Proč kňeséan nem že byt socialistou?

Transkript

Proč kňeséan nem že byt socialistou?
Měsíčníkpro svobodu jednotlivce
Pročkňeséan
nem žebyt socialistou?
TOMAS EVAN
nes,kdy existujíKeséanské
odbory a jediná kŤeséanská
strana
je z minulosti známa nejvícepodporoulobbyistickfch skupin
a nafukovánímstátníhorozpočtu,je obtížné
pŤesvědčit
někojsou pro svobodnétržníhospodáŤství
ho o tom, žeKeséané
a programově odmítajísocialismus.Bez ohledu na to, žemyšlenkyreformátora Jana Kalvína daly vzniknout kapitalistickéspolečnostia papež
Lev XIII. už pŤedsto lety napsal,že,,socialismusproblémydělníkri
v hlavách mnohaprost1fchi vzdělan1fchlidí,kŤeséany
neŤeší..,
nevyjíje cosi o táborsklch kádícha všeomaje,ulpívápocit, Že Keséanství
becnémpŤerozdělo
v ání,zk'rátkaláskypln:fkomunismus.Bible, která
je pro kaŽdéhokŤeséana
víry a života,všakneobsahujenic,
měŤítkem
co by tentopocit podněcovalo,ba právě naopak.
Socialismusve svékrajníformě hlásá společné
vlastnictvívfrobních
prostŤedkri
a plánovitéÍizeníekonomiky, v mírnějšípodobě snahu
o silnou redistribuční
roli státu a co možnánejvyšší
v:fdajestátního
rozpočtu.Porovnánímbiblickéhoposelstvís tímtopffstupemje možnéodhalit jejich protichridnosta to zejménav pŤístupu
k tržníalokaci.
rinor 2000
Sociální st t, kteÚ pŤímozasahuje a olupuje společnosto její odpovědnost, zpúsobuje ztr tu lidské energie a pŤebujelost
saítních apar t , které ovhful více byrokratictaí logika než
snaha sloužit občanftm;ruku v ruce s tímjde nesmírné zvyšov ní vjdajťt.
PapežJan Pavel II.
na jako apokalyptickápohroma.KdyŽje popisovánahrťrzovláda
šelmy na konci časŮ,je to ilustrováno mimo jiné tím, Že nutí
všechnyk drastickfm administrativnímopatŤeními,,aby
měli na
pravéruce nebo na čelecejch, aby nemohl kupovatani prodávat,
jménemtéšelmy..lt).
kdo neníoznačen
obchodnícimajív Kesjen jedno omezení,nesmízasahovatdo něčehosvatého:
éanství
pozn. T.E.) z provazúbič a všechnyz chrámu
,,Udělal si (Ježíš,
vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkrimrozháze| mince,
stoly zpŤevracel
a prodavačrim
holubriporučil:,,Pryčs tímodtud!
Nedělejtez domu méhootce trŽiště!.,|2).
Trh je mravn;f
jeden druhéhoza pŤednějšího
Bible Ťíká,,pokládejte
nežsebe..l3),
ekonomiepostavenána principechLaissez-fairejako kdyby Ťíkala, nechejtenás b]ft,každyza svéa na svém,čili chvála sobectví.
Dva principy, které se zdají b1ftabsolutně v protikladu. Viděli
jsme, žekaždyčlověkmá pracovat,trhje tedy nezbytn! pro směB hatrh
nu vfsledkri práce. Není všakpouze nutnfm zlem, pŤedkter..fm
v Lukášověevange- je tŤeba
,,Člověknebudeživjenom chlebem..l),ŤíkáJežíš
se mítna pozoru' zasahovatdo jeho mechanismúa kon|iu. Z toho plyne, žekŤeséanství
klade drirazna jinévěci nežmateriáltrolovat ho? Je z|<rátkatrh v našísituaci dobqf a mravn!?
ní. Materiá|nía tedy i ekonomickou podstatuvěcí však respektuje,
KŤeséan,
kter1fpochopil alespoř základy ekonomie, musí Ťíci:
neboétentosvět stvoŤilBrih a ,,viděl,ževšechno,co učinil,je velmi
ano.
dobré..2).
Trh, jak odhalil již Adam Smith v Bohatstvíniírodú,
spolehlivě
Vzorem pro mylnou pŤedstavuláskyplnéhokomunismuje už lidové
ukáže,jak je jeden člověk užitečnfpro druhého.Konkurence
pojetíráje. Ráj je bránjako místo,kde platí,,každypodle svfch moža snahapomoci soběpŤivedekaždého
v tržnímhospodiíŤství,
aby,
podlejeho potŤeb...
ností,každému
Ty, kteŤísi pŤedstavují
kŤeséansk]fi když se mu nechce,pŤem1/šlel
o druh;fcha ptal se na jejich poráj jako místosladkéholenošení,
kde svoje možnostisi kaŽd! určuje
tŤebyazájmy,Dábel v násje takzdáse poražensvou vlastnízbtasám,je nutno vyvéstz omylu. Již tam dal Brih lidem práci - obydlit
ní.
zemi a vykonávatv ní správcovství,cožp|atídodnes.Už se asi nedoK vyjádŤenívzájemné
jsou peníze.Trh a,,peněžní
užitečnosti
inzvíme,co bylo tehdypodstatoutohototikolu, ale jednoje jisté,k této
formacezprisobují,žesi mohoubytvzájemně prospěšní
lidé,
ktefunkci patiily i povinnosti azákaz..,,Zestromupoznánídobrého
az|é- Ťíse neznají,nikdy se nepotkali
a nejspíše
se ani nikdy nepotkaho všaknejez.V den,kdy bys z něhopojedl,propadnešsmrti..3).
Když jí,,I4),
ŤíkáTomášJežek.Jeho jmenovec' TomášSedláček,konAdam s Evou porušili zákaz a snědli ono pověstnéjablko, byli vystatuje:,,Nikde v Bibli nenírovnice penízerovná se zlo. Bible se
hnáni z ráje.JeštěpŤedtím
se všakstalo něco podstatného.
,,Búhudě- tak téměŤ
neuvěŤitelně
vyhnula veškerému
duchovně-populisticlal Adamovi i jeho ženěkoŽenésuknicea pŤiodělje...4)Když kožené,
kému nadávání na peníze a shazováníjejich dri1ežitosti..rs).
pak BŮh zabíje|,aby člověkaoblékl.Brih se tedy ,,smíÍil..
s dan1fm odsuzovánaje,,láska k penězrim,.,kdyžjsou
penízecílem živostavema využíváho. Součástítrestu je, Že člověkbude odloučenod
ta...,Z touhy po nich něktefflidézbloudili z cesty víry a zpúsobiBoha, musíse starato sebe,bude si uiádnoutsám. Nebude to nic lehje země prokleta;po celf svrij životz ní bu- li si mnoho trápení..l6).
kého:,,Kvrili tobě neché
jíst
deš
v tnípení.Vydá ti jenom trnía h|oŽía budešjíst polní byliny..5),ale je to riděl člověka.Práce je po vyhnáníz ráje pro člověka
trestema povinností:,,Kdo nechcepracovat'aénejí...6),
je však zároveř i dúvodemhrdostijako u apoštolaPavla: ,,Sami víÍe,žetyto mé
ruce vyděláva|y na všechno'co jsem potŤeboval
já i moji společníci..7).Je to takéjedinf dŮvodjeho pozemskéhozistávání:,,Mám-|ižit
V tomto těle, získámtímmožnostdalšípráce..8)'
Brih rťrzné
lidi obdarovalrúzn]fmischopnostmi,,,kaŽdému
z nich (vě- Člověkmá za rikol zmnožovat,,své
hŤivnY,,,at uŽjsou jakékoliv
pozn.autora)určil kol, jak sám chtěl..9).
Íících,
Jestližeje specializa- povahy, ve vztazích
s
druhjmi
lidmi.
Těm, kteŤíbudou namítat,
ce v BoŽímplánu, pak je trh zcela nezbytn1f.
Možnostsvobodněna- žeono rozmnoŽování
je v tržnímhospodáŤství
hŤiven
živenonejako
kládat se sv;fmmajetkem,
vfsledkem svépráce povaŽujeBible
správn;/mimotivy,jako je tŤebazávist, odpovídáMichael Novak:
zaněco zce|apŤirozenéhol0).Nemožnost svobodného obchodu j" b :
jako stálémnožství,., pŤehlíží
itavitsi bohatství
rozměr vyní,objevováníavytváŤenínovéhobohatství..l9).
Tato snaby byla nemravnápouze v pŤípadě,
že by se jednalo o stálé
ví pŤerozdělovaného
bohatství,napŤíkladv podobě poro koláče státníhorozpočtu.Tehdy by šlo o závist, neboť
cokoliv, po čem by jeden touŽil, vlastnil by
jiŽ někdo jin!.
Touha po zlepšování sv ch materiálních
podmínekje správná. Snaha zlehčitsi práci,
donutit zemi, aby vydávala ménětrní a hloŽí a více obilí, je vrcholně biblická. Pouze
civilizaci vznikla věda (|ako
v kŤesťanské
nástroj ke zmírnění lidské bídy po vyhnání
zráje), která posléze dala vzniknout technilidskou práci. Pokud by platilo,
ce, šetŤící
práci je pŤíŽe ,,zavedení zaÍízeníšetŤících
činorrtrvale rostoucí nezaměstnanostia bídy.., jak se tétomyšlence socialistri vysmívá Henry Hazlitt, ,,potom bychom nejenom
měli chápat dalšítechnick! pokrok jako pohromu, ale podobně tragicky bychom měli
pohlíŽet i na veškerf technick! pokrok
v minulosti"2o).
Nemravnost státu v ekonomice
o tom jaká mábyt ekonomická role státu Se
vedou lítéspory. Mnozí autoŤi,jako napŤíklad Joseph Stiglitz, ji dokonce povaŽují za
nejdriteŽitějšíotázku v ekonomii vribec2t).
Moc vlády či vládce, daĎovébŤemenoa jiné povinnosti občanŮjsou zkrátka odnepaměti v ekonomii a politice (i teologii) dŮleŽitymi tématy. Jan Werich zpíva|: ,,Lidi,
klidně sedme na Židli, čtěme Bibli, tam to
všechnoj",,T).Samuelova kniha nám povídáz3),jak si Zidé nad sebou ustanovili krále,
neboéjej viděli u okolních národrj, pŤestože
to bylo proti BoŽí vŮli a prorok Samuel je
od takové volby zrazova|. Již pŤedtŤemi tisíci lety ltdé začali posilovat moc státu,
i když ,,BŮh by raději vládl skrze soudce,
kteŤí zda|eka neměli takovou vykonnou
moc jako k'rálrové,,ZD:,,Samuel pověděl
všechnaHospodinova slova lidu, těm, kteŤí
od něho Žáda|i krále. Pravil: ,,Toto bude
právo krále, ktery nad vámi bude kralovat:
Vezme vám syny a zaÍadíje ke svému vozatajstvu a jezdectvu, aby běhali pŤedjeho
vozem. Ustanoví si velitele nad tisíci a nad
sty a další, aby pro něho obstarávali orbu
a sklizeĎ, a další,aby pro něho zhotovovali
válečnou vyzbroj a vfstroj jeho voz|i...
A dále: ,,Yezme vám nejlepší pole, vinice
a olivové háje a dá je sv1/m služebníkŮm.
Z vašich vfmlatri a vinic bude vybírat desátky a bude je dávat svym dvoŤanŮm a sluŽebníkrim... Ve světle těchto vlrokŮ se uŽ
škola veŤejnévolby nezdá bft tak originální. Samuelovo varování však pokračuje:
,,Bude vybírat desátky z vašich stád, a stanete se jeho otroky. A pŤijdeden, kdy budete ripět kvťrli svému králi, kteréhojste si vyvolili, ale Hospodin vám onoho dne neodpoví... Myslím, že si starozákonní prorok
mriže piipsat zase jedno vyplněné proroctví. Demokratická většina fungovala neomylně: ,Lid však odmítl Samuela uposlechnout. Prohlásili: ,,Nikoli. Aé je nad námi
kÍál!...
,,Lépeje utíkat se k Hospodinu, neŽ doufat
praví žalmista. Pro Keséana
v |tr.iížata,,25),
není v politickfch vědách pravdivějšího
tvrzení. Vlády Keséany zabíjí, okrádají
a perzekuují jíŽ od narození Krista. Jediná
minuta nebyla v dějinách v1fjimkou. Nebo
instituce státu dává podlehnout myšlence,
Že s jejípomocí lze něco napravit. KŤeséané
pak vkládají do státu naděje a v jeho jménu
zabíjejí, okrádají a perzekuují. Moderním
ekvivalentem Žalmistova povzdechu a varování knihy Samuelovy by proto byl vyrok
Roberta Nozicka: ,,Minimální státje nejrozsáhlejšístát, ktery mŮže blt ospravedlněn.
Jak;/koliv rozsáhlejší stát porušuje lidská
práva.,,26)KŤeséan Větší Stát nepotŤebuje
a ani nemá chtít.
KdyŽ Thomas Hobbes napsal svého
Leviatana, inspiroval se s názvem v pŤedposlední kapitole starozákonní knihy Job.
Leviatan je tam popsán jako moŤskáobluda
,,pŤipohledu na něhoŽ se člověk hroutí..27).
Hobbes si pro svou téměŤzboŽštěnoupŤedstavu státu nemohl vybrat lepší pŤíklad.
Dnes je rikolem každéhosvobodně uvaŽují.
cího politika či ekonoma je sebrat odvahu
a s tímto státem-netvorem bojovat. Jako
každy dŮleŽit! boj, je i tento těŽky a zdán|i.
vě nekonečn!.BŮh nás však k osobní odpovědnosti povzbuzuje a pro všechny Zastánce vlivu státu v ekonomice má jen parafrázi
Jobovy zvěsti: Jd jsem se rozhodl použíttrll
a kdo jsi ty bídny člověče,že do toho chceš
mluvit.
Solidarita, nebo stát
Lidská solidarita j e uváŽeny projev svobodné vŮle, kteréhoje v pravém slova smyslu
schopen pouze vyspělf, citliv1i a soucitny
člověk. To, co bylo tržněrozděleno je moŽné pŤerozdělitpouze na základě dobrovolnosti: ,,Každy ať'dává podle toho, jak se ve
svém srdci pŤedemrozhodl, ne s nechutí ani
Vynucená,,celospolečenz donucení..28).
ská.., nebo,,mezigener ační*solidarita, solidarita ,,pŤesstátnírozpočet..,čijaké jiné eufemismy jsou dnes pouŽívány,jsou vlastně
jakfmisi anti-solidaritami, zadupávajícími
tu skutečnouosobní solidaritu do země. ,,Je
velikou tragédií,žejsme pŤestalivěĚit v naši schopnost Ťešitsložitésociální problémy
a namísto toho jsme naši víru pŤenesli na
státní orgány, a doufáme, že vše vyŤešíza
ŤíkáRobert Sirico. Všeobecná nenás.29)..,
odpovědnost za sebe i za druhé je pŤím1fm
drisledkem sociálních programŮ a jejich
největšíšpatností.
Je však celá paleta drivodri, proč kŤeséané
nemohou uznáv at rozsáhlou redistributivní
roli státu. Na sociální politiku se odebírají
peníze násilím, či pod pohrŮžkou násilí.
Snižuje se tak prostor pro lidskou kreativitu, zároveř se tak snižuje motivace lidí pra.
covat. To všejde zcela proti duchu Bible.
Státní sociální politika nemŮže nikdy obsáhnout potŤebylidí pŤijejich rriznosti a ne.
ustál1fch změnách' Búh proto pomáhá, či
napomíná k dávání striktně individuálně
(napŤ.bohat1fmládenec, milosrdnf Samaritán).
Lidé spoŤí,aby pŤedešlinejistotě, ale kdyŽ
stát uměle redukuje nejistotu' nevyplatí se
jim to. PŤi všeobecnéhŤenajedno obrovské
penzijní a sociální ,,letadlo.. se zapomíná'
žejistota není z tohoto světa: ,,Jezme a pijme, stejně zítra zemŤeme!..30)
Sociální politika navzdory veškerérétorice
poškozuje rodinu, kdyŽ dává lidem pocit, Že
jsou osvobozeni od zodpovědnosti za svoje
rodiče. PŤitom pÍikázání ,,Cti svého otce
i matku..3l)má i své vysvětlení, ,,aby se Ti
dobŤe vedlo a abys byl dlouho Živ na
Zemi*3}). ,,osvobození.. od rodinnfch vazeb, zvykti a tradic tak kaŽdéhojen poško-
zuje. Jedni končív domově drichodcŮ, kterfch v ,,sociálním..státě není nikdy dost.
Druhé to čeká o generaci později od jejich
dětí,kterébyly všeho svědky.
Tyto děti se již nerodíjako riŽasny Boží dar..
',Címjsou šípyv ruce bohatyra, tímjsou synové zplození v mládí..33),ale v dŮsledku
momentální ekonomické kalkulace. Státní
sociální politika totiŽ,,nerespektujepŤirozenérozfázování Života. Nenechá lidi v pravf
čas investovat do vlchovy dětí a v prav;f
čassi šetŤitna stáŤí..34).
DŮsledně uplatirujme právo na Život star;fch,nemocnlch čiještěnenarozen;/chlidí'
ale odmítněme právo na Život určitéstátem
danékvality.
Ti kteŤítrh odmítají,zapomněli na jednoduchy recept, jak se z něj vymanit. Dělejte
prácijen zdobré vŮle, služtedruhfm zadav
mo. TŤeba někoho nadchnete azaloŽíte malou pŤátelskou komunitu, ve které se všichni budou znáta vědět, co kdo potŤebuje,podobnou té v prvotní církvi: ,,Prodávali svrij
majetek a rozdělovali všem podle toho, jak
kdo potÍeboval. Každého dne pob1fvali
svorně v chrámu, po domech lámali chléb
srda dělili se o jídlo s radostía s upŤímn1fm
Nikoho však k pŤerozdělováníne.
Cem.35)..
nuéte, tím méně mocenskfmi nástroji!
DŤívenebo později zjistíte, že nemáte k podobnému životu dost lásky k druh1/ma budete vděčníza dar trŽního zprostŤedkování,
kter;f nám BŮh dal.
t) L 4,4
2 )G n l , 3 l
3) Gn2,l7
4 Gn 3,21
5 )G n 3 , 1 7 - 1 8
6) 2Te3,lO
7) Sk 20,34
8)F t,22
9)lK 12,18
Tomáš,K.Ťeséanství
Sedláček,
l0) K tomutéž:
a ekonomie,
FSV UK 1999
rr) zj 13,t6-r7
t2) J z,ts
l3) Fp 2,3
|4) Ježek,Tomáš,Peníze,Liberálníinstitut'Praha
1992,s.4
a ekonomie,sel5) Sedláček,
Tomáš,K.Íeséanství
práceFSV UK, Praha1999,s.l4
mestrální
1 6 )l . T m 6 , 9 - 1 0
17)Mr 25,14-30,neboL 19,11-27
l8) Mt 25,26-27
l9) Novak,Michael,Eight Argumentsaboutthe
Morality of theMarketplace,In:God andthe
Marketplace,London 1993,str.9
20)Haz|itt,Henry,Ekonomiev jednélekci,
Prahal999, s.54
Liberálníinstitut,
sektoru,
2l) Stiglitz,Joseph,EkonomieveŤejného
Grada,Praha1997,s.l9
22) Werich,Jan,David a Goliáš,píseĎ
2 3 )l S 8 , 5 - 2 2
a ekonomie,se24) Sedláček,
Tomáš,K.Íeséanství
práceFSV UK, Praha1999,s.5
mestrální
25)Z 118,9
spravedlnost,
In:
26) Nozick' Robert,Distribuční
politickáfilosofie,
Kis, János,Současná
Oikoymenh,
Praha1997,s.205
27)Ib 4r,l
28)2K 9;7
29) Sirico,Robert,Social SecurityandtheFree
s. l5
Society,Religionandliberty9,10/98,
30)lz 22,13
3l)Ex 20,12
32)Et 6,3
33)Ž, |27,4
34)Mach, Petr,o státnísociálnípolitice,Laissezs.2
Faire9199,
35)Sk 2,45-46
odluka církvea státu
PAvEL ŘÍčnn
t. Ta tu schrizi se těším.Svolá ji náš
sborovéSamokurátor (pŤedseda
l\l
l
\ správy) a po krátké pobožnosti
Ťekne:Milé sestry,milí bratŤi,od prvního
ledna pffštíhoroku hospodaffme za své
jako každá neziskovka. Bratr faráŤbude
mít měsíčníplat po valorizaci včetněpojistného12tisíc, topenía osvětleníkostela vyjde na 40 tisíc,rekonstrukcewC 30
tisíc.celkem tak 270 tisíc.Musíme Se poradit, kde je vezmeme. Kromě toho sousedíme, jak víte, s maličklm sborem
V H., kde krásně začalmladf faráŤK, ale
má tam zatímjen dúchodcea studenty,ti
ho neuživí, měli bychom jim pŤispět.
V pokladně máme od lořska 160 tisíc,letos jsme mezi sebou od ledna vybrali
l30 tisíc.
To bude odluka církve od státu neboli konec konstantinovskééry.
To neštěstínastalo v roce 313 ediktem
císaŤeKonstantina. KŤeséanství
Ťímského
se stalo státnímnáboženstvím.od tédoby riŤadyvětšinycírkvívŽdycky nějakfm
zpúsobemkoulely se státní mocí svlch
zemi - za tu cenu, že něco podstatného
šlo šejdrem.
Z čehobudou církve žít,aŽ skončíkonstantinovská éra? Prostě z členskfch
pŤíspěvkri,z desátk , darŮ, podle toho,
jak to kde mají zavedeno a jak tomu Ťíkají. Teologicky Ťečeno,z Boží milosti.
Některénaše sbory to dokáŽou uŽ dnes,
některé církve tak funguji celé. NěkteŤí
faráÍi moŽná prijdou na púl Írvazku učit
tŤebalatinu nebo němčinu,někteŤítoho
néchajíírplně.Většídíl práce bude na laicích, vliv církevních ÍrŤadŮklesne.
Duchovní život tím získá,respekt k církvím ve společnostistoupne.
DaĎovéasignacejako v Itálii? Ty znamenaji, že nám stát umožní,abychom část
daní, které stejně musíme zaplatit, směrovali podle své volby na charitu, na vědu, na kulturu atd. - nebo na některoucírkev. Takže to z našíkapsy pŮjde i neprijde. Ale to je ještě poŤád skrytě
Konstantin.
Církevnídař jako v Německu? Ta je povinná pro členy církví a stát prokazuje
církvímtu laskavost, žeji pro ně od občanúvymáhá. Kdo chce pŤestatplatit,
musí nejdŤívevystoupit z církve. PoŤád
ještěkonstantinovština,zbytek symbiÓzy
mezi církví a státnímocí. A vymahatelnost toho, co má bft dobrovoln1fmpŤíspěvkem, by mě ponižovala,my Ceši uŽ
jsme takoví- měl bych neodolatelnénutkání vystoupit z církve.JedinéčistéŤešestarali sami o sebe,
ni je, aby se kŤeséané
jako tŤebav Americe.
Ze církve vlastní památkově chráněné
budovy, které vyžadujínákladnéopravy?
V takové situaci jsou i jiní, jsou na to
obecně platné zákony a stát musí znát
svou odpovědnost. Pokud ty budovy nejsou památkově chráněné,je to smúla,
ale i v téhle situaci jsou také jiní.
obyčejně Se takovlch budov zbavuji,
jsou-li pro ně neírnosn1fmluxusem.
Mnoha far፝rmse ostatně neobyčejně
uleví, ažse se sqfmi pětadvacetiovečkami budou scházet ve většímbytě místo
v chrámovélodi pro tŤistovky postavené
v době povinnéhonáboženství.Sance na
obrodu a nov rozkvět sboru tím mohou
jen stoupnout.
Ze majícírkve nemocnice, starobince,sirotčincea školy? Po odluce na ně budou
shánět peníze stejnfm zprisobem jako
každy jin1f nestátnísubjekt.
ve společnosti nezaZe církvim pŤísluší
stupitelná kulturní, duchovní a mravní
ale pokud tento svúj
riloha? Ano, pŤísluší,
mandát neprokáŽemetím,žeuživímeaspoř sami sebe, mlčmev koutě. Ten mandát se realizuje tím, že Keséanéslouží
světu - samozŤejměve vlastníreŽLi.Jinak
jsme sril, která nesolí.
Církevnímajetek,to je jiná záleŽitost.Co
bylo ukradeno, máme žádatzpět' a hned,
a soudnícestoujako každy - ale nehandrkovat se s politiky, radši škodovat.
Většina veŤejnostije naladěna protikŤeséanskya ještě víc proticírkevně,pragmatičtí politikové proto to tahánío restituční tečkus gustem prodlužují,médiavíce
Keséanyjako chtivce.
méněpŤedstavují
Tento text (zde mírně krdcen) púvodně
vyšel v Lidovfch novindch 4.10.1996.
Yjdavatel děkuje autorovi za poslqtnutí
textu.
Pavel Říčani e absolventem Komenského
evangelické bohosloveckéfakulty a psychologie na FF UK, púsobíjako vědecbj
pracovník Psychologického tistavu AV
CR, je členemstaršovstva Ceskobratrské
církve evangelické v Praze Bráníku.
LnrssBz-Fnrnnna rok 2000:
Kč
1.00,.
Vyžádejtesi s|oženkunebo fakturu:
na tel.:
0603-228753
petr.ml1"ů6!ail.cz
na adrese:
Laissez-Faire
Bozděchova8
150 00 Praha 5
částkypomáháte
Zaplacenímvyšší
dalšímušíňení
mvš|enekLaissez.Faire!
vÁŠINZERÁT
mohou číst
2
TISICE*
akademikú,analytik , manažerú,
politik , studentú.
volejte0603- 228753
*; Náklad časopisu
je minimálně1000kusú.
Podle ohlasújekaŽd! vftisk čtenv pniměru
v ice neŽjednímčteniíŤem.
Liberalizace
nebo konfiskace?
NěkteŤí takzvani liberálové Ťíkají:
Pokud nebude zákonem naÍízena,,pŤevoditelnost čísla..,neprijdev telekomu.
nikacích o skutečnou liberalizaci.
Yždytkaždy, kdo by pak pŤešelk jinému operátorovi, musel by měnit telefonní číslo a musel by si tím pádem
tisknout nové vizitky a dávat nové inzeráty do Z|atych stránek!
Donedávna nikoho nenapadlo nafizovat něco podobnéhov mobilní komuni.
kaci. Každf pečlivě zvažuje pŤínosy
a náklady změny operátora z Paegasu
na Eurotel a naopak, právě proto, že si
je vědom nákladúzměny číslaa vážíje
s pŤínosempŤechoduna levnějšítarif.
Nikoho nenapadlo požadovat po poskytovatelích internetov1fchslužebpŤevod názvu e-mailovénebo webovéadresy pŤizměně internetovéhoprovidera
a každy takovou změnu pečl.ivěváŽí
právě s ohledem na náklady, které změ.
na adresy znamená.
Nikoho by v životě nenapadlo Ye
chvíli, kdy chce z dŮvodu vysokfch
poplatkri měnit banku, požadovat,
aby mohl v nové bance používat sta.
ré číslobankovního konta.
I když tŤebanení ve smlouvě o poskytování telefonních služeb nebo zÍizení
běžnéhoÚčtu explicitně Ťečeno,komu
ná|eživlastnická práva k číslu,vyplfvá
to ze zvykovéhopráva. Legislativní zásah do zvykového práva je narušením
tržního prostŤedía Znamená omezení
vlastnick;fch práv toho, kdo do poskytovatelskéfirmy investoval svrij kapitál
za určitychplatnfch norem.
Nepleémesi proto liberalizaci s konfiskací. Kritérium, že takové či onaké
opatŤenísnížíceny, které lid platí, nemá nic společnéhose svobodou. To je
jen krriček k tomu, aby byl ve jménu
zájmu,, konfiskován maje,,veŤejného
tek cel;f.
Petr MACH
Láska, dobročinnost
a maximalizace užitku
PETR MACH
JE.LI ŘnČ o cÍnrvÍcH u o trŽních
principech, ne|ze se nezmínit o chicag.
skémekonomovi a nositeli Nobelovv ce.
1V Gary S. Beckerovi.
Ríká se, že na vše nelze aplikovat ekono.
mické principy nabídky a poptávky, něco
za něco, apod., žeminimálně takovévěci
jako láska či pomoc bližnímudo rámce
ekonomickéhochování nespadají.Becker
proto aplikováním konceptu maximaliza.
ce užitku i v těchto oblastech lidského
chování drtivou většinu lidí provokuje.
Beckerovy formulace jsou navíc často
dost strohé:první parciální derivace indi.
viduiflní užitkovéfunkce (U) podle lásky
(A) je kladná, tedy 6U/6A>0. Básník by
Ťekl: .Des Grieux byl tím šťastnější,
čím
vícejej Manon milovala'.
Tento pohled na svět prostě jen pŤedpok|ádá, že katolická misionáŤkase o chudé v Indii buď stará ráda ďnebo z toho
očekávájin! užitek.
Podle Beckera ani taková almuŽna není
jednostrannfm plněním.Člověk maximalizuje užitek a pŤispějetedy žebrríkovijen
tehdy,pokud to jeho vlastníužitekrelativně zv1fší.odpověď dárce ,,chtěljsem mu
prostě pomoci.. si tedy pŤekládámenapŤ.
tak, Že užitek, kten.f pfináší dobr! pocit
z pomoci, je vyššínež írjma,která nárn
prameníze zmenšenívlastníhomajetku.
Zebrák se v nás snažíkvalitou svéhoŽebrání (B) vyvolat soucit (s)' platí.li
65/6B>0. To vysvětluje, proč Žebráci využívajík žebráníděti či psy, když děti
a psi vyvo|ávajíve většinělidí většísoucit. Podle Beckera soucit stimuluje pÍíspěvky, jestliže zv1fšenísoucitu zvyšuje
relativní mezni užitek z pŤispění(C):
62U/6C6s>0. Setkání se žebrákemmŮŽe
náš užitek zvyšovat (6U/6B>0), pokud
v nás takové setkání vyvolává pŤíjemnf
pocit nadŤazenostiči pÍizně osudu, nebo
náš užitek sniŽuje (U/B<0), pokud v nás
setkání s žebránímvyvolává pocit viny,
čijinak nepiíjemnf pocit.
Podobné je to s náboženstvím.obŤady
a modlitby užitekpŤíslušníkú
církve zvyšují. pomáhají člověku smíŤitse se sÍnrtíči umožřují společenskfstyk s dalšími
rodinami. Normy, kterécírkve uplatřují,
jsou omezujicí a užitek snižují.Aéje to
norTna nepokradeš nebo tŤebazákaz nemanželskéhosexu. Becker soudí,že |idé
na sebe nenechají dobrovolně prisobit
církve a jiné instituce, kterév nich zakoŤeřují dodržovánínorem sniŽujícíchje.
jich užitek,pokud za to nebudou získávat
dostatečnoukompenzaci. Pokud by členové církve nevnímali užitek pramenící
z církevníhoživotajako dostatečny,mohou se pŤestatživota danécírkve čast.
nit, nebo mohou pŤeorientovatsvé vyznání na církve s pŤijatelnějšíminoÍTnami.
Majetnlm Se vyplatí podporovat ze
sv ch prostŤedkŮcírkve a jiné společenskéinstituce, kterépodporujív pŤíslušnících těchto společenstvíčestnost,Úctu
k soukromémuvlastnictví, atd. Čestnost
sniŽuje potŤebu vynakládání zdrojri na
policii a na soukromou ochranu vlastnictví. Normy mohou užitek z nečestného
jednání na Írkor druhfch snižovat buď
pffmo hrozbou sankce či opovržení ze
strany ostatních nebo i prostfm efektem
hryzání svědomí. Becker Ťíká:Normy in.
ternalizací určitfch hodnot v preferencích čelítendenci k parazitizmu. Jestliže
někdo neparazituje na Írkor druh;fch,
i kdyŽ by to pro něj bylo v1fhodné,
mŮže
to bft drisledkem norem' které sniŽují
užitek z parazitování.
Co k tomu dodat? Že tak,jako se múŽe
vyplatit sponzorovat církve,jeŽ zakotvují normy proti kradení, m že se vyplatit
sponzorovat i časopis, kteqf podporuje
utváŤenínorem proti obíráníprostŤednictvím státu.
čerpáno z knihy Gary S. Beckera korie
preferencí. (Ý dala Grada Publishing,
s,ro. ve spolupnici s Liberdlním institutem v roce 1997.)
http://nb.vse.czl-machpetr
Měsíčníkpro svobodu jednotlivce. Čte se
[lese-fér]. Yychází měsíčně.Vydává: Petr
Mach, Bozděchova 8, 150 00 Praha 5, tel.:

Podobné dokumenty

V Bořenovicích se hodovalo

V Bořenovicích se hodovalo sboru se pod jeho vedením občanévydali vzpomínko. vym prtivodem k místním pomníktim, kter1i pak" zakončílimšína místním qiletišti. A po níužsi mohl každ;f vybrat' jakym zp sobem stráví zbytek dnešn...

Více

Lekce 3: Lidstvo věří Bohu: Víra - Global University

Lekce 3: Lidstvo věří Bohu: Víra - Global University Uvedeme příklad mladého muže, který chválil kazatele za právě přednesené kázání. Kazatel se zeptal: "Jste křesťanem?" Mladík odpověděl "Ano". Kazatel se zeptal dále: "Jak dlouho jste již křesťanem?...

Více

Dopis ministru zahraničních věcí

Dopis ministru zahraničních věcí pana Bohuslava Sobotku otevŤeným dopisem ,,Rozhlasová stanice Svobodná Evropa porušuje

Více

Chronologie VII. - Pražské jaro 1968

Chronologie VII. - Pražské jaro 1968 sděltl dopisero ? 1g.|.l9?o. Husék, štrougal, Btlak a K e n p n 5 Íj e d n a l l s o . č e r n í k e n o j e h o r e z t g n a c i . jednéní r01nlstra ku1 tury M.Brr]žka s prečlestlnovan;inl ěleny ...

Více