docplán péče - Správa CHKO Jizerské hory
download 
Stížnost Transkript
plán péče - Správa CHKO Jizerské hory
čj.: 62674/ENV/12 - 2103/620/12 Praha, dne 20. července 2012 PROTOKOL o vypořádání připomínek a schválení plánu péče NPR Karlovské bučiny na období 2012 - 2022. Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), projednalo v souladu s ustanoveními § 38 odst. 3 a § 38 odst. 4 zákona návrh plánu péče o Národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny na období 2012 – 2022 předložený ke schválení Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Protože návrh plánu péče o Národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny vyhovuje po věcné i odborné stránce a splňuje požadované náležitosti podle ustanovení § 1 až 2 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí jej podle § 38 odst. 4 zákona s c h v a l u j e. Tím se plán péče o Národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny na období 2012 - 2022 stává podkladem pro jiné plánovací dokumenty, zejména lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace. Zároveň se tento plán péče stává odborným podkladem pro zajišťování péče o Národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny, zejména pak pro povolování a provádění praktických zásahů v něm uvedených, zaměřených na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v něm z hlediska jeho ochrany. Schválený plán péče je podle § 38 odst. 5 zákona a § 6 a § 7 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, uložen v ústředním seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Kaplanova 1931/1, Praha 4 - Chodov). RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Příloha: - Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče - tabulka - Plán péče o NPR Karlovské bučiny na období 2012– 2022 (CD a text) Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected] Příloha Protokolu o vypořádání připomínek a schválení plánu péče o NPR Karlovské bučiny na období 2012 – 2022: Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče o NPR Karlovské bučiny na období 2012 – 2022 Návrh plánu péče rozeslán do připomínkového řízení dne: 15. května 2012 Lhůta pro sdělení připomínek: 30 dnů Závěrečný termín pro sdělení připomínek: 15. června 2012 Připomínkují cí místo Liberecký kraj Lesy ČR Obsah připomínky Stanovisko MŽP Zapracování ochranných pásem akceptováno vodních zdrojů Prameniště Srnčí a Prameniště Důl Souhlas s asanací veškeré kůrovcové Plán péče není nástrojem hmoty v NPR i OP udělení výjimek nebo souhlasů dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Asanace kůrovcového dříví je možná v mezích ochranných podmínek pro NPR. Pro asanace kůrovcového dříví v ochranném pásmu rezervace udělení souhlasu není potřeba. V návrhu zásahů jsou uvedeny již V době zpracování plánu péče realizované v roce 2012 ještě realizovány nebyly, platnost plánu péče je i na rok 2012. Požadavek určení m3 těžby Intenzita těžby je stanovena procentuálně z důvodu neznámé zásoby (orgán ochrany přírody ji nestanovuje) Návrh na rozšíření by měl odpovídat Vyjmutí- plán péče se týká oplocenému území stávající NPR 2/3 Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected] Rozdělovník 1. Kraj Liberecký, U Jezu 642, 461 80 Liberec (+ příloha protokol a CD) 2. Statutární město Liberec, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec (+ příloha protokol a CD) 3. AOPK ČR, Správa CHKO Jizerské hory, U Jezu 10, 460 01 Liberec (+ příloha protokol, CD a text) 4. Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642, 461 80 Liberec (+ příloha protokol a CD) 5. AOPK ČR, Správa ústředního seznamu ochrany přírody, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 - Chodov (+ příloha protokol, CD a text) 6. AOPK ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 - Chodov (+ příloha protokol a CD) 7. MŽP OZÚOPK, zde. (+ příloha protokol, text a CD) 3/3 Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected] Plán péče o Národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny na období 2012–2022 1 Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 559 kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) název území: Karlovské bučiny druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: výnos orgán, který předpis vydal: Ministerstvo kultury ČSR číslo předpisu: 18.078/72 datum platnosti předpisu: 29. 12. 1972 datum účinnosti předpisu: 20. 03. 1973 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Liberec obec s rozšířenou působností: Liberec obec s pověřeným obecním úřadem: Liberec obec: Liberec, městská část Karlov p. Ještědem katastrální území: Machnín Orientační mapa s vyznačením území je uvedena v Příloze M1. 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Všechna data, uvedená v tomto plánu péče, vycházejí z vyhlášené hranice NPR vymezené platným vyhlašovacím předpisem, tj. vztahující se k rozloze NPR o celkové výměře 42,19 ha. Geodetické zaměření z roku 2000 je rozdílné a neodpovídá vyhlášené hranici, tudíž se při zpracování tohoto plánu nebralo v potaz. 1.3.1 Území národní přírodní rezervace Katastrální území: 689823 Machnín Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo Výměra Výměra parcely listu parcely celková v ZCHÚ (m2) KN podle KN vlastnict podle KN (m2) ví 951/2 952/1 952/13 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek 952/14 lesní pozemek 952/15 lesní pozemek 1118/1 1160 Celkem lesní pozemek ostatní plocha les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský dráha 29 29 29 1048 710 1 149 947 157 043 1 539 15 513 4 161 29 258 232 6 279 29 437 793 392 476 29 167 6 644 6 315 453 1 479 421 900 Poznámka: Jelikož pro území nejsou k dispozici digitální katastrální mapy (DKM), rozlohy parcel v NPR jsou spočítané na základě digitalizace rastrových podkladů (KMD) a bude je třeba upřesnit, až budou k dispozici DKM. Výše uvedené výměry parcel v NPR jsou pouze orientační. Katastrální mapa se zákresem NPR a OP v digitální podobě je v Příloze M2. 1.3.2 Území ochranného pásma Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. 4 Katastrální území: 689823 Machnín Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN 951/2 952/1 952/5 952/13 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek 952/14 lesní pozemek 952/15 lesní pozemek 1118/1 1160 1161/3 lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m2) Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 29 29 764 29 1 048 710 1 149 947 47 157 043 7 450 99 408 47 44 613 29 258 232 49 338 29 437 793 46 030 29 167 167 6 644 6 315 54 511 435 4 089 6 513 257 923 Způsob využití Číslo listu pozemku podle KN vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m2) Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 27 373 315 275 470 146 99 178 127 27 331 27 27 27 27 12 850 360 4995 1 816 812 237 3 209 360 817 399 633 237 275 51 51 340 170 170 341 52 52 275 10001 7 7 138 89 1 557 208 888 138 89 1 557 9 822 7 150 150 les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský dráha dráha Celkem Katastrální území: 675474 Kryštofovo Údolí Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN 312/1 312/3 317/1 317/2 317/3 319 zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost 322 ostatní plocha 48 49/1 49/2 323/1 323/2 1190 1191/2 zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zahrada zahrada lesní pozemek lesní pozemek 1221/1 ostatní plocha 322 323 dobývací prostor ostatní komunikace ostatní komunikace 5 Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN 1221/2 1367 1368 zahrada trvalý travní porost ostatní plocha 1481 vodní plocha 1485/2 vodní plocha 1486/1 1512 ostatní plocha trvalý travní porost 1513 ostatní plocha 1514 1515 1516 1517 1518 1519 1520 orná půda orná půda zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek ostatní plocha 1522 ostatní plocha 1523 vodní plocha Způsob využití Číslo listu pozemku podle KN vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m2) Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 275 10001 10001 65 540 1 067 65 253 342 140 3544 122 140 892 98 71 175 13 668 1 376 242 1 376 175 141 141 175 340 340 175 341 7 348 934 1 093 1 168 711 120 780 559 475 839 1168 206 120 694 283 140 681 165 140 644 116 neplodná půda koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené silnice ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené Celkem 24 977 Poznámky k tabulce: Čísla parcel podle PK nebo jiných evidencí nejsou k dispozici, neuvádí se. Jelikož pro území nejsou k dispozici digitální katastrální mapy (DKM), rozlohy parcel v ochranném pásmu jsou spočítané na základě digitalizace rastrových podkladů (KMD) a bude je třeba upřesnit, až budou k dispozici DKM. Výše uvedené výměry parcel jsou pouze orientační. Katastrální mapa se zákresem NPR a OP v digitální podobě je uvedena v Příloze M2. 6 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku Lesní pozemky ZCHÚ plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha zamokřená plocha --- rybník nebo nádrž --- vodní tok --- neplodná půda --- ostatní způsoby využití --- 42,04 Vodní plochy ---- Trvalé travní porosty ---- Orná půda ---- Ostatní zemědělské pozemky ---- Ostatní plochy 0,15 Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem OP plocha v ha ---42,19 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: ne Chráněná krajinná oblast: ne Jiný typ chráněného území: Biocentrum regionální (10-RC387) Zájmová oblast NPR Karlovské bučiny náleží do biocentra regionálního biogeografického významu v rámci kategorizace podle Územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES), který definuje vzájemně propojené soubory přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území, ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Přírodní park Ještěd (vyhlášený nařízením Okresního úřadu číslo 1/1995) Natura 2000 Ptačí oblast: ne Evropsky významná lokalita (EVL): ne 7 1.6 Kategorie IUCN IV - řízená přírodní rezervace 1.7 Předmět ochrany NPR 1.7.1 Předmět ochrany NPR podle zřizovacího předpisu Vyhlašovací předpis Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 12. 1972 (č. j. 18078/72) uvádí, že NPR Karlovské bučiny byly zřízeny „k ochraně pestrých vegetačních typů vápnomilných bučin subatlantického charakteru“. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany NPR - současný stav A. Ekosystémy Podíl plochy Popis ekosystému v ZCHÚ (%) Název ekosystému vápnomilné bučiny (as. Cephalanthero-Fagetum) květnaté bučiny (podsv. EuFagenion), včetně přechodů k suťovým lesům 20-25 % většinou staré, zapojené bučiny na vysýchavějších svazích na podloží vápnitého dolomitu, často s erodovanými půdami a charakteristickým výskytem vstavačovitých, místy přechody k acidofilním bučinám 60 % bučiny a smíšené porosty buku, klenu a jasanu, popř. i dalších dřevin na mezotrofních půdách, včetně deluviálních poloh se slabými prameništi, porosty s bohatě vyvinutým bylinným podrostem (as. Dentario enneaphylliFagetum), místy sušší travnatější typy (as. Melico-Fagetum) B. Druhy Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla) několik desítek jedinců, pravidelně C1/§2 kvetoucí Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu ve vápnomilných bučinách na třech širších lokalitách v území, na JZ zasahuje početnějším výskytem za hranice NPR Předmět ochrany evropsky významné lokalityÚzemí není součástí EVL. 8 1.8 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany NPR Karlovské bučiny je zachování cenných lesních biotopů, zejména květnatých a vápnomilných bučin, v přírodě blízkém stavu. To se týká jak druhového složení stromového a bylinného patra, tak i prostorové struktury. Cílem je tak obnova a podpora samořídících funkcí lesního ekosystému a postupné omezování lidských vstupů na nezbytné minimum. Neméně důležité je zachování druhové rozmanitosti typické pro zastoupené lesní biotopy, zvláště pak udržení a ideálně i rozšiřování populací vzácných a ohrožených druhů organismů, zde zejména vstavačovitých rostlin. 2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Vymezení území Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny byla vyhlášena v roce 1972 na severních svazích Ještědského hřbetu (v oblasti tzv. Kryštofových hřbetů). Nachází se nedaleko města Liberce, mezi městskou částí Karlov pod Ještědem a obcí Kryštofovo Údolí. Celková výměra chráněného území je 42,19 ha. Tvar území je značně nepravidelný a protažený ve směru od východu k západu. Velikost ochranného pásma v zákonné šíři 50 m činí 28,29 ha. NPR se nachází v blízkosti železniční trati Liberec-Česká Lípa, západně od železniční stanice Karlov pod Ještědem. Trať probíhá v nižším terénním stupni severně od rezervace a dále na západ území podchází tunelem (jeho západní portál leží těsně při hranici NPR). Území je zpřístupněno několika lesními cestami, které procházejí i po jeho obvodu a zčásti tvoří hranici rezervace. Procházejí zde i značené turistické cesty a nedávno zřízená naučná stezka. 2.1.2 Klimatické podmínky Území leží v závětrné poloze Ještědského hřbetu a částečně i Lužických hor. V porovnání s přilehlými územími se Ještědský hřbet celkově vyznačuje vyššími srážkami a vyrovnaným chodem teplot, což odpovídá suboceánickému klimatu. Podle nové klasifkace v Atlasu podnebí Česka (Tolasz et al. 2007) leží sledované území v mírně teplé oblasti na rozmezí zón MW1, MW2 s úhrnem 500 mm srážek za vegetační období a průměrnými 16 °C v červenci a zóny MW7 s 400–450 mm úhrnných srážek ve vegetačním období a 16–17 °C v červenci v průměru. Průměrná roční teplota Ještědu je 3,3 °C a v nižších polohách 5–7 °C, což lze předpokládat i v daném území. Následkem proudění jsou maximální úhrny srážek rozloženy nikoli při samotném vrcholu Ještědu, ale jsou větrem zanášeny do nižších nadmořských výšek. To se dostatečně odráží i na vegetaci rezervace výskytem bučin s kapradinovými faciemi a s devětsilem bílým (Petasites albus) (Petřík 2007). 9 Roční průměrné teploty se na území rezervace pohybují mezi 6-7 °C, průměrné roční úhrny srážek leží v intervalu 800-1000 mm (oba údaje se vztahují na roky 1961-1990 (Tolasz et al. 2007). Podle staršího klimatického členění (Quitt 1971) leží území NPR Karlovské bučiny na rozhraní mírně teplé oblasti s rajónem MT4 a chladné oblasti s rajónem CH7. Území je pod vlivem přechodného humidního klimatu, kdy nízko položené partie Machnínské průrvy jsou ještě poměrně teplé, zatímco dále na jih teploty s výškovým gradientem velmi rychle klesají a podnebí zde již má víceméně horský charakter. Významné jsou i projevy expozičního klimatu, kdy severní svahy jsou chladnější a vlhčí než více osluněné svahy západní. Tato jednoduchá pravidla ovšem platí jen do jisté míry, neboť reliéf území zahrnuje i četné konkvexní a konkávní tvary. Klimatické poměry se odrážejí ve složení květeny. Teplomilnější hájové druhy (jaké ještě rostou v nedaleké PR Hamrštejn) se nachází pouze v části NPR přiléhající k říčce Rokytce, stejně tak zde chybí rostliny vyšších poloh Ještědského hřbetu. Klimatické rajony Libereckého kraje dle Quitta (1971) 2.1.3 Geomorfologie Území leží v nadmořské výšce 360-580 metrů, svahy jsou mírné až extrémně strmé. Ve východní části jsou orientovány na jihozápad, v západní části pak na severozápad až západ. Podle geomorfologického členění spadá území do Krkonošsko-jesenické soustavy IV, Krkonošské podsoustavy IVA a Ještědsko-kozákovského hřbetu IVA-3. V jemnějším členění je sledované území součástí jednotky IVA-3a Kryštofovy hřbety. Rezervace obepíná severozápadní hřeben Rozsochy (767 m n. m.) v rozsahu nadmořských výšek od 360 do 585 m. Průběh hřebene určuje ve východní části rezervace převážně severní orientaci svahů, popř. severovýchodní a východní, kdežto v západní části mají svahy orientaci hlavně jižní, jihozápadní a západní. To má za následek rozdělení teplomilných a vlhkomilných druhů rostlin převážně ve směru východ-západ. K důležitým faktorům ovlivňujícím skladbu 10 vegetace se řadí i značný sklon svahů (často kolem 35 °), který se zmírňuje pouze při náhorní plošině nad 560 m n. m. (Petřík 2007). 2.1.4 Geologie Geologickým podložím NPR jsou dominantní krystalické vápence až dolomity a fylitické droby až fylity. Jsou nejasného stáří, s největší pravděpodobností však pocházejí ze starších prvohor. Středem území probíhá antiklinálně vyvrásněná poloha ordovických acidoklinních hornin komplikovaného složení. Na místy velmi strmých svazích vystupují občasné skalní výchozy a čtvrtohorní suťové sedimenty, na některých místech překrývající třetihorní fluviální sedimenty. Převážná část rezervace je budována silursko-devonskými krystalickými vápenci až krystalickými dolomity, místy pak kambrickými a proterozoickými chlorit-sericitickými fylity radčické skupiny, které přecházejí na severních svazích Rozsochy do fylitických drob (Demek 1987). Acidoklinní horniny (ordovický sericitický kvarcit, proterozoický zawidowský granodiorit, silursko-devonské porfyroidy, kvarcity a břidlice) se vyskytují ve střední části rezervace, kde podmiňují výskyt acidofiních bučin. Na minerálně bohatší substráty jsou pak vázány květnaté bučiny, které na příkrých svazích s vystupujícími dolomitickými skalkami přecházejí až ve vápnomilné bučiny (Petřík 2007). 2.1.5 Půdní poměry Většinu půd na území NPR Karlovské bučiny lze zařadit mezi kambizemě modální a různé přechody k podzolovaným (hostící druhově chudé acidofilní bučiny s formou humusu moder či mor) či mezobazickým varietám (druhově bohatá stanoviště s mulovou formou humusu) (cf. Sýkora 1976; Honsa 1993; Novák 1993). Na konkávních tvarech reliéfu a při bazích svahů je méně zastoupena oglejená kambizem s navazující vlhkomilnější vegetací. Vzácné jsou přechody k rankerům nejčastěji reprezentované rankerovou kambizemí. Na stanovištích vápnomilných bučin se vyvinuly rendziny (Petřík 2007). 2.1.6 Hydrologie Větší část území je odvodňována přímo do Lužické Nisy protékající méně než 1 km severně od NPR, západní svahy jsou odvodňovány do potoka Rokytka, který je levostranným přítokem Lužické Nisy. Přímo v rezervaci se nacházejí jen drobné, zčásti periodické vodoteče, dva větší potoky sledují západní a východní hranici území. Vodní plochy se v území nevyskytují. Prameny jsou podchyceny k jímání pitné vody. Na území rezervace jsou dvě ochranná pásma vodních zdrojů Prameniště Srnčí (u železniční stanice Karlov) a Prameniště Důl ( u železničního tunelu mezi zastávkami Karlov a Kryštofovo údolí). 2.1.7 Botanické poměry 2.1.7.1 Fytogeografické zařazení Dle regionálně fytogeografického členění (Skalický 1988) náleží zájmové území do obvodu Českomoravské mezofytikum s fytogeografickým okresem 54. Ještědský hřbet. Jedná se sice o relativně malý, přesto však zřetelně ohraničený fytochorion, a to nejen z důvodu geomorfologické (a do značné míry i geologické) vyhraněnosti, ale i pro charakter vegetace a flóry, jimiž se Ještědský hřbet od sousedních území dosti výrazně liší. 11 Území se vyznačuje spíše chladnějším a srážkově bohatým podnebím se suboceánským laděním. Geologické podloží tvoří převážně kyselé přeměněné horniny, významně jsou ale zastoupeny i minerálně silnější horniny, které dávají vzniknout živinově příznivějším půdám. V potenciální přirozené vegetaci (cf. Neuhäuslová et al. 1998, Mikyška & Neuhäuslová 1969, Mikyška et al. 1969) převažují květnaté bučiny, které se místy, zejména ve vrcholových polohách, střídají s bučinami acidofilními. Typické jsou pro Ještědský hřbet úžlabinové lesy s jasanem, klenem, jilmem, bukem, popř. olší a velmi bohatým bylinným patrem. Tyto formace představují přechod mezi květnatou bučinou, prameništní jasaninou a suťovým lesem. Ve vyšších polohách Ještědu jsou vyvinuty i fragmenty azonálních smrčin, v mozaice s plochami přirozených bezlesí kvarcitových sutí. Vrcholová oblast Ještědu je již řazena k oreofytiku, zde zastoupená horská květena je však dosti chudá (Homogyne alpina, Senecio hercynicus, Trientalis europaea, vzácně Ranunculus platanifolius a Streptopus amplexifolius, sporná je původnost Veratrum album subsp. lobelianum, zřejmě nepůvodní je i Gentiana asclepiadea, která na Ještědu roste při západní hranici areálu). Květena Ještědského hřbetu je tak tvořena převážně lesními druhy s těžištěm rozšíření v submontánním stupni; v úpatních polohách při Lužické Nise jsou v omezené míře rozšířeny teplomilnější hájové prvky. Pro oblast Karlovských bučin a jejich okolí je charakteristický výskyt následujících významnějších druhů: Aconitum variegatum, Allium ursinum, Anemone ranunculoides, Arum maculatum, Aruncus vulgaris, Bromus benekenii, Campanula latifolia, Carex digitata, Circaea intermedia, Chrysosplenium oppositifolium, Cephalanthera damasonium, Cephalanthera rubra, Corallorhiza trifida, Corydalis cava, Daphne mezereum, Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos, Epipactis helleborine agg., Epipactis microphylla, Galium sylvaticum, Hepatica nobilis, Hordelymus europaeus, Lathyrus vernus, Leucojum vernum, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Melica uniflora, Monotropa hypopitys, Neottia nidus-avis, Polystichum aculeatum, Primula elatior, Stellaria holostea, Ulmus glabra, Veronica montana. Květena vlastního zájmového území je popsána v následujícím textu, včetně komentáře k výskytu vzácnějších druhů. 2.1.7.2 Floristika Širší oblast Karlovských bučin je dávno známou významnou botanickou lokalitou. Zdejší rozmanitá lesní květena čítající řadu méně běžných druhů rostlin byla studována již v průběhu 19. století a popsána mj. v rámci květeny Liberce a jeho okolí (např. Schmidt 1878, Matouschek 1903-1905, Miethig & Matouschek 1903-1904). V moderní době se o poznání botanických poměrů nejen Karlovských bučin, ale celého Ještědského hřbetu významným způsobem zasloužil T. Sýkora (1967a, 1975, 1976 ad.), který v zájmovém území poprvé nalezl vzácný kruštík drobnokvětý (Sýkora 1967b). Za výsledek jeho bádání lze považovat i vyhlášení čtyř rezervací v severní části Ještědského hřbetu v r. 1972, z nichž Karlovské bučiny se jako jediné staly v r. 1992 národní přírodní rezervací. Sýkora uskutečnil v tehdejší SPR Karlovské bučiny první podrobný inventarizační průzkum flóry a vegetace (1975, publ. 1976). Květenu území vyhodnotil na celkem 37 dílčích lokalitách, na nichž zaznamenal výskyt celkem 171 druhů. Na více než 15 lokalitách byly zjištěny následující druhy (řazeno s klesající frekvencí výskytu): Fagus sylvatica, Senecio ovatus, Petasites albus, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Dentaria enneaphyllos, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Mycelis muralis, Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Bromus benekenii, Epipactis helleborine, Festuca altissima, Viola reichenbachiana, Carex sylvatica, Dentaria bulbifera, Prenanthes 12 purpurea, Daphne mezereum, Epilobium montanum, Hordelymus europaeus, Lathyrus vernus. V r. 1997 navázala na tento průzkum K. Morávková. Z území rezervace doložila celkem 229 druhů, avšak v pouhém floristickém výčtu, bez dalšího upřesnění hojnosti výskytu. Vzhledem k pozdnímu zadání průzkumu (červen) již autorka nezachytila jarní aspekt, takže v seznamu zjištěných druhů nefigurují některé poměrně běžné druhy, jako je sasanka hajní (Anemone nemorosa). Přínos této práce spočívá mimo jiné v tom, že zde autorka po delší době potvrdila výskyt Epipactis microphylla, který nalezla na dvou místech (sz. část území a okolí tunelu) v počtu pěti jedinců. V následujících letech v širší oblasti prováděl síťové mapování květeny P. Petřík (2006), který v r. 2004-2005 uskutečnil zatím poslední inventarizační průzkum rezervace Karlovské bučiny. Květenu území zdokumentoval na 60 dílčích lokalitách a díky jejich lokalizaci mohl i výsledky průzkumu porovnat se Sýkorovou inventarizací. Se zahrnutím vlastních starších nálezů (z r. 1998 a 1999) Petřík (2007) zmiňuje 257 druhů cévnatých rostlin, což je o 86 více, než dokládá Sýkora a o 27 více, než uvádí Morávková; některé z nálezů těchto autorů však Petřík nepotvrdil. Na nejméně 25 plochách byly s klesající četností zaznamenány tyto druhy: Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus, Senecio ovatus, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Dentaria enneaphyllos, Sorbus aucuparia, Hieracium murorum, Picea abies, Oxalis acetosella, Acer sp., Poa nemoralis, Avenella flexuosa, Mycelis muralis, Brachypodium sylvaticum, Viola reichenbachiana, Dentaria bulbifera, Prenanthes purpurea, Petasites albus, Epipactis helleborine, Moehringia trinervia, Taraxacum sect. Ruderalia, Carex sylvatica, Daphne mezereum, Melica nutans, Impatiens parviflora, Athyrium filix-femina, Galeobdolon montanum, Cephalanthera damasonium. Z porovnání výsledků kvantitativního floristického průzkumu T. Sýkory a P. Petříka vyplývá, že mezi r. 2004-5 a 1975 z rezervace ustoupily druhy Eupatorium cannabinum, Festuca altissima, Petasites albus, Inula conyzae, Arctium nemorosum, Cephalanthera rubra, Epilobium montanum a Fragaria vesca. Naopak svůj podíl zvýšily Sorbus aucuparia, Moehringia trinervia, Picea abies, Taraxacum sect. Ruderalia, Fraxinus excelsior, Acer platanoides, Anemone nemorosa, Acer pseudoplatanus. Impatiens parviflora se do území zřejmě rozšířila až po r. 1975 a zdá se, že je stále na postupu. V současnosti se již jedná o poměrně běžný druh, který místy vystupuje i jako dominanta. R. Višňák provedl v rámci terénního šetření pro účely přípravy plánu péče v r. 2011 orientační floristický průzkum, jehož výsledky jsou prezentovány v souhrnné floristické tabulce na str. 15. Na rozdíl od předchozích tří inventarizačních průzkumů se jednalo pouze o málo důkladné a pouze krátkodobé šetření, takže výčet zjištěných druhů má jistě daleko k úplnosti. Nálezy druhů jsou vztaženy na celé území rezervace, četnost výskytu je alespoň rámcově rozlišena pomocí jednoduché frekvenční stupnice (viz dále). Celkem bylo aktuálně zaznamenáno 151 druhů – to je o dost méně než v předchozích průzkumech. Navzdory tomu se podařilo zaznamenat i některé druhy z území dosud neuváděné (Abies alba, Ajuga genevensis, Anthoxanthum odoratum, Campanula latifolia, Luzula divulgata, Quercus petraea, Viola canina). Čtyři výše uvedené floristické průzkumy obsahují celkem 341 taxon, včetně několika taxonů vyšší než druhové úrovně. Některé ze zaznamenaných druhů se již v území pravděpodobně nevyskytují – to platí zejména o některých druzích synantropních, jejichž výskyt je často pouze přechodný. Současnému stavu snad bude odpovídat číslo kolem 250 druhů (cf. Petřík 2007). 13 V květeně rezervace jsou významně zastoupeny vzácné a ohrožené druhy, z nichž většina je podchycena červeným seznamem (Procházka 2001). Celkem se jedná o 29 druhů červeného seznamu (1 v kategorii C1, 3 v kategorii C2, 9 v kategorii C3 a 16 v kategorii C4), z toho ale asi 6 druhů se v území dnes pravděpodobně nevyskytuje (Epilobium obscurum, Hypericum humifusum, Cirsium acaule, Galium boreale, Lunaria rediviva, Valeriana dioica; lze sem zařadit i již vyhynulé druhy Gentiana cruciata a Ophioglossum vulgatum, které Sýkora zaznamenal při okraji území). Nejvýše ceněny jsou druhy Epipactis microphylla (C1), Cephalanthera rubra (C2), Corallorhiza trifida (C2) a Monotropa hypophegea (C2). Nejasné je postavení taxonu Epipactis leutei, který byl teprve poměrně nedávno oddělen od druhu E. helleborine a jehož výskyt byl potvrzen i na území NPR. Tento kruštík může být v území dosti hojný, jeho rozlišení od vlastního druhu E. helleborine ovšem vyžaduje určitou zkušenost (kruštíky jsou v NPR zdaleka nejčastějšími zástupci čeledi Orchidaceae a i když vykazují určitou morfologickou variabilitu, nelze je jednoznačně rozlišit do dvou typů odpovídajících taxonům Epipactis helleborine s. str. a E. leutei). Celkem 9 z těchto druhů náleží ke druhům zvláště chráněným dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. V zájmovém území se dále vyskytuje řada méně vzácných rostlin, které jsou zajímavé v regionálním fytogeografickém kontextu. Lze k nim počítat zejména tyto: Ajuga genevensis, Anemone ranunculoides, Atropa bella-donna, Cardaminopsis halleri, Carex digitata, Corydalis cava, Dactylis polygama, Galium sylvaticum, Hepatica nobilis, Hordelymus europaeus, Hypericum hirsutum, Lathraea squammaria, Melica uniflora, ze starších nálezů pak Carlina vulgaris a Cirsium acaule. Pozoruhodné je i sdělení J. Sýkorové o výskytu regionálně vzácného druhu Carex montana při východním okraji rezervace. Vzácnější květena NPR Karlovské bučiny – druhy červeného seznamu a druhy zvláště chráněné Vědecké jméno České jméno 1975 1997 2004 2011 Čs Zchd Epipactis microphylla kruštík drobnolistý 5 x 5 1 C1 §2 Cephalanthera rubra okrotice červená 19 x 3 1 C2 §2 Corallorhiza trifida korálice trojklaná 16 x 2 1 C2 §2 Monotropa hypophegea hnilák lysý 5 . x . C2 Aquilegia vulgaris orlíček obecný . . 3 1 C3 Arum maculatum árón plamatý 8 x 12 1-2 C3 Campanula latifolia zvonek širokolistý . . . 1 C3 Cephalanthera damasonium okrotice bílá 16 x 33 1-2 C3 Epilobium obscurum vrbovka tmavá . x . . C3 Epipactis atrorubens kruštík tmavočervený . . x . C3 Hypericum humifusum třezalka položená . x . . C3 Monotropa hypopitys hnilák smrkový . x 3 . C3 Platanthera chlorantha* vemeník zelenavý . . x . C3 Abies alba jedle bělokorá . . . 2 C4 14 §3 §3 §3 §3 Vědecké jméno České jméno 1975 1997 2004 2011 Čs Zchd Arctium nemorosum lopuch hájní 16 x 2 . C4 Centaurium erythraea zeměžluč hořká 3 . x . C4 Cirsium acaule pcháč bezlodyžný 3 . . . C4 Daphne mezereum lýkovec jedovatý 41 x 38 1-2 C4 Dentaria enneaphyllos kyčelnice devítilistá 65 x 67 2 C4 Epilobium lamyi vrbovka Lamyova . . 2 . C4 Epipactis helleborine agg. kruštík širolistý 46 x 42 2 C4 Epipactis leutei kruštík podhorský . . . ?? C2? Galium boreale svízel severní . x . . C4 Chrysosplenium oppositifolium mokrýš vstřícnolistý . x x ? C4 Lilium martagon lilie zlatohlavá 24 x 13 2 C4 §3 Lunaria rediviva měsíčnice vytrvalá . x . . C4 §3 Neottia nidus-avis hlístník hnízdák 5 x x 1-2 C4 Polystichum aculeatum** kapradina laločnatá 5 . . (1) C4 Valeriana dioica kozlík dvoudomý . x . . C4 Veronica montana rozrazil horský 22 x 22 2 C4 Vysvětlivky: 1975 – inventarizační průzkum T. Sýkory z r. 1975, číslo vyjadřuje procentický podíl výskytu druhu z celkem 37 sledovaných floristických lokalit; 1997 – inventarizační průzkum K. Morávkové z r. 1997, výskyt druhu vyjádřen pouze jako prezence (symbol „x“); 2004 – inventarizační průzkum P. Petříka převážně z r. 2004, číslo vyjadřuje procentický podíl výskytu z celkem 60 sledovaných lokalit, symbol „x“ označuje další nálezy mimo lokality floristického průzkumu, případně starší nálezy autora od r. 1998; 2011 – orientační floristický průzkum R. Višňáka, četnost výskytu druhu je schematicky vyjádřena trojčlennou stupnicí (1 – druh relativně vzácný, 2 – druh roztroušený nebo místy i hojný, 3 – druh na většině území velmi hojný až běžný); čs – kategorie červeného seznamu (Procházka 2001); zchd – kategorie zvláště chráněných druhů: §1 – druh kriticky ohrožený, §2 – druh silně ohrožený, §3 – druh ohrožený. *) J. Sýkorová (ústní sdělení) zmiňuje výskyt Platanthera bifolia při hranici rezervace sz. od Srního sedla (nález několika jedinců z r. 2011) – tento druh je na Liberecku podstatně vzácnější než P. chlorantha (častější je na Českolipsku). Nelze vyloučit, že Petříkův údaj z r. 1998 se vztahuje k témuž taxonu (vemeník zelenavý zjistil ve střední části území v r. 2004 i J. Gaisler). **) Recentní výskyt druhu přímo na území rezervace dokládá J. Sýkorová. Poznámky k vzácnějším druhům Epipactis microphylla (kruštík drobnolistý; C1, §2) – nejvýznamnější druh území, dnes patrně již jediná lokalita v Čechách (na druhé u Mcel na Mladoboleslavsku je druh již nezvěstný – ústní sdělení J. Sýkorové), více lokalit má druh v moravských Karpatech. Kruštík drobnolistý v území objevil Sýkora (1967b), později byl považován za nezvěstný, znovuobjevený až v r. 1997 J. Gaislerem a D. Horáčkem (a následně potvrzený K. Morávkovou). Od té doby je rozšíření tohoto druhu (včetně dalších vstavačovitých) pravidelně sledováno, v posledních letech je nalézáno několik desítek rostlin z více míst na území NPR i za jejími hranicemi. V roce 2008 bylo v rezervaci zjištěno 23 rostlin, při jejím západním okraji (psk 223 A 15 navržená k přičlenění do NPR) 24 rostlin a dalších 11 rostlin na dvou odlehlejších lokalitách – kolem starého lomu nad levým břehem Rokytky a u dalšího lomu v lokalitě U červeného 15 kříže. V roce 2009 bylo na území rezervace a v psk 223 A 15 zjištěno již 96 jedinců Epipactis microphylla, dalších 22 pak na dvou výše uvedených lokalitách mimo zájmové území. Petřík (2007) uvádí vlastní nálezy v počtu 9 jedinců. Autor tohoto textu zjistil (při nepříliš podrobném šetření) do 20 kvetoucích rostlin ve střední části území (včetně psk 223 A 15), nepodařilo se mu nalézt druh v sz. a východní části území, kde je tradičně nalézán. Cephalanthera rubra (okrotice červená; C2, §2) – charakteristický druh vápnomilných bučin, v území dosti vzácně v málo početných populacích, obvykle jen sterilní. Těžiště výskytu je ve střední části území (v okolí jižního portálu tunelu), další lokalita je v sz. cípu rezervace, za hranicemi území se vyskytuje při starém lomu severně od toku Rokytky. Druh byl z okolí Kryštofova údolí znám již v 19. století. Corallorhiza trifida (korálice trojklaná; C2, §2) – málo nápadný druh vápnomilných bučin s jarním vývojem a v pozdějším období proto již snadno přehlédnutelný. V souladu s tím je i sdělení Petříka (2007), že jej nalezl pouze v jednom exempláři. Petřík cituje i sdělení J. Gaislera z r. 2004, který uvádí výskyt druhu „ze čtyř mikrolokalit v počtu až 100 jedinců s kolísající meziroční početností“. Autorem tohoto textu byla zaznamenána při jarním průzkumu poměrně bohatá populace v sz. části území (nejméně 20 jedinců) a v pozdější době řada víceméně jednotlivých výskytů ve střední i východní části území. Druh se vyskytuje i na vhodných stanovištích za hranicí rezervace, podobně jako další kalcifilní orchideje. Gentiana cruciata (hořec křížatý; C2, §3) – Sýkora (1976) označuje výskyt tohoto druhu v jjv. části rezervace za přechodný, autorem tohoto textu (R. Višňák) byl druh pozorován ještě ve 2. pol. 80. let při okraji cesty ve východní části území, později již nebyl nalezen. V daném území se jednalo pouze o druhotný výskyt. Monotropa hypophegea (hnilák lysý; C2) – výskyt tohoto vzácného saprofytického druhu uvádí Petřík (2007): „Jedna z asi tří v současnosti známých makrolokalit v severních Čechách je v NPR Karlovské bučiny, kde hnilák lysý roste ve svahové vápnomilné bučině (Karlov pod Ještědem, asi 500 m západně od žel. st., 500 m n.m., lokalita 59, not. P. Petřík 1998; dtto, 2 km sz. od žel. st., 425 m n.m., lokalita 3). Při aktuálním šetření druh nepotvrzen. Ophioglossum vulgatum (hadilka obecná; C2, §3) – Sýkora (1976) zmiňuje přechodný výskyt tohoto druhu z jjv. okraje rezervace. Později již druh nenalezen. Aquilegia vulgaris (orlíček obecný; C3) – sporadický výskyt ve vápnomilných bučinách v západní části území, pouze sterilní. Druh se řídce vyskytuje i na dalších podobných lokalitách v okolí Kryštofova údolí. Arum maculatum (árón plamatý; C3 §3) – roste dosti řídce na vlhkých kamenitých půdách úžlabin ve střední části území a při jeho západním okraji. V severní části Ještědského hřbetu poměrně častý druh, zvláště hojný v níže ležící PR Hamrštejn. Campanula latifolia (zvonek širokolistý; C3) – sporadický výskyt u cesty ve střední části území. Druh je poměrně hojný v blízké PR Hamrštejn. Z území NPR jej dosud zmiňovala pouze Morávková (1997), která údaj převzala z terénního zápisu Z. Cipry a J. Burdy z r. 1975. Cephalanthera damasonium (okrotice bílá; C3 §3) – typický druh vápnomilných bučin, v území roztroušeně v poměrně širokém prostoru, celkově snad až stovky jedinců, převážně ale ve sterilních rostlinách, které lze poměrně snadno zaměnit s běžnějším Epipactis helleborine agg. S přihlédnutím pouze ke kvetoucím jedincům jsou kruštíky v území mnohonásobně častější než okrotice. Epilobium obscurum (vrbovka tmavá; C3) – neověřený údaj Morávkové (1997), vzhledem k ekologii druhu je výskyt v území málo pravděpodobný, byť není vyloučen. 16 Epipactis atrorubens (kruštík tmavočervený; C3, §3) – nepočetně v oplocence u portálu tunelu, aktuálně nepotvrzeno (ve sterilním stavu mohl být druh snadno přehlédnut). Dle sdělení J. Sýkorové též v západní části rezervace poblíž lokality Cephalanthera rubra. Hypericum humifusum (třezalka položená; C3) – sporný údaj Morávkové (1997), později nepotvrzeno. Monotropa hypopitys (hnilák smrkový; C3) – Petřík (2007) uvádí výskyt ze západní i východní části rezervace, v r. 2004 zaznamenal asi 10 jedinců. Recentní výskyt zmiňuje i Sýkorová (ústní sdělení) z jv. části rezervace. Platanthera chlorantha (vemeník zelenavý; C3, §3) – patrně jen sporadický výskyt tohoto druhu ve střední části rezervace (Petřík 1998, Gaisler 2004, obojí sec. Petřík 2007). Jedná se o poměrně světlomilný druh, jehož výskyt v bučinách je dosti neobvyklý. J. Sýkorová nalezla v r. 2011 u cesty při jižní hranici území několik jedinců příbuzné P. bifolia – tento druh je na Liberecku obecně mnohem vzácnější než P. chlorantha, která je zejména v předhůří Jizerských hor místy dosti hojná. Abies alba (jedle bělokorá; C4) – v rezervaci pouze výsadby z nedávné doby, silně poškozené okusem zvěře. Jde o dosti početné nechráněné výsadby v prokácených částech bučiny ve střední části území. Řada stromků byla okousána až k zemi, škody jsou zde větší než na jiných lokalitách v Ještědském hřbetu, kde byla jedle v poslední době sázena. Arctium nemorosum (lopuch hájní; C4) – charakteristický druh mezotrofních lesů Ještědského hřbetu, uváděný z rezervace ve všech předchozích průzkumech, autorem sice aktuálně nezaznamenán, spíše však jde o přehlédnutí (výskyt druhu přímo z rezervace potvrzuje Sýkorová). Centaurium erythraea (zeměžluč hořká; C4) – nepotvrzený nález Petříkův, výskyt možný. Jedná se o ladní a pasekový druh. Cirsium acaule (pcháč bezlodyžný; C4) – starší údaj Sýkorův, později nepotvrzený. Světlomilný kalcifyt, jehož výskyt v území je dnes méně pravděpodobný. Patrně vymizel spolu s druhem Carlina vulgaris, který Sýkora uvádí hned ze tří lokalit. Daphne mezereum (lýkovec jedovatý; C4) – na přechodu květnatých a vápnomilných bučin roztroušeně, ve větším počtu jedinců, ale nižšího vzrůstu. Dentaria enneaphyllos (kyčelnice devítilistá; C4) – velmi hojný druh v území, s výjimkou mělkých erodovaných půd. Epilobium lamyi (vrbovka Lamyova; C4) – nepotvrzený nález Petříkův, z 1 lokality. Může se jednat o stejný taxon, který Morávková určila jako E. obscurum. Regionálně poměrně častý, avšak přehlížený druh pramenišť a mokřadů nižších poloh. Epipactis helleborine agg. (kruštík širolistý; C4) – zdaleka nejběžnější zástupce vstavačovitých na území rezervace, dosti hojně rozšířený ve vápnomilných bučinách a jejich přechodech do květnatých bučin. Většina rostlin zůstává sterilních, oproti dalším zástupcům Orchidaceae však druh ve větší míře kvete. Jedná se vesměs o rostliny menšího vzrůstu, s delšími listy a listeny, morfologicky se blížící příbuznému E. leutei, ale bez jednoznačné taxonomické příslušnosti (z pohledu nespecialisty). Epipactis leutei (kruštík podhorský; C2?) – na možný výskyt tohoto teprve nedávno (Robatsch 1989) popsaného druhu v území poukazuje Petřík (2007), s odkazem na sdělení P. Batouška, který je i autorem rodu Epipactis v 8. dílu Květeny ČR (Chrtek et al. 2010). Zde jsou také u E. leutei uvedeny lokality Karlov pod Ještědem a Kryštofovo Údolí, do čehož jistě spadá i NPR Karlovské bučiny. Identifikace místních kruštíků ovšem není – navzdory velmi 17 podrobnému popisu v Květeně – jednoznačná, takže zhodnocení zdejších populací Epipactis helleborine agg. (druh E. leutei byl po určitou dobu hodnocen jako subspecie v rámci E. helleborine) je úkolem dalšího výzkumu. Neobvyklého habitu některých kruštíků z Karlovských bučin si povšimla již Morávková (1997). Galium boreale (svízel severní; C4) – později nepotvrzený nález Morávkové, pravděpodobně přechodný výskyt nebo záměna. Chrysosplenium oppositifolium (mokrýš vstřícnolistý; C4) – prameništní druh, regionálně dosti hojný, výskyt v území dokládá Morávková i Petřík, snad pozorován i autorem tohoto textu při jarním šetření, ale nezapsán. Lilium martagon (lilie zlatohlavá; C4, §3) – mírně bazifilní druh mezotrofních lesů, v Karlovských bučinách dosti hojně na humóznějších půdách, převážně ve středních až východní části území. Kvetení je omezeno poměrně silným okusem zvěře. Lunaria rediviva (měsíčnice vytrvalá; C4, §3) – výskyt uvádí pouze Morávková, zřejmě se jednalo o sporadický nález u cesty. Aktuálně v rezervaci pravděpodobně chybí, je však hojná v nedaleké PR Hamrštejn. Neottia nidus-avis (hlístník hnízdák; C4) – kalcifilní nezelený druh, v území (a též na podobných stanovištích v okolí) řídce roztroušený, nikoliv vzácný. V r. 2011 sledována na nejméně 10 místech, vesměs v jednotlivých rostlinách. Polystichum aculeatum (kapradina laločnatá; C4) – druh z rezervace uvádí Sýkora, v průzkumech Morávkové a Petříka zmiňován není. Autorem tohoto textu byl zaznamenán recentní výskyt (jediný trs) v dolní části psk 223 A 15 při západní hranici rezervace. Dle sdělení J. Sýkorové se druh vyskytuje i na dvou místech přímo v současných hranicích rezervace: v sz. cípku lesa za průsekem elektrovodu a v blízkosti tunelu poblíž lokality Epipactis atrorubens. V blízkém okolí je kapradina laločnatá rozšířena pod silnicí nad Lužickou Nisou (PR Hamrštejn) a ve starých lůmcích severně od Rokytky a U červeného kříže. Valeriana dioica (kozlík dvoudomý; C4) – dle Morávkové se vyskytuje již za hranicí rezervace, aktuálně nezjištěna, v rezervaci chybí vhodný biotop. Veronica montana (rozrazil horský; C4) – typický druh květnatých bučin, zejména na vlhčích půdách (přesahuje na prameniště), roztroušeně na více místech v území. 18 Porosty s výskytem vzácných vstavačovitých rostlin (zejména Epipactis microphylla) vyžadující zvláště šetrný management Floristický přehled (souhrn z dosud provedených botanických inventarizačních průzkumů na území NPR Karlovské bučiny, s doplněním výsledků orientačního šetření autora z r. 2011) je uveden v Příloze 1. 2.1.7.3 Vegetační poměry Území NPR Karlovské bučiny zaujímají beze zbytku lesní porosty, včetně nepříliš rozsáhlých pasekových společenstev a světlin trvalejšího charakteru. Lesní společenstva jsou v převážné míře přírodě blízkého složení. Výraznou dominantou stromového patra většiny porostů je buk lesní (Fagus sylvatica), v některých porostech má vyšší zastoupení javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V hospodářsky pozměněných porostech je hojně až dominantně přítomen smrk ztepilý (Picea abies), jehož současný výskyt je zde patrně jen druhotného původu. Jako méně časté dřeviny se porůznu vyskytují javor mléč (Acer platanoides), bříza bělokorá (Betula pendula), jilm horský (Ulmus glabra), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) a velkolistá (T. platyphyllos) a habr obecný (Carpinus betulus). Posledně jmenované dřeviny do území jen sporadicky zasahují z teplejších nižších poloh kolem průlomu Lužické Nisy u Hamrštejna. Celkově rezervace spadá do pásma submontnánních bučin, v souladu s nadmořskou výškou mezi 350 a 590 metry na převážně severním svahu ve srážkově bohaté oblasti. Status buku jako potenciálně vůdčí dřeviny je posílen převažujícím karbonátovým podložím, které buk zvýhodňuje před 19 konkurenčními dřevinami. Díky tomu se zde bučiny historicky udržely i v dobách, kdy okolní lesy byly převážně jehličnaté, a díky tomu dokázaly vzdorovat přeměně na kulturní smrčiny. Fytocenologicky je možné lesní společenstva Karlovských bučin rozdělit do čtyř hlavních typů: typických květnatých bučin, vápnomilných bučin, méně vyhraněných suťových lesů a acidofilních bučin. Typické květnaté bučiny (podsvazu Eu-Fagenion) v území plošně převažují. Jsou vázány na humóznější a svěže vlhké půdy mírnějších i výraznějších svahů na zvětralinách dolomitu, případně i na deluviích z různých hornin. Ve stromovém patře dominuje buk, v nestálé příměsi se objevuje klen a jasan. Keřové patro kromě mladých jedinců uvedených dřevin nebývá obvykle vyvinuto. Pokryvnost bylinného patra je často vysoká (nad 50 %), v druhovém spektru jsou zastoupeny lesní širokolisté byliny i na živiny náročnější druhy, zejména Mercurialis perennis, Galium odoratum, Galeobdolon sp. (v území snad jen G. montanum), Brachypodium sylvaticum, Melica uniflora, Bromus benekenii, Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Prenanthes purpurea, Actaea spicata, Viola reichenbachiana, Lilium martagon aj. V dosavadním syntaxonomickém pojetí (Moravec et al. 2000) náleží porosty zájmového území do asociace Dentario enneaphylli-Fagetum (z toho vlhčí facie s Impatiens noli-tangere, Circaea lutetiana, Stachys sylvatica, Petasites albus aj. a hojným jasanem a klenem ve stromovém patře do subasociace impatientetosum) a do as. Melico-Fagetum (konvexní polohy na přechodu do vápnomilných bučin, zejména na JV území). Vápnomilné bučiny se vyvíjejí na mělčích půdách strmých svahů a ostrých terénních tvarů s vystupujícím horninovým podložím (dolomitové balvany, skalky). Půdy jsou v exponovaném svahu vystaveny erozi, takže rostlinný pokryv se tak dostává do těsnějšího kontaktu s minerálním substrátem než je tomu na humóznějších půdách hostících květnaté bučiny. Bylinné patro má často nízkou pokryvnost, někde i takřka chybí. Charakteristická je stálá účast vstavačovitých a některých dalších rostlin, které jsou rozšířeny i v květnatých bučinách. V zájmovém území se jedná zejména o následující: Epipactis helleborine agg., E. microphylla, Cephalanthera damasonium, C. rubra, Carex digitata, Corallorhiza trifida, Daphne mezereum, Dactylis polygama, Hieracium murorum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Neottia nidus-avis aj. Vápnomilné bučiny jsou z botanického hlediska nejzajímavějším společenstvem v území, zejména s přihlédnutím k výskytu řady vzácných a ohrožených rostlinných druhů. Vyskytují se v rezervaci ve třech enklávách – v sz. cípu rezervace (nad Rokytkou), ve střední části rezervace kolem jižního portálu železničního tunelu a ve východním cípu, kde se jedná o méně vyhraněné porosty na přechodu do typických květnatých bučin. Fytocenologicky spadají vápnomilné bučiny do asociace Cephalanthero-Fagetum, v detailnějším členění do subas. actaeetosum spicatae (Boublík et al. 2007). Suťové lesy jsou maloplošně a spíše netypicky vyvinuty na kamenitých půdách deluviálně obohacených svahů, v nichž se vzhledem ke konkávní poloze nacházejí prameniště nebo zde i protékají drobné potoky. Porosty tak nezřetelně inklinují k prameništním luhům (as. Carici remotae-Fraxinetum), jimž však neodpovídají ekologicky (dokladem toho může být i absence Alnus glutinosa v území) a současně mají blízko k vlhčímu křídlu květnatých bučin (Dentario enneaphylli-Fagetum impatientetosum). Ve stromovém patře ustupuje buk převažujícímu jasanu a klenu, objevuje se jilm horský a javor mléč, vzácně další dřeviny (např. z minulosti uváděná Lonicera nigra). Bylinné patro je bohatě vyvinuto a tvoří je nitrofilní byliny a kapradiny, např. Petasites albus, Mercurialis perennis, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica, Geranium robertianum, Lamium maculatum, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, příznačný je výskyt jarních geofytů, jako je Anemone nemorosa a vzácně i A. ranunculoides, 20 Arum maculatum, Corydalis cava a Gagea lutea, na prameništích se objevuje Chrysosplenium alternifolium. Porosty popsaného typu jsou vcelku maloplošně rozšířeny v úžlabinách ve střední části území a dále při jz. a východní hranici NPR. Fytocenologicky mají nejblíže k asociaci Mercuriali-Fraxinetum ze svazu Tilio-Acerion Typičtější suťové a roklinové lesy mj. s Aruncus vulgaris a Lunaria rediviva se vyskytují v nedaleké PR Hamrštejn, porosty tohoto typu ale již do NPR Karlovské bučiny nezasahují. Acidofilní bučiny jsou zdaleka nejběžnějším typem recentních bučin v Českém masivu. V zájmovém území jsou ale vzhledem k převažujícímu karbonátovému podloží naopak méně obvyklé. Jsou zde vázány na mělčí půdy konvexních svahů na kyselých horninách, jimiž jsou zde chlorit-sericitický fylit (dolní stupeň svahů ve střední až východní části rezervace) a menší měrou kvarcitický fylit (prostor severně od jižního portálu tunelu). Typické porosty nacházíme zejména v západní části území. Hlavní dřevinou stromového patra je buk, v původních lesích byla přimíšena jedle se smrkem, další listnaté dřeviny se vyskytovaly spíše zřídka. V prosvětlených kulturních lesích se dosti šíří bříza. Bylinné patro má v místních podmínkách spíše nižší pokryvnost a je druhově velmi chudé. Převažuje Avenella flexuosa, příměs tvoří Agrostis capillaris, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera, Dryopteris dilatata, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Poa nemoralis, Prenanthes purpurea, Solidago virgaurea, Vaccinium myrtillus. V deluviálně obohacených svazích ve střední až východní části území je vliv kyselého podloží do značné míry překryt a bylinné patro zde odpovídá ochuzeným typům květnatých bučin. Fytocenologicky náleží acidofilní bučiny v území do asociace Luzulo-Fagetum a subas. deschampsietosum flexuosae. V zastoupených porostech se jen sporadicky vyskytují třtiny (Calamagrostis arundinacea a C. villosa), které jsou dominantami jiných typů bučin rozšířených v širším okolí. Dále jsou v území rozšířeny kulturní lesy s převažujícím smrkem. Ty lze hodnotit jako deriváty acidofilních i květnatých bučin s degradovaným bylinným patrem. Tyto porosty zaujímají poměrně malou část rezervace a vzhledem k přirozeným sukcesním změnám i postupnému odtěžování smrku pozvolna ustupují. S hospodářským ovlivňováním porostů souvisejí i paseky. Ty jsou výsledkem poměrně citlivě prováděných náseků, na nichž se však zpožďuje přirozená obnova buku, případně dalších dřevin především z důvodu silných škod zvěří. Vegetace pasek se kvalitativně blíží podrostu přilehlého ± zapojeného lesa, bylinný porost má ale vyšší pokryvnost a převahu v něm nabývají světlomilné a nitrofilní druhy (pouze na pasekách roste např. Atropa bella-donna a Calamagrostis epigejos). Markantnější změny ve složení bylinného patra lze pozorovat v oplocenkách, kde se kromě expanze dřevin (vedle typicky lesních druhů i Sambucus nigra, S. racemosa, Salix caprea a Populus tremula) silně šíří ostružiníky a někdy i další „méně žádoucí“ druhy, jako je Carex brizoides, Holcus mollis, Poa trivialis, Urtica dioica, Aegopodium podagraria. K jejich rozšíření zde přispěla nejen změna světelného režimu a snad i určitá ruderalizace při provádění lesnických prací, ale též vyloučení pastvy zvěře, která má na složení bylinného patra nezanedbatelný vliv. Z toho je třeba vycházet i při úvahách o budoucím stavu porostů po jejich připravovaném velkoplošném a dlouhodobém oplocení. Další typy vegetace NPR Karlovské bučiny jsou již vcelku nevýznamné. Patří sem nitrofilní světlina pod tratí při západní hranici území, dále pak plošně zanedbatelná společenstva lesních cest a navazujících ruderalizovaných ploch. Pouze náznakově jsou v území vyvinuta lesní prameniště. Až na nepatrné fragmenty chybí vegetace skal a sutí. Z hlediska klasifikace biotopů (Chytrý et al. 2001) jsou na území NPR zastoupeny biotopy: L4 – suťové lesy, L5.1 – květnaté bučiny, L5.3 – vápnomilné bučiny, L5.4 – acidofilní bučiny a z člověkem podmíněných biotopů zejména X9A – kulturní lesy s nepůvodními jehličnatými dřevinami. 21 Rozšíření jednotlivých typů společenstev v území ukazují vegetační mapky, které jsou součástí všech tří dosud provedených inventarizačních botanických průzkumů (Sýkora 1976, Morávková 1997, Petřík 2007). Mapky jmenovaných autorů se více či méně liší pojetím mapovacích jednotek i ohraničením území, mapka Sýkorova pak zachycuje spíše vegetaci potenciální přirozenou než aktuální (nerozlišuje kulturní porosty se smrkem). Nejnovější mapka Petříkova (viz obrázek níže) nejlépe odráží současnou situaci v území. Drobnou výhradu lze vznést jen k velkoplošnému vymezení jednotky DeF imp (viz legenda mapky) ve střední části území: většinou jde o zralou bučinu, místy i s nevýraznými acidofilními polohami, v západní části (psk 223 G 6) pak o mladší porost jasanu a klenu (téměř bez buku), který by si možná zasluhoval samostatné vylišení. Mapa aktuální vegetace NPR Karlovské bučiny (Petřík 2007) Vysvětlivky: MeFr – Mercuriali-Fraxinetum, MelF – Melico-Fagetum, DeF – Dentario enneaphylli-Fagetum, DeF imp – D.F. impatientetosum, FeF – Festuco altissimae-Fagetum, CeF – Cephalanthero-Fagetum, LuF – Luzulo-Fagetum, CultPic – kulturní smrčiny, pas – paseky. Botanický popis dílčích ploch (porostních skupin a jejich samostatných částí) včetně lokalizace dílčích ploch je uveden v Příloze 1. 22 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie Popis biotopu druhu, další podle vyhlášky poznámky č. 395/1992 Sb. kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla) několik málo desítek jedinců kriticky ohrožený korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) velmi řídce jednotlivě silně ohrožený nebo v malých shlucích vápnomilné bučiny, řídce na více místech, snadno přehlédnutelný druh s jarním vývojem okrotice červená (Cephalanthera rubra) spíše jednotlivé maloplošné výskyty, většinou sterilní silně ohrožený vápnomilné bučiny, často jen sterilní árón plamatý (Arum maculatum) nepříliš hojně na několika místech ohrožený vlhká hlinitokamenitá deluvia, slabší populace vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) pouze převzaté údaje (Petřík 1998, Gaisler 2004) ohrožený blíže nekomentovaný výskyt ve střední části území (in Petřík 2007); Sýkorová (2011) zjistila při jižní hranici území výskyt příbuzné P. bifolia kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) jednotlivě na 2 místech, ve sterilním stavu přehlédnutelný ohrožený vápnomilné bučiny, údaj z r. 2004 z oplocenky u tunelu, 2011 v západní části NPR lilie zlatohlavá (Lilium martagon) roztroušeně na mnoha ohrožený místech, dosti početná přechodné typy květnatých a vápnomilných bučin, značně okusována zvěří měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) nepotvrzený starší údaj, roste hojně v blízké PR Hamrštejn ohrožený možný výskyt na deluviích v sev. části území, aktuálně nezjištěna okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) roztroušeně na více místech, až stovky jedinců, často sterilní ohrožený vápnomilné bučiny, včetně mezičtějších typů, většinou sterilní a pak snadno zaměnitelná s podstatně hojnějším kruštíkem (Epipactis helleborine agg.) vemeník dvolistý (Platanthera bifolia) 23 vápnomilné bučiny v konvexních svazích, roste téměř jednotlivě na více místech, též za hranicemi NPR 2.1.8 Zoologické poměry Fauna NPR Karlovské bučiny není nijak mimořádná a patří k ní běžné druhy odpovídající danému stanovišti. Staré listnáče jsou vhodným prostředím pro život dutinových ptáků. Hnízdí zde například datel černý (Dryocopus martius) nebo strakapoud velký (Dendrocopos major), významný je výskyt lejska malého (Ficedula parva). Podzemí Ještědského krasu v okolí NPR a štol je oblíbeným zimovištěm několika druhů netopýrů, mezi nimiž dominuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Část toku Rokytky je navržena jako evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 pro vranku obecnou (Cottus gobio). Přehled zvláště chráněných druhů živočichů Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Popis biotopu druhu, další poznámky mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) nezjištěna silně ohrožený vlhké listnaté lesy, lesní prameniště a vodoteče lejsek malý (Ficedula parva) 1-2 páry silně ohrožený staré listnaté lesy s dutinami a zlomy holub doupňák (Columba oenas) 5-10 párů silně ohrožený staré listnaté lesy s dutinami žluva hajní (Oriolus oriolus) 1-2 páry silně ohrožená vzrostlé listnaté lesy jestřáb lesní (Accipiter gentilis) 0-1 pár ohrožený vzrostlé lesy lejsek šedý (Muscicapa striata) 1-5 párů ohrožený staré listnaté lesy s dutinami a zlomy netopýr velký (Myotis myotis) nezjištěna kriticky ohrožený pravděpodobně jen loviště netopýr vodní (Myotis daubentonii) nezjištěna silně ohrožený lesy s doupnými stromy netopýr vousatý (Myotis mystacinus) nezjištěna silně ohrožený lesy s doupnými stromy netopýr Brandtův (Myotis brandtii) nezjištěna silně ohrožený lesy s doupnými stromy 24 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.2.1 Ochrana přírody NPR Karlovské bučiny byla vyhlášena Ministerstvem kultury dne 29. 12. 1972 a právem se řadí k nejcennějším lesním ekosystémům Ještědského hřbetu. NPR byla zaměřena geodeticky v roce 2000, stabilizována 73 hraničními body a v terénu byla viditelně označena. Podstatná část hranic je vymezena okraji lesních cest. Zaměření neodpovídá hranicím dle zřizovacího předpisu – mělo předcházet novému vyhlášení, zaměřené hranice nicméně nejsou optimální z hlediska předmětů ochrany a ani se nekryjí s jednotkami prostorového rozdělení lesa. NPR vyžaduje nové vyhlášení na základě nového geodetického zaměření hranice. Ochranné pásmo není vyhlášené. Je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic NPR. V době vyhlášení rezervace v r. 1972 zaujímaly většinu území vzrostlé bučiny, v západní až střední části území již vyššího věku. Tyto porosty byly převážně v poválečném období rozčleněny řadou obnovních prvků, do nichž byl mj. hojně vnášen smrk. Poslední větší těžby a přeměny proběhly v 60. letech. Po vyhlášení rezervace bylo od těchto praktik upuštěno, ve shodě s tehdejším pojetím ochrany přírody byla preferována relativní bezzásahovost před aktivním managementem. Tento klidový režim byl opuštěn v posledních 10-20 letech, kdy v souladu s plánem péče byla zahájena obnova starých bučin ve formě úzkých náseků, případně menších clonných sečí. Obnova se zatím potýká se silným tlakem zvěře, který má zvláště fatální dopad na nechráněné výsadby jedle, velmi silné jsou ale i škody na buku, případně dalších dřevinách. Lepší je situace v oplocenkách, které ale pokrývají jen malou část ploch po těžbě a navíc některé z nich již dosluhují. Na základě výsledků kontroly ministerstva životního prostředí (o výkonu vrchního státního dozoru v lesích obhospodařovaných LČR, s.p.), a do jisté míry i v souladu s dosud platným plánem péče o NPR, bylo přistoupeno k oplocení velké části území rezervace, s přesahem do sousedních porostů. V r. 2009 byla zpracována projektová dokumentace k realizaci projektu financovaného z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu životní prostředí 2007–2013 s názvem „Oplocení NPR Karlovské bučiny“. Záměr dvou velkých oplocenek s životností 30-40 let a zahrnuje i lesopěstební opatření pro podporu přirozené obnovy. K realizaci stavby bylo přistoupeno ve druhé polovině roku 2011. Podrobněji je projekt popsán v následující kapitole 2.2.2. 2.2.2 Lesní hospodářství Ke kolonizaci severní části Ještědského hřbetu dochází od poloviny 13. století v souvislosti se zakládáním hornických osad a budováním rudných dolů, z nichž se získávalo stříbro, olovo, měď a železo. Těžba probíhala zpočátku v okolí Panenské hůrky, Andělské hory a na nedaleké Ovčí hoře, teprve počátkem 16. století se přesunula do okolí Kryštofova Údolí. Nejpozději v této době dochází k exploataci lesů na území současné rezervace, neboť tehdejší štoly se nacházejí přímo na západním okraji území; v navazujících porostech se jistě intenzivně těžilo dřevo pro potřeby dolů a tavení rud, jakož i provoz hornických vsí. Po definitivním ukončení těžby rud kolem r. 1750 nacházelo dřevo z místních lesů jistě odbyt v nedalekém Liberci a přilehlých obcích. Stav lesů v polovině 18. století je ve stručnosti zachycen ve zprávě frýdlantského lesmistra z r. 1751, kde se uvádí, že „v lese v Dolním Podluží jest z největší části buk a něco měkkého 25 dříví, kde pro hospodářskou potřebu vrchnosti se vyrábí něco rovnaného dříví, klád a šindele. Mimoto se zde nachází ještě mnoho vadného a přestárlého dříví, které se má prodávati pro potřebu poddaných.“ Z toho lze usuzovat, že lesy v dolní části Kryštofova Údolí byly tehdy ještě v poměrně zachovalém stavu, byť jistě nelze očekávat, že by byly těžebně nedotčené. Z historických dokladů z pozdější doby je zřejmé, že přes 19. století se zde jako hlavní dřevina mnoha porostů udržel buk, zatímco okolní lesy byly většinou přeměněny na lesy smrkové, někdy i (dočasně) na lesy borové. Důvodem, proč nebyly bučiny zájmového území přeměněny na smrčiny je zřejmě to, že buku se zde daří lépe než smrku a pokusy o umělé vnášení smrku končí na vyhraněných stanovištích vápnomilných bučin dříve či později nezdarem. Lesy v dnešní rezervaci byly nicméně hospodářsky využívány, o čemž svědčí jejich současná stejnověkost. Nejstarší porosty v rezervaci mají svůj počátek kolem r. 1812 (porostní skupina 220 F 17 a 223 G 17 v okolí tunelu; jde tedy o dvousetleté bučiny!), kolem r. 1832 (porostní skupina 220 E 17 v západní části území) a 1863 (rozsáhlá porostní skupina 223 G 14 ve střední až východní části území). Zda tyto původně rozsáhlé skupiny povstaly z holé či clonné seče by bylo možno zjistit z podrobnějšího historického průzkumu. Jisté je, že do těchto starých bučin byly převážně již v poválečném období vkládány různě velké obnovní prvky, ve větší míře ještě v 60. letech, nedlouho před vyhlášením přírodní rezervace v r. 1972. Obnova zde probíhala z velké části uměle, hojně byl vysazován smrk, který byl ale do jisté míry postupně vytlačen konkurenčně silnějším bukem, klenem a jasanem. Nejasný je původ poměrně velké porostní skupiny 223 G 6 ve střední části rezervace (největší část této psk), již zde tvoří nerovnoměrně smíšený porost jasanu a klenu: na daném stanovišti se mohl takový porost vytvořit i přirozenou cestou, vyloučit ovšem nelze ani jeho kulturní původ. Po vyhlášení rezervace zásahy do porostů téměř ustaly, resp. se omezily na výchovné těžby a snad i výběr ve starých bučinách. V posledních cca dvaceti letech jsou staré porosty prosvětlovány s cílem podpořit obnovu stejnověkých bučin, zatím ale s nepříliš uspokojivým výsledkem. Zmlazení buku je nerovnoměrné, hlavně je však devastováno zvěří, což se v plné míře týká i početných výsadeb jedle z nedávné doby. Ke zvýšení zdaru obnovy bylo zbudováno několik oplocenek, dnes již většinou v dosluhujícím stavu. V současnosti probíhá realizace projektu na dlouhodobější zaplocení většiny území rezervace, včetně navazujících porostů, které se do značné míry kryjí s navrhovaným rozšířením území NPR. Součástí záměru jsou též lesopěstební opatření – prosvětlovací těžby ve starších porostech a podsadby nedostatečně zastoupených dřevin (lípy a jedle). Stavba oplocení má hlavní cíl v obnově a ochraně přírodních a přírodě blízkých biotopů a ohrožených rostlinných druhů a současně obnovu ekologicky významných krajinných struktur. S ohledem na značnou členitost terénu a přirozenou migraci zvěře jsou vybudovány dvě samostatně oddělené oplocené plochy místo jedné velké. Bez ochrany z uvedeného důvodu zůstal pouze pruh ve střední části rezervace propojující protilehlé svahy. Toto řešení má umožnit migraci zvěře, snížit riziko poškozování plotu zvěří černou a následné vnikání ostatní zvěře spárkaté (Šlambora, 2009). Oplocení je zbudováno podle projektové dokumentace z jehličnaté půlené tyčoviny se sloupky dřevěnými s prodlouženou životností kotvením zemními vruty, které minimálně naruší půdní kryt. Vzhledem k nutnosti provádění lesopěstebních opatření (obnovní seče apod.) bylo dalším požadovaným předpokladem oplocení jeho dlouhodobá mobilita a variabilita, tedy možnost jeho snadné a rychlé demontáže, montáže s možností i jeho přemístění a dodatečných úprav s ohledem na vývoj přírodních podmínek v NPR, případné vyhlášení EVL nebo jiné změny v území. Součástí stavby oplocení, které splňují uvedenou podmínku, jsou také brány v místě křížení s odvozními a přibližovacími cestami, branky a 26 přelezy v místě cest pro pěší, výskoky pro zvěř proniklou do oplocení. Cílem stavby oplocení je tedy spolu s pěstebními zásahy zabezpečit stabilizaci a obnovu původního porostu a přírodních podmínek v NPR a následně se předpokládá kromě mobility a variabilnosti po zajištění tohoto cíle i jeho bezeškodné odstranění. Nejedná se tedy o trvalou stavbu. Konstrukce oplocení je řešena tak, aby byla umožněna jeho snadná demontáž, úprava, přemístění a následné odstranění. Jde tedy o novostavbu dočasného charakteru. Předpokládaná doba trvání je 30-40 let. Zbudované oplocení NPR nekopíruje úplně hranice NPR po hranici pozemkových parcel. Průběh oplocení zohledňuje terénní dostupnost, sleduje stávající lesní cesty, přibližovací linky, příznivý sklon terénu dostupný pro malou mechanizaci, prostorové rozdělení lesa, stávající průseky v porostu a zmapované výskyty vzácných bylinných druhů. Průběh trasy oplocení byl v průběhu stavby konzultován a odsouhlasen odpovědnými pracovníky ochrany přírody místně příslušného střediska AOPK ČR, orgánu státní správy lesů, investora LČR s.p. a zhotovitele. Schéma zbudovaného oplocení (Šlambora, 2009) 27 2.2.3 Myslivost NPR je ze tří stran obklopena převážně smrkovými porosty založenými po velké mniškové kalamitě z počátku minulého století a je tak přirozeným místem migrace zvěře za potravou. V zimním období při vysoké sněhové pokrývce sem zvěř sestupuje z výše položených stávanišť (například Černá hora atd.). Důsledkem jsou rozsáhlé škody okusem na listnatém zmlazení a v posledních letech i na výsadbách jedle, které jsou zde devastovány ve větší míře než v jiných částech Ještědského hřbetu (Dlouhá hora, Velký Vápenný). Tento stav přitom trvá po řadu destiletí a neblaze se odráží na váznoucí přirozené obnově, kdy obnovu citlivých dřevin lze s úspěchem realizovat často jen s využitím oplocenek. Důsledkem je pak zjednodušená porostní struktura a jednoetážovost prakticky všech porostů v zájmovém území. Souhlas k výkonu práva myslivosti vydaný rozhodnutím MŽP v roce 2005 pro území NPR Karlovské bučiny byl podmíněn vymístěním všech krmných zařízení z území NPR a jejího OP a udržením únosných stavů zvěře, aby bylo zajištěno úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení. Opatření byla převzata do LHP a lesy v NPR byly zařazeny do lesů zvláštního určení. Nevhodný myslivecký management (honitba Machnín) vedl ke zvýšení početních stavů spárkaté zvěře, zejména jelení a srnčí, a k uplatnění introdukované mufloní zvěře ve zdejším ekosystému. Při kontrole v květnu 2008 byl z výkazů za období 2003-2007 zjištěn nárůst počtu spárkaté zvěře. Právě spárkatá zvěř je rozhodujícím limitem nejen pro zdárné odrůstání přirozené obnovy místních dřevin, ale silně ovlivňuje také bylinné patro. To je nejzřetelnější na rendzinových kambizemích v příkrých západních svazích, kde je bylinné patro silně redukováno a jsou zde zřetelné stopy eroze, na níž se zřejmě významnou měrou podílí i zvěř. Naproti tomu v oplocenkách ve srovnatelných stanovištních podmínkách je bylinné patro poměrně dobře vyvinuto a objevuje se zde i zmlazení buku. Přestože na erodovaných svazích přežívají vzácné vstavačovité rostliny, včetně kruštíku drobnolistého, vliv zvěře na jejich populace je pravděpodobně spíše negativní. Z důvodu přetrvávajících škod působených zvěří a neúčinnosti regulace bylo na podzim 2011 přistoupeno k výstavbě oplocení převážně části území rezervace, s cílem podpořit obnovu lesního porostu a zajistit ochranu cenného bylinného patra. Rekreace a sport Rezervace je zpřístupněna dvěma značenými turistickými cestami, které procházejí její východní částí. Zelená značka směřuje od nádraží v Machníně přes Černou horu na Výpřež a odtud dále k chatě Ještědka; žlutá značka vychází od nádraží v Karlově, obloukem stoupá východní částí NPR na Srní sedlo a odtud již postupně klesá do Kryštofova Údolí. Dále se v území nachází několik neznačených, ale dobře schůdných cest, které jsou s menší intenzitou využívány. Celkově je ale návštěvnost území spíše nižší než v jiných lokalitách regionu. Ve větší míře je území navštěvováno na podzim, v době houbařské sezóny. Omezená je využitelnost území pro cykloturistiku a ještě menší pro běžecké lyžování. V roce 2008 byla v zájmovém území vyznačena trasa pro účely sportovně-turistické hry zvané Geocaching. Z hlediska předmětu ochrany v tomto území nepředstavuje vyznačení této trasy možné riziko pro nežádoucí změnu stavu přírodního prostředí. Cache je navíc zaměřena na seznámení s předmětem ochrany území NPR a má i informační charakter. 28 V červenci roku 2011 byla v zájmovém území otevřena nová naučná stezka zřízená LČR, s.p. Na 3,5 km trase je osazeno celkem 6 velkoplošných informačních tabulí, které návštěvníky v dosti obecné podobě seznamují s převážně lesnickou problematikou. Zákres vedení trasy naučné stezky je uveden v mapové příloze M9. 2.2.4 Těžba nerostných surovin V severní části Ještědského hřbetu probíhala již od poloviny 13. století těžba nerostných surovin, která se od Panenské Hůrky a Andělské Hory postupně přesunula do tehdy odlehlejších míst při potoce Rokytka. V r. 1528 udělil tehdejší majitel grabštejnského panství Wilhelm von Eilenburg a pán z Ronova horní svobodu a řád pro nově založené vsi Hollundergrund a Eckersdorf (horní a dolní část dnešního Kryštofova Údolí). Těžily se zejména železné rudy, dále pak olověná ruda, v níž bylo v malém množství přítomno i stříbro. Železná ruda se zpracovávala v hamru, který stál poblíž křižovatky silnic pod Kryštofovým Údolím. Těžba s delší přestávkou po třicetileté válce probíhala až do r. 1750, kdy byla pro malou efektivitu ukončena. Ještě po roce 1950 byl prováděn průzkum rudných ložisek s cílem ověřit jejich těžitelnost, ale s negativním závěrem. Těžba byla soustředěna do tří hlavních lokalit: Důlní vrch neboli Schachtberg (rozsocha Dlouhé hory severně od Kryštofova Údolí), Cechovní louka (pod žel. zast. Kryštofovo Údolí) a Cechovní voda (Zeche, Zechegrund; údolí potoka sledujícího západní hranici NPR Karlovské bučiny, dosud jsou zde patrné 4 štoly, z nichž jedna nad pravým břehem potoka byla upravena na vodárnu). Stopy někdejší důlní činnosti nebo alespoň průzkumných prací lze nicméně pozorovat i na dalších místech. Tak je tomu v severní části rezervace, kde je na větší ploše překopaný terén. Historickou těžbou byly významně ovlivněny i lesy v širším okolí, neboť těžba rud (a zejména jejich zpracování) si vyžádalo velké množství dřeva, které bylo přednostně káceno v nejblížších lesích. V údolí Rokytky, nedaleko od severozápadního cípu rezervace se dále nachází několik starých lomů na vápnitý dolomit. Těžba v nich byla ukončena počátkem 20. století. 2.2.5 Jiné způsoby využívání Územím NPR probíhá železniční trať Česká Lípa - Liberec, jejíž střední část je vedena tunelem. Stavba této trati probíhala na samém sklonku 19. století (zprovozněna byla v září r. 1900) a znamenala velký zásah do zdejší krajiny, neboť přechod členitým terénem Kryštofových hřbetů byl technicky velmi obtížný a vyžádal si stavbu několika tunelů a viaduktů a značný objem zemních prací. Železniční provoz dnes nepřináší větší negativní dopady na přírodní hodnoty území. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. 2. 3. Obecně závazná vyhláška Statutárního města Liberec č.2/2002 o vyhlášení závazné části územního plánu Liberec v platném znění Lesní hospodářský plán LHC Ještěd, platnost 2003-2012 Rozhodnutí, kterým MŽP udělilo LČR s.p. pro území NPR Karlovské bučiny souhlas k výkonu práva myslivosti podle § 30 zákona č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, č.j. 541/342/05/290 ze dne 9.5.2005. Podle tohoto rozhodnutí LČR s.p. zajistili vymístění všech krmných zařízení z území NPR a jejího OP a stavy zvěře držet 29 4. 5. 6. 7. 8. na únosné úrovni tak, aby bylo zajištěno úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení. Platnost souhlasu je stanovena do 31.3.2013. Usnesení vlády České republiky ze dne 30. března 2009 č. 387, o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací. Platnost do 31. prosinec 2018 Rozhodnutí čj. 00075/KK/2009/AOPK, Správy CHKO Kokořínsko na základě kterého je povolena vyjímka ze základních podmínek ochrany kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Platnost do 31. 12. 2009, prodlouženo na neurčito rozhodnutím č.j. 021138/KK/2009/AOPK ze dne 13.11.2009. Rozhodnutí čj. 541/668/08/32/455, Ministerstva životního prostředí na základě kterého je povoleno vyznačení trasy v oblasti NPR Karlovské bučiny pro účely sportovněturistické hry Geocaching. Rozhodnutí ONV Liberec, OVLHZ ze dne 3.11.1974, č.j. 1590/a/405-74, které satnoví ochranné pásmo vodního zdroje Prameniště Srnčí Rozhodnutí ONV Liberec, OVLHZ ze dne 8.11.1974, č.j. 1590/74/Ro, které satnoví ochranné pásmo vodního zdroje Prameniště Důl 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast PLO 21b – Ještěd Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Ještěd Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v NPR (ha) 42,19 ha Období platnosti LHP (LHO) 2003-2012 Organizace lesního hospodářství LS Ještěd Nižší organizační jednotka Revír Novina V rámci této kapitoly byly zpracovány následující přílohy: Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 30 2.4.1.1 Druhová skladba dřevin Zastoupení dřevin ve vlastní NPR a v jejím ochranném pásmu bylo vypočteno z lesního hospodářského plánu platného na období 2003-20121. Zastoupení vtroušených dřevin a jedle v obnově je upřesněno podle terénního šetření v roce 2011. Celkové zastoupení jehličnatých dřevin v NPR Karlovské bučiny je 2,67 ha, tj. 6,5 % z rozlohy porostní půdy v NPR, a je tvořeno téměř výlučně smrkem ztepilým. Jedle se vyskytuje pouze v umělé obnově, která je silně poškozována zvěří a neodrůstá. V několika exemplářích se vyskytuje modřín opadavý (223G6, G12). Ostatní jehličnany nejsou zastoupeny. Listnaté dřeviny zaujímají 38,6 ha, tj. 93,5 % rozlohy porostní půdy. Z listnatých dřevin má dominantní zastoupení buk zaujímající 79,6 % porostní půdy, následuje jasan ztepilý s 6,5% zastoupením a javor klen se zastoupením 5,1 %. Ostatní listnaté dřeviny jsou pouze vtroušené. Nad 1 % zastoupení se vyskytuje javor mléč (1,5 %), bříza má zastoupení 0,8 %. Ojediněle se vyskytují ještě: lípa srdčitá, jilm drsný, habr obecný, dub zimní, osika, jeřáb ptačí a vrba jíva. Na bezlesí a jiné pozemky připadá v NPR 2,2 % z její rozlohy. Celkové zastoupení jehličnatých dřevin v ochranném pásmu dosahuje 4,61 ha, tj. 18,5 % rozlohy porostní půdy, a je tvořeno téměř výhradně smrkem ztepilým, nepatrně je zastoupen i modřín opadavý (0,4 %). Ostatní jehličnaté dřeviny se v ochranném pásmu nevyskytují. Zastoupení listnatých dřevin je 20,28 ha, tj. 81,5 % rozlohy porostní půdy. Z listnáčů má nejvyšší zastoupení buk zaujímající 49,4 % rozlohy porostní půdy, následovaný jasanem se zastoupením 26,7 % a javorem klenem se 3,5 % zastoupení. K jednomu procentu zastoupení se blíží bříza (0,9 %). Z dalších listnáčů jsou vtroušeny ještě např. javor klen a javor mléč, jilm drsný, lípa srdčitá, dub zimní. Bezlesí a jiné pozemky zaujímají 12,0 % z celkové rozlohy ochranného pásma. Podrobné srovnání současné a přirozené druhové skladby dřevin v NPR je uvedeno v tabulce na straně 42 a v komentáři s ní souvisejícím. Zastoupení dřevin v NPR Karlovské bučiny a jejím ochranném pásmu ha Dřevina, druh pozemku NPR smrk ztepilý 2,67 modřín evropský % OP Celkem NPR 4,60 7,27 6,3 0,01 0,01 OP Celkem 16,3 10,3 + + jehličnaté dřeviny 2,67 4,61 7,28 6,3 16,3 10,3 buk lesní 32,84 12,29 45,13 77,8 43,4 64,0 jasan ztepilý 2,67 6,65 9,32 6,3 23,5 13,2 javor klen 2,10 0,88 2,98 5,0 3,1 4,2 javor mléč 0,60 0,15 0,75 1,4 0,5 1,1 1 Identifikace hranic NPR a OP s hranicemi lesních dílců, oddělení a porostních skupin se předpokládá při tvorbě nového lesního hospodářského plánu. Při opakovaném výpočtu zastoupení dřevin a jiných charakteristik v situaci, kdy hranice budou nově identifikovány, se mohou výsledky úloh mírně lišit od údajů uvedených v tomto Plánu péče. 31 ha Dřevina, druh pozemku NPR bříza bradavičnatá 0,39 % OP Celkem NPR 0,22 0,61 0,9 lípa srdčitá 0,04 dub letní OP Celkem 0,8 0,9 0,04 0,1 0,1 0,05 0,05 0,2 0,1 listnaté dřeviny 38,6 20,28 58,88 91,5 71,7 83,5 porostní půda 41,27 24,89 66,16 97,8 88,0 93,9 bezlesí+jiné pozemky 0,92 3,40 4,32 2,2 12,0 6,1 Celkem 42,19 28,29 70,48 100,0 100,0 100,0 Poznámka: výpočet IFER, zdroj: data LHP 2003-2012, procentické zastoupení je vztaženo k celkové rozloze NPR event. jejího OP. Rozdíl v číselných hodnotách uvedených v komentáři k současnému zastoupení dřevin a v tabulce pramení z toho, že komentář popisuje zastoupení dřevin ve vztahu k porostní půdě, zatímco tabulka udává zastoupení dřevin ve vztahu k celkové rozloze rezervace a OP. 2.4.1.2 Věková skladba dřevin V níže uvedených tabulkách a grafech je věk porostů z platného LHP 2003-2012 aktualizován k roku 2011. Věková struktura porostů v NPR a jejím ochranném pásmu Věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Celkem porost. půda Bezlesí+jiné pozemky Celkem NPR a OP ha NPR 1,31 0,64 5,48 0,61 3,59 0,47 0,89 0,13 3,23 0,01 16,79 0,07 8,06 41,27 0,92 42,19 % OP 0,02 0,02 0,27 0,41 2,42 2,56 2,78 3,84 5,40 3,39 0,83 0,78 0,58 0,15 0,36 0,61 0,47 24,89 3,40 28,29 NPR 3,1 1,5 13,0 1,4 8,5 1,1 2,1 0,3 7,7 0,0 39,8 0,2 19,1 97,8 2,2 100,0 Poznámka: výpočet IFER, zdroj: data LHP 2003-2012 32 OP 0,1 0,1 1,0 1,4 8,6 9,0 9,8 13,6 19,1 12,0 2,9 2,8 2,1 0,5 1,3 2,2 1,7 88,0 12,0 100,0 V NPR převažují staré porosty ve věku nad 130 let, které zaujímají 66,8 % rozlohy rezervace, z toho výrazně největší podíl připadá na porosty ve věku 151 až 160 let a na porosty nad 170 let. Tyto porosty jsou tvořeny téměř výhradně bukem s malou příměsí jasanu a klenu. Zcela chybí porosty ve věku 101 až 120 let a jen nepatrné zastoupení mají porosty ve věku 91 – 100 let (0,13 ha), v nichž převažuje jasan nad bukem. Nízký podíl na rozloze NPR mají rovněž porosty ve věku 71 až 90 let (pouze 3,2 %). Zřetelně vyšší zastoupení mají porosty ve věku 41 až 70 let (22,9 %), které svým vznikem spadají do období násečného rozpracování komplexu starých bukových porostů. Tyto porosty mají však nejméně příznivou druhovou skladbu. Je do nich soustředěna převážná část zastoupení smrku a mají rovněž nepřirozeně vysoké zastoupení jasanu. Bříza, která byla významněji zastoupena pouze v tomto věkovém rozpětí, byla v uplynulém desetiletí silně zredukována v rámci probírek. Zcela chybí porosty ve věku 21 až 40 let. Na porosty do 20 let věku připadá kolem 5 % rozlohy. V těchto porostech se zvýšenou měrou uplatňuje javor mléč, který je však soustavně zkousáván zvěří, takže neodrůstá. V posledním desetiletí se v obnově vysazoval zvýšený podíl jedle, která však rovněž v důsledku poškozování zvěří neodrůstá. Pro zachování populace ohroženého kruštíku Epipactis microphylla je nezbytné zachovat alespoň na 30–40 % rozlohy NPR „zralostní stádia“ bukových porostů bez masově odrůstající přirozené obnovy a bez bujné konkurenční bylinné vegetace do doby, než „dozrají“ středněvěké a mladé bukové porosty, aby do nich mohl kruštík Epipactis microphylla migrovat. Vzhledem k absenci nebo velmi malé rozloze porostů ve věku 71–120 let (1,49 ha), v nichž na buk připadá pouze 0,99 ha, a k nedobré druhové skladbě porostů ve věku 51 až 60 let, v nichž na buk připadá pouze 0,65 ha (tj. zastoupení 15,5 %), je zachování kontinuity vhodných podmínek pro Epipactis microphylla a další Orchideaceae ohroženo. Je závislé na udržení dostatečné rozlohy současných dospělých bukových porostů a na postupném odrůstání obnovy s vysokým zastoupením buku. Vzhledem k očekávané životnosti bukových porostů cca 250-300 let lze ve starých bukových porostech předpokládat uchování vhodných podmínek pro přežití výše uvedených chráněných druhů po dobu maximálně 70–150 let. Během této doby by měly současné mladé porosty do 20 let a obnova buku, dosud silně redukovaná okusem zvěře, a nově vznikající obnova dospět do stádia skýtajícího vhodné podmínky pro existenci chráněných druhů. V mladých a středněvěkých porostech s vysokým zastoupením smrku by měla být postupně upravena druhová skladba ve prospěch přimíšených listnatých dřevin, zejména buku a klenu. Stejně tak, jako je z dlouhodobého hlediska rizikem nedostatečný rozsah obnovy, není žádoucí ani dosažení celoplošné přirozené obnovy a její plošné odrůstání. Za ideální lze považovat mozaikovité uspořádání obnovy a více méně zapojených partií starých bukových porostů. V ochranném pásmu jsou silně zastoupeny zejména porosty ve věku 41 až 100 let, nechybí ani porosty ve věku 101 až 130 let. Je zde sice méně příznivá druhová skladba dřevin než v rezervaci. Buk zde má zastoupení pouze 49,3 %, je však významně zastoupen i ve věkových stupních, které v NPR chybí, nebo jsou plošně málo významné. Z tohoto hlediska je zachování příznivé věkové a druhové skladby ochranného pásma mimořádně důležité. 33 Věková struktura porostů v NPR podle jednotlivých dřevin Věkový stupeň bříza bradavičnatá buk lesní 1 0,92 2 0,32 jasan ztepilý javor klen 0,13 javor mléč lípa srdčitá smrk ztep. Celkem (ha) 0,39 1,31 0,19 0,64 3 0,00 4 0,00 5 0,14 2,14 1,32 0,52 0,08 0,13 0,56 8 0,32 0,14 9 0,62 0,19 10 0,05 0,08 6 7 0,24 0,83 1,05 5,48 0,61 1,09 1,56 0,02 3,59 0,47 0,01 0,06 0,89 0,13 11 0,00 12 0,00 13 3,23 14 3,23 0,01 0,01 15 16,47 16 0,07 0,07 17 8,05 8,06 Celkem (ha) 0,39 32,84 0,16 0,16 2,67 16,79 2,10 0,60 0,00 2,67 41,27 Poznámka: výpočet IFER, zdroj: data LHP 2003-2012 Věková struktura porostů v ochranném pásmu podle jednotlivých dřevin Věkový stupeň bříza bradavičnatá buk lesní dub letní jasan ztepilý javor klen javor mléč lípa srdčitá modřín evropský smrk ztep. Celkem (ha) 1 0,02 0,02 2 0,02 0,02 0,23 0,27 3 0,04 4 0,18 0,08 5 0,02 0,65 1,18 0,32 6 0,03 2,39 0,09 0,06 7 0,01 0,93 0,95 0,04 2,08 1,60 1,31 1,33 0,24 10 2,29 1,04 0,06 11 0,08 0,18 0,07 12 0,24 13 0,58 14 0,05 15 0,36 8 9 0,13 0,05 0,02 0,14 0,41 0,23 2,42 2,56 0,86 0,12 0,04 2,78 3,84 2,38 5,40 3,39 0,01 0,45 0,83 0,53 0,78 0,58 0,11 0,15 0,36 34 Věkový stupeň bříza bradavičnatá buk lesní dub letní jasan ztepilý javor klen javor mléč lípa srdčitá modřín evropský smrk ztep. Celkem (ha) 16 0,61 0,61 17 0,47 0,47 Celkem (ha) 0,22 12,29 0,05 6,65 0,88 0,15 0,04 0,01 4,60 24,89 Poznámka: výpočet IFER, zdroj: data LHP 2003-2012 2.4.1.3 Soubory lesních typů Nejrozšířenějšími soubory lesních typů jsou vápencová bučina, která převládá a zaujímá celkem 21,75 ha (52 %) a vápencová jedlová bučina, která zaujímá 14,99 ha (35,8 %) z rozlohy NPR. Oba SLT obsahují tyto čtyři lesní typy: lipnicová s mařinkou (4W1 a 5W1), mařinková s bažankou (4W2 a 5W2), bažanková s netýkavkou (4W3 a 5W3) a javorová (4W4 a 5W4). Na podloží tvořeném ordovickými acidoklinními horninami jsou vymapovány lesní typy 4M9 (chudá bučina svahová) a 4K9 (kyselá bučina svahová). Malou rozlohu zaujímají lesní typy 5U1 (vlhká jasanová javořina úžlabní / devětsilová) v západní části rezervace pod svahem a 3U2 (javorová jasanina bažanková na gleji) na dvou místech severního svahu ve východní části rezervace. Přehled zastoupení lesních typů je uveden v mapové příloze M4. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů v NPR Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra (ha) Podíl (%) v% 3U Javorová jasenina BK 30, JS 40, JD 17, KL 3, JV 7, JLD 1, DBL 1, SM 1, LP +, TIS + 0,91 2,2 4K Kyselá bučina BK 70, DB 10, JD 15, LP 5, BŘ + 0,53 1,2 4M Chudá bučina BK 60, DBZ 20, JD 10, BŘ 10 2,67 6,3 4S Svěží bučina BK 100, JD +, TIS + 0,31 0,7 (alternativně BK 80, JD 20, TIS +) 4W Bohatá vápencová (ultrabazická) bučina BK 90, JD 6, KL 1, JS 1, LP 1, DBZ 1, TIS + 21,75 51,5 5U Vlhká jasanová javořina BK 40, KL 20, JS 20, JD 16, JLD 3, JV +, TIS + 0,34 0,8 5V Vlhká jedlová bučina BK 50, JD 35, KL 10, JS 2, SM 1, JLD 1, LP 1, OL + 0,36 0,9 5W Bohatá vápencová BK 70, JD 18, KL 10, JS 1, JLD 1, (ultrabazická) jedlová bučina TIS + 14,99 35,5 Celkem 100,0 Poznámky k tabulce: Výpočet výměr a zastoupení SLT: IFER, zdroj: Lesnická mapa typologická (ÚHÚL), rekonstruovaná přirozená dřevinná skladba podle Plívy, K. 1991: Přírodní podmínky v lesním plánování, ÚHÚL, vtroušené dřeviny udávané Plívou + jsou kalkulovány podílem do 3 %, vtroušené dřeviny se zastoupením pod 0,5 % jsou v tabulce 35 uváděny +, přirozené zastoupení tisu podle výsledků projektu VaV SP/2d4/3107: IFER 2010, podíl vtroušených dřevin je odečten od zastoupení jedle. Edafické kategorie Skoro celé území v NPR zaujímá kategorie W, která se vyskytuje celkem na 36,74 ha rezervace (87,1 %). Na druhém místě je kategorie M, která zaujímá celkem 2,67 ha (6,3 %). V ochranném pásmu je, stejně jako v NPR, také nejvíce zastoupena kategorie W (76,4 %). Ostatní kategorie mají malé zastoupení, relativně hojnější je kategorie U (11,9 %). Zastoupení edafických kategorií v NPR Karlovské bučiny a jejím ochranném pásmu Edafická kategorie W - ultrabazická NPR Ha OP % ha % 36,74 87,1 21,61 76,4 M - chudá 2,67 6,3 - - S - svěží 0,31 0,7 0,32 1,1 U - údolní 1,25 3,0 3,37 11,9 K - kyselá 0,53 1,2 0,09 0,3 V - vlhká nehodnoceno 0,36 0,34 0,9 0,8 0,61 2,29 2,2 8,1 42,19 100,0 28,29 100,0 Celkem Poznámka: výpočet IFER, zdroj: Lesnická mapa typologická (ÚHÚL) Informace o edafických kategoriích jsou spolu s vyhodnocením vegetační stupňovitosti podkladem pro vylišení souborů lesních typů, které slouží k rekonstrukci přirozené druhové skladby a jsou podkladem pro zpracování rámcových směrnic. Vegetační stupňovitost NPR Karlovské bučiny se rozkládá ve dvou lesních vegetačních stupních, a to od 4. bukového do 5. jedlobukového LVS. Největší zastoupení má 4. bukový LVS (62,8 %), 5. jedlobukový LVS zaujímá 15,35 ha rozlohy rezervace (36,4 %). Ochranné pásmo spadá převážně do 4. bukového LVS (59,2 %) a 5. jedlobukový LVS je zastoupen 32,3 %. Zastoupení lesních vegetačních stupňů v NPR Karlovské bučiny a jejím ochranném pásmu LVS 3 – dubobukový NPR ha OP % ha % - - 0,25 0,9 4 – bukový 26,50 62,8 16,76 59,2 5 – jedlobukový 15,35 36,4 9,14 32,3 Nehodnoceno 0,34 0,8 2,13 7,5 42,19 100,0 28,29 100,0 Celkem Poznámka: výpočet IFER, zdroj: Lesnická mapa typologická (ÚHÚL) 36 Ve 4. lesním vegetačním stupni, který v NPR zaujímá 62,8 % a v ochranném pásmu 59,2 % rozlohy, dosahuje buk nejvyšší vitality a v přirozených porostech výrazně převládá, popř. tvoří téměř nesmíšené bučiny. Vitalita a dominance buku je v podmínkách NPR zvýrazněna převážně bazickým charakterem stanovišť (ultrabazická edafická kategorie W se v rezervaci vyskytuje na 87 % její rozlohy, viz výše). Na chudé edafické kategorii M (viz výše) se ve 4 lesním vegetačním stupni může vedle buku v menší míře ještě uplatnit i dub zimní. V 5. lesním vegetačním stupni, který v NPR zaujímá 36,4 % a v ochranném pásmu 32,3 % rozlohy, se v přirozeném zastoupení vedle buku významně uplatňovala i jedle, na převládající ultrabazické edafické kategorii W se předpokládá přirozené zastoupení jedle 20 % i více. Dosažení tohoto zastoupení v současných podmínkách však není reálné. 2.4.1.4 Cílové hospodářské soubory (CHS) V NPR Karlovské bučiny převládá cílový hospodářský soubor 54 (což je indikace pro CHS 55 v lesích zvláštního určení). Tento CHS zaujímá 99,2 % rozlohy porostní půdy NPR, tj. 97,0 % rozlohy rezervace. Zbývající rozloha NPR připadá na CHS 41 – exponovaná stanoviště středních poloh. Jen nepatrnou výměru (0,01 ha) zde zaujímá CHS 29 – oglejená stanoviště na podmáčených půdách. V ochranném pásmu zaujímá tento CHS 53,3 % rozlohy porostní půdy, tj. 46,9 % rozlohy rezervace. Na CHS 41 – exponovaná stanoviště středních poloh - připadá 33,3 % rozlohy porostní půdy, na CHS 45 – živná stanoviště středních poloh - 7,5 %, na CHS 29 – oglejená stanoviště na podmáčených půdách - 3,2 %, na CHS 53 – kyselá stanoviště vyšších poloh 1,9 % a na CHS 47 – oglejená stanoviště středních poloh - 0,8 % rozlohy porostní půdy ochranného pásma. Zastoupení cílových hospodářských souborů v NPR Karlovské bučiny a jejím ochranném pásmu Cílový hospodářský soubor NPR OP ha % ha % 29 0,01 0,0 0,80 2,8 41 0,33 0,8 8,30 29,3 45 1,87 6,6 47 0,20 0,7 53 0,47 1,7 55 (54) 40,93 97,0 13,26 46,9 Celkem porostní půda 41,27 97,8 24,89 88,0 nehodnoceno 0,92 2,2 3,4 12,0 Celkem 42,19 100,0 28,29 100,0 Poznámka: výpočet výměry IFER, zdroj: data LHP 2003-2012 Pro tvorbu CHS a zpracování rámcových směrnic je rozhodující převaha živných stanovišť v 5. lesním vegetačním stupni (SLT 5W). Vzhledem k velikosti rezervace (do 50 ha), příbuznosti dalších významně zastoupených souborů lesních typů (4W) a převaze účelového managementu péče o lesní ekosystémy, který má v obou lesních vegetačních stupních četné shodné rysy, byla převážná část NPR zařazena v LHP (2003 – 2012) do CHS 54 (což je ekvivalent CHS 55). V rámcových směrnicích tohoto plánu je vytvořena rovněž jedna 37 společná rámcová směrnice, která odchylkami zohledňuje odlišnosti přidružených souborů lesních typů. V ochranném pásmu je po CHS 55 druhým nejzastoupenějším CHS 41 - exponovaná stanoviště středních poloh, pro který jsou charakteristické silně svažité a skeletovité terény, často ohrožené intraskeletovou erozí, a proto vyžadující odlišné technologické a hospodářské postupy. Třetím nejzastoupenějším je CHS 45 – živná stanoviště středních poloh, který má řadu shodných hospodářských rysů s CHS 55, oproti kterému se liší zejména vyšším zastoupením buku, nižším podílem jedle a předpokládaným nižším uplatněním smrku v cílové druhové skladbě hospodářských lesů (kam většina lesů ochranného pásma spadá). Porovnání přirozené a současné skladby lesa v NPR Zkratka Název dřeviny Současné Současné zastoupení zastoupení (ha)* (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené Zastoupení (%) < 0,01 + 5,19 13 + 0,00 0 0 0,16 + 2,67 6,3 5,36 13 32,84 77,8 31,16 76 Jehličnany SM smrk ztepilý 2,67 JD jedle bělokorá + MD modřín opadavý + 6,3 TIS jehličnany celkem Listnáče BK buk lesní JS jasan ztepilý 2,67 6,3 0,41 1 KL javor klen 2,10 5,0 2,45 6 JV javor mléč 0,60 1,4 0,16 + BR bříza bradavičnatá 0,39 0,9 0,37 1 LP lípa srdčitá + + 0, 13 + DB dub zimní + letní 0,82 2 JLH jilm drsný listnáče celkem porostní půda Bezlesí a pozemky Celkem nelesní + + 0,41 1 38,6 91,5 35,91 87 41,27 97,8 41,27 100 0,92 2,2 42,19 100,0 ----- ----- *Údaje o plochách jsou převzaté z plánu péče pro NPR Karlovské bučiny na období 2003-2012, kde je celková výměra NPR stanovena na základě geodetického zaměření v roce 2000. Současné zastoupení je převzato z platného LHP 2003 – 2012, dle evidence je doplněno zastoupení jedle (výsadby). Přirozené zastoupení vychází z rozloh SLT zjištěných z typologické mapy a rekonstruovaných druhových skladeb dle Plívy (1991), zde tab. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů v NPR, viz výše. 38 Rekonstruovanou přirozenou skladbu je nutné chápat jako orientační informaci, neboť vychází ze stavu porostů vzniklých ca před 150 – 200 roky. Od té doby se kompetiční vazby v ekosystémech, a zejména klima, vyvíjejí. Ze srovnání současné dřevinné skladby s rekonstruovanou přirozenou skladbou je zřejmé, že zastoupení buku a klenu v Karlovských bučinách se blíží skladbě přirozené. Z jehličnatých dřevin je nadměrně zastoupen smrk. Zvýšený je rovněž podíl jasanu, v tomto případě je však nutné přihlédnout k vzestupu průměrných teplot a zvýšené depozici dusíku. Z jehličnatých dřevin zcela chybí jedle (vyjma dosud neodrůstajících výsadeb z posledních let). Dosažení jejího rekonstruovaného přirozeného zastoupení je za současného stavu obtížně dosažitelné. Zcela chybí tis, ačkoli v sousedních Jizerských i Lužických horách se zachovaly zbytky jeho původní populace a vápencové substráty Karlovských bučin nárokům tisů vyhovují. Základní údaje o vodních tocích V NPR není žádný výrazný vodní tok, avšak v jejím území pramení několik bezejmenných vodotečí vlévajících se do Nisy nebo do Rokytky. Prameny jsou podchyceny k jímání pitné vody. Na území rezervace jsou dvě ochranná pásma vodních zdrojů Prameniště Srnčí (u železniční stanice Karlov) a Prameniště Důl ( u železničního tunelu mezi zastávkami Karlov a Kryštofovo údolí). Mapa dílčích ploch je uvedena v Příloze M3. 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody Polohy krystalických vápenců a dolomitů jsou zde příznivé pro vznik krasových jevů. Na nedalekém Velkém Vápenném vrchu se nachází Západní jeskyně o délce přes 350 metrů s bohatou krápníkovou výzdobou (excentrické krápníky, heliktity). V bezprostřední blízkosti NPR, v údolí potoka Rokytky, nalezneme menší podzemní prostory, některé také bohatě vyzdobené (např. Nedobytná jeskyně). Na okraji rezervace jsou staré štoly, pozůstatky historických důlních děl na stříbronosných rudných žilách. Mapa dílčích ploch je uvedena v Příloze M3. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Na území NPR Karlovské bučiny je rozloha nelesních pozemků minimální. Podle výpisu z katastru nemovitostí zaujímají ostatní plochy 0,15 ha. Vodní plochy ani zastavěné plochy se na území rezervace nevyskytují. Mapa dílčích ploch je uvedena v Příloze M3. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Plán péče pro NPR Karlovské bučiny na období 2003–2012 jako dlouhodobý cíl vytyčil: - rozčlenění současných starých porostů obnovními zásahy na segmenty o rozloze 0,5– 0,7 ha a jejich následné ponechání samovolnému vývoji - co největší přiblížení přirozené dřevinné skladbě (podle SLT) - věkovou diferenciaci porostů clonnými sečemi, vkládáním předsunutých obnovních prvků (pro časový předstih jedle) a oplocování vzniklých světlin 39 - ponechání minimálně 30 % dřevní hmoty v porostech - maximální využití přirozené obnovy - podporu statické stability - uchování vhodných drobnoplistého stanovištních podmínek pro rozvoj populace kruštíku Pro ochranné pásmo pak formuloval tato opatření: - vylučuje se clonná seč - cílová skladba dřevin by se měla co nejvíce blížit skladbě přirozené - přirozená obnova by měla být chráněna před škodami působenými zvěří - při manipulaci se dřevem (přibližování, vyklizování) by se mělo minimalizovat narušení půdního povrchu, - je žádoucí ponechávat rozřezanou dřevní hmotu k zetlení - měla by být odstraněna zařízení pro přikrmování zvěře V roce 2008 proběhla v rámci výkonu vrchního státního dozoru v lesích kontrola hospodaření mj. i v NPR Karlovské bučiny. Její závěry lze ve stručnosti shrnout následovně: - plánovaná opatření plánu péče byla plně promítnuta do LHP - nepodařilo se dosáhnout snížení stavu zvěře na stavy nepůsobící neúnosné škody na obnově lesa, naopak – stavy všech druhů spárkaté zvěře, včetně nenormované nepůvodní zvěře mufloní, vzrostly - ochrana obnovy před okusem zvěře pomocí nátěrů repelenty není dostatečně účinná - oplocenky jsou velmi často neudržované, narušené a nefunkční - ochrana umělé obnovy buku pomocí plastových tubusů nepřinesla dobré výsledky V důsledků škod působených spárkatou zvěří na obnově lesa se dlouhodobě nedaří dosáhnout potřebného rozsahu obnovy a jejího odrůstání. Dosud prováděná ochranná opatření byla neúčinná. Navrhlo se celoplošné oplocení ZCHÚ. Ze šetření provedeného v roce 2011 v souvislosti se zpracováním tohoto plánu plánu péče vyplynulo: - v lese se neponechává k dekompozici plánem péče (2003-2012) stanovených 30 % objemu vytěženého dřeva; ponechávány jsou obvykle jen nezpracované vývraty, drobné těžební zbytky a v menším rozsahu i silnější hroubí na nedostupných místech - v důsledku přetrvávajících enormních škod zvěří na obnově se nepodařilo ani v období po kontrole provedené vrchním státním dozorem (po r. 2008) dosáhnout zřetelného zlepšení v rozsahu a odrůstání přirozené obnovy, ještě více je zvěří decimována obnova umělá (jedle) - byla provedena většina zásahů v porostech podle plánu péče, zbývající opatření jsou v projektech prací připravena k realizaci Z vyhodnocení provedených opatření vyplývá: - proředění clonnými sečemi je zpravidla silnější než je optimální, nevede ke kýženým výsledkům v obnově v důsledku škod zvěří 40 - při výchovných zásazích se zbytečně redukuje příměs břízy a dalších sukcesních dřevin, a to i ve prospěch stanovištně nevhodného smrku V závěru roku 2011 se přistoupilo k budování velkoplošného oplocení NPR ve dvou segmentech s ponecháním koridoru pro průchod zvěře. Jedná se o opatření, které změní působení zvěře v rezervaci což je zásadní faktor limitující obnovu a ovlivňující bylinné patro. Vzhledem k tomu je nezbytné co nejdříve zahájit monitoring stromového patra, obnovy lesa a přízemní vegetace, kterým bude zaznamenán stav na počátku oplocení a následně v přiměřeném intervalu v době trvání oplocení. Na základě výsledků monitoringu se usměrní další opatření orientovaná na podporu obnovy starých porostů. Cílem hospodaření v NPR zůstává: - dosažení mozaikovitého postupu obnovy starých porostů (zachování podmínek pro chráněné druhy) - kontinuální udržení cca 30–40% podílu starých porostů na rozloze NPR (zachování podmínek pro chráněné druhy) - maximální uplatnění přirozených procesů s ohledem na předměty ochrany bylinného patra - maximální uplatnění přirozené obnovy (umělou obnovu především pro jedli a tis, použitím reprodukčního materiálu z blízkých populací s dostatečnou genetickou diverzitou) - dosažení dostatečného objemu dřeva ponechaného k zetlení navýšením jeho podílu - postupné snížení podílu smrku (v porostech 5. a 7. věkového stupně) ve prospěch listnatých dřevin včetně břízy a dalších sukcesních listnáčů - dlouhodobě udržet vliv zvěře na únosné míře, tj. takové, kdy se les přirozeně obnovuje z náletu a současně je zaručen přiměřený rozvoj stanovištně odpovídajícího bylinného patra 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany území je zachování a případný progres předmětů ochrany tj.biotopů květnatých a kalcifilních bučin a populace kriticky ohroženého druhu kruštíku drobnolistého (epipactis microphylla). Výrazný je ovšem i zájem na zachování a rozvoj populací vzácných a ohrožených druhů rostlin (zejména druhy červeného seznamu a zvláště chráněné druhy), případně dalších organismů. Tyto zájmy se mohou střetávat, neboť dynamika přírodního lesa může za určitých situací vést k redukci bylinného patra či k jeho kvalitativním změnám. U nejvíce ceněných druhů v NPR (zejména kruštíku drobnolistého, ale i korálice a okrotice červené) není příliš jisté, jak by jejich populace reagovaly na perspektivní celoplošné „zpralesnění“ rezervace. Je zřejmé, že porosty, v nichž se tyto druhy nyní vyskytují, byly v minulosti (snad již od počátku 16. století) hospodářsky využívány, byla z nich intenzivně odnímána organická hmota, měly zřejmě zjednodušenou prostorovou výstavbu a v exponovaných svazích asi i docházelo ke značné půdní erozi. Tyto, z hlediska přirozeného vývoje lesa, degradační vlivy mohly být pro některé ohrožené druhy přínosné, neboť udržovaly kalcifilní rostliny v těsnějším kontaktu s karbonátovým podložím a současně omezovaly uplatnění konkurujících rostlin, včetně zmlazujícího se buku. Eliminace těchto rušivých vlivů (dnes je zajišťuje přemnožená zvěř) by mohla vést ke změně charakteru 41 bylinného podrostu, v němž by kalcifilní druhy byly vystřídány běžnějšími mezofilními rostlinami. Na druhou stranu nelze vyloučit, že na nejvíce erodovaných půdách by určitý sukcesní posun měl za výsledek posílení populací vzácných rostlin, neboť současné zatížení těchto ploch je takové, že se zde bylinné patro víceméně nevyskytuje. Naznačené domněnky je zapotřebí prověřit monitoringem, který se přímo nabízí v souvislosti se zaplocením většiny území na dobu až 40 let. Na základě učiněných zjištění (nejdříve po 10 letech) je pak třeba zvolit takový postup, který umožní zachování populací vzácných rostlin i za cenu omezených hospodářských zásahů. Ideální je nicméně souběžné naplňování obou zájmů, tj. přírodní vývoj lesa i zachování vzácné květeny v rámci jednotného „integrovaného“ managementu. 3 Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1.1 Péče o lesy Obecné zásady péče o les v NPR Karlovské bučiny • Do lesních porostů se úmyslně zasahuje pouze v případech, kdy současný stav porostů nesměřuje k dlouhodobému cíli ochrany přírody a dále v případech, kdy spontánní vývoj ohrožuje zdraví a životy návštěvníků území pohybujících se po značených (veřejných) cestách (např. pokácení souší v okolí veřejných a turistických cest), nebo kdy hrozí vznikem škod mimo území NPR. • Asanační zásahy ke tlumení kůrovcové gradace se realizují přednostně v okrajích NPR, pokud hrozí šíření kůrovce do porostů mimo NPR. Dbá se na včasnost asanace. „Vylétnuté“ kůrovcové souše se neasanují (ponechávají se stát). Uvnitř NPR (cca 100 m od okraje) se kůrovcové stromy asanují jen v porostech se zastoupením SM > 30 % při koncentraci kůrovcového dřeva nad 10 m3 (SM > 30 % - týká se ca 10 % rozlohy NPR). • Nahodilá těžba listnatých dřevin se neprovádí (s výjimkou okolí cest a turistických tras v případech, kdy ponechání souší spontánnímu rozpadu by ohrožovalo zdraví popř. majetek občanů). • Přirozená obnova má přednost před obnovu umělou. Umělá obnova BK se uplatňuje pouze výjimečně při nedostatečném současném podílu a malé pravděpodobnosti vzniku obnovy přirozené (obvykle v porostním typu C – tj. v porostech kulturních a nepůvodních). Umělou obnovou se doplňují chybějící dřeviny přirozené dřevinné skladby (především JD a TIS, výjimečně i další dřeviny, např. LP, JLD, KL, JV, DB). Tis se vnáší ve skupinách o 30-50 ks přednostně na báze svahů a terénních depresí S a SZ expozic. Cílovým stavem je postupné dosažení zajištěné populace o 300–500 jedincích tisu (spon ca 2 m). Vzhledem k dlouhodobé potřebě ochrany tisu je vhodné volit dostupná a dobře kontrolovatelná místa. Cílem výsadeb chybějících a nedostatkových dřevin je doplnění počtu jedinců, který v jejich plodném věku postačí k přirozené obnově. Jasan a sukcesní dřeviny se zpravidla nevysazují, jejich podíl je zajištěn přirozenou obnovou. 42 • • • • • • • • • • • • • Umělá obnova se realizuje pouze v případech, kdy je předpoklad účinného zabezpečení její ochrany před škodami zvěří minimálně do stádia „zajištěné kultury“, nebo v místech, kde vážné škody zvěří nehrozí. Po zřízení velkoplošného oplocení odstranit v zaplocených částech všechno dřívější oplocení včetně individuálních ochran. Úmyslné zásahy k iniciaci vzniku přirozené obnovy se uplatňují pouze v omezeném rozsahu v rozlehlých dospělých kompaktních stejnověkých porostech (nebo jejich částech), v nichž přirozená obnova chybí nebo je velmi slabá a nerovnoměrně rozmístěná (nedosahuje ani 10 % rozlohy). Nástup obnovy se iniciuje skupinovým výběrem, na S expozicích i kotlíky (do 0,05 ha, popř. v kombinaci s proředěním okolí) v rozsahu do 20 % rozlohy plochy bez obnovy. Obnovní prvky se zásadně nedomycují. Obnova se ukončí při dosažení zápoje 60–70 % (s přihlédnutím k expozici a věku porostu). Zásadně se ponechávají stát doupné stromy. Vzhledem k ochraně silně ohroženého kruštíku Epipactis microphylla je nezbytné zachovat alespoň na 30–40 % rozlohy NPR „zralostní stádia“ bukových porostů bez masově odrůstající přirozené obnovy a bez bujné konkurenční bylinné vegetace do doby než „dozrají“ středněvěké a mladší bukové porosty, aby do nich mohl kruštík Epipactis microphylla migrovat. Z uvedených důvodů je žádoucí dosáhnout takového věkového a prostorového uspořádání, které udržení odpovídajícího podílu starých nerozvolněných bukových porostů průběžně umožní. Není proto žádoucí dosažení plošné přirozené obnovy a jejího odrůstání. Vzhledem k vybudování velkoplošného oplocení na ochranu před škodami zvěří na podstatné části NPR s iniciací obnovy vyčkat na reakci přirozené obnovy na eliminaci škod zvěří. K případným zásahům na podporu přirozené obnovy přistoupit až po vyhodnocení vývoje přirozené obnovy v zaplocených částech NPR (viz poslední odrážka). K zetlení ponechat alespoň 50 % z vytěženého listnatého dřeva (navýšení kompenzuje deficit dřeva k zetlení z minulých období), především méně kvalitního. Stromy ponechané k zetlení na svazích by měly ležet zhruba po vrstevnici (protierozní efekt). Klest z pokáceného dřeva zůstává vždy v lese. Pokud je bez asimilačních orgánů, ponechává se na místě. Jehličnatý klest a klest s listím se včas odklidí z přirozené obnovy. Úzké porostní skupiny (nebo jejich segmenty) kulturního charakteru do šířky ca 20 m, ležící mezi porosty původními, přírodními nebo přírodě blízkými, se zpravidla ponechávají samovolně splynout s okolním porostem. Výchova se zaměřuje na podporu nedostatkových dřevin přirozené skladby, redukci nepůvodních druhů a geneticky nevhodných proveniencí. Výchovné zásahy na úpravu prostorového uspořádání se provádějí jen v omezeném rozsahu – ve skupinách mimo vliv horní etáže - zejména u mladých stejnověkých horizontálně zapojených rozsáhlých skupin. Zasahuje se v úrovni a s nestejnou intenzitou po ploše se zřetelem na podporu prostorové a tloušťkové rozrůzněnosti porostu. Neredukují se přimíšené sukcesní dřeviny (BŘ, JIV, JŘ apod.). Při výchovných zásazích se neuplatňují tradiční hlediska kvalitativního a zdravotního výběru (přednostně se neredukují předrostlíky, silně zavětvení jedinci, potlačené ale životaschopné stromy, dvojáky, jedinci s výskytem „dřevokazných hub“ apod.). Podporují se zejména nedostatkové vtroušené dřeviny přirozené druhové skladby. Průkazným způsobem se zachytí výchozí stav přirozené obnovy a bylinného patra na celé NPR (pokud možno před oplocením, nebo v prvních letech po oplocení) a 43 opakovaným šetřením v následujících letech. Výsledky se vyhodnotí a využijí se pro následné usměrnění managementu NPR. Na území NPR Karlovské bučiny byla zpracována jedna Rámcová směrnice pro SLT uvedené v následující tabulce. Plné znění rámcové směrnice je uvedeno v příloze T2. Přehledová tabulka rámcových směrnic (výměra se vztahuje k porostní půdě) Číslo Název směrnice 1 SLT Živná ultrabazická stanoviště 4W, 5W středních a vyšších poloh a SLT přidružené: 3U, 5U, 4M Výměra ha 41,27 Další přílohy zpracované v rámci této kapitoly jsou Příloha M4 - Lesnická mapa typologická a Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů. 3.1.1.2 Péče o rybníky (nádrže) a vodní toky V NPR Karlovské bučiny není žádná vodní plocha či vodní tok, avšak v jejím území pramení několik bezejmenných vodotečí vlévajících se do Nisy nebo do Rokytky. Vyskytuí se zde dvě ochranná pásma vodních zdrojů Prameniště Srnčí a Prameniště Důl. Prameny jsou podchyceny k jímání pitné vody. Péče o vodní toky nacházející se na území NPR spočívá v ochraně vodních zdrojů, což znamená především ochranu půd před mechanickým narušením a zamezení větším holosečným prvkům. 3.1.1.3 Péče o nelesní pozemky Na území rezervace je 0,15 ha nelesních ploch, z katastru vedených jako ostatní plochy. Uzemí nevyžaduje z hlediska ochrany přírody žádnou zvláštní péči. 3.1.1.4 Péče o rostliny ZCHÚ je významné zejména z hlediska výskytu ohrožených vstavačovitých rostlin, především pak kruštíku drobnolistého (Epipactis microphylla), dále i korálice trojklanné (Corallorhiza trifida) a okrotice červené (Cephalanthera rubra) a dalších méně vzácných druhů. Rozšíření těchto druhů v území je monitorováno a je žádoucí v tom pokračovat. V případě potřeby je třeba provádět nezbytná opatření, možnosti aktivní ochrany lesních orchidejí jsou ovšem velmi omezené a omezují se spíše na odstranění zjevných rušivých vlivů. Posilování populací výsadbami rostlin ať již vypěstovanými in vitro či přemístěnými z jiných lokalit, se nepředpokládá a vzhledem ke stavu populací není ani zapotřebí. 3.1.1.5 Péče o živočichy Z hlediska péče o živočichy stačí podporovat výskyt přirozených dutin a polodutin ponecháním zlomů a starých doupných stromů. Toto opatření podpoří i výskyt lesních druhů netopýrů. 44 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území je uveden v Příloze T1, strana 1-6. Mapa dílčích ploch je uvedena v Příloze M3. Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech je uvedena v Příloze M6. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Obecné zásady péče o les v ochranném pásmu NPR Karlovské bučiny - Vylučuje se uplatnění holosečných obnovních prvků. - Je žádoucí ponechání provozně přijatelného podílu dřeva k zetlení. - Důsledně se šetří doupné stromy. - V obnově se neuplatňuje smrk a nepůvodní dřeviny. - Neumísťují se myslivecká zařízení pro přikrmování zvěře. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu NPR Karlovské bučiny byla vyhlášena Ministerstvem kultury dne 29. 12. 1972 a právem se řadí k nejcennějším lesním ekosystémům Ještědského hřbetu. NPR byla zaměřena geodeticky v roce 2000, stabilizována 73 hraničními body a v terénu byla viditelně označena. Podstatná část hranic je vymezena okraji lesních cest. Zaměření neodpovídá hranicím dle zřizovacího předpisu – mělo předcházet novému vyhlášení, zaměřené hranice nicméně nejsou optimální z hlediska předmětů ochrany a ani se nekryjí s jednotkami (trvalého) prostorového rozdělení lesa. Ochranné pásmo je v zákonné šíři 50 m po obvodu NPR. V rámci zpracování tohoto plánu péče byl připraven nový návrh vymezení NPR tak, aby jeho hranice vedly po přirozených hranicích území (cesty, vodoteče, trvalé rozdělení lesa) a zároveň, aby do NPR byla přičleněna území logicky navazující s prokázaným hojným výskytem rostlinných druhů, které jsou předmětem ochrany území. Návrh na rozšíření se týká těchto porostních skupin nebo jejich částí: 220 E 5 část, 6, 7, 17 úzká část při severním okraji u 220 E4a 223 A 0, 4, 5, 8 část, 13, 15 223 D 8 223 E 6 část, 7 část 223 G 0, 4 část, 8, 9, 12a, 14 malá část u G8 233 D 7, 13 Při obnově LHP je třeba uvést do souladu digitální hranice NPR, které již odpovídají hranicím katastrálním, s hranicemi základního rozdělení lesa. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v porostech navržených k vyhlášení je uveden v Příloze T1, strana 7-9. 45 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vzhledem k nesouladu ve vedení hranice mezi územím vyhlášeným a mezi hranicemi zaměřenými a vyznačenými v terénu v roce 2000 se doporučuje území NPR přehlásit. Před ukončením doby platnosti je třeba zažádat Správu CHKO Jizerské hory o vydání souhlasu k výkonu mysliveckého práva v národní přírodní rezervaci, dle § 30 zákona ČNR 114/1992 Sb. v platném znění. Stávající rozhodnutí je platné do 31. 3. 2013. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vybudované opocení NPR neomezuje pohyb po turistických cestách, jejichž trasy se v území nacházejí. Regulace sportovního a rekreačního využívání není nutná. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V roce 2011 byla otevřena naučné stezka LČR, kterou je možné využít k výuce či odborným exkurzím. Texty na posterech jsou zaměřeny obecně lesnicky, nejsou tedy zaměřeny na odborné informace o NPR. V roce 2011 vydala Veronika pro AOPK informační brožuru o území NPR, kterou zpracovala Dr. Jarmila Sýkorová. Tento materiál přináší laické veřejnosti vhodnou formou všechny informace o historii, vývoji a stavu území i ekosystémů v NPR. Je proto žádoucí ho využívat jako informační materiál pro návštěvníky NPR. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Aktuálně na území rezervace probíhá inventarizační průzkum financovaný v rámci evropského projektu „Implementace soustavy Natura 2000“. Konkrétně se výzkum týká těchto skupin organismů: mechorosty, lišejníky, houby, letouni, saproxyličtí brouci, měkkýši, obojživelníci. Vzhledem k oplocení většiny území rezervace doporučujeme zahájení vegetačního monitoringu na souboru vhodně zvolených trvalých ploch. Tyto plochy by měly zachytit vývoj bylinného podrostu, jakož i zmlazení dřevin. V současnosti je stav fytocenóz a zmlazení dřevin na území NPR významným způsobem ovlivňován spásáním (okusem) spárkaté zvěře. Její devastující vliv na obnovu listnatých dřevin a jedle je ostatně důvodem, proč bylo k oplocení rezervace přistoupeno. Neméně výrazný, a přitom málo prozkoumaný, je vliv zvěře na bylinný podrost. Na základě obecnějších zkušeností i poznatků přímo ze zájmového území, kde se již nyní nachází několik menších oplocenek (dílem již rozpadlých), lze po zaplocení očekávat poměrně rychlou regeneraci bylinného patra i v místech, kde je dnes jen spoře vyvinuto; analogicky lze počítat s rozšiřováním náletů a nárostů dosud utlačovaných dřevin. Rozvoj bylinného patra může být až překotný na živnějších a dostatečně vlhkých půdách, kde se budou velkou měrou šířit i druhy nitrofilní či druhy ochranářsky méně vítané (např. netýkavka malokvětá). Obtížně odhadnutelný je vliv absence zvěře na populace ohrožených vstavačovitých rostlin. Nelze vyloučit možnost, že na některých místech bude docházet k určité degradaci bylinného patra a k ústupu ceněných druhů. K tomu by mohlo 46 přispět i živelné zmlazování dřevin. Tyto procesy je vhodné studovat nejenom z důvodů „akademických“, ale i pro potřeby praktické ochrany přírody. Trvalé plochy je třeba založit nejen v reprezentativních a jinak významných částech porostů uvnitř oplocení, ale pro kontrolu i v sousedních neoplocených porostech. Plochy by měly být sledovány zpočátku každoročně, později lze interval pozorování prodloužit na 2 roky až 5 let. Důležité je zachytit „výchozí stav“, tj. ještě před oplocením případně krátce po oplocení. Dále je třeba pokračovat v monitoringu zvláště chráněných druhů, přinejmenším kruštíku drobnolistého, korálice trojklanné a okrotice červené, jejichž populace v NPR jsou jen málo početné, a tudíž snadno zranitelné. 4 Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Vytvoření nového plánu péče ---------- 52 tis. Geodetické zaměření (geometrický plán) v souvislosti s přehlášením rezervace ---------- 150 tis. Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 202 tis. Značení hranic NPR včetně tabulí (2x za dobu platnosti plánu péče) 60 tis./opakování 120 tis. Zjištění stavu lesních ekosystémů včetně monitoringu změn v druhovém zastoupení v bylinném patru, (2x za dobu platnosti plánu péče) 100 tis./opakování 200 tis. 20 tis./rok 200 tis. . 520 tis. ---------- 722 tis. Opakované zásahy Nadstandardní lesnická opatření (výsadba tisu) každoročně Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady celkem (Kč) 47 4.2 Použité podklady a zdroje informací Boublík K., Petřík P., Sádlo J., Hédl R., Willner W., Černý T. & Kolbek J. (2007): Calcicolous beech forests and related vegetation in the Czech Republic: a comparison of formalized classifications. – Preslia, Praha, 79: 141–161 Demek J. [ed.] (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 pp. Honsa I. (1993): Geologie, geomorfologie a pedologie zájmové oblasti, pp. 6–37. In: Herejk J.: Ještědský hřeben. Vstupní inventarizační studie. Msc., dep. in Severočeské muzeum, Liberec Chrtek J. jun, Kaplan Z. & Štěpánková J. [eds.] (2010): Květena České republiky. 8. – Academia, Praha, 712 pp. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Krajský lesnický program Libereckého kraje 2005-2006, ČZU Praha Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha Lesní hospodářský plán pro období 2003-2012 Matouschek F. (1903-1905): Floristisches Beitrag aus der näheren und weiteren Umge¬bung von Reichenberg. I.,II. – Mitt. Ver. Naturfr., Reichenberg, 34: 50-59 et 36: 22-31 Miethig F. J. et Matouschek F. (1903-1904): Pflanzenleben im Bezirke. Blütenpflanzen. – In: Ressel A.F./red./, Heimatkunde des Reichenberger Bezirkes, Reichenberg, 1:75-92. Mikyška R. & Neuhäuslová Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. Mikyška R., Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List M-33-IX Děčín. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206. Moravec J., Husová M., Chytrý M. & Neuhäuslová Z. (2000): Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. – Academia, Praha. Morávková K. (1997): Botanický průzkum Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny. – Ms. [dep. in: Severočeské muzeum Liberec et Krajský úřad Libereckého kraje]. Návrh na zřízení státních přírodních rezervací: Hamrštejn, Karlovské bučiny, Dlouhá hora a Velký Vápenný v Ještědském pohoří a státní přírodní rezervace Pod Smrkem v Jizerských horách, materiál pro schůzi rady ONV v Liberci ze dne 25.9.1970 Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. Novák P. [red.] (1993): Syntetická půdní mapa České republiky (1:200 000). List A-3 Liberec. – Výzk. Úst. Meliorací a Ochr. Půdy, Praha. Petřík P. & Višňák R. (2006): Zur Flora und Vegetation des Jeschkenkammes. – Ber. Naturforsch. Ges. Oberlausitz, Görlitz, 14: 127–140. 48 Petřík P. (2004): Inventarizační botanický průzkum Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny. – Ms., 30 pp. [dep. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha]. Petřík P. (2006): Grid mapping of flora and its employment at various spatial scales. (Floristické síťové mapování a jeho využití na různých prostorových škálách). – Ms., 210 pp. [Dis. Pr., depon. in: Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta UK, Praha]. Petřík P. (2007): Flóra a vegetace Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny a srovnání po 30 letech. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 25: 3 – 35. Plán péče pro NPR Karlovské bučiny na období 2003-2012 Pospíšil J. et Domečka K.[red.] (1996): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-13 Hrádek nad Nisou. – Český Geol. Ústav, Praha. Program rozvoje Libereckého kraje na období 2007 – 2013 Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Projekt „Oplocení NPR Karlovské bučiny – lesopěstební část“ financovaný z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu životní prostředí 2007 – 2013, Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). Schmidt A. (1878-1879): Flora der Umgebung Reichenbergs. – Mitt. aus dem Ver. d. Na¬turfr., Reichenberg, (1879)1-40, (1879) 45 Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha Sýkora T. (1967a): Fytocenologický rozbor bukových lesů v Ještědském pohoří. – Ms. [ Dipl. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha] Sýkora T. (1967b): Kruštík malolistý – Epipactis microphylla (EHRH.)SW. v severních Čechách. – Živa, Praha, 15: 11-13 Sýkora T. (1975): Inventarizační průzkum chráněných území v sz. části Ještědského pohoří. SPR Hamrštejn, SPR Dlouhá hora, SPR Velký Vápenný, SPR Karlovské bučiny. Ms. [dep. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ústí nad Labem] Sýkora T. (1976): Výsledky botanické inventarizace chráněných území v Ještědském pohoří. Severočes. Přír., Litoměřice, 7: 15–43 Sýkorová J. (1998): Vzácné kruštíky na Liberecku. Jizerské a Lužické hory, Liberec, 7–8: 25 Šlambora P. (2009): Dokumentace k výstavbě oplocení NPR Karlovské bučiny Tolasz R., Míková T., Valeriánová A. & Voženílek V. [eds.] (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav Praha & Univerzita Palackého Olomouc Vesecký A. et al. (1958): Atlas podnebí Československé republiky. Hydrometeorologický ústav ČSAV Višňák R. (2000): Přirozené rozšíření dřevin v Ještědském hřbetu. – Ms. [Dis. Pr., depon. in: Knih. Kat. Bot. PřF UK, Praha] Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 29.12.1972 (č.j. 18078/72) vyhlašuje zřízení státní přírodní rezervace „Karlovské bučiny“ v kat. Území Machnín, okres Liberec, kraj Severočeský 49 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHS - cílový hospodářský soubor DKM - digitální katastrální mapa EVL - evropsky významná lokalita CHKO - Chráněná krajinná oblast IUCN - Světový svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of the Nature) KM-D - katastrální mapa digitalizovaná KO - kriticky ohrožený druh LČR s.p. - Lesy České republiky LHC - lesní hospodářský celek LHP - lesní hospodářský plán LS - lesní správa LT - lesní typ LVS - lesní vegetační stupeň MŽP – Ministerstvo životního prostředí České republiky NPR - Národní přírodní rezervace OP - ochranné pásmo OPRL - oblastní plán rozvoje lesa SLT - soubor lesních typů SO - silně ohrožený druh Zkratky a názvy dřevin: SM smrk ztepilý JD jedle bělokorá MD modřín opadavý DB dub letní BK buk lesní KL javor klen JV javor mléč JS jasan ztepilý JLH jilm horský BR bříza bělokorá LP lípa malolistá (srdčitá) LPV lípa velkolistá OL olše lepkavá Zkratky použité v botanické části textu: E0, E1, E2, E3 mechové, bylinné, keřové a stromové patro porostu porostní skupina psk 50 5 Obsah 13 Základní údaje o zvláště chráněném území ..................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje ........................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ................................................................................................ 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .................................... 4 1.3.1 Území národní přírodní rezervace ............................................................................ 4 1.3.2 Území ochranného pásma ........................................................................................ 4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ....................................................................... 7 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími................................................................ 7 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................. 8 1.7 Předmět ochrany NPR .................................................................................................... 8 1.7.1 Předmět ochrany NPR podle zřizovacího předpisu.................................................. 8 1.7.2 Hlavní předmět ochrany NPR - současný stav ......................................................... 8 1.8 Cíl ochrany ..................................................................................................................... 9 2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ..................... 9 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ..................................... 9 2.1.1 Vymezení území ....................................................................................................... 9 2.1.2 Klimatické podmínky ............................................................................................... 9 2.1.3 Geomorfologie ....................................................................................................... 10 2.1.4 Geologie ................................................................................................................. 11 2.1.5 Půdní poměry ......................................................................................................... 11 2.1.6 Hydrologie .............................................................................................................. 11 2.1.7 Botanické poměry .................................................................................................. 11 2.1.7.1 Fytogeografické zařazení ................................................................................. 11 2.1.7.2 Floristika........................................................................................................... 12 2.1.7.3 Vegetační poměry ............................................................................................ 19 2.1.8 Zoologické poměry ................................................................................................ 24 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ..................................................................... 25 2.2.1 Ochrana přírody...................................................................................................... 25 2.2.2 Lesní hospodářství.................................................................................................. 25 2.2.3 Myslivost ................................................................................................................ 28 2.2.4 Těžba nerostných surovin....................................................................................... 29 2.2.5 Jiné způsoby využívání .......................................................................................... 29 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy.................... 29 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................... 30 2.4.1 Základní údaje o lesích ........................................................................................... 30 2.4.1.1 Druhová skladba dřevin ................................................................................... 31 2.4.1.2 Věková skladba dřevin ..................................................................................... 32 2.4.1.3 Soubory lesních typů ........................................................................................ 35 2.4.1.4 Cílové hospodářské soubory (CHS) ................................................................. 37 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody .............................................................. 39 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích................................................................... 39 51 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ......................................................................................................... 39 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ................ 41 3 Plán zásahů a opatření ..................................................................................................... 42 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ .......................... 42 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ...................... 42 3.1.1.1 Péče o lesy ........................................................................................................ 42 3.1.1.2 Péče o rybníky (nádrže) a vodní toky............................................................... 44 3.1.1.3 Péče o nelesní pozemky ................................................................................... 44 3.1.1.4 Péče o rostliny .................................................................................................. 44 3.1.1.5 Péče o živočichy ............................................................................................... 44 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ..................................... 45 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností .................................................................................................... 45 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .......................................................................... 45 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ................................ 46 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ................ 46 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ............................................................................ 46 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ...................... 46 4 Závěrečné údaje................................................................................................................ 47 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ........................................................................................ 47 4.2 Použité podklady a zdroje informací ............................................................................ 48 4.3 Seznam používaných zkratek ....................................................................................... 50 5 Obsah ................................................................................................................................. 51 52 SEZNAM PŘÍLOH Tabulky T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich včetně porostů, které se nachází v nově navrhované hranici NPR T2 - Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů Mapy M1 – Orientační mapa s vyznačením území M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma M3 – Mapa dílčích ploch M4 – Lesnická mapa typologická (zdroj: typologická mapa, ÚHÚL) M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů M6 – Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech M7 – Mapa naléhavosti navrhovaných zásahů M8 – Mapa znázorňující trasu naučné stezky zřízené na území NPR LČR s.p. 53 Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Porostní skupina 220 A8 vyhlášená ale nezaměřená; Rozloha v NPR (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) Vtroušené dřeviny 0,04 75 1 BK 50 LP 30 JS 10 JV 5 HB 5 SM malá část skup. nevýznamný cípek oddělený od NPR bezlesím 103 u silnice čís. 103 0,03 220 E1 0,39 Prům. výška (m) Navrhovaný zásah Stupeň přirozenosti Kategorie C Bez zásahu Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu Plně zapojená tloušťkově a výškově značně diferencovaná smíšená listnatá tyčovina až kmenovina s částí BK tvořícího dolní stromové patro. Pod por. hojná mladá přirozená obnova (silný zápoj - bez perspektivy) Elektrovod s nárosty listnáčů 1 1 BK 55 LP 40 SM 5 0S, BŘ 18 C Bez zásahu Tloušťkově a výškově diferencovaná tyčovina s převahou BK a malou příměsí JS, KL , kloučky LP a zbytky ustupujícího SM. JS, KL, HB + <0,5 m C Bez zásahu Původně kultura KL zcela zničená zvěří. Nyní BK s náletovým SM a JS, s masivní čerstvou dosadbou LP, vtroušen HB. Silně okus včetně letošní sadby LP. 220 E4 1,67 35 1 BK 80 SM 3 KL 10 JS 5 LP 2 220 E5 0,52 45 1 BK 85 JS 12 LP 3 SM, BŘ, 18 C Bez zásahu Zapojená převážně BK tyčovina 0,08 2 1 BK 50 JS 50 JV 0,1 C Bez zásahu Mladá obnova BK a JS v porostní mezeře vzniklé po pádu koruny mohutného BK. 220 E8 0,77 78 1 BK 85 JS 15 27 C Bez zásahu Dospívající, převážně BK kmenovina, s jednotlivou příměsí JS a vtr. KL a JL. 220 E17 západní část skupiny 1,97 171 1 BK 100 30 C Bez zásahu Stará buková kmenovina, převážně horizontálně zapojená, bez dolní etáže, jen počáteční stádia obnovy BK, JS. Dílčí plocha nese četné pobytové znaky zvěře. Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. 220 E17 2,64 171 2 BK 100 30 C Proclonění, SZ cíp 220E, vyhlášený, vyznačený, nezaměřený 220 E5/1 nový kotlík v SZ části u elektrovodu JL, KL, SM 1 S přihlédnutím k BK 120 m3, Stará buková kmenovina, převážně Porostní skupina Rozloha v NPR (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) Vtroušené dřeviny Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti ve dvou částech, uprostřed porostní skupiny Navrhovaný zásah Kategorie Naléhavost Popis Dřevina projektu LČR obnova, doplnění chybějících dřevin Realizovat skupinovitým procloněním na zakm. 6 až 7, kolem skup E4 a ve stř. a Z části, ne formou náseků, Zásah plánován na 2010, dosud nerealizován. Intenzita (%) Popis porostu tj ca 4 % ze zásoby (ta ca 2700 m3) horizontálně zapojená, téměř bez dolní etáže, jen počáteční stádia obnovy BK, JS. Podsadit JD (400 ks) a do více procloněných míst LP (300). K zetlení ponechat min. 50 % vytěženého dřeva. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. 220 E17 0,62 171 3 BK 100 0,19 2 1 BK 50 SM 40 BŘ 10 30 C Bez zásahu 3 C Bez zásahu Stará buková kmenovina, převážně horizontálně zapojená. Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. JV část skupiny 220F1 220F4 propojené pruhy obepínající a rozčleňující F17 1,38 40 1 BK 50 SM 40 BŘ 10 KL Poznámka: Zapojená mlazina BK s mírně předrůstavou BŘ a jednotlivě vtroušeným KL. redukce BŘ není nutná - malá plocha, BK zástin břízou ustojí; přispěje to k jeho diferenciaci JL, JS na bázi svahu nad potokem 13 C Úprava druhové skladby 1 Redukce SM, zbývající BŘ již ponechat - dále neredukovat. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. aktuální hranice NPR odřezává část skupiny nad 2 SM 30 Smíšená tyčovina BK se SM a předrůstavou BŘ. BŘ po redukci v předchozím deceniu, SM ustupuje do podúrovně BK, část skupiny sevřena okolní kmenovinou (F17). V J okraji při hranici s F17 mezery oplocené spolu s částí F17 s nárosty BK v 2 m. Porostní skupina Rozloha v NPR (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) Vtroušené dřeviny 1,17 60 1 SM 80 BK 10 BŘ 20 KL, HB, OS, JŘ Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti 21 E Navrhovaný zásah Kategorie Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu SM 25 Slabá kmenovina s převahou SM zbytky příměsi BŘ po redukci „výchovou“, malá příměs BK převážně v podúrovni. potokem u tunelu - asi mapová nepřesnost 220 F6 ve 2 částech hlavní část skupiny na S - SV Úprava druhové skladby, podsadba JD 0,10 ha 1 Redukce SM, podpora BK i v podúrovni. BŘ šetřit – v partiích s vyšším podílem BŘ redukovat SM, proředěné partie podsadit JD. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. 220 F17 1,22 191 1 BK 100 26 C Bez zásahu 1,27 191 2 BK 100 26 C Proclonění, obnova, doplnění chybějících dřevin Stará BK kmenovina převážně bez dolní etáže a pouze s nečetnou obnovou v raném stádiu. Pouze v JZ třetině skupiny dolní stáž BK ca 6 m výšky. ve dvou částech – Z a střední části porostní skupiny 220 F17 ve 3 částech oddělených skup F4, největší část na JZ, její J cíp mimo vyhlášení S přihlédnutím k projektu LČR Realizovat skupinovitým procloněním na zakm. 6 až 7, podsadba JD 200 ks, k zetlení ponechat min 50 % vytěženého dřeva. Zásah umístit mimo trvalou monitorační plochu ležící mezi stávající oplocenkou a tunelem. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při 3 BK 20 m3, Stará BK kmenovina převážně bez dolní tj ca 2,5 % etáže a pouze s nečetnou obnovou (z 960 m3) v raném stádiu. Na J u tunelu oplocená část porostu (oplocení přesahuje do F4) s četnými nárosty BK, na rozhraní oplocení je jasně patrný vliv zvěře na obnovu. Mezi stávající oplocenkou a tunelem je trvalá monitorační plocha ke sledování vápnomilné bučiny, založená AOPK 2010 (modré značení na kamenech) . Plochu při všech zásazích šetřit! Porostní skupina Rozloha v NPR (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) Vtroušené dřeviny Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti Navrhovaný zásah Kategorie Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu zásazích narušení půdního povrchu. 0,16 40 1 KL 80 BK 10 JS 10 223 G0 JZ část nad tunelem 0,08 0 (dle LHP) 1 BK 70 KL 30 223 G1 ve 2 úzkých částech 0,62 1 BK 70 JS 28 JD 2 223 C4 podle zákresu vyhlášeno, ale nezaměřeno, nevyznačeno, 17 C Bez zásahu Úzký pruh listnaté tyčoviny, málo zřetelný, plynule přecházející do okolních skupin sevřený staršími sousedními skupinami. C Bez zásahu V části na JZ nezajištěná kultura BK a KL (ca do 0,5 m) ve funkční oplocence. C Bez zásahu bylo v předchozím PP a jako část 223G4 8 skutečnost 1 JŘ, JV, KL 1 (předrostlý BK neodstraňovat) Nálet a kultura BK s JS pravděpodobně z přirozené obnovy se zbytky odrostků BK původně v plastových ochranách. Výsadba JD vše silně poškozeno okusem zvěře, v západněji ležící části skupiny starší předrostlé BK 4-6 m výšky. 223 G4 v 5ti částech, 2,14 38 1 část při hranici s 223 D8 nevyhlášená, nezaměřená, navržená na vyhlášení JS 50 BK 20 KL 20 SM 10 223 G6 4 části 1,53 55 1 KL 50 JS 40 BK 10 223 G6a 0,06 55 1 KL 55 JS 45 223 G1p 0,04 1 dle LHP 1 BK 90 JS 10 16 BK C Úprava druhové skladby Redukce SM ve prospěch listnáčů. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. SM 50 Smíšená tyčovina s převahou JS, pod skupinami JS místy nadějná obnova BK. 27 C Bez zásahu Mladá smíšená kmenovina KL a JS s malou příměsí BK převážně v podúrovni. Tlející dřevo. 24 C Bez zásahu Listnatá tyčovina až mladá kmenovina s nárosty BK a JV v dolní etáži (viz 1p) <0,5 C Bez zásahu Nárosty BK s malou příměsí JS pod G6a 4 Porostní skupina Rozloha v NPR (ha) pod G6a 223 G6b Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) Vtroušené dřeviny Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti 1 SM 60 BK 30 BŘ 10 DB, MD 24 E Navrhovaný zásah Kategorie Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu Postupná redukce SM (během 3 decenií) ve prospěch BK včetně silně potlačených, BŘ důsledně šetřit, SM dřevo vyklidit SM 30 Mladá nepravidelná kmenovina SM s BK z větší části v podúrovni a se zbytky BŘ, ta v minulosti redukována. BK 50 m3, 7 reál 0,64 55 Úprava druhové skladby Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. 223 G12 0,72 115 1 Z část uvnitř oplocení BK 100 JS 2 MD 1 KL 1 BŘ 1 MD, KL, BŘ 30 C Proclonění, obnova, doplnění chybějících dřevin S přihlédnutím k projektu LČR Realizovat skupinovitým procloněním na zakm. 6 až 7, tj. 3 % (z 1700 m3) Souvislá horizontálně zapojená BK kmenovina bez spodní etáže. podsadba JD 250 ks, a do více prosvětlených míst LP 100 ks, k zetlení ponechat min 50 % vytěženého dřeva. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. 223 G12 2,63 115 2 V část mimo oplocení 223 G14 Z část převážně mimo oplocení 0,69 140 1 BK 100 JS 2 MD 1 KL 1 BŘ 1 BK 98 JS 1 KL 1 MD, KL, BŘ 30 C Bez zásahu Souvislá horizontálně zapojená BK kmenovina bez spodní etáže. Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. 32 C Bez zásahu Stará BK kmenovina, v převážné části horizontálně zapojená. V západní části masově Impatiens parviflora Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. 5 Porostní skupina 223 G14 Rozloha v NPR (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) 1,15 140 2 BK 98 JS 1 KL 1 JZ část v oplocení Vtroušené dřeviny Navrhovaný zásah Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti Kategorie 32 C Bez zásahu Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu Stará BK kmenovina, v převážné části horizontálně zapojená V západní části masově Impatiens parviflora Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. 223 G14 skupina tvoří převážnou část porostu Střední až SZ část skupiny 5,09 140 3 BK 98 JS 1 KL 1 32 C Proclonění, obnova, doplnění chybějících dřevin podsadbou 1 S přihlédnutím k projektu LČR Realizovat skupinovitým procloněním na zakm. 6 až 7. Podsadba JD 250 ks, a do více prosvětlených míst LP 400 ks a 400 ks KL, k zetlení ponechat min 50 % vytěženého dřeva. V sev. části skup. je PVP 40912 S odstupem 1 – 2 let po realizaci výše uvedeného zásahu podsadit TIS v 8 - 10 skupinách o 30 – 50 ks. Celkem 300 ks. Podsadby umístit mimo výše uvedené podsadby JD, LP, KL a přirozenou obnovu BK mezi cesty v S a stř. části por. přednostně v okolí úžlabí, event při JZ okraji G8. Použít reprodukční materiál z Jizerských a Lužických hor. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. 6 BK 60 m3, tj. 0,7 % (z 8900 m3) Stará BK kmenovina, v převážné části horizontálně zapojená, ve stř. části na několika místech procloněná nebo lokálně prolomená s obnovou BK, JS a KL silně redukovanou zvěří. Starší i nové podsadby JD silně opakovaně poškozované okusem, ožínání proti útlaku buření. Rozloha v NPR (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) 9,34 140 4 0,18 140 223 G 14a 0,15 223 G 1r dolní etáž G14a 0,11 223 G 14b 0,45 Porostní skupina 223 G14 Stupeň přirozenosti Kategorie BK 95 JS 3 KL 2 32 C Bez zásahu Stará BK kmenovina, v převážné části horizontálně zapojená. V S výběžku pod cestou v úžlabí vyšší zastoupení JS a KL. 5 BK 98 JS 1 KL 1 30 C Bez zísahu Stará BK kmenovina s vtroušeným JS a KL. 140 1 BK 100 33 C Bez zásahu Mírně prosvětlená stará BK kmenovina s obnovou v dolní etáži. 1 LHP 1 BK 80 JS 15 JD 5 <0,5 m Bez zásahu Husté vitální nárosty BK s příměsí JS a dosadbami JD. 1 BK 100 33 C Bez zásahu Silně procloněná BK kmenovina po zásahu v předešlém roce. Téměř veškeré dřevo vyklizeno. 1 BK 60 JV 30 JS 10 KL, 1 C SM (0,5-3) Ochrana před zvěří Nárosty až mlazina JV s JS zčásti poškozené zvěří a těžbou a nálety BK s vtr. SM a JS silně poškozované okusem. C Podsadba – doplnění chybějících dřevin V polovina skupiny 223 G14 Navrhovaný zásah Prům. výška (m) oddělená část skupiny v J části porostu 10 reál 3 LHP Vtroušené dřeviny Naléhavost Popis 0,64 dolní etáž 3 LHP 3–15 reál G 14b 223 G17 v Z části porostu nad tunelem 0,40 183 1 BK 100 Intenzita (%) Popis porostu Vše silně poškozováno okusem zvěří. 3–15 reál 223 G 1a Dřevina (pomístně staré pařezy, téměř žádné silné tlející dřevo) 7 S přihlédnutím k projektu LČR Podsadba JD Chudá , horizontálně zapojená stará BK kmenovina téměř bez obnova, jen časná stádia. Četné pobytové znaky zvěře. Porosty navržené k vyhlášení (rozšíření hranic NPR) Navrhovaný zásah Rozloha (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) Vtroušené dřeviny Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti Kategorie 0,25 45 1 BK 90 JS 10 LP 19 C Bez zásahu 220 E6 J část blíže E7 0,71 60 1 BK 80 SM 10 JS 10 KL, BŘ 26 C Podsadba – doplnění chybějících dřevin 1 Podsadba TIS 100 ks ve 3 skupinách ve volném sponu (neumisťovat pod SM), podsadba JD mimo skup tisu 50 ks. 220 E6 S část 0,63 60 2 SM 70 BK 20 JS 10 27 E Úprava druhové skladby 1 Redukce SM ve prospěch BK a ost. list. (včetně podúrovňových). Porostní skupina 220 E5 ve dvou částech Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu Úzký pruh převážně BK tyčoviny s menší příměsí JS sevřený mezi E17 a E6. tato 2. část na S okraji E6 Tloušťkově diferencovaná mladá kmenovina s převahou BK a příměsí JS a SM. SM 25 % Převážně SM mladá kmenovina s příměsí BK v úrovni i podúrovni. Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. 220 E7 0,42 63 1 BK 100 220 E17 nelogicky oddělený úzký pruh E17 u 220 E4a 0,10 171 1 BK 100 223 A0 obě části 0,16 8 1 BK 223 A4 1,13 34 1 BK 70 JS 30 obě části 223 A5 pruh mezi 0,27 46 1 BK 70 JS 30 JV, KL, JS, JL, DB 28 C Bez zásahu Převážně dospívající BK kmenovina s dalšími vtroušenými listnáči, zejména při bázi svahu. 30 C Bez zásahu Úzký proužek staré BK kmenoviny při S hranici NPR. BŘ <1 D Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. SM 12 C Tyčovina s převahou BK. Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. 20 C Mladá kmenovina s převahou BK a příměsí JS. 8 Porostní skupina Rozloha (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) 0,61 80 1 BK 70 SM 15 JS 15 Vtroušené dřeviny Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti 27 C Navrhovaný zásah Kategorie Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu A4 a A9 223 A8 výběžek mezi A13 a A4 223 A13 0,76 121 1 BK 100 Dospělá kmenovina s převahou BK a příměsí SM a JS. Zvláštní zřetel na výskyt chránených druhů rostlin. JS 27 C Stará zapojená BK kmenovina. celá 223 A15 zvláště Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. 1,81 151 1 BK 100 JS, KL 32 C Stará BK kmenovina s výskytem kruštíku drobnolistého. obě části Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. 223 D8 3,95 celá ca 75 1 JS 60 BK 30 BŘ 9 SM 1 KL 23 D KL 21 C Tyčovina až sl. kmenovina BK s menší příměsí SM a JS. 25 D Tyčovina až slabá kmenovina JS a příměsí BK z části v podúrovni. 2 D Bez zásahu C Úprava druhové skladby dle LHP 223 E 6 část přiléhající k JV výběžku NPR 0,43 58 1 BK 80 SM 10 JS 10 223 E7 část mezi NPR a cestou 0,89 70 1 JS 70 BK 30 223 G0 SZ část 0,07 6 1 KL 50 JS 20 JV 10 LP 10 JŘ 10 223 G4 1,13 JV část Z části skupiny 38 1 JS 50 BK 20 KL 20 SM 10 BK Bez zásahu Vzhledem k současnému proředění skup. redukci jasanu odložit. Dospívající smíšená kmenovina s převahou JS., místy řidší po předchozí redukci SM V části na S zapojená smíšená mlazina (2 m) v oplocence s převahou KL, příměsí LP, JS a náletovou BŘ, BK převážně v podúrovni, místy předrůstá bez. Bez černý 16 9 Redukce SM ve prospěch listnáčů Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. SM 50 Smíšená tyčovina s převahou JS, pod skupinami JS místy nadějná obnova BK. Porostní skupina Rozloha (ha) Věk (LHP 2003-12) Dílčí plocha Dřeviny, zastoupení (%) 223 G8 nevyhlášeno, návrh na vyhlášení 1,38 78 1 SM 30 BK 50 JS 15 KL 3 BŘ 2 Vtroušené dřeviny Prům. výška (m) Stupeň přirozenosti 26 D Navrhovaný zásah Kategorie Úprava druhové skladby Naléhavost Popis Dřevina Intenzita (%) Popis porostu 1 Postupná redukce SM (během 2 decenií) ve prospěch listnáčů. SM 30 Smíšená dospívající kmenovina BK a SM s JS. Do partií s převahou listnáčů podsadba TIS 50 ks, hloučky v nepravidelném volném sponu. Podsadba – doplnění chybějících dřevin Se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin minimalizovat při zásazích narušení půdního povrchu. 223 G9 0,29 82 1 nevyhlášeno, zaměřeno, návrh na vyhlášení JS 90 BK 8 KL 2 JV 26 D (nadměrný podíl JS, málo BK) Podsadba – doplnění chybějících dřevin 1 Podsadba TIS 50 ks v nepravidelném volném sponu. Tloušťkově diferencovaná slabá kmenovina JS s malou příměsí BK převážně v podúrovni. 223 G12a 0,33 111 1 SM 30 BK 70 30 D Bez zásahu Horizontálně téměř zapojená silná kmenovina s minimem obnovy. 223 G14 0,10 140 1 BK 98 JS 1 KL 1 30 C Bez zásahu Kmenovina s převahou BK. 1,48 61 1 BK 75 KL 20 BŘ 5 20 C Bez zásahu 1,13 123 1 BK 100 28 C Bez zásahu malý výběžek nasedající Z na 223 G8 233D7 část mezi hranicí odd a potokem 233D13 část mezi hranicí odd a potokem 10 Zvláštní zřetel na výskyt zvláště chránených druhů rostlin. Příloha T2 - Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1 (35) Kategorie lesa Soubory lesních typů 1c NPR Živná bazická stanoviště středních poloh SLT 4W, 5W a SLT přidružené: 3U, 5U, 4M, 4K na odchylku od modelu - ca 10 % rozlohy NPR Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) celý HS BK 75, JD 15, KL 5, JS 2 , LP 2, DB 1, JL +, JV +, BŘ +, SM +, OLL +, TŘ +, TIS+ -------------------------------------------------------------------------------------------------odchylky: 3U, 5U ( ∑ ca 1,20 ha) – BK 30, JS 40, KL 20, JD 10, JV +, JLD +, DBL +, OLL +, SM + 4M, 5K (∑ ca 3,17 ha) – BK 65, DBZ 15, JD 10, BŘ 10, JŘ + 4W (24,27 ha) 5W (18,59 ha), 3U (1,17 ha) 5U (0,03 ha) 4M (2,64 ha) 4K (0,53 ha) BK 80, JD 10, DBZ 3, KL 3, LP 2, JS 2, JV +, JL +, TŘ +,TIS + BK 75, JD 15, , KL 10, LP +, JS +, JV +, JL+, TIS +, BK 30, JS 40, JD 10, KL 20, LP +, JV +, JL +, DBL +, OLL +,TŘ +, BK 40, JD 15, KL 20, JS 20, JLD 5, LP +, SM +, BK 60, DBZ 20, JD 10, BŘ 10, JŘ +, BK 70, DBZ 10, JD 20, BŘ +, Porostní typ A Bukové nebo převážně bukové porosty s příměsí dřevin původní druhové skladby Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Jednotlivě až skupinovitě výběrný, maloplošný podrostní Obmýtí Obnovní doba životnost porostů neomezená Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupné přiblížení přirozené druhové skladbě a prostorové výstavbě lesa, vytvoření podmínek pro následné ponechání ekosystémů samovolnému vývoji, podpora a zachování podmínek pro udržení a rozvoj specifické hajní flóry vápnomilných subatlantických bučin, zvláště pak populace silně ohroženého kruštíku Epipactis microphylla, eliminace nepříznivého vlivu nepřiměřených stavů spárkaté zvěře Porostní typ B Porosty s nepřirozeně zvýšeným zastoupením smrku nebo jasanu Hospodářský způsob (forma) Skupinovitě výběrný, maloplošný, pasečný, podrostní Obmýtí životnost porostů Obnovní doba neomezená Postupné přiblížení přirozené druhové skladbě a prostorové výstavbě lesa, omezení případného šíření nepůvodních druhů, vytvoření podmínek pro udržení a rozvoj specifické hajní flóry vápnomilných subatlantických bučin, zvláště pak populace silně ohroženého kruštíku Epipactis microphylla, omezení nepříznivého vlivu nepřiměřených stavů spárkaté zvěře Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova probíhá v závislosti na spontánním Přirozená obnova zastoupených dřevin původní skladby prosvětlování a rozpadu horního stromového patra, probíhá zpravidla v závislosti na prosvětlení porostu při pouze u dospělých stejnověkých, kompaktních, úpravách druhové skladby a prostorové výstavby. Úzké a rozlehlých porostů bez obnovy se pomístně iniciuje malé porostní segmenty porostního typu C (do šířky ca 20 – nástup přirozené obnovy jednotlivým až 30 m) mezi porostními skupinami porostních typů A a B se skupinovitým výběrem, resp. v terénně zpravidla nechávají samovolně splynout s okolním příznivějších partiích i maloplošnými clonnými porostem. Rozlehlé porostní části se obnovují prvky v rozsahu do 20 % neobnovené plochy. Pozor: maloplošnými prvky (skupinovitý výběr, clona); při silném při silném proclonění hrozí rozvoj konkurenční proclonění hrozí rozvoj konkurenční bylinné vegetace. bylinné vegetace, rychlé plošné odrůstání obnovy Obnovní zásah se zpravidla realizuje na úkor nadměrně vedoucí ke ztrátě prostorové diverzity následné zastoupených nebo nepůvodních dřevin nebo nevhodných generace lesa a zhoršení podmínek pro chráněné ekotypů.. Nedostatkové dřeviny původní druhové skladby druhy bylinného patra. Obnovní prvky se zásadně se při obnově důsledně šetří. Obnova se ukončí ve stádiu nedomycují, obnova se ukončí při dosažení zápoje dávajícím předpoklad pro spontánní vývoj k cílovému ca 70 %. stavu. Obnovované partie zásadně nedomycovat. K zetlení Zpomalit, popř. kromě již plánovaných zásahů se ponechává 50 – 70 % pokáceného dřeva listnáčů, 1 zastavit, další rozpracovávání starých porostů k podpoře obnovy, dokud nebude zřejmý vliv plánovaného plošného oplocení na nástup a odrůstaní obnovy. Velkoplošný nástup obnovy a rozvoj bylinné vegetace by mohl zhoršit podmínky pro přežívání populace silně ohroženého kruštíku Epipactis microphylla. K zetlení se ponechává 50 – 70 % pokáceného dřeva listnáčů, ponechané dřevo orientovat ca ve vrstevnicovém směru (zejména na strmých svazích se svahovým ronem a splachy zeminy a humusu), v případě vyklízení vytěženého dřeva použít šetrné technologie. ponechané dřevo orientovat ca ve vrstevnicovém směru (zejména na strmých svazích se svahovým ronem a splachy zeminy a humusu), v případě vyklízení vytěženého dřeva použít šetrné technologie. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova a doplnění chybějících původních Přirozená obnova a doplnění chybějících původních druhů druhů dřevin (zejména JD, LP, JLD, DB, popř. TISu) dřevin (zejména JD, LP, JLD, DB) síjí nebo sadbou. síjí nebo sadbou. MZD ve výši jejich přirozeného zastoupení; v celém HS jsou to: BK, DB, JD, LP; na SLT 4W, 5W, 3U, 5U ještě: KL, JV, JL; vyjma 3U též JS* a na 3U též OLL. * Poznámka: na SLT 3U je dle přílohy č. 4 vyhl. 83/1996 Sb. jasan základní dřevinou a není uveden jako MZD, Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově pro SLT Sadba BK se uplatňuje jen v případě absence jeho přirozené obnovy v porostech 4W, 5W, BK do 90 % kulturních nebo nepůvodních. BK lze vysazovat i v souvislých nesmíšených 4M, 4K skupinách, 8 tis. ks/ha 3U, 5U BK do 50 % pro JD do 30 % Sadba JD hloučkovitě (v řidším sponu ca po 30 – 50 ks) pod horní etáž při všechny mírně sníženém zápoji, nebo do malých stabilizovaných mezer; zajistit předstih zastoup. JD před ostatní obnovou (nedoplňovat jedlí již existující kompaktní obnovu BK SLT v proředěných partiích – JD by neudržela s BK krok), obnova JD nezbytně vyžaduje dlouhodobou ochranu před zvěří, v proředěných porostech je riziko útlaku sadby JD konkurenční vegetací. 3 tis. ks/ha pouze na (SM pouze Výsadba SM se nepřipouští. Toleruje se jen jeho vtroušená přirozená obnova (ca SLT z přirozené obnovy) do 5 %) na úžlabním SLT 5U. výsadba 0 5U na SLT DBLETNÍ do 10 % Výsadby pouze do větších mezer - ca nad 0,1 ha (pouze vzniknou-li 3U samovolně), skupiny DB lze doplnit příměsí LP; obnova DB nezbytně vyžaduje dlouhodobou ochranu před zvěří, nezbytná ochrana před útlakem konkurenční na SLT DBZIMNÍ do 20 % vegetací. 4M, 4K 4W DBZIMNÍ do 10 % 5 tis. ks/ha pro všechny zastoup. SLT na SLT 4W, 5W na SLT 3U, 5U na SLT 3U, 5U, na 4W a 5W báze svahů LP do 20 % KL, JS do 20 % (JS pouze z přirozené obnovy do 10 %) KL, do 40 % (JS pouze z přirozené obnovy do 40 %) JLD, JV, TŘ do 5 % Pro sadbu LP a KL využít dostatečně velké porostní mezery (nad 0,03 ha) s živným humusem nebo netravní bylinnou vegetací (nesázet do kompaktních travních drnů), vnášet v menších hloučcích (poloodrostky, odrostky). 1 tis. ks/ha JS nesázet (při omezení škod působených zvěří pro jeho reprodukci plně postačuje přirozená obnova, výrazné navýšení podílu JS v obnově na úkor BK není žádoucí) Vnášet v menších hloučcích (zejména JL, s ohledem na šíření grafiózy) do existujících menších mezer nebo do silněji prosvětlených porostů (se zápojem ca na 30 – 50 %), použít silnou obalovanou sadbu (poloodrostky, odrostky). Nezbytná je ochrana před škodami zvěří. 1 tis. ks/ha 2 pouze na SLT 3U OLL do 2 % na SLT 4M, 4K (BŘ) pro SLT 4W, 5W TIS do 2 %) Výsadba OLL v omezeném rozsahu do světlin nad 0,03 ha pouze na nejvlhčí místa ST 3U 6 tis. ks/ha S výsadbou se neuvažuje, v plném rozsahu se akceptuje přirozená obnova BŘ jako sukcesní dřeviny na případných plochách po rozpadu porostu, zejména na SLT 4M Silné obalované sazenice, nezbytně vyžaduje dlouhodobou ochranu před škodami působenými zvěří (s výhodou lze využit plochy plánovaného dlouhodobého oplocení). Tis vnášet v menších hloučcích na báze svahů SV, S až SZ expozic a do chladných údolí do dospělých por. se zápojem cca 30 – 70 %, kde se nepředpokládá těžební zásah (celkově do 500 ks). Použít reprodukční materiál z oblasti Jizerských hor (např. z okolí Fojtky) 0,5 tis. ks/ha Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Výchova v omezeném rozsahu, zaměřit ji na Výchova je zaměřena na redukci nepůvodních druhů a podporu nedostatkových dřevin přirozené skladby, nevhodných proveniencí dřevin a na podporu nedostatkově redukci nepůvodních druhů a geneticky nevhodných zastoupených původních dřevin. proveniencí. Zásahy na úpravu prostorového Zásahy na úpravu prostorového uspořádání provádět uspořádání provádět výjimečně a jen v omezeném v úrovni a s nestejnou intenzitou po ploše se zřetelem na rozsahu v mladých nediferencovaných skupinách podporu prostorové a tloušťkové rozrůzněnosti porostu. mimo vliv horní etáže - přednostně u stejnověkých Neredukovat přimíšené sukcesní dřeviny (BŘ, JIV, JŘ a horizontálně zapojených rozsáhlých skupin. pod.). Neuplatňovat tradiční kvalitativní hlediska platná pro V takových případech zasahovat v úrovni a hospodářský les. s nestejnou intenzitou po ploše se zřetelem na podporu prostorové a tloušťkové rozrůzněnosti porostu. Neredukovat přimíšené sukcesní dřeviny (BŘ, JIV, JŘ a pod.). Neuplatňovat tradiční kvalitativní hlediska platná pro hospodářský les (neredukovat předrostlíky, silně zavětvené jedince, potlačené, ale životaschopné jedince, dvojáky, jedince s výskytem „dřevokazných hub“ a pod.) Sledovat vliv plánovaného dlouhodobého oplocení na odrůstání přirozené obnovy a vývoj zastoupení jednotlivých druhů dřevin v obnově, zejména se zřetelem na podíl BK k ostatním dřevinám (JS), dle toho výše uvedené zásahy aplikovat tak, aby bylo (s výjimkou SLT 3U) zachováno převažující zastoupení BK. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana obnovy, zejména silně nedostatkových dřevin původní druhové skladby před škodami zvěří. Ochrana výsadeb dřevin cílové druhové skladby před útlakem konkurenční vegetace. Sledovat vliv plánovaného dlouhodobého oplocení na rozvoj bylinné vegetace a dle toho usměrnit nezbytný rozsah ochrany. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Nahodilé těžby listnatých dřevin provádět pouze Nahodilou těžbu listnatých dřevin s výjimkou okolí v okolí veřejných cest a turistických chodníků (do veřejných cest a turistických chodníků neprovádět. Dřevo z vzdálenosti ca na výšku stromu) – bezpečnostní listnatých polomů a souší ponechat k zetlení. Smrkové důvody. Jinde nahodilé těžby listnáčů neprovádět. kůrovcové souše a polomy při vnějších hranicích NPR Dřevo z listnatých polomů a souší ponechat důsledně a včas asanovat. Uvnitř NPR jen v porostech se k zetlení. Smrkové kůrovcové souše a polomy při zastoupením SM nad 30 % při koncentraci polomu nebo vnějších hranicích NPR důsledně a včas asanovat kůrovcového dřeva nad 10 m3. Zaměřit se na včasnost (zamezit případnému šíření kůrovců mimo NPR). zásahu. „Vylétnuté“ kůrovcové dřevo ponechat bez asanace Uvnitř NPR nahodilé těžby ve SM provádět jen k zetlení. v porostech se zastoupením SM nad 30 % při koncentraci polomu nebo kůrovcového dřeva nad 10 m3. Zaměřit se na včasnost zásahu. „Vylétnuté“ kůrovcové dřevo ponechat bez asanace k zetlení. Poznámka Po vybudování plánovaného velkoplošného oplocení na ochranu před škodami zvěří je nezbytné sledovat reakci ekosystému na tento zásah (zahájit co nejdříve statisticky podložený reprezentativní monitoring nástupu obnovy, její skladby, odrůstání, poškození a sledování pokryvnosti a skladby bylinné vegetace uvnitř oplocení i mimo něj, opakované šetření po 3 – 5ti letech). Lze předpokládat plošný nástup obnovy a zvýšení podílu dosud nejvíce 3 poškozovaných druhů dřevin (JS, KL, JV) a rovněž zvýšení pokryvnosti bylinnou vegetací. Pro zachování podmínek existence chráněné hajní flóry, zejména populace silně ohroženého kruštíku Epipactis microphylla, je třeba zachovat dostatečnou rozlohu starých bučin bez zapojené přirozené obnovy a bez masivního rozvoje konkurenční bylinné vegetace. Z tohoto důvodu se v rámci platnosti PP navrhují jen minimální zásahy na rozvolnění zapojených porostů a podporu přirozené obnovy (jen zásahy již plánované). O dalším postupu je vhodné rozhodnout po vyhodnocení důsledků velkoplošného oplocení a případné z toho plynoucí usměrňující zásahy uplatnit v rámci příštího plánu péče. Riziko z prodlení je v tomto případě menší než možné důsledky neuvážených zásahů. 4 NPR Karlovské bučiny Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území hranice NPR Karlovské bučiny hranice ochranného pásma 0 0.5 1 Km NPR Karlovské bučiny Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1523 1367 1520 15191522 1368 14811486/1 1518 1485/2 323/1 322 49/2 1516322 49/1323/2 48 319 1221/1 1517 317/3 1515 317/2 317/1 1514 1513 1512 312/3 312/1 1191/2 1161/3 952/1 1161/3 952/5 1191/2 1190 952/15 1160 952/13 hranice NPR Karlovské bučiny hranice ochranného pásma 951/2 1118/1 0 50 100 200 300 400 500 m 952/14 NPR Karlovské bučiny Příloha M3 - Mapa dílčích ploch hranice dílčích ploch hranice NPR Karlovské bučiny hranice ochranného pásma 0 50 100 200 300 400 500 m Podklad pro vymezení dílčích ploch: rozdělení lesa podle platného LHP 2003 - 2012 (jednotka: porostní skupina) V mapě jsou zobrazeny i dílčí plochy navržené k vyhlášení (ořez na hranici návrhu rozšíření NPR) NPR Karlovské bučiny Příloha M4 - Lesnická mapa typologická 4S1 5U1 4W4 4W2 4K9 5U1 4M9 3U2 5W4 5V6 5W1 3U2 4W3 4W1 5W3 5W2 4W3 4W1 4W2 hranice NPR Karlovské bučiny 5W3 hranice ochranného pásma 0 50 100 200 300 400 5U1 500 m (zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) NPR Karlovské bučiny Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Stupeň přirozenosti C Přírodě blízký D Kulturní E Nepůvodní hranice NPR Karlovské bučiny hranice ochranného pásma 0 0 50 50100100 200200 300300 400400 500500 m m V mapě jsou zobrazeny i dílčí plochy navržené k vyhlášení (ořez na hranici návrhu rozšíření NPR) NPR Karlovské bučiny Příloha M6 - Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech Kategorie Bez zásahu Podsadba – doplnění chybějících dřevin Proclonění, obnova, doplnění chybějících dřevin Úprava druhové skladby Úprava druhové skladby + podsadba hranice NPR Karlovské bučiny hranice ochranného pásma 0 0 50 50100100 200200 300300 400400 500500 m m V mapě jsou zobrazeny i dílčí plochy navržené k vyhlášení (ořez na hranici návrhu rozšíření NPR) NPR Karlovské bučiny Příloha M7 - Mapa naléhavosti navrhovaných zásahů Naléhavost zásahu 1 naléhavý hranice NPR Karlovské bučiny hranice ochranného pásma 0 0 50 50100100 200200 300300 400400 500500 m m V mapě jsou zobrazeny i dílčí plochy navržené k vyhlášení (ořez na hranici návrhu rozšíření NPR) NPR Karlovské bučiny Příloha M9 - Mapa naučné stezky hranice NPR Karlovské bučiny hranice ochranného pásma naučná stezka 0 0 50 50100100 200200 300300 400400 500500 m m
Podobné dokumenty
časopis České společnosti ornitologické
malých sokolů, je také všeobecně známé. S určením to ale tak snadné již není.
Do skupiny malých evropských sokolů patří pět druhů, přičemž pouze dva z nich
u nás hnízdí. Je to poštolka obecná a os...
Zpráva ze zahraniční cesty
Po obědě jsme přejeli do vesnice Morez, kde nás čekal soukromý vlastník lesa p. Michel
Girod, se kterým jsme se vydali do jeho lesů v nejvyšších polohách pohoří Jury (1100 m
n.m.).
Úvod
V porostech...
PDF 8,7 MB
vyhláška (změna kategorie ze SPR na PR)
Ministerstvo životního prostředí ČR
395/1992 Sb.
Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí................................... 3
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...........................................................
Posouzení vlivu na lokality Natura 2000
Lokalita náleží do celku Drahanská vrchovina, podcelků Moravský kras a části
Adamovské vrchoviny. Členitá krasová krajina s výskytem podzemních i nadzemních
krasových jevů, s řadou krápníkových jes...
Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:................................3
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ..............................................................
Výroba herbáře
- herbář může obsahovat běžné‚ rostliny nebo se zaměřovat na určitou skupinu rostlin plevele, pícniny, obilniny, rostliny rumištní, poloparazitické a parazitické, medonosné, listnaté‚
stromy a keře...
