docMediální pokrytí květen 2013
download 
Stížnost Transkript
Mediální pokrytí květen 2013
MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA květen 2013 (seřazeno dle aktuálnosti) BANKOVNICTVÍ: Věděli jste, že? 31. 05. 2013 Náklad: 32 000 Libor Křapka PRAŽSKÝ DENÍK: Zlato už nakupují i „obyčejní“ lidé 31. 05. 2013 Náklad: 6 000 Michal Achremenko Zlato je považováno za nejjistější prostředek ukládání kapitálu. V době nouze je snadno přenosné, dělitelné na menší kousky, jejichž prodej pokryje momentální potřebu. Kdo kdy byl na útěku či v nouzi, tyto jeho přednosti jistě ocenil. Praha – I přes fakt, že je zlato jistotou, byly investice do tohoto kovu považovány za záležitost spíše pro bohaté, kteří toho náležitě vždy využívali a využívají. Situace se však mění, jak potvrzují údaje firem, které na českém trhu s investičním zlatem obchodují. Polštářům a vkladním knížkám odzvonilo, zdá se, Češi si stále častěji své úspory ukládají do zlata. Už dávno tedy neplatí, že je zlato jen pro milionáře. „Našemu nejstaršímu zákazníkovi je přes 90 let. Spoření si založil, aby měl co odkázat vnoučatům,“ uvedl Martin Sýkora ze společnosti MPM Invest, která se na spoření do zlata specializuje. Rostoucí zájem potvrzuje i Česká mincovna. „Překvapivě největší zájem mají lidé z menších měst a obcí. To vyvrací často citovaný názor, že zlato je určeno jen pro zkušené investory,“ dodává Sýkora. Vzrůstající zájem o koupi zlata má několik důvodů. Jedním z nich jsou obavy z vývoje ekonomiky. Problém zemí eurozóny tyto obavy jen zvyšují. „Pokaždé, když dochází k nepříznivému vývoji ekonomiky a lidé se začínají obávat o své úspory, zvyšuje se zájem o koupi zlata. To si z dlouhodobého pohledu udržuje svoji hodnotu a na rozdíl od jiných způsobů spoření se lidé nemusí bát, že jim ho někdo násilím zestátní nebo dodatečně zdaní. Je už pozdě? Za posledních 10 let se cena zlata zvýšila zhruba pět a půl krát, z 341 dolarů za troyskou unci na 1900 dolarů. To jsou však minimální a maximální hodnoty dosažené v průběhu posledních 10 let, aktuální cena zlata činí asi 1400 dolarů za unci. Byly však doby, kdy stejné množství zlata stálo 30 dolarů. Z tohoto pohledu je už tedy dost pozdě, ale jak je vidět, kdo nakoupil před 10 lety, stále ještě vydělává. V případě nákupu a prodeje zlata platí vždy aktuální kurs daného dne, který se stanoví na londýnském trhu podle stavu nabídky a poptávky. Výhodou investice do zlata je osvobození od daně z přidané hodnoty. Tak tomu není u jiných investičních kovů, u stříbra a platiny. Hmotnost zlata se udává v troyských uncích, jedna unce činí 31,1 gramu. Uvedené ceny jsou za zlato ryzí, tedy 24karátové. Na rozdíl od diamantů, kde je karát hmotnostní jednotkou, karát u zlata je jednotka poměrová. Ryzí zlato má 24 karátů, což znamená, že 24 dílů ze čtyřiadvaceti, je zlato. V 18karátové slitině zlata je 18 dílů ryzího zlata a šest dílů přidaného kovu. Investiční zlato má vždy ryzost 24 karátů. Někdy se ryzost uvádí čísly, přičemž ta nejvyšší se označuje čtyřmi devítkami, 999,9. Každý slitek je označen bankou, která ho odlila, na českém trhu jsou nejčastěji slitky švýcarských bank. Průzkum společnosti Safina uvádí, že 70 procent Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz. Nejvíce toto přesvědčení panuje ve věkové skupině 45 až 53 let, ve větší míře mezi muži než mezi ženami. Zlatu nejvíce věří obyvatelé Ústeckého kraje, na posledním místě je kraj Jihočeský, byť rozdíly nejsou tak veliké, zlatu tam věří 85, respektive 59,4 procenta dotázaných. Co je investiční zlato? Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, což ale definici investičního zlata neodpovídá. To musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Patří sem i zlaté mince, které jsou ovšem při stejné váze poněkud dražší než slitek. Uzančním slitkem je slitek o hmotnosti jedné troyské unce, jejich dílů a násobků. Zlaté mince mají hmotnost od jedné desetiny unce přes jednu unci a dokonce několik kilogramů. Jedna troyská unce zlata ve formě slitku se na českém trhu prodává za cenu okolo 30 tisíc korun, v závislosti na kurzu koruny k dolaru a momentální ceně zlata na světovém trhu. Zlato je na českém trhu nejpopulárnějším investičním kovem, avšak nabízí se ještě (levnější) stříbro a (dražší) platina. Prodej obou těchto kovů je však zatížený daní z přidané hodnoty, která je poněkud znevýhodňuje, protože fyzická osoba při jejich prodeji nedostane daň zpět. „Výsledky výzkumu veřejného mínění potvrdily, že Češi vnímají drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy. Jen od začátku roku jsme prodali více jak 300 kilogramů investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer společnosti Safina. „Nicméně je i nadále zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice,“ dodal. Spoření do zlata Kdo chce investovat do zlata, má dvě možnosti. Buď disponuje částkou, za kterou si koupí zlatý slitek. Ten může ponechat u obchodníka nebo v bance a kdykoliv ho opět prodat. Druhou možností je pravidelné měsíční spoření. Po dosažení určité částky dostane klient zlatý slitek, který si může odnést nebo opět nechat u obchodníka. V případě potřeby ho od něj obchodník odkoupí zpět za aktuální cenu a klient získá investovanou částku včetně zhodnocení. „Výnosnost zlata se v posledních letech pohybovala okolo 14 procent ročně, což dalece převyšuje ostatní druhy spoření,“ zdůraznil Sýkora z MPMInvest. Obecně se vyplatí kupovat spíše menší slitky, které lze v případě potřeby postupně prodávat. Pokud máme slitek kilový, musíme ho prodat naráz. A to za peníze, které v případě krize mohou mít velmi spornou hodnotu. Je tedy lepší mít zhruba 33 jednouncových slitků než kilogramovou zlatou cihlu. Ale i takové se dnes prodávají, ale to je skutečně případ zmiňovaných milionářů spíše než drobných investorů. Stejný článek byl publikován také v dalších regionálních denících: BENEŠOVSKÝ DENÍK BEROUNSKÝ DENÍK BOLESLAVSKÝ DENÍK KLADENSKÝ DENÍK KOLÍNSKÝ DENÍK KUTNOHORSKÝ DENÍK MĚLNICKÝ DENÍK NYMBURSKÝ DENÍK PŘÍBRAMSKÝ DENÍK RAKOVNICKÝ DENÍK ČTK: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů 29. 05. 2013 Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě. Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 procenta Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 procentech. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince "Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají," uvedl obchodní manažer pro investiční drahé kovy společnosti Safina Libor Křapka. CIANEWS.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz 29. 05. 2013 Vestec, 29. května 2013 – Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek. Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. „Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: „Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“ 1Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500 respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání. 2Při možnosti označení více možných odpovědí. http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/70-proc-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-zaefektivni-zpusob-ulozeni-penez-650687/ IHNED.CZ: Rychlý přehled 29. 05. 2013 Investování do drahých kovů je dobrou formou uložení peněz. Podle průzkumu společnosti Safina si to myslí přes dvě třetiny Čechů. Mnohem méně ale znají způsoby, jak například do zlata investovat. http://ihned.cz/ FINANCNINOVINY.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů 29. 05. 2013 ČTK Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě. Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 procenta Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 procentech. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince "Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají," uvedl obchodní manažer pro investiční drahé kovy společnosti Safina Libor Křapka. http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/pruzkum-pres-7o-cechu-vnima-kladne-investicedo-drahych-kovu/944436 Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serveru. PRESS-REPORT.CZ 29. 05. 2013 http://www.press-report.cz/clanek-2854135-pruzkum-pres-7o-cechu-vnima-kladne-investice-dodrahych-kovu AKTUALIZOVANO.CZ 29. 05. 2013 http://aktualizovano.cz/l-sk/c-5160313ba20d5a8878bd956a8f0770079d0e68?portal= NEWS.SK 29. 05. 2013 http://www.news.sk/rss/clanok/2013/05/1643052/pruzkum-pres-7o-cechu-vnima-kladne-investicedo-drahych-kovu/ INVESTICNIWEB.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů 29. 05. 2013 ČTK Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 % Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 % lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 %. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 % dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince. http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2013/5/29/pruzkumpres-7o-pct-cechu-vnima-kladneinvestice-do-drahych-kovu/ Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serveru. 1-ZPRAVY.CZ 29. 05. 2013 http://www.1-zpravy.cz/pruzkum-pres-70-cechu-vnima-kladne-investice-do-drahych-kovu-1566168/ CTUSI.INFO 29. 05. 2013 http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/246/pruzkum_pres_70__cechu_vnima_kladne_investice _do_drahych_kovu/ SIGNALTRADE.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů 29. 05. 2013 Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě. http://www.signaltrade.cz/zpravy-dne/pruzkum-pres-o-cechu-vnima-kladne-investice-do-drahychkovu/ PENIZE.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz 29. 05. 2013 Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek. Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. „Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: „Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“ http://www.penize.cz/zpravy-z-trhu/255443-70-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-zaefektivni-zpusob-ulozeni-penez KURZY.CZ: Safina: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz 30. 05. 2013 Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek. Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. „Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: „Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“ 1Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500 respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání. 2Při možnosti označení více možných odpovědí. http://zpravy.kurzy.cz/352304-safina-70--cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivnizpusob-ulozeni-penez/ Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serverech: XNOVINKY.CZ 30. 05. 2013 http://xnovinky.cz/safina-70-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivni-zpusob-ulozenipenez-945788/ SEZNAM.NAME 30. 05. 2013 http://www.seznam.name/rss-clanek-8138327/2013-05-30/safina-70-cechu-povazuje-investici-dodrahych-kovu-za-efektivni-zpusob-ulozeni-penez.html NOVINA.CZ 30. 05. 2013 http://www.novina.cz/6946103/safina-70-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivnizpusob-ulozeni-penez.aspx NEWS.SK 30. 05. 2013 http://www.news.sk/rss/clanok/2013/05/1652256/safina-70-cechu-povazuje-investici-do-drahychkovu-za-efektivni-zpusob-ulozeni-penez/ ELCHRON.CZ 30. 05. 2013 http://www.elchron.cz/?server=Kurzy.cz AKCIEATRHY.CZ 30. 05. 2013 http://www.akcieatrhy.cz/ FINEXPERT.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz 30. 05. 2013 Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek. Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. „Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: „Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“ http://finexpert.e15.cz/70--cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivni-zpusob-ulozenipenez MĚŠEC.CZ: Češi chtějí investovat do zlata. Většinou o tom ale nic neví 30. 05. 2013 Více než dvě třetiny Čechů (70 %) považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz. Výrazně méně lidí už ale má povědomí o správných formách investičního zlata. Vyplývá to z průzkumu společnosti SAFINA mezi českou populací. Nejčastěji se lidé domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. „To neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem,“ uvádí zpráva společnosti SAFINA. Podle průzkumu zlatu více fandí muži (77,1 %) oproti ženské populaci (63,4 %). Z hlediska členění krajů pak nejpozitivněji zlato jako formu investice vnímají obyvatelé Ústeckého kraje (85 %). V Jihočeském kraji naopak potvrdilo, že je zlato efektivní investicí, nejméně obyvatel (59,4 %). Největší znalosti v definici investičního zlata mají obyvatelé v Karlovarském kraji. Naopak jen pětina obyvatel Prahy a Středočeského kraje pak odpovídalo na tento dotaz správně. http://www.mesec.cz/aktuality/cesi-chteji-investovat-do-zlata-vetsinou-o-tom-ale-nic-nevi/ HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Čechy zlákalo zlato, na nákupech ale zatím tratí 28. 05. 2013 Náklad: 48 234 Petr Kain PODLE OBCHODNÍKŮ JE ZÁJEM O INVESTIČNÍ ZLATO V ČESKU HISTORICKY NEJVYŠŠÍ A JEŠTĚ POROSTE Zlatá horečka pořádně spálila české investory. Když loni od konce června do začátku října vylétla cena zlata o patnáct procent, mnozí se nechali zlákat vidinou snadného zisku a prodejci hlásili rekordní zájem. Jenže investice to byla – aspoň prozatím – výrazně ztrátová. Pro příklad: kdo nakoupil v prvním říjnovém týdnu jednu unci zlata, zaplatil takřka 1800 dolarů. Kdyby chtěl zlato včera prodat, prodělal by 400 dolarů. Cena totiž spadla o dvaadvacet procent. Celková čísla o nákupech zlata na českém trhu nikdo neeviduje. Velcí tuzemští prodejci ale potvrzují, že Češi se v druhé polovině loňska do nákupů pustili ve velkém. „Od září do listopadu jsme prodali o 40 procent slitků a mincí více než za celé první pololetí loňského roku,“ říká ředitel České mincovny Radek Šulta. Podobně hovoří i další prodejci, třeba společnost Safina či některé banky. Podle odhadů jednatele společnosti EMS Gold Investments Pavla Hyblera se loni v Česku prodaly investiční kovy v hodnotě bezmála čtyř miliard korun. Propad cen souvisí podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky s tím, že se na trzích neprojevila očekávaná inflace, před kterou se investoři chránili právě nákupem drahého kovu. „Ekonomice Spojených států se navíc začalo poměrně dařit, a investoři tak přesouvají své peníze do akcií, které slibují atraktivnější výnosy,“ říká Jedlička. Ne tak v Česku. Domácí investory propad cen nevylekal a na zlato sázejí čím dál tím větší množství peněz. „Nižší cena především v letošním dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu jako za celý loňský rok,“ říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá. Podobný vývoj sledují i další prodejci investičního zlata. „Oproti loňskému roku se zájem o investiční kovy ztrojnásobil,“ říká předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Zvýšený zájem eviduje i Česká spořitelna, která dokonce plánuje rozšíření počtu poboček, kde je možné si fyzické zlato vyzvednout. Více zlata prodává i Safina. Letos jen za první čtvrtletí prodala 200 kilogramů zlata, dvakrát více než ve stejném období roku 2011 a o 50 kilogramů více než loni. „V loňském roce byly prodeje zlata rekordní, letošní vývoj ale napovídá, že budou ještě vyšší,“ říká šéf společnosti Tomáš Plachý. Potvrzuje to i Jan Žák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy Zlaťáky. cz. Jeho společnosti vzrostly objemy obchodů v prvním čtvrtletí meziročně o 113 procent. Podle velkých hráčů na trhu se zlatem by se domácí investoři mohli letos znovu spálit. Aktuální zpráva totiž uvádí, že hedgeové fondy obchodující se zlatem sázejí na vzestup jeho ceny nejméně od roku 2007. Obchodníci tvrdí, že oproti minulosti se zásadně změnila struktura kupujících. „V roce 2011 a částečně v roce 2012 nakupovali spíše začínající investoři, které nalákala rostoucí cena zlata. V letošním roce se naši klienti rekrutují spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží využít velmi atraktivních cen,“ říká Žák. 4,88 MLD. KČ Zlato v této hodnotě se loni dovezlo do ČR. Ještě v roce 2010 to bylo „jen“ 2,4 miliardy. Dovoz stoupá i letos. V prvním čtvrtletí se importovalo zlato za 1,7 miliardy korun, což je třikrát víc než v prvním kvartálu 2011. -22 % O tolik klesla cena zlata na trzích od počátku října loňského roku. 24,2 % O tolik v průměru rostla každoročně cena zlata v posledních pěti letech. 1,95 USD Na tuto sumu by se podle propočtů profesora ekonomie Jeremyho Siegela zhodnotila jednodolarová investice do zlata očištěná o inflaci mezi lety 1802 až 2006. 755,2 USD Kdo by vložil v roce 1802 jeden dolar do akcií, tomu by se dle Siegela investice do roku 2006 zhodnotila na mnohem vyšší sumu. IHNED.CZ: Čechy zlákalo zlato, na nákupech ale zatím tratí 28. 05. 2013 Petr Kain Zlatá horečka pořádně spálila české investory. Když loni od konce června do začátku října vylétla cena zlata o patnáct procent, mnozí se nechali zlákat vidinou snadného zisku a prodejci hlásili rekordní zájem. Jenže investice to byla - aspoň prozatím - výrazně ztrátová. Pro příklad: kdo nakoupil v prvním říjnovém týdnu jednu unci zlata, zaplatil takřka 1800 dolarů. Kdyby chtěl zlato včera prodat, prodělal by 400 dolarů. Cena totiž spadla o dvaadvacet procent. Celková čísla o nákupech zlata na českém trhu nikdo neeviduje. Velcí tuzemští prodejci ale potvrzují, že Češi se v druhé polovině loňska do nákupů pustili ve velkém. "Od září do listopadu jsme prodali o 40 procent slitků a mincí více než za celé první pololetí loňského roku," říká ředitel České mincovny Radek Šulta. Podobně hovoří i další prodejci, třeba společnost Safina či některé banky. Podle odhadů jednatele společnosti EMS Gold Investments Pavla Hyblera se loni v Česku prodaly investiční kovy v hodnotě bezmála čtyř miliard korun. Propad cen souvisí podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky s tím, že se na trzích neprojevila očekávaná inflace, před kterou se investoři chránili právě nákupem drahého kovu. "Ekonomice Spojených států se navíc začalo poměrně dařit, a investoři tak přesouvají své peníze do akcií, které slibují atraktivnější výnosy," říká Jedlička. Ne tak v Česku. Domácí investory propad cen nevylekal a na zlato sázejí čím dál tím větší množství peněz. "Nižší cena především v letošním dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu jako za celý loňský rok," říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá. Podobný vývoj sledují i další prodejci investičního zlata. "Oproti loňskému roku se zájem o investiční kovy ztrojnásobil," říká předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Zvýšený zájem eviduje i Česká spořitelna, která dokonce plánuje rozšíření počtu poboček, kde je možné si fyzické zlato vyzvednout. Více zlata prodává i Safina. Letos jen za první čtvrtletí prodala 200 kilogramů zlata, dvakrát více než ve stejném období roku 2011 a o 50 kilogramů více než loni. "V loňském roce byly prodeje zlata rekordní, letošní vývoj ale napovídá, že budou ještě vyšší," říká šéf společnosti Tomáš Plachý. Potvrzuje to i Jan Žák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy Zlaťáky.cz. Jeho společnosti vzrostly objemy obchodů v prvním čtvrtletí meziročně o 113 procent. Podle velkých hráčů na trhu se zlatem by se domácí investoři mohli letos znovu spálit. Aktuální zpráva totiž uvádí, že hedgeové fondy obchodující se zlatem sázejí na vzestup jeho ceny nejméně od roku 2007. Obchodníci tvrdí, že oproti minulosti se zásadně změnila struktura kupujících. "V roce 2011 a částečně v roce 2012 nakupovali spíše začínající investoři, které nalákala rostoucí cena zlata. V letošním roce se naši klienti rekrutují spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží využít velmi atraktivních cen," říká Žák. http://hn.ihned.cz/c1-59955750-cechy-zlakalo-zlato-na-nakupech-ale-zatim-trati ODPADY: Safina otevře vlastní rafinerii v Texasu Květen 2013 Česká společnost SAFINA, která zpracovává drahé kovy, jako jsou zlato či stříbro, má ve Spojených státech úspěch. Její termočlánky tam používá i vesmírná agentura NASA. Firma se navíc letos rozhodla otevřít přímo v texaském Houstonu vlastní rafinerii, která bude zpracovávat platinu. Projekt, který patří mezi největší současné obchodní počiny českých investorů v USA, počítá s úvodní investicí na úrovni 50 milionů korun. Rafinerie má být spuštěna již v květnu letošního roku ve městě Houston ve státě Texas. „Rafinerie bude zaměřena na zpracování platinových kovů. Práce v ní bude zahrnovat příjem materiálu, tavení, vzorkování, analýzu i samotnou rafinaci do podoby ryzích kovů. Dále se v rafinerii budou vyrábět speciální platinové chemikálie k přímému použití v chemickém a farmaceutickém průmyslu,“ říká generální ředitel společnosti Tomáš Plachý. „Loni firma dosáhla na americkém trhu obratu v přepočtu 100 milionu korun, v letošním roce očekáváme nárůst minimálně na úroveň 300 milionu korun a v příštím roce plánujeme překročení hranice miliardy korun,“ říká Tomáš Plachý TECHNIKA&TRH: Platinové termočlánky ze SAFINY expandují do hi-tech průmyslu 20. 05. 2013 Náklad: 10 000 PROFIT: Češi vsadili na platinu i pneumatiky 13. 05. 2013 Náklad: 40 000 Americké firmy pochopitelně patří mezi důležité investory v České republice. V poslední době se ale začínají české firmy vydávat v pozici investora naopak do zámoří. Nejnovějším velkým projektem je rafinerie na zpracování platinových kovů, kterou v těchto dnech otevírá v Texasu česká společnost Safina. Firma, která má centrálu ve Vestci u Prahy, investovala do vybudování rafinerie v USA asi 50 milionů korun. Rafinerie, která bude fungovat ve městě Houston, dá zpočátku práci 15 zaměstnancům. Na výstavbu sice Safina nezískala žádnou dotační podporu místní správy, firma si ale pochvaluje vstřícný přístup amerických úřadů a rychlé vyřízení nezbytné administrativy. Safina dosud v USA působila prostřednictvím obchodního zastoupení a dodávala na americký trh především termočlánky, které slouží pro měření teploty v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví, vědě a výzkumu. Jsou zařazeny i do aplikací americké vesmírné agentury NASA. Zámořské firmy jako Cleveland Electric nebo NBS ze safinských termočlánků montují mimo jiné teploměry pro vesmírné aplikace. Loni firma dosáhla na americkém trhu obratu v přepočtu 100 milionů korun, letos očekává nárůst minimálně na úroveň 300 milionů korun. V příštím roce chce díky otevření rafinerie překročit ve Spojených státech hranici jedné miliardy korun. Vedle rafinace přitom nabízí na americkém trhu prodej termočlánků a naprašovacích targetů. Druhou velkou továrnou, vybudovanou v poslední době na americké půdě za český kapitál, je výrobna pneumatik v Iowě, kterou otevřela před rokem česká značka Mitas. Firma si pochvaluje bilanci úvodní sezony. Podíl amerického trhu na celkových celosvětových tržbách Mitasu, které dosáhly za 12 měsíců od loňského dubna 592 milionů dolarů, byl 10 procent. Tradiční česká značka dodává z výrobny v Iowě velké pneumatiky především do nedalekých továren předních výrobců traktorů a dalších velkých zemědělských strojů, jako je společnost John Deere. Roční kapacita americké výrobny Mitasu je 13,5 tisíce pneumatik. Do konce letošního roku v ní má počet zaměstnanců vzrůst na víc než 230 lidí. ALL FOR POWER: Na návštěvě u výrobce termočlánků - Safina Květen 2013 Náklad: 2 000 13. března 2013 prezentovala novinářům společnost SAFINA, a.s. ve svém závodě ve Vestci výrobní proces termočlánků z platiny a rhodia. Role průvodce se ujal ing. Daniel Červený, výrobní a technický ředitel společnosti, který nás provedl výrobním provozem a zkušební laboratoří SAFINA, která je akreditovaná Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Objem roční výroby termočlánků se pohybuje ve stovkách kilogramů za rok a za poslední rok dosáhl nárůst výroby 30 %. SAFINA produkuje termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a vysoce komplexní výrobní technologie. Navíc patří mezi přední dodavatele termočlánků, kteří vyrábějí v nejvyšší třídě v sériovém režimu. V portfoliu SAFINY výroba termočlánků zastává 15 % z celkové hodnoty výroby a zpracování drahých kovů. Na českém trhu SAFINA pokrývá přes 90 % celkové spotřeby termočlánků a podíl na celosvětovém trhu dosahuje téměř 15 %, kde největší trhy představují USA a Německo. Ing. Tomáš Plachý, MBA, generální ředitel SAFINA, se vyjádřil ke strategickým plánům SAFINY: „Počítáme, že uplatnění „drahokovových“ termočlánků v hi-tech odvětví do budoucna poroste. Neustále se totiž zvyšují požadavky na co nejvyšší bezpečnost, což kovy jako platina a rhodium mohou v měření teploty zajistit. Odhadujeme, že naše výroba termočlánků meziročně poroste v průměru o 20 až 30 %, hlavní expanzi budeme směřovat na americký trh.“ TECHNIK: Od mincí přes hnojiva až po nanotechnologie 10. 05. 2013 Náklad: 5 500 Tam všude bylo v běhu dějin využíváno drahých kovů. Zatímco největší inovací starověkého světa bylo v oblasti drahých kovů, tehdy představovaných pouze zlatem a později i stříbrem, jejich použití jako univerzálního směnečného prostředku, dnes nás drahé kovy ve svém již širším spektru obklopují téměř na každém kroku. Svoji funkci globálně využitelného platidla si do jisté míry ovšem udržely dodnes. Investiční drahé kovy, nejvíce známé je zlato, mají právě tu výhodu, že mohou být využity kdykoliv a kdekoliv na světě. Dnes drahé kovy sehrávají klíčovou roli hned v několika odvětvích průmyslu, farmacii a lékařství. Výjimečného, i když velmi pravděpodobně nevědomého vizionářství dosáhli lékaři ve 12. století. Nemocným bohatým klientům ordinovali speciální lék na všechno – tzv. Aurum Potabile, pitné zlato. Jednalo se o roztok koloidního zlata, tj. roztok s částicemi velikosti nanometrů, a tudíž lze tvrdit, že již středověk aplikoval pokročilé nanotechnologie. Na svůj další boom si nanotechnologie v oblasti drahých kovů musely počkat až do dvacátého a dvacátého prvního století. Obzvláště poslední dvě dekády byly ve znamení významných nanotechnologických objevů v lékařství. Zmínil bych určitě léky na bázi platiny pro léčbu rakoviny, kdy tento konkrétní kov již zachránil miliony životů. Intenzivní výzkum v oblasti katalytických vlastností platinoidů přináší každý rok nové sloučeniny pro praktický život. Kromě platiny je třeba v oblasti drahokovových nanotechnologií využívaných v medicíně počítat také antibakteriální a antivirotické vlastnosti nanostříbra a kancerostatické vlastnosti nanozlata. Moderní medicína se k terapeutickým, zejména kancerostatickým vlastnostem koloidních nanočástic zlata tedy vlastně vrací a do výzkumu v této oblasti renomované farmaceutické firmy investují nemalé prostředky. Drobné částice drahých kovů, které ale mají větší velikost než v případě nanotechnologií, se dnes hojně využívají i v různých průmyslových aplikacích. Opustíme-li tedy farmacii a budeme se věnovat průmyslovému rozvoji, tak za vyzdvihnutí bezesporu stojí technologie, která je dnes realizována i v České republice, jedná se o Cold Spray, tzv. studené naprašování. Jde o proces, při kterém se kov v práškové formě, zejména stříbro a platinové kovy, velkou rychlostí nanáší na daný povrch. K přenosu kovového prášku dochází v plynném prostředí. Procesní plyn se urychlí expanzí v Lavalově trysce až na nadzvukovou rychlost. Do takto proudícího plynu se iniciují částečky kovového prášku. Když plynem unášený kov dosáhne příslušné kinetické energie – takové, která při nárazu na stříkaný podklad umožňuje dostatečně velkou plastickou deformaci kovu, vznikne celistvá, pevně přilnavá vrstva. Při nárazu uvolněná kinetická energie vede k částečnému roztavení kovových částiček a společně s uvedenou plastickou deformací vede k extrémně jemné a homogenní struktuře vznikající vrstvy. Tato technologie je průlomová v oblasti zpracování drahých kovů pro průmyslové využití. Lze takto nanášet mikroskopické vrstvy například při výrobě targetů neboli terčů určených pro produkci tabulí okenního skla nebo paměťových disků. Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci ruského výzkumného programu propulsivních technologií. Průmyslové aplikace jsou v současné době studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku. První známou aplikací svého druhu je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. V rámci českého trhu se studené naprašování pro výrobu targetů podařilo poprvé uvést do komerčního provozu v závodě ve Vestci u Prahy. Platinový blahobyt Ačkoliv zlato a stříbro provázejí lidský rod po tisíce let, jsou platina a skupina platinových kovů poměrně novou záležitostí. V průběhu 18. a 19. století byly tyto kovy postupně objevovány několika vědci. Platina svojí barvou odpovídala stříbru, a proto byla i velmi podobně pojmenována. Platina je zdrobnělina pojmu plata, španělského slova pro stříbro. Na to, že je tato skupina, do níž kromě platiny patří i palladium a rhodium, známá pouze dvě stě let, prošla již překotným vědeckým zkoumáním. Již na počátku devatenáctého století objevil Wilhelm Ostwald, profesor chemie na univerzitě v německém Lipsku, katalytickou schopnost platiny k oxidaci čpavku a následně její pomocí jako katalyzátoru zahájil výrobu kyseliny dusičné, která je primární surovinou pro masovou výrobu hnojiv. Málokdo si uvědomuje, že platina stojí za naším potravinovým blahobytem a globálně tak umožnila expanzi světové populace: naše pole díky platině můžeme masově hnojit, a tak vyrábět více potravin pro více lidí. Kromě Německa bylo v 19. století pro využití drahých kovů zásadní carské Rusko, kde se vyvinula drahokovová chemie jako nový obor. Později se přidala Anglie, která se podílela na rozsáhlém výzkumu v oblasti katalýzy drahých kovů. Současné využití platiny je mnohem širší. Od již zmíněné technologie Cold Spray přes automobilový průmysl, kde jsou platinové kovy používány při snižování nežádoucích emisí CO2. Využití technologií v oblasti katalýz a procesů snižujících emise tzv. skleníkových NOx plynů je především v oblasti výroby autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů. Společně s rhodiem tvoří platina základní surovinu pro výrobu kvalitních termočlánků, které dokážou změřit vysoké teploty a velmi dobře odolají vnějším chemickým vlivům. Výroba termočlánků je dnes poměrně rozsáhlá a existují různé specializace. Například termočlánky z výrobního programu ve Vestci u Prahy, kde byla zvolena specializace právě na platinu a rhodium, se využívají zejména pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Tyto termočlánky slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a výzkumu, jsou i součástí aplikací pro NASA. Kopnout jen do země již nestačí Těžba zlata a stříbra patří již do pradávného seznamu lidských činností. Naleziště se velmi brzy objevila i na našem území, nicméně hlavní velká ložiska drahých kovů se nacházejí v Africe, Austrálii nebo Číně. Největším nalezeným jednolitým kusem zlata a vůbec drahého kovu byl v 19. století „Welcome Stranger“ z Austrálie, nuget vážil 78 kg. Zásoby drahých kovů se logicky se zvýšením jejich využití postupně tenčí některé doly byly již vytěženy, jinde zamezuje začátku těžby finanční rentabilita či ekologicky náročná zátěž. V současné době se na našem území žádné drahé kovy netěží. Kromě těžby je proto třeba najít další zdroj drahých kovů. V dnešní době nezastupitelnou roli tedy sehrává jejich recyklace. Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského, elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých kovů proto zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory, ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů. Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru byl v České republice, jmenovitě ve Vestci u Prahy, vystaven ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké objemy sypkého materiálu. V oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování materiálu, kde konečný, několik gramů vážící reprezentativní vzorek musí být shodný se vstupním materiálem, dosahujícím až desítky tun. Pro zpracování refraktorních materiálů, jako jsou průmyslové katalyzátory nebo autokatalyzátory, byl vyvinut a uveden do provozu inovativní plazmový proces, který je klasifikován jako BAT (Best Available Technique), pod názvem PlasmaEnvi. Tato technologie je kromě zařízení v již zmíněném Vestci u Prahy dostupná už jen ve Spojených státech, jedná se tedy o unikát v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. PlasmaEnvi je technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho důvodu, že neprodukuje žádné přímé ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU, a je z hlediska recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie „Nejlepší recyklační technologie“ (Best Reclamation Technique). Do budoucna… Těžko predikovat, jaký drahý kov bude hrát v blízké budoucnosti nejvýznamnější roli. Ve světě ekonomiky to bude jistě stále zlato, ale průmyslové aplikace se natolik rozvíjejí, že by šlo pouze o věštění z křišťálové koule. Lze si pouze zaspekulovat, že půjde o objevy na poli elektroniky, optiky a medicíny, ale co bude dříve a čeho bude více, to se nedá samozřejmě odhadnout. Nové technologie naprosto transformovaly využívání drahých kovů. Vzpomeňme například na dobu nedávno minulou, kdy měl každý správný cestovatel na krku fotoaparát na kinofilm. Zdánlivě nezastupitelnou roli stříbra v procesu vyvolávání fotografií zcela s přehledem zastoupily digitální fotoaparáty a tiskárny. Původně byl fotografický proces vyvolávání filmu založen na reakci jemně rozptýlených sloučenin stříbra v želatině na světlo. Každopádně je ale jisté, že drahé kovy neztratí nic na svém významu, vzhledem k jedinečným fyzikálně-chemickým vlastnostem, které mají. Proto budou pro potřeby lidstva zcela určitě uplatňovány i nadále, a to i v nových aplikacích a oborech. Tak jako tomu bylo po veškerá předchozí tisíciletí. ELEKTRIKA.CZ: AMPER 2013: Technologická firma, SAFINA 09. 05. 2013 Mezi širokou veřejností se často objevují domněnky, že SAFINA je šperkařská firma. Ve skutečnosti se společnost zaměřuje na velmi úzkou a specifickou oblast, kterou je zpracování drahých kovů. Jsou firmy, které jsou širokou veřejností dobře známy, ale lidé je vnímají zkresleně. Jde o efekt ledovce, jehož viditelná část tvoří asi 10 % jeho objemu a zbývající významná část je skryta pod hladinou. Typickým příkladem tohoto jevu je Safina – nadnárodní firma, která má u široké české veřejnosti cejch výrobce šperků. Jakou je ve skutečnosti česká Safina firmou, na to se ptá šéfredaktor časopisu Elektro Josef Košťál obchodního ředitele Safiny Viktora Fialy. Upozorňujeme v této souvislosti na reportáž o metodě studeného nástřiku aplikovaného v Safině, která vyšla v časopisu Elektro 11/2012. http://elektrika.cz/data/clanky/amper-2013-technologicka-firma-safina Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech: ENVIWEB.CZ 09. 05. 2013 http://www.enviweb.cz/rss/energie/84120/amper-2013-technologicka-firma-safina ELCO-MB.CZ 09. 05. 2013 http://www.elco-mb.cz/ ČT24 EKONOMIKA: Manažerské přestupy 24. 05. 2013 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095417821-ekonomika-ct24/213411058020524/video/ HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Personální oddělení Safiny řídí Svobodová 23. 05. 2013 Náklad: 48 234 Lucie Svobodová se stala novou personální ředitelkou společnosti Safina, která zpracovává materiál s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě. Svobodová bude nově zodpovědná za personální politiku a řízení lidských zdrojů společnosti, která zaměstnává zhruba 220 lidí. Sedmatřicetiletá Svobodová pracuje v Safině jako personalistka tři roky. Předtím působila ve společnosti Coca-Cola Beverages Česká republika, kde byla vedoucí oddělení investičního majetku a statistiky a poté vedoucí marketingového účetnictví. Svobodová vystudovala obor andragogika a vzdělávání lidských zdrojů na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Ráda sportuje. MARKETING&MEDIA: Personální oddělení Safiny řídí Svobodová 27. 05. 2013 Náklad: 8 300 Lucie Svobodová, vedoucí personálního oddělení, Safina Společnost Safina jmenovala Lucii Svobodovou (37) do pozice vedoucí personálního odboru. Lucie Svobodová začala pracovat v Safině v roce 2010 na pozici personalistky. Dříve působila ve společnosti Coca-Cola Beverages Česká republika, kde byla vedoucí oddělení investičního majetku a statistiky a poté vedoucí oddělení marketingového účetnictví. Zkušenosti s personální problematikou rovněž načerpala ve společnosti Břenda velkoobchod. CIANEWS.CZ: Lucie Svobodová vede personální oddělení v SAFINĚ 20. 05. 2013 Praha, 20. května 2013 – Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, s potěšením oznamuje, že jmenovala Lucii Svobodovou (37) do pozice vedoucí personálního odboru. Bude zodpovědná za realizaci všech aspektů personální politiky společnosti, která v současné době čítá 218 zaměstnanců. Lucie Svobodová začala pracovat v SAFINĚ v roce 2010 na pozici personalistky, kde mezi její hlavní agendu patřil nástup zaměstnanců, jejich adaptace, zákonná školení a vzdělávací aktivity, osobní rozvojové plány pro zaměstnance a interní komunikace. Nyní Lucie Svobodová přebírá vedení personálního odboru. Jejím úkolem bude tvorba koncepce personálních činností v rámci celé společnosti a zajištění její úspěšné implementace, včetně udržení nastavení a modifikace personálních procesů způsobem, který je optimální pro řízení společnosti. Zároveň se bude i nadále podílet na rozvíjení firemní identity zaměstnanců a účinném fungování interní komunikace. Dříve Lucie Svobodová působila ve společnosti Coca-Cola Beverages Česká republika, kde byla vedoucí oddělení investičního majetku a statistiky a poté vedoucí oddělení marketingového účetnictví. Mezi její kompetence v obou výše uvedených pozicích patřilo vybudování a následné vedení týmu, organizace vzdělávacích programů profesního a osobního růstu. Zkušenosti s personální problematikou rovněž načerpala ve společnosti Břenda velkoobchod. Lucie Svobodová vystudovala Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze, magisterský titul získala v oboru andragogika a vzdělávání lidských zdrojů. Mezi její zájmy patří rodina, vzdělávání, kultura a sport. Lucie Svobodová se podílí na vytváření naší personální politiky již třetím rokem, jejích zkušeností a profesionálního přístupu si velmi vážíme. Jsem rád, že nyní v SAFINĚ povede celou personální agendu, ke které přistupujeme velmi pečlivě tak, abychom navázali otevřený dialog s každým zaměstnancem,“ řekl Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA. http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/lucie-svobodova-vede-personalni-oddeleni-v-safine643120/ PRÁVO: Stále více Čechů ukládá úspory do zlata 06. 05. 2013 Jiří Vavroň Náklad: 158 642 Češi si stále častěji ukládají svoje úspory do zlata. Firmy prodávající tzv. investiční zlato v podobě slitků či mincí nemají v Česku o zákazníky nouzi. Zlato kupují velcí investoři, ale i malí střádalové, kteří za něj utrácejí desítky tisíc. „Zájem je velký a roste,“ potvrdil Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy společnosti Safina. „Za minulý rok se prodalo přes 600 kg investičního zlata. Letos, jen za první čtyři měsíce, se už prodalo 300 kg,“ řekl Právu. Podle něj se nejčastěji kupují investiční slitky o hmotnosti 1trojské unce (31,103 g), 100 g a 250 g. „Zájemci o dodávky zlata musí v některých případech dokonce čekat,“ řekl Daniel Nedvídek ze společnosti Investiční zlato Praha. A to i přesto, že došlo ke krátkodobému poklesu ceny zlata. Češi totiž poklesu cen využívají podle něj k jeho dalším nákupům. Stále více Čechů ukládá úspory… Velký zájem o investiční zlato potvrdila i Česká mincovna. Jen tak tak vykrýváme zájem, říkají zaměstnanci mající na starosti prodej investičního zlata. Cena dlouhodobě roste „O zlato roste zájem vždy, když se lidé cítí ohroženi, euro má problémy a ekonomika nevykazuje zrovna růst. Lidé v něm vidí určitou jistotu a trvanlivou hodnotu, která nepodléhá výkyvům. Zlato si jako jediné pak podle nich uchová hodnotu, na rozdíl od akcií či peněz na hotovosti,“ říká finanční poradce František Macháček. Důvodem pro nákup zlata je jeho dlouhodobě rostoucí cena, která zaručuje dlouhodobé uchování hodnoty investice, říkají finanční experti. „Zlato i přes současný pokles je stále vynikající investicí, jejíž výkon daleko překonává akciové indexy. Krátkodobě se ale zlatu vyhněte,“ říká Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP Investu. Dlouhodobý investor by se podle něj neměl vzrušovat výkyvy ceny a stále držet poměr zlata vůči celkovému portfoliu ve výši 5 až 10 procent. Investiční zlato je navíc osvobozeno od DPH. „Z pohledu médií a lovců senzací je zlato nyní v hledáčku kvůli extrémním výkyvům v rámci několika dnů. Ovšem z dlouhodobého hlediska je zlato stále vynikající investicí. I přes nedávný pokles je výkonnost zlata od roku 2000 přes 350 procent. Za to samé období hlavní akciové indexy jsou stále v mírné ztrátě,“ vysvětlil Valentík. Dlouhodobý investor by měl být podle analytiků v klidu a současný pokles ceny zlata naopak využít k dokoupení. Podle dalších analytiků je garantem, že cena zlata nepropadne, ale dál bude šplhat vzhůru, růst jeho výrobních nákladů. Podle nich jsou výhodnou investicí i jiné drahé kovy, například stříbro. „O tom, kolik investičního zlata se v Česku celkově prodá, není přehled, protože investiční zlato nepodléhá puncovnímu zákonu,“ říká předseda Puncovního úřadu Martin Novotný. Spekulanti cenu srážejí Jiní analytici však na zlato až tak příliš nevěří. Spekulanti jeho cenu na burzách srážejí. Jeho cenu naopak zvyšují rostoucí ceny těžby. Pro drobného investora, který denně nehraje na burze, proto není zlato tou pravou investiční trefou. „Nakoupíte ho snadno, ale jde o to, jak ho pak výhodně a se ziskem prodat. Nakoupíte ho někde v obchodě či u klenotníka, ale až ho budete chtít prodat, tak většinou se ztrátou. I když cena zlata trochu vzroste, obchodník nebude mít výkupní cenu nastavenou podle trhu, říká Aleš Michl, investiční stratég Raiffeisenbank s tím, že cenu zlata bere stále jako přemrštěnou. Mezi klíčové argumenty, že je výhodné investovat do jiných produktů než do zlata, podle Michla patří i to, že ze zlata nemáte ani dividendu, ani úrok, ani rentu, navíc ale můžete platit za jeho úschovu. Jsou jen dva důvody, proč zlato koupit: „Spekulace na to, že cena půjde už jen nahoru, a váš strach. Zlato je proto spíše doplněk portfolia, hlavně pro centrální banky a spekulanty,“ dodává Michl. Podle předsedy Puncovního úřadu je investiční zlato nejlepší nakupovat u prověřených a renomovaných prodejců a v kamenných obchodech. NOVINKY.CZ: Úspory do zlata ukládají v Česku i malí střádalové 08. 05. 2013 Jiří Vavroň Češi si stále častěji ukládají svoje úspory do zlata. Firmy prodávající tzv. investiční zlato v podobě slitků či mincí nemají v Česku o zákazníky nouzi. Zlato kupují velcí investoři, ale i malí střádalové, kteří za něj utrácejí desítky tisíc. „Zájem je velký a roste,“ potvrdil Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy společnosti Safina. „Za minulý rok se prodalo přes 600 kg investičního zlata. Letos, jen za první čtyři měsíce, se už prodalo 300 kg,“ řekl Právu. Podle něj se nejčastěji kupují investiční slitky o hmotnosti 1 trojské unce (31,103 g), 100 g a 250 g. „Zájemci o dodávky zlata musí v některých případech dokonce čekat,“ řekl Daniel Nedvídek ze společnosti Investiční zlato Praha. A to i přesto, že došlo ke krátkodobému poklesu ceny zlata. Češi totiž poklesu cen využívají podle něj k jeho dalším nákupům. Velký zájem o investiční zlato potvrdila i Česká mincovna. Jen tak tak vykrýváme zájem, říkají zaměstnanci mající na starosti prodej investičního zlata. Cena dlouhodobě roste „O zlato roste zájem vždy, když se lidé cítí ohroženi, euro má problémy a ekonomika nevykazuje zrovna růst. Lidé v něm vidí určitou jistotu a trvanlivou hodnotu, která nepodléhá výkyvům. Zlato si jako jediné pak podle nich uchová hodnotu, na rozdíl od akcií či peněz na hotovosti,“ říká finanční poradce František Macháček. Důvodem pro nákup zlata je jeho dlouhodobě rostoucí cena, která zaručuje dlouhodobé uchování hodnoty investice, říkají finanční experti. Nakoupíte ho snadno, ale jde o to, jak ho pak výhodně a se ziskem prodat analytik. „Zlato i přes současný pokles je stále vynikající investicí, jejíž výkon daleko překonává akciové indexy. Krátkodobě se ale zlatu vyhněte,“ říká Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP Investu. Dlouhodobý investor by se podle něj neměl vzrušovat výkyvy ceny a stále držet poměr zlata vůči celkovému portfoliu ve výši 5 až 10 procent. Investiční zlato je navíc osvobozeno od DPH. „Z pohledu médií a lovců senzací je zlato nyní v hledáčku kvůli extrémním výkyvům v rámci několika dnů. Ovšem z dlouhodobého hlediska je zlato stále vynikající investicí. I přes nedávný pokles je výkonnost zlata od roku 2000 přes 350 procent. Za to samé období hlavní akciové indexy jsou stále v mírné ztrátě,“ vysvětlil Valentík. Dlouhodobý investor by měl být podle analytiků v klidu a současný pokles ceny zlata naopak využít k dokoupení. Podle dalších analytiků je garantem, že cena zlata nepropadne, ale dál bude šplhat vzhůru, růst jeho výrobních nákladů. Podle nich jsou výhodnou investicí i jiné drahé kovy, například stříbro. „O tom, kolik investičního zlata se v Česku celkově prodá, není přehled, protože investiční zlato nepodléhá puncovnímu zákonu,“ říká předseda Puncovního úřadu Martin Novotný. Spekulanti cenu srážejí Jiní analytici však na zlato až tak příliš nevěří. Spekulanti jeho cenu na burzách srážejí. Jeho cenu naopak zvyšují rostoucí ceny těžby. Pro drobného investora, který denně nehraje na burze, proto není zlato tou pravou investiční trefou. „Nakoupíte ho snadno, ale jde o to, jak ho pak výhodně a se ziskem prodat. Nakoupíte ho někde v obchodě či u klenotníka, ale až ho budete chtít prodat, tak většinou se ztrátou. I když cena zlata trochu vzroste, obchodník nebude mít výkupní cenu nastavenou podle trhu, říká Aleš Michl, investiční stratég Raiffeisenbank s tím, že cenu zlata bere stále jako přemrštěnou. Mezi klíčové argumenty, že je výhodné investovat do jiných produktů než do zlata, podle Michla patří i to, že ze zlata nemáte ani dividendu, ani úrok, ani rentu, navíc ale můžete platit za jeho úschovu. Jsou jen dva důvody, proč zlato koupit: „Spekulace na to, že cena půjde už jen nahoru, a váš strach. Zlato je proto spíše doplněk portfolia, hlavně pro centrální banky a spekulanty,“ dodává Michl. Podle předsedy Puncovního úřadu je investiční zlato nejlepší nakupovat u prověřených a renomovaných prodejců a v kamenných obchodech. http://www.novinky.cz/ekonomika/301096-uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove.html Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na serverech: BIZINET.CZ 08. 05. 2013 http://www.bizinet.cz/clanek/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove-464789 MEGAAKTUALITY.CZ 08. 05. 2013 http://www.megaaktuality.cz/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove/ PRESS-REPORT.CZ 08. 05. 2013 http://www.press-report.cz/clanek-2727465-uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove EUROTYDEN.COM 08. 05. 2013 http://eurotyden.com/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove.html DOBREZPRAVY.EU 08. 05. 2013 http://dobrezpravy.eu/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove.html AKTUALNIZPRAVY.CZ 08. 05. 2013 http://aktualnizpravy.cz/details/10576722-Uspory-do-zlata-ukladaji-v-Cesku-i-mali-stradalove SOUHRN24.CZ 08. 05. 2013 http://souhrn24.cz/post/73850-uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove TESLAARENA.CZ 08. 05. 2013 http://www.teslaarena.cz/?p=287828 ING21.CZ 08. 05. 2013 http://www.ing21.cz/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove/ PARLAMENTNÍ LISTY: Centrální banky skupují zlato, to svědčí o času rizik Květen 2013 Náklad: 10 000 Olga Böhmová Zlato je po celém světě v kurzu už od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí leckdy i přes tisícovku. Právě to nutí některé lidi k zamyšlení, zda i oni si nemají s ohledem na zajištění rodiny nakoupit do trezoru zlaté cihličky. Důvodem je i nově vzniklá bankovní krize na Kypru, z celkového pohledu je to pak trvající krize eurozóny. Koncem loňského roku vyhlásil veřejnoprávní rozhlas soutěž o české historii, ale kupodivu výhrou nebyly peníze, ale zlaté cihly. Velká vánoční soutěž Radiožurnálu o zlatou cihlu probíhala několik týdnů formou vědomostních otázek. Vyhrát zlatou cihlu - pro někoho myšlenka poněkud podivná, ale pro ekonomy už tak ne. Podle nich se Český rozhlas zachoval velmi rozumně, neboť i světové burzy zaznamenávají trvalý nárůst ceny zlata, i když samozřejmě na burzách se cena zlata aktuálně pohybuje podle poptávky směrem nahoru i dolů. Jak ParlamentníListy.cz zjistily, začátkem dubna byla aktuální cena zlata za gram v korunách 993,89 Kč. Zlato se totiž nyní obchoduje především v gramech a v trojských uncích. Historicky se ale obchodovalo jen v uncích; až s rozvojem významu metrické soustavy a obchodu se zlatem se prosadila i cena za gram zlata. S ohledem na možné pády ekonomik různých států se zdá ale nákup zlata nejen zajímavou myšlenkou, ale s ohledem na bankovní krizi na Kypru i rozumnou investicí. Centrální bankéři zlato zatracovali, ale teď se je snaží nakoupit „Zatímco centrální banky se v minulosti zlata systematicky zbavovaly, v posledních letech a měsících a Česká národní banka není výjimkou - zlato zpětně nakupují. Chtějí je mít zpět pod kontrolou, což je na jedné straně záležitost asijských ekonomik - třeba Číny -, ale my jsme zaznamenali i snahu německé Bundesbank dokonce fyzicky přivézt zlato ze Spojených států. To je jen znak toho, že před námi jsou časy rizik a nebezpečí. I centrální bankéři, kteří zlato zatracovali, se je tak dnes snaží zpátky dočerpat do svých zásob,“ upozornil v této souvislosti ParlamentníListy.cz Josef Šíma z katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. „Téma zlata je samozřejmě ve vzduchu a platí minimálně od sedmdesátých let, že zlato přestalo být penězi a byla tak přeťata poslední vazba mezi zlatem a penězi. Platí také, že od té doby cena zlata roste samozřejmě v souvislosti s tím, jak roste nestabilita finančního světa, který je založen na papírových penězích. V dobách krizí a velmi mimořádných opatření hospodářské politiky - což je i případ Kypru, kde jde o vyvlastňování úspor a zdaňování úspor -, to jsou samozřejmě impulzy, které vedou lidi k hledání jistoty. Zlato je pak dlouhodobá jistota, což je osvědčeno i staletími,“ řekl dále J. Šíma. „V okamžiku, kdy se státy skrze své centrální banky na tom trhu pohybují a výrazně nakupují, je cena tržní velmi ovlivněna nákupy centrálních bank,“ doplnil dále. Podle něj se ale právě před pětačtyřiceti lety předpokládalo, že cena zlata půjde dolů. „Ale vidíme, že přesný opak je pravdou. Tzv. politizace produkce peněz je ale nevídaná, a proto zlato trhá rekordy.“ Ceny zlata souvisejí nejen s Kyprem… Další ekonomové soudí, že cena zlata může do jisté míry souviset nejen s krizí na Kypru, ale i s krizí eurozóny celkově. „Vítězem kyperské krize jsou ti, kdo svou hotovost diverzifikovali a nesázeli na jednu kartu finanční hotovosti na bankovních vkladech. Cena zlata sice v současné době nereaguje na zprávy z Kypru tak výrazným růstem jako v minulých obdobích, přesto v prvních dnech po uzavření bank poskočila nad hranici 1600 USD za unci. Obyvatelům Kypru po zavedení tvrdé kapitálové kontroly zlato (pokud do něj investovali) zachránilo část životních úspor. Vláda na ně jednoduše nedosáhla,“ řekl v této souvislosti ParlamentnímListům.cz Kamil Kresta, manažer ČM AURUM, investičního portálu České mincovny. Co se týče samotné kyperské krize, pak místopředseda KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš zdůraznil, že se ale na nás podobná hrozba neřítí. Dolejš: Oni na tom Kypru spekulovali s tamějším daňovým rájem „Obecně z kyperské krize žádné přímé hrozby pro naše banky nevyplývají, leda tak pro ty šikuly, kteří mají peníze tam, protože spekulovali s tamějším daňovým rájem. Domácích depozit se to ale rozhodně netýká,“ upozornil ParlamentníListy.cz J. Dolejš. Na úhradu dluhů státu podle něj slouží garanční fondy, popřípadě tzv. euroval. „Tam ale my dosud nic neplatíme. Samozřejmě že hodnota našich peněz může být zčásti přesouvána jinam, ale bez ohledu na evropskou integraci jednoduchým způsobem, tedy že klesá jejich reálná hodnota - jsou úročeny méně, než činí inflace,“ připomněl J. Dolejš. „Svěříte bance své peníze a ony vám tam moc nevydělají. Poplatková politika, rozdíl mezi úročením kreditu a depozit, transakce na mezibankovním trhu - to vše ovlivňuje ziskovost banky. Zisk je pak posílán jako podíl z dividend mateřským bankám,“ upozornil politik ještě v této souvislosti. Podle něj je však logické, že v době nejistoty na finančních trzích dochází i v Česku k odklonu od peněžních úložek k tzv. tezauraci, tedy k nějaké nepeněžní komoditě, která není ovlivněna obchodem s penězi a bankrotem banky. Převést majetek do forem, kde nebude ohrožen „V takovém případě se rozhoduji podle toho, zda chci pouze převést svůj majetek na formu, která není ohrožená (tezaurace je možná do slitků drahých kovů, do realit, do umění, diamantů atp.), anebo chci investovat do nějakých lepších výnosů, než jakých dosahují různé finanční produkty,“ řekl J. Dolejš. Že se ale investice do zlata vyplatí, na to kývl, i když i tady je podle něj nějaké ale. „Jenže v tom případě mne musí zajímat situace na komoditním trhu - zde, co ovlivňuje cenu investičního zlata. Aktuálně zlato není úplně nejjistější forma - ceny nejsou zrovna stabilní (je to otázka chování producentů zlata a deprivované poptávky), k dlouhodobé tezauraci bez větších zhodnocovacích ambicí taková zlatá cihlička asi stačí,“ dodal Jiří Dolejš. Kupní síla neubývá V této souvislosti je však třeba připomenout, že cena zlata neletí nahoru jen nyní, ekonomové zaznamenali její růst již od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí přes tisícovku. A kupují se i brilianty, jejichž cena také dlouhodobě roste, mají roční zhodnocení asi čtyři až pět procent. Ale zpět ke zlatu. „Hlavní výhoda tohoto způsobu spoření je v tom, že kupní síla neubývá,“ uvedl nedávno pro ParlamentníListy.cz Martin Kahoun, který je jednatelem firmy Zlate-investovani. cz, která zlato již dlouhodobě prodává. „Druhá věc je, že vám to nemůže stát zabavit. Ani banka. A máte to ve vlastní správě. Tady si nespoříte na určitý spořicí produkt. Nikdo vám nebude říkat: Teď nemůžete použít část vkladu… Máte to ve své správě, jste svůj vlastní pán,“ připomněl M. Kahoun jednu z dalších výhod zlata. Hrozí i pády celých ekonomik států Jeho slova potvrdil ekonom Vladimír Pikora ze společnosti NextFinance. Ten se zase zmínil o možných pádech ekonomik různých států. „Strach bude enormní. Navíc centrální banky budou opět pumpovat peníze do ekonomiky. To v minulosti vždy vedlo ke zdražení zlata. Lidé se totiž budou bát, že všude o peníze přijdou. Takový strach by navíc oslabil i korunu. Investice do zlata by pak mohla být pro korunové investory ještě zajímavější,“ řekl před časem pro server iDnes.cz Vl. Pikora. Vývoj ceny zlata vzbuzuje v investorech velké emoce. Jedni argumentují, že další tištění peněz přinese znehodnocení měn a hodnota zlata proto bude stoupat. Druzí mluví o tom, že je cena zlata ovlivněna především úrokovými sazbami, které by měly růst. Je tak možný i velký pád ceny zlata? „Riziko existuje vždycky, ale ten argument s bublinou na trzích se zlatem se opakuje desítky let a vždycky se ukázalo, že i když cena zlata sem tam kolísá, tak dlouhodobým trendem je naopak růst. Prodělat se dá ale vždy na všem. Ve světě stabilita a bezrizikovost neexistuje. Ovšem v dnešní době kdy vám mohou z bankovního účtu jednoduše zmizet peníze, viz již zmíněný případ Kypru - je zajištění z dlouhodobého hlediska, i kdyby cena zlata klesla, záruka bezpečných úspor na rozdíl od penzijních systémů,“ dodal ekonom Šíma. Jedna unce zlata = kvalitní pánský oblek? Další ekonomové zdůrazňují fakt, že se na zlatě dá i slušně vydělat. Hlavním důvodem je, že je do určité míry ochráněno před inflací. Uvádí se, že před 100 lety bylo možné ve Spojených státech koupit za unci zlata velmi kvalitní pánský oblek stejně jako před 2000 lety ve starém Římě. Podobné srovnání platí i dnes. Vedle ropy a dalších komodit je zlato považováno za mnohem konzervativnější investici a investoři je dokonce často nazývají „bezpečným přístavem“. Proč? Na rozdíl od ropy jeho cena tolik nekolísá. Naopak, pokud jsou trhy neklidné, cena zlata roste. Výjimkou byl například rok 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers. Tehdy cena zlata klesala i přes paniku na finančních trzích. Poté už jen stoupala, i když - jak už jsme uvedli - cena zlata může i krátkodobě klesat. To se například stalo v loňském roce. I na zlatu se tedy dá prodělat. Zlato lze nakupovat v různých formách, také do něj „jen“ investovat Fyzické zlato lze nakupovat ve formě cihel, šperků, zlatých mincí nebo medailí. Možnosti jsou ale i klasičtější - třeba investice do společností těžících zlato podobně jako u ropy. Většina investorů, kteří chtějí mít kovy v portfoliu, ale využívá nákup takzvaných ETF -tedy fondy obchodované na burze, jež se na takovou investici zaměřují. „Centrální banky mají na trhu své agenty, kteří krátkodobě manipulují. Takže proto to lítá sem tam. Když má někdo tendenci sledovat to každý den, je to problém,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz jednatel firmy Zlate-investovani.cz Martin Kahoun. Podle něj je ideální vývoj cen a svých úspor sledovat jednou dvakrát ročně a pak se na grafu objeví zhodnocení. „Když na to budete koukat každý den anebo obden, tak se z toho zblázníte,“ dodal. Výhodné je kupovat i slitky či destičky Pokud se rozhodnete pro investiční zlato, podle obchodníků je kromě cihliček výhodné kupovat i slitky, tedy destičky, nebo mince. Na slitku by měly být uvedené tyto hodnoty - značka slévárny, váha, výrobní číslo, které je unikátní, certifikát pravosti a ryzost. Investiční zlato musí mít 24 karátů. Ryzost určuje příměs jiných kovů ve slitku. „Nejčastěji narazíte na slitek o hmotnosti jeden gram až jeden kilogram. Zcela nejtypičtější jsou slitky o váze jedné trojská unce - tedy 31,103 gramu. V této jednotce se zlato obchoduje i na burzách. Zlato se prodává i v daleko větších cihlách, to je ale ve většině případů určeno centrálním bankám,“ informují weby, jež se obchodováním se zlatem zabývají. Ekonomové zdůrazňují fakt, že zlato a komodity obecně by v investičním portfoliu složeném z několika instrumentů rozhodně neměly tvořit většinu. Mělo by jít spíš o doplňkovou investici. Zlato podle nich konkrétně může sloužit jako zajištění nebo uchovatel hodnoty. I oni ale upozornili, že je vhodnější pro dlouhodobější investice. Je proto vhodné zvolit alespoň pětiletý investiční horizont. Zlaté cihly a mince nabízejí od roku 2009 i některé nestátní české banky. Jako první zahájila prodej Komerční banka, která lidem nabízí cihly vedle cenných papírů a investičních fondů. „Reagujeme tím tak na čerstvou vlnu zájmu o drahé kovy, které jsou v nejistých dobách populární,“ uvedla tehdy mluvčí Komerční banky pro média. Šperky od Tiffanyho? Proč ne? Rostoucí zájem o zlato a drahé kameny láká do Česka mezinárodní šperkařské řetězce. Z pěti největších otevřely svůj obchod v Praze už čtyři, což z nás učinilo ve srovnání s ostatními postkomunistickými státy střední Evropy naprostý unikát. „Letos jsme otevřeli v Evropě dvě pobočky. V Nice a Praze. Je tu kulturní centrum střední a východní Evropy a taky věříme, že tu je mnoho zákazníků, které potěší šperky od Tiffanyho,“ prohlásil ředitel společnosti Tiffany Michael Kowalsky. Na dračku jdou i zlaté slitky A kupodivu šperky kupují i běžní Češi. Za zlato, stříbro a luxusní šperky vloni utratili více než tři miliardy korun. Na „dračku“ šly prý i slitky. „Naše firma zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno asi 600 kilogramů investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem,“ uvedl nedávno Libor Křapka ze společnosti Safina. Ve srovnání s ostatními státy Evropy ale mají Češi stále ve zlatě uloženo relativně málo peněz. Podle investičních expertů by to mělo být až 15 procent volných úspor, Češi ve zlatě ale zatím mají jen pět procent svých investic. VESTECKÉ LISTY: Půlmaratón zaměstnanců SAFINY Květen 2013
Podobné dokumenty
Jsme tu pro vás již 22 let…
Monitoring KT 34
Thomayerova nemocnice dnes p edstavila nový lé ebn -diagnostický systém. Fokusovaný ultrazvuk
navigovaný magnetickou rezonancí je unikátním za ízením nejen v naší republice, ale i v rámci st ední
a...
MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA, a.s. prosinec 2012
zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno asi 600 kilo
investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem," uvedl Libor Křapka
...
Mediální pokrytí červen 2013
slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční
slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi
inves...
Nanotechnologie - výukový text
něco, co můţe být v zásadě uděláno; ale v praxi se to zatím nepovedlo, protoţe jsme příliš
velcí.“ (18). Feynman předvídal techniky, které budou schopné vytvořit integrované obvody
a dopady, které ...
Mediální pokrytí duben 2014
http://byznys.ihned.cz/c1-62038450-trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umeji-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
CEFPO.CZ
