Francouzská konstrukce tout + gerondif v referenčním korpusu

Transkript

Autor: Mgr. Olga Nádvorníková, téma: Francouzská konstrukce tout + gerondif v referenčním korpusu
Frantext (ČLÁNEK)
Zdroj: ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy, číslo: 7, vydáno dne: 1.7.2007
Francouzská konstrukce tout + gérondif v
referenčním korpusu Frantext
Olga Nádvorníková
Mgr. Olga Nádvorníková (*1975) studuje obor francouzská filologie na Ústavu
románských studií FF UK. Odborně se zaměřuje na francouzštinu – korpusovou
lingvistiku.
Posudky:
PhDr. Jan Radimský, Ph.D., Ústav románských studií FF UK
Mgr. Pavel Štichauer, Ph.D., Ústav románských studií FF UK
Abstract:
The present article proposes an analysis of the French construction tout + gerund („tout en
parlant“), using the French referential corpus FRANTEXT. After the general statistic
characterisation of the French gerund (on average 0.1% words of the corpus) and the
construction tout + gerund itself (on average 4 % of the total number of gerunds), it focuses
on the semantic analysis. From the two semantic types of the gerund defined in the part 3.1,
only the type B (circonstance concomitante) can be the basis of the tout + gerund, analysed in
the part 3.3. Two main types of tout + gerund are finally identified: on the one hand, the type
close to the circonstance concomitante itself (3.3.2 and 3.3.4) typical mainly for the novels;
on the other hand, the type expressing various degrees of opposition, eventually concession,
typical particularly for scientific texts (and partly for novels too). In the end, there is stated the
necessity of further analyses, especially those using a large parallel corpus.
Abstrakt:
Článek nabízí výsledky analýzy francouzské konstrukce tout + gérondif („tout en parlant“) na
základě francouzského referenčního korpusu Frantext. Nejprve uvádí hlavní statistické
charakteristiky gérondivu (představuje 0,1 % slov daného korpusu) a konstrukce tout +
gérondif (4 % z celkového počtu gérondivů); a poté přechází k sémantické analýze. V oddílu
3.1 jsou definovány dva základní sémantické typy gerundia, z nichž pouze typ B může být
základem vazby tout + gérondif, která je následně podrobně analyzována v oddílu 3.3. V
závěru jsou stanoveny dva primární typy vazby tout + gérondif: typ blízký čisté circonstance
concomitante (3.3.2. a 3.3.4), který je příznačný pro romány; a typ charakteristický především
pro odborné texty (částečně také pro romány) a vyjadřující různou míru protikladu, event.
přípustky. Autorka dodává, že dané téma vyžaduje další analýzy, především na základě
velkého paralelního korpusu.
-1-
Frantext (ČLÁNEK)
Klíčová slova:
gérondif - francouzština - korpusová lingvistika - FRANTEXT
1. ÚVOD
Cílem tohoto článku je analyzovat jednu speciální konstrukci francouzského gérondivu (tout
+ gérondif), a to pomocí referenčního elektronického korpusu FRANTEXT. Tato vazba je pro
korpusovou analýzu obzvláště vhodná, protože ačkoli je ve francouzském jazykovém systému
velmi pevně zakotvena, není v textech natolik častá, aby byla v tomto případě tradiční
excerpce dostatečně efektivní. Navíc je francouzský gérondif dobře formálně vymezený
(invariantní tvar en + -ant(V), tedy tvar na -ant daného slovesa), a proto je jeho počítačové
zpracování velmi spolehlivé. Vedlejším cílem této práce je proto také ukázat možnosti
a výhody, které moderní počítačové korpusy lingvistům (a nejen jim) nabízejí.
1.1 Co je (referenční) korpus?
Pokud se chceme vyhnout nedorozumění, je třeba nejprve připomenout, jak současná
korpusová lingvistika chápe pojem „(referenční) korpus“.[1] Korpus je možné definovat jako
soubor počítačově zpracovaných (integrálních) textů, který slouží pro lingvistický výzkum.[2]
Na rozdíl od internetových vyhledávačů (např. Google), které by této definici také
odpovídaly, mají však jazykové korpusy dvě zásadní přednosti:
a) Texty v nich obsažené jsou pečlivě vybrané a dokumentace ke korpusu obsahuje
veškeré potřebné bibliografické údaje, které zajišťují spolehlivost a ověřitelnost
získaných dat. V ideálním případě je korpus tzv. vyvážený, tj. pokrývá podle předem
daného klíče všechny jazykové funkce a všechny žánry (obsahuje tedy texty
publicistické, odborné, literární aj.; nejlepší referenční korpusy pak zahrnují také
mluvený korpus).
b) Jejich vytěžování zajišťuje speciální počítačový program (korpusový manažer),
nabízející široké možnosti zadávání dotazu (nejen slova a slovní spojení, ale také
regulární výrazy, příp. morfologické a jiné značky apod.) a následného zpracování
výsledků, tzv. konkordancí (třídění podle různých kritérií, statistické zpracování, aj.).
Referenční korpus je tedy možné definovat jako rozsáhlý, morfologicky označkovaný soubor
počítačově zpracovaných textů, vytěžovaný inteligentním korpusovým manažerem. Kromě
těchto velkých referenčních korpusů existuje samozřejmě také mnoho korpusů speciálních a
nově také korpusy paralelní, tj. tvořené originály a překlady konkrétních textů.[3]
-2-
Frantext (ČLÁNEK)
Téměř každý jazyk má dnes svůj referenční korpus – pro angličtinu existuje např. The British
National Corpus,[4] pro češtinu jeden z nejkvalitnějších korpusů vůbec Český národní
korpus,[5] a pro francouzštinu je referenčním korpusem Frantext.[6]
1.2 Frantext
Frantext patří k nejstarším jazykovým korpusům;[7] začal být budován již v 50. letech
20. století jako zdroj dat pro největší slovník francouzštiny Trésor de la langue française.[8]
Frantext se řadí mezi skutečně rozsáhlé korpusy, protože obsahuje 229 milionů slov
(3854 textů); zahrnuje sice texty od 13. století, ale základ korpusu tvoří texty publikované
ve století devatenáctém (25 % textů, 31 % slov) a především dvacátém (41 % textů, 41 %
slov). Více než polovina textů (pokrývají období let 1830–1997) je morfologicky
označkována, takže je možno volit mezi version non catégorisée (tj. celek korpusu) a version
catégorisée (57 % textů Frantextu).
Příklad konkordančního řádku ve Frantextu:
[1] S249/ PENNAC.D / LA PETITE MARCHANDE DE PROSE / 1989 / page 148 / III POUR
CONSOLER CLARA,[9] 16
- [Pourquoi Int] ? [a V] [demandé Ps] [le D] [Chamarré S] [qui P] [me Per] [tenait V]
[la D] [porte S], [tout Adv] [en Ger] [regrettant Pr] [aussitôt Adv] [d'Pp][avoir Inf] [posé
Ps] [la D] [question S].
[« Np] [Parce que Cs] [c'P][est V] [la D] [consigne S], [bonhomme A] [» R], [j'Per] [ai V]
[failli Ps] [répondre Inf].
Vysvětlivky:
- S249 - identifikační kód daného textu, který umožňuje vyhledat ve (volně
dostupné) bibliografické databázi Frantextu ostatní údaje;[10]
- příklady lze zobrazovat buď bez morfologických značek, nebo s nimi (plný seznam značek codes grammaticaux - s vysvětlivkami je obsažen v manuálu k Frantextu);[11]
- u starších textů se mohou u vlastních jmen vyskytnout hvězdičky (*) - ve starém zpracování
textů označovaly velká písmena (a také čísla);
- značka gerundia je zde přiřazena morfému en, tvar na -ant je označen jako participe
présent (Pr);
- rozsah citace lze pomocí funkce zoom rozšířit (ale u textů sous droits je rozsah omezenější).
Výhodou korpusového manažeru Frantextu je skutečnost, že si uživatel může sám volit svůj
pracovní korpus, a to na základě čtyř vzájemně kombinovatelných kritérií – autor, titul, datum
-3-
Frantext (ČLÁNEK)
vzniku (je možno zvolit buď konkrétní rok, nebo období) a žánr(y) textu. Následující tabulka
ukazuje žánrové složení celku Frantextu (podle počtu slov):
Graf č. 1:
Zdroj: Frantext (s využitím funkce Corpus de travail), upraveno autorkou
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ve Frantextu mají odborné a literární texty srovnatelné
zastoupení (pokud spojíme do jedné kategorie romány, poezii a divadelní hry); naopak zde
úplně chybí texty publicistické (na rozdíl od většiny ostatních referenčních korpusů).[12]
Dále je třeba si uvědomit, jaká absolutní čísla se skrývají za uvedenými procentuálními údaji
– 2 % pro cestopisy se může na první pohled zdát pro konkrétní výzkum jako nedostatečný
rozsah, ale ve skutečnosti tato dvě procenta z 229 milionů slov představují téměř 5 milionů
slov. Právě tento velký rozsah umožňuje, aby byl Frantext nejen zdrojem příkladového
materiálu (třebaže je to jedna z jeho nejužitečnějších vlastností), ale potenciálně také
základem pro komplexní statistické analýzy jednotlivých jazykových jevů, a příp. také pro
výzkum vývojových tendencí a žánrových (stylových) charakteristik. Obou těchto možností
bude v následujícím textu využito. Je samozřejmé, že při interpretaci výsledků je nutné
neustále brát v úvahu konkrétní (žánrové a jiné) složení daného pracovního korpusu, kvalitu
morfologického značkování[13] a další faktory, avšak převratnost možností poskytovaných
takto velkým korpusem je nezpochybnitelná.
2. STATISTICKÉ ANALÝZY
2.1 Statistické charakteristiky gérondivu (ve Frantextu)
Nejprve se tedy budu věnovat některým statistickým charakteristikám gérondivu, které bylo
možné získat díky morfologicky označkované části Frantextu. V textech zahrnujících všechny
žánry bez rozdílu představuje gérondif 0,1 % všech slov; vazba tout + gérondif pak tvoří 4 %
ze všech výskytů tohoto tvaru. Stejné výsledky (s velmi nepatrnými odchylkami) vykázala
-4-
Frantext (ČLÁNEK)
oddělená analýza románových a odborných (traités a essais) textů a rovněž výzkum textů
pocházejících z 1. poloviny 20. století.[14]
Výše uvedené údaje naznačují, že frekvence gérondivu zůstává stabilní v různých žánrech i
v různých časových obdobích (alespoň, pokud se týče 20. století).
Pokud se však podíváme na vývoj relativních frekvencí gérondivů v celém morfologicky
označkovaném korpusu (obsahujícím texty od r. 1830 do r. 1997) a nepoužijeme pro srovnání
hrubá procenta, ale miliontiny,[15] uvidíme, že zde přece jen určitá vývojová tendence a
rozdíly mezi žánry existují:[16]
Graf č. 2:[17]
Zdroj: Frantext (s využitím funkce Corpus de travail), upraveno autorkou
Výše uvedený graf ukazuje, že v 19. století (především v jeho první polovině) byla frekvence
gérondivu vyšší než je tomu v současnosti; ve 20. století se však frekvence výskytu tohoto
jazykového jevu víceméně ustálila. Velmi zajímavé jsou pak výsledky ukazující rozdíly mezi
literárními a odbornými texty (ve srovnání s průměrem, představovaným celým korpusem):
po celé sledované období je frekvence gérondivu v románech vyšší než průměr, a naopak
v odborných textech je tento jev méně častý. Celkově se pak zdá, že relativní frekvence
gérondivu v odborných textech zůstává od počátku sledovaného období stabilnější, než je
tomu v textech románových (přesto je i zde patrný pokles).
Tyto statistické údaje přinášejí dvojí ponaučení:
1) při analýze gérondivu je třeba neustále brát v úvahu žánr, v němž se daný jev
vyskytuje, a kromě toho rozdíly ve frekvenci výskytu mohou naznačovat i zásadní
rozdíly ve způsobu použití (které samozřejmě tyto čistě statistické údaje nemohou
postihnout);
-5-
Frantext (ČLÁNEK)
2) ustálení frekvence výskytu gérondivu ve 20. století naznačuje, že je možné pro
srovnání výsledků získaných ze „synchronního“ subkorpusu (texty publikované po r.
1950) použít také texty z 1. poloviny 20. století (opět s přihlédnutím k možným
rozdílům v užití sledovaného jevu).[18]
V následujících analýzách vazby tout + gérondif budou obě tyto možnosti využity.
2.2 Tout + gérondif (toutG)
Pokud se pokusíme zopakovat pro vazbu toutG analýzu tendencí vývoje provedenou výše
(tentokrát vzhledem k počtu gérondivů), zjistíme, že zde na rozdíl od gérondivů jako celku
nelze vypozorovat žádné průkazné tendence ani časové, ani žánrové.[19]
Tato nízká výpovědní hodnota statistických výsledků pro toutG může být dána také tím, že
tato vazba není natolik častá (na rozdíl od gérondivu jako celku), aby se dostatečně vyrovnaly
výkyvy způsobené jednotlivými idiolekty a složením jednotlivých časových subkorpusů.
Např. románový korpus z let 1910-1929 obsahuje mimo jiné Hledání ztraceného času
Marcela Prousta, v němž jsou vazby toutG poněkud častější než v jiných textech (představují
7 % z celkového počtu gérondivů, oproti 4 % v celkovém průměru);[20] a vzhledem k tomu,
že tento text tvoří 18 % daného románového subkorpusu, mohla tato skutečnost ovlivnit
finální výsledky pro toto období.
V následujících analýzách proto nebudou statistické údaje primární, a zaměříme se spíše na
konkrétní užití vazby toutG v jednotlivých žánrech (románech a odborných textech).
Charakteristika zkoumaného subkorpusu
Východiskem analýz je subkorpus označkovaných textů publikovaných po r. 1950 (také
vzhledem k tomu, že 50. a 60. léta jsou ve Frantextu nejhojněji zastoupena), ale přihlížíme
rovněž k textům z 1. pol. 20. století. Je zřejmé, že jinak je zde rok 1950 jakožto hranice
synchronnosti stanoven víceméně arbitrárně – dosud totiž neexistují (alespoň pokud je mi
známo) soustavné práce, které by tuto problematiku zkoumaly.[21] S objevením velkých
korpusů se však snad situace v nejbližších letech změní.
Celý základní subkorpus obsahuje celkem 487 textů (z let 1950-1997), tj. 31 395 297 slov, a
vyhledávání bylo prováděno dotazem tout &e(g=Ger). Vazby toutG byly zkoumány odděleně
v kategorii románů (197 textů, 16 300 224 slov, tj. 52 % subkorpusu) a odborných textů
(traités a essais, 214 textů, 12 159 028 slov, tj. 39 % subkorpusu).[22] V kategorii odborných
textů jsou zastoupené obory velmi rozmanité, např. chemie, průmysl (např. automobilový),
lesnictví, biologie, geologie, lékařství, politika, státní správa, ale také literární teorie (např.
L’ère du soupçon N. Sarrautové), sport, astronomie, etnologie (např. Lévi-Strauss), hudba,
matematika aj. Většina textů pochází z 50. a 60. let (postupně 94 a 111); 70., 80. a 90. léta
jsou dohromady zastoupena pouze devíti texty (z nichž navíc pět pochází od jednoho autora J. Gracqa).
-6-
Frantext (ČLÁNEK)
V románovém subkorpusu jsou nejpočetněji zastoupena 80. léta (59 textů);[23] průměrně je
v každém desetiletí 39 textů. Jednotliví autoři jsou reprezentováni jedním až šesti texty (šesti
texty pouze M. Yourcenar, pěti např. G. Perec, čtyřmi např. M. Tournier, C. Simon, J. Gracq
nebo M. Duras).
Přestože v tomto korpusu chybí publicistické texty (a bude třeba jejich výzkum doplnit
později), jeho nespornou výhodou je možnost analyzovat rozsáhlý vzorek textů odborných,
protože tento žánr nebyl dosud příliš zkoumán.[24]
3. TOUT + GÉRONDIF
Francouzští gramatikové a lingvisté se vazbě tout + gérondif (a v podstatě ani gérondivu
samotnému) příliš podrobně nevěnují. V případě gérondivu jsou většinou diskutovány pouze
tři otázky:
1. otázka stejnopodmětosti (koreference) agentu gerundia a podmětu řídícího slovesa (v
současné době již většina gramatik a příruček připouští ne-koreferenci v případě, že
nevzniká dvojznačnost);[25]
2. spor o to, zda je gérondif samostatný tvar, nebo zda jde jen o variantu přítomného
participia;[26]
3. etymologie gérondivu (příp. tvarů na -ant obecně) a ustrnulé vazby (typu tambour
battant, chemin faisant, à son corps défendant, aj.) – na toto téma vzniklo několik
monografií[27] a také gramatiky se mu téměř vždy věnují.[28]
Kromě toho se gramatiky neshodují ani v tom, zda existuje složená forma gérondivu.[29]
Pokud jde o sémantiku gérondivu, mnoho prací se spokojuje s pouhým inventářem
významů, kterých může tato slovesná vazba nabývat - cause, condition, simultanéité,
manière, moyen, temps v různých kombinacích.[30] První skutečně systematickou analýzu (a
explikaci) fungování sémantiky gerundiálních konstrukcí ve francouzštině tak provedli
paradoxně lingvisté skandinávští, především Norka Jane-Odile Halmøyová ve své monografii
Le Gérondif. Éléments pour une description syntaxique et sémantique (Halmøyová 1982),[31]
která však navázala na podnětnou studii dánského romanisty Haralda Gettrupa Le gérondif, le
participe présent et la notion de repère temporel (Gettrup 1977a).[32]
3.1 Sémantická klasifikace gérondivu
Halmøyová zobecňuje sémantiku gérondivu (tedy tradiční kategorie) do dvou základních typů
(Halmøyová 1982:258-293):
-7-
Frantext (ČLÁNEK)
3.1.1 Typ A (vztah „logické anteriority“)
Tento typ zahrnuje gerundiální konstrukce, které jsou v nějakém logickém vztahu k řídící větě,
jsou s ní ve významové interakci; Halmøyová říká, že je zde význam gérondivu vždy ve
vztahu „logické anteriority“ k řídící větě („antériorité logique“, Halmøyová 1982:258).
Konkrétní význam gerundiální konstrukce je pak podle ní dán slovesným časem řídícího
verba finita, lexikálním obsazením gerundia i jeho řídícího slovesa a dalšími kontextovými
faktory.
„Il réussira en travaillant - C’est en forgeant qu’on devient forgeron - Il a rougi en la voyant
- En postant la lettre ce soir, elle arrivera demain“ (ibid.)
Právě tento typ gerundií je podle Halmøyové nejčastějñí a zároveň také nejvíce zmiňovaný
v gramatikách, protoŃe pokrývá tradiční významové kategorie „prostředku“, „příčiny“ a
„podmínky“.[33]
3.1.1.1 Repère temporel
Do typu A patří podle Halmøyové také zvláštní významová kategorie „časového orientátoru“
(„repère temporel“) – pojem, který Halmøyová převzala od Haralda Gettrupa. Gerundiální
konstrukce má podle Gettrupa význam repère temporel, pokud je její primární funkcí
označovat bod nebo časový úsek, v němž se realizuje děj řídícího slovesa (Gettrup
1977a:215). Tento typ odpovídá tradičnímu „časovému“ významu gerundií.[34]
3.1.2 Typ B („průvodní okolnost“)
Obsahuje gerundiální konstrukce, jejichž děj není (na rozdíl od typu A) v žádném logickém
vztahu s řídící větou; jde o čistý vztah simultaneity, průvodní okolnosti („circonstance
concomitante“, „circonstance fortuite“, tedy náhodné okolnosti, Halmøyová 1982:259):
„il se rase en chantant - il ouvrit la fenêtre en haussant les épaules - dit-il en riant - il a éteint
le feu en sifflotant“ (ibid.)
Jediný společný element dějů vyjádřených zde gerundiem a verbem finitem představuje
skutečnost, že jsou vykonávány stejným subjektem. Halmøyová říká, že pouze u této
kategorie je proto požadavek koreference podmětového aktantu gerundia a podmětu řídícího
verba finita oprávněný, protože respektuje jediné propojení obou dějů.
Tento typ gerundiálních konstrukcí pokrývá podle Halmøyové tradiční významy
„simultaneity“ a „způsobu“.
3.1.2.1 „Manière“
Halmøyová blíže vymezuje „způsobové“ gerundiální konstrukce do samostatné podskupiny
(B´), kde je mezi slovesy verba finita a gerundia „vnitřní“ vztah hyponymie, jelikož označují
-8-
Frantext (ČLÁNEK)
dohromady jeden děj (op.cit.: 389). Může se např. jednat o slovesa pohybu - il est revenu en
nageant (à la nage), nebo o verba dicendi - dit-il en hurlant.
Přínosem analýzy sémantiky gérondivu, kterou Halmøyová provedla, není pouze
systematizace (především nalezení společného jmenovatele některých tradičních
významových typů, tedy „vztah logické anteriority“ vs. „průvodní okolnost“), ale především
podložení takto stanovených kategorií soustavným testováním – např. klasické otázkové testy,
možnost vytvořit vytýkací konstrukci – mise en relief, (ne)gramatičnost v případě porušení
pravidla koreference, identifikace typů sloves, která ve formě gerundia vstupují do
jednotlivých významových kategorií – a mimo jiné také možnost připojit před danou
gerundiální konstrukci adverbium tout.
3.2 Sémantická charakteristika vazby tout + gérondif
Pokud se gramatiky zmiňují o významu adverbia tout před gerundiem,[35] většinou uvádějí,
že tento výraz pozměňuje původní význam gérondivu; nejvíce typů významu rozlišuje
G. Mauger v Grammaire pratique du français d’aujourd’hui (Mauger 1968:267):[36] toutG
podle něj buď „blíže spojuje“ dva děje (Elle lit tout en mangeant), nebo mezi ně vnáší
„nesoulad“ (Il écrit tout en regardant ailleurs), příp. dokonce „kontrast“ (Tout en prétendant
m’aider, il a organisé mon échec). V prvních dvou případech je podle Maugera zdůrazněna
simultaneita dějů, v posledním pak jejich protikladnost (opposition).[37]
O. Halmøyová prezentovala podrobnější typologii významů toutG. Ze všech čtyř možných
typů významu gérondivu, které byly prezentovány v oddílu 3.1 (typ A – vztah logické
anteriority, příp. vztah repère temporel; typ B – vztah čisté průvodní okolnosti, příp. typ B´ –
určení způsobu děje), se vazba toutG podle Halmøyové realizuje pouze v čistém typu B, tedy
průvodní okolnosti (Halmøyová 1982:370).
Pokud by význam zúčastněných sloves umožňoval interpretaci typu A (tedy logický vztah
příčiny nebo prostředku), adverbium tout tuto interpretaci zablokuje a vrátí význam
k průvodní okolnosti (typ I, viz níže), stejně tak tout blokuje i interpretaci časovou (repère
temporel),[38] a typ B´ (arriver en courant, Halmøyová 1982:368-369) je vyloučen již na
základě sémantiky obou sloves – slovesa vyjadřující dohromady jeden děj nemohou zároveň
vyjadřovat dva děje nezávislé (tedy typ B).[39]
Právě na druhu „zablokované“ interpretace (a také na tom, zda je přítomnost tout nezbytná
nebo fakultativní) založila Halmøyová následující typologii vazby toutG (typy I-V,
Halmøyová 1990).[40]
I) Užití adverbia tout je podle Halmøyové nezbytné především v případě, že zabraňuje
kauzální nebo instrumentální interpretaci daného gerundia, tj. tam, kde by gerundium bez
tout mělo význam typu A, tedy „logické anteriority“ (Halmøyová 1982:374-375).[41]
II) tout může vyjadřovat protiklad k obecnému přesvědčení („croyance généralisée“),[42] že
jedna osoba nemůže vykonávat dvě činnosti najednou. V tomto případě podle Halmøyové
-9-
Frantext (ČLÁNEK)
nelze mluvit o vztahu protikladu, protože toutG spíše jen vyjadřuje známou situaci, na niž se
vrství situace nová, vyjádřená verbem finitem.[43]
Vzhledem k tomu, že gerundium v těchto případech odkazuje zpět do textu, bývá často
v antepozici k určitému slovesu, které naopak vyjadřuje novou informaci. Co se týče
lexikálního obsazení tohoto typu vazeb, Halmøyová poznamenává, že se zde často objevují
slovesa typu continuer, a dokonce upozorňuje na to, že lze možnost vložení slovesa tohoto
typu do gerundiální vazby použít jako test pro identifikaci daného významu vazby tout +
gérondif (Halmøyová 1982:372).
III) tout však může blokovat i jiné předpoklady založené na obecné zkušenosti, a vytvářet tak
vztahy protikladu (opposition);[44]
IV) tout může zdůrazňovat význam circonstance concomitante, tedy skutečnost, že mezi
oběma ději není žádná interakce, že je jejich koexistence čistě náhodná (navzdory obecnému
očekávání).[45] V tomto případě je podle Halmøyové přítomnost tout pouze fakultativní, má
jen stylistický efekt.[46]
V) v posledním případě může tout zdůrazňovat nesoulad mezi vnějším dějem vyjádřeným
verbem finitem a vnitřními emocemi, znalostmi nebo přesvědčením agentu gerundia.
Tento typ je podle Halmøyové velmi častý (Halmøyová 1990:193), např. s tvary tout en
sachant que, tout en croyant que, tout en ayant conscience de aj. Podobný protiklad může být
také mezi tím, co někdo dělá, a tím, co říká. Ve všech těchto případech tedy existuje nesoulad
mezi rovinou dějovou (vnější) a psychickou (vnitřní), a to opět v protikladu k obecnému
přesvědčení, že by tyto dva plány měly být ve shodě.
Klasifikace významových typů toutG, kterou Halmøyová navrhla, je tedy spíše než na
teoretickém zobecnění sémantiky této vazby (a adverbia tout) založena na stanovení
jednotlivých typů jejího konkrétního lexikálního obsazení (např. V – vnější vs. vnitřní děje,
IV – dva nezávislé děje), příp. na pozorováních týkajících se kontextového zapojení toutG
(typ II) nebo vztahů k jiným významovým typům gerundia (typ I ve vztahu k typu A, tj.
významu logické anteriority, viz 3.1.1). Přesto nám tato klasifikace dává velmi užitečné
nástroje pro popis a komparaci fungování vazby toutG v románových a odborných textech
korpusu Frantext. Více světla do této problematiky může později vnést také velký
francouzsko-český paralelní korpus, který umožní analyzovat různé typy toutG v závislosti na
překladových ekvivalentech.
3.3 Sémantické typy toutG ve Frantextu
V analýzách tohoto oddílu se tedy pokusíme výše nastíněnou typologii toutG ověřit
na konkrétním korpusovém materiálu.
3.3.1 Typ I (tout blokuje vztah logické anteriority)
- 10 -
Frantext (ČLÁNEK)
Analýza korpusových příkladů ukázala, že tento typ nepředstavuje samostatnou sémantickou
skupinu toutG, protože se jednotlivé případy řadí do sémantické skupiny III:
K typu III („odporovacímu“):
[2] S161/ GIBEAU.Y / ALLONS Z'ENFANTS / 1952 / page 85 / VIII
Il sera sauvé, et capable, quoi qu'il arrive, de s'assurer un avenir, tout en servant bien ses
chefs et le pays.
Odstranění adverbia tout by význam gerundiální konstrukce mohlo změnit na prostředkový,
který by naznačoval, že jsou oba děje v souladu (což by byl opak významu původní
konstrukce toutG).
V odborných textech jsou podobné příklady hojnější, což je však dáno tím, že zde jsou ve
srovnání s romány konstrukce toutG typu III celkově více zastoupeny, např.
[3] P744/ *Anonyme / INDUSTR. FRANC. DE BRASSERIE / 1955 / page 19 /
Or, depuis *1948, les efforts des industriels ont tendu à produire de plus en plus de bières à
degré élevé tout en abandonnant progressivement la fabrication des petites bières.[47]
Stejně jako v příkladu č. 2, i zde by se odporovací význam toutG změnil na prostředkový
(tedy opačný), ale svým skutečným významem tato konstrukce opět patří k typu III (nebo IV,
pokud bychom předpokládali, že je možné vyrábět více kvalitního piva bez malých pivovarů).
3.3.2 Typ II („pokračovací“)
Tento typ vazby toutG je v románech velmi častý; kromě slovesa continuer, na které
upozorňuje Halmøyová, jsou zde podobně jako u repère temporel častá slovesa pohybu, avšak
imperfektivní (tout en courant, dansant, avançant, roulant, marchant aj.). Většinou jsou tyto
konstrukce v antepozici (vzhledem k tomu, že vyjadřují skutečnost známou z předchozího
kontextu):
[4] R537/ DUVIGNAUD.J / L'OR DE LA REPUBLIQUE / 1957 / page 145
Tout en dansant il croyait que la boîte se moquait de lui : « Pauvre Nicolas qui traverse
les camps et se balade sur une drague pour arriver à ce casino et valser avec des girls en
congé.[48]
Kromě sloves pohybu jsou zde častá také verba dicendi (tout en parlant,[49] discutant, apod.).
Vidíme tedy, že jsou v této kategorii velmi frekventovaná slovesa, která Halmøyová zmiňuje
v typu IV (tedy dva nezávislé děje v circonstance concomitante), rozdíl je pouze v tom, že
u „pokračovacího“ typu II je děj toutG kontextově zapojen. Díky funkci co-occurrences
(kolokace, souvýskyty) můžeme ve Frantextu navíc otestovat, do jaké míry jsou v korpusu
časté dvojice slov, které Halmøyová uvádí[50] (parler - écouter, lire - manger, lire - marcher,
viz pozn. č. 46).[51]
- 11 -
Frantext (ČLÁNEK)
Např. pro dvojici tout en parlant - &cécouter byly v celém románovém korpusu z let 19001997 nalezeny pouze čtyři souvýskyty, ale navíc pouze v jednom z nich je sloveso écouter
skutečně řídícím slovesem gerundiální vazby tout en parlant. Vazba tout en mangeant[52] se
v daném korpusu pojí nejčastěji nikoli se slovesem lire, třebaže byly výskyty tohoto spojení
doloženy,[53] ale se slovesy mluvení (discuter, parler, raconter, donner des conseils
(détails), répéter, répondre aj.). Další výzkumy by u tohoto typu vazby toutG mohly odhalit,
jaké jiné významové kategorie sloves se v této pozici objevují a s jakými typy určitých sloves
se nejčastěji kombinují.[54]
Poznámka:
Právě v této kategorii (typ II) se objevují velmi zajímavé případy nekoreference podmětového
aktantu gerundia a podmětu řídícího slovesa:
[5] M698/ HUGO.V / LES TRAVAILLEURS DE LA MER / 1866 / page 197 /
Tout en mangeant, les conversations allaient leur train.
u sloves pohybu např.:
[6] R937/ GENEVOIX.M / CEUX DE 14 / 1950 / page 17 /
Tout en marchant, les mêmes questions se précipitent : « Et Robert ?
Tyto případy nekoreference naznačují, že u nerozvitých (většinou anteponovaných) gerundií
tohoto typu se může projevit tendence k lexikalizaci (a tedy ke ztrátě intenčního pole daného
slovesa – a tím i ke ztrátě podmětového aktantu), což naznačují také možné překladové
ekvivalenty zbavené predikačního potenciálu – zde např. při jídle, za chůze. Příkladem
dokončené lexikalizace tohoto typu (tedy úplné ztráty predikačního potenciálu) je vazba en
attendant („(pro)zatím“).[55]
Naopak v případě, že je dané sloveso v toutG typu II rozvito nějakým dalším větným členem,
korpusové doklady ukazují, že tato toutG může (ale nemusí) přejít do kategorie III,
tj. neodkazovat k předcházejícímu kontextu, ale přinášet novou informaci, např.
[7] K453/ ROLLAND.R / J-CH L'ADOLESCENT / 1905 / page 333
Elle gémissait sur sa faiblesse, tout en mangeant comme quatre.[56]
Důkazem toho, že dané konstrukce již nepatří k typu II, je test pomocí slovesa continuer,
který navrhla Halmøyová – není možné bez změny významu reformulovat toutG do podoby
tout en continuant de manger/parler.
V odborných textech není typ II vazby toutG příliš častý, dokonce ani sloveso continuer,
jinak v tomto případě typické, zde neodkazuje zpět do textu, srov. např.:
[8] S318/ DOLTO.F / LA CAUSE DES ENFANTS / 1985 / page 550
J'ai vu les parents, traumatisés qu'on leur ait retiré leurs enfants, uniquement parce que la
- 12 -
Frantext (ČLÁNEK)
mère, en état de troisième grossesse tout en continuant à travailler, ne supportait plus les
cris de la petite Véronique.
Většina výskytů toutG v odborných textech (na rozdíl od románů) nevyjadřuje jen
simultaneitu dějů bez vnitřního vztahu (typ II a IV), ale preferuje typ III, který většinou není
kontextově zapojen a děje nejsou na sobě úplně nezávislé. Pravděpodobně je to dáno tím, že
se typ II lépe hodí pro vyprávění (jeden děj se vrství na jiný) a že je pro odborné texty, které
preferují jasné logické vztahy mezi argumenty, příliš vágní.[57]
3.3.3 Typ III („odporovací“)
3.3.3.1 Velmi častý je v odborných textech případ, který se významem blíží typu II, protože
se zde realizují najednou dva děje (nebo se připouštějí jako stejně platné dva argumenty) –
třebaže je mezi nimi rozpor. Často jde o rovnoměrné využití možností, které se nabízejí,
třebaže adverbium tout naznačuje, že to není snadné, např.:
[9] P276/ KOURGANOFF.V / ASTRONOMIE FONDAMENT. ELEMENT. / 1961 / page 17
On peut éviter cet inconvénient tout en conservant certains avantages de la projection de
*Mercator grâce à la projection conforme à "méridiens" convergents de *Lambert.[58]
nebo:
[10] P287/ SAUSSURE.F DE / COURS LINGUISTIQUE GENERALE 1 / 1916 /page 61
" tous ces procédés d'information nous aident à connaître dans une certaine mesure
le système phonologique d'une époque et à rectifier le témoignage de l'écriture tout en le
mettant à profit.
Častá jsou zde spojení tout en respectant, tout en préservant, tout en conservant apod.
Význam je zde „činit X a přitom zároveň také Y“.[59] Avšak na rozdíl od typu II v románech,
kde prostě jen dva děje probíhají zároveň, v odborných textech v tomto případě většinou
spojením toutG + VF vzniká nějaká nová kvalita (např. lepší mapy, lepší auta, nebo lepší
popis fonologického systému).[60]
Rozpor, který mezi ději (argumenty) existuje, může být dostatečně zřetelný na základě obecné
zkušenosti, např. (pro umělce je obtížné se líbit a zároveň vytvářet nové hodnoty):
[11] P628/ DUMESNIL.R / HIST. ILL. DU THEATRE LYRIQUE / 1953 / page 105 /
il eut en tous cas le bonheur de plaire, tout en orientant l'art lyrique vers une direction
nouvelle.
Avšak někdy může být srozumitelný pouze příslušné skupině odborníků, např.:
[12] P432/ HUSSON-GRAF / BIOLOGIE GEN. LA CELLULE / 1965 / page 8 /
La fixation de l'eau étant délicate, il est donc essentiel de fixer les protides, de les coaguler
tout en respectant l'intégrité cellulaire.
- 13 -
Frantext (ČLÁNEK)
Nezasvěcený čtenář paradoxně teprve na základě odporovacího významu adverbia tout
usuzuje, že koagulace může ohrozit celistvost buňky.
3.3.3.2 Pokud však nejsou oba děje (argumenty) postaveny mluvčím na stejnou úroveň, ale
naopak je jeden z nich odsunut do pozadí a chápán jako překážka pro druhý, vzniká význam
přípustky:
[13] P842/ DUMAZEDIER-RIPERT / LOISIR ET CULTURE / 1966 / page 23 /
Tout en tenant compte des caractères généraux que la société globale imposait à notre étude,
nous avons volontairement renoncé à leur étude détaillée pour nous attacher
seulement à des ensembles de variables stratégiques dont l'intérêt apparaîtra plus loin.
Podobný význam je často vyjádřen spojeními typu tout en reconnaissant que, tout en
admettant que, tout en faisant la part de apod. Konstrukce s tímto významem jsou nezřídka
v antepozici vůči řídícímu slovesu, když odkazují zpět do textu (přestože jiným způsobem než
toutG typu II).[61] Konstrukce typu III se zřetelným odporovacím (nebo přípustkovým)
významem založeným na obecné zkušenosti nebo kontextu nejsou v románech časté[62] –
pokud se nejedná o rozpory v pocitech, myšlenkách nebo činech postav (typ V).
3.3.4 typ IV - („circonstance concomitante“)
Jak bylo uvedeno výše, tento typ toutG se významem kryje s typem II, liší se pouze tím, že
není kontextově zapojen; obě konstrukce jsou typické pro romány a obě slouží pro vyjádření
dějů, které se pouze odehrávají současně, bez zřetelného logického vztahu (protože mezi
oběma ději není zásadní rozpor, kromě výše zmíněného obecného přesvědčení, že nelze
vykonávat dvě činnosti najednou). Na rozdíl od typu II se však toutG typu IV nezřídka
vyskytují v rámci většího množství dějů, např.:
[14] S314/ BRISAC.G / WEEK-END DE CHASSE A LA MERE / 1996 / page 94
Il nous a fixés à travers d'énormes lunettes à double foyer qui lui faisaient des yeux de
mouche et, tout en évitant de justesse un piéton téméraire, un réverbère mal placé et un
trottoir proéminent, il s'est mis à parler, en agitant les bras devant lui et en plissant le front
d'un air furieux.[63] (viz také příklad č. 1)
Jak vidíme na výše uvedených příkladech, často se u typu IV jedná o spojení řečové a fyzické
aktivity. V odborných textech se tento typ toutG vyskytuje především v různých instrukcích
a návodech, např.:
[15] P455/ MATHIOT.G / COMMENT ENSEIGNER L'EDUC. MEN. / 1957 / page 44 /
Les élèves des deux séries *Betc, assises, exécuteront les exercices / mis au point à l'avance
par l'institutrice / tout en écoutant les explications orales se rapportant aux préparations
culinaires.
Je to dáno tím, že právě pro tento druh textů jsou typické popisy sledu činností; Halmøyová
(1990:182) např. zmiňuje vysokou frekvenci toutG v kuchařských receptech.
- 14 -
Frantext (ČLÁNEK)
Na rozdíl od odborných textů, kde typ IV vyjadřuje pouze současnost dvou dějů, může čtenář
v románech interpretovat náznaky, které se pod povrchem těchto dvou zdánlivě nezávislých
dějů mohou skrývat, např:
[16] L342/ BEAUVOIR.S DE / LES MANDARINS / 1954 / page 535
Et tout en regardant les jongleurs, les danseurs, les acrobates, je me demandais avec malaise
ce qui serait arrivé si deux ans plus tôt, au téléphone, il avait répondu : " je viens.
V tomto příkladu může být radostná atmosféra, kterou evokují žongléři a akrobati, v rozporu
s nepříjemnými pocity, které postava prožívá. Díky potenciálnímu rozporu mezi vnitřními a
vnějšími ději je tento příklad již na hranici typu V.
3.3.5 Typ V („vnější vs. vnitřní svět“)
Tento typ toutG je vymezen na základě příznačného lexikálního obsazení – vnitřní svět
myšlenek, přesvědčení, pocitů a znalostí je zde v rozporu s vnějším světem činů nebo slov.
Stejně jako u typu III můžeme u této kategorie pozorovat různou míru tohoto rozporu, a podle
významu toutG tuto kategorii dále členit:
3.3.5.1 Agens toutG může jednat např. v rozporu se svým přesvědčením nebo znalostmi.
Ke slovesům tout en sachant,[64] tout en croyant, na které upozorňuje Halmøyová
(1990:193), můžeme na základě korpusu připojit např. spojení tout en connaissant:
[17] L342/ BEAUVOIR.S DE / LES MANDARINS / 1954 / page 558 /
il avait choisi de vivre avec elle tout en connaissant ses défauts.[65]
Tento typ toutG se objevuje také v odborných textech; v tomto případě však většinou nejde
přímo o činy, ale o argumentaci – autor např. předjímá námitky (poukazuje na to, že si
uvědomuje potenciální problém), a obhajuje tak svou argumentaci:[66]
[18] L444/ MERLEAU-PONTY.M / PHENOMENOLOGIE PERCEPTION / 1945 / page 72 /
Si, par exemple, on se propose de faire une psychologie positive de la perception, tout en
admettant que la conscience est enfermée dans le corps et subit à travers lui l'action d'un
monde en soi, on est conduit à décrire l'objet et le monde tels qu'ils apparaissent à la
conscience et par là à se demander si ce monde immédiatement présent, le seul que [zde
citace končí, protože rozsah zobrazované konkordance ve Frantextu je omezen autorskými
právy].
3.3.5.2 V románech může být také rozpor mezi pocity (přesvědčením) a činy (nebo slovy)
dané postavy, např.:
[19] S246/ ORMESSON.J D'/ LA DOUANE DE MER / 1993 / page 167 /
Elle se donna à Vintimille tout en le méprisant.
- 15 -
Frantext (ČLÁNEK)
nebo mezi přesvědčením a slovy:
[20] S003/ YOURCENAR.M / L'OEUVRE AU NOIR / 1968 / page 797 /
Il trouvait ridicule l'aventure des Anges, tout en déclarant qu'on se distrait comme on peut, et
que des goûts et des couleurs il ne faut point juger.
Tento případ užití toutG je v románech velmi častý – postavy lžou nebo předstírají (tout en
feignant, prétendant, ayant l’air, paraissant, faisant semblant aj.), ale vypravěč je verbem
finitem usvědčuje – nebo se vypravěč v ich-formě usvědčuje sám:
[21] K446/ PROUST.M / LA RECHERCHE 14 SODOME ET GOMORRHE / 1922 /
page 1011 /
Tout en feignant d'être occupé d'autre chose que d'elle, et d'être obligé de la délaisser pour
d'autres plaisirs, je ne pensais qu'à elle.
S tímto typem užití toutG se v odborných textech samozřejmě nesetkáme,[67] výjimkou jsou
historické texty, např.:
[22] P342/ LEFEBVRE.G / LA REVOLUTION FRANCAISE / 1963 / page 116 /
Tout en se déclarant disposés à contribuer au salut de l'état, ils entendaient dicter leurs
conditions.
Tento příklad velmi dobře ilustruje společný rys románů a historických textů – jde
o vyprávění, v němž postavy (ať již fiktivní, nebo reálné) mohou lhát a předstírat.
3.3.5.3 Rozpory, které spojení toutG + VF odhaluje, však nemusejí existovat pouze mezi
vnitřním a vnějším světem; korpusové doklady ukazují, že nesoulad může nastat také mezi
slovy a činy (tedy dvěma projevy vnějšího světa), např.:
[23] K688/ MAUROIS.A / CLIMATS / 1928 / page 221
-ce que je ne comprends pas en vous, c'est que tout en disant : " je suis franche, je n'admets
aucune hypocrisie " , vous n'avez jamais osé aller jusqu'au bout... votre mari a repris son
indépendance.
A velmi často je rozpor také přímo ve vnitřním světě postavy; příklady tohoto typu je možné
najít např. v textech Simone de Beauvoir, především v Mémoires d’une jeune fille rangée, kde
relativní frekvece toutG vzhledem k gerundiím jako celku dosahuje téměř 10 %,[68] což více
než dvojnásobně přesahuje průměr (4 %).[69] Tyto toutG jsou významově různého typu
(nejčastěji IV a III); typ V dobře vyjadřuje vnitřní rozpory, které postava prožívá, např.:
[24] L692/ BEAUVOIR. S DE / MEMOIRES JEUNE FILLE RANGEE / 1958 / page 33 /
Humant l'odeur de l'encens, le regard attendri par la buée des cierges, il m'était doux de
m'abîmer aux pieds de la croix, tout en rêvant vaguement à la tasse de chocolat qui
m'attendait à la maison.[70]
4. ZÁVĚR
- 16 -
Frantext (ČLÁNEK)
Cílem tohoto článku bylo pomocí počítačového korpusu analyzovat slovesnou vazbu, která je
jinak pro běžnou excepci těžko dostupná (tout + gérondif). Nejprve jsme určili základní
statistické charakteristiky této vazby (oddíl 2): toutG představovala v průměru 4 % celkového
počtu gerundií v daném subkorpusu, přičemž samotný gérondif tvořil 0,1 % z celkového
počtu slov. Na rozdíl od gérondivu (kde se projevuje mírná tendence k poklesu frekvence užití
a také stabilně nižší frekvence v odborných textech) se však u toutG nepodařilo vypozorovat
žádné tendence ani vývojové, ani žánrové (2.2).
Na základě následujících sémantických charakteristik gérondivu (3.1.1 typ A – logická
anteriorita vs. 3.1.2 typ B – průvodní okolnost) jsme společně s O. Halmøyovou konstatovali,
že kategorie toutG náleží pouze k typu B a lze ji dále členit (typy I-V, 3.2). Ukázalo se, že
přestože je použitá klasifikace málo abstraktní a založená především na lexikálním obsazení
toutG (příp. na kontextovém zapojení), dokáže ve spojení s korpusem odhalit zajímavé rysy
obou zkoumaných žánrů, tedy románů a odborných textů (3.3). Např. v románech byly
častější toutG vyjadřující vrstvení dějů bez vnitřního vztahu (typ IV – „circonstance
concomitante“ – a kontextově zapojený typ II); toutG vyjadřující protiklad k řídícímu slovesu
zde většinou patřily k typu V („vnější vs. vnitřní svět“), který odráží vnitřní rozpory postav.
Naopak v odborných textech převažovaly konstrukce typu III („odporovací“), v nichž jsou
logické vztahy zřetelnější; avšak častěji než o přípustku šlo o děje, které jsou sice
v protikladu, ale společně vytvářejí nějakou novou entitu.
Na tomto základě se tedy můžeme pokusit o shrnutí významových typů toutG (v rámci
celkové sémantiky gérondivu):
ToutG:
---------
typ IV
+
typ II
→
typ III / V
(prův. okolnost) (tout en continuant) (protiklad/přípustka)
Gérondif:
typ A
(logická anteriorita)
typ B
(průvodní okolnost)
Vazba toutG vyjadřuje „průvodní okolnost“ (typ B, circonstance concomitante; il ouvrit la
fenêtre en haussant les épaules), tedy děj logicky nezávislý na ději hlavním. Právě to vylučuje
toutG ze sémantiky typu A („logická anteriorita“, il réussira en travaillant). Avšak oblast
významu toutG lze dále členit, a to v závislosti na tom, do jaké míry jsou oba děje v opozici.
Nejblíže gerundiálnímu typu B je tak typ IV, kde lze tout beze změny významu gerundiální
konstrukce vypustit (příklady 14, 15), a následně typ II, který se od typu předchozího liší
v podstatě pouze tím, že je kontextově zapojen a lze jej parafrázovat pomocí slovesa
continuer (příklad 4, pozn. 48, 53 aj.). Oba tyto typy toutG jsou v „protikladu“ pouze kvůli
obecnému přesvědčení, že nelze vykonávat dvě činnosti najednou (např. mluvit a jíst).
U typů III a V je tato circonstance concomitante stále základem významu, ale přidává se k ní
vztah protikladu (typ III častý v odborných textech a typ V typický pro romány), a to v různé
míře – buď jsou oba přibližně na stejné úrovni, přestože v protikladu (příklady 2, 3, 10, 12 aj.,
dělat X a přitom zároveň Y), nebo je jeden chápán jako omezení pro druhý (přípustka, např.
17, 19, 22, pozn. 56, 66 aj.), příp. jsou možné oba výklady (příklady 1, 7, 11 aj.). Tento vztah
- 17 -
Frantext (ČLÁNEK)
mezi protikladem (opposition) a přípustkou (concession) by si u konstrukce toutG zasloužil
další výzkum.
Závěry prezentované v tomto článku jsou pouze zlomkem toho, co (nejen korpusový) výzkum
vazby toutG nabízí – v dalších pracích bude např. možné dále rozvíjet analýzu souvýskytů
kategorií sloves ve VF a v toutG (3.3.2; a doplnit výzkum o neoznačkovanou část korpusu
pomocí regulárních výrazů) nebo pokračovat v analýze konkrétních idiolektů a žánrů;
konečně bude také možné věnovat se morfologické a syntaktické analýze toutG (ve srovnání
s gerundiem), která zde byla odsunuta do pozadí – (ne)existence minulého gérondivu, negace,
koordinace, elementy, které mohou vstoupit mezi en a -ant(V), role pozice toutG vzhledem
k VF aj. Kromě toho bude však třeba doplnit výzkum Frantextu o korpusy publicistické, a
především pak paralelní, protože právě kontrastivní výzkum může odhalit jevy, které by jinak
zůstaly skryty.
BIBLIOGRAFIE
ARNAVIELLE, Teddy. 1997. Le Morphème –ant: Unité et diversité. Étude historique et
théorique. Paris - Louvain : Bibliothèque de l’Information Grammaticale - Editions Peeters,
1997. ISBN 9-06831-924-8.
BARRA-JOVER, Mario. 1995. Quantification et relation interphrastique : à propos du sens
oppositif de tout en + gérondif, tout de même, après tout et autres. Travaux de linguistique,
1995, 30, s. 5-38. ISBN 2-8011-1082-5.
BIBER, Douglas. 2000. Reprezentativnost v projektu korpusu. In ČERMÁK, František –
KLÍMOVÁ, Jana – PETKEVIČ, Vladimír (eds.). Studie z korpusové lingvistiky. Praha :
Karolinum, 2000, s. 107-137. ISBN 80-7184-893-X.
BONNARD, Henri. 1973. Gérondif. In GUILBERT, Louis – LAGANE, René – NIOBEY,
Georges (eds.). Grand Larousse de la langue française III. Paris : Larousse, 1973, s. 2221–
2225. ISBN 2-03-000700-5.
ČERMÁK, František. 1995. Jazykový korpus: Prostředek a zdroj poznání. SaS, 1995, 56, s.
119-140. ISSN 0037-7031.
CHEVALIER, Jean - Claude et al. 1964. Grammaire Larousse du français contemporain.
Paris : Librairie Larousse, 1964.
COLIN, Jean-Paul. 1990. Dictionnaire des Difficultés du français. Paris : Dictionnaires Le
Robert, 1990. ISBN 2-85036-009-0.
DUBOIS, Jean – LAGANE, René. 1989. La Nouvelle grammaire du français. Paris :
Larousse, 1989. ISBN 2-03-800042-5.
GETTRUP, Harald. 1977a. Le gérondif, le participe présent et la notion de repère temporel.
Revue Romane, 1977, 12, s. 210–272. ISSN 0035-3906.
- 18 -
Frantext (ČLÁNEK)
GETTRUP, Harald. 1977b. Le Participe présent et le gérondif au sens causal et instrumental.
In CARLESSON, Lennart (ed.). Actes du 6e Congrès des Romanistes Scandinaves. Almqvist
& Wiksell : Stockholm, 1977, s. 102-110. ISBN 91-554-0702-1.
GREVISSE, Maurice – GOOSSE, André. 1997. Le Bon usage. Paris - Louvain-la-Neuve :
Duculot, 1997. ISBN 2-8011-1045-0.
HALMØYOVÁ, Jane-Odile. 1982. Le Gérondif. Éléments pour une description syntaxique et
sémantique. Tapir : Université de Trondheim, 1982. ISBN 82-5190-550-8.
HALMØYOVÁ, Jane-Odile. 1983. Remarques sur la syntaxe et la sémantique de tout +
gérondif. In Actes du VIIIème Congrès des Romanistes scandinaves. Odense : University
Press, 1983. ISBN 87-7492-407-9.
HALMØYOVÁ, Jane-Odile. 1990. Réflexions préalables à une nouvelle étude du tour TOUT
+ GERONDIF. Revue Romane, 1990, 25, s. 181–196. ISSN 0035-3906.
HALMØYOVÁ, Jane-Odile. 1994. Subordination et insubordination: gérondif, sujet logique
et fantaisie. Travaux de linguistique (La subordination), 1994, 27, s. 151–165. ISBN 2-80111082-5.
HENDRICH, Josef – RADINA, Otomar – TLÁSKAL, Jaromír. 1991. Francouzská mluvnice.
SPN : Praha, 1991. ISBN 80-04-14022-X.
HENRICHSEN, Arne-Johan. 1967. Quelques remarques sur l’emploi des formes verbales en ant en français moderne. Revue romane, 1967, 2, s. 97-107. ISSN 0035-3906.
KLÍMOVÁ, Jana. 1994. Francouzský textový korpus a systém elektronických slovníků. SaS,
1994, 55, s. 295-300. ISSN 0037-7031.
MAUGER, Gaston. 1966. Le participe présent en ant / Le gérondif. Le Français dans
le monde, 1966, 43, s. 11–15. ISSN 0015-9395.
MAUGER, Gaston. 1968. Grammaire pratique du français d’aujourd’hui. Paris : Librairie
Hachette, 1968. 2-0100-2134-7.
NÁDVORNÍKOVÁ, Olga - Analýza predikačního potenciálu francouzských tvarů na
-ant (na základě paralelního korpusu "Colomba"). Gallica, Praha, (v tisku).
RIEGEL, Martin - PELLAT, Jean-Christophe - RIOUL, René. 1997. Grammaire méthodique
du français. Paris : PUF, 1997. ISBN 2-13-050249-0.
STAVINOHOVÁ, Zdeňka. 1992. Quelques remarques à propos du gérondif dans le français
écrit. Études Romanes de Brno, 1992, 22, s. 33-40. ISBN 80-210-0449-5
ŠABRŠULA, Jan. 1986. Vědecká mluvnice francouzštiny. Praha : Academia, 1986.
- 19 -
Frantext (ČLÁNEK)
ŠULC, Michal. 2001. Tematická reprezentativnost korpusů. SaS, 2001, 62, s. 53-61. ISSN
0037-7031.
WAGNER, R. L. - Pinchon, J. 1962. Grammaire du français classique et moderne. Paris :
Librairie Hachette, 1962. ISBN 2.01.001325.5
WEERENBECK, B. H. J. 1927. Participe présent et gérondif. Nimègue-Utrecht – Paris :
Dekker&Van de Vegt En J. W. van Leeuwen – Librairie Ancienne, Honoré Champion, 1927.
WILMET, Marc. 1997. Grammaire critique du Français. Louvain-la-Neuve: Duculot, 1997.
ISBN 2-8011-1136-8.
Ve francouzských lingvistických pracích se pod pojmem „corpus“ (plurál les corpus)
rozumí jakýkoli soubor analyzovaných dat, i když se jedná např. jen o seznam jednotlivých
slov.
[1]
K definici korpusu viz např. Čermák 1995:119; k otázce reprezentativnosti viz např. Biber
2000 nebo Šulc 2001.
[2]
Ústav Českého národního korpusu pracuje v současné době na velkém projektu paralelních
korpusů zahrnujícím přibližně dvacet jazyků (viz https://trnka.ff.cuni.cz/ucnk/intercorp/).
V paralelních korpusech jsou příslušné segmenty (odstavce, věty, nebo dokonce slova)
vzájemně zarovnány, tj. přiřazeny pomocí speciálního počítačového programu tak, aby bylo
možno vyhledávat příslušné ekvivalenty.
[3]
[4]
http://www.natcorp.ox.ac.uk/
[5]
http://ucnk.ff.cuni.cz/
[6] www.gallica.cz,
www.frantext.fr - zde přístup pouze pro předplatitele (ročně 39,99 € pro
jednotlivce, 350 € pro instituci); FF UK má díky podpoře francouzské Ambasády a asociace
vysokoškolských učitelů Gallica
[7]
O historii Frantextu viz více Klímová 1994.
V současné době je vyhledávání v Trésor de la langue française dostupné na Internetu, a
to právě na stránkách asociace ATILF, která spravuje Frantext (Analyse et traitement
informatique de la langue française, je součástí CNRS), viz http://atilf.atilf.fr/tlf.htm.
[8]
[9] Údaje o kapitole jsem v tomto článku v příkladech vynechávala; číslo v hranatých
závorkách uvádí pořadí příkladu z Frantextu v tomto článku (příklady v poznámkách nejsou
číslovány).
[10]
Viz http://atilf.atilf.fr/artis/nvlbiblio.htm.
- 20 -
Frantext (ČLÁNEK)
[11] Viz http://www.atilf.fr/atilf/produits/Tutoriel_Frantext.pdf; zeleně označené značky byly
programem přiřazeny s jistotou, oranžově označené mohou být chybné; podle tohoto kritéria
lze také vyhledávat (zadávat dotaz).
Údaje o publicistických textech je tedy třeba kompenzovat jinými korpusy, velmi kvalitní
je např. volně dostupný korpus Glossanet (http://glossa.fltr.ucl.ac.be/).
[12]
[13] Porovnáním s ručním značkováním provedeným v paralelním korpusu Colomba (jehož základem je
stejnojmenná Mériméova novela, viz Nádvorníková 2006) se ukazuje, že je značkování gerundií ve Frantextu
velmi spolehlivé; rozdíly byly dány především jiným použitým vydáním textu a také jinou interpretací vazby en
attendant, kterou nelze automaticky interpretovat (proto ji Frantext stabilně určuje jako gerundium). Konkrétně
při analýze vazeb toutG jsem pak zjistila pouze několik případů chybného určení značky dané vazby (např.
K343/ CAMUS.A / LA CHUTE / 1956 / page 1487 / Sur ce point, je savais déjà tout en naissant.)
[14] Pro srovnání: např. infinitiv tvoří v subkorpusu dvaceti pěti textů z let 1990-1997 –
převážně románů – 2,4 % z celkového počtu slov.
[15] Např. pokud je relativní frekvence (tedy poměr mezi počtem gérondivů a celkovým
počtem slov v daném subkorpusu) 0,001665 (tj. zaokrouhleně 0,2 %), pak tento údaj
v miliontinách představuje 1665 (romány 1910-1929).
[16] Pro
větší názornost je přehled vývoje rozdělen do úseků po 20 letech, přičemž každý
z těchto úseků obsahuje průměrně 215 textů (14 milionů slov). Výjimkou jsou jednak dva
poslední subkorpusy (obsahující postupně 123 a 25 textů, tj. 8,5 a 1,5 milionů slov), jednak
subkorpusy z let 1910-1969, z nichž každý naopak obsahuje přes 300 textů (průměrně
20 milionů slov). Navzdory těmto rozdílům jsou všechny subkorpusy dostatečně rozsáhlé, aby
poskytovaly průkazné výsledky. Výjimkou je pouze subkorpus odborných textů z let 19001997, který je tvořen pouze jedním textem; tyto výsledky proto bude třeba ověřit na dalších
textech.
Grafy č. 1 a 2 byly prezentovány na konferenci pořádané v Krakově Institutem románské
filologie Jagellonské univerzity ve dnech 16.-18. 10. 2006.
[17]
[18] 3) pouze hypotéza: menší výkyvy ve frekvenci gérondivů v odborných textech možná naznačují, že styl
tohoto žánru neprocházel (a neprochází) takovými změnami jako texty literární, tj. že je konzervativnější. Tento
předpoklad by však samozřejmě bylo potřeba ověřit podstatně hlubší analýzou většího množství jazykových
jevů.
U románů frekvence toutG po celé sledované období kolísají, a přestože u odborných
textů výsledky naznačují vzestup frekvence toutG v 2. pol. 20. stol., nelze je zobecnit, protože
údaje ze 70.-90. let nejsou dostatečně průkazné, vzhledem k tomu, že pocházejí pouze z 9
textů (z toho je 5 od téhož autora - J. Gracq). Co se týče rozdílů mezi žánry, teprve při
porovnání celkových průměrných frekvencí toutG (1830-1990) v odborných textech
a v románech jsou výsledky u odborných textů mírně vyšší, ale pouze o 0,2 % (3,7 % pro
romány a 3,9 % pro odborné texty).
[19]
[20] Pro zajímavost: „proustovský“ subkorpus obsahuje ve Frantextu 1 503 911 slov, z nichž
je 3 558 gérondivů, z tohoto počtu 239 představují vazby tout + gérondif.
- 21 -
Frantext (ČLÁNEK)
[21] Rok 1950 byl zvolen jako hranice synchronnosti také pro již zmíněný projekt paralelních
korpusů Intercorp.
[22]
Zbylé žánry (pouze 9 % subkorpusu) nebyly zkoumány.
Dále 48 textů 60. léta, 37 textů 50. léta, 31 textů 70. léta a nejkratší období (1990-1997)
22 textů.
[23]
V dosavadních výzkumech (a v gramatikách) jsou běžné především příklady z krásné
literatury; Halmøyová uvádí také doklady z publicistiky (mimo jiné poukazuje na to, že je
toutG velmi častý v ženských časopisech, Halmøyová 1990:182), z odborné literatury se v její
monografii o gérondivu objevují pouze příklady z lingvistických textů (Ducrot, Weerenbeck).
V Čechách se tvarům na -ant v odborných textech věnovala např. Z. Stavinohová
(Stavinohová 1992:36-37).
[24]
Viz např. Wilmet 1997:332 nebo Colin 1990:327. Pouze Halmøyová se však pokouší
podat hlubší vysvětlení toho, proč se některé gerundiální konstrukce při porušení od pravidla
koreference stávají dvojznačnými a jiné nikoli (viz např. Halmøyová 1994).
[25]
Gérondif není samostatný tvar – např. Wagner - Pinchon 1962:474, extrémní pozici
zastává Henrichsen. 1967; velmi dobrou argumentaci proti tomuto názoru prezentuje Bonnard
1973:2221.
[26]
[27] Především
Weerenbeck 1927 a Arnavielle 1997.
Např. Grevisse - Goosse 1997:1314, Wagner - Pinchon 1964:322-323, ale také Mauger
1968:266.
[28]
[29] Neexistuje: Chevalier et al. 1964:374, Šabršula 1986:300; existuje: např. Grevisse Goosse 1997:1314.
[30]
Např.: Mauger 1968:266, Dubois - Lagane 1973:206, Hendrich et al. 1991:412-413.
[31] Vedle starší Weerenbeckovy monografie (Weerenbeck 1927) je právě tato práce
Halmøyové uvedena jako základní bibliografie k tématu gérondif v gramatice Le Bon usage
(Grevisse - Goosse 1997:1306).
Gettrup se věnoval sémantice gérondivu také ve studii Le Participe présent et le gérondif
au sens causal et instrumental (Gettrup 1977b).
[32]
Halmøyová poukazuje na to, že všechny tyto tři významy jsou pouze variantami jednoho
logického vztahu, lišící se pouze tím, zda je tento vztah „potenci
[33]
'e1lní“, nebo „aktualizovaný“ (Halmøyová 1982:389). Zároveň (ibid.) upozorňuje na
skutečnost, že právě vztah logické anteriority vylučuje z významu gérondivu účel (but) a
důsledek (conséquence).
[34] Gettrup definuje repère temporel na základě následujících dvou kontrastních příkladů:
- 22 -
Frantext (ČLÁNEK)
(1) je chante en me rasant a (2) je me rase en chantant (Gettrup 1977a:217).
V prvním případě se podle Gettrupa jedná o repère temporel (gerundiální syntagma lze nahradit časovou větou:
Je chante quand/pendant que je me rase, ibid.), zatímco druhé gerundium vyjadřuje pouze průvodní okolnost,
tedy dva nezávislé děje. Přestože tedy obě konstrukce mají identickou povrchovou strukturu a celkově stejné
lexikální obsazení, jejich význam se radikálně liší. Gettrup vysvětluje tento rozdíl na základě míry informace
(„acquis“, op. cit.: 218), kterou příslušná gerundiální konstrukce přináší, a říká, že možnost vyjadřovat repère
temporel je nepřímo úměrná „novosti“ informace, kterou daná gerundiální konstrukce (nebo vedlejší věta
časová) obsahuje. Jinak řečeno, čím je obsah dané konstrukce známější nebo předvídatelnější, tím je časová
interpretace pravděpodobnější (op. cit.: 219).
Znalost informace obsažené v gerundiální konstrukci může být podle Gettrupa dána různými faktory:
a) kontextem – gerundium odkazuje zpět do textu a znovu vyjadřuje něco, co již bylo řečeno, nebo co z již
řečeného vyplývá, „elles disaient à ma mère que j’étais « une vraie petite maman ». En disant ça elles se
penchaient vers moi avec une figure molle comme si elles allaient se mettre à couler.“ (op.cit.: 218, podtržení O.
N.). Gerundiální konstrukce en disant ça pouze shrnuje, zobecňuje předcházející řečovou aktivitu, a proto
nepřináší žádnou novou informaci a slouží pouze jako repère temporel pro děj vyjádřený určitým slovesem (elles
se penchaient…).
b) mimojazykovou zkušeností – to je podle Gettrupa případ je chante en me rasant: míra novosti informace
obsažené v syntagmatu en me rasant je oslabena tím, že se jedná o činnost, která se (podle všeobecně sdílené
zkušenosti) provozuje v pravidelných intervalech.
c) k předchozímu typu by bylo možné zařadit také případ, kdy je děj vyjádřený gerundiem předvídatelný
z předchozího kontextu, a to na základě znalosti vztahu příčiny a následku. Gettrup však poukazuje na to, že tyto
gerundiální konstrukce nelze označit jako čistě kauzální, protože každé dva děje, které následují jeden za
druhým, nebo se částečně překrývají, lze interpretovat na základě kauzálního vztahu, a že časové a kauzální
vztahy jsou zde neoddělitelné. Právě proto dává přednost tomu označit tento typ dějů jako repère temporel
(op.cit.: 221).
Téměř nic (kromě ojedinělých příkladů) neříká o vazbě toutG dokonce ani referenční
gramatika Le Bon Usage Grevisse - Goosse, rovněž tak Wilmet 1997, Wagner - Pinchon
1962, Grammaire Larousse du français contemporain (Chevalier et al. 1964), ani Grammaire
méthodique (Riegel - Pellat - Rioul 1997). Generativní přístup k analýze vazby tout +
gérondif využil ve své studii „Quantification et relation interphrastique: à propos du sens
oppositif de tout en + gérondif, tout de même, après tout et autres“ Mario Borra-Jover (Mario
Borra-Jover 1995).
[35]
Tentýž výklad můžeme najít také v článku v časopise Le Français dans le monde
(Mauger 1966).
[36]
[37] Podobně Hendrich
et al. 1991 (str. 413) rozlišují zdůraznění současnosti dvou dějů (tout
en discutant – jak se tak bavili, tout en regardant la télévision – a přitom se (ještě) dívá…) a
zdůraznění protikladu (význam přípustky - i když, přestože), podobné dva významy jsou
rozlišeny také v Dubois - Lagane 1973: 77.
[38] Příklad: „En sortant de chez lui, vers huit heures du matin, Maigret avait le choix entre
trois démarches.“ (Halmøyová 1982: 367). Antepozice tout je zde vyloučena.
- 23 -
Frantext (ČLÁNEK)
Avšak stejné sloveso v jiném kontextu (dva nezávislé děje, tj. typ B) se může s adverbiem
tout pojit velice dobře, např. „elle mangeait sa pomme tout en courant“ (Halmøyová 1982:
369).
[39]
Konstrukci tout + gérondif se Halmøyová věnovala také o rok později v článku
„Remarques sur la syntaxe et la sémantique de tout + gérondif“ (Halmøyová 1983).
[40]
Halmøyová v tomto případě cituje příklad uvedený Gettrupem ve stati, která pojednává o
překladu vazby toutG do dánštiny: „Elle eut un ge ste de recul et voulut d’enfuir. Mais la
vieille l’en empêchait tout en la fixant de ses yeux perçants.“ (H. Gettrup: „TOUT EN…
Oversættelsesanalyse eller sammenligningsgrundlag?“, RIDS 103, Romansk Institut,
Københavns Universitet 1982, str. 18; citováno podle Halmøyová 1990: 189).
[41]
[42]
Halmøyová 1990: 190.
[43] Příklad:
„Sans se retrouner, le personnage recule ensuite vers la rampe, tout en
continuant de regarder la porte.“ (Halmøyová 1982: 371).
[44] Halmøyová uvádí následující příklad: „Jean-Paul Goude a conçu se « Marseillaise » avec un implacable
souci du détail. C’est que le pari est double: il faut assurer un effet visuel général pour les spectateurs tout en
garantissant des détails parfaits pour les gros plans de télévision.“ Tout zde podle Halmøyové vyjadřuje opozici
k obecnému předpokladu, že je obtížné (ne-li nemožné) uspokojit zároveň televizní diváky i návštěvníky kina.
[45] „Vous marchez de long en large comme une panthère, tout en ramassant machinalement
les vêtements que l’Homme a éparpillés, comme à son habitude, à travers la pièce.“
(Halmøyov
'e1 1990: 191; podtržení O. N.)
Halmøyová uvádí, že v této kategorii je obzvláště časté sloveso parler, dále rêver
a penser, a dvojice parler – écouter, lire – manger a lire – marcher.
[46]
V tomto příkladu si můžeme rovněž všimnout faktu, že agens gerundiální konstrukce (les
industriels) není koreferenční s podmětem řídícího slovesa; přesto není srozumitelnost celé
věty narušena.
[47]
Ale totéž sloveso může být i v postpozici (která je však mnohem méně častá): S267/
DURAS.M / UN BARRAGE CONTRE LE PACIFIQUE / 1950 / page 91 / - Ils boivent à
notre santé, disait de loin Suzanne à M. Jo, tout en dansant. Toto sloveso není ve vazbě
toutG zas až tak časté; ve všech románech 20. století se v této formě objevuje pouze sedmkrát,
z toho třikrát právě u Durasové (z 1. pol. 20. stol. kupodivu pochází méně příkladů, pouze
dva).
[48]
[49]
102 výskytů v románovém korpusu z let 1900-1949, z toho 49 výskytů v 2. pol. 20. stol.
Do prvního řádku définition de la séquence vložíme např. tout en parlant, a do řádku pro
co-occurrences např. &cécouter, kde sekvence &c označuje, že hledáme celé paradigma
(lemma), nikoli jen tvar infinitivu.
[50]
- 24 -
Frantext (ČLÁNEK)
[51] Předem je třeba upozornit na to, že všechny nalezené souvýskyty patřily do skupiny II,
nikoli IV, kde je zmiňuje Halmøyová.
[52] Spojení
tout en mangeant se v celém označkovaném korpusu vyskytlo celkem 48, z toho
29 ve 20. století a 19 v19. století.
[53]
R938/ GENEVOIX.M / LES MAINS VIDES / 1928 / page 194
Tout en mangeant, je relisais ce que j'ai écrit tout à l'heure […]
[54] Ve všech příkladech typu II je možné vložit sloveso continuer (tout en continuant de/à…); samotné toto
sloveso je ve vazbě toutG v daném románovém korpusu doloženo ve 46 výskytech (v 1. pol. 20. stol. pak v 24
výskytech), např.: S330/ CLAVEL.B / CELUI QUI VOULAIT VOIR LA MER / 1963 / page 417 /
Tout en continuant de manger, il raconta son voyage; nebo jeho synonyma (poursuivre, ne (pas) cesser…).
S315/ ROBBE-GRILLET.A / LE VOYEUR / 1955 / page 124
Si vous avez jamais admiré de belles montres, Messieurs-Dames, apprêtez-vous... »
Tout en poursuivant son discours, sur un ton frisant la parodie, il prit sa mallette entre ses
pieds et se retourna pour aller la poser sur la table voisine de celle où buvaient les trois
marins.
[55] V již zmíněném paralelním korpusu Colomba (viz pozn. č. 13) byla např. vazba tout en avançant přeložena
nejčastěji úplně depredikačním ekvivalentem cestou; podobně další nerozvité spojení tout en parlant zde bylo
také přeloženo pomocí substantivních vazeb - za řeči, při těch slovech, s těmi slovy apod., nebo v jednom
případě dokonce adverbiem přitom (plné znění překladů viz Nádvorníková 2006: 211-214), které velmi dobře
vystihuje charakter celého typu II vazeb toutG - pokračování již známého děje. Zajímavé doklady fungování
překladových ekvivalentů tohoto typu toutG by opět mohl přinést velký paralelní korpus.
[56] Nebo: K438/ PROUST.M / LA RECHERCHE 8 COTE DE GUERMANTES 1 / 1920 / page 19 /
" et surtout parce qu'elle savait qu'il allait lui répondre, en mettant la main devant la
bouche pour être entendu tout en parlant à mi-voix : " vous aussi vous pourriez en avoir si vous vouliez, et
même peut-être plus qu'eux, mais vous n'aimez pas tout cela.
[57] I v případě, že toutG v odborném textu odkazuje k předchozímu kontextu, je zde silnější přípustkový
význam, nejde jen o pouhé vrstvení dějů (argumentů), např.:
P337/ GURVITCH.G / TRAITE DE SOCIOLOGIE T.2 / 1968 / page 215 / Tout en définissant ce terme comme
nous l'avons fait, on peut lui donner - on lui donne en fait - un sens étroit ou un sens large.
[58] Podobně např.: P536/ TINARD.H / AUTOMOBILE / 1951 / page 328 /
Tout en s'efforçant de développer au maximum les qualités de tenue de route de leurs voitures, les constructeurs
ne négligent en rien le confort, comme le prouve la faveur grandissante dont jouissent les suspensions à roues
indépendantes.
[59] Jiný příklad: L766/ HUYGHE.R / DIALOGUE AVEC LE VISIBLE / 1955 / page 111 /
Le problème qui partage l'artiste, si primitif soit-il, est donc de dégager un principe d'unité, tout en préservant
les apparences du divers, qui seul apporte la richesse d'impressions.
- 25 -
Frantext (ČLÁNEK)
[60] Může se však jednat i o spojení dvou nevýhod, např.:
P527/ *Anonyme / L'INDUSTRIE FRANCAISE DU BOIS / 1955 / page 7 /
Trop nombreuses, les entreprises qui fournissent la matière première livrent des produits d'une trop grande
diversité, ce qui alourdit les prix tout en mécontentant les utilisateurs qui ne peuvent avoir la certitude de
trouver à coup sûr des matériaux de dimensions et de caractéristiques donnés.
Tento typ toutG představuje rozpor mezi myšlenkami a činy, a proto se o něm znovu
zmíníme u typu V ve srovnání s podobnými konstrukcemi v románech.
[61]
[62] Ale nejsou úplně vyloučené, např.: S325/ KRISTEVA.J / LES SAMOURAIS / 1990 / page 79
Olga le savait, parce que la traversée des frontières et des langues vieillit l'esprit tout en rénovant le corps.
[63] Podobně např.: R751/ ERNAUX.A / CE QU'ILS DISENT OU RIEN / 1977 / page 142 /
Il a enfourché sa moto, il est resté assis, les pieds à terre, tout en bouclant son casque, le dos un peu rond, il a
baissé la visière et il a fait un demi-tour complet sans démarrer dans ma direction.
V románovém korpusu 1. pol. 20. stol. bylo identifikováno 10 výskytů (v odborných
textech 5 výskytů), ve 2. pol. 20. stol. pak 22 výskytů (v odborných textech 13 výskytů)
tohoto spojení.
[64]
[65] Nebo: S325/ KRISTEVA.J / LES SAMOURAIS / 1990 / page 93 /
L'erreur - et l'horreur - commence quand le mouvement se grippe : on ne fait plus que semblant et on ne le sait
pas (les ahuris), ou, tout en le sachant, on persévère (les cyniques).
Agens toutG však nemusí být totožný s autorem textu, protože může jít o komentář
k argumentaci jiného badatele, např.: P324/ *Anonyme / HISTOIRE DE LA SCIENCE /
1957 / page 1571 /
[66]
Mais tout en reconnaissant la similitude des deux organismes, *Spencer en souligne les
différences dont la principale consiste dans le fait que les individualités sont séparées dans la
société qui ne forme jamais un tout concret comme le corps animal.
[67] Samozřejmě kromě případu,
kdy by jeden vědec usvědčoval jiného ze lži nebo z rozporu
v argumentaci.
[68] Také v druhém jejím textu ve Frantextu (Les Mandarins), je frekvence toutG nadprůměrná (6 %), tj.
41 toutG z celkem 614 gérondivů (v Mémoires je to 24 toutG z 247 gérondivů, tj. 9,7 %).
[69] Naopak např. v textech M. Durasové je frekvence toutG silně pod průměrem (0,16 %) – jejích 5 textů
obsažených ve Frantexu totiž obsahuje pouze 36 toutG z celkového počtu 225 gérondivů.
[70] Jiný příklad: L693/ BEAUVOIR.S DE / MEMOIRES JEUNE FILLE RANGEE / 1958 / page 208 /
Tout en détestant les routines bourgeoises, je gardais la nostalgie des soirées dans le bureau noir et rouge, au
temps où je n'imaginais pas pouvoir jamais quitter mes parents.
- 26 -

Francouzská konstrukce tout + gerondif v referenčním korpusu

Transkript

Podobné dokumenty

Séjour de ski 4ème

GazetteN20 jan

FRANCOUZSKÝ JAZYK