nezbytn
nutné pro chod nejjednoduööího programu ve Windows. Hlavní ásti programu jsou:
• smy ka zpráv,
• registrace t ídy okna a vytvo ení okna,
• procedura okna a zpracování zpráv.
Následn jsou základní ásti kódu programu vloûeny do práce a stru n popsány.
Vzhled v˝sledné aplikace je uveden na obr. 4.1.
Smy ka zpráv
Smy ka zpráv je umíst na uvnit hlavní funkce naöeho programu WinMain. Cel˝
náö program b ûí v téhle jediné smy ce zpráv. Funkce GetMessage vezme zprávu
z fronty zpráv aplikace a odeöle ji k dalöímu zpracování. Jedinou v˝jimkou je zpráva
WM_QUIT, p i které funkce GetMessage vrátí 0 a smy ka zpráv je ukon ena. Posléze
dojde k ukon ení celé funkce WinMain a tím pádem celé aplikace.
30
Uvnit smy ky zpráv jsou funkce TranslateMessage a DispatchMessage. První funkce
p ekládá virtuální kódy zpráv klávesnice a generuje dalöí znakové zprávy. Funkce
DispatchMessage odeöle zprávu do procedury p ísluöného okna.
int WINAPI WinMain(HINSTANCE hInstance, HINSTANCE hPrevInst,
LPSTR lpCmdLine, int nShow)
{
if ( !InitApp() )
return FALSE;
g_hInstance = hInstance;
while ( GetMessage(&msg, NULL, 0, 0) )
{
TranslateMessage(&msg);
DispatchMessage(&msg);
}
return msg.wParam;
}
Registrace t ídy okna
V naöem programu máme zaregistrovanou jedinou vlastní t ídu okna, kterou vyuûívá hlavní okno aplikace. Dalöí prvky naöí aplikace jsou tla ítka, která vyuûívají
systémovou t ídu. Tuto t ídu nemusíme ani nem ûeme vytvá et.
Níûe je uvedena registrace t ídy, která definuje ur ité vlastnosti pro následn
vytvo ené hlavní okno aplikace.
WNDCLASSEX wc;
wc.cbSize = sizeof(WNDCLASSEX);
wc.cbClsExtra = 0;
wc.cbWndExtra = 0;
wc.hbrBackground = (HBRUSH)(COLOR_WINDOW + 1);
wc.hCursor = LoadCursor(NULL, IDC_ARROW);
wc.hIcon = LoadIcon(NULL, IDI_APPLICATION);
wc.hIconSm = LoadIcon(NULL, IDI_APPLICATION);
wc.hInstance = g_hInstance;
wc.lpfnWndProc = WindowProcMain;
wc.lpszClassName = _MainClassName;
wc.lpszMenuName = MAKEINTRESOURCE(IDR_MENU1);
wc.style = CS_HREDRAW | CS_VREDRAW;
if ( !RegisterClassEx(&wc) )
return FALSE;
Pomocí funkce CreateWindowsEx si vytvo íme hlavní okno aplikace zaloûené na
t íd vytvo ené v p edeölém kroku. P i vytvá ení okna jsou definované dalöí vlastnosti.
31
//hlavní okno
g_hwndMain = CreateWindowEx(0, _MainClassName,
_AppName,
WS_OVERLAPPEDWINDOW | WS_VISIBLE,
100, 100, 400, 550,
NULL, NULL, g_hInstance, NULL);
if ( g_hwndMain == NULL )
return FALSE;
Dále jsou vytvá ena okna zaloûena na systémové t íd BUTTON. Zde je p íklad
vytvo ení tla ítka Start pro spouöt ní m ení.
// button Start
g_hwndStart = CreateWindowEx(0,
TEXT("BUTTON"),
TEXT("START"),
WS_CHILD | WS_VISIBLE | BS_PUSHBUTTON,
10, 310, 75, 25,
g_hwndMain,
(HMENU)NULL,
g_hInstance,
NULL);
if ( g_hwndStart == NULL )
return FALSE;
Procedura okna
Zprávy, na které chceme reagovat, zachytáváme v procedu e okna pomocí p íkazu
switch. Vöechny zprávy (v etn t ch, na které reagujeme) posíláme pomocí funkce
DefWindowProc k v˝chozímu zpracování. Ve zkrácené procedu e okna z naöeho programu rozliöujeme zprávy WM_COMMAND a WM_DESTROY. Pomocí filtru zpráv
WM_COMMAND reagujeme na stisk tla ítek. Po doru ení zprávy WM_DESTROY vloûíme do smy ky zpráv zprávu WM_QUIT, kterou realizujeme pomocí funkce PostQuitMessage. Touto zprávou ukon íme cel˝ program.
LRESULT CALLBACK WindowProcMain(HWND hwnd, UINT uMsg, WPARAM wParam,
LPARAM lParam)
{
switch ( uMsg )
{
case WM_COMMAND:
if ( lParam == (LPARAM)g_hwndStart){
hlavniFunkce();
}
break;
case WM_DESTROY:
PostQuitMessage(0);
break;
32
}
return DefWindowProc(hwnd, uMsg, wParam, lParam);
}
Popis ovládacích prvk programu
Na obr. 4.1 je vzhled vytvo eného programu pro automatizované m ení. Nastavení
automatizovaného ovládání je velice snadné a intuitivní. P ed za átkem m ení je
t eba v levém sloupci vybrat celkovou dobu m ení a v pravém sloupci as opakování díl ích m ení. P i spuöt ní programu jsou standardn vybrané první moûnosti
z asové nabídky m ení. U programu nelze vybrat nelogické asy m ení (celkovou dobu m ení menöí neû as opakování). V kaûdém sloupci jsou vûdy aktivní
pouze prvky, které jsou vhodnou kombinací k vybranému prvku v druhém sloupci.
Program dále obsahuje hlavní nabídku s nápov dou k m ení. Nakonec m ení spustíme tla ítkem START, ímû se hlavní m ící program p epne do pop edí a spustí
se automatizované m ení.
Obr. 4.1: Vzhled programu
33
4.2.2
Ovládání m ícího programu
Ovládání je realizováno pomocí zasílání zpráv stávajícímu programu pro m ení
disperzí pomocí naöí aplikace. P ed za átkem automatizovaného m ení je t eba
spustit program „Compact Toolbox“ a spustit modul SEDA pro m ení disperzí.
Dále vybereme moûnost m ení CD, PMD nebo ob m ení najednou viz obr.2.2.
Následn spustíme naöí aplikaci, vybereme celkovou dobu m ení v levém sloupci
a dobu jednoho díl ího m ení ve sloupci pravém a nakonec klikneme na tla ítko
START. Tím se spustí hlavní funkce programu hlavníFunkce, která se stará o celé
ovládání m ení. Nejd leûit jöí ásti funkce a její vno ené funkce si popíöeme.
Hlavní funkce ovládání m ení
Hlavní funkce programu se stará o ovládání m ení disperzí. V˝vojov˝ diagram
funkce je na obr.4.2. Cel˝ Kód je vloûen do cyklu while s podmínkou true, tento
cyklus slouûí pouze pro okamûité ukon ení funkce p i chyb ovládání pomocí p íkazu
break. Funkce nejd íve zjistí handly vöech prvk , pomocí kter˝ch budeme ovládat
m ení. Dále se uloûí systémov˝ as za átku m ení pro synchronizaci celého m ení
podle definovan˝ch as m ení uûivatelem.
Dále funkce obsahuje cyklus while, kter˝ se stará o ovládání m ení. Vno ená
funkce start se stará o spuöt ní a ur ení konce jednotlivého m ení. Po skon ení
m ení se musí uloûit binární data u ud lat report do html souboru. O tuto problematiku se starají funkce Save a Report. Následuje cyklus while pro ekání na dalöí
spuöt ní m ení. Synchronizace je provád na pomocí porovnání as v sekundách.
Porovnává se aktuální as s asem za átku m ení, kter˝ je nav˝öen o ur it˝ asov˝
interval.
while(kolik > 0){
start();
save();
if(report())break;
//casovaní
if(kolik !=1){
while(true){
Sleep(1000);
t_ted=time(NULL);
if((t_start+merS*pocet)<t_ted) break;
}
}
kolik --;
pocet ++;
}
34
Obr. 4.2: Hlavní funkce m ení
Na konci hlavní funkce je vloûena funkce zapis(), která se stará o v˝pis nam en˝ch v˝sledk z jednotliv˝ch m ení do jednoho CSV souboru. Dále si popíöeme
jednotlivé funkce, které se starají o ovládání m ení.
35
Získání handlu oken
Nejd íve si pomocí programu Window Detective zjistíme strukturu m ící programu.
Struktura programu je na obr. 4.3, kde m ûeme vid t název t ídy, íslo handlu a pojmenování prvku. Pro získání handlu hlavního okna pouûijeme funkci FindWindows,
která má dva parametry. První parametr je název t ídy okna, druh˝m parametrem
je název okna. Funkce vrací aktuální handle okna.
Obr. 4.3: Struktura oken standardního programu m ení
Dalöí handly dce in˝ch prvk hlavního okna získáme pomocí funkce FindWindowEx, která má 4 vstupní parametry. T etí a tvrt˝ parametr je shodn˝ s funkcí
FindWindows. Prvním parametrem je handle rodi ovského okna a druh˝m parametrem je handle dce iného okna.
Z d vodu stejn˝ch t íd oken v celém programu a absence názv dce in˝ch oken
není p esn definované, na jak˝ handle nám funkce vrátí hodnotu. Potom je návratová hodnota handlu vûdy na první okno na dané úrovni. Pomocí funkce GetWindow
najdeme handle na dalöí okna ve stejné úrovni. Funkce má dva parametry. Prvním
z nich je handle ze stejné úrovn , druh˝ parametr ozna uje jaké okno hledáme.
M ûeme se posunout na první, poslední, následující nebo p edcházející index okna
v dané úrovni. V ukázce z programu viz níûe vidíme pouûití funkcí FindWindow,
FindWindowEx a GetWindow. Dále je pouûita funkce ShowWindow pro maximalizování m ícího programu a funkce SetForegroundWindow vloûí podproces, kter˝
vytvo il zadané okno do pop edí a aktivuje okno. Aktivní okno pot ebujeme pro
ovládání m ení.
h_seda = FindWindow(NULL, L"SEDA");
if(NULL != h_seda){
ShowWindow(h_seda,SW_MAXIMIZE);
36
SetForegroundWindow(h_seda);
h_results = FindWindowEx(h_seda, NULL, L"WindowsForms10.Window.8.app.0.378734a",
L"Results");
if (h_results==NULL){
MessageBox(NULL, L"Error handle Results.", _T("Chyba"), MB_OK);
return 1;
}
h_pMenu= GetWindow(h_results,GW_HWNDNEXT);
if (h_pMenu==NULL){
MessageBox(NULL, L"Error handle pMenu.", _T("Chyba"), MB_OK);
return 1;
}
}
Spouöt ní m ení
O spuöt ní m ení se stará funkce start, která nejd íve poöle zprávy PostMessage
handlu tla ítka START. Zprávy s druh˝m parametrem WM_LBUTTONDOWN a
WM_LBUTTONUP vykonají stisk tla ítka a m ení je spuöt no. Tla ítko je v pr b hu m ení p ejmenováno na Stop, konec jednotlivého m ení poznáme pomocí
p ejmenování tla ítka zp t na Start. Text z tla ítka zjistíme zasláním zprávy SendMessage s parametrem WM_GETTEXT. Tato funkce je umíst na v nekone né
smy ce while, p i p ejmenováni tla ítka zp t dojde k ukon ení cyklu.
void start(void){
Sleep(1000);
PostMessage(h_start, WM_LBUTTONDOWN, 0,0);
PostMessage(h_start, WM_LBUTTONUP, 0, 0);
Sleep(5000);
TCHAR a~[10];
char xx [10] = "Start";
USES_CONVERSION;
TCHAR* b = A2T(xx);
while(true){
SendMessage(h_start, WM_GETTEXT, sizeof(a), LPARAM(a));
if(_tcscmp(a, b)==0) break;
Sleep(1000);
}
}
Uloûení m ení
Kaûdé m ení je nutné uloûit jako binární data a posléze vytvo it HTML soubor z binárního souboru. P i ukládáni prvního m ení je vytvo ena nová sloûka, do které
se ukládají vöechny nam ené v˝sledky. Celé ukládání soubor je eöeno zasíláním
37
zpráv tla ítk m a pomocí funkce keybd_event, která simuluje stisk kláves na klávesnici. Pomocí virtuálních kláves je nap íklad eöeno otevírání jiû vytvo ené sloûky.
V˝pis nam en˝ch hodnot do CSV souboru
Z kaûdého HTML souboru se vypisuje do CSV souboru datum, as a nam ené
v˝sledky. V HTML souboru se vyhledávají ur ité jedine né et zce a následn se
vkládají do CSV souboru. Funkce pro vytvo ení CSV souboru rozpoznává typ m ení
disperze (CD, PMD, ob najednou) a podle typu pojmenovává v˝sledn˝ soubor
s v˝sledky. Níûe je zkrácen˝ v˝pis pro vypisování datu m ení do CSV souboru.
Program hledá v souboru et zec „dat“, kter˝ se v souboru vyskytuje práv jeden.
Následn posko í o 162 znak vp ed (v html souboru tagy formátování stránky)
a vypíöe datum do souboru. Ukázka v˝sledného CSV souboru je na obr. 4.4.
//zkrácen˝ v˝pis kódu
FILE *fhtml,*fcsv;
fhtml = fopen(html, "r");
fcsv=fopen(csv,"w");
...
//datum
if (z==’d’ && zz==’a’ && zzz==’t’){
for( m; m <162;m++){
zzz = fgetc(fhtml);
}
fputc(’"’,fcsv);
for(n;n<9;n++){
zzz = fgetc(fhtml);
fputc(zzz, fcsv);
}
fputc(’"’,fcsv);
fputc(’,’,fcsv);
}
...
4.3
Automatizované m ení disperzí
Automatizované m ení bylo testováno v celém pr b hu realizace programu. Program je pln optimalizovan˝ na dlouhodobá m ení disperzí.
4.3.1
M ení optické trasy
V laborato i byly provedeny dva t ídenní testy m ení disperzí. Zapojení optické
trasy s m ícím p ístrojem je na obr. 4.5. První m ení bylo provedeno na vlákn
smotaném v laborato i. M ení bylo nastavené s opakováním kaûd˝ch 15 min, tedy
38
Obr. 4.4: CSV soubor s v˝pisem dat z HTML soubor
celkem 288 díl ích m ení. Druhé testovací m ení bylo nastaveno s opakováním
kaûdou hodinu a bylo provedeno na optickém testovacím vlákn mezi VUT a Masarykovou univerzitou. M ení bylo provád no kaûdou hodinu.
Obr. 4.5: Zapojení m ení s p ístrojem EXFO FTB - 200 (EXFO p evzaté
z www.profiber.eu)
4.3.2
V˝sledky a vyhodnocení
Z kaûdého m ení disperzí je vytvo en graf chromatické a polariza ní vidové disperze
v závislosti na ase.
39
Na obr. 4.6 je graf chromatické disperze optického vlákna m ené na cívce v laborato i. Hodnoty kolísají mezi hodnotami 16,53 ps/(nm*km) a 16,61 ps/(nm*km),
kolísání se vyskytuje hlavn v první polovin asového intervalu. Druhá polovina
m ení je stálejöí, z ejm zp sobeno menöími ot esy v laborato i o víkendu.
Obr. 4.6: Chromatická disperze vlákna - smotané vlákno
Na dalöím grafu na obr. 4.7 je chromatická disperze optického vlákna, které je
poloûeno mezi univerzitami v Brn . Nam ené koeficienty CD jsou v celém pr b hu
p ibliûn konstantní.
Obr. 4.7: Chromatická disperze vlákna - reálné vlákno
Koeficient polariza ní vidové disperze v obou m eních kolísá. Na rozdíl od chromatické disperze je PMD jev nestál˝. Vliv na v˝sledek m ûe mít poruöená geometrie,
40
vnit ní pnutí nebo teplota vlákna. Graf polariza ní vidové disperze vlákna umíst ného v laborato i je na obr. 4.8 a vlákna poloûeného mezi univerzitami je na obr.
4.9.
Obr. 4.8: Polariza ní vidová disperze - smotané vlákno
Obr. 4.9: Polariza ní vidová disperze - reálné vlákno
41
5
ZÁV R
V bakalá ské práci jsem se zab˝val návrhem a realizací programu pro automatické
ovládání m ícího programu v p ístroji EXFO. V první ásti jsem se zab˝val optick˝mi vlákny a popisem chromatické a polariza ní vidové disperze. V této ásti se
nachází také metody jejího m ení.
Dále jsem eöil, jak automatizované ovládání eöit. V úvahu p icházelo n kolik
variant. Nejprecizn jöí metodou je vytvo it cel˝ m ící program zaloûen˝ na API
k m ícímu modulu. Bohuûel v˝robce API neposkytuje ani na vyûádání. Naopak
nejjednoduöí metodou je automatizované klikání kurzorem myöi na p edem definované místo na obrazovce. Velkou nev˝hodou je p edem ur en˝ statick˝ as mezi
klikáním a velká pravd podobnost naruöení automatizovaného ovládání jinou vyskakovací aplikací. Nakonec byla vybrána metoda ovládání m ícího programu pomocí
dalöího programu.
V˝sledkem bakalá ské práce je zhotovení programu, kter˝ ovládá stávající m ící
program. Program zjiö uje ísla handl oken a zasílá jim zprávy s p íkazy. Dále
program vyvolává virtuální stisk kláves pro usnadn ní ovládání m ení. V˝sledkem
automatizovaného m ení je sloûka s binárními a html soubory nam en˝ch dat.
Navíc program vytvo í z html soubor jeden CSV soubor s hodnotami a asem ze
vöech m ení.
Poslední ást bakalá ské práce je v nována testovacímu automatizovanému m ení disperzí. M ení není provád no za ú elem zkoumání nam en˝ch dat disperzí
optick˝ch vláken, ale za ú elem demonstrace funk nosti programu. V prvních zkuöebních testech automatizovaného m ení docházelo k chybám, které byly následn
odstra ovány. Program v aktuální verzi b ûí bezchybn .
42
LITERATURA
[1] EXFO Electro-Optical Engineering Inc.: FTB-200 Compact Platform [online],
[cit. 8. 12. 2014]. Dostupné z URL: <http://www.exfo.com/Documents/
TechDocuments/Specification_Sheets/EXFO_spec-sheet_FTB-200-v10_
en.pdf>.
[2] EXFO Electro-Optical Engineering Inc.: FTB-5700 Single-Ended Dispersion Analyzer [online], [cit. 8. 12. 2014]. Dostupné z URL: <http:
//www.exfo.com/Documents/TechDocuments/Specification_Sheets/
EXFO_spec-sheet_FTB-5700-v12_en.pdf>.
[3] Filka, M. P enosová media. Skripta. VUT FEKT, Brno 2012
[4] Filka, M. Optoelektronika pro telekomunikace a informatiku. Vyd. 1. Brno: Miloslav Filka, 2009, 369 s. ISBN 978-80-86785-14-1.2
[5] HÁJEK, M., HOLOME EK, P. M ení chromatické a polariza ní vidové
disperze jednovidov˝ch optick˝ch tras [online], [cit. 5. 12. 2014]. Dostupné z URL:
<http://www.mikrokom.eu/skoleni/pdf/CD-PMDcablex2002.pdf>.
[6] HÁJEK, M., HOLOME EK, P. POTDR - lokalizace úsek se zv˝öenou hodnotou PMD v optick˝ch trasách [online], [cit. 6. 12. 2014]. Dostupné z URL:
<http://www.mikrokom.eu/skoleni/pdf/potdr.pdf>.
[7] PETZOLD, Charles Programování ve Windows: legendární publikace o programování Win32 API. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1999, xxiii, 1216 s. ISBN
80-722-6206-8.
[8] BOHÁ , A. Win32 API : kompletní reference programátora pro Windows 95 a
Windows NT : pr vodce v˝vojá e. 1. vyd. Brno: Unis publishing, 1997, 669 s.
ISBN 80-860-9706-4.
[9] MATOUäEK, David. Visual C 6.0: v˝vojové prost edí. 1. vyd. P eklad Alois
Bohá . Praha: BEN, 2003, 359 s. ISBN 80-730-0130-6.
[10] KARASEK, Miroslav a Tomas ZAHRADKA. Disperze signalu v optickych vlaknovych vlnovodech. Vyd. 1. Praha: Academia, 1990, 130 p. Studie CSAV, 1990,
c. 8. ISBN 80-200-0216-2.
43
SEZNAM SYMBOL , VELI IN A ZKRATEK
API
Application Programming Interface
EXFO
EXperts in Fibre Optics
CD
Chromatic Dispersion
CSV
Comma-separated values
DCF
Dispersion Compensating Fiber
DS
Dispersion Shifted
DOP
Degree Of Polarization
DWDM
Dense wavelength division multiplexing
HTML
Hyper Text Markup Language
IBM
International Business Machines Corporation
OTDR
optical time-domain reflectometer
PMD
Polarization Mode Dispersion
POTDR
Polarization OTDR
tg
celkové zpoûd ní signálu
l
délka vlákna
D
disperze
n1 , n2
index lomu sv tla
„
mezní úhel
⁄
vlnová délka
·
zpoûd ní signálu
44
SEZNAM P ÍLOH
A Spuöt ní m ení
46
B Obsah p iloûeného CD
47
45
A
SPUäT NÍ M
ENÍ
M ení je moûné vyzkouöet na p ístroji FTB - 200 v laborato i optick˝ch sítí.
Pro spuöt ní programu je nutné zkopírovat knihovnu „msvcr100d.dll“ do system32
nebo do ko enového adresá e programu. P ed spuöt ním automatizovaného m ení
je nutné spustit program dodávan˝ v˝robcem a vybrat typ m ení (CD a PMD)
disperze optického vlákna. Dále v naöem vytvo eném programu vybrat celkovou
dobu m ení a as opakování jednotliv˝ch díl ích m ení. Tla ítkem Start se spustí
m ení, tím se hlavní m ící program maximalizuje a nastaví do pop edí. V˝sledkem
automatizovaného m ení jsou binární a html soubory z díl ích m ení. Soubory se
nacházejí ve vytvo ené sloûce pojmenované „Auto. mereni dd. mm. rrrr hh mm ss“
v adresá i „D:/Documents and Settings/Operator/My Documents/CDPMD“. V˝sledn˝ CSV soubor se souhrnem nam en˝ch hodnot se ve vytvo ené sloûce nachází
téû.
46
B
OBSAH P ILOéENÉHO CD
Na p iloûeném CD se nachází bakalá ská práce, spustiteln˝ program, knihovna pot ebná ke spuöt ní programu a sloûka se zdrojov˝mi kódy. Aplikace byla testována
ve Visual Studio 2010.
47