Právo na spravedlivý rozhodčí proces?

/ 20.RoCNfK/ srMNY 1-c8
i o.LEDNA
1
17,1,|000Praha
REDAKCE:Remid<d
1/20^12
t
,
PRAVNI ROZHLEDY
CI-ANKY
Pr6vona spravedlivi rozhoddfproces?
JUDr.Jiii Vlastnik,Ph.D.,PrahaPrauldta rykonu preu,omocl wzbodcfi nejsou Ltynxezend pouze zdkonem a rozbod.t{ smlout,ou, ale
tdE hranicemi prdaa na spraueclliuy proces. Rozsabu,
y iakdm se tato zdkladnt ltdsk{ prduo u rozbodtfm fizeni uplatni, sctuulsej{c{pouircnosti rozhodcth Postupouat o sctuladu s ltmotryitn pniuem I odpouCdnosti
stdtu za uydtiudnf rozhod|{cb ndlezfi Je udnovdn
tento tldnek.
Piipr.rvovand novela ztrkonao rozhodiim ifzeni se vinuje pieviZnd zinrkim zdkonnosti rozhodiilto iizeni ve
spotiebitelskych sporech (kdy mi v tdchto vdcech mj.
umoinit pii splnini stanovcnych podminek diive nepiedstavitelnf piezkum rozhodiich nllezri pro rozP()r
s hmotnym pnivem). I ona zjevnd vychAzi z pieclpc>
kladu, ie pravidla rozltoddfho iizeni nevydanf stilymi
nrzhodifmi soudy piedstavuji pro priva tidastnikfi vdtii
nebezpeii nei i6dy stdlich rozhoddich soudri (coZ tak
I. Uvod
byt nemusf, kdyi napi. piedvfdd povinnost, aby takovi
pravidla byla k dan6 rozhodti srnlouvd pfipojena v piiRozlrodi'i iizeniie v posledni dob6 oblibenjm t6matem loze (coZ pro praxi znamenii znainou zitEi). Napi. ii
(neien) odbornfch ihnk0 a poJecln{ni. Nrirfist zrijmu zeni pied srilymi rozhoddimi soudy v nespotiebitel<xlborrri i laicke veiejnosti ie odrazem skuteinosti, ie sk.fclr vdcech sc novela nedoryki, b1"t t€t v tdchto
se z nij i v Ceske republice stal biZny Tprisob ieSeni iizenfch dochlzi v praxi dasto k rydilni zjevni nespraslxrni, ktery viak stfle vyvoliivi Faclu atazek, pochyb- vedlivych rozhodiich nflezir.
nosti a pnivni neiistoty, a to zejm6na z dtivodu nedostaJsem piesvdclien, ie klit kc zwi!;eni ochrany pr6v
tecn6 pnivni uprat'y, kulhaifci iudikatury a jedn{nf iady stran rozhodiitro iizeni, dfivdryhodnosti a kvality rozsubjektfr (vdetnd rozhodcfr), vnfmaiicfch rozhoddi ffzeni hodiich iizeru v CR se nenachdzf v pauidlnfch ieSenich
nikoli jako ahernativni cestu k nalezeni spravedlnosti ani pniv€ projednivanych legislativnich zmdndch (byt'
(v1'znaiujicise oproti souclnimuifzeni iadou vyhod),ale mohou piin€st urtity pozirivnf posun). Domniv6m se,Ze
iako prosticclek rychlejSfho prosazeni svych obchod- zlep5enf lze dosdhnout piedevSfm zm€nou pohledu na
nich zrijmir a finandniho zisku. S negativnimi jerry,kter6 rozhodii iizeni, piekoninim ndkterych my5lenkovych
existenci rozhoddrho iizeni v CR provdzeii, souvisi za- stereot.vpir,dfislednlrm uplatiovininr pr.iva na spravecf
sadni pron.rdnajudikatury Nejryi$iho souclu,vztahuiici livy proces v kaid6m konkr€tnim ptipadd a poskytnuse k (ne)platnosti rozhoddfch doloiek,' niznak zmdny tim ochrany ze strany soudfr v piipadech ponr5eni torrdlrledu LJstavnihosoudu na povahu rozhodiiho iizeni2 hoto priva, jakoZ i v piipadd, kdy rozhodci piekroti
i legislativnf snaha v podobi aktudlnd projednivan€ho hranice vymezen6 rozhodif smloul'ou. V tomto ildnktt
bude po za$eti stanoviska k povaze rozhodctiho iizeni
navrlrn novely zikona o r<lzhodiim iizeni.l
Jsem bohuZel piesv6dien o tom, ie zmtna juclikatury a piiditatelnosti rozhodiich n{leztr stitu poiedn{no
NeilyS$iho soudu nemiii sprivnym smdrem a nepovede privd o rozsahu, v jak€m se v rozhodtfm iizeni uplatni
ke zvy5eni standardu rozhoddich iizeni v CR, nebot' se
vfibec nezabyv6 otdzkou, prod a zda ldbec v konkrdtn Autor je advokrltem v Praze spolupracuiicfm s advokitnf kanceliii
nim posuzclvandmpiipacl€ clo5lo k poru5eni pniv riiastVeimelka & Wiinsch s. r. o.
nfkri rozhoddiho iizeni a zrla toto poruieni bylo dfrsled- 1) V rozhodnuti z I 1. 5. 2Ol 1. sp. zn. 3l Cdo 1945/2Ol0,NcivyiSi soud
kem pravidel, kteri strany pojaly do rozhodCi smlouvy
zelm€na dovodil, ic .neobsahujc'li ruzhotli'i smlouva piim€ urieni
ruzlrodce ad boc,resp. konkretni zpftsob ieho urieni, a odkazuieli
a podle nichZ rozhodci v dandm pifpadd postupovali.
na ,,rozhoclCiiid" vydan)t pr'rvnickou osobou, kter'aneni st6$m rozpniva
pietiliLf,2e
pravidla
tato
mohou
fiastnikri
ZceIa
hoddim souclem ziizefim na zikladd zikona, ie takorri rozhodCi
rozhodeftro Fizeni chrinit l6pe neZ i6dy strilych rozhodsmlouva neplatnd podle $ 39 obt. zik.' Potvrzeno teZ rozhodnutfm
N S z 1 0 8 . 2 0 1I , s p .z n i 2 C d o 2 12 3 1 2 0 l1.
iich soudt a 2c pr.ivd s tfmto vidnminr mohly strany
pc>
rozhoddi smlouvu sjednat. Neie5i piidinu nespravedt 2) Viz nilc?-LISz 8.3. 201l, sp. z.n.l.llS 3227107,o kter6m ie bliZe
tedndno nize.
pauS{lnosti
vn65i do 3) Zikon {.216/ly)4 Sb.,o mdroddin iizenf a vykonu mzhocldich ni.
nostf v rozhoddich i(zenich a svou
lezir. ve zndni pozdijSich piedpisrl ("Rozn"). Nivrh nolrl.v zikona
existujicich privnfch vztaht znainou mim pr:ivni nejis
o rozhoddim iizeni (sndm. tisk a.171/(1, byl unesenim Sen:inri.426
tory piidemi vzniki vcelku legitimni ot zk^,je-li vribec
ze 7 . l2.200l vricen Poslaneck€sntmovnd s pozmdioracimi n{vrhv
v souladu s poiadavky kladenymi na kontinuitu judikaTa ic nep;i,'alaa dne 20. 12.schvrilila nivrh v ptlvodnim znini.
,1) Srov.napi. sp. zn. II. tlS 3l6tl/09.
tury Ustavnfmsoudem.{
PR1m12
CISNKY
J.Vlashk / Sprarcdlh{roltodci proe
ffi@gr*Mt,S',M&ASA
privo na spravedlivy proces (zvllStni pozornost bude
vdnovina pnivu na rovnost zbrani a na odivodndnf
soudnfho rozhodnuti), a konednd alespoi struand
o moinosti piezkumu rozhoddich n6lezt z hlediska ieiich souhlasus hnrotnym privem.
II. K povaze rozhodCiho ftzenia pfititatelnosti
rozhoddich nilezt stitu
Diskuse na tema povahy rozhclddi smlouvy a rozzhodiiho iizenf se iasto noii do hlubokych a kalnych vod
privnf teorie a nepiini5eji jasn( ztvtry pouZitelni
v praxi. Vdt5inou tti. pomijeji souvislost t€to ottzlq,
s mezinirodndpr6vnimi z|vazky CR, vyplyvaiicimi zejmtna z.jeiiho dlenstvf v Rad€ Evropy a Evropskd unii.
Privi judikatura Ewopsk6ho soudu pro lidskf priva
(,,ESLP")ii Soudnfto dvora Evropsk6 unie ('SDEU")
mriie b1't piitom pro sprivn6 uchopenf rozhoddf
snrlonr,'t',rozhodiiho iizeni a rozhodiich nflezt ndpo
nlrcni a ilustrativnf.
1. Poblecl AeskAhoprdL,a
Pieclrnitcrn roz.hocli'ismlotrvryjc dohoda strnn o torn,
Ze o urditych sporech mezi nimi bude namisto soudu
rozhodovat jeden nebo vice rozhodcfr ii stdly rozhoddi
soud. Podstatou rozhodiitro iizeni je tedy vykon rozho
dovaci pravomoci, pienesend dohodou stran Y podobd
rozhoddi smlouw (smlowy o rozhodci ti rozhoddi do
loZky)t z obecn€ho soudu na rozhodce,/st4$ rozltoddi
soud,6 ktery strit v bliie vymezen€m okruhu piipadt
unroZduje,T stan<lvi pro ndj priwi rimec a piizni.:ui
ieho vysleclktr(rozhodifmu nileztr) - privd proto, Ze se
iednd o vysledek vykonu ptvodem souclni pravomoci stein€ vlastnosti iako soudnimu rozhodntrti, tecly zejm€na rrykonatc:lnost,8
tj. schopnost byt zfklaclem pro
vy'kon rozhodnuti (ze strany st6tu, nikoli jiZ ze strany
rozhodcti, nebot lykonivaci pravomoc na rozhodce
pienesena nenD.e I-ze piitom doplnit, ie kromd rozhodii smloury mfiZe pravomoc rozhodcri rozhodovat
urdity spor namisto soudu zaloZit (ti. pfendst z obecnych soudri) i procesni opomcnuti ridastnikri zah6iencho rozhodiilro iizeni namitnrlut nedqstatek pravomoci rozhodcfi spor rozhodnout z dtivodu neexistence,
neplatnosti nebo ziniku rozhodc'ismlouvy.ro
rozPokud ide o stanovisko ieskfch soudfi k polrza.ze
hortiiho iizeni, piipomerlme, ie Ustavni soud se ve
svinr usneseniz 15.7.?OO2,sp. zn. t\.tJS 174/O2.zt<>
colnil s rrgumentaci picdsedy rozhodtiho senitu Rozhodtiho soudu pii Hospocl:iiskd kornoie CR a Agrirni
komoie CR (z pohlcdu rozhodcfi jisti zcela pochopitehrou, nebot smeiuie k omezeni piezkumu iejich iittnosti). Podle ndi je charakter rozhoddi iinnosti zaloieo
srnlouvou delegujicf vfili stran a ieji rysledek je kralifikovanou formou zivazku, kdy rozhodce pnivo nenal€26,
ale woii, evenfuelnd napevno stavi, v.vjasiuje, tedy narovnav6 (ve smyslu g 585 ObdZ), a ieho moc tedl' neni
deleg,ovanisvrchovanoufilocf strtu, ale pochizi od sotF
kromc vlastnf moci stran urdovat si svtii osud.'r l.lstavni
soud tak v_vchfzelz presumpce, ie u rozhoddiho iizeni,
jemui se strany (dobrovolnd) podiizuji na z*Vllnddrozhoddi smloury, pievaiuii znaky smluvni doktriny nad jurisdikdni.trTento nizor se nislednd stal uriujicim i pro
Nejry5Si soud, jenZ jej v pln6m rozsahu akceptoval.'J
Oproti tomu v ndlezu z 8. 3 . 2Ol l , sp. zn. l. US 3227/07 ,
Ustavnf soud dovodil (mi. t€Z v soulaclus jttdikltttrott
ESLflbyt' na ni neodkazuje),Ze rozhodii ifzeni fc drr,r'
hem civilnfho procesu,kdy zikladnf rozdil oproti fizcnr
soudnimu je v osobErozhocluiicihoorginu. Podlc L'stalnfho soudu se siedninirn rozhoddi smlouvy iejf strun1
nevz.divrii pr':ivrrfochrany, ale spGe ji piesouvaff rra iirtv
orgin, ktery - namfsto soudu - pravo na16za.Lrstil\-r1l
soud na iedn6 strand respekruje, ie rozlroddi smlouva je
uzavirina jako projev autonomni vrile stran, ktere nraii
,,llrokctu moinost doltodrzctut se na procesnicb prut'i'
d.lecb([ 19 odst. I RozR), podle nichZ bude iizeni pnr
bihat", na druhou stranu jasnd uvridi, Ze tato moinost
neni neomezen| a 2e stat se ,nemftie zcela zbauit ingerence u tdto oblqst| ale musi si prostiednictuim soudt'i
podrret urtitou kontroln{ funkci",kclyi ,,rozsah t(kt
kontroly p{"ttom ntus{ lryt pcilittd t,'tttriZen tak, al4' na
.iednd strand nebylo PopFeno prcwid.lo, 2e i u fizerri
pied rozhctdci md lryt Pos4ltoudna prdutti ocbrerrtct.
a na stra.nd drubd alry tim neb"1{ysetietty uybodl' rozbctdtilto f{zeni, a tak i jeha praktickti r7tuiitelnost"
Tato judikatura se zcldotevirat dokoiin dvefe uplatn€ni
priva na spravedlivy proces i v rozhodi'im ifzeni.
Nedrivny ndlez Ustavnfho soudu z l. ll. 2oll.
sp. zn.ll.lis 216.i/l(),se s podivem opdt vraci k cliivci'
Simu nizoru tlstavniho soudu (aniZ by nilez I stlrrntho
soudu z 8. 3. 2Ol l jakkoli reflektoval), podle ktereho
rozhcrddfiizenf nenf nal€z1nim pr6va,ale dotl'iienint z-rivazkov6ho vztahu smluvnich stran, a ide v n€nr tcdr
o ryjasn€ni a narovnini vzijennych pnv.icL sc d€ie i'innosti lozh<;dcev zastolllreni stran, ktcr6 na rozhodce
smlouvou delegovalysvoji vrili. Nelze nicmeni piehlcdnout, ie Ustavni soud takto argumentuic vc llrospeclt
ochranl' spotfebitcle s cflem r.rkizat,Ze rozhocli'i iizeni
neni iizenim soudniho tyPrr ve smt'slu snr€rnicc
93/13lESo nepiimdienych podminkich ve spotiebittl'
skyclr smlouvich, a nesplfiuje tak poZadavlq'.ktere tattt
smdrnice na ochranu spotiebitele klade r pon'rzuie. ie
,,plestoZe Jde u rozhod|{m iizen{ o clott'ciienf prdt'
nilto uztahu mezi rttaslrt{hy smlouttS' srtukntrnrtPrdt"
n{mi subJekty, nen{ motno rezlgnouat na iuktikttllt'
prauidla",piitemi wvozuie analogickouaplikaci il. -1tl
odst. 1 Listiny.'a Navazr-tjetak na svott difveiii itttlikrturu, podle niZ rozhodii iizeni nestoii mimo pr,tr"ni
2
5)Vizg2odst.3RozR.
6) Srov t€i dtrvoclovouzprivu k zikonu o rrlzhcldi'imrizenr. \enrli
vyslovn€ uvedeno iinLk, ie pro zjeclnocluieniddlc v il;rtrku pou2r"
vdno oz.naclenfrozhodci iako souhrnn6 tlznaCcni pnr r,rzhrxlcc
a st:ilj rozhodii soud.
7)Viz$2odst.lRozA.
b) Viz $ 2tt odsr.2 RozR.
9)Yiz S 271odst. I prsm.i) OSR;$ "10odst. I pisnt.c; LRrviz tc; ! ,1(l
odst. I veiD.
l 0 ) V i z $ i 5 o d s t . 2 R o z R . J a kv $ x [ r 1 ' p l r ? v zi i i u d i k r t u n \ c i r t i i r h r r
soudu,rnusi se prn to, altl' mu byk) mu2ntrpiiznal ui"xrkl ruzhodti
smlouty, ri. dovodit z nii sotthlas s kon;inint nrzh<xli'tlro iizcni. icd'
nat o oponrenutf ultdonrdlf. K legitim:rcirrrzhtxli-iht:nilczu r'-vdan€ho hez uzavieni rozlrrdii snrltrttvt'tak ncmuZc \'alir neiinnost
ftastnika v nrzhottclint iizcn| tlc takon' tralcz lzc prlvaZovatza paakt ' nicotnd rozhodnuti (urc'it()u ttbtlttbu nictxntiho spt':ivnfho
akru).Jini situlce v5ak nnsriv'.i.b1'l"libv tento (tl*tnft r' rozhodiim iizeni aktivni.av$akncdostittckpravunttri ruzhodcc v souladu
se zikoncrn o rozhotlt'im iizcni ncnamitl.\'iz ri;zhodnutfNS z 30.6.
2 0 1 1 ,s p . z ^ . 2 0 C ( l o 1 8 2 8 / 2 0 1 1n, a v a z u j i cni a s p . 2 n . 2 0 o d o
3284/2A08.
I l ) V i z u s n c s e n ti l S z I i . 7 2 0 0 2 .s p .r n . l \ i t ' S l ? { / 0 2 .
l2) viz usneseniuS z zo. r. lt)116,sp. zn. lll. l:S J2l(X).
l3)Viz n^pi. rozsudek NS z .10.10. 2009. sp. zn. 33 Ctki 26ril2(x)-'
nebo citovani roasudekNS z I l . 5. 2{}I 1,sp.zn. Jl Cdo I 9i5/21)I (}.
1 4 ) V i z n i l c zt j s z l . 1 1 . 2 0 1 l . s p . z nl l .. L ' S2 1 6 + / 1 0
J.Vlast'r[</ Spraredlivfozhoddiproces
CI.ANKY
zmin€nd vdci Komise dovodila, Ze podle il. 1 LJmIuvy
isou dlensk€ st{ry odpovddn€ za ve5ker6 jednlni a opo'
minuti svych vnitrostitnfch orginri poruSuiici Ltmluru,
bez olrledu nato,zda isou takovi iednrini di opominuti
cltsledkem vnitrost6tniho prir"a nebo nutnosti plnit me'
zindrodni z6vazky. Komise uzavfela, ie pienos pravomoci na meziniirodnf organizaci nerryluiufe odpovddnost stdtu dle timluvy, nebot jinak by zirul<y Urntury
mohly byt nedtvodnd omezeny a zbaveny sv€ trvale po
vahy,aikoli smysl Umluvy jakoito instrumentu ochrany
lednotlivcfi je poskytnout z{ruky, kter€ isou skutedn€
a r.'rtinn€,TAvEro tom, Ze pienesenf pravomoci ua mezin{rodnf organizaci nezbavuie stit odpovddnosti za plnEni zlvazkfi dle ljmluly, ani ruto odpovidnost neom€zuie, potvrdily i navazujicf rozsudky ESLP2eV kaZddm
piipadd je to stit, kdo zr1st6v6odpovddnym za vfkon
rozhodnuti na sv€m 6zemi.to
systim a'musi zde b1t privni i{d, ktery urtuie potl'
nrinky ieho koninf, zfil<Jadni zisady procesu, jakoZ
i dainky v nem vydan6ho rozhodifho n{lezu.r5
Pocllem6ho nizont neni rozumn6ho dfivodu, aby na
rozhodii nilez jako na vyslcdck vykonu pravomoci, naleiejici pfrvodnd soudfim a pienesen€ dohodou strun na
rozlroclce(ry-t' zprisob vykonu t6to pravomoci ie ziko'
nem modifikovdn a mfrie b1t dile upraven dohodou
stran), bylo nahliicno jinak nei jako na produkt nal6ziru
priva, resp. pr{v a povinnostf stran rozhodiiho ffzeni.16
Piesto ani druhd koncepce , vnimaiicf iinnost rozhodcri
iako narovnavani vztahu mezi stranami rozhoddf smlouq', neimplikuie jiny z6v1r neZ ten, Ze privo na spruvecllivy proces se uplatni, bt' v modifi"kovand podobd,
i v rozhoddim iizcni a ie mu tieba piiznat ochranu.To
powrzule i juclikaturaESLP
2, Pohled jutlihatuty
PR1m12
ESLP
Judikatura ESLPrychrizi ze zdkladniho zAvxzkusmluvnich stran Umtury o ochrand lidskych prdv a zikladnich
svobt'rcl(,,limluva") piiznat kaZcldmu,kclopodlihd iejich
itrrisdikci (tj. vykonu st6tnich pravomoci;, priva a svobodl', uveclen€v hlavd I (lmluw. Mezi tato priva patii
i privc,rna spravedliry proces.r: kter6 se uplatiuje (t€i)
pii rozhodovfni soudu o obdanskych privech nebo 26vazcichve smvsluil.6 odst. l Umlurl',18
ESI-Prespektuic,ie z,avatkl'vl,plyvajici z Umluvy jsou
urieny stdtfim iako jejirn smluvnim sranim a (nikoli ob'
ligatornf rozhoddi iizem ie projevem rozhodii smlouqr
.iakosvobodndho uiedndni.jimi strany pienesly rozhodovaci pravomoc v uri'iwch sporech ze stetu na rozhodce jako osoby sottkrom6hopriva.re Plati,Lez pouhi
skutetnosti. Ze jednotlivec (osoba soukrom€ho priva)
poru5il nikterd z ustanovenf Omluvy, nelzr dovodit odpovddnost stetu dle ilmlury, nem6-li ovSem iii samotn€
toto rusiv€ iednini ptvocl v ponr5eni Umluvy ze strany
st6tu, spoiirajicim v tolcranci takov6ho jedn6ni.20Lze se
proto domnivat, Ze pro rozho<Ice neisotl povinnos(i vyplyvaiicf z dl. 6 0mluv1- zavaznepiinro,2t nestanovf-li samoziejm€ povinnost respektovat ustanoveni tlmlLlvy
rozhoclcfrmsamo 1'nitrost6tniprivo.r2
Z uvcden€ho ziveru v3ak rozhodnd neryplyvf, Ze by
tyto povimosti nemely pro iizeni pied rozhodci i{dnou
relevanci.Podle konstantni judikatury ESLPtcltii plati,
ie st6ry neisou povim,v se pouze zdrZet urdit6ho jednjini vfiii g.zicSm Ci pnivnickyrn osobim,2) ale uZivinf
priv piiznan.fch tlmluvou isou povinny t6i aktivnd zajiSdovat svym kon6nfin (tn'. cloktrina pozitivnich z6vazkfi),2'tcoZ prameni z jeiich povinnosti chninit osoby
prrdiizen6 jejich jrrrisdikci,2i Doktrina pozitivnich zir'
vazkfi se plnd proievuie v okamZiku, kdy stity piizniwaii
(v rimci vykonu sv€ iurisdikce) rozhoddim nflezfim povahu exekuinich titr.rlt.
Evropskit komise pro lidski priva (,,Komise")26dovo<Iila,Le siedninim rozhodii smloury dochizi ke vzcJani
se pniva na projednini vdci pied (stitnh) soudem, coZ
vSak ncznament, Le by odpovdclnost piislu5n6ho stltu
byla zcela lylouiena v pifpad€, kdy soudy tohoto stitu
uznajf rozhodti n6lez za exekudni titul, kdy vykon6vaji
uriitou kontnrlu a posll'ttrii zimku za spravedlivost
a sprivnost rozhodiiho (rzeni.z" Komise vyslovnC odkaztrie na svd rozhodnvti M. & Co.prott Ndmecku,zs tika'
jici se pieneseni pravomoci stzitu na Evropski spole'
ienstvi, a viivi podobnou logiku. Piipomeime, ie ve
3
tt) Viz usneseniUS z 20.7.2006, sp. 7n. Ill. lis 32/06.
16) K obdobn€mu zdvEnr dospiw napi Lisse,L. Poidme proti myttm
aneb k otizce povahy rozhodiiho lizenf. www.epravo cz; ai
Lisse,L. Rozhodce iako "iiny orgin' ve sm1'slu dl. J6 Ustinv
www.elawcz.
f7) Viz il. I,6 Unrluvy
l8) Pr.ive obdanskri prfva r zJvazky mohou trlt piedmdtcnr rozht-ttlCiho iizeni dle zikona o rozhotliim iizcni, ncbot temito prtrry isou
podle ESLPvid.v priva osob soukrom€ho priva (fyzickych i pniv'
nickych) v jefich vz:iiemnfch vzuzich - bliie viz napi Mole, N.,
Harb1,, C. A guide to the implementation of Articlc 6 of the Huropean Convention on Human Rillhts. Human rigittts handbooks.
No. 3, w*rrrccfu.coe.int.
19) Obligatorni rozhotlti iizeni (tj. iizeni, kd,v ie pravomoc rozhodcfr
zdtsient z'ikonem a stranv isou povinny se ji podifdit) ie povaZu
vino za iizeni soudni, a tl.6 Umlury se Pruto uplatni v pln€m rozsalrrr - viz napi" zpniilrr Komise z lZ, 12 1983 ve vdci Bramelld
4 Maht str'n t'. Sr'€dskct,stiinosti a.8588n9 a 8)89/79' odst. 30
2O)Viz Akand|i-Korrlre, /. Positive obligations rrnder the Europc-.rn
Convention on tluman Rights. A guide to the imPlenrcntation of
the luropean Convention on Human Rights. Human rig.hts hand'
books, No. 7, s. I 4, wrr'w.echr.coe.int.
2l)To potvrzuie napi. argumcntacc v rozhodnutich Komisc ze 4. J
1987' R.ycbetsk! t' Slricarsko, stfinost d l088l/84' nebo z I l 7'
1989. R|'cbetsklt u.Srycarsko,stii-nost t. I 2759/87 'z nii vyplfr-it,'Le
Kcrmisese odmitl zab;wat ponricnim pr.iva na spravedlil"f proces
zc strAny rozhoclci; k obdobndmu i:riviru doiel nzpi. Latrclxsue,
I Cl frrrope:rnConvcntion on human Rights'lmpact on conscnsual
Albitrntion An [tat des Lieux of Strasbourg Ca-se-lawand of a Pro'
blematic Swiss lrw Fcanrrc.www.lirndrovc.ch; nebo Rlilgquist, I:.
Do Procedural Human Rigbts Requircments Apply to Atbitratiorl n Study ofArticle 6 (l) of thc Europcan Cofivcntion on llunran
Rights and its Bcaring upon Arbitration. Master thesis' Univcrsit! of
Lund, http://lup.lub.lu,se
22) Napi ve Sqfcarsku do$to kc zmtni iudikatury Fcclcdlnihn soudu
a li powrzeni, ie ruzhod{i soud.v musi poskytovat ste,nd zirulq'
iako soudy, ncbot icjich nflczy jsou postaveny na nrvei soudnim
ruzhodnutim ve smyslu zivaznosti a wkoniltelnosli (yiz Ringqulsl'
F., op, ci(. sub 2 I , s. 43), Kc koncepci uplatiuiici sc v CR viz nfie.
23) Podle dl. 34 is'ou k poclini sdznosti nt poruienf priv pfiznemfch
timluvou (vc zndni ieiich pozddiSich protokolti) opdwndny fyzicki
osoby, nevlidni organizace nebo skupiny lednotlivcil (ti. i pniv'
nicki osobv soukrrtmtih<lPriva).
2.1)Viz nrpi rrtzsrrrllq'ESLPz 23.7.1989.Gtlskitt t'.Spoiend kfibt.'staf ,
orlsrl.,{1,nebo z .10.(r. 1998, .9helJlelda Horsham .' 'Sqoien( krd1o.rstlli,odst, 52.
25) Obdobnd viz Ahanclja-Kot/tbe,
J.,op.cit. sub 20, s. 14.
26) Oryiln tvoiici do roku 1998 souazistinslittlcion:ilniho mechanismu
ochrany ziiktadnich pr6v dle Urnlur-v,jchtlZ rozhodnuti lz.epovai.o'
vat za souaiist iuclikatury ESLP a tcdy ieden z pramenfi poznini
llm-luvy.
27) Viz rozhodnuti Komise z 2.12.1991,Jatutu BOSSSrlhne KG t.'.NC'
mecko.
28) Viz rozhodnuti Komise z 9.2. 199o,I{. 6 (b. u.Namecko
29) Napi. rozsudky ESLP z 28. 9. 1995, Procokt t'. Lucembursbrt'
z 15. ll.1995,Cantoni a.Franciettiz 18.2.|999'Matrheu,s a Spu
Jend krdlottsttti.
l0) Srov.t6Z rozhodnuti z. 19.9.2OO0,Glaser p. tbe llntted Ktltgdom.
0dst.70.
Pn1m12
CI.ANKY
Nelze piehl€dnout, ie pieneseru st{tnf pravomoci stltem lra mezin{rodni organtzaci (kteri je pnrjevem l'file
stiitu iako adresdta zfvaLzkttvyplyvaiicich z tJmluvy) se
oclliStrjeod pieneseni stitnf pravomoci iednotlivcem na
clsobu soukrom€ho priva Q<ter6ie projevem autonomni
vfrle jeclnotlivce jako poiivatele priv a ziruk zajiStdnych
Limluvou). To se odniZi v ndzoru Komise, poclle n€hoZ
maji strity pii stanoveni mechanismfrkontroly rozhodtich
niilczri znaenou mim uviie ni, mimo jin€ pr<tto,Ze zru5eni
vydan6ho rozhodiiho niilezu bude iasto znamenat, Ze
cllouh6 a ndkladn6 rozhodti iizeni bylo konrino zbytetn€
a br.r<lenutnd \rynaloiit znatn€ nfklady na iizeni novd.
Podle Komise piitom nelze od srini na ziktadd Limluvy
vyiadovat, aby vnitrostdtni soudy musely zaji$tovat, Ze
rozhoddi iizeni probdhla v souladu s il.6 limluvy, nebot'
rozhodii snilouva piedstaruje vzdini se itplnd aplikace
tohoto dlinkul a v ndkterych ohledech (napi. pokud jde
o veiejnost ifzeni) rozhodc:iiizeni (povahovd) ani ncmaji
byt v soulach.rs il.6 tjmluly. Proto podle Komise ncmusi
byt rozhoddi nilez nezbynd ruien z chivodu,Ze strany ffzeni nepoZivaly vSech zimk cl. (r timlury, ile kaid'i ze
smluvnich stdtfr miie v zisad6 slm rozhodnout, z ialq'ch
dfrvodri by m€l b1t rozhodii ndlez zruSen.J2
V kaZdim piipad€ lze z judikatury ESLPTT
dovodit, ie
stiry nemohou na kontrolu rozhoddich nilezri rezignovat, ale (zejm€na v pffpadech, kdy ptiznivajf rozhocldim
nilez&m vykonatelnost na svim tizemi).jsou povinny urditou kontrolu souladu rozhoddiho iizeni a rozhoddfch
n{lezt s poZaclavky dl. 6 Umluvy vykonivat, piiiemZ
k zikonndmu rfmci rozhodiiho ifzeni a kontrole, vykonivan€ ze stfiny vnitrostdtnich soudri v tomto riimci,
ESI-Ppii sv6m rozhodoviru piihliZi.tl Lze proto dovodit,
Ze pokud by strit odpr,rvfdaiicimechanismy kontroly rozhoddfch iizeni a rozhodiich nilezri ve sv6m vnitrostftnim prdwr nenastavil,bylo by moin€ odek{vat, Ze bude
zc strany ESLPsankciottovitn za poru$ovdni pozitivnfch
zavazki,jei pr: ndi z dl,6 Limluvy vyplfvaii.
Rozhodci by se proto m€li pravidly dl. 6 Umluv.v *
v rozsahu,v jakem ivru tato pravidla aplikovatelnd v ruzhodiim ilzeni (viz niie) - kaidopidnd iidit s cilem piedeJit piekiice vykonatelnosti rozhodiiho n{lezrr pro p<>
ruSenipriva na spravedlivy proces,pffpadn€ jeho zruienf
v nimci kontroly, jiZ isou stity ve sml.slu judikatury ESLP
povinny vykonivat. Soudasndnutno doplnit, ie jsotrli ve
vnitrostitnim privu zakoweny mechanismy kontroly rozh<xltich nilezt ze striny oryinri st{tu, odpovidii stit pfi
iejich vyrdfvfni za dodriovini viech zdruk,kterd se na nd
dle dl.6 t.tm1t.rntrztahuji (coi mfiie byt piedmitem kritiky, nebot odpovddnost stiru zaiiStuifcfho vc prospdch
jednotlivctr r.y55fmiru kontroly mtie byt poclle Umluvy
paradoxnd ry55i nei odpovddnost stdft, L"tery takto 5irolry rozsah kontroly neumoZiuje).r5
-J.Pohled SDEU
Rozhoctii iizeni neni pilmo upraveno komunitirnim
pravem.r6Tov5ak rozhodnd neznameni, ie by konrunitirni privo na rozhoddi ifzeni nepfrsobilo a rozhoddi ii
zenf st6lo mimo pozornost SDEU.T'Stdieinim prvkem
judikatury SDEU je piitom ochrana jednotn6ho ptsobeni komunitdrniho priva,a to bez ohledu na to, zda uriity piipad rozhoduji stdtnf soudy na zikladd svi obligatorni pravomoci, anebo rozhodci na z{klad€ rozhodii
smloury jako projevu smluvni autonomie jejich stran.
4
rozhoddfpoces
J.Vlastn*<
/ Spnavedlilni
SDEU sice nepoklid{ rozhodce/rozhodii soudr' (ieiich| pnvomoc ie zaloLena uiedninim stran rozhodc'i
smlouvy) za soud podle dl. 267 Smlouvy o fungor{ni
EUrs pnivd pro nedostatek obligatomi iurisdikcc, ktcri
ie podle ndj jednou z charakteristiksoudu ve smvslu rohoto dldnku,3ea proto rozhoddi soucly nejsou opnir.
ndni k piedkldddnf piedbdZnych otazek ve smyshr trveden€ho ustanoveni.a(r
Na druhou stranu skuteinost, ie
jejich rozhodovacf pravonloc byla zaloiena rozhodif
slttlouvou,nezbavuje rozhodii s<.rucly
povinnosti apli kr>
vat komuniterni pnivo. Komunitirni pr.ivo je totiZ podle
SDEU tieba dodrZovat v jeho fplnosri, piiiem2 stranv
rozhoddi smloury neisou opnivndny k vytviiicrri wiijsou
mek.Vz,hledemk t<:mumohou byt v piipadech, kcl_v
v rozhodilm ifzeni rozhodovinl, otdzla komunitdrnih<t
pniva. vnitrostiitni soudy povoldny k iejich posouz.eni
bud'v rimci spolupnice s rozhoddimi soudy (zejmena
za t'rdelem pomoci v procesnich otazkach di pii interpretaci pniva), ncbo v rimci piezkumu rozhoddfch nllczfi, ktery mfiie byt dle SDEU Sir5i ai m6n6 Sirokl' dle
okolnostf piipadu a ktery mohou bj't soudv povinnv
prov6st v rirnci prostiedkri niprarry, pietlvidarri'ch vnirrostitnim privem.V rimci takov6 kontr<lly musi pak pirpadnd samotnd vnitrostitni soudy posor.rditpovinnosr
piedloZit piedbdinou otizku SDE(I.rI
Nezbltnost aplikovat komunitirni privo ze stmnr'
rozhodcfi, potaZmo v ffzeni pied vnitrostitnim soudem
o piezkumu rozhodiich n6lezri,byla potvrzena i v pirpadt, kdy rozhodci rozhoduji podlc zfsad sprar,edlnosti.'i2Vnitrostdtni soudy isou podle SDEL:te2 p()\ itln\
zahrnovat zhkladni ustanolreni komunitirnflro prava
(v konkrdtnim piipade soutdZni priivo) pod pojcm vviein6ho poiidku (a to i ve smyslu pojnlu veiejrrelto pr>
iddku dle Newyorsk€ fmluvy z 10.6. 1958 o uzns\'rnr
a vykonu cizich rozhodcfch nrilezt), piezkourn:ivrjr-li
rozhodif nillery z tohoto hlediska.{r Tato zdkladnr usra"
noveni pak woii referentnf rimcc piezkurnu ruzhoddfch nilezri bez ohledu na to, iak je vyrrrezcnpojcm vcicjn€ho poiidku ve vnitrost6tnim privu.
Pokud jde o dodriovlni prava na spravedlivi prrrcrs
v rozhodtim iizenf, komunit{.rni pravo sc iei dowki
spfie okrajovd."' Povinnost respektovat pr:ivo na sprd3l ) Nikrtli tipln€ vzclini sc aplikrce dl.6 I lmhrw.
J2) Viz rozlrodnuti Komise z 27.ll.1996.Nordstriim-latrztttr tr ,\rtulstaat-LeLtlhrcn u. Nizr.zemt, stiZnost C. 2fll0l/9i; diilc p<rrvrzcn0
t€i rozhodnrrtfm ESLP z 2.1. 2. 1999, ()smo Strot'anietni .t sqtrl.
tt Fitr.skoJ3) Oznadcnf ,,iudikatun FSLP'ie v tomto tl:inku pouiivfno jako souhmn€ oznateni pro nrz.horlnuti ESI,Pa Komise.
l4) Viz cit. rrrzstrdekESLPOszrr: Suouanicm.l a spol. t'. FirLsko.
.15)Sruv.r<rzsudekESLPzc 17. 1.19i0, Delaurl t,.Ilelgium, odst. .15:
srov,t6i Rtngquist /;.,op. cit. sub 21, s. 52.
16) Pm fdelv tohoto dlfnku ie komunitirnim pralem rozumino pnirrr
Erropskfch s;roleienstn i EtJ (vc srnyslu diivdiSiho dilen).
J7) K rozh<xldimu iizeni z pohlcdu komunldrniho prila viz n.rpf
Stebllk, V. Vybrani otfuky rozhodiiho ifzeni v komunir;irnrrrr
pr{vu. EMP.Iurisprudence,2005, t. I , s. J a ndsl.
38) Diive Cl.23.i sES.
39) \riz nrpi rozsudck SDELIC6ll6t, ,hc,sen-Cidbbles.
4O) Viz rozsudck SDI;LI(l-102lttl, Abrdsec,odst. 1J.
4l)Viz t^mtfi-,ods1.1.{,15.
42)'lb vypln'f z piednclsti kr:munit:irr"uhopnivir pietl pr:r\eni \rlrtri|
stiitnim - r,iz t€i rozsudekSDIltr C'l9l/92, .4ltnekt.:. J3. ).t
43) Viz rozsudek SDEII C-126197,iico .Su,r's:s
Chlild fiDt(' Lti t llt'trt,t
ton lrtternutlonal AV., oclst.J6-J9.
.i.i)ZvliStni problematicc uchnny spotrcbitclc. zarui'cnc /(Jnlrn.l
snrdrrricfRa{'93/13lES zc dnc 5.4, 199J,o nclfinrt'icnr'ch prxl
minkiich ve spotiebitelslq;ch smlouvdch, ktlv pr.tvt rc sicdrrlnr
rozhotlc'i smlourl lzc zt uri'it1,ch podminek shlcclai';rt zah:izrrnc
J.Vlastnk/ Sprawdlilnirofioddi prcces
CIANI(Y
veclliry proces, woiici souilst komunitirniho katalogu
lidsk,fch priv, se totii vztahuie piedev5im na orgdny,instituce a jin€ subjekty EU a na ilenski stdt',,Whradnd
uplatriujili privo EU.a5SDEUse k nczbytnosti aplikovat
prfvo na spravedlivy proces 1, (dobrovolndm) rozhoddim iizeni, v ndmZ dochizi k aplikaci komunit,{rniho
pr.iva.dosud ziejmi neqj6diil. I.ze nicm€nd pieclvidat,
ie by navizal na svou pieclchozi juclikaturu a (s piihlidnutfm k tomu, Le rczhodci/rozhoddi soudy se mezi
zrninind subiekt"vnefudf dovodil, Ze povinnost zajistit
rcspekt pniva na spravedlivy proces a napravit pifpadni
poruieni tclhoto pniva v rozhoddfm iizeni maii vnitrostitnf sortdy jako orginy tlenskych stdtri. Nepochybn€
by teZ mohl dovodit povinnost dlenskychst{tri EII zffdit
odpovidajicf mechanismy kontroly, umoZriuiicf fidinnd
prosazovini pr6va na spravedlivy proces v piipadech
aplikace komunitirniho pniva v rozhodiim iizeni, dospdl-li by k zfv€m, Ze iednotnd aplikace komuniterrulho
pniva bv jinak b11aohroiena.
PR1t2012
V t6to souvislosti vznik6 tti. otizka rozsahu aptikacc
pravidel stanovenych v obiansk€m soudnim i{dusr (jeiichi cilem je mi. promitnutf pravidel spravcdlivdho
procesu do jednoducheho pnava),nebot' zikonne qvmezeni tohoto rozsahu pojmem ,,piimdiend" ($ 30 RozR;
je privnd znaind neurditd a je pouze zjevnt, Ze trstanoveni obdansk€ho soudniho iidu se v rozhodiim iizeni
neuiiii v pln6m rozsahu.To ostatnd powrdil i Nejvy55i
soud, podle nEhoL ,,ono piimdfend znamend piedeuifm zohlednCni obecnych zdsad, na nlcbt stoJ{ tesk6
rozbodA{ i{zenf, tzn, pouiit{ norem ob(anshdbct soudn{hct ltidu pod obecnjrn ruimcem zdsacl Ceskdbo rozhod.tfuo fdzen{ (tak napF zdkr:n o rozboddfm idzeni
nestanouf ndleittosti rozbodCfuo ndlezu, .ie proto
nutno piimdiend poutit n /57 OSR,nent uylouCen
ani mezitimnf ani tdstehi rozhodt{ ndlez)" oa
2. Nastin{ni pouatry prdua na sprauedlluy proces
Nelze piehl6dnout, ie dochdzi ke sbliiovini a prc>
stupovfnf jednotlivych evropskych syst6mfr ochrany lidskych prrv, zeim6na syst€mu Rady Evropy (zaloien6ho
Umluvou a iudikaturou ESLP),syst6mu EtJ (zaloZerrdho
judikaturou SDEU a Listinou aikladnich priv EU)
L K Prauidlfint rozbedifuo f{zeni dle zdkona
rt rozhctcltim iizeni
a syst€mti ndrodnich (zakowenych zpraviclla v irstaviirch
jednotlivych stitt). Tim dochdzi zfxrvefi ke sblilovinf
Privni irprava rozhodtiho ffzeni umoifiuje strarrim roz- tirovni ochrany lidskych pniv a to zejrn€na diky sjednohodti smloulry dohodnout se na postupu, krerym maji roz- cujicimu pusobeni judikatury ESLP,kter,i je pii vykladu
hodci iizeni vest, a zx'irazriuie tak alternativnost rcrzhod- zdkladnich priw a svobod privilegovanym zdrojem indiho ffzenf vriii iizenf sor"rdnimu.Tilkovou dohodou je tdi spirace Ustavniho soudutr i SDEU,56a hraje tak velmi Wufednini stran o por.r-Zitiiidu sail6ho rozhodiiho soudu znarnnou rilohu.
(pii nedostarkr"rlindho ujeclnfni nutno mit za to,Le lii sauiedndni, se tento ilinek dflc ncvdnuje. Lze odkizat nrpi na /?limotnym sleclnrinimpravcrrnocistil6ho rozhodiiho soudu
kdnouci, ^li Ccskd 1:nivo, f,vropa a rozhodii doloikl'. Bullctin adv<>
ujednaly strany pouiitf jim rydan€ho statutu ai ifdu)"6 ii
k a c i e . 2 0 l . i . I 0 . s .l 7 - 2 6 .
jal'achkoti iinf'ch praridel, hter6 strany do rozhocldf smlou- .{5) Viz dl.47 a niisl.a dl.5l l,istiny zriklaclnichplfv EI^l(,LZPEtl").
vy zahrnou.it Neni-li takovd dohoda uzaviena,posrupuji 4(r) Viz g 1.1cxlst.2,J Rozi.
judikarozhodci r' ffzeni zpfisobem, ktery povaZuii za vhodnf', 47) Otdzku (ne)plarnosritakov6ho ujcdnfni ve smysluposledni
tury lJstavniho soudu a Ncjqi$iho souclu ponechivilnr stranou),
a vedou rozhoclii ifzeni tak, abv bez zbytednych formalit
lze qlkizat na iiZ citorani rozhodnrrti NS z I L 5. J0l t,
!ip. 2n, 3 I C<lo 1915/2OlOiz | 0. 8. 201 l, sp. zn. J2 Cdo Zl2)/ 2/J'll;
a pii poslq'tnuti stein€ pifleZitosti k r.rplatndniprav vSem
straninr byl zji$t€n skutkovy stav vEci potiebny pro roz- - r 8 )a n d l e zt . t Sz l . l l . 2 0 1l , s p . z n . l l . t i s2 1 6 - t l t 0 .
V i z $ l 9 o d s r .1 . 2 O S R .
hoclnutf sponr.rsSouiasndvSakplati, Zenestanovi-lizikon 49) srov nrilczyUS sp. zn. u. t'ls 2164/ro, ul. tis 22{/98 di L (JSltt5/04.
jinak, uiiji se na iizcnf pied rozhodci piimdieni ustanG 50) Viz zcim. il. 36 a nisl, Listiny. il. (r Unrluvl'.
5t)Viz il. I v€tu druhou Listiny,podlc niZ,,zfkladni pnira a sv<tbody
veru obiansk€ho soudnil"roiddu (viz $ 30 RozRl.
jsou nezadatelni, nezciz.itelni, nepromlditclne a nezruiitcln€,"
pnvru
rozhoddiho
Z
tipnv_v
ffzeni neplyne , ie by aut<>
led!'mi. vylouc'eni zc srnluvnf dispozicc stran.
nomie lrile stnu.rrozhoddf smlouvy sjednatzprisob vedeni 52) Zvl8tni siru.:lcepfirom r.znikii vc sporcch, kde pravomoc rozhodcrl
ncni zaloicna rozhodii smlouvou, ale procesni ncdinnosti stran,
ffzeni nekl autonomie vfrle rozhodcfl rozhodnout o zpria neni iasni', zda lz-ez t6ro neclinnosti dovozovat i souhlas dandh0
sobn vedeni irzcnt (v rozsahu,v jakim neni urden rozhodildastnika s pravidl-v,jimii se md dani rozhodtf ffzeni iidit. Znirri
piitom
smlouvou)
byly
neomezen6.
ii
Limitem
nejsou
$ 15 odst. 2 RozR kladni odpovidi nx tuto otizku nen&svedtuie,
a lze se prolo domnivat, ie v takovychto pifpadech jsou mzhwlci
pouze z{konni omezeni,stanoven{ vyskrvnd v samotndm
povinni po$tupowt v souladu s pnivni ripnvou v zikond o nrzzikon€ o rozhodiim iizeni, piipadn€ obianskdm soudnim
hoddim fizeni, piidemi danlii tidastnik rozhoddiho ifzeni bude piiiicltr. Ani v oblasti rozhodiiho iizeni nelze totii pii aplipadni omezcn vc svt'ch procesniclr privrch optt jrn v piipadt',
kdy s timto budr sorftla.sit,a to i implicitnd svou dalSi nedinnostf
kaci jednoduch6ho pr.iva odhlddnotrt od toho, Ze do nij
a neoamitnutim tohoto poruieni (k pravidlu estapPal viz ilLe).
prozaiufi zikladru liclski priva, ptisobicf jako regulativnf
53) viz napl S\ho! T.Y'izanost rozhodce privem CR ve vnitroi-titnim
ideje, iejichi souc:astfie i privo na spravedlivy proces.'i')
sponr. ASPI,i. 1-l"l'
3O234C2.
V prv6 iadi ie nezbytn€ odpovdddt na otizku, nakolik 54) Viz mzhodnuti NS sp. zn.32 O4o 1528/2M15.
55) Srov.napi nilezy US zc I r. 9. 199{, sp. zn. lV US 55l94i z 30, I l.
isou strany rozhodti smlourry l'r1becoprivndny dispono
2005, sp. zn. Iv {lS 192/oJi z .11.l. 200s. sp. zn tl. lls 557104;ii
vat sc sWm privem na spravedlivy proces, zarudenym
z"2.2.2OlO,sp. zn. U. L-JS
3290fi9.
mi. Ustavou CR di mezinirodnimi smlourramis piednosti i6) Platf,Ze systinr ochrany zikladnich lidshlch priv v EU ie rizce pr<>
pojen se syst€mem zaloienfm [Jmluvou, r' nimci El] je zikladnim
pied zikonem,s" a nakolik je tak piipadnd dohoda o zpriprivum zaiiSdovinapiineimen5im stejni ochrana jako dlc tlmlury
sobu vederri rozhodiiho ffzeni, kteni by jejich privo na
a Umluva se stala v oblasti vltkladu z:{kladnich pniv a svobod priv!
I
spravedlivy proces popirala, vribec platn6,5 resp. nakotk
legovanym zdroicm inspirace SDEI-I - viz nap;. roziudck SDEL]
36/7 5, Rut i I t u.Mt nlstrv. de l' I n t 6ri eur; ti 98 /7 9, Pecasta I ng u. B elie do tohoto jejich prdva (v pffpadd mlienf rozhodif
gle. Bliie v'iz napi Ilastnlk, rI. Institucionilrri rfrncc spoluprrlcc
smlouvr) oprivndn zasahovat pffpadnd s6m rozhodce
v trestnich vdccch v EtJ. Pralra : [.lniverzita Karlova, Privnicki tavolbou urditdho pnrcesnfho postupu.52
kulta, 2008,s, 50 a nisl.
lII. Uplatn€ni pfiwa na spravedliqi proces
v rozhodtim lizeni
5
Pn1m12
ct-ANt(Y
/ SpaedliWozhodciproces
J.Vlasilnt(
rozliSovdnoi mezi iednotlivymi priwi zajiStinymi dl.6
LImluvyft
Tti ptilo na spravedlivy proces je (v civilnf i restnf
oblasti) ESLRSDEU i Ustavnim soudem chipino v zd'
sadi obclobnd,a to lako souhrn vzfjemnd provizanych
diliiclr subiektivnich prfv, z nichL ndkteni jsou vyslovnd uvedenav piislu5n€m katalogu priv5' a lini byla dc>
vozena iuclikaturou (a jeiich vyiet tak neru lyderplva'
iic|. Rozpadd se na dvd relativnd samostatn6 skupiny
prav,t' jeiichi. smyslem je zaiistit v.vkon spravedlnosti
jednak v instittrcionilni rovind (pnivo na pifstup k soudu vyrvoiendmu zikonem a spliuiicimu podminku nezivislosti a nestrannosti),iednak v rovind konkr€tniho
procesu, spl-iujiciho uriitou kvalitu a poskltujiciho ocl
povidajici zriruky spravedlnosti (zejnt. privo na veieinost iizeni, privo na projednini vici v piimdiend dobe
a privn na spravedlivd proicdnini vici). Podrobnl'rozbor viech dildfch priv, rvoifcfch pnivo na spravedlivy
proces, by v,frazne piesihl piedmdt tohoto dljinku'
V dalii d6sti bude proto poiednino pouze o urdirych
aspektechr:dkterych z t€chto pniv, kteri se v kontextu
rozhodifto iizeni ievi iako zvl65td v,vznamnA.Neiprve
v5ak bude pozornost vdnov-inasamotndmu aktu vzdSnf
se priva na spravedlivy proces.
4. Priuct na nezduislost a rrestrannost rozhctdCilto
soudu
J. K rrtoinostl uzddt se prdua na sltrauedlluii ptrtces
Jakkoli by napi. z kategorick6ho zndnf dl. I Ustiny
bylo moin6 rlovozovat absolutni nemoinost clispozice
se zikladnimi lidslry'mi pr{vy a svobodami na zikladd
autonomie vfile, nelze tomuto ustanoveni piiznivat
tirkto rigidni vyzn'am.Privd v zijmu ochrany autonomie
vrile a v souladu se z6sadou,ie co neni zakazano'ie dovoleno, ie nutni dovodit noZnost disponovat do uriit€
miry i se zjikladnimi lidskl'mi prirry, kter.{ isou fyzick€ ii
pn{vnick6 osobd piiznina, a pr6vo rozhockrvat o tom,
zda, piipadnd v iak€m rozsahu tato osoba $v€ho zarude'
n€ho priva vyuiije di nikoli, Na druhou stranu ani auto
nomie vrile neni absolutni povahy. VZdy ie proto nczb1tn6 nalizat odpovidaiici rovnovihu mczi rozsahem,
v ndmi se lze zikladnitro (a zaruien6ho) priva vzdiit
vlastnim iedninfm, a minim6tnim rozsahem zikladniho
pniva, ktery ie nutn6 zarudir bez ohledu na vrili chnindn€ho subjektu.te
s judikaturor.rESLPpiitom v.prv€ lacli ph'
V soulacir"t
ti. 2e samotltt vzdlni se priva zamiendho lTmlttvott
musi lykazovat urditourkvalitu, zejm€namusi b1''tproste
donuceni(d)a jednoznadni.6rPodminkou platnosti vzdini sc procesnich pr6v pro ridely Umluvy je potom t62
existence nrinimilnfch ziruk soum6iitelnych s iclto vytak dovozovino, Ze i doide-li ke vzdini sc
znamem.62.Je
priva zaruien€ho Umluvou, musi existovat urdit€ z6'
iuky jeho zajiStdnibcz ohledu na vfrli stran.('
Ve vztahu k rqzlodiimu iizenf ESLPdovodil, Ze uzavienim rozhodii smlouq' se strany v zi,sadE szlliwaii
priva na piistup k (stitnimu) soudtt.6aYzdtrni se priva
na projednini vdci soudem m6 podle ESLPnepopirateln€ ryhody jak pro dot{en6ho iednotlivce, tak pro
vykon spravedlnosti,pttiicmi v ziisadd[Jmluvtt rleportt5r.rie.('sDobrovolnd vzclini se soudnilro iizeni ve prospdch ifzenf rozh<lddihonemusf b1't viak podle ESLP
nutnd povaiovfno za vzdini se v5ech priv ve smysln
ESLPzdriraziuie, Ze vzdini. sc priv zajiStedl.6 Limh,rvy.
nych Llmltrvou je platn6 ien v rozsahu,v fak6m je piipustn€, piidemZ mtlZe b1't piipustn6 ve vztahu k ndkterltrn pnivirm, av5ak k jinltm nikoli, kdy mriZe b1t
Lze-li dovoclit,ie siedninim rozhoclc'ismlotrvv se ieji
strany vzdalv pniva na piistup k (stdtnfmtr) sottdtt,neznameni to, ie l'r1'se soudasndvzdaly instittrci<lnilnich
ziruk, ktere se s tfmto privem poif, tl. zejm€na prava na
nez1vislosta nestramost (rozhoddiho) soudu. Samotnv
zilkott <>rozh<lddim i'izeni ostatnd vninri nczavislost
a nesffatrnostrozhodce jako ieden ze zikladnich po2acfavkfr spravedliv6ho rozhodiilro iiz'eni a piedvidi zria to zeinrina ve sv6m $ ft,;roclleniruky ieiich zajiStdrrf,
hoi je z funkce rozhodcc wlouien ten, u ndho2 isott
<liny okolnosti, i€i by mohly vzbrtdit opnivneni pochybnosti o ieho nepodjatosti.Podle S 3l pfsm.c) RozR
fe pak nedostatek nezitvislostia nestrannostirozheidcc
dtvodem pro zru5enfrozhodiiho nilezrr sottdctll
Pii posuzovdni, zda byla splndna poclminka nezitvislosti rozhodce/rozhoddfho seniitu,ie nezbl'tnc piihlcdnout k judikatuie ESLEjeni pii lrodnoceni nczdvislosti
soudu (t6i ve vztahu ke straniim iizcni) posuzttjc ztjm€na zpfisob tt.stanovenijeho ilenfr. existcrrci z:rrttk
proti venkovnim tlakftm, a k otizce, zda 'sorttlvzhttzttie
dofem nczdvisklsti.("Pro portrSenictl.(r Linrlttl-r'piitrrtl
vyZaduje,aby stdZovatelprokizal, Ze zpitsob ttstanovctti
byl ve svdm souhrnu neuspokojiw nebo 2e n'rroit-ni
urdit6ho soudu, ktery <l v€ci rozhocll. bllo ovlivn€ntr
notiv)', z nichi lzc dovoclit snahu ovlil'trit r-r;sledckiizeoi.6 V tomto sm6ru se iako rozhoduiici ievi zcimi'n;t
zprisob jmenovini rozhodce ii ttstavetlinrz-hoeli'ihosen{tu. Lze piipomenottt, ie ve sm,vsluitlclikatun'Vrclr'
niho soucluv Praze neni platnd sieclrrinzptitstlbttrieltt
rozhodce, je-li ieho imenovini ponechino n:r r-trli ledn€
strany rozhodii smlouq', coZ ndsledne powrdil ve s\'€n'l
rozhodnutf i Ustavnf soud.#)
:r nisl l-istinl''il.'17 a niisl lZPFl.l'
57) $rov.napi cll.6 t.lmlur"rla:|..3(r
B. Evropsk;ititulur';ro lidskrichprivcch a trcslni privo
itt) Srov.r?epfp.
t.rldarli. Pmha ()rrt. l(lo.l.: I l', ;l nxsl
.tulononie t'flle ucmtiie h.ft
59) fbdle tlstavniho sotttlu ral ,,ocl.trtrtrtr
absolutni tqn, kde e.t'istrtjeiind zrikkrtln{ ptfun iedtrctlittce ileb('
t{stautti pri,tctp c'i.iin-ttristttt'ttl a\robotun.f rciejt-i zdjen, klcrc
jsott zprisobll( ttttlrttttttrtiit'ile lttnpu'ckrildlrt{ ornezil" \'iz n:ilcz
i l s z t . l l . 2 0 l l . s p . z n .I l . t l S 2 1 6 1 / ! 0 .
()0) Viz rozsudck ESI,Pz 2'. Z. l<)tl0,Deu'eer t" Belgle'o.1st.4').
(rl ) Viz rozsr.rclkyESI.Pz 1.1.I 1991. ()benchll ck tt.Rakt rtsko' odst 5 I .
a z 25.2. 1992.IkiJ'er a Plnnkl u Rakou-sko,tldst. 'J?:sror"tcl roz'
sudek trsLPz 25.11.l99T.Poitrimol t'.Fntnce.
(r2) Viz cit, nrzhodmtti ESI,POs'm0 Suotanietnl ESLPzde otlkazuic
a navazuje n:t cit. roz.sudk-vve v(c] Obersclsllck u. Rttkrtrrsktto Pfei'
ftr a Plankl r'.Rakorttko.
6ilSrov.Mole. N., I|drb)', C-.op-cit.suh |8.s .)l
6{) Viz napi cit. zpnivu Komisc Brurnrc'li.t(t Vuln,str6tn r' St'idskrt'
odst.3u.
65) Viz n:zsudck ESLPl)ut'eer rl llclgre,odst.'i9 - clan. piipad sc t'ztr'
hoval k trcstni Gci, nicm€nd [SI'P svili zivdr v odfiruclnfni zol;ccnil.
(16)Viz cit. rozlro<tnuti llSI.POsrro SL/,QL'artie
,rti tr spt.il t l:insko
(r7) Viz napi rozsuclck LSLP z 2t]. (r. 198'1.CanQhell ( Fell t'. Sp(iL"to
knikn'sttti.odst.7tt, Mimo iin€ ESI"Pdovodil' ic pnivnickc vzclil;trtr
tlcnir rozhodujicfto orglinu ie jectnirn z indik:ittrrir icho nczivir"
krsti - viz rozsuctek223.6.19A1.I.e Cotnpte,l'rtrtI'ttttt't'rtrt Dt' lluWre u.Belgie,odsr.57.
-*
odst.
68) Viz rozhodnuti Komise z 12 10. 1978.Zarul tr Rrr,Qults*o,
rralsz
l-5
a
tit
zn.
12
Cnlo'{9(r/200ft
v
Praze
sp.
Viz
69)
nrzhodnutiVS
s1r.zrr.Il. l)S 2161/10.
6
proces
rozhoddi
J,Vlastnk/ Spmvedli4i
CLANKY
Pro splndni podminky nestrannosti rozliSuje ESLP
mezi subiektivnim a obiektir"nim hlediskem.Z pohledu
subjektivnfto ie rozhodujici pffpadn{ zijem soudce
v ctan€m piipadu, z pohledu obiektivnfto, zda osoba
soudce nevzbuzuie legitimni pochybnosti v tomto
ohledu,'') ti. zda nebyly zjiitirrl, skutec:nosti,kterd mo
hou vzbuzovatpochyby o ieho nestrannosti.Tl
Z judikatury ESI.Plze clovoclit moZnost vzd6t se priva
na nezdvislosta nestrannost rozhodce,/rozhodiiho scnatu pot€, kdy jsou strani iizeni znlmy okolnosti lyvoll.variici pochvbnosti o jeho nez:ivislosti,/nestrannosti.
ESLPv takovim piipadi akceptuje t(.i vzdlni se priva
opominutim namitnout nedostatek nez6vislosti/nestrannosti rozhoclce, a wchizi tak z doktriny estoppel, kdy
v dfisleclkusv6ho opominuti vzn6st nimitku pocljatosti
(a rrerespektovrini zdsaclyuigilantibus iu.ra) pozblvit
nirslednd tiiastnik ffzeni pr:iva vzndst stejnou namitku
v pozddiiim prubdhu iizeni.') Naopak lze argunrentovat
a contrarlo,2e prava na nezavislosta nestrannostrozhoclcii se nelze vzddt piedem.
J. Prcit,o na tryfejnost f{zeni
Z dosavadni judikatury trSLPvypllvd, ie uzavieni rozhodii smlowy pieclstavuje kromi vzddni se pr6va na
(stitn| soud i vzdinf se priva na veiejnost |izeni (kdyl
wlouieni veiejnosti bwd jednim z ridehi rozhoddiho ffzen|.'l Tento zivdr plyne t6Z z $ 19 odst. 3 RozR,podle
ndhoi ie rozhodii iizeni vLtly neveiejnd.
.Jepiitom tieba piipomenout, Ze ESLPzahrnuje pod
privo na veieinost iizertt t62 privo na ustnf jedn:ini.r{
Moinost vzdzit se tohoto priva piedem (vyslovnd ii
mtiky) ESLPji2 diive piipustil."5 Na clnrhou stranu pro
to, aby bylo moZnd z razhodii smlortq' dovodit t6Z
vz.dtrnise priw na fistni Jedninf,by bylo nezbyn6, ab,v
obsahovalajednoznadn€ujedndnf v tomto sm€ru.
?F'12012
7.Prdtn na sprauedlitd projedndni uAci
Pnivo na spravedliv6 projedninf vdci lze ch6pat iak<l
souhrn iady dildich pr,{v,konkr€tnd (zeim6na) pr|va nir
rovnost zbrani,pniva na kontradiktornost iiz€ni a prava
na ochivodninf roehodnuti. Jednotliv6 sloiky tohoto
pniva jsou (relativni) odddlitelnd, byt' hranice mezi nimi
je n€kdy jen mlhavi. Byla-li napi. dodriena pravidla rovnosti zbrani, neznameni to je5tE,ie nemolrlo doiit k rAsahu do priva na spravedlivy proces poruSenim pravidel kontradiktornosti iizeni,8o piipadni nedostatkem
odrivodndni rozhoddiho nilezu a naopak.
7. I Prduo na rotttctst zbrani
Smyslem priva rn rovnost zbralni(equaltty tsf arms)
je ve smyslu iudikatury ESI.Pzeim6na umoZnit sranim
iizeni vyjitdiit se k piipadu za podmfnek, kter6 nejsou
podstatnd horii nei podminky druhd strany.stZaji5tdni
rovnosti stran rozhoddiho iizeni zikon o rozhodiim
ifzeni vdnule znainou pozornost,Vyslovndje piedvfdrino, ie strany maii v rozhodifm iizenf rovn6 postaveni
a musi iim byt dina plnd pifleZitost k uplatn€nf jcjich
pr{v ($ l8 RozR).Jakpotvrdil tistavni soud.,jakdkoliu
u.jedndni stran plittci se totnuto prauidlu by l4tlrt n*
platn6", a toto ustanovenf tak omezuje sm.lnvni autonc!
mii sran pfi dohodd na pravidlech rozhoddiho ifzenf.
Nemoinost omezit privo na rovnost zbranf potvrzuie
i zin& Ustavniho soudu, podle ndhoZ ,,rounost stran
a paskj,tnut{ plnd pitletitosti k uplatndnf JeJicbprdu
plcrtf i u pFipadecb, kdy postup rozbodce bude t2'pl1iuat z lddu stdldbo rrtzbctdCllcosoudu, nebo kcly iej
budou ur i ouat saml rozltod.ci" . Nerespektovfini zisady
rovnosti stran je proto clle tistavnfho soudu clfivodenr
pro znrseni rozhoddfto nileztr dle $ 31 pism. e) RozR.sl
tlpfatndni pr5va na rovnost zbnni tak, iak vyplyvf z iudikatury ESLBv rozhodiim iizeni fasnd dovodil i Nejvy55isoud.El
(>.Prdut na projedndn{ uCci u pfimdlend hrtfi
,ieii!]@i::@&n:*!&q1i#!i4rs.|':il*&ir*',q!,
ESLP nepiezkoumlvi d€lku samotn€ho rozhoddiho
iizeni, alc pouze piimdienost ddlky ifzeni pied orginy
stiitu, na ktere se t'rdastnikv dfrsledku prutahi rozhoddilro iizenf <rhratil.'('Lze z ni v5ak tei .dovozovat, ie
st:it je povinen urditou ziruku proti nepiimdienostiTt
clilln' roz-hoddfhoffzeni poskytnout. Sjedndnimrozhodif smlouvl' ke vzdfnf se priva na projednini ltci v piinrdiend lhtiti be z dal5iho nedochlzf; otizka, zda se lze
vzdit toheto pr'avapicclcm zvliStnim ujedninim, je prozatim otevieni,:8
Zik,tn o rozhodtim iizcni ustanoveni tfkaiici se rychlosti iizenf neobsahuje,a proto je nezbytn6 piimdieni
aplikovat obtansky soudni ffid.V souladu s nim by mdl
rozhoclcc postllpovat tak, abl' vdc byla co nejrychleii
projedndna a rozhodnLrta,a to zpravidla pii iedin€m jedn[ni.'eJe viak tieba poukizat na to, ie zfkon o rozhodtim iizeni neskytd srandm rozhodifho iizeni Ziclnott
pnivni ochranu pied prfitahy v rozhoddim iizeni. Domnivdm se, ie tento ztva<lnyistav by bylo vhodni ieiit
legislativnd.Neni ani vylouieno, ie CR by z drivodu ne'
poskytnuti z6ruk v tomto smdru mohla byt ze strany
ESLPv konkr6tnim piipad€ sankcionovana pro poru5ovdni pozitivnich povinnosti vlpllvajicich z dl. 6 odst. 1
Llmluw.
70) Viz rozsrrdek ESLPz- l.'l(r.1982. Plersack u. Belgie. a<Jst.1O.
7l) Viz mzsudek ESLPz 24. 2. 1997,FE t,.Rakottsko' odst.,1o'
?2) Viz rozsu<lckESLP.saoarrrtuml.Srr)v.$ 1l RozR.
73) Vtz cit. rozhtrdnuti Komise Nordsfromllanzon o Nordttofi'LebtL
rrcn u.Niztzent{
74) viz rozsudek z 26.4. 1993, Fls<'bert.t.Rakausko, odst. 44.
75) Viz rozstrdek DSLPz 2l .2. 1990, Hdkansson a Shnvsson u St'6d'
s&o.oclst.66-6776) viz cit. rozhodnuti l(rmLse Rj,g'lrsf.t&1't'. Rttkouska..lak ostatnC vr'
pl1'vi z judikaturl'ESLBieho zAvit,ie doik) k proiednani pr:iva na
proiednini vdci v piimircnd lhfitd, mriic byi odirvodndn pouze
z dirvodu prutahti piiiitatelnych sliitu - viz rozsrtdck ESLPz 6. 5.
198l, lt uch h.rlz r',Ndmecko, odsr. 49.
77) Pii piezkumu piimdicn€ ddl$ ifzeni zkoumii LSLP zeim shZito$t
pifpadu, jcclnini st€lovatele, iednini orgrinfi sprivnich a soutlnich
orginti stitu a rfznam vici pro stdZovateleiviz t€2 roxudek ESLP
RucLtbolz u,NCme'cko,o<Jst.19.
78) Srov Rhgquist, /a, op. cit. sub 21, s. 38, kde autor dovozuir. Ze
v-zdini se moin€ le.
7 9 ) V i z $ l 0 o o d s t . l , $ I l j a o d s r .I O S R .
tl0) Srov rozsudck 8SI.Pz 7. ).20(10, Krttndf p. Ceskd republika.
8l) Viz rozsudek E"SLPz 24. 2. l')97, De Haes a Gijsek u. Belgle,
od$t.58.
82) V nilezu sp. zn. t. ()S 1227/o7 Llslnv|ri soud clile vvitdi.i.e ,,pontlenf
kogenht{lto ustanouenf ! 18 RozR napbfu{e drlttotl nwieni xtz'
ttuctfflto ndlezu obsaienj v f 3 t oclsl. t pfsrn. e) RozR: nt'bt'la'll
xtcboudna run,tnst zbran{ str.u, nebo nebtlalt strand ddner
plnd pfilettlost k uplatn|n{ JeJ{ch Prdp, bezpocbybJt t{m strart(
,notnost tdc pfed milxodcl pr'oJednat Pe
neblrh posklhtuta
smyslu naposled cit().,arr6ho ustgrrote nf'.
83) Vtz napi rozsudekNS z 11.6. 2008,sp. zn. 32 C.dolZOl/2oo7.
PA1|/n1z
rozhoc$iproces
J.Washk/ Spmedlnni
7.2 Prduo na kontradiktornost fizenf
7.3 Prduo na odfiutdndn{ rozbodnuti
Na z6kladi prAva na kontradiktornost ifzeni musi b1t
Smyslem prav-a na odtvodn€ni rozhodnuti je (zestrand ifzenf zejmdna umoZnEno vyjidiit se ke vSem tvr- jmina) umoinit piezkoumatelnost vykonu rozhodovaci
zenim a dfrkazfim v iizcni pieclloZenym8os cilem zaiintit pravomoci a vykrudit sv6voli (rozhoddiho) souclu stalropiedvidarelnost postupu v iizeni. S tim souvisi i poudo venim povinnosti \ypoiidat se s dtrvodv pr<l aplikaci
vacf povinnost soudu. Byt v zdkond o rozhoddim iizenf konkretni pr.ivni normy i s pnivni argumcntacf udastneni privo na kontradiktornost ifzeni wjidieno ry- niku iizenf a zp&stlb vypofiidini dat v odrivodn€ni rozslovnd, Ustavnim soudem ie chip6no jako jeden z pro- hodnuti dostateind najevo.
Z prla na odtvodnini rozhotlnuti ncq'pl1wi, Ze bv
ier,ri rovnosti stran rozhodiiho iizeni.
Rozhodci nesmf zaloiit sv6 rozhodnuti na niiem, co sondy byly povinn_vdit detailni octpovdd'na iakykoli arnebylo piedmdtem diskuse stran, resp. co iim rrebylo gument strarl.e2Otizku, zda soud splnil povinnost odt'rpiedloieno k diskusi. Srnyslem pouiovaci povinnosti voclnit sve rozhodnuti, je vZdy tieba posuzovat podle
v rozhodiim iizcni ie pak dle tlstavniho soudu zajistit konkr€tnich okolnosti pifradu.e' Pl.rti,2e pokud ie r.rrjcho piedvidatelnost a zabr".nit situaci, kdy strdna ne- ditd pod{nf vj'znamnd pro vysledek ifzenf, musi sc s nirrr
bude moci sryJddiit se ke ulem releuantnim skute(
soud zvldSt'vypoildat. Neudinili tak, nelze seznat,zda se
nostern, popf. doplnit stld ttrzend o skutetnosti, kter€ poddnim ridastnika iizenf vubec nezablwal nebo ie pro
z pobledu stdhr-t Frd.unilto ncixtru nepouatouala za nedfivodnost odmitl (a na zfkladd ieho), timZ dochfzi
uyznamn€ a jei jsou naopak releua.ntni z bledlska k poruSeni priva na spravedlivy proces.er Lii'elcm ocltr[trciunfuct rttizoru zctstduandho rozltodcern, a naurh- vodndni le tak mimo iin6 dit stran[m ifzenf najcvo.2c
nuut k jejich proktiztin{ clfikazy". Podle Ustavni}ro byly slySenv;pouze ocliivodndni rozhodnutf urnoZiuje
soudu,,rrtlouceni neprYtluidatelnosti u rozbodctttdni 1;iezkumvykonu spr.n'cdlrrosti,
"5
ntzhodcrt je o to nal6hat'dJti, ie rozhodd{ i{zenf Je zdT€i podle listavnil'ur soudu je poZadavek rrl nidrrc
saclnCjednoinstanfu{ (uiz ! 27 RozR), coi strandru odirvodnini rozhoclnuti iednit.r ze ziklatlnich atributu
pot'inznemoiriuje alespoti ndslednd reago.,at na piekuapispravedliv6ho procesu, piicemi,,dodriorrirt{
u! pruiuni ndzor Rozbodce nemfi*e l4it ptxue pasht- nosti odfttndnit rrtzhoclnu.ti md zart.dil |rdnspdrentnim tinitelem, ale zptTsobetn uecJenifizenf mus{ zaiis- nost a kontrolcstwtelnostrozlcoclot,cinisouclti a t'-t'kttttit, aby jeho rozbodrutti nebyto pfekuapiu4."Es lJstavni iit liborfi.li. Cbybi-li u rozhadnutf idclnd trliutclrtitti.
soud na zi&ladt toho v souladu s NeivyS5im soudems(' Je ttm zalotena nejen jebo nepFezk()utnateltrosl. ule
dovodil, Ze i v rozhodiim iizenf se uplatni pouiovaci zpra ui d la ta kd p ro t i tk tau nost.'^x'I ednou ze ziikladnich
povirurost upraveni $ I l8a OSR,z ndho? lze dovodit, Ze podminek ustavndsouladn€ho rozhodnutf je dlc t'stlr.
iizerri by mdlo byt zaloieno na urdit€m trojstr:rnn6m di- niho soudtr,,poZadauek pfesudd['tt,dlxt. ra c'iot tti I tt tltt.r.
alogn - mezi stranami ifzenf navzaiem a mezi strunami logickdlto a uyfurpduaJ{c{lto zdti tutdnd n i rt tz ltt tt I t rttI i
a (rozhodiim) sr:udem.Ani rozhodci tak nesmi opustit orgdnrt t:efejn6 rnocl".')1V rimci odrivodn€nf maii soukrtttzdsadu piedvidatelnosti pr;va, odvozenou z principu dy povinnost se ,,adekudtrxd,co do m-1'Slenhor.t'cls
prirvnilro stAtu, a musf vest iizeni tak, ,,aLry rtCastnict strukci raciondlnd logickym zpfisobenr r'.tpoiaidul
nebltli pFekuapeni hodnocen{m prouedenych dt"7kazrt s argumentainimi turzenimi fitastrtik.l' r'tzeni uplttta nebyti al u clob{ ulthlAleni r<tzhoclnuti postutteni ndnfmi, pfiCeml u oPatndrn plipdd4 doclttizi k ti-stat'
pFed sltuttcl, u n{2 Jii nenf moind nab{dnout s<tucXu
daKi dilkary, kter6 by byly s to ndzor souclu tt skutkoudm zdkladu .tpolebliud zmdnit".q'Jestd pied rrydd84)viz napi. rozsudek [Sf-P z 2J. (;. 199.]. Rul:".llateos t'. Sparrdlsho.
nim rozho<ldiho nilezu by tak nrdlo b'it vldy vyjasndno
txlst.63.
nejen to, co je spornd mezi stranami rozhodi'iho ifzeni, tti) Viz cit. nllcz llS sp.zn. l. tJS3Jz-/o'. K nutnrrstircspcktovatn'lail
obezretni pouiovaci povirrnostl ietlnoinstani'nichnzcnich viz ti'2
ale tti to, co je pifpadnd neiasndmezi nimi a soudem,
n:ilez US zc dne I f , j. 2(X)9.sp. zn. I I's .l I -t.1/08.
aby iedna ze stran nebyla ai v okamiiku vryctdniniilezu 86) Srov roz.sudekNS z 2i,.i, JOt)-.sp. zn. ()do li2U/20\tr.
"tl
postavena'pied hotovou vdc", ale mdla prostor pro od- t | : ) V i z n a l c zt l S z c ( : . 9 .2 ( ) l 0 . s p . / n I l \ l - r . t / l t )
L
I
"
l
S
6
.
9
.
l
0
l
(
)
s
p
r
z
.
n
.
t J l-.i.}/lo: zc l:.,1..1(X)9.
8
l
l
)
S
r
o
r
:
n
/
a
l
c
z
y
z
c
povfdaiici procesnf reakci.88Poruicni pouiovaci povinsp. zn. l. tls -11{.3/08.
(rozhodii)
-.
soud ncmtZc 89) Srov napi rozsudek NS z 2-. J005. sp. zn J9 Odo l()69ll(xlJ:
nosti sc promfti mj. v tom, Ze
v r'ozhodnuli nirok iriastnika zamftnout proto, ie tento
n c b o z 2 0 . ) . 2 ( X ) J . 5 p z, n . . l l C d o l . t Y l l . 1 ( . 1 0 1 .
swri nilrok neprokizal z drivodu nespln€nf povinnosti 90) Srov.rozsu<lckNS z 2lt 5. l(X)9. sp rn. f"i ('do 2540/l{lo-.
stttttltt
Napi podlc $ l,{ Ridu 1>rornitro:tatnt sporl Rt.tzltrtdi'rho
rvrzenf ii povinnosti dfikazni,sea pffslu5ny rozhodii ni- 9l) pii Hospod:ilskf
komoic CR a Agrirni komoie CR platr.i.c ,.utti:k.t
lez by nr€l b1't zntien.e"
f{zen(, kterc nejsota ttpftnrcn.l' t lontt() Rdiu, se ,'idi ust.tnoa'*
nfuti RozR", pfitcmi- tcnto iid zlliiitni pouc'rrr:lcrp()\rnnr)slncI u pr6va na kontradiktorno.stiizeni (vd. priva na poupravuie,a z n€j sanrcho lzc tak (pics odlianr nizorr ntlklen'ch
uc:eni ze strany soudu) vznik6 samoziejm€ ot:izk'd,zda
nlzhoclctr)dovotiit ncztrlrnost ;rplikacc! I I 8n ()5R
se iej fdastnfk rozhoddiho ifzenf mtZe vzdit piedem. 97)Yiz napi. roz,sudekLsl.l'7. lg..l. 199-1.litrr dt' llurk r. .\'ivt:entt.
odst.6l.
Domnivim se,ie vzhledem k tonru, Ze se jedn6 o ieden
z proievi rovnosti riiastniki iizeni, nenf vzdfni se to- 9 J ) V i z r o z s r r d l - y l f , S l . P z tl 2 " l \ ) . ) . , l . L I (i rsttrifirnt o: tsl dt tn' .i3t .-S] ul t/dt ]nl )i l.-osdksor..ol {c}l5s t . 2 - .
i i z 1 8 . 1 2 . 2 1 1 0 7 . ' l [ i l r i ,rt.i. l l b r i r t l t '
hoto pr"iva piedem moin6. Ostatnd ie tieba podo- 94) Vlz rcrzsuclkyESLP/y'1,y)Brtldili t'..Spnnttl.;ko.
rxl.st.?ll, ai z 9. l.l.
1994,Rulz'l|trlJa r..lltrrll, odsr. itl.
tknout, ie pravidla postuplr v rozhoddim iizeni stanoViz rozsudck llSl.Pz L - 2(X).4.
\uonritrttr r f'trtslro,otlsl .l-.
veni rozhodci ani stil6 i6dy rozhodiich soudfr s ome- 95)
. ) b ) \ , 1 i 7n .^ l e z t J Sz 2 8 . ( i . 2 0 1 l . s l ) r n . l l t 5 | l 4 s l l l : s r r N t e 2 n ; i l e z r
zenim pouiovaci povinnosti riiastnfkri iizenf vdtiinou
U S z 9 . 1 0 . 2 0 0 1 ts. p . z n . t l . l r S r i ( ) 1 1 0 8z: 2 i t .t t . 2 O 0 1 s. p . z n . I I I . l i s
nepoiitaji a nevyluduji je.e' Oproti tomu lze iistt piil ( ' l l 9 9 i n c b u r 3 . 2 . 2 t x t t l . : p z. r ) .l . t \ 6 0 / ( ) l .
pr,rstitvzdini se tohoto pniva pot€, kcly je irdastnik se- 97) viz niLlezLtSz t. tl. 20l 1. sp. zn. I\: t;5 l(r95/1 0: lzc ti'i otlkazirrnr
nile4- z 2. 6. 2009, sp, zn. ll. t]s {3il09: z J0. 6. I 995. sp. zn lll. t 5
-ll02:
znimen sc skuteinostmi, ktere by jinak zaklidaly ieho
i i z J { ) .6 2 ( x ) i . s p . z r r .
8 4 / 9 4 'z, l ( 1 .l o . 2 0 0 2 .s p . z n . I I L t l s I
poru5eni.
xr.us 32rl03.
I
/ Spmwdli{rozhoddiproces
J.Vlastnk
CI.ANI(Y
ndprdunimu deficttu abdobndrnu kategoril rtefistau'
nosti u podobd tzu. opomenutyclt chi.kazrt. Z utedendho ph,ne, ie je fikolem LTstaunihctsrtudu dle spect'
fickycb okolnosti konkrdtnihct pfipadu pos<tudit,
closctbuie-li absence reakce obecndho soudu na argumenta(nf htzeni fiiastn{kfi i{zen{ tntenzit? sudrmle",
iimZ by do5lo k poru5enf pr.iva na spravedliv.f proces
ve smyslu il. J6 odst. 1 Listiny.esZ rozhodnuti (rozhodiiho) soudu by mdlo by't seznatelne,neien iak se tcnt<r
orgdr: vypoffdal s dfikaznimi nivrhy stran a jejich n6nritkarni (zpfrsotrem odpovfdaiicfm tniie zdvaLnosti
tdchto rr{mitek),eeale iakym zprlisobemprovedenddirkazy'hodnotil. Plati, ie ,,d.fikaz u tizeni prouecleny nelze
obecnjirTxsouclem u rozltodnutt (eho oddtuodndno
opomerutut .ien protct, ie sdm o sabd je u rozporu
s tirn, co ten.lo soud - s obledem na sui ztiudrl stran
skutkouycb zjiitdni plynoucictt z jinycb d*kazfi - pa
klcidci za skuteCnostl prokdzand; takoudto opotnenuti
je zcela zfetelnym a souCasnd i proilrtstuunfm poruienim zcisad stran bodnocenf dfikazfi a zeJmdna i kr>
gentnd ulolend pouinno.sti (u ntzhodnutQ t1ilottt, ia'
kimi rtuabaml se suud ptt hodnocen{ dfikazfi' f{dil,
kcl;1ti s, kterd skutuenosti uzal za prokdzdn\,. Zasada
uolndbo boclnoceni dfikazfi tud.fi neznamend, te by
sottd ue sudrn rr,tzhodoudnf (t, iluahiicb nad nim) mdl
na ufl187, kterri z prouedenyclt dfikaztt ttyboclnoti
a kter6 ntkoli, nebo o kter{ z prouederyich dflkazil su€
skutkotE ztludry (zjtttCnf) opFe,a kterd opornerxe.(L\ro
Jutlikatuie ilstavniho soudu odpovfdd i rozhodovini
Nejry5Siho soudu, ktery tdi rozliSujc mezi mirou vyznamLrnimitek riiastnil<fra jejich privni argumentace,
kdy podle nei ,,pokud neJde o situaci, kr$' prciun{ fe'
{eni bez claLlibct tVplliudr ze zdkrtnndbo tqctu, obecny
sctud musi u odrtuoclttdni dostate(nym zprtsobem L:y'
sudtlit sud pniuni iluab)' s pt'ipadnou gitacl publlkonebo ndzrtrri prdunl uddy Argu'
uan€ judikatury
mentuje-li ilCastnik iizenf ndzary prdttni uddy nebo
Judikatury, rnusi se obecny sctttd s ttdzory u tdchto
prarnenec b u.aeclenymI ctrgumen taCnd u),poldda,t,pt{'
padnd i tak, te uysttdtli, prot je nepouaZuie pro danoet'
tdc za releuantn{."torZ $ 157 odst.2 OSR pak podle
Neivf iiiho soudu rypllwri, ie soud u ,,kald'd Jednotlttt6
pxtkdzan| i neprokdzan€ skute(nostl musi (struilti
a jasnd) trt,risl,Jctk k tomutct zdu4ru dotel, tedy z ia'
kfcb dflkttzti prMle jebo ndzoru zdttdr 2tvplyad,jak
tytrt clrtkazy ue sntyslu ! 132 a2 135 OSR hodnotil,
a ta zeJrndrxateltcll', {lo-ll tt drtkazj'proticltr}tdn4.Tenkt
vjklacl musi sctud pr'izprtsoltit kcntkrdtni.m rtkolnos'
tem kald.tj uCci (rutzstthu clokazoutini, sloiitastl do'
kazaudn{ skutkotribo stctttu etdcl, m.ncttstuf ndurhtl
riicr-stnikfi na prouedetti dfikazrt apod.). Rozbodnuti,
kterd nerespektuje zdsecl.| ttt:eclenCu clttsuandm usta'
nottend,je nepfezhournateln{ (pro nesrozumitelnost
tr('2 PoZadavek na i6dn€
nebo nedostatek dfiuadfi).
oclivodndni rozhoddilro nilezu sc piitom jcvi zvl65t€
naldhavfm v piipa<lech, kdy se rozhoddi niiez opi{a
o aplikaci privnich norem, obsahujicich neostr6 pravni
poimy, jako jsou napi. dobre mraq' nebo zisady poctiv6ho obchoclniho styku,torkdy se riziko libovrile rozhc>
clujiciho orginu vyrazn€ zryiuje.
Nelze piehl6clnout, Ze byt ie pnivo na odrivodn6nf
rozhodnr.rti tdi projevem rovnosti stran rozhodiiho ii
zeni, odli5uje se od pr6va na roYnost zbrani a kontradiktornost iizenf v tom, Ze zikon o rozhodiim iizeni po
PR1pA12
vzoru iacly zahraniinich privnfch 6prav vyslovnd pied'
vid6 moinost se iej vzdit.r"{ Vzhledenl k vy5e uvedenimu je piitom nutno poznamenat,ie tti. v nimci piezkumu aktu vzclini se prava na odr'ivodndni rozhodnuti
(kter€ musi spliovat podminku jednoznadnosti i absrnce clonucenfl ie nutnd postrzovat,zda ke vzdinf se
doilo pied poruSenim tohoto priva, kdy by mdlo byt v)"
vdieno urditymi zirukami v rozhoddim ffzeni, nebo ai
pote, kdy se 6iastnik o nedostatku odfrvodndni dov€clil,
kdy poskpovdni 26dnych dal5ich ziiruk neni tieba.
Z pohledtr stran rozhodii smloulry ie nepochybnd
tieba piistupovat ke vzdfini se priva na odtvoclndni
rozhoddilro nilezu velmi obezietnd, nebot' nedostatek
odfivodndnf rozhodntrti, vedouci k jeho nepiezkoumatelnosti, u neftsp6Sn6 strany zprayidla vyvoli pocit nespravedlnosti. Ve strivajici rozhodii praxi piitom nelze
piehlectnout, Le b1,t.rozhodci dasto provldiji ve5ker6
dtikazy navrZend stranami (zieimd s cilem omezit riziko
poruSeni roynosti zbranD, z rozhocliich nflezti neni
mrrohokrit vfibec seznateln6,jalry'm zp&sobem se rozhodci s tdmito drikary (a souvisejicimi wrzenimi riiastnikri) vypoi{dali a jak ie v rozhodnuti zohlednili (coZ
bohuZel dasto plati i pro rozhodnutf obecnych soudt).
Tim dochdzi k poruSeni priva na spravedlivy proces
a naplndnf drivodtt pro zruieni rozhoddiho ndlezu podle
$ 3 t pfsm. e) RozR.
IV. Pfezkum rozhodCich ndlezt z poNedu iejich
souladu s hmotn'fm privem
Zd6 se b1't obecni roziiienrtm nizorcm, ie piezkum
(vnitrostitnfch) rozhodiich nilezfi z hlediskaieiich soulaclus hmotnym privem ie vylouien, nebot zikon o rozlroctiim iizeni iei vyslovni nepiedvid6 a vyluiuie iei
i souclni judikatura. ro5Nedomniv6m se v5ak,Ze je tento
rlizor sprivn-v.
Poclle $ 25 odst. 3 RozR plati, ie ,,pft rozhod'oudni se
rozhodcl ifdi bmotnym prduem pro spar rozhodnym;
mohou alak spor rozbodrtottt podle zdsad spraue'
dlnosti, aulak jen tehdy JestliEe ie k toffiu strany
t$slound pouCflly".to6 Pro strany rozhodiiho tizeni ie
idcln{ aplikace hmotndho pniva ze strany rozhoclcri
zcela zisadni z vice dtvodir. Piednd privd s vidomim,
2e rozhodci se budou pii rozhodovinf jciich spont
hmotnym privem ifdit, na nd pieniSeii rozhodovaci pra-
9
98) viz fiLle7-trs z 22. 9. 2009, sp, ?n. I1l. L;5 9(i I /o9. Srov tti nirlez tc
4 . g . 2 u ) 2 , s p . z n l.. f S l l 3 1 0 2 ;n t t l c z z 9 .1 0 . 2 0 0 8 ' s pz n . I l . t r s
801/Ott a v nim obsaienri ulkaz na nilezy US ze l'i.9 2005'
sp. zn. t. LIS74106;z 21. l. 20oti,
sp, zn, Ill. LIS I ttl/()J; z J. I 0. 2(X16,
. t l S 2 5 ( 1 8 / 0 7u;s n e s e n2i 2 2 . 3 . 2 0 0 7 ,s p .z n . I I l . t l S 5 2 9 l O 6
s n .z - n L
99) Viz nilcz US z 24..1.2009,sp.7.n.Il. t'tS l(r9lo9
l0o) Viz napr.nitezy L:s sp. zn. lll. LS 95/9i: IIl. LIS569/oJ
I Ol) viz usneseniNS z 20. I l. 2009,sp zn. 30 Cdo 4389/2009:nilez tls
z e 1 7 . 8 .2 0 0 5 ,s p .z n , l . U S 4 0 3 / 0 1 .
102) RozsudekNS z 20. I l. 2009, sp. zn. 3O Ctlo 2478/2009
103)viz $ J odst, I obiZ, resp.$ 265 obchZ.
t04) Viz $ 25 odst. 2 Roz[.,srov napi odd. i2, oclst.4 britsk6ho zikona
o nrzhodtim fizcni (Arbitratiotl Act z roku t996)
105)Viz nlpi. rozho<tnuti NS sp. zn. J2 Cdo 1452/2(n7: ii 23 Cdo
257tt/200i.
106) Strnoou le ddte poncchino rozhodovini dle zrisadspravcdlnosti.
Tcnto institut nicm€n€ pokkidim spfie za urtin historickf rclikt
z dob, kdy privo upravovalo relativn€ rlzkou wset spolcienskych
vztahtr. V clncsni dobC, kdy pnivo pronik'i (bohuicl ii bohudik)
ukfka do viech spoledenskych vztahit' nelzc podlc mfho niizonr
zr odrrz zisad spravedlnosti povaiovat nic iindho neZ pniv€
platne privo.
?R1t2012
ct-ANlff
/ Spravedl't{
rozhoddiproces
J.Vlashfl<
vomoc; bez tohoto vychozilro piedpokladu by k uzaJe viak nutn6 se ptat,zda je piezkum souladu (vnitrovieni rozhodCf smlouvy vfrbec nedo3lo. Pied zalrljenim stitnich) rozhoddfch nileztt,rrydanych dle z{kotra o roza v prrlbdhu rozhodiiho iizeni se pak na zdklacldstej- hodiinr iizcni, s hnrotnym pr:ivem lylouterr vi,cl1,.Zda
n€ho piedpokladu rozhoduii,zda vtrbec rozhodii iizeni v'tbec mtrie CR lako demokraticlq;pnivni stfr na rento
zahdji a jakyrn zp&sobem budou sv€ nfroky uplatiovat.
piezkum rezignovat-Zdalze piipustit, aby privni norma
Neiidili se nisledni rozhodci hmotnym privem, vybo- rryjidiend v g 25 odst. 3 RozR,ktcr';i jc zikladnfm ornetuii z. mezi sv6 pravomr:ci a zivaLnd.poruSuji priva a le- zeninr lykonu prar,omoci rozhoclcfr,m€la povahu /eges
gitirnni oiekivini stran rozhoddiho fizenf.
imperfectqe a neobsahovala iidnor.r sankci pro piipad
Piipomeinre v t€to souvislosti zivlry Usta'r'niho sv€h<rporuienlZda se rozhodci pii sv€m rozhodov/uti
soudu, ktery (pii v1.,kladuprlva na spraveclliw proces) mohou pohybovat ultra uires a ie1ich rozhodovinf sc
clovodil, ie,jen udcnd spniund (zdkonu zcela oclpoui- mriZe podobat spiScv€3tini z ki15tilovd koulc nc2 nalcda|ic0 rozltoclnuti a ruileiitd, ti. zei.konem uyiadottazani priva ristici v rozhodntrti,ieZ jc zikoncrt uzn;llrr'nr
nym zpfisrfuern odfiuodndnci rozbodnutt napliiuji - exekuinfm titulem, a to bez jak6hokoli prostiedku n,ijakct neodddlitelnri souCtist stanrnendho pestupu
pralry, piiznandho jeho adresitum. Domnivim se. 2c
rtstuuni kritdria plynouci z Listlny (fl. 38 odst, 1),"1o1 umoif,ujeJi stdt,aby fuzicki ii privnick6 osobv siednf"
a <Jflet6i, ie k poru5eni pmva na spravedlivy proces do- nim ro zhodii clokrilq' piesun ul.v p r.rvomoc rozh od nolr t
chfzf r.uimo jind v piipadd, kdy ztrvtry soudu ryboii
icjiclr spor ze soudr.rna rozhodi'i clrgin. jenZ je ze ztz ustflene judikatury obecnych soudfr zisadnim, prcr kon:r povinen se hmotny'm privcm i'idit (neni-li sjcd.
stdZ()vatelezcela nepiedviclatelri'm zpfrsoben:.r'B'lato nfno iinak), jc tei povinen poskytovat temfo <>sobiinr
rozhodnuti reflektuji, ie souclnijudikatr-rra(zcjmenanej- ochranu v piipactech excesfr.Poru5i-lipiitorn rozhodci
v1'55ichsoudnich instancf je jeclnim z pramentr pozniini svou povinnost fidit se hmotntnr pr;ivenr.jcduozrrai'rrc
priva a aclresdtiprivnich norcm ji v praxi piizpisobuji
piekroiili syou prn!'omoc. ktcrou na ni str.lnl rozlrodi'i
sv6 jcdninf, piidemi drivodnd odekdvaji,Ze obdobn€ smlotnry pienesly.
piipady budou posuzoviny srejnd. Jak ostatnd vyplyvi
Nezbytnd ie vzit v t€to souvislostiy potaz i judikiuunr
z judikatury Ustavniho souclu, v ,,obecnd rouind ue ESLPa SDEII,kteni je uriujicf prcl v-vkladmcrzinfrodneuzlabu k zd.uaznosti souclni jadikaturTt Q; mdl blit jiZ pnivnich z.lavazkt'r
CR lpromitajicich se clo jejich povirr.
jeclnou ulindny ryklad, neclojde-li k ndslechtdrtu shle- nostf v rovind vnitrostritniho pr.iva),v nich2 lze vlpozt>
d cin i d osta t eew)icb rele ua n t n ictt tl fi tn d rt p od I oheny ch r<;vaturiit6 shoclnd rysy.Z rozhodnutf t€chro instirucr
raciondlnitnl a pfestEclttudj$mi argumenty, ue sudnt vyplytd, Ze v dflsledku pozitivnfcl'r 1><.rvinnostL.
kterc rru
scnrbn'tu uice konfonnndj.ihni s prdunim iddem jako
sebe C'R uz.avienim t.lmluq,, rcs1r.smlur. zakl:.iclaiicich
1:j17n677v11u7i1n
celkem ct suid[icdrni tak pro zminu Jtt- Etl pievzala,je CR povinna posxy*tovatv r.imci \t konlt
dikatury, ujcLrodiskem pro rozhctckndni ndsleduJi- sve jurisdikce zlruky zaii5tlujici,Ze ziklaclni priva a slociclt pifpadfl steindbo druhu, a to z pobledu pilncipfii
body, resp. komunitlrni prdvo budolr r jcii lurisdikei
prdun{ j i st o ty, pfed uidctlelnos ti prdua, och rany, apruiu- dodrZovfny,nebol dokonce ani odcln'lni sml.rvni rrjedn€nd d.tLtCt).u preiuo (oprriundndbo legit(mnfuo ode- ninf osob soukromiho priva nemfiie prisobcni nd'ktekcittdtt{) a principu fonudlni silrauedlnosti (xxtwts- rych tdcht<r priv zabr6nit a zAvazekst:itu poskvto\';rr
fl)'.ro't Tei rozlrodci isor! proto nepochybne povinni tdmto pnivrlm ochranu neni takown ulednitnrrl dok soudni judikatuie piihliict a brit ii v rivahu. Ze Ldd- tien.rrr Nesplndni tohoto zivazku piitonr vcde k odp<>
nelro zlkonn€ho ustanoveni nelze clovodit, ic by r<>z- vddnosti stetu podle Umluv1.,resyr.konrrurit:irniho prihodci poiivali pii aplikaci hmotncho pr:iva v€tSi minr va. Sjeclniinfrozhodii smlouvl' piitom rozlrodni nelze
tlexibility nei obecn€ soudy.I rozhodci isor.rpovinni pii povaZ<rvatza vz.dini se z'ikladnfch prav ii srcbod (oclrozlrodovani konkr€tniho piipadu q'chizet z toho, ie hl€dneme-liod priva na spruvedlivyproces) neho vzddpnivnf tfd jako systdm pnivnfch norem le (b)' mdl byt) ni se aplikace k<>munitirnihopr.iva.
vnitini' bczrozpornf, a hnrotn€ privo b_t'proto mdlo
Linritem pro zpfrsob irplikace hnrotne'ho prava ze
v kaiddm konkr€tnim pifpacli v6st k iedinimu uroZ- strany rozhodct jsou pocllc m€ho nizoru v prv€ iadf
ncmu (privnfmu) icleni. Jsor,r povinni vicl"v vyuiivat pravidla spravedliviho procesu, zejmina povimost dt>
vicch wkladorych prostiedkir, kteri by mdly k tomuro stateirrd sc rypoi.idat s tvrzenuui a privnfmi argumenw
ieieni v6st.
strin a povinnost rozhoclnuti clostateineodfivoclnit.Tinr
Na clruhou stranu nelze odhlidnout od toho, Ze i vc vSak nejsou r:mezeni rr>zhoc{cfrv-vc=erpana.
Neni totiizdfurlivd nejiednodu55fch piipadech vznikii iada inter- jistd piijatelnd, ahy' nrzlroclce napi. umoZnil stranim
pretainich a kvalilikadnich probldmri a pochybnostf iizenf ryjridiit sc kc ,r,Semokolnostem v iizeni, splnil
o volbi a zpfrsobu aplikace konkr6tni pnlvnf normt:, svou poutovaci povinnost a dospdl k rozhodnuti. ktcre
piitemi ani judikatr.rranejry55ich soudi ty'to probl6my zjevnd nerespektuic hrnotni' pnivo, a to napi pr<:t<1,
2e
mnohdy uspokoiivd ncie5i. Nelze piitorn piehl6dnout, vychozi (ni dilai) prenrisl jclro priivni argumcntacca niie r<rzlrodii iizeni ie z6sadndjednoinstanini, bcz moZ- z<;ru @yt jinali odfivodndncho rvi'erp;ivujrciln zpisonosti oclvolini proti rozhocliimu nilezu,r r')s iirni strany bem) isou zccla m,vlne. I)ravo na spr;w"edlir\'proccs
sieclnirnfn'rrozhodii doloiky souhlasily,a vzdaly se tak a hmotne pnivo se v tomto snrdrujevi b1'tspojcnymi ndprdva na konJiontaci privniho nhzortt rozhodcri s priv- dobami.
nim nizorern vy55finstance,kteri by mdla napomdhat
k nalezenfsprivn€ aplikace pr'avnich norem v konkrdt- l ( ) - ) v i z n d l c zt l s z 2 . r J z o t ) 9s, n .z r r I l . ( . 5 l ( r 9 l ( 1 9 ,
nfm, jeclinedn6mpiipacl€. Rizcni o piezkumu rozhod- 1 0 8 ) V i zn a l e zL I Sz c l ' . . 1 . l r x l V . . p ,z n l . t 5 l l r J / ( ) l l .
iich nflczri proto llepochybn6 nelze koncipovat iako l ( ) 9 ) V i z n i l l c z t l S z J t ) .9 Z I X X ) , s l l)D. . l l . I S 5 ( r ( ' / { 1 5
$ 27 Rr:zR.
kvaziodvolaci iizeni, Cfmi by byla zcela popiena jeho ll0)\'iz
111) Viz napi cit. rozsudck ESLP.ktLtn 6o.rsii ,'X & C'o.ncbo rr-rzhotlpovaha.
zr'l:iStni
nuti SDEII No?'dsee.
slgwffi
10
1.:.*. t .t. $-:t-4 ) : $,...t:.
:t:,...:t..
PR1m12
rozhoddiprcces
J.Vlastnft/ Spnavedlilni
1ri...',i,:t
!\rlrrdsiHsd
$.4;rll.,*iN!
Aby rrebyla popiena povaha rozhodiiho iizeni, ie
podlc nr6ho nizoru tieba nal6zt urditou rovnovfhu
nrezi specifiky rozhoddiho iizeni a povinnosti stitu zajiSdovatv rdmci q'konu sv€ iurisdikce aplikaci hmotn6ho priva o urdit6 kvalite.T;rb1 mohla spocivat v tom,
ic za exces z hranic rymezenych rozl'toddi smlottvott
nebuclenutni povaiovrinajak.lkoli nespr;vnost pii aplikaci hmotn€ho pr.iva,ale pouze nesprivnost zicvnf , dostateind zAvainl.t r2Pii posuzovini,zda pfijcle o takovott
vadu, btrde tieba vzit v tivahu v5echna specifika piipaclu, napi. miru srozumitelnosti a uriitosti ponr5en6lro
piedpisu, omluvitelrrost privnfho omylu rozhodce, vyznam piikliclany dane pnivnf ipravd vnitrostitnim prr\rem a souclnf iLrdikaturou apod. Poruienf hmotneho
prAvaze strany rozhodct ie piitom podle m6ho nazom
tieba povaZovatzazievn( a clostatecndzlstaLnevZdy,poruSuie-lirozhodii n{lez teskf reieiny poi6dek, do kter€ho lze zahrnout ziklaclni pravidla, na kterych desky
py'avni ii<l spodivl a na nichZ ie tieba bezvyhradnd
v kaid6m piipadd trvat,vaetn€ zikladnich lidskych pniv
a svobod v rozsahu,v iak€'rl se od nich nelzc odchylit,
a mimo jind vdctnd zikladnich ustan<;venikomunitirnflrrr lrriir':r, ntezi nli lze iadit (prozatim) napi. zdklaclni
pravicllasoutainiho prara.'rr Jak ostatnt uvicli Ustavni
s<luclve vztahu k uzniviini rozhodnuti vydanych soudy
ilcnskyclr stitfi ELI, .,uzncini rozltodnut{, kterd nectlt'
stoji z blecliska ctcbrartl, zrikladnfclt ltrci4 14, bykt
t' rozporu. s ueiEn"ritn prn'ciclkent Ceskd republikl'
u u konctnim dflsledku i se sarnotnlim rtshrtnhn ltoldclkem Cesk{ republikl'".r t'i
V t6to souvislostinelze neporrkfzat na rozdil rnezi iiii
pie zkumu cizicl"rrozhodiich nilezfr,za nti zikon o rozh<rddinriizeni povaluie rozhocldi n{{ezy v,vclanev cizim
stit€ (tj. nikoli v CR),a vnitrostitnich rozhodiich n{lezft
(tj. rozhodiich n:ilez.riryclanych v CR;.ttl Zatimco piezkum vnitrostdtnich rozhodtfch ntilezt z hlediskaiciich
souladu s hmotnym pnivem zlkon o rozhoddim iizeni
nepiipou$ti a ncpicdvfd:i, ie bv lejich vfkon mohl b-vt
z drivodu nerespektovdni hmotndho pniva odepien,
tr cizich rozhodiicl'r nilezri toto neplati, a icjich ttzn{ni
a vi'kon mohorl bft odepienl', odpomiiJi veicjncmtr
poiidku CIt.r16Moinost odepieni cizozemsk€horozhodiiho nalezu jc piitonr plnd v souladu s Newl'orskou
irmluvou o uzniviui a v.vkonu cizich rozhodiich n6lezt.rr Veicjnl poiidek ie ostatnd tradidnd dtvodcm
pro odmitnuti uznfni vykonu cizich s<>udnfchnrzhodnuti. r rrtAr.riziisaclavz{ jcmniho u'tniav/anirozhodnuti EU
nejde tak dalcko,aby moZnostneuznini a odmitnuti q;kcrntrsoucluilenskfho stitu DLIomezila.r'eT6iv piipa'
dech s mezin{rodnim prvkem a stietu vicc privnich
iidfi (piipadnd na zdklacldvolbv stran)r2onelze piipustit aplikaci noremi kter€ by byly v nrzporu s imperativnfmi ustanovcnimi desk€ho privniho iidu, na nichZ jc
nutne frezv-vhradn€trvat, ktere woif soudfst veiejndho
poi6dku a od nichi se nelze odchylit ani smluvnim uiedn;inim.':r Veiejnf poi6dek sc tak zdi byt uriitym obecnltm referendnim r5mcem,vudi ndmuZ musf bltt pomdiovina rozhodnuti, kteni nebl'la vydina org:iny CR,limi
v5ak maji b1"t v rimci jurisdikce CR piizniny pnivni
fiiink.v, piipadnd privni normy, kter6 by mdly b1t v konkritnirn piipadd aplikoviny, avSak nejsott souc'isti des
kdho privnfho iidu (kdy cizi pravomoc vydivat tato
rozhodnutf a pr6vnf normy je na clruhou stranu respektovina pnivd v miie, v niZ iesky veieinf poi{dek ncp<>
mSuie).Je proto s podivem, Ze pomdiovinf vnitrostitnich rozhodtich n{lezfr veieinym poifdkem zdkon
o rozhodiim iizeni vyslovn€ nepiedvidi, byt' tyto roz'
hoddi nilezy jsou lydzivdny na ziiklacldpravomoci,kter.l
byla rozhodti smlottvou pienesena z deskych soud& na
rozhodce, a rozhodifm ndlezftm isou piizndvdnv fiink,v
exekuiniho titulu.
PiestoZe zikon o rozhodc:im iizeni s piezkumem vnitrostitnfch rozhoddich nilezfi z pohledu jeiich souladtr
s hmotnym pravem ii veieinym poi{dkem nepoeitii rAslovnd,fsem piesvddien, Ze na tento piezkum nelze rezignovat a zjevnli nesoulaclrozhoddiho n{lezu s hmot'
nym privem di nesoulads veiejnym poiridkem napliuie
dfivod pro zruSeni rozhocldiho nflezu poclle $ 3l
pism. f) RozR z dfivodu odsouzeni strany k plndni podle
ieskiho pl'iva nedovolen6mtt (tj. k plndni, kter6 desk6
pnlvo nepiipouitD.Vzhleclem k nutnosti pouift na cestd
k tomuto zivdnr znadnd extenzivni vyklad dan€ho usta'
noveni se v kaZd€m pffpadd domnfvim, Ze legislativni
fiprava zSkona o rozhodtim lizeni ie v tomto smdru
nezbytnd. Narnisto clild( t-rprary piedvidan€ schv6lenfm
nivrhem novely ziikona o rozltoddim iizeni, umoiiujfci
znr$eni rozhodiflro n6lezu, rozhocJoval-lirozhodce ii
stiily rozhodif sor"tdspor ze spotfebitelsk€ smlour-y'
v rozporu s privnfmi piedpisy stanovenynrina ochranu
spoticbitele ncbo ve zievn€m rozporlt s dobrymi mrav-v
nebo veiejnym poi6dkem, bv zakonu r: rozhocldlm iizeni podle m6ho nizoru vicc prospdla obecntjSf zmdna
v naznaden6msmriru.
V. Misto shrnuti
Smyslem tohoto ilinku bylo zamyslet se nad tim, zda
vubec a v iak€m rozsahu se v rozhocldfm iizeni uplatnf
I l2) Podobnou logiku potrZivirnepi SfJn; pii posuzovinf.zda lze st{'
tfrm pfidiurt iakikoli portrieni konrunitimilro priva soudy ncjv,vi$ihosrupni (proti iciichi rozhodnutim se nelze oclvolat),ktll'
kritiricm piiditatclnosti ic rrri.,zd:r sc ieclnl o poruScni zjcvne
{mandest) - viz rozhodnuti SDEIIC.-22'l/(ll.Kdblet:
I ll) viz cit. rozhoclnuti SDEt.lfco Stt.'iss(lhitttr I'i,ne l.td. t.' Bettett(,n
I il te,',n t k)n,t I NI'. Ize piedpokl:idat rozif icni tohoto katalog,u,zeimena idi o zikladni litlsk:i prirv:tt:rk.jah |sotrzekorvcnav LZPEI.i.
zalrrnuiicf mimo jin€ i pr:vo spoticbitelc na z\{istni ocht.:lnu.
I l . { ) V i r .n i l c z I I S z c d n c 2 1 . ' 1 . 2 0 0 6s. p . z n . l . t l s 7 0 9 / 0 5 .
t I5) Viz $ 38 RozR.Zristivl piitonr ot:tzkt[t.nakolik jc vitbec ttvedene
mzli$ovini opodsratni'n€. ncbo{ misto r1d:ini rozhocldiho nailczu
nemusi rriiaksouviscts nonrirmi procesnfhclii hmotn€ho piavl.
podlc nichi rozhrxlci postupovali.Nic nebnini ani tomu, ab1'roz'
hodc'i i(zcni bylo konino za pouZiti prusticdki komunikace na
tldlku (napi online na intcrnettl); stanovov{ni mista r1'd:ini rozhodiho ndlezu napi dle umist€ni piislu$n€ho scrvcnt se piitom
ievf lako zcclir nepaliiine. Pii rozliioviinf vnitrostitnich a cizich
rozhodeich nileztl lzc tii odhli'dnotrt od vfslovn6ho zndni ziik<>
na rr roz-lrod{'im iizcni a dovodit (podle mdho nrizont spravniji),
2c vnit()stiitnimi rozhodiinri ndlezy isou n ktcr{ bvly rydln't' na
zlikladi' n:zhodii smkturv v rozhodiim iizeni o maletkovl'ch spt>
rcch, k iciichi. projedn{ni bv iinak brla clina Pritvomoci'cskvch
soudfr, pii nimi b,vlo postulxrv:ino dlc z:ikona o rnzhodiim iizcni
(v piiprcfd nedostxtku poslcdni p<xlminkv bv br4r za vnitrustilhi
ror"hodd'inlilcz,v 1'xl'a2ov:iny i rv, ktcre nemtrsi mit s icslq:m pra'
vem spolcc'ndhodrbcc nic), a cizimi rozhodiimi n:ilcz,vviechnr'
ostatni.
I l 6 ) V i z $ 3 9 p i s n r .c ) R o z R .
117) Viz al.V odst.2 pfsm,b) Nc*1'orskclrimluw z 10.6. 1958 o uzn;ivinf a Wkonu cizich rozhrxlc'fch n:ilezdr.
'I
I8) Srov napi g (:,1pism. ct) MPSaP
l 1 9 ) V i z d l . 3 4 o d s r . I n a i i z e n . iR a c i y( E S ) i . 1 4 / z o o l o p i f s l u S n o s t i
a uznininf a vi'konu soudnfch rozhodnutf I'obtanskrch a ot>
chorjniclr vdceclr120)viz napi $ 37 RozR,
l2l) Sruv $ .]6 MPSaP
11
PR 12012
{d@rW
L. Saded$i/ Kfi:rlt/an'iSek
CIANI(Y
pnivo na spravedliry proces, a poukizat t€i na proviz.anost tohoto priva s l'rmotn€privni nrvinou..feho cilem
b,vlo vndst vfce svdtla do stinu rozlroddfch iizeni v deskfch luzich a h6jich, v nichi se bohuZel iada rozhodcft,
na kter6 byla rozhodii smlouvou pienesena rozhodovac( pravomoc, povaiuje za takika neomezene vl6dce,
jimi postavit se je bohr"riel iast<t ruisslon lmpossible,
a to v dfisledku obecnosti pnivnf irpravy i neochory deskych soudfr k iejimu aktivnimu vykladu v souladu s jejim smyslem a riielem ve svdtle mezinirodnich ztrryazktt
CR a k dfrslednimu piezkumu rozhoddich nllezfs v krid6m konkr€tnfm piipadd.
Podle mdho nizoru rozhodci takovymito vlddci rozhodnd nejsoLr,ale musi se pii svdm rozhodov6ni pohybovat v mezich stanovenych praviclel.Tato pravidla jsou
v prv6 iadd rrymezenarozhodii smlouvou,ale soudasnd
t6Z privcm na spravedlivf proces v rozsahu,v jakdnr se
od ndi nelze odchylit ani v ramci smluvnf autonomie.
otdzku, zda a nakolik se strany sfedndnim rozhodif
smlouly, piipadnd sy'inn postupem v rozhodiim iizeni
vzdaly diliich pniv, rvoiicich souifst prava na spravedlivl, proces,lze piitom odpovdddt vidy jen s piihl6dnutim ke konkrdtnirn okolnostem piipadu. Rozdflnd ie
tieba piistupovat k piipadfrm, kdy ke vzdlni se priva
doilo a priori (kdy leitd nebylo zieim€, zda a ja$m
zpfrsobemk pomieni pr.iva doide, a toto vzdini se musi
byt vywiien<l r.rriitymi zarukami sourndiitelnymi s ieho
vyznamem).nebo a posteriori (kdy bvl jii jednotlivec
seznimen se viemi okolnostmi zakJidaiicimi poruSeni
dandho priva). Souladnds tim lze t6Z dovodit, ie piimdFenou aplikaci ustanoveni obdansk€ho soudniho iidu
vc sm1'slu $ 30 RozR bude vZdy aplikacc t€ch ustanoveni, ktera sm€iuii k ochrand pr.iva na spravedlirj pro
ccs v rozsahu,v jak6m se iei strany rclzhodiiho iizeni
nevzdaly,piipadnd v rozsahu,v jak6m 5s'jej vzdit vt'tbec nemohou. Otaznik v nizvu tohoto ilinku je proto
moZno oclstranit.Pr'avona spravedlivy proces se uplatni
i v rozhodiim iizeni, byd v modifikovan€ podobd.
Vyznamnym omezenim pravomoci rozhodcri ie d6le
iejich povinnost posuzovat vdc podle hmotn€ho pnivrt.
Zisadni odmitiini piezkumr"r (vnitrostitnfch) rozhoddfcl, nilezfr pro iakykoli rozpor s hmotnym privem poklicllm za nespriivn6 a jsem piesvddten, Ze mezi omezenim soudniho piezkumu rozhoddich ni{lezfi z dfrvodri
ztli1tni povahy rozhodiiho iizeni a povinnosti stiru po
skynout stranim rozhoddich iizeni ochr.rnu pied sv€voli rozhodcti je nutn€ nal€zt odpovidajfci rovnovihu.
V t€to souvislosti by zikonu o rozhodiim iizcni ncpochybnd prospdla legislativniznrdnanaznaieni vySe.
Domnivim se, Ze jeclinou cestou zajiStdnispravedlnosti a zr1,Senfkvalitv roz"hoclifho iizeni ie ctislednf
sor.rdnfpiezktrm rozhodiich nilezfr z pohledu respektovini priva na spravedlivy proces, pifpadnd m5cni
rozhodiich nilezfl na z:ikladd $ .i I pism. e) RozR v pii
padech, kdy k poruSeni tohoto pr.iva do5lo.Ani u vnirrost'itnfch rozhodiiclr nilez& pak podlc mnc neni vylouten piezkr,rm jeiich souladu s hmotrrym privem
a ieiich ruSenf [zejm.podle $ 3l pfsm.O RozR] v piipadech, kdy doSloke zjevn€mu,dostatedni zdvaZn€muponrieni hmorn6ho pr.{va,kdy nejzaz5im limitcm jsou hranice veiein€ho poiddku CR. Pfi nedostatedndkontrole
rozhodif dinnosti ze stftrny soudfr neni piitom rylouiena ani otlpovddnost CR za poruSovdnizivazku, kte€
pro ni ryplyvaji zejmina z timh;vy a komunitiirniho
prava
K
Kii2ovani 5ek
JUDr.LukdSSadecki,Praha*
Tim, Ze lekouti problematika je u soufasnd do{td
u rtszhodt-tuacfpraxi saudti spfle uzcicttostf,oleufrd. se
i tt cltdzce kilhoudni Seku pros|tr pro pfiltadnci uykladottd xtzdiTttd stan.ouiska. Lze usuzouttt, te takot'citct
stanopiska nebudou pahnd JeStCJto delSi dobu spolebltud Ju dikrttctrnd tyfefena.
I. Uvodem
Sek jakoZto listinnrt cennf papir' mtZe rystavce nebo
maiitel 5eku opatiit tzr: kiiiovinim, zvli5tnim Sekov-vm
fkonem charaktcrizovan,fmv prvni fadd il. II S -l- SSZ,
v iehoi drislcclkuse nisledni oteviri cesta pro aplikaci
al,II $ 38 SSZ(tzn. pro ritinky kiiiovini).
tr. Formilni
poiadavky na Sekovd kiiiovini
Po formilni strince musi bfi kfiZovfni, a to prosticdnictvim dvou rovnob€inyclt iar, udindno nu lici Sckn
(el. II $ 37 oclst.2 veta prvnf SSZ).Nemdlo bv sc tak bez
clalSihopiihliZet ke kiiZovini vyhotoven6mu na rtrbu
Seku.ale ani na jcho piipadn6m piivdsku. nebod z;ikonodiirce z.miiuie vyslovnd jen n€kter€ 5ekov€ukonr'.iei
lze udinit i na pffv€sku (viz il, il S 16 odst. I SSZ.Cl Il
$ 26 odst. I SSZ),a piipad kiiiovlni sem nespadi.
V,edle rry5e avizovan€ho umistdni na tici Sekr,ric
v nimci vlastnil-to grafick6ho proicr.u kiii-ovini d:ilc
nutn6 dodrZet poiadavek ,,dvou ror.'nobi2nvclt i':rr"
(espekt rounobdinctsl|. NenaleznemeZfdn{ omczctri
ohlednd zpfrsobu vedenf obou rovnobeZek.ti. zda maji
b1t veclenydiagoniilni, svisle nebr: vodorovni atd. Ncni
ani piedepsdna vzclilenost mezi obima rovn<;l-td'2kami;
d{le neni piedeps6n za#ttek a konec ktidd rovnobiilq'.
natoZ jejich piikilzan6 vedeni z iednol'rookraie Seku na
druhy atd. Pokud by tedy dvd (zpravicllirrutne . tzv. ,,od
oka") uiin€n€ (.6ry iiZ na prvnf pohlcd zjevnd nesplriovaly aspckt rovnob{inosti,r ncmtlo bt' sc jednat
o tidinnd Sekovi kiiZovdni. Za iekorr zdpis v podobd
kiiiovdnf roz-hodnEnemfiZemc oznaiit pifpncly kcly na
Sekov€mfbrmuliii urdcn6m k doplnini sice nalezneme
piecltiitdn6 dvd rovnobdini criry (nebo i ndkolik takovychto iar), aviak icjich irclelem je optickv oddilit
(ohranidit) Sekovou listinu, resp. iejf jeclnotlive ddsti,
nebo se jedn'i o pouhou kolonku k doplndni.
'
Autor 1cadvukitcm.
I) Vyslovnou zminku o ieku jekoito centr6m papfru naleznenrel dc'
monst$tivnim vfdtu $ I od,st.I CenP Sek mtiie by'1rtstarcn rr.
ludnE v listinne podobd (viz cll.lI $ I bod I SSZ,i'1.ll $ 2 odsr. I SSZ1.
2) Nelze oviem zaruCendvybuait n/rzor,dlc nihoi sc ncsnri piilrliict
i k takovdmu kiiiolrini, ktcrd ncspliiuie a,spekt ror"nobiinosti
i v m6ni patrn6 podob€,tj. rrikoliv icn rta iiZ prvni pohltd zjt'r nc nc.
nrvnobdinosti.I oblastiekor,dho pravl jc totii jinak dopnrvazcnaza^
saclou pifsn6 fornriilnosti - ncmily ttY sc v5ak piipouittt sirtr:rec.
kdy se piipadn! nedostrtek :rspckturovntrbdinosti polvrdr 12 r tlu"
sledku rluiitf miiicich pomticck, ncbr:i na pn'ni pchlctl ncbll
zjevni a iisry Na tomto mistd je vhodni dodat. ic vlastnr (rr\ mrF
hou brt ueindny vcdle otisku razftka,piedti3tiniil na ncvr plncrtrnr
Sekov6mfrrrmulilii,qtiiti'nim na ryplndrrriiek ard.i rtrittrrtrprrrlutl.
coZ v potlcdnim pifpadi o rrdco zv,viuiepravdtpodobtrort lq nrjenle nemusi byt dosaZenostoprocrtttrri rovnobdinosti. ulr ani icd'
notliv€ Ciry nemusi bit cel6 zartri'cni rovni. Sankcionr'rvltr'tctir'innostf (neziyaznostDkiiZovini b\' sr tak mclrt ziis:tdni'jctr tt ..dorrir
biiicich" piip.ldri ncrovnobtinorti.
12