Historie IA - Národní sjednocení

Transkript

UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA
MAGISTERSKÉ PREZENČNÍ STUDIUM
2012 – 2014
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Petr Kalinovský
Vzájemný přesah mezi andragogikou a politickými systémy
Praha 2014
Vedoucí diplomové práce:
Doc. Dr. Milan Beneš
JAN AMOS KOMENSKY UNIVERSITY PRAGUE
MASTER FULL-TIME STUDIES
2012 - 2014
DIPLOMA THESIS
Petr Kalinovsky
Reciprocal overhand between andragogy and policy systems
Prague 2014
The Diploma Thesis Work Supervisor:
Doc. Dr. Milan Benes
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem
vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v
práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.
V Praze dne ……..
Jméno autora ............................
Anotace
Diplomová práce se zaobírá hledáním styčného pásma mezi andragogikou a politologickým
zvažováním, a to specifickými náhledy na totožná témata veřejného zájmu. Naznačuje, že
mnohdy stačí zaměnit klíčová slova a výsledky oněch úhlů pozorování jsou vzájemně
zužitkovatelné, ne-li doplňující se. Od teoretického pojmosloví, přes induktivní vývody, až po
obranu konkrétního politického systému před destabilizačními výkyvy. Závěrem práce rozebírá
přímo spojnicový jev předchozích pasáží, jehož pevné místo pro vypořádávání je nepopiratelné
jak v rámci andragogiky, tak palety státověd.
Klíčové pojmy
Analýza, autocenzura, cenzura, deskripce historických vývojů, Holocaust, induktivní hledání
pravidel, manipulace, politické systémy, propaganda, sankce.
Annotation
Diploma thesis seeks contact zones between andragogy and political science with specific
view on the same topics of public interest. It indicates often is possible change discipline´s
terminology and resultes these view are usefull together. May be supplement. It going from
theory over inductive discovery to the form of defense policy system before destabilisation
influence. At the end thesis analyses joint phenomenon with hard place into andagogy just as
political science.
Key words
Analysis, censorship, deskripcion of history evolution, inductive looking for rules,
Holocaust, manipulation, political systems, propaganda, sanctions, self-censorship.
OBSAH
ÚVOD .....................................................................................................................8
Teoretická část ...............................................................................................................10
1 Pásma pro uvažování…………………………………………………………..……..10
1.1 Stručný nárys oblasti .................................................................................................10
1.2 Časové mezníky vývoje komunikačních kanálů.........................................................12
1.3 Kategorizování metod ...............................................................................................14
1.4 V kontextu politického využití ..................................................................................17
1.5 Neodmyslitelnost úlohy médií v občanském vzdělávání ...........................................22
Empirická část ...............................................................................................................27
2.1 Induktivní hledání pravidel kampaní ....................................................................27
2.1.1 Informální politické učení se pomocí zábavního průmyslu.....................................27
2.1.2 Informální učení se pomocí zpravodajství a publicistiky ........................................34
2.2 Cenzura ....................................................................................................................38
2.2.1 Letmý historický vývoj..............................................................................................38
2.2.2 Autocenzura ...........................................................................................................52
2.2.3 Kterak snadno přejít k nástinu sankcí .....................................................................54
2.3 Sankce ......................................................................................................................56
2.3.1 Politika není toliko bonton doby .............................................................................56
2.3.2 Skutkové podstaty...................................................................................................57
2.4 Kvantitativně kvalitativní analýza Holocaustu v MfD (2013) ..............................66
2.4.1 Obecné souvislosti...................................................................................................66
2.4.2 Vývojový náznak.....................................................................................................67
2.4.3 Přiklonění se k papírovým vydáním .......................................................................69
2.4.4 Parametry výzkumu.................................................................................................72
2.4.5 Design výzkumu .....................................................................................................75
2.5 Vyhodnocení ročního monitoringu...........................................................................77
2.5.1 Letmé zmínky před samotným vyhodnocením........................................................77
2.5.2 Kontrola pomocí klíčových slov................................................................................78
2.5.3 Ověření hypotéz.........................................................................................................80
2.5.4 V hypotézách nevymezené oblasti.............................................................................82
2.5.5 Naše kategorizace.......................................................................................................84
2.5.6 Dle jednotlivých pisatelů MfD...................................................................................87
2.5.7 Ostatní........................................................................................................................89
ZÁVĚR ...........................................................................................................................93
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..............................................................................95
SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................99
ÚVOD
Předně je nutno zvýraznit, že diplomová práce je psána rukou absolventa odlišného
bakalářského společenskovědního oboru (politologie), byť vystudovaného na půdě
blízké andragogice (PdF UHK). Což vysvětluje prolnutí oborových prizmat,
pozorovatelné i v názvu. Právě ono propojování bývá osvědčenou cestou k žádoucí
exkluzivitě předkládaného. Stejně tak jedenáctiletá studijní proluka, chcete-li orientace
na praktickou stánku života, se zrcadlí v tendencích nedokazovat empirií již
zesamozřejmělé. Zjevné i na poměrech jednotlivých částí.
Aktuálnost tématu je dána nejen exponenciálním technologickým rozvojem naší éry,
především pak v posledním čtvrtstoletí turbulencí politickou. Obdobně: andragogické
možnosti ve veřejných tématech jsou spoluurčovány jak potenciálem moderních
prostředků, ale i dobou vytýčenými mantinely. Ovšem taktéž i čerstvě se zjevivšími
magnety veřejného zájmu, které si vyžadující příslušné reakce.
Název práce jest zvolen neurčitěji nikoliv snad z pokoutných důvodů následné snadnosti
zpracování množstvím vtažitelných řádků, nýbrž pro počáteční nejistotu. Nejistotu
danou teprve startem hlubšího seznamováním se se stavebnicovými dílečky tušeného
celku, po kterém je až následně určován i pevný koncový tvar. Totéž se týká tápání
při sestavování prvotní písemné osy uvedené v přihlášce k DP.
Nezbytné zadefinování obecných kategorií politických procesů úhlem pojmů
využívatelných i andragogikou je zde umístěno coby terminologický odrazový můstek.
Kratičké historické expozé o metodách předávání informací upozorňuje právě
na proměnu prostředků v toku času.
Pakliže se pokračuje uvedením do technik
přeformulovávání politických významů na cestě od původního zdroje informace
k jejímu koncovému konzumentovi, pak pro dokladování i onoho druhého činitele
v andragogice občanských témat – tj. politického kýžení. Přijmutí oné dvojice teprve
umožňuje cestu dále.
8
Empirická část je prolnuta reálnými úkazy. Už jejich neskrývané uvědomění, či
dokonce následné načrtnutí, zaručeně stimuluje používání termínu KONTROVERZE.
Výhodou takovýchto úkazů pak je jejich současná nižší míra zpracování, kterážto
přebíjí nevýhody linoucí se z narušení společenských tabu. Při zamyšlení se
nad abstraktním vyjádřením vztahů mezi časem, politickým podhoubí, vkusem,
konvenčností apod., je možno spekulovat o lokalizaci bodu společenské posvátnosti.
V práci bude naznačena podobnost v politických výchovně-vzdělávacích produktech
normalizačního minula i současna, okořeněná tužbou skicovanou z Hollywoodu.
Ale rovněž i selekční uvedení umlčovacích opatření, soudobých trestně-právních sankcí,
za uvedení nežádoucích politických tezí. Takřka coby druhá strana podobné mince
– technologie cenzury. Dochucovadlem pak jsou odstavce o fenoménu autocenzury.
Jakési přikořeňování se táhne celou prací. Ať ve vlastním textu, či v poznámkách
umístěných pod čarou. Vkládání citací jinak odvislých od pomyslné ústřední nitě
architektury subkapitol je používáno k zesílení autorského vyjádření.
Jako nejpřínosnější mohou být nalézán tvrdá data v části zaobírající se zmapováním
Holocaustu v Mladé frontě DNES (2013). A to nikoliv z ješitnosti nad úsilím,
vyjádřitelného časem stráveným nad získáním materiálů nezbytných k
jejímu
vypracování. Vlastní hodnota spočívá v jejich analýze, která by mohla odvozeně
vypovídat o dodávaném vyznění k submisivnímu konzumentovi. Nejsme ani historiky
zkoumajícími fakta minula, ale ani nepředkládáme závěrečnou práci z politologie,
abychom se ohlíželi po dopadech minula na současnost. Práce je z oboru andragogika,
tudíž pozornost je věnována vlastní technice, kterak je populaci ono téma předestíráno.
Nikoliv náhodou je ona kapitola řazena coby poslední. Má být názorným vyjádřením
jevů vyskytujících se na stránkách předchozích.
9
Teoretická část
1 Pásma pro uvažování
1.1 Stručný nárys oblasti1
Obdoba jevů při bádání ohledně masové komunikace (z latinského communis =
společný) a v dějinách politiky – především politiky posledních dvou uplynulých století
– je nalezitelná. Zvláště pokud bude vzata v potaz skutečnost, že zintenzivnění politiky
se širokým zapojením celého společenství (lidu, občanů, národa, třídy,…), se
chorologicky podobá růstu technologického potenciálu doby.
Liessmann, interpretujíc Tönniese, sociologa konce XIX. st., chápe společenství jako
sociální prostor s následujícím znakem: „Kdo žije ve společenství, ví už vždy, oč jde.
Společenství nemusí svým členům pořád něco vysvětlovat, fungující společenství nemusí
být také stále poučováno. Ve společenstvích tvoří pocit příslušnosti a vědění, oč
ve společenství jde, jednotu. To platí pro rodiny a klany, stejně jako pro společenství
náboženská.“2 Oproti termínu společnost, kde je dominantní svoboda subjektu.
„Zatímco společenství svazuje, společnost lidi osvobozuje.“ 3 Nicméně v předkládané
práci nám půjde především o odpovědnost – dobrovolnou či vynucovanou – vůči celku,
nikoliv na prvém místě o libosti svobody. (Tj. o bažení jednotlivce, který je limitován
pár desetiletími vlastního života.)
1
Hrubé podklady pro kapitolu čerpány z: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociální-mediální komunikace.
Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 128-137. ISBN 978-80-7368-567.
2
LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 107. ISBN 978-80903759-7-0.
3
LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 108. ISBN 978-80903759-7-0. Ostatně ani Liessmann společnosti / svobodě nepředkládá maximální optimismus. „Členové
nějaké společnosti mají zájmy, které sledují, a jiné lidi vidí buďto jako podmínku pro uspokojení těchto
zájmů, nebo jako konkurenty. Ve shodě s tím uzavírají jen strategická, časově omezená spojení; formální
podobou jejich vztahů je smlouva, rozhodující podobou jejich komunikace je výměna a médiem jsou
peníze. Maximou jejich jednání je vypočítavost a ze zvážení zájmů a potřeb vychází jejich hodnota.“
LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 109. ISBN 978-80-9037597-0.
10
Moderní masmédia pak nepochybně sehrála nemalou roli pro vtažení širší populace do
účastenství ve veřejných tématech. Hned zpočátku se sluší zadefinovat „účastnictvo“,
jednotlivé prvky procesu komunikace, potažmo politické komunikace:
Komunikátor (ten, kdo něco sděluje; zdroj informací) byl k nalezení pochopitelně i
v dřívějších dobách. Onen termín by šlo stoupenci mediokratického vidění obkreslit
jako ten, kdo má moc. Jako ten, kdo disponuje nezbytnými mocenskými prostředky,
kterak prosadit své zájmy. V průběhu dějin však nastává i u něj proměna v důsledku
přerodů společnosti a jejích technologií.
I komunikát (co je předáváno; sdělení) šel s dobou. V časech s dominancí
náboženských autorit bývala s politikou spjatá sdělení jiného zaměření, než v éře
rozvolňování vztahu moci církevní a světské. Obdobně rozdíl dob mírových a
válečných. Komunikát může být jak okolí vybuzující, tak i masy tlumící. Dispozitivnost
v nejčistším slova smyslu. Z politologického náhledu na misce jedné volební urna,
na misce druhé pak nabídnutý předvolební program politických stran a následně
povolební programové prohlášení vlády. Ryzost bývá pouze teoretická, protože obsah
komunikátu je kontaminován nejen volebními systémy, ale i momentální atmosférou
ve společnosti.
Zato komunikant4 (kdo přijímá; příjemce) prošel vývojem zásadním. Dle váhy jeho
důležitosti v celém procesu. Pokud postačovala k ovládání mas náboženská dogmatika
hlásaná skrze tandem lokálního vyslance z centralizované církevní struktury +
ozbrojenou moc světskou, a pro zklidnění neposlušnosti poddaných postačovalo nařčení
od místní autority z odpadlictví,5 faktor komunikanta byl zanedbatelnější. Politická
komunikace byla vůči mase ryze jednostranná. Pokud se legitimita státu vyloží dnešním
způsobem, pak komunikant coby osoba s aktivním volebním právem.
Komunikační kanály („pomocníci“, kteří umožňují sdělení přenést) se vývojem lidstva
otřásly v základech. Za povšimnutí na abstraktním nástinu pak bude stát jev
4
U masové mediální komunikace ekvivalent recipient.
S nezbytnou podmínkou předchozí identifikace se širšího okolí s onou autoritou; modelujeme na
teoretickém příkladu.
5
11
exponenciálního tvaru křivky, kdy na ose X je časová datace, na ose Y pak vyspělost
komunikačních kanálů (především pak v jejich účinnosti). Účinnost se nemusí rovnat
pouze všudypřítomnosti, mimo jiné by šla zmínit i emocionální účinnost, kterou
informace na konzumenta působí.
Doba strmějšího nárůstu možností zprostředkovávat informace připomíná éru prudkosti
dějinných politických otřesů.
1.2 Časové mezníky vývoje komunikačních kanálů
Níže uvedená historická data budiž jedním z argumentů pro zaměření této práce toliko
na časové rozpětí životů několika posledních generací.
Při náhledu na chronologii je zajímavé si uvědomit i časovou rozdílnost vzniku a širšího
uplatnění novodobých komunikačních kanálů (médií), přičemž rozestup vzniku a
uplatnění se v dobách nám bližším smršťuje. Zatímco dnes, po několika málo letech
existence sociálních sítí, se již vedou vážně míněné disputace ohledně závislostí
na nich,
zlatník Gutenberg, který „přišel na nápad, jak vyrobit pilováním vzor
jednotlivých písmen a zdokonalit a přepracovat princip vinohradského lisu pro potřeby
tisku (sám vyrobil 200 exemplářů slavné Bible), zemřel v bídě a vůbec se nedozvěděl,
jak významnou roli sehrál ve vývoji společnosti jeho vynález.“6
40 000 – 35 000 př.n.l. – člověk začíná mluvit 7; 4 000 př.n.l. – z Mezopotámie
dochovány psané záznamy na hliněných tabulkách; 2 500 př.n.l. – Egypťané používají
papyrus. Předlouhá pauza, kde se zcela revoluční změna v technologii komunikačních
kanálů nevyskytla. Pominuty změny materiálů určených k záznamu, typy písma či
přepisování textů, vykonávané mj. i v „manufakturních“ klášterech.
6
POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s.
128-9. ISBN 978-80-7368-567-6.
7
12. ISBN 978-80-7368-567-6. Odkaz se vztahuje na tento i následné odstavce podkapitoly.
Datace onoho období zřejmě bude velmi různorodá, např. je k nalezení coby „epocha mluvení a
jazyka 90 – 40 000 let“ BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ, Dějiny českých médií od počátku
do současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 34. ISBN 978-80-247-3028-8.
12
Polovina XV. století – vynalezení knihtisku Johannem Gutenbergem z Mohuče.8
Postupný nástup politicky aktualizovaného tisku se širším dosahem na populaci. 9 1839 –
vynález fotografie; 1844 – Samuel F. B. Morse spouští drátové telegrafické spojení
mezi Washingtonem a Baltimore; 1876 – Alexander Bell a přenos lidského hlasu
na dálku; 1877 – Edison a jeho fonofrag; 1879 – Marconiho bezdrátový telegraf; 1891
– Edisonův kinematoskop;
1906 – radiotelefon (R. A. Fessenda); 1920 – první
radiostanice „8K“ s pravidelným vysíláním hudby (Frank Conrad)10; 1923 – Skorikinův
ionoskop (optická iluze na obrazovce); 1925 – Jenkinsův přenos obrazu na dálku; 1936
– oficiální televizní vyslání BBC11;
–
Arpanet
coby
předchůdce
1954 – barevné TV vysílání v USA;
telematických
/
interaktivních
médií
1969
(novum
v decentralizaci obsahu, vysoké kapacitě, interaktivitě, flexibilitě formy a obsahu; taktéž
způsobu používání nových médií);
1997 – sociální síť Sixdegrees; předchůdce
podstatně známější sociální sítě Facebook.
Od provopočáteční orální společnosti, přes společnost odhalivší kouzlo záznamu
komunikátu, dále na hromadně šířená písmena, přes společnost zrakem připoutanou
k pohyblivým obrázkům, až po společnost interaktivní – tedy možnost sám
do komunikátu zasáhnout a stát se sám komunikátorem. Mohlo by se tudíž pozdávat, že
současná lidská společnost je prozatím i u vrcholu svého představitelného informačního
8
Nicméně prosté otiskováním kompaktně vytvořených podkladů – použitelných tudíž pouze pro
otiskování nezměnitelných matic – bylo použito již kolem 800 n.l. v Číně. Vzhledem k současným
náladám částí západní společnosti hledat ideál mimo dosah svého civilizačního okruhu, nutno
připomenout neskonale slabší možnosti využití oné čínské technologie.
9
XVI. st. – benátská vláda vydává malý zpravodajský leták, který bylo možné si koupit za gazetu (malou
minci). 1621 – v Anglii vydávány první nepravidelné noviny Corantos; 1622 – první pravidelní týdeník
Weekly News; 1631 – ve Francii vydáván list La Gazzete; 1690 – na americkém kontinentu vychází
Public Occurrences – ovšem širší populaci cenově nedostupné; 1833 – New Your Sun – „penny press“,
přezdívka plně vystihující dostupnost, přeložitelné jako „noviny za šesták“ (tamtéž, s.129); příznačné je
složení obsahu: hlavně zpravodajství, lidsky dojímavé příběhy a zprávy ze soudních síní
české země:
1495 - „Noviny leta božieho 1495“, dnešním historikům též známé jako „Jindřichohradecké
noviny“. Nejednalo se samozřejmě o periodikum, byly to dva listy se 14 politickými zprávami úřední
povahy. Je sice troufalé tuto skutečnost uvádět v seznamu přelomových údajů pro dějiny komunikace, leč
zdejší umístění je pouze jako kuriozita pro slůvko uvedené v názvu. 1719 – Ordinari Postzeitungen.
Německy psané, vycházivší na území českých zemí. 1719 – Pražské noviny. Karel František
Rosenmüller. Dvakrát týdně, čtyřstránkové. ; 1789 – Krameriusovy c.k. pražské poštovské noviny.
Pravidelné rubriky, rozhovory, povídky, kritiky divadla a knih, válečné a politické zpravodajství
(zahraniční přebíráno z německého tisku)
10
Československý rozhlas od 1923; hlavně odborné přednášky, především funkce vzdělávací a osvětová,
tedy souvislost s andragogikou zřejmá. Zpravodajství přebíráno z ČTK.
11
První pokusné už 1931 v SSSR; v ČSR první pokusný přenos už při Všesokolském sletu 1948; od
1.5.1953 pak v ČSR víkendové vysílání a od 1958 vysílání každodenní.
13
potenciálu. Tedy alespoň co se týče šíře případného politicky zužitkovatelného
(zneužitelného) dosahu. O tom následné kapitolové celky.
Bez okolků se dá přejít k nenapadnutelného tvrzení, že určité procento veřejného
komunikátu vždy bylo ryze mocenské, tj. politické. Pochopitelně každý vladař (panující
uskupení) zdůrazňoval přínosy vlastního panování. Pro efektivní řízení postačovala
shoda pouze v témž patře pomyslné sociální pyramidy. Následně příslušnému vyššímu
„oddělení“ bylo záhodno nalézt shodu s relativně úzkým – dosažitelným – počtem
prvků v patře sousedně nižším. Stabilně byla s to zajišťovat mocenská komunikace tváří
v tvář (face to face; F2F); popřípadě pomocí jakýchsi „osobních pověřenců“.
1.3 Kategorizování metod
V momentu narušení striktní a přehledné společenské hierarchie pak narůstá potřebnost
metody jiné, propagandy (z latinského propagare = rozšiřovat).
Je možno najít nepřeberné množství definic termínu. První tři si vypůjčujeme z určitého
světového souhrnu, uspořádaného Ilowieckim a Žantovským:
1) „Propaganda je záměrný a systematický pokus ovlivňovat chápání, manipulovat
smýšlením a bezprostředním jednáním lidí s cílem dosáhnout reakce, které budou
shodné se záměrem propagátora.“12
2) „Umění nutit dělat lidi to, co by neudělali, kdyby měli k dispozici všechny údaje
o předmětu.“13
12
ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 15. ISBN 978-8086723-50-1.
13
ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 30. ISBN 978-8086723-50-1. (originál z: Frazer, L., Propaganda, London : 1967; bližší údaje neuvedeny)
14
3) „Propaganda je proces kontroly toku informací, řízení veřejného mínění
a manipulování vzorci jednání.“14
4) Spálová uvádí, že „H.D.Lasswell chápal propagandu jako manipulaci s veřejným
míněním prostřednictvím politických symbolů nebo řízením kolektivních postojů pomocí
manipulace s důležitými symboly.“15
5) Výčet bude vhodné uzavřít co nejobecnějším vymezením, kdy „propaganda je
rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo podpoření určitých postojů
nebo jednání.“16 (+ zkreslování faktů + zdání vyššího cíle + využití lidské vášně,
strachu, nenávisti; pozn. – P.K.)
Dnes se pociťuje nevhodnost používání slova propaganda, a to vzhledem ke kontextům
výskytu onoho termínu ve XX. věku17. Což se odráží v připouštění, že „propaganda je
starší název pro mediální manipulaci.“18 Případně se naskytuje možnost termín
propaganda opisovat souslovím přesvědčovací komunikace.19
Propaganda by se dala rozdělit i dle obsahu, který má za úkol šířit. J. Thompson,
citovaný Polákovou, použil sedm kategorií:
-
„Politická propaganda se zaměřením na udržení nebo získání politické moci.
-
Ekonomická propaganda jako přesvědčovací mechanismus pro užití na tržním
kolbišti, kdy se z občanů stávají zákazníci / prodejci zboží a služeb. Svou účastí
v liberální ekonomice se pak zároveň stávají ´důvěrostrůjci´ moci politické.
-
Vojenská propaganda pak bývá zaměřená primárně vně. Tedy k demoralizování
nepřítele. Pokud je zaměřená dovnitř, pak pochopitelně naopak má vybuzovat
14
15
SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská
univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6.
16
SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociální-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská
univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6. část v závorce zobecnil P.K.
17
Posledním, autorem předkládané práce zaznamenaným, oficiálním použitím slova propaganda pro
vlastní činnost daného režimu na území českého státu, byl Sjezd novinářů v polovině roku 1989; viz
kapitola 2.2.5
18
19
15
morálku u vlastního obyvatelstva. Zároveň i určovat obsah pojmů přítel versus
nepřítel.
-
Diplomatickou propagandu lze chápat jako specializovanou formu působení
zaměřeného na mezistátní vztahy; dle potřeby konstruktivní jedním směrem (nebývá
výjimkou zároveň destruktivita takových směrem jiným).
-
Didaktická propaganda coby forma výchovy populace a prosazování společensky
žádoucích jevů.“20
Ohledně didaktické propagandy (tedy alespoň takové didaktické propagandy, která by
nenarušovala vychovatelské svědomí samotných vychovatelů): neměl by být ustanoven
naprosto přesný ideál, ke kterému je třeba veřejnost vésti. Nyní přesto panuje hrubý
všeobecný ideál s adjektivem demokratický, ku kterému je nutné masy vychovávat.
Proto je vhodné ve výčtu uvést ještě náčrty zbývajících
dvou Thompsonových
kategorií:
-
V ideologické propagandě je dogma21 stanoveno. Taková „usiluje o šíření
komplexních systémů idejí nebo náboženské víry, často se snaží zneužívat emoce a
nadšení k násilné změně názorů či přesvědčení a usiluje o názorovou konverzi
jednotlivců nebo celých společenských skupin.
-
Eskapistická propaganda je pak jevem zřejmě nejvýživnějším. Odvádění pozornosti
veřejnosti od témat mocným kruhům nepříjemným, k tématům neškodným. Jakési
prohlubování celospolečenského klidu.“22
Vedle opisného (a Ilowieckim doporučovaného) ekvivalentu23 skryté přesvědčování24
pro propagandu, se nabízí slovo manipulace. Manipulace se dá rozlišit na:
20
151-2. ISBN 978-80-7368-567-6.
21
Postihování porušení dogmatu současnosti nastíněno kapitolou 2.3, dříve i kap. 2.2
22
23
Opět rozdíly hledejme spíše v jazykové diplomacii, resp. v prizmatu oboru, který je kontextuálně
vhodnější.
24
16
1) Manipulaci prováděnou za pomoci přesvědčování / skrytého přesvědčování
(persuaze / skryté persuaze). Samotná etická čistota metody obtížněji stanovitelná.
Pro posouzení ani tak není podstatný konkrétní úkon, nýbrž etiku určuje kdo a co se
jménem „blaha“ předestírá.
2) Manipulaci prováděnou nátlakem – je myšlena okamžitá či budoucí možnost
nátlaku formou ekonomickou či právní. Jakési malování čerta na zeď. Tedy pokud
se adresát nezachová tak, jak mu manipulace naznačuje. Nátlak ovšem nemusí být
toliko pesimistický, nýbrž naznačuje při dodržení hlásaných rad budoucí výhody
oproti současnému finančnímu stavu. Obdoba pesimismu / optimismu pak
k tématům právní ochrany (byť obvykle s ekonomickým blahem více či méně
související).
3) Manipulaci prováděnou násilím. Za násilí možno pokládat i veřejné soudní procesy
a následné výkony trestů. Odstrašující prvek pro ostatní.
Nutno upozornit, že označení manipulace je natolik vágní, že pod ním budou rozuměny
všechny zmiňované polohy. Pouze bude v druhé části práce příležitostně upozorňováno,
kde některý z oněch bodů vyčnívá.
1.4 V kontextu politického využití
Metod mediální manipulace (tj. nakládání s informacemi) se vyskytuje v soudobém
prostředí nepřeberná škála. V této části textu by bylo vhodné uvést alespoň jakési hrubé
členění (poplatné především při předávání politických informací masám):
1) Určení pořádku prezentace – už jenom to naznačuje významnost aktuality. I
nepříliš důležitá informace, pokud je uvedena hned první v pořadí, dostává nádech
podstatnosti.
Ne
náhodou
je
ona
metoda
využívána
v masmediálních
zpravodajstvích všech druhů.25 Při využití oné by měla být recipientova mysl
ostražitější k událostem servírovaným následně. Jen je rozpoznat. Komplikované ale
je, kterak tímto náhledem nepřekročit práh nezdravé paranoii.
25
Byť pracovníci médií pořádek prezentace dokáží zracionalizovat jinak.
17
2) Jev spirály mlčení – absolutní masmediální nereagování na určitou typologii
událostí. I v relativně volných politických poměrech může vznikat mediální
„bojkot“. Metoda médii snadno uhájitelná slovem „nepodstatnost“.
3) Efekt třetí osoby – pokud zprávu máme nejen z médií, ale zároveň i od třetí osoby.
Tato metoda nelze bez dalšího subčlenění přeskočit:
3.a) pokud recipienta přímý svědek události se zprávou seznámí dříve, než ji recipient
vstřebá z oficiálních médií – v takové
případě bude samotné „oficiální“ sdělení
většinou jen pouhou ilustrací k informaci, kterou si již onen nezúčastněný stačil
uspořádat v rámci svého nitra. Pokud nastanou určité nuance mezi sdělením od očitého
svědka a jazykem sdělení z médií, pak tato mediální sdělení budou vnímána jen jako
zpestřující doplnění.
3.b) u větších odchylek pak bude záležet na míře sumbisivity. Buď vůči živému
zprostředkovateli či naopak vůči hlásné troubě s puncem profesní zasvěcenosti. Vůči
pramenu s „licencí na investigativitu“.26
3.c)
mohou se naskytnout tzv. oficiální lži, kterým je nepohodlné nevěřit. Téměř
všichni sice vědí, jak to je s jejich výkladem, avšak informace od třetí osoby sehrává
svou roli jen na neveřejné půdě. Jinak spjato s potížemi.27
4) Efekt skrytého přesvědčování – např. pokud nezpochybnitelně někdo vysoce
profesionálně zdatný ve svém oboru náhle předsune něco z úplně jiného oboru
– tento bod by šel shrnout termínem „veřejná autorita“. Osoba mající vážnost
za zásluhy ve své specifické oblasti, která je ale zautomatizovaně přenášena i
do oborů odlišných, až dokonce k tématům naprosto nesouvisejícím. Zatímco média
tak činí zpočátku pro vyplnění – případně ozvláštnění – jakéhosi tématu, recipienti
si posléze naprosté odlišnosti tematického prostředí, v němž oslovená a veřejnosti
známá osoba cokoliv proklamuje, až téměř nepovšimnou. V kontextu devadesátých
26
27
Ironické výrazivo.
Blíže pasáže o autocenzuře. (kap. 2.2.6)
18
let by zde mohlo padnout jméno Vladimíra Železného s jeho pořadem Volejte
řediteli.
5) Efekt mediální inscenace zpravodajství, realita dvojitého dna – metoda by se zdála
jako nejméně záškodná. Snadno ale zachází k hranicím citového vydírání. Případně
tyto překračuje. Dramatické nadání reportérů se rozvíjí i v souvislostech, kde se
naopak očekává objektivní rozměr informace.
Pokud Poláková uvádí, čím média jsou, jistě ne nadarmo se v prvním pořadí objevuje
zdroj moci. Další charakteristiky médií (zdroj informací o dění na úrovní národní
a mezinárodní; zdroj výkladů sociální reality a představ o ní; podmínka všeobecné
popularity a slávy známých osobností; zdroj veřejně sdílených a akceptovaných
významových soustav, které určují, co je ve společenském kontextu přijatelné a co ne;
zdroj zábavy a nejběžnější výplní volného času) 28 jsou už víceméně odvislé od položky
moc.
Jiným úhlem: v tématu se vyskytují termíny persuader a recipient. Český jazyk by
sváděl k přidělení striktního činného či trpného rodu pro ony skupiny. Přesvědčující
skrze médium a přesvědčovaný (čtenář, posluchač, divák). Avšak Poláková svým
následujícím výčtem úkazů naznačuje, že oddělování rodů je ošemetnější.29
-
„Rozhodující pro utváření postojů a názorů je konkrétní reálné prostředí, ve kterém
člověk žije. (1)
-
Na změny v postojích a názorech má větší vliv komunikace interpersonální než
masová. (2)
-
Masová média neovlivňují příliš to, co si myslíme, do značné míry však určují, o
čem přemýšlíme. (3)
-
Masová komunikace spíše posiluje existující postoje, než aby zásadně měnila
veřejné mínění. (4)
28
122. ISBN 978-80-7368-567-6.
29
128-9. ISBN 978-80-7368-567-6.
19
-
Výraznější vliv pozorujeme v těch příkladech, kdy média podávají informaci či
názor o tématu, ke kterému si recipient postoj či názor zatím nevytvořil. (5)
-
Mezi vzdělanějšími lidmi vede ke změně postojů spíše prezentace obou stránek,
pozitivních i negativních, předstíraného problému. (6)
-
Obecně přístupnější ovlivňování jsou ženy, mladí lidé, lidé s menší inteligencí. (7)
-
S poklesem zájmu o textová média klesá i podíl kritického myšlení, přehodnocování
mediálních informací a roste sklon k pravděpodobnější manipulaci.(8)“ 30
Zde budiž náš troufalejší vlastní náhled. Jednak právě proběhlým zvýrazněním
klíčových slov v uvedených tezích a především vlastní interpretací citovaného textu:
Ad 1: Autorka se snaží odlišit různost prostředí osobního a mediálního, kdy domácí
půdou pro každého je především jeho nezcizitelná zóna, ve které jsou média toliko
hostem. Je ale opominut fakt takřka stálosti „hosta“ v onom osobním prostředí. Tudíž
prostředí, ve kterém člověk žije, je automaticky i prostředím včetně soustavné
přítomnosti médií.
Ad 2: I pokud by se nalezl tvor, který se dokonale izoluje od přímé mediální
konzumace informací, v komunikaci interpersonální je zaručeně druhá strana vlivem
médií ovlivňována. Reálnějším je ale úkaz ovlivnění všech stran interpersonální
komunikace, byť mnohdy větší měrou jedné ze stran…
Ad 3: …z čehož mnohdy vznikají absurdní situace, kdy se strany mohou začít
zarputile „trumfovat“, která z nich je méně ovlivněna mediálním podáním. Přičemž
ani jedna by bez přímého / nepřímého mediálního vlivu nadnesené téma nepočala
rozebírat.
30
168. ISBN 978-80-7368-567-6. Grafické pozměnění termínů, které jsme vyhodnotili coby klíčové.
Číslovky přidány P.K.; toliko jako vodítko k našim následným interpretacím, nikoliv dle stupňů
důležitosti.
20
Ad 4: Přízemním by bylo polemizování nad skutečností, že veřejné mínění se skládá
z postojů jednotlivců. Poláková zde možná naznačuje fenomén dlouhodobého
naučení se mas žádoucích vnějších odpovědí. Takových odpovědí, u kterých je
široce
chápána
jejich
požadovanost,
kteroužto
masy
při
stabilizovaných
společenských poměrech respektují. Postrádáme v této části citace termín náhlost.
Ad 5: Záměrně jsou graficky zvýrazněna slůvka hned dvě. Téma a zatím. Co je
společenské téma a co není, to jednoznačně určuje lidské společenství, kterého jsou
média příslovečným nastaveným zrcadlem. Slůvko „zatím“ určuje pouze moment,
kdy se téma v budoucnu stane tématem. U tohoto bodu se dá pozorovat současná již
téměř významová identita slůvek „téma“ a „zatím“. „Tématem“ může být učiněno
cokoliv, pouze „zatím“ se tak nestalo.
Ad 6: Nelze nalézt problém, který by při patřičné míře cynismu neměl své výhody.
Polákovou citovaným jazykový obrat spíše nechtěně navozuje jinou spekulaci. A to
nakolik se chce konzument sám o sobě domnívat, že zrovna on je opakem člověka
vzdělanějšího.31 Jakési šidítko ala předvedení „druhé strany problému“, které nebude
zároveň nepříjemné dominantním zájmům, se tvůrčím médiím vždy už nějak podaří
nalézt.
Ad 7: Poláková v tomto bodu bohužel nezabíhá k rozměru vypjatější emotivnosti,
který by byl možná výstižnější pro popis živelnost jmenovaných skupin. Žen,
mladých lidí a osob s menší inteligencí. Naše vážnější výtka ale směřuje vůči
opomenutí sklouzávání k blokaci (až k vědomé a priori blokaci) k tématům již
dlouhodoběji citově „předvydíraným“. Úkaz se vyvolává snadněji právě u takto
emotivněji stavěných bytostí.
Ad 8: Závěrem uvedená dekadence způsobená technologickým rozvojem nosičů
kultury se mnohému čtenáři může jevit jako z vlastní duše promlouvající.
31
V diplomové práci z oboru andragogika je sice troufalostí klást (nesprávně!) rovnítko mezi termín
vzdělaný a inteligentní. Avšak v konkrétním kontextu je připodobnění významu termínů takto částečně
míněno. Koneckonců i v průzkumech veřejného mínění jsou respondenti kategorizováni dle dosaženého
vzdělání. Nikoliv, že by dotazníkovou součástí býval pravidelně připojený i relevantnější IQ test.
21
Leč neodvratný skepticismus by byl zbytečnou rezignací na aktivní stránku jedinců,
přijímajících kulturní (nekulturní?) podněty z vnějšku.
Dnešní doba se dá popsat jako mediální (či zmedializované – pozn. P.K.) společenství.
Ilowiecki jej vysvětluje takto: „Zkrátka jde o společenství, jež v značné míře závisí na
mediích a realitu, v níž žijeme, vnímáme tak, jak ji chápou a vysvětlují média.“32 Zde
půvabné, kterak termín společenství je použit v souladu s citovanou definicí z počátku
kapitoly 1.1.
Pokud bude nyní odhlédnuto od v každé společnosti existujících programaticky
alternativních proudů,33 může se hovořit až o globalizaci společnosti, stejně jako
globalizaci komunikace. Což může mít přínosné i stinné stánky.
1.5 Neodmyslitelnost úlohy médií v občanském vzdělávání
Mezi pozitivními úkazy mediálních společenství bývá uváděna dostupnost informací,
posílení vědomí společenství všelidského, rychlost předávaných zpráv, možnost
účastenství na kultuře, demaskování zla, možnost upozorňovat na různá nebezpečí,
možnost skutečného dialogu, šíření osvědčených a dobrých vzorů, posilování
politického, hospodářského a intelektuálního vývoje či pomoc jednotlivcům
v uskutečňování různých těžkých rozhodnutí. K negativním úkazům se pak počítá
možnost manipulace, vytváření deformované reality, vznik závislostí na potěšení a
zábavě, utváření druhotného kulturního a i intelektuálního analfabetismu, zamlžování
etických norem, oslabování společenských svazků na úkor společenství před TV, šíření
špatných vzorů, přesvědčování o nových potřebách. 34
32
33
Které ale také bývají chtě nechtě ovlivněny působením hlavního proudu; byť procento onoho vlivu
může být o poznání nižší. Náhled by mohl sáhnout až k posměšnému prohlášení, že procento tzv.
alternativních proudů je natolik většinové, že jedinou čistou alternativou k většinovosti jsou konvenční
hodnoty…
34
inspirováno: ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 1314. ISBN 978-80-86723-50-1.
22
Rozkategorizování Ilowieckim na přínosné a stinné stránky je sice očekávatelné
u inženýrského náčrtu, v reálu však vyvstává spornost mnohých situací. Naším
náhledem:
U dostupnosti a rychlosti náhlého dostavení se i takových informací, bez kterých by se
jedinci
žilo lépe. Možnost účastnictví na kultuře přechází k zevšednění kulturna.
Při demaskování zla může nastat až požadavek
po odstranění zla nutného
(např. armáda). Během upozorňování na různá nebezpečí nastává jak stav
všudypřítomné a permanentní paniky, tak i otupělost obyvatelstva vůči skutečným
nebezpečím. Adiktologicky
pojato: v soustavném aranžování zel zanedbatelných
stoupá konzumentská tolerance. Při možnosti přirozeného dialogu všech se všemi
– nahrazeného pak komunikací masmedialní – se jedinec
ocitá až bez soukromí.
Při šíření osvědčených a dobrých vzorů může v občanech nastat dojem, že ony jsou jen
mediální fikcí. Posilování vývoje přerůstá k nihilismu vůči tradičním hodnotovým
soustavám, pomoc jednotlivcům v uskutečňování těžkých rozhodnutí nápadně vybízí
k účelovému nasměrování.
A obráceně u stinných stránek: manipulaci lze mnohdy chápat jako moudrého průvodce
životem na základě zkušeností předchozích generací, deformovaná realita může být
místy chápaná jako užitečná oáza klidu. Milosrdná lež. Závislost na potěšení a zábavě
jako obrana společnosti před chaotickými revolučními výkyvy. Kulturní a intelektuální
analfabetismus toliko odráží přirozené rozdíly mezi populací. Zamlžování etických
norem reviduje jejich soudobá maximalistická pojetí, společenství před TV může
částečně stmelovat stávající rozvolnění rodinných svazků alespoň společnými minutami
v obýváku. Šíření špatných vzorů usnadňuje interpersonální komunikaci o špatnosti,
nové potřeby pak mohou kopírovat technologický rozvoj doby. Jak vidno, striktní
dělící čára mezi přínosností a stinností může být ošemetná.
K popisu celistvější politické aktivizace světové populace bude brán zřetel jen
k předchozím dvěma stoletím. V dobách feudálního řádu postačovala církevní dogmata,
v devatenáctém věku tradiční společnosti – i vlivem technologického růstu – již sama
o sobě nikoliv. Jak bylo patrno na předchozích odstavcích, kategorizování může působit
23
i nežádoucí nesnáze, tudíž termíny jako demokratizace či občanskost
bude lépe
přeskočit. Avšak od XIX. st. se vynořují bezesporu autority pozměněného typu,
které promlouvají k masám skrze nové technologie. Stejně tak jejich témata
se diverzifikují.
Právě zde je prostor pro uvedení optimističtějších alternativ oproti termínům
propaganda a manipulace, které tak jako tak působí často až nadbytečně mocenským
dojmem. Vzhledem k pilířům soudobé západní společnosti, které si dovolujeme opsat
jako liberté, égalité v limitované podobě35, se objevuje jiný pojmem: dobrovolnost.
Dobrovolné aktivní občanství moderní doby se může zdát coby částečná sebeobrana
před jednosměrnou propagandou / manipulací shora.
Dobrovolnost se dokonce prolíná se všemi indikátory ideálního aktivního občanství.
Ať už svým zmíněním či logickým odtušením:
-
„dobrovolná činnost v organizaci
-
organizované aktivity pro komunitu
-
účast ve volbách
-
zapojení se do politické strany
-
zapojení se do zájmové skupiny
-
nenásilné formy protestu (petice, demonstrace, bojkot, dopis politikovi)
-
zapojení se do veřejné debaty (veřejná diskuse, dopis do médií)“36
Nakolik jde o účinnou obranu sebe či společnosti pomocí dalšího utopického konstruktu
před přirozeným mechanismem fungování civilizace,37 luštitelné toliko ideologickými
35
Fraternité, coby vždy potenciální (!) přechodník k nacionalismu, se již tuší nezdůrazňovat. O limitaci je
pak vlastně celá emirická část.
36
SMÉKAL. V. et al. Analýza občanského vzdělávání dospělých. [online]. [cit. 2013-11-25]. Centrum
občanského vzdělávání. Brno: 2010. Kap. 2.4.1 Dostupné z:
http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/rozvojlidskychzd
roju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559
37
Chtě nechtě antidemokratičnost. Pro usnadnění možná vhodné nahradit ono k dnešku ideologicky
repulzívní slůvko jmenováním konkrétnějšího mechanismu: finance.
24
brýlemi pozorovatele. Snadno přejít od prvku dobrovolnost nazpět k termínu moc. Dvě
strany téže mince, kde přesvědčení o své dobrovolnosti může být pouze vlastním
neuvědoměním si toho, že k dobrovolnosti jsme nejprve byli nesamostatně nesměrováni
propagandou, na níž se mi sami následně spolupodílíme vůči ostatním.
Současnost si ale může vypomoci nově utvořeným termínem z jiného oboru (přičemž
nic nebrání jej přenést z popisu žurnalistických formátů i do politologického náhledu;
tato pasáž sice může mít negativní dopad na tzv. serióznost práce, 38 nikoliv ale
na
střízlivý popis reality): infotainment. Information + entertainment = informace +
zábava. „Zprávobava“.39 Na jednu stranu konzumenty seznámit i s informací obtížněji
stravitelnou, vypomožením si proložením takové s jistou nadlehčenosti. V televizních
formátech může být berličkou akční chování reportérů ve zpravodajských příspěvcích,
konverzační tón moderátorů, vyklubavší se nosorožec ihned po příspěvku o navýšení
daní a snížení dávek potřebným,…. Média tištěná mají prostředky podobné, pouze
jiného ražení.
Ohledně
dopadu
infotainmentu
na
celoživotní
vzdělávání
dospělé
populace
v politických tématech může zajímavě vypovídat zjištění, že v osmdesátých létech,
tj. v dobách studené války, kolem 70% Američanů stabilně nevědělo, kdo je americkým
ministrem zahraničí.40 Složka zábavy zřejmě v zahraničním zpravodajství převyšovala
stránku základních informací.
Pakliže dříve bylo obvyklé rozlišovat média na seriózní a bulvární, s využitím
zmíněného inovativního termínu by se dalo hovořit o míře procentuálního zastoupení
infotainmentu. Tato práce odmítá jednotliviny kategorizovat do přesného prostoru
„serióznosti“ a „bulvárnosti“. Vždyť i dřívější univerzitní extenze používaly pro oživení
přednášek vložky z oblasti infotainmentu, naopak mediálně známý právník Ivo Jahelka
vnáší do zábavných formátů informace seriózní. Spíše se snad dá sledovat větší zjevnost
či skrytost toho či onoho prvku.
38
Chápáno poblíž označení standardnost práce.
Při troše alegorie lze zaměnit vybrané informace coby nezbytnou součást uplatňování moci, zábavou
pak cosi dobrovolně vyhledávaného.
40
POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999. s.
115. ISBN 80-204-0747-2.
39
25
Což odpovídá dalšímu členění propagandy / manipulace, a to na zjevnou a skrytou. I
ono členění částečně může korespondovat se stylem podání informace.
Na nápaditost tvůrců, kterak podat tzv. občanská témata (právo, politická
angažovanost, životní prostředí)41 v prolnutí s odlehčeným nádechem, si recipienti
momentálních médií stěžovat nemohou. Ironie v předchozí větě přitom nemá být
opěvováním úrovně minulých generací žurnalistů, pouze holým konstatováním reality:
násobení se redakčních možností s technologickým pokrokem.
Závěrem se sluší uvézt příklad karikující politické propagandy. Nikoliv z úrovně
nádražních restaurací ala Haškův Švejk, sáhnuto budiž k noblesnější karikatuře
propagand. „Takový čtenář novin, řekněme z Podřipska, si nad císařovým projevem
povzdechne: Vida, císař je prý v Čechách milován – a že já o tom nic nevím, to asi
krajané z Posázaví. A v Posázaví si řeknou – že by ho zbožňovali ti Jihočeši? Ale
protože lidé rádi táhnou s většinou a když jim šikovně napíšeš, co mají mluvit, ochotně
tvá slova opakují, můžeš vbrzku citovat vlastní slova jako slova jejich vlastní – a tak
dochází k veskrze mylnému veřejnému mínění. Snad zvyk ze školy; neodpovídáme,
přesně vzato, jak smýšlíme, ale abychom se dočkali pochvaly. Na káře toho takzvaného
veřejného mínění se ku gilotině omylů vezeme více méně všichni, co se dá dělat; ona
každá pravda v sobě skrývá v sobě nějaký omyl, a některé omyly stojí pravdě mnohem
blíže než splašené pravdy, které lze použít leda jako odstrašující příklad. Čechové tedy
císaře až do odvolání milují a – basta fidli – – !“42
41
Taxativní rozdělení občanských témat dle Hloušková et Pol in: SMÉKAL. V. et al. Analýza
občanského vzdělávání dospělých. [online]. [cit. 2013-11-25]. Centrum občanského vzdělávání. Brno:
2010. Kap. 3.5 Dostupné z:
http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/rozvojlidskychzd
roju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559
42
ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. s. 220. ISBN 80-202-0176-9.
Omlouváme se za již několikanásobné použití onoho citátu v publikovaných či univerzitních textech, leč
– navzdory ne zcela historicky objektivnímu zachycení obrazu Františka Josefa I. v očích Čechů oné
doby – je v citátu cosi obecně magnetizujícího…
26
Empirická část
Záměrem empirické části je podložit naši domněnku, že veškerá politická uspořádání
měla, mají a budou mít jádrová témata, ke kterým se pak váže přecitlivělost. O své
specifické posvátnosti pečují sice ne úplně totožnými metodami, ale podobnosti péče
jsou obtížně k popření. Stoprocentně se pak shodují v tom, že se pokusům o podobné
komparace pohoršeně brání termínem NESOUMĚŘITELNOST.
2.1 Induktivní hledání pravidel kampaní
2.1.1 Informální politické učení se pomocí zábavního průmyslu
Sdělovací prostředky zasahují do politického vývoje natolik intenzivně, že něco
podobného dokazovat by v diplomové práci působilo zvláštně. Jak bylo možno vidět
v kapitole 1.2, i v dobách technologicky méně rozvinutých se nápadně prolínal faktor
sdělovacích prostředků s širším vtahováním populace do politiky. Mimo jiné i
informálním učením se. Nejen vědomostí, schopností, znalostí. Rovněž tak i utvářením,
ovlivňováním či utvrzováním společenských (tedy politických) hodnost a postojů.
Nezbývá než opětovně upozornit na nepřípustnost kontrafaktického rozvažování „coby
kdyby”. Spíše kapitola bude věnována úkazům, ze kterých bude patrný význam
sdělovacích prostředků v soudobé historii. Smyslem pak bude nápomoc k přijmutí
faktu, že politika se vtěsnává všude. A obráceně – všechno tak či onak zasahuje
do politiky. Přičemž hranice oblastí bývají obtížně definovatelné.
Pro návaznost bude ilustrativním zmínění hojně diskutovaného normalizačního seriálu
Třicet případů majora Zemana. Detailnější představování produktu z let 1974-79,
politická tématika ilustrovaná detektivním seriálem (cyklus detektivních příběhů,
do kterého je následně vtažena politická agitka?), netřeba. Součástí záměru zadavatelů
nesporně byl politický dopad na dospělé recipienty, interpretace dobových kontextů pak
27
okem strany s vedoucí úlohou. Názorná pomůcka pro osvětové úkony. Pro dospělé
zásobárna univerzálně použitelných vět pro rozlišné schůze. Eductainment43 své doby.
Že se jednalo o výtvor mezi recipienty populární, svědčí poptávka po repríze seriálu i
ve změněných politických poměrech. Došlo k ní v komponovaných večer Třicet
návratů (1999-2000). Nejprve předcházel sestřih dobových filmových týdeníků
(tzv. fejeton), následně běžela původní epizoda seriálu, posléze předtočený dokument
mapující onu seriálovou událost bez brýlí výkladu KSČ. Večer završovaný diskusí
přizvaných osob. Obá podoba uvádění – normalizační i polistopadové – přitom plně
splývá s andragogikou. Ve smyslu vzdělávacího (včetně postojového) působení na širší
konzumentstvo.
K vlastní epizodě navázané polistopadové dodatky zbrušovaly původní záměr tvůrců
seriálu. Spíše pro zajímavost budiž uvedena čísla z prvního (16. září 1999) ze série
komponovaných večerů Třicet návratů: „fejeton o roce 1945 sledovalo 22,7 %, tj. 1,9
milionu dospělých, Smrt u jezera, což je první ze 30 případů majora Zemana, vidělo
27,5 % čili 2,9 milionu diváků starších patnácti let, následný dokument Spirály zrady si
nenechalo ujít 17,7 %, tedy bezmála 1,5 milionu lidí a úvodní beseda, mimochodem
vysílaná až po 22. Hodině, zaujala ještě 9,4 %, tedy 788 tisíc diváků, to znamená 39 %
všech diváků sledujících v jejím průběhu televizi.“44 Uvedená čísla bezpečně dokládají
přitažlivost normalizačního seriálu. Zda pokles divácké obce u navazujících častí večera
lze vysvětlit toliko skrze denní biorytmus populace v souvislosti s časem vysílání,
či skrze snížený zájem recipientů o současné interpretace, by toliko z citovaných čísel
nebylo seriózní vyvozovat.
Úzce s tématem kapitoly souvisí normalizačními zhotoviteli použitá metoda:
-
nejprve identifikace se recipientů s hrdinou seriálu
-
teprve po této fázi jsou recipienti snáze náchylnější i k přebírání hlavním hrdinou
vyslovených tezí
43
44
Termín složen obdobně jako infotainment, kdy první část složeniny pochází od education.
Přízeň diváků patří Třiceti návratům jako celku. [online] [cit. 2013-06-06] Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/pub/sledovanost/1.pdf
28
-
od tezí (zdánlivě) apolitických. Tedy ze zástěrné
a recipienty vyhledávané
kriminalistiky
-
pro větší reálnost jsou dodány i momenty mírných přešlapů, které si sám u sebe
nachází každý. Například roztomilá iracionalita při výchově dcery kriminalistickým
esem, či dílčí zádrhele v práci nad jednotlivými případy. Čili záměrné zběžnění
osudu, snazší pro recipientskou sebeidentifikaci. Což vede k
-
přijatelnosti ústřední postavy pro recipienty. Avšak bez falše v osobnostním, tedy
imanentně politickém, profilu hlavní postavy.
K onou divácky atraktivnímu pozadí životního příběhu pak jsou pozvolna přiřazovány
nejen kontroverzní vyšetřovací případy, ale především jejich spojitost s požadovaným
politickým výkladem. Recipient, předpřipravený vtažením do osobního životního
příběhu hlavního hrdiny, bude mít menší sebeobranu před tendenčním výkladem doby.
Prizmatem andragogiky: navození vyšší míry motivace vzdělávaného - zpočátku
spíše pasivní strany - ku zvýšené kooperaci během vzdělávacího procesu.
Alespoň jedna příznačná ukázka z pětadvacátého dílu Štvanice (směřován do r. 1968),
kdy dílčími elitami doby byla zpochybňovaná dvacetiletá role KSČ, a to na půdorysu
kroků z první poloviny padesátých let.45 Takřka rigidní postoje – byť částečně
sebeospravedlňovací vysvětlovací kampaní46 – jsou přiděleny hlavní seriálové postavě,
Janu Zemanovi. Naopak politické tápání v nejvyšších patrech je normalizačním
scénáristou přiřazeno prokurátoru Ševčíkovi.
„Zeman: Pěkně jste si to vymysleli…..
Ševčík: My jsme si nic nevymysleli, já byl k tomu případu přidělen. Chápeš?
Zeman: Jo chápu. Že si vyvolili zrovna Tebe. Kdo vlastně žádá o tu rehabilitaci?
Ševčík: Plánický farář.
Zeman: No to jsem si mohl myslet. Po tý televizní reportáži. Jak to zdůvodnil?
Ševčík: Prosím tě Honzo, ale mezi námi. Víš přece, že prokurátor Vršecký, ten který
zastupuje v procesu s plánickým farářem státní žalobu, spáchal sebevraždu. Zastřelil se
ve staré vápence u Týnce.
45
Předložených v podobě dílu Vrah se skrývá v poli.
„Přitom to všechno bylo tak jasný. Tam byl nepřítel, tam jsme byli my. Vrazi zabíjeli a my jsme je za to
trestali. Za zločin trest. Já nechápu, proč by to mělo dneska bejt jinak.“ Třicet případů majora Zemana.
Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25, od 0:52:22 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z:
http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E
46
29
Zeman: Já vím, taky jedna z obětí těch štvanic.
Ševčík: Oběť, říkáš. Nic nevíš. Nemohl prostě už vydržet tu konstrukci. Svědomí
zahryzalo.
Zeman: Prosím Tě, co mi to tady povídáš? Farář byl přece odsouzen právem. Já se Ti
divím. Copak nevidíš, co se kolem nás děje? Jedni jsou doháněni k sebevraždám, jiní
k zbabělosti. Kamarády, který měl člověk léta po boku, tak najednou zklamou. A přeci
zákony jsou jen jedny. A pořád platěj.
Ševčík: Kdyby to bylo tak jednoznačný. To je bohužel starý výklad. To jen vy si to
myslíte.
Zeman: Kdo MY? Ty snad taky patříš k našim zákonům, znám Tě řadu let. Znám Tvé
zásady. Znám Tvé výnosy trestů, Tvé obžaloby. A Ty mně teď budeš vykládat… Pusť
mě!“47
Po půlhodině následuje „nenápadné“ připodobnění životní cesty širších tápavých vrstev
Československa, ztvárněné slovy jedné z epizodických postav, dobrácké vesnické
kantorky. V komunikátu má četný divák sedmdesátých let zjevně poznat sám sebe.
Postava, ve které je podtextem naznačována možnost odpuštění těm, kteří pouze
podlehli dílčímu uvolnění politických poměrů v roce 1968, avšak vbrzku se navrátili
do lůna znormalizované společnosti.
„Místní kantora: Já už nemůžu spát pár neděl. Proč musíme všichni donekonečna trpět.
Copak nesmíme znát pravdu?
Zeman: JAKOU pravdu?!
Místní kantorka: O tom, jak to ve skutečnosti bylo.
Zeman: Pravda je jen jedna!“48
Předchozími díly recipienty kladně přijatá postava hrdiny Zemana je morálně očištěna
už v závěru stejné epizody přepatetizovanými výkřiky z galerie soudní síně. Tam
spočívá vskutku teatrální katarze životního Zemanova uzlu:
47
Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 0:16:55 [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E
48
Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 0:43:15, [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E
(Patetická věta „Jakou pravdu?!“ byla používána i pro upoutávkové spoty v roce 1999, zdroj na
upoutávky však nedohledán. Tudíž zmínka nepřísluší do textu DP, pod čarou však je prostor mírně jiného
rázu.)
30
„pískot proletariátu v soudní síni (vůči postavám zpochybňujícím minulé Zemanovy
kroky; transmisivně vůči krokům tzv. obrodné části KSČ - pozn. P.K.)
Vícečlenné publikum: ´Dejte slovo Zemanovi!´ ´Tak řekni jak to tenkrát bylo!´ ´Mluv za
nás, Honzo!´
Zeman: Žádám o slovo!
Soudce: Líčení se odročuje! Okamžitě vykliďte soudní síň! Slyšíte! Líčení se odročuje!
Vykliďte soudní síň. Slyšíte! Líčení se odročuje! Vykliďte soudní síň!“49
Shrnutí: Zmínka o seriálu je součástí překládané práce z důvodů možnosti
připodobnění
k andragogickému
působení.
Po
prvotní
motivaci
klienta
ke spoluúčasti ve vzdělávacím procesu (zde přitažlivost detektivního žánru),
následuje širší zapojení se účastníků do dobového politicky vzdělávacího procesu
(zde do zkusmého kriminalistického pátrání). To vše zastřešuje charisma
a zřetelné stanovování kroků průvodcovského příslušníka SNB, stejně jako jeho
dodatečně – tj. praxí – vyzískaná erudice. Stálé objevování podtémat v kurikulu
(nových případů). Ujišťování v možnosti překonání vlastních nedostatků z minula,
právě pomocí vytrvalosti ve snaze po zlepšování (zde v uvádění příkladů
„taképomýlených“). Odměna ve formě pozvolného vypořádávání se s problémem.
Normalizační počin Třicet případů majora Zemana rozhodně není jediným výtvorem,
kde jsou paralely andragogiky a zábavního průmyslu stopovatelné.50 Pro připodobnění
– tentokráte k pedagogice – by v českém prostředí šel jmenovat namátkou literární
seriál Rychlých šípu. Vraťme se nicméně ke zřejmému průniku s politickými
ideologiemi.
Oproti tomuto profesionálně odvedenému výtvoru není od věci zmínit amatérský výtvor
z roku 2013, uvedený popiskem: „Oprýskané domy, rozbité silnice, špína a nepořádek.
Ne to není popis poválečného města. Takový byl Trutnov v roce 1989. Velmi autenticky
to ukazuje video, pořízené na konci roku 1989 společností BonaFide.“51 Spot na základě
videozáznamů ulic Trutnova z dob normalizace předkládá současnému divákovi jakousi
49
Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 1:17:30, [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E
50
Ohledně ozřejmování událostí roku 1968 pro normalizačního diváka poloviny sedmdesátých let
zmiňme i další snímky, film Bouřlivé víno režiséra Václava Vorlíčka (1976) a film Vojtěcha Trapla Tobě
hrana zvonit nebude . (1975), byť tyto nevyvolávaly v posledním čtvrtstoletí srovnatelné společenské
diskuse.
31
záběrovou koláž, mající v něm vybudit toliko negativní reminiscence na osmdesátá léta.
Téměř v celé délce osmiminutového sestříhaného spotu se objevují oprýskané omítky,
chodníky plné kaluží, zatažené rolety obchodů, povětšinou pusté ulice, či prázdná
lešení.
Označení za amatérštinu si počinek vysluhuje za až přespříliš zjevný tvůrcův úmysl,
který je vytvářen pomocí pouťovitých technik: ponurá – až v novém tisíciletí k VHS
obrazu dodaná – hudba, záměrně manipuluje diváka kýženým směrem. Stejně tak
tehdejší
zaparkované
automobily
jsou
současností
nazírány
–
vzhledem
k exponencialitě technologického vývoje – pohrdavými úšklebky, což druhotně
podsouvá éře vzniku podkladů až nespravedlivý obraz. Nakolik přiměřeně či
nepřiměřeně, k tomu rozmyslu se většinový recipient už nemusí dostat a rovnou je
manipulativně ovlivněn. Rozbředlé zimní počasí na obrazu, též vybrané s plným
úmyslem tvůrce, navozuje negativnější pocity, než jak by tomu bylo při rozkvetlých
sadech. Obdobně trhavost kamery. Především pak technologická kvalita záběru,
nad kterou nyní ohrnuje nos i majitel nejlevnějšího mobilu s vestavěným fotoaparátem.
V poslední minutě se pak náhle hudba mění na Smetanovu Vltavu a na obraze se
objevuje velkolepá a stoprocentně reprezentativní budova tehdejšího státního orgánu.
V záplavě zřícenin jediná to nově vystavěná a udržovaná.
Začátek doby polistopadové má pisatel diplomové práce spojen s americkým výtvorem
Beverly Hills 902 10, kde lze nikoliv náhodnou osvětové podobnosti nalézat, byť
ideologický komunikát poselství je od československé normalizace zřetelně odlišný.
Avšak při obecnějším náhledu jsou rozdílnosti pominutelné. Jedná se nám o podobnost
metody, nikoliv o střet světonázorových východisek. Působení speciálně na české
prostředí je uvedeno z důvodů, že šlo o jeden z prvních výtvorů onoho typu dorazivších
ze Západu. Tudíž účinky na diváckou obec zřejmě byly v nepoměru intenzity prožívání
s prostředím v USA, které bylo obdobnou kategorií
pořadů s týmž politickým
vyzněním již dlouhodobě sycené. Spojením příkladů se vystavujeme nařčení z úmyslu
spojit nespojitelné, avšak je nutno důrazně podotknout, že je pouze pozitivisticky
51
Realita?! Aneb šokující video Trutnova před rokem 1990. [online]. © 28.05.2013 [cit. 2013-10-6].
Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=LHGMh5onK5A Příklad
amatérštiny, sestříhané zjevně až po 89´, vybrán z důvodů zahlédnutí v období psaní kostry zdejší
kapitoly.
32
odráženo pořadí, ve kterém se seriály s politickým podtextem dostávaly do českých
domácností.
Prvním dílem jsou naznačeny osobnostní profily postav. „Klaďasové“ i mírně tápající.
Epizodicky pak i ryze negativní postavy, sloužící toliko ku ztvárnění repulzivity
konkrétního subtématu. Sociální profily hlavních hrdinů: zpravidla potomci vyšší třídy,
jejichž rodiče jsou mnohdy součástí
Hollywoodu.
S výjimkou
nejnadanější,
nejpečlivější a nejserióznější spolužačky Andrey, která je z nižší střední třídy, vnučka
pamětnice Holocaustu. Seriál postavení Izraelců52 v Beverly Hills popisuje následovně:
„Brandon (skupinová autorita): Ve škole … to je legrace. Ti tam u nás v kuchyni
(Brandonově studentské brigádě – pozn. P.K.), Vietnamci, Izraelci… Jsou jako náš
děda, když sem přišel bez peněz. Je doopravdy vykořisťujou!
Brenda (jeho intelektuálně mírně mdlá sestra): Vždyť se podívej u nás. Máma
zaměstnává Ellen. (tj. služku – pozn. P.K.)
Brandon: Jo ale máma ji slušně platí. Ty chudáky od nás z restaurace – dřou z kůže.“53
Že v dlouhodobé paměti recipientů nezůstává přesný kontext řečeného, nýbrž záměr
odbourávání tradovaného klišé o podílu finančního vlivu Židů v centru filmového
průmyslu, je nasnadě. Pokud je ideologické dávkování ve snesitelném zástinu
za dominantní zábavnou stránkou seriálu, jistě efektivní prostředek v odstraňování
antisemitských stereotypů. Nakolik andragogické úsilí daného zaměření karikuje rodová
příslušnost právě producenta seriálu Aarona Spellinga, symbolu hollywoodského
magnátství, by bylo toliko subjektivní spekulací.
Ale nejedná se jen o televizní produkty, vytvářené na míru vnímání širší populace, které
se snaží vytvářet dojem o současné židovské populaci coby toliko o poholocaustovém
torzu. Knihovna ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 vzala pod svá
křídla Liessmannův spis, kde je čtenáři servírován obdobný dojem: „Když však
při rasistických nebo antisemitských
výtržnostech média mluví o tom, že byla
překročena určitá hranice, což už nelze tolerovat, člověk si ochrannou funkci hranic
rázem uvědomí. Dalo by se to formulovat i takto: hranice potřebují slabí, méně mocní,
52
Termín v kontextu seriálu možno chápat jako ekvivalent ke slovu Židé / židé. Dále v DP psáno
v velkým písmenem, pokud kontext nenutí jinak.
53
Beverly Hills 902 10. [online]. © MXMXC část 3, série 1, minuta 29 [cit. 2013.06-01] Dostupné z :
http://www.ulozto.cz/xnAdMHs/beverly-hills-90210-s01e03-kazdy-sen-neco-stoji-dvdrip-xvid-cz-avi
33
menšiny, ne silní.“54
Účelová záměrnost (dílčího) odklonu od reality, obhajovaná
nutností předcházení protižidovským náladám, si musí vybírat specifické okruhy. 55
Kterak by na podobnou deskripci nahlíželi palestinští uprchlíci, netřeba tápat.
Recipienti zapínají obdobné pořady pro uvolňující kratochvíli. O podobných přídavcích
se domnívají, že jsou bez většího úsilí přehlédnutelné. Tudíž o složení informálního
učení se, a to dle programatických politických intencí tvůrců, zdánlivě nepotřebují
vědět.
2.1.2 Informální učení se pomocí zpravodajství a publicistiky
Ne až tak nepodobným jevem je zpravodajství či formáty publicistické. Existuje sice
recipientova tužba po aktuálních informacích, avšak takto strohá věta by neodpovídala
celistvé pravdě. Procento tužby po zábavné kratochvíli nelze pominout (viz
infotainment). V každém případě hromadné sdělovací prostředky, až už toho či onoho
druhu, jsou neopomenutelným článkem v řetězu soudobého politična. Zevšednělé rčení
„Co není v médiích, jako by vůbec neexistovalo,“56 posouvá svět politický k pravidlům
showbussinesu.
Alespoň jeden příklad, kdy efektivní agitační předvolební inženýrství může být částečně
vyjádřeno v číslech. Faktorů ve volebním chování populace bývá nepřeberné množství,
proto ani naši vsuvku nelze brát jako definitivní stanovení příčiny volebního výsledku
Strany zelených v roce 2006. Na stranu druhou by ani nebylo pravdomluvné zastírat
dominantnost účinku na konečný výsledek níže popsaného. Byť by se dalo očekávat
zpochybnění následné pasáže z pozice níže jmenované aktérky.
54
Liessmann, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 56. ISBN 978-80-903759-7-
0.
55
Přitom Liessmann o několik kapitol dále používá úvahy, ke kterým pokud by se pouze vtěsnalo slovo
Židé, by byly očekávatelným prvkem antisemitských konspiračních teorií: „Představa, že demokracie
zmutuje v permanentní talk show, která se snadno stane součástí televizní zábavy, a že se tak politika
stane nemožnou, nebo se bude odehrávat na jiném, už ne VIDITELNÉM místě, by nemusela být tak
docela nerealistická.“ LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 86.
ISBN 978-80-903759-7-0. (zvýraznil Liessmann – pozn. P.K.)
56
Např. VAŠKŮ, V. Proč spolupracovat s médii. [online]. © 2007 [cit.2013-08-29] Dostupné z:
http://press-servis.ecn.cz/manual/proc-spolupracovat-s-medii/
34
V tzv. horké části kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
(konaných 2. - 3.6.2006), se tehdy širší veřejnosti takřka neznámá 57 členka Strany
zelených, Kateřina Jacques, vydala 1.5.2006 na pražské Karlovo náměstí, kudy následně
měl projít oficiálně nahlášený průvod, novináři označený coby průvod Národního
odporu. Jmenovaná osoba byla v doprovodu svých spolustraníků, stejně jako svých
dvou malých dětí.58 Přičemž nebylo nezbytné, aby kandidující Jacques znala – námi
v seminárních pracích na UJAK vícekráte citovanou59 – pasáž z Čapkova dramatu
Matka,60 neboť zvýšená senzitivita veřejnosti ku zranitelnosti dětí je odtušitelná.
57
Její tehdejší pozice ředitelky sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády rozhodně
nezajišťovala to, čemu rozumíme jako „známost“.
58
Policista zbil kandidátku zelených. [online]. © 1.5.2005 [cit.2013-10-29] Dostupné z:
http://zpravy.idnes.cz/policista-zbil-kandidatku-zelenych-d6e-/domaci.aspx?
c=A060501_163752_domaci_ad
59
Důvodem naší fascinace onou pasáží je snad až do krajnosti znázorněné použití oné nijak originální
propagandistické zbraně – tj. dětí – v uvedeném .
60
„HLAS V AMPLIONU: Slyšte, slyšte, slyšte! Voláme k amplionu celý svět! Voláme lidi! Nepřátelská
letadla napadla dnes ráno vesnici Borgo a svrhla pumy na obecnou školu. Do prchajících dětí střílela ze
strojních pušek. Osmdesát dětí bylo raněno. Devatenáct dětí postříleno. Třicet pět dětí bylo výbuchem …
roztrháno.
MATKA: Co říkáš? Děti? Copak někdo zabíjí děti?
TONI hledá na mapě: Kde to je…kde to je…
MATKA stojí jako zkamenělá: Děti! Malé, usmrkané děti!
Ticho.
MATKA strhne se stěny pušku a podává ji oběma rukama s velkým gestem TONIMU: Jdi!“
ČAPEK, K. Matka: hra o třech dějstvích. 3. vyd. Praha: nakl. Fr. Borový, 1938. s. 114
Ovšem ono citové vydírání dětským prvkem v ozbrojených konfliktech, a to během burcování
dospělé populace k válečnému nasazení, zřejmě ani u Čapka příliš originální nebylo. Tuze nápaditá
obdoba se vyskytuje i v roce 2013. Nedá se předpokládat taková Čapkova proslulost, aby jeho v ČR
glorifikované politické drama zpaměti znali i současní ostrovní novináři, aby z něj opisovali. Ohrožené či
mrtvé děti jako apelační politická zbraň? Spíše jedna z prvních, automaticky používaných, technik. Jak
před Čapkem, tak po něm.
Reportáž ČT, následující těsně po zpravodajství o váhání politiků o zahájení útoku vůči Asadovi
(britští zákonodárci zrovna zamítli britské nasazení):
„MODERÁTORKA: Zatímco se svět pře o podobu a oprávněnost možného zásahu, v Sýrii boje
pokračují.Každý den přibývají další oběti. Celkem jich je od začátku konfliktu přes sto tisíc. Britská
veřejnoprávní BBC odvysílala brutální scény, které natočil její štáb po leteckém bombardování jedné
vesnice na povstaleckých územích na severu země. Následující záběry jsou velmi drsné a děti by je vidět
určitě neměly.
ZPRAVODAJ (Střih; chaotické hlasy, zdravotnické vozíky): Vypadají jako oživlé mrtvoly. Žádná
zranění od šrapnelů, téměř žádná krev. Jen cáry kůže visící z popálených těl. Štáb BBC natočil tyhle
záběry pár chvil po náletu na město na severu Sýrie, uprostřed chaosu improvizované nemocnice.
ŽENA JMÉNEM ROLA: Máme obrovský příliv lidí s těžkými popáleninami. Vypadá to jako,
nejsem si úplně jistá – možná napalm nebo něco podobného.
ZPRAVODAJ: Stíhačka podle svědků zakroužila nad městem a shodila zápalnou bombu.
Explodovala tady. Na školním dvorem. Po vyučování byl plný dětí. V ohni a dýmu a víc než deset z nich
okamžitě zemřelo.
MÍSTNÍ MUŽ NA DVORKU: Viděli jsme něco v televizi, něco jsme slyšeli, ale nic nebylo jako
toto. Nejhorší je, když vidíte někoho umírat, ale nemůžete tomu nijak zabránit. (záběr na malé dítě)
ZPRAVODAJ: Masakr nezpůsobila chemická zbraň, ale konvenční, její použití v obydlených
oblastech zakazuje víc než sto zemí. (opět záběr na zraněného cca 8-letého chlapce) Vláda tohoto chlapce
mezi nimi není.
35
Že se jednalo o politický kalkul svědčí i kolektivní stranické oblečení, stejně jako
transparent „Zelení proti neonacismu.“ Po neuposlechnutí policejní výzvy proti Jacques
bylo použito donucovacích prostředků a zkušená účastnice centra radikálních
demonstrací – např. v roce 2000 během nepokojů v souvislosti s pražským zasedáním
MMF byla nafocena s obdobně expresivním výrazem ve tváři v těsném okolí
zahraničních profesionálních levicových extrémistů61 – za tuze okázalých verbálních i
nonverbálních projevů byla naložena do přistaveného policejního automobilu.62
Nakolik brát v potaz následná vysvětlování jmenované účastnice o nezáměrnosti se
zviditelnit, či se spíše podívat na kalendář s počtem dnů zbývajících do voleb, toť
spornost celé události. Průzkum CVVM z dubna 2006, Straně zelených přisuzoval 10%
hlasů63. Podobně (10,6%) průzkum STEM, konaný počátkem dubna 2006 na vzorku
1690 respondentů64. Strana zelených ve volbách uspěla s 6,29% (tj. 336 487 hlasů).65
Ona excentrická dáma získala v pražském volebním kraji 6 926 preferenčních hlasů,
čím přeskočila i jejich krajského lídra kandidátky, stranického předsedu Bursíka (6 741
preferenčních hlasů).66 Alespoň v Praze, kde na listině figurovalo její jméno, se
výsledek podobal citovaným předvolebnímu průzkumům (výsledek v Praze: Strana
ŽENA JMÉNEM ROLA: Prostě na nás nezáleží. Všichni tihle lidé, všechny tyhle děti, co jsou
zabíjeni. Nezáleží na nás. Celý svět nás zklamal.
ZPRAVODAJ: Většina zraněných má popáleniny na víc než padesáti procentech těla. Zatímco
svět se dohaduje o chemických zbraních, tihle lidé bojují o život. Jejich šance na přežití není ani
poloviční. Václav Černohorský, Česká televize.“
Syrské oběti. [online]. 30.8.2013 od 12:28 [cit.2013-08-30] Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/
61
Internet vyplavil fotku Jacques v sevření radikálů. [online]. © 12.1.2007 [cit.2013-09-24] Dostupné z:
http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?
r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg
62
Část incidentu opakovaně šířena v televizních zpravodajských blocích. Dodnes širší záznam incidentu
nalezitelný na síti. Např.: POLITOLOG2008, Kateřina Jacques, [online]. [cit.2013-08-27] Dostupné z:
http://www.youtube.com/watch?v=yqyw-hk_c6M&list=PLD89E127734542F9E
63
CVVM: Lidovci žijí, v preferencích stíhají zelené. [online]. © 20.4.2006 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z:
http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelene-f5y-/domaci.aspx?
c=A060420_153227_domaci_miz
64
Průzkum STEM: Lidovci by se do Sněmovny nedostali. [online]. 19.4.2006 [cit. 2013-10-25]. Dostupné
z: http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovny-nedostali-fb6-/domaci.aspx?
c=A060419_145216_domaci_skr
65
ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06.
2006. [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ
66
ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06.
2006. [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps111?
xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=2&xt=1
36
zelených 9,19%, tj. 60 384 hlasů), zatímco v jiných krajích byly výsledky o cca 3%
nižší.67
Faktem však byl největší krajský úspěch partaje, jejímž programem je limitování
ekonomiky na straně jedné a státní pobídky prostřednictví eráru na straně druhé,
v tradičně pravicové Praze roku 2006. Sice nelze vysvětlit výsledek toliko
skrze politickou aktivitu Jacques 1.5. téhož roku – a především následný novinářský
zájem o incident a referování – nicméně podobná hypotéza zůstává k individuálnímu
zvážení.
67
Středočeský kraj 6,00%, Jihočeský kraj 5,90%, Plzeňský kraj 5,91%, Karlovarský kraj 6,71%, Ústecký
kraj 6,03%, Liberecký kraj 9,58%, Královéhradecký kraj
6,69%, Pardubický kraj 6,26%, Vysočina
4,89%, Jihomoravský kraj 6,20%, Olomoucký kraj 5,51%, Zlínský kraj 5,07%, Moravskoslezský kraj
4,34%
Zdroj: ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech
02.06 – 03.06. 2006. [online]. © 2013 [cit.2013-08-29] Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps9?
xjazyk=CZ
37
2.2 Cenzura
2.2.1 Letmý historický vývoj
Je namístě upozornit, že nynější kapitola by mohla být pojata striktním prizmatem
jiných oborů. Minimálně historií či právem. Odlišná vypracování by se posléze na sebe
mohla škaredit pro opomíjení či zanedbávání dílčích bodů. Přístup pro vypracování je
zvolen vytahováním podstatného pro fenomén tlumení médií, nikoliv detailní rozbor
kompetencí toho či onoho orgánu v konkrétní epoše. Už jen z důvodů, že téma kapitoly
bylo podstatně šířeji zpracováno v mnoha jiných komplexnějších materiálech (např.
uváděných průběžně pod čarou), a pro celkové poslání diplomové práce je nezbytné
uvést pouze orientační minimum.68
„Usměrňovací" opatření existovala již před Gutenbergem. Vzhledem k zaměření
kapitoly budiž doby dřívější vynechány. Přestože s dostupností politických periodik
širší populaci lze polemizovat ještě v první polovině devatenáctého věku, budiž
načrtnut vývoj alespoň zmíněním uzlů v posledním půltisíciletí.
V počátcích knihtisku byla politická témata neodmyslitelně spjata s náboženskými
otázkami. Tudíž nepřekvapí, že už u počátků periodik, nepravidelných Newe Zeytungen
v druhé polovině 16. století, existovaly papežské cenzurní výnosy. 69 V českých zemích
ve vztahu k tiskovinám uskutečnil cenzorsky „průkopnický“ čin Ferdinand I.
Habsburský, který nejprve v roce 1547 dopisem napomenul města pražská za
rozšiřování protipanovnických pamfletů, aby později svěřil tiskařský monopol do rukou
Bartoloměje
Netolického.
Onen
respektoval
předkládání
budoucí
tiskoviny
administrátoru katolické konzistoře. Jiné tiskaře, kteří produkovali knihy i přes
panovníkův zákaz, Netolický udával.
70 71
Což ovšem nemohlo zabránit dovozu knih
tištěných na Moravě či v Německu.
68
Obdobně sestavována kapitola 2.3
BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha:
Grada Publisching, 2011 s. 40. ISBN 978-80-247-3028-8.
70
Snad i z konkurenčních důvodů – osobní spekulace P.K.
71
69
38
1562 – mandát o tisku Ferdinanda I., nařizující vše předkládat k posouzení pražskému
arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice.72
1612 – Matyáš II. zavádí vedle církevní cenzury i přímý státní dozor, kdy „měli tiskaři
předkládat rukopisy knih i novin na radnici a pak císaři nebo místodržícímu.“73
V říjnu roku 1688 vydal Daniel Michálek český překlad německojazyčných novin, které
předtím řádně prošly cenzurou. Avšak za jejich vydání v českém jazyce byl Michálek
vyšetřován a další vydávání mu bylo zapovězeno.74 Musel slíbit, že už to neudělá.75
Poněkud kuriózní výsledek úzkostlivého lpění na úředním postupu.76 Už v počátcích
české žurnalistiky se proto nalézá jistá forma cenzuře implicitní tragikomedie.
1771 – Marie Terezie přesouvá dominantní těžiště cenzury – knih stávajících či do tisku
připravovaných – z katolické církve na moc světskou. Zřizuje vídeňskou Ústřední
knižní cenzurní komisi (podřízenou vládě), která dohlížela na činnost Zemských
cenzurních komisí. Že se jednalo o krajně byrokratizující formu cenzury, svědčí i zřízení
třech vyhodnocovacích kategorií. Knihy povolené (admissi), povolené s omezením
dostupnosti pouze pro některé skupiny obyvatelstva (restricti) a díla zakázaná
(damnati).77 Vyšly i tzv. tereziánské indexy, obsahující seznamy problémových textů,
tyto byly průběžně doplňovány.
Onen seznam prošel ztenčováním za Josefa II., avšak za následných panovníků opět
bobtnáním rozsahu. V práci Kusákové je použit Jean-Pierre Lavandierův údaj pravící,
72
73
74
75
VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 72. ISBN 978-80-7452-027-3.
76
Od roku 1810 přišlo další zajímavé opatření ohledně přebírání politických zpráv od zahraničních
tiskovin, kdy publikovat šlo jen ty, které vyšly v oficiálních listech Wiener Zeitung a Österreichischer
Beobachter. BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po
současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 75. ISBN 978-80-247-3028-8.
77
V průběhu první poloviny devatenáctého století byla škála ještě rozšířena. Kvalifikační kategorie:
imprimatur = povolení k tisku; omissis deletis imprimatur = nařízeno zohlednit cenzurní škrty; correctis
corrigendis, příp. mutatis mutandis imprimatur = nařízeno zohlednit cenzurní zásahy; toleratur = možno
tisknout, avšak zákaz reklamy na takové; non admittitur příp. typum non meretur = rukopisy zakázané.
Literatuře, dovážené ze zahraničí, se přidávala stupnice: admittitur = povolená díla; transeat = povoleno
k tisku i k prodeji, ale nesměla být na takové reklama; erga schedam = přístupno pouze na základě
povolení. KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada,
2012 s. 80. ISBN 978-80-200-2034-5.
39
že Josef II. „počet dříve zakázaných knih výrazně snížil na ´pouhých´ 400 titulů“.78
Císař zrušil Zemské cenzurní komise a ponechal pouze Ústřední (zvanou "dvorská")
cenzurní komisi. Taktéž Kusákovou zmiňovaný Zdeněk Šimeček uvádí, že později,
(v letech 1810-1848) se na seznamu objevilo na 5 000 zakázaných knih.79 Kusáková se
pak odvolává i na Norberta Bachleitnera s odhadovaných počtem cenzurních zásahů (tj.
nejen zcela zakázaných knih) v letech 1795-1848 až k 50 000.80
1790 a 1795 – zpřísnění cenzury v Rakousku. Důsledek událostí z Francie.81
Nelze opominout rakouské nařízení z 24.5.1802, od kdy bylo nezbytným pro vydávání
nového periodika povolení z vídeňského policejního ministerstva (v praxi výkon
zemskými guberniemi, které si svá rozhodnutí jen nechávala stvrdit Vídní).
Přezkoumával se nejen publikační program nového periodika, ale i odkud budou
informace přebírány. Což bylo možno pouze z rakouských předem určených tiskovin.
U plánovaného periodika se vyžadovalo schválení budoucích redaktorů, které by
nediskvalifikovalo podezření z protirakouských postojů. Řídit časopisy nesměly ani
osoby zaměstnané ve státní službě.82
Každé číslo muselo být předáváno k preventivní cenzuře. Pokud se i po této zdárně
podstoupené fázi dodatečně zjistila přítomnost problematického článku, mohlo dojít
ke konfiskaci celého čísla. Posléze mohlo dojít k opravenému vydání. Příčina sousloví
v tirážích např. „Po konfiskaci druhé, opravené vydání“. Vysvětlení oné složitosti
spočívá v odlišných tiskařských technologiích od dnešní jednotlačítkové éry „enter“.
Pro technomilce jinými slovy: „Zkontrolovaný a upravený článek mohl být sázen, ale
kartáčový otisk musel být dán ke kontrole cenzuře.“83
78
KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s.
76. ISBN 978-80-200-2034-5.
79
76. ISBN 978-80-200-2034-5.
80
78 ISBN 978-80-200-2034-5.
81
82
Což ovšem bylo obcházeno anonymitou, či pseudonymy. Účetní vojenské kanceláře 28.pluku, J.K.Tyl,
řídil Květy pod jménem jejich nakladatele a příspěvky podepisoval šiframi. KUSÁKOVÁ, L., Literární
kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 87. ISBN 978-80-200-2034-5
83
Grada Publishing, 2011 s. 75. ISBN 978-80-247-3028-8
40
Jméno Josefa Sedlnického z Choltic (v čele dvorského policejného úřadu 1817–1848) je
spjato vedle zostřeného cenzurního dohledu i s jazykovou hrátkou, kdy si vysloužil
přezdívku „Streichnitzky“. A to od německého slova streichen (škrtat), což mnohé
naznačuje o jeho zálibě. „Když se herečka nelíbila, škrtl ńe´, a už se líbila.“84
V daném období existovala i opatření revizní, tedy nikoliv cenzurní v dnešním slova
smyslu. Zajišťovaly Zemské knižní revizní úřady (podřízené Ústřednímu reviznímu
úřadu ve Vídni). V gesci jmenovaných úřadů již texty vytištěné, které byly aktuálně
šířeny, příp. byly v oběhu již z dřívějška. Např. po knihovnách. I ony úřady zřizovaly
seznamy zakázaných knih.
Sjednocení výše uvedených příslušných rozdvojených úřadů (speciální referát gubernií
a policejní úřednictvo téže úrovně) sice bylo dotvořeno k počátku února 1848, leč
sjednocení ztratilo smysl císařským patentem z 15. 3. 1848, který zrušil cenzuru. Patent
ovšem zachoval nezbytnost úředního povolení k vydávání nových periodik. Zrušení
cenzury
vedlo
k zásadní
politizaci
stávajících
tiskovin,
stejně
jako
ke strmému zakládání nových, byť s jepičím životem. Zásadním citátem, souznivším
s názvem diplomové práce, budiž následující: „Bylo to však poprvé, kdy se v Rakousku
mohl tisk projevit jako aktivní politický prvek.“85
Vídeňská vláda ovšem stejného měsíce zformulovala Prozatímní tiskový řád, který
vyžadoval složení kauce před vydáváním.86 Avšak byl pro negativní ozvěny odvolán.
18. květen 1848 dává novou podobou rakouského tiskového zákona, který už byl
bez dřívějšího požadavku vydavatelské kauce. A bez požadavku na povinnou rakouskou
příslušnost redaktorů. Zároveň byla snížena výše pokut. Umožňoval však i dále
konfiskaci pro politický delikt (navádění k revoluci), neumožňoval ale dodatečnou
konfiskaci.87
20. 12. 1848 dochází k další úpravě oné právní normy, spočívající v nařízeném zasílání
povinného výtisku zdarma krajským úřadům, které si do té doby musely předplácet tisk
84
Grada Publishing, 2011 s. 100. ISBN 978-80-247-3028-8.
86
Zároveň uváděl sankce za překročení v něm uvedených pravidel. Např. za erotiku v tiskovině hrozily
autorovi až tři měsíce vězení, za politický delikt v textu až jeden rok. DOPSAT ODKAZ
87
93. ISBN 978-80-200-2034-5.
85
41
ze svých rozpočtů. Měřítkem dnešní doby – úsměvná pohnutka k legislativním
změnám…
Po odeznění revolučního roku následoval i nový tiskový patent z 13. 3. 1849. Zejména
jeho pasáž o vysokých kaucích, která měla za následek praktickou likvidaci českých
politických deníků. Ona se pohybovala v rozmezí 1 000 – 3 000 zlatých. Složena
musela být do května téhož roku.88 I časopisy, složivší onu sumu, doplatily na následky
tzv. májového spiknutí, kdy byly zrušeny. Byly tolerovány pouze apolitické časopisy
nespadavší pod pasáž o kaucích. Avšak s důsledným bděním nad jejich apolitičností.
Zaslouží si zmínit konfliktní vytýčené okruhy: urážka panovníka, státu, zákona, úřadu,
náboženství, národa, jednotlivých stavů a tříd, spolků a jedinců.89
Období let 1830-1850 Kusáková charakterizuje několika větami, které si nárokují
doslovné uvedení: „Po celé sledované období lze pozorovat jev, který bychom mohli
nazvat preventivní národní cenzurou. Redaktoři českých časopisů a knih odmítali ty
kritiky rakouského režimu, které by mohly být cenzurou napadeny a zároveň mohly
ohrozit celý časopis či celou knihu.“90 Pokud se mezi oficiálními cenzory objevuje
jméno Pavla Josefa Šafaříka (výkon funkce 1837-1847; té se vzdal pro vyčítání přílišné
shovívavosti vůči Karlu Havlíčkovi od nadřízených), na základě onoho vysvětlujícího
citátu na něj jistě nemůže být pohlíženo jako na cenzory století dvacátého. Šafařík se
vlastně jen formálně zhostil bontonu příslušné doby, vyžadovaného i českou
obrozeneckou společností. A i on měl své nadřízené…
Od července 1851 novinářskou91 obezřetnost vybuzovalo i novum v podobě systému
dvojích výstrah, po kterých mohlo být periodikum zastaveno.
88
Grada Publishing, 2011 s. 100 ISBN 978-80-247-3028-8. Kauce byly trvale zrušeny až v roce 1894.
Tamtéž, s. 144
89
82. ISBN 978-80-200-2034-5.
90
91. ISBN 978-80-200-2034-5.
91
Záhodno uvést zrod českého slova „novinář“. Poprvé bylo užito Janem Ámosem Komenským
v Labyrintu světa a ráji srdce, a to v kapitole Jak poutník mezi novináře přišel. VERNER, P. Historie
mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 71. ISBN 978-80-7452-027-3
42
Opatření bylo plně zachováno i po změně právní normy v květnu 1852, která navíc
opětovně svázala vznik nového periodika s povolením policejního ministerstva.92
Změna obsahuje i prodávání tisku pouze na místech k tomu určených, zakazuje
podomní prodej a vyvěšování tisku.93 Ze schopného pouličního kolportéra by se snadno
stávala lokální agitační buňka.94
Zásadním je tiskový zákon (z.č. 3/1863 ř.z.),95 který odjímal agendu tisku policejním
úřadů a předal ji do referátu řádných soudů. Byl zrušen systém výstrah, který nahradilo
zastavení listu (tzv. suspenze – zrušeno 1868) po trojí konfiskaci. Výkon suspenze
závisel na rozhodnutí státního zastupitelství, a to z návrhu policejního ředitelství. Vedle
formálně nařízené podoby tiráže bylo klíčovým zřízení institutu odpovědného
redaktora, který nesl trestně-právní odpovědnost za obsah listu. Zároveň norma
nařizovala maximální lhůtu pro předložení povinného výtisku, a to nejpozději
před začátkem kolportáže. Doba byla později protahována, zjevně pro účinnější
možnost zaražení šíření tisku se „závadovým“ obsahem. Od roku 1863 do „konce
století již víceméně pokračovalo uvolňování ´útisku tisku´.“96
Od června 1919 platí preventivní obsahová cenzura dvě hodiny před zveřejněním.
Ústavní článek 113 meziválečné ČSR zaručoval svobodu tisku, ovšem poskytoval
možnost omezujících opatření.97
92
Spíše obecně nepříznivě nastavené podmínky v podobě novinových kolků/razítek či inzertní daně, již
nespadají přímo k tématu práce.
93
94
V dnešní době, přesycené záplavou reklamních produktů, je potenciál kolportérů nižší.
95
Tento platil – byť s mnohými novelami – i po celé období první republiky. Oproti tomu Zákon o řízení
ve věcech tiskových (z.č. 4/1863 ř.z.) by spadal do kapitoly 2.3, avšak do devatenáctého věku ona
kapitola dosahovat již nebude.
96
97
„Svoboda tisku, právo shromažďovací a spolkové
§ 113
(1) Svoboda tisku, jakož i právo klidně a beze zbraně se shromažďovati a tvořiti spolky jsou
zabezpečeny. Jest proto v zásadě nedovoleno podrobovati tisk předběžné censuře. Výkon práva
spolčovacího a shromažďovacího upravují zákony.
(2) Spolek může býti rozpuštěn jen, když jeho činností byl porušen trestní zákon nebo veřejný
pokoj a řád.
(3) Zákonem mohou se zavésti omezení zvláště pro shromáždění na místech sloužících veřejné
dopravě, pro zakládání spolků výdělečných a pro účast cizinců v politických spolcích. Tímto způsobem
může se stanoviti, jakým omezením podléhají zásady předcházejících odstavců za války nebo tehdy,
vypuknou-li uvnitř státu události ohrožující zvýšenou měrou republikánskou státní formu, ústavu nebo
veřejný klid a pořádek.“ z.č. 121/1920 Sb.
43
Zákon o mimořádných opatřeních 300/1920 Sb.. Tento byl aplikován 23. 9. 1938, tedy
v souvislosti se sudetskou krizí. Zvláště jeho paragraf 10, který nařizoval povinnost
předkládat povinné výtisky nejvýše dvě hodiny před vydáním ke kontrole. 98
Zákon na ochranu republiky 50/1923 Sb. „stanovoval za šíření nepravdivých zpráv,
které by poškozovaly obyvatele, bezpečnost státu (….) peněžité pokuty i vězení“.99 Zákon
také dovoloval suspendovat.
Z.č. 124/1924 Sb. – „zostření cenzury a zrušení redakčního tajemství přinesla tisková
novela v roce 1924, jakýsi první ńáhubkový zákon´ zaměřený zejména proti
zodpovědným redaktorům. V praxi byl zákon využíván proti komunistickému tisku.“100
Z.č. 124/1924 Sb. o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah
tiskoviny ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti. Z.č. 108/1933 Sb.
– zákaz dovážet nacistický tisk. Z.č. 124/1933 Sb. umožňoval zákaz kolportáže tiskovin
hanobících
či
podvracejících
samostatnost,
ústavní
jednotnost,
celistvost,
demokraticko-republikánskou státní formu nebo demokratický řád ČSR. Z.č. 126/1933
Sb. dával možnost v době zvýšeného ohrožení republiky zastavit vydávání tiskovin;
Malý tiskový zákon – „V němž byl uveden seznam přestupků, za něž hrozilo zastavení
tisku až na půl roku. Tiskové soudy v případě omluvitelných omylů mohly znamenat
několik týdnů vězení. Využít se dala ovšem i velmi liberální možnost omluvit tiskovou
chybu, pokud redaktor u soudu místopřísežně uvedl: inkriminovaný článek jsem nečetl,
do tisku nedal, autora neznám,´ bylo jej možno potrestat jen za nedbalost.“101
Od roku 1933 též byly noviny nuceny publikovat na první či druhé straně, a to
bez jakéhokoliv ořezávání či reklam, oficiální prezidentská či vládní prohlášení do výše
800 slov. Zároveň nebylo možno v tom samém čísle oficiální text komentovat. 102
Z.č. 131/1936 Sb. – v případě branné pohotovosti možnost nařídit preventivní cenzuru.¨
98
Grada Publishing, 2011 s. 193. ISBN 978-80-247-3028-8.
99
VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 105-106. ISBN 978-80-7452-027-3.
100
VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 105-106. ISBN 978-80-7452-0273.
101
VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 116. ISBN 978-80-7452-027-3
102
JONES, D. (ed.). Censorship: A World Encydlopedia, Volume I. A-D. London, Chicago: Fitzroy
dearborn publisher, 2001 s.625. ISBN 1-57958-135-8.
44
26. 9. 1938 ministerstvem vnitra zřízena Ústřední cenzurní komise (ÚCK), která
dohlížela nejen nad tiskem, ale i nad telegramy, telegrafními rozhovory. Taktéž do její
kompetence spadal provoz telegrafních zařízení, divadel, kin a zvukových
reprodukčních zařízení.
6. 12. 1938 zřízena Ústřední tisková dozorčí služba (ÚTDS), vykonávající předběžnou
tiskovou kontrolu. Činnost ÚCK a ÚTDS koordinoval Tiskový odbor Předsednictva
ministerské rady (TO PMR).
V prvních týdnech po obsazení 1939 spadalo řízení tisku do kompetence prozatímního
šéfa civilní správy při protektorátním velitelství wehrmachtu (Konrad Heinlein). 103
Pod úřad jmenovaného později spadala i pražská služebna Říšského tiskového úřadu,
která měla přímý dohled nad tiskovými záležitostmi. Při stabilizaci poměrů
v protektorátu pak bylo dominantním ve věci oddělení kulturně politických záležitostí
Úřadu říšského protektora.104 Právě pod ono oddělení spadala v letech 1939-43 skupina
TISK. „V rámci české protektorátní správy existoval sice také tiskový odbor
předsednictva ministerské rady, prakticky ale neměl žádné pravomoci. Souběžně
fungovala vojenská cenzura. Střežila především publikování textů o dislokaci
armády.“105
V éře protektorátu byli k redakcím příslušní němečtí dozorci, kontrolující spojení toliko
s Deutsche nachrichten Büreau. Očekávatelným byl zákaz zpráv o zatčených, stejně
jako omezení zpravodajství z ciziny. V redakcích deníků a týdeníku byli taktéž dva
cenzoři čeští. Vybaveni byli manuálem Souborný přehled pokynů pro tiskovou
prohlídku, vzniklým v září 1939.106
Pokud se měla ztvárnit souvztažnost cenzurních institucí v éře protektorátu bodovým
náčrtem, pak by se dalo hovořit o trojstupňovitosti:
1) domácí cenzor v redakcích (ve spolupráci s šéfredaktorem)
2) zaslání výtisku na Ústřední tiskovou dozorčí službu (ÚTDS)
103
BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost.
Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8.
104
105
VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 117. ISBN 978-80-7452-027-3
106
45
3) ve sporných případech konzultace se skupinou TISK
Zmatečnost kompetencí jednotlivých úřadů bude nejlépe vysvětlena za pomoci
následného citování: „Skupina TISK byla sice označována jako poradní orgán, ale
český TO PMR jí byl ve skutečnosti úplně podřízen. K provádění cenzury bylo v rámci
TO PMR určeno Ústředí tisková dozorčí služby (ÚTDS), které dávalo pokyny cenzorům.
Ti pracovali v jednotlivých redakcích, v případě regionálního tisku na
nejbližším
státním zastupitelství. TO PMR dále vydával Informace pro šéfredaktory, v nichž byly
redakce instruovány.“107
Pro obor andragogika stojí za zmínku i slova vedoucího skupiny TISK, Wolfganga
Wolframa von Wolmara (20. 9. 1939): „…tisk jest nejúčinnějším prostředkem
k výchově národa a k jeho politickému vedení. Je třeba, abychom si v této věci mluvili
poctivě, jako mužové k mužům…“108 Obecně lze s citovanými slovy – alespoň pro danou
éru technologického vývoje – souhlasit.
Pro období protektorátu nezbývá než uvést skutečnost, že na rozdíl od dob dřívějších
nemohla existovat vytištěná tzv. bílá místa po odstraněných textech. Spíše je s podivem,
že onen v nepřímých důsledcích vlastně až sebezesměšňující faktor pro politický systém
doby, si udržovaly systémy předchozí. Zajímavostí pak byla nezbytnost podléhání
cenzuře i ministerských, resp. prezidentských, projevů v rozhlase. 109 Rovněž stojí
za
zmínku povinnost novinářů být v Národním svazu novinářů.
Pozvolný nástup poválečného směru, nastíněných v Programu nové československé
vlády Národní fronty Čechů a Slováků110, vedoucí111 až k poúnorového uspořádání, lze
spatřovat i v zásadách Košického vládního programu (veřejně představen 5. 5. 1945),
kde je zapovězeno vlastnictví tisku soukromé osobě. Tedy monopolizace vlastnictví
tisku státem, případně státem uznaných entit. Program nové československé vlády
107
108
109
110
111
S pohledem časového odstupu by se zachtělo napsat „logicky vedoucí“, byť by ono spojení
(oprávněně) mohlo být nazváno vrcholem pavědečnosti.
46
Národní fronty Čechů a Slováků zároveň obsahuje i pasáž, která by se škarohlídsky dala
přirovnáním s dřívějškem nazvat cenzurou revizní: „Bude provedena očista škol i jiných
kulturních ústavu (divadel, knihoven, apod.) od osob spolupracujících aktivně
s okupanty v tomto oboru. Odstraněny budou všechny učebnice, vydané v době
nesvobody. Provedena bude revize žákovských i veřejných knihoven, aby v nich bylo
vypleněno nacistické a fašistické býlí. Bude provedena důkladná očista v oblasti
žurnalistiky, rozhlasu a filmu.“112
Bohužel nebyl zodpovězen dopis pisatele DP, směřovaných Národní knihovně České
republiky, zda právě ono opatření mělo dosah i do přelomu tisíciletí. Koncem
devadesátých let bylo možné studovat periodikum Árijský boj toliko v tzv. Zvláštním
ochranném režimu (ZOR), kdy knihovnice ve Studovně vědeckých pracovníků113
předloží materiál do předem určené lavice – umístěné ponižujícím způsobem
v bezprostřední blízkost jejího stolu – a sleduje čtenářovy aktivity. Stejně jako tázání se
na dosah onoho košického odstavce na nedostupnost nejvyzývavějších titulů typu
Protižidovská čítanka: příručka k židovské otázce v zemích českých od Rudolfa
Nováka114 širší veřejnosti ve fondech Klementina (nepočítaje širší veřejnosti
nezapůjčitelný exemplář v Národním konzervačním fondu). Nicméně u posledně
jmenované publikace může laický badatel nahradit obtížnosti Národní knihovny České
republiky širší sítí studoven. Zejména Knihovnou Národního muzea.
Velmi přitažlivé téma vypořádávání se s protektorátními publicisty nepatří k zaměření
této práce. Neméně zajímavou však je koncepce zástupců tisku při České národní radě
z května 1945, která v hrubých obrysech nastavovala mantinely režimu pokvětnovému,
od kterých se ani režim poúnorový nemusel až tolik odvracet. Tisk neměl být ponechán
bez státního dohledu, protože organizace a regulace novin a časopisů měla sloužit
k zajištění podmínek pro fungování tisku jako činitele veřejného života.
18. 5. 1945 přišla vyhláška ministerstva informací (nově zřízené ministerstvo s gescí
pro kinematografii, rozhlas, periodický i neperiodický tisk) zakazující vydávání
112
113
Prostory nynějšího bufetu Klementina, nikoli soudobá lokalizace oné specifické studovny, kde zřejmě
bude i jiná vnitřní architektura.
114
NOVÁK, R. (ed.) Protižidovská čítanka : příručka k židovské otázce v zemích českých. Praha :
Holinkova tiskárna, 1944
47
veškerých periodik s výjimkou deníků stran Národní fronty.115 Povolovala však
tiskoviny z produkce státních úřadů, veřejnoprávních institucí, kooperací celonárodního
významu (společenské a zájmové organizace).
26. 10. 1945 ministr informací Václav Kopecký vydává vyhlášku, která nařizovala
žádat o nové povolení k vydávání periodik. Jako záminka posloužilo úsporné opatření
z důvodů nedostatku papíru.116 Ohledně knih bylo povoleno vydávání tzv. uznávaných
autorů bez posouzení rukopisů, u ostatních musel být rukopis předložen k posouzení.
Bylo to zdůvodněno jako „podpora domácí umělecké tvorby a výchovy veřejnosti
k zájmu o skutečně umělecká díla a obrana před šířením literárního braku.“117 Ostatně
neoficiální označení něčeho za „brak“ (obráceně za „skvost“, příp. „světově proslulé
absurdní drama“) bývá dodnes vděčným způsobem pro škatulkování čehokoliv.
V květnu 1947 byl přijat z.č. 101/1947 Sb., který opět novinářům nařizoval povinné
členství. Tentokráte ve Svazu československých novinářů. Stejně tak zákon umožňoval
vylučování členů.
12. 3. 1948 přikročeno k revizi všech vydavatelských povolení, vládou k tomu bylo
zúkolováno ministerstvo informací. Dohled i nad tiskovinami z dovozu či formou
omezování jejich dostupnosti na novinových stáncích.118
Květnová Ústava 1948 pak praví „…každý může v mezích zákona projevovat své mínění
slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jakýmkoli jiným způsobem. Výkon tohoto práva
nemůže být nikomu na újmu…“119
Opět něco citací popisujících příslušnou dobu, které splývají se studovaným oborem.
„Novináři měli být ve smyslu leninské teze o funkcích tisku účiteli a vychovateli
národa, podnětnými činiteli veřejného života, organizátory tvůrčích sil národa.´“120
115
BENDAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost.
Praha: Grada Publisching, 2011 s. 227. ISBN 978-80-247-3028-8.
116
117
118
119
120
48
Červen 1948 - ministerstvo vnitra vymezilo trojí okruh nedovoleností z bezpečnostních
důvodů: „nedovolené zpravodajství z hlediska vojenské obrany státu“, „zprávy
ohrožující vnitřní bezpečnost a pořádek“ a také „zprávy ohrožující mezinárodní vztahy
státu“.121
24. 10. 1948 pak na celostátním sjezdu československých novinářů bylo vytyčeno jako
jeho hlavní heslo „Učit se od lidu – učit lid.“122
24. 11. 1950 – dopis ústředí KSČ ke krajským tajemníkům, požadující institut
dohlížejících redaktorů. Vždy dva „politicky uvědomělí“ redaktoři přímo v médiích.
V pasáži pro deníky dopis stanovoval úkol pro dohlížející redaktory: „jejichž úkolem
bude revidovat všechny vydání listu v obtazích a u rotačky a kteří budou zodpovědni
za to, že se napříště neobjeví žádné chyby a provokace. Ve všech ostatních časopisech
bude pověřen touto funkcí v tiskárně jeden funkcionář, který bude mít za úkol zajistit
prověrku zaměstnanců a nespolehlivé ihned propustit.“123
22. 4. 1953 zřízen usnesením vlády č. 17/1953 Sb. vznik Hlavní správy tiskového
dohledu (HSTD) jako neveřejného orgánu, spadajícího pod ministerstvo vnitra. „Asi dvě
stovky pracovníků (spolupracovníků) HSTD podepisovaly všechny revizní obtahy před
schválením k tisku.“124 O půl roku později tajným rozkazem 109 z 16. 6. 1955
ustanoven status úřednictva onoho orgánu. Hlavním úkolem bylo chránit před
zveřejněním státní, hospodářské nebo služební tajemství a „skutečnosti, jež (…) nesmí
být v obecném zájmu zveřejňovány“.125 Úřad dosáhl přibližně poloviny plánovaného
počtu pracovníků, než bylo původně zamýšlených 271.126 Zrodilo se i zajímavé slovo
plnomocník, ekvivalent pro politického pracovníka. Z redakce šly texty nejprve
k šéfredaktorovi, obtahy k plnomocníkovi, teprve posléze do tiskárny. Signální výtisky
musely být opětovně schváleny. V záběru HSTD byla nejen média, divadla, knižní
121
122
123
124
VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2024 s. 117 ISBN 978-80-7452-027125
126
49
publikace, výstavy, ale i kurióznější plakáty, pohlednice, nálepky. Nejzajímavější
činnost HSTD se pak týkala úmrtních oznámení.127
Z.č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích
(nahrazující z.č. 184/1950 Sb. a z.č. 44/1958 Sb.). Podmínky pro vydávání periodického
tisku, postavení vydavatelů, šéfredaktorů a redaktorů, jejich práva a povinnosti; včetně
podmínek pro tiskovou opravu. Namísto HSTD vznikla Ústřední publikační správa
(ÚPS).
Vládní nařízení č. 119 ze dne 21. 12. 1966 mění status jmenovaného úřadu, kde jej
ustanovilo v pozici veřejného orgánu. Čímž jeho rozhodnutí bylo možné v souladu
s platnou legislativou napadnout a domáhat se nápravy soudní cestou. Názorové
neshody mezi ÚPS a šéfredaktory se projednávaly v rámci aparátu ÚV KSČ.“128
13. 6. 1968 vláda zrušila ÚSP. Zároveň pak odstraněny limity pro přidělování papírů
tiskárnám. Podstatnost oné zmínky o přídělech papíru opět nezbytné brát v dobovém
kontextu. 129
26. 6. 1968 oficiální zrušení cenzury z.č. 84/1968 Sb. (novelizací z.č. 81/1966 Sb.).
Citace zákona: „Cenzura je nepřípustná. Cenzurou se rozumějí jakékoliv zásahy
státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření hromadnými informačními
prostředky. Tím není dotčena pravomoc prokurátora a soudu.“130
Vládním usnesením č. 292 z 30. 8. 1968 (tedy po obsazení ČSSR) byl založen Úřad pro
tisk a informace (ÚTI). Jeho úkol byl „řídit, sledovat a hodnotit činnost médií.“131 Jako
konkrétní příklad je zajímavé dbaní nad zamezením výskytu slova okupace.
3. 9. 1968 byl zřízen Zákonem o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a
dalších hromadných informačních prostředků (z.č. 127/1968 Sb.) Úřad pro tisk a
127
128
129
Praha: Grada Publishing, 2011 s. 310 .ISBN 978-80-247-3028-8.
130
131
Praha: Grada Publishing, 2011 s. 312-3. ISBN 978-80-247-3028-8.
50
informace (ÚTI) – po federalizaci rozdělen na Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI) a
Slovenský úrad pre tlač a informácie (SÚTI). Onen umožňoval obnovení předběžné
cenzury. Toto se týkávalo výročních období srpnových událostí od poloviny srpna
do 22. srpna, kdy pracovníci ČÚTI a SÚTI (posléze FÚTI – níže) přímo dohlíželi
v redakcích.132
Avšak nejpodstatnější pro překládanou práci je skutečnost, že v následném období
normalizace tímto zákonem již „nedošlo k návratu k principům předběžné cenzury.
Zavedena byla forma následné cenzury, kdy následkem bylo autocenzurního chování
novinářů, kteří si hlídali, aby nebyli autory mediálních obsahů, s nimiž by se mohli
dostat do existenčních problémů.“133 Pochopitelně byl ustanoven i systém sankcí proti
vydavateli, včetně možnosti odebrání vydavatelské licence. Dle §§ 1 a 3 oné právní
normy byl úřad oprávněn vydávat (na podkladě stranických orgánů, vlády) závazná
upozornění. Těmito se vlastně nařizovala povinnost redakcím věnovat se přednostně
určité tématice, případně jinou tématiku přecházel.
Z.č. 180/1980 Sb. byl zřízen pro ČÚTI a SÚTI zastřešující Federální úřad pro tisk a
informace (FÚTI), odpovědný federální vládě. Tento byl úkolován oddělením
masových sdělovacích prostředků ÚV KSČ. Na FÚTI přešly pravomoci registrace
periodického tisku, opětovný příděl papíru k jednotlivým titulům, evidence změn
v jednotlivých tiskovinách, ale spadalo sem i rozhodování o dovozu zahraničního
tisku.134 II. odbor hodnocení a analýz FÚTI pak měl každotýdenní schůzky na ÚV KSČ
se zástupci Národní fronty a s vybranými tuzemskými šéfredaktory.135
Z.č. 60/1988 Sb. zrušil ČÚTI a pravomoci jeho převedeny na republiková ministerstva
kultury, přesněji na jejich odbory tisku a informací.
Ještě v polovině roku 1989 Sjezd novinářů vydal zajímavý materiál – a toliko
pro zajímavost je uváděn v naší kapitole hrubých obrysů vývoje cenzury – Informace
132
133
134
135
51
o změnách ve struktuře stranického tisku v SSSR, struktuře stranického tisku v ČSSR a
náměty pro postup v této oblasti, který předkládal jakousi obecnou instruktáž
pro tiskoviny, co je vhodné činit: „Vytvářet podmínky a postupně zavádět do obsahu
titulů ofenzivnější propagandisticky pojaté materiály (žánry). Více publikovat materiály
se zdravou mírou agresivity vůči nelegálním opozičním strukturám a působení
zahraničních sdělovacích prostředků (kontapropagandisticky pojaté materiály). Větší
pozornost věnovat argumentaci, faktografické přesnosti a logice obsahu. U agitačně
zaměřených materiálů hledat cesty k jejich větší přesvědčivost…“136
12. 5. 1988 vydalo předsednictvo ÚV KSČ rozhodnutí o zastavení provozu rušiček
Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy.137
V březnu 1990 proběhla novelizace z.č. 81/1966 Sb., kterou byla cenzura prohlášena
za nepřípustnou.138
Zrušení Federálního úřadu pro tisk a informace pak přišlo v květnu 1990 (z.č. 86/1990
Sb.).
2.2.2 Autocenzura
Pod termínem autocenzura, vyvozeno z našich pozorování, můžeme rozumět
nevyjadřování se o některých tématech či záměrná optická úprava pravdy o takových.
Pokud bychom si vypomohli koncem tisíciletí značně propagovanou pomůckou
k mžikovitému zorientování se dospělých,139 encyklopedií z nakladatelství Diderot,
pak se dozvíme definici: „vlastní kontrola (cenzura) vlastního díla určeného
ke zveřejnění.“140 Definice svou obecností natolik vyprázdněná, až může sloužit coby
136
Praha: Grada Publishing, 2011 s. 341-2. ISBN 978-80-247-3028-8.
137
138
139
Nutno brát v potaz tehdejší nižší rozšířenost internetu.
140
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 2. a-b. Praha: DIDEROT, 1999 s. 263. ISBN 80902555-3-1
52
názorný příklad produktu právě prošlého autocenzurou. Kdo téměř nic neřekne, téměř
nic nezkazí. Nicméně seriózněji, termín aplikujme do námi rozebírané oblasti.
Výčet okruhů určených k autocenzuře se v mnohém podobá překročení mantinelů
politické korektnosti. Jedná se pásmo témat ohraničené aktuálním společenským
bontonem, a to vždy s přihlédnutím k jejich vztahu ke kontextu situace.
Veřejně vyslovená teze může v některé souvztažnosti utvrzovat vyšší společenský status
tazatele, v situaci jiné bude impertinentní. A to se všemi důsledky vůči společenskému
statusu. Ve veřejných debatách je pak přesáhnutí dané hranice u tazatele určité faux pas,
u odpovídajícího je na jeho libovůli, zda a jak odpoví. Rozmanitosti vypořádání se
s autocenzurou jsou typicky situační záležitostí, stejně jako úkazem vztahujícím se vždy
ke konkrétním účastníkům. Obdoba ve vyhodnocování projevů se týká publika, kdy
i reakce pléna mohou sloužit k definování, zda se jedná o masu státotvornou či naopak
o shromáždění extrémistů. Je přitom uhranujícím zjištění, že společenská pravidla
autocenzury jsou v přímém protikladu s pravidly (absolutní) svobody projevu. Přitom
není až taková potíž dostat se v jednotlivým případech do tématu kapitoly 2.3, tedy
do sféry trestného činu.
Částečný seznam témat určených k autocenzuře se dá nepřímo nalézt v prvním odstavci
třetího článku Listiny lidských práv a svobod člověka. „(…) bez rozdílu pohlaví, rasy,
barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo
sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu
nebo jiného postavení.“141
Intenzita jmenovaných kategorií pro vhodnost jejich
nezbytného kontaktu s autocenzurou se však různí, stejně jako zařazení ke kontextu
času a lokality.
Příklad proto bude použit toliko coby konkrétní příklad k zamyšlení (andragogicky vždy
žádoucí prvek). Jmenovitě o stavu autocenzury ve vztahu k pohlavní příslušnosti
v současné společnosti v ČR. Ohledně autocenzury na téma pohlavní příslušnosti byla
k povšimnutí zajímavá atmosféra po slovu dívenka vyřčeného někdejším prezidentem
141
Čl. 2, odst. 1 z.č. 2/1993 Sb.
53
Klausem o možnosti pověřit vedením ministerstva obrany Karolínu Peake. „Neumím si
představit, že se z Karolíny Peake stane přes noc odbornice na armádu. Statní muži
v armádě takovou dívenku nepřijmou.“142 K zmapování přípustnosti podobných slov by
sice šlo použít reakce ostatních aktivních politiků, avšak reprezentativnost by zaručeně
neposkytly. Tam byla ihned varovně připomenuta podstata
politické korektnosti
tehdejším premiérem Nečasem: „Já jsem přesvědčený, že bychom se měli vyvarovat
poznámek, které hodnotí osobnost nebo chování případně pohlaví někoho jiného. To já
nepovažuji za dobrý způsob, jak vést politickou komunikaci.“143 Hodnocení Klausových
slov širší populací pak postrádá jakoukoliv dokladovatelnost, proto nemůže být
přiloženo.
Další zajímavou vsuvkou k autocenzuře pak je možnost vnášení určitých pochybností
do výsledků průzkumů veřejného mínění v tématech, která hraničí s politickou
korektností. Opětovně si vypomožme Žáčkovým citátem: „Snad zvyk ze školy;
neodpovídáme, přesně vzato, jak smýšlíme, ale abychom se dočkali pochvaly.“144
Možnost využití stejného citátu pak dokládá provázanost současné kapitoly s kapitolou
1.5.
2.2.3 Kterak snadno přejít k nástinu sankcí
Za povšimnutí stojí zmínky v aktuální kapitole o některých historických sankčních
nástrojích státu. Zdejší vřazení oněch může vyvolávat rozpaky. Podobně v kapitole
následující mohou některé body vést k navozování dojmu nesprávně tematického
umístění. Vysvětlením je právě andragogické prizma předkládané práce. Nikoliv
souhrny právní norem, nikoliv podrobná historie zmíněných období. Nýbrž induktivní
hledání dosahů cenzurních i sankčních ošemetností působících na informovanost
dospělých jedinců.
142
Statní vojáci dívenku Peake za ministryni obrany nepřijmou, míní Klaus. [online]. © 7.12.2012 [cit.
2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klaus-o-karoline-peake-06k-/domaci.aspx?
c=A121207_093811_domaci_zt
143
Klaus by se měl vyvarovat sexismů, zastal se Nečas Peake. [online]. © 7.12.2013 [cit.2013-10-23]
Dostupné z: http://www.lidovky.cz/klaus-by-se-mel-vyvarovat-sexismu-zastal-se-necas-peakepi3-/zpravy-domov.aspx?c=A121207_140909_ln_domov_ase
144
ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. s. 220. ISBN 80-202-0176-
9.
54
Pakliže se vyskytla něčí tendence používat termín „cenzura“ ohledně z.č. 52/2009 Sb.,
zaobírajícího se ochranou soukromí osob před zveřejňováním údajů vedoucím k jejich
ztotožnění před vynesením pravomocného rozsudku ve věci (pateticky novinářskou
obcí překřtěn na tzv. „Náhubkový zákon“), nutno podotknout, že zde byl použit termín
cenzura toliko v laicko-patetickém slova smyslu. Příznačně např. ve stylu příslušejícímu
nejvýznamnějšímu zdejšímu bulváru, Blesku. „Marek Benda prosadil skandální
náhubkový zákon, který v podstatě znovu zavádí cenzuru do médií. Za to si od novinářů
vysloužil přezdívku – exot nebo oslík.“145 Neboť zákon toliko vymezuje mantinely
publicistické přípustnosti a následné sankce. Nikoliv možnost úředně zamezit
veřejnosti v přístupu k textu. Což už je v době internetu – alespoň ve stávající ČR –
takřka nemožné.146
Nezbývá než oné výseči novinářské obce poděkovat za ideální oslí můstek k následující
kapitole diplomové práce:
145
PET, PES. "Exot" Benda se kaje: Udělal jsem chybu! [online] © 2.11.2009 [cit. 2013-07-23] Dostupné
z: ://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kaje-udelal-jsem-chybu.html
146
Konec konců, v této kapitole se slovo internet až dosud nevyskytlo.
55
2.3 Sankce
2.3.1 Politika není toliko bonton doby
Obtížně by se hledalo logičtější propojení kapitol, než vývoj cenzury a pravidla
pro udělovaní sankcí k níže uvedeným činům.147 Zatímco v předminulém století
spočívaly zásahy panujícího politického systému prvotně v „ochraně“ čtenáře, později
promíšeněji s represemi, doba současná sahá až po represivních úkonech vůči jedinci
nerespektujícímu obesněji vymezené politické hodnoty sytému.148
Kapitola se nebude zabývat dopodrobna uceleným historickým vývojem sankcí, opět i
z důvodů zaměření studovaného oboru. Kromě několika mírných přesahů před rok
1962,149 půjde spíše o škálu sankcí v posledních dvaapadesáti letech.
Od původního záměru případové podoby této kapitoly bylo upuštěno. Už jen z důvodů,
že svá ideologická jádra si systémy bedlivě střeží. Neprorazitelnou zdí v rámci příslušné
doby bývá konstatování o pravomocnosti rozsudků. Ale dle politické potřeby i
obráceně: pokud je politická ochota konkrétního systému přijmout neprávnickou, toliko
politicko-deklarativní formu očisty, nebývá v obdobném prohlášení potíž. Někdy ani
nemusí několik století existovat relevantní důkazy, postačuje ideologické
nadšení.150
Stejně tak: spekulace nad soudním spisem, který ústil do pravomocného, avšak nikdy
nezrušeného, odsouzení Leopolda Hilsnera, by naopak byly politicky žádoucí.
Zpochybňování pravomocných rozsudků za verbální trestné činy současna by už zase
nesplňovalo požadavky kladené na diplomovou práci.
147
Toliko z důvodů názvů jednotlivých hlav a paragrafů trestního zákona nebude používáno sousloví
politických trestných činů, byť např. dále uváděný paragraf o trestnosti sympatizování k jmenovaným
politickým ideologiím těžko může být oddělen od politiky. Alespoň v střízlivých očích
sebesofistikovanější ekvilibristika neuspěje.
148
Jako odkaz (je-li skutečně nezbytný) by mohly být uvedeny soudobé manuály pro výuku bloku Člověk
a společnost.
149
Účinnost Trestního zákona (z.č.140/1961 Sb.) – byť s mnoha novelizacemi – od 1.1.1962 do
31.12.2009.
150
„DOPLNĚNÍ TÉTO SOCHY O HEBREJSKÝ NÁPIS A VYSVĚTLUJÍCÍ TEXT Z ROKU 1696 JE
DŮSLEDKEM NEKOREKTNÍHO SOUDNÍHO ŘÍZENÍ PROTI ELIÁŠI BACKOFFENOVI
NAŘČENÉMU SE ZNEUCTĚNÍ SVATÉHO KŘÍŽE. PŘIDÁNÍM HEBREJSKÉHO NÁPISU SE SLOVY
PROROKA IZIÁŠE ´SVATÝ, SVATÝ, SVATÝ JEST HOSPODIN ZÁSTUPŮ´, KTERÁ MÁ V ŽIDOVSKÉ
TRADICI VÝZNAM MIMOŘÁDNĚ DŮLEŽITÉHO VYZNÁNÍ VÝRY, TAK MĚLA BÝT POKOŘENA
ŽIDOVSKÁ KOMUNITA. HLAVNÍMĚSTO PRAHA 8.3.2000“ Nápis na Karlově mostě v Praze.
Samostatné Sousoší Kalvárie – bez nápisu - vytvořil Wolf E. Brohn už v 1628. Termín „nekorektního“,
coby použitelnost v zajímavém historickém / politickém – ne však právním – kontextu, zvýraznil P.K.
56
Pokud někdy došlo k mírnému sebekritickému seznání vlastních omylů systémů, a to
v souladu s právní čistotou a nikoliv pouze jarmarečním ideologickým nápisem, pak až
po částečné obměně elit, dodatečně a především nepřímo. Například formou Novotného
amnestie.151
Výraznější změny systémů provází různé obdoby rehabilitací, byť
osmašedesátý byl utnut v zárodcích. Devadesátá léta sice rehabilitace dotáhla do konce,
pro změnu strádala v postihování především neverbálních zel minula.
Proto se kapitola povede formou přehledu sankčních možností, včetně vysvětlujících
poznámek k oněm.
2.3.2 Skutkové podstaty
Až do konce roku 2009 byl účinný Trestní zákon 140/1961 (účinný od 1.1.1962), který
byl mnohokrát novelizován.152 Ať už výší sankcí za níže uvedené trestné činy,
zrušováním některých trestných činů či naopak zaváděním trestných činů nových.
Taktéž znalost mnohých slangových jazykově-číselných kódů153 pramenící z tohoto
zákona
je
užitečná
pro
neadvokátní
komunikaci
ve
specifickém
prostředí
(např. restauračních zařízeních nižších úrovní). Zdůrazňujeme, že se jedná pouze
o výčet politických154 verbálních trestných činů spáchatelných jedincem či úzkou
skupinou osob (tzv. organizovanou skupinou). Nebudeme se zaobírat např. trestným
činem pomluvy,155 byť svým způsobem úplně každý z trestných činů může mít určitý
přesah do politického tématu.
151
Rozhodnutí presidenta republiky a vlády Republiky československé o amnestii 54/1960 Sb.
Dle něj je zvolena posloupnost této kapitoly. Rekodifikovaný Trestní zákon č. 40/2009. Sb. se mj.
vyznačuje pořadím trestných činů počínajícími od „trestné činy proti životu a zdraví“, na rozdíl od
šedesátých let, kdy za první hlavou se skrývaly „trestné činy proti republice“. I v tom se dá nalézt určité
politično.
153
Slangové „kroutil dvěstědevanetáctku“ = byl potrestán pro trestný čin vraždy dle § 219 z.č. 140/1961
Sb. Užitečná znalost i pro čtenáře českých detektivních románů.
154
„Říkat politickým vězňům ´političtí vězni´bylo přísně zakázáno, nebo i na hrad (tj. Mírov – pozn. P.K.)
se donesl suverénní výrok dr. Gustáva Husáka, že u nás nikdo nebyl a není pronásledován či dokonce
stíhán za své přesvědčení, za své postoje a jednání v krizovém období 1968-1969, že nikdo nebyl souzen a
tudíž že v Československu nejsou žádní političtí vězni, nýbrž pouze lidé, kteří byli odsouzeni za
porušování platných zákonů /Mne vždycky utěšovalo, že jsem byl odsouzen za porušování PLATNÝCH
zákonů. A ptával jsem se, odkdy platných a jak brzo už zase budou prohlášeny za neplatné!/. Třebaže tedy
bylo na hradě zakázáno říkat politickým političtí, nikdo jim jinak neřekl.“ ŠKUTINA, V., Presidentův
vězeň na hradě plném bláznů. 1. čes. vyd. v exilu. Curych: KONFRONTATION, 1979, s.21.
155
§ 206 z.č. 140/1961 Sb., nyní § 184 z.č. 40/2009 Sb.
152
57
Ryze k minulému režimu byl vztažitelný paragraf 100 z.č. 140/1961 Sb.
o pobuřování156, který existoval do novely č. 175/90 Sb. Důvody novelizace v daném
roce netřeba zmiňovat.
Téměř jako fejetonový námět dnes působí § 102 z.č. 140/1961 Sb., který sankcionoval
hanobení republiky, zákonodárných sborů (včetně jejich předsednictva), vlád či
prezidenta.157 Prošel povícero novelizacemi. Novela č. 158/69 Sb. (účinná od 1.1.1970)
reflektovala federalizaci státu, jinak duch znění i výše sankce zůstala. Novela č. 175/90
Sb. (účinná od 1.7.1990) toliko vyškrtala termíny o ideologické orientaci státu. Novela
č. 557/91 Sb. (účinný od 1.1.1992) rozšířila oblast spáchání onoho paragrafu o hanobení
ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky, Ústavního soudy České
republiky nebo Ústavního soudy Slovenské republiky. Novela č. 290/93 Sb. díky
rozpadu federace pouze logicky zkrátila onen paragraf o názvy odpadlých institucí.
Novela č. 91/94 název paragrafu přejmenovala na „Hanobení republiky a jejího
představitele“ a skutek definovala vágně.158 Až novela 253/97 Sb. onen paragraf
z trestního zákona definitivně vypustila (s účinností od 1.1.1998). Existence oné
skutkové podstaty i v devadesátých letech by šla přiblížit neprávnickým pojmem
vyhaslost.
156
„§100 Pobuřování
1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení nejméně dvě osoby
pobuřuje
a) proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky,
b) proti její územní celistvosti, nebo
c) proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným států,
bude potrestán odnětím svobody na čest měsíců až tři léta
2) Stejně bude potrestán, kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení
republiky umožní nebo usnadní šíření pobuřujícího projevu uvedenému v odstavci 1.
3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně
účinným způsobem, nebo
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu „
157
„§ 102
Kdo veřejně hanobí republiku, Národní shromáždění, Slovenskou národní radu nebo jejich
předsednictvo anebo vládu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.“
158
„Kdo veřejně hanobí Českou republiku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“
58
Obdobný osud měl paragraf 103 z.č. 140/1961 Sb.159 Po novele způsobené přeměnou
politického systému, novela č. 175/90 Sb. (účinné od 1.7.1990), zeštíhlení toliko
na prezidenta republiky. Zrušen novelou 253/97 Sb., s účinností od 1.1.1998.
Zde nutno podotknout, že přestože ony paragrafy i po roce 1989 v různých variacích
existovaly, nevedly jíž k vynášení odsuzujících rozsudků160.
A to z prostého důvodu. Pro spáchání nestačí pouze naplnění formální stránky činu (=
skutková podstata), ale je zároveň nutné naplnit stránku materiální (= společenskou
nebezpečnost). A určování společenské nebezpečnosti za verbální trestné činy je
(navzdory čl. 81 Ústavy o nezávislosti soudů) chtě nechtě otázka momentální politické
atmosféry. 161
Pro následující pasáže, nastiňující v současnosti aplikované paragrafy trestního zákona
za verbální trestné činy s přesahem k politickým ideologiím (či celistvě propagujícími
politické ideologie), je nutné si všimnout role soudních znalců, kteří soudům předkládají
své znalecké posudky. O znalecké posudky se jako o jeden z důkazů opírají následné
rozsudky. Mj. i pro stanovení míry společenské nebezpečnosti. Vědomí potenciálního
profesního deklasování soudních znalců sebe sama shovívavými nálezy o minimální
společenské nebezpečnosti konkrétních sebebanálnějších činů, je chtě nechtě určitým
produktem politické poptávky dané doby. Nicméně od subjektivně pojatého odstavce
nazpět k vyžadovanému odměřenému popisu.
Opět nezbytné pro základní orientaci uvést nejprve paragrafovaná znění. Trestní zákon
ze šedesátých let obsahoval §198, Hanobení národa, rasy a přesvědčení.162
159
„§103
Kdo snižuje vážnost prezidenta republiky, nebo
kdo veřejně hanobí jiného čelného představitele republiky pro výkon jeho pravomoci nebo vůbec
pro jeho činnost v životě politickém,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.“
160
Z podstatných pro téma kapitoly předkládané diplomové práce: pouze trestný čin dle paragrafu 104
Hanobení státu světové socialistické soustavy, byl zcela vypuštěn už novelou č. 175/90 (s účinností od
1.7.1990).
161
Ovědomujeme si konfliktnost použití onoho pojmu. Obzvláště pokud by vše bylo zjednodušitelné
záměnou adjektiva na „společenské“. Avšak v dané souvztažnosti se jedná o ekvivalent. Mimochodem i
na oné sémantické hrátce se dá stopovat mnohé.
162
„Hanobení národa, rasy a přesvědčení
Kdo veřejně a pohoršlivým způsobem hanobí
a) některý národ, jazyk nebo některou rasu, nebo
b) skupinu obyvatelů republiky proto, že jsou stoupenci socialistického a státního zřízení, pro
jejich vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání,
59
Novela č. 175/90 Sb. (platná od 1.7.1990) očekávatelně odstranila o „socialistickém
společenském a státním zřízení“ a onu část pozměnila na „pro jejich politické
přesvědčení.“ V onom znění paragraf platil do novely č. 557/91 Sb. (účinné
od 1.1.1992), kdy další změna spočívala v odstranění termínu „pohoršlivým“ ve znaku
ono trestného činu.163 Další novela č. 290/93 Sb. (účinná od 1.1.1994) přidala druhý
odstavec,164 který pro hromadnou podobu spáchání trestného činu stanovil vyšší sazbu.
Že onen legislativní úkon reagoval na určité klima společnosti,165 a to změna sankčního
opatření, je nasnadě.166 Obdobné možno prohlásit o novele č. 152/95 Sb. (účinné
od 1.9.1995), která v prvním odstavci zvýšila trestní sazbu z jednoho roku na dvě léta.
Novela 134/2002 Sb. (účinná od 1.7.2002) pak zásadněji obměňuje terminologii. Právní
norma vkládá slovní obrat etnická skupina, čímž zřejmě má být podpořeno dispozitivní
zacházení se slovem národ (avšak termín v rozebírané právní normě dosud taktéž
zachován), poplatné postmodernistické politické orientaci. Národ coby myšlenkový
konstrukt. Pakliže je nesporná rozdílná fyziognomie uvnitř jedné ze tří hlavních ras 167,
pak je více politicky / společensky168 žádoucí požívat etnikum, než národ. Případně
používat slovo etnikum i v úrovni ras. Za onou terminologickou přeměnou, kulturní a
následně pronikající i do právních norem, lze detekovat dosah amerikanizace. Bezhlavé
kopírování tématu se pak neobtěžuje s rozdílností historického vývoje. A už vůbec ne
tomu, že v sousloví americký národ je sémantický posun. Pakliže (!) by se dal význam
slova národ měřit toliko sociologickými průzkumy ohledně vnímání slova populací,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.“
163
Odstranění druhu sankce nápravné opatření nespadá to tématu kapitoly.
„2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
nejméně se dvěma osobami.“
165
Obrat použitelný pouze v případě domněnky permanentního a aktualizovaného odrazu klimatu
společnosti v zákonodárném sboru. Ovšem jedná se o téma způsobilé pro politicko-agitační esej, nikoli
téma DP.
166
Spekulací, která by ohrožovala předkládanou práci, by pak bylo konstatování o příčinách zvýšení
intenzity obdobných projevů obyvatel. Například coby logické vyústění zhodnocování důsledků imigrace,
případně zostřenější limitování agitace konkurenčních parlamentních stran. Spekulace je tedy umístěna
pod čarou, kde lze obdobné exaktně nepodložené úvahy tolerovat.
167
Citování nazírání dokládáme postoj současné antropologie: „Lidská plemena čili rasy reálně existují.“
WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha : Karolinum,
2000. s. 33. ISBN 80-246-0099-4 zvýrazněno J.W. „i v současné antropologii pakpřesně jako: plemeno
euroasijské (europoidní) – bílé (…), asijsko-americké (mongoloidní)- žlutohnědé (…) a ekvatoriální
(negroidní) (…).“ Tamtéž. s. 34 „Označení plemeno a rasa jsou v češtině dva názvy jedné a téže
skutečnosti – oby byly převzaty ze zoologie a botaniky, kde se běžně používají pro určité blízké skupiny,
které se od sebe navzájem některými znaky liší.“ WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus
v dějinách a v současnosti. Praha : Karolinum, 2000. s. 34. ISBN 80-246-0099-4
168
Opět v daném kontextu ekvivalent.
164
60
pak by informálním učením se (zejm. americkou kinematografickou a TV produkcí)
dalo vnímání onoho „myšlenkového konstruktu“
u většiny populace pozvolna
modelovat.169 Novela 134/2002 Sb. současně zohledňuje rozšíření technologicky
převratné novinky, počítačové sítě.170
Rekodifikace trestního zákona (z.č. 40/2009 Sb.) pak přinesla nejen změnu čísla
paragrafu u onoho trestné činu, kdy se někdejší §198 přenesl do §355. Navíc přidala
možnost spáchat uvedené domněle, tedy např. pro záměnu terče slovního žonglování.
Vývojem prošel paragraf 198a tr.z., vpasovaný do trestního kodexu právním předpisem
557/91 Sb. (s účinností od 1.1.1992).171 Novela č. 152/95 (s účinností od 1.9.1995)
zvýšila sazbu až na dva roky. Další novela č. 405/2000 Sb. (s účinností od 1.12.2000)
rozšířila skutkovou podstatu o náboženství, třídu nebo jinou skupinu osob. Novela
č. 134/2002 Sb. přidává do prvého odstavce slovní obrat etnická skupina, ale stanovuje i
odstavec třetí, který pak nejen zohledňuje širší dostupnost technologických prostředků
populaci či technologicky převratné novinky, ale s odstupem reflektuje i zrušení
bolševické státní monopolizace veřejného života.172
169
Což oprávněně vzbuzuje otázku, zda-li zásadní fikcí, komickým omylem či „myšlenkovým
konstruktem“, není spíše legitimita pocházivší toliko z demokratického hlasovacího procesu či
postojového mínění.
170
„(3) odnětím na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedených v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou
počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo,
c) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci,
násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.“
171
„§198a Podněcování k národnostní a rasové nenávisti
1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu nebo rase nebo k omezování práv a
svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedenému v odstavci 1.“
172
„3) odnětím na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedených v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou
počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo,
c) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci,
násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.“
61
Hlavu desátou trestního kodexu ze šedesátých pak otvírá nejprve bezejmenný §260. 173 I
onen paragraf prošel určitým vývojem. 174 Novela č. 175/90 Sb. (s účinností
od
1.7.1990) mu dala nejen název (Podpora a propagace hnutí směřující k potlačení
lidských práv a svobod občanů), ale vypustila pasáž s komunistické terminologií
o pracujícím lidu, stejně tak v odstavci druhém přibyla možnost použití vyšší trestní
sazby při způsobu spáchání činu v rámci organizované skupiny.
173
„§260
1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus nebo jiné podobné hnutí, které směřuje k potlačení
práv a svobod pracujícího lidu nebo hlásá národnostní, rasovou nebo náboženskou zášť, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.
2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně
účinným způsobem, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.“
174
Pro zajímavost jeho „předobraz“ z poloviny XIX. věku. Uvozovky použity nejen kvůli stěžejní
orientaci práce na dobově jinou tématiku, ale i vzhledem k výši sankce. Zákon 117/1852 ř. z.:
„§ 304
f) Napomáhání sektě náboženské státem za nedovolenou prohlášené
Taktéž dopustí se přečinu, a vězením od jednoho až do tří měsíců potrestán býti má ten, kdo za
příčinou zřízení nebo rozšíření nějaké společnosti (sekty) náboženské, o níž se správa státní prohlásila, že
uznána býti nemůže, shromáždění pořádá, přednášky má nebo u veřejnost vydává, vyznavače získává,
nebo cokoli před se vezme, což k cíli tomuto směřuje“.
Dle tzv. Benešova dekretu (č. 16/1945 Sb.) již se podoba oné právní normy více blíží skutkové
podstatě dnešní:
„§ 3
1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) propagoval nebo podporoval fašistické nebo
nacistické hnutí, nebo kdo v oné době tiskem, rozhlasem, filmem nebo divadlem, nebo na veřejném
shromáždění schvaloval nebo obhajoval nepřátelskou vládu na území republiky nebo jednotlivé
nezákonné činy okupačních velitelství a úřadů a orgánů jim podřízených, trestá se, nedopustil-li se činu
přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, spáchal-li však takový zločin v úmyslu,
aby rozvrátil mravní, národní nebo státní vědomí československého lidu, zejména československé
mládeže, trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících těžkým
žalářem od dvaceti let až na doživotí, nebo smrtí.“
Po únoru 1948 nalezneme shrnutí poválečných norem do jedné, a to z. č. 231/1948 Sb.:
„§ 25
Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí
1) Kdo propaguje nebo podporuje fašismus nebo nacismus nebo podobné hnutí, které sleduje
potlačování práv a svobod pracujícího lidu nebo šíření národnostní, náboženské nebo rasové zášti, bude
potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let.
2) Spáchá-li kdo čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem nebo podobně účinným
způsobem, bude potrestán těžkým žalářem od pěti do deseti let.
3) Dopustí-li se kdo činu uvedeného v odstavci 1 za branné pohotovosti státu nebo v době
ozbrojeného napadení republiky, bude potrestán těžkým žalářem od deseti do dvaceti pěti let.
§ 26 Popuzování
1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí popuzuje k násilnému nebo jinému
nepřátelskému činu proti jednotlivým skupinám obyvatelů pro jejich národnost, rasu nebo náboženství
nebo proto, že jsou bez vyznání nebo že jsou stoupenci lidově demokratického řádu republiky, bude
potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.
2) Kdo způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého důvodu tam uvedeného popuzuje k zášti
proti jednotlivým skupinám obyvatelů, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do dvou
let.
62
Novela č. 557/91 Sb. (účinná od 1.1.1992) do skutkové podstaty vložila širší a
zdůrazněně demonstrativní výčet, vedle fašismu přibravší i komunismus.175 Novela
č. 405/2000 Sb. (účinná od 1.12. 2000) pak slůvko občan zaměnila za termín s širším
významem člověk (jak v názvu trestného činu, tak ve skutkové podstatě), odstranila
jmenovité ideologie, a přidala i možnost širší aplikace pomocí vágního spáchání vůči
jiné skupině osob. Rekodifikace trestního zákona č. 40/2009 Sb. nejen změnila číslo
paragrafu na 403, ale za trestné označila i přípravu. Ve druhém odstavci výslovně
zmínila i veřejně přístupnou počítačovou síť. Především pak zvýšila horní hranici trestní
sazbu druhého odstavce na deset let.176
Zde je namístě vysvětlil rozdíl mezi §§198a a 260 z.č. 140/1961 Sb. (andragogicky
žádoucí opětovného připomenutí: obrysová obdoba §§356 a 403 z.č. 40/2009 Sb.).
Pro vysvětlení bude použit širší citát poslance Jiřího Payne, jednoho z iniciátorů
polistopadových novel trestního zákona: „Jaké jsou důvody pro existenci tří ustanovení
v trestním zákoně? Zatímco §§ 260 a 261 se vztahují na případy, kdy existuje hnutí,
které si klade za cíl omezování práv a svobod nebo diskriminaci z různých důvodů.
Oproti tomu § 198a se dotýká pouze individuálních aktivit, třeba i podobně
motivovaných. Rozdíl je také v tom, že § 198a postihuje podněcování, tedy individuální
aktivitu vyzývající další osoby k nenávisti, zášti nebo k porušování práv a svobod,
zatímco §§260 a 261 postihují podporu či propagaci hnutí výše popsaného a to různými
způsoby. Z hlediska zachování možnosti účinným způsobem postihovat takto
Kdo způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého důvodu tam uvedeného popuzuje k
násilnému nebo jinému nepřátelskému činu nebo k zášti proti jednotlivci, bude potrestán pro přečin
tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.“
Právní norma z let padesátých (z.č. 86/1950 Sb.) téměř poslední jmenovanou normu přebírá, jen
s několika úpravami:
„§ 83
Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí.
1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus, nacismus nebo podobné hnutí, které směřuje nebo
vede k potlačení práv a svobod pracujícího lidu nebo které hlásá národnostní, náboženskou nebo rasovou
zášť, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v
odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem nebo jiným podobně účinným způsobem.
3) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu
uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného ohrožení vlasti.“
175
„Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod občanů
nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť (jako například fašismus nebo
komunismus), bude“...
176
Úvahy o zvýrazněném se dají zužitkovat pro sarkastické zamyšlení na téma srovnání éry normalizace a
současna. Nicméně podobné naříkání nad nedostatkem svobody slova by pouze vypovídalo o ideologické
neuspořádanosti jednotlivých stoupenců ultrapravice.
63
orientované aktivity tento návrh zachovává stávající strukturu. Dalším rozdílem je
termín 'nenávist' v § 198a, zatímco §§ 260 a 261 používají termín 'zášť', který vyjadřuje
podle stanoviska Ústavního soudu zesílenou nenávist.“177
Následující §261 pak mírnější výměrou trestá takové jednání, které nemá záměrně
indoktrinovat zakázanými ideologiemi jiného / jiné.178 Různá veřejně viditelná tetování,
oblečení, výkřiky během ebriety, apod. Rekodifikace trestního zákona
č. 40/2009
Sb. pak onomu paragrafu věnovala název Projev sympatií k hnutí směřujícímu
k potlačení práv a svobod člověka, variovala číslo paragrafu na 404, a též odstranila
název ideologie.
Jako poslední verbálně páchaný trestný čin budiž zmíněn §405 stávajícího trestního
zákona.179 Tento má svůj předobraz v novele č. 405/2000 Sb (účinná od 1.11.2000),
která včlenila tuze obdobný paragraf 261a do trestního zákona předchozího.
Rekodifikací bylo pouze za nacistické, komunistické přidáno nebo jiné genocidium.
Poslanecká iniciativa reagovala na veřejný projev dnes již zesnulého ultrapravicového
aktivisty Vladimíra Skoupého.180 Reagovala tak na skutečnost, že v ČR není postižitelné
popírání Holocaustu.
Mimochodem i v mediálním informování o smrti ultrapravicového řečníka je patrný
rozdíl mezi (relativně) seriózním tiskem v podání Mladé fronty DNES a
nejsignifikantnějším
bulvárnem,
Bleskem.
Zatímco
MfD
toliko
na
svých
elektronických stránkách píše: „Tělo Skoupého leželo v předsíni nedaleko obývacího
pokoje. ´Rozhodně se neoběsil, vše zatím nasvědčuje tomu, že zemřel bez cizího zavinění
v důsledku náhlé zdravotní příhody. K určení přesného důvodu úmrtí byla nařízena
zdravotní pitva,´ doplnila Žáčková. Její výsledky by měly být k dispozici příští týden”, 181
177
Sněmovní tisk č. III/599/0, pocházivší z roku 1999
„§261 Kdo veřejně projevuje sympatie k fašismu nebo k jinému podobnému hnutí uvedenému v §260,
bude potrestán na šest měsíců až tři léta.“
179
„Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické
nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím
svobody na šest měsíců až tři léta.“
180
„Odmítám věřit báchorkám o holocaustu, žádných šest milionů neexistovalo ani žádné plynové
komory, neexistovalo vyhlazování Židů a Cikánů, a i kdyby to náhodou byla pravda, copak má český
člověk, skutečný hrdina, navíc legionář, menší hodnotu než nějaký Izák nebo Lakatoš?“ NEKVAPIL, V.,
Antisemitismus u nás. Přehled situace v České republice po roce 1989. [online]. [cit. 2013-07-17]
Dostupné z: http://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil
178
181
Nestor neonacistů zemřel v Rakovníku, policie čeká na výsledek pitvy. [online]. ©12.11.2013 [cit.
2013-07-17] Dostupné z: http://praha.idnes.cz/neonacista-vladimir-skoupy-zemrel-dtn-/praha-
64
bulvární Blesk čtenáře mnohonásobně mystifikoval hned v podtitulku, aniž by čekal na
bližší vyjádření důvěryhodných zdrojů: „Řady českých neonacistů přišly o jednoho
ze svých vůdců. Vladimír Skoupý (+35) se upil k smrti ve svém bytě v centru Rakovníku.
Neonacista byl stíhán za propagaci fašismu na veřejnosti a dokonce odsouzen
za popírání holocaustu.”182 Bleskurychlé konstatování Blesku o příčině Skoupého smrti
se pak rozchází s toxikologickým nálezem v pitevním protokolu:
„D. Laboratorní vyšetření
V krvi odebrané při pitvě nebyla zjištěna přítomnost alkoholu (stanoveno plynovou
chromatografií a kontrolováno Widmarkovou zkouškou).
V krvi nebyly zjištěny žádné extrahovatelné toxikologicky významné látky.
V orgánech nebyly zjištěny žádné extrahovatelné toxikologicky významné látky.”183
zpravy.aspx?c=A121112_152702_praha-zpravy_zep
182
Vůdce českých neonacistů (+35) se upil k smrti: Našli ho doma mrtvého. [online]. © 12.11.2012 [cit.
2013-07-17] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html
(Bohužel již nejsou dokladovatelné starší elektronické verze oné kachny Blesku, kde byli čtenáři
informováni o Skoupého předávkování drogami, tudíž tato věta v diplomové práci je umístěna nejen pod
čarou, ale i v závorce.)
183
Pitevní protokol zpracoval: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav soudního lékařství a
toxikologie VFN v Praze a 1. LF UK, Studničkova 4, 128 00 Praha 2. Pitevní protokol: 0935, Rok: 2012.
Pitvu provedli: MUDr. Marek Dogoši, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Datum a čas pitvy 6.11.2012
8:00 hod.
Pitevní protokol získán skrze příbuzné Vladimíra Skoupého, kteří měli možnost nahlížet do
materiálů PČR, vyhotovených v důsledku policejného pátrání o podezření ze zaviněného důvodu
Skoupého úmrtí. PŘÍLOHA C
65
2.4 Kvantitativně kvalitativní analýza Holocaustu v MfD (2013)
2.4.1 Obecné souvislosti
Pro zpracování empirické části byl vybrán fenomén ozvěn Holocaustu na počátku
třetího tisíciletí. Mimo jiné z důvodů názorného prolínání kapitol předchozích.
Souvztažnost k andragogice je zřejmá přes informální učení se s výpomocí hromadných
sdělovacích prostředků, kde bývá Holocaust četně zastoupen v soudobých výtvorech
uměleckých. Stejně tak v souvislosti s oblíbeným žánrem populárně-naučné literatury
o první polovině XX. století, který naplňuje znaky informálního učení. Průnik tématu
dílčím způsobem může zasahovat i do aktuálních politických témat či společenských
konverzací. Nakolik jsou ony etiketou určené fráze autentické nebo svou
zautomatizovanou naučeností neautentické, není možné bez subjektivního politicky
předpojatého vkladu určit. Přesto s tématem kapitoly lze pozitivisticky pracovat.
Uvědomujeme si možné pobouření čtenářstva už samotným výběrem tématu, když
východiska dnešní doby ustanovila právě onu výseč dějin coby dosavadní krajnost
zpronevěření se vůči lidskosti. Tedy téma etiky, kterého je neslušné se dotknut číselným
rozborem.
Z předchozího je patrná provázanost tématu se současnou politikou, která taktéž
nemůže být vyjmuta z historickým souvislostí. Případné šokování nad podobně pojatým
zacházením s Holocaustem sice může mít pro zhotovitele komplikující následky, avšak
následky pouze potvrzující pravdivost tezí.
Společenskými konvencemi je požadované pojímaní tématu z úhlu ohleduplnosti
na oběti či pozůstalé. Jakási maximalistická pieta, která principiálně vždy
útočí
na racionalitu. Snad je možné pochopit onen pietní ohled, pokud by se jednalo o téma
nezasahující do politického vývoje po roce 1945. Je však skutečností bez potřeby
dokazování: mj. vznik Státu Izrael na územích, která rozhodně nebyla liduprostá ani
v počátcích sionismu dle známého sloganu Theodora Herzla „Zemi bez národa
66
pro národ bez země“184, stejně jako dodnes neutuchající napětí v rámci Blízkého
východu. Spojitost Holocaustu s rozdělením Palestiny po druhé světové válce, tedy
legitimizace vzniku Státu Izrael, netřeba zmiňovat. Ani ono rozdělení však
nelegitimizovalo velikost dnes Izraelem ovládaných území, případně oprávněnost
pozdějších izraelských silových praktik. Pokud někde spočívá dehonestace obětí
Holocaustu, pak toliko v uvedeném přesahu.
Přesto v zásadnějším česky psaném periodickém tisku polistopadové éry je stopovatelná
tendenčnost v náhledu na blízkovýchodní dění současné. Dle příměru spojených nádob
tedy i na Izrael a intenzitu holocaustové tryzny. Mnohé může potvrdit / vyvrátit i
předkládaný průzkum.
2.4.2 Vývojový náznak
Pro sledování ozvěn Holocaustu v médiích nelze odmyslet politické souvztažnosti doby
a prostoru, kdy a kde je ono téma sledováno. V bipolárním světě byl neopomenutelným
mezníkem rok 1967, související se šestidenní válkou. Tato znamenala nárůst
mocenského zájmu o Blízký východ. „Počet zpravodajství v New York Times týkajících
se Izraele se po červnu 1967 dramaticky zvýšil. Příspěvky týkající se Izraele v New York
Times Index se v roce 1955-1956 vešly do 60palcových sloupků. Příspěvky týkající se
Izraele v roce 1975 zabraly 260palcové slupky.“185 Což ilustrativní vymezení se obou
hlavních táborů v pohledu na Izrael, kdy Západ se stal bližším Izraeli.
Obdobné uspořádanější přiklonění se sympatií Východu po roce 1967 následovalo
naopak k Palestincům (pro ČSSR až po „znormalizování“ poměrů po Pražském jaru).
U východního bloku – tedy i jeho tisku – je míněno stěžejní a setrvalejší vymezení. 186
184
KRUPP, K. Sionismus a Stát Izrael: historický nástin. Vyšehrad, Praha, 1999 s. 73. ISBN 80-7021265-9.
185
FINKELSTEIN, N.G. Průmysl Holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení. Praha: Dokořán,
2006. s.26-27. ISBN 80-7363-068-0. Vhodné zmínit, že se jedná o profesora politologie chicagské
univerzity židovského původu. (Přebal knihy)
186
Nikoliv spíše epizodické, příp. „vlnové“, výpady během poslední fáze stalinských vnitrostátních čistek.
V ČSR spjatých se jmény E. Goldstückera, A. Londona. R. Slánského, F. J. Kolára, A. Kolmana etc.
Tehdy „u jmen obětí bylo důsledně uváděno, že se jedná o zločince ´židovského původu´, a protože se
odhalovalo protistátní ´spiknutí´, vytvářel se rovněž falešný obraz ´židovských spiklenců´s četnými
historickými asociacemi“. (MIKULÁŠEK, A., Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století.
Teoretická a historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia Praha, 2000 s. 97. ISBN 80-7220-090-9)
67
Srovnatelně: „Druhá vlna (českého literárního antisemitismu – pozn. P.K.)
byla
vyvolána izraelskou okupací palestinského území a zvláště izraelsko-arabskou válkou
r. 1967, která ovlivňovala část literatury doby tzv. normalizace 70. a 1. poloviny 80.
let.“187 Uvedené se pochopitelně týká oficiální produkce, nikoliv nákladem okrajových
literárních výtisků v češtině (pro takové se vžilo označení produkce disentu).
Oproti tomu současný hlavní proud politiky by šel ztvárnit připomenutím citátu
premiéra Petra Nečase během pražské návštěvy Benjamina Netanjahua v prosinci 2012:
„Česká republika považuje Stát Izrael za svého strategického partnera. Naše vztahy ve
všech oblastech se rozvíjejí velmi zdárně.“188 Za povšimnutí stojí slovo strategického
v Nečasově citátu. Není třeba příliš abstrakce, aby se za ekvivalent adjektiva v této
souvislosti dala spekulovat slova principiálního, neodmyslitelného, spřízněného,
neodlučného, či slovní spojení ideologickými hodnotami shodného.
Sledovat obdobu lze i při rozlišování tiskovin na státotvorné 189 a tiskoviny tzv.
extremistické. Ať už té či oné protisystémové větve.190 Použité dělení může vymezovat i
vztah redakčních pracovníků následně – kopírujíc produkt informálního učením se
do značné míry budoucí vztah jejich čtenářů – vůči Izraeli. Analyzovat celistvě trh
česky psaných tiskovin v rámci
kapitoly není úkolem této práce. A to
pro nepojmutelnou náročnost vypracování pouhým jednotlivcem.
V soudobých státotvorných denících zásadněji není spekulována oprávněnost existence
Státu Izrael. Toť základní kámen, u kterého se nedá nevyhovět požadavku na určitou
autocenzuru. A to minimálně z důvodů ohrožení společenské prestiže přispěvatele,
profesní kariéry redaktora.191 V rámci
mantinelů existuje možnost kritizovat dílčí
„přehmaty“192 izraelské politiky, při dlouhodobějším vůči Izraeli negativistickém
Vzhledem k relativně brzkému počátku destalinizace spjaté s Chruščovovým projevem 24.2.1956 na XX.
sjezdu KSSS, lze proto hovořit spíše o epizodické záležitosti
187
MIKULÁŠEK, A., Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie.
Praha: Nakladatelství Votobia Praha, 2000 s. 97. ISBN 80-7220-090-9.
188
Izraelský premiér: Děkujeme české vládě za podporu. [online]. © 5. 12. 2012 [cit. 2013-06-01].
Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/izraelsky-premier-dekujeme-ceske-vlade-zapodporu-101551/
189
V souladu s kapitolou 2.2 možno použít „režimotvorné“ či „sytémotvorné“.
190
Oproti běžnějšímu dělení na tiskoviny seriózní a bulvární, které však pro zkoumané téma není
principiálně rozdělující.
191
Brzdy v podobě redakčních rad či šéfredaktorů netřeba zmiňovat.
192
Je ovšem už sporné, zda některé soudobé či nedávné úkony Izraele označením toliko za „přehmaty“
nejsou pro druhou stranou stejně pobuřující, jako označit i Holocaust toliko za politováníhodný
„přehmat“ nacistického Německa. Vyhodnotitelnost je dána úhlem náhledu dané společnosti, kteroužto
68
zaměření textů by pocítil žurnalista taktéž společensko-ostrakizační efekty. Důvodem
by samozřejmě nebylo jakési paranoidní „tahání za drátky z pozadí“, nýbrž prosté faux
pas ve vztahu k prostoru a době. Narušení takových společenských konvencí, které
naopak státotvorná média mají za nepsaný úkol spoluutvářet. De iure jsou média
na státní moci – a tím i jejích obecnějších politických východiscích – nezávislá, ovšem
podobné proklamace těžko v reálu brát stoprocentně.
Politickou pozici ČR lze považovat v rámci mezinárodních vtahů za stabilizovanou,
v rámci uspořádání vnitropolitického pak alespoň v hrubých obrysech. Případné
tolerovatelné výchylky respektují ony širší – duchem Ústavy vymezené – mantinely.
Naznačené vymezení se pak promítá i do mainstreamových tiskovin.
2.4.3 Přiklonění se k papírovým vydáním
Papírové deníky mají konkurenci nejen v rozhlase či televizi, ale rozvíjí se vliv
zpravodajství internetového. Přesto do nynějšího monitoringu 193 jsou vzata papírová
vydání novin. Snad i z důvodů naší nostalgie po onom formátu, který nenásilně nutí
sblížit se i se zpravodajstvím pod nadpisy, které by čtenář pro svůj nezájem o některou
tématiku v elektronické verzi ani „nerozklikl“. Na což navazuje jiný důvod:
neopomenutí detekování zkoumané oblasti i v tématech neočekávatelných.
Paleta spojitostí může být široká. Od textů, které svým obsahem připomínají výročí
zásadnější události spjaté s Holocaustem, přes historizující články do nichž je sledované
téma připojeno pouhou zmínkou. Rovněž se tuší výskyt tématiky na stránkách Kultury,
neboť se jistě pro mnohu umělců téma jeví jako výživné pro soudobé výtvory. Taktéž
na stránkách Názorů se v minulých letech sledovaná tématika vyskytovala co četné
varující přirovnání.194
pozici pro Českou republiku vyjádřil mj. i Nečas.
193
„Monitoring“ – ve významu sledování. I když termín se zrodil v dobách Napoleona Bonaparta, který
postupně zakázal všechny svobodné noviny. Smělo vycházet jen periodikum Le Moniteur, z nějž teprve
mohly přebírat regionální tiskoviny. VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s.
31. ISBN 978-80-7452-027-3.
194
Předchozí mnohaletá četba deníků by mohla být označena za jakýsi předvýzkum.
69
Mnohé může napadnout, proč nebyla použita snadnější metoda monitoringu pomocí
využití ANOPRESS.cz, než zvyšováním tržby trafikám. Jedná se o placenou službu
společnosti Anopress IT, a. s. (Národní knihovnou pro své čtenáře ovšem předplacenou;
dále jen Anopress), která archivuje zdejší významnější periodika 195 v uspořádaném
systému od roku 1996. Nebyl by tedy problém výzkum při menších časových
investicích udělat na podstatně obsáhlejším vzorku hned devíti celostátních deníků.196
Autorova reminiscence po každodenní četbě novin již zmíněna byla. Vedle toho jako
podstatnější důvod budiž uvedeno, že rozebíraná služba sice zachycuje čísla stránek,
nikoliv už jejich umístění na příslušné stránce. Přitom i poloha umístění na stránce má
svou výpovědní hodnotu. Menší rozměr textu, pokud je článek umístěn hned v horní
oblasti, může být více zásadnějších apelací na pozornost čtenáře, než text obsáhlejší,
avšak cudně umístěný dole. Přeci jen i ono má vliv na čtenářovu prosexii a tím i
na přikládání dojmu důležitosti zprávy. Jedna z forem skrytého ovlivňování (skryté
persuaze).
Rovněž pro pochopení mnohdy nadsazených příspěvků na stránkách Názorů je vhodné
znát celý obsah listu. Nadsazený text v Názorech může poskytovat různé výklady,
záměr je přitom patrný právě z kontextu konkrétního vydání. Stejně tak kontext
pro pochopení může vycházet z celého týdne, i delších časových jednotek, rozebíraných
témat. Tudíž ani přečtení jediného tištěného vydání bez chápání předchozích souvislostí
by nezaručovalo odpovídající pochopení souvislostí dílčích řádků. Při náhlé a strojovité
metodice Anopressu – ani nemluva.
Neposledním důvodem primárního nevyužití Anopressu je neodhadnutelnost slov či
slovních
řetězců,
pod
kterými
může
být
poptávaná
tématika
zachytitelná.
U počítačového vyhledávání slovních řetězců by hrozilo několik rizik. Především
fantazie přispěvatelů může úmyslně pátranou tématiku skrýt do širších alegorií, tudíž by
některé texty mohly v monitoringu absentovat. Naopak by hrozilo vygenerování
nadbytečných
textů. Například u slovního řetězce
195
plynová komora články
Ve svých počátcích postupovala metodou scanování čerstvých výtisků střelhbitě dovezených z
tiskárny, následného převodu do elektronického formátu a za pomocí studentských brigádníků
dodatečnou manuální úpravou znakových rozdílů mezi nedokonalým převodem do wordovského formátu
a skutečným výtiskem. Mimochodem pro psychology by stálo za zvážení, zda by pro rozpoznání míry
cholerična u lidí nešla využít namísto obvyklých postupů testování metoda účasti při dané pracovní
náplni. Výdrž autora této práce v jeho adolescenčním věku – pouhá jedna noční směna.
196
Aha!, Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Metro, Mladá fronta Dnes, Právo,
Sport
70
o prováděných popravách v USA. U koncentračního tábora pak vyjetí zpravodajství
navázané na dějiny búrské války, kde ono sousloví bylo využíváno poprvé.
Navzdory právě podanému zavržení zdánlivě efektivní metody výzkumu s výpomocí
jmenované firmy, moderní berličky nejsou vyškrtnuty zcela. V milost jsou vzaty pouze
pro leden 2014, kdy se konala komparace již autorem manuálně zpracované tabulky
s výsečí nejočekávatelnější klíčových slov (Osvětim, Holocaust, holokaust)197 v rámci
Anopressu.
I při četbě tištěných novin je složitější určení, které články mají být zaznamenány.
U tématiky „koncentračního tábora“ jsou bojkotovány takové, kde je slovní řetězec
mimo kontext druhé světové války (např. srovnávací označení pro gulagy v někdejším
SSSR, obdobně Severní Korea). Ale i v časové a prostorové souvislosti právě
s nacismem, avšak nejedná se v nich o spojitost se židovskou tématikou, nýbrž
s komunisty, nekomunistickými odbojáři, homosexuály, zločinci z povolání (tzv. zelení
vězni) apod.198
Jelikož v současnu se termín Holocaust již běžně používá i pro zacházení s Rómy a
Sinty199 během druhé světové války, je tato část též do monitoringu přibrána.
Pro
přehlednost je v přílohové tabulce odlišena uvozovkami.
Uvozovky jsou taktéž znakem zřejmého neodkázání na zkoumanou kontextuální
záležitost pomocí snadno rozpoznatelných klíčů. Tedy tam, kde je nezbytná čtenářova
zvýšená kooperace k pochopení záměru novinových řádků. Bližší význam konkrétních
uvozovek dovoditelný z písmenkových zkratek v posledním sloupci.
Badatelsky nejkontroverznější bod monitoringu pak spočívá právě v subjektivním
náhledu výzkumníka na jednotlivé materiály. Plusy i mínusy prohlašování stoprocentní
objektivity byly naznačeny v odstavcích o Anopressu. Nutno podstoupit riziko sporů,
zda ten či onen text je do monitoringu vsunut nadbytečně, či zda jiný v něm naopak
197
V diplomové práci je v autorském textu důsledně používán zápis „Holocaust“. Netýká se pochopitelně
převzatých citátů, kde se může lišit jak velikost počátečního písmene, tak přepis onoho prostředního.
198
Stejně tak židovská tématika během druhé světové válka není do materiálů zařazována např.
v souvislosti s kulatým výročím bitvy u Sokolova, kdy Židé vystupovali jako součást regulérní armády,
nikoliv jako bezbranné oběti Holocaustu.
199
Nadále bude používán termín Rómové, byť v samotné cikánské komunitě dosud nepanuje stoprocentní
shoda pro užívání onoho termínu. Vycházíme z našeho četného zaslechnutí interních romských dialogů v
daném tématu. Opět absurdnost politické korektnosti.
71
chybí. Nelze se ani obrnit před očekávatelným rizikem při subjektivním výkladu
jednotlivých článků.
2.4.4 Parametry výzkumu
Do monitoringu Holocaustu v Mladé frontě DNES (2013)200 jsou vzaty Titulní stránky
(A1)201, byť většinou motivy v nich obsažené jsou jen jakýmsi předvstupem ke článkům
vnitřních listů, kde je téma podrobněji rozepisováno. Významnost zkoumaného tématu
hned na první stránce je dílčím mezicílem monitoringu. K poznání to bývá
ve skutečnosti, že i text zjevně na první stránku navazující, mívá jiný nadpis.
V monitoringu je tedy onen celistvější text veden dvojmo. Jak z důvodů přesnosti
v odkazování, tak právě ale i z důvodů poukázání na redakční zesílení příspěvku již
od první stránky. Příležitostně se ovšem může stát, že v takovém obšírnějším článku
pod různými dvěma nadpisy (úvodní část + navazující část), se Holocaust objevuje
toliko okrajově a jen u jedné z částí. U takových je do monitoringu započítána pouze
část se zřetelnější odvolávkou na sledované.
Dále jsou monitoringem rozebírány stránky Domácí, Ze zahraniční, Názorů,
Publicistiky a Kultury. Na A2 jsou sloupky Vítěz & poražený dne, Dnes sledujte, Výrok
dne (pro jejichž evidování platí totéž co o titulní straně) a Telegraficky. Důvodem
počítání coby samostatného textu je opět jakési zvýraznění tématu pro čtenáře.
Ze stránek Názorů je zvýrazněnou poznámkou zohledňováno, pokud se jedná o text
v graficky ohraničeném levém horním rohu, kterážto odlišení je neformálním sdělením
silnějšího významu onoho textu. Rovněž je vzato v potaz, pokud se sledovaná tématika
vyskytuje v rubrice Fórum čtenářů, či v kreslených anekdotách.
200
Šéfredaktor Robert Čásenský (do 15.11.2013; po zbytek roku „pověřen řízením redakce“ Jiří Kubík)
Zástupci šéfredaktora Jiřík Kubík, Martina Riebauerová, Karel Škrabal.Vedoucí rubrik Václav Dolejší
(reportéři), Petr Pešek (zahraniční), Jana Bendová (názory), Miroslava Spáčilová (kultura).
201
Písmeno označuje pořadí novinového sešitu v zakoupené tiskovině, číslo pak pořadí stránky uvnitř
onoho. Písmena jsou v tomto monitoringu pro přehlednost uváděna vždy na prvním místě, byť při
kontrolním dohledávání položek nutno brát zřetel na střídání pořadí písmenu-číslo dle sudosti/lichosti.
Volba unitárního přístupu je důvodná i mimořádnými přílohami, které by mohly způsobovat při striktním
kopírování tištěného zápisu stránek spíše zmatek. Navíc i odkazování titulní strany na pokračování
článků je vedeno podobou písmeno-číslice. Nikoliv střídavě, jako zřejmě z důvodů estetické zajímavosti
na horních rozích vnitřních stran.
72
Na stránkách Kultury není počítáno pouhé zmínění uměleckého díla, pakliže zároveň
chybí
–
byť
telegrafická
–
návaznost
na
sledované
téma.
Důvodem
je
nepředpokládatelná automatická znalost průměrného konzumenta všech soudobých
kulturních produktů, byť zvolení oné metody může být např. u filmu Schindlerův
seznam snadno napadnutelné. Kontrovat se však dá tím, že dílčí souvislost
s Holocaustem by se dala najít u nikoliv zanedbatelného procenta kulturní produkce
posledního takřka tři čtvrtě století. Ono ustanovení se však netýká děl, která mají
akcentovanou souvislost s Holocaustem hned v názvu, kterážto souvislost nelze
přehlédnout ani osobě kulturní dění nesledující.
Kulturu komplikuje sobotní příloha Víkend, která neúměrně zvýšeným počtem listů
zastupuje stránky Kultury v obvyklém rozsahu. Přičemž obvyklá Kultura je sobotami
vynechávána. Značná část oné sobotní přílohy Víkend je přitom věnována kultuře, byť
tematický vůbec nemusí jít u všech textů o zřejmé zařazení. Aby nebyl výzkum zkreslen
onou sobotní disproporcí, příloha Víkend je z výzkumu vyjmuta. Jsme si vědomi, že i
uvedené řešení je sporné, ale některá ze sporných cest vybrána být musela.
Z monitoringu jsou vynechány stránky Ekonomika, neboť není shledána dostatečná
badatelská kompetence v oboru. Z podobného důvodu taktéž stránky Sport, byť
propojenost sportovních fanoušků s radikálními politickými směry, stejně jako odvěká
politizace sportu, nevylučuje přítomnost tématu. Regionální přílohy jsou opomíjeny
pro časovou neobsáhnutelnost výzkumem pouhém jednotlivce. Vybrat pak pouze
jediný region by proporčně nevypovídalo o celostátním vyznění.
Vynechány jsou
magazíny Ona DNES, čtvrteční Magazín DNES + TV, stránky Studenti píší noviny,
Cestování, Auto, Zdraví, Rodina, Kavárna. Nikoliv však přílohy mimořádné, plně
související s politikou.
Na definovaných stránkách pro monitoring se nezapočítává informování či jiné
používání
tématu
antisemitismus,
pokud
není
zřejmě
provázáno
právě
s Holocaustem. Právě zde může ležet v subjektivním posuzování další kámen úrazu.
Zřejmě se zde nabízí jakási potenciální laboratoř mohoucí sloužit k posouzení, kdo
ze čtenářů má osobní tendence hledat Holocaust nadměrně
všude, či naopak kdo
používá racionalitu odstupu. Autor si opět je vědom možnosti sporů, proč ten či onen
73
text byl
opominut, či naopak do monitoringu neoprávněně zařazen. Klíč je
v subjektivitě.
Příklad: Jedním z často opakujícím se témat je i Leopold Hilsner. Přímo ilustrativní
záležitost, kterou nelze – už jen podle názvu výzkumu – zařazovat do zde
předkládaného. Byť by se jistě našli oponenti pateticky pravící cosi o jedné
ze symbolických předeher k událostem dvacátého století. Časová alogičnost
u patetického požadavku „zvyklosti lepší společnosti“ velí nastavený bonton smésti se
stolu. Leopold Hilsner, případně příliš obecný současný antisemitismus či soudobé
oboustranné násilnosti na Blízkém východě, tedy nejsou do materiálů zakomponovány,
pokud zároveň není v textu přítomno i odvolání na Holocaust. I zde, stejně jako
u parametrů stránek Kultury, je důkaz vyváženosti předkládaného výzkumu.
Číselné centimetrové rozměry (počítáno včetně nadpisů; rozměry fotografií včetně
popisků) jsou pouze orientační a zaokrouhlené. Ono upozornění je uvedeno z důvodů,
že do mnohých textů zasahuje reklama, případně uvnitř jsou rastrové bločky. Pakliže by
ony mnohdy až odvislosti od aktuální informace měly být do přílohové tabulky bedlivě
zaznamenávány, její rozměry by nadbytečně rostly. Vzhledem k rozměrové, vskutku
pouze orientační hodnotě, by byl nadbytečně zabrán prostor, který může být využit
pro zachycení podstatnějších momentů.
K jednotkám, vzatých do výzkumu, jsou v lednu 2014 (tj. po revizi s výpomocí
ANOPRESSu) dodána čísla pro zrychlenou identifikaci v následné analýze. Tato tučně
uvedená v posledním sloupku.202 Jedná se o ochranu před zbytněním stránek DP.
Nadto citační nezbytnosti vždy uvedené v tabulce.
202
Naše kategorizace: HN = historická novinka; HP = historizující politika; J = jiné; KP = kulturní počin;
MA = morální apelace; N = nekrolog; NA = náboženství; NK = nacismus a komunismus (komparace);
PU = právní událost; R = revizionizmus; RT = romská tématika; Š = školství; V = výroční; W = Winton.
Zkratky nejsou selekční, mohou se prolínat.
74
2.4.5 Design výzkumu
Název: Fenomén Holocaustu na tištěných stránkách Mladé fronty DNES v roce 2013
Cíl výzkum: diagnostikování výskytu tématu Holocaustu na stránkách Mladé fronty
DNES v roce 2013. A to nejen v číselném rozvrstvení článků, kde je téma zachytitelné,
nýbrž rozborem souvislostí, za kterých je ono téma použito. Jedním z dílčích cílů je
zachytit četnost apelování na soudobou morálku pomocí jmenovaného. I přestože se
jedná o historickou tématiku z minulého tisíciletí, lze očekávat pronikání Holocaustu
k tématům dneška. Jak k tématice aktuální kultury, tak se zcela nedá vyloučit dílčí
navázání k aktuální politice domácí, stejně jako k zahraniční.
Kontext výzkumu: vybrán i pro permanentní napětí na Blízkém východě, na které je i
skrze stránky česky psaných novin poukazováno. Nelze vyloučit gradování tamních
poměrů. Odborná prognostika zahraničně-politického vývoje samozřejmě nemůže
vycházet z veřejných informací zakoupitelných za necelou dvacetikorunu. Zásadnější
přelom v blízkovýchodní situaci v roce 2013 by však byl jen obohacením této práce.
Ale i při nevychýlení blízkovýchodní situace je nám známa zvýšená četnost morálních
apelů skrze Holocaust k tématům domácím.
Formulace cílové skupiny výzkumu: texty v Mladé frontě DNES, rok 2013, ročník
XXIV. Pravidelné deníkové stránky, které podléhají zkoumání: Titulní, Domácí i
Ze zahraničí, Názory, Publicistika, Kultura. Plus přílohy mimořádné, plně související
s politikou. Tiskovina byla vybrána coby zástupce seriózního tisku – byť polemizování
s onou kategorií patří k obvyklým společenském klišé – s nejvyšším nebulvární
čtenářskou obcí na trhu: 819 000.203
Metody:
1) Analýza dokumentů kvantitativní: všech předdefinovaných stránek za účelem
pojmutí nálezů do předběžného statistického zpracování. Primární statistická
analýza.
203
MF DNES i všem magazínům přibyli čtenáři. Děkujeme. [online] © 7.2.2013 [cit. 26-07-2013]
Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx?
c=A130207_143951_domaci_jj
Nejedná se o denní náklad, nýbrž číslo vyplývá z výsledků výzkumu
čtenosti tisku Mediaprojekt.
75
2) Analýza vybraných textů kvalitativní: pomocí interpretace za účelem parametrové
kategorizace jednotlivin.
3) Zmapování odkazu fenoménu Holocaustu skrze úhel celoročního používání
na stránkách Mladé fronty DNES. Sekundární analýza.
SWOT:
Výhody: zpětná ověřitelnost vstupních údajů
Nevýhody: principiálně subjektivní interpretace konkrétního literárního útvaru
Příležitosti: nenalezena zmínka o podobném výzkumu; unikátnost výzkumu
Hrozby: nařčení z vulgarizace dogmatizovaného tématu jeho tabulkovým vyjádřením
Formulace hypotéz výzkumu:
H1: Tématika Holocaustu se na sledovaných stránkách Mladé fronty DNES v roce 2013
vyskytne méněkrát, než kolik bude v daném roce vydání listu.
H2: Na stránkách Názorů v Mladé frontě DNES 2013 se bude motiv Holocaustu
používat v kontextu ryze historickém, nikoliv s přesahem na aktuální politiku.
H3: Tématika Holocaustu v Mladé frontě DNES v roce 2013 se bude nejčastěji
vyskytovat coby motiv rozebíraných uměleckých počinů na stránkách Kultura.
76
2.5 Vyhodnocení ročního monitoringu
2.5.1 Letmé zmínky před samotným vyhodnocením
Ani sebeobsáhlejší předvýzkum nemůže zaručit nevyskytnutí se nových, nečekaných,
jevů při výzkumu samotném. Nejinak u našeho (níže). Přesto si dovolujeme tvrdit, že
pro potřeby diplomové práce, tedy doložit dovednost získanou vystudováním
počátečního terciálního vzdělávání, výzkum proběhl zdárně. Zejména nás těší nižší
výskyt určených klíčových slov tématu v textech zahrnutých do monitoringu, který
neumožňuje nařčení ze snadnosti získávání materiálů díky technologickému pokroku
doby.
Při lednové (roku 2014) revizi všech vydání pomocí avizované placené služby
ANOPRESS se ukázalo, že při použití trojice klíčových řetězců, klasickému
propiskovo-papírovému sbírání unikl toliko jediný text (172) 204. Čtenář celého ročníku
novin nárok na přehlédnutí únosné míry má. Pokud se procento chyby projevuje jako
u nás, sociologie může jen závidět. Člověk je omylný a přehlédnutí, vložené zmínky
o Holocaustu i do komentáře ohledně dění v Mostecké uhelné společnosti, je značně
tolerovatelné.
Bez existence databáze ANOPRESS by snad byla podobně účinnou revizní metodou
týmová práce. Jednak výzkum je prováděn pro potřeby diplomové práce – svou
podstatou individuální – , druhak subjektivita při vedení tabulky byla natolik významná,
že demokratické hlasování o zanášení konkrétních sporných položek by vedlo naopak
k chaotičnosti výzkumu.
V této části je příhodné upozornit na časově omezené jevy, které měly význam
pro redakci MfD, že tato vřadila nové celostránkové rubriky. Zejména se jednalo
o první přímé prezidentské volby a rezignaci papeže. Obě tyto události byly včleněny
do běžných výtisků, ovšem rozšířených o tematické přílohy, resp. speciálně vyčleněné
204
Tento byl následně do tabulky vřazen. Po konzultaci s vedoucím práce bylo sáhnuto v této části práce
k citování systémem, kdy závorka odkazuje na číslo textu vzatého do monitoringu. Katalogizační číslo,
které se nachází v druhém sloupku tabulky. Důvodem je šetření plochy ve vlastním diplomové práci,
stejně jako vyztužení legitimity vkladu obsáhlé přílohové části.
77
listy. Uvedené byly vzaty do našeho výzkumu. Jako důvod stanovujeme tentýž rámec
běžného vydání a zároveň plnou souvislost s dominantními politickými událostmi.
Nevčleněno naopak zůstalo mimořádné nedělní vydání MfD po sněmovních
podzimních volbách. Důvod je podobný: absentuje posloupné číslo vydání.
2.5.2 Kontrola pomocí klíčových slov
U klíčového slova Holocaust205 ANOPRESS u sledovaných stránek MfD 2013 vyjel
pouhé dva nálezy. Podstatně více záznamů vykazuje klíčové slovo holokaust, které je
obsaženo v 63 pramenech. Osvětim je součástí 32 textů.
Je oprávněná domněnka po kombinaci klíčových slov. Proto:
Kombinace zápisu Holocaust a holokaust se vyskytuje v jediné jednotce (47). Tam
z důvodů odlišného popisku pod fotografií a ve vlastním textu.
Kombinace Holocaust a Osvětim byla nalezena toliko v jednom případě (47).
Kombinace holokaust a Osvětim se vyskytuje v jedenácti případech (14, 17, 22, 47, 49,
67, 85, 92, 116, 132, 205).
Kombinace všech třech klíčových řetězců je k zaznamenání toliko v jediné případě (47).
Z výše uvedeného vyplývá, že za pomocí ANNOPRESSU a námi nastavených
klíčových slov či jejich kombinací, bychom se dostali k osmdesáti pěti unikátním
nálezům. Jak uvidíme v H1, celkových do výzkumu vzatých jednotek je podstatně
více, než kolik jich vygenerovala strojovitá metoda klíčových slov.
MfD se tedy výrazně přiklání k jednomu z dvou možných zápisů termínu. Holokaust.
Pro vysvětlení: „holocaust ´hromadné vraždění Židů za 2. světové války´. Z angl.
HOLOCAUST ńaprosté zničení, masakr´ a to přes stfr. z lat. HOLOCAUSTUM
´zápalná oběť´z ř. HOLOKAÚTŌMA z HOLÓS ćelý, úplný a KAÍŌ ´spaluji´.“ 206
Jedná se tedy o přepis slova původem z latiny vs. z řečtiny.
205
Velká / malá písmena u klíčových slov databáze nebere v potaz.
REJZEK, J. Český etymologický slovník. (Dotisk 1. vyd. 2004) Voznice: Leda, 2001 s. 207 ISBN 8085927-85-3. Znovu podotýkáme, že náš výzkum pamatuje i na romskou část. Byť romský termín
porajmos (pohlcení) neužíváme. Stejně jako žádný z celostátních deníků zařazených do ANOPRESSU.
206
78
Důrazně podotýkáme, že následující čísla co do kvantity nelze srovnávat, neboť
každý z deníků má jiný rozsah, strukturu, a především v tomto podtématu každý
z ostatních deníků bereme jako celek, zatímco v relevantní části rozebíráme toliko
část listů Mladé fronty DNES, a to bez lokálních mutací. Pokud nahlédneme na jiné
celostátní deníky vedené v rámci ANOPRESSU, uvidíme spíše jen tendence listů
k zápisu klíčových slov. Opět: pokud by se z následujících třech odstavců dalo vyčíst
něco relevantnějšího, pak by to částečně devalvovalo naši tabulku v příloze.
Klíčové slovo Holocaust je v námi nezvažovaných stránkách MfD 36x, v Lidových
novinách je nalezitelné v 16 případech. U Práva 87x, Hospodářské noviny 5x, Haló
noviny 34x, Blesk 3x, Metro 9x, Aha! 4x.
Klíčové slovo holokaust je v námi nezvažovaných stránkách MfD 85x, v Lidových
noviny 10x, Blesk 2x, Metro 5x.
Klíčové slovo Osvětim je v námi nezvažovaných stránkách MfD 64x, v Lidových
noviny 28x, Blesk 7x, Metro 5x, Aha! 4x, Sport 2x.
Údaje ohledně nevzatých částí MfD do našeho výzkumu a údaje o jiných denících jsou
toliko informativní, neboť postrádají systematičnost našeho sběru. Tudíž v nich není
činěno pozorování ohledně kombinací klíčových slov v rámci jednoho textu, ale ani zda
se všechny články nějak vztahují v událostem druhé světové války. Ono se totiž vůbec
rádo zapomíná na skutečnost, že Osvětim je živé město s 45 500 obyvateli (1987) 207,
tudíž ne každá zpráva musí být truchlivého nádechu.
Například by stála za probádání sedmice textů ze severomoravské mutace MfD, zda tam
nebude zastoupen coby motiv i lokální fotbalový tým. O celostátním deníku Sport
nemluva. Dnešní Osvětim – dle našeho dvojnásobného turistického dojmu 208 – vskutku
není toliko příjezdové parkoviště autobusů, vyznačená návštěvnická trasa, nákup
suvenýrů a odjezd ve stanovený čas. Je to město se svými obyvateli třetího tisíciletí.
207
Ilustrovaná encyklopedie. Druhý svazek. Encyklopedický dům, spol. s r.o. Praha, 1995 s. 393 ISBN
80-901647-5-7 (2. svazek).
208
Jednou individuálně, jednou organizovaným konvenčním turistickým zájezdem. Z andragogického
hlediska by stály za rozbor i metody působení řízeného průvodcovského scénáře na prohlídkovou
skupinu.
79
Znovu podotýkáme, že dosavadní zveřejněné údaje byly pořizovány toliko k dílčí revizi
našeho sběru dat, pořiditelné kýmkoliv během několika hodin námahy. Naše unikátní
tabulka však předkládá celiství souhrn tématiky Holocaustu ve vybraných
listech MfD za rok 2013, přičemž ne každý text se musí vyznačovat klíčovými
slovy. Relativně nízká míra opomenutých textů s klíčovými slovy (tj. jeden), se pak
snad podobá hypotetickému opomenutí textů BEZ určených klíčových slov. Což je
pouze alibistická spekulace. Avšak s racionálním jádrem.
Významnější potíží našeho výzkumu, kterou předem doznáváme, a oprávněnou
námitkou, kterou respektujeme, je subjektivita při zanášení do textů. SUBJEKTIVITA.
Tato potíž (stejně jako námitka) je však uplatnitelná vůči každému výzkumu
stejného typu!
2.5.3 Ověření hypotéz
Pokud by byl výzkum toliko kvantitativní, pak by nám byl zřejmě líto poměr času
stráveného při sběru dat, vůči pár úhozům, kterými lze výsledky shrnout. Nicméně úzus
velí:
H1:
V roce 2013 bylo 302 vydání MfD, jednotek vzatých monitoringu (tj. i bez klíčových
slov!) bylo nalezeno 208 (tj. 123 bez klíčových slov + 85 s klíčovými slovy či jejich
kombinacemi). Hypotéza 1 se tedy NEPOTVRDILA, tématika Holocaustu se
na stránkách MfD 2013 vyskytla méněkrát, jak jaký byl počet vydání. Pokud
bychom použili statistický průměr, pochopitelně při vědomí všech jeho záludností,
tématika Holocaustu je nalezitelná v 68,9 % vydání.
H2:
Téma Holocaustu se vyskytlo na stránkách Názorů celkem v 60 příspěvcích. Z toho ve
40 případech byl zřejmý přesah na aktuální politiku (15, 20, 21, 22, 28, 37, 38, 39, 43,
44, 57, 60, 88, 101, 103, 104, 105, 112, 113, 115, 118, 121, 124, 125, 128, 134, 147,
80
153, 157, 159, 165, 166, 169, 172, 173, 180, 182, 186, 188, 199), ve dvaceti není ona
spojitost výraznější (31, 35, 48, 61, 64, 66, 72, 79, 84, 89, 90, 107, 135, 150, 152, 177,
179, 184, 197, 206). Hypotéza 2 se nepotvrdila, neboť texty na stránkách Názorů v ryze
historickém kontextu byly v poměru k textům s přesahem na aktuální politiku v poměru
20 : 40.
Procentuelně vzato vůči všem nálezů MfD 2013: 28,8 % textů se vyskytuje
na stánkách Názorů.
Zde opětovně upozorňujeme na subjektivní prvek při vyhodnocování jednotek. Navíc
u čísla ryze historického kontextu uveďme, že tam jsou vpočítávány nálezy ze stránek
Názorů, které jsou aktuálně nekrologického charakteru, tudíž je sporný moment, nakolik
relativně nedávná aktivita zemřelého má dosah k aktuální politice (např. 79). Stejně tak
zdánlivě toliko jen pseudohistorizující téma „coby kdyby“ se může objevit v podobě
jasné pobídky k útoku na Sýrii (128). Obdobné nařčení ze subjektivity lze očekávat
v celé řadě zde posuzovaných textů (namátkou 105).
Výzkumně nejčistším řešením proto k H2 bude strohé připsání o nemožnost
hypotézu ověřit.
H3:
V MfD se sledovaná tématika v daném období vyskytla na stránkách Kultury
devětatřicetkrát (1, 5, 6, 17, 32, 36, 57, 51, 52, 53, 73, 74, 87, 95, 97, 98, 110, 111, 120,
123, 126, 130, 136, 139, 140, 141, 148, 149, 161, 163, 164, 170, 181, 185, 187, 198,
207, 208). K tomu ovšem jednou i jako uvozující článek na Titulní straně (30).
Celkem tedy je zaznamenám výskyt v počtu čtyřicet. V poměru vůči 208 záznamům
sledované tématiky celkem, kulturná počiny zaobírají 19,2%. Z tohoto čísla vyplývá,
že H3 se NEPOTVRDILA.
81
2.5.4 V hypotézách nevymezené oblasti
Není od věci nahlédnout na recenze uměleckých počinů, pokud jim MfD přidá
procentuální vyjádření. Takto exaktně máme v monitoringu 11 záznamů. 6, 98, 111,
120, 126, 139, 141, 149, 181, 187, 198. Článkům odpovídá hodnocení ve výši 90%,
65%, 60%, 80%, 86%, 50%, 80%, 80%, 65%, 85% a 75%. Z čehož vychází aritmetický
průměr 74,1%. Zde je ovšem vhodné upozornit na položku 111, která má naopak
přídech despektu vůči současně konvenční pietě Holocaustu. … „s profesním cynismem
pohovoří o uměleckých cenách, které se získávají jen ´za holokaust´“, … (111) Je
zjevné, že hra, na níž je recenze, není plně v očekávatelném vyznění, tudíž
z aritmetického průměru je možné ji vypustit. Dostáváme se pak na cifru 75,5%.
(Zmíňme i skutečnost, že mnohé uvozující popisy uměleckých novinek nejsou
procentuálně hodnoceny.)
Zaznamenávali jsem i plošnou výměru článků. Ovšem spíše pro naši orientaci laickým
odhadem, než přesným rozměrovým vyjádřením.
Konec konců, nemá smysl znát
milimetry čtvereční u sledovaných jednotek, pokud se tématu dotýkají třeba jen svým
jedním odstavcem, a to ještě okrajově.
Ovšem nemůže být na škodu zmínit skutečnost, že 12 jednotek je vřazeno do sekce
Krátce. Z toho 4 v rubrice Kultura (5, 17, 97, 164), v rubrice Z domova 3 (8, 13, 18) a
v rubrice Ze zahraničí 5 (49, 82, 138, 146, 191). Což odpovídá 5,8% z celkové tabulky.
Je poctivé pro podrobný výčet zmínit i pravidelné sekce na straně A2 „Vítěz a poražený
dne“ a „Výrok dne“. První byla obsazena dvakrát – v pozici poražených viníků
v kontextu s válečnými událostmi - (24, 81), následná jednou (58). Tam naopak výrok
působí coby panické strašení všudypřítomným antisemitismem.
Na Titulní stránce byl Holocaust zaznamená v šestici případů. Z toho všechny byly
navozující k článků uvnitř listu, a zároveň v sobě nesly prvek sledované tématiky.
Dvakráte po dvou se jednalo o úvodníky k rubrikám Z domova (11, 77), Kultura (30,
69), po jednom pak k Volbě prezidenta (11) a Zahraniční (131). Posloupně: Nicholas
Winton, Valtr Komárek, Hitlera karikující kniha, reedice Deníků Anne Frankové,
Pirkovi předci, dodatečný proces s geronty.
82
Ne každý článek, který započíná již na první stránce, musel být automaticky vzat do
monitoringu i s titulní stranou. Pro názornost se jednalo o soudobý objev nacisty
zabaveného majetku (175), kdy z titulní strany nebylo zřejmé, že se jednalo o majetek
židovských obětí. Velmi neradi bychom totiž i my přispívali k nepravdivému obrazu, že
jedinou obětí nacistického Německa byli Židé.
Přílohy Rezignace papeže neměly zásadnější vliv na celkový počet nálezů, toliko jeden
nález (26). Oproti tomu přílohy Volba prezidenta byly mírně plodnější. Důvodem
nárůstu o tři kusy byly jak rodové souvislosti a rodové fámy kolem Karla
Schwarzenberga (9,12) či dotazovací anketa osobností, do které byl zastoupen jeden
z romských předáků (7).
Dle našeho subjektivného soudu za příznak profesního selhání novinářů, odpovědných
redaktorů rubrik i šéfredaktora, lze uvést několik zvláštních nálezů. 209 Nejprve uveďme
text od Dražanové „Obamův úspěch: Izrael se omluvil Turkům za flotilu“. (41; příloha
C). Text v horní části stránky (19x21 cm) informuje o Obamově státní návštěvě
v Jeruzalému, kde přiměl izraelského premiéra Netanjahua k omluvě Turecku
za někdejší izraelský „bezpečnostní“ útok vůči turecké flotile, vezoucí humanitární
pomoc a stavební materiál do palestinského Pásma Gazy. Při akci zemřelo osm
tureckých občanů a jeden Turek s americkým občanstvím (41). Redakční pochybení
však nastává tím, že do oné informace byla coby ilustrace – a to bez jakékoliv přímé
vazby na hlavní obsah článku (symbolická omluva za nedávný masakr civilistů) včleněna fotografie o rozměrech 14x15 cm, nepřímo legitimizující existenci Izraele.
Interiér památníku Jad Vašem, byť s aktuálním návštěvníkem Obamou. Dominantou
fotografie 14x15 cm tudíž
není pěticentimetrový americký návštěvník, nýbrž s událostí nesouvztažné rekvizity
Holocaustu.
Za druhý extrémní text lze pak označit pasáž o úmrtí rabína Ovadiji Josefa, vsunutou
redaktorem Novotným do zpravodajství o návštěvě českého prezidenta v Izraeli (156).
Reportér užívá pro označení zemřelého termín „legendární rabín“. A to nikoliv
v ironické nadsázce, nýbrž s glorifikačním nádechem. Novinářova objektivita v tématu
209
Co nejméně konfliktně řečeno.
83
musí být rázem a navždy ta tam. Pakliže se hledávají ideologické obdoby Adolfa Hitlera
při jeho nadřazeneckém šovinismu vůči ostatním národům, Ovadius Josef např. se svým
„Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu
Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout.
My budeme sedět jako páni a jíst,“210 dle nás plně splňuje požadavky na Hitlerovu
židovskou obdobu.
V o dva dny pozdější položce (160) tentýž novinář rabínův
nekrolog od počáteční glorifikace podstatně zmírňuje. Důvod změny vyznění se
můžeme jen domnívat.
2.5.5 Naše kategorizace
Zřejmě úplně nejsubjektivnější – tudíž nejsnáze napadnutelnou částí – bude
kategorizace dle vlastní interpretace. V lednu 2014 (s přihlédnutím k poznámkách
činěných během roku 2013) jsem na základě vytvořené tabulky znovu prostudovali
zachycené články. Na základě lednového pocitu jsme je kategorizovali do následných
skupin:
HN (historická novinka) = objev neznámého, nezveřejněného;
HP (historizující politika) = zejména odůvodnění stávajících či budoucích politických
postupů s argumentací Holocaustu; aktivními politiky i nepolitiky;
J (jiné) = nezařaditelné klasicky do některých z ostatních kategorií (příp. ostatní
kategorie zařaditelná jen tuze okrajově);
KP (kulturní počin) = o vzniku uměleckého díla (jakékoliv úrovně), příp. aktuální dění
kolem díla již dřívějšího; nemusí být vřazeno na stánkách Kultury, stejně tak
ne všechny záznamy ze stránek Kultury musím být v téže subjektivní sekci;
MA (morální apelace) = s výrazným prvkem oné; téměř všechny (snad nikoliv 111)
jednotky by sem šly vřadit, pokud by se nedbalo našeho požadavku na zvýšenou
výraznost;
N (nekrolog) = ať už pietní či oznámení o úmrtí zatracované osoby; nemusí se jednat o
klasický nekrolog;
210
Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín. [21-10-2010] © 21.10.2010
[cit.12-01-2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-proto-aby-slouzili-zidum-tvrdiizraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx?c=A101020_145802_zahranicni_aha
84
NA (náboženství) = pokud se téma Holocaustu pojí s církvemi;
NK (nacismus a komunismus v komparaci) = srovnání obého; většinou jako výzva proti
soudobým komunistům;
PU (právní událost) = a to dnešních dnů;
R (revizionismus) = zmínka o popírání či zlehčování Holokaustu;
RT (romská tématika) = pokud je alespoň částečně zapojen romský prvek;
Š (školství) = v textu je návaznost na školskou tématiku;
V (výroční);
W (Nicholas Winton).
Nezbytné upozornit na možnost více rozpoznaných kategorií v rámci téhož textu!
(průměr 1,36 kategorie u zaznamenané jednotky)
MA – ČTYŘICET ŠEST (4, 20, 21, 28, 31, 32, 35, 43, 44, 48, 53, 57, 58, 59, 60, 64,
65, 88, 90, 101, 103, 104, 105, 112, 113, 115, 118, 121, 124, 125, 128, 134, 142, 152,
153, 165, 169, 172, 173, 177, 184, 188, 194, 197, 199, 202)
HP – ČTYŘICET PĚT (9, 10, 11, 12, 13, 16, 20, 23, 24, 25, 28, 33, 37, 41, 42, 43, 46,
55, 62, 65, 86, 91, 102, 103, 104, 105, 118, 118, 122, 128, 142, 144, 154, 155, 156, 157,
159, 165, 166, 180, 190, 196, 199, 200, 206)
KP – ČTYŘICET ČTYŘI (1, 5, 6, 30, 32, 36, 47, 50, 51, 58, 59, 67, 69, 73, 74, 85,
92, 93, 95, 97, 98, 111, 120, 123, 126, 130, 136, 138, 139, 140, 141, 143, 148, 149, 161,
164, 170, 174, 181, 186, 187, 198, 207, 208)
PU – DVACET OSM (18, 22, 34, 50, 54, 70, 71, 81, 83, 94, 99, 100, 106, 109, 113,
114, 117, 127, 129, 131, 132, 168, 169, 171, 186, 191, 195, 203)
J – DVACET TŘI (7, 15, 19, 29, 38, 40, 45, 61, 67, 68, 76, 87, 107, 119, 151, 163,
167, 183, 189, 193, 201, 204, 205)
N – ČTRNÁCT (17, 77, 78, 79, 84, 89, 110, 116, 135, 137, 160, 162, 192, 197)
NK – ČTRNÁCT (37, 44, 57, 60, 90, 96, 104, 115, 121, 165, 169, 172, 174, 182)
Š – TŘINÁCT (2, 3, 8, 13, 44, 76, 80, 95, 96, 113, 173, 174, 178)
W – DVANÁCT (2, 3, 5, 13, 80, 82, 91, 97, 155, 173, 184, 208)
R – JEDENÁCT (18, 22, 26, 109, 133, 145, 146, 147, 168, 190, 203)
HN – DEVĚT (52, 63, 71, 83, 158, 175, 176, 177, 186)
RT – DEVĚT (7, 17, 20, 42, 75, 102, 108, 112, 190)
85
V – OSM (14, 49, 56, 66, 72, 75, 82, 179)
NA – ŠEST (26, 27, 39, 75, 88, 150)
První trojici ducha textů tedy jednoznačně vévodí morální apelace (MA),
historizující politika (HP) a kulturní počin (KP). Oproti tomu je zjevné, že public
relations romské části Holocaustu má v MfD značné mezery. Nelze předpokládat,
že by MfD tímto záměrně záměrně odrážela poměry počtů obětí. Zajímavým
jevem je revizionismus (R), o jehož vůbec existenci MfD dává recipientům
relativně časté informace.
Pro náš obor alespoň stručně analyzujme texty umístěné do souvislostí se školstvím (Š).
Jednoznačně nejčetnější byly zmínky o aktivitě počínající od studentů z říčanského
gymnázia Open Gate (a jevy návazné) za udělení Nobelovy ceny Nicholasi Wintonovi
(2, 3, 8, 13, 80, 173). Vedle kinematografie i ona aktivita je úspěšným nástrojem PR
ve prospěch jmenovaného. (Byť z čísla 208 našeho monitoringu /nevřazeného
do podsekce Š/ v závěru roku 2013 se pozdává, že například Antonín Kalina jen měl
smůlu, že jej v dnešním věhlasu za takřka identické počiny předstihli ti
– a to
s podstatně nižšími čísly zachráněných Židů – , kterým bylo PR profesionálněji
vytvářeno /Schindler, Winton/.)
Ostatní nálezy ze sekce jsou vždy ojedinělé. Památník Terezín ve vyučovacím procesu
(44), apelace na školní znalosti o Holocaustu (76), spornost vhodnosti konkrétní
literatury o Holocaustu coby školní četby (95), besedy ve školách o Holocaust (96),
řízení výsměchu středoškoláků (113), přerušení amerických dotací do mezinárodních
fondů k výuce tématiky Holocaustu (178), čítanka pro SŠ (174).
86
2.5.6 Dle jednotlivých pisatelů MfD
Pokud bychom měli sestavit pořadí nejčetněji zastoupených jmen autorů (rozdvojené
články počítány dvakrát; rozkódované, zkratky vpočítány211), pak by horní příčky
vypadaly takto:
Klára Kubíčková 15 (1, 30, 32, 52, 73, 74, 95, 120, 136, 161, 163, 170, 185, 195, 208)
Texty 52, 163 a 208 byly napsány pod zkratkou (KLR). Třicítka je především
upoutávkou z Titulní strany na 32. Všechny ostatní v monitoringu vedené články
autorky se nalézají na stánkách Kultura. Všechny jsou vedeny v kategorii KP. Pouze
jeden z nich je zároveň námi veden s přesahem Š a jeden přesah k MA.
Luboš Palata 14 (16, 56, 62, 65, 86, 94, 100, 116, 117, 122, 168, 171, 190, 200)
Všechny námi evidované Palatovy texty jsou na stánkách Ze světa. Šest z nich zapadá
do kategorie HP, pět pak k PU. Sepsal i dva příspěvky nekrologizující. Dvojnásobně
zmiňuje revizionismus. Romská tématika se objevuje jedenkrát. Jeden pak výroční.
Všechny jeho texty šly zařadit do jedné z námi vytyčených kategorií, nebyl nalezena
nutnost k přesahům ke kategoriím několikanásobným.
Luděk Navara 12 (4, 60, 64, 77, 78, 88, 113, 121, 127, 166, 169, 182)
Jedná se o pracovníka, jehož texty v souvislosti s námi sledovaným tématem byly
nacházeny buď na stánkách
Z domova (2x /+ 1 nekrolog V. Komárkovi uveden
z Titulní strany), Sobotního rozhovoru (1x), ale především na stánkách Názorů (8x).
Tudíž očekávatelně nekrolog (N) – dle našeho předsevzatého počítání zachyceno
dvojnásobno. MA se vyskytuje sedmkrát, tedy v 58 % Navarových textů s přesahem
k Holocaustu. NA 1x, PU 3x. Ovšem zajímavým – tedy ve vztahu k pisatelově
originálnosti – je výskyt srovnávání nacismu a komunismu. Hned čtyřnásobně. Plná
třetina jeho textů tak či onak zmiňujících Holocaust se neobejde bez oné pomůcky.
Pavel Novotný 9 (26, 46, 133, 145, 151, 154, 155, 156, 160)
Zahraniční zpravodaj, čemuž odpovídá umístění všech jeho příspěvků do stránek
Ze zahraničí. Byť jednou atypicky spadajících pod Rezignace papeže, jednou se pak
jeho zahraniční rozbor blízkovýchodní tématiky za pomoci pamětníků izraelských
211
Zkratky zde - i v celé předkládané práci - psány dle akademických požadavků na citace, tedy velkým
písmem. S nerozluštěnými zkratkami vypomohla odpovědí na náš dotaz pracovnice MfD Jana Kornacki.
87
vojenských akcí nachází v Publicistice. NA 1, HP 4x, W 1x, J 1x. Revizionismus (R)
zmiňuje čtyřnásobně, kategorie J jednou. Klasický nekrolog předáka strany ŠAS,
Ovadia Josefa, podepsaný Novotným, je veden v naší statistice jen jednou. A to až
jakýsi opravný (161), kde zřejmě bylo seznáno cosi o ukvapeném pisatelově hodnocení
zemřelého – vsunutém do zpravodajství o návštěvě Miloše Zemana –
o dva dny
dřívějším (viz výše). V nekrologu mimochodem autor pro označení ŽID v ryze
náboženském slova smyslu užívá velké počáteční písmeno.
Lucie Suchá 9 (50, 54, 59, 67, 85, 131, 132, 158, 167)
I zde se jedná o autorku, jejíž tabulkové příspěvky jsou umístěny na stránky Ze
zahraniční, pouze jeden příspěvek s příměsí Holocaustu se ocitl na Publicistice. KP
souvisí se čtyřmi z nich, PU se čtyřmi, stopy MA lze zaznamenali u jednoho, kategorie
jiné (J) dvojmo, HN jednou. Působí i pod novinářskou zkratkou LUC.
Teodor Marjanovič 8 (118, 128, 144, 150, 157, 177, 194, 197)
Pisatel MfD, jehož v naší tabulce zachycené texty jsou buď na stránkách Názory (5x),
resp. Publicistika (2x). U třech z nich stačila pouze kategorie HP. Jednou HP propojeno
na MA, jednou zase na MA na HN, jednou pak MA na nekrolog (N), jednou MA
osamoceně. Jednou námi sledovaný jev toliko jako NA.
Mirka Spáčilová 8 (5, 47, 53, 93, 98, 111, 139, 148)
Texty 5, 53 a 93 jsou podepsané zkratkou SPA. Jedná se o oborově vyhraněnou kulturní
reportérku. U všech námi zaznamenaných textů byla přidělena kategorie KP, a to
na stránkách Kultury.
Alena Slezáková 7 (6, 31, 61, 66, 105, 149, 206)
Ve dvou evidovaných textech činí recenzi literatury přímo na stránkách Kultury (dle
KP),ve zbylých pěti, v seriálovém okénku Názorů (Kalendář Aleny Slezákové), pak
jednou HP, taktéž MA, jednou obojí. Zbylé dva jsou buď J, příp. V.
Jana Bendová 5 (22, 72, 90, 124, 173)
Taktéž seriálová pisatelka na stránce Názorů. Tzv. Garde Jany Bendové. Ve třech
pětinách zachycených příspěvků lze použít kategorii MA. Při jedné z trojice morální
apelaci téma Winton (W) používá v příměru se školstvím (Š), u druhé z MA pak zabíhá
88
k NK. Jednou hodnotí právní událost (PA) provázanou s revizionismem (R). Též se
nevyhnula výročnímu zamyšlení (V).
Pavel Kohout 5 (43, 48, 134, 153, 180)
Na výseči žebříčku pisatelů zabíhajících k Holocaustu nejsou nejzajímavější horní patra,
nýbrž Kohoutova pětice textů. Jedná se o záchyty z pravidelného víceletého sobotního
seriálů Trilobit Pavla Kohouta na stránkách Názorů. Zobecňující moralizující zrcadlení
událostí uplynulých dnů, často na půdorysu Kohoutova života. Jelikož námi
předkládaná práce
je diplomová, nikoliv bulvárního rázu, odstavcovou informaci
nebudeme dále rozvíjet. Byť je obtížné se ubránit myšlenkám o životopisné genezi
pateticko-moralistických námětů jmenovaného. V roce 2013 použil tématiku Holocaust
ve čtyřech z dvaapadesáti Trilobitů. (7,7%) Úplně všechny díly vzaté do našeho
výzkumu jsou v MA. Dvakrát s příměsí HP.
Barbora Tachecí 5 (10, 33, 40, 142, 201)
Všechny její námi zaevidované texty jsou na stránkách Publicistiky. U třech z nich jsme
nalezli kategorii HP, byť jednou v kombinaci s MA. Další dva texty jsem vložili
pod kategorii jiné (J).
2.5.7 Ostatní
Texty vedené v naší tabulce byly doprovázeny v jedenadevadesáti případech ilustrací
(3, 6, 7, 9, 10, 14, 16, 17, 19, 24, 26, 27, 30, 32, 33, 34, 36, 40, 41, 45, 46, 47, 50, 51,
52, 53, 54, 55, 56, 59, 62, 65, 67, 68, 69, 70, 73, 75, 77, 78, 80, 81, 84, 85, 87, 88, 91,
93, 94, 96, 102, 106, 110, 111, 115, 116, 118, 129, 132, 133, 137, 139, 141, 142, 144,
145, 148, 154, 155, 156, 164, 167, 170, 171, 172, 174, 179, 181, 183, 185, 188, 189,
190, 192, 193, 194, 196, 197, 201, 202, 204). Což znamená ve 43,8%. Ať už
fotografickou či jinou. Ovšem stejně jako tabulka vede příspěvky, kde byl Holocaust
rozebírán toliko okrajově, ani ne každý z obrázků nemusí mít zásadnější přesah
na sledované téma. Pro naše potřeby je daleko podstatnější číslo těch ilustrací, které
zesilovaly poselství článku ve prospěch tématiky Holocaustu. Ať už doby minulé,
současné snímky věcí / lidí spojitých s Holocaustem (pasivně / aktivně), či fotografie
89
těch současných jevů, před kterými má vzpomínka Holocaustu varovat. Ale počítány
sem jsou i grafické zvýrazňovače nápaditě dávající textu zesílený dojem, např. formou
ostnatých drátů.212
Takové jsou k nalezení jen u 46 článků. (3, 14, 16, 30, 32, 34, 36, 41, 50, 52, 54, 55,
56, 59, 67, 69, 70, 73, 75, 80, 81, 85, 87, 88, 93, 94, 96, 102, 106, 116, 129, 132, 137,
139, 141, 144, 155, 164, 167, 170, 174, 179, 181, 190, 196, 201). Tj. 21,1% jakýchkoliv
článků v monitoringu. 51,1% pak u článků v monitoringu s jakoukoliv ilustrací. Z toho
je zjevné, že pokud se nějaká ilustrace používá, pak je nepatrně vyšší tendence
prvek Holocaustu akcentovat i ilustrací. Když čtenář zaznamená ať už fotografii
Adolfa Hitlera u článku, nebo naopak fotografii vězňů se žlutou hvězdou, o zesílení
pozornosti se bude jednat v obou případech.
Zrovna Adolf Hitler je v MfD 2013 v našem kontextu vyobrazen třikrát (16, 30, 32).
Jeho tvář je čtenářské obci předkládána častěji, než obličej Wintona. Ten je
zaznamenám toliko dvakrát (3, 80). Přičemž jsem si jisti, že už samotná fotografie
Wintona v deníků by vedla k tabulkovému záznamu. Éra druhé světové války a jevů,
které jsou spojitelné s portrétem Hitlera, je mnohem širší a v našem výzkumu se
zabýváme pouze jevy bezprostředně spjatými s úzkou výsečí. Můžeme pouze
konstatovat, že Hitler byl v MfD 2013 vyobrazen MINIMÁLNĚ třikrát, a to
v souvislosti s články majícími přesah na sledované téma (16, 30, 32).
Fotografie dnešních souzených, případně aktuálně zemřelých osob s negativním
vyzněním v souvislosti k tématu, se pak objevily sedmkrát (67, 81, 94, 116, 129, 137,
167).
Soudobé fotografie přeživších pak ve čtyřech případech (46, 56, 67, 85), jednou pak
dnešní geronti zachráněni Wintonem (155).
I v předběžných hypotézách se očekával vyšší výskyt textů ke sledovanému tématu
v Kultuře, tudíž nepřekvapí zdejší proporční počet ilustrací. Nejprve fotografie, které
vznikly ve zjevné souvislosti z obsahu role hodné našeho monitoringu. Tedy v kostýmu,
příp. v kulisách. Šest. (50, 93, 139, 141, 164, 181). 93, 139 a 164 pak dle úplně
prvotních představ o obsahu podobné fotografie.
212
Opatrnicky i zde vzpomeňme subjektivní složku při vyhodnocování onoho.
90
Naopak nás překvapil nízký výskyt archivních fotografií s tématikou přímo
koncentračních táborů či obdobných institucí. Toliko dvakrát (56, 85). Mezi vyobrazené
židovské budovy uveďme dva výskyty (14, 85). Plus v příloze II obsažené foto Jad
Vašem.
Taktéž se dvojnásobně vyskytla snaha vyobrazovat současné spolkové uniformy ve
varovné podobnosti s uniformami druhoválečnými, a to odsuzovaných stran konfliktu
(34, 190).
Komiksový Deník Anne Frankové se v přiložené ilustraci použil dvakrát (69, 73).
Potom zde máme i doprovodnou grafiku, kde za zmínku stojí dvojnásobný motiv
ostnatých drátů (132, 174), střepiny (179), Ježíš s Davidovou hvězdou na kříži (56),
váhy spravedlnosti (88).
Mezi kreslenými anekdotami na stránkách Názory nebyla nalezena žádná, která by měla
spojitost s Holocaustem. Byť toto zjištění (zjišťování) může působit jako zbytečně
kontroverzní (na což jsme byli před zahájením výzkumu svými známými několikráte
upozorňováni), na stránkách Ze zahraničí v lineárním textu jedna skutečně objevena
byla.213 Na dotaz redakce redaktorky Suché židovskému aktivistovi v Německu, zda zná
nějakou odlehčenou průpovídku o Holocaustu, dotázaný anekdotu předložil. Z důvodu
nevhodnosti uvádět jakékoliv více či méně laškovné vyprávění v této části, přetištěna
jest toliko pod čarou.214
Z hlediska našich záznamů dle průběhu roku se nedá seznat zásadnější výkyv intenzity
zmiňování Holocaustu MfD. Úplně nejdelší proluka byla jedenáctičíselná mezera (mezi
6. březnem až 20. březnem 2013). Jedna šestičíselná (mezi 31. květnem až 8. červnem)
pak zřejmě souvisí s povodňovou situací.
213
Vlastně jsme se tím opětovně utvrdili v oprávněnosti nadnášet sebevíce bizardní výzkumné otázky. A
zároveň jsme si vzpomněli na svůj pradávný dotaz v pozici žáků předmětu (tehdy) Občanské nauky na
ZŠ, co by se dělo v případě prezidentova nerespektování kroků dle Ústavy, kdy jsme byli vyučujícím
ponižujícím způsobem odbyti.
214
„Pod titulkem ´Problémy s randěním v koncentračním táboře“ je kresba dívky i chlapce. Chlapec bere
dívku za ruku a říká: ´Hej, jestli to neva, napíšu ti svoje číslo na paži.´´Do prčic, už tam není místo,´
dodává zklamaně, když vidí, že dívka na paži už jedno má. Vytetované.“ (59)
91
Naopak nejvyšší četnost nálezů v rámci jediného čísla připadá na 7. května, tedy
předvečer výročí konce druhé světové války. Pětinásobný nález, z nichž dva (69, 73)
jsou neskrývaně zařazeny z důvodu vztahu k nastávajícímu výročí. Účelovost. Toto
podkládáme umístěním úvodu (především ilustrací) rozděleného článku na Titulní
stránku. Stejně tak třetí případ, tamní příspěvek Bendové (72).
92
ZÁVĚR
Byť předložená diplomová práce jest vyústěním počátečního vzdělávání, pro čtenáře
může být nápadný určit podnikavý přístup volby tématu i metody zpracování. Nikoliv
ve smyslu s vypočítavostí ve vztahu k formálnímu výsledku a jeho dosažení, nýbrž
v podnikavém hledání vzduchoprázdné oblasti pro výzkum. Tedy díra na pomyslném
trhu, která přímo svádí k zaplnění.
Pokud by se mělo jednat o náš kalkul s výsledkem, nejracionálnějším by bylo zpracovat
pojednání tématu stokrát zpracovaného. Kupříkladu dle seznamu námětů pro DP.
Vycházet z komisí bezpečně uznatelných zdrojů, ony mírně odlišně uspořádat v pořadí
citací, a relativně snadno vyhotovitelný konvenční slepenec vydávat za součást svého
CV. Ovšem každý má v sobě určité zábrany. U tvůrčích duchů pak zovoucí se
sebedůstojnost.
Názorněji: pochopitelně bylo nezbytné v kvalifikační práci částečně uplatnit obě cesty.
Avšak procento prvé, snad vyšší v prvních kapitolách, zrychleně ustupuje v pasážích
následných, a to na úkor cesty druhé. Až ke zcela autorskému vkladu. Tedy k výzkumu,
jehož parametry jsme si teprve my museli samostatně předdefinovat.
Použijme i jiné, noblesnější, vysvětlení. Tentokráte výběru architektury práce. Nebylo
nám do momentu odevzdání známo ani jméno oponenta, ani složení komise. A už vůbec
ne původní profesní zázemí jmen těchto neznámých. Proto jsme postup vypracování
pro jistotu stanovili tak, aby byl
text srozumitelný i neoborovému čtenáři.
Od jednoduchého ke složitějšímu, od dobou obecně známého, až k námi analyzované
výseči. Pokud totožné vlastnosti v autorském textu seznává i celistvě s materiálem
obeznámený čtenář, pak už jen tím dokladujeme svou nikoliv v andragogice
zanedbatelnou kompetenci.
Přínosem empirických pasáží přitom nemá být podklad pro programování
společenských kroků budoucna, nýbrž pozitivistický vhled na MfD v roce 2013.
Zachycené jevy by se pochopitelně daly různě vyložit, dokonce i politizujícím směrem,
jenomže takové ambice si výzkum ani nekladl.
93
Jediný styčným bodem
s politikou je možnost nacházení blízkých prvků jak
u občanského vzdělávání současna, tak u obdobných aktivit režimů minula. Avšak
z toho vyvozujeme toliko možnost univerzálnějšího použití andragogických
postupů. Detailnější informace pak byly uvedeny na předchozím stránkách.
Mírně sebekriticky: pokud bychom podobný průzkum dělali znovu, porovnávali
bychom
zkoumané s mediálním zrcadlením jiných historických událostí. A to
takových, které měly zásadnější význam pro soudobou českou státnost. Například
intenzita oživování legionářské tradice z první světové války.
Obdobně: výzkum je sám o sobě vytržen z bližších detailů roku, kdy vznikal. Byly ale
jasně stanovené horní limity rozsahu celé práce. A naznačené uplatnit toliko na zlomek
roku, tím bychom riskovali neubránitelné nařčení z účelovosti výběru. Výzkum byl
od počátku monotematický. V tomto ohledu proto máme čisté svědomí.
Nicméně i tak je nezbytné upozornit, že pravidelný čtenář Mladé fronty DNES nežije
ve vzduchoprázdnu, nýbrž historicko-politické stimuly k zamýšlení se k němu dostávají
i jinými informačními kanály. Tudíž v práci uvedená čísla připomínání Holocaustu
rozhodně nevystihují všechny podněty, kterých se od okolí ke recipientovi dostává.
94
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Seznam použitých českých zdrojů
BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ, Dějiny českých médií od počátku do
současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3028-8.
FINKELSTEIN, N.G. Průmysl Holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení.
Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-7363-068-0.
KRUPP, K. Sionismus a Stát Izrael: historický nástin Praha:Vyšehrad, 1999. ISBN 807021-265-9.
KUSÁKOVÁ, L. Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha:
Grada, 2012. ISBN 978-80-200-2034-5.
LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. ISBN 97880-903759-7-0.
LIPSTADTOVÁ, D. E. Popírání Holocaustu. Smrtící útok na pravdu a paměť. Praha Litomyšl: Paseka, 2001. ISBN 80-7185-402-6.
MIKULÁŠEK, A. Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a
historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia, 2000. ISBN 80-7220-090-9.
POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá
fronta, 1999. ISBN 80-204-0747-2.
WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti.
Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0099-4.
Seznam použitých zahraničních zdrojů
JONES, D. (ed.). Censorship: A World Encydlopedia, Volume I. A-D. London, Chicago:
Fitzroy dearborn publisher, 2001. ISBN 1-57958-135-8.
Seznam použitých internetových zdrojů
NEKVAPIL, V. Antisemitismus u nás. Přehled situace v České republice po roce 1989.
[online]. © 2003 [cit. 2013-07-17] Dostupné z:
http://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil
SMÉKAL. V. (et al.). Analýza občanského vzdělávání dospělých. Centrum občanského
vzdělávání. [online]. © 2010 [cit.11-03-2013] Dostupné z:
http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/
95
rozvojlidskychzdroju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559 [online]. [cit.10-022013]
Seznam ostatních zdrojů
ČAPEK, K. Matka: hra o třech dějstvích. 3. vyd. Praha: nakl. Fr. Borový, 1938.
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 2. a-b. Praha: DIDEROT, 1999. ISBN
80-902555-3-1.
ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech
02.06 – 03.06. 2006 [online]. ©2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z:
http://volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ
ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech
02.06 – 03.06. 2006 [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z:
http://volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=2&xt=1
Izraelský premiér: Děkujeme české vládě za podporu. [online]. © 5. 12. 2012 [cit. 201306-01]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/izraelsky-premierdekujeme-ceske-vlade-za-podporu-101551/
Ilustrovaná encyklopedie. Druhý svazek. Encyklopedický dům, spol. s r.o. Praha, 1995
ISBN 80-901647-5-7 (2. svazek)
ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008.
ISBN 978-80-86723-50-1.
POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita,
2008. ISBN 978-80-7368-567-6.
Přízeň diváků patří Třiceti návratům jako celku. [online] [cit. 2013-06-06] Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/pub/sledovanost/1.pdf
REJZEK, J. Český etymologický slovník. (Dotisk 1. vyd. 2004) Voznice: Leda, 2001
ISBN 80-85927-85-3.
Sbírka zákonů ČR.
ŠKUTINA, V. Presidentův vězeň na hradě plném bláznů. 1. čes. vyd. v exilu. Curych:
KONFRONTATION, 1979.
VAŠKŮ, V. Proč spolupracovat s médii. [online]. © 2007 [cit.2013-08-29] Dostupné
z: http://press-servis.ecn.cz/manual/proc-spolupracovat-s-medii/
VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013. ISBN 978-80-7452027-3.
96
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav soudního lékařství a toxikologie VFN v Praze a
1. LF UK, Studničkova 4, 128 00 Praha 2. Pitevní protokol: 0935, Rok: 2012. Pitvu provedli:
MUDr. Marek Dogoši, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Datum a čas pitvy 6.11.2012 8:00
hod.
ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. ISBN 80202-0176-9.
Audiovizuální prameny:
Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. © MCMLXXXVIII [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?
v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E
Beverly Hills 902 10. [online]. © MXMXC [cit. 2013-06-01] Dostupné z:
http://www.ulozto.cz/xnAdMHs/beverly-hills-90210-s01e03-kazdy-sen-neco-stojidvdrip-xvid-cz-avi
BONAFIDE. Realita?! Aneb šokující video Trutnova před rokem 1990. [online]. ©
28.05.2013 [cit. 2013-10-6]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?
feature=player_embedded&v=LHGMh5onK5A
POLITOLOG2008, Kateřina Jacques. http://www.youtube.com/watch?v=yqywhk_c6M&list=PLD89E127734542F9E
Syrské oběti. [online]. © 30.8.2013; od 12:28 [cit.2013-08-30] Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/
Články v novinách a časopisech:
CVVM: Lidovci žijí, v preferencích stíhají zelené. [online]. 20.4.2006 [cit. 2013-10-25].
Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelenef5y-/domaci.aspx?c=A060420_153227_domaci_miz
Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín. [21-10-2010] ©
21.10.2010 [cit.12-01-2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-protoaby-slouzili-zidum-tvrdi-izraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx?
c=A101020_145802_zahranicni_aha
"Exot" Benda se kaje: Udělal jsem chybu! [online] © 2.11.2009 [cit.2013-11-11]
Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kajeudelal-jsem-chybu.html
97
Internet vyplavil fotku Jacques v sevření radikálů. [online]. © 12.1.2007 [cit.2013-0924] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?
r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg
Klaus by se měl vyvarovat sexismů, zastal se Nečas Peake. [online]. © 7.12.2013
[cit.2013-10-23] Dostupné z: http://www.lidovky.cz/klaus-by-se-mel-vyvarovatsexismu-zastal-se-necas-peake-pi3-/zpravy-domov.aspx?
c=A121207_140909_ln_domov_ase
MF DNES i všem magazínům přibyli čtenáři. Děkujeme. [online] © 7.2.2013 [cit. 2607-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx?
c=A130207_143951_domaci_jj
Nestor neonacistů zemřel v Rakovníku, policie čeká na výsledek pitvy. [online].
©12.11.2013 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://praha.idnes.cz/neonacista-vladimirskoupy-zemrel-dtn-/praha-zpravy.aspx?c=A121112_152702_praha-zpravy_zep
Policista zbil kandidátku zelených. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policista-zbilkandidatku-zelenych-d6e-/domaci.aspx?c=A060501_163752_domaci_ad
Průzkum STEM: Lidovci by se do Sněmovny nedostali. [online]. © 19.4.2006 [cit. 1908-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovnynedostali-fb6-/domaci.aspx?c=A060419_145216_domaci_skr
Statní vojáci dívenku Peake za ministryni obrany nepřijmou, míní Klaus. [online].
©7.12.2012 [cit. 18-09-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klaus-o-karolinepeake-06k-/domaci.aspx?c=A121207_093811_domaci_zt
Vůdce českých neonacistů (+35) se upil k smrti: Našli ho doma mrtvého. [online]. ©
12.11.2012 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravyudalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu-35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html
98
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Celoroční soupis monitoringu ………………………………………………... I
Příloha B – Ukázka nešťastného spojení Holocaustu s aktuální politikou....................XXXI
Příloha C – Pitevní protokol V. Skoupého......................................................................XXXII
99
PŘÍLOHY
Příloha A – Celoroční soupis monitoringu
MONITORING HOLOCAUSTU V TIŠTĚNÉ MFD 2013; ROČNÍK
XXIV
Seznam kategorizačních zkratek:
HN = historická novinka; HP = historizující politika; J = jiné; KP = kulturní počin; MA
= morální apelace; N = nekrolog; NA = náboženství; NK = nacismus a komunismus
(komparace); PU = právní událost; R = revizionizmus; RT = romská tématika; Š =
školství; V = výroční; W = Winton
SO = sobota (resp. konec vydání MfD v týdnu)
DAT.;
TITULEK; AUTOR;
CITÁT
POZNÁMKA; ROZMĚRY (CM);
POČET; STRÁNKA;
RUBRIKA; NAŠE KATEGORIZACE
ČÍSLO KATALOGIZAČNÍ ČÍSLO
VYD.
2.1. 0x
č. 1
3.1 0x
č.2
4.1. 0x
č.3
5.1. 0x
č.4 SO
jen 4 čísla
týdnu v
r.2013
7.1. 1x
„Přežila koncentrák a ocenil „Ve sto osmi letech je Alice Herzová-Sommerová
Citována první věta; vyšla o ní právě kniha
č.5
ji Havel. Teď o ní vyšla
nejstarší Češkou, která přežila Holokaust“… +… její „syn „Století moudrosti“; klavíristka, ale zároveň
kniha“; Klára Kubíčková;
Raphael přežil. Jako jedno ze sto třiceti dětí z patnácti tisíc představovaná jako prototyp všestrannosti;
C8; 1
odvlečených.“
14x19; KULTURA; KP
8.1.
„Nejen Češi už chtějí ocenit „Českým gymnazistům se podařilo protlačit petici na
Uvedení na tit. sloupku vpravo sloupek na
2x č.6
Wintona“; Kateřina
A4; uvozující dál; 4x3; TITULNÍ; W, Š
Nobelovu cenu pro Nicholase Wintona až až do USA.
Frouzová; A1; 2
Podpisy připravují i studenti a filmaři z Los Angeles.“
„Studenti dostali petici o
Uvozeno z titulní strany.; životopis
„Winton v roce 1939 odvezl z Československa 669
Wintonovi až do USA“;
převážně židovských dětí do Velké Británie. Zachránil jim s aktuální iniciativou; (vč. nedávné foto
Kateřina Frouzová; A4; 3
Wintona 4x5); kat. H.; 19x7; Z DOMOVA;
tak život.“
W, Š
9.1. 0x
č.7
10.1. 0x
č.8
11.1.0x
č.9
12.1. 1x „Nemáme pravomoc
„Chybí nám hodnotový systém. Tím bylo v podstatě
Celostránkový rozhovor s předsedou Úst.
č.10 SO přezkoumat amnestii“;
křesťanství a to vše skončilo za první světové války a
soudu Rychetským; posloupnost: stížnosti
Luděk Navara; A12; 4
definitivně holokaustem. Věřte v Hospodina, když miliony Okamury – volba prezidenta – ústavní
lidí jdou do plynu.“
uspořádání ČR (citát) – amnestie; 29x34 (vč.
19x16 foto Rych.); SOBOTNÍ
I
ROZHOVOR; MA
14.1.2x
č.11
„Nickyho rodina začíná
„Snímek Nickyho rodina, v němž se režisér Matej Mináč
turné po Státech“; SPA; C10; vrací k osudu Nicholase Wintona, zachránce stovek
5
židovských dětí z Československa, zažil americkou
premiéru.“
dvouvětý sloupek v Kultuře o začátku
putování nového filmu „Nickyho rodina“ o
Wintonovi po USA; Krátce; 4x4;
KULTURA; KP, W
„Skvost, za který se autorovi „S nádherou češtinou nám nabídl román v němž se
recenze románu „Poste restante“ od
děkuje“; Alena Slezáková; autobiografické prvky snové vize z pražského dětství i
příbuzného bří Mannů, včetně části kolem
C10; 6
autorovy fantazie tam, kde nestačí dokumenty a rodinné Hol., další části kolem 1968; 90%; 14x14;
vyprávění, splétají s historickou událostí šíleného
KULTURA; KP
dvacátého století jež lidem vnucovalo emigrace, okupace a
transporty do táborů smrti“
15.1.
„100 názorů: Koho za
„Čeněk Růžička, Výbor pro odškod. Romského
Dotázaný jeden ze sta, a zjevně pro svou
„1“x č.12 prezidenta“; A4; 7
holocaustu“
funkci. Fce. v novinách uvedena takto, názor
mimo sledované téma; novinář sebravší
stovku odpovědí neuveden, dvojstránka;
odpověď mimo monitoring 4x5 (vč. jeho
foto 1x1); VOLBA PREZIDENTA; RT, J
16.1. 0x
č.13
17.1. 1x „Podpořit Wintona lze
„Petici za nominaci Nicolase Wintona na Nobelovu cenu Jednovětný text; Hol. přímo nezmiňován =
č.14
v pražském Klementinu“;
za mír mohou lidé podepisovat v sídle Národní knihovny automaticky se předpokládá nenutnost
ČTK; A5; 8
v pražském Klementinu každý den kromě neděle
zmiňovat souvislost, přesto bez uvozovek;
v prostorách u vstupu od 9.00 do 22.00.“
(uvedené téma: Nobelova cena); Krátce;
4x4; Z DOMOVA; Š
18.1. 0x
č.14
19.1.0x
č.15 SO
21.1.1x „Zbožňující student, lesník, „Ještě předtím Schwarzenbergův otec vystoupil ze
Mimořádná prezidentská příloha má 8 stran
č.17
hostinský. To byl kníže“;
sdružení Vlajka, což byl radikální spolek intelektuálů
o obou kandidátech; tento článek přes celou
Jana Blažková; B5; 9
namířených proti kapitalismu, marxismu a nacismu.
stranu, byť etapy 38-45 se dotýká jen 8
Scharzenberg z něj vystoupil poté, co se do jeho čela
odstavců; přímý odkaz na antisemitismus
začali dostávat pozdější kolaboranti. (nový odstavec)
doby jen v jednom; zřejmě z ohledu
Nejstarší z rodu Adolf pak zanechal na svůj vídeňský
pisatelky ke K.Sch. se zamlčuje
palác vyvěsit v době anschlusu Rakouska černé prapory. A protižidovství i prvorepublikové Vlajky
když nacisté přikázali uzavřít veřejné zahrady Židům, na v uvedeném odstavci předchozím; pravopis
branách zahrad Schwarzenberského paláce se objevily
dodržen dle MfD; počítáno pro tabulkové
tabulky ´Židé vítáni´, připomíná na svém blogu historik vývěsky; mimořádná příloha ´volba
rodu, publicista Jan Urban, který ji nastudoval.“
prezidenta´ - plně v návaznosti na aktuální
politiku + hned pořadový sešit B = počítáno;
29x32 (vč. foto 11x12 K.S. s manželkou);
VOLBA PREZIDENTA; HP
22.1. 0x
č.18
23.1. 1x „Umění prohrát k politice
„Vraťme se k výroku Karla Schwarzenberga na téma
Celostránkové interwiev s mediální známým
č.19
ptaří“; Barbora Tachecí;
Benešovy dekrety.“ „Ale to s tím souvisí. (nemyšlen ještě kardiochirurgem Janem Pirkem, členem
A11; 10
Hol – pozn.P.K.) On (myšleno M.Z.) to skutečně vidí tak, volebního týmu Fischera; v kampani
že kolektivní vina je něco strašně nespravedlivého. A to všudypřítomné plakáty o jeho unikátní
jsou Benešovy dekrety. V koncentráku mi zemřela
operaci srdce, Hol. snadno si domyslet; téma
z tatínkovy strany téměř celá rodina, jediný dědeček to
zapojil sám; židovství ověřeno; už po
přežil.“
vypadnutí J.F.; 29x32 (vč. foto 17x22
Pirka); PUBLICISTIKA; HP
24.1. „2x“ „Volební nesmysly“;
„Podpásových ataků je víc: tvrzení, že otec a strýc Karla Hol. jen nepatrná část textu; zde nikoliv
č.20
Antonín Viktora; Tomáš
Schwarzenberga (oba za války ve skutečnosti antifašisté) identické s typickým pojetí Holocaustu;
Syrovátka; A1; 11
za války kolaborovali s nacisty nebo že využívali jako
24x15; TITULNÍ; HP
pracovní sílu Romy, internalizované v pracovním táboře
Lety.“
„Zeman stavěl řadu útoků na„Hlavní manažer jeho týmu (myšleno M.Z.pozn.P.K)
Hol. jen nepatrná část textu;; jen nikoliv
lži, Schwarzenberg mluvil Vladimír Kruliš zase oprášil historiky dávno vyvrácenou dvojice autorů, ale pouze A.Viktora; lze to
z cesty“; Antonín Viktora; fámu o tom, že Schwarzenbergové využívali Romy
chápat jako pokračování předchozí stránky,
II
A2; 12
25.1. 1x „Němcová navrhla sira
č.21
Wintona na cenu za mír“;
ČTK; A5; 13
26.1. 0x
č.22 SO
28.1.0x
č.23
29.1. 1x „10 hvězd krále Davida“;
č.24
Petr Švec; A12; 14
v pracovním táboře lety.“
leč formálně nikoliv! – počítáno zvlášť;
v záhlaví tato strana nazvána „Volba
prezidenta“;27x14; VOLBA PREZIDENTA;
HP
„´Důvodem žádosti není pouze mé osobní přesvědčení, ale Jednoodstavcový text vlevo dole,
především vytrvalá iniciativa a neustále se zvyšující počet nominovala jej z pozice předsedkyně
žádostí studentů z celé České republiky´, uvedla
sněmovny; argumentačně podloženo peticí s
Němcová.“
8 500 podpisy; v celé textu opomenuto slova
„Nobelovu“; Krátce; 4x8; Z DOMOVA; W,
Š, HP
(Po nedělím Dni památky obětí holocaustu)
„V neděli uplynulo 68 let od osvobození koncentračního
tábora Osvětim, kde našly smrt i desetitisíce
Čechoslováků. Ve městech po nich zůstaly opuštěné
synagogy i školy, do nichž se po válce nikdo nevrátil. Pak
dlouho chátraly. Federace židovských obcí deset z nich
opravuje, aby připomínaly život tehdejších obyvatel.“
Citován podtitul; celostránkový text; 4
fotografie synagog zvně i zevnitř (polovina
plochy); s jednodenní prodlevou (!) po „Dni
památky obětí holocaustu“; ohledně
současných oprav budov jen cca polovina
textu; ztučnění písma v MfD; (kurzívou je
část v MfD ztučnělá); 29x43 (včetně čtveřice
foto stávajících ž. budov dohromady cca
13x30); PUBLICISTIKA; V
30.1. „1“x „Miloš Zeman se nezměnil, „Rozhodně nevyváženost není o tom, jak řekl Jean-Paul Komentář v protizemanovském duchu; (tzv.
č.25
novináři ano“; Karel
Sartre, že v médiích dostane pět minut Hitler a pět minut „havlistický“?); citace z konce textu;
Hvížďala; A11; 15
Židé. Tedy že novináři odhalí Zemanovu lež a on se k ní dosazování Holocaustu do nesmyslných
musí vyjádřit.“
témat; obecně srozumitelná spojitost; 19x18;
NÁZORY; J
31.1. 1x + „Merkelová: vzestup
„´Pronásledování, které nakonec vyústilo v druhou
Slovo „Holocaust“ v textu 3x; včetně
„1“x č. 26 nacismu umožnila mlčící
světovou válku a civilizační zločin jménem holokaust,
fotografií; výroční záležitost; 10 odstavců;
většina“; Luboš Palata; A7; bylo umožněno jen tím, že velká část jenom mlčela´,
24x16 (vč. foto Hitlera 12x9); ZE SVĚTA;
16
prohlásila kancléřka.“
HP
„Zemřela autorka děl o
„V Rakousku zemřela v 79 letech romská malířka,
Uvozovky coby romský; Krátce; 4x5 (vč.
romském holokaustu“; ČTK; hudebnice a spisovatelka Ceija Stojka, který svým dílem 1x1 C.S.); KULTURA; N, RT
B9; 17
připomínala romskou kulturu i holokaust. Sama přežila
internaci v koncentračních táborech Osvětim, BergenBelsen a Ravensbrück.“
26 čísel v POZNÁMKA K LEDNU
lednu
13: PŘEHLCENOST
STRÁNEK AMNESTIÍ +
PREZIDENTSKOU
VOLBOU
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Xxxx
1.2. 0x
č.27
2.2. 1x „Maďarsko vyneslo trest za
č.28 SO popírání holokaustu“; ČTK;
A6; 18
4.2. 0x
č.29
5.2.
„Sobotka čeká frontu na
1x + „1x“ Zemana“; Michaela
č.30
Svobodová; A3; 19
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„Maďarská justice včera poprvé v praxi uplatnila zákon
zakazující popírání holokaustu, který byl parlamentem
přijat v roce 2010. Dvaačtyřicetiletý muž, který v roce
2011 v Budapešti nesl transparent s nápisem ´Holokaust
nebyl´, byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu vězení
s podmínečným odkladem. Je navíc povinen navštívit
některý z památníku vyvražďování Židů a sepsat o tom
esej.“
přepsán celý text; Krátce; pod klíčovým
slovem to Annopress vyjede dvakrát; Krátce;
4x6; ZE SVĚTA; PU, R
„červenec 1996: ´Představte si Klause, jak prohlašuje:
Je to celostránkové neoznačené téma, kde
jsem pro samosprávu, pro ombudsmana, proti praní peněz, jsou sloupky s minulými Klausovýmo x
pro evropskou sociální chartu. To je, jako kdyby Hitler
Zemanovými vzájemnými útočícímy
III
říkal, že má rád všechny Židy´, prohlásil Zeman po
prohraných volbách v německém týdeníku Focus o
tehdejším předsedovi občanských demokratů Václavu
Klausovi.“
průpovídkami; (jedna tabulka název: „Fakta:
Co řekl Zeman o Klausovi?“); někdejší
využití citového vydírání pomocí Hol.;
obecně domyslitelné; 29x14 (vč. foto Klause
a Zemana 9x18); Z DOMOVA; J
„Český extremismus
Období takzvané třetí republiky sice chtělo ´rozhodně
Budoucí postupy s nádechem protiizraelské
neumírá“; Petr Placák; A9; ´zúčtovat s nacismem (mnohé v tom hnalo špatné
politiky především normalizačních let
20
svědomí, ale přitom přijalo některé jeho principy, včetně (částečně P.P. zřejmě mínil i vnitřní čistky v
kulturně-rasových termínů, jako bylo slovanství, do
50. letech) podsouvaně připodobňovány
kterého se – stejně jako za nacismu – nevešli Židé nebo k Hol.; 19x16; NÁZORY; RT, HP, MA
Romové“
6.2. „1x“ „Různé podoby
„I z minulosti známe přirovnávání Jásira Arafata
text působí v citované pasáži až
č.31
profesionality M.Z. Která je k Hitlerovi, zesměšňování slovenského piva či čerstvé
propalestinsky (nebo alespoň rozhodně ne
nejhorší?“; Karel Škrabal; sexistické výroky o znásilňování žen nejsou tou nejhorší proizraelsky); řazení AHxJA (+Židé)
A10; 21
Zemanovou neprofesionalitou.“
částečně navozuje téma; na někdejší pozici
„komentář vyjadřující stanovisko redakce“;
9x16; NÁZORY; MA
7.2. 1x „Trest z roku 2012: také za „Zajímavá je však doplňující část rozsudku: muž musí
Slovo Hol. 4x; Garde Jany Bendové ;
č.32
Osvětim“; Jana Bendová;
navštívit středisko holokaustu v Budapešti, koncentrační Fejeton na témata: od osvobozené matky za
A10; 22
tábor v Osvětimi a jeruzalémské památník Jad Vašem. A řezání dítěte vařečkou, přes amnestovaného
své dojmy musí shrnout v písemné eseji. Tak
vězně, který se šel vysmát do obličeje oběti,
mimořádnému rozsudku tleskám.“
přes trestu za transparent o Holocaustu
včetně povinnosti sepsat pachatelem esej, až
po dominantní téma Osvětim, katarze
Wintonem ;16x14; NÁZORY; PA, R
8.2. 0x
č.33
9.2. 0x č.
34 SO
11.2.
„Klausovi si s vyčítáním
„Byl odpovědný (Klausův tchán – P.K.) za soupis majetku Investigativita novinářů v souvislosti
2x
předků naběhli. Otec Livie perzekvovaných Židů, který si následně přisvojil stát. (…) s připomínkami vůči Schwarzenbergovi; až
+“1“ č.35 byl proti Židům“; RED; A2; Jakožto úředník ÚŠB se tak otec první dámy podílel na
aktivita tchána byrokratická, tak v textu
23
perzekuci Židů, z nichž byly desítky tisíc deportovány do automaticky dosazen „koncentrační tábor“;
koncentračních táborů.“
14x8cm; Z DOMOVA; HP
„Otočila zápas ve Fed cupu. „Nyní se o předcích diskutuje zase. Tchán prezidenta
strohá rubrika „Vítěz & poražený
Zasel vítr“; A2; 24
Klause totiž sloužil slovenským fašistům“
dne“;Odkazuje na text uvedený níže;bez
znalosti onoho, Hol. nikoliv úplně
automaticky domyslitelný, leč pravidelný
čtenář domyslí; (Vítěz a poražený dne); 4x9
(vč. ilustračních foto Kvitové a Klause ml.
1x1 a 1x1); Z DOMOVA; HP
„Na Klausovu školu
„Na zdi gymnázia se objevily také iniciály Š.M. Podle
Hysterie vandalů na určité podněty?;
nasprejovali hákový kríž“; televize tak sprejer zřejmě reagoval na zprávu Lidových dvouodstavcový článek na téže straně jako
ČTK; A2; 25
novin, že tchán současného prezidenta Štefan Miština se zbývající dva - ; 4x8; Z DOMOVA; HP
za druhé světové války podílel na perzekuci slovenských
Židů.“
12.2. 1x „Rotvajler, který kousal jen „Právě odstupující papež si nepolepšil ani vstřícností vůči Jen jedno z povícero témat článku; strana
č.36
slovy“; Pavel Novotný; A4; Richardu Williamsovi a jeho ultrakonzervativní skupině titulkem „rezignace papeže“; 29x18 (vč.
26
následovníků arcibiskupa Marcela Lefebvrea, kteří
dvou foto Benedikta za mlada 4x8 a nyní
zásadně odmítají výsledky Druhého vatikánského koncilu. 8x10); REZIGNACE PAPEŽE; NA, R
Sám Williamson zašel tak daleko, že popíral existenci
nacistických plynových komor a počet židovských obětí
druhé světové války odhadoval na ´200 až 300 tisíc´.“
13.2.
„Co bude řešit nový papež?“; „Složitý je i vztah katolické církve k židům. Za benedikta Jen jedno z povícero témat v článku; 25x19
1x+ „1x“ Alice Dražanová
XVI. Byl například zahájen proces svatořečení papeže Pia (vč. foto 19x10 plastikové sošky papeže); ZE
č.37
(s přispěním tiskových
XII. – a to i přes fakt, že tento svatý otec byl kritizován, že SVĚTA; NA
agentur); A7; 27
za druhé světové války neudělal dost, aby zabránil
holokaustu.“
„Smutné dějiny“; Vladimír „Chcete-li dle podobného receptu uvažovat třeba o Židech, Před citací připomínána Vlajka a
Kučera; A10; 28
vezměte za východisko Protokoly siónských mudrců.
Schawzenrbergův otec (neodlišeno, že pouze
Přihoďte internetová ´jistá fakta´ o židovském spiknutí
v prvorepublikové); zdroj informace od 50.
proti chudákům gójům. A vzpomínku 50 let mrtvé
let staré nevlastní sousedovy tety – časové
sousedovy nevlastní tety na zlého židovského cyklistu.“ pásmu vzpomínek naznačuje Hol. = čtenáři
IV
téma dojde ; 19x25; NÁZORY; HP, MA
14.2. 0x
č.38
15.2. 1x „Velmi živá ´mrtvola´za
č.39
stovky milionů“; Alena
Hanáková; A11; 29
„Máme sebrat ještě více peněz Národní knihovně? Či
Památníku Terezín?“
Emotivní sebeobhajoba investic resortu, proč
nelze přispívat více na „živé umění“, jehož
představitelé o den dřív demonstrovali (od
stávající min.kult); 19x12; NÁZORY; J
16.2. 0x
č.40 So
18.2. 3x „Kniha o Hitlerovi, který
Německý novinář Timur Vernes napsal satirickou knihu o na titulní straně upoutávka dále; 7x4cm
č.41
usnul“ Klára Kubíčková; A1; Adolfu Hitlerovi, který se probudil v 21. století. Část
v levém sloupku (včetně fotografie AH
30
Němců tvrdí, že jde o zlehčování zločinů.“
4x3cm); TITULNÍ; KP
----------------------------------------------------------„Právě s Hitlerem bývá Tamerlán srovnáván, počet obětí Kalendář Anny Slezákové; O turkistickém
„Stavěl pyramidy z lidských jeho tažení se odhaduje na sedmnáct miliónů.“
dobyvateli ze 14/15.st.; a jeho likvidační
hlav“; Alena Slezáková;
politice vůči nepříteli; dvakrát vybízeno ke
A12; 31
srovnávání s AH; Hol. či Židé doslova
nezmíněni, leč u předpřipravenému čtenáři
dojde z důvodů vysoce pravděpodobné
spojitosti s textem v Kultuře počítáno bez
uvozovek ; Názory; 17x14; NÁZORY; MA
------------------------„Hitler nezemřel, jen usnul,
teď je zpět. A zase rozděluje
Němce“; Klára Kubíčková;
C10; 32
-----------------------------------------------------
---------------------------
„Knihu však v Německu všichni nepřijali nadšeně, řada recenze na knihu (bez procent); ve vnitřním
znechucených čtenářů a recenzentů Vermese /spisovatel – textu jen nepřímý odkaz na Hol.;
v souvislosti se Slezákovou na prostředních
pozn. P.K./ obviňují ze zlehčování krutostí, kterých se
Hitler dopouštěl, a ze snach na těchto zvěrstvech vydělat.“ stránkách Názorů není pochyb jen o pouhém
nezmínění termínu – domyslí si to
„předpřipravená“ většina; navozující článek
+ vlastní text; Navozující článek 24x15
(včetně portrétu AH 4x7); KULTURA; KP,
MA
19.2. 0x
č.42
20.2. 1x „Neověřených pravd jsou
Ot.: „…Jak to jde dohromady s jeho předchozím angažmá, celostránkový rozhovor B. Tachecí
č.43
miliardy“; Barbora Tachecí; kdy se účastnil sepisování židovského majetku k arizaci?“ s Klausem ml.; Ohledně zjištění, že jeho děd
A12; 33
za války ve službách Slovenského štátu –
„vysoký úředník tajné politické policie“; po
jím nadhozeného tématu příbuzenstva
K.Schw. před volbami – téma Židů v delším
interview působící coby vyvrcholení
spornosti minulosti předka; 29x24 (vč. foto
Klause ml. 17x12); PUBLICISTIKA; HP
21.2. 0x
č.44
22.2. 3x „Maďaři budou moci legálně „´Kdokoli se bude moci procházet a okázale nosit
Nepřímé poukázání na Hol.; nedávno
č.45
nosit hákový kříž“; APL,
svastiku, rudou hvězdu či znak SS´ řekl předseda
rozpuštění Maďarské gardy – ve fotce
CEN;
poslaneckého klubu Fidesz Antal Rogan, který se obává, akcentující vizuální podobnost uniforem
A6; 34
že zrušení zákona se může dotknout maďarských Židů či s SA; text = nepřímý, leč automatizující
lidí, pronásledovaných komunistickým režimem.“
odkaz na Hol.; uvedený citát s přihlédnutím
k historii maďarského bolševismu a počtu
židovských bolševiků, tragikomický; 24x10
(foto 9x8 - výše); ZE ZAHRANIČÍ; PU
„Velcí vůdcové neumějí
Trvalo mi, než jsem názor přehodnotila (na stud k české Od tématu kritika Versailleské smlouvy, přes
odsun sud. Němců, kde zjevně i nepřímá
odejít“; Marta Davouze;
příslušnosti – pozn. P.K.).: byla to přeci jen hrstka
narážka na Hol.; 19x16; NÁZORY; MA
A11; 35
zbabělců (myšleno extempore při odsunu – pozn.P.K),
slušní lidé ani neudávali za války Židy, ani pak nevraždili
Němce.“
Ryze téma Hol.; budoucí premiéra
V
„Divadelní vlak Lustig se
stěhuje na velké plátno“;
KUL; B8; 36
… „svými vzpomínkami dokument doprovází také Juraj
Herz, který jen náhodou unikl smrti v plynové komoře.“
23.2. 0x
č.46 SO
25.2. 0x
č.47
26.2. 0x
č.48
27.2. 0x
č.49
28.2. 0x
č.50
24 čísel v
únoru
XXXX XXXXXXXXXXXXX
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
1.3. „1“ „Dva soudy, které nebudou“; „Výsledkem budou rozsudky, soudem cejchované. Jako
č.51
Karel Steigerwald; A10; 37 v Norimberku. D8te si je sice za klobouk, ale můžete je
zveřejnit. Žaloba, obhajoba, rozsudek – norimberský
proces byl nesmírně důležitý především pro budoucnost.“
2.3. 0x
č.52 SO
4.3. 0x
č.53
5.3. 0x
č.54
6.3. „1x“ „Dnes: česko-slovenské
č.55
loučení v Tugendhatu,
závěrečné dějství“; Karel
Škarbal; A12; 38
7.3. 0x
č.56
8.3. 0x
č.57
9.3. 0x
č.58 SO
11.3. 0x
č.59
12.3. 0x
č.60
13.3. 0x
č.61
14.3. 0x
č.62
15.3. 0x
č.63
16.3. 0x
č.64 SO
18.3. 0x
č.65
19.3. 0x
č.66
20.3. 2x „Papež“; Martin Komárek;
č.67
A12; 39
„Hitler postavil Němce na
nohy“; Barbora Tachecí;
„Tugendhatovi, Židé, museli utéct před nacisty po osmi
letech.“ (po dostavění – pozn. P.K.)
dokumentu o již proběhlém projektu „Vlak
Lustig“; nový filmový dokument má mít
název „Vlak do neznáma“; celý článek celý
článek nárys dokumentu; Citována
předposlední věta; nejsou procenta recenze;
4x19 (včetně foto jeho sestry 4x4);
KULTURA; KP
XXXXXXXXXXX
Haiku Karla Steigerwalda; Utopický návrh
autor na symbolický soud s KSČ a široce
připomíná Norimberk; Hol. výslovně
nezmíněn, i když domyslitelný; v kontextu
se senátní žalobou na Klause; 22x15;
NÁZORY; HP, NK
Zmínka velmi na okraj ohledně politických
událostí v oné vile; (aktuální výměna
vyznamenání mezi prezidenty); první
komentář na dvoustraně; 8x22; NÁZORY; J
„Druzí hovoří o jejích zločinech, vyvražďování indiánů, Hol. a pasivita Církve je zmíněn jen jako
inkvizici a nedostatečném protestu proti genocidě Židů.“ jeden z důvodů v obsáhlém textu kolem
volby papeže; 19x27; NÁZORY; NA
„To Hitler byl taky docela fajn chlapík, protože
Celostránkový rozhovor Tachecí se Z.
v Německu minimalizoval nezaměstnanost.“ „Ano, to
Troškou; i na Parlamentních listech ihned
VI
A14; 40
máte pravdu. Postavil Německo na nohy. Ale nesmíte to
brát globálně. Máme tady třeba osm věcí, z nichž čtyři
jsou zavrženíhodné, ale určité věci pro ten svůj národ
v tom dobrém udělal – dal jim najíst, postavil je na
nohy…“
21.3. 0x
č.68
22.3. 0x
č.69
23.3. 1x „Obamův úspěch: Izrael se „Jad Vašem Obama s izraelskými představiteli
č.70 SO omluvil Turkům za flotilu“; v jeruzalémském památníku holocaustu“ – popisek pod
Adéla Dražanová; A7; 41
foto
25.3. 0x
č.71
26.3. 0x
č.72
27.3. „1x“ „Svátek v neděli? Dejme
č.73
volno v pondělí“; Antonín
Viktora; A2; 42
„Například poslankyni Heleně Langšádlové navrhl
(poslanec Ladislav Šimela z ČSSD – pozn. P.K.), že když
jeho návrh podpoří, bude on na oplátku hlasovat pro její
nápad zařadit na seznam významných dnů Den památky
obětí romského holocaustu.“
reagující roz. s F. Renčem, připouštějícím,
že Trošku k tomu Tachecí částečně navedla;
Hol. tak zřejmě domyslitelný, že počítáno
bez uvozovek!; 29x43 (vč. čtveřice
Třískových portrétů 18x24);
PUBLICISTIKA; J
foto zcela odvislé od nadpisu i textu (i když
v památníku Obama byl; v samotném textu
neuvedeno); na fotografii zabírá jeho figura
jen 5 cm výšky– dominantní pozadí vnitřku
budovy; izraelská omluva ohledně zásahu
Izraele vůči mezinárodnímu konvoji
z humanitární pomocí Palestincům (vedeném
tureckou lodí) z května 2010, kdy Izraelem 8
zabitých humanitárních pracovníků (někteří
zastřeleni zezadu) ; 19x21 (včetně rozebírané
foto 14x10 – tam nejvyšší Obama má 5
cm)); Z SVĚTA; HP
pokračující na článek z prvé strany (ten ale
nelze brát do monitoringu); Langšádlová (z
TOP 09); téma sledovatelné toliko v jedné
části, tudíž tentokráte počítáno dohromady;
13x10; Z DOMOVA; RT, HP
28.3. 0x
č.74
29.3. 0x
č.75
30.3. 1x „Na Velikonoce 1943 se
„18.dubna 1943 se ve varšavském ghettu, odkud ve dne úvaha od Hol. →povstání ve varšav.ghettu
č.76 SO Židé rozhodli, že už nebudou v noci jezdily dobytčí vagóny s lidmi, kteří se za pár hodin (ale mimo výročí)→Kohoutova podpora Iz.
ovce“; Pavel Kohout; A11; stávali potravou pro plynové komory a pak otopem pro
Za války 1967→K. zastání se G.
43
spalovací pece, zabila ´podomácku´vyrobená bomba
Grasse→kritika za přihlášení se k
osmdesát německých vojáků. Byl to signál k povstání,
Rabinovi→nechť se Blízký východ inspiruje
v němž se několik set židovských chlapců a dívek
poválečnou Evropou;; téma Hol. krajně
ozbrojených jen pistolemi, granáty a dvěma kulomety
pateticky zabírá 4 odst.; „221. Trilobit Pavla
postavilo stále ještě gigantické síle wehrmachtu a SS.“
Kouhouta“; 8x12; NÁZORY; HP, MA
26 čísel v
březnu
Xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
2.4. 1x „Jaká je minulost“; Karel
„Jakoby by esesák řekl: Vyhladit Židy byl pokrok pro
srovnání pro populaci nacismus x
č.77
Steigerwald; A8; 44
maloměsto.“
komunismus (nelze nést duchem: kom. byl
náš, kdežto nacismus nebyl zdejší); zmíněn i
„Památník Terezín“ zapojivší se do
vyučovacího procesu; Hol. v textu použit
dvakrát (Pam.Ter. převážně v židovském
smyslu); v článku ale Hol. není nosným
tématem; 18x24; NÁZORY; MA, NK, Š
3.4. 0x
č.78
4.4. 3x „Mění se kalendář, svůj den „27. leden: památky obětí holocaustu“
V článku uveden celiství soupis i s nově
č.79
dostanou Palach i
přidanými dny, tudíž je ve sloupku uveden i
Komenský“; SKR; A2; 45
dosavadní „27. leden: památky obětí
holocaustu“ (přesný přepis); 9x33 (vč. foto
Palacha); Z DOMOVA; J
„Přišel jsem vysvětlovat, ne ot.: „V roce 2002 Zeman srovnával palestinského lídra
Historické souvislosti; dokonce dvojnásobně
VII
soudit“; Pavel Novotný;
A11; 46
Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. Ačkoliv to popřel,
(byť náznakově) zmíněný Hol.; dojem na
nejen izraelští novináři pochopili význam jeho slov takto.“ čtenáře: fenomén Hol. tzv. visí kdesi ve
Odp. „Neměl jsem šanci setkat se s prezidentem, jinde
vzduchu – (byť alogično); z někdejších
jsem o tom nemluvil. Budu velmi rád, pokud třeba na
Zemanových slov zcela patrně, byť Malikí
návštěvě u nás dojde český prezident k závěru, že jeho
přidává souvislost účelovou; není to však
srovnání nebylo správné (…)“ Ot.: Pozvete ho do
stěžejní část rozhovoru; rozhovor Pavla
Palestiny?: Odp.:“ Pozvání samozřejmě musí přijít od
Novotného s palestinským ministrem zahr.
mého prezidenta. Ale jeho návštěva je jistě možná. Proč věcí Rijádem Malikí; 29x32 (vč. foto
ne? Ať přijede a rozhlédne se. Snad zjistí, že Palestinci
velvyslance 19x12); ZE SVĚTA; HP
nemohou být vyhnáni ze své země jako jiní, jinde a před
mnoha lety. (Zde Malikí naráží na jiný Zemanův výrok,
podle kterého má Izrael za jistých okolností právo naložit
s Palestinci podobně jako Československo se sudetskými
Němci.I tento nejednoznačný výrok Zeman popřel. Byl
pak podle všeho nejasně pochopen i v Palestině – pozn.
Red.)“
„Trojan v nouzi, Töpfer na „Vypráví o holčičce odložené do nalezince, kterou si
Töpfer je spoluscénáristou i hercem; o
řadě“; Mirka Spáčilová; B9; počátkem 30. let vezme za vlastní židovský pár, advokát a dvoudílném filmu Jiřího Svobody; převážná
47
jeho manželka. Rodina si projde veškerá potupná omezení, část o holocaustovém filmu; 24x26 (včetně
(…). Přestože se dívka nakonec dozví pravdu o svém
dvou portrétů /Töpfer+Trojan/ dohromady
původu, vědomě se rozhodne přijmout osud národa svých 24x14); KULTURA; KP
adoptivních rodičů, který se tak stane také jejím národem.“
5.4. 0x
č.80
6.4. „1“ „O zlatotepci z Miroslavi,
č.81 SO který nedá vadnout růžím“,
jen 5 č. v Pavel Kohout; A11; 48
týdnu
8.4. 0x
č.82
9.4. 1x
č.83
„Země ztichla pro oběti
hokaustu“; ČTK; A7; 49
„Když se Pavel narodil, bděly to nad duchovnem kostely myšlení nad člověkem v toku času; citace až
obou velikých křesťanských církví a také synagoga. Teď z konce textu; Hol. jako odbočka z obsahu
mu přišel blahopřát katolický pan farář a evangelický bratr textu – ale lze z kontextu celého článku
vikář; rabín už ne…“
domyslet; 224. Trilobit Pavla Kohouta;
názory; 29x13; NÁZORY; MA
„V den vzpomínky na oběti holokaustu se včera v deset Článek jen 4 věty; o dvouminutovém
hodin místního času na dvě minuty vše Izraeli zastavilo.“ zastavení času při tamním „Dni vzpomínky
na oběti holokaustu +o současném „Pochodu
živých“ v Osvětimi; ryze informativní text
bez emotivních složek; Krátce; 4x7; ZE
SVĚTA; V
10.4. 0x
č.84
11.4.„1“ „Když vrazi křičí: Německo „´Musíme už konečně s těma cizincema něco udělat´říká
č.85
Němcům“; Lucie Suchá; A7; ve hře Beate Zschäpe. Sedí zrovna s Mundlosem a
50
Böhnkurdtem v jejich bytě poté, co dohráli hru Pogromly,
nacistickou obdobu Monopolů, zde však jednotlivá
políčka nepředstavují hotely a ulice, ale koncentrační
tábory. ´Pojďme jich pár odkráglovat´říká Uwe. ´To jsou
moji chlapci, chválí nápad dívka.“
před počátkem soudu s NSU (v článku
zkratka přeložena jako „Nacionalistické
podzemí“); souvislosti na Hol. nutno
domýšlet, navíc útoky skupiny ne proti Ž. –
do monit. vřazeno duchem textu a
likvidačním podtónem ke KT; 20x23 (včetně
foto herců ve vizáži skinheads 24x12); ZE
SVĚTA; PU, KP
12.4. 2x „Óperety z Terezína mě
„´Byl to frankfurtský advokát (Max Kowalsky – pozn.
uvozovky v nadpisu coby jeho citát;
č.86
dostaly´“ ; Věra Drápalová; P.K.), který se svými písněmi slavil velké úspěchy za časů v projektu hudba od skladatelů
B8; 51
německé Výmarské republiky. Později byl z rasových
z terezínského ghetta; forma článku
důvodů pronásledován, naštěstí se mu podařilo odjet do připomíná formu programu dvojdne, včetně
Londýna. V koncentračních táborech však ztratil sedmnáct emotivních podrobností; 14x10 (včetně fota
členů rodiny, jeho matka zahynula v Terezíně, připomíná 4x4 sólisty projektu „terezínské hvězdy“
Holzmair.“
Wolfganga Holzmaira); KULTURA; KP
„Studentka našla dopisy,
„Překladatelka, novinářka a spisovatelka Jesenská
o soudobém nálezu dopisů Jesenské ; 10x11
které psala Jesenská
prakticky objevila Franze Kafku, už v roce 1919 přeložila (vč. foto Jesenské 1x1); KULTURA; HN
z koncentráku“; KLR; B9; jeho povídku Topič. V koncentračním táboře skončila za
52
napomáhání řadě židovských rodin.“
13.4. 0x
č.87 SO
15.4. 1x „Sudetoněmecký spolek už Ot.: „Nevadí vám, že sudetoněmecké sdružení má
Rozhovor s dokumentaristou Davidem
č.88
nemá v čele extrémisty. Jeho kontroverzní pověst?“ Od.: „Jenže za posledních deset let Vondráčkem, který je již nyní ochoten
cenu přijmu“; SPA; C7; 53 se výrazně proměnilo. Třeba loni dostal takové ocenění převzít Cenu Franze Werfela za natočený
VIII
židovský spisovatel Max Manheimer, český občan
dokument; 4x20 (vč. foto Vondráčka 1x1);
Nového Jičína, který ztratil celou rodinu v Osvětimi a
KULTURA; MA
nedávno provázel Petra Nečase v Dachau. Přijal poctu
s tím, že ještě před dvaceti lety by ji odmítl. A stejně tak to
vidím já.“
16.4. 1x „Dvacet vražd za sedm let. A „Proto bylo tak moc důležité, aby soud proběhl
Celostránkové; o soudu
č.89
nespočet ostudných chyb“; transparentně. Aby Německo, které se už sedmdesát let
s Nacionálněsocialistickým podzemím; i
Lucie Suchá; A10; 54
omlouvá za své zločiny z druhé světové války, nespadlo když mrtví z aktivit skupiny nebyli Židé; tak
do kolonky ´útočiště neonacistů´.“
jasně prvotní motivací skupiny
antisemitismus + obrat v článku navozuje
především Hol., coby nejšastěji zmiňovaný
zločin Německa z II.sv.v = počítáno bez
uvozovek (i když v článku je citovaná věta
jen okrajová); obrázky 29x15 (antinacistická
demo.) a 21x12 (oběti skupiny); 29x43;
PUBLICISTIKA; PU
17.4. 0x
č.90
18.4. 1x „Nechtěný Ježíš má azyl ve „Ježíš je ukřižovaný na hákovém kříži popsaném jmény Tj. čerstvě odvolaný ředitel Ústavu pro
č.91
Sněmovně“; JP; A3; 55
nacistických koncentračních táborů. Úkazuje hrůzu
studium totalitních režimů Daniel Herman;
nacismu zvláštním způsobem (…)´ poznamenal Herman.“ 14x10 (vč. 9x10 obrázek Ježíše s Davidovou
hvězdou); Z DOMOVA; HP
19.4. 0x
č.92
20.4. 1x + „Zůstali jsme sami. Polský „Připomněl (polský prezident – pozn. P.K.), že první
první v zahraniční sekci (ten den i dvě strany
„1“x č.93 odboj nám nepomohl“;
informaci o vyhlazovacích táborech a holokaustu přinesl o bostonském atentátu; výroční k povstání ve
SO
Luboš Palata; A7; 56
na Západ polský odboj.“
varšavském ghettu; 19x29 (vč. foto 19x11 od
AP – zadržení Židé v 1943); ZE SVĚTA; V
„Zázrak a strach“; Michal
Musil; A10; 57
22.4. 2x + „Výrok dne“; A2; 58
„2“x č.94
„Severokorejští uprchlíci vyprávějí, a OSN ty zprávy
víceméně potvrzuje, o hladomoru, kdy lidé jedli trávu. O
koncentračních táborech, srovnatelných s nacistickými,
kde jsou popravy kulkou, provazem, či dokonce
ukamenování časté – vše pro výstrahu a za účasti dosud
žijících ´zrádců´, tedy obyvatel tábora včetně dětí.“
„Není velký rozdíl, jestli sedím ve vitríně, nebo ne. Když
lidé zjistí, že jsem Žid, začne se kolem toho točit
konverzace.“
„Podívej, támhle ve vitríně
posedává živý Žid“; Lucie
Suchá; A7; 59
„Když lidé zjistí, že jsem Žid, hned se kolem toho začne
točit téma konverzace. Někteří znervózní, nevědí, co si
můžou dovolit říct. Jakoby skutečnost, že jsem Žid,
automaticky znamenala, že umím vysvětlit pohnutky
izraelské vlády nebo popsat historii holocaustu.“
„Zapomnění“; Luděk
Navara; A8; 60
„Ano, nelze pochopit komunismus bez koncentráků a
poprav, stejně jako nelze pochopit nacismus bez
koncentráků a poprav.“
„Nehledejme v lidech
dokonalost“; Alena
Slezáková; A8; 61
pouze příměr bez bližšího specifikování KT
pro Židy – uvozovky; 18x23; NÁZORY;
MA, NK
Název rubriky; vlastně odkazování na další
článek uvedený v monitoringu zvlášť;
odkazuje na A7; počítáno proto
v uvozovkách – byť je zřejmé vyústění; 4x6;
Z DOMOVA; MA, KP
Druhá strana zahraniční; článek o výstavě
Židovského muzea v Berlíně; výstava
neměla být o Hol. (???); nicméně je zřejmé,
že výstava Hol. logicky končí; citát
„exponátu“ jménem Denkel Peretz; plakáty
zvoucí na výstavu s nápisem „Za všechno
můžou Židi“; 19x18 (vč. foto Žida 4x6, který
je momentálním exponátem; od
Profimedia.cz); ZE SVĚTA; MA, KP
První článek uvedený v monitoringu o
situaci kolem ÚSTR; jen obecně
„koncentráky“ – není akcentováno, zda
včetně židovského tématu -uvozovky;
komentáře; 19x25; NÁZORY; MA, NK
„V souvislosti s ´rabíny a velkostatkáři´poznamenejme, že životopis Marcela Eliade, rumunský fašista
při pogromu v Jasech 1941, který však garda na svědomí proslulý religionistickou literaturou a
nemá, zabili policisté a vojáci na 13 tisíc Židů.“
romány; člen meziválečné Legie archanděla
Gabriela (přejmenované na Železnou gardu);
pointa textu – i pozdější moudří lidé za
IX
mlada chyby; leč kupodivu její článek jej
hodnotí jako pozitivní osobu!!!; Kalendář
Aleny Slezákové; komentáře; 15x13;
NÁZORY; J
23.4. 2x + „Ministr Gowin: Němečtí
„Obvinění jak z časů nacistických koncentračních táborů, Citován podtitulek článku; zbytek článku
„1“ č.95 vědci zabíjí polské bytosti“; tak vyznívají slova polského ministra spravedlnosti
není o tématu v podnadpisu, nýbrž o
Jaroslawa Gowina o tom, že Němci kupují v Polskou
současných výzkumech; důvod uvádění byť
embrya a dělají na nich pokusy.“
v uvozovkách – vyhlazovací tábory hlavně
na území dnešního Polska, byť jiný odkaz na
Židy chybí; 20x21 (vč. foto J.G. 4x8); ZE
SVĚTA; HP
„Po Židech chtěli nájem za „´Po návratu dostali Židé dopisy od amsterdamské rady, o nálezu bádání mladé studentky, citát
dobu, kdy trpěli
která je žádala, aby vyrovnali zpětně nájem,(…)“
v monitoringu citátem od oné (Charlotte van
v koncentrácích“; ČTK; A7;
den Bergová) ; podáno coby stylem
63
šokového objevu, byť na nevýrazném místě
novin (druhá zahraniční v dole); 9x8; ZE
SVĚTA; HN
„Mnozí
Poláci
tehdy
snad
kalkulovali,
že
když
se
nacisté
„Povstání v ghettu, tvář
zabývají Židy, jim dají pokoj. Ve skutečnosti šlo o
navazuje na včerejší text „Podívej, támhle ve
jednoho Žida a dva čeští
pořadí.“
vitríně posedává živý Žid“; pisatel v textu
letci“; Luděk Navara; A9; 64
uvádí konkrétní příklad pomáhání Židům,
avšak působí to tak, že pomáhající byli spíše
výjimkou; 4x18; NÁZORY; MA
24.4. 0x
č.96
25.4. 0x
č.97
26.4. 1x „Klečím na kolenou a
„Pokud se tak stane, mohla by být forografie srbského
o omluvě srbského prezidenta Bosňákům za
č.98
prosím, abyste nám
prezidenta, jak klečí na kolenou před hroby srebrenických Srebrenici; až v závěru citované přirovnání
odpustili“; Luboš Palata; A7; mužů, podobným slovem, jako bylo gesto německého
Palaty, pokud Nikolič skutečně pojede do
65
kancléře Willyho Brandta. Ten v roce 1970 poklekl před Srebrenice, jak nyní slibuje; přirovnání
pomníkem povstání ve varšavském ghettu. Brandtovo
zvláštní vzhledem k polskému vztahu
gesto pomohlo urovnat polsko-německé vztahy.“
k židovskému náboženství; 16x26 (vč. foto
Tomislava Nikoliče 3x7 od Reuters); ZE
SVĚTA; HP, MA
27.4. 0x
č.99 SO
29.4. 1x „Osvobození Dachau“;
„Téměř dvě třeny tvořili političtí vězni, téměř třetina byli Kalendář Aleny Slezákové; vlevo dole,
č.100
Alena Slezáková; A8; 66
Židé.“ „Z českých zemí Němci do Dachau odvlekli 3 600 k výročí osvobození Dachau; převážně o
lidí, včetně budoucích kardinálů Štěpána Trochty a Josefa politických vězních, ale židovská tématika
Berana, továrníka Jindřicha Waldese (…)“
též zmíněna – jak obecně, tak jménem (J.W.)
názory; 16x14; NÁZORY; V
30.4. 0x
č.101
25 čísel v
dubnu
Xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
2.5. 1x „Ódpustit Němcům? To by „A myslím, že maminka by mi nedovolila, abych odpustil. Navazuje na text MfD z 22.4.; rozhovor
č.102
mamka nedovolila´“; Lucie Ale přes to všechno, co jsme zažili, dokáži mít s Němci s jiným „exponátem“ ve výloze než se
Suchá; A7; 67
dobré vztahy. Pravda také je, že když jse měl trávit čas
zmiňovaným 22.4. – Alexander Fried, nar.
s velkou skupinou Němců v době mého léčení v lázních 1925, zpola vzpomínky na Hol., Fried
v Sasku, nectil jsem se tam dobře.“
v textu působící coby důstojný a vzdělaný
moudrý geront, bez principální zášti
k Němcům, ale doslovný citát na otázku
v názvu článku zní: (vedle); klasický text o
Hol.; 19x28 (vč. životopisný box Frieda 4x8
+ jeho obč. foto 1x1); ZE SVĚTA; J, KP
3.5. „1“x „Ten, který vrátil medaily“; „Ví hodně o holokaustu i prvorepublikových četnících.
o strážníkovi, který na protest vůči amnestii
č.103
Ivana Karásková; A4; 68
S těmi má svým pojetím služby hodně společného.“
vrátil prez. medaili; článek působící coby
info o oživlém Mirku Dušínovi – jediná
„spornost“ jakési jeho starogermánské
tetování coby potenciální sympatie k
ultrapravici, což text střelhbitě vyvrací, plus
následuje citát ; reportáž; 29x43 (vč. foto
X
strážníka 18x14) –odečíst zcela jiný „vřízlý“
text 9x21!; Z DOMOVA; J
4.5. 0x
č.104 SO
jen 5.čísel
v týdnu
6.5. 0x
č.105
7.5. 5x
č.106
Celá zahraniční dvoustrana o předstartu
procesu s Beate Zschäpe (bez židovské
tématiky), jen dole malý článek o útoku
Izraele na S., - kuriózně působící složení
dvoustrany
„NETRADIČNÍ KOMIKS „Komiks líčí válečný příběh Anny Frankové podle jejího o aktuálním komiksovém vydání Deníku;
Láska a bolest Anny
deníku“
klasická upoutávka na s. A12, byť velikost
Frankové“; Foto: Paseka;
textu maximální, dolní polovina; toliko
A1; 69
barevná kreslená – dojímavá s líbáním ilustrace 14x15 vč. ilustrace 14x14 (+ celý
text k foto uvedený zde); TITULNÍ; KP
„Hněv a smutek v procesu „´To narušilo naši důvěru v německý právní stát,´
Sice o procesu v Beate Zschäpe, nicméně
roku“; Miriam Zsilleová (v (předseda Řecké obce v Mnichově – pozn. P.K.), když
Hol. uvedenými hned dvěma citáty dosazen,
kooperaci SME.sk); A7; 70 pokládá za zástupce turecké a židovské komunity černý proto počítáno bez uvozovek; kromě
věnec před soudní budovu.“ + „V prvním případě soudil v článku jmenovaných slovenských vesnic
(soud v téže budově – pozn. P.K.) Slováka Ladislava
Nižňanskému přičítána aktivita při
Nižňanského, který měl být jako velitel nacistické
nařizování židovských poprav v Kšinná
jednotky Edelweiss zodpovědný za masakry ve vesnici
(nikoliv v článku – pro mírně znalejší
Ostrý Grún a Kľak.“
čtenáře-téma v tisku v nedávných letech);
20x22 včetně foto Beate Z. 14x18 (ag.
Reuters); ZE SVĚTA; PU
„Německá policie zadržela „Německá policie včera ve Stuttgartu zadržela
´dozorce´ z Osvětimi“; ČTK; třiadevadesátiletého muže, který byl údajně za druhé
A8; 71
světové války dozorcem v nacistickém vyhlazovacím
táboře v Osvětimi.“
„V ráji, kde plánovali peklo
na zemi“; Jana Bendová;
„A tady (myšleno Wannsee – pozn. – P.K.), uprostřed té
A14; 72
rajské krásy, se v roce 1942 rodil plán koordinace
největšího vražedného masakru v dějinách lidstva –
vyhlazení evropských Židů.“
„V poslední části knihy se stává hlavním hrdinou právě
„Nejčtenější deník
Annin otec, který zvažuje vydání, pracuje s několika
v bublinách“, Klára
textovými verzemi, jenž po sobě jeho dcera zanechala.“
Kubíčková, A12; 73
9.5. 0x
č.107
10.5. 0x
č.108
11.5. 0x
č.109 SO
jen 5 čísel
v týdnu
13.5. 1x „Zničit, spálit. Jen vznikly, „Zavádí nový pojem bibliokaust, tedy spojení výrazů
č.110
už vadily“; Klára Kubíčková; biblio a kaustos, slovo vytvořené podobně jako
C10; 74
holokaust.“ + „Druhá světová válka patří k nejhorším
obdobím ´mazání paměti´“
onen se však tvrdí, že tam byl kuchařem;
čtvrté místo na seznamu Střediska Simona
Wiesenthala; 5x8; ZE SVĚTA, PU, HN
Črta souvislost aktuálnosti s Beate Z. se
musí domýšlet (konkuruje předvečer 8.5.),
nicméně zřejmě souvislost spíše ano; názory
a komentáře; 8x13; NÁZORY; V
článek, nová forma vydání i kniha částečně
proti revisionismu – dle citátu; foto od nakl.
Paseka, kultura; bez procent; 23x18 (vč.
14x15 ofocených částí komiksu – konkrétně
milostné, nikoliv intimně-tělesné, pasáže);
KULTURA; KP
; představení publikace o fenoménu
likvidace knih v celých dějinách; zavádí
termín „bibliokaust“; v seznamu
nežádoucích jsou zmiňována jména
židovských emigrantů-pisatelů- aktivistů
v kontextu na éru nacismu (Max Brod);
29x12; KULTURA; KP
14.5. „1“x „Pro oběti nacismu“;
Kardinál Dominik Duka a téměř stovka dalších si na místě Je to toliko popisek pod fotkou; 14x22 (vč.
č.111
Slavomír Kubeš; A4; 75
bývalého sběrného tábora pro Romy v Letech u Písku
foto z místa 14x19); Z DOMOVA; V, NA,
připomínali oběti nacismu.“
RT
15.5. „1“x „Operace Maturita: nahrávky „Ńelze připustit stížnost, že školák neví, jak neblaze
O maturitě z češtiny, kde se ona znalost
č.112
a přísahy“; Kateřina
vstoupily do dějin koncentrační tábory´, poukazuje
pokládala za samozřejmou; okrajová
XI
Frouzová; A4; 76
Kostečka, že úkoly byly v pořádku.“
16.5. 0x
č.113
17.5. 3x „Muž roku ´89“; Luděk
č.114
Navara; A1; 77
spornost testů v článku; 14x10;
Z DOMOVA; J, Š
„Valtr Komárek na vlastní kůži poznal válku, holokaust, 1 úvodník!!!; Předmluva k nekrologovým
komunistické poblouznění.“
A2 a A3; Hol. zde jen jednou větou; 27x22
(vč. foto portrétu 14x17); TITULNÍ; N
„Profesor, ekonom, snílek, „Nevlastní otec ho zachránil od koncentračního tábora
nekrolog; velký prostor v textu k jeho
politik, revolucionář i rádce (nadpis kapitoly – P.K.) Dokonce přežil svou vlastní smrt. židovství, i když dle monitorujícího (tj.
Che Guevary“; Luděk
Jako židovské dítě měl totiž skončit v koncentráku. Ale subjektivně!) během Komárkova života – i
Navara; A3; 78
jeho otčím se prohlásil za jeho skutečného otce, a tím mu života jeho syna - nepříliš známý fakt; 29x29
zachránil život. Do plynové komory nešel. (…) Komárek (vč. foto V.Kom. 24x14 a sloupků);
se musel vyrovnat nejen s tím, že málem přestal existovat, Z DOMOVA; N
ale i se svým židovským původem, o němž původně
nevěděl. A s antisemitismem ve svém okolí, samozřejmě.“
„Valtr Komárek“; Vladimír „Tragédie ho potkala hned v dětství, když jako jediný
Nekrolog z někdejší ODA; patetično na úkor
Dlouhý; A10; 79
logiky; okrajově; názory; 20x27; NÁZORY;
z rodiny unikl holokaustu a byl celou válku skrýván
N
moravskými sedláky.“
18.5. 1x „Studenti chtějí Nobelovu „Tamní studenti (říčanského gymnázia Open Gate – pozn. souvislost s jeho narozeninami a chystaným
č. 115 SO cenu pro Wintona, vysílá o P.K.) totiž usilují, aby Wintona nominovali na Nobelovu spotem CNN na druhý den o něm i o petici;
nich CNN“; VEV; A5; 80 cenu, na petici sesbírali už téměř 200 tisíc podpisů“
4x20 (vč. foto 4x3 Wintona, zřejmě se
zachráněným dítětem); Z DOMOVA; W, Š
20.5. 3x „Osmdesátník míří na
Někdejší dozorce koncentračního tábora v Osvětimi Hans Název rubriky: „Vítěz & poražený dne“;
č.116
Everest. Dozorce z Osvětimi Lipschis, kterého zatkli počátkem letošního května, byl
odkaz na text z A7; zřejmě vytaženo z textu
obviněn“;
obviněn z napomáhání k 9515 vraždám.“
ČTK na A7; 4x9 (vč. foto portrétu 2x3
ČTK; A2; 81
horolezce + 2x3 Lipschise); !Vítěz a
poražený dne“; Z DOMOVA; PU
„Sir Nicolas Winton, který včera oslavil 104. Narozeniny, Krátce; židovské téma dál konkretizováno;
„Hrdina Nicolas Winton
zachránce 669 dětských životů před jistou smrtí.“
citovaná první věta románovým, nikoliv
oslavil 104. narozeniny“;
vědecko-historickým, jazykem; Krátce;
ČTK, A6; 82
4x10; ZE SVĚTA; V, W
„Údajný dozorce z nacistického vyhlazovacího
uvozeno již z A2 – tudíž takto odvozeno
autorství; mimo jiné jeden
„Dopomohl k 9515 vraždám, koncentračního tábora Osvětim Hans Lipschis, kterého
policie zadržela počátkem května, je viněn z napomáhání z inkriminovaných devíti transportů byl
viní bývalého dozorce
z terezínského ghetta; Slovo „údajný“ versus
z Osvětimi“; ČTK; A7; 83 k vraždě v 9515 případech.“ ; „Při příjezdu transportu
z Terezína přitom měl údajně ´přinejmenším pohotovost´.“ „přinejmenším pohotovost“ – křečovité
působení článku po objektivitě; 4x17; ZE
SVĚTA; PU, HN
21.5. 0x
č. 117
22.5. 0x
č. 118
23.5. 1x „Poslední sbohem Valtru
„Ještě jako židovský chlapec se musel skrývat, aby unikl Trojice přetištěných smutečních projevů č. 119
Komárkovi“; A15; 84
deportaci do koncentračního tábora, a tato životní
M. Zeman citován (M. Komárek ani B.
zkušenost by mnohého traumatizovala do konce života. Sobotka nikoliv); dohromady všechny tři:
Od se tehdy obrátil k první ze svých nadějí“
citátem Zeman omlouvá jeho vstup a
pobývání v KSČ do šedesátých let; (29x20
vč. letošní foto s rakví 13x9); NÁZORY; N
24.5. 0x
č. 120
25.5.1x „Vše, co zbylo po otci“;
„V berlínském židovském muzeu je poprvé vystavena
o vystavění knihy čtr terezínského ghetta
č. 121 SO Lucie Suchá; A7; 85
kniha, kterou kreslil v terezínském ghettu Bedřich Fritta v berlínském židovském muzeu + o vzniku
pro svého syna. Na jejích stránkách vytvářel svět, který si oné knihy; 25x21 (vč. črty terezínského
pro něj přál. Za zobrazování toho skutečného byl poslán ghetta 20x12 + 4x8 portrét pražského
do Osvětimi.“
starce); ZE SVĚTA; KP
27.5. 0x
č. 122
28.5. 0x
č. 123
29.5. 0x
č. 124
30. 5. 0x
č. 125
XII
31.5. 1x „Berlín dá miliardu obětem „Němci už jim zaplatili okolo sedmdesáti miliard dolarů.“ Nadužívány slova „kolem“ – ač v počtech
+ „1“x č. holokaustu“; Luboš Palata; „Také v Česku se vzhledem k vysokému průměrnému
Hol. to působí zvláštně coby i možné
126
A11; 86
věku lidí, kteří holokaust zažili na vlastní kůži, počet těch, navyšování; velké písmo – u textu tabulka,
jimž je tato péče poskytována, rok od roku snižuje.“
kde je písmo tučně zvýrazněno; aktuálně:
„Berlín také souhlasí s rozšířením penzijního programu rozšiřování lidí s nárokem na ony příspěvky;
pro oběti holokaustu, z něhož dosud mohli dostávat
29x11; ZE SVĚTA; J, HP
důchody pouze lidé, kteří žili v úzavřených ghettech.´
Ted však Němci přistoupili na to, aby byly penze
vypláceny i lidem z ótevřených ghett´, protože i v nich
panovaly srovnatelné podmínky.“ (v tabulce: „Během
holokaustu, který byl aplikací ´konečného řešení židovské
otázky´ZEMŘELO KOLEM ŠESTI MILIÓNŮ ŽIDŮ.“
„Trochu jiný Kupka. Za
„Waldesovu sbírku zkonfiskovali nacisté, po válce se stala O vydražení obrazu, kde v textu připsána
devět miliónů“; Václav
majetkem československého státu a do sbírek ji dostala
zmínka o historii obrazu; subjektivně:
Hnátek; B9; 87
Národní galerie v Praze. Waldesovi dědicové se k cenným židovský původ Waldese široce znám(méně
uměleckým předmětům včetně obrazu Antropoides dostali veřejnosti známo jeho vykoupení z KT), ač
během restituce v roce 1996.“
v článku původ nezmiňován; 29x19 (vč. foto
obrazu 19x18); KULTURA; J
25 čísel v
květnu
Xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
1.6. 0x č.
127 SO
3.6. 0x č.
128
4.6. 0x
č.129
5.6. 0x č.
130
6.6. 0x č.
14 stran povodně – pouze 7 krátkých textů
131
jiného tématu
7.6. 0x č.
132
8.6. 1x č. „(Ne)spravedlivé vracení
„Příbuzní Židů, kteří skončili v plynových komorách.“
úvaha o oprávněnosti navracení majetku
133 SO majetku“; Luděk Navara;
církvím, autor vedlejšími vsuvkami lituje, že
A11; 88
není možné odčinit i znárodnění 1948,
důsledky měnové reformy či Hol.; ony
skupiny jmenuje; 29x20 (včetně ilustrace
vah spravedlnosti 18x22); NÁZORY; NA,
MA
10.6 0x č.
134
11.6. 0x č
135
12.6. 1x „Zdeněk Rotrekl“; Milan
„K mým nejsilnějším zážitkům patří poslech jeho
Již bez speciálních stran povodní; Nekrolog
č.136
Uhde; A10; 89
rozhlasové hry Popis pohřívání mýdla a kostní moučky
za katolického básníka a vězně 50.let, kde
(1993), vrývavé panychidy za oběti nacistického třeštění i okrajově toto; AVŠAK existence židovského
za všechny pozdější oběti podobně motivovaného násilí.“ mýdla zpochybněna již v LIPSTADTOVÁ,
D. E. Popírání Holocaustu. Smrtící útok na
pravdu a paměť. Praha - Litomyšl: Paseka,
2001. s. 237. ISBN 80-7185-402-6. (v Aj
D.L. vyšla už 1993); 19x24; NÁZORY; N
13.6. „1x“ „I pes Tonda přijel tehdy
„´Jsem na tu svou zem, kterou jsem musel dvakrát opustil, Garde Jany Bendové; k výročí referenda
č.137
z Paříže“; Jana Bendová;
abych nezahynul, zase jednou hrdý´.“ + „Tigrid kvůli
k EU; Tigrid jako ukázkový demokraticky
A12; 90
nacistům a pak kvůli komunistům strávil velký kus života uvědomělý občan – jeho připomínaný
v cizině. Nechtěl. Musel.“
židovský původ, tudíž návaznost na Hol.,
obecněji znám, první přejatý citát od Tigrida;
Hol. jen nenápadně; 16x15; NÁZORY; NK,
MA
14.6. 2x „Tohle Nečas nepřežije,
„Ještě včera před jedenáctou hodinou předsedky
souvislost článku s vládní krizí; Hol. se
č. 138
šeptali poslanci a prchli
Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) na tiskové
vtěsnal jen odstavcem; 25x17 (včetně foto
z práce“; Jakub Pokorný,
konferenci klidně mluvila o další nominaci na Nobelovu 9x7 nesouvisející s Hol.); Z DOMOVA; HP,
XIII
Michaela Svobodová; A6; 91 cenu pro zachránce židovských dětí Nicholase Wintona. W
To už však všechny dávno zajímal spíče policejní zátah na
Úřadu vlády.“
„Netanjahu otevřel
„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včetně slavnostně přepis slova přesný; zřejmě obrázky mrtvým
v Osvětimi výstavu o
otevřel v muzeu v polské Osvětimi novou stálou výstavu o nakreslené od živých; 8 stránek věnováno
holokaustu“; ČTK; A12; 92 holokaustu.“ „Původní výstava vznikla v Osvětimi v 60. zcela krizi (včetně všech komentářů); i
letech 20. století a byla již zastaralá, proto se izraelská
všechny zbývající stránky (vyjma Kultury)
vláda rozhodla pro její vylepšení. Součástí výstavy jsou částečně kontaminovány krizí – mimo krizi
mimo jiné některé z obrázků nakreslených 1,5 milionu
jen 4 články na domácích a 5 na
židovských dětí, které byly zavražděny během
zahraničních (2 články běžné + 3 Krátce);
holokaustu.“
4x10; ZE SVĚTA; KP
15.6. 0x
č. 139 SO
17.6. 0x
č.140
18.6 1x č. „Francouzská herečka natáčí „Milostný příběh zasazený do osvětimského
o natáčení onoho filmu – uvedená citovaná
141
s Mádlem romanci Colette“; koncentračního tábora vypráví podle tvůrců ó dvou
deskripce připomíná motto V.H. ; natáčeno
SPA; B10; 93
odlišných podobách lásky, ale též o tenké hranici mezi
dle literárního námětu Lustiga; 10x29 (vč.
dobrem a zlem, pravdou a lží, náklonností a nenávistí´.“ + foto 10x17 z natáčeného filmu, kde herečka
„Film je inspirován osudem slavných vězňů Alfreda
ve vězeňských šatech); KULTURA; KP
Weltzera a Rudolfa Vrby, který se podařilo z Osvětimi
uprchnout a odhalit světu zločiny, jenž se tam děly.“
19.6. 1x „Válečného zločince Maďaři „Osmadevadesátiletý László, nebo jak píší Slováci
jeden z nejpatetičtěji napsaných textů, i
č.142
zažalují, ale Slováci ho chtějí Ladislav Csatáry, bude postaven před soud, tedy hned před když umístěn dole; vládní krize 7 stran
hned zavřít“; Luboš Palata; dva. V červenci, v nepřítomnosti, v Košicích a v září
(včetně komentářů); 15x14 (vč. foto
A8; 94
v Budapešti.“ „Osobně pak vedl deportací asi 15 tisíc Židů jmenovaného 4x5); ZE SVĚTA; PU
do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, podílel se na jejich
týrání, mučení a také na popravách židovských vězňů
v Košicích.“ „(…) figuroval na prvním místě
Wiesenthalova seznamu hledaných válečných zločinců.“
20.6. 0x
č. 143
21.6. 0x
č. 144
22.6. 0x
č. 145 SO
24.6. 1x „Některé školy ji zakazují „Dokáže si poradit s tématy, jako je holokaust, rasismus, O momentálním vyjití dystopie-románu
č. 146
jinde jde o povinnou čtebu“; smrtelná nemoc nebo právě život pod dozorem krutého
Dárce v Čj (v Aj 1993); bez procent; první
Klára Kubíčková; C8; 95
totalitárního systému. Ten je ústředním tématem románu citát o autorce, poslední citát byl přesně
Dárce.“ „Jedna (tj. cena pro autorku – pozn. P.K.) byla za takto (tj. nepřesně) zvýrazněn v okénku
příběh z koncentračního tábora Spočítat hvězdy, druhá
uprostřed ve velikosti záležitost 3 strany;
právě za Dárce.“ „Umí si poradit s tématy, jako je
celkový text 15x21 - vzhledem
holokaust, rasismus, smrt nebo život pod dozorem krutého k zvýrazňujícímu okénku (4x3) počítáno
systému“
bez uvozovek; KULTURA; KP, Š
25.6. 1x „Odsun Židů i estábácké
„A tehdy malá Anna Krmeníčková sledovala, jak se do
článek o současné aktivitě členky
č.147
věznice. Anna Honová to
čtvrtě přesunuje stále více Židů z celé Moravy. Přestože to Konfederace politických vězňů spočívající
zažila“; Jana Fuksová; A5; bylo zakázané, rodina jim půjčovala knihy a doručovala v besedách na školách o éře bolševismu;
96
poštu.“
téma Hol. upozaděno za KSČ; 19x10 (vč.
foto Honové ve stáří 1x1); Z DOMOVA; Š,
NK
26.6. 0x
č. 148
27.6. 0x
č.149
28.6. 1x „V Buenos Aires uspěla
„Celovečerní dokument Nickyho rodina získal cenu na 10. Celý text; Krátce; 4x7; KULTURA; KP; W
č. 150
Nickyho rodina“; KT; B7; 97 Festivalu evropského filmu v Buenos Aires. Film o
zachránci 669 dětí především židovského původu
z předválečného Československa v roce 1939, siru
Nicholasu Wintonovi, a příbězích zachráněných, vznikl
v koprodukci s RTVS a ČT. Promítal se už na více než
sedmdesáti festivalech, současné ocenění je jeho
pětatřicátou trofejí.“
29.6. 0x
Vláda 3 stránky
č. 151 SO
XIV
25 čísel v
červnu
Xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
1.7. 0x č.
152
2.7. 0x č.
153
3.7. 0x č.
154
4.7. 1x č. „Velký sešit“; Mirka
155
Spáčilová; A12; 98
Posl.č.v
týdnu! –
jen 4 čísla
v týdnu
8.7. 0x č.
156
9.7. 0x č.
157
10.7. 2x „Právník, stavebník a
č. 159
energetik. Těm teď ´dluží´
Fischer“; Jan Novotný
(s přispěním Jany Klímové);
A3; 99
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
„Právě do rodiny filmového rozdírání, ovšem obsahově
silného a vytříbeně ztvárněného, spadá maďarské drama
na téma holokaustu. Chlapce-dvojčata ukryjí rodiče za
války na venkovskou samotu k babičce, kterou nikdy
neviděli, na dohled od tábora za ostnatými dráty.
Neskutečná síla provede sourozence fyzickými útrapami,
kdy se navzájem bijí, aby zocelili těla proti ranám od
dospělých.“
Písmeno u strany správně; 5 filmů ve
sloupkové rubrice „Karlovarská soutěž podle
Mirky Spáčilové“; hodnocení 65%; z pěti
filmů v rubrice pouze dva měly více - 70%;
4x6; KULTURA; KP
„Budoucí ministr financí Jan Fischer dokázal během
několika posledních dnů zcela vymazat své dluhy
z neúspěšné prezidentské kampaně. POMOHLI MU
S TÍM LIDÉ S OBCHODNÍMI VAZBAMI NA STÁT a
také 78letý David Sivor, který přežil holokaust.“ „Dva
miliony poslal Fischerovi 78letý David Sivor, člen Českoizraelské obchodní komory, rodák ze Slovenska, který
přežil holokaust. Jeho syn Omri vede pražskou
developerskou společnost Daramis.“
Článek na jedné ze dvou stran, které jsou
P.K. zároveň i počítány jako zcela věnované
vládní obměně (byť mají běžnou kolonku „Z
domova“); první z citátů je podtitul článku,
zvýraznil P.K. (původně červená); dojmem
P.K. pramenícího z konkrétního článku
v rámci vydání i atmosféry týdnů, působící
až coby náběh novináře k antisemitismu;
původ nového min.financí J.F. není
veřejnosti neznámý, byť nekorektní o něm
hovořit
; počítáno bez uvozovek, byť ve zcela
nečekaném smyslu; 19x14; Z DOMOVA;
PU
O zastavení stíhání z důvodu, že byl
odsouzen již jednou v 1948; citován
rozsudek z 1948; 10x19; ZE SVĚTA; PU
„Válečný zločinec Csatány „´Zjištěné osoby v počtu 13 až 14 tisíc nechal
s v Maďarsku vyhne soudu“; odtransportovat do koncentračního tábora s úmyslem
přivodit jejich smrt plynem. Mezi nimi byli starci, děti,
kojenci a osoby nemocné,´ uvedl tehdy soudce Ferdinand
Lom.“
11.7. 0x
č.159
12.7. 0x
č. 160
13.7. „1x“ „Praha Berlínem poražená“; „Berlínu rostou křídla,Praha kypí omezeností provincie. Haiku Karla Steigerwalda; 16x15;
č.161 SO Karel Steigerwald; A10; 101 Projděte Václavákem. V Berlíně všude reakce na
NÁZORY; MA
nacistickou minulost. Památníky, muzea, instalace v
plenéru, na ulicích. Minulost nepěkná jako ta naše. Berlín
dává najevo,že o ní ví, že ji analyzuje, zkoumá, odvrhuje.“
15.7. 2x „Zeptejte se někdy Roma: „Připomíná mi to 20. a 30. léta minulého století, kdy
rozhovor je tématicky propojen z článkem
č. 162
Jak se máš, kolik máš dětí?“; jasnozřiví lidé zřetelně cítili, že atmosfér houstne.“ + „Já
(bez. Holo.) o situaci v Č. Budějovicích –
Vladimír Ševela; A4; 102
jsem Žid, narodil jsem se v Terezíně, mí nejbližší odešli
z tohoto světa v krematoriích koncentračních táborů.“
„Třetí protiromský víken na sídlišti přinesl
šedesát zadržených“ (vj); - do rozhovoru o
tématu nápravy soužití s romskou menšinou,
ústící do tématu ČB, Gál vsunul Holo.; foto
20x11 (policisty odváděná rozcuchaná
běloška v ČB; 7x5 (pokojně sedící a
usmívající se Romové) ; 10x10 (policisté na
XV
koních); Vladímír Ševela vede interview
s Fedorem Gálem; 19x33 (vč. tří foto
z Budějovic – 19x12 zadržená, 6x5
zúčastnění Romové, 9x9 policie na koních);
Z DOMOVA; HP, RT
„Babákovi to nějak ujelo“;
Jan Jandourek; A12; 103
16.7. 0x
č. 163
17.7. „1x“ „Papiňák plný negativní
č.164
energie“; Josef Kopecký;
A10; 104
„Je to něco jiného, než kdyby řekl o Kalouskovi, že je
−
lakomý jako Skot, nebo o celé vládě, že zavedla turecké
hospodářství. Skoty ani Turky nikdo nelikvidoval ještě za reakce na Babákovu průpovídku shazující
Kalouska a relativně smírně tolerující J.F.
života pamětníků po milionech.
coby min. financí; druhá strana komentářů –
reakci na text objevující se na A2; Hol.
z textu, z celistvého konkrétního vydání
MfD, i atmosféry novin posledního měsíce
až krajně nepřehlédnutelně plynoucí – tudíž
počítáno bez uvozovek; 4x18; NÁZORY;
HP, MA
„On sám (prezident – pozn. P.K.) je naopak gosudar,
samovládce z carského Ruska, který se ale chová jako
nacisté v roce 1933 nebo komunisté v únoru 1948. Žádný
Žid nemůže být podle poslance již skoro nikoho
nezajímavších Věcí veřejných Michala Babáka horším
ministrem financí než Miroslav Kalousek.“ + „Tam se
pozastavil (prezident – pozn. P.K.) i nad heslem Čechy
Čechům, v jehož pozadí vidí nacistický slogan Jude raus.“
+ „Už jako zvolený senátor oprášil (Tomio Okamura –
pozn. P.K.) svůj starší nápad, že by měli (Romové – pozn.
P.K.) usilovat o vlastní stát.“
I když žádný přímý odkaz na Hol. není,
stejně jako přímá spojitost s finálním
vyznění ne, abnormální množství bodů
spojitelných a obvykle s Hol. spojovaných
činí dle P.K. dojem abstraktního guláše
v papiňáku; UKÁZKA
KATEGORIZOVÁNÍ DLE
SUBJEKTIVITY ; Štouch Josefa
Kopeckého; Vláda 1 stránka 17x15;
NÁZORY; HP, MA, NK
18.7. 0x
č. 165
19.7. 0x
č.166
20.7. 0x
167 SO
22.7. 1x „Už nikdy jako ovce“; Alena „Judenrat, židovská rada v ghettu, dostala od Němců
Kalendář Aleny Slezákové; Ilustrace krajní
č. 168
Slezáková; A10; 105
příkaz připravit každý den šest tisíc lidí – včetně dětí –
tendenčnosti; Typický text k ilustrování
k deportacím na východ. Předseda Judenratu Adam
tendenční geneze: Hol. (včetně vydírání
Czerniaków spáchal sebevraždu, aby se na tomto hnusu dětmi) – bezbrannost a maximalistická
nemusel podílet.“ „ + “Dne 18. dubna 1943 ghetto
morálka – byť tu a tam i za II.sv.v.ozbrojený
obklíčili němečtí vojáci a polští policisté, neboť
odpor – poválečné izraelské násilí jen
následující ráno měla začít likvidace. Ale tentokrát se Židé z nezbytnosti – argumentace OSN vzbouřili. Téměř měsíc vzdorovali mnohonásobné a po
Palestinci se „zavrženíhodně“ nechtěli o
zuby ozbrojené přesile a jejich odhodlaný boj se navždy svou zem rozdělit, byť Židé se v polovině
zapsal do historie jako jeden z nejstatečnějších lidských XX. st. se svými územními požadavky
činů. Tam někde v atmosféře naprostého zoufalství a
(uspořádaností textu logicky i odvozenými
vzdoru se rodila věta úž nikdy jako ovce´, jež se stala
z Hol.) „velkoryse“ uskrovnili –
heslem všech, kteří přežili holokaust, i jejich potomků.“ ; maximalistické patetično před závěrem;
Závěr: „Už nikdy jako ovce…. Jen kdyby ten kotel
závěr coby zjevné subjektivní obavy autorky
jménem Palestina pořád nehrozil výbuchem.“
o budoucnost Izraele; Kalendář Aleny
Slezákové;10x16; NÁZORY; HP, MA
23.7. 0x
č. 169
24.7. 2x „Pomozte nám je najít, žádají„Cílem akce s názvem Operace poslední šance II je
až okatě připomínající bolševickou
č. 170
lovci nacistů Němce“; Petr vystopovat dosud nedopadené nacistické zločince a
propagandu se jménem Pavlíka Morozova,
Janoušek; A7; 106
postavit je před soud.“ + „Odměny se poskytuje za
udavšího svého přímého předka (nejisté –
informaci, která povede k potrestání zločince z podílu na propaganda tvrdila otce); okatost kvůli
holokaustu , může v maximální výši činit až 25 tisíc eur mezititulku; 24x20 (vč. foto 8x12 Efraima
(650 000 korun).“ ; „Upozornil na svého dědu“
Zuroffa - šéfa Centra Simona Wiesenthala);
(mezititulek) „Jednou Zuroff dokonce zažil, že mladý
ZE SVĚTA; PU
XVI
Němec Centrum upozornil na válečné přečiny svého
dědy“.
„Nasazování psí hlavy za
vypálení Malína“; Josef
Mlejnek; A12; 107
článek ohledně likvidace Českého Malína a o
„Na Volyni probíhal za druhé světové války krutý boj
všech proti všem. Němečtí nacisté likvidovali nemilosrdně dnešním výkladu, že se na masakru v Malíně
Židy a s příslušníky méněcenného slovanského ´materiálu´ podíleli i Poláci; 24x4 (vč. celistvého textu
4x21 nalézá ve v textu reklama, text
zacházeli tu lépe, tu hůře. (…) Ukrajinští nacionalisté
celistvý); NÁZORY; J
hubili Židy a v ukrutnosti si nijak nezadali s nacisty.“
25.7. 0x
č.171
26.7. „1“x „Výbor OSN vyzval
„Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich
č. 172
k uzavření vepřína v Letech v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do
u Písku“; ČTK; A4; 108
Osvětimi.“
27.7. 0x „Vydavatelé Hitlerových
„Kvůli vydání knihy Adolf Hitler: Projevy podezírá
č. 173 SO projevů míří k soudu“; ČTK; policie dvě osoby z přečinu popírání, zpochybňování,
A2; 109
schvalování a ospravedlňování genocidy.“
29.7. 0x
č. 174
30.7. 0x
č. 175
31.7. „1“x „Zemřela Věra Koktová,
č.176
herečka z Chalupářů“; Anna
Kotová; B9; 110
25 čísel v
červenci
Xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
1.8. 0x
č.177
2.8. 0x č.
178
3.8. 0x
č.179 SO
5.8. 1x „ Z Futurologického
č.180
kongresu si udělali
rozcvičku; Mirka Spáčilová;
C8; 111
6.8. 1x
č.181
Obsah textu v nadpisu, druhá půlka jen
opakování hist. info; 4x12; Z DOMOVA;
HP, RT
O úkonech trestního řízení; není tam zmínka
o žádném směru genocidy – čtenáře napadne
Hol. (je to včleňováno z pozice blíže
neobeznámeného čtenáře); Z DOMOVA;
PU, R
„Na konci 40. let se objevila coby jedna z vězenkyň
terezínského gheta ve filmu Daleká cesta, debutu
divadelního režiséra Alfréda Radoka.“
toliko zmínka v nekrologu; 4x20 (vč. foto
portrétu herečky 4x5); KULTURA; N
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„Než v dlouhých polemikách rozeberou ´svobodu volby´,
podívají se na předskokanku příštího trendu, už úmělou´
Michelle Williamsovou, s profesním cynismem pohovoří
o uměleckých cenách, které se získávají jen ´za holokaust
´, a proženou hrdinku důvtipně stylizovaným skenerem,
uplyne hodina – zcela bez Lema.“
O filmu „Futorologický kongres“; režisér Ari
Folman; s Ho. nemá film nic společného –
děj o hypotetickém filmovém průmyslu
budoucna kdy ji nejsou třeba živí herci;
60%; 24x18 (vč. obrázkové „foto“
animovaných herců 24x7 a 4x4);
KULTURA ; KP
první článek stránky názorů vlevo nahoře
(dříve „Názory vyjadřující stanovisko
redakce“); téma romských paterčat vyústí
v textu do tématu Hol.; Hol. coby zbraň
morálky; 8x24; NÁZORY; MA, RT
„Pětinásobné požehnání a
„Na té dovolené jsme navštívili i výstavu obrázků, které
nenávistná štvanice“;
namalovaly židovské děti v koncentračních táborech.
Monika Binarová; A10; 112 Moje devítiletá dcera nebyla schopná pochopit, proč
někdo tyto děti zavřel na tak hrozné místo, že většina
z nich se už nikdy nevrátila. Milá dcero, tehdy to možná
začalo nějak podobně.“
7.8. 1x č. „Kladivo na Hitlera“; Luděk „Pro mladého nácka, který se dostane do křížku se
182
Navara; A11; 113
zákonem a který se snaží svým pochybným jednáním
získat falešnou důležitost, je bezpochyby největším
trestem jít uklízet do Terezína, aby se mu tam školáci
smáli. (nový odstavec) Pokud soud uzná, že je nutné
potrestat vydavatele, je logickým trestem přesměrování
zisku na pravý opak původně zamýšleného – pochybně
vydělané peníze poslat židovským obcím nebo na podporu
XVII
(texty v témž čísle o stíhání za vydání
„Hitlerovy projevy“ nepočítány, neboť ve
spornostech pro hodnocení pro tento
monitoring přiklonění se, že články nebyly o
Hol., nýbrž subjektivně působily o vztazích
toliko česko-německých); MA, PU
Úvaha o chystaném procesu s vydavatelem
Hitlerových projevů; zjevné, že autor si je
vědom nadsázky ve svém návrhu vůči
vydavateli; citát ze závěru; Vláda 3 strany
(včetně jedna strana komentářů); 23x11;
NÁZORY, PU, MA, Š
projektů připomínajících oběti holokaustu.“
8.8. 0x
č.183
9.8. 0x č.
184
10.8. 2x „Němci vyšetřují šest
„Přesto německé úřady nyní vyšetřují šestici někdejších
č.185 SO dozorkyň z Osvětimi. Půjdou dozorkyň z koncentračního tábora v Osvětimi.“ „Ńaše
za mříže?“; Michal Bělka; vyšetřování stavíme na to, že kdo sloužil v koncentračním
A8; 114
táboře jako dozorce, podílel se na vraždách´, řekl
britskému deníku The Times vyšetřovatel Thomas Will.“
„Právě v tamních plynových komorách zavraždili
naprostou většinu z více než 1,1 milionu obětí.“
„Podivné retro slov a
„Co si myslí průměrní Češi a Češky“ (mezititulek)
pocitů“; Vladimír Kučera; „´Vždyť on ten Stalin a jeho nohsledi vlastně nebyli tak
A11; 115
špatní. Byl za nich pořádek a vždycky kus žvance, přece!
Což zdá se, někteří by byli ochotni připustit i u Hitlera.
Navíc s cikány uměl zatočit, že?!´“ … „A kdybyste se
řadě z nich podívali ve slabé chvilce řádně do vnitřností ,
možná že by i přidali:Ńo, ty Židy rovnou vraždit
nemusel, ale občas je klepnout přes prsty je potřeba…´“
aktuální iniciativa k minulosti; počítáno
k Hol., byť Židé nezmíněni (je tam
zmiňován i Demjanjuk); 10x15; ZE SVĚTA;
PU
názory; zamyšlení nad rozdílnost řeči
oficiální a „řeči lidu“ + souslovími z minula;
o relativizování věcí minula z úst „lidu“;
dění kolem ředitele ND-řeč 50.let-„lidové“
hodnocení pochodů v Č.Bud.- řeč éry
okupace- vydání Hitlerových projevů; Po
neúspěchu Rusnokovy vlády 2 stránky;
29x30 (vč. ilustrace audiokazety s nápisem
„Stalin“ 18x18); NÁZORY; MA, NK
12.8. 0x
č. 186
13.8. 3x „Válečný zločinec László
„O víkendu zemřel svého času nejhledanější
včetně životní cesty; první článek ze
č.187
Csatáry zemřel nepotrestán“; z nacistických zločinců, šéf policie v Košicích László
zahraniční; 29x27 (vč. foto starého L.C.
Luboš Palata;A6; 116
Csatáry, který se podílel na mučení a deportacích
14x27); ZE SVĚTA; N
košických Židů za druhé světové války.“ „Podle výpovědí
hrstky košických Židů, kteří holokaust přežili, byl Csatáry
navíc výjimečně brutální sadista.“
„Seznamy válečných
„Německá prokuratura chce postavit před soud padesátku zjevné navazování ne předchozí text i
zločinců řídnou, ale
dozorců, kteří za války působili v nacistickém
grafikou stránky + aktualizace seznamů
nekončí“; LUP, ČTK; A6; koncentračním táboře v Osvětimi“ „Ńaše vyšetřování
Centra Simona Wiesenthala ; namátkou
117
stavíme na tom, že kdo sloužil v koncentračním táboře
několik jmen; navazuje na předchozí článek
jako dozorce, podílel se na vraždách´, řekl britskému
téhož dne; 24x8; ZE SVĚTA; PU
deníku The Times vyšetřovatel Will.“
„Bojkot olympiády by
„´V roce 1936 se svět zúčastnil olympiády v Německu.
Fierstein=hoolywoodský herec otevřeným
pomohl Putinovi“; Teodor Málokdo se tehdy ozval, aby odsoudil Hitlerovo
dopisem vyzývající MOV k bojkotu Soči
Marjanovič; A11; 118
protižidovské tažení. Ti, co účast dodnes schalují, sice
(dopis přetištěný v The New York Times)
hrdě poukazují na triumfy Jesseho Owense, ale já vidím kvůli soudobým ruským právním normám
jen hrůzu holokaustu a světové války (…) ´, uzavírá
ohledně propagace homosexualismu; T.M.
Fierstein svůj text.“ „I při detailním seznámení se všemi však svým textem (druhý citát) vůči Putinovi
odpornými Putinovými postupy je zřejmé, že k Hitlerovi relativně smírnější ; 29x18 (vč. foto Putina
má ještě hodně daleko.“
na koni 9x16); NÁZORY; HP, MA
14.8. 0x
č.188
15.8. 0x
č.189
16.8. 1x + „Miliony za dopisy
„Dopis německého podnikatele Oslara Schindlera, který je připomenutí Schindlerova tématu vč.
„1“x č. Schindlera“; ČTK, AP; A7; svědectvím o osudu více než tisícovky Židů přemístěných filmu;14x7; ZE SVĚTA; J
190
119
z válečné továrny v polském Krakově do Brněnce na
Svitavsku, vynesl v internetové aukci více než 122 tisíc
dolarů.“
„Obermannová se pobuřuje, „Obermannová si dopisy Kafkovi vymyslela. Může. Je to o novém románu formou fiktivních dopisů
svéhlavě, drze a
její svaté literární právo, navíc už od prvních řádek je
Jesenské; byť Jesenská nebyla Ž., tak
sympaticky“; Klára
jasné, že jde o fabulaci“ ; „Kafkovi Jesenská píše i
veřejnosti známá její protektorátní aktivita,
Kubíčková; B7; 120
z koncentračního tábora v Ravensbrürku.“
za kterou posmrtně získala „Spravedlivá
mezi národy“; byť z kritiky se dá souvislost
jen tušit ; (předchozí články v monit. o
Jesenské nepočítány – zde se však dá kvůli
fabulaci tušit!); bez celostránek vlády; 80
%; 10x15; KULTURA; KP
17.8. 0x
č.191 SO
XVIII
19.8. 1x „Proč se divíme, že soud
soudí Vondrušku tak
zvolna“; Luděk Navara;
A12; 121
„Stejně jako je dnes pro nacismus měřítkem brutality
holokaust, pro komunismus jsou to procesy padesátých let
a vše další. Co se dělo vskrytu za drátěnými ploty věznic
nebo hraničních pásem po celou jejich existenci až do
roku 1989.“
20.8. 0x
č. 193
21.8. 2x „Angela Merkelová ukázala
č. 194
svoji sílu. Navštívila
Dachau“; Luboš Palata; A7;
122
Článek o srovnání kom. (bachařský
exposlanec Vondruška) z nacismem ;
(v témž čísle na A10 nepočítám text Aleny
Slezákové „Rusko plné křížů“, kde
srovnávány obecné KT s gulagy a
jmenované terče stalinských čistek obecně
známé coby os. židovského původu –
protože o tom v textu není ani zmínka či
náznak – zjevně autorka zapomněla); 9x21;
NÁZORY; MA, NK
„Jako první hlava německé vlády vůbec.“ „Učitel
bez uvozovek počítáno zejména kvůli
Merkelové Helmut Kohl se však podobného gesta v roce zmínce o židovském ohlasu, jinak by
1992 jako kancléř neodvážil, a to přesto, že za to byl
uvozovky byly zvažovány; 4x27; ZE
kritizován Izraelem a židovskými organizacemi.“ „Dvě
SVĚTA; HP
třetiny vězňů tvořili političtí (i z Česka), třetinu Židé.“
„Příběhy hrdinů, na které
„Ottla Davidová, nejmladší sestra Franze Kafky, jíž
o vycházející knižní podobě TV cyklu
zapomínáme. Ale neměli
spisovatel posílal později knižně vydané dopisy, byla za Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy; 14x20;
bychom“; Ondřej Bezr; B9; války pro svůj židovský původ internována v Terezíně,
KULTURA; KP
123
kde se starala o malé děti v útulcích pro sirotky. Děti
neopustila ani při transportu do Osvětimi, na jehož konci ji
čekala smrt.“
22.8. „1“x „I pěkný neřád je s omluvou „Švýcaři se omluvili za zatajování židovských kont.“
Garde Jany Bendové; Pouze jako jedna
č. 195
lepší“; Jana Bendová; A12; „Porovnejme si svět bez omluv a svět s omluvou. Ten
z mnoha v článku uvedených omluv poslední
124
druhý je o kousek lepší.“
doby; druhý citát coby vyznění textu; 17x14;
NÁZORY; MA
23.8. 0x
č.196
24.8. 0x
č. 197 SO
26.8. 1x „Zázrak v Bejt-Elu“; Dan
„Ve čtvrtek byla čtveřice raket vypálena na severní Izrael. Není napsáno, kterého směru je duchovní (na
+“1“x
Drápal; A12; 125
Jako obvykle naše média podala zprávu až o odvetné akci Wiki nalezeno že evangelikální), první nález
č.198
Izraele, nikoli o útoku, který ji vyprovokoval. Hrozné však v Fórum čtenářů!; zjevně proizraelesky
je, že jedna z raket dopadla nikoli do neobydlených částí, tendenční; přepsána celá první polovina;
ale na dvůr zotavovny Bejt-El sloužící lidem, kteří přežili citové vydírání; autorství podepsáno jako
holokaust.“
„Dan Drápal – duchovní“; Forum čtenářů;
4x6; NÁZORY; MA
„V Salcburku nadšeně
„´Klasickou´protiváhu pak poskytla hudba Giuseppe
o koncertu na rakouské – tj. velkoněmecké
tleskali Židům i Arabům“; Verdiho a Richarda Wagnera – toho Wagnera, který je
půdě; R.W. tentokrát vzat do monitoringu,
Věra Drápalová; C10; 126 v Izraeli kvůli asociacím s nacismem stále bojkotován.“ neboť jeho antisem. zde dán do kontextu
nacismu a současně Izraele (a to od počátků
vzniku Izr., kde si čtenář dovodí téma Hol.)!
– tedy zde nikoliv pouze obecný ant. R.W.;
85%; 19x9; KULTURA; KP
27.8. „1“x „Za vydání Hitlerových
„Za ´Hitlera´tedy bude česká justice stíhat nejen
o dalším úkonu org.č.v tr.ř.; tentokrát téma u
č.199
projevů bude žalována i
vydavatele Pavla Kamase a jeho spolupracovníka Lukáše čtenáře novin (nikoliv s fenomenální pamětí,
firma. Poprvé“; Luděk
Beera za schvalování genocidy, ale i samu vydavatelskou příp. čtenáře knihy) článek automaticky
Navara; A4; 127
firmu.“
navozuje dojem, že „genocidou“ je rozuměn
Hol., ač v obžalobě je zřejmě míněn i
protičeský postup (konzultováno se čtenářem
knihy); 14x12; Z DOMOVA; PU
28.8. 0x
č.200
29.8. 1x „A co potom?“; Teodor
„Historie oplývá příběhy, kdy svět v tomto ohledu selhal. Text ve stylu autorské pobídky k útoku na
č. 201
Patří k nim dodnes nevysvětlená skutečnost, že Spojenci Sýrii po nedávném incidentu s plynem; Hol.
před skončením války nerozbombardovali příjezdové tratě coby ospravedlnění obdobného typu akcí;
do Osvětimi, byť to mohli udělat. Tamější vyhlazovací
vychází ještě před pravděpodobným útokem
mašinérie by se rázem zastavila. Ale nestalo se, a tak
USA na Sýrii; 19x25; NÁZORY; HP
nacisté bez problémů zplynovali v roce 1944 ještě statisíce
maďarských Židů.“
30.8. 0x
č.202
XIX
31.8. 0x
č.203 SO
27 čísel v
srpnu
Xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
2.9. 0x
č.204
3.9. 2x č. „´Bestie z Appingedamuú
205
soudu“; Iveta Polochová;
A8; 129
xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„I tam však už jednou stanul kvůli zločinům z války před Jako součást určitého CV nyní znovu
soudem. V 80. letech dostal sedm let za podíl na vraždě souzeného člena SS Sierta Bruinse v rámci
dvou židovských bratrů z dubna 1945.“
Óperace poslední šance IIĆentra Simona
Wiesenthala; ač nyní souzený čin se Židy
nesouvisí, nicméně Hol. v textu jako hnací
prvek je (i spoluhnací prvek oné akce);14x11
(vč.foto 4x4 dnešního Bruinse); ZE SVĚTA;
PU
„Vlak Lustig už veze nejen „Do Prahy opět dorazil Vlak Lustig. Už včera symbolicky o opakované agitační akci s konkrétním
divadlo“; TS; B11; 130
zastavil na pražském nádraží Bubny. Právě to v letech názvem, což patrno i zmíněnou konferencí;
1941-1945 sloužilo jako centrální nástupiště transportních 14x9; KULTURA; KP
vlaků pročeské Židy.“ + „Vyvrcholí závěrečnou
konferencí pro pedagogy základních a středních škol na
téma výuky o holokaustu a dalších genocidách.“
4.9. 2x č. „Byli jen dozorci, Německo „´Byli jsme jen kuchař´, bránil se obviněním.“ „…
pokračuje na A7; text se týká dění kolem
206
je posílá k soudu“; LUC; A1; německý soud totiž v roce 2011 odsoudil nacistu Johna
H.L.; 10x8; TITULNÍ; PU
131
Demjanjuka za napomáhání k vraždě už na základě toho,
že pracoval ve vyhlazovacím táboře“ … „Hans Lipschis
byl prvním z nich, následovat budou další.“
„Německo může potrestat „Více než rok trvalo, než dali dohromady důkazy. Včera je z článku vůbec není zřejmé, zda byl vynesen
třicet dozorců z Osvětimi“; předali jednotlivým německým soudům – a to podle toho, nad Lipschisem rozsudek či v které to je fázi
Lucie Suchá, A7; 132
kde někdejší obávaní dozorci, dnešní důchodci, žijí.“
(chybí výše případně již čerstvě uloženého
trestu); dokončení z A1; 14x24 (vč. foto
ostnatých drátů 4x3, 4x8 box o číslech
kolem Osvětimi + o tzv. osvětimských
procesech); ZE SVĚTA; PU
5.9. 0x č.
.
207
6.9. 0x č.
208
7.9. „1“ + „Írán mobilizuje spojence
„Smířlivější slova o holokaustu“; „Nejprve jim popřál
O odhalených tajných taktikách; Hol. na
1x č.209 v Iráku: Bojujte s USA!“;
(írán.min.zahr.-pozn.P.K.) k židovskému Novému roku, konci textu jen coby ukázka odlišení tamní
SO
Pavel Novotný; A6; 133
aby posléze v diskusi s dcerou americké političky napsal, nynější moci světské a církevní po odchodu
že Írán holokaust ńikdy nepopíral´. Muž, který takto
M.A.; avšak první citát je mezititulkem!;
pohlížel, již odešel, napsal diplomat v narážce na slova
19x22 (vč. 3x4 foto Obama); ZE SVĚTA; R
doslouživšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.“
„Vážený pane velvyslanče „Tvrdil jsem, že je jako každý jazyk jen dopravním
246. Trilobit Pavla Kohouta; O jeho poměru
Ruské federace v Praze
prostředkem, podobna nákladnímu automobilu, který také k ruštině x vojákům po 68´, přirovnávání
Kiseljove“; Pavel Kohout; nemůže za to, zda vozí maso pro lidi, nebo lidi do plynu.“ k dnešní obdobě poměru současná ruská
A11; 134
politika (té dává Kohout za vzor německou
proměnu) x jedinci ruského původu; forma
fiktivního (otevřeného?) dopisu dnešnímu
ruskému velvyslanci; Hol. toliko odbočka;
(navíc se nepřímo může pozdávat, že stále
má v hlavě domněnku o existenci pl.kom. na
korbách náklaďáků – známějším symbolem
v poměru k Hol. jsou spíše železniční koleje
než autodop.); 29x12; NÁZORY; MA
9.9. 0x č.
210
10.9. 1x + „Ruth Tosková a její dva
„Ale popořádku: narodila se jako Ruth Ornsteinová
Jméno Slobodové takto napsáno; nekrolog
„1“x
útěky do Británie“; Zuzana v židovské rodině v polském Přemyšlu a v roce 1938
novinářky a překladatelky; akcentování
č.211
Svobodová; A11; 135
musela ve 13 letech prchat z Prahy“ „Matka zůstala,
židovského prvku v armádách II.sv.v.; 29x28
protože nebezpečí podcenila, a skončila v Bergen
(polovina prostoru však jiná placená
Belsenu.“ „V autě židovského polního rabína pak přijela reklama); NÁZORY; N
do Bergen Belsenu pouhé dva dny po osvobození, a
XX
vyhledala svou čtyřicet kilo vážící matku stiženou tyfem.“
„Předvolební téma Hitlera? „Ne všichni však román Už je tady zase přijali s nadšením, Recenze scifi románu o Hitlerovi v dnešních
Psí hromádky v ulicích“;
podle jeho odpůrců jde o nemístné žerty na vrub krvavé dnech; v kontextu s předchozím bodem
Klára Kubíčková; B9; 136 minulosti.“
monitoringu čtenář novin chápe souvislost
s Hol. (nedůležité, zda tak v knize); 19x8;
KULTURA; KP
11.9. 2x „Hitler byl ke mně vlídný, „Misch, který do konce života tvrdil, že vůbec nevěděl o o aktuálním úmrtí Hitlerova posledního
č. 212
vzpomínal jeho strážce“;
holokaustu, jim ukázal snímky ze svého archivu.“ „Jeho osobního strážce; není tam nic přímo o
Radek Laudin; A4; 137
dva vnuci, dnes už dospělí muži, chodili do židovské školy pokání oněch vnuků – kromě citovaného (k
ve Frankfurtu.“ „O holokaustu se Misch prý poprvé
domyšlení), ani o lítosti zemřelého; v článku
dozvěděl až po návratu ze sovětského vězení, kde byl od působí dojmem, že se tím živí;18x12 (vč.
roku 1953.“
foto Hische v mládí v horách a jako
důchodce 9x6 a 4x4); Z DOMOVA; N
„Osvětim vystavuje artefakty „V Osvětimi se koná mimořádná výstava o osudech
Krátce; citována jen část; 4x5; ZE SVĚTA;
z Terezína“; ČTK; A7; 138 českých Židů v terezínském ghettu. K vidění jsou zápisy, KP
fotografie i umělecká díla, která potají vyrobili terezínští
vězni.“
12.9. 2x „Colette má vůči Lustigovi „Colette, kterou do knihy přivedl Arnošt Lustig a do filmu O filmové romanci z KT; hodnocení 50%;
č.213
dluh“; Mirka Spáčilová; B6; režisér Milan Cieslar, přijde do lágru s židovským
první citát coby uvedení do děje; druhý cit.
139
transportem krátce po mladíkovi v podání Jiřího Mádla.“ působí jako omluva novinářky za hodnocení;
„“Ale jen koncentrační tábor opustí a ponoří se do
recenze je jinde; 24x10 (vč. foto z děje v
vzpomínkových vysvětlivek pravých hodnost, spadne film konc.t. 14x16); KULTURA; KP
o deset procent.Úplně zbytečně.“
„Vražedný pátek“; Tomáš
Štástka; B6; 140
„Sarkastická hra zlínského rodáka Benjamina Kurase
žijícího v Londýně se zaobírá tématem holokaustu
z nečekaných úhlů.“
Podrubrika „Divadelní novinky připravil
Tomáš Štástka“; bez procent; 4x9;
KULTURA; KP
13.9. 0x
č.214
14.9. 0x
č.215 SO
16.9. 0x
č. 216
17.9. 1x „Otec a syn Zindulkovi řeší „Návštěvu představení by do školních osnov mohli zařadit o premiéře hry Benjamina Kurase Vražedný
č. 217
otázky viny ostré jako drát středoškolští učitelé; svým svěřencům by tak hrůzu a
pátek; recenze výsledek 80%; 14x13 (vč.
koncentráku“; Tomáš
absurditu válečných let podali možná lépe než z učebnic.“ foto herce v civilu /dle popisku v roli rabína,
Štástka; B9; 141
avšak bez atributů rabínů/ 4x5); KULTURA;
KP
18.9. „1“x „Naši fašisti v krásných
„Opakovaně se na vašem Facebooku v souvislosti
ve smyslu peskování Škromacha od Tachecí
č.218
kravatách“; Barbora Techecí; s poslední vládou objevil příměr k nacistům: Á kalousek za nevhodné FB používání termínů
A11; 142
to řídí. Stejně jako nacisté v Rusku, taktika spálené země. mohoucích navozovat trénovanému čtenáři
´“ „Vám přijde normální, abyste v Den vítězství na
Hol.(byť historicky spornější); Škromach se
nacismem připodobnil vládu k nacistům?“ „´Poté, co
nešikovně brání o nadsazeném smyslu;
(Schwarzenberg) provedl GENOCIDU všech, kdo se
doslovně nevyřčené téma i Holocaustu
ochomejtli kolem ČSSD na zastupitelských úřadech a
(avšak výskyt nacismus=genocida) se tam
ministerstvech, se nyní snaží zakopat svoje lidi, kde se dá.´ snaží moralisticky dosazovat pouze Tachecí
Další příklad…“ „Čili výraz genocida v této souvislosti je – její otázky posloupně citovány; 29x42 (vč.
taky v pohodě?“
foto Škromacha 17x23 – s ním dělán
rozhovor); PUBLICISTIKA; MA, HP
19.9. 0x
č. 219
20.9. 0x
č. 220
21.9. 0x
č. 221 SO
23.9. 1 + „Stolpersteiny v Třebíči
„Památkáři z Telče totiž už nedoporučují další tyto
O usazení třech kamenů zmizelých, avšak
„1“x č. narazily. Památkáři z Telče kameny v třebíčské zóně UNESCO umisťovat.“
jeden nemohl být umístěn dle záměru, ale
222
je nevidí rádi“; KUB; A4; „´Stanovisko třebíčských památkářů mě překvapuje.
náhradně do synagogy; text i jako opětovné
143
V hlavním městě máme nejvíc stolpersteinů právě v Praze připomenutí smyslu kamenů; 4x20;
1, která také figuruje na seznamu UNESCO. A zdejší
Z DOMOVA; KP
památkáři nám dali svolení. Připadá mi to jako působivá
XXI
forma připomínky zavražděných obyvatel,´diví se Mariana
Kalvach, který se na projektu v Praze podílí.“
„Musíte být odvážný, říká
bývalý šéf Mossadu“;
Teodor Marjanovič; A11;
144
„Jistěže jdou některé věci, které děláme, do extrémů. Ale
v Mossadu říkáme, že takovou práci musí odvádět někdo,
kdo má nejčistší ruce, s nejvyšší morální integritou.“
„Mossad vešel do dějin únosem nacistického zločince
Adolfa Eichamnna v roce 1960, likvidací palestinských
atentátníků z mnichovské olympiády v roce 1972 nebo
zabitím překupníka se zbraněmi Mahmúda Mabhúha
z hnutí Hamas v roce 2010 v jeho hotelovém pokoji
v Dubaji.“
Celostránková publicistika; zmínka o
Eichmanovi jen ve sloupku coby představení
Mossadu; ve vlastním interview bez Hol.;
první citát je z rozhovoru s Efrajimem
Halevi; avšak použit taktéž jako zvýraznění
mezititulek; 29x43 (vč. 24x15 foto
Haleviho); PUBLICISTIKA; HP
24.9. 0x
č. 223
25.9. 1x „Rúhání se přijel do OSN
„Ten se ostře vymezoval vůči Izraeli i Západu. Proslul
Popis změny vztahů mezi USA a Íránem po
č. 224
usmívat. A také smlouvat“; také podporou popíračům holokaustu i konstatováním, že Ahmadínežádovi v souvislosti se zasedáním
v Íránu se nerodí lidé jiné než heterosexuální orientace.“ RB OSN, včetně vypíchnutého nástinu bodů
– pro Západ konfliktních – vyznačujících
dříve M.A. ; 10x20 (vč. foto 1x1 Rúháního);
ZE SVĚTA; R
26.9. 4x „Holokaust byl obrovský
„Íránský prezident Hasan Rúhání připustil existenci
Coby odlišnost vůči M.A. a zmírňování
č. 225
zločin, uvedl Rúhání“; ČTK, holokaustu.“
vztahů se Západem, v rozhovoru pro CNN;
A6; 146
Krátce; 4x11; ZE SVĚTA; R
„Rúhání v práci“; Marek
„Po letech ahmadínežádovských provokací na téma
v duchu apelace na druhé heslem
Čejka; A14; 147
holokaustu dnešní prezident zřetelně konstatoval, že tato současného prezidenta Íránu oproti
genocida je ´trestuhodná a odsouzeníhodná´.“
ajatolláhovi, v duchu stálé ostražitosti před
Íránem, byť ústup u Hol. se zřetelným
povděkem; 20x24; NÁZORY; R
„Získali jsem oscarového
„Narodil se ve vídeňské tramvaji, dětství prožil
představení budoucího filmu s účastí herce
herce“; Mirka Spáčilová; B6; v sirotčinci, za války z touhy po dobrodružství narukoval Ch. Plummera; citát o postavě filmu
148
k SS,, nicméně v lágru pak zachránil život židovské dívce ztvárňované Plummerem; 24x12 (vč.
svých snů, kterou po osvobození před jeho očima
civilního foto 4x9 herce); KULTURA; KP
znásilnili ruští vojáci.“
„V Praze osudové se u
„Známý vyšetřovatel vražd nacisty i Hitlera upřímně
recenze knihy (80%); o detektivovi Bernie
Heydricha vraždí. Tajemně“; nesnáší, zvláště poté, co se musel v Minsku podílet na
Güntherovi z románu zasazeného do Prahy
Alena Slezáková; B6; 149 masových popravách Židů.“
1941; 4x19; KULTURA; KP
27.9. 0x
č. 226
Posl.č .
v týdnu –
jen 5 čísel
v týdnu
30.9. 0x
.
č.227
24 čísel v
září
Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
1.10. „1“x „Svatozář“, Teodor
„´V pronásledování Židů, na němž se církev po staletí
Patetické srovnání Jana XXIII. s Janem
č. 228
Marjanovič, A10; 150
podílela, dokonce shledával ńové ukřižování Krista´. A Pavlem II. při oznámení jejich budoucího
dodával s prosbou o odpuštění? ´Teď už to víme.´“
svatořečení; jednoodstavcová pasáž o II.
vatikánském koncilu, kde původní koncilová
i nynější článková část o Ž(ž)idech
sekundárně domyslitelná ke kontextu Hol. ;
pravopis velkých písmen citován přesně dle
článku!; 19x25; NÁZORY; NA
2.10. 1x „Spravedlivý mezi národy´je „Neodvrátil se od svých židovských pacientů a přátel
text coby jeho CV; 24x7; ZE SVĚTA; J
č. 229
Arab. Vůbec poprvé“; Pavel v časech nejhoršího nacistického běsnění. Riskoval vše.
Novotný; A8; 151
Díky němu, muslimskému doktorovi původem ze severní
Afriky, přežili holokaust.“
3.10. 1x „O tom, jak málo je dnes
„A oni proto (kvůli výzvě dánského krále k neklanění se – Na místě někdejšího komentáře vyjadřujícím
č.230
shnilého ve státě dánském“; pozn.P.K.) Němcům před nosem odvezli z Dánska i
stanovisko listu; klanění se dnešnímu
Jiří Stránský; A14; 152
sedmdesát českých židovských děti.“
Dánsku; z neznámého důvody aktuálnosti –
snad kvůli neodmítání příspěvku od jména
XXII
4.10. 0x
č.231
5.10. „1“x „Uhlí a byty vymazány.
č.232 SO Přijde na řadu rohlík?“;
Pavel Kohout; A11; 153
7.10. 2x „Zemanovo ´stěhování
č.233
ambasády´ ponechalo
Izraelce v klidu“; Pavel
Novotný; A8; 154
„Velká lekce z pokory“;
8.10. 2x „Zeman v Izraeli: Boj proti
č. 234
teroru je úkolem nás všech“;
„Jeruzeman“; Teodor
9.10. 2x „Je těžké říct, kdo měl větší
č.235
štěstí. Ten, kdo přežil, či
zemřel“; LUC, A6; 158
„Zemanův exkurz do českoněmecké miulosti“; Jaroslav
Šebek; A11; 159
10.10. 2x „Rabbi Josef, svědek dávno
č. 236
minulých časů“, Pavel
Novotný; A6; 160
„Dvacet hitů už je na
pultech“; Klára Kubíčková;
autora (?); lichocení dánské historii; vč.
zmínění dán. chování za Hol.; 7x23;
NÁZORY; MA
Předvolební 2 (včetně 1 str. publicistika)
„Týdeník Reflex vede zase boj za Svobodu a demokracii
tím, že vytipovaného nepřítele portrétuje na obálkách i
v nekonečném seriálu podobnou metodou jako zaniklý
Der Stürmer – (lexikon: ´….vyhrocená nenávist,
servírovaná v něm vulgární formou, vyznačovala
propagandu pro nejšírší vrstvy; aby byla sdělá, tvořily
podstatnou část odporné karikatury…´). Jen Židy teď
vystřídali politici redakci podezřelí.“
250. Trilobit Pavla Kohouta; úvaha proti
vlastnictví médií Bakalou, Babišem;
antisemitismus Třetí říše odbočkou, kdy jej
srovnává s nízkou úrovní karikatur Reflexu,
který ovšem brojí proti stejnému fenoménu
co Kohout; zařazeno pro přímo nacistický
antisem. a zároveň pro titulek , který ve
čtenáři onen dojem v souvislosti s ostatním
(nepřesně!) vybuzuje; 20x12; NÁZORY;
MA
„Navštíví i památník Jad Vašem, který shromažďuje
text o takřka nulových světových reakcích na
svědectví o židovském utrpení z dob druhé světové
Zemanův návrh přestěhovat ambasádu a do
války.“
Jeruzaléma (v Izraeli zpráva prý „takřka“
nepovšimnouta“; až na konci Zemanův
program na příští týden; 20x9 (vč. foto
Zemana 4x8); ZE SVĚTA; HP
„Rodák z Brna, který unikl nacistické perzekuci a i zřejmě citován popis jednoho z oněch tří /Hugo
i smrti díky statečnému Britovi Nicholasi Wintonovi“
Maron/); 29x43 (vč. foto z jomkipurské
války 29x20 a 4x5 tří veteránů z j.k. války,
kteří hovoří s reportérem); PUBLICISTIKA;
W, HP
„Zastavili se u expozice, která sugestivně popisuje
(První věta článku + prostředek článku);
hrůzyplnost pochodu smrti židovských vězňů na
silně v duchu proizraelství (Zemana i
samotném konci druhé světové války.“ + „Šimon Peres
článek); termín LEGENDÁRNÍ je myšlen
pak musel schůzku přerušit kvůli úmrtí legendárního
autorem zcela seriózně, nikoliv v
rabína Ovadiji Josefa.“
nadsázce!!!!! 24x26 (vč. fotek M.Z.
s Peresem 9x7 a 7x12); ZE SVĚTA; HP
A tak se mluví o tom, jestli je tenhle status quo pokrytecký názory; na motivy Zemanova návrhu
vzhledem k tomu, že přeci Izrael už kvůli neblahému
přesunout ambasádu symbolicky do
odkazu pronásledování Židů uznáváme – a tím i jeho
Jeruzaléma („pronásledování“ = zde
právo rozhodnout, kde bude mít svoje hlavní město.“
souvztažnost se vznikem Izraele = Hol.);
vzhledem k předchozímu článku počítáno
bez uvozovek; 19x24; NÁZORY; HP
„Byl to monstrproces s dvaceti obžalovanými, kteří se
O zveřejnění videomateriálu z procesu 1963starali o likvidaci vězňů v koncentračním táboře Osvětim.“ 1965 proti dozorcům, celý text směřuje
+ „V Osvětimi zemřelo až 1,5 milionu lidí, především
k židovské tématice, až poslední věta článku
Židů.“
(cit.) částečné i o jiných; 10x12; ZE SVĚTA;
HN
„Naposledy to dokázal v Izraeli, když během rozhovoru (ovšem přibližně polovina reklamou);
s průvodcem v památníku holokaustu Jad Vašem
židovské téma jen odrazovým můstem
v Jeruzalémě pronesl, že ´sudetští Němci byli mnohem
článku (kde proneseno). Od něj se odráží
fanatičtější než říšští´.“
hlavní motiv názoru: česko-německé vztahy;
29x21; NÁZORY; HP
„Svědek minulých časů, který i v 21. století přemýšlel
Uvozeno červeně coby „Zápisník“ – první
v nyní poněkud nepatřičných kategoriích. Motlitbu
zahraniční sloupkový článek; krajně
kupříkladu doplnil o přání, aby se všichni Palestinci
glorifikační nekrolog s účelově relativizující
nakazili morem. Jindy vyjádřil přesvědčení, že gójové,
interpretací + s částečně chybnou interpretací
tedy nikoliv Židé, mají Židům sloužit. Tvrdý byl ale i ke (pravdivě /dle zemřelého židovského svým, když prohlásil, že holokaust byl Božím trestem za prvotně náboženského - šovinisty/: Hol. trest
židovské hříchy."
za sekularizaci ž., nikoliv z úhlů obvykle
dosazovaných); citována toliko ona pasáž;
nikoliv maximalistická glorifikace táhnoucí
se celým článkem; novinář nesprávně
používající první velká písmena ; 4x24; ZE
SVĚTA; N
Představení třinácti knižních novinek + žijící
„Knihovnice z koncentráku
inspiraci pro jednu z novinek; vlastní
Akce však je letos nenápadně podstatná z jiného pohled: mezititulek nadpisem (první slova
XXIII
B10; 161
už dnes díky ní přijíždí do Prahy z Izraele Dita Krausová, z citování); nejsou tam procenta hodnocení;
která inspirovala Osvětimskou knihovnici, titul, s nímž 24x15 (čtvrtina reklamou); KULTURA ; KP
jde do Velkého knižního čtvrtku nakladatelství Akropolis.
Krausová ve svých čtrnácti letech vykonávala funkci tajné
knihovnice na baráku 31 osvětimského koncentračního
tábora. Jejím úkolem bylo každé ráno vyjmout z úkrytu
osm knih, které daný den používali místní učitelé ve
výuce.“
11.10. 0x
č. 237
12.10.
„Zemřel nacistický zločinec „Preibke byl jedním ze strůjců brutálního masakru
„1“x
Priebke, bylo mu 100 let“; civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu
č.238 SO ČTK; A12; 162
1944, kdy nacisté povraždili 355 civilních rukojmí, z toho
75 Židů, odvetou za partyzánský útok proti jednotce SS.“
14.10. 1x „Jo Nesbo chyběl, knižní
„Následoval Pád Simona Mawera a Osvětimská
č.239
čtvrtek přasto neuspěl“;
knihovnice Antonia Iturbeho.“
KLR; C10; 163
15.10. 1x „Přehlídka připomene
„Přehlídka německy mluvících filmů Das Filmfest začne
č.240
snímek Jakub Lhář“; KUL; zítra, kdy nabídne příběh německé myslitelky a
B9; 164
publicistky Hannah Arendtové i archivní film Jakub Lhář
s Vlastimilem Brodským.“
16.10. 1x „Zemanovci – strana bez
„Jak podotkl jeden kolega, volné reklamní plochy jsou i
+ „1“x
vkusu, která přetížila výtah v Terezíně nebo na Pankráci.“
č. 241
k moci“; Karel Škrabala;
A10; 165
„Naši dobří rodáci“; Luděk „Kdyby Kerryové neodešli za včas do Ameriky, předkové
Navara; A10; 166
těch prvních (Němců) by celou jeho židovskou rodinu asi
poslali do plynových komor a předkové těch druhých (nás
Čechů, aby bylo zcela jasno) by je po komunistickém
převratu obrali o majetek.“
17.10. 1x „Hledá se místo posledního „Argentina se jej zřekla a také Centrum Simona
+ „1“x
odpočinku. Pro nacistu“;
Wiesenthala doporučilo, že by bylo nejlepší muže pohřbít
č. 242
Lucie Suchá; A7; 167
v jeho rodném Německu.“ + „Pro to poslední ze tří čísel,
která vystihují Priebkeho život a která z něj dělají ikonu
neonacistů: 100. Věk, do kterého se za své činy neomluvil
a do nějž popíral, že se holokaust stal.“
„Maďarsko chce soudit
exministra Biszka za represe
v roce 1956“; Luboš Palata;
A7; 168
18.10. 0x
č. 243
19.10. 1x „Vondruška a klacek na
č.244 SO komunisty. Nebo snad na
spravedlnost?“; Luděk
Navara; A10; 169
vřazeno byť, v uvozovkách pro akcentování
Ž. v textu, nikoliv že popisovaná akce
klasicky Hol.; 10x5; ZE SVĚTA; N
nikoliv tabulkový řebříček prodejnosti od
Velkého knižního čtvrtku; 4x14;
KULTURA; J
bez fotky by bylo sporné, zda řadit; takto bez
uvozovek; (jméno H.A. bychom
nevyhodnotili jako dostatečně v české
populaci roku 2013 známé v souvislosti
s Eichmannem); Krátce; 4x8 (vč. foto herců
s hvězdami na obleku 4x3); KULTURA; KP
V názorech vpravo nahoře, kde dřív
stanoviska redakce; Text shazující SPOZ
z povícero důvodů; Hol. jen nepatrná
odbočka, protože využili reklamních ploch
na komunistickou věznici v Uherském
Hradišti ; Vzhledem k podobě dosavadního
výskytu Terezína v MfD v kontextu II. sv.v.
zřejmě míněno ghetto, nikoli věznice; 8x22;
NÁZORY; NK, HP, MA
o návštěvě bratra Kerryho v ČR, který zde
po stopách předků; text proti pokrevnímu
nacionalismu – tj. proti českému i
německému (nacionalismus židovský v textu
nezmíněn); identicky s nárokem na území;
18x25; NÁZORY; HP
včleněno nikoliv pro jeho válečný život,
nýbrž pro angažovanost C.S.W. + jeho
popírání; 20x32 (vč. foto starého Priebkeho
4x5 + ze zrušeného pohřbu); 20x11; ZE
SVĚTA; J
„Biszku byl za tento výrok o revoluci roku 1956 zažalován vloženo pro zmínění onoho zákona a
paradoxně poslancem ultrapravicového Jobbiku György zároveň pro akcentování podavatele u
Szilágyim, a to na základě zákona zakazujícího ´veřejné kterého takto čtenář předpokládá jeho
popírání zločinů národněsocialistického a komunistického revizionizmus; 14x12; ZE SVĚTA; PU, R
režimu´.“
„Zatímco německá justice významně zesílila tlak na
potrestání posledních žijících dozorců z koncentračních
táborů a snaží se o poctivé účtování se svým totalitním
dědictvím, zdá se, že česká justice sází na opak.“
zřejmá souvislost s židovskou částí
koncentračních táborů souvisí s aktuálním
projektem Poslední šance II. Centra Simona
Wiesenthala, připomínaným čtenářů MfD
v témž týdnu; jinak ilustrativní zmínka
v textu proti členovi KSČM; na někdejším
místě „názorů vyjadřujících stanovisko
redakce); 8x13; NÁZORY; MA, NK, PU
21.10. 1x „Krvavý komiks Vrána
„Začíná příjezdem vlaku se zdecimovanými Židy do
o vyšlém komiksu, inspirovaném i
č.245
tentokrát zlikviduje nacisty“; zasněženého koncentračního tábora, po úvodní střelbě do kreslířovým diváctvím filmu o Hol.); 24x18
Klára Kubíčková; C10; 170 nevinných však z jednoho vlaku vyjde poslední cestující – (vč. kreslené části 24x11 – bez znalosti
vraždící monstrum.“
článku souvislost nedomyslitelná );
XXIV
KULTURA; KP
„´Tribunál (Evr.s.pro.l.práva – pozn. P.K.) měl
O rozhodnutí o dalším neotevření případu
historickou šanci napsat svým způsobem dodatek k výroku Katyň; Hol. toliko vtažením vzpomenutí
norimberského tribunálu,´ uvedl k tomu šéf vyšetřovací norimberského tribunálu + genocidy od
skupiny polského Institutu národní paměti Witold
W.K.; ony dva termíny těsně vedle sebe
Kulesza. Jak dodal, katyňský masakr přitom patří ´do
zautomatizovaně vyvolávají u laického
kategorie válečných zločinů, zločinů proti lidskosti
čtenáře téma především Hol.; dojem
v jejich nejčistší podobě, tedy mezi zločiny genocidy,
právního přirovnání Katyně k Hol., ovšem
úvedl Kulesza.“
nepříliš zřetelně (Norimberský proc. nejen o
Hol.) = uvozovky; 24x22 (vč. občanských
foto Poláků 14x19); ZE SVĚTA; PU
„Pohled do archivu říká více „Je to stejné, jako když si po pádu komunismu či fašismu Nenadálé nadsazené přirovnání dění
než Koláček“; Jana Klímová; odmítla spousta lidí připustit, že existovali političtí vězni a v Mostecké uhelné společnosti; bez
A11; 172
lágry či holokaust.“
uvozovek; 29x27 (vč. foto Koláčka – jeden
z aktérů MUS); NÁZORY; MA, NK
22.10. 1x „Polsko prohrálo Katyň“;
+ „1“x č. Luboš Palata; A7; 171
246
23.10. 0x
č.247
24.10. 1x „Sir Winton opraví
č.248
střechu?“; Jana Bendová;
A16; 173
„Dobrá zpráva, kterou v podrážděné předvolební době
potřebujeme jako zklidňující náplast snad všichni –
studenti z gymnázia Open Gate nesložili zbraně, za
Nobelovu cenu pro zachránce židovských dětí sira
Nicholase Wintona budou dál bojovat.“
25.10. 0x
č.249
26.10. 0x
č.250 SO
29.10. 0x
251
30.10. 0x
č.252
31.10. 0x
č.253
26 čísel v
říjnu
Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
1.11. 1x „Láska k Židovce změnila
č.254
esesáka. I to je příběh
z učebnice o totalitě“;
Markéta Březinová; A4; 174
Garde J.B.; citována první věta; zděšení
autorky nad tím, že místo Wintona cenu
získala Organizace pro zákaz chemických
zbraní; článek nikoliv formou snižování oné,
nýbrž vynášením Wintona; 15x16;
NÁZORY; MA, W, Š
Po volnu 28.10. (připadalo na pondělí) a
zároveň těsně po volbách – mimořádné
nedělní vydání s volebními výsledky
z neděle principiálně nevzato do počítání
xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
„Zkrátka láska na první pohled – ale na špatném místě a O čítance pro SŠ, kde 30 příběhů z total. rež.
v drsných časech. Ona byla česká Židovka, on velitel
(v čl. za ČR jmenovány osudy i M.Horákové
koncentračního tábora v Estonsku za druhé světové války. a stíhače z RAF Josefa Brykse ), další
Inge Syltenová ovlivnila Heinze Drosihna natolik, že byl vybrané osudy z jiných zemí v čl. nejsou
k vězňům mírnější. Dostali přikrývky, více jídla, méně je naznačeny; čítanka „Abychom nezapomněli
bili. Nakonec se úplně obrátil proti SS a před režimem oba – Výpověď o totalitě v Evropě“ i v AJ, NJ,
uprchli.“
FJ - v projektu 20 organizací z 15 zemí (i
mimo EU); novinový čl. obsáhle začíná
Hol. ; v úvodu čl. vybraný příběh vsazený do
čítanky zřejmě pro zaručeně efektivní
působení na středoškoláka: přitažlivostí
tématu lásky pro adolescenty + přiřazen
Hol.; článek neříká, kolik % Hol. v čítance
dohromady; 14x12 (vč. fota učebnice strany
s anonymními ostnatými dráty 4x7); Z
DOMOVA ; KP, Š, NK
2.11. 0x
č.255 SO
jen 5 čísel
v týdnu
4.11. 1x „Němci našli 1500 vzácných „Nacisté se navíc zmocnili i majetku, který patřil
č. 256
obrazů ukradených nacisty“; židovským sběratelům.“ „FAKTA ´Zvrhlé umění´ Nacisté
Petr Janoušek; A6; 175
nepronásledovali jen politické oponenty a Židy, terčem se
stalo i nevhodné umění. V červenci 1937 byla v Mnichově
otevřena výstava, na které ministerstvo propagandy
ukazovalo, co to je ´zvrhlé umění´ (německy Entartete
XXV
Článek ze str. A1, uvozující tento,
NEOPČÍTÁN ! (tam Hol. tuze obtížně
domyslitelný); aktualita současným
NÁLEZEM; text na A1 i A6 není
akcentovaně o Hol - zabavovalo se pro
„Výstavu zvrhlého umění“ i z veřejných
Kunst). Diváci mohli vidět na 650 moderních děl téměř institucí, avšak pro akcentaci ž. + „likvidaci“
120 výtvarníků. Zastoupeni tam byli Marc Chagall, Max prvku + zvýraznění převzato z textu = bez
Ernst, Oskar Kokoschka a další představitelé avantgardy – uvozovek; (dle předpokládatelného vnímání
surrealisté, kubisté a jiný výtvarníci ´bolševickočtenářstvem) druhý citát z boxu pod
židovských´směrů, jejichž díla si podle nacistů
odkazem na „ČTK, zah“ – správně dobově
zasluhovala odsouzení a likvidaci. Výstava měla také
používaný termín zněl „židobolševismus“!;
legitimizovat pronásledování politických nepřátel či
14x32; ZE SVĚTA; HN
příslušníků skupin a národů označovaných nacisty za
méněcenné.“
5.11. 0x
č.257
6.11. „1“x „´Mnichovský poklad´: našel „Další díla byla zabavena za druhé světové války na
Rozvíjení dění z textu 4.11. o identifikaci
č.258
se i neznámý obraz Marka územích, která Hitlerova armáda obsadila. Případně je byli jednoho z nálezů; vřazeno na pozadí textu z
Chagalla“; PJA; A7; 176
nuceni prodat jejich židovští majitelé.“
4.11. i když v uvozovkách – i bez kontextu
na předchozí by bylo vřazeno; 4x12; ZE
SVĚTA; HN
7.11. 1x „Němci odhalili velký
„Nelze se ubránit dojmu , že to je jako s Josefem Fritzlem Na místě někdejších „názorů vyjadřujících
č.259
nacistický lup. Kolik obrazů a jeho soukromým sklepním koncentračním táborem (…)“ stanovisku listu“; názor na téma vřazených
takto živoří?“; Teodor
+ „Zatímco venku (tj.krytu objevených obrazů –
textů z onoho týdne; nejen v kontextu článku
pozn.P.K.) běžel život, on (Cornelius Gurlitt, kdo
4.11., nejen pro termín „koncentrační tábor“
schovával obrazy – pozn. P.K.) si tady zastavil čas – čas u zcela nesouvislého Fritzla, ale především
jednoho velkého zločinu.“
pro poselství Marjanoviče, a to na místě
POSELSTVÍ věty (druhý citát) jednoznačně
čtenáře směřuje k Hol. = počítáno bez
uvozovek pro čtveřici „nepřímých
argumentů“; 8x23; NÁZORY; HN, MA
8.11. 0x
Na A3 „Šéfredaktor MF DNES Robert
č.260
Čásenský končí“ (red), že k 15.listopadu
končí; nástupce nezná; rozhodně to prý nemá
nic společného s Babišem
9.11. 2x „USA a Izrael přišly o
„Zastavením příspěvku Američané uvrhli organizaci do Jmenované státy odmítly platit když v 2011
+“1“x
hlasovací právo
finanční krize. To se projevilo i v tom, že se v posledních byla přijata Palestina do UNESCO, nyní
č.261 SO v UNESCO“; AP, ČTK; A6; letech zastavily některé americké iniciativy, například
přišly o hl.právo. V textu jmenovaná
178
výuka o holokaustu a výzkum tsunami.“
iniciativa k současnému zastavení z důvodu
nedostatku peněz vybrána tendenčně, aby
státy dodatečně působily co matka s lítostí
trestající své dítě, ale přesto v konání
setrvávajíc; (status Palestiny pro ně
důležitější než DÍLČÍ výuka o Hol.) - tj.
4x14; ZE SVĚTA; Š
„Den, kdy synagogy hořely i „V každém případě jde o mezník, operaci, v níž se
Stránka: Názory; Výroční k půlkulaté
nehořely“; Jan Fingerland; podařilo nacistů namočit do vražd a krádeží celou
křišťálové noci; především reportážní popis
A11; 179
společnost, od neukojených mladíků hledajících
tehdejší situace; 29x32 (vč. 29x11 ilustrace
dobrodružství přes pomocné dělníky přes pomocné oddíly anonymních střepin); NÁZORY; V
policie až po hasiče. Teprve později se z koncentračních
táborů vyvinuly tábory vyhlazovací a místo ´pogromu
´vznikl ´hygienicky´působící průmysl zabíjení, v němž se
už běžný Němec nemusel pošpinit, dokonce ani jako
přímý svědek.“
„Protipučistická antiparta
„Když americká židovská organizace obvinila rakouského 255. Trilobit Pavla Kohouta; citován jen
dělá Sobotkovi medvědí
prezidentského kandidáta Waldheima z nacistické
jeden z příkladů, které Kohout dává jako
službu“; Pavel Kohout; A11; minulosti, povstala média v Rakousku k obraně ćti celé argumenty proč recipienti médií mají
180
země´. A vydala heslo ´Jetzt erst recht – Teď tím spíš!´“ + tendenci si informace vykládat dle svého;
„Až pod tlakem zejména studentů změnily sdělovací
vyústění do situace „tajné schůzky“ části
prostředky kurz a pomohly odhalit, že alpská republiky
soc.dem.u prezidenta; počítáno (byť
byla sice první oběť Hitlera, ale poté i pilná
v uvozovkách) neboť akcentováno
spolupachatelka.“
v odhalení K.W. angažmá židovských kruhů
+ v témž odstavci „spolupachatelka“ =
čtenáře bez znalostí kauzy (byť posléze jej
ad hoc komise z postupu v Řecku proti Ž.
zprostila)jako první napadne téma Hol.;
29x13; NÁZORY; MA, HP
11.11.
„Sudička Divíšková rozplétá „Od ranných zážitků přes hrůzy koncentráku, spokojený recenze 65%; o premiéře životopisné hry
„1“x
nit osudu“; Tomáš Štástka; život s vysněnou láskou v Paříži a pomalé dožívání
polského autora Marka Sobóla ve Švandově
XXVI
č.262
C10; 181
současnosti.“ ; „V momentech, kdy stará žena otevírá své
nejniternější truhly, tedy vzpomíná na válečné utrpení či
vlastní boj s následky koncentračního tábora, je inscenace
mrazivá a doslova krájí napjaté ticho.“
12.11. 1x „Ti hodně staří lidé na okraji „Bez padesátých let není možné zkoumat komunismus,
č.263
zájmu. Političtí vězni“;
stejně jako při poznávání nacismu není možní pominout
Luděk Navara; A10; 182
holokaust.“
13.11. 0x
č.264
14.11. 0x
č.265
15.11. 0x
č.266
16.11. 1x „Muž, který založil banku
č.267 SO vzpomínek“; Jiří Kubík;
A12; 183
„A Felix Kolmer, který přežil Osvětim.“
18.11. 0x
č.268
19.11. 1x „Nemáme občanskou
č.269
společnost v krvi“;
J.Řezníček; A11; 184
divadle; vzhledem k časovým souvislostem i
kosmopolitství napadne čtenáře Hol. (a to
správně); 14x10 (vč.4x4 foto herečky ve
vysokém věku); KULTURA; KP
na místě někdejšího názoru redakce; celý
text o vězních komunismu a ohledu na
vypořádávání se s jednotlivými
nepotrestanými činy; Hol. jednovětně coby
zoufalé akcentování současné situace; 8x23;
NÁZORY; NK
Rozhovor s M. Kroupou, zakladatelem Post
Bellum; článek o oné organizaci, toliko
v citátu zmíněn jeden ze tří lidí, kteří
následující den (17.11.) dostanou ocenění;
židovství odvoditelné skrze jméno, navíc
známé; 29x43 (vč.foto 19x17 Mikuláše
Kroupy, zakladatele Post Bellum, vydávajíc
Ceny Paměti národa); PUBLICISTIKA; J
„A když se podíváme do minulosti, tak naprosto ostudná Fórum čtenářů; částečné velebení obč.spol.
byla druhá republika. To museli přijet do Prahy dva
za I.rep., avšak i ta dle pisatele nedokonalá,
Angličani, bankéř a lyžař Nicolas Winton s kolegou, aby neboť snadný přechod k jím zatracované
zachraňovali židovské děti!“ „Naopak lékařská,
II.rep., a to toliko kvůli Židům (dominantní
advokátská nebo inženýrská vyloučila židovskou
téma v řádcích); 4x12; NÁZORY; MA, W
konkurenci a divadelníci nehnuli prstem, aby ochránili
Huga Haase.“
20.11. 1x „Jestli jsem obstál, vděčím „Paměti Milana Uhdeho, brněnského pedagoga, dramatika Citován podtitul článku a obsah části
č.270
za to ženě“; Klára
a chartisty jsou kronikou o zápase za lidskost a mravní
vzpomínek v představované knize; 29x22
Kubíčková; B8; 185
čistotu během druhé poloviny 20. století“ „Podobnou
(vč.pěti fotografií mimo Hol. z Uhdeho
zkušenost silného svazku měli i autorovi rodiče –
života – dohromady 29x9); KULTURA; KP
maminka byla Židovka, a jakkoliv se snažili před dětmi
ohlazovat hrany, žít v německém Brně nebylo za války nic
snadného, prakticky denně mohla přijít deportace.“
21.11. 1x „Hájí německé právo oběti „Mělo se za to, že sbírku tvoří díla, která za války nabyl O právě zabavených obraze (výše); Názor od
č.271
nacismu, či Gurlitta?“; Pavel Gurlittův otec neprávem z konfiskovaných majetků
„publicisty žijícího v Německu“; šokování se
Bystroň; A12; 186
židovských rodin.“
autorem nad právními potížemi při navracení
obrazů obětem, stejně jako nad německou
legislativou; 19x9; NÁZORY; HN, PU
22.11.
„Ze zhudebnělých veršů
„Ovšem když po přestávce zazněla Šostakovičova
Recenze 85%; o vystoupení České
č.272
mrazilo“; Věra Drápelová; Symfonie č. 13 ´Babí Jar´, dojem z Hartmanna zmizel za filharmonie s německým dirigentem
B7; 187
vnitřním napětím a kontrasty díla, jež začátkem šedesátých Metzmachenen, který uvedl nejprve dílo od
let nebývale otevřeně ukázalo jak na ruský antisemitismus, Hartmanna a následně od Šostakoviče; 14x8;
tak na další můry totalitního režimu.“
KULTURA; KP
23.11.
„Z čeho roste naše politická „Co očekávat od národa, který se během své relativně
Zamyšlení na neuspořádaností českého
„1“x
bezradnost“; Vladimír
krátké samostatné historie zbavil či byl zbaven všech
politického stranictví; článek až s rysy
č.273 SO Kučera; A11; 188
s ním žijících etnik.“ + Nezapomeňme… „A že v obou
oikofobie; druhý citát v následujícím
odpudivých obdobích od roku 1939 do roku 1989 byly
odstavci za prvním citátem – Hol. tušitelný
fyzicky i morálně decimovány především zdejší elity.“
proto i tam; avšak kromě citovaného v textu
nic dalšího; 29x29 (vč. 20x10 od
sledovaného odvislá perokresba); NÁZORY;
MA
25.11.
„´Pražan´ Fred Astaire“;
„Kromě stěhování byl Salamon ještě u další důležité
O rodokmenu Freda Asteirea, který měl
„1“x
Radek Duchoň; A10; 189
změny v rodině. Do té doby bylo totiž nevídané, že by se kořeny sahající do Prahy; v citátu o jeho
někdo z židovské rodiny nechal pokřtít.“ …. „Podle
dědovi Salamonovi Austerlitzovi – celý
některých zdrojů došlo údajně ke křtu paradoxně
článek plně o hledání symboličnosti; byť
v lineckém kostele, který stál naproti domu, kde bydlel
Hol. tušitelný toliko zde; 29x43 (vč. foto
Adolf Hitler.“
F.A. 17x24 a 29x44rodokmenu F.A.);
XXVII
26.11. 2x „Čeští extremisté se chtějí
č.275
inspirovat úspěchem
Kotleby“; Luboš Palata; A6;
190
„Místo Židů jsou terčem Romové“ +„Zpochybňování
holokaustu vyvolává ve společnosti mnohem větší odpor
než útoky na Romy,´konstatuje Laco Oravec, ředitel
lidskoprávní společnosti Nadace Martina Šimečky.“
„Jde o údajného dozorce u tábora Dachau, údajnou
„Wiesenthalovo centrum
odhalilo čtyři nacisty“; ČTK; bývalou dozorkyni z Osvětimi nebo muže, který se prý
podílel na vyhlazení francouzské vesnice Oradour-surA6; 191
Glane.“
27.11. 1x „Zemřel Egon Lánský,
„Egon Lánský prošel jako dítě Terezínem a Osvětimí.“
č.276
bývalý disident a člen
Zemanovy vlády“; A3; 192
28.11.
„Trest za nevinu“; Ivana
„Ńěco jako Schindlerův seznam´, praví s ironií v hlase
„1“x
Karásková; A4; 193
šestapadesátiletý muž.“
č.277
29.11. 1x „Zlaté časy válečné
č.278
fotografie“; Teodor
30.11. 0x
č.279 SO
26 čísel
v listop.
Xxxxx xxxxxxxx
2.12. 0x
č.280
3.12. 0x
č.281
4.12. 1x „Němci opět zkouší zakázat
č.282
neonacisty z NPD. Uspějí?“;
Petr Janoušek; A7; 195
5.12. 0x
č.283
6.12. 1x „Svět se děsí nové
č.284
genocidy“; Iveta Polchová;
A12; 196
PUBLICISTIKA; J
Rozbor volebního úspěchu Kotleby na SR;
citován mezititulek + konec článku; Hol.
pouze tímto; 24x19 (vč. 10x14 foto Kotleby
v někdejší stranické uniformě); ZE SVĚTA;
R, RT, HP
stačil by pro započítání v článku název
centra; 4x7; Krátce; ZE SVĚTA; PU
Nekrolog; bez novinářské zkratky u článku;
4x13 (vč.2x2 foto zemřelého); Z DOMOVA;
N
Nesouvisí s Hol., toliko prokazatelně nevině
odsouzený mladík (komplikace s byrokracií
zamezuje jej dodatečně osvobodit) se taktéž
jmenuje Schindler; citát od jeho otce
vytahujícího soudní materiály; 29x22 (vč.
foto mládence 19x12 a 7x4); Z DOMOVA; J
„Tehdy prchl z rodného Rakouska, které se po anšlusu
Publicistika – nikoliv rozhovor!; o
stalo součástí Třetí říše. Doma ve Vídni nechal matku. Už fotografovi Davidovi Rubingerovi a jeho
ji nikdy znovu nespatřil, přišla o život při holokaustu.“
životě – autorovi známé foto z 1967 s izr.
vojáky u Zdi nářků; Marjanovičův text
krajně prosionistický; 29x43 (vč. oné foto
19x22); PUBLICISTIKA; MA
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
„Přeživší holocaustu přesto iniciativu vítají. Existenci
Obsah plyne z názvu; Židům věnován celý
rasistických stran v demokratické společnosti považují na kompletně odcitovaný odstavec, jinak ne;
útok na svou čest. Cení si již samotného návrhu.“
14x20; ZE SVĚTA; PU
„Středoaftrická republika jako by na většině map světa ani Publicistika o Středoafrické rep.; Hol. toliko
neexistovala. Podobně jako Rwanda ještě před dvaceti
jako přirovnání citovanou zmínkou; druhá
lety. Tedy až do osudného roku 1994, kdy se se zděšením citace je výrokem od francouzského
sledoval nejhorší genocidu od holokaustu za druhé světové min.zahr.věcí; o úmrtí Mandely je toliko
války.“ „A zašel ještě dále: ´země je na pokraji genocidy.´ předpřipravená zmínka na titulce, zřejmě
Před masovým vyhlazováním však varují i další.“
z důvodů těsně před uzávěrkou; 29x43
(včetně foto černošských uprchlíků 29x21);
PUBLICISTIKA; HP
7.12. „1“x „Svět přišel o muže, jenž
„Jenže nehledě na tyto vroubky , v některých ohledech
Přirovnání jen okrajově pomocí Ben
č.285 SO zavrhl pomstu“; Teodor
poměrně zásadní, splňuje Mandela ideální představu
Guriona, kde si čtenář automaticky domyslí
revolučního vůdce, který se vrátí z exilu nebo z vězení a Hol. + vznik Izraele (byť Gurion sám nebyl
postaví se do čela nové společnosti. /nový odst./
v KT, nýbrž aktivní mimo území pod vlivem
Připomeňme íránského velkého ajatolláha Chomejního, Říše); uvozovky při kategorizování
bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina, klíčovou
monitoringu by možná měly být ještě
postavu indického boje za nezávislost Nehrúa nebo otce zvýrazněné!
zakladatele izraelského státu Ben Guriona. Chomejní či 29x29 (vč. 18x18 ilustrace Mandely);
Lenin touhu po změně zardousili totalitní krutovládou.
NÁZORY; MA, N
Mandela naopak patří do Ben Gurionovy, Nehrúovy a
Havlovy skupiny. Společenskému životu dal demokratický Mandela 3 plné tématické stránky + další
směr.““
dvě zčásti; kromě uvedeného článku –
navzdory našemu očekávání – nic jiného
alespoň blížícího se ku sledované tématice
9.12. 1x „Pátrání, které dokáže
„Už to nejednou nejsou oni, ale my. Podobně, jako se
Recenze (75%) knihy „Sokrates na rovníku“
č.286
dopálit a otevírá oči“; Klára každého Evropana týká holokaust, týká se každého
černošského míšence Tomáše Zmeškala
Kubíčková; C11; 198
Afričana tamní genocida – jenomže zatímco holocaust
(s kořeny v Kongu) a o tamní genocidě ;
XXVIII
páchali Evropané na Evropanech, za podstatný kus
nejisté, zda citát je osobním vkladem
genocid v Africe jsou zodpovědní evropští kolonizátoři a recenzentky Kubíčkové, či je inspirován
jejich touha po moci, nerostném bohatství či ´jenńevybitý dílčím motivem knihy ; citát působí coby
pocit nadřazenosti.“
„Holocaust na druhou“ – náš vlastní dojem;
20x12; KULTURA; KP
10.12. 0x
č.287
11.12. 0x
č.288
12.12. 0x
č.289
13.12. 0x
č.290
14.12. 0x
č.291 SO
16.12.
„Dobrá sousedka Angela
„Ve vztahu k ostatním státům pak i současná generace
Komentář při ustanovování A.M. do třetího
„1“x
Merkelová“; Petr Janoušek; Němců má na paměti zločiny, kterých se jejich předkové premiérského období; Hol. v textu
č.292
A11; 199
dopustili.“
neuvedený, avšak odtušitelný jako jedna
z více událostí II.sv.v., byť např. pro stálého
čtenáře MfD dominantní; 29x8; NÁZORY;
MA, HP
17.12. 1x „Klausová se stala
„Jak zjistily před časem Lidové noviny, její otec se jako 19x19; ZE SVĚTA; HP
č.293
velvyslankyní, Klaus
vládní úředník fašistického slovenského státu podílel na
´pouhým´manželem“; Luboš arizaci židovského majetku.“
Palata; A7; 200
18.12. 1x „Je lepší se utahat než
„Než jsem začal hrát Vražedný pátek, vytáhl jsem si
Publicistika formou rozhovoru s hercem
č.294
zrezivět“; Barbora Tachecí; Simona Wiesenthala, Elie Wiesela, Viktora Frankla – a
Stanislavem Zindulku; citované pasáže
A12; 201
četl jsem literaturu lidí, kteří si to prožili.“ + „Protože
z druhé poloviny rozhovoru po pozvolném
přede mnou běží ten film, co se při tom transportu děje jak etizování a očekávatelném navozování
mámě vyrvou dítě, odhodí ho, přede mnou t letí já to
tématu Hol. v jeho rolích; až udivující
vidím. Nehraju zděšení, já jsem zděšenej.“
intenzivnost tématu Hol. u nikoliv
židovského herce; 29x43 (vč. civilní foto
Zindulky 18x23); PUBLICISTIKA; J
19.12. 0x
č.295
20.12. 0x
č.296
21.12. 0x
č.297 SO
23.12. 1x „Přeji nám laskavost“;
„A nechat je (tj.sudetské N. – pozn.P.K.), aby rozhodovali, Dialog se spisovatelkou po 68´ emigrovavší
č.298
Krystyna Wanatowiczová; koho potrestat. V této souvislosti se mi vybavuje, že jsem do N. Alenou Wagnerovou; od glorifikování
A12; 202
v 80. letech navštívila s jednou německou skupinou
prvorepublikového soužití se Židy na
(nikoliv někdejších s.N. – pozn.P.K.) izraelský památník příkladu M. Jesenské po nynější hodnocení
Jad vašem. Viděla jsem, jak jimi otřáslo to, co tam viděli. odsunu německé menšiny = negativní a
Cítili se jako Němci vinni přestože se na vyhlazování Židů vycházející z hypotetického posmrtného
nikdo z nich nepodílel. Já jsem se jako Česka vinna cítit mínění Jesenské; následně (už dle W.) vina
nemusela, ale tehdy jsem pochopila, že jsem svou vinou dnešních Němců za Hol. (v celkovém textu
(míněno „vinou“ za odsun – pozn. P.K.) příslušná do
takto zřetelně velmi okrajově!!!)
Čech.“
připodobňována i k údajné vině za odsunu
antifašistických Němců; (citována část
odpovědi);29x43 (vč. foto
Wagnerové19x17); PUBLICISTIKA; MA
27.12. 0x
č.299
28.12.
„Soud nepomohl firmě, jež „Policie účet obstavila v souvislosti se stíháním za
O fázi procesu s vydavatelskou firmou
„2“x
vydala projevy Hitlera“;
popírání, schvalování a ospravedlňování genocidy, a to až Guidemedia, která vydala Hitlerovy projevy;
č.300 SO ČTK; A2; 203
do sumy 7,9 milionu korun.“
polotučný doprovodný nadpis „Zajištění
jen 3 čísla
peněz“; 4x9; Z DOMOVA; PU, R
v celém „Vláda se Sobotkou a
„Katolík s židovskými předky, který vždy dával najevo
Téma Hol. v druhé cit. pasáži tušitelné od
týdnu
Babišem? To je oběť“;
své sympatie k židovství, prošel za padesát let svého
novinářem akcentovaného žid. původu
Václav Dolejší; A12; 204
života“ (předmluva k rozhovoru)…. „protože ještě
dotazovaného Daniela Hermana (adept
sedmdesát let po druhé světové válce jsou stíháni váleční lidovců na min. kultury); a zároveň často
zločinci z období nacismu. Určité věci jsou
tiskovinou zmiňovaném aktuálním projektu
XXIX
nepromlčitelné.“
30.12 2x „Američané vrátí Osvětimi
+ „1“x
barák Židů z Terezína“;
č.301
ČTK; A2; 205
„Potlesk pro stařičkého
monarchu“; Alena
Slezáková; A8; 206
31.12. 1x
č.302 jen
dvě čísla
v týdnu v
r. 2013
Poslední šance; dle pravděpodobného
vnímání čtenáře!; jinak celostránkový
rozhovor o Hol. není, nýbrž částečně se
dotýká jevů ohledně lustračního zákona x
Babiš ; 29x43 (vč. foto Hermana 19x16);
SOBOTNÍ ROZHOVOR; J
„Po dvaceti letech v Muzeu holokaustu ve Washingtonu se Přestože USA si jej chtěly ponechat; uvedení
do Polska vrací dřevěný barák pro vězně z bývalého
článku modrou upoutávkou „Holokaust“;
nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.“
4x9; Z DOMOVA; J
„Kontroverzní prezident Traian Basescu tam chybí, prý
nemůže Michalovi odpustit válečné deportace a smrt
desetitisíců rumunských Židů; byli mezi nimi i Maneovi
příbuzní, nicméně spisovatel píše o králi se sympatiemi.“
Kalendář Aleny Slezákové; Zasazeno do
2011 a oslavy Michalových devadesátin;
Michal = po válce sesazený král; T.B. = v r.
2011 rum. prezident; N. Manea = soudobý
prozaik; spíše pozitivní vyznění M., vyjma
Hol., což textu rozsahem okrajové; 17x14;
NÁZORY; HP
Kultura – pozvánka na Festival španělských
filmů; Krátce; 4x5; KULTURA; KP
„Přehlídka nabídne příběh … „promítne mimo jiné drama Patnáct let a jeden den
Mengeleho“; ČTK; C8; 207 nebo argentinský film Německý doktor Wakolda
přibližující osud nacistického zločince Josefa Mengeleho.“
„Český Schindler Antonín „Zatímco Oscara Schindlera nebo Nikolase Wintona
O současném „napsání“ (v textu není nic o
Kalina zachránil stovky
známe jako zachránce židovských dětí, třebíčský rodák
„vydání“) knihy Děti Antonína Kaliny S.
dětí“; KLR; B9; 208
Antonín Kalina je po jejich bok řazen pouze ve světě, u Motlem o A.K.; 10x11; KULTURA; KP, W
nás se u něm příliš neví.“ „Kalina prokazatelně zachránil
přes devět set chlapců, podle některých svědectví mohlo
být dětí, které díky němu přežily holokaust, i čtrnáct set.“
23 čísel
v pros.
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
XXX
xxxxxxxxxxxxxxx
Příloha B – Ukázka nešťastného spojení Holocaustu s aktuální politikou
XXXI
Příloha C – Pitevní protokol V. Skoupého (osobní údaje začerněné rodinou)
XXXII
I
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE
Jméno autora: Petr Kalinovský
Obor: Andragogika
Forma studia: prezenční
Název práce: Vzájemný přesah mezi andragogikou a politickými systémy
Rok: 2014
Počet stran textu bez příloh: 88
Celkový počet stran příloh: 31
Počet titulů českých použitých zdrojů: 9
Počet titulů zahraničních použitých zdrojů: 1
Počet internetových zdrojů: 3
Počet ostatních zdrojů: 15
Vedoucí práce: Doc. Dr. Milan Beneš

Historie IA - Národní sjednocení

Transkript

Podobné dokumenty

Kvalita života těhotných žen: psychometrické

filmový obraz jako médium otřesu myšlení

CENIK RAPID 2013

zde - Liga lidských práv

Zpráva o extremismu v ČR 2012

diplomová práce obhájená na FSV UK

Výroční zpráva 2015 Pražská informační služba – Prague City Tourism

Sociální práce v nejisté době Social Work in Uncertain

Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie, 2014, roč. 4, č. 2

Jak na sexistickou reklamu

Karel Čapek: POVĚTROŇ

disociativní poruchy v průřezu disciplín

labelling_studie rrtv

Pdf verze - Ženská práva jsou lidská práva

2016 REZIDENČNÍ PROJEKTY KOMERČNÍ PROJEKTY

Obklad 15x15 cm Obklad 10x10 cm Obklad 15x7,5 cm

2009 – Katalog Uherčice

média