Mediální pokrytí září 2014

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
září 2014
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: SAFICHEM skupuje strojírenské firmy a zakládá skupinu s miliardovým
obratem
15. 09. 2014
Náklad: 48 234
V Česku vzniká nová strojírenská skupina. Podnikatel Tomáš Plachý skoupil v posledním roce tři firmy
s celkovým obratem přes 1,2 miliardy korun. A v nejbližší době je mají posílit další dvě české a jedna
německá společnost. Nová „divize“ Plachého skupiny SAFICHEM GROUP by tak mohla za rok
dosahovat obratu přes 2,2 až 2,6 miliardy korun ročně. „Myšlenka na vytvoření strojírenské větve v
rámci SAFICHEM GROUP vznikla asi dřív, ale s realizací začala skupina zhruba před rokem koupí
Pacovských strojíren od ČKD,“ říká Martin Hájek, ředitel pro akvizice a fúze. Investice se podle Hájka
zatím pohybovaly v „nižších stovkách milionů korun“. Do celé skupiny SAFICHEM s tržbami okolo 10
miliard korun patří široké spektrum společností. Na jedné straně hlavně projekční firmy z oblasti
chemie, petrochemie a hnojivářství – Chemoprojekt, Chemoproject Nitrogen a Technoexport, na
druhé pak Safina, která se zaměřuje na zpracování drahých kovů, farmaceutická VUAB Pharma nebo
palác Koruna v centru Prahy. Kromě toho, že chce Safichem akvizicemi získat silné postavení na trhu,
mohou nakupované firmy doplňovat i svůj stávající byznys. „Firmy skupiny měly již vybudované silné
obchodní kanály, a zdálo se tak logické rozšířit řetězec i o výrobní závody, které doplní její portfolio,“
popisuje důvody Hájek.
I proto kromě zmiňovaných Pacovských strojíren, které se zaměřují na malé a střední výrobky v
chemickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu, koupil SAFICHEM ještě hradeckou firmu
ZVU Potez. Zde získal většinu (63 procent) letos v srpnu, v září pak převezme i zbývající podíl 37
procent.
ZVU Potez má podobný sortiment jako Pacovské strojírny, jen se nespecializuje na nerezové produkty
a vyrábí „ve větším“. Firma byla navíc dlouholetým dodavatelem firem SAFICHEMu. Jen během
posledního roku dostaly například miliardovou zakázku na závod na výrobu močoviny nedaleko
ruského Petrohradu, močovinu staví i v Duslu Andreje Babiše na Slovensku.
Trojici koupených firem uzavírá Dukla – Strojírny Kolín, dceřiná společnost ZVU Potez. Ta se zaměřuje
hlavně na výrobu kotlů.
Velkolepé plány Situace jednotlivých firem skupiny se výrazně liší. Zatímco Pacovské strojírny
vykázaly v roce 2013 provozní zisk okolo 14 milionů korun a daří se ho zvyšovat, ZVU i dceřiná Dukla
se pohybují na „červené nule“ a budou potřebovat zásadnější změny. Zakázek je ale podle Hájka dost,
a firma tak plánuje navýšit počet zaměstnanců ze stávající tisícovky minimálně o další stovku. Skupina
ale plánuje i nákupy, které chce směřovat opět do firem zaměřujících se na chemický či potravinářský
průmysl. Výhledově by se podle akvizic mohl současný obrat strojírenské divize zvednout z 1,2 na 2,2
až 2,6 miliardy korun. „Reálně jsou dnes v jednání akvizice dvou firem v ČR a jedné v Německu. Ta by
nám mohla více otevřít dveře na západní trhy, abychom rozšířili naše potřebné kontakty a
zkušenosti,“ říká k plánům Hájek. Kromě Německa se Hájek v západní Evropě rozhlíží například i v
Rakousku a Španělsku, kde chce mířit hlavně na pivovarnictví. „V oblasti pivovarnictví dnes není ve
střední Evropě firma silná tak jako my,“ říká. Kromě větších i menších pivovarů, které stojí ve světě od
Polska po Japonsko, dodává například pro pivovary Bernard či Staropramen. „Jsme schopni vyrobit
garážový pivovar za tři miliony korun, speciální velký pivovar o produkci 600 000 hektolitrů ročně i
větší za miliardu korun. Takový se nyní dokončuje například v Etiopii,“ vysvětluje Hájek, proč má
podle něj firma šanci na evropských trzích. Výrobky, které Pacovské strojírny a ZVU Potez dodávají,
nesměřují jen do pivovarnictví. Mezi jejich odběratele patří i Becherovka, farmaceutický gigant Teva
Industries či Severoatlantická aliance. Té Pacovské strojírny postupně dodávají 73 sběrných
odpadových nádob do jejích utečeneckých táborů. Ideální kombinace Nově koupené firmy spolu již
nyní spolupracují na některých projektech. Jako ideální ukázku spolupráce všech tří Hájek ukazuje
obchodní případ na Srí Lance, kde má ZVU postavit cukrovar o kapacitě 3000 tun třtiny denně za dvě
miliardy korun, který je před podpisem smlouvy. „Hlavní technologie dodá ZVU Potez, ale součástí
komplexu je i lihovar, který dodají Pacovské strojírny, a velké kotle, které zase dodá Dukla,“ říká
Hájek.
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: JAKÉ FIREMNÍ BENEFITY NABÍZÍTE SVÝM ZAMĚSTNANCŮM VE FORMĚ
VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ?
18. 09. 2014
Jana Ragasová HR ředitelka ve společnosti Zetor Investujeme nemalé peníze do pravidelného
vzdělávání, které vychází z ročního hodnocení zaměstnanců. Letos to bylo například školení v MS
Excel a plánujeme ho v MS Powerpoint. K benefitům v oblasti vzdělávání patří také výuka anglického
jazyka. Ta je zcela zdarma. Jana Riebová HR manažerka ve společnosti Samsung Naši zaměstnanci se
například mohou vzdělávat on-line formou e-learnignu nebo klasicky v učebnách. Trénujeme
dovednosti pro spolupráci v multikulturních týmech, věnujeme se i prevenci syndromu vyhoření a
připravujeme kurzy pro zvládání náročné práce a její skloubení s osobním životem. Jan Mačejovský
personální šéf v Pivovarech Staropramen V oblasti vzdělávání nabízíme systém manažerských kurzů
začínající už na juniorských pozicích. Jsme součástí nadnárodní společnosti, a proto rozvíjíme
jazykové schopnosti. Poté máme třeba vysoce specializované kurzy zaměřené na práci s výrobními
zařízeními. Sylva Marounková PR manažerka, Volkswagen ČR Pro zaměstnance připravujeme
koncepční rozvojové plány formou interních seminářů od počítačové znalosti přes tzv. měkké
dovednosti až po externí rozvojové programy na rozšíření klíčových schopností. Nedílnou součástí
jsou také jazykové kurzy. Olga Lamačková personální ředitelka, EY ČR Vzdělávání dělíme na oblast
technickou a na oblast měkkých dovedností. Každá divize má poté vlastní speciálně zaměřené
technické kurzy, které poskytujeme interně v rámci firmy i prostřednictvím externích vzdělávacích
institucí nebo firem. Podobně je na tom i školení měkkých dovedností. Pavel Mráz ředitel divize Emco
Standardně nabízíme všem svým zaměstnancům účast na kurzech angličtiny, francouzštiny,
španělštiny a ruštiny. Další školení sestavujeme s ohledem na plánovaný rozvoj společnosti a potřeby
zaměstnanců a oddělení. Milan Vetr jednatel společnosti Papera Svým zaměstnancům nabízíme
vzdělávací kurzy zaměřené na zlepšení odborných dovedností a také kurzy osobního rozvoje. Za
úspěch považuji stav, kdy se tak podaří motivovat jednotlivce k plánování své osobní a profesní
budoucnosti, přičemž v sobě naleznou dostatek vůle. Karolína Topolová generální ředitelka AAA Auto
Každý nový zaměstnanec se už podle charakteru pracovní pozice automaticky účastní jednotýdenního
až třítýdenního školicího programu. Vlastní tréninkové oddělení u nás obsahuje mimo jiné oblasti
manažerského školení či rozvoj komunikačních a obchodních dovedností. Hana Stalmachová HR
manažerka v T-Mobilu Kolegové mají například možnost účastnit se talentového programu T-ones,
kde pracují na projektech zadávaných managementem společnosti. Úspěšná je i naše interní TMobile univerzita, ve které může studovat každý zaměstnanec zdarma a vybírat z různých
workshopů. Lucie Svobodová personální ředitelka v Safině V loňském roce jsme například spustili
dlouhodobý rozvojový program Efektivní manažer, který je zaměřen na rozvoj měkkých
dovedností. Cílem je zlepšit manažerské schopnosti našich vedoucích zaměstnanců, zvýšit jejich
sebejistotu při vedení lidí. Šárka Litvínová spolumajitelka Asiany a Letuska.cz Naše kolegy posíláme
pravidelně na jazykové zahraniční kurzy. Osvědčilo se nám také vzdělávání v obchodních
dovednostech a za již nepostradatelné považujeme vzdělávání ve společenské etiketě. Samozřejmostí
je také zvyšování kvalifikace IT pracovníků.
KURZY.CZ: Stávka v Chile hýbe trhem s mědí
29. 09. 2014
Stávky v drahokovových dolech se v poslední době týkaly hlavně zlata a platiny. Aktuálně ovšem
sledujeme napjatou situaci v největším dole na měď na světě. Důl Escondida je situován na drsném
severu Chile a ročně se zde vytěží kolem 1,2 milionu tun mědi, což dělá z Chile největšího světového
producenta tohoto rudého kovu. Celkem se v Chile těží přibližně jedna třetina celosvětové zásoby
mědi. Jednodenní stávka téměř dvou tisíc horníků na počátku minulého pracovního týdne byla zatím
spíše zdviženým prstem, ale mnohé další komplikace pro těžbu mohou velmi rychle následovat,
obzvláště ve chvíli, kdy další stávka následovala hned dva dny poté. Horníci požadují dohodu týkající
zlepšení pracovních podmínek, včetně řešení přesčasových hodin a zvýšené bezpečnosti práce. Práce
v tomto dole není rozhodně snadná, důl je v poušti Atacama, navíc v nadmořské výšce okolo 3 000 m
n.m. Vyjednávání mezi majiteli dolu, z nichž nejsilnější je společnost BHP Billiton s podílem zhruba 57
%, a nespokojenými zaměstnanci sice probíhá, ovšem zatím jsme nezaznamenali zprávy, že by se
blížilo ke zdárnému konci.
Proto je nasnadě začít přemýšlet, jak případná odstávka dolu zahýbe s cenou komodity. Ze zkušeností
předpokládáme, že delší odstávka způsobí výrazné výkyvy v ceně. Klasický scénář je jasný – stávka
uzavře důl, produkce stagnuje, hůře lze uspokojit světovou poptávku, a cena kovu pro sníženou
nabídku roste. Zatím ale vidíme přesný opak toho, co bychom běžně v této situaci očekávali. Tady je
zatím vývoj úplně obrácený, londýnský trh s mědí hlásí jedny z nejnižších cen za poslední týdny. Tuna
mědi se prodává za přibližně 6 735 amerických dolarů.
Jak dlouho to bude trvat a co se stane? Odpověď na tyto otázky se nehledají snadno. Hlavním
důvodem poklesu ceny mědi je obava ze stagnace čínské a indické ekonomiky. Důvodem obav v Indii
je především zklamání z neuskutečněných nebo odložených reforem nové vlády premiéra Modího.
Další vývoj ceny mědi a i dalších kovů nezbytných pro průmysl závisí právě na vývoji těchto dvou
ekonomik. Po signálech oživení resp. zachování rychlosti rozvoje průmyslu lze očekávat, že ceny opět
porostou a v případné stávky budou dalším faktorem pro ještě rychlejší růst cen. Můžeme si
připomenout stávku, která uzavřela tento důl v létě 2011, a to na celé dva týdny. Společnost tehdy
vyjádřila ztráty v objemu výroby na hodnotě 40 000 tun, což výrazně zasáhlo světové trhy. Podobná
stávka proběhla v dole i v loňském roce, ale na produkci mědi neměla výrazný vliv. V Chile je
množství měděných dolů, ovšem Escondida má z nich největší podíl na ekonomice celé země – okolo
2,5 % hrubého domácího produktu pochází odtamtud a dle různých údajů pokrývá 15 – 20 % dodávek
mědi z celé Jižní Ameriky.
Nás tato situace zajímá i z toho pohledu, že jako vedlejší produkty se v dole Escondida těží také zlato
a stříbro.
Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA
http://www.kurzy.cz/zpravy/371716-stavka-v-chile-hybe-trhem-s-medi/
KURZY.CZ: Je palladium nové zlato budoucnosti?
22. 09. 2014
Ceny drahých kovů ovlivňují mnohé faktory. Ačkoliv byla volatilita palladia v červenci i srpnu velmi
nízká, rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší spotovou cenou palladia byl necelých 9 %. V průběhu několika let
palladium zaznamenalo obrovský růst ceny až na své letošní 13leté maximum, při němž překonalo
hranici 900 dolarů za troyskou unci. Po zdánlivém uklidnění na Ukrajině jeho cena korigovala na
současnou úroveň kolem 840 dolarů za unci. Je potřeba si uvědomit, že na začátku letošního roku se
obchodovalo kolem 700 USD/toz a v září 2009 kolem úrovně 300 USD/toz. Ještě větší nárůst
sledujeme v korunách, protože dnes se americký dolar obchoduje za přibližně 21,30 Kč, zatímco v září
2009 byl kurz 17,30 Kč za jeden americký dolar.
Důvodem letošního vzestupu ceny byl především strach z případných ruských sankcí, o kterých se
spekuluje již od vypuknutí ukrajinské krize. V Rusku se nachází nejvíce nalezišť palladia, a tak je těžba
i vývoz suroviny v ohrožení a velkým otazníkem do budoucnosti. Vliv na situaci bude mít jistě i
aktuální příměří. Palladium je zkrátka hvězdou tohoto roku. Na rozdíl od palladia zlato postupně
přestává výrazně reagovat na geopolitické napětí a cena zásadně nekolísá. V porovnání s ostatními
drahými kovy je chování ceny palladia velmi specifické - jde téměř vždy v opačném směru než
například u zlata či stříbra. Palladium stále ještě zůstává stranou zájmu investorů i spekulantů a
nepřelévají se do něj investice a volné prostředky v případě nestability finančních trhů, jak je tomu u
ostatních drahých kovů. Cenu palladia výrazně ovlivnila i dlouhá stávka v Jihoafrických dolech v roce
2014 a omezení nabídky drahého kovu.
Poptávku po palladiu výrazně zvyšují automobilové firmy hlavně z Číny a USA, pro něž je palladium
nepostradatelnou surovinou. Současné vlády všech států snižují emise plynů znečišťujících životní
prostředí, a tak například i Čína – země s nejpočetnější populací na světě, projednává ve svém
parlamentu revizi zákona o prevenci znečišťování ovzduší. Týká se především nutnosti snižování
emisí, a to nejen u automobilů, ale především v průmyslové výrobě. Palladium se spolu s platinou
stávají velmi důležitými prvky nejen při výrobě autokatalyzátorů, ale i dalších výrobků, které slouží
k redukci zplodin. Můžeme tedy říci, že čím více bude kladen tlak na redukci zplodin a ochranu
životního prostředí, tím více se bude poptávka po palladiu zvyšovat, samozřejmě za předpokladu
stálé produkce automobilů. Vzhledem k omezeným a také nejistým zásobám palladia se cena tohoto
drahého kovu bude stále zvyšovat. Avšak podle Jonathana Butlera, hlavního analytika drahých kovů
v Mitsubishi, by cena palladia neměla v blízké době přesáhnout hranici 1 000 USD za troyskou unci.
Naše společnost má na tuto problematiku velmi podobný názor. Myslíme si, že prolomení hranice 1
000 USD/toz není otázkou letošního roku, ale zároveň to nevnímáme jako příliš vzdálenou hudbu
budoucnosti.
Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/371454-je-palladium-nove-zlato-budoucnosti/
Stejný článek byl krátce zmíněn na portálu:
NEWS.SK
22. 09. 2014
http://www.news.sk/rss/clanok/2014/09/2263867/je-palladium-nove-zlato-budoucnosti/
KITCO.CZ: Rekordních výšek dosahuje i rhodium
1.9. 2014
František Prokop
Nejenom zlato, platina či palladium dosahují rekordních cenových výšek. Řadí se k nim i kov, o němž
se mluví podstatně méně – rhodium. To se dostalo na nejvyšší úroveň za posledních 16 měsíců.
Zatímco loni v prosince se cena rhodia pohybovala kolem 890 dolarů za trojskou unci, letos v únoru
to již bylo lehce nad dolarovou tisícovkou a v polovině srpna dokonce již 1475 dolarů za trojskou unci.
Samozřejmě, do června 2008, kdy cena rhodia dosáhla stěží uvěřitelných deseti tisíc dolarů, je stále
hodně daleko, analytici ale předpokládají další růst.
Důvodem je zvyšující se poptávka ze strany automobilového průmyslu. Rhodium je velmi tvrdý
otěruvzdorný kov patřící do skupiny platinových kovů. Díky své výborné odolnosti proti působení
chemických látek v ovzduší je používáno v automobilových katalyzátorech. Takže jako alternativa
k platině a palladiu. Takže pětiměsíční stávka jihoafrických horníků v prvním pololetí letošního roku
postihla vedle platiny a palladia i rhodium. Právě Jihoafrická republika je největším světovým
producentem rhodia, její podíl na světové těžbě představuje čtyři pětiny.
Problémy s vysokou cenou rhodia však i po ukončení zmíněné stávky budou pokračovat. I přes růst
ceny kovu je rentabilita jeho těžby většinou záporná, v důsledku čehož chce své doly prodat i jeden
z největších jihoafrických těžařů, nadnárodní společnost Anglo American.
Rostoucí cena rhodia má však i jeden zcela opačný důsledek. Kov se začíná dostávat do sféry
pozornosti investorů, kteří jej doposud spíše opomíjeli. Začínají se tak objevovat různé podoby
certifikovaného rhodia určené pro uchování hodnoty. Většinou v podobě tzv. rhodiové houby, tj.
prášku uzavřeného v ochranném obalu a opatřeného certifikátem výrobce či distributora. Pro
mimořádnou tvrdost kovu se také, ale pouze ojediněle, začínají objevovat i uncové rhodiové slitky či
mince.
Zdroj: Safina
http://www.kitco.cz/rekordnich-vysek-dosahuje-i-rhodium/
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Podniky učí své lidi recyklovat baterie
24. 09. 2014
Náklad: 48 234
V místnostech Jaderné elektrárny Temelín, kudy chodí její zaměstnanci nejčastěji, začátkem roku
postavili velké průhledné válce na sběr použitých baterií. Do obyčejných krabic schovaných ve skladu
totiž skoro nikdo nafasované vybité baterie nevracel. A jak se časem ukázalo, líbivé nádoby a jejich
hustší rozmístění na pracovníky zabraly. „S krabicemi to nefungovalo, ale do válců se zaměstnanci
naučili baterie házet. Postupně se nám daří objem zvětšovat,“ potvrzuje Karel Vlášek, který má v
jaderné elektrárně na starosti ekologii. Zatímco na třídění papíru či plastů si už Češi zvykli, u baterií je
situace horší – dvě ze tří prodaných tun se na recyklační linky nikdy nedostanou. Teď se ke zlepšení
situace zapojují firmy, třeba Temelín patří k desítce premiantů mezi českými společnostmi, jež mezi
svými zaměstnanci sběr baterií podporují. Příklad jihočeské jaderné elektrárny dokládá nový trend,
který ve sběru baterií rozjíždí společnost Ecobat – tu si založili sami výrobci baterií a stará se o to, aby
se použité monočlánky či autobaterie dostaly k dalšímu zpracování, jak ukládá výrobcům zákon.
„Zaměřujeme se na sběr ve firmách a snažíme se vybrat baterky od lidí přímo tam. Do prodejny
elektra se dostanou dvakrát za rok, ale v práci jsou denně,“ říká ředitel Ecobatu Petr Kratochvíl.
Do sběrné akce Ecobatu se zapojil třeba pražský dopravní podnik, dm drogerie nebo TE Connectivity
Brno, kde vyrábějí konektory. Kromě velkých společností se pomalu přidávají i menší podniky. „Dříve
jsme baterky odnášeli do obchodů, ale tohle je efektivní a ekologičtější,“ tvrdí Hynek Pacholík z
Drůbežářských závodů Klatovy. Ecobat potřebuje navyšovat počet odevzdaných baterií i kvůli
ekologickým cílům EU. Česku se zatím daří je splňovat – oproti povinným 25 procentům posbíraných
baterií ze všech prodaných loni získal více než 30 procent. Na váhu to je něco přes tisíc tun baterek.
„Do roku 2016 se potřebujeme dostat na pětačtyřicet procent, takže asi 400 tun navíc,“ doplňuje
Kratochvíl.
Strategickou roli má mít právě zacílení na zaměstnance firem – podniky dostanou boxy zdarma a za
odvoz baterií také platit nemusí. Stále přitom platí, že baterie lze odevzdat všude, kde se prodávají.
Nejcennější z toho, co baterie obsahují, je olovo, nikl, zinek a mangan. Slitina manganu a železa z
vysloužilých monočlánků se například používá na výrobu rypadel bagrů, díky manganu je odolná proti
otěru.
Na recyklaci olova se v Česku zaměřuje třeba firma Kovohutě Příbram, v níž se původně věnovali
zpracování olověné rudy, ale když se v okolí přestala v 60. letech těžit, přeorientovali se na získávání
olova z autobaterií. Poradí si i s malými alkalickými baterkami, na které postavili speciální jímku.
Dalším zpracovatelem je také pražská Safina, kde mají plazmovou pec, aby z baterek dostali vzácný
nikl.
IHNED.CZ: SAFICHEM skupuje strojírenské firmy a zakládá skupinu s miliardovým obratem
15. 09. 2014
V Česku vzniká nová strojírenská skupina. Podnikatel Tomáš Plachý skoupil v posledním roce tři firmy
s celkovým obratem přes 1,2 miliardy korun. A v nejbližší době je mají posílit další dvě české a jedna
německá společnost. Nová "divize" Plachého skupiny SAFICHEM GROUP by tak mohla za rok
dosahovat obratu přes 2,2 až 2,6 miliardy korun ročně.
"Myšlenka na vytvoření strojírenské větve v rámci SAFICHEM GROUP vznikla asi dřív, ale s realizací
začala skupina zhruba před rokem koupí Pacovských strojíren od ČKD," říká Martin Hájek, ředitel pro
akvizice a fúze. Investice se podle Hájka zatím pohybovaly v "nižších stovkách milionů korun".
http://hn.ihned.cz/c1-62801730-safichem-skupuje-strojirenske-firmy-a-zaklada-skupinu-smiliardovym-obratem
MORNING DIGEST: HN: Safichem is acquiring engineering firms
15. 09. 2014
Hospodářské noviny notes that a new engineering group was formed within Safichem Group.
Entrepreneur Tomáš Plachý acquired three firms with the total turnover of over CZK 1.2bn in the last
three years and plans to buy free more firms in the near future – two Czech, one German. Safichem
Group´s new division could thus be generating turnover of CZK 2.2-2-6bn p.a. from next year. (HN13)
IHNED.CZ: Podniky učí své lidi recyklovat baterie
24. 09. 2014
Kateřina Surmanová, Zuzana Košutová
V místnostech Jaderné elektrárny Temelín, kudy chodí její zaměstnanci nejčastěji, začátkem roku
postavili velké průhledné válce na sběr použitých baterií. Do obyčejných krabic schovaných ve skladu
totiž skoro nikdo nafasované vybité baterie nevracel. A jak se časem ukázalo, líbivé nádoby a jejich
hustší rozmístění na pracovníky zabraly.
"S krabicemi to nefungovalo, ale do válců se zaměstnanci naučili baterie házet. Postupně se nám daří
objem zvětšovat," potvrzuje Karel Vlášek, který má v jaderné elektrárně na starosti ekologii.
Zatímco na třídění papíru či plastů si už Češi zvykli, u baterií je situace horší - dvě ze tří prodaných tun
se na recyklační linky nikdy nedostanou. Teď se ke zlepšení situace zapojují firmy, třeba Temelín patří
k desítce premiantů mezi českými společnostmi, jež mezi svými zaměstnanci sběr baterií podporují.
Příklad jihočeské jaderné elektrárny dokládá nový trend, který ve sběru baterií rozjíždí společnost
Ecobat - tu si založili sami výrobci baterií a stará se o to, aby se použité monočlánky či autobaterie
dostaly k dalšímu zpracování, jak ukládá výrobcům zákon.
"Zaměřujeme se na sběr ve firmách a snažíme se vybrat baterky od lidí přímo tam. Do prodejny
elektra se dostanou dvakrát za rok, ale v práci jsou denně," říká ředitel Ecobatu Petr Kratochvíl.
Do sběrné akce Ecobatu se zapojil třeba pražský dopravní podnik, dm drogerie nebo TE Connectivity
Brno, kde vyrábějí konektory. Kromě velkých společností se pomalu přidávají i menší podniky. "Dříve
jsme baterky odnášeli do obchodů, ale tohle je efektivní a ekologičtější," tvrdí Hynek Pacholík z
Drůbežářských závodů Klatovy.
Ecobat potřebuje navyšovat počet odevzdaných baterií i kvůli ekologickým cílům EU. Česku se zatím
daří je splňovat - oproti povinným 25 procentům posbíraných baterií ze všech prodaných loni získal
více než 30 procent. Na váhu to je něco přes tisíc tun baterek. "Do roku 2016 se potřebujeme dostat
na pětačtyřicet procent, takže asi 400 tun navíc," doplňuje Kratochvíl.
Strategickou roli má mít právě zacílení na zaměstnance firem - podniky dostanou boxy zdarma a za
odvoz baterií také platit nemusí. Stále přitom platí, že baterie lze odevzdat všude, kde se prodávají.
Nejcennější z toho, co baterie obsahují, je olovo, nikl, zinek a mangan. Slitina manganu a železa z
vysloužilých monočlánků se například používá na výrobu rypadel bagrů, díky manganu je odolná proti
otěru.
Na recyklaci olova se v Česku zaměřuje třeba firma Kovohutě Příbram, v níž se původně věnovali
zpracování olověné rudy, ale když se v okolí přestala v 60. letech těžit, přeorientovali se na získávání
olova z autobaterií. Poradí si i s malými alkalickými baterkami, na které postavili speciální jímku.
Dalším zpracovatelem je také pražská Safina, kde mají plazmovou pec, aby z baterek dostali vzácný
nikl.
http://archiv.ihned.cz/c1-62846870-podniky-uci-sve-lidi-recyklovat-baterie