Rozhovor s výtvarným umělcem Vladimírem Matouškem

DIALOG
Rozhovor s výtvarným umělcem
Vladimírem Matouškem
V dubnu 2005 se
v rámci cyklu Aktuální
problémy bioetiky, který
připravilo
sdružení
Hippokrates a Kolegium
katolických lékařů,
uskutečnila beseda se
sochařem Vladimírem
Matouškem nazvaná
Výtvarné dílo a ochrana
života. Redakce časopisu
Bioetika při této příležitosti položila Mistru
Vladimíru Matouškovi
několik otázek.
Red.: Z Vašich děl, se kterými měli účastníci hojně navštívené besedy příležitost se
seznámit, vzbudila největší pozornost dřevořezba Narození. Měl jste osobní
vnitřní důvod, proč jste se rozhodl právě pro tento námět? Anebo jak jste ve svém
vystoupení naznačil - byla to skutečně jen intuice, která vás vedla při pohledu na
„špalek“, ze kterého jste pak sochu vytvořil?
V.M. Asi v druhé půlce vaší otázky je pravdivá odpověď. Toto dílo vzniklo
z třešňového dřeva a bylo to zrovna místo, kde se kmen štěpil, rozvětvoval,
z jednoho hlavního kmene do dvou mohutných větví. A právě v tom pocitu ze
špalku, který byl jeden, ale uvnitř ve dřevě už byly vlastně dva, byl asi zárodek
toho, co se pak vylouplo jako socha Zrození.
Red.: Pořadatelé besedy se rozhodli vás oslovit po shlédnutí výstavy vaší tvorby
v prostorách brněnského dómu sv. Petra a Pavla. Vaše socha svaté Kateřiny mě
vítá, kdykoliv přijdu nakupovat do olomouckého knihkupectví Velehrad. Mezi
rozsáhlejší projekty patří vámi navržená a realizovaná úprava liturgického
prostoru farního kostela sv. Jiljí v Brně-Komárově. Kde jinde se mohli a mohou
naši čtenáři s vašimi sochami setkat?
48
V.M.: Čas od času jsou to výstavy, nyní v prostorách bývalého augustiniánského
kláštera ve Šternberku, příležitostně také na netradičních místech jako např.
v Psychiatrické léčebně v Černovicích, kde pracuje moje paní jako lékařka.
Trvale v Brně je to fara u sv. Augustina (mystický kříž Ruce), Česká pojišťovna na
Rašínově ulici (fontána Živá voda a plastika Kosatka), kaple Domova sv. Rodiny
na Grohově ul. (reliéf sv. Rodina), nemocnice Milosrdných bratří (Panna Marie
a fontánka Ruce). Dále od Brna jsou moje díla umístěna v kostelích ve Zlechově,
na Vrbici, v Zámrskách, v Nemoticích a v kapli Arcibiskupského gymnázia
v Kroměříži. Nejvýznamnější zahraniční realizací byly sochy a fontána pro
Ceuppens-Uytersprot garden v Hasseltu v Belgii.
Red. Vaše umělecká tvorba je do značné míry spjata s městem Brnem. Stalo se
Brno také vaším životním osudem?
V.M.: V Brně jsem se v roce 1956 narodil a krajina mého dětství byla rámována
průmyslovou čtvrtí pod nádražím, fabrikami, teplárnou a říčkou Ponávkou. Všude
tady jsme zažívali nesčetná dobrodružství. Musím se přiznat, že dodnes miluju
staré rozpadající se tovární haly, prorůstající vegetací. Na druhé straně jsem
intuitivně přeci jen hledal příjemnější prostředí, a tak jsme po svatbě zakotvili
v Kamenné kolonii, která byla obklopena zelení a je to (byla) oáza pro
romantické duše, jako jsme byli my.
Vladimír Matoušek: Modlitba
49
V. Matoušek: Narození
V. Matoušek: Izaiáš
Red.: Když jsem vás šel v Kamenné kolonii poprvé navštívit, na ulici se mě ujal
malý školák, který se představil jako Kája, a se slovy „Taťka je v aťáku“ mě
doprovodil do jednoho z mnoha k sobě nahloučených domečků kouzelných na
pohled. Mohu poprosit o výčet jmen vašich dětí, i s uvedením jejich věku?
V.M. Vezmu to stručně (a doufám, že se nezmýlím): Martin 23, Michal 21, Ivan
19, Nina 17, Vladimír 13,Alenka 12 a Karel 9.
Red.: Někdy se diskutuje o tom, jsme-li oprávněni hovořit o křesťanském umění.
Jde o označení opodstatněné, a pokud ano, čím se vyznačuje?
V.M. Dle mého názoru je křesťanské umění oprávněným pojmem. Jde o umění,
které záměrně vychází z křesťanských myšlenek a snaží se hlubinu této filozofie,
či spíše tohoto životního postoje, zprostředkovat. Vždyť nikdo neprotestuje,
hovoří-li se obdobně o umění budhistickém, islámském atd.
Red. Můžete čtenářům prozradit, na čem nyní pracujete?
V.M. Na soše Panny Marie s Ježíškem pro kapli v Milokošti .
Děkuji za rozhovor
Květoslav Šipr
50