1. Agentura pro rozvoj sektorových rad - NSP

Transkript

MODEL ZAPOJENÍ
SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ DO
POPISOVÁNÍ SVĚTA PRÁCE
PROSTŘEDNICTVÍM
SEKTOROVÝCH RAD
(dále Model SR)
ŘÍJEN 2012
Zakázka:
VZ Národní soustava povolání a sektorové
rady jako nástroje zaměstnavatelů k
ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR (dále
VZ NSP II)
Zadavatel:
MPSV
Autoři:
sdružení pro realizaci VZ NSP II
Verze dokumentu
Verze
Přehled oficiálních předání materiálu verzí
Datum
Autor
01
První verze revidované metodiky po
připomínkových řízení
30/09/2010
Realizátoři VZ NSP II
02
Úpravy vyplývající z praktické realizace VZ
NSK2 a z rozhodnutí VŘT (navrhování
stvrzovatelů, stálý zástupce člena SR, nové
formuláře)
31/12/2010
03
Úpravy v rámci VZ NSP II (návaznost na
JŘ, koordinátoři)
30/03/2011
schváleno VŘT
17.3.2011
04
Úpravy v rámci VZ NSP II ( stvrzovatelé
pro NSP, proces stand.SR, statut a
dokumenty)
30/06/2011
05
Úpravy v rámci VZ NSP II (zastřešení sítě
SR – schémata Agentura pro rozvoj SR a síť
SR, pracovní skupiny, provoz SR, metodiky
související s tvorbou výstupů SR,.. , vazba
na SD)
schváleno
VŘT
22.9.2011,
platnost od
23.9.2011
06
Úprava v rámci novely zákona č. 179/2006
Sb. (úprava názvosloví na úplné profesní
kvalifikace, profesní kvalifikace)
platnost od
1.4.2012
07
Úprava – zapracování metodických listů:
ML1,2,3 - úprava pravidel vazeb NSP, NSK,
ML4 - udělování excelence pro SR, ML 6 činnosti tajemníka SR, garanta NÚV a
koordinátora, ML 7 - rozšíření SR o další
členy, ML11 – rozhodování a kontrola
výstupů SR; vyjmutí části k NSK jako
samostatné metodiky, zapracování
připomínek z realizace 2011-12, rozhodnutí
VŘT k části Agentura
schváleno
VŘT
21.9.2012,
platnost od
20.10.2012
Poznámka:
Model sektorových rad byl nastaven pro praktické využití a pilotován v roce 2008 v rámci řešení
veřejné
zakázky
realizované
v rámci
projektu
MPSV
„Národní
soustava
povolání“
spolufinancovaným Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky (ukončení
veřejné zakázky červen 2008).
Další využití Modelu sektorových probíhalo v roce 2010 při plnění aktivit veřejné zakázky Národní
soustava kvalifikací (dále VZ NSK2), která je realizována z projektu MŠMT „Rozvoj a implementace
Národní soustavy kvalifikací“.
V průběhu r. 2011 a 2012 je Model SR prakticky využíván a komplexně revidován v rámci prací na
veřejné zakázce „Národní soustava povolání a sektorové rady jako nástroj zaměstnavatelů k
ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR“, která je realizovaná v rámci projektu Ministerstva práce
a sociálních věcí.
Obsah
ÚVOD ........................................................................................................... 6
SUBJEKTY MODELU SEKTOROVÝCH RAD ..................................................... 9
1. Agentura pro rozvoj sektorových rad ...................................................... 9
Organizační struktura Agentury pro rozvoj SR a sítě SR .....................................11
Složky Agentury pro rozvoj sektorových rad .....................................................12
1.1.Správní rada...........................................................................................12
Složení Správní rady. ....................................................................................12
Role Správní rady .........................................................................................12
1.2.Koordinační rada .....................................................................................12
Složení Koordinační rady ...............................................................................13
Role Koordinační rady ...................................................................................13
1.3.Výkonná složka Agentury .........................................................................14
Složení výkonné složky Agentury pro rozvoj SR ................................................14
Role výkonných pracovníků – koordinátorů SR .................................................15
2. Síť sektorových rad ............................................................................... 17
Strategické cíle sektorových rad .....................................................................17
Konkretizace činností SR v rámci aktivit pro NSP a NSK .....................................17
Složky sítě sektorových rad ...........................................................................18
2.1. Sektorová rada ......................................................................................18
Složení sektorové rady ..................................................................................19
Role sektorové rady ......................................................................................20
2.2. Sekce sektorové rady .............................................................................20
Složení sekce sektorové rady .........................................................................20
Role sekce sektorové rady .............................................................................21
2.3. Pracovní skupina ....................................................................................21
Složení pracovní skupiny ...............................................................................22
Role pracovní skupiny ...................................................................................23
Zásady sestavení, fungování a zániku pracovní skupiny .....................................23
2.4. Pracovní tým k sektorové dohodě .............................................................24
Složení pracovního týmu k sektorové dohodě ...................................................24
Role pracovního týmu k sektorové dohodě .......................................................24
2.5. Stvrzovatelé ..........................................................................................25
Důvody využívání stvrzovatelů .......................................................................25
Materiály posuzované stvrzovateli ...................................................................25
Akvizice stvrzovatelů .....................................................................................26
Komunikace, předání pokladů, sběr a vypořádání posudků stvrzovatelů ...............27
2.6. Expertní tým .........................................................................................28
Složení expertního týmu ................................................................................29
Role expertního týmu ....................................................................................29
2.7. Stálá konference předsedů ......................................................................30
Složení Stálé konference předsedů ..................................................................30
Role Stálé konference předsedů ......................................................................30
PROCESY MODELU SR ............................................................................... 31
3.Fáze procesu fungování SR .................................................................... 32
3.1.Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR .........................................32
Zaměření a obsah analýz ...............................................................................32
Stanovení struktury a rozsahu působnosti SR ...................................................33
3.2.Fáze komunikace a přípravy SR ................................................................34
3.3.Fáze ustavení sektorové rady ...................................................................38
3.4.Fáze licencování sektorové rady ................................................................41
3.5.Fáze provozu sektorové rady ....................................................................42
4.Aktivity související se správou SR.......................................................... 47
4.1.Posuzování excelence SR .........................................................................47
4.2.Pravidla - metodické podklady sítě SR .......................................................48
4.3.Propagace výstupů a rozvoje sítě SR .........................................................49
4.4.Financování sítě SR a jejího zastřešení .......................................................50
ZÁVĚR.........................................................................................................51
Seznam používaných zkratek .........................................................................53
Seznam příloh ..............................................................................................54
Seznam schémat a obrázků ...........................................................................54
ÚVOD
Rozvoj lidských zdrojů je jednou z klíčových podmínek konkurenceschopnosti firem i
celého hospodářství. Zabezpečení možnosti získávání správných lidí na správná místa a
jejich další rozvoj nabývá na důležitosti. Proto je nutné nejen vzdělávat, ale také rozvíjet
nástroje ovlivňující práci s lidskými zdroji na podnikové, regionální i národní úrovni a
v neposlední řadě i systémy, které zajišťují počáteční i další vzdělávání.
Spolupráce vzdělavatelů, zaměstnavatelů a státu je klíčová pro vybudování pružného,
efektivního a důvěryhodného systému, který by umožnil lidem získávat kvalifikace, které
uplatní na trhu práce (důsledek je zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky).
Z těchto důvodů je koncipováno systémové zapojení zaměstnavatelů do rozboru a
popisu světa práce a přenášení jejich požadavků do vzdělávacího systému.
Jádrem je spolupráce odborníků jednotlivých odvětví národního hospodářství, s cílem:
 analyzovat požadavky praxe v oblasti lidských zdrojů pro současnost i
budoucnost a hledat použitelné cesty k jejich naplňování
 získat a zpracovat ucelené a objektivní informace do využitelného,
srozumitelného a logického přehledu povolání existujících na trhu práce
 formulovat požadavky zásadní
zapracování do příslušných systémů
pro
rozvoj
lidských
zdrojů
a
jejich
 aplikovat do regionální i republikové praxe požadavky zaměstnavatelů formou
společného postupu klíčových subjektů trhu práce při ovlivňování rozvoje lidských
zdrojů – sektorové dohody
Vhodnou platformou pro spolupráci se stávají sektorové rady, což bylo potvrzeno
pilotním ověřením v roce 2007, 2008 i následným praktickým využitím v roce 2010 až
2012.
Model zapojení sociálních partnerů do popisování světa práce prostřednictvím
Sektorových rad vymezuje pravidla a podmínky spolupráce sociálních partnerů – pro
tento účel myšleno subjektů světa práce a střešních zaměstnavatelských svazů (Svaz
průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České
republiky).
Tento materiál popisuje principy fungování sektorových rad, které byly
pilotovány v průběhu realizace veřejné zakázky Národní soustava povolání I (dále VZ
NSP), která vycházela z projektů MPSV. Zřizování a existence sektorových rad je jedním
ze základních předpokladů budování Národní soustavy povolání i Národní soustavy
kvalifikací.
Síť sektorových rad, jako reprezentantů zaměstnavatelských organizací, orientovaných
na prosazování odborných i ekonomicko-politických požadavků v oblasti rozvoje lidských
zdrojů, je inspirován praktickými zkušenostmi s obdobným modelem ve Velké Británii.
Sektorové rady ve Velké Británii jsou nezávislé organizace, které jsou tvořeny skupinami
zaměstnavatelů v odvětvích se zaměstnaneckou základnou, která má ekonomickou a
7
strategickou důležitost. Fungují na základě licence vydané státními orgány pravomocnými
ministerstvy). Získávají značnou finanční podporu z rozpočtu. Dosáhly významných
úspěchů v dialogu s vládními úřady na témata odborných dovedností, v ovlivňování
vzdělávacích a školících Agentur a institucí. Pomáhají zajistit, aby se rozvoj odborných
dovedností pozitivně odrážel na vyšší produktivitě, zaměstnatelnosti a veřejných
službách. Principy komunikace světa práce a vzdělávání formou ustavování sektorových
rad se prosazuje i v ostatních zemích i na půdě Evropské unie.
Podnětem a prostorem pro uplatnění modelu sektorových rad v České republice je
zapojení zaměstnavatelů a odborníků trhu práce do vytváření Národní soustavy
povolání (NSP) a Národní soustavy kvalifikací (NSK). Národní soustava povolání
popisuje pozice na trhu práce a je určující informační základnou pro tvorbu Národní
soustavy kvalifikací. Vzhledem k odbornému zázemí i mandátu od zaměstnavatelů,
navrhují sektorové rady pro NSK strukturu a obsah kvalifikací v sektoru. Činí tak
s ohledem na vývojové trendy, změny v sektoru a z nich plynoucí potřeby trhu práce.
Odborný potenciál sektorových rad lze využívat pro aktivity, spočívající v komunikaci a
spolupráci s autorizujícími orgány i autorizovanými osobami v souladu se zákonem č.
179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Sektorové rady v podmínkách ČR plní i řadu dalších funkcí vedoucích k zajišťování
rozvoje lidských zdrojů v jednotlivých sektorech, regionech i na celostátní úrovni.
Zásadní je jejich zapojení do realizace opatření k řešení problémů rozvoje lidských zdrojů
v rámci sektorových dohod nebo řešení průřezových témat.
Sektorové rady jsou připraveny zapojit se do řady zakázek a projektů podporujících
rozvoj lidských zdrojů v České republice i v rámci Evropské unie.
Prvotním úkolem je zajistit využitelnost sítě SR pro tvorbu a aktualizaci NSP a
NSK.
8
SUBJEKTY MODELU
SEKTOROVÝCH RAD
1. Agentura pro rozvoj sektorových
rad
Poznámka na úvod:
Tato kapitola věnovaná zastřešení sítě sektorvých rad (dále SR) nemůže nahradit
nebo předjímat politická rozhodnutí, stanoviska a dohody státních orgánů a střešních
zaměstnavatelských svazů. Takováto rozhodnutí jdou nad rámec možností i zadání
veřejné zakázky NSP II (dále VZ NSP II).
Proto realizátoři VZ NSP II na různých úrovních prosazují diskuse na téma zastřešení
či legislativní zakotvení sítě SR, informují o možnostech či ohroženích různého
přístupu k řešení této otázky, ale nepředkládají konečná řešení.
V rámci VZ NSP II probíhal běžný provoz modelu SR a to do úrovně práce
Koordinační rady (ad obrázek 1). Součástí metodiky Model SR je tedy vymezení
prakticky odzkoušených a fungujících pravidel práce se sítí sektorových rad po
úroveň Koordinační rada.
Od úrovně Správní rada (ad obrázek 1) byl proces pouze pilotován. Úlohu Správní
rady zajišťoval Vrchní řídící tým VZ NSP II.
Založení Agentury pro rozvoj SR jako celku - její vymezení, role, složení a pravomoc
jejího nevyššího orgánu – Správní rady, tudíž není součástí metodiky.
Určení těchto pravidel může být jen doporučením – podkladem pro další jednání
orgánů státní správy a reprezentantů zaměstnavatelů o založení Agentury pro rozvoj
SR.
Doporučením vycházejícím z praktických zkušeností je
1. založit Agenturu pro rozvoj SR a to na základě dohody státních orgánů a
zaměstnavatelů
2. dát Agentuře pro rozvoj SR vhodnou právní formu dle legislativních opatření,
podle kterých bude zřizována
3. pověřit Agenturu pro rozvoj SR strategickým řízením a koordinací činností sítě
SR a zároveň ji využít jako platformou pro získání objektivních informací a
vyjednávání strategických priorit rozvoje lidských zdrojů mezi zástupci státu,
regionů a zaměstnavatelů
4. dodržovat principy reprezentativnosti, akceschopnosti a dohody klíčových
subjektů při vzniku a dalším fungování Agentury pro rozvoj SR
9
5. členit Agenturu pro rozvoj SR na část řídící a strategickou – Správní rada, a
část koordinační a výkonnou – Koordinační rada a výkonná složka Agentury
6. zajištit složení a role Správní rady dle pravomocí, kterými bude Agentura pro
rozvoj SR pověřena a v souladu s dohodou zřizovatelů Agentury pro rozvoj SR
7. zajistit výše uvedenými kroky i legislativním zakotvením udržitelnost ve smyslu
jednotného fungování sítě SR a získání finančních prostředků na provoz Modelu
SR
Metodický materiál Model SR vychází z předpokladu, že Agentura pro rozvoj SR
zajišťuje všechny funkce související se správou a rozvojem sítě sektorových rad.
10
Organizační struktura Agentury pro rozvoj SR a sítě SR
Obr. 1 Grafické znázornění organizační struktury Agentury pro rozvoj SR a sítě SR
Agentura pro rozvoj sektorových rad
Správní rada
předseda KR =
manažer
výkonné složky
Agentury
Sektorová
rada
pracovní
týmy k SD
Koordinační rada
výkonná složka Agentury
Sektorová
rada
pracovní
skupiny
Sektorová
rada
pracovní
týmy k SD
Stálá konference
předsedů SR
Sektorová
rada
Expertní
tým
pracovní
skupiny
sekce
sekce
pracovní
skupiny
pracovní
skupiny
stvrzovatelé
Složky Agentury pro rozvoj sektorových rad – zastřešení sítě SR
1.
Správní rada – strategické řízení, finanční řízení
2.
Koordinační rada – koordinace a operativní řízení
3.
Výkonná složka agentury – servisní a odborní výkonní pracovníci
Složky sítě sektorových rad
4.
Sektorová rada – výkonná a schvalovací složka
5.
sekce sektorové rady - výkonná složka
6.
pracovní skupina SR - výkonná složka
7.
Expertní tým - výkonná složka
8.
Stvrzovatelé – komunikační síť SR
9.
Stálá konference předsedů – poradní orgán
11
Složky Agentury pro rozvoj sektorových rad
1.1. Správní rada
Správní rada (SpR) je nejvyšší rozhodovací orgán sítě SR. Jejím posláním je zastupovat
zřizovatele při určování strategie rozvoje sítě SR a priorit směřujících ke kvalitnímu a
širokému uplatnění sítě sektorových rad.
Složení Správní rady (viz doporučení).
Role, práva a povinnosti jednotlivých členů SpR jsou součástí jednacího řádu SpR.
Role Správní rady
 je nejvyšším článkem řízení a kontroly činnosti SR
 určuje strategii, priority tvorby a rozvoje sítě sektorových rad a sektorových dohod
 rozhoduje o pravidlech vzniku a fungování sítě SR a schvaluje významné změny
pravidel Modelu SR a dalších metodických a řídících podkladů
 schvaluje jednací řády ostatních organizačních složek Agentury
řády vymezují pravidla jednání, způsob práce, povinnosti a práva členů)
(jednací
 je evaluátorem kvality a účelnosti výstupů práce SR
 rozhoduje o ustavování sektorových rad
 schvaluje institucionální složení SR, působnost SR (dle CZ-NACE), název SR
 schvaluje a jmenuje předsedu SR
 schvaluje personální obsazení Koordinační rady
 je představitelem sítě SR pro veřejnost, orgány státní správy a další instituce
 stanovuje koncepční kroky činnosti SR a koncepci plnění zakázek a projektů
(odpovědnosti, harmonogramy prací, personální a finanční kapacity sítě SR)
 řídí finanční toky spojené s činností sítě SR (rozhoduje a zodpovídá za získávání a
čerpání finančních prostředků)
1.2. Koordinační rada
Koordinační rada (KR) je orgánem pro koordinaci a operativní řízení sítě SR. Jejím
posláním je správa sítě sektorových rad a příprava prostoru pro co nejširší uplatnění
sektorových rad.
Koordinační rada je přímo podřízena Správní radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu
činnosti sítě SR a jejich výstupů a za přenášení informací o fungování a změnách v síti SR
a o realizaci činností/opatření ve své kompetenci.
12
Složení Koordinační rady
Standardní členové Koordinační rady
reprezentanti zaměstnavatelů
tajemník
Tvoří minimálně 2/3 složení Koordinační rady.
Další možní členové Koordinační rady
zástupce výkonných pracovníků agentury
zástupci externích dodavatelů a zákazníků sítě SR, zástupci státních institucí,
vzdělavatelé a další subjekty (dle rozhodnutí Správní rady). Tito členové mohou
mít omezené hlasovací právo
Tvoří maximálně 1/3 složení Koordinační rady.
Složení Koordinační rady schvaluje Správní rada.
Standardní a další členy Koordinační rady jmenuje na určité období Správní rada.
Struktura Koordinační rady:
předseda
členové
tajemník (plní zároveň funkci manažera tajemníků SR)
Předseda KR je jmenován Správní radou jako manažer agentury a z toho titulu se stává i
členem a předsedou KR.
Předseda KR odpovídá Správní radě. Je garantem výstupů KR, jejím mluvčím a
partnerem MPSV a MŠMT při komunikaci o zajištění návaznosti opatření a cílů v oblasti
rozvoje lidských zdrojů.
Členové Koordinační rady i Koordinační rada jako celek se řídí pravidly, dle kterých byla
zřízena Agentura pro rozvoj SR, pravidly Modelu SR a jednacím řádem Správní rady.
V případě, že členové KR přestanou splňovat a respektovat uvedená pravidla, je SpR
oprávněna zrušit jim členství před vypršením doby, na kterou byli jmenováni.
Role, práva a povinnosti jednotlivých členů KR jsou součástí jednacího řádu KR.
Role Koordinační rady
 spravuje síť SR a připravuje prostor pro co nejširší uplatnění sítě SR
 monitoruje trh práce a navrhuje Správní radě priority rozvoje sítě SR
 koordinuje vznik, licencování, změny, rušení SR/ET/PS
 navrhuje institucionální složení a působnost SR a schvaluje personální složení SR
 schvaluje licence jednotlivým SR pro práci na zakázkách, do kterých Agentura
vstoupila
13
 jmenuje/ odvolává členy SR v souladu s licencí SR
 schvaluje formální a drobné věcné úpravy, navrhuje zásadní úpravy pravidel
Modelu SR a dalších metodických a řídících podkladů
 koordinuje a operativně řídí síť SR - zadává úkoly, schvaluje harmonogram práce
SR
 průběžně hodnotí akceschopnost a reprezentativnost složení SR a tyto optimalizuje
 kontroluje činnost sítě SR, plnění úkolů dle harmonogramů
 rozhoduje o způsobu řešení nestandardních situací v síti SR uvnitř i ve vztahu k
třetím osobám, v případě ohrožení kvalitního plnění harmonogramu SR či rolí SR
obecně je oprávněna pozastavit činnost SR případně pozastavit či ukončit činnost
expertních týmů či pracovních skupin
 řeší sporné body mezi SR
 reprezentuje síť SR vůči třetím subjektům
 zprostředkovává komunikaci uvnitř sítě SR i mimo ni, odpovídá za přenášení
informací souvisejících s úkoly jednotlivých SR (komunikace mezi SR a
zadavatelem, mezi SR a Správní radou)
 je zastupujícím orgánem SR v oblastech, kde není SR zřízena (schvaluje složení a
rozsah garance ET a koordinuje práci ET)
 řídí činnost výkonné složky Agentury
 je zodpovědná za zajišťování zakázek pro SR
 hledá finanční zdroje, koordinuje finanční toky v síti SR
Forma rozhodování – schvalování hlasováním členů KR
Jednací řád Koordinační rady s vymezením pravidel jednání, způsobu práce, práv a
povinností jednotlivých členů KR je navržen Koordinační radou a schvalován Správní
radou.
1.3. Výkonná složka agentury
Výkonná složka agentury zajišťuje zpracování závěrů a rozhodnutí SpR a KR (vytváření
akceschopné a reprezentativní sítě SR a poskytování komplexního servisu Koordinační
radě, evidence, odborné materiály, komunikace uvnitř sítě SR).
Složení výkonné složky agentury
 Manažer (je zároveň předseda KR)
 výkonní pracovníci
koordinátoři SR
další odborní a administrativní pracovníci
14
Výkonná složka agentury nemá rozhodovací pravomoc. Výkonní pracovníci jsou přímo
podřízeni manažerovi, který je zároveň předsedou Koordinační rady a odpovídají mu za
kvalitu činnosti sítě SR a jejich výstupů a za přenášení souvisejících informací.
Manažer výkonné složky agentury odpovídá z pozice předsedy KR Správní radě za to, aby
kvalita a rozsah prací výkonných pracovníků odpovídala požadavkům Koordinační rady a
disponibilním kapacitám Agentury.
Složení a počet výkonných pracovníků vychází z aktuálních potřeb sítě SR a aktivit, na
kterých participují a z kapacitních možností.
Manažer výkonné složky agentury rozhoduje o počtu, kvalifikaci, činnostech a rozdělování
výkonných pracovníků do týmů (např. tým sektorových dohod, tým koordinátorů SR,..).
Výkonní pracovníci obvykle vychází z odborných útvarů střešních zaměstnavatelských
svazů nebo externích dodavatelů sítě SR.
Činnosti, práva a povinnosti výkonných pracovníků Agentury jsou součástí jednacího
řádu.
Role výkonných pracovníků – koordinátorů SR
 v souladu s Modelem SR, Manuálem SD a jednacím řádem zajišťují podklady a
činnosti nutné pro ustavení a další fungování SR a plní úkoly KR
 analyzují rozhodující subjekty v daném sektoru a vybírají vhodné subjekty
k zařazení do SR
 komunikují se subjekty trhu práce s cílem zajistit reprezentativní a akceschopné
institucionální a personální obsazení SR
 aktivně se účastní jednání SR z pozice zástupce Koordinační rady, komunikují s
tajemníkem
 řeší personální a institucionální změny složení SR/ET
 pomáhají identifikovat relevantní komunikační síť SR, kontrolují složení pracovních
skupin a stvrzovatelů
 prezentují v SR vize a prosazují zájmy zaměstnavatelů v duchu programových
priorit SP ČR a HK ČR
 prezentují a prosazují závěry KR, dohlíží a usměrňují činnost SR v souladu
s pravidly Modelu SR
 spolupracují při osvětě a propagaci a aktivně šíří informace o síti SR a jejich
výstupech směrem k zaměstnavatelům a k odborné i laické veřejnosti
 podporují využívání výstupů SR v praxi a zjišťují zpětnou vazbu ke kvalitě a
použitelnosti výstupů SR
 jsou aktivními členy výkonné složky agentury a plní úkoly dle zadání Koordinační
rady (potažmo předsedy KR) v souladu s Modelem SR a jednacím řádem
 koordinují v SR a pracovním týmu k SD práci na sektorových dohodách v souladu
s metodikou SD
15
 komunikují se členy pracovního týmu k SD, kontrolují přípravu podkladů pro
formulování cílů a obsahu Sektorových dohod
 usměrňují zpracování materiálů dokumentujících práci na SD ve smyslu jejich
souladu s metodickými pravidly a rozhodnutími SpR a KR
Jednací řád výkonné složky agentury s vymezením pravidel jednání, způsobu práce a
práv a povinností jednotlivých členů výkonné složky agentury je navržen Koordinační
radou a schvalován Správní radou.
16
2. Síť sektorových rad
Strategické cíle sektorových rad
 Být respektovaným zdrojem informací o trendech rozvoje sektorů, o pracovních
silách a o potřebách zaměstnavatelů v sektoru.
 Být důležitým partnerem orgánů státní správy i krajských úřadů pro oblast
počátečního i dalšího odborného vzdělávání.
 Ovlivňovat obsah, pravidla fungování a vzájemnou komunikaci informačních
soustav NSP a NSK, poskytujících základní informace pro oblast dalšího i
počátečního vzdělávání a docílit optimálního fungování těchto soustav včetně
jejich permanentní aktualizace.
 Být klíčovým aktérem v tvorbě prostředí pro rozvoj pracovní síly v sektorech
(prosazování inovačních tendencí v obsahu kvalifikací a spolupráce se školskými a
dalšími vzdělávacími zařízeními).
 Provádět osvětovou činnost směrem k veřejnosti s cílem propagace potřeb a
příležitostí v sektoru a možností, které nabízí využití systému uznávání kvalifikací.
 Přispívat k dosažení optimálních poměrů nabídky a poptávky na trhu práce a na
trhu vzdělávání.
 Prosazovat rozšíření praktického využívání dalšího vzdělávání v běžné praxi a
zapojovat se do komunikace se vzdělavateli i ověřovateli kvalifikací.
 Iniciovat využívání NSP a NSK zaměstnavateli a ostatními účastníky trhu práce.
 Ovlivňovat rozvoj lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí
klíčových subjektů na trhu práce ve vybraných sektorech NH a regionech.
Konkretizace činností SR v rámci aktivit pro NSP a NSK
 Je představitelem sektoru v oblasti tvorby a oponování dokumentů, které se mají
stát součástí Národní soustavy povolání a prosazujícím změny uvnitř NSP
v souladu s aktuální situací v sektoru.
 Je představitelem sektoru v oblasti tvorby a oponování dokumentů, které se mají
stát součástí Národní soustavy kvalifikací a prosazujícím změny uvnitř NSK
v souladu s aktuální situací v sektoru.
 Je iniciátorem ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR prostřednictvím
koordinovaných intervencí na trhu práce – uzavírání a realizace sektorových
dohod.
 Je představitelem sektoru v oblasti zjišťování a deklarování kvalifikačních potřeb
sektoru a potřeb trhu práce obecně - zajišťuje interaktivní provázanost výstupů
NSP a NSK.
17
 Je organizátorem diskuse s odborníky mimo sektor a platformou pro diskusi
odborníků uvnitř sektoru v záležitostech, které se týkají činnosti SR, obsahu a
tvorby NSP, obsahu a tvorby NSK a záležitostí rozvoje lidských zdrojů v sektoru
obecně.
 Je jedním ze zástupců sektoru při prosazování koncepčních, procedurálních a
legislativních změn v zájmu sektoru a jeho rozvoje.
 Je iniciátorem při navazování efektivní spolupráce s dalšími aktéry trhu práce a
implementaci společných opatření k dosažení vyrovnávání nabídky a poptávky na
trhu práce.
 Je partnerem autorizujících orgánů, MPSV, MŠMT a autorizovaných osob
v záležitostech uplatňování zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání
výsledků dalšího vzdělávání.
 Je delegujícím subjektem při pověřování expertů pro výkon kontrolní činnosti
procesu ověřování kvalifikací u autorizovaných osob.
 Je iniciátorem při podněcování zájmu využívat NSP a NSK v podnikové praxi a
zájmu odborníků stát se autorizovanou osobou při aplikaci zákona č.179/2006 Sb.
v praxi.
 Je zajišťovatelem osvěty o existenci a významu SR a obsahu a přínosů výstupů
zakázek a projektů, na kterých se podílí a to směrem k zaměstnavatelům (např.
prosazování vytvořených profesních kvalifikací do praxe).
Složky sítě sektorových rad
2.1. Sektorová rada
Sektorová rada (dále SR) je dobrovolné profesní sdružení, složené z reprezentantů
významných zástupců zaměstnavatelů, střešních profesních sdružení a významných
odborníků na lidské zdroje v daném odvětví. Jejím cílem je reprezentovat v oblasti
rozvoje lidských zdrojů zájmy daného odvětví ve vztahu ke státní správě, vzdělavatelům,
občanům a dalším partnerům.
Sektorovou radu ustavuje Správní rada jako nejvyšší organizační složka Agentury pro
rozvoj SR, dle návrhu Koordinační rady.
Sektorová rada je přímo podřízena Koordinační radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu své
činnosti a výstupů, za přenášení informací a za realizaci činností/opatření ve své
kompetenci.
18
Složení sektorové rady
Sektorovou radu standardně tvoří zástupci
 zaměstnavatelů – firem působících v daném sektoru
 zaměstnavatelů - profesních sdružení, cechů působících v daném sektoru
 Agentury pro rozvoj SR (bez hlasovacího práva) – plní funkci tajemníka SR
 NÚV (bez hlasovacího práva) - plní funkci garanta dodržování metodiky NSK
Standardní složení SR je zpravidla doplněno o zástupce
 vzdělavatelů, akademické sféry
 zaměstnanců – odborů
 příslušného ministerstva – autorizujícího orgánu
 dalších subjektů spolupracujících na projektech, na kterých se podílí také daná SR
Zastoupení zaměstnavatelů v sektoru tvoří dvě třetiny členů sektorové rady s
hlasovacím právem.
Složení SR z hlediska rolí členů v sektorové radě
Reprezentativní složka sektorové rady
a) člen SR - zastupuje v sektorové radě subjekt, jímž byl do SR navržen. Řídí se
statutem SR a jeho přílohami. Splňuje roli reprezentativního zástupce
zaměstnavatelů nebo jiného subjektu. Vstup nebo pokračování ve členství v SR může
být dále podmíněno ze strany Koordinační rady. Má hlasovacího právo.
b) předseda SR - je zároveň členem SR. Řídí se statutem SR a jeho přílohami. Splňuje
roli reprezentativního zástupce zaměstnavatelů. Do funkce předsedy je schvalován a
jmenován Správní radou. SR potažmo Koordinační rada je oprávněna navrhovat
kandidáty na předsedu SR. Má hlasovacího právo.
c) člen sekce SR (SR se může dále dělit na sekce – viz kapitola 2.6) - Člen sekce SR
zastupuje v sekci SR zaměstnavatele a subjekt, jímž byl do SR navržen. Řídí se
statutem SR a jeho přílohami. Nemá hlasovacího právo.
Servisní a odborná složka sektorové rady
d) tajemník - řídí se statutem SR a jeho přílohami. Zajišťuje organizaci a metodickou
koordinaci fungování a tvorby výstupů SR. Nemá hlasovacího právo.
e) garant NÚV (Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenského zařízení a
zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) - reprezentuje v sektorové
radě správce NSK. Nemá hlasovacího právo.
f)
zástupce AOr (autorizujícího orgánu) - reprezentuje v sektorové radě orgán,
který udílí autorizace v sektoru (resortní ministerstva). Vzhledem k roli AOr v tvorbě
19
NSK je důrazně doporučeno členství zástupce tohoto orgánu v SR. Nemá hlasovacího
právo.
Členové SR jsou povinni pracovat v SR v souladu s pravidly Modelu SR. Pokud dochází
k závažnému porušení statutu SR nebo povinností a práv člena SR je Koordinační rada
oprávněna zrušit dané osobě členství v SR.
Role sektorové rady
 monitoruje trh práce, zjišťuje a deklaruje potřeby kvalifikací v daném sektoru
 řídí, usměrňuje a zajišťuje tvorbu materiálů popisujících svět práce a tvorbu
materiálů a podkladů pro vzdělávací soustavu
 propaguje síť SR a výstupy, na kterých SR spolupracuje
 komunikuje s dalšími subjekty trhu práce při návrhu a realizaci opatření
napomáhajících rozvoji lidských zdrojů a růstu konkurenceschopnosti pracovní síly
 iniciuje praktické využívání výstupů práce sektorové rady
 identifikuje změny na trhu práce a potřeby zaměstnavatelů i pracovních sil
 navrhuje koncepční, procedurální i legislativní změny
 poskytuje poradenské služby
Přesné vymezení rolí, povinností a práv členů SR předkládá Příloha č. 01.
2.2. Sekce sektorové rady
V případě potřeby se SR může dále dělit do sekcí SR.
Sektorová rada vytváří sekce, pokud zastřešuje odborný směr, který zahrnuje
různorodé oblasti a je proto efektivní jednat samostatně – v rámci sekcí.
Návrh na vytvoření sekcí a jejich zaměření podává SR, vytvoření jednotlivých sekcí
včetně seznamu jejich členů schvaluje Koordinační rada SR.
Složení sekce sektorové rady
 vedoucí sekce SR
 členové sekce SR
Sekce SR sestává ze členů SR případně dalších osob - odborníků trhu práce a
reprezentantů zaměstnavatelů. Tito se stávají členy sekce SR s hlasovacím právem
platným pouze v rámci dané sekce SR. Zúčastňují se jednání sekce SR. Jednání SR se
mohou zúčastnit na základě dohody s vedoucím sekce a předsedou SR.
20
Jednání sekce SR svolává vedoucí sekce SR a o jednání informuje tajemníka SR.
Tajemník SR je přítomen na jednáních sekce (pokud není dohodnuto jinak). Z jednání
sekce SR je vytvořen zápis a prezenční listina.
Členové sekce SR mají totožné povinnosti a práva jako členové SR vyjma hlasovacího
práva v SR. Členové sekce SR se řídí statutem SR a jeho přílohami.
Vedoucím sekce SR je člen SR s hlasovacím právem, pověřený předsedou SR.
Role sekce sektorové rady
 navrhuje stanoviska SR za danou oblast, pro kterou je sekce vytvořena
 předkládá návrhy do SR, návrhy stanovisek mohou členové sekce SR vytvářet na
základě podkladů pracovních skupin, které pod sekcí vzniknou
 pravomoc navrhovat, ne však schvalovat výstupy sekce SR. Schvalování výstupů
je v pravomoci SR. Tuto pravomoc případně její část může SR dle svého
rozhodnutí delegovat na sekce SR (dle rozhodnutí SR)
Přesné vymezení rolí, povinností a práv členů sekce SR předkládá Příloha č. 01.
2.3. Pracovní skupina
Pracovní skupina je dočasné uskupení externě spolupracujících odborníků. Účelem
vytváření pracovních skupin je zpracovat úkoly vyplývající z činnosti SR.
Tvorba pracovních skupin je základním principem organizace práce všech sektorových
rad. PS vznikají průběžně po celou dobu existence SR.
Pracovní skupinu vytváří/ruší SR jako svou výkonnou složku pouze k úkolům přesně
stanoveným v harmonogramu práce SR.
Pracovní skupina je přímo podřízena sektorové radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu
činnosti a za přenášení informací. SR schvaluje výstupy PS.
Vytváření/rušení PS iniciuje předseda SR, který odpovídá Koordinační radě za
opodstatnění její existence (soulad s aktuálním harmonogramem), její složení a činnost.
Založením, vedením a koordinací činností pracovní skupiny pověřuje předseda SR
vybraného člena SR s hlasovacím právem reprezentujícího v SR zaměstnavatele.
Tento se stává vedoucím pracovní skupiny, odpovídá za složení a činnost pracovní
skupiny předsedovi SR.
21
Složení pracovní skupiny
 vedoucí pracovní skupiny
 členové pracovní skupiny
PS tvoří odborníci s praktickými zkušenostmi v dané
zpracovávat podklady pro SR dle zadání vedoucího PS.
oblasti, schopní
a
ochotní
Pravidla pro složení PS:
o složení PS rozhoduje vedoucí PS, který garantuje kvalitu složení PS
počet členů PS – doporučeno 4 až 8 členů PS (včetně vedoucího)
členové PS nejsou zároveň členy dané SR (výjimku může udělit pouze KR)
vedoucí PS zajišťuje manažerskou a koordinační funkci
složení PS je heterogenní, zahrnuje odborníky s praktickými (profesními)
zkušenostmi v oboru z různorodých organizací, malé i větší subjekty, dle možností
v dané oblasti tak, aby výstupy práce PS byly akceptovatelné většinou subjektů
působících v dané oblasti (zástupci zaměstnavatelů - personalisté, výkonní
pracovníci, specialisté, vedoucí, zástupci cechů, svazů a profesních sdružení)
PS, která tvoří profesní kvalifikace, má jednoho zástupce z řad vzdělavatelů,
případně zástupce autorizovaných osob, tyto osoby jsou vybírány a oslovovány
reprezentanty vzdělávání a případně realizátory projektů řešící problematiku
uplatňování dalšího vzdělávání v praxi
Optimální složení SR - je doporučeno, aby v PS byly zastoupeny tyto typy subjektů:
1. různé velké firmy nad 250 zaměstnanců
2. různé malé a střední firmy od 20 do 250 zaměstnanců
3. různé mikro firmy do 20 zaměstnanců + OSVČ
4. různé svazy, cechy, profesní sdružení, další odborníci
5. různí vzdělavatelé, autorizované osoby
Pokud zástupce některé ze skupin nemá opodstatnění být v PS (např. v energetice nejsou
mikro firmy a OSVČ), pak v PS není tento typ subjektu zastoupen.
Předseda SR případně koordinátor má právo vetovat složení PS pokud není v souladu
s pravidly Modelu SR(musí tak učinit do 5 pracovních dnů od předložení seznamu členů
PS a doložit argumentaci).
Pak je nutno na základě dalšího jednání v SR zargumentovat stávající složení nebo
obměnit složení PS či vedoucího PS, případně informovat KR a zvážit další možnosti
řešení.
Pokud se v průběhu činnosti PS zjistí závažné skutečnosti (složení PS je nedostatečné, v
PS nelze dosáhnout konsensuálního stanoviska ke zpracovávaným výstupům), je vedoucí
22
PS potažmo předseda SR povinen informovat Koordinační radu a hledat efektivní řešení
(jednání se členy PS, jednání s dalšími subjekty, změna složení PS, pozastavení nebo
zrušení PS).
Role pracovní skupiny
 pracovní platforma SR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní
soustavy povolání (zejména popisy stanovených jednotek práce)
 pracovní platforma SR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní
soustavy kvalifikací (zejména standardy stanovených kvalifikací)
 pracovní platforma SR pro tvorbu jiných dokumentů a plnění jiných úloh, které SR
požaduje
Zásady sestavení, fungování a zániku pracovní skupiny
PS zakládá vedoucí PS (může využít spolupráce koordinátora). PS je založena
předložením seznamu členů PS předsedovi SR a koordinátorovi, pokud tito
nevyužijí právo veta
výstupy pracovní skupiny jsou schvalovány sektorovou radou. Podmínkou
schválení výstupů PS je předložení seznamu členů PS, který dokladuje, že výstupy
PS objektivně odráží požadavky dané oblasti
po splnění svých úkolů a finančním vypořádání PS zaniká, PS zaniká také
z rozhodnutí SR případně Koordinační rady (např. pokud KR rozhodne o změně
harmonogramu prací SR v oblasti, pro kterou byla PS založena nebo PS
neodpovídá pravidlům Modelu SR)
Pracovní skupina využívá spolupráci:
tajemníka SR pro zajištění komunikace se SR a metodické vedení při tvorbě
podkladů pro NSP
garanta NÚV pro metodické vedení při tvorbě podkladů pro NSK
koordinátora pro sestavení PS odpovídající pravidlům Modelu SR a obvyklým
poměrům v sektoru (koordinátor kontroluje soulad seznamu členů PS s pravidly
Modelu SR a dává vedoucímu PS, případně předsedovi SR nebo Koordinační radě
podnět na změnu složení PS). Koordinátor také spolupracuje s vedoucím PS při
výběru odborníků do PS (např. formou zajišťování analytických podkladů o
subjektech a zaměstnanosti v dané oblasti)
Konkretizace způsobu práce v PS a práva a povinnosti členů i vedoucího PS, informační
podklad a formulář seznam členů PS je v Příloze č. 02.
23
2.4.
Pracovní tým k sektorové dohodě
Pracovní tým k sektorové dohodě (dále jen PTSD) je výkonným nástrojem sektorových
rad k přípravě a realizaci sektorových dohod (SD). Je iniciátoram a hlavním aktérem SD.
Posláním PTSD je získání reprezentativních a akceschopných partnerů sektorové dohody,
formulování a projednávání návrhu sektorové dohody a příslušných opatření k její
realizaci a zajišťování realizace opatření do SD.
Pracovní tým k sektorové dohodě vytváří/ruší SR jako svou výkonnou složku k přesně
stanoveným úkolům.
Pracovní tým k sektorové dohodě je přímo podřízen sektorové radě a odpovídá jí za
rozsah a kvalitu činnosti, výstupy PS a za přenášení informací.
Vytvoření PTSD iniciuje předseda SR, který odpovídá Koordinační radě za jeho činnost.
Koordinační rada schvaluje vznik, rušení a financování činnosti PTSD.
Založením, vedením a koordinací činností PTSD je pověřen předseda SR nebo vybraný
člen SR, který se z pověření předsedy SR stává vedoucím pracovního týmu k sektorové
dohodě.
Při koordinaci činností pracovního týmu k SD napomáhá koordinátor.
Složení pracovního týmu k sektorové dohodě

Vedoucí PTSD - předseda SR nebo pověřený člen SR. Odpovídá SR za přípravu a
realizaci SD. Je nadřízeným členům PTSD. Metodicky je podřízen Koordinační radě,
která uplatňuje svůj vliv zpravidla prostřednictvím manažera týmu vytvářeného pro
účely realizace SD ve výkonné složce Agentury. Manažer pak uplatňuje svůj vliv
zpravidla prostřednictvím koordinátora.

Členové PTSD - vybraní členové SR, přizvaní reprezentanti zaměstnavatelů a další
odborníci, případně pracovník k vedení administrativních činností. V rozsahu přípravy
a realizace SD jsou podřízeni vedoucímu PTSD.
Pracovní tým k SD je složen ze zástupců zaměstnavatelů, zástupců aktérů sektorové
dohody a dalších osob doporučených členy SR.
Vedoucí PTSD je v rozsahu přípravy a realizace SD nadřízeným členům PTSD.
O složení pracovního týmu k SD rozhoduje sektorová rada. Koordinační rada má právo
veta nebo doplnění složení pracovního týmu k SD.
Role pracovního týmu k sektorové dohodě
konkretizuje cíle SD a stanovuje priority řešení
vyhodnocuje analytické a prognostické informační zdroje
stanovuje akce vedoucí k dosažení cílů SD
zpracovává návrh finančního plánu a kontroly jeho dodržování
24
vybírá potenciální aktéry SD a stanovuje způsob jejich oslovení
zpracovává harmonogram jednání potenciálními aktéry v regionu/regionech
zpracovává plán přípravy na jednání s potenciálními aktéry v regionu/regionech
zajišťuje přípravu osob na jednání s potenciálními aktéry SD
komunikuje směrem k SR i k aktérům SD
sleduje a dokumentuje přípravu a realizaci plnění SD
další činnosti související s přípravou a realizací SD (příprava souvisejících
materiálů, účast na propagačních akcích, předkládání podkladů do SR, apod.)
Veškeré další informace k pravidlům a obsahu činnosti pracovního týmu k sektorové
dohodě a k přípravě, uzavírání a realizaci sektorových dohod jsou součástí metodického
materiálu - Manuál pro přípravu a tvorbu sektorových dohod.
2.5. Stvrzovatelé
Stvrzovatel je odborník s praktickými zkušenostmi v určité oblasti trhu práce, který se
vyjadřuje k jednotkám práce, k profesním kvalifikacím a dalším materiálům vytvořeným
expertními týmy a pracovními skupinami sektorových rad. Stvrzovateli jsou především
zástupci zaměstnavatelů, dále mohou být stvrzovateli zástupci vzdělavatelů a
autorizovaných osob (platí pro výstupy k NSK).
Stvrzovatelé k určitému výstupu musí být nezávislými oponenty - zastupující různé
organizace dle možností v daném sektoru (heterogenní skupina k posouzení daného
výstupu - nemohou to být např. členové PS, která výstup zpracovala). Vyjímku může
udělit Koordinační rada.
Stvrzovatel posuzuje obsah, kvalitu a především praktickou uplatnitelnost výstupů
zpracovaných v SR, ke kterým zpracovává připomínky podle jednotného zadání –
posudek svrzovatele.
Důvody využívání stvrzovatelů
posouzení výstupů SR
získání větší podpory odborníků z praxe v dané oblasti
zvýšení reprezentativnosti SR
propagace NSP a NSK
ověření kvality výstupů SR
podpora používání výstupů SR v praxi
Materiály posuzované stvrzovateli
a) nově vzniklé jednotky práce (prioritně všechny, ke kterým je vytvářena PK)
25
b) revidované jednotky práce (prioritně všechny, u kterých je vytvořená PK a revize
znamená zásadní změnu PK, o výběru rozhoduje SR, právo veta má KR)
c) nově vzniklé standardy PK (všechny)
d) revidované PK (všechny, u kterých revize znamená zásadní změnu obsahu, o
výběru rozhoduje SR, právo veta má KR)
e) další výstupy SR (dle rozhodnutí KR)
Pro materiály ad a), b) platí nutnost zajištit přibližně pět posudků stvrzovatelů.
Pro materiály ad c), d) platí nutnost zajištit minimálně pět posudků stvrzovatelů.
Vyjímku v odůvodněných případech uděluje Koordinační rada.
Sektorová rada (Koordinační rada) je oprávněna vybrat další jednotky práce, profesní
kvalifikace, které budou posouzeny stvrzovateli, nutné je ale předložit ke schválení
v Koordinační radě navýšení finančních prostředků s tímto spojených.
Jednotky práce vybrané pro posouzení jsou uvedeny v zápise z jednání SR včetně
zdůvodnění.
Akvizice stvrzovatelů
Identifikace stvrzovatelů
Identifikaci a návrh stvrzovatelů primárně provádí členové sektorové rady (s hlasovacím i
bez hlasovacího práva). Stvrzovatele navrhuje také koordinátor, Koordinační rada nebo
další osoby a subjekty uvnitř i mimo síť SR (oborové svazy, cechy, sdružení …).
Oslovení stvrzovatelů
Oslovení potenciálních stvrzovatelů včetně poskytnutí relevantních informací provádějí
primárně členové SR, případně koordinátor (mimo členy SR) s tím, že cílem je:
vzbudit zájem o práci stvrzovatele a o NSP, NSK
získat ústní souhlas stvrzovatele se spoluprací
získat informace o stvrzovateli – vyplnění tzv. identifikačního listu stvrzovatele
(tento obsahuje – obor činnosti stvrzovatele, jeho pracovní pozici,
zaměstnavatele, délku praxe a kontaktní údaje). Tyto informace jsou k evidenci
předány tajemníkovi SR
Oslovení je prováděno formou osobních jednání, telefonicky, korespondencí nebo
využitím diskusních fór na webových stránkách zúčastněných subjektů. Oslovení je
prováděno přímým kontaktem s potenciálním stvrzovatelem, nebo přes subjekty
navrhující své zástupce do SR.
Doporučenou formou získávání stvrzovatelů je oslovení klíčových zaměstnavatelských
subjektů v daném sektoru např. navrhovatelů členů SR/ET s žádostí o doporučení
26
vhodných odborníků ke stvrzování PK a JP. Oslovení těchto subjektů zajišťují primárně
koordinátoři případně členové SR.
V případě posuzování profesních kvalifikací je velmi vhodné oslovit také vzdělavatele,
zejména vzdělavatele rekvalifikací a potenciální i stávající autorizované osoby (tyto
subjekty jsou uváděny v „Rodném listu“ PK a v databázi potenciálních a stávajících
autorizovaných osob vedené koordinátorem, případně tyto potenciální stvrzovatele
identifikuje garant NÚV).
Získávání stvrzovatelů je vhodné podpořit publikační činností o NSP a NSK s nabídkou
možnosti posuzovat konkrétní jednotky práce a profesní kvalifikace. Potenciální zájemci
jsou odkazováni na web (NSP, NSK, sektorových rad). Zájem o spolupráci mohou
projevit např. přes diskusní fóra daného webu.
Tajemníci nebo jiní pověření pracovníci Agentury pro rozvoj SR – administrátoři, s nimi
komunikují ve smyslu zjištění kontaktních a profesních údajů a zjištění oblastí, které mají
zájem posuzovat. Tito zájemci budou dále kontaktováni jako stvrzovatelé jednotlivých
jednotek práce a profesních kvalifikací.
Výběr stvrzovatelů
Na základě informací o navržených a oslovených stvrzovatelích, které dostává tajemník
od členů SR a koordinátora, vytváří tajemník seznam potenciálních stvrzovatelů pro
jednotlivé výstupy. U stvrzovatelů uvádí kontaktní údaje, údaje o odbornosti (délka
praxe, pracovní pozice), navrhovatele a zaměření stvrzovatele (oblasti případně jednotky
práce a profesní kvalifikace, které posuzuje).
Seznam potenciálních stvrzovatelů k dané jednotce práce a profesní kvalifikaci
odsouhlasí příslušná SR (v případě expertních týmů KR). Koordinační rada je
informována o seznamu stvrzovatelů a má právo tento seznam upravovat.
Za identifikaci, oslovení a výběr stvrzovatelů je odpovědná SR (v souladu
s povinnostmi člena SR), přeneseně Koordinační rada ta odpovídá za celou činnost SR.
Koordinátor posuzuje zda vybraní stvrzovatelé odpovídají pravidlům Modelu SR (ad
vymezení stvrzovatelů v úvodu kapitoly) a spolupracuje při výběru stvrzovatelů formou
zajišťování analytických podkladů o subjektech a zaměstnanosti v sektoru.
Pokud se členům SR prokazatelně nedaří vybrat nebo oslovit ke spolupráci stvrzovatele a
seznam stvrzovatelů je nedostatečný nebo neúplný, řeší SR tuto situaci s koordinátorem.
Koordinátor iniciuje oslovení dalších subjektů pro roli stvrzovatele, žádá o výjimku KR
nebo dává podnět ke změně složení SR z důvodu neplnění povinností členů SR.
Komunikace, předání pokladů, sběr a vypořádání posudků
stvrzovatelů
Administrátor (spolupracovík tajemníků pověřený administrativou k agendě stvrzovatelů)
zasílá odsouhlaseným stvrzovatelům materiály k posouzení (po dohodě s pracovní
27
skupinou) a další související podklady. Stvrzovatelé nejsou školeni v metodice tvorby
katalogu Národní soustavy povolání ani v metodice naplňování Národní soustavy
kvalifikací. Účelem je zjistit jejich odborný náhled na uplatnitelnost výstupů
zpracovávaných v SR.
Po obdržení připomínek - posudků stvrzovatelů v daném termínu je tajemník předává do
PS k jejich posouzení. PS zajistí posouzení a vypořádání připomínek, relevantní
připomínky PS zapracuje.
U zásadních připomínek, které se ve výstupech nezohlední, doplní stanovisko PS, ET.
Vedoucí PS, ET předává do SR finální návrh výstupu PS včetně posudků a jejich
vypořádání. Tyto podklady musí mít SR nebo KR před schvalováním výstupů PS
k dispozici.
Mimo připomínek získaných od stvrzovatelů formou posudku zaslaného e-mailem, bude
získávána zpětná vazba k výstupům SR i z diskusních fór na webových stránkách NSP,
NSK, webu členů sdružení. Tyto připomínky rovněž shromažďuje, eviduje a předkládá
k posouzení do SR/ET tajemník nebo určený administrátor.
Postup předávání materiálů stvrzovatelům, základní informační a pracovní materiály pro
stvrzovatele jsou v Příloze č. 03 (informace o NSP, NSK, posudek k NSP a NSK,
formulář seznamu stvrzovatelů JP, PK).
2.6. Expertní tým
S ohledem na různý stupeň organizovanosti zaměstnavatelů
sektorech vznikat SR dlouho nebo se je nepodaří ustavit vůbec.
budou
v
některých
V takových případech Koordinační rada přebírá i role sektorové rady a zakládá expertní
tým.
Expertní tým je pracovní tým odborníků, zřizovaný dočasně k řešení úkolů v
oblasti, ve které není ustavena sektorová rada.
Expertní tým může být využit
v ucelených oblastech
pro jednotky práce s průřezovým charakterem, jež prostupují mnoha sektory a
tudíž jejich zařazení do jednoho určitého sektoru a jedné SR je nerealizovatelné
pro specifické činnosti nezapadající do žádné SR
Expertní tým je přímo podřízen Koordinační radě radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu
činností, výstupů a za přenášení informací. Koordinační rada sestavuje expertní tým,
schvaluje jeho výstupy či změny ve složení apod.
28
Pro zajištění těchto rolí Koordinační rada využívá klíčové zaměstnavatelské svazy, cechy
a významné zaměstnavatele.
Klíčové zaměstnavatelské svazy, cechy a významní zaměstnavatelé přebírají garanci za
jednotlivé výstupy ET. KR výstupy ET následně schvaluje.
Složení expertního týmu
Expertní tým tvoří odborníci navrhovaní střešními zaměstnavatelskými svazy, cechy a
významnými zaměstnavateli – garanty výstupů ET na základě předložení návrhového
listu.
Složení ET je heterogenní, zahrnuje odborníky s konkrétními zkušenostmi
v oboru z různorodých organizací, malé i větší subjekty, dle možností v dané
oblasti (zástupci zaměstnavatelů - personalisté, výkonní pracovníci, specialisté, vedoucí,
zástupci vzdělavatelů, zástupci autorizovaných osob, zástupci cechů, svazů a profesních
sdružení).
Složení ET vychází z pravidel pro složení pracovní skupiny (ad kapitola 2.3.), složení ET
schvaluje Koordinační rada.
Členění ET
a) vedoucí expertního týmu
b) člen expertního týmu
c) tajemník
d) garant NÚV
e) zástupce autorizujícího orgánu (AOr)
Role expertního týmu
 pracovní platforma KR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní
soustavy povolání (zejména popisy stanovených jednotek práce)
 pracovní platforma KR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní
soustavy kvalifikací (zejména standardy stanovených kvalifikací)
 pracovní platforma KR pro tvorbu jiných dokumentů a plnění jiných úloh, které SR
požaduje
 partner KR při monitorování kvalifikačních potřeb a vývojových trendů trhu práce
v sektoru
Informace o práci expertního týmu, role jednotlivých členů a formulář seznam členů ET
jsou v Příloze č. 04.
29
2.7. Stálá konference předsedů
Stálá konference předsedů je poradním orgánem Agentury pro rozvoj SR, vzniká
z rozhodnutí Správní rady. Využívá se pro přenos informací z jednotlivých regionů a
sektorů a ke komunikaci o průřezových tématech. Stálá konference předsedů SR
ředkládá návrhy řešení zadaných úkolů a jejich argumentaci. Agentura pro rozvoj SR se o
tyto podklady opírá při diskusi s orgány státní správy.
Organizace Stálé konference předsedů je zajišťována Koordinační radou.
Složení Stálé konference předsedů
Stálá konference předsedů SR je složena s předsedů jednotlivých sektorových rad.
Jednání Stálé konference předsedů svolává Koordinační rada (KR). Závěry a rozhodnutí
Stálé konference předsedů jsou přijímány konsensem.
Role Stálé konference předsedů
 je poradním orgánem Agentury pro rozvoj SR
 připravuje argumentace pro projednávání průřezových témat v oblasti rozvoje
lidských zdrojů v ČR
 předkládá doporučení pro přípravu a uzavírání sektorových dohod
 zprostředkovává komunikaci uvnitř sítě SR (vzájemný přenos informací o činnosti
jednotlivých SR)
 podílí se na prosazování potřebných legislativních změn v oblasti rozvoje lidských
zdrojů v ČR
 spolupracuje s Koordinační radou při zajišťování akceschopnosti sítě SR
 spolupracuje při zajišťování propagace sítě SR
 spolupracuje při vytváření komunikační sítě SR
30
PROCESY MODELU SR
Kapitola Procesy modelu SR popisuje jednotlivé fáze fungování sektorových rad a
jednotná pravidla vytváření a fungování sítě SR. Pravidla lze v opodstatněných případech
přizpůsobit konkrétním podmínkám v daném sektoru, jejich úpravu schvaluje Agentura
pro rozvoj SR.
3. Fáze procesu fungování SR
1. Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR
2. Fáze komunikace a přípravy SR
3. Fáze ustavení SR
4. Fáze licencování SR
5. Fáze provozu SR
Procesní standardy sektorových rad - grafické vyjádření jednotlivých fází procesu vzniku
a fungování sítě sektorových rad je Přílohou č. 05.
3.1.
Fáze analyzování trhu práce a
vymezení sítě SR
Analýza zahrnuje sběr a vyhodnocení existujících a využitelných dat o současné a
budoucí situaci na trhu práce i jejím odrazu do vzdělávání. Analýza je podkladem při
rozhodování Správní rady Agentury pro rozvoj SR, jak optimálně vymezit strukturu a
rozsah působnosti sektorových rad v jednotlivých odvětvích národního hospodářství.
Zaměření a obsah analýz
 Využití strukturování národního hospodářství dle 2. hladiny CZ-NACE a vymezení
sektorů působnosti sektorových rad (jeden sektor, kde působí jedna SR = 1 a více
CZ-NACE 2. hladina).
 Analýza ekonomického
jednotlivých sektorů
a
společenského
významu
a
vývojových
trendů
o
podíl na HDP dle CZ-NACE (odvětvové klasifikace ekonomických činností)
o
čistý zisk sektoru
o
průměrný evidenční počet zaměstnanců dle CZ-NACE
o
počet kvalifikovaných pracovních sil v sektoru
o
počet pracovních míst a počet zaměstnaných osob dle CZ-NACE a ISCO-CZ
o
analýzy zaměstnanosti v jednotlivých sektorech (clusterová analýza)
32
 Úroveň dělby práce v sektoru a její dopad na požadavky na pozice a kvalifikace
(např. malá firma - široký profil, kumulace prací, velká firma - specialisté).
 Vývoj a změny situace v rozvoji lidských zdrojů v daném odvětví (sektoru).
o
Zvýšená/snížená poptávka po kvalifikovaných pracovních silách v odvětví.
o
Zvýšené/snížené požadavky
kvalifikací stávajících.
na
tvorbu
nových
kvalifikací
či
změny
 Posouzení využitelnosti zákona č. 179/2006 Sb. v jednotlivých oblastech
(vymezení oblastí, kde lze a kde nelze aplikovat daný zákon, z důvodu existence
jiné legislativy upravující požadavky na kvalifikaci pro výkon daného povolání
nebo činnosti).
 Vývoj v oblasti vzdělávání (trendy vývoje v kontextu trhu práce).
 Situace v nabídce profesního vzdělávání (jak počátečního, tak dalšího).
 Pokrytí daného odvětví počátečním vzděláním – jeho dostatečnost současná i
předpokládané využití kapacit v budoucnu.
Provedení a vyhodnocení analýzy a následné nastanovení struktury a priorit vytváření
sítě sektorových rad patří ke klíčovým povinnostem Koordinační rady, která ji zajišťuje
prostřednictvím týmu agentura.
Výstupem po vyhodnocení analytických podkladů je návrh:
 struktury a působnosti sektorových rad, tak aby zastřešovaly komplexně
národní hospodářství. Návrh struktury a působnosti SR obsahuje název
jednotlivých SR a název a kódy CZ-NACE, které jsou dané SR přiřazeny, tak aby
vždy kódy CZ-NACE byly přiděleny určité SR.
 určení priorit a harmonogram ustavování sektorových rad, expertních týmů
nebo hledání jiného řešení.
Stanovení struktury a rozsahu působnosti SR
Rozsah působnosti SR vymezený dle CZ-NACE navrhuje Koordinační rada, schvaluje
Správní rada. Působnost je uvedena v ustavujících dokumentech SR.
SR odsouhlasí svou působnost převzetím ustavujících dokumentů na jednání SR (nutno
zaznamenat v zápise z jednání). Pokud SR není schopna garantovat celý sektor, pro
který byla ustavena nebo existují překryvy v působnosti s dalšími sektorovými radami a
není možná vzájemná dohoda mezi sektorovými radami, rozhoduje Správní rada.
V případě přebírání garance za jednotlivé pozice (patřící do společného nebo naopak do
více CZ-NACE) rozhoduje Koordinační rada, ta určí garantující SR i SR, která spolupracuje
na připomínkování překrývajících se pozic. Výslednou verzi stanoviska k této pozici
33
schvaluje garantující SR. Na pozicích mohou pracovat jedna i více SR. Garanci za pozice
přebírá pouze jedna SR a další SR mohou připomínkovat jako celek, nebo vysláním svého
zástupce jako člena pracovní skupiny nebo stvrzovatele.
Při určení rozsahu působnosti je nutno respektovat tato pravidla
 Systémový přístup – SR garantuje ucelený okruh pozic. Pokud v tomto okruhu
existují jednotlivé pozice, které nezapadají do působnosti SR, má tato SR možnost
rozhodnout, zda si je ponechá ve své garanci a na další SR přesune pouze
připomínkování těchto pozic nebo zda předá garanci za pozice další SR.
 Konsensuální přístup – prvotní je snaha o dohodu o tzv. překryvech mezi
jednotlivými SR (překryvy jsou nazývány pozice, které nelze přesně zařadit do
jedné SR, zahrnují činnosti vykonávané v různých odvětvích trhu práce, a proto je
mohou zařadit do své působností dvě i více SR).
 Otevřenost – v průběhu
jednotlivých SR.
fungování
SR
lze
provést
změny
v působnosti
 Efektivita práce – rozsah působnosti SR odpovídá časovým možnostem a
odbornosti členů SR.
 Kooperace – u překryvů je povinností SR spolupracovat a to buď jako SR
garantující (schvalovatel) či jako SR spolupracující (připomínkovatel).
Výsledkem fáze analýza pro stanovení struktury a priorit vytváření sítě SR je
schválení struktury a rozsahu působnosti sektorových rad a schválení
harmonogramu ustavování sektorových rad. Schvaluje – Správní rada.
3.2.
Fáze komunikace a přípravy SR
Tato fáze obsahuje výběr a oslovení vhodných subjektů pro spolupráci v síti SR a
modelování reprezentativního složení jednotlivých SR. Hlavním aktérem je Koordinační
rada, zejména pak sociální partneři, kteří jsou v ní zastoupeni a koordinátoři jako
výkonná složka. Zodpovídají za kvalitní zajištění jednotlivých složek přípravné fáze.
Výběr a oslovení klíčových představitelů daného sektoru
Zajišťuje Koordinační rada prostřednictvím koordinátorů.
Koordinátoři analyzují strukturu subjektů v jednotlivých
hospodářství dle schválené struktury a rozsahu působnosti SR.
sektorech
národního
Základní podmínkou při vytváření SR je její reprezentativnost.
34
Koordinátoři mapují sektor – pracují s přehledy firem, profesních sdružení a dalších
subjektů a jejich postavenín na trhu práce. Vybírají subjekty vhodné jako kandidáty na
členství v SR. Složení členské základny SR by mělo být odrazem situace v sektoru.
Při výběru subjektů do SR se posuzuje především
 Počet, struktura, působnost, postavení a zaměření činnosti zaměstnavatelů v
sektoru.
 Počet, struktura a význam svazů, spolků, cechů, a dalších profesních sdružení
v sektoru.
 Počet zaměstnanců (nejlépe podle povolání či kvalifikací) jež subjekt zastupuje.
 Podíl trhu práce, který subjekt dokáže monitorovat.
Na základě zmapování sektoru jsou vybírány subjekty, které jej reprezentují. To
znamená zastřešují činnosti, které do sektoru patří a strukturu zaměstnavatelů a jejich
zástupců, kteří v sektoru působí.
SR sdružuje klíčové subjekty, jejichž stanoviska mají váhu a odráží vetšinová
stanoviska napříč sektorem. Jen takto může SR reprezentovat daný sektor.
Management vybraných subjektů je následně koordinátory oslovován. Oslovení formou
korespondence a následného osobního jednání zahrnuje nabídku a sdělení přínosů
členství v SR a předání informací o SR a projektech (zakázkách), na kterých se SR podílí.
Základem oslovení je motivace subjektů ke spolupráci v rámci sítě sektorových rad
především formou navrhování svých zástupců jako členů SR.
Motivace k zapojení subjektů světa práce do činnosti SR
K zapojení se a k následnému aktivnímu působení v sektorových radách jsou subjekty
motivovány možností vlivu v rámci daného sektoru i na národní úrovni.
 Možnost definovat současné i výhledové požadavky zaměstnavatelů na kvalitu
lidských zdrojů.
 Možnost formulovat požadavky na svět vzdělávání, ovlivňování oblasti profesního
vzdělávání
 Přímá účast na aktivitách důležitých pro vlastní sektor a možnost jejich
ovlivňování.
 Možnost navrhování změn v oblasti legislativy pro sféru světa práce i vzdělávání,
což je jednou z cest ke zvyšování prestiže daného sektoru.
 Vzájemná výměna informací a setkání odborníků napříč daným sektorem.
 Ocenění činnosti – finančně i morálně.
35
Návrh zástupců reprezentativních subjektů sektoru do SR
Navrhovatelé - své zástupce do SR mohou navrhovat oslovené i neoslovené svazy
zaměstnavatelů, profesní sdružení, cechy a zaměstnavatelé (pokud nejsou
organizačně začleněni do žádného svazu, cechu či profesního sdružení).
Doplnění stávající SR o subjekty nereprezentující zaměstnavatele je
projednáváno na ustavujících a dalších jednáních SR. Ustavená SR dle svého rozhodnutí
iniciuje rozšíření SR o tyto subjekty. Roli navrhovatele plní daný subjekt (např. škola,
odborový svaz, ministerstvo, atd.). Oslovování i schvalování zástupců těchto subjektů do
SR prochází standardním procesem, schvalovatel se navíc opírá o stanovisko
(doporučení) sektorové rady.
Zastoupení zaměstnavatelů sektoru tvoří dvě třetiny členů sektorové rady s
hlasovacím právem.
Subjekty, které se rozhodnou ucházet o členství v SR, zpracují návrh na zařazení svých
zástupců do SR. Stávají se tak navrhovatelem člena SR.
Návrh předloží
prostřednictvím koordinátora do Koordinační rady.
Návrh na zařazení zástupců do SR (návrhový list) obsahuje:
 název a adresu subjektu - navrhovatele (daného svazu, cechu, zaměstnavatele)
 jméno osoby - navrhovaného zástupce (1 a více)
 název zaměstnavatele a pracovní pozice navrhovaného zástupce
 vyjádření souhlasu navrhovatele s tím, že jej dané osoby budou zastupovat v SR
 datum, jméno, pracovní pozice a podpis statutárního zástupce navrhovatele nebo
osoby oprávněné jednat za navrhovatele v dané oblasti
Návrhový list využitelný pro návrh na zařazení zástupců do SR je v Píloze č. 06.
Na základě předložených návrhových listů koordinátoři zpracují seznam institucionálního
a personálního složení SR, který posuzuje KR a doporučuje ke schválení Správní radě.
Posouzení reprezentativnosti a akceschopnosti složení SR
Při posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR jde o posouzení kvality
navrhovatelů členů SR, kvality navrhovaných osob – potenciálních členů SR a kvality SR
jako celku.
Posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR je prováděno
při přípravě a ustavování SR
pravidelně v průběhu fungování SR pro všechny nebo jen některé vybrané SR (dle
rozhodnutí Správní rady)
36
průběžně při potřebě změn složení jednotlivých SR, které jsou vyvolané změnou
působnosti, změnou personálního či institucionálního složení SR nebo požadavky
Agentury pro rozvoj SR
Posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR provádí
Koordinátoři ve spolupráci s tajemníky, případně dalšími výkonnými pracovníky Agentury
(příprava a vyhodnocení příslušných podkladů)
Posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR vyhodnocuje
Koordinační rada, která je zodpovědná za kvalitu a organizaci posuzování a vyhodnocení
reprezentativnosti a akceschopnosti SR a výstupy používá při schvalování seznamu členů
SR.
Vyhodnocení je předloženo Správní radě, která je používá v rámci své pravomoce.
Postup při posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR:
1. krok posouzení reprezentativnosti a akceschopnosti členů SR s hlasovacím právem:
 ze dvou třetin jsou zastoupeni zaměstnavatelé a jejich reprezentanti
o zaměstnavatelé (podle struktury sektoru – zastoupení velkých a středních
firem)
o profesní sdružení (nejvýznamnější v sektoru)
 třetinu tvoří další subjekty (např. vzdělávací instituce a jejich reprezentanti,
odbory)
2. krok posouzení reprezentativnosti a akceschopnosti SR jako celku - zodpovězení
otázek:
1.
Je složení SR v souladu se statutem SR a pravidly Modelu SR?
2.
Zastřešuje složení SR působnost SR vymezenou dle CZ-NACE (jsou členové SR
schopni garantovat CZ-NACE 2. hladiny, pro které byla SR ustavena)?
3.
Je složení SR zárukou kvalitního plnění strategických cílů sítě SR a úloh SR?
4.
Je složení SR zárukou získání podpory zaměstnavatelů v sektoru?
5.
Je složení SR zárukou vytváření široké sítě dalších spolupracujících odborníků
(pracovní skupiny, stvrzovatelé)?
6.
Je složení SR zárukou aktivního prezentování a prosazování používání výstupů
sítě SR v praxi?
7.
Jsou v SR zastoupeny zaměstnavatelé, kteří svou velikostí a pozicí na trhu odráží
strukturu v sektoru (velké podniky – nad 250 zaměstnanců, střední podniky (od
50 do 250 zaměstnanců, malé podniky - do 50 zaměstnanců, OSVČ)?
37
8.
Je v SR zastoupen podstatný podíl zaměstnavatelů v sektoru (podíl zaměstnanců
zastoupených v SR na celkovém počtu zaměstnanců v sektoru)?
9.
Jsou v SR klíčové profesních sdružení zaměstnavatelů v sektoru (podíl profesních
sdružení zaměstnavatelů zastoupených v SR na celkovém počtu profesních sdružení
zaměstnavatelů v sektoru)?
V průběhu ustavování SR nebo provozu SR je Koordinační rada oprávněna podmínit
členství v SR dalším zdokumentováním reprezentativnosti a důkazy akceschopnosti
potenciálního nebo stávajícího člena SR.
Cílem je zajistit, aby každá SR směřovala k dosažení indikátorů excelentní SR (popis
indikátorů a další informace s tímto související jsou uvedeny v kapitole 4.1. Posuzování
excelence SR).
Schválení seznamu členů sektorové rady
Na základě vyhodnocení reprezentativnosti a akceschopnosti SR Koordinační rada,
případně Správní rada (v souladu s přidělenými pravomocemi) ne/schvaluje složení SR
případně požaduje úpravy či doplnění seznamu členů SR.
Schválení institucionálního složení SR je v pravomoci Správní rady, která vydá rozhodnutí
na základě návrhu Koordinační rady.
Schválení personálního složení SR je v pravomoci Koordinační rady.
Výsledkem přípravné fáze je schválení složení SR. Schvaluje Správní rada a
Koordinační rada. Po schválení návrhu složení SR lze sektorovou radu ustavit.
3.3.
Fáze ustavení sektorové rady
V rámci ustavující fáze je zásadní vybavení potenciálních členů sektorové rady základními
informacemi o síti SR - formou osobního jednání a předání písemných podkladů.
Rozsah podaných informací
 struktura sítě SR
 role sektorové rady
 podmínky vzniku a provozu SR
 úkoly SR, harmonogram úkolů SR
 informace o projektech a zakázkách, na kterých se bude SR podílet
Ustavující jednání sektorové rady
Podmínkou realizace ustavujícího jednání SR je zajištění úkonů vyplývajících
z přípravné fáze:
38
 Schválení vzniku SR v daném odborném směru, v daném termínu a v daném
rozsahu působnosti.
 Vytvoření návrhových listů - návrhů zástupců reprezentativních subjektů v SR.
 Zajištění souhlasu navrhovaných zástupců - potenciálních členů SR s členstvím
v SR a vybavení potenciálních členů SR základními informacemi o síti SR.
 Schválení institucionálního a personálního složení SR.
Obsah ustavujícího jednání
 Prezentování významu a náplně činnosti SR a jejich vazeb na NSP a NSK.
 Seznámení se statutem SR.
 Seznámení s vymezením působnosti a názvem SR.
 Seznámení s vnitřní strukturou SR (předseda, tajemník, členové).
 Vyjádření se ke statutu SR, zvolenému názvu SR a vymezení působnosti SR.
 Předání ustavujícího dekretu.
 Návrh předsedy SR - předseda je do funkce schvalován a jmenován Správní
radou. Vychází z řad členů SR s hlasovacím právem navrhovaných zástupci
zaměstnavatelů. Navrhovat kandidáty na předsedu SR je oprávněna sektorová
rada (na základě hlasování) případně Koordinační rada. Kopie jmenovacího
dekretu předsedy SR je přílohou ustavujícího dekretu SR.
 Projednání možnosti na doplnění SR o další subjekty (školy,…).
 Obeznámení členů se způsobem práce v SR.
 Zaškolení členů SR do metodiky zakázek nebo projektů, na kterých se bude SR
podílet a do možností propagace výstupů SR.
 Projednání technicko-organizačního zabezpečení zakládané SR a očekávaných
výstupů práce SR.
 Projednání harmonogramu prací SR.
 Informace o způsobu práce v SR (vytváření pracovních skupin a odborných sekcí
SR a zadání s tím souvisejících úkolů).
Dodržení obsahu ustavujícího jednání zajišťuje tajemník SR ve spolupráci s předsedou
SR, vydání stanoviska k projednávaným bodům je v kompetenci členů SR s hlasovacím
právem.
Dokumenty k ustavení SR
Sektorovou radu ustavuje Správní rada jako zástupce Agentury pro rozvoj SR
vydáním ustavujícího dekretu SR a jeho příloh (seznam členů SR a statut SR) a
to ode dne uvedeného na ustavujícím dekretu.
39
Ustavující dekret je předán sektorové radě na ustavujícím jednání SR. Navrhovaní
členové SR převzetím ustavujícího dekretu a zápisem z ustavujícího jednání SR potvrzují
členství v SR, ustavení SR v daném složení, působnosti a statutem.
Ustavující dekret a jeho přílohy - základní dokument SR:
Ustavující dekret - vymezení zřizovatele, názvu a platnosti SR, oprávnění SR k zapojení
do aktivit sítě SR, datum ustavení SR
Příloha 1 – vymezení působnosti SR, seznamu členů SR - specifikuje rozsah působnosti a
odbornost jednotlivých členů a jejich pozici v SR
Příloha 2 - statut SR, obecný a identický pro všechny SR
Příloha 3 – jmenovací dekret předsedy SR
Ustavující dekret a jeho přílohy jsou v Příloze č. 07.
Zápis z ustavujícího jednání (uvádí mimo jiné):
 Vyjádření ochoty všech členů SR pracovat v dané SR v souladu se statutem a
pravidly pro práci v SR specifikovanými v Modelu SR.
 Vyjádření členů SR ke zvolenému názvu SR (případně požadavek na jeho změnu)
ve formulaci „SR navrhla změnu názvu…“. Koordinátor předá přes KR k posouzení
a schválení Správní radě. Pokud Správní rada změnu názvu SR neschválí, uvede
argumenty pro svůj nesouhlas a na dalším jednání SR obhájí zástupce Správní
rady (případně koordinátor) předloženou argumentaci a vyzve k novému hlasování
SR o názvu SR. V případě změny názvu SR bude vytvořen nový Ustavující dekret
SR, který definuje nový název dané SR.
 Vyjádření členů SR k vymezení působnosti SR (případně požadavek na její
změnu) ve formulaci „SR navrhla změnu působnosti …“. Koordinátor předá přes
KR k posouzení a schválení Správní radě. Pokud Správní rada změnu působnosti
SR neschválí, uvede argumenty pro svůj nesouhlas a na dalším jednání SR obhájí
zástupce Správní rady (případně koordinátor) předloženou argumentaci a vyzve
k novému hlasování SR o působnosti SR. V případě změny působnosti SR bude
vytvořena nová příloha č. 1 ustavujícího dekretu SR, s novou působností SR.
 Závěr z návrhu předsedy SR ve formulaci „SR navrhuje do funkce předsedy…“.
Na základě návrhu předsedy v SR (případně návrhu Koordinační rady),
ne/schvaluje a následně jmenuje Správní rada předsedu SR vystavením
Jmenovacího dekretu předsedy SR. Kopie jmenovacího dekretu je přílohou
ustavujícího dekretu.
Výsledkem ustavující fáze je ustavení sektorové rady, která má svůj ustavující
dekret s přílohami. A dále existence členů SR, kteří jsou ochotni pracovat
v rámci SR dle statutu SR a metodiky Modelu SR (seznam členů SR je jednou
z příloh ustavujícího dekretu).
40
3.4.
Fáze licencování sektorové rady
Licence je ustavené sektorové radě udělena pro jednotlivé zakázky a projekty, na kterých
se daná SR podílí přímo nebo prostřednictvím svého „jména“ či v rámci SR vytvořené
komunikační sítě.
Podmínky udělení licence
 Existence ustavené SR dle Modelu SR.
 Existence zakázky nebo projektu, který má zájem využít SR pro zajištění svých
aktivit.
 Rozhodnutí Správní rady o využití sítě SR pro práci na daném projektu či zakázce.
 Schválení udělení licence pro jednotlivé SR pro určitou zakázku, schvaluje
Koordinační rada.
 Převzetí licence ze strany sektorové rady.
Udělování a odebírání licence
Licenci SR uděluje/odebrá management daného projektu či zakázky.
Na základě udělení licence pro SR jsou její jednotliví členové jmenováni pro práci na
dané zakázce či projektu – členům je předán jmenovací dekret s platností shodnou
jako platnost licence.
Platnost licence
Je uvedena na licenci, jejích přílohách a jmenovacích dekretech členů SR, vychází z
rozhodnutí managementu daného projektu či zakázky.
Oprávnění pro SR vyplývající z udělení licence pro danou zakázku či projekt - práce na
realizaci úkolů, které management projektu či zakázky vymezil pro SR a financování
z prostředků projektu či zakázky dle množství a kvality odvedené práce. Podmínky za síť
SR dojednává KR a schvaluje Správní rada.
Licence i její příloha a také jmenovací dekret člena licencované SR jsou součástí Přílohy
č. 08.
Výsledkem fáze licencování je oprávnění sektorové rady, ustavené dle Modelu
SR, pracovat na zakázce či projektu, pro který ji byla licence udělena a udělení
oprávnění jednotlivým členům SR pracovat na dané zakázce či projektu –
jmenovací dekret.
41
3.5.
Fáze provozu sektorové rady
Obsah práce SR
Těžiště práce sektorových rad je v plnění úkolů vyplývajících z projektů a zakázek, na
kterých se síť SR podílí. Činnosti konkrétních sektorových rad se mohou v průběhu
rozvoje sítě SR lišit podle potřeb jednotlivých sektorů a zakázek a projektů, kterých se
SR účastní.
Zásadní část aktivit sítě SR je směřována k plnění úkolů spojených s tvorbou a
aktualizací popisu světa práce pro potřeby Národní soustavy povolání a s tvorbou a
aktualizací struktury a obsahu kvalifikací pro potřeby Národní soustavy kvalifikací.
Výsledkem práce sektorových rad je propojení soustavy kvalifikací a potřeb
zaměstnavatelů a prosazování těchto potřeb do praxe v rámci regionů a oborových
sektorů do škol, vzdělávacích institucí, státní správy a úřadů práce prostřednictvím
sektorových dohod (SD). Sektorové dohody jako nástroj klíčových partnerů na trhu práce
umožní ovlivnit rozvoj a využití lidských zdrojů v daném regionu pomocí koordinované
spolupráce.
Postupy a odpovědnosti za plnění úkolů a samotné fungování SR se opírá o pravidla
Modelu SR a zde vymezené role, povinnosti a práva subjektů a osob zapojených v síti SR
a v jejím zastřešení.
Do fáze provozu SR spadá jednání SR i PS, práce na výstupech pro zakázky a projekty,
aktivity související s prosazováním sítě SR a jejích výstupů v praxi i proces financování za
uvedené činnosti.
Změny v SR - navrhování a schvalování
V průběhu plnění úkolů SR a fungování sítě sektorových rad dochází k
různorodým změnám, např. v harmonogramu práce SR, ve způsobu nebo obsahu práce
SR, v metodice tvorby výstupů, v pravidlech vytváření a fungování SR a její komunikační
sítě apod.
Uvedené změny řeší sektorová rada, Koordinační či Správní rada (dle vymezené
pravomoci). Změny metodického a řídícího charakteru jsou zaznamenány ve stanoviscích
a zápisech z jednání daného orgánu případně v tzv. metodických listech.
Uvedená rozhodnutí jsou do SR přenášeny přes tajemníka a kordinátora – v souladu
s jejich rolí v SR.
Uvnitř sektorové rady probíhají především změny v institucionálním nebo personálním
složení SR, v rozsahu působnosti SR, v rozsahu a obsahu práce SR. Provedení všech
změn podléhá standardním pravidlům Modelu SR:
42
 Návrhy na změnu mohou předkládat zástupci Agentury pro rozvoj SR
(koordinátor, Koordinační rada, Správní rada, Stálá konference předsedů), předseda
a členové SR, pracovní skupiny navrhovatelé (reprezentativní subjekty) nebo další
odborné instituce. Návrhy na změnu jsou předkládány do sektorové rady,
Koordinační rady, Správní rady, zde je projednán a vypořádán v souladu
s pravomocemi.
 Návrh změn je projednán v sektorové radě, která dle své pravomoci schvaluje
nebo s/bez návrhu způsobu řešení předá ke schválení Koordinační radě.
 Návrh změn s/bez doporučení SR posoudí Koordinační rada, která dle své
pravomoci schvaluje nebo navrhne způsob řešení a předá jej ke schválení
Správní radě.
 Návrh změn s/bez doporučení KR posoudí Správní rada, která dle své pravomoci
schvaluje - rozhodne o způsobu řešení.
 Pokud se změny v SR odrazí v ustavujících nebo dalších dokumentech SR, provede
tajemník úpravu dokumentů (ustavující dekret a jeho přílohy, harmonogram,…) tak,
aby tyto materiály byly v souladu se schválenými změnami.
 Tajemník informuje členy SR o výsledném rozhodnutí.
Zvláštním typem změn v SR je obměna složení SR. Důvody i iniciátoři mohou být různí
– předseda, členové SR, koordinátor, Koordinační rada nebo další orgány uvnitř sítě SR i
subjekty mimo síť SR.
Řešení změn ve složení SR vždy probíhá přes koordinátora a v souladu s pravidly Modelu
SR a statutem SR. Koordinátor zná personální a institucionální situaci v SR a včas
reaguje na situace, které negativně ovlivňují akceschopnost a reprezentativnost SR.
Personální změny v SR
Odvolání /odstoupení člena SR
1. Člen sektorové rady plní povinnosti vyplývající z členství v SR nekvalitně
nebo nedostatečně (neúčastní se jednání SR, zapojuje se do práce pouze formálně,
neplní vůbec nebo v nízké kvalitě zadané pracovní úkoly, neakceptuje a jedná proti
principům Modelu SR, závěrům Koordinační rady, výstupům práce, zájmům a
prioritám SR).
 Po zjištění nebo upozornění na to, že člen SR plní své povinnosti nekvalitně nebo
nedostatečně reaguje koordinátor, který je zodpovědný za uskutečnění kroků
vedoucích k řešení situace.
 Koordinátor informuje předsedu SR a ten projedná situaci s daným členem SR.
Sdělí členovi SR, že může dojít k návrhu na jeho odvolání ze SR. Pokud se dohoda
ve smyslu aktivizace člena SR nepodaří nebo se nápravná opatření minou
43
účinkem, zadrží tajemník SR dotyčnému členovi po dohodě s předsedou platby
odměn za veškerou činnost prováděnou v rámci členství v SR.
 Koordinátor informuje o situaci navrhovatele daného člena SR a získá jeho
stanovisko.
 Předseda SR nebo SR jako celek (případně sám koordinátor) dává přes
koordinátora do Koordinační rady požadavek na odvolání člena SR z důvodu
neplnění povinností (tuto skutečnost doloží). Zároveň předloží i návrh řešení
(náhrada odvolaného člena SR).
 KR požadavek a návrh posoudí a ve spolupráci s koordinátorem (případně i
navrhovatelem) rozhodne o řešení a dle své pravomoci ne/schvaluje odvolání
člena SR.
 Koordinátor obratem informuje o rozhodnutí předsedu SR, navrhovatele a
odvolaného člena.
2. Člen sektorové rady nesplňuje pravidla reprezentativnosti (např. změnil
zaměstnavatele, pozici a tudíž nemůže reprezentovat původního navrhovatele, nebo
není schopen z jiných důvodů zastřešit oblast pro kterou byl do SR navržen).
 Po zjištění nebo upozornění na to, že člen SR nesplňuje pravidla
reprezentativnosti, reaguje koordinátor, který je zodpovědný za uskutečnění
kroků vedoucích k řešení situace.
 Koordinátor informuje a projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko.
 Koordinátor informuje a projedná situaci s navrhovatelem daného člena SR a získá
jeho stanovisko.
 Koordinátor dává do Koordinační rady požadavek na odvolání člena SR z důvodu
neplnění reprezentativnosti (tuto skutečnost doloží). Zároveň předloží i návrh
řešení (náhrada odvolaného člena SR).
 KR požadavek a návrh posoudí a ve spolupráci s koordinátorem (případně i
navrhovatelem) dle své pravomoci ne/schvaluje odvolání člena SR.
 Koordinátor obratem informuje o rozhodnutí předsedu SR, navrhovatele a
odvolaného člena.
3. Člen SR odstupuje dle svého rozhodnutí (časové, finanční či jiné důvody).
 Pokud žádá člen SR ukončit členství v SR, pak doručí písemně (lze elektronickou
formou) žádost o odstoupení z členství SR tajemníkovi SR. Odstoupení není nutné
zdůvodňovat.
 Tajemník o situaci informuje koordinátora a ten projedná situaci s předsedou SR a
získá jeho stanovisko.
 Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada
odstupujícího člena SR).
44
4. Člena SR odvolá ze členství v SR navrhovatel, kterého člen v SR zastupuje.
 Pokud se navrhovatel rozhodne odvolat svého zástupce v SR, pak doručí písemně
(lze elektronickou formou) odvolání z členství SR tajemníkovi SR. Odvolání je
nutné zdůvodnit a doplnit i o návrh řešení situace ve smyslu návrhu jiného
zástupce do SR nebo prohlášení, že daný subjekt již nemá zájem být zastoupen v
SR.
 Tajemník o situaci informuje koordinátora a ten projedná situaci s předsedou SR a
získá jeho stanovisko.
 Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada
odvolaného člena SR).
5. Člena SR navrhuje odvolat sektorová rada.
 Pokud se sektorová rada rozhodne iniciovat odvolání svého stávajícího člena, pak
toto rozhodnutí opírá o hlasování členů SR s hlasovacím právem.
 Výsledek hlasování je zaznamenán v zápise z jednání SR. Návrh na odvolání je
nutné zdůvodnit a doplnit i o návrh řešení situace ve smyslu návrhu jiného
zástupce do SR, jiného navrhovatele, odvolání bez náhrady.
 Tajemník o situaci informuje koordinátora a předsedu SR.
 O výsledku hlasování Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i
návrh řešení (náhrada odvolávaného člena SR).
Náhrada odstupujícího/odvolaného člena SR, doplnění člena
 Koordinátor řeší obměnu či doplnění složení SR z důvodu potřeby rozšířit složení
SR nebo nalézt plnohodnotnou náhradu za odstupujícího/odvolaného člena SR.
 Koordinátor projedná situaci s předsedou
navrhovanému – potenciálnímu členovi SR.
SR
a
získá
jeho
stanovisko
k
 Koordinátor oslovuje s žádostí o nominaci zástupce do SR stávajícího případně
další potenciální navrhovatele.
 Koordinátor předloží ke schválení návrh řešení včetně stanoviska předsedy SR a
návrhových listů.
 Koordinační rada, případně Správní rada (dle své pravomoci) ne/schvaluje změnu
personálního/institucionálního složení SR nebo rozsahu působnosti SR. Při
rozhodování přihlíží ke stanovisku předsedy SR.
Obecně k personálním změnám v SR
Uvedená pravidla platí pro všechny členy SR s hlasovacím právem i předsedu SR.
Veškeré změny je tajemník povinnen promítnout do ustavujících a licenčních dokumentů
(pokud se jich změna dotýká).
45
Neuspějí-li jednání s původním či dalšími navrhovateli o doplnění/náhradě člena SR,
navrhne Koordinační rada (po projednání v SR) změnu rozsahu působnosti SR tak, aby
z něj byly vyjmuty CZ-NACE, které nelze bez náhrady nebo doplnění SR nadále pokrývat.
Výsledné rozhodnutí – změnu složení SR schvaluje Koordinační rada, případně
Správní rada v souladu s pravomocemi danými pravidly Modelu SR.
46
4. Aktivity související se správou SR
4.1.
Posuzování excelence SR
Cílem zřizovatele SR je vytvoření akceschopné sítě SR, která bude mít dostatečně
reprezentativní zastoupení zaměstnavatelů jednotlivých sektorů trhu práce a jejíž
výstupy budou kvalitní a objektivní.
Proto je nutné vytvářet podmínky pro práci SR a zároveň i průběžně hodnotit práci
sektorových rad. Nástrojem evaluace sítě SR je posuzování excelence sektorových rad.
Excelence SR - měřítko úspěšnosti sektorových rad při plnění úkolů vyplývajících ze
zakázek, na kterých síť SR participuje. Excelence SR posuzuje naplnění rolí přidělených
sektorovým radám a jejich odraz do plnění indikátorů zakázek.
Hodnocení excelence SR je zaměřeno na kvalitu a kvantitu práce SR jako celku, to
znamená včetně tajemníka a koordinátora, kteří jako zástupci realizačních a řídících týmů
zakázek, vytváří podmínky pro úspěšné fungování SR.
Přínos udělování excelence sektorovým radám
nástroj evaluace SR
zpětná vazba pro jednotlivé členy SR – porovnání s optimem a porovnání s
ostatními SR
parametr při začleňování SR do dalších zakázek
parametr při rozdělování finančních prostředků sektorovým radám
Indikátory excelence SR – kritéria využitá při hodnocení excelence SR. Odráží
parametry klíčové pro posouzení kvality fungování SR:
akční potenciál SR (kvalita a rozsah komunikační sítě SR)
výstupy SR (tvorba a aktualizace jednotek práce a profesních kvalifikací)
sektorové dohody (aktivita SR ve smyslu přípravy a realizace SD)
využívání NSK (praktické využívání vytvořených profesních kvalifikací v sektoru)
propagace sítě SR a jejich výstupů
Orgán sítě SR odpovědný za nastavení procesu posuzování a udělování excelence SR –
Koordinační rada.
Excelenci uděluje Správní rada na základě návrhu Koordinační rady včetně vyhodnocení
předložených materiálů dokumentujících výsledky práce SR.
Splnění pravidel excelence je podmínkou dlouhodobého fungování každé SR.
Přehled indikátorů a postup hodnocení a udělování excelence je uveden v Příloze č. 09.
47
4.2.
Pravidla - metodické podklady sítě SR
Model SR a jeho přílohy – souhrn jednotných pravidel a postupů pro ustavení a
fungování sektorové rady, klíčový materiál pro řízení a správu sítě SR.
Další metodické materiály – jednotná pravidla a postupy pro plnění úkolů a zajišťování
aktivit SR v zakázkách a projektech, kterých se účastní (v současnosti v zakázce k tvorbě
Národní soustavy povolání a Národní soustavě kvalitikací).

Pravidla tvorby katalogu NSP – metodika upravující strukturu a obsah Národní
soustavy povolání jako veřejně dostupného registru povolání vyskytujících se na
území České republiky. Tvorbu a aktualizaci NSP zabezpečuje podle § 6 odst. 1 písm.
c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci kontroly výkonu státní správy a
dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.

Široce pojatá metodika katalogu NSP je pro členy SR/PS/ET shrnuta do
Manuálu pro tvorbu katalogu NSP.

Manuál přípravy, tvorby a realizace sektorových dohod - manuál upravuje
základní kroky vedoucí k přípravě, uzavření a následné realizaci sektorových dohod.
Sektorové dohody (SD) jsou nástrojem zaměstnavatelů k aktivnímu a cílenému
ovlivňování trhu práce. Umožňují významně ovlivnit rozvoj lidských zdrojů
prostřednictvím koordinovaných intervencí klíčových subjektů na trhu práce ve
vybraných sektorech NH a regionech. Zaměstnavatelé jsou v sektorových dohodách
reprezentováni sektorovými radami (SR), které jsou iniciátorem přípravy a realizace
SD.

Metodika naplňování Národní soustavy kvalifikací - metodika upravuje pravidla
tvorby, struktury a obsahu NSK. NSK je nástrojem podpory celoživotního učeni v ČR.
NSK je vytvářena jako transparentní systém, který poskytuje standardizovaný popis
kvalifikaci všem aktérům procesu celoživotního učení. NSK je definována zákonem č.
179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Správcem NSK je
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Procesní standardy procesů tvorby a revizí profesních kvalifikací
prostřednictvím „Modelu SR“ - popis procesů, které vedou k tvorbě a aktualizaci
NSK, ale zároveň patří do aktivit sítě SR. Materiál předkládá znázornění posloupnosti
procesů a odpovědných subjektů pomocí procesních standardů a jejich popisem. dále
materiál obsahuje informační a pracovní materiály a formuláře využívané
v procesech naplňování NSK prostřednictvím sítě SR.
Mimo jednotných pravidel vymezených v uvedených metodických materiálech se řízení
procesů v síti SR opírá o rozhodnutí a stanoviska orgánů Agentury pro rozvoj SR a
dalších subjektů v síti SR (v souladu s jejich pravomocí) a dále o metodické listy pro
konkretizaci jednotlivých aktivit.
Všechna rozhodnutí musí být v souladu s platnými metodickými pravidly.
48
4.3.
Propagace výstupů a rozvoje sítě SR
Prezentace informací o SR je zaměřená na adekvátní cílové skupiny (zaměstnavatelé,
hospodářské a obchodní komory, cechy, svazy zaměstnavatelů, orgány státní správy a
samosprávy a další).
Formy propagace
 publikování
informací
v tisku,
na
internetových
stránkách
zaměstnavatelských subjektů (webových stránkách firmy, svazu,
cechu), v dostupných tiskovinách (bulletinech, zpravodajích, apod.)
střešních
asociace,
 předávání informací představitelům odborné veřejnosti např. cechům, úřadům
práce, odborovým organizacím, vzdělavatelům atd.
 tvorba letáků pro různé úrovně jednání, tvorba rozsáhlejších informačních
materiálů
 prezentace na webových stránkách firmy, svazu, asociace, cechu, atd.
 uveřejňování článků či informací v periodikách a odborných sektorově zaměřených
tiskovinách
 prezentace na jednání managementu domovské firmy, svazu, cechu
 přednášková činnost na jednáních, seminářích a dalších akcích a setkání odborné
veřejnosti (prezentace na akcích, které člen SR pořádá nebo jichž se účastní)
 účast na seminářích, workshopech, tiskových konferencích atp. o tématech
souvisejících s prací SR
 osobní konzultace se zástupci zaměstnavatelů v jednotlivých sektorech
Cílená propagace je jednou z povinností Koordinační rady. KR využívá spolupráce se
sociálními partnery a členy SR.
Sektorová rada i jednotliví členové jsou povinni zajišťovat propagaci především směrem
k zaměstnavatelům a dalším významným subjektům trhu práce.
Zaměření propagačních aktivit členů SR:
 poskytování informací o přínosu SR pro trh práce i jednotlivé zaměstnavatele
 podpora využívání výstupů projektů a zakázek v personální práci zaměstnavatelů

seznamování s obsahem a významem NSP a NSK co největší množství
zaměstnavatelů

informování o systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání podle zákona č.
179/2006 Sb.

vysvětlení přínosu NSP a NSK pro konkrétního zaměstnavatele a prezentace
názorných příkladů využití NSP a NSK

předkládání příkladů dobré praxe využívání výstupů SR – ve vlastní firmě, u
navrhovatele nebo dalších subjektů
49
4.4.
Financování sítě SR a jejího zastřešení
Fungování sítě SR a jejího zastřešení a financování jejich aktivit by mělo být zajištěno
vícezdrojově a to kombinací prostředků ze státních zdrojů a prostředků od
zaměstnavatelů. Účelné je také využít adekvátní finanční zdroje Evropských sociálních
fondů.
Konkrétní finanční toky v jednotlivých oblastech čerpání financí na práci SR a
vymezení subjektů, které je zajišťují a odpovídají za korektnost financování, jsou součástí
pravidel nastavených v jednotlivých zakázkách a projektech. Nejsou vzhledem k složitosti
a různorodosti agendy financování předmětem pravidel modelu SR.
Výsledkem fáze provozu je SR fungující dle Modelu SR a pracující na zakázkách
či projektech, ke kterým jí byla udělena licence. Členové i SR jako celek funguje
dle pravidel Modelu SR, zpracovávají výstupy dle požadavků zakázek a jsou
z těchto zakázek taktéž financováni.
50
ZÁVĚR
Model SR zachycuje strukturu subjektů, jejich role a procesy spadající do aktivit sítě SR.
Sektorové rady nejsou v současnosti legislativně upraveny. Bylo by proto účelné
v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v v novele zákona č. 179/2006 Sb.
explicitně vymezit sektorové rady a jejich roli při tvorbě a aktualizaci dat Národní
soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací včetně role Agentury pro rozvoj SR.
Poznámka: Legislativa k postavení a činnosti sektorových rad v ČR se omezuje na stručnou
zmínku ve vyhlášce č. 208/2007 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu č. 179/2006 Sb. o uznávání
výsledků dalšího vzdělávání), kde v §1 odst. 1 uvádí sektorové rady jako sdružení subjektů,
které se podílejí na tvorbě standardů profesních kvalifikací. Vzhledem k tomuto stavu lze
konstatovat, že sektorové rady mají v současné legislativě minimální oporu.
Poznámka: Tvorbu a aktualizaci NSP zabezpečuje podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004
Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci
kontroly výkonu státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky
zaměstnanosti.
Přes minimální legislativní oporu existence SR lze říci, že síť SR prokazuje, že je
využitelná například v oblasti dalšího vzdělávání, ale i v širším měřítku, nejen pro rozvoj
NSP a NSK.
Perspektiva dalšího rozvoje
sektorových dohod.
sítě
sektorových
rad
v ČR
je
spojena
s myšlenkou
Další perspektivu lze najít v nabídkách spolupráce českých sektorových rad nebo jejich
členů v nastavovaném systému obdobného charakteru v EU.
Evropská Komise v posledních několika letech vyvinula celou škálu iniciativ reagujících na
existenci národních sektorových rad v členských zemích EU, s cílem ověřit smysluplnost
jejich ustavení na celoevropské úrovni. Zapojení českých sektorových rad do
činnosti evropských SR může přinášet pozitivní efekty v různých oblastech, jako např.
společná iniciativa v oblasti rozvoje lidských zdrojů v příslušném sektoru, přístup k
nejlepším zkušenostem z Evropy při spolupráci se vzdělávacím sektorem, podpoře
chybějících kvalifikací, rozvoji potřebných kompetencí a mnoha dalších. Metodické
zapojování českých sektorových rad do spolupráce v rámci EU není doposud ošetřeno.
Na základě dosavadních zkušeností a výsledků práce SR lze říci, že v současnosti i
budoucím vývoji je činnost SR žádoucí a potenciál sítě SR využitelný.
52
Seznam používaných zkratek
AOs
Autorizovaná osoba podle zákona č. 179/2006 Sb.
AOr
Autorizující orgán podle zákona č. 179/2006 Sb.
ARSR
Agentura pro rozvoj SR pro rozvoj sektorových rad (Agentura pro
rozvoj SR)
CZ- NACE
Klasifikace ekonomických činností
ET
Expertní tým
HK ČR
Hospodářská komora České republiky
JP
jednotka(y) práce
KR
Koordinační rada
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NH
Národní hospodářství
NSK
Národní soustava kvalifikací
NSP
Národní soustava povolání
NÚV
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PK
profesní kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací
PS
pracovní skupina
PTSD
pracovní tým k sektorové dohodě
SD
sektorová(é) dohoda(y)
SpR
správní rada
SP ČR
Svaz průmyslu a dopravy České republiky
SR
sektorová(é) rada(y)
VŘT
Vrchní řešitelský tým veřejné zakázky Národní soustava povolání
VZ NSK
veřejná zakázka Národní soustava kvalifikací
VZ NSP
veřejná zakázka Národní soustava povolání
53
Seznam příloh
Příloha 01
Role, povinnosti a práva členů sektorové rady
Příloha 02
Pracovní skupina (výkonná složka SR, formulář seznam členů PS)
Příloha 03
Stvrzovatelé (postup práce, základní informace, formulář posudku,
seznamu stvrzovatelů)
Příloha 04
Expertní tým (fungování ET, postup zpracování výstupů ET, role,
povinnosti a práva členů ET, formulář seznam členů expertního týmu)
Příloha 05
Jednotlivé fáze procesu vzniku, provozu, zrušení sektorové rady
Příloha 06
Návrh zástupců do SR (ET)
Příloha 07
Ustavující dokumenty SR
Příloha 08
Licence SR pro práci na zakázkách a projektech
Příloha 09
Posuzování excelence sektorové rady a její indikátory
Seznam schémat a obrázků
Obrázek č. 1
Grafické znázornění organizační struktury Agentury pro rozvoj SR a
sítě SR
54

1. Agentura pro rozvoj sektorových rad - NSP

Transkript

Podobné dokumenty

zde - FUTURUM OSTRAVA

Recruitment: Management obchodního týmu: Řešení problémů a jejich

Stáhnout jako PDF

Zákon o komoditních burzách

dairy-eu - Česká zemědělská univerzita v Praze

Národní plán vzdělávání ve stavebnictví

Hodnoticí standard

Propagační materiál - Projekt Rozvoj lidských zdrojů MČ

mua.cas.cz – Zpravodaj Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, 2010

Sledování IPv6 provozu v e-infrastruktuře CESNET – možnosti

stanovy - Golf Mstětice

Hodnoticí standard

Hodnotící standard

Psychoenergetika I/2013 - Česká psychoenergetická společnost