Veřejné osvětlení - Mechanizace zemědělství

Veřejné osvětlení - Mechanizace zemědělství

Odborný časopis pro veřejnou správu
12
prosinec 2013
105 KČ / 4,80 eUr
ekonomika:
téma:
správa a rozvoj:
nájmy plynovodů
obcí se změní: Co jim
to dá (a vezme)?
veřejné osvětlení
coby dlouhodobě
podfinancovaná služba
pošty v malých obcích
ohroženy – franšízy
jako náhradní řešení?
Měsíčník vydavatelství Economia
MO12_ob_01.indd 1
ModerniObec.cz
26.11.13 14:19
MO001487
Udělejte Vánoce
doma i v Africe.
Dejte svým blízkým pod stromeček
možnost poslat kozu do Afriky
a pomoci tak potřebným.
Skutečný dárek dokáže
potěšit hned dvakrát.
skutecnydarek.cz
Kampaň podporují
MO12_ob_02.indd 2
Hlavní mediální partneři
Partneři kampaně
26.11.13 14:33
Názor
FOTO: iREna hOšKOvá jíchOvá
aNtoNíN NovotNý
starosta obce Podbřezí
(okres Rychnov nad Kněžnou),
vítěz letošního ročníku soutěže
Era Starosta roku 2013
Dříve na vesnici
bývaly grunty,
předávané
z generace na
generaci, čímž
se zachovávala
kontinuita vesnického osídlení.
Dnes musíme
hledat nové
způsoby, jak
tuto kontinuitu
obnovovat
a dále udržovat.
prosinec 2013
MO12_01.indd 1
N
edávno jsem slyšel netradiční vysvětlení de‑
finice venkova. Slovo venkov je prý složeno
z částí »ven« a »kov«. Každý chce občas z města
»ven«, zvláště v dnešní překotné době. Venkovské cha‑
loupky, lesy, pole, louky, čisté bystřiny, svěží vzduch –
to zvlášť uklidňuje. Doménou venkova přitom vždy
bylo zemědělství, které udržuje přijatelný ráz krajiny
a stará se o její údržbu. »Kov« zase symbolizuje pova‑
hu venkovského obyvatelstva. Venkov totiž vyžaduje
tvrdé lidi. Nemají »po ruce« super‑ a hypermarkety,
nemocnice »hned za rohem«, »pod okny« městskou
hromadnou dopravu s krátkými intervaly, divadla…
Ale někdy nemají ani pracovní příležitosti. A v zimě?
Už teď se mnozí např. obávají zavátých silnic, které
jim v příštích měsících určitě opět notně ztrpčí život.
Při různých setkáních s mladými lidmi často slyším,
že na venkově chtějí trvale žít, zakládat rodiny a účast‑
nit se všech aktivit, které vedou k harmonickému roz‑
voji obce. Co dnes nutká mladého člověka, aby zůstal
žít v menší obci a odolal lákadlům města?
V prvé řadě jsou to dobré rodinné vazby. Vztah k ro‑
dičům, k rodnému domu – a také určitá odpovědnost
za svou ves a hrdost na ni, jsou nutnými předpoklady
pro trvalé zakotvení. Je dobré, má‑li mládež možnost,
třeba i jen amatérského sportovního vyžití – a zároveň
se aktivně podílí na údržbě zařízení k tomu určených.
Stejně důležité je, aby se lidé setkávali, pomáhali si
a vytvářeli dobré přátelské sousedské vztahy. V tom
musí jít příkladem místní samospráva, která nese pří‑
mou odpovědnost za reakce na podněty občanů. Ne‑
lze říkat »musíte«. Ale musí se volit slova jako »zveme
vás« či »pojďte mezi nás«. To je první krůček k navoze‑
ní přátelské atmosféry v obci. Objeví‑li se problém, ne‑
lze ho zastírat, ale ani hledat viníka »za každou cenu«.
Avšak musí být zjevné, že problém samosprávu spolu
s ostatními občany mrzí, že nechce, aby se opakoval,
a umí k tomu přijmout potřebné opatření.
Dříve na vesnici bývaly grunty, předávané z gene‑
race na generaci, čímž se zachovávala kontinuita ves‑
nického osídlení. Dnes musíme hledat nové způsoby,
jak tuto kontinuitu obnovovat a udržovat. Velkou mož‑
ností je nabídka rozmanitých příležitostí společenské‑
ho života, z nichž si každý může vybrat »tu svou«. Ať
už při individuálním vyžití či ve spolcích. Jestliže se
scházejí tátové a maminy, pak se určitě budou scházet
i děti. Škola s pestrou nabídkou zájmových aktivit je
k tomu dobrou příležitostí pro děcka, hostinec občas
pro chlapy a dobře fungující spolky pro všechny.
Žijme slušně v rodinách, pomáhejme si v nouzi,
setkávejme se při společenských akcích. Takto vytvo‑
řené společenství je zárukou, že se lidé cítí i na ven‑
kově dobře a mladí nemají důvod odtud odcházet do
anonymity měst. Sdílená radost – dvojnásobná radost,
sdílená bolest – poloviční bolest. Touto moudrostí
předků se snažíme řídit i v Podbřezí.
Pěkně upravená a čistá obec, dobré vztahy mezi
lidmi, bohatý společenský život, vybudovaná kvalitní
infrastruktura a možnosti příjemného a důstojného
bydlení jsou zárukou, že z vesnic nebudou odcházet
mladí lidé. Jen v naší obci tak za několik posledních let
n
přibylo na sto, převážně mladých obyvatel.
MO001376-1
Kontinuitu
vesnického
osídlení je možné
udržovat i dnes
www.regionservis.cz
SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA:
10. prosince 2013, Praha
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech,
zákon o obchodních korporacích
a návaznost na nový občanský
zákoník
•
16. ledna 2014, Otrokovice
VIII. Setkání StaroStů
a míStoStaroStů
ZlínSkého kraje
•
21. ledna 2014, Praha
II. konference o noVém
občanSkém Zákoníku,
Výklad faktů
pro SamoSpráVy
•
30. ledna 2014, Praha
IX. Setkání StaroStů
a míStoStaroStů
jIhočeSkého kraje
TÉMATA SETKÁNÍ
fInance, hoSpodaŘení,
fInanční a daŇoVá SpráVa,
leGISlatIVa obce,
ÚZemní plánoVání atd.
VÝHODNÉ AKREDITOVANÉ KURZY
NAPŘ. NA NOVÝ
OBČANSKÝ ZÁKONÍK
Úřadům nabízíme akreditované kurzy
na nejžádanější témata,
s cenou 950,- Kč na osobu a den
PODROBNOSTI NA ADRESE
www.regionservis.cz
REGIONSERVIS s. r. o.
nad koupadly 287/5, Říčany u prahy
[email protected]
telefon: 240 200 272
mobil: 724 931 593
www.regionservis.cz
www.regionservis.net
1
28.11.13 9:35
Obsah
■ titulní strana
Centrum Moravské Třebové v noci (Foto: Archiv města)
■ názOr
Kontinuitu vesnického osídlení je možné udržovat i dnes
(Antonín Novotný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
■ spektrum
Registr dárců dřeně počítá už i se strážníky z Prahy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Nezištná péče lidí o válečné hroby byla oceněna _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Hodonín pátým Fairtradovým městem u nás _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
V Podbřezí se slavil titul Era Starosta roku 2013 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Stříbrná známka kvality IAAF Českým Budějovicím _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Ostrava již oficiálně Evropským městem sportu 2014 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Valšov na Bruntálsku je nadějí venkova _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Český úspěch v Entente Florale Europe _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
3
3
3
4
4
4
5
5
■ kauza
Cyklodoprava – sport, výstřelek, nebo cesta k plynulé dopravě?
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
■ ekOnOmika
Finanční konference SMO ČR s řadou zcela nových témat
(Ing. Mgr. David Sláma) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
Program JESSICA: 609 mil. Kč nyní, za dva roky i dvě miliardy
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Odkrytí tabu kapitálových trhů: Řízení rizik (Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ 12
Nájmy plynovodů se změní. Co to dá (a vezme) obcím?
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
■ evrOpská unie
Udržitelnost projektů očima poskytovatele a příjemce dotací
(Ing. Martina Szotkowská, Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
■ téma: veřejné Osvětlení
Modernizaci veřejného osvětlení by měl stát více podporovat _ _ _ _
Veřejné osvětlení – dlouhodobě podfinancovaná služba.
Co s tím? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Dolní náměstí v Olomouci nabízí silné vjemové zážitky
ve dne i v noci _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Jak na přípravu projektů obnovy veřejného osvětlení
(Zdeněk Hasoň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Moravská Třebová se dnes už ukazuje v »novém světle«
(Ing. Pavel Brettschneider) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Evropské dotace na veřejné osvětlení jsou šancí i rizikem _ _ _ _ _ _ _
Do LED technologií se nevrhejte po hlavě a bez pasportu _ _ _ _ _ _
■ živOtní prOstředí
U Liptálu na Vsetínsku byl položen »tichý« povrch vozovky _ _ _ _ _
Neodborná likvidace světelných zdrojů a průmyslových svítidel
je stále hrozbou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Říčka Bílovka začne opět meandrovat _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Povodňová ochrana: Skleněné zábrany (pplk. Ing. Jiří Matějka) _ _ _
Na seznam přírodních památek přibyla Housina _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
15
16
17
18
19
20
21
22
22
23
24
24
■ přílOha: kOmunální technika
ve městech a Obcích
Zimní údržba v obcích: Co se osvědčuje a co ji komplikuje?
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
Komunální technika se v obcích a městech
uplatní po celý rok _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Olomoučtí hasiči rozšiřují technický park
o další moderní zařízení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
GINA zkracuje hasičům dojezdové časy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Kapacitu kanalizace ověřuje speciální program
(Ing. Martin Soudek, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Rača nainstaluje na zimní techniku GPS zařízení
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Praha 8 ošetřuje cesty šetrně _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
27
28
28
29
30
30
■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie
V Českém Krumlově zkouší komunikaci v cloudu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Elektronická komunikace /24 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Vítězí klikací rozpočet a registr smluv (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _
Města, kraje a stát za lepší využívání sítí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
31
31
32
32
■ management
Když se zaměstnanci školí navzájem (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _
Jak udržet talenty v regionu?
Pomohou též příklady zahraniční dobré praxe _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Proces vzdělávání nikdy nekončí, připomíná personalista z Písku
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Tajemníci městských a obecních úřadů už se světovým záběrem
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
33
33
34
35
■ s p r áva a r O z v O j
Nebojte se lokálek /18 aneb Nad investicemi do vozidel
(Ing. Petr Tejkl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Parkování v centru Prahy dozná změn (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _
Komplikovaná sanace sesuvu půdy ohrožuje
dokončení dálnice D8 (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Zánik pošt v malých obcích na obzoru? Tedy i soudní spory?
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Napřesrok mírně zdraží jen teplo z tepláren na hnědé uhlí
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Slovensko se vrátilo k okresním úřadům: Ušetří občané i stát
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Meziobecní spolupráce a její výzvy: Teď i v budoucnu
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Nový občanský zákoník významně ovlivní také veřejnou správu
(Mgr. Jan Januš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Jana Zwyrtek Hamplová: Tak trochu jiná starostka _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
36
36
37
38
40
42
43
46
47
■ l e g i s l at i va
Záměr a předkupní právo (JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Veřejné zakázky a tzv. technická novela účinná od 1. 1. 2014
(Mgr. Adéla Havlová, LL.M., Mgr. Barbara Swaczynová) _ _ _ _ _ _ _ _
Vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území /2
(JUDr. Petr Fiala, Mgr. Ing. Ján Bahýľ) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Výbory zastupitelstva obce /2 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Smlouvu jako celek nechrání obchodní tajemství
(Mgr. Petra Bielinová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
■ právní pOradna
■ servis
48
49
50
51
52
53
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 56
Uzávěrka tohoto čísla: 21. 11. 2013
Ročník XIX, číslo 12 • Vychází 5. 12. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, e-mail: moderni.obec@
economia.cz, www.moderniobec.cz • Ředitel redakcí: Vladimír Piskáček • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona
Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010,
e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice
MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a starostka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru;
Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Inzerce:
Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Pernerova 673/47, 180 07
Praha 8 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197;
fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected]
• Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. •
Internetový online archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8,
tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 •
Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho
majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek
vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.
2
MO12_02.indd 2
prosinec 2013
29.11.13 13:20
Spektrum
registr dárců dřeně počítá
už i se strážníky z prahy
ské transplantace dřeně maximálnímu počtu nemocných.
»Strážníci jsou pro nábor do registru ideální. Jde totiž převážně o mladší ročníky
všeobecně zdravých lidí. Navíc je pro ně
normální udělat něco pro člověka, který se
ocitne v nouzi. Učiní tak, kdykoliv je to třeba, i za cenu vlastního nepohodlí,« vysvětlil důvod oslovení pražské městské policie
ředitel ČNRDD Daniel Pagáč. Na jeho slova
navázal ředitel pražských strážníků Eduard
Šuster: »Byl bych rád, kdyby se co nejvíce
strážníků rozhodlo k tomu, k čemu jsem se
rozhodl i já – stát se dobrovolných dárcem
kostním dřeně. Je to něco, co má smysl, který nezpochybní ani zapřisáhlý skeptik.«
Ve světě je zatím akreditováno 17 registrů. Plnou akreditaci na všechny standardy
kvality obhájily registry Anglie, USA, Fran-
FOTO: archiv
k
dyž před 15 roky Svatopluk Houšť,
strážník specialista – okrskář z Městské policie hl. m. Prahy, poskytl
Českému národnímu registru dárců dřeně
(ČNRDD) vzorek své krve, dlouho se nic
nedělo. Až po deseti letech se mu ozvali
lékaři Fakultní nemocnice v Plzni s tím, že
jeho transplantační znaky se shodují s ženou, která onemocněla leukémií. Po dalších vyšetřeních mu v Plzni z pánevní kosti
odebrali dřeň, díky níž mohl být zachráněn
život mladé ženy.
Před několika týdny Svatopluka Houště
následovali jeho kolegové z pražské městské policie a také oni poskytli vzorky své
krve pro ČNRDD. Registr cílevědomě buduje funkční databázi dobrovolných dárců
kostní dřeně, aby jejím prostřednictvím
mohl pomáhat uskutečňovat nepříbuzen-
Svou krev k rozboru poskytl i ředitel
pražských strážníků Eduard Šuster.
cie a České republiky. V Česku je nyní zhruba 35 tisíc registrovaných dobrovolníků,
kteří jsou ochotni na vyzvání darovat dřeň
nemocnému člověku, pro něhož jsou cizí
krvetvorné buňky jedinou nadějí na vyléčení. Všechny registry světa spolupracují, takže pacient může dostat dřeň od dárce z kteréhokoliv místa na světě, který má shodné
/sk/
tkáňové znaky.
p
amětní plakety a listy dobrovolníkům,
kteří pečují o válečné hroby v regionu, předali v listopadu hejtman Středočeského kraje Josef Řihák a náměstkyně
ministra obrany pro personalistiku Lenka
Ptáčková Melicharová. »Je mi ctí, že jsem
mohl předat ocenění těm, kteří svůj čas
a energii věnují péči o válečné hroby. Mnoho našich spoluobčanů si ani neuvědomuje, že tato pietní místa existují a že se
o ně někdo stará. Zdá se to být tedy trochu nevděčná činnost. Jsem proto rád, že
jsme tuto snahu mohli ocenit a věřím, že
tím i trochu podpoříme veřejné povědomí
o této záslužné činnosti, která připomíná
padlé hrdiny, kteří bojovali za svou vlast,«
uvedl Josef Řihák a vyjádřil přání, aby se této
činnosti začali věnovat i mladí lidé.
Pamětní plakety a listy letos patří: Členům Okresního výboru Českého svazu
bojovníků za svobodu v Příbrami – ocenění převzali Vlasta Forejtová a Zdeněk
Rerych (nominováni Hornickým muzeem
Příbram), Petru Encovi (nominován Městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará
Boleslav), bývalé pracovnici MěÚ Hořovice Zdeňce Markové in memoriam (nominována Městským úřadem Hořovice)
a Základní organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu ve Voticích – ocenění
převzal předseda Karel Kosák (nominace
od Městského úřadu Votice).
Ocenění je udělováno na základě každoročně dodaných nominací, které kraj předloží Ministerstvu obrany k posouzení.
Na území České republiky se nachází
celkem 33 015 válečných hrobů, z nichž
na území Středočeského kraje je 2764. Nejvíce válečných hrobů je národů bývalého
SSSR a Němců, dále Rumunů, Italů, Poláků, Francouzů a Britů. Od roku 1999 je péče
o válečné hroby svěřena do působnosti
Ministerstva obrany.
/sk/
FOTO: archiv
Slavnostní
ceremoniál
předání pamětních plaket Péče
o válečné hroby
se uskutečnil
v budově
zastupitelstva
Středočeského
kraje na pražském Smíchově.
prosinec 2013
MO12_03_05.indd 3
FOTO: archiv
Nezištná péče lidí o válečné
hroby byla oceněna
Z listopadového předávání certifikátu
Fairtradové město Hodonínu.
Hodonín pátým
Fairtradovým
městem u nás
p
o Litoměřicích, Vsetíně, Českém
Krumlově a Volyni se od 6. 11. může
titulem Fairtradové město v Česku pyšnit i Hodonín. Fairtradová města
preferují sezonní a lokální produkci ekologického zemědělství a u produktů, jež
nepocházejí z našeho klimatického pásu,
upřednostňují principy spravedlivého obchodu. V Hodoníně na podpoře této mezinárodní kampaně radnice spolupracuje
s nevládními a příspěvkovými organizacemi. Férovému obchodu tam fandí i městská
knihovna, stejně jako Nemocnice TGM.
»Na konceptu fair trade oceňuji šetrný
přístup nejen k přírodě, ale i k lidem, kteří
se na výrobě produktů podílejí. To důležité,
co musíme mít na paměti, je, abychom nezneužívali ani přírodní, ani lidské zdroje,«
uvedla k úspěchu Hodonína starostka Milana Grauová.
/sk/
3
26.11.13 9:24
Spektrum
V
ítěz 5. ročníku soutěže Era Starosta
roku Antonín Novotný z obce Podbřezí v okrese Rychnov nad Kněžnou sice titul a šek na 250 tisíc korun pro
svou obec obdržel už 22. 10. v pražské
Malostranské besedě. Avšak oslavy jeho
triumfu vyvrcholily až v pátek 1. 11. přímo
v Podbřezí, kde za účasti obyvatel své obce
převzal z rukou ředitele Nadace VIA Jiřího
Bárty a Jitky Švejcarové, manažerky Společenské odpovědnosti Ery symbol svého
úřadu, Rychtářské právo.
Oslavit vítězství svého starosty přišly
dvě stovky obyvatel obce. Nechyběli ani zá
-stupci organizátorů soutěže, tedy Nadace
VIA a Ery. Gratulovat přijela do Podbřezí
i Starostka roku 2012 Vlasta Mokrá z Násedlovic na Hodonínsku.
Do letošního ročníku soutěže bylo přijato 77 nominací, z nichž vzešlo pět finalistů.
Kromě Antonína Novotného to byli: Růžena Balláková z obce Svatý Jan nad Malší na
Českobudějovicku, Josef Mikulášek z obce
Sloup na Blanensku, Radim Sršeň z obce
Dolní Studénky na Šumpersku a Zdeněk
Valenta z obce Březno na Chomutovsku
(podrobněji viz MO č. 11/2013).
/sk/
FOTO: david Těšínský
V podbřezí se slavil titul
era Starosta roku 2013
Zástupci Ostravy s vlajkou Evropského
města sportu 2014, kterou oficiálně
převzali v Evropském parlamentu.
Ostrava
již oficiálně
evropským
městem sportu
2014
FOTO: archiv
Era Starosta
roku 2013
Antonín Novotný
s předsedkyní
hodnoticí komise
Danielou Brůhovou (vlevo)
a manažerkou
Společenské
odpovědnosti
Ery Jitkou Švejcarovou.
S
Stříbrná známka kvality
IAAF Českým Budějovicím
Na tiskové konferenci o udělení stříbrné
známky kvality
informovali:
(zleva) Carlo
Capalbo, prezident organizačního výboru,
primátor Juraj
Thoma a ředitel
závodu Václav
Skřivánek.
4
MO12_03_05.indd 4
»Udělení stříbrné známky kvality nás
utvrzuje v tom, že jsme se rozhodli podpořit správnou věc,« prohlásil Juraj Thoma,
primátor Českých Budějovic.
RunCzech běžecká liga zahrnuje sedm
závodů v jedněch z nejkrásnějších měst
České republiky. Zlatými známkami kvality
se u nás může pochlubit 1/2Maraton Praha a Volkswagen Maraton Praha, stříbrnou
známkou pak O2 Grand Prix Praha, Mattoni
1/2Maraton Olomouc, Mattoni 1/2Maraton
Ústí nad Labem a nyní i Mattoni 1/2Mara/sk/
ton České Budějovice.
FOTO: archiv
V
pořadí už šestá stříbrná známka
kvality od Mezinárodní asociace
atletických federací (IAAF) pro organizátora závodů RunCzech běžecké ligy
v Česku patří městu České Budějovice za
úspěšné pořadatelství Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice. Jeho další ročník se
bude konat 7. 6. 2014. Kritéria pro získání
známky kvality mj. zohledňují obsazení
startovního pole elitními atlety, antidopingovou kontrolu, certifikovanou trať, péči
o závodníky, způsob měření časů a jejich
dostupnost pro veřejnost apod.
ídlo Evropského parlamentu v Bruselu se o první listopadové středě
stalo svědkem předání titulu Evropské město sportu 2014. Na slavnostním
galavečeru tam titul a vlajku oficiálně převzali zástupci Ostravy v čele s náměstkem
primátora Martinem Štěpánkem. Ceremoniálu se zúčastnily tři stovky hostů z celé
Evropy.
Ostrava se o této poctě dozvěděla už letos
na jaře, kdy to na Zlatou tretru osobně přijel oznámit prezident Asociace evropských
měst sportu (ACES) při Evropské komisi
Gian Francesco Lupatelli. Udělení titulu
oceňuje Ostravu jako město se vzorovým
přístupem ke sportu.
Například už dva dny po slavnostním
aktu v Bruselu se v Ostravě na podporu
a propagaci získaného titulu uskutečnil celoměstský štafetový běh. Trať dlouhou 120
km a vedoucí všemi 23 ostravskými obvody
absolovovaly dvě pětičlenné skupiny běžců MK Seitl Ostrava. »S mírnou nadsázkou
řečeno, nechali jsme se inspirovat během
s olympijskou pochodní. V našem případě
měli běžci místo pochodně listinu s erby
jednotlivých obvodů, kam starostové zapisovali svá poselství nebo přání Ostravě do
roku 2014, do roku sportu. Abychom byli
úspěšní, musíme všichni dobře spolupracovat,« připomněl náměstek primátora
Martin Štěpánek.
Po Liberci (2012) a Náchodě (2013) získala Ostrava titul Evropské město sportu jako
třetí město České republiky. Pro rok 2014
kandidovala v kategorii Cities – velkoměsta do půl milionu obyvatel. Tituly Evropské
město sportu vyhlašuje od roku 2001 Asociace ACES ve třech kategoriích: Capitals,
Cities a Town.
/sk/
prosinec 2013
26.11.13 9:24
Spektrum
C
FOTO: archiv Obce
ena naděje pro živý venkov se uděluje v rámci soutěže Vesnice roku.
Symbolem ceny je duha, která symbolizuje občanskou společnost. Záštitu nad
touto dílčí soutěží Vesnice roku převzalo
Sdružení místních samospráv (SMS) ČR.
Chce tak vyjádřit úctu k nadšení a dobrovolné práci obyvatel venkova, kterou vkládají do společenského života svých obcí.
Letos cenu získala malá obec Valšov
v okrese Bruntál. Navzdory tomu, že má
pouze 265 obyvatel, tam fungují tři činné
spolky: Sbor dobrovolných hasičů, Divadel-
Svou tradici má ve Valšově také
každoroční Mikulášská nadílka.
ní spolek a Klub dětí. Jak vysvětluje starostka Iveta Kučerová, obec každý měsíc ožije
nějakou akcí. Ať už jde o turnaje ve stolových hrách a v nohejbalu, divadelní představení pro děti, setkání se seniory, pálení
čarodějnic, stavění máje, kácení máje, vítání nově narozených občánků, dětský den
nebo o stezku odvahy, nocování na obecním úřadě, Mikulášskou nadílku apod.
Jak v dnešní uspěchané době stmelovat obec a její obyvatele? zeptali jsme se
starostky Valšova. »Obyvatelé naší obce se
scházeli stále, takže to není nic nového –
a určitě to není moje zásluha. Ale vlastně
jejich, že mají chuť a energii se spolu potkávat a pracovat,« odpověděla nám. »Existuje
úzký kruh aktivistů, kteří schůzky svolají
a činnost organizují. A pak už to tak nějak
běží samospádem. Kdo se chce zapojí, vymýšlí a pracuje. Kdo ne, tak se jen pasivně
zúčastňuje společenských či sportovních
akcí. Snažíme se zapojovat do dění v obci
také děti a mládež. Avšak budou-li v naší
práci pokračovat, je pouze na nich.«
Obavy o budoucnost obce však Iveta Kučerová rozhodně nemá. »Ano, i ve Valšově jsou dnes lidé velmi vytíženi svým zaměstnáním a dávají mu opravdu téměř vše
ze svého elánu. Takže pak už leckdy nemají
zájem se zapojovat do dění v obci a zkrátka
chtějí mít klid. A určitě také u nás lze nalézt
FOTO: archiv
Valšov na Bruntálsku je nadějí venkova
Symbolický šek na 100 tisíc korun předala
starostce Ivetě Kučerové předsedkyně
SMS ČR Jana Juřenčáková (vpravo).
jednotlivce, kteří se neustále za něčím, často velmi pofidérním honí. Ono totiž v současné době lze hekticky a uspěchaně žít už
i v tak malé obci, jako je Valšov,« poznamenala starostka a dodala: »Ale naštěstí se to
u nás ve Valšově většiny lidí netýká.«
Sto tisíc korun, které Valšov získal za svůj
úspěch v soutěži, využije k investicím do
/sk/
spolků a prostor, které využívají.
Český úspěch v entente Florale europe
D
Europe v ČR pak Společnost pro zahradní
a krajinářskou tvorbu (SZKT). Účast Dolních Břežan letos v soutěži finančně podpořil Středočeský kraj.
Soutěž je zaměřena především na péči
o kvalitu života ve městech a na vesnicích.
Hlavní kritéria, podle nichž se přihlášená
sídla hodnotí, jsou kvalita založení strukturované zeleně s důrazem na následující
dobrou údržbu, péče o životní prostředí,
ekologické chování a optimální využití
podmínek pro rozvoj turismu.
»Letos se do soutěže se zapojilo pět tisíc
měst či obcí v národních soutěžích, do finá-
le jich postoupilo osmnáct. Výsledek soutěže a získaná ocenění vnímáme jako velký
úspěch, na který jsme patřičně hrdí,« uvedl
starosta Dolních Břežan Věslav Michalik,
který se spolu s dalšími zástupci obce zúčastnil slavnostního ceremoniálu v belgickém přístavním městečku Niuewpoort.
Speciální ocenění Dolní Břežany obdržely za Keltský park, jehož součástí jsou vodní plochy, dětská hřiště, amfiteátr i skatepark. Protože na území obce bývala v dávné
historii keltská oppida, střed parku zahradní architekt Zdeněk Sendler pojal v jejich
/sk/
duchu.
FOTO: archiv Oú dOlní břežany
FOTO: archiv Oú dOlní břežany
olní Břežany uspěly v konkurenci
měst a obcí z celkem jedenácti evropských zemí a v soutěži Kvetoucí
sídla Evropy – Entente Florale Europe 2013
získaly stříbrnou medaili i speciální ocenění. Tato obec v okrese Praha-západ přitom
byla letos jediným zástupcem České republiky mezi finalisty soutěže.
Pořadatelem Entente Florale Europe je
mezinárodní organizace Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage
(AEFP) se sídlem v Bruselu. Garantem české účasti v soutěži je Ministerstvo životního
prostředí, organizátorem Entente Florale
Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik (uprostřed) spolu s dalšími
zástupci obce převzal ocenění v belgickém Niuewpoortu.
prosinec 2013
MO12_03_05.indd 5
Obec zřídila Keltský park ve svém centru na lokalitě o šesti
hektarech, na níž dříve byly jen staré navážky, skládka a pýr.
5
26.11.13 9:24
Kauza
Vysloví‑li se cyklodoprava, řada lidí si vybaví »šílence«, kteří
svůj bicykl neodloží, ať je léto či zima. Jiným vytane na mysli
výstavba cyklostezek za mnohdy diskutabilní cenu. Ti, kdož
nahlížejí dopravní systém (mobilitu) komplexně, však v její
podpoře vidí možnost, jak ulevit provozu ve městech a obcích.
Ř
adíte‑li se do jedné ze dvou prvně
uvedených skupin, mohou vám ná‑
sledující informace pomoci rozšířit
obzory, ať už svůj názor změníte, či nikoliv.
PŘežije CyKlostrategie 2013?
Úvodem a pro připomínku: Cyklistická do‑
prava je součástí mobility měst a obcí vedle
individuální automobilové, pěší a veřejné
hromadné dopravy. O rozšíření tohoto chá‑
pání usilují průkopníci a propagátoři její‑
ho rozvoje – vnímat kolo jako rovnocenný
prostředek dopravy do zaměstnání, školy,
za zábavou. (Cyklodopravu je třeba odlišit
od cykloturistiky, kde kolo je prostředkem
volnočasového vyžití.)
Přívlastek »rovnocenný« je důležitý. Pod‑
le zastánců cyklodopravy totiž její podpora
není diskriminací ostatních způsobů pře‑
pravy. A jejím rozvojem se ve výsledku uleví
též uživatelům osobních automobilů, pro‑
tože provoz bude plynulejší (jak dokládají
výzkumy např. z německých Drážďan či
Lipska, více na www.cyklodoprava.cz).
Koncepčním dokumentem pro podporu
a rozvoj cyklodopravy u nás je Národní stra‑
tegie rozvoje cyklistické dopravy 2013–2020
(Cyklostrategie 2013), již v květnu schváli‑
la vláda. O to, aby nezapadla prachem, se
snaží v červenci ustavená Asociace měst
pro cyklisty (www.cyklolomesta.cz), jejímž
předsedou je jihlavský primátor Ing. Jaro‑
FOTO: www.CyklODOPRAVA.CZ
Cyklodoprava – sport, výstřelek,
nebo cesta k plynulé dopravě?
Podaří se v blízké době vymýtit podobný
les značek? (Uherské Hradiště)
slav Vymazal a jednatelem národní cyklo‑
koordinátor Ing. Jaroslav Martinek.
Cyklostrategie definuje stran cyklodopra‑
vy tři specifické cíle, z nichž dvěma se v dal‑
ším textu věnujeme blíž: zajistit finance pro
cyklistickou infrastrukturu a zvyšovat bez‑
pečnost (včetně legislativních změn).
(pokračování na str. 8)
›
Vracíme se na začátek, říká národní cyklokoordinátor Ing. Jaroslav Martinek
■ Letos v květnu schválila vláda Petra Nečase
Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy
pro léta 2013–2020 (Cyklostrategie 2013). Jak se
zatím daří naplňovat její hlavní cíle?
Momentálně nejtěžším úkolem bude seznámit novou
vládu s Cyklostrategií 2013 a ukázat, že ne všechno,
co schválila vláda předchozí, je špatné. Dokument
chceme představit i novým poslancům. Jediným
»hráčem«, který to dokáže, je Asociace měst pro
cyklisty. (Vznikla letos v červenci, v současnosti má
asi 36 členů. Jaroslav Martinek je jejím jednatelem. Asociace připravuje ve spolupráci s Centrem
dopravního výzkumu Cyklistickou akademii, která se
má rozběhnout počátkem příštího roku, pozn. red.).
Proto jsme vydali i »Příběhy, které ovlivnily podobu
Cyklostrategie 2013«, jež jsou určitým vzkazem pro
novou vládu: jako obce a města to myslíme vážně.
Ale zpět k dotazu: podařilo se naplnit cíl 3.3 – Ná‑
rodní síť měst přátelských pro cyklisty – vznikla Aso‑
ciace cykloměst. A než začne fungovat nová vláda,
nový ministr dopravy, uskutečňuje Cyklostrategii,
protože není s kým jednat. Úředníci se obávají převzít
aktivitu. Ale jasně deklarujeme, že jsme budoucí
vládě partnery. Začali jsme obcházet poslance napříč
stranami a chystáme nové memorandum o podpoře
cyklodopravy. Bude‑li funkční trojúhelník: samosprá‑
va (města, kraje), poslanci/nejvyšší politici a minis‑
terstva/úředníci, bude fungovat i Cyklostrategie jako
celek. Nyní se vracíme do prvopočátku a říkáme: Vše
je vymyšleno, připraveno a garantem je Asociace.
■ Při Ministerstvu dopravy vznikla v roce 2011
Komise pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy (tzv. Cykloskupina). Jak
se to na poli legislativních změn vyvíjí?
6
MO12_06_08.indd 6
Podle litery zákona pracuje skupina dobře, schází
se, ze schůzek se pořizují zápisy. Ale já se ptám, zda
už se neschází nějak dlouho a kde jsou konkrétní
praktické výstupy. Nechceme totiž, aby se Cyklostra‑
tegie zařadila do řady dalších cyklostrategií, v nichž
si dokazujeme, jak je všechno krásné. Chceme,
aby se opravdu něco změnilo!
■ Města a obce volají po zajištění dostatku
financí na cykloopatření. Jaká je situace např.
v Německu, jehož zkušenosti se snažíte předávat v rámci projektu Central MeetBike?
Pokud jde o zkušenosti z Německa (což je i další bod
Cyklostrategie), cílem je to, aby města a vůbec spo‑
lečnost uměly využívat nízkonákladová opatření.Ně‑
mečtí kolegové se nás ptají: Proč do všeho cpete tolik
peněz a dáváte rovnítko mezi cyklistickou dopravu
a cyklostezky? Správně byste se měli podívat, jaké
jiné možnosti máte: cyklopruh, obousměrný vjezd
cyklistů do jednosměrek… A jsme zpátky u legisla‑
tivy, která brání takovým opatřením, jako je např.
cyklistická ulice, víceúčelové pruhy aj.
Proto nastupují starostové, jako např. v Uherském
Hradišti (město pilotně testuje tzv. víceúčelové pruhy,
opatření, které naše legislativa nezná – víceúčelové
pruhy, pozn. red.), kteří řeknou, že chtějí tento stav
změnit. Ale jsou to odhodlání na hraně zákona, která
lze provést díky dobré spolupráci s odborem dopravy,
s policií atd. Jde doslova o hrdinství lidí, kteří si
danou věc tzv. vezmou na triko. Dělají to samozřejmě
s právnickým rozborem, že to daný paragraf umož‑
ňuje. Ale z druhé strany přijde někdo jiný a řekne,
že to tak není. A máme tu dva rozdílné postoje
ke stejnému zákonu/paragrafu – jeden zákon,
ale dvojí výklad pohledu.
Abychom tyto diskuse
utnuli, řekneme: Změň‑
me zákon. Nejde totiž
o zkoušku, zda se dané
opatření osvědčí i u nás,
protože se už dávno
osvědčilo jinde.
Položím vám otázku: Víte, jaký je hlavní argument
úředníků, kteří se staví proti opatřením, jako je
např. zmíněný víceúčelový pruh? Nelze jej povolit
protože se u nás řidiči neumí chovat a tím pádem jde
o nebezpečné opatření. Rádi bychom jim na příkladu
odvážných měst a obcí ukázali, že to není pravda.
■ Komplikací zavádění nízkonákladových
opatření je i rozdělení pravomocí mezi správci
komunikací různých tříd.
Vedou‑li přes město silnice I.,II. i III. třídy, záleží výluč‑
ně na ochotě krajské správy nebo ŘSD domluvit se
s městem, jestli se na silnicích, které spravují, objeví
integrovaná opatření. Takže to, co vypadá jednoduše,
že se např. namaluje cyklopruh, často padá s tím,
že správce tomu není nakloněn. Problémem je i to,
že se o ten pruh musí někdo starat. Nejde jen o to,
zda je to opatření možné/dobré, ale jde o peníze.
Praxe se samozřejmě v různých krajích různí. I toto
lze legislativou změnit.
Co by však mělo všude zaznívat je, že nejde primárně
o změnu legislativy či financování, ale o otázku bytí
či nebytí: Jak se u nás cyklistická doprava vnímá?
Je to doprava, patří to do měst, nebo je to sport?
A to je možná celý příběh Asociace, Cyklostrategie.
Odpoví‑li si dotyčný/á, kteří rozhodují, kladně,
pochopí, proč měnit legislativu, způsob financování.
Pokud ne, nechápou cokoliv dalšího.
prosinec 2013
29.11.13 13:50
Kauza
Města, která fandí cyklodopravě, upozorňují na hlavní překážky jejího rozvoje: zastaralou
legislativu, špatné dopravní plánování, málo financí a především blok v obecném povědomí
Co podle členů, příp. podporovatelů Asociace měst pro cyklisty brání/pomáhá rozvoji
cyklodopravy u nás? Nabízíme výběr z odpovědí Českých Budějovic (ČB), Děčína, Hradce
Králové (HK), Jihlavy, Kadaně, Kunovic, Liberce, Napajedel, Olomouce, Ostravy, Otrokovic,
Pardubic, Přerova, Rousínova, Tábora, Uničova, Valašských Klobouk (VK) a Zlína.
1 Kdo má na obecním/městském úřadě
na starosti »agendu« cyklodopravy?
2 Jaké zdroje využívá město/obec pro financování opatření k podpoře cyklodopravy?
3 Povedlo se vám zavést opatření, které
je na naše poměry ojedinělé, inspirativní?
4 V čem vidí největší překážky, které v současnosti brání rozvoji cyklodopravy u nás?
1. Pracovní skupina (PS) k cyklodopravě pod vedením
starosty/starostky funguje např. v Napajedlích (při‑
pomínkuje legislativu, výstavbu cyklostezek, plánuje
cykloakce). Neformální PS působí při ostravském ma‑
gistrátu, komunikuje i s jednotlivými obvody u akcí, jež
financuje město na jejich území. PS složené z místních
politiků, úředníků, policistů i externích odborníků má
i Zlín, Olomouc, Přerov, Jihlava. Vk mají PS pro přípravu
cyklostezek (odbor dopravy se vyjadřuje spíš k povolo‑
vacím řízením).
Zřizují‑li města funkci cyklokoordinátora, obvykle je
kumulovaná (v Otrokovicích je to vedoucí odboru
dopravy, v liberci a v ČB pracovník útvaru hlavního
architekta, ve Zlíně pracovník oddělení koordinace
projektů, v Uničově projektový manažer odboru investic
a strategického rozvoje, v Táboře a v kunovicích vedou‑
cí odboru investic, pracovnice podobného odboru je
cyklokoordinátorkou Děčína, v Olomouci je zaměstnán
na odboru koncepce a rozvoje).
Cyklokoordinátor by měl vědět o všech projektech,
jež na úřadě vznikají a týkají se dopravy. Pardubický se
stará o koncepci a plánování (cyklogenerel), o pořizo‑
vání analýz a studií, komunikuje s veřejností a zástupci
města, organizuje kampaně (např. Do práce na kole).
Ostravský posuzuje podle smlouvy s investičním odbo‑
rem magistrátu prodeje/pronájmy pozemků města, aby
nedošlo k zabránění výstavby infrastruktury pro cyklisty
v budoucnu a každoročně projíždí cyklotrasy, upozor‑
ňuje na závady a sleduje jejich odstranění. V Rousínově
a v kadani je cyklokordinátorem starosta. Ve Zlíně se
cyklodopravou zabývá neuvolněný radní s náměstkem
pro oblast dopravy, jinde pomáhají s agendou zastupi‑
telé – vášniví cyklisté.
2. Převážně jde o vlastní finance měst, dále ze SFDI,
z ROPů, programů přeshraniční spolupráce, krajů,
MMR (Regenerace panelových sídlišť), MV (prevence
kriminality), program Central Europe (projekt Central
Meet Bike). Zapojují se příp. i soukromí sponzoři (např.
v kadani ČEZ a.s. či Doly Nástup Tušimice. V Uničově
privátní sektor podpořil budované komunikace, jež
měly sloužit k cyklopřepravě zaměstnanců do práce).
Využívají se nadační granty či odměny v soutěžích
(např. Cesty městy). Olomouc je zakladatelkou Agen‑
tury pro rozvoj střední Moravy (dalších 60 obcí), jež
má zvláštní fond. Města také spolupracují s okolními
obcemi na cyklostezkách, které je propojují.
3. V Napajedlích fungují na trase cyklostezek tři servisy.
liberec se snaží umisťovat co nejvíc pruhů pro cyklisty
do hlavního dopravního prostoru, má zkušenosti
i s tzv. cyklistickými obousměrkami (vpuštění cyklistů
do protisměru jednosměrných komunikací). Ostrava
provedla dva zpomalovací hrby na cyklostezkách v mís‑
prosinec 2013
MO12_06_08.indd 7
tě křížení s komunikací, kde nešlo vybudovat zvýšenou
plochu křížení a kde by hrozil střet s vozidlem kvůli tzv.
mrtvému úhlu cyklisty v zrcátku řidiče. Městská policie
registruje zájemcům kola jako prevenci proti krádeži
a označuje je speciálním fixem. Pardubice se mohou
pochlubit přechodem pro chodce sdruženým s přejez‑
dem pro cyklisty, pruhy pro cyklisty oddělenými přerušo‑
vanou čarou či systémem sčítačů cyklistů (v 11 profilech
rozmístěných po městě se průběžně sledují intenzity
cyklistů; počet v daný den a rok, datum, čas a teplota.
V jednom profilu se intenzity na displeji zobrazují přímo
projíždějícím, viz foto str. 8). Město též nainstalovalo
veřejnou hustilku na kola.
V kunovicích uvažují o systému půjčování kol, jenž
se nabízí jako součást městské dopravy v souměstí
kunovice – Uherské Hradiště – Staré Město. Podobný
systém zvažují i ČB. Ve Vk by rádi zavedli systém jed‑
notně značených kol pro občany zdarma. V Hk funguje
automatický parkovací systém pro jízdní kola u hlavního
vlakového nádraží, který za podpory města vznikl jako
soukromý záměr. Město plánuje na pilotáž navázat
i jinde s doprovodnými službami.
Jihlava uskutečnila jako první město v kraji Vysočina pl‑
nohodnotné cyklopruhy. letos v létě povolila cyklistům
vjezd do pěší zóny a v historickém centru jim otevřela
několik jednosměrek. Ve spolupráci s krajem řeší město
vyhrazený pruh pro BUS, TAXI a CyklO, usiluje též
o vyznačení tzv. víceúčelového pruhu, který by (ze‑
jména ve stísněných podmínkách) nahradil vyhrazený
jízdní pruh pro cyklisty. Tábor spustí na jaře 2014 web
taboremnakole.cz, proznačeny budou trasy obsažené
v cyklistickém generelu v návaznosti na regionální a ve‑
řejnost si je bude moci projet. Uničov před dvěma lety
financoval úschovnu kol na pozemku ČD. V Přerově též
zpřístupní pěší zónu cyklistům.
Olomouc připravila Manuál pro cyklodopravu, jenž
shrnuje veškerá možná technická opatření a řešení
budování cyklostezek včetně značení a dopravních
opatření, použití materiálů aj. vycházející z norem ale
i z osvědčených trendů. Brožura bude součástí zadáva‑
cích podmínek ve výběrových řízeních na projektanty
a dodavatele dopravních staveb za účelem sjednocení
řešení projektů cyklodopravy. Zajímavostí kadaně je
cyklostezka v rámci nábřežní promenády s visutou
lávkou na skále, v roce 2014 se zbuduje cyklostezka
přes rekultivované výsypky dolů Tušimice směrem
ke krušným horám, kterou využijí turisté i zaměstnanci
elektráren.
4. Starostka Napajedel Irena Brabcová upozorňuje
na úzké uliční profily, které ne vždy umožňují vybudová‑
ní cyklostezek/cyklopruhů, přestože je silná poptávka
toto řešit. V extravilánu to jsou majetkoprávní vztahy
komplikující dohody na odkup pozemků. Podle doprav‑
ního inženýra Vladislava Rozsypala z odboru hl. ar‑
chitekta v liberci je to nedostatek financí na samostat‑
né procyklistické projekty (stejného názoru je i starostka
kunovic Ivana Majíčková), a také »zastaralé« myšlení
v přístupu k používání kol (vnímá se víc jako sportovní
náčiní než dopravní prostředek každodenního využití).
Blok v myšlení lidí, podle nichž patří cyklodoprava
do rovinatých oblastí, zmiňuje i jihlavský cyklokoordiná‑
tor Pavel Šťastný.
aNKeta
Milan Plesar, místostarosta Otrokovic, zmiňuje (stejně
jako táborský starosta Jiří Fišer, náměstkyně primátora
ČB Ivana Popelová a mnozí další) legislativní překážky
a místy až zbytečnou obavu o bezpečnost cyklistů
(příkladem je jednosměrka obousměrná pro cyklisty).
Andrea Vojkovská, mluvčí ostravského magistrátu,
v souvislosti s nevstřícnou legislativou udává za příklad
světelně řízené křižovatky, kdy nelze zavést zelenou pro
cyklisty na semaforech se směrovými signály, čímž klesá
kapacita křižovatky či se zkracuje délka signálu Volno
pro cyklisty (řeší se individuálně po dohodě se správcem
SSZ). Problematické jsou i nadměrné požadavky správců
sítí (např. plynařů na vzdálenost zeleně vysazované
u cyklostezek, což zvyšuje zábory pozemků a přináší
finanční prodražování).
Podle cyklokoordinátora Pardubic Vojtěcha Jirsy
zastaralá legislativa některá opatření vůbec neumožňuje
a bez vyjádření chápavého policisty je mnohde nelze
provést. Druhou věcí je, že technická norma a technické
podmínky jsou často jediné podklady, z nichž čerpají
dopravní projektanti, jimž často schází znalosti o tren‑
dech a možnostech technických řešení. Samostatnou
kapitolou je špatná komunikace a vedení projektů
v rámci úřadu, kdy je agenda dopravního plánování
rozprostřena mezi více odborů a městské obvody.
Zdeněk Dvořák, mluvčí zlínského magistrátu, dodává,
že např. lze stavět stezku pro chodce a cyklisty se sdru‑
ženým provozem (dopravní značka C9), avšak legisla‑
tiva už nezná odpovídající přechod přes komunikaci,
s níž se stezka kříží. Stezka musí být před přechodem
ukončena a na přechodu se cyklista musí chovat jako
chodec, za přechodem může opět pokračovat v jízdě.
legislativa dále požaduje realizaci značení, které je
mnohdy zbytečné a zmatečné. Problémem jsou též
vysoké poplatky za vynětí ze zemědělského půdního
fondu v případě výstavby nových cyklostezek v ex‑
travilánech. Jak poukazuje starosta Uničova Dalibor
Horák, v extrémních případech dosahuje poplatek výše
investice, pohybuje se v řádech mil. kč.
Karel Šimonek, cyklokoordinátor Hk, i cyklokoordiná‑
tor Přerova Jiří Janalík mj. poukazují na lepší »rozpoč‑
tová pravidla« investorů do dopravní infrastruktury tak,
aby bylo možné v čase spojit zdroje a společně připravit
procyklistická řešení. komplikací je též »automobilový
přístup« společnosti při prosazování dopravních priorit.
Místostarosta Vk Martin Janík soudí, že budeme‑li
všude jezdit autem, doplatíme na to záborem cenného
prostoru ve městech, znečištěným prostředím i zdravím.
Olomoucký cyklokoordinátor Stanislav Losert vidí jako
problém povinnost obcí starat se o cyklostezky a jejich
rozvoj na území ČR (jedno, zda jde o evropskou cyklo‑
stezku, o nadregionální stezku, o regionální cyklostezky
spojující dvě obce nebo lokální cyklostezky v intravi‑
lánu jedné obce). komplikací je též neochota správců
komunikací I. třídy (ŘSD) a silnic II. a III. třídy (správy
silnic krajů) umožnit na nich cyklopruhy. Brání se kvůli
provádění údržby, čištění a odstraňování sněhu v zimě.
Starosta kadaně Jiří Kulhánek říká, že nejde jen o pe‑
níze. Město se potýká s názory, že cyklostezek je dost,
preferujte motoristy… V kadani se snaží aktivity rov‑
noměrně rozprostírat mezi motoristy, chodce i cyklisty.
každá ze skupin si ale myslí, že pro ni město dělá málo.
Sám se snaží jít příkladem a jezdí do práce na kole. ■
7
29.11.13 13:50
Kauza
investice,
která se
vyplatí
Předplaťte si
časopis
Moderní obec
Unikátní obsah
v den vydání
na vašem stole
Zvýhodněné vstupy
na odborné akce
a veletrhy
Bezplatný přístup
do online archivu
článků
Slevová knížka
pro předplatitele
Zákaznický servis: 800 11 00 22 z [email protected]
MO001464-4
8
MO12_06_08.indd 8
fiNaNCováNí CyKlooPatŘeNí
Na budoucí zdroje financování procyklis‑
tických opatření jsme se dotázali na Minis‑
terstvu pro místní rozvoj, které zastřešuje
přípravu programového období 2014–2020.
Marek Ženkl z odboru komunikace potvr‑
dil, že podpora cykloopatření je obsažena
v návrhu Integrovaného operačního pro‑
gramu (v neveřejné verzi z 30. 9. 2013).
Přesněji v Prioritní ose 1 Konkurence‑
schopné, dostupné a bezpečné regiony, což
dále rozvádí Specifický cíl 1.2 Rozvoj inte‑
grovaných dopravních systémů a udržitel‑
ných forem dopravy: Zkvalitnit infrastruk‑
turu pro pěší a cyklodopravu v mezinárodní
síti (Eurovelo), národních a regionálních sí‑
tích a v návaznosti na města a obce; Vytvo‑
řit podmínky pro mobilitu a optimalizace
sítě cyklostezek a cyklotras, včetně zajiště‑
ní bezpečnosti a bezbariérovosti a vytvořit
zázemí v cíli včetně zkvalitnění podmínek
v zázemí; Dosáhnout cíle definované v Ná‑
rodní strategii cyklodopravy ČR 2013–2020.
K podporovaným aktivitám má patřit:
zvyšování bezpečnosti na střetech železnič‑
ní, silniční a cyklodopravy včetně pěší do‑
pravy (křížení, souběh); výstavba a rekon‑
strukce cyklostezek včetně řešení kolizních
míst a budování potřebné infrastruktury
pro cyklodopravu (např. parkovací místa
pro kola u dopravních terminálů); projek‑
tová příprava budování cyklostezek; výstav‑
ba a údržba cyklostezek, společných stezek
pro chodce a cyklisty a dalších vhodných
komunikací pro cyklisty; cyklistické pru‑
hy na místních komunikacích a projekty
ke zvýšení bezpečnosti (např. křížení cyk‑
lostezek); přístupnost nástupišť a zejména
možnost odstavování jízdních kol v rámci
Bike & Ride na zastávkách a stanicích že‑
lezniční, autobusové a veřejné dopravy;
výstavba cykloparkovišť a úschoven kol
v rámci budování dopravních terminálů;
možnost přepravy kol v prostředcích veřej‑
né dopravy (zejména železnice, cyklobusy).
Marek Ženkl však upozornil, že finální
verze IROPu ještě může doznat změn, ze‑
jména ve vazbě na vyjednávání s Evrop‑
skou komisí. Ostatní návrhy programů cyk‑
loopatření neřeší.
V návrhu rozpočtu Státního fondu do‑
pravní infrastruktury na příští rok je podle
upřesnění Bohumily Schlegrové ze sekre‑
tariátu ředitele SFDI na program výstavby
a údržby cyklistických stezek alokováno
na příští rok 150 mil. Kč (stejně jako letos).
Rozpočet musí schválit nová Poslanecká
sněmovna. Výzva »Pravidla pro rok 2014« je
zveřejněna na webu SFDI a končí 10. 1. 2014.
Novinkou je poskytnutí příspěvku na cyk‑
lopruhy a to v rámci příspěvků na progra‑
my zvyšující bezpečnost dopravy.
legislativNí změNy
Jde‑li o potřebné změny legislativy, jež do‑
sud brání provádění tzv. nízkonákladových
procyklistických opatření (více v rozhovoru
na str. 6 či v anketě na str. 7), působí na Mi‑
nisterstvu dopravy od roku 2011 Komise
pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy
do silniční legislativy (tzv. Cykloskupina).
Dosavadní praktické výstupy její práce shr‑
nul Zdeněk Neusar z tiskového oddělení.
Jde o zákon č. 197/2012 Sb., jímž se
mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích, který od
13. 6. 2012 povoluje cyklistům starším 18
let vézt děti v přívěsném vozíku, nebo dítě
na dětském kole připojeném k jízdnímu
kolu spojovací tyčí. Dalším výstupem je
novelizace vyhlášky č. 30/2001 Sb., jíž se
provádějí pravidla provozu na pozemních
komunikacích a úprava a řízení provozu
na pozemních komunikacích, kdy byly
stanoveny nové dopravní značky, např.
Vjezd cyklistů v protisměru povolen
(č. E 12b), Přejezd pro cyklisty přimknu‑
tý k přechodu pro chodce (č. V 8b), Pikto‑
gramový koridor pro cyklisty (č. V 20).
V současnosti spolupracuje Cyklosku‑
pina úzce s Asociací cykloměst a připra‑
vuje návrh legislativních změn vycháze‑
jících z Cyklostrategie 2013. K závěrům
z dosud posledního společného jednání
(19. 11. 2013) patří i to, že Odbor provozu sil‑
ničních vozidel MD připraví do 19. 2. 2014
návrh podrobného popisu navrhovaných
FOTO: VOJTěCH JIRSA
› (dokončení ze str. 6)
Pardubice provozují celoměstský sčítací
systém intenzity cyklistické dopravy.
změn v zákoně č. 361/2000 Sb. a příp. ná‑
vrh paragrafového znění změn vyhlášky
č. 30/2001 (Více www.cyklomesta.cz, sekce
Aktuality).
Velkým kamenem úrazu je rovněž znění
z. č. 334/1192 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu z roku 2010, kdy se skoko‑
vě zvýšily sazby náhrad za vynětí ze ZPF.
Cyklostezky nejsou vedeny ve výčtu staveb,
pro něž se vysoké odvody nepředepisují.
Příslušnou legislativní změnou se v červnu
měla zabývat Poslanecká sněmovna…
»Žádné další změny, o kterých bylo jed‑
náno v souvislosti s připravovanou větší
novelou zmíněného zákona, přijaty neby‑
ly,« sdělil Matyáš Vitík, tiskový mluvčí MŽP.
»V připomínkovém řízení nebyl uplatněn
požadavek na úpravu odvodů pro cyklos‑
tezky. O dalším postupu ve věci novely zá‑
kona se bude rozhodovat v následujícím
období.«
V dosavadním stručném přehledu pro‑
blémů i vyhlídek dalšího rozvoje cyklodo‑
pravy nebyl příliš prostor věnovat se možné
změně vnímání cyklodopravy. Tak alespoň
na závěr: Kolo jako sport, nebo i dopravní
■
prostředek? Jak zní vaše odpověď?
simoNa DvoŘáčKová
prosinec 2013
29.11.13 13:50
Ekonomika
XVI. Celostátní finanční konference SMO ČR se také letos
uskutečnila v nové budově Národního muzea v Praze.
V předsednictvu se během dvou dnů kromě představitelů SMO
vystřídala i řada osobností z ústředních orgánů státní správy.
FOTO: archiv SMO Čr
finanční konference smo Čr
s řadou zcela nových témat
Nové výzvy pro města a obce, tak zněl podtitul letošní
XVI. Celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR,
která se konala 21.–22. 11. 2013 v Národním muzeu v Praze.
n
a konferenci vystoupila řada před‑
ních odborníků z vrcholných orgá‑
nů státní správy i dalších institucí.
Konference neměla jednotné téma a na‑
opak se snažila postihnout celou škálu
problémů, které se dotýkají každodenního
fungování obecních samospráv.
nové soukromoprávní
kodifikacE
Také obce a jimi zakládané společnosti se
musí připravit na rekodifikaci soukromé‑
ho práva, tedy nabytí účinnosti zákona
č. 89/2012 Sb., nového občanského záko‑
níku (NOZ). Základním principálním posu‑
nem v rámci rekodifikace je důraz na svo‑
bodu a odpovědnost jednotlivce. Znamená
to posun od současné úpravy, kdy se pri‑
mární důraz mnohdy klade na rigidní usta‑
novení pod hrozbou sankcí, k autonomii
vůle. Postavení obce jako právnické osoby
se nemění, nadále zůstává směrodatný zá‑
kon č. 128/2000 Sb. o obcích, obce nebu‑
dou nadále zapsány v obchodním rejstříku.
Pro volené zástupce vzniká v § 159 NOZ
nově explicitní povinnost jednat s péčí řád‑
ného hospodáře. Ustanovení tak činí vole‑
ného zástupce hmotně odpovědným za svá
rozhodování. Netýká se to jen hejtmanů či
starostů, ale i radních a zastupitelů obec‑
ních a krajských zastupitelstev. Smyslem
úpravy je, že rozhodování by mělo být pro‑
fesionální a odborné, a je zde snaha potla‑
čit politický vliv. Konkrétně, cítí‑li se někte‑
rý subjekt rozhodnutím orgánu poškozen,
může po obci vymáhat vzniklou škodu.
Následně ovšem NOZ opravňuje obec vy‑
máhat takto vzniklou škodu po svých zá‑
prosinec 2013
MO12_09_13.indd 9
stupcích, kteří u svého rozhodování poru‑
šili povinnost postupovat s péčí řádného
hospodáře či s potřebnou loajalitou. Volení
zástupci tedy budou nově ručit majetkem
obdobně jako už nyní členové statutárních
orgánů soukromých podniků.
Obcí se dále bude týkat nahrazení ob‑
čanského zákoníku zákonem o obchodních
korporacích. Zakládají‑li obce obchodní
společnosti, v případě úpadku takové spo‑
lečnosti vzniká členům jejich statutárních
orgánů povinnost (pokud nejednali s péčí
řádného hospodáře) vrátit obdrženou od‑
měnu za poslední dva roky.
Významná je i změna pohledu na stavby
a pozemky. Nově se stavby stávají součástí
pozemku, mají‑li stejného majitele. Jsou‑li
majitelé rozdílní, vzniká jen předkupní prá‑
vo. V soukromém právu dále nastává vel‑
ké množství změn ve smluvních vztazích,
zejména v nájemních smlouvách. Samo‑
správám proto lze doporučit, aby změnám
věnovaly patřičnou pozornost, případně si
zajistily odbornou právní pomoc.
sociální politika jako silné
téma zEjména v oblasti bydlEní
Velmi třaskavým tématem se v komunální
rovině poslední dobou stává sociální poli‑
tika. Samosprávy v ní mají značně omeze‑
né možnosti. Nicméně jsou to právě ony,
které problémy musí v praxi řešit. Zejména
existence a vznik dalších sociálních uby‑
toven se pro mnoho obcí stává sociálním
i bezpečnostním problémem. Na ubytov‑
nách nejčastěji bydlí lidé, kteří přišli o byd‑
lení v soukromých či obecních bytech, či
osoby, jež nesehnaly bydlení jinde. Důležitá
je kompetence obcí zasáhnout v přípa‑
dě, kdy se ubytovny nacházejí v objektech,
které nejsou k takovému účelu zkolaudo‑
vány, kdy jsou překračovány povolené ka‑
pacity nebo se porušují hygienické stan‑
dardy. Majitelé ubytoven si kvůli mezeře
v legislativě udělali byznys ze státních so‑
ciálních dávek, zejména z doplatku na byd‑
lení, který sociálně znevýhodnění čerpají
na předražené nájemné. Proto je nezbytné
sjednotit praxi výplaty této dávky – nejlépe
sloučením doplatku na bydlení a příspěv‑
ku na bydlení.
Oblast bydlení pro sociálně znevýhod‑
něné by měla řešit tzv. koncepce sociálního
bydlení. Má napomoci osobám, jež nejsou
schopny si vlastními silami zařídit adekvát‑
ní bydlení. To bývá poskytováno na dobu
určitou za snížené nájemné. Povinnost
zajistit na svém území tento druh bydlení
však obce mají bez adekvátního protiplnění
ze strany státu. Dosud chybí ucelený zákon,
který by definoval kompetence, pravomoci,
cílové skupiny a také pravomoci zainte‑
resovaných orgánů. Svaz dlouhodobě od‑
mítá úhradu nákladů na sociální bydlení
z evropských fondů kvůli zachování jeho
dlouhodobé udržitelnosti. Stát by se neměl
v této oblasti zbavovat své odpovědnosti
a přenášet ji na města a obce. Svaz do této
problematiky vstupuje uceleným doku‑
mentem – Výzvou starostům, jež se snaží
apelovat na centrální orgány státní správy.
Konference se však zabývala např. i ener‑
getickým managementem obcí, přípravou
evropských fondů do nového programo‑
vacího období od roku 2014, nakládáním
s pohledávkami obcí či budoucností veřej‑
ných zakázek. Čas byl také na různé nefor‑
mální diskuse a výměnu zkušeností mezi
n
jednotlivými účastníky.
david sláma
Kancelář Svazu měst a obcí Čr
9
29.11.13 11:56
Ekonomika
program jEssica: 609 mil. kč
nyní, za dva roky i dvě miliardy
Už od ledna 2014 začne fungovat nový program JESSICA,
který bude 41 vyjmenovaným městům s integrovanými plány
rozvoje města (IPRM) nabízet nízkoúročené úvěry na opravy
a modernizaci bytových domů ve znevýhodněných zónách.
Výhodné úvěry začne poskytovat i na zřízení sociálních bytů.
b
ude to možné na základě smlouvy,
kterou na samém konci října uzavřel
Státní fond rozvoje bydlení (SFRB)
s Komerční bankou, a. s. Ta se tak jako vítěz
veřejné zakázky stala správcem Fondu roz‑
voje měst (FRM), do nějž bylo z Integrova‑
ného operačního programu (IOP) rozvoje
pilotně alokováno 609 mil. Kč.
Finanční prostředky z FRM jsou určeny
na podporu znevýhodněných zón v celkem
41 městech, která mají v České republice
schválený vlastní integrovaný plán rozvoje
města. Většina (559 mil. Kč) z celkové sumy
má být poskytována na nízkoúročené úvě‑
ry již od referenční sazby EU 0,75 % p. a.,
a to na rekonstrukce a modernizace byto‑
vých domů, ať už jsou ve vlastnictví města,
bytových družstev, společenství vlastníků
bytových jednotek, obchodních společnos‑
tí či fyzických i dalších právnických osob.
šancE sociálnímu bydlEní
Menší díl (50 mil. Kč) z celkové částky je při‑
praven na poskytování ještě výhodnějších,
případně až pod úroveň evropské referenč‑
ní sazby nízkoúročených úvěrů, sloužících
na vznik moderního sociálního bydlení
formou rekonstrukcí nebytových prostor
nebo modernizací bytů. Podle vyjádře‑
ní 1. náměstka ministra pro místní rozvoj
Ing. Daniela Brauna, MA, ministerstvo
spolu se SFRB zvolily tuto 50milionovou
sumu pro sociální bydlení na základě ex‑
pertních odhadů – ale také s přihlédnutím
ke skutečnosti, že v České republice dosud
sociální bydlení nebylo podobným zásad‑
ním způsobem podpořeno. Další z náměst‑
ků ministra Ing. Miroslav Kalous, jenž má
v gesci územní a bytovou politiku, proto
očekává, že těchto 50 mil. Kč bude beze‑
zbytku vyčerpáno.
Příjemci této podpory mohou být pří‑
mo města, případně jejich příspěvkové,
neziskové organizace. Modelové příklady
toho, jak může být sociální bydlení z Fondu
rozvoje měst ve vybraných 41 sídlech pod‑
pořeno, uvádíme v tabulkách dole na této
straně.
najdEtE v sEznamu i své město?
Na www.programjessica.cz je vyvěšen nejen
seznam měst, v nichž se díky jejich schvá‑
lenému IPRM otevírá příležitost dosáhnout
na podporu z Fondu rozvoje měst spra‑
vovaného Komerční bankou, ale dokon‑
ce také konkrétních ulic, nacházejících se
v problémových zónách.
Jde o tato města: Bohumín, Brno, Břec‑
lav, České Budějovice, Český Těšín, Děčín,
Frýdek‑Místek, Havířov, Hodonín, Hradec
Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jablo‑
nec nad Nisou, Jirkov, Karlovy Vary, Karvi‑
ná, Kladno, Kopřivnice, Kroměříž, Liberec,
Litvínov, Mladá Boleslav, Most, Náchod,
Nový Jičín, Olomouc, Opava, Orlová, Ostra‑
va, Pardubice, Písek, Přerov, Příbram, Stra‑
konice, Tábor, Třebíč, Uherské Hradiště,
Ústí nad Labem, Vsetín a Znojmo.
Co v souladu s programem
JESSICA znamená
n Bytový dům:
– více než polovina podlahové plochy odpovídá
požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto
účelu určena;
– má nejméně čtyři samostatné byty;
– budova je zkolaudována jako bytový dům nebo
dům s byty.
n Sociální byt:
– základním vybavením je určen pro osoby, které
v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k trvalému bydlení, ale jsou schopny
plnit povinnosti vyplývající z nájemného vztahu
(skupiny zdravotně, příjmově či jinak sociálně
znevýhodněné);
– splňuje podmínky pro byt podle ČSN 73 4301
Obytné budovy;
– doporučuje se byty vybavit zařízením, které nelze
demontovat;
– musí splňovat podmínky pro nakládání se
sociálními byty.
ZDrOJ: SFrB
motivacE pro budoucnost
Pilotní alokace 609 mil. Kč do FRM má být
vyčerpána nejpozději do konce roku 2015.
Pokud se to podaří, pak podle ministra pro
místní rozvoj v demisi Mgr. Františka Luk‑
la, MPA, bude možné od roku 2016 čerpat
na tyto účely až 2 mld. Kč ročně.
Ke zdaru programu JESSICA (Joint Euro‑
pean Support for Sustainable Investment
in City Areas) by měl přispět rovněž fakt, že
Komerční banka jako správce Fondu rozvo‑
je měst má kromě zkušeného týmu pro ad‑
ministraci tohoto projektu i širokou distri‑
buční síť dostupnou zájemcům o podporu
n
ve všech 41 městech.
ivan ryšavý
Sociální bydlení – Program JESSICA, modelové příklady
(žadatel nečerpal veřejnou podporu a může 90 % způsobilých výdajů pokrýt úvěrem 7,92 mil. Kč)
úroková sazba
splatnost
úvěru
celková výše
% p.a.
0,75
1,50
2,00
v letech
10
20
30
Kč
7 920 000
celkový úrok
Kč
celkem
303 240
1 252 320
2 618 640
68 527
38 218
29 274
měsíční splátka úvěru včetně úroku
na byt o podlahové ploše
30 m2
50 m2
43
1285
2141
24
717
1194
18
549
915
na m2
podl. plochy
70 m2
2998
1672
1281
(žadatel již vyčerpal »de minimis« a může 75 % způsobilých výdajů pokrýt úvěrem 6,60 mil. Kč)
měsíční splátka úvěru včetně úroku
na byt o podlahové ploše
na m2
celkem
podl. plochy
% p.a.
v letech
Kč
30 m2
50 m2
70 m2
0,75
10
252 600
57 105
36
1071
1785
2498
1,50
20
6 600 000
1 043 520
31 848
20
597
995
1393
2,00
30
2 182 200
24 395
15
457
762
1067
Pozn.: U obou modelových příkladů jde o bytový dům (32 bytových jednotek, prům. podlahová plocha bytu 50 m2. celkové náklady nepřekročí 5500 Kč/m2 podlahové
plochy bytu. celkové investiční výdaje: zhruba 8 800 000 Kč.
úroková sazba
splatnost
úvěru
celková výše
celkový úrok
Kč
ZDrOJ: SFrB
10
MO12_09_13.indd 10
prosinec 2013
29.11.13 11:56
KB6
MO001387-1
MO12_09_13.indd 11
KB631325-Municipality-Rozvoj-210x297_II.indd
1
29.11.13 11:16
11:56
21.10.13
Ekonomika
odkrytí tabu
kapitálových trhů:
řízení rizik
Prostudujte si portfolio aktiv své obce a řádek po řádku
pečlivě zkoumejte, splňuje‑li vše z matice diverzifikace
finančních rizik. Ono totiž nestačí »eliminovat« riziko tím,
že své peníze svěříme několika bankám. Tak pouze omezíme
riziko správce, nikoliv riziko měny, nástroje a teritoria.
n
ení neobvyklé dozvídat se z médií
zprávy o mizerné finanční gramot‑
nosti Čechů. Tak nám byla nedávno
předestřena i informace, že z porovnání fi‑
nanční gramotnosti národů hůř než my vy‑
šli už jen Mexičané a Slováci. Patrně to bude
pravda: Stále totiž u nás slušně prosperuje
mnoho společností, jež jsou vzájemně do‑
mluveny a některým »domorodcům« pro‑
dávají »korálky za cenu zlata«.
Až například snížením poplatků u mobil‑
ních operátorů na ceny již léta ve vyspělém
světě běžné některé obce, ale i mnozí lidé
teprve objevují finanční svět za našimi hra‑
nicemi. Pravda, někteří jej neobjeví nikdy –
a dost možná ho ani objevit nechtějí. Je
mně jich líto, protože si myslím, že špatně
dopadnou.
v lichtEnštEjnsku wEllnEss,
v ČEsku vězEňský lágr?
Z finanční »negramotnosti« svých občanů
nejvíce tyje stát, ale také některé banky.
Stát bankrotář potřebuje prodat občanům
státní obligace, zatímco bankovní domy
chtějí, aby si lidé u nich vedli účty. Ač jim
takto uložené peníze mizí, nic s tím zpravi‑
dla nedělají.
Pravdou však také je, že finanční anal‑
fabetismus bývá často zneužíván i jinými
pofidérními společnostmi. Buď nabízejí
»neuvěřitelně levné« půjčky, nebo slibují
»neuvěřitelně výnosné« investice. Oboje
je extrémní, ba kapitální zlo. Koneckonců,
i také tyto odstrašující případy vyhovují
bankám a státu. Lidé jsou jimi nepřímo tla‑
čeni (jistě, nikoliv nuceni) na potápějícím
se »finančním ostrově zvaném Česko« mít
aktiva. Jenže Česká republika není ostrov,
i když se »potápí«!
Můj společník a spolužák, který se spe‑
cializuje na kapitálové trhy, se vrátil z Lich‑
tenštejnska (nejbohatšího státu na světě co
do výše HDP na obyvatele) a potvrdil můj
názor konstatováním: »Bankovní služby
v Lichtenštejnsku jsou „wellness“. Bankov‑
ní služby v Česku připomínají spíše „vě‑
zeňský lágr“.« To mě vede k tomu poodkrýt
tajemství know‑how a vnést do Česka tu
nejlepší praxi. Ostatně, vždy pracujte jen
s nejlepší praxí, kterou máte k dispozici.
A pokud tomu tak není, pátrejte po ní, hle‑
dejte ji, cestujte za ní…
12
MO12_09_13.indd 12
Ekonomika sE dobřE nEvyvíjí,
což potvrdila i cEntrální banka
Už od doby, kdy se trvale zhoršuje stav fi‑
nancí naší země, otevřeně zastávám názor,
že nebude dlouho trvat a Českem bude znít
»pláč z bankrotu«. Bankrot však nezveličuj‑
me. Je to totiž »jen« platební neschopnost
(insolvence) státu a znamená buď to, že stát
nesplácí závazky či jejich část, nebo to, že
vláda vyhlásí, že nebude splácet své závaz‑
ky či jejich část. Svůj názor opírám o vývoj
ekonomiky, trendy a stav financí ČR.
Stát vykazuje dluh 1800 mld. Kč (v ČR
jsou tři miliony domácností, dluh státu
tak činí 600 tis. Kč na domácnost). Stát na‑
víc ročně vytvoří deficit přes 100 mld. Kč
(všechny obce a města v ČR včetně Prahy
mají na vybraných daních podíl 150 mld.
Kč ročně), a za své dluhy na úrocích ročně
platí přibližně 50 mld. Kč a dalších 50 mi‑
liard mu chybí na důchodový systém. Tyto
trendy se přitom zhoršují a HDP roku 2013
nedosáhne ani úrovně roku 2008. Že se
naše ekonomika nevyvíjí dobře, potvrdily
listopadové intervence ČNB – a bude hůř.
o Euru zřEjmě rozhodnE vláda
vzEšlá z »pytlE blEch«
Česká republika má dluh ve výši přibližně
45 % HDP, přičemž limit pro přijetí eura
je 60 %. Naše země se podle průměrů mi‑
Matice diverzifikace
finančních rizik portfolia
musí být uzavřená
Měna
Nástroj
Teritorium
Správce
nulosti zadlužuje o asi 4 % ročně. Zároveň
musíme být přijati do systému ERM II (me‑
chanismu měnových kurzů II – Exchange
Rate Mechanism II) nejpozději tři roky před
svým přistoupením do eurozóny. Dokonce
i jen se znalostmi z obecné školy si tak vcel‑
ku snadno spočítáme, že kritérium pro při‑
jetí eura, totiž nanejvýš 60 % dluhu k HDP
budeme plnit maximálně ještě další čtyři
až sedm let (podle deficitů rozpočtu a vý‑
voje ekonomiky). S přihlédnutím k ERM II
proto česká vláda musí do dvou až čtyř let
rozhodnout o euru. Jinak řečeno, rozhodo‑
vat o tom během příštích tří let pravděpo‑
dobně bude muset nová vláda, která snad
již brzy vzejde z »pytle blech«.
Nepřijmeme‑li jako měnu euro, bude
nám hrozit bankrot s korunou – tedy se
připravme (viz např. Argentina na přelomu
tisíciletí) na devalvaci měny, znehodnocení
dluhopisů státu, znárodňování, prudkou
redukci výdajů… Přijmeme‑li euro, čekají
nás »pouze« opatření podobná těm v Řec‑
ku či na Kypru, tedy znárodňování formou
zdanění účtů a jiných majetků na území
státu, znehodnocení dluhopisů státu záko‑
nem, prudká redukce výdajů atd.
špatné Časy v ČEsku
nEznamEnají špatné Časy světa
Není třeba se hroutit. Proč se však tak těs‑
ně svazujeme se státem například nákupy
jeho dluhopisů?! Nemrzí mě fakt, že stát
nabízí své dluhopisy babičkám, stejně jako
obcím. Avšak trápí mě, když mu babičky
a obce věří. Jenže proč sázet na špatnou
kartu, když světová ekonomika podle MMF
poroste v roce 2014 o 3,6 % z toho rozvíjející
se země o 5 % a rozvinuté o 1 %?
Finančně lze participovat na prosperitě
světa pouze přes kapitálové trhy. Kapitálo‑
vý trh bych nejlépe shrnul do sloganu, že
»špatné časy v Česku určitě neznamenají
špatné časy světa«. Opravdu dobrá evrop‑
ská praxe, z níž se lze poučit, pochází na‑
příklad z Lichtenštejnska, Lucemburska,
ale i ze Švýcarska. Doporučil bych osvojit
si schopnosti minimalizovat finanční rizika
svého portfolia. Jestliže někdo tuto schop‑
nost postrádá, hazarduje se svým majet‑
kem (penězi). Každé vlastnictví čehokoliv je
podmíněno rizikem. Jenže bez rizika není
ani ten, kdo nemá NIC, protože mít samo
NIC je riziko. To se u nás málo ví, takže se
leckdo raději přidržuje klišé, že »lepší jsou
dluhy nebo holý zadek«.
Vezměme si portfolio aktiv své obce (nebo
své domácnosti) a prstem si řádek po řádku
projeďme, zda splňuje vše v matici diverzifi‑
kace finančních rizik portfolia (viz schema)
tak, abychom ji uzavřeli. Nedávno mi eko‑
nom jednoho velkého města řekl, že diver‑
zifikuje riziko tím, že město má korunové
účty u čtyř velkých českých bank. A to, že je
OK. »Odškrtnout« si tak ovšem může pouze
riziko správce, rizika měny, nástroje a teri‑
toria zůstávají. Neuzavřete‑li matici, je něco
špatně a existuje násobně větší riziko, že
se něco pokazí a o majetek (peníze) přijdete.
n
Je tedy na čase s tím něco dělat.
luděk tEsař
ZDrOJ: LUDĚK TESaŘ, WWW:ciTYFiNaNcE.cZ
www.cityfinance.cz
prosinec 2013
29.11.13 11:56
Ekonomika
nájmy plynovodů se změní.
co to dá (a vezme) obcím?
Během prvního čtvrtletí 2014 chce distribuční společnost
RWE GasNet projednat s obcemi, jejichž lokální plynárenské
sítě má v pronájmu, změnu dosavadních nájemních smluv.
Nejsložitější to bude tam, kde by nájemné mělo být nižší.
Proč nová znění nájemních smluv?
V zásadě k tomu existují dva důvody.
Jednak ten, že od 1. 1. 2014 vstoupí v účin‑
nost ustanovení vyhlášky Energetického
regulačního úřadu (ERÚ) týkající se náj‑
mů. Nově se tak definuje nájem za pro‑
vozování sítí v majetku obcí a jeho vý‑
počet. Dále by měl od 1. 1. 2014 vstoupit
v účinnost nový občanský zákoník (zákon
č. 89/2012 Sb.) a současně i zákon o obchod‑
ních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.),
který se samozřejmě vztahuje rovněž na
RWE GasNet. Proto chceme postupně jed‑
nat se všemi obcemi, s nimiž máme uza‑
vřeny smlouvy o pronájmu jejich plynáren‑
ských sítí, a dohodnout se s nimi o změnách
smluv. Určitě to nebude tak, že by se nájmy
měly vesměs snižovat. Odhadujeme, že
celkově na nájmech zaplatíme o zhruba
60 mil. Kč více. Řada obcí si tak podle no‑
vého znění nájemní smlouvy polepší a získá
z pronájmu víc peněz. Jinde zůstane nájem‑
né na dosavadní úrovni. Někde však bude‑
me muset navrhnout snížení nájmů.
n
Kolika obcí se snížení nájmů může tý‑
kat a na základě čeho se k němu sáhne?
Mohlo by to být asi 400 obcí. Musím
však připomenout, že RWE GasNet spra‑
vuje 63 857 km plynovodních sítí na území
celé ČR s výjimkou Prahy a jižních Čech. Jen
přibližně desetinu z těchto sítí máme v pro‑
nájmu od obcí. Celkem těchto nájemních
n
prosinec 2013
MO12_09_13.indd 13
FOTO: archiv
u
ž loni v květnu distribuční plyná‑
renské společnosti skupiny RWE
zastavily uzavírání smluv na provo‑
zování nově budovaných plynárenských
sítí formou nájmu, a to jak pro fyzické, tak
právnické osoby. Tento svůj postup distri‑
buční společnosti zdůvodňovaly tím, že při
pronájmu plynovodů od obcí, byť i jen za
symbolickou korunu, nemohou s ohledem
na pravidla regulace vytvářet zdroje pro
rekonstrukce sítě. Mezitím se k 1. 11. 2013
dosavadní čtyři distribuční společnosti pů‑
sobící v rámci skupiny RWE (RWE GasNet,
VČP Net, SMP Net a JMP Net) sloučily do
jediné firmy – RWE GasNet, s. r. o. Ta nyní
chystá další krok, který mezi některými ob‑
cemi může vyvolat nevoli. Jiné obce, jimž
přinese zvýšení nájmů, však může potěsit.
Jak v rozhovoru pro Moderní obec uvedl
jednatel RWE GasNet Ing. Miloslav Zaur,
společnost se už během 1. čtvrtletí 2014
chystá oslovit pronajímatele plynárenských
zařízení s návrhy na zrušení stávajících ná‑
jemních smluv a uzavření smluv nových.
Miloslav Zaur, jednatel společnosti RWE
GasNet, spoléhá na to, že zastupitelstva
obcí návrhy nových znění nájemních
smluv, zejména těch, podle nichž by
se nájmy měly snížit, odpovědně zváží.
smluv s obcemi evidujeme zhruba tři tisí‑
ce. Především jde o menší sídla, neboť
ve městech jsme sítě už dávno vykoupili.
Kde nájmy budeme zvyšovat či kde by měly
zůstat na stejné úrovni jako dosud – a kde
by tedy neměly nastat nějaké komplika‑
ce, tam patrně bude podle našeho názoru
stačit dohodnout se s obcí o nové smlouvě
písemně. Naopak všude tam, kde by se ná‑
jem měl snížit, budou s danou obcí jednat
osobně odpovědní pracovníci RWE Gas‑
Net. Pokud jde o druhou část vaší otázky,
modelový případ pro snížení výše nájmu
je ten, kdy se do výše nájemného historicky
započítávala také obchodní marže z pro‑
deje zemního plynu v dané obci. To nyní
budeme muset řešit například poměrně
často na jižní Moravě, kde společnost Jiho‑
moravská plynárenská dříve zajišťovala jak
distribuci, tak prodej plynu. Ale jak známo,
v posledních letech na trh vstoupili další
obchodníci s plynem, takže obchod RWE
na něm nyní drží už pouze necelých 50 %.
Jinak řečeno, někde v nájmu stále platíme
i marži ze spotřeby plynu v obci, ačkoliv
do ní plyn už dodává nezávislý obchodník…
Věřím, že zastupitelstva dotčených obcí
novou situaci odpovědně zváží a pochopí
naši argumentaci, že nelze žádat vyšší ná‑
jemné po právně odděleném distributo‑
rovi RWE, který na jejich území plyn už
neprodává a z prodeje plynu tam těží jiný
subjekt. Byť by rozdíl mezi současnou
a novou výší nájmu zastupitelstvo mělo
případně požadovat po něm.
n … a nedohodnete‑li se s obcí na snížení
nájmu?
Společnost RWE GasNet by se pak muse‑
la obrátit na ERÚ, uzná‑li vyšší náklady, kte‑
ré by jí nezměněná smlouva přinesla a jež
by šly nad rámec vyhlášky č. 140/2009 Sb.
Jinak by se vyšší nájemné stalo naším da‑
rem obci. Kdyby reakce ERÚ na naši žádost
byla záporná, nezbylo by nám nic jiného
než obec vyzvat, aby si našla jiného provo‑
zovatele své distribuční sítě, případně její
správu převzala sama. To nemusí být snad‑
né. Ne že by se jiní provozovatelé nenalezli.
Avšak podle stanoviska Ministerstva financí
každá obec musí na licencovaného provo‑
zovatele vypsat tendr. Pro danou lokální síť
se také musí znovu propočítat distribuční
poplatky odsouhlasené ERÚ, musí se řešit
poplatky na vstupu a výstupu mezi souse‑
dícími distribučními soustavami apod. Ne‑
hledě na to, že sítě v obcích po boomu jejich
budování v posledním desetiletí 20. století
už přece jen někde vyžadují častější opravy,
o kvalitní údržbě ani nemluvě. RWE GasNet
tohle umí rychle a odborně zajistit, přičemž
opravy zvládáme ve vlastní režii stejně
jako nápravu, když stavebník v obci třeba
prokopne plynové potrubí. Máme i zkuše‑
nosti s likvidací škod po povodních, a to
i takových, kdy velká voda spláchla se sil‑
nicí rovněž pod ní uložený plynovod.
Ovšem je tu přece ještě jedna možnost:
Nedohodnete‑li se s obcí na výši nájmu,
což jí nabídnout odkup její místní sítě?
Jistě, ani tuto variantu nelze vyloučit. Ale
odkupy sítí bývají rovněž komplikované.
Do jejich cen – ostatně v souladu s vyhláš‑
kou ERÚ, se promítá fakt, že se v průměru
využívají ze zhruba 50 %. Kdybych si vzal
za příklad oněch zhruba 400 zmíněných
obcí, s nimiž se chceme dohodnout na sní‑
žení nájmů, pak bychom zpravidla jejich
sítě museli odkupovat za přibližně 30 %
pořizovací ceny. V RWE GasNet jsme nyní
v odkupu sítí od obcí na zhruba polovině
stavu, než jaký byl ještě před několika roky.
n
Mohou se lidé v obcích těšit alespoň
na to, že se jim po zmíněném sloučení čtyř
distribučních společností v rámci skupiny
RWE do jediné sníží distribuční tarif?
Se sloučením firem dochází také ke slou‑
čení distribučních tarifů pro rok 2014 v je‑
diný. Tak přestanou v tarifech existovat re‑
gionální rozdíly – kromě Prahy a jihu Čech,
kde plyn nedistribuujeme. Ještě nelze uvést
přesná čísla. Musím však upozornit na fakt,
že poplatek za distribuci činí v konečné
n
ceně zemního plynu jen 18 %.
n
ivan ryšavý
13
29.11.13 11:56
Evropská uniE
udržitelnost projektů očima
poskytovatele a příjemce dotací
Pět let může být pořádně dlouhá doba. Zejména pokud jde
o udržitelnost projektů financovaných z evropských fondů.
Zachovat aktivity a výstupy projektu deklarované smlouvou
o poskytnutí dotace, mít v pořádku účetnictví a monitorovat
změny, které se v průběhu pěti let obvykle vyskytnou.
Jaké jsou rady poskytovatele dotace a s jakými problémy
se v praxi potýká příjemce evropských peněz?
o
bdobí udržitelnosti projektů finan‑
covaných z Regionálního operační‑
ho programu (ROP) Moravskoslez‑
sko začíná finančním ukončením projektu.
Trvá pět let, v případě projektů malých
a středních podniků tři roky. Regionální
rada Moravskoslezsko coby poskytovatel
dotace monitoruje a kontroluje projekty
i v době udržitelnosti.
Přehled povinností a rad shrnuje »Desa‑
tero a jedna rada navíc pro projekty v udr‑
žitelnosti«, kterou Regionální rada nedávno
zveřejnila (viz www.rr‑moravskoslezsko.cz;
k témuž i Moderní obec č. 3/2013, str. 25–26).
»V desateru upozorňujeme třeba na nut‑
nost podávat hlášení o změnách v projektu,
dodržovat naplnění indikátorů, sledovat
příjmy projektu. Radíme také se správným
postupem při dlouhodobém pronájmu ne‑
movitostí pořízených v projektu,« říká Mgr.
Kateřina Dostálová, MPA, ředitelka Úřadu
Regionální rady Moravskoslezsko.
závěrEm
Peníze EU jsou velkým přínosem pro rozvoj
měst. Aby se s nimi v celém projektovém
cyklu příjemce úspěšně vypořádal, musí
mít kvalitní komunikační a informační sys‑
tém v oblasti řízení projektů podpořený ne‑
■
méně kvalitním projektovým týmem.
martina szotkowská
město Orlová
michal sobEk
Úřad Regionální rady Moravskoslezsko
FOTO: aRchiv MěsTa
nEpřátElé udržitElnosti
z pohlEdu příjEmcE
Kromě peněz z ROP Moravskoslezsko je
Orlová úspěšným příjemcem prostředků
i z dalších operačních programů, státních
fondů, nadací apod. Město má bohatou
zkušenost s dodržováním spousty pravidel,
která se na zprovozněné projekty vážou,
a může tak definovat několik základních
»nepřátel« udržitelnosti projektů.
■ Čas. Udržitelnost sice trvá pět let od fi‑
nančního ukončení projektů, ale od nápa‑
du k realizaci uběhne i několik dalších let.
Může se tedy snadno stát, že příjemce musí
dodržet výstupy, které však byly nastaveny
za úplně jiné situace.
■ Efekt velkých očí. Jestliže všichni tak
moc usilují o dotaci, může pak konečný
uživatel nadhodnotit potřebnost projektu,
zpracovatel žádosti má tendenci poněkud
vylepšit jeho hodnocení, občan v marketin‑
govém průzkumu vylepšuje sám sebe a při‑
slíbí účast na všech plánovaných aktivitách.
A hlavně – všichni se při přípravě projektu
soustředí na získání peněz a nepřipouštějí
si, že, co je psáno, je dáno, a jednou to ně‑
kdo bude kontrolovat.
■ Efekt tiché pošty. Jako dětská hra, kdy se
z původního slova šeptem přes několik hrá‑
čů stane neskutečná zkomolenina, někdy
zafunguje i komunikace během přípravy,
realizace a následné udržitelnosti projektu.
Města mají složitou organizační strukturu
FOTO: aRchiv MěsTa
orlová Úspěšně využívá pEnízE
z Evropské uniE
Která další úskalí řeší příjemci evropských
peněz, vědí dobře v Orlové na Karvinsku.
Město na sedm projektů inkasovalo do‑
taci z ROP Moravskoslezsko v součtu přes
58 mil. Kč. Všechny projekty jsou finančně
uzavřené a tedy v době udržitelnosti.
Finančně nejnáročnější z investic byla
rekonstrukce a rozšíření budovy městského
úřadu, nazvaná Spokojený občan – vizitka
úřadu. Ve dvou etapách se podařilo částeč‑
ně centralizovat služby pro občany a došlo
také ke zřízení tzv. front office s cílem uspo‑
řit čas občanům i úředníkům.
a komunikace od projektového manažera
ke koncovému uživateli probíhá přes něko‑
lik oddělení či organizací. Je velmi důležité,
aby projektový tým měl správné informace
pro přípravu projektu a uživatel správné
podmínky, jež musí dodržet.
■ Efekt nestálosti. Politická reprezentace
měst se mění s volebním cyklem. Co bylo
nutné »včera«, může být »dnes« z pohledu
nového vedení minulostí. Záměry se však
někdy mění i v době udržitelnosti, což s se‑
bou nese zásahy do již pořízených investic.
■ Efekt, co dnes vydrží. Není řeč o van‑
dalismu. S ním město Orlová bojuje již
řadu let, majetek má pojištěn a počítá
rovněž s penězi na jeho údržbu a opravy.
Radnici však může zaskočit, je‑li životnost
některých technologií mnohem kratší než
povinných pět let a musí se obnovovat už
během doby udržitelnosti. Nabízí se otáz‑
ka, nakolik k tomu přispívá zákon o veřej‑
ných zakázkách, kdy každá podrobnější
specifikace zařízení může být brána jako
diskriminační, a jediným výběrovým krité‑
riem se tak stává cena.
■ Efekt moje, tvoje, čí. Podmínky dotace
požadují i hlášení změn a zakazují některé
majetkoprávní úkony s pořízeným majet‑
kem nebo pozemky pod ním. Majetkopráv‑
ní vztahy jsou však velmi nestálé. Dochází
k darování, vykupování, slučování či děle‑
ní parcel, zřizují se věcná břemena. Město
jako vlastník velkého majetku proto musí
mít funkční systém hlášení těchto změn.
Díky dotaci z ROP Moravskoslezsko v Orlové mohli v tělocvičnách
dvou ZŠ položit nové nášlapné vrstvy a prostory ozvučit.
14
MO12_14.indd 14
Modernizace sálu Domu kultury města Orlová se s pomocí
evropských peněz uskutečnila ve dvou etapách.
prosinec 2013
26.11.13 9:26
Téma
FOTO: archiv philips česká republika s. r. O.
Veřejné osvětlení
Rekonstrukce Dolního náměstí v Olomouci přinesla tomuto veřejnému prostoru i zcela nový koncept veřejného osvětlení (více na str. 17).
modernizaci veřejného osvětlení
by stát měl více podporovat
Kromě bezprostřední úspory energie navozuje investice
do veřejného osvětlení také větší pohodu v daném sídle –
a navíc také zlepší veřejný pořádek a zvýší bezpečnost lidí.
Co dnes města a obce musí nejčastěji
řešit s ohledem na veřejné osvětlení?
Protože veřejné osvětlení je mnohde staré často i desítky let, musí radnice obvykle
řešit jeho samotnou funkčnost. Poměrně
častým problémem je – jak jsem už zmínil,
také vandalismus či krádeže kovových částí a kabeláže, ale třeba i přerušení provozu
kvůli jiným stavebním pracím.
■
prosinec 2013
MO12_15_21.indd 15
Které způsoby financování mohou rad‑
nice nyní využívat s ohledem na renovaci
či rozšíření veřejného osvětlení a zvýšení
jeho kvality?
Převažuje čerpání finančních prostředků z vlastních zdrojů. Menšinově je to pak
možnost získání dotačních prostředků například z programu Ministerstva průmyslu
a obchodu Efekt (40% dotace). V poslední
době se některé obce rozhodly řešit stav
veřejného osvětlení metodou EPC (Energy
Performance Contracting), která byla dosud
spíše známa při řešení vytápění veřejných
budov. Jak známo, v zásadě v ní jde o profinancování provozních nebo investičních
prostředků u provedených oprav, rekonstrukcí nebo rozšíření veřejného osvětlení,
za účelem úspory elektrické energie a oprav
osvětlovací soustavy.
■
■ Co by města a obce potřebovaly, aby se
kvalita veřejného osvětlení v ČR mohla
zlepšit?
Velmi přínosná by byla vyšší míra metodické (administrativní), ale také finanční
FOTO: archiv
V
eřejné osvětlení je jako veřejně prospěšná služba důležitou součástí
obecní infrastruktury – a jistě není
vůbec podceňované. Poznamenává to místopředseda Svazu měst a obcí ČR a předseda jeho Komory statutárních měst, primátor Chomutova Mgr. Jan Mareš. »V řadě
případů je veřejné osvětlení dokonce přednější než jiné záležitosti. Jde přece o bezpečnost a veřejný pořádek, jde přece o bezpečný pohyb osob a vozidel po obci. Pečovat
o veřejné osvětlení je však velmi nákladné,
zejména údržba kabeláže a svítidel, které
jsou často předmětem vandalismu a rozkrádání,« dodává Jan Mareš.
Primátor Chomutova Jan Mareš je
i místopředsedou Svazu měst a obcí ČR.
podpory ze strany státu. Ať už formou vyšší
alokace v příslušných operačních programech nebo formou jiné podpory z vnitrostátních dotačních zdrojů. To vše proto, že
modernizaci veřejného osvětlení je možné
považovat za určitý integrovaný nástroj
pro zlepšení pohody ve městech a obcích,
neboť úsporou energií spojuje zlepšení veřejného pořádku s bezpečností a ochranou
/st/
životního prostředí.
15
27.11.13 18:29
Téma
Veřejné osvětlení
Veřejné osvětlení – dlouhodobě
podfinancovaná služba. Co s tím?
Hodnota majetku, který se váže k veřejnému osvětlení obcí
a měst, přesahuje 70 mld. Kč. Při průměrné čtyřicetileté
životnosti jeho infrastruktury by se do jeho rozvoje mělo
investovat asi 1,7 mld. Kč ročně. Tak tomu však zdaleka není.
V
eřejné osvětlení je důležitou veřejnou službou, která často získává
relativně málo pozornosti a zapadá v nabité agendě samospráv našich
měst a obcí. Nicméně investice do ní nejsou nízké, a pokud se provádějí správně,
jsou dlouhodobé (i na 30 let). V rozhovoru
pro Moderní obec to připomněl předseda
Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení
(SRVO) Ing. Hynek Bartík.
Co je hlavní činností SRVO?
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení je nezávislé občanské sdružení odborníků a profesionálů v oboru veřejného
osvětlení. Jeho členy jsou zástupci měst
a obcí, provozovatelů a správců veřejného
osvětlení, zástupci dodavatelských firem,
světelní technici, odborníci a vysokoškolští
pedagogové. Společnost již 22 let aktivně
přispívá ke zlepšení stavu této významné,
avšak v České republice podhodnocené,
veřejné služby.
Naším primárním cílem je informovat
města, obce, technické služby a projektanty, vzdělávat je a pomáhat zlepšení kvality
veřejného osvětlení u nás.
Oněch 22 let je poměrně dlouhá doba.
Jaké jsou plány SRVO pro další roky?
Jsme nezávislé sdružení, a proto jsou
naše možnosti velmi omezené. Nicméně
chceme dál zůstat nezávislou autoritou
v oboru, na kterou se města a obce, jejichž
představitelé řeší denně desítky různých
problémů, mohou kdykoli obrátit a získat
pomoc, radu či podporu z oblasti veřejného osvětlení.
Chceme se stát také věrohodným partnerem vládních institucí tak, abychom
městům a obcím pomohli zlepšit možnosti financování této veřejné služby, ale také
nastavení obecných podmínek. Ty dnes
často starostům ztěžují situaci a komplikují jim výběr technicky vhodného a ekonomicky optimálního řešení. Starostové se
Některá LED řešení, která
jsou rovněž nabízena
obcím a městům, fungují
doslova jako vypínač: Při
jeho sepnutí totiž spoříte
nejvíce, avšak nevidíte nic.
16
MO12_15_21.indd 16
Které jsou tedy největší výzvy, jimž vaše
odvětví čelí?
Kromě vyšších požadavků na znalosti jsou to především chybějící možnosti
podpory financování. Odhadujeme, že
majetek, který se v ČR váže k veřejnému
osvětlení, má hodnotu přes 70 mld. Kč.
Jestliže průměrná životnost jednotlivých
částí infrastruktury činí zhruba 40 let, města a obce by měly do rozvoje svého veřejného osvětlení ročně investovat 1,7 mld.
Kč, aby se infrastruktura zachovala alespoň
v současném stavu. Odhadujeme však, že
ve skutečnosti tyto investice dosahují jen
přibližně 600 milionů korun ročně. Protože v minulém programovém období dotace z Evropské unie pro veřejné osvětlení
chyběly, je toto podfinancování již opravdu
dlouhodobé a začne se brzy projevovat na
kvalitě dožívající infrastruktury, jako jsou
rozvaděče, sloupy či kabeláž. To s sebou
může nést i vysoká bezpečnostní rizika.
■
FOTO: archiv
■
■
konem 70 W, určitě spoříte. Ovšem nabízí
se otázka, zda svítíte také dostatečně. Proto je důležité k výběru přizvat nezávislého
profesionálního technika, který je schopen
posoudit, bude-li dané řešení dostatečně
kvalitní, aby se zajistila bezpečnost obyvatel a zvýšil také jejich pocit bezpečí.
Hynek Bartík: Dlouhodobé podfinanco‑
vání veřejného osvětlení se může brzy
začít projevovat na kvalitě dožívající
infrastruktury.
totiž kvůli nedostatkům v systému mohou
jednoduše, naprosto nevědomky rozhodnout pod tlakem obchodníků špatně –
a v dnešních podmínkách pak již nejsou
zpětně schopni jakkoli nevhodné řešení
rozporovat.
Celý průmysl osvětlování prochází
velikou technologickou revolucí, kdy se
přechází od klasických, mnoho let zavede‑
ných technologií ke zcela novým. Týká se
to i veřejného osvětlení?
Nové technologie ve veřejném osvětlení
se především opírají o LED svítidla a o nástup s tím spojených řídicích systémů.
Změny probíhají nebývalou rychlostí, přičemž na trhu se objevuje obrovské množství řešení, která nepodléhají žádným společným standardům. Proto se také otevírá
zcela zřetelný propastný rozdíl mezi kvalitními a nekvalitními řešeními, což zvyšuje
požadavky na znalosti projektantů elektro
i samotných majitelů a provozovatelů soustav veřejného osvětlení.
■
Nabídku na úsporné veřejné osvětle‑
ní opravdu již dostal úplně každý staros‑
ta v této zemi. Jsou to jen sliby, nebo je
opravdu možné spořit?
Úspory v dnešní době dosažitelné určitě jsou. Mnohdy však města i obce kladou
na novou soustavu jediný požadavek, jímž
je úspora. Ano, jestliže nahradíte svítidlo
s příkonem 150 W novým svítidlem s pří-
■
Jak by proto na závěr zněla vaše rada
pro starosty, kteří chtějí veřejné osvětle‑
ní ve své obci či ve svém městě efektivně
řešit?
Jednoznačně bych doporučoval spolupracovat s odborníky, kteří pomohou posoudit stávající stav soustavy veřejného
osvětlení a dají dobrozdání, zda je třeba
vyměnit pouze svítidla nebo vyměnit celou
soustavu, případně navrhnout dlouhodobou koncepci obnovy a správy celé infrastruktury v závislosti na znalosti ekonomických a technických možností obce nebo
města.
Pokud starosta zvažuje dnes již technicky vhodné LED řešení, je třeba nechat
odborníky posoudit vhodnost navrhovaných variant a jednoznačně určit, která
z nich spoří a zároveň udrží – či nejvíce
zlepší podmínky osvětlení. A která řešení
naopak fungují doslova jako vypínač: Při
jeho sepnutí totiž spoříte nejvíce, avšak
nevidíte nic. Cílem měst a obcí je určitě
i ve veřejném osvětlení spořit co nejvíce –
ale zároveň také co nejlépe plnit veřejnou
službu. To se můžete dozvědět pouze díky
světelnému výpočtu pro každou řešenou
komunikaci či prostranství, který by vám
měla být schopna vypracovat každá profesionální firma. A rovněž tyto výpočty se
vyplatí nechat raději posoudit nezávislým
■
odborníkem.
■
iVan ryšaVý
prosinec 2013
27.11.13 18:29
Veřejné osvětlení
Téma
dolní náměstí v olomouci
nabízí silné vjemové
zážitky ve dne i v noci
FOTO: archiv
VýChozí siTuaCe
V hanácké metropoli představuje Dolní
náměstí historicky významný městský prostor, jehož vývoj je spojen s počátky města Olomouce. V 19. a 20. století se užívání
náměstí ustálilo jako významný tržní prostor. V posledních letech se z náměstí stalo parkoviště s téměř stovkou parkovacích
míst. Náměstí tak plnilo pouze komunikač-
Projektant Pavel Pospíšil dokázal využít
nových svítidel nastavených v různých
světelných režimech, což výrazně přispě‑
lo k víceúčelovému využívání náměstí.
Kontakty
MO001471‑1
■ Ing. arch. Pavel Pospíšil
– studio prak s.r.o., 28. října 5, 779 00 Olomouc,
česká republika
– email: [email protected]
– www.studioprak.com
– mobil: +420 737 384 688
■ Ivo Opletal
– account Manager
philips Outdoor lighting
– philips česká republika s. r. o.,
Šafránkova 1,155 00 prague 5, czech republic
– e‑mail: [email protected]
– tel.: +420 233 099 380, mob.: +420 725 871 334
prosinec 2013
MO12_15_21.indd 17
ní funkci, tj. pro parkování vozidel a průchod obyvatel z jednoho svého konce na
druhý a postupně ztratilo funkci místa pro
setkávání obyvatel.
VýzVa
Cílem rekonstrukce bylo vrátit náměstí
jeho základní obchodní, kulturní i společenský rozměr. Současně se měl snížit
počet parkovacích míst a náměstí mělo
získat charakter bezbariérového prostředí
pro nejrůznější společenské aktivity. To vše
s využitím osvětlení, jež by umožňovalo vytvořit slavnostní i komorní atmosféru, včetně iluminace památek. Východiskem návrhu bylo vytvoření osvětlovací soustavy se
sloupy nesoucími až pět svítidel a dosažení
dojmu scény osvětlené světlomety, jejichž
nastavení lze měnit pro konkrétní příležitost a účel.
»Dokončením oprav Dolního náměstí
v Olomouci byl završen dlouholetý proces
hledání vhodného uspořádání veřejného
prostoru sloužícího potřebám obyvatel,
návštěvníků i dopravy. Použití nových svítidel nastavených v různých světelných
režimech výrazně přispělo k víceúčelovému využívání prostoru náměstí,« poznamenává Ing. arch. Pavel Pospíšil ze Studia
PRAK s. r. o..
náVrh řešení
Zadání investora a představa architekta vyústily v řešení prostoru na míru. Speciálně
pro tuto aplikaci bylo vyvinuto uchycení
svítidel na sloupy, které umožňuje jejich
osový pohyb o +/– 20°. Svítidla samotná
je navíc možné vertikálně nastavit a díky
tomu se osvětlení přibližuje osvětlovacím
soustavám podobným těm, které se používají pro co nejflexibilnější nasvětlení
prostoru. Svítidla, sestavená na stožárech
ve funkčních kombinacích a ovládacích
okruzích, jsou schopna vytvořit různé režimy svícení. Toto versatilní řešení umožnilo
»scénografické osvětlení« ploch Dolního
náměstí a osvětlení přizpůsobovat jak typu
příležitosti, tak požadovanému efektu.
Náměstí je osvětleno dvěma typy svítidel
na dvou typech sloupů. Svítidla UrbanScene (teple bílá barva světla) plní primární
funkci nasvětlení pěších a vozidlových koridorů. Halogenidové světlomety Decoflood
osvětlují centrální prostor při slavnostních
příležitostech a slouží pro iluminaci památek. Mezi Dolním a Horním náměstím
Svítidla UrbanScene (teple bílá barva
světla) plní primární funkci nasvětlení
pěších a vozidlových koridorů.
FOTO: archiv
r
ekonstrukce historického Dolního
náměstí v Olomouci – a především
jeho osvětlení, posunuje vnímání
toho, jak lze pracovat s osvětlením veřejného prostoru, na zcela novou úroveň.
FOTO: archiv
Přístup, s nímž je koncept osvětlení tohoto prostoru pojat,
vybočuje z mantinelů osvětlení náměstí pro každodenní
provoz a nabízí nové, neotřelé možnosti k oživení atmosféry
při různých příležitostech, podle nálady i typu akce.
Osvětlovací soustava na Dolním náměstí
sestává ze sloupů nesoucích více svítidel.
Rychlá fakta
■
■
■
■
■
■
■
■
Klient/investor: statutární město Olomouc
Projekt: rekonstrukce Dolního náměstí,
Olomouc
Rok realizace: 2013
Svítidla/zdroj: urbanscene, Decoflood,
urbanstar / cosmopolis
Projektová podpora:
ivo Opletal, philips česká republika, s. r. o.
Výrobce a dodavatel svítidel: philips N.v.
Odpovědný projektant:
ing. arch. pavel pospíšil, studio prak s. r. o.
Spoluautor koncepce osvětlení:
světelný technik ing. petr Novotný, lightservis
ZDrOJ: sTaTuTárNÍ MĚsTO OlOMOuc
jsou svítidla UrbanStar. Svítidla poskytují
skvělou rovnoměrnost a dostatečnou hladinu osvětlení i pro motorizovaný provoz
a zároveň osvětlují přilehlé chodníky, ale
neosvětlují fasády přilehlých domů.
Výhody
Náměstí ve své nové podobě navrátilo
obyvatelům města důstojný veřejný prostor. Omezením parkovacích míst v centru Olomouc získala zpět identitu města
prodchnutého historií. Osvětlení dokáže
navodit atmosféru podle typu příležitosti:
slavnostní při společenských akcích, stejně jako nočního klidu či intimity a pocitu
/st/
bezpečí pro chodce.
17
27.11.13 18:29
Téma
Veřejné osvětlení
jak na přípravu
projektů obnovy
veřejného osvětlení
Cílem článku je nasměrování potenciálních žadatelů
na efektivní využití státních prostředků vynakládaných
prostřednictvím dotačních titulů v oblasti úspor
elektrické energie v osvětlovacích soustavách.
Ž
adatelé a příjemci dotace nebývají
zcela přesně obeznámeni s problematikou realizace efektivních osvětlovacích soustav a systémů řízení a regulace. Naaopak jsou obvykle silně ovlivňováni
komerčními snahami prodejců materiálů
a svítidel i jiných komponentů, které mohou – avšak také nemusí, výrazně napomoci k úspoře elektrické energie.
V čem spočíVají základní Chyby
a omyly při přípraVě projekTů
Proto se i nyní v praxi objevují technologicky zastaralá řešení a návrhy, opřené
o nemoderní koncepce soustav osvětlení
návrhem neefektivních svítidel a zdrojů.
A zároveň se leckde instalují systémy řízení
a regulace opřené o dnes již překonané pojetí řízení centrálním způsobem.
K omylům a chybám při přípravě vede
nekompetentnost přípravy projektu, komerční vlivy prodejců a odborná neznalost
problému (pochopitelná a do jisté míry
omluvitelná) na straně žadatelů – obcí.
Správný návrh veřejného osvětlení respektuje poslání podpory bezpečnosti pěších osob, dopravy a bezpečnosti osob
a majetku. Zároveň zaručuje maximální
efektivitu provozu osvětlovací soustavy,
přičemž musí současně respektovat veškerá ustanovení obecně platných norem
a předpisů platných pro elektrické zařízení, jímž je soustava veřejného osvětlení
z hlediska provozní bezpečnosti především.
pasporT TeChniCkého
zařízení Veřejného osVěTlení
i energeTiCký audiT
Rozumný investor by měl postupovat tak,
že jako první krok si nechá zpracovat dokumentaci stávajícího stavu a pasport
technického zařízení veřejného osvětlení. Teprve na jeho základě investor může
zhodnotit technický stav svého zařízení a nechat navrhnout koncepci obnovy
a vlastní rekonstrukci (výměnu zdrojů, svítidel, stožárů, světelných míst, napájecích
rozvodnic apod.).
Ideální je, pokud energetický audit veřejného osvětlení byl zpracován autorizovaným energetickým auditorem – poradcem,
a to v jeho spolupráci s projektantem – světelným technikem. Ovšem s takovým, jenž
má s navrhováním energeticky efektivních
osvětlovacích soustav zkušenosti.
18
MO12_15_21.indd 18
Poskytovatelé státní
podpory budou chtít doložit
ekonomickou efektivitu
vynaložených prostředků,
vysokou technickou
úroveň i ekologický přínos
projektu.
pro finanCoVání projekTů
se nabízí VíCe moŽnosTí
Je-li investor srozuměn se všemi možnostmi, které mu trh nabízí pro řešení revitalizace veřejného osvětlení, a rozhodne-li
se pro fundovaného zpracovatele zadání
na technické podmínky, otevře se před ním
otázka finančního pokrytí takové investice.
Dnešní možnosti financování revitalizace veřejného osvětlení jsou rozděleny do
několika základních směrů:
■ komunální půjčky;
■ splátkový režim – contracting
(metoda EPC);
■ leasingové splátky;
■ dotace z fondů ČR.
Formy komunální půjčky jsou obecně
známy a v dnešní době se poskytují pouze
s maximální opatrností. Tyto půjčky vyžadují jednoznačně perfektní přípravu technické úrovně revitalizace, stejně jako pečlivou finanční analýzu splátkového režimu,
nemluvě o nutnosti velmi dobrého ratingu
dané obce či daného města.
Pro formu splátkového režimu – contrac‑
ting, se v zásadě vztahují podobné podmínky jako pro zafinancování pomocí přenese‑
né správy veřejného osvětlení. U metody
EPC však jednoznačně platí, že splátky poskytnutých finančních prostředků musí být
hrazeny z provozních úspor, generovaných
souborem úsporných opatření, který byl definován již při zadání investice.
Prakticky stejná pravidla jako v předešlém případě platí také pro formu leasin‑
gových splátek.
Pokud jde o formu financování (přesněji –
spolufinancování) z fondů ČR, je třeba připomenout obecně zavedené postupy a nároky, které jsou na žadatele o dotaci klade-
ny, přičemž ne vždy si je žadatel uvědomuje. Především je to základní ustanovení, že
v projektu musí být respektovány všechny
platné předpisy a normy (tzn. včetně ČSN
EN). Proto se v těchto případech klade tak
velký důraz na technickou úroveň přípravy,
prováděné zásadně za pomoci odborníka –
specialisty na řešení právě této problematiky.
Oblasti státní pomoci při spolufinancování byly zatím možné z těchto zdrojů:
■ krajské zdroje (ROP);
■ státní zdroje;
■ evropské zdroje.
Ke krajským dotačním možnostem, zejména prostřednictvím regionálních ope‑
račních programů (ROP), lze obecně říci,
že takto lze dotačně podpořit pouze projekty zaměřené výlučně na rekonstrukci či
výstavbu nového veřejného osvětlení.
Pokud jde o státní zdroje, v zásadě je
možné veřejné osvětlení rovněž financovat z Programu obnovy venkova (POV)
a jeho variant. Nyní je jediným komplexně
řešeným programem zaměřeným na obnovu soustav veřejného osvětlení Program
EFEKT 2014 – Státní program na podporu
úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2014.
V současnosti je zřejmá rovněž snaha
o přípravu a realizaci podpůrných programů pro obnovu veřejného osvětlení z prostředků Státního fondu životního prostře‑
dí (SFŽP), avšak podmínky pro využití této
podpory dosud nejsou oficiálně stanoveny.
Je třeba, aby potenciální zájemce měl
připraveny podklady nutné pro přílohy
jednotlivých programů v případě, že se pro
něj stane aktuální. Zájemce musí mít na
paměti rovněž fakt, že poskytovatelé státní podpory po něm budou požadovat, aby
v projektu prokázal ekonomickou efektivitu vynaložených finančních prostředků,
vysokou technickou úroveň a v neposlední řadě také ekologickou efektivitu prováděných opatření a souvisejících s revitalizací veřejného osvětlení.
nezapomínejme ani
na splnění nuTnýCh
TeChniCkýCh poŽadaVků
Technické požadavky – podmínky žádosti nutné pro dosažení dotace byly ve formě
obecného doporučení formulovány v Me‑
todických pokynech pro obnovu, provoz
a údržbu veřejného osvětlení, které byly
vydány Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v roce 2008 a v publikaci Úspory
elelektrické energie v systémech veřejné‑
ho osvětlení – úskalí (chyby a omyly) při
jejich přípravě a realizaci, vydané MPO
v roce 2011.
Tyto publikace vznikly, stručně řečeno,
ve snaze, aby navržený soubor opatření
vedoucí ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy a financovaný z veřejných prostředků, byl navržen co možná nejefektivněji (volně ke stažení na
■
www.mpo‑efekt.cz).
zdeněk hasoň
poradenské středisko ekis MpO čr
www.vo‑revital.cz
prosinec 2013
27.11.13 18:29
Veřejné osvětlení
Téma
moravská Třebová se dnes
už ukazuje v »novém světle«
p
rojekt jsme představili i na XVI. Celostátní finanční konferenci Svazu měst
a obcí uspořádané 21.–22. 11. v Praze.
Předpokládaná úspora by mohla přesáhnout dokonce 50 % původních energetických nákladů a uhradí investice odhadem
v hodnotě 15 mil. Kč.
K modernizaci soustavy veřejného osvět‑
lení (VO) nás vedly hned tři důvody:
1 Kvalita života. Budoucnost totiž patří
světlu. Optimální osvětlení silničních tahů,
pěších zón, chodníků, náměstí a parků, to
vše přece vytváří nejen kolorit večerního
města, ale výrazně také přispívá ke zvýšení
bezpečnosti silničního provozu a snížení
rizika kriminality. Procházky obyvatel a turistů večerním osvětleným městem se tak
stávají přirozenou součástí života. Rozhodli
jsme se ukázat město v novém světle.
2 Snížení nákladů. Nynější investice do
obnovy soustavy veřejného osvětlení ušetří
výrazně provozní náklady v budoucnosti.
Mezníky elektrifikace
pro Moravskou Třebovou
■ 1878: instalace šesti obloukových lamp pro
osvětlení tkalcovny lnu v MoravskéTřebové.
■ 1881: Thomas alva edison postavil elektrickou
centrálu pro budovu divadla v brně.
■ 2012: první projekt modernizace veřejného
osvětlení metodou epc v české republice.
ZDrOJ: MĚÚ MOravská TŘebOvá
Kromě celkové spotřeby elektrické energie
se navíc výrazně sníží i poruchovost VO.
3 Úspora primárních zdrojů. Při rozhodování o obnově zastaralé soustavy veřejného osvětlení jsou důležitá i jiná než finanční hlediska. Například snižování energetické náročnosti je jedním z projevů
zodpovědného postoje k životu budoucích
generací ve zdravém prostředí.
Proč jsme se rozhodli pro metodu EPC
(Energy Performance Contracting)? Vedly
nás k tomu tyto její výhody:
■ Přímé úspory elektrické energie VO metodou EPC vytvářejí prostor pro dlouhodobé splácení nákladů na projekt.
■ Prostředky na realizaci pocházejí z cizích zdrojů.
■ Zhotovitel sjedná bankovní úvěr s odloženými rovnoměrnými splátkami v délce
splácení 10 let, zabezpečený metodou EPC.
■ Zhotovitel realizuje dílo a po jeho dokončení město splácí pohledávku z úspor.
■ Tato metoda financování projektu nezatěžuje (dle aktuálně platné metodiky) investiční část rozpočtu ani dluhovou službu
města a umožňuje z dlouhodobého hlediska zahájit prostou obnovu majetku VO.
Město proto vypsalo výběrové řízení, v jehož rámci měl vybraný poskytovatel služeb
dopracovat návrh energeticky úsporných
opatření, zajistit jejich realizaci a sám financovat příslušná opatření. Tato investice do veřejného osvětlení na území města
Veřejné osvětlení – stav ke konci roku 2012
(měsíc po celkové modernizaci)
počet svítidel
zmodernizovaných svítidel
počet rozvaděčů (všechny zmodernizované)
průměrný příkon na 1 sM před modernizací (září 2012 – jen pro ilustraci)
průměrný příkon na 1 sM po modernizaci (prosinec 2012)
Náklady na energii
Náklady na opravy a údržbu
618 ks
618 ks
24 ks
145 W
84 W
1 197 059 kč
1 110 000 kč
ZDrOJ: MĚÚ MOravská TŘebOvá
Veřejné osvětlení – finální stav ke konci roku 2022
počet svítidel
zmodernizovaných svítidel
počet rozvaděčů (všechny zmodernizované)
průměrný příkon na 1 sM po modernizaci (prosinec 2012)
Náklady na energii
Náklady na opravy a údržbu
618 ks
618 ks
24 ks
84 W
618 879 kč
500 000 kč
ZDrOJ: MĚÚ MOravská TŘebOvá
prosinec 2013
MO12_15_21.indd 19
FOTO: archiv
Jedním z prvních měst v České republice, která se zaměřila na
modernizaci sítě veřejného osvětlení s využitím metody EPC,
je Moravská Třebová. Díky metodě, založené na financování
projektu z dosažených úspor energií, nemusela 15milionovou
investici (včetně finančních nákladů) platit ze svého rozpočtu.
Pavel Brettschneider: Nynější investice
do obnovy soustavy veřejného osvětlení
ušetří provozní náklady v budoucnosti.
měla být splácena z uspořených provozních nákladů po dobu 10 let.
Smlouvu s vybraným dodavatelem zakázky – společností Siemens, s. r. o., – zastupitelstvo města schválilo na mimořádném
jednání v červenci 2012. Které výhody tedy
město získalo využitím metody EPC ve
spolupráci s tímto dodavatelem? Šlo o:
■ modernizovanou soustavu VO s nulovou počáteční investicí ze strany města,
zhruba 12 mil. Kč;
■ možnost rozložení a postupného splácení investice města formou garantovaných úspor nejen v oblasti el. energie, ale
i správy a údržby (splátky formou úspor);
■ odborný energetický management na
10 let (analýzy a návrhy řešení);
■ moderní řídicí systém a dohledové pracoviště (efektivní řízení);
■ garanci kvality Siemens řešení (záruka
za jakost);
■ možnost zapojení Technických služeb
do celého projektu (sdílení know-how).
V čem konkrétně projekt spočíval? Modernizace veřejného osvětlení na území
města sestávala z výměny 680 ks stávajících
svítidel včetně světelných zdrojů za svítidla Pilz, SR50,70 a SR100,150; výměny stávajících 24 ks rozvaděčů VO za rozvaděče
s obousměrnou komunikací s dispečinkem
a možností ovládat příkon svítidel; instalace dispečinku pro monitoring a ovládání
soustavy VO a efektivní správu a údržbu.
Máme spočítáno, že co do spotřeby elektrické energie by náklady na stávající VO
v příštích 10 letech činily 29,788 milionu
korun. Díky modernizaci VO však během
této doby budou náklady představovat jen
■
13,488 mil. Kč.
paVel breTTsChneider
místostarosta města Moravská Třebová
19
27.11.13 18:29
Téma
Veřejné osvětlení
evropské dotace na veřejné
osvětlení jsou šancí i rizikem
Českým městům a obcím se stále více nedostává peněz
na provoz a investice. Pomoci mohou dotace
ze strukturálních fondů EU, jejichž čerpání v novém
programovacím období 2014–2021 se právě připravuje.
j
ednou z oblastí, kam by měly peníze
z těchto fondů také putovat, je veřejné
osvětlení, které pro municiální sféru
představuje zároveň potenciál úspor i potřebu vysokých investic. O příležitostech,
ale i nebezpečích, které s sebou přinášejí
dotace do veřejného osvětlení z evropských
fondů, jsme hovořili s Ing. Vítězslavem
Chmelíkem, generálním ředitelem společnosti Eltodo-Citelum, jež v českých obcích
a městech spravuje 20 % veškerého veřejného osvětlení.
Ve kterých městech nebo obcích je tedy
veřejné osvětlení podle vašeho názoru
nejvíce zanedbané?
To je velmi individuální. Nicméně z čistě
statistického pohledu to především bývají
obce do tří tisíc obyvatel – tam výši investice odhaduji zhruba na 6 až 9 miliard korun.
Je to samozřejmě dáno i tím, že těchto obcí
je početně nejvíc (přes 90 %).
■
Není ve srovnání s těmito investičními
potřebami uvažovaná částka 1,8 mld. ko‑
run z evropských fondů příliš nízká?
Na první pohled to tak vypadá. Na druhou stranu existuje množina malých měst
MO001484‑1
■
20
MO12_15_21.indd 20
V čem se odlišuje?
Při komplexní rekonstrukci se renovují
nebo vymění všechny nebo většina jeho
částí, tedy svítidla, stožáry, kabely a rozvaděče. Na jeden světelný bod – v obecné
mluvě na »světlo«, připadá investice 30 až
60 tisíc korun. Tato investice také přinese úsporu na elektřině, protože obsahuje
i výměnu svítidla (3 až 10 tisíc korun) za
úsporné. Jenže tato úspora je ve srovnání
s celkovou investicí relativně malá, takže
z evropských fondů je na ni možné získat až
85 % celkových nákladů. Zároveň však platí,
že pokud investujete pouze do výměny svítidel, ostatní části veřejného osvětlení dále
zastarávají. Nemá tedy smysl věšet moderní LED svítidla na sloupy, které do pěti let
spadnou.
■
FOTO: archiv
Podle současných předpokladů by na
veřejné osvětlení mělo být z evropských
fondů vyčleněno 1,8 mld. Kč. V jakém sta‑
vu se veřejné osvětlení u nás nachází a ko‑
lik je třeba do něj investovat?
Veřejné osvětlení v České republice není
všeobecně v dobrém stavu. Stejně jako
ostatní veřejná infrastruktura si s sebou
nese obrovský investiční deficit z minulosti
a jen v málo případech se tento deficit daří
eliminovat nebo alespoň snižovat. V průměru se můžeme srovnávat s bývalými
postkomunistickými zeměmi, jako například se Slovenskem nebo Polskem. Ovšem
ve srovnání s Německem nebo i Itálií či
Španělskem jsme s trochou nadsázky stále
oněch příslovečných »sto let za opicemi«.
Odhaduji, že aby se všechny obce a města se
svým veřejným osvětlením dostaly na velmi
dobrou technickou úroveň Prahy, musely
by do něho celkem investovat přes 20 miliard korun. To je samozřejmě obrovské číslo.
Nicméně jakousi minimální investici, aby
se mohlo modernizovat veřejné osvětlení
v těch městech a obcích, kde je nejvíce zastaralé – a kde také mají nezbytné peníze na
spoluúčast nebo profinancování projektů
tohoto druhu, odhaduji na celkovou sumu
8 až 13 mld. Kč.
■
jů. Čím větší úsporu v budoucích výdajích
jim totiž investice přinese, tím menší je
podíl fondů na ní, přičemž podstatná část
celé infrastruktury zůstane ve špatném stavu. Proto doporučuji z evropských fondů
financovat celkovou modernizaci veřejného osvětlení. To však samozřejmě bude
záviset i na vypsaných podmínkách pro získání dotace.
Vítězslav Chmelík, generální ředitel
společnosti Eltodo‑Citelum, doporučuje
z evropských peněz raději financovat cel‑
kovou modernizaci veřejného osvětlení.
a obcí, které nejsou – a asi již nikdy ani nebudou – schopny své veřejné osvětlení modernizovat z vlastních zdrojů. Pro ně představují dotace jedinou šanci. Můj odhad
je, že jde o zhruba 10 % všech měst a obcí.
Pokud by se podařilo evropské dotace nasměrovat právě do nich, pak by svůj smysl
určitě měly.
Mluvíte o úskalích využití evropských
fondů pro modernizaci veřejného osvětle‑
ní. Co tím máte na mysli?
Obce a města si často pod modernizací
veřejného osvětlení představují výměnu
starých sodíkových nebo ještě rtuťových
svítidel za moderní LED svítidla, protože
s touto výměnou jim výrazně klesnou náklady na spotřebovanou elektrickou energii, a to v rozsahu 30 až 70 %, podle toho, jak
stará jsou původní svítidla. Pokud ovšem
budou chtít na tuto výměnu použít peníze
z evropských fondů, tak budou větší část
investice muset pokrýt z vlastních zdro-
■
Je‑li deklarovaná životnost
LED svítidel deset až
dvacet let, měly by radnice
od dodavatele požadovat
záruku minimálně
na oněch deset let.
Je však investice do moderních LED
svítidel pokaždé výhodná?
Výměna klasické sodíkové výbojky za
LED svítidlo dnes už téměř vždy přinese
úsporu elektrické energie. Na druhou stranu jsou pořizovací náklady mnohonásobně
vyšší. Proto je nutné v každém případě zvažovat, zda úspora na elektřině vyváží vyšší
investici do LED svítidel. Navíc, jestliže se
rozbije sodíková výbojka, novou pořídíte
za 300 korun. Pokud se však rozbije LED
svítidlo, dáte za nové i deset tisíc korun.
Klíčové je, aby obce a města dosáhly toho,
že na nová LED svítidla dostanou od dodavatele dlouhou záruku. Výrobci dnes běžně
poskytují záruku pětiletou, ale je-li deklarovaná životnost LED svítidel deset až dvacet
let, měly by radnice požadovat záruku minimálně na oněch deset let.
■
Co by měli zájemci o dotace do veřejné‑
ho osvětlení již nyní případně udělat, aby
je nakonec skutečně získali?
Měli by si v předstihu nechat zpracovat
tzv. pasport veřejného osvětlení a případně
také energetický audit. Pasport je technicko-ekonomickým popisem stavu veřejného
osvětlení. Energetický audit zase řekne, jak
velkých úspor a s jakými prostředky může
být modernizací dosaženo. Oba dokumenty jsou pro žádost o dotace nutné. Jakmile
se totiž dotace vypíšou, začne závod o čas.
Navíc, vypracování těchto dokumentů
pak bude jistě dražší, protože to už půjde
o hodně peněz.
/st/
■
prosinec 2013
27.11.13 18:29
Veřejné osvětlení
Téma
Již téměř pět let testuje společnost Eltodo‑Citelum
na několika lokalitách v Praze využití LED svítidel
ve veřejném osvětlení. Společnost v reálných podmínkách
ověřuje technické parametry LED svítidel,
jejich ekonomickou výhodnost a potřebu údržby.
d
osažené výsledky lze shrnout v návod, zda, jak a za kterých podmínek
je výhodné investovat do LED svítidel ve veřejném osvětlení. Použitelný je pro
všechny obce a města v České republice.
aby inVesTiCe do Veřejného
osVěTlení byla ekonomiCká…
»LED technologie jsou jistě technologií budoucnosti i ve veřejném osvětlení. Jejich
nasazení v současných podmínkách konkrétního sídla je však třeba pečlivě zvažovat, a to až do úrovně jednotlivých lokalit či
ulic. Bez toho můžete své peníze rovnou vyhodit oknem,« říká Ing. Vítězslav Chmelík,
generální ředitel společnosti Eltodo-Citelum. »Přesto můžeme na základě dlouholetého a rozsáhlého testování v Praze vymezit
hrubé hranice, v nichž je investice do LED
svítidel již ekonomická.«
1 Je-li veřejné osvětlení vybaveno zastaralými rtuťovými výbojkami, investice do
LED osvětlení bude díky úspoře v odebrané
elektřině (průměrně 70 %) vždy ekonomicky výhodná (návratnost zhruba 5 až 10 let).
2 V případě výstavby nového veřejného
osvětlení (v nových developerských projektech) či při zásadních rekonstrukcích
stávajícího veřejného osvětlení (např. při
rekonstrukcích celých ulic, kdy se bude měnit i umístění stožárů veřejného osvětlení)
lze předpokládat, že za dodržení některých
podmínek bude využití LED technologií již
ekonomičtější než nasazení sodíkového veřejného osvětlení.
3 Plošná výměna moderních sodíkových
svítidel za LED svítidla zatím ještě není ekonomická.
kaŽdý projekT musí býT
indiViduálně pojaT
»Pro všechny obce a všechna města však
platí totéž, co pro Prahu,« podotýká Vítězslav Chmelík. »Vhodnost využití LED svítidel je nutné u každého projektu posuzovat
individuálně. Jde o multikriteriální hodnocení, kde ekonomická návratnost je jen jedním z parametrů.«
Při hodnocení každého projektu je třeba
na prvním místě zvážit, zda se LED svítidla
do dané lokality vůbec hodí. »Jednou z jejich výhod je, že světelný tok koncentrují
pod sebe, svítí dolů a nikam jinam. Jenže
tato výhoda se může snadno změnit v nevýhodu. Použijete-li totiž LED osvětlení na
hlavním městském bulváru, všechny domy
od prvního patra výše se ponoří do úplné
tmy a bulvár přestane být bulvárem,« vysvětluje generální ředitel Eltodo-Citelum.
V úvahu je třeba vzít rovněž fakt, že některá LED svítidla vyzařují chladné bílé
světlo, zatímco sodíkové výbojky teplé žluté
světlo. Proto se LED svítidla nehodí např.
do historických center. Vítězslav Chmelík
proto připomíná: »Město, které o využití
LED svítidel ve veřejném osvětlení uvažuje,
by mělo udělat pilotní projekt, aby se ukázalo, zda občané tuto změnu charakteru
svého „nočního“ města přijmou.«
»bezúdrŽboVá TeChnologie«?
pouhý mýTus
Dalším parametrem, který Eltodo-Citelum
v rámci testování LED svítidel vyhodnocuje, je výrobci deklarovaná »bezúdržbovost«
LED svítidel a její vliv na ekonomiku provozu veřejného osvětlení. Podle Vítězslava
MO001484‑2
Nuselský
most
v Praze
se letos
v létě
dočkal
moder‑
nizace
veřejného
osvětlení.
Nově je
vybaven
LED
svítidly.
ilusTračNÍ FOTO: archiv elTODO
prosinec 2013
MO12_15_21.indd 21
ilusTračNÍ FOTO: archiv elTODO
do led technologií
se nevrhejte po hlavě
a bez pasportu
Historizující lucerny v centru české
metropole, vyvinuté společností Eltodo.
Chmelíka je v tomto případě pojem »bezúdržbová technologie« zavádějící, neboť
každé LED svítidlo nasazené ve veřejném
osvětlení údržbu zkrátka potřebuje.
Zjednodušeně řečeno, údržba se skládá
ze tří činností: pravidelných revizí (z důvodu, že jde o elektrické zařízení), z čištění
(usazený prach snižuje světelný tok LED
svítidla) a z výměny porouchaných světelných zdrojů (tedy sodíkových výbojek
nebo celých LED svítidel). U veřejného
osvětlení s LED svítidly je nutné provádět
revizi stejně často jako u klasických výbojek, čištění LED svítidel je jednodušší
a rychlejší, k jejich výměně dochází méně
často. Podle dosavadních výsledků testování v Praze lze říci, že poruchovost LED
svítidel je jedno procento, u klasických
sodíkových svítidel je to zhruba 7 až 12 %.
»Náš odhad je, že při využití LED svítidel
by mohly náklady na údržbu veřejného
osvětlení klesnout zhruba o 8 %,« doplňuje Vítězslav Chmelík.
sTřezme se zbyTečného hazardu
Stojí-li radnice před rozhodnutím, zda pro
zásadní rekonstrukci a modernizaci veřejného osvětlení využít LED svítidla, je nezbytné, aby si nechala zpracovat tzv. pasport veřejného osvětlení (který po obcích
tak jako tak vyžaduje zákon), tedy přesnou
inventarizaci obsahující technické parametry a životnost všech jeho prvků. »Pokud nám město nebo obec takový pasport
předloží, nebo si jej u nás nechá zpracovat,
jsme schopni během týdne vyhodnotit, zda
a za jakých podmínek se mu vyplatí investovat do LED svítidel,« říká generální ředitel
Eltodo-Citelum. »Bez tohoto vyhodnocení
je investice do LED svítidel ve veřejném
osvětlení ekonomickým hazardem.«
Testování LED svítidel v okolí Smíchova
a na Karlově náměstí v Praze pokračuje.
Jedním ze sledovaných parametrů, který lze
vyhodnotit až v delším časovém horizontu,
je např. pokles svítivosti v čase. »Výhodou
LED svítidel je, že je výrobci dokážou přesně vyrobit pro požadovaný světelný výkon.
Což však na druhou stranu vyžaduje přesně
vědět, jak jejich světelný výkon v čase klesá, aby se nestalo, že po deseti letech služby
klesne úroveň osvětlení pod požadovanou
/st/
úroveň,« uzavírá Vítězslav Chmelík.
21
27.11.13 18:29
Životní prostředí
Úsek silnice I. třídy mezi Liptálem a Lhotou u Vsetína byl
letos na přelomu října a listopadu pokryt alternativním
povrchem. Má prokázat vyšší odolnost gumoasfaltové směsi
v porovnání s běžným silničním asfaltem.
s
rovnávat se budou především rychlost stárnutí a vytváření trhlin u obou
typů povrchů. Pryžový granulát, který je součástí gumoasfaltové směsi, vyrábí
z recyklovaných pneumatik společnost
RPG Recycling z Uherského Brodu, přičemž odborný dohled nad pokládkami
provádí tým prof. Ing. Jana Kudrny, CSc.,
z VUT v Brně. Investorem opravy silnice
I. třídy u Liptálu bylo ŘSD, Správa Zlín.
Přínosy gumoasfaltových směsí začínají
být respektovány a postupně se přechází
od experimentálních pokládek k pravidelné výrobě. Letos se tyto alternativní povrchy položily v Praze i v Jihomoravském
a Zlínském kraji a také na části dálnice D11.
Od podzimu 2011 slouží gumoasfaltový povrch na silnici u Zádveřic nedaleko
Zlína. Pravidelné prohlídky tam prokázaly
odolnost povrchu v zimě. Měření protihlukových vlastností zase potvrdila snížení
hlučnosti povrchu minimálně 3 dB oproti
koberci mastixovému a 4 dB ve srovnání
s asfaltovým betonem.
V úseku Liptál – Lhota u Vsetína původní vozovka neodolala účinku vysokého
dopravního zatížení. Na mnoha místech
se vyskytovaly vážné konstrukční poruchy
sítí trhlin v asfaltových vrstvách a příčné
trhliny účinkem mrazu. Proto tam byla
navržena oprava pomocí tří gumoasfaltových vrstev. Spodní vrstva byla položena
po vyfrézování vrstev porušených síťovými
trhlinami v tloušťce 60 mm, což se týkalo 10 % plochy úseku. Další gumosfaltová
vrstva překryla ostatní trhliny a měla by
omezit prokopírování trhlin na povrch vozovky. Poslední obrusná vrstva má navíc
FOTO: archiv
U liptálu na vsetínsku
byl položen
»tichý« povrch vozovky
Úsek Liptál–Lhota u Vsetína s gumoasfaltovým povrchem měří na délku 4 km.
protihlukový účinek vhodný zejména pro
místní komunikace. Tloušťka každé z těchto dvou vrstev je 30 mm. Celkem tedy bylo
položeno jen 60 mm gumoasfaltové směsi.
U klasických směsí to obvykle bývá vrstva
silná až 100 mm.
Pneumatiky se zpracovávají v provozovně společnosti RPG Recycling v Uherském
Brodě. »Ročně je pneumatik zhruba dvacet
tisíc tun,« říká výkonný ředitel společnosti
RPG Recycling Radomír Bureš, »přičemž
vyrábíme širokou škálu granulátů rozdělených podle velikostí zrn, což jsou v podstatě čisté pryžové granule.« Do gumoasfaltových směsí se dodávají frakce do 1 mm.
RPG Recycling produkuje tři typy těchto
jemných frakcí, které jsou vhodné pro různé vrstvy vozovky. Pro horní vrstvu jsou
/sk/
ideální nejjemnější frakce.
neodborná likvidace světelných zdrojů
a průmyslových svítidel je stále hrozbou
F
irmy nutí své zaměstnance neodborně rozebírat vysloužilá průmyslová
svítidla, jejichž části – především kovy,
následně zpeněžují jako druhotnou surovinu. Tyto amatérské demontáže mohou
mít za následek hromadění nezpracovatelných druhotných surovin, například plastů,
které pak končí na skládkách.
»Takové firmy rovněž riskují postihy
za nedodržování zásad bezpečnosti práce
a případné soudní spory se zaměstnanci,« upozorňuje na možná rizika Radoslav
Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP,
která zajišťuje zdarma zpětný odběr a likvidaci vysloužilých osvětlovacích zařízení.
Světelné zdroje z amatérsky rozebraných
průmyslových svítidel často končí na černých skládkách místo ve zpětném odběru.
Divoká skládka, na níž se takto hromadí
nepotřebný elektroodpad, představuje časovanou bombu. Vysoké koncentrace ne-
22
MO12_22_24.indd 22
ilusTrační FOTO: archiv ekOlampu
Řada firem se nezbavuje vysloužilých elektrozařízení
v souladu se zákonem. Kvůli několika stovkám korun
nevědomky riskuje vysoké pokuty a soudní spory v řádu
milionů korun. Týká se to i likvidace úsporných světelných
zdrojů a průmyslových svítidel.
bezpečných látek unikajících ze světelných
zdrojů znehodnocují půdu a zdroje vody
v okolí skládky. Bez dekontaminace a rekultivace divoké skládky není možné na okolních pozemcích pěstovat zemědělské plodiny ani stavět domy.
ekolamp zajistí zdarma
zpětný odběr světelných zdrojů
i průmyslových svítidel
Vysloužilé úsporné světelné zdroje a průmyslová svítidla lze zdarma odevzdat do
sběrných dvorů či odložit do speciálních
kontejnerů umístěných nejčastěji v obchodních centrech.
EKOLAMP nabízí bezplatné zřízení veřejného či neveřejného sběrného místa jak
firmám, tak obcím a státním institucím.
»Všem pomůžeme se zřízením sběrného místa, to následně vybavíme vhodnou
sběrnou nádobou. Po naplnění odborným
Vysloužilé světelné zdroje, stejně jako
průmyslová svítidla Ekolamp předává
k recyklaci odborným zpracovatelům.
zpracovatelům nádoby zajistíme její výměnu za prázdnou. O administrativu spojenou
s logistikou a zpracováním vysloužilých
světelných zdrojů a průmyslových svítidel se samozřejmě také postaráme. Veškeré služby poskytujeme našim partnerům
zdarma a pro pilné sběrače máme k dispozici i řadu benefitů – včetně finančních od/st/
měn,« uzavírá Radoslav Chmela.
prosinec 2013
26.11.13 9:36
Životní prostředí
říčka bílovka začne opět meandrovat
p
ředevším se na ploše 1,6 km2 zvýšila
retenční schopnost krajiny a v lokalitě se obnovily i mokřadní ekosystémy.
Náročnost stavby dokládá fakt, že v zájmovém území bylo navrženo hned 13 nových
technických objektů. Hlavním z nich je
rozdělovací objekt na Bílovce. Říčka totiž
Revitalizace Bílovky
v CHKO Poodří
Investor: povodí Odry, s. p.
Zhotovitel stavby: sdružení rovina – Talpa – rpF
Podpořeno: z OpŽp, prioritní osa 6, Xiv. výzva
Celkové náklady: 58,899 mil. kč
Celkové uznatelné náklady: 48,868 mil. kč
Celková výše podpory: 46,424 mil. kč
Délka regulované Bílovky: 2500 m
Úsek revitalizace: 4500 m
Zhotovené technické objekty: rozdělovací
objekt na Bílovce, zprůchodnění jezu, výstavba
rybích přechodů, propustky pro obsluhu celého
území, rozebrání levobřežní hráze Bílovky,
výsadba zeleně po celém území
ZDrOJ: OpŽp, pOvODí ODrY, s. p.
byla původně sváděna do přímého koryta
ústícího do Odry. Nově je v délce 2,5 km
rozdělen průtok mezi původní regulované
koryto a dochované neregulované koryto.
Tím vznikají periodicky se opakující tůně
nutné pro rozvoj specializovaných biotopů.
Jak uvedl Čestmír Kus, jednatel ostravské
firmy Talpa-RPF, která zajistila projektovou
část stavby, bylo dále zpevněno a s využitím
starých katastrálních map nově vymodelováno koryto v lukách, aby se časem dosáhlo dokonalého meandrického procesu.
Rozebraly se oderské a bílovické hráze, jež
dříve sloužily k ochraně před povodněmi.
Dnešní koncepce je založena na přirozeném zaplavování luk při jarních a podzimních záplavách; soustava rybníků je chráněna místním navýšením rybniční hráze.
Protože šlo o stavbu v CHKO Poodří, bylo
nutné zohlednit ochranu hnízdících ptáků
a přemístit odtud ryby a obojživelníky. Pracovníci stavební firmy proto byli ekology
proškoleni ve sběru žab a sami zajišťovali
jejich transfer do neohrožené části oblasti.
Ke kácení stromů se vyjadřovali i ornitolo-
FOTO: archiv
Revitalizace dolního toku říčky Bílovka, levostranného přítoku
Odry, dokončená letos v říjnu díky podpoře z OP Životní
prostředí, vrátila toto území do téměř původního stavu.
Obnovené koryto Bílovky meandrující
v loukách mezi jejím regulovaným tokem
a ochrannou hrází rybníků.
gové – a pokud to hnízdění ptáků vyžadovalo, byla stavba dočasně zastavena. Pokácené stromy zůstaly v lokalitě, aby tam zetlely
a staly se útočištěm pro hmyz. Revitalizaci
stavebního území prospělo i jeho zatravnění původní travní směsí z oblasti Valašska.
Také podle Ing. Luďka Černockého, místopředsedy představenstva společnosti Rovina, a. s., byl projekt velmi náročný a vyžadoval neustálou koordinaci. Musely se totiž
zohlednit požadavky investora stavby Po/st/
vodí Odry i CHKO Poodří.
MO001483
MO12_22_24.indd 23
26.11.13 9:36
Životní prostředí
Skleněné zábrany slouží k protipovodňové ochraně např. v Kolíně nad Rýnem.
povodňová ochrana:
skleněné zábrany
Mobilně stacionární protipovodňové systémy se liší
od mobilních systémů tím, že část systému je mobilní a část je
pevně spojena s podložím – je stacionární. Prvním systémem
tohoto typu, který si představíme, jsou skleněné zábrany.
n
utno říci, že sklo se v porovnání
s kovy a plasty používá jako prvek
protipovodňové ochrany jen ve výjimečných případech.
drUh materiálU a rozměry
Pro výstavbu se používá sklo plavené (lité),
nebo tvrzené (ESG), které se získá kalením,
a proto disponuje čtyřikrát až pětkrát vyšší pevností při kombinovaném namáhání
v tahu a ohybu než plavené sklo. Když se při
nadměrném namáhání ESG rozlomí, rozpadá se na kousky s tupými hranami, čímž
je pravděpodobnost poranění menší než
ostrými střepy z plaveného skla. Požadované pevnosti v trhu se dosáhne složením
ochranné tabule ze dvou i více vrstev skla,
které jsou proloženy průhlednou fólií z polyvinylbutyralu. Např. dvoutabulové ESG
sklo může být v tloušťkách 4–19 mm.
Rámová konstrukce se skládá z lisovaných hliníkových desek (AlMgSi) s těsněním vyrobeným z EPDM (ethylenpropylenový kaučuk). Obsahuje sklo dvou, tří či
čtyřvrstvé, horní okraj chrání kryt. Takto
přichycená tabule je adekvátní pro plovoucí uchycení ve středovém sloupku, protože
nerámované sklo prodělává změny délky.
Šířka skla se pohybuje od 1,75 m do 2,0 m
a výška od 0,8 m do 1,0 m.
kotevní desky
Základem stavby těchto mobilně stacionárních protipovodňových systémů je kotevní
deska (stacionární prvek systému). Rám se
skleněnou deskou může být stacionárním
prvkem, zasune-li se trvale do kotevní desky, nebo mobilním prvkem, pokud se instalace provádí až při nebezpečí povodně.
Výhodou kotevní desky je přiměřená rozměrová tolerance. Její montáž a následné
zabetonování není vhodné přímo na posuvné podklady (filtrační vrstva, štěrková
24
MO12_22_24.indd 24
vrstva ani betonová vrstva). Doporučuje se
připevnění na výztuže.
zkUšenosti z kolína nad rýnem
Starý ochranný protipovodňový val v Kolíně nad Rýnem dosahoval výšky 10,9 m nad
hladinou řeky. Podle nových výpočtů však
záplavový koncept v tomto místě počítal se
zasaženou výškou až 11,3 m. Bylo nutné vypracovat řešení pro zajištění ochrany proti
zbývajícím 40 cm povodňové vody. V oblasti, kde se ochranný val nachází, vlastní přilehlé pozemky soukromé osoby. Ke sladění
jejich zájmů a protipovodňových opatření
se využilo skleněných zábran, které vytvořily estetický a efektivní prvek zároveň.
Náklady na pořízení skleněných zábran
byly nižší než vytvoření klasické mobilně
stacionární protipovodňové zábrany z hliníkových profilů. Navíc pozemek k výstavbě zábran by se musel pronajímat.
Při využití bezpečnostních skel byla povolená délka jednoho prvku zábrany dva
metry. Sklo vložené do hliníkového rámu se
skládalo ze čtyř vrstev a laminátové izolační výplně. Všechny elementy zábrany byly
odzkoušeny speciálními testy pro ověření
bezpečnostních vlastností.
Zábrana je snadno demontovatelná, bez
využití lepení či silikonového utěsňování.
Nejenže skleněná zábrana dokáže pokrýt
neomezený úsek, ale lze s ní kopírovat tvarové úseky, které z estetického hlediska vyžadují zvláštní pozornost, např. lázeňské promenády.
Návrh byl konstruován na působení vodního tlaku +30 kN osamělého břemena, či
20 kN/m2 umělé zátěže. Chráněný úsek
n
v Kolíně nad Rýnem má délku 310 m.
jiří matějka
ministerstvo vnitra
generální ředitelství hZs čr
n
ovou přírodní památkou Středočeského kraje se v listopadu stala
Housina. Chráněné území o rozloze
185 ha se nachází v katastrech obcí Libomyšl, Neumětely a Želkovice na Berounsku.
Přírodní památka Housina zahrnuje větší
část stejnojmenného vrchu a tvoří přechod
mezi vápencovým územím Českého krasu
a brdskými hřebeny. Cílem ochrany je zajištění optimálních podmínek pro nerušený vývoj poměrně zachovalého přírodního
komplexu lesních geobiocenóz a mozaiky
ostatních typů přírodních stanovišť, především druhově pestrých travobylinných
společenstev, s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. V lokalitě se vyskytují
např. mochna bílá, hlaváček letní, sasanka
hajní či jaterník podléška. Vzácný hmyz zastupuje např. střevlík hajní a krajník hnědý.
Připomeňme, že pro přírodní památku
platí stejný režim jako pro ostatní národní přírodní památky. Jak upřesnila tisková
mluvčí KÚ Středočeského kraje, Ing. Nicole Mertinová, tento statut byl původně
zamýšlen pro ochranu menších území
s přírodním fenoménem neživé přírody,
FOTO: archiv
FOTO: archiv auTOra
na seznam
přírodních
památek
přibyla housina
V Housině roste např. jaterník podléška.
nebo s významnou lokalitou ohroženého
druhu. V současnosti se do této kategorie
řadí i malá území, jež by z hlediska ochranných podmínek spadala spíše pod kategorii
přírodní rezervace, neboť v nich jde hlavně
o ochranu určitého biotopu. To je případ
Housiny.
Příčinou nejasného pojetí kategorie přírodní památka je fakt, že ji sice definuje
zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody
a krajiny, ale problematice ochranných
podmínek věnuje krátký paragraf s tím, že
konkrétní podmínky určí orgán ochrany
přírody při jejím vyhlášení. Při novelizaci
zákona v roce 2004 se navíc nejasné pojetí kategorie posílilo tím, že většina lokalit soustavy Natura 2000 měla být rovněž
vyhlášena v kategorii přírodní památka.
Rozdíl mezi přírodní památkou a přírodní
/st/
rezervací se tak v praxi často stírá.
prosinec 2013
26.11.13 9:36
Příloha
ilustrační FOtO: lukáš bíba
Komunální technika ve městech a obcích
Nabídka komunální techniky pro zimní údržbu je široká: od sypačů a sněžných pluhů přes ruční mechanizaci až po lopaty a metly.
Zimní údržba v obcích: Co se
osvědčuje a co ji komplikuje?
Až se zima zeptá, co jste dělali v létě, jak odpovíte? Většina
z námi oslovených obcí je přesvědčena, že je na zimní sezonu
náležitě připravena. Podle velikosti sídla pomůže s úklidem
různě velký technický park, všude ale počítají i s lopatami.
➊ Jak zajišťujete zimní údržbu ve své
obci/městě? Využíváte v mimořádných
případech i výpomoc dlouhodobě ne‑
zaměstnaných či osob ve výkonu tres‑
tu odnětí svobody? Jaká technika je
k dispozici?
➋ Kolik peněz na zimní údržbu obvykle
vynaložíte?
➌ Připravujete pro nadcházející sezonu
nová opatření oproti loňsku?
➍ Spolupracujete při zimní údržbě s ji‑
nou obcí/městem?
➎ Co by obci/městu usnadnilo plnění po‑
vinností při zajišťování zimní údržby?
Jan Prejda, ředitel,
Technické služby Jeseník a.s.
1. Zimní údržbu místních komunikací provádí Technické služby Jeseník a. s., které
plně vlastní město. Podrobně vše popisuje
Plán zimní údržby včetně pořadí důležitosti
jednotlivých komunikací a chodníků. Město i TS mají na svých stránkách jasné informace i podrobnou mapu intenzity údržby.
prosinec 2013
MO12_25_30.indd 25
Zimní údržbu zajišťují TS vesměs vlastními silami. Nastane-li mimořádná kalamitní situace, jsou využiti pracovníci jiných
středisek v TS. Společnost má 110 zaměstnanců a je možné sestavit velkou skupinu
v kalamitních stavech. Technika se případně najímá od místních podnikatelských
subjektů. V minulosti byli využiti nezaměstnaní ve veřejné službě. Pracovníky
z řad nezaměstnaných a vedených na Úřadu práce nevyužíváme. Jejich přijetí v době mimořádné situace je zdlouhavé a tím
nereálné.
Provádíme údržbu celého města a využíváme při tom mnoho různých strojů a automobilů. Pořizují se tak, aby se daly využít
i pro zimní údržbu. Běžně používáme auta
s pluhy a posypovými nástavbami různých
velikostí, bagry, nakladače, malé stroje
na chodníky, frézy i lidské ruce.
2. Náklady se odvíjejí od intenzity zimy.
Za posledních pět let se pohybovaly v rozmezí 6–7 mil. Kč/rok. Tato částka je určena
přímo na zimu a na hrubý úklid po jejím
aNKETa
konci. Předchází tomu nákladná příprava,
a to čištění příkopů, odvodňovacích zařízení, kanalizačních vpustí, vysprávka nerovností komunikací aj. V jarních měsících
se provádí úklid a zametání komunikací,
vyhrabávání posypových materiálů z travnatých ploch, jež jsou blízko cest atd.
3. Nově máme na webu podrobnou mapu
intenzity provádění údržby, kde si lze
prohlédnout každou komunikaci a způsob
údržby včetně lhůt pro odstranění. Také je
schváleno nařízení města, které určuje povinnosti všem vlastníkům komunikací, tedy
i jiným soukromým subjektům, aby prováděly zimní údržbu v určitých lhůtách.
4. Spolupráce s jinými obcemi funguje
okrajově. Svou roli hraje vzdálenost a navíc,
když je větší intenzita spadu, sníh je všude.
5. Problém je s parkovacími místy na síd‑
lištích, kde není místo na projetí zimní
techniky. Je to nejen na majitelích aut, ale
i na městě, aby zajistilo dostatek parkovacích míst a razantně postihovalo ty, kteří
porušují pravidla.
›
25
27.11.13 17:09
Příloha
›
Komunální technika ve městech a obcích
Jan Kopál, tiskový mluvčí,
Magistrát města Karlovy Vary
1. Silnice a chodníky, pěší zóny a veřejná
prostranství udržuje společnost AVE CZ,
pěší stezky v zeleni, mimo silnice, v sídlištích atd. udržuje městská příspěvková organizace Správa lázeňských parků (SLP), dvě
strmé ulice v lázeňském centru, které jsou
dlážděné a nesmí se solit, udržuje ručně
soukromý subjekt. Vše na smlouvu s městem. SLP zaměstnává pracovníky VPP i alternativních trestů (asi 30 osob).
AVE CZ používá sypače, pluhy, chodníkovou mechanizaci. Jednotlivé vozy mají svůj
harmonogram kalamitní i náhradní (není-li
sníh). SLP používá multikáry s nástavbami
pluh, sypač, zametací vůz. Obě společnosti
využívají rovněž ruční údržbu.
2. Zimní údržba stojí město kolem 25 milionů Kč. Vyskytne-li se kalamita, vozidla
i pracovníci fungují v nepřetržitém provozu
a náklady jsou poté vyšší.
3. Nasazujeme speciální hlídku, dva pracovníky s povinností sledovat komunikace
a problémová místa, dodržování harmonogramu a operativně zajišťovat přednostní
úklid. K závěru se chýlí desetiletý kontrakt
s AVE CZ, takže připravujeme nové zadání
pro budoucí výběrové řízení.
5. Stejně jako v jiných oblastech i zde by
pomohlo více peněz. Se zimní údržbou je
veřejnost poměrně spokojená, i když každoročně dostáváme připomínky ke konkrétním místům (ty jsou lepší) nebo obecně, že »silničáři zaspali«, když už třetí den
sněží a Sokolovskou ulici už hodinu neprotáhli – ty jsou horší, dotyčný si nedá vysvětlit, že každá ulice nemůže mít svůj pluh.
Velkou pomocí jsou pracovníci veřejné
služby, především na úklid zastávek autobusů, přechodů pro chodce a dalších míst,
kde mechanizace nemůže pracovat.
Jan Sedláček, starosta,
obec Křižánky
(okr. Žďár nad Sázavou, asi 375 obyv.)
1. Úklid v zimě zajišťují zaměstnanci obce.
Manuální práci (lopata, motyka, hrablo)
dělníci přes VPP, prohrnování cest traktorem zajišťuje údržbář. Při kalamitě vypomáhá externí firma. K dispozici je traktor
s radlicí a jednoduchou frézou.
Zimní údržba komunikací v obci patří
mezi mé největší noční můry. Obec má roz‑
troušenou zástavbu, kdy třeba k jedinému
stavení udržujeme 800 m dlouhou komu‑
nikaci (takové případy máme dokonce tři).
Každou zimu se množí stížnosti občanů
a hlavně chalupářů. Jsme však schopni prohrnovat komunikace jen k trvale bydlícím
občanům, což ošetřuje i nařízení obce.
2. Náklady se mění každoročně.
3. Kupujeme novou frézu na chodníky.
5. Opravdu nevím, co by mohlo pomoci.
Náklady na údržbu se liší sezonu od sezony. Nelze přijmout dopředu zaměstnance,
protože při teplé zimě by neměl co dělat.
Skutečností je, že zimní údržba je závislá
na jediném zaměstnanci na částečný úvazek. V případě jeho pracovní neschopnosti
budu těžko hledat náhradu.
Možným řešením by bylo zahrnout náklady na údržbu do RUD, kdy by podle urči-
26
MO12_25_30.indd 26
tého klíče získávaly obce s větším přídělem
sněhu a velkou délkou prohrnovaných cest
finanční kompenzaci. Nebo nějaký dotační
titul pro obce postižené sněhovou kalamitou – obdoba povodňových grantů. Ale to
není příliš koncepční, protože by to pro
obce znamenalo další administrativu.
Podobná situace je u nás i se zimní údržbou chodníků, kterou jsem schopný v plném rozsahu realizovat jen díky ÚP, který
poskytuje podporu pro zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných.
František Mohelský, starosta,
obec Nemyslovice
(okr. Mladá Boleslav, asi 150 obyv.)
1. Většinu prací stihnou zaměstnanci obce,
pluhování sněhu máme nasmlouvané se
soukromníkem. Výjimečně při kalamitě využíváme pomoc nezaměstnaných z obce.
2. Odhadem 50–60 tis. Kč. Myslím, že i letos
tuto částku bez problémů pokryjeme.
4. Zatím ne, chystáme nějakou spolupráci
v rámci MAS Mladoboleslavský venkov.
5. Občas máme problém se zajištěním zimní údržby hlavního tahu ze strany SÚS, jezdí pozdě a v nedostatečné míře.
Milan Bauman, technik,
MěÚ Nové Sedlo
(okr. Sokolov, asi 2630 obyv.)
1. Zimní úklidové práce zajišťují zaměstnanci Zařízení města Nové Sedlo svojí
technikou. Traktor za využití zadní závěsné
radlice provádí prohrn komunikací. Malý
traktor Johndeer 1026 prohrnuje chodníky.
V současnosti zaměstnáváme 26 dlouho‑
době nezaměstnaných ve VPP, pomáhají
manuálně upravovat chodníky, zmrazky aj.
2. Roční náklady spojené se zimní údržbou činí asi 200 tis. Kč. Nepočítám výdaje
po zimním období, jako jsou poškozené komunikace, chodníky apod.
4. V zimní údržbě jsme jinak plně soběstační a nespolupracujeme s jinou obcí.
5. Rozhodně nám po zimní údržbě bude
dobrým pomocníkem zametací vůz.
Mgr. Karel Filip, starosta,
Nové Strašecí
(okr. Rakovník, asi 5285 obyv.)
1. Údržbu v zimě obstarávají Technické
služby Nové Strašecí s. r. o. (100% vlastněné městem) podle smlouvy o dílo a Plánu
zimní údržby. Nevyužíváme pomoc z řad
dlouhodobě nezaměstnaných ani osob ve
výkonu trestu. Zimní techniku představuje
holder, traktor s radlicí, karzit (úklid chodníků) a motorová sněžná fréza.
2. Částka se pohybuje v rozmezí 3,2– 3,8 milionu korun ročně.
3. Jdeme osvědčenou cestou, s údržbou
jsou občané i město spokojeni.
Bc. Libor Šimeček, vedoucí odb.
komunálních věcí, MěÚ Rumburk
(okr. Děčín, asi 11 150 obyv.)
1. Zimní údržbu zajišťuje firma ZEPS s. r. o.
na základě smlouvy o dílo. Část chodníků,
schody a lávky zajišťujeme vlastními silami. Firma ZEPS pracuje s traktory s radlicí,
sypači, ručními sněhovými frézami, nákladním automobilem sklápěčem, nakla-
dačem. Město vlastní malotraktor a ruční
sněhovou frézu.
2. Vynaložené náklady jsou v rozmezí
2,5–3 mil. Kč (bez kalamitních situací).
3. Pouze aktualizovaný plán zimní údržby
pro období od 1. 11. 2013 do 31. 3. 2014.
Mgr. Adéla Michalová, tisková mluvčí,
MěÚ Říčany
(okr. Praha‑východ, asi 14 120 obyv.)
1. Zimní údržbu zajišťuje vysoutěžená společnost Marius Pedersen a. s. Údržba se
týká komunikací a chodníků v majetku
města, které jsou rozděleny podle významnosti. U komunikací rozlišujeme kategorie I.– IV., liší se zejména dobou, do kdy je
nutné řádně je ošetřit. Komunikace zařazené do I. pořadí jsou ošetřeny pluhováním
a chemickým posypem ihned, komunikace ve III. pořadí do 12 hodin po ukončení
spadu. Obdobně jsou stanoveny lhůty pro
údržbu chodníků (I.– III. pořadí).
Pouze jednou jsme využili pomoc osoby
odsouzené k VPP. V případě mimořádných
situací (kalamit) zásah organizuje útvar krizového řízení. Jsou osloveny místní firmy
na zajištění pomocných činností.
Na komunikace je využíván posypový
vůz, prohrnovací mechanismy (posypový
vůz s radlicí, traktory s radlicí), pro chod‑
níky malé chodníkové mechanismy osa‑
zené zametacím kartáčem.
2. Smluvní cena za zimní údržbu je
965 260 Kč/měsíc, tj. za 5 měsíců zimního
období je to asi 4,8 mil. Kč. Za zimní období 2012/13 jsme zaplatili 4,18 mil. Kč.
Jarní úklid posypu se provádí v dubnu, ale
přesnou částku neumíme stanovit, protože
máme nastavenou paušální měsíční částku
za úklid v zimním období a pak v letním
období. Cena za zimní měsíc může dosahovat různých hodnot vzhledem k počtu dní
v zimním/letním režimu (závisí na průměrné denní teplotě). Peníze na zimní úklid
jsou každý rok fixovány v rozpočtu města.
3. Novinky nechystáme, současný způsob
řešení zimní údržby je vyhovující.
Bc. Richard Novák, starosta,
obec Skaštice
(okr. Kroměříž, asi 375 obyv.)
1. Zimní práce si organizujeme sami. Poloha na Hané nám z pozice klimatu přeje
(rovina, méně sněhu). Před domy si občané
uklízí sami (asi z 80 %). Ostatní uklízí obec.
Máme zaměstnané dva pracovníky přes ÚP.
Takže se počítá, že budou zapojeni do úklidu. Žádnou techniku nemáme, vše řešíme
lopatou, metlou apod. Protože jsme malá
obec, dá se to zvládnout.
2. Za údržbu utratíme (podle toho, jaká je
zima) od 7 do 20 tis. Kč.
3. Nové věci nepřipravujeme.
4. Místní komunikace nám zajišťuje místní
soukromý zemědělec (odhrnuje sníh). Pouze v minulém roce (a to poprvé za 12 let)
jsme využili služeb města Kroměříže a nechali jsme posypat komunikace kamínky.
n
Následný úklid jsme dělali sami.
simoNa dvořáčKová
(Redakčně kráceno)
prosinec 2013
27.11.13 17:09
Komunální technika ve městech a obcích
Piaggio Porter sběrná vana.
Piaggio Quargo střihový zdvih.
Příloha
Piaggio Porter hákový nakladač.
Komunální technika se v obcích
a městech uplatní po celý rok
Komunální technika (municipal machinery), tedy stroje
a zařízení, které se uplatňují při správě a údržbě měst a obcí,
je nedocenitelným pomocníkem v průběhu celého roku.
Z
dlo Piaggio Porter o hmotnosti 1,5 t a Piag‑
gio Maxxi 2,2 t osazujeme také odmetacím
kartáčem a cisternou. V případě, že kapacita
nádrže 1000 l nebo 1500 l nestačí, komunální nosič nástaveb Bonetti se dá osadit cisternou o objemu až 3 m3. Standardně vybavujeme tyto vozidla ruční VAP pistolí.
3 Údržba travnatých ploch: Zakládání
a údržba zeleně jsou stále významnější součástí estetického prostředí, ve kterém žijeme. Vozidlo Quargo střih je multifunkční
pomocník, který se chová jako auto, avšak
řadí se do kategorie motocykl-tříkolka, což
je velmi výhodné. Vozidlo značky Bonetti
je větším pomocníkem při údržbě zeleně
a lze jej osadit nástavbou zvýšené bočnice
nebo vysavače.
4 Svoz odpadu: Za účelem vybrání odpadů od občanů měst a obcí jsou ideální
pomocníci vozidla Piaggio Maxxi a Bonetti s nástavbou hákový nakladač, který
kontejnery rozveze po obci. Dalšími stejně
důležitými pomocníky jsou vozidla s nástavbou Linear Press s poměrem lisování
od 1:3 až 1:5.
Piaggio Porter slouží také k zimní údržbě.
5 Dopravní a manipulační práce spo‑
jené s chodem obce: U všech dokončovacích prací pro města a obce jsou důležití
sami pracovníci, např. technických služeb.
K tomu, aby se rychle, spolehlivě a hlavně
ekonomicky dostali na místo vykonu práce, poslouží vozidlo značky Victoria Giotti
v provedení Double cabina. Do vozidla se
vejde až pět osob i s nářadím.
Ostravská firma I-Tec Czech, spol. s r.o.
pomáhá s otázkou výběru a pořízení
vhodné komunální techniky pro města
a obce již 16 let. Víc informací získáte na
/st/
www.itec‑czech.cz.
všechna FOta: archiv i-tec
MO001485
ákladní náplní a činností organizace,
která zajišťuje tuto komunální údržbu, je v prvé řadě zabezpečování veřejných potřeb města či obce a jejich obyvatel. Hlavními rozhodovacími faktory jsou
rozsah činností, finanční možnosti, ekonomičnost, rozlehlost regionu či terénní, klimatické a průjezdní podmínky. S modernizací doby přichází na trh nová technika
a výběr té správné není vůbec jednoduchý.
Komunální údržbu můžeme rozdělit zhruba do těchto kategorií:
1 Zimní údržba komunikací a chodníků:
Uživatelé při pořizování mechanizace pro
zimní práce zpravidla hodnotí výkon nosiče, rozměry, manévrovací schopnosti a čím
dál častěji také pohodlí obsluhy. Např. vozidlo Bonetti, které dodává společnost I‑Tec
Czech, spol. s r. o., se vyrábí v kategoriích
N1 nebo N2 o celkové hmotnosti 3,5 a 5,5 t.
2 Letní údržba komunikací a chodníků:
Výměnou nástavby u zimní techniky, radlice za postřikovou lištu a sypače za cisternu,
mohou zákazníci ušetřit nemalé prostředky
a zároveň dosáhnout kvalitní údržby. Vozi-
Komunální nosič Bonetti FX100/35E5.
prosinec 2013
MO12_25_30.indd 27
Piaggio Porter s nástavbou Košovka.
Vozidlo Victoria Giotti.
27
27.11.13 17:09
olomoučtí hasiči
rozšiřují technický park
o další moderní zařízení
Loni plynový hasicí kontejner, příští rok protiplynový
automobil či záchranářský přívěs. Uvedená zařízení zvyšují
připravenost HZS řešit mimořádné události na území města.
U
ž druhým rokem slouží olomouckým hasičům plynový hasicí kontejner, který byl pořízen z příspěvku
města ve výši 4,8 mil. Kč. Kontejner je vysílán k požárům trafostanic, energocenter,
kolejových vozidel apod., kde je nutné použít speciální hasební látky.
KoNTEjNEr sE osvědčil
Při PožárECh ElEKTroZaříZENí
Kontejner obsahuje tyto hasicí technologie:
n plynová s celkovou zásobou 900 kg CO2
se dvěma sestavami tlakových lahví vzájemně propojených, na které jsou napojeny dvě
tlakové hadice na navijáku každá v délce 50
m s uzavíratelnými proudnicemi. Ty jsou
vyvedeny na obě strany účelové nástavby,
s celkovým výkonem 90–100 kg/min. CO2
pro obě proudnice. Konstrukční řešení
tlakových hadic a proudnic umožňuje prodloužení o dalších 50 m při stejném výstupním výkonu;
n prášková, 250 kg prášku (pro třídu požáru A, B, C), s hadicí na navijáku dlouhou
40 m a s pevně připojenou uzavíratelnou
proudnicí;
n vzduchopěnová s hasicí technologií
ONE SEVEN tvořená agregátem pro výrobu
těžké pěny s minimální potřebou vody, která je vytvářena pomocí tlakového vzduchu.
Toto zařízení je možno použít pro požáry
hořlavých látek typu A (hořlavé pevné látky) nebo B (hořlavé kapaliny a plyny) podle
druhu použitého pěnidla.
Do kontejneru bylo dodatečně instalováno také speciální hasicí zařízení CCS Cobra,
které umožňuje provádět řezání a hašení
pomocí abraziva a unášeného proudem
vody pod vysokým tlakem. Zařízení je možné využít pro hašení v uzavřených prostorech, technologických kanálech a dalších
nepřístupných prostorech.
Hasicí kontejner byl dosud nasazen při
sedmi mimořádných událostech (především požárech elektrozařízení) a dvou cvičeních (»Plyn« v roce 2012 a »Teplo« letos).
Několikrát byl využit i systém hašení Cobra.
FOtO: archiv Města OlOMOuc
Komunální technika ve městech a obcích
Hasicí plynový kontejner.
FOtO: archiv Města OlOMOuc
Příloha
Záchranářský přívěs.
lupracují se zdravotnickou záchrannou
službou, zejména při zajištění předlékařského třídění zraněných a jejich transportu do místa soustředění zraněných osob.
Vybavení přívěsu tvoří např. páteřní desky,
fixační dlahy apod., jeho součástí je rovněž
nafukovací stan s příslušenstvím a materiál
pro poskytnutí pomoci zraněným (termofólie, deky aj.).
Město žádost HZS Olomouc na pořízení
výše zmíněné techniky v celkové hodnotě
/sd/
1,38 mil. Kč již schválilo.
PřibUdE i ZáChraNářsKý Přívěs
Další novou techniku získají hasiči v příštím
roce, kdy bude pořízen záchranářský přívěs
a rekonstruován protiplynový automobil.
Ten je vybaven měřicí a detekční technikou schopnou odhalit základní nebezpečné látky. V současnosti je tento automobil
na požární stanici Olomouc postaven na již
zastaralém podvozku AVIA z roku 1988.
Záchranářský přívěs zase poslouží při
řešení mimořádných událostí s velkým
počtem zraněných, kdy jednotky HZS spo-
GiNa zkracuje hasičům dojezdové časy
s
peciální software firmy GINA (geographic information assistent, mapový software pro krizové řízení
a bezpečnostní služby) z Jihomoravského
inovačního centra (JIC) slouží jihomoravským hasičům od března. Vedle zkracování
třetiny dojezdových časů na místo zásahu
systém hasičům umožňuje snazší výměnu
informací i zpětné přehrání zásahů.
V rámci nasazení technologie GINA bylo
několik velitelských vozů vybaveno tablety
a v dalších vozech byly instalovány lokalizační jednotky (mobilní GPS jednotky ka-
28
MO12_25_30.indd 28
FOtO: archiv
Jihomoravští hasiči používají
speciální software, který
v kombinaci s tablety
a lokalizačními jednotkami
zkracuje dojezdové časy
na místo zásahu.
Nová technologie sleduje vozidla
v terénu a naviguje na místa zásahů.
pesní velikosti), jež hlásí aktuální polohu
vozidla a odesílají informace do systému,
s nímž lze pracovat ve velitelských vozidlech s tablety (se zabudovanými lokátory).
»Systém v prvé řadě zjistí, co a kde se
stalo a kdo další tam jede,« popsal Boris
Procházka z firmy GINA. »Software pak vůz
naviguje tou nejvhodnější cestou, zároveň
vidíte i polohy všech dalších zasahujících
aut. Jakmile jste na místě, vybere GINA, kde
zastavit, abyste byli co nejblíže hydrantu,«
doplnil. Rozšiřující aplikace umožňují vyhledat třeba plán konkrétního typu vozu,
tramvaje či autobusu. Na základě toho
hasiči zvolí vhodný postup pro vyproštění
lidí uvězněných uvnitř. Stejně tak mohou
v tabletu prohlížet mapy konkrétních budov a najít cestu dovnitř nebo ven.
V rámci kraje jde o pilotní projekt. K nákladům lze zatím obecně říci, že se nasazení pohybuje v řádu stovek tisíc korun pro
prvovýjezdové vozy v krajském městě, sdělila Moderní obci Helena Továrková z JIC.
Systém byl nasazen např. i při letošních
povodních ve Středočeském kraji. Po Jihomoravském kraji se nyní testuje na Vysočině a v Pardubickém kraji. Na jižní Moravě by mělo brzy dojít k dalšímu rozšíření
technologie o několik desítek tabletů i lo/sd/
kátorů.
prosinec 2013
27.11.13 17:09
Komunální technika ve městech a obcích
Příloha
Kapacitu kanalizace
ověřuje speciální program
Pro posouzení kapacity
kanalizace se v posledních
letech stále více používají
moderní počítačové
programy. Ve Vodárenské
společnosti Chrudim
se tak děje už od roku 1998.
graF: autOr
s
ouvisí to s tím, že se častěji objevují přívalové srážky, které způsobují ve městech a obcích různě velké
škody. A ruční výpočet už zdaleka nestačí.
Hlavním přínosem použití speciálních
programů je odpověď na otázky typu: »Co
se stane, když…?« Co když přijde větší
srážka, než s jakou projektant počítal? Má
kanalizace kapacitu na to, abychom připojili plánovanou výstavbu? Co je příčinou
přetížení kanalizace v dané části obce?
Na tyto otázky lze s použitím těchto nástrojů odpovědět.
Kdy sáhnout po jejich využití? Vždy,
když obec musí řešit problém s kanalizací,
a ta není zjevně ucpaná. Bohužel platí, že
na kanalizaci se každý cítí být odborníkem.
»Stříká při dešti před hospodou voda z kanalizace? Dáme tam větší trubku a bude to
v pořádku.« Jde o rozšířený omyl, jenž zpravidla znamená peníze vyhozené oknem. Asi
v 60 % případů je příčina tohoto nežádoucího jevu někde »o kousek vedle« a zvětšení
průměru potrubí nepřinese žádný efekt.
Podívejme se na speciální programy blíž.
Zásadním problémem jsou vždy data, data
a zase jen data. Pro sestavení matematického modelu je zapotřebí mít informace
o průměrech potrubí, použitých materiálech potrubí, o hloubkách šachet. Ty je
třeba doplnit údaji, jež popisují území z pohledu odvodnění (např. podíl nepropust-
Graf znázorňuje hladinu vody v kanalizaci při přetížení.
ných ploch, možnost vsakování), a údaje
o srážkách. Na jejich základě sestaví odborník matematický model kanalizace.
Aby bylo možné ověřit, že model opravdu odpovídá skutečnosti, provádí se tzv.
kalibrace modelu. Jak? Na kanalizační síti
se provede současné měření dešťové srážky a průtoku (u větších sítí se měření provádí na několika místech). Změřená srážka
se zadá do modelu a vypočítaný průtok se
porovná s naměřeným. Pokud se výsledky
rozcházejí, je třeba upravit parametry modelu. Tím se zajistí, že vypočtené hodnoty
odpovídají skutečnosti. Pak je model připravený k použití a lze simulovat jednotlivé
zátěžové stavy, např. testovat chování při
různých srážkách nebo zkoumat chování
celé sítě po připojení plánované výstavby.
Důležité je, že se kanalizace vždy musí
posuzovat jako celek. Posouzení části (např.
v místě napojení plánované zástavby) nemá
velký význam, problém totiž může po připojení rozvojové lokality vzniknout kdekoliv.
Dlouholetá praxe odborníků Vodárenské
společnosti Chrudim v této oblasti se postupně využívá i v ostatních společnostech
skupiny Energie AG Bohemia. Příkladem
je i matematický model kanalizace města
Hořovice, kde je provozovatelem společnost Vodovody a kanalizace Beroun. Protože tato metoda přináší i provozní úspory,
plánuje se její nasazení v dalších lokalin
tách a to i pro externí zákazníky.
marTiN soUdEK
vodárenská společnost chrudim, a. s.
!!! NOVINKA V SORTIMENTU FIRMY STS PRACHATICE, a.s. !!!
MULTIFUNČKNÍ NAKLADAČ A NOSIČ NÁŘADÍ
STS PRACHATICE,a.s.
Těšovice 62
Husinec 384 21
TEL.: + 420 388 302 130
UNIVERZÁLNÍ • OBRATNÝ • VÝKONNÝ
Zaměstnejte
českého pomocníka!
FAX.: + 420 388 312 042
Email: [email protected]
Web: www.stsprachatice.cz
Nově vyvinutý multifunkční nakladač a nosič nářadí DAPPER 5000 je skvělým pomocníkem pro všechny vaše údržbové práce. Jeho hlavní výhodou je především kloubové řízení, které je oproti smykovým lépe ovladatelné v těžkém terénu. Má rychlejší transportní rychlost, je provozně
ohleduplnější jak k pneumatikám, tak i podkladovému povrchu (chodníky, trávníky) a vzhledem k výrazně nižší spotřebě také výrazně ekologičtější a ekonomičtější provoz.
Výhody: Jednoduché ovládání • Bezpečný a ekologický provoz • Celoroční využití • Rychlá výměna přídavných zařízení
MALOTRAKTORY JINMA
!!! NÍZKÁ CENA – VYSOKÁ UŽITNÁ HODNOTA !!!
Malotraktory připravené na zimní údržbu obcí a měst
!!! Kompletní zimní sety za zvýhodněné ceny !!!
MO001486
MO12_25_30.indd 29
27.11.13 17:09
»
Matematické modely kanalizační sítě
umožňují popsat a zhodnotit chování
jednotné a oddílné dešťové kanalizační
soustavy při zatížení různými zatěžovacími
srážkami. Lze je použít zejména pro
posouzení kapacity stávající sítě při
napojování rozvojových lokalit, pro řešení
provozních problémů na síti, atd.
Matematické modely vodovodních sítí
jsou nástrojem pro hydraulické analýzy
vodovodních sítí. Cílem těchto analýz
je zmapování tlakových a průtokových
poměrů v síti. Lze je použít pro potřeby
provozování a řízení distribučních
soustav, posuzování kapacity stávající
sítě pro připojování nových lokalit, pro
optimalizaci tlakových poměrů v sítí, pro
řešení provozních problémů.
Matematické modely
kanalizačních
a vodovodních sítí
Vodárenská společnost Chrudim, a.s.
Novoměstská 626
537 28 Chrudim
[T] +420 469 669 911 · [F] +420 469 669 990
[E] [email protected]
Kontaktní osoba:
Ing. Martin Soudek, Ph.D.
[M] +420 603 899 805
[E] [email protected]
www.vschrudim.cz
rača nainstaluje na zimní
techniku GPs zařízení
Po zkušenostech z loňské zimy a řadě stížností občanů
se bratislavská Městská část Rača rozhodla nechat
instalovat na dvě multikáry GPS monitorovací zařízení.
Z
ařízení zaznamená trasu vozidla, dobu, kdy se v daném místě bude pohybovat a zaznamená i to, zda bude
mít vozidlo spuštěnou radlici na odhrnování sněhu a jestli je činný sypač. Tyto údaje
pomohou zdokumentovat, zda, kdy a které
cesty se skutečně prohrnovaly.
GPs ZaříZENí PosloUží
jaKo CorPUs dEliCTi
StarostaMČRača(rozkládásenavýchodním
úpatí Malých Karpat a má asi 21 450 obyv.)
Mgr. Peter Pilinský to komentoval: »Chceme zefektivnit zimní údržbu na maximum.
Zima bývá krutá a chceme občanům zajistit co největší bezpečnost. Zároveň bychom
se rádi vyhnuli jejich stížnostem, díky GPS
budeme přesně vědět, kde technika zasahovala a kde ne.«
»Provoz monitorovacího systému, tedy přenos údajů mobilní komunikací GPRS, provoz
aplikačního softwaru na servery a zpřístupnění údajů přes internet, zabezpečí za měsíční poplatek dodavatel,« vysvětlil vedoucí
Oddělení životního prostředí Bohumil Ga‑
špierik. GPS zařízení pro dvě multikáry, které
má MČ Rača celoročně k dispozici, a na něž
se v zimě nasazují radlice, vyšla na 786 eur.
Služba monitorování za jedno vozidlo stojí
měsíčně 12 eur.
Mgr. Eva Miklánková, mluvčí starosty,
časopisu Moderní obec upřesnila, že tímto
opatřením chtějí předejít loňské situaci, kdy
si obyvatelé během zimy stěžovali, kde všude
nebyly komunikace a chodníky prohrnuté,
přičemž MČ měla častokrát jiné informace.
Bratislavská MČ Rača bude mít napříště
dokonalý přehled o pohybu vozů údržby.
Inspirovala se Rača podobným opatřením
v některé z jiných městských částí Bratislavy
nebo jiném slovenském městě? »Inspirovali
jsme se jednak v Žilinském kraji, kde jsou
GPS zařízením vybavena všechna vozidla
správy komunikací. Tedy nejen odhrnovače, ale všechna, která nějakým způsobem
zabezpečují údržbu. Druhou inspirací nám
byla sousední Městská část Nové Mesto,
která si nechala GPS zařízení nainstalovat
do všech služebních vozů včetně vozů údržby a velmi si toto opatření pochvalují.«
Před blížící se zimou přistoupili v Rači
k dalšímu opatření, jež by mělo zimní údržbu
cest a problémových úseků ulehčit. Začátkem listopadu osadili v ulici Pri vinohradoch
novým dopravním značením, zákaz zastavení, což má usnadnit průjezd vozidel zimní
údržby. Ta měla v minulých letech problém
touto ulicí projet, protože osobní automon
bily parkovaly po obou stranách.
simoNa dvořáčKová
Praha 8 ošetřuje cesty šetrně
a
Naše voda. Náš život.
ilustrační FOtO: Matej slávik
»
MO001406-1
Nový produkt
kciová společnost IPODEC – Čisté
město (akcionáři jsou MČ Praha 8
a firma Marius Pedersen) převzala
v listopadu již dvacátou nástavbu na vozy
pro zimní údržbu komunikací. Hlavním přínosem je přesnější dávkování soli a písku.
»Nástavby umožňují přesnější dávkování
posypového materiálu, což ve finále znamená snížení dopadů zatím nezbytného
solení vozovek na přírodu,« řekl starosta
MČ Praha 8 Jiří Janků a dodal, že IPODEC
rozšiřuje vozový park tak, aby vozy splňovaly vysoké nároky na životní prostředí.
Příkladem je čisticí vůz, který společnost
přebrala letos na jaře, a jehož největším přínosem je filtr prachových částic.
Předaná nástavba Epoke SE 3800 Sirius
AST je neseným, plně automatickým sypačem, jenž díky své konstrukci umožňuje
spolehlivě provádět posyp solí, pískem, drtí
a jinými materiály větších frakcí. Sirius
se vyrábí se sedmi velikostmi zásobníku
na suchý materiál, jež lze kombinovat se
sedmi nádržemi na kapalinu, dvěma druhy elektronického řídicího systému, třemi
druhy pohonu a celou řadou příslušenství.
Konstrukce sypače umožňuje umístit zařízení do korby nosiče, nebo pomocí mezirámů na jeden z mnoha výměnných systémů.
Technické parametry nástavby: pohon
sypače nástavbovým dieselovým tříválcovým, vodou chlazeným motorem Lombardini o výkonu 20 kW; objem zásobníku
posypového materiálu 4 m3; šíře posypu
nastavitelná z dálkového ovládání 2–12 m;
sypané množství soli regulovatelné z dálkového ovládání 5–60 g/m2; sypané množství inertního materiálu plynule regulovatelné dálkovým ovládáním 30–240 g/m2;
maximální pracovní rychlost 60 km/h. /st/
prosinec 2013
Společnost koncernu ENERGIE AG
MO12_25_30.indd 30
27.11.13 17:09
Informační a komunIkační technologIe
Na radnici v Českém Krumlově se rozhodli přejít z lokálního
řešení dokumentů, kalendářů a elektronické pošty
na cloudové řešení v prostředí Google Apps.
n
a městském úřadě v Českém Krumlově, v obci s rozšířenou působností,
pracuje asi 150 uživatelů převážně
s počítači i vlastní e-mailovou schránkou.
V některých agendách potřebují úředníci
sdílet dokumenty se svými kolegy. Roste
i počet zaměstnanců, kteří využívají při své
činnosti mobilní zařízení a potřebují mít
stále dostupný e-mail i kalendář a dokumenty. Migraci a podporu zajišťuje městu
společnost netmail.
sdílení uvnItř, poté I navenek
»Hledali jsme nástroj pro zlepšení elektronické komunikace uvnitř úřadu i směrem
k občanům,« řekl Mgr. Radim Rouče, tajemník MěÚ. Srovnání vlastní infrastruktury a cloudového řešení nakonec vedlo
k rozhodnutí pro druhou možnost. Cloudové řešení vyšlo výhodněji také ekonomicky.
Výhodou je odstranění problémů a nákladů spojených se správou vlastněných HW
a SW prostředků. V minulosti přitom městský úřad používal vlastní poštovní server.
Dokumenty se často zasílaly elektronickou
poštou a vznikal chaos v podobě mnoha
verzí, které bylo nutné pracně slučovat.
Problematické bylo i využití mobilních zařízení.
Nástroje Google Apps byly vybrány z důvodu množství služeb včetně chatu, videokonferencí, obrany proti spamu a především pokročilého sdílení dokumentů.
Plusem je i uživatelská přívětivost. »Aplikace jsme samozřejmě před rozhodnutím testovali. Chtěli jsme mít jistotu, že naši úředníci nebudou mít s přechodem problémy,«
doplnil tajemník.
Plánuje radnice rozšíření cloudového řešení i pro jiné aplikace nebo systémy? Jak
Moderní obci dále upřesnila tisková mluvčí
Olga Kneiflová, BBS. zatím nikoli, protože
úřad provozuje ostatní IS a aplikace na moderní serverové infrastruktuře vybudované
v rámci projektu »Technologické centrum
ORP Český Krumlov«.
Možnosti sdílení dokumentů lze využít
např. k veřejnému připomínkování... »Za-
elektronická komunikace /24
f
otky jsou stejně jako ostatní autorská
díla duševním vlastnictvím autorů
a jejich využívání by mělo probíhat
v souladu s legislativou. Zjednodušeně řečeno – autor by měl dostat zaplaceno za to,
že jeho snímek někdo využil například při
tvorbě webových stránek. Fotky nebo vektorové grafické prvky jsou potřeba při vývoji prakticky každé webové stránky a ne vždy
je možné čerpat kreativu z vlastních zdrojů, tedy fotografií s vyřešenými autorskými
právy. Kde tedy sehnat fotografie na web
zadarmo, nebo za minimální peníz?
Provozovatel informačního webu o fotobankách a fotografiích (Fotobanky.cz),
Petr Václavek, rozhodně nedoporučuje
používat obrázky či fotografie jen tak stažené z internetu, a to nejen z morálních
důvodů. Jejich zneužití se může šeredně
nevyplatit a z původního záměru ušetřit
doslova pár korun se lehce stane noční
můra. Dnes totiž není problém ověřit,
odkud fotografie pochází. Slouží k tomu
například služba tineye.com, která umí
na internetu najít podobné obrázky. I samotné fotobanky pracují na technologických opatřeních proti zneužití fotografií
a obrázků ze své stáje.
Základní otázkou je, zda se opravdu
vyplatí využívat pochybné servery, které
prosinec 2013
MO12_31_32.indd 31
nabízejí fotky zdarma. Samotný obsah totiž může být zkopírován z fotobank, jež se
vzdávají odpovědnosti za využití fotografií
a jejich uživatele pak lze kontaktovat kvůli
vypořádání poplatků za jejich použití.
Výše jmenovaný odborník upozorňuje
na nízké ceny snímků z Royalty Free fotobank (neboli mikrofotobank). Snímky
s jasným původem stojí několik dolarů
a nebo dokonce desítek centů. Tento nákup je legální a není potřeba kontaktovat
autory snímků a vyřizovat s nimi svolení
k použití.
Pokud je přesto nutné pracovat s fotografiemi zdarma, tedy bez nutnosti jakýchkoliv plateb, nabízí se několik základních
možností. Mikrofotobanky mají často sekce zdarma, dělají to pro nalákání nových
platících zákazníků. Někdy se i sami autoři
fotek, kteří na fotobankách svá díla prodávají, rozhodnou, že poskytnou některé snímky zdarma, aby upozornili na své
portfolio. Sekce zdarma nabízejí například
Pixmac, Shutterstock, iStock, Dreamstime, Fotolia a další. Nevýhodou je omezený výběr, často je k dispozici jenom jedna
fotografie týdně a byla by velká náhoda,
kdyby se zrovna hodila pro zamýšlený web.
Další cestou je poskytnutí vlastního
obsahu k prodeji na fotobankách. Tento
IlusTrační FOTO: lubOr mrázek
v českém krumlově zkouší
komunikaci v cloudu
Českokrumlovská radnice testuje cloudové řešení práce s dokumenty a poštou.
tím jde o vizi. Nejprve bychom chtěli, aby
sdílené dokumenty využívali zaměstnanci
k řešení interních procesů – typicky připomínkování dokumentu, kdy doposud vznikalo několik verzí, jež se pak složitě dávaly
dohromady,« uvedla tisková mluvčí. A dodala, že v budoucnu by město nástroje Google
Apps pro interakci s občany využilo rádo,
např. právě pro připomínkování strategických dokumentů, on-line přenosy jednání
zastupitelstva, veřejný kalendář událostí,
ankety aj. »První vlaštovkou je nyní připravovaný tzv. Povodňový plán nemovitosti,
občané budou moci vyplnit a zaslat městu
formulář vytvořený pomocí nástrojů Google
/sd/
Disk,« uzavřela Olga Kneiflová.
přístup lze využít v případě, že má zájemce o fotografie k dispozici vlastní obsah,
o který by mohli mít zájem ostatní. Z utržených peněz je pak možné zaplatit za fotografie, které jsou zrovna potřeba. Je potřeba upozornit na nutnost založení účtu
na fotobance a navíc nikdo nezaručí, že
se podaří včas vydělat dostatečné množství peněz, které by pak mohly být použity
k nákupu.
A v neposlední řadě je potřeba zmínit, že
opravdu existují místa, kde je možné najít fotografie zdarma a legálně. Vydělávají na reklamě na placené fotobanky a nebo při vyhledávání nabízí rovněž odkazy
na fotky z placených fotobank. Projekt
everystockphoto.com je vyhledávačem
nad fotobankami, jež nabízejí fotografie
zdarma. Nejznámější a nejpoužívanější místo je Stock.XCHNG (sxc.hu), dále
jsou to např. freefoto.com, photorack.net
a mnoho dalších.
Při využívání těchto fotek je třeba pečlivě prostudovat jejich licenční podmínky. Může v nich být zakomponován třeba
písemný souhlas autora snímku nebo
nutnost uvedení jména autora. Většinou
platí, že nabízené fotky lze použít pro soukromé i komerční užití. Jejich další prodej
n
je samozřejmě zakázán.
Jan handl
ICT publicista
31
26.11.13 9:57
Informační a komunIkační technologIe
Zveřejňovat data je normální, obstrukce je lumpárna – tak
charakterizovala pořádající Otevřená společnost výsledky
11. ročníku soutěže Otevřeno x Zavřeno (www.otevrete.cz).
Aby se dostaly na stupně vítězů či poražených, musely ovšem
úřady vystoupit z normálu. Čím?
v
kategorii Otevřeno získalo první
a současně i hlavní cenu Nové Město na Moravě za rozklikávací rozpočet. Není jistě jediné, které na webu zveřejňuje svůj rozpočet přehledně rozčleněný.
Jeho rozpočet však jde do detailů, např.
u již proběhlých a zaúčtovaných operací
zobrazuje i čísla faktur a popis. Přehledně
prezentuje navýšení či snížení položek vůči
plánovanému rozpočtu i skutečné čerpání.
Z jednotlivých oblastí je možné překliknout
na databázi veřejných zakázek, které v dané
oblasti již proběhly. Na úvodní stránce speciálně zvýrazňují velké investice a opravy.
FOTO: auTOr
nutno vIdět!
»Fascinující úroveň transparentnosti a jejího technického zvládnutí. Laicky srozumitelný postup, umožňující vysledovat každý
výdaj až do detailu. Nutno vidět!,« hodnotí
organizátor soutěže Oldřich Kužílek.
Nenechávám se dvakrát pobízet a na
http://rozpocet.nmnm.cz mě zaujmou dva
koláčové grafy. První, s názvem Odkud peníze přicházejí? (Příjmy), prozrazuje, že
k 1. 11. 2013 už přišlo 172 446 225 Kč a ještě
přijde 33 128 617 Kč. Po kliknutí si vybírám
ze čtyř kapitol daňové příjmy a po dalším
kliknutí vidím, že např. u DPPO byl plánovaný i schválený rozpočet 21 mil. Kč a skutečnost je 19 284 878 Kč (tj. plnění na 92 %).
Ještě víc asi bude zajímat obyvatele Nového Města na Moravě druhý graf – Zač peníze utrácíme? (Výdaje). Město již utratilo
154 465 808 Kč a zbývá utratit 74 547 896 Kč.
Postupným klikáním se dostávám namátkou
přes položky veřejná správa (s nejvyšší částkou v rozpočtu) – vnitřní správa – činnost
Starosta Nového Města na Moravě
Michal Šmarda.
32
MO12_31_32.indd 32
místní správy – nákup ostatních služeb až
na stránku se 42 dodavateli. U každého je
odkaz na ARES, ale hlavně na knihu došlých
faktur. »Lidé mají právo vědět o každé koruně, kterou utratíme,« říká na stránkách klikacího rozpočtu starosta Michal Šmarda.
A při přebírání ocenění v soutěži Otevřeno
x Zavřeno slibuje, že od 1. ledna 2014 by
chtěli na webu zveřejnit i všechny smlouvy.
lIberecký kraJ průkopníkem
Ty již zveřejňuje Liberecký kraj, který jako
první mezi kraji používá registr smluv. A jak
při přebírání třetí ceny v kategorii Otevřeno
zdůrazňuje hejtman Martin Půta, stojí to
minimum času. Dosud zveřejňovalo smlouvy jen několik měst s mnohem menší agendou, Liberecký kraj přinesl důkaz o tom, že
když se chce, může tak činit i krajský úřad.
Tento průkopnický čin ocenila i veřejnost,
neboť mu ve svém hlasování o Cenu veřejnosti udělila nejvíce hlasů.
nepoučItelný magIstrát prahy
Vítěze soutěže Otevřeno x Zavřeno vybírala
porota z 82 nominací, jež prošly přísným
ověřením. V kategorii Otevřeno bylo zařazeno 26 nominací, v kategorii Zavřeno byla
konkurence větší – 56 nominací. Ale »vítězný« Magistrát hl. m. Prahy vystoupil z normálu, resp. z nenormálu výjimečným způsobem – rozsáhlou systematickou obstrukcí.
Úřad už 12krát zopakoval administrativní
ping-pong v kauze informací o odměnách
vysokých úředníků (ke dni vyhlášení výsledků soutěže 844 dnů, 2,3 roku). Ačkoliv
nadřízený orgán (Ministerstvo vnitra) rozhodnutí vždy zrušil, vyslovil právní názor,
že informace se mají poskytnout, a upozornil magistrát, že jeho postoj i postup je neudržitelný, a krátí žadatele na ústavně garantovaném právu, magistrát zatvrzele vydával
metodou tzv. copy-paste stejná odmítnutí.
Udělena byla i zvláštní cena, za »úplnou
změnu názoru«. Získal ji Úřad pro ochranu
osobních údajů. Loni totiž vyhrál v kategorii Zavřeno za překroucený výklad ochrany
osobních údajů, jímž bránil zveřejňovat videozáznamy z jednání zastupitelstev. »Předseda úřadu Igor Němec nás za negativní cenu
napadl, ale po prohraných soudních sporech
úřad v tichosti změnil postoj a vydal opačnou
metodiku. V ní převzal závěry naší analýzy, již
předtím odmítal. Je to pro nás inspirace, že
věci lze měnit,« dodává Oldřich Kužílek. n
Jaroslav WInter
šéfredaktor portálu Helpnet
FOTO: arCHIv
vítězí klikací rozpočet
a registr smluv
Memorandum podepsali (zleva) Michal
Hašek, Martin Pecina a Dan Jiránek.
města, kraje
a stát za lepší
využívání sítí
v
polovině minulého měsíce podepsalo Ministerstvo vnitra se zástupci
krajů a měst Memorandum o podpoře výstavby, rozvoje a využívání telekomunikačních datových sítí veřejné správy.
Spolupráci svými podpisy stvrdili ministr
vnitra v demisi Martin Pecina, jihomoravský hejtman a předseda Asociace krajů ČR
Michal Hašek a kladenský primátor a předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek.
Memorandum má přispět k úspěšné realizaci projektu Zajištění infrastruktury pro
operační střediska základních složek Integrovaného záchranného systému, který
spolufinancovala EU prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Jak komentoval Martin Pecina: »Jde o důležitý dokument už vzhledem k tomu, že
díky němu poskytnou vlastníci metropolitních sítí Ministerstvu vnitra zdarma vlastní kapacity. Tím se sníží finanční nároky
na realizaci infrastruktury pro operační
střediska základních složek Integrovaného
záchranného systému.« Rovněž by se mělo
zamezit vzniku duplicitních systémů a zajistit účinné využívání komunikačních sítí.
Díky memorandu dojde podle informací
z MV k zajištění společného koordinovaného postupu při výstavbě, užívání, inovaci
a dalším rozvoji státních, krajských či lokálních komunikačních sítí.
Všechny tři strany se v memorandu také
dohodly na společném postupu při vytvoření registru sítí veřejné správy. Prostřednictvím tohoto nástroje pro sdílení
dat o sítích by veřejná správa mohla ušetřit
provozní náklady, ať už vzájemným příspěvkem, nebo samotným propojením sítí.
Dalším z bodů spolupráce je např. společný postup při tvorbě podmínek a pravidel
napojení telekomunikační infrastruktury
územní samosprávy na Komunikační infrastrukturu veřejné správy v lokalitách
měst a obcí, tedy na infrastrukturu, jež úřadům zajišťuje telekomunikační a datové
/sk/
služby.
prosinec 2013
26.11.13 9:57
ManageMent
když se zaměstnanci školí navzájem
Královéhradecký magistrát využívá pro vzdělávání
svých zaměstnanců projekt, který staví na zkušenostech
a lektorském potenciálu asi padesátky z nich.
n
ecelá padesátka zaměstnanců magistrátu současně lektoruje své kolegy a v rámci kurzů a školení jim
přednáší informace z oblastí, v nichž jsou
sami odborníky. Systém interního lektorství, který s sebou nese mj. výrazné finanční
úspory, ocenila letos na jaře odborná porota soutěže HREA Excellence Award 2012.
FOTO: arChiV měsTa hK
efektivnější i úSpornější školení
Detaily k interním školením poskytla Moderní obci tisková mluvčí magistrátu Hradce Králové Ing. Magdaléna Vlčková. »Interní lektorství bylo v první fázi spuštěno
v roce 2009, od loňska je součástí systému
rozvoje a vzdělávání zaměstnanců, jako
jeden z jeho tří základních pilířů. Je určen
řadovým i vědoucím zaměstnancům, jichž
je celkem kolem 410.«
Hlavním cílem zavedení Systému interního lektorství byl efektivnější rozvoj
a vzdělávání zaměstnanců v podmínkách
magistrátu (propojení externího a interního vzdělávání), podpora sdílení znalostí
a dovedností a též rozvoj horizontální kariéry odborných pracovníků. Svou roli, ačkoli
ne hlavní, sehrál i ekonomický faktor.
Letos proběhlo 70 akcí (do začátku listopadu, pozn. red.), které garantovali interní lektoři (nástupní školení, školení BOZP a PO, bezpečnost informací, školení řidičů referentů,
právní problematika, IT atd.). Největší zájem
zaznamenávají školení IT dovedností, k preferovaným oblastem patří také právní problematika, především veřejné zakázky a vnitřní
kontrolní systém. Pozornost se věnuje rovněž proškolení nových zaměstnanců v rámci
adaptačního procesu. Nováčci nejprve absol-
Na královéhradeckém
magistrátu
dávají přednost spíše
osobnímu
setkání a individuálnímu
přístupu
v rámci interního lektorství před
e-learningem.
HREA Excellence Award 2013
Cílem soutěže je ocenit nejlepší projekty a profesionály v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Projekty
soutěží ve třech kategoriích: 1. Komerční subjekty
do 500 zaměstnanců, 2. Komerční subjekty nad
500 zaměstnanců, 3. Veřejné, státní a neziskové
organizace. Přihlášky lze zasílat do 31. 1. 2014
na adresu [email protected]. Více na
www.peoplemanagementforum.cz/cs/hrea/.
vují průřezová témata a poté odborné bloky.
Část interních lektorů působí v roli metodiků
a odborných garantů v rámci svých útvarů.
Jak se zaměstnanec magistrátu stane lektorem? »Lektoři byli nominováni s časovým
odstupem ve dvou skupinách na základě
výstupů z pravidelného ročního hodnocení
zaměstnanců,« vysvětlila Magdaléna Vlčková. »Nominaci předcházelo projednání
vedoucího se zaměstnancem. Lektoři následně absolvovali, opět ve dvou fázích, intenzivní rozvojový program na míru s ohledem na potřeby cílové skupiny.«
Jsou lektoři za tuto činnost odměněni? »Lektoři působí většinou v oblasti své
pracovní agendy, jejich činnost včetně interního lektorství vyhodnocuje s vazbou
do výkonové složky platu vedoucí odboru.
Zároveň má personální oddělení nastavený systém vyhodnocování kvalitativních
a kvantitativních ukazatelů. Podle nich sleduje a vyhodnocuje činnost lektorů. Ti nejlepší jsou nadstavbově odměňováni z úrovně tajemnice,« dodala tisková mluvčí.
Lektorům i vzdělávaným jsou k dispozici
vybavené školicí místnosti, odborná sekce
n
na intranetu či odborná literatura.
SiMona dvořáčková
jak udržet talenty v regionu? pomohou
též příklady zahraniční dobré praxe
Na konferenci EuroRegio 2013 (4. 12.) v Sokolově
se představil také projekt W4T (Working for Talent),
který má za cíl udržet mladé talenty v západočeském regionu.
C
ílem projektu Lidský kapitál a inovace (Working4Talent) je především
sdílení zkušeností a příkladů dobré
praxe v práci s talenty – vysokoškolskými
studenty, výzkumníky a mladými profesionály. Součástí prezentace projektu byla
detailní analýza problematiky práce s mladými talenty, kteří často utíkají do jiných
regionů, s důrazem na to, že sdílení znalostí
v současném globálním prostředí na úrovni
regionů může přispět k udržení pracovníků
v daných regionech. Projektový tým Karlovarské agentury rozvoje podnikání, která se
na projektu podílí, podnikl několik studij-
prosinec 2013
MO12_33_35.indd 33
ních návštěv po celé Evropě a nové zkušenosti využívá při své další práci.
Soubor náStrojů využije
karlovarSký kraj už příští rok
Projekt W4T se zaměřuje na využití ověřených metod ze zahraničí v lokálním prostředí: získat a udržet mladé talenty v regionu pro inovativní firmy Karlovarského
kraje. Přehled těch nejlepších nástrojů pro
práci s mladými talenty bude dokončen
v příštím roce a kraj může některé z nich
využít pro nastavení vlastní podpory. Projekt Working4Talent (www.w4t.eu), který je
spolufinancovaný z Evropského fondu pro
regionální rozvoj prostřednictvím programu Interreg IVC, má za cíl zlepšovat práci
s mladými talenty v celé Evropě.
Konference EuroRegio 2013 proběhla
v prostorách Integrované střední školy
technické a ekonomické v Sokolově. Byla
určena hlavně zástupcům českých a německých firem, starostům a dalším členům
městských zastupitelstev, úředníkům, zástupcům neziskových organizací, zaměstnancům úřadů práce a zájemcům z řad
veřejnosti včetně studentů. Blíže k akci na:
/st/
www.openmim.cz/euroregio2013.
33
27.11.13 18:39
ManageMent
proces vzdělávání nikdy
nekončí, připomíná
personalista z písku
k
dyž tajemnice Městského úřadu Písek Ing. Zlatuše Hofmanová
zpracovávala přílohu k nominaci
zaměstnance radnice do soutěže o cenu
Personalista veřejné správy 2013, mj. napsala: »Práce Ing. Jiřího Petráška se dá hodnotit jako práce personalisty na úřadech,
které mají okolo 200 zaměstnanců a personální a mzdovou agendu zajišťují jen dvě
osoby – personalista a mzdová účetní. Jde
tedy o práci, u níž se vyžaduje nejen znalost problematiky personální, ale i agendy
platové včetně zpracování platů alespoň
na takové úrovni, aby byla zajištěna vzájemná zastupitelnost personalisty a mzdové účetní. Při všech těchto činnostech Ing.
Petrášek využívá své mnohaleté zkušenosti
v této oblasti v kombinaci s neustálým rozšiřováním a doplňováním znalostí.«
krédo, které platí pro každou
profeSi – i pro perSonaliSty
Tímto svým konstatováním tajemnice mimoděk potvrdila i krédo, jehož se personalista Městského úřadu Písek Ing. Jiří Petrášek ve své činnosti přidržuje. Prozradil je
také Moderní obci: »Jedna zásada je podle
mého názoru platná a použitelná pro každou profesi: Nikdy si nemysli, že při své
práci vystačíš s rutinou a dlouholetou praxí.
Proces vzdělávání nikdy nekončí.«
Cena Personalista
veřejné správy 2013
n
n
n
n
n
Vyhlašovatelem ceny Personalista veřejné
správy je Klub personalistů o. p. s..
soutěž je určena všem, kdo se zabývají
personalistikou nejen v územní samosprávě,
ale letos nově také ve státní správě.
Cílem soutěže Personalista veřejné správy je
posílení a podpora personálních činností v úřadech veřejné správy v České republice, veřejné
ocenění práce nejlepších personalistů veřejné
správy a ohodnocení jejich přínosu v oblasti
personálního řízení. Cena rovněž úspěšně
napomáhá šíření dobré praxe v personálních
činnostech a zdůraznění významu práce
s lidským kapitálem na úřadech.
O udělení ceny rozhoduje hodnoticí komise
jmenovaná statutárním orgánem Klubu
personalistů, o. p. s.
Podrobnější informace najdete na:
http://www.klub-personalistu.cz/
ZDrOJ: KLUB PErsONaLisTŮ O. P. s.
34
MO12_33_35.indd 34
oSobní příplatky, odMěny...
v píSku logiCké a tranSparentní
Na písecké radnici se nominant do soutěže
mj. zasadil o zpracování pravidel způsobu
čerpání prostředků na platy včetně průběžného měsíčního sledování a aktualizace.
Na dotaz redakce pravidla krátce shrnul:
»Musí stát na v podstatě velice jednoduché
zásadě. Totiž neměnit během roku to, co se
na jeho začátku slíbí. Kromě běžných zásad rozdělení peněz na platy, tzn., kolik je
třeba na tarify, kolik na příplatky, kolik na
náhrady, dodržujeme dvě pravidla. První:
Pro jednotlivé odbory stanovíme objem
prostředků použitelných na osobní příplatky. Pokud vedoucí odboru nerozdělí celou
částku, může nevyčerpanou část použít ve
formě odměn. Druhé: Platí, že podstatnou
část peněz, které nevyplatíme z důvodu nemoci, dostane ten, kdo za nemocného práci
odvedl. Přičemž o tom opět rozhodne příslušný vedoucí formou odměny.«
Prosté a logické? Při konzultacích s ostatními personalisty Jiří Petrášek zjišťuje, že
takový postup při rozdělování peněz na jiných úřadech veřejné správy nebývá až tak
běžný. Přitom na písecké radnici funguje již
několik let a zaměstnanci je považován za
transparentní a spravedlivý.
pružná praCovní doba
ve veřejné Správě? a proč ne?
Ani pružná pracovní doba, kterou v Písku
Jiří Petrášek rovněž pomohl zavést, není ve
veřejné správě zcela obvyklá. Sám k ní uvedl: »Na setkáních personalistů potkáte její
zanícené zastánce, stejně jako výrazné odpůrce. U nás jsme pružnou pracovní dobu
zavedli souběžně s elektronickou evidencí
docházky. Myslíme si, že i když možnost
jejího využití je výrazně omezena zejména
požadavkem na zajištění plného chodu úřadu v úředních hodinách, stále zůstává dost
velký prostor k tomu, aby si jednotliví zaměstnanci volili svou pracovní dobu podle
sebe. Vždy však musí být dodržena zásada,
že na prvním místě je klient, který nesmí být
pružnou pracovní dobou omezen.«
jak vybrat Správné úředníky
Tajemnice městského úřadu Zlatuše Hofmanová také vyzvedla, že nominant aktivně
spolupracuje při výběrových řízeních podle
zákona o úřednících se zaměřením na co
největší objektivnost při výběru.
FOTO: arChiV
Bezmála třicet let se další nominant do soutěže o cenu
Personalista veřejné správy věnuje činnostem zabývajícím
se personalistikou, odměňováním a využíváním pracovní
doby. Od roku 2003 pracuje na písecké radnici, když předtím
byl šest let zaměstnán na Okresním úřadě v Písku.
Jiří Petrášek: Pokud bude schválen nový
zákon o úřednících, v obecné rovině se
pro personalisty stane velkou výzvou
jeho co nejrychlejší uvedení do praxe.
Zásada pravidel pro
odměňování je v podstatě
velice jednoduchá. Totiž
neměnit v průběhu roku
to, co se na jeho začátku
lidem slíbí.
Podle Jiřího Petráška je správné, že zákon
o úřednících stanoví průběh výběrového řízení jen rámcově a nechává na úřadu, aby
sám určil postup, který uzná za co nejvíce
objektivní. »Ze zákonem stanovených podmínek pro výběrové řízení však nejsem přesvědčen o nutnosti požadavku, aby uchazeč podával doklady ve formě originálu či
ověřené kopie. To by stačilo až u vybraného
uchazeče,« poznamenal Jiří Petrášek. A přidal zajímavou zkušenost: Při posledních
výběrových řízeních na radnici v Písku
zjistili, že se výrazně snížil počet uchazečů
tzv. středního věku, kteří splňují požadavek stupně vzdělání a mají určitou praxi.
Naproti tomu se výrazně zvýšil podíl uchazečů z řad absolventů či s minimální praxí.
»Potvrzuje se tak, že problém absolventů
jako skupiny uchazečů o zaměstnání se
nezmenšuje, naopak prohlubuje, a jakýkoli
způsob podpory jejich zaměstnávání se mi
jeví jako nevyhnutelný,« dodal Jiří Petrášek.
Jak dále uvedl, bude-li schválen nový zákon o úřednících, v obecné rovině se pro
personalisty stane velkou výzvou jeho co
nejrychlejší uvedení do praxe. »Podle současných informací by zákon měl obsahovat
velké změny zejména v otázce vzdělávání
a hodnocení úředníků. Na našem úřadě
intenzivně pracujeme na zavedení nového způsobu hodnocení zaměstnanců, při
němž by výsledky hodnocení měly přímý
vliv na výši osobního příplatku zaměstnance. I v tomto případě je nutné vše vysvětlit
a přesvědčit všechny o správnosti tohoto
n
kroku,« uzavřel Jiří Petrášek.
ivan ryšavý
prosinec 2013
27.11.13 18:39
ManageMent
tajemníci městských a obecních
úřadů už se světovým záběrem
n
abídku na přidružené členství v ICMA
obdrželo české sdružení tajemníků
již před několika roky. »Znovu se však
otázka našeho členství otevřela loni v červnu,« poznamenává předseda STMOÚ Ing.Jaromír Zajíček, MPA. »Tehdy se totiž v Bratislavě díky viceprezidentovi ICMA Ing. Petru
Ághovi, jenž je zároveň prezidentem naší
partnerské Asociácie prednostov úradov
miestnej samosprávy v Slovenskej republike,
uskutečnilo jednání rady ICMA. Následně
rada navštívila Prahu a setkala se i se zástupci našeho sdružení. Představitelé ICMA se
vyslovili pro navázání vzájemné spolupráce.
Konečné rozhodnutí padlo na valném shromáždění STMOÚ letos v květnu v Chomutově, které se drtivou většinou hlasů postavilo za přidružené členství v ICMA,« dodává
Jaromír Zajíček. »Zářijový podpis smlouvy
o spolupráci STMOÚ s ICMA z Bostonu je
tak vyústěním dlouhodobého vývoje.«
Proč je však české sdružení tajemníků
pouze přidruženým členem ICMA?
Podle stanov ICMA je členství v asociaci
individuální, tedy členství pro fyzické osoby – manažery ve veřejné správě. Možnost
institutu přidruženého členství je dána ve
stanovách např. pro celonárodní asociace
či jiné organizace působící v oblasti státní správy a samosprávy. Našemu sdružení
přidružené členství jako tzv. affiliate dává
možnost získávat všechny relevantní informace a zprostředkovat je svým členům.
n
n Znamená přidružené členství v ICMA,
že sdružení odchází z Union des Dirigeants Territoriaux de l’Europe (U.Di.T.E.)?
STMOÚ je jejím členem už od roku 2001.
Posláním U.Di.T.E. je zejména vytváření
prostoru pro poskytování informací o čin-
nosti národních organizací, o přijímaných
zákonech i probíhajících změnách ve veřejné správě. Současně je platformou pro
výměnu zkušeností a napomáhat profesionálnímu výkonu funkce komunálních
manažerů v jednotlivých členských zemích.
Bohužel U.Di.T.E. se již několik let potýká
s těžkopádností jednání svých orgánů, což
je asi dáno také nepříliš dobrou ekonomickou situací v Evropě. Nicméně z U.Di.T.E.
určitě neodcházíme a v roce 2012 jsme
se dokonce jako první zástupci země bývalého východního bloku ujali výkonu
funkce 1. viceprezidenta, přičemž se snažíme o obrodu a zefektivnění chodu této
organizace.
FOTO: arChiV
MO12_33_35.indd 35
Jaromír Zajíček: Podepsání smlouvy
s ICMA by mělo umožnit snazší
přístup členů STMOÚ k jejím aktivitám.
2000 eur ročně. S těmito prostředky počítáme i ve schváleném rozpočtu STMOÚ na
příští rok.
n
Ovšem ICMA byla původně založena
jen pro šéfy úřadů veřejné správy v USA.
Kdo všechno se dnes účastní její činnosti?
ICMA skutečně vznikla v roce 1914 nejprve jako asociace vedoucích úřadů v USA.
Ale nyní má už celosvětovou působnost,
přičemž jsou do ní zapojeni komunální manažeři. Celkem má už na devět tisíc členů
z celého světa, a to jak fyzických, tak právnických (národní asociace vedoucích úřadů). ICMA sama zřídila několik dceřiných
společností k realizaci projektů či pro naplnění sociálních nebo ekonomických cílů.
Hlavními cíli ICMA je vytváření a podpora
sítě komunálních manažerů, dále jejich
vzdělávání, prosazování profesních zájmů,
vzájemná výměna zkušeností. Konkrétně
byla např. vytvořena Databáze vědomostí,
od roku 2011 přístupná všem zájemcům.
n
Jak vysoký je roční příspěvek přidruženého člena ICMA?
Za přidružené členství v ICMA neplatíme nic. Členský příspěvek v U.Di.T.E. činí
Co naopak očekáváte od ICMA?
Již jsme se zapojili do projektu SMART
Cities a z ICMA nám začínají přicházet další nabídky. Na příštím valném shromáždění budeme přijímat program činnosti na
období let 2014 a 2015, a tam bychom už
chtěli naše plány konkretizovat. Víme o iniciativě viceprezidenta ICMA Petra Ágha
představené v Bostonu. Počátkem příštího roku tak všichni evropští členové ICMA
dohodnou základy pro aktivity realizovatelné v podmínkách kontinentální Evropy.
Od této iniciativy si slibujeme nejen to,
že se pokusíme do činnosti zapojit daleko
víc zemí bývalého východního bloku. Ale
i to, že se rovněž podaří propojit a aktivizon
vat činnost U.Di.T.E.
n
V Bostonu,
hlavním městě
Nové Anglie,
vítali ve dnech
22.–25. září
účastníky konference ICMA.
Pod tímto
transparentem
na ni prošli
i zástupci českého STMOÚ.
prosinec 2013
FOTO: arChiV
Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů (STMOÚ)
je od září přidruženým členem International City /County
Management Association (ICMA). Co k tomu české tajemníky
vedlo, na to jsme se ptali předsedy STMOÚ Ing. Jaromíra
Zajíčka, MPA, tajemníka Magistrátu města Děčína.
Mluvili jste při jednáních v Bostonu
i o tom, čím může STMOÚ případně přispět činnosti ICMA?
V počáteční fázi musíme zpřístupnit našim členům maximum informací o ICMA
a získat od nich zpětnou vazbu. Plánujeme
zapojit se aktivně do činnosti Výboru pro
zahraniční členy ICMA a zde nabídnout
naše zkušenosti. Je samozřejmé, že nebudeme propagovat např. náš spojený model
výkonu veřejné správy, který je pro cizince obtížně pochopitelný. Ale můžeme se
pochlubit jinými zkušenostmi z řízení úřadů. Tak třeba řada našich členů je zapojena do implementace metod zvyšování kvality, získávají ocenění jako manažeři na
místní i mezinárodní úrovni. Rovněž oblast
řízení lidských zdrojů je na našich úřadech
na úrovni srovnatelné se zahraničím.
n
ivan ryšavý
35
27.11.13 18:39
Správa a rozvoj
Proč po regionálních tratích u nás nejezdí moderní
a atraktivní vozidla, která by dokázala svými provozními
parametry, tedy rychlostí a pohodlím, přitáhnout cestující?
Odpověď je celkem snadná a na jeden z klíčových důvodů –
snahu likvidovat regionální tratě – reaguje i tento seriál.
M
oderní vozidla pro regionální dopravu na evropském trhu jsou –
a to v široké nabídce. Bývají však
poměrně drahá. Vzhledem ke skutečnosti, že regionální tratě u nás posledních
20–30 let jen přežívaly s minimální jistotou
do budoucna, tuzemští výrobci, stejně jako
České dráhy neměli zájem investovat do
vývoje těchto vozidel, ani do jejich nákupu.
trend: Moderní »velká«
železnice 21. Století – a S ní
také Moderní regionální tratě
Bohužel jsme poněkud zaspali vývoj v okolních zemích. Již v devadesátých letech
20. století evropské státy totiž pochopily,
že expanze silniční dopravy a hlavně její
infrastruktury má finanční a ekologické
limity.
Současně se již plně projevil úspěch
nadčasové modernizace tzv. velké železnice. Vysokorychlostní tratě si našly mnoho
spokojených, a tedy i trvalých zákazníků,
kteří znovu objevili nyní už moderní železnici 21. století. Zároveň bylo jasné, že při
trvalém růstu mobility společnosti a akutním nedostatku veřejných zdrojů pro další
investice do silniční infrastruktury je na-
prosto chybné nechat zahálet tisíce kilometrů existujících regionálních tratí.
Zásadní roli začaly hrát ekologické a energeticko-bezpečnostní parametry, ale i neprostupnost dalších silničních staveb už
velmi urbanizovaným územím. To vedlo
k masivní revitalizaci regionálních železnic
jak po stránce infrastruktury, tak následně
také kolejových vozidel. Logika této revitalizace byla pochopitelná, velmi jednoduchá,
a proto účinná: Pokud jsem už přesvědčil
cestující k návratu na »velkou« a moderní
železnici, pak nabídnu-li jim obdobné parametry, na něž si na ní zvykli, je možné,
aby cestovali dál i po regionální trati.
A opět se prokázalo, že jednoduchá řešení bývají často nejúčinnější. I na regionálních tratích s moderními vozidly a rychlým provozem začalo přibývat cestujících.
S růstem poptávky průmysl se opět vrátil
Co je dobré vědět
V současnosti už všichni evropští výrobci nabízejí
řadu různých a trvale inovovaných vozidel pro
regionální tratě v řadě modifikací – diesel, elektro,
jedno‑, dvou‑ a třívozové jednotky apod.
ilustrační foto: archiV autora
nebojte se lokálek /15 aneb
nad investicemi do vozidel
Chce‑li regionální trať přilákat cestující,
nemůže spoléhat na zastaralá vozidla.
k vývoji a výrobě moderních kolejových vozidel, protože tento nový trh moderní regionální dopravy je požadoval.
hledat zatíM MuSíMe v cizině
Všichni evropští výrobci už nabízejí různá
a trvale inovovaná vozidla pro regionální
tratě v řadě modifikací: diesel, elektro, jedno-, dvou- a třívozové jednotky apod. U nás
však – na rozdíl od ostatní Evropy – rozvoj
infrastruktury stále cílí zejména na výstavbu nové dálniční sítě a pouhou rekonstrukci stávajících hlavních železničních tratí.
Regionální železnice dále zaostává, je nekonkurenční, a žije proto v nejistotě. I kvůli
tomu tuzemský výrobce železničních vozidel zaměřený hlavně na požadavky tuzemského trhu dosud neinvestoval do vývoje
moderního regionálního vozidla.
Po něm se tedy budeme muset poohlédnout v zahraničí. Co se nabízí a k čemu je
nutno přihlédnout, si řekneme příště. n
petr tejkl
poradce v oboru dopravního marketingu
parkování v centru prahy dozná změn
Ještě do konce letošního roku by chtěl pražský magistrát
představit novou koncepci parkování v centru města. Jednou
z novinek by mohlo být omezení parkovací karty na okolí
bydliště držitele nebo rozšíření smíšených zón. Podle náměstka
pražského primátora pro dopravu Jiřího Nouzy na řešení
nové koncepce parkování pracuje od května zvláštní komise.
z
aparkovat dnes v centru metropole
je pro ty, co v městských částech kolem něj nebydlí, velmi obtížné. Okolí
obytných domů obsadily parkovací zóny
pro rezidenty, dalších zón pro placené parkování, placených parkovišť či parkovacích
domů je velký nedostatek.
Ani vlastnictví parkovací karty rezidentovi nezajistí, že v dosahu svého bydliště
skutečně zaparkuje. Komise proto například navrhuje, že by parkovací karta vydaná například na Vinohradech v Praze 2
platila jen v okolí bydliště toho kterého
řidiče, ale už ne třeba v okolí Karlova náměstí.
36
MO12_36_41.indd 36
»Ochrana rezidentů je priorita. Ale můj
názor je, že by karty neměly platit na celé
území městské části, ale například do vzdálenosti zhruba 500 metrů,« prohlásil Jiří
Nouza.
v čeSké Metropoli by Se Měly
rozšířit SMíšené zóny
Druhou novinkou by mohlo být rozšíření
míst, kde se přes den modré zóny stanou
takzvanými smíšenými zónami. To znamená, že by v nich v průběhu dne za poplatek
mohli zaparkovat také ostatní řidiči. Jak
uvedl Jiří Nouza, takový systém by mohl
fungovat například od 8 do 16 hodin. V no-
vém systému modrých zón se bude pamatovat rovněž na místa určená pro sdílení
aut, takzvaný car sharing.
Zároveň bude prý muset dojít ke změně
rozsahu. V Praze totiž modré zóny mají kapacitu přibližně 35 tisíc míst, ala parkovacích karet do nich je vydáno zhruba 45 tisíc. Dosud také není vyřešen rozsah, kam
by měl nový systém zón placeného stání
sahat. V současné době platí zóny pouze
v Praze 1, 2, 3, 7 a části Prahy 16. Nově by
měly být pravděpodobně v oblasti uvnitř
městského okruhu.
»Počítám však s tím, že některé městské
části je budou chtít i do oblasti za okruh,
zejména u stanic metra,« dodal náměstek
Pražský magistrát plánuje
vytvořit zcela novou
koncepci zón placeného
stání pro automobily.
prosinec 2013
29.11.13 11:03
Správa a rozvoj
komplikovaná sanace
sesuvu půdy ohrožuje
dokončení dálnice d8
pražského primátora. To by se mohlo mj.
týkat Prahy 4 či Prahy 11. Jiří Nouza zároveň
zdůraznil, že se rozhodně současný systém
parkování v centru metropole měnit nebude, čekají ho pouze úpravy.
radnice chyStají
vlaStní SyStéMy
Na svých vlastních parkovacích systémech
přitom pracují další pražské městské části. Například MČ Praha 5 chce spustit
od března 2014 systém placeného stání
v centru Smíchova. Na některých místech
budou moci ve vymezený čas zaparkovat
pouze obyvatelé páté městské části nebo
přilehlých ulic. Podle starosty této městské části Miroslava Zeleného tak chce
radnice zamezit tomu, aby centrální oblast Smíchova sloužila k odstavování aut
mimopražských řidičů. »Rozhodli jsme se
nesedět s rukama v klíně a nečekat na celoměstský systém parkování, který pražský
magistrát neustále jen slibuje,« prohlásil
Miroslav Zelený.
Parkování na pražském Smíchově budou od začátku března omezovat dopravní
Už za dva roky mělo být možné jet po dálnici D8 z Prahy
až do Ústí nad Labem a dále do Německa. Dnes už to však
zcela jisté není. Červnové deště totiž způsobily rozsáhlý sesuv
svahu nad rozestavěným úsekem dálnice v Českém středohoří
a experti nyní řeší nejschůdnější cestu k jeho odstranění.
Zóny placeného stání označené modrým
pruhem zatím v české metropoli platí
v městských částech Praha 1, 2, 3 a 7.
značky a dodatkové tabulky, a to v oblasti zhruba od Újezdu po Lihovar. Dotčené
území je ohraničeno levým břehem Vltavy,
ulicemi Vítězná, Újezd, Rošických, částí
ulice Holečkova po ulici Drtinovu, přes Kartouzskou, Radlickou, Dobříšskou a Strakonickou.
Podobný systém parkování plánuje i MČ
Praha 8. Rezidenční zóny zavede od počátku příštího roku v Karlíně, ve středu Libně
a v okolí stanice metra Kobylisy. Radnice
vymezí úseky, kde bude parkování vyhrazené pouze držitelům karet, a to od 11 do 14
hodin. Ve vybraných lokalitách to bude až
do 22 hodin.
Zóny placeného stání platí v městských
částech Praha 1, 2, 3 a 7. Jejich rozšíření se
chystalo i do dalších městských částí. Magistrát však rozšiřování letos na jaře zastavil
a plánuje vytvořit zcela novou koncepci.
Poprvé se zóny objevily v 90. letech minun
lého století v MČ Praze 1.
toMáš johánek
BuilDinG nEWs
prosinec 2013
MO12_36_41.indd 37
hovořilo Se dokonce
i o zMěně traSy
Další postup sanace závalu tedy bude ve
velké míře záviset právě na výsledcích geologického průzkumu. Hejtman Ústeckého
kraje Oldřich Bubeníček po zářijovém setkání s odstupujícím ministrem dopravy
Zdeňkem Žákem dokonce prohlásil, že pokud by geologický průzkum dopadl špatně,
bude nutné hledat novou trasu dálnice. Šlo
by ovšem prý až o krajní řešení.
Jestliže by však opravdu tato krajní varianta nastala, zdrželo by to podle odborníků
dostavbu dálnice D8 minimálně o několik
let. Musel by se totiž znovu rozeběhnout
celý proces schvalování dopravní stavby
od výkupu pozemků přes proces EIA až po
získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. »Objektivně můžeme situaci posoudit až po detailním geologickém
průzkumu, který se připravuje. Potom navrhneme variantu sanace a budeme moci
přesněji odhadnout, o kolik nás odstranění
sesuvu zdrží,« komentoval situaci mluvčí
Ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Jak
dále uvedl, případná úprava trasy je až poslední variantou, která by byla časově i finančně velmi náročná.
jiří ruSnok: dálnice Se otevře
podle plánu
Přes problémy se sanací zavaleného úseku tvrdí premiér v demisi Jiří Rusnok, že
rozestavěný úsek dálnice D8 lze dokončit
v roce 2015. Slíbil to alespoň saskému premiérovi Stanislawu Tillichovi při jeho návštěvě v Praze. Podle Rusnoka sesuv půdy
foto: archiV ŘsD
ilustrační foto: hn / filip janDourEk
p
ůvodní plán počítal se zprovozněním
posledního chybějícího úseku dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi
v roce 2015. Mohutný sesuv půdy u Litochovic nad Labem letos v červnu však tuto
stavbu zbrzdil.
Teprve až po pěti měsících rozhodla
pracovní skupina o přípravě na jeho likvidaci. Nejdříve se má provést geologický
průzkum, na jehož základě se vypracuje
projekt na odstranění závalu. Ředitelství
silnic a dálnic ČR (ŘSD) se kvůli nedostatku
času rozhodlo zakázku vypsat bez klasické
veřejné soutěže. Celé odstranění sesuvu si
vyžádá stovky milionů až miliardu korun.
Sesutý svah podle odborníků stále není stabilní a hrozí, že se masa zeminy může dát
opět do pohybu a ohrožovat obyvatele Litochovic.
V rámci geologických průzkumů mají být
provedeny kontrolní vrty a sondy, vítězná
firma má rovněž určit rozsah území, které
bude nutné sanovat, a připravit dokumentaci k získání územního a stavebního rozhodnutí k provedení samotných sanačních
prací. ŘSD ji chce vybrat z trojice oslovených firem – Geotest Brno, Unigeo Ostrava a Aguatest Praha. Stopku dostaly firmy,
které se podílely na přípravě stavby dálnice
v geologicky nestabilním prostředí.
K masivnímu sesuvu půdy došlo při červ‑
nových deštích na posledním rozestavě‑
ném úseku D8 u Litochovic.
sice dostavbu prodraží, ale s tím si vláda
musí poradit. »Já jsem přesvědčen o tom,
že technicky vzato se dá věc zvládnout, byť
to samozřejmě prodraží náklady stavby.
Nedá se nic dělat,« dodal premiér. Dostavba chybějícího úseku dálnice měla stát asi
čtyři miliardy korun, v letošním roce na ni
bylo připraveno 1,7 miliardy.
O trasu D8 přes České středohoří se vedou už od devadesátých let minulého století spory s ekology. Ti nyní opět přilili olej
do ohně, když připomněli své námitky proti vedení dálnice současnou trasou. Mezitím však automobilová doprava na sever
do Německa zhoustla natolik, že po obou
objízdných trasách přes Ústí nad Labem
n
a Teplice jezdí až 10 tisíc aut denně.
toMáš johánek
BuilDinG nEWs
37
29.11.13 11:03
Správa a rozvoj
zánik pošt v malých obcích
na obzoru? tedy i soudní spory?
3227, nebo 2100?
rozdíl, z něhož Mrazí
Zapamatujme si číslo 3227. Tolik pošt, resp.
poboček v polovině letošního listopadu
měla Česká pošta. Z nich je 3195 vlastních,
zbylých 32 pak jsou franšízy typu Pošta
Partner). Proti tomuto číslu postavme jiné:
2100.
Tiskový mluvčí ČTÚ Mgr. Martin Drti‑
na totiž na dotaz Moderní obce vysvětlil,
jak při výpočtu minimálního počtu pošt
úřad postupoval a ke kterému číslu dospěl:
»Na základě těchto kritérií (tj. základních
kvalitativních požadavků podle vyhlášky
38
MO12_36_41.indd 38
vyhlášky je matriční úřad, obecný stavební
úřad nebo základní škola s 1. a 2. stupněm;
n v obcích tak, aby dojezdová vzdálenost
z kteréhokoliv místa v obci na území ČR
k poště nepřesahovala 10 km;
Martin Drtina nicméně připomíná: »Ani
prováděcí vyhláška č. 464/2013 Sb., ani
navrhované vládní nařízení nelimituje
Českou poštu v tom, aby provozovala další pošty nad rámec těchto povinných, a to
takovým způsobem, aby zohledňovala poptávku po všech službách jí poskytovaných.
Je však nutné zmínit skutečnost, že Česká
pošta, s.p., poskytuje nad rámec základních služeb celou řadu dalších poštovních
i jiných služeb, například výplatu důchodů
či služby Poštovní spořitelny. Rozhodování
o tom, jakým způsobem bude prostřednictvím poštovní sítě tyto služby nad rámec
povinností držitele poštovní licence vyplývajících ze zákona o poštovních službách
a z vyhlášky poskytovat, je zcela v rukou
České pošty.«
č. 464/2012 Sb. – pozn. redakce) a s přihlédnutím ke stávajícímu stavu poštovní sítě
držitele poštovní licence a k potřebám veřejnosti lze vypočítat minimální počet pošt,
které musí být držitelem poštovní licence
provozovány za účelem naplnění požadavků na zajištění dostupnosti poštovních
služeb ve smyslu zákona o poštovních službách. V návrhu nařízení vlády Český telekomunikační úřad vycházel z kritérií stanovených vyhláškou a stanovil jako minimální
počet pošt 2100. Tímto konkrétním číslem
vyjádřil stávající stav zajištění dostupnosti
v souladu s vyhláškou,« sdělil mluvčí ČTÚ.
V zájmu zajištění dostatečné hustoty
pošt se v § 14 uvedené vyhlášky považuje za
nutné, aby pošta byla provozována (redakč‑
ně kráceno):
n v každé obci, která má 2500 a více obyvatel;
n v každé obci, která má méně než 2500
obyvatel, ale v níž ke dni nabytí účinnosti
foto: archiV
n
a základě zmocnění v zákoně
č. 212/2013, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních
službách a o změně některých zákonů
(zákon o poštovních službách), ve znění
pozdějších předpisů, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravil návrh nařízení
vlády, kterým se stanoví minimální počet
provozoven České pošty, s. p., pro poskytování základních poštovních služeb (viz
https://apps.odok.cz/kpl‑detail?pid=RAC‑
K9D2EJ3J1). Tento návrh byl předložen do
meziresortního připomínkového řízení
letos 1. 11. s tím, že připomínky k návrhu
mohly být zasílány do 22. 11. Teprve po
ukončení připomínkového řízení – a tedy
rovněž po vypořádání všech obdržených
připomínek může být návrh v souladu s legislativními pravidly vlády a jejím jednacím
řádem předložen vládě ke schválení.
Proč však ČTÚ tento návrh vůbec připravil? Úřad argumentuje tím, že stávající
právní úprava sice nestanoví konkrétní počet provozoven, které má Česká pošta udržovat v chodu. Avšak, že dostupnost poštovních služeb je upravena ustanoveními
zákona č. 212/2013 Sb. a prováděcí vyhlášky
č. 464/2012, o stanovení specifikace jednotlivých základních (poštovních – pozn.
redakce) služeb a základních kvalitativních
požadavků na jejich poskytování.
V obci Pluhův
Žďár na Jindři‑
chohradecku
je »kamenná«
pobočka poš‑
ty uzavřena
už několik let.
Obyvatele
obce však
obsluhují
motorizova‑
ní poštovní
doručovatelé
z Kardašovy
Řečice.
ilustrační foto: jiŘí němEčEk:
Ostrou kritiku vzbudil návrh
Českého telekomunikačního
úřadu stanovit minimální
počet provozoven České
pošty. Svaz měst a obcí ČR
poukazuje na fakt,
že uskutečněním návrhu
by počet poboček pošty
mohl klesnout až o 1200.
A doplatily by na to hlavně
malé obce, dodává Sdružení
místních samospráv ČR.
Místopředseda SMO Josef Bezdíček:‚
Dokud bude zakladatelem České pošty
stát, musíme poštovní služby považovat
za formu veřejné služby.
poštovní Síť u náS Se běheM
poSledních 60 let nezMěnila
Česká pošta si podle své tiskové mluvčí
Mgr. Marty Selicharové nyní teprve analyzuje dopady případných změn na základě návrhu ČTÚ do své ekonomiky. Mluvčí
však připomíná, že Česko a Slovensko jsou
už posledními státy v Evropě, v nichž se
poštovní síť od poloviny minulého století
téměř vůbec nezměnila.
»Česká pošta se dlouhodobě snaží transformovat síť vlastních poboček na franšízy
tak, jak je to běžné v celé Evropě,« konstatuje Marta Selicharová. »Samozřejmě podle
dostatečně známých pravidel, kdy vše projednáváme se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv. Také v tomto
ohledu postupujeme velmi uvážlivě, přičemž důležité pro nás bude rozhodnutí vlády a postoj zakladatele (Ministerstva vni‑
tra – pozn. redakce) po předložení analýzy
ekonomických dopadů.«
prosinec 2013
29.11.13 11:03
Typy poboček a poskytované
služby České pošty, s. p.
Výdejní místo I: výdej uložených zásilek;
Výdejní místo II: výdej uložených zásilek;
podání listovních a balíkových zásilek, poštovních
poukázek;
n Partner I: výdej uložených zásilek; podání
listovních a balíkových zásilek; peněžní služby; vý‑
plata důchodů; vybrané služby poštovní spořitelny;
n Partner II: výdej uložených zásilek; podání
listovních a balíkových zásilek; peněžní služby;
výplata důchodů; služby poštovní spořitelny.
n
n
příjem reklamací zajišťují všechny pobočky typu
Výdejní místo a partner. prodej cenin a zboží je
zajištěn u poboček typu Výdejní místo ii a partner.
ZDroj: čEskÁ poŠta, s. p.
franšíza jako řešení?
Česká pošta již několik let usiluje o to proměnit svou síť v území podle projektu Pošta
Partner. Jeho cílem je změna formy poštovní obsluhy tak, aby ve vybraných obcích,
kde dojde se zástupci obce k dohodě, poskytoval poštovní služby smluvní partner
České pošty (forma franšízy).
»To znamená,« vysvětluje Marta Selicharová, »že obci nabídneme zřízení výdejního
místa či Pošty Partner, a to podle poptávky
po našich službách. Všechny franšízy České
pošty (tedy pobočky typu výdejní místo či
Pošta Partner) fungují na základě smlouvy
o zajištění služeb pro Českou poštu. Odměna smluvnímu zástupci za poskytování
služeb se skládá z fixní části (podle typu
franšízy) a variabilní části, která je tvořena
provizí za každou transakci, a dále z provizí
z hodnoty prodaných cenin a zboží.«
Místopředseda Svazu měst a obcí a předseda jeho komory obcí Josef Bezdíček, jenž
je zároveň starostou obce Čermná nad Orlicí na Rychnovsku, připomíná, že SMO už
v roce 2009 uzavřel dohodu s Českou poštou‚ v jejímž rámci podporuje projekt Pošta
Partner. Tato spolupráce byla loni v únoru
stvrzena i společným Memorandem obou
partnerů, kteří v něm vyjádřili vůli pokračovat v projektu změny pobočkové sítě.
»V zásadě nezáleží na tom, bude-li v obci
klasická poštovní pobočka, Pošta Partner
nebo výdejní místo. Ale prvotní je zachování dostupnosti a kvality služeb,« podtrhuje
Josef Bezdíček. Podle něj SMO trvale nabízí
České poště spolupráci při hledání nových
moderních cest provozování pobočkové
sítě na venkově. Franšízy nevyjímaje. Náhradní varianty České pošty však zatím
zpravidla neposkytují kompletní služby obvyklé v rušených »kamenných pobočkách«.
Místopředseda SMO uvádí i typický příklad: Co si počne babička, dosud navyklá
vybírat si důchod na »své« poště? Výdejní
místo pošty v místní hospodě jí tuto službu
neposkytne. A dojíždět si pro peníze jinam,
byť jen »pouhých« deset kilometrů? Při stávající dopravní obslužnosti odlehlejších
obcí to pro ni bude představovat strastiplný, i půldenní »výlet«. Takových seniorů, ale
i lidí s nejrůznějším zdravotním handicapem je však na venkově bezpočet.
pošta je veřejnou Službou
»Už jako bych slyšel námitku: Ať tedy kraje, v jejichž gesci je dopravní obslužnost,
zjednají v obci, kde se pobočka pošty zruší,
nápravu a autobusy tam jezdí častěji. Jenže to si budeme přehazovat problém jako
horkou bramboru mezi státem a kraji, což
nás odvede od jeho podstaty. Dokud bude
zakladatelem České pošty stát, resp. Ministerstvo vnitra, do té doby musíme poštovní
služby považovat za formu veřejné služby.
A ta musí být stejně dostupná a stejně kvalitní pro všechny občany, ať žijí ve městech
či na venkově,« shrnuje Josef Bezdíček.
Svaz měst a obcí, který se vůči návrhu
ČTÚ tvrdě vymezuje, do meziresortního
připomínkového řízení poslal i úpravu vyhlášky č. 464/2013 Sb.. Mj. požaduje, aby
maximální dojezdová vzdálenost v § 14 byla
zkrácena z 10 na 7 km.
»Bohužel, neobliba franšíz jednoznačně
vychází z nabízených podmínek. Navýší-li
se však obě složky odměny na podnikatelsky zajímavou úroveň a sníží-li se rizikovost
výkonu těchto služeb zmírněním hrozících
sankcí, můžeme se dočkat situace známé
Jak fungují poštovní služby v některých evropských zemích
n Rakousko: je typickým příkladem toho, jak
mohou v oblasti poskytování poštovních služeb
fungovat. rakouský model byl do určité míry
inspirací i při tvorbě českého projektu pošta partner.
přestože pobočková síť čítá téměř dva tisíce poboček
(k 31. 12. 2012 měla rakouská pošta /Öster‑
reichische post – Öp/ celkem 1931 obslužných míst),
zákon jí ukládá povinnost provozovat jen 1650 míst.
sama Öp z nich však provozuje pouze jednu
čtvrtinu, tedy kolem 550 poboček. Zbytek, tedy
na 1376 poboček, má pod názvem post‑partner
na starosti třetí strana, smluvní partner. poštu tak
lze nalézt např. v obchodech, čerpacích stanicích,
trafikách, obecních úřadech, lékárnách, turistických
infocentrech a na řadě dalších míst. smluvní partneři
poskytují tři hlavní skupiny služeb: poštovní (po‑
dání a vydávání zásilek), bankovní (vklady, výplaty,
zprostředkování poradenství) a prodej zboží (ceniny,
filatelie, telefonní karty). právě díky franšízám má Öp
rozsáhlou pobočkovou síť, jejímž prostřednictvím je
plně schopná poskytovat univerzální službu. náklady
na její zajištění, jako je třeba provoz ekonomicky
nerentabilních pošt, ji přitom až tak trápit nemusejí.
n Belgie: toto království má zhruba 11,1 mil. oby‑
vatel. poštovní síť tam aktuálně tvoří 670 poboček
vlastních – a 670 franšíz, nazývaných postpoints.
n Norsko: pobočkovou síť norská pošta začala
měnit už v roce 1999. Důvodem byla nedostatečná
kapacita a vysoká nákladovost sítě, ta postupně pře‑
chází na franšízy, nazývané v norsku post‑in –shop.
počátkem letošního roku měla celá norská poboč‑
ková síť 1407 poboček – z toho bylo 700 franšíz.
celý proces změny má skončit v roce 2014, kdy
norská pošta bude mít pouze 30 poboček vlastních
z celkem téměř 3000 obslužných míst. Důvodem je
obrovská rozloha a řídké osídlení tohoto království.
proto tam budou jak vlastní pošty, tak franšízy,
ale i místa, která obsluhuje pouze jeden pošťák.
Zajímavostí je, že před 50 lety měla norská poš‑
ta 5000 vlastních poboček.
ZDroj: čEskÁ poŠta, s. p.
prosinec 2013
MO12_36_41.indd 39
foto: archiV
Správa a rozvoj
Předsedkyně SMS Jana Juřenčáková:
Očekáváme, že se mohou objevit první
soudní spory s cílem zajistit dodržování
poštovního zákona.
z Rakouska či Německa,« podotýká předsedkyně SMS Ing. Jana Juřenčáková. »Tam
se franšízy vyplatí, provozují se ve velkém
počtu – a veřejnosti k užitku. Naším trvalým
požadavkem je i garance provozování „kamenné“ pobočky v případě nezdaru franšízy. Zkrachuje-li totiž podnikatel, který ji
provozuje, služba v obci zanikne. To je pro
obyvatele venkova nepřijatelné omezení
dostupnosti poštovních služeb.«
když Se pošta S obcí nedohodne
Jak postupovat, nedohodne-li se Česká pošta s obcí na zrušení své pobočky? »Poštovní
zákon v § 33 mluví o tom, že držitel poštovní licence je povinen poskytovat základní
služby v souladu s potřebami veřejnosti.
K těmto potřebám patří i dostupná poštovní pobočka. Proto starostům doporučujeme obracet se na ČTÚ, který hájí zájmy
veřejnosti v oblasti poštovních služeb. Očekáváme, že se mohou objevit i první soudní
spory s cílem zajistit dodržování poštovního zákona v oblasti dostupnosti poštovních
služeb,« varuje Jana Juřenčáková.
Martin Drtina za ČTÚ poznamenává, že
každý takový případ musí být posuzován
individuálně se zohledněním např. vzdálenosti obce od jiné nejbližší pošty, dopravní obslužnosti, objemu využívání základních služeb atd. »Vyhláška č. 464/2012 Sb.
v přechodném ustanovení v § 28 upravuje
postup při případném rušení pošt. Česká
pošta je povinna dostatečně včas projednat
svůj záměr s dotčenými obcemi. Zároveň
je povinna usilovat o zajištění základních
služeb ve spolupráci s jinou osobou (např.
Pošta Partner, výdejní místo). Je-li přesto
pobočka zrušena, musí zajistit dostupnost
základních služeb jiným vhodným způsobem, jímž může být třeba zřízení mobilního obslužného místa,« dodává mluvčí ČTÚ.
Člen předsednictva SMO, starosta Příšovic na Liberecku Antonín Lízner uzavírá:
»Diskuse je však třeba vést nejen o množství poboček, ale hlavně o efektivitě poštovn
ních služeb a celém jejich systému.«
ivan ryšavý
39
29.11.13 11:03
Správa a rozvoj
napřesrok mírně zdraží jen
teplo z tepláren na hnědé uhlí
Modernizace domácího teplárenství kriticky závisí na tom,
budou‑li banky ochotny tento obor nadále financovat.
Případná ochota peněžních domů poskytnout potřebné
investiční úvěry se však bude odvíjet zejména od stability
a předvídatelnosti podnikání i v teplárenství.
při velmi mírné zimě neprodělá – a zákazník naopak nemusí mít obavy z extrémně
tuhé zimy, která by ho při jednosložkové
ceně tepla přišla velmi draho.
Můžete alespoň odhadnout, jak se bu‑
dou vyvíjet v roce 2014 ceny tepla a teplé
vody ze soustav zásobování teplem?
Teplárny využívající zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu většinou nebudou
zdražovat vůbec nebo jen zcela minimálně. Pouze v případě tepláren, které vyrábějí
teplo převážně z domácího hnědého uhlí,
lze očekávat nárůst ceny tepla do 3 %, v ojedinělých případech i více. Přesto zůstane
teplo vyrobené z hnědého uhlí nadále levnější než z většiny jiných paliv.
n
d
álkové vytápění využívají v Česku
bezmála dvě pětiny domácností a podle ředitele Teplárenského
sdružení ČR Ing. Martina Hájka, Ph.D.,
jejich počet dokonce mírně roste. »Pravda,
statistika vzniká s určitým zpožděním, takže neumím říci, co se v tomto smyslu dělo
v poslední době. Ale navzdory medializaci odpojování některých bytových domů
a dalších objektů od soustav zásobování
teplem nemám signály, že by se „odpojování“ domácností nějak rozjíždělo. Nová připojení nejsou pro média atraktivní, takže
zůstávají stranou jejich zájmu. Tím vzniká
určitá virtuální realita,« poznamenává Martin Hájek.
foto: archiV
Nedochází však někde přece jen k »ne‑
řízenému rozpadu« systémů zásobování
teplem a co tento jev s sebou nese jednak
pro ty, kdo se od dálkového vytápění ne‑
odpojují, a jednak pro jiné, kteří za něj
hledají náhradu třeba v domovních kotel‑
nách či kogeneračních jednotkách?
Lokality, kde k tomuto »neřízenému rozpadu« dochází, spočítáte na prstech jedné
ruky. Týká se to několika menších soustav,
často postižených ztrátou významného
odběratele, který třeba zkrachuje, a cena
tepla následně vyskočí nad únosnou mez.
V dálkovém vytápění jako v každém jiném
síťovém odvětví je významná část nákladů
fixních, které nezávisejí na množství dodaného tepla. Ztráta části odběratelů tak
nutně vede k růstu ceny tepla, čímž vzniká začarovaný kruh. Jsem však přesvědčen
o tom, že valná většina stávajících odběratelů nemůže přechodem na domovní
kotelnu nic ušetřit. Naopak při započtení
amortizace kotle zaplatí víc. Klíčová je komunikace a kontakt se zákazníkem, aby si
dokázal případnou alternativu opravdu
dobře spočítat a nesedl na lep nepoctivému
obchodníkovi, který chce kotel prodat za
každou cenu a slibuje nesplnitelné.
n
Ovšem roste‑li permanentně cena tep‑
la a teplé vody ze soustav zásobování tep‑
lem‚ nelze se odběratelům divit, že hledají
levnější řešení…
Máte pravdu, že cena tepla dlouhodobě
roste, stejně jako cena ostatních energií
i ostatních položek rodinného rozpočtu.
Díky úsporám a zateplování však od roku
1990 klesla průměrná spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody přibližně na polovinu.
n
40
MO12_36_41.indd 40
Na základě kterých priorit či předpo‑
kladů by se měly vést konzultace Teplá‑
renského sdružení, Hospodářské komo‑
ry a Energetického regulačního úřadu
ohledně dlouhodobého nastavení věcně
usměrňovaných cen tepelné energie pro
období počínající rokem 2015?
Nechci předjímat výsledky činnosti takto
ustavené pracovní skupiny. Na to je ještě
brzy a spektrum zúčastněných subjektů je
mnohem širší, včetně např. Svazu českých
a moravských bytových družstev a dalších.
Můj názor je, že současný způsob věcného
usměrňování cen tepla příliš neslouží ani
zákazníkům, ani dodavatelům tepla. Pro
dodavatele je zásadním problémem, že se
regulace fakticky téměř každý rok významně mění – a v takovém prostředí se těžko
plánují investice. Regulace je navíc velmi
složitá, zatěžuje dodavatele administrativou a vůči těm nepoctivým je nakonec
poměrně obtížné ji v praxi uplatnit. Čili regulace by se měla zjednodušit. Není to však
snadný úkol, protože teplárenství je v Česku velmi různorodé – od malé kotelny zásobující několik paneláků až po jedny z největších teplárenských systémů v Evropě.
n
Martin Hájek: U nás stát teplárnám zatím
v konkurenci s individuálním vytápěním
podráží nohy. EU si však poslední dobou
význam teplárenství začíná uvědomovat.
Podíl tepla na celkových výdajích na bydlení v případě domácností připojených na
dálkové vytápění proto dlouhodobě klesá.
Relativně tak tyto domácnosti vynakládají stále menší část celkových nákladů na
bydlení na pořízení tepla.
Není odklon od dálkového vytápění
také někdy dán složitým, pro mnohé od‑
běratele i nesrozumitelným vyúčtováním
dodávek tepla a teplé vody?
Teplárna zpravidla neuzavírá smlouvy
s jednotlivými nájemníky, členy bytového
družstva či společenství vlastníků. Celkové
náklady domu na vytápění dané smlouvou
na dodávku tepelné energie je tedy třeba na
jednotlivé byty rozúčtovat, za což nezodpovídá dodavatel tepla, ale majitel nemovitosti, který si na to většinou najímá odbornou
firmu. Máte pravdu, že ve srovnání s plynem nebo elektřinou představuje »odstřižení «dodavatele tepla od přímého kontaktu s koncovým uživatelem určitý handicap,
zvláště pokud konečný spotřebitel rozúčtování nákladů na teplo nerozumí.
n
Preferujete jednosložkovou, či dvou‑
složkovou cenu tepelné energie?
Domnívám se, že rozumná je dvousložková cena tepla, protože snižuje na
obou stranách výkyvy plateb. Teplárna má
s dvousložkovou cenou tepla jistotu, že ani
n
Máte zmapováno, jakým podílem je
v jednotlivých lokalitách zajištěno záso‑
bování teplem a teplou vodou malými
teplárenskými zdroji do 3 MWt, středními
zdroji od 3 MWt do 30 MW a velkými zdroji
nad 30 MWt? Platí i v teplárenství obecné
pravidlo, že velký výrobce je proti malému
ve výhodě a může stanovovat i nižší ceny?
Zdroje do 3 MWt se na dodávkách tepla podílejí 4,5 %, střední zdroje od 3 do 30
MWt mají podíl 15 % a zdroje od 30 MWt
výše pak 80,5 %. S rostoucím výkonem uvedených výkonových kategorií stoupá využití domácího uhlí. V domovních a blokových
kotelnách hraje jasný prim zemní plyn.
U obecních a středních kotelen doplňuje
plyn jako palivo biomasa a další alternativní paliva. U velkých tepláren je dominantním palivem domácí hnědé uhlí, doplněné
n
prosinec 2013
29.11.13 11:03
Správa a rozvoj
zemním plynem, biomasou, teplem z energetického využití odpadů a jiných druhotných zdrojů.
Větší výrobce je v teplárenství, stejně jako
v ostatních oborech, samozřejmě ve výhodě. Z porovnání cen jednoznačně vyplývá,
že velké soustavy zásobování teplem z velkých tepláren v okresních a krajských městech s kombinovanou výrobou elektřiny
a tepla z domácího uhlí mají ceny nižší než
menší plynové zdroje na sídlištích s několika bytovými domy v malých obcích.
Jsou zřejmé trendy, které zdroje, které
velikosti a kterého druhu nabývají či bu‑
dou nabývat v teplárenství převahy?
V posledních letech jsme byli svědky náhrady zemního plynu či topného oleje biomasou v několika menších teplárnách. Biomasa se víc využívá i ve větších zdrojích.
Tento trend však zřejmě vzhledem k zastavení podpory využívání obnovitelných
zdrojů energie nebude v příštích
letech pokračovat. Těžký topný olej,
dříve běžné palivo pro teplárenství,
se už dnes s ohledem na ekologii
prakticky nepoužívá. V posledních
letech významně klesalo i využití
černého uhlí, které bylo nahrazováno jinými palivy – na Ostravsku
zejména koksárenským plynem.
Neotřesitelná zůstala zatím pozice hnědého uhlí, z něhož se vyrábí
polovina dálkového tepla, hlavně
ve velkých teplárnách. Co se týče
malých výtopen, zpravidla využívajících zemní plyn, je v posledních
letech jasným trendem jejich vybavování kogeneračními jednotkami
na bázi plynových motorů.
n
něco rychle dít. Prodloužit jej o několik
desetiletí prolomením limitů těžby? Nebo
jej snížit třeba ve prospěch většího podílu
energetického využívání odpadu?
Podle mého názoru budeme muset využít všechny možnosti, které jsou k dispozici. Je třeba rychle odblokovat uhlí na lomu
Bílina, kde na rozdíl od lomu ČSA další těžbě nebrání žádné významné střety zájmů.
Současně je žádoucí novelizovat zákon
o odpadech a vytvořit ekonomické podmínky pro energetické využití odpadu: Tím
můžeme nahradit značné množství uhlí.
Zemní plyn je jako palivo vhodný zejména
pro záložní a špičkové zdroje, i tak by však
mohl část uhlí nahradit. Uhelné teplárny
budou muset v nejbližší době projít modernizací, aby splnily přísné emisní limity.
Část výkonu je přitom nutná jen pár týdnů
v roce při velkých mrazech a tento výkon
nebude do budoucna ekonomicky výhodné
zajistit z kotlů na hnědé uhlí.
jak do rekonstrukcí rozvodů tepla a teplé
užitkové vody, tak do nových technologií –
a odcházet od uhlí a topných olejů?
Žádná teplárna nebude schopna financovat zásadní rekonstrukci jen z vlastních
zdrojů. Vždy bude potřebovat nějaký dlouhodobý investiční úvěr. Modernizace teplárenství tak kriticky závisí na tom, budou-li
banky ochotné náš obor dál financovat. To
záleží na řadě faktorů, z nichž určitě nejvýznamnějším je stabilita a předvídatelnost
podnikatelského prostředí. Ta je bohužel
neustále narušována jak legislativou z Bruselu, tak nápady domácích zákonodárců.
Přesto jsem optimista a věřím, že se peníze
na rekonstrukce teplárnám získat podaří.
Lze spoléhat na nové programovací ob‑
dobí EU od roku 2014, resp. na evropské
dotace do teplárenství?
Ministerstvo průmyslu a obchodu pro
ně v rámci svého operačního programu
počítá s vyčleněním prostředků na
rekonstrukce tepelných sítí a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Dotace z tohoto programu však
budou určeny jen soukromým
subjektům. Města a obce patrně
budou moci k financování rekonstrukcí tepelných sítí využít Ooerační program Životní prostředí,
případně další programy.
n
prosinec 2013
MO12_36_41.indd 41
ilustrační foto: archiV ts čr
n V čem spatřujete roli státu vůči
teplárenství?
Stát by měl vytvářet podmínky,
za nichž by se tento prospěšný
obor energetiky mohl dále rozvíjet. Bohužel, soustavně dělá pravý
opak. Všechny nové regulace – ať
jde o ekologické daně, poplatky za
n Jak se do cen tepla promítá
znečišťování ovzduší, nebo o postále vyšší podíl zateplených byto‑
vinný nákup povolenek na emise
vých domů a veřejných budov?
skleníkových plynů, naprosto asyVýznamný podíl nákladů na dometricky dopadají na větší zdroje,
dávku tepla je fixní, a nezávisí tedy
tedy teplárny. Stát tak teplárnám
na množství dodaného tepla. Tystále více podráží nohy v konMálokdo ví, jak vypadá vnitřek předávací stanice tepla
picky jde o odpisy, mzdy, opravy
kurenci s individuálním vytápěna běžném sídlišti. Nabízíme ukázku.
a údržbu a další položky. Klesající
ním. To je zcela paradoxní a je to
odběr tepla proto pochopitelně
také proti evropským trendům,
zvyšuje jeho cenu, neboť stálé náklady se n O obnovitelných zdrojích energie – protože i EU si v poslední době začíná výmusí rozpočítat na menší množství doda- např. větším využití biomasy, geotermální znam teplárenství uvědomovat a snaží se
ného tepla. Tzv. vodárenský efekt, jak se energie, fotovoltaiky – byť nyní poněkud ho podpořit. Proto od nové vlády očekátomuto jevu obvykle říká, se více projevu- zdehonestované, neuvažujete?
vám, že se bude vážně zabývat ekonomicV první řadě je potřeba říci, že biologicky kou diskriminací tepláren a přijme odje u velkých uhelných tepláren, které mají
nižší proměnné náklady a naopak rozsáhlé rozložitelná část komunálního odpadu je povídající opatření.
tepelné sítě – a tedy relativně vysoký podíl ve smyslu evropské legislativy obnovitelfixních nákladů. Naopak menší soustavy, ným zdrojem energie. Pokud jde o ostatní n Jaká je budoucnost teplárenství v ČR?
Na tuhle otázku dnes bohužel neumím
většinou na bázi zemního plynu, jsou vůči obnovitelné zdroje energie, jejich využití
poklesu spotřeby tepla rezistentnější, pro- k náhradě uhlí bude v budoucnosti proble- jednoznačně odpovědět. Úspěšnost růztože úspora tepla se více promítá do úspory matické, protože počínaje příštím rokem ných odvětví energetiky se dnes neodvíjí
nákladů na palivo, které je u těchto zdrojů bude pro nové teplárny zastavena podpo- od fyzikálních zákonů a ekonomiky, ale
relativně významnější nákladovou polož- ra výroby elektřiny z biomasy a zachována od evropských a národních regulací a dobude jen podpora takzvaného zeleného tací, a ty je velmi těžké předvídat. Rozvoj
kou než v případě tepláren na uhlí.
tepla. Tu však mohou využít pouze malé fotovoltaiky byl fyzikálním i ekonomickým
n Z kolika procent je teplárenství v ČR
teplárny – většina z nich však dnes uhlí ne- nesmyslem – a přesto nastal. Dokud bude
vůbec závislé na dodávkách hnědého uhlí? využívá. Z toho vyplývá, že na obnovitelné energetika hračkou v rukou politiků, nemůZ hnědého uhlí se u nás vyrábí přibližně zdroje s výjimkou komunálního odpadu že to dopadnout dobře a náklady spotřebipolovina tepla.
kvůli jejich relativně vysoké ceně a zastave- telů nutně porostou. Zatím vidím jen první jiskérky naděje, že to postupně alespoň
ní podpory příliš spoléhat nemůžeme.
n Cena uhlí stoupá, přičemž limity na
n
části veřejnosti začíná docházet.
těžbu hnědého uhlí trvají. Takže s tímto n Mají teplárny obecně dostatek finan‑
vámi uváděným podílem se patrně bude cí na to, aby mohly masivněji investovat ivan ryšavý
41
29.11.13 11:03
Správa a rozvoj
Slovensko se vrátilo
k okresním úřadům:
Ušetří občané i stát
Dosud největší reformu státní správy od roku 1989 provádějí
na Slovensku. V rámci Reformy ESO (Efektivní, spolehlivá
a otevřená veřejná správa) tam už k 1. 1. 2013 zrušili
specializované místní orgány státní správy na krajské úrovni.
Dalším krokem bylo k 1. 10. 2013 vytvoření 72 okresních
úřadů v sídlech kopírujících uzemně správní členění státu.
r
Které změny přinese vznik okresních
úřadů občanům?
Podstatou Reformy ESO je ulehčit obča‑
nům kontakt se státní správou. Dosud totiž
byla specializovaná státní správa rozmís‑
těna v území tak nešťastně, že například
obyvatel Štúrova si některé úřední záleži‑
tosti musel vyřizovat až v 70 km vzdálených
Nových Zámcích. Podle našich analýz ob‑
čan za svůj život navštíví úřad v průměru
106krát, přičemž se leckdy hned napoprvé
»nenatrefí« na ten správný. K tomu přičtěte
fakt, že za dosavadního stavu by za svůj ži‑
vot na správní poplatky vynaložil 874,5 eura
a na cestovné, případně pohonné hmoty
dalších 540,5 eura. Do tohoto výčtu se musí
zahrnout i 51 dnů, jež by každý Slovák mu‑
sel v průměru věnovat vyřízení svých věcí
na úřadech. Integrací úřadů státní správy
na místní úrovni do okresních úřadů však
od 1. 10. 2013 každý občan za celý svůj život
v průměru ušetří na správních poplatcích
54,75 eura, na cestovném, případně PHM
dalších 320,25 eura, a bude mít k dobru
i 25 dnů, aniž by je musel trávit obíháním
úřadů. A bude‑li občan ve styku s úřady
využívat již dostupné elektronické služby
a elektronickou komunikaci, ušetří dokon‑
ce 695,25 eura a získá volné dny navíc.
■
Nějak mně to nevychází: Nyní platí,
že co okres, to jeden okresní úřad. To se
■
42
MO12_42_47.indd 42
Ušetří nová praxe něco i státu?
Ambicí Reformy ESO samozřejmě je kro‑
mě zkvalitnění služeb státu a zefektivně‑
ní jeho výkonu přinést i finanční úspory.
Už letos v dubnu jsem veřejně deklaroval,
že do roku 2016 takto stát ušetří více než
700 mil. eur – a ani teď nemám na tomto
svém vyhlášení co měnit.
■
Jak se k těmto opatřením staví veřejnost – a také obce a města?
Kdo by nechtěl šetřit? Takže odezva je
v zásadě kladná. Chtěl bych však rovněž
poukázat na naše vyjednávání s některými
městy ohledně společného využívání pro‑
storů v lokalitách hojně navštěvovaných
občany. Spolu s vytipovanými městy by‑
chom totiž rádi lidem vyšli co nejvíce vstříc
a umožnili jim vyřizovat si své úřední věci –
ať už vůči státní správě, nebo vůči danému
městu – rychle, jednoduše a moderně s mi‑
nimálními náklady. K tomu může být vhod‑
né například nákupní centrum ve městě.
■
FOTO: archiv
eforma ESO vychází z Programového
prohlášení vlády Slovenské republiky
a uskutečňuje ji Ministerstvo vnitra SR
ve spolupráci s ostatními ústředními orgány
státní správy. Jak v rozhovoru pro Moderní
obec uvedl vicepremiér a ministr vnitra SR
JUDr. Robert Kaliňák, agendu okresních
úřadů tvoří agenda původních obvodních
úřadů (místní státní správa, živnosti, matriky,
občanství, přestupky…), stejně jako agenda
integrovaných specializovaných úřadů státní
správy (katastr, životní prostředí, silniční do‑
prava a pozemní komunikace, lesní a pozem‑
kové úřady…). Z původních 50 obvodních
úřadů se jich okresními stalo 49 (kromě měs‑
ta Štúrovo, které nebylo okresním a v němž
však pracoviště státní správy zůstalo zacho‑
váno). Zároveň vzniklo dalších 23 okresních
úřadů se zúženým počtem agend (katastr,
životní prostředí a krizové řízení).
v prvním pololetí 2014 přibudou tato cen‑
tra i v Trenčíně, Považské Bystrici a Veľkém
Krtíši. V příštím roce však budou postup‑
ně uváděna do provozu ještě další centra.
Právě se k tomu koná i pasportizace budov
v majetku státu, které chceme využít pro
klientská centra s ohledem na dostupnost,
kvalitu prostor, možnosti parkování apod.
Pokud jde o agendy, které budou klient‑
ská centra vyřizovat, od ledna 2014 začíná‑
me se základními službami. Ty se však bu‑
dou postupně rozšiřovat – funkčně i věcně.
Konkrétně už příští měsíc začnou klientská
centra poskytovat služby v agendách živ‑
nostenské, matriční, doklady a evidence,
výpisy z obchodního registru, přestupky, ži‑
votní prostředí, školské úřady, katastr, lesní
a pozemkové úřady, veřejné zdravotnictví
i veterinární a potravinářská správa. Bě‑
hem roku 2014 a dále v roce 2015 pak půjde
o agendy práce, sociálních věcí a rodiny, so‑
ciální pojišťovnu, daňovou správu a veřejné
zdravotní pojištění.
Robert Kaliňák (*1971) je původním
povoláním advokát. Do funkce ministra
vnitra byl prezidentem SR jmenován
4. dubna loňského roku.
opravdu natolik zahustila síť úřadů státní
správy, aby lidé při vyřizování svých úředních záležitostí mohli šetřit peníze i čas?
Proto na okresní úřady navazuje síť kli‑
entských center. Na kterémkoliv z nich si
občan bude moci postupně vyřídit svou
kompletní agendu, včetně třeba vystavení
občanského průkazu, cestovního pasu, živ‑
nostenského oprávnění apod. Jednoduché
požadavky občana se budou v klientském
centru vyřizovat přímo na místě a na po‑
čkání. Složitější budou přes klientské cen‑
trum zadány specializovanému pracovišti,
které už bude samo koordinovat vyřizování
těchto požadavků na relevantních úřadech.
Jinak řečeno, občan bude mít blíže na úřa‑
dy přes tato klientská centra a v rámci kaž‑
dého z nich si postupně bude moci vyřídit
vše, co bude od státní správy potřebovat. Po
úřadech již nebude obíhat občan, nýbrž in‑
formace a dokumenty.
Už jste dvakrát použil slovo »postupně«. Takže klientská centra ještě asi v plném rozsahu a všude nefungují, že?
Aktuálně pracujeme na zprovoznění klient‑
ských center už během prvního kvartálu
2014 v Nitře, Galantě, Topoĺčanech, Rimav‑
ské Sobotě, Kežmarku, Sabinově, Snině,
Staré Ľubovni, Stropkově a Svidníku. Ještě
■
Jaký bude vztah okresního úřadu
k městu, resp. přednosty okresního úřadu
k primátorovi města?
Reformou ESO se vztahy státní a veřejné
správy v území a jejich kompetence nemě‑
ní. Přednosta okresního úřadu tedy není
v nadřízené pozici vůči starostům a primá‑
torům na území daného okresu. Naopak
jsou to rovnocenní partneři. Okresní úřady
s příslušnými agendami státní správy bu‑
dou přirozeně sloužit i městům a obcím,
stejně jako třeba podnikatelům.
■
Bude Reforma ESO ještě pokračovat?
Jistě. Do poloviny roku 2014 chystáme in‑
tegraci specializované místní státní správy,
na přelom let 2014/2015 chystáme zprovoz‑
nění dalších klientských center pro občany
a v období let 2014–2020 bude probíhat
optimalizace výkonu státní správy, procesů
a struktur jejích ústředních orgánů – a rov‑
něž optimalizace procesů a výkonů samo‑
■
správy.
■
ivan ryšavý
prosinec 2013
29.11.13 13:12
Správa a rozvoj
meziobecní spolupráce
a její výzvy: teď i v budoucnu
Další z besed Moderní obce u kulatého stolu se letos
v listopadu věnovala meziobecní spolupráci. Nemluvilo se
však na ní pouze o projektu SMO ČR Systémová podpora
rozvoje meziobecní spolupráce v rámci území správních
obvodů obcí s rozšířenou působností, ovšem známějším pod
kratším označením projekt Podpora meziobecní spolupráce.
p
od záštitou senátora Ing. Ivo Bárka, předsedy senátního Výboru pro
územní rozvoj, veřejnou správu a ži‑
votní prostředí, se jí v prostorách horní
parlamentní komory zúčastnili: Markéta
Dvořáková, DiS., ředitelka MAS Brdy‑Vl‑
tava, o. p. s.; Ing. Marie Kostruhová, ře‑
ditelka odboru dozoru a kontroly veřejné
správy Ministerstva vnitra ČR; Mgr. Ingrid
Štegmannová, Ph.D., vedoucí projektová
manažerka projektu Podpora meziobecní
spolupráce (PMOS); Mgr. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova
(SPOV) a starosta obce Bělotín na Přerov‑
sku; Jaromír Jech, ředitel Kanceláře SMO
ČR pro projekty a vzdělávání; Ing. Libor
Picka, starosta města Bělá nad Radbuzou
na Domažlicku; Petr Tomášek, starosta
města Brandýs nad Orlicí na Orlickoús‑
tecku a předseda správní rady svazku obcí
Region Orlicko‑Třebovsko (ROT); Pavel Neumeister, manažer svazku obcí ROT; Ing.
arch. Jan Florian, člen předsednictva Spol‑
ku pro obnovu venkova; Ing. Marek Jetmar,
Ph.D., vedoucí odborného týmu PMOS;
a Ing. Jiří Hužera, metodik navazování me‑
ziobecní spolupráce projektu PMOS.
Ústředním motivem besedy byla úloha
dobrovolných svazků obcí (DSO) a možnos‑
ti jejich účasti v rozvoji území a při využití
projektu Podpora meziobecní spolupráce.
doba přináší nová témata
Hostitel besedy, senátor
Ivo Bárek úvodem při‑
pomněl, že dobrovol‑
né svazky obcí (DSO)
fungují po celém území
České republiky a v na‑
prosté většině velmi
kvalitně a odpovědně.
Nabízí se však otázka,
zda nenazrává čas k tomu, aby se proble‑
matika rozvoje území nezačala řešit kom‑
plexněji a s větší garancí obcí, které se v něm
nacházejí. Svazky obcí namnoze vznikly
účelově, např. aby řešily dílčí, byť samo‑
zřejmě často životně důležité otázky, jako je
zásobování pitnou vodou či nakládání s ko‑
prosinec 2013
MO12_42_47.indd 43
munálním odpadem. Podle Ivo Bárka však
doba přináší další, stále významnější téma‑
ta. Například témata sociální, školská…
»Třeba právě v mém volebním obvodě
město Vyškov dostalo od kraje dům s pečo‑
vatelskou službou, v němž však z kapacit‑
ních důvodů umisťuje jen své občany,« kon‑
statoval senátor »Na obyvatele dalších obcí
v něm není místo. Jenže stárnutí populace
nikdo nezastaví. Jistě, mohou se na společ‑
né sociální politice pro seniory domluvit
obce v mikroregionu. Ale není to úkol pro
komplexnější řešení na větším území, než
pouze v deseti, dvanácti členských obcích
mikroregionu?« vznesl řečnickou otázku
Ivo Bárek. »Proto jsem přesvědčen o tom,
že meziobecní spolupráce, jak ji v širším
území správních obvodů obcí s rozšířenou
působností (ORP) prosazuje ve svém pro‑
jektu Svaz měst a obcí, má smysl.«
Ivo Bárek také odkázal na Strategii udr‑
žitelného rozvoje ČR, v níž jsou popsána
i témata jako sociální problematika, ži‑
votní prostředí, školství, péče o seniory
apod. Tedy ta, s nimiž počítá i projekt SMO.
»Tato strategie má dlouhodobou platnost
a je pravidelně aktualizována. Není to tedy
dokument, který by se vázal pouze k té či
oné vládě, která právě zasedá ve Strakově
akademii,« podotkl Ivo Bárek. A doporučil,
aby rozvoj území, jak jej budou připravovat
obce zapojené do projektu, přihlížel i k této
strategii. Ostatně také z ní bude vycházet
podpora, jež bude do území směrována.
tUriSmUS i eaUkce… a co dál?
»Rovněž si myslím, že
i před dobrovolnými
svazky obcí vyvstáva‑
jí zcela nové výzvy,«
uvedl Petr Tomášek.
»Netvrdím, že všechna
stávající témata, na něž
se DSO soustřeďují, se
již přežila. Nicméně je
třeba si uvědomit, že například rozvoj tu‑
rismu a posílení cestovního ruchu v úze‑
mí ne vždy osloví každou členskou obec.
I já slýchám námitky typu „Proč má naše
obec platit příspěvky do té či oné destinač‑
ní oblasti, když k nám žádný turista nebo
rekreant beztak nepřijede?“ Jak dotace nej‑
různějšího druhu pro obce slábnou, je tře‑
ba uvažovat o nových rolích MAS v budouc‑
nu, stejně jako se ptát, umíme‑li dostatečně
efektivně využívat Program obnovy venko‑
va. V mikroregionu Orlicko‑Třebovsko jsme
se už například naučili využívat eAukce
elektrické energie i zemního plynu také pro
domácnosti. Pořád je čemu se učit a čím
jinde už vyzkoušeným se nechat inspirovat.
Mně projekt SMO připadá jako zajímavý
i proto, že jeho prostřednictvím lze vyhmát‑
nout reálné potřeby regionu a účinně je ře‑
šit,« konstatoval Petr Tomášek.
peníze jSoU vždy dobrý SlUha
»Nepochybně existuje mnoho témat, která
si zaslouží společná řešení v rámci mezi‑
obecní spolupráce,« poznamenal Eduard
Kavala. »Jenže nebudou‑li tyto snahy pod‑
loženy i možností dosáhnout na peníze,
aby se společná řešení společných problé‑
mů mohla uskutečnit, minou se účinkem.«
Předseda Spolku pro obnovu venkova v té
souvislosti poukázal na zkušenosti z Fran‑
cie. Podle jeho slov jsou tam obce mo‑
tivovány k řešení společných problémů
zásadou, formulovanou státem: Spojte se
a budete mít větší peníze – získáte větší díl
z objemu finančních prostředků určených
pro rozvoj daného území. Eduard Kavala
připojil i vlastní zkušenost ze země gal‑
ského kohouta: Devět obcí, z nichž v kaž‑
dé kvůli demografickému vývoji by zůsta‑
la pouze malotřídka, se dalo dohromady
a žáci ze všech z nich se střídavě, vždy týden
co týden s podporou státu včetně dopravy
společně učí v jedné z těchto škol. Pozná‑
vají tak i další obce ve svém okolí a jejich
obyvatele a prohlubují už od dětství svou
sounáležitost s regionem. Naopak chce‑li si
obec ponechat velkou, méně využitou ško‑
lu, stát jí na to kývne, avšak s tím, že se tak
rozhodla sama a finančně ji nepodpoří.
»Česká praxe je ovšem zcela jiná. Peníze,
které by měly jít do území, se obcím stále
někdo snaží uzmout. Jednou je to stát, po‑
druhé krajská samospráva,« dodal Eduard
Kavala s tím, že v Bělotíně se o vstupu do
›
43
29.11.13 13:12
Správa a rozvoj
› projektu SMO už rozhodli a nyní pro něj
projekt Smo není rivalem maS
Jan Florian v diskusi
připomněl, že ne vždy
správní území ORP
musí být ideálně to‑
tožné s územím mik‑
roregionu. Leckdy ve
správním území ORP
působí i dva nebo do‑
konce tři mikroregiony.
Zároveň je nutno počítat s tím, že místní
akční skupiny (MAS) často působí až na
zhruba 70 % správního území ORP. Člen
předsednictva SPOV navázal i na slova Edu‑
arda Kavaly, když připomněl, že není pro‑
blém MAS nebo mikroregiony do projektu
zapojit – hlavně když to do území přinese
peníze. »Což samozřejmě není nic špatné‑
ho,« konstatoval Jan Florian.
Jak dále upozornil, MAS fungují na zá‑
kladě komunitního plánování, přičemž si
pro své projekty vybírají především některé
nosné neuralgické body v regionu. Nema‑
jí však ambice – a ani to nevyplývá z jejich
poslání, aby řešily komplexní rozvoj úze‑
mí. Výhodu projektu SMO vidí Jan Florian
v tom, že během jeho trvání do konce červ‑
na 2015 díky takto nastavené meziobecní
spolupráci vznikne bohatá datová základ‑
na, umožňující aktualizovat strategii roz‑
voje území, zpracovanou MAS. Obce spolu‑
pracující v regionu si upevní i své společné
sebevědomí. »Určitě bych nestavěl proti
sobě MAS a obce, které vstoupily do projek‑
tu meziobecní spolupráce. Obě tyto strany
se mohou navzájem dobře doplňovat a také
podporovat,« uvedl Jan Florian.
Sociální oblaSt i školStví
Markéta Dvořáková ocenila, že meziobec‑
ní spolupráce má vést k hledání společ‑
ných řešení v takových oblastech v rámci
samostatné působnosti, jako jsou i sociální
služby. »V MAS Brdy‑Vltava už od zhruba
roku 2006 plánujeme sociální služby pro
celý mikroregion, tedy pro 29 obcí. ORP
nám kvůli své přetíženosti dalšími úkoly
tuto roli ráda přenechala. V MAS je řada
pracovních skupin, jednou z nich je i sku‑
pina pro oblast bydlení či jiná pro sociální
inovace. Díky tomu jsme například srovnali
systémy sociálního bydlení v jednotlivých
členských obcích mikroregionu. Na našem
území nenajdete žádnou sociálně vylou‑
čenou lokalitu. Ovšem je tu dětský domov
i azylový dům. Pro jeho klienty je klíčové
dostupné bydlení, což ovšem předpokládá,
aby měli určitý pravidelný finanční příjem.
Proto jsme vytvořili pracovní četu, která
týden co týden rotuje mezi členskými ob‑
cemi a pomáhá tam s úklidem veřejných
prostranství. V rámci sociálních inovací byl
založen sociální fond mikroregionu, pro‑
tože v sociální sféře existují služby, jež si
každý klient koupit nemůže. Osobně vidím
velké možnosti projektu SMO právě v tom,
že pomůže vytipovat další slabá místa v sys‑
tému »zadavatel služby – její poskytovatel –
její příjemce«, pomůže doplňovat i sociální
fond mikroregionu a lépe umožní veškeré
tyto činnosti „šít na míru“ reálně pozna‑
ným potřebám regionu a vtiskovat těmto
službám regionální rozměr.«
Podobně by se podle Markéty Dvořákové
díky projektu SMO mohla zlepšit i situace
v základním školství. »Dokud existovaly
okresní úřady – a v návaznosti na ně i škol‑
ské úřady, nebyl problém třeba s infor‑
movaností o dalším vzdělávání pedagogů.
V našem mikroregionu věnujeme znač‑
nou pozornost inkluzi dětí se specifickými
vzdělávacími potřebami. Jenže shánějte
k tomu informace a podporu! V zastupi‑
telstvu obce – není‑li jeho členem učitel,
příliš nepochodíte. ORP zase vůči školství
ve svém správním obvodu řeší pouze sta‑
tistiku a vykazování. A kraj? Nu, ten je příliš
daleko a jsme mimo jeho rozlišovací schop‑
nosti! Jinak řečeno, základnímu školství na
venkově chybí ještě jeden užitečný level, po
němž pláčou snad všichni ředitelé škol.«
StranoU nejSoU ani aglomerace
Na jeho slova navázal Marek Jetmar. »Kro‑
mě tří povinných témat jsme dali možnost
výběru dalších dvou tří témat. Pro SMO
bude velmi zajímavé zjistit, po kterých
z volitelných témat obce sáhnou nejčastěji
a z jakých důvodů – a v čem tedy spatřu‑
jí další potenciál meziobecní spolupráce
v širším území,« prohlásil vedoucí odbor‑
ného týmu projektu SMO. Připomněl i to,
že projekt doplňkově reaguje také na téma‑
ta, jež jsou vlastní regionální politice. Třeba
na spolupráci v rámci aglomerací, tedy na
jednu z dimenzí kohezní politiky. »Ve spo‑
lupráci jádra s okolními partnery a jejich
vzájemném funkčním propojení se totiž
skrývá nemalý potenciál pro identifikaci
rozvojových potřeb velkých měst a okol‑
ních obcí,« dodal Marek Jetmar.
jak přidat Učitelům na platech
»Od zrušení školských
úřadů skutečně nikdo
základní školství neřídí.
To je i naše zkušenost
v mikroregionu Rad‑
buza na západě Čech,«
souhlasil Libor Picka.
»Metodicky školy sice
vede ministerstvo. Jen‑
že k tomu fakticky nemá žádné pravomoci.
Kraj se zase věnuje jen vlastnímu střední‑
mu a učňovskému školství. Nakonec zá‑
kladní školu de facto řídí starosta – ale jen
tu „svou“. Tak se stává, že se v jedné obci
u tamní školy vybuduje za nemalé peníze –
ovšemže s využitím dotací, nová jídelna.
Podobná školní jídelna však téměř součas‑
ně vznikne i v další obci, jen o tři kilometry
chtějí získat další obce. »Ale musíme mít
pádné argumenty, že zapojením do projek‑
tu nebudou tratit,« dodal Eduard Kavala.
Podle jeho názoru by nebylo od věci při‑
dat do rozpočtového určení daní (RUD)
zhruba stejnou sumu, o niž bylo RUD na‑
posledy navýšeno, a účelově ji určit na so‑
ciální služby v obcích. Ostatně kdo jiný tyto
služby zajistí či jejich kvalitu ohlídá lépe
než obec? A bylo by na obci, rozhodne‑li se
za tyto peníze vybudovat DPS. Nebo roz‑
dá‑li je v zájmu podpory mezigeneračních
vztahů lidem, kteří se trvale a svědomitě
starají o své staré rodiče.
44
MO12_42_47.indd 44
Projekt Podpora
meziobecní
spolupráce
■ Základní informace o projektu:
– je plně hrazen ze zdrojů OP Lidské zdroje
a zaměstnanost;
– zapojit se do něj mohou i obce a města,
která nejsou členy SMO;
– projekt trvá od 1. 5. 2013 do 30. 6. 2015;
– přímá finanční podpora do jednotlivých území
je až 2,5 mil. Kč.
■ Prostřednictvím projektu:
– budou podpořeni starostové, kteří přispějí
k porozumění a sounáležitosti mezi obcemi;
– ve spolupráci s konkrétní obcí, nebo již existují‑
cím dobrovolným svazkem obcí budou zaměst‑
nány týmy, jež budou připravovat podmínky pro
budoucí meziobecní spolupráci na základě roz‑
hodnutí volených představitelů daného území;
– bude zmapována situace v území, což přispěje
k hledání společných řešení v povinných oblas‑
tech, řešených v rámci samostatné působnosti
obcí. Jimi jsou: předškolní výchova a základní
školství; odpadové hospodářství a sociální
služby. Lze se zapojit do společných řešení i ve
volitelných oblastech, jejichž řešení obce
v území preferují.
■ Projektem placený čtyřčlenný tým:
– působí ve smluvní obci či stávajícím DSO;
– je zaměstnán smluvní obcí nebo již existujícím
dobrovolným svazkem obcí, přičemž je
na vůli zaměstnavatele, zda najme nové lidi,
či využije‑li stávající zaměstnance jak z obcí,
tak např. i z MaS;
– bude plnit úkoly vyplývající ze smluvního vztahu
mezi Svazem a obcí, na základě pokynů ze
strany realizačního týmu projektu;
– je obsazen pozicemi: koordinátor meziobecní
spolupráce v území, pracovník pro tvorbu analýz
a strategií, tematický expert pro volitelnou oblast
a asistent.
■ Projekt podporuje silné osobnosti
v území – motivující starosty:
Dva starostové, jeden za obec a druhý za město,
budou garanty projektu v daném území.
Podrobněji o projektu na www.obcesobe.cz.
ZDrOJ: SMO Čr
dál. A když už se někde zrodí idea zefektiv‑
nit venkovské školství a sloučit dvě tři školy
do jediné – a osvícení starostové to přijmou
a pochopí to i rodiče, vzbouří se učitelé.
Nechce se jim totiž dojíždět přes kopec do
školy v sousední obci. Přitom v obcích na‑
jdete třeba „matikáře“, který je naštvaný jen
proto, že v malé škole musí učit i dějepis. Ve
sloučené škole by se však věnoval pouze
předmětům, na něž má aprobaci.«
Libor Picka připomněl, že škola v jeho
obci je česko‑německá s pravidelnou vý‑
ukou němčiny. »Do Německa je to od nás
kousek, máme tam partnery a známe i tam‑
ní školský model,« řekl starosta Bělé nad
Radbuzou. »V Německu určuje stát, ve kte‑
ré obci škola nebude vůbec, ve které bude
fungovat jen první stupeň a ve které plno‑
hodnotná škola s 1. až 9. ročníkem. U na‑
šich západních sousedů dobře vědí – a měli
prosinec 2013
29.11.13 13:12
Správa a rozvoj
bychom to vědět také u nás, že je levnější
převést buď žáky, nebo učitele. V Česku však
i v sousedních, velmi blízkých obcích bývají
samostatné školy, leč často s nižším stavem
žáků, Je skutečně problém tyto školy slou‑
čit v jednu? A přitom výuku v obcích pone‑
chat – pravda, s určitými úpravami respek‑
tujícími místní situaci, přičemž by se i snáze
mohlo vyhovět ministerstvu s jeho „normo‑
vanými“ třídami? Ovšem za předpokladu,
že učitel bude v pondělí učit v jedné obci,
v úterý v další atd. Vždyť by tak nakonec
učil opravdu celých 22 hodin svého úvaz‑
ku a reálně by si přišel na 30–35 tisíc korun
hrubého měsíčně, což je přece snem většiny
učitelů! Jenže jakmile tohle někde veřejně
navrhnete, jste za černou ovci. Přitom je
tohle způsob, jak učitelům reálně přidat na
platech. A nebylo by to tak jako dnes, kdy se
„říďa“ naší školy s každou změnou na minis‑
terstvi strachuje: „Jen aby nám nepřidali na
platech!“ protože když někdo z Prahy nařídí
„přidání“ na platech učitelů, zpravidla to
skončí tím, že většině z nich platy klesnou.«
Libor Picka proto s projektem SMO spo‑
juje naději, že prostřednictvím meziobecní
spolupráce si starostové lépe uvědomí sku‑
tečné priority rozvoje daného území a zvo‑
lí také správné nástroje k jejich prosazení.
Zobecněné výstupy z projektu by navíc
měly přesvědčit i politiky v centru o tom, co
český venkov skutečně potřebuje.
peníze? napřed argUmenty…
»Pan starosta Picka to
dobře vystihl,« konsta‑
tovala Ingrid Štegmannová. »Chci upozor‑
nit ještě na to, že data
v rámci projektu budou
k dispozici – když ne
ze 100 %, tak alespoň
z 90 % území ČR. A to je
i odpověď na otázku, proč v projektu bylo
jako územní jednotka zvoleno území správ‑
ního obvodu ORP. Protože na žádnou jinou
vhodnější skladebnou jednotku, která by
umožnila i porovnávání jednotlivých území
mezi sebou, jsme zkrátka nepřišli… Chtěla
bych však navázat i na pana předsedu Ka‑
valu, který zdůrazňoval význam finanční
motivace pro vstup obcí do projektu už od
jeho začátku. Obávám se, že bez solidní
a pádné argumentace, kterou však získáme
až s vyhodnocením uvedených dat za celou
republiku, nebudeme moci politiky v cent‑
ru o dalších penězích pro rozvoj území do‑
statečně přesvědčit.
»Naprosto rozumím
apelům na to, že tento
pilotní projekt SMO by
měl obcím garantovat
i peníze pro další rozvoj
území,« uvedl Jaromír
Jech. »Nyní jsou jisté
peníze, vložené do pro‑
jektu z OP Lidské zdro‑
je a zaměstnanost. Tyto zdroje umožní, aby
po dva roky v úrovni správních obvodů 205
ORP za metodické podpory SMO fungovalo
odborné a administrativní zázemí a moh‑
li se v každém z těchto obvodů zaměstnat
i čtyři odborníci, kteří budou definovat
prosinec 2013
MO12_42_47.indd 45
problémy rozvoje daného území a řešit je,«
vysvětlil ředitel Kanceláře SMO ČR pro pro‑
jekty a vzdělávání.
A pokračoval: »Není důležité, zda se
k tomu jako nejvhodnější nástroj využije
MAS, DSO nebo ponechá‑li se řešení vý‑
lučně na bedrech obcí spolupracujících
v projektu. Chci však zdůraznit, že projekt
Podpora meziobecní spolupráce – na roz‑
díl od mnoha jiných, zpracovala Kancelář
SMO ve spolupráci se starosty aktivními
ve Svazu. Projekt skončí v polovině roku
2015, přičemž jeho výstupem by se měly
stát ucelené materiály za jednotlivá území.
Ty budou podkladem pro diskusi zástupců
obcí, jak řešit například už vzpomenutou
dostupnost základních škol nebo sociál‑
ních služeb v území, A jak uvedla kolegyně
Štegmannová, stanou se i argumentačním
východiskem pro vyjednávání v centru
o efektivnější – už i finanční podpoře roz‑
voje území.«
Jaromír Jech však také upozornil na holý
fakt, že již od roku 2020 Česká republika
nebude moci počítat s masivním přílivem
evropských peněz jako dosud. S ukonče‑
ním příštího programovacího období EU se
i obce a města budou muset spoléhat pře‑
devším na vlastní zdroje, a to i při rozvoji
území. Výstupy projektu musí sloužit jako
hodnověrné argumenty pro legislativní
změny, a to i pro získání financí na podporu
meziobecní spolupráce.
nevyjaSněnoSt kompetencí obcí
a StátU hlavně ve školStví
Model meziobecní spo‑
lupráce, jak jej uvádí do
života SMO, musí ne‑
jen vycházet z reálných
potřeb daného území.
Ale musí být i rozvíjen
výlučně na bázi dob‑
rovolnosti. V diskusi
na to poukázala Marie
Kostruhová. »Ostatně už ze samotné čes‑
ké legislativy by nějaké donucování k této
spolupráci nebylo ani možné,« vysvětlila
ředitelka odboru dozoru a kontroly veřej‑
né správy Ministerstva vnitra ČR. Doporu‑
čila, aby projekt také pomohl vyjasnit kde
končí kompetence státu a kde již začínají
kompetence samosprávy. »Tato neujasně‑
nost je především zřetelná v již zmíněném
základním školství,« doplnila Marie Kostru‑
hová. »Starosta se tak chtě nechtě zabývá
třeba tím, zda paní ředitelka oprávněně
udělila ředitelskou důtku nebo má‑li v rám‑
ci konkurzního řízení vybraný ředitel ško‑
ly skutečně správnou odbornost. Naopak
starosta neřeší to, co se od samosprávy ve
vztahu k jí zřizované škole očekává. Ostatně
starosta nemůže příliš spoléhat ani na stát,
který by však ve škole měl hledat východis‑
ka u problémů vyžadujících věcnou odbor‑
nost,« připomněla Marie Kostruhová.
Apelovala i na co největší srozumitelnost
projektu. Bude‑li mít projekt jasnou vizi
i konkrétní cíle, které starostové pochopí,
pak se do projektu jistě zapojí velká skupina
obcí. »Starostové totiž mají upřímný zájem
své problémy aktivně řešit,« dodala Marie
Kostruhová.
Co také zaznělo v diskusi
u kulatého stolu
■ Model meziobecní spolupráce, jak jej uvádí
do života SMO, musí nejen vycházet z reálných
potřeb daného území. ale musí být i rozvíjen
výlučně na bázi dobrovolnosti.
■ Projekt Podpora meziobecní spolupráce zpra‑
covala Kancelář SMO ve spolupráci se starosty
aktivními ve Svazu. Projekt skončí v polovině roku
2015, přičemž jeho výstupem by se měly stát
ucelené materiály za jednotlivá území. Ty budou
podkladem pro diskusi zástupců obcí, jak řešit
například už vzpomenutou dostupnost základních
škol nebo sociálních služeb v území.
■ Proč v projektu bylo jako územní jednotka
zvoleno území správního obvodu OrP? Protože
na žádnou jinou vhodnější skladebnou jednotku,
která by umožnila i porovnávání jednotlivých
území mezi sebou, jsme zkrátka nepřišli.
■ Nebylo od věci přidat do rUD zhruba stejnou
sumu, o niž bylo naposledy navýšeno, a účelo‑
vě ji určit na sociální služby v obcích. a bylo by
na zastupitelstvu, rozhodne‑li se za tyto peníze
vybudovat DPS. Nebo rozdá‑li je v zájmu podpory
mezigeneračních vztahů lidem, kteří se trvale
a svědomitě starají o své staré rodiče.
■ Když existuje příspěvek na výkon státní správy,
nenohl by se zavést také příspěvek na výkon
samostatné působnosti, jímž by stát cíleně
podpořil meziobecní spolupráci?
A připojila zajímavou myšlenku: Když
existuje příspěvek na výkon státní správy,
nemohl by se zavést také příspěvek na vý‑
kon samostatné působnosti, jímž by stát
cíleně podpořil meziobecní spolupráci?
meziobecní SpolUpráce
À la francoUzSký model
»Jsem velmi rád, že
jsme tomuto kulatému
stolu dali možná poně‑
kud provokativní podti‑
tul: Dobrovolné svazky
obcí – začátek konce,
nebo konec začátku?,«
uvedl Jiří Hužera. Záro‑
veň ocenil, že i diskuse
prokázala, že forma meziobecní spolupráce
prostřednictvím dobrovolného svazku obcí
se nepřežila, ale že na pozadí právě zaháje‑
ného projektu Podpora meziobecní spolu‑
práce může dostat nové impulsy a ve svých
důsledcích vést i k vyšší, strukturovanější
formě meziobecní spolupráce v území správ‑
ního obvodu ORP.
»Naší snahou v průběhu realizace pro‑
jektu bude spoluvytvářet příznívé podmín‑
ky a poskytovat i odbornou metodickou
pomoc pro prohlubování institucionální
spolupráce obcí v území OPR s vizí, že po
skončení projektu bude dokončen tento
nastartovaný proces a nově vznikající (či
transformované stávající) dobrovolné svaz‑
ky obcí v území ORP se svou funkcí a význa‑
mem pro regionální rozvoj celého území
ORP přiblíží našemu, i v této besedě připo‑
menutému francouzskému vzoru,« uzavřel
■
Jiří Hužera.
ivan ryšavý
45
29.11.13 13:12
Správa a rozvoj
FOTO: vLaDiMíra PřiKryLOvá / Say acTiON
nový občanský zákoník
významně ovlivní
také veřejnou správu
O hodně více právních souvislostí, než se na první pohled zdá,
má nový občanský zákoník (NOZ). A dokáže velmi znatelně
překvapit. I to je poselství druhého ročníku konference
Právo ve veřejné správě, který proběhl za mediálního
partnerství měsíčníků Moderní obec a Právní rádce.
o »konci lhůty« v sobotu, v neděli či ve
svátek neuplatňovalo při fikci doručení do
datové schránky, od příštího roku by se již
uplatňovat mělo.
FOTO: vLaDiMíra PřiKryLOvá / Say acTiON
dopad noz na pracovní právo…
Také následující přednášející rozšiřovali
novinky o další souvislosti. Tak třeba doc.
JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., z katedry pracov‑
ního práva a práva sociálního zabezpečení
Právnické fakulty UK v Praze v přednášce
»NOZ a jeho dopady na pracovní právo«
hovořil o subsidiaritě nového kodexu k zá‑
koníku práce. Zmínil např. možnost započ‑
tení pohledávky zaměstnavatele až do po‑
loviny mzdy (nutné je tak vyplatit alespoň
předepsané minimum) a na NOZ ocenil
posílení autonomie vůle, které se podle něj
hodí i v pracovním právu.
Právní jednání se podle Petra Hůrky
i v pracovním právu bude řídit NOZ, a to
s jedinou výjimkou. Pokud totiž např. pra‑
covní smlouva půjde vyložit různě, vždy se
bude vycházet z výkladu, který bude pro za‑
městnance příznivější.
Záštitu nad konferencí převzali ministři
spravedlnosti a pro místní rozvoj,
Sdružení místních samospráv ČR
a Svaz měst a obcí ČR.
46
MO12_42_47.indd 46
… na finance
Hůrkův kolega z fakulty JUDr. Radim Boháč, Ph.D., který je zároveň zástupcem
ředitele odboru daňové legislativy Minis‑
terstva financí, v přednášce »Daňové právo
a rekodifikace soukromého práva« pouká‑
zal na dopady NOZ na daně. Přechod na
nová pravidla musel být nakonec vyřešen
formou zákonných opatření.
Sám Radim Boháč však vyjádřil obavu
nad osudem zákonných opatření v nové
Poslanecké sněmovně (jak k nim poslanci
přistoupili, nebylo v době redakční uzávěrky
ještě jasné – pozn. red.). Např. u daně z na‑
bytí nemovité věci došlo v tomto předpise
oproti původnímu návrhu zákona ke změ‑
ně týkající se poplatníka daně. Tak třeba
při uzavírání kupní smlouvy si tak strany
budou moci vybrat, kdo jím bude: zda pře‑
vodce nebo nabyvatel.
… i na kataStr nemovitoStí
Výrazné změny dopadnou i na katastr ne‑
movitostí. Jak ve svém vystoupení »Katastr,
nemovitosti a vlastník neznámý« připo‑
mněla JUDr. Daniela Šustrová, vedoucí
kanceláře Katastrálního úřadu pro hl. m.
Praha, NOZ ruší 238 právních předpisů –,
mezi nimi i zápisový zákon, zákon o kata‑
Lukáš Potěšil má nový občanský zákoník
za lex generalis ke správnímu právu.
FOTO: vLaDiMíra PřiKryLOvá / Say acTiON
z
a lex generalis ke správnímu právu
označil nový občanský zákon JUDr.
Lukáš Potěšil, Ph.D., který působí
na katedře správní vědy a správního práva
Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Je
však nutné poznamenat, že ne všichni pří‑
tomní s tímto jeho názorem souhlasili.
Dopad nového kodexu na všechny úřady
však bude každopádně velmi znatelný. Lu‑
káš Potěšil ve své úvodní přednášce »NOZ
a dopady na veřejnou správu obecně«
k tomu připomněl hned § 5. Vystupuje‑li
totiž podle nového občanského zákoníku
člověk jako úředník, dává tím najevo, že
je schopen jednat s požadovanou znalostí
a pečlivostí. Podle Lukáše Potěšila to při‑
tom platí jak pro úřední styk, tak pro sou‑
kromý, pokud úředník svou příslušnost
odkryje třeba při uzavírání kupní smlouvy.
Důležitý bude i § 8 a koncept zneužití
práva. Pomocí něj by se totiž mohlo čelit
záměrným obstrukcím spočívajícím např.
v úmyslném ustavení zmocněnce z exotic‑
ké země, aby se znesnadnilo doručování.
Zásadní je i § 88 odst. 2 a možnost pořizo‑
vání nahrávek, kdy např. záznam ústního
jednání bude možný na základě úřední li‑
cence. Jak Lukáš Potěšil uvedl, nebude už
nutné žádat nahrávané osoby o souhlas,
přičemž toto pravidlo patrně bude možné
vztáhnout i na jednání zastupitelstva. Prů‑
lomový je rovněž Potěšilův názor na § 607
a počítání času. Zatímco nyní se pravidlo
Advokát Tomáš Sokol na konferenci mluvil o trestní odpovědnosti zastupitelů.
stru nemovitostí ČR či zákon o bytech. Od
1. 1. 2014 by naopak měla být účinná prová‑
děcí vyhláška, vyhláška o poskytování úda‑
jů (která bude rozvádět pravidla sledování
změn v katastru a aplikaci pracovně popi‑
sovanou jako »hlídací pes«) a formulářová
vyhláška. Daniela Šustrová také rozebíra‑
la nové zásady, jež budou katastr ovládat.
Zásadní je, že od příštího roku bude mít
přednost zapsaný stav (půjde tedy o ma‑
teriální publicitu) před skutečným stavem.
Jak uvedla Daniela Šustrová, vracíme se tak
k principu vlastnímu již pozemkové knize.
V souvislosti s katastrem je důležitá i zno‑
vu zavedená zásada superficies solo cedit,
podle níž povrch ustupuje pozemku. V ide‑
álním případě tak má být vlastnictví po‑
zemku a na něm stojící stavby propojeno.
Podle odhadů však prý uplyne 60 až 70 let,
než se vlastnictví kompletně spojí – a Dani‑
ela Šustrová míní, že to potrvá ještě déle.
závěrem
Nejde jen o nový občanský zákoník. Právo
totiž žije. Napřesrok nás čeká i zcela nový
kontrolní řád. Chystají se také zcela nová
pravidla pro veřejné zakázky, a to přímo na
evropské úrovni. Lze se tedy na co těšit. ■
jan janUš
šéfredaktor Právního rádce
prosinec 2013
29.11.13 13:12
Správa a rozvoj
jana zwyrtek hamplová:
tak trochu jiná starostka
S
ama si vyzkoušela snad všechny role,
jimiž v samosprávě projít lze – úředni‑
ce, tajemnice, členka zastupitelstva…
Letos v dubnu usedla do křesla starostky
města Mohelnice v Olomouckém kraji, kde
je třetím starostou v tomto volebním období.
Jak se přihodí někomu tak aktivnímu
jako vy, že se stane k tomu všemu ještě starostkou svého města?
Ráda bych řekla, že omylem, ale to sa‑
mozřejmě tvrdím s úsměvnou nadsázkou.
Po komunálních volbách v roce 2010 jsem
měla jinou představu, zejména s ohledem
na svou náročnou práci. Ale prostě se to tak
někdy stane, že člověk míní, situace mění.
Přecenění vlastních sil některými novými
zastupiteli, kteří se domnívali, že řídit měs‑
to je snadné, způsobilo, že v zastupitelstvu
postupně vznikla patová situace, nepro‑
cházela usnesení a řešily se vztahy, nikoliv
problémy. Věděla jsem, že to dlouhodobě
město ohrožuje. Začala jsem proto v zastu‑
pitelstvu jednat napříč celým politickým
spektrem a výsledkem bylo současné řeše‑
ní. I kdyby se mi to v tu chvíli úplně neho‑
dilo, nešlo to jinak. Na to mám Mohelnici
příliš ráda. Jen jsem si musela hodně pre‑
cizně naorganizovat čas, protože svůj obor
samozřejmě neopustím. Ostatně byla to
jedna z mých podmínek.
■
Co považujete za největší problém
dnešní samosprávy obcí a měst?
Popírání právě slova »samospráva«. Sa‑
mospráva by měla znamenat nejen vysokou
míru odpovědnosti, ale i skutečnou samo‑
statnost. A z té se nám stále ukrajuje – zá‑
kony z nás dělají nesvéprávné bytosti. Jsem
ráda, že neprošla novela zákona o obcích,
která zaváděla dražby nemovitostí. Copak
je všechno jen o tom, kdo dá víc? Naprosto
ne. Obdobně zákon o zadávání veřejných
zakázek předpokládá, že všichni starostové
■
2. ročník kongresu
místní samosprávy
FORUM MUNICIPAL 2014
■
■
■
Kongresové centrum Seč
– Pardubický kraj
11.–12. března 2014
www.forum‑municipal.cz
prosinec 2013
MO12_42_47.indd 47
jsou úplatní lumpové. Firmy jsou jím zase
tlačeny do dumpingových cen, přičemž
odvedená práce pak často bývá nekvalitní.
Ano, i mezi starosty jsou černé ovce, ale
většina z nich si moc dobře rozmyslí po‑
stavit proti sobě své město. Jsou totiž – na
rozdíl od politiků »nahoře«, ze dne na den
odvolatelní… Kdyby se obcím nechalo víc
svobody, dokázaly by dobře prodávat, pro‑
najímat, zadávat zakázky. A klidně to pak
podřiďme následné soudní kontrole, jak se
o tom uvažovalo v téže novele. Jen prosím
předem nedělejme ze všech gaunery. V ob‑
cích a městech to prostě není jako ve vysoké
politice. Starosta by nemohl do hospody na
pivo, kdyby kradl. Stíhejme ty, kteří dělají
paseku, ale a priori nedávejme nálepku ko‑
rupčníků všem. A kontroly dotací? Darmo
mluvit. Takový formalismus aby pohledal.
Jaký máte názor na zákon o obcích?
Nepochybně je lepší, než byl ten první.
Ale i ten současný má rezervy a bílá místa.
Schází tam řada praktických ustanovení.
Např. předávání funkcí starostů či rozděle‑
ní pravomocí mezi radou a zastupitelstvem
v řadě případů postrádá logiku, pozice ta‑
jemníka je oboustranně nevděčná, náš ob‑
líbený § 39 k nakládání s majetkem obce je
také příliš formalistický, a to, že kontrolní
výbory, tedy skupiny laiků, mají kontrolovat
soulad s právními předpisy, je tragikomic‑
ké… Přitom tento zákon nemá šanci ochrá‑
nit město před jeho vlastními zastupiteli,
pokud jejich kroky městu opravdu škodí.
Zákon o obcích by měl projít revizí, a to za
účasti nás praktikujících právníků, kteří řeší
to, na co zákon nemyslí (nebo myslí, ale –
omlouvám se za ten výraz, blbě).
■
V příštím roce nás čekají komunální
volby. Jak se díváte na volební zákon a na
přímou volbu starostů?
Přímá volba starostů sama o sobě nic ne‑
spasí. Což tvrdím jako člověk, který by patr‑
ně neměl problém v přímé volbě uspět. Ale
řízení města je o týmu. Jsem zastánkyní vět‑
šinového systému – tedy zakřížkovat počet
kandidátů s tím, že ti s nejvyšším počtem
hlasů voličů by utvořili zastupitelstvo. Po‑
měrný systém je na komunální úrovni ne‑
spravedlivý: Nevyjadřuje vůli voličů a vede
k tomu, že se v zastupitelstvech ocitají
zastupitelé tzv. čtvrté kategorie a radnice
se stávají předmětem obchodů. Změňme
■
FOTO: archiv
Čtenáři Moderní obce znají Mgr. Janu Zwyrtek Hamplovou
jako advokátku a autorku odborných článků. Během
let se v oboru aplikace práva územních samospráv stala
autoritou, vytvořila vzdělávací projekt MUNICIPAL, založila
tradici celostátního kongresu místní samosprávy FORUM
MUNICIPAL a spolupracuje se stovkami obcí a měst v celé ČR.
Jana Zwyrtek Hamplová: Na každé
radnici se cítím jako doma.
volební zákon, aby do zastupitelstev přišli
ti s nejvyšším počtem hlasů – a až potom
zaveďme přímou volbu starostů.
Vaše přednášky jsou oblíbené, články
vyhledávané. Čím si to vysvětlujete?
Použiji bonmot: Moji starostové mi ro‑
zumějí. Snažím se být srozumitelná, pou‑
žívám humor, příklady, mluvím a píšu, jak
mně pusa narostla. Právu nesloužím, ale
chci, aby právo sloužilo nám. Když před se‑
bou vidím sál plný lidí, kteří přijeli naslou‑
chat mému výkladu, jsem šťastný člověk.
Zkrátka nemluvím latinsky, i když to umím.
■
Píšete blog, poezii, román… Umíte prý
všechny ruční práce, navrhla jste si zahradu, do toho právo, politika… Nazvala byste se renesančním typem člověka?
Život mám skutečně docela pestrý. Ale
beru to tak, že ho máme jen jeden a je třeba
ho plně využít. Když mne štve politika, pa‑
ličkuju nebo vyšívám. Když mi nejde něco
tvořit rukama, sednu a píšu. A když hlava
potřebuje vyvětrat, starám se o zahradu.
Nechápu lidi, kteří se nudí. Kdyby to šlo,
koupila bych si jejich čas. Nevím, zda jsem
renesanční typ. Spíše jsem od přírody pra‑
covitý člověk, takto jsem byla z domu vede‑
na, stejně jako k tomu, že člověk má na sobě
stále pracovat, nemá se obávat nových věcí,
a nemá se obávat říct vlastní názor.
■
Kde však pro to všechno berete energii?
V rodině. Manžel, dcery, vnouček, přáte‑
lé – to jsou mé pilíře, bez nichž by to nešlo.
A pak v těch mých múzách: Když v noci v ti‑
chu mohu psát, cítím, jak mi do žil proudí
krev. V podstatě mně energii bere jen pocit
bezmoci. Naopak, mohu‑li věci ovlivnit,
nemusím třeba ani spát.
■
Máte nějaké přání do budoucna?
Aby mně a mým blízkým sloužilo zdraví.
/st/
Ostatní máme v rukou.
■
47
29.11.13 13:13
Záměr
a předkupní
právo
O
bec má v úmyslu pronajmout poze‑
mek podnikateli. Ten s nájmem sou‑
hlasí, ale požaduje současně před‑
kupní právo k pronajatému pozemku. Je
nutné v takovém případě zveřejnit záměr
podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, který by
vyjadřoval rovněž úmysl zřídit předkupní
právo k pronajímané obecní nemovitosti?
A jakým způsobem má obec postupovat,
pokud se rozhodneme nemovitost zatíže‑
nou předkupním právem následně prodat?
S těmito a podobnými otázkami se obce
mohou setkat. Následující text se snaží
na ně nalézt odpovědi.
Obecná úprava předkupního práva je ob‑
sažena v § 602 a násl. občanského zákoníku
(zákon č. 40/1964 Sb.). Jeho podstata spo‑
čívá, zjednodušeně řečeno, v povinnosti
vlastníka věci, který se tuto věc rozhodne
prodat, nabídnout ji ke koupi osobě opráv‑
něné z předkupního práva (§ 602 odst. 1
obč. zák.). Předkupní právo se zřizuje ob‑
vykle při prodeji věci, může však být zříze‑
no i při jiném jejím zcizení (§ 602 odst. 2
obč. zák.). Z dispozitivnosti právní úpravy
smluvního práva (§ 51 a 491 obč. zák.) pak
vyplývá, že ujednání odpovídající před‑
kupnímu právu lze zřídit i v případě jiných
právních úkonů, např. při pronájmu věci
a může být zřízeno i samostatně.
PředkuPní PrávO smLuvní
a PředkuPní PrávO věcné
Zákon rozlišuje předkupní právo smluvní
a předkupní právo věcné. Předkupní prá‑
vo smluvní působí pouze mezi smluvními
stranami, takže nepřijme‑li oprávněný na‑
bídku kupujícího na koupi věci, předkupní
právo zanikne (srov. § 606 obč. zák., podle
něhož musí ten, kdo je oprávněn koupit
Zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení),
v platném znění, ukládá
obci v § 39 odst. 1,
aby svůj úmysl prodat,
pronajmout, vypůjčit,
darovat nebo směnit
nemovitý majetek předem
zveřejnila na úřední desce
obecního úřadu po dobu
nejméně 15 dnů před
rozhodnutím o zamýšlené
dispozici v příslušném
obecním orgánu.
48
MO12_48_53.indd 48
věc, zaplatit cenu nabídnutou někým ji‑
ným, není‑li dohodnuto jinak; nemůže‑li
věc koupit nebo nemůže‑li splnit podmínky
nabídnuté vedle ceny a nelze‑li je vyrovnat
ani odhadní cenou, předkupní právo zanik‑
ne). Naopak předkupní právo věcné, které
lze zřídit pouze k nemovitému majetku,
zůstává v případě nepřijetí nabídky opráv‑
něnou osobou i nadále zachováno (§ 603
odst. 2 obč. zák.). Je‑li porušeno předkupní
právo smluvní, má oprávněný z předkup‑
ního práva nárok na náhradu škody, je‑li
porušeno předkupní právo věcné, může se
na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabí‑
dl ke koupi, a to i prostřednictvím soudu,
který dokonce může nahradit projev vůle
nabyvatele svým rozhodnutím, čímž dojde
k uzavření smlouvy (srov. např. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011,
sp. zn. 33 Cdo 4846/2009). Předkupní právo
může vzniknout i na základě zákona; v ta‑
kovém případě se jedná o předkupní prá‑
vo, které má svou povahu účinky věcného
předkupního práva.
ZříZení PředkuPníhO Práva
k Obecní nemOvitOsti
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zří‑
zení), v platném znění, ukládá obci v § 39
odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout,
vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý
majetek předem zveřejnila na úřední desce
obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů
před rozhodnutím o zamýšlené dispozi‑
ci v příslušném obecním orgánu. Zřízení
předkupního práva k nemovitosti sice nemá
samo o sobě povahu jejího prodeje, na dru‑
hou stranu jde o úkon, jenž budoucí prodej
nemovitosti ovlivňuje natolik podstatným
způsobem, že jej nelze z hlediska § 39 zá‑
kona o obcích považovat jen za nahodilé
vedlejší ujednání v rámci jiné (např. ná‑
jemní) smlouvy. Naopak, svou povahou jde
o samostatné ujednání, které lze považovat
přinejmenším za první krok prodeje nemo‑
vitosti. To znamená, že při zřízení předkup‑
ního práva (smluvního i věcného) k obec‑
ní nemovitosti je nutné zveřejnit záměr.
Pokud by k jeho zřízení mělo dojít v rámci
jiné smlouvy, např. smlouvy nájemní, musel
by záměr tuto skutečnost výslovně uvádět
(muselo by se tedy jednat o záměr proná‑
jmu se zřízením předkupního práva ve pro‑
spěch nájemce). V opačném případě nelze
mít podmínky pro platné zřízení předkup‑
ního práva za splněné a nájemní smlouva
by byla přinejmenším v této části neplatná.
Ostatně v podobném případě při uzavírá‑
ní smlouvy o budoucí kupní smlouvě, jíž
se svou povahou předkupní právo do jisté
míry blíží, je taktéž nutné záměr zveřejnit,
jak dovodil i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne
31. 8. 2011, sp. zn. 33 Cdo 128/2009). Zbývá
připomenout, že zřízení předkupního práva
k obecní nemovitosti je nutné chápat jako
součást pravomoci zastupitelstva obce pod‑
le § 85 písm. a) zákona o obcích, takže k jeho
platnému sjednání je předchozí rozhodnutí
tohoto obecního orgánu nezbytné (srov.
§ 41 odst. 2 zákona o obcích), bez ohledu na
to, že je předkupní právo zřizováno v rám‑
ci smlouvy o nájmu nemovitosti/smlouvu
o nájmu se zřízením předkupního práva
ilustrační foto: Hn / libor fojtík
L e g i s L at i va
Při zřízení předkupního práva k obecní
nemovitosti je nutné zveřejnit záměr.
k pronajaté nemovitosti tak vlastně musí
schválit rada obce v rámci své vyhrazené
pravomoci podle § 102 odst. 2 písm. m) zá‑
kona o obcích i zastupitelstvo obce v části,
v níž má být zřízeno předkupní právo, a to
na základě § 85 písm. a) zákona o obcích/.
POstuP Obce, POkud se rOZhOdne
PrOdat POZemek
Jinou otázkou je, jakým způsobem má obec
z hlediska povinností plynoucích ze zákona
o obcích postupovat, pokud se rozhodne
pozemek, k němuž bylo zřízeno předkupní
právo, prodat. Jak již bylo řečeno, předkup‑
ní právo je svou povahou »právo na nabíd‑
ku«, resp. povinnost učinit osobě oprávně‑
né z předkupního práva návrh na koupi.
Nejedná se však o povinnost prodat věc
výlučně této osobě. Ta buď nabídku přijme,
nebo nikoli a v takovém případě může obec
nemovitost prodat jiné osobě. Z tohoto
důvodu je nutné před prodejem nemovi‑
tosti, k níž bylo zřízeno předkupní právo,
zveřejnit na úřední desce záměr prodeje
podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, neboť
ani existence předkupního práva nemůže
obec této veřejnoprávní povinnosti zbavit.
Osoba, která je oprávněná z předkupního
práva, ale má proti ostatním zájemcům vý‑
hodnější postavení. Jestliže sama podá na‑
bídku ke zveřejněnému záměru, a ta bude
obcí vyhodnocena jako nejlepší, tj. vybrána
k uzavření smlouvy, pak je předkupní právo
uzavřením smlouvy konzumováno. Pokud
však jí podaná nabídka není vybrána nebo
jestliže ke zveřejněnému záměru žádnou
nabídku nepodala, musí obec oprávněné
osobě nabídnout uzavření kupní smlouvy
za podmínek obsažených v nabídce »ví‑
tězného uchazeče«, jak lze dovodit z § 602
obč. zák., případně za podmínek plynou‑
cích z § 606 obč. zák. Osoba oprávněná
z předkupního práva buď tyto podmínky
přijme a dojde k uzavření smlouvy, nebo
je odmítne, což je podmínkou, aby obec
mohla uzavřít smlouvu s vybraným »ví‑
tězným uchazečem«. Z těchto důvodů
je proto vhodné, aby již v záměru prodeje
byli všichni potenciální zájemci upozorně‑
ni, že k prodávané nemovitosti je rovněž
n
zřízeno předkupní právo.
Judr. adam Furek
právník
prosinec 2013
29.11.13 13:23
L e g i s L at i va
Veřejné zakázky
a tzv. technická
novela účinná
od 1. 1. 2014
v
říjnu 2013 Senát Parlamentu ČR schvá‑
lil zákonné opatření č. 341/2013 Sb.,
pracovně označované jako »technická
novela« zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách (ZVZ). Technická novela byla před
několika dny zveřejněna ve Sbírce záko‑
nů, nová Poslanecká sněmovna ji potvrdila
na svém prvním zasedání a novela nabude
účinnosti k 1. 1. 2014.
Potřebu změn v ZVZ si vyžádala praxe
zadávání veřejných zakázek v ČR, v je‑
jímž světle se některá ustanovení zavede‑
ná velkou »transparentní« novelou ZVZ
č. 55/2012 Sb., účinnou od 1. 4. 2012, uká‑
zala jako obtížně realizovatelná.
Dále shrnujeme nejzásadnější změny z hle‑
diska zadávání veřejných zakázek, které
s sebou »technická novela« přináší.
vZnik technické nOveLy
Technickou novelu připravilo Minister‑
stvo pro místní rozvoj v reakci na ohlasy
zadavatelů i dodavatelů a zhodnocení vý‑
sledků novely ZVZ z roku 2012, kdy se uká‑
zalo, že je nezbytné některá ustanovení
(či celé instituty) zmírnit či zcela z práv‑
ní úpravy zadávání veřejných zakázek vy‑
pustit.
Vládní návrh novely však Poslanecká
sněmovna nestihla projednat, než byla roz‑
puštěna. S ohledem na urgentnost tech‑
nické novely a plánovanou účinnost již od
1. 1. 2014 tak vláda shodný návrh předložila
Senátu k přijetí formou zákonného opa‑
tření. Zajímavé je, že Senát do novely pro‑
mítl některé své významné pozměňovací
návrhy. Zákonné opatření bylo zveřejněno
ve Sbírce zákonů ČR dne 30. 10. 2013 (část‑
ka 132) pod č. 341/2013 Sb.
hLavní Změny PrOvedené
technickOu nOveLOu
Nejzásadnějších změny, které technická
novela přináší, jsou následující:
n navrácení finančních limitů pro veřejné
zakázky malého rozsahu na 2 miliony Kč
bez DPH u dodávek a služeb a na 6 milio‑
nů Kč bez DPH u stavebních prací;
n úplné zrušení institutu osoby se zvláštní
způsobilostí;
n odklad účinnosti ustanovení týkajících se
hodnotitelů, jakožto osob, které musí být
členy hodnoticí komise u významných
veřejných zakázek zadávaných Českou
republikou či státní příspěvkovou organi‑
zací, na 1. 1. 2015;
n zadavatel bude mít povinnost uveřejnit
zadávací dokumentaci na profilu zada‑
vatele v užším řízení a v jednacím řízení
s uveřejněním až společně s výzvou pro
podání nabídky (tedy až po kvalifikač‑
ní fázi zadávacího řízení) a nikoliv již
prosinec 2013
MO12_48_53.indd 49
při uveřejnění oznámení o zakázce, jako
tomu bylo doposud;
n připouští se, aby dodavatelé v případě,
že budou vyzváni k písemnému objas‑
nění kvalifikace ve smyslu § 59 odst. 4
ZVZ, předložili dokumenty vyhotovené
až po uplynutí lhůty pro podání nabídek
nebo žádostí o účast;
n úprava povinnosti zadavatele zrušit za‑
dávací řízení v případě, že obdrží pouze
jedinou nabídku;
n zrušení povinnosti nově předběžně ozna‑
movat zadávací řízení, které bylo dříve
zrušeno;
n zrušení povinných elektronických aukcí
u dodávek.
dOPady Změn PrOvedených
technickOu nOveLOu
Z obecného hlediska se změny provedené
technickou novelou dají považovat za krok
správným směrem, protože vedou pře‑
devším ke snížení administrativní zátěže
zadavatelů, jež byla po účinnosti novely
č. 55/2012 Sb., podle mnohých názorů až
na samé hranici únosnosti. Technickou
novelu však nelze vnímat jako komplexní
novelizaci pravidel pro zadávání veřejných
zakázek, ale spíše jako prostředek potřeb‑
ný ke zjednodušení zadávání veřejných
zakázek po 1. 1. 2014 v praxi.
Pro veřejné zadavatele je podstatná změ‑
na týkající se osob se zvláštní odbornou způsobilostí, jejichž proškolení měl
do konce tohoto roku zajistit zvláštní
vzdělávací program Ministerstva vnitra
(§ 151a ZVZ). Ten ovšem dosud neexistu‑
je. Pokud by tedy od 1. 1. 2014 mělo být
účinné ustanovení § 74 odst. 5 ZVZ ve zně‑
ní transparentní novely, jež stanovilo
u nadlimitních veřejných zakázek povin‑
nou účast takové osoby v hodnoticí komi‑
si, nebylo by možné vyhodnotit žádnou
nadlimitní veřejnou zakázku. Původně
vláda navrhovala odklad účinnosti tohoto
institutu na 1. 1. 2015, nicméně z řad sená‑
torů vzešel návrh na úplné zrušení, který
byl následně Senátem přijat.
Zřejmě nejvýraznější změnou je navrácení finančních limitů u veřejných zaká‑
zek malého rozsahu na hodnoty platné
před novelou č. 55/2012 Sb. Přijetí této
změny bylo poměrně překvapivé. Původní
vládní návrh počítal pouze se zafixováním
současných hodnot a chtěl předejít pů‑
vodně plánovanému snížení limitu u sta‑
vebních prací na 1 milion Kč bez DPH.
Pozměňovací návrh k návratu na původní
hodnoty vzešel z řad senátorů. Povinnost
uveřejnit smlouvy, jejichž cena přesáhne
500 000 Kč bez DPH, na profilu zadava‑
tele však zůstává zachována v nezměněné
podobě.
Další významnou změnou je zmírnění
povinnosti zrušit zadávací řízení v přípa‑
dech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu
nabídku. Nově zadavatel nebude povinen
zrušit v takovém případě zadávací řízení,
pokud budou naplněny stanovené pod‑
mínky: (i) zadavatel předchozí zadávací
řízení na obdobný předmět zrušil právě
z důvodu jediné nabídky, (ii) v oznáme‑
ní o zakázce identifikuje toto předchozí
(zrušené) zadávací řízení a (iii) označí
změny zadávacích podmínek. Tato změna
byla vyvolána především nepraktičností
u veřejných zakázek spolufinancovaných
z dotací, kdy může zpoždění s čerpáním
dotace (v důsledku nemožnosti vybrat do‑
davatele) vést až k jejímu odebrání. Z této
úpravy však budou mít prospěch i ostatní
zadavatelé.
V duchu zmírnění formalismu ZVZ se
pak nese také změna týkající se objasňování kvalifikace. Dodavatelé nově nebu‑
dou povinni osvědčit, že skutečnosti roz‑
hodné pro prokázání kvalifikace nastaly
ve lhůtě podle § 52 ZVZ, tj. ve lhůtě pro
podání nabídek nebo žádostí o účast, ale
budou moci doložit i doklady vyhotove‑
né až po uplynutí této lhůty (např. výpisy
z rejstříku trestů). Tato změna jistě při‑
spěje ke zpružnění postupu při posouzení
kvalifikace.
Zrušení povinnosti uveřejnit zadávací
dokumentaci již při zahájení zadávacího
řízení, tedy při zveřejnění oznámení o za‑
kázce v rámci dvoukolových zadávacích
řízení (užší řízení a jednací řízení s uveřej‑
něním), budou vítat zejména zadavatelé,
neboť budou mít větší časový prostor pro
finalizaci zadávacích podmínek. Dodava‑
telé nicméně mohou namítat, že tak při‑
chází o možnost seznámit se s obchodními
a platebními podmínkami a hodnoticími
kritérii již na začátku řízení a učinit tak
kvalifikované rozhodnutí, zda budou věno‑
vat čas a prostředky na účast v zadávacím
řízení. Pokud zadavatelé budou uvažovat
o omezení subdodavatelského plnění, je
nadále potřeba uvádět tuto informaci ještě
před kvalifikací a v oznámení.
Z uvedených změn je patrné, že pod‑
statná část dotčených ustanovení se
vrací k právnímu stavu před novelou
z roku 2012.
POdmíněná PLatnOst
technické nOveLy
S ohledem na specifickou formu přije‑
tí technické novely ZVZ však dosud není
zcela jisté, zda skutečně k 1. 1. 2014 vstou‑
pí v účinnost.
Podmínkou platnosti zákonného opat‑
ření je podle čl. 33 odst. 5 Ústavy ČR
schválení zákonného opatření nově zvo‑
lenou Poslaneckou sněmovnou na její
první schůzi (v opačném případě pozbý‑
vá zákonné opatření další platnosti).
Na nutnosti novelizace ZVZ v rozsahu
provedeném technickou novelou nicmé‑
ně panuje shoda napříč politickým spek‑
trem, proto je pravděpodobné, že právě
toto zákonné opatření bude nově zvole‑
nou politickou reprezentací v Poslanecké
sněmovně schváleno a technická nove‑
la tak od Nového roku skutečně vstoupí
n
v účinnost.
adéLa havLOvá
partnerka advokátní kanceláře
Havel, Holásek & Partners
barbara swacZynOvá
advokátní koncipientka
Havel, Holásek & Partners
49
29.11.13 13:23
L e g i s L at i va
Vyhodnocení
vlivů
územních plánů
na udržitelný
rozvoj území /2
v
předchozím díle jsme se věnova‑
li obecným aspektům a základům
právní úpravy vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) při
pořízení územních plánů (ÚP). Na poří‑
zení územně plánovací dokumentace se
podílí a její konečnou podobu ovlivňuje
množství subjektů, často s protichůdnými
zájmy. V této části proto bude pozornost
zaměřena na některé vybrané subjekty
a jejich podíl na odpovědnosti za případ‑
né nedostatky vyhodnocení vlivů na udr‑
žitelný rozvoj území, které představuje
(je‑li jej v případě územního plánu nut‑
no zpracovat) významnou a v případ‑
ném soudním přezkumu velmi zohledňo‑
vanou součást územně plánovacího po‑
stupu.
ZPracOvání vvurÚ
Pomineme‑li subjekty, které mají opráv‑
nění podávat při pořízení územního plá‑
nu včetně vyhodnocení vlivů na udržitel‑
ný rozvoj území, námitky a připomínky,
ve vztahu k samotnému VVURÚ a jeho vli‑
vu na výslednou podobu územního plánu
má největší relevanci zmínit se o zpraco‑
vateli (zpracovatelích) VVURÚ, orgánech
vydávajících stanovisko posouzení vlivů
na životní prostředí (SEA) a úloze samot‑
ného pořizovatele ÚP (tj. obecního úřadu
obce s rozšířenou působností).
Zpracování vyhodnocení vlivů na udr‑
žitelný rozvoj území, které je součástí
odůvodnění ÚP, je svěřeno – minimálně
v částech vyhodnocení vlivů na životní
prostředí a naturového posouzení – k tomu
oprávněným autorizovaným osobám. Za‑
tímco zpracovatelem vyhodnocení vlivů
na životní prostředí může být pouze (fy‑
zická) osoba k tomu oprávněná podle zá‑
kona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí (autorizaci uděluje
a odnímá Ministerstvo životního prostředí
po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví),
naturové posouzení může zpracovávat
pouze (fyzická) osoba k tomu oprávněná
podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny (autorizaci uděluje a od‑
nímá Ministerstvo životního prostředí).
Co se týká ostatních součástí VVURÚ, je
otázkou, zda by je měla zpracovávat osoba
(subjekt) splňující kvalifikační požadavky
pro územně plánovací činnost, což může
být jak úředník pořizovatele územního
plánu či jiná fyzická osoba, typicky autori‑
zovaný architekt. Jedná se totiž o součásti
vhodné spíše ke zpracování jinak zaměře‑
ným odborníkem, tj. sociologem či demo‑
50
MO12_48_53.indd 50
grafem, resp. ekonomem. Přestože samo‑
zřejmě nelze vyloučit, aby ke zpracování
posouzení vlivů na životní prostředí (SEA)
a k naturovému posouzení byla oprávně‑
na jedna osoba, v praxi to běžné není; tím
méně lze pak předpokládat, že jedna oso‑
ba by byla schopna zpracovat komplexní
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území.
Samotné vyhodnocení představuje zpra‑
vidla velmi rozsáhlý materiál, jenž mu‑
sí – z hlediska rozsahu a obsahu – od‑
povídat příloze ke stavebnímu zákonu,
souvisejícím zákonům (zejména zákonu
o posuzování vlivů na životní prostře‑
dí) a prováděcím právním předpisům. Je
proto nutné si uvědomit, že se zpravidla
jedná o výstup činnosti »týmu« sestá‑
vajícího z k tomu kvalifikovaných osob.
Vzhledem k tomu, že pořizovatel územně
plánovací dokumentace má VVURÚ pod‑
le platné právní úpravy »zajistit«, nelze
odhlédnout – vedle v praxi běžného po‑
stupu, podle něhož je s konkrétním auto‑
rizovaným subjektem (subjekty) uzavřena
smlouva o dílo podle obchodního záko‑
níku – ani od možnosti, že by ke zpraco‑
vání tohoto materiálu došlo v rámci kon‑
krétního úřadu (pořizovatele koncepce),
event. v úzké spolupráci s jeho kvalifi‑
kovanými pracovníky; to by však s ohle‑
dem na personální možnosti úřadů při‑
cházelo v úvahu jen při zpracování na
krajské úrovni (tj. při zpracování zásad
územního rozvoje) a výše.
výZnam stanOviska sea
Dalším klíčovým subjektem, který při po‑
řízení územně plánovací dokumentace vý‑
znamným způsobem vystupuje ve vztahu
k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území, resp. přesněji, ve vztahu k posou‑
zení vlivů na životní prostředí a naturové‑
mu posouzení, je orgán příslušný k vydání
stanoviska SEA podle zákona o posuzová‑
ní vlivů na životní prostředí, tj. v případě
územních plánů příslušné orgány kraje.
Přestože za stávající právní úpravy je mož‑
né územně plánovací dokumentaci schvá‑
lit i bez tohoto stanoviska, je‑li takové
stanovisko vydáno, avšak je‑li nezákonné,
může tento nedostatek způsobit nezákon‑
nost soudně přezkoumávané územně plá‑
novací dokumentace jako celku. K tomu
je nutno stručně poukázat na specifika
naturového vyhodnocení (jakožto spe‑
cifické části posouzení vlivů koncepce
na životní prostředí), která vyplývají ze zá‑
kona o ochraně přírody a krajiny, a sice
zejména pravidlo, že neexistuje‑li alterna‑
tivní řešení s menším negativním vlivem
na chráněná území nebo bez něj, je možné
návrh ÚP přijmout jen z naléhavých dů‑
vodů převažujícího veřejného zájmu a jen
tehdy, byla‑li přijata tzv. kompenzační
opatření k zajištění ochrany a celistvos‑
ti ohrožených území. Tato opatření musí
být zahrnuta do výsledné podoby ÚP, bez
nich jej není možné schválit. Kompenzač‑
ní opatření uvede příslušný orgán ochrany
přírody ve stanovisku podle stavebního
zákona, které je pro pořizovatele, resp. vy‑
davatele územně plánovací dokumentace
(na rozdíl od stanoviska SEA) bez dalšího
závazné. Na druhou stranu, pokud jsou
ve stanovisku SEA uvedena kompenzační
opatření, orgán ochrany přírody může dle
platné právní úpravy stanovit pouze tato
kompenzační opatření.
Můžeme si konečně položit otázku, ja‑
kou úlohu plní ve výše popsaném »proce‑
su« pořizovatel územně plánovací doku‑
mentace, který v konečném důsledku nese
odpovědnost za její výslednou podobu;
v té je pak předkládána příslušnému míst‑
nímu (obecnímu) zastupitelstvu ke schvá‑
lení a vydání v samostatné působnosti.
Není pochyb o tom, že pořizovatel územně
plánovací dokumentace by měl ve vztahu
ke zpracování VVURÚ a jeho následnému
posouzení hrát hlavní organizační a koor‑
dinační roli. Při zpracování vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území bude zá‑
ležet na tom, do jaké míry se pořizovatel
koncepce do tohoto procesu zapojí, mini‑
málně by však měl zajistit zpracovatelům
potřebnou součinnost a event. koordi‑
novat spolupráci mezi nimi (je‑li VVURÚ
zpracováváno různými subjekty).
Vydání stanoviska SEA nemůže poři‑
zovatel územně plánovací dokumenta‑
ce nijak zajistit, zde se musí spolehnout
na orgán k tomu příslušný. Je nutno při‑
pomenout, že vydané stanovisko SEA je
závazné potud, že pořizovatel (resp. vyda‑
vatel ÚP) je povinen zohlednit požadavky
a podmínky vyplývající z tohoto stanovis‑
ka ke koncepci, event. řádně odůvodnit
jejich nezohlednění. Jakým způsobem má
ale pořizovatel postupovat, pokud zjistí, že
je vydané stanovisko zjevně nezákonné?
Obecnou povinností pořizovatele kon‑
cepce, jak ji zakotvuje stavební zákon, je
i zajištění toho, aby schvalovaná koncepce
nebyla v rozporu s požadavky zvláštních
právních předpisů. Stavební zákon tedy
jasně stanoví jakousi sdílenou odpověd‑
nost pořizovatele za soulad navrhované
koncepce se zvláštními právními předpisy.
Na rozdíl od stanovisek dotčených orgánů,
která jsou pro pořizovatele závazná (a kde
by bylo řešení stejné situace složitější,
resp. strukturovanější), stanovisko SEA je
»pouze« odborným podkladem, které ne‑
musí být – za podmínky řádného odůvod‑
nění – respektováno.
Lze mít za to, že s ohledem na odpověd‑
nost pořizovatele koncepce může (resp.
musí) být nezákonnost stanoviska SEA
jako taková (je‑li ovšem rozpoznána, což
klade zvýšené nároky na erudici a kvali‑
fikaci pracovníků podílejících se na poří‑
zení koncepce) důvodem pro nezohled‑
nění požadavků a podmínek z tohoto
stanoviska vyplývajících k pořizované
koncepci. Pokud nastane taková situa‑
ce, v rámci soudního přezkumu by podle
našeho názoru nemělo docházet k rušení
celé koncepce (či její části); bude ovšem
záležet vždy na konkrétním odůvodně‑
ní pořizovatele k tomu, proč stanovisko
SEA nerespektoval. Tomuto závěru svědčí
i stávající právní úprava, podle níž není vy‑
dání stanoviska SEA (není‑li vydáno včas,
resp. v prodloužené lhůtě) pro vydání kon‑
cepce nezbytné.
prosinec 2013
29.11.13 13:23
L e g i s L at i va
Závěrem
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území, pokud se při pořízení územního
plánu zpracovává, představuje objektivní
odborný podklad, z něhož se při pořízení
koncepce vychází. Byť jde »pouze« o jeden
z odborných podkladů, které se při zpra‑
cování územního plánu uplatňují, a závě‑
ry zde uvedené nejsou pro pořizovatele
koncepce závazné, je nutno jej s ohledem
na dosavadní rozhodovací činnost sou‑
dů vnímat jako podklad důležitý. Je však
na druhou stranu žádoucí vycházet z toho,
že VVURÚ je vyhodnocením pouze rozum‑
ně předpokládaných vlivů, které se stanoví
odborným odhadem; nejde tedy o »tvrdá«,
neměnitelná data. Podobně, stanovisko
SEA, vycházející z tohoto podkladu, resp.
z jeho části vyhodnocení vlivů na životní
prostředí včetně naturového vyhodnocení,
má (na rozdíl od stanovisek tzv. dotčených
orgánů, která jsou pro pořizovatele závaz‑
ná bez dalšího) pouze povahu odborného
podkladu, od něhož je možné se – za pod‑
mínky řádného odůvodnění – odchýlit.
Konečná podoba koncepce přitom musí
zohledňovat nejen environmentální pilíř,
ale též hospodářský a sociální pilíř udrži‑
telného rozvoje území, na něž pohříchu
platná právní úprava fakticky rezignuje.
K významu vyhodnocení vlivů na udr‑
žitelný rozvoj území lze uvést, že slouží
především ke zjištění, jakým způsobem
koncepce, resp. v ní navržené záměry, re‑
flektují předpoklady a podmínky pro udr‑
žitelný rozvoj území. Zároveň se jedná
Výbory
zastupitelstva
obce /2
zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjá‑
dření orgánu, popřípadě zaměstnanců, je‑
jichž činnosti se kontrola týkala.
V případě osadního výboru obecní zříze‑
ní v § 121 stanoví jeho oprávnění, kterými
jsou:
a) předkládání návrhů zastupitelstvu obce,
radě obce a výborům týkající se rozvoje
části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřování se k návrhům předkládaným
zastupitelstvu obce a radě obce k roz‑
hodnutí, pokud se týkají části obce,
c) vyjadřování se k připomínkám a podně‑
tům předkládaným občany obce, kteří
jsou hlášeni k trvalému pobytu v části
obce, orgánům obce.
O
rgány obce, kterými jsou vedle ko‑
misí rady obce výbory zastupitel‑
stva obce, upravuje zákon č. 128/
/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve zně‑
ní pozdějších předpisů.
ÚkOLy a OPrávnění výbOrů
Výbory zastupitelstva obce nemají žádnou
rozhodovací pravomoc, neboť to nejsou or‑
gány obce. Obecní zřízení stanoví několik
úkolů, které mají výbory plnit. Konkrétně
se obecní zřízení v této souvislosti zmiňuje
o úkolech finančního výboru a kontrolního
výboru; v případě osadního výboru obecní
zřízení hovoří o »oprávněních«.
Podle § 119 odst. 2 obecního zřízení fi‑
nanční výbor:
a) provádí kontrolu hospodaření s majet‑
kem a finančními prostředky obce,
b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastu‑
pitelstvo obce.
V souladu s § 119 odst. 3 obecního zřízení
kontrolní výbor:
a) kontroluje plnění usnesení zastupitel‑
stva obce a rady obce, je‑li zřízena,
b) kontroluje dodržování právních předpi‑
sů ostatními výbory a obecním úřadem
na úseku samostatné působnosti,
c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pově‑
řilo zastupitelstvo obce.
Provádí‑li výbor zastupitelstva obce kon‑
trolu, potom v souladu s § 119 odst. 4 obec‑
ního zřízení je povinen pořídit o provede‑
né kontrole zápis, který obsahuje, co bylo
kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny
a návrhy opatření směřující k odstranění
nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru,
který provedl kontrolu, a zaměstnanec, je‑
hož činnosti se kontrola týkala.
Podle § 119 odst. 5 obecního zřízení vý‑
bor předloží zápis (o provedené kontrole)
prosinec 2013
MO12_48_53.indd 51
Dále lze zmínit specifické »oprávnění«
výboru pro národnostní menšiny vyplýva‑
jící z § 29 odst. 2 obecního zřízení. Podle
tohoto ustanovení platí, že v obci obývané
příslušníky národnostních menšin se ná‑
zev obce, jejích částí, ulic a jiných veřej‑
ných prostranství a označení budov stát‑
ních orgánů a územních samosprávných
celků uvádějí též v jazyce národnostní
menšiny, jestliže se podle posledního sčí‑
tání lidu hlásilo k této národnosti alespoň
10 % občanů obce, pokud o to požádají
zástupci příslušné národnostní menšiny
prostřednictvím výboru pro národnostní
menšiny a pokud ten svým usnesením ná‑
vrh doporučí.
daLší ustanOvení
ObecníhO ZříZení k výbOrům
Podle § 16 odst. 2 písm. e) obecního zříze‑
ní platí, že občan obce, který dosáhl věku
18 let, má právo nahlížet mj. do usnesení
výborů zastupitelstva obce a pořizovat si
z nich výpisy.
V souladu s § 82 obecního zřízení má
člen zastupitelstva obce při výkonu své
funkce právo předkládat mj. i výborům ná‑
vrhy na projednání, a dále má právo vzná‑
šet dotazy, připomínky a podněty na před‑
sedy výborů, přičemž písemnou odpověď
musí obdržet do 30 dnů.
Ustanovení § 94 odst. 1 obecního zřízení
zakládá právo předkládat návrhy k zařaze‑
ní na pořad jednání připravovaného za‑
sedání zastupitelstva obce, přičemž tím‑
o dokumentaci, která by měla poskytnout
dostatečné množství informací tzv. dot‑
čeným orgánům k vydání stanoviska při
pořízení územně plánovací dokumentace.
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území je rovněž materiálem, který by měl
usměrňovat (politické) rozhodování ohled‑
ně začlenění či vyřazení jednotlivých zá‑
měrů či jejich variant do koncepce, a to
n
na základě odborných argumentů.
Judr. Petr FiaLa
advokát,
advokátní kancelář fiala, tejkal a partneři
mgr. ing. Ján bahýľ
advokát, spolupracuje s advokátní kanceláří
fiala, tejkal a partneři
Podle § 109 odst. 3 písm. a)
bod 2 obecního zřízení
pomáhá obecní úřad
v oblasti samostatné
působnosti výborům
zastupitelstva obce
v jejich činnosti.
»Pomoc« obecního úřadu
uvedeným orgánům
spočívá ve vytvoření
vhodných podmínek
pro jejich zákonem
přepokládanou činnost.
to právem disponují mj. i výbory zastupi‑
telstva.
Podle § 109 odst. 3 písm. a) bod 2 obec‑
ního zřízení pomáhá obecní úřad v oblasti
samostatné působnosti výborům zastu‑
pitelstva obce v jejich činnosti. »Pomoc«
obecního úřadu uvedeným orgánům spo‑
čívá ve vytvoření vhodných podmínek pro
jejich zákonem přepokládanou činnost.
Půjde tak např. o zajištění vhodných jedna‑
cích prostor, kancelářských a jiných obdob‑
ných potřeb. Obecní úřad může také »při‑
dělit« své zaměstnance k těmto orgánům
a ti tak budou zastávat »funkci« jakéhosi
»stálého tajemníka« organizačně zajišťují‑
cího chod výborů (pochopitelně zde nejde
o žádné členství uvedených zaměstnanců
obce v daných orgánech). V této souvislosti
je vhodné doplnit, že výbory zastupitelstva
nemohou obecnímu úřadu ukládat úkoly.
Pokud výbory něco po obecním úřadu po‑
žadují, musejí se obrátit na zastupitelstvo,
které může požadovaný úkol obecnímu
úřadu uložit [viz § 109 odst. 3 písm. a) bod 1
n
obecního zřízení].
mgr. Jan břeŇ
právník
51
29.11.13 13:23
L e g i s L at i va
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů
(od částky 78/2013 do částky 99/2013).
Částka 78 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 4. července 2013.
¼ Vyhláška č. 189/2013 sb., o ochraně dřevin
a povolování jejich kácení
Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu,
že tyto nejsou součástí významného krajinného
prvku nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3
zákona č. 114/1992 sb., o ochraně přírody
a krajiny, nevyžaduje:
n pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm
měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
n pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plo‑
cha kácených zapojených porostů dřevin nepřesa‑
huje 40 m2 (pro účely této vyhlášky se rozumí za‑
pojeným porostem dřevin soubor dřevin, v němž
se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně
dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou
dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene
jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad
zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin
v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje
se vždy jako jednotlivá dřevina),
n pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených
v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako
plantáž dřevin,
n pro dřeviny rostoucí v zahradách.
nedovolenými zásahy do dřevin, které jsou v roz‑
poru s požadavky na jejich ochranu, se rozumí
zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin,
které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejich
ekologických nebo společenských funkcí nebo
bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.
o nedovolený zásah se nejedná, pokud je prováděn
za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí
dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh
rostliny nebo živočicha anebo pokud je prováděn
v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území.
kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich
vegetačního klidu. obdobím vegetačního klidu se
rozumí období přirozeného útlumu fyziologických
a ekologických funkcí dřeviny.
Účinnost od 15. července 2013
katastr obsahuje:
geometrické určení a polohové určení nemovi‑
tostí a katastrálních území,
n druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje
o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné
nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje
o budovách, kterým se číslo popisné ani evi‑
denční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou
na pozemku, nejedná‑li se o drobné stavby,
n vybrané údaje o způsobu ochrany a využití
nemovitostí a čísla jednotek,
n cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje
umožňující propojení s jinými informačními
systémy, které mají vztah k obsahu katastru,
n u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná
o dočasnou stavbu,
n údaje o právech včetně údajů o vlastnících
a údaje o oprávněných z jiného práva, které
se zapisuje do katastru,
n upozornění týkající se nemovitosti, pokud
jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit
je v katastru nebo jsou potřebná pro správu
katastru,
n úplná znění prohlášení o rozdělení práva
k domu a pozemku na vlastnické právo
k jednotkám,
n dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,
n údaje o bodech podrobných polohových
bodových polí,
n místní a pomístní názvosloví.
Částka 99 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 23. srpna 2013.
¼ Zákon č. 256/2013 sb., o katastru nemovitostí
(katastrální zákon)
katastr nemovitostí (dále jen katastr) je veřejný
seznam, který obsahuje soubor údajů o nemo‑
vitých věcech (dále jen nemovitost) vymezených
tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis,
jejich geometrické a polohové určení a zápis
práv k těmto nemovitostem. katastr je zdro‑
jem informací, které slouží např. k ochraně
práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků
a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně
životního prostředí, k ochraně nerostného bohat‑
ství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro
rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely
vědecké, hospodářské a statistické.
V katastru se evidují:
n pozemky v podobě parcel,
n budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo
evidenční, pokud nejsou součástí pozemku
nebo práva stavby,
n budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční
nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku
ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na po‑
zemku a nejde o drobné stavby,
n jednotky vymezené podle občanského
zákoníku,
n jednotky vymezené podle zákona
č. 72/1994 sb., kterým se upravují některé spo‑
luvlastnické vztahy k budovám a některé vlast‑
nické vztahy k bytům a nebytovým prostorům
a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví
bytů), ve znění pozdějších předpisů,
n právo stavby,
n nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní
předpis.
n
Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí
vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad
je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná
práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem
a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se
zapisují práva odvozená od vlastnického práva.
Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují
významné informace týkající se evidovaných
nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků
a jiných oprávněných.
Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické
určení nemovitosti, název a geometrické určení
katastrálního území, jsou závazné pro právní jed‑
nání týkající se nemovitostí vedených v katastru.
Účinnost od 1. ledna 2014
Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu,
chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé
travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zasta‑
věné plochy a nádvoří a ostatní plochy. orná půda,
chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé
travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
k evidovaným nemovitostem se zapisují práva
a další skutečnosti, o kterých to stanoví právní
předpis. nemovitosti se v katastru evidují podle
katastrálních území.
mgr. Jan břeŇ
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADrEsA
KÓD:
OBJEDNAVATELE:
2507
ZPŮsOB
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA
PŘÍJMENÍ:
SIPO
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE, Č. P.:
PLATEBNÍ KARTA
SLOŽENKA
spoj. č.
PrO FAKTUrACI:
IČ:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
ADrEsA
PLATBY:
DIČ:
Č. ÚČTU:
PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
KONTAKT:
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ULICE, Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
Economia, a.s., oddělení distribuce,
Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022
www.economia.cz • www.economia.cz/mo
52
MO12_48_53.indd 52
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu
se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47,
180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací
prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli
odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO
NE
prosinec 2013
29.11.13 13:23
L e g i s L at i va
Smlouvu jako
celek nechrání
obchodní
tajemství
Ú
zemní samosprávné celky již po
mnoho let poskytují na základě zá‑
kona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím (dále jen zákon)
a zároveň na základě podané žádosti nej‑
různější informace týkající se života v obci,
městě či kraji. I přes bohatou judikaturu
Nejvyššího správního soudu však některým
povinným subjektům i nadále činí problé‑
my výklad ustanovení zákona, které stano‑
ví výjimku z informační povinnosti v pří‑
padě existence obchodního tajemství.
vymeZení POJmu
ObchOdní taJemství
Pojem obchodního tajemství vymezuje § 17
obchodního zákoníku: »Obchodní tajemství
jsou veškeré informace obchodní, výrobní či
technické povahy související s podnikem, které
mají skutečnou nebo alespoň potenciální ma‑
teriální či nemateriální hodnotu, nejsou v pří‑
slušných obchodních kruzích běžně dostup‑
né, mají být podle vůle podnikatele utajeny
a podnikatel také odpovídajícím způsobem
jejich utajení zajišťuje.« Tyto pojmové znaky
musí být vždy naplněny kumulativně, tedy
všechny současně (viz např. rozsudek Kraj‑
ského soudu v Praze, sp. zn. 44 ca 82/2005).
Obchodní tajemství je tvořeno znaky ob‑
jektivními (obchodní, výrobní či technická
povaha, souvislost s podnikem, hodnota
informace, nedostupnost informace v ob‑
chodních kruzích) i subjektivními (vůle pod‑
nikatele dané skutečnosti utajovat a utajení
v praxi zajišťovat).
V odborné literatuře se jako skutečnosti
obchodní povahy označují například adre‑
sáře zákazníků či dodavatelů, výrobní nákla‑
dy, cenové kalkulace apod. Za skutečnosti
výrobní povahy lze považovat například
technologické postupy a metody, výrobní
vzory a prototypy, receptury atp. Konečně
pod skutečnosti technické povahy můžeme
podřadit například technické nákresy, plány,
grafy apod. Tento typ informací zároveň ne‑
bývá předmětem žádosti o informace.
Smyslem obchodního tajemství je ochra‑
na takových informací, jejichž prozrazení
by pro konkurenci bylo výraznou obchodní
výhodou. Již ze samotné podstaty věci proto
není obchodním tajemstvím (a to mezi žád‑
nými smluvními stranami, natož pak za si‑
tuace, kdy jednou ze stran je subjekt finan‑
covaný z veřejných prostředků) například
nájemní smlouva (předmět nájmu, doba tr‑
vání nájemní smlouvy, výše a způsob úhrady
nájemného, způsob a důvod pro ukončení
nájemního vztahu).
inFOrmace vs. JeJí hmOtný nOsič
Je vhodné konstatovat, že zákon o svobod‑
ném přístupu k informacím slouží k tomu,
prosinec 2013
MO12_48_53.indd 53
aby veřejnost získávala informace (a nikoli
naopak). Zákon rozumí informací »jakýkoli
obsah, zaznamenaný na jakémkoli nosiči«.
Zákon tedy rozlišuje mezi informací samot‑
nou a jejím hmotným nosičem. Mohlo by
se zdát, že žadatel o informaci má nárok
»pouze na informace« a nikoli na její »no‑
sič«. S tímto argumentem se setkáváme
nejčastěji u obchodních společností vlast‑
něných územními samosprávnými celky.
Dopravní podnik hlavního města Prahy na‑
příklad tvrdí, že faktura není informací, ale
jen jejím nosičem a proto ji nemůže ani po‑
skytnout, protože nosiče informací se žada‑
telům neposkytují (pro úplnost je třeba říci,
že Dopravní podnik neposkytl ani žádné
informace, které faktura coby »nosič infor‑
mace« obsahuje). Nejen podle zdravého
rozumu, ale i podle judikatury Nejvyššího
správního soudu, je přitom přípustné, aby
žadatel formuloval žádost o informace také
tak, že požaduje poskytnutí kopie jím ozna‑
čeného dokumentu. V takovém případě
se má za to, že žadatel požaduje veškeré
informace v tomto dokumentu obsažené
(NSS, sp. zn. 1 As 17/2008).
Zákon dále stanoví, že povinný subjekt
neposkytne žadateli takovou informaci,
která je obchodním tajemstvím (§ 9, odst. 1
zákona), Je na místě zdůraznit, že od účin‑
nosti novely zákona č. 106/1999 Sb., tzn. již
od konce března 2006 nestačí, když smluv‑
ní strany nějakou informaci za obchodní
tajemství pouze označí. Ochranu lze infor‑
maci poskytnout jen tehdy, pokud je možné
informaci za obchodní tajemství skutečně
objektivně považovat.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího
správního soudu navíc nelze odepřít po‑
skytnutí informace o celém obsahu smlouvy
s odkazem na ochranu obchodního tajem‑
ství. Například společnost České dráhy, a. s.
však tento názor nesdílí a nadále odmítá ak‑
ceptovat skutečnost, že celá smlouva tajná
být nemůže, ani kdyby si to smluvní partner
Českých drah nakrásně přál. »Smlouva je
minimálně dvoustranným právním aktem
a lze jen obtížně tvrdit, že celý její obsah
je obchodním tajemstvím jedné ze smluv‑
ních stran.« (NSS sp. zn. A 2/2003, 7A
118/2002). Jakkoli je možné uvažovat o pod‑
řazení některé části smlouvy pod obchodní
tajemství, situace, kdy by celá smlouva na‑
plňovala definiční znaky obchodního ta‑
jemství, je naprosto výjimečná a spíše jen
teoretická.
OmeZení Práva na inFOrmace
Je třeba řádně OdůvOdnit
Při aplikaci ustanovení § 9 odst. 1 zákona je
navíc třeba vzít v úvahu i ustanovení § 12 zá‑
kona, podle něhož »všechna omezení práva
na informace provede povinný subjekt tak,
že poskytne požadované informace včetně
doprovodných informací po vyloučení těch
informací, u nichž to stanoví zákon«. Povin‑
ný subjekt je tedy povinen z poskytnutí in‑
formace vyloučit pouze ty informace, které
skutečně představují obchodní tajemství
a jejich odepření ve svém rozhodnutí řádně
a podrobně odůvodnit.
Ke každému omezení práva na infor‑
mace je třeba právě s ohledem na ustano‑
Povinný subjekt
je povinen každé omezení
práva na informace
řádně odůvodnit,
což zejména znamená
odepřené informace
typově vymezit a objasnit,
v čem konkrétně spatřuje
naplnění všech znaků
obchodního tajemství.
vení § 12 zákona přistupovat restriktivně.
Povinný subjekt je povinen každé omezení
práva na informace řádně odůvodnit, což
zejména znamená odepřené informace ty‑
pově vymezit a objasnit, v čem konkrétně
spatřuje naplnění všech znaků obchodní‑
ho tajemství. Tento aspekt činí povinným
subjektům největší potíže a vydaná roz‑
hodnutí jsou často ze strany nadřízených
orgánů či dokonce i soudů nepřezkouma‑
telná, neboť žádné důvody pro odepření
informace neobsahují. Odůvodnění totiž
nelze odbýt paušálním konstatováním,
že odepřené informace jsou obchodním
tajemstvím, ani lakonickým sdělením, že
jedna ze smluvních stran tyto informace
označila jako obchodní tajemství a jejich
zveřejnění si nepřeje. Smluvní partner sub‑
jektu, jehož výdaje jsou hrazeny z veřejných
prostředků, si musí být vědom již při vyjed‑
návání o obsahu smlouvy, že minimálně
některé části smluv budou veřejné. Pokud
si například developer nepřeje zveřejňovat
svou obchodní taktiku, musí hledat své
obchodní partnery mezi soukromoprávní‑
mi osobami.
V této souvislosti je třeba upozornit
i na druhý odstavec § 9 zákona, který sta‑
noví, že »při poskytování informace, která
se týká používání veřejných prostředků, se
nepovažuje poskytnutí informace o rozsa‑
hu a příjemci těchto prostředků za poruše‑
ní obchodního tajemství«. K výkladu tohoto
odstavce se vyjádřil i Nejvyšší správní soud
(sp. zn. 7 A 118/2002) takto: »v souladu s § 9
odst. 2 zákona nelze z důvodu ochrany
obchodního tajemství odepřít poskytnutí
informace o ceně, která bude hrazena
z veřejných rozpočtů. Smyslem tohoto
ustanovení je umožnit veřejnou kontrolu
hospodaření s veřejnými prostředky. Jeli‑
kož samotná informace o ceně nevypovídá
o způsobu hospodaření s veřejnými pro‑
středky, je nutné společně s ní vždy poskyt‑
nout alespoň rámcovou informaci o před‑
mětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to
v rozsahu nezbytném pro posouzení hos‑
podárnosti využití veřejných prostředků«.
Lze tedy uzavřít, že tento typ informace
n
nelze veřejnosti nikdy odepřít.
mgr. Petra bieLinOvá
advokátka spolupracující
s občanským sdružením oživení
53
29.11.13 13:23
Právní Poradna
Poskytování
zápisu
ze zasedání
zastupitelstva
■ Prosím o radu v následující záležitosti.
Vyhotovuji pravidelně zápis ze zasedání
zastupitelstva, a to tak, že v průběhu zasedání si dělám ručně poznámky a pak na jejich základě vyhotovuji vlastní zápis, který
podepisuje starosta obce, dva ověřovatelé
zápisu a já. Nyní se na mne obrátil jeden
zastupitel obce s požadavkem, abych mu
zaslala kopii podepsaného zápisu včetně
mnou rukou psaných poznámek. Jsem
povinna mu kopii zápisu ze zasedání zastupitelstva vyhotovit a poslat, neměl by
přijít na obecní úřad a do zápisu jenom
nahlédnout? A mohu mu poskytnout mé
rukou psané poznámky, podle nichž jsem
zápis psala?
A ještě jeden dotaz – občas se stane, že
některý z opozičních zastupitelů tvrdí, že
je v zápise chyba a požaduje jeho úpravu,
jak v takovém případě postupovat?
Nejprve k poskytování zápisu ze zasedání
zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo)
členu zastupitelstva. Podle § 95 odst. 2 věty
první zákona o obcích musí být zápis ze za‑
sedání pořízen do 10 dnů po skončení zase‑
dání a musí být uložen na obecním úřadu
k nahlédnutí a podle § 82 zákona o obcích
má člen zastupitelstva při výkonu své funk‑
ce mimo jiné právo požadovat od zaměst‑
Ochrana
osobních
údajů z jednání
zastupitelstva
Kdo odpovídá za ochranu osobních
údajů při soustavném pořizování a vysílání záznamu z jednání zastupitelstva
obce v místní kabelové televizi, jestliže
záznam nepořizuje město, ale na jeho
objednávku mediální společnost, držitel
licence od Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání? Jiná společnost, které je pronajat
od města kabelový rozvod místní televize,
potom záznam vysílá.
Položenou otázku lze zodpovědět z více
možných úhlů pohledů. Vzhledem k tomu,
že lze předpokládat, že tazatel svým dota‑
zem směřuje k odpovědnosti za ochranu
osobních údajů obsažených v záznamu
z jednání zastupitelstva obce, bude se ná‑
sledující text zabývat právě odpovědnos‑
tí za dodržení povinností podle zákona
č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních úda‑
■
54
MO12_54_55.indd 54
nanců obce zařazených do obecního úřa‑
du, jakož i od zaměstnanců právnických
osob, které obec založila nebo zřídila, infor‑
mace ve věcech, jež souvisejí s výkonem je‑
jich funkce; informace musí být poskytnuta
nejpozději do 30 dnů.
Citované ustanovení § 95 zákona o obcích
upravující výslovnou povinnost ukládat zá‑
pis ze zasedání zastupitelstva na obecním
úřadě k nahlédnutí (členům zastupitelstva,
ale i dalším občanům obce) nelze vnímat
tak, že vylučuje možnost poskytnutí zápisu
písemnou formou. To znamená, že pokud
člen zastupitelstva požádá obec o poskyt‑
nutí písemného znění zápisu ze zasedání,
měl by mu být poskytnut, a to bezplatně
(zákon o obcích ve zmiňovaném § 82 ani
žádném jiném možnost požadovat úhradu
nákladů v souvislosti s poskytováním infor‑
mací členu zastupitelstva pro výkon jeho
funkce neupravuje).
Na druhou stranu je třeba uvést, že obec
sama si může, např. v jednacím řádu zastu‑
pitelstva, upravit, jakou formou bude zápis
ze zasedání zastupitelstva členům zastupi‑
telstva poskytován (zasílán) – např. zveřej‑
něním na chráněných webových stránkách
obce, e‑mailem apod. a v případě žádosti
člena zastupitelstva o poskytnutí zápi‑
su jinou formou než nahlédnutím přímo
na obecním úřadě, pak obec zápis poskytne
způsobem a ve formě stanovené jednacím
řádem.
Pokud jde o poskytnutí ručně psaných
poznámek zapisovatelky, je třeba nejprve
zmínit, že tyto nemají žádný právní vý‑
znam, rozhodující je pouze oficiální verze
zápisu pořízená a podepsaná v souladu se
zákonem o obcích. Zákon o obcích pro‑
ces vyhotovování zápisu nijak blíže neu‑
jů a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, který upravuje shro‑
mažďování a další využívání informací
o fyzických osobách, osobních údajů, ať už
je prováděno jakýmikoliv způsoby a pro‑
středky. Případné další aspekty, například
redakční odpovědnost ve smyslu zvlášt‑
ních právních předpisů (především zákon
č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlaso‑
vého a televizního vysílání a o změně dal‑
ších zákonů, ve znění pozdějších předpisů)
nebo vliv nového občanského zákoníku,
jež by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2014
a který se komplexně a místy inovativně
zabývá např. i otázkou ochrany osobnosti,
řešeny nebudou.
Téma pořizování a dalšího využívání zá‑
znamů z jednání zastupitelstva obce a jeho
souvislost s ochranou osobních údajů bylo
v nedávné době poněkud bouřlivěji disku‑
továno, zejména proto, že střet všech do‑
tčených zájmů – právo na informace o čin‑
nosti obce, transparentní výkon veřejné
správy a samosprávy, ochrana soukromí
a osobních údajů dotčených osob – přiná‑
šel nejednotný výklad právních předpisů
a odlišné přístupy zainteresovaných sub‑
jektů. Úřad pro ochranu osobních údajů
proto v létě tohoto roku vydal obecné
stanovisko č. 2/2013 týkající se právě po‑
pravuje, tedy ani poskytování poznámek
zapisovatelky. Pokud obec tyto poznámky
z jakéhokoliv důvodu uchovává i po poříze‑
ní zápisu, podle mého názoru nic nebrání
tomu, aby byly členu zastupitelstva po‑
skytnuty.
Co se týče druhého dotazu, odkazuji rov‑
něž na ust. § 95 odst. 2 zákona o obcích,
větu druhou, která stanoví, že o námitkách
člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne
nejbližší zasedání zastupitelstva (za nej‑
bližší zasedání ve smyslu tohoto ustanove‑
ní je třeba považovat nejbližší zasedání ko‑
nané poté, co člen zastupitelstva námitky
podal). Vzhledem k absenci bližší zákonné
úpravy lze doporučit, aby podrobnosti po‑
dávání a projednávání námitek byly obcí
upraveny v jednacím řádu zastupitelstva –
stanovit lze např. formu a způsob podávání
námitek, lhůtu od pořízení zápisu, ve které
mohou být námitky podány apod. Poda‑
né námitky člena zastupitelstva musí být
v každém případě zastupitelstvu předlože‑
ny na nejbližším zasedání, zastupitelstvo
o nich rozhoduje usnesením – např. tak,
že námitkám nevyhoví, nebo rozhodne
o úpravě zápisu. Je vhodné, aby podané
námitky včetně rozhodnutí zastupitelstva
o nich, byly uchovávány společně s kon‑
krétním zápisem ze zasedání, kterého se
námitky týkaly.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
řizování obrazových a zvukových zázna‑
mů z jednání zastupitelstva (dostupné mj.
na www.uoou.cz v rubrice Názory Úřadu/
/Stanoviska), které by mělo popsat základ‑
ní pravidla a limity pro takovéto využívání
osobních údajů.
Uvedené stanovisko již bylo na strán‑
kách Moderní obce představeno (viz Ry‑
šavý, I.: Videa ze zastupitelstev: Začíná
se blýskat na lepší časy? Moderní obec
č. 8/2013), proto jen velmi stručně shrnu
jeho hlavní závěry: Pořizování záznamu
z jednání zastupitelstva obce je zpraco‑
váním osobních údajů ve smyslu zákona
o ochraně osobních údajů (Definice osob‑
ního údaje je obsažena v § 4 písm. a) zá‑
kona o ochraně osobních údajů, definice
pojmu zpracování potom v § 4 písm. e) té‑
hož zákona – pozn. autora). Zpracovávány
jsou obvykle osobní údaje několika kate‑
gorií osob: členů zastupitelstva, zaměst‑
nanců obce, ostatních účastníků jednání
zastupitelstva a dalších osob, jejichž údaje
jsou projednávány v rámci programu za‑
stupitelstva, např. v souvislosti s jejich žá‑
dostí o pomoc v sociální oblasti apod.
Záznam z jednání zastupitelstva lze za
podmínek stanovených zákonem o ochra‑
ně osobních údajů a detailněji komen‑
tovaných ve shora odkazovaném stano‑
prosinec 2013
26.11.13 9:58
Právní Poradna
visku Úřadu pro ochranu osobních úda‑
jů pořizovat a dále s ním nakládat, např.
jej umístit na internetové stránky obce či
jej vysílat v místní kabelové televizi, při‑
čemž chráněny musí být především in‑
formace týkající se těch dalších osob, je‑
jichž údaje jsou zveřejněny v souvislosti
s konkrétním bodem jednání zastupitel‑
stva týkajícím se především určité životní
situace.
Zákon o ochraně osobních údajů rozli‑
šuje dva subjekty, které se na zpracování
osobních údajů podílejí: správce a zpra‑
covatele. Správcem je podle § 4 písm. j)
tohoto zákona každý subjekt, který urču‑
je účel a prostředky zpracování osobních
údajů, provádí zpracování a odpovídá za
něj. Správce však celé zpracování nemu‑
sí realizovat sám, může jej jako celek či
jeho část přenést na další subjekt, odlišný
od správce, přičemž tento další subjekt je
právě zpracovatelem osobních údajů. Po‑
kud zmocnění pro zpracovatele nevyplývá
ze zvláštního zákona, což v případě poři‑
zování a dalšího využívání záznamu ze za‑
stupitelstva nevyplývá, pak jsou správce
a zpracovatel povinni uzavřít písemnou
smlouvu, která musí splňovat náležitosti
upravené v § 6 zákona o ochraně osobních
údajů. Nemusí se přitom jednat o samo‑
statný smluvní dokument, podstatné nále‑
žitosti vyplývající z uvedeného ustanovení
zákona mohou být obsaženy i ve smlouvě
jiné, např. o samotném poskytnutí služby
ze strany zpracovatele.
V případě, kdy obec rozhodne, že z jed‑
nání zastupitelstva bude pořizovat a vy‑
sílat záznam, ať už za účelem zvýšení
informovanosti občanů obce, za účelem
pořízení a ověření záznamu ze zastupi‑
telstva či za účely dalšími, to bude právě
ona, kdo rozhodl, že bude zpracovávat
osobní údaje, určil účel tohoto zpracování
a stanovil i jeho způsob a prostředky. Z to‑
hoto důvodu bude právě obec v postave‑
ní správce údajů, subjektu odpovědného
i za plnění povinností vyplývajících ze zá‑
kona o ochraně osobních údajů. Jestliže
zpracování bude nastaveno špatně, např.
budou zveřejňovány i ty údaje, u kterých
to zákon neumožňuje, odpovědná a posti‑
žitelná, ať už soukromoprávně prostřed‑
nictvím soudní žaloby či veřejnoprávně
v rámci dozoru vykonávaného Úřadem pro
ochranu osobních údajů bude obec.
Obec jako správce odpovídá i za to, jak
nastaví parametry zpracování v případě,
kdy jej celé nebude provádět sama, ale část
jej přenese např. na společnost pořizující
a vysílající záznam ze zastupitelstva. Obec
je ve zpracovatelské smlouvě povinna se
zpracovatelem dojednat plnění dalších
povinností vyplývajících ze zákona, přede‑
vším plnění základních povinností podle
§ 5 odst. 1 zákona o ochraně osobních úda‑
jů, informační povinnosti dle § 11 tohoto
zákona, povinností v oblasti zabezpečení
zpracovávaných údajů, které jsou kon‑
kretizovány v § 13 zákona atd., a plnění
těchto povinností ze strany zpracovatele
Náprava
nehlasování
na zastupitelstvu
která byla vznesena až v průběhu projedná‑
vání konkrétního bodu (protinávrhy apod.).
Této povinnosti pak odpovídá i povinnost
předsedajícího zasedání zastupitelstva, aby
o navržených usneseních nechal hlasovat.
Podle § 96 zákona o obcích vydává za‑
stupitelstvo obce jednací řád, v němž má
upravit podrobnosti svého zasedání. Vý‑
slovná povinnost předsedajícího dát hla‑
sovat o navrženém usnesení a další proce‑
durální otázky s tím spojené (přednášení
návrhů, pořadí hlasování o nich apod.) by
tedy měly být stanoveny přímo v jednacím
řádu. Jednací řád by měl upravit i opatření
pro případy, kdy předsedající o navrženém
usnesení hlasovat nedal (např. formou
vznesení technické námitky apod.). Pokud
taková úprava v jednacím řádu absentuje,
nezbývá než volit řešení podle povahy kon‑
krétní situace. Jestliže předsedající nedal
hlasovat o navrženém usnesení a »otevřel«
další bod programu, je podle našeho ná‑
zoru možné, aby takový postup rozporoval
kterýkoli zastupitel a daný bod byl znovu
otevřen a projednán, resp. aby bylo hlaso‑
váno o navrhovaném usnesení (jestliže má
každý zastupitel podle § 94 odst. 2 zákona
o obcích právo navrhovat zařazení nových
bodů na program probíhajícího zasedá‑
ní, tím spíše může navrhovat i »otevření«
bodů již projednaných). O tom rozhodne
zastupitelstvo obce hlasováním. Jestliže
bude tento nedostatek zjištěn až po ukon‑
čení zasedání, nezbývá než využít práva
podle § 94 odst. 1 zákona o obcích a navrh‑
Jaký je správný postup v případě, že
předsedající schůzi komise rady obce, výboru zastupitelstva obce, schůzi rady obce
nebo zasedání zastupitelstva obce nedá
hlasovat o předloženém návrhu usnesení?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obec‑
ní zřízení), v platném znění, na položenou
otázku přímou odpověď neposkytuje. Usta‑
novení § 82 písm. a) nicméně předpokládá,
že každý člen zastupitelstva obce má prá‑
vo předkládat zastupitelstvu obce návrhy
na projednání, dále pak ustanovení § 94
odst. 1 stanoví, že právo předkládat návrhy
k zařazení na pořad jednání připravované‑
ho zasedání zastupitelstva obce mají jeho
členové, rada obce a výbory. Nepochybnou
součástí práva předkládat návrhy na pro‑
jednání je jistě též oprávnění navrhovat
rozhodnutí o předložené otázce, tedy ji‑
nak řečeno oprávnění navrhovat kon‑
krétní usnesení. Jestliže zastupitelstvo při
schvalování programu zařadí určitý návrh
na projednání do svého programu, mělo by
se hlasováním vyjádřit i k návrhům usnese‑
ní. Stejně tak je nutné, aby se zastupitelstvo
vyjádřilo i k těm navrhovaným usnesením,
■
prosinec 2013
MO12_54_55.indd 55
také přiměřeným způsobem kontrolovat.
Pokud by obec zpracování nastavila ne‑
správně či nedostatečně, bude i za takový‑
to postup odpovědná.
Zpracovatel je povinen postupovat
v souladu se smluvními podmínkami do‑
hodnutými se správcem a v souladu se
zákonem. Pokud by správce po zpracova‑
teli požadoval, a to i v průběhu již uzavře‑
ného smluvního vztahu, kroky, které zá‑
kon o ochraně osobních údajů zapovídá,
např. provádění skrytého nahrávání jed‑
nání zastupitelstva bez vědomí zúčastně‑
ných osob, zpracovatel je povinen správ‑
ce na možné porušení zákona upozornit
a zpracování zastavit. Pokud tak neučiní,
bude spolu se správcem solidárně, tedy
společně a nerozdílně, odpovědný i on.
Zpracovatel bude odpovědný rovněž teh‑
dy, pokud bude o své vůli a v rozporu se
smlouvou uzavřenou s obcí, správcem,
zpracování provádět způsobem nesluči‑
telným se zákonem o ochraně osobních
údajů, např. bude osobní údaje využívat
pro jiný, správcem neurčený účel.
Mgr. FrantišEK
nonnEMann
nout zařazení takového bodu na program
dalšího zasedání.
Obdobné závěry lze uplatnit i ve vzta‑
hu k radě obce, neboť z ustanovení § 82
písm. a) zákona o obcích vyplývá, že člen
zastupitelstva má právo předkládat návrhy
na projednání nejen zastupitelstvu obce,
ale též radě obce, výborům a komisím. Usta‑
novení § 101 odst. 4 zákona o obcích navíc
předpokládá, že i rada obce vydává pro své
schůze jednací řád. I v případě komisí rady
obce a výborů zastupitelstva obce je možné
vycházet z ustanovení § 82 písm. a) zákona
o obcích, případně z jednacích řádů, které
jsou těmito orgány nebo pro tyto orgány
vydány (zákon jejich existenci sice výslov‑
ně nepředpokládá, ani ji však nevylučuje).
U těchto orgánů by zřejmě bylo možné uva‑
žovat i o řešení případného sporu též radou
či zastupitelstvem jakožto zřizovateli těch‑
to orgánů [člen zastupitelstva by jim mohl
takovou věc předložit k rozhodnutí s od‑
kazem na § 82 písm. a) zákona o obcích,
ostatní členové komisí a výborů na základě
§ 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích].
JUdr. adaM FUrEK
právník
55
26.11.13 9:58
ServiS
KALENDÁRIUM
10. 12., Praha
místo bude upřesněno
seminář Odměňování zaměstnanců
ve veřejné správě – aktuality a praxe
Cílem akce je poskytnout informace
o odměňování zaměstnanců, zařazování
zaměstnanců do platových tříd včetně
postupu při určování platového tarifu.
Více informací včetně elektronické
přihlášky na: http://www.aliaves.cz.
■
16. 12., Praha
Novotného lávka 5
seminář Ochrana ovzduší
podle zákona č. 201/2012 Sb.
Akce určená pro vlastníky a provozovatele vodárenské infrastruktury se soustředí na témata: Legislativa k ochraně
ovzduší, Využití aktuálních předpisů
v ochraně ovzduší a jejich praktické aplikace v každodenní praxi vodohospodáře a Praktické zkušenosti s legislativou
ochrany ovzduší z pohledu provozovatele vodárenské infrastruktury.
Podrobné informace k programu
jsou na: www.sovak.cz.
FOTO: aechiv apuen
■
Srovnání trendů nakupování prostřednictvím eAukcí a dalších elektronických nástrojů ve veřejném sektoru i firmách v Evropské unii se v listopadu v Ostravě věnovala
mezinárodní konference eBF. Její účastníci potvrdili význam eAukcí, jež šetří čas, výrazně snižují náklady a také minimalizují možnost korupce. »Města a obce, státní správa i firmy si dlouhodobě budovaly nekorektní vztahy s dodavateli, které elektronický
způsob nákupů narušuje,« vysvětlil Milan Kaplan, prezident české i slovenské asociace APUeN (Asociace poskytovatelů a uživatelů elektronických nástrojů pro výběrová
řízení a elektronické aukce) a ředitel společnosti NAR marketing, která byla hlavním
organizátorem setkání. V Ostravě byly uděleny i Ceny férového nákupu FSA zástupcům
měst, firem a osobnostem, které se zasloužily o rozvoj elektronických aukcí. V kategorii
TREND pro nejúspěšnější uživatele eAukcí se prosadila i MČ Praha 2. Cenu za ni převzala vedoucí odboru kanceláře tajemníka Andrea Horáková (na snímku vlevo). /sk/
19. 12., Hradec Králové
Hotel Černigov
kurz Roční účetní závěrka 2013
pro ÚSC a DSO
Kurz je určen účetním obcí a finančních
odborů měst a kontrolním pracovníkům
úseku vnitřního kontrolního systému
ÚSC. Jeho účastníci se seznámí s platnou legislativou, změnami a jejich dopady do roční účetní závěrky 2013. Vysvětlí se problematika zpracování závěrky, účetní postupy, výkazy.
Více na: www.obecuctuje.cz/kurzy.php.
Uzávěrka soutěže
Obec přátelská
rodině se přiblížila
13. 12., České Budeějovice
Krajský úřad, U Zimního stadionu 2
seminář Kalkulace vodného
a stočného
Jako témata semináře mj. zazní:
Pravidla pro stanovení cen pro vodné
a stočné, Financování obnovy a investic
do infrastruktury prostřednictvím
pronájmu, Jak nastavit smlouvy s provozovateli z pohledu obce apod.
Více informací pod odkazem Semináře
na: www.smojk.cz/.
Obce, které systematicky provádějí prorodinnou politiku, hodlá už pošesté odměnit
Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci
soutěže Obec přátelská rodině. Podmínkou zapojení je předložení tzv. koncepčního dokumentu rodinné politiky. Soutěže se
mohou zúčastnit všechna města, obce, statutární města a městské části nebo obvody
statutárních měst z celé ČR. Uzávěrka příjmu přihlášek je už 31. 12. 2013.
Registrační formulář najdete na webu:
/sk/
www.obecpratelskarodine.cz.
■
■
SEZNAM INZERENTŮ
TEL.
FAX
Regionservis s.r.o.
FIRMA
240 200 272
–
STR.
1
Komerční banka, a.s.
800 521 521
–
11
Philips ČR s.r.o.
–
–
17
ELTODO EG, a.s.
–
–
20, 21
800 260 500
–
23
Ministerstvo životního prostředí
I-Tec Czech , spol. s r.o.
596 761 141
596 761 140
27
STS Prachatice, a.s.
388 302 130
388 312 042
29
ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o.
469 669 911
469 669 990
30
–
–
2. ob.
Člověk v tísni o.p.s.
Město pro byznys
–
–
3. ob.
GORDIC spol. r.o.
–
–
4. ob.
56
MO12_56.indd 56
SozialMarie 2014
aneb Přihlaste svůj
sociální projekt
Víte-li o projektu, který zlepšuje kvalitu života části, příp. celé komunity ve vaší obci
či městě, máte až do 21. 1. 2014 příležitost
přihlásit jej do soutěže SozialMarie 2014.
Vyhlásila ji rakouská nadace Unruhe (Neklid) s cílem ocenit inovativnost na poli
sociálním. Pod pojem sociální inovace spadají nové strategie, koncepce, nápady či
organizační struktury, které nabízejí nová
řešení pro různé sociální potřeby a posilují
občanskou společnost. Mohou zahrnovat
sociální problematiku, sociální i komerční
podnikání i veřejnou správu a vztahy mezi
nimi. Vedle Česka je soutěž otevřena i projektům z Rakouska, Maďarska, Slovenska,
Polska, Chorvatska, Slovinska a Německa.
Přihlášky se přijímají pouze on-line na
stránkách: www.sozialmarie.org.
/sk/
Infotherma příští
měsíc opět na téma
Moderní vytápění
Ve dnech 13.–16. 1. 2014 se ostravské výstaviště tradičně stane dějištěm mezinárodní výstavy Infotherma věnované vytápění,
úsporám energie a smysluplnému využívání obnovitelných zdrojů. Přes 360 domácích
a zahraničních firem i dalších organizací
tam představí technické novinky a služby,
jež mohou zajistit moderní, úsporné, ale
hlavně zdravé bydlení. Odborný program
zahrne i tři celostátní konference: Kombinované využívání obnovitelných zdrojů
(14. 1.), Tepelná čerpadla v mixu obnovitelných zdrojů (15. 1.) a Nízkoenergetická
a pasivní výstavba (16. 1.). Během výstavy
bude v pavilonu NA1 v provozu poradenské
středisko.
Podrobnější informace o výstavě jsou vy/sk/
věšeny na: www.infotherma.cz.
prosinec 2013
29.11.13 11:45
RADNICE S PODNIKATELI
NA JEDNÉ LODI.
NENÍ TO UTOPIE!
Vyhlásili jsme nový ročník výzkumu Město pro byznys s cílem najít a ocenit město, které podporuje své podnikatele.
Hodnotíme potenciál podnikatelského prostředí, rozsah a kvalitu služeb místních úřadů i pracovní a cenové
podmínky pro obyvatele. V letošním roce hledáme také firmy, které pomáhají „svému“ městu, abychom ukázali
možnosti oboustranně přínosné spolupráce radnic a podnikatelů.
Výsledky sledujte na
www.mestoprobyznys.cz
Odborným garantem je Hospodářská komora ČR, která udělila výzkumu záštitu.
MO001475-1
MO12_ob_03.indd 3
25.11.13 16:03
GORDIC® GINIS®
Specializovaný informační systém
pro státní správu a samosprávu
• Systém zvyšující efektivitu a transparentnost výkonu veřejné správy,
především v rozpočtově-účetní oblasti (GINIS® EKO) a správy dokumentů
(GINIS® DRMS).
• Sofistikovaný prostředek integrace všech agend organizace.
• Významný zdroj dat pro podporu rozhodovacího procesu.
• Komfortní přístup k základním registrům, datové schránce, Czechpointu
a Insolvenčnímu rejstříku.
• Moderní instrument podporující digitalizaci, mobilitu a nové technologie.
Jsme jedničkou ve veřejné správě
www.gordic.cz
MO001405-1
MO12_ob_04.indd 4
25.11.13 16:04