Katolické důvěrné | Ohavná tajemství Jezuitů

Katolické důvěrné | Ohavná tajemství Jezuitů

Katolické důvěrné |
Ohavná tajemství Jezuitů odhalena!
38 známých historických osobností potvrzuje!
Nedávné zvolení kardinála Jorge Bergoglia do pozice papeže Františka I bylo nebývalou událostí, kterou tento
svět ještě nikdy nezažil. Je to poprvé v historii, kdy je člen Jezuitského řádu zvolen do nejvyššího postavení
Římsko katolické církve. Reakce ve světě byly různorodé – jásot, věcné přijetí nebo nezájem. Tyto reakce
zjevují děsivou neznalost pravé povahy Jezuitského řádu.
Tento Jezuitský řád, jak je Tovaryšstvo Ježíšovo běžně známo, je se svými vzdělávacími institucemi všeobecně
považován za dobročinný misijní řád. Přesto hrál dlouho neuvěřitelně vlivnou, utajenou roli v osudech národů,
organizací i jednotlivců. Vladaři, prezidenti, učenci a dokonce samotní katolíci, kteří si jsou vědomi zla
spáchaného tímto mocným, dalekosáhlým řádem, zapsali vážná varování pro všechny z nás.
Následuje souhrn citátů z různých zdrojů. Některé připouštějí, že jejich vlastní organizace byly zformované
podle Jezuitských principů. Jiné varují. Mnozí z těch, kteří se snažili varovat druhé, přišli kvůli tomu o život.
WLC vyzývá všechny, aby pečlivě studovali následující materiál.
“Ať moudrý poslouchá, zvětší své znalosti
a zkušený muž se vzdělá ve schopnosti vést.”
(Přísloví 1,5)
Ignatius of Loyola
(1491_1556,
zakladatel
Tovaryšstva Ježíšova a První
Svrchovaný Generál)
“Ani nám to moc neprospěje, když
opatrně a tajně rozdmýcháme a
zvýšíme
nepřátelství,
která
povstanou mezi princi a velkými
muži dokonce do té míry, že se
navzájem oslabí. Když se však
objeví nějaká pravděpodobnost
usmíření, pak usilujme co nejdříve
o to, stát se prostředníky, aby nás
jiní nepředběhli.” 1
“Nakonec, — ať všichni získají s
takovou důmyslností převahu nad
princi, šlechtici a úředníky na
každém místě tak, aby byli
připraveni na náš pokyn dokonce i
obětovat své nejbližší vztahy a
nejdůvěrnější
přátele,
když
řekneme, že to je pro naší věc a
prospěch.” 2
“Nechť jsou použity řádné metodiky, abychom se dozvěděli o nepřátelství, které vzniká mezi velkými osobami,
a mohli mít vliv při usmíření jejich rozdílností; takto budeme postupně obeznámeni s jejich přáteli a tajnými
záležitostmi a nutností spojit jednu stranu s našimi zájmy.”3
“Bezprostředně po smrti nějakého člověka vysokého postavení nechť se postarají včas o to, aby některý z přátel
našeho Tovaryšstva zaujal jeho místo; ale to musí být provedeno s takovou prohnaností a vedením, aby to
nevzbudilo sebemenší podezření, že je naším plánem uchvátit princovu autoritu . . . ”4
“Abychom odložili stranou veškerý osobní úsudek, musíme vždy být připraveni přijmout tuto zásadu: Budu
věřit, že to bílé, co vidím, je černé, pokud to hierarchická církev takto definuje.”5
“Princové a významné osoby všude, musí být všemi prostředky tak zpracovaní, aby nám dopřávali sluchu a my
si získali jejich srdce: takto se postupně všichni lidé stanou našimi stvořeními a nikdo se neodváží vznést do
Tovaryšstva sebemenší neklid nebo odpor . . . Nakonec musí Tovaryšstvo usilovat o to, aby si získalo přízeň a
moc princů, a kde je nemilují, aby se jich alespoň báli.”6
Paolo Sarpi (1552-1623, benátský patriot, učenec, vědec a církevní reformátor)
“Jsou veřejnou pohromou a pohromou světa . . . Z jezuitských universit nikdy neposílají žáka poslušného svého
otce, oddaného své zemi, věrného svému princi.”7
“Každý druh neřesti v nich nachází ochranu. Neexistuje žádná křivá přísaha, ani svatokrádež, ani otcovražda,
ani krvesmilstvo, ani drancování, ani podvod, ani zrada, která by nebyla maskována jako záslužná pod
pláštíkem jejich svolení.”8
Mutio Vitelleschi (1562-1645, šestý Svrchovaný Generál Tovaryšstva Ježíšova)
“Když panovníci požadují po jezuitovi názor na nějakou věc, daný jezuita musí podat zprávu svému
nadřízenému, který věc předloží před více jezuitů k diskuzi. Zformované rozhodnutí z této konzultace je pak
předáno jezuitovi, se kterým panovník věc konzultoval.”9
Priest Antoine Arnauld (1612-169410)
“Přeješ si vyburcovat potíže, vyprovokovat revoluci, naprosto zruinovat tvou zemi? Povolej jezuity . . . a postav
velkolepé univerzity pro tyto horkokrevné náboženské horlivce; dovol těmto smělým knězům s jejich
diktátorským a dogmatickým tónem, aby rozhodovali o záležitostech státu.”11
Michelangelo Tamburini (1648-1730, čtrnáctý Svrchovaný Generál Tovaryšstva Ježíšova)
“Podívej sire, z této komnaty vládnu nejen Paříži, ale i Číně, a nejen Číně, ale i celému světu a nikdo neví, jak
to dělám.”12
Papež Klement XIV (1705-1774)
Následující text jsou slova papeže Klementa XIV při podepisování buly Potlačení a vymýcení jezuitů (bula je
nejmocnější právní dokument, který papež může vydat):
“Potlačení bylo dosaženo, nelituji toho a rozhodl jsem se k tomu po prověření a zvážení všeho a protože jsem to
považoval za nezbytné pro církev. Kdyby to nebylo učiněno, udělal bych to nyní. Ale toto potlačení bude má
smrt.” 13
Papež Klement XIV znal jezuity velmi dobře a očekával, že zemře jejich rukou. Měl pravdu. Byl otráven:
“ . . . prostá selka byla přesvědčena, aby si v přestrojení opatřila vstup do Vatikánu a nabídla papeži fík, ve
kterém byl ukrytý jed. Klement XIV mimořádně miloval toto ovoce a snědl ho bez zaváhání. Již tentýž den se
objevily příznaky hrozné nemoci a k nim se přidal prudký zánět v útrobách. Brzy byl přesvědčen, že byl
otráven, a poznamenal: ‘Běda! Věděl jsem, že mne otráví; ale nečekal jsem, že budu umírat tak pomalu a tak
krutým způsobem.’ Jeho hrozné utrpení trvalo po několik měsíců, než zemřel. ‘Ubohá oběť,’ řekl Cormenin,
‘ohavných jezuitů, se kterou biskup Pistoia, Scipio di’ Ricci, synovec a dědic jezuitského generála Ricciho plně
souhlasil.’ ”14
Papež Pius VII (1742-1824, papež, který obnovil Tovaryšstvo Ježíšovo)
Brzy poté, co byl papež Pius VII propuštěn z Napoleonova vězení v roce 1814, rychle obnovil Tovaryšstvo
Ježíšovo papežskou bulou Solicitudo omnium ecclesiarum [Péče o všechny církve].
“ . . . pokud by se někdo opět pokusil zrušit to [Tovaryšstvo Ježíšovo], způsobí tím rozhořčení všemohoucího
Boha a svatých apoštolů Petra a Pavla.” 15
John Adams (1735-1826, Druhý prezident Spojených Států Amerických)
V roce 1816 napsal John Adams Thomasu Jeffersonovi (třetí prezident Spojených Států) ohledně obnovení
Tovaryšstva Ježíšova:
“Moje Dějiny jezuitů nejsou výmluvně psané, ale jsou podepřeny nespornými autoritami, jsou velmi specifické
a velmi hrozné. Jejich obnovení je vskutku krokem do temnoty, krutosti, podlosti, despotismu, smrti . . . Nelíbí
se mi existence jezuitů. Pokud kdy existovala skupina lidí, kteří si zasloužili večné zatracení na zemi a v pekle,
pak je to toto Tovaryšstvo Loyoly.” 16
“Neměli bychom mít zde jejich roje v tak mnoha převlecích, jak si jen král cikánů dokáže osvojit, oděni za
malíře, vydavatele, spisovatele a pedagogy? Pokud kdy existovala skupina lidí, kteří si zasloužili věčné
zatracení na zemi a v pekle, pak je to toto Tovaryšstvo Loyoly . . . my jsme donuceni naším systémem . . .
poskytnout jim azyl.” 17
Napoleon Bonaparte (1769-1821; císař Francie)
“Jezuité jsou vojenská organizace, ne náboženský řád. Jejich náčelník je generálem armády, ne pouze otec opat
kláštera. A cílem této organizace je: MOC. Moc ve svém největším despotismu v praxi. Absolutní moc,
univerzální moc, moc ovládat svět vůlí jediného muže. Jezuitismus je tím nejhorším despotismem: a zároveň
největším nešvarem . . . Generál jezuitů trvá na tom, aby byl pánem, panovníkem nad panovníky. Kdekoliv jsou
jezuité vpuštěni, stávají se pány za jakoukoliv cenu. Jejich společenství je svou povahou diktátorské a proto je
nesmiřitelným protivníkem všech ustanovených autorit. Každý skutek, každý zločin, jakkoliv ukrutný, je
záslužná práce, je-li vykonána v zájmu Tovaryšstva Ježíšova nebo na příkaz generála.“ 18
Adam Weishaupt (1748-1830, jezuitský německý filozof a zakladatel Řádu Illuminati)
Míra moci, které dosáhli zástupci Tovaryšstva Ježíšova v Bavorsku, byla téměř absolutní. Členové řádu byli
zpovědníky i učiteli kurfiřtů a proto měli přímý vliv na politiku vlády. Cenzura náboženství padla do jejich
nedočkavých rukou do té míry, že některé farnosti byly dokonce přinuceny uznat jejich autoritu a moc. Aby
znemožnili veškerý vliv protestantů a nastolili zcela katolickou strukturu, vzali do svého vlastnictví nástroje
veřejného vzdělání. Jezuité založili většinu univerzit v Bavorsku a taky je ovládali. Spravovali taky střední
školy země.”19
Marquis de LaFayette (1757-1834; Francouzský státník a generál)
„Je mým názorem, že pokud budou svobody této země - Spojených Států Amerických - zničeny, stane se tak
díky důvtipu římsko katolických jezuitských knězů, protože to jsou nejmazanější, nejnebezpečnější nepřátelé
občanské a náboženské svobody. Oni podnítili VĚTŠINU válek v Evropě.“20
Friedrich von Hardenberg (1772-1801, Německý filozof)
“Nikdy dříve v průběhu historie světa se žádné takové společenství [i.e., řád Jezuitů] neobjevilo. Ani starý
Římský senát nestrojil plány pro světovou nadvládu s větší jistotou úspěchu.”21
André Marie Jean Jacques Dupin (1783-1865, Francouský státník)
“Jezuité jsou obnažený meč, jehož rukojeť je v Římě, ale jeho čepel je všude, neviditelná až do chvíle, než je
cítit úder.”22
Samuel Morse (1791-1872; Americký vynálezce telegrafu)
„Jsou to jezuité. Toto společenství mužů, provádějící své tyranství po dvěstě let, se stalo pro svět tak strašlivým,
hrozícím svržením všeho sociálního pořádku, že dokonce i papež, jehož oddanými poddanými jsou a musí být
skrze slib jejich společenství, byl nucen je rozpustit. Nebyli však potlačeni. Po padesát let, dříve než upadl vliv
papežství, vyžadoval despotismus jejich znamenitou práci k potlačení světla demokratické svobody a papež
(Pius VII) zároveň s vytvořením Svaté Aliance oživil i Řád jezuitů se všemi jejich závazky. Podle jejich slibu
"naprostého podřížení se Svrchovanému papeži" byli vhodně nazváni papežovou tělesnou stráží.
A potřebují Američané, aby jim bylo řečeno, kdo jsou jezuité? . . . jsou tajným společenstvím, určitým druhem
Zednářského řádu, s přidanými vlastnostmi pobuřující ohavnosti a tisíckrát nebezpečnější. Nejsou to jen kněží
nebo jedna náboženská víra; jsou to obchodníci, právníci, vydavatelé a lidé každé profese, nemající žádný
vnější poznávací znak, podle kterého bychom je (v této zemi) poznali; zcela žijí pro své společenství.
Dokáží si osvojit jakoukoliv povahu, andělů světla nebo služebníků temnoty, aby dosáhli svého velkého cíle,
vykonat jakoukoliv službu, ke které jsou posláni, ať už to je cokoliv. Všichni to jsou vzdělaní lidé, připraveni a
pod přísahou začít v každou chvíli a kterýmkoliv směrem a pro jakoukoliv službu přikázanou generálem jejich
řádu, nepřipoutáni k žádné rodině, společnosti nebo zemi obvyklými pouty, které svazují lidi; prodáni na život
pro věc římského papeže.”23
„A kdo jsou tito agenti? Jsou to většinou jezuité, duchovní řád známý po celém světě pro svou prohnanost,
dvojakost a úplný nedostatek mravních zásad; řád tak zručný ve všech druzích podvodu, které byly dokonce v
katolických zemích, v Itálii samotné, tak nesnesitelné, že lidé požadovali jejich potlačení.”24
Orestes Augustus Brownson (1803–1876, intelektuál a aktivista, kazatel, organizátor a známý katolický
konvert a spisovatel Nové Anglie)
“Záměrem papeže je nepochybně zmocnit se této země [Amerika]. V tomto záměru mu pomáhají jezuité a
všichni katoličtí preláti a knězi. Pokud zde převládne Katolická církev, všichni protestanté budou vyhlazeni.”25
Abraham Lincoln (1809-1865; 16. prezident Spojených Států Amerických)
“Tato válka [Americká občanská válka, 1860-1865] by nebyla nikdy možná bez neblahého vlivu jezuitů.
Vděčíme za to papežství, že se dnes naše země koupe v krvi svých nejvznešenějších synů. I když existovaly
velké rozdíly názoru mezi severem a jihem ohledně otroctví, ani Jeff Davis nebo někdo z lídrů Konfederace by
si nedovolil napadnout sever, kdyby nespoléhali na slib jezuitů, že jim pod zástěrkou demokracie budou k
dispozici peníze a zbraně římských katolíků, dokonce i vojsko Francie, pokud nás napadnou.“26
„Protestanté severu i jihu by se zajisté spojili, aby zničili kněze a jezuity, kdyby jen věděli, jak knězi, jeptišky a
mniši, kteří denně přistávají u našich břehů pod záminkou kázat jejich náboženství . . . nejsou nic více než
agenti papeže, Napoleona III a jiných tyranů Evropy, kteří chtějí podkopat naše ustanovení, odcizit srdce našeho
lidu od ústavy a našich zákonů, zničit naše školy a přichystat vládu anarchie, stejně jako to učinili v Irsku,
Mexiku, Španělsku a kdekoliv, kde jsou lidé, kteří chtějí být svobodní.“27
“ ‘Jsem tak rád, že Vás opět potkávám,' řekl: 'jak vidíte, tak mne Vaší přátelé jezuité ještě nezabili. Ale určitě by
tak učinili, kdybych procházel jejich nejvěrnějším městem Baltimore a nepřekazil jejich plány tím, že jsem jím
procházel inkognito několik hodin předtím, než mne očekávali . . . ’
‘Nové plány úkladné vraždy jsou odhaleny téměř každý den, doprovázené tak krutými okolnostmi, že mi
připomínají Bartolomějský masakr a Gunpowder spiknutí. Z jejich vyšetřování jsme došli k názoru, že se jedná
o stejné mistry v umění vraždit, o jezuity . . . ’
‘Už tolik spiknutí proti mému životu bylo učiněno, že je skutečným zázrakem jejich neúspěch, zvážíme-li, že
většina z nich pochází z rukou dovedných římsko katolických vrahů, zjevně vycvičených jezuity.’ ”28
“Vím, že jezuité nikdy nezapomínají ani neodpouštějí. Ale muž se nemusí starat o to, jak a kde zemře, pokud
zemře v postavení cti a povinnosti.”29
Charles Chiniquy (1809-1899, kanadský ex-katolický kněz)
“A tak katoličtí knězi s nejobdivuhodnější schopností a úspěchem shromáždili své irské legie do velkých měst
Spojených Států a americký lid musí být vskutku velice slepý, pokud nevidí, že když nic proti tomu
nepodniknou, přijde brzy den, kdy jezuité ovládnou tuto zemi, od velkolepého Bílého domu ve Washingtonu až
do nejmenšího občanského a vojenského útvaru v této obrovské republice.”30
Brigadier General Thomas M. Harris (1817-1906, lékař a generál Unie v době Občanské války)
“Organizace Římsko katolické hierarchie je naprostou vojenskou krutovládou, jejíž zdánlivou hlavou je papež .
. . Černý papež je hlavou Řádu jezuitů a nazývá se Generál. Ten ovládá nejen svůj vlastní řád, ale řídí a ovládá
generální politiku Římsko katolické církve. On je ta moc za trůnem a skutečná potenciální hlava této hierarchie
. . . Neexistuje nezávislost myšlení nebo jednání podřízených částí. Implicitní a nediskutabilní poslušnost
příkazů nadřízených autorit je odpřísáhlá povinnost knězů na každém stupni . . .”
“Zdá se, že jezuité měli od počátku války [Americké občanské války 1861-1865] v plánu najít nějaký důvod k
odstranění [zavraždění] pana [Abrahama] Lincolna. Oblíbenou taktikou jezuitů je úkladná vražda.”31
Fjodor Dostojevskij (1821-1881; známý ruský spisovatel)
“Jezuité . . . jsou prostě armádou Říma pro pozemskou světovou nadvládu v budoucnosti s papežem Říma jako
císařem . . . to je jejich ideál . . . Je to jednoduše touha po moci, po nečistém světském zisku, po nadvládě –
něco jako celosvětové otroctví s nimi jako otrokáři – to je vše, po čem tak jdou. Nejspíš ani nevěří v Boha.”32
Margaret F. Cusack (1829-1899, obrácená ‘Jeptiška z Kenmare.’) Více o Margaret F. Cusack zde
“Velkou ideou jezuitů bylo vždy celosvětové duchovní [and pozemské] království, ve kterém . . . bude
svrchovaně vládnout jezuita. Anglie byla vždy vytouženým místem jakožto základna pro nezbytné operace
směřující k tomuto cíli. Proto ta prolitá krev a slzy, proto tolik intrik jezuity v této zemi. V žádném případě
neukončil své úsilí podrobení světa Římu skrze Anglii.”33
“Když je jezuita vyhnán z jednoho místa, zanedlouho si najde další. Francie ho může odmítnout, ne bez příčiny,
ale Anglie mu otevře svou náruč. Katolická Itálie ho může připravit o chloubu jeho kdysi proslulého domova v
Gesu, ale Amerika mu otevře své dveře. Je to potulný žid Římské církve. Pronásledují ho kletby těch, kteří ho
kdysi milovali, dokud neodhalili jeho nepravosti.”34
Charles Haddon Spurgeon (1834-1892, Britský baptistický kazatel, známý jako “Princ kazatelů”)
“Naší prastaří nepřátelé mají malou víru v náš zdravý rozum, pokud si myslí, že jim kdy budeme důvěřovat
poté, co jsme spatřili hlubiny jezuitské prohnanosti a dvojakosti. Čím dříve dáme jistým arcibiskupům a
kardinálům vědět, že známe jejich plány a v ničem nebudeme s nimi spolupracovat, tím lépe pro nás a naší
zemi. Ovšemže z nás udělají náboženské fanatiky, ale můžeme si dovolit se usmívat na křik církve, která
vynalezla inkvizici. ‘Žádný mír s Římem’ je motto rozumu stejně jako náboženství.”35
Richard W. Thompson (1809-1900, Sekretář námořnictva, USA)
“[Jezuité] jsou smrtelní nepřátelé občanské a náboženské svobody.
[Generál jezuitů] zabírá místo Boha a musí být poslouchán bez ohledu na to, jak je ohrožen mír a blaho lidu
nebo do jakého zmatku to přivede národy. Společenství jezuitů musí mít nadvládu, i kdyby měla panovat
všeobecná anarchie nebo byl svět utopen v celosvětové zkáze!”36
“Vladaři ‘Svaté aliance’ shromáždili velké armády a brzy se zavázali zasvětit je potlačení povstání lidí ve
prospěch svobodné vlády; a on [Pius VII] si přál zasvětit jezuity, podporované jeho papežskou mocí, k
dokonání tohoto cíle. Věděl, jak věrně se chopí tohoto díla, a proto jim radil ve svém dekretu obnovení, aby
striktně zachovávali užitečná doporučení a prospěšné rady, pomocí čehož učinil Loyola zproštění viny
základním kamenem tohoto společenství.”37
Luigi Desanctis (Bývalý úřední cenzor inkvizice 19. století)
“Všechny tyto věci způsobují, že se Otce-Generála [jezuitů] obávají papež i vladaři… Vladař, který není jejich
[jezuitů] přítel, pozná dříve nebo později jejich pomstu.”38
“A jaký mají tedy Jezuité cíl? Oni tvrdí, že jen hledají větší Boží slávu, ale když prozkoumáte fakta, zjistíte, že
jim jde jen o celosvětovou nadvládu. Sami se vylíčili jako nepostradatelní pro papeže, který nemůže bez nich
existovat, protože katolicismus je identifikován s nimi. Sami se vylíčili jako nepostradatelní pro guvernéry a
drží revoluce ve svých rukou. Tímto způsobem, ať už pod jedním nebo druhým jménem, jsou to oni, kdo vládne
světu.”39
“Ten, kdo si myslí, že zná jezuity, protože si přečetl všechny knihy, které byly napsány v minulém století [v 18.
století], aby je odhalily, je hrubě oklamán. Jezuitismus tehdejších dnů byl otevřenou válkou proti evangeliu a
společnosti; Jezuitismus přítomné doby je pomalá, ale nakažlivá a smrtelná nemoc, která sama tajně pronikne
dovnitř; je to jed pod názvem léku.”40
G. B. Nicolini (Italský ex-katolík. V roce 1854 publikoval nejlepší italské Dějiny jezuitů)
“. . . vezmi jezuitu a považuj ho za to, čím by měl být nebo čím se zdá být, a dopustíš se toho největšího omylu.
Namaluj si jezuitu, jak se jeví v Londýně, a nerozpoznáš svůj portrét v témže jezuitovi v Římě. Jezuita je člověk
okolností. Despotický ve Španělsku, ústavní v Anglii, republikán v Paraguayi, pobožný v Římě, uctívač model
v Indii, dokáže si osvojit a vyjádřit ve své vlastní osobě s obdivuhodnou ohebností všechny tyto různé
vlastnosti, které lidi obyčejně dělí od sebe. Dokáže doprovázet lesbické ženy světa do divadla a účastnit se
výstřelků zhýralců. S vážným vzezřením dokáže sedět vedle zbožného muže v kostele a veselit se v krčmě s
nenasytou a opilcem. Obléká se do všech oděvů, mluví všemi jazyky, zná všechny zvyky, je všude přítomen a
nikde rozpoznán – a všechno to má budit zdání (Ó jak obludné rouhání), že jde o větší slávu Boží - ad majorem
Dei gloriam.”41
“Členové tohoto společenství jsou rozděleni do čtyř skupin – Potvrzení, Pomocníci, Učenci a Nováčci. Existuje
také pátá skupina, kterou zná jen Generál a několik málo věrných jezuitů, která, pravděpodobně více než
kterákoliv jiná, přispívá k obávané a tajemné moci tohoto řádu. Skládá se z lidí všech postavení, od ministra až
po pokorného čištiče bot . . . Tito lidé jsou přidružení ke Společenství, ale nejsou vázáni nějakým slibem . . .
jsou to lidé, kteří jsou užiteční . . . fungují jako špehové řádu a slouží, často bezděčně, jako nástroje a
spoluviníci temných a tajemných zločinů. [Jezuita] Otec Francis Pellico . . . upřímně vyznává, že ‘mnoho
vynikajících přátel Společenství setrvává v utajení42 a jsou zavázáni mlčenlivostí.’ ”43
“V záznamech historie neexistuje žádná jiná asociace, jejíž organizace by existovala 300 let nezměněna a
neupravena skrze všechny útoky lidí a času, a která by měla tak nesmírný vliv na osud lidstva . . . ‘Účel světí
prostředky’ je její oblíbená zásada, a jediným cílem, jak jsme viděli, je ten Řád, na jehož příkaz jezuita
vykonává jakýkoliv zločin.”44
Nesmírná bohatství jezuitů jim byla odkázána skrze závěti sepsané v posledních hodinách života!”45
Francis Parkman (1823-1893, americký historik)
“Jezuité, tehdy jako nyní, byli nejvíce násilnými zastánci papeženských principů. Církev ovládající svět; papež
ovládající církev; jezuité ovládající papeže: takový byl a je jednoduchý program Tovaryšstva Ježíšova a toho se
pevně drží, až na několik málo událostí nedorozumění s místodržitelem Krista.”46
Hector Macpherson (1851-1924, známý skotský spisovatel a žurnalista)
“Tak škodlivý byl odhalen Jezuitský řád, že byl do roku 1860 vyhnán ne méně než sedmdesát krát ze zemí,
které trpěly jeho machinacemi . . . Navzdory varování z kontinentu se Anglie [za královny Viktorie (18371901), která komunikovala s Vatikánem v roce 1877 a uschopnila tento Řád, aby provedl svůj Druhý irský
masakr (1845-1850)] stala jezuitským smetištěm. Těm, kteří se stali díky smutné zkušenosti nepřáteli pro jiné
země, Británie dovolila přistát na jejích březích a provozovat nerušeně jejich dílo nespravedlnosti. Máme
nadmíru shovívavosti a pokud nedojde ke změně politiky, zaplatí tento národ jednoho dne těžkou daň.”47
Father Jeremiah J. Crowley (1861-1927, americký ex-katolický kněz)
“Po celý středověk a období renezance udržovali papežové Itálii v nepokojích a krveprolití ku prospěchu své
vlastní rodiny a kvůli teritoriálním výhodám. A po dvě staletí od doby Reformace udržovali v nepokojích i
celou Evropu - ve skutečnosti tak dlouho, jak jen dokázali - v náboženských válkách . . . Jejich celá politika je
založena na vyvolávání nenávisti a propagování konfliktů, ze kterých pak těží světové výhody . . . Papežové a
jejich jezuitští agenti byli a jsou podněcovatelé válek a když svět prožívá skutečnou bolest, Řím popíjí
šampaňské.”48
„[Jezuitský vůdce] Generál je hlavou této černé a němé milice, která myslí, touží, koná, poslouchá - jako
pasivní nástroj dle jeho návrhů. Jejich celý život musí mít jen jediný cíl - vzestup [Jezuitského] řádu, jehož jsou
součástí.“49
“Jak dlouho bude Římsko katolická hierarchie dělat z lidí blázny? Má být vláda z lidu, pro lid a skrze lid nebo
skrze papeže? Nedopusťme, aby papež Říma jmenoval našeho prezidenta za nás. Ti, kteří milujete vaší zemi,
dávejte si pozor na intriky jezuitů, politickou moc Říma a medová slova politiků toužících po prezidentském
úřadu!“50
Ellen G. White (1827-1915, známá autorka a americká křesťanská pionýrka)
“ . . . Jezuitismus inspiruje své stoupence fanatismem . . . Žádný zločin pro ně nebyl příliš velký, žádný podvod
příliš nízký, aby ho praktikovali, žádné přestrojení příliš složité, aby si ho osvojili . . . Základním principem
tohoto řádu bylo, že účel světí prostředky. Pod tímto mottem byly lhaní, krádež, zrada, atentát nejen
odpustitelné, ale chvályhodné, pokud sloužily zájmům církve. S různorodým přestrojením si jezuité
vypracovali vstup do kanceláří států, stali se poradci králů a utvářeli politiku národů.”51
Edmond Ronayne (1832-1911, dřívější Svobodný zednář, který sloužil jako sekretář a mistr Keystone lóže)
“Náboženství Zednářů je systém absolutního despotismu a tak jako v náboženství Říma vyžaduje slepou
nekritickou poslušnost vůči všem svým zákonům, pravidlům a vyhláškám, ať už jsou ‘správné nebo špatné’. . . .
jak pozoruhodný komentář o lhostejnosti, závislosti či zbabělosti společnosti, když si instituce, údajně
organizovaná tak prohnanými darebáky [jezuity], s tak falešnými cíli, přetrvávající díky podvodu, prolhanosti a
klamu, od počátku své kariéry až do dnešní doby, může dnes dovolit diktovat či prakticky vládnout národu a
vytvářet takový strach ve společnosti, že dokonce i někteří z kazatelů křesťanských denominací, kteří nenávidí
její odpornou filozofii a přejí si, aby byla smetena z povrchu zemského, mají naprostý strach zmínit její jméno
na kazatelně, v modlitebním shromáždění nebo Sabatní škole, aby je nepotkala její tajná pomsta nějakým
skrytým způsobem.”52
Adolf Hitler (1889-1945, Německý politik a vůdce Nacistické strany narozený v Rakousku)
“Nejvíce jsem se naučil od Jezuitského řádu . . . Doposud nebylo na zemi nic impozantnějšího, než hierarchická
organizace Katolické církve. Velkou část této organizace jsem transportoval přímo do mé vlastní strany . . .
Katolická církev musí být vyzdvižena jako příklad . . . Řeknu vám tajemství. Zakládám Řád . . . V Himlerovi
vidím našeho Ignatia de Loyolu!”53
Walther Friedrich Schellenberg (1910-1952, Německý SS-Brigadeführer , který vyrostl z řad SS a stal se
hlavou zahraniční zpravodajské služby)
“Jednotky SS byly organizovány Himmlerem podle zásad Jezuitského řádu. Pravidla služby a duchovních
cvičení, předepsaných Ignatiem de Loyolou, představovaly model, který se Himmler snažil pečlivě kopírovat.
Naprostá poslušnost byla nejvyšším pravidlem; každý příkaz musel být vykonán bez poznámek.”54
Avro Manhattan (1914-1990, spisovatel a filozof)
“Jezuité jsou jedni z největších akcionářů v American steel company, Republic and National. Jsou taky
nejdůležitější vlastníci čtyř největších letadla vyrábějících společností v USA: Boeing, Lockheed, Douglas a
Curtis-Wright.”55
“Žádná politická událost nebo okolnost nemůže být ohodnocena bez vědomí a účasti Vatikánu. A žádná
významná světová situace neexistuje, ve které by Vatikán nehrál jednoznačně důležitou nebo implicitní
úlohu.”56
Alberto Rivera (1935-1997, Ex-Jezuita)
“Čím výše jsem stoupal v Jezuitském řádu, o to více korupce jsem viděl uvnitř této instituce. Byl jsem pozván,
abych navštívil tajnou černou mši vysoce postavených jezuitů [včetně Vrchního Generála Pedra Arrupe] v
klášteru v severní části Španělska. Když jsem poklekl, abych políbil prsten vysokého hodnostáře, uviděl jsem na
tomto prstenu symbol, který mi zmrazil krev v žilách. Spatřil jsem Zednářský symbol [kompas a čtverec]! Věc,
kterou jsem nenáviděl a proti které jsem bojoval, jak mi bylo řečeno . . . Poznal jsem, že i jezuitský Generál byl
Zednář a člen Komunistické strany Španělska.”57
Čti ilustrovanou verzi jeho příběhu zde: Jack Chick's "Alberto"
Sleduj jeho svědectví zde: Ex-Jesuit, Alberto Rivera, and Others Speak on Jesuit Infiltration
Fredrick Tupper Saussy, III (1936-2007, Americký skladatel, hudebník, autor a umělec)
“… Římská inkvizice … byla od roku 1542 spravována jezuity.”58
Edmond Paris (1894 - 1970, Autor knihy Tajné dějiny jezuitů)
“Veřejnost prakticky nemá ponětí o ohromující zodpovědnosti Vatikánu a jeho jezuitů na vypuknutí dvou
světových válek – situace, která se může vysvětlit zčásti gigantickými financemi, které má Vatikán a jeho
jezuité k dispozici, což jim dává moc v tak mnoha sférách, obzvláště od posledního konfliktu.”59
“Jezuité…jsou tajné společenství – jistý druh Zednářského řádu – s přidanými prvky pobuřující ohavnosti a
tisíckrát nebezpečnější.”60
“Vůdce se dostal k moci, díky hlasům Katolického Centra [Centrální Strana pod správou jezuity Ludwiga
Kaas], jen o pět let dříve [1933], přesto již většina cílů cinicky zjevených v knize Mein Kampf byla realizovaná.
Tato kniha . . . byla napsána jezuitou Otcem [Bernhardtem] Stempfle a podepsána Hitlerem. Protože . . . to bylo
Tovaryšstvo Ježíšovo, které zdokonalilo Velkoněmecký program vylíčený v této knize a Vůdce to schválil.”61
Nino Lo Bello (1922-1997, Americký autor a novinář. Specializoval se na psaní o Vatikánu.)
“Zpovědník papeže, běžný kněz, musí být jezuita: musí navštívit Vatikán jednou týdně v pevně stanovenou
dobu a on jediný může dát papeži rozhřešení z jeho hříchů.”62
Michael Bunker (Americký spisovatel, historik a teolog)
“Proti křesťanství existuje spiknutí. . . . Kdo jsou však Satanovi agenti v tomto spiknutí? Těmito “agenty” jsou
jezuité. Přestože mají jezuité obrovský vliv a kontrolu v oblastech teologie, vzdělání, zaznamenávání historie a
současných médií, jsem stále překvapen, že neexistuje prakticky žádná literatura popisující vliv jezuitů na
obecný protestantismus. . . . V tomto díle odhaluje autor zapomenutou historii týkající se korporátní teologie
spasení od jezuitů. . . . Od Kaina až po Charlese [G.] Finney dokazuje tato kniha, že moderní protestantismus
zavrhl Nauku o milosti a přijal [Satanské] nauky korporátního spasení.”63
Eric Jon Phelps (1953--, autor a protagonista Truth Seeker hnutí ve Spojených Státech)
“V dvacátém století vedli jezuité svou inkvizici pod jmény Nacismus, Fašismus, Komunismus a nyní Islámský
terorismus se svými inkvizitory: Adolf Hitler, Francisco Franco, Josef Stalin a nyní Osama bin Laden. Dnes řídí
Černý papež svůj Svatý úřad inkvizice, přejmenován v roce 1965 na ‘Kongregace pro nauku víry’, skrze jeho
mezinárodní zpravodajské služby v čele s papežskými rytíři, včetně George W. Busche z tajného spolku Skull
and Bones.”
“Musíme nyní zaměřit naší pozornost k odporné nauce jezuitů o královraždě (zabíjení králů), abychom dokázali
pochopit stanovenou taktiku, vypočítanou k získání nebo udržení ovládání všech národů díky dobře
plánovaným atentátům. V minulosti byli vrahové Řádu buď jezuité jako byl Jacques Clement nebo zabijáci
snadno spojení k vlivu Společenství, lidé jako John Wilkes Booth. Dnes jsou tito profesionální “terminátoři”
chytře distancovaní od svého Zednářského mistra, Černého papeže, a jsou jim dány klamné tituly skrze
papežem mezinárodně řízenými tiskovými korporacemi, právníky a historiky. Takové tituly pak jsou:
“anarchisté”, “nihilisté”, “potulní agenti” uvnitř zpravodajských služeb, nebo jen “blázniví osamělí vrazi”.
Někdy tito jedinci vraždí ve skutečnosti vědomě a nevědomě (jak udělali naprogramovaní “Manchuriánští
kandidáti”): obětují sebe, zemřou v akci nebo jsou potrestáni za své zločiny.
“Řád vytvořen skrze Loyolu (1534) a posvěcen skrze Pavla III (1540), za účelem zničit protestantskou
reformaci a obnovit temný středověk s “Bílým papežem” vykonávajícím svou pozemskou moc jakožto
svrchovaný král tohoto světa, autor dvaceti pěti zasedání Rady Trentu (1545-1563), sám se ustanovil za
zpovědníky a rádce králů Evropy, propaguje absolutní vladařský despotismus skrze který podnítil obludné
války, charakterizované bezcitnými masakry protestantů a nevinných lidí, jako byly:
Dánská revoluce 1568 – 1648
Třicetiletá válka 1618 – 1648
Puritánská revoluce 1644 – 1653
Sedmiletá (Francouzsko Indiánská) válka 1754 – 1763
“Společně s tím potlačuje a oslabuje lid národů a semitskou hebrejsko/židovskou rasu pomocí ‘svaté inkvizice’,
podporované Maltskými rytíři a později skotským spolkem Svobodného zednářství, od roku 1540 do 1773.
“My jako Boží lid ve čtrnáctém dodatku zákona Ameriky jsme přijali Pána Ježíše Krista za našeho osobního
Spasitele podle Jeho požehnaných evangelií popsaných v Jeho nechybujícím Svatém Písmu - The Authorized
King James Version of 1611, musíme činit pokání z naších osobních a národních hříchů. Pak jich musíme
zanechat. Některé z těchto hříchů jsou:
1. Dovolení armádě Černého papeže, spolku Tovaryšstva Ježíšova, aby existovala, mocně prospívala a naprosto
ovládala vládu Spojených Států skrze svou Radu pro mezinárodní vztahy, uvnitř našich hranic;
2. Důvěra v jezuity ovládaný americký tisk, který nám neustále lhal a podváděl nás po celé dvacáté století;
3. Povolení existence jezuitského Federal Reserve bankovního systému a Spojených Národů uvnitř našich
hranic, jelikož tyto dva ústavy úspěšně zničily populární svobodu (“liberalismus”) a národní suverenitu každého
národa světa, které se tak podřídily záměrům jezuitské “Svaté aliance”;
4. Zřeknutí se práv našeho čtvrtého a pátého dodatku zákona (zabezpečených “deklarační a restriktivní
klauzulí” Listiny práv a svobod na žádost baptistů Virginie a tak draze zaplacených proudy krve naších
protestantských předků) skrze “podání” našich přiznání každého 15. dubna placením vysokých a stoupajících
komunistických daní z příjmů a tím financováním množství hříchů;
5. Povolení naverbovat, naočkovat a poslat naše syny do ciziny bojovat papežovy zahraniční války (takové jako
válka ve Vietnamu a nedávno v Srbsku, Iráku a Afganistánu), což mělo za následek další zničení amerických
“liberálů” a cizích “heretiků” tak odsuzovaných jezuitskou Radou Trentu;
6. Dovolení jezuitům mít pod kontrolou vládu Americké říše, používat tak naší armádu a finanční moc k
dosazení diktátorů po celém světě, kteří jsou na prvním místě oddáni Římu, obnovit tím světskou moc
jezuitského “neomylného” papeže, navrátit svět do temného středověku;
7. Souhlas s jezuitskými rozhodnutími Nejvyššího soudu ohledně odstranění protestantské Bible a modlitby ze
záštity americké svobody, tak nenáviděné jezuity – z veřejného školského systému;
8. Svolení k imigraci miliónů římských katolíků a pohanů, jejichž věrnost k papeži, jejich vlastní rase,
náboženství nebo národnosti je větší než k naší protestantské ústavě a republikánské formě vlády. Takto bylo
vytvořeno mnoho rozruchů ospravedlňujících větší centralizaci moci do Washingtonu, D.C., a skrze splynutí
došlo k afrikanizaci americké bílé keltsko-anglo-saské rasy (historicky největší nepřítel Řádu jezuitů), obzvláště
jejich v Bibli věřících protestantů a baptistů, jak bylo záměrem Tovaryšstva Ježíšova podle jejich jezuitského
slibu.
9. Souhlas s některými rozhodnutími jezuitského Nejvyššího soudu vynucujícími sjednocení a tím zánik bílé a
černé rasy skrze splynutí. Výměna virů, bakterií a parazitů, jedinečných pro každou rasu, vytváří mocné
kombinace v potomstvu, které produkují neodolnou, slabou a sterilní populaci během pěti generací;
10. Souhlas s rozhodnutím jezuitského Nejvyššího soudu legalizované interupce, vedoucí k masové vraždě
nenarozených dětí, znečištění země nevinnou krví, vedoucí nakonec ke kolapsu ponzi schématu nazvaného
“Social Security System”, ospravedlnění masové vraždy starších lidí příchodem fašistického diktátora,
“provokováním Pána proti nám, aby nás hubil, dokud nebude žádný potomek nebo uprchlík v zemi” skrze
prostředky masivní vojenské invaze složené z koalice národů, dokud nebude vyčištěna země krví amerických
vrahů bez pokání a odpuštění;
11. Podlehnutí rasové nenávisti jako důsledku jezuity řízenými zednářskými agitátory, jako jsou Bílí rytíři Ku
Klux Klanu a Černý národ Islámu, ospravedlňující zavedení stanného práva, když začnou městské rasové války;
12. Poslušné vydání našeho skutečného bohatství, zlaté a stříbrné mince výměnou za “odpustky” (jezuitské
bezcenné papírové peníze zvané “Federal Reserve bankovky”), čímž jsem se stali národem přepracovaných,
bezzásadových, po penězích hladovějících zlodějů;
13. Souhlas s ocejchováním každého s jezuitským “Social Security Number” coby prostředkem identifikace
použitelné jejich International Intelligence Community, počínajíc Hitlerovými SS v Dachau jako předchůdci
14.Uposlechnutí zlého zákona o zbraních z roku 1968 nacistického původu, kdy je nutné po zakoupení zbraně
každou zaregistrovat – naše meče spravedlivé obrany – uschopňujíc tak přicházejícímu, jezuity řízenému,
bílému, fašistickému, vojenskému diktátorovi odebrat nám tyto zbraně a spolehlivě nás zničit dle Rady Trentu;
15. Dopuštění se množství osobních hříchů, veřejných i soukromých, čímž je naše vyhlazení spravedlivým
aktem v očích vzkříšeného Syna Božího i smrtelného člověka.”64
Mnozí mají názor, že Tovaryšstvo Ježíšovo je benevolentním, vzdělávacím misionářským společenstvím. To
však vůbec není pravda. Jezuitský řád je zodpovědný za některé z nejohavnějších zločinů zaznamenaných v
dějinách. Bojovali proti pravdě a spravedlnosti, potírali náboženskou svobodu, ovlivňovali krále a utvářeli směr
dějin, aby se uskutečnily jejich vlastní plány.65 Nyní, když je viditelná hlava Římsko katolické církve sama
členem tohoto řádu, moc Jezuitského řádu je úplná.
Kéž všichni, kdo milují pravdu, kdo milují svobodu, zbystří a dají si pozor na nebezpečí, které hrozí světu v
osobě papeže Františka I. Klam a špatnost se bude vždy snažit pomocí násilí bojovat proti pravdě a
spravedlnosti. Nyní je čas přivinout se k Yahuwahovi, odložit stranou hřích, který se nás tak snadno přichytí, a
podřídit všechno Stvořiteli. On přijme všechny, kteří k Němu přijdou s vírou.
“Chytrý vidí zlo a ukryje se,
prostoduší jdou dál a doplatí na to.”
(Přísloví 22,3)
Klikni zde a sleduj video!
1 W. C. Brownlee, Secret Instructions of the Jesuits (Tajné Instrukce Jezuitů), (New York: American and Foreign Christian Union, 1857), p. 141.
2 M. F. Cusack, The Black Pope (Černý Papež), (London: Marshall, Russell & Co., 1896), p. 86.
3 Brownlee, op. cit., p. 45.
4 Ibid., p. 59.
5 Ignatius Loyola, The Spiritual Exercises of St. Ignatius (Duchovní cvičení Sv. Ignácia), tr. Anthony Mottola, (New York: Doubleday Publishers, 1989; originally written in
1523), pp. 139, 141.
6 Brownlee, op. cit., pp. 39 and 143.
7 Mary Frances Cusak, The Black Pope: A History of the Jesuits (Černý Papež: Dějiny Jezuitů), (London: Marshall, Russell & Co. Ltd., 1896), p. 356.
8 John Alfred Kensit, The Jesuits: Their History and Crimes (Jezuité: Jejich historie a zločiny), (London: Protestant Truth Society, 1918), p. 30.
9 E. Boyd Barrett, The Jesuit Enigma, (New York: Boni and Liveright, 1927) p. 253.
10 Antoine Arnauld byl považován ve své době za jednoho z největších intelektuálů 17. století.
11 Hector Macpherson, The Jesuits in History (Jezuité v dějinách), (Springfield, Missouri: Ozark Book Publishers, 1997; originally published in Edinburgh, 1914), p. 32.
12 Jacopo Leone, The Jesuit Conspiracy (Konspirace Jezuitů): The Secret Plan of the Order, (London: Chapman and Hall, 1848), p. 134.
13 John Dowling, The History of Romanism (Dějiny Romanismu), (New York: Edward Walker, 1845), p. 604.
14 Richard W. Thompson, The Footprints of the Jesuits (Stopy Jezuitů), (New York: Hunton & Eaton, 1894), pp. 227, 228.
15 Ian R. K. Paisley, The Jesuits (Jezuité), (Belfast: Puritan Printing Co., LTD., 1968), pp. 9, 10.
16 J. E. C. Shepherd, The Babington Plot, (Toronto, Canada: Wittenburg Publications, 1987), p. 18; quoting a letter dated May 5, 1816.
17 George Riemer, The New Jesuits (Noví Jezuité), (Boston, Massachusetts: Little, Brown & Co., 1971), p. xiv.
18 Charles Chiniquy, Fifty Years in the Church of Rome (Padesát let v církvi Říma), (Grand Rapids, Michigan: Baker Book House, 1968; originally published in 1885) pp. 487,
488; quoting Memorial of the Captivity of Napoleon at St. Helena, by General Montholon, Vol. II, pp. 62, 174. Chiniquy byl kněz, který byl jezuity uvězněn na zločin, kterého se
nedopustil. Nemohl najít nikoho, kdo by se ho zastával, protože všichni právníci, na které se obrátil, měli strach z jezuitů. Nakonec to byl mladý právník, kdo přesvědčivě
demonstroval u soudu jeho nevinu a Chiniquy byl prohlášen za nevinného a jeho život byl zachráněn. Kdyby byl seznán vinen, byl by odsouzen k smrti. Když uslyšel rozsudek
“nevinen”, Chiniquy plakal. Když se ho jeho obhájce ptal, proč, Chiniquy vysvětlil, že má strach, že jeho život byl vykoupen životem jeho obhájce. Jeho slova se pak naplnila.
Jeho právníkem byl Abraham Lincoln. Jeden z mužů zodpovědných za zavraždění Lincolna, měl přímé spojení s Vatikánem a papežovou osobní armádou.
19 Podívej se na: http://www.zengardner.com/jesuit-pope-agenda-meet-the-templars-knights-of-malta-and-blackwaterxe-exterminators/
20 James L. Chapman, Americanism versus Romanism: or the cis-Atlantic battle between Sam and the Pope, (Nashville, Tennessee: 1856), p. 127.
21 Theodor Griesinger, The Jesuits: Their Complete History (Jezuité: Kompletní Dějiny), (London: W. H. Allen & Co., 1903; originally published in 1873), p. 654.
22 Burke McCarty, The Suppressed Truth About the Assassination of Abraham Lincoln (Potlačená pravda o vraždě Abrahama Lincolna), (Merrimac, Massachusetts: Destiny
Publishers, 1973; originally published in 1924), p. 57.
23 J. Wayne Laurens, The Crisis: Or, the Enemies of America Unmasked (Krize: Neboli, nepřátelé Ameriky odhaleni), J. Wayne Laurens, (Philadelphia, Pennsylvania: G. D.
Miller, 1855), pp. 265-267.
24 Samuel Morse, Foreign Conspiracy Against the Liberties of the United States (Cizí konspirace vůči svobodám Spojených Států), (Boston, Massachusetts: Crocker & Brewster,
1835), Vol. I, p. 55.
25 Chiniquy, op. cit., p. 483. See also, The Papal Conspiracy Exposed (Papežská konspirace odhalena), by Edward Beecher, (New York: M. W. Dodd, 1855), p. 26.
26 Charles Chiniquy, Fifty Years in the Church of Rome (Padesát let v církvi Říma), (London: The Wickliffe Press, Protestant Truth Society), 1885, p. 388. Viz také pozn. 18.
27 Ibid., p. 499.
28 Chiniquy, op. cit., 1968 ed., pp. 493, 501 and 506.
29 Ibid., p. 472.
30 Chiniquy, op. cit., 1885 ed., p. 476.
31 General Thomas M. Harris, “Rome's Responsibility for the Assassination of Abraham Lincoln,” 1897 (Zodpovědnost Říma za vraždu Abrahama Lincolna). Více na
http://www.antichristconspiracy.com/HTML%20Pages/Rome's%20Responsibility%20for%20the%20Assassination%20of%20Lincoln.htm.
32 Fyodor Dostoyevsky, The Brothers Karamazov (Karamazovi bratři), (New York: Random House, 1950; originally published in 1880), p. 309.
33 Cusak, op. cit., p. 285.
34 Ibid., pp. 286 & 287.
35 Charles Haddon Spurgeon, Geese in Their Hoods: Selected Writings on Roman Catholocism, (Publisher unknown, 1873).
36 R. W. Thompson, The Footprints of the Jesuits (Stopy Jezuitů), (New York: Hunt & Eaton, 1894) p. 59.
37 Ibid., p. 251.
38 Luigi Desanctis, Popery, Puseyism and Jesuitism (Papežství, Puseyismus a Jezuitismus), (London: D. Catt, 1905; Maria Betts, translated from the original, Roma Papale, 1865),
p. 136.
39 Ibid., p. 139.
40 Ibid., p. 138.
41 G. B. Nicolini of Rome, History of the Jesuits (Dějiny Jezuitů): Their Origin, Progress, Doctrines, and Designs, (London: Henry G. Bohn, 1854) p. 42.
42 “Occult” znamená v tomto kontextu tajné, skryté.
43 Nicolini, op. cit., pp. 45 and 46.
44 Ibid., pp. 495 and 496.
45 Ibid., p. 42.
46 Francis Parkman, France and England in North America (Francie a Anglie v Severní Americe), (New York: The Viking Press, 1983; originally published in 1865) Vol. I, pp.
1172, 1173.
47 Hector Macpherson, The Jesuits in History (Jezuité v dějinách), (Springfield, Missouri: Ozark Book Publishers, 1997; originally published in Edinburgh, Scotland, 1914), pp.
148 and 149.
48 Jeremiah J. Crowley, Romanism: A Menace to the Nation, (Wheaton, Illinois, 1912), p. 144.
49 Crowley, Ibid., p. 196.
50 Ibid.
51 Ellen G. White, The Great Controversy (Velký Spor), (Deland, Florida: Laymen for Religious Liberty, 1990; původně publikováno v roce 1888) pp. 234, 235.
52 Edmond Ronayne, The Master’s Carpet; Or Masonry and Baal-Worship Identical (Koberec Mistra; Aneb Zednářství a Uctívání Bála je identické), (South Pasadena, California:
Emissary Publications, 1988: originally published in 1879), pp. 69, 211, 212.
53 Edmond Paris, A. Robson, tr., The Vatican Against Europe (Vatikán proti Evropě) , (London: P. R. MacMillan, Ltd., 1961), pp. 252, 256.
54 Ibid., p. 253.
55 Avro Manhattan, The Vatican Billions (Miliardy Vatikánu), (Chino, California: Chick Publications, 1983), p. 184.
56 Edmond Paris, The Vatican Against Europe (Vatikán proti Evropě), (Springfield, Missouri: Ozark Book Publishers, 1993), p. 308.
57 Jack Chick, Alberto, (Chino, California: Chick Publications, 1979), Part 1, pp. 27, 28.
58 F. Tupper Saussy, Rulers of Evil (Vládci Zla): Useful Knowledge About Governing Bodies, (New York: HarperCollins, 2001), p. xviii.
59 Jak je citováno na http://www.chick.com/catalog/books/0191.asp.
60 Jak je citováno na http://bibletruth.orgfree.com/articles/QuotesOnJesuits.pdf.
61 Edmond Paris, The Secret History of the Jesuits (Tajné Dějiny Jezuitů), (Chino, California: ChickPublications, 1975; originally published in 1965), p. 138.
62 Nino Lo Bello, The Vatican Empire, (New York: Trident Press, 1968), p. 78.
63 Michael Bunker, Swarms of Locusts: The Jesuit Attack On the Faith, (New York: Writers Club Press, 2002), pp. 13-14.
64 Citáty z knihy Vatican Assassins: The Diabolical History of the Society of Jesus, napsané Ericem Jon Phelps. Tuto velmi badatelskou knihu lze velmi obtížně sehnat, ale dá se
stáhnout v pdf formátu v antličtině zde: http://pdf.amazingdiscoveries.org/eBooks/Vatican-Assassins-by-Eric-Jon-Phelps.pdf.
65 “Černý papež” je název dlouho přiřazen Svrchovanému Generálovi Jezuitského řádu, postavení, které mnozí považují za mocnější než moc viditelnějšího papeže. To, že dnes
mají dnes jezuité jednoho svého člověka na papežském trůnu, je důkazem toho, jak mocní se jezuité stali.