Psychoterapie řidičů

Transkript

Psychoterapie řidičů
Psychoterapie řidičů
Mgr. Petr Cagaš,
klinický psycholog
2012
Kdy je psychoterapie/intervenční program
s prvky psychoterapie na místě?




Fobická porucha vztažená k řízení motorového vozidla (driving
phobia)
Zvládání hněvu při řízení, rizikové chování řidiče spojené s
hněvem (rage driving)
Náprava zlozvyků, které narušují bezpečné řízení
Práce se specifickými skupinami řidičů, u nichž je přítomno
nějaké funkční oslabení např. vlivem stárnutí,
psychiatrické/neurologické poruchy (např. ADHD)
Fobická porucha vztažená k
řízení



Možné je využívat obdobné postupy jako při léčbě
jiných fobických poruch
expozice (v hypnóze, ve virtuální realitě, v realitě za
přítomnosti podporující osoby)
systematická desenzibilizace – principem je
zrušit napodmiňované spojení mezi řízením a úzkostí
– představa řízení je naopak spojována s navozením
relaxace
Příklad uplatnění expozice v
hypnóze při léčbě fobie z řízení
Článek
Kraft, T., & Kraft, D. (2004): Creating a virtual reality in hypnosis:
a case of driving phobia, Contemporary Hypnosis, 21 (2), s. 79–85.
Kazuistika případu 55leté ženy se závažným stupněm fobie z řízení, která
výrazně omezovala její mobilitu. Dříve zažila autonehodu, fobické příznaky
se u ní však objevily až poté, co prožila jinou nepříjemnou situaci, kdy opět
málem došlo ke kolizi s jiným vozidlem. Léčba spočívala v uplatnění
systematické desenzibilizace v hypnóze. Klientka byla po šestnácti sezeních
zcela zbavena příznaků a byla schopna samostatně řídit na veřejných
silnicích. Po každém sezení byla klientka vyzvána, aby trénovala řízení za
přítomnosti svého manžela, zkušeného řidiče. Dle názoru autorů účinnosti
léčby pomohlo, že se hypnóza zaměřovala na více smyslů, a bylo tak možné
navozovat živější představy bližší realitě, podobně jako je tomu v přístupu
tzv. expoziční terapie s využitím virtuální reality (virtual reality exposure
therapy).
Zlozvyky při řízení




jedná se o poměrně časté způsoby chování, které v některých případech překračují zákony
(např. telefonování při řízení), v některých nikoliv, ale mohou být stejně nebezpečné (snaha
o častou kontrolu a uklidňování dětí na zadním sedadle) – odčerpávají kapacitu pozornosti
řidiče, kterou by měl věnovat řízení
vhodný je kognitivně-behaviorální přístup
analýza přesvědčení, která napomáhají k udržování zlozvyků (např. „musím vždy rychle
reagovat na telefony ze strany svých zákazníků“), vytvoření alternativních přesvědčení – s
důrazem na realitu, např. srozumitelné seznámení řidiče se statistikami, které odrážejí
negativní důsledky chování, které uplatňuje, nácvik alternativního chování, hraní rolí,
celkově větší důraz na trénink a odměnu žádoucího chování, tj. upevnění návyku
soustředěného řízení
jako vhodné se jeví vytvořit screeningovou metodu na zjišťování prevalence těchto zlozvyků
a vytvoření krátkých intervenčních programů s využitím KBT přístupu, které by měly za cíl
tyto nežádoucí prvky v chování odstraňovat
Řidiči s nedostatečnou úrovní
zvládání hněvu
Dle J. Deffenbachera a kol. (2003) se řidiči s nedostatečnou schopností zvládat hněv od jiných řidičů odlišují
takto:





Častěji jim na mysl přicházejí hostilní, agresivní obsahy myšlení. Pravděpodobněji budou vyjadřovat
nesouhlas s tím, jak ostatní řídí. V myšlenkách se také častěji zabývají odplatou, což někdy vede i k
fyzickému poškození majetku nebo osob.
Více při řízení riskují. Častěji výrazně překračují rychlostní limity, rychle mění pruhy, mají sklon „viset“
těsně za vozidlem před nimi – nerespektují bezpečnou vzdálenost, vjedou příp. do křižovatky i poté, co již
blikla červená
Rychleji se rozzlobí a chovají se agresivněji – pravděpodobněji troubí, křičí na ostatní řidiče. Jejich agresivní
a hněvivé chování se však neomezuje pouze na silnici, hněvivě se s větší pravděpodobností chovají i v
jiných situacích.
Řidiči s problémy se zvládáním hněvu dělají v průměru dvakrát tolik chyb na simulátorech řízení než jiní
řidiči. Připouštějí také více situací, kdy se málem nabourali, a uvádějí také, že jim bylo uděleno více pokut.
U těchto řidičů byla zjištěna vyšší míra rysové hněvivosti (trait anger), úzkostnosti a impulzivity. Je
pravděpodobné, že když si tito lidé přenesou na silnici stres z domácnosti nebo z práce, budou jej přebíjet
hněvivým stylem řízení. Mají sklon vyjadřovat hněv navenek a jednat impulzivně.
Zdroj:
Deffenbacher, J.L., Deffenbacher, D.M., Lynch, R.S., & Richards, T.L. (2003). Anger, aggression and risky
behavior: A comparison of high and low anger drivers. Behaviour Research and Therapy, Vol.
41(6), pp.701-718.
Narcistická agrese: reakce na
ohrožení pocitu nadřazenosti


výzkum naznačuje, že k výrazně agresivnímu chování mají sklon
narcističtí jedinci v situacích, ve kterých dojde ke zpochybnění jejich
pociťované nadřazenosti
obecněji měřená sebeúcta (self-esteem) nemá s agresí těsnější vztah
Zdroj:
Bushman, B.J.,& Baumeister, R.F. (1998): Threatened Egotism,
Narcissism, Self-Esteem, and Direct and Misplaced Aggression: Does
Self-Love or Self-Hate Lead to Violence?, Journal of Personality and
Social Psychology, 75 (1), 219-229.

lze předpokládat, že ohrožení extenze narcistova ega např. v podobě
omezení možnosti jeho zcela svobodného pohybu v motorovém vozidle
(ať již – v extrémním případě - pravidly silničního provozu - nebo
chováním jiného řidiče: např. pomalejší jízdou v rychlejším pruhu)
povede k provokaci agresivní reakce
Narcističtí jedinci: ideální je dlouhodobá
pravidelná psychoterapeutická intervence



jádrová narcistická osobnostní psychopatologie není
zvládnutelná edukativními postupy
vhodné by bylo v odůvodněných případech
doporučovat minimálně střednědobou psychoterapii s
pravidelnou docházkou (cca 50 sezení) k podpoře
schopnosti sebereflexe a uvědomění si důsledků
vlastního chování
přesto může být účinný nácvik dovedností zvládání
hněvu, netrpělivosti a impulzivity
Zvládání hněvu při řízení:
účinné postupy





učinný je nácvik relaxačních technik a také kognitivní
restrukturalizace (přerámování negativních událostí)
dostačující je intervenční program o 8 sezeních (Deffenbacher a
kol., 2003)
1) relaxační varianta: nácvik hlubokého bráničního dýchání a
další základní relaxační techniky
2) varianta s kognitivní restrukturalizací: nácvik relaxace
doplněn o kognitivní postupy
Při obou variantách je třeba, aby si řidiči s nedostatečným
zvládáním hněvu představovali situace, které vyvolávají hněv
(např. jiný řidič zablokuje rychlejší pruh) – a uplatňovali
následně nacvičené techniky zvládání hněvu. Tyto techniky je
posléze třeba zapojovat i přímo při řízení.
Doklad účinnosti postupů při
redukci hněvu při řízení


Tara Galovski, Ph.D., navrhla psychoterapeutickou intervenci pro 20
agresivních řidičů, kteří byli doporučeni místním District Attorney´s
Office, a také pro 10 dobrovolníků, kteří se sami označili za agresivní
řidiče. Tato psychoterapeutická intervence sestávala ze sezení, které
obsahovaly hlubokou relaxaci, nácvik dovedností zvládání stresu
(stress-management coping skills), kognitivní restrukturalizaci a nácvik
alternativních způsobů hodnocení událostí na silnici a stresorů s nimi
spojených.
Tyto strategie se projevily jako velmi účinné při zmírnění agresivního
stylu řízení i při zvládání hněvu a agresivních projevů obecně. Léčená
skupina dosáhla v průměru 64% snížení míry agresivního chování při
řízení. Ukázalo se u ní také zjevné snížení obecné míry psychického
distresu. Zlepšení bylo stále patrné i po přezkoumání po 3 měsících
(follow-up).
Příklad ABC analýzy hostilní
reakce na chování jiných řidičů
Nezdravý negativní pocit (C, Consequence) - Hněv, zuřivost.
B (Belief) Destruktivní nebo iracionální přesvědčení (iB) „Jak si mohl tento člověk troufnout mě takto nešikovně předjet? To je
strašné. Nemá právo mi to dělat. Nemůžu vystát takové lidi, jako je on!“
A (Adversity, nepříjemná událost) - Někdo přede mnou udělá „žabku“.
Shrnutí:
Jedu autem a najednou přede mnou někdo udělá „žabku“ a zařadí se přede
mne (A), uvažuji takto (B); „Jak si mohl tento člověk troufnout mě takto
nešikovně předjet? To je strašné. Nemá právo mi to dělat. Nemůžu vystát
takové lidi, jako je on!“ To vede k (C), tj. ke hněvu a zuřivosti, a následně k
chování jako je ukazování urážlivých gest, křik a přísahy, že zajistím
„spravedlivý“ trest.
4 nejčastější iracionální přesvědčení,
uváděná agresivními řidiči




Je to strašné, jak se ti lidé ke mně chovají
bezohledně a nespravedlivě.
Nemůžu vystát to, jak se mnou jednají.
Rozhodně by se tak hrozně chovat neměli, nesmějí
to dělat.
Protože se chovají tak hrozně, jsou to nemožní a
mizerní lidé , kteří si vlastně nezaslouží dobrý život.
Měli by být určitě potrestáni.
Příklady racionálních výroků
dle REBT přístupu


Opravdu nemůže být nic horšího než to,
co mi teď udělal ten řidič? Opravdu je
to tak důležité pro můj život?
Je ten člověk opravdu nutně odpudivý a
hnusný jedinec, když se tak nešikovně
teď zařadil přede mne? Nemůže mít
jeho chování jiné vysvětlení?
Důležité je přesvědčení, že je druhý řidič
také lidská bytost s právem na pochybení
Atribuce chování druhého řidiče, která mohou zmírnit hněvivou
reakci:







Únava
Prožil špatný/smolný den
Nemoc
„Otravoval“/hecoval jej spolujezdec, příp. rozptyloval jeho
pozornost
Je naštvaný na svůj život celkově, nikoliv na mne
Má strach z řízení a proto dělá chyby, případně má strach, aby
se nedostal do dopravní zácpy
Opravdu hodně spěchá, má asi něco skutečně důležitého a je
proto ve stresu
Psychoterapeutická intervence u starších řidičů
a u lidí s psychiatrickými/neurologickými
symptomy



psychoterapeutická intervence může nejprve sloužit k
usnadnění smíření se s faktem, že je schopnost
řízení do určité míry omezená, že musí řidič jezdit
opatrněji a nesrovnávat se s mladšími/zcela zdravými
řidiči
není možné bagatelizovat problémy, cílem je pomoci
zaujmout realistický postoj, který přitom nezraňuje
sebeúctu
vhodné je uplatňovat (kromě případné medikace)
také postupy kognitivního tréninku, zajímavé, ale
experimentální je využití EEG-biofeedbacku
(neurofeedbacku)
Literatura







Bushman, B.J.,& Baumeister, R.F. (1998): Threatened Egotism, Narcissism, Self-Esteem,
and Direct and Misplaced Aggression: Does Self-Love or Self-Hate Lead to Violence?,
Journal of Personality and Social Psychology, 75 (1), 219-229.
Deffenbacher, J.L., Deffenbacher, D.M., Lynch, R.S., & Richards, T.L. (2003). Anger,
aggression and risky behavior: A comparison of high and low anger drivers. Behaviour
Research and Therapy, 41(6), 701-718.
Galovski, T.E.; Blanchard, E.B. (2002). The effectiveness of a brief psychological
intervention on court-referred and self-referred aggressive drivers. Behaviour Research &
Therapy, 40(12), p.1385, 18p.
Galovski, T.E.; Blanchard, E.B.; Malta, L.S.; Freidenberg, B.M. (2003). The
psychophysiology of aggressive drivers: comparison to non-aggressive drivers and pre- to
post-treatment change following a cognitive-behavioral treatment. Behaviour Research &
Therapy, 41(9), p.1055.
Galovski, T. E. & Blanchard, E. B. (2004). Road rage: A domain for psychological
intervention? Aggression and Violent Behavior: A Review Journal, Vol. 9,
pp. 105-127.
Glancy, G., & Saini, M.A. (2005): An Evidenced-Based Review of Psychological Treatments
of Anger and Aggression, Brief Treatment and Crisis Intervention, 5 (2), 229-248.
Kraft, T., & Kraft, D. (2004): Creating a virtual reality in hypnosis:
a case of driving phobia, Contemporary Hypnosis, 21 (2), s. 79–85.

Podobné dokumenty

Kulturní přehled za rok 2011

Kulturní přehled za rok 2011 spisovatelům, česky mu vyšly knihy Viz láska (Mladá fronta, 1996) a Mít s kým běžet (Mladá fronta, 2010). Grossman je také autorem knih pro děti. Nakladatelství Garamond letos v českém překladu vyd...

Více

termíny a teorie

termíny a teorie ... hodnocení shody vjem/očekávání ... emoční postoj (3) ... tělesné a vegetativní změny, behaviorální exprese ... zpětná vazba ... další hodnocení

Více

Posttraumaticka stres porucha_cl_Prasko

Posttraumaticka stres porucha_cl_Prasko rozpomínání na trauma. Naopak pacienti s PTSP jsou často nesprávně vedení pod hlavičkou jiné psychické poruchy. To vede k nesprávné léčbě a chronifikaci. Klinik by měl o možnosti PTSP uvažovat vždy...

Více

manuál doporučených psychodiagnostických metod

manuál doporučených psychodiagnostických metod a diagnostických nástrojích. S narůstajícími požadavky na řidiče však směřuje proces vývoje nejprve k ověření a revizi faktorů, které jsou v rámci zdravotní a psychické způsobilosti pokládány za po...

Více

PřEDMěTY PRO RYCHLÉ POUŻITÍ

PřEDMěTY PRO RYCHLÉ POUŻITÍ Následující informace si přečtěte dříve, než začnete hru používat anebo ji umožníte používat svým dětem. Záblesky světla a blikající obrazce mohou u některých lidí vyvolávat epileptické záchvaty ne...

Více