Přehled výzkumů43 (2001) 71 PŘ EDBĚ ŽNÉ VÝ SLEDKY

Transkript

Pr ehled vyzkumu43 (2001)
PR
EDBE ZN´ VY SLEDKY ZA CHRANNY CH ARCHEOLOGICKY CH VY ZKUMU V
BRNE
V ROCE 2001
VORL¨ UFIGE ERGEBNISSE ARCH¨ OLOGISCHER RETTUNGSGRABUNGEN IM JAHR 2001
Petr Holub, Peter Kova cik, David Merta, Marek Peska, Rudolf Procha zka, Dana Zapletalova , Antonın Zubek
Archaia Brno o.p.s.
Na ž vod povaz ujeme za nutne poznamenat,
z e cılem tohoto prısp–vku je ý obdobn– jako
v uplynulych dvou letech ý souhrnn– informovat o
vysledcıch za chrannych archeologickych vyzkumu
prova d–nych spolecnostı ARCHAIA v historickem
centru m–sta Brna a v prostoru jeho historickych
predm–stı. Perspektivy, koncepce a metodika systematickeho archeologickeho vyzkumu centra Brna
se nezm–nila (Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek
2001, 35-36).
Zachranne archeologicke vyzkumy v Brnš v roce
2001
Vyzkumy prova d–ne v roce 2001, prıpadn–
zaha jene jest– v roce 2000 (dlouhodob–jsı v roce
1999), lze rozd–lit do p–ti skupin: 1) plosne vyzkumy; 2) vyzkumy realizovane v ra mci projektu
“Sanace brn–nskeho podzemıť; 3) mensı terennı
vyzkumy a dokumentace inz enyrskych sıtı; 4)
dokumentace reliktu stojıcıch historickych staveb,
ke kterym nutno priradit pruzkum probıhajıcı
v ra mci grantu MK Stredov–ky m–sÚansky dum
v Brn–; 5) zpracova nı a vyhodnocenı jiz ukoncenych terennıch ca stı vyzkumu.
Ad 1) Plosne vyzkumy
V roce 2001 uskutecnila spolecnost ARCHAIA tri v–tsı plosne vyzkumy. Prvnım byl vyzkum v prostoru parcel domu Josefska c. 7 a 9
[A64/200110], druhou v–tsı akcı byl vyzkum hospoda rskeho dvora a za zemı kartuzia nskeho kla stera
v Kra lov– Poli [A145/2001], tretı pak vyzkum plochy predcha zejıcı hloubenı kolektoru v ulici Spa lene [A174/2001].
Ad 2) Sondy dokumentovane v ramci projektu
í Sanace brnšnskeho podzemıť
V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť, o kterem jsme podrobn–ji informovali v roce
2000 (Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2000,
36), bylo v roce 2000 realizova no 8 domovnıch
bloku (Blok 50 [A99/27], blok 20 [A99/67], blok
32 [A56/2001], blok 33 [A156/2001], blok 34
[A123/2001], blok 41 [A55/2001], blok 62b
[A82/2001], blok 89b [A88/2001]). Blok 20 a 50
byly zaha jeny jiz v roce 1999. Vyzkum bloku 32,
33, 34, 62b a 89b byl vcetn– zpracova nı ukoncen
v roce 2001. U bloku 20, 32, 33, 34 a 50 byla ukoncena terennı ca st, v roce 2002 bude dokonceno
zpracova nı terennı dokumentace. Vyzkum bloku 41
(Jakubske na m–stı) dosud probıha . Z koncepce
tohoto projektu pon–kud vybocoval plosny odkryv
plochy situovane pri severnı stran– lodi kostela sv.
Jakuba [A55/2001] realizovany v ra mci bloku 41.
Duvodem tohoto plosn– rozsa hlejsıho vyzkumu
bylo zıska nı informacı o stavu a rozsahu archeologickych situacı v prostoru Jakubskeho na m–stı
pred zamyslenou rekonstrukcı povrchu vozovky
a rehabilitace na m–stı samotneho. V ra mci sanace
podzemı byla provedena i dokumentace sondy na
ulici Radnicke [akce A16/2001].
Ad 3) Vyzkumy mensıho rozsahu
Stejn– jako v minulych letech prova d–la Archaia radu rozsahem mensıch za chrannych vyzkumu. Byla to dokumentace archeologickych
situacı v prostoru dvora domu Panska c. 2-4
[A37/2001], dokumentace vykopu stavebnı ja my
domu U dolnı c. 8 [A46/2001], dohled nad vykopy
trasy kabelu TKR na Starem Brn– [A67/2001],
vyzkum pri hloubenı stavebnı ja my M–nırny MHD
na ulici U dolnı [A83/2001], dohled nad hloubenım
vykopu pro Divadlo Radost [A173/2001], dokumentace vytahove sachty pro budovu Ceskeho
rozhlasu v Brn– na ulici Beethovenov– c. 4
[A195/2001] a dohled nad zemnımi pracemi pri
rekonstrukci ulic Orlı, Basty [A191/2001].
Ad 4) Dokumentace reliktu stojıcıch historickych staveb
Tato skupina terennıch akcı se proti predcha zejıcım rokum podstatn– rozrostla dıky grantu
MKCR PK01P04OPP006: Stredov–ky m–sÚ ansky
dum v Brn–, v ra mci ktereho jsou postupn– sledova ny a dokumentova ny vsechny stredov–ke prostory v centru m–sta. Mimo grant byly v ra mci
archeologickych vyzkumu dokumentova ny domy
Petrov c. 3 [A13/2001], Mecova c. 4 [A102/2001],
Mecova c. 8 [A56/2001] a Dominika nska c. 9 ý
Dum pa nu z Kunsta tu [A102/2001].
71
Obr. 1. Plan historickeho stredu Brna s vyznacenım jednotlivych akcı. 1 ü Obchodnı galerie Velky
spalıcek, 2 ü blok 48 namšstısvobody, 3 ü namšstısvobody 17 - Dum panu z Lipe, 4 ü Petrov
3, 5 ü sonda ulice Radnicka, 6 ü Panska 2-4, 7 ü blok 32, 8 ü Josefska 7-9, 9 ü blok 62a, 10 ü
blok 34, 11 ü blok 41, 12 ü Beethovenova 2, 13 ü blok 50, 14 ü blok 20, 15 ü Mecova 4, 16 ü
Mecova 8.
Plan des historischen Stadtkerns von Brno (Bržnn) mit eingetragenen Aktionen. 8.
72
Ad 5) Zpracovanıa vyhodnocenıjiz ukoncenych
terennıch castıvyzkumu
V roce 2001 bylo dokonceno zpracova nı plosnych
vyzkumu, ktere prob–hly v roce 2000: Obchodnı
galerie Velky S palıcek [A10/2000], Dum pa nu
z Lipe [A173/2000] a Blok 48 [A135/2000].
Predb–z ne vysledky jednotlivych vyzkumu
(akce jsou razeny podle kodu):
Blok 50 ü Moravske namšstı, parc. c. 3, 800,
801/1 [akce A99/27]
V souvislosti s “projektem stavebn–-historickeho vyvoje a zprıstupn–nı sklepu v ulicnım
bloku 50ť se uskutecnil od letnıch m–sıcu 1999 az
do podzimu 2001 za chranny archeologicky vyzkum. Sledovana plocha vyzkumu se nacha zı pri
jiz nım okraji Moravskeho na m–stı a v ulici B–hounska .
Archeologicke vyzkumy, ktere doposud
v tomto prostoru prob–hly, byly preva z n– drobn–jsıho charakteru. V roce 1991 byl proveden vyzkum hrobky prilehajıcı z jiz nı strany k presbyta ri
kostela sv. Toma se a byl sledova n vykop sondy
v rajskem dvore (Himmelova ý Kundera ý Procha zka ý Unger 1993, 85 - 88). Roku 1999 se
uskutecnil dohled nad vykopovymi pracemi pro
desÚovou kanalizaci ve dvore nove kvadratury
(Katastra lnı ž rad m–sta Brna) ( Merta 1999). Ve
stejnem roce prob–hlo i otevrenı hrobky markrab–te
Josta (Dockalova 1999, 285 ý 287). V srpnu 2000
se uskutecnil vyzkum v nepodsklepene ca sti domu
na Moravskem na m–stı c.2, tedy v prostoru
byvaleho parka nu naproti area lu kla stera (Merta ý
Kova cik - Peska ý Procha zka ý Sadılek, 2001, 92 ý
93).
K nejvyznacn–jsım stavba m nacha zejıcım se
na jiz nım okraji sledovane lokality patrila B–hounska bra na. Sta vala v mıst–, kde se sbıhajı ulice
B–hounska s Kozı. Podle rejstrıku m–stske ctvrti
B–hounske z roku 1348 sta lo v obdobı predcha zejıcı vystavb– kla stera pred m–stskou zdı
v sousedstvı B–hounske bra ny 6 domku (Vicar
1965, 263).
Dne 2. ž nora 1350 ohla sil markrab– Jan Jindrich ž mysl zaloz it augustinia nsky kla ster. Jeho
zrızenı povolil 18. cervence 1356 papez Inocenc
VI. a konecn– 26. prosince 1356 Jan Jindrich vystavil zakla dacı listinu kla stera (Ha lova ý Jahodova
1947, 52, Drımal 1969, 48, 75-76, Meznık 1999,
381).
Area l kla stera lez ı na mırnem, k vychodu
sklon–nem svahu, ktery sm–ruje k vodoteci Pona vky. Vyskopisn– se zkoumany prostor nacha zı
asi ve 219,5 m n.m. Geologicke podloz ı tvorı z luta
kvarternı sprasova na v–j a na ni nasedajıcı holocennı pudnı typ mısty az 0,30 m silny, tvoreny
cernohn–dou humoznı hlınou, tzv. cernozemı.
Celkem bylo poloz eno 13 pruzkumnych
sachtic (sond), n–ktere z nich pak byly dopln–ny
ž celov– sm–rovanymi stolami (prurazy). Tri sondy
byly poloz eny v ulici B–hounske (A1, A2 a A3),
dv– v parku vychodn– nove prelatury (E1 a E2), tri
severn– lodi kostela v parcıku pri silnici (D1, D2
a D3). Dalsı sonda byla umıst–na pri severoza padnım rohu lodi kostela (C1). Poslednı tri pak
byly poloz eny na parkovisti pred kostelem (B1, B2,
B3 a B4).
Prvnı sondy vychodn– prelatury potvrdily
informace ze starsıch archeologickych vyzkumu
uvnitr kla stera. Cela stavba byla vybudova na na
mohutnem souvrstvı vytvorenem odpadnımi vrstvami ukla danymi zde od poca tku m–sta az do zaloz enı kla stera, ktery na nich byl vystav–n.
V podstat– nejzajımav–jsı zjist–nı prinesla
sachtice B3, ktera v hloubce 3,7 m pod dnesnı
ž rovnı komunikace zachytila podlahu zahloubeneho
suterenu. Sklep byl patrn– zahlouben z ž rovn– cernozemnıho pudnıho typu a jeho zahloubenı dosahovalo cca 3 m od tehdejsıho terenu. Jednalo se pravd–podobn– o relikt drevohlin–neho domu, ktery byl
souca stı predm–stı. Stavba zanikla v prub–hu 2.
poloviny 13. az poca tku 14. stoletı zrejm– poz a rem,
coz dokla da zuhelnat–la drev–na podlaha (s.j. 180 181). Casovy horizont za niku datujı ojedin–le na lezy keramiky.
Obr. 2 Blok 50 (A99/27), lokalizace jednotlivych sond.
Hausblock 50 (A99/27), Lokalisation der
einzelnen Schurfsch“chte.
Jiz n–ji poloz ena z dvojice sond v parku vychodn– pred kla sterem (E1) zachytila v hloubce
2,75 m pod povrchem parku destrukci kamenne
stavby (s.j. 103). Destrukce zdiva byla zahloubena
do souvrstvı uloz enem na pudnım typu. Charakter
destrukce a na lezy ze souvisejıcıho za sypu pod nı
umoz nuje stavbu ra mcov– zasadit do druhe polo-
73
viny 13. stoletı. Aktivitu lze interpretovat jako pozustatek n–ktereho ze stredov–kych domu, ktery je
v t–chto mıstech uva d–n pred vystavbou kla sternıho
area lu (viz vyse).
Pri hloubenı pruzkumne stoly ze sachtice A2
(pod za kladove zdivo dnesnı velke kvadratury) bylo
ve vzda lenosti cca 15,0 m od jihoza padnıho rohu
jiz nı kvadratury (dnes budova Moravske galerie)
odkryto a dokumentova no za kladove cihlove zdivo.
Zeä procha zela pod dnesnı ulicı ve vzda lenosti 1,2
m od za kladu stojıcı stavby. Jednalo se o za kladovy
pas a na n–m polskou vazbou vystav–nou cihlovou
zeä. Ze severnı strany byl prostor mezi ob–ma zdmi
vypln–n odpadnımi vrstvami, ktere byly keramickym materia lem datova ny do 16. /17. stoletı. Vrstva
snad dokla da zka zu, prıpadn– poskozenı kla sternıch
budov v dob– svedskeho obleha nı.
Nejstarsı opevn–nı se podarilo zachytit na
n–kolika mıstech. Pri pracıch doprova zejıcıch pruzkum vodovodnı stoly (sonda A2, viz da le) na ulici
B–hounske byla odkryta ca st za kladoveho zdiva
(s.j. 924) m–stskeho opevn–nı, ktere bylo pravd–podobn– souca stı fortifikace B–hounske bra ny.
Z orientace zdiva vuci ose “velke kazematyť a za roven z prub–hu m–stskeho prıkopu lze predpokla dat, z e se jednalo o relikt za kladoveho zdiva
basty nebo prıpadn– jineho predsunuteho opevn–nı
B–hounske bra ny. Hlavnı hradebnı zeä nebo ca st
vlastnı B–hounske bra ny zachycena nebyla. Zdivo
opevn–nı tohoto nejstarsıho rozpoznaneho horizontu bylo kamenne, jako stavebnı materia l poslouz ily metabazity spojovane vyrazn– oranz ovou maltou. Zdivo bylo zachyceno v ž rovni za kladu, pro
znacnou hloubku ho nebylo moz no datovat stratigraficky. Mimo mladsı zdi vodovodnı stoly bylo
v teto ž rovni jiz pouze sprasove podloz ı. Dle analogiı z prostoru historickeho ja dra lze predpokla dat,
z e parka n byl vystav–n n–kdy v samotnem za v–ru
13. stoletı.
Z mladsı fortifikace, prameny uva d–ne k roku 1486, byl jednou ze severn– od lodi kostela
poloz enych sond (D1) odhalen fragment za kladu
mohutne kamenne hradebnı zdi. Jednalo se o relikt
za kladu a nad nım zplanyrovanou stavebnı suÚ
pocha zejıcı z teto zdi (s.j 909). O n–co severn–ji
poloz ena sonda (D3) zachytila v hloubce 4,8 az 5,0
m pod dnesnım povrchem parcıku ž roven dna prıkopu na lez ejıcıho teto stavebnı fa zi. Dno prıkopu
bylo zcela rovne, zastavilo se t–sn– nad povrchem
neogennıho jılu, ktery byl pravd–podobn– vyuz it ke
svodu desÚ ove vody. Odpadnı vrstvy nasedajıcı na
dno vypovıdajı o tom, z e v prıkopu nepanoval
vodnı rez im, nebyl tedy s velkou pravd–podobnostı
vyuz ıva n jako vodnı.
Z mohutneho baroknıho opevn–nı byly severoza padn– nove kvadratury ca stecn– odkryty (rozra z kou ze sachtice D1) dva na sebe navazujıcı
sklepy obdelneho pudorysu, patrıcı komplexu kase-
74
mat svatotoma sskeho bastionu vnitrnı linie m–stskeho opevn–nı. Oba sklepy znacn– prota hleho
obdelneho pudorysu byly vyzd–ny z cihel a zaklenuty valenou klenbou. Jak doloz ila stratigraficka
situace, sklepy, respektive kasematy byly stav–ny
za roven se svatotoma sskym bastionem. Sklepnı
prostory byly pouze ca stecn– zahloubeny do sprasoveho podloz ı, na sledn– byly v ra mci t–lesa bastionu dosypa ny hlınou a vrstvami planyrek. Navazujıcı ca st tohoto podzemnıho komplexu byla znicena
vystavbou nove kvadratury ve 30. letech 18. stoletı.
V te dob– bylo do jiz n–jsıho sklepa druhotn– vloz eno schodist–, ktere nahradilo puvodnı vstup ze
sklepu znicenych novostavbou.
Obdobna situace byla zachycena v rozra z ce
ze sachtice E2, kde se podarilo odkryt ca st obvodovych zdı sklepa, ktery se nacha zel pri jiz nı st–n–
svatotoma sskeho bastionu. Po za niku teto kasematy, n–kdy na prelomu 18./19. stoletı byla do n–j
vloz ena stola kana lu (tato stavebnı aktivita byla
patrn– prımou prıcinou za niku kasemat).
Vyse zmın–ne zastav–nı prıkopu v prostoru
mezi kla sterem a m–stem roku 1732 dokla da mohutny dvoupatrovy komplex sklepu zkoumany a
dokumentovany z sachtice A2. Sklepy se nacha zejı
pri jiz nım okraji Moravskeho na m–stı. Vyklizena
prostora sklepa dosahuje delky 80,0 m, sırky 2,4 m
a totoz ne vysky. Spodnı podlaz ı, nacha zejıcı se pod
ž rovnı dna stredov–keho m–stskeho prıkopu, bylo
vybudova no jako kanalizacnı stoka sva d–jıcı vodu
tzv. m–stskeho potoka. Do nı ž stily i jednotlive
v–tve m–stske baroknı kanalizace. Hornı podlaz ı
bylo zrejm– zamysleno a kla sterem i vyuz ıva no
jako skladovacı prostor pro potraviny k deponova nı
vına a piva. Jiz nı st–na hornıho sklepa se opıra
o vyzd–nı stredov–keho prıkopu. V pravidelnych
intervalech cca 10,0 m byly ve vychodnı ca sti hornıho sklepa ponecha ny niky, respektive segmentem
vyzd–ne otvory, jejichz vyznam nenı zcela jasny.
Dovolily nicmen– nahlednout do za sypu sklepa,
z n–hoz pocha zı keramika za v–ru 17. stoletı. Sklep
prosel stavebnım vyvojem, jehoz nejvyrazn–jsı
horizonty se podarilo vyzkumem rozlisit. Nejstarsı
ž sek sklepu se nacha zel ve vychodnı ca sti. Jedna se
o relikt dlouhy cca 6,0 m, jenz byl s nejv–tsı pravd–podobnostı prima rnı souca stı renesancnıho mostu
pri Drev–ne bra n– a prekracoval jest– pln– funkcnı
m–stsky prıkop. Z jihoza padnıho rohu vybıhal do
prıkopu sikmy cihlovy pilır zaloz eny na kamennem
soklu. K teto prostore byl jednora zov– dostav–n
zbyvajıcı ž sek sklepa. Jeho za padnı ca st byla
v obdobı II. sv–tove va lky sanova na betonovym
pot–rem. Jedna se o relikt v celkove delce asi
15,0 m, ktery byl takto upraven pravd–podobn– na
protiletecky kryt. Za padnı celo bylo zazd–no
zdivem obdobneho charakteru jako st–ny sklepa.
Nicmen– pruraz vedeny v t–chto mıstech kolmo na
osu sklepa severnım sm–rem proka zal, z e sklep
ž stil do otevreneho prostoru kla sternı zahrady v
m–stskem prıkopu.
Vychodnı konec sklepa byl ohranicen mladsı
pruchozı stolou m–stskeho vodovodu. S tola byla
vyklizena v delce 90,0 m severovychodnım sm–rem
k Pona vce. Na opacnou stranu sm–ruje takrka na
jih, pod ulicı B–hounskou sm–rem k na m–stı Svobody. Jedna se o vodovodnı stolu priva d–jıcı vodu
z Kocia nky (Kra lovo Pole) podel vodotece Pona vky
az do prostoru dnesnı ulice Milady Hora kove
a odtud pak pod pruchodem v byvale budov– refekta re, prostorem pod byvalou Drev–nou branou do
m–sta na Dolnı trh do Merkurovy kasny. Zajımavym technickym dılem je komın cisticı sachty vodovodu, ktery ž stil do koruny baroknı fortifikace
jiz n– svatotoma sskeho bastionu. Dnes se nacha zı
v centra lnım prostoru parcıku mezi area lem byvaleho kla stera a ulicı Rooseveltovou. S tola procha zı
pod terenem v hloubce cca 4,2 m. Je zaklenuta
valenou cihlovou klenbou spocıvajıcı na cihlovych
st–na ch, jejı dno bylo vyzd–no z cihel (s.j. 904). Ve
vzda lenosti cca 15,0 m od hranice chodnıku
s parkem procha zela 2,0 m mocnym kamennym
zdivem, interpretovanym jako za kladove zdivo
skarpy baroknı fortifikace.
Sondy umıst–ne jihoza padn– kostela sv.
Toma se (B1, B2, B3 a B4) nezachytily v t–chto
mıstech predpokla dany pudnı typ. Mohutne za sypy
nasv–dcujıcı tomu, z e zde prob–hly prozatım nepostiz itelne stavebnı aktivity. Za padn–, ve vzda lenosti
17,0 m od prucelı kostela, zasa hl vykop pri hava rii
vodovodnıho radu patu mırn– sikme cihlove plenty,
na lez ıcı opevn–nı kla stera vystav–neho v obdobı
pred svedskym oblez enım Brna.
Z n–kolika bodu zachycene ž rovn– cernozemnıho horizontu lze v hrubych rysech rekonstruovat relief predlokacnıho terenu. U roven povrchu
podloz ı se oproti dnesku v podstat– nezm–nila
v prostoru pred za padnım prucelım kostela a parkovist– pred Moravskou galeriı. Zde doslo k nepatrnemu navysenı, ktere se vıcemen– tyka jen
vybudova nı vozovky, zde na rust predstavuje n–co
kolem 0,5 m. Stejna situace je i na severnı stran–
kostela, tady je pouze ca stecn– rozplanyrova n baroknı svatotoma ssky bastion. Teren se zde tedy
i v minulosti velice mırn– skla n–l k severu. V area lu
kla stera se dosud pudnı typ nepodarilo zachytit.
V prostoru vychodn– konventu byl odkryt pudnı typ
v hloubce asi 4,0 m. Vyzkum v dom– Moravske
na m–stı 2 dosa hl cernozemnıho horizontu v necelych 2,0 m. Zıskane hodnoty dokla dajı, z e se tu
teren mırn– svaz oval do prostoru ulice Kobliz ne.
Z konfigurace terenu vyplyva , z e kla ster byl
postaven na nevyraznem, severn– m–stskych hradeb
se rozkla dajıcım ostrohu. Nevyrazny terennı zlom,
doposud nedokumentovany, se nacha zı n–kde na
ž rovni presbyta re kostela sv. Toma se.
Mecova 2, Dominikanska 1, 3, 5, 7 ü Obchodnı
galerie Velky spalıcek, parc.c. 454/1, 454/2, 455,
456, 457, 458, 459, 460, 461, 462, 463, 464, 465,
466, 467, 468, 469, 470, 471, 472, 473, 474 a 475
[akce A10/2000]
Samotny vyzkum se uskutecnil v roce 2000,
kra tka ž vodnı zpra va byla publikova na v PV 42
(Merta ý Kova cik ý Peska ý Procha zka ý Sadılek
2001, 85 ý 87).
Z hlediska historicke topografie se v tomto
prostoru nejmen– od poloviny 13. stoletı nacha zela
m–sÚ anska za stavba. Ocen–nı m–stist– k roku 1365
na 1,4 grose za m2 zarazuje parcelu spıse k draz sım
pozemkum ve m–st– (Vicar 1965, 275). Lze
predpokla dat, z e dıky svemu umıst–nı v bezprostrednı blızkosti Dominika nskeho kla stera domy
i pozd–ji ve stredov–ku a da le v novov–ku patrily
k draz sım a vystavn–jsım. Area l zkoumane plochy
v minulosti prosel radou masivnıch prestaveb, jak
jiz v obdobı stredov–ku a novov–ku, tak hlavn–
v obdobı nejmladsım (baroko, klasicismus), kdy byl
srovna n prirozeny svaz ity teren pro potreby
za stavby. V neposlednı rad– je treba zmınit uda losti
spojene s koncem druhe sv–tove va lky, kdy doslo
k vybombardova nı domu Mecova 2 a Dominika nske na m–stı 12. Za roven byla bombami poskozena
i dalsı okolnı za stavba, konkretn– dvornı trakt Starobrn–nske c. 8 a Dominika nske c. 9 (Hlava c 1988,
113-118; Merta 2001a, 58-63). V ra mci na slednych
stavebnıch, respektive asanacnıch aktivit byla mimo
ruiny domu odstran–na i preva z na ca st doposud
zachovanych kulturnıch souvrstvı. Zkouma ny tedy
byly v–tsinou pouze zahloubene objekty a relikty
za kladovych zdı.
Obr. 3. Obchodnı galerie Velky spalıcek
(A10/00), situacnı plan zkoumane plochy.
Geschaftsgalerie
Velky
spalıcek
(A10/00), Situationsplan der Grabungsfl“che.
75
Geomorfologicky se lokalita nacha zı na
mırnem, k vychodu sklon–nem svahu sm–rujıcım
k vodoteci Pona vky. Geologicke podloz ı tvorı
pudnı cernozemnı horizont (s.j. 101), ktery naseda
na kvarternı sprasove na v–je (s.j. 100) a sprasove
hlıny. Pod t–mito hlınami se nacha zı mocna st–rkova a pıskova terasa patrn– z obdobı miocenu.
Nejvyssı nadmorska vyska zkoumane plochy dosahuje pribliz n– 228,2 m. n.m.
Nyn–jsı ulice Dominika nska a na m–stı tehoz
jmena, kde se nacha zejı zkoumane parcely, doznaly
b–hem sve existence zm–n jak v cıslova nı parcel,
tak i v pojmenova nı ulic. Ulice Dominika nska se
v 19. stoletı nazyvala ulicı Zadnı Brn–nskou, o stoletı drıve Dolnı Brn–nskou, od 15. stoletı slula Proti
sv. Michalu a do te doby, pocınaje stoletım 13.,
jmenovala se Brn–nska (ulice byly dv– tehoz jmena,
stejn– se jmenovala i nyn–jsı Starobrn–nska ).
Dominika nske na m–stı, do roku 1989 Druz by
na rodu, se krom– n–kolika let b–hem 2. sv. va lky
nazyvalo Dominika nske od roku 1867 (kdy prob–hlo v Brn– precıslova nı i prejmenova nı). Drıve,
jiz od 14. stoletı, neslo na zev Rybny trh ci Stary
rybny trh (Flodrova 1997, 56 - 57). Nyn–jsı Dominika nska ulice c. 1, 3, 5, a 7 nesly od roku 1806
cısla 352, 351, 350 a 349, v roce 1779 pak m–ly
cısla 247, 246, 245 a 244 a do roku 1744 nesly
oznacenı 10, 9, 8 a 7/ II. Na lez ely totiz do druhe
m–stske ctvrt–, ktera se ve stredov–ku nazyvala
ctvrÚ Vesela . Krom– toho mıvaly domy i sva domovnı znamenı.
Od poloviny 14. stoletı jsou doloz eni v t–chto mıstech na sledujıcı majitele m–stisÚ a domu.
N–ktere z parcel byly v minulosti rozd–leny nebo
naopak spojeny, takz e majitele nelze vz dy spolehliv– priradit. Na mıst– Dominika nske c. 1 a 3, ve
stredov–ku jedineho domu rozd–leneho az v obdobı
renesance, je uva d–n od roku 1343 Milota de Domo
Theutonica (N–mecka Hž zova ), od roku 1355 pak
Konra d Boller ci Woller a roku 1365 jeho ovdov–la
manz elka a sirotci po Petrovi Landskronerovi
a jeho z en– Ev–, dceri Konra da Wollera. Na parcele
nyn–jsı Dominika nske c. 5 sıdlili od roku 1343
Persla, jejı manz el Jindrich Albus, od roku 1352
Henslinus pekar, receny Chobolczpek, pote je v roce 1359 uva d–n Nislın. V mıst– Dominika nske c. 7
bydlel od roku 1343 Ditlinus Cocretel ci Gogretel,
r. 1354 vdova po n–m a od roku 1355 Baltra m
Gogretel. V roce 1365 z obou parcel, sve i Nislınovy (c. 5 i 7), platil berni Pavel S melclınuv.
R. 1367 jest– sta le zminujı prameny v c. 1 a 3
vdovu po Wollerovi a v c. 5 a 7 Petra Smelclınova.
R. 1387 je uva d–n v c. 3 mistr Zebold, v c. 5
Mikula szlatnık a v c. 7 Mikula sReinhartuv, ktery
koupil roku 1369 dum vedle Vilema z Bolehradic
(c. 9) od Petra Smelclına. Roku 1432 sıdlı v c. 1 a 3
Va clav krejcı, v c. 5 Osvald zlatnık a v c. 7 Jakub
Plancinsgut, 1471 je v c. 1 a 3 Sigismund remena r,
v c. 5 malır S t–pa n a v c. 7 pak S imko reznık, 1487
76
v c. 1 a 3 bydlı zlatnık Mikula s. Roku 1504 je
jmenova n v ulici Dominika nske c. 7 zlatnık Petr,
1504 zlatnık Jan Pollak a 1510 Jan Vousa c, od
n–hoz dum koupil Jan Tafferner. Od roku 1537 je
v c. 1 a 3 Wolf Pesek ci Pesik, v c. 5 Frantisek
Gesinger ci Zelinger a v c. 7 Valentinus Aigner.
V roce 1538 koupil pul domu od Wolfa Pesika Jan
Permann a ten byl i s parcelou rozd–len, takz e v c. 1
bydlı Hans Permann a v c. 3 da le Wolf Pesik. 1567
koupil dum c. 1 od Permanna Vıt Zuelehner, 1571
koupil dum mısto sveho syna Pangraz Pessl, od n–j
Jan Beran a od n–j Asman Hanusch roku 1574. V c.
3 se postupn– vystrıdali majitele: roku 1582 koupil
dum Antonın Pariss, 1596 od n–j Hanns Purlfinger
a v roce 1600 byl jiz majitelem Ruprecht Nonhart,
jemuz dum prodali porucnıci Purlfingerovi. V c. 5
byl vlastnıkem roku 1583 Jakub starsı Wojska a v c.
7 az do roku 1585 Jakub Schoedrer a pote Va clav,
od n–hoz dum koupil Heinrich Hertmann. Na
zaca tku sedmna cteho stoletı jsou v pramenech
uva d–ni na sledujıcı vlastnıci: c. 7 vdova Ursula
Hertmannova a pak jejı syn Ja chym, od n–hoz
koupil dum roku 1616 Petr Lucze, v c. 5 zd–dil dum
po Jakubovi starsım Vojskovi Petr Vojska, od
n–hoz dostala dum jeho z ena Katerina z Na choda,
ktera jej obratem prodala Janu Baptistovi Mutinovi
mladsımu roku 1611. V c. 3 jsou uva d–ni Lorenz
Neumann a Elisabeth, kterı dum prodali roku 1601
Andreasi Khustenbergerovi, ktery jej 1608 prodal
Konra du Andreasi Ettingerovi. C 1 spoluvlastnil s
Hanuschem od roku 1586 Florian Wachinger, od
nich dum koupil 1588 Lorenz Handl Nadler ci
Hennex a pak presel zrejm– na Hanse Handla
Nadlera. R. 1617 byli spoluvlastnıky domu Paul
Schwab, Katerina Reichlin a Konra d Prethor, jimiz
byl roku 1618 dum proda n Johannu Conzetovi. V c.
7 je da le roku 1620 uva d–n Jakob Teltsch, 1639
Johann Hoffar, 1656 Heinrich Formanek a od roku
1670 Lorenc Valerian Alexandrowsky, ingrosista
u ž radu Desk zemskych. V c. 5 je jmenova n od
roku 1628 Martin Corvin a od roku 1633 Alexandr
Carvinus, pote zakoupil dum 1637 Balczer H¨nnig,
1650 Bartolom–j Pessolt ci Peussl a od 1654 pekar
Georg Berger. V c. 3 je majitelem Hanns Starczer,
od roku 1633 Andreas Lederer, od 1659 Georg
DŘrfler, od 1694 Andreas Langschwert, hodina r,
a od roku 1696 Franz Haan. V c. 1 je roku 1635
vlastnıkem Georg Wecker, 1650 Hanns Endtlich,
1664 George Khindl a od roku 1686 Georg Voyt
kloboucnık. Po Lorentzi Alexandrowskem zd–dila
roku 1708 dum c. 7 jeho pozustala manz elka
a prodala jej lekari Ludwigu Christianovi, po n–mz
jej zıskala ovdov–la Anna Marie Christianin asi
roku 1728 a prodala jej krejcımu Heinrichovi
Maassovi, ktery tento dum drz el az do roku 1744,
o ctyri roky pozd–ji je majitelkou c. 7 vdova
Elisabeth Maassin, roku 1755 zde bydlı Anton Karl
Valenta a jest– v 70. letech koupil dum Johann von
Welzenstein, jehoz rodina dum vlastnila az do roku
1721 a snad i o n–co dele, kdy byl vlastnıkem Franz
rytır von Welzenstein, zemsky rada. R. 1741 drz el
jiz dum obchodnık Franz A. Zuisch. V roce 1828
m–l ve 2. patre domu zrızenu ordinaci lekar Flesh.
V 90. letech byly majitelkami domu c.7 Emma
Schuldes a Emma Ripka von Rechthofen. V c. 5 po
dlouhem vlastn–nı rodinou Georga Bergera je snad
1718 vlastnıkem Leopold Eettinger, jist– vsak 1725
drz el dum Karl Hawliczek a jeho d–dicove a pozustalı az do roku 1753, kdy byl majitelem Josef
Georg Frank. R. 1777 jiz zde sıdlı vdova Johanna
Frankin a 1779 i jejı syn, a to alespon az do roku
1785. V devadesa tych letech je v dom– uva d–n
magistra tnı registra tor a kancelista Josef Frank. Na
poca tku 19. stoletı zde sıdlil Johann Tessel, a to az
do roku 1833, pote snad Ferdinand Lamprecht,
1834 Katerina a Josef Dufkovi, 1844 Petr a Barbara
Ceynar, 1862 obchodnı agent Franz Christ, 1867
Hugo Bretschka a roku 1892 Alois Enders. V c. 3 je
majitelem od konce 17. stoletı leka rnık Ignatius
Schwartz a jeho pozustalı, od roku asi 1716 krejcı
Johann Tach ci Taget, pote Anna Maria Tochin a
Johanna Tachin ci Tochin, 1740 byl jiz majitelem
Martin Ignaz Widlak a az do roku 1773 jeho
d–dicove. Potom zıskal dum c. 3 Fridrich Schmid,
jeho ovdov–la manz elka Anna prodala jejich dum
na poca tku 90. let sevci Jakubovi Uhlovi, jeho
ovdov–la manz elka Franziska se znovu provdala za
Karla Lettla, obchodnıka kuz emi, ktery se stal
majitelem domu. R. 1815 m–l jiz dum noveho
majitele, Josefa Bratranka, hospoda rskeho reditele
panstvı Lippitz, r. 1819 zde sıdlil Josef Balzar,
mistr v tova rn– v Kounicıch, 1833 zde bydlel Franz
Balzar, 1851 Emil Balzar a 1853 Eernestina Balzar.
Dum c. 1 vlastnil od konce 17. stoletı Hans Georg
Ludl, 1723 vdova Sophia Ludlin, ktera se znovu
vdala za Johanna Michala Zintilina, ktery dum drz el
roku 1725, pote je r. 1741 op–t uvedena Sophia
Zintilinin, 1746 vlastnili dum spolecn– pozustalı po
Sofii: Victoria, Barbara a Margaretha Zintilinin
a Theresia Ludlin, kterı prodali dum skla rskemu
mistrovi Casparu Stanzelovi roku 1748, r. 1770 byl
jiz majitelem hodina r Johann Stanzl, r. 1803 Dominik Stanzel a 1815 Jenovefa Stanzlin. Roku 1892
zde byl hostinec U Lıpy a dum byl v rukou Josefa
Pleskace (Urba nkova 2001).
Za chranny archeologicky vyzkum se uskutecnil ve dvou etapa ch. V ž noru az kv–tnu 2000
prob–hl plosny odkryv prostoru dvornıch traktu
Dominika nske c. 5 a 7, nedozkoumane plochy z let
1990 ý 1991 a ca sti dvorku na lez ıcıho domu Mecova c. 4. Po n–kolikam–sıcnı presta vce na n–j
v za rı a listopadu nava zal odkryv v interieru domu
Dominika nska 5.
Vzhledem ke kra tkemu termınu, v ra mci
ktereho m–l byt vyzkum realizova n, nemohl byt
terennı odkryv proveden v cele plose kontinua ln–.
Postup, ktery investor i stavba akceptovaly (statika,
stavebnı harmonogram apod.), bylo postupne
zkouma nı asi desıtky ucelen–jsıch ploch, jejichz
rozloha se pohybovala ra dov– v desıtka ch m2. R ada
archeologickych situacı, zvla st– odpadnıch jımek,
byla tedy zkouma na ve dvou a vıce fa zıch, coz
vedlo ke znicenı mnoz stvı na lezu a situacı. Jiz na
poca tku vyzkumu (v za padnı ca sti dvora) bylo
zrejme, z e archeologicke situace se soustredı pri
za padnım okraji zkoumane plochy (pri Dom– pa nu
z Kunsta tu), v ostatnı plose pak na jednotlive zahloubene objekty. Strednı ca st plochy byla znicena
pri planyrova nı terenu, ktere bylo provedeno
v ra mci odstran–nı sutin po vybombardovanem
dom– Mecova c. 2 a Dominika nske na m–stı c. 12.
Situace, ktere se nacha zely v bezprostrednı blızkosti budovane pilotove st–ny, tedy po obvod–
zkoumane plochy, byly ze statickych duvodu dokumentova ny jen zb–z n–, v–tsinou na profilech.
Jiz v prub–hu archeologickeho vyzkumu se
podarilo rozlisit n–kolik vyraznych sıdlistnıch,
respektive stavebnıch horizontu:
Horizont I
Nejstarsı zachycenou antropogennı aktivitu
predstavuje pohrbeny horizont pudnıho typu v nadmorske vysce 224,00 az 223,00 m. n.m. Na pudnım
typu byly nalezeny stopy lidske cinnosti doloz ene
n–kolika artefakty a stopami po ohnisti. Tuto fa zi
vyzkumu uskutecnil U stav Anthropos MZM.
V soucasnosti je vyhodnocena pouze geologicka
situace (Valoch ý Smolıkova . ý Kara sek 2001, 14 ý
19).
Horizont II
Dalsı aktivitu predstavuje ojedin–la sıdlistnı
ja ma kruhoveho pudorysu, ktera byla zachycena pri
ž prav– terenu pro pilotovou st–nu pri ulici Mecove.
Dle pom–rn– hojneho keramickeho celku, ktery byl
zıska n z jejı vypln–, lze objekt priradit kulture velaticke.
Horizont III/I
Na sledny casovy hia t ukoncila az stavebnı
aktivita reprezentovana reliktem zahloubene stavby,
ktera se nacha zela za ulicnım traktem domu Dominika nska c. 5. Pravož hly, zahloubeny prostor
o obdelnem pudoryse delky stran 2,2 x 2,6 m, zapust–ny 2,8 m do podloz ı. Objekt m–l rovne dno, na
kterem byla zachycena lamina rnı na slapova vrstva.
Pro narusenı okolnıho terenu mladsımi stavebnımi
aktivitami se nepodarilo zachytit stopy dalsıch
vertika lnıch konstrukcı, ktere by bylo sklıpku
moz no priradit. Ze za sypu objektu byl vyzvednut
keramicky celek datovany k poca tku 13. stoletı. Lze
predpokla dat, z e se jednalo o sklep blız e neidentifikovane drev–ne ci drevohlin–ne stavby.
77
Obr.4. Dominikanska 7, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), pudorys sklepa s.j
524.
Dominikanska Str. 7 ü í Gesch“ftsgalerie Velky spalıcekÚ (A10/00), Grundriss des Erdkellers Nr. 524.
Horizont III/II
Dalsı casovy horizont reprezentuje ojedin–ly
sklep drevohlin–neho domu (s.j. 524). Stavba byla
odkryta v hloubce parcely domu Dominika nska c.
7. Jednalo se o obdelny vykop se zaoblenymi rohy
o delce stran 5,8 m x 2,7 m, zapust–ny 2,8 m do
sprasoveho podloz ı z ž rovn– cernozemnıho pudnıho typu. Stavba byla orientova na ve sm–ru Z ý V.
Pri kratsı, za padnı st–n– byly zachyceny tri kruhove
sloupove ja my. Dv– byly situova ny v rozıch, tretı
uprostred st–ny. Jejich roztec cinila 1,1, respektive
1,4 m, prum–r se pohyboval v rozmezı 0,32 az
0,41 m. Mimo tuto souca st vertika lnı stavebnı konstrukce, nesoucı pravd–podobn– podlahu, nebyly ve
vykopu zjist–ny dalsı relikty stavebnıch prvku.
Severnı st–na byla ve sve za padnı ca sti rozclen–na
na dva stupn–. Ke stavb– pravd–podobn– prıslusela
dvojice sloupovych jam nacha zejıcıch se ve vzda lenosti 2,9 m od severnı st–ny sklepa. Jejich roztec
cinila 1,2 m, prum–r 0,4 m. Hypoteticky lze rekonstruovat pudorysne resenı nadzemnı ca sti domu,
ktery by tak dosahoval rozm–ru 6,0 x nejmen– 6,0
m.
Stavba byla za m–rn– zavezena odpadem, ze
ktereho pocha zı keramicky materia l datovany do
prvnı poloviny 13. stoletı. Jedna se o jeden
z nejstarsıch dokladu stavebnı cinnosti, respektive
domu z predlokacnıho obdobı m–sta.
Bezprostredn– po za niku tohoto domu na sleduje:
78
Obr.5 Dominikanska 7, Obchodnı galerie Velky
spalıcek (A10/00), pudorys sklepa drevohlinšneho domu (?) VS 001.
Dominikanska Str. 7 ü í Gesch“ftsgalerie
Velky spalıcekÚ (A10/00), Grundriss des
Erdkellers Nr. 001.
Horizont III/III - drevohlin–ne domy (polovina 13.
stoletı)
Tento stavebnı horizont, v soucasnosti zastoupeny 51 zna mymi objekty v prostoru celeho
historickeho ja dra m–sta Brna, tedy i nejbliz sıho
okolı zkoumane lokality, reprezentujı ctyri, respektive p–t staveb. Horizont je pom–rn– presn– datova n
na za klad– srovna nı s ostatnımi zna mymi objekty,
kdy se ve dvou prıpadech stavby podarilo dıky
dochova nı drev–nych konstrukcnıch prvku dendrochronologicky datovat do roku 1236 az 37
(Kobliz na c. 4) a k roku 1241 (Dum pa nu z Lipe;
Dvorska ý Merta ý Peska 2002, 31-39). Dva sutereny t–chto drevohlin–nych domu se nacha zely
v hloubce parcely dvora Dominika nska c. 7, dalsı
dva pak za ulicnım traktem domu Dominika nska
c. 5 a relikt pa teho pri ulici Mecova zrejm– na lez el
k parcele domu Mecova c. 4 (Zubek 2000).
S problematikou drevohlin–nych staveb nepochybn– souvisı na lezovy celek druhotn– uloz enych drev–nych stavebnıch prvku, ktere pocha zejı
z vypln– odpadnı jımky s. j. 592. Ze vsech prvku
byly odebra ny vzorky, ktere byly preda ny
k dendrochronologicke analyze. Zpracova no bylo
26 vzorku jedlovych a dubovych drev. Rozp–tı
dendrochronologickeho vrocenı, kdy nejstarsı vzorek na lez ı k roku 1228 a nejmladsı 1295 u jedlı
a 1274 az 1285 u dubu, nevypovıda o vystavb–
t–chto staveb, zcela jist– vsak dokla da dobu jejich
existence (Merta ý Peskaý Zubek v tisku).
Dominika nska c. 7, VS001
Zkouma n byl takrka cely zachyceny relikt
objektu plosn–. Jednalo se o rozsa hly vykop, ktery
byl pri exkavaci a dokumentaci rozd–len na dv–
ca sti: hlavnı (mohutn–jsı) vykop vlastnıho sklepa a
vedlejsı, v podstat– jen v rezu zachyceny vykop
vstupnı sıje. Severnı st–na vykopu je vzda lena pribliz n– 40 m od sta vajıcı ulicnı ca ry Dominika nske
ulice a cca 47 m od sta vajıcı ulicnı ca ry Starobrn–nske ulice. Na za klad– na lezove situace byly rozliseny tri stavebnı, respektive reparacnı fa ze objektu:
1.FAZE, ke ktere byl prirazen vlastnı prvotnı
vykop, jehoz za kladem se stal pribliz n– ctverec
o rozm–rech cca 5,4 x 5,4 m. Maxima lnı dokumentovana hloubka objektu dosahuje 1,46 m. V jiz nı st–n– vykopu lze uvaz ovat o vyklenku. Ze
severnı st–ny se dochoval pouze nepatrny segment.
Jako celek byla zkouma na za padnı st–na, ve svem
prub–hu prıma a svisla s ostrym prechodem do plocheho dna. Vykop vstupnı sıje existoval jiz v prvnı
fa zi objektu.
2. - 3. FAZE: V teto fa zi pravd–podobn– doslo k "obedn–nı" st–n objektu. Zachovanymi pozustatky vertika lnıch stavebnıch prvku jsou
kulove/sloupove ja my. Jednalo se o tra my obdelneho ci ctvercoveho prurezu 0,24 x 0,18 m; 0,22 x
0,125 m a 0,16 x 0,16 m. Tri byly situova ny
v rozıch vykopu, ctvrty “ve streduť za padnı st–ny,
pa ty pak op–t u za padnı st–ny, ve vzda lenosti 1,4 m
od prvku umıst–neho v jihoza padnım rohu vykopu.
Tra my se za roven podılely na resenı konstrukce
vyž st–nı vstupnı sıje do prostoru vlastnıho sklepa.
Jejı vykop je ve sve delsı ose velice pravd–podobn–
kolmy na za padnı st–nu sklepa. Vlastnı sırka dosahuje hodnoty 1,8 m. Jiz nı st–na je prıma , svisla az
strm– sikma , s ostrym prechodem do dna. Severnı
st–na je konvexnı s az nepostrehnutelnym prechodem do dna. Dno je stupnovite. Jeho nejnız e poloz ena ca st je za roven povrchem prvnıho schodu
sm–rujıcıho ze sklepa. Zajımavym poznatkem je, z e
ve vyplnıch objektu byly nalezeny dva pom–rn–
velke relikty stavebnıch cla nku (pravd–podobn–
z eber) z krinoidoveho va pence.
Materia l z vyplnı objektu a tım i za nik
stavby byl datova n do za v–ru 13. stoletı.
Sklep je v hloubce parcely, vzda len cca 15m
od sta vajıcı ulicnı ca ry Dominika nske ulice.
Zachyceny relikt byl zkouma n plosn–. Jedna
se o pom–rn– rozsa hly vykop, ktery byl pri exkavaci a dokumentaci rozd–len na dv– ca sti: prostor
sklepa a vedlejsı vykop, ktery byl interpretova n
jako vstupnı sıje. Ze sklepa byly zachyceny segmenty vychodnı a jiz nı st–ny, tvorıcı pravož hle
na roz ı. Ve sm–ru S-J byl vykop delsı nez 1,4 m, ve
sm–ru Z-V delsı nez 1,3 m. Maxima lnı dokumentovana hloubka dosa hla 2,4 m. Vykop vstupnı sıje ma
nepravidelny tvar. Maxima lnı rozm–r ve sm–ru S-J
je 1,9 m, ve sm–ru Z-V 2,06 m. St–ny jsou prıme,
svisle nebo prudce ci sikmo strme s ostrym prechodem do dna. Dno je schodovit– stupnovite. Na dn–
sklepa, u jeho vychodnı st–ny, byla dokumentova na
sloupova jamka kruhoveho pudorysu o prum–ru cca
0,3 m a totoz ne hloubce. Pri za padnı st–n– vstupnı
sıje byly dokumentova ny relikty zdı, ktere byly
interpretova ny jako vyzd–nı vstupu. Drev–nou
konstrukci v ra mci vstupnı sıje dokla dajı dv– sloupove jamky kruhovych pudorysu. Prvnı o prum–ru
0,44 m a hloubce 0,08 m, druha o prum–ru 0,18 m
a hloubce 0,45 m.
Materia l z vyplnı objektu byl datova n do
druhe poloviny 13. stoletı, kdy lze uvaz ovat i o za niku stavby.
Obr. 6. Dominikanska 5, Obchodnıgalerie Velky
spalıcek (A10/00), pudorys sklepa drevohlinšneho domu VS 003.
Dominikanska Str. 5 ü í Gesch“ftsgalerie Velky spalıcekÚ (A10/00), Grundriss des Erdkellers Nr. 003.
Zkouma n byl v podstat– cely zachyceny relikt objektu plosn–. Jedna se o rozsa hly vykop
pravd–podobn– obdelneho nebo ctvercoveho pudorysu. Objekt je situova n v hloubce parcely, vzda leny 35 m od sta vajıcı ulicnı ca ry Dominika nske
ulice. Maxima lnı dokumentovany rozm–r ve sm–ru
Z - V cinı 5,7 m, ve sm–ru S - J byla delka v–tsı nez
6 m. Maxima lnı zachycenou hloubku predstavuje
hodnota cca 2 m. Lze rıci z e vykop byl ve vertika lnım sm–ru dvojž rovnovy. Dno v jiz nı polovin– je
oproti severnı ca sti snız eno o 1,6 m. Jiz nı st–na
a st–na v ž rovni rozhranı severnı a jiz nı poloviny
jsou ve svem prub–hu prıme, konvexnı i konka vnı,
stupnovite a strm– sikme. Za padnı st–na zachovana
v jiz nı ca sti ma spıse prımy charakter takrka beze
sklonu. Vychodnı prıma svisla st–na byla sledova na
79
jen v rezu. Severnı st–na, zachovana jen v reliktu, je
prıma az strm– sikma . Prechody st–n do dna jsou
preva z n– ostre. Dno je v obou ca stech vykopu ploche. V severnı ca sti objektu byla doloz ena 0,01 m
silna “podlahať vznikla uslapa nım. Sloupovou
konstrukci dokla dajı vykopy sloupovych jam. Lze
usuzovat, z e sloupy byly kruhoveho prurezu o prum–ru 0,22 az 0,30 m.
Objekt byl na sledn– ca stecn– zanesen kontexty, interpretovanymi jako splachy. Situace sloupovych jam sv–dcı o tom, z e v dob– zana senı t–mito
splachy sloupy jest– sta ly.
Za nik objektu byl na za klad– zıskaneho keramickeho materia lu z odpovıdajıcıch za sypovych
vrstev datova n do 13. stoletı.
Mecova c.4, VS021
Objekt byl zachycen preva z n– rezem, plosn–
byl zkouma n jen zca sti. Jednalo se op–t o rozsa hly
vykop. Ze suterenu byla zachycena za padnı st–na
vzda lena 13 m od sta vajıcı ulicnı ca ry ulice Mecove. Ve sm–ru S - J byl delsı nez 4,1 m, ve sm–ru
Z - V delsı nez 1,4 m. Maxima lnı hloubka dosahovala 3,96 m. Ze zachovaleho reliktu je patrne, z e ve
vertika lnım sm–ru byl vykop dvojž rovnovy. Ploche
dno ve vychodnı ca sti bylo oproti za padnı snız eno
o cca 2,67 m. Segmenty st–n jsou prıme, svisle,
mısty podhloubene. Do dna precha zejı ostre nebo
pozvoln–. V za padnı ca sti byla na dn– objevena
sloupova jamka ova lneho pudorysu (0,3 x 0,24 m)
hluboka 0,1 m. Da le byla dokumentova na 0,06 m
silna vrstvicka tmave sedohn–de prachove jılovite
hlıny obsahujıcı nahodile uhlıky, skvrnky sprase
a mazanicovy prachu, interpretovana jako podlaha.
Na ni doseda az 0,7 m silna vrstva z lute prachove
hlıny s cetnymi skvrnami mazanicoveho prachu
a popela, zlomky mazanice, uhlıky a nahodilymi
kamınky a kameny. Ta byla prekryta 0,5 m mocnou
cervenohn–dou vrstvou prachove hlıny a mazanicoveho prachu s uhlıky, kamınky a cetnymi zlomky
mazanice. Na nı lez ela 0,18 m silna vrstva z lute
prachove hlıny s uhlıky a cetnymi zlomky mazanice. Snız eny prostor v za padnı ca sti pak byl vypln–n sedou prachovou hlınou se skvrnkami mazanicoveho prachu, sprase a zeleneho jılu, zlomky
mazanicoveho prachu, kamınky a kameny a cetnymi uhlıky.
Stavba zanikla poz a rem v za v–ru 13. stoletı,
jak dokla da keramicky materia l zıskany ze za sypu.
Mecova c. 2, VS142
Objekt byl zkouma n v podstat– jen v rezu
orientovanem ve sm–ru Z-V. Zachyceny relikt byl
vzda len cca 12,5m od ulicnı ca ry Mecove. Pravd–podobn– se jednalo o pom–rn– rozsa hly vykop. Ve
sm–ru Z - V i S - J byl delsı nez 1 m. Hloubka dosahovala vıce nez 1,2 m. Zachycena ca st vychodnı
80
st–ny je prıma a svisla . Dna nebylo dosaz eno. Dokumentovanou vypln reprezentuje hn–doseda prachova hlına s 30% prım–sı skvrnek z lute prachove
hlıny s uhlıky, drobnymi zlomky mazanice, keramiky a kostı. Hornı ca st st–ny nesla stopy propa lenı.
Soubor na lezu z vypln– vykopu byl datova n
do 13. stoletı. Dum velmi pravd–podobn– zanikl
na sledkem poz a ru.
Dalsı, casov– na vazne obdobı stavebnıch aktivit zastupuje
Horizont IV/I ý kamenna ja dra domu (pred 1300)
Tento stavebnı horizont doloz eny mnoz stvım staveb obdobneho charakteru je, jak ukazujı
za chranne archeologicke vyzkumy z obdobı poslednıho desetiletı, doloz en v podstat– na kaz de
historicke parcele (Merta 2001b, 41 - 61). Nebylo
proto prekvapenım, z e n–kolik staveb bylo rozpozna no i na teto lokalit–. Dva pudorysy kamennych
jader byly ca stecn– odkryty jiz predchozım vyzkumem z let 1990-91, ale informace o jejich rozvrz enı
byly za sadn– dopln–ny predm–tnym vyzkumem.
Nov– pribyl na lez kamenneho sklıpku v hloubi
parcely domu Dominika nska c. 7 a identifikovane
kamenne ja dro pod ulicnım traktem Dominika nske
c. 5. Obzvla sÚ stavba na Dominika nske c. 5 prinesla
mnoz stvı doposud nezna mych informacı dıky
zkouma nı jiz n– prilehle plochy puvodnıho dvorku,
kdy byla v Brn– poprve odkryta cela vstupnı sıje
a okno do sklepa. Podarilo se zde zachytit i s domem soucasnou komunikacnı ž roven dvora.
Kamenne ja dro na Dominika nske c. 7 celkem
jednoznacn– dokla da bezprostrednı na vaznost na
drevohlin–nou architekturu svym umıst–nım do
zanikleho sklepa drevohlin–neho domu (Merta ý
Peska 2001, 113; Merta 2001b, 51 ý 52; Procha zka
2000, 63).
Dominika nska 5, parcela c. 574
Suteren se nacha zı pri ulicnı ca re. Je obdelneho pudorysu o vnitrnıch strana ch delky 11,3 x
7,3 m, jeho podlaha se nedochovala. Nicmen– podle
za kladove spa ry lze predpokla dat, z e suteren byl zahlouben 2,9 m do terenu. Jako stavebnı materia l
byly pouz ity metabazity spojovane sedou maltou.
V jihovychodnım rohu se podarilo odkryt vstupnı
sıji sm–rujıcı ze sklepa do dvora. Vstupnı sıje byla
ve zdivu zaklenuta segmentem z maloforma tovych
cihel (22 x 11 x 4,5-5 cm).
V prvnı fa zi byla pom–rn– strma a ž zka
rampa pravd–podobn– nezastresena ; v nezna mo jak
dlouhem casovem horizontu, ale zcela jist– jest–
v obdobı vrcholneho stredov–ku byla ca stecn– zaklenuta valenou klenbou z tychz cihel. Vstupnı sıje
svou funkci ztratila n–kdy v prvnı polovin– 16.
stoletı za roven se za stavbou dvora, kdy byla vyuz ita
k uskladn–nı kuchynskeho odpadu. Pribliz n– ve
stredu jiz nı, do dvora obra cene st–ny, byl prolomen
sv–tlık, jehoz strmy banka l sm–roval t–sn– nad
komunikacnı ž roven dvora. S iroky a nızky otvor
okenka (0,6 x 0,25 m) byl zaklenut segmentem
z maloforma tovych cihel. Ve vychodnı st–n–
sklepnı prostory byla ve vysce 1,5 m nad podlahou
vyzd–na odkla dacı nika s lomenou strıskou, lze
predpokla dat, z e do tohoto prostoru sm–rovala dnes
jiz neidentifikovatelna vstupnı sıje z ulice. Puvodn–
plochostropa prostora byla v renesanci opatrena
valenou klenbou. Vstupnı sıje a sv–tlık sm–rujıcı do
dvora byly definitivn– zniceny pri rekonstrukci
domu v ra mci vystavby Obchodnı galerie Velky
spalıcek.
471. Rozsa hly archeologicky vyzkum v letech 1990
ý 1991 predcha zejıcı pla novane vystavb– hotelu
Baron Trenck obsa hl dv– stredov–ke parcely. Vyzkumem bylo odkryto n–kolik sklepu, dva z nich
na lez ely zkoumanemu horizontu. V ra mci vyzkumu
v roce 2000 byl zkouma n pa s terenu pri ulici Mecova , ktery nebyl predchozım vyzkumem dotcen.
Podarilo se tak doplnit n–ktere informace vztahujıcı
se k t–mto sklepum. Kamenna ja dra byla oznacena
jako dum I a II.
Mecova c. 2, parcela 471, dum I
Ca st zdiva oznacovaneho ve starsı literature
jako vychodnı zeä suterenu I (Procha zka ý Himmelova 1995, 233-245) zcela nepochybn– patrı
starsı stavebnı fa zi kamenneho ja dra. Zeä tvorila
za padnı, do dvora orientovanou st–nu stavby. Jejı
pudorys doplnil vyzkum na poca tku roku 2000, kdy
byla dokumentova na ca st zdiva pri ulici a navazujıcı jiz nı st–na. Podarilo se tak zıskat rozm–ry domu
a vyjasnit n–ktere dalsı skutecnosti. Suteren byl
obdelneho pudorysu, delsı stranou orientovanou do
ulice. Zapust–nı suterenu lze odvodit od za kladove
spa ry, ktera se nacha zela v hloubce 2,5 m proti
zachycenemu pudnımu typu prilehajıcımu ke stavb–
ze severnı strany. Zdi byly preva z n– ze slepence
Old Red spojovaneho oranz ovou maltou.
Obr. 7. Dominikanska 5, Obchodnı galerie
Velky spalıcek (A10/00), sklep kamenneho jadra.
Dominikanska Str. 5 ü Gesch“ftsgalerie
Velky spalıcek (A10/00), Keller des
steinernen Hauskerns.
Dominika nska c. 7, parcela c. 575
Suteren byl odhalen v zadnı ca sti parcely,
prakticky pri jejım za v–ru, ve vzda lenosti 42 m od
ulice. Stavba byla zapust–na do vykopu starsıho,
shoreleho suterenu drevohlin–neho domu. Obdelna
prostora o rozm–rech 4,2 x 3,6 m byla orientova na
pribliz n– ve sm–ru V ý Z. Pri severoza padnım rohu
z n–ho vybıhala vstupnı sıje sm–rujıcı k parcelnı zdi
Dominika nske c. 9. Subtilnı zdivo dosahovalo
mocnosti kolem 0,5 m, bylo zbudova no preva z n–
z metabazitu dopln–nych slepenci Old Red zd–nych
na oranz ovou maltu. Ost–nı vstupnı sıje bylo vyzd–no z maloforma tovych cihel. Ve vstupnı sıji se
dochovalo p–t stupnu puvodnıho schodist– vyzd–neho ze smıseneho zdiva.
Z poz a rove vrstvy nacha zejıcı se nad udusanou podlahou, pocha zı na lezovy soubor keramiky
datovany do za v–ru 13. stoletı.
Pro ž plnost pripojujeme strucny popis kamennych jader z parcely Mecova c. 2, parcela c.
Obr.8. Dominikanska 7, Obchodnı galerie
Velky spalıcek (A10/00), pudorys sklepa
kamenneho jadra v superpozici ke sklepu VS 001.
Velky spalıcek (A10/00), Grundriss des
Steinkernkellers žber dem “lteren Erdkeller.
81
o 2,3 m nız nez dokumentovany povrch pudnıho
typu. Vstupnı sıje ani dalsı architektonicke prvky
nebyly identifikova ny. Z metabazitu a slepencu Old
Red vystav–ne kamenne zdi dosahovaly mocnosti
0,9 m. Za pojivo slouz ila oranz ova va penna malta.
Ve zdivu se ve fragmentech vyskytovaly i maloforma tove cihly. Severoza padnı roh domu byl spojen parcelnı zdı stejne konstrukce s Dominika nskou
c. 1. Oba domy, respektive jejich relikty prez ivsı
v mladsıch stavebnıch fa zıch byly znacn– poniceny
v dusledku bombardova nı v roce 1944 (Merta
2001a, 58-63), definitivn– pak zanikly pri t–z b–
stavebnı ja my pro Obchodnı galerii Velky spalıcek.
Horizont IV/II (vrcholna gotika)
V obdobı vrcholne gotiky doslo k vystavb–
domu na parcele dnesnı Dominika nske 1-3. Stavba
obdelne dispozice, delsı stranou orientovana do
ulice, byla v celem pudoryse podsklepena. Sklep
byl v polovin– pred–len cihlovym pasem. Prostora
byla stejn– jako prızemı a patra plochostropa .
Obr. 9. Dominikanska 5, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), prucelıdomu.
Velky spalıcek (A10/00), Fassademauer.
Asi 2,1 m od severovychodnıho rohu se podarilo zachytit relikt vstupu do prızemnı ca sti domu
vyzd–neho z maloforma tovych cihel. Z jihovychodnı ca sti domu vybıhala zeä stejneho charakteru
sm–rujıcı jiz nım sm–rem k Mecove c. 4. Pudorysne
rozvrz enı prızemnı ca sti domu se podarilo rekonstruovat na za klad– informacı zıskanych z probıhajıcıho vyzkumu domu Mecova c. 4. Z nastın–ne
situace vyplyva , z e stavba byla podsklepena
pribliz n– z jedne poloviny.
Stavba, respektive suteren a ca sti zdiva prızemı byly postupn– zakomponova ny do organismu
domu, ktery zanikl az v dusledku bombardova nı
roku 1944.
Mecova c. 2 (puvodn– Dominika nske na m–stı 13),
parcela 471, dum II
Preva z na ca st pudorysu suterenu stavby byla
odkryta vyzkumem v roce 1991, za padnı zeä pak
byla dokumentova na v roce 2000. Jedna se op–t o
skoro ctvercovou dispozici orientovanou kratsı
stranou k ulicnı ca re. U roven podlahy se nepodarilo
identifikovat. Na celkove zahloubenı suterenu lze
usuzovat ze za kladove spa ry, ktera se nacha zela
82
Pribliz n– ve stejnem casovem horizontu byl
prestav–n i dum Dominika nska c. 5. Ze stavby se
dochovala ulicnı zeä do vyse prvnıho patra,
v prızemı pak ca st vychodnı i za padnı zdi. Zdivo
bylo zbudova no z metabazitu. V ulicnı front– byly
dokumentova ny relikty okennıch otvoru. V za padnı
zdi prızemı byly prolomeny dv– odkla dacı niky se
strıskou.
Z prub–hu zdiva ulicnı fronty lze predpokla dat, z e v dob– vystavby domu byla Dominika nska
c. 5 a 7 jednou parcelou.
Horizont IV/III (pozdnı gotika)
Do tohoto casoveho horizontu lze zaradit
n–kolik odpadnıch jımek. Velmi vyznamne jsou
predevsım na lezove soubory z jımek za Dominika nskou c. 5, odkud pocha zı v–tsı mnoz stvı technicke keramiky ý tyglıku, ktere jsou v soucasne
dob– podrobova ny odborne expertize. Keramicke
soubory tyto objekty datujı do 15. stoletı.
Horizont V (pozdnı gotika-renesance)
V obdobı po roce 1500 byl vystav–n dum
Dominika nska c. 7. Jedna se o jednora zovou vystavbu domu, ktery se zachoval v pom–rn– nezm–n–ne podob– az do roku 2000. Dum o ulicnım
traktu, k n–muz bylo pripojeno kra tke za padnı
dvornı krıdlo, byl v celem pudorysu podsklepen.
Puvodn– plochostropy suteren byl vystav–n
z kamene za pouz itı cihel (28 x 12 x 8-8,5 cm)
k vyzd–nı architektonickych detailu. Plochostrope
resenı dokla da pouz itı vyna secıch pasu v konstrukci
obou sklepu. Uprostred ulicnıho traktu, orientova na
do ulice, byla prolomena vstupnı sıje zaklenuta
segmentem z tvarovek. Ze sklepa za padnıho krıdla
vycha zela pri parcelnı zdi domu Dominika nska c. 9
vstupnı sıje orientovana do dvora. Prostory obou
sklepu byly v baroku sklenuty valenou klenbou
z cihel. V prızemı se z prvnı stavebnı fa ze domu
dochovala ulicnı zeä. Vnitrnı prostory byly dispozicn– zm–n–ny jest– v obdobı renesance. Situace se
opakovala v patre s tım rozdılem, z e zatımco prızemı bylo rekonstruova no, v patre byly zachova ny
dispozice mıstnostı v ulicnım traktu a zbytek byl
resen nov–.
Stavbu domu datuje stratigraficky vztah
k odpadnı jımce na sousednı parcele Dominika nska
c. 5, porusene vychodnı zdı domu. Z jejı vypln–
pocha zı reprezentativnı soubor keramiky datovany
do sameho poca tku 16. stoletı.
prenych do kamennych pilıru. Dalsı prestavba
postihla zminovany dum n–kdy v obdobı renesance,
kdy byla zm–n–na dispozice stavby. Dum byl
pred–len stredovou chodbickou na dva pribliz n–
stejn– velke trakty. Za kladove zdivo chodby bylo
doloz eno mimo jine i vyzkumem prilehleho dvora.
V renesanci byl vystav–n i sklep domu Dominika nska c. 3, ktery byl znicen pri hloubenı stavebnı ja my. Sklep postaveny dulnım zpusobem
vybıhal z dnes dochovaneho podsklepeneho ulicnıho traktu do prostoru dvora. Chodbovity sklep byl
v mladsım obdobı (s nejv–tsı pravd–podobnostı
v klasicismu) propojen s podsklepenou stavbou
dvornıho traktu domu Dominika nska c. 1. Tento
trakt byl strz en jiz drıve, nez doslo k archeologickemu vyzkumu.
Paraleln– s parcelnı zdı domu Mecova c. 4
byl ve vzda lenosti 1,0 m odkryt nevelky sklep obdelneho pudorysu, orientovany S ýJ. Byl postaven
ze smıseneho zdiva, dovnitr opatreneho cihlovou
plentou. Sklep byl zaklenut valenou cihlovou klenbou. Vnitrnı prostor dosahoval rozm–ru 3,8 x vıce
nez 3,6 m, zdi o mocnosti 1,1 m byly zapust–ny do
sprasoveho podloz ı. Stavba na lez ela komplexu tzv.
Stare mincovny (Procha zka ý Himmelova 1995,
233 - 245). Casove zarazenı sklepa nebylo presv–dciv– doloz eno.
Horizont VII (baroko)
Obdobı tohoto historickeho obdobı bylo zastoupeno pouze loka ln– na lezy hmotne kultury,
ktere pocha zejı z nemnoha dochovanych ž trz ku odpadnıch planyrek v prostoru dvora za domem Dominika nska c. 3.
Horizont VIII (klasicismus)
Obr. 10. Dominikanska 1, 3, 5, 7, 5, Obchodnı
galerie Velky spalıcek (A10/00), aquamanile ze zasypu jımky, kolem 1300.
Velky spalıcek (A10/00), Aquamanillie
aus der Verfžllung der Kloake, um
1300.
Horizont VI (renesance)
Na sledujıcı mladsı stavebnı horizont zastupuje predevsım dostavba dvornı ca sti domu Dominika nska c. 5, datovana stratigraficky do prvnı
poloviny 16. stoletı. Puvodnı vrcholn– stredov–ky
dum zıskal nove rozvrz enı pudorysu ctverce,
podsklepena zustala pouze stara , prıulicnı ca st
domu. Odkryte kamenne za kladove zdivo bylo
zaloz eno na vyna secıch cihlovych pasech roze-
Klasicismus reprezentujı za klady dvornıho
traktu domu Dominika nska c. 7, ktery byl situova n
po cele delce za stavby vychodnıho krıdla Domu
pa nu z Lipe. Stejn– tak sem patrı za kladove zdivo
a ž pravy v okolı kasny za domem Dominika nska
c. 5.
Horizont IX (za nik historicke za stavby ve 20. stoletı)
Za nikovy horizont za stavby zkoumanych
parcel reprezentujı na lezy ze za sypu (za valu) sklepu
byvaleho domu na Dominika nskem na m–stı c. 12.
Dokla dajı uda lost, ke ktere doslo 20. 11. 1944, kdy
byl dum omylem zasaz en pri americkem na letu na
zbrojnı prumyslove podniky v blızkem okolı Brna.
Z na lezu lze zmınit predevsım na st–nne hodiny
jejichz rucicky se zastavily na case 12:10 hod.
83
Obr. 11. Blok 48 (A135/2000), lokalizace
jednotlivych sond.
Hausblock 50 (A135/2000), Lage der
Nejpocetn–jsımi archeologickymi aktivitami
z obdobı stredov–ku byly odpadnı jımky a nejruzn–jsı ja my druhotn– zasypane kuchynskym a jinym
odpadem. Z t–chto jımek, poprıpad– jam pocha zı
v–tsina na lezu keramiky, skla, z eleznych a jinych
predm–tu. Celkem bylo zkouma no 51 jımek (puvodn– suchych za chodu) ctvercoveho nebo kruhoveho tvaru, prıpadn– s pozustatky drev–neho bedn–nı, jejichz hloubka v rad– prıpadu dosahovala
vıce nez 7 m. V–tsina na lezu pocha zı ze 13. stoletı,
coz je pravd–podobn– zaprıcin–no zm–nou v nakla da nı s odpady, ktera se projevuje od 14. stoletı.
Dalsı prıcinou vsak muz e byt i situova nı odpadu
a odpadnıch jımek ve 14. a 15. stoletı na jine mısto
v parcele. Skromn–jsı odhalenı byla ucin–na take
z obdobı pozdnıho stredov–ku (15. stol.), renesance
(16. stol.) a raneho baroka (17. stol.). V–tsı bohatstvı a rozmanitost predm–tu v obdobı renesance
na m dokumentujı predevsım na lezy zlomku sklen–nych na dob (v n–kolika prıpadech i pozlacenych)
a mnoz stvı keramiky. Celkem bylo prozkouma no
55 jımek (Merta ý Kova cik ý Peska ý Procha zka ý
Sadılek 2001, 87).
84
Obr. 12. Blok 48 (A135/2000), sonda B4.
Hausblock 50 (A135/2000), Schurfschacht B4.
Blok 48 ü namšstı Svobody, parc. c. 537 [akce
A135/2000]
V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť byl v m–sıcıch cervnu az rıjnu 2000 uskutecn–n archeologicky vyzkum v prostoru vozovky
na m–stı Svobody (blok 48), spocıvajıcı v dokumentaci a sledova nı 15 sond (Peska 2001).
Z hlediska historicke topografie se v tomto prostoru
od zaloz enı m–sta (prvnı polovina 13. stoletı) nacha zelo na m–stı drıve zvane Dolnı trh (Flodrova
1997, 163).
Puvodnı ra z na m–stı byl ve srovna nı
s dneskem pon–kud intimn–jsı. Komunikace ž stıcı
na trz ist– vycha zely z jeho koutu a byly podstatn–
uz sı nez dnes. Dlouhe domovnı fronty honosnych
domu a pala cu byly preruseny pouze ve dvou mıstech ž zkymi ulickami. V severnı front– to byla
ulicka vedoucı ke kostelu sv. Jakuba a ke hrbitovu,
ktery se tehdy nacha zel kolem kostela. R ıkalo se jı
“ulicka mrtvychť, ale jmenovala se Hrbitovnı,
pozd–ji Kostelnı a jejı sırka byla pouze 3,5 metru.
Za padnı fronta domu byla rozd–lena ulickou
Za mecnickou stejne sırky (Ha lova -Jahodova 1975,
83, 87, 139; Flodrova 1997, 163; Svoboda 2001,
136). I kdyz si tedy na m–stı v za sad– podrz elo svuj
puvodnı tvar, presto zde poca tkem 20. stoletı byly
ucin–ny urcite urbanisticke zm–ny vedoucı k jeho
rozsırenı. Pod dlaz bou se v soucasnosti nacha zejı
za klady stredov–kych domu v jiz zmın–nych roz-
sırenych ulicıch Rasınova a Za mecnicka , ale i v ž stı
B–hounske. O n–kolik metru severn–ji byla posunuta ulicnı fronta mezi dnesnı Rasınovou a B–hounskou. Nejmarkantn–jsı zm–nou je vsak posunutı za stavby, mezi domem na m–stı Svobody 9
a ž stım ulice Janska , vychodnım sm–rem. Jedna se
o prostor v historickych pramenech zvany “Lugekť,
v ž stı na m–stı Svobody. Cılem tohoto urbanistickeho za sahu z poca tku 20. stoletı bylo podstatne rozsırenı ž stı na m–stı do nov– zbudovane
Ferdinandovi trıdy (dnesnı Masarykova ulice).
Spolu se sondami byl uprostred na m–stı b–hem leta 2000 realizova n i vyzkum za kladu kostela
sv. Mikula se zbouraneho v 70. letech 19. stoletı
(Kova cik ý Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek
2001, 93-99; Merta ý Peska ý Sadılek - Urba nkova
2001, 107 ý 132; Merta - Peska 2002, 33-42). Vedle
tohoto vyzkumu zde prob–hla i rada dalsıch
drobnych i v–tsıch archeologickych akcı, napr.:
prostor domu a pred domem na m–stı Svobody 8
(Kova cik ý Merta ý Peska 2002, 36 - 43; Merta ý
Peska ý Procha zka ý Sadılek 2000, 50-51), na m–stı
Svobody 9 (Procha zka 1995), na m–stı Svobody 17
ý Dum pa nu z Lipe (Kova cik ý Merta ý Peska ý
Procha zka ý Sadılek 2001, 93; Peska - Zapletalova
2001), sondy v ra mci bloku 28 a 29 (Merta ý Peska
ý Procha zka ý Sadılek 2000, 38; Kova cik 2001).
Na m–stı se nacha zı na mırnem, k vychodu sklon–nem svahu sm–rujıcım k vodoteci Pona vky. Geologicka situace v prostoru na m–stı, s durazem na
nejmladsı obdobı ý kvarter, byla nejnov–ji zhodnocena Mgr. Lenkou Kvıtkovou. V celkem 18 dokumentovanych sonda ch zachytila n–kolik hlavnıch
typu sedimentu, z nichz vyclenila n–kolik horizontu, ktere oznacila jako Z1 az Z6. Horizont Z6
tvorı antropogennı sedimenty pocha zejıcı zhruba ze
13. stoletı. Horizont Z5 tvorı cernohn–dy, slab–
zeleny, jemn– hrudkovity, porovity sediment
s typickym za pachem bahennıch sedimentu. Tento
sediment vznikal jako svrchnı vrstva n–jake mensı
baz inky (sapropel), ale mnohem pravd–podobn–ji
byla takto zachycena poulicnı stoka. Tento horizont
byl odhalen pouze v sond– B4 a dosahoval max.
mocnosti 0,15 m. Z prvnıch vysledku palynologie,
kterou zpracova va dr. N. Dola kova , je zrejme, z e
okolnı prostredı bylo spıse vlhcıho ra zu. Byly zde
nalezeny ostrice, houby, olse a rasy cirkulisporites.
Horizont Z4 je tvoren rezavohn–dymi az cernohn–dymi sedimenty. Je slab– zapa chajıcı. Rezave
zabarvenı vzniklo z velmi vlhkeho anoxickeho
prostredı. Dr. N. Dola kova zde nalezla rasy
cirkulisporites, ktere op–t indikujı n–jake velmi
vlhke prostredı. Tento horizont je v severnı ca sti
na m–stı vıcemen– prub–z ny a maxima lnı hodnoty
2,4 m dosa hl v sond– A3. Horizont Z3 tvorı sv–tle
hn–dy, velmi vlhky, velmi slab– va pnity sediment
s mensımi rezavymi skvrnkami. Nejpravd–podobn–ji se jedna alespon mısty o oglejenou spras
ovlivn–nou nadloz ım. Dalsı horizonty Z2 a Z1
dokumentujı starsı geologicky vyvoj lokality
v kvarteru a tercieru. Prozatım je z t–chto novych
vysledku zrejme, z e v severnı ca sti na m–stı dovolovalo podloz ı existenci v–tsı prohlubn–, kde
vznikaly sedimenty ovlivn–ne velmi vlhkym
prostredım. Tyto sedimenty kopırujı a vyplnujı
povrch podloz nıch sprası. Pravd–podobn– se jedna
o prostredı n–jake mokriny nebo o zaplavovane
bocnı koryto n–jakeho toku. Kaz dopa dn– tımto
prostredım musela byt ovlivn–na velka ca st
prostoru na m–stı (Kvıtkova 2001, 8-10). Na za klad–
archeologickych na lezu odkrytych sondami na
na m–stı Svobody si v soucasnosti muz eme utvorit
predstavu o rozsahu a charakteru archeologickych
situacı, ktere se zde skryvajı pod dlaz bou. Z obdobı
stredov–ku jsou v celem prostoru na m–stı zachova ny archeologicke situace v tem–r nenarusene
podob–, coz je pro ž zemı historickeho ja dra Brna
vyjimecne. Obdobna situace je v soucasnosti dokumentova na pouze na Dominika nskem na m–stı,
Zelnem trhu, Jakubskem na m–stı a tzv. R ımskem
na m–stı - na ulici Frantiska nske. Tato skutecnost je
zaprıcin–na zejmena malou stavebnı aktivitou na
na m–stı v obdobı novov–ku.
Rozsah archeologickych situacı je v jednotlivych ca stech na m–stı ruzny, coz souvisı zejmena
s vyvojem historickeho terenu. Zatımco v jiz nı ca sti
na m–stı je puvodnı historicky teren t–sn– pod
dlaz bou (sonda D1 s.j. 155 ý 1m; C8 s.j. 1001 ý 0,3
m), v severnı ca sti na m–stı je mısty az ve 3 metrech
(sonda A1 s.j. 215 ý 3 m; A2 s.j. 1119 ý 2,5 m; B4
s.j. 5120 ý 2,7 m atd.). Tento rozdıl je zpusoben jiz
vyse zmın–nou terennı depresı, ktera procha zela
severnı ca stı na m–stı za padovychodnım sm–rem.
Patrn– se jedna o pozustatek mokriny, ktera byla
jest– do 14. stoletı odvodn–na regulovanou stokou
(sonda B4), jejız prub–h zde muz eme oceka vat.
U sondy B4 se zastavıme podrobn–ji. Nejstarsımi
dokumentovanymi aktivitami v teto sond– byly
kulturnı a komunikacnı vrstvy (s.j. 5112 az 5115)
vytvorene na zvodn–lem pudnım typu (s.j. 5120).
Tyto vrstvy narusilo smısene zdivo (s.j. 5900)
spojovane z lutou hrubou va pennou maltou,
z vnitrnı strany pak byla vloz ena dubova deska
dendrochronologicky datovana k roku 1255 (s.j.
400). Konstrukce pokracovala severovychodnım
a jihoza padnım sm–rem mimo sondu. S obdobım
existence teto konstrukce souvisı kulturnı (na plavove ?) pıscite jılovite hlıny s obla zky (s.j. 5101,
5102 a 5117). Za sypy stratigraficky nad vrstvou
5103 pocha zejı z obdobı po ukoncenı funkce zdiva
a podle ojedin–lych zlomku keramiky je lze datovat
do 14. stoletı. Prestoz e byl sondou zachycen pouze
fragment konstrukce, domnıva me se, z e situaci lze
interpretovat jako vyzdıvku jiz nı st–ny m–stske
stoky. Nasv–dcovala by tomu mimo jine orientace
zdiva, zvodn–ly teren, na plavove vrstvy, ale
i umıst–nı konstrukce pra v– v teto ca sti na m–stı.
S jistotou vsak muz e tuto teorii potvrdit pouze dalsı
archeologicky vyzkum. Nejmladsı stredov–kou
85
vrstvou dokumentovanou v sond– je zrejm– za syp
5109 nebo 5110. Cele stredov–ke souvrstvı bylo
v prub–hu 17. stoletı naruseno vystavbou Merkurovy kasny, jejız za klad (s.j. 5901) se podarilo
zachytit v jiz nı ca sti sondy (Dvorska ý Merta ý
Peska 2001, 31-39).
Obr. 13. Blok 48 (A135/2000), sonda C7.
Hausblock 48 (A135/2000), Schurfschacht C7.
Protoz e se archeologicke situace v cele plose
na m–stı bez vyjimky nacha zejı jiz 0,5 m pod povrchem, mocnost archeologickych vrstev dosahuje
v jeho severnı ca sti az 2,5 m. Jedna se o mocne
souvrstvı tvorene st–rkovymi ž pravami terenu,
kulturnımi vrstvami a zahloubenymi ja mami casov–
na lez ıcı preva z n– 13. stoletı (sondy A1, A2, A3,
A4, B1, B2). Ve strednı ca sti na m–stı se dokla dajı
za klady kostela sv. Mikula se z konce 13. stoletı,
zahloubene do mocneho stredov–keho kulturnıho
souvrstvı a narusujıcı nejstarsı vyrobnı aktivity z
poca tku 13. stoletı (Merta ý Peska ý Sadılek Urba nkova 2001, 107 - 132). V jiz nı ca sti se naleza
nezna ma historicka za stavba ze 13. stoletı (sondy
D2, D3, C8) a zahloubene ja my souvisejıcı
s odpadnımi aktivitami ve stredov–ku (sondy C7,
C9). V sond– D2 byl napr. dokumentova n rozsa hly
zasypany stredov–ky objekt, ktery pokracoval
mimo sondu. Situaci muz eme interpretovat jako
zanikly drevohlin–ny suteren domu ze 13. stoletı
(za sypy 123, 122, 125, 126, 121, 113-120).
Zajımavym poznatkem je skutecnost, z e zjisÚ ovacımi sondami byla odhalena i nezna ma za stavba ze 13. stoletı (sondy C8 a D3). Sondou C8
bylo zachyceno ý v ž rovni cca 0,75 m pod vozovkou ý za kladove zdivo (s.j. 8901) probıhajıcı ve
sm–ru severovychod - jihoza pad. Charakter zdiva
spojovaneho z lutou hrubozrnnou va pennou maltou
nasv–dcuje, z e obdobı vystavby na lez ı do 13. prıpadn– 14. stoletı. Pon–vadz nenı na z a dnem historickem pla nu zachycena v tomto prostoru jaka koli
za stavba, jedna se o zcela nezna my objekt, jehoz
rozsah a funkci muz e objasnit pouze dalsı archeologicky vyzkum.
86
Obr. 14. Blok 48 (A135/2000), sonda D3.
Hausblock 48 (A135/2000), Schurfschacht D3.
V sond– D3 byla asi 1, 6 m pod dlaz bou odkryta koruna nezna meho zdiva probıhajıcıho severojiz nım sm–rem (s.j. 900). Oranz ovoz luta hruba
malta a celkovy charakter zdiva sv–dcı o jeho
stredov–kem puvodu. Celou situaci lze interpretovat
jako vychodnı st–nu plochostropeho sklepa, jehoz
prostor pokracoval da le za padnım, severnım a jiz nım sm–rem. Zlomky keramiky ze za sypu (s.j. 131
ý 140) datujı za nik sklepa nejpozd–ji do 1. poloviny
14. stoletı. Pri podlaze byl odhalen i za klad zdiva
(prıcky ?) pokracujıcı da le za padnım sm–rem
a sloupova ja ma, jez mohla souviset s konstrukcı
tra moveho stropu (s.j. 504). Kamennemu sklepu
predcha zel zrejm– drevohlin–ny suteren, jehoz
jihovychodnı roh byl nalezen pod podlahou v severoza padnım rohu sondy (s.j. 503 a 147). Pısemne
prameny na m velice mlhav– poda vajı prvnı
informace o za stavb– ve m–st– v polovin– 14. stoletı, veduty a rytiny dokonce az v 17. stoletı. Je tedy
zrejme, z e puvodnı za stavba na m–stı byla pon–kud
odlisna od soucasnych predstav vycha zejıcıch
z pla nu stabilnıho katastru z roku 1825. Zvla st–
situace odhalene v sonda ch D2 a D3 otevrely
ota zku vym–renı na m–stı ve 13. stoletı. Protoz e zachycena za stavba v obou sonda ch zanikla nejpozd–ji v 1. polovin– 14. stoletı, mohli bychom
uvaz ovat o zm–n– pudorysu a celkovem rozsırenı
na m–stı pra v– v tomto obdobı. V jiz nı ca sti
dnesnıho na m–stı lze tedy oceka vat i na lezy dalsıch
staveb. Protoz e se jedna o zcela novou skutecnost
zachycenou pouze archeologickymi prameny, muz e
ji objasnit pouze dalsı terennı vyzkum.
Obr. 15. Blok 48 (A135/2000), sonda C8.
Hausblock 48 (A135/2000),
Schurfschacht C8.
Na rozdıl od situacı ze sond D2 a D3 muz eme konfrontovat s historickymi prameny alespon na lez
zdiva ze sondy C8. Pokud prijmeme hypotezu, z e se
vzhledem k charakteru zdiva jedna o stavbu svym
charakterem blızkou kostelu sv. Mikula se, mohla
by se na m k tomuto objektu vztahovat historicka
zpra va z roku 1353. V tomto roce prodal "Jesek
neboli Jan, tehdy rektor kaple sv. Mikula se, domek
ke kapli na lez ejıcı, neboÚ ten se mu zda l malicky
a prılisskromny a jako kaplanka nevhodny". Ve sve
historicke topografii O. Vicar tuto kaplanku umisÚ uje do ulicnı fronty mezi Za mecnickou ulici a tzv.
Lugek, pricemz pri sve rekonstrukci vycha zı mimo
jine z veduty H. J. Beyera ý H. J. Zeisera z roku
1645, na ktere nenı krom– kostela z a dna stavba
v na m–stı zakreslena. Na za klad– skutecnostı, z e
ma toto m–stist– vyrazn– niz sı ocen–nı nez sousednı
domy a z e v pramenech je dum uva d–n jako "prılis
skromny", lze soudit, z e se jedna o omyl a bernı
za pisy k roku 1348 se vztahujı k nalezenemu ne-
podsklepenemu domku v na m–stı (Vicar 1965; 275,
281; Merta ý Peska ý Sadılek - Urba nkova 2001,
107 - 132).
Obr. 16. Blok 48 (A135/2000), sonda D3.
H“userblock 48 (A135/2000), Schurfschacht D3.
Obr. 17. Namšstısvobody 17 (A191/2000), zkoumana plocha v ramci parcely ; 1, 2 ü
vyzkum dvorku Panska 2-4 (A37/2001).
Svoboda-Platz 17; Grabungsfl“che; 1, 2
ü
Grabungsfl“che
Panska
2-4
(A37/2001).
87
Namšstı svobody 17 ü Dum panu z Lipe [akce
A191/2000]
V souvislosti s rekonstrukcı a dostavbou
sklepu domu na m–stı Svobody 17 byl uskutecn–n
v m–sıcıch za rı 2000 az cervnu 2001 za chranny archeologicky vyzkum (Peska ý Zapletalova 2001).
Sledovana plocha vyzkumu se nacha zı
v jihoza padnı front– na m–stı, v bloku tvorenem
ulicemi Pa nskou a Za mecnickou. Levy sousednı
dum c. 16 byl vystav–n na vybombardovane parcele
po druhe sv–tove va lce. Pri novostavb– definitivn–
zanikla historicka za stavba, jejız pudorys je zna m
pouze ze zam–renı stareho domu z roku 1942.
Z hlediska historicke topografie se v tomto prostoru
jiz od 13. stoletı nacha zela m–sÚ anska za stavba.
Ocen–nı m–stist– k roku 1365 na 1,4 grose za m2
zarazuje parcelu spıse k t–m draz sım pozemkum ve
m–st– (Vicar 1965, 275). Lze predpokla dat, z e dıky
svemu umıst–nı na hlavnım na m–stı dum i pozd–ji
ve stredov–ku a novov–ku patril k t–m draz sım
a vystavn–jsım.
Na konci 19. stoletı se dum c.17 na na m–stı
Svobody nazyval podle zna mych majitelu domu
"Komarek ý Haus" nebo "Souches ý Haus". Od
poca tku 20. stoletı se ujalo dosud b–z ne, avsak
mylne pojmenova nı Dum pa nu z Lipe, i kdyz byl na
konci 19. stoletı urcen jako stavebnık velkolepeho
renesancnıho pala ce brn–nsky patricij Krystof
Schwanz. Nejstarsı historii za stavby domu lze
podle ž trz kovitych pısemnych pramenu doloz it
v letech 1343 ý 1365. Podle Vicarovy rekonstrukce
stredov–ke za stavby historickeho m–sta zaujıma
parcela domu c. 17 dv– goticka m–stist– (na rekonstrukci c. 106 a 107), ktera v roce 1343 vlastnili
senkyr Va clav (Wenceslaus Propinas) a koz esnık
a pozd–ji obchodnık Heinrich Fuchs (Heinricus
Vuchs pellifex). V polovin– 14. stoletı Fuchs scelil
ob– parcely v jeden majetek, ktery mezi lety 1354 ý
1355 prodal Eberhardovi, jehoz vdova jej vlastnila
jest– v roce 1365 (Vicar 1965, 281; 1966, 255).
V letech 1387 ý 1389 parcelu vlastnil Moriz
Steiger. V 15. stoletı se v drz enı domu z doloz enych majitelu vystrıdali koz esnık Johannes
Hackl, Va clav Hackl, Johannes Adelfinger.
Souvisla rada vlastnıku je doloz ena od poca tku 16.
stoletı. Tu na m z anonymity vystupuje az rytır
Matya s Munka z Ivancic, kteremu dum patril od
roku 1531. Puvodem cesky m–sÚ an z Ivancic byl
nobilitova n roku 1523. Jeho bratr Jan (+ 1540) se
po studiıch ve Vıdni stal prvnım ceskym m–stskym
pısarem a autorem Pam–tı starych brn–nskych Jana
Munky z Ivancic. V roce 1564 vlastnil dum Cen–k
z Lipe. N–kdy pred rokem 1589 zıskal dum Krystof
Schwanz vym–nou za dum U Cerveneho vola na
na roz ı Kobliz ne a na m–stı Svobody. Tento Krystof
Schwanz se stal stavitelem pala ce, ktery v pon–kud
pozm–n–ne podob– zna me dodnes. Stavbu realizoval italsky stavitel Antonio Gabri a sochar Giogio
Gialdi. Po rad– jinych majitelu jej koupil roku 1646
88
za 6000 zl. polnı marsa l Raduit de Souches (onen
zna my velitel obrany m–sta pred S vedy za tricetilete va lky) i se zahradou za m–stskou brankou
a uz ıval jej az do sve smrti v roce 1683. Po n–m jej
zd–dil mladsı syn Karel hrab– Souches. V roce
1744 bylo v pala ci 18 pokoju, ctyri kvelby, tri kuchyn– a dv– sta je pro osmna ct konı. Dum platil dan
z deseti komınu. Od roku 1818 do roku 1853 patril
svobodnemu pa novi Josefu Edlerovi von Hayek, po
n–mz d–dila jeho manz elka Amalie. Hayek v roce
1826 nabıdl v sout–z i s majitelem domu cp. 70
prostory k prona jmu provincnı komisi pro regulaci
pozemkove dan–, mapovacımu reditelstvı a katastra lnı inspekci. Katastra lnı ž rad zde sıdlil jest–
v roce 1856. V levem kra mu prızemı byla od roku
1831 zrızena kava rna zvana HŘfferovska . Dalsım
dlouholetym drz itelem domu byl v letech 1880 az
1895 obchodnık s kolonia lnım zboz ım Franz Komarek, ktery v roce 1882 v neorenesancnım duchu
upravil fasa du. Brnane si tehdy pripomınali 250.
vyrocı vıt–zstvı nad S vedy v roce 1645, a oslavili
tak pama tku sveho hrdiny Raduita de Souches.
V roce 1913 koupila dum spolecnost U strednı svaz
ceskych hospoda rskych spolecenstev v markrabstvı
moravskem v Brn– (blız e k d–jina m domu: Borsky
ý Cernouskova , 2000, s. 40 ý 57). V soucasnosti je
objekt ve vlastnictvı stavebnı firmy UNISTAV, a.s.
Obr. 18. Namšstı svobody 17 (A191/2000), sklıpek s.j. 550.
Svoboda
Platz
17
(A191/2000),
Erdkeller N. 550.
V minulosti byla v blızkosti domu prova d–na rada archeologickych vyzkumu, napr. sonda z
celeho domovnıho bloku 28, nebo nejnov–ji vyzkum kostela sv. Mikula se a sonda z na na m–stı
Svobody (Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek,
2000, 38; Kova cik - Merta ý Peska ý Procha zka ý
Sadılek, 2001, 87, 93-99).
Parcela domu se nacha zı na mırnem,
k vychodu sklon–nem svahu sm–rujıcım k vodoteci
Pona vky. Geologicke podloz ı je zde tvoreno pudnım cernozemnım horizontem (s.j. 101), ktery nasedal na kvarternı sprasove na v–je (s.j. 100) a sprasove hlıny.
Obr. 19. Namšstısvobody 17 (A191/2000), srafovanš vyznacen drevohlinšny suteren SSJ 2.
Svoboda Platz 17 (A191/2000); Erdkeller N. 2 (schraffiert).
Na ž vod je nutno zduraznit, z e vyzkum byl
zaha jen az po provedenı pilota z e pri sloupech renesancnı arka dy, kterou byla znicena rada cennych
situacı. Vlastnı terennı vyzkum plochy o rozloze
290 m2 prob–hl ve trech etapa ch. Prvnı etapou bylo
sniz ova nı ž rovn– dvora o cca 4 m v rıjnu az prosinci 2000 (cca 250 m2). V ra mci druhe etapy
v lednu 2001 byl proveden vyzkum za padnı ca sti
prujezdu a v ra mci tretı etapy v kv–tnu a cervnu
2001 byla prozkouma na i vychodnı ca st prujezdu
(dohromady cca 40 m2). V prub–hu prestavby
sklepnıch prostor, b–hem prvnı poloviny roku 2001,
byly prub–z n– dokumentova ny i fragmenty vybouranych gotickych a renesancnıch zdı.
Vzhledem k velice kra tkemu termınu,
v ra mci ktereho m–l byt vyzkum dvorku (prvnı
etapa) realizova n, nemohl byt terennı odkryv proveden po cele plose od ž rovn– dvorku. Jediny postup, ktery investor i stavba akceptovaly, bylo snız enı terenu ve dvou etapa ch cca po dvou metrech
a archeologicky vyzkum v malych ž secıch v prub–hu t–z by. R ada archeologickych situacı (zvla st–
odpadnıch jımek) byla tedy zkouma na ve dvou
fa zıch, coz prisp–lo ke znicenı mnoz stvı na lezu
a situacı. Vlastnı t–z ba stavebnı ja my a s nı souvisejıcı archeologicky vyzkum byly provedeny
v p–ti ž secıch ve sm–ru od za padnı k vychodnı
st–n– dvora. Jiz na poca tku vyzkumu (v za padnı
ca sti dvora) bylo zrejme, z e archeologicke situace
se soustredı zvla st– pri severnı st–n– parcely.
Strednı ca st dvora byla z v–tsı ca sti znicena parovodem a inz enyrskymi sıt–mi, ktere probıhaly prujezdem a da le naprıc celym prostranstvım od vychodu k za padu. Jiz nı ca st dvorku byla znacn–
narusena pilota z ı, ktera byla provedena pri
jednotlivych sloupech arka dy a v ra mci nız byly
odt–z eny i veskere archeologicke situace pri
povrchu. V niz sıch ž rovnıch pod arka dami bylo jiz
dokumentova no pouze sprasove podloz ı.
V ra mci druhe etapy byla prozkouma na za padnı ca st prujezdu. Samotny odkryv byl zaha jen
v mrazivych zimnıch m–sıcıch, a navıc az po odt–z enı hornıho souvrstvı. Bylo tedy moz no preparovat pouze poz a rove destrukce a podlahy suterenu
SSJ 2.
Pro vyzkum vychodnı ca sti prujezdu (tretı
etapa) byla zvolena pro archeologii zcela nevhodna
metoda ý t–z by tzv. dulnım zpusobem, z proraz ene
vychodnı st–ny spojovacı chodby sklepa 01.04. Po
proraz enı otvoru byla znicena ca st podlahy suterenu
SSJ 2, hornı souvrstvı bylo odt–z eno d–lnıky.
V ra mci vlastnıho vyzkumu byla tedy provedena
pouze preparace ca sti poz a rove destrukce a podlahy
suterenu SSJ 2.
Vsechny odpadnı jımky, ktere pokracovaly
pod za kladovou spa ru, nebyly dozkouma ny. Soubor
odebranych drev–nych vzorku byl zpracova n
a odatova n dr. J. Vrbovou ý Dvorskou (Dvorska ý
Merta ý Peska 2001, 31-39).
Vzhledem k prub–hu vyzkumu, ale i ž rovni
povrchu pudnıho typu (lokacnıho terenu), cca ve
vysce dnesnı dlaz by, nebyla ve dvore zachycena az
na jedinou vyjimku kulturnı souvrstvı. Navıc byla
rada archeologickych situacı jiz v minulosti porusena, poprıpad– zcela znicena cetnymi recentnımi
ž pravami a vystavbou novodobych inz enyrskych
sıtı. V–tsinu dokumentovanych archeologickych
aktivit tedy reprezentujı jımky a sıdlistnı ja my ze
13. az 17. stoletı, ktere se koncentrovaly zvla st– pri
severnı st–n– parcely, takz e nenı zcela vylouceno,
z e n–ktere puvodn– na lez ely i sousednımu m–stisti.
Celkem bylo dokumentova no 18 odpadnıch jımek,
z toho 11 kruhovych o prum–ru do cca 2,5 m (500,
89
503, 511, 530, 537, 538, 539, 540, 554, 547=548,
564=561, 586, 630), 2 zd–ne (s.j. 505=506=532;
504) a 5 obdelnych prıpadn– ctvercovych (s.j. 514,
525=536, 531, 537, 554). Ve dvou prıpadech byly
patrne pozustatky vydrevy st–n (s.j. 540, 564=561).
Nejstarsı osıdlenı na parcele predstavujı odpadnı jımky a sıdlistnı ja my z 1. tretiny 13. stoletı
(s.j. 525=536, 530, 549, 556). Do tohoto obdobı
take spada vystavba maleho sklıpku (s.j. 550)
ctvercoveho pudorysu o strana ch 2,28 x 2,4 m
a hloubce 2,16 m, ktery byl patrn– souca stı nejstarsıho domu na parcele. Do 13., prıpadn– i poca tku
14. stoletı spada vystavba i za nik v–tsiny dalsıch
odpadnıch jam a jımek (Odpadnı ja my: s.j. 517,
549, 555, 556, 557; odpadnı jımky: s.j. 511, 514,
525=536, 530, 537, 538, 539, 540, 547=548, 554,
564=561, 586, 630). Ze 14., prıpadn– 15. stoletı
pocha zı za padnı st–na nepodsklepeneho traktu
domu v severnı ca sti parcely (zdivo s.j. 921 patrn–
navazovalo na dum s.j. 975 v cele parcely) a patrn–
i vn–jsı st–na sklepa ze sousednıho (severnıho)
m–stist– (s.j. 954). Pouze dv– sıdlistnı ja my a dv–
odpadnı jımky pocha zejı ze 14. a 15. stoletı (odpadnı ja my: s.j. 501, 527; odpadnı jımky: s.j. 500,
503). Nejmladsı archeologicke situace spadajı n–kdy do obdobı vystavby Schwanzova pala ce a do
poca tku jeho existence (za v–r 16. az 1. pol. 17.
stoletı), pomineme-li ovsem recentnı ž pravy dvorku
a inz enyrske sıt–. Ze za v–ru 16. stoletı a poca tku
17. stoletı pocha zejı tri odpadnı jımky (s.j. 503,
504, 505=506=532). Z hlediska hmotne kultury
na lez ı zvla stnı vyznam jımce 531, z jejız vypln–
byly vyzvednuty male fragmenty pozlaceneho skla
a ktera zanikla jest– pred vystavbou za padnı arka dy
v roce 1611. V ra mci stavby teto ca sti arka dy byl
proraz en take maly sklıpek ze sklepnı mıstnosti
01.17, jehoz za kladove zdivo m–lo za ž kol ca stecn–
staticky zajisÚovat dva ze sloupu. Puvodnı architektonicky projekt Schwanzova pala ce zahrnoval
patrn– i vystavbu prvnıho skutecneho zd–neho
za chodu v za padnı ca sti dvora. Jednalo se o vykop
s.j. 504, o rozm–rech 3,2 x 3,2 m a hloubce cca 7m,
s vyzd–nymi st–nami 927, 902, 903, 904=912,
905=919, 906, 907. Nadzemnı konstrukce nebyla
zachycena. “Za chodť vsak zanikl jest– v prub–hu
17. stoletı, coz dokla dajı cetne na lezy ze za sypu.
Do 17. stoletı nakonec patrn– spada i vystavba
kamenne studny (s.j. 951) ve vychodnı ca sti dvora,
ktera byla ovsem pouze ovzorkova na.
V podstat– samostatnou stratigrafickou situacı byl odkryv pozustatku drevohlin–neho suterenu
ve vychodnı ca sti dvorku a v mıst– prujezdu. Vyzkum teto ca sti byl realizova n velice rychle a v n–kolika ž secıch v na vaznosti na stavbu, coz m–lo
vliv i na vypov–dnı hodnotu zıskanych informacı.
Zvla st– shorele konstrukce a podlahove ž pravy
nebyly preparova ny a dokumentova ny v odpovıdajıcı kvalit–.
90
Drevohlin–ny
suteren
SSJ
2
(s.j.
600=601=560=565=568) byl umıst–n v prednı ca sti
parcely, jez byla v pozd–jsıch obdobıch z v–tsı ca sti
zastav–na. I pres tuto neprıznivou skutecnost se
podarilo rekonstruovat jeho cely pudorys. Sklep byl
obdelne dispozice o strana ch cca 7 m (S-J) a 17,5 m
(Z-V), do tehdejsıho terenu byl zahlouben 2,2 az
2,5 m. Z predpokla dane celkove plochy sklepa
(120 m2), bylo prozkouma no cca 48 m2, coz je asi
40 %. Vstup byl resen lichob–z nıkovitou sachtou
o rozm–rech 2,2 m (S-J) a 1,6 m (Z-V), umıst–nou
pribliz n– pri stredu, vn– za padnı st–ny. Sv–tlost
vstupu cinila cca 2 m, ve vnitrnıch rozıch byly
vypreparova ny pozustatky drev–nych za rubnı vrat
se z eleznym kova nım. Konstrukce st–n sklepa
a vstupu byla resena vodorovn– skla danymi prkny
zaprenymi za svisle kuly. Tato situace byla
dokumentova na pri za padnı hran–. Ve strednı ca sti
stavby byl prostor sklepa rozd–len prıckami z prken
na koje. Podlahu tvoril mısty az n–kolikacentimetrovy vıcevrstvy jılovity na slap, do ktereho byla
vyhloubena rada kulovych jamek. N–ktere ze
sloupovych a kulovych jam umıst–nych v podlaze
patrn– souvisely s konstrukcı stropu a prızemı. Na
podlaze byly vypreparova ny i pozustatky z elezne
obruce (ze soudku ?) o prum–ru 0,25 m a spa lene
dno drev–ne na doby o prum–ru 0,36 m. Protoz e se
pod podlahovym na slapem nalezaly i starsı objekty,
lze predpokla dat, z e se jednalo nejmen– o druhou
fa zi domu. Propa lene st–ny, zuhelnat–le konstrukce,
uhlıkata vrstva na podlaze a vıce nez pul metru
mocna mazanicova destrukce jednoznacn– prokazujı konecny za nik domu poz a rem. Na lezy keramiky z destrukce poz a r casov– radı n–kdy do tretı
ctvrtiny 13. stoletı. Vznik drevohlin–neho domu lze
zasadit n–kdy do poloviny 13. stoletı. Vznik stavby
lze s urcitou tolerancı datovat pomocı absolutnıch
dat zıskanych dendrochronologickou analyzou
zuhelnat–lych drev. Vzorek dreva 408 (po roce
1243) byl nalezen v puvodnı poloze a jednalo se
o fragment rohoveho op–rneho sloupu v severoza padnım kout– suterenu. Vzorek 412 (po roce 1260)
byl vyzvednut z poz a rove vrstvy (s.j. 247) a jednalo
se o fragment tra mu patrn– v druhotne poloze, ktery
snad pocha zel ze stropnı konstrukce suterenu
(Dvorska ý Merta ý Peska 2001, 31-39). V kra tkem
casovem odstupu byly pri jiz nı st–n– zanikleho
suterenu postaveny tri kamenne sklepnı prostory
(s.j.. 970, 981, 973=974), coz potvrzujı na lezy
malty z nejvyse poloz enych vrstev za sypu. Stejnou
maltou bylo spojova no i zdivo t–chto sklepu, jez
ca stecn– narusily i jiz nı st–nu vyhoreleho domu.
Deprese vznikla po suterenu vyhoreleho domu byla
definitivn– zasypa na az po vzniku t–chto sklepnıch
prostor. Jest– v za v–ru 13. stoletı byla do prostoru
t–chto za sypu vyhloubena odpadnı jımka, ktera
patrn– velice za hy zanikla (s.j. 630). Patrn– s rozd–lenım m–stist– na dv– parcely n–kdy mezi lety
1300 az 1343 souvisı vystavba sklepa a domu
v severnı polovin– pri cele parcely (s.j. 975).
Vsechny mladsı archeologicke situace v prostoru
prujezdu byly zniceny jiz vystavbou Schwanzova
pala ce a novodobeho parovodu.
Prvnım prekvapivym odhalenım, ktere archeologicky vyzkum prinesl, byla skutecnost, z e
puvodnı ž roven terenu z obdobı poca tku m–sta se
do soucasnosti tem–r nezm–nila. Dnesnı dlaz ba je
o pouhych 20-30 cm vyse nez tehdejsı povrch
dvorku. Nejstarsımi na lezy jsou zlomky keramiky
z poca tku 13. stoletı; pocha zejı ze za sypu n–kolika
odpadnıch jımek a sıdlistnıch jam. Do tohoto
obdobı spada i prvnı drevohlin–na stavba, jejız pozustatek reprezentuje maly zahloubeny sklıpek
o rozm–rech 2,28x2,4 m a hl. 2,16 m. Z pısemnych
pramenu vıme, z e v prvnı polovin– 14. stoletı
zaujımala dnesnı parcela patrn– dv– goticka
m–stist–, ktera pred rokem 1354 koz esnık (pozd–ji
obchodnık) Jindrich Fuchs scelil v jeden majetek.
Pon–vadz z tohoto obdobı bylo pred stavebnı rekonstrukcı objektu zna mo pouze n–kolik fragmentu
gotickych zdı, ktere jsou dnes souca stı pala ce, bylo
zajımave sledovat, zda archeologicky vyzkum
prisp–je k objasn–nı nejstarsıho stavebnıho vyvoje.
Vysledky vyzkumu zcela predcily oceka va nı. Pri ulicnı linii ve strednı ose m–stist– byl
dokumentova n rozlehly zahloubeny sklep se vstupem ze dvora o plose cca 120 m2. Z nadzemnıch
konstrukcı domu se nic nezachovalo, na za klad–
zahranicnıch analogiı vsak muz eme predpokla dat
az jednopatrovou drevohlin–nou (napr. hra zd–nou)
konstrukci se sedlovou strechou. Podsklepeny dum
vznikl n–kdy mezi lety 1243 az 1260 a zanikl poz a rem jiz v za v–ru 13. stoletı. Ze zachycene situace je
zcela zrejme, z e se v tomto obdobı jednalo o jedinou parcelu. Puvodnı drevohlin–na konstrukce
domu jiz nebyla obnovena. Na mısto nı byly velice
za hy vystav–ny pri jiz nı hran– m–stist– tri sklepnı
prostory, ktere plosn– odpovıdaly rozloze vyhoreleho domu a respektovaly jeho jiz nı st–nu (s.j. 970,
981, 973=974). K rozd–lenı m–stist– na dv– parcely
mohlo dojıt; n–kdy mezi lety 1300 az 1343; dokladem teto uda losti muz e byt vystavba sklepa a domu
pri ulicnı linii v cele parcely (s.j. 975). Vzhledem
ke znicenı vsech gotickych nadzemnıch konstrukcı
pri vystavb– Schwanzova pala ce muz eme v soucasnosti pouze spekulovat o spojenı severnıho i jiz nıho
domu po op–tovnem scelenı m–stist– obchodnıkem
Heinrichem Fuchsem v polovin– 14. stoletı. Jest–
v prub–hu 14. stoletı byl dostav–n nadzemnı zadnı
trakt jiz nıho domu a o n–co pozd–ji jej na sledoval
taktez nepodsklepeny zadnı trakt severnıho domu
(jiz nı trakt - s.j. 978 a severnı trakt s.j. 921). V prub–hu 15. az 16. stoletı bylo zdivo zadnıho traktu
jiz nıho domu podezd–no a tehdejsı sklep byl rozsıren o dv– nove prostory (s.j. 979). Vystavba
Schwanzova pala ce znamenala definitivnı za nik
goticke podoby domu. Nadzemnı konstrukce byly
sice zcela zboura ny, ale puvodnı sklepy byly ca stecn– zaclen–ny do nove stavby.
Petrov 3, parc. c. 344 [akce A13/2001]
Prova d–na akce souvisı s rekonstrukcı objektu c. p. 3 na Petrov–. Dosud nebyla ukoncena
a pokracuje i v roce 2002 (Procha zka 2001).
Obr. 20. Petrov 3 (A13/2001), pozdnš stredovška mıstnost v suterenu domu.
Petrov 3 (A13/2001), Sp“tmittelarterlicher Raum im Unergeschoss des Hauses.
Historie domu nebyla zatım zcela objasn–na
ani v ra mci provedeneho SHP (Ambroz 1997; za kladnı ž daje Samek 1994, 139). Z dochovanych
dokladu vyplyva , z e jest– na sklonku 18. stol. byly
dum c. 3 a sousednı 4 (c.p. 273) odd–leny. Na
vedut– Bayera a Zeisera z r. 1645/1646 je vedle
prestav–ne basty jednotraktovy, stıtov– orientovany
dum, ktery lze povaz ovat za predchudce nyn–jsıho
c. 3. Na pla nech z r. 1784 a 1794 je dum c.o. 3, zde
oznaceny jako c. 23, zjevn– odd–len od sousednıho
c. 4 (c. 22). Ovsem jiz na Pluthov– pla nu okolı z r.
1824 stejn– jako na jinem soudobem zam–renı
z tehoz roku jsou c. o. 3 a 4 spojeny (na poslednım
jako c. 273), totez platı pro pla n stabilnıho katastru
z r. 1825 (bez oznacenı) a jiny z r. 1842 (zde tez
jako c. 273; vsechny citovane pla ny vyjma stabilnıho katastru viz u Ambroz 1997, 8 - 13). Kaz dopa dn– r. 1874 byl z v–tsı severnı ca sti vychodnıho
krıdla tohoto domu vyclen–n radika lnı prestavbou
dnesnı c.p. 621 jako dum choralistu (dnes parc.c.
344). Zadnı ca st objektu si prinejmensım v suterenu
zachovala puvodnı ra z a zustala spojena s domem
c. p. 273.
V souvislosti s postupem rekonstrukcnıch
pracı se akce dosud omezila na archeologicky dohled pri sniz ova nı podlah a dokumentaci odkrytych
a “zprıstupn–nychť zdı. Pri vyboura nı jedne ze
zazdıvek byl zıska n soubor ran–gotickych prvku
pocha zejıcı pravd–podobn– ze zbourane starsı fa ze
kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, z e akce
i nada le pokracuje, nebyly zıskane poznatky dosud
souborn– vyhodnoceny. Zcela nepochybn– vsak
91
akce ve svych vysledcıch prinese cenne informace
ke stavebnımu vyvoji jmenovaneho domu. Jiz nynı
lze vsak rıci, z e dum pocha zı n–kdy z obdobı 15. ci
16. stoletı.
Radnicka, parc. c. 430 [akce A16/2001]
V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť byla v rıjnu 2001 provedena dokumentace
sondy na ulici Radnicke (Zubek 2002b).
Obr. 21. ulice Radnicka (A16/2001), situovanı
zkoumane sondy v ramci zastavby.
Radnicka Str. (A16/2001), Lage des
Schurfschachtes.
Sledovana sonda byla umıst–na ve vozovce
na Radnicke ulice pri c. 7. Dany prostor byl ve
stredov–ku souca stı Brn–nske ctvrti (Quartale
Brunnense). Ulice tehdy nesla na zev Ostruz nicka ci
Ostroz nicka (platea Calcariatorum), od roku 1770
Prednı Radnicka (Vordere Rathausgasse), od 1794
Dolnı Radnicka (Untere Rathausgasse) a od roku
1867 pripadl ulici dnesnı na zev Radnicka (Rathausgasse). Ve stredov–ku se jednalo o pom–rn– “lukrativnıť prostor, kde ocen–nı m–stisÚ patrilo
k nejvyssım ve m–st–. (Flodrova 1997, 198, Vicar
1965, 258, 275).
Archeologicke situace v sond– byly
v podstat– beze zbytku poniceny recentnımi vykopy
a inz enyrskymi sıt–mi. Aktivity z obdobı stredov–ku byly zachyceny pouze na za padnım profilu.
Na pribliz n– 0,40 m silny pudnı typ (s.j 111) nasedalo stredov–ke komunikacnı souvrstvı.
Panska 2-6, [akce A37/2001]
V souvislosti s rekonstrukcı objektu Pa nska
2-6, na m–stı Svobody 14 byl v prub–hu m–sıce
brezna proveden za chranny archeologicky vyzkum
v prostoru dvorku (Merta ý Peska 2001b). Zkoumany prostor je jedinou plochou se zachovanym
archeologickym terenem v ra mci objektu domu
92
Pa nska 2-6 a proto mu byla v–nova na zvysena pozornost. Archeologicky teren na zbyle ca sti parcely
byl znicen jiz poca tkem 20. stoletı pri stavb– sklepu
dnesnıho domu.
Z hlediska historicke topografie se zkoumana plocha nacha zı v centru historickeho ja dra
m–sta na na roz ı n–kdejsıho Dolnıho trhu (na m–stı
Svobody) a ulice Pa nske. Zkoumany prostor se
nacha zı ve dvornı ca sti n–kdejsıho stredov–keho
m–stist–.
Obr. 22. Panska 2-4 (A37/2001), rozmıstšnı
jımek ve dvorku domu.
Panska 2-4 (A37/2001), Lage der
einzelnen Kloaken im Haushof.
Terennı vyzkum se omezil na zacist–nı plochy dvorku a dokumentaci zjist–nych archeologickych situacı. Po zacist–nı zkoumane plochy se mezi
recentnımi inz enyrskymi sıt–mi podarilo dokumentovat fragmenty p–ti odpadnıch jımek zahloubenych do sprasoveho podloz ı (hornı ca sti jımek
byly jiz v minulosti odt–z eny). Az na jednu vyjimku vsechny pokracovaly hloub–ji pod ž roven
snız eneho povrchu dvorku. Jine nez odpadnı aktivity se vyzkumem zachytit nepodarilo. Z vyplnı
jımek byly zıska ny mensı celky keramiky datovane
do 13. az 16. stoletı.
ď dolnı8, [akce A46/2001]
V souvislosti s rekonstrukcı a dostavbou
objektu U dolnı 8 byl uskutecn–n v breznu 2001
zjisÚovacı archeologicky vyzkum predcha zejıcı
vystavb– novych gara z ı (Kova cik ý Merta 2001).
Na zjisÚovacı vyzkum nava zal pozd–ji za chranny
archeologicky vyzkum, ktery je v soucasnosti ve
fa zi zpracova nı (Holub ý Merta 2002).
Obr. 23. ď dolnı 8 (A46/2001), novovška studna
v zahradš domu.
ď dolnı Str. 8 (A46/2001) - neuzeitlicher Brunnen im Garten des Hauses.
ZjisÚovacı sondy byly situova ny v zahrad–
predm–tne parcely, ktera lez ela vn– predpokla daneho stredov–keho ja dra, severoza padn– od n–j.
V t–chto mıstech se nacha zelo jiz od obdobı vrcholneho stredov–ku predm–stı Brna zvane S va bka.
Ve 14. az 17 stoletı se nazyvalo platea Svevorum,
Schwabengasse, v roce 1915 pak Erzherzog Eugenstrasse a v roce 1918 U dolnı (Flodrova 1997, 256).
Osıdlenı bylo va za no na vodotec (m–stsky potok),
ktery v t–chto mıstech protekal sm–rem k historickemu centru a v novov–ku po Maresov– ulici
a da le pak sm–rem k na m. 28. rıjna, do Pona vky
(Drımal 1968, 81).
Geologicke podloz ı zde predstavuje spras
a na nı vyvinuty pudnı typ. K nejstarsım antropogennım aktivita m na lokalit– na lez ı vrstva 110
obsahujıcı stredov–ky materia l datovatelny do
obdobı 13. ý 16. stoletı. Vrstvu interpretujeme jako
vysledek prırodnıch splachu, ci spıs intenzivnı
stredov–ke zem–d–lske cinnosti v prostoru pred
m–stskymi hradbami. Da le zde byla zachycena
planyrka 108, dle keramiky pocha zejıcı z obdobı
kolem prelomu 16./17. stoletı. Novov–ke stavebnı
aktivity jsou doloz eny terennımi ž pravami (s.j. 101,
102, 104, 105, 106, 107), zdmi a podlahami
sta vajıcıho objektu. Zmın–ne aktivity probıhaly
v baroku, predevsım pak v za v–ru 19. stoletı,
z ktereho pocha zı dnesnı za stavba parcely.
Blok 32 [akce A56/2001]
V souvislosti s “projektem stavebn–-historickeho vyvoje a zprıstupn–nı domu v ulicnım
bloku 32ť byl uskutecn–n v m–sıcıch dubnu az
cervnu 2001 za chranny archeologicky vyzkum
spocıvajıcı v dokumentaci 10 vyhloubenych sond
(Peska 2002b).
Obr. 24. Blok 32 (A56/2001), lokalizace jednotlivych sond.
H“userblock 32 (A56/2001), Lage der
Domovnı blok 32 je vymezen dnesnımi ulicemi Jakubska , Ceska , Rasınova a na m–stım Svobody. Vsechny sondy byly poloz eny v prostoru
soucasne vozovky ulic Ceska (drıve Frohlichgazz ý
Vesela , Rudolfsgasse ý Rudolfova), Jakubska
(drıve take Beim S. Jakob ý U sv. Jakuba,
Pfarrgasse - Farnı) a Rasınova pri hranici domovnıho bloku 32. Soucasna za stavba bloku 32 respektuje pouze ca stecn– historickou situaci. Starsı
stredov–kou parcelnı hranici (resp. ulicnı frontu) lze
vysledovat v prostoru ulice Ceske, v za padnı ca sti
ulice Jakubske a ve front– domu situovanych do
na m–stı Svobody. Zcela za sadn– byla zm–n–na
vychodnı ca st domovnıho bloku. Na prelomu 19.
a 20. stoletı zde byla starsı za stavba zboura na a puvodnı mala ulicka rozsırena na ž kor zbouranych
domu. V minulosti nesla ulicka ruzna jmena, ktera
vsak nicmen– vz dy presn– vyjadrovala jejı posla nı
ý Todtegasschen, ulicka Mrtvych, tez Smrtna ,
Umrlcı, Hrbitovnı, posleze i Kostelnı ý neboÚ spojovala dnesnı na m–stı Svobody se starym m–stskym
hrbitovem kolem kostela sv. Jakuba. Nov– vznikla
ulice dnes nese na zev Rasınova (Flodrova 1997,
200).
U vychodnı ca sti domovnıho bloku se pozastavıme podrobn–ji, protoz e n–kolik sanacnıch sond
zachytilo dnes jiz neexistujıcı historickou za stavbu
v tomto prostoru. Pro polovinu 14. stoletı ma me
v za padnı ca sti ulicky Jakubske zna mu pouze jednu
pom–rn– velkou parcelu uva d–nou jako Obransky
dvorec (Obersezzine). Roku 1465 je jiz jako vlastnık uva d–n kartuzia nsky kla ster v Kra lov– poli,
ktery zustal drz itelem domu az do 19. stoletı (Vicar
1965, 263; Borovsky 2000, 13-35). Na na roz ı Jakubskeho na m–stı v sousedstvı domu kra lovopolske
93
kartouzky byla vystav–na jest– v prub–hu stredov–ku kaple sv. Morice, zbourana az v souvislosti
s proraz enım Rasınovy trıdy na prelomu 19. a 20.
stoletı. Za klady kaple odhalily dv– sondy, ktere zde
byly poloz eny v ra mci pruzkumu domovnıho bloku
41 (Jakubske na m–stı). V soucasnosti je archeologicky vyzkum bloku 41 ve fa zi zpracova nı (Merta ý
Peska ý Zubek 2001). Prostor do n–kdejsı Hrbitovnı
ulice zaujımal farnı hrbitov, dıl prilehajıcı ke kapli
sv. Morice byl po zrusenı hrbitova v roce 1784
proda n kartouzskemu dvoru. Podle O. Vicara byla
puvodn– v prostoru teto ca sti hrbitova i m–sÚ anska
za stavba, vykoupena zrejm– jest– ve stredov–ku za
ž celem rozsırenı mısta pro pohrbıva nı. Pro rok
1348 zde O. Vicar uva dı ctyri m–stist–, patrıcı
Va clavu Cechovi (Wanko Boemus), slanari Konra dovi (Chunczlinus salczkouffel), soustruz nıku Mikula si Glaubovi (Nicolaus Glaub calcariator) a jakesi Helfterinn–. Jsou to m–stist– v B–hounske
ctvrti (Quartale Cursorum) oznacena Vicarem cısly
25, 26, 10, 11. Na roz ı Hrbitovnı ulicky a Dolnıho
trhu (na m–stı Svobody) zaujımala v minulosti jedina , pom–rn– siroka parcela, pro rok 1348 je zde
uva d–n kamenny dum (domus lapidea), jehoz majitelem je Engelprecht Moc (Engelprecht Motscho;
Vicar 1965, 281). Od roku 1621 byl tento dum
v majetku Lichtenstejnu a v literature o Brn– je
zna my jako Lichtenstejnsky pala c (blız e k topografii pala ce Peslova 2002).
V ra mci domovnıho bloku i v jeho t–sne
blızkosti prob–hla v minulosti jiz rada archeologickych vyzkumu. Poca tkem 90. let byl proveden
plosny vyzkum v prostoru parcely Jakubska 4
(Himmelova ý Procha zka ý Kundera ý Unger 1993,
85-88). Dalsı vyzkum se uskutecnil v letech
1997/1998 v prostoru Rasınovy 4 (dnesnı
pojisÚovna Kooperativa) a zachytil Hrbitovnı ulicku
s ca stı hrbitova a na roz ı renesancnıho lichtenstejnskeho pala ce (Merta 1999a). V uplynulych letech
byly sondova ny, v ra mci pruzkumu domovnıch
bloku 31, 33, 42, take vozovky ulic Jakubske,
Ceske a Rasınovy (Merta ý Kova cik - Peska ý
Procha zka ý Sadılek 2001, 77-82). V soucasnosti
probıha pruzkum bloku 41 (Jakubskeho na m–stı),
jenz zahrnuje i tri sondy v mıstech, kde sta vala
kaple sv Morice (Borovsky 2001, 274 n, Merta ý
Peska - Zubek 2001).
Domovnı blok se nacha zı na mırnem svahu,
ktery pozvolna klesa jiz nım sm–rem k na m–stı
Svobody. Z hlediska reliefu lokacnıho terenu vyzkum prinesl radu upresnujıcıch vyskopisnych
informacı, zvla st– z prostoru Rasınovi ulice. I kdyz
bylo v sonda ch B1, A5, A6 dokumentova no pouze
sprasove podloz ı (s.j. 101), lze predpokla dat ž roven
puvodnıho terenu cca 0,5 m pod soucasnym povrchem. Tato ca st ulice tedy vıcemen– kopıruje
stredov–ky teren. Blız e k na m–stı Svobody vsak
puvodnı teren klesa vyrazn–ji, nez je tomu dnes,
v sond– A1 je pudnı typ (s.j. 100) umıst–n az
94
v ž rovni 1,8 m pod vozovkou. Holocennı pudnı typ
tvoreny cernohn–dou humoznı hlınou tzv. cernozemı byl dokumentova n take v sonda ch C1 a C2
cca 0,75 m pod vozovkou.
Nejstarsı osıdlenı zachycene vyzkumem reprezentuje zahloubena odpadnı ja ma z poca tku 13.
stoletı zachycena sondou A1 v prostoru na m–stı
Svobody. Ja ma (s.j. 502) byla nepravideln– kruhoveho tvaru a jejı zahloubenı do puvodnıho terenu
(pudnıho typu s.j.100) cinilo cca 1,7 m. Vypln ja my
byla siln– zvodn–la a organickeho puvodu (s.j. 182,
183). Stredov–ke komunikacnı ž pravy ulice byly
dokumentova ny v sonda ch C1 a C2. Situace
v sond– C2 naznacuje, z e prostor ulicnı komunikace
byl jest– v prub–hu 13. stoletı cist–n a rozbahn–ny
povrch ulice odstran–n (pravideln– odstranova n ?).
Z hlediska historicke topografie byl ucin–n
zajımavy objev v sond– B5 umıst–ne ve vozovce
ulice Jakubske. Sonda odhalila vychodnı st–nu
gotickeho sklepa s prilehlym nadzemnım prujezdem, reprezentovanym patkou za padnıho ost–nı
vjezdu z ulice (s.j. 900, 901). Pod recentnımi ž pravami terenu, starsı dlaz bou a inz enyrskymi sıt–mi
(s.j. 102, 103, 105, 107, 108, 109) byla v sond–
odhalena velice zajımava archeologicka situace.
Nejstarsı sıdlistnı aktivitu predstavuje ja ma 500
(vypln– 115 az 120). Hornı hrana byla znicena zdmi
900, 903, 904 a dolnı hranu se podarilo zachytit
pouze v rezu. Protoz e se za syp nacha zel v celem
prostoru mezi zdmi 900, 903, 904, lze predpokla dat, z e dolnı hrana probıhala ve sm–ru za pad-vychod a v za padnı ca sti byla narusena vystavbou zdi
900. Charakter za sypu nenaznacuje odpadnı funkci,
ale ž celove zasypa nı pote, co objekt doslouz il (za syp 120 sesta va z pudnıho typu a je tem–r sterilnı,
na n–j naseda planyrka 119). Vzhledem k plochemu
dnu a hloubce, ve ktere se toto dno nacha zı (cca 1,6
m pod ž rovnı puvodnıho terenu), muz eme usuzovat
na zahloubeny obytny prıpadn– hospoda rsky objekt
(suteren drevohlin–neho domu?). Na lezy keramiky
zasazujı jeho za nik jest– do 1. poloviny 13. stoletı.
I kdyz v sond– nema me dokumentova n pudnı typ,
muz eme neprımo povrch odhadnout na za klad–: 1)
komunikacnıch vrstev 111-114, 106; 2) predza kladu zdi 900; 3) ž rovn– pudnıho typu zna me
z okolnıch sond A3, A4, B1, D2 zkoumanych
v ra mci bloku 42 (Merta ý Kova cik - Peska ý
Procha zka ý Sadılek 2001, 77-78) a sondy B6 zatım
nepublikovaneho bloku 41 (Merta ý Peska ý Zubek
2001). Po za niku objektu (2. pol. 13. stoletı ?) bylo
vystav–no zdivo 900. Za kladova spa ra umıst–na cca
2,0 m pod ž roven tehdejsıho terenu naznacuje, z e se
zrejm– jedna o vn–jsı stranu vychodnı st–ny
kamenneho gotickeho sklepa. V nadzemnı ca sti je
k vychodnımu lıci prizd–na patka porta lu s krinoidoveho va pence (s.j. 901). Zrejm– jde o za padnı
ost–nı porta lu prujezdu, ktery prilehal ze za padnı
strany ke gotickemu sklepu. K zazd–nı tohoto prvku
bylo uz ito vyrazn– odlisne malty (jemne sv–tle
sede) nez te, ktera byla preva z n– pouz ita pri
vystavb– zdi 900 (hruba oranz ova ). Male cocky
sv–tle sede malty se vsak ojedin–le nacha zejı
i v ra mci tohoto liteho zdiva, coz dokla da , z e se
jedna o jedinou stavebnı fa zi. Zhruba v ž rovni
predza kladu zdiva 900 se nacha zı souvrstvı (s.j.
106, 112 az 114) st–tovych ž prav prujezdu (?)
prekryvajıcı starsı objekt 500. Na tomto souvrstvı
lez ı poz a rova vrstva 115, ktera muz e mıt souvislost
s ohorelym vn–jsım lıcem nadzemnıho zdiva 900.
Zrejm– az v novov–ku (pozdnım stredov–ku ?) byla
z gotickeho sklepa vychodnım sm–rem proraz ena
nova prostora (s.j. 904=905). Protoz e ž roven
noveho sklepa sahala patrn– pod za klad 900, byla
provedena jeho podezdıvka (s.j. 905). S podezd–nım souvisı i zasypany vyhloubeny prostor pod
tımto za kladem (s.j. 501 a 121). V novov–ku
(pozdnım stredov–ku) byla zrejm– provedena
i zazdıvka prujezdu 903. Zdivo 902 snad souvisı
s prestavbou prucelı gotickeho domu do Jakubske
ulice, ktery je od 15. stoletı v drz enı kra lovopolske
kartouzky. Nepochybn– se jedna o dum Jana
z Hradist–, jenz v 15. stoletı presel do majetku
kartuzia nskeho kla stera v Kra lov– Poli.
St–na jineho zd–neho gotickeho sklepa byla
dokumentova na take v sond– A2 v prostoru ulice
Rasınovy (s.j. 909). V ž rovni cca -1,7 m pod soucasnou vozovkou byla zachycena koruna zdiva
nezna meho zasypaneho sklepa. Nejstarsı ca stı prostory bylo zdivo 909, vychodnı st–na puvodnıho
gotickeho ja dra pocha zejıcıho nejpozd–ji ze 14.
stoletı, zd–neho preva z n– ze slepencu Old Red na
z lutou hrubou va pennou maltu. Puvodnı podlaha
tohoto sklepa se nacha zela cca 3,8 m pod soucasnym terenem. Zrejm– v obdobı pozdnı gotiky byla
k vychodnı st–n– 909 prizd–na prıcka 914 ze smıseneho zdiva obsahujıcı take vysoke goticke cihly
a druhotn– uz ite architektonicke prvky. Pozd–ji byl
puvodn– plochostropy sklep sklenut (s.j. 922).
Zdiva 910 az 913 souvisı jiz s vystavbou noveho
(renesancnıho ci baroknıho ?) sklepnıho prostoru,
do ktereho se vstupovalo ze starsı sklepnı mıstnosti
vymezene zdmi 909 a 914. Konstrukce 910 a 913
tvorı spalety pruchodu, kterymi byl upraven pruraz
zdivem 909. Zdiva 911 a 912 tvorı obvodove st–ny
nove sklepnı prostory, ktera byla v ra mci vyzkumu
podzemı vyklizena pouze ca stecn–. Na lezy ze za sypu dokla dajı, z e sklepnı prostory slouz ily az do
zboura nı lichtenstejnskeho pala ce na konci 19.
stoletı. Dokumentovane goticke zdivo sklepa patrn–
na lez ı domu uva d–nemu ve 14. stoletı jako "domus
lapidea", ktery byl ve vlastnictvı Engelprechta
Moce a od 17. stoletı patril Lichtenstejnum. Z lichtenstejnskeho obdobı pocha zı mladsı dokumentovane prestavby a rozsırenı tohoto sklepenı (s.j. 910
az 914, 922).
Nezna ma sklepnı prostora byla odhalena
take sondou A3 v prostoru vozovky ulice Rasınovy.
Pod recentnımi za sypy inz enyrskych sıtı v ž rovni 0,75 m zde bylo odhaleno novov–ke jihovychodnı
na roz ı sklepa (?), s podlahou v ž rovni 1,9 m (s.j.
906=907). Jednalo se o smısene zdivo, ktere muz eme dle jeho charakteru datovat do obdobı pozdnı
gotiky, prıpadn– renesance. Za syp nebyl pecliv–
sledova n, takz e nema me k dispozici z a dny datacnı
materia l.
Dalsı novov–ka za kladova zdiva, prıpadn–
zasypane sklepnı prostory byly dokumentova ny
i v sonda ch A4 a A6, jejich presnou interpretaci
vsak muz eme provest, stejn– jako u sklepa v sond–
A3, pouze za predpokladu podrobneho pruzkumu
archivnıch fondu.
Obr. 25. Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28
(A64/2001), zkoumana plocha vyznacena srafovanš.
Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28
(A64/2001), Grabungsfl“che schraffiert.
V sond– B1, v prostoru ulice Rasınovy, byla
v ž rovni cca 1,0 m odhalena studna (s.j. 919)
o prum–ru 1,45, ktera byla ca stecn– vystav–na
z druhotn– pouz itych gotickych architektonickych
prvku (z eber a kva dru). Vznik lze tedy zasadit
n–kdy do obdobı pozdnı gotiky prıpadn– renesance
(15. -16. stoletı). Zasypa nı studny prob–hlo jiz v 1.
polovin– 17. stoletı, coz spolehliv– dokla da soubor
keramiky vyzvednuty z vypln– 130. Dna studny
nebylo dosaz eno ani v ž rovni 5,0 m pod povrchem
soucasneho terenu. N–kdy v prub–hu 17. - 18.
95
stoletı byla zanikla studna ca stecn– narusena
vystavbou za kladoveho zdiva (s.j. 920), ktere
patrn– na lez elo vychodnı st–n– dvornıho traktu
domu kra lovopolske kartouzky (s.j. 920).
Za v–rem muz eme konstatovat, z e prostor
ulic Jakubska a Rasınova skryva zachovane za klady
stredov–kych domu zbouranych na prelomu 19.
a 20. stoletı a relativn– neporusenou archeologickou
situaci. V prıpad– v–tsıch stavebnıch za sahu do
soucasneho terenu by m–l rozhodn– prob–hnout
plosny archeologicky vyzkum.
Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28, parc. c.
228, 229, 230, 234/2 [akce A64/2001]
V souvislosti s vystavbou objektu Josefska 7
a 9 se ve dnech 24.7. ý 4.9. 2001 uskutecnil za chranny archeologicky vyzkum (Zubek 2001c).
V ca sti plochy, ktera byla zemnımi pracemi zasaz ena nejvıce, prob–hl jiz drıve archeologicky vyzkum (kod akce - AU2/90), dosud vsak nezpracovany do podoby na lezove zpra vy (viz Procha zka
2000, 31, 55-57).
Plocha provedeneho vyzkumu prileha ke
sta vajıcımu domu Josefska 5 a je sevrena ulicemi
Josefskou a Novobranskou. Danym prostorem probıhala od 13. stoletı m–stska hradba, ktera se tu
v reliktu zachovala dodnes. Ca st zkoumane plochy
(pri Novobranske ulici) se tudız nacha zela mimo
hranice vlastnıho stredov–keho m–sta (slo o prostor
parka nu). Druha ca st (pri ulici Josefske) se potom
primykala k jmenovane hradb– zevnitr. Tato ca st
na lez ela ve stredov–ku k M–nınske ctvrti (Quartale
Menesense). Stredov–ka parcelnı sıÚ a struktura
za stavby je konkretn– ve zkoumanem prostoru
v podstat– nezna ma , historicke prameny neposkytly
moz nost presn–jsı rekonstrukce. V danem mıst–
prameny jmenujı pouze “omnes alii de platea Bohemorumť. S lo o chudsı (okrajovou) ca st m–sta,
kde se cena m–stisÚ m–la pohybovat na spodnı
hranici (viz Vicar 1965, 242-283). Vıme da le, z e
ulice Josefska se tehdy nazyvala Ceska (platea
Bohemorum) (Flodrova 1997, 102).
Geomorfologicky se lokalita nacha zı na mırnem svahu, ktery se ta hne v podstat– od petrskeho
na vrsı sm–rem k vodoteci Pona vky. Sta vajıcı nadmorska vyska zkoumane plochy byla cca 214,46
(v prostoru navysenı na ž roven zachovalych reliktu
stredov–ke hradby) a 211,71 m. n.m. (v prostoru
vn– hradby pri ulici Novobranske).
Obr. 26. Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28 (A64/2001), profil zachycujıcıstratigrafii lokality od doby
bronzove po vrcholny stredovšk.
Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28 (A64/2001), Schichtenfolge des Fundorts von der Bronzezeit bis zum Hochmittelalter.
96
Konkretnım predm–tem terennı ca sti vyzkumu byl dohled nad prova d–nymi zemnımi a vykopovymi pracemi a plosny odkryv archeologickych situacı v rozsahu pla novaneho sniz ova nı terenu. Specia lnım ž kolem byla dokumentace stavbou
na sledn– odstran–nych ca stı stredov–ke m–stske
hradby, jejız relikty se v danem prostoru zachovaly
do dnesnıch dnu. Plocha stavenist– byla v konkretnıch ca stech snız ena na rozdılnou ž roven, kterou
vytycujı nivelety 209,06 a 213,73 m n. m. Archeologicke situace byly zasaz eny v podstat– jen
v prostoru nov– budovaneho suterenu pri Josefska 5
a na n–j navazujıcıho koridoru, ktery ho spojuje se
sklepem pod Josefskou 7, a da le v prostoru pri ulici
Novobranske. V ostatnıch ca stech se sniz ova nı
odehra lo pouze v ra mci recentnıch aktivit. Pokud
n–ktere archeologicke situace zasahovaly pod za kladovou spa ru budovane stavby, nebyly da le
zkouma ny.
Archeologicky vyzkum zachytil geologicke
podloz ı. Reprezentovala jej sprasova na v–j (s.j.
101), na kterou nasedal pudnı typ (s.j. 100). Ten
postupn– precha zel do sprasoveho podloz ı a rovn–z
jeho hornı hranice vuci prav–ke vrstv– (s.j. 137)
byla dosti nezretelna . Rozlisitelna prum–rna mocnost se vsak dala stanovit na cca 0,30 m. Dokumentovana mocnost sprase je v–tsı nez 2 m.
Nejstarsı zachycenou antropogennı aktivitou
na zkoumane plose byly doklady pom–rn– intenzivnıho osıdlenı z doby bronzove. Zda se, z e bez vyjimky na lez ejı jejım mladsım obdobım (tedy cca
1300 az 800 pred Kristem). Odkryty byly predevsım ja my pravd–podobn– za sobnı funkce, rozmanite ja my blız e nezna me funkce (snad ve v–tsin–
hlinıky) a n–kolik sloupovych jamek. Byla pozorovatelna jista casova fa zovitost osıdlenı. Ukazovaly
na ni superpozice jednotlivych jam, ale predevsım
to, z e n–ktere z nich byly zcela jasn– po svem zasypa nı prekryty “kulturnıť vrstvou (s.j. 137). Jejı
mocnost se pohybovala kolem 0,60 m. Do jejıho
povrchu pak byly op–t zahloubeny ja my z doby
bronzove. U v–tsiny jam vsak neslo jednoznacn–
rıci, zda byly vrstvou 137 prekryty nebo do nı zapust–ny.
Dalsı postiz ene doklady osıdlenı daneho
prostoru pocha zely az ze 12. stoletı. Reprezentovaly
je dv– ja my nezna me funkce (s.s.j. 27 a 46) a relikt
vrstvicky (s.j. 228).
Nepom–rn– vıce pak bylo odkryto situacı
datovanych do 13. stoletı. Jednalo se v–tsinou
o vrstvy, v mnohych prıpadech interpretovatelne
jako “kulturnıť. Dıky nim se povrch terenu zvysil
mısty az o nejmen– 0,70 m. Da le byly zachyceny
rozmanite ja my nezna mych funkcı, snad odpadnı
ja my a vykopy sloupovych jamek. Vyzdvihnout je
potreba zachyceny vysek zahloubeneho suterenu
drevohlin–neho domu (s.s.j. 58), ktery zanikl poz a rem, ale predevsım dochovane relikty m–stske
hradby (s.s.j. 28). Ta do area lu m–sta nezahrnula
cely prostor osıdleny ve 13. stoletı. N–kolik jam
totiz bylo nalezeno prımo pod hradbou i na plose
pred jejım vn–jsım lıcem.
Ze 14. a 15. stoletı byly zachyceny jen tri
ja my nezna me funkce a zahloubena pec na tavenı
bronzoviny (s.s.j. 43). Zajımave bylo, z e pec (z 15.
stoletı) se nacha zela vn– m–stske hradby, tedy
v prostoru parka nu.
Z mladsıch obdobı, 16., 17. a 18. stoletı,
byly odkryty aktivity nava z kove, vykopy nezna mych funkcı a za zmınku stojı hlavn– dv– odpadnı
ja my (jımky, s.s.j. 72 a 76).
Z 19. a 20. stoletı byly zachyceny nava z ky,
relikty kanalizace a take zbytky domu, ktere se
primykaly k vn–jsımu lıci hradby.
Shrneme-li strucn– poznatky zıskane provedenym archeologickym vyzkumem, muz eme rıci,
z e dany prostor byl poprve sıdeln– atraktivnı az pro
lidi z mladsıch obdobı doby bronzove (cca 1300 az
800 pred Kristem). Na sledn– byl osıdlen az ve 12. a
13. stoletı a jeho ca st byla vystavbou hradby zahrnuta do vnitrnıho area lu stredov–keho m–sta.
V jeho ra mci se pak jednalo o okrajovou a spıse
chudsı ca st. Presnou parcelaci prostoru se nepodarilo z pısemnych pramenu urcit. Samotny archeologicky vyzkum k dane ota zce mnoho jasnych informacı neprinesl. Zachycen byl pouze jeden relikt
zahloubeneho suterenu drevohlin–neho domu, a to
pouze ve vyseku, ktery neumoz noval rekonstruovat
jeho rozm–ry ci orientaci. Jedine, co muz eme rıci,
je to, z e zkoumany vysek byl v nejbliz sım bod–
vzda len 6,50 m od m–stske hradby. Lze ovsem
predpokla dat, z e patricny dum sta l hradb– blız .
Svym charakterem pak suteren odpovıda obdobnym
subjektum, ktere byly odkryty na ruznych mıstech
po celem area lu stredov–keho ja dra m–sta. K vyvoji
ve 14. a 15. stoletı pak archeologicky vyzkum prinesl relativn– jen ma lo poznatku. Nejzajımav–jsım
se jevı doklad vyrobnı cinnosti v prostoru parka nu.
Z obdobı mladsıch potom byly zkouma ny predevsım odpadnı ja my.
Blok 62b [akce A82/2001]
V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť byl proveden v kv–tnu 2001 za chranny archeologicky vyzkum, ktery spocıval v dokumentaci
a ca stecne preparaci archeologickych situacı ve
trech sonda ch, ktere byly poloz eny ve volnem prostranstvı ulice Pekarske, mezi domy c. 5 a 7 (Peska
2002a).
Vyzkum byl situova n v prostoru pred n–kdejsı Brn–nskou branou a z hlediska historicke
topografie se zde od zaloz enı m–sta nacha zelo
predm–stı situovane pri cest– do osady Stare Brno.
Na zev ulice "Peckyn-Backer-Gasse" vznikl pravd–-
97
podobn– nedorozum–nım lidoveho hanliveho na zvu
Bekynska , podle bekynı - mnisek kla stera dominika nek (u Sv. Anny). Na mi sledovana hornı ca st
ulice se nazyvala "Pred brn–nskou branou - Ante
portam Brunnensem". Od roku 1850 se na zev Pekarska pouz ıva po cele jejı delce (Flodrova 1997,
178). Hornı ž sek ulice v ruznych obdobıch nebyl
zastav–n, neboÚ se nacha zel v hradebnım a prıkopovem pa smu. Cele osıdlenı ulice prakticky zaniklo
pri dobyva nı m–sta S vedy v roce 1645, kdy byly
vsechny domy z obrannych duvodu strz eny. Souvisla domovnı za stavba zacına vytva ret ulicnı charakter teto cesty az poca tkem 19. stoletı. Tehdy byla
vybudova na silnice od Brn–nske bra ny ke Sv. Ann–
a cele ž zemı s Pekarskou ulicı bylo po zborenı bran
pripojeno k m–stu (Ha lova -Jahodova 1971, 60-63;
Svoboda 2001, 107).
Obr. 27 Blok 62b (A82/2001), lokalizace zkoumanych sond.
Hausblock 62b (A82/2001), Lage der
Do na mi sledovaneho prostoru O. Vicar situuje pro polovinu 14. stoletı predm–stske osıdlenı.
Zvla st– je to dum Fridlina, ktery m–l dum pred
branou Brn–nskou na na roz ı u cesty, kudy se sestupovalo ke svrateckemu na honu. Naproti n–mu byl
na roz nı dum zvonare Henzlina, ktery byl pa ty od
bra ny. Prvnım, jiz naproti prıkopu, byl dum pergamenıka Ruperta, naproti n–mu nad prıkopem sta l
domek reznıka Gota. Za dalsım zastav–nım po
prave stran– za Henzlinem a kova rem Janem se jiz
sestupovalo do ulice Pekarske (Platea Pistorum ý
Peckengazz, tj. dnesnı strednı ca st Pekarske) a da l
ke kostelu Vsech svatych, kam se odbocovalo vlevo
(Vicar 1966, 234).
Vzhledem k tomu, z e v prostoru pred n–kdejsı "brn–nskou" branou nebyl prozatım prova d–n
z a dny archeologicky vyzkum a o ž rovnıch puvodnıho terenu jsme zpravova ni pouze na za klad– dılcıch zpra v ve starsı literature, je vysledek zjisÚovacıho vyzkumu velice dulez ity. Zkoumany prostor se
nacha zı na pom–rn– prudkem svahu, ktery klesa
jiz nım sm–rem k Mendlovu na m–stı. Geologicke
98
podloz ı svahu je tvoreno kvarternı sprasovou na v–jı, na kterou nasedal dnes jiz “pohrbenyť, holocennı pudnı typ.
Obr. 28. Blok 62b (A82/2001), potravinarska
pec v sondš A3.
H“userblock 62b (A82/2001), Schurfschacht A3, Backofen um 1600.
Nejstarsı zachycenou aktivitou byl fragment
objektu z 1. poloviny 13. stoletı (sonda A2), va zany
na predm–stske osıdlenı kolem cesty vedoucı ke
Staremu Brnu. Zahloubeny objekt (s.j. 500) se nacha zel v ž rovni 3,5 az 5 m pod soucasnym terenem.
Z vykopu byla zachycena pouze ca st nepravidelne
stupnovite severnı st–ny a dno, zahloubenı do puvodnıho terenu (pudnıho typu) bylo vıce nez 1,3 m
a delka st–ny vıce nez 1,6 m. objektu. Mohlo se
jednat o obytny prıpadn– hospoda rsky objekt zasypany jest– pred polovinou 13. stoletı planyrkou
obsahujıcı zlomky maloforma tovych cihel (s.j.
123), pro maly rozsah odkryvu nelze puvodnı
funkci presn– interpretovat. V ž rovni 4,1 m se
v sond– A2 nacha zelo sprasove podloz ı, pudnı typ
byl odstran–n jiz v minulosti, a tak lze pouze spekulovat o puvodnım lokacnım terenu z obdobı poca tku m–sta pribliz n– v hloubce 3 m pod soucasnym povrchem.
Ve vsech trech sonda ch bylo dokumentova no mocne souvrstvı z obdobı 16. az 18. stoletı,
jez koncı asi 1,5 m pod ž rovnı soucasneho terenu.
Souvrstvı ma vyrazny sklon (35Žaz 45Ž) sm–rem
k jihojihoza padu a byl z n–j zıska n rozsa hly a cenny
soubor keramiky. V ž rovni 3 az 3,3 m byly dokumentova ny komunikacnı vrstvy (s.j. 132, 120, 121),
ktere sledujı puvodnı povrch v obdobı raneho novov–ku (A2 a A3). Vzhledem k tomu, z e se nad
zmın–nou komunikacnı ž rovnı jiz z a dne dalsı komunikacnı vrstvy nenalezajı, mohla byt hornı ca st
souvrstvı vytvorena i jednora zovou terennı ž pravou
provedenou n–kdy v 17. prıpadn– 18. stoletı. Impulzem pro za nik osıdlenı a na slednou, rozsa hlou
mladsı terennı ž pravu mohlo byt dobyva nı Brna
S vedy kdy osıdlenı pri ulici Pekarske takrka zaniklo. Terennı ž pravy nad souvrstvım (cca 1,5 m
pod povrchem) patrn– souvisı az s vystavbou okolnıch domu v 19. a 20. stoletı.
V sonda ch A2 a A3 byly v ra mci souvrstvı
ze 16 a 17. stoletı zachyceny i zahloubene ja my
hospoda rske funkce (s.j. 501 a 502) a cihlova pec
sklenuta valenou klenbou, souvisejıcı zrejm– s potravina rskou vyrobou (sonda A3). Cihlova pec byla
sklenuta valenou klenbou. Vysoke cihly byly spojova ny jılem a nesou vyrazne stopy opa lenı, vyska
klenby topenist– byla pribliz n– 0,5 m a jeho vnitrnı
obdelny pudorys m–l velikost 1,1 m x 1,8 m.
Vzhledem k ca stecnemu narusenı pece pri t–z b–
sondy nelze spolehliv– rıct, odkud byla pec obsluhova na, kana l umıst–ny v zadnı ca sti pece by vsak
poukazoval spıse na prostor severn– od sondy. Pec
byla vystav–na v za sypech z 1. poloviny 17. stoletı
(146, 147, 138 az 143).
2001 zjisÚovacı za chranny archeologicky vyzkum
(Merta 2002a). Stavba je situova na v zahrad–
predm–tne parcely, ktera lez ela vn– stredov–keho
ja dra, severoza padn– od n–j. V mıstech se nacha zelo jiz od stredov–ku predm–stı Brna zvaneho
S va bka. Historicka topografie a geomorfologicka
situace byla uz priblız ena v predchozı stati o U dolnı
8, ktera se nacha zı pouze n–kolik stovek metru od
M–nırny. Terennı vyzkum se omezil na sledova nı
prub–hu t–z by stavebnı ja my a na slednou dokumentaci profilu spojenou se vzorkova nım zjist–nych archeologickych situacı.
Prestoz e vyzkum prinesl velice cenne poznatky, zvla st– o prub–hu terenu ve 13. az 17. stoletı, jedna se o znacn– kuse informace. Jakykoli
stavebnı za sah v nejbliz sım okolı bude velice zajımavy a muz e nase v–domosti o prostoru pred brn–nskou branou znacn– rozsırit. Lze totiz predpokla dat, z e puvodnı archeologicke situace ze 13.
stoletı jsou zde zakonzervova ny pod n–kolikametrovou vrstvou nejruzn–jsıch terennıch ž prav a hospoda rskych aktivit.
Obr. 30. ď dolnı ü mšnırna (A83/2001), pudorys
sklepu domu z konce 19. stoletı.
ď dolnı Str.
ü Umformsstation
(A83/2001), Grundriss des Hauskellers
aus dem 19. Jh.
Mšnırna ý ď dolnı, parc. 713, 698/1 [akce
A83/2001]
Podloz ı predstavuje spras, jejız povrch byl
zachycen v rozmezı 3,5 m na severnı stran– stavebnı ja my a 3,9 m na stran– jiz nı. Na n– nasedajı
prvnı splachove horizonty ra mcov– datovane do
stredov–ku. Nad nimi, respektive v nich se pak
vytvorily mısovite ja my nejasne interpretace obsahujıcı v–tsı mnoz stvı rıcnıho st–rku. Jednalo se snad
o vymoly vznikle vodnı erozı a na sledn– vypln–ne
zminovanym st–rkem, ktery v podstat– po cele
dokumentovane plose tvorı vıce ci men– silny horizont jakesi dorovna vky ci zpevn–nı terenu.
V souvislosti s “rekonstrukcı a dostavbou
objektu U dolnı ý m–nırnať byl uskutecn–n v kv–tnu
Tento horizont lze interpretovat jako zpevn–nı povrchu splachovych uloz enin oderodovanych
Obr. 29. ď dolnı ü mšnırna (A83/2001), profil
zachycujıcı cinnost í mšstskeho potokaÚ ve stredovšku.
ď dolnı ü mšnırna (A83/2001), Schnitt
durch den (mittelalterlichen) í StadtbachÚ .
99
v dusledku cinnosti “m–stskehoť potoka pro
potreby komunikace. Veskerou tuto cinnost lze
datovat dıky na lezu bronzove profilovane prezky
ra mcov– do vrcholneho stredov–ku (srov. Zubek
2002a, 123 - 153). Stratigraficky mladsı souvrstvı
splachovych hlın s.j. 106 bylo pravd–podobn– vytvoreno v dusledku eroznı cinnosti v obdobı novov–ku. Nejmarkantn–jsı pozustatky lidske cinnosti
predstavujı relikty sklepnıch prostor m–sÚ anskeho
na jemnıho domu z konce 19. stoletı.
Blok 89b, parc. c. 5/1, 7/1 [akce A88/2001]
V souvislosti s projektem “Sanace brn–nskeho podzemıť byl v m–sıci kv–tnu 2001 uskutecn–n za chranny archeologicky vyzkum na Mendlov–
na m–stı (Zubek 2002c). Vyzkum spocıval v dokumentaci trı sond (A1, A2, A3) situovanych pri
kostele Nanebevzetı Panny Marie.
nymi sondami nebylo dosaz eno geologicke podloz ı,
a to ani v hloubce 4 m od sta vajıcıho povrchu.
Nejnız e zachycene stratigraficke jednotky lze snad
interpretovat jako povodnove (na plavove) hlıny. Na
n– dosedalo mocne souvrstvı “kulturnıchť (snad
i na plavovych) vrstev, ktere spolecn– s vykopovymi
aktivitami nezna me funkce dokla dajı lidskou cinnost a osıdlenı daneho prostoru. Lze ho datovat do
12. a zejmena asi do 13. stoletı. B–hem tohoto
obdobı se teren ve zkoumanem prostoru zvedl
mısty az o 2,5 m. Ve dvou sonda ch (A1, A3) byla
v hloubce 2ý2,5 m zaznamena na tenka stavebn–
destrukcnıho charakteru s prıtomnostı bılosede
malty a pıskovcovych kamınku, ktera se v sond–
A3 objevila jest– jednou ve vyssı ž rovni. Tyto aktivity se nepodarilo datovat, proto nenı zcela jiste,
zda souvisejı s vystavbou kla stera cisterciacek ve
14. stoletı.
Kostel Nanebevzetı Panny Marie je souca stı
Starobrn–nskeho kla stera. Ten pro cisterciacky
zaloz ila v roce 1323 Eliska Rejcka. Na dane lokalit– prob–hly v minulosti jiz dva archeologicke
vyzkumy (Cejnkova 1992, 11-20; Zatloukal 1997,
184). Vyzkum Muzea m–sta Brna z prelomu 70.
a 80. let 20. stoletı doloz il osıdlenı (rotunda, hroby)
jiz pro obdobı 11. a 12. stoletı. Na lez rotundy pak
vede ca st odborne verejnosti k domn–nce, z e v one
dob– byl zkoumany prostor souca stı predhradı brn–nskeho hradu, ktery by se m–l ž dajn– nacha zet
pon–kud jiz n–ji v prostoru ulic Krız ove, Va clavske
a Krıdlovicke (Kuca 2000, 17). Jednoznacny dukaz
o tom vsak dosud chybı.
Obr. 32. Blok 89b (A88/2001), stredovška stratigrafie v sondš A1.
H“userblock 89b (A88/2001), Schurfschacht A1, mittelalterliche Stratifizierung.
Obr. 31. Blok 89b (A88/2001), lokalizace jednotlivych sond.
Hausblock 89b (A88/2001), Lage der
Geomorfologicky se lokalita nacha zı v nız in– na levobrez ı jiz n– tekoucı reky Svratky,
v podstat– na samem ž patı Zluteho kopce. Poloz e-
100
V sond– A2 byla zachycena jiz pon–kud
mocn–jsı vrstva stavebn– destrukcnıho charakteru
s dominantnım zastoupenım z lutobıle malty a kamenu krinoidoveho va pence. Ta byla datova na do
13. stoletı. Neprımo tedy dokla da existenci zd–ne
architektury v danem prostoru pro jmenovane obdobı. V teto sond– byla take zaznamena na dalsı
vrstvicka stavebn– destrukcnıho charakteru, v nız
byly vyrazn– zastoupeny zlomky cihel a cihlovy
prach. Lez ela na vrstv– ze 13. stoletı, a proto nenı
vylouceno, z e tedy souvisı se stavbou kostela Nanebevzetı Panny Marie, postaveneho pra v– hlavn–
z cihel. K vyvoji terenu ve 14. a 15. stoletı se nelze
presn–ji vyslovit, protoz e sondy neposkytly dostatek datacnıho materia lu pro toto obdobı. Je vsak
jiste, z e b–hem 16.ý18. stoletı byl alespon v nejbliz sım okolı jmenovaneho kostela navysen pomocı
nava z ek az o 0,80 m. Zajımavym objevem byla
v sond– A1 vıce nez 0,90 m silna zeä, probıhajıcı
sondou pribliz n– ve sm–ru J ý S. Tvorena byla
preva z n– slepenci Old Red a nahodilymi zlomky
cihel a dlaz dic pojenych hrubou sedobılou maltou.
Zeä nebyla jednoznacn– datova na a jejı interpretace zusta va nejasna .
Blok 34 [akce A123/2001]
V souvislosti s projektem “Sanace brn–nskeho podzemıť byl ve druhe polovin– roku 2001
v ra mci pruzkumu domovnıho bloku 34 proveden
za chranny archeologicky vyzkum (Merta 2002b).
Celkem bylo dokumentova no 7 pruzkumnych sond
poloz enych na za padnı stranu ulice Kozı.
Obr. 33. Blok 34 (A123/2001), lokalizace jednotlivych sond.
H“userblock 34 (A123/2001), Lage der
Soucasny vzhled domovnıho bloku sevreneho Jakubskym na m–stım a ulicemi B–hounskou,
Kobliz nou a Kozı je dusledkem velke asanace probıhajıcı v casovem rozp–tı od 60. let 19. stoletı do
roku 1915. Ulice Kozı, jez je predm–tem naseho
za jmu, byla ve stredov–ku nazyvana Platea Gaisgassen, nebo take Caprarum platea. V severnı ca sti
ž stila do Jakubskeho na m–stı ve sm–ru na B–hounskou bra nu. V obdobı novov–ku ulici v podstat–
zustal jejı stredov–ky na zev Gaisgasse, Geisgasse,
pouze v letech 1911 az 1918 byla prejmenova na na
Karl ý Kandler ý Gasse, za Protektora tu pak Geisgasse ý Kozı a od roku 1945 nese soucasny na zev
Kozı (Flodrova 1997, 123). Podle Ha love-Jahodove
byval na mıst– Kozı ulice Kozı trh s n–kolika
domky obyvanymi drobnymi remeslnıky a vetesnıky (Ha lova ý Jahodova 1947, 64).
Nejstarsı prameny tykajıcı se m–sÚanske za stavby vztahovane k roku 1348 na s zpravujı o domu
Jiljıho (domus Avium) na rohu ulice B–hounske a
Kozı a na n–j navazujıcı rad– sesti domu na za padnı
stran– ulice Kozı. Podle poctu domu, pom–ru ocen–nı a z nezm–n–neho rejstrıku sledu poplatnıku lze
predpokla dat, z e v polovin– 14. stoletı byla ulice
zastav–na pouze na stran– za padnı. Na m–stisti pod
Kozı 1, puvodn– orientovanem do ulice Kobliz ne,
je uva d–n Jakub Swerczer, dum Kozı 3 tvorily
pravd–podobn– dv– parcely, na jedne je zminova n
slanar Ditlin, na druhe pak vetesnık Konra d. Pod
Kozı 5 a 7, kde se parcelace zm–nila zcela, byla tri
m–stist–: pernıka r Petr a tesar Schiemer. Dnesnı
Kozı 9 pak op–t vznikla sloucenım dvou parcel, na
kterych je uva d–n Konra d z U stı, a rohova parcela,
na ktere je uva d–n Jiljı, ktery drz ı “ptacı dumť (Egidius habet domum Avium; Vicar 1965, 267). Zajımava zmınka dotykajıcı se stredov–ke ulice Kozı, je
va za na k roku 1365, kdy je v pam–tnı knize
v mıstech kriz ovatky s ulicı Kobliz nou zmın–n
mustek, ktery je tradicn– spojova n s predpokla danym “m–stskym potokemť. Je to jediny, avsak
neprımy doklad existence potoka v centru Brna
(Ha lova ý Jahodova 1971, 93). Pro na sledny
urbanisticky vyvoj ulice dosud nejsou podrobn–
zpracova ny archivnı prameny. Za stavba zcela jist–
procha zela vyvojem, ktery umoz nujı alespon zca sti
postihnout informace zıskane archeologickym vyzkumem. Zna me pouze majitele blız e neurcenych
domu, kterı je zakoupili na sklonku 16. stoletı.
Mezi nimi je italsky stavitel Jirı Piezzo (1586),
stavitel Jan Petr Martinus (1595), stavitel Hans
Petrschin (1575), Hans Trapolin (1587) a Antonın
Bernard (1594; Ha lova ý Jahodova 1947, 102).
Za nik historicke za stavby ulice Kozı pak lze
datovat do rozmezı let 1896 az 1916, kdy bylo
zboura no a nov– vystav–no 14 domu, jak vyplyva
ze za pisu m–stske rady. Jednalo se konkretn– o domy Kozı 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 17
a 19 (Ha lova ý Jahodova 1971, 103). Z vyse uvedeneho tedy vyplyva , z e v soucasne dob– se v ulici
Kozı nenacha zı z a dna stavba starsı sto dvaceti let.
V nejbliz sım okolı a prostoru ulice Kobliz ne
jiz v minulosti prob–hlo n–kolik mensıch archeologickych vyzkumu. V letech 1986-1987 byla zkouma na mensı ca st na roz nı parcely Kozı 1/ Kobliz na
3 (Procha zka 2000, 60 ý 63). V roce 2001 byly
poloz eny tri sondy do mıst zanikle za stavby severnı
ca sti domovnıho bloku 34, dnes je tento prostor
souca stı vozovky Jakubskeho na m–stı. Na prelomu
19. a 20. stoletı bylo na m–stı rozsıreno pra v– na
ž kor zbouraneho na roz nıho domu sevreneho sbıhajıcımi se ulicemi B–hounskou a Kozı. Vyzkum byl
proveden v ra mci pruzkumu bloku 41, ktery je
v soucasnosti ve fa zi zpracova nı (Merta ý Peska ý
Zubek 2001).
Geomorfologicky se lokalita rozkla da na
mırnem, k jihovychodu sklon–nem svahu. Geologicke podloz ı tvorı z luta kvarternı sprasova na v–j
(s.j. 100), na kterou naseda mısty zachovany az
0,3 m silny holocennı pudnı typ (s.j. 101) doku-
101
mentovany sondami A6 a B1. Upresn–nı reliefu
povrchu ulice, ktery napovıda mnohe o terenu severn– predpokla daneho “m–stskeho potokať v ulici
Kobliz ne, bylo velmi dulez itym zjist–nım ucin–nym
b–hem vyzkumu. Dnesnı teren ulice klesa ve sm–ru
od Jakubskeho na m–stı o 3,0 m ke Kobliz ne. Povrch pudnıho typu (lokacnıho terenu) v prvnıch
desetiletıch 13. stoletı se v severnı ca sti nacha zı
v hloubce 1,2 m pod ž rovnı vozovky a na jiz nım
konci ulice byl naopak umıst–n vyse, nez je soucasny teren (sonda C2). V sond– C2 bylo zachyceno pouze sprasove podloz ı, a to 0,4 m pod ž rovnı
vozovky, povrch pudnıho typu tudız musel byt vyse
nez soucasny teren, vezmeme-li v ž vahu jeho prum–rnou mocnost ve m–st– cca 0,5 m. Pri srovna nı
t–chto zjist–nı s geologickou situacı v prostoru
kriz ovatky Kobliz ne a Kozı, kde byl pudnı typ
v minulosti dokumentova n v ž rovni 1,3 az 1, 5 m
pod vozovkou, lze predpokla dat n–kde pri jiz nım
konci Kozı pom–rn– vyrazny terennı zlom, ktery
z a dna ze sond nezachytila.
v soucasnosti lze pouze dohadovat, nemluv– o celkovem urbanistickem vyvoji tohoto domovnıho
bloku, z jehoz historicke za stavby dnes stojı pouze
“Pala c slechticenť v na roz ı Kobliz ne a B–hounske
ulice. Podarilo se tedy zachytit ca sti za stavby na
za padnı stran– ulice tak, jak je zna ma z pla nu stabilnıho katastru (1825).
Obr. 35. Blok 34 (A123/2001), stratigrafie v sondš C1.
H“userblock 34 (A123/2001), Schichtenfolge im Schurfschacht C1.
Obr. 34. Blok 34 (A123/2001), stredovška parcelnızeű v sondš C2.
H“userblock 34 (A123/2001), mitelalterliche Steinmauer im Schurfschacht
C2.
Dokumentovane situace pomohly upresnit
take dataci vystavby dotcene m–sÚ anske za stavby
na za padnı stran– ulice Kozı. O jejı podob– se
102
Sonda C1 zachytila pravd–podobn– ca st parcelnı zdi patrıcı k domu Konra da, vetesnıka,
z poloviny 14. stoletı. Koruna severojiz n– orientovaneho kamenneho zdiva (s.j. 901) byla zachycena
v hloubce 0,3 m pod ž rovnı chodnıku. Zdivo
z mikritovych va pencu dosahovalo sırky v–tsı nez
0,6 m a jeho za kladova spa ra byla umıst–na
v hloubce 1,3 m.
Sonda D1 zachytila pod povrchem vozovky,
pri sve za padnı hran–, kamennou za kladovou zeä
(s.j. 904) s nahodilym pouz itım cihel (o vysce 9
cm). Zeä byla postavena preva z n– za pouz itı slepence Old Red a nahodile i z krinoidovych a rıcskych va pencu. Zdivo bylo spojova no oranz ovou
maltou. V severovychodnım kout– sondy ke zminovane zdi prilehal na spa ru prizd–ny cihlovy vyna secı pas (s.j. 903) sm–rujıcı do prostoru ulice.
V jiz nı ca sti zdiva pak byl zachycen relikt na b–hu
valene cihlove klenby (s.j. 902). Ob– stavebnı aktivity lze kla st do obdobı novov–ku (pravd–podobn–
renesance). Pri interpretaci nejstarsıho zdiva (s.j.
904) lze hovorit o kamennem ja dru (mohlo by se
jednat i o ohradnı, parcelnı zeä), ktere lze na za klad– brn–nskych analogiı datovat na prelom
13./14. stoletı. Zeä je moz no pokla dat za souna lez itost domu Jakuba Swerczera (1348).
Konecn– v sond– A5 byly dokumentova ny
sklepnı prostory novov–keho, blız e nedatovaneho
(renesance, baroko ?) domu. Sklepy, osov– orientovane rovnob–z n– s ulicı, byly vystav–ny z cihel
o forma tu 0,3 x 0,14 x 0,06 m spojovanych
va pennou maltou. Prostory byly zaklenuty valenou
cihlovou klenbou, podlaha byla pravd–podobn–
hlin–na .
Ostatnı sondy A6, B1, C2 dokumentovaly
pouze stredov–ka komunikacnı souvrstvı, ktera se
vytvorila na pudnım typu.
Bozetšchova ul., areal byvaleho kartuzianskeho
klastera [akce A145/2001]
V souvislosti s vystavbou noveho poslucha renskeho komplexu FEI VUT v area lu zahrady
byvaleho kartuzia nskeho kla stera v Brn– - Kra lov–
Poli byl v m–sıcıch srpnu az rıjnu roku 2001 proveden za chranny archeologicky vyzkum v prostoru
stavebnı ja my (Holub 2002).
Obr. 36. Bozetšchova ul., areal byvaleho kartuzianskeho klastera (A145/2001), situacnıplan zkoumane
plochy.
Bozetšchova Gasse (A145/2001)., Areal der ehemaligen Kartause, Grabungsfl “che.
103
Dulez itym pocinem pro osıdlenı t–chto mıst
se 13. 8. 1375 stalo zaloz enı kla stera "Cella Trinitatis" moravskym markrab–tem Janem Jindrichem.
Ihned po zaloz enı kla stera se zacalo s vystavbou
konventnıho chra mu sv. Trojice. Za husitskych
va lek byl kla ster zpustosen a r. 1428 byl z n–ho
dokonce veden než sp–sny ž tok proti Brnu. Roku
1468 pak vta hl do Brna kra l Matya sa jeho vojsko
vyplenilo kla ster tak, z e po celem ra du bylo treba
uspora dat sbırku na jeho obnovu. Dalsı vojenske
uda losti se dotkly kla stera za tricetilete va lky. Roku
1619 obsadila kla ster stavovska vojska a zcela jej
vyplenila. S vedove pak vydrancovali kla ster v za rı
roku 1642 a roku 1645 si toto mısto zvolil za hlavnı
stan genera l Torstenson pri velkem obleha nı Brna.
18.1.1782 navstıvila kla ster cısarska komise a precetla vsem clenum rozpoust–cı dekret. Po prevzetı
kla stera vojenskou spra vou zapocaly rozsa hle stavebnı ž pravy a adaptace, v letech 1871-1887 postihly napr. stavebnı ž pravy dvur bratrı a narusily
uzavrenost klauzurnıho dvora tak, jak ji zna me dnes
(Bukovsky 1991, 520-521).
Vyzkum byl prova d–n v soucinnosti s vystavbou area lu, kdy zpoca tku byl zam–ren predevsım na dohled nad vykopy inz enyrskych sıtı,
ktere prinesly predevsım za kladnı prehled o charakteru a ž rovni podloz ı. Nad pleistocennımi sprasemi (s.j. 100), tvorıcımi mırny svah sm–rem k vychodu (tj. k ž dolı Pona vky), se zde nacha zela ruzn–
mocna (0,4 ý 1m) vrstva hn–deho pudnıho typu (s.j.
101). Nad tımto pudnım typem se nacha zelo cca 1,5
m mocne souvrstvı nava z ek, vzniklych pravd–podobn– po preda nı objektu k vojenskemu uz ıva nı
na konci 18. stoletı.
Jako dalsı se zde projevilo osıdlenı pozdnıho
latenu. To reprezentuje pozustatek typicke zemnice
(s.j. 141), orientovane pribliz n– ve sm–ru S-J,
o rozm–rech 3x3,7m s kulovymi ja mami ve stredu
kratsıch st–n (s.j. 595, 596). Za syp obsahoval v–tsı
mnoz stvı mazanic, kde u dvou kusu muz eme
uvaz ovat o dokladu vyzdoby povrchu st–n stavby
m–lkym z la bkem.
Na samotne plose vyzkumu bylo zachyceno
jen ma lo pozustatku stredov–keho osıdlenı. Jedna
se op–t predevsım o kulove ja my a da le o vykop
nezna meho ž celu, snad jımku, datovany do 15.
stoletı. Tato ja ma nebyla da le zkouma na, protoz e se
nacha zela pod za kladovou spa rou stavby.
Z konstrukcı byla zkouma na stavba nacha zejıcı se
v JV ca sti stavenist–, jejız jiz nı st–na je budova na
na za kladech stredov–ke ohradnı zdi (s.j. 900
a 901). Ta je ve sve nadzemnı ca sti budova na
z vysokych, pozdn–gotickych cihel (zde o rozm–rech 28x13,5x8,5-9 cm), va zanych nepravou krız ovou vazbou. Da le pak byly sledova ny ca sti zdiv
velkeho ambitu, ktere byly obnaz eny v pa su cca 0,5
m od sta vajıcıho povrchu, a kde jsme dokumentovali dnes jiz nefunkcnı, v–tsinou zcela zazd–ne
v–tracı otvory sklepenı.
Hlavnı pozornost vyzkumu se obra tila posleze ke stavebnı ja m– budoucıch poslucha ren, kde
jsme zjistili n–kolik fa zı osıdlenı. Nejstarsı zjist–ne
kulturnı aktivity na teto lokalit– patrily kulture
s linea rnı keramikou. Konkretn– se jednalo o pozustatky dvou hlinıku, datovanych do stupn– II.
podle R. Ticheho (1962). Dalsı fa ze osıdlenı zde
na lez ı mladsı fa zi kultury s moravskou malovanou
keramikou. Tu reprezentuje objekt obdelneho pudorysu, zatım nezna me funkce (s.j. 531) a jeden hlinık
(s.j. 585).
Velice vyrazn– se na lokalit– projevilo
osıdlenı ž n–ticke kultury. Sem muz eme datovat
n–kolik sloupovych jam o nichz lze tvrdit, z e ja my
s.j. 545 a 538 na lez ı jedne stavb– a tvorı nejspıse
stredovou osu kuloveho nadzemnıho domu. V jejich za sypech se naslo velke mnoz stvı mazanic,
ktere krom– zna mek b–z ne povrchove ž pravy (typ
2Ib podle Zubek 2000, 2001), uz itı tra mu, pulkula cu a snad i vypletanych konstrukcı nesou cetne
otisky listu, ktere dokla dajı uz itı jinych nez
tradicnıch biomateria lu (napr. plev) prida vanych do
hmoty mazanic. Z dalsıch objektu na lez ı k U K
za sobnı ja ma s podhloubenymi st–nami a plochym
dnem (s.j. 594).
104
Obr. 37. Bozetšchova ul., areal byvaleho
kartuzianskeho klastera (A145/2001),
pozdnš stredovška ohradnı zeű
markrabšcıho arealu.
Bozetšchova Gasse, Areal der ehemaligen Kartause (A145/2001), sp“tmittelalterliche Ziegelmauer.
Z renesancnıho obdobı pak pocha zı zeä s.j.
913; jedna se snad o za klad pilıre lepeny pouze
hlınou. Da le muz eme do obdobı konce 18. a 19.
stol. zaradit tri va penne ja my (s.j. 500, 600 a 602).
Na poca tku 20. stoletı pak byl v byvale zahrad–
kla stera postaven komplex budov, dnes jiz asanovany (Bukovsky 1970, tab. VIII).
Celkov– lze rıci, z e vyzkum v area lu byvaleho kartuzia nskeho kla stera proka zal velice silne
prav–ke kulturnı aktivity na pravem brehu rıcky
Pona vky, ktere dokreslujı a objasnujı tehdejsı
osıdlenı Brn–nskeho ž valu. Vzhledem k tomu, z e
zkoumana plocha se nacha zela v byvalych
kla sternıch zahrada ch, nejsou zde ve v–tsım
mnoz stvı zaznamena ny pozustatky stredov–kych
cinnostı.
Bratislavska 30 a 32, parc. c. 742 a 745 [akce
A173/2001]
V ra mci stavby nove budovy Divadla Radost
prob–hl v za rı a rıjnu 2001 archeologicky vyzkum
v prostoru stavebnı ja my.
Plocha je poloz ena pri jiz nı linii ulice Bratislavske v prostoru domu c. 30 a 32. Lokalita je
situova na vychodn– stredov–keho ja dra m–sta Brna.
Ve 13. stoletı zde vznikla osada nazyvana Ponava.
Pod tımto jmenem se uva dı roku 1306. S lo o ves,
ktera nepodlehala pravomoci m–stske jurisdikce.
V letech 1348 a 1360 se poprve uva dı pod jmenem
Cejl (Linea). Jmeno pocha zı z n–meckeho Zeile
“radať ý osada, jejız domy jsou postaveny v rad–
podel ulice. Jmeno i urbanisticky charakter sv–dcı
pro jednotny kolonizacnı (parcelacnı) pocin, ktery
snad vznikl jako pokracova nı puvodnı Ponavy,
kterou lze predpokla dat v bezprostrednı ž zemnı
vazb– na potok Pona vku (Kuca 2000, 317, 321).
Geomorfologicky se zkoumana plocha nacha zı v podstat– na ž patı mırneho svahu, ktery
pozvolna klesa severojiz nım sm–rem. Nadmorska
vyska prostoru se pohybuje pribliz n– kolem 204 m
n. m.
Vzhledem k pom–rn– nesÚ astnym okolnostem ve vyjedna va nı podmınek archeologickeho
vyzkumu, ten se omezil v podstat– jen na dokumentaci vzniklych profilu a jen velice omezenou
plosnou preparaci zachycenych situacı. Samotne
t–z b– stavebnı ja my predcha zela demolice stojıcı
za stavby. Stavebnı ja ma o plose cca 12,5 x 19 m
byla z v–tsiny hluboka 3 m, pouze v mıstech pilotu
a za kladu nosnych zdı sla hloub–ji.
Zachyceno bylo geologicke podloz ı predstavovane sprasovou na v–jı (s.j. 144). Na n– dosedal “zkulturn–nyť pudnı horizont, ktery prerustal
do vlastnı “kulturnıť vrstvy (s.j. 100). Jejı mocnost
dosahovala v prum–ru cca 1,40 m. Zıskany keramicky materia l ji po predb–z nem vyhodnocenı
dovoluje kla st do mladsıch obdobı doby bronzove
(cca 13. az 8. stoletı pred Kristem). Loka ln– se u nı
darilo rozezna vat i jiste zvrstvenı (s.j. 139, 140,
141, 142 a 143). Ze se opravdu jedna o postupn–
narustajıcı odpadovou vrstvu, pak dokla da i v jejım
ra mci objevene ohnist– (s.j. 118, 119, 122, 123,
124, 506). Na sledujıcı lidskou aktivitu ve zkoumanem prostoru predstavoval vykop ja my nezna me
funkce (s.j. 502, vypln s.j. 101), prekryty 0,30 m
silnou “kulturnıť vrstvou 104. Z te byl zıska n keramicky zlomek, ktery by mohl danou aktivitu
datovat do 13. stoletı. Ze na lokalit– bylo prıtomno
osıdlenı tohoto obdobı, muz e pak neprımo potvrzovat i keramicky zlomek ze 13. stoletı, nalezeny
v stratigraficke jednotce pocha zejıcı jinak az ze 16.
stoletı. Dany prostor byl osıdlen i v na sledujıcıch
obdobıch. Zıskany archeologicky materia l jasn–
dosv–dcuje 15., 16. a 17. stoletı. Za vyzdviz enı stojı
poznatek, z e zde v 16. stoletı existovala zd–na
stavba (s.j. 900). Z novov–ku snad pocha zı take
zachyceny relikt odpadnı ja my s vydrevou (vykop
s.j. 510), jez ovsem jiz neposkytla datacnı materia l.
Spalena, parc. c. 1059 [akce A174/2001]
V souvislosti s vystavbou kolektoru prob–hl
v rıjnu 2001 v za padnım ž seku ulice Spa lene za chranny archeologicky vyzkum ca sti narusene plochy umıst–ne prımo v prostoru vozovky (Zubek
2002b). V uvedenych termınech byla z vytyceneho
ž seku kolektoru (cca 146 m2) zkouma na formou
plosne exkavace pouze dılcı ca st (2 x 26 m, tj. 52
m2).
Z hlediska historicke topografie byl prostor
ve stredov–ku souca stı I. predm–stske ctvrti nazyvane Pred Zidovskou branou (Extra Judeorum)
nebo Sladovnicka (Quartale Braseatorum; Kuca
2000, 295). Komunikacnı osnova daneho prostoru
ma stredov–ky puvod. Vlastnı vytycenı ulice Spa lene vsak prob–hlo az v novov–ku (KUC A 2000,
461, 462). Puvodn– se jmenovala Tempelgasse
(1867) ci U Synagogy (1918). Na zev Spa lena
pocha zı az z roku 1946 (Flodrova 1997, 224).
Geomorfologicky se lokalita nacha zı
v nız in– na levobrez ı jiz n– tekoucı reky Svratky
a pravobrez ı vychodn– se vinoucı vodotece Pona vky. Nejvyssı nadmorska vyska zkoumane
plochy je pribliz n– 202,30 m n. m.
Archeologicky vyzkum nedosa hl geologickeho podloz ı. Nejstarsı antropogennı aktivitu predstavuje s.s.j. 001. Jde o sled trı vrstev, z nichz pocha zı keramicky materia l, ktery je dovoluje datovat
do ž seku od pozdnı doby bronzove po dobu latenskou. Svym charakterem odpovıdajı tzv. kulturnım
vrstva m. Zara z ejıcı je tu vsak jejich celkova
mocnost, jez presahuje 1,2 m. Presny puvod t–chto
aktivit snad objasnı az na sledne pokracova nı vyzkumu na dane lokalit–. Prav–kemu obdobı prina -
105
lez ı rovn–z na sledujıcı zachycena aktivita, ja ma
nezna meho tvaru a funkce (s.s.j. 002).
Dalsı osıdlenı na lokalit– reprezentuje kulturnı vrstva 1255, v nız byl evidova n keramicky
materia l datovatelny do obdobı starohradistnıho az
mladohradistnıho. Dosud nenı jiste, zda se jedna
o kontaminaci ci jde o ota zku moz ne delky postupneho narusta nı dane vrstvy. Muz eme snad ale tvrdit, z e dany horizont, reprezentovany touto kulturnı
vrstvou vznikl z podstatne ca sti v obdobı
starohradistnım. Tomuto obdobı asi prina lez ejı
i na sledujıcı aktivity pozorovane pra v– na povrchu
vrstvy 1255 (s.s.j. 004 a 005). Jejich exaktn–jsı
interpretaci nebylo lze podat. Vse pak prekryvala
kulturnı vrstva 1244, kterou bychom snad mohli
predb–z n– zaradit do starsıho ž seku mladohradisnıho obdobı. Je zajımave, z e pra v– z teto vrstvy
pocha zı zlomek z elezne ostruhy, ktera pred nakonzervova nım pripomına ostruhu s ha cky.
Obr. 38. Spalena (A174/2001) ü vyzkum kolektoru
Spalena (A174/2001) ü Ausgrabung im
Kollektorgraben.
Nez se na lokalit– zacala ukla dat dalsı kulturnı vrstva 1224, ktera jiz celkem jasn– prina lez ı
mladohradistnımu obdobı, vzniklo tu n–kolik dalsıch aktivit. Dataci by mohl upresnit dosud neurceny zlomek mince vyzvednuty z povrchu vrstvy
1224, z rozhranı s na slednou vrstvou 1222. Jde
106
v–tsinou o sledy loka ln– vymezenych vrstvicek ci
nepocetne drobne kulove jamky (s.s.j. 007, 008
a 009). Ty lze rovn–z zaradit do mladohradistnıho
obdobı. Z tohoto obdobı pocha zı take dalsı kulturnı
vrstva 1222. Ta op–t prekryla starsı aktivity (tedy
mladsı nez 1224 = 1256). Ve v–tsin– se jednalo
o sloupove ci kulove jamky (s.s.j. 011, 012, 013
a 014).
Vrstvou 1222 v podstat– koncı onen ý dalo
by se rıci ý pon–kud jednotva rny vyvoj osıdlenı na
zkoumane lokalit–, jehoz dominantou byly postupn– se ukla dajıcı kulturnı vrstvy (celkem 4),
ktere byly zachycova ny v cele plose zkoumaneho
prostoru. Nastupuje totiz zmohutn–le a v dokumentovanych projevech preci jenom rozmanit–jsı
osıdlenı 13. stoletı (s moz nymi presahy do 12. a 14.
stoletı). Pro zajımavost lze uvest, z e horizont 13.
stoletı je tu v podstat– stejn– mocny jako celkovy
horizont osıdlenı z obdobı starohradistnıho az
mladohradistnıho (cca 0,6 m). I z tohoto obdobı
sice pocha zejı vrstvy, ktere lze charakterizovat jako
kulturnı, nerozprostıraly se jiz ovsem po cele
zkoumane plose. Hojn– zastoupenym fenomenem
jsou tu sloupove jamky a ja my, v nerıdke mıre ve
vza jemnych superpozicıch. Da le byly zkouma ny
ja my nezna mych funkcı, dılcı vrstvicky, st–tove
ž pravy (s.s.j. 049 a 052) a snad dv– ohnist– (s.s.j.
010 a 041). Pravd–podobn– byl zachycen i zbytek
n–jakeho vyrobnıho objektu. Tak byla interpretova na s.j. 1159 (s.s.j. 022), z nız se podarilo vyzvednout zlomky z elezne strusky a pozustatky n–jakeho
z elezneho predm–tu, ktere se pred konzervacı jevı
jako miska na noz ka ch. Ostatn– z e se na lokalit–
v teto dob– odehra vala n–jaka vyrobnı cinnost tykajıcı se z eleza, dokla dajı pom–rn– hojne na lezy
jeho strusek i z dalsıch stratigrafickych jednotek.
Ve 13. stoletı byla na lokalit– vyhloubena take
studna (s.s.j. 060), vyzd–na z nasucho kladenych
kamenu. Jejıho dna nebylo dosaz eno. Keramicky
materia l ze svrchnıch vyplnı nasv–dcuje tomu, z e
studna byla zasypa na n–kdy ve 14. ci snad dokonce
az v 15. stoletı.
Az na jednotlive keramicke zlomky nebyly
na lokalit– zachyceny pozustatky osıdlenı ze 14.
a 15. stoletı. Na onen horizont ze 13. stoletı totiz
bezprostredn– dosedaly aktivity z doby renesancnı;
nava z ky a odpadnı ja ma (jımka) z poca tku 17. stoletı (s.s.j. 063), ve ktere byly nalezeny doklady
kosÚ arske vyroby. Da le (pribliz n– od nivelty 200,50
m n. m.) se uz teren navysoval aktivitami novov–kymi a recentnımi (s.s.j. 064).
Co se tyka konfigurace terenu na zkoumanem plose, je nutno podotknout, z e ve vsech popsanych obdobıch existovala v takrka celem zasaz enem prostoru plocha vodorovna rovina. Pouze
v nejvychodn–jsım ž seku vrstvy 13. stoletı a pravd–podobn– i starsıch obdobı klesajı mırnym svahem
pribliz n– k JJV. Nenı zcela jiste, zda neproklesa vajı
do n–jakeho vykopu.
“pres nocť stalo jednou z nejvyznamn–jsıch archeologickych lokalit v brn–nske kotlin–. Je proto zcela
nezbytne v–novat mu po archeologicke stra nce
zvysenou pozornost a tak upresnit a rozsırit dılcı
poznatky zıskane pri vyzkumu v prostoru Spa lene
ulice.
Beethovenova 4, parc. c. 67 [akce A195/2001]
V souvislosti s vystavbou vytahove sachty
pro budovu Beethovenova 4 se dne 29.11. 2001
uskutecnila dokumentace vyhloubeneho vykopu
(Zubek 2002e).
Obr. 39. Spalena ( A174/2001) ü vysek z profilu
zachycujıcı ranš a vrcholnš stredovškou stratigrafii lokality.
Spalena ( A174/2001) ü Ausschnitt aus
dem Profil mit der fr˝h- und ühochmittelalterlichen Schichtung.
Dotcena plocha se nacha zı v prostoru chodnıku pri Beethovenov– ulici a od severu prileha
k sta vajıcımu domu Beethovenova 4. Ve stredov–ku byl dany prostor souca stı kla stera augustinia nek Cella Sanctae Mariae, zaloz eneho roku
1240. Roku 1578 byl konvent opust–n a Rudolf II.
kla ster daroval jezuitum. Stavba jezuitske koleje na
troska ch kla stera augustinia nek zacala pred rokem
1593. V letech 1598-1602 byl na mıst– stredov–keho kostela, ktery hrozil zrıcenım, postaven
novy jezuitsky kostel Nanebevzetı Panny Marie.
Prvnı etapa budova nı nejv–tsıho cırkevnıho
komplexu ve m–st– skoncila roku 1631. Da le byl
rozsirova n ve 2. polovin– 17. stoletı. Roku 1904
doslo v ra mci celkove asanace historickeho m–sta
ke zborenı celeho rozsa hleho area lu (vyjma kostela
a porta lu koleje), ktere bylo vubec nejv–tsım
asanacnım za sahem v Brn–. Jeho vysledkem bylo
i vytvorenı zcela nove ulice, ulice Beethovenovy
(Kuca 2000, 290).
Akce byla nahla sena az po vyhloubenı jmenovane vytahove sachty a archeologicky vyzkum se
tedy omezil pouze na dokumentaci st–n vykopu.
Obr. 40. Beethovenova 4 (A195/2001) ý situovanısondy v zastavbš.
Beethovenova 4, (A195/2001) die Lage
des Aufzugsschachtes in der Bebaung.
Budeme-li ve strucnosti bilancovat, lze tvrdit, z e nejdulez it–jsım prınosem vyzkumu je zjist–nı
v podstat– kontinua lnıho osıdlenı lokality od raneho
do vrcholneho stredov–ku, presn–ji od 8. do 13.
a 14. stoletı. B–hem tohoto obdobı se zde lidskou
aktivitou vytvorilo pribliz n– 1 az 1,2 m silne souvrstvı. Pro brn–nsky prostor jsou zcela unika tnı
predevsım doklady sıdelnı aktivity z 8. stoletı. Vyzkum tak svymi poznatky prinesl zcela novy pohled
na vznik m–sta Brna, jehoz poca tky se dosud hledaly pouze v oblasti Stareho Brna pri Mendlov–
na m–stı, ulici Va clavske a Vıdenske. U zemı v okolı
dnesnıho obchodnıho domu Tesco se tedy takrka
Na sprasove podloz ı nasedal pribliz n– 0,7 m
silny pudnı horizont (s.j 109). Z n–ho pozvolna
“vyrustalať asi 0,14 m mocna vrstva (s.j. 108).
Podle jejıho charakteru ji lze oznacit za kulturnı.
Bohuz el vsak neposkytla z a dny datacnı materia l,
proto nelze rozhodnout, zda pocha zı ze 13. stoletı ci
dokonce jiz z prav–keho obdobı. Na nı lez ela
0,30 m silna vrstva prenesene sprase, ktera pravd–podobn– predstavuje jiz aktivitu (terennı ž prava?)
13. stoletı (s.j 107). Na jejım povrchu se uloz ily dv–
tenke vrstvicky (s.j. 106 a 105), za jejichz spolecny
jmenovatel lze prohla sit poz a r (popel, shorele
drevo, uhlıky a uhlıkaty prach). Snad by je bylo
moz ne oznacit za pozustatky n–jake shorele drev–ne konstrukce. Je ovsem t–z ke rozhodnout, zda
v poloze in situ ci v poloze premıst–ne. Na sledovala
0,02-0,12 m mocna vrstvicka (s.j. 104), o nız by se
dalo vzhledem k prıtomnosti cetnych zlomku
oranz ove malty hovorit jako o stavebnı ž rovni n–jake zd–ne stavby. Jejı zplanyrovanou destrukci by
potom snad mohla predstavovat vrstvicka 102.
Mezi jmenovanymi vsak byla prıtomna jest– vrst-
107
vicka 103. Z te jako jedine byl zıska n archeologicky materia l, konkretn– ovsem pouze jeden zlomek keramiky, datovatelny ra mcov– do 13. stoletı.
Na s.j. 102 pak dosedala 0,14 m silna nava z ka (s.j.
101). Bohuz el tedy nedatovana . Tu snad porusuje
za kladove zdivo z va pencovych kamenu a zlomku
cihel zalitych bılou maltou (s.j. 900). Jeho sıla cinı
1,4 m a muselo probıhat sachtou ve sm–ru J-S.
Snad by se mohlo jednat o za kladove zdivo asanovane vn–jsı st–ny za padnı ca sti kvadratury kla stera.
Na sledovala jiz jen podkladnı vrstva (s.j. 100) pro
betonovy a asfaltovy povrch sta vajıcı komunikace.
K vypracova nı statı o zme na ch majitelu
domu byla autorkou K. Urba nkovou vyuz ita rukopisna topografie zpracovana A. Godlem, uloz ena
v AMB. Pra ce vznikla s podporou programovČho
projektu vyzkumu a vyvoje MKC R c.j.
PK01P04OPP006.
Literatura:
Borovsky, T. 2000: Domy venkovskych kla steru ve
stredov–kem Brn–, Brno v minulosti
a dnes XIV, s. 13-35.
Borovsky, T. 2001: Kaplani, olta rnıci a jejich beneficia v kostele sv. Jakuba v Brn–, Brno
v minulosti a dnes XV, s. 271-312.
Bukovsky, J. 1991: Kartuzia nska architektura
v Cecha ch a na Morav–, ca st 2. Kartouzy
zaloz ene panovnickym rodem Lucemburku na Smıchov– a v Kra lov– Poli, Pama tky a prıroda 9, s. 520-534.
Cejnkova , D. 1992: Archeologicky vyzkum ve
starobrn–nskem kla stere, Forum brunense
1992, s. 11-20.
Dockalova , M. 650th Anniversary of The Luxembourgs rule over Moravia, Czech republic,
Anthropological ý medical Reserch of Jost
of Luxemburg, In: Anthropologic XXXVII/3, Brno 1999, s. 285 ý 287.
Drımal, J. 1969: D–jiny m–sta Brna, dıl 1, Brno.
Dvorska , J. - Merta, D. - Peska, M. 2001: Dendrochronologie v historickem ja dru Brna,
in: Ve sluz ba ch archeologie III, Brno, s.
31-39.
Flodrova , M. 1997: Brn–nske ulice a vyvoj jejich
na zvu od 13. stoletı po dnesek, Brno.
Ha lova ý Jahodova , C. 1947: Brno, stavebnı a um–lecky vyvoj m–sta, Brno.
Ha lova - Jahodova , C. 1971: Brno, dılo prırody,
clov–ka a d–jin, Brno.
108
Himmelova , Z. ý Procha zka, R. ý Kundera, L. ý
Unger, J. 1993: Za chranne vyzkumy
v Brn– v roce 1991 (okr. Brno-m–sto),
Prehled vyzkumu 1991, s. 85-88.
Hlava c, F. 1988: Kdyz padaly bomby na Brno,
Brno v minulosti a dnes X, s. 113 ý 118.
Kova cik, P. ý Merta, D. ý Peska, M. 2002: Archeologicky vyzkum ý na m–stı Svobody 8, in:
Zpra vy pama tkoveho ž stavu v Brn–, 52001, Brno, s. 36 - 43.
Kova cik, P. ý Merta, D. ý Peska, M. ý Procha zka,
R. ý Sadılek, J. 2001: Predb–z ne vysledky
za chrannych archeologickych vyzkumu
v Brn– v roce 2000, Prehled vyzkumu 42
(2000), s. 75-108.
Kuca, K. 1996: M–sta a m–stecka v C echa ch, na
Morav– a ve Slezsku, dıl 1. Praha.
Kuca, K. 2000: Brno. Vyvoj m–sta, predm–stı a pripojenych vesnic. Praha ý Brno.
Kvıtkova , L. 2001: Geneze kvarternıch sedimentu
v prostoru na m–stı Svobody v Brn–, Geologicke vyzkumy na Morav– a ve Slezsku
v roce 2000, VIII rocnık, s. 8-10.
Merta, D. 1999a: Rasınova ul. c. 4, Prehled vyzkumu 40 (1997-1998), s. 301-306.
Merta, D. 1999b: Starobrn–nska ul. c. 2-4, 6 a 8,
Prehled vyzkumu 40 (1997-1998), s. 306 ý
309
Merta, D. 2001a: USAAF, archeologie a Brno,
Archeologia technica 12, s. 58-63.
Merta, D. 2001b: Nejstarsı m–sÚ anska kamenna
architektura v Brn–, Pruzkumy pama tek ý
2/2001, s.41 ý 60.
Merta, D. ý Peska, M. 2001a: K poca tkum zd–ne
profa nnı architektury v Brn–, in: D–jiny
staveb 2001, Plzen, s. 110 - 114.
Merta, D. ý Peska, M. 2002: Zeleza rsky vyrobnı
area l z poca tku 13. stoletı v prostoru na m–stı Svobody v Brn–, Archeologia technica 13, s. 33-42.
Merta D. ý Peska M.: N–kolik pozna mek k architektonickemu vyvoji byvaleho kla stera
augustinia nu v Brn– a jeho nejbliz sıho
okolı ý v tisku.
Merta, D. ý Peska, M. ý Procha zka, R. ý Sadılek, J.
2000: Predb–z ne vysledky za chrannych
archeologickych vyzkumu v Brn– v roce
1999, Prehled vyzkumu 41 (1999), s. 3561.
Merta, D. ý Peska, M. ý Sadılek, J. - Urba nkova , K.
2001: Kostel sv. Mikula se na Dolnım trhu
v Brn–, Brno v minulosti a dnes XV, s.
107-132.
Meznık J.: Lucemburska
Praha1999, s. 381.
Morava 1310-1423,
Peska, M. 1999: Mecova ul. c. 6, Prehled vyzkumu
40 (1997-1998), s. 290
Peslova , L. 2002: Hmotna kultura brn–nskeho m–sÚ ana na prelomu 16./17. stoletı, diplomova
pra ce na U stavu archeologie a muzeologie
FF MU v Brn–.
Procha zka, R. 2000: Zrod stredov–keho m–sta na
prıkladu Brna (k ota zce odrazu spolecenske zm–ny v archeologickych pramenech),
Mediaevalia archaeologica 2, s. 7-158.
Procha zka, R. ý Himmelova , Z. 1995: Prısp–vek
k vyvoji stredov–ke za stavby tzv. Velkeho
spalıcku v Brn–, Archaeologia historica
20, Brno , s. 233-245.
Samek, B. 1994: Um–lecke pama tky Moravy
a Slezska 1 (A-I), Praha.
Svoboda, A. 2001: Brn–nske podzemı, Brno.
Tichy, R. 1962: Osıdlenı s volutovou keramikou na
Morav–, Pama tky archeologicke LIII/2, s.
245-305.
Valoch, K. ý Smolıkova , L. ý Kara sek, J. 2001:
Stratigrafie pleistocennıch sedimentu na
Dominika nskem na m–stı v Brn–, Geologicke vyzkumy na Morav– a ve Slezsku
v roce 2000, s. 14-19.
Vicar, O. 1965: Mıstopis Brna v polovici 14. stoletı
(prostor uvnitr m–stskych hradeb). In:
Brno v minulosti a dnes VII, Brno, s. 242283.
Merta, D. ý Peska, M. ý Zubek, A. v tisku: Drev–ne
stavebnı prvky z vyzkumu Velkeho
spalıcku v roce 2000, Ve sluz ba ch archeologie 4.
Vicar, O. 1965: Mıstopis Brna v polovici 14. stolet
(prostor uvnitr m–stskych hradeb) In: Brno
v minulosti a dnes VII, Brno, 242 ý 283.
Vicar, O. 1966: Mıstopis Brna v polovici 14. stoletı
(predm–stı). In: Brno v minulosti a dnes
VIII, Brno, s. 226-275.
Zatloukal, R. 1997: Brno (okr. Brno-m–sto),
Mendlovo na m–stı 1, c. parc. 5/1, Prehled
vyzkumu 38 (1993-1994), s. 184.
Zatloukal, R. 1998: Starobrn–nska ul. c. 10, Prehled
vyzkumu 39 (1995-1996), s. 386.
Zubek, A. 2001a: Poca tky stredov–ke m–sÚ anske
architektury v Brn–, diplomova pra ce na
U stavu archeologie a muzeologie FF MU
v Brn–.
Zubek, A. 2002 a: Stredov–ke prezky v brn–nskych
na lezech, Sbornık pracı Filozoficke fakulty
Masarykovy univerzity, rada M7/2002, s.
123-153.
Nalezove zpravy a terennıdokumentace:
Holub, P. 2002: Brno ý Kra lovo Pole, Boz et–chova
ul., vystavba area lu FEI VUT. Na lezova
zpra va c.j. 6/02 uloz ena v archivu Archaia
Brno o.p.s.
Holub, P. ý Merta, D. 2002: U dolnı 8 ý Rekonstrukce a dostavba objektu. Na lezova
zpra va c.j. 20/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.
Holub, P. - Merta, D. ý Zubek, A. 2002: Dominika nska
9,
Terennı
dokumentace
z vyzkumu v roce 2002 v archivu Archaia
Brno o.p.s.
Holub, P. ý Zubek, A. 2002: Brno, Bratislavska 30,
32 (prestavba Divadla Radost). Na lezova
Brno o.p.s.
Kova cik, P. ý Merta, D. 2001: Brno ý rekonstrukce
objektu U dolnı 8. Na lezova zpra va c.j.
16/01 uloz ena v archivu Archaia Brno
o.p.s.
Merta, D. 1997: Brno ý Dominika nska 9. Na lezova
zpra va c.j. 59/97 uloz ena v archivu U APP
Brno.
Merta, D. Moravske na m–stı c. 1, Na lezova zpra va
c. j. 18/99, archiv Archaia Brno o.p.s.
1999.
Merta, D. 2002a: Vystavba objektu m–nırny DPMB
na ulici U dolnı v Brn–. Na lezova zpra va
c.j. 5/02 uloz ena v archivu Archaia Brno
o.p.s..Merta, D. 2002b: Brno, Blok 34.
Na lezova zpra va c.j. 19/02 uloz ena
v archivu Archaia Brno o.p.s.
Merta, D. ý Peska, M. 2001b: Brno, Pa nska 2-6.
Merta D. ý Peska M. 2002 Sanace brn–nskeho podzemı, blok 50, Na lezova zpra va c.j. 22/01
uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.
Merta, D. ý Peska, M. ý Zubek, A. 2001: Brno,
blok 41. Terennı dokumentace z archeologickeho vyzkumu.
Merta, D. ý Zapletalova , D. ý Zubek, A. 2001:
Obchodnı galerie Velky spalıcek. Na lezova zpra va c.j. 18/01 uloz ena v archivu
Archaia Brno o.p.s.
109
Peska, M. 2001: Brno, blok 48. Na lezova zpra va
o.p.s.
Ostatnıprameny:
Peska, M. 2002a: Brno, Blok 62. Na lezova zpra va
o.p.s.
Borsky, P. ý Cernouskova , D. 2000: Dum pa nu
z Lipe ý Schwanzuv pala c na na m. Svobody c. 17 v Brn–, stavebn–-historicky
pruzkum, dıl I ý II, nepublikovany
stavebn–-historicky pruzkum, Brno.
Peska, M. 2002b: Brno, Blok 32. Na lezova zpra va
o.p.s.
Ambroz, M. 1997: Petrov c. 3 a 4, nepublikovany
stavebn–-historicky pruzkum, Brno.
Peska, M. - Zapletalova , D. 2001: Brno, na m–stı
Svobody 17, Schwanzuv pala c - Dum
pa nu z Lipe. Na lezova zpra va c.j. 48/01
Bukovsky, J. 1970: Stavebn–-historicky pruzkum
byvaleho kartuzia nskeho kla stera v Brn– ý
Kra lov– Poli a jeho vytvarne zhodnocenı.
Za v–recna zpra va vyzkumneho ž kolu
F22/1970, Brno.
Procha zka, R. 1995: Na m–stı Svobody 9 ý sonda.
Terennı dokumentace uloz ena pod kodem
UB21/95 v archivu Archaia Brno o.p.s.
Hana k, L. 1986: Brno, historicke ja dro, stavebnı
vyvoj, dıl 1, n–kdejsı archiv SU RPMO
v Brn–.
Procha zka R. 1997: Dominika nska c. 9, Dum pa nu
z Kunsta tu, Na lezova zpra va c.j. 16/97
Hana k, L. 1981: Sanace podzemı m–sta Brna, stavebn–-historicky pruzkum bloku 18, n–kdejsı archiv SU RPMO v Brn–.
Procha zka, R. 2001: Brno ý Petrov 3, rekonstrukce
suterenu. Na lezova zpra va c.j. 14/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.
Urba nkova , K. 2001: Historicka topografie domu
Dominika nska 1, 3, 5, 7. Rkp. zpracovany
v ra mci na lezove zpra vy Obchodnı galerie
Velky spalıcek. Na lezova zpra va c.j. 18/01
Zubek, A. 2000: Zpracova nı a analyza prav–keho
souboru
mazanicovych
fragmentu
z Malenovic Mezicestı (okr. Zlın), (rukopis semina rnı pra ce, uloz eny na U AM FF
MU Brno).
Zubek, A. 2001b: Zpracova nı a analyza fragmentu
vypa lene mazanice z archeologickeho vyzkumu Brno-Kobliz na 4 (okr. Brno-m–sto)
1998-1999, (rukopis semina rnı pra ce, uloz eny na U AM FF MU Brno).
Zubek, A. 2001c: Brno, Josefska 7, 9 ý Novobranska 24, 26, 28. Na lezova zpra va c.j. 25/01
Zubek, A. 2002b: Brno, Radnicka ulice (sonda pri
c.p. 7). Na lezova zpra va c.j. 1/02 uloz ena
Zubek, A. 2002c: Brno, Mendlovo na m–stı, blok
89b. Na lezova zpra va c.j. 3/02 uloz ena
Zubek, A. 2002d: Brno, ulice Spa lena ý kolektor.
Zubek, A. 2002e: Brno, Beethovenova 4. Na lezova
Brno o.p.s.
110
Resume:
ü hnlich wie in den vergangenen Jahren haben sich die Mitarbeiter der Gesellschaft ARCHAIA entschlossen, ßber die Ergebnisse der Rettungsausgrabungen ihrer Institution im Stadkern
von Brno (Brßnn) und im Raum ihrer historischen
Vorst¨dte in einem zusammenfassenden Beitrag zu
informieren. Die Perspektiven, Auffassung und
Methodik der systematischen archölogischen Forschung der historischen Stadt sind unver¨ndert
geblieben.
Stra en Mecova 2, Dominikanska 1, 3, 5, 7 ü
í Gesch“ftsgalerie Velky spalıcekÚ [Aktion
A10/2000].
Im Zusammenhang mit der Baurealisation
der “Gesch¨ftsgalerie Velky spalıcekť, die mit der
Rekonstruktion und Bau der Hüser in der Dominika nska StraÜe Nr. 1, 3, 5 und 7 verbunden war, fand
in dem Zeitraum vom September 2000 bis Juni
2001 auf der Fl¨che von 3300 m2 eine archölogische Rettungsgrabung statt. Von der historischen
Topographie her hat sich in diesem Raum mindestens seit der H¨lfte des 13. Jahrhunderts die Bebauung des st¨dtischen Charakters befunden. Man
kann vermuten, daÜ diese Hüser dank der Lage in
der unmittelbaren N¨he des Dominikanerklosters
auch sp¨ter im Mittelalter und weiter in der Neuzeit
zu den teueren gehŘrten. Das Areal der ergrabenen
Fl¨che hat in der Vergangenheit eine Reihe von
massiven Umbauten durchgemacht, sowohl in dem
Mittelalter und in der Neuzeit das jßngste Zeitalter
eingerechnet, wann das natßrliche abfallende Gel¨nde fßr den Bebauungsbedarf ausgeglichen war.
Man muss auch den Fakt erw¨hnen, daÜ in dem
zweiten Weltkrieg die Hüser in der Mecova
Strasse Nr. 2 und in Dominika nske na m–stı (Dominikaner Platz) Nr. 12 ausgebombt wurden. Im
Rahmen der folgenden Bau- und Sanierungsaktivit¨ten wurden nicht nur die Ruinen der Hüser weggerümt, sondern auch ein groÜer Teil der bisher
erhaltenen kulturellen Schichtenfolgen bseitigt. Es
wurden meistens die eingetieften Objekte und
 berreste der Grundmauer freigelegt.
Im Laufe der archölogischen Grabung
wurde eine umfangreiche schriftliche, Photo- und
zeichnerische Dokumentation der Baurekonstruktionen und architektonischer Details der rekonstruierten Hüser versammelt. Diese Dokumentation bildet gemeinsam mit den archölogischen
Funden den Bestandteil des auÜergewŘhnlich wertvollen Komplexes, wo die Bauentwicklung dieses
Areals vom Mittelalter bis in die heutige Tage
aufbewahrt bleibt. Besonders im Raum der Bauparzellen Dominika nska Strasse Nr. 5 und 7 ist es
ganz gelungen, die gesamte Entwicklung der Bebauung vom Anfang des 13. Jh. bis in die Barockzeit zu belegen. Im Rahmen der Grabung in der
Dominika nska Strasse Nr. 7 wurden zwei zeitlich
an sich anschlieÜende Kellergeschosse Holz(Lehm) ýHüser freigelegt. Bei dem jßngeren der
Kellergeschosse, der in die Bodenschicht eingetieft
war, wurden mindestens zwei Entwicklungsphasen
und eine folgende dritte Phase erkannt. Auf seiner
Stelle wurde dann sp¨ter ein Steinkeller gebaut.
Alle diese Aktivit¨ten verliefen im 13. Jh. Im Raum
der Dominika nska Strasse 5 wurden  berreste von
3 Kellergeschossen gefunden, die zu den Holzhüsern aus der Zeit um 1250 gehŘtren. Den Kellergeschossen folgte der Steinkern eines Hauses aus dem
13. Jh nach, der sie teilweise auch beseitigte. Der
Steinkeller blieb bis heute erhalten. Es wurden
insgesamt 55 Gruben ausgegraben. Hier sollte man
auch die eigenartige Kollektion der Aquamanillien
(15 Stßck) erw¨hnen.
Panska Strasse 2-6 [Aktion A37/2001]
Im Zusammenhang mit dem Umbau des
Hauses in der Pa nska Strasse 2-6,na m–stı Svobody
14), wurde im M¨rz eine Rettungsgrabung im
Raum des Hofes durchgefßhrt; das Haus selbst
stammt aus dem Ende des 19. Jh. Dabei wurden
Teile von fßnf Kloaken aus der Zeit vom 13. bis 16.
Jh. freigelegt.
ď dolnıStrasse 8 [Aktion A46/2001]
Im Rahmen des Umbaus des Objektes , der
den Bestandteil der historischen Vorstadt, der sog.
“S va bkať (Schwabengasse) bildet, hat im M¨rz
2001 eine vorlüfige Rettungsgrabung im Raum
des Haushofes stattgefunden. Diese Grabung dokumentierte die Besiedlung dieses Raumes vom 13.
bis in das 16. Jh. Es wurden keine mittelalterlichen
Wohnbauten mit dieser Grabung best¨tigt.
Umformstation
A83/2001]
ď dolnı
Strasse
[Aktion
Im Mai 2001 wurde eine archölogische
Rettungsgrabung beim Bau einer elektrischen Umformstation im Park in der U dolnı Strasse durchgefßhrt, der sich uch im Rahmen der mittelalterlichen
Brßnner Vorstadt, “S va bkať befand. Mit dieser
Grabung wurden eine nicht bedeutende Besiedlung
aus dem 13. Jh. und  berreste der Kellerrüme
eines st¨dtischen Mietshauses vom Ende des 19. Jh.
aufgenommen.
Beethovenova Strasse 4 [Aktion A195/2001]
Hier wurde im November 2001 die Baugrube der Aufzugsschacht fßr das Gebüde auf
Beethovenova Strasse N.4 verfolgt und dokumentiert. Im Mittelalter wurde dieser Raum ein Bestandteil des Dominikanerinnenklosters Cella
Sanctae Mariae, der im Jahr 1240 gegrßndet wurde.
Es wurden hier die Begehungsschichten auf dem
Bodenhorizont ohne das datierende Material aufgenommen.
Block 89b, MendelÝs Platz [Aktion A88/2001]
Im Rahmen des Projektes “Sanierung der
Kellerrüme von Brnoť wurden 3 Schurfsch¨chte
auf dem Mendelčs Platz dokumentiert. Diese Grabung fand bei der Kirche “Himmelfahrt der Jungfrau Mariať statt. Diese Kirche gehŘrte zum ehemaligen Zisterzienerkloster (heute der Augustiner).
Es kamen hier mittelalterlichen Besiedlungsaktivit¨ten inclusive der Begehungschichten zutage.
Josefska Strasse 7, 9/ Novobranska Strasse 24,
26, 28 [Aktion A64/2001]
Im Zusammenhang mit dem Bau des Mehrzweckshauses anstelle der Bßrgerhüser Josefska
Strasse N.7 und 9 fand eine Rettungsgrabung auf
einem Teil der Baufl¨che statt. Durch das erw¨hnte
Gebiet lief seit dem 13. Jh. die Stadtmauer, derer
 berreste sich bis heute erhalten haben. Der betroffene Raum wurde als Siedlung zum ersten Mal
in der jßngeren und sp¨ten Bronzezeit (etwa 1300
bis 800 v. Ch.) ausgenutzt. Dann folgte Besiedlung
aus dem 12. und 13. Jh. Ihr Teil wurde durch den
Mauerausbau in das innere Areal der mittelalterlichen Stadt eingeschlossen. Es handelte sich um ein
eher armes Randgebiet. Bei der Forschung wurden
 berreste eines Erdkellers gefunden, der datiert in
das Ende des 13. Jh.datriert wurde. Zu der Entwicklung in dem 14. und 15. Jh. brachte die ar-
111
chölogische Grabung nur relativ wenige Belege.
Am meisten interessant scheint die Spuren die
Produktionst¨tigkeit im Zwinger zu sein. Die jßngeren Zeitrüme wurden vor allem durch die Kloaken
pr¨sentiert.
Petrov 3, Katasterparzelle Nr. 344 [Aktion
A13/2001]
Die durchgefßhrte Aktion h¨ngt mit der Rekonstruktion des Domherrnhauses Nr. 3 auf Petrov
zusammen. Die gewonnenen Erkenntnisse wurden
bisher nicht ausgewertet. Man kann aber schon jetzt
sagen, daÜ der Kern des heutigen Hauses mittelalterlich ist, das aufgehende Mauerwerk stammt aber
aus dem 15./16. Jh.
Radnicka Strasse ü Fahrbahn [Aktion A16/2002]
Brßnner Kellerrümeť wurde im Oktober 2001 ein
Suchgraben auf der Strasse Radnicka dokumentiert. Man griff eine Schichtenfolge ein, die sich
sich auf dem Bodenhorizont in dem Raum der mittelalterlichen Strasse bildete.
Spalena Strasse [Aktion A174/2001]
Im Zusammenhang mit dem Ausbau des
Hauptteiles des Kollektors fand im Oktober 2001
in der Spa lena Strasse eine Rettungsgrabung auf
einem Teil der gestŘrten Fl¨che statt. Diese Lokalit¨t war im Mittelalter ein Teil der Brßnner Vorstadt, Pred z idovskou branou (Vor dem Judentor)
oder auch Sladovnicka Str. genannt. Diese Grabung
belegte eine kontinuierliche Besiedlung des Fundorta vom 8. bis in das 14. Jh. In diesem Zeitraum
bildete sich hier unter dem Einfluss der menschlichen T¨tigkeit etwa 1 bis 1,2 m dicke Schichtenfolge. De Belege der so intensiven Siedlungsaktivit¨ten des 8. Jh. stellen im Raum von Brno eine
Ausnahme vor.
Bratislavska
A173/2001]
Strasse
30
und
32
[Aktion
Die Grabung wurde im Zusammenhang
mit dem Ausbau der neuen Gebüde des Theaters
“Radostť im September und Oktober 2001 durchgefßhrt. Im 13. Jh. wurde hier ein vorst¨dtisches Dorf
“Ponavať gegrßndet (erw¨hnt 1306). Die ¨lteste
belegte Besiedlung stammt aus der jßngeren Bronzezeit. Es wurde nur eine Scherbe aus dem 13. Jh.
gewonnen. Mehr ßberzeugend zeigte sich die Besiedlung aus dem 15., 16. und 17. Jh. Im 16. Jh.
existierte hier schon ein genmauertes Objekt ý
mŘglicherweise ein Wohnhaus.
112
Bozetšchova Strasse, Areal der ehemaligen Karthause [Aktion A145/2001]
Im Zusammenhang mit dem Ausbau des
neuen HŘrsaalkomplexes FEI VUT im Areal des
Gartens der ehemaligen Kartause im Brßnner
Stadtteil Kra lovo Pole wurde im August bis Oktober 2001 eine Rettungsgrabung durchgefßhrt. Die
¨ltesten festgestellten Aktivit¨ten gehŘrten zu der
Kultur mit der Linearkeramik. Eine Grube kann
man der Kultur mit der m¨hrischen bemalten Keramik zuordnen. Eine weitere Phase der Besiedlung
gehŘrt dem ¨lteren ü neolithikum ý der JordanowGruppe. Sehr bedeutend zeigte sich auf der Lokalit¨t die Besiedlung der Aunjetizer Kultur. Hierher
kann man einige Pfostengruben datieren, andere
Gruben gehŘrten einem Langhaus; es handelte sich
wahrscheinlich um Reste der mittlere Linie der
Stßtzpfosten. AnschlieÜend wurde hier die Besiedlung aus der sp¨ten Latenezeit entdeckt, die mit
einem Grubenhaus vertreten war. Sehr sporadisch
wurde mit dieser Grabung die mittelalterliche Besiedlung belegt, die mit der Existenz des Klosters
zusammenh¨ngt. Es handelt sich wieder haupts¨chlich um Pfostengruben und eine unbestimmbare
Grube, vielleicht eine Abfallgrube, aus dem 15. Jh..
Namšstı svobody 17 ü Dum panu z Lipe oder
Schwancuv palac (Haus der Herren von Lipe
oder Schwanz Plast) [Aktion A191/2000]
Im Zusammenhang mit der Rekonstruktion,
die auch den Bau der neuen Kerller einschloss,
wurde im September 2000 bis Juni 2001 eine archölogische Rettungsgrabung durchgefßhrt. Die
¨ltesten Funde werden mit der Keramik aus den
zugeschßtteten Kloaken und anderen Gruben aus
dem Anfang des 13. Jh. vertreten. In diese Zeitspanne gehŘrt auch der erste Holzbau, wovon ein
Keller erhalten blieb. Aus den schriftlichen Quellen
wissen wir, daÜ in der ersten H¨lfte des 14. Jh.
nahm die heutige Parzelle wahrscheinlich zwei
gotische Hofst¨tte ein.
Bei der StraÜenflucht, im Mittelteil
der
Parzelle wurde ein gerümiger Keller mit Eintritt
vom Hof von der Fl¨che etwa 120 m2 dokumentiert.
Von der ebenerdigen Hauskonstruktion ist nichts
erhalten geblieben. Aufgrund der ausl¨ndischen
Analogien kŘnnen wir jedoch eine einstŘckige Holz
- (z. B. Fachwerk- oder eher St¨nder-) Konstruktion
mit Giebeldach vermuten. Das unterkellerte Haus
entstand zwischen den Jahren 1243 bis 1260 und
wurde durch Brand am Ende des 13. Jh. zesrstŘrt.
Auf seiner Stelle wurden bald danach bei dem sßdlichen Parzellenrand drei Kellerrüme ausgebaut,
die mit ihrer Gesamtfl¨che der Fl¨che des ausgebrannten Hauses entsprachen und seine sßdliche
Mauer respektierten. Zu der Aufteilung der Hofst¨tte auf zwei Parzellen kam es zwischen den
Jahren 1300 bis 1343. Das kann der Keller- und
Hausausbau bei der StraÜeflucht voran der Parzelle
belegen. Weil die gotischen ebenerdige Konstruktionen bei dem Ausbau des Palastes zerstŘrt wurden,
kŘnnen wir heute nur vermuten, daÜ es zur Verbindung des nŘrdlichen und sßdlichen Hauses nach der
Wiedervereinigung der Hofst¨tten
durch den
Kaufmann Heinrich Fuchs in der H¨lfte des 14. Jh.
gekommen ist. Noch im Laufe des 14. Jh. wurde
der ebenerdige hintere Trakt des sßdlichen Hauses
fertiggebaut und etwas sp¨ter folgte auch der nicht
unterkellerte hintere Trakt des nŘrdlichen Hauses
nach. Der Ausbau des Palastes bedeutete den definitiven Untergang der aufgehenden gotischen Mauern. Die Konstruktionen wurden zwar ganz abgebaut, die bestehenden Keller wurden aber teilweise
in die neuen Bauten eingegliedert.
H“userblock 48 ü Svoboda Platz ( Katasterparzelle Nr. 537 [Aktion A135/2000]
Kellerrüme von Brno ť wurde in den Monaten Juni
bis Oktober 2000 eine archölogische Grabung in
der Fahrbahn auf dem Svoboda - Platz durchgefßhrt. Es wurden 15 Schurfsch¨chte verfolgt und
dokumentiert. Der Umfang der archölogischen
Situationen ist in den einzelnen Teilen des Platzes
verschieden. Das h¨ngt vor allem mit der Entwicklung des historischen Gel¨ndes zusammen. W¨hrend im sßdlichen Teil des Platzes die historische
Oberfl¨che gleich unter dem StraÜenpflaster liegt,
in dem nŘrdlichen Teil befindet es sich auf manchen Stellen bis in der Tiefe von 3 Meter. Die Differenz verursacht die Terraindepression, die durch
den nŘrdlichen Teil des Platzes vom Westen zum
Osten fßhrt. Es handelt sich um  berrest eines
Sumpfes, der noch bis das 14. Jh. reguliert mit
einem Abflusskanal entw¨ssert wurde. Den Verlauf
des Abflusskanals kann man hier noch erwarten. In
dem Nordteil des Platzes handelt es sich um eine
m¨chtige Schichtenfolge, die von Schotterpflasrterungen, Abfallschichten und
Gruben gebildet
wurde und die ßberwiegend in das 13. Jh. gehŘrt. In
dem Mittelteil des Platzes befinden sich die
Grundmauern der St. Nikolaus-Kirche aus dem
Ende des 13. Jh., die in die dicke mittelalterliche
Schichtenfolge eingesenkt sind und die die ¨ltesten
Produktionsaktivit¨ten vom Anfang des 13. Jh.
zerstŘrt hat. In dem Sßdteil befindet sich eine unbekannte historische Bebauung aus dem 13. Jh. und
mittelalterliche Abfallgruben. Die schriftlichen
Quellen vermitteln uns nur sehr ungenaue Informationen ßber die Bebauung zuerst seit der H¨lfte des
14. Jh., die zeichnerische Darstellungen sogar erst
seit dem 17. Jh. Es steht also fest, daÜ die ursprßngliche Bebauung des Platzes anders war, als
sie sich auf den Pl¨nen des stabilen Katasters vom
Jahre 1825 zu sein scheint. Die aufgenommene
Bebauung entstand sp¨testens in der ersten H¨lfte
des 14. Jh. Mann kann also die ü nderung des
Grundrisses und die gesamte Ausbreitung des Platzes gerade in diesem Zeitraum vermuten.
H“userblock 32 - Strassen Jakubska, Rasınova
[Aktion A56/2001]
Keller von Brno ť wurden im Areal des Hüserblocks Nr. 32 im April bis Juni 2001 10 Schurfsch¨chte verfolgt und dokumentiert. Die heutige
Bebauung des Hüserblocks 32 respektiert nur
teilweise die historische Situation. Die ¨lteste von
den Grabungen aufgenommene Besiedlung repr¨sentieren die Kloake aus dem Anfang des 13. Jh.
und s Kellerrest eines Holzhauses (?), das etwa in
der Mitte des 13. Jh. zugeschßttet wurde. Die mittelalterlichen ü nderungen der Kommunikation
wurden in den Schurfsch¨chten C1 und C2 dokumentiert. Die Situation in der Schurfschacht C2
deutet an, daÜ der StraÜenraum der Kommunikation
noch im Laufe des 13. Jh. gereinigt und die
schlammige Fl¨che der StraÜe beseitigt wurde.
Von der historischen Topographie her wurde in
dem Schurfschachte B5 eine interessante Entdeckung gemacht. Dieser Schurfschacht entdeckte
die Řstliche Mauer des gotischen Kellers mit der
anliegenden ebenerdigen Durchfahrt, repr¨sentiert
mit FuÜ der westlichen Wandung der Einfahrt von
der StraÜenseite. Die Mauer eines anderen gotischen Kellers wurde auch im Schurfschacht A2
dokumentiert. Im Schurfschacht B1 wurde ein
Brunnen mit Durchschnitt von 1,45 Meter entdeckt,
der in der ersten H¨lfte des 17. Jahrhunderts
zugrunde gegangen ist. Der Brunnen wurde teilweise von den sekund¨r benutzten gotischen architektonischen Elementen (Rippen und Quader) ausgebaut. Seine Entstehung kann man also in die Zeit
der Sp¨tgotik einordnen, bzw. in die Renaissance
(15. ý 16. Jh.).
H“userblock 62b- Pekarska Strasse [Aktion
A82/2001]
Im Rahmen des Projektes “Sanierung des
Brßnner Untergrundesť dokumentierten wir drei
Schurfsch¨chte, die in dem freien Raum der Strasse
Pekarska , zwischen den Hüsern Nr. 5 und 7 plaziert wurden. Die Grabunsgsstelle wurde in den
Raum vor das ehemalige Brßnner Tor situiert. Von
der historischen Topographie her hat sich seit der
Stadtgrßndung eine Vorstadt befunden, die bei dem
Weg zur Ansiedlung Stare Brno (Altes Brßnn) lag.
Die ¨lteste entdeckte Aktivit¨t war der Rest der
Besiedlung aus der ersten H¨lfte des 13. Jh.
(Schurfschacht A2), die an die vorst¨dtische Besiedlung
entlang des Wegs zu Stare Brno
(Altbrßnn) gebunden war. Das eingesenkte Objekt
(mit Wohnfunktion?) hat sich in Niveau von 3,5 bis
5 Meter unter dem heutigen Terrain befunden und
113
wurde noch vor der H¨lfte des 13. Jh. verfßllt. Der
Bodenhorizont wurde schon in der Vergangenheit
beseitigt und so kann man ßber das ursprßngliche
Terrain von den Anf¨ngen der Stadt ý etwa in der
Tiefe 3 Meter unter der heutigen Oberfl¨che - nur
spekulieren. In allen drei Schurfsch¨chten wurde
eine m¨chtige Schichtenfolge aus dem Zeitraum
vom 16. bis in das 18. Jh. dokumentiert. Diese
Schichtenfolge endet etwa 1,5 Meter unter der
Ebene des heutigen Terrains. In den Schurfsch¨chten A2 und A3 wurden unter diesen Schichten eingesenkte Gruben mit wirtschaftlicher Funktion
verfolgt und ein Ziegelofen erfasst, der wahrscheinlich mit der Lebensmittelproduktion zusammenh¨ngte (Sonde A3).
H“userblock 34 - KozıGasse [Aktion A123/2001]
Im Zusammenhang mit dem Projekt “Sanierung der Kellerrüme von Brnoť wurde in der
zweiten H¨lfte des Jahres 2001 im Rahmen der
Untersuchung des Hüserblockes 34 eine Dokumentation von 7 Schurfsch¨chten durchgefßhrt, die
sich auf der westlichen Seite der Strasse Kozı befindet haben. Das heutige Aussehen des Hüserblockes, der von Jakubske Platz und Strassen B–-
114
hounska , Kobliz na und Kozı geklemmt ist, ist eine
Folge der groÜen Sanierung, die von den 60er Jahren des 19. Jh. bis zum Jahr 1915 verlaufen ist. In
dieser Zeit wurde auch die s¨mtliche historische
Bebauung in der Strasse Kozı abgerissen. Die
Grundmauern der mittelalterlichen Hüser befinden
sich heutzutage unter dem Fahrweg der erweiterten
Strasse. Die dokumentierten Situationen haben vor
allem geholfen, die Datierung des Ausbaues der
historischen Bebauung auf der westlichen Seite der
Strasse B–hounska zu pr¨zisieren. Es ist auch gelungen, Teile der Bebauung auf der westlichen
Seite der Strasse so zu dokumentieren, wie sie aus
den Pl¨nen des stabilen Katasters (1825) bekannt
ist. Im Falle des Schurfschachtes D1 kann man ßber
den steinigen Kern sprechen (Einfriedigungmauer,
Parzellenmauer?). Aufgrund der
analogischen
F¨llen in Brno kann man sie auf die Wende des
13./14. Jh. datieren. Der Schurfschacht C1 hat
wahrscheinlich einen Teil der Parzellenmauer eines
Hauses aus derselben Zeit aufgenommen. Im
Schurfschacht A5 wurden die Kellerrüme eines
neuzeitigen, n¨her nicht datierten Hauses entdeckt.

Přehled výzkumů43 (2001) 71 PŘ EDBĚ ŽNÉ VÝ SLEDKY

Transkript

Podobné dokumenty