Téma - Krasec

číslo 13
zima
2009-10
JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
DOPORUČENÁ CENA 25 Kč
Portrét
JAN KVĚT
Odjinud
KLIMA V ARKTIDĚ
Příloha
ZELENÁ STŘECHA
Téma:
BOJ O KLIMA
PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC
CALLA
370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35
Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected], web: http://www.calla.cz
Poradna: Po 10–14 h. (především energetika, Edvard Sequens, [email protected]),
St 13–16 h. (především procesně-právní poradenství, Pavla Matějková, [email protected])
Čt 14–17 h. (před. ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin, Jiří Řehounek,
[email protected]). Databáze instalací OZE na www.zdrojeenergie.cz.
CEGV CASSIOPEIA
370 11 České Budějovice, Jizerská 4, Tel.: 385 520 951, web: http://www.cegv-cassiopeia.cz
Poradna: Út a Čt 10–12 h. Environmentální výchova dětí a mládeže, specializované poradenství
pro pedagogické pracovníky k EVVO, budování školních přírodních zahrad.
ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU
379 01 Třeboň, Jateční 311 (Matouš Šimek – tel. 775 114 505, [email protected],
Marie Kameníková – tel. 739 233 081; web: http://www.vydry.org)
Poradna: St a Čt 14–18 h. Průběžně konzultace v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod
(Marie Pacovská 775 364 625, [email protected])
EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS
390 01 Tábor, Převrátilská 330,
Tel: 381 253 904, 545 575 229, e-mail: [email protected], web: http://www.eps.cz
Provoz poradny EPS v Táboře až do odvolání ukončen. S dotazy se můžete obracet na poradnu EPS
v Brně – Markéta Višinková, tel: 545 575 229 (Po 13 – 18h., St 9 – 13 h., Pá 9 – 12h.)
V Táboře pouze knihovna: Út a St 10 – 15 h.
Za podporu děkujeme
Kavárně Měsíc ve dne,
Nová ulice 3, České Budějovice,
která poskytuje prostory pro konání akcí sítě
KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.
MĚSÍC
VE DNE
Kavárna na půl cesty,
Fair-Trade obchůdek,
Galerie, Literární kavárna
www.mesicvedne.cz
EKOCENTRUM – ELEKTRÁRNA KRÁLOVSKÉHO MĚSTA PÍSKU
397 01 Písek, V Podskalí čp. 2537,
Tel. 777 061 224, 608 718 873, e-mail: [email protected], web: http://www.elektrarna.info
Poradna: Út a St 9 – 11 h. Poradenství v oblasti obnovitelných zdrojů energií, EVVO dětí
a mládeže, spolupráce se školami formou exkurzí a seminářů.
EKOWATT
370 01 České Budějovice, Žižkova 1 (budova PVT)
Tel.: 389 608 211, web: http://www.ekowatt.cz, www.energetika.cz
Energetická poradna: Po a St 13 – 17 h. (tým odborných energetických poradců,
kteří mají akreditaci České energetické agentury)
FLORIANUS
377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II
Tel.: 384 382 511, 774 690 755, e-mail: [email protected],
web: http://www.florianus.cz
Poradna: Út 14–18 h., Čt 14–18 h. (Martin Charvát – specializace na oblast přírodních zahrad)
JIHOČESKÉ MATKY
370 01 České Budějovice, Nová 12
Tel.: 387 312 650, e-mail: [email protected], web: http://www.jihoceskematky.cz
Poradna: St 10–16 h., metodická pomoc při účasti ve správních řízeních, při zapojování veřejnosti
do procesů EIA, při zakládání občanských sdružení.
OCHRANA FAUNY ČR
259 01 Votice, Zámecká ul.
390 03 Tábor, Žižkova 250
Tel.: 317 813 178, e-mail: [email protected], web: http://www.ochranafauny.cz
Poradna: Po – Pá 8-16 hod. (konzultace týkající se problematiky ochrany životního prostředí
a metodická pomoc v oblasti ekologické výchovy a osvěty)
ZO ČSOP ŠÍPEK
381 01 Český Krumlov, Třída Míru 144
Tel.: 380 727 733, 720 296 336, 721 179 755, e-mail: [email protected], web: www.sipek.roklinka.cz
Poradna: Po 13 - 16 hod., Út + St 9 - 12 hod. a 13 - 16 hod., Čt 9 - 12 hod. (po domluvě i mimo tyto
hodiny). Všeobecná ekoporadna, přírodovědně zaměřená knihovna a videotéka, fair trade obchůdek.
ROSA
370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9
Tel.: 387 432 030, e-mail: [email protected], web: http://www.rosacb.cz
Poradna: Po 13–17 hod., Út 13–17 hod., Čt 8–12 hod. (všeobecné poradenství, šetrná domácnost,
ekospotřebitelství, komunitní a strategické plánování)
VYHLÍDKA
383 01 Prachatice, Rumpálova 999
Tel. 388 317 806, 724 081 117 (Vlastislav Kašpar),
e-mail: [email protected], web: http://www.dripatka.cz
Poradna: Út a Čt 16–18h., v prostorách CEV Dřípatka (všeobecné poradenství, podpora
a realizace EVVO dětí)
SLUNEČNICE
CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI
VÁM NABÍZÍ:
OBCHOD SLUNEČNICE
NAJDETE V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH
V CHELČICKÉHO
ULICI 21,
MEZI LANNOVOU TŘÍDOU
A RUDOLFOVSKOU ULICÍ
VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK
OTEVÍRACÍ DOBA:
PO – PÁ 8,30 – 18,00
SO 8,30 – 12,00
v
BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU
v
BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO
v
POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY
v
ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“
v
VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB
v
BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY
Bližší informace
v
BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS…
na
tel.
č. 603 266 753,
v
VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ
387 315 856
v
MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY
v
PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA…
v
SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU
v
VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE
v
KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU
v
KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU
v
EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“
v
KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB,
ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ,
SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU
Jihočeský občasník o životním prostředí
Název časopisu je odvozen od názvu
Krajské sítě environmentálních center
v jižních Čechách.
Zveřejněné články obsahují názory autorů,
nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno)
ani stanovisko sítě KRASEC,
ani redakční rady.
V y d á v á:
Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě
environmentálních center KRASEC
A d r e s a r e d a k c e:
KRASEC, o.s.,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected]
O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a:
Zdenka Jelenová
R e d a k č n í r a d a:
Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová
Marie Pacovská, Josef Kadubec
V e l k é f o t o n a o b á l c e:
© Foto Marie Pacovská
S a z b a, g r a f i k a a t i s k:
Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov
E v i d o v á n o:
Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312
TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE
Projekt na vydávání časopisu Krasec byl
finančně podpořen v grantovém řízení MŽP
a je spolufinancován Jihočeským krajem.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP,
ani názor Jihočeského kraje.
© KRASEC 2009
ISSN 1802-1441
EDITORIAL
Z OBSAHU
Milé a vážené
čtenářky a čtenáři,
PORTRÉT
Jan Květ:
Lidstvo teprve začalo
válku s mloky
KDO ZABÍJÍ ORLY?!
Str. 9
Dne 17. září 2009 byl na území Nové Olešné u Strmilova nalezen otrávený dospělý jedinec orla mořského.
Po předání orla Státní veterinární správě, která
zhotovila pitvu uhynulého jedince, byly v jeho
žaludku a játrech zjištěny stopy karbofuranu.
MARIE KAMENÍKOVÁ
GLOBÁLNÍ KRIZE JAKO
(GLOBÁLNÍ) ŠANCE
Str. 16-17
„...proč se dnes vše podřizuje krátkodobým egoistickým zájmům různých lobbistů, ať to stojí, co to
stojí? Řekl bych, že tito lidé v podstatě nemohou jinak
a že chyba je systémová.“
RADOMIL HRADIL
6-7
Z REGIONU
Jana DVOŘÁKOVÁ
Cyklovýprava krajinou
do historie
8
Edvard SEQUENS
Nechceme jaderný
odpad v Boleticích!
9
Jiří NEUDERT
Péče o přírodu je nezbytnost
i povinnost
10
Jiří ŘEHOUNEK
Jak se žije v torzech?
11
PŘÍLOHA PRO RODINU
Tajuplní zimní spáči
Jak na zelenou střechu
Makrela no limit!
Výlety bez aut
I
II
III
IV
TÉMA
Matouš ŠIMEK
Mění se klima
v jižních Čechách?
13
Edvard SEQUENS
Boj o klima
14
Jiří GUTH
Proč nejsem
klimatickým alarmistou
15
Radomil HRADIL
Globální krize jako
(globální) šance
16-17
ODJINUD
Dopady oteplování Arktidy 18
NA NÁVŠTĚVĚ
Ochrana fauny Votice
NA NÁVŠTĚVĚ VE VOTICÍCH
Str. 19
Stříbrná liška Andělka utekla pravděpodobně z farmy,
našli ji zraněnou u silnice. Každé zvíře tu má originální
pohnutý osud. A osudem se stala stanice zřejmě i pro
Olinu Ziglerovou
ZDENKA JELENOVÁ
POHLEDEM
MATOUŠE ŠIMKA
Přizpůsobit se, nebo bojovat?
Když je řeč na téma globální oteplování či klimatické změny, často se diskutuje o otázce, zda je
lepší a smysluplnější bojovat proti příčině (a tedy
snižovat emise skleníkových plynů a měnit nevhodné způsoby
hospodaření v krajině, bojovat proti nadměrnému kácení lesů atd.),
nebo raději prostředky věnovat na přizpůsobení se klimatickým
změnám (opatření ke zmírňování povodní a such, ochrana před
stoupající hladinou oceánu atd.). Buď to, nebo ono. To je podle mne
omyl a nesmysl.
Od několika českých klimatologů jsem slyšel, případně četl názor, že
souhlasí s Václavem Klausem, že není jasné, do jaké míry změny
klimatu způsobuje člověk a že se v různých částech světa projeví
odlišně, a proto je skutečně třeba snažit se spíše změnám přizpůsobit
(a protože člověk je šikovný a vynalézavý, tak to určitě zvládne), než
19
PANORAMA
Tipy na webové stránky,
nové knihy, recenze...
20-21
Irena KROPÁČKOVÁ
Ekovánoce
22
snižovat emise a „ubližovat tím hospodářství“. Klimatické změny už
přece běží, a i kdyby se lidstvo teď mávnutím proutku změnilo a začalo globálně vypouštět řádově méně skleníkových plynů, klima
stejně bude nějakou dobu silně rozkolísané, čemuž bude třeba se
přizpůsobovat. Tomu se zkrátka nevyhneme.
Zároveň má ale smysl aktivně bojovat proti změnám klimatu, jinak se
nám může stát, že změny a události budou tak silné, že už nezvládneme se jim přizpůsobit. V souladu s principem předběžné
opatrnosti se nic nezkazí tím, když budeme omezovat prohlubování
klimatických změn vypouštěním menšího množství skleníkových
plynů, třebaže nevíme přesně, z kolika procent se na klimatických
změnách podílí člověk. Argument, že nejsou finanční prostředky na
obě strategie, neobstojí ve světle toho, kolik prostředků bylo možno
(zejména v USA) investovat na boj s finanční krizí. Navíc mnohá
opatření týkající se krajinného managementu pomáhají snižovat
emise skleníkových plynů a zároveň účinně omezují projevy
klimatických výkyvů v krajině.
Takže žádné tábory „přizpůsobovačů“ a „regulátorů“ – potřebné je
přeci obojí!
3
Jihočeský občasník o životním prostředí
tak už zase. Končí další rok.
Rok, který mně osobně
připadal nějak hodně krátký.
Čas pádí, a ani nestačíme
zaznamenávat, natož pak
opravdu zpracovávat všechny změny... Máme málo času na sebe navzájem. Končí rok, ve kterém jsem poznala
několik báječných lidí a uvědomila si znovu,
že potkávání je na všech našich cestách to
nejdůležitější. Končí rok, ve kterém jsem o
jednoho velkého přítele přišla. Byl to“jen“
irský teriér, ale zmíním to tu třeba na připomínku skutečnosti, že nejniterněji se nás
většinou dotknou události nepříliš kolosální a
dějinné.
Dnešní Krasec ovšem věnujeme tématu z nejglobálnějších. A je to dobře, i když se o tom,
dávno před jeho vydáním, strhla debata mezi
všemi, kteří obsah tohoto časopisu spoluutvářejí. Je to totiž zcela jednoznačně téma
klíčové pro náš dnešní i zítřejší den – řečeno
poněkud vzletně :-). Ale je to téma poněkud
obtížné, pro mnohé „těžko uchopitelné“ – a
vzhledem k aktuálním událostem propírané
ve všech možných i nemožných médiích.
Když jsem si jen tak pro inspiraci zadala sousloví „klimatické změny“ do jednoho z nejpoužívanějších internetových vyhledavačů,
odpověděl (za 0,06 sekundy), nabídl odkazů
„asi 198 000“. Na slova „globální oteplování“
už naskočilo odkazů 116 000. V globálnějším
jazyce jsou pak samozřejmě výsledky monumentálnější: asi 9 470 000 na dotaz „global
warming“ a 20 500 000 na dotaz „climate
change“. No, takže abyste si o tématu udělali
aspoň jakés-takés povědomí, zkuste si prolistovat řekněme prvního půl milionu stránek...
Nu, chtěla jsem tímhle jen tak trochu odlehčit
vše, o čem bude řeč. Vězte, že všechno už to
bylo mnohokrát řečeno a prodiskutováno,
oponováno a dokazováno. A stejně nemáte
šanci najít opravdickou pravdu. Jenže stín
obav na nás dopadá na všechny, a ať už jsme
skeptičtěji nebo bojovněji naladěni, tohle
téma prostě nemíjí nikoho.
Pokud Vás při četbě cokoli zajímavého
napadne, potěší nás, když se o to podělíte,
například
na
webových
stránkách
www.krasec.cz.
ZDENKA JELENOVÁ
AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC
Zprávy od partnerských
organizací
4–5
AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC
Krasec na Ekofilmu
Pokud jste zavítali do kina Kotva na
některý z dokumentů letošního Ekofilmu,
mohli jste v předsálí navštívit „terénní“
ekoporadenský stánek Krasce, akci v rámci
projektu Pod korunou stromů (viz samostatný článek). Celé čtyři dny, vždy
během odpoledního promítání pro veřejnost, ekoporadci a zaměstnanci Českého
nadačního fondu pro vydru odpovídali na
konkrétní dotazy návštěvníků a propagovali činnost Krasce. Nejčastěji padaly
dotazy z oblasti biologie a ekologie živočichů, náhrad škod způsobených chráněnými živočichy, legislativy, ekovýchovy
a odpadů. Ekoporadci se nevyhnuli ani
složitým tématům jako je kůrovec na Šumavě nebo adekvátnost užívání pojmu
„environmentální“. Kdo nestihl zeptat se
během Ekofilmu, má tuto možnost stále
otevřenou na
www.krasec.cz/krasec/poradna.
SOŇA FRANCOVÁ, ČNF pro vydru
korunou
Pod korunou
stromůstromů
VÁCLAVA KAMENÁ, [email protected]
V květnu letošního roku občanské sdružení Krasec zahájilo projekt „Pod korunou
stromů – Podpora environmentálních poradenských a výchovných center Jihočeského kraje“. Na projektu se partnersky
podílí Calla, Cassiopeia, ČNF pro vydru
a Rosa. Spolupracují také Ekocentrum –
Elektrárna královského města Písku,
Ekologický právní servis, EkoWATT, Flo-
Krasec: Za motýly do Mojského les. Foto Rosa
rianus – přírodní zahrada, Jihočeské matky, Vespolek, Ochrana fauny, Regio Písek,
Vyhlídka a Šípek.
Hlavním cílem je podpořit činnost, rozvoj a vzájemnou spolupráci neziskových organizací
v kraji, které se zabývají environmentální výchovou a ekologickým poradenstvím. Součástí
projektu jsou výukové programy od mateřinek až po střední školy, poradenství v poradnách
i na webu, přednášky a diskuse. Uskuteční se exkurze, vycházky a s poradenstvím se setkáte
na akcích Hobby, Země Živitelka a Ekofilm. Celý projekt je tématicky rozdělen do dvou let.
První rok je zaměřen na ochranu klimatu a vodu, druhý rok na stromy.
A co se již v rámci projektu uskutečnilo? Například přírodovědná vycházka „Za motýly do
Mojského lesa“ s ukázkou různých metod odchytu hmyzu. V září to byl Ekotrh v rámci Dne
bez aut, Zelený čtvrtek na téma „Jak vzniká papír“, Kroužkování ptáků na tankodromu – přírodovědná vycházka na bývalý tankodrom u sídliště Máj.
Jihočeský občasník o životním prostředí
4
Přírodovědné vycházky
Na konci září seminář „Globální změna klimatu – fikce a fakta“ o měnícím se klimatu a do-
Díky podpoře Magistrátu města České Budějovice uskutečnily společnost Rosa a
sdružení Calla sérii přírodovědných vycházek – tu do Branišovského lesa vedli ornitolog Petr Veselý (PřF JU) a entomolog Jiří
Řehounek (Calla) a byla zaměřená především na poznávání ptáků podle hlasu,
ukázku odchytu a kroužkování. Druhou vycházku „Za motýly do Mojského lesa“ vedli
entomologové Zdeněk Hanč (Správa CHKO
Blanský les) a Jiří Řehounek. Výpravu za
netopýry pokazil přívalový déšť, proto se
změnila v hodinovou improvizovanou
přednášku na autobusové zastávce. Náhradní termín již vyšel a akci jsme zapojili
také do Evropské noci pro netopýry. Navíc
jsme uspořádali Kroužkování ptáků na
tankodromu, které vedl ornitolog Petr
Veselý (PřF JU). Za skvělou organizaci je
třeba poděkovat především Jiřímu Řehounkovi. Fotografie naleznete na
www.krasec.cz v sekci fotogalerie.
padech, které lze očekávat nejen na přírodu, ale i zemědělce, v říjnu se konal seminář
„Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukci budov“, ekoporadna v rámci Ekofilmu a také
beseda „Kam se poděli denní motýly“. Projekt je realizován za podpory SFŽP, MŽP
a Jihočeského kraje.
JOSEF KADUBEC, Rosa
Z vycházky „Do Branišovského lesa“. Foto Rosa
Autorka je pracovnicí o.s. Krasec.
novinky
z Krasce
Další novinky
z Krasce
JAROSLAVA PUPÍKOVÁ, [email protected]
Krasec v roce 2009 uskutečnil projekt „Rozvoj environmentálního poradenství v jižních Čechách“, který byl podpořen grantem MŽP. Hlavním cílem projektu je
zajistit další rozvoj a zvyšování kvality
sítě environmentálních center Krasec.
V rámci projektu byla uskutečněna řada
akcí – výstava členských organizací „Krasec
žije“ v Českých Budějovicích, vzdělávací
Foto Krasec
seminář pro poradce, dva semináře pro
veřejnost, prezentace na veřejných akcích typu Den Země, Den OZE, Evropský den bez aut.
Poradci odpovídali na písemné dotazy, v rámci internetové poradny i v tiskovině 14 dní,
vyšly dva nabídkové katalogy a 12. číslo časopisu Krasec. Den Země – 22. dubna – oslavili
členové ČNF pro vydru na vycházce s dětmi po stezce plné úkolů. Účastníci 4. ročníku Dne
pro obnovitelné zdroje energie navštívili řadu tematických akcí. Seminář „Fotovoltaická
elektrárna v rodinném domku“ uspořádal EkoWATT, seminář „Decentralizace energetiky aneb
Šlo by to i jinak?“ zase Jihočeské matky. Evropský den bez aut v Českých Budějovicích byl
zorganizován magistrátem a CEGV Cassiopeia. Děti ze škol se mohly zapojit do Odpadové
olympiády s netradičními disciplínami. Letošní obnovenou akcí byl Ekotrh. Seminář k dotačnímu programu „Zelená úsporám“ zaměřený na vzdělávání ekoporadců, připravily Calla a
EkoWATT. Na semináři o prospěšnosti včel v přírodě v píseckém Prácheňském muzeu měli
účastníci možnost vidět praktickou ukázku života včelího společenství ve skleněném úlu.
Seminář připravilo Ekocentrum-Elektrárna královského města Písku.
Autorka je pracovnicí o.s. Krasec.
AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC
Ekotrh
ekotrh
v Českých
Budějovicích
Josef KADUBEC, [email protected]
Cassiopeia a přírodní zahrady
Od června jsme se zapojili do českorakouského projektu „Přírodní zahrady
bez hranic – Nový prostor pro lidi, přírodu
Na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. se 22. září uskutečnil Ekotrh v rámci
Evropského dne bez aut. Cílem ekotrhů je propagovat výrobky šetrné k životnímu
prostředí, představit organizace a firmy, které se ekologickým tématům věnují, a
informovat návštěvníky o možnostech individuálního omezování negativních dopadů na
životní prostředí.
Na Ekotrhu mohli návštěvníci získat informace od některé z ekoporaden sítě Krasec:
o domácí ekologii, šetrných plenách a přírodních zahradách podávala informace Rosa,
energetické otázky zodpovídala Calla a o ochraně přírody nebo náhradách škod
způsobených chráněnými živočichy měl co říci Český nadační fond pro vydru. Představili se
tu také Energy Centre České Budějovice, Konopa, Arnika a Hnutí Duha.
Nebyl by to Ekotrh, kdyby na něm chyběla možnost nakoupit místní výrobky a potraviny
(včetně bio). Své výpěstky a ochutnávky přivezla rodinná farma Mlýnec, biopotraviny a další
nabídku představily budějovické obchody Slunečnice a BioObchod, nejen konopné
speciality sdružení Konopa. Nejrůznější včelí produkty byly v nabídce Apicentra vzdělávání
Václava Jakše. Zahrádkáři si mohli přijít na své u stánku Trvalkové školky Florianus nebo
farmy Mlýnec, kde našli širokou nabídku sazenic. Řemeslné a rukodělné výrobky nabídlo
rodinné centrum Ledňáček z Ledenic a další jednotlivci. Rodičům těch nejmenších neunikl
stánek obchodu Babyšátky, prezentující ekologicky šetrné dětské pleny.
Při Evropském dnu bez aut se představila řada organizací, probíhaly soutěže pro děti i celé
školní třídy. Akci zajišťovalo CEGV Cassiopeia společně s Magistrátem města České
Budějovice. Na soutěžní dopoledne navázal odpolední kulturní program, byly promítány
filmy s ekologickou tématikou a vystoupily kapely Epy de Mye, JazZÍKAspol a JAM4U.
Ekotrh 2009 organizovala Rosa v rámci projektu „Pod korunou stromů“ za finanční podpory
SFŽP a MŽP.
Autor pracuje v ekoporadně Rosa.
i cestovní ruch na dosah.“ V projektu
spolupracují partneři z krajů Vysočina,
Jihomoravský, Jihočeský a z Dolnlího
Rakouska. Projekt má mimo jiné zmapovat
síť soukromých a školních přírodních
zahrad, nabídnout poradenství a podpořit
jejich rozvoj. Majitelé mohou usilovat o
plaketu „přírodní zahrada“ nebo „ukázková
přírodní zahrada“ (ta musí být zpřístupněna pro veřejnost). V zapojených regionech bude podpořen tzv. „zahradní turismus“. Více na www.prirodnizahrada.eu.
MONIKA PÝCHOVÁ, Casssiopeia
Jihočeské dny EVVO
Český nadační fond pro vydru uspořádal
v listopadu v rámci projektu „Pod korunou
stromů“ Jihočeské dny EVVO. Připraveny
byly odborné semináře Voda v krajině a
Rybožraví predátoři, panelová diskuze na
kontroverzní téma „Stromy a hmyz na Šumavě – souboj nebo soužití?“, výstava
Prima klima a konference Podzimní dny
EVVO, která nabídla inspiraci pedagogům.
MARIE PACOVSKÁ, ČNF pro vydru
Decentralizace energetiky
šlobyby
i jinak
aneb Šlo
to ito
jinak?
MONIKA WITTINGEROVÁ, [email protected]
Sdružení Jihočeské matky uspořádalo v červnu v Mydlovarech seminář na téma moderní
trendy v energetice. Byla zde představena studie „Decentralizace energetiky – jak lze
dospět k trvale udržitelné energetice“ Dalibora Stráského a projekt energeticky soběstačné obce Kněžice firmy Skanska. Účastníci semináře také navštívili solární elektrárnu
v Dívčicích.
Dalibor Stráský při přednášce. Foto autorka
Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky.
Další Zelené čtvrtky
Na zářijové besedě „Jak vzniká papír“
s Josefem Polívkou se návštěvníci mohli
dozvědět o technologii vzniku papíru a
jeho recyklaci. Hostem říjnového zeleného
čtvrtku byl Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který svérázným
způsobem přednášel na téma „Kam se
poděli denní motýli?“, neboli proč denní
motýli v české krajině postupně vymírají.
Listopadové téma „Zdravé domy pro
zdravé lidi“ připravila Gabriela Strnadová
z Krajského úřadu Jihočeského kraje a
prosincový zelený čtvrtek Jarky Lamačové
byl tak trochu z daleka – o rozvojové pomoci. Na leden 2010 se připravuje kontroverzní téma lyžařského areálu na Smrčině
v NPŠ. Zelené čtvrtky pořádají Rosa a Calla
v galerii Měsíc ve dne (Nová ul. 3, Č. Budějovice). V roce 2009 byly podpořeny
z prostředků Magistrátu města Č. Budějovice, NROS, Národní sítě EVVO (MŽP a
MŠMT ) a v rámci projektu „Pod korunou
stromů“ financovaného SFŽP a MŽP.
JOSEF KADUBEC, Rosa
5
Jihočeský občasník o životním prostředí
Důvodem semináře byla pokračující diskuse o budoucnosti naší energetické politiky. Zatím
to bohužel vypadá, že se bude ubírat po vyjetých kolejích – podpora klasických centralizovaných zdrojů a zároveň minimální důraz na úspory, na využívání moderních technologií
a obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být aktualizovaná státní energetická
koncepce (SEK), kterou vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Cílem SEK je vytvořit podmínky pro to, aby se do roku 2050 energetika stala nízkoemisní,
bezpečnou, s trvale přebytkovou bilancí. MPO mj. navrhuje prolomení limitů těžby hnědého
uhlí, podporu výstavby nových jaderných reaktorů, těžbu uranu na nových ložiscích a výstavbu závodu na zpracování uranového koncentrátu. Návrh sice reflektuje moderní trendy
v energetice (např. inteligentní sítě, zvyšování energetické efektivity), vypadá to ale, že
zůstanou pouze ve stádiu vizí či realizace v malém měřítku.
Ambiciózní návrhy SEK (např. zajistit do roku 2020 vybavení až 80 % odběrných předávacích
míst inteligentními měřicími systémy) budou vyžadovat masivní investice. Ty však
mohou spolykat plánované konkrétní návrhy projektů centralizovaných zařízení.
Cesta k moderní energetice založené na
menších, decentralizovaných zdrojích je
složitá, bude vyžadovat kromě technických
také společenské změny a změnu myšlení.
Budeme se místo toho „pyšnit“ novými jadernými elektrárnami, uranovými doly a závodem na přepracování uranu?
Souboj nebo soužití v NPŠ? Foto Zdenka Jelenová
PORTRÉT
Jan KVĚT:
Lidstvo
Lidstvo teprve
začalo začalo
svousvou
válku
válkuss mloky
mloky
Foto autorka
Jakoby samotné jméno předurčilo jeho zájem o botaniku. RNDr. Jan Květ, CSc., přáteli zvaný „Hony“, je pracovníkem Ústavu
systémové biologie a ekologie AV ČR a PřF Jihočeské univerzity na katedře biologie ekosystémů. Narodil se 26. srpna 1933 v Praze
v rodině významného českého historika umění Jana Květa, od roku 1973 žije a pracuje v Třeboni, má dvě dcery a čtyři vnoučata.
V říjnu 2008 mu jihokorejský ministr životního prostředí Maanee Lee předal v Changwonu mezinárodní ocenění „Recognition of
Excellence“ – Cenu Ramsarské úmluvy za mimořádný celoživotní přínos pro mokřady.
Marie PACOVSKÁ, [email protected]
Hony, jak se Vám daří v poslední době?
Díky Bohu si nemohu stěžovat. 28. října jsem si kromě 91. výročí naší
samostatnosti připomněl, že uplynulo 9 let od mé úspěšné srdeční
operace, kterou vykonali zázrační lékaři v kardiocentru českobudějovické
nemocnice. Prodloužili mi tak život a jsem jim za to nesmírně vděčný.
překrývají vlivy hydrosféry, geosféry a atmosféry a pro jednotlivé typy
mokřadů se poměrně dobře dají vymezit hlavní řídící faktory. Jsou jiné pro
říční nivu, přímořské mokřady, jezerní a rybniční pobřeží, rašeliniště. Tato
rozmanitost prostředí a z ní vyplývající biologická rozmanitost mě
fascinují, stejně jako jednotlivé funkce mokřadní vegetace: hydrologická,
klimatotvorná, produkční, a další. Pro krásné zážitky z přírody si cením
relativní přirozenosti mnoha mokřadů a toho, že se v některých z nich
mohu cítit trochu jako v divočině, i když daný mokřad je vzdálen od
nejbližších lidských sídel třeba jen pár stovek metrů. Ale imponují mi i
člověkem řízené mokřady jako jsou rýžoviště, rybníky a jiné akvakultury,
anebo umělé mokřady sloužící k očistě odpadních nebo jinak zatížených
vod.
Máte široký všeobecný přehled, umíte několik světových jazyků, jste
oceňován za svou práci u nás i v zahraničí, jak je možné, že jste
Jihočeský občasník o životním prostředí
6
Jihokorejský ministr Lee předává Recognition of Excellence Janu Květovi,
říjen 2008. Foto archiv
Jak jste se vůbec dostal k tomu, co dnes děláte?
V letech 1951-56 jsem studoval botaniku se specializací na fyziologii a
anatomii rostlin na pražské Universitě Karlově, a má diplomka byla
mokřadní: týkala se stimulace růstu rostlin a řas výluhy z rašeliny.
Uvědoměle jsem se ke studiu mokřadů přiklonil v době mezinárodního
biologického programu (IBP) v letech 1965-74. Pod odborným vedením
paní RNDr. Dagmar Dykyjové, mojí bývalé univerzitní učitelky, a zesnulého
RNDr. Slavomila Hejného, ředitele Botanického ústavu, jsme se tehdy
v Brně zabývali nejprve rákosem a orobinci, a pak i další mokřadní vegetací. A někdy kolem r. 1971 se prosadil komplexní výzkum rybničních
pobřežních ekosystémů, či přesněji ekotonů, na jižní Moravě, a souběžně
také na Třeboňsku a jinde v jižních Čechách, pod přímým vedením paní
doktorky Dykyjové. Srovnávali jsme tedy strukturu a funkce obdobných
ekosystémů ve dvou klimaticky, pedochemicky a hydrochemicky odlišných
oblastech. Získané poznatky shrnuje monografie o rybničních pobřežních
ekosystémech, již jsme si v r. 1978 troufli vydat v západoněmeckém
nakladatelství Springer-Verlag.
zůstal tak skromný? Hraje v tom nějakou roli Vaše víra?
Obávám se, že nejsem tak vzorně skromný, jak si mnohdy lidé o mně
myslí. Musím občas přemáhat pokušení hodnotit se v příliš dobrém světle.
A máte pravdu, pomáhá mi mé křesťanské přesvědčení, že hlavním
posláním člověka je sloužit Bohu skrze službu svým bližním, ochranu
Božího stvoření i cenných lidských hodnot. Ale má víra mě učí i to, že
přitom nemám překračovat své možnosti zdravotní, časové a jiné, vlastně
také v zájmu svých bližních, zejména těch nejbližších, tj. rodiny. Najít
zdravou rovnováhu mezi pracovními a rodinnými povinnostmi pro mne
nebylo lehké a je nesnadné dodnes.
Loni Vám bylo uděleno Uznání za vynikající přínos ochraně mokřadů,
co to pro Vás znamenalo?
Nezbývá mi, než odpovědět tím, co jsem řekl při přijetí vyznamenání v korejském Changwonu: Považuji je za uznání nejen mně, ale celé obci
českých „mokřadníků“ působících ve výzkumu a ochraně nejrůznějších
typů přirozených i člověkem řízených mokřadů. Vždyť již v době IBP v 70.
letech minulého století jsme spolu s kolegy z Polska a Rumunska stáli u
zrodu mezinárodní spolupráce v ekologii mokřadů! O to bylo bolestnější,
že komunistické Československo až do r.1988 přes naši snahu odmítalo
přistoupit k Ramsarské úmluvě. Až rok 1989 přinesl změnu; teď jsme zemí,
jež má na svoji rozlohu poměrně dost „Ramsarských“ mokřadů mezinárodního významu – dvanáct z celkového počtu 1869 na celém světě.
Co se Vám osobně při vaší práci nejvíce povedlo, co naopak
Zasvětil jste celý život mokřadům, co Vás na nich tolik fascinuje?
Mokřady jsou ekosystémy, v nichž se zřetelně a poměrně dost „čitelně“
považujete za neúspěch?
Za úspěšnou považuji především svoji spolupráci při vzniku zákona
PORTRÉT
č. 114/92 Sb. na ochranu přírody a krajiny v České národní radě, kde jsem
poslancoval v letech 1990-92. Spolupracoval jsem i na jiných zákonech
týkajících se životního prostředí, třeba na zákonu o hodnocení vlivu
lidských činností na životní prostředí (EIA). Ve vědecké oblasti jsem měl
radost z každé své vyšlé publikace, zejména z již zmíněné monografie o
rybničních pobřežních ekosystémech a souhrnné publikace o výzkumu
třeboňských mokřadů v programu UNESCO Člověk a biosféra (MAB), kde
kromě mě byli redaktory Jan Jeník a předčasně zesnulá Lenka Soukupová.
Neúspěchy byly také, a za ten hlavní považuji, že se mi nepodařilo včas
publikovat mnoho výsledků, které jsou zaznamenány v protokolech, ale
uveřejnění se už sotva dočkají.
Jak se Vám pracuje na akademické půdě?
Na akademické půdě, míníte-li jí vysoké školy a Akademii věd, se pohybuji
po většinu svého života, již od r. 1951, a cítím se tam doma – u nás i v cizině. I v době komunistické totality jsme měli v Botanickém ústavu
poměrně svobodné ovzduší. A dnes mě hlavně těší častý styk se studenty a
doktorandy Jihočeské univerzity. S mnohými z těch, jimž jsem byl školitelem, jsme se stali přáteli.
Je pravda, že existence mokřadů má vliv na místní klima?
To je samozřejmě pravda, kterou znal již císař Karel IV. a uplatnil ve svém
doporučení zakládat rybníky. Mokřady, a podobně i jiné plochy s vegetací
dobře zásobenou vodou, mají významný vliv nejen na místní klima, ale na
podnebí těch území, kde se hojně vyskytují. Poskytují nám neocenitelnou
službu jako přírodní klimatizační zařízení svým celkovým výparem –
evapotranspirací, jak to říká můj kolega Jan Pokorný. Souhlasím s ním, že
úbytek mokřadů a vysoušení krajiny na velkých plochách patří mezi hlavní
příčiny současného globálního oteplování.
Velké množství biologů tvrdí, že Třeboňsko, proslulé vysokou
druhovou rozmanitostí závislé právě na mokřadních biotopech, už
není v tomto smyslu takové, jako před několika lety. Některé druhy
Co děláte ve volných chvílích, tedy pokud vůbec nějaké máte?
Ale mám, a jak stárnu, je jich víc. V poslední době mě hodně těší bavit se
s naším nejmladším vnoučkem narozeným loni v létě. Jinak se velmi dobře
cítím při poslechu dobré hudby, návštěvách přátel, cestování za
přírodními, historickými a uměleckými pamětihodnostmi. I když mé
možnosti putovat za nimi na méně přístupná místa jsou dnes už omezeny
artrózou.
Máte nějakou oblíbenou knihu, kterou byste doporučil nejen
čtenářům Krasce?
Z odborných knih je to učebnice „Ekologická syntéza“ již zesnulého
belgického vědce a přítele Československa, Paula Duvigneauda,
vynikajícího člověka, jehož jsem měl tu čest poznat. Ta kniha byla
přeložena do češtiny a vyšla v nakladatelství Academia před více než
dvaceti roky. Stále však poskytuje srozumitelnou formou zájemcům
základní vědomosti o struktuře a provozu ekosystémů a částečně i o
praktických aplikacích těchto vědomostí. Z beletrie doporučuji si přečíst
„Válku s mloky“ od Karla Čapka. Ten ji napsal jako varování před ústupky
demokracií nacismu a jiným diktátorským režimům. Vývoj postojů lidí
k mlokům, kteří vinou dlouhé řady lidských ústupků ovládnou velkou část
světa, je ale také podobný s dosud většinovými postoji současného lidstva
k poškozování a ničení přírody a životního prostředí z různých „závažných
a oprávněných“ důvodů.
Chcete skončit takto pesimisticky?
Ne, jsem svojí náturou optimista. A tak věřím, že lidi dostanou rozum, ale
jako obvykle až když jim začne opravdu hořet půda pod nohama. Pak
jakoby za pět minut dvanáct obrátí vývoj k lepšímu. Obrazně řečeno:
z r-stratégů, jimiž jsou nyní, se musí lidé přeškolit na k-strategii. Mnoho se
ovšem do té doby ztratí; obrat též bude vyžadovat hodně obětavosti a
úsilí, na němž se ale už teď podílí například i Krasec.
V dnešní době není jednoduché udržet si při rychlém pokroku aktuální přehled nejen ve vědě. Mám pocit, že vy to všechno zvládáte.
Jak to děláte?
Obávám se, že se mi sledování vědeckého pokroku teď již příliš nedaří.
Jsme zahlcováni informacemi ve stále nových publikacích. Z nich však
některé opakují staré poznatky v novém a komplikovanějším kabátě,
abych tak řekl. Na počátku svého studia ekologie mokřadů jsem znal snad
většinu publikací týkajících se této problematiky, a mnohdy i jejich autory.
Dnes už by to nebylo možné a je třeba si vybírat k citování ve svých
pracích hlavně ty publikace, jež se bezprostředně týkají dané problematiky. Daní za to je častá jednostranná specializace vědců.
Ovlivnil Vás nějakým způsobem skauting?
Ano, myslím si, že hodně. Vstoupil jsem do Junáka hned po 2. světové
7
Jihočeský občasník o životním prostředí
odsud úplně vymizely...
Asi největší vliv má celkové obohacování půd i vod minerálními živinami
dodávanými ve formě minerálních i organických hnojiv, a také srážkami
(především dusík). Spolu s tím má neblahý vliv pokles hladiny podzemní
vody způsobený velkoplošnými melioracemi. V sušší půdě se také rychleji
mineralizuje humus, na nějž je vázána voda, ionty minerálních živin a
bohatá mikroflora. Na stanovištích víceméně suchozemských tak nastává
ruderalizace – zaplevelení – za vzniku druhově chudých rostlinných a
živočišných společenstev. Ve vodách, zejména rybnících, k eutrofizaci, tedy
důsledkům nadbytku živin, přistupuje často ještě vliv přehuštěných rybích
obsádek. A tak tam převládnou také jen druhy, jimž toto prostředí
vyhovuje, zatímco citlivější druhy řas, rostlin a živočichů jsou potlačeny
nebo vyhynou.. Třeboňsko je „stavěno“ jen na mírnou intenzifikaci zemědělství a rybničního hospodářství, ne na jejich maximalizaci, na niž se
v dlouhodobém měřítku doplácí.
válce. Od začátku mi bylo vštěpováno, a já soudím, že správně, že stát se
jednou skautem znamená snažit se být jím po celý život. Více či méně se
mi to snad dařilo. Ve skautingu se ideálně spojuje výchova k poznávání a
ochraně přírody i cenných výtvorů lidských, jak to praví skautský zákon.
Na mne a můj způsob jednání s lidmi ovšem mělo také velký vliv vedení
turistických a přírodovědných skupin mládeže v junáckém duchu, o něž
jsem se na hranici dobou daných možností pokoušel ve svém mládí za
stalinistické totality 50. let minulého století.
Hony při návštěvě Českého nadačního fondu pro vydru, říjen 2009. Foto autorka
Z REGIONU
Cyklovýprava
krajinou
do historie
krajinou
do historie
JANA DVOŘÁKOVÁ,
V druhém říjnovém nedělním odpoledni jsme se sešli u výpusti Malého Vajgaru vedle
Jindřichohradeckého zámku – členové občanského sdružení Hamerský potok a pár
příznivců z řad veřejnosti. Dali jsme si za cíl vydat se na krátký cyklistický výlet, při kterém
budeme sledovat proměny krajiny za posledních asi 150 let. Na několika zastaveních jsme
měli v úmyslu porovnat současný stav se stavem zakresleným v mapě zaměřované v roce
1828 (konkrétní údaje do ní pak byly zanášeny postupně během následujících let).
Takzvané „Císařské otisky“ jsou mapy, které měly původně sloužit jako
daňový podklad. Jsou barevné, velmi přehledné a v měřítku 1:2880.
Podle legendy snadno zjistíte, jaký druh porostu se kde nacházel.
Digitální podklady pro tisk map jsme získali legální cestou v internetovém obchodu ČÚZK (Český ústav zeměměřičský a katastrální). Již
vyhledávání potřebných mapových listů na internetu je velmi dobrodružné, takže se stalo, že nám málem chyběly podklady. Naštěstí díky
vstřícnému přístupu úřadu vše dobře dopadlo.
Cykloakce se uskutečnila 11. 10. letošního roku za velmi nevlídného
počasí. Pravda, ještě nesněžilo, jen chvílemi trochu pršelo, ale nás,
otužilců a skalních příznivců, dorazilo na místo srazu pouze deset,
k tomu jedno šestileté dítě. Jako poslední se objevil lektor a předseda
sdružení, vždy dobře naladěný Jan Pokorný.
Od mlýnů k troskám restaurace
Jihočeský občasník o životním prostředí
8
Jako vodítko nám tedy sloužily zalaminované historické mapy
katastrálních území Jindřichova Hradce, Buku a Políkna, pro snazší
orientaci a pro porovnání jsme měli k dispozici mapu turistickou a
ortofotomapu. Celková délka trasy činila jen něco málo přes 10 km.
První zastávku jsme učinili u Devíti mlýnů na mostě přes řeku Nežárku.
Ani nás příliš nezarazilo, že původně zde vedl most jinudy, nebyla tu
elektrárna ani jez v současném uspořádání. Překvapivější bylo zjištění,
že původně se řeka za mostem rozdvojovala a znovu spojovala,
vytvářela jakýsi ostrov.
Na druhou zastávku jsme se dostali přes v minulosti neexistující cesty.
Stáli jsme pod loukami a poli v blízkosti lesa, zatímco historická mapa
na stejném místě ukazuje hojnost mokrých luk, ale také ovocné
zahrady a sady.
Tápání nad mapou, vlevo doc. Jan Pokorný.
Foto Hamerský potok, o.s.
mapě zakreslený rybník, který dnes již neexistuje. Jeho přítok se dříve
vinul v mokrých loukách, dnes je zde les.
Od dřeva k uhlí...
Jistě každý z nás očekává, že se změnila velikost polností. Historická
mapa Buku připomíná pavučinu – z vesnice vycházela hvězdicovitě
velká spousta cest, jež probíhaly mezi úzkými políčky. Původně se
jednalo z velké části o zelinářské zahrady, dnes zde samozřejmě
najdeme jedno velké zmeliorované pole. Jedno z mála větších polí,
které si uchovalo svůj tvar do dnešních dob, je pole náležející k dřívějšímu Černínskému statku (dnes je na jeho místě prasečák).
Pokračujeme směrem na Buk a na Frankův Dvůr. Obrázek se všude
opakuje – mizí cesty, ubývá rybníků, zelných a ovocných zahrad,
ovocných sadů, vysouší se krajina, přibývá výrazně lesů. Krajina odráží
posun od topení dřevem směrem k uhlí a zemnímu plynu.
Cesta se pomalu chýlí ke konci, na chvíli přestává krápat a my zastavujeme u rybniční soustavy nazvané „Polívky“. Tento název odráží skutečnost, že místní rybníčky napájely od 16. století do 50. let minulého století svou vodou městské kašny, ze kterých se odebírala voda na vaření.
Jaký pohled vám poskytnou Polívky dnes? Porovnáním s historickou
mapou je zjevné, že jedna z původních nádrží se proměnila v mokrou
loučku. Takovýto proces ostatně není ničím zvláštním, neudržované
rybníky tímto způsobem mizí. Horší už je představa, že bychom si
z úživné vody současných Polívek chtěli uvařit oběd. Hladina byla
koncem léta hustě pokryta vodním květem.
Vysvětlení opět podává pohled do historické a současné mapy.
Současné Polívky jsou obklopeny odvodněnými poli. Dříve bylo okolí
rybníčků pokryto mokřady. Tyto mokřady fungují stejným způsobem
jako dnešní kořenové čističky, očišťují protékající vodu od živin, které
se v mokřadech hromadí. Vysušením mokřin dochází k rozkladu živin a
jejich rychlému odplavování vodou dál do povodí.
Vodou proti povodním
Nejmladší účastník.Foto Hamerský potok, o.s.
Třetí zastávka byla poblíž Lišného Dvora. Pamětníci ještě zažili výletní
restauraci Rudolfov, ze které zde zbývají již jen trosky. Objekt byl
navržen architektem Josefem Zítkem, kterého později proslavilo
Národní divadlo či Rudolfinum. Opodál také býval hamr a ve staré
Poslední zastavení bylo na hrázi rybníčka ve Zbuzanech. Byl to
poslední ze čtyř původních, ostatní zmizeli pod navážkou a byly
nahrazeny novou zástavbou. Rozloučili jsme se celí zkřehlí. Zůstal
v nás ale dobrý pocit z hezky stráveného odpoledne a několik myšlenek: Je třeba vrátit vodu do krajiny, všude, kde je to možné. Voda
potřebuje nivy, které ji budou zadržovat, ovlivňovat příznivě kvalitu
vody a život v celém povodí, mírnit povodňové vlny a působit příznivě
na mikroklima.
Na naší vycházce jsme si také uvědomili, že by bylo dobré využívat
starých mapových podkladů pro hledání a budování nových cest tam,
kde již dříve byly. Takové cesty by měly sloužit pro pěší a pro cyklisty,
aby důmyslná síť stezek přivedla lidi k možnosti bezpečných přesunů
v rámci měst a jejich bezprostředního okolí.
S těmito závěry jsme se rozloučili a ukončili tak letošní sezonu akcí
občanského sdružení Hamerský potok pro veřejnost.
Autorka je členkou o.s. Hamerský potok. Mezititulky redakce.
Z REGIONU
zabíjí
Kdo zabíjí
orly?!
orly
Marie KAMENÍKOVÁ, [email protected]
Dne 17. září 2009 byl na území Nové Olešné u Strmilova nalezen
otrávený dospělý jedinec orla mořského. Po předání orla Státní veterinární správě, která zhotovila pitvu uhynulého jedince, byly v jeho
žaludku a játrech zjištěny stopy karbofuranu. Není to bohužel první
orel, který byl otráven.
Karbofuran je nervový jed. Jeho působením dochází k blokování
nervových vzruchů, což vede k ochrnutí dýchacího svalstva a ke smrti
udušením. Karbofuran je vysoce toxický nejen po pozření, ale také po
inhalaci nebo po potřísnění kůže. Může tedy dojít samozřejmě
i k otravě člověka. Na webových stránkách www.karbofuran.cz můžete
nalézt databázi nahlášených otrávených jedinců zvířat. Přestože je
pokládání otrávených návnad zakázáno, v poslední době se stalo často
užívaným a snadným prostředkem, jak se zbavovat tzv. „škodné“.
Nejčastěji bývá zneužíván dnes už zakázaný insekticid FURADAN,
jehož účinnou látkou je karbofuran. Pár kapek tohoto jedu dokáže
spolehlivě zabít nejen škůdce, proti kterým byl přípravek vyroben, ale
prakticky vše živé. Prostředek bývá zneužíván k likvidaci lišek, kun a
často i vyder. V některých případech nechtěně, v dalších cíleně jsou
tráveni i dravci a domestikovaná zvířata. Trávení lze považovat hned za
několik trestných činů. Přesto doposud nebyl usvědčen žádný z pachatelů. Česká společnost ornitologická vypsala vysokou odměnu za
informace vedoucí k jejich dopadení.
V posledních dvou letech bylo v ČR otráveno více než deset u nás
kriticky ohrožených orlů mořských (a to se jedná pouze o evidované,
dohledané jedince – skutečný počet může být vyšší). Tento druh u nás
hnízdí v počtu 30-35 párů. Pomalu se tak dostáváme do situace, kdy
orlům mořským hrozí bezprostřední vyhubení. Dalšími oběťmi
karbofuranu jsou orli skalní, sokoli, káňata lesní i rousná, luňáci, straky,
vrány, krkavci, ale i domácí psi a kočky.
Nedávno byl nalezen otrávený orel skalní nedaleko Olbramovic
v okrese Benešov. Jednalo se o mladou samici, která byla vypuštěna
v Beskydech v roce 2007 v rámci projektu, jehož cílem je vytvoření
stabilní hnízdní populace orlů skalních v ČR. U orlice byla opět
prokázána otrava karbofuranem.
Cílenou likvidací orla mořského by se dal nazvat další případ, který se
stal 13. září 2009 na Strakonicku, kde u rybníka Kohoutovský byl
nalezen zastřelený jedinec orla mořského. Tento jedinec byl postřelen
a na základě posttraumatického šoku, který průstřel zobáku zavinil,
pak uhynul.
V případě nálezu uhynulých zvířat nebo podezřelých návnad na nic
nesahejte! Je-li to možné, vše vyfoťte nebo jinak zdokumentujte a
zavolejte Policii ČR (158). K odebrání návnady nebo uhynulých zvířat
by měla policie přivolat Státní veterinární správu (SVS).
Autorka pracuje v ČNF pro vydru Třeboň. Část informací čerpána z www.karbofuran.cz.
Orel mořský. Foto Małgorzata Szreter
Nechceme jaderný
jaderný
odpad
odpad
v Boleticích!
Edvard SEQUENS, [email protected]
9
Sdružení Calla, Jihočeské matky a Občanská iniciativa pro
ochranu životního prostředí v sobotu 18. září formou happe-
Boletice. Symbolicky jsme přivezli první jaderný odpad na
zastávku v Hodňově do vojenského prostoru.
V ochranných oblecích odění nosiči žlutých sudů s výstražnými
znaky vystoupili z motorového vlaku od Budějovic a odpad
přenesli v průvodu až na hranici vojenského prostoru pod hrází
rybníka Olšina, kde proběhl happening s „uložením“. Nedaleko
odsud, poblíže Polné, by totiž mohl být umístěn povrchový areál
hlubinného úložiště. Akce se zúčastnilo asi 80 lidí včetně místních
obyvatel. Protože lokalita je v blízkosti hranic s Rakouskem a
Německem, kde záměr vnímají rovněž negativně, přijely akci podpořit i nevládní organizace z obou zemí.
Stát prostřednictvím Správy úložišť radioaktivních odpadů našel
potenciálně vhodné geologické podmínky pro odpad z českých
jaderných elektráren na šesti místech republiky. Všude však narazil
na výrazný odpor starostů a veřejnosti, ohrožené obce odmítají
požadavek státu, který se na jejich „dvorku“ rozhodl uložit vysoce
radioaktivní materiál. Vláda tak přišla s nápadem hledat úložiště ve
vojenských újezdech, kde samosprávy obcí nemají pravomoci. Po
Z happeningu v Boleticích. Foto Calla
prvotním posouzení byly pro další zkoumání vybrány Boletice
v Jihočeském kraji a Hradiště v Západočeském kraji. Jasno by mělo
být do roku 2015.
Případné umístění úložiště v boletickém prostoru bude mít dopady pro celý region. Především však takový záměr je pro danou
lokalitu zcela nepřijatelný – jde v podstatě o hlubinný důl, nepatří
do přírodně cenné oblasti, která se zde nachází. Boletice jsou
unikátním územím mezinárodního významu, kterému se dostává
ochrany v rámci soustavy Natura 2000, do více než poloviny pak
zasahuje CHKO Šumava. Výstavba úložiště by se bez negativních
vlivů na přírodu neobešla.
V každém případě dokud nebudeme mít jasno, co uděláme s jaderným odpadem, jsou jeho další produkce a úvahy o nových
reaktorech velkým hazardem. Vůbec nevíme, zda si s ním dokáží
poradit naši potomci.
Autor pracuje jako ekoporadce v Calle.
Jihočeský občasník o životním prostředí
ningu ukázaly na hrozbu umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva ve vojenském výcvikovém prostoru
Z REGIONU
Péče o přírodu
Nový „zelený“ obor na PF JU
Katedra biologie Pedagogické fakulty
Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích letos
poprvé otevřela nový obor Přírodovědná a
ekologická výchova. Obsah studia je zaměřen zejména na biologii a ekologii
rostlin a živočichů, základy geologických
oborů, ochranu životního prostředí, environmentální výchovu, pedagogicko-psychologické a metodické základy pro
mimoškolní zájmové činnosti. Informace o
přijímacím řízení lze získat na
http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/bi/
a u sekretářky katedry paní Šramhauserové – tel. 387 773 010,
nebo e-mail [email protected].
JIŘÍ NEUDERT, [email protected]
Mít rád přírodu – každý pod těmito slovy vidí něco jiného. Vnímání přírody a přístup k její
ochraně je velmi rozmanitý. Každý však, kdo má přírodu jen trochu rád, vidí, že kladný
vztah k přírodě není samozřejmostí a její ochrana je potřebná.
Po celý říjen se konala na jedenácti
místech v Českých Budějovicích a v prostorách MÚ Hluboká nad Vltavou výstava
RecyklArt. Jde o tvůrčí spojení recyklace
odpadů a umění. Zbytkový materiál pro
výtvarné zpracování poskytlo českobudějovické grafické studio Galileo Production,
které celou výstavu spojenou se soutěží
zorganizovalo. V kalendáři na rok 2010
budou zveřejněny obrázky vítězných prací
a vytvořených objektů. Vyráběly především
děti, ale krásná dílka v rámci projektu
vytvořili i senioři. Po ukončení dílčích
výstav budou všechny práce do konce
ledna 2010 vystaveny v zámecké jízdárně
Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad
Vltavou. Jihočeský kraj podpořil projekt
RecyklArt částkou 40.000,- Kč.
LIBUŠE JOZKOVÁ
Autor je pracovníkem Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Mocný spojenec?
Jihočeský občasník o životním prostředí
je nezbytnost i povinnost
Ochrana přírody má oporu v zákoně o
ochraně přírody a krajiny, který ukládá
krajům povinnost zajišťovat péči o přírodní rezervace a přírodní památky, jež
se nacházejí mimo území národního
parku, chráněné krajinné oblasti nebo
jejich ochranného pásma.
Na území Jihočeského kraje bylo takových zvláště chráněných území postupně zřízeno 178; do kategorie přírodní rezervace spadá 53 lokalit a
v kategorii přírodní památka je to 125
území. Řada těchto zvláště chráněných
území (ZCHÚ) je součástí evropsky
významných lokalit soustavy NATURA
2000. Jihočeský kraj se úkolu zajištění
péče o ZCHÚ zhostil zodpovědně,
přičemž je v tomto případě reprezentovaný odpovědným radním Ing. Karlem Vlasákem a odborem životního
prostředí, zemědělství a lesnictví, konkrétně oddělením rozvoje venkova,
péče o krajinu a koncepcí v čele s vedoucím oddělení Ing. Zdeňkem Klimešem.
Každý rok jsou vynaloženy velké finanční prostředky (za rok 2009 cca 20
mil. Kč), které jsou z části využity
k odborným inventarizačním průzkuPřírodní rezervace Nad Zavírkou – orchidejová louka.
Foto archiv KÚ
mům, ke zpracování plánů péče a na
přípravu projektů pro čerpání financí z evropských fondů. Největší část těchto finančních
prostředků je však využita pro údržbu, vycházející ze schválených plánů péče. Pravidelná
údržba je nezbytná pro zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany u 70 zvláště
chráněných území. Tento aktivní management spočívá především v pravidelném kosení
bylinné vegetace ve vhodných termínech. V řadě případů se jedná o mokřadní louky nebo
místa jinak těžce přístupná, kdy nelze použít těžší mechanizaci ke kosení a zpracování
biomasy. Těžší mechanizaci nelze použít mnohdy také z důvodu ohrožení zvláště
chráněných druhů živočichů a rostlin. V těchto případech je nutné ruční kosení, které je
finančně náročnější.
Kromě pravidelného aktivního managementu realizuje Jihočeský kraj řadu jednorázových
zásahů ve zvláště chráněných územích. Jedná se například o obnovu či tvorbu tůní,
odstraňování náletu dřevin apod. Na jednorázové akce se snaží Jihočeský kraj shánět a
čerpat finanční prostředky zejména z evropských zdrojů, ale pravidelnou péči o ZCHÚ nelze
zajistit jinak, než z vlastních prostředků. Jihočeský kraj se také snaží řešit majetkoprávní
vztahy v ZCHÚ zejména výkupem pozemků tak, aby nebyli zbytečně omezováni soukromí
vlastníci.
Odměnou nám všem může být například pohled na louku plnou kvetoucích orchidejí, krásné
květy vzácného hořečku českého, tůně ohlušující vábením kuňky či plné obřích pulců
blatnice. Ochrana a péče o tyto ,,střípky“ v jinak mnohdy druhově chudé krajině, toliko
upravené k uspokojování lidských potřeb, má smysl.
VĚRA SOUKUPOVÁ
10
nezbytnost, povinnost
Vzhledem k výrobním lhůtám našeho časopisu jsme v jarním čísle Krasce nezaznamenali, že rada Asociace krajů ČR jmenovala jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu
svým zástupcem v Radě vlády pro udržitelný rozvoj. Těšíme se, že aktualizovaná
Strategie udržitelného rozvoje ČR, jejíž
přípravu má výslovně pan Zimola sledovat,
přinejmenším nebude horší než ta dosud
platná. Aktualizace SUR je proces sice
otevřený veřejnosti, ale při rozhodujících
jednáních zatím bývali úspěšní spíše
obhájci zájmů velkých korporací a ideoví
odpůrci ochrany životního prostředí:
prosazovali jen neurčité formulace a obtížně kontrolovatelné cíle.
V říjnu se konala valná hromada poradenského střediska Energy Centre České
Budějovice. Jiří Zimola byl jednomyslně
zvolen jeho novým místopředsedou. Blahopřejeme a věříme ve stále mocnější
podporu úspor energie a její produkce
z obnovitelných zdrojů.
JIŘÍ GUTH
Výstava RecyklArt
Z REGIONU
MRKVIČKA –
konference
konference
EVVO
pro
školyškoly
pro
mateřské
LIBUŠE JOZKOVÁ, [email protected]
V úterý 13. října 2009 proběhlo na Krajském úřadě v Českých
Budějovicích setkání více než padesáti pedagogů z jihočeských
mateřských škol, které se zajímají o ekologickou výchovu. Šlo již
o třetí podobnou konferenci EVVO na jihu Čech. Akreditovanou
akci připravilo CEGV Cassiopeia ve spolupráci s krajskou
koordinátorkou EVVO.
Na úvod byly představeny národní a jihočeská síť Mrkvička,
sdružující mateřské školy se zájmem o ekologickou (environmentální) výchovu, a regionální novinky v oblasti EVVO – nové
výukové materiály, metodické a didaktické pomůcky (tentokrát
především z dílny NP Šumava), ekologické výukové programy
vhodné pro MŠ, možnosti využití služeb ekologických poraden sítě
Krasec při pedagogické práci a krátce se prezentovalo Centrum
ekologické výchovy, které vzniklo v Táboře. Následovalo vystoupení paní Magdaleny Kapuciánové, ředitelky Ekologické mateřské
školy Semínko z Prahy. Pět let provozu ekologické MŠ je
dostatečně dlouhá doba na to, aby bylo možné zodpovědět
mnoho konkrétních dotazů. Přítomné pedagogy mimo jiné zaujalo
praktické řešení zdravého stravování dětí.
Odpolední program pokračoval ve třech tvořivých dílnách. Bylo
možné se seznámit s tématem zvykoslovného pečiva a prakticky si
některé druhy pečiva zkusit vytvarovat a upéct, v další dílně se šily
hračky z přírodních materiálů a v poslední se zpracovával zbytkový
materiál z výroby grafického a reklamního studia. Program doplňovala výstava zaměřená na děti předškolního věku a jejich životní
prostředí a to, co z této vazby vyplývá. Výstavu zapůjčilo MŽP ČR.
Jihočeské mateřské školy, které mají trvalejší zájem o ekologickou
výchovu, mají možnost zapojit se do sítě Mrkvička. V rámci jižních
Čech je koordinátorem sítě CEGV Cassiopeia, kde je možné získat
bližší informace.
Jihočeský kraj podpořil realizaci vzdělávací akce pro pedagogy
mateřských škol částkou 20.000,- Kč.
Autorka je pracovnicí Krajského úřadu Jč kraje.
Jak se žije
v torzech?
jak
se žije
JIŘÍ ŘEHOUNEK, [email protected]
Asi bychom těžko hledali člověka, který by veřejně popřel obrovský
význam zeleně v našich městech. Málokoho by však napadlo, že
právě stromy v městských parcích či stromořadích se v poslední době
staly klíčovými stanovišti pro přežití řady druhů původně lesního
hmyzu. Obyvatelé Českých Budějovic si mohli v posledních měsících
všimnout, že některým stromům se namísto úplného pokácení pouze
odřízla koruna.
11
Autor pracuje v ekoporadně Calla.
Jihočeský občasník o životním prostředí
Stromová torza jsou domovem vzácných druhů brouků, které pro svůj
vývoj potřebují kmeny starých stromů. Samozřejmě by bylo vhodnější
ponechat na místě celý strom, tomu však často brání ohled na bezpečnostní rizika pro občany procházející v okolí. Několik torz stromů
zůstalo z důvodu ochrany vzácného hmyzu zachováno v okrajových
částech Českých Budějovic, v blízké době bude po jednom torzu k vidění také v ulici F.A. Gerstnera a v parku Háječek poblíž letního kina.
Péče o městskou zeleň a kácení stromů ve městech tak získává novou
dimenzi v podobě záchrany ohrožených brouků. I v centru Českých
Budějovic se můžeme setkat s řadou vzácných a zajímavých brouků
vázaných na stromy. K relativně častým druhům zde ještě patří asi
půlcentimetrový krasec lipový, nápadný kovově lesklými krovkami
převážně zelené barvy. Mimo jižní Čechy je však tento brouk mnohem
vzácnější. V dutinách starých dubů zde nachází útočiště páchník
hnědý, kterého chrání česká i evropská legislativa. V jírovcích či topolech se zase vyskytuje ohrožený tesařík Rhamnusium bicolor.
Výjimečně můžeme v krajské metropoli pozorovat i největšího
českého brouka roháče obecného, jehož larvy žijí nejčastěji v zemi
kolem kořenů starých dubů. Podobně i v dalších jihočeských městech
poskytují staré stromy útočiště nenápadným, ale zajímavým broučím
obyvatelům.
Ponechávání stromových torz samozřejmě není jedinou alternativou
ke kácení stromů. I vysoké pařezy mají pro udržení hmyzí biodiverzity
velkou roli. Navíc mohou být i zajímavým způsobem začleněny do
městského prostředí, např. jako součást laviček nebo základ pro vyřezávané sochy. I když je strom pokácen, ať už člověkem nebo vichřicí,
stále ještě zbývají možnosti pro záchranu uvnitř žijících brouků. Při
správném uložení kmenu mohou larvy či kukly v dutinách i ve dřevě
dokončit svůj vývin. Krajní možností je přenos ohrožených brouků a
jejich vývojových stadií do jiných vhodných dutin.
Ve Velké Británii se stalo populární formou ochrany hmyzu vázaného
na staré stromy tzv. loggery. Jedná se o skupinu kmenů či větví
různých rozměrů, které jsou částečně zapuštěny do země. Různé
instituce či jednotlivci vytvářejí loggery naprosto cíleně nejen kvůli
ochraně biologické rozmanitosti, ale využívají je i v ekologické
výchově. Existují i jednoduché návody pro veřejnost na zřízení
zahradní varianty. Nabízí se otázka, zda by alespoň část vynuceně
pokácených stromů z našich měst nemohla skončit jako součást
těchto svérázných hmyzích příbytků.
Občanským sdružením i úředníkům je určena brožura „Stromy a hmyz“,
kterou Calla letos vydala. Obsahuje praktické rady pro účast ve
správních řízeních o kácení stromů s ohledem na ohrožený hmyz.
Publikace je zdarma k dostání v kanceláři Cally, její elektronickou verzi
si pak mohou zájemci stáhnout na www.calla.cz/publikace v sekci
Ochrana přírody.
Roháč obecný v městském prostředí. Foto autor
Z REGIONU
Graselovy stezky 2009 Baobab
na Lannově třídě?
OLGA ŽAMPOVÁ
Projekt rozvoje šetrné turistiky na česko – rakouském pomezí.
Od roku 2003 je možné procházet se krajinou česko-rakouského příhraničí po tak zvaných Graselových stezkách. Tyto
vzešly z procesu veřejného plánování kulturního dědictví
Slavonicka.
Hlavní linkou projektu je pěší stezka, pojmenovaná po Johanu
Georgu Graselovi, skutečné historické postavě nechvalné pověsti
– loupežník, zbojník, špína chlap – po němž zůstala dodnes v českém slovníku nadávka grázl. Překvapivé je, že v Rakousku se toto
jméno do nadávky neotisklo. Pěší stezka na sebe váže další přírodní, kluturní, řemeslné a další zajímavosti, okolo kterých vede,
nebo na ně odkazuje. Časově tvoří podstatnou část ukázek
dědictví z období Graselova – romantismus přelomu 18. a 19. století - vodní pila Penikov, zaniklý park Česko-rudoleckého panství i
ruina zámku v Českém Rudolci – tzv. Malá Hluboká.
Od roku 2003, kdy byla vybudována první stezka Slavonice Český Rudolec se počet stezek značně rozrostl. K dnešnímu dni
existuje sedm Graselových stezek, pěších výletních okruhů kolem
sedmi obcí a měst v Čechách i Rakousku. Nejkratší je Graselova
stezka ve Vratěníně – 7 km, nejdelší okruh 43 km kolem rakouského Dobersbergu. Stezky jsou určeny pro pěší turistiku,
vedou po cestách i pěšinách, často jsou jimi zprůchodněny zaniklé cesty.
Informace o projektu naleznete na webu Slavonické renesanční,
o.p.s. www.zdrojslavonice.cz, v kapitole Graselovy stezky.
Globální změna
klimatu – fikce a data
Matouš ŠIMEK, [email protected]
Stejnojmenný seminář uspořádalo sdružení Calla, Ekologický institut
Veronica a Heinrich Böll Stiftung v září v Českých Budějovicích.
Se současným stavem i výhledy ohledně klimatických změn přítomné
seznámil RNDr. Jan Hollan (Veronica). Přednáška Změna klimatu, její
příčiny, dopady a projekce mimo jiné poukázala na fakt, že účinky
globálního oteplování spouštejí zpětné vazby, které efekt dále
prohlubují.
Jihočeský občasník o životním prostředí
12
Nejpravděpodobnější projevy klimatických změn v rámci České republiky – to bylo hlavní téma příspěvku RNDr. Ing. Jaroslava Rožnovského, ředitele brněnské pobočky ČHMÚ. O tom, co budou tyto změny
znamenat pro rostlinné a živočišné druhy žijící u nás, přednášel Mgr.
Zdeněk Faltýnek Fric z Entomologického ústavu AV ČR. Dopolední část
zakončil alarmující příspěvek Mgr. Marka Vaculíka z Glopolisu ohledně
dopadů klimatických změn na nejzranitelnější část populace – chudé
v rozvojovém světě.
Diskuze pokračovaly i v čase oběda. Většina odpoledního programu
zůstala na bedrech Mgr. Kláry Sutlovičové z Centra pro dopravu a
energetiku, která zvládla skvěle i přednášku Kjótská dohoda na konci,
co dál?, s níž měl původně vystoupit RNDr. Martin Bursík. Tématu
ochrany klimatu v našich politických podmínkách se věnovala v dalším
příspěvku, ve kterém nechyběly osobní postřehy.
Motivační bylo vystoupení Ing. Martina Mikesky z Hnutí Duha, který
představil program Velká výzva, jehož splnění politiky a obyvateli by
mohlo utlumit proces změn klimatu. V posledním příspěvku Ing. Ivan
Beneš z organizace City Plan seznámil přítomné s výsledky průzkumu
postoje české veřejnosti k energetice (nejskeptičtější ohledně alternativních zdrojů byli překvapivě studenti), a především s ambiciózním
projektem DESERTEC, který by spoluprací se zeměmi Blízkého východu
a severní Afriky umožnil využití sluneční energie a vylepšil bezpečnostní situaci.
Troufám si tvrdit, že seminář byl pro všechny zúčastněné zajímavý.
Škoda, že účast veřejnosti a jihočeské akademické obce nebyla o něco
vyšší.
Autor pracuje v ČNF pro vydru.
Edvard SEQUENS, [email protected]
V rámci letošního ročníku jihočeského Dne pro obnovitelné zdroje
energie vyrostl na Lannově třídě v Českých Budějovicích šestimetrový baobab. Tedy jen nafukovací, symbolizující plíce planety –
živou flóru jako zásobník oxidu uhličitého, který je hlavním činitelem
globálních klimatických změn.
Přidej se k záchraně planety! Foto Calla
Tři až pět lidí najednou muselo přiložit ruce na otvory/rány v kmeni
baobabu, aby se oživily jeho uvadlé větve, a tak záchrana stromu
znázorňovala význam osobní odpovědnosti a sílu společného úsilí.
Stejně tak jako musí veřejnost spojit své úsilí při snižování emisí CO2 a
řešení klimatické krize. Baobab přivezla maďarská skupina Messzelato
Association v rámci mezinárodní kampaně 350.org.
Hlavním cílem kampaně je zvýšit vědomí a úroveň informovanosti
obyvatel střední Evropy o klimatických změnách a zdůraznit důležitost
každého člověka. Chce též upozornit na prosincovou konferenci Organizace spojených národů v Kodani, která se bude zabývat klimatickými
změnami. Jejím posláním je celosvětové uspořádání podmínek, limitů
a standardů v oblastech týkajících se životního prostředí. Jedná se o
rozhodnutí, která ovlivní naše šance zabránit potenciálním klimatickým katastrofám, např. zvyšování hladiny moří a oceánů, extrémní
výkyvy počasí v podobě záplav a sucha či zvyšující se počet klimatických uprchlíků z řad lidí i zvířat.
Číslo 350 na baobabu představuje 350 miliontin jako limit obsahu CO2
v atmosféře, ve kterém by zemské klima mělo podle vědců zůstat
relativně stabilní. Úspěšné dosažení globální dohody o snižování emisí
skleníkových plynů letos v Kodani by mělo zajistit postupný návrat
pod hranici 350 ppm. Více informací o kampani najdete na
www.350.org .
Vedle baobabu byl též informační stánek Cally, Občanské iniciativy pro
ochranu životního prostředí a Informačního centra OSN s materiály o
ochraně klimatu a řešeních v energetice. Nutno ale přiznat, že
návštěvnost byla typická pro České Budějovice – spíše slabší. Úspěšnější bylo dopolední promítání tematických filmů pro školy v kině
KOTVA, které Calla také zorganizovala. Nejprve děti a jejich učitelé
shlédli švýcarský dokument Drsné procitnutí – Ropný krach a jiné třídy
zase kanadsko-francouzskou fikci z roku 2075 Změna klimatu – blýská
se na časy. Celkem filmy shlédlo 345 diváků. Více informací:
www.calla.cz/DOZE2009.
Autor pracuje jako ekoporadce v Calle.
CO
D Ě L A T,
K D Y Ž ...
Tajuplní zimní spáči
Dnešní rada Ochrany fauny ČR je apelem na veřejnost: Nerušte
zimující netopýry! Tato tajemná skupina ze živočišné říše je historicky
opředena mnoha mýty. V České republice byly zjištěny 24 druhy
netopýrů, ale tři z nich u nás nežijí trvale, jen se k nám občas zatoulají.
Všechny druhy i jejich úkryty jsou chráněné. Netopýři žijí v lesním i nelesním prostředí. Mnohé druhy se přizpůsobily životu ve městech a na
vesnicích.
Právě tato skupina si zaslouží v zimních měsících velkou pozornost.
Netopýři a jejich blízcí příbuzní vrápenci vyhledávají pro svůj zimní
spánek klid a stabilní teplotu v podzemí, kterou nacházejí zejména ve
starých sklepích, štolách a jeskyních. V posledních letech jsou případy
zimování známé také z větráků panelových domů a nebo z dutin starých
stromů.
Zimující netopýři jsou ohroženi rušením člověkem, např. focením,
svícením, přímým buzením, ale také rozděláváním ohňů v podzemních
prostorech. Každá minuta, kdy tohoto zajímavého tvora vzbudíte, jej
stojí tři dny energie pro zimování.
Jak vyřešit některé problémy spojené s výskytem netopýrů v domě?
l
Hromadění trusu pod kolonií na půdě lze předejít umístěním
plastové fólie na podlahu před příletem kolonie, kterou na konci sezóny
snadno sbalíme a odneseme i s trusem. Trus lze následně využít jako
výborné hnojivo na zahrádce.
l
Znečišťování
l
Náhodnému vletu netopýrů otevřeným oknem do bytu lze předejít
použitím okenní sítě na komáry, pokud to nelze (u vyklápěcích oken),
nechat při větrání alespoň přes okno zataženou záclonu.
l
Pokud
vám netopýr vletěl do bytu, je nejlepší co nejvíce otevřít
okno, zhasnout světlo a počkat – netopýr si většinou najde cestu ven
sám.
l
Šramocení a hlasovým projevům netopýrů nelze zamezit. Doba
přítomnosti netopýrů v úkrytu však bývá omezena jen na krátké období
v roce a nezbývá než zkusit trochu tolerance a trpělivosti.
Pokud jsou vaše problémy s netopýry takové, že je nelze jednoduše
odstranit některým z uvedených způsobů, většinou přesto existuje
řešení, jak pomoci obyvatelům domů a zároveň neublížit netopýrům.
Každá situace však vyžaduje individuální přístup a odbornou pomoc.
A tak si, prosím, zapamatujte: Pokud naleznete někde zimující netopýry,
nebo si z minulosti uvědomujete jejich výskyt, nerušte je. Podejte zprávu
o jejich výskytu Ochraně fauny ČR na tel. 603 259 902 a nebo na e-mail
[email protected].
OLINA ZIGLEROVÁ, Ochrana fauny ČR Votice
Text byl doplněn informacemi z http://www.ceson.org.
S
LÍBOU
Špaldové
koláčky
1 kostka droždí (cca 40 g), 100g
třtinového cukru nejlépe ze sítě
Fair Trade (může být i bílý
cukr krupice ze supermarketu
nebo naopak med od známého
včelaře), 0,1 l vody, dvě lžíce
instantního ovesného mléka,
250g másla nebo ztuženého
rostlinného tuku, dvě celá vejce, 500 – 650g hladké celozrnné
špaldové mouky, špetka soli, trochu bílé mouky na podsypání těsta
na vál + suroviny na náplně
Droždí rozdrobíme do misky, přidáme 50g cukru (medu), zasypeme
ovesným mlékem, přelijeme 0,1 l vlažné vody a necháme na teplém
místě vzejít. Ve větší míse nebo kastrolu utřeme vejce, máslo (rostlinný
tuk) a 50g cukru (medu), k utřené hmotě přidáme vzešlé droždí,
promícháme a postupně přisypáváme mouku se špetkou soli a vymícháváme těsto, které je v závěru hladké, nelepí se ani nedrobí
(ke konci je lepší místo vařečky použít na hnětení těsta vlastní ruce).
Z těsta ihned vyválíme plát silný cca 0,5 cm (tj. nečekáme, až těsto
v míse vykyne), vykrajujeme menší koláčky, které klademe na plech
vyložený pečícím papírem a v každém koláčku vytlačíme důlek pro
náplň. Koláčky plníme různými druhy povidel (švestková, jablková,
hrušková), hustým džemem, tvarohem (1/2 tvarohu na pečení, 1 žloutek, cukr/med podle chuti, hrozinky na ozdobu), mákem (100g mletého
máku, polévková lžíce švestkových povidel, špetka mleté skořice,
cukr/med podle chuti, trochu vody – povařit na hustou kaši a nechat
vychladnout, spařené oloupané mandle na ozdobu), oříšky (100g ořechů
umlít, cukr/med podle chuti, trochu vody – povařit na hustou kaši a
nechat vychladnout). Pečeme při teplotě 200º C. Koláčky vydrží v chladu vláčné, chutné a jedlé po dobu celého následujícího týdne. Z uvedeného množství upečeme přibližně 70 koláčků.
Barevné (bezmasé) rizoto
400g rýže (druh podle chuti), voda, sůl, olej, dvě středně velké cibule,
cca 100g másla, dva sáčky mražené zeleninové směsi mrkev-hrášekkukuřice, čerstvá paprika „bílá“, červená paprika nebo dvě kapie
(podle velikosti), mletý bílý pepř, 250g sýra eidamská cihla
Rýži vysypeme na plech nebo na jinou větší plochu a zkontrolujeme,
aby byla čistá (nebyly v ní malé kamínky), přebranou rýži propláchneme vlažnou vodou a částečně tak vymyjeme škrob. Do hlubšího
pekáče nebo do kastrolu dáme šest polévkových lžic oleje, přidáme rýži,
osolíme, promícháme, rýži urovnáme a zalijeme vodou do výšky asi
1 cm nad vrstvu rýže. Nádobu s rýží dáme do trouby a „pečeme“ při
teplotě 170 – 200º C, až je rýže měkká, v případě potřeby doléváme
teplou vodu. Cibuli nakrájíme na drobno a na másle osmahneme do
růžova. Papriku očistíme, omyjeme a nakrájíme na drobné kostičky.
Mraženou zeleninu vsypeme do misky, přelijeme teplou vodou, chvíli
necháme odstát, a pak přes cedník přecedíme. Sýr nastrouháme na
nudličky. K hotové rýži přidáme cibuli osmahnutou na másle a ostatní
zeleninu, dochutíme bílým pepřem, vše promícháme a v případě
potřeby ještě dosolíme. Jednotlivé porce sypeme strouhaným sýrem.
Dobrou chuť a klidné Vánoce Vám přeje
LIBUŠE JOZKOVÁ
I
Jihočeský občasník o životním prostředí
oken pod výletovým otvorem padajícím trusem, případně močí, lze zamezit tím, že pod otvor nainstalujeme plechovou
stříšku.
VAŘÍME
Příloha pro rodinu
Na prostředním vyjímatelném dvojlistu nabízíme
rady a náměty „trvanlivé“ a motivující. Otevíráme
tu časopisovou formu poradny a nezapomínáme
ani na nejmenší čtenáře.
Tipy na výlety zaujmou jistě celou rodinu. Budeme
rádi, když nám napíšete vaše dotazy, postřehy či
náměty, a to buď písemně na adresu Krasec, o.s.,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice (můžete využít korespondenční lístek ze zadní strany
obálky), nebo ještě lépe
e-mailem: [email protected].
Příloha pro rodinu
DOMÁCNOST
Jak na zelenou střechu
plevelů jinak, než opakovaným užitím herbicidů, nemluvě o dvoj-
JAN NOVÝ, [email protected]
násobném zatížení střechy. Určitou nevýhodou naší volby bylo, že
Další přírůstek v rodině nás před čtyřmi lety dovedl k poznání, že
o objemu 2 m3. Zeminu jsme museli na střechu dopravovat ručně, neboť
stávající minikuchyňka zděděná po předcích už opravdu každodenním
pozemek zahrady je pro jakoukoli techniku velikostí převyšující ruční
substrát není dodáván pytlovaný, ale pouze v tzv. „Big Bag's“, tedy žocích
potřebám rozpínající se rodiny nestačí...
sekačku na trávu nepřístupný. Substrát jsme nakonec navrstvili jen do
průměrné výše 8 cm, což je méně, než je doporučováno, ale při západní
Bydlíme v přízemí staršího dvougeneračního rodinného domku
orientaci střechy (přeci jen nedochází k takovému přehřívání) a osázení
vsazeného do uliční zástavby, takže jedinou možností, jak řešit naší
rostlinnými druhy snášejícími úpal i přeschnutí jsme doufali, že to bude
prostorovou tíseň, byla expanze na úkor úzkého pruhu zahrady
stačit. Pro pěšinky umožňující pohyb po střeše bez poškození rostlin a
navazující na zadní část domu. Abychom opticky dále nezvětšovali masu
pro okraje sloužící jako drenáž zabraňující vyplavování substrátu a proti-
dvoupatrového objektu a zároveň co nejméně zastínili sousední
požární ochrana jsme nakonec místo doporučovaného jemného kačírku
pozemky, zvolili jsme jednopodlažní přístavbu. Na myšlenku zkusit
(valounky o velikosti do 8 mm) použili valounky o velikosti zhruba 25-
zelenou střechu došlo ve chvíli, když jsme si představili pohled z okna
35 mm. Protože střecha je mírně šikmá, brání splachování substrátu do
bytu ve druhém patře. Místo zahrady by byla vidět jen fádní střešní
dešťového svodu kromě valounků i perforovaný pásek z nerezového
krytina.
plechu. Na necelých třicet čtverečních metrů jsme rozložili zhruba 2 t
substrátu a 1,3 t valounků.
Konstrukce střechy
Po bouřlivých rodinných diskusích jsem dobrovolně a s nadšením při-
Vlastní výsadby
stoupil na dva základní požadavky – zelená střecha musí co nejméně
Pro výsadbu jsme si s ročním předstihem (abychom zároveň otestovali
navýšit náklady stavby, a především musí být nenáročná na následnou
odolnost jednotlivých druhů) předpěstovali v truhlících na terase saze-
údržbu. Přítel projektant navrhl relativně nejlevnější variantu v podobě
nice netřesků a rozchodníků. Sadbu jsme získávali postupně, něco ze
dřevěné ploché střechy s jednostranným pozvolným spádem. Při výpočtu
zahrádek od přátel, většinu však postupným dokupováním a vzájemným
zatížení uvažoval s obvyklou výší tzv. extenzivní vegetační vrstvy, tedy
obdarováváním se zakoupených sazenic při všemožných příležitostech.
cca 15-25 cm a se speciálním substrátem (jeho měrná hmotnost činí cca
Naštěstí výhodou netřesků je jejich neuvěřitelné snadné vegetativní
1000 kg na m3, což je dvakrát méně, než v případě ornice). Střecha je
množení pomocí odnoží i úlomků, takže nás sadba vyšla relativně levně.
dimenzována tak, aby odolala i extrémně vysoké sněhové pokrývce či
Část rozchodníků se nám dokonce podařilo namnožit i přímým výsevem
případnému pádu sněhu ze sedlové střechy stávajícího domu (máme sice
po první sklizni. Polovinu výsadeb jsme stihli provést ještě na podzim,
instalovány zábrany, ale již jsme zažili situaci, kdy nestačily a padající
což byla zjevně lepší volba, protože rostliny stihly přes zimu dobře
sníh je strhl se sebou). Určité navýšení nákladů na stavbu přineslo
prokořenit substrát. Již první rok po výsadbě nás střecha obdarovala
vyztužení překladů všech stavebních otvorů (okna, dveře) ocelovými
neuvěřitelnou pestrostí barev a květů.
nosníky. Ty jsme posléze museli zateplit polystyrenem, abychom minimalizovali „tepelný most“.
Při konstrukci střechy byly užity krokve z dřevěných trámů o průřezu
12x22cm a rozteči přibližně 80cm. Střešní trámy byly shora pobity prkny
II
a na ně byly našroubovány impregnované dřevovláknité desky. Na desky
Jihočeský občasník o životním prostředí
byla položena ochranná textilie a navařena střešní hydroizolační folie.
Folie musí odolávat prorůstání kořenů a UV záření, proto jsme zvolili
folii speciálně určenou pro ozeleněné střechy (z cenových důvodů jsme
použili folii tuzemské produkce, typ Fatrafol 808). Navaření folie jsme
svěřili profesionální firmě, riziko případné netěsnosti jsme rozhodně
nechtěli podstoupit. Na folii byla opět položena ochranná textilie (ochrana folie proti průrazu) a na ni nopová folie (drenáž a zadržení vlhkosti),
na ni opět byla umístěna ochranná textilie (aby nedošlo k zanesení
komůrek nopové folie substrátem). Samozřejmě existuje množství doko-
Detail květu rozchodníku. Rozchodník bílý (Sedum album).
První zkušenosti
nalých materiálů a technologií vyvinutých speciálně pro vegetační
Jarní výsadby zjevně více trpěly úpalem nebo vyplavováním při prudších
souvrství zelených střech, ale vzhledem k ceně se nám jevily ne-
deštích. Nepodařilo se naplnit podmínku bezúdržbové střechy, bohužel
dostupné....
musíme střechu pravidelně zbavovat vysemeněných pampelišek a dalších
větrem šířených druhů a také musíme tu a tam poupravit hromádky a
Příprava střechy k ozelenění
jamky pečlivě vyhrabané našimi a sousedovými kocoury.
Také jsme až po zabydlení zjistili, že kovové nosníky nepropouštějí
Zeminu jsme na střechu dopravili a po její ploše rozmístili svépomocí,
signál našeho Wi-fi routeru, a protože nechceme riskovat poškození
použili jsme odlehčený substrát pro extenzivní střešní zeleň z produkce
střešní folie vrtáním otvoru pro anténní kabely a ani nechceme sekat
společnosti Rašelina Soběslav. Ostatně jsme neměli příliš na výběr, pak
vedení do nové omítky, nemáme v přístavbě dostupný internet:-)
už jsou na našem trhu dostupné jen neskonale drahé speciální substráty
většinou zahraniční provenience. Vlastní zeminu, byť jí máme dostatek,
jsme zavrhli, protože bychom nedokázali důsledně odstranit semena
Pro více informací navštivte http://plants.usda.gov.
FOTOGALERII K ČLÁNKU NAJDETE NA STR. 22
Příloha pro rodinu
DĚTI
PRO
NEJEN
III
Jihočeský občasník o životním prostředí
Příloha pro rodinu
VÝLETY
BEZ
AUT
Poznejte Jistebnickou vrchovinu
Trasy vycházek jsou jen několik
kilometrů dlouhé, zaměřené spíše
na detail, pozorování dění v přírodě a poznávání vzájemných
souvislostí. Proto je vhodné vycházku absolvovat s průvodcem.
Výchozím místem může být registrovaný významný krajinný prvek
„Za kostelem“, tvořený terasovitými
políčky s protierozními mezemi
s porosty nejrůznějších odrůd ovocných stromů.
V jedné z mezí je studánka – jak asi
vznikla? Suché trávníky na Kopcové
mezi, na Holodrbu, na kazech a Na
jistebnických vrších jsou stanovištěm pro rostliny a drobné živočichy, kteří z krajiny v důsledku
eutrofizace půdy postupně mizí. Proč se asi pozemek jmenuje Holodrb,
Kopcová mez?
Na chřadnoucí bříze najdete plodnice hlívy plicní, na úhorech a pastvinách plodničky zajímavých druhů hub, na podzimních pastvinách zase
čarovné kruhy plodnice čirůvky dvoubarvé. Když roztaje sníh, v okolí
říčky Smutné se objevují číšky sytě oranžového ohňovce šarlatového,
nahodile se ukrývá ve spadaném listí kačenka česká (to je houba nebo
pták?).
Ve starých třešních s dutinami a trouchem se může vyskytovat xylofágní
hmyz (co to je?). Na mezi nad Holodrbem je mraveniště, ze kterého
mravenci vynáší válečky trusu neznámého původu. Bílé „šplíchance“ a
tmavěšedé chomáče vývržků (z čeho pocházejí?) pod stromem svědčí o
večerní a noční přítomnosti puštíka. Má svůj čas, kdy večer přilétá a ráno zase mizí.
Jihočeský občasník o životním prostředí
IV
Na mezi jsou balvany a kameny různé struktury, barvy a tvarů, které
byly odstraněny z polí při obdělávání. Některé kameny nesou stopy po
práci skalníků (kdopak to byl?). Z kamenů najdete křížky u cesty, schody,
zárubně dveří, koryta, sloupky u starých dřevěných plotů. Mraveniště
(hliněné kopce) mravence zemního v loukách možná ukrývají přezimující housenky modráska bahenního, který koncem léta poletuje v porostech krvavce totenu.
Staré duby a hlohy se zajímavě pokroucenými kmeny a bizarním větvením vytvářejí všemožné tvary, popustíte-li uzdu vlastní fantazii, kdo ví,
co v nich uvidíte? U potoka je možné zahlédnout vodní myši (rejsec
vodní) škádlící se na břehu a běhající pod vodou po dně. Pramen v louce pod třešní ptačí napájí malý rybníček s různými vodními rostlinami,
dají se zde pozorovat vážky, žáby, vírník. Ve volné krajině lze sledovat
hnízdění ptactva, obsazenost budek a dutin stromů ptáky, netopýry a
čmeláky. V mokřadu u říčky Smutné můžete spatřit obojživelníky, plazy,
vodní rostliny, hnízdí zde divoká kachna.
V krajině je také řada drobných sakrálních staveb, které upoutají vaši
pozornost. Ke kapli sv. Máří Magdalény na vrchu stejného jména vede
křížová cesta s restaurovanými kamennými kříži vysekanými místními
kameníky v okolních lesích. Po kraji jsou rozeseté kapličky, křížky, boží
muka. U Pohoří najdete židovský hřbitov. Náhrobky jsou opravené,
obnovená vstupní brána, celý hřbitov je udržovaný. Za pozornost stojí i
nedávno postavená kaple Panny Marie Růžencové v Hodkově, citlivě
zasazená do venkovské zástavby. Je odtud krásný výhled do údolí říčky
Smutné.
V textu jste našli několik otázek. Kdo bude mít zájem Jistebnicko
navštívit, najde nejen na ně odpověď při výpravě s průvodcem, který
je zasvěceným znalcem přírody a místní krajiny. Vycházky bezplatně
organizuje o.s. Jistebnická vrchovina. Podrobnosti a kontakty najdete
na www.jistebnickavrchovina.ecn.cz.
JANA MADĚROVÁ, KAREL URBÁNEK, o.s. Jistebnická vrchovina
Máte už pohádkový pas?
Občanské sdružení Pohádkové království vám v Krasci představujeme od
počátku našeho časopisu. Tahle zajímavá českobudějovická neziskovka,
pracující při Turistickém a mapovém centru Marcela Goetze na nám.
Přemysla Otakara II., nám mimo jiné pomáhá s distribucí Krasce po
celém kraji, v rámci svých Pohádkových kanceláří. Více informací o celém
projektu a velkém množství akcí, které v průběhu celého roku pohádkáři
připravují, můžete vždy aktuálně najít na internetových stránkách.
Pohádkové království je projekt na rozvoj domácího cestovního ruchu se
zaměřením na děti a dospělé s fantazií a vzniklo již v roce 2002. Dětem
i dospělým nabízí členství v klubu, které opravňuje k odběru zboží podle
speciální klubové nabídky na www.mapove-centrum.cz a k účasti na akcích
Jihočeského pohádkového království. Obzváště zasloužilí členové získávají
po splnění podmínek titul Jihočeský pohádkový vandrovník.
„Vandrovní knížka, cestovní pas a mapy království nabízejí ve všech Pohádkových kancelářích, kde mají poskytovat i výhodičky pro vandrovníky, ale
musíte si o ně říci. Klub je založen, zlepšení jeho fungování plánujeme na
nastávající jaro. Není vybírán žádný poplatek, jen si musíte za drobný peníz
zakoupit pas, do něhož pak sbíráte pohádková razítka při vandrování krajem.
Po získání titulu Pohádkový vandrovník pak můžete pokračovat ve studiu na
České pohádkové akademii,“ vysvětlil pohádkový kancléř Marcel Goetz.
Pohádkových kanceláří po celém kraji stále přibývá, dnes jich jsou asi dvě
stovky – aktuální seznam najdete na
http://jcpohadkovekralovstvi.sweb.cz/kancelare.html.
Jihočeské pohádkové království se při pořádání svých akcí vždy snaží
propagovat maximálně šetrný přístup k přírodě a životnímu prostředí a
aktivně šířit tyto myšlenky i mezi děti – jak dokládají lesní skřítci Jehlička
a Lupínek ve svém Desateru chování v lese. Na projektu spolupracují jako
generální partner Lesy ČR, s.p.
TÉMA
Mění se klima
klima
Čechách
v jižníchvČechách?
MATOUŠ ŠIMEK, [email protected]
Na tuto otázku může dát jasnou a nezpochybnitelnou odpověď
jen podrobná klimatologická studie. Podle mých informací se
takovéto studie zpracovávají pro širší území (střední Evropa,
potažmo ČR), závěry pro náš kraj je třeba upravit podle místních
klimatických specifik. Kdo je vůči počasí a jeho změnám vnímavý,
názor si udělá sám. Osobní, byť nutně subjektivní zkušenost nás
obvykle ovlivní více, než odborný článek.
Budu tedy vycházet hlavně z osobní zkušenosti a ze sdělení starších
(jejichž zkušenosti jsou vzhledem k delší době pozorování rozhodně
cennější.)
Aprílové počasí na houpačce
Podle statistik ČHMÚ se dosud neprojevuje silný trend růstu ročních
srážkových úhrnů a průměrná roční teplota vykazuje zatím jen mírně
vzestupný trend. Co se ovšem v posledních přibližně patnácti letech
změnilo, je rozkolísanost klimatu s častějším výskytem extrémů. Tomu
přizvukují i lidé hospodařící ve venkovské krajině, kteří říkají, že počasí
je v poslední době nevyzpytatelné, klasický řád chodu čtyř ročních
období je prý narušený. Počasí „blázní“, mráz i vedro může přijít téměř
kdykoliv. Nasněží v půli října, obleva trvá nejen kolem Vánoc, ale skoro
celý leden, v dubnu je místo aprílového počasí vedro odpovídající
červenci apod. To prý dřív nebylo.
I mně za můj kratší život přijde, že počasí je zkrátka jako na houpačce.
Naprosto nevyrovnaný je roční chod srážek. V některých letech nás
trápí sucho, jindy kroutíme hlavou nad enormní silou srážek a
množstvím vody, které pak kolem nás protéká. Dlouhodobé
předpovědi dle mých zkušeností meteorologům v poslední době moc
nevycházejí a rovnají se v podstatě věštění z křišťálové koule
(schválně, jestli se tak nejmenuje software, který používají k modelování :-)).
Jak jde čas...
z let 1961–1990. Rok 2001 byl u nás po delší době bez velkých výkyvů
a extrémů, snad jen překvapil po delší době deštivější duben. Pak
přišel rok 2002, kdy opět bylo v zimních měsících povětšinou teplo, a
po suchém a teplém jaru přišlo mimořádně deštivé léto i podzim, dvě
silné vlny srážek v srpnu navíc způsobily v celém regionu katastrofální
povodeň (nejextrémnější za posledních minimálně 550 let). V at-
mosféře obav z dalších povodní přišel rok 2003 a s ním opačný
extrém: od jara do podzimu velké sucho a vedro. Vysušená půda
nerodila. Tam, kde se před rokem valila povodeň, teď lidé marně
hledali aspoň čůrek vody. Příští rok už byl příznivější, sucho se omezilo
jen na srpen.
Také v roce 2005 teploty a srážky nijak zásadně nevybočovaly z průměru. Možná jen rekreanti nebyli nadšeni s celkově deštivějšího léta.
Zimním měsícem byl už po několikáté daleko více únor než leden.
Lyžaři ovšem netušili, že pravé mrazivé a sněhové království je čeká
příští rok. Taková zima, jako v lednu až březnu 2006, tu už nebyla
nejméně 25 let. Neobyčejně velké zásoby sněhu ležícího i mimo vyšší
polohy způsobily po rychlém tání velké povodně. V nejpostiženějším
povodí Lužnice a Dyje ještě netušili, že v tomto roce zažijí ještě dvě
povodně z letních silných dešťů. Počínaje zářím se počasí najednou
úplně změnilo. Přišla série suchých a teplotně silně nadprůměrných
měsíců. Po suchém podzimu zima nedorazila. Místo sněhu jen trochu
deště a katastrofa jménem orkán Kyrill.
Od orkánu k vichřici
Kromě března a května pokračovaly i v roce 2007 teplé a suché
měsíce. Změna nastala až v září, tedy po celém roce. Podzim byl již
chladnější a deštivý. Milovníci zimních sportů byli opět zklamáni
z chabé zimy. Lyžařská střediska prodělávala druhým rokem nejen u
nás, ale i v Alpách. Republikou se ještě prohnala vichřice Ema. Pak už
byl rok 2008 poměrně přívětivý, bez extrémů. Zima v lednu 2009
přinesla mráz, a únor dokonce i sníh. Zase jsme zažili jeden podivně
teplý a suchý duben a v červnu až červenci nebývale vytrvalé proudění teplého a vlhkého vzduchu s výskytem mnoha silných bouřek a
přívalových dešťů, jež způsobily lokální extrémní povodně, zejména
v Moravskoslezském kraji, v jižních Čechách v povodí Blanice. Bouřky
jsou v posledních patnácti letech obecně čím dál častějším jevem.
Všechny překvapil první sníh a mráz, který dorazil v roce 2009 už v polovině října.
Tento výčet, spolu s téměř jarním letošním listopadem, snad dostatečně poukazuje na to, že klima v poslední době není ani v našem
regionu stabilní. Je rozkolísané a můžeme se jen dohadovat, čím nás
zase v dohledné době překvapí. Nic nezkazíme, budeme-li se snažit na
extrémy lépe připravit, aktivně zmírňovat jejich projevy v krajině
i omezovat příčinu klimatických změn.
Autor pracuje v ČNF pro vydru. Mezititulky redakce.
Použité zdroje: http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html; prezentace
RNDr. Ing. Jaroslava Rožnovského, CSc.: Možné dopady měnícího se
klimatu na území České republiky.
13
Jihočeský občasník o životním prostředí
Pojďme se na počasí v poslední době podívat trochu detailněji.
Pro ověření vlastních vzpomínek jsem použil územní teploty a srážky
porovnané s dlouhodobým normálem přístupné na webových
stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Již v 90. letech se
začala projevovat vyšší rozkolísanost klimatu oproti předcházejícím
desetiletím. Kolem poloviny 90. let byly poměrně chladné zimy, na
rozdíl od těch na počátku a na konci desetiletí. Jaro 1996 bylo velmi
deštivé a na mnohých tocích jižních Čech vyvrcholilo povodní. Horká
léta se v 90. letech střídala s chladnými a deštivějšími. Extrémní srážky
a následné povodně přinesl červenec 1997 na Moravu. 1998 byl
rokem, který v jižních Čechách ukázal, že zima někdy také vůbec
nemusí dorazit a jaro může být velmi teplé a suché. V roce 1999 si
lyžaři museli počkat až na únor a zemědělci se pak potýkali s výjimkou
července s velmi podprůměrnými srážkami. Jižní Čechy trápilo sucho.
Roku 2000 po srážkově výrazném březnu následovalo velmi suché a
teplé jaro a rok byl celkově o 1,4° C teplejší než dlouhodobý normál
Foto Marie Pacovská
TÉMA
BOJ O KLIMA
Edvard SEQUENS, [email protected]
Pohledem z okna zjišťuji, že je něco divně. Je říjen 2009. Jabloně ještě plné listí a některé i plodů, které jsme nestihli otrhat a uložit,
ořešák Ferda a další stromy i keře se kloní pod těžkým mokrým sněhem. Ten se najednou snáší z těžkých mraků, ačkoliv ještě před pár
dny jsem na zahradě chodil v krátkém rukávu. Z léta do zimy. I v dubnu to bylo tak – ze zimy skokem do skoro letních dnů. A najednou
si uvědomuji, že to sedí. Ano, tohle přeci říkají klimatologové už dlouho, že v důsledku celkové změny klimatu tady ve střední Evropě
budeme muset zapomenout na jara a podzimy, tak, jak jsme je znali. K tomu jako bonus dostaneme více extrémních jevů – horka
a sucha, prudké bouře s přívalovými dešti, silné vichry.
Navzdory pochybám některých politiků bychom se měli začít rychle přizpůsobovat. V první řadě zemědělci, lesníci, ale také
zdravotníci, energetici, vodohospodáři, stavbaři, ale v podstatě všichni. Nejspíše bychom se též měli připravit i na vlnu uprchlíků
z rozvojových zemí a v budoucnu i z těch částí Evropy, kde dopady budou mnohem výraznější. Už jsme do atmosféry přidali takové
množství skleníkových plynů, že změna klimatu je nevyhnutelná. Ještě ale můžeme ovlivnit, jak moc se nám starý svět promění,
abychom se vůbec dokázali adaptovat.
Vědci nepochybují, že klíč leží v našich vysokých emisích oxidu uhličitého, metanu a dalších plynů, které svými vlastnostmi zesilují
skleníkový efekt. Česká republika se v jejich množství v přepočtu na hlavu řadí mezi největší světové špindíry. Musíme proto zásadně
přebudovat naši energetiku, dopravu, snížit spotřebu energie v průmyslu i v budovách, změnit hospodaření s vodou v krajině.
Možnosti máme, jsou i spočtené, stačí jen rozhodnutí. Na osobní úrovni, ale i na té společenské – firemní, obecní, krajské, republikové… Uvidíme také, co nám předvedou státníci v prosincové Kodani, kde se bude domlouvat nová celosvětová klimatická dohoda.
Letošní ročník Ekofilmu otevíral film Čas hlupáků, který z pohledu roku 2055 hodnotil dobu, kde ještě bylo možno předejít katastrofě.
Náš čas. Budeme těmi hlupáky?
Možná změna klimatu
klimatu
nazměna
našem území
Jaroslav ROŽNOVSKÝ
Pohodlí, které nám přináší na základě vědy technický pokrok, je
příčinou toho, že zapomínáme na proměnlivost počasí a podnebí.
Často i vlivem médií potom přirozené projevy počasí považujeme
mylně za něco neobvyklého.
Jihočeský občasník o životním prostředí
14
Pojem možná změna klimatu se využívá pro odhad klimatu podle
matematických modelů. Predikce budoucího podnebí je velmi složitá,
protože jde o komplexní postižení klimatotvorných procesů na Zemi a
všechny procesy nejsou zatím ani dostatečně známy, ani dostatečně
matematicky vyjádřeny.
Hospodářskou činností člověka rostou emise skleníkových plynů, které
významně ovlivňují energetickou bilanci soustavy atmosféra – zemský
povrch. Samotné zesilování skleníkového jevu je přitom přirozenou
vlastností atmosféry. Vývoj emisí a jeho další odhady do konce 21.
století jsou základem tzv. emisních scénářů, znázorněných mnoha
matematickými modely. Navazují na ně scénáře predikce možné
změny klimatu, jejichž součástí jsou v posledních letech i cirkulační
modely, které předpovídají cirkulaci atmosféry na Zemi.
Výzkumem se sice modely stále zpřesňují, nicméně nepomíjejí určité
rozdíly v odhadech změny teploty vzduchu (nejvíce propracovaný
klimatologický prvek) a dalších prvků. Proto se setkáváme s termínem
klimatická senzitivita, který vyjadřuje rozpětí modelované změny
teploty vzduchu. Podle podkladů IPCC (2007) se při dvojnásobné
koncentraci CO2 pohybuje od 1,5 do 4,5°C, nejčastěji se jako střední
změna teploty vzduchu uvádějí 3°C.
Pro teplotní změny uvažujeme tedy dosti široké rozpětí, které odráží
rozsah teplot vzduchu na našem území. Existuje velké množství
modelů postihujících nejen proměnlivé hodnoty teplot vzduchu či
dalších prvků, ale také jejich chodu v roce. Ani v této oblasti však
zatím není jednoznačně stanoveno, jak se bude měnit rozložení teplot
v létě a v zimě.
Konkrétní odhady změn
Z teorie zesilování skleníkového jevu podle klimatických modelů
jednoznačně vyplývá (budoucí) ovlivnění našeho podnebí. Vyhodnocením současných scénářů změny klimatu můžeme u nejvýznamnějších klimatických prvků vyvodit:
Na našem území dojde ke zvýšení slunečního záření v maximu až o
10%. Teplota vzduchu poroste, a to v rozpětí 1,5 až 4°C. Přesto nelze
vyloučit výskyt mrazů v počátku a konci vegetačního období.
V každém případě je nutné počítat s holomrazy (jak reálně doložil
průběh teplot v únoru 2003). Velmi výmluvným ukazatelem změny
teploty vzduchu jsou dřívější nástupy a pozdější ukončení vegetačních
období.
Výše uvedené údaje znamenají, že můžeme očekávat zvýšení teplot
vzduchu a počtu letních a tropických dnů. Naopak poklesne počet
dnů mrazových a dnů ledových s tím, že jejich výskyt nelze vyloučit
ani ve vegetačním období.
Jaké to bude mít dopady
Lineární trendy průměrných teplot a úhrnů srážek vykazují tendenci
potvrzující domněnku o postupné aridizaci našeho území (nárůstu
suchých období). Pro naše podmínky se odhad ročních průměrů
srážek pohybuje v rozsahu ±10% stávajících hodnot. Studie naznačují,
že se zvýší zastoupení srážek s denními úhrny nad 10 mm, tzn. dojde
k nárůstu intenzivních a přívalových dešťů, zejména v květnu, červnu
a září. Výpočty scénářových hodnot potenciální evapotranspirace
výrazné zvýšení suchosti klimatu ČR jednoznačně potvrzují. Ve větší
míře budou suchem ohroženy části střední a jižní Moravy, ale také
střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví.
Přetištěno z časopisu Veronica, jehož číslo 5/2009 vyšlo v říjnu 2009 a bylo
tematicky věnováno klimatickým změnám.
Více na www.veronica.cz/klima.
Foto archiv
TÉMA
Proč nejsem
klimatickým alarmistou
alarmistou
klimatickým
JIŘÍ GUTH, [email protected]
Nejsem přesvědčený o odůvodněnosti vynakládat tolik úsilí a
prostředků na omezování antropogenních emisí oxidu uhličitého. Přitom připouštím určité zvýšení extremity počasí na
Zemi v minulých desetiletích a hlavně ani v nejmenším si nepřeju
škody na životech, zdraví a majetku lidí. Podle toho, co vím, není
ale usilovné omezovaní antropogenních emisí CO2 nejúčinnější
cestou k omezování těchto škod. Pokusím se popsat tři hlavní
slabiny skleníkové hypotézy.
Nevím, jestli je skleníkový efekt hlavním hybatelem klimatických změn
v minulých desetiletích. Pokud ano, je pro mě metodicky nepřijatelné
ignorování nebo podceňování významu vodní páry v ovzduší (oproti
oxidu uhličitému). Přitom podíl tohoto plynu na skleníkovém efektu je
odhadován na 60-70%. Např. Metelka a Tolasz (2009) klidně uvádějí
„čtyři hlavní plyny v atmosféře“ bez vody a z přehledu vývoje koncentrace a radiačního působení hlavních skleníkových plynů ji přímo
vyjímají.
Podle Bedřicha Moldana (2009) se prý nepředpokládá, že by se
průměrná koncentrace vodní páry v ovzduší v důsledku lidské činnosti
měnila. K tomu ale Moldan neuvádí vůbec žádné argumenty ani
citace. Pokud vím, podle různých studií na lokální a regionální úrovni
(souhrn a literatura v Kravčík, Pokorný, Kohutiar, Kováč a Tóth 2007) se
koncentrace vodní páry, zejména její dynamika mění v důsledku lidské
činnosti (především v důsledku změn využití půdy resp. povrchu
země) značně.
Od středověku k dnešku
Další pochybnosti?
Další dílčí pochybnost o síle skleníkové hypotézy se zakládá na zpřesněné kauzalitě koncentrace CO 2 v atmosféře a teploty – v měřítku
stovek tisíc let. Novější výzkumy napovídají opačnou než skleníkovou
kauzalitu, tedy že koncentrace CO2 rostou se zpožděním oproti růstu
teploty, patrně jako důsledek biologických dějů (Kutílek 2008). Opačně
při nástupu glaciálu (tedy při poklesu teploty) přetrvává s jistou
setrvačností zvýšená koncentrace CO2.
Poslední z respektabilních – aspoň pro mě – argumentů je uveden
v nedávném (26. července 2009) dopisu asi tří set německých vědců a
aktivistů kancléřce Angele Merkelové. Jeho hlavními autory jsou
Friedrich-Karl Ewert, geolog, a Holger Thuß, historik. V dopisu se píše
doslova (lehce upravený překlad Michaely Dvořákové): „Ta část záření
v infračervené oblasti, kterou může CO 2 absorbovat, je vzhledem
k jeho současné koncentraci již téměř vyčerpána. I kdyby CO2 nějaký
účinek měl a byly by spáleny všechny zásoby fosilních paliv, pohybovalo by se další oteplování dlouhodobě v rozmezí desetin stupňů
Celsia.“ V dostupné alarmistické literatuře jsem k tomu zatím nenašel
protiargument.
V úvodu avizované tři slabiny lze formulovat ještě úsporněji v jednom
podvojném tvrzení: Je přeceňován jednak význam atmosférického CO2
pro skleníkový efekt (a klima obecně), jednak význam emisí CO 2 ve
srovnání s jinými vlivy člověka na klima.
Já osobně mám dost jiných důvodů, než jsou dosavadní a údajně
hrozící klimatické změny, proč se snažit o omezování spotřeby fosilních paliv a proč ho propagovat a prosazovat. Zároveň soudím, že
větší část úsilí a prostředků než dosud by měla být věnována na
nejrůznější tzv. adaptační opatření (adaptační na možné klimatické
změny, zejména na srážkové epizody extrémní v obou směrech).
Špinavá hra o hokejku
Mediálně významná „hokejka“ E. M. Manna je graf průměrných teplot
na severní polokouli od r. 1400. Zpopularizovala ji zejména zpráva
IPCC z r. 2001. S. McIntyre a R. McKitrick částečně zpochybnili metodiku a nejstarší Mannem použitá data a vyšla jim namísto „hokejky“
spíše „kolébka“. V 15. století totiž doznívala středověká teplá perioda a
v 16.-18. století byla tzv. malá doba ledová. Obhájci hokejky (Metelka
a Tolasz) zdůrazňují, že reakce McIntyra a McKitricka byla odmítnuta
v recenzním řízení časopisu Nature (kde byla v r. 1998 publikována
první Mannova zpráva s hokejkou), což její kritici (Kutílek) zamlčují.
Reakce nakonec vyšla v časopisu Energy & Environment, což Metelka
s Tolaszem označují poněkud dehonestující a tuze nepřesnou formulací „v jednom ekonomickém časopisu“. Větší část polemiky ve skutečnosti proběhla na stránkách časopisu Geophysical Research Letters,
který je pro Manna dost dobrý (publikoval tam článek s hokejkou už
v r. 1999) a pro který naopak jsou dost dobré i práce McIntyra a
McKitricka (2005).
Literatura:
F.-K. Ewert a H. Thuß: Otevřený dopis kancléřce Angele Merkelové, 26. 7. 2009
M. Kutílek: Racionálně o globálním oteplování, Dokořán, 2008
M. E. Mann, R. S. Bradley a M. K. Hughes: Global scale temperature patterns and
climate forcing over the past six centuries. Nature, 392: 779-787, 1998
M. E. Mann, R. S. Bradley a M. K. Hughes: Northern hemisphere temperatures
during the past millennium: Inferences, uncertainties, and limitations, Geophys.
Res. Lett., 26(6), 759–762, 1999
S. McIntyre a R. McKitrick: Corrections to the Mann et al. (1998) Proxy Data Base
and Northern Hemisphere Average Temperature Series." Energy and Environment
14, no. 6 (November 1, 2003): 751-772.
S. McIntyre a R. McKitrick: Hockey Sticks, principal components and spurious
significance, Geophys. Res. Lett., vol. 32, 2005
L. Metelka a R. Tolasz: Klimatické změny: fakta bez mýtů., Univerzita Karlova
v Praze, 2009
B. Moldan: Podmaněná planeta, Nakladatelství Karolinum, 2009
M. Kravčík, J. Pokorný, J. Kohutiar, M. Kováč a E. Tóth: Voda pre ozdravenie klímy Nová vodná paradigma, Municipalia, 2007
15
Jihočeský občasník o životním prostředí
Minulé“ (poslední) oteplení zemského povrchu resp. atmosféry není
“
vysvětlitelné skleníkovou hypotézou. Mám na mysli tzv. středověkou
teplou periodu (STP) v 9.-13. století. Její existenci dokládanou mnoha
různými nepřímými údaji z různých částí světa (Kutílek 2008) nepopírají ani alarmisté, ale snaží se o ní psát co nejméně a zdůrazňují, že
dosažené teploty byly zřejmě o něco nižší, než na začátku 21. století, a
že neproběhla zároveň na celé zeměkouli (Metelka a Tolasz 2009).
Nestejnoměrnost a nerovnoměrnost je ale charakteristická i pro současné klimatické změny a hlavně skleníková hypotéza nevysvětluje,
proč byly teploty v STP stejné nebo vyšší, než v letech cca 1850-2000,
kdy zejména v závěru toho období už dávno zuřila průmyslová revoluce naplno a během něhož se odehrálo asi 95% celkového dosavadního nárůstu antropogenních emisí CO2.
Foto archiv
GLOSÁŘ
ESEJ
K těžbě uranu na Strakonicku
Podle informací zveřejněných v jihočeských
médiích již nikdo reálně nepočítá s těžbou
uranu na ložisku Mečichov (Bratronice) na
Strakonicku. Ministr průmyslu Tošovský však
představil svůj návrh energetické politiky,
která stojí na vytěžení všech paliv, které
v republice máme. Hnědého uhlí pod
severočeskými vesnicemi, černého uhlí
v Beskydech, ale i uranu. Jeho těžba má být
čtyřikrát větší, než je tomu dnes, a jsou
žádány investice státu do tohoto odvětví.
I přesto, že jen na sanacích po té dosavadní
zaplatí daňoví poplatníci ještě nejméně 60
miliard korun. Pokud by něco takového
vůbec mělo těžařům projít, pak jsou ale
v republice vydatnější ložiska uranu, než je
Strakonicko. V Mečichově je totiž udáváno
pouze 1200 tun těžitelných zásob, a proto
nebude prioritně v hledáčku zájmu uranových firem. Tím „Eldorádem“ má být Liberecko, kde se začíná zmiňovat i obnova
chemického loužení. Ale kdoví, co přinesou
další roky, pokud by politici kývli na naši
cestu do energetické minulosti, tak, jak je
popsána v návrhu energetické koncepce
státu.
EDVARD SEQUENS
Co proti zneužívání
významné tržní síly?
Jihočeský občasník o životním prostředí
16
Lidé z Potravinářské komory prý napsali a
poslanci z ČSSD – bezpochyby – předložili
návrh nového zákona za tím účelem. Někteří
pravicoví poslanci proti němu dosti vášnivě
vystupovali v rozpravě, ale jiní umožnili jeho
schválení. Senátoři upřesnili, že regulace se
vztahuje jen na zemědělské a potravinářské
zboží a velkou většinou ji také podpořili.
Prezident republiky návrh vetoval. Je to
mnohem víc ideologický nežli obsahový spor.
Podle navržené úpravy je povinností obchodních firem s čistým obratem větším než
pět miliard korun dodržovat určitá pravidla
fakturace a určité podmínky všeobecné,
smluvní a prodejní a vystříhat se určitých
praktik. Pravidla, podmínky a praktiky (např.
dumping) jsou vypsány v přílohách zákona,
jehož dodržování má kontrolovat Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže. Skutečný efekt
– vedle symbolického, deklaratorního –
nového zákona je obtížné předvídat. Je velmi
pravděpodobné, že poněkud pomůže několika potravinářským a obchodním firmám
(zemědělcům jen zanedbatelně) bez ohledu
na jejich velikost a vlastnické poměry.
Poslanecká sněmovna nakonec přehlasovala
prezidentovo veto (ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a
všichni zelení) a zákon pod číslem 395/2009
Sb. nabude účinnosti 1. února 2010.
JIŘÍ GUTH
Globální krize jako
globální
(globální)
šance
šance
RADOMIL HRADIL
Globální změny klimatu nedávají mnoha lidem
spát, je toho však mnohem více, co nám dělá
vrásky na čele. Vedle často skloňované finanční
krize se problémy dotýkají i dalších oblastí
života, takže se dnes hovoří o krizi společnosti,
o krizi lidské civilizace jako takové, o krizi hodnot či krizi identity. Krize s sebou ale vždycky
přináší také šanci, příležitost ke změně toho, co
ke krizi vedlo. V čem tedy hledat příčiny a jaká
z toho vyplývají východiska?
Taky jsem tomu oteplování dlouho nevěřil...
Grafika Jitka Klimešová
V letošním roce si připomínáme 20 let od takzvané sametové revoluce. Naděje, které jsme
tenkrát vkládali do společenských změn, se v lecčems naplnily, v mnohém však zažíváme
zklamání. V provolání nazvaném „Několik vět 2009“, které se v souvislosti s chystanými
volbami šíří po internetu a jehož autorství je připisováno známé socioložce Jiřině Šiklové,
je výstižně charakterizováno, co nám vlastně na současném politickém systému vadí: jako
jeden z pohoršujících jevů je zde uvedena korupce na komunální, krajské i centrální, tedy
celostátní úrovni.
Různé firmy se propojují s politickými orgány, podplácejí je a na oplátku dostávají výhodné
zakázky. Mnohá politická rozhodnutí jsou zřejmě již od samého počátku motivována právě
udělením zakázky a konečným podílem na zisku. Uměle se tím vytváří spotřeba, staví se
silnice a dálnice, které devastují krajinu, takže se stává téměř neobyvatelnou, průmyslové
zóny rostou jako houby po dešti, aby pak jednotlivé objekty teprve hledaly své nájemce,
zavádí se internet do škol, vyzbrojuje se armáda atd. Tato korupce či klientelismus je nejen
pohoršující, ale působí v konečném důsledku destruktivně na přírodu i společnost. Přesto
bují dál a člověk se nemůže ubránit otázce, proč se jako civilizace chováme
sebedestruktivně. Máme možnost chovat se jinak? Proč to tedy neděláme? Vždyť je přece
zřejmé, že si podřezáváme větev, na které sedíme – všichni do jednoho.
Od malé korupce k velké destrukci
Jenže mají vůbec podniky v konkurenčním prostředí možnost chovat se jinak? Když se vžiji
do situace, v níž se nachází šéf velké firmy s milionovými zisky, pak budu především
uvažovat, jak zajistit pro firmu maximální zisk, tedy co největší a co nejvýhodnější odbyt.
Vedle reklamy budu mít samozřejmě ještě druhý mocný prostředek, a tím bude právě
lobbing. Budu tedy lobbovat, abych dostal ty nejvýhodnější zakázky, případně aby takové
zakázky vůbec byly vytvořeny. Čím větší kapitál budu mít k dispozici, tím větší bude má
lobbovací síla, tím lepší zakázky budu schopen získat a tím větší budu mít zisk.
Velké nadnárodní koncerny, takzvaní globální hráči, mají k dispozici nikoli milionové, ale
mnohamiliardové zisky ročně, s nimiž se už mohou do lobbingu řádně opřít. Co by jim
v tom také mělo bránit? A tak se zaměřují na vlády, národní parlamenty, ale také na
mezinárodní organizace: Vždyť co může být lepší zakázkou pro farmaceutický gigant, než
když WHO vyhlásí nějakou pandemii a k její léčbě doporučí vakcínu právě tohoto gigantu
– jehož zástupce samozřejmě nechybí v poradním sboru WHO. Co může být lepší zakázkou
než válka, vyhlášená třeba mediálně vytvořeným teroristům? A jestliže korupce v malém je
v konečném důsledku destruktivní v malém, pak tento lobbing globálně operujících firem
působí destrukci globální.
Kauza mobilní telefony
Uveďme si příklad: V 90. letech minulého století se začala prudce šířit technologie
mobilních telefonů založená na mikrovlnném záření. Operátoři a výrobci mobilů
zaznamenávali a dodnes zaznamenávají pohádkové zisky, které jen v ČR jdou ročně do
desítek miliard korun. I když se velmi rychle zjistilo, že toto záření poškozuje mozkovou
tkáň, ale také buněčná jádra, chromozomy, pohlavní buňky atd., a to nejen u lidí, byla
ESEJ
GLOSÁŘ
zřízena mezinárodní „vědecká“ komise, která zaštítila hygienické limity natolik benevolentní, aby se tato technologie mohla bez překážek šířit, a to bez ohledu na zdravotní
dopady. Nad touto „nezávislou“ a nikomu se nezodpovídající komisí drží ochrannou ruku
právě WHO.
V zemích, kde odborníci bránili zavedení měkkých limitů, např. v ČR, byli tito lidé odstraněni z odpovědných míst a nahrazeni loajálními, povolnými úředníky. I přes silné protesty
významné části odborné obce proti nevyhovující legislativě byla tato legislativa prosazena;
klíčová místa ve státních vědeckých ústavech a na ministerstvech byla obsazena podle
politické vůle, která je ovšem zcela poplatná vůli ekonomické. Globální destrukce, kterou
to přináší a přinese, budeme moci brzy pozorovat na vlastní oči i na vlastní kůži.
Zrcadlo duše a ducha
A znovu se vynořuje otázka „proč?“, proč se dnes vše podřizuje krátkodobým egoistickým
zájmům různých lobbistů, ať to stojí, co to stojí? Řekl bych, že tito lidé v podstatě nemohou jinak a že chyba je systémová, že je tedy součástí našeho systému a tento systém
tak má již ve svém základě vloženu svou vlastní destrukci a zánik. Nedomnívám se ale, že
by tato chyba spočívala již v základě systému zvaného člověk. Ten je podle mého názoru
v pořádku, tedy až na jeden problém…
I když si to příliš neuvědomujeme a nepřipouštíme, uskutečňuje se svět kolem nás nejprve
v naší mysli, v našem vědomí. Všechno, co jako civilizace vytváříme i jak měníme přírodu,
se odehraje nejprve v našem duchu, v našich myšlenkách, dříve než se to „zhmotní“ venku
ve světě. Svět kolem nás je tak odrazem, zrcadlem naší duše a našeho ducha. A co žije
v našem duchu? Bohužel jsme uvěřili darwinistické poučce o tom, že boj o přežití je
hybnou silou evoluce, tedy pokroku. Věříme, že konkurence, boj jednoho s druhým, boj
všech proti všem povede k obecnému blahu. Cožpak to je vůbec možné? Cožpak nevidíme
dostatečně jasně, že to je omyl? Jako lidstvo jsme jeden organismus, respektive jeden
orgán v organismu Země, v němž jsou jinými orgány další přírodní říše. Když spolu začnou
bojovat jednotlivé buňky, může snad takový organismus prosperovat?
Na planetě egoistů?
Autor absolvoval VŠZ, angažoval se
v ekologickém zemědělství, hnutí
přírodních zahrad a ve waldorfském
školství, překládá a píše knihy
s ekologickou a duchovní tematikou.
Ta obleva nám zničila všechny dárky až na jeden...
Grafika Jitka Klimešová
JIŘÍ GUTH
Ekotrh bez aut i návštěvníků?
Letošní Ekotrh v Českých Budějovicích, který
se uskutečnil po několikaleté přestávce díky
síti Krasec a pořádající Rose, byl jakýsi hybrid,
protože se akce konala 22. září na Den bez
aut pořádaný magistrátem. A tak se na
náměstí Přemysla Otakara II., uzavřeném pro
auta, vedle sebe ocitly stánky ekologických
a dalších neziskových organizací, drobní
prodejci ručně vyráběného zboží, prodejna
zdravé výživy či biozeleniny, stánky institucí
(např. Lesů ČR, jejichž zaměstnanci nesměli
mluvit o problematice kůrovce), EKO-KOM se
soutěžemi pro děti, Cassiopeia se svým
programem pro školy, historické trolejbusy,
aj. Co chybělo? Zájem českobudějovické
veřejnosti – a tak je otázkou, kde a kdy
pořádat Ekotrh 2010.
EDVARD SEQUENS, Calla
Václav Klaus umí být oblíben veřejností.
Mnoho lidí oceňuje jeho kritický postoj k problémům a říká: „Vždyť pan prezident má
pravdu, třeba za ty klimatické změny nemůže
člověk, ale je to přírodní proces, vždyť klima
se na planetě už mnohokrát změnilo i bez
nás!“ Zapomněli, že ještě před pár lety Václav
Klaus říkal, že: „Ledovce tají jen v Al Goreových filmech.“ Když zjistil, že tato pozice je
neudržitelná, najednou „zmoudřel“ a začal
zpochybňovat skutečně daleko diskutabilnější problém dominantní příčiny klimatických změn (člověk k nim minimálně přispívá). Zajímalo by mě, co bude Václav Klaus
říkat za 15 let. Kdyby nedejbože skutečně
stoupla hladina oceánu, možná: „Vidíte, já to
říkal – modrá, nikoliv zelená planeta!“
MATOUŠ ŠIMEK, ČNFV
17
Jihočeský občasník o životním prostředí
Americká profesorka Lynn Margulisová dospěla k poznatku, že základním principem života
ekosystémů na Zemi je symbióza, nikoli konkurence. I symbiózu však můžeme nahlížet
dvojím způsobem: jako vzájemné využívání, nebo jako vzájemnou službu. Zatím žije
v našem duchu představa, že egoismus je vším. Věříme, že Země je planetou vzájemně se
vykořisťujících egoistů, a tak ji z ní děláme. Až poznáme, že základní hybnou silou je ve
skutečnosti vzájemná služba a láska, dávání, a nikoli braní, budeme moci tento poznatek a
tuto vizi i realizovat. Změně světa, změně bytí musí předcházet změna mysli, změna
vědomí.
Zkušenost ovšem ukazuje, že pouhá změna myšlení nestačí ke změně jednání, pokud se
nové představy, nový obraz světa nestanou skutečným prožitkem. Dokud neprožijeme, že
jsme jedno tělo s celou Zemí a všemi jejími obyvateli, nezačneme se k ní
podle toho chovat. Nestane-li se tak, nepomůže nám ale
žádná jakkoli šetrná a ekologická technologie,
žádná výměna politiků, dokonce ani sebetvrdší legislativa a represivní aparát.
Naopak stane-li se tak, potom altruismus, solidarita, vzájemná služba
nebudou žádným mravním imperativem dosazeným zvenčí, ale
poznanou a prožitou objektivní
nutností. Společnost založená na
těchto hodnotách pak bude mít
perspektivu, kterou ta dnešní
nemá.
Bílá móda?
V naší republice se začínají objevovat tzv.
mlékomaty, automaty na prodej syrového
chlazeného, případně i pasterovaného mléka
do přinesených nádob. Není to žádná
novinka, v Osvětimanech u Uherského Hradiště funguje takový automat už několik let k
všestranné spokojenosti – a bez většího
ohlasu. V rámci současné „módní vlny“ už
byly nejméně dva kusy nově instalovány na
Vysočině. Výrazné zkrácení vzdálenosti
(fyzické cesty i ekonomických prostředníků)
mezi produkcí a spotřebou by mělo mít
blahodárné důsledky ekonomické, společenské i pro životní prostředí. Naopak rizikem
jsou případné zdravotní potíže po požití
syrového mléka bez průběžného chlazení,
například až několik hodin po nákupu
v mlékomatu. Těsně před uzávěrkou byl v
Českých Budějovicích u hypermarketu TESCO
zprovozněn mlékomat zásobovaný z družstva Podkleťan se sídlem v Křemži a další
mají vbrzku následovat. Uvažuje o tom například společnost Bemagro provozující
biofarmu v Malontech na Kaplicku.
ODJINUD
Dopady oteplování
oteplování
Arktidy
předstihují
Arktidy
prognózy
ZDENKA JELENOVÁ, [email protected]
Foto archiv
Oteplování v Arktidě by podle nejnovější studie WWF, zveřejněné začátkem září na 3. světové klimatické konferenci Světové
meteorologické organizace (WMO), mohlo vést k záplavám postihujícím čtvrtinu světové populace, podstatným nárůstům emisí
skleníkových plynů z velikých rezervoárů uhlíku a k extrémním změnám počasí po celém světě. Zpráva nastiňuje hrozivé globální jevy
působené oteplováním Arktidy, jež jsou mnohem horší než dřívější projekce.
Bezprecedentní recenzovaná studie „Arctic Climate Feedbacks: Global
Implications“ (Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové
důsledky) dala dohromady špičkové klimatické vědce, kteří vyhodnotili
aktuální vědecké poznatky týkající se oteplování Arktidy. Studie
ukazuje, že mnohé klimatické zpětné vazby v Arktidě – negativní jevy
působené dopady oteplování – učiní globální klimatickou změnu
krutější, než uvádějí ostatní současné projekce, včetně těch ze zprávy
Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007.
Tání ovlivní i Evropu
Jihočeský občasník o životním prostředí
18
Dramatické ztráty mořského ledu způsobené oteplováním Arktidy
rychlostí přibližně dvojnásobnou oproti zbytku světa ovlivní proudění
v atmosféře a počasí v Arktidě i mimo ni. To podle projekcí pozmění
rozložení a chod teplot a srážek v Evropě a v Severní Americe, s důsledky pro zemědělství, lesnictví a zdroje vody.
Kromě toho v zamrzlé půdě a mokřadech Arktidy je uloženo dvakrát
tolik uhlíku, než je v atmosféře. S pokračujícím oteplováním bude
půda stále více roztávat a uvolňovat uhlík v podobě oxidu uhličitého a
metanu. Obsah metanu, obzvláště účinného skleníkového plynu,
v atmosféře poslední dva roky stoupá a někteří tvrdí, že nárůst je dán
oteplováním tundry v Arktidě.
V prvním hodnocení svého druhu, které zahrnuje osud ledových příkrovů Grónska a Západní Antarktidy do projekcí výšky hladiny moře,
dochází studie WWF k závěru, že hladina moře do roku 2100 velmi
pravděpodobně stoupne o více než jeden metr – to je více než dvojnásobek hodnoty udávané zprávou Mezivládního panelu pro změnu
klimatu z roku 2007.
Pomůže Kodaň?
„Musíme nyní naslouchat těmto signálům z Arktidy a v prosinci v Kodani podniknout kroky nezbytné k dosažení dohody, která rychle a
účinně omezí emise skleníkových plynů,“ říká James Leape, generální
ředitel WWF International.
V dánské Kodani se setkají zástupci vlád 191 zemí k závěrečnému kolu
jednání o nové globální dohodě o změnách klimatu. První období
současné dohody, zvané Kjótský protokol, skončí v prosinci 2012. Od
vyjednávání v Kodani se očekává schválení nového právního rámce
celosvětového postupu ve věci klimatu po roce 2013. Podle WWF musí
tento rámec zaručit mnohem hlubší a rychlejší poklesy emisí v průmyslových zemích a financování kroků na ochranu klimatu v rozvojových zemích.
Co tání Arktidy působí?
Hlavní zpětné vazby působené změnami klimatu v Arktidě jsou:
l
Změny v proudění vzduchu – mnoho světových atmosférických
procesů je poháněno rozdíly mezi teplým rovníkem a studenými póly.
Oteplování Arktidy má vliv na chování počasí včetně výskytu cyklón a
srážek.
l
Změny mořských proudů – oceány, stejně jako vzduch,
přenášejí teplo mezi rovníkem a póly; oceánské proudy jsou ovlivněny
také slaností vody. Jak v Arktidě taje led, voda se stává méně slanou,
což způsobuje změny oněch proudů.
l
Nárůsty skleníkových plynů – půda a mokřady v Arktidě
obsahují dvakrát tolik uhlíku, než je v atmosféře. Jak se Arktida
otepluje, uhlík, který byl zamrzlý a zablokovaný tisíce let, se začíná
uvolňovat jako metan a oxid uhličitý, čímž se zvyšuje zatížení
atmosféry.
l
Vzestup hladiny moře – o tání grónského ledového příkrovu a
dalších zdrojích v oblasti pólu se nyní vědci domnívají, že přispějí
k nárůstu výšky hladiny moře o více než metr během příštích sto let.
Tyto zpětné vazby vcelku mají schopnost způsobit vážné celosvětové
změny v zásobování potravinami, dopadech nepříznivého počasí i
v dodávkách vody. Je velmi pravděpodobné, že určitá míra změny
klimatu a s ní spojený vzestup hladiny moře v příštích desetiletích
jsou již nevyhnutelné. Nyní je v sázce to, k jak kruté změně klimatu
dojde v polovině století, na jeho konci i po něm. Evropa a Severní
Amerika by se podle odhadu autorů studie mohly dočkat nezvykle
chladných zim, zatímco Grónsko může prožívat zimy teplejší.
Čtvrtina lidí žije příliš nízko
Vzestup hladiny moře je hlavní starostí populací žijících v nízko
položených pobřežních oblastech (okolo 25 procent lidí), protože
způsobí inundace (jak dočasné, tak trvalé záplavy), ztrátu mokřadů,
erozi břehů, průnik slané vody do povrchových vodních těles a
podzemních zásob vody a zvýší hladiny spodních vod. V mnoha
pobřežních oblastech světa se zvyšuje hladina moře a terén klesá. To
zesiluje účinek vzestupu hladiny moře v těchto oblastech, takže například půlmetrový nárůst výšky hladiny moře a pokles země v místě o
půl metru vytvoří dohromady relativní vzestup hladiny moře o celý
metr.
Zrychlené klesání půdy je hlášeno z mnoha oblastí, buď v důsledku
místního vyčerpání spodní vody (např. Tokio pokleslo během posledních desetiletí o pět metrů, Šanghaj o tři metry a Bangkok o dva
metry), nebo následkem těžby ropy a plynu (např. podél pobřeží Mexického zálivu ve Spojených státech, kde půda klesá rychlostí pět až
deset milimetrů za rok).
Podle tiskové zprávy WWF z 2. září 2009. Další materiály, včetně
videonahrávky rozhovoru s Dr. Sommerkornem a klipů z doprovodné
multimediální prezentace jsou k dispozici ke stažení na
http://www.divshare.com/folder/587835-7d0. Modelová klimatická
smlouva je dostupná na http://www.panda.org/climate a studii
„Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové důsledky“ lze nalézt též na
http://www.panda.org/arctic.
NA NÁVŠTĚVĚ
Ochrana fauny
ochrana fauny
Votice
Zdenka JELENOVÁ, [email protected]
Občanské sdružení Ochrana fauny České republiky, člen Krasce,
vzniklo v roce 1998, kdy organizace získala do pronájmu část
zdevastovaných prostor bývalého zahradnictví ve Voticích. Díky
mnoha dobrovolníkům se postupně přeměnily na stanici pro
zraněné živočichy, která dnes poskytuje své služby na území obcí
s rozšířenou působností Tábor, Soběslav, Benešov, Vozice,
Sedlčany, Příbram a Dobříš. Současně zde vzniklo centrum
ekologické výchovy – stanice se otevřela veřejnosti, a dnes zde
probíhají exkurze, přednášky, besedy, výstavy...
Po vstupu do stanice se mne ujímá Olina Ziglerová – vedoucí CEV – a
začíná vyprávět: „Když někdo najde zraněné zvíře, tak nám zatelefonuje
a my si pro něj do dvou hodin přijedeme. Pohotovost funguje nepřetržitě
24 hodin denně a ročně projde stanicí přibližně sedm stovek zvířat. Pokud
je to možné, tak je samozřejmě co nejdříve vracíme do přírody.“ Daří se to
přibližně ze šedesáti procent.
Občanské sdružení má dnes celkem sedm zaměstnanců, kteří zvládají
mnohem víc aktivit než „jen“ péči o poraněné tvory. „Tohle samozřejmě není práce na osm hodin denně, na lidi klade velké nároky, ne
každý to samozřejmě vydržel, ale teď se nám tu vytvořil dobrý a spolehlivý tým,“ pochlubí se Olina Ziglerová.
Co zvíře, to pohnutý osud
Stovky nadšených dětí a nový projekt
V rámci EVVO působí Ochrana fauny ČR na na území sedmi pověřených úřadů: Benešov, Příbram, Tábor, Soběslav, Dobříš, Votice,
Sedlčany, Písek a Milevsko. „Zájem o naše programy je obrovský, školy si
nás mezi sebou doporučují,“ dodává Olina Ziglerová. Po stanici se právě
pohybuje skupinka dětí. Jsou právě podzimní prázdniny a odehrává se
tu další z příměstských táborů. A za chvíli dorazí skupina předškoláků
s učitelkami.
Koncem srpna získalo Centrum ekologické výchovy OF ČR grant
z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt
s názvem „EVVO a průřezová témata na klíč“ bude sídlit ve městě
Táboře, kam se přemístí jako hlavní koordinátorka i Olina Ziglerová.
„Ze zkušeností při naší práci ve školách víme, jaký problém často mají
učitelé se zapojením průřezových témat do výuky,“ přibližuje záměr
koordinátorka. Aby správně odhadli potřeby učitelů, rozeslali před
zpracováním projektu dotazníky, kde učitelé mohli vyplnit, co by pro
ně na doplnění výuky bylo nejlépe využitelné. Celkem se jich vrátilo
asi 300.
Pět balíčků a počítačové hry
Během tří let trvání projektu bude postupně zpracováno šest okruhů
témat – vždy EVVO s dalším průřezovým tématem (např. EVVO a mediální výchova, EVVO a multikulturní výchova). Ke každému tématu
bude vytvořeno pět výukových „balíčků“, které budou obsahovat
pomůcky, hry, metodiky, pracovní listy a prezentace k pochopení
tématu. K okruhům budou zpracovány i počítačové hry a programy
pro interaktivní tabuli. Projekt bude mít své vlastní webové stránky,
kde si pedagogové budou moci stáhnout materiály a zároveň autorům
poskytnout zpětnou vazbu, hodnocení.
Vytvořené balíčky s pomůckami a materiály v tištěné podobě budou
několikrát otestovány přímo ve školách, poté upraveny dle doporučení
učitelů a od každého balíčku bude vyrobeno 100 kusů. Výrobu budou
zajišťovat tělesně postižení lidé. Balíčky mohou učitelé získat na
pravidelných seminářích – podmínkou bude písemné informování o
využívání balíčku ve výuce.
Do projektu jsou zapojeni dva partneři: CEV Zvoneček z Vraného nad
Vltavou (zpracuje některá témata) a město Tábor, které poskytlo
prostory v budově v centru města. Bude vytvořeno osm nových
pracovních úvazků. „Přihlásily se nám více než čtyři stovky zájemců, na
dvanáct finalistů teď čeká závěrečné team-buildingové odpoledne.
Vybíráme pečlivě, potřebujeme z těch lidí vytvořit dobře fungující tým,“
vysvětluje Olina Ziglerová.
„Doufáme, že se nám podařilo správně odhadnout potřeby dnešních
pedagogů a v projektu se podaří naplnit všechna očekávání. Chceme
využít získaných více než 20 milionů maximálně efektivně,“ končí
vyprávění koordinátorka.
Kontakty: www.ochranafauny.cz, [email protected], tel: 317 813 178, 603 259 902.
19
Jihočeský občasník o životním prostředí
Samotná stanice je rozdělena na dvě části. Veřejnosti přístupná je
expozice, kde jsou umístěna trvale handicapovaná zvířata. V zadní
části je pak zvířecí nemocnice, kde zvířata léčí – tam samozřejmě
návštěvníci přístup nemají.
Ptám se na nejkurioznější „klienty“: „Tak zajímavý byl třeba odchyt
chameleona v lese, i když ten aspoň nikam nepospíchal, zatímco hodně
rychlý leguán dal kolegovi docela zabrat. Přibývají hadi, kteří uniknou
z chovů, stále častěji se k nám dostávají vodní želvy, které si lidé koupí
jako malé a když jim pak vyrostou, vypouštějí je do přírody“.
Procházíme expozicí. Výra přinesli lidé jako mládě, které přišlo o oba
rodiče. Bohužel se nepodařilo najít mu adoptivní hnízdo, a tak zůstal
v kleci. Stříbrná liška Andělka utekla pravděpodobně z farmy, našli
ji zraněnou u silnice. Do lesa samozřejmě nepatří, a tak zůstala –
„Myslím, že z návratu na farmu by asi radost neměla, zatímco tady přináší
radost mnoha dětem,“ dodává O. Ziglerová.
Sova pálená, poštolka a krahujec se špatně srostlými zlomeninami, čáp
s popálenými křídly, kuna skalní, vypadlá z hnízda a uměle dokrmená,
puštík sražený kamionem a druhý, zmrzačený elektřinou, liška obecná
alias Boženka, kterou jako malé lišče vyhrabal z nory lovecký pes,
moták pochop bez křídla, které mu usekla sekačka... Každé zvíře tu má
originální pohnutý osud.
A osudem se stala stanice zřejmě i pro Olinu Ziglerovou. „Když mi bylo
třináct let, tak mne sem rodiče vzali na výlet, a já si tehdy řekla, že tu
budu jednou pracovat. Začala jsem jako dobrovolník, pak brigádnice, no a
teď už jsem tu čtvrtým rokem zaměstnanec,“ směje se. Dodejme, že pro
neziskovku je určitě velkým přínosem její ekonomické vzdělání.
Foto Ochrana fauny ČR Votice
PANORAMA
Jihočeský občasník o životním prostředí
20
Klima: Budiž slyšena…
Radomil Hradil: Lidstvo na rozcestí
Miroslav Kutílek: Racionálně o globálním
oteplování, Dokořán 2008, 188 stran, 20
ilustrací a grafů, 250 Kč.
Ona to není tak docela druhá strana. Pedolog Miroslav Kutílek a jiní tzv. skeptici
se od hlavního názorového proudu ve
věci klimatických změn neliší zásadně.
Nezpochybňují probíhající změny a pochopitelně ani princip skleníkového
efektu. Zpochybňují ale „skleníkovou hypotézu“, jež praví, že hlavní, rozhodující faktor probíhajících klimatických změn jsou skleníkové plyny uvolňované do atmosféry
v důsledku lidských aktivit.
Kutílkova argumentace je převážně historická. Na rozsáhlé a přiměřeně proměnlivé časové škále (od desítek miliónů k desítkám let)
předvádí spoustu protipříkladů: situací, někdy i velmi dobře doložených, kdy proběhly obdobné změny klimatu bez jakékoliv korelace
s koncentrací CO 2. Pro toho, kdo respektuje moderní popperovskou
metodologii přírodních věd, by stačil, přísně vzato, jen jediný protipříklad. Politická rozhodnutí ovšem vznikají jinak – a přiznejme, že je
to tak dobře.
Kutílkova knížka začíná solidním popisem klimatologických metod a
zdrojů dat. Dále v textu vícekrát poukazuje na sporné postupy při
zpracování zpráv Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC –
krátce řečeno, že v pochybnostech se přiklání k politickému zadání) a
krátce polemizuje i s populárními hrozbami – důsledky klimatických
změn. Ne všechny jeho vývody jsou přesvědčivé a zejména didaktické
(?) analogie a příklady z běžného života zhusta „nesedí“.
Kdo hledá „celou pravdu“ a úplný a objektivní přehled, může Kutílkovi
právem vytknout, že ze spousty dat a publikací na dané téma vyhledává nebo zdůrazňuje ty, které svědčí jeho závěru resp. názoru. Jenže
spor už je příliš vyhrocený a zastánci opačného názoru dělají běžně
totéž. Ve hře je politická moc a velké peníze, takže najít vyváženou,
úplnou publikaci je prakticky nemožné. Pro doplnění a problematizaci
zpráv z hlavního proudu lze tak solidní práce „klimaskeptiků“, jako je
recenzovaná knížka, rozhodně doporučit. Nikoliv je apriorně dehonestovat nebo ignorovat, ale co možná nepředpojatě vyslechnout
všechny argumenty. Bez toho není vlastní názor, natož politické rozhodnutí zodpovědné. Čtěme takové práce, přestože je doporučuje
Václav Klaus.
JIŘÍ GUTH
V nakladatelství Fabula vyšla nová kniha Radomila Hradila „Lidstvo na
rozcestí“. Autor se v ní věnuje tématům, jako je televize, mobily, radar,
prenatální diagnostika, 11. září 2011, ale také působení ducha v přírodě.
Nové publikace
o jihočeské přírodě
Na podzim vydal Jihočeský kraj informační skládačku o přírodní rezervaci
Kladrubská hora a orientační mapu
Příroda Táborska. Na rubu přehlédné
mapy s legendou je možné najít
stručnou informaci o CHKO Třeboňsko,
která na území Táborska okrajově
zasahuje, a více informací o šesti
přírodních parcích, třiceti zvláště chráněných územích a deseti evropsky
významných lokalitách – Kladrubská
hora je jednou z nich. Další informace
se týkají památných stromů, naučných
stezek, lesních obor a dalších přírodních zajímavostí. Mapa i skládačka
vyšly v edici informačních materiálů
„Zvláště chráněná území Jihočeského
kraje“ financovaných z rozpočtu Jihočeského kraje.
LIBUŠE JOZKOVÁ, [email protected]
Kniha má 240 stran, stojí 218 Kč a skládá se ze dvou hlavních částí.
V první z nich Radomil Hradil poukazuje na působení ducha v přírodě,
tedy na řadu jevů, které lze pomocí materialistické vědy jen velmi
obtížně vysvětlit, resp. je uspokojivě vysvětlit nelze. Jsou to jednak
stavby v živočišné říši, dále migrace zvířat, a potom zvláštní chování
sociálních druhů hmyzu, zejména mravenců a včel. Ukazuje, že se
v těchto vybraných oblastech setkáváme s velkou, překvapivou
moudrostí a také ovšem s jevy, které nelze vykládat jako projev či
výsledek boje o přežití, nýbrž které jsou aktem obětování se a lásky.
V první části se autor věnuje dále otázce vzniku tvarů zejména
v rostlinné říši a také otázce podstaty organismu. Na příkladu půdy
ukazuje, že i ekosystémy můžeme chápat jako organismy, což platí i
pro náš největší ekosystém, pro Zemi. Dalším tématem této části je
evoluce a polemika s darwinismem, tedy s Darwinovou teorií vývoje
organismů na základě boje o přežití.
Zatímco tedy při nezaujatém pohledu nalézáme všude v přírodě – ať
už v evoluci, ve tvarech, ve „fungování“ organismů, v chování zvířat
nebo v rovnováze ekosystémů – působení ducha a vidíme, že hnací
silou i základním duchovním a přírodním zákonem je služba, láska,
oběť, lidská civilizace propadla iluzi, že je třeba vše postavit na hmotě
a jejich zákonech, především na zákonu konkurence, boje a smrti.
Kapitola Nemoc našeho sociálního řádu tvoří přechod ke druhé části
knihy věnované lidské civilizaci. V kapitole o televizi se R. Hradil
podrobně zabývá nejen působením televize na tělo, ale také na duši a
ducha. Především se ukazuje, že dlouhodobé sledování televize ničí
lidskou schopnost imaginace, tedy aktivního vytváření vnitřních
obrazů. To je zkušenost, kterou dnes mají i terapeuti – náruživí televizní diváci si nedovedou představit ani ty nejelementárnější věci. To má
své příčiny, ale i důsledky, pro jednotlivého diváka a další vývoj jeho
vědomí, ale i pro celé lidstvo. V kapitole o mobilních telefonech dokumentuje autor nejen působení elektromagnetického pole na živou
tkáň, ale opět i na vyšší složky lidské bytosti. Ukazuje se, že tato
technologie zbavuje člověka schopnosti intuice a inspirace, které by
právě v dnešní době měly být rozvíjeny. A tím už se dostáváme k rozcestí avizovanému v titulu knihy. Půjdeme dále technickým směrem,
hlouběji do hmoty, a necháme si vzít možnost kontaktu se světem ducha, anebo se budeme věnovat vědomému rozvíjení imaginace, intuice a inspirace? Naléhavost této otázky podtrhují další kapitoly:
o radaru v Čechách, o prenatální diagnostice a porodech, o echolokaci
a o pozadí událostí 11. září 2001 v USA. V závěrečné kapitole Radomil
Hradil nastiňuje východiska – možnost cesty k nové civilizaci.
S využitím textu od Radomila Hradila
IVANA JONOVÁ
TIP KRASCE
Lhenická ovocná šťáva
Lahodná, 100 % ovocná štáva bez chemické konzervace, bez barviv a
sladidel, balená vakuově buď v papírové krabici, nebo v igelitovém
pytli, který má ventil-pípu, takže se šťáva pohodlně čepuje, po
otevření se nekazí a obal se dá zrecyklovat. Navíc je zdejší, z místní
produkce – ze Lhenic. Díky balení po deseti litrech za 200 Kč je i cenově velmi výhodná. Díky způsobu výroby má zachovány všechny
vitamíny. Kdo jezdíte přes Lhenice, zapište si kontakt, pro ostatní rada:
mají ji např. v Intersparu v Č. Budějovicích, a to v pětilitrovém balení.
Kontakt na výrobce: Karel Gregora, tel. 602 834 160, e-mail:
[email protected]. Dětem štáva velmi chutná!
IRENA VACKOVÁ
PANORAMA
Stopy a Domečky –
nové publikace pro mateřinky
Pro rozšíření nabídky publikací nejen pro žáky
základních škol se v novém sortimentu Ochrany
fauny ČR objevily publikace pro nejmenší návštěvníky stanice a zároveň nový naučný doplňkový materiál pro pedagogy v mateřských školách – publikace Domečky a Stopy. Obě byly
vydány Ochranou fauny za podpory města Tábor.
Knížky jsou rozděleny do dvou částí, v jedné se
dá listovat a prohlížet si jednotlivé zástupce zvířecí říše žijící v naší přírodě a v druhé části děti
hledají danému živočichovi příbytek nebo otisk
stopy. Děti se tak zábavnou formou blíže seznámí s charakteristickými znaky jednotlivých živočichů – tvarem stopy a způsobem života. Pro
kontrolu správných odpovědí slouží nápověda na
zadní straně listů. Publikace je možné zakoupit
přímo ve stanici nebo si objednat na dobírku.
V. Melounková, OF ČR
Geologujeme s Petrem Rajlichem
30 plnobarevných a 37 jednobarevných listů v šanonu A4.
Publikace obsahuje pět částí:
I. Soubor bloků některých hornin z jižních Čech
II. Paleontologická sbírka Jihočeského muzea
III. Geologie v duchu škola hrou – pomůcky, didaktická část.
IV. Geologické zajímavosti jižních Čech.
V. Psychologická sonda do povahy a vývoje geologie.
Publikaci doplňují obrázky, fotografie a paleontologické vzorky. K zakoupení na Stanici Pomoc přírodě, Týn n. Vlt., tel.604 626 894,
www.pomocprirode.cz, nebo v ekoporadně Rosa.
(red)
Poradna EPS rozšířila služby
Voda nad zlato
Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala nový leták nazvaný Voda
nad zlato. Zájemci v něm naleznou srovnání balené vody a vody z vodovodu, rozdělení balených vod i rady, co dělat, když vám voda z kohoutku nechutná či nevoní. Prozrazuje také, co je černá a šedá voda.
Voda z vodovodu je stejně kvalitní, je vždy čerstvá, okamžitě
dostupná, a navíc levnější. Z pohledu udržitelné spotřeby voda z kohoutku nezatěžuje životní prostředí výrobou a likvidací obalů,
přepravou vod a zároveň je nejkontrolovatelnějším potravním
produktem. Ekoporadci Rosy jsou schopni zodpovědět další otázky
k tématu. Letáky zdarma distribuují ekoporadny STEP po celé republice a jihočeské ekoporadny KRASEC. Jejich vydání bylo podpořeno
z grantového programu Jihočeského kraje.
Věra Soukupová, Rosa
Cenia o životním prostředí
Zajímá vás, jaký dopad na životní prostředí mají vaše každodenní
aktivity? Právě pro vás připravila Cenia – česká informační agentura
pro životní prostředí – volné pokračování publikace „Životní prostředí
pro život?“ s názvem „Životní prostředí – prostředí každého z nás?“
Stejně jako v prvním dílu autoři pomocí stručných textů, schémat a
dalších grafických prvků popsali souvislosti mezi naším každodenním
chováním a stavem životního prostředí. V mnohých případech však
také stavem našich peněženek. Publikace je sestavena z témat (ekologická stopa, energie, voda, doprava, potraviny a odpady), nepřímo
navazujících na první díl publikace. K publikaci je přiloženo CD
obsahující i dalších pět titulů, které Cenia vydala. Více informací na
[email protected] nebo na www.cenia.cz.
IVANA JONOVÁ
Zvířata a lidé
„Jak se žije zvířatům s lidmi a lidem
se zvířaty“ je název metodické publikace, kterou vydala Ochrana
fauny ČR. Prostřednictvím pracovních listů učitelé dostanou do
rukou materiál, který jim pomůže
podívat se spolu s žáky na různé
aspekty chovu hospodářských zvířat, objevit proměnlivé role zvířat
v odlišných kulturách, seznámit se
s historickými proměnami postavení domestikovaných zvířat i porovnat je s pěstováním plodin.
Vztah lidí ke zvířatům mnohdy vypovídá daleko více o lidské společnosti, než o samotných zvířatech...
-zaj-
21
Jihočeský občasník o životním prostředí
Poradna EPS, která doposud poskytovala bezplatné poradenství
v otázkách životního prostředí, nyní radí i v dalších právních oblastech. Lidé se na ni mohou začít obracet v případech, kdy se domnívají,
že správní orgán vykonává své pravomoci v rozporu se zákonem, a tím
poškozuje jednotlivce či větší skupinu lidí.
„Stále častěji se na nás obracejí lidé, kteří na vlastní kůži zažívají aroganci
a neschopnost správních orgánů, a to nejen v oblastech týkajících se jejich
životního prostředí. Rádi bychom proto rozšířením služeb Poradny
pomohli nejen těmto jednotlivcům, ale napomohli také tomu, aby všechny
úřady skutečně sloužily občanům,“ vysvětlila vedoucí poradny Markéta
Višinková.
Více na www.eps.cz.
(red)
Informační listy o OZE
Calla vydala trojici informačních listů, která je zaměřena na problematiku obnovitelných zdrojů energie a jejich vlivu na ochranu přírody
a krajiny. Konkrétně se věnuje bioplynovým stanicím, větrným a malým vodním elektrárnám. Tiskoviny jsou určené především budoucím
investorům a provozovatelům těchto zdrojů a měly by je upozornit na
možné střety a poradit, jak jim předejít již ve fázi plánování, ale i provozu.
Informační listy jsou završením cyklu, ve kterém Calla uspořádala tři
tematicky zaměřené workshopy s odborníky, provozovateli, zástupci
veřejné správy a nevládními organizacemi a také exkurzi do Horního
Rakouska na příkladné zařízení. To vše se uskutečnilo
v rámci projektu „Aktivně pro
jihočeské přírodní zdroje“,
podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského
finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje
občanské společnosti. Informační listy zasílá Calla zdarma, nebo je lze stáhnout na
www.calla.cz. EDVARD SEQUENS
FOTOREPORTÁŽ
Jak se rodí zelená střecha
Další fotografie k článku, otištěnému v dnešní příloze.
Foto Jan NOVÝ
Pohled na strop. Kulatý otvor je určen pro
vedení světlovodu (použit světlvod značky
„Lightway“). V konečné úpravě byl realizován
snížený sádrokartonový strop (sádrokarton,
parotěsná folie, kamenná vlna,
tloušťka cca 25 cm, vzduchová vrstva)
Netřesky vytvářejí stvoly s růžovými
nebo bílými květy. Po odkvětu růžice
netřesků odumírají. Vyšlechtěných
kultivarů a hybridů netřesků dnes
ve světě existuje několik tisíc,
takže je z čeho vybírat.
Pohled na osázenou vegetační vrstvu.
Půdorys přístavby kopíruje hranici
pozemku, atika na bocích převyšuje
rovinu střechy o třicet centimetrů.
Uprostřed vyčnívá kupole světlovodu,
na okrajích je patrna použitá
střešní folie.
Pohled na zařízení interiéru kuchyně, ve stropě je patrný obdélníkový světlík.
Výsadby si nejvíce oblíbil náš kocour.
Jihočeský občasník o životním prostředí
22
FEJETON Ireny Vackové
Vánoce, ekovánoce přicházejí...
Musíme jít s dobou. Nová doba si žádá novinky a změny. Nyní frčí vše eko,
bio, přírodní… Napadl mne proto nový marketingový slogan – „Slavte
ekovánoce - vánoce ekologické, zdravé a úsporné“. Jak by asi vypadaly?
Chcete-li slavit ekovánoce, potom:
1. omezte odpady – ekologické Vánoce jsou bezodpadové. Tedy – dárky
zásadně nebalte! Ušetří se tím značné množství obalů, tedy potenciálních
odpadů. Jako dárky pak vybírejte vše z místní produkce, FSC dřeva, fair
trade, se značkou Czech made nebo Bio.
2. chraňte stromy – místo živého uříznutého stromku udělejte na Vánoce
opak – běžte do přírody zasadit strom! Ano, když bude tuhá zima, půjde to
špatně, o to víc užijete legrace.
3. zamezte utrpení zvířat – nepřecpávejte domácí mazlíčky vánočním
cukrovím a hlavně – nic nepečte – pokud nemáte přísun domácích vajec,
podporovali byste vánočním pečením velkochovy, kde nosnice trpí. Pokud
bez vánočního cukroví být opravdu nemůžete – vyzkoušejte bezvaječné
špaldové, grahamové, pohankové… Že se jím tříbí chrup? Ekovánoce
přežijí jen zdravé zuby, co mají tuhý kořínek.
4. chraňte čistotu vody - o ekovánocích neperte, nemyjte se a nádobí nechejte ve dřezu (však ono neuteče).
5. šetřte energií – ekovánoce jsou svátky bez světel a přebytečného „svě-
telného znečištění“. Zapomeňte tedy na světelné řetězy, girlandy do oken,
blikající Santy, ale i na svíčky a prskavky. Ekovánoce šetří energii fosilních
paliv a elektřinu – teple se oblečte, protože topit se při ekovánocích nesluší (ani přitápět elektrickými přímotopy).
6. omezte dopravu – o ekovánocích hlavně nikam nejezděte, neskutečně
by to zvýšilo vaší ekologickou vánoční stopu. Letadla jsou naprosto nepřípustná, automobily také, vlaky a autobusy by se daly s přimhouřeným
okem dovolit, bohužel o vánocích obvykle moc nejezdí. Přesuny při ekovánocích jsou tedy možné jen pěšky nebo na dopravních prostředcích spalujících vlastní energii (kolo, běžky, sáňky). Ekovánoce se tedy tráví za domácími kamny! Připomínám, že vystydlými (viz bod 5).
7. pohlednice k přání spokojených ekovánoc posílejte zásadně na recyklovaném papíře, chcete-li se řídit heslem „šetřím naše lesy“, pošlete pohlednici jen jednu (cca 1- 2 měsíce před ekovánoci), kterou pak váš známý po
přelepení obálky zašle na další adresu!
8. ekovánoce se rovněž neslučují s několika dřívějšími staročeskými zvyky např. lití olova (nebezpečného těžkého kovu a polutantu životního
prostředí) je značně neekovánoční….
Že vás ty ekovánoce zmáhají? Že vás docela omezují? Že cítíte nostalgii při
vzpomínce na klasické staré neekologické vánoce? Na návštěvy vzdálených blízkých, které vidíte jednou do roka právě na Vánoce, na chuť
tradičního cukroví a namáhavé povánoční hubnutí, na vůni jehličí
opravdového stromku, na potěšení při rozbalování dárků, na praskající
dřevo v kamnech a na světýlka svíček? Nebojte, člověk si zvykne. A kdyby
náhodou ne, nějaký bod ekovánoc vynechejte, já to na vás neřeknu a Ježíšek vám za to dárků neubere, však on taky není 100% bio, „eko“, Czech
made a fair trade!
Autorka je spolupracovnicí Krasce.
Jasné a čisté světlo
v celém roce 2010
Vám všem přeje
redakční rada Krasce
AKTUALIZOVANÝ KALENDÁŘ PŘEDNÁŠEK,
SEMINÁŘŮ A DALŠÍCH AKCÍ PRO
VEŘEJNOST NAJDETE NA
www.krasec.cz/kalendar
Na internetových stránkách www.krasec.cz je provozována on-line ekologická poradna,
v níž je nejširší veřejnosti nabízena možnost zeptat se na otázky z následujících tematických oblastí:
- Ochrana přírody - Přírodní zahrada - Biopotraviny a místní potraviny - Energetika - Ekologické stavění - Odpady - Zelená kancelář - Správní řízení / účast veřejnosti - Zvířata - Zákony - Komunitní a místní rozvoj - Ekologická výchova (školní i mimoškolní) - Šetrná domácnost - Zemědělské alternativy - Jiné
Mám zájem
o objednání publikace:
INZERCE V ČASOPISU
KRASEC
Soukromá řádková inzerce
- do 3 řádků sloupce
(musí být uveden kontakt)
- 50 Kč
Komerční plošná inzerce
- celá strana A4: 3 000,- Kč
- 1/2 strany:
1 800,- Kč
- 1/4 strany:
1 000,- Kč
- 1/8 strany:
600,- Kč
- inzerce na obálce
(vpředu, vzadu): + 50 %
Slevy pro opakované zveřejnění
inzerce:
- 2 x zveřejnění sleva 10%
- 3 x a více zveřejnění sleva 15%
o informace k akcím
(seminář, přednáška, výstava aj.):
Jméno:
Kontakt (adresa, telefon nebo e-mail):
KONTAKT:
[email protected]
Dne:
Podpis:
Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu
Krascem, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb
EVVO a jejich evidence. Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, Jihočeskému kraji
a kontrolním orgánům. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně.
Po vyplnění formuláře je otázka odeslána specializovanému poradci, který tazateli odpoví.
Otázky a odpovědi, které mají širší platnost, jsou zároveň zveřejněny na internetu.
TÉMA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA:
Z LAVIC DO PŘÍRODY
Ekologická a globální výchova – hledání cest, jak sebe i ostatní, a hlavně ty nejmladší,
učit zodpovědnosti a lásce k planetě Zemi...
Jihočeský občasník o životním prostředí
Pokusíme se vám přinést pestrou mozaiku informací o nejrůznějších metodách a programech environmentální výchovy
v jižních Čechách i jinde. Pokud máte k tomuto tématu tipy, zkušenosti, komentáře, nápady pro inspiraci ostatních,
ozvěte se nám do redakce nebo do kterékoliv z ekoporaden Krasce.
Kde můžete získat časopis Krasec?
l
České Budějovice
Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3
Obchod Slunečnice, Chelčického 21
l
Jindřichův Hradec
Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I
l
Strakonice
Zdravá výživa JEČMÍNEK,
Velké nám. 219
Šmidingerova knihovna, Husova 380
Městské infocentrum, Velké nám. 2
KRASEC, o.s.
l
Vodňany
Městské muzeum, Nám. Svobody 18
Senovážné náměstí 9
l
Písek
Prodejna NATURAL, Budovcova ul.
l
EKOPORADNY sítě KRASEC
ČESKÉ BUDĚJOVICE
l
SÍŤ kanceláří Pohádkového království
l
Krajský úřad JČ. kraje – odbor ŽP
l
knihovny v jižních Čechách
3
7
0
0
1
l
školy zapojené do sítě MRKEV
l
objednat na www.krasec.cz