Civilizace v dějinách a dnes

sriEr crvrlrzAciI Boikullur a Drom;nasGtov6hoi6du
30
civiliza6nihoparadigPodobni seznamud6iostidernonstujici z6vaZnost
obdobi pod6tku
matu by 5lo lytvoiii pro t6mEi viechna dalSiaestim€siani
let.
devadeseqich
V prvnich letechstuden6v6lky kanadski stdtnik LesterPearsonprorocky poukdzalna oiiveni a vitalitu nezipadnichspoleinosti.,,Byloby absurdni si piedstavovat,Ze tyto nov6 politick6 spoleanosti,kter6 se na V:ichodE
rodi, budou pouhimi replikani t;ch, kter6 zn6me na Z6pad€. Obroda
tachto sta{ich civilizaci nabudenoqich forem," varcval tehdy.Kdyi zdiIaznil, ie po ,,nakolikstaleti" se mezindrodnivztahy omezovalyna vziahy
mezi evropskymisi5ty,!']'sloviltezi, ie ,,nejzdvaindjiiprobl6myuZ nevzniknou mezi ndrodyv r5mci jedn6 civilizace,ale mezi civilizacemisamotnimi".17)Vi"voj piedvidani Pearsonemodddlila dlouhotrvajici bipoldrnost
sv6taza studen6v6lky. leji konec uvolnil kulturni a civilizaanisily, ktet6
Pearsonpojmenovaljiiv padesdtichletech,a mnoho vEdci i pozorovateli
rozpoznalo novou roli, kterou iyto faktory v globdlni politice hraji.l3)
,,PokudsenEkdozaiimdo souiasn6d6nive svEt6,ajeat6spGe,chce-lise na
nEm i podilet,,\'J,pirici'
sevEd6t,kd€ na map6svdtanajdesoui-asn6civiliza
ce a iak rTnezi jejich hranice, centra, periferie,provincie, ale stejnEtak
zn6t atmosf6ru,kter6 v tEchtocivilizacichpanuje,obecn6a zvlditni,formy'
existujici uvniti t6chto civitizaci Jinak se totii mize dopusiit stiasliq;ch
omyli," chytie nab:id6FernandBraudel.le)
I(apitoia 2
Givilizace
a dnes
u d6iiniich
cMllzaci
Podstata
D6jiny isou dajinami civitizaci,qivoj lidstva si ani neni moin€ piedstavii Podstala
iinak. V iomto piibrhu !'ystupuiicel6generacecivilizaci,od star6hoSume civili?aci
ru a Egyptapies antiku ai po civiiizacekies{ansk€,isl6msk€a posiupn6
qirazn6 proj€w civilizacidinskich a hinduistichich.V d6jin6chbvlv civili
zacevzdy iim, s aim se lid6 mohli nejsnadndjiziotoZnit.I proto se piiiina
mi, vznikem,vzestupem,vz6jemnirni vziahy, risp€chy,ripadkema p6dem
iednotliqich civilizacizabivali q;znamni historici,sociologov6i aniropolc
gov6,iako napifttad Ma-xweber, Emil€ Durkheim, OswaldSp€ngler,Pitidm Sorokin,Arnoid Toynbee,Alfred Weber,A. L Kroeber,Philip Bagby'
Carroll Quigley,RushtonCoulborn,ChristopherDawson,S. N Eisenstadt,
Fernand Braudel, william H. McNeill, Adda Bozemanov6,Immanuel
r)
Wailersteinnebo Felipe FernandezArmesto. Visledkem jeiich pr6ceie
bohatdliteraturana vysok6odborn6rirovni zamEien6na srovndvacianali
,.,. 1,:,.
, ..1
zu civilizaci,literatura,kterd se\Tznadujerozdityv perspekivE,metodole
gii, zamaieni i pojmech.Stejn€tak viak v z6kladnichtezich o podstate,
identit6 a dynamicecivilizaci panujeobecn6shoda
l
i singuldrua civilizacemi
civilizacepiisli jakoprvni francouzitimystitel6osmndct6hostoleti kteiiiej chdpalijakoprotikladpojmu ,,barbarstvi,. Civilizo,
vane spolednostse liiila od barbarsk6tin, te byla spoleanostiusedlou,
u$anizovanou a s velkou nirou gramotnosti.Bit civilizovanim bylo
dobr6, necivilizovanimipatn6. Pojemcivilizacese stal standardem,podle
ndhoZ bylo moin€ civilizace hodnotit. Bdhem devatendct6hostoleti pak
Evropandq'nalozili nemal6inteleLtu6lni,diplomatickd,ale i politick6risili
pii hleddnikrit6rii, podie nichzby dlo ne€vropsk6spolednostipovaiovatza
dostatedna,,civilizovan6",aby se mohty st6t ileny m€ziniirodnihouspoi6d6ni pod evropskounadvl6dou.V t6ze dob6 se viak rovn6z zaaalost6te
vice hovoiito civilizacichv plut6lu. To znamenalo,Zebyla,,odmitnutacivilizace, ;i spiie jedna uriitd civilizace,coby idedl". Steind tak se zadalo
upouitEt od n6zoru,Zeexistujejedenstandard,podle ndhoi by 5lo rozhodnout, co je a co neni civilizovan6.PodleBraudelase diive poiemcivilizac€
,,omezovalpouze na nEkolik privilegovanichn6rodi ai skupin, elit lid
stva". Namislo toho se pozddji zaaalo hovoiit o n6kolika civilizacich,
z nicht kazdebyh civiiizovan{ s\tim vlastnim zpisobem_Kr6tce ieieno.
civilizac€ v singuleru ztratila ,,aist sv6 prestiie" a civilizace v pluralu
mohla, mEienostandardemcivilizacev singul6ru,klidn6 bir Liplnanecivilizovan6.2)
Tematemt6to klrihy jsou civilizacev pluri4lu,avsakrozliieni mezisingu
)drema plurilembudehrdrznaanoudlohu ; zde,nebo(idea( ivililacev singuldru se objemje v tvrzeni ie existujeuniverzehi svdtovdcivilizace.Toro
tvrzeni je neudditeln6, nicm6nEstoji za to piezkoumat, na coi doide
v znvar€an6kapitoie, zda se civilizacestdvaji civilizovan6iiimi,ai nikoli.
Za druh6, civilizace je uraitou kulturni entitou, iedy alespoi mimo
izemi NEmecka.Nineiti myslitel6 devaten6ct6hostoleti totii drimznE
rozliSovalimezi,,civilizact', do kter6 spadala mechanika, technologie
a hmotn6faktory,a na druh6 stran6,,kulturou",Lter6ozna;ovalahodnoiy,
ideely i !']'SSiintelektuelni, umaleck6 a mordlni kvality spoleinosti.
V n6meck6mmyileni ioto rozlisenipietrvdviidodnes,aviak nikde jinde se
neuchytilo.Ndkteii antropologov6dokoncevzdjemni vztah obr6titi, kutturu povaZovaliza fendm6ncharakteristichipro primitivni, nelwijejici se
zatimco slozit6,v)'vinut6,urbanizovan6a dynamick6spolei,
.spoleanost,
+11i1-FjFtip"Al.i?. :.i, 1' t,arf j! ",,,
"f.I:!4_3.f
nosti poviovali za civilizace.Nicm6ndtyto snahyrozliiovat mezi civilizaci a kulturou lTznEly naprdzdnoa viude kromd N6necka panujeobecn6
shodas Braudeloqin twzenim, Ze,,chtit po n6meck6mzprlsobuodiiSovat
kLllura od jejfto zdkladu.lim; je .'rtiizrcp. je klamn6 .r'
Civilizace i kultura se vztahuji k celkov€muzpisobu iivota toho ai
onoho ndroda,civilizaceje kultura ve velk6m.Soueistiobou jsou ,,hodna
ty,_normy,institucea zpisoby myileni, jimi po sobdidouci generacepiisuzovaly prin6rni dile;itost"-a) Pro Braudelaie civilizace,,prostorem,,kul
turni oblastl", ,,souboremkulturnich vlastnostia fenom6nri".Wall€rstein
ii definuje jako ,,specifick6zietEzenisv6tovdhon6zoru, zvyki, struktur
a kultury (a to jak materialni,tak !'r,sok6),kter6 }1rtveiijisti druh historic
k6ho ceiku a jet koexistuje(pokud neni souaasn6)s jinini variantani
tohoio fenom6nu"-Podle Dawsonaje civilizaceproduktem ,,specifickdho
prlvodniho procesukulturni tvoiivosti, ktend je dilem iednoho ndroda",
zatimcopro Du*heima a Mausseje ,,typemmordlnilo prostiedi obsahuji
ciho jisti poaet nerodn, jejichZ iednotliv6 n6rodni kultury jsou pouze
zvle5tnilormou kultury obecn6".Podle Spengleraje civilizace,,newhnu
telnim osrd"ft kultury...,tim nejzevn6jiima nejum6lejgimstavem,iehoZje
ilvtejicise lidstvoschopnodosdhnout...,
Wrist6ni,qisledekprocesu"-Kultura je spolednimt6matempraktickykaid6 definicecivilizace.s)
Kliiov6 prvky definujlci civilizaci se poprv6 objevily jiz v antice, a to
tehdy,kdyi Ath6iian6uiiStovaliSpartany,Zeje proti Per;anim nezndii
To UDELAT
NEBoi ExrsruJEMNoHosrLNlcH D0voDt, pRoKTERE
NEMIZEME,ANr KDl.BycHoMcsrEl,r. PRvNi A HLAvNi,oBRAzy
A piiBYrx.'.BoHr:r,vypilr\a A ZANE(HANf v rRosxricH:Ty MUsi
MEpoMsriT,NAI<oLrr{
NiM To NASEsfLADovol-i,spiSENEZuzAviRATsr{iR s dLovEKEM,KTERisE TicHTo arNir DopusTrl-.DRUH1
iEcx-{ RASAMA JrDrN lAzyK A JIDNL KREV,
spoLLaNFBoHy
A oBETrrEMToBoH0MsrElNi JA(o poDoBNEz\yKy. ZrADir JEBy
\,'YMsrrLo.
sir ATHEiANTiM
Krev.iaryk. ndboienstvia Tptsobiivota - ro byly v6ci.ktere Relryspojovalya odlisovaly
od Persanii jini'chNeieki.6rZev6echprvkriobjeklivni
definuiicichcivilizaciie vsakneidiletit6jii neboienstvi,iak ostatn6zdrlraz'
civilizace
i, Zedo znadn6niry isouhlavnisvatov6
totoin6 s nejv6tiimi svitoyimi ndbozenstvimi.Lid6, kteii maii spoleinou
iei a z!'lrky,av6akrozdilnou viru, se klidnE mohou navzdjenvratdit, jak
tomu bylo v Libanonu, bival6 luSosleviia na indick6m subkoniinentu-7)
Viznamnou souvislostlze na.l6zti mezi rozd'lenim lidstva na civilizace
podle kulturni charakteristikya na rasy podle charakteristikyt6lesn6.Nicm6nEcivilizacenejsouidentick6s rasami.Lid6 stejn6rasy mohou bit toz_
d€leni civilizaci; 1id6 tozdiin;ich Ias mohou bit v civilizaci spojeni.
Napiiklad velkr4misijni n6bo;enstvi,kiestanstvia isliim, vl6dnouve spo
leanostechmnoha ras. Hlavni rozdalenimezi skupinani lidi setikn jeiich
hodnot, viry, instituci a soci6lnichsiruktur, nikoliv iejich t;lesn6 qiiky,
waru hlaly nebo ban't, pleti.
Za tieti, civilizaceisou kornplexnicelky, jinimi slovy - t'{dn6 z jeiich
souaestinelzeporozumEtbez odkazu k civilizaci jako celku Toynbeetvrdil,;e,,civilizace zahrnuji,aniZby byly zahrnovdnydruhini" Civilizaceie
uraitim druhem,,totality".M€lko dodev:ii
a[sr]
Crvrl-rzAcE
sE\,'yzNAauJi
lrsriM srupNiM INTECRACF.
JEJICE
SE DEEINUJi JAK VZIAHEM MEZI SEBOU NAVZ{IEM, TAK ZiROVEi
vzrAHEM x CELKU. SEsrivA Lr cNILIzAcE z NEKoLIKA srArit, BUDE
ExIsTovAT vicE vzTAHiI
sr{Ty
MEZI TEMITO ST{TY NAVZ{]EM, NEZ SE
MrMo DANou cNrLrzAcL
v,{Ldrr, DosrivAT
SICE MEZI sEBou MoHou aAsriJI
sE Do DIpLoMATIcLicH
sPoRIj, ALE srllNE TAK
NA SoBE BUDOU MNOHEM ViCE VZ.4JEMNi Z{VISLf
A RUDOU SE
v NICH OBJEVOVATSPOLE.N6 ESTETICKi A FILOZOFIC(6 SMiRY.d)
Civilizaceje nejin;i kulturni entitou. Vesnice,okresy,etnick6skupiny,
n6rody,n6boiensk6skupiny- ty viechny se r'lrznaaujiodlisnoukulturou
na rirzn6m siupni kulturni heterogenity.Kultura jihoitaLsk6vesnice,se
mirUeliiit od kuliury stejnEvelk€ vesnicena severultelie, aviak ob6 dva
bude spojovatspoleinditalski kultura, kter6 je bude zaseodlisovatod ves'
nic nEmeckich.StejnEtak i evropsk6komrrnitybudou mit urait6spolean6
budou liiit od komunit ainshich nebo hin'
kulturni rysy, jimiZ
-se
duisticrych.Avsak einan6, Indov6a oblvatel6 Z6padu iii nejsousouaasti
n6jak6vatii kulturni entity.Sani tvoii civilizace.Civilizaceie tudii nejwi-
rovinalidmi sdrlen6
lidi. Je to ra nejobecnFi:r
seskupenim
kulturni identity,iedy pominemeli rovinu, jei lidi odliiuje od jinich Zivoiilnich druhi. Civilizacese definuii jak spolednimi obiektivnimi prvkv'
tak jazyken,dEiinani,ndboienswirn,z!'yky,institucemii subjektivnimztoto;nEnim jednotliyich individui. elov6k m6 nakolik rovin identitv: ob!'vatel nima se mirie s niznou intenzitou vnimat jako ltal, kaiolik. kiestan,
Ewopan ai piisluanikzepadnikultury civilizace,do kter6 patii, piedstai'u
je neiobecnijSirovinu, s nii se sem silnE ztotoziiuje Civilizace- to isou
ona nejsirai,,ny", uvniti ktedch se citime kulturnEdomaa kter6 n6sodli;uji od viech iinich ,,oni".CiviLizacimiie tvo;it znaani podetpiislusnikrl,
jako tornu je v iinsk6n piipad6, nebo viak tak€ poiet velmi nizki, aehoz
piikladem ie zaseanglofonnikaribskdcivilizace Po cel€dEjinvlidstvaexistovalyskupinyiidi s odliinou kulturou postr6dajicijakoukoli sir;i identiiuPodL€{iznamu a velikosti se civiiizacerozd6lovalyna hlavni a okraiov6
(Bagby),nebo hlavni, upadajicia nezral6(Toynbee)Tato kniha se zabivi
pravEtEmi,kter6 sev naii historii obecn€povaiuji za htavni.
hraniceani iidn6 piesn6 ohra
Civitizacenemaii Z6dn6piesn6
'Ytyaen6
niaenepoadtLyai konce. Lidske chapdnivlastni identitv se nrlze minit,
k aemui ostatn6iak6 doch6zi.Disledkem toho se m6ni slo;eni a tvar civi]izaciv iase. Lid6 a kultury sevzaiemn6ovlivnuii,aasrodoch6zii k piekdveni kultur. Stejnatak se znaan6m6ni i mira, ktetou se kultury civilizaci
navziiem lisi nebo naopak podobaji Ovaem civilizace piesto zistdvaii
qiznannini entitami, a i kdyi isou hranice mezi nimi ziidkakdy jasna'
piecejsou skutean€.
Za atvtt6,civilizaceisou smrteln6,ovien stejr; tak dlouhov6k6;q'vijeji
se, piizpisobuii a isou neitrvaleisimdruhem lidsk6 pospolitosti,jsou to
,,skureinostiextr6mniholongue dur6€".lejich ,,jedinean6a zvl6itni podstata"spoiivriv ,,dlouh6dEjinn6koniinuitE Civilizaceje vlastn6nejdelsim
piibEhem".i.ife vznikaji a zanikaii,vhdy piich6zejia odch6zeji,ale civili
€konomick6,a dokonce
zacezirstevajia,,pieEkivajipolitick6,spotedensk6,
e)
Bozemanov6'
uzavir6
i ideologick€pievraty" ,,D€jiny svEta,"
',spr6vn;
dokumentuji tezi, Ze politick6 systdmyjsou pouze poniii\"irni prostiedkv
na hladinEcivilizacia Zeosud kaid6 jazykovai mor6lnasjednocenekonu
nity naprosioz6visina zachovenijistich prim6rnich fstiednich strukturu'
iicich idcji, kolernnichz se sj€dnotilaiada po sob€nAsledujicichgeneraci,
vsechny
hlav'
Prakticlry
.uiikonrinuitu
spoleanosti.-lo)
ni civilizacetohoto stoletizaseboumaii tisic let existenceneboisou potom'
kem iin6 star6civilizace,jako Latinsk6AmerikaCivilizacepietrvdvaii,ale stejnEtak sev!'viieji leiich povahaje dvnamick6: nikaji a zanikaji, misi se a rozd6luji a jak vi kazdi siudent historie,
tak6 mizi a jsou pohibivdnyv pisku iasu Fdzejeiich qivoje je moin6 speci
fikovat riznimi zprisoby.Quigleyse domniv6,Zecivilizaceproch6zisedmi
stddii - stadiem mi3eni, tEhotensivi,expanze,dobou konflikti, stadiem
univerzalni ii3e, ripadku a invaze.Metko zobeciuje model zm6nv a od
us6len6ho feuddlnihosyst6mupokraanjek feud6lnimusvst6muv piecho
du. Od n6i pak k syst6muslitnimu ust6len6mua potd k stitnimu syst€mu
v piechodu,kteri nakonecpiech6ziv ustdleni impe dlni syst6m-Toynbee
v civilizacispatiujeqisledekreakcena nejrrizndjSiohro;eni. Po sv6mvzni
ku prcch6zi civilizaceobdobim rustu, do n6hoz patii rist kontroly nad
vlastrfm okolim, za nEji ie odpov6dnAtvoiive meniina. Toto obdobije pG
sl€zewstiiddno dasempotiii vznikemunivezalniho st6tua n6slednEpak
rozdiiy majivSechnvtyto ieoriespolean6
rozpadem.Piesnepiehl6dnutetn6
jedno: civilizacevnimaji jako vivoj od doby potizi k univendlnimu si6tu
a pordk ripadkua rozpadu.lll
Za p6t6,jeiikoz civilizacejsou entity kulturni a nikoli politjck6,newnucuji jako takov6poiadek, nezaktddajispravedlnost,nel'r/birajidan6' neve
dou v6lky, neryjednAvaiio snlouv6ch ani newkon6vaji i6dnou z dinnosti,
kter6 n6l€ii vldd6. Politick6 sloieni civilizace je v kaid6 civilizaci jin6
a i uvniii jedn6 civiiizacese v iase m6ni. Civilizacetak milze obsahovat
iednu nebo mnoho politichich jednotek Tanito jednotkami mohou bit
m6stsk6stity, iiie, federace,konfederace,n6rodni st6ty,mndhon6rodnosi_
ni stdty a viechny mohou mit,inou formu vlddy.S qtvojem civilizaceoby"
iein6 dochrizike zmdnEpoitu a charakteiu iejich polltichich jednotek
lednim extr6memje splynuti civilizace s politickou entitou. Napiiklad
o ain€ L{cian Pye kdysi prohlisil, Ze to je ,,civilizace,kierd se tvdii jako
st6t".r2)DalSicivilizaci,iez je jednirnjedinim s6tem, i€ laponsko oviem
v€tlina civilizaciobsahujevice nezjedens|{t ai politickou entitu.V modernim svEt6tvoii v6tiiiu z nich alespoi dva nebo vice steti.
- A za posledni:u;enci se v€tiinou shoduji ve vidtu hlavnich civilizact'
a to minulich i souaasnich.easto se viak lisi v celkov€mpoitu civilizaci,
kter6 kdy v ddjin6ch existovaly Tak Quigley wrdi, ie existuje Sestn6ctiae
jeit6 osm dal;ictl
nich histodckich piipadi a velmi pravd6podobnE
pozdEjijej upraToynbeenejprvepoa€t civilizacistanovilna iednadvacet,
vil na dvacettii. Spenglermluvi o osmi hlavnichcivilizacich'McNeill iich
tedv
specifikuje v celich dEjin6ch dev6t. Tolik jich napoiital i Bagbv'
pokud se Japonskopoaita nezavislena ain6 a ortodoxnikiestanstvineza
visle na Z6padu. Braudel identifikuje devEta Rostovanyisedm hlavnich
povaiuji-li se
soudasnichcivilizaci.l3)Tyto rozdiiy destedn6zevisina iom,
za
kulturniskupiny jako eiian6 a Indov6za iednu historickoucivilizaci'
'i
druh6
dvEa vice civilizacidzcespiiznEnich'z nichz jednabylan6stupcem
Ale i pies tyto rozalilypanujev otezcetotoznostihlavnichcivilizaci shoda'
ie
M€lko po prostudov6niobs6hl6literaiury o iomto i6matu konstatuie'
pii'ent
.rozumn6 shoala"existuje piinejmen;im u dvanecti €ivilizaci'
eSptskd'
sedm z iEchto dvanacti civilizaci jit neexistuje(mezopotamsk6,
kr6tsk5, antick6, byzantska,mavsk6a civilizace Inki), pit zbivaiicich
14)
naopak ano (6inski, japonske, indick6, isl5nsk6 a zdpadni) N;kolik
jako nezevislouna svc
auioni rovn6z poair6 o4odoxni ruskou civilizaci
piimateisk6byzantsk€i zdpadnicivilizaci Pro naie d'elv se ievi uzite;n6
sv6talatinskoamerickoua tak€
iadit k tanto Sesticivilizacimsouaasn6ho
mozndcivilizaciafrickou.
Hlavnimi souaasnimicivilizacemitedy jsou tvto
civili
i/iskL Viichni autoii se shodujina existencibud jednoin6
'insk6
diive'
zacedatujici seneim6nEod roku 1500pi Kr' a mozneje't6 o tisic let
jeiichz piedEnebo dvou ainskich civilizaci,kter6 ndsledovalvpo sob6a k
lu doalov prvnich stoletichkiestansk66rv V ilanku otiSt6n6mv iasopise
je
piesnEiii
ForeignAltaits )seft tuto civilizaci nazval kontucidnskou, v'ak
dinsk6
oznaaovatii jako ainskou Kontucianismusje sice hlavni souidsti
civilizace.nicm€n6ona samaje vice nez kontucianismusa tak6 piekra'uie
hranice ainy coby politick6 entity. Pojem ,,ainski", kteqi mnoho autonl
komunity
pouziv6, piesnE postihuie spoleinou kuliuru einv a
'insk6
v jiho\4ichodniAsii ajinde mimo ainu steinEiako piibuzn6kulturvVietna
mu a Koreje.
pod sou'
IaronsAii.N6kteii autoii spojuii iaponskoukulturu s dinskou
hrnnim oznaaenimcivilizaceD6ln6hodchodu T€nto piistup vSakvE6ina
[email protected] taponskuiakoo samostatn6
zaci, L1er6je potomkem dinsk6 a kter6 se obievilav dob6 mezi letv 100
a 400 po Kr.
Hinduistichd.ObecnEse m:i za to, ie jedna nebo n€kolik po sobandsle,
dujicich civilizaciexisiujena subkoniinentunejm6nEod roku 1500pi. Kr
Tyto civilizacese obyiejna nazivaji indick6 nebo hindulstick€_Druh6mu
)menu sed6vepiednost,hovoii..lise o soudasn6civilizaci.V jedn6ze sqich
podob h.6l hinduismus ktiiovou roti v kultuie celEhosubkontinentuod
druh6ho tisicileti pi Kr ,,le n6iirn vice net jenom n6bozensivimai spoleaenshimsyst6mem,
piedstavujesanotn6 j6dro indick6civilizacc.,,1s)
V t6to
sv6 roli pokraaujei v novovEku,a to i piesto, ie v Indii samotn6existuie
poaetn, muslimsk, komunita stejnE jako nEkoiik kulturnich menjin.
Termin hinduisticki oddalujejm6no civilizaceod ndzvuiejiho isiiednilo
stdtu, coZse hodi pokud,;ak tornu je zde, sah6kultura civilizacemimo
tento stet.
IsbnskJi. \tiichni vtz anni autoii uznrvaji existencisamostaineist6m_
sk6 civilizace.K jejimu vzniku doslo v sedm6mstoleti po Kr. na izemi
Ambsk6ho poloostrova.Islam se velice iychle roziiiil do severniAfiiky
a na PyrenejshipoioostrovsiejnEjako smErenna qichod do stiedni, jihc
qfchodni Asie a na subkontineni.V distedku rohoto rozaiieni existuje
uvniii isl6mumnoho odliinich kultur ai subcivilizaci_ patii mezi nEalabsk6,tureck:i,perskda malajskd.
Zdpadni.yztrlk z'padni civilizacese obyaejnadatujemezi leiy 700 a 800
nasi 6ry. Uienci se shoduji v ton, ie zapadnicivilizacemd tij hlavni i6sti
- evropskou,severoamerickou
a latinskoamerickou.
Latinskoame ckA. Latinsk6Amerika me viak vtasini identitu, kter6 ji
odliSujeod Z6padu.I kdyZ je poiomkem evropsk6civitizace,r,!,vinutase
zceiajinim zpisob€rnnd Evropaa SevemiAmerika.Vyznaaujese sevienou, autoriteiskou kulturou, kteii se v Ewopd objevuiepouze v medi
miie a v SeverniAnericevrlbec_Evropai SeverniAmerikapocitily n6sted_
ky reformacea doilo v nich ke slouieni katolick6a protestantrk6kultury.
HistoricLyvzatoje li;niAmerika qihradn6 katollck6,i kdyt zdemtze dojit
rozvoj latinskoamerickichzemi se
e pievatujicihov severoatlaniichichzemich.Na subjektivnirovin6 se
Latinsk6Ameriky ddli podle toho, s jakou kulturou se sami ztouji. N6kteii ieknou: ,,Ano,Fne souaestiZdpadu."Jini budou naopak
it ,,Nikoli,mrmevlastni,jedineanou
kulturu."Zkoumeniprevat6to
tuni odlisnostise vanuje mnoho studii, jejichi autory jsou piisluinici
tinskoamerick6neboseveroamerick6
kulturv.16)Latind(ouAmeriku tedy
iieme povaiovatbud za subcivilizaciuvniti zepadnicivilizace,nebo za
statriou civilizaci rizcespojenouse Z:ipadem,piiaemi je rozpolcera
otizce sv6piislu;nosti k Z6padu-pro analizu, jeZse zam6iujena glob6l
politicki dosahciviiizacia na vztahymezi LatinskouAmerikou na iedn6
stranEa SeverniAmerikou s Evropouna stranddruh6, se druhn znin6nd
ost jevijakouZiteinEjsi
a piftodnEjsr.
Zepad tedy tvoii Evropa,SeverniAmerikaa dalsizcmEosidlen6Evropa
ny, jako Austrilie a No\ti Z6land.Vztah rnezi dvEna hlavnimi slo;kami
z6padu vSakb6hem d6iin prochezeizmanami.Severoameriaan6
po znalnou a6si s\tich ddjin Wmezovalivlastni spolednostv protikladu viai Evropa-Amerika byla zcmi svobody,rovnosti,piileiitosii, budoucnosti;Evropa
naopak piedstavovala ritlak, tiidni konfljkty, hierarchii, zpatednictvi.
Dokoncese objevilyi nezory,ie Amerika je zcelaodliinou civilizaci.Toto
kladeni protikladu mezi Am€riku a Evropu malo do zna6n6rniry na sv6domi skuteanosl,Ze aZ do konce devaten6ct6hosioleti mElaAme ka s ne,
z6padnimispoieinostmijen velni omezen6styky Aviak hned,jak se Spc
jen6 stnty objevilyna mezinerodniscdnE,zrodil se u Ameriianri smystpro
iirii identitu sdilenous Evropany.,)Tedy zatimcov devaten6ct6mstoleti
seAmerika definovalajakoztoodliind od Evropy,ai dokoncetako ieji prc
tiklad, ve stoleti dvacr4t6m
se povaiuje za jeji souaSst,a dokonceza prvni
mocnostZepadu,on6 Siraikulturni entity,jejit je Ewopa soua6sti_
ke zmEndm.Latinskoamerick6
civilizacev sob6rovn6Zzahrnuiedomorod6
Pojmu Ztpad se v souEasnosti
obecnapou;iv6 k oznaieni ioho, co se
diive nazi.valoz6padnim kiestanstvem.ZApad je tak jedinou civitizaci,
jeji; jm6no se odvozujeod ndzvusv6tov6stranya nikoliv od jm6nanEjaka
kultury, kier6 byly v iev€rniAmerice praktickyryhlaz€ny.Viznam domorod6 kulturnisloiky je rizni- od Mexika,StiedniAmerilry,peru a Bolivie
ho niroda, ndbozenstviii geografickdoblasti.Takov6tooznaaeniwjin6
civilizaciz jejiho historick6ho,geografickeho
a kulturniho kontexiu.Z hie
totoind s evropskou.V novovEkuie
civilizacCeuoamerickd nebo severoatlanticke.
EvroDu.Ameriku
aseverniAdantik lz€ najit na map6,Z6padnikoliv. Oznaaeni,,Z:ipad,,rovnEZsN{lou zrodu terminu ,,pozapadn;ni..a piispEloke ztotoin;ni
,,pozdpadn6ni" a ,,modernizace":ostatnEJ'esnazii piedstavit si poz6padiujici
nez poewoamerikanizujiciseJaponsko.'pies vsechnyyihrady seviak pro
evropskcamerickou civilizaci s&ile pouiivri oznadeni z6padni cwilizace
a tento termin budemei pies jeho nepopirateln6nedostatkypouzivati my
zde.
Alrickti (ptattdipod.obnd).
S qijimkou Braudelavatiina dritezitich autoru
vanujicich se ot6zcecivilizaci existencisamostatndafrick6 civilizace neuznav6.Severkontineniu a jeho {ichodni pobiezi n6leti k isl6nsk6 civitizaci,Etiopieje z historick6hopohteducivilizacisamao sob6,najinich mis
tech se zasepod vlivem elTopskdhokolonialismu a usazovenibElochri
vysLytuji pIvky z6padni civilizace.Na jihu svaradfluvytvoiili holanditi
francouziti a nakonecbrititi usedlicimultifragmentalniewopskoukulturu.rB)A co je nejdilezitEisi,v disledku evropsk6hoimperialismuprcnikto
kiestanstvii do velk6 66sti kontinentu jDn6 od Sahary.Otdzkakmenov6
identity j9 \dznamnii v cel6Afiice, nicm6naAfriaan6si rovn€i aim d6l vic
zaainajiuv6domovatsvou identitu afoickoua napiftlad subsaharskou
Afri
ku by bylo mozno povazovatza samostatnoucivilizaci,tejirnzstiedemby
byla tihoafrickdrcpublika.
Hlavnim faktorem charakterizujicimcivilizaceje nrboienstvi a. iak i€kl
ChristopherDawson,,,velkdnribozenstviisou z6klady,na nichi spo6ivaji
velk6civilizace".re)
Z Webero\4ichpEti ,,sv€to{ich,,neboiensrvijsou s neidnletitEj;ini civilizacemi spojenaityii - kiesfanstvi,isl6m, hinduismus
a konfucianismusPAt6z nich, buddhismus,nikoli. proa ie tomu Drevaiak?
' pouiivdni oznaieni
,,zdpad,.a ,yrchod. k oznaiovdntzehEpisnichoblastije zhat€n6a je
proj€ven etnoentrisnu ,,sever,,a ,,jih,. maji ob€cn€ piijiman6 rer€renini body,
tte.rni js;u
seve.ni a jiini p'jl. ,,zrpad ' a ,,vi.hod,, podobD6rcterenani body poshedaji otizka 6dy sroji
od aehons vi.hod nebo zdpad?vie zdvisina1oo, kde sealoyEkpdvE nachdzi. pra;dEpe
t€
dobn6,ie pnvodnEse oznaaeni,,z6pad.,
a ,ytchod,' qtahovala na vichodni az6;adni irst
Avjak mpiiklad z americk6ho hlediska je dateki yjchod vlasha daleki zdpad. po vEr
,Euasi€.
!in!,ainsk6 hnto.G ase zilad oznaioval rndii, arinco ,,v Japo$ku zdpad o;yd;jnE zname
nal Cinu". Willian E. Naff, ,,Reflecrionr
on rheeuesrionof ,E.st and West,t on the point of
vi* ollrp n', C.mpdtutive Ciuiliutiont Retiew t3 t4 {podzin 1985 a iaro 1986). 228
Stejndjako isi6ma kiesfansMi buddhismusse z6hyrozd6lilna dvEhlavni
vitve a steinEiako kieslanstvi nedokazalpieiit v zemi sv6ho pivodu.
Poaatkemprvniho stoletikiestansk66ry 6e mah6ieno\dbuddhismusrozii
;il do ainy, odtud pakdo Koreie,Vietnamualaponska V t6chtospoleinostech doznavalnejruznEjSichprom6n, doch6zelok asimilaci domorodou
kulturou (naplikladv ain6 konfucianismema taoismem)a tak6 k jeho potladovdni. Proto i kdyi buddhismuszrlsidvii dileiitou souiiisii kultury
t6chto zemi, ony samy netvoii, a ani se nepovaiuii za a6stbuddhistick6
civilizace. Civilizace,kterou lze legiiimn€ oznaiit za buddhisiickou ovaemovlivnEnoutherevadou-, existujena Sri Lance,v Barm6,Thajsku'
Laosu a Kambodzi.K l6maistick6variantEmahdienov6hobuddhismu se
navic historicky hl6si obl,vatelstvoTibetu, Mongolskaa Bhritinu - tyto
spoleanosiitvoii druhou oblast buddhistick6civilizace.CelkovElze tedy
iici, Zefaktichi zinik buddhisnu vlndii, jeho ndslednaadaptacea zaalena
ni do iit existujicichkulturv ain6 a laponsku jsou piiainami, proi se z jed'
noho z neidileiitEi5ichnaboZenstvinelTtvoiil z6kladZtdn6 dilezit6 civili-
Izlahymericlvllizacemi
Stietaudni: ciailizace pied rckem 1500pi K| Vztahy m€zi civilizacemi pro5ly dv6ma{i'vojoqirni f.izemi,v souaasn6dob€ senach6zejivefezi tieti. Po
vice nez tii tisicil€ti,od doby,kdy se objevily prvni civilizace,mdly vztahv
byly omemezi nimi tii podoby:bud i6dn6 vz6iemn6vztahy neexistovaly,
vzdjemnich
konPovahu
tEchto
vaak
intenzivni.
zen6,aneboobaasn6,zato
'A co iidovskd civiliace?VEiainabadateuzabivajicichs Problematikou
civilizaciji zninu'
jistE
vrmznou
civiliaci
n€ni. Tovnbee
populace
zcela
ziidka.
A
z
hlediska
iudaisnus
ie i€n
jako $tnulou a 4vinula se PodlenEiz dnEj5isvsk: civilizace
luto cirilizaci charald€nzuie
Eistonckyje spojen6s kiesiansMm i islinen a Zid€ po n€kolikltale( definovalisvouidenii
plavoslavno!ii isldmskouciviliaci NicFdnEseEniken stak Izrael
tu ve spojenisezepadni,
s Zidnn dostaloveiken!vibaw, jii disponuiicivilizace:ndbotenstvi,jazvk,zwlq, litelalura,
instiiucea ireDni i polidcki domo{ lenie co su}j€ktivni ztototnEn" Zid6 tiiici v iinich kul
rurachchdDousvouideniituvelBi rtzn6: od nDh€ho ztotoinani s ilda;men . Izdclen, lies
nonindlnt judaisnls aZ k nph€mu zlotoinani s civilizaci,ve kter6 Ziji losledni piipad ie
nicn6nE adti hlavnE u Zidn tjicich na ztpadd. Viz Mordecai M Kaplaa, luAaisft B a citiLa
Press,1981,pNniradani 1954),s 1?3 203
z.rion (Philadelphia:Reconstruclionisi
irn; je popisuiihistorici:,,stietnutf,.2r)
Civi
jak
liiace byly izolov6ny v tase,tak v prostorua jen mali poaercivilizaci
existoyalsouaasnE.Stejnatak, jak ukdzali Benianin Schwartza Shmuel
Eisenstadt,existuievelhi rozdit mezi civilizacemidoby axidlni a civilizacemi doby pre,axidlni,a to v tom,vnimajiii rozdil mezi svdtstlimia bozsrymi
naiizenimi. Civilizace doby axi:ilni disponovalyna rozdit od sqich pied,
chidcri transcendent4lniminity :iienimi qiraznou vntvou intelektudhi:
,,Zidovskimiproroky, ieclqimi filozory a sofisty,dinskimi nandariny, hinduistickimi brahminy, buddhistickini sanghya muslimshimi utemy,'.22)
V n6kte{ch oblastechseryskytly dva nebo tii generac€spiiznEnichcivilizaci, kdy po ziiniku jedn6 civilizace bylo bezvl6di rTpln6no ndstupem
ni{slednickEgenerace.Diagram2.1 je zjednoduienim sch€matem(pieiaiim od Canolla Quigteyho)zn6zoniujicim vztahy mezi hlavnimi eurasii
swni civilizacerniv d6iindch.
Civilizace byly iak6 oddElen6geograficlq'.CivitizaceMayri a Inkri se
nach:izelyv izolaci ai do aestndct6ho
stoleti a nedoch6zelomezi nimi ani
ke rz6jemnim kontakhim.Stejn; tak prlvodnEnedochdzelok i6dn,im kon_
0 i a g mn
21
CIVILIZACE
VYCHOONJ
POLOKOULE
tDthtc{ rfi&attta ritut
-
, ldk ll ftiiDrr
iI
/\
,.i,,*.-",o,
--t/ l
/
/ \>*//
\.*
//
\
/l
-\.*,*,**-,\};}ya
v
MySlenky a technick6 lTnalezy putovaly z iedn€ civilizace do d h6,
iasto to vSaktffalo cel6staleti.Snadneidrilezit6jiimkulturnim rozptvlem,
kteqi nebyl disledkem vojenslqichWboji, bylo roziiieni buddhismu do
einy. K tomu doiio asi Sesiset let po jeho vzniku v severniIndii Tisk byl
Wnalezenv ain; v osm€mstoleti po Kr' a pohybtiv6sazbav iedenect6m'
ale v Evrop6 se iyto lTn6lezy objevilyaZ ve stoleti paindct6m.Papir znali
0inan6 jiz ve druh6m stoieti, do Iaponskase roziiiil v sedm6mstoleii, do
stiedni Asie v osm6m, severni Afrjky desat6m,Span€lskadvan6ct6m
a severni Evropy tiin6ci6m stoteti. DalEi z dinskich \Tn6lezi' siielni
prach, vynaiezeni v devAi6mstoleti, se o n6kolik set let pozdEji dosial
t\
i prudk6 kontakty ishmsk6ho svEtase Zdpad€mi s Indii Aviak nejvice
obchodnich,kuliurnich a vojenskich stietnuti seodehrdvalouvniti jednot
liuich civilizaci. Indie a eina byly ndkolikrdt napadenvjinimi n6rodv
"""
(Mongoly,Moguly),nicm6n€steinEtak prochezelyob6 civilizacedlouhirni
obdobimi vnitinich boji. Podobni i i.ekov6 obchodovalia veliili daleko
vic€ mezi sebounezs Periany ai jinimi Neieky
ai.*i
II
by bylo moin6 tyto vzd6lenostipieklenout.Apiestoie seurdiid a6stobcho
aluv oblasti Stiedozemnihomoie a lndick6hoocednuodehdvala po moii,
,,hlavnimplostiedkemcestoveni,diky n6muzse dostalodiive odd6lenim
civiliacim alespoi t6ch neinepatlnEiiichkontakti, nebvlvlodEplujici pies
oce6ny,nibrz kon6 kiizuiici stepi"23)
k Arabim a ve itrnect6m stoletibyl piivezendo Evropy2a)
K neidramaiiitEjiim a nejdznannEjiim koniaktrlm mezi civilizacemi
doch6zelo,kdyi n6rod jedn6 civiiizacedobyi izemi n6rodandlezeiicihodo
jin6 civiiizacea podrobil si nebo zcelalYhladil jeho piisluinikv Tyio kontakty bivaty obydejnEneien n65iln6,ale tak6 velice kratk6 a doch6zelo
k nim nesouvisle.Poddtkemsedm6hostoletizaialy pom€rnEtrva16a nEkdv
\-
\--------\
..---
taktrim mezi prvnimi civilizacemiv idolich Nilu, Eufratu, Tigridu, Indu
a Zlut6 ieky. K prnim kontaktim zaaalodoch6zetai v p;ipad6 civilizaci
vznikajicich ve qichodnim Stiedomoii, jihoz6padniAsii a severni Indii'
Komunikacia obchodnistytryvdakomezovalyvzdalenosti,kter6 civilizace
oddElovatystejnEjako nedokonal6dopravni prostiedkv,s ,ejichz pomoci
|
|,
V
1
P.rnmr C$d0ui0Ly, I . tblrrion ot Ci ariffi: Antrtadntian to,rsrolbi/tnatsls 0ndiaMpotis:
Libe/V
Disbdek. vzestup Zipad!. Zipadni kiestanstvo se zaiinalo !'ynoiovat
jakoito samostahacivilizacev osm6ma devdi6mstoleti.Po mnoho staleti
podstatnE
zaostatnimicivilizacemi
zaostdvalo.
eina za vl6dy dynastiiSang,Sunga Ming, isl6mshi svatv dobi od osm6ho
do dvanect6hostoleti a Byzanceod osm6hodo jeden:ict6hosioieti Evropu
daleko piediily bohatstvim,fozlohou, vojenskousilou, umilech;mi, liter6rnimi i v6dechimi isp6chy.zs)y5.r'o;ewopsk6 kultury zaaalmezi jeden{ctim a tiinaclim stoletim.Tento qiryoj usnadnilo,,aast6a systemati€k6
piisvojovenisi vhodnich prvkri z lTiiich civiiizaciislamua Byzancestejn€
jako nprava tohoto dddictvi pro zvl6iini podminky a potieby Z6padu".
V t6zedobEdoSloke christianizaciUher, Polska,Skandin6viea baltsk6ho
pobieZi.V disledku christianizacebylo v tEchtozemichzavedenoiimsk6
pr6vo a dalSiaspektyzipadni civilizace,doilo ke stabilizaciqichodni hra'
nice, kter6 od t6 doby doznalaien malich zmEn-Bahemdvandct6hoa tiin6ct6ho sioleti se Evropan6pokouieli ziskat kontrolu nad SpanElskem,
podaiilo se iim dokonceovliidnout oblastStiedozemnihomoie- Nicm6n6
z6moisk6imp6rium" se zihy zhrouiilo pod vlivem
,,prvni z6padoevropsk6
rozmachutureck6moci.26)Nicm6n6kolem roku 1500jii dochdzelok ren+
sanci evropskEkultury a spoleienski pluralismus,rozvijeticise obchod
a iechnologick6ispEchy poloiily zakladynov66ry svatov6politilry.
Nesouvisl6nebo ien onez€nEvicesm6rn6stiety mezi civilizacemiustoupily trvalemu.viteTnemu
a jednosmFrndmu
vli!.uZdpaduna vSechny
osratni civilizace-Koncempatn6ct6hostoletidoilo ke konean€muznolrdobyti
Ibersk€ho poloostrovana Maurech, k prvnim pdniknm Portrgalci do
Asie a SpanElt do Ameriky. V nesledujicichdvou stechpades6tiletechse
pod evropskounadvliidudostalav6tainazdpadnipolokoulea tak6 znaanii
dfut Asie. Koncem osmnect6hostoleti evropski vliv klesl, nebot Spojen6
stity, po nich Haiti a nakonecv6tiina Latinsk6Ameriky sevzbouiily proti
evropsk6nadvl6d€a dosdhlynezdvislosti,avlak v druh6 polovinEdevaten6ct6ho stoleti ziskd Zapad sqim obnovenim imperialismemnadvlddu
nad t€mii celou Afrikou, upevnil si kontrolu nad indichim subkontinentem a daliimi d6stmiAsie.Poidtkemdvacet€hostoletiziskalyz{padni mocnosti pod piimou ii nepiimou kontrolu prakticky celi Stiedni vichod aZ
na Turecko.Ewopsk6zemEnebobti'val6ewopsk6koloniev roce 1800konirolovaly 35 procentzemsk€hopovrchu,v roce 1878ai 65 procenta v roce
1914 dokonce 84 procent-Do roku 1920 tento podil jeitE vzrosd, nebot
Velkii Britrdnie,Francie a Iialie si mezi sebe rozd;lily Osmanskouiiii.
ploSe
V rcce 1800m6lo britsk6imp6rium20 rnilionri lidi a rozkleddo sena
3,8 milionu itvereinich kilometri V roce 1900m€lo viktoriansk6imp6ri
um, naalnimi sluncen€zapadalo,390 milioni lidi a ieho rozloha iinila 28
milioni dtvereanichkilometrrl Bahemevropsk6expanzedoilo k naprost6
mu zniaeni azt6ck6a jihoanerick6 civilizace,podmanEniindick6' africk6
a isl6msk6civilizace,byla dobytaeina a podiizenazipadnimu vlilri JedinE rusk6,iaponskda etiopsk6civilizace,viechny iizen6 Wsoce centrahzc
vanou cisalskouautoritou, byly schopnyvlivu Zepaduvzdorovata udrUet
vzta
si smysluplnouneziivislouexistenci Po 6iyii sta let se meziciviliza'ni
hy omezovalyna poaliizovaniostatnichcivilizaci pod nadvl6du Zepadu
Piidiny tohoto iedinein6hoa rychl6hoqivoje lze hledat ve spole'ensk6
struktuie a vziazichmezijednotliYimispoleaenskimididami, rozvoji m'st
- meTi
a obchodu.pomirn6mrozplylumoci v zdpddnichspoleinostech
pro
smyslu
staly a monarchou,cirkevni a sv6tskouautoritou - rodicim se
ndrodni pbvEdomi a vzniku st6tnich fiednickich apardti- Nicm6nE
okamUiti zdroj z6padniexPanzebyl technologicki:rozvoj naviga'nichsvs
t6mi prc ndmoinidopravu,dik], nizbvlo moin6 dos6hnoutdalehichzemi'
a vojensk6techniky,ktere umozniLaEvropanim tvto zem6dobit ,,ZApad
ni expanzezdviselado znadn6mirv na uPlatioveni silv, na skutednosti'ie
vojenskdrovnovehamezi Evropanva jeiich z6moiskimi prctivnikv sevZdy
klonita ve prospacht6ch pli'nich; klii k tomu' ie sev letech1500ai 1750
z6padu podaiilo lTtvoiii prvniopravdu globelniimp6ria,spo;ival prdv6ve
schopnostiv6stv6lku,jei zaaalabvi oznaiov6naza,revolucive vojenstvi""
konstatuje Ceoffrey Parker. Tento rozmach bvl rovn€Z usnadndnrviii
(rovni iizeni, discipliny a !'lrcviaenostiz,padnich armiid a pozdEjiiak6
dokonaleidimizbranEmi,dopravnimiprostiedLvi t6kaiskim zdzemim To
viechno byly disledky vedouci ilohy, kterou Zepad sehrdl v primyslov6
revoluci. Z6paaldobyl svEtnikoljv nadiaz€nosttsvich ideji, hodnot nebo
n6boienstvi(ke ktei6mu konvertovalojen mrilo p;isluinftri jinich civilizac0, ale piedeviim vEtdischopnostipouiivat organizovan6n6sili Na Zepa
dE se na tuto skuteinosi 6astozapomin6,iinde nikoli
v mnohem
Kolemroku I9l0 byl svil ekonorniclyi politrckysiednocen
vEtsimiie n€i kdykoli piedtim. Mezina-rodniobchodcoby souidsthrub6ho
sv;tov6hoproduktu dos6hlirovnE iako nikdv v minulosti V budoucnuse
t6to rirovni piibliii aZv sedmdesaticha osmdesiii:ichletech l procentual-
investicich byl vyifi nei kdykoliv
se tehdy rovnala z6padnicivilizaci.Mezindrodnipr6vo
bylo vlastn6z.ipadnimmezindrodnimpr6vemlychdzeiicimz crotio\,X,tradice.StejnEtak mezindrodniuspoi6danibylozepadni_ postaven6na ves!
ftlsk6m modelu nezavisiich,ale ,,civilizovanich,,,nercdnich st6tri a kolG
niehich izemi pod jejich spr:ivou.
Vznik iohoto mezin6rodnilo uspoidddni,j.ehozzdklada dominantutvG
iil Zipad, byl druhou nejdile;itEjii uddlosti glob6lni potftilT v dobE
od
rcku 1500.KromEvztahi s nez:ipadnimispolednostmi,kter6 se odehr6valy podle vzorce nadvl6dapodiizeni dochdzelotak6 k interakci na rovn.l.
pfivndjfi irovni, a to nezi samotnimi zdpaatnimizememi_
Tyto kontakty
odehrevaiicisemezi politickimi entitami uvnitijedn6 civilizace
isouvelice
podobn6tEm,k nim; doch6zelov civilizaci iinsk6, indick6 a ieck6.
Zdkta_
dem tichto kontakti byla kulturni homogenitatvoi€nd
,,jazykem,zr4konem, n6bozenstvim,i;ednimi pmktikami, zemEd;tstvirn.
formou vlastnictvi pidy a snad i piibuzenstvim,,.Evropsk6n6rody
,,sdilelyspolednou
kulturu a udr;ovaly mezi sebouaast6kontakty skrzeobchod,st6li pohyb
osoba velkou vzljemnou provrianost vlrdnoucich rcdi,,. StejnEtak mezi
sebouprakticky bez us6ni vdliily; mir zde byt spiie r"iiimkou nei pravid,
ien. Pidstoi€ pod sprii!'u Osmansk6iiie spadaladivrtina 6zemi kter6 se
iasto povaZovaloza evropsk6,na samotn6 inp6rium se jako na ilena
evropsk6homezin6rodnihouspoi6d6ninepohlizelo.
Po 150 let pievliidat v z6padnivnitrocivilizadnipolitice aspeklvelk6ho
ndbozensk6hoschizmalu, kted doprovizely nrboiensk6 a dynastick6
v6lky. Po uzadeni vestfelsk6homiru s€ po dalii pildruh6 stoletikonfliktv
zdpadniho
svdraodehr;ratypiedevsrm
mezipanovnikl- crsaii,absolurni
rni a konstituinimi monarchy, kteii se pokouieii zvdtdit moc
svich
nicdnickich apar6ti, arm6d,z{iiit svou merkantilistickouekonomickou
sflu, a hlavnd, coz byl nejdilezitdjii faktor, zvEtiit nzemi, jemuZ vlidli.
Bahem tohoto qivoje vznikaly ndrodni s6ty a od Francouzsk6rcvoluce
zaaalok hlavnimkontaktrimdochdzetspi:emezindrodynezmezipanovni.
ky. Slo!f,R. R Palmera:
.,Vroce t79l skonailyvdlky krdtLta radalyvdtky
ndrodrl." Tento model vlastni devaten6ct6mustol€ti pak pietrval a; do
prvni svEtov6vdlky.V roce 1917se v disledku msk6 revoluceke konfliktu ndrodnichsr4ii
piidal konflikt ideologii- ten se nejprveoalehrdvalmezi faiismem,komu_
nismem a liberdlni demokracii, pozdEii pouze mezi dv6ma poslednimi.
B6hemstuden6vdlkybyly tyto dv6 ideologieztalesiov6nyhlavnimivelmc
cemi, z nichZ kazd6svou identitu definovalaprAvi na zakladEideologie
a ani jedna nebyla n6rodnim staiem v evropsk6msmyslu slova.N6stup
ma*ismu k moci, nejprvev Rusku,posl6zev ainE a Vietnamu,piedstavu'
je f6zi piechodu od m€zin6rodnihoevropskehouspoiedenik postevroP
sk6mu rnulticivilizaanimu.MaD{ismusbyl produktemevropsk6civilizace,
aviak v.i samotn6nezakoienil ani neuspEl.Misto toho byl piisluinikv
modernizujicicha revolu6nichelit importov6ndo nez6padnichspoleanosii; Lenin, Mao{eTung a HeelMin jei pietvoiili ke s\"im cilim a pouiili
jako zbrai proii Zipadu, k mobilizacivlastnihondroda,k uivrzeni n6rodni
identity a nezdvislostiwlch zemi na Z6padu. Zhrouceni 16to ideologie
v Sov€tsk6msvazua ieji qimzna prom6nav einE a Vietnarnuvsak ieit6
neznamene,Zetyto spoieanostiautomatickypiijmou jinou zdpadniideolo
gii - liber6lni demokracii.Ti na Zipad6, kteii se donnivaii, ;e to je ne!']'
hnuteln6,patrnEbudou piekvapenikreativitou,pruZnosiia individualitou
nezipadnichkultur.
Intelakce: multiciaili 6tli uspoid&ini. Ve d\,?qit6m stoleti tedy \ztahy
mezi civilizacemidoznalyzm€n.Misto toho, abyjednacivilizacejednosmErna pisobila na viechnyostatni,dochizi nyni k intenzivnim,t.valim a mnohosm6rnim interakcin mezi vi€mi civili?acemi.Pomalu se tedy zaainaii
lytrAcetobafaktorycharakteiisiick6pro prvni f6zinezicivilizadnichvztahi.
Za prv6, jak redi zdiraziuii historici, ,,zepadniexpanze"jiz skonaila
proti Z4padu".K oslabeniz6padnimoci dochezea naopakzaaala,,revolta
'
io nerovnomarnimtempem,doilo k mnohap;eruienim a aaslim zvrahim,
a to v zdvislostina moci ostatnichcivilizaci.Mapa sv;ia z roku 1990sejen
vzd6len6 podobe td z roku 1920. Zm6nila se rovnovaha iak vojensk6
aekonomick6sily,tak politick6hovlivu.V roce 1990m61Z{padsicei nadiile znaini vliv na jin6 civilizace,nicm€najejich vztah m6l stiie aast€jitu
Ne
formu, Ze Z6pad reagovalna aktu6lni qivoj v tEchtospoleanostech.
jii
pouhimi
tvoieobjekiy
Z6padem
zdalekanebyly
z6padni spoleinosti
nich d6jin. Tyto spoleanostihraii srile qiznann6jii roli a utvdieji nej€n
sv6vlastni dEjiny,nibrz i ty z6padni.
semezin6rodni
uspoi6d6ni
rozoblastZipadu a ziskaiornuliicivilizaani
rez.SouiasnE
s tim
pomalu mizely i konflikty mezi zApadnimistity, kier6 tomuto uspoi6d6ni
po staletiud6valy rez. Ke konci dvac6t6hostoleti skonaila,,vdlein:i, f6ze
qivoje Zipadu a nastalaf:ize ,,univerzilnihost6tu".V dob6,kdy toto stole-
2.1
Tatulka
SVFT'A.ZAPAD"
TERMiNiI
POUZiVANi
"SVOBOON!
ti kondi, tato f6zesLeleie5i6nekonai,nebot zipadni ndrodni st6ty se sdm
Zuji ve dva polouniveE6lni staty- Evropu a SeverniAmeriku. Av5aktyto
dvd entity a jeiich konstitutivni jednorlryjsou sv6z6nyneuvEiiteln;prople,
tenou siti formidlnichi neformdlnichinsiituciondlnichvazeb.Minul6 civilizace ve stadiu univerzdlniho stetu Wtv6iely v€ik6 imp6ria. Ale ielikoz
zdpadni civitizacese Wznaaujedemokratickoupolitickou formou, ve stadiu univ€rzdlnihostitu nevznikneimp€rium, nlbri mnohem spii srazek
federaci,konfederaci mezindrcdnichreZimi a organizaci.
Velkimi ideologiemi dvac6t6hostoleti jsou liberalismus,socialismus,
anarchismus,korporatismus,marxismus,komunismus,soci6lnidemokracie, konzeratismus, nacionalismus,faiismus a kiestanskd demokacie_
Viechny tyto ideologiemajiiedno spolean6- jsou produkremzipadnicivi
lizace. ZAdn6,iind civilizace nikdy potitickou ideologii ner,t'woiila. Na
ZipadE yiak zasenikdy ne niklo qiznamn6 n6boienstvi.vs€chnavelkd
svEtov6ndboienstvijsou produkty nezdpadnichcivilizaci a ve vEtiind pii
padi jsou staGi nezzipadni civilizace.S tim, jak se svEtvzdalujesv6z.dpadni f6zi, upadaji i ideologie,kter6 se staly pro pozdnE zdpadni civilizaci
typickimi. Jejichmisto ted zaujimajiniibozenstvia jin€ na kultuie postavenC formy identity a angaiovanosti.NasLivasoumrakvestfdlsk6homodelu
odluky n6bozenstvia globdlnipotitiky,kteqi te typickim produktemz6padni civilizace.Misto toho lze oaekiivat,jak se domnivdEdwardMortimer,ie
,,do mezin6rcdnihodani zaanevice promlouvai niibo;enstvi',_Konflikty
politickich ideologii uvniti jedn6 civilizace\.ystiidal stiet kultur a n6ba
iensrvimeziiednotli\4;'mi
civilizacemi.
Glob6lni ioliticke geografietak doznalaznaanich zmEn- od iednoho
svElaroku 1920ke riem s!efilm v Sedesdqich
letecha vrcc nei Sesrisv6rrim
v letechdevadesdtich.SouaasnE
s tim sezmeniilo i fzemiovliidan6 zdpadnimi svdioqimi imp6rii v rcce 1920.I(e ,,svobodn6mu
sv6tu";edesdtichlet
patiilo i mnoho s|airi nepi6telshfchkomunismu,kter6 viak nebytyz{padni. ,,Z6pad"devades{lichletje tedy jeitE mnohemmensi.V lerech1988ai
lemiovJsbodni svdr nebo"z&ad'
visktti orMiuiepoteldBnkiobsaiuiicich
Pmor Ldislrvsd Poaet
od;zy nazdoadbyt znN piehl6diulvabvbyo dostmo jisloly 2etemh opavdu@Eddje'zipad' iako
cNiliacimbot lidckouEititu.
1993 s€ tato prom€na odri{ii i s6mantickyna klesaiicifrekventovanosti
pouiiveni terminu ,,svobodni svdt"a naopakfrekventovanEjiimpouziveni
ozna6eni,,Zepad".RovnEi je moin6 tuto zmEnuviddt i ve st'eleiastEjiich
oalkazechk islamu jako kulturn+potitick6mu fenom6nu,k ,,v6tii ein6"'
piidemzv6echRuskua jeho ,,blizk6muokoli" a E!'ropsk6muspoledenstvi,
ny tyto pojmy se pouiivaji v civilizainim kontexiu Mezicivilizadnilztahy
ve f6zi
isou v t6to tieti fdzi mnohem aastdilia intenzivn6jii,nei tomu bvlo
prvni a dalekorovnopr6vnEjiia vz6jemn6jii,nei tomu bvlo ve f6zi druh6
Rovn;Z iiz neexistuieZ6dn6 z5sadnitrblina jako v dobE studen6v'lky
Podobnichnenlich trhlin je hned ndkolik:meziZipadem a ostatnimicivilizacemii mezi nezdpadnimicivilizaceminavz6jem
O mezinirodnim uspoiidd6nijemoin6 hovoiit, tvrdi HedlevBull, pokud
..dvanebo vice st6ti maii dostatednikontakti nezi sebounavzajema maii
jej piinutiiy
dostateinEvaAienni vliv na rozhodovdnitoho druh6ho,abv
jednat-alespoi do jist6 miry- iako idsi celku". Mezindrodni spole'ensivi
z6jmv a hodnotv",
viak existuieienom tehdy, naiili jeho st6ty ',spoleEn6
vezan6spole'
,,poalilejise na chodu spolednichinstituci", "povaiuji se za
nimi pravidly" a maii ,,spolelnoukulturu". ElTopsk€uspoi6deniv doE
od sedmndct6hoalo d€vatenAct6hostoleti bylo mezindrodnimspole'en'
sivim stein6 iako ieho sume*ti, ieati, hel6n5ti' ainiti' inditti a islerdti
I(apitola 5
Ka;dd civilizace se povazuie
za stied
(stiedni
drama
ddjin
cei6"h;;; ;;;;"n;;ll,'HHffi
[|j
v6tii miie nei o ostatnichkuliurech.podo
bn6monocivirizadni
dbrvpohledu vsakv murticivilizadnim
sv6t6zhiiceii
j:
ji:TTi,;a,;;;;;;;",ff
HLff
::ilffi,l"":i;x
:,*,:
Jrzv roce t9l8 odmittSpengler
kratkozra\f pohled* OE;inn
U,"J
Zipad€pievl6dalvpodobEpiesn6ho
dElenihistoriena starovEk,
""
stiedovEk
s tim, ie toto ddlen,je relevantnijen
Inezbytnd,
li"_*l:j iilatI,
o* .uo^i.j,
tehdy,lymEnit,,ptolemaiovshi
p.n*O n""^U6irnr"
nikovski a ,,smyilenku
"u GJn
iedn6liner.ni bistorievymEnitza drama
cel6ho
velkichkuitur. o pdrdesetileti
pozd6iikritizouatoynte"
:::,tu
,,p.o,rinti
nosta neomalenost.
Zdpadu.
herd sepro
luzi", ue
sv€tse or66ikoremnEh":;;;;;;]""'e
"egocentdckou
a
ze
,,pokrok"
ie
"vichod"
nevyhnutelnistejndiako spengler
an. ornv
-1"d;;;," l'"-ffi',::#lJll:l*;
::llllil,t,."-*
*0..*,",
ouJ;;;.*#T:::,::i:*i#_"#.i11:
'*,0""
u\.r, o to porozumnEt
,,velkirnkuttunim k
i,,-.'u
offi;;';TT:l'# iltTHf
""u,*r"n
"r,''*"".
m reka, ta naie, a Zeviechny osiatnijsou
bud,jejipiitoky, nebojsou odsouzeny se ztratit v poustnich pisdin6ch,,.
Fe
varovali, st6le piezivaji a koncen
d\.?ciitih
ltT:"H,i*Jjl:
:::::,:::-u:""-'.;".";;;;;";;;;'""_ilff
v soucasnostiuniver?ilni
civilizacicel6hosvcta.
Uniuerzdlni
civiliz
ace?
Modernizane
a pozepadn6ni
llniyendlni
civlllzacq
v ialdmsmyslu?
Mnozi lid6 se dornnivaji, Ze zaLi\emezrod ,,univerz6lnicivilizace",jak Unvoaalni
tento fenom6nnazvalV. S Naipaul-])Poloime si viak otezku, co se pod
timto oznaienim skqfo6.Samotni poiemnavozujepiedstavu,Zcdoch6"ike
kulturnimu siednocenilidsiva a Zelid6 cel6hosvatav rosiouci miie piiji
naji stejn6hodnoiy,viru, orientace,pra{i i instituce.Zamyslime,lise viak
nad timto pojnem dikladndji, zjistime,Zemtze oznaiovatv6ci, kier6 jsou
hlubok6,aviak irelevantni,nebo vEci,kter6 jsou relevantni ale nejsounikterakhlubok6,a tak6 v6ci, kter6 jsou irelevantnia k tomu iestEpovrchni
Za prv€, prakticky ve v:ech spoleinostechsdileji lid6 urait6 zdkiadni
hodnoty- tieba to, Zevaida je zlem a st€jnEtak jist6 ?{kladni instituce,
napiiklad uraitou formu rodiny. Navic vEtsinan6rodri niilezicichdo riznich spoleanostisdili i podobni ,,mordlni smysl", ,,slabou" minimelni
53
er_ie4.fq]qu.{illz yy,aoruF zaktadni pojeti toho.
co je dobro a co zlo.2) pokud
sg02naienim,,univerzilnicivilizace-mini
roto.put ;e ro t tL,Aot"
i u.ti"cl
dileiit6, oviem rozhodnEto neninic
nov6noanl retevaniniho.
lesiliZelid€
sdileli po cel6 obdobi dajin ndkolik
zdkladnichhodnot a instituci, lze
tJ
Wsvdtlit jist6 konstanty lidsk6ho chovdni, aviak jiZ
ti d6jin; s";;:
kted jsou tvoieny pr6v6 znEnami v
"ik
lidsk6mchovrini.Navic
pokuj existuje univerzatni civilizace
spoteini cel6mu lialstvu,
rn
ter_in.m;;;
hk
bldeme
velk6 kulturni seskupenilidstva,
jsou na nizii
kte6
,oznaiovat
rovrne obecnosti
nez lidsk6 rasa?Lidstvo
st6leroziiiovala a toto roz5iiov6nicivilizacev singuldruse pov6i5inouslu'
aovalos existoncimnohacivilizaciv pluralu.
Za tieti termin .,univerzrinicivilizace"nize oznaiovatsouborniizorri,
hodnot a doktrin, kter6 dnes zast6v6mnoho lidi v zepadni civilizaci
a i nEkteii lid6 z civilizaci iinich. Souhrnn€by lel tento soubor oznadit
jako ,,davoskdkultura". Na SvEtov6nekonomick6mf6ru poi6dan6mve
iqicarsk6m Divosu se kaZdoroinEsetkdvajitisice obchodnjli, bankdii,
vl6dnich iiedniki, intelektuelna novinAii z mnoha zemi,piiiemz t6m€i
vEd,z ekovsichni maji univenitni diplomy z piirodnich 6i spoleaenslqich
vat vse,co me iidstvo spolean6hojako
celek,pak bude zapoti€binajit jini
termin, jim; bychom rozumElinej;idi
kulturni ustupeni, aneto Uuaene
musetpiijmout piedpoklad,;e tato
velk6 !
nomie nebo prdva,pracuiise slo!'!'nebodislyaneboobojim,obstoinahovoii anglicLy,isou zamastnancivled, koncemi nebo akademickichinstittrci
s detnimi mezindrodnimikontakty a mnoho aasu str6vi na zahranianich
cest.{ch.Obecndje spojujevira v individualismus,tdni hospod6;stvia politickou demokracii.Stejn6vim je spoledndlidem ze ziipadnicivilizace.Lid6
kneny,
niirody
ajirii kultu,"i
"ntitv,ob"y;;'.o,',|""jff;,ilj"j:#J";
zobecni
na!.],sii
rovjnu
aomezi
rak.abyorna.o
l-11L!.1V,ii"1"rri,""e
cer6
ridsrvo,,.t"".
t u"**"0;;JTil, JIi;i:::#;:
v jedn€ glob6tni civilizaci",
jei je
,,pouzetenkim poztatkemsk4;vajicim
pod sebounezmEmourozlianost
kultur, niircdrl, nriboZenswchsvatn,
hh_
uadl a h'srorickr forrnovanichposr
oii
.1,
ovlem
kdy, !.yznam
::]j:lTl
srovacrvitizace
taktoomeTrme
na globdlnrrovinua ona netiirirscskupeni,
ktere sevZdyv minulosii oznaaovalajako
civilizace,budemenaalvat
,,t<ut,
tury" nebo ,,subcivilizace,,,
dos6hnemepouzezmatenipojmi_.
Za druh4 terminu ,,univerzdlnicivilizace..
by bylo moino pouiivai
.
sdileji
civ
izovan6
j:l:: ":
spore.nosti(m6sta,gramotno"t;
:aLter6
,::li:""tje
odliluji od spotednostiprimitivnich
a barbarskich.To je oviem
\,Tznam,kted md slovocivilizace
v singuldru,jak je znalo osmniict6stoleti
- v tomto smysluje vznik univerzalnicivilizace
piidinou noinich mir nej,
ruzn6jaichantropologi i jinich lidi,
kteiis obavanrsledujirizeni p rnitiv_
nich nerodi. Civilizacev tomto smyslu
slovase bahemlidsk6historieneu-
,fl :1T.,,"1
i]tii;::Jt1,1fl:1l
:i,liuJ,il;
:*fi"liiIlijrFi:l"fl
llrtill,i;ffi
il;:tlfl
{*"#:t}":r:r}iili,,#
iil$ifu
f
;;,:;ilJ::i;
::i'#J:
:';!gJl:fi:;ll:il:;,i#'::;:i,:ii"l":Jlri;;;:
";J
sjizdEjicise do Davosukontroluji fakticl:1,vdechnymezinarodniinstituce,
rnnohovl6d sv6taa podstatnoua6stsv6to{ich vojenskich i ekonomichich
zdroji. Davoskdkultura je tedy mimoiddnEqiznamn6.OvSemkolik lidi ji
sdili, vezmemeliv ivahu sv6t jako celek?Mimo Z6padto pravd6podobnE
neni vice ne;50 milioni, tedy ani ne 1 procento svEtov6populace-Do
univerzdlnikultury m6 tudiz daleko,a to vidci schdzejicisev DavosujeiiE
nemusejidisponovatmocive sqich vlastnichspoleinostech.Jakzdiraziuje HedleyBull:,,Tatospoleandintelektu6lnikultura existuiepouzena irov
ni elit. V mnoha spoleinostechzapustilajen velrni m6lk6 koieny... a lze
pochybovat,a to i na diplomatick6rirovni, zda jeji sou;dstije to, co bylo
nazv6nospol€anoumravni kulturou neboli souboremipoleanich hodnot,
kted by se liail od obecndintelekiu6lnikultury."a,
Za at}Tt6,aastoie zastevenn6zor,ie univerz6lnicivilizaciwtv6ii rozii
ieni zi{padnichvzori spotiebya populerni kultury po cel6msvatE.T€nto
argument viak neni ani hluboki, ani rclevantni- K pienosu myilenek
doch6zelomezi civili?acemipo cel6dEjinylidstva.Novoiy z jedn6 civiliza
ce pravideln€piejimaii civilizaceostatni.Bualviak jde o technologick6pG
stupy postrAdajiciv6tiiho kulturniho {iznamu, aneboo m6du, kter6 piichezia odchezi
by riznamnEji pozm6nilakulturni zekladycivilizace.
^nii
piijimajici
importy
se
v
civilizacirychle ,,uchytl', a to bud pro svrii
Tyio
exoticki charakter nebo proto, ;e jsou on6 civilizaci prosta vnuceny.
,,1
svEtovehoiddu
tiptllaillr; iu&"r ," u .inulich stoletichvzdyj.ednou
za daspiehnalavlna
nadieniprc nejruzn6ijiv6cipoch:{zejfci
z iinsk6 nebohinduistick6
kultury- V devatendct6m
sioleti se zasekulturni j
rdrnirni
v.in6arndii,
j"rik"zt6"hb;;;;;T;v.;X;o"lo,l#tj.K
"
zrcadii zepadnimoc.AIe soudasni
argument,ie rozdiienipoputirni kulru
ry a spotiebnihozbozi po cel6msv6tEznamenii
tiumf z6padnicivilizace,
pouzez6padnikulturu triviatizuje.podstatou
z6padnicivilizaceje Magna
Charta, a ne Magna Mac. A skutednost,ie si piisluinici
nezipadnichkultur mohou pochutn6vatna Big Macu, jeitd
neznamend,,e by pnjinali
i Chartu.
iak nerndkonzumacehamburgeroi6dni vliv
na jejichpostoj!.uai
_Stejnd
ZApadu.le klidnE mozn6 si piedstavir,jak
se nakde na Blizk6rn{ichodd
skupina mladich muili, kteii na soba naii
diiny, piji koka-kotua mezi
iklonami. sm6rem k Mekce poslouchajr rapovou
hudbu, piipravuje
k pumov€mu itoku na americk6letadlo. Ame
ian6 si v seamaesetycfr
a osmdes6tichletechkupovali miliony japonskich
vozri,televizod, kamer
a elektronickich stroji, anii by pioto byli
,,japanizovrini,,,
osratn6jejich
nepittelstvividi Japonskudokoncevzrostlo.
lenom naivniarogancemriie
vdstlidi na Z6pad6k niizoru,Zepiislusnici nezdpadnich
spoteinostisestano! ,,poziipadn€nimi,,,
budouli si kupovat z6padnizboZi Co to pak1,ypc
vide o ZApatu samotn6m,ztotoziutili jeho
piislusnici svou civitizaci
s Sumivoulimonddou,r,ybl€dlimi kalhotami a
nezdravimjidien?
Pondkud sofistikonnEjii argument o univerzdlni popul6rni
kultuie se
spi3enei na spotfebni zbozi sousiicduje
na m6dia, tedy na Hollylvood
namistokoka koly_Americkrinadvl6danad svdtovou
kinematografii,televi_
zi a videoprodukcije ie5t6vEtsinez vedouci postaveni
;.emuJse Spojen6
suty t6iiv oblastileladlov6hoprimyslu.
Osmdes6tosm ze sta nejnav!€vo
van€jiich filmri za roce 199J pochdzetopr6v6
ze Spojenich sriti; sb6r
a Sii€nizpr6vna glob6ini(rovni ovl6dajidv6
americk6a dv€evropsk6spo,
lednosii.s)Tato skutednostodr6.i dva fenom6ny.
Tim prvnim je univerzil
nilidski zdjerno lesku,sex,nrtsili,rajemno,
heroismus,bohatstvis nimz se
spolujeschopnostziskovi orientovanich
spoleinosti zviaitE ameickich.
ren(ozjjem komercn6.q,utit
ve svii prospech.
Ovlcm e\;rtujejen ;dto
dikazi, pokud vibec n6jak6,;e zrod v1ivn6globalni
komunikacepii&i3i
n€jakouqiznamnEjji konvergencipostoji
a ndzori. ,ak prohl6silMichael
Vlahos...z6bavaneni tot6i co kulturni konvene". Druhim fenomdnemte
m6dii na ?6kladdvlastnich
to, Ze lid6 ch6pou zpravy zprostiedkov6van6
hodnoi a z vlastnihopohledu.,,Titvizuelni obrazpiend!€ni do obivacich
pokojri po cel6zemakouli,"povSimlsi Kishore Mahbudani',,budevnim6n
naprostorozdilnE.Zasdhneli nap;iklad Bagdadiizend stiela.v obivacich
pokojich na Z6padEse bude ozivai aplaus,z-atimcov€t5ina lidi Zijicich
mimo zepadnicivilizaciv tomto obrazeuvidi to, Zesevelmi rdzn6 odpovi
d6 nebilim lfiaanim nebo Som6lcim,ale jii nikoli bitim Srbim, coi jeve
viech ohledechdosti nebezpeanisigndl."6)
clobelni komunikaceie iednim z neiwznamn6jiichsouaasnichprojevi
z6padni moci. Tato hegemonieZepadu viak poskviujez6minku populis
tichim politikim v nezepadnichspolednostechk tomu, aby odsuzovali
klritumi imperialisnus Zdpadu a veieinost Wz.irvalik obran6 integriiy
vlastni domdci kultury. Hiavnim zdroiemodporu a nePi:itelstvinezdpad
nich n6rodt viai Zipadu je iak mira zdpadni nadvl6dyve sf6ie globelni
komunikace.Navic poidtkem devadesdtichlet vznikl piisp6nirnmoderni
zacea ekonomick6hoyivoje v neziipadnichspoleinostechmistni a regic
nilni mediSiniprrlmysl,kte{ uspokojovalsv6bytn6potieby tEchio spolednosti.T)Napiiklad CNN Internaiionai v roce 1994 odhadovala'ie m6
publikum aitajici kolem 55 milioni divdki, tj. zhruba I procento sv6tov6
populace (je zajimav', te tento podet s€ rovnd poatu lidi hlnsicich se
k davosk6kultuie). Prezidentspoleanostit€hdy prohl6sil,ie anglick6\'vsi
leniCNN m6 ianci dos6hnouttak 2 aZ4 procentdiv6kri Z ioho dirvodu se
obievila lys eni regiondlni (tj. civilizaani) ve Span6lltin6,iaponitin€,
arabitinE,francouziiin6 (pro zapadniAfriku) i daliich jazycich Hned tii
autoii se shoduii na tom, ie ,,glob6lnizpravodajstvise dosud nedok6zalo
\.'!'poi6dai s probl€mem babylonsk6 v6ic".3) Ronald Dore shromAzdil
mnoho drikaztr,ktere maji potvrzovatvznik glob6iniintelektuelnikulturv
v iadiich diplomati a veiejnilch iinitehl. co se viak tiie vlivu zesilen6
komunikace,i on doch6zivelice kvalifikovanEk iomuto z6v'ru: ,.Za stej'
tlich podminek(kntziv^ R. D.) by rostouci husloia komunikacemEIabit
stalepevnEjiim zakladempro pocit soun6leiitostimezi narody ai alespoii
mezipiisluiniky stiednichvrstevnebopiinejmen;in mezisvEtoqimidiplG
maty,ovlem nEkter6z t6chtopodminekstejn6nezistavaii,a prdvEio mrlze
bit velice drileiit6."e)
iitdu
1.'iirL
t:",#*t
n*ar otou ounu*n"rocivilizace
jsoujazyka nabo-
Zenstvf.Pokud by opravdu dochiielo ke vzniku univerz.ilni
civilizace. Dak
by se muselyobjevovarrendenceke lzniku jeanoho univerzdtnrhojazl
ka
a jednoho univerz6lnfhoneboiensM. V piipad€ jazyka
se to dastotvdi
jazykem je ang.tiatina,"ro)
r,yjddiil se redaktor dasopisuWrI
"Svatoyim
StrcetJoumal.'Io miie vdakznamenatdva v6ci,z nichz jenom jedna
pod_
porule argumento univeziilni civilizaci.Muie
to znamenat,Ze stiile v€tii
aestsGtovd populace hovoii anglicky. pro podporu tohoto
tvrzeni vdak nee_
xistuji i.6dn6dtkazy a ten neispolehlivEjjikte4i existuie
a kre{i piimzena
nerniie blt nikterak piesni svEdiio prav€mopaku.
Dostupn6idaie pokqi
vajici obdobivice nei tiideserileti (1958_1992)
ukazuji,ie celkov6rozloze,
ni jazyki ve svitE se piilis nezmanilo,znaanav;ak pokleslpoiet
lidi mtuvicich anglicky,francouzsLy,n6mecky,rusky ajaponsky,
m6nEkleslDoiet lidi
hovoircichainskya naopakvzrosd pocertidi mluunich
hindsky.matajsko
indon6sky, arabsky, beng{lstq', ipanElsky, portugatsky
a n6kterlimi daliimi
jazyky.PoaetIidi mluvicich anglicky
klesl z 9,8 procentalidi jejichzjazyk
md alespoi milion mluvaich,v roce 1958 na 7,6 procent
roku 1992 (viz
Tabulka3.l). poaetlidimtuvicich pati hlavnimizipadnimi jazyky
(angliclS,,
francouzsky,n6mecky,portugalslcy,
ipanilsky) klesl z 24,1 procentaroku
I958na 20,8procenra
v rocelc92 V roce1992hovoiilomandarinskou
cm.
Tabulka
3.1
MLUvCi
NEJvEt
SicHsvtro!,\,cfi
JAly^0,vprccerrecn
svatovi
Doorracer.
1958
1970
1980
1992
anglitlina
9,6
benqel
na
hindSlina
mandarnski
ahstina
9,1
2,9
2 ,7
E,t
3,3
3,2
7,6
3,5
Spanilsuna
16,6
5,6
5,2
6,4
15.8
6,0
4,9
6,1
@lkowhopottutidihsoii:ich iazyky,ki.ra majivie iet mitionntlv&h
Pj.lnF. e@nn tyrd,ia 4 slit gir, h.A k i&ro:ni wonco!,rn
orerEors,onEs Cutb.1,D.ra1a.il
or Psycholosy
Unven(y oi.$/ar,rolo.. S.afit.. . h-. uv;oai pod"ltd hwo crc, Ly
nio.;n nrbo
vrcen ,6m Tno{alkikv s @Fv!n! t\and {rnenaca , ltg B@, Fach Fa s
o,
Je\0 ;hrdy zarmu,,,a\
rodiL.hk Bodi[ mtuvtia bouodhzniny z. siilini tidua drrch daBEn
odhado.
32
Tabulka
JAZYKO
EiNSKVCH
A ZAPADNICH
MLUViiHLAVNiCH
1992
soldo
podel
o uvdichprecenlo
(vnilione.n) popuhce
1958
43
39
36
19
581
anqlldtina
ipan€lStlna
278
142
74
120
70
684
2845
15,0
1,5
l4
1,3
0,/
20,5
9,8
5,0
25
24.1
44,5
907
65
64
50
33
1119
156
362
177
119
123
1237
5979
t,l
t,l
0,8
0,6
188
7, 6
6,1
3,0
2, 0
2,1
20,8
39,4
P6men:Proenlaw!0diLn, zeslalislikseb6ni.hprcle$remsidnevailbenemD€patuenlol Psvcholay
S4fte a uveielnl'ch\ wa4 Alfffic tud ttPB@ko/Faclsprorckv1959a 1S93
Uni@6iry
ol Washin$on
Stinou15,2procentalidi, tedy dvakretvice lidi nei anglicLv,a to jestEdalSi
3,6 prccentamluvilo jinimi ainskimi dialekty(viz Tabulka5 2).
Na jedn6 stranEneni moin6, abyjazyk,kteri je cizi 92 procentrimpopu'
lace,byl jazykemcel6hosvita. NicmEndv jin6m ohledu o n6m takto hovo'
iit lze - pokud pod timto oznaEenimrozumimejazvk,jimz se dorozumiva
jilid6 z rozdilnich jazykoqicha kulturnich oblasti,ai[ memeli na mvslito'
co sebainE naziv6lingua francanebolivieai lingvisii hlavni svdto\4ijazyk
!il6i komunikace(Lal,guaEeol widel Comnunication,LWC).rr)Lid6'kteii
se potiebuji dorozumdt,si k tomu musi naiit prostiedek.lednim z ieieni ie
spolehnout se na sluzby speciiiln6ikolenich profesionali, kteii mluvi
plynn6 dv6manebo vice jazyky,a mohou tak pracovatjako piekladatel6
'i
tlumoanici. Tento zprisobie viak ponEkud neiikovni, zabir6 piilii 6asu
a rovndt je ndkladni. Atak s€v historii objeYujelinguafranca-v iimsk6m
a stiedov6k6msvEt6laiina, na Z6pad6po n€kolik stoleti pot6 francouzsti'
na,v mnoha ;dstechAfriky svahilStinaa koneanEkoncemdvacdt6hostoietive v6taindsvataanglidtina.Diplomat6,obchodnici,vEdci,turist€ a ti, kdo
buji nEja\i vhodni prostiedeklziijemn€ komunikace,Lletim pro nE
vEtji_
nou bti.vi angliatina.
V tomto smyslu slova piedstavujeangtiitina skuteani zprisobglobAlni
mezikulturnikomunikace,steinEjako je kiestanshikalendei svdtovounor_
mou baktovani iasu, arabsk6iislice normou poiit6nia metrjcki syst6mve
vEtsi idsti sv6ta normou mEieni. pouii\dni angliitiny takoqimto zprisobem je vsak komunikaci interhultumi;to znamen6:piedpokl6d6existenci
odliinich kultur Lingua franca je zprisob,jak se vypoiadat s jazykoqini
a kuiturnimi rozdily, nikoli zprisob,jak iyro rozdity eliminovat. n6stro
Je
jem komunikace, nikoli zdrojem identity a komunity.
Mluvi_li japonski
bankEi s indon6s\im obchodnikemanglicky,neznamenrito, ie by byli
anglofilov6nebo ,,pozripadnEnt,.
Tot6i lze iici i o ndmeckya francouzsky
hovoiicich Sqicarech,kreiise buatoudorczumivatanglickysestejnoupravd6podobnostijako v jednom ze s\aichmateiskichjazyki. podobndexisten
ce angliatinyjako piidruzer6ho jazykav Indii, navzdoryNehnioqim sna
hdm, svEddio siln6 rouze n6rodi nehovoiicich hinditinou zachovatsi
vlastnajazyka kulturu, o tom, Z€si Indie potiebujezachovatcharaktervicejazyan6spoleinosti.
Piedni odbornik v oblasti lingvistiky loshua Fishman rypozoroval,ie
jazyk m6 mnohem vdtji ;anci bit piijat jako lingua
franca neboli LWC,
nenili spojovans ndjakouurditou etnickouskupinou, ndboienstvimnebo
ideologii.Angliatinav minulosti s mnohatakoqimi faktory spojov6nabyla.
V ned6vn6dobd viak do;lo k jeji ,,de+tnicizaci,,(nebo aiespoi oslabeni
jejilo etnick6ho charakteru), stein6 jako tomu diive
v d6jin6ch bylo
s akkaditinou, aramejatinou,ieitinou di latinou. ,,AnglidtinamElarelativni
atisti, Ze \r poslednim
se na jeji anglick6 a americk6 zdroje neDo
'tatstoleti
hliielo v ctn:ck6mneboideologickem
konrextutkurzivaI F ) "li)poulivd_
ni angliitiny ke komunikaci mezi kulturami tak napomdhe,a dokonce
posilujeodliin6 kulturni identity iednodiqich n6rodi. Lid6 angliatinupouZivaji ke komunikaci s n6fody jinich kultur pr6vi proto, aby si zachovali
kulturu vlastni.
StejnEtak ie skutednosti,ie lid6 na c€l6msvEtdhovoii angliatinouv riz
nich podobech.Ta nabti.vadomorod6horlzu a piebirii mistni zabarveni,
kterd ji odli5uji od angtidtinybritsk6 ncbo ame ck6, piidemi tyto zmany
Ejaimpiipaddzapiiaiiuji,;e mluvaitEchtojednotliqichforen
schopni se mezi sebouvzejennEdomluvii, podobnEjako tomu je
6 n6kolika iinskich dialektn. Nigerijske,indicka a dalsi formy
byly inkorporovanykulturou hostitelskEzemi a i naddlebude
takzesez nichvyvinousicepiidochdzet
k iejichdalsidiferenciaci,
ovsemrozdiln6iaryky,jako tomu bylo v piipad€vznikurom6niazyki z latiny.Oviem na rozdilod italitiny,francouzitinya ipa
ny bude tdmito jazyky odvozenini z ansliEtiny hovoiit v danich
techmnohemmensipoaetlidinebosejich budepouuivaidhradkomunikaci mezi jednotliuimi jazykodrni skupinami.
iechny zmin6n6procesylzc sledovatvIndii. Napiikladv roce 1983zde
ridajnd18 milioni lidi hovoiicich anglicky,piiaemi celkovapopulace
a 755 milionri lidi, v roce 1991to bylo 20 milioni z 867 nilionn.
piilii
tudlnese ledyvelikostanglick!mluviciiadi indick6populace
13)
Enilaa znstalamezi 2 ai 4 procenty S qijimkou reiaiivnEnepoae!
eliryneslourrangiiitinaanijako linguaha.]ca D!a prolesoiianglistiky
niverzjty v Dilli tvrdi: ,,Jenezpochybnitelnouskuieinosti, Ze cestuje-li
z Kaimiru dohl at na nejjitn6jSiyib6tek Kanyakumari,l6pe nez
icky se dorozumi ndjakouformou hindstiny-"Navic indickeangliatina
mnohavlastni(hcharakreris{ickyLh
Tnaki me/i ang.hcky
mlu\ici
lidmi s riznimi mistnimi jazykyvznikaji rozdily, iimi doch6zik icjinu
indic'
indstEniai,l6pe ie;eno, lokalizov6ni.la)
Angliitina je absorbov6na
kuliurcu stcjnEjako v minulosti sanskrtnebo per;tina.
Po cel6 d;jiny lidstvaodrdzelorozdElenijazykrlve svEtdrozdalenimoci.
Ltr,jimit mluli nejviceIidi.rj. ansliarina,'nandarinskd
trngrina.
ipanal.
jsou
nebobyly jazykyimperidlnich
na, francouzitina,arabitina a ruitina,
jejichpouziv6niu jinich n6rodn.Zm€ny
kter6aktivn6podporovaly
v rozdElenimoci zpnsobujizmdny v fiive^t j^zyka. ,,DvEstoleti britsk6
a americk6koloniiilni, obchodni pnlmyslov6,v6deckda fiskiilni noci zanechalav oblastilTiiilo Skolstvi,vlrdy, obchodua iechnologieznadn6dEdic'
ivl' po cel6msv6t6.ls)Poutivdni s\4ichjazyki lx/Zadovalyve sqich koloni'
ich Velk6 Brit.inie i Francie.Nicm6n6 po ziskeni nezivislostise v6Gina
bivalich kolonii pokusilav rizn6 mi;e a s niznin rispachemimp€riehi
jazykynahradit jazykydomorcdimi. Rustinaslouzilaza nejvEGihorozmachu Sov6iskehosvazujakolinguafrancana Lizemisahajicimod PrahyaZpo
' i
r:1"'"
r
Hanoj. Upadek sov66k€ moci doprov:;zii ipadek rustiny jako
druhiho
jazyka.Podobndjako u iinich forem kultury i zde produkuje
rostoucimoc
iazykov6sebevEdomiroditich mtuviich a podn;cuie druh6, aby se j.azyk
nauaili. V opojnich dnech n6sledujicicht6sn6 po p6du Berlinsk6
zdi se
zdrlo, jako by se noqim behemotemstalo sjednocen6Namecko_v t6
dob6
bylo tak6mo;n6 spatiit NEmce,jinak hovoiiciplynn6 anglicky,jak na
mezindrodnich setlninichhovoii n€m€cky.Ekonomick6sila
zase
piiJaponska
vedla mnoh6 Nejaponceke studiu japonstiny a za \,zristaiicim djmem
o ainstinustoirekonomickirozvoiCiny.Ta red napiiktadv Hongkongu
st6le vice zaujimd misto anglidtinyl6)a v ndvaznostina roli, kterou
hraii
ainane v iihovjchodnrAsii. se srdvaneidasrEji
pouiivanimiazykempii
obchodnichtransakcichv regionu.S postupnim ripadkemzepadnihovlihr
vzhledemk ostatnim civilizacimtze oiekrivat,ie angliatinaa
iin6 zaDadni
ja4lry se pomalubudoulytraceL
iakoprosliedekkomunikace
mezinezdpadnimi spolednostmi.pokud s€ nEkdyv budoucnostrstane
dominantni
civilizacieina, pak svEtovoulinguafrancabude rnandarinskdiinirina.
Kdyi bi"val6kolonie ziskalynez6vislost,nerodni elity se pokouiely odliait od zipadnich kolonizitori a definovatvlastni identitu tak€ podporou
domorodich jazyki a odporem k iazyku imp6ria. Nicm6na po
niku
samostatnichst6ti se tyto etity samypoiiebovaly odtiait od prostich
lidi
sv6hovlastniho n6roda,a to iim umoznilap6vE alokonaliiznalostaneliEri_
ny, francouzstiny
iijineho lapadnrholazyka.Disledkemrohoisouoirsluinrci elil v nezepadnich
(asrolchopni lepekomunikovar
spoleinosrech
se
Zripadema mezi sebounarzdjemneZs lidmi sv6hondroda(podobn6
situa_
ce existovalana Zipad6 v sedmn6ct6ma osmn6ct6mstol€ti,kdy se aristokrat6 z nejnizn6jdichzemi mohli mezi seboulehce atomluvitfrancouzsky,
ale jiz neznali mateiski jazykvlastni zenE).Zd6 se,Zev neziDadnichsDG
leinos(echprobrhaiidva proriktadne
rrendy.Na jednesrranise sijle vice
pouZivaanglidtinyna univerzitniirovni, aby absotventibyli schopni
efek
tivn6 tungovatv globdlnin soutaienio kapit6l a z6kazniky.Na druh6
stra_
n6 ale spoledenskia politicki tlak vedek obecnajlimupouzivdnidomoro_
dich jazykt - tak v sevemi AJrice sdid6,ako jazyk vl6dnouci elity
a lzd6lanct francouzltinu arabitina, v prikisrdnu angliatinu udstina
a v Indii jsou m6dia v anglick6mjazyce nahrazov6narn6dii utivajicini
domorod6jazyky.Tento {i,voj piedpovidaljfi Indicki qibor pro lzdEtini,
kdyZv roce 1948h'rdil: ,,Pouiiv6nianglidtinv . iozdElujelid na dva nerodyi na nEkolik melo tEch,kteii vl6dnou,a mnoho ovl6danich.Ani jeden
neznajazyk toho druh6hoa vz6jemnEse nemohoudomluvit." Po atyiiceti
letech,kdy anglidtinav Indii pietrvdvaiakoito jazvkelitv, se taio piedpovEdpotvrdila-v zemivznikla ,,siluaceve tungu;icidemokraciizalozen6na
volebnim priivu zcela nepiirozen6...,mezi anglicLvmluvici Indii a Indii
politicky uv;dom6loudochAzike st6lev6tiimu rozkolua vznikii tak napiti
mezivl6dnouciminoritou,ieZmluvianglicLv,a mnohamiliony \TzbrojenirT)
mi volebnim hlasem,kter6 anglickyneum6ji" Jakv neziipadnichspolea'
nostechvznikaji demokratick6institucea lid6 se zaiinaji podilet na vliid6,
kles6pouiiveni zripadnichja"ykn a iejich misto zauiimajiiazvky domeci.
Rozpadsovatsk6hoimp€da a konecstuden6v6lkv piinesl oziveniiazyki
do t€ doby poilaaovanichnebo zapomenutich.Ve v6tSin6bi'valich sovetskich republik bylo \n'vijeno znadn6isili na ozivenitradianich iazvki estonstina,iitevliina, lotyitina, ukrajinsiina,gruzinatinaa arm6nitina jsou
dnesnerodninli iazyLynez6vislichst6ti- K podobn6mujazvkov6muYi'vo
L:vr&vzliina'turkii doilo i v nuslimskich republikach- azerbajdz6nitina,
menitina a uzbeatinase zaaaly misto azbuky blfualich sov€tskich pann
psetlatinkou tureckich piibuznich, zatimcov perskvmluvicim T6dzikistenu se zaiala pouZivatabecedaarabsk6.Na druh6 stranaSrbov6zaaalisvij
iazyk nazivai srbltinou namisto srbo{horvatitiny; soub6znEs tim zaaali
Chorvat6 svij jazyk nazivat chorvatitinou a lynakl6daii znadnddsili na
ieho oaiitEni od tureckich a jinich slov ciziho pivodu; naopak ,,slova
iureck€ho a arabsk6ho plvodu, kbre jsou lingvistichim sedimentem
4501et6nadvliid! Osmansk6iGe nad Balk5nem,se stalavelice populirni
v Bosn6".13)
Jazykseorientujea rekonstruuiev zevislostina identit6a konturich civilizaci.S dituzi moci se;iii i zmateniiazvki.
nei vznik univerz6lnihojazyNdbo,ensttt.len o m6lo pravd6podobn6iSi
ka ie moinost, Zedojdeke vzniku n6iak6houniverz6lnihonaboienstvi-Ve
druh6 polovinEdvac6t6hostoleti doilo po cel6m svEtak ndbozensk€mu
obrozeni(srov.s. 6l-110). Toto oZivenizahrnovaloprohloubenin6boi€n
sk6hopov6domia narist fundanentalismu.Tim se ovsemjenom zqirazni
Velikostjednoili\4ichndbozenskichskupin
ly rozdily mezi n6boZenstvimi.
se ni,ak zdsadn6nezmanila.Dostupn6siatistick6ddaje o lidech hldsicich
Tabutka
3.3
_
popuLAct
aisTrsvFT0vt
( pLAvN"\t
HLASiclsL
NAB0'EN5\VM
TBA0c,M
k pmcen
ert.
1900
1970
1 900
islim
fT:-li""
Inenadfu
y,j,l chfttmEncr,t4lqra:
Aconqat@stucry
jn
ot.nud* andEtisiDn
9j.t:,:tl:1],
Mttd
A.D 190A20AOloxrordOno.dLrnivedtyprc*. 1982)
"
se k jednotli{im n6boZenstvim
jsou jeitd m6n6spolehlivEnei dislarikatici
se mluvaich jednotti.qichjazykri.Tabutka j.J piedki6d6
daje z jednoho
aasto pouzivan6hozdroje.Taro, ale i jina aislaukazuji,
Ze retatjvni v6ha
jednotli\lich ndbozenstvicel6ho svata
se v poslednichsto letechz6sadna
nenEnila. NejvEtii zmananastalapodle tohoto zdroje
v pomErulidi oznaaovanich jako ,,bez!'yzn6ni.,a ,,ateist6,,,
a to z 0,2 procentaroku 1900na
20,9 procentarcku 1980.To by SlopovaUovat za
\.Trazjist6hoodklonu od
nebozenstvia je pravda,Zev roce 1980se n6boZensk6
obrozenitepwe rozbihalo. Navic onen n:irist o 20,7 procenia u nev6iicich
se t6mai wrovne
noklcsuo 19 procenru Iidi diive klasifikovanych
jakovyznavaei
,.iinsklch
lidoqich n6boZenstvi,- z 23,5 procenta roku 1900
na 4,5 procentaroku
1480.TenLopra(rickyLoroznindn:sra pokte.naznaiu,i.
ze, piichodcm
komunismu byla htai,ni i6st ainsk6 populace
tednodujepieklasifito*ina
z lTrnavaii lido!'!chnaboienswrna nevencr.
Statistiky za poslednichosmdesdrlet nade vii pochybnosr
r,!,kazuji
pomErni niinlst v6iicich u kiesdansrvia isl6mu,
dvou nejdilezitEisich
proselylickichndboiensi\i.V roce 1900se podte
odhaduk ?dpadnrmu
kiestanstvi hliisilo 26,9 procenta sv6tov6 populace,
roku 1980 to bvlo
50 procenl. Pomerni poceL\,.,zna\aaLiislamu vzro,rl iesrd
A;razneji z 12,4 procenta roku 1900 na 16,5 (podte
l.inich odhadrldokoncena 18)
procent roku 1980.Poiet !'yznavadi kiestanstvia isldmu zna'nd lzrostl
zejm6nav poslednichrlesetiletichdvacdt6hostoleti,a to piedevSimv Afri
ce a k velk6mupiiklonu ke kiestanstvidoSloi v jDni Koreji' Poicnci6lpro
liieni kies{anstviai islamu vznika zejm6nav rvchle se modernizujicich
kde tradiani ndbozenstvinedokdie reagovatna poiadavky
spoleanostech,
piednejsounejnsp6sn6jSimi
kladen6modernizaci.V t6chtospoleanostech
staviteliZepadu(a patrn6 iomu bude tak i nadele)ekonomov6,demokrat€
ii nanazeii nadn6todnichkonc€rni, nibrz kiestaniti misiondii Psvchologick6,citov6,mor6lni a sociiitni potieby piistdhovalcrldo vclkich rn'st
'i
prvni generaceabsolventrlstiednichSkolneuspokojiAdamSmith ani ThG
masieffeison pravda,leZGIkisttrs sicemoin6 taky ne' ale piinejmensim
m6 vEGiSanciV dlouhodob6perspektiv€.dak vitEzstvinAleZiisl6mu. Icestanstvi se
totii SiiiprinarnE konverzi,zatimcoisl6mkonverzia reprodukci Pomdrni
poaetkiestanrive sv6t6dosahl tiicetiprocentniirovrcholu v osmdes'tich
letech,pak vdak nastalafaze ibytku a lze odhadovai,ie kolem roku 2025
bude kicstanrl kolem 25 procent-Naopak procenio muslimi ve sv6tove
populacibude dristedkemwsok6 porodnostiGrov-kap. 5) nadalenlst, na
p;elomu tisicileti dosdhne20 procent,o nEkoliklet pozd6,ipatm; pIe\"isi
le)
procentokiestanrla zhrubav roce2025 dos6hne30 proceni
zdrois
ciYilizace:
Itniverzilni
Pojen univerziilnicivilizaceie p;iznaanim produktemzepadni civilizace UnYe'zehi
stoleti slouzilamyslenka,,biemen€biL6homuze" k ospra_ civilirace:
V devatendct6m
vedln6nipolitick6 a ekonomick6nadvladyZapadunad nezdpadniminiirc zdloje
aly.Na konci stoletidvac6t6hoslouzi pojemuniverzdlnicivilizacek ospra_
vedlnEnikulturni nadvlady Zepadu a zdiraznEni nutnosti napodobovat
zdpadni praxi a instituce. Univenalismusje zdpadniideologie!'vtvoieni
pro konfrontaci s nezepadnimikulturami. Jaktonu u konvertitir a lidi na
okraji spoleinostiiasio bli've,mezinejmilitantnijSihlasatelejednotn6civi
lizacepatii intelekiu6lov6,kteii se piist6hovalina Z6pad,napiftlad V S'
Naipaul nebo Fouad Ajani. pro n6jz tento poiem piedsta!'uienanej\"ii
uspokojivouodpovdd na fundament6lniot6zku: ',kdo jsem?" ieden arab'
d si6tdv6hdi6du
ski intelektu6l ovsemtyto piist6hovalceoznaiil za ,,bdlocho!,],
negry,'2o)
a je pravda, ie v ostatnich civilizacich se idea univerzdlni civitizace setk6v6
jen s mizivou podporou.To, co Zepad povazuteza univerzalni,poki6daji
ostatni za zapadniico Zipad oslavujeiako piiznivou globdlni integaci,
NezApadodmitd jako zloainni zepadni imperialismus.Nakoiik Z6pad
vnim6 svdtjako iednotni, natotik jej ostarnivnimaji iako hrozbu.
Tvrzeni, Zevznik6 urdit6 univerzalnicivilizace,spoiiv6 na nikter6m ze
tii piedpokladri,proaby tomu tak b:ir mElo.Za prv6 je zde piedpokladpopsani jiZ v prvni kapitole, tj. ie konec sovaisk6hokomunismuznamen6
konec historie a celosvEtov6vit6zstvi liberelni demokracie.Tento argu,
ment m6 tu vadu, ie zn6 pouzejedinou alternativu.Je to piedstava,ieiiZ
koieny tkvi v perspektivdstudend v6lky, kdy se jako jedin6 alternaiiva
komunismujevila liber6lni demokracie.Z tohoto pohledu pak ze z6niku
prvniho logickyWplj,.r'6univerzalitadrub6ho.V dneinim svEtEvjak zjevnE
prosperujemnoho forem totalita anismu, nacionalismu,korporativismu
ai triniho komunismu(napiiklad v ainE). Navic, a to je j€StEdr]lezitdjji,
existuje i vethi podet neboienskich alternatir kter6 se zcela !,],mykaji
svEtu sekuldrnich ideoiogii. V modernim svEtEje nebo;ensM ristiedni,
a snad i riejz6kladn6jlimotivujici a mobilizujicisilou. Je pouhou aroganci
se domnivat,ie zhroucenisovdtsk6hokomunismuznamendkonedn6vitEz,
stvi Z6padua muslimim, eiianin, Inditn a daliim nezbivd,nei si pospi.
iit piijmout zepadnilibefalismusjakoziojedinou alternativu.Ale rozdEteni
lidstvaz doby studen6veI*' jii neplati.Naopakpietrv6v6tundament6tn€j
5i rozdEleni- podle nerodnosti,nAboZenstvi
a piislujnosti k iedno idm
pr6vd
civitizacirn.A
toto rozdElen(tvoii podhoubinoqich konflikti.
Za druh6, existujenezor,Ze zqilen6 inte.akce mezi ndrody - obchod,
investice,turismus, m6dia a elektronicki komunikace obecni - r,!,tv:iii
spoleanousvEtovoukulturu. Nov6 !'yn6lezyv oblastidopraw a komunika
ce vskutku umoZnilysnazlia levnajSitransportpen6z,zboii,lidi, vEdomos,
ti, myilenek i piedstav po cel6m sv6t6.Neni pochyb,Ze ve vlech tdchto
oblastechpohyb rostl, nicm€nEo drlsledcich,kteI6 to m;lo. existlriiznaa,
n6 pochybnosti.Ot{zkou je, zda obchodpravdapodobnost
konfljktu zvyiuvrlek mezi ndiody snizuje,je
ie, nebo sniiuje. N6zo-rZe pravd6podobnost
piinelmeniim nepodloieni - naopak existujemnoho dikazi pro tvrzeni
opaan6.Je sice pravda,ie k prudk6mu zqileni rnezindrodnihoobchodu
desetiieti
dollo v iedesdtich a sedmdesatichleiecha hned v nasledujicim
skonailastudenav6lka.Oviem mezinArodniobchoddosp6lk r€kordni{isi
i roku 1913a nesledujici16tapiineslavrazd€nimezi n6rodvv dosudnebival6mrozsahu.2l)Kdyzvdlcenedokdzalazabr6nittehdejii rckordni iroven
mezin6rodnihoobchodu,kdv jindv by toho mEla bit schopna?Interna'
jednoduie nePotvrcionatistick6ivrzeni, ie obchod podporujemir, se tak
zuje.Ba privi naopak- analizv Wpracovan6roku 1990toto tvrzeni tdt€
vice zpochybiuji. Jednaz tEchto siudii z6vErerniikdi ,'Rostoucirirovei
obchodumize na mezin6rodnipolitiku pisobit velmi rozvratnim zpisc
pravd6podob
bem."adiile:,,Rristobchoduv globalnimsyst6musAmo sobd
n€ nikterak nezmensimezindrodninap€ti ani nezajistiv€tii nezinarodni
stabilitu."22)Dalii studie wrdi, te \asoL! stupeii vzijemn6 ekonomick6
z6vistosti,,milze\'!'i,olatiak mir, tak dlku' a to v zevislostina o'ek6v6nich
spojenich s budoucimi obchody".VzAiernn6ekonomick6zavislostnapG
rn6h6udrieni miru jenom tehdv,,,kdvzstdtv oiek6vaji, ie vvsohi stupen
obchodov6nipietNd i do blizk6 budoucnosti" PokudvSaktoto neo'ekdva'
ii, je pravdEpodobnimdrisledkemvr{lka.25)
To, ie obchoala komunikacenedok6ii zarudit mir ii spolein6 ciiEni' se
shoduj€s poznatkyspole.enskfchv6d Socidlni psychologiev n;ki€{ich
piipadechtvrdi, ie lid€ se definuii na zdklad6toho, co i€ v dan6mkontex
tu odliStie od druhich ,,elovaks6rnsebevnim6 v charakteristichichzna
q'skvtu'
cich, kter6 jej odliiuji od ostatnichlidshich bvtost(,zvbitd od lidi
jicich se v jeho obrxrkt6mprostiedi. iena psycholoikase ve spole'nosti
'
desitkvjinich Z€n s jinim povoldnimvnimA iako psvcholoika;ve spole'
nosti desitkymuii psychologis€zasevnind iako Zena"24)Lid€ svouiden_
titu definuji pomoci toho, aim neisou.S rostouci komunikaci' obchodem
a cestov6nimse zrYiuje inierakce mezi civilizacemia lid6 piisuzuji stele
vice dirlezitostisv6civilizaaniidentitd Dva Evropan6,Ndmec a Francouz'
se pii vzejemn6msetkanibudou povazovatza NEmcea Francouze-Pokud
Araby ESPfanema Saidem budousevnimat
se lilo dvasetkaiisedv+ma
jako Evropan6a na sv6 prot6jiky pohliiei jako na Araby Piist6hovalectvi
Severoafriaantdo Francie na jedn6 stranErxrvolav' rostouci nepiatebtvi
piisi6'
ze strany Francouzri,na stranadruh6 pak stelev't;i ochotupijjimat
hovaicez erropskdhoa katolick6ho Polska Ameddan6reaguji mnohem
zerni'
odnitavEii na investice z JaPonskanez z Kanady ii evropsh.ich
ukazuje Donald Horowitz, ,,Ibo miZe bit ... v blivat6q/chodni
idsti Nig6rieIbem z Owerri nebo lbem z Onitshy.V Lagosuje prostdtbem,
v Londin6 ;e Nigeriicem,v New yorku AJridanem.,,2s)
K podobn:imzrlv6rim dospaiateo e globatizacei v sociologii:,,V st6le globatizovanEisim
sv6ta,charakierizovan6mhistoicky qtimeanim stupnEmcivilizaani spo
leaensk6i iin6 vzdjemn6zevistostia diro\im vEdomimt6to zdvislosti,
se
obje\\je podfuiZd.dhi
civiliza6nia etnick6 sebevadomi.,'
ctobdlni n6bozen_
sk6 obrozeni ,,nevratk posviitnu,,,je reakcina ro, ie lid6 vnimajisvdt jako
misto'.26)
"jedno
Zdnad
a nodernizace
Tieti a nejroziiienEjii argumento r?niku univerz6lnicivilizaceji vidijako
qisledekiiroce zaloienich procesrimodernizac€probihajicich
od osmnect6ho stoleti.Modemizacespoiivriv industrializaci,u$anizaci, z\.yiujici
se
miie gramotnosti, dEIeni,bohatstvi,spoleiensk6mobility,ve stoZitEjsich
a diferencovandjSich
strukturach zamEstndnile qisledkem obrovsk6ho
rozmacku v oblasti vEdy a technologie,kted zaaal v osmn6ct€mstoleti
a dilg namuZmohl alovEkkontrciovat a pietv6iet sv6 okoli v mfte do t6
doby nemysliteln6-Modernizaceje revoludniprocessrovnatelni snad
ien
s piechodemod primitivnich spoleanostik civjtizovanim,to jesr se vznikem civilizacev singuleru,k ndmui dodlov fdotich Nilu. Eufratu a Tigddu
a Indu kolemroku 5000 pi Kr27)postoje,hodnoty,vadEnii kultura lidi se
v moderni spoleanostidiametdlnE odliiuji od spoleinostirradiani A jelikoz Zipad byl prvni modernizovanoucivitizaci vede rovn6Zv rozvoji kuf
tury modernity.Ti, kdo zast6vajiargumento vzniku univerzelnicivilizace,
tvrdi Ze jak ostatni spolednostipiejimaji podobn6vzory vzdEi6ni pr6ce,
bohatstvia tiidni struktury, st6vese moderni z6padnikultura univerzdlni
svatovoukulturou.
Ze existu,iznaan6rozdilymezi modernimia tradianimikulturami,je nad
veskeroupochybnost.Z toho vsakjestEne!ypllh,6,Zespoleanosiis moder
ni kuiturou si jsou bliiai ne; spoleinostis kutturou tradi;ni. pochdpitetn€,
svet,ve kter6mjsou nEkter6spolednostivelmi moderni a jin6 sl4letradidni,
bude m6nEhomogenni nez sv6t,ve kter6m budou viechny spoleinostina
srovnateln€msiupni modernity.Ale jak qrpadai sv6i,v n;mi vSechnyspc
leanosti byly tradiani? Takovi svEt existovalpied n'kolika sty lety Byl
m6n6 homogcnni,nei bude budouci sv6t univerzalnimodernosti?Moind
te ne. .,dina za doby dynastieMing -- bvla jist6 bliiii Franciiza vl6dy rodtl
Valois,nez ie aina Mao Ce-tungaFrancii p6t6 republikv,"tvrdi BEudel23)
Moderni spoleanostisi viak nemohoubit navzijem podobn6isinei tradiani hned ze dvou dtivodt. Za prv6, vzrirstajicimira vz{jemndinterakce
nemusi nutni !'ytveietspoleanoukuliuru, pouzeusnadiuje pienos techniky, r'ynelezi a postupi z jedn6 spolednostido druh6 rvchlosti a v miie,
kterd nebyly v tradianimsv6t6mozn6.Za druh6' iradiini spoleinostibvly
z6klademmoderni spolednosiije primysl, kted
zalo;en6 na zemEd6lstvii
se podle vieho \.'rvijelod iemesln6qirobv pies klasic\i t€Zki primvsl ai
srrukrJryi srfukluraspona vedEniZemidelskd
k primyslu po-ra!endmu
ledensk6,jez s nimi rizce souvisi,jsou mnohern zivislejEina piirodnirn
prostiedi neZsiruktury primyslov6. Rizni se totiZ podledruhu piidy a kli
maiu - mohou tudiz bit zeklademrriznich forem vlastnicivipidy, spole
aensk6struktury i vlddy.Piesvie, co tvrdi wittfogelovatezeo hydraulick€
civilizaci, zrlstav6nezpochybnitelnimfakiem. ie zenEdalstvizevisi6 na
konstrukci a pouzivini velkich zavla;ovacicbsyst6nrlskutednEpodporute
vznik centralizovanvcha byrokratickich politichich autorit TEZko bv
tomu tak6 mohlo bit iinak le !'vsocepravd€podobn6,ie irodne pida
a p;izniv6 klima lTtvoii picdpokladvpro lznik planiezov6hozemEdElstvi
ve velk6m m€;itku a n6sledn6vznik spoleaensk6struktury sest6vaiici
z mal6 tiidy zAno;nich vlastnii.t pidy a velk6 tiidy rolnikri, oirokri di
nevolnftn, kteii jejich pidu budou obd€litvat Budouli naopakpodminkv
pro \znik takov6hotozem6dalsk6hosyst6munepiizniv6,nite dojil ke
vzniku spolednostinezivislich farnAirl. StruinE ieaeno:v zen6d'lskich
spolednostechutveieji spoleaenskoustrukturu geografickdpodminky- Na
druh6 stran€prrimyslje na mistnim piirodnim prostiedizavisli v mnohem
mensi mGe- Piiiinarni rozdiln6 organizaceprirmvslu budou spGe nei
zemEpisn6poloha rozdily v kulturni nebo spoleaensk6struktuie, navic
tyto rozdily lze snadnopieklenout,zatimcorozdily dan6zemEpisnoupolo
hou nikoli.
Moderni spoleinostitak maji mnoho spolean6hoAle museii se proto
nutnE stiit homogennimi?Tvrzeni, ie to nutn6 ie, Wchezi z piedpokladu'
ie moderni spolednostsemusitak di onak btiiitsv6mu jedin€mutypu, jinZ
je spoleinost
tedy z piedpctkladu,ie modeni civilizacese rovne
"ipadni,
civilizaciz6padnia z6padnicivilizacese rovn6 civilizacimoderni.Toio ztotoin€ni je viak naprosto faledn6.Zipadni civilizacese zrodita v osm6m
a dev6t6mstoleti, piiiemi sv6charakteristick6podoby nabytave stoletich
n6sledujicich.Modemizovatse zadalat€prveve stoletisedmn6ct6ma osm_
nact6m.Zepad tak byl Z6pademdtouho pied tim, nei se stal moaternim.
Hlavni charaktedstick6znalryZ6padu,kter6 jej odlisujiod osratnichcivili
zaci,jsou mnohemstariiho data nez ieho modernita.
Jak6 tedy byly tyto charakteristick6znaky zdpadni spoleanostib6hem
staleti ieji existencepied piichodem modernity? Na tuto oalpovEdse
pokouieli odpovdd;t nejrizn6jii badaretd- jejich odpovddise v jistich
ohledechliii nicm6n€ shoduji se v kttoqich institucich,zvycich,a piesvEddenich,kter6 lze opr6vn6n; povaZovatza j6dro aipadni civilizace.
Mezi n6 patii:2e)
Antick6 d^dict i. Zepadjakoztocivilizacetieiigeneracezdadilmnoh6od
civilizaci piedch6zeiicich,z nichZtou nejqiznamndjSibyla civilizaceantic_
k6. Toto dadictvije znain; obsdht6a zahrnujeieckou filozofii a racionalismus, iimjk6 prdvo, latinu i kiesfanstvi.Antichi odkaz piejala i civilizace
isldmu a pravoslavioviem zdalekane do takov6miry jako Z6pad_
Katolicisttus a prctestal,rAmus.Z6padni kiesfanstvi,nejprve katolicismus a pak katolicismuss protestantismem,je historicky n€iditezit6iaim
charakteristickimznakemzipadni civilizace.Vidyt po vatnoud6stprvni.
ho tisicileiisv6 exisiencese io, co dnesoznadujemejako zapadnicivilizaci,
na4ivalo zrpadnim kiestanstvem.U !,yznavaarlz6padnilo kiestansM
panovalWsocer'!rvinuti pocit soundleiitostia v6domi,Zesetiii od Turki,
Mauni, Byzantincrli iinich nerodi. OstatnEEvropandsev iestnect6mstG
leti ner']'d6validob:i'vatsvtsrjen pro svEtskousl6r,u,nibri i pro slevuBoii.
Dal;im qiraznim znaken z6padnichdEjin je rcformacea protircformace,
rozdEleniz.dpadnihokiestanstvana protesrantshisevera katolichi jih, coi
je fenom6n,jeji bychornmam€ hledali v ddjin,ch vfchodniio pravoslavi
a jen velice obtizn6v historick6zkuienosti Latinsk6Ameriky.
Ealopshdjazyky. Jazykje po nribozenstvidruhim faktorem odlijuiicim
nerod jedn6 kultury od ndrodakultury jin6. Z6pad se od vatliny ostatnich
civilizaci lisi jazykovoupluralitou. Japon;tina,hinditina, iinatina. ruitina.
jazykVsqich civili_
a dokoncei arabstinajsou jazyky povaiovan6za hlavni
n6rodi se zipadzaci. Zepad sice zdEdil latinu, ale po vzniku iednotliqich
jazvky rom6nsk6
ni jazyky vofn6 seskupilvdo dvou velkich kategotii jazvky dospdlvzhruba v iestnac'
a germ6nsk6-Do sv6dncani podobvtyto
tams(oleti.
d6jiny existovala
Odd,leni .Luchoon{a stitshd autaity Po cel6 z'padni
cirkev a stat
vedle statu nejpne iedna a pote i vrce crrl'vi Brih a c'sai
pievazujiciho
duchovni a svbtskeauiorita - to isou znaky dualismu
n6bozenstviexistc
v ziipadnikultuie Podobn6{irazn6 oddElenipolitikv a
je Brih cisaiem'
valo pouzev civilizacihinduistick6 oproti tomu v islamu
Birh cisaioqim podv einE a laponskuje zasecisai Bohem;v pravoslaviie
jsou typick6 pro
iizenim. Rozlukaa nAsledn6siietv mezi st6tema cirkvi
jin6 Toto rozdEleniautoiity
z6padnicivilizaci a nemaii obdoby v Z6dn6
qiznamnd piispElok rozvoji svobodyna Zepad6
poch6zi z iim\lida vihona Poieti 7'6konaiako ohniska civilizovanosti
piirozen6ho
sk6ho dddictvi. Stiedov6ci myslitel6 WPracovatimvilenku
Anglii zase
prdva,v souladus nimz m6li panovniciwkondvat svoumoc V
absolutismu
vznikla tradice znim6 jako ',common law" BEh€mobdobi
v obdobi
v 5€stn6ct6ma sedmn6ct6mstoleti byla vl6da zekonahl6sena'
existovalaidea
zmatkr: spGehlasAnanez do'lrzovdna,nicm6n6i naddle
hominesed
podirzeno'lilidslemoci iislemu!nEiirnu omczeni Non sub
konstitucionalissub Deo et lege" Tradicevlddy zdkonapoloiila z6klady
jei smEiovalvproti
mu a ochranylidskich pr6v' vdetnEprev majetkoqich'
z6konpii utva'
sv6voiipanovnick6moci-ve vEtiin6osiatnichcivilizacihr6l
ieni myileniachovdnimnohernmenSiroli
zepadni spole''
Spoleienshiplwalismus Z histoickEho pohledu byla
Zepro Z6pad je charakieris_
nost velmi pluralitni Deuisch poznamenav6,
jei neisou zalozenyna
ticki ,,vzestupa Pietrv6vdniautonomnichskupin'
30)
zaialy
pokrevnim piibuzenstvi nebo manZelstvi" Tyto skupiny se
privodnEmezi nE patiily
v rvropE objevovatv 5est6ma sedm6mstoleti,
po cel6 EvropEa nalekld5tery,mnissk6iiidv a cechy,z6hvsevsakrozsiiilv
3l)
sdruZovani
Zelok nim i mnoho iinich salruienia spoleinosti Pluraliiu
spoleinosti
posl6zedopinila pluralita tiidni VEtSinaz6padoevropskich
po'etn€ tiidv rolnftri
sestdvalaz relativn€siln6 a nezavisleadstokmcie,
feuddlniaristo'
a mal6,nicm6n€{iznamn6 tiidy kupci a obchodniki Sila
7.t
Zastupitehh4orydny.Spoleaenskipluraiismus
26hypodnitil vznik stavi,
parlamenti a daliich instiiuci, ktel6
mdly zastupovatzijmy arisiokracie,
knd;stva,kupci di jinich skupin.Z Gchto
orgdnrisezrodilyformy zastupiteistvi, z nichz se s postupujici modernizaci
rtvinuly instituce modemi
demokmcie.V obdobi absolutismubyty
nakrer6z nich zrujeny nebo
iejich
moc znadndomezena.Nicnr6nai tehdy
bylo moZre, n"p;. * frun"ii,
fio
nsuruce znovuvzkiisit, aby se staty nestrojern
politick6 iiasti. Zedn6
iinri
ze souaasnichcivitizaci nemii srovnat€1n6,
t6m6i tisic tet star6 dadi:tvi
zastupitelskichoryanrl.I na mistni irovni
vznikaly snahyo vlastni vl6du,
ato jiz od devdt6hostoleti,nejpryev italshich
rn6stech,pak sehnuti rozii
iilo i na sever,,nutice biskupy,mistni
knizata a jin6 itechrice,aby se na
moci Dodilelis mditany, jin; iasto nuseti
ustoupit iplna,,.32)Zastoupeni
na n6rcdni irovni tak dopliiovatai jisll
nira auronomrena lrqvni mistni
coz je fenom6n,kte{i se nelystq,rlnikde jinde
na svdt6.
Indiaidualismus.Mnoho z qiie uveden;fch
rysri z6padnicivitizaccpii_
sp6lot tomu,ie na Z6pad€vznikt smystpro
rndividualismusi tradiceindividu6lnich prev a svobod,k iemuZ nedoslo
v i6dn6 jin6 civilizovan6spo
l€dnosti. Individualismusse rozvinul
ve atrnactema patn6ct6mstoleti
prevo individudlni volby - to, co
Deurschnl
- byro
nazapadd
piijimd,o
od,tor"ti.";;:'d;:;jiiffiyff""1]ij',.'
vdn, byl nikoli univerziilnEpiijimdn,
n:irok,ie viichni jednotlivcimajistelna prava:,,t ten nejchudsidiovakv Anglii
n16pr6vo Zit stejnEjako ren neibohatai.'' Individualismus je chamkieristickim
rysem Z6padu i ve
dvac6t6mstoleri V jedn6 analize srovndvaj.rci
poclobn6vzorky z padesdti
na..indexuindividuari.nuprvnrchdvacer
misr vjechny
::l::"*,1,
zapadnrzemC{s \.5jinkou po-rugaiska)
ptustzraet.l-',quto.
obdobnesrovn6vacistudieo individualismua kolektivismu
v riznich kuttur6chpodobna ulozoriuje na dominantni postaveni,
l.emuzse na Zipadd taii indivi_
dtralismus ve srovneni s pievahou
kolektivismu na jin:ich mistech
a dospivdk z6v;ru, ie ,,hodnoty,kter6 jsou
na Zipada neidileZirdili isou
ve zbytku svatadilleiii6 nejm€nE"-Na individuatismusjako na charakierisZdpadu'
ticki rys zdpadnikultury znovu a zno!'u poukazujijak ob!'vate16
tak ostatnichcivilizaci.34l
PIev6 uvedeni qiiei nechcebit Waerpavajicinseznamemcharakteris
tichich rysi zepadnicivilizace.Ani nechcetvrdii, Ze tvto charakt€ristick6
znakybyly vZdya vieobecn6piiiomne. Pochopitelnanikoli: mnoho despG
ti v zepadnichdEjindchiasto opakovan6ignorovalovl6du zekonaa potlaaovalo moc zastupitelskichorgiini- StejnE tak nechce tvrdit, Ze iedni
z qiie zmindnlichrysri se neobjcvilv nakter6zjinich civilizaci.Pochopit€l
n6 ano: Kor6n a idlia jsou zAkladnimziikonernisldmskich spoleanosti;
laponskoa Indie m6ly tiidni syst6mpodobni zdpadnimu(a moZn6pr6v€
proto jsou jedinimi nez6padnimicivilizacemi,kter6 si po delSidobu udrie'
ly demokratick6ziizen0. Zedni z tachtofaktorn nen6le;iqiluanEzepadni
civilizaci,oviem jejich kombinaceano a priiv6 ona tT'lv6ii osobiti charakter Zepadu.tednoduaeicaeno:zminanEpojny, ziylry a jnsiituce na ZApa'
d; piev6tily ve v6tii niie nez v jinich civilizacicha piinejmensimtvori
iist tundanent6lniho, pietrv6vaiicihoj6dra zipadni civilizace- jsou tim,
co zapadni spoleanostiini z6padni,ovien nikoli moderni Tvt6Zfakiorv
rovnEi do jist6 miry umo;nily Zepaduziskatvidai postavenivprocesusv€
modernizacei modernizaceostatnihosvata
ncakce
nazipada modelnizaci
ExpanzeZapadu zapiiainila jak modernizaci,tak poz6padn6ninez6pad
nich spoleinosti.Politiiti a int€lektudlnivrldci tEchtospoleanostireagova- naZ pad
li na zSpadnivliv ndkter'tmz tEchtotii zprlsobi: odmitli jak modernizaci,
tak poz6padnEni;piijali oboji; piijali prvni a odmitli druh6.3s)
OdmitAni. zapadni \lliry driraznEodmitalo laponsho,a io jii od roku
1542,kdy se sezdpadnikulturou setkalopoprv6,aZdo polovinydevaten6ct6ho stoleti. PiipoustElyse ien velmi omezendformy modernizace,napi
ziskdnipalnich zbrani,jinak se import zepadnilrultury, zejm€nakiestansivi, velmi piisnd omezoval.Upln6 \.'yhn6nibyli Evropan6 z Iaponska
v potovind sedmnect6hostoieti. Toio obdobi odmitrini z6padnilo vli!'u
skonailo n6silnim otevienim Japonskapo akci kapit6na Perryho v roce
1854,pot6 nasledovaloobdobi Meidii od roku 1868,kdy pievladiaqirazn6
snahapouiit se od Z6padu.Hrez viem qiznamn€ilin projevim moderni,
zacea pozdpadnanise po nEkolikstaletipokouiela postaviti aina. A piestoze roku 1601 byl do ainy umoinan vstup kiestanskim mision6irim,
v rcce 1722byli prakticky lyhndni. Na rczdil od Japonskamala potitika
einy historick6 koieny, nebof dina sama sebe nazimla jako ii;e Stiedu
a eiiani bylj pevnFpiesvadienio nadiazenosrjsvekultury vlem osrainim.
cinskou izolaci, podobnEjako japonskou,r.rkondityai ziipadni zbran€_
v tomto piipadE v opiov6 vi4lces Velkou Britiinii v leiech 1839-1842.To
ukazuje,ie v pribEhr-rdevatendcteho
stoletisevlivem zepaalnimoci st.iva
lo sti{leobtiznijdim a posl6zei nemoinirn piidriovat se aistEwludovacich
stmtegii.
Ve dvac6i6mstoleti cena za izolaci vzrostla,a to hlavnavliven rozvoje
v dopravEa komunikaci,doprovdzen6ho
vzdiemnouglob6tnizivislosti. Ai
na mal€,izolovan6vesnick6komunity,iei se spokojis existencina rirovni
pouh6hopieziv{ni, je ve sv6t6,kteti se st{v6 st6lemoderndjiima propoje
ndjsimi moin6 jen st6zi odmitat modernizacinebo pozipadnEni
,,len ti
neiextrernnEjiifundamentalist6,,,piie Daniel pipes o islemu,
,,odmitaii
modernizacii pozipadnEni.Televizoryh6zejido ieky, zakazujin6ramkov6
hodinky a odmitaji spalovacimotory. Oviem nepraktiinost jejich jedniini
znaan6snizujevlir jemuz se takov6skupiny t;Si; ndkter6z nich po pordi
ce pii stietu s autodtou zmizelyt6mEi bezestopy.,,36)
T€m6i bezestopy se
lTtratit - tak rypad6 koncem dvac6t6hostoleii osud politiky naprost6ho
odmiliniZipadu a modemizace.Z6l6tstvi,m6mli u;it Toynbeehoqirazu,
iednodu;eneni iivora$hopnoualternalivoL.
Kemalisfius. Druhou moinou reakci na z6padnivliv je to, co Toynbee
nazvalh6rodidnstvim,tj. piijmout modernizacii poz6padn6niTato reakce
vych6zi z piedpokladu, Ze modernizaceje Z6douci a nelyhnutelne, ie
domoroddkultura ses touto modernizacinesluduje,a tudiZje nutn6 bud
ii
opustit, nebo zniiit, a Zespoleinosise musi pln6 pozdpadnit,aby se mobla
isp6in6 modernizovat- modernizacea pozipadn6ni se navzaiempodpo,
ruji a musi jit ruku v ruce.Tento piistup tze velmi dob;e viddt na piikladu
nEkterich iaponshicl a ainskich intelektu6li koncealevatendct6ho
sroleti,
kteii tvrdili, Ze majili se jejich zem6modemizovat,musi opustit sv6historick6 jazyky a za ndrodni jazyk si zvolit anglidtinu.
JisiEnepiekvapi,ie
netento pohled se tdiiLvEtii populadtdmezi tidmi ze Z6padunez u
'ienrl
jako
zdpadnichelit. v podstat6iikd toto: ,,Chceili bit nsp6ini' musi! bit
ny, iedind na;e cestajespr6l'ne."To se odivodiuie tvrzenim,Ze,'n6bozen'
struLturatEchtolnez6padnichl
skChoalnoty,mor6lnipostoiei spoledensk6
spolednostijsouv nejlepiim piipad6 cizi' n6kdy dokoncenepi6telsk6'hodnotem a pra.\i inalustrialismu"Pro ekonomicki qivoj tudiz bude nezbytn6
rovspole'nosti a
,,radikdlnaa destruktivni pietvoiit zpisob Zivoia
'asto
nEi piehodnotit i"lznam lidskA existence,jak jei lid6 tEchto spolednosti
piimo
doposud ch6pali".r7)Ke stejn6muz6tdru doctri'zi i Pipes' kteri
odkazujena isl6m:
ANoMtE,MAJi)EN JEDINoU
CHTiii-LI sE MUsLIMov6\,YvARovAT
WzqDUlE PoZ4PADNENi
" IsLiM
voLBU, NEBOi MODERNIZACE
NENABIZIz,4DNouJINou cEsru, IA( DosPETK MoDERNlzAcI,
MoDERNi viDA A TECHNoLoGIE
SEKULARTZACE
tE NEr'YHNUTELNTI
sr ZiDAJi ABsoRPo MYSLENKo\rfcHPRocEsS'xrERf JE DoPRovIzEl; A STEINEToMU JE I v PiiPADEPoLITlcIcfcH lNsrlrlci- A PRG
ToZE NEsrAai N^PoDoBovATJENFoRMU,ALE I oBSAH'MUsi UZNAT
NADVL6DUz(PADNi clvtl-tzAcE, ABYsE oD Ni MoHLI PoudIT NENi
MoZN6 sEwHiBAT lvRopsKlu ,AzYrdiM ANI Z{PADNiMvzDEL{vA_
PoDPoRUli
ciM rNsrITUciM, A To I PiEsro, ZE DRUH6JMENoVANE
voLNoMYiLENK4isrvi A sNADNf zPtrsoB ZIvoTA IENoM PoKUD
?iIIMOU Z(PADNi MODEL,BUDOUMOCISVi
MUSLIMOV6DOSLOVNE
3!)
sPoLEaNosrI MoDERNlzovATA RozviET
Sedesettet pied tim, nez byla napsAnatato stova,dosp'l k podobn6mu
zdv6ru Mustafa Kenal Atatiirk. Z ruin osmansk6hoimp6ria qrbudoval
nov6 Turecko, na jehoz modernizacia pozapadn6niWnalozil obrovsk€
fsili. Atatiirk sqin piistupem i odmitnutim istAmsk€minulosti z Turecka
q,tvo;il,,rozpolcenouzemi" - ij spoleanost,,eZbyla ndbozenstvim,zvyky'
d6dictvim i insiitucemi muslimsk6,avsakjejfi vl6dnouci elita bvla pevn6
rozhodnutazemi modernizovat,poz6padnita inte$ovat do zdpadnicivili
stoletisepodobnoucestouWdalo nEkolikdaliich
zace.KoncemalvacAt6ho
jejich
z€mi a svou nezepadniidentitu se snazirTmanit za zdpadni K t6mio
snahiimse vretim v iest6 kapitole
Relormisl4us.Soua6stipolitiky odmitdni je beznadEjnirikol spoleanost
izololat od stdle se zmen:u;icihomodemiho svEta.Kemalismuszasezahrnuje obtitni a bolestni fkol zniait kulturu, jez za s€boum6 staletiexistence, a na ieji misto postavitkulturu zcelanovou,importovanouz jin6 civili
zace.Tieti cestouje pokus slouiit modemizacise zachov6nimrisiiednich
hodnot, zvyki a instituci dom6ci kultury. Tato volba se mezi piislusnfty
nezdpadnichelit zcela pochopitelni t65ila nejv6Gi oblib6. V einE bylo
bEhem poslednich let panov6ni dynastie echin razeno heslo: ,,einsk6
uteni v z"4kladnichprincipech,zapadniv praktick6m uziti" V Japonsku
v otdzceZAdoucnostimodernizacea pozepadndni,mezi kemalis_
a reform6torstvimzasev tom,lze'li mod€rnizacedosdhnoutbezpoz6_
6ni.
tii alternaiivyzobrazujediagram3-1.Stoupenecpolitiky odmiidni
v boddA: stouDeneckemalismuse posunepo rihlopiiice do bodu
reformistase posunehorizontiln6 do bodu C Po jakich cestdchse ale
bovaly spoleinosti ve skuteinosti? Kazdd nez6padni spole'nost
itelnE5lasvouvlastni cestou,piiaemzta se od t6chto t;i prototypt
hodn6 tiiit. Mazrui dokoncetvrdi Ze Egypt a Afrika se bodu D pii-
zasezn6lo: ,,Japonshiduch, zipadni technika."V E$lpt; se ve tiicetich
letech devaten6ct6hostoleti pokoulel Muhammad Ali o ,,technickou
modeniizacibez nadm6rn6hokulturriho pozripadnEni".Tato snahavSak
neusp€la,kdyi jei Britov6 piinutili od vdtiiny modernizaanichreforem
ustoupit.Dtsledkem toho, podotikd Ali Mazrui,,,nebylosudE$,pta stejni
ily skrze ,,bolestni proces kulturniho pozdpadnEnibe? technick€
. Existujeli n6jaw obecni vzorecr€akcinezipadnichspoledna modernizacia pozepadn€nipak iej patrnEnejl6pebude wjadiot kiivka AE. Na ni je vid6t pivodni blizkostpoz6padn6nia modernizace
iako osud laponska,kter6 dosidhlotechnick6modernizacebezkultumiho
pozdpadn€ni,ani iako osudTurecka,kter6 technick6modernizacedosdhlo
s&rzekulturni poaipadn6ni"se)Nicm6n€o smiieni isl6mua modemity se
ve druh6 polovin6devatenact6ho
stoletipokusili Diam{luddin al,Afghdni
jini
Muhaminad Abdnh a
reformiitoii. Tvrdili, Ze,,isl6m je sluaitelni
s modemi v€dou i s tim nejlepiim ze zipadniho mySlenl' a ,,2poziceisl6mu zdivodnili piiieti modernich myilenek a instituci, a{ jit v6deckich,
pomaldkroky sm6remk modernizaci.Sezrychlovdnimmodernizace
plvkvzdpadnikulturva iini
absorbuiinejdnlezit6jii
ispolednosti
3.1
Diagram
VL]V
NAZAPAON'
REAKCE
ALTENNATIVNi
technologickich, nebo politichich (konstitucionalismusa zastupiielski
v16da)".40)
Toto reform6torsM ve velk6m mdiitku, kter6 me bfzko ke
kemalismu, piijimalo nejen modernitu, ale i nakter€ zapadni instiiuce.
Podobnim reformaanimpiistupem se reakcemuslimskichelit na z6padni
vliv lTznadovalyzhrubapo padesatlet, mezi roky 1870a 1920,pot6 piev6Zil kemalismusa po nam mnohem puristiat6isireformismusv podobdfun'
damentalismu.
Politika odmiLani,kemalismusi reformismusse zaklddaiina riznich
piedstavdcho tom, co ie moin€ a co i6douci. Pro politiku odrnilini je nez6douci jak modenizace, tak pozipadnani a je moin6 odmitnout oboji.
Podtekemalismuje ttdouci modernizacei poz{padnEni- druh6 proto, ie
je nepostradatelnepro dosaieni p niho, a moin6 ;e oboii. Pro reformismus je Zadoucimodernizace,piiienz je moin6 bez vEtiiho pozipadnEni
kteft ;edouci neni. Mezi politikou odmitdni a kemalismemtak panuje
nodernizace ----->
vsak klesdmira poz6padnEnfa dochezik obrozenidom6cikultury. V dat
iim qiryo;ipak modernizacepiispivd ke zmEn6mocensk6rovrovdhy mezi
prvky
; ktef.pievzalyz civilizacijinich. abyzaiistitvsv6pieiiti. Tyto
zipadni civilizaci a civilizaceminezipadnimi a rosie i zauietiDro alomdci
kulturu.
einy
ie imDortbuddhismuz Indiedo ainv nezpisobil,,poindiat6ni"
a
ainska
potieb6m
a
cilim,
sqim
zeeiian6 buddhisnuspiizprisobili
V ran6 fezi zmEnytak pozdpadn€nipodporujemod€rnizaci.Ta naopak
v pozdnichiizich ryvoliiv6 odklon od z4padnihovlivu a vzkiileni domeci
tak zistala tinskou. Dodnes eiian6 odolali viem intenzivnim
m Zepadu o christianizaci.Pokud nEkdy kiesfanstvi piijmou, je
odek6vat,Ze bude dinskoukulturou vstieb6noa pietvoieno tak, aby
kultury, a to dvEna zpisoby-Na spoleaensk6
rcvind z!,y!ujemoalernizace
ekonomickou,vojenskoui poliiickou silu spolednostiiako takov6,lidi vede
k driv6ieve vlastnikulturu a ti s€ st6vajikulturn6 aserrivnimi.S tim, iak se
pietrh6vaji tradiini pouta a spoledensk6
vztahy,q.vol6v6 modernizacena
individudlni rovini pocity odcizenia anomie,coZvede ke krizim identity,
na n€Zd6vi{odpovEdn6bozenstviKauzilni iet6zectEchtolzrahi ie v iednoduch€podob6zachycenna diagramu3.2.
Tento obecni hypoteticki rnodelseshodutejaks teodemispoteaenskich
v€d, tak s historickouzkuienosti-Rainer Baum uzavir6sv6podrobn6p;e,
zkoumeni dostupn:ich dikazt pro ,,hypot6zuinvariance,,ziistdnim. Ze
,,neusl4l6hled6ni smyslupln6autodty a autonomiejednotlivcese obje\,uje
v kulturnE odliSnich podob6ch.V tEchtoot4zk6chnelzehovoiii o i4dn6
konvergencismarem ke kulturn6 se homogenizujicimusvatu- spiie se
zd6, Ze existujejisti invariancev modelech,jei ziskaly osobitoupodobu
v historickich a ranEmodemichfdzich{i'voje,,_4r)
Teoriepienosu,lii mezi
lypracor€li
Frcbenius,
Spengler
a
Bozemanov6,
iinimi
klade diraz na
rniru, do jak6 civilizace selektivn6piejimaji fljzn6 poloiky z civilizaci
jinich a tyto pak piizprisobuji,tnnsformuji a asimiluji, aby posilily kultu,
ru vlastni a zajistily pieiiti jejich zekbdnich bodnot.a2)T6mii vjechny
neziipadnicivilizacesv6taza seboumaji vice nei tisic let existence,n6kte
16 jsou star6 dokonce nEkotik tisic let. \Gechny tyto civilizacelykazuii
oiaqram
3.2
MOOERI'IIZACE
A KULTURNi
OBNOZENI
Spole&'osl
M"d","r,"" .<-"
Jedlollryec
-\_'\
zviseniekonomicke,
vojerua polrricki
srla
-------..
.*,,n," nroo^nr*u
od"7"ni,krc d"n-r\
"h"te1'
--"2
no ialentifikovat- vezmEmesi iako piikbd einu. Badatel6se sho'
AramuslimSti
s ristiednimipNky iinsk6kulturv.Podobna
sluaiteln6
piijali, zhodnotili a !'yuzili ,,hel6nsk6d6dictvi pro v podstat6
cfte,kdyzse zaiinalihlavnao piejimAnijistich vnEjsich
itarianistick6
nebo technickich aspektt. VEdEli,Ze je tieba lvpustit dechny tv
ieck6h6 myileni kier6 by se mohly dostat do konfliktu s ,pravdou',
Po stei
ji wjadiuji jejich fundament6lninormy a na;izeni KorAnu".45)
cest6se lTdalo i laponsko.V sedmn6ct6mstoleti importovaloiinskou
turu a ..samo.nezevislena ekonomickEma voiensk6milaku, ji transfor'
o" ve !'lrsokoucivilizaci.,ye stoletich,kteri ndsledovala,se stlidaly
iodv relativni izolace od koniinentalnich viivi, bEhem nichi bvlv
ijiky z piedchozi doby tiidany a ty utitean6 asimilovenv,s pedodami,
nichi se obnovovalykontakty a doch6zeloke kulturnim pienosim "aa)
celou tuto dobu si viak japonsk6kultura uchovalasv6charakteristick6
Umirn6n6 forma kemalistick6hoargumentu,ti. ie se nez6padnispoledsti nrol,ou modernizovatpoz6padn;nim,tedy neni podlozenadikazykematisticki argumenti ie cht€jili se nez6padni spoleanosti
zr6i se pozdpadnit,iako obecn6twzeni neobstoii,ov6em
spoleanosii,
iejichz
n6;i tuto otazkurexistujilribec n6jak6nezaPadni
pirvodnikultura klade modernizacitakov6piek6zlry,te nusibit prakticlq'
nahrazenakulturou zepadni, mii_li dojit k modernizaci?Teoretickyby
tomu tak m6lo bit spiie u uzavienich nei instmmentiilnich kultur'
Instrumentalnikultury se ,,wznadujiznadnim podilem piechodnich cili,
odlisnich a nezivislich na cilech koneanich". Tyto svst6my,,seinovuji
snadno.a to tak, Ze zm6nasamotnese zahalido pl6ita tradice ., je moin€
ie inovovat,anii by sezd6lo,Zeseniiak z6sadnEmdni spoleiensk6instituce.Inovacezde vstupujedo sluiby vEkovitosti."Oproti tomu pro uzavien6
piechodnich a konednichcilti . ,
syst6myje charakte stick6,,souvziaznost
irdu
sbol€inost,
stit, autoita a podobn6fenom6nyjsousouadsti
slozit6hosvs_
t6mu s vysokim stupnEm solidarity, kte4i je prostoupen n6boienstvim
jakozto voditkem pozn:ini Talov6 syst6my
isou inovaci nepietelsk6.,,45)
Apter tdchio kategodi pouziv6 pii analize zmEny u africhich kmenri,
Eisenstadt aplik{rj€ srovnatelnou analizu na velk6 asijsk6 civilizace
a dochdzik podobn6muaivgru. Vnitini transformaci,,znadnEusnaaliuie
autonomie spoleaenshich,kutturnich a politichich institucl,.46)Z tohoto
drlvodu se iaponsk6a indickii spoleanost,kter6 isou spiSeinstrumenlilni,
modernizovalydiive nez uzavienespoleanostiishmske ai konfuci6nska.
Dok6zaly16peimpoftovat moderni technologiia tu \,yuiit k podpoie vlastni kultury. Znamendto tedy,Ze se dinskaa ishmskri spoleanostbud musi
ziici modernizacei pozipadn€ni, nebo naopak piiimout oboji? podle
vaeho nebude{ib6r takto rizc€omezen.Navic vedle
Japonskapatii dnes
mezi modemi spoleanostii Singapur,Tchaj-wan,Saidsk6 Ar6bie a do
mensi miry iiin, anii by se proto staly z6padnimi,a to navzaloryiomu, ie
iahrlv pokus t'lrdat se kemalistickoucestou \ryvolal silnou protizapadni
reakci, kterd viak nebylarcakci proti,moderni.eina zcelazieteln6nastoupila reformistickoucestu.
Islernsk6spoleinostimElys modernizaciprobl6my.pipesdrimzndtvrdi
Ze pozipadnani je nezb''tn6, a poukazuje na konflikty mezi isl6mem
a modemitou v ekonomichich otazkdch,jahirni jsou: rirok, pisi, d6dick6
z6kony a zamEstndvdniien. Avsak i on souhlasnacituje yirok Maxine
Rodinsonov6,ktere tvrdi:,,Neexistujetidnijasni dikaz o tom. Zemuslim,
sk6mu sv6tuzabrenilove {ivoji sm6remk modernimu kapitalismuisl6m,
sk6 neboienstvi" a ift6, ie ve velk6 vEtainEjinich oiizek nez ekonomic,
kich
rsr"{MA MoDERNIZACE
NEsroIi lRorr soB6. ZBoZNI MUsr,rMovE
pEsTovAT
MoHoU
vED! EpEKTrvNipRAcovAT
v Tov,4RNicHNEBo
pouzivATMoDERNizBRANi.MoDERNtzAcE
NE\,1ZADUF
'iDNou
POLjTICKOUIDEOLOGIIANI SOUSTAVU
INSTITUCi:VOTBY,N4RODNi
HRANTCE,
oBaANsra{ SDRUZENiA JrNEzNAKy zipADNiHo zptrsoBu
ZrvorA NEJsou pRo EKoNoMrcrci Rrjsr NEzByrNE.
JA(otro KRr6Do
PosLouzi rsl-iM STEJNEDoBiE MANAZER0MJAI(o RoLNiKirM_
SiRl'A NEifKi Nrc o zMENricH, KTEREMoDERNIz{cr pRovAzEri.
VESNICIAKO IE NAPi, PiECdOD OD ZEMEDELSTVfK PRI]MYSLU' OD
K6Ho zptsoBu ZNorA K M;srsKfMU, oD sPoLEdENsKf srABILlrY
K SPOLE.ENSKEMOBILITE;ANI SE NEZMIiUJE O TAKO\,"'CS VECECH,
VZD EL i \i ' R YC H TNKOVU N IKAC E.N OVi FOR M Y
I ^ K o I E V SEOBEC N E
DOPRAI'Y NEBO ZDRAVOTNICTVi.4T)
Podobn6i ti neihorliv6isihlasatelEodporuviai zepadnimuvlivu nev6haa televizi
,i na podporu sv6vEcipouzivate'mail,kazety
Kidtce ieaeno,modernizaceneznamenanutn6 poz'{padn;ni Nez6padni
spoleanostise mohoumodernizovat,a tak tomu tak6 bylo' aniz by semusely lzddt sv6vlastni kullury. a ve !elk6 mrie piiialy zdpadnihodnoty inslipiekezky'
tuc€ a zwky. To by kon€c koncri nebylo ani mozn6; viechny
kultury kladou modernizaci,blednoupied t6mi, kter6 klakter6 nez.epadni
dou pozipadnEni.Bylo by ,,datinsk6",piSe Bmudel, si piedstavovat,Ze
triumf modernizaceneboli ,,civilizacev singul6ru"bude znamenatkonec
velk6 svEtov6
plurality historichich kultur, kterou Po staleti-ztElesiovaly
relativposiluie
a
oslabu,e
tyto kultury
Naopak,moalernizace
civilizace.4sJ
ni moc ZApadu.V zisadnich ohledech se tak sv6t st6v6 modern€i5im
a m6n6 zdpadnim.