Květen - Stará Bělá

Transkript

Květen - Stará Bělá
OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 5 ! KVÌTEN 2007 ! ZDARMA
Historie spolku
KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ Stará Bìlá
V minulém èísle zpravodaje jsme
Vás pozvali na hlavní akci poøádanou
2.6.2007 v rámci vzpomínkových
oslav 100.výroèí založení spolku
KLUB èeských velocipedistù ve Staré Bìlé. Dnes se pokusíme seznámit
Vás s podmínkami vzniku spolku
v roce 1907, jeho 32 letou èinností i s
jeho nuceným zánikem v roce 1939.
Podklady pro tento èlánek byly
èerpány pøedevším ze složky, kterou k uvedenému spolku vedlo policejní øeditelství v Mor. Ostravì a kterou v Zemském muzeu v Opavì zapùjèil starobìlský historik J, Klega.
Dále byl využit dobový tisk, fotografie a vzpomínky žijících rodinných
pøíslušníkù èlenù spolku.
Rok 1907 ještì zapadá do pomalu
konèící bouølivé éry vzniku rùzných
sportovních, kulturních a jiných
spolkù pøed I.svìtovou válkou. Dále
zde pùsobil pøíklad okolních velocipedistických spolkù pøedevším vítkovického spolku „VPØED“.
Kdy a kdo pøesnì stál za myšlenkou
o založení spolku ve Staré Bìlé dokumenty neuvádìjí, ale první písemná
zmínka ze složky uvádí že: dne 8.èervence 1907 sepsal a podepsal zaøizující výbor pod vedením Ludvíka
Máchy - hostinského STANOVY
KLUBU ÈESKÝCH VELOCIPEDISTÙ VE STARÉ BÌLÉ kde øíká
§ 4: „Úèel: Pìstování jízdy na velocipédech, což dìje se:
a)spoleèným cvièením, b) výlety
a cestováním, c) poøádáním závodù
a zúèastnìním se jich, d) poøádání
pøednášek odborných a zábav, jakož
i divadelních her, dobroèinných
a vlasteneckých úèelù.
dále pak § 13 Vymožení schválení
tìchto stanov
75 let
Danuše Klimešová, ul. Plzeòská
85 let
Alois Peøík, ul. Kališní
Marie Bergrová, ul. Mitrovická
86 let
Vlasta Koèvarová, ul. Holainova
Miroslav Kváè, ul. Gregárkova
87 let
Julie Malinová, ul. Kališní
Návrh putoval pøes slavné C.K.
policejní komisaøství v Mor. Ostravì
na vysoce slavné C.K. moravské
místodržitelství v Brnì, které dne
21.7.1907 pod èíslem jednacím
41616 rozhodlo že „nevidí se na oznámení Vaše a soudruhù, pøedložené C.K. policejnímu komisaøství
v Mor. Ostravì a dne 13.èervence
1907 sem došlé zakázati zøízení
nepolitického spolku pod názvem
„Klub èeských velocipedistù Stará
Bìlá“ se sídlem ve Staré Bìlé dle
znìní pøedložených stanov.
Toto stanovisko bylo zasláno dne
31.7.1907 i p. Ludvíkovi Máchovi,
hostinskému.
O tom, že povìstí o C.K. R-U
byrokracii jsou ponìkud pøehnané
svìdèí skuteènost, že již 5.srpna 1907
zakládající èlenové opìt v èele
s L. Máchou a s doporuèením tehdejšího starosty Jana Blahuta žádají
slavné C.K. policejní komisaøství
v Moravské Ostravì o povolení
konání ustavující valné hromady
na den11.srpna 1907 o 5. hodinì odpolední.
Pokraèování na stranì 5
89 let
Milada Slameèková,
ul. Pod Janíèkem
95 let
Vlasta Staòková, ul. Gregárkova
Zmìna dopravy
V lednovém vydání Starobìlského
zpravodaje jsme vás informovali
o pøipravovaných zmìnách v autobusové dopravì, s tím, že návrhy jízdních øádù budou zveøejnìny na internetových stránkách Staré Bìlé koncem ledna, což bylo provedeno
i s výzvou k pøipomínkám.
Bohužel možnost dát pøipomínky
využilo jen nìkolik obèanù. Tyto
pøipomínky jsme se snažili zaèlenit
do jízdních øádù. Ne všechno se
povedlo prosadit, a proto ani my,
zástupci obvodu pøi jednáních,
nejsme úplnì spokojeni.
Po zmìnách v dopravì, které již
nastaly od 4. bøezna, se objevila øada
pøipomínek od obèanù. Škoda, že
tyto pøipomínky nepøišly døíve, protože další zmìna jízdních øádù bude
až k 1. záøí, kdy po dokonèení opravy
mostu budou autobusy opìt zajíždìt
k Intersparu.
Pokraèování na stranì 2
Z jednání rady
a zastupitelstva
Rada na svém 10. a 11. zasedání
mimo jiné rozhodla
! o uzavøení dohody s Úøadem
práce v Ostravì na poskytnutí pøíspìvku na vytvoøení pracovních
pøíležitostí v rámci veøejnì prospìšných prací v roce 2007.
! o vydání souhlasu k uložení inženýrských sítí do pozemku MOb
na MK Na Zámèiskách pro MUDr.
Ondøeje Strnadela a o uzavøení
smlouvy o budoucí smlouvì
na zøízení práva odpovídajícího
vìcnému bøemeni a jinému právu.
! o zadání zakázky na vyèištìní
vodního toku za firmou CIMO
firmì STAVBY Škrobánek s.r.o.
za cenu 18.587 Kè.
! o pronájmu èásti pozemku parc.
è. 31/29 o výmìøe cca 500 m2
(pozemek v zadní èásti areálu
AGRO) pro Pavla Dlouhého
2
za cenu 25Kè/m /rok.
! povìøit Milana Foltu provedením znaèení pro rozmístìní stánkù,
výbìrem a kontrolou poplatkù
za pronájem veøejného prostranství ve dnech konání starobìlské
pouti.
! o zrušení staré pojistné smlouvy
a uzavøení nové pojistné smlouvy,
(z dùvodu lepšího finanèního plnìní v pøípadì poškození zdraví)
na pojištìní èlenù zásahové JSDH
Stará Bìlá za cenu 28.770 Kè,
což èiní 1. 370 Kè/rok/osoba.
! o provìøení skuteèného stavu
elektroinstalace v budovì MŠ
Blanická (na základì zjištìné závady pøi bìžné opravì).
! nevyhovìt žádosti Pavla Proroka
na umístìní dopravního zrcadla
pøi výjezdu z ulice Koroptví z dùvodu dostateèného pøehledu v obou smìrech.
! o zadání zakázky na výstavbu
chodníku podél ul. Mitrovická
(prodloužení stávajícího chodníku) v délce cca 23 m firmì Zbynìk
Strnadel - ZYKSAL za cenu
29 642 Kè.
! o zaøazení MOb Stará Bìlá
do seznamu úøadù oprávnìných
k poskytování ovìøených výstupù.
! o uzavøení smlouvy na poøádání
koncertu v rámci 4. roèníku Svato-
václavských hudebních slavností
za cenu 30 000 Kè. Koncert se
uskuteèní 27.10.2007 v Øímskokatolickém kostele.
! o rozšíøení stávající pojistné
smlouvy uzavøené s Èeskou pojišovnou o pojištìní budov na koupališti a 10 èekáren v MOb.
Zastupitelstvo na svém 4. a 5. zasedání mimo jiné
! zvolilo Vratislava Prokopa èlenem finanèního výboru a Ing. Vladimíra Zdráhala èlenem kontrolního výboru zastupitelstva.
! Schválilo rozdìlení majetkù
a závazkù pøíspìvkových organizací ZŠ a MŠ, které se uskuteènilo
z dùvodu rozdìlení jedné organizace, na dva výše uvedené subjekty od 1.1.2007.
! vzalo na vìdomí informaci o peticích k dopravní situaci v oblasti
Folvark a navrhované øešení s tím,
Starobìlský zpravodaj »2«
že povìøuje radu dalším jednáním.
! schválilo nabytí pozemku o vý2
mìøe cca 5m darem od p. Jiøího
Dvoøáka v lokalitì chodníku podél
ul. Mitrovická (vedle budovy bývalé staré pošty).
! schválilo rozdìlení grantù MOb
Stará Bìlá na rok 2007 dle pøedloženého návrhu.
Zmìna dopravy
Dokonèení z titulní strany
Žádáme proto obèany, kteøí mají
konkrétní pøipomínky k souèasným
jízdním øádùm, aby je podali na úøad
mìstského obvodu Stará Bìlá do
konce kvìtna. Návrhy nových
jízdních øádù, ke kterým opìt mùžete
dávat pøipomínky, zveøejníme na
internetových stránkách Staré Bìlé
pravdìpodobnì v druhé polovinì
èervence.
Miloslav Hoøínek
Krátké zprávy
a oznámení
Dramatizace románu Irvinga Stonea Žízeò po životì
Z ohlasù divákù také vyplynulo,
že komorním pojetím se podaøilo
navodit opravdovou atmosféru pøíbìhu, kterou umocòoval i pocit, jakoby
se všichni stali souèástí dìje, zvl᚝
pak pøi scénce v kavárnì.
Uzavøení sbìrného dvora
Upozoròujeme obèany, že v sobotu 19. kvìtna 2007 nebude sbìrný
dvùr otevøen.
Volný byt
Od mìsíce èervna 2007 se uvolní
byt (garsoniéra) nad zdravotním
støediskem. Zájemci mohou zasílat
své žádosti do 25.5.2007 na adresu
úøadu.
I.Richterová
Nová provozní doba pošty
Všem klientùm pošty Ostrava 24
oznamujeme, že s úèinností
od 1.5.2007 dochází ke zmìnì
hodin pro veøejnost a to
Pondìlí, úterý, ètvrtek, pátek
8.00 - 11.30 a 13.00 -17.30
Støeda 8.00 - 11.00 a 13.00 - 18.00
Rozsah poskytovaných služeb se
nemìní. Zmìna hodin pro veøejnost byla provedena na základì
dlouhodobého sledování zájmu
klientù o poskytované služby.
Pro cyklisty
Mìstský obvod zakoupil u firmy
Tano Technik s.r.o. z Prostìjova
10 ks zámkù typu SAVE do stojanù na kola. Zájemci si jej mohou
zakoupit v kanceláøi ÚMOb
za cenu 75 Kè.
J.K.
Oèkování psù
proti vzteklinì
probìhne 25. kvìtna 2007.
V zahradì ÚMOb 14.30 - 16.00
U bývalých sbìrných surovin
(ul. Vinohrad) 16.30 - 17.30
Cena oèkování - 100,- Kè
Nezapomeòte oèkovací prùkaz psa.
Pod záštitou kulturní komise
ÚMOb ve Staré Bìlé uvedlo
Sdružení pro kulturu a spoleènost dne
30.3.2007 dramatizaci románu
Irvinga Stonea Žízeò po životì. Tento
román zachycuje život a dílo malíøe
Vincenta van Gogha. Za zmínku
stojí, že právì v den konání této
dramatizace uplynulo 154 let od narození Vincenta van Gogha, který se
narodil 30.3.1853.
Jaroslavu Dvoøákovi se podaøilo
v dramaturgickém zpracování a v režii formou vyprávìní a krátkých scének vystihnout to podstatné ze života
Vincenta van Gogha a pøiblížit tak
divákùm jeho životní okamžiky
od mládí až po jeho konec. Vincent
van Gogh jednou øekl, že být
umìlcem pro nìj znamená jediné bez ustání hledat: „Hledám, celým
srdcem hledám“. Pro Jaroslava
Dvoøáka to byl nelehký úkol, ale
podle bezprostøední reakce pøítomných divákù se mu to podaøilo.
Ordinaèní hodiny
oèní ambulance
na ul. Valova 1074/5 ve Staré Bìlé
Pondìlí
17.30 - 20.30 hod.
Úterý
8.00 - 15.00 hod.
Støeda
8.00 - 15.00 hod.
Ètvrtek
8.00 - 15.00 hod.
Pátek
8.00 - 12.00 hod.
Telefon: 596 769 380
Ztratil se kocour
V bøeznu se ztratil kocour (britská
lila-šedý). Slyší na jméno MACIN.
Prosím o veškeré informace na tel.
724 244 110. Nálezce finanènì
odmìním. Dìkuji.
Starobìlský zpravodaj »3«
Skladbami od skladatelù mimo
jiné od F. Chopina, P. I. Èajkovského
a J. S. Bacha byl zvýraznìn dìj této
dramatizace za klavírní spolupráce
Elišky Novotné. V dramatizaci také
úèinkovaly Marta Lyèková, Ivana
Pluhaøová a Marcela Fiedlerová.
Významným doplòkem dìje se stala malebná dekorace scény, na které se podíleli Václav Krejèíèek
a manželé Lyèkovi.
Èlenové Sdružení pro kulturu
a spoleènost dìkují všem za jejich
úèast a tìší se na další setkání na poøadech, které na podzim pøipravují.
Zároveò dìkují za dobrou spolupráci
manželùm Vyskoèilovým.
Marcela Fiedlerová
Kde je socha Jana Nepomuckého?
Stávala na mostì pøes øeku Ostravici a pozdìji byla umístìna na starobìlském gruntì sedláka Bohuše
Nováka.
Jen málokdo ví, že na posledním
døevìném ostravském mostì pøes øeku Ostravici stála socha sv. Jana Nepomuckého. Otcové mìsta Moravské
Ostravy se tak na poèátku 19.století
instalací této sochy pøipojili k dalším
moravským mìstùm, která projevila
úctu tomuto svìtci. Jaký byl však
osud uvedené sochy po stržení posledního døevìného mostu si øekneme.
Jak vypadal poslední døevìný most,
který spojoval oba bøehy Ostravice,
který byl postaven poèátkem
19.století, to nám ukazuje situaèní
plán mìsta z roku 1833. Byl postaven
na osmi kozlech, které zadržovaly
za dešù a snìhových tání protékající
vodu, takže most byl dosti èasto
vážnì poškozen. V roce 1844 bylo
zjištìno, že tento døevìný most byl
dosti èasto vážnì poškozen. V roce
1844 bylo zjištìno, že tento døevìný
most velice zchátral a další jeho
existence je nežádoucí a nebezpeèná.
Císaøským výnosem bylo obci povoleno postavit nový most, tentokrát
øetìzový. Jak již bylo øeèeno, na mostì stála socha èeského muèedníka
Jana Nepomuckého a ta nebyla
natolik zchátralá, aby ji bylo nutno
spálit s ostatními zbytky døeva
starého mostu. Náhodou se o soše
dovìdìl politicky èinný starobìlský
sedlák Jan Novák, dále z výpisù
„Historie starobìlských gruntù“.
Otec Jan Novák se synem Janem,
jejichž patron byl sv. Jan Nepomucký
dali postaviti v jizbì onu sochu
do zvl᚝ upraveného výklenku,
majíce úctu k svému patronu. Bohužel syn Jan brzy zemøel a na grunt
pøišli nové majitelé, stavení bylo
zrekonstruováno zevnitø a tak se
stalo, že i patron gruntu sv. Jan
Nepomucký - døevìná socha v životní velikosti se nakonec ocitla na pùdì
gruntu.
Asi ve tøicátých letech minulého
století chovali na gruntì u Novákù
berany. Jeden z pobíhajících beranù
po dvoøe vklouzl otevøenými dveømi
do sínì a dále po schodech na
otevøenou pùdu. Tam spatøil døevìnou sochu pøed sebou v životní
velikosti. Zaèal do ní trkat a když se
rozkymácela, berana to rozzuøilo,
až se socha ocitla v síni na dlažbì,
pøièemž jí byla uražena ruka. Sochu
vynesli opìt nahoru a uražená ruka
byla spálena. Pøišla šedesátá léta a to
musel vstoupit do družstva i majitel
starobylého gruntu pan Bohuš
Novák. Jelikož si postavil rodinný
domek, pøišel na myšlenku, že by
jeho selské stavení se mohlo stát
muzeem starých selských strojù
a náøadí, když v novém JZD pracují
jen s velkými kombajny, traktory atp.
Ve své režii by to nezvládl proto to
nabídl tehdejšímu národnímu výboru, ale neuspìl. Dnes není po starém
selském stavení ani památky, pøed léty bylo zboøeno. O výše uvedené soše
jsem se zmínil ostravskému historikovi, tomu ji nakonec pan Novák
vìnoval pro ostravské muzeum.
Jenže o silnì poškozenou sochu
nebyl zájem, pro pøíliš vysoké náklady na její restauraci a proto ji
vymìnil za jinou starožitnost. Nový
vlastník si ji nechal upravit a umístil ji
ve své zahradì u okrasného jezírka
na Hukvaldech. Tam stávala nìkolik
let, ale z plechového pøístøešku na ni
stékala voda, což nevìdìl. D隝 a sníh
vykonaly svoje, zejména když šlo
o starou, také dutou tzv. skoøepinu,
prožranou èervotoèem. Dovìdìl se o
ní jistý zájemce, kutil, že se pokusí ji
znovu vyspravit a jak to nakonec
se sochou dopadlo, nepodaøilo se mi
zjistit.
J.Pch
Zpráva o èinnosti Jednotky Sboru dobrovolných hasièù obce Stará Bìlá za rok 2006
Úvodem zprávy bych rád podal
nìkolik základních informací o podstatì vzniku a zamìøení èinnosti naší
jednotky. Jednotka SDH Stará Bìlá
vznikla na základì zákona 133/1985
o PO ve znìní pozdìjších pøedpisù.
Zøizovatelem jednotky je Obecní
úøad Stará Bìlá, který jednotku øídí,
vybavuje a celkovì je zodpovìdný
za její chod. Èinnost jednotky není
v žádném pøípadì zamìøena na kulturu, sportovní aktivity apod.,ale výhradnì na zdolávání všech mimoøádných událostí v obci i okolí a na pomoc obèanùm.V souèasné dobì má
jednotka 21 èlenù a v poplachovém
plánu Moravskoslezského kraje je
zaøazena do kategorie 3, což znamená, že je základní složkou IZS a je
pøipravena zasáhnout kdekoli v ce-
lém kraji. Musím s pýchou dodat,
že cesta mezi jednotky této tøídy
opravdu nebyla snadná a krátkodobá.
Dá se øíci, že bìhem 10 let jsme se
vypracovali z nezaøazené jednotky se
zastaralým vybavením mezi jednotky
vybavené moderní technikou
se schopnostmi opravdu pomoci
u vìtšiny událostí.
Pøeskoèíme úvod a zamìøíme se
na to podstatné a to jsou naše aktivity
v uplynulém roce. Snìhová nadílka
loòské zimy pro nás znamenala spoustu hodin tvrdé døiny pøi shazování
snìhu ze støech veøejných budov.
Hned na jaøe byla naše èinnost
ovlivnìna velkou vodou z místních
tokù a øeky Odry, která ohrožovala
dolní èást naší obce. Zažili jsme vcelku veliké manévry, pøi kterých jsme
Starobìlský zpravodaj »4«
stavìli protipovodòové stìny, èerpali
vodu, uzavírali komunikace a monitorovali vývoj situace na tocích. Poprvé od roku 1997 jsme si tak v praxi
dokázali ovìøit jak jsme se pouèili
z povodní a jak jsme pøipraveni
pøi dalších zasáhnout. Dá se øíci,
že jsme podle stávající situace dokázali odstranit nedostatky v povodòových plánech a dokoupili jsme chybìjící vybavení. Neomezili jsme se
pouze na velkou vodu u nás v obci,
ale byli jsme napøíklad nasazeni
i na budování protipovodòových
stìn v Ostravì Koblovì.
Samozøejmì, že mimo povodní
jsme se vìnovali také spoustì jiných
aktivit. Pokáceli jsme okolo 15 stromù v majetku obce, vyèistili nìkolik
kanálù a provádìli spoustu dalších
Èinnost obyvatel po varovném signálu
Jedním z prvoøadých opatøení
ke snížení následkù mimoøádných
událostí, je vèas varovat obyvatelstvo
pøed hrozícím nebezpeèím.
Pro zabezpeèní varování byl na celém území státu zaveden jediný varovný signál „Všeobecná výstraha"
Vyhlašuje se kolísavým tónem
po dobu 140 vteøin v pøípadech,
kdy mùže dojít nebo došlo k ohrožení
životù a zdraví obyvatel v dùsledku
vzniku mimoøádných událostí.
Co dìlat, když uslyšíte varovný
signál?
Když uslyšíte kolísavý tón sirény
neprodlenì se ukryjte kdekoliv to bude možné (tato zásada neplatí,
když se zjevnì jedná o povodeò).
Nehledejte betonové úkryty ani sklepy pod úrovní terénu. V prvním okamžiku plnì postaèí k úèinné ochranì
zdìná budova, kterou lze uzavøít.
Požádejte o poskytnutí ochrany
a o pomoc v objektech a budovách,
a jste kdekoliv na nákupech, na procházce, v zamìstnání, pøi jednání
na úøadech, ve škole, atd. Zvuk sirény nepøikazuje okamžitì se vrátit domù, ale pøikazuje neprodlenì se ukrýt
co nejblíže místa, kde se nacházíte.
Provedením tohoto opatøení si dost
možná zachráníte své zdraví a život.
Dìti, které jsou pøítomny ve škole,
je nutné ponechat ve škole a neposílat
èinností, kterými šetøíme prostøedky
obecního rozpoètu v øádech desítek,
možná i stovek tisíc korun roènì.
Jednou z našich hlavních aktivit se
stává rekonstrukce hasièské zbrojnice, která je v majetku obecního úøadu.
Každoroènì se do rekonstrukce
budovy vkládají nemalé prostøedky
z obecního rozpoètu, takže dokážeme pomalu zvelebovat i zázemí
pro naše aktivity. Letos jsme dokázali v bývalém služebním bytì provést bourací práce, zaizolovat a vybetonovat podlahy, udìlat novou elektroinstalaci, strukturovanou kabeláž, èást rozvodù ústøedního topení,
vody a odpadù. V pøíštím roce máme
v plánu dodìlat stavební úpravy v bývalém služebním bytì, a provést
výmìnu oken v celé budovì.
je domù nebo se snažit je ze školy
vyzvednout. Škola se o zajištìní jejich bezpeèí na nezbytnou dobu postará a sdìlí jim, co mají dìlat dál.
Pokud cestujete automobilem a uslyšíte varování, je nejlepší okamžitì
automobil zaparkovat a vyhledat
úkryt v nejbližší budovì.
Co tedy znamená rada „Neprodlenì se ukryjte"?
Vyhledejte úkryt v nejbližší budovì. Tou mùže být výrobní závod,
úøad, kanceláøe, obchody, veøejné
budovy i soukromé domy. Když lidé
požádají o pomoc u vašich dveøí,
dejte jim pøíležitost se ukrýt. Pokud
uvidíte, že nìkteøí zvuk sirény asi
nezaslechli, varujte je, sdìlte jim,
že hrozí nebezpeèí a poskytnìte jim
pøípadnou pomoc.
Uslyšíte-li zvuk sirény, nikam netelefonujte. Váš pokus o získání telefonických informací jenom zatíží
telefonní sí. Je to zbyteèné!
Když se ukryjete v budovì, musíte
zavøít dveøe a okna kvùli bezpeènosti
osob uvnitø. Siréna mùže s velkou
pravdìpodobností signalizovat zrovna únik toxických látek, plynù,
radiaèních zplodin nebo jedù.
Uzavøením prostoru snížíte pravdìpodobnost vniknutí látek do prostoru,
ve kterém se nacházíte. Informace
Koneènì se dostáváme k nejzajímavìjší èásti zprávy a tou je zásahová
èinnost naší jednotky. V uplynulém
roce jednotka vyjela k 121 událostem. Z toho se jednalo o 15 požárù
a 106 technických pomocí, v kterých
jsou zahrnuty témìø všechny události
jako jsou: èerpání vody, shazování
snìhu ze støech, odstraòování spadlých stromù z komunikací, zásahy
na hmyz apod. Toto èíslo je na dobrovolnou jednotku v Ostravì opravdu úctyhodné a samo vypovídá
o kvalitì jednotky. Zasahovali jsme u
vìtšiny vìtších požárù v Ostravì
napø. pøi požáru støechy bývalé
chemièky v Pøívoze, požáru støechy
motorárny ve válcovnì trub Vítkovice. Nejdále jsme vyjíždìli k požáru
autoservisu do Hluèína. Za práci
v uplynulém roce musím velmi
Starobìlský zpravodaj »5«
o tom co se stalo a jak se zachovat, se
dozvíme ze zpráv a informací z regionálního vysílání rozhlasu a televize,
ale i z obecního rozhlasu. Tam kde
jsou již nainstalovány elektronické
sirény, budou tyto vysílat po varovném signálu i krátkou slovní
informaci o vzniklé situaci.
Další podrobností o prùbìhu mimoøádné události a postupu záchranných prací uslyšíte v pravidelných
relacích a zpravodajských vstupech
regionálních rozhlasových stanic
a televize.
Když zazní varovný signál kolísavý tón sirény, nezapomeòte
na tøi základní kroky vedoucí
k vaší záchranì:
1. Neprodlenì se ukryjte.
2. Zavøete dveøe a okna.
3. Zapnìte rádio a televizi.
Prodej palubek
Smrk klasik
Tøída A.B.
12,5 mm x 95 mm x 300 cm
2
135 Kè/m
19 mm x 95 mm x 300 cm
2
185 Kè/m
Tel: 604 618 374
pochválit všechny èleny naší jednotky. Práce, výjezdù, rùzných ukázek
a cvièení bylo opravdu mnoho
a na to, že jsou všichni dobrovolníci,
pracují u nás ve svém volném èase
a prakticky témìø zdarma, odvedli
kus dobré práce, za kterou se nemusí
stydìt. V závìru zprávy bych rád
vyzvedl spolupráci s Hasièským
Záchranným Sborem Moravskoslezského kraje a Centrem Tísòového
Volání, která se stala v posledním
roce bezproblémovou a se jedná o
problémy s vybavením èi o povolání
jednotky k požáru. A hlavnì musím
podìkovat za nadstandardní spolupráci se všemi zástupci a zamìstnanci
obecního úøadu.
V Ostravì dne 7.2.2007
Vel. JSDH. Stará Bìlá Jan Šedìnka
Historie spolku KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ Stará Bìlá
Pokraèování z titulní strany
Ustavující valná hromada za úèasti
30 èlenù skuteènì v daném termínu
probìhla. Její zápis, odeslaný opìt na
C.K. policejní komisaøství – viz
pøíloha.
Z dokumentu jednoznaènì nevyplývá pøesné místo konání. Dá se pøedpokládat, že to bylo v hostinci Zlatý
jelen, který tehdy vlastnil L. Mácha.
V §6 Stanov o pøijímání èlenù se
mimo jiné hovoøí: „byl-li nový èlen
pøijat, vydá se mu èlenský lístek
nebo legitimace a po zaplacení výborem stanovaného poplatku odznak
klubový.
A jelikož klubový odznak musel být
schválen i v patøièných barvách C.K.
policejním øeditelstvím, zachoval se
ve výše uvedené složce nádherný
grafický list návrhu odznaku.
Jestli byl navrhnut a zhotoven i klubový prapor a stejnokroj není zatím
známo i když o obou se zmiòují jak
stanovy, tak povolení C.K. policejního øeditelství. Rádi bychom tuto
skuteènost v budoucnu i s vaší
pomocí objasnili.
Takže se dá øíci, že i na dnešní dobu
v neskuteènì krátkých porodních
bolestech nebo spíše radostech
(8.7.1907 - sepsané stanovy,
11.8.1907 - ustavující valná
hromada) vznikl plnohodnotný spolek KLUB ÈESKÝCH VELOCIPEDISTÙ VE STARÉ BÌLÉ s tìmito
prvními hlavními funkcionáøi:
Pøedseda klubu: Metodìj Strakoš,
obchodník
Jednatel: Ludvík Mácha, hostinský
Místopøedseda: Jiøí Puczek, strojník
Náèelník: Karel Ševèík, hutník
Pokladník: Jan Èerný, domkáø
Dalšími èleny výboru a revizní
komise byli zvoleni: Emil Strakoš,
hutník, Jan Lyèka, sklepník, Jan
Hajduèek , domkáø.
Z dalších listù C.K. policejní složky
hovoøících o èinnosti spolku pak vyjímáme:
„5.ledna 1908 o 3 hodinì odpolední
v hostinci p. Ludvíka Máchy ve Staré
Bìlé è.d. 173 se konala valná hromada spolku za úèasti 34 èlenù,
za nového pøedsedu zvolen Jiøí
Puczek a místopøedsedou Jan Hajdùèek, náèelníkem pak Jan Slavík.“
„14.února 1908 - žádost o povolení
nošení klubového odznaku v provedení schváleném stanovami - nošení
povoleno dne 3/III 1098.“
„29.kvìtna 1908 - žádost o povolení
„Výletu pro den 21.èervna 1908
do dubiny poblíž humen mezi Starou
a Novou Bìlou na majetku pana
Floriana Holaina è.d. 33“ Bude
pozváno asi 15 okolních klubù
velocipedistù a hasièù. Výlet zaène
o pùl druhé odpoledne pøi hostinci
bratra L. Máchy odkud pùjde prùvod
v èele s hudbou a dospìlejšími družièkami na výletištì. Zde bude koncert,
tanec, prodej uzenin a piva po celou
dobu až do 9 hodin veèer. Pak se
Starobìlský zpravodaj »6«
úèastníci výletu v lampiónovém prùvodu pøesunou do hostince bratra
L. Máchy kde bude pokraèovat
taneèní zábava. Za poøádek a bezpeèí
ruèí výbor Klubu èeských velocipedistù ve Staré Bìlé. Èistý výnos
vìnován bude na zakoupení rezervních kol pro klub a dobroèinné úèely.
Hudba místní, vstup na výletištì
30 hal., na taneèní zábavu 80 hal.“
To byly pomìrnì ambiciózní plány
asi nejvìtší klubové akce, jak to dopadlo ve skuteènosti se již asi nikdy
nedozvíme.
„28.bøezna 1910 v hostinci u Lejpy
p. Vilema Chylka è. 128 divadelní
hra Diblík šotek z hor – obraz z vesnického života v pìti jednáních. Ceny
míst: I.místo 80 hal, II.místo 60 hal,
k stání 40 hal.
„5.èervna 1910 - opìt výlet do lesíka
pana Floriána Holaina s již tradièním
bohatým programem jen s jednou
zmìnou, odchod a konec prùvodu
pøes celou obec od hostince p. Viléma
Chylka u Lejpy, tamtéž veèerní
taneèní zábava.“
Každoroènì v lednu se konala
valná hromada klubu s volbou vedení
na další rok. Z jednotlivých zápisù
vybíráme:
„15.ledna 1911 v hostinci obèanského stavebního družstva za pøedsedu zvolen Jan Èerný domkáø – který tuto funkci vykonával až do zániku
klubu v roce 1939“
„14.ledna 1914 poslední valná hromada pøed I. svìtovou válkou“
„17.února 1918 v hostinci u Lípy
jediná „váleèná“ valná hromada, povolená ještì C.K. policejním komisaøstvím v Mor. Ostravì“
„12.ledna 1919 v hostinci u Lípy
první valná hromada povolená policejním komisaøstvím bez „C.K.“
Z meziváleèných mnohem skromnìjších akcí spolku je ve zmínìné
složce mimo jiné zachyceno:
„24.èervence 1921. V hostinci u Lípy, pøednáška dr. Fuchse na téma
zdravovìda a jízda na kole“
„4.èervna 1922: vyjížïka na Lysou
horu pøes Paskov, Místek, Frýdlant a
zpìt“
„24.bøezna 1929: u Lípy br. Cholevy
mimoøádná valná hromada se zmìnami stanov: oficiálnì se mìní název
klubu na KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ „Stará Bìlá“, volí se dva
praporeèníci klubu, místopøedsedovi
klubu se ukládá sbírat data o dìjinách
Klubu (kronika??), pøi veøejných vystoupeních nosit a vyvìšovat vlajku
klubu, byl také schválen návrh
nového klubového odznaku.“
Pak již opìt následují jen velmi
strohé každoroèní zápisy z lednových
valných hromad, konaných již trvale
v hostinci U Lípy. Mìní se nìkteøí
èlenové výboru, ale pøedsedou stále
zùstává Jan Èerný.
Svatební fotografie dlouholetého
pøedsedy Klubu - Jana Èerného
za jejich èinnost a vykonanou
32 letou práci ve prospìch spolku.
Poslední zápis ve složce je velmi
struèný: „Spolek èeských cyklistù
ve Staré Bìlé zanikl na základì èl. II,
vládního naøízení è. 97/1939 Sb z. a n.
dnem 30.6.1939 a byl z rejstøíku
spolkù vymazán.
Tak to je „oficiální“ historie spolku
dle policejních archivù. Daleko pestøeji byl však jistì život spolku zachycen ve zmiòované kronice. Nepokusíme se ji spoleènými silami najít?
Ing. Oldøich Dlouhý
Mob. 775 574 116
Mùj otec a kolo
Více pak je zdokumentováno
závìreèné dìjství existence spolku
a to je jeho nucené rozpuštìní
v r. 1939: na 11.èervna 1939 dopoledne o 9.hodinì v hostinci U Lípy
svolána mimoøádná valná hromada
a na závìr rozpuštìní spolku KLUB
ÈESKÝCH CYKLISTÙ „STARÁ
BÌLÁ“.
V zápise z této valné hromady je m.j.
uvedeno: „i když na pozvánkovém
obìžníku bylo podepsáno 90 èlenù
spolku, na vlastní schùzi se dostavilo
jen 8 èlenù, hotovost spolku
k 11.6.1939 èiní 1255,90 Kè, jednomyslnì odhlasováno, aby se spolek
dobrovolnì rozešel. Hotové peníze se
rozdìlí na polovinu škole a polovinu
hasièskému sboru. Koneènou likvidaci provedou bratøi Èerný, Puèek,
Kleèka a Urbánek.Bratr Žídek dìkuje pak pohnutými slovy starým
zakladatelùm a funkcionáøùm spolku
Mùj otec JUDr. František Hoøínek
je oznaèován za prvního cykloturistu
ve Staré Bìlé. Velociped v dobì jeho
mládí stál okolo 700,- Kè i více.
Vždy kráva byla za 600 až 900
a jalovièka za 500 korun. Bylo to
opravdu hodnì penìz a proto si lidé
kupovali kola z praktických dùvodù –
dostat se do práce, na pole, do škol
nebo zajet do Beskyd na borùvky.
Sportovní stránka byla nìkde jinde.
Otec si koupil své první kolo v dobì
studia na Karlovì univerzitì (1932 –
1938). Na návrh nìkterého svého
profesora z Reformního reálného
gymnázia v Pøívoze se pro svùj výborný prospìch dostal v Praze mezi
chovance Hlávkovy nadace. Pøivydìlával si taky kondicemi a prací koncipienta v advokátní kanceláøi. Nìkdy
ale i prodal vlakovou jízdenku od nadace a cestu z Prahy i zpìt absolvoval
na kole.
To mu v Praze postavil vinohradský mechanik Štantejský, který koupil trubky od známé, ale zaniklé továrny na motocykly Wanderen. Ten
zájemcùm stavìl kola na míru. Otcovo kolo bylo zvláštní - støed klik byl
posunut mírnì dopøedu a taky nahoru, sedlo bylo prodlouženo, øídítka
mìla krásný oblý tvar, kliky byly
delší o 2 cm. Cyklista mìnil za jízdy
Starobìlský zpravodaj »7«
posed, šlapal více dopøedu a šel taky
koleny nahoru. Kolo bylo cílenì stavìno na dlouhé trasy a pro jízdu
do kopcù. Pøevod byl 52/23 a otec si
ho opravdu užíval.
Touha poznávat cizí zemì pøivedla
otce do Francie, Nìmecka, Rakouska, Itálie a taky do Jugoslávie.
To všechno na kole, vlastními silami
a se skromnými prostøedky. V Jugoslávii – v Sarajevu tehdy pracoval jako kapelník železnièní hudby vynikající muzikant a trumpetista, starobìlský rodák pan Jaroslav Mulka, který
otci vymìnil úplnì prodøené boty.
Byla to veliká pomoc. Vždy tam
dojel pøes Semmering a Slovinsko.
Mohl tak pokraèovat do Dubrovníku
a odtud dlouhou cestou domù.
Otec byl pro cestování perfektnì
pøipraven. Mluvil nìmecky, anglicky, francouzsky a rusky, na gymnáziu mìli i øeètinu a latinu. Domluvil se všude, dopøedu vìdìl, co uvidí,
mìl výbornou pamì, znalosti o prostøedí nabyté dopøedu z knih. Vozil
svùj malý fotoaparát Kodak, dìlal
fotky a psal si poznámky. Rodáci
ze Staré Bìlé ho charakterizovali takto: „Frantikovi staèi svaza høbet a je
z nìho živa knižka“.
Otec byl èlenem Klubu èeských
turistù a hlavnì DTJ, která mìla silné
zázemí v Bìlé i na Ostravsku.
Po svých návratech z cest se vždy se
spoluobèany podìlil o své dojmy.
Pamìtníci mi øekli, že jeho pøednášky
mìly mezi lidmi velký ohlas.
Po válce byl èlenem turistického
oddílu TJ VŽKG a taky byl
funkcionáøem v plánovací komisi
KV ÈSTV.
V roce 2002 si zlomil kyèelní kloub
a pøestal chodit. Žil pak v Domovì
dùchodcù v O.-Zábøehu a 2.bøezna
letošního roku zemøel. Jeho tìžký,
ale krásný život chlapce z prostých
pomìrù, právníka a cykloturisty se
tak završil.
Èest jeho památce
Mgr. Radim Hoøínek, syn
Moje cyklocesty a necesty
Když v loòském létì pøipomnìl
Olda Dlouhý sté výroèí starobìlské
organizované velocipedistiky,
vybavil se mi mùj cyklistický
životopis.
Moje vzpomínky na kolo sahají
do ranného dìtství, kdy nás matka
Stázka se sestrou vozila na louky
sušit sena. Mìl jsem tak blíže
k užovkám, ocúnùm, k Odøe nebo
k èervenému fosforu v Polaneckém
lese. Ale kajícnì pøiznávám, že jsem
závidìl Jeníkovi Palièkovi, který už
ve svých pìti letech na kole jezdil. Já
to zvládl až v první tøídì. S otcem
jsem jel taky do Paskova na vlak.
Sedìl jsem „na rulce“ dvoutrubkového rámu. Ta byla obalena dekou,
pod kterou sme spali v Morávce,
kde jsme byli sbírat borùvky.
Ve druhé - tøetí tøídì nastalo období
závodù na kolech po okruhu Moèárek-Potoky-most a nepøekonatelný
byl Felix Nenka. Mìl výborné kolo
s anglickým sedlem.
Svoji první velikou jízdu jsem podnikl v šesté tøídì po trase Nová BìláKrmelín-Proskovice a zpìt domù.
Tehdy se hodnì mluvilo o sólo cestách Radima Hoøínka po Slovensku
a taky o tom, že se svými spolužáky
jeli do Hradce. To už byly veliké
výzvy.
V roce 1962 jsem si koupil po známosti své první kolo. Byl to výborný
cestovní favorit, mìl nosiè a vaky,
dva mìnièe pøevodù, pevnou a lehkou kostru a tak pøedznamenal dnešní
krosová kola. Za rok jsme už s Jendou
Palièkou a Jardou Popeláøem jeli
do Prahy a na Karlštejn. Pozdìji to
bylo s Láïou Liškou a Vlastíkem
Horsinkou pøes Vysoèinu do Tábora
a Jižní Moravu pøes Telè a Brno
zpátky domù. Jezdil taky František
Kutáè se svojí partou. Nebyli jsme
pouèeni, jak se takové cesty plánují,
k dispozici jsme mìli pouze autoatlas. Ale vidìli jsme nádherná místa,
podali výborné výkony a poznávali
lid. Jak jsme se všemu divili!
Na pedagogické fakultì jsem se
(vedle starobìlského volejbalu) zapsal i mezi cykloturisty. To výraznì
ovlivnilo mùj další život. Hodnì jsem
jezdil v zimì na bìžkách, ale v cykloturistice jsem se vyslovoval i k metodice, k mapám, trasám atd. Redaktorovi P. Šiøinovi z MF jsem navrhoval
vyhlásit „Den kola“. Byl jsem proto
znám a po vojnì jsem byl v r. 1972
pozván (nebo nominován) na cykloturistickou expedici Tunis 72. Tehdy
jsem se ale této pocty musel vzdát.
Øešil jsem podstatnìjší osobní
problémy a po pøestìhování do Proskovic jsme volili dovolené na lyžích
a na kolech. Procestovali jsme toho
doma a pozdìji v Polsku a Rakousku
dost. Tyto dovolené pøinesly èasto
našim dìtem humornou zajímavost.
Jejich noví známí si o nich iluzornì
mysleli, „že všude byli“. Je ale pravdou, že na kole se dá hodnì poznat.
Koncem sedmdesátých let si ještì
vzpomínám na pozvání švédského
cyklistického svazu na dálkovou
jízdu okolo jezera Vättern (350 km
nonstop), kterému jsem taky nemohl
vyhovìt. Byli jsme se tam v r. 1991
podívat autem. Ta jízda musí být
nádherná. Ale já ji už nepojedu.
Mimo rodinnou turistiku byla mým
pøedním zájmem cykloturistika mých
žákù. S nimi jsem uskuteènil celkem
44 vícedenních putování, jednodenní
vyjížïky nepoèítám. Tyto výlety
smìøovaly vždy do Oderských vrchù,
kde mám 16 tras vèetnì cest
z a do Ostravy. Zaznamenali jsme
pouze jednu odøeninu, 3 lijáky a 11
Starobìlský zpravodaj »8«
defektù. Naše základna v Èermné
byla ideální a bývalí žáci už ani nevìøí, co dokázali a poznali. Pouze pøipomínám, že uskuteènit napø. takovou ètyødenní akci je velmi složité
a velmi zodpovìdné.
Nemìlo by smysl, abych zde pøipomínal své nesplnìné plány, moje dva
ukradené favority nebo vážný úraz
pravého zápìstí. Ale pøi své malé rekapitulaci u mne výraznì pøevažují
radosti. Poznal jsem dávno cyklostezky, používal cyklovagóny, obdivoval sortiment kol a vybavení, mapy, literaturu a služby. Dnes tu máme
všechno. Sleduji proskovickou mládež i okolní cyklisty. Starobìlští jezdí
do Alp, starobìlské sestry jezdí
ve vzorné šòùøe za Bøeou Šelonkem,
krmelínští si oblíbili Znojemsko.
Celkovì se zvyšuje bezpeènost a pøibývají cyklotrasy (ale taky nìkdy
bezohlednosti). Kdysi jsme neuspìli
se Dnem kola, dnes vyhlašuje EU
Den bez aut. Kola mají kosmické
parametry. Koho by to netìšilo?
A osobnosti starobìlské cyklistiky?
Jednou jsem vzpomínal na p. Èernína
a Lièku, ale byli i další - p. Macek,
p. JUDr. Hoøínek, p. faráø Gebèinský
a jiní. Stejnì tak jako oni mají kolo
rádi paní Forgaèová, Hoøínková,
Staòková, MUDr. Pika, jezdili Matýsci, jsou to poštovní doruèovatelky
a další, a už používali nebo používají
kola za jakýmkoliv úèelem. Vždy
cyklistika patøí k nejrožšíøenìjší
lidové aktivitì a zábavì se širokým
významem.
Jestliže si pøipomínáme 100. výroèí
cyklistiky ve Staré Bìlé, mìli bychom žasnout nad našimi pøedky a litovat, že jejich èinnost byla násilnì
pøerušena. Takové výroèí hodnì zavazuje a je taky výzvou!
A proto cyklistice ZDAR!
Karel Sýkora, Proskovice
Fotbalové soutìže v plném proudu.
V první dubnový den se rozjely
fotbalové soutìže v kraji a tak se tento
stal startovacím i pro naše družstvo
mužù v krajské soutìži I.A tøídy.
K prvnímu soutìžnímu utkání odjeli
starobìlští do Bolatic, kde je èekal
soupeø z horní poloviny tabulky, se
kterým jsme vždy v minulosti odehráli vyrovnané zápasy. A nejinak
tomu bylo i tentikrát. Naše družstvo
nastoupilo ještì bez A. Grussmanna,
ale v sestavì se objevil náš bývalý
hráè R. Polzer, který se vrátil do týmu
na hostování z Brušperka. Nový
trenér mužstva J. Hoøínek postavil
do prvního utkání tuto sestavu: Kaloè
- Adámek, Harušák, Polzer, Plavi –
Bittala, Malík, Nenièka, Olbort
–Škrkoò, Staøièný. V prùbìhu utkání
se na høišti objevil i Jansa, který však
zápas po dvou žlutých kartách nedohrál a tak jsme dohrávali v 10 hráèích. Po bezbrankovém poloèase
jsme již v 6.minutì druhého poloèasu
inkasovali, když brankáø Kaloè nezkrotil støelu domácího hráèe z 25
metrù. V oslabené sestavì jsme již
nestaèili vyrovnat.
Ve druhém jarním kole jsme
na svém høišti pøivítali soupeøe
ze Štìpánkovic, který v té dobì figuroval na druhém místì tabulky.
A nejvìtší domácí návštìva (150 divákù) vidìla výborné utkání, ve kterém se nám podaøilo zvítìzit 2:1
po poloèase 1:0. První branku domácích vstøelil V. Staøièný, který využil
centrovaný míè O. Malíkem
a ve skluzu jej dopravil do sítì hostù.
Soupeø se však s tímto stavem nechtìl
smíøit a brzy po zahájení druhé pùle
využil špatné rozehrávky našich
obráncù a vyrovnal na 1:1. Diváci
stále sledovali velmi dobré utkání,
které se nám podaøilo otoèit na svoji
stranu zásluhou V. Staøièného, který
si zpracoval jeden z nebezpeèných
centrù a svým druhým gólem v utkání
zaøídil, že body zùstaly doma.
K dalšímu zápasu odjeli naši hráèi
na pùdu suverénnì vedoucího mužstva soutìže, do Oldøišova. Tomuto,
již témìø jistému postupujícímu týmu
do krajského pøeboru, bylo naše mužstvo více než dùstojným soupeøem.
I když odešli poražení 1:0, odvedli
naši hráèi velmi dobrý výkon,
kterému chybìlo pouze promìnìní
nìkterých z mnoha šancí. Pouze nedùrazná koncovka byla pøíèinou
toho, že jsme na høišti lídra tabulky
nebodovali. Pøesto je na mužstvu
vidìt zlepšená tréninková morálka
a tak snad mùžeme vìøit, že se
výkony dále budou zlepšovat.
V souèasné dobì je družstvo Staré
Bìlé na šestém místì tabulky se ziskem 23 bodù a skóre 27:22.
Až budete èíst tyto øádky, budou mít
naši hráèi za sebou již další boje.
Budeme jim fandit a držet palce, aby
komentáøe byly jenom kladné. A to i
z úèinkování ostatních mládežnických družstev.
V.Adámek
Péèe o majetek
a jeho zvelebování
Patøí mezi základní povinnosti
všech funkcionáøù a èlenù TJ. Je to
nároèná, ale nanejvýš potøebná
èinnost, která zajišuje odpovídající
kvalitu sportoviš pro vyžití èlenù
a obèanù. A nejde jen o udržování
stávajícího majetku, ale i o další
zkvalitòování prostøedí na jednotlivých sportovištích a v zaøízeních tìlovýchovné jednoty. Proto už teï je
v plánu výmìna vstupních dveøí, jak
do tìlocvièny, tak i do restaurace,
stejnì jako rekonstrukce ženských
Starobìlský zpravodaj »9«
WC v restauraci sokolovny. Dùležitým úkolem bude rovnìž napojení
odpadù na kanalizaèní sí.
Zcela jistì své do vylepšování
prostøedí tradiènì øeknou èlenové
tenisového oddílu, kteøí zásluhou
pøíznivého poèasí zahájí zøejmì sezónu døív, než to bylo zvykem v minulých letech. A zahanbit se urèitì
nedají ani ostatní oddíly. Všichni teï
netrpìlivì èekáme, jak dopadnou
jednání o pøidìlování grantù a úèelových dotací, bez kterých bychom
plánované úkoly nemohli plnit.
Vlastimil Adámek
Hokejisté zakonèili sezónu
Sezónu 2006-2007 zakonèili Starobìlští hokejisté v sobotu 7.dubna
pøátelským dvojutkáním na Ledòáèku.
Nejdøíve nastoupili senioøi proti krmelínským „Drakùm“ a dlouho se
zdálo, že v posledním utkání sezóny
odejdou poraženi. Prohrávali 1:3 a až
zvýšenou bojovností v závìru vyrovnali zkušeným Richtárem na koneèných 3:3.
Ve druhém utkání nastoupili mladí
TJ SOKOL Stará Bìlá oproti zkušeným matadorùm z HC Stará Bìlá
a taktéž po celé utkání prohrávali.
Nevídanou bojovností a výkonem,
který nadchnul všechny pøítomné
zaslouženì remizovali 5:5.
Po pøekrásném smíru na ledì se
všichni zúèastnìní sešli ve Starobìlské myslivnì, kde pøi pøátelském
posezení si navzájem upevnili dobré
vztahy a jako sponzorské podìkování
pøevzali od CIMO CITROEN St.
Bìlá hodnotný dar. Pro sezónu 20072008 opìt na svých dresech budou
zviditelòovat a doporuèovat tento
servis. Zdar nadcházející sezónì.
Z. Hajný
vloèky, mrkvu,
køen pro zmìnu,
po obìdì pivo žadne,
vodka a vas nìnapadnì,
Novy mìsic: kvìten – maj! na žizeò vèil èistu vodu,
zapomeòte na hospodu,
Novy je tu Zpravodaj,
na èerstvy luft choïtì robi,
všecko matì pøeèitane,
nìztìka se, nìrozlobi,
na posledni su stì stranì.
tež spìšej spa a choditì,
Trochu aspoò a zabavi,
furt na telku neèuèitì…!“
enem buïtì shovivavi!
„Pane doktor - jak vas slyšim,
V pulce kvìtòa odedavna vim najisto! Nic netušim!
v Bìle byva pu pøeslavna. Že tu moja roba byla,
èil se všecko pomìnilo,
vam to pro mì naøidila!
šak zpominek hodnì zbylo: Dy znam od ni to kazani,
male kramky všelijake,
nemusel sem zajs za vami!“
všecko proste, ledajake,
Z doly tìtka Marijana
pišalièky a flintièky,
- ta od stryca Floriana
bombony a med turecky,
kolotoè - ten s konièkami, - vyèinila jemu hrubì:
„Cely dìò maš fajfku v hubì,
bursky - s bubnem,
po bradì ti furt bambyla,
trumpetami.
Co je stejne? Kostel znamy! umel maš jak našo Mila,
cho nìkuøiš, fajfku maš,
Rozkvitle su tež kaštany!
zato kuchyò zabafaš!“
Do doktora šel Nováèek. „Moc nìmudruj – pravi Floriš
„Pane - vašo zdravi
– co s tu fajfku, dobøe to viš!
- to ma haèek,
Po dvuch zubach dolu ïura je,
kajtež haèek - velky hak
akorat tam fajfka pasuje.
– nìpotìším - je to tak!
Dyby ty si fajfku mìla,
Hnedka kuøi pøestanìtì,
hubu bys nìotevøela:
kila dolu dostanìtì,
držela bys ju zubami
žaden buèek, èi kaèenu,
mezi svojmi protezami…!“
Starodavna je zpominka,
vykladali ju maminka.
Revky mirty, rozmaryny
dìvèa dalo rus do hliny
– ež se budì raz vydava,
prutky z nich se budu dava
do vìneèku, na kytièky,
pro nìvìstu, pro družièky.
Revky se šak neujaly,
pøed oèami pozdychaly.
Ež raz dìvèa pøišlo zvenku,
Jindøišek stal pøi okenku,
pøišlo k nìmu potichu:
„Co hev robiš, Jindøichu!“
„Dycky jeden vytahuju,
èi ma koøeò – pozoruju…“
Maly synek enem hek
– rozbeèel ho pohlavek.
Kdysi øekli: „Ty – Emanku
– co tež to maš za galanku!
Dy je vìtši ež o hlavu
trochu øeè baj ma gramlavu,
krasy tež moc nìpobrala,
to, co zbylo, tak to vzala…“
„Co tež vy mi vykladatì!
Moje oèi vy nìmatì!
Zavøitì ty èepanì!
Mam ju rad a ona mì!“
Tonka – heva je v dìdinì,
jezdila s nim napoøad.
Na skladani kdysi bylo,
zrzave, šak furt jezdilo.
Kladku, øetaz – to nìmìla,
u obchodu, u kostela
o mur opøe, èi položi,
kdo by ukrad také zboži!
Raz tež vetši nakup ma,
na øiditka že ho da!
Ale capar zmiznul,
už je v haju,
tašky smyèi, metrak maju,
s bekem pravi Frantovi
„Kdosi kolo ukrad mi!“
V tym se chlop
tak rozesmìje,
že smichem se
bøuch mu chvìje:
„Bezdomovci kolem jeli,
s haraburdim karu mìli
a jak jim to drkotalo,
navrch kolo se tøepalo
– s železem šlo do sbìru!
Ja se z teho… pominu!“
A nìmatì vrasky v èele
od nìdìle do nìdìle
– v kvìtòu dobøe se mivajtì!
V èervòu psaòa se doèkajtì.
R. Forgaèová
v Proskovic èi v Krmìlínì?
– mìla kolo, taky køap,
AA+ STAVEBNINY
KONSYS s.r.o.
Nejširší sortiment stavebního materiálu na SEVERNÍ MORAVÌ
Zámková dlažba sleva až 10%
Akce: Lícové cihly Klinker
Komíny Schiedel za speciální ceny - platí pouze v Kvìtnu
V prodeji zahradní nábytek znaèky ART BETON
Získejte slevu až 10% na veškerý sortiment. Vystøihnìte tento
kupon a pøineste na naši prodejnu. Obratem Vám vystavíme
zákaznickou kartu.
Dopište prosím název novin, ve terých jste tento kupon získali
Kde nás najdete???
...................................................
V Ostravì na Betonáøské 1, 597 578 562; V Opavì na Rybáøské 88, 553 652 199; Ve St. Mìstì u F-M
Na Zbytkách 158, 558 881 004; v Hranicích na Mlýnské 520, 777 626 238
Ceny jsou platné do 31.5. 2007 nebo do vyprodání zásob.
www.AAstavebniny.cz
vychází jednou mìsíènì lVydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz
Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. lNeprošlo jazykovou úpravou. l
lAdresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199 l
lRedakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek lSazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 l
lTisk: Tiskárna v Dubí lUzávìrka pøíštího èísla: pro podklady v digitální podobì 15.5.2007, pro ostatní 10.5.2007 l

Podobné dokumenty

královéhradecký kraj královéhradecký kraj

královéhradecký kraj královéhradecký kraj Krušina z Lichtemberka, tehdejší pán hradu Kumburk. Roku 1454 koupil toto území král Jiøí z Podìbrad, který ho postoupil Valdštejnùm. Roku 1688 se Kalná a okolní vsi stávají až do roku 1796 majetke...

Více

Setkávání pod „Kuňkou“ má tradici 25 let

Setkávání pod „Kuňkou“ má tradici 25 let První shromáždění lidu se zde konalo 25. června 1420, kdy tu ještě husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka ani nezačal budovat hrad. Shromáždění lidu, povzbuzeno „ohnivými“ slovy husitského kněze ...

Více

Číslo 2 - Semčice

Číslo 2 - Semčice opravu krovù, statiky, støechy, øíms, žlábkù, venkovních a vnitøních omítek atd. je potøeba, podle odborníkù, cca 5,5 milionu Kè. Opravy se dají rozdìlit do 3 etap. Mìlo by se zaèít opravou krovù, ...

Více

Jiří Wolker: TĚŽKÁ HODINA

Jiří Wolker: TĚŽKÁ HODINA bys stále v boji byl a nikdy po boji. Pak sníh, jenž na mìsto se snáší zšeøelé, jen bílým obkladem ti bude na èele a z vìží hodiny se s ptáky rozletí. Neb bolest pøemoci je víc než trpìti.

Více