sborník ve formátu PDF - Konference dopravní infrastruktura

Transkript

2. ROČ
ROČNÍK KONFERENCE NA TÉ
TÉMA:
MA
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA,
JEJÍ ODOLNOST V MIMOŘÁDNÝCH
SITUACÍCH A ANALÝZA RIZIK
SBORNÍK KONFERENCE
KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE
ÚTERÝ 13. LISTOPADU 2007
THÁKUROVA 1, 160 41 PRAHA 6
CityPlan, spol. s r. o.
Jindřišská 17
110 00 Praha 1
tel.: +420 221 184 205
fax.: +420 224 922 072
web: www.cityplan.cz
e-mail: [email protected]
CityPlan spol. s r. o. patří mezi renomované konzultační firmy s více jak patnáctiletou tradicí
a mezinárodní zkušeností v oblasti poskytování služeb konzultačních, inženýrských,
expertizních
a projektových v energetice, dopravě, dopravním
inženýrství, mostním
a inženýrském stavitelství. Vznikl v roce 1992 a o širokém rozsahu a záběru služeb svědčí
desítky významných projektů od úrovně studií proveditelnosti, výzkumné činnosti či
ekonomické analýzy až po prováděcí projektovou dokumentaci.
Jako příklad komplexní služby pro investora je možno uvést realizaci zavěšeného
Mariánského mostu přes Labe v Ústí nad Labem, kterou společnost CityPlan zabezpečila od
ideové studie přes první stupně projektové dokumentace až po kolaudaci stavby a odborný
servis v době provozu. Za podíl na realizaci Mariánského mostu společnost CityPlan spolu
s dalšími hlavními partnery výstavby obdržela Evropskou cenu ECCS za rok 1999. V roce
2000 byl Mariánský most v anketě odborného časopisu Structural Engineering International,
vydávaného mezinárodní asociací pro mosty a inženýrské konstrukce (IABSE), sdružující
odborníky ze 100 zemí celého světa, vyhlášen jako jeden z deseti nejvýznamnějších mostních
a inženýrských staveb světa minulého desetiletí.
Ve společnosti působí autorizovaní inženýři ČKAIT v oborech: dopravní stavby, mosty
a inženýrské konstrukce, energetické auditorství a technologická zařízení budov, pracují zde
energetičtí auditoři ve smyslu § 10 zák. č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a auditor
bezpečnosti silničního provozu.
CityPlan spolupracuje s českými i zahraničními universitami (Karlsruhe - SRN) a dalšími
institucemi
(zejména
Umweltbundesamt
Wien,
Öko-Institut
Darmstadt,
Energie
Verwertungsagentur Wien, PTV System Consulting GmbH Karlsruhe. Společnost byla mezi
prvními českými společnostmi registrována v databázi konzultantů CCR Central Consultancy
Register of DG1A (CZE-17770) v Bruselu. V současné době je společnost registrována také
v databázi Technologického centra Akademie věd ČR a na CORDIS pro rozšíření její
působnosti v dalších státech EU.
Společnost CityPlan je členem celé řady mezinárodních i tuzemských odborných sdružení
a organizací. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
•
IABSE – International Association for Bridge and Structural Engineering
•
ITS CZ – Inteligent Transport System Czech republic
•
Sdružení pro výstavbu silnic
•
ČKAIT – Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků
•
ČSS – Česká silniční společnost
•
CACE – Česká komora konzultačních inženýrů
•
ČBS – Česká společnost pro beton a zdivo
•
IAEE – International Association for Energy Economics
•
Česká společnost pro ekonomiku energetiky CZAEE
•
Československý ústav zahraniční
•
Euroheat & Power, Co – ordination Committee for Research and Technology
Development
•
Hospodářská komora České republiky
•
AEM – Asociace energetických manažerů
•
BCI – Business Continuity Institute
•
CZ Biom - České sdružení pro biomasu
•
Passivhaus Institut Darmstadt
•
ČNV ONK - Český národní výbor pro omezování následků katastrof
CityPlan, spol. s r. o. – organizační struktura
V oblasti dopravy nabízí firma CityPlan následující služby:
Projektování dopravních staveb
Dopravní plánování, modelování a prognózy
Kompletní inženýrské služby pro investora
Služby správcům a vlastníkům dopravní infrastruktury
Dopravní inženýrství
Územně plánovací dokumentace
Zvyšování bezpečnosti dopravy
Bezpečnostní audity a inspekce
Rizikové analýzy
Rozvoj, podpora a optimalizace hromadné dopravy
Inteligentní dopravní systémy – ITS
Prodej, distribuce a využití dopravního software
Výzkum a vývoj v oblasti dopravy
Dopravní politika
Doprava a životní prostředí
Doprava a ekonomie
Průzkumy, sčítání a měření dopravy
Školení a kurzy
Sídlo společnosti CityPlan, spol. s r. o. v centru Prahy
Jindřišs ká
Tram 3, 9, 14, 24
Jindřišská 17,
110 00 Praha 1
d
Jin
Můstek
M etro trasa A, B
cla
Vá
ě
ám
ov
di
čk
én
a
vsk
stí
Vo
řiš
á
sk
VYBRANÉ REFERENČNÍ PROJEKTY FIRMY CITYPLAN V OBLASTI
DOPRAVY:
Silniční stavitelství:
Dopravní studie, Technická ověřovací studie a Studie proveditelnosti Břevnovské radiály
Obchvat obce Lány – silnice II/236
Obchvat města Třebíč – silnice I/23
DÚR a DSP na Městský okruh v Praze – úsek Myslbekova – Pelc Tyrolka (dopravní část)
Dopravní inženýrství:
Dopravní část ÚP města Hradec Králové
Generel dopravy v centru města Olomouce
Generel dopravy ve městě Černošice
Generel dopravy Jičína
Světelné signalizace v Ústí nad Labem
Kapacitní posouzení křižovatek v Ústí n. L.
Dopravní řešení průmyslové zóny Úžice
Studie trasy silnice II/101 – Agl. okruhu
Generel cyklistických tras ve Str. kraji
Studie bezpečnosti staveb 518 a 519 SO
Dopravní plánování:
Dopravní model ČR
Dopravní model Hradce Králové
Dopravní model Ústí nad Labem
Dopravní model Olomouce
Dopravní model kraje Vysočina
Dopravní model Mladé Boleslavi
Dopravní model Třebíče
Dopravní model Středočeského a Jihomoravského kraje
Mikrosimulace křižovatkových uzlů v Praze, Ústí nad Labem, Liberci, Turnově, ....atd.
POŘADATEL:
CityPlan spol. s r. o.
Jindřišská 17, 110 00 Praha 1
2. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST
V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH
A ANALÝZA RIZIK
SBORNÍK KONFERENCE
KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE
PRAHA 6 – DEJVICE
THÁKUROVA 1
13. LISTOPADU 2007
KONFERENCE JE POŘÁDÁNA POD ZÁŠTITOU:
Ing. Petra Bendla
(hejtmana Středočeského kraje)
Ing. Alfreda Brunclíka
(generálního ředitele ŘSD ČR)
JUDr. Oldřicha Vaníčka
(prezidenta ÚAMK ČR)
Johna Dawsona
(předsedy EuroRAP)
Prof. Ing. Františka Lehovce, CSc.
(předsedy České silniční společnosti)
RNDr. Petra Linharta, CSc.
(ředitele Institutu ochrany obyvatelstva, GŘ HZS, MV)
ORGANIZAČNÍ VÝBOR KONFERENCE:
Veronika Pokorná
(manager konference)
Ing. Tomáš Nosek
Ing. Sabina Šibravová
(garant konference)
(manager konference)
PARTNERY KONFERENCE JSOU:
13. LISTOPAD 2007, KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE, PRAHA 6
Ing. Ivan Beneš
Ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o.
Vážené dámy, vážení pánové,
2. mezinárodní konference „Bezpečná dopravní infrastruktura, její odolnost v mimořádných situacích
a analýza rizik“ se koná v roce, kdy CITYPLAN slaví 15. výročí založení.
15 let je z hlediska lidského věku krátký časový interval, z hlediska dynamiky současného světa to však
znamená obrovský skok. Obrovský skok nejenom ve znalostech a rozvoji technologií, ale i obrovský posun
v politicko-ekonomickém uspořádání světa. Změnilo se mnohé – způsob života, struktura ekonomiky,
sociální podmínky, řízení státu i mezinárodní vztahy. Změnila se i bezpečnostní situace a to nejen na našich
silnicích, ale i ve světě. V důsledku globalizace již dnes neexistuje snad žádný problém, jehož příčiny
a řešení nemá žádné vazby na širší okolí. Bezpečnostní rizika jsou výslednicí nových hrozeb, jimž budeme
čelit v 21. století, a možných dopadů, které mohou na člověka a společnost mít, pokud se naplní.
Naše euroatlantická civilizace se stala silně závislou na infrastruktuře. Domácnosti i podniky jsou napojeny
na inženýrské sítě, všichni využívají dopravu a informační technologie. Není ani tak důležité zkoumat, která
kritická infrastruktura je nejkritičtější, ale je velice žádoucí věnovat pozornost dvěma zásadním oblastem.
Jednou z nich je vyhledávání kritických prvků, které by se mohly stát za určitých okolností „Achilovou patou“
naší společnosti. Druhou oblastí, jíž je třeba věnovat pozornost je porozumění kaskádovým jevům, neboť
nedostatek porozumění v oblasti možného šíření mimořádné situace z jedné kritické infrastruktury do druhé
může vést k nepředvídatelným dopadům na společnost a národní hospodářství.
Bezpečnost dopravy je tradičně spojována s faktory, jako je selhání člověka, technický stav komunikací
a vozidel. V posledních letech se dostaly do povědomí i zkušenosti z dopadů extrémních klimatických jevů
a úmyslných teroristických činů vedených na dopravní infrastrukturu. Zároveň se vlivem globalizace
a probíhajících klimatických změn zdůrazňují ekonomická a environmentální hlediska.
Integrovaný přístup k rozvoji dopravních systémů je proto nezbytný. Na jedné straně to klade obrovské
nároky na znalosti inženýrů a techniků, na straně druhé však patrně nebyla inženýrská činnost při rozvoji
infrastruktury vlivem složitosti globalizovaného světa a rozvoji technologií nikdy tak vzrušující a komplexní
jako v současnosti.
Letošní konference je prezentací cílů, strategií, přístupů, prostředků, metodik a praxe směřující
k bezpečnější dopravní infrastruktuře i v případě výskytu mimořádných událostí, a tedy i k vyšší ochraně
zdraví, majetku a životního prostředí. Věřím, že účastníci konference získají řadu poznatků, podnětů
a kontaktů, jež mohou být užitečnou inspirací v jejich další práci.
Ing. Ivan Beneš
Ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o.
„BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH A ANALÝZA RIZIK “
10
Karel Vyšehradský
Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy a integrovaného záchranného systému
dovolte mi, abych Vás jménem Středočeského kraje pozdravil u příležitosti dnešní konference, věnované
bezpečné dopravní infrastruktuře.
Dovolte mi rovněž, abych tlumočil, že hejtman Středočeského kraje Ing. Petr Bendl s potěšením opět převzal
záštitu nad letošním II. ročníkem vloni velmi úspěšné konference.
Bohužel však kumulace povinností, které na mne spočívají, a které musím jako náměstek hejtmana pro tak
rozsáhlou problematiku jako je doprava a integrovaný záchranný systém plnit, mi neumožňuje tato slova
přednést na konferenci osobně. Protože i ing. Jiří Burián, člen zastupitelstva kraje a předseda komise pro
dopravu Rady kraje je dnes rovněž vázán závažnými povinnostmi mimo Čechy, požádal jsem Ing. Landu,
jako člena dopravní komise Středočeského kraje, aby můj příspěvek a pozdrav Vaší konferenci přednesl za
mne.
Jak jsem přednesl již na svém vystoupení vloni, Středočeský kraj považuje aktivní působení ke zvyšování
bezpečnosti občanů v silniční dopravě v kraji za jednu ze svých priorit. Tato otázka se dotýká každého,
a může se dotýkat velmi bolestně. Proto tuto prioritu vyjadřuje vedení kraje jak podporou výchovy dětí
a mládeže k bezpečnému chování na pozemních komunikacích, programy pro začínající cyklisty, programy
Bezpečně do školy, financováním elektronických ukazatelů okamžité rychlosti, budováním cyklostezek mimo
silniční komunikace a další akce, které každoročně podporuje, tak i spoluprací s Policií ČR v zájmu represe
proti neukázněným řidičům. Jsme si však velmi dobře vědomi, jako vlastník silnic II. a III. třídy, své
odpovědnosti za bezpečnostní úroveň těchto komunikací.
Z celkové délky dálnic a rychlostních komunikací v ČR má Středočeský kraj na svém území 192 km, tedy
více než 30 %, ostatních silnic I. třídy 12 %, silnic II. třídy 16 %, silnic III. třídy 18 %. To v porovnání k počtu
obyvatel (11,4 % ČR) a plochy území (14 % ČR) vykazuje nadprůměrnou hustotu sítě (17,3 % celkové
délky). Významně nadprůměrné jsou však i intenzity dopravy, kde intenzity na silnicích II. a III. třídy často
převyšují intenzity, které jsou v ČR běžné i pro silnice I. třídy.
Dynamický ekonomický rozvoj Středočeského kraje, nárůst osídlení kolem Prahy, síť komunikací, která je
výrazně radiální s nedořešeným problémem dostavby silničního okruhu kolem Prahy, zvyšují disproporce
mezi tím, jak bychom si bezpečné, moderní komunikace představovali, jak bychom chtěli řešit konflikt silniční
dopravy s osídlením v obcích a městech různé velikosti a jaký je jejich současný stav.
11
I takto vypadá bohužel „Aglomerační okruh kolem Prahy“
Dopravní nehodovost nás tíží, cítíme ji jako vážné společenské riziko, které je třeba cíleně a důsledně
snižovat. Přestože v roce 2006 po dlouhých letech klesl počet usmrcených na našich (českých) silnicích pod
1000, ani toto číslo, ani vývoj v letošním roce nás nemůže uspokojovat. Přestože z 187 936 registrovaných
dopravních nehod bylo 93 % přičteno k vině řidičů, jen 2 % jiným účastníkům, téměř 4 % zvěři a jen 0,5 %
závadě komunikace, vnímáme již z průběhu 1. ročníku této konference, že by při ideálním stavu našich silnic
nemuselo v ČR k téměř 60 000 nehodám dojít, nebo mohly mít lehčí průběh nebo následky. Jen ve
Středočeském kraji došlo v roce 2006 k 3 212 dopravním nehodám, při nichž bylo celkem 4210 osob
zraněno a 175 osob usmrceno. Tím se na počtu nehod v ČR podílíme 15 %, na počtu zraněných rovněž
15 % a na počtu usmrcených 16 %, což je ve značné míře i daň celkovým dopravním výkonům a stavu
infrastruktury.
Cíl snížit počet obětí dopravních nehod na 50 % je samozřejmě veliká výzva, která nás nutí zamýšlet se, zda
postup výstavby moderních silnic, výstavba obchvatů, rekonstrukce křižovatek a úprava průtahů obcemi
probíhá dostatečně rychle a dle možností disponibilních prostředků. I proto si Středočeský kraj vzal úvěr na
modernizaci silnic a významnou část prostředků regionálního operačního programu alokuje na přestavbu
silnic. Není to málo, ale není to dost. Vnímáme i podněty pro zvýšení pozornosti tak zvaným
nízkonákladovým bezpečnostním opatřením, i podněty k provádění pravidelných inspekcí a pečlivé léčení
nehodových lokalit. V tomto směru budeme působit i na činnost našich 4 nově strukturovaných organizací
Správa a údržba silnic (SÚS), které seznámím se závěry této konference.
Přeji Vaší konferenci zdar a co nejlepší dosažení jejího cíle.
Karel Vyšehradský
Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy a IZS
12
Ing. Alfred Brunclík
Generální ředitel ŘSD ČR
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dámy a pánové,
když jsem byl požádán, abych převzal záštitu nad touto konferencí, učinil jsem tak bez zaváhání. Téma
bezpečné dopravní infrastruktury, její odolnosti v mimořádných situacích a analýzy rizik je totiž tématem
mimořádně závažným. Proto jsem rád, že vás všechny mohu z tohoto místa jménem svým i jménem
Ředitelství silnic a dálnic České republiky srdečně pozdravit.
Jsme zemí v srdci velmi živě pulsujícího kontinentu a vzhledem k této naší významné geografické poloze
jsme vždy byli a vždy budeme pojítkem mezi západní a východní a mezi severní a jižní Evropou.
V souvislosti s naším členstvím v Evropské unii tato naše pozice byla ještě více posílena a Česká republika
získala v celoevropské dopravní struktuře významné dopravní postavení. Na plnění této úlohy musíme být
trvale připraveni, abychom z ní pro sebe mohli získat přínosy a výhody, a aby naopak naše tranzitní poloha
nebyla jen zdrojem nepříjemných povinností, rizik a potíží.
Kromě nárůstu dopravy způsobeného naší tranzitní polohou, čelíme i dalšímu významnému vlivu. Zatížení
dopravní infrastruktury stoupá i v důsledku rozvoje naší domácí ekonomiky a zvyšováním počtu v tuzemsku
registrovaných vozidel. To vše má nepochybně významné vlivy jak na stav našich silnic, tak na jejich
bezpečnost.
Co z toho pro nás plyne?
Především to znamená nutnost komplexního dobudování systému dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy,
tedy vysokokapacitních komunikací, na kterých se realizuje rozhodující objem jízd z celé sítě. Jejich
investorem a správcem je právě Ředitelství silnic a dálnic České republiky, tedy organizace, jejímž jménem
k vám hovořím. V současné době pod správu ŘSD patří 633 km dálnic, 331 km rychlostních silnic a 5 841
km silnic prvních tříd. Roční investice ŘSD do rozvoje této klíčové silniční sítě činí zhruba 50 miliard korun
a celkové investice České republiky do těchto staveb by měly v průběhu následujících let dosáhnout částky
vyjádřitelné ve stovkách miliard korun. ŘSD v této investiční etapě stabilně zaměstnává až 200 tisíc lidí.
Rozvoj dopravní infrastruktury však nelze pouze popsat počtem nových kilometrů, nebo upravených úseků –
to by bylo zavádějící a nepřesné. Druhým, neméně podstatným faktorem, který je třeba v hodnocení rozvoje
silniční sítě brát v úvahu, je její kvalita. Současný stav silnic a dříve vybudovaných dálnic nás rozhodně
13
nemůže uspokojovat. A co hůře, má přímý dopad na bezpečnost silničního provozu. Proto jsme se kromě
nové výstavby zaměřili také na rekonstrukci starých úseků a snažíme se zvýšit jejich bezpečnost a snížit
vlivy na okolí.
Přitom se však stále potýkáme s dlouhodobým nedostatkem finančních prostředků, nejen na novou
výstavbu, ale samozřejmě také na rekonstrukce, opravy a údržbu. To ale musíme změnit, pokud již
nechceme slýchat, že řidič i po vstupu České republiky do Schengenského prostoru okamžitě pozná, že již
není v Německu – podle kvality silnice, po které jede. Naší ambicí musí být tyto rozdíly odstranit, zajistit
srovnatelnost českých silnic s těmi, na které jsme zvyklí například právě z Německa.
Již přes půl roku – od svého nástupu do funkce GŘ ŘSD – usiluji o to, aby ŘSD bylo organizací, jejímž
krédem je efektivní a systematické řešení všech výše popsaných aspektů dopravní infrastruktury v České
republice. Abychom mohli dosáhnout skutečných změn, stanovili jsme si cíle, kterých chceme a musíme
dosáhnout. Jedním z nich, jedním z nejdůležitějších, je změna v legislativě, která nám umožní zrychlit
administrativní proces před samotnou stavbou či opravou dálnice nebo silnice. Jeho dosavadní, často
zbytečné protahování neúměrně prodlužuje veškeré stavební zásahy na českých komunikacích, a to
i zásahy vyloženě nutné. Když k tomu přičteme, že tato zdlouhavost navíc ŘSD, a tedy Českou republiku,
výrazně finančně zatěžuje, je potřeba učinit celou přípravnou etapu pružnější. Tak, abychom mohli splnit
očekávání veřejnosti a stavět či rekonstruovat přednostně ty úseky, které jsou v daný okamžik nejvíce
potřeba.
Dámy a pánové, samozřejmě jsem si vědom, že bezpečná dopravní infrastruktura je jen jednou ze součástí
fenoménu, jemuž se říká bezpečnost silničního provozu a pro který se v našich podmínkách vžilo
pojmenování BESIP. Chci vás ovšem ujistit, že to neznamená, že se za šíři problematiky chceme schovávat.
ŘSD si je vědomo své části odpovědnosti za bezpečí uživatelů silniční infrastruktury a nikdy na ni při své
činnosti nepřestane myslet.
Ing. Alfred Brunclík
Generální ředitel ŘDS ČR
14
Prof. Ing. František Lehovec, CSc.
Předseda České silniční společnosti
Motto konference "Bezpečná silnice zachraňuje životy" je objektivním vyjádřením významného podílu práce
dopravních inženýrů na vývoji dopravní nehodovosti.
Základním požadavkem v podmínkách našeho státu je urychlené dokončení výstavby kapacitních
čtyřpruhových komunikací, směrově rozdělených, které tvoří základní síť dálnic a rychlostních silnic.
Nehodovost na těchto komunikacích je v podmínkách ČR mnohem nižší proti silnicím dvoupruhovým,
vyjádřená relativní nehodovostí v rozmezí 3,2 – 3,5 násobně.
Souběžně je stejně závažná nutnost následovat pilotních příkladů z ostatních zemí Evropy (především
Švédska a Anglie) a základním způsobem změnit přístup k bezpečnosti. Pro úspěšné snižování nehodovosti
je nutné, aby postoje veřejnosti vyjadřovaly společenskou poptávku po preventivních organizačních
opatřeních; resp. co je třeba vykonat, aby k podobné nehodě napříště nedošlo.
Švédský parlament rozhodl, že všechny nehody s následkem smrti budou jednotlivě analyzovány. Toto
rozhodnutí znamená získání kvalitnějšího zdroje dat, než prosté policejní statistiky. Podrobnější poznání
mechanismu vzniku nehod zvyšuje šanci definovat a přijmout účinná protiopatření.
Bezpečnostní audit úspěšně aplikovaný v Anglii od 80. let je dobrým prostředkem, jak promítat zásady
bezpečného utváření pozemních komunikací do praxe. Výsledky bezpečnostních auditů prokázaly, že
projektování podle platných norem či předpisů samo o sobě bezpečnost nové komunikace nezaručuje.
Nelze opomenout rakouské zkušenosti vyjadřující procentuální účinnost různých organizačních opatření.
Nejvyšší účinnost je přisuzována uspořádání dopravního prostoru (20 – 30 %) a sanaci nehodových míst
(15 – 20 %). Vliv zavedení bodového systému je hodnocen v rozmezí 5 – 7 %.
Česká silniční společnost věnuje stále hlubší pozornost zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích. V loňském roce se Česká silniční společnost připojila k Evropské chartě bezpečnosti
a v únoru letošního roku ustavila novou sekci Bezpečnosti silničního provozu. K důležitým aktivitám sekce
patří zpracování zásadního stanoviska České silniční společnosti k návrhům na zvýšení povoleného
rychlostního limitu na dálnicích v České republice.
Prof. Ing. František Lehovec, CSc.
Předseda České silniční společnosti
15
JUDr. Oldřich Vaníček
Prezident ÚAMK ČR
Vážené dámy a pánové, vážení přátelé.
Dovolte mi, abych vás i já, jako představitel Ústředního automotoklubu České republiky, pozdravil
u příležitosti konání 2. ročníku konference o bezpečné dopravní infrastruktuře.
ÚAMK ČR dlouhodobě patří mezi subjekty, kterým otázka bezpečnosti silničního provozu leží upřímně na
srdci a které se reálně podílejí na realizaci státní politiky v této oblasti. Již léta ji v praxi realizujeme a jsme
partnerem pro Ministerstvo dopravy ČR. Okruh aktivit je přitom velmi široký a přesahuje i zaměření
stanovené Radou vlády pro BESIP. V této souvislosti lze například vzpomenout dětskou dopravní výchovu,
zajištění provozu dětských dopravních hřišť i spoluúčast na realizaci celé řady projektů, jejichž cílem bylo
posílit bezpečnost dětí a mládeže, jako účastníků silničního provozu. Aktivně se však zapojujeme i do
vytváření systému dopravního zpravodajství, které může významně přispět ke zklidnění dopravy a zmenšení
počtu stresových situací na silnici, které mohou skončit až dopravní nehodou. Jsme přesvědčeni, že zlepšení
situace na našich silnicích a dálnicích si vyžaduje řadu opatření i v dalších oblastech, mezi nimiž hraje
nezastupitelnou roli i kvalita dopravní infrastruktury.
Proto jsme se aktivně zapojili do projektu EuroRAP a spolu se společností CityPlan začali realizovat projekt
mapování českých komunikací z hlediska jejich rizikovosti. Špatná kvalita českých komunikací je jednou
z příčin poměrně vysoké dopravní nehodovosti, mající za následek stovky zmařených lidských životů, tisíce
raněných a také mnohamiliardové ekonomické ztráty.
Přesto musíme uznat, že naše snaha omezit dopravní nehodovost (a tím myslím snahu všech
zainteresovaných subjektů) nepřináší bohužel očekávané výsledky. Po určitém zlepšení v polovině loňského
roku, které bylo dosaženo novelou zákona č. 361 a zavedením tzv. bodového systému, se vracíme do
alarmujících čísel ve všech sledovaných ukazatelích. Je jasné, že hlavními příčinami jsou slabší řidičské
schopnosti části české motoristické veřejnosti, neschopnost správně zvládnout krizové situace v provozu,
narůstající agresivita části řidičů, malá vymahatelnost práva ze strany státních orgánů, nižší kontrola ze
strany policie, nedostatečná úroveň autoškol, neexistence systému dalšího zdokonalování řidičů (tak jak se
s výbornými výsledky praktikuje v některých sousedních státech), přičemž přehled těchto příčin by mohl
pokračovat dlouho.
Jsme však přesvědčeni, že svůj díl viny nese i stát a jeho orgány. Otázka bezpečnosti silničního provozu je
pro mnohé pouhé politikum. Dobře se o něm hovoří, ale promyšlené, logické a systémové změny se
nerealizují. Také hromadné sdělovací prostředky se touto oblastí v posledních měsících více zabývají,
ale i zde postrádáme hlubší pohled na problematiku.
16
Apelujeme proto na všechny zainteresované subjekty, státní i nestátní instituce, abychom konečně přešli od
obecných proklamací ke koncepční práci, opřené o výsledky seriozního výzkumu a hluboké analýzy
aktuálního stavu. Škodou by bylo nevyužít i zahraniční zkušenosti partnerských automotoklubů a dalších
institucí. Mohu přislíbit, že ÚAMK ČR je připraven se na tomto procesu plnohodnotně podílet.
Uvědomuji si, že téma dnešní konference se týká pouze jedné, byť důležité oblasti, kterou je zmíněná
bezpečná dopravní infrastruktura a její odolnost v mimořádných událostech. Její výsledky mohou přispět
k našemu společnému cíli – zmenšení lidských i ekonomických ztrát zapříčiněných nehodovostí. Přeji jí proto
úspěšný průběh a věřím, že se nám podaří změnit stav, kdy jsou české vozovky jedny z nejnebezpečnějších
v Evropě.
JUDr. Oldřich Vaníček
Prezident ÚAMK ČR
17
John Dawson
Předseda EuroRAP a iRAP, Velká Británie
Každý rok zemře při nehodách na pozemních komunikacích 1,2 mil. lidí a dalších přibližně 50 mil. je zraněno
nebo trvale zmrzačeno. Toto břímě je srovnatelné s následky malárie a tuberkulózy, a náklady na jeho
pokrytí dosahují téměř 3 % světového HDP. Silniční nehody jsou v současnosti nejčastější příčinou úmrtí
mladých lidí ve věku 10 – 24 let.
Nadějí pro nás zůstává, že jiné, zdánlivě nepřekonatelné, epidemie byly úspěšně eliminovány. Až do roku
1967 zapříčinilo 10 – 15 mil. případů onemocnění pravými neštovicemi ztráty 2 mil. lidských životů ročně,
s mnoha dalšími oběťmi zmrzačenými a oslepenými. V roce 1967 zahájila Světová zdravotnická organizace
masivní program vakcinace, který byl později následován programem „Operace neštovice nula“ (Operation
Smallpox Zero), jehož vizí bylo úplně tuto chorobu eliminovat. Vize Nula slavila úspěch v roce 1977, kdy byl
v Somálsku zaznamenán poslední případ výskytu pravých neštovic. Program byl popisován jako triumf
managementu, nikoli medicíny.
Pokud chceme úspěšně bojovat se smrtelnými silničními nehodami, musíme taktéž zajistit, aby byla
veřejnost mobilizována udržitelným a strukturovaným přístupem k dosažení nulové vize – musíme vyvinout
organizované a systematické úsilí pro dosažení bezpečnějších pozemních komunikací.
Jsem velmi potěšen, že ÚAMK a CityPlan jsou partnery EuroRAP a chválím jejich snahu o zvýšení
bezpečnosti pozemních komunikací pro obyvatele České republiky. Přeji vám všem velmi úspěšnou
konferenci.
John Dawson
Předseda EuroRAP a iRAP
18
ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE
Úterý 13. listopadu 2007, kongresový sál Masarykovy koleje
08:00
Akreditace
09:00 – 9:40
Oficiální zahájení konference:
Ing. Ivan Beneš – ředitel společnosti CityPlan, spol. s r. o.
Karel Vyšehradský – náměstek hejtmana Středočeského kraje pro dopravu a IZS
Ing. Alfred Brunclík – generální ředitel ŘSD ČR
Prof. Ing. František Lehovec, CSc. – předseda České silniční společnosti
RNDr. Petr Linhart, CSc. – ředitel Institutu ochrany obyvatelstva GŘ HZS, MV
JUDr. Oldřich Vaníček – president ÚAMK ČR
09:40 – 12:15 I. přednáškový blok (průběžné občerstvení po dobu trvání přednášek)
09:40 – 10:00 Ing. Vladimír Mátl (ŘSD)
RIZIKOVOST PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH SE SPRÁVOU A ÚDRŽBOU POZEMNÍCH
KOMUNIKACÍ
10:00 – 10:25 Ing. Jiří Landa, Ing. Lubomír Tříska (CityPlan)
POTENCIÁL SNÍŽENÍ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZKVALITNĚNÍM DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURY
10:25 – 10:40 Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje)
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V LIBERECKÉM KRAJI –
ZKUŠENOSTI S NAPLŇOVÁNÍM KONCEPCE
10:40 – 11:00 Doc. Ing. Petr Slabý, CSc., Ing. Petr Mondschein (ČVUT – FSV)
BEZPEČNOST ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ
11:00 – 11:30 Neal Skelton (ITS UK)
ITS VE VELKÉ BRITÁNII – PŘÍNOSY KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH
KOMUNIKACÍ A SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI
11:30 – 12:00 Suzanne Charman (EURORAP UK)
EURORAP – SPOLEČNĚ K BEZPEČNĚJŠÍM KOMUNIKACÍM
12:00 – 12:15 Ing. Jarmil Valášek, PH.D. (IOO, GŘ HZS, MV)
PŘÍSTUPY KE KRITICKÉ INFRASTRUKTUŘE – DOPRAVA
12:15 – 13:15 Krátká diskuse + oběd
19
13:15 – 14:55 II. přednáškový blok
13:15 – 13:35 Ing. Petr Hofhansl, Ph.D., Ing. Peter Súkenník (CityPlan)
VYUŽITÍ METOD MIKROSIMULACE PRO OPTIMALIZACI NÁVRHOVÝCH PRVKŮ
OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK S OHLEDEM NA JEJICH BEZPEČNOST A VÝKONNOST
A POHYB CHODCŮ A CYKLISTŮ
13:35 – 13:55 MUDr. Martin Oberreiter (Chirurgická klinika FN Hradec Králové)
DOPRAVNÍ NEHODY POHLEDEM CHIRURGA
13:55 – 14:15 Mgr. Václav Valenta (DI HLMP, Policie ČR)
LOKALIZACE MÍST DOPRAVNÍCH NEHOD V PRAZE – JEDNA Z ČÁSTÍ
GEOGRAFICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
14:15 – 14:35 Ing. Milan Komínek (CityPlan)
ODOLNOST A BEZPEČNOST MOSTŮ PROTI ROZRUŠENÍ DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURY ÚZEMÍ NÁHODNÝMI ČI ZÁMĚRNÝMI ČINY
14:35 – 14:55 Ing. Šárka Navarová, Ph.D. (KRASO dopravně technický servis s.r.o.)
APLIKACE VÝSLEDKŮ CVIČENÍ SLOŽEK IZS A JEJICH POUŽITÍ PRO ANALÝZU
POŽÁRNÍHO RIZIKA
14:55 – 15:30 Krátká diskuse + coffee break
15:30 – 16:30 III. přednáškový blok
15:30 – 15:50 Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D. (HZS HLMP)
ANALÝZA RIZIK Z HLEDISKA ZÁSAHŮ JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY
15:50 – 16:10 Ing. Jiří Lávic (CityPlan)
ANALÝZA NEHODOVOSTI NA ZPROVOZNĚNÝCH ÚSECÍCH PRAŽSKÉHO
OKRUHU)
16:10 – 16:30 Ing. Petr Lněnička (SONS)
BEZPEČNOST HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU
16:30 – 16:50 Závěrečná diskuse, zakončení konference
20
ABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ
OBSAH
Ing. Vladimír Mátl (ŘSD ČR)
RIZIKOVOST PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH SE SPRÁVOU A ÚDRŽBOU POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Ing. Jiří Landa (CityPlan) a Ing. Lubomír Tříska (CityPlan)
POTENCIÁL SNÍŽENÍ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZKVALITNĚNÍM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje)
BEZÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V LIBERECKÉM KRAJI – ZKUŠENOSTI S NAPLŇOVÁNÍM KONCEPCE
Doc. Ing. Petr Slabý, CSc. (ČVUT – FSV) a Ing. Petr Mondschein (CVUT – FSV)
Neal Skelton (ITS UK)
ITS IN THE UK – ITS CONTRIBUTION TO ROAD SAFETY AND CASUALTY REDUCTION
(ITS VE VELKÉ BRITÁNII – PŘÍNOSY KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A SNÍŽENÍ
NEHODOVOSTI)
Suzanne Charman ( EuroRAP UK)
EURORAP – GETTING ORGANIZED TO MAKE ROADS SAFE
(EURORAP – SPOLEČNĚ K BEZPEČNĚJŠÍM KOMUNIKACÍM)
Ing. Jarmil Valášek, Ph.D. (IOO, GŘ HZS, MV)
PŘÍSTUPY KE KRITICKÉ INFRASTRUKTUŘE - DOPRAVA
Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (CityPlan) a Ing. Peter Súkenník (CityPlan)
VYUŽITÍ METOD MIKROSIMULACE PRO OPTIMALIZACI NÁVRHOVÝCH PRVKŮ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
S OHLEDEM NA JEJICH BEZPEČNOST A VÝKONNOST A POHYB CHODCŮ A CYKLISTŮ
MUDr. Martin Oberreiter (Chirurgická klinika FN Hradec Králové)
Ing. Milan Komínek (CityPlan)
ODOLNOST A BEZPEČNOST MOSTŮ PROTI ROZRUŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚZEMÍ NÁHODNÝMI ČI
ZÁMĚRNÝMI ČINY
Ing. Šárka Navarová, Ph.D. (KRASO požárně technický servis s.r.o.)
APLIKACE VÝSLEDKŮ CVIČENÍ SLOŽEK IZS A JEJICH POUŽITÍ PRO ANALÝZU POŽÁRNÍHO RIZIKA
Ing. Václav Kratochvíl Ph.D. (HZS HLMP)
Ing. Jiří Lávic (CityPlan)
ANALÝZA NEHODOVOSTI NA ZPROVOZNĚNÝCH ÚSECÍCH PRAŽSKÉHO OKRUHU
Ing. Petr Lněnička (SONS)
BEZPEČNOST HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU
21
Ing. Vladimír Mátl
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Ing. Vladimír Mátl - po ukončení studia na Fakultě hornicko-geologické Vysoké školy báňské v Ostravě, směr
technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu (dnes Fakulta bezpečnostního inženýrství), nastoupil
v srpnu 1973 k Vojenským stavbám s.p., kde pracoval u Závodu inženýrských staveb, zabývajícím se
výstavbou pražského metra, a to ve funkci bezpečnostního technika dle báňské legislativy. Zde působil až do
roku 1991. Po krátkém vykonávaní funkce svazového inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví pro hl.m.
Prahu u Odborového svazu Stavba, se roce 1993 se vrátil k Vojenským stavbám, kde působil na Generálním
ředitelství Vojenských staveb CZ a.s. ve funkci vedoucího útvaru bezpečnosti a ochrany zdraví. Od roku
2000 vykonává funkci bezpečnostního tajemníka, od roku 2005 bezpečnostního ředitele (dle zákona
o utajovaných informacích) u Ředitelství silnic a dálnic ČR, a současně nad rámec této funkce řídí útvar,
v jehož kompetenci je komplexní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (včetně koordinace BOZP na
stavbách dle zákona č. 309/2006 Sb.), požární bezpečnosti, odpadového hospodářství, krizového řízení a od
1. 9. 2007 také řízení problematiky bezpečnosti provozovaných dálničních a silničních tunelů.
22
RIZIKOVOST PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH SE SPRÁVOU A ÚDRŽBOU
POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Soustředěnost odborné veřejnosti na zajištění bezpečnosti provozu, tj. na bezpečnost uživatelů pozemních
komunikací, je jistě opodstatněná a celá tato konference je k tomuto také právem zaměřená.
Pro zajištění bezpečné dopravy je však neodmyslitelná činnost zaměstnanců, kteří za plného provozu
provádí různé práce spojené se zajištěním sjízdnosti a bezpečnosti pozemních komunikací. Bez jejich, často
velmi nebezpečné práce, by při současném výrazném nárůstu dopravy bylo užívání pozemních komunikací
ještě více komplikovanější a pro účastníky provozu ještě více nebezpečnější. Tito pracovníci jsou neustále
vystaveni riziku nepředvídatelného nebezpečného chování uživatelů pozemních komunikací.
V souladu s platnou legislativou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR se zapracováním
směrnic EU, je povinností každého zaměstnavatele řešit otázky zajištění ochrany života a zdraví
v zaměstnání na základě identifikace rizik a jejich odstranění. V případě nebezpečného chování uživatelů
pozemních komunikací, zejména pak řidičů kamionů, se však jedná o riziko, které nelze odstranit.
Dodržováním přijatých opatření lze jen jeho působení snížit. Platí, že čím je bezpečnější provoz, tím je
zajištěn i vyšší stupeň ochrany života a zdraví pracovníků údržby.
Dlouhodobě u ŘSD ČR přežívá u zaměstnanců Středisek správy a údržby dálnic pocit, že uvedené
problematice není v odborné veřejnosti věnována náležitá pozornost. Nedaří se zajistit nový pohled na tuto
problematiku ze strany hygienického dozoru (uznání prací jako prací rizikových z hlediska psychické zátěže),
stejně tak jako dosáhnout spolupráce s Policií ČR jako důležitého opatření k snížení uvedeného rizika. Dá se
snadno dokázat, že vícepruhové směrově rozdělené pozemní komunikace jsou pro uživatele bezpečnější
než ostatní komunikace, naopak však práce spojené se správou a údržbou dálnic/rychlostních silnic jsou
nejnebezpečnější. Svědčí o tom fakt, že v letošním roce je již zaznamenáno 30 mimořádných událostí
s poškozením nebo zničením techniky údržby a s ohrožením zaměstnanců na jejich životě a zdraví.
Naším cílem je přiznání zvláštních příplatků těmto zaměstnancům podle mzdových předpisů, resp.
v budoucnu využít instituce Úrazové pojišťovny k přiznání vysokého odškodnění rodině v případě ztráty
života nebo vážného poškození zdraví jejich příslušníka při této rizikové činnosti.
23
Ing. Jiří Landa
CityPlan, spol. s r.o.
Ing. Lubomír Tříska
CityPlan spol. s r.o.
Ing. Jiří Landa (*1943) je významným odborníkem v oboru dopravních inženýrských staveb a dlouholetý člen
silniční společnosti a člen redakční rady časopisu Silniční obzor. Ing. Landa má více jak čtyřicetileté
zkušenosti v navrhování a realizaci dálničních, silničních, letištních a jiných systémů v České republice.
Převážnou část své odborné praxe zažil jako projektant Vojenského projektového ústavu v Praze a na
různých stavbách. Dva roky strávil v navrhování a realizaci staveb v Iráku a jeden rok ve službách americké
firmy Power International. Již patnáct let pracuje ve vedoucí funkci ve firmě CityPlan v Praze.
Ing. Landa byl rovněž řadu let předsedou zkušební komise dopravních staveb pro Čechy ČKAIT, Českého
svazu stavebních inženýrů ve funkci předsedy skupiny Dopravní komise Pražského magistrátu. Již druhé
volební období je členem Dopravní komise Středočeského kraje a je rovněž viceprezidentem ITS Czech
Republic – společnosti pro podporu ITS v České republice.
Ing. Jiří Landa se intenzivně věnuje otázkám dopravního inženýrství jako významné složce projektování
a prosazování dopravních staveb. Přitom se zejména zasazuje o větší pozornost bezpečnosti silniční
dopravy, zejména prosazováním pojmů „Bezpečná silnice“ a „Silnice odpouštějící“ do našeho odborného
povědomí.
Je řešitelem celé řady výzkumných úkolů v oblasti dopravy.
Ing. Lubomír Tříska (*1976) je absolventem ČVUT fakulty dopravní, obor Automatizace v dopravě
a telekomunikacích. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil do firmy CityPlan na pozici vedoucího
projektu. V současné době pracuje jako vedoucí Oddělení výzkumných, vývojových a mezinárodních
projektů, bezpečnosti dopravy a ITS.
Profesně se zabývá zejména bezpečností dopravy, bezpečnostními audity pozemních komunikací,
hodnocením ekonomické efektivnosti dopravních staveb a také výzkumem a vývojem v oblasti dopravy.
Podílí se na řešení řady výzkumných projektů firmy CityPlan. V poslední době se podílel na řešení
výzkumných úkolů:
•
Vliv kvality pozemních komunikací a konstrukcí mostů na zvyšování bezpečnosti silničního provozu
(GAČR, projekt 103/04/0679)
•
Odolnost umělých staveb proti rozrušení dopravní infrastruktury území náhodnými či záměrnými činy
(GAČR, projekt 103/05/0904)
•
Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území identifikace nároků a přínosů (MMR, projekt WB-45-04)
•
Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010 s výhledem do roku 2015 (MD, projekt 804/210/105)
•
Aplikace dopravně-logistických přístupů v městských aglomeracích (MD, projekt 802/140/104)
24
POTENCIÁL SNÍŽENÍ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZKVALITNĚNÍM
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
V základním trojúhelníku uživatel x vozidlo x infrastruktura, spolupůsobícím na vzniku, průběhu a následcích
dopravních nehod, zaujímá infrastruktura významné, ale opomíjené místo.
Důkazy může nabídnout pouze statistika, protože na malých vzorcích může fungovat nahodilost. Statistika
jasně ukazuje na silnice relativně bezpečné (směrově dělené komunikace dálničního typu) a nebezpečné.
Pro každý typ komunikace lze vysledovat dosažitelný bezpečnostní standard, ve kterém zůstává základní
riziko nehody.
Nehodovost vyšší než je základní riziko nehody dává „potenciál ke zvýšení bezpečnosti“. Nehodové úseky
a lokality a srovnání s relativně bezpečnými komunikacemi dávají jasný prostor pro kvantifikaci
dosažitelného snížení počtu a následků dopravních nehod.
Srovnání statistik délek komunikací jednotlivých typů, dopravních výkonů na nich a počtů nehod se zraněním
v létech 2004 až 2006 dává zajímavé výsledky, že tím že s růstem výkonů na dálnicích nestoupá stejně
dopravní nehodovost, jsou tyto komunikace stále relativně bezpečnější, než technicky nevyhovující
komunikace nižších tříd. Tento poměr, který vztažen k počtu obětí dopravních nehod činil v roce 2004
1:2,14:1,93:2,17 ve prospěch dálnic se v roce 2006 zvýšil až na 1:3,89:4,03:7,90 což přímo nabízí
významný bezpečnostní potenciál k využití.
V příspěvku jsou demonstrovány tři metodické přístupy k aktivnímu zvyšování bezpečnosti komunikací ze
3 zemí či projektů. Prezentován je komplexní metodický a právní rámec v Německu. V Německu musí
správci komunikací bezpečnostní potenciál zohlednit v programech rozvoje a údržby silnic. Soustava
směrnic, metodik a legislativních opatření dává jasné povinnosti a postupy.
Dále je prezentována metodika vytváření bezpečného silničního prostředí, uplatňovaná v Austrálii, konkrétně
v Novém Jižním Walesu.
Do třetice jsou prezentovány přístupy evropského projektu EuroRAP, vycházejíci z principu vytváření
rizikových map (Risk Mapping) a naopak hodnocení bezpečnostní kvality komunikace (Star Rating). Na
příkladu silnic I. třídy ve Středočeském kraji je demonstrováno hodnocení bezpečnosti respektive rizikovosti
komunikací podle této metodiky.
25
Ing. Stanislava Jakešová
Krajský úřad Libereckého kraje
Ing. Stanislava Jakešová je absolventkou VŠD v Žilině (obor provoz a ekonomika dopravy) a distančního
studia University Pardubice „Právo v dopravě“. Od roku 1990 působila na Okresním úřadě Liberec jako
vedoucí referátu dopravy. Od roku 2002 je vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje. Od roku 2006 je
členkou sekce BESIP ČSS.
Od vzniku Euroregionu Nisa (1991) je členkou pracovní skupiny Doprava, v rámci které spolupracuje
s kolegy z Polska a Německa a současně dlouhodobě spolupracuje s kolegy ze Švýcarského kantonu
St. Gallen, zejména v oblasti dopravy.
Zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je jednou z priorit Libereckého kraje, aktivity
jsou realizovány ponejvíce prostřednictvím resortu dopravy.
26
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V LIBERECKÉM KRAJI –
ZKUŠENOSTI S NAPLŇOVÁNÍM KONCEPCE
Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo dokument „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“ v roce 2003. To
znamená, celý rok před schválením „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Cílem této koncepce
je, na základě podrobné analýzy, vymezení a definování základních problémových okruhů v oblasti BESIP,
které by mohl Liberecký kraj ovlivnit, vytyčení možných opatření a stanovení krátkodobých a dlouhodobých
cílů, vedoucích ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje.
Každoročně probíhá vyhodnocení naplňování úkolů stanovených koncepcí a aktualizace koncepce.
Činnosti stanovené v „Koncepci BESIP v Libereckém kraji“ jsou zaměřeny na dvě hlavní oblasti, a to:
•
Pozemní komunikace.
•
Lidský činitel.
Příspěvek se bude zabývat pouze oblastí
pozemních komunikací. Lze konstatovat, že se
Liberecký
kraj
dlouhodobě
zabývá
problematikou snižování počtu dopravních
nehod na pozemních komunikacích, ovšem
zvyšování intenzit provozu na silnicích
vyžaduje soustředěnou a trvalou pozornost
všech subjektů, která není dostatečná.
„Koncepce BESIP LK” se potýká s podobnými
problémy jako „Národní strategie bezpečnosti
silničního provozu“.
NEHODOVOST
V LIBERECKÉM
KRAJI
ZÁKLADNÍ DATA O LBERECKÉM KRAJI
Počet obyvatel
445 405
Délka silnic I. Třídy v km
329
Délka silnic II. Třídy v km
487
Délka silnic III. Třídy v km
1 620
Stupeň motorizace
1,63
Stupeň automobilizace
2,46
Počet řidičů registrovaných v Libereckém kraji
275 027
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ZMĚNA
2006/2005
(%)
Dopravní nehody
8 319
8 642
8 637
8 757
9 018
8 564
- 5,03
Počet usmrcených
37
50
63
38
42
45
+ 7,14
Za prioritu moderní evropské dopravní politiky již není považována rychlá a nerušená jízda motorových
vozidel, ale snaha o trvale udržitelnou mobilitu na základě hledání rovnováhy a harmonizace podmínek
jednotlivých druhů dopravy (pěší, cyklistická, veřejná, individuální automobilová).
V 1. pololetí roku 2007 bylo v důsledku závady komunikace způsobeno v Libereckém kraji celkem 17
dopravních nehod, při kterých byla lehce zraněna 1 osoba a hmotná škoda dosáhla 3 mil Kč.
Tyto statistické údaje sleduje Policie České republiky. Ve skutečnosti se špatný stavebně technický stav
pozemních komunikací spolupodílí na vzniku dopravních nehod mnohem častěji. V policejních statistikách
jsou jako příčiny takových dopravních nehod uváděny nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě
a nesprávný způsob jízdy řidiče vozidla.
Čtyři roky práce nad koncepcí, která si za cíl vytyčila snížení počtu dopravních nehod, zejména těch
s vážnými následky na zdraví již dovolují bilancovat. Bilance ovšem není příliš optimistická.
27
Doc. Ing. Petr Slabý, CSc.
České Vysoké Učení Technické – Stavební fakulta
Ing. Petr Mondschein
České Vysoké Učení Technické – Stavební fakulta
Doc. Ing. Petr Slabý, CSc. (*1939) - absolvent Vyšší průmyslové školy stavební v oboru Dopravní stavby
(1958). Několikaletá praxe jako stavební projektant a technik (SUDOP Praha, Pražské komunikace).
Ukončení vysoké školy ČVUT – FSv v oboru KD – Silniční a městské dopravní inženýrství (SAMDI – 1967)
a nástup na místo asistenta na katedru silničních staveb FSv ČVUT. Souběžně dlouhodobé částečné úvazky
jako projektant v Technosportu ČSTV a jako řešitel výzkumných úkolů v ÚDI Praha. Projektová praxe
v oboru dopravního inženýrství 1964-2006. Nejvýznačnější výstupy vědeckovýzkumné práce za poslední
období: Závěrečná zpráva GAČR 103/96/0215 - Dopravně inženýrská analýza a možnosti eliminace
nehodových míst, a GAČR 103/02/0065 Problematika objektivnosti hodnocení bezpečnosti silničního
provozu. Řešitel výzkumného úkolu „Výzkum zvyšování bezpečnosti silničního provozu na pozemních
komunikacích pomocí dopravně - inženýrských a dopravně - organizačních opatření“, projekt MDČR
č.801/110/112, výzkum probíhal 2001 – 2006.
Je stálým přispěvatelem do časopisu Silniční obzor s články zaměřenými především na problematiku
křižovatek, jejich kapacitu a bezpečnost provozu, otázky teorie dopravního proudu a vybrané otázky
z nehodovosti (např. nehodovost mladistvých a na železničních přejezdech). Významně se angažoval
v oblasti dopravního zklidňování při jejich zavádění do legislativy v podobě Technických podmínek i při jejich
realizaci v praxi. Jako pedagog působí na různých fakultách: mimo FSv i na Dopravní fakultě ČVUT, TU
Jana Pernera v Pardubicích a Vysoké škole ekonomické v Institutu oceňování nemovitostí. Na kmenové
stavební fakultě je angažován od samotného vzniku zaměření Silniční a městské dopravní inženýrství podílel
se na tvorbě učebních plánů. Od roku 1986 docentem v oboru Teorie a konstrukce. Dále spolupracoval při
ustavení nového učebního oboru Inženýrství životního prostředí, stejně jako při založení FD ČVUT. Je
školitelem doktorandů a diplomových projektů, spoluautorem řady titulů skript z dopravního stavitelství i
inženýrství na obou fakultách ČVUT. V odborné veřejnosti působil dlouhodobě ve funkci tajemníka sekce
SAMDI při ČsVTS.
Nejvýznačnější publikace z poslední doby: Studie o technice, Encyklopedický dům, 2003, Capacity of the
small Roundabouts, sborník Mobilita 04, 9. Mezinárodní konferenca, Bratislava 2004. Identification and
Forecasting of the Road Safety, sborník 11.mezinárodní konference, Žilina 2003
Ing. Petr Mondschein (*1975) – je absolventem ČVUT, Fakulta stavební, obor konstrukce a dopravní stavby
(1993 – 2000). Navazuje doktorským studiem v oboru Konstrukce a dopravní stavby u školitele Doc. Ing.
Františka Luxemburka, CSc. V roce 2002 nastupuje jako odborný asistent na katedře silničních staveb
a v roce 2006 se stává vedoucím oborové laboratoře OL 136 (silniční laboratoře) při katedře silničních
staveb. V letech 2002 – 2004 byl členem studentské komory Akademického senátu a od roku 2006 je
členem zaměstnanecké komory AS. Jeho odborným zaměřením je problematika technologií v silničním
stavitelství, zejména problematika sledování vlastností asfaltových směsí a jejich zkoušení, nové směry
a trendy ve znovupoužití materiálů ve stavbě PK. Je členem řešitelských kolektivů projektů VaV MŠMT, MD
ČR, GAČR. V rámci pedagogických povinností se také zaměřuje na problematiku bezpečnosti a dopravního
inženýrství. Je řešitelem projektu MDČR 1F54L/014/130 Multikriteriální hodnocení nebezpečnosti
železničních přejezdů (2005 – 2008).
28
Motto: „Stálý vzrůst provozu na silnicích, zejména však provozu motorových vozidel má pohříchu také
vzápětí růst dopravních nehod a srážek vlaků s těmito vozidly silničními na železničních přejezdech.
Ministerstvo železnic neopomenulo a neopomíjí se zřením k těmto poměrům učiniti vhodná opatření, čelící
ke zlepšenému výkonu služby železniční k zamezení těchto nehod.“ Začátek výnosu Ministerstva vnitra ČSR
1
ze dne 29.3.1928 „Nehody na železničních přejezdech“.
Železničním přejezdem nazýváme úrovňové křížení pozemní komunikace s dráhou a železničním
přechodem pak úrovňové křížení komunikace určené výlučně pro pěší s dráhou; v obou případech označené
výstražným křížem. Nebezpečným pásmem přejezdu je prostor na pozemní komunikaci, který je ohraničený
svislými plochami rovnoběžnými s krajními kolejemi ve vzdálenosti 2,5 m od os krajních kolejí na vnější
strany přejezdu.
Státní organizace Správa železniční dopravní cesty převzala od Českých drah ke dni svého vzniku, tj.
k 1. 1. 2003 do evidence celkem 8 585 přejezdů, ke dni 31. 12. 2004 evidovala celkem 8 507 přejezdů.
Situace na železničních přejezdech v České republice je stále stejně vážná. To dokládá i počet nehod viz
graf. Střet drážního vozidla s automobilem nákladním či osobním má vzhledem k charakteru nehody
dalekosáhlé důsledky jak na majetku, tak zejména na životech. Proto je nutné provádět vše pro opatření
snižující riziko nehody na železničním přejezdu a zvyšovat jeho bezpečnost.
Počet dopravních nehod
350
298
287
300
250
274
235
200
150
100
50
68
57
53
24
0
2002
2003
2004
2005
Rok
Počet nehod celkem
1
Usmrcené osoby
ZIMEK, Pavel. Železniční přejezd jest vždy místem nebezpečným... Železničář 6/2005.
29
Neal Skelton
ITS, Velká Británie
Neal Skelton je vedoucím sekce odborných služeb v ITS UK; před nástupem do této pozice působil jako
důstojník zásahových jednotek Královské námořní pěchoty a má za sebou třicetiletou kariéru v policejních
sborech provincií Dorset a Northumberland. Jako vedoucí sekce odborných služeb v ITS UK je zodpovědný
za poskytování technických expertíz potřebných při plnění cílů ITS UK pro zvyšování počtu implementací ITS
řešení ve Velké Británii, a propagaci činnosti ITS UK v zahraničí. Dále je ředitelem innovITS, kterému
donedávna také dočasně předsedal.
Jeho policejní kariéra byla velmi rozmanitá a kromě výkonu služby městské policie působil v celé řadě funkcí
od protiteroristického poradce, vyšetřovatele trestných činů, supervizora motorizovaných hlídek, policejního
instruktora a školitele právních předpisů, až po provádění železničních kontrol a plánů leteckých operací.
Kromě uvedeného, čítají jeho aktivity nejrůznější role strategického, podnikového a provozního plánování.
V rámci své policejní kariéry působil dlouhodobě v Policejní vědecko-výzkumné sekci Ministerstva vnitra
v pozici Policejního konzultanta zodpovědného za zpracovávání reportů mezi Britskou Asociací nejvyšších
policejních důstojníků (ACPO) a Ministerstvem vnitra. Analýzy zahrnovaly celou řadu odvětví, jako např.
Digitální zobrazení v systému trestního práva, Snižování kriminality, Prevence kriminality, Silniční politika,
Letecká podpora a později především Inteligentní Dopravní Systémy (ITS). Spolu se svým kolegou vydal
řadu publikací zabývajících se významem technologií ITS pro Policejní službu, které výrazně přispěly
k propagaci těchto technologií v rámci Ministerstva vnitra a Policie, včetně ACPO ITS.
Před nástupem do policejní služby působil jako důstojník speciálních jednotek Královské námořní pěchoty,
má zkušenosti z aktivní služby v různých částech Evropy, včetně výcviku pro speciální boj v arktickém
prostředí (Arctic Warfare Training).
Jeho kvalifikace zahrnuje titul MA, post-graduální diplom v Management Studies, Diplom a Certifikát v oblasti
Totálního řízení kvality a Business Excellence. Je členem Autorizovaného Institutu Managementu a členem
Policejní akademie v Bramshillu.
30
ITS IN THE UK – ITS CONTRIBUTION TO ROAD SAFETY AND
CASUALTY REDUCTION
(ITS VE VELKÉ BRITÁNII – PŘÍNOSY KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH
KOMUNIKACÍ A SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI)
Prezentace bude shrnovat pokrok v oblasti ITS (Inteligentních Dopravních Systémů) ve Velké Británii od
raných technologií a systémů až po současný stav inovací a implementací, v úvodu stručně nastíní vývoj
těchto systémů a jejich roli za poslední čtyři desetiletí. Přednáška bude doplněna statistickými daty a obrázky
demonstrujícími povahu dopravy, její druhy a využití ve Velké Británii, a jak toto ovlivňuje nebo je ovlivněno
dopravními módy a možnostmi.
Prezentace se dále zaměří na vysvětlení, jak technologie ITS podporují současná bezpečnostní opatření
a cíle snižování počtu nehod do roku 2010 v EU i Velké Británii a vyhodnotí jejich vliv v porovnání se
stávajícími a budoucími objemy dopravy. Zmíněny budou ITS technologie, které asistují řidiči a snižují jeho
vytížení v kritických momentech, jako ISA, ESC a ADAS, stejně jako systémy a prostředky pro jejich šíření.
Takové příklady zahrnují Detekci dálničních nehod (MIDAS), Automatizované řízení dopravy na dálnici M42
(ATM), Národní centrum řízení dopravy (NTCC), Systém řízení městské dopravy (UTMC) spojený
s přidruženým software (SCOOT) nebo Cestovní informační služby na dálnicích (TIH).
Téma inovace bude obsahovat i průzkum aktuálních a budoucích aktivit ITS ve Velké Británii a zahrnovat
klíčové vlivy a vyhodnocení, které hrají roli při zavedení a implementaci ITS systémů. Závěrem prezentace
budou zmíněny i související požadavky aktuální bezpečnostní politiky (i v rámci EU) a identifikovány budoucí
příležitosti a výzvy pro rozvoj v odvětví ITS.
31
Dr. Suzanne Charman
EuroRAP, Velká Británie
Dr. Suzanne Charman se připojila k EuroRAP AISBL v září 2005 a od té doby je zodpovědná za vedení
prací zaměřených na interakci silnice – vozidlo a těžké nákladní automobily. Dále je zapojena do EuroRAP
aktivit pro skupinu Střední a Východní Evropy. Dr. Charman je manažerem Mezinárodního programu
hodnocení silnic iRAP; byla u jeho založení v roce 2006 a řídí pilotní program – vývoj nových nástrojů pro
zpracování dat a inspekčních procedur napříč třemi kontinenty. Dr. Charman dokončila v roce 2003 studia
s titulem PhD. – obor Interakce člověk-počítač a dále pracovala jako konzultant v oblasti vlivu lidských
faktorů, zaváděla a řídila výzkumné činnosti v systému školení, vzdělávání a výkonu činností pro nejrůznější
bezpečnostní a vojenské aplikace.
32
EURORAP – GETTING ORGANIZED TO MAKE ROADS SAFE
(EURORAP – SPOLEČNĚ K BEZPEČNĚJŠÍM KOMUNIKACÍM)
Evropský program hodnocení silnic (EuroRAP) byl zahájen v roce 2000 jako zásadní iniciativa na podporu
dosažení Evropského cíle snížení obětí dopravních nehod o 50 % do roku 2010. EuroRAP se stal
specifickou asociací, díky které mohou subjekty bezpečného silničního systému – uživatelé, výrobci
automobilů, správci komunikací a další autority – rozvíjet a propagovat bezpečnější silniční infrastrukturu.
Poslední zpráva „EuroRAP – společně k bezpečnějším komunikacím (www.eurorap.org) předkládá vývoj
iniciativy ve 23 zemích, včetně České republiky.
Mezinárodní program hodnocení silnic (iRAP) byl založen v roce 2006 jako organizace zastřešující doposud
zavedené programy v Evropě (EuroRAP), Austrálii (AusRAP) a USA (usRAP) a propagující Programy
hodnocení silnic po celém světě. iRAP byl také vytvořen na podporu aktivit v méně vyspělých a zaostalých
zemích „třetího světa“.
iRAP umožňuje implementaci rozsáhlých programů na zvýšení bezpečnosti komunikací tam, kde dochází
k četným úmrtím a vážným zraněním. Toho je dosahováno využitím metodiky hodnocení, která doporučuje
postupy rychlých, nízkonákladových opatření s vysokou návratností, jako např. chodníky, přechody pro
chodce a bezpečnější uspořádání dopravního prostoru. Obdobně začal EuroRAP tvořit evidenční databáze
komplexních programů pro zvyšování bezpečnosti silniční sítě, s vysokou efektivitou ve snížení počtu
tragických dopravních nehod na národních úrovních.
33
Ing. Jarmil Valášek
Institut ochrany obyvatelstva, GŘ HZS, MV
Ing. Jarmil Valášek, Ph.D. (*1960) je zástupcem ředitele Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.
Vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci, obor ekonomika spotřebního průmyslu. Nejprve
pracoval jako vedoucí výroby v textilním průmyslu a od roku 1988 působil v různých funkcích Civilní ochrany
ČR. Od roku 2001 působí na MV-GŘ HZS ČR, Institutu ochrany obyvatelstva. Ve Vysoké vojenské škole
pozemního vojska ve Vyškově absolvoval doplňující studium pedagogiky a psychologie, doktorské studium
pak na Univerzitě obrany v Brně. Ve své vědecké a pedagogické práci se zaměřuje na problematiku
krizového řízení, civilního nouzového plánování a ochrany obyvatelstva. V předmětné oblasti je autorem řady
odborných článků a externím učitelem na vysokých školách. Je manažerem výzkumných projektů a záměrů
majících vztah k této problematice. Významně se podílí na implementaci bezpečnostního výzkumu
v podmínkách České republiky.
34
PŘÍSTUPY KE KRITICKÉ INFRASTRUKTUŘE – DOPRAVA
Kritická infrastruktura je neodmyslitelnou součástí bezpečnostního systému. Kritickou infrastrukturou se
rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost
státu, ekonomiku, veřejnou správu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a další oblasti
nezbytné pro zachování základních funkcí státu. Aby stát mohl plnit svoji funkci kvůli níž vznikl, to znamená
zabezpečit ochranu chráněných zájmů: životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí, existenci lidské
společnosti, musí mít fungující kritickou infrastrukturu. Žádný stát zatím nedosáhl takového stupně
zabezpečení, aby zabránil živelním pohromám, haváriím, vyloučil útoky proti dopravním prostředkům,
objektům a zařízením, zabránil nebezpečným činům namířeným proti bezpečnosti dopravy, zdraví a životu
osob a jejich majetku apod. V době ohrožení jsou dopravní objekty, zejména letiště, důležité železniční uzly,
úseky dálnic, mosty a další objekty hlavním cílem protivníka. Přitom je třeba vzít v úvahu, že objekty
a zařízení dopravy jsou převážně přístupné široké veřejnosti, a proto jsou lehce zranitelné.
35
Ing. Petr Hofhansl, Ph.D.
Ing. Peter Súkenník
Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (1974) ukončil v roce 1998 studium oboru Dopravní infrastruktura v území na FD
ČVUT v Praze, obor dopravní infrastruktura v území. V roce 2001 vykonal státní doktorskou zkoušku
v studijním programu „Technika a technologie v dopravě a spojích“, studijní obor „Dopravní systémy
a technika“ na FD ČVUT v Praze. V roce 2006 obhájil disertační práci na téma „Aplikace videodetekce
dopravního proudu v dopravním inženýrství“ na téže fakultě a byl mu udělen akademický titul „doktor“. Je
vedoucím oddělení dopravního plánování ve firmě CityPlan spol. s r.o., kde se již několik let zabývá tvorbou
matematických modelů dopravních zátěží, mikrosimulacemi dopravního proudu, dopravně - ekonomickými
posudky a analýzami v celé šíři dopravně - inženýrské problematiky.
Ve vědeckovýzkumné činnosti se jako spoluřešitel podílel na výzkumném úkolu "Systematika, účelnost
a stav dopravního značení v rámci telematiky na pozemních komunikacích", jehož výstupem bylo vytvoření
technických podmínek TP 141 „Zásady pro systémy proměnného dopravního značení a zařízení pro
proměnné provozní informace na pozemních komunikacích“, projekt MDS ČR, výzkum proběhl v letech
1997 – 1999, dále se podílel na výzkumném úkolu „Modelování dopadu ceny a rozsahu zpoplatnění
pozemních komunikací na silniční síť s využitím dopravního modelu ČR a návazné evropské sítě“, projekt
MD ČR 1F51D/119/120, výzkum proběhl v roce 2005. V současné době se jako spoluřešitel podílí na
projektu „Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek s ohledem na
jejich bezpečnost, výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, projekt GA ČR 103/06/859, výzkum probíhá od
roku 2006.
Ing. Peter Súkenník (*1979) ukončil v roce 2002 studium v oboru Silniční stavitelství na Stavební fakultě
Žilinské univerzity. V průběhu dvouletého působení na Katedře silničního stavitelství, kde se věnoval
dopravnímu plánování, absolvoval tříměsíční stipendijní pobyt na Institutu dopravního plánování Technické
Univerzity ve Vídni. V roce 2005 nastoupil do společnosti CityPlan na pozici vedoucího projektu. Profesně se
zabývá zejména dopravními modely, a to od makroskopických až po mikroskopické dynamické simulační
modely. Předmětem jeho činnosti jsou dopravní prognózy, analýzy, posouzení a optimalizace projektových
řešení s důrazem na moderní modelové řešení.
Rovněž se podílel, resp. podílí jako spoluřešitel na výzkumných úkolech realizovaných společností CityPlan:
•
„Modelování dopadu ceny a rozsahu zpoplatnění pozemních komunikací na silniční síť s využitím
dopravního modelu ČR a návazné evropské sítě“, projekt 1F51D/119/120 MD ČR, realizován v roce
2005;
•
„Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek s ohledem na
jejich bezpečnost, výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, projekt GA ČR 103/06/859, výzkum
probíhá od roku 2006;
•
„Rozvoj mikrosimulačních metod pro optimalizaci návrhu a řízení mimoúrovňových křižovatek
s ohledem na jejich bezpečnost a provozní efektivnost,“ projekt GA ČR 103/07/1673, výzkum
probíhá od roku 2007.
36
VYUŽITÍ METOD MIKROSIMULACE PRO OPTIMALIZACI NÁVRHOVÝCH
PRVKŮ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK S OHLEDEM NA JEJICH
BEZPEČNOST A VÝKONNOST A POHYB CHODCŮ A CYKLISTŮ
Příspěvek byl připraven v rámci výzkumného úkolu GA ČR „Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci
návrhových prvků okružních křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost a výkonnost a pohyb chodců
a cyklistů“, řešeného společností CityPlan. Ústředním tématem jsou moderní postupy mikroskopické
simulace dopravního proudu a jejich využití v praxi. Simulace probíhající v čase představuje nespornou
výhodu oproti výpočetním metodám, protože neposkytuje výsledky pouze v průměrných hodnotách
sledovaného parametru (zdržení, délka kolony apod.), ale pracuje se vzájemnou dynamickou interakcí
jednotlivých vozidel a umožňuje tak sledovat vývoj hodnot sledovaných parametrů v čase. Tato vlastnost
nabývá na důležitosti s komplexností posuzované silniční sítě. Příspěvek stručně informuje o přípravě
modelu prostřednictvím dopravních průzkumů na okružních křižovatkách, zaměřeného na zjišťování rychlosti
vozidel a velikosti kritických mezer, což zároveň představuje získávání kalibračních dat pro mikroskopickou
simulaci dopravního proudu.
Jádrem příspěvku jsou ilustrace postupů při kapacitním posuzování silniční sítě a optimalizační proces
v podobě identifikace kritických míst, návrhu řešení a průkazu funkčnosti optimalizovaného návrhu.
Pozornost je dále věnována možnostem výstupů ze simulačního modelu, konkrétně tabelárním a grafickým
statistickým hodnocením, animacím a vizualizacím dopravního proudu v 3D. Zmíněná je rovněž provázanost
s makroskopickým modelem silniční sítě ČR, který je dlouhodobě budován a aktualizován společností
CityPlan v prostředí softwaru VISUM® až po úroveň silnic III.tříd s návazností na okolní státy.
Součástí příspěvku jsou ukázky mikrosimulace vybraných okružních křižovatek, provedených společností
CityPlan v posledním období.
37
MUDr. Martin Oberreiter
Chirurgická klinika FN Hradec Králové
MUDr. Martin Oberreiter (*1976) je absolventem lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy
v Praze, kterou dokončil v roce 2003.
Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil jako lékař na chirurgickou kliniku ve FN Hradec Králové. V roce
2003 se účastnil stáže v nemocnici E.S.S.A. Lyon-Bron ve Francii, úspěšně prošel vojenským kurzem
BATLS (Battlefield Trauma Life Support) a později se stal instruktorem tohoto kurzu. V roce 2005 zdárně
ukončil chirurgický základ. V témže roce absolvoval čtyřměsíční stáž v USA v Texasu, kde úspěšně prošel
vysoce ceněným kurzem ATLS (Advanced Trauma Life Support) a náročným vojenským kurzem C4
(Tactical Combat Casualty Care Course). Dále absolvoval měsíční stáž na klinice chirurgie a popáleninové
medicíny v nemocnici BAMC v San Antoniu – nemocnici pro americké vojáky zraněné ve válečných
konfliktech.
MUDr. Martin Oberreiter je členem České chirurgické společnosti a Společnosti vojenských lékařů J.E.P.
V současné době je na pozici staršího chirurga polního chirurgického týmu 6. polní nemocnice.
38
Skutečnost, že bezpečnost na směrově rozdělených pozemních komunikacích je obecně několikrát vyšší
než např. na silnicích I. třídy, je dávno prokázána a byla zde pěkně popsána na minulé konferenci např. Prof.
Ing. F. Lehovcem, CSc. a Ing. M. Uhlíkem ze Stavební fakulty ČVUT. Statistická data a činnost Záchranné
služby se zaměřením na dopravní nehody spolu s návrhem zmírnění nehodovosti na silnicích a zmírnění
následků dopravních nehod na zdraví přednesl v loňském roce MUDr. Zdeněk Schwarz ředitel ZZS hl. m.
Prahy.
V této prezentaci budou uvedena recentní data od ZZS KHK (Zdravotnické záchranné služby
Královéhradeckého kraje), FN HK (Fakultní nemocnice Hradec Králové) a PČR týkající se úseku dálnice D11
a silnice I. třídy I/11 od Poděbrad do Hradce Králové v roce 2006 a 2007.
Hlavní část prezentace bude však spíše praktickým průvodcem, který seznámí vážené auditorium s dnešním
osudem účastníků dopravních nehod, kteří přežijí, ale jsou vážně až smrtelně zranění. Bude předvedeno
jakou šanci má dnes těžce raněný na převoz do nemocnice, která je plně vybavena a připravena okamžitě
řešit tento závažný stav. Bude popisovat konkrétní cestu raněného od laické první pomoci, přes postupy
záchrany života Zdravotnickou záchrannou službou a chirurgy traumacenter, až k následné péči o takto
těžce zraněné.
Cílem prezentace je názorně ukázat, co stojí za statistickými čísly a odbornými názvy, jako je např. termín
„těžce raněný“.
39
Mgr. Václav Valenta
DI HLMP, Policie ČR
Mgr.Václav Valenta (*1961) - Absolvent Pedagogické fakulty VŠ Pedagogické v Hradci Králové více jak 20
let pracuje v oboru policejního šetření dopravních nehod v hl. m. Praze. V profesní kariéře prošel různými
pozicemi u dopravní služby a déle jak deset let působil ve funkci vedoucího oddělení dopravních nehod
dopravního inspektorátu správy hl. m. Prahy Policie ČR. V současné době pracuje na místě vedoucího
odboru vyšetřování dopravních nehod služby kriminální policie a vyšetřování správy hl. m. Prahy Policie ČR.
Aktivně se účastnil mnoha domácích i zahraničních konferencí, s tématy dokumentování a šetření
mimořádných událostí v dopravě, publikuje v odborných časopisech. Mimo jiné se podílel na vývoji
a zavádění počítačového zpracování spisové dokumentace a evidence případů dopravních nehod
v 90. letech minulého století a vývoji a realizaci geografického informačního systému dopravních nehod
v Praze v letech 2001 – 2007. Byl i v týmu řešitelů grantového úkolu MVČR G 004 – Drogy v dopravě. Nyní
studuje doktorandské studium na Dopravní fakultě ČVUT v Praze.
40
LOKALIZACE MÍST DOPRAVNÍCH NEHOD V PRAZE – JEDNA Z ČÁSTÍ
GEOGRAFICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
Každá dopravní nehoda na některé z páteřních komunikací v Praze má negativní dopad na plynulost
dopravního proudu v celé aglomeraci. Dopravní komplikace se vzhledem k dosud nerealizovaným stavbám
pražských okruhů, přenášejí i na relativně vzdálené lokality od místa dopravní nehody. Větší počet
dopravních nehod v krátkém časovém intervalu navozuje dopravní kolaps.
Využívání informací z „GIS Nehody“ by mělo patřit k významným informačním zdrojům o četnosti dopravních
nehod v dané lokalitě, jejich příčinách a následných dopadech na plynulost dopravního proudu. Současně by
tyto informace měly být základem pro dopravně inženýrská opatření, vedoucí ke snížení počtu dopravních
nehod a zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
V prezentaci jsou uvedeny zajímavé místní a časové souvislosti vzniku dopravních nehod na jedné
z nejzatíženějších komunikací v České republice – pražské Jižní spojce.
41
Ing. Milan Komínek
Ing. Milan Komínek (*1947) je v současné době jednatelem firmy CityPlan spol. s r.o. Celý svůj profesní život
se zabývá projektovou konzultační a výzkumnou činností v oboru mostů a inženýrských konstrukcí. Navrhl
desítky realizovaných mostních a inženýrských staveb, je autorem řady odborných článků, přednášel na
řadě domácích i zahraničních konferencí (např. Pittsburgh - USA 1997, Kobe – Japonsko 1998, Rio de
Janeiro – Brazílie 1999).
Z významnějších ocenění lze jmenovat Evropskou cenu udělenou v roce 1999 za spoluautorství zavěšeného
Mariánského mostu v Ústí nad Labem, který byl v roce 2000 vyhlášen jako jeden z deseti nejvýznamnějších
mostních a inženýrských staveb světa minulého desetiletí. V roce 1990 obdržel Národní cenu ČR za
nekonvenční řešení mostních a inženýrských konstrukcí (spoluautoři ing. Mach, ing. Trčka).
42
ODOLNOST A BEZPEČNOST MOSTŮ PROTI ROZRUŠENÍ DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURY ÚZEMÍ NÁHODNÝMI ČI ZÁMĚRNÝMI ČINY
Není zajisté sporu o tom, že pro bezpečnost dopravní infrastruktury jsou základními a rozhodujícími
kritickými prvky umělé dopravní stavby, zvláště pak mosty a tunely. Jejich správná a bezpečná funkce je
nezbytná pro zajištění ochrany základních zájmů státu, kterými jsou zejména životy a zdraví obyvatel,
zabezpečení majetku, ochrana životního prostředí, čili zajištění ekonomické a společenské stability,
obranyschopnosti a fungování státu.
Prioritou při řešení zvýšení bezpečnosti kritické dopravní infrastruktury je identifikace nejzranitelnějších míst
na silniční síti a stanovení dopadů jejich narušení nebo vyřazení z funkce.
Za tímto účelem byl v rámci grantového projektu řešeného GAČR pod názvem „Odolnost umělých staveb
proti rozrušení dopravní infrastruktury území náhodnými či záměrnými činy“, zpracován modifikovaný
matematický dopravní model vybrané demonstrační oblasti ve Středočeském a Ústeckém kraji na pozadí
dopravního modelu celé ČR s vlivem přeshraničních vazeb na okolní státy. Na několika ukázkách
matematické simulace je v této přednášce demonstrován vliv a dopad případného kolapsu významných
kritických prvků resp. zásadní význam možných preventivních opatření zvyšujících jejich bezpečnost a tedy
i celé dopravní sítě. Význam těchto míst v silniční kritické infrastruktuře je třeba definovat, aby mohly být
určeny priority jejich ochrany resp. zvýšení jejich odolnosti.
Jako ilustrativní ukázky budou uvedeny simulace:
•
stavu při katastrofální povodni na Labi
•
stavu při vyřazení tunelu Komořany na budovaném silničním okruhu kolem Prahy (SOKP)
•
dopravního kolapsu při vyřazení Barrandovského mostu v Praze
•
stavu při vyřazení mostu v Suchdole na budovaném SOKP
•
situace při uzavření nebo vyřazení z funkce atraktivního Nuselského mostu v Praze
•
situace při vyřazení sice neatraktivního, ale kritického mostu u Průhonic na dálnici D1
Aby se předešlo fatálním dopadům rozrušení dopravní infrastruktury je nutné vytvořit nástroj pro kontinuální
hodnocení rizik silniční kritické infrastruktury, návrh vhodných protiopatření a zhodnocení jejich účinnosti.
Příspěvkem k řešení uvedené problematiky je obsahem této přednášky, ve které byly využity výsledky
projektu GAČR r.č. 103/05/0904.
43
Ing. Šárka Navarová, Ph.D.
Kraso požárně technický servis s.r.o.
Ing. Šárka Navarová, Ph.D. po absolvování gymnázia v Chomutově se specializací na elektrotechniku
(1983) nastoupila ke studiu na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze, obor
ASŘ, který zakončila v roce 1991. Poté absolvovala pomaturitní studium na SOŠ PO MV ve Frýdku Místku
v oboru PO, který absolvovala v roce 1995. V roce 2005 zakončila doktorandské studium na VŠB TU
v Ostravě – FBI. Je autorizovanou inženýrkou (ČKAIT) v oboru požární bezpečnosti staveb, OOZ v PO.
Ing. Navarová je spolu s Ing. Kratochvílem spoluautorkou celé řady článků a publikací na téma požární
bezpečnost:
•
Kratochvíl V., Navarová Š.: Kovové tlakové láhve – nebezpečí nehrozí. Sborník konference Červený
kohout 2000, České Budějovice
•
Kratochvíl V., Navarová Š.: Ralsko: Výbuchem k prevenci. Hasičská a záchranářská alarm revue,
č. 1/1999, 2/1999, 3/1999
•
Kratochvíl V., Navarová Š.: Tlakové láhve v podmínkách požáru. Sborník přednášek – mezinárodní
konference Požární ochrana ´99, VŠB TU Ostrava 1999
•
Kratochvíl V., Navarová Š., Zajíc, L.: Výbuchy hořlavých plynů (požární bezpečnost staveb). Stavitel
2/2000
•
Kratochvíl V., Navarová Š.: Výbuchy kovových tlakových láhví. 150 – hoří – odborný časopis požární
ochrany, 1/2000
44
APLIKACE VÝSLEDKŮ CVIČENÍ SLOŽEK IZS A JEJICH POUŽITÍ PRO
ANALÝZU POŽÁRNÍHO RIZIKA
Prověřovací a taktická cvičení složek IZS jsou nedílnou součástí bezpečnostního řešení
na komunikacích. Při těchto cvičeních se ověřuje správnost navržených uzlových bodů pro poskytnutí
pomoci, příjezdových tras, míra účinnosti vzájemné spolupráce složek IZS při mimořádných událostech na
komunikacích.
Získané výsledky těchto praktických cvičení musí být zpracovány s odpovídající mírou věrohodnosti pro
posuzovaný komunikační celek. Zejména časové údaje dojezdů složek IZS včetně zohlednění dostatečného
technického, zdravotnického a organizačního zabezpečení jsou podkladem pro zpracování požárních
poplachových plánů krajů. Tyto požární poplachové plány krajů jsou základním materiálem pro rozhodovací
proces při vzniku skutečné mimořádné události. I přes získané výsledky z praktických cvičení se musí
provádět komparace se skutečnými událostmi tak, aby případné rozdíly byly zapracovány a při dalších
mimořádných událostech bylo dosaženo co největší míry objektivity.
Analýza
požárního
rizika
představuje
využití
výsledků
sledování
intenzity
dopravy
a zastoupení jak jednotlivých druhů vozidel, tak charakter přepravovaných nákladů z hlediska jejich
požárního nebezpečí. Lze předpokládat, že na dopravně zatížené trase s přepravou nebezpečných látek
musí být zasahující složky IZS vybaveny nejen po stránce technické, ale musí mít i odpovídající teoretické
znalosti a praktické zkušenosti.
Podklady pro analýzu požárního rizika tvoří:
A) Výsledky prověřovacích a taktických cvičení složek IZS
B) Vyhodnocení správnosti rozmístění opěrných bodů
C) Posouzení dostatečnosti vybavení složek IZS pro zásahy na komunikačním celku
D) Ověření znalostí zasahujících osob ve vztahu k vlastní bezpečnosti, bezpečnosti postižených osob a také
ve vztahu k ochraně životního prostředí, včetně minimalizace následných škod
Zpracování analýzy zahrnuje mimo uvedené body další faktory, které slouží k tomu, aby tato analýza
přinesla jednoznačné výstupy, zda navržený systém bezpečnostních opatření je nastaven správně a účelně.
45
Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D.
HZS HLMP
Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D. po maturitním studiu na SOŠ PO MV ve Frýdku – Místku (1985) nastoupil ke
studiu na VŠB v Ostravě (HGF), kde na katedře TPO BP v roce 1993 promoval. Na této vysoké škole rovněž
absolvoval doktorandské studium, které zakončil v roce 2005 (FBI). Od roku 1979 pracuje v oboru požární
ochrana, je autorizovaným inženýrem PBS a rovněž znalcem v oboru požární ochrana. Problematikou
požární bezpečnosti tunelových staveb se zabývá intenzivně od roku 1997.
46
Jednotky požární ochrany jsou součástí Integrovaného záchranného systému. Ve spolupráci se
Zdravotnickou záchrannou službou a Policií ČR provádějí zásahy i na komunikacích. Jedná se o dopravní
nehody, respektive vyprošťování zraněných či mrtvých osob, zabezpečení havarovaných vozidel po
dopravních nehodách, odstraňování nákladů, zabezpečování sběru uniklých pohonných hmot a další
činnosti. Všechny tyto činnosti s sebou pro zasahující složky přinášejí rizika. Praktické zkušenosti ukazují, že
riziková místa na komunikacích se soustřeďují do určitých oblastí či úseků. Analýza těchto rizikových míst
a s tím spojená rizika zasahujících složek IZS je předmětem tohoto příspěvku.
Analýza rizik zahrnuje:
A. Vytipování rizikových úseků
B. Posouzení plošného pokrytí předurčenými jednotkami požární ochrany
C. Stanovení příjezdových tras a umístění techniky na místě zásahu
D. Stanovení podmínek pro provedení společného zásahu složek IZS
E. Zajištění bezpečnosti pro zasahující složky IZS
F. Vytvoření podmínek pro odstranění následků mimořádné události s cílem co nejdříve obnovit provoz na
komunikaci
47
Ing. Jiří Lávic
Ing. Jiří Lávic (*1975) - od roku 2005 pracuje ve firmě CityPlan na pozici dopravního specialisty. Zabývá se
dopravně inženýrskou problematikou projektů silničních komunikací, křižovatek a tunelů pozemních
komunikací. Dále provádí zpracování dopravně inženýrské části ve studiích bezpečnosti a analýzách rizik
dopravních staveb. Z významnějších prací se podílel mimo jiné na návrhu nastavení proměnného
dopravního značení v tunelech Libouchec a Panenská na dálnici D8, pro definované provozní stavy a dále
pak v letech 2005 – 2007 na Studiích bezpečnosti a analýzách rizik Pražského silničního okruhu.
V předchozí době působil pět let v Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, přičemž hlavní pracovní
náplní bylo plnění úkolů souvisejících s rozvojem dopravní telematiky v hl. m. Praze. V roce 2003 zajišťoval
po technické a obsahové stránce odborné sympozium „Telematika a tvorba inteligentního dopravního
systému města“, které proběhlo v rámci výstavy dopravně technických zařízení Pragotraffic 2003. V roce
2002 pracoval několik týdnů na Leicester City Council, kde v rámci projektu HEAVEN zpracovával databázi
dopravních detektorů v Leicestru. Krátce působil také v AŽD Praha, Divize automatizace silniční techniky,
a to na pozici specialisty pro marketing a obchod.
48
ANALÝZA NEHODOVOSTI NA ZPROVOZNĚNÝCH ÚSECÍCH
PRAŽSKÉHO OKRUHU
Rychlostní silnice a dálnice patří k silničním komunikacím, které obecně vykazují nejnižší koeficienty relativní
nehodovosti. Pražský okruh (R1), který je komunikací rychlostního typu, musí splňovat, stejně jako ostatní
dopravní stavby obdobného významu přísné bezpečnostní standardy, dané platnými normami a technickými
podmínkami. Relativní nehodovost je pak i při vysokých intenzitách dopravy několikrát menší, než např. na
směrově nerozdělených místních komunikacích. Stejně tak dochází k poklesu dalších koeficientů jako je
riziko zranění při dopravní nehodě a riziko úmrtí. Zprovoznění každého nového úseku tak výrazně přispívá
k poklesu nehodovosti v porovnání se stavem, kdy je dopravní výkon přenášen po silnicích a místních
komunikacích nižších tříd.
Přesto lze v rámci hodnocení nehodovosti jednotlivých úseků Pražského okruhu, pozorovat určité rozdíly
hodnot sledovaných nehodových koeficientů. Z takového hodnocení nehodovosti lze vyvodit cenné závěry,
které lze využít jednak pro odstranění stávajících bezpečnostních deficitů a jednak např. při návrzích
a bezpečnostních opatření těch úseků a staveb, které jsou ještě ve fázi projektové přípravy. Pro tyto účely
bylo využito analýzy charakteristických vlastností, nehod a incidentů na již provozovaných částech SO R1,
konkrétně stavby 515 a 516 mezi Barrandovem a R7 a dále pak stavby 510 mezi R10 a Štěrboholskou a to
za období 2003 až 2006. Hodnocen byl soubor údajů z databáze Policejního prezidia za výše uvedené
období. Analýza a statistické zpracování údajů o dopravních nehodách na již zprovozněných úsecích
silničního okruhu byla provedena s cílem identifikovat situace a charakteristické vlastnosti úseků se
zvýšeným rizikem vzniku nehod, určit nejčastější příčiny a v návaznosti na tyto poznatky definovat
doporučení pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu na Pražském okruhu.
Přednáška je zaměřena na prezentaci zjištěných výsledků, které byly použity při zpracování bezpečnostního
auditu vybraných staveb Pražského okruhu R1.
49
Ing. Petr Lněnička
Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých
Ing. Petr Lněnička (*1947) - vedoucí projektant firmy METROPROJEKT Praha se zaměřením na technické
a technologické vybavení zejména dopravních staveb a jeho koordinaci se stavebním řešením, odpovědný
projektant stanic metra Skalka a Černý Most i dalších staveb.
Práce v oblasti přístupnosti a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace od roku
1990 jako odborný konzultant Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), poradce
Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (VVZPO) a vedoucí expertní skupiny při VVZPO.
Vybrané hlavní aktivity:
•
Vedoucí řešitelského týmu v oblasti zpřístupnění dopravních prostředků (kolejové i nekolejové
dopravy) pro zrakově postižené
•
Práce na systémové studii definující základní požadavky na hmatové a akustické prvky ve stavbách
(zejména dopravních) včetně určení jejich parametrů
•
Spolupráce (se sekretariátem VVZPO) na tvorbě právního prostředí pro bezbariérové řešení staveb
(vyhláška č. 163/2001 Sb.)
•
Spolupráce (se sekretariátem VVZPO) na tvorbě právního a technického prostředí definujícího
požadavky na materiály pro úpravy staveb pro zrakově postižené (nařízení vlády č. 163/2002 Sb.)
•
Spolupráce při vývoji materiálů pro hmatové úpravy pro zrakově postižené a prvků pro akustické
vedení a orientaci.
•
Spolupráce v oblasti bezbariérového řešení při tvorbě českých technických norem i dalších předpisů
(např. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové
a tramvajové zastávky, vzorový list ČD Ž8.7 Bezpečnostní a orientační pásy na nástupištích, TP MD
atd.).
•
Odborná publikační a přednášková činnost zaměřená na úpravy staveb pro zrakově postižené (např.
standard České komory inženýrů a techniků činných ve výstavbě – ČKAIT, sborníky Silničních
konferencí, přednášky v rámci celoživotního vzdělávání členů ČKAIT atd.)
•
Spolupráce na vývojových projektech v oblasti bezbariérového řešení dopravy (např. projekt MD
Systémové prostředky, opatření a mechanizmy pro správné navrhování a tvorbu bezbariérového
prostředí v dopravních řetězcích veřejné dopravy atd.)
•
Spolupráce (se sekretariátem VVZPO) na tvorbě nového právního prostředí týkajícího se
bezbariérového řešení staveb (zákon č. 183/2006 Sb.- stavební zákon, vyhláška č. 499/2006 Sb.
o dokumentaci staveb a připravované prováděcí vyhlášky MD aj.)
50
BEZPEČNOST HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO
PROVOZU
V příspěvku jsou posluchači seznamováni se základními problémy handicapovaných účastníku silničního
provozu. Chování těchto skupin uživatelů je dáno především jejich zdravotním omezením. Proto je velice
důležité rozdělit handicapované účastníky podle jejich zdravotního postižení do třech základních skupin (toto
rozdělení je také plně v souladu s právním prostředím i technickými podklady pro navrhování a provádění
staveb).
Základní rozdělení je dáno vyhláškou č. 369/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k stavebnímu zákonu,
v předpisu je použit termín osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V příspěvku bude proto
nadále výhradně používán pouze tento termín.
První skupinu handicapovaných účastníků silničního provozu tvoří osoby s pohybovým omezením.
Základním problémem této skupiny jsou sklonové (příčný i podélný sklon) poměry komunikací a ploch,
výškové rozdíly (zejména v místech přechodů a na místech pro přecházení), optimální řešení zastávek
(zejména jejich hran a šíře) a vyznačení objízdných tras.
Druhou skupinou jsou osoby s omezenou schopností orientace, se smyslovým zrakovým postižením
(nevidomí a slabozrací). Jak napovídá již název této skupiny, problémem je zde především správné
rozeznání statických (provedení stavby včetně jejich jednotlivých prvků) i proměnných situací na
komunikacích a plochách. Specifické hmatové prvky (jejich vlastnosti určuje jejich rozměr i povrch jako
nedílný celek) i prvky sloužící pro akustické vedení a informace jsou určeny základním právním prostředím
v oblasti stavebního zákona, zákona o pozemních komunikacích i zákona o drahách. Z uvedeného vyplývá,
že úpravy staveb pro jednotlivé druhy dopravy obsahují shodné hmatové prvky, akustické vedení má pro
jednotlivé druhy dopravy některé odlišnosti.
Třetí skupinou jsou osoby s omezenou schopností orientace, se smyslovým sluchovým postižením (neslyšící
a nedoslýchaví). Vzhledem k vizuální orientaci civilizace a způsobu sdělováni informací v dopravě, jsou jejich
problémy v silničním provozu minimální, omezují se pouze na dostupnost některých informací při
mimořádných dopravních situacích.
Právní prostředí (zákony i prováděcí vyhlášky k nim) problematiku osob se zdravotním postižením ve vztahu
k přístupnosti a užívání staveb (tedy i všech druhů dopravních staveb) obsahuje. Na právní prostředí
navazují technické podklady, zde je třeba upozornit zejména na funkci českých technickým norem a dalších
předpisů. Velmi dobrý funkční celek dnes představují především technické podklady v oblasti pozemních
komunikací.
Přes výše uvedené je však situace v terénu (zejména při správném provádění stavebních úprav pro zrakově
postižené) stále nevyhovující. Důvodem je především malá znalost problematiky, nedostatečné používání
prověřených podkladů (zejména českých technickým norem) i používání nesprávných materiálů (použité
materiály často nesplňují požadavky základních právních předpisů, vyhlášky č. 369/2001 Sb. a nařízení
vlády č. 163/2002 Sb.). V některých případech lze hovořit i o diskriminaci zdravotně postižených při užívání
veřejně přístupných komunikací a ploch.
51
www.cityplan.cz
52
Bezpečnostní barevné
povrchy vozovek
Vlastnosti:
• výrazné zvýšení brzdných účinků vozidla
(zkrácení brzdné dráhy až o 33% za morka)
• zvýšení bezpečnosti všech účastníků
silničního provozu
• zklidnění dopravy
• řešení lokálních nehodových míst (před přechody,
vjezdy do křižovatek, v obloucích, vjezdy do tunelů)
• dlouhodobé zajištění vynikajících výsledků
protismykových vlastností povrchu vozovky
Rocbinda
MIT - Mobilní informační tabule
umožňuje rychlé poskytnutí informací řidičům a všem ostatním
účastníkům silničního provozu na všech typech komunikací.
MIT lze dopravit na potřebné místo osobním automobilem a její instalaci zajistí
bez problémů jedna osoba během několika minut.
MIT může být použita jak na dálnicích, silnicích tak i ostatních komunikacích včetně
městských silně zatížených komunikací.
MIT poskytuje informace jak formou znaků
STAVBA A ÚDRŽBA SILNIC s.r.o. BŘECLAV
tak i formou písemnou.
Držitel certiﬁkátu dle ČSN EN ISO 9001:2001
MIT lze ovládat přímo na tabuli přes pevný displej,
Riegrova 37, 690 02 Břeclav, středisko: Sovadinova 8 Břeclav
případně připojením PC nebo dálkově přes
tel. 519 326 370, 519 331 400, fax.519 331 401
mobilní telefon či satelit.
e-mail: [email protected]
www.udrzbasilnic.cz
www.rsd.cz
Ředitelství silnic a dálnic ČR, investor a správce
dálnic, rychlostních silnic a silnic I. tříd.
Stávající a plánované dálnice a rychlostní silnice
Dálnice
Dálnice plánované
Rychlostní silnice
Rychlostní silnice plánované
Silnice I. třídy
zpracováno v ArcInfo 9.1, dne 11. 4. 2007
0
10
20
30
40
50
km
0
výstavba
údržba
10
20
30
40
50
km
www.proznak.cz
DOPRAVNÍ ZNAÈENÍ
LANOVÁ SVODIDLA
VYBAVENÍ KOMUNIKACÍ
Proznak Praha s.r.o.
Proznak Kladno s.r.o.
Modøanská 244
147 00 Praha 4
tel. / fax: 2 444 66 444
tel. / fax: 2 44 46 47 48
mob: 606 - 215 216
[email protected]
Josefa Hory 1490
272 01 Kladno
tel: 312 243 221
fax: 312 243 224
mob: 777 208 850
[email protected]
Na vyhaslém 816
272 01 Kladno
tel. / fax: 312 276 633
mob: 774 501 545
[email protected]
Proznak Pøíbram s.r.o.
Signex spol. s.r.o.
Signex KH Bøeclav s.r.o.
Námìstí 553
264 42 Rožmitál pod
Tøemšínem
tel. / fax: 318 665 572
mob: 777 229 113
[email protected]
Holzova 138
627 00 Brno
tel: 545 226 021 - 4
fax: 545 217 024
mob: 777 208 850
[email protected]
Proznak VDZ s.r.o.
Bratislavská 929/67
691 45 Podivín
tel./fax: 519 344 194
mob: 777 595 989
[email protected]
Proznak Ostrava s.r.o.
Bohumínská 63
710 00 Ostrava
tel. / fax: 596 244 057
mob: 602 738 029
[email protected]
Signex CZ Tøebíè s.r.o.
Oldøichova 1559/1
647 01 Tøebíè
tel./fax: 568 843 046
mob: 603 812 506
[email protected]
www.znacky-e-shop.cz
Držitel certifikátu systému managmentu jakosti dle ÈSN EN ISO 9001 : 2000
BEZPE!NÉ P"ECHODY.CZ
Co je cílem ?
Vstupní podmínky a p!edpoklady
!"Ochránit nejzraniteln$jších ú"astníky silni"ního provozu
!"Zklidnit dopravu a tím zvýšit bezpe"nost všech ú"astník#
silni"ního provozu
!"Pozitivn$ motivovat
1.
2.
3.
4.
5.
Vid$t a být vid$n
Ergonomie a srozumitelnost
Klí"ové informace V&AS !
Komunikovat p!ímo z vozovky
Umožnit volbu mezi odpov$dností a hazardem
3.GENERACE – klí# k bezpe#í chodc$!
Copyright © 2007 PDSystems s.r.o.
Copyright © 2007 PDSystems s.r.o.
Indikace – informuje %idi#e v#as!
Dynamicky komunikovat p!ímo z vozovky a ze svislého dopravního zna"ení pomocí LED - nejvíce pozornosti všech ú"astník#
silni"ního provozu ulpívá p!ímo na cestu p!ed nimi, tudíž chceme-li ovlivnit chování zejména !idi"# vozidel, je nutné komunikovat informaci o
aktuálním výskytu chodce na p!echodu pro chodce p!ímo z vozovky do jejich zorného pole. Indikace musí být snadno pochopitelná a výrazná.
Detek#ní zóna = základ
P!íklad geometrie detek"ní zóny p!echodu pro chodce v míst$ p!ekážky zabra%ující výhled !idi"#m (d#m, plot)
PDS
®
ystems
Traffic Safety Solutions
R&D
Services
PDSystems s.r.o., U Sanatoria 495/11, 153 00 Praha 5, tel.: +420 724 287 485, fax: +420 724 290 091 e-mail:, [email protected],
www.bezpecneprechody.cz
nabízí služby
konzultaèní, inženýrské, expertizní a projektové v dopravì, dopravním inženýrství,
mostním a inženýrském stavitelství, energetice a životním prostøedí - ÈSN EN ISO 9001
Zpracováváme studie a projekty pro individuální a
hromadnou dopravu, prognózy dopravního zatížení,
tvoøíme dopravní modely území, generely, rozvojové
projekty cyklistické dopravy, územní plány, rozvojové
koncepce a studie proveditelnosti, ekonomické, dopravní,
finanèní a rizikové analýzy s využitím simulací a modelù
HDM-4.
Nabízíme všechny stupnì projektù silnic,
mostù, køižovatek a tunelových staveb,
projekty rekonstrukcí místních komunikací,
øízení dopravy, pasporty komunikací a
dopravního znaèení, inteligentní dopravní
systémy, zajišujeme územní rozhodnutí,
stavební povolení, majetkové vypoøádání a
hodnocení vlivù na ŽP.
Dopravní zatížení
silnièní sítì ÈR
Zajišujeme bezpeènostní dokumentaci pozemních komunikací
dle návrhu evropské direktivy „o øízení bezpeènosti silnièní
infrastruktury“ Road Safety Impact Assessment, Road Safety
Audit, Network Safety Management, Safety Inspection.
Provádíme mikrosimulace a
e x p e r t n í p o s u d k y
problémových dopravních
øešení, makro, mezzo a mikro
dopravní modely území,
kapacitní posouzení køižovatek.
Zpracováváme projekty pro
EU, zpracujeme Vám žádosti a
nabídky, provádíme supervizi v
angliètinì.
Øešíme úspìšnì øadu výzkumných úkolù v oblasti zvyšování
bezpeènosti v dopravì, bezpeènosti a ochrany kritické
infrastruktury, silnièní, vodní a hromadné dopravy, logistiky a
dopravního inženýrství.
Jsme výhradním zastoupením softwaru PTV VISION pro
Èeskou republiku.
Støedisko projektù dopravních staveb,
dopravních systémù a dopravního inženýrství
tel.: +420 221 184 304, fax: +420 224 922 072
[email protected] www.cityplan.cz
Støedisko energetiky a životního prostøedí
tel.: +420 221 184 211
sídlo spoleènosti:
Jindøišská 17, 110 00 Praha 1
Středisko energetiky
a životního prostředí
konzultační, inženýrské,
expertizní a projektové služby
v energetice a životním prostředí
ČSN EN ISO 9001: 2001
Hlavním posláním Střediska energetiky a životního
prostředí je vyvážený přístup k zajištění energetických
a jiných potřeb s ohledem na šetrnost vůči životnímu
prostředí i lidskou bezpečnost.
Široká nabídka služeb pokrývá problematiku zpracování
energetických auditů, průkazů energetické náročnosti
budov, energetických koncepcí a generelů či jiných
rozvojových plánů obcí, měst a regionů. Dále se
zaměřujeme na posuzování a zlepšování vlivů záměrů,
projektů staveb a koncepcí a na zpracování studií
proveditelnosti, podnikatelských záměrů. Provádíme
ekonomické analýzy a oceňování tržní hodnoty podniků.
Zabýváme se i problematikou kritické infrastruktury a
řízení kontinuity. Poskytujeme poradenství při zavádění
systémů řízení jakosti ISO 9001 a environmentálního
managementu ISO 14000. Středisko udržuje aktuální
znalost možnosti zajištění financování různých projektů
z oblasti energetiky, vodního hospodářství a životního
prostředí z fondů EU a ČR.
V současné době ve Středisku energetiky a životního
prostředí pracuje 15 zaměstnanců, kteří pokrývají široké
spektrum oborů v oblasti energetiky a životního prostředí.
Tým vysoce kvalifikovaných odborníků vytváří komplexní
zázemí z oblasti energetiky, fyziky budov, TZB, strojního
inženýrství, ekologie, vodního hospodářství, odpadového
hospodářství, strategického ř ízení a ekonomie.
Naše služby :
Environmentální politika
Územní energetické koncepce
Generely a rozvojové plány
Energetické audity a průkazy budov
Energetické bilanční modely GEMIS
Posuzování vlivů záměrů a koncepcí
na životní prostředí
Mezinárodní projekty
Novinku v oblasti energetické náročnosti budov
představují PRŮKAZY ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV,
tzv. "energe tické š títky budov" podle
zákona č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon
č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Podstatou
těchto dokumentů je graf ické znázornění a
poskytnoutí informace o energetické kvalitě budov.
Díky týmu kvalif ikovaných pracovníků společnost
CITYPLAN spol. s r.o. provádí jak energetické audity
a průkazy budov, tak energetické audity zdrojů,
rozvodů a technologických zařízení.
Poradenství a expertní činnost
Studie příležitosti a proveditelnosti
Poradenství při zajištění dotací
Zavádění systémů řízení jakosti
a environmentálního managementu,
podnikový management
Oceňování podniků
Konference, školení a kurzy
Ceny energií
CITYPLAN spol. s r.o., Středisko energetiky a ŽP, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, Česká republika,
tel.: 221 184 212, fax: 224 922 072, web: www.cityplan.cz, e-mail: [email protected]
... již 15 let s vámi !

sborník ve formátu PDF - Konference dopravní infrastruktura

Transkript

Podobné dokumenty

Městský úřad Telč

stanovení přechodné úpravy provozu

p - Envi Group s.r.o.