Číslo 44 Praha, červenec 2014

Zpravodaj
ČESKO-RUMUNSKÉ SPOLEČNOSTI
ČÍSLO 44
PRAHA, ČERVENEC 2014
Z RUMUNSKÉHO TISKU V DRUHÉM POLOLETÍ ROKU 2014
• Rumunská vládní agentura pro boj s diskriminací udělila 10. února prezidentu Traianu Băsescovi
pokutu ve výši 600 lei (v přepočtu cca 3700 korun) za rasistické výroky proti Romům, které pronesl
roku 2010. „Jen velice málo z nich chce ve skutečnosti pracovat“ a „mnoho z nich žije tradičně z
krádeží.“ – .„Je to zejména symbolicky důležitý akt spravedlnosti (...) Doufáme, že v konečném
důsledku přispěje k zastavení či alespoň zmírnění diskriminace Romů,“ řekl k rozhodnutí Marian
Mandache, mluvčí Romani Criss Roma, rumunské lidskoprávní organizace. Poznámky prezidenta
Băsesca k Romům si v Rumunsku získávají pozornost opakovaně, takto oficiálního odsouzení se jim
však dostalo poprvé. Národní rada pro boj s diskriminací – to znamená vládní agentura, jež dbá od
roku 2001 na dodržování antidiskriminační legislativy a zavádění norem přijatých na úrovni EU –
přitom hlavu státu zpočátku pokutovat nechtěla. Prezident totiž uvedené výroky nepronesl na
rumunské půdě, nýbrž v zahraničí, při oficiální návštěvě ve Slovinsku – a tam by pravomoci Rady
podle jejího vlastního vyhodnocení sahat neměly. Případ se však postupně dostal až před rumunský
Nejvyšší soud, a ten rozhodl jednoznačně: Rada musí jednat, zahraničí nezahraničí. Ve
dvacetimilionovém Rumunsku se k romské národnosti hlásí přibližně 620 tisíc lidí. Počet etnických
Romů v zemi je však dle odborníků nejméně dvojnásobný.
• Rumunské státní úřady v polovině měsíce března zakázaly vstup na své území většímu množství
maďarských občanů, kteří podle ministerstva vnitra prováděli na rumunském území podvratnou
činnost. Jde například o členy hnutí Jobbik, Nové maďarské gardy nebo hnutí 42 žup. Mluvčí
rumunského ministerstva vnitra Monica Dajbogová informovala, že vnitro požádalo příslušný soud,
aby dotyčné osoby prohlásil za osoby nežádoucí. Opatření přijala rumunská strana při zohlednění rizik
ohrožujících veřejný pořádek a národní bezpečnost. Na dotaz, zda se opatření týká také vůdce hnutí
Jobbik Gábora Vony, mluvčí prohlásila,že proti jeho osobě bylo zahájeno trestní řízení, avšak další
detaily neuvedla. Jinak potvrdila, že Bukurešť bude o přijatých opatřeních maďarskou stranu
informovat.
• Podle březnového sdělení rumunského ministerstva vodního a lesního hospodářství se v zemi dál šíří
nezákonná těžba dřeva. „Za dvacet let bylo nelegálně vytěženo na 80 milionů kubických metrů, čímž
vznikla škoda ve výši pět miliard eur (téměř 137 miliard Kč)," uvedla ministryně Lucia Vargová, která
usiluje o přijetí přísnějšího zákona o lesích. „Nejhorší na tom je, že nelegální těžba dřeva ve svém
objemu dvakrát překračuje zalesňování a přirozenou regeneraci lesa. Bude-li to tak pokračovat, brzy tu
nebude ani dřevo pro průmysl, ani les, kde by se lidé mohli procházet," cituje ministryni agentura
AFP. Ředitelka kampaně Greenpeace Rumunsko Doina Danciuová potvrzuje, že tato katastrofální
situace se ještě zhoršuje. „V letech 2009 až 2011 bylo denně zaznamenáno asi třicet případů
nelegálního kácení lesa, zatímco v roce 2012 to už bylo na padesát případů denně,“ vysvětluje. Nový
zákon, který ještě musí schválit poslanecká sněmovna, předpokládá kontroly a přísnější sankce, jakož i
povinnost malých vlastníků své lesy hlídat. Dnes není střeženo 500 000 hektarů soukromých lesů,
takže se stávají snadnou kořistí zlodějů. Zpřísnění legislativy však naráží na odpor. Nevládní
organizace hovoří o mafii, která se těší jisté blahovůli ze strany úřadů. „Nelegálně vytěžené dřevo
mívá často na oko legální dokumenty, které však vydaly neexistující společnosti,“ zdůrazňuje
prezident sdružení Nostra Silva Cătălin Tobescu. Na trzích, kde panuje velká konkurence, se dřevo
1
prodává firmám vyrábějícím nábytek, dřevěné desky a stavební materiál. Tyto firmy se o původ dřeva
zajímají jen málo. V dřevařském sektoru vládne rakouská společnost Schweighofer, která měla v roce
2012 obrat ve výši 445 milionů eur (asi 12 miliard Kč). Skupina, která chce v rumunském Reci otevřít
již svůj pátý podnik, vyvolává odpor v řadách ochránců životního prostředí i malých místních
podnikatelů. Tato nová továrna, která má ročně zpracovat 800 000 m3 dřeva, bude podle nich mít
katastrofické následky pro lesy v dané oblasti. Společnost naproti tomu tvrdí, že uvedení továrny do
provozu nepovede k nadměrné těžbě lesa, nýbrž k „reorganizaci trhu“, podpoří rozvoj místních
firem a vytvoří 2650 přímých a nepřímých pracovních míst. Odlesňování postupuje rychle v celé
jihovýchodní Evropě a ohrožuje panenské lesy, které jsou v Evropě po Rusku největší, a s nimi na
8000 medvědů, 4000 vlků a 3000 rysů, kteří je obývají. Bukurešť za nelegální kácení stanoví pokuty
až do 3000 eur (zhruba 82 000 Kč) a do roku 2030 chce zalesnit asi milion hektarů. Lesy tam dnes
přitom pokrývají zhruba 6,4 miliony hektarů. „Přestože zalesňujeme, počkáme si desítky let, než se
jizvy způsobené nelegálním kácením zahojí," dodává Danciuová.
• V polovině května bylo do jihokarpatského pohoří Ţarcu dopraveno dvacet exemplářů zubra
evropského. Druh někdy též nazývaný bizon evropský by se tak do Rumunska vrátil po dvou stech
letech, uvedla agentura APA s odvoláním na Světový fond na ochranu přírody (WWF). V létě by se
pak na jihu Karpat mělo objevit dalších deset kusů zvířat. Cílem společného projektu WWF a
organizace Rewilding Europe je, aby se v příštích deseti letech počet kusů těchto zvířat v jižních
Karpatech každoročně zvyšoval. Zvířata by se měla plně začlenit do tamního ekosystému, a proto
nebudou dostávat žádné doplňkové krmivo. Pro návrat zubrů je zpočátku vyhrazena plocha o rozloze
15 hektarů, později se předpokládá, že zvířata osídlí 160 hektarů. Zubři si budou muset osvojit
schopnosti nezbytné pro přežití, aby dlouhodobě zajistili svou existenci ve volné přírodě, do níž budou
plně vypuštěni v září. Zubři jsou velmi důležití pro biodiverzitu Karpat, zdůraznila WWF. Od jejich
návratu si oblast západního Rumunska slibuje také rozvoj turistického ruchu, plánuje se totiž založení
návštěvnického centra.
• Rumunsko by chtělo k l. lednu 2019 přijmout euro. Oznámil to v úterý 6. května rumunský ministr
pro rozpočet Liviu Voinea. Podle něho po finanční krizi díky podpůrným finančním programům tamní
ekonomika opět získává pevnou půdu pod nohama. S přijetím eura země původně počítala už
v letošním roce, finanční krize v členských státech EU však zasela nejistotu. Rumunská levicová vláda
Victora Ponty si loni sjednala dohodu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou unií
o dvouletém záložním úvěru ve výši čtyř miliard eur. Dohoda má zemi zajistit potřebné rezervy pro
případ vnějších finančních otřesů. Vláda tvrdí, že půjčku čerpat nebude. MMF ve své březnové
pracovní zprávě napsal, že rumunská ekonomika v uplynulém roce vzrostla odhadem o 3,5 procenta.
Ekonomickou aktivitu podpořila solidní úroda a výkon průmyslu. Slabá domácí poptávka však
omezovala růst dovozu.
• V Jasech byl dne 17. května blahořečen místní řeckokatolický biskup Anton Durcovici, mučedník
víry z dob komunistické totality. Narodil se v Rakousku (17. 5. 1888), seminář vystudoval v Bukurešti
a v Římě získal doktorát z filosofie, teologie a kanonického práva. Roku 1910 byl vysvěcen a působil
v pastoraci. V roce 1947 byl jmenován biskupem v Jasech, a třebaže do rumunského politického dění
vůbec nezasahoval, byl záhy zatčen jako nepřítel lidově demokratického zřízení. Několik týdnů byl
nelítostně týrán, držen v naprosté izolaci a nakonec – ponechán zcela bez potravy i vody – 10.-11.
prosince 1951 zemřel. Jeden ze svědků-spoluvězňů později vypravoval, že jeho obnažené tělo
žalářník hodil do společného židovského hrobu nedaleko věznice. Řeckokatolický biskup Anton
Durcovici je již druhým blahoslaveným rumunským mučedníkem z dob komunistické totality.
• Český prezident Miloš Zeman se v rámci dvoudenní návštěvy Rumunska a Moldavska 21. května
sešel se členy rumunské královské rodiny a předal jim fotografie pořízené roku 1936 během návštěvy
krále Carola II. v Praze, kde jedno z křídel Hradu nese dodnes jeho jméno.
2
Z KULTURY
Rumunská literatura na veletrhu Svět knihy
Letošního 20. ročníku pražského knižního veletrhu se stejně jako v předchozích letech zúčastnila
početná delegace spisovatelů z Rumunska. S velkým zájmem publika se setkal romanopisec Bogdan
Suceavă (nar. 1969), jehož úspěšnou politickou satiru z Bukurešti devadesátých let, S bubnem na
zajíce chodil (Venea din timpul diez, Ed. Polirom 2004) vydalo před nedávnem nakladatelství Paseka
v překladu Jiřího Našince (román byl již přeložen do angličtiny, francouzštiny, maďarštiny a
bulharštiny). Současnou prózu dále zastupovali tři autoři středního věku – Ileana Cudalb (nar. 1951),
Ioan T. Morar (nar. 1956) a Lavinia Bălulescu (nar. 1985), s jejichž nejnovějšími díly se návštěvníci
veletrhu mohli seznámit jak prostřednictvím autorského čtení, tak v českém překladu pořízeném Jitkou
Lukešovou. Poezii reprezentovala mladá básnířka Krista Szöcs (nar. 1990) a doyen rumunských
básníků Emil Brumaru (nar. 1939); ukázky z jejich tvorby přeložila Libuše Valentová. S některými
rumunskými účastníky Světa knihy se budeme moci setkat na stránkách internetového časopisu
Iliteratura.cz.
lv
Slovensko-rumunská kultúrna spoločnosť v Bratislave ožila zaujímavou akciou...
“Ako vyzerá modernizácia Rumunska a Slovenska 25 rokov po páde komunizmu?”– pekná otázka,
nie? Kladieme si ju čoraz častejšie a v rôznych formách, len odpoveď akosi ostáva visieť vo vzduchu.
Tentoraz však takto znel názov stretnutia Slovensko-rumunskej kultúrnej spoločnosti v Bratislave dňa
11. marca 2014 o 18 hod. na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, na ktorom sa zúčastnilo
početné rumunské i slovenské publikum rôzneho zamerania.
Ako hostia na ňom vystúpili na ňom dvaja prednášajúci, prof. Vintilă Mihăilescu z univerzity
SNSPA (Şcoala Naţională de Ştiinţe Politice şi Administrative) a prof. Darina Malová, slovenská
politologička z Univerzity Komenského v Bratislave. Obaja sa pokúsili zhodnotiť spôsoby
modernizácie vo svojej krajine, len s rozdielnym prístupom.
Prof. Mihăilescu podložil svoje slová historickými a sociologickými poznatkami z priebehu
spoločenských premien v Európe a predstavami o tom, čo by mala modernizácia prinášať a ako by
mala vyzerať v Rumunsku, vďaka čomu veľmi dobre vynikla súčasná situácia, charakter modernizácie
na rumunský spôsob. Veľmi dobre uplatnil najmä štatistické údaje, ktoré nielen prekvapovali, ale až
šokovali, pričom výborne dotvárali celkový obraz modernizačných pokusov a snáh. Prof. Malová sa
sústredila väčšmi na politickú situáciu a na jej ekonomické dopady v súčasnosti, prípadne na niektoré
extrémne prejavy modernizácie, zavinené práve politickou konšteláciou moci. V diskusii sa prebralo
niekoľko zaujímavých bodov, z ktorých vyplynulo, že rozdiely medzi oboma krajinami a ich
systémom nie sú priepastné. Napriek tomu sa ukázalo, že na Slovensku sa predstava modernizácie
viaže na industrializáciu, prípadne technickú elitu, zatiaľ čo v rumunských regiónoch sa modernizačné
efekty prejavujú aj v oblasti industrializácie rôzne, i vďaka zatiaľ chýbajúcej technickej alebo
ekonomicke elite. Situácia v Rumunsku sa líši podľa regiónov a sú v nej veľké rozdiely, ktoré ťažko
prekonať, ale krajina pokračuje rovnakým smerom, čo nie vždy znamená klad, no vzhľadom na
súčasnú situáciu v strednej a juhovýchodnej časti EÚ je to takmer nevyhnutné.
Na pretras prišla nakoniec aj otázka samotných elít. Prof. Mihăilescu konštatoval, a na tom sa
zhodli obaja rečníci, že politické elity v zmysle demokratizácie a boja za občianske práva ani v jednej
krajine prakticky neexistujú. K tomu pridal, že v Rumunsku sa iné elity ako kultúrne ani nerozvinuli,
zatiaľ čo na Slovensku sa konštituovala pomerne silná technická elita. Jej súčasťou je však aj
rumunský prvok, ktorý predstavujú mladí odborníci, pracujúci v medzinárodných firmách a
korporáciách, pôsobiacich aj na Slovensku. Časť z nich sa prednášky zúčastnila a vstúpila aj do
diskusie. Treba povedať, že podujatie bolo veľmi živé a neformálne, plné zaujímavých informácií, a
prepojilo rumunskú komunitu, zloženú poväčšine z mladých ľudí, so slovenskou rumunistikou a jej
študentmi.
Diskusiu dynamicky riadila mladá rumunská novinárka Anca Dragu, ktorá už niekoľko rokov
3
pôsobí na Slovensku, a ktorá v rámci svojej činnosti pre medzinárodné spoločnosti podnietila a
zorganizovala spolu so slovenskými rumunistami, pôsobiacimi na Univerzite Komenského, doc. Janou
Páleníkovou, CSc. a Mgr. Martinom Dorkom, PhD. aj toto podujatie. Zhromaždenie poctil svojou
prítomnosťou aj Dan Mircea Duţă, riaditeľ Rumunského kultúrneho inštitútu v Prahe, ktorý bol
jedným z hlavných organizátorov celého stretnutia. Treba srdečne poďakovať za jeho pomoc, oceniť
vynikajúci podnet rumunskej novinárky Ancy Dragu a veľký prínos organizátorov, slovenských
rumunistov, J. Páleníkovej, vedúcej Katedry románskych jazykov a literatúr, ako aj absolventovi
doktorandského štúdia M. Dorkovi, ktorý nedávno nastúpil na miesto vysokoškolského asistenta v
odbore rumunského jazyka.
Cyklus slovensko-rumunských stretnutí pokračoval v apríli diskusiou na tému mýtizácie a
demýtizácie dejín, v rámci ktorej vstup za rumunskú stranu predniesol doc. Radu Mârza a situáciu za
slovenskú stranu osvetlil známy historik PhDr. Dušan Kováč, DrSc.
Aj toto pokračovanie bolo zaujímavým prínosom rumunskej komunity žijúcej na Slovensku,
ktorá vraj má dnes okolo 6000 členov, do slovenskej kultúry a do aktivít slovenských rumunistov.
Libuša Vajdová
Teodora Dobriţoiu-Alexandru, Elemente lexicale româneşti în graiurile slovace şi cehe din
Moravia. Ediţie îngrijită de Anca Irina Ionescu. Editura Universităţii din Bucureşti, 2013, 197 p.,
ISBN 078-606-16-0256-8
Lucrarea Teodorei Dobriţoiu-Alexandru abordează problema relaţiilor lingvistice românoslave dintr-o perspectivă mai diferită, nu din aceea atât de mult frecventată a influenţei slave asupra
limbii române, ci invers, arătând ce anume a oferit limba noastră popoarelor slave care ne înconjoară.
În acest scop, autoarea a efectuat o cercetare minuţioasă pe teren, prin satele din Moravia şi
Slovacia, culegând pe baza chestionarelor termeni legaţi în special de păstorit care sunt de origine
română.
Autoarea a lărgit mult cadrul cercetării acestei problematici, adăugând la ceea ce se scrisese
înaintea ei pe această temă şi studierea răspândirii teritoriale, a frecvenţei şi a locului împrumuturilor
din română în lexicul actual al graiurilor slave şi în limbile literare, prezentând adaptarea fonetică şi
morfologică a împrumuturilor la sistemele specifice ale graiurilor cehe şi slovace, semantica şi
întrebuinţarea locuţională a acestor cuvinte româneşti în mediul lingvistic slovac şi ceh, elemente de
origine românească în onomastica slovacilor şi a cehilor din Moravia. Lucrarea prezentată spre
publicare a fost susţinută ca teză de doctorat la Facultatea de Limbi Străine a Universităţii din
Bucureşti, în iulie 1977, elaborată sub îndrumarea prof. dr. doc. Pandele Olteanu şi cuprinde
următoarele părţi:
I. Introducere (p. 13-22), care este, de fapt, o prezentare critică a diverselor studii referitoare la
problematica cuvintelor de origine română din graiurile cehe şi slovace. Autoarea nu se sfieşte să nu
fie de acord cu unele din opiniile unor lingvişti de renume, iar argumentele domniei sale sunt
convingătoare de fiecare dată. II. Lista alfabetică a împrumuturilor (p. 22-91), în număr de aprox. 300,
în care au fost inserate, pe lângă formele de bază, toate variantele, inclusiv cele grafice, întâlnite de
autoare în materialele cercetate, ceea ce o face cu atât mai valoroasă. Interesant este şi capitolul III.
Cuvinte discutabile ca împrumuturi româneşti (p. 91-101) în care se discută cuvinte precum brinkač,
butura, čuma, krdel, mokryš etc., care, după părerea autoarei ar putea fi şi de origine românească.
Capitolul IV prezintă Clasificarea onomasiologică a împrumuturilor (p. 101-104), categoriile cele mai
importante fiind aici termenii pentru denumirea păstorilor, a uneltelor de păstorit, a tipurilor de brânză
etc. Autoarea arată că există şi termeni care nu sunt strict legaţi de păstorit − nume de plante etc. − dar
răspândiţi pe aceleaşi arii ca şi cei păstoreşti propriu-zişi. În Capitolul V, ni se prezintă o Clasificare a
împrumuturilor în funcţie de originea acestora în limba română (p. 104-107) − latină, autohtonă,
slavă, derivate româneşti etc. Capitolul VI (p. 107-129) este deosebit de interesant deoarece înfăţişează
Particularităţile fono-morfologice şi semantice ale cuvintelor de origine românească din graiurile
slovace şi cele cehe din Moravia, atrăgând atenţia asupra fenomenelor fonetice vechi din limba
română, regăsite în împrumuturi: Grupul cľ netrecut la k’, consoana ľ netrecută la i, consoana ń
netrecută la i, consoana labială b + i netrecută la g(hi) etc., fapt ce atestă marea vechime a acestor
împrumuturi. Autoarea tratează apoi diversele adaptări fonetice şi morfologice ale acestor împrumuturi
la sistemele specifice graiurilor în care funcţionează. Deosebit de interesant este subcapitolul dedicat
4
evoluţiei semantice a cuvintelor împrumutate, unde autoarea ne prezintă sensurile noi proprii şi
figurate, dezvoltate de unele cuvinte româneşti în graiurile slovace şi cehe din nordul Moraviei,
precum şi întrebuinţarea lor locuţională (în proverbe, zicători etc.). Capitolul VII tratează despre
Răspândirea teritorială a împrumuturilor (p. 129-136), iar următorul (VIII) despre Cuvintele de
origine română în onomastica şi toponimia graiurilor respective (p. 136-145). În Concluzii, autoarea
arată că „Se confirmă, de asemenea, şi faptul că elementele de bază ale terminologiei păstoreşti în
română, ca limbă împrumutătoare (bač, bryn(d)ză, colibă, rin(d)ză, strungă, ţap ş.a.), sunt
reprezentate de cuvintele din fondul preroman, autohton traco-dac al limbii noastre, care echivalează
aproape în număr şi importanţă pe cele latineşti” (p. 148).
Clasificarea onomasiologică a împrumuturilor susţine pe drept cuvânt autoarea „arată că ponderea
acestora o au termenii cu semantism păstoresc. În ordine descrescândă se situează apoi termenii
entopici, etnografici, numele populare de plante şi alţii. Toţi aceşti termeni cu semantism nepăstoresc,
cunoscuţi în aceeaşi arie geografică şi lingvistică cu cei din prima categorie, răspândiţi pe aceeaşi cale
a migraţiei păstorilor români, relevă multe aspecte privitoare la cultura materială şi spirituală a
păstoritului. De ex.: prezenţa unor împrumuturi (cap, porča, vetuľa, Vakovna, karuca, halbija) arată că
păstorii s-au ocupat mult timp şi cu creşterea altor animale, sau că inventarul obiectelor de la stână era
mai larg decât cel strict păstoresc. Numele populare de plante discutate ca împrumuturi româneşti
reprezintă nume ale unor plante foarte cunoscute şi folosite de păstorii români ca hrană, în medicina
umană şi veterinară, în credinţe populare etc.” De asemenea, afirmă domnia sa, „cuvintele de origine
românească din graiurile slovace şi cehe din Moravia au pătruns numai pe cale orală, atât prin
contactul direct, nemijlocit, al populaţiei slovace şi cehe cu păstorii români, cât şi prin intermediul
graiurilor ucrainene şi polone.” În sprijinul acestei afirmaţii, autoarea demonstrează că în favoarea
contactului direct al slovacilor şi chiar al cehilor din Moravia cu românii este faptul că „unii din
termenii întâlniţi şi azi în lexicul graiurilor slovace şi cehe nu sunt cunoscuţi în ucraineană. Astfel de
cuvinte sunt: ceh. Batrna, četina, ferečina, slov. Fur, ceh. gury, podišor, redikat (sa), slov. rind,
stryga, strygoň şi altele” (p. 146).
În câteva cazuri, particularităţile fonetice ale unora din variantele împrumuturilor româneşti
din slovacă pledează pentru filieră ucraineană. Avem în vedere în acest caz slov. jafera (jafira,
jafura), hrun etc. (p. 146).
Lucrarea ne oferă mai multe texte dialectale (p.149-168), culese direct de autoare de la sursă,
fapt ce le recomandă ca un valoros material pentru studiul dialectologiei limbilor cehă şi slovacă în
mod egal. În încheiere, găsim o bibliografie impresionant de bogată, de care vor putea profita şi
cercetătorii de astăzi. Cartea Teodorei Alexandru reprezintă o contribuţie preţioasă la studierea
domeniului relaţiilor etnolingvistice ceho-slovaco-române şi umple un gol în literatura de specialitate a
problematicii.
Anca Irina Ionescu
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
V prvním pololetí roku 2014 oslavili významné životní jubileum tito naši členové:
pan Mgr. Peter BUČKO
pan Mgr. Václav ČERMÁK, Ph.D.
pan prom. fil. Jiří HOLUB
paní Mgr. Olga CHOJNACKA, Ph.D.
paní Bc. Iuliana KRČÁLOVÁ
pan Ing. Jaromír KVAPIL
paní Mgr. Lidia NAŠINCOVÁ
pan Ing. Nicolae PASTRAMAGIU
pan Tomáš PUKHART
Všem jubilantům přejeme do dalších let pevné zdraví, spokojenost v osobním životě a mnoho
pracovních úspěchů.
Výbor Česko-rumunské společnosti
__________________________________________________________________________________
Příspěvky do Zpravodaje můžete zasílat na adresu: Česko-rumunská společnost, Ústav románských studií
Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1, nebo: [email protected]
5