K novému zákonu ČR o evropské družstevní společnosti

Komentáře

Transkript

K novému zákonu ČR o evropské družstevní společnosti
K novému zákonu ČR o evropské družstevní společnosti
On the New Czech Act on European CO-Operative Society
Martin Janků
Summary
The European Co -Operative Society represents a legal form of business company that has
emerged in the Czech legal order as consequence of the Adoption of the Council Regulation
(EC) No 1435/2003 of 22 July 2003 on the Statute for a European Cooperative Society (SCE)
followed by the Council Directive No. 2003/72/EC, the implementation thereof is obligation
of all EU Member States. The Czech Republic harmonized its national law with the rules of
the above Directive by the Parliament Act No. 307/2006 Gaz. On the European Co-Operative
Society. The main purpose of the European Co-Operative Society is the satisfaction of the
needs of its members and the development of their economic and social activities. The
European Co-Operative Society registered in the Czech Republic will be governed by the EU
Council Directive, the Act. No. 307/2006 Gaz. And subsidiary by the corresponding
provisions on co-operatives contained in the Czech Commercial Code. This legal form will
be useful first of all for those persons that are active on the all-European market without the
need to organize itself in various companies and/or co-operatives due to different national law
provisions.
Key Words
European Co-Operative Society – harmonization of national law – Czech implementation law
- Co- Operative - Statutes
1. Úvod
Postupující ekonomická integrace probíhající v rámci EU zasáhla rovněž družstevní
sektor. V diskusích o právních formách podnikání byla družstva často zatracována jako
přežitek minulosti, resp. jako neperspektivní forma podnikání ve sjednocené Evropě a
integrujícím se vnitřním trhu. Samotná EU však potvrdila pravý opak, tím že zdůraznila
formu evropské družstevní společnosti jako tradiční právní formu vhodnou pro společné
podnikání fyzických či právnických osob z více členských zemí EU. 1
Již zvláštní Zpráva Evropské komise Radě a Evropskému parlamentu z února 20042 se
soustředila na potřebu propagace širšího využití družstev v Evropě, cestu intenzivního
zviditelňování jejich předností a výhod, pro rozvoj společných aktivit a také jako „školy
podnikání a managementu pro ty, kteří by jinak neměli přístup k podnikatelským aktivitám
a manažérským pozicím. Zpráva Komise vyzdvihuje potenciální příspěvek družstev k cílům
Společenství. Komise chápe družstva tak „jsou vynikajícím příkladem typu společnosti, která
může současně oslovit podnikatelské a sociální cíle, které se navzájem podporují“.
V dalším zdokonalování družstevní legislativy sehrálo významnou úlohu přijetí Nařízení
1
2
Dvořák, T. Evropská družstevní společnost (Evropské družstvo). Sborník příspěvků z mezinárodní konference
„Družstevnictví 2004“, Tábor: Jihočeská univerzita, 18.5.2004, s. 47 an
Zpráva Evropské Komise Radě a Parlamentu, Evropskému ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru pro
Regiony, Brusel, 23.2.2004, COM (2003) 18.
29
Rady EU o Statutu družstevní společnosti, zkráceně „Eurodružstva“3 Nařízení bylo
zveřejněno dne 18.8.2003 v Úředním věstníku ES a na základě svého čl. 80 nabývá účinnosti
dne 18.8.2006, s tím, že do této doby musí každý členský stát ES přijmout příslušnou
vnitrostátní implementační legislativu, v podmínkách České republiky tedy příslušný zákon.
K provedení Nařízení byla vydaná směrnice Rady ES č. 2003/72, kterou se upravuje zapojení
zaměstnanců do rozhodování o záležitostech evropského družstva.
2. Český zákon o evropských družstvech
V návaznosti na citované Nařízení Rady schválil Parlament ČR 23. 5. 2006 zákon o
evropské družstevní společnosti. Zákon je součástí harmonizačních prací. Úprava evropské
drušstevní společnosti jako právnické osoby nebyla v českém právním řádu dosud obsažena.
Jedná se o třetí druh přeshraniční obchodní korporace zřízené v rámci jednotné regulace
evropskou právní úpravou (po evropském hospodářském zájmovém sdružení a evropské
společnosti). Tato úprava poměrně úzce navazuje na národní družstevní právo členských států
EU, ale současně podléhá národnímu družstevnímu právu jen subsidiárně v rozsahu, v jakém
nařízení nestanoví jinak.
Jedná se o novou úpravu, když příslušné nařízení a směrnice nabudou účinnosti teprve
18. 8. 2006; do této doby má tedy Česká republika pro implementaci směrnice a přizpůsobení
svého družstevního práva obsahu nařízení časový prostor. Z tohoto důvodu nelze ani využít
zkušeností dalších členských států EU, když i ty jsou teprve v počátečním stadiu prací a
neposkytly ani žádné přípravné materiály. Za základ zákona byla vzata ustanovení nařízení a
směrnice EU, jakož i zkušenosti z prací na zákoně č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti
(dále jen "zákon o SE")
Vzhledem k tomu, že se v současnosti připravuje v České republice zásadní rekodifikace
soukromého práva, která mj. zasáhne i současný obchodní zákoník, zákonodárce nezvolil
formu úpravy jako novelizaci stávajícího obchodního zákoníku. Úprava samostatným
zákonem je systémovější a pro adresáty právních norem přehlednější. Pro futuro přitom
samostatný zákon nijak nebrání eventuálnímu pozdějšímu zahrnutí upravované materie do
nového obchodního zákoníku.
3. Hlavní zásady nové právní úpravy
Veškeré hlavní principy nové úpravy evropské družstevní společnosti (dále jen "SCE")
jsou dány nařízením. Jelikož se jedná o ustanovení kogentní, není možno je jakýmkoliv
způsobem modifikovat, resp. vyloučit či omezit jejich účinky.
Základním principem je, že úpravu obsaženou v nařízení není možno ani dovoleno nejen
měnit nebo doplňovat, ale i v zákoně byť jen opakovat. Jen v těch případech, kdy nařízení
výslovně ukládá členským státům EU povinnost přijetí národní úpravy, je v zákoně přijato
odpovídající normativní řešení v souladu s duchem a smyslem nařízení a v mezích zmocnění
v nařízení obsaženém. Konstrukce nařízení po jeho nabytí v účinnost nebude bez existence
tohoto zákona fakticky realizovatelnou, a to i přes bezprostřední přímou použitelnost nařízení.
Ovšem ani tento zákon sám o sobě nebude aplikovatelný. Konstrukce vztahu nařízení a
vnitrostátního zákona je postavena na principu, že teprve obé dohromady (při subsidiární
aplikovatelnosti českého družstevního práva) tvoří jediný logický, vnitřně provázaný a
relativně uzavřený celek.
Zcela jiná situace ovšem platí pro implementaci směrnice o zapojení zaměstnanců. Zde
bylo třeba provést příslušnou implementaci normativního textu do vnitrostátního právního
3
Nařízení Rady o Statutu Evropské družstevní společnosti č. 1435/2003 z 22.července 2003.
30
řádu, tedy převzít patřičným způsobem obsah směrnice a učinit jej vnitrostátně závazným.
Systematika zákona proto důsledně sleduje systém nařízení a směrnice. I když
systematika nařízení místy odporuje českým legislativně technickým zvyklostem a pravidlům,
z hlediska dodržení požadavků evropského práva a především z hlediska adresátů norem, tj.
uživatelů nařízení a zákona, je nepoměrně lepší důsledné zachování systematiky nařízení.
Ukazuje se to jako výhodné při paralelním používání obou předpisů
Text zákona je rozdělen na čtyři části, a to na část upravující otázky spojené s
transpozicí nařízení (Část I), část provádějící implementaci směrnice (Část II), část obsahující
ustanovení přechodná (Část III) a část stanovující účinnost zákona (Část IV).
SCE se zapsaným sídlem na území ČR je českou právnickou osobu ve smyslu ust. § 26
odst. 2 obch. z. Řídí se tudíž řídit předpisy vycházející z nařízení, zákona o SCE a subsidiárně
použitelnými ustanoveními o družstvech obsaženými v obchodním zákoníku. SCE
vykonávající finanční a úvěrovou činnost se bude řídit předpisy o družstevním peněžnictví,
SCE vykonávající pojišťovací činnost se bude řídit předpisy o pojišťovnictví. Žádné jiné
zvláštní právní úpravy činnosti družstev česká právní úprava neobsahuje.
Zákonodárce v této souvislosti zdůraznil, že SCE může vykonávat veškeré aktivity,
které český právní řád dovoluje jakémukoliv družstvu, a to za stejných podmínek jako
národním družstvům. Není tedy ničím zvýhodněna ani znevýhodněna oproti národním
družstvům. I SCE se zapsaným sídlem na území ČR budou podřízena ustanovením českého
právního řádu, stejným způsobem, jako kterákoliv jiná česká právnická osoba.
Zásadní změna vyplývá pouze z části I, hlavy VII zákona, kde je upraven tzv.
monistický systém orgánů SCE. Tato úprava v české právní úpravě družstev neexistuje, jde
značným způsobem proti domácím družstevním tradicím a ani v rámci rekodifikace
soukromého práva v ČR se dosud nepředpokládalo zavedení tohoto systému pro družstva,
pouze pro akciové společnosti. Nicméně vzhledem k dikci nařízení, které výslovně ukládá
zavedení monistického systém těm státům, jež jej dosud ve svém národním právu nemají
obsažen, musel se český zákonodárce přizpůsobit a zakotvit příslušná pravidla přímo v
zákoně.
Je třeba zmínit ještě poměrně závažný problém, jímž je otázka použité terminologie.
Nařízení i směrnice používají některé pojmy, které české právo dosud nezná – a naopak
některé instituty české úpravy družstev nejsou aplikovatelné na SCE, neboť se s obsahem
evropské úpravy principiálně rozchází. Vzhledem k obecnému pravidlu, že ustanovení
evropského práva není možno interpretovat národním zákonodárcem, nýbrž že interpretem
může být rozhodující národní soudní či správní orgán a v konečné instanci pouze Evropský
soudní dvůr, pokud rozhoduje o jeho aplikaci jako o předběžné otázce, neobsahuje zákon
definici těchto pojmů. Při jejich interpretaci a aplikaci by nicméně neměly vznikat větší
obtíže, neboť valnou většinu ustanovení Nařízení Rady EU lze vcelku snadno vyložit.
Česká právní úprava nezná institut členů - investorů. V rámci rekodifikace se sice
předpokládá jeho zavedení (formou tzv. zvláštních vkladů vkládaných členy i nečleny), tato
reforma však vyžaduje komplexní revizi právní úpravy, na kterou v daném zákoně nebyl
prostor. Evropskému právu to však neodporuje, neboť nařízení nepožaduje, aby členové investoři byli u SCE povinně upraveni.
4. Závěr
Hlavním důvodem pro přijetí komunitární úpravy družstev byla potřeba právního
předpisu, který by zohledňoval specifika družstevní činnosti a zároveň pro ni byl jednotným
právním rámcem usnadňujícím přeshraniční činnost. SCE je upravena nařízením a směrnicí,
31
které jsou v českém právu doplněny nově přijatým zákonem. Ten transponuje nařízení na
české podmínky a implementuje směrnici za současného zohlednění specifik české právní
úpravy družstev (např. neexistence práva vlivu zaměstnanců). Subsidiárně se použijí stávající
předpisy regulující družstevní právo. K hlavním principům úpravy patří nediskriminace
občanů ČR i jiných členských států, proto SCE může vykonávat veškeré aktivity za stejných
podmínek jako všechna národní družstva.
SCE by měla být přínosem zejména pro subjekty se zájmem o přeshraniční spolupráci
družstev, při které bylo dosud nutno vycházet z různých právních řádů. Lze doufat, že do
budoucna sehrají významnou úlohu při rozvoji přeshraniční spolupráce v rámci tvořících se.
euroregionů.
Souhrn
Evropská družstevní společnost je formou obchodní společnosti, která se v právním řádu ČR
objevila na základě přímo použitelného nařízení Rady (ES) č. 1435/2003. V souvislosti s
tímto nařízením byla zároveň přijata směrnice Rady č. 2003/72/ES, jejíž implementace je
povinností členských států ES. Česká republika, v souladu s podmínkami pro implementaci
do národních práv členských zemí EU, zpracovala tuto směrnici zákonem č. 307/2006 Sb. o
evropské družstevní společnosti. Základním účelem evropské družstevní společnosti je
uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj jejich hospodářských a společenských aktivit.
Evropská družstevní společnost se zapsaným sídlem na území ČR se bude řídit nařízením o
evropské družstevní společnosti, předkládaným zákonem a subsidiárně použitelnými
ustanoveními o družstvech obsaženými v obchodním zákoníku. Tato právní forma se stane
výhodnou především pro ty osoby, které se pohybují na celoevropském trhu, aniž by hrozilo,
že se musí organizovat ve společnostech nebo v družstvech podle různých národních práv.
Klíčová slova
Evropská družstevní společnost – harmonizace národního práva – implementační zákon
Literatura
1. Důvodová zpráva k Zákonu o Evropské družstevní společnosti, Parlament ČR, 2006
2. Dvořák, T. Evropská družstevní společnost (Evropské družstvo). Sborník příspěvků z
mezinárodní konference „Družstevnictví 200“, Tábor: Jihočeská univerzita, 18.5.2004,
s. 47 an
3. Nařízení Rady o Statutu Evropské družstevní společnosti č. 1435/2003 z 22.července
2003.
4. Zpráva Evropské Komise Radě a Parlamentu, Evropskému ekonomickému a
sociálnímu výboru a Výboru pro Regiony, Brusel, 23.2.2004, COM (2003) 18.
Adresa autora:
Doc. JUDr. Martin Janků, CSc.
Ústav práva PEF MZLU v Brně, ČR
e-mail: [email protected]
Oponent: prof.JUDr. Anna Bandlerová, PhD.
32

Podobné dokumenty