Interkulturní komunikace v kontextu České

Interkulturní komunikace v kontextu České

Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
Doktorská vědecká konference
4. února 2013
T
T
THINK TOGETHER
Think Together 2013
Interkulturní komunikace v kontextu České republiky
Cross-cultural communication in the Czech context
Mikuláš Josek
158
Abstrakt
Článek analyzuje aplikaci významné teorie Geerta Hofsteda
o interkulturní komunikaci ve vztahu k České republice. Na
základě Hofstedovy teorie jsou popsány kultury šesti různých
zemí včetně České republiky. Na příkladu České republiky
jsou diskutovány problémy použití této teorie k definování
kultur, jejichž skóre se na škálách Hofstedových dimenzí
příliš neliší od světového průměru. V empirickém výzkumu
založeném na zmíněných kritériích byly provedeny narativní
rozhovory se zástupci pěti cizích zemí představujících výrazně
odlišné kultury. Předpokládané rozdíly mezi kulturami
vybraných států a Českou republikou byly vyvozeny z
výsledků Hofstedova výzkumu. Na podkladě rozhovorů pak
bylo zkoumáno, nakolik se tyto rozdíly odráží ve skutečné
interakci těchto kultur. Příklady interkulturních rozdílů
jsou prezentovány pomocí citátů z rozhovorů a doplněny
vysvětlením kulturního kontextu. Výpovědi jsou autentickým
odrazem nasbíraných zkušeností a prožitků dotazovaných
cizinců a představují tak příklady strohé teorie v praxi.
Klíčová slova
interkulturní komunikace, dimenze kultury, Hofstede, národní
kultura.
Abstract
The article examines the application of a major cross-cultural
theory developed by Geert Hofstede in relation to the Czech
Republic. Cultures of 6 different countries including the
Czech Republic are characterized on the basis of Hofstede`s
theory. The example of the Czech republic is used to discuss
the application of the theory in defining cultures whose scores
Think Together 2013
don’t differ much from the world average. Empirical research,
based on the above-mentioned assumptions, consisted of
narrative interviews conducted with participants from five
foreign countries representing significantly different cultures.
The expected differences between each of the foreign cultures
and the Czech culture were deduced from the scores of
Hofstede’s research. The question to what extent the differences
are reflected in a cross-cultural interaction is discussed on the
basis of the interviews. Examples of cross-cultural differences
are presented by means of quotes from the interviews and
complemented by an explanation of the cultural context.
The reports include real life experiences of the interviewed
participants and thus represent an example of pure theory in
practice.
Key words
cross-cultural communication, cultural dimensions, Hofstede,
national culture.
Úvod
Různých odlišností mezi lidmi na celém světě je nespočet.
Naleznou se však teorie (Hofstede, Trompenaars, Schwartz,
Globe study a další), které dokáží klasifikovat myšlení, cítění
a jednání lidí z různých zemí. Každá země má podle těchto
teorií specifický kulturní systém, který se dá porovnat s jinými
zeměmi. Dennodenně se setkáváme se situacemi, kdy se
chování lidí z pro nás cizích zemí soudí jako dobré, či špatné.
Média napříč světem přebírají zprávy ze zahraničních zdrojů,
aniž by si mnohdy uvědomovala zkreslenost těchto informací
vlivem odlišných kulturních prostředí. Kulturní rozdíly
způsobují nespočet problémů, od drobných nedorozumění až
po kulturní konflikty či rasovou nesnášenlivost. Systém, který
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
dokáže kategorizovat země na základě různých kulturních
prostředí a odlišností, je zajisté užitečný pro porozumění této
komplexní problematiky. Do jaké míry je tento systém platný
a vypovídající pro určitou zemi, však opět podléhá kulturnímu
prostředí.
Cíl a metoda
Pro tento výzkum byla jako ideové východisko zvolena
významná teorie o interkulturní komunikace zformulovaná
Geertem Hofstedem, která umožňuje rozlišovat 74 světových
zemí tak, že každé přiděluje jedinečný výsledek na základě
pěti tzv. dimenzí kultury. Cílem výzkumu bylo analyzovat využití
této teorie v praxi na případu České republiky. Nejprve byla data
z Hofstedovy studie použita k porovnání kultury České
republiky a pěti vybraných zemí (Ghana, Nizozemsko, Rusko,
USA a Indie). Na základě těchto dat byly identifikovány
nejmarkantnější rozdíly mezi českou kulturou a kulturami
jiných zemí, které indikovaly potenciálně klíčové interkulturní
rozdíly. Tyto podklady byly poté porovnány s vlastními daty
nasbíranými pomocí rozhovorů se studenty z těchto zemí.
V případě interkulturního výzkumu se předpokládá, že se
kontexty jednotlivců i skupin liší a liší se tedy i přisuzované
významy. Proto bylo použito kvalitativní metody hloubkových
narativních rozhovorů (nestrukturované a polo-strukturované),
které se soustředí na důležitost osobní interpretace tohoto
komplexního procesu. V rozhovorech převažovaly otevřené
otázky, které měly za cíl vysvětlit různé pohledy přímých
účastníků interkulturní komunikace. Rozhovory se týkaly
vnímaných kulturních odlišností mezi jejich a českou kulturou
a měly za cíl zjistit, zda teoretické předpoklady, odvozené
z Hostedovy studie, odpovídají zkušenostem a prožitkům při
autentickém kontaktu dvou odlišných kultur.
ISBN: 978-80-213-2379-7
Studie obsahující více než jednu kulturní skupinu mnohdy
čelí podobným metodologickým problémům. Jedním z nich
je ekvivalence. Kulturní rozdíly mezi respondenty a tazatelem
mohou způsobit určité zkreslení. Tazatel se proto musí snažit
zabránit nedorozumění či možné předpojatosti. Má velkou
zodpovědnost při objasňování otázek a interpretování
odpovědí. Na druhou stranu mají narativní rozhovory řadu
výhod oproti dotazníkům. Tazatel i dotazovaný mají možnost se
přizpůsobit situaci a tím vylepšit vzájemnou komunikaci. Obě
strany tak mohou lépe porozumět celému konceptu. Dalším
problémem u interkulturního výzkumu je výběr representativního
vzorku. Vzhledem k rozsahu článku, designu výzkumu a cíli
zkoumat již provedenou studii, nemusí být velikost vzorku
tak rozsáhlá. Upřednostněn byl výběr takových zahraničních
respondentů, kteří v České republice žijí déle než 5 měsíců,
mají přibližně stejný věk, vysokoškolské vzdělání a pocházejí
z různých kulturních prostředí. Jeden až dva respondenti
z každé zkoumané země tedy umožnili vyniknout především
kulturním rozdílům.
Samozřejmě nelze vyvozovat závěry ohledně kultury určité
země na základě subjektivních tvrzení několika studentů.
Hrozba předsudků a generalizací je brána vážně, aby se
předešlo ukvapeným závěrům. Posláním tohoto výzkumu je
rozšířit znalosti z oblasti interkulturní komunikace a přispět
tak vzájemnému porozumění.
Teoretické podklady
V roce 1980 dostal Geert Hofstede příležitost studovat data
týkající se postojů a hodnot 117 000 zaměstnanců z více než 50
zemí. Zaměstnanci firmy IBM představovali cenný vzorek pro
interkulturní studii. Díky tomu, že si byli ve všech ohledech
kromě národnosti víceméně podobní, umožnili vyniknout
160
národnostním rozdílům. A jelikož byly rozdíly týkající se pěti
kulturních oblastí později nalezeny i na vzorcích mimo IBM,
vznikla teorie národních kultur. Každá z pěti dimenzí kultury
je definována na základě dvou extrémních pólů (Hofstede,
2006). Výsledkem je tedy klasifikace zemí podle:
1. velké či malé vzdálenosti moci (PDI). Do jaké míry
přijímají a očekávají členové nižší sociální vrstvy, že je moc
ve společnosti rozdělena nerovnoměrně.
2. individualismu či kolektivismu (IDV). Do jaké míry lidé
jednají jako nezávislí jedinci, či jako členové sociálních
skupin.
3. maskulinity či feminity (MAS). Do jaké míry členy
motivuje „chtít být nejlepší“ vs. „užívat si toho co mají“.
4. silného či slabého vyhýbání se nejistotě (UAI). Do jaké
míry se členové kultury obávají neznámých a nejistých
situací.
5. dlouhodobé či krátkodobé orientace (LTO). Jakou
důležitost přikládá společnost budoucnosti.
Už ze samotného nástinu teorie je tedy zřejmé, že čím více se
určitá země blíží extrému (skóre 0 či 100), tím srozumitelnější
bude vysvětlení její kultury.
Česká republika
Na základě Hofstedovy studie lze k výsledkům České
republiky uvést následující:
PDI 57:
Česká společnost preferuje spíše velkou vzdálenost moci. Určitá
hierarchie mezi níže a výše postavenými ve společnosti je
tedy přijímána. Těm nejvýše postaveným se na základě jejich
statusu tolerují jisté výsady.
ISBN: 978-80-213-2379-7
IDV 58:
Česká společnost je spíše individualistická. Lidé preferují
volnější společenské vazby. Od jedinců se očekává, že se
postarají sami o sebe či pouze o své nejbližší rodinné členy. Urážka
vede v individualistické společnosti k pocitu viny a ke ztrátě
sebevědomí.
MAS 58:
Česká společnost je spíše maskulinní. V takových společnostech
lidé raději „žijí, aby mohli pracovat“ než „pracují, aby mohli žít“.
Od šéfů se očekává rozhodnost a asertivita. Konflikty se řeší
bojem.
UAI 74:
Česká společnost dává přednost vyhýbání se nejistotě. Země
s takovou preferencí vytvářejí striktní zákony a pravidla,
nejsou tolerantní k ve společnosti neobvyklému chování a
názorům.
LTO 13:
Česká společnost je krátkodobě orientovaná. To obecně znamená
časté zaobírání se určením absolutní pravdy, hledání
myšlenkových norem, velký respekt k tradicím, nízký sklon
k úsporám, společenský nátlak na to „mít vše, co mají ostatní“
a nedočkavost po dosažení rychlých výsledků. Krátkodobá
orientace je typická pro západní společnost.
161
Tabulka 1: Srovnání kulturních dimenzí mezi Českou republikou
a světovým průměrem.
DIMENZE
zdroj: vlastní (na základě výsledků Hofstedeho studie )
1
PDI
IDV
MAS
ZEMĚ S NIŽŠÍM
USA GHANA NIZOZEMSKO
SKÓRE
ČESKÁ
ČR
ČR
ČR
REPUBLIKA
ZEMĚ S VYŠŠÍM
GHANA USA
USA
SKÓRE
UAI
INDIE
Případ České republiky, kde čtyři z pěti výsledků se na škálách
nalézají blízko světového průměru, poukazuje na problém
v jasné definici takto umístěných kultur pomocí Hofstedovy
teorie. Pouze jeden výsledek se u ČR blíží extrému. Zřetelným
rysem kultury České republiky je krátkodobá orientace.
Na druhou stranu, vzhledem k pozici České republiky
v porovnání s ostatními 74 státy, je možné, aby příslušník české
kultury nalézající se de facto ve středu kulturního spektra zažil
rozdíly v interkulturní komunikaci z obou stran čtyř kulturních
dimenzí a z jedné strany páté dimenze.
Empirická studie
1
HOFSTEDE, G., and HOFSTEDE, Gert Jan: Cultures and
Organizations: Software of the Mind 2006
2
HOFSTEDE, G., and HOFSTEDE, Gert Jan: Cultures and
Organizations: Software of the Mind 2006
ISBN: 978-80-213-2379-7
LTO
ČR
ČR
RUSKO
INDIE
zdroj: vlastní (na základě výsledků Hofstedeho studie2)
Vzdálenost moci (PDI): (40) USA < (57) ČR < (80) GHANA
Malá vzdálenost moci – USA (40)
Předpoklad:
Nízké PDI vypovídá o větší rovnosti sociálních vrstev. Postoj
k autoritám (ve vládě, organizacích či rodině) je volnější.
Komunikace tak probíhá neformálně, bezprostředně a za účasti
všech stran či sociálních vrstev. Být ve vlivné pozici znamená
162
spíše nést břemeno zodpovědnosti než možnost využívat svou
moc.
Příklad:
Účastník z USA se v diskuzi kolem interkulturní komunikace
zmínil o konfliktu, který měl, když vyučoval na české soukromé škole
studenty, kteří byli z bohatých rodin. „Jejich zájem se nesoustředil na
to, co vědí, ale na to, jaké mají postavení. Nechovali se slušně a navíc
to měli povolené, protože jejich rodiče byli bohatí a mocní. Mohli si
dělat, co chtěli.“ Účastník vyprávěl o tom, jak mu to bylo nepříjemné,
protože: „Ve Státech je důležitější, co kdo dokázal, než kdo jsou jeho
rodiče.“
Velká vzdálenost moci – GHANA (80)
Předpoklad:
Mezi těmi, kteří mají moc a těmi, kteří ji nemají, je v Ghaně
propastný rozdíl. Vysoké skóre však znamená, že lidé toto
hierarchické uspořádání, ve kterém má každý své místo,
přijímají a očekávají. Země západní Afriky fungují pod
centralizovaným a autoritářským systémem už od dob
kolonialismu.
Příklad:
V mé kultuře rozdělujeme lidi na základě věku. Ten určuje, jak se
k nim chováme a jak s nimi komunikujeme. Všiml jsem si, že tady
na věku nezáleží. Chováte se a mluvíte na lidi bezprostředně. I
když je starší, je to váš učitel, nebo má titul PHD, vždy s ním
komunikujete jako se sobě rovným. U nás projevujeme větší respekt.
Ať tu má člověk jakékoliv postavení, stejně využívá hromadnou
dopravu, jako ostatní. Vrcholový manažér firmy normálně jezdí
metrem. V mé zemi byste člověka tak vysokého postavení v hromadné
dopravě nenašli. Jezdí vlastním autem. Takže je mnohem jednodušší
identifikovat někoho z vyšší společenské vrstvy v Ghaně než tady, kde
ISBN: 978-80-213-2379-7
všichni žijete stejně, jezdíte metrem a chodíte do stejných restaurací.
Individualismus a kolektivismus (IDV): (15) GHANA < (58)
ČR < (91) USA
Kolektivismus (nízké IDV) – Ghana: 15
Předpoklad:
Ghana je kolektivistická země se silnými mezilidskými vztahy.
Lidé jsou vázáni na svou etnickou, kmenovou, jazykovou,
náboženskou či rodinnou skupinu. Loajalita k těmto skupinám
je důležitější než jiná společenská pravidla a nařízení. Všichni
členové jsou zodpovědní za ostatní členy skupiny.
Příklad:
„Vážíme si širší rodiny. Je normální, že vaše rodina a rodina vaší ženy
žijí všichni ve stejném domě. Rodinné vazby jsou velmi silné. Věříme,
že si musíme navzájem pomáhat. Tady v ČR je to úplně jiné. Už
od mala se tu každý snaží osamostatnit. Může se třeba rozhodnout,
že bude žít sám ve svém vlastním bytě atp. U nás i ve třiceti letech
můžete žít se svými rodiči a je to poměrně obvyklé. Vidím, že tady
jsou lidé více nezávislí. Chtějí žít na vlastní pěst.“
Individualismus (vysoké IDV) – USA (91)
Předpoklad:
Vysoké IDV znamená individualistickou společnost. Lidé jsou
více nezávislí, očekává se, že se o sebe (a své nejbližší rodinné
členy) dokáží postarat sami. Pracovní život je oddělen od
rodinného života. Pracovní povýšení se odvíjí od schopností
člověka, což odráží neosobní přístup v organizacích.
Příklad:
„Když jsem tu pracoval jako učitel na základní škole, nosili mi
studenti i jejich rodiče dárky a květiny, jako bych byl členem jejich
komunity. Zvali mě na různé události, které vůbec nespadaly do sféry
163
vztahů mezi učitelem, studentem a rodičem. Alespoň mně to připadalo
naprosto nemístné. Ale tady to funguje úplně jinak. Opravdu mě to
překvapilo. Ve státech se nemůžete takhle sbližovat, ani se svými
zaměstnanci či spolupracovníky, natož studenty. Jít s nimi na pivo
by vás mohlo stát práci nebo peněžní trest.“
Maskulinity a feminita (MAS): (14) NIZOZEMSKO < (57)
ČR < (62) USA
Feminita (nízké MAS) – Nizozemsko (14)
Předpoklad:
Nízké skóre určuje Nizozemsko jako femininní zemi. V takové
společnosti je důležité držet rodinný a pracovní život
v rovnováze. Lidé ctí rovnost, solidaritu a toleranci. Ženy jsou
brány jako rovnocenné mužům ve všech aspektech společnosti.
Problémy se řeší dohodou či kompromisem. Holanďané jsou
známí dlouhými diskuzemi před dosažením shody.
Příklad:
Účastník vyprávěl, že běžně vidí Čechy řešit drobné konflikty
agresivním chováním místo vysvětlením situace. „Byl jsem svědkem
mnoha případů, kdy lidé reagovali přehnaně agresivně; barmani,
prodavačky, policisti... I když se to celé dalo vyřešit normálně.“
Maskulinita (vysoké MAS) – USA (62)
Předpoklad:
Vyšší skóre určuje USA jako maskulinní zemi. Chování ve
škole, práci či sportu je určeno cílem „snažit se být co nejlepší“,
protože „vítěz bere vše“. Lidé jsou více soupeřiví a snaží se
dosáhnout co nejlepších výsledků. O svých úspěších mluví
otevřeně, jsou pro ně důležité. Američané „žijí, aby mohli
pracovat“.
ISBN: 978-80-213-2379-7
Příklad:
„Ve Státech lidé přemýšlejí stylem: „Co je můj cíl, jak ho mohu
dosáhnout a jaká je nejrychlejší cesta?“ Z Čechů mám pocit, že si
myslí: „No dobře, pracuji tady v tom systému společně s těmito lidmi
na tomto společném úkolu.“ Oni raději fungují v nějakých daných
podmínkách, než aby se snažili dosáhnout vlastního systému. Češi
nejsou typicky podnikaví. Všichni jen dělají, co musí.
Vyhýbání se nejistotě (UAI): (40) INDIE < (74) ČR < (95)
RUSKO
Slabé vyhýbání se nejistotě – Indie (40)
Předpoklad:
Nižší
skóre
naznačuje,
že
kultura
Indie
bude
otevřená nestrukturovaným
nápadům
a
situacím.
Nedokonalost je přijímána. Nic nemusí být perfektní a
podle plánu. Neočekávané události jsou tolerovány a někdy
vyhledávány jako únik z monotónnosti.
Příklad:
„Před tím, než jdu ke zkoušce, si pomyslím: „Vím, že jsem se učila, jak
jen jsem mohla, teď už záleží jen na Bohu, jak to dopadne.“ Protože
stát se může cokoliv. Možná bude mít zkoušející špatnou náladu...“
Silné vyhýbání se nejistotě – Rusko (95)
Předpoklad:
Historická a geografická fakta se odráží ve vysoké míře
vyhýbání se nejistotě. Rusové se neznámých situací bojí natolik,
že zavedli složitý byrokratický systém. Přísná pravidla, zákony
164
a regulace zachovávají pořádek ve společnosti. Centralizované
řízení uspokojuje snahu mít vše pod kontrolou.
Příklad:
„Tady v ČR je to lepší, protože si můžete vybrat, co je pro vás
důležité, jak dlouho chcete studovat a jakou specializaci. V Rusku je
všechno stanovené státem. Je spousta pravidel, přednášky i semináře
jsou povinné a učitelé jsou přísní. Tady jsou učitelé benevolentnější.
Můžete chodit pozdě. My musíme vždycky přijít včas a vždycky
se postavit, když učitel vstoupí do místnosti, a to hlavně na
univerzitách.“
Krátkodobá a dlouhodobá orientace (LTO): (13) ČR < (61)
INDIE
Krátkodobá orientace – Česká republika (13)
Předpoklad: Viz. podkapitola Česká republika
Dlouhodobá orientace – Indie (61)
Předpoklad:
Skóre 61 řadí Indii k dlouhodobě orientovaným, pragmatickým
zemím. Indie uznává více náboženských pohledů. Hinduismus,
který je spíše životní filozofií, nabízí spoustu možností (rituálů,
myšlenek a způsobů žití), jak se může člověk zdokonalovat
během svého života. Oproti jiným náboženstvím, kde je pravda
dávno napsána v posvátné knize, Indové věří, že existuje více
pravd a záleží na tom, kdo ji hledá. Koncept „karmy“ dominuje
náboženským a filosofickým myšlenkám.
Příklad:
„Lidé v Indii jsou zdvořilí, uctiví a tvrdě pracující. Hodně se snaží,
aby dosáhli toho, co chtějí. Překvapilo mě, že lidé v ČR takové hodnoty
nesdílí. Je jim víceméně jedno, co se děje a co se bude dít. Nedělají
si starosti s budováním vztahů s ostatními lidmi, zákazníky nebo
cizinci.“
Diskuze a závěr
Většina kritiků Hofstedovy teorie (McSweeney, Fang, nebo
Schwartz)3 staví na chybách v metodologii, kulturní zaujatosti
nebo nesprávném vymezení pojmu národní kultura vlivem
etnických menšin či imigrantů. V případu České republiky se
navíc vyskytuje problém, že se kultura ČR nijak nevyčleňuje od
světového průměru na čtyřech z pěti škálách dimenzí kultury.
Teorie Geerta Hofstedeho proto nedokáže srozumitelně
vysvětlit kulturu země, jako je Česká republika bez možnosti
srovnání s jinou zemí. Při porovnání s ostatními zeměmi však
tato pozice nabízí spoustu příležitostí pro studium vnímání
interkulturních rozdílů. Výsledky empirické studie, které
byly prezentovány jako přímé citace z rozhovorů, dokládají
rozličnost ve vnímání české kultury lidmi z různého kulturního
prostředí. Například představitel kolektivistické země
(Ghany) ji vnímal jako individualistickou, ale představitel
individualistické země (USA) jako kolektivistickou. Podobné
rozpory byly zaznamenány na čtyřech z pěti dimenzí kultury.
Tyto interkulturní rozdíly byly doplněny kulturním kontextem
zúčastněných zemí a příklady účastníků. Přestože vzájemné
pozice ČR a pěti cizích zemí odpovídaly systému Hofstedovy
klasifikace, nesvědčí to o ověření platnosti celé teorie. Nízký
počet respondentů nemůže takovouto teorii potvrdit ani
3
Concepts
ISBN: 978-80-213-2379-7
THOMAS David C. (2008): Cross-Cultural Management: Essential
165
vyvrátit. Přínos výzkumu tkví především v konkrétních
příkladech rozdílů v interkulturní komunikaci, které narátoři
prožili a odvyprávěli. Definice jednotlivých dimenzí tak
dostala jasnější obrysy. Bylo vidět, že nejdůležitější nejsou
jednotlivá skóre, ale vzájemné postavení dvou srovnávaných
zemí. Porozumět kulturním rozdílům je prvním krokem ke
zvládnutí složitého procesu integrace, který, jak píší Sam a Berry
(2006, 50), zahrnuje individuální adaptaci v chování, zvycích a
hodnotách typických pro jinou kulturní skupinu. Studentské
prostředí má dobrý potenciál pro zkoumání interkulturních
záležitostí. Správné pochopení kulturních rozdílů může
studentům pomoci v adaptaci na cizí kulturní prostředí a
možná i využít jejich kulturních predispozic k dosažení lepších
školních výsledků. Jakékoliv multikulturní prostředí, kde by
kulturním rozdílům bylo porozuměno natolik, aby mohly být
využity, by vedlo k lepšímu sociálnímu rozvoji.
Literatura
CRESWELL, J. W., (2009), Research Design – Qualitative,
Quantitative and Mixed Methods Approaches (Design výzkumu –
Přístupy kvalitativních, kvantitativních a smíšených metod), Sage
Publications.
HICKSON, D. and PUGH, D. (2001): Management Worldwide
(Management po celém světě), Penguin Books, ISBN 978-0.14100603-1
HOFSTEDE, G., and HOFSTEDE, Gert Jan (2006): Cultures
and Organizations: Software of the Mind (Kultury a organizace:
Software lidské mysli). 2. vydání, New York, McGraw-Hill, ISBN
0-07143959-5
SAM, D. L.; BERRY, J. W. (2006), Acculturation Psychology
(Akulturační psychologie), Cambridge: Cambridge University
Press
ISBN: 978-80-213-2379-7
THOMAS David C. (2008): Cross-Cultural Management: Essential
Concepts (Interkulturní management: zásadní pojmy), 2. vydání,
SAGE Publications, ISBN-13: 9781412939560
Online:
Česká republika, The Hofstede Centre, dostupné online na: http://
geert-hofstede.com/czech-republic.html (zobrazeno v Prosinci
2012)
Dimenze národních kultur (National Cultural Dimensions),
The Hofstede Centre, dostupné online na: http://geert-hofstede.
com/dimensions.html (zobrazeno v Prosinci 2012)
Ghana, The Hofstede Centre, dostupné online na: http://geerthofstede.com/ghana.html (zobrazeno v Prosinci 2012)
Indie, The Hofstede Centre, dostupné online na: http://geerthofstede.com/india.html (zobrazeno v Prosinci 2012)
Nizozemsko, The Hofstede Centre, dostupné online na: http://
geert-hofstede.com/netherlands.html (zobrazeno v Prosinci
2012)
Rusko, The Hofstede Centre, dostupné online na: http://geerthofstede.com/russia.html (zobrazeno v Prosinci 2012)
Spojené státy americké, The Hofstede Centre, dostupné online
na: http://geert-hofstede.com/united-states.html (zobrazeno v
Prosinci 2012)
166