Diagnostika a léčba anemie u onkologických pacientů

Diagnostika a léčba
anemie u onkologických
pacientů
Doporučení pro klinickou praxi
Onkologické centrum J.G. Mendela
Centrum pro trombózu a hemostázu
Nový Jičín
Brejcha M, Gumulec J, Klodová D, Wróbel M
Hematologické odd. Onkologického centra J. G. Mendela, Nový Jičín
Recenze: Penka M, Novotný J, Oddělení klinické hematologie FN Brno
vydáno 01:06:2006
dostupné na www.onkologickecentrum.cz
vydáno 01:06:2006
Doporučení pro klinickou praxi
Diagnostika a léčba anemie u onkologických pacientů
M. Brejcha, J. Gumulec, D. Klodová, M. Wróbel
Hematologické odd. Onkologického centra J. G. Mendela, Nový Jičín
Úvod
Anemie je častým nálezem u pacientů s nádorovým
onemocněním. Její přítomnost se výraznou měrou podílí na
snížení kvality života onkologických pacientů a v některých
případech může mít dopad na úspěšnost léčby. Léčba anemie se
odvíjí od její příčiny, proto při nálezu anemie je vždy nejprve
nutné objasnit její etiologii.
Definice anemie a její klinické příznaky
Anemie je charakterizována poklesem hladiny hemoglobinu pod
fyziologickou mez (120 g/l u žen a 135 g/l u mužů). Současně
zpravidla dochází i k poklesu hematokritu a počtu erytrocytů
(tyto hodnoty mají ale menší význam, např. u thalasemie je počet
erytrocytů zvýšený, při anemii a současné dehydrataci může být
hematokrit normální)
Zkrácené přežívání erytrocytů – hemolytické anemie
• získané (např. autoimunní hemolytická anemie, paroxysmální
noční hemoglobinurie)
• vrozené (např. sférocytóza, srpkovitá anemie)
• mechanické poškození erytrocytů (např. mikroangiopatická
hemolytická anemie, poškození při umělé srdeční chlopni,
pochodová hemoglobinurie)
Zvýšené krevní ztráty
• akutní posthemorhagická anemie
• chronická posthemorhagická anemie (typický je deficit železa)
Kombinované příčiny anemie
• anemie chronických chorob (chronické infekty a záněty,
jaterní choroby, revmatické choroby, hypotyreóza, renální
insuficience)
• infiltrace kostní dřeně tumorem
Základní diagnostická rozvaha u anemie
Klinické příznaky anemie jsou označovány jako anemický
syndrom. Intenzita projevů anemického syndromu závisí na
rychlosti vzniku anemie, její hloubce, příčině a přidružených
chorobách. Mezi nejčastější projevy anemického syndromu patří
• slabost, únava
• bledost sliznic a kůže
• dušnost
• palpitace, bušení ve spáncích, hučení v hlavě
• závratě, ortostatická hypotenze
• deprese
Pro základní diagnostickou rozvahu je nejdůležitější zhodnocení
objemu erytrocytů (MCV). Podle něj dělíme anemie na
mikrocytární, normocytární a makrocytární. V diagnostické
rozvaze je dále vstupně vhodné zhodnotit počet retikulocytů a
distribuční šíři objemu erytrocytů (RDW), která je ukazatelem
anisocytózy.
Rozdělení anemií dle patofyziologie (nejčastější
typy anemie)
Normocytární anemie (MCV 80-95 fl)
• např. počínající sideropenie, hemolýza (vysoké retikulocyty),
smíšený deficit
• železa, vitaminu B12, folátu (RDW > 15,2%)
• např. anemie chronických chorob, akutní krevní ztráta (RDW
< 15,2% )
Nedostatečná tvorba erytrocytů
• nedostatek železa
• nedostatek vitaminu B12
• nedostatek folátu
• útlum krvetvorby (léky, ionizační záření, chemikálie, viry,
idiopatický útlum)
• myelodysplastický syndrom (MDS)
• hemoblastózy, infiltrace kostní dřeně tumorózním procesem
• hemoglobinopatie
Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín
Mikrocytární anemie (MCV < 80 fl)
• sideropenie (RDW > 15,2%, počet erytrocytů snížený)
• anemie chronických chorob (RDW < 15,2%, počet erytrocytů
snížený)
• thalasemie (RDW < 15,2%, počet erytrocytů zvýšený)
Makrocytární anemie (MCV > 95 fl)
• abusus alkoholu
• deficit vitaminu B12 nebo folátu
• užívání léků (např. hydroxyurea, methotrexat,
mercaptopurin)
• hemolýza (vysoké retikulocyty, RDW > 15,2%)
• jaterní choroby
• MDS
• hypotyreóza
Centrum pro trombózu a hemostázu Nový Jičín
6-
2
Doporučení pro klinickou praxi
Vyšetření zaměřená na diagnosu příčiny anemie
Vyšetřovací plán je u každého pacienta individuální. Jednotlivá
vyšetření indikujeme na základě pracovní diagnózy, kterou jsme
vytvořili po zhodnocení anamnézy, klinického stavu, a dále dle
výše uvedeného rozdělení anemií na mikrocytární, normocytární
a makrocytární
Vyšetření k objasnění příčiny anemie (indikace individuálně)
• Krevní obraz s mikroskopickým zhodnocením diferenciálního
rozpočtu bílých krvinek
• Počet retikulocytů
• Základní biochemický screening (urea, kreatinin, kyselina
močová, jaterní testy)
• Metabolismus železa
• Hladina vitamínu B12, folátu
• Testy zaměřené na hemolýzu (LDH, bilirubin, haptoglobin,
Coombsův test)
• Elfo bílkovin
• Vyšetření stolice na okultní krvácen
• Na základě klinického vyšetření, parametrů krevního obrazu,
anamnézy indikujeme další testy (např. hormony štítné žlázy,
revmatologické vyšetření)
Indikace vyšetření kostní dřeně (aspirace, popř. trepanobiopsie):
• pancytopenie
• leukoerytroblastová reakce (přítomnost nezralých elementů
bílé řady a jaderných prekurzorů červené řady v krevním
nátěru, typické u karcinózy kostní dřeně)
• nevysvětlitelná anemie
• monoklonální gamapatie
• anemie s velmi nízkým počtem retikulocytů (méně než 0,1%)
vydáno 01:06:2006
ferritin (muži 30,0 – 310 ng/ml, ženy 22,0-180 ng/ml):
• nejdůležitější ukazatel zásob železa, u sideropenie typicky
snížený. Patří mezi reaktanty akutní fáze, proto je zvýšený u
onemocnění se zánětlivou reakcí. Hodnoty nad 100 ng/ml již
ale prakticky vylučují sideropenii.
transferin (2,5-4,3 g/l):
• transportní bílkovina pro železo. Při sideropenii zvýšený, při
zánětlivé reakci naopak klesá.
saturace transferinu (20,0-50%):
• Hodnota vypočtená z hladiny železa a celkové vazebné
kapacity. Snížená bývá jak u sideropenie tak anemie
chronických chorob.
celková vazebná kapacita pro železo - CVK (45,0-76,0 μmol/l):
• zvýšení je velmi specifické pro sideropenii, má ale malou
senzitivitu. Slouží pro výpočet saturace transferinu.
solubilní transferinové receptory - sTfR (0,3-2,0 mg/l):
• jejich zvýšení je ukazatelem poptávky tkání po železe. Jsou
přímo úměrné expresi transferinových receptorů na
membránách prekurzorů červené řady a k jejich zvýšení
dochází při zvýšené potřebě železa a při proliferaci červené
řady. Nejsou ovlivněny zánětlivou reakcí.
TfR/log ferritin - TfR-F index (0-1,5):
• Představuje kombinací výsledků vyšetření sTfR a ferritinu.
Index přispívá k diagnóze sideropenie především u
nemocných, u kterých současně probíhá zánětlivá reakce a u
pacientů, u kterých je nutné odlišit zvýšení koncentrace sTfR
navozené sideropenií (sTfR-F index je zvýšený) od zvýšení
sTfR způsobeného hyperproliferací erytropezy jiného původu,
např. hemolýzou, inefektivní erytropoezou apod. (sTfR-F
index je nízký).
cytochemické vyšetření kostní dřeně (Perlsova reakce)
• Tato metoda prokazuje přítomnost železa v erytroblastech a
v makrofázích kostní dřeně. U sideropenie nenacházíme
barvitelné železo v makrofázích.
Vyšetření zásob železa
Deficit železa je nejčastější příčinou anemie. Diagnostika
sideropenie je při vyšetření běžně dostupných biochemických
ukazatelů poměrně snadná, diagnostická úskalí nastávají
v případech současného výskytu sideropenie a reakce akutní
fáze.
Rozdělení anemií v závislosti na zásobách železa a jeho
dostupnosti pro erytropoezu
• Sideropenická anemie: železo pro erytropoezu chybí z důvodu
nedostatečných zásob
• Anemie chronických chorob: zásoby železa jsou vysoké, je ale
porucha jeho mobilizace pro erytropoezu
• kombinovaný stav
Je-li zjištěna sideropenie, je na prvním místě nutno vyloučit
chronické krevní ztráty a dle věku a pohlaví se zaměřit na
vyšetření gastrointestinálního a urogenitálního ústrojí
Nejčastěji používané biochemické ukazatele ke zhodnocení
zásob železa
sérové železo – FeS (12,0-33 μmol/l):
• jeho snížení je nespecifickým ukazatelem, neboť snížené může
být jak při sideropenii, tak anemii chronických chorob.
Izolované vyšetření sérového železa má malý význam.
Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín
Nové možnosti vyšetření zásob železa (nejsou běžně dostupné)
• obsah hemoglobinu v retikulocytech (reticulocyte Hb content
- CHr): časný ukazatel funkčního deficitu železa. Vyšetření
vhodné k odhalení funkčního deficitu železa u pacientů
léčených erytropoetinem
• procento hypochromních erytrocytů (HYPO, procento
erytrocytů s MCHC < 280 g/l)). Vyšetření hodnotí nedostatek
železa v průběhu několika měsíců
• Tato dvě vyšetření lze přirovnat k monitoraci glykémie u
diabetiků. CHr je jako glykémie a HYPO je jako glykovaný
hemoglobin
Interpretace výsledků metabolismu železa
• k rychlé orientaci slouží především zhodnocení FeS, ferritinu
a sTfR
• FeS nízké, ferritin nízký, sTfR zvýšené → sideropenie
• FeS nízké, ferritin zvýšený, sTfR snížené → není sideropenie
• FeS nízké, ferritin zvýšený, sTfR zvýšený → sideropenie je
pravděpodobná při hladině ferritinu < 100 μg/l, a je-li sTfR-F
index je zvýšený. Vhodné zhodnotit i CRP. Je-li zvýšené,
může být hladina ferritinu ovlivněna akutní zánětlivou reakcí
a má tedy menší výpovědní hodnotu.
• v nejasných případech je nezbytné provést cytochemické
vyšetření kostní dřeně na přítomnost železa.
Centrum pro trombózu a hemostázu Nový Jičín
3
Doporučení pro klinickou praxi
vydáno 01:06:2006
Diferenciální diagnostika sideropenie a anemie
chronických chorob
Sideropenie
Anemie
chronických
onemocnění
↓
↓
FeS
↓
↑
Ferritin
↑
↓
Transferin
↓
↓
Saturace transferinu
↑
↓
CVK
↑
↓
sTfR
↓
↓
Sideroblasty v KD
↓
↑
Siderofágy v KD
K poklesu hladiny hemoglobinu dochází především při
chemoterapii obsahující platinu a pokles hemoglobinu je dále
závislý na počtu léčebných cyklů.
Ve studii ECAS (European Cancer Anaemia Survey) byla
prevalence anemie 39% u všech pacientů a závisela na typu
tumoru a pokročilosti choroby. Nejvyšší prevalence byla u
pacientů s lymfomy a myelomem (53%), gynekologickými
tumory (49%), gastrointestinálními a kolorektálními tumory
(39%). Prevalence anemie byla u léčených pacientů 54%. Při
léčbě chemoterapií 63%, kombinované chemo-radioterapii 42%
a samotné radioterapii 20%.
FeS – hladina sérového železa, CVK – celková vazebná kapacita
sTfR – solubilní transferinový receptor, KD – kostní dřeň
Diagnostický postup u anemie onkologických
pacientů
Léčba sideropenická anemie
• Základním principem je léčba příčiny, která vedla ke vzniku
sideropenie
• Při substituci železa se doporučuje úvodní dávka 200-300 mg
p.o. denně, nebo 100 mg i.v. 1x denně či ob den
• Parenterální aplikace nevede k rychlejší úpravě hodnot
hemoglobinu
• Při parenterální aplikaci železa je nutné monitorovat jeho
zásoby v organismu
Příčiny anemie u onkologických pacientů
Příčina vzniku anemie u onkologických pacientů je
multifaktoriální. Kromě obvyklých příčin, jako jsou krevní
ztráty, útlum krvetvorby, hemolýza, infiltrace kostní dřeně,
myelosuprese způsobená terapií, dochází u onkologických
pacientů ke komplexu interakcí mezi populací nádorových
buněk a imunitním systémem. Dochází pak ke zvýšené produkci
zánětlivých cytokinů, které vedou ke kratšímu přežívání
erytrocytů, supresi progenitorů červené řady, poruše utilizace
železa a neadekvátní produkci erytropoetinu.
Nejčastějšími důvody vzniku anemie u onkologických pacientů
jsou
• krevní ztráty
• cytokiny indukovaná anemie
• útlum krvetvorby způsobený chemoterapií či radioterapií
• infiltrace kostní dřeně základním onemocněním
• autoimunní hemolytická anemie
• mikroangiopatická anemie
Prevalence anemie u onkologických pacientů
Prevalence anemie u maligních onemocnění závisí na typu
malignity, stadiu, délce trvání choroby, intenzitě léčby,
komorbiditě.
Diagnostický
postup
k objasnění
příčiny
anemie
u
onkologických pacientů se příliš neliší od běžného vyšetřovacího
postupu, který je uveden výše. Kromě laboratorních ukazatelů je
nutné vždy zhodnotit i dobu vzniku anemie. Pokud byla anemie
přítomna při zjištění malignity, uvažujeme dle typu tumoru nad
krevními ztrátami, anemií chronických chorob či infiltraci
kostní dřeně. Vznikne-li anemie až v průběhu chemoterapie a
dochází-li k současnému poklesu leukocytů a trombocytů, je
příčinou pravděpodobně myelosuprese.
Vyšetření indikovaná u anemických onkologických pacientů
• krevní obraz, retikulocyty, mikroskopické zhodnocení nátěru
periferní krve (při schistocytech a trombocytopenii podezření
na MAHA, při leukoerytroblastové reakci podezření na
karcinózu kostní dřeně)
• vyšetření zásob železa
• hladina vitaminu B12 a folátu
• LDH, bilirubin a retikulocyty (zvýšení všech tří parametrů
může být ukazatelem hemolýzy, pak vyšetřit i Coombsův test)
• vyšetření stolice na okultní krvácení
• vyšetření kostní dřeně (indikováno při nejasné anemii či při
podezření na infiltraci kostní dřeně, vhodné konzultovat s
hematologem)
Prediktivní faktory vzniku anemie u onkologických
pacientů
Pro praxi je důležité definovat prediktivní faktory vzniku anemie
a tak předejít vzniku anemického syndromu.
Negativní prediktivní faktory pro vznik anemie během léčby
jsou:
• snížená hladina hemoglobinu před zahájením léčby
• tumory plicní, gynekologické a gastrointestinálního traktu
• chemoterapie s obsahem platiny
• ženské pohlaví
Důsledek anemie pro prognosu pacientů
Hladina hemoglobinu je prognostickým faktorem u některých
typů malignit (např. folikulární lymfom, pokročilý Hodgkinův
Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín
Centrum pro trombózu a hemostázu Nový Jičín
4
Doporučení pro klinickou praxi
lymfom, pokročilý kolorektální karcinom, časná stadia
karcinomu ovaria, nemalobuněčný karcinom plic).
Předpokládané negativní dopady hypoxie na prognózu pacientů
• v důsledku hypoxie vzniká v tumoru genová instabilita a
vznikají tak agresivnější tumory
• normální buňky reagují na hypoxii apoptózou, tumorózní
buňky (např. p53 negativní) mohou získat růstovou výhodu
• hypoxií je stimulována angiogeneza a tumory tak získávají
větší potenciál k metastazování
V současné době není průkaz lepších léčebných výsledků na
základě úpravy anemie
Léčba anemie u onkologických pacientů
Obecně je nejdůležitějším principem léčby anemie léčba
základního onemocnění (úspěšná léčba nádoru je zásadní např. u
anemií z krevních ztrát, mikroangiopatických anemií, anemií
způsobených infiltrací kostní dřeně)
Léčiva používaná k úpravě anemie u onkologických pacientů
• erytropoetin alfa, erytropoetin beta, darbepoetin alfa
• transfuze erytrocytů (preferovat deleukotizované)
• železo (jen při sideropenii či společně s erytropoetinem)
• kortikoidy, imunosupresiva (při autoimunní hemolytické
anemii)
• acidum folicum, vitamin B12 (při prokázaném deficitu)
Rozdíly v korekci anemie erytropoetinem a
transfuzemi
Výhody erytropoetinu
• zabraňuje kolísání hladiny hemoglobinu
• snižuje potřebu podání transfuzí
• nemá závažnější nežádoucí účinky
• může být aplikován 1x týdně
• mnoho studií prokázalo zlepšení kvality života při užívání
erytropoetinu
Nevýhody erytropoetinu
• pomalý nástup účinku
• vysoká cena
Výhoda transfuzí
• rychlá úprava symptomů
• relativně nízká cena
Nevýhoda transfuzí
• přechodný efekt
• potransfuzní reakce
• možný přenos infekčních chorob
• imunosuprese (elimininací převedených lymfocytů dochází
k omezené imunologické kapacitě vůči jiným cizím
antigenům)
Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín
vydáno 01:06:2006
Erytropoezu stimulující proteiny (ESP)
V klinické praxi se používají erytropoetin alfa, erytropoetin beta,
darbepoetin alfa iniciální dávka ESP
• erytropoetin alfa: 150 IU/kg 3x týdně nebo 40.000 IU 1x týdně
• erytropoetin beta: 150 IU/kg 3x týdně nebo 30.000 IU 1x
týdně
• darbepoetin alfa: 6,75 μg/kg 1x za 3 týdny
ESP jsou indikovány při léčbě symptomatické anemie u pacientů
s nádorovým onemocněním, kteří podstupují léčbu chemoterapií
a/nebo radioterapií
před jejich nasazením je nezbytné vyloučit deficit železa,
vitaminu B12, folátu, hemolýzu, akutní nebo chronické krvácení
v současné době nejsou stanoveny jednoznačné faktory
k predikci jejich účinku. Dle některých prací jsou za negativní
prediktivní faktory označovány:
• zvýšená hladina endogenního erytropoetinu (>500 U/l)
• vysoká koncentrace ferritinu (> 400 μg/l)
• snížená funkční zdatnost kostní dřeně (trombocyty
<100x109/l)
• snížený performace status pacienta
Příčinou selhání ESP může být funkční deficit železa a proto je
nutné před nasazením erytropoetinu zhodnotit zásoby železa.
V případě hladiny ferritinu < 100 μg/l a saturace transferinu <
20% je doporučováno společně s erytropoetinem podávat železo.
Pokud je ale zvýšená hodnota sTfR a sTfR-F indexu, tak je
pravděpodobná sideropenie a léčba erytropoetinem pak není
indikována
Při podávání ESP je vhodné u pacientů monitorovat krevní tlak
Při podávání ESP je mírně zvýšené riziko vzniku
tromboembolické nemoci. Z toho důvodu je nutno respektovat
cílovou hladinu hemoglobinu. Je nutno mít na paměti, že
samotná malignita představuje významný získaný rizikový faktor
pro tromboembolickou nemoc.
Dosud nebyla publikována prospektivní studie srovnávající
účinnost mezi erytropoetiny a erytropoetiny s darbepoetinem
alfa. Zhodnocení, které dávky erytropoetinů nebo darbepoetinu
alfa jsou pro klinickou praxi optimální vyplývají z
publikovaných výsledků reálné praxe nebo léčebných
doporučení.
Při
srovnání
dat
z podobných
studií
(anémie
u
lymfoproliferativních chorob, erytropoetin β 30,000 IU 1x týdně,
darbepoetin α 2,25 μg/kg 1x týdně) je zřejmý rychlejší nástup
hematologické odpovědi po erytropoetinu β (medián 8-10 týdnů)
ve srovnání s darbepoetinem α (medián 12 týdnů)15.
Srovnání účinnosti darbepoetinu alfa podávaného 1x týdně vs. 1x
za 3 týdny prokázalo nižší účinnost 3 týdenního režimu na
hematologickou odpověď16.
V případě podání erytropoetinu alfa v dávce 40 000 IU 1x týdně
nebyl prokázán větší benefit na parametry hematopoetické
odpovědi než u standardního režimu erytropoetinu alfa 3 x
10 000 IU týdně17.
Erytropoetin beta má prokázán stejný účinek mezi dávkou
30 000 1x týdně a 10 000 IU 3x týdně18.
Centrum pro trombózu a hemostázu Nový Jičín
5
Doporučení pro klinickou praxi
Poslední platné léčebné doporučení, které bylo vydáno pro
evropské podmínky, jsou EORTC guidelines, která byla
vypracována panelem expertů. Základem pro doporučení bylo
posouzení a zhodnocení literatury publikované o erytropoetinu a
darbepoetinu alfa.
Postup při podání erytropoetinu
Iniciální dávka
• 30 000 IU 1x týdně s.c.,
• 10 000 IU 3x týdně s.c.
• 150 IU/kg 3x týdně s.c.
• 40 000 IU 1x týdně s.c. (dle EORTC guidelines je limitovaný
důkaz podpořit tuto dávku)
vydáno 01:06:2006
• fixní dávky erytropoetinu mohou být použity v přiměřených
limitech tělesné hmotnosti (grade B)
• léčba erytropoetinem by měla pokračovat až do dosažení
hladiny hemoglobinu ≤ 120-130 g/l a ústupu symptomů. U
pacientů, kteří dosáhli cílové hladiny hemoglobinu, by měla
být titrována nižší udržovací dávka (grade D)
• i přes běžné použití erytropoetinu alfa v dávce 40 000 IU
týdně je limitovaný důkaz podpořit tuto dávku (grade C).
Účinnost podávání 1x týdně erytropoetinu beta v dávce 30 000
IU
je
prokázána
u
pacientů
s non-myeloidními
hematologickými malignitami
(grade B). Podání
darbepoetinu alfa v dávce 2,25 µg/kg může být doporučeno
(grade A). Je zde v současnosti limitovaný důkaz podpořit
použití darbepoetinu alfa v dávce 1x za 2 týdny, 3 týdny nebo
4 týdny
Zhodnocení efektu po 4 týdnech
• vzestup hemoglobinu o 10 g/l → pokračovat ve stejné dávce
• vzestup hemoglobinu o < 10 g/l → původní dávku
zdvojnásobit
• vzestup hemoglobinu o > 20 g/l → původní dávku snížit na
polovinu
Zhodnocení po 8 týdnech
• při efektu pokračovat do cílové hladiny hemoglobinu 120-130
g/l a dále dávku individuálně titrovat
• pokud i po zdvojnásobení dávky byl vzestup hemoglobinu o
více než 10 g/l, tak léčbu ukončit
Postup při podání darbepoetinu
Inciální dávka
• 6,75 µg/kg 1x za 3 týdny (dle EORTC guidelines je limitovaný
důkaz podpořit tuto dávku)
• 2,25 µg/kg 1x týdně
Vybraná EORTC doporučení k použití
erytropoetinu
• u pacientů s nádorovým onemocněním, kteří jsou léčení
chemoterapií a/nebo radioterapií, by měla být léčba
erytropoetinem zahájena při hladině hemoglobinu 90-110 g/l
v závislosti na projevech anemického syndromu (grade A)
• preventivní podání erytropoetinu by mělo být zváženo u
asymptomatických pacientů s hladinou hemoglobinu 90-110
g/l, s cílem předejít dalšímu poklesu hemoglobinu, v závislosti
na individuálních faktorech (např. typ/intenzita chemoterapie,
vstupní hladina Hb) (grade D)
• není doporučováno preventivní podání erytropoetinu u
pacientů léčených chemoterapií a/nebo radioterapií, kteří mají
normální hladinu hemoglobinu při zahájení léčby (grade B)
• cílová hladina hemoglobinu je 120-130 g/l (grade B)
• dva hlavní cíle léčby erytropoetinem jsou zlepšení kvality
života a prevence podávání transfuzí (grade A)
• nejsou důkazy, které by podporovaly podání erytropoetinu
s cílem zlepšení přežití či odpovědi na léčbu (grade A). Jsou
nutné další studie k potvrzení tohoto cíle
Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín
Centrum pro trombózu a hemostázu Nový Jičín
6
Doporučení pro klinickou praxi
vydáno 01:06:2006
Literatura:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
Ludwig H, Van Belle S, Barrett-Lee P, The European Cancer
Anaemia Survey: A large, multinational, prospective survey
defining the prevalence, incidence, and treatment of
anaemia in cancer patiens. E J of Cancer.2004; 40, 22932306
Rizzo JD, Lichtin AE, Wolf SH, et al. Use of epoetin in
patiens with cancor: evidence-based clinical practice
guidelines of the American Society of Clinical Oncology and
the Američan Society of Hematology. J Clin Oncol.
2002;20;4083-4107
Bokemeyer C, Aapro M S, Courdi A, Foubert J, Link H,
Österborg A, Repetto L, Soubeyran P. EORTC guidelines for
the use of erythropoietic proteins in anaemic patient with
cancer. E J of Cancer.2004; 40, 2201-2216
Van Belle S, Cocquyt Véronique, Impact of hemoglobin
levels on the outcome of cancers treated with chmotherapy.
Critical Rev in Onclogy/Hematology. 2003; 47, 1-11
Birgerard G, Aapro M S, Bekemeyer C. Cancer-Related
Anemie: Pathogenesis, Prevalence and Treatment.
Oncology. 2005;68 (suppl 1), 3-11
Blohmer J U, Dunst J, Harrison L Oncology. 2005;68 (suppl
1), 12-21
Cortesi E, Gascon P, Henry D. Standart of Care for CancerRelated Anemia: Improving Hemoglobin Levels and Duality
of Life. Oncology. 2005;68 (suppl 1), 22-32
Crawford J, Cella D, Cleeland CS, et al. Relationship
between changes in hemoglobin level and quality of life
during chemotherapy in anemic cancer patient receiving
epoetin alfa therapy. Cancer 2002;95: 888-895.
Reppetto L, Updating guiding principles for anaemic
management. Chat is new in the EORTC guidelines? Focus
on anemia in cancer. 2005, Vol 6, Issue 1
Mayer J, Starý J, Leukémie. Grada, 2002; 135-136
Adam Z, Vorlíček J. Předpověď úspěchu erytropoetinu u
pacientů s maligními nemocemi. Klinická Onkologie, 1998
zvláštní číslo; 38-39
Penka M, Bulíková A., Matýšková M., Zavřelová J.
Hematologie I, Grada, 2001; 13-80
Thomas V, Thomas L. Biochemical Markers and
Hematologic Incides in the diagnosis of funcional Iron
Deficiency. Clinical Chemismy 2002; 48:7, 1066-1076
Beutler et al. Iron deficiency and overload. Hematology
2003; (1): 40
Pujade-Lauraine E, Topham C, Once-weekly treatment of
anemia inf patiens with cancer: a komparative rewiew of
epoetins. Oncology 2005;68 (suppl 1), 122-129
Kotasek D, Steger G, Faught W, Darbepoetin alfa
administered once every 3 weeks alleviates anaemia in
patients with solid tumors receiving chemotherapy; Resultes
of a double-blind, placebo-controlled, randomised study.
Eur J Cancer 2003; 2026-2034
Cazzola M, Once-weekly epoetina beta is higly effective in
treating anaemic patients with lymphoproliferative
malignangcy and defective endogenous erythropoietin
production, BJH; 2003, 122, 386-393
Nguyen TV, Trinh GN; Clinical evaluation of once-weekly
and three-times-weekly dosings of epoetin alfa in
chemotherapy patients: Problems of study design and
interpretation. J. Clin Oncol 2002;20:878
Gumulec J, Radina M, Kučerová M, Penka M, Donociková
B, Ryšková J: Možnosti diagnostiky a diferenciální
diagnostiky anémie z nedostatku železa. Transfuze a
hematologie dnes 2001;4:127-132
Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín
Centrum pro trombózu a hemostázu Nový Jičín
7