Přístupy a možnosti vedoucí ke snižování - Ekonomika

Přístupy a možnosti vedoucí ke snižování nákladů ve slévárnách
Nykodýmová, V.1), Kafka, V.2)
1)
2)
DSB EURO, s.r.o., Gellhornova 18, 678 01 Blansko, ČR, [email protected]
Racio & Racio, Vnitřní 732, 735 14 Orlová, ČR, [email protected]
Klíčová slova
Metoda projektů, technicko-ekonomická analýza výroby tekutého kovu, nákladovost žáruvzdorných
vyzdívek, umělá inteligence.
Abstrakt
Cílem tohoto příspěvku je seznámit slévárenskou veřejnost s vybranými možnostmi v oblasti
snižování nákladů. Jednotlivé způsoby jsou v článku popsány i s uvedením způsobu jejich použití
v praxi.
1. ÚVOD
V době světové finanční a hospodářské krize se stalo aktuálním tématem hledání
nákladových úspor. Je to cesta, která pomáhá nejen slévárnám k jejich přežití na trhu, ale i následně
ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
Proto si tento příspěvek bere za úkol ve stručné a přehledné podobě seznámit čtenáře
s možnostmi a přístupy vedoucími ke snižování nákladů ve slévárnách a ocelárnách. Jsou zde
představeny metody, které již byly v praxi ověřeny a přinesly očekávané výsledky. Prvním
z uvedených způsobů je metoda projektů.
2. METODA PROJEKTŮ
Jedná se o řešení zadaného technicko - ekonomického problému se zástupci několika
sléváren a vysokých škol. Na základě týmové práce členů (cca na 10 schůzkách) se stanoví vhodná
metoda řešení a následně postup vedoucí k řešení zadané problematiky. Výstupem je sepsání
závěrečné zprávy a seznámení slévárenské veřejnosti s dosaženými výsledky na odborném
semináři.
2.1 Stručný popis metody projektů
První projekt se řešil v roce 2000. Od té doby byl každý rok zpracován vždy jeden nový [110]. Šest projektů je orientováno na vytvoření kalkulačního vzorce, sledování a analýzu fáze výroby
tekutého kovu (litina s lupínkovým a kuličkovým grafitem - LLG, LKG, ocel) na různých tavících
zařízeních (elektrická oblouková pec - EOP, indukční pec - IP a kuplovny). Dále na porovnání
nákladů expedovaných odlitků, vytvoření komplexního nákladového modelu, kvantifikace
rozhodujících nákladů výroby odlitku, apod.
Následující tři projekty se věnují vytvoření kalkulačního vzorce a analýze zjištěných
nákladů na přípravu formovacích směsí (modelová, výplňová, jednotná bentonitová, samotvrdnoucí
furanová, samotvrdnoucí s vodním sklem, alphaset, cold-box amin).
Další dva projekty se zabývají sestavením kalkulačního vzorce pro výrobu formy a analýzou
výsledků. V současnosti pracuje na jedenáctém Projektu 13 účastníků ze 4 sléváren, 2
dodavatelských firem a studenti a doktoranti VŠB – TU Ostrava.
Navazující práce v oblasti projektů by se měly zabývat problematikou nákladovosti čistírny.
56
2.2 Přínosy metody projektů
a) Tekutý kov :
¾ hlavním přínosem zpracování této tématiky je v současné době vytvořený
kalkulační vzorec v programu Excel,
¾ byly vytipovány oblasti možných nákladových úspor u tekutého kovu,
¾ dále viz technicko - ekonomická analýza výroby tekutého kovu.
b) Odlitek :
¾ hlavním přínosem byl vytvořený kalkulační vzorec expedovaného odlitku,
¾ byl proveden výběr 11-ti hlavních položek určených k průběžnému sledování
nákladů,
¾ byl sestaven a ověřen nákladový model odlitku pro úvahy řešení uskutečnění
možných variant změn („co bude, když“),
¾ byly vytipovány oblasti možných nákladových úspor odlitku.
c) Formovací směs:
¾ vytvořen detailní kalkulační vzorec v programu Excel, po doplnění požadovaných
hodnot se s využitím modelu stanoví neúplné vlastní náklady přípravy formovací
směsi,
¾ přínosem je skutečné ocenění nového ostřiva, pojiva, přísad, regenerátu, vratné
směsi i odpadu,
¾ zjištěné skutečnosti jsou vhodným podkladem pro upravení konstant v databázích
programů jako je OPTI, SLEVARSYS a další, které pracují se stanovenými
konstantami.
d) Formování :
¾ hlavním přínosem zpracování této tématiky je v současné době vytvořený kalkulační
vzorec v programu Excel.
e) Obecné přínosy :
¾ zúčastněné slévárny a další spolupracovníci si během řešení osvojí metody
modelování nákladů řešené oblasti, porovnávají si své detailní výsledky
s informacemi dalších sléváren, dostanou k dispozici nákladové modely s pomoci
nichž budou moci následně samostatně provádět v dané oblasti úvahy záměn
materiálů surovin, racionalizačních opatření, atd.
2.3 Konkrétní příklad k metodě projektů
V tabulce 1 je proveden jednoduchý příklad kalkulace samotvrdnoucí furanové formovací
směsi. První kalkulace je zobrazena tak, jak se obecně požívá ve slévárnách, druhá je stanovená dle
metodiky Projektu :
Nové ostřivo
o ve slévárně oceněno pouze nákupní cenou – tzn. 120 kg v dávce * 0,5 Kč/t = 60
Kč
o v projektu s manipulační náklady – tzn. 120 kg v dávce * 0,77 Kč/t = 92 Kč
Regenerát
o ve slévárně neoceněn, počítána 0 Kč
o v projektu s manipulačními náklady – 865,7 kg v dávce * 0,574 Kč/t = 497 Kč
57
Celkem
o ve slévárně se sečtou pořizovací náklady nově nakupovaných materiálů + 10 %
navýšení 551 Kč + 10 % = 606 Kč/t formovací směsi
o v projektu 1 095 Kč/t formovací směsi
Je patrné, že skutečné náklady jsou vyšší o 489 Kč/t formovací směsi. Zjištěný rozdíl je více než
padesátiprocentní, což je pro hospodaření slévárny zcela zásadní!
Tabulka 1: Porovnání kalkulací formovací směsi
Nové ostřivo
Regenerát
Pojivo 1
Pojivo 2
Míchání
Zkoušky
Odpad
Celkem
10 %
Celkem
Hmotnost
kg
120
866,7
10
4,3
134,3
Kalkulace ve slévárnách
Kč/kg
Kč
0,5
60
0
0
36,81
368
16,78
72
0
0
0
0
0,38
51
551
55
606
Kalkulace v Projektu
Kč/kg
Kč
0,77
92
0,574
497
36,85
369
16,81
72
4
4
10,3
10
0,38
51
1 095
2.4 Další varianta využití metody projektů
Podobným způsobem jako probíhá práce v Projektech byla i zpracována studie nákladovosti
žáruvzdorných vyzdívek [11]. Cílem práce bylo vyhodnotit výši nákladů na žárovzdorné vyzdívky a
jejich údržbu, porovnat situaci v jednotlivých sledovaných provozech a hledat případné cesty k
úsporám v této oblasti. Na řešení této práce se podíleli zástupci několika sléváren, oceláren a
vysokých škol. Na desíti obloukových pecích v šesti slévárnách a ocelárnách v ČR byly stanoveny
náklady na jednotlivé hlavní části a typy oprav vyzdívek. Tyto náklady byly porovnány a
podrobeny další analýze. Cílem tohoto projektu bylo nalezení možných cest ke snížení nákladů na
vyzdívky EOP ve sledovaných provozech. Zjistilo se, že celkové náklady na vyzdívky pecí (včetně
vík a mezitavbových oprav) se pohybovaly od 90 Kč/t do 484 Kč/t tekutého kovu.
Následuje popsání dalšího způsobu, kterým mohou slévárny a ocelárny snižovat náklady.
3. TECHNICKO – EKONOMICKÁ ANALÝZA VÝROBY TEKUTÉHO KOVU
Technicko – ekonomická analýza výroby tekutého kovu je řešena s danou slévárnou,
zástupci vysokých škol a externích specialistů. Práce členů týmu je zaměřená na konkrétní
podmínky slévárny. Následuje sepsání závěrečné zprávy.
Technicko – ekonomická analýza výroby tekutého kovu má dvě úrovně, první je předběžná
analýza a poté v případě zájmu následuje komplexní analýza.
3.1 Stručný popis předběžné analýzy
Předběžná nákladová analýza, která vychází z řádově menšího počtu taveb (20 – 40) slouží
jako nástroj pro tzv. úvodní pohled. Má naznačit, na které nákladové oblasti v rámci výroby
tekutého kovu se dále zaměřit a zda existuje potenciální nákladový prostor pro jejich následnou
redukci.
Získané výsledky provedené analýzy mohou signalizovat možná opatření především v
těchto oblastech: skladba vsázky, skladba přísad, předváhy (propalu), energetických režimů a
metalurgických a pracovních režimů, atd.
Na základě výsledků prvotního rozboru je následně rozhodnuto o možném pokračování
analýzy na rozsáhlejším výběrovém souboru dat [12, 13].
58
3.2 Přínosy předběžné analýzy
•
•
•
•
hlavním přínosem zpracování této tématiky je v současné době vytvořený kalkulační
vzorec v programu Excel,
umožňuje stanovit nákladovou náročnost sledované tavby jednoduchým vyplněním
sledovaných veličin,
stanovit neúplné vlastní náklady pro více taveb a statisticky je vyhodnotit s ukázkou na
grafech, které jsou vytvořeny v statistickém programu Minitab,
na základě takto provedené analýzy jsou vytipována místa, kde by mělo dojít ke snížení
nákladů na tavbu.
3.3 Konkrétní příklady předběžné analýzy
Jako konkrétní příklad můžeme uvést dvě slévárny, kde byla provedena předběžná analýza,
na základě které bylo dále navázáno komplexní technicko-ekonomickou analýzou.
Slévárna 1
ƒ jednalo se o analýzu 30 taveb (EOP) jakosti s interním označením GS34CrMo4,
ƒ výsledky analýzy naznačovaly opatření v oblastech:
ƒ optimalizace skladby vsázky a kovových přísad;
ƒ posouzení vlivu odlišné předváhy;
ƒ vliv používaných různých energetických režimů;
ƒ optimalizace pracovních postupů [14].
Slévárna 2
ƒ analýza provedená na 30 tavbách nízkouhlíkové oceli,
ƒ výsledky analýzy naznačily možný nákladový prostor:
‰ u tavící předváhy;
‰ v oblasti kovových přísad, nekovových přísad;
‰ spotřeby elektrické energie (u druhých taveb na směně),
‰ doby tavby v závislosti na pořadí taveb na směně [15].
Celkem bylo provedeno šest předběžných nákladových analýz. Ve všech případech se zjistil
možný nákladový potenciální prostor ve výši stovek Kč/t. Z něho je následně možné jistou část
využít k redukci nákladů.
3.4 Stručný popis komplexní technicko-ekonomické analýzy
Metodika technicko-ekonomické analýzy je nástrojem určeným pro stanovení, sledování a
hodnocení nákladů, ale také vybraných technologických charakteristik při výrobě tekutého kovu na
EOP a indukčních pecích (EIP). Metodika se zaměřuje především na odkrývání nákladových rezerv,
možných úspor a jejich analýzu v jednotlivých údobích výroby tekutého kovu. Aplikovaný výrobní
způsob je posuzován s cílem najít cesty k nákladové redukci při zachování všech jeho stávajících
funkcí. K posuzování výroby tekutého kovu metoda využívá především nástrojů statistiky.
Komplexní technicko-ekonomická analýza výroby tekutého kovu ve slévárnách a ocelárnách je
realizovaná obvykle na 200 – 300 tavbách [16].
Po sestavení nákladového modelu a statistickém vyhodnocení získaných výsledků je vhodné
přejít k zavedení průběžného sledování neúplných vlastních náklad (NVN). Hodnocení NVN je
založeno na principu analýzy nákladové odchylky tj. rozdílu skutečných a normovaných
(standardních) NVN. Pro tuto analýzu se definují hlavní technologická kritéria, kterými mohou být
např. skladba vsázky, skladba přísad, předváha, energetické režimy, pracovní postupy, prostoje,
hmotnost vsázky. Hodnoty těchto kritérií vyjadřují míru vlivu na výslednou nákladovou odchylku.
3.5 Přínosy komplexní analýzy
-
viz kapitola 3.1.2,
seznamuje s nákladovým modelem, s jehož pomocí je možné stanovit neúplné vlastní
náklady jednotlivých taveb, porovnat výsledky se standardem a provést analýzu zjištěné
odchylky v reálném čase.
59
3.6 Konkrétní příklad komplexní analýzy
Na základě komplexní analýzy byly získány výsledky pro:
- slévárnu 1: hodnoceny 3 jakosti označené jako 35NCD6V (30 taveb), GS20Mn5N (70 taveb), GS-34CrMo4 (160 taveb).
o statisticky významný rozdíl v době trvání doby tavby – dohotovení;
o potvrzení rozdílné spotřeby elektrické energie;
o v důsledku rozdílné skladby vsázky a následných odlišných metalurgických režimů
jsou sledované tavby zcela odlišné;
o k jakosti 35NCD6V – možnost interně upravit chemické složení, možný přínos 5 000
– 7 000 Kč/tavbu;
o k jakosti GS-34CrMo4 – možnost interně upravit chemické složení, možný přínos 2
000 – 4 500 Kč/tavbu;
o další technologická doporučení týkající se např. regulace elektrod, nastavení
výkonových parametrů jednotlivých fází, řádné třídění odpadů, v průběhu čistého
varu odstranit co nejvíce oxidační strusky, zavést blokování Al na tyči do lázně a
zamíchání, pro vytvoření rafinační strusky zajistit drcené suroviny, a další [13].
- slévárnu 2: hodnocena 1 jakost GS20Mn5 tavená na dvou EOP (205 taveb)
o široký potenciální nákladový prostor u zpracovacích nákladů;
o prověření organizačních a pracovních režimů na tavírně;
o nevyhovující stav složiště, s tříděním souvisí nejen prostor /nádoby apod./, ale i
kvalitní značení;
o odsávací zařízení pracuje s nízkou účinností;
o technologicky lze doporučit důsledné oxidační tavení - vápno a rudu do vsázky a
snížení nauhličení vsázky o 0,1 % C;
o práce se struskou je nevyhovující, dochází k zpětné redukci P do lázně – zavést
oxidační tavení a po nabrání zkoušky alespoň částečné stažení strusky;
o používat blokování lázně Al a redukcí strusky drcenými surovinami (např. FeSi či Al
stěry);
o během provozu dochází ke zbytečným prostojům, kdy pec musí čekat na přípravu
forem pro lití;
o bylo provedeno seřízení elektrohydraulické regulace elektrod a doporučení
optimálního energetického režimu – na základě těchto opatření došlo ke snížení
zpracovacích nákladů o 277 Kč/t, což při roční výrobě oceli 4 000 t znamená úsporu
cca 1 mil Kč/rok;
o předpokládaný přínos při dodržení uvedených připomínek se pohybuje okolo 2,9 mil
Kč/rok [16].
3.7 Průběžná kontrola nákladů výrobního procesu
Po ukončení výrobní fáze např. tavby se využijí údaje prvotní evidence o tavícím cyklu.
Tata data se zavedou do rozborové sestavy tavby (RST) v počítači. S pomocí navrženého
matematického modelu a příslušných cenových a nákladových konstant je možné během krátké
doby stanovit nákladovou náročnost tavby.
Skutečností je, že pouze absolutní znalost nákladové výše má nízkou vypovídací schopnost.
Je tedy nezbytné vypočtené vlastní náklady včetně dílčích nákladových položek porovnat se
standardní hodnotou. Standardní hodnota může být reprezentována průměrem, plánem, progresivní
hodnotou, apod.
Poté je již možné získané skutečné náklady tavby poměřit, tzn. vypočítat odchylku.
Stanovením odchylky zřetelně vzrůstá vypovídací schopnost skutečných nákladů vytavené tavby.
Zcela přirozený je však dotaz na příčinu (příčiny) vzniklé odchylky. Je tedy zřejmé, že nestačí
pouhé srovnání nákladové výše tavby se standardem, ale je nezbytná komplexní analýza příčiny.
60
Hodnocení NVN je tedy založeno na principu analýzy nákladové odchylky tj. rozdílu
skutečných a normovaných NVN. K hodnocení NVN v reálném čase můžeme uvézt příklad z
výstupů zavedení tohoto systému v elektroocelárně ŽĎAS, a.s.:
- jako velice pozitivní lze hodnotit sumární kladný výsledek rozboru NVN za ocelárnu
celkem, za říjen 2001 se na tavírně pracovalo o -3,94 % lépe oproti stanoveným standardům,
za leden 2002 to pak bylo o -0,93 % méně;
- při hodnocení jednotlivých směn podle směnových mistrů, nejvyšší přínos vykazuje směna
mistra A (-3,48 %), za ním se umístila směna mistra C (-2,72 %) a těsně za ní i směna mistra
B (-2,64 %);
- z pohledu pecních agregátů je na tom výrazně nejlépe EOP č.2 s výslednou nákladovou
odchylkou -4,05 %, následovanou EOP č.3 (-2,51 %) a EOP č.4 (-1,85 %);
- z měsíčního hodnocení jednotlivých tavičů je patrné, že na prvním místě se umístila osádka
taviče (e) (-8,85 %), na druhém místě osádka taviče (f) a na třetím osádka taviče (b). Nelze
ale říci, že některá osádka má veškeré parametry vyloženě nejméně příznivé. Například
osádka taviče (h) na pomyslném 5. místě je druhá v přínosu z energetických režimů. Je tedy
možné říci, že z hodnocených osádek (týmů) má každá některé kladné prvky, které je
vhodné rozvíjet. Úkolem tedy je nastavit takový systém, který bude osádky motivovat k
těmto ekonomicky dobrým výsledkům [17].
4. VYUŽITÍ METOD UMĚLÉ INTELIGENCE
Jedním z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci je neuronová síť. Jejím
vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená
pro distribuované paralelní zpracování dat [18].
4.1 Stručný popis metody umělé inteligence
Při vývoji modelů umělé inteligence se vychází ze soft-computingových programových
systémů, využívajících přístupů:
- fuzzy-neuro-genetických pro modelování a predikci chování nelineárních soustav;
- fuzzy-genetických pro optimalizaci procesů.
Modelování nákladových a technologických procesů se provádí s využitím vícevrstvých
fuzzy-neuronových sítí [19].
Cílem učení neuronové sítě je nastavit síť tak, aby dávala přesné výsledky. Fáze učení
neuronové sítě bývá nazývána adaptivní. Po naučení neuronové sítě je síť ve fázi vybavování.
Podobně jako v biologických sítích je zde využita zpětná vazba. Neuronové síti je předložen vzor.
Na základě aktuálního nastavení je zjištěn aktuální výsledek. Ten je porovnán s vyžadovaným
výsledkem a určena chyba. Poté je spočítána nutná korekce (dle typu neuronové sítě) a upraveny
hodnoty vah či prahů, aby se snížila hodnota chyby. Toto se opakuje až do dosažení stanovené
minimální chyby. Poté je síť adaptována [18].
4.2 Přínosy použití metod umělé inteligence
Modelování nákladových a technologických procesů bylo prováděno s využitím
vícevrstvých fuzzy-neuronových sítí. Přínosy jsou:
- schopnost extrahovat a representovat závislosti v datech, které nejsou zřejmé;
- schopnost řešit silně nelineární úlohy;
- schopnost učit se;
- schopnost zevšeobecňovat;
- využití pro klasifikaci regresi a predikci časových řad.
4.3 Konkrétní příklad metody umělé inteligence
Posouzení závislosti nákladové spotřeby (přesněji neúplných vlastních nákladů – NVN údobí
tavení) na vybraných naturálních ukazatelích EOP. Pro dříve používaný výběrový soubor 1 315
taveb (označený jako ZS 051) byly pomocí ekonomického modelu stanoveny náklady na údobí
61
tavení. Do těchto nákladů byly zahrnuty náklady na tavicí energii, grafitové elektrody, analýzy,
měření teploty, opotřebení vyzdívky a víka a mzdy osádky. S pomocí metod UI bylo uvažováno
s několika variantami počtu naturálních ukazatelů (např. počet sázených košů vsázky, dobu
mezitavbnového prostoje, dobu prostoje v údobí tavení, počet taveb na půdě, vyzdívce pece a jejím
víku, měrná spotřebu elektrické energie, doba tavení, hmotnost vsázky celkem) jako nezávisle
proměnnými.
Model zpracovaný v několika variantách byl konzistentní, relativní chyby modelů se
pohybovaly v řádu jednotek procent. Bylo tedy možné tyto modely, již využívat pro – optimalizaci
NVN.
Hledání vhodného optimalizačního modelu s využitím nástrojů umělé inteligence se ukázalo
jako smysluplné, výsledky byly hodnoceny jako reálné nicméně v této podobě v praxi ztěží
uplatnitelné.
Proto se v dalším kroku přikročilo ke zpřesnění cílů (využití minimalizace nákladů pro
hledání optimálního počtu taveb na stěnách a víku elektrické obloukové pece). K tomu účelu byl
upraven nákladový model, odlišně definovány nezávisle proměnné, se kterými se pracuje.
Prozatímní výsledky signalizují úspěšné uplatnění metod umělé inteligence, zvláště neuronových
sítí, v metalurgii [19].
Uvedené způsoby se vždy zaměřují na danou specifickou slévárenskou oblast (výrobní
řízení), jedná se tedy vždy o prvotní krok, po kterém by mělo následovat jejich shrnutí a zaměření
se na podnik jako na celek, tedy procesní řízení.
5. PROCESNÍ ŘÍZENÍ
S rostoucími nároky na řízení firmy, která musí pracovat s více a více procesy, vzniká
nutnost modelovat. Mapa procesů je jednoduchý nástroj kvality, jak znázornit vše, co se musí řídit.
Procesní přístup se nezaměřuje na výsledky, ale na příčiny výsledků. Předpokládá se, že příčinou
špatných výsledků jsou špatně probíhající procesy uvnitř podniku, které je třeba přeprojektovat, aby
přinášely maximální hodnotu pro slévárnu.
Tímto přístupem se začala zabývat slévárna DSB EURO, s.r.o.
Nejprve bylo nutné definovat proces modelování. Ten slouží k detailní identifikaci a specifikaci
procesů, jejich struktury, vlastníků, vstupů, výstupů, omezení apod. Vizualizace prostřednictvím
procesní mapy zásadním způsobem usnadňuje spolupráci všech, kteří se procesní analýzy účastní
nebo pouze využívají její výsledky.
Hlavním cílem bylo ve slévárně popsat postup obchodní zakázky firmou. Celý proces je
ohraničen na vstupu zákazníkem – poptávkou, za konec je považován opět zákazník – skončení
záruční doby na odlitek (model).
Byla zpracována procesní mapa formou vývojového diagramu (VD) zobrazuje vstupněvýstupní vztahy procesů, aktivit a útvarů viz obr. 1. Pomocí posloupnosti procesních kroků jsou
zdokumentovány aktivity nutné k transformaci vstupů na výstupy. VD obsahuje posloupnosti toku
zakázky ve smyslu toku materiálu či vytvářeného produktu a toku dokumentace při realizaci
zakázky.
Zpracovaný VD neřeší jako samostatný proces činnosti TPV, modelárny, kontroly řízení
jakosti a nákupu. VD se soustřeďuje převážně na průchod zakázky firmou a výše vzpomínané
procesy průběžně do něj zasahují. Tato skutečnost však neznamená, že některé z těchto procesů
nemohou být následně definovány jako procesy hlavní [20].
Závěrem zpracovaného prvního kroku je nutnost synchronizovat informační systém OPTI
s procesní mapou a to ve smyslu sestavy umožňující sledování průchodu zakázky uzlovými body
s příslušnou grafikou pro přehledné sledování.
V současnosti se na tomto způsobu řízení dále pracuje, představen byl první krok, který
slévárna v této oblasti udělala.
62
Obr. 1 Vývojový diagram postupu obchodní zakázky firmou – zkráceno
6. ZÁVĚR
V předloženém příspěvku jsou shrnuty některé přístupy a metody vedoucí ke snižování
nákladů ve slévárnách. Jedná se o metodu projektů, dále technicko-ekonomickou analýzu výroby
tekutého kovu. Následně jsou podány informace o využití metod umělé inteligence a také postupné
kroky v zavádění procesního řízení ve slévárně DSB EURO, s.r.o.
Literatura :
[1]
[2]
[3]
[4]
KAFKA, V., ŠENBERGER, J., PALÁN, P., SZMEK, V., PACOLA, D., KUPKA, F.,
HÝVNAR, V., STONAWSKI, J., KNIRSCH, V., REŠKA, R. Porovnání použitých
technologií a jejich nákladů výroby tekuté fáze litin s lupínkovým a kuličkovým grafitem
a ocelí na odlitky. 1. vyd. Brno : ČSS, 2001. 45 s.
KAFKA, V., ČERNÝ, J., KOUTNÍKOVÁ, I., LÁNA, I., LANČA, M., LEDVOŇOVÁ, A.,
NEJEDLÝ, J., POVOLNÝ, M., REŠKA, R., ŠENBERGER, J., VEPŘEK, V.,
VIZNAROVÁ, V. Porovnání nákladů na výrobu odlitků ze železných kovů. 1. vyd. Brno :
ČSS, 2002. 60 s.
KAFKA, V., ŠENBERGER, J., COUFAL, J., ANDRES, J., REŠKA, R., ŠTÝBNAROVÁ,
E., LEDVOŇOVÁ, A., BLAHUTOVÁ, L., VÉVODOVÁ, J. Problematika průběžného
sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2003. 47 s.
KAFKA, V., KRÁLÍČEK, P., ONDRÁČEK, Z., PASEKA, R., ŠENBERGER, J.,
BLAHUTOVÁ, L., KURKA, V. Ověření modelu průběžného sledování nákladů odlitků
v českých slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2004. 104 s.
63
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
KAFKA, V., ŠENBERGER, J., URBAN, R., CHUDÁČEK, S., NETERDER, K.,
BLAHUTOVÁ, L., MATUŠKA, M., SZMEK, V., KOSTELKA, A., LÁNA, I.,
ŠTĚPÁNEK, L. Možnosti nákladové redukce při výrobě tekuté fáze litin v českých
slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2005. 93 s.
Kafka V., ŠENBERGER, J., URBAN, R., CHUDÁČEK, S., NETERDER, K., MACH, L.,
MATUŠKA, M., SZMEK, V., KOSTELKA, A., LÁNA, I., KURKA, V.,
NYKODÝMOVÁ, V., TICHÁ, M. Možnosti nákladových úspor při výrobě tekuté fáze oceli
a litin v českých slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2006. 102 s.
KAFKA V., NYKODÝMOVÁ, V., CHUDÁČEK, S., KNIRSCH, V., LÁNA, I.,
NOVOBÍLSKÝ, M., ŠENBERGER, J., FOŠUM, J., SZMEK, V., DOUPOVEC, D.,
JOCHIM, R., MARTINÁK, R. FRYČ, P. Vytvoření nákladového modelu formovacích
směsí. 1. vyd. Brno : ČSS, 2006. 127 s.
KAFKA V., NYKODÝMOVÁ, V., SZMEK, V., NOVOBÍLSKÝ, M., KNIRSCH, V.,
MARTINÁK, R., LÁNA, I., DOUPOVEC, D., FOŠUM, J., JOCHIM, R. Problematika
posuzování nákladovosti formovacích směsí. 1. vyd. Brno : ČSS, 2007. 196 s.
KAFKA V., NYKODÝMOVÁ, V., MARTINÁK, R., NEUDERT, A., NOVOBÍLSKÝ, M.,
ŘEHÁČKOVÁ, K., PAZDERKA, J., FOŠUM, J., VOLEK, J., DOUPOVEC, D.,
KNIRSCH, V., SZMEK, V., VESELÝ, P., ŘEHŮŘKOVÁ, K., LÁNA, I., JOCHIM, R.
Rozšířený nákladový model přípravy formovacích směsí. 1. vyd. Brno : ČSS, 2008. 143 s.
KAFKA, V., NYKODÝMOVÁ, V., MARTINÁK, R., NOVOBÍLSKÝ, M.,
ŘEHÁČKOVÁ, K., PAZDERKA, J., JIŘIKOVSKÝ, J., DOUPOVEC, D., KNIRSCH, V.,
MARKO, E., VESELÝ, P., ŘEHŮŘKOVÁ, K., LÁNA, I., VYLETOVÁ, B., HERZÁN, M.,
HŘEBÍČEK, L., POLOKOVÁ, O., OTÁHALOVÁ, K., DAŇKOVÁ, K. Metodika
nákladového hodnocení výrobní fáze přípravy forem. 1. vyd. Brno : ČSS, 2010. 90 s.
SUD, J., KAFKA, V., FILA, P., MARTÍNEK, L., SYPTÁK, Z., MERTA, P., CARBOL, Z.,
VAVRINEC, P., PALÁN, P.; Nákladovost vyzdívek elektrických obloukových pecí v českých
slévárnách a ocelárnách. In Sborník z konference Teorie a praxe zpracování oceli. Ostrava :
Tanger, 2008.
FIGALA, V., ŽITNÍKOVÁ, S., KAFKA, V. Některé závěry z úvodní nákladové analýzy
výroby tekutého kovu v šesti slévárnách. In Sborník z konference Teorie a praxe zpracování
oceli. Ostrava : Tanger, 2010, s. 232-242.
FIGALA, V., KAFKA, V. Použití technicko ekonomické – analýzy tekutého kovu. In
Sborník z konference Teorie a praxe zpracování oceli. Ostrava : Tanger, 2009.
KAFKA, V., FIGALA, V., NYKODÝMOVÁ, V., SOUKUP, V., SYPTÁK, Z., HERZÁN,
M., PĚLUCHA, B., KŘIVÁNEK, J. Technicko – ekonomická analýza výroby tekuté oceli
v podmínkách Královopolské slévárny, s.r.o. 1 vyd. Ostrava, 2008. 102 s.
KAFKA, V., aj. Zápis z jednání ze dne 17.6.2008, Brno
KAFKA, V., FIGALA, V., KOUDELKA, M., FIRKOVÁ, L., VESELÝ, P., VAVRINEC,
P., SOUKUP, F., NYKODÝMOVÁ, V. Technicko-ekonomická analýza výroby oceli
v podmínkách DSB EURO, s.r.o. – v tisku
FILA, P., aj. Hodnocení výsledků zavedení průběžné nákladové kontroly v podmínkách
elektroocelárny ŽĎAS, a.s. In Sborník z konference Teorie a praxe zpracování oceli.
Ostrava : Tanger.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Neuronov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5 - 23.7.2010, 15:00
NYKODÝMOVÁ, V., KAFKA, V., BŮŽEK, Z., POKORNÝ, M., KUBĚNA, J.,
ČERMÁK, P., MASARIK, M., FILA, P., MARTÍNEK, L., ČAMEK, L., KRACÍK, A.
Řešení problémů redukce nákladů využitím metod výpočtové inteligence v podmínkách
českých oceláren a sléváren. In sborník z konference XVIII celostátní školení tavičů a mistrů
oboru elektrooceli a tvárné litiny s kuličkovým grafitem. Žďár nad Sázavou : ČSS, 2007, s.
122 –129.
TOMÁŠEK, P., ŘIČÁNEK, B., ŠIRŮČEK, J., VESELÝ, P., NYKODÝMOVÁ, V. Mapa
procesu, jako etalon pro posouzení kompatibility směrnic s hlavními procesy, vnitřní
materiály DSB EURO, s.r.o. – 28.6.2010
64