vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren

237
6
PROSINEC
2007
Další þíslo vyjde 22. 2. 2008
UzávČrka pro inzerci
nejpozdČji do 25. 1. 2008
ý. ú. 111 97 40 297/0100
N o v i n k y p ro ro k 2 0 0 8
Blíží se Vánoce a s nimi konec roku 2007, což bývá doba bilancování
a hodnocení práce v uplynulém období a souþasnČ pĜíprava zámČrĤ,
které chceme uskuteþnit v roce pĜíštím.
Zpráva prezidenta Asociace Ing. Milana Venclíka, pĜednesená na Kolegiu v Ĝíjnu, podrobnČ shrnuje pĜevážnou þást þinnosti naší Asociace v roce
2007, takže na tomto místČ jen pĜipomínáme nČkteré hlavní body:
V oblasti vzdČlávání našich pracovníkĤ pokroþila Asociace výraznČ
díky rozsáhlé práci þlenĤ pĜedsednictva Ing. Adamyho, Ing. Kadlþíka, paní
Stejskalové a dalších, kteĜí pracují v Sektorové radČ textilního a odČvního
prĤmyslu na soustavČ kvalifikaþních a hodnotících standardĤ pro Národní soustavu povolání v souladu se zákonem þ. 179/2006 Sb., o uznávání
a ovČĜování výsledkĤ dalšího vzdČlávání. SouþasnČ se uskuteþnily první
dva kurzy „Prádelenského minima“ – v podnicích Renatex CZ, a. s. Ostrava, a Prádelna a þistírna s.r.o. Jihlava, které svým charakterem jsou urþeny
pro pracovníky nevyuþené, ale u nichž díky pracovním výsledkĤm považují manažeĜi firem základní proškolení za potĜebné a užiteþné.
V roce 2007 byla rovnČž zahájena pĜíprava vydání publikace „Prádelenské kapitoly, I.díl“, od autora Ing. Kadlþíka, která vyjde poþátkem pĜíštího
roku.
Všichni máme ještČ v þerstvé pamČti úspČšnou podzimní Výstavu Cleantech , díky jejímž ekonomickým výsledkĤm je rozpoþet Asociace mírnČ
pĜebytkový a pokrývá všechny naše potĜeby. Zúþastnilo se 225 úþastníkĤ,
z nich byla Ĝada ze Slovenska, ale i z Maćarska, a poþet vystavovatelských
firem byl takový, že výstavní sál byl zcela zaplnČn. Pouze úþast þlenĤ
Asociace na Kolegiu, které poĜádáme vždy soubČžnČ s podzimní akcí, by
mohla být lepší.
Plán práce pĜedsednictva pro rok 2008 navazuje na rozpracované úseky práce a rozvíjí další – mezi nejdĤležitČjší patĜí zámČr zvýšit atraktivitu
a vážnost Asociace v rámci našich oborĤ, tedy pro naše þleny i neþleny.
Chceme Vás teć seznámit s chystanými novinkami:
Nová forma þasopisu INFORMÁTOR – od pĜíštího roku bude náš þasopis vycházet ve formátu A4 a bude mít 20 barevných stran.. Bude možné jej
ukládat a archivovat v kroužkovém poĜadaþi, který si mĤže každý zájemce
poĜídit (cena cca 50 Kþ) a opatĜit hĜbet nálepkou, která bude vydána vždy
v prvním þísle každého roþníku. Formát a vzhled hĜbetu poĜadaþe bude
souhlasný se vzhledem našich odborných publikací. PĜedsednictvo také
stanovilo novou cenu roþního pĜedplatného þasopisu – bude 1200 Kþ bez
DPH. Zvýšení o 240 Kþ za rok není podstatné, s ohledem na množství
informací, které pĜedplatitel dostává. ýlenové Asociace dostávají samozĜejmČ i nadále þasopis bez pĜedplatného.
Novou formu budou mít rovnČž naše webové stránky, a to nejen vzhledem, ale i obsahem. Budou zde nové rubriky - seznam norem platných
pro prádelny, informace pro zákazníky o technologiích praní a chemického
þištČní a možnostech služby, podrobné aktuality bez þasové prodlevy, diskusní fórum pro dotazy a další.
Jak jsme uvedli výše, na konci ledna 2008 vyjde první díl odborné
pĜíruþky „Prádelenské kapitoly“ od Ing. Kadlþíka. Bude opatĜena pérovými deskami, aby bylo možné pĜidat i druhý díl, který vyjde asi za
rok, a také pĜidávat další volné listy – napĜ. prospekty z výstav apod.
PĜedsednictvo stanovilo cenu I. dílu: pro þleny Asociace 900 Kþ, pro
neþleny 1800 Kþ.
PĜipravuje se k vydání také publikace „PĜíruþka pro chemické þistírny“
od kolektivu autorĤ (paní Stejskalová, Ing. Adamy, Exnar, Marešová, Ing.
Vašíþek), která vyjde pravdČpodobnČ na podzim 2008. ObČ tyto publikace mohou sloužit i jako „uþebnice-skripta“ pro naše kurzy Prádelenského
nebo þistírenského minima, i další vzdČlávání na úrovni mistrĤ.
V roce 2008 se uskuteþní další roþník Mezinárodní konference o praní,
chemickém þištČní a pĤjþování prádla INTERCLEAN 2008, s doprovodnou výstavou prádelenské a þistírenské techniky a také s KOLEGIEM
2008, které bude tentokráte volební.. Naše hlavní akce roku bude uspoĜádána opČt v BrnČ v hotelu VoronČž, ve dnech 14. a 15. Ĝíjna 2008 (opČt
úterý a stĜeda). Doporuþujeme poznamenat si již nyní tento termín, abyste
se mohli bez problémĤ zúþastnit. Jaká budou nosná témata konference
– o tom Vás budeme informovat vþas, jakmile budou pĜedsednictvem
schválena.
V pĜíštím roce se na pĜelomu kvČtna a þervna bude poĜádat Veletrh prádelenské a þistírenské techniky TEXCARE 2008 ve Frankfurtu nad Mohanem. Firma Kovoslužba OTS, Praha spoleþnČ s Asociací plánuje – podobnČ jako loni do Milána - autokarový zájezd na tento veletrh, o který bude
mezi našimi þleny jistČ veliký zájem. SvČtoví výrobci naší techniky tam
jistČ pĜedvedou novinky, o nichž se na místČ dozvíte podrobnosti. Sledování vývoje
nové techniky zapadá a patĜí plnoprávnČ do segmentu dalšího vzdČlávání a zvyšování
kvalifikace pracovníkĤ našich firem.
Pokraþovat budeme i v poĜádání odborných kurzĤ a školení – podle zájmu by
mohl být uspoĜádán další kurz „Prádelenského minima“, pravdČpodobnČ pro oblast
v ýechách (v OstravČ a v JihlavČ již kurz probČhl), v oboru chemických þistíren se
bude pokraþovat v „Setkáních“, které organizuje Ing. Adamy a paní Stejskalová,
zatím v Praze. Pokud bude zájem i z firem v jiné oblasti, rádi takové setkání uskuteþní
i mimo Prahu.
Vážení þlenové, pĜedplatitelé a další odborníci, kteĜí se o naše obory zajímáte
– myslíme si, že každý z Vás si mĤže v uvedeném pĜehledu þinnosti Asociace pro
rok 2008 najít pro svoji potĜebu nČco zajímavého a pĜínosného. Za nejdĤležitČjší
považujeme neustálé uþení se, zvyšování našich znalostí a dovedností, a tím dosahování vysoce kvalitních výsledkĤ našich služeb. Je zájmem našich zákazníkĤ, ale
souþasnČ i potĜebou nás samotných, abychom prospívali ve svém podnikání.
sekretariát
Setkání zástupců chemických čistíren
19. záĜí jsem se zúþastnil již druhého Spoleþenského setkání zástupcĤ chemických þistíren.
Konalo se v Praze, ve velmi pĜíjemném prostĜedí jedné z mnoha karlínských pizzerií.
Uskuteþnilo se na základČ iniciativy úzké skupiny le mého názoru tato krize ještČ zdaleka nepolevila
odborníkĤ (M. Stejskalová, Ing. Adamy, P. Exnar). a znatelný obrat k lepšímu jsem dosud nezaznameJejich základní motivací k založení tradice tČchto nal. První nepĜíjemnou zprávou z vlastních Ĝad je,
setkání je pozvednout profesionalitu práce, postavení že úroveĖ poskytovaných služeb u Ĝady þistíren není
na trhu a spoleþenské vnímání chemických þistíren na žádoucím stupni a mĤže být i vyslovenČ špatná.
Kvalita konkrétní práce, odbornost, schopnost uþit
odČvĤ (ze dna) na vyšší úroveĖ.
ýistírenství prošlo v uplynulém desetiletí vlek- se a používat nové technologie a materiály, pĜístup
lou krizí „nepotĜebné“ a „ustupující“ þinnosti. Pod- k zákazníkĤm a práce s nimi - to jsou pojmy a dis-
INFO 1_06.indd 1
ciplíny, se kterými ne všechny þistírny umČjí pracovat. Z tohoto pohledu si tedy mĤžeme za špatný stav
v þistírenství jednoznaþnČ sami a je pouze na nás, jak
si s tČmito nedostatky poradíme.
Není to ale jediný dĤvod. Nežijeme ve vzduchoprázdnu. Jsme v drtivé vČtšinČ úþastníky hry, která
se jmenuje podnikání. A k podnikání je mimo jiné
nutné, aby i stát vytváĜel obecnČ pozitivní klima pro
pĜedpoklad jeho rozvoje a rĤstu. A to se podle mého
názoru (velmi, velmi jemnČ Ĝeþeno) dosud nestalo.
To je ta druhá špatná zpráva.
Zbývá nám tedy jediné. O vzestup a navrácení
kvality a prestiže þistírenství v ýR se musíme postarat sami. A to buć spoleþnČ, s nadČjí na úspČch, nebo
každý oddČlenČ.
K prosazování té první cesty posloužila jednoznaþnČ i první dvČ zmínČná setkání. Setkání by se mČla
poĜádat 3x nebo 4x do roka a na každém by mČlo
být zevrubnČ projednáno jedno téma, které mĤže
i zásadním zpĤsobem pomoci všem þistírenským
provozĤm.
Na kvČtnovém a záĜijovém setkání (semináĜích)
byla pĜednesena a diskutována témata požární
ochrany a problematika „malého“ prádelenství
v þistírnách. PĜiznám se, že se mi obČ témata v poþátku nezdála až tak pĜíliš atraktivní. Skuteþná podoba
semináĜĤ ale pĜedþila jednoznaþnČ moje oþekávání.
Oba pĜednášející, pánové L. Kapalín a J. Kepl (MPD
Plus) prokázali svou profesionalitu a s pĜehledem sladili pĜednášenou teorii s praktickou diskusí a odpovČćmi na Ĝadu konkrétních dotazĤ. Potvrdilo se, že
pokraþující diskuse generovala další a další otázky.
Atmosféra, z poþáteþní „spoleþenské“ podoby, pĜešla
vždy velmi rychle do podoby ryze pracovní a praktické. A to bylo, myslím, to nejlepší a nejcennČjší, co
se mohlo odehrát. Tedy konkrétní diskuse, konkrétní
informace a praktické znalosti na konkrétní téma a to
vše zastĜešeno profesionály ve svých oborech.
Velmi zajímavé a slibné na tČchto setkáních mi pĜipadá i to, že organizátoĜi mohou volit témata semináĜĤ svobodnČ a aktuálnČ, to znamená, že mohou
být volena tĜeba i na základČ návrhĤ z Ĝad úþastníkĤ.
Problematika praktické detaše netradiþních textilií
a odČvních konstrukcí, mokré þištČní, problematika
a právní aspekty reklamací, možnost (anebo nemožnost?) pĜístupu k dotaþním titulĤm fondĤ EU atd. To
jsou témata, která mne v tuto chvíli napadají. UrþitČ
i Vás napadnou otázky, na které nemĤžete najít vyþerpávající nebo jednoznaþnou odpovČć. Navrhujte!
PĜes všechna popsaná pozitiva mČla obČ setkání
i jedno velké negativum. Úþast na nich, i pĜes intenzivní inzerci, byla v pomČru s poþtem organizovaných i neorganizovaných þistíren minimální. Pokud
pominu zklamání organizátorĤ z této skuteþnosti, je
jedno jisté: kdo nevyužívá této nebo podobných možností, bude osobnČ zaostávat za ostatními a nepĜinese ani nic pozitivního spoleþenstvu þistíren v ýR..
Setkání zástupcĤ chemických þistíren je jednoznaþnČ cesta ke zlepšení celkové situace v þeském
a moravském þistírenství. SamozĜejmČ, že to není
cesta jediná. Je ale první a konkrétní. Za to patĜí
organizátorĤm podČkování. ZároveĖ jim chci popĜát
vytrvalost, chuĢ a šĢastnou ruku pĜi výbČru pĜíštích
témat pro další Setkání zástupcĤ chemických þistíren
odČvĤ.
Ing. JiĜí Mareš, Korál servis LTM.
22.11.2007 13:52:42
ZPRÁVA O ČINNOSTI PŘEDSEDNICTVA ASOCIACE PRÁDELEN A ČISTÍREN OD KOLEGIA 2006
přednesná prezidentem M. Venclíkem na KOLEGIU 2007
VáÏení ãlenové Asociace, dámy a pánové,
jménem pfiedsednictva na‰í Asociace Vám pfiedkládám k posouzení zprávu o ãinnosti za uplynul˘ rok od minulého Kolegia v fiíjnu roku 2006.
Pfiedsednictvo pracovalo ve sloÏení: prezident
Ing. Milan Venclík, viceprezidenti Ing. Jan Chri‰tof, Ing. Zdenûk Kadlãík a Jifií Exnar, ãlenové Ing.
Martin Adamy, Vladimír Blaha, Franti‰ek Koura, Jifií Rudolf, Pavel Robausch, Ing. Roman
Schreier, Mgr. Ing. EvÏen Zámek.
Dozorãí rada ve sloÏení: pfiedsedkynû Marie
Stejskalová, ãlenové Jaroslav Bílek a Pavel Petfiíãek.
V uplynulém období jednalo pfiedsednictvo na 6
zasedáních a fie‰ilo úkoly uloÏené minul˘m Kolegiem, které rozpracovalo do svého plánu práce na rok
2007.
V oblasti mezinárodní spolupráce: jsme pfiidruÏen˘m ãlenem organizace CINET, která sdruÏuje národní spoleãenstva , zab˘vající se pfieváÏnû chemick˘m ãi‰tûním a související problematikou, vãetnû správného pouÏívání symbolÛ údrÏby textilií a vlivu rozpou‰tûdel na Ïivotní prostfiedí.
Asociace se úãastní také na tvorbû symbolÛ údrÏby prostfiednictvím svého ãlenství v organizaci
SOTEX, která je ãlenem nadnárodního v˘boru
GINETEX, vlastnícího ochrannou známku symbolÛ
a prosazujícího jejich uÏívání v rámci mezinárodní
standardizace ISO.
Ve spolupráci s nûmeck˘m Institutem Hohenstein a Textilním zku‰ebním ústavem Brno uspofiádala
Asociace v fiíjnu roku 2006 dal‰í roãník Mezinárodní konference INTERCLEAN 2006 o praní a chemickém ãi‰tûní, roz‰ífien˘ tentokrát o problematiku
pÛjãování prádla, které se úãastnilo asi 220 náv‰tûvníkÛ a 14 vystavovatelsk˘ch firem. Rozdûlení ãásti
programu na odborné sekce chemického ãi‰tûní a prÛmyslového praní a pÛjãování prádla bylo pfiijato
úãastníky velmi pfiíznivû. Pfiedná‰ející z velké ãásti
ze zahraniãí zamûfiili svá vystoupení na odborné otázky, související s technologiemi, novinkami ve strojním vybavení i otázkami organizace sluÏby.
Asociace udrÏuje i nadále vztahy úzké spolupráce
se slovensk˘m Spoloãenstvom práãovní, ãistiarní
a farbiarní, jejíÏ ãlenové – podobnû jako reciproãnû
na‰i – jsou pravidelnû zváni na jednání valn˘ch hromad a zúãastÀují se na‰ich v˘stav, konferencí, mezinárodních zájezdÛ a exkurzí.
Asociace spoleãnû s KovosluÏbou OTS, a. s. Praha uspofiádala v listopadu 2006 zájezd na v˘stavu
Expo Detergo v Milánû, kde vystavovalo cca 220
firem z na‰ich oborÛ z celého svûta. Úãastnilo se více
neÏ 60 na‰ich odborníkÛ.
V souãasné chvíli jste úãastníky dal‰í velké akce,
pofiádané na‰í Asociací, a to jiÏ sedmého roãníku
V˘stavy prádelenské a ãistírenské techniky CLEANTECH, kterou pofiádáme stfiídavû s konferencemi Interclean jiÏ od roku 1997. Také leto‰ní v˘stava
s doprovodn˘mi odborn˘mi pfiedná‰kami je velmi
dobfie zastoupena vystavovatelsk˘mi firmami
a potvrzuje svoji tradiãní úspû‰nost i vysok˘m poãtem
náv‰tûvníkÛ. Sv˘m charakterem pfiispívá ke zvy‰ování odborné úrovnû na‰ich ãlenÛ a má svÛj vysok˘
podíl na trvalém vzdûlávání, bez nûhoÏ je úspû‰né
podnikání nemyslitelné.
V oblasti vzdûlávání a informovanosti ãlenÛ,
které jsou jednûmi z hlavních úkolÛ na‰í Asociace,
stojí za zaznamenání, Ïe v roce 2006 byl ukonãen
i druh˘ 3semestrov˘ bûh Akademie fiemesel a sluÏeb,
kter˘ jsme pofiádali spoleãnû s Hospodáfiskou komorou âR, a na‰ich dal‰ích 6 absolventÛ obdrÏelo na
jafie mistrovsk˘ list a diplom o úspû‰ném zakonãení
studia.
Pfiedsednictvo Asociace na základû úkolu z minulého Kolegia rozpracovalo novou celkovou koncepci vzdûlávání v na‰ich oborech. Pfiitom bralo v úvahu nové podmínky a novou legislativu, která se na
tuto oblast vztahuje – t. j. zákon ã. 179/2006 Sb.,
o ovûfiování a uznávání v˘sledkÛ dal‰ího vzdûlávání.
K jeho naplnûní jsou v souãasnosti Asociací zpracovávány kvalifikaãní a hodnotící standardy, které po
schválení Národním úfiadem pro vzdûlávání budou
uplatÀovány v systému získávání kvalifikací.
Pfiedsednictvo v koncepci vzdûlávání poãítá se dvûma stupni, které bude zaji‰Èovat na‰e Asociace: budou
to jednak základní vzdûlávací kurzy, a dále mistrovské vzdûlávací kurzy. V rámci tohoto programu jiÏ
probûhly v oboru prádelenském 2 kurzy „Prádelenského minima“, v Ostravû a v Jihlavû, které zaznamenaly vysok˘ zájem firem a silnou úãast zájemcÛ
o získání potfiebn˘ch znalostí. Úãastnilo se celkem
cca 60 posluchaãÛ.
Pro velk˘ zájem rozhodlo pfiedsednictvo uspofiádat
rovnûÏ kurz „âistírenského minima“, kter˘ se v souãasnosti pfiipravuje. Pro oba obory je také nezbytné
mít k dispozici základní uãební texty. Pro obor praní
prádla se jiÏ pfiipravuje vydání textÛ, jejichÏ autorem
bude Ing. Kadlãík, a pro chemické ãistírny podobn˘
materiál pfiipravuje Komise chemick˘ch ãistíren. Texty budou vydávány poãínaje pfií‰tím rokem, a aby byly
cenovû dostupné na‰im ãlenÛm, projednává pfiedsednictvo s nûkter˘mi firmami jejich moÏnou finanãní
spoluúãast na vydání.
Velkou roli v otázkách vzdûlávání a informovanosti
na‰ich ãlenÛ hraje i ãasopis Informátor, kter˘ vychází nákladem 850 kusÛ pravidelnû v dvoumûsíãních
intervalech a pfiiná‰í nejen odborné stati a pfieklady ze
zahraniãních ãasopisÛ, ale také informace o situaci
na‰ich oborÛ na trhu u nás a v Evropské unii. âasopis
dostává kaÏd˘ ãlen zdarma v mnoÏství úmûrném
poãtu zamûstnancÛ, zasíláme jej také 26 pfiedplatitelÛm z âR a Slovenska, a vedle toho zdravotním radÛm
a na odbory Ïivotního prostfiedí krajsk˘ch úfiadÛ, na
nûkterá ministerstva a dal‰í orgány státní správy. Na‰í
snahou je, aby pracovníci tûchto úfiadÛ a institucí byli
lépe informováni o odborn˘ch otázkách oboru a rozhodovali o nich fundovanû, se znalostí vûci.
ZPRÁVA Dozorčí rady ASOCIACE prádelen a čistíren
o provedené revizi hospodaření, účetnictví a činnosti za rok 2006
Revize hospodafiení provedena za pfiítomnosti ãlenÛ DR a sekretariátu:
Marie Stejskalová
pfiedseda dozorãí rady
Pavel Petfiíãek
ãlen dozorãí rady
Jaroslav Bílek
ãlen dozorãí rady
Ing. Jan Matula
vedoucí sekretariátu
Ing. Radek Va䒋ek
ãlen sekretariátu
Pfiíjmy APaâ v roce 2006
2 587 808 Kã
ãlenské pfiíspûvky
677 300 Kã
inzerce a reklama v Informátoru 211 439 Kã
konference INTERCLEAN
1 466 807 Kã
vzdûlání, kurzy
75 416 Kã
ãinnost Oborového informaãního zdroje
(OIZ )
155 436 Kã
ostatní
1 410 Kã
V˘daje APaâ v roce 2006
2 516 914 Kã
realizace Informátora
261 565 Kã
zasedání pfiedsednictva
17 770 Kã
pfiíspûvky: - HK âR
40 000 Kã
- SOTEX
50 000 Kã
- CINET
15 905 Kã
konference INTERCLEAN
1 017 851 Kã
vedení sekretariátu
533 352 Kã
kanceláfiská technika – Internet
47 302 Kã
komise
2 062 Kã
vzdûlávání
116 512 Kã
pfiedplatné odborného tisku
31 382 Kã
ostatní
22 332 Kã
daÀ z pfiijmÛ
156 874 Kã
DPH
204 007 Kã
V roce 2006 bylo dosaÏeno
zisku ve v˘‰i
70 894 Kã
Celková zÛstatková hodnota HDM ãiní 0 Kã
Celková hodnota DNDM ãiní
7 735 Kã
Celková hodnota DHDM ãiní
135 142 Kã
Zásob zboÏí (pfiíruãka CHâ)
472,50 Kã
U v‰ech poloÏek v pfiíjmové i v˘dajové ãásti
nebylo shledáno nesrovnalostí. Úãetní operace
jsou vedeny v souladu s platn˘mi právními
pfiedpisy peãlivû a pfiesnû.
Za rok 2006 byla finanãním úfiadem provedena revize odvodu danû z pfiidané hodnoty, nebylo shledáno závad.
âlenství v roce 2006 ukonãily firmy:
PRATEX Pfiíbram ãl. pfiíspûvek 11 700 Kã
FN Olomouc
11 700 Kã
Râ Lyerová, Praha
1 500 Kã
Celková hodnota neuhrazen˘ch
ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ je
24 900 Kã
Noví ãlenové v roce 2006:
VVM – IPSO, Fulnek ãl. pfiíspûvek
PULITO, s.r.o. Dfiísy
Simona HAVLÍâKOVÁ, ¤íãany
Dana TENGLEROVÁ, Vítkov
PT CZ, s.r.o. Velké Mezifiíãí
Celková hodnota nov˘ch
ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ je
2007/6 str. 2
10 500 Kã
3 200 Kã
1 500 Kã
1 500 Kã
1 500 Kã
16 850 Kã
Kontrola úkolÛ za rok 2006:
1. Zajistit uspofiádání Mezinárodní konference
o praní, chemickém ãi‰tûní a pÛjãování prádla
s doprovodnou v˘stavou prádelenské a ãistírenské techniky na podzim roku 2006 v Brnû.
Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: do 20. 10.
2006.
Úkol splnûn, konference dobfie zaji‰tûna
s v˘born˘m ekonomick˘m pfiínosem.
2. Informovat ãlenskou základnu o moÏnosti
úãasti na Mezinárodním veletrhu chemického ãi‰tûní EXPODETERGO v Milánû v listopadu, kam
pofiádá zájezd KovosluÏba OTS Praha ve spolupráci s na‰í Asociací. Odpovídá: - sekretariát, termín: do 15. 9. 2006.
Úkol splnûn formou oznámení, vkládan˘ch do
ãasopisu Informátor ã. 4/06. Odbornou ãást úãasti zhodnotil Ing. Kadlãík v odborném ãlánku v ã.
1/07. Úãast byla mimofiádnû vysoká a zájezd byl
velmi dobfie zaji‰tûn a organizován.
3. Usilovat o rozvoj a prestiÏ oboru jako jeho
reprezentant vÛãi orgánÛm státní správy âR, HK
âR i ‰iroké vefiejnosti. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû.
Zástupci Asociace jednali v prÛbûhu roku
s nûkter˘mi ministerstvy, hlavnû v otázkách financování z programÛ EU a v otázkách vzdûlávání.
Cestou HK âR byly uplatnûny na‰e návrhy k novele Îivnostenského zákona v otázce zafiazení ãinnosti prÛmyslového praní mezi Ïivnosti fiemeslné.
4. Hledat cesty pro zlep‰ení informovanosti
ãlenské základy o nov˘ch druzích textilních materiálÛ a jejich úpravách ve vztahu k moÏnostem
o‰etfiování. Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû.
Úkol se realizuje prÛbûÏn˘m zvefiejÀováním
informací v ãasopisu INFORMÁTOR a dále
odborn˘mi pfiedná‰kami na v˘stavách Cleantech
a konferencích Interclean.
5. Hledat cesty pro zlep‰ení odbornosti provozovatelÛ chemick˘ch ãistíren, na základû návrhÛ
dodan˘ch komisí pro chemické ãistírny. Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû.
Úkol je prÛbûÏnû plnûn úzkou spoluprací sekretariátu a komise pro chemické ãi‰tûní, napfiíklad
odborn˘mi ãlánky v ãasopisu Informátor a organizováním jednání samostatné sekce pro chemické ãistírny na konferenci Interclean.
6. Neustále sledovat aktualizaci právních pfiedpisÛ a publikovat struãn˘ v˘tah v Informátoru.
Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû.
Plnûno prÛbûÏnû formou ãlánkÛ v ãasopisu
Informátor.
7. Pfiipomínkovat legislativní zmûny ve vztahu
k oboru s cílem harmonizace právních a technick˘ch aspektÛ. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín:
prÛbûÏnû.
Návrhy legislativních zmûn jsou na sekretariát
prÛbûÏnû pfiedávány cestou HKâR. Pokud se t˘kají na‰ich oborÛ, jsou k nim vypracovány na‰e pfiipomínky a uplatnûny v legislativním procesu.
8. Hledat cesty ke zlep‰ení informovanosti
vefiejnosti o moÏné kvalitû sluÏeb. Odpovídá: pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû.
Zdrojem informací vefiejnosti o kvalitativních
moÏnostech na‰ich sluÏeb jsou Oborové informaãní pfiíruãky, uvefiejnûné na webov˘ch stránkách a pravidelnû aktualizované. âas od ãasu se
podafií uplatnit nበpohled na problematiku kvality ãi‰tûní a praní i v nûkterém ãasopisu nebo denním tisku.
Návrh opatfiení pro rok 2007:
1. Zajistit uspofiádání V˘stavy prádelenské a ãistírenské techniky CLEANTECH 2007 s doprovodn˘mi pfiedná‰kami na podzim roku 2007
v Brnû. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: do 20.
10. 2007.
2. Spoleãnû s firmou PRAGOPERUN s.r.o.,
Praha, uspofiádat zájezd na v˘stavu firmy Kannegiesser do Vlotha. Na podzim 2007 informovat
o tom ãlenskou základnu. Odpovídá: - sekretariát, termín: do 10. 12. 2007.
3. Usilovat nadále o rozvoj a prestiÏ oboru jako
jeho reprezentant vÛãi orgánÛm státní správy, HK
âR i ‰iroké vefiejnosti. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû.
4. Ve spolupráci s Ministerstvem ‰kolství vypracovat a zavést potfiebné kvalifikaãní standardy
a hodnotící kritéria v systému Národní soustavy
kvalifikací a vytváfiet dal‰í potfiebné podmínky
pero realizaci dal‰ího vzdûlávání v oboru. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû.
5. V oblasti základního vzdûlávání pracovníkÛ
na‰ich oborÛ vytvofiit a realizovat základní kurzy
„Prádelenského minima“ a „âistírenského minima“. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû.
6. Pro podporu zvy‰ování kvalifikaci na‰ich pracovníkÛ vydat uãební texty, které mohou b˘t pouÏity i pro vzdûlávání v rámci kurzÛ minima. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: do roku 2008.
7. Stále sledovat aktualizaci právních pfiedpisÛ
a aktivnû se zapojovat do pfiípravy legislativních
zmûn, které se t˘kají na‰ich oborÛ. Informovat
prÛbûÏnû struãn˘mi v˘tahy v Informátoru. Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû.
8. Informovat vefiejnost o ãinnosti Asociace
a odborné problematice v na‰ich oborech. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû.
9. Zajistit informovanost chemick˘ch ãistíren
o trendech v odívání a v technologii o‰etfiování.
Odpovídá: - komise pro CHâ, termín: prÛbûÏnû.
Oborov˘ informaãní zdroj, zfiízen˘ na sekretariátu v minulém roce za spolupráce s HKâR a asociací
ATOK – textilní, odûvní a koÏedûln˘ prÛmysl – byl
pro leto‰ní rok velmi omezen pro nedostatek finanãních zdrojÛ, pfiesto jsme se rozhodli v této ãinnosti
pokraãovat.
Pro rychlou informovanost na‰ich ãlenÛ i dal‰ích
zájemcÛ slouÏí webové stránky Asociace, které se
pravidelnû aktualizují. Pfiedsednictvo rozhodlo také
o jejich nové koncepci a podobû, která je k dispozici
jiÏ pfii pfiíleÏitosti souãasné v˘stavy. V souãasnosti se
jiÏ plnû vÏilo vyuÏívání e-mailového spojení mezi
sekretariátem a ãleny pfiedsednictva pro velmi rychlé
informování, pfiípadnû zji‰tûní stanoviska v dÛleÏit˘ch otázkách.
Pro je‰tû lep‰í vyuÏívání e-mailového spojení mezi
‰irokou ãlenskou základnou Asociace nám stále je‰tû chybí doplnûní na‰í databáze o e-mailové adresy
na‰ich ãlenÛ. Vyz˘váme Vás tedy tímto zpÛsobem
o pfiedání Va‰í e-mailové adresy, pokud samozfiejmû
budete mít zájem o rychlou informovanost. VyuÏívání Internetu jako moderního komunikaãního prostfiedku se jak mezi na‰imi ãleny, tak i mezi Asociací a orgány státní správy i dal‰ími organizacemi dále
roz‰ifiuje a celkovû pfiispívá ke zv˘‰ení prestiÏe Asociace.
V oblasti technologie oborÛ se v uplynulém období zamûfiilo pfiedsednictvo na tyto dÛleÏité oblasti:
V oboru prádelenství pokraãuje proces certifikace
prádelen podle na‰ich Zásad a Smûrnice pro certifikaci. Za poslední období získaly novû certifikát prádelny Prádelna ·tûtí a.s., prádelna Golgot, s.r.o. Nymburk a prádelna Kysel˘, a.s. Vla‰im. V souãasnosti
máme jiÏ 9 certifikovan˘ch prádelen.
Pfiedsednictvo na základû usnesení minulého Kolegia projednalo a schválilo Zásady pro certifikaci dal‰ího sortimentu prádla, tentokráte prádla hotelového,
a novelizovalo stávající Smûrnice a zásady pro prádlo zdravotnické.
Stav ãlenské základny Asociace je k dne‰nímu dni
107 ãlenÛ, z toho 83 fiádn˘ch a 24 mimofiádn˘ch. Je
v‰ak tfieba poznamenat, Ïe doposud neuhradilo ãlensk˘ pfiíspûvek pro leto‰ní rok 5 ãlenÛ, v‰ichni ãlenové fiádní. Podle platného pfiíspûvkového fiádu byly
upomenuti a od ãervna je jim zastaveno dodávání
ãasopisu Informátor apfiedsednictvo rozhodlo o zru‰ení jejich ãlenství.
Od minulého Kolegia bylo pfiijato celkem 5 nov˘ch
ãlensk˘ch firem, takÏe poãet na‰ich ãlenÛ kolísá mezi
102 aÏ 110 ãleny a je v podstatû stabilní, i kdyÏ dlouhodobû se projevuje proces koncentrace – ponûkud
ub˘vá mal˘ch provozÛ a pfiib˘vají ãlenové stfiední
a vût‰í kategorie, proces je v‰ak velmi pozvoln˘.
Pfiedsednictvo v‰ak hodlá i v této oblasti aktivnû
vystoupit a získat pro ãlenství v Asociaci dosavadní
neãleny. Proto si pfiipravilo seznam provozovatelÛ
prádelen a ãistíren, ktefií stojí dosud mimo na‰i Asociaci, aby je oslovilo, seznámilo s na‰í ãinností
a nabídlo jim ãlenství.
VáÏení ãlenové Asociace prádelen a ãistíren, pfiedsednictvo Vám pfiedkládá tuto zprávu o své ãinnosti
za uplynul˘ rok a chtûlo by znát Va‰e názory, jak˘m
smûrem zamûfiit svoji ãinnost v dal‰ím období, jaké
otázky povaÏujete v souãasnosti za dÛleÏité a co je
potfieba fie‰it. âekáme tedy, Ïe v následující diskusi
nám své názory sdûlíte.
Pfieji Vám a Va‰im firmám a organizacím v dal‰í
podnikatelské ãinnosti mnoho úspûchÛ.
Dûkuji za pozornost.
ROZPOČET roku 2007
Pfiíjmy:
- ãlenské pfiíspûvky
- inzerce
- akce: CLEANTECH 07
- vzdûlávání
- ostatní
- DPH
Pfiíjmy celkem
2 120 tis. Kã
V˘daje:
- Informátor
- pfiedsednictvo
- pfiíspûvky: HK âR
SOTEX
CINET
- akce: CLEANTECH 07
- sekretariát
- kanceláfiská technika
- komise
- vzdûlávání
- pfiedplatné odb. tisk
- ostatní (banka a p.)
- daÀ z pfiíjmÛ
- DPH
- rezerva
v˘daje celkem
v˘sledek:
703
130
1200
16
5
62
260
15
40
50
16
800
530
20
15
15
32
22
50
170
85
2 120 tis. Kã
rozpoãet vyrovnan˘
INFORMÁTOR
PRÁDELENSKÉ KAPITOLY
(25)
PÛjãování textilií
- konsolidace trhu. Je to v podstatû pohlcování mal˘ch firem vût‰ími. V koneãném v˘sledku vede
proces ke vzniku nad-národních
gigantÛ. Proces je to dramatick˘
a jeho obûtí byly i stfiednû velké
firmy s obratem desítky milionÛ
EUR (GlÜckstädter, Hospitex und
Mönning, Rentex-Hagen, Andrett,
Bilger und Schwenk). PÛvodní
majitelé vût‰inou po prodeji ode‰li a s nimi i zku‰enosti a kompetence. Domnívám se, Ïe tento proces se nevyhne ani nám a na‰i podnikatelé pfieÏijí jen nauãí-li se spolupracovat. Tato konzolidace
naplno propukla v Nûmecku po
roce 1997 kdy Haniel získal Boco
a zaloÏil HTS, o rok pozdûji Rentokil koupil Andrett a je‰tû pozdûji Bilger+Schwenk, Berendsen Sled operací pfii pÛjãování lze vyjádfiit kruhov˘m diagramem,
koupil Gödde a Rentex atd.
protoÏe ãinnosti se opakují
V Anglii zaãal Rentokil v roce
1996 nákupem BET Initial za skoro 3 mld. EUR, a funkãní, operaãní krytí rou‰kami z PES mikrodo v˘chodní Evropy expanduje Lindström, ve vlákna Rotecno, operaãní plá‰tû s goretexovou
Skandinávii posiluje Berendsen atp. Tito velcí membránou a vetkanou sítí uhlíkov˘ch vláken,
konsolidátofii vykazují obrovské v˘kony (napfi. chirurgické sety pro v‰echny druhy operaãních
Mewa pÛjãuje roãnû 685 000 pracovních odûvÛ zákrokÛ, spodní prádlo pod operaãní obleãení,
93 500 zákazníkÛm a vypere pro zdravotnictví textilie pro pacienty v domácí péãi, v‰e pro inkona hotely 18 200 t prádla tj. 90 t/den, 2,75 mil. titentní pacienty atd. Tajemství úspûchu je právû
rohoÏí atd.) a mají také velké zisky a dost inves- v komplexnosti nabídky. Firma má sofistikovatiãních prostfiedkÛ pro dal‰í expanzi do nov˘ch nou dopravu, validaci a monitoring v‰ech dÛleoborÛ a ãinností. Ty men‰ím podnikÛm samo- Ïit˘ch krokÛ atp. Nabídka v tomto rozsahu je dnes
zfiejmû schází a tím i ‰ance konkurenci ãelit. Ve u velk˘ch firem standardem. O ekonomickém
zdravotnictví navíc existuje silná vnûj‰í konku- úspûchu pÛjãování rozhoduje i cena sluÏby (optirence v˘robcÛ jednorázov˘ch zdravotnick˘ch málnû vztaÏena na kaÏdé pouÏití textilie). Musí
zohlednit náklady pofiizovací, skladovací, identifikaãní, praní a opravy, dopravní atd. KaÏd˘ jednotliv˘ kus by mûl b˘t pronajat nejménû 1,5x
t˘dnû. Celková zásoba textilií vychází ze zku‰enosti, napfi. 5 souprav/lÛÏko, u pracovního obleãení 3-5 souprav/osoba, ruãník 5 kusÛ/pacient
atd. + 10 % rezerva. Textilie musí b˘t co nejkvalitnûj‰í s dlouhou Ïivotností. Je-li del‰í neÏ
kalkulovaná, pfiiná‰í zisk navíc. Smûsové textilie mají del‰í Ïivotnost neÏ bavlnûné. Základní
normou pro nákup je PNJ 579-80-99 TZÚ Brno
– Prádlo pro zdravotnictví. Praktick˘m problémem pÛjãování zdravotnického prádla je jeho
ztrátovost, tedy rozkrádání. Ta ãiní v Nûmecku
50 %, v Británii se mluví o 6 %, u nás dosahuje
10% a více. Hodnotn˘ sortiment (froté osu‰ky)
Nejvût‰í svûtové firmy angaÏované v pÛjãování textilií
se rozkrade postupnû úplnû. Tyto ztráty se
v na‰em zdravotnictví odhadují na 50 mil. Kã roã- mnohem tûsnûj‰í spolupráce se zákazní- prostfiedkÛ. V roce 2001 pfiedstavoval jejich trh
nû (podle TZÚ), v USA v roce 1988 znûl odhad
kem. Zákazník má ãasto na kvalitu sluÏby jin˘ v Evropû asi 100 mil. EUR. Mají dost prostfiedna 1 mld. USD. DÛleÏité pfii pÛjãování je pfiesné
názor neÏ dodavatel a sluÏbu povaÏuje za dobrou kÛ na to, aby za své zájmy lobovali i neãestnû,
vymezení smluvních vztahÛ z obou stran.
jen splÀuje-li jeho oãekávání. Musí b˘t tedy navzdory nesporn˘m v˘hodám opakovanû pouV na‰ich smlouvách je fiada nedostatkÛ (napfi.
vytvofien prostor pro uplatnûní jeho individuál- Ïívan˘ch textilií (lep‰í pevnost, komfort pfii no‰enení definována zodpovûdnost za prádlo rozkraních poÏadavkÛ, samozfiejmû vybalancovan˘ ní, malá pra‰nost, kompatibilita se Ïivotním prodené, náhrady za prádlo u zákazníka zniãené, není
s moÏnostmi dodavatele. S velk˘mi zákazníky je stfiedím). V âR se pÛjãování pro prÛmysl anganutno opakovanû jednat. Zákazník pfiedev‰ím Ïují firmy se zahraniãním kapitálem (Lindström, sankcionována pfiítomnost cizích tûles v prádle
oãekává: ãistotu dodan˘ch kusÛ, pfiesnost dodá- Initial Ecotex) i na‰im (Freiberger Hranice). SluÏ- vedoucí ke ‰kodám, u zdravotnického prádla není
vek a spolehlivost sluÏby, kvalitu Ïehlení, pruÏ- bu vyuÏívají pfiedev‰ím velké spoleãnosti se vzta- zaruãeno dÛsledné tfiídûní) coÏ vede k po‰kozonost v dodávkách, pfiijatelnou cenu, správné hem k zahraniãí (·koda, Philips, TPCA Kolín), vání pÛjãovatele. I kdyÏ podnikání v pÛjãování
poãty kusÛ a pfiirozenû i naprostou funkãnost tex- které jsou na outsorcing zvyklé jako samozfiej- není jednoduché a podniky jsou neustále pod
tilií, kvalitu a pohodlí pfii no‰ení. Nároky zákaz- most. Vidí v nûm v˘hodu moÏnosti plnû se kon- mnohostrann˘m a ãasto si odporujícím tlakem,
níkÛ rostou v souladu s touhou po osobní svo- centrovat na vlastní v˘robní ãinnost a nezab˘vat v˘hledy jsou velmi dobré. Obrat neustále roste,
bodû, individualismu a snaze odli‰it se od prÛ- se podruÏnostmi, úsporu nákladÛ a jejich trans- protoÏe systém zaãínají vyuÏívat i stfiední a malé
mûru stfiihem, barevn˘m fie‰ením, logem. I pro parentnost, úsporu prostoru i pracovníkÛ firmy, zpfiísÀuje se legislativa pro pracovní propomûrnû malé poãty odûvÛ musí dodavatel vyví- a v neposlední fiadû i vyuÏití zku‰eností posky- stfiedí, coÏ znamená vût‰í poptávku po ochranjet nové produkty a logistické náklady rostou. tovatele leasingu. PÛjãování prÛmyslov˘ch odû- n˘ch odûvech, roz‰ifiuje se komplexní sluÏba pro
Zcela individuálnû ztvárnûn˘ pracovní odûv pro vÛ pracuje se skfiíÀkov˘m systémem: kaÏd˘ pra- operaãní sály a domovy soiálních sluÏeb a roste
urãitou firmu a její obraz a reprezentaci pfied covník má ãist˘ odûv pfiedem nachystán v osob- i zájem ubytovacích zafiízení. Podle E.T.S.A.
vefiejností vyjadfiuje anglick˘ v˘raz Corporate ní skfiíÀce poblíÏ pracovi‰tû a ‰pinav˘ odûv odklá- zatím v Evropû vyuÏívá leasing textilií jen 20 %
Identity. Není to jen odûv, ale i ve‰kerá ãinnost dá do skfiíÀky (boxu) na ‰pinavé prádlo, která je firem a rezerva je velká. Na pfiípadnou expanzi
a jednání probíhající ve vymezeném rámci daném spoleãná. Odûv je samozfiejmû identifikován je tfieba se pfiipravit napfi. i
firemním duchem. O takovou prezentaci velké a na‰í zvyklostí je ãárov˘ kód. Obvykl˘ interval roz‰ífiením nabídkového katalogu o nové
sluÏby
firmy usilují a pokud jsou leasingov˘m zákazní- v˘mûny v prÛmyslu je 1x t˘dnû a k ní jsou nutné
tfii soupravy obleãení (pfii v˘mûnû kaÏd˘ den 5- kontaktem s nov˘mi prÛmyslov˘mi obory
kem je tfieba jim vyhovût
roz‰ifiujícími se v praxi (mikroelektrotechni7 souprav). Îivotnost prÛmyslov˘ch odûvÛ se
ka, biolaboratofie, subdodavatelé pro autokalkuluje obvykle na 36 mûsícÛ, skfiínûk na 60.
mobilov˘ prÛmysl)
V pÛjãování zdravotnického prádla je pfies 10
let zavedena ostravská firma Renatex CZ a.s. fiízením kvality na nejvy‰‰í úrovni
a také prádelna Chri‰tof Vy‰kov a prádelna zlep‰ením komunikace se zákazníky
Náchod. Sortiment poskytovan˘ch sluÏeb je zvy‰ováním produktivity
mnohem skromnûj‰í neÏ u velk˘ch zahraniãních spojováním se do aliancí v‰eho druhu – ty
jsou silnûj‰í a lépe ãelí tlakÛm zvenãí.
hráãÛ. To samozfiejmû vypl˘vá ze specifick˘ch
podmínek na‰eho zdravotnictví a podnikÛ a také
PÛjãování je dnes jedním z nejv˘znamnûj‰ích
ãeského trhu, mnohem chudobnûj‰ího neÏ je
nûmeck˘ ãi evropsk˘. Tyto rozdíly se budou sektorÛ sluÏeb se slu‰nou návratností vloÏen˘ch
investic. Je ov‰em otázka, zda z rÛstu (ten se
postupnû stírat.
Nejznámûj‰í firmou, poskytujících servis zdra- odhaduje na asi 10 % roãnû) budou profitovat
votnického prádla v sousedních zemích je Ren- na‰e firmy neschopné spolupráce nebo kapitál
tex. Poskytuje v‰e, co si zdravotnictví Ïádá zahraniãní ãekající na svoji pfiíleÏitost k exPodnikání v pÛjãování není jednoduché. Podniky jsou vystaveny nejrÛznûj‰ím
s bohat˘m sortimentem pracovního obleãení rÛz- panzi.
protichÛdn˘m tlakÛm, se kter˘mi se musí neustále vyrovnávat
ného stfiihu z nejlep‰ích materiálÛ, moderní
Ing. Zdenûk Kadlãík
PÛjãování textilií je pfiíkladem zmûny, kdysi
bezv˘znamné ãinnosti, pro obor klíãovou. KdyÏ
v 80. letech minulého století pÛjãování zaãínalo
v Nûmecku ve zdravotnictví byla motivací snaha nabízet sloÏitûj‰í a komplexnûj‰í sluÏbu
a nahradit v˘padky trÏeb v prádelnách zpÛsoben˘ch tvrdou konkurencí, agresivním marketingem, podbízením a poklesem cen. U na‰ich b˘val˘ch podnikÛ sluÏeb (pÛjãovala fiada tehdej‰ích
komunálÛ, v Teplicích, Trnavû, Tû‰ínû, Nitfie
atd.) ‰lo o nejjednodu‰‰í systém pÛjãování loÏního prádla pro ubytovny a fiádové hotely a snahou bylo roz‰ífiit paletu poskytovan˘ch sluÏeb pfii
nijak závratném obratu. V prÛbûhu pár desetiletí se pÛjãování prádla stalo obrovsk˘m celosvûtov˘m byznysem a mnohonásobnû pfierostlo
v˘znam prádelen, které kdysi s pÛjãováním zaãínaly.
O v˘znamu tohoto podnikání svûdãí ãísla:
v roce 2001 v rámci EU pracovalo v tomto oboru na 70 000 lidí a obrat ãinil 4,9 mld. EUR.
V roce 2003 se jiÏ uvádí 97 000 lidí s obratem 6,7
mld. EUR. Na obrovském americkém trhu nosí
pracovní obleãení 35 mil. lidí a pro 10 mil. se leasuje. Dal‰í potenciál je 2,5 mil. lÛÏek v sociálních domovech, 3,5 mil. v penzionech a hotelích
atd. V Nûmecku v roce 2002 ãinil leasing textilního zboÏí 550 mil. EUR a nakoupeno bylo za
150-200 mil. EUR. PÛjãování je v podstatû jediná ãinnost dot˘kající se prádelen s mnohalet˘m
rÛstem v˘konÛ. Má v Evropû svoje vlastní zastfie‰ení E.T.S.A. (European Textile Services Association) s 13 aktivními ãleny, 16 pfiidruÏen˘mi
a 10 korespondenãními (mezi tûmito je i âR).
Cílem je reprezentovat sektor tûchto sluÏeb na
evropské úrovni a v‰emoÏnû podporovat jeho existenci a rozvoj. Ve své krátké historii pro‰lo
pÛjãování obrovsk˘mi zmûnami a sotva dnes
pfiipomíná kdysi prostou v˘mûnu lÛÏkovin. NejdÛleÏitûj‰í zmûny mohou b˘t popsány takto:
- roz‰ifiování sluÏeb o nové sortimenty a ãinnosti. PÛjãuje se pro zdravotnictví (lékafiské
a sesterské obleãení, lÛÏkoviny a podloÏky, textilie pro inkontinenty, operaãní textilie, rohoÏe,
mopy), hotely a restaurace (lÛÏkoviny, vybavení koupelen vãetnû osu‰ek, ÏupanÛ a pfiedloÏek, záclony, závûsy, ubrusy, ubrousky, utûrky,
podu‰ky), prÛmysl (pracovní obleãení v‰eho
druhu, ochranné obleãení proti ohni, chladu,
vodû, chemikáliím, vûtru atd., ãistící hadry)
i administrativu, banky a obchodní organizace (úklidové pomÛcky, mopy, rohoÏe, pfiíleÏitostné a spoleãenské obleãení) atd.
- pfiechod ke komplexním sluÏbám, tzn. Ïe
zákazník dostává od pÛjãovatele absolutnû
v‰echno, co k ãinnosti potfiebuje. Markantním
pfiíkladem je zdravotnictví. Nabízí se nejen prádlo ale i prostfiedky zdravotnické techniky. V‰e
vãas, v potfiebném mnoÏství a na správném místû. Vrcholem je nabídka operaãních setÛ, ve kter˘ch kromû operaãních textilií jsou i jednorázové rou‰ky a v‰echny nástroje k operaci potfiebné.
Dodavatel ruãí za sloÏení setÛ a jejich sterilitu
vãetnû validace technologick˘ch krokÛ. V nabídce pro zdravotnictví je i v‰e pro inkontinentní osoby, servis elastick˘ch punãoch, vybavení pro
um˘várny, úklid, kuchynû, garáÏe, údrÏbu atd.
Poãty sortimentÛ v nabídce jsou do stovek a rozbûh a udrÏení funkcí systému vyÏaduje nepfiedstavitelné náklady. Podle na‰ich zku‰eností velká nemocnice s 1000 lÛÏky vyÏaduje na nábûh
mnohem jednodu‰‰ího systému, ve kterém se pÛjãuje jen osobní, loÏní a základní operaãní prádlo
vstupní investici 20-25 mil. Kã.
Z prostého pÛjãování se tedy stal úpln˘ textilní servis, kter˘ pokr˘vá nejen velmi kvalitní
praní a opravy, ale také jednoduché zásobování
a skladování, identifikaci prádla a úpln˘ pfiehled
o spotfiebû a také anal˘zu nákladÛ a sestavu rozpoãtu. To v‰e pfiedstavuje logistick˘ systém, zná-
INFORMÁTOR
zornûn˘ na obrázku, kter˘ mÛÏe fungovat jen
s rozsáhl˘m vyuÏitím v˘poãetní techniky. Jeho
náklady jsou vysoké
- mnohem vy‰‰í kvalita nabízen˘ch textilních materiálÛ. Nositelé dnes odmítají klasické
pracovní odûvy a chtûjí obleãení leÏérní, ‰vihácké a módní tak, aby se blíÏilo obleãení civilnímu.
Do pracovního obleãení pronikají ko‰ile a haleny v‰ech stfiihÛ, tvarÛ a barev, kalhoty pro voln˘
ãas, kazajky sportovního stfiihu. Samozfiejmostí
je naprostá funkãnost, kvalitní materiál a ‰ití,
vysoká pevnost, malá sráÏlivost, co nejmen‰í
tvorba nopkÛ a dobrá udrÏovatelnost. DÛraz se
klade i na detaily: dokonalé zpracování ‰vÛ, kvalitu knoflíkÛ, ná‰ivek a drukÛ atd. Pfii barevn˘ch
kombinacích musí b˘t barevná stálost absolutní.
Stfiihové fie‰ení musí zaruãit funkãnost a pohodlí. Velké leasingové firmy vydávají roãnû na
nákupy textilií stamiliony EUR a jejich zájem na
nejvy‰‰í kvalitû je evidentní. Mají vybudovan˘
vlastní interní systém hodnocení dodavatelÛ
a provádûjí u nich audity (Larosé, Mewa). Snahou v˘zkumníkÛ je vytvofiit pro leasing dodavatelské standardy zaruãující trvalou kvalitu.
Nároky na pracovní obleãení rostou i v dÛsledku platnosti stále nov˘ch evropsk˘ch i ãesk˘ch
norem, kter˘m musí obleãení vyhovovat (napfi.
âSN EN 13795, âSN EN 340, 863 a 368, âSN
EN ISO 6529, PNJ 593-80-2001, 594-80-2002,
579-80-99 atd.) Proto do pracovního obleãení
pronikají nové materiály, napfi. elastomery, zateplovací vloÏky z PES mikrovlákna, membránové
textilie, tkaniny omezující rÛst mikroorganismÛ
atp. Éra nákupu toho nejlevnûj‰ího zboÏí je
v Evropû minulostí a kdo tento trend nechápe,
ujíÏdí mu vlak!
2007/6 str. 3
PEROU
TUNELOVÉ PRAâKY DOB¤E ?
Pfied ãasem jsem vyslechl diskuzi lidí z oboru. Zaznûl i názor, Ïe tunelové praãky ‰pat- lení. Je dáno konstrukcí praãky a jejího pohonu.
nû odepírají velmi zneãistûné prÛmyslové pracovní odûvy. Hledejme odpovûì, zda je ten- U prádla, které je v bubnu uná‰eno Ïebry, je úhlové zrychlení pÛsobící na prádlo pfiímo závislé i na
to názor správn˘ nebo ne.
polomûru bubnu praãky.
Pokud ãistíme za sucha skvrnu na textilii, musí- Zastavme se u v˘‰ky hladiny. Tento parametr
me vynaloÏit obrovskou mechanickou práci spo- mÛÏeme totiÏ u praãek nastavovat. Vy‰‰í hladina
Pomûr láznû je mnoÏství láznû pfiipadající na
jenou s vytíráním, vymetáním, kartáãováním, znamená niωí mechanické pÛsobení obecnû (i pfii
1 kg prádla. Pfii praní je 1:4 nebo 1:5, tedy na 1 kg
vyklepáváním skvrny. Toto mechanické pÛsobe- chemickém ãistûní). Je jen na nás, v˘‰ku hladiny
prádla pfiipadá 4 resp. 5 litrÛ láznû. Tento paraní se realizuje v ãase. Máme tedy co do ãinûní se optimálnû zakomponovat do technologick˘ch
metr pfiímo souvisí s v˘‰kou hladiny - je-li nízká,
dvûma faktory odstraÀování neãistot, a to postupÛ.
pomûr je fieknûme 1:4, pfii máchání je vysoká
s mechanikou a ãasem. Pfiidejme do ãistûní kapa pomûr napfi. 1:6.
alinu, vodu (nejãastûji) nebo rozpou‰tûdlo (PER).
âetnost pádÛ se logicky pfii mechanickém
LázeÀ pfii odstraÀování neãistot pomáhá, protoÏe pÛsobení uplatÀuje také. Je rozdíl, zda za ãasovou
Z na‰eho rozboru vypl˘vá, Ïe nejdÛleÏitûj‰ím
ãásteãnû uvolnûnou neãistotu (bobtnáním, pÛso- jednotkou je prádlo podrobeno 5 nebo 10 pádÛm.
parametrem
souvisejícím s úãinností praní je
bením el. nábojÛ, emulgací) vyplavuje. Rychlost Roste s poãtem Ïeber, ale jen do urãité míry. Prvodstranûní neãistot pohybující se lázní je jedním ní tunelové praãky mûly aÏ 20 plytk˘ch Ïeber, pro- prÛmûr bubnu praãky. OvlivÀuje totiÏ
– pfiímo pádovou v˘‰ku
z rozhodujících ãinitelÛ praní. Aby se lázeÀ/tex- toÏe se myslelo, Ïe právû poãet Ïeber zv˘‰í úãin– velikost a tedy objem bubnu a tím i pohyb
tilie pohybovala, musíme jí dodávat pohybovou nost praní. Byl to lich˘ pfiedpoklad a dne‰ní tunetextilií v nûm
energii. Tisíce let se pralo na bfiezích potokÛ a fiek lové praãky mají jen kolem 5 Ïeber a úãinnost
–
úhlové
zrychlení.
a prádlo se energicky tlouklo, tepalo, mnulo, drh- vysokou. âetnost pádÛ záleÏí na otáãkách - i ty
lo a dusalo a mechanické pÛsobení jako faktor pra- jsou limitovány technologicky. U nov˘ch praãek
Z pfiehledu vypl˘vá, Ïe obecnû tunelové praãní pfievládalo. Intenzivní mechanika rozbíjí neãis- s frekvenãnû fiízen˘mi motory mÛÏeme otáãky
ky
mají vût‰í prÛmûr bubnu neÏ praãky sólo
totu na drobnûj‰í kousky a ty se lépe odplavují volit a rozhodujeme o dal‰ím parametru. Rozhoz povrchu. Kdyby jí nebylo, existovala by jako je- duje i tzv. efektivní ãas chodu. Má u bûÏn˘ch pra- a tím i vysok˘ mechanick˘ úãinek a vysokou úãindin˘ transportní mechanismus difuze a ta je nepfii- ãek koeficient 0,8 - tzn., Ïe 80 % ãasu se buben nost praní. Mají také vy‰‰í úhlovou rychlost bubnu a tím i vût‰í úhlové zrychlení a mnohem vût‰í
jatelnû pomalá. V posledních, fieknûme 150 letech, pohybuje a 20 % stojí.
prostor pro pohyb textilií v bubnu, kdyÏ pomûry
pfiichází ke slovu chemie, pouÏívá se m˘dlo
plnûní u tunelov˘ch praãek jsou kolem 1:40,
a pozdûji chemické detergenty. Pfiib˘vá dal‰í fakRelativní pohyb textilií je dÛleÏitou souãástí u Rotaflexu se dokonce blíÏí 1:50. Teì mÛÏeme
tor praní chemie a uplatÀuje se na úkor sníÏené
mechaniky. Je pfiedev‰ím závisl˘ na pomûru plnû- odpovûdût i na úvodní otázku: jsou-li optimálnû
mechaniky. Dnes u moderních praãek a technoní. Ten je dán jmenovit˘m plnûním pfiedepsan˘m nastaveny v‰echny faktory praní, vysok˘ mechalogií je mechanika a chemie v jisté rovnováze.
V praãce pohybující se buben odevzdává svoji v˘robcem a velikostí bubnu. Pfii praní je obvykl˘ nick˘ úãinek u tunelov˘ch praãek znamená
energii lázni a textiliím. Ty se vzájemnû otírají, pomûr plnûní 1:12, coÏ znamená, Ïe na 1 kg prá- i úãinné praní. Názor o neúspû‰ném praní silnû
lázeÀ je proplavuje, textilie se ‰Èouchají, neãisto- dla pfiipadá 12 litrÛ objemu bubnu. Dobfie znáte zneãistûného pracovního prádla není správn˘
ta vyplavuje. JiÏ dlouho lidstvo ví, Ïe na uvolnû- praãku PAC 120. Ta byla pÛvodnû deklarována a objektivnû se nemá o co opfiít. JiÏ tunelové praãní neãistot pfiíznivû pÛsobí vy‰‰í teplota. Zvy‰uje na 120 kg. Pokud ji takto naplníte, pomûr plnûní ky Milnor vyrábûné pfied 15 a více lety prosluly
rychlost fyzikálních a chemick˘ch dûjÛ probíha- je 1:10,5, praãka prakticky nepere, protoÏe pohyb sv˘m úãinn˘m praním.
prádla natlaãeného v bubnu není moÏn˘. SníÏíjících pfii praní.
li se plnûní na 90 kg, je pomûr plnûní 1:14 a praãNetvrdím, Ïe tomu tak bylo tfieba pfied 30 lety,
Rekapitujme: máme ãtyfii faktory praní - ka pere pfiijatelnû. V pfieplnûné praãce a naopak kdy se objevila první generace tunelov˘ch pramechaniku, chemii, ãas a teplotu. První dva se i hodnû nedoplnûné je tfiení nedostateãné, mecha- ãek. Praãky zdaleka nebyly dokonalé. Mûly malé
naz˘vají hlavní. V‰echny faktory se obvykle zná- nika nízká a v˘sledek praní hor‰í. Veliké prÛmû- prÛmûry bubnu, velik˘ poãet mal˘ch Ïeber, ktezorÀují kruhov˘m tzv. Sinnerov˘m diagramem. ry a objemy bubnu mají praãky urãené pro mok- r˘ vedl k rolování prádla, nadmûrn˘ pfienos ‰pinav˘ch lázní do dal‰ích komor, zdaleka ne optiRozhodují o v˘sledku praní. Pokud dobfie rozu- ré ãistûní - zde se vyÏaduje nízká mechanika.
Úhlové zrychlení vyÏaduje vysvûtlení. Otáãe- mální recyklaci atp. To je dnes jiÏ historie a tunemíme technologii, tfii z tûchto faktorÛ máme
v rukách a umíme je optimálnû nastavit. Mám na jící se buben praãky má jistou úhlovou rychlost lové praãky odvádûjí skvûlou práci. Pokud nûkomysli v˘bûr a dávkování pracích prostfiedkÛ, tep- závislou na poãtu otáãek za minutu. Pfii brzdûní mu nepere tunelová praãka optimálnû, hledej
lotu praní a ãasy jednotliv˘ch krokÛ. Jeden fak- a rozbûhu bubnu dochází k jeho úhlovému zrych- chybu v nastavení. Zatímco realizovat optimální
tor se v‰ak více ménû z na‰eho dosahu vymyká
a tím je mechanika. Je totiÏ pfiedev‰ím a hlavnû
závislá na konstrukci praãky. KonstruktérÛm
jistû nelze upírat snahu po co nejlep‰ím fie‰ení,
pfiesto v‰ak jsou ve v˘konech praãek rozdíly. Je
SíÈ hotelÛ Hilton je v Evropû dostateãnû známá a dva 220 kg washextraktory. O su‰ení se stará 11
to jako u aut, nûkteré lépe akceleruje, jiné má niωa u nás také. Jde o síÈ celosvûtovou provozující su‰iãÛ. Jsou místûny ve dvou fiadách a mezi nimi
í spotfiebu, tfietí lépe sedí na silnici, dal‰í má pfiízhotely i v USA. Jenom v Chicagu má pût velk˘ch pojíÏdí zvedací plnicí dopravník. Îehlení zaji‰Èuje
nivûj‰í v˘konovou kfiivku atp. Je s podivem, Ïe
hotelÛ. Ty dosud prali prádlo na 5. poschodí je- pût ÏehliãÛ: na 3 se Ïehlí loÏní prádlo, na 1 ubrusy
pfii koupi auta dostávám celou fiadu technick˘ch dnoho z nich. Zastaralé zafiízení a snaha vrátit obsa- a pol‰táfie a na posledním malé kusy. Froté se skláinformací, pfii koupi skoro stejnû drahé praãky jen zené ãásti hotelu pÛvodnímu úãelu vedly manage- dá na 6 skladaãích a dopravu zaji‰Èuje visut˘ Fututy nejzákladnûj‰í! Ale vraÈme se k mechanice. ment k zaloÏení dcefiiné spoleãnosti Meritem Por- rail. KvÛli nûmu musela b˘t svûtlost budovy více
Pokud se domluvíme na optimálním nastavení tage, která byla povûfiena vybudováním nové neÏ 7 metrÛ. âtenáfie urãitû zajímá personální obsachemie, ãasu a teploty, mÛÏeme tyto parametry prádelny. Je to jiÏ tfietí prádelna vybudovaná fietûz- zení: provozních pracovníkÛ je 70-80, z toho hodz dal‰ích úvah vynechat a soustfiedit se jen na cem Hilton v USA v poslední dobû a zfiejmé posí- nû muÏÛ, pracovníkÛ údrÏby 8 a prádelnu fiídí 6ãlenmechaniku.
lení trendu smûrem k centrálním prádelnám. Prá- n˘ ‰táb managerÛ. Pracuje se 10 hodin dennû vãetExaktní matematické vyjádfiení vztahu mezi delna zaujala plochu 3 700 m2 v pronajaté budo- nû sobot, zaãíná se v 6.00 a konãí v 17.30. Obsluha
mechanikou a v˘sledky praní neexistuje. Jsou vû asi 1 hodinu jízdy od Chicaga. Základní idea ÏehliãÛ nastupuje do práce aÏ v 7.00 hodin. Asi ãtvrk dispozici jen empirické zku‰enosti a v˘sledky v obsluze prádlem je taková, Ïe celá síÈ má jedno- tina pracovníkÛ tfiídí ‰pinavé prádlo.
nûkter˘ch dílãích pokusÛ. Spolehlivû se v‰ak ví, tné prádlo a jednotlivé hotely se nerozli‰ují. Ame- Zajímavá je produktivita: pfii 80
Ïe mechanické pÛsobení je závislé zejména na riãané si dobfie spoãítali, Ïe právû takov˘ systém pracovnících 47,5 kg/os/hod. Sortitûchto okolnostech:
pfiiná‰í nejvíce úspor. Rychlost v˘stavby je zcela mentní skladba je ov‰em ideální
– na pádové v˘‰ce prádla v bubnu
neuvûfiitelná: první nosník pro visutou dopravu byl a o tvarovém prádle schází v popi– na ãetnosti pádÛ
vztyãen uprostfied kvûtna 2005 a prádelna byla ode- su prádelny zmínka. Dopravu zaji– na relativním pohybu textilií vÛãi sobû
vzdána provozu koncem záfií téhoÏ roku. Tato rych- ‰Èuje externí firma. Pro svoz a roza lázni, coÏ souvisí s pomûrem plnûní
lost se opírala o zku‰enosti z v˘stavby dvou voz prádla je k dispozici 800 vozí– na úhlovém zrychlení bubnu
pfiedcházejících prádelen také o osobní kvality kÛ. Kamion po naloÏení prádelna
– na pomûru láznû
vrchního managera projektu Porretta s více neÏ odváÏí, zapeãetí a oãísluje. Zásoba
Pro v˘poãet pádové v˘‰ky existuje vzorec, kte- 30let˘mi zku‰enostmi z hotelového prádelenství. prádla je ãtyfiapÛlnásobek poãtu
r˘ udává pfiímou úmûrnost k prÛmûru bubnu praã- Nejde vÛbec o prádelnu malou.
pokojÛ av‰ak hotel nemÛÏe Ïádat
ky (vût‰í prÛmûr, vût‰í pádová v˘‰ka), závislost
Dennû vypereprádlo ze 4500 pokojÛ a cílov˘ více neÏ 1 soupravu na pokoj a den.
na úhlu odpoutání (vût‰í úhel, vût‰í pádová v˘‰- v˘kon je 1,5-2,0 mil. pokojÛ roãnû. Pfievedeno na V pfiípadû akutního nedostatku práka) a v˘‰ce hladiny (vy‰‰í hladina, men‰í pádová kilogramy, kapacita je 38 t/den s moÏn˘m nav˘‰e- dla z rÛzn˘ch dÛvodu Meritex okav˘‰ka). Îebra bubnu zvy‰ují úhel odpoutání na ním (a roz‰ífiením plochy prádelny a prodluÏením mÏitû nakoupí prádlo dal‰í a pfie90° a více. Pfii zvedání textilií Ïebfiem z nich vyté- pracovní doby) o dal‰ích 16 t/den tun. Celkem pfies úãtuje hotelu, kter˘ prádlo nevrátil.
ká lázeÀ i s neãistotami. Pfii dopadu na hladinu se 50 tun prádla za den. Strojní zafiízení dodala ame- Hotely si prádlo nárokují dennû
neãistoty mechanicky uvolní, textilie se proplaví rická poboãka firmy Jensen. DÛvodem byla rychlá a kaÏdá objednávka je vyfiízena je‰lázní, ta proudí pfies strukturu textilie a vym˘vá dodávka a schopnost koordinovat celou v˘stavbu. tû tutéÏ noc. Kontrolní systém má
neãistoty. Nejen z povrchu, ale i ze struktury. V prádelnû jsou dva 12komorové tunely Universal 16 kamer a nepfietrÏitû pofiizují digitální záznam aktivit v prostorách
prádelny a na expediãních v˘jezChceme-li mluvit o pracím úãinku praãky, musím brát do úvahy prÛmûr jejího bubnu.
dech. Záznam si mohou hotely inJak situace vypadá z tohoto pohledu u nûkter˘ch náhodnû vybran˘ch praãek?
line prohlíÏet. Dodavatelem pracích
a pomocn˘ch prostfiedkÛ je divize
PAC 121
90 kg
1250 mm
PAC 180
180 kg
1620 mm
pro údrÏbu textilií firmy Ecolab.
Primus F 40
40 kg
914 mm (s ãeln˘m plnûním)
Dávkování je samozfiejmû zcela
Primus MB 66
66 kg
715 mm (prÛchozí)
automatické s 1denní zásobou praKannegiesser FU 1900 BW-1
185 kg
1680 mm (prÛchozí)
cích prostfiedkÛ - to odpovídá souD’Hooge Z 770
72 kg
1092 mm (boãní plnûní)
ãasnému trendu netvofiit zásoby
Power Swing Kannegiesser
300 kg
1830 mm (ãelní plnûní)
Power Trans 36
36 kg
1635 mm (tunel)
a dodávat just in time. Aã dal‰í techPower Trans 50
50 kg
1907 mm (tunel)
nologické podrobnosti nejsou znáGirbau TBS-50
50 kg
1850 mm (tunel)
my, je exkurze do amerického práMilnor
50 kg
1930 mm (tunel)
delenství docela zajímavá. -izk-
Jak perou hotely HILTON v USA
2007/6 str. 4
technologii u sólo praãek není pro odborníka problém, u tunelové praãky je situace mnohem sloÏitûj‰í. Také proto, Ïe kupujeme vût‰inou v˘robky z druhé ruky bez pÛvodní dokumentace a pfii
nastavování parametrÛ se není o co opfiít. Velk˘
vliv (bûÏnû nedocenûn˘) na kvalitu praní u tunelov˘ch praãek má recyklace lázní a její nastavení. KaÏdá praãka je z v˘roby nastavena optimálnû podle úãelu pouÏití, po desetiletém pouÏívání
a zmûnû majitele z pÛvodního nastavení mnoho
nezbude. Pfii nastavování recyklu se není ãeho
chytit, protoÏe prÛtokomûry nejsou a nastavení
podle citu je o‰emetné. Není náhoda, Ïe napfi.
nov˘ Senking MediLine má na v‰ech vûtvích
recyklu indukãní prÛtokomûry. Zasahujte proto
do vodního plánu tunelov˘ch praãek co nejménû! Pokud moÏno vratnû - neosvûdãí-li se zásah,
je tfieba se vrátit k pÛvodnímu nastavení.
âipy
nebo ãárové kódy?
O identifikaci textilií pfii pÛjãování a praní jsme nejednou
psali. Zatím existují vedle sebe dva systémy, a to ãipová
identifikace (RFID) a ãárov˘ kód. Roz‰ífienûj‰í je zatím ãárov˘ kód, ale odborníci jsou toho názoru, Ïe RFID pfiiná‰í
nové moÏnosti v oblasti identifikace, logistiky a automatizace a Ïe umoÏÀuje i dal‰í aplikaãní moÏnosti. Bude se tedy
roz‰ifiovat, coÏ ale neznamená, Ïe identifikace ãárov˘mi
kódy rázem zanikne.
Jak vidí vlastnosti obou systémÛ a rozdíly mezi nimi
odborníci z firmy RFID - Systemtechnik, Kirchheim unter
Teck viz následující tabulka.
Vlastnost
RFID âárov˘
kód
Bezkontaktní identifikace
ano
ne
Vícenásobné pfiepsání informace
ano
ne
âtení pfies vrstvy rÛzn˘ch materiálÛ
ano
ne
Odãítání na del‰í vzdálenost
ano
ne
Identifikace za ménû neÏ jednu sekundu ano
ne
Hromadné odãítání
ano
ne
Odãítání i pfii velmi zneãi‰tûném povrchu ano
ne
Odolnost vÛãi vnûj‰ím vlivÛm
(chemie, teplota)
ano
ne
Neviditelná integrace do v˘robku
ano
ne
Flexibilní umístûní na objekt
ano
ne
Nové zpracování do software
ano ano
Ochrana pfied napodobením
ano
ne
Z tabulky vychází lépe RFID. Je to ov‰em také dÛsledkem
volby kritérií pro posuzování rozdílÛ obou systémÛ. Urãitû je RFID pfiíznivûj‰í pro nové aplikaãní moÏnosti. - izk-
Transpondery Dure-Tag mají tlou‰Èku pouh˘ch 0,75 mm
INFORMÁTOR
Kannegiesser Hausmesse 2007
ýeská skupina se tohoto tradiþního domácího veletrhu ve Vloho zúþastnila díky firmČ Pragoperun již po nČkolikáté. Letos ve dnech 25.-27. 10. Organizace zájezdu i výstavy byla bezchybná, jak
je již ostatnČ standardem. Úþastníci navíc poznali ojedinČlou technickou památku jakou je kĜížení
velké vodní cesty Mittellandkanal s Ĝekou Wesser a plavební komorou Schachtschleuse vyrovnávající 13metrový rozdíl hladin. Vše v okolí mČsta Minden nedaleko od Vlotha.
Popis každé technické výstavy obyþejnČ zaþíná pĜedstavením ojedinČlého exponátu. Já však zaþnu nČþím
úplnČ jiným, což však na mČ pĤsobilo stejnČ mocným
dojmem jako mimoĜádný výstavní kus. Šlo o zdravici
majitele firmy pana Martina Kannegiessera na oficiální
veþeĜi úþastníkĤ s vedením firmy. PĜivítal úþastníky z 22
zemí, i z dalekého Nového Zélandu a Thajska, jen ýesko
scházelo. ZdánlivČ. Velkou þást dalšího vystoupení vČnoval totiž Ĝeþník právČ naší zemi a historii obchodních stykĤ s ní. Ta zaþala již pĜed desítkami let v ýeskoslovensku.
To bylo první zemí, do které smČĜoval export mladé strojírenské firmy a tĜeba firma Chrištof v tradici obchodních
stykĤ pokraþuje již ve tĜetí generaci majitelĤ. Maminka
dnešního majitele paní Irma Kannegiesser vĜelý vztah
k naší republice zvýrazĖuje také tím, že u stolu volí
mezi stovkami úþastníkĤ místo vždy mezi naší delegací.
Tato dáma, podílející se na založení firmy, oslaví pĜíští
rok devadesátiny a všichni jí pĜejeme co nejvíce zdraví.
Jsem senior a prožil jsem bezpoþet obchodních jednání se
zahraniþními partnery, ale tak vĜelý vztah k našim lidem
a naší zemi, jak ho dokumentoval pan Martin Kannegiesser jsem zkrátka u cizince ještČ nezažil! Snad si z nČho
vezmou pouþení ti, kteĜí neustále prezentují výhrady vĤþi
našim nČmeckým sousedĤm a do omrzení omílají historické kĜivdy, které pokud se staly, dávno odvál þas. PĜejme si jen, aby obchodních partnerĤ s takovým vztahem
k naší zemi bylo co nejvíce!
Celá letošní výstava se nesla v duchu motta „energie
a životní prostĜedí“ – Kannegiesser považuje oba pojmy za klíþové pro 21. století a výzkum i vývoj firmy
je veden k šetĜení obou. Nové systémy a technologie
vykazují proto úspory vody a energie, napĜ. praþka
Power Trans JET. Jde o krátkou 4komorovou tunelovou praþku s integrovanou odstĜedivkou urþenou pro
menší prádelny, které perou pracovní odČvy všeho druhu. Má dokonalý inteligentní systém recyklace lázní,
plnČní 36 až 100 kg a hodinový výkon podle velikosti
komor 420 až 1200 kg. VČtšinou pere v 5minutovém
cyklu. V odstĜedivce je prádlo dokonale odvodnČno,
protože g je až 800. PĜenos prádla je suchý (tedy jen
s vodou vázanou v prádle), praþka má malé nároky na
údržbu a šetĜí provozní náklady.
O praþce Power Trans Rotaflex jsme již psali. Jde
o praþku s vČtším prĤmČrem komor a rotaþním pohybem bubnĤ. PĜenos prádla je suchý, máchat lze i v tzv.
stojící lázni, což má vést k lepším máchacím výsledkĤm. Praþka jinak využívá všechny známé technologie
Power Transu. Obrovský mechanický úþinek spojený
s pohybem prádla skvČle demonstroval prĤhledný
model tĜí komor ve skuteþné velikost pĜedvádČný
v pohybu s lázní. Vysoká pádová výška je pĜitom tlumena lázní a o vysokém mechanickém úþinku, který
se uplatní zejména pĜi praní prĤmyslových pracovních
odČvĤ, nelze pochybovat.
Mladším a menším bratrem Power Swingu 280
(bude zevrubnČ popsán v nČkterém z dalších þísel
informátora) je Power Swing 180. Princip práce je
naprosto stejný a konstrukce také. Zaujal zpĤsob jejího
plnČní a vyprazdĖování spĜaženými dopravními pásy
pohybujícími se synchronnČ po zvedacím dopravníku.
Ten má jinou konstrukci, než jsme zvyklí z tunelových
praþek. Má tvar vodícího a nosného sloupu, po kterém
se „šplhají“ dopravníky. Základní podvozek konstrukce se pohybuje vodorovnČ. Tento zvedací dopravník Navzdory jiným druhĤm dopravy mají klasické dopravníky stále v prádelnČ neotĜesitelné postavení. Na
obslouží až 6 praþek Power Swing s minimálními obrázku dopravní systémy firmy Pizzardi z Medy.
ztrátovými þasy, protože pĜi vyprazdĖování prádla na
jeden pás, spĜažený druhý souþasnČ pĜivádí další dáv- vČ demonstroval svoji visutou dopravu systémem který automaticky pĜekládá prádlo ze svorek pĜivadČþe
Supertrack pomocí velkoobjemových pytlĤ. Ta se do svorek žehliþe.
ku prádla.
Snad nejvČtší pĜedstavenou novinkou byl nový
K vidČní byly i osvČdþené praþky Favorit a Futu- obvykle kombinuje i s tĜídČním a skladováním prádla.
ra. Pro osvČžení pamČti zopakujme, že praþky Favorit TĜídící jednotka mČla 4 shozy Ĝešené tak, že vytĜídČné tunelfinišer XMP 2-5 (podle poþtu komor). PĜedvedemají boþní plnČní (stejnČ jako napĜ. naše PAC 180), prádlo padalo pĜímo do povČšených pytlĤ a ty se zaþle- ný finišer byl vytápČn jen jedním plynovým hoĜákem
a pĜevratnou novinkou je protiproud teplého vzduchu,
mohou být ve verzi pro dČlicí stČnu a typová Ĝada od nily do visutého systému.
který proudí od hoĜáku na konci finišeru
24 kg až po 277 kg zahrnuje 24
YPS 811
smČrem dopĜedu proti pohybujícímu se
YPS 921
rĤzných modelĤ. Praþky mohou
žehlenému prádlu. Výsledkem protiproumít na pĜání nádrže pro recykladu je mnohem lepší využití pĜivedeného
ci lázní umístČné na horní þásti
tepla a jeho menší spotĜeba proti klasicpraþky. ěada Futura má þelní
kým finišerĤm. Novinka navíc výhodnČjplnČní a 8 modelĤ od 110 kg po
ším zpĤsobem ohĜívá prádlo, když tep250 kg. Je nabízena i v provedeloty jsou rovnomČrnČjší a obecnČ nižší.
ní pro dČlicí stČnu – v tom pĜíVýstupní teplota prádla je napĜ. jen 90 °C
padČ se plní shora a vyprazdĖuje
místo obvyklých 120 °C, což prádlo šetĜí
do þistého prostoru þelnČ. V provedení BW/NBW mohou být
plnČny z velkoobjemových vakĤ
YPS 501
zcela automaticky a stejnČ tak
i vyprazdĖovány. Praþky jsou
v provozu velmi tiché (napĜ.
Futura 185 kg má hluþnost za
provozu jen 70 dB) a opatĜeny
plným pĜíslušenstvím (poþítaþo- Moderní technika v žehlení košil. Údržba košil v západoevropských zemích pevnČ
vé Ĝízení, reverzace bubnu, plynu- zakotvila v rychloþistírnách. Jsou dĤležitou souþástí sortimentu a poptávka je vysolé Ĝízení hladin a lázní v závislosti ká. Výkon se odvíjí pĜedevším od možností žehlení do kterého proniká moderní techna aktuální náplni, cool-down, 16 nika. Zatím nejvýkonnČjší košilovou linku pĜináší na trh japonská firma Y.A.C. Co.
dávkovacích možností, statistic- z Akishima Cyty Tokyo. Skládá se ze tĜí samostatných žehlicích strojĤ: dvojitého tČla
ké hodnocení provozu atd.). Jde (YPS 921), dvojitého rukávového lisu (YPS 811) a dvojitého otáþivého límcového
o vzhledovČ velmi pĜitažlivé stro- a manžetového lisu (YPS 501). Soupravu obsluhují tĜi žehlíĜky a dosahují hodinový
je, protože všechny vnČjší panely výkon až 200 košil. Souprava je již na evropském trhu.
jsou z leštČného nerezu.
PĜi praní zdravotnického prádla v prádelnČ rozdČle- a snižuje možnost sekundárního pokrþení. První dva
Nedílnou potĜebou každé velké prádelny je racionální vnitropodniková doprava. Výrobce na výsta- né na þistou a neþistou þást se neobejdeme bez hygie- nové tunelfinišery budou v ýR pravdČpodobnČ instalonických propustí pro kontejnery (a obsluhu). Propust vány v prádelnách Renatex Ostrava a Ecotex Roudnice.
Porta byla demonstrována ve 4metrovém modulu pro S tvarovým prádlem úzce souvisí jeho tĜídČní. K vidČní
3 kontejnery. Obvyklá délka cyklu je 6 minut (þistČ- byla nová tĜídicí linka þtoucí þipy a tĜídicí prádlo do
ní, dezinfekce, sušení) a tedy celková kapacita je 30 rĤzných kategorií podle zadání zákazníka.
Novinek bylo samozĜejmČ více, za zmínku stojí
kontejnerĤ/hodina. To není zrovna mnoho a proto Porta
existuje i v delším provedení pro 7 kontejnerĤ s celko- napĜ. velkokapacitní sušiþe PowerDry, u kterých
vou kapacitou 70 kontejnerĤ/hodina. Délka cyklu do zákazníci stále þastČji vyžadují montáž výmČníku,
znaþné míry závisí na dodavateli chemie a jeho techni- který ohĜívá vstupní vzduch vzduchem výstupním.
Tento výmČník vzduch-vzduch nijak dramaticky
kem nastavených programech.
V žehlicí technice na rovné prádlo jsou stále stĜedem nezvČtšuje nástavbu na sušiþi proti klasickému Ĝešepozornosti žehliþe HPM s pružným žehlicím pásem, ní a pĜitom vede k nemalým úsporám tepla. K vidČní
který kryje i pĜechodové mĤstky. Jak známo, pĜenos byly i nové skladaþe froté atp.
Myslím, že zájezd na Hausmesse byl úspČšný a všem,
tepla u tohoto pĜevratného Ĝešení je mnohem vyšší než
u klasických koryt. Kannegiesser nabízí tento žehlicí kteĜí mČli oþi otevĜené, pĜinesl Ĝadu nových poznatkĤ.
pás v nerezovém provedení. Nižší koeficient pĜestupu TČšme se na další podobnou akci. Tou nejbližší a nejtepla je kompenzován vysokými rychlostmi páry ve vČtší bude Texcare ve Frankfurtu nad Mohanem od 31.
Ing. ZdenČk Kadlþík
vyhĜívaném sendviþi a to až 80 m/sec. U þerné oceli, kvČtna do 4. þervna 2008.
ménČ odolné vĤþi erozi rychle proudící parou, je tato
rychlost podle údajĤ vystavovatele jen maximálnČ
25 m/sec. Bonus za odolnost koryta vĤþi korozi získává zákazník navíc.
Pro prádelny, které nemají vhodný zdroj páry, pĜedstavil Kannegiesser žehliþ SHM 1300. Žehliþ má
samostatnou plynovou hoĜákovou jednotku umístČnou
vnČ žehliþe. Ta ohĜívá olej zprostĜedkující pĜenos tepla
ke korytĤm. Je to Ĝešení pro speciální pĜípady – lépe
olejový žehliþ nežli investice do nové kotelny!
Pokraþuje vývoj žehlicích linek pro rovné prádlo.
Kannegiesser nabízí neménČ než pČt rĤzných technologických Ĝešení orientovaných na individuální potĜeby
zákazníka a jeho žehlený sortiment. Do pĜívodu prádla
mĤže být zakomponován systém podtlakové dopravy
Aero a navíc existuje možnost automatického propojení stohovaþe s expedicí bez potĜeby bČžné obsluhy.
U Aera jsem byl vpravdČ pĜekvapen razancí nasávání
prádla a dopravy a pĜemýšlel, co udČlá vetché prádlo.
Aero lze nejrĤznČjším zpĤsobem pĜizpĤsobit potĜebám
prádelny a využívat kdekoliv, rĤznČ tvarovat, pĜekonávat vzdálenosti horizontálnČ i vertikálnČ atp. O pĜívod
rovného prádla k žehlení se stará zaĜízení Pick Up,
které existuje ve tĜech modifikacích (D, W a U) nebo
Futura BW 1900. S automatickým plnČním a vyprazdĖováním k zabudování do dČlicí stČny. Plní se shora známý a osvČdþený pĜivadČþ ErgoMat. Jeho nejzají- Americké sušiþe ADC Solaris mají velmi dobrý zvuk
velkoobjemovými vaky na visuté dráze a vyprazdĖuje po naklopení praþky þelnČ.
mavČjším provedením je zajisté ErgoMat Automatic, a malou spotĜebu energie.
INFORMÁTOR
INFO 5_06.indd Odd2:5
2007/6 str. 5
22.11.2007 13:36:43
Perchloretylen v Ïivotním prostfiedí
Toto nejobvyklej‰í ãistírenské rozpou‰tûdlo je fiadu let terãem neÏádoucího zájmu enviromentalistÛ,
zelen˘ch, ovlivnûné vefiejnosti (ne na‰í, té je to jedno) a následnû i politikÛ a legislativcÛ. Vyt˘ká se mu,
Ïe je zdrav˘ ‰kodliv˘ a snad i karcinogenní. Aã ãistírny zdaleka nejsou jeho nejvût‰ím spotfiebitelem,
jsou opakovanû stfiedem pozornosti, protoÏe vefiejnost s nimi bûÏnû pfiichází do styku. Léta jsem pfiesvûdãen, Ïe tlak na ãistírny není objektivní. VÏdyÈ je‰tû pfied 20 lety byly spotfieba PER na 1 kg textilií
v ãistírnách 6x aÏ 8x vy‰‰í neÏ dnes. Nûmecko v roce 1991 emitovalo do ovzdu‰í 64 000 tun PER, celá
Evropa v roce 1998, tedy o 7 let pozdûji, jen 50 00 tun. U nás se v 80. letech minulého století ãistilo asi
40 000 tun odûvÛ a poãítáme-li spotfiebu 12 %, ãinily emise z ãistíren kolem 5 000 tun PER. Podle
souãasn˘ch údajÛ MÎP, jsou emise z ãistíren v roce 2004 jen 47 tun, coÏ je zlomek pÛvodního mnoÏství!
Nikdo nemÛÏe upfiít odborníkÛm a prÛmyslu (vãetnû ãistírenství), Ïe dûlají v‰e, co je v jejich silách, aby
spotfiebu a úniky do Ïivotního prostfiedí co nejvíce omezili.
Legislativní tlak na PER vzniká proto, Ïe PER jako
chlorovaná organická látka se v pfiírodû nevyskytuje anebo jen zcela v˘jimeãnû a je tedy produktem chemického prÛmyslu. Proti takov˘m látkám chybí v pfiírodním
prostfiedí eliminaãní rozkladné mechanismy. Navíc PER
je rozpustn˘ v tucích a hromadí se v tûle, coÏ pro Ïivoãichy (a lidi) nebezpeãí toxicity zvy‰uje.
Z hlediska evropsk˘ch pfiedpisÛ (EC 67/548) je PER
látka zdraví ‰kodlivá, nebezpeãná pro Ïivotní prostfiedí,
která mÛÏe zpÛsobovat nevratné ‰kody na zdraví. Je
‰kodlivá pro vodní organismy a ‰kodlivé pÛsobení ve
vodû mÛÏe b˘t dlouhodobé. Je fiazena mezi karcinogeny
3. (nejslab‰í) kategorie a její pÛsobení tedy musí b˘t sledováno. âeská legislativa ‰kodliv˘ch látek toto hodnocení v podstatû pfiebrala.
Co se tedy dûje pfii chemickém ãi‰tûní? Na vyãistûní
1 kg ‰atstva potfiebujeme asi 5 litrÛ (8 kg) PER. Norma
spotfieby povoluje spotfiebu 20 g/kg, coÏ znamená Ïe vût‰ina PER se do obûhu vrátí. Tûchto 20 g je maximem
u moderních strojÛ a také legislativní hranice. U star‰ích
strojÛ mÛÏe b˘t skuteãnost vy‰‰í 30-50 g a spojena s problémy, jak tuto vy‰‰í spotfiebu vykázat. Docela ale chápu provozovatele ãistíren, Ïe pfii souãasn˘ch marÏích
nemají prostfiedky na obmûnu strojÛ. Co se s tûmi
20 g dûje? Pfiedev‰ím asi 60 % odejde jako emise do
vzduchu, zbytek je vázán v destilaãních kalech a ve zbytcích z filtrÛ a zanedbatelné mnoÏství zÛstane v ãi‰tûném
zboÏí a kontaktní vodû. Údaje o tom, kolik PER uniká
do vzduchu a kolik zÛstává v kalech se u rÛzn˘ch autorÛ hodnû li‰í - zfiejmû závisí na podmínkách hodnocení.
Podle Uni Kassel potfiebujeme dále k vyãistûní 1 kg 0,54
kWh elektrické energie, 0,34 kWh tepla v páfie, 3-5 ml
pomocn˘ch látek a vznikne 10-30 g destilaãních kalÛ.
Jak˘ je osud PER ve vzduchu? Existuje obecn˘ názor
(BUA 1994), Ïe 65 % aÏ 70 % z prodan˘ch rozpou‰tûdel unikne do vzduchu. V jiÏ zmínûném pfiípadû Evropy
onûch 50 000 tun roãnû. PER se v atmosféfie odbourává
fotochemicky (je tedy souãástí fotochemického smogu)
a na odbourání se podílejí radikály OH. Poloãas rozpadu závisí na jejich koncentraci, teplotû a intenzitû záfiení. Podle BUA 1994 je to 2-23 t˘dnÛ, podle jin˘ch pramenÛ (ESCA 2000) 5-6 mûsícÛ. Rozklad tedy trvá dlouho. Rozkladn˘mi meziprodukty jsou tetrachloretenperoxid a tetrachloracetylchlorid. AÏ pfii vysok˘ch
teplotách nad 150 C° (coÏ v atmosféfie nepfiichází do
úvahy, pfii svafiování potrubí ale ano) jsou pfiím˘m oxidaãním produktem chlorovodík a fosgen. Uvedené kyselé oxidaãní produkty jsou sráÏkami vym˘vány z atmosféry do pÛdy a povrchov˘ch vod. PER tedy pfiispívá ke
kysel˘m de‰ÈÛm.
Ve vodû je PER velmi málo rozpustn˘ (pfii 20 C ° se
rozpustí v 1 l vody jen 0,16 g PER) a stejnû tak je v PER
málo rozpustná voda (pfii 20 C ° se v 1 kg PER rozpustí
0,072 g vody). Rozpustnost roste s teplotou. Pokud vnikne kdekoliv do vody více PER, usadí se na nejniωím
místû toku, nádrÏe, potrubí a vytvofií zde dlouho
pfietrvávajíc loÏisko. Ve vodû se totiÏ PER odbourává
pomalu a v hluboké, stojaté a neprovzdu‰Àované vodû
je poloãas rozpadu nûkolik (6) let. Na rozkladu PER se
podílejí anaerobní bakterie. Ty se mohou na pfiítomnost
PER adaptovat a poté jejich schopnost odbourávat PER
mnohonásobnû vzroste - men‰í koncentrace PER odbourají jiÏ bûhem nûkolika dní a jsou vyuÏitelné pro ãistûní odpadních vod s PER zátûÏí. Rozklad PER bakteriemi aerobními (tedy tûmi, které potfiebují k Ïivotu kyslík) není popsána. V 80. letech minulého století, byly
provedeny anal˘zy povrchov˘ch vod na pfiítomnost PER
a zjistilo se, Ïe PER ve vodách v mûfiitelném mnoÏství
je: napfi. v pobfieÏních vodách oceánÛ 0,01-0,15
mikrogramÛ/litr. Ve vodních tocích podle studia BUA
1994 byly hodnoty vy‰‰í 0,50-1,50 mikrogramu/litr. Jiná
studie z 90. let minulého století uvádí koncentraci PER
v Severním mofii 0,01-0,40 mikrogramÛ/litr a v fiekách
tekoucích do tohoto mofie 0,01-0,90 mikrogramÛ/litr.
Podle tûchto mûfiení se zdá, Ïe PER je opravdu látkou
v‰udepfiítomnou. To ostatnû potvrdilo i mûfiení koncentrací v ovzdu‰í velk˘ch mûst. Namûfieny byly koncentrace kolem 5 ppb (5 tisícin mg/m3 vzduchu). To je
koncentrace samozfiejmû velmi nízká, nicménû mûfiitelná. TotéÏ co pro PER platí i pro jiné chlorované látky
(pesticidy), ty jsou ov‰em mnohem toxiãtûj‰í. PER je
toxick˘ pro vodní organismy, plankton i ryby. Limit pro
pitnou vodu byl udáván na 0,01 mg/l a postupnû je zpfiísÀován. V kaÏdém pfiípadû mÛÏe 1 kg PER znehodnotit
100 000 m3 pitné vody nebo více. PER do vody zkrátka
nesmí! O tom se pfiesvûdãili pfie lety v západoslovenské
Ilavû. Tam u ãisticího stroje Spezima 12 pronikl z
chladicího okruhu pracovní nádrÏe pfii poklesu tlaku
vody PER do vodovodní sítû. Velké sídli‰tû bylo
mnoho dní bez vody, protoÏe zbavit ãlenitou potrubní síÈ
rozpou‰tûdla byl úkol nesnadn˘ i pro ojedinûlost situace, se kterou nebyly Ïádné zku‰enosti.
V pÛdû je PER mnohem pohyblivûj‰í neÏ voda. DÛvodem je povrchové napûtí (32 mN/m) ménû neÏ poloviãní proti vodû (72 mN/m) a také men‰í viskozita (pfii 20
C ° 0,88 cP proti 1,00 cP vody). V pÛdû se proto ‰ífií v‰emi smûry 5-6x rychleji neÏ voda a proniká i betonem,
zdivem, omítkou. V 80. letech minulého století se fie‰il
oÏehav˘ pfiípad v b˘val˘ch KS PlzeÀ - jih se sídlem v Pfie‰ticích. Tam naivnû jímali vodu ze sprchov˘ch kondenzátorÛ ãisticích strojÛ Trimor do bûÏné studny tak dlouho, aÏ se na dnû vytvofiila asi 80 cm vrstva PER. Ten pronikl do podzemí v okolí a nakonec zamofiil studny
v rodinné zástavbû vzdálené nûkolik set metrÛ. Vyvolan˘
poprask byl obrovsk˘ a vedl nakonec i k zániku podniku, protoÏe asanaãní práce stály miliony. PfiibliÏnû ve
stejném období zjistili v Mnichovû, Ïe jsou chlorovan˘mi rozpou‰tûdly zasaÏeny obrovské zásoby kvalitní pitné vody pod mûstem v hloubce 60 aÏ 100 m. PÛvodcem
zneãi‰tûní by strojírensk˘ prÛmysl a odma‰Èování kovov˘ch souãástí v TRI a PER. Za pozornost stojí hloubka,
do jaké rozpou‰tûdla pronikala. Staré PER zátûÏe jsou
v pÛdách pod b˘val˘mi ãistírnami pofiád a je ‰tûstím, Ïe
je nikdo pfiíli‰ nezkoumá.
Je-li PER v Ïivotním prostfiedí, dostává se i do tûla.
Hrátky s patenty
Zaãínají u kaÏdého nového modelu praãky, pfiedev‰ím
tunelové. Tyto praãky jsou drahé ve v˘voji i ve v˘robû
a úspû‰ná patentová ochrana originálních technick˘ch fie‰ení blokuje konkurenci. Ta se samozfiejmû snaÏí v‰emi prostfiedky originalitu patentovan˘ch fie‰ení zpochybnit a hledá
jiná technická fie‰ení patenty obcházející. V Evropû dnes, kromû patentového práva jednotliv˘ch zemí, existuje i patentové právo platné pro ãlenské zemû EU. Pokr˘vá nároky autorÛ ve v‰ech ãlensk˘ch zemích EU. UplatÀování patentov˘ch
pfiihlá‰ek je spojeno nemal˘mi registraãními poplatky - ty
jsou tak velké, Ïe finanãnû slab‰ím vynálezcÛm znemoÏÀují
registraci a ochranu. Rozhodnû nejv˘znamnûj‰ím pfiípadem
ãeského svûtového vynálezce, kter˘ nena‰el ochranu svého
autorství (také ov‰em z politick˘ch dÛvodÛ) byl akademik
Wichterle a jeho objev gelov˘ch akrylátov˘ch oãních ãoãek.
Dnes jejich dobrodiní vyuÏívají stamiliony lidí buì jako ãoãky nahrazující br˘le nebo ãoãky voperované do oka pfii ‰edém
zákalu. Za tento geniální objev nevidûl nበobjevitel ani korunu, aã pfii fiádném zúfiadování by licenãní poplatky ãinily desítky a snad i stovky milionÛ dolarÛ! Nejen pro autora, ale také
pro Akademii vûd a republiku.
Ale vraÈme se k praãkám. Ke konstrukci Power-Transu
firmy Kannegiesser bylo v roce 2002 publikována pfies 10
patentov˘ch pfiihlá‰ek. T˘kaly se napfi. v˘kyvného uloÏení
bubnu, dolního pfiesunu prádla, zadrÏení láznû pfii pfiesunu,
horního pfiesunu prádla, pfiípojné skfiínû na vnûj‰ím bubnu,
recyklace lázní, mûfiení hladin atp. Konkurence samozfiejmû okamÏitû vystartovala s námitkami. Ty se t˘kaly buì
dÛkazÛ, Ïe nejde o pÛvodní fie‰ení: napfi. u horního pfiesunu
2007/6 str. 6
prádla námitky znûly, Ïe podobn˘ pfiesun byl patentován jiÏ
dfiíve pro firmu Pharmagg, Mitsubishi, Poensgen nebo
Lavatec. Jin˘ druh námitek dokazuje, Ïe navrhované fie‰ení bude nefunkãní, nebo pfiinese v˘razné nedostatky, tfieba
automatické nastavování hladin bude pfiíli‰ drahé a bude
zdrojem technick˘ch potíÏí. Také se dokazuje, Ïe navrhované fie‰ení nov˘m vÛbec není a je pouÏíváno jiÏ desítky let
pfii jin˘ch aplikacích, napfi. nepfiím˘ ohfiev nádrÏe na recyklovanou vodu nebo parní d˘zy, které pr˘ navíc budou velmi hluãné.
Kontra a rekontra vede nevyhnutelnû ke sloÏit˘ch soudním sporÛm.. Trvají dlouho a stojí mnoho penûz. Soudy
vyÏadují desítky odborn˘ch expertíz a znaleck˘ch posudkÛ a kaÏd˘m stáním se proces prodluÏuje a prodraÏuje.
Tyto patentové spory mohou vést jen opravdu bohaté firmy se siln˘m právním zázemím a v˘sledek zdaleka nemusí odpovídat vynaloÏen˘m nákladÛm. Spory zákazníky
nemusí zajímat: chtûjí po právu fie‰ení funkãní, technicky
dokonalé a levné, bez ohledu na patentová práva. Jediní,
kdo si z patentov˘ch práv nedûlají vÛbec nic, jsou âíÀané.Bezosty‰nû napodobují cokoliv co se jim zamane. Napfi.
ãisticí stroje Boewe nebo italskou Ïehlicí techniku. âekám
jen, kdy se na trhu objeví tunelová praãka kopírující osvûdãen˘ model renomovaného svûtového v˘robce. Poku‰ení
doléhající na ãínské plagiátory musí b˘t vzhledem k prádelenskému boomu spojenému s pfiípravou olympijsk˘ch
her, vpravdû obrovské. Brzdou je zfiejmû jen nedostateãné
technologické zázemí zainteresovan˘ch firem. Tunelové
praãky nelze vyrábût v zámeãnické dílnû.
-izk-
Nejãastûji d˘cháním, ménû ãasto prÛnikem pfies pokoÏku a v˘jimeãnû poÏitím s potravinami ãi nápoji. Problém
je v tom, Ïe je dobfie rozpustn˘ v tucích a ukládá se tedy
v tukov˘ch buÀkách tûla a vyluãuje jen velmi pomalu.
Vliv na lidské zdraví závisí na mnoÏství, které se dostane do tûla. Pfii vdechování tedy na koncentraci PER ve
vzduchu a délce a frekvenci expozice. V pracovním prostfiedí je nejvy‰‰í pfiípustná koncentrace jednorázová 750
mg PER/m3 vzduchu a prÛmûrná 250 mg PER/m3
vzduchu. Jsou-li ãisticí stroje v pofiádku vím z vlastní
zku‰enosti, Ïe lze limity dodrÏet a hygienou namûfiené
hodnoty jsou vesmûs niωí. Technick˘ stav strojÛ ov‰em
není radno podcenit. Kdysi jsem ãetl, Ïe pfii jedné kapce
PER z netûsnosti kaÏd˘ch 5 sekund vyteãe z nádrÏe 4,5
l PER/24 hodin a 135 litrÛ (=216 kg/mûsíc).
Pfii 20 C ° obsahuje nasycen˘ vzduch 150 g PER/m3,
tedy uniknuv‰í mnoÏství vytvofií pfii dokonalém odpafiení témûfi 1500 m3 nasyceného vzduchu za mûsíc. Bereme-li do úvahy, Ïe hraniãní hodnota pro velmi siln˘ dráÏdiv˘ úãinek PER a mdlobu je kolem 5 g/m3 vzduchu,
mÛÏe vzduchu o této koncentraci vzniknout za mûsíc
pfies 40 000 m3! I kdyÏ jde o úvahy teoretické, stojí za
zamy‰lení.
Nejvy‰‰í koncentrace se v ãistírnû namûfií pfii vykládání ze stroje. Tento úkon ale trvá krátce, 30-50 sek a
vy‰‰í koncentrace je jen v nejbliωím okolí vykládacího
otvoru. MÛÏe (podle nûmeck˘ch pramenÛ) dosáhnout
800 mg PER/m3 vzduchu. Ve vzdálenosti 2 m od stroje,
1 minutu po otevfiení byla namûfiena koncentrace jen
max. 300 mg PER/m3 vzduchu. V ãasovém prÛmûru
smûny namûfiili Nûmci v ãistírnách stfiední koncentraci
nanejv˘‰e 10 mg PER/m3 vzduchu a VÚ Hohenstein
(1996) v dobfie vybaven˘ch ãistírnách dokonce jen 2 mg
PER/m3 vzduchu. Zdá se tedy, Ïe vysok˘ch koncentrací v pracovním prostfiedí ãistírny se nemusíme obávat.
Limity pro pracovní prostfiedí v ãistírnách se postupnû zpfiísÀují a nejsou jednotné. Pro Nûmecko t. ã. (2007)
platí maximální pracovní koncentrace jednorázová 50
ppm (345 mg PER/m3). Podle American Conference of
Gov. Industr. Hygienist je povolená stfiední (8hodinová)
expozice 25 ppm (173 mg PER/m3) a krátkodobá
(15minutová) 100 ppm (690 mg PER/m3). Podle OSHA
(Occupational Safety and Health Administration) jsou
povolené limity vy‰‰í: 100 ppm (8hodinová), 200 ppm
(akceptovateln˘ strop) a 300 ppm (akceptovateln˘ maximální limit). S v˘vojem limitÛ lze poãítat i u nás. Pfii
diskusi o limitech je vhodné pfiipomenout, Ïe alkohol v˘raznû sniÏuje sná‰enlivost vÛãi PER
a v ãistírnách je naprosto zakázán alidé se sklonem k popíjení nesmí b˘t vãistírensk˘ch provozech tolerováni. Úãinky PER na lidsk˘ organismus jsou obecnû známy a tedy
jen struãná rekapitulace: pfii d˘chání nevolnost, závratû,
bolesti hlavy, opojení, bezvûdomí, smrt. Pfii del‰ím styku
Semináfi k mokrému ãistûní
Uspofiádala firma Elektrolux v Berlínû. Dvoudenní
‰kolení bylo zamûfieno na mokré ãistûní na novém stroji firmy Lagoon. Technologie ãistûní byla vyvíjena ve
spolupráci se zpracovateli vlny se zamûfiením na ãistûní právû vlnûného zboÏí a na tento sortiment dostala
zvlá‰tní oprávnûní Woolmark. Kromû vlnûn˘ch v˘robkÛ a smûsí s obsahem vlny lze ãistit také hedvábí, smûsi s chemick˘mi vlákny, sametové a saténové v˘robky, pigmentové potisky, vloãkované textilie a textilie
povrstvené (povrstvené PVC, PU, gumou a voskov˘mi nánosy) tedy vesmûs sortimenty, se kter˘mi si ãistírny neví rady, protoÏe jsou zdrojem potíÏí. Lze také
úspû‰nû ãistit imitace koÏe‰in, membránové zboÏí,
v˘robky s frontální fixací a také jednobarevné usnû.
âtenáfii, ktefií se zúãastnili semináfie KovosluÏby
v Jihlavû 13.-14 dubna 2007, si jistû vzpomenou, Ïe jde
vesmûs o sortimenty velmi problematické, o kter˘ch
mluvila paní Stejskalová.
Na semináfii také zaznûla kritika symbolÛ údrÏby,
které nejsou v mnoha pfiípadech pro údrÏbu smûrodatné (coÏ potvrzuje i na‰e praxe). Zaznûlo doporuãení
lépe si v‰ímat sloÏení textilie, které je také na visaãce
uvedeno a rozhodovat se podle skladby textilie.
Systém Lagoon od Electrolux se skládá z praãky
a su‰iãe. Do praãky jsou dávkovány tfii prací a pomocné prostfiedky, samozfiejmû zcela automaticky podle
zvoleného programu. Délka cyklu je 25-30 minut, su‰í
se pfii teplotû pouh˘ch 35 C °. Plnûní praãky je 50 %
proti jmenovitému. K Ïehlení doporuãuje firma studen˘ Ïehlicí stÛl s odsáváním a pfii Ïehlení plá‰ÈÛ a sak
figurinu. Oboje zafiízení Electrolux dodává, takÏe
zákazník mÛÏe mít úpln˘ komplet pro mokré ãistûní.
V˘sledkem spolupráce mezi Elektroluxem a Woolmarkem je skuteãnost, Ïe stroje Lagoon budou oznaãeny vlnûnou peãetí, jako potvrzení certifikace k údrÏbû vlnûn˘ch v˘robkÛ. Naopak v˘robky Woolmark
budou v budoucnu oznaãovány symbolem pro mokré
ãistûní. Pro spotfiebitele budou tato oznaãení garancí,
Ïe i vlnûné v˘robky lze vhodnû profesionálnû udrÏovat.
Jistû stojí za zmínku, Ïe v ãase psaní tohoto pfiíspûvku se ãistírna mfs s. r.o. v Pfiíbrami rozhodla také pro
soupravu Lagoon. S technologií mokrého ãistûní má jiÏ
nûkolikaleté zku‰enosti a je s ní nadmíru spokojena. Je
jisté, Ïe Lagoon je lákavou alternativou k dosud velmi
cenûné technologii Miele-Kreussler.
-izk-
s pokoÏkou odma‰tûní, vysu‰ení, podráÏdûní, po‰kození. Pfii poÏití tûÏké podráÏdûní a po‰kození Ïaludku. Pfii
zasaÏení oãí prudké podráÏdûní oka.
Pfiedmûtem neutuchajících debat v posledních 20
letech je moÏná karcinogenita PER. Autoritativní americká EPA (Enviromental Protection Agency) klasifikuje PER jako moÏn˘ karcinogen s tlakem na zafiazení mezi
pravdûpodobné karcinogeny. Zmûna klasifikace
by postavení PER zhor‰ila. Faktem je, Ïe neexistuje Ïádná studie, která by karcinogenitu PER u lidí prokázala
aã tûchto studií existují stovky. Na pokusn˘ch zvífiatech
pfii vysokém dávkování zhoubné bujení vyvoláno bylo
(my‰i). Aplikovat tyto poznatky na lidské zdraví je ale
velmi odváÏné, protoÏe metabolické procesy v lidském
tûle jsou zcela odli‰né, stejnû tak hladiny tolerance atp.
Za souãasného stavu vûdy nelze mít karcinogenitu PER
za prokázánu.
PER je v ãistírnách pouÏíván jiÏ od roku 1931 a pfieÏívá nejdéle ze v‰ech rozpou‰tûdel. Poprvé byl vyroben
v závodû Wackler-Chemie v Jajce (centrální Bosna-Hercegovina) jiÏ v roce 1903 podle patentu firmy. Má tedy
bohatou historii, která zdaleka nekonãí. Odhaduji, Ïe
navzdory v‰em tlakÛm bude v praxi pouÏíváno je‰tû
nejménû 10 let, pravdûpodobnû v‰ak déle. Zatím totiÏ
stejnû hodnotná náhrada neexistuje a ãistírenství na
celém svûtû se zákazu brání. Oprávnûnû.
Ing. Zdenûk Kadlãík
PÒJâOVÁNÍ
PRACOVNÍCH ODùVÒ
Jedním z nejvût‰ích pÛjãovatelÛ v Nûmecku je firma DBL (Deutsche Berufskleider-Leasing GmbH).
Byla zaloÏena v roce 1974, sídlí v Zirnodorfu, má 2065
zamûstnancÛ, 283 servisních vozidel, 429 900 zákazníkÛ a obrat v roce 2005 161 mil. EUR. Kromû pracovních odûvÛ pÛjãuje i rohoÏe, ãisticí hadry, ochranné odûvy pro zvlá‰tní úãely a prostfiedky pro ãistûní
místností.
Tato firma mûla pfied ãasem tiskovou konferenci, na
které uvedla svoji pfiedstavu o budoucnosti sluÏby:
– potenciál pÛjãování v v Nûmecku a Evropû stále roste
– pro zákazníka je zajímavá jen atraktivní nabídka, která je neustále obnovována
– pozitivní je blízkost zákazníka a zejména ãast˘
styk s ním
– roste i trh rohoÏí, protoÏe v‰ak ceny klesají, je
tento nárÛst kompenzován cenov˘m poklesem
sluÏby. PÛjãování rohoÏí ãinilo 7, 3 % obratu
firmy. PrÛmûrná cena sluÏby je 4,54 EUR/rohoÏ
– klesá trh v oblasti gastronomie (hotely, restaurace) - proti roku pfiedcházejícímu o 4,6 %
– investice firmy ãinily v roce 2005 48 mil. EUR
tj. 30 % z obratu
– celkov˘ trh leasovan˘ch textilií pfiedstavuje
v Nûmecku 1,8 mld . EUR, z toho pracovní odûvy
720 mil. EUR tj. 40 %
– firma získala v roce 2005 2687 nov˘ch kontraktÛ, z toho 82 % zcela nov˘ch zákazníkÛ.
Nejvût‰ím z nich byl bavorsk˘ âerven˘ kfiíÏ,
kter˘ vybavil 3600 pracovníkÛ nov˘m a moder
ním pracovním obleãením.
-izk-
N ûco k normám
Kdysi jsme se v podnicích usilovnû odvolávali na
âSN a snaÏili se je dodrÏovat, protoÏe aÏ do konce roku
1991 byly závazné a Ïádn˘ technik se neopováÏil normy obejít. Dnes je situace zcela jiná. Technické normy
jsou obecnû nezávazné, a to platí pro cel˘ vyspûl˘ svût.
Vychází se z pfiedstavy, Ïe pokud chce v˘robce
(zhotovitel) pfiesvûdãit odbûratele o své kvalitû, musí
normy dobrovolnû dodrÏovat. Ve svém vlastním zájmu.
Norma se stává závaznou v jediném pfiípadû (a v praxi
je to pfiípad docela ãast˘): kdyÏ se na ni nebo její ustanovení odvolají dodavatel a odbûratel ve smlouvû. Ve
smluvních vztazích lze vyuÏívat i normy jiÏ zru‰ené,
pokud s tím úãastníci smlouvy souhlasí. Normy mají
nejen národní úãinnost (âSN), ale také evropskou (EN)
nebo mezinárodní (ISO, EC). V ãeské praxi se stále ãastûji uplatÀují evropské normy a ãeské normy se postupnû uvádûjí do souladu s nimi. V âR jsou hodnû známé
nûmecké normy DIN, které vydává Deutsches Institut
fuer Normung. Podniky nebo organizace mohou vydávat podnikové normy (PN) - pro nበobor jsou dÛleÏité PN, které vydává TZÚ Brno t˘kající se praní, provozu prádelen a textilií. Tyto normy by nemûly chybût
v Ïádné vût‰í prádelnû. Lze se na nû odvolávat pfii uzavírání smluv a není tfieba rozsáhle popisovat smluvní
okolnosti.
Informace o normách získáte na adrese www.cni.cz
a objednat si je mÛÏete v prodejnách norem, které jsou
ve v‰ech vût‰ích mûstech, nebo pfiímo v âNI, odbyt,
Hornomûcholupská 40, 102 04 Praha 10-Hostivafi, ã. t.
274 866 951. Aktuální informace o EN, ISO, IEC, DIN
atp. získáte na âNI Biskupsk˘ dvÛr 5, 110 02 Praha 1,
ã. t. 221 802 802. Platí zákonné ustanovení, Ïe âSN se
nesmí kopírovat. Sankce jsou vysoké. Osobnû povaÏuji
tento zákaz za nesmysln˘, protoÏe normy jsou mimofiádnû drahé (stovky aÏ tisíce korun) a pokud podnik
potfiebuje k ãinnosti napfi. tfii paré, proã by mûl platit tfiikrát!?
-izkINFORMÁTOR
NOVINKY OBORU (XXII)
Aroma textilie
PĜekotný vývoj textilnictví vyráží dech. Máme
textilie antistatické, baktericidní, protizápachové,
snímající tČlesné funkce, regulující teplotu tČla a kdo
ví jaké ještČ jiné. Mnohé z nich jsou již v obchodní
síti, jiné teprve ve vývoji. DĜíve nebo pozdČji se objeví
i v prádelnách/þistírnách s požadavky na údržbu.
Lépe vČdČt nČco o nich pĜedem.
Dnes chci þtenáĜe seznámit s aroma textiliemi. Navazuji na tzv. aromaterapii. Slovo je odvozeno z Ĝeþtiny
a znamená péþi pomocí vĤnČ. VĤni vnímáme þichem a je
to první ze smyslĤ, který funguje u kojencĤ. UmožĖuje
jim vnímat svČt kolem a tato schopnost zĤstává zachována až do smrti. ýichové centrum je umístČno v horní þásti
nosní dutiny a na pĜibližnČ pČti centimetrech þtvereþních
je natČsnáno kolem 10 mil. þichových bunČk. Každá má
deset až dvacet smyslových vláskĤ na nichž se usazují
molekuly aromatických látek. K þichovému vjemu staþí
nepatrná koncentrace desetimiliontiny gramu. ýlovČk
dokáže rozlišit kolem 10 000 pachĤ. NepĜíjemné zneklidĖují, signalizují nebezpeþí, pĜíjemné zlepšují náladu,
uklidĖují psychiku, ovlivĖují mozkovou þinnost, schopnost soustĜedČní i vztahy k jiným lidem. ýichové buĖky
pĜivádČjí s vĤnČmi a pachy spojené vzruchy pĜímo do
mozku. Ten vonné stimuly analyzuje a následnČ ovlivĖuje instinkty, projevy nálad, pamČĢ atd. Aromaterapie
je léþebná a harmonizující metoda s obrovskou tisíce
let starou tradicí. Holdovali jí staĜí EgypĢané, národy
Východu, tradice se udržují v Tibetu, Nepálu, Indii,
u mnoha þernošských a indiánských kmenĤ a rozšíĜila
se i do Evropy. SamozĜejmČ aromaterapii nelze využít
k léþení závažných chorob, ale jde o léþbu podpĤrnou
zmírĖující potíže. Je holistickou léþbou beroucí do úvahy stav tČla, mysli i ducha þlovČka, jeho životní styl,
dietní návyky atp. Je léþbou pĜírodní, protože využívá
jen pĜírodní látky tj. rostlinné a éterické oleje. Éterické (esenciální) oleje jsou vysoce vonné esence získané
z rostlin. Jsou tČkavé a rychle se odpaĜují. V rostlinách je
jich málo, ale vĤnČ velmi výrazná. Skládají se ze stovek
chemických látek, které vzájemnČ harmonicky spolupĤsobí. PĤsobení je proto komplexní a mnohostranné, když
dovednou ovlivĖovat funkci nervĤ, zažívání, psychiku
atp. Éterických olejĤ je popsáno na 800. PĜi léþbČ se oleje vstĜebávají pokožkou a pĜecházeji do krevního obČhu
a dále do tČla. V krvi jsou dokazatelné již po 3 minutách pĤsobení, plný úþinek se rozvíjí asi po pĤl hodnČ
a trvá rĤznČ dlouho (hodiny i dny). Oleje mají úþinky
uklidĖující i stimulþní, harmonizaþní, odstraĖují napČtí
atd. PĜi aromaterapii léþíme vĤní vnímanou nosem i substancemi pĜecházejícími pĜes pokožku do tČla. TČmi jsou
rostlinné oleje, tuky, balzámy, vosky. Léþbu lze doplnit
jinými principy pĜírodní léþby (masáže, cviþení, životospráva, dieta atd).
Jen pro zajímavost pĤsobení nČkterých éterických
olejĤ:
- z borovicového jehliþí: dezinfekþní, uvolĖující
spasmy, zmírĖující kašel
- z cedrového dĜeva: protizánČtlivý, antiseptický,
uklidĖující, stahující
- þesnekový: bakteriostatický, antisklerotický, posilujíc krevní obČh, snižující krevní tlak
- hĜebíþkový: dezinfekþní, antiseptický, lokálnČ znecitlivující
- petrželový: lehce povzbuzující, afrodisiakální atd.
Klasickými prostĜedky aromaterapie byly oleje,
balzámy a masti. Aplikovaly se natíráním, mazáním,
masáží, koupelemi. Léþba byla pĜíjemná, ale nároþná na
þas i peníze. To nevadilo starovČkým monarchĤm, ale
modernímu stále spČchajícímu obþanu 21. století, ano.
Ten chce léþbu rychlou, pohodlnou a levnou. K ní se
jako nosiþ aroma látek pĜímo nabízí textilie. PĜedstavte
si, že veþer obleþete aroma pyžamo a lehnete do aroma
lĤžkovin. Spíte pĜíjemným hlubokým spánkem. Ráno se
Servis
technologického zaĜízení
chemických þistíren odČvĤ
a poradenská služba
KAREL
ŠINDELÁġ
Tel./fax:
+420 271 721 693
Mobil:
+420 603 842 900
Moskevská 53/268
101 00 Praha 10
INFORMÁTOR
INFO 7_06.indd Odd1:7
pĜestrojíte do aroma košile, aroma slipĤ, uvážete aroma
vázanku. Celý den je milý a pohodový, v obláþku nevtíravé vĤnČ. Dnes fikce, zítra skuteþnost.
Výzkumníci stojí pĜed problémem, jak se vyrovnat
s požadavky na aroma textilie. Ty nejdĤležitČjší jsou:
- pĜimČĜený aromaterapeutický úþinek
- stálost tohoto úþinku neovlivnČná skladováním, užíváním
- trvanlivost úþinku co do þasu užívání výrobku
- zádržovost úþinku – tím se rozumí, že vĤnČ musí
vydržet i když se výrobek bude prát, žehlit atp.
Zdá se, že jediné Ĝešení je uzavĜení aromalátek do
milionĤ nepatrných mikrokapslí, které se zakotví
v textilií. ObyþejnČ jsou kulovité. S technologií již zkušenosti jsou neboĢ existují teplotu regulující odČvy (vČtrovky) s miliony mikrokapslí, ve kterých je látka stĜídavČ tající (tím teplo odebírá) a tuhnoucí (teplo uvolĖuje).Tyto mikrokapsle jsou pevné a nepropustné. U aroma
textilií musí naopak kaple vĤni postupnČ a pravidelnČ
uvolĖovat. TĜeba tak, že stČny se budou bortit þi praskat
vlivem tlaku teploty, svČtla nebo stárnutí a úþinná látka
bude postupnČ z kapslí unikat. Mikrokapsle mĤže být
také opatĜena mikrootvory, ze kterých bude substance
postupnČ pronikat na pokožku. Tvrdým požadavkem
NOVINKY OBORU (XXIII)
Technologie RFID
Identifikaþním technologiím bude vČnována jedna
z Prádelenských kapitol, ale než pĜijde Ĝada na její uveĜejnČní, alespoĖ tato úvodní informace pro naše þtenáĜe.
PĜestavte si automobilku. Každá surová karoserie dostane
þip a ten provází automobil po dobu celé jeho životnosti.
Jsou v nČm zaznamenány technické komponenty, informace o motoru, vybavení. Nezpochybnitelná identifikace vozidla! Nebo si pĜedstavte firmu, která v obrovských
sériích dodává lékaĜĤm umČlé zuby a zhotovuje protézy.
Se stoprocentní jistotou musí být zaruþeno, že horní a
dolní þást protézy patĜí k sobČ. Problém identity vyĜeší
þipy, které lze spolehlivČ odþítat i pod nánosem pryskyĜice. Velké mČsto má v parcích tisíce stromĤ. Pokud na
každý umístíme þip, mĤžeme trvale posuzovat stav stromĤ, navíc vložit informaci o pĤdním složení a potĜebách
hnojení, o Ĝezu atp. PĜedstavte si obrovský sklad s tisíci náhradních dílĤ. PĜiĜadíme-li každému þip, vznikne
dokonalý evidenþní a vyhledávací systém informující o
pohybu skladu, skladových zásobách apod. SbČr odpadĤ
je þinnost nám dĤvČrnČ známá. PĜedstavte si, že všechny
popelnice oznaþíme þipem, svozový vĤz vybavíme automatickou váhou a þítaþem. PĜi vyprazdĖování se každá
popelnice zváží, zaregistruje a nic nebrání v zpoplatnČní
obþanĤ v závislosti na množství odpadu, který vyprodukovali. To je jen nČkolik pĜípadĤ použití þipĤ v životČ.
SprávnČji technologií RFID = radiofrekvenþní identifikace. NČkde na okraji se skromnČ krþí jako drobinka
z koláþe, technologie identifikace prádla pĜi pĤjþování.
Pojem „prádlo“ chápejme šíĜeji, identifikují se i mopy,
rohože, zdravotnické potĜeby pro operaþní sály, zvláštní
ochranné odČvy atd.
O tČchto identifikaþních systémech veĜejnost mnoho
neví. Naše nic a v zahraniþí zájem narostl poté co veliké
obchodní ĜetČzce (Metro, Walmarkt, Tesco) oznámily
postupný pĜechod z þárových kódĤ na RFID systémy.
ýipy se pĜitom vyrábí již od roku 1944, kdy byly nasazeny poprvé. Od roku 1944 do roku 2005 bylo prodáno celkem 2,397 miliard þipĤ, z toho nejvíce (1 mld.)
v automobilovém prĤmyslu a finanþnictví (670 mil.).
V roce 2005 bylo prodáno pĜes 600 mil. þipĤ a pro rok
2006 se oþekával prodej RFID systémĤ a s tím spojených služeb za 1,3 mld. USD, v roce 2007 znČl odhad na
3,7 mld. USD. NeuvČĜitelný rĤst odvČtví!
Systémy RFID se skládají z dvou þástí: z þipu (transpondéru, tagu), který je umístČn na lokalizovaném
pĜedmČtu a þítaþe (zapisovaþe) informace. NeoddČlitelnou souþástí systému je implementace odpovídajícího
software, který kromČ jiného musí zaruþit napojení na
podnikovou poþítaþovou síĢ (RFID brána). Data vložená
do þipu, lze na krátkou vzdálenost odeþítat pomocí elektromagnetického vlnČní nebo i pĜepisovat. Jsou to data,
která uživatel pĜiĜadí k identifikovanému objektu, anebo
jde o pevný kód jednoznaþnČ vázaný na urþitý objekt.
ýtecí (pĜepisovací) zaĜízení je podle velikosti þipu a
þtecí antény a také podle použité frekvence umístČno ve
vzdálenosti nČkolika centimetrĤ až metrĤ. Snahou je co
nejvíce þtecí vzdálenost zkrátit. O þtecí vzdálenosti rozhodují geometrické a elektrické vlastnosti þteþky a þipu.
Odþítání více þipĤ v poli jedné þteþky mnohonásobnČ þas
odþítání prodlužuje. Na délku odþítání má vliv rušení.
To je produkováno napĜ. motory frekvenþnČ Ĝízenými,
monitory s obrazovými trubicemi a záĜivkami. Pokud je
þip umístČn pĜímo na kovovou plochu, odþítací vzdálenost se také zmenšuje. PĜi nasazení více þteþek je nutné
peþlivé oddČlení pracovních kanálĤ nebo odstínČní.
ýip se skládá z vlastního mikroþipu, spojĤ a nosiþe
(obalu). Elektronický mikroþip je normálnČ zcela pasivní
(pokud nemá vlastní baterii – tu prádelenské þipy nemají
a jde o tzv. pasivní þipy) a ožívá až v elektromagnetickém poli þteþky. Ta indukcí dodává þipu potĜebné napČtí
a umožĖuje þtení dat. Identifikace je na þipu vložena do
diodové matrice. Diodové spoje jsou vypalovány laserovým paprskem. VýrobnČ není možné dodávat sekvence
nebo programování podle pĜání zákazníka – výroba ale
zaruþuje absolutní neopakovatelnost každé identifikace
þipu. Kapacita užitkové pamČti bČžného pasivního þipu
je 64 bitĤ. Velikost þipu závisí pĜedevším od velikosti
antény, což je maliþká cíveþka uvnitĜ. Anténu nelze
pĜíliš zmenšovat, protože v rozsahu UHF a HF klesá
s jejím zmenšováním výraznČ dosah. Spolu s anténou
je v obvodu þipu zapojen mikrokondenzátor, který spolu tvoĜí rezonanþní obvod. Ten je naladČn na frekvenci
þteþky. ZpĤsob pĜenosu dat je rĤzný, nejþastČji zátČžo-
vou modulací. Podle aplikací se þipy vyrábí v rĤzné
velikosti, tvarech a ochranných tĜídách. Obal je obvykle
z epoxidové pryskyĜice. Velikost þipu je rĤzná. Od tČch
nejvČtších na sbČrových kontejnerech ve tvaru krabice
až po nejmenší tzv. smart tags (smart labels). Jsou to
ultratenké þipy, které mají místo cívkové antény fólii. Tu
lze zpracovat jako papír a þip laminovat do papírových
nebo plastových vrstev a integrovat do etikety, þipové
karty atp. Tyto þipy jsou výrobnČ jednoduché a levné a
používají se od roku 2000. Lze je považovat za pĜechod
mezi þárovým kódem a þipem.
ýteþka typicky obsahuje vysokofrekvenþní modul
(vysílaþ a pĜijímaþ), ovládací jednotku a spojovací prvek
k þipu. Mnoho þteþek je opatĜeno také rozhraním (RS
232, RS 485), které dovolují pĜesun dat do jiných systémĤ (PC).
RFID pracují s elektromagnetickým vlnČním podobnČ jako audio nebo video pĜenosová zaĜízení. Jsou
podobným zpĤsobem i klasifikována a v žádném pĜípadČ nesmí rušit stávající zaĜízení, pĜedevším pĜíjem radia,
TV, radiovysílání policie, záchranné služby atp. A také
mobilní telefony. U tČchto zaĜízeních je nejdĤležitČjším
parametrem frekvence. Pro RFID systémy jsou vyhrazeny frekvence rezervované pro prĤmyslové, vČdecké
nebo medicínské aplikace, mezinárodnČ oznaþované
jako ISM nebo SRD. Pracovní rozsahy RFID mohou
být tyto:
- nízkofrekvenþní (119-148,5 Hz), typicky 125 kHz,
rozsah LF. Délka vlny v tomto pásmu je 2400 metrĤ a
první prádelenské þipy pracovaly vesmČs s touto frekvencí. Odþítací vzdálenost je do 1 m, spíše však jen 2040 cm. PĜenosová vzdálenost je tedy malá a stejnČ tak
hodnota pĜenosu dat. Rušení je ale menší. S þipy s touto
frekvencí se kdysi zaþínalo a i dnes jsou nejrozšíĜenČjší,
napĜ. pro pĜístupové karty
- vysokofrekvenþní, rozsah HF, 13,56 Mhz. Délka
vlny je 22 m. Cívky þipĤ mají menší poþet závitĤ, jsou
menší a levnČjší. PĜenos dat je rychlejší. Tato frekvence
se hodnČ používá pro karty na identifikaci osob a nyní již
také v prádelenství
- ultravysoká frekvence, 868 Mhz, rozsah UHF, délka vlny 35 cm. ýtecí vzdálenost je vysoká, 3-6 m pro
pasivní þip, pĜenos dat velký, nedochází k pĜesahĤm
frekvence. Protože pĜenos energie polem je u této frekvence nízký, uplatĖují se lépe s vlastní baterií. Ta zaruþuje opravdu velký dosah. V tomto pásmu je zmateþná
situace patentová, když bylo podáno na 2000 patentĤ a
bude dlouho trvat, než se patentové nároky vyjasní. Tyto
þipy se používají napĜ. v mýtných systémech a pro identifikaci nákladních aut a vagonĤ
- rozsah mikrovln, 2,4 Ghz, délky vlny 12 cm. Dosah i
pĜenos informací je vysoký. Optimální jsou þipy s vlastní baterií.
ObecnČ platí, že pĜenos dat je tím rychlejší, þím je
vyšší frekvence. Rychlý pĜenos dat je dĤležitý, když
napĜ. odþítáme prádlo v poþtu nČkolik set kusĤ ve vaku
(pĜi pĜíjmu). I tak trvá pĜíjem a þtení vaku minutu a
déle. PĜekrýváním vysílaných a odražených vln dochází k rušení, u vyšších frekvencí k silnČjšímu. Dochází
i k vyšším ztrátám víĜivými proudy dopadem záĜení
na kovové vodivé plochy. To je dĤležitý argument pro
prádelenské þipy s nižšími frekvencemi – v prádelnČ
je kovových ploch mnoho. Za zmínku stojí i absorpce elektromagnetického vlnČní nevodivými materiály
s vysokou dielektrickou konstantou. OpČt platí, že þím
je stálost v praní – zatím dosažená životnost je asi 30
cyklĤ, ale kapsle mnohem hĤĜe snášejí tepelné procesy
(žehlení).- Kapsle jsou na textilií fixovány chemickými
pojivy. Fixace musí kromČ jiného odolávat mechanickému úþinku praní.
Aroma textilie jsou zatím ve vývoji, ale ten je neuvČĜitelnČ rychlý a není daleko doba, kdy budeme v obchodech kupovat aroma kravaty, ponožky, spodní prádlo,
lĤžkoviny, šaty i obleky. Výroba tČchto sofistikovaných
textilií je také jednou z cest pro pĜežití evropského textilního prĤmyslu trpícího tvrdou asijskou konkurencí.
RozšiĜující se trh tČchto neobvyklých textilií mČ utvrzuje ještČ v jednom pĜesvČdþení: teploty praní se budou
neustále snižovat, protože tyto textilie vyšší teploty praní nesnesou.
-izkvyšší frekvence, tím i vyšší pohlcování. Vysokou dielektrickou konstantu má voda a omezuje použití vysokých
frekvencí k þipování zvíĜat (živé tkánČ obsahují mnoho
vody) a také v prádelenství k identifikaci mokrého prádla. KromČ frekvence je dĤležitým pojme i šíĜka pásma,
vysílací výkon v þase, modulace a zpĤsob práce þteþek
atp. RFID je tedy složitý technologický komplet a proto
se kupuje v balíku s celým hard- a softwarem. RozhodnČ
si nemyslím, že je v silách prádelny zavést tento systém s tím, že nakoupím jen þipy. Projekt RFID systému
vyžaduje rozsáhlé know-how o oblasti použití, datových
rozhraních, formách a vlastnostech transpondérĤ, elamg.
snášenlivost atp. V prádelnČ (a v prĤmyslu vĤbec) nejde o žádné „plug and play“. Je tĜeba si nechat poradit, i
když to není zadarmo.
DĤležitým aspektem v RFID technologiích je standardizace. V EvropČ se nyní na ní intenzivnČ pracuje amá
Ĝadu aspektĤ: standardy pro rozhraní, použití, datamanagement, testování, radiové pĜedpisy atd. Nejde o nic jednoduchého, v oblasti je již 76 norem evropského dosahu.
NČkteré hotové, jiné v návrhu a ještČ jiné v ediþním plánu. Situace komplikuje skuteþnost, že neevropské zemČ
(USA, Kanada, Japonsko, ýína, Singapur atd.) pĜijímají
jiné pĜedpisy, mají jiné šíĜky pásem, jiné frekvence atd.
docílit pĜeshraniþní kompatibilitu není vĤbec jednoduché. Platí to i pro prádelenství.
Zatím jsme hovoĜili jen o pasivních þipech,
neboĢ právČ ty jsou pro náš obor typické. Existují, ale i þipy aktivní s vlastní baterií. Mají mnohem vČtší odþítací vzdálenost, životnost až 7 let, ale
3-4násobnou cenu proti þipĤm pasivním. SamozĜejmČ
by mohly být využiti i v prádelenství. Aktivní þipy mají
i mnohem vČtší pamČĢ, s jistotou 264 bitĤ a až 32 kbytĤ.
Existují také þipy, do jejichž elektronické pamČti EEPROM lze data vkládat, odþítat, mazat a opČt vkládat. Po
dobu životnosti se mohou pĜepisovat až 100 000krát.
Cenu þipĤ nelze jednoznaþnČ stanovit. Kdysi se blížila
1 USD, poté došlo ke slevování. Je závislá od druhu þipu,
jeho velikosti a urþení, citlivosti, frekvenci, fyzikální
odolnosti atd. a také od sériovosti, odebíraném množství,
licenþních poplatkĤ atd. K cenČ þipĤ je tĜeba pĜipoþítat
další náklady na hardware, software a také middle-ware
pro komunikaci s jinými složkami systému.
V souvislosti s RFID systémy vystupuje stále naléhavČji problematika ochrany dat. To platí vždy, obsahuje-li
þip informace vztahující se k urþité osobČ. ZásadnČ platí,
že dotþená osoba musí být informována pĜedem o použití dat a s použitím vyslovit souhlas. NepotĜebná data mají
být co nejrychleji vymazána. JeštČ pĜed nasazením systému RFID by mČl být zpracován koncept ochrany dat
a bezpeþnosti systému pĜed únikem informací. PĜiznám,
že mi není zcela zĜejmé, jak posuzovat RFID systém
pĜi identifikaci prádla z hlediska obsahu osobních dat,
neboĢ urþitá osobní data v systému jsou.
Co lze oþekávat od budoucnosti? Odborníci Ĝíkají,
že RFID systémy se budou dále rozšiĜovat do mnoha
odvČtví našich životĤ a že budou souþástí spoleþné infrastruktury pro komunikaci, kódování a zpracování atd.
Systémová integrace bude pĜesahovat hranice podnikĤ i
zemí. Identifikaþní systémy zasáhnou do každodenního
života lidí (smart košile, smart textilie, asistovaný život
atd.). Zpracovatelský software pro rozvíjející se procesní modely a jejich automatizaci bude stále mohutnČjší.
Bude spojen s rozvojem potĜebných infrastruktur (þteþky). ýip ve tvaru papírové visaþky nebo nálepky 2x1
cm, za cenu 1 cent, s frekvencí 868 Mhz a odþitatelný
na vzdálenost 1 metr je zatím jen snem, ale do kdy?
ýipy budou lidé zasaženi pĜímo. V BarcelonČ je diskoklub Baja Beach. NávštČvníci, kteĜí si nechají pod kĤži
vpravit identifikaþní þip mají statut VIP a mnoho výhod
(slevy, pĜednostní místa atd.). Útrata se jim automaticky
odþítá z konta v bance.
Ing. ZdenČk Kadlþík
Všem našim čtenářům
a spolupracovníkům
přejeme
příjemné vánoční svátky
a hodně úspěchů
v novém roce
2008
redakce
2007/6 str. 7
22.11.2007 13:53:30
(SBQIJUSPOJD†
1SJNVTQÐFETUBWVKFOPWÕ
NVMUJGVOLÀOÅQSPHSBN¹UPS
1SJNVTWTPVÀBTOÁEPCÄVW¹EÅOBUSIÒQMOÄOPWÕNVMUJGVOLÀOÅ
QSPHSBN¹UPSQPEKNÁOFN(SBQIJUSPOJD†0WM¹E¹OÅ(SBQIJ
USPOJD † N¹ UÁNÄÐ OFPNF[FOÁ NPxOPTUJ DP TF UÕÀF OBQÐ
QÐJQPKJUFMOPTUJWÀFUOÄQMBUGPSNZ1BMNB1PDLFU1$
TUFKOÄUBL
JOUFHSPWBOÕVOJWFS[¹MOÅ1MVH1MBZÀUFÀLVLBSFULPNVOJLBÀOÅ
SP[ISBOÅ VNPxÊVKÅDÅ TFSWJT OB E¹MLV BQPE /PWÁ PWM¹E¹OÅ
N¹SPWOÄx[WÄUtFOPVLBQBDJUVQBNÄUJUBLxFNÑxFOBEJT
NOPIBKB[ZDÅDIEPLPODFJWKB[ZDÅDITB[CVLPVBSBCTLÕDI
[OBDÅDIÀÅOtUJOÄLPSFKtUJOÄBUE
(SBQIJUSPOJD† OBCÅ[Å VxJWBUFMÑN ÐBEV WÕIPE KBLP KTPV
OBQÐÅLMBE JOGPSNBDF P QS¹WÄ QSPCÅIBKÅDÅN QSBDÅN DZLMV UK
ÀÅTMPQSBDÅIPQSPHSBNVQSPCÅIBKÅDÅG¹[FQSBDÅIPQSPHSBNV
ÀBT [CÕWBKÅDÅ EP LPODF DZLMV %BMtÅ JOGPSNBDF KBLP OBQÐ
UFQMPUBM¹[OÄNPNFOU¹MOÅPU¹ÀLZCVCOVÀÅUBÀQSBDÅDIDZLMÑ
BTQPVTUBEBMtÅDIKTPVLEJTQP[JDJQP[N¹ÀLOVUÅQÐÅTMVtOÁIP
UMBÀÅULB
4VtJÀF
°BEB5q555
5".45
5ZUPTVtJÀFKTPVLPNQMFUOÄWZWJOVUZBWZSPCFOZTQPMFÀOPTUÅ
1SJNVT
%ÅLZSFWPMVÀOÅUFDIOPMPHJJLPNCJOBDFSBEJ¹MOÅIPBBYJ¹MOÅIP
QSPVEÄOÅW[EVDIV3"%"9†KFIPSLÕW[EVDIPQUJN¹MOÄWZVxJU
DPx[QÑTPCVKFWZTPLPVNÅSVFOFSHFUJDLÁÒTQPSOPTUJTVtJÀFL
4&/40%3:† KF UFDIOJDLÁ ÐFtFOÅ VNPxÊVKÅDÅ QÐFTOPV
SFHVMBDJ NÅSZ [CZULPWÁ WMILPTUJ QS¹EMB 5BUP GVOLDF KF
WÐFMF EPQPSVÀPW¹OB PC[WM¹tUÄ QSP TZTUÁN 4PGUXBTI
QSPDFT NPLSÁIP ÀJtUÄOÅ QS¹EMB WZWJOVUÕ TQPMFÀOPTUÅ
1SJNVT
/PWJOLPV W UÁUP ÐBEÄ KF NPEFM 5 DPx KF WFMNJ
LPNQBLUOÅTVtJÀTLBQBDJUPVLH
7 PCMBTUJ TVtJÀÑ QSP WÄUtÅ PCKFN QS¹EMB TQPMFÀOPTU
OZOÅ OBCÅ[Å NPEFMZ 5 B 5 B LH
5ZUP
TVtJÀLZ KTPV WZCBWFOZ SBEJ¹MOÅN QSPVEÄOÅN W[EVDIV
B [WFEBDÅ xFCSB KTPV QFSGPSPW¹OB TZTUÁN 108&3%3:†
,S¹UL¹ EPCB TVtFOÅ B FOFSHFUJDL¹ OFO¹SPÀOPTU KTPV
OFKEÑMFxJUÄKtÅNJWÕIPEBNJTVtJÀFL[OBÀLZ1SJNVT
13*.6440'58"4) †
TZTUÁN QSP NPLSÁ ÀJtUÄOÅ
;7:f5& 410,0+&/045 47µ$) ;™,";/¥,±
OPWÕCVTJOFTTOPWÅ[¹LB[OÅDJ
OÅ[LÁO¹LMBEZqOÅ[L¹JOWFTUJDF
TOBEO¹ÒESxCB
DIS¹OÅxJWPUOÅQSPTUÐFEÅq
OFQPVxÅW¹QFSDIMPS
qNPLSÁÀJtUÄOÅ
JCÄxOÁQSBOÅ
OBTUFKOÁN
[BÐÅ[FOÅ
TWÄxÅWÑOÄ
WZÀJtUÄOÕDI
UFYUJMJÅ
INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Kounicova 13, Brno. Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu
850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Milan Venclík, prezident Asociace prádelen a þistíren. Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR,
registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.
INFO 8_06.indd 8
22.11.2007 13:54:30