Stopař - Sweb.cz

TRAMPSKÝ ASOPIS
Ilustrace Yeti
2 006
.6.
www.stopar.f.sweb.cz
listopad – prosinec
Stopa
str. .1
ro ník
X
Stopa str. .2
Ahoj kamarádi.
S lítostí Vám oznamuji, že asopis Stopa v této tišt né podob tento rok
kon í . Máte v rukou jeho poslední íslo, protože je to tímto zp sobem už
finan n neúnosné. Deset let jsme Vám poskytovali reportáže, povídky,
historické lánky i humor a pomáhali Vám na cestách trampským životem.
D kujeme všem, kte í se nám svými sice malými ale o to up ímn jšími
p ísp vky snažili pomoci. Kv li neustálému zdražování, se to ale bohužel
už nedá zvládnout.
M žeme Vás pot šit tím, že asopis Stopa úpln nekon í, jeho internetová podoba z stává a protože dnes má po íta skoro každý ( když ne, tak
jej má soused a nebo je v internetové kavárn p es ulici, pop ípad v
knihovn za rohem.) Kdo bude chtít s námi nadále spolupracovat, vždy si
k nám najde cestu. Informace o trampském d ní budou takto aktuáln jší a
dál m žete posílat své lánky, zvadla a další zajímavosti na webovou adresu www. stopar.f.sweb.cz.
Jen si tajn p eji , aby ti , co dnes rozhodují o mém d chodu, m li jednou
takový d chod jako já a poznali na vlastí k ži onu hranici bídy a bezmocnosti. Frank.
(obrázek – kamarád Yeti a foto – Tramp Ostrava 1968 , poslala kam. Lilly Pavlak).
Stopa str. .3
KAMARÁDI, KAMARÁDKY !
Již p es 10. let dávám dohromady HISTORII TRAMPINGU ve východních echách. Proto se znovu obracím na Vás, na všechny i na osady a na
pomoc p i spolutvo ení této významné innosti. innosti a práce i pro naše
další generace, aby vše neupadlo v zapomn ní!
Sta í název Vaší osady, datum vzniku, Domovenky (ofocené nebo darované), rád p ivítám i fotografie. Vzpomenete-li na názvy osad (i zaniklé) a napíšete-li m jejich seznam, budu rád.
V elektronické podob mám asi nejv tší sbírku trampských DOMOVENEK, které zásluhou dalších kamarád dopl uji. Bude-li vše, jak má být,
mohly by vyjít i knižn .Do ARCHIVU dostávám a p ijímám i poz stalosti
a dary od p íbuzných kamarád , kte í již nejsou mezi námi. Nebráním se i
spolupráci.
Doufám, že i Vy p isp jete troškou námahy a ochoty.
Díky Váš Britt.
kontakt: Zden k MOIDL
Gen. Píky 815/16
460 01 LIBEREC 1
tel: 48/510 61 02
[email protected]
Pr vodce muzeem
na ran i Rolftown –
Hrušovany
nad
Jevišovkou.
Na konci íjna 2006 tomu bylo 145 let kdy vyjel na svou poslední trasu
jezdec Pony Expresu.
Historie:
“ V Americe, uprost ed 19.století vznikla komunika ní cesta mezi St Joseph,
které bylo na okraji osidlování Západu a mezi ú astníky dobývání zlatých polí v
Stopa str. .4
Kalifornii, state ných i nesm lých. Do tohoto obrazu vyjel Pony Express. V
dešti a ve sn hu, v plískanici a v krupobití p es prérii zalitou m sí ním sv tlem,
po klikatých horských cestách . . . za dusotu kopyt svého pony, kdy všichni
museli spojil své sily v nebezpe ných situacích proti rostoucímu násilí ze strany
indiánských kmen ." - Frank S. Popplewell.
P ísaha Jezdce Pony Expressu:
P ísahám, že pokud budu jezdit u firmy Pony Express Co., nebudu klít,
nebudu požívat opojné nápoje, nebudu vyhledávat hádky a spory s ostatními jezdci firmy, budu jednat v každém ohledu estn , budu pe liv plnit
své povinnosti a sv ený mi úsek trasy zdolám i za cenu ztráty života v
termínu a limitu, jak mi bylo e eno.
K tomu mi dopomáhej B h.
Hrdinové Západu Pony Express Messenger (posel).
Toto je replika skute ného odznaku kurýrního jezdce Pony
Expressu.
Pony Express rozvážel poštu nebezpe ným
územím na trase 1600 mil. Tato tra p edstavovala celkem
jen 10 dn jízdy. Mnoho velice známých muž nosilo tento
odznak. Johnny Fry, John Burnett, Richard Egan, Charlie
Cliff a nejznám jší William "Buffalo Bill" Cody.
Sb ratelé artefakt ze Starého západu. Hleda i d kaz Amerických d jin. Tohle je replika odlitá podle originální formy.
Tento odznak Pony Express Messenger je ve velikosti 2" x 23/4". A je p esn podle originálu.
I kdyby Federálové starého Mexika tvrdili, že na informování obyvatel nepot ebovali
žádné "hloupé odznaky", ten z nás kdo strávil svá mladá léta fascinován starým západem
(Old West) byl vždycky rád, když si mohl p ipnout t eba cínovou hv zdu, kterou nosil
n jaký jeho hrdina. Kamarádi z ad tramp mi dají za pravdu v tom, že když byl doty ný
kamarád zvolen sheriffem osady a dostal svoji hv zdu , zanechalo to v n m
nesmazatelnou stopu hrdosti po celý život!
Tím se i když jen obrazn , stal jedním z muž , co stáli na stran zákona a po ádku v
Dodge City, Tombstone, Deadwoodu a p i osidlování divo iny, Divokého západu
protože ti budou navždy v naší pam ti i jejich zví ený prach ze st elby na zloduchy.
Tento odznak je sou ástí kolekce podobných odznak i dalších kovbojských suvenýr ,
Stopa str. .5
které jsou v prodeji na ran i Rolftown u majitelky paní Mileny Sta kové.
PONY EXPRESS
Ze St. Joseph Missouri až do Californie
Jen do 10 ledna nebo d ív
HLEDÁME
houževnaté mladé muže, štíhlé,
dobré jezdce nad 18.let, ochotné denn riskovat smrt.
P ednost mají sirotci.
25.dollar týdn . Hlaste se ve stájích Pony Expresu
v St. Joseph Missouri.
“Potkáš-li jednoho Indiána, chovej se jako p ítel! Potkáš-li dva, bu opatrný! Potkáš-li jich
deset, uje ! (Joe Hamman).
(Jediná dochovaná fotografie Pony Riders z roku
1861.)
Inzeráty hledající jezdce & hlída e stanice se poprvé objevily v Sacramento Daily Union 19. b ezna 1860, práv trnáct dní p ed za átkem Pony
Expressu. Tohle datum m lo být zaznamenáno na
Central Overland California & Pikes' Peak Express Company, ale tam se nenašlo.
P esto je bráno jako fakt, díky pam tem a sepsaným vzpomínkám n kterých slavných jezdc .
Pro Pony Express?
Ú el:
Postarat se o co nejrychlejší dodání pošty mezi
St. Joseph v
Missouri
a Sacramentem v
Kalifornii. P itáhnout ve ejnou pozornost na
hlavní trasu v nad ji že se tak získá milion dolar
od vládní pošty za smlouvu pro Central Overland
California and Pikes Peak Express Company.
Datum:
Od 3. dubna 1860, do konce íjna 1861.
Mechanismus:
P edávání a st ídání pošty, koní a jezdc . Pony Express vyjížd l ve dne v noci, v lét i v ziStopa str. .6
m .
Riders – jezdci:
183 muž je známo, jsou to ti, co jezdili pro Pony Express po dobu její innosti b hem
více jak 18 m síc .
Jezdecká kvalifikace:
Nejmladšímu bylo 11 let a jmenoval se Broncho Charlie. To je snad nejvíc co o n m
víme. Nejstaršímu bylo ke 40 rok m. Sirotk bylo málo. V tšinou vážili kolem 120 liber.(1. Libra - 453.59 g).
Riders Pay (Plat jezdce)
Až 100 dolar m sí n .
První jezdec:
Johny Fry byl první jezdec západním sm rem ze St. Joseph. Billy Hamilton byl první
jezdec sm ující k východu ze Sacramenta.
Vým na jezdc :
Noví jezdci se m nili za každou 75 mílí (cirka 120,6 km) do 100 mílí ( (cirka 160,9 km).
Vým na koní :
Jezdci museli m nit erstvé kon po 10.mílích (asi 16 km) až do 15 mil.
Rychlost:
Kon dosahovaly v pr m ru 10 mil za hodinu.
Kon :
Bylo zakoupeno na 400 koní pro kurýrní poštu. Byli to istokrevní kon , mustangové a
pintos, ti se používali nej ast ji.
Stanice:
P ibližn 165 stanic.
Celková délka Trailu (trat ) :
Tém 2.000 mil. (asi 3.200 km)
Cesta - sm r:
Ze St. Joseph v Missouri do Sacramento, California. P es dnešní státy Kansas, Nebraska, Severovýchodní cíp Colorada, Wyoming, Utah, Nevada a California.
Výjezdy:
Jednou týdn od 3. dubna do poloviny ervna 1860. Dvakrát týdn od poloviny ervna,
do konce íjna 1861. Výjezdy za ínaly vždy z obou sm r , z východu a západu.
Jízdní ád:
10 dní v lét . 12 až 16 dní v zim .
Nejrychlejší doru ení:
7 dn a 17 hodin uprost ed telegrafního dosahu, na adresu v Lincolnu.
Nejdelší jízda:
Stopa str. .7
Pony Bob Haslam ujel 370 mil, (z Friday's Station do Smith Creek a zp t.
To je v dnešní Nevad .)
Cena za poštovné:
5. dolar za 1/2 unce jako základ. Na
konci Pony Expressu , cena klesla na
1.dolar za 1/2 unce.( Unce - 28.35 g).
Zakladatelé:
William Russell, Alexander Majors a
William Waddell. Sdružení pod
jménem Central Overland California
and Pikes Peak Express Company.
Pony Express byl p ipojen jako slavná
doprava i s posádkami stanic.
Další poštovní trasa:
Vodní cesta z New Yorku do San Francisca nap í Panamou s nákladními
mezky. Jižní nebo Butterfieldská cesta ze St. Louis a Memphisu do El Pasa, do
Los Angeles a do San Francisca.
Dokon ení Telegrafu :
24. íjna 1861. To byl oficiální konec Pony Expressu.
Fiasko:
Majitelé financí utratili 700,000 $ za Pony Express a m li 200,000 $ deficit.
Spole nost nedostala slíbený milión dolar státní dodávky, kv li politickým
tlak m a vzplanutí Ob anské války.
Úsp ch:
Byla zlepšena komunikace mezi východem a západem Ameriky. Ukázalo se, že
po st ední trase se m že cestovat po celou zimu. Vyztužená a zpevn ná st ední
trasa se dala použít pro transkontinentální železnici. Držitel m komunikace
umožnila vstup Kalifornie do za átku ob anské války. Poskytovala nejrychlejší
komunikaci mezi Východem a Západem až do telegrafu. Myšlenka a ideál Pony
Expressu ovládly srdce a obrazotvornost lidí na celém sv t .
Doporu ená etba:
Benson, Joseph: The Traveler's Guide to Pony Express – Helena, Montana:
Falcon Press, 1995
Beggs W.S. and Nathan, M.C: The Pony Express, Collector's Handbook no.
New York- 1962
Stopa str. .8
Dunlop, Richard: Great Trails of the West, Nashville – Abingdon Press, 1971
Loving, Mabel: The Pony Express Rides On, St.Joseph – Missouri: Roibidoux Printing
Co., 1961
Doporu uji v rámci našich možností: Gladys Shaw Erskine: Broncho Charlie. A Saga
of the Saddle. New York; Thomas Y. Crowell: 1934. Vyšlo jako knihovni ka asopisu
ABC, Mladá Fronta 1970, pod názvem: Poslední jezdec Pony Expresu.
Muzea v USA:
1. City of St. Joseph - Pony Express Museum
2. The Gold Rush of California: A Bibliography of Periodical Articles
3. Pony Express Home Station
4. California State Historic Landmark 696
5. Hollenberg, Kansas a Pony Express Station
6. USPS - Pony Express Items for sale
7. Pony Express History
8. Another PE link
Muzea u nás:
Ran Rolftown – Hrušovany nad Jevišovkou.
….Byla to lé ka.
Stál tu obklopen nep áteli, se svým kon m, poštovním
pytlem a šestiranovým revolverem. Billy sesko il
chladnokrevn s kon , lehl si na zem a zahájil palbu
na Indiány. Byli to Bannockové a Utahové. Skolil sedm
indián , než ho dostali. M li velkou p esilu. Billy Tate
skonal v úžlabin pustých hor, bráníc do poslední kapky krve sebe, kon a poštovní pytel.. Zem el hrdinskou
smrtí dosp lého muže ve svých trnácti letech ….
(Z knihy Gladys Shaw Erskine: Broncho Charlie. A
Saga of the Saddle. New York r. 1934; Poslední jezdec Pony Expressu Mladá fronta r.
1970.
Broncho Charlie - Pony Express Rider:
Nejmladší jezdec Pony Expressu m l v ervenci r. 1861 pouhých 11 let . Když Broncho
Charlie, jezdec Pony Expressu s kon m vyrazil ze Sacramenta, na svou trasu do
Placerville, stal se tak od té doby nejmladší jezdcem Pony Expressu. Jezdil poctiv p t
m síc , až do konce innosti v listopadu téhož roku. - Frank.
Tatanka Iyotake (Sedící býk) a jeho tragická smrt - 14.prosince 1890.
Sedící Býk sice zvít zil u Little Big Hornu nad generálem Custerem, ale pak zbytek
života strávil na út ku, krom krátké doby, kdy vystupoval u Buffalo Billa a pár let p ed
Stopa str. .9
(Poslal kamarád Frá a.)
tím, než ho zabili jeho vlastní lidé.
V r. 1885, kdy mu bylo 54 let, už byl áste n
zbaven své moci agenty federální vlády USA a ti
pak pustili d de ka Tatanka Iyotanku. Bylo mu
dovoleno opustit rezervaci a spojit se s Buffalo
Bill's Wild West show , mohl cestovat kdy a kam
cht l po celých Spojených státech a Kanad a tak
mohl získávat mezinárodní slávu. M l stálý p íjem
$50 týdn za to, že projel jednou dokola po arén a
ze své iniciativy si navíc ješt p ivyd lával
prodejem za své autogramy a obrázky. A tak se
život Sedícího Býka oto il jako na koloto i. Po
celoživotním boji a odmítání b lošské kultury a
moci, p ijal pozvání Buffalo Billa proti kterému
také kdysi bojoval. íká se, že povolení mu dala
sama Indiánská policie, která tak cht la u Sedícího
Býka p edejít dalšímu vytvá ení problém . Ukázal
ale svou neoby ejnou inteligenci sv ta neznalého
indiána,když si vyjednal velice p íznivou smlouvu
v etn platu 50 dollar týdn plus výdaje a
kompletní kontrolu na všemi fotografiemi své
osoby,což byla podmínka smlouvy, která mu nesla stálý p íjem od t ch b loch , kterým
byl d íve nep ítelem.
Stopa str. .10
Veliký muž také pravd podobn tímto získal
šanci uniknout na chvilku životu v rezervaci.
Z stal u tohoto cirku pouze ty i m síce a to
taky bylo všechno co mohl vydržet! Nedokázal
už snášet bílou spole nost ani o trochu déle;
sy el a šklebil se na publikum jako lotr; (lidé to
však v tšinou brali jako sou ást p edstavení a tak
mu za jeho projevy urážek a pohrdání ješt
tleskali), ale i p esto si také dokázal pot ást
rukou s prezidentem Grover Clevelandem,
protože to považoval za d kaz, že si ho státníci
ješt váží jako velkého ná elníka.Z stal u
Buffalo Billa jen jedinou sezónu (1885), pak se
vrátil do rezervace ve Standing Rock, kde žil v
boud na Grand River, poblíž svého rodišt a
kde za al znovu svou v d í úlohu v ší ení odporu
proti b lošské vlád .
Odmítl vzdát se svých starých zvyk
a
poslouchat na ízení která platila v rezervaci. Stále žil s dv ma ženami a odmítal
k es anství , ale posílal své d ti do sousední k es anské školy v p esv d ení, že další
generace Lakot bude pot ebovat um t íst a psát. Brzy po svém návratu m l Sitting Bull
další mystické vid ní, které se podobalo jeho minulé p edpov di o porážce gen.Custera.
Tentokrát prý spat il lu ního sk ivana usednout na kope ek vedle sebe a slyšel ho íci,
"Tvoji vlastní lidé, Lakotové, t zabijí." Skoro o p t rok pozd ji se jeho vid ní také
potvrdilo.
Sedící Býk byl vychytralé individuum, ale musel v d t o marnosti svého boje. Bylo by
ur it o mnoho snadn jší jen se držet plukovníka Codyho, se kterým ho kupodivu d lilo
d v rné pouto a být st edem ve ejného zájmu do konce života.
Pak ale nastala napjatá situace mezi Siouxi, protože za ali být podn cováni p ívrženci
indiánského proroka Wovoka, který jim sliboval zkázu b loch .
V r. 1889, se p i náboženském Tanci duch u indiánského kmene Paiute v Nevad zrodil
mystický prorok jménem Wowoka. Jeden z vyvolených p i nábožném transu zv stoval
jeho slova o nových indiánských vít zstvích nad bílými vojáky a prohlašoval, že p i
tomto tanci je možno vid t do budoucnosti a op tovn se spojit s mrtvými. ( Indiáni se
totiž nau ili užívat omamný lék z posvátné rostliny Peyot, kterému se také podle jeho
pronikavého zápachu íkalo “Mokrý pes.” Dostávali ho od Pueblan , kte í ho m li od
Apa . Takže celý náboženský ob ad Tance duch byl v podstat založen na drogou
opojených indiánech a jejich halucinacích p i rauši ! Žvýkali, nebo pili jeho smradlavý
odvar a tak se dostávali do nábožného vytržení. Ono náboženské šílenství podn cované
Stopa str. .11
drogami se rychle rozší ilo i mezi další indiánské kmeny. )
A proto tohle nové a nebezpe né náboženství za alo vojáky
a vládu znervóz ovat a tak v r. 1890 poslali své muže do
pole. Siouxové zamí ili na Bad Lands. 14. prosince 1890
oddíl 40 Siouxských indiánských policist vyjel do campu
na Sioux´s Grand River zatknout hlavního bu i e a organizátora Sitting Bulla (Sedícího býka).
Z po átku vše probíhalo v klidu, ale potom si Sitting Bull
postavil hlavu (z ejm ješt omámen) a omítl s nimi odejít.
Jeden z jeho stoupenc , vyst elil z pušky na poru íka Bull
Heada ( Bý í hlavu). Další indiánský policista Red
Tomahawk (vlastní synovec Sitting Bulla), na n ho
vyst elil a zabil ho. Potom vypukla všeobecná bitka. Šest
strážník a osm p ívrženc Sitting Bulla v etn jeho 17 ti
letého syna Crowfoota (Vraní nohy) bylo zabito.
Toto je místo posledního odpo inku velkého Siouxského
ná elníka Sitting Bulla (Tatanka Iyotake). íkám poslední
místo, protože Sitting Bull byl p vodn poh ben ješt ve
Standing Rock Agency u Fort Yates v Severní Dakot a v roce 1953 byly jeho ostatky p evezeny na tento sráz na západním b ehu eky Missouri a na jihozápad od Mobridge v Jižní
Dakot , kde byl ze žuly vytvo en na jeho hrob pomník. Jeho busta naho e byla vytesaná
Korczakem Kiolkowski, který tuhle žulu kv li její istot vysekal ze skalního masivu Cracy Horse Mountain poblíž m sta Custer v Jižní Dakot .
Tohle místo je vhodn jší, protože se tu Sitting Bull narodil, žil a zem el na b ehu Grand
River na Jihozápad Dakoty. Památník je posazený na vrchol kopce a pod ním se vtéká
Grand River do Missouri River. Snad tu už kone n najde sv j klid.
- (Frank).
Jak už jsem se n kolikrát zmínil, už
d elší
a s p r acuj i n a H ist o ri i
Západo eského Trampingu. Sám
bych to nedokázal a ani nestíhal a tak
mi n kte í kamarádi pomáhají, jak
svými znalostmi lidí a míst, tak svými
zkušenostmi pam tník . Mezi
vynikající spolupracovníky te pat í i
brn nská kamarádka Lilka ze
Švýcarska. Dáme jí možnost, aby
nám ekla pár slov o sob :
…” toulávala jsem se po celé republice,
Stopa str. .12
ale od roku 1965 jsem nejvíc jezdila na Západ, i když to bylo strašliv daleko. Nejrad j
jsem m la Kotváky, Kondoráky a Bigina a setkávala jsem se s nimi i jinde, na Severu,
i na Jihu. Kotváci, teda hlavn Bandaska (tehdy ješt Song) a Bej ek, vlastník režijky
a tím pádem možnosti cestovat vlakem zadarmo a také King, Bublina, Šolim a Long,
který se p est hoval z Chebu zp t do Kladna jezdili asto i na Moravu. Tam pak ší ili
slávu Západo eského trampingu...( kde se objevili Long i Šolim, m l málokdo jiný, nárok vyhrát placku v sólovém zp vu)
Spole né akce s jinými m sty bývaly krom potlachu také na Velikonoce na Borovsku na
Želivce, i na Stvo idlech, kam jezdili i Pražáci, Jihlaváci, Br áci a kdekdo. Od roku
1967 se Velikonoce slavívaly v kruhu kamarád ze Západu, Severu a Kladna a také Na
Výsluní v Krušných horách.
Poprvé v život jsme se chystali do ciziny v r. 1968. Plánovali jsme si cestu stopem po
Ma arsku, Jugoslávii, Bulharsku a Rumunsku. Ale nikdo netušil, jak vše dopadne.
Z bývalé SSR jsme odjížd li 17.srpna 1968 - Šolim, Bublina, Kilián z Mostu, Donald
z Bratislavy a já. 21.srpen nás zastihl v Dubrovníku. Tam jsme se domluvili, že budeme
všichni emigrovat do Kanady. Po další cest jsme se ale na stopu poztráceli. Naposled
jsem se v Jugoslávii vid la s Kiliánem. Ten se pak ale stejn jako Bublina vrátil dom .
Bublina pak ale dodate n utekl znova..
Šolima jsem náhodn zase potkala, jak stojí s Bé ou a Helenou z Ostrova ve front na
švýc. vízum ve Vídni.
S tím, že se alespo podívám p ed od letem do Kanady do Alp, jsem se k nim p idala.
Všichni ty i jsme pak skon ili ve Švýcarském Arbonu na b ehu Bodamského jezera.
Šolim pozd ji p ece jen odjel do Kanady a já ekala až ute e Long, že tam pak odjedeme
spolu. Kotváci emigrovali zanedlouho po m do N mec a tak jsme vesele pendlovali mezi
Švýcarskem a Bavorskem. ást Sokolovák , jako Gejza, Jana, Imik, Erich, Torontik,
Karel a Šiml z stali nakonec v N mecku a Gamza s Bandaskou spole n se Zoltánem,
Jirkou z Teplic a Baronem odešli do USA.
Long se nakonec z N mecka vrátil zpátky v roce 1971 a já tady už zkejsla.”…
Její práce na seznamu osad za období 10 let od roku 1958 - 1968, je nejlepší svého druhu
a tak jsem vám ji musel také p edstavit:
Lilka – Osady které jsem znala :
ROK 1958-59
Lutna Stop Brno
Lu ák Brno
Pojihlavské arod jnice T ebí -Brno
Vyžraný Kotel
Pavouk
Divous
Vagabund
Ka e i
Stopa str. .13
Silver Star
Blesk D.T.O. Brno,T ebí
Zálesa ky Brno D.T.O.
Komá i
Netopýr
Vavasatch
ROK 1960
Amazonka D.T.O. všechny následující osady bez dalšího názvu jsou z Brna
Vandrák
Ka áci
Kamarád
Tuláci
erný Mustang
Caribo
Divoké Kachny
Chobotnice
Modrý Netopýr
Rowe i
Jest ábi
Tichá Pe ej
Lišák
No ní Ptáci
Toulaví Kocou i z B ezníku
Javor
Skanegridz
Dravci
Krokodýl
Ellas
Výr
Sosna
Zubr
Bournáci
Klondike
Star
Úsvit Praha
Samotá i Praha
Torero Praha
King Praha
Hobo Praha
Vlci Chrudim
Stopa str. .14
Colorado zase následují z Brna
Orel
Rejnoci
Neptun
Cimaron
Tuláci P írody
Lví ata
Zatoulaný pes
Felx
Mikimaus
Tornádo
Rowers
Divous
Luna
Tichá Pe ej
St íbrná pe ej
Cayuga
Rok 1961-1962
S.T.O.Zlaté údolí Brno
Žabáci
erný kou
Cimaron
Kamzík
Westman Praha
Fort Adamson Praha
Jižní k íž Praha
Old West Praha
Jack London Praha
Delaware Praha
Šumící údolí Praha
Polar Praha
El Toro Praha
Sovy Praha
Colony Dream Praha
Lilie Praha
Seton Praha
Hurikán Praha
White Star Plze – (Pade, Lapka)
Netopýr Jihlava
Stopa str. .15
Peklo Jihlava
Medv di Jihlava
P lno ní Hv zda Jihlava
Západ Plze -(D dek)
erné Tornádo Sokolov - Bublina
Modrá Kotva Sokolov – (Song(Bandaska), Gamza, Bejk, Cap, Ervin, Nada, Torontik, Šiml, Pin a, Franta, Míra, Skvrna)
Samotá Kim – myslím že z Var
Hladový Tulák Cheb -Hytrel
River Hope Praha
Snake River Praha
Samotá i Praha
Psanci Praha
Fata Morgána Praha
Fort Adamson Praha
Ve erka Praha
Tygru Praha
Telstar Praha
Letenská Šlechta Praha
Kormorán Mladá Boleslav – ( ibuk, Kokta)
Old River Liberec
Bum Bej Plze – ( Dan ?)
Bílá Kanoe T ebí
Zlaté Pádlo T ebí
San Oriano Mladá Boleslav
Bludar Bratislava
Malá Rekla Pelh imov
Ve erka-Wyoming Praha
Psanci Praha
Mikfel
všechny osady bez ozna ení m st – Brno
Racek
St íbrná pe ej
Lesní hoši
Bílý Stín
Rejnoci
Lví ata
Marion
Amarilo
Trojcípá hv zda
Los
Stopa str. .16
Tažní Ptáci
Bilý racek
Orli
Red River
Taras
Skaláci
Minnesota
Tet ev
Tuláci
Red Sun
Lilie
Modrý Škorpion
Toulavá Št ata
erní Supi
Švanca i
Trose níci
Oklahoma
Mari áci
Stopa
Batalion
Indián
Bílý Losos
K our Tišnov
Kamarád Tišnov
ROK 1963
Bob í eka Praha
Seržant Praha
Colorado Praha
Ve erka Praha
Osma Praha
Gold Klondyk Praha
Cyklon Praha
White Stars Praha ( Šaman)
White Star Plze – (sheriff Paddy, Lapka)
Modrý Orel Praha
Údolí mlhy Praha
Wanikoro Praha
Zlatá Liška Praha
Modré Slunce Praha
Stopa str. .17
Top West Praha
Zlatý Roh Liberec
Jižní k íž P íbram
Yorkton Praha
Sergeant Duo Praha
Fort Dawson Praha
Žlutý Šíp Mariánské Lázn - (Abbe Wendy , Nikotýn)
erné Tornádo Sokolov – (Bublina)
Montana Plze
Bílý Losos Plze - (Jidáš)
Modrá Kotva Sokolov
Rudý Západ eské Bud jovice
Samotá i Praha
Kentucky Praha
Zlatý Tomahawk Praha
Zlatý Blesk Praha
Devils Praha
Papírníci Jihlava
Camp Baiting
Spolek Bezprizorných Cheb -( Bigin)
Rok 1965
Zubr Oloví - (Grizzly)
Condor Cheb - (Long, Lodza, Jaryk, Racek, Zabas, Alias)
Lísky Cheb – (V ra a Kuli ka)
Snake River Brno
ochtáni Jihlava
Palmy Jihlava
Howg Teplice – (Wimpy, Zoltan, Papl)
Jižní Hv zda Jihlava
Tahiti Jihlava
Hv zda Jihu eské Bud jovice - (Roxy)
Bílý Jelen Most- (Bé a)
Lovci Mamut Sokolov – (Mamutík, Orlí Spár)
S.T.O. Litomyšl
Skaylan Kladno – (Gosudar, Otik, Franta)
Homigo Sever-Zapad - Zoltán, Long, Wimpi, Otik)
West Boys Cheb – Smr ák ( Jaroslav Kejr)
Wei Hai Wey Cheb - Bé a (Petr Štruz), Sonny (Jan Hrubeš)
Black Panther Ostrov u K.V. – (Bé a , Pin a)
Stopa str. .18
V rný P ítel Plze (Karel Pojer, Kodl)
Mimo Zákon- Prsko , Bílina v echách
Rio Litvínov –(Kilián)
Samotá Kim – (Petr Novák, Karlovy Vary)
Kamarádi St íbrné eky Chrudim
Ontario Pardubice
Jižní Tornádo eský Krumlov
Popokatepetl Litomyšl
Lišáci Havlí k v Brod
Somráci Pardubice
S.T.O Monsun Brno
Popojedem Praha
Lugan Praha
El Torro Mladá Boleslav
Bezejmenná Kladno - (Gosudar, Kendy, Jimak, Iva, Long)
Seržanti Ústí nad Labem
Yukon Bratislava
Lilly Pavlak – Švýcarsko.(Osady Západních ech jsou siln ji ozna ené a u n kterých osad, pokud to pam
dovoluje, jsou i jména i p ezdívky sheriff . Tak co, vy pam tníci, našli jste se tam také?
- Frank)
Stopa str. .19
Stopa str. .20
Protože se blíží období Vánoc, nebude na škodu dát taky prostor pro mystiku, lyriku a trochu nostalgie. Za neme u kamarádky Baronky, která i
když nyní žije v Praze, p esto na dálku ráda vzpomíná na sv j Západ.
A je op t ráno
Za oknem ješt zelen
Možná že se ti bude zdát
Mé Pohrani í nádherné
Až neskute n
Ono je ve skute nosti
Spanilé a lístek po lístku
Napadlo do vnímavosti dít te
/ Nikdy nebudu vid t
Krajinu západu ech jinak
A k emu?/
Za Chebem byla jsem se juknout
V n meckém pohrani í
A je to stejná krajina
Jen nebo ili a nenacpali
Panelové jeskyn
Malá m ste ka s hruškou
V že kostela, strán a lesy
Uli ky z ko i ích hlav
Všude se courala léta šedesátá
Jen frau Listik nepekla bor vkový kolá
A plachetkou v n rozhozenou
A v p edzahrádce
Se neusmála jediná r že
Chyb l krapítek
Op ádat a láskou dub a buk
O kterou t nep ipraví
N jaká husa i Husák
Myslela jsem na tebe
Zda nebude pršet
Abys chorý nebyl
A aby se ti vyplnilo
Aby
/ aby bývá d ležité a umí splnit
Klu i í p ání /
M j se krasopisn
Stru né psaní pro pozemní poštu
vypravil extra pro tebe
Consul zelený
A Baronka toho asu u okna
Hladím tvou levou lopatku
A koukej odepsat
A já si budu myslet
Že je to fajn
Když chlapec jde m stem
Vhodit psaní na poštu
Abych m la Radost
/ Je jí tak poskrovnu /
Co se rozezpívává v mate štin
A dovoluje vypustit divoké kon básní
Baronka.
Stopa str. .21
V n zamilovaný básník – Roy z Však jen síla lásky
Umocní sepjetí dvou
Bo etic pod Brnem
A vánice z Aljašky
———–
S tím nic nezmohou.
Dým ohn tulák .
——————
Vítr vyfukuje ve v tvoví,
Sýkorka ozobává l j,
Jen dým ohn tulák to ví,
Že jsi má, že jsem tv j.
Z sta chvíli na mých ramenou
Po našem milování,
Chci t vid t sladce zmámenou
Po našem láskobraní.
Už nejsme divocí a prudcí
Jako za mlada,
Jen n žné pohlazení – pár uncí
Však barevná nálada.
Vítr vyfukuje ve v tvoví
Vrány – te ky na bílém partesu,
Ml ím – na plýtvat slovy,
Že tuhle chvíli si do vánice ponesu.
Aljaška
Bílá linka záv je
Kopíruje Pálavu,
Milá je i nad je
I když jsou vrány na tahu.
Jsi vedle mne
Tvé vlasy rozhozeny
Jako delta Nilu,
Když vstoupí muž do ženy
Rozpoutá sílu
Stopa str. .22
KAMARÁDKA DANA - TULA
Z CANADY.
KA
-
VYZNÁNÍ
K vám úctu mám, vy hory plné ledovc ,
zdolat vás zná jen stopa medv dí,
oblak dotek n žný zdobí vám štíty studené
a zrakem touhy plným jen s ítám souhv zdí.
Závidím orl m jejich perut
a pohled z výšin na celi kou zem,
stojím to žárliv a nehnut
v chrámoví strom s probuzeným dnem,
v p iv ených o ích svírám jeho svatozá .
Tímhle krajem rád se touláš,
nerušen jsi asto nikým,
tímhle krajem rád se touláš,
a je v bou i nebo tichým
i mu slunce prop j í svou teplou, zlatou
tvá .
Stokrát známá slova z písní,
p ece je tu zpíváš znovu,
tady nejsi nikdy v tísni,
p idáváš se k pta ím sbor m,
duši svoji dáváš dobrovoln les m na oltá .
Redaktorka Trampského asopisu „ Praskot
– Britská Columbie , Canada.“
Indiánský horoskop
HAD
Lidi narozené mezi 23. íjnem a 22. listopadem zveme
v názvosloví Indiánského horoskopu “Hady”. Tyto zrozence ovliv uje vodní živel (cit, emoce, empatie, duševno), vládne jim pak vítr západní (cít ní, vnímání, empatie). I p es to, že had pat il a pat í k jedn m z nejnebezpe n jších živo ich a v evropské kulturní tradici vystupuje v tšinou coby spodobn ní zla i ábla a mnoho lidí
se ho štítí, u starých indián tomu bylo naopak. Ne, že by
nep edstavoval nebezpe í, ale pokud šlo o mystické záležitosti, byl zt lesn nou modrostí, magickou postavou a
p edstavitel nadp irozených (s lidmi sp átelených) sil. Z
výše uvedených p irovnání m žeme vyjít i p i charakterizování Hada jako jednoho ze znamení Kruhu Zem .
Bývají to skute n moud í a hloubaví lidé, dob í pozorovatelé, kte í si nedají pokoj, dokud nep ijdou na kloub
n jaké záhad . Neprohlédnou to, co má být skryto, neodhalí to, co má být tajné. Ti, kte í p ed Hady n co utajují
nebo se vyzna ují nepr hledným chováním pak na n p sobí jako výzva. Pomáhá jim jeden velký trumf. Jsou obda eni intuicí, šestým smyslem. Odpov a výsledný obraz poskládají i z malých dílk - krok pokroku a neúnavn . Nepot ebují policejní školy, aby odhalili to, co ostatní nevidí. Hadí lidé umí vyslovit jednozna ný záv r, do v ci i ešení problému vnášejí sv tlo.
Neumí p íliš d lat kompromisy, nezná “n co mezi”. Bu a nebo. Dobro nebo zlo. Ne, že
by všechno vid l ernobíle, prost pot ebuje mít jasno. Dejte si pozor, aby jste jednou nebyli odhaleni t eba vy. Rad ji s Hady jednejte na rovinu (samoz ejm nejen s nimi), férov .
Ur it se vám to vyplatí. Nezapome te, že pokud je had v nebezpe í, dokáže kousnout! Na
druhou stranu jsou kdykoli p ipraveni pomoct tam, kde je jich t eba. Jsou velice vytrvalí,
za svými cíli dokážou jít velice odhodlan a tvrdohlav .
Mnohdy však nepoznají zdravou míru a mají tendenci se p ece ovat. P íliš se tím
vy erpávají a asto to odnese jejich zdraví. Pokud si n co umanou, neposlouchají rady
svých p átel a prost to budou d lat tak dlouho, dokud je neskolí nemoc nebo se jim jejich
zám r nakonec s vyp tím všech sil poda í. Podobn je to i v partnerském soužití. Had
nesnáší nev ru, neup ímnost. Pokud miluje, tak úpln , z celého srdce, “napo ád”. Z toho
d vodu lidé, kte í se narodili v totemu Hada neuznávají volnost – druh se jim musí
odevzdat úpln . Jak jsem napsal výše, pokud odhalí zradu, kousne. Pozor, m že to hodn
bolet!
Stopa str. .23
SOVA
Lidi narozené mezi 23. listopadem a 21. prosincem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu “Sovy”. Tyto zrozence ovliv uje ohnivý živel (síla, aktivita, tvo ení, v le, iny), vládne jim pak vítr západní (cít ní, vnímání, empatie). Sova je symbolem osvícenectví a v d ní.
Stejn tomu bylo i ve sv t starých indián . Byl to posel životní modrosti, hluboké pravdy,
vyslanec Stvo itele.
Jedinci, kte í p išli na sv t v totemu Sovy charakterizuje neutuchající touha po vyšších ideálech. Snaží se je hledat, sami se jimi ídí a horliv je p edávají a ší í mezi jinými. N co jim
našeptává, že jsou v ci mezi nebem a zemí. Snaží se nacházet odpov di na nejr zn jší otázky a je úpln jedno jakým zp sobem ke studiu p istupují a z jakého úhlu pohledu se na v c
dívají. D ležité je, že to d lají v ušlechtilém zájmu, pro dobro své i ostatních. No, možná
vám tahle charakteristika p ijde trošku nadnesená. Spíš je zde popsán jakýsi prototyp Sovyideála. Tak by tomu m lo být. Pravda, nikdo není dokonalý, ani Sovy ne. I když si to o sob
asto myslí.
Práv z toho d vodu bývají ostatními n kdy považovány za namyšlené, ob as se chovají povýšenecky. A jsou-li navíc o svých ideálech a pravdách neot esiteln p esv d eny, bývá s
nimi nejednou t žká e . Otev ít nové obzory a možnosti pohledu jim pak dokáže jen autorita, kterou sami uznávají. To však platí jen v p ípadech, kdy se jedná o ty nejzásadn jší otázky. Jinak jsou naopak velice otev eni jakékoliv debat a diskusi. Rádi vedou rozpravy na
nejr zn jší témata. To se odráží i v b žném život . Rad ji každý problém proberou se všemi
zú astn nými stranami a snaží se nalézt optimální ešení, které by uspokojilo všechny. To je
p ístup, který by si m ly osvojit všechny Sovy. Naslouchat a akceptovat názory nejen uznaných odborník , zajímavá iniciativa m že vzejít i od t ch, od kterých bychom to ne ekali.
Jednají férov .
Mají smysl pro est, jednají otev en . Na sv t se snaží dívat optimisticky, se životem si rozumí – možná je to díky snaze ešit problémy okamžit a efektivn . Pokud je vy eší v zárodku, už se s nimi nemusí zat žovat pozd ji. Vynikají svou neustálou aktivitou. Drží je “p i
život ”. Mají spoustu koní k a zálib a k práci p istupují s plným nasazením. Pokud by se
jim n kdo snažil svázat k ídla, bu uletí, nebo se “v kleci” trápí nudou a zahálkou, nakonec
uch adnou. Tak by se k nim m l chovat i partner.
Dop át jim svobodu s v domím, že se Sova pot ebuje prolet t, ale vždy a ráda se vrátí tam,
kde je jí dob e. Díky pracovitosti a houževnatost se o rodinu dokáže dob e postarat, své
“hnízdo” ráda zvelebuje. Zask ípat to m že v moment , kdy se Sova snaží mluvit do všeho,
všechno ví nejlépe. D ležitý je konsensus a vzájemná dohoda.
HUSA
Lidi narozené mezi 22. prosincem a 19. lednem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu “Husy”. Tyto zrozence ovliv uje zemský živel (stabilita, racionální p ístup, ád, cílev Stopa str. .24
domost), vládne jim pak vítr severní (uzdravení, obnova). Leckdo si husu p edstavuje jako
t žkopádného a pomalého ptáka. Je t eba si však uv domit, že i když to huse trvá možná
déle než ostatním pták m, nakonec se jí vždy poda í vzlétnout. Je schopna podat obdivuhodné výkony, je neúnavná. Za svým cílem dokáže dolet t hodn daleko.
Totéž platí o “Husích lidech”. Dokážou p ekvapit ohromnou sílou a odhodláním, se kterým p istupují k životu. Jejich p ednosti však nespo ívají v okamžitých rozhodnutích a
spontánních reakcích. Naopak, dají si na as, záležitost proberou ze všech stran, zváží
všechny alternativy. Pokud už se k n emu odhodlají, jdou za svým zám rem p ímo. Jsou
to houževnatí, pracovití a cílev domí lidé. asto se stává, že si stanoví p íliš obtížn dosažitelný cíl, ne však nesmyslný i pošetilý.
Na jejich stran stojí tvrdohlavost, umín nost, nezvyklá pilnost a ctižádostivost. Úsp ch
se pak dostaví sice pozd ji, stojí ale na pevných základech. Rad ji ud lají jednu v c,
avšak po ádn , než by se pustily do ešení více problém , o nichž ví, že je stejn
nedotáhnou do konce. Nem ly by zapomínat, že existují i jiné v ci, než jen práce.
Neuškodí um t si užít, odpo inout a ze své disciplinovanosti ob as trochu slevit. Je fakt,
že jedinci narození v totemu Husy mají touhu poznat záležitosti nadp irozené a mystické,
nep estávají však být realisty.
Jakoby ob as zatoužili dolet t až k nebi, vždy ale bezpe n p istanou na Zemi, kde se cítí
nejlépe. Pot ebují si na všechno sáhnout, mít po ruce racionální d kaz. Nez ídka to bývají
lidé, kte í se od poznávání vn jšího sv ta obrátí “dovnit ” - snaží se poznat svoji mysl, poznat sebe. Pono í se do svého nitra a díky analytickému myšlení mohou dojít zajímavému
poznatku. Neznamená to, že zaru en najdou hlubokou životní pravdu, domnívám se
však, že poznávání sebe sama je první krok na velké cest poznání. Jak jsem napsal výše,
lidé, kte í p išli na sv t ve znaku Husy, si p ed každým rozhodnutím dop ejí dostatek asu
na rozmyšlenou. S
Stejn je tomu i v p ípad partnerského života. Navenek m žou p sobit jako emo n
chladní lidé, nejsou zvyklí dávat své city najevo p íliš rychle. Dop ejte jim toleranci a
m jte trp livost. Pokud se Husa rozhodne pro vás, máte vyhráno. Díky pracovitosti a šikovnosti zajistí hezký domov.
Poslala kamarádka z
provincie Britská
Columbie, Canada
–
Dana Tula ka.
Stopa str. .25
Rubrika Hanky (Tygra).
Motto:Za izujeme si budoucnost podle toho,co nám vyhovuje
dnes,nev douce,zdali nám to bude vyhovovat zítra;d láme si o sob úsudek,jako bychom byli stále stejní, a p itom se každodenn m níme.Kdo
ví,zdali budeme milovat,co milujeme,chtít,co chceme ….zdali probíhající zm ny t lesné nezm ní naši duši a zdali nenalezneme své nešt stí práv v tom,co si za izujeme pro své št stí?
(J.J.Rousseau)
Ahoj kamarádi .Dnes vás všechny zdravím naposledy v tišt né podob a pevn doufám,že
se budeme setkávat dál na webových stránkách našeho asopisu A tady bych cht la
pod kovat Frankovi,že vydržel tak dlouho pro nás všechny vydávat Stopa e,kterého
dotoval neustále ze své kapsy a pop át mu,aby se mu stejn dob e pokra ovalo
v pozm n né podob pokra ování našeho ,, asáku”.Tak díky a a se ti i nadále da í .
Vyda ený podzim už vítá Martina na bílém koni a p edává žezlo paní Zim .Ur it
už se všichni chystáte a t šíte na nejkrásn jší i když pro n koho také nejsmutn jší svátky
v roce-vánoce.Chci vám všem p át,aby ten konec roku byl plný o ekávání pohody a nových nad jí.
Spln ní všech tajných p ání a hladký vstup do roku 2007 p eje Hanka Tygr.
Sám si va ím: Kv táková pochoutka vznikne hladce v zapékací misce,když po té co ji
vymastíme máslem ji naplníme sm sí na kousky nakrájeného a p edem asi 8 minut pova eného kv táku,šunky nakrájené na nudli ky (sta í 10 dkg),1 balí ku
plátkového sýra na nudli ky,1-2 ks paprik také na proužky a 1 na
kousky nakrájeného hermelínu.Vše promícháme osolíme,opep íme.Milovníci cibule,mohou p idat i jemn naplátkovanou
cibuli .Celé to zalejeme šleha kou a dáme zapéct do trouby.Je to skute ná pochoutka a dá se baštit tém s jakoukoliv p ílohou i když nejchutn jší je s bílým pe ivem.Tak dobrou chu všem mlsal m.
Študácké zážitky:Ve školní jídeln si p isedl student k profesorovi a ten íká: Prase si nezaslouží aby sed lo s labutí.Student se zvedl s odpov dí:Tak já letím. ímž samoz ejm pana profesora namíchl a ten se rozhodl,že mu dá zabrat u zkoušek.Bohužel pro n j student
na vše odpov d l bezchybn a proto mu profesor položil poslední otázku:Kdybyste si mohl
vybrat ze dvou pytl ,v jednom bylo zlato a ve druhém rozum,který z nich byste si vybral?
Student se zamyslí a po chvilce odpov d l,že on by si vzal ten s tím zlatem.Profesor vít zoslavn pravil:No vidíte a já bych si vybral ten s tím rozumem.Student neváhá a odpoví:Vždy jó,každý si vybere to,co mu chybí.Profesor je tak vyto ený ,že na student v test
Stopa str. .26
napíše blbec a pošle ho pry .Student se za dve mi podívá na hodnocení a vrací se zp t
k profesorovi s otázkou:Pane profesore,vy jste se mi tady sice podepsal,ale nenapsal jste
mi žádnou známku ….
A co takhle trochu sexu?
Po dlouhém no ním skota ení si muž ráno všimne fotografie jiného muže na ženin
no ním stolku a znejistí.
"To je tv j manžel?" zeptá se nervózn .
"Není, ty hloupý," odpoví ona a p itulí se k n mu.
"Tak tv j p ítel?"
"Ne, v bec ne," odpoví ona.
"Tv j tatínek nebo snad bratr?" vyšet uje muž a snaží se být klidný.
"Ne, ne, ne!!! " odpoví ona.
"Dob e, kdo to tedy do pekla je?"
"To jsem p ece já, p ed operací!"
Pry s podzimní únavou!
– Asi nejd ležit jší je dostatek odpo inku. To je na únavu skute n nejlepší lék. Po ádný
spánek a ob asný odpo inek i p es den, když si to m žete dovolit, je zaru ený recept.
Pamatujte, že dosp lý lov k by m l spát alespo sedm hodin. I když to samoz ejm není
striktní pravidlo – každý z nás má jiné pot eby.
– Stejn jako t lo pot ebuje odpo inek, pot ebuje i pohyb. M ly byste se mu v novat alespo dvacet minut denn . Je jedno, zda si p jdete zacvi it aerobic nebo se projet na kole i
se jen projdete svižným tempem.
– Posvi te si na sv j jídelní ek. O životospráv toho slyšíme ze všech stran mnoho a jist
není od v ci ji alespo vyzkoušet. Já vím, že se t žce odmítá mamin in ned lní ob d v podob p kn prope eného, tu ného vep ového se zelím a knedlíkem, ale ku ecí maso s rýží
váš organismus tolik nezatíží.
– Na podzim byste m ly svému t lu pomoci také p idáním v tšího množství vitaminu C,
který najdete v zelenin a ovoci. Vitamin B je v masu, rybách a celozrnném pe ivu. Nezapome te ani na vitamín E.
– Jestli vás skolí n jaká ta viróza nebo ch ipka, zalehn te. Nikdy nemoci nep echázejte.
Krom toho, že vám sedají na srdí ko, také p íliš zat žují organismus.
Hodn zdraví a št stí Vám p eje – Hanka Tygr.
Stopa str. .27
13. SLOVENSKO ESKÝ POTLACH
1. - 3. zá í 2006
MALÉ KARPATY - KORLÁTKO
Na fotografii kamaráda
Pekelníka zleva: Lilka
ze Švýcarska, Šolim z
Kanady, Donald z Bratislavy, Prcek z Moravy, Saša, Vlk a Evelína
z Bratislavy.
A p ed 39 lety, na
potlachu
Modré
Kotvy nad Sokolovem na H ebenech
v r. 1967 zleva King Lilka, dole
Alias , Bej ek, Dawson z Prahy, Šolim a Bandaska.
14. ESKOSLOVESKÝ POTLACH
se uskute ní ve dnech 27.- 30.zá í 2007
v Horkách nad Sázavou a bude vzpomínkou na Jaroslavova Foglara
Stopa str. .28
Informace & zprávy.
Zapište si do diá e už známé termíny festival
COUNTRY na p íští rok - 2007:
asopisu FOLK &
Folk & Country dny Kozla na Flo e - Olomouc, Výstavišt Flora 19. - 21. 4. 2007
Den Kozla - Velké Popovice, areál Pivovaru 2.6.2007
Zahrada - Nám š na Hané a okolí 4. - 7. 7. 2007
Folková r že - Jind ich v Hradec a okolí 12. - 14. 7. 2007
Folk a country s Napoleonem, Tvarožná u Brna - 11. 8. 2007
*
V sobotu 4.listopadu od 19,30 hod. m žete spole n s Tuláky na Staré radnici v Ostrov
nad Oh í oslavit jejich dvacetiny.
*
8.11. od 19,15 hod. v rámci cyklu Jak se vám líbí zahrají na rádiu Proglas The Š trs.
*
11.listopadu se, krom 7. celosv tového potlachu na Fort Adamsonu v Texasu, koná o n co blíže, tedy ve Velké Byst ici u Olomouce další ro ník Byst ického bajna (mimo jiných
m žete slyšet Pupká e, Lístek).
*
15.listopadu P- klubu Praha Trojická se koná další po ad nazvaný Lokárum pražských
Chudink . Ve stejný den chystají Rybníká i sv j ve er v kulturním dom v Líšov u eských Bud jovic.
*
Vandrkára je již pravidelným po adem p erovského Špuntu v sálu restaurace Stroja . V
pátek 24.11. od 19 hodin si domácí jako hosta pozvali brn nskou Caretu.
*
Tóny cest ostravského Tempa di vlak se p esunuly do kulturního domu Akord.
*
V sobotu 25.listopadu m žete v Holýšov u Plzn slyšet Lístek a 7 Nedostate ných nebo
se vydat do K ižanova u Hrobu na K ižanovský va ák (tam p ijedou t eba Pupká i).
*
Trampský rozhlasový po ad Z posledního vagónu m žete poslouchat každé liché úterý od
9, 14, 19 a 23 hodin na internetovém Rádiu Folk ( 7.11. bude celý v novaný p tadvacetinám skupiny Sekvoj), po ad Ozv ny osadních oh na Country rádiu b ží každé úterý mezi 19 a 20 hodinou, po ad provází Tony Linhart a lze ho poslouchat i p es internet.
P evzato z Táborového ohn
asopisu Folk & Country
Stopa str. .29
P ijde poslanec s výplatou dom a za ne bankovky vytahovat z tašky. Žena se na to zd šen kouká
a povídá: "Prosím t , co s nimi mám po ád d lat?
Vždy už jich máme plné sk ín a šuplíky. Já už to
nemám kam dávat!" A poslanec povídá: "A to si
p edstav, jak to musí vypadat v rodinách kde pracují oba!"
*
Když ve slov LÁSKA zm níme 4 písmena a jedno ubereme, dostaneme slovo PIVO,
což jist stojí za povšimnutí. Ale te pozor! Když ve slov LÁSKA zm níme 5 písmen a
jedno p idáme, vznikne slovo FERNET. To už nem že být náhoda!
*
Dva Rusové popíjí na Sibi i vodku a ta dojde. Nemají co pít, ale nedaleko leží modul z
rakety. Dojdou k n mu a najdou palivo do rakety. Chvíli váhají, p i ichnou si, potom ho
vypijí a usnou.
Jednoho z nich ráno probudí telefon. Zvedne ho a s p ekvapením zjistí, že volá kamarád,
se kterým popíjel. "Už sis prdnul?" ptá se.
"Ne."
"Tak to nezkoušej, já volám z Tokia..."
*
Klaus se rozhodl zjistit, jak to v zemi opravdu je. Povolal starého žida Kohna a íká mu:
"Podívejte, vy se vyznáte, obejd te všechny banky a státní podniky a p ij te mi íct, jak
na tom jsme." Kohn se za m síc vrátí a Klaus: "Tak co?" "No, víte pane prezidente, není
to ani moc špatný a ani moc dobrý. Ale jestli jim m žu n co poradit, nechaj p epsat Hrad
na milostivou paní."
*
Roubí ek varuje Khohna: "Khohn, voni ptej si cht j vzít tu Sáru Abelesovou? Tak to já
jich moc varuju, to je vyhlášená dorota! Tu zná celej Užhorod!"
Za m síc se potkají znova: "Sou voni mešuge, Khohn? Vzít si tu Abelesovou? Dy jsem
jich p ece varoval!!"
"Kouknou, Roubi ek, ned laj zbyte n dusno! Já jsem se jel do toho Užhorodu podívat a
to není žádný velký m sto!"
*
Sára leží na smrtelný posteli:
"To bude hr za, já to p ímo vidím mejma vo ima, Khon. Jen co um u, za ne tady
Sodoma-Gomora. Ty za neš chlastat a za neš se tahat s tou courou z druhýho patra."
"Víš co, Sára," povídá Khohn, "nap ed um i, a pak uvidíme!"
*
Stopa str. .30
"Tak jsem slyšel, že ses oženil."
"No jo, už m nebavilo vysedávat po hospodách."
"No a co te ?"
"Te už m to zase baví..."
*
"Zase jdeš do hospody? Vždy víš, že máme do dvou dní zaplatit nájem!"
"Neboj se, do té doby se ur it vrátím!"
*
Co je lepší - mít "Alzhajmra" nebo "Parkinsona"?
To první. Je lépe zapomenout panáka zaplatit, než si ho vybryndat.
*
Byly Vánoce a soudce byl v p íjemné nálad . Zeptal se p edvedeného muže:
"Za co jste tady?"
"Za p ed asné váno ní nákupy."
"To p ece není žádný p estupek. Jak brzy
jste nakupoval?"
"Dv hodiny p ed za átkem otvírací doby."
*
Ovlivnil automobilový pr mysl n jak
morálku lidí?
Jist . Výrazn poklesl po et krádeží koní.
*
Vy erpaný tramp v Kanad se potácí divo inou a na jedné mýtin vidí malé táboišt se dv ma muži sedícími u ohn . Dopajdá se k nim a uleh en vydechne:
"Jsem docela rád, že vás vidím. P ed t emi dny jsem zabloudil..."
"Moc se neradujte. My jsme zabloudili
p ed t emi týdny..."
*
Když osoba napomáhá zlo inci porušovat zákony, než je zlo inec zat en, nazveme ji
komplicem.
Když osoba napomáhá zlo inci porušovat zákony, když je zlo inec zat en, nazveme ji obhájcem.
*
Jak se hanácky ekne kalkula ka?? - Chetré pléšek.
Stopa str. .31
Tento asopis je vydáván s pomocí grantu m sta Chodova a je k dostání v Infocentru tamtéž, na Starém nám stí.
6. Listopad 1890 - zem el k
Comanche, jediný k ze 7 Kavalerie, co p ežil
"Last Stand" (Poslední odpor) George Armstronga Custera na Little Bighorn, zem el
ve Fort Riley, Kansas.
K kapitána Keogha t žce zran ný k , "COMANCHE," byl jediný o ividný tvor
který p ežil bitvu. Byl nalezen umírající se sedmi šípy v t le. Ubohý špinavý a t žce
ran ný osedlaný k , byl ošet en a odvezen zpátky k vylé ení a tak se partner jednoho Ira stal plukovním talismanem. K se stal p edm tem následujících armádních
ád uvád jících, že na n m už nikdy nikdo nesmí jet ani s ním jinak pracovat a bude
držen jako žijící pam tník bitvy na Little Big Hornu. Když Comanche o 20 rok pozd ji zem el, byl vycpán a dodnes je vystavován jako exponát na univerzit Kansas.
Opravdu COMANCHE takhle vypadal? Asi ano. Když si prohlížíte staré snímky COMANCHE, zdá se být tmavé kaštanové barvy, což je obvykle typická barva kon , co
se používaly v kavalerii. V r. 1878, podporu ík James D.Thomas, ú adující pobo ník
7. kavalérie ve Fort Meade,
Dakota Territory, ud lal popis COMANCHE d íve než
ho p edal do opatrování kapitánu Henrymu Nowlanovi
ze 7.kavalérie:
Jméno: COMANCHE
v k: 6 let
výška: 15 hands - lokt
váha: 925 liber
barva: semišov hn dá
kondice: Neschopen (po
t žké operaci) - datum p edání: 3. duben, 1878
od koho: (bílé místo) cena:
90. dolar - kupující: ST. LOUIS, Missouri
poznámka: Z poz stalosti kapitána Keogha z bitvy na ece Little Big Horn Montana
25. ervna 1876. (foto – Už zcela vylé ený Comanche v pevnosti Fort Lincoln.)
Redaktor: Ladislav “Frank” Nykl, 1.máje 630, Chodov u K.Var , 357 35, tel: 352/
67 53 08 .
Vydavatel: Jaromír Student, Karl. Vary - Redak ní rada: Hanka – Tygr, Kostelec a
Josef Šístek “Ko en” Nejdek. Spolupracovníci: Poru ík - Kladno, , b í Kotrbatí – Ústí
n/L, Vlk – Ostrov n/O, Yeti – Praha, Baron – Colorado USA, áblík – Ostrava a
všichni dob í kamarádi. E-mail adresa: [email protected] , mobil: 606/ 10 99 25.
Stopa nemusí
str. .32 vždy souhlasit s obsahem lánk !
Redakce