Výroční zpráva 2008 - Muzeum romské kultury

Transkript

bulletin
MuZea RoMsKÉ KultuRY
s t á t ní p řísp ěv kové organizace
17/2008
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
obsah bulletinu č. 17/2008
A. VÝROČNÍ ZPRÁVA MUZEA ROMSKÉ KULTURY ZA ROK 2008
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6—147
MOTTO:
Slovo ředitelky / Jana Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Director‘s Word / Jana Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Geleitwort der Direktorin / Jana Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6—10
10—15
15—20
Jsme prostorem pro setkávání kultur.
I. Přehled veřejné činnosti muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21—80
21—33
21—28
22—23
27
27—23
33—37
38
38—39
41—58
41—43
44
44
44—45
45—47
48—51
51—58
58
59—66
59
59—60
60
61—63
63
63—66
66
66
67—68
69—71
71—74
75—76
77—80
Uchováváme doklady romské historie jako součást evropského dědictví.
Vychováváme mladou generaci k toleranci a interkulturnímu myšlení.
Přispíváme k boji proti xenofobii a rasismu.
Otevíráme cestu ke kořenům romské identity.
To vše děláme pro vzájemné porozumění.
Pro dialog kultur.
Pro nás.
1. Výstavy přechodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. Výstavy v budově muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Život jako vyšitý. Textilní tvorba Markéty Šestákové / Helena Danielová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Romská socha 2008 / Anna Juránková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 2. Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Stálá expozice — Příběh Romů (etapa 1939—2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Prezentace elektronická — na internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Muzejní obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Akce pro veřejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 1.Doprovodné akce k přechodným výstavám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 2. Cyklus Kdo jsou Romové? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 3. Přednáškové cykly pro střední a vysoké školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 4. Přednášky a jednorázové vzdělávací akce pro vzdělávací instituce (výběr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 5. Pietní akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 6. Veřejné prezentace nových knih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 7. Jiné akce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. 8.Kurzy romštiny pro veřejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. 1.Stálé vzdělávací programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. 2. Vzdělávací a aktivační programy k výstavám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. 3. Vzdělávací a aktivační programy do knihovny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. 4. Mimořádné akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Pestrý romský den 25. 10. / Marie Palacká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. 5. Dětský muzejní volnočasový klub . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. 6. Doučování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Doučování 2008 / Martina Vyziblová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7. Vydavatelská činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8. Sebeprezentace a prezentace muzea v médiích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9. Navštívili nás… / Konalo se u nás… (výběr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10. Zúčastnili jsme se (výběr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Romové ve Finsku / Jana Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II. Zprávy z jednotlivých pracovišť
1. Sbírkové oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. Činnost Sbírkového oddělení / Jana Poláková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 1. Fond dokumentace tradičních romských řemesel, profesí a zaměstnání / Jana Poláková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 2. Fond výtvarného umění / Petr Mička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 3. Fond dokumentace vybavení romského interiéru / Helena Danielová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 4. Fond textilu / Helena Danielová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 5. Fond šperku / Helena Danielová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 6. Fond dokumentace typů romských obydlí / Simona Šreková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 7. Fond plakátu a pozvánek / Ján Šariský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. 1. 8. Fond ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní / Jana Kramářová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81—115
81—112
81
82—83
83—84
84—85
86—88
89
89—90
90
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
obsah bulletinu č. 17/2008
1. 1. 9. Duchovní kultura a jazyk / Jana Kramářová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 10. Fond písemného materiálu / Michal Schuster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 11. Nesbírková kolekce kopií archivních dokumentů / Michal Schuster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 12. Fond sebedokumentace / Michal Schuster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 13. Dějiny Romů / Michal Schuster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 14. Fond fotodokumentace / Simona Šreková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 15. Fond audiodokumentace / Petr Mička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 16. Fond videodokumentace / Anna Juránková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 1. 17. Fotoateliér muzea / Anna Juránková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 2. Terénní výzkumy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pod lupou: O cestě do rumunské Transylvánie / Petr Mička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 3. Z přírůstků do sbírek (výběr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. 4. Poradní sbor ředitele pro sbírkotvornou činnost (nákupní komise) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2. Oddělení vztahů s veřejností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2. 1. Činnost Oddělení vztahů s veřejností / František Jemelka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2. 2. Lektorské oddělení / Marie Palacká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3. Knihovna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3. 1. Činnost Knihovny a studovny / Milada Závodská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3. 2. Obraz Romů v tištěných médiích / Milada Závodská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
90—91
91—93
93—94
94—95
95—97
97—99
99—100
100—101
101
102—110
104—110
110—112
112
113—114
113
114
114—115
114—115
115
III. Spolupráce se zahraničím / Michal Schuster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
IV. Personální složení / Petra Zámečková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119—121
V. Přehled dotací a grantů / Petra Zámečková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
VI.Ekonomická část / Martina Cendelínová, Irma Martinková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
VII Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
Příloha I. — Návštěvnost škol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133—134
Příloha II. — Organizační schéma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
Příloha III. — Příloha k účetní uzávěrce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136—147
B. ODBORNÁ ROMISTICKÁ PŘÍLOHA
A. V ÝROČNÍ ZPRÁVA
MUZEA ROMSKÉ KULTURY ZA ROK 2008
M u Z e A
R O M S K É
K u l t u R Y
1 7 / 2 0 0 8
slovo ředitelky
Jana Horváthová
Milí návštěvníci, přátelé a příznivci Muzea romské kultury,
6
po čtyřech letech existence muzea jako státní organizace jsme se rozhodli
na základě léty prověřených zkušeností udělat v Bulletinu jisté změny,
doufáme k lepšímu Poprvé jsme zpracovali první část Bulletinu, která se
vždy zabývá činností muzea za uplynulý rok, přímo jako výroční zprávu ta musela každým rokem vzniknout tak jako tak, ale ještě paralelně
s Bulletinem, což se ukázalo jako neefektivní, protože informace se dublovaly navíc tisk každého jednoho kusu téměř stostránkové výroční
zprávy byl velmi nákladný, takže kromě umístění na webových stránkách
(www rommuz cz) jsme výroční zprávu mohli předávat pouze elektronicky
letos tedy poprvé přinášíme v Bulletinu obé v jednom — zprávu z činnosti
muzea formou výroční zprávy Vzhledem k tomu však bylo nutno oproti
předchozím ročníkům menších formálních změn, konkrétně bylo upraveno řazení kapitol s tím, že zejména i a ii kapitola se místy prolínají
a vzájemně na sebe navazují, což vyplývá z logiky věci: i kapitola přináší
přehled veškerých aktivit muzea směrem k veřejnosti (výstavy, přednášky,
jiné veřejné akce, vydavatelská činnost apod ), ii kapitola obsahuje zprávy jednotlivých pracovišť, iii kapitola shrnuje spolupráci se zahraničím,
iV kapitola poskytuje přehled o personálním složení muzea, V kapitola
přináší přehled dotací a grantů a poslední Vi kapitola s názvem ekonomická část informuje už tradičně o hospodaření muzea V závěrečných přílohách je kromě jiného organizační schéma a zajímavý přehled návštěvnosti
školních skupin Vzhledem k tomu, že jsme si v naší ročence — Bulletinu
zvykli doplňovat lakonické zprávy z činnosti muzea o rozšiřující pohledy
na dané události a aktivity v rubrikách Pod lupou, výroční zpráva za rok
2008 poprvé obsahuje i tyto rozšiřující pohledy, které se objevují tu a tam
na různých místech Bulletinu v části A Celý Bulletin je totiž rozdělen na
část A, už zmíněnou výroční zprávu přinášející informace o činnosti muzea
za rok 2008, a část B, odbornou romistickou přílohu, která je už tradičně
součástí Bulletinu a činí z tohoto svazku víc než jen ročenku, řadí tak Bulletin mezi odborné romistické časopisy
uplynulý rok 2008 poskytl na rozdíl od roku 2007 klid na soustředěnou
práci a vyrovnané výkony Směrem k veřejnosti muzeum plnou měrou spl-
nilo vytčené cíle — realizovalo plán svých výstav a veřejných akcí Z přechodných výstav (více viz kapitola i / 1 1 Výstavy v budově muzea,
str 21—27) nutno zmínit autorskou výstavu „ C i g á n s a n ě p r e v e l i c e l ú b í … “ , kterou muzeum pokračuje v tradici zpřístupňování svých
sbírkových fondů veřejnosti, tentokráte tedy fondu plakátu a pozvánek
Fond výtvarného umění, zejména jeho trojrozměrné objekty, představila výstava „ R o m s k á s o c h a 2 0 0 8 “ Po jedenácti letech tak muzeum
navázalo na svoji novátorskou výstavu „e luma romane jakhenca — Svět
očima Romů“, která byla v roce 1997 v České republice historicky první
prezentací do té doby u nás téměř neznámého fenoménu romského výtvarnictví Výstava spojila autory tvořící nejrůznějšími technikami včetně
sochařských Po více než deseti letech dokumentace a práce v terénu, kde
jsme poznali řadu nových autorů, bylo možno přikročit k samostatné prezentaci sochařského umění na výstavě se představilo celkem 21 tvůrců
Jako doprovodná akce k výstavě proběhlo v posledním týdnu června veřejné sochařské sympózium Účastnilo se ho pět sochařů z ČR a SR Před
očima návštěvníků na dvoře muzea postupně vydobyli ze dřeva, kamene,
vosku a hlíny pět originálních děl, ta se poté stala součástí výstavy Pracovníci muzea zhodnotili tuto akci jako jednu z vůbec nejlepších počinů muzea, který svým průběhem a pozitivním přínosem veřejnosti a každému
z jeho přímých i nepřímých účastníků pomohl načerpat ztracenou energii
a „dobít baterky“ na dlouho dopředu Sochaři sami si sympózium velmi
pochvalovali a přivítali by jeho každoroční opakování Frekvence této akce
však bude záviset na úspěšnosti muzea v hledání a získávání dalších možností financování, tedy grantů Rádi bychom, aby se sympózium konalo
jednou za dva roky
Poprvé v tomto roce jsme uskutečnili retrospektivní výstavu s názvem
„ Ž i v o t j a k o v y š i t ý “ z díla neprofesionální romské výtvarnice pracující s textilem, Markéty Šestákové z Českých Budějovic Kurátorka výstavy
i fondu textilu Helena Danielová dle svého návrhu vlastnoručně vyšila ke
každému jednomu exponátu výstavy popisku
Z výstav a sbírkových předmětů zapůjčených jiným institucím,
tedy mimo budovu muzea (více viz kapitola i / 1 2 Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea, str 27—33), možno zmínit výtvarná
B u l l e t i n
M u Z e A
R O M S K É
díla z fondu výtvarného umění, která doplnila výstavu pražského Musea
Kampa — „Ztracený ráj / Paradise lost“ tato půjčka byla příležitostí pro
známou sběratelku a mecenášku umění Medu Mládkovou, aby poprvé navštívila naše muzeum (více viz kapitola i / 9 navštívili nás, str 72)
Výstava z fondu textilu a šperku s názvem „ Só d a p r e t u t e ? !
/ C o t o m á š n a s o b ě ? ! “ , zahájená v muzeu už v roce 2007,
se v roce 2008 přesunula do Prahy, do reprezentativních prostor paláce
Aventin Vzhledem k rozsáhlosti prostor musela být výstava ještě doplněna
a rozšířena
Prezentaci Jihomoravského kraje v Bruselu doplnila výstava muzea,
které na tuto akci zapůjčilo svoje „ P r e z e n t a č n í p a n e l y M u z e a
r o m s k é k u l t u r y “ a řadu dalších propagačních materiálů
Znovu do Belgie, tentokrát do města Charleroi, putovaly v září dvě výstavy muzea, jednak výstava historických fotografií „ K r á s n é č a s y … ? “ ,
jednak „ P r e z e n t a č n í p a n e l y M u z e a r o m s k é k u l t u r y “
tyto výstavy se staly součástí Festival itinérances (Festivalu kočujících)
stálá expozice (více viz kapitola i / 2 Stálá expozice, str 33—37)
byla ve své realizované části (etapa 1939—2005, sály 4, 5, 6) pro veřejnost přístupná nepřetržitě Další výstavba části nepřístupné ani v tomto
roce nepokračovala Zásadním úkolem pro tento rok bylo dokončit a naplnit všechna opatření z kontroly odboru interního auditu Ministerstva kultury ČR (viz Slovo úvodem, Bulletin 16/2007) Mezi ně patřilo zejména
ukončení smluvního vztahu s dosavadními tvůrci a dodavateli expozice
toho se podařilo dosáhnout 7 4 2008 Již před podpisem této smlouvy
(17 12 2007) došlo k vypořádání majetkových vztahů k expozici ze strany
obecně prospěšné společnosti, která byla také v rámci realizace opatření
z kontroly již v roce 2007 přejmenována na Společnost pro Romano kher,
o p s tato darovací smlouvou předala svoji část stálé expozice státnímu
muzeu V průběhu roku probíhala složitá jednání s majitelem další části
stálé expozice — městem Brnem, která do závěru roku nebyla uzavřena
už nyní je však jasné, že město Brno váže převod své části expozice na
převod celé budovy, v níž muzeum sídlí V této věci se však vyskytly mezi
oběma jednajícími stranami, tedy Ministerstvem kultury ČR a městem Brnem jisté formální obtíže, které dosud brání převodu Vzhledem k neukončeným jednáním, a tedy nesplnění jediného bodu z navržených opatření
z kontroly, nemohlo muzeum požádat o uvolnění zbývající dotace určené
na dobudování expozice Jakmile toto bude možné, bude na realizátora
expozice vypsáno nové výběrové řízení Věříme, že se tento krok podaří
v roce 2009, stejně jako převod muzejní budovy do rukou státu, respektive
muzea
Původně přednáškový cyklus „Kdo jsou Romové?“ (více viz kapitola i / 5 2 Cyklus Kdo jsou Romové?, str 44), přinášející od roku
1993 témata z dějin a kultury Romů, byl po letech přednášek pro tento
rok koncipován jako cyklus videoprojekcí filmů s romskou tematikou
K u l t u R Y
1 7 / 2 0 0 8
Cyklus byl nazván podle prvního promítaného, ještě němého filmu z roku
1923, „Čarovné oči“ nízká návštěvnost se však nevyhnula ani této změně
z přednášek na videoprojekce, a tak je v dalších letech nutno přemýšlet,
jakou formu vzdělávacích pořadů zvolit, aby návštěvníky zaujala, anebo
do muzea vůbec na avizovaný pořad přitáhla
Mezinárodní den Romů (8. 4.) (více viz kapitola i / 5 7 Jiné
akce, str 52) už podruhé slavilo muzeum společně se všemi brněnskými
romskými a proromskými organizacemi Dopoledne měly školní skupiny
možnost navštívit v muzeu speciální interaktivní programy připravované
přímo k tomuto dni Po celý den byl vstup do výstav zdarma a jako doprovodná akce k nim byly otevřeny rukodělné dílny pro děti i dospělé
Muzejní noc (24. 5.) (více viz kapitola i / 5 7 Jiné akce, str 53—56)
přinesla trojí opakování úchvatného vystoupení Romské tance světa v podání členů taneční školy Jana Dance Center ze Ženevy Školu provozuje
a vede Jana Růžičková z významného rodu historických českých Romů
— Růžičků Koncert Monika bandu rodiny Bagárových z Brna přilákal
zejména milovníky jazzu Představil teprve čtrnáctiletou vskutku talentovanou zpěvačku Moniku Bagárovou už tradičně nechybělo večerní čtení
z romské literatury v knihovně, které bylo určeno jak pro děti, tak i pro
dospělé na dvoře probíhala v průběhu celé noci ochutnávka romské tradiční kuchyně a výstavy dekorovali krojovaní průvodci Muzejní noc byla
zahájena otevřením již zmíněné výstavy „Romská socha 2008“
V závěru měsíce srpna připravilo muzeum pro brněnskou veřejnost
interkulturní koncert (28. 8.) (více viz kapitola i / 5 7 Jiné akce,
str 57), který spojil zdánlivě nespojitelné světy — sudetské němce z Moravy z uměleckého sdružení Moravia Cantat a pražskou romskou temperamentní kapelu Bengas Brněnský romský taneční soubor Merci, který měl
původně tancem doprovázet pouze kapelu Bengas, nakonec svým tancem
okořenil i moravské a židovské písně v podání němců V rámci interkulturních vztahů, jež byly hlavním motivem koncertu, si obě kapely v jednu
chvíli také společně zanotovaly
Z jiných veřejných akcí možno zmínit módní přehlídku z fondu textilu
s názvem „chodí bosa v trávě“ na veletrhu cestovního ruchu Regiontour
na brněnském výstavišti, při níž tři mladé romské modelky předvedly módu
60 až 90 let 20 století Akci moderovala kurátorka fondu textilu, která si
připravila k oděvům i odborný komentář Přehlídka byla provázena dobovými hudebními šlágry Antonína Gondolána a dalšími evergreeny rom-popu
uctívání památky romského holocaustu (více viz kapitola i / 5 5
Pietní akty, str 45—47) už neodmyslitelně patří k činnostem muzea
i v roce 2008 muzeum realizovalo březnový pietní akt k výročí prvního
hromadného transportu Romů z Moravy do Osvětimi, který odjel právě
z Brna V srpnu muzeum vypravilo autobusový zájezd do Hodonína u Kunštátu, aby ve zdejší vsi a v nedalekém lese uctil památku romských obětí
místního protektorátního tzv cikánského tábora ten byl podobnou čekací
a. VÝRoČnÍ ZPRÁVa Za RoK 2008
B u l l e t i n
7
8
M U Z E A
R O M S K É
a přestupní stanicí do Osvětimi jako tábor v Letech u Písku, který je mediálně známější díky nešťastnému vepřínu v jeho blízkosti. V souvislosti
se snahou České republiky vypořádat se s nedořešenou pietou romskému
holocaustu v průběhu celého roku probíhala ze strany ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a jejího resortu jednání o možnosti výkupu
soukromého rekreačního střediska Žalov na místě někdejšího cikánského
tábora v Hodoníně u Kunštátu. Muzeum bylo v této věci požádáno svým
věcně příslušným odborem, aby zpracovalo ideový záměr, v němž by bylo
navrženo možné využití areálu po jeho případném vykoupení státem. Muzeum tak mohlo rozvinout svoji již starší ideu vybudovat na tomto místě
Mezinárodní vzdělávací centrum dějin a kultury Romů, jehož součástí by
vedle výstavních prostor byl také přednáškový sál, depozitární prostory a
v plenéru malý skanzen s ukázkou tradičních romských obydlí. Historici
muzea zpracovali ideový záměr, který architekti Tomáš Dvořák a Martin
Klimecký doplnili o výkresovou dokumentaci. Do konce roku 2008 se však
v této věci nic konkrétního nepodařilo prosadit.
Ve výuce o holocaustu došlo v tomto roce k úzké spolupráci mezi Lektorským oddělením (více viz kapitola I. / 6. Akce pro školy a organizované
skupiny dětí a mládeže, str. 59—66) našeho muzea a brněnské pobočky
Židovského muzea. Lektorky obou institucí připravily na Den památky obětí holocaustu (27. 1.) společný program pro školní skupiny, který navštívila
i ministryně Stehlíková. Je zřejmé, že Lektorské oddělení pracuje v muzeu
stále lépe. Lektor, respektive lektorka, patří od počátku existence státního
muzea k nejlepším pracovníkům a oporám týmu muzea. Také po odchodu
stávající lektorky Martiny Francové na mateřskou dovolenou se podařilo
najít velmi kvalitní náhradu v osobě Marie Palacké. Návštěvnost školních
skupin v muzeu se stále zvyšuje. Zatímco v roce 2007 to bylo 1.756 školou
povinných dětí a mládeže, za rok 2008 už se návštěvnické číslo zvedlo
na 2.141 školáků. Vedle běžné nabídky animací a programů pro školy
byla v tomto roce navázána také užší spolupráce s Centrem náhradní rodinné péče Ostrava, které sdružuje pěstounské rodiny, mimo jiné pečující
ve velké míře o romské děti. Pro rodiče s dětmi byla v říjnu připravena
celodenní víkendová akce (25. 10. Pestrý romský den), která se setkala
s velkým ohlasem jak u dětí, tak dospělých, a centrum projevilo zájem ve
spolupráci s muzeem dále a hlouběji pokračovat. Při muzeu fungující Dětský muzejní volnočasový klub uspořádal kromě pravidelných kroužků
pro děti z přilehlých ulic bezpočet návštěv divadelních představení i výletů.
Pravidelně jsou děti navštěvující klub bodovány a jejich klubová činnost je
vyhodnocována, což je pro děti důležitý motivační faktor nejen k návštěvě
klubu, ale i pro zlepšování práce v kroužcích a při doučování.
Doučování dětí se v roce 2008 věnovalo v muzeu kromě naší stálé
lektorky doučování (půl úvazku) ještě dalších pět dobrovolných lektorek,
což se uskutečnilo díky pomoci Emy Štěpařové z Kabinetu multikulturní
výchovy na PdF MU. Zde se podařilo prosadit doučování jako součást ku-
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
rikula posluchačů sociální pedagogiky. Celkem se tak počet doučovaných
na půdě muzea v roce 2008 ustálil na 25 dětech (více viz kapitola I. /
6. 6. Doučování, Pod lupou — Doučování, str. 66). Aktivní Lektorské oddělení připravilo na poslední čtvrtinu roku kurzy romštiny pro veřejnost, v nichž kromě romistky v osobě knihovnice muzea Milady Závodské
působil také rodilý mluvčí Gejza Horváth, který s účastníky konverzoval.
Hodiny romštiny tento vyhlášený brněnský hudebník zpestřil i hrou na
kytaru a romskými písněmi.
Vydavatelská činnost muzea (více viz kapitola I. / 7. Vydavatelská
činnost, str. 67—68) v tomto roce spočívala ve vydání dalšího katalogu
sbírek muzea, tentokrát naprosto klíčového fondu dokumentace tradičních
romských řemesel, profesí a zaměstnání. Vzhledem k zásadnímu významu
tohoto fondu pro naše muzeum a také jeho obsáhlosti převýšil počet stran
katalogu 300. Veřejná prezentace publikace proběhne až v roce následujícím. Jako každý rok vydalo i letos muzeum svoji ročenku za uplynulý rok,
Bulletin Muzea romské kultury 16/2007. Naposledy v tomto roce vyšla
samostatně Výroční zpráva muzea za rok 2007, která je v elektronické
podobě k dispozici jednak na našich webových stránkách (ww.rommuz.
cz), jednak je ve fyzické podobě vždy zasílána zřizovateli. V závěru roku
muzeum z navýšeného příspěvku dotisklo sadu pohlednic „Muzeum romské kultury a jeho sbírky na pohlednicích“, které se vcelku dobře prodávají
v muzejním obchodě.
Kromě toho proběhly v tomto roce čtyři veřejné prezentace (křty)
v muzeu vydaných knih (více viz kapitola I. / 5. 6. Veřejné prezentace
nových knih, str. 48—51), většina z nich vyšla už v roce 2007. Uskutečnil se
brněnský a pražský křest knihy Čalo voďi / Sytá duše. Antologie prozaických textů romských autorů. Pokřtěn byl také katalog fondů textilu a šperku a výše uvedený Bulletin Muzea romské kultury 16/2007.
S činností Sbírkového oddělení (více viz kapitola II. / 1. Sbírkové
oddělení, str. 81—112) v roce 2008 může být muzeum plně spokojeno. Podařilo se uskutečnit dvě významné zahraniční výzkumné sbírkotvorné
terénní cesty, jednak do Rumunska, jednak už tradičně na Slovensko.
Zejména cesta do Rumunska byla nesmírně plodná. Jejím cílem byla dokumentace tradiční svatby ve skupině Kalderašů a poté dokumentace tradičních způsobů obživy, zejména kovozpracujících řemesel, ale také hudebního projevu rumunských Romů. Uskutečnilo se také několik jednodenních
cest za literáty (Hilda Pášová, Jana Hejkrlíková), výtvarníky (např. Paly
Paštika, Ladislava Gažiová), pamětníky (např. Miloslava Pilová, Antonín
Lagryn, Arnošt Vintr) či řemeslníky (rodina Danielova cínující kotle).
U přírůstků do sbírek začněme fondem řemesel. V tomto roce jsme
uzavřeli hledání originálu nášlapné brusky v terénu coby nereálné, a tak
jsme vzápětí mohli přistoupit ke zhotovení repliky takového nástroje, kterým kočovní brusiči brousili nože, břitvy, nůžky apod. Výroby repliky se
zhostil romský kovář Viliám Šarközy z Dunajské Lužné (Slovensko). Fond
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
řemesel byl však významně obohacen zejména přírůstky ze zahraničí.
Nutno zmínit hodnotný soubor výrobků romských klempířů z Rumunska,
soubor výrobků indických kovářů z Romům příbuzné skupiny Gadulia Lohar, oděvů a hudebních nástrojů z podobně Romům blízké indické skupiny
Bhopa (viz foto str. 83, 87). Fond textilu byl rozšířen i o současný a tradicí
významně poznamenaný oděv finských romských žen (viz foto str. 111),
unikátní vestu představitele romské skupiny Kalderašů z Rumunska s našitými symboly moci (viz foto str. 86). Tato vesta je už druhým podobným
přírůstkem ve fondu textilu, ukazuje však odlišné typy symbolů — šperků
ze stříbrného kovu. Vesta pochází patrně z přelomu 19. a 20. století a vzhledem ke svému stáří je naprosto ojedinělým objevem v romském prostředí,
kde podobně staré textilní oděvní součástky lze najít už jen velmi vzácně.
Sbírka šperku byla obohacena o zlaté šperky současných olašských Romů,
prsten profesní — handlířský, prsten ženský s vyrytým neoficiálním olašským jménem a pánský medailon s vyobrazením Ježíše Krista, zdobený
barevnými emaily (viz foto str. 88). Hodnotné přírůstky přibyly do fondu
výtvarného umění, zejména ústřední obraz letošní výstavy Musea Kampa
„Ztracený ráj / Paradise Lost“ profesionální romské výtvarnice Ladislavy
Gažiové (viz foto str. 30, 83) a další z obrazů akademické malířky Míly
Doleželové (1922—1993) Cikánská rodina s měsícem (viz foto str. 33).
Romské neprofesionální umění bylo vedle děl tuzemských autorů (např.
Rudolf Rác, Paly Paštika) rozšířeno o díla dvou malířek ze skupiny kočujících francouzských Manušů, jednak Tanii Magy, jednak Mony Metbach
(viz foto str. 111, 112). Fond písemného materiálu získal mimo jiné darem
od romského sochaře Jaroslava Cicka průkaz první romské organizace na
Slovensku Zväzu Cigánov-Rómov (1968—1973) (viz foto str. 92). Dále
možno zmínit odznak světové romské fotbalové federace Fédération Rom
de Football, která má sídlo ve Francii a sdružuje romské fotbalisty z celého
světa (viz foto str. 111). Fond ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní získal půvabný doplněk dobového měšťanského interiéru — dvoudílnou dózu
v podobě romského hudebníka z konce 19. století (viz foto str. 90). Fondy
audio-, foto- a videodokumentace pak jako každoročně odrážejí zejména
realizované výzkumy v terénu a jejich destinace.
V roce 2008 bylo v prvním stupni evidence zapsáno celkem 923
přírůstkových čísel, což představuje 5.177 kusů sbírkových předmětů. Nejpočetnějším fondem je fond písemného materiálu s více než 140 novými
přírůstkovými čísly. Do Centrální evidence sbírek bylo za rok 2008 nahlášeno 4.675 přírůstkových čísel. V tomto roce navštívilo jednotlivé pracovníky Sbírkového oddělení celkem 115 badatelů, kteří zde uskutečnili celkem
121 badatelských návštěv.
I v roce 2008 muzeum pokračovalo ve zlepšování podmínek uložení
sbírkových předmětů v depozitářích. Ke zlepšení došlo v suterénních
depozitařích B1, B2 nově díky zapojení zvlhčovací, respektive odvlhčovací
techniky. V depozitáři B3 byla na začátku roku nainstalována klimatizace,
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
která výrazně napomohla ke snížení výkyvů teplot v letních měsících. Na
konci roku byl klimatizací vybaven také depozitář fondu fotodokumentace
v sektoru B7.
V samotném závěru roku, kdy se podařilo vyjednat navýšení rozpočtu
muzea, jsme pořídili některé dlouho plánované nákupy majetku. Jednak
nábytek, jednak foto- a audiotechniku ke zkvalitnění dokumentace muzea.
Podařilo se také vybavit zasedací místnost důstojným sedacím nábytkem
a kdysi dávno ještě obecně prospěšné společnosti darované školní židličky
mohly být přesunuty na méně reprezentativní místo. Podobně bylo možno
zlepšit vzhled ředitelny, kterou ročně navštíví řada významných osobností
z tuzemska i zahraničí (více viz kapitola I. / 9. Navštívili nás, str. 71—74)
a uskutečňuje se v ní také řada důležitých jednání. Staromódní, omšelý
a již dosluhující nábytek ze soukromého majetku ředitelky byl tak nahrazen jednoduchými a praktickými židlemi a stolem elegantního designu.
V přednáškovém sále byla provedena instalace dataprojektoru. Ten zde
bude trvale umístěn k potřebám přednášek a projekcí. Fotoateliér byl
vybaven fotostolem a stativem pro focení drobných, zejména sbírkových
předmětů. Dále byl zakoupen makroobjektiv k fotoaparátu a fotoaparát
Canon. Technické vybavení fondu audiodokumentace se rozšířilo o dvojitý
kazetový rekordér, který bude sloužit především pro účely digitalizace
poměrně značného počtu magnetofonových kazet ve fondu. Pro účely prezentační se podařilo pořídit dva výkonné aktivní reproduktory, které slouží
k ozvučení nejrůznějších veřejných akcí v přednáškovém sále muzea. (Více
viz kapitola II. / 1. 1. 15. Fond audiodokumentace, str. 99—100, 1. 1. 16.
Fond videodokumentace, str. 100—101)
Tým muzea (více viz kapitola IV. Personální složení, str. 119—121) se
daří zejména po stránce odborných pracovníků stále zkvalitňovat, ale jeho
nejcitelnější slabinu se ani v tomto roce odstranit nepodařilo. Totiž najít
kvalitního ekonoma, účetního. Takového, který by měl zájem v muzeu zůstat i s nesrovnatelně nižším finančním ohodnocením, než je běžné v soukromém sektoru, a s relativně větším množstvím práce. Pro ekonoma přicházejícího ze soukromé sféry je zpočátku velkým rozčarováním náročné
výkaznictví pro zřizovatele. Již v březnu jsme se museli rozloučit s účetní,
kterou jsme přijali v prosinci předešlého roku na základě rozsáhlého výběrového řízení, do něhož jsme zapojili i profesionální personální agenturu. Již
na jaře 2008 bylo jasné, že účetní práci nezvládne. Uvolněnou pozici na
naléhání ředitelky převzala na menší úvazek a jen dočasně — do doby nalezení účetního na plný pracovní poměr — zkušená pracovnice z účetní firmy
JV-EKOS, s. r. o. Kateřina Pokorná. Vzhledem k jejímu částečnému úvazku
firma JV-EKOS, s. r. o., která v minulých letech prováděla muzeu ekonomické služby a poradenství, ještě i nyní „dosluhovala“, plnila některé nezbytné úkoly, ale vlastně již jen díky dobré spolupráci z minulých let. Vedoucí
firmy JV-EKOS Jana Valová měla zájem spolupráci s muzeem ukončit již
mnohem dříve, a to zejména z důvodu naprostého vyčerpání na základě
A. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008
B u l l e t i n
9
M U Z E A
R O M S K É
výsledků kontroly, která shledala mimo jiné chyby právě v účetnictví,
plynoucí z nedostatečné znalosti pravidel účtování státních příspěvkových
organizací. Spolupráce s firmou JV-EKOS, s. r. o. pak byla definitivně ukončena k 31. 5. 2008. Nové výběrové řízení na pozici účetní jasně ukázalo,
že účetní se zkušenostmi z příspěvkových organizací prostě nejsou k mání
a že kvalitní účetní jsou málokdy bez práce. Nakonec již po neúspěšném
výběrovém řízení projevila zájem o tuto práci i chuť učit se nové věci,
tedy účtování příspěvkových organizací, zkušená účetní provázená dobrými referencemi ze soukromé firmy, Svatava Míšková. Nyní je již možno
prozradit, že ani ona v pracovním poměru nezůstala (jen do 28. 2. 2009),
nakonec i ji „zdrtily“ zásadní rozdíly v účtování soukromého a státního
sektoru, složité výkaznictví pro ministerstvo, ale i nedodělky po předchozích účetních a dle jejích slov „nezvladatelné množství práce“. Vzhledem
k tomu předesílám, že od roku 2009 dojde k posílení ekonomických pracovníků o půl úvazku a mzdy budou zpracovávány externě. S pevnou vírou
v pozitivní výsledek účetního hledáme dál i v závěru roku 2008.
V průběhu roku byla zpracována Střednědobá koncepce rozvoje
muzea, do roku 2013, podle níž muzeum hodlá v dalších letech postupovat tak, aby byla maximálně naplněna.
Muzeum se stále těší velké pozornosti osobností kulturního i politického
života z tuzemska a ještě více ze zahraničí. Patrně i vzhledem k tomu, že
stále zůstává světově ojedinělou institucí svého druhu. Za všechny osobnosti, které v roce 2008 muzeum navštívily, jmenujme alespoň tři: mecenášku a sběratelku umění Medu Mládkovou, předsedu Rady německých
Romů a Sintů a ředitele Dokumentačního centra Romů a Sintů v Heidelbergu Romani Rose nebo generální guvernérku Kanady Michaëlle Jeanovou
(více viz kapitola I. / 9. Navštívili nás, str. 71—74)
O kvalitativním posunu v činnosti muzea vypovídají i strohá čísla. Počty
celkové návštěvnosti se oproti roku 2007 opět zvýšily, z původních 11.003
návštěvníků (z toho 6.364 v muzeu, 5.639 mimo muzeum) na 25.145
návštěvníků (z toho 8.296 v muzeu, 16.849 mimo muzeum).
Director‘s Word
Jana Hor váthová
Dear Visitors, Friends and Fans of the Museum of Romani Culture,
10
After four years of the Museum’s existence as a state organization, we
have decided to introduce some changes to the Bulletin based on our
time-tested experience and hope that they will be for the better. For the
first time we have directly conceived the first section of the Bulletin which
always deals with the Museum’s activity for the preceding year as an an-
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
nual report. The annual report has to be prepared every year in any case
but also concurrently with the Bulletin. This proved as inefficient since
the information was duplicated. Additionally, the printing cost of each
copy of a nearly hundred-page-long report ran rather high so that apart
from being posted on our website (www.rommuz.cz), the annual report
could be distributed only electronically. This year the Bulletin combines
the two into one — the summary of the Museum‘s activities in the form
of an annual report. Compared to previous volumes, however, the unification has prompted several formal alterations; we specifically changed
the chapter order, bearing in mind that now and then Chapters I and II
intertwine and relate to each other, which is implied by the logic of the
matter: Chapter I gives an overview of all public activities of the Museum
(exhibitions, lectures, other public events, publishing activity, etc.); Chapter II brings reports from the individual departments; Chapter III summarizes international collaboration; Chapter IV gives information about
the Museum‘s staff; Chapter V surveys the subsidies and grants, and
the last, Chapter VI, titled “Economic Section”, traditionally addresses the
Museum‘s financial management. Apart from other things, the appendices contain an organizational diagram and a noteworthy overview of
the school groups visit rate. Since we have already become accustomed
to complementing brief reports on the Museum‘s activities by enlarging
perspectives on certain events and activities in the year-book‘s — Bulletin‘s — sections called “Under the Magnifying Glass”, the 2008 Annual
Report now also incorporates these more in-depth views that occasionally
appear in the Bulletin‘s section A. The entire Bulletin in fact consists of
part A, the above-mentioned Annual Report giving information about the
Museum‘s activity in 2008, and part B, a specialised Romani studies appendix which, as usual, forms part of the Bulletin and makes this volume
into something more than just a year-book; it actually ranks the Bulletin
among professional journals in Romani studies.
As opposed to 2007, the past year, 2008, provided the necessary serenity
for concentrated work and balanced performance. The Museum managed
to meet the commitments towards the public it had set itself: the plan of
exhibitions and public events has been met. From the temporary exhibitions (for more details, Chapter I. / 1. 1. Výstavy v budově muzea, on page
21—27) the solo exhibit “O h , H o w M u c h I L i k e t h e G y p s y...”
(C i g á n s a n ě p r e v e l i c e l ú b í … ) needs be highlighted; with it
the Museum continues in the tradition of providing public access to its collections — here specifically to its collection of posters and invitation cards.
The fine art collection, chiefly its three-dimensional objects, were presented by the “ R o m a S t a t u e 2 0 0 8 ” ( R o m s k á s o c h a 2 0 0 8 )
exhibition. It was the first such endeavour after the pioneering exhibition
“E luma romane jakhenca — The World Through the Eyes” of the Roma
held eleven years earlier. With its year of opening, 1997, it was histori-
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
cally the first presentation of the hitherto almost unknown phenomenon
of Romani fine art in the context of the Czech Republic. The exposition
linked several authors working with diverse techniques, including sculpture. After more than ten years of documenting and field work in the
process of which we got to know multiple new artists, it was possible to
proceed to a separate sculptural display. A total of 21 artists were represented at the exhibit. A public sculptural symposium was held during one
week in June as a supporting event with the participation of five sculptors from the Czech Republic and Slovakia. Before the visitors’ eyes they
gradually sculpted five original works of art from wood, stone, wax and
loam in the Museum’s yard, which then became part of the exhibition.
The Museum’s employees considered the event as one of the best ever and
as one that succeeded in recovering the lost energy and “recharging the
batteries” through its course and positive contribution to the public and
to each of its direct or indirect participants for a long time to come. The
sculptors themselves greatly praised the symposium and would welcome
its organization on a yearly basis. The frequency will nonetheless depend
on the Museum’s success in finding and acquiring other alternatives of
funding — i.e. of grants. We will be glad if the symposium takes place
once every two years.
For the first time this year we realized a retrospective exhibition with
the title “ L i f e , B o d y a n d B o n e s 1 ” ( Ž i v o t j a k o v y š i t ý ) by
an amateur Romani artist working with textile, Markéta Šestáková, from
České Budějovice. The exhibition’s and textile collection’s curator, Helena
Danielová, personally embroidered captions to each of the featured items
according to her own design.
Regarding exhibits and collection items loaned to other institutions — therefore outside the Museum’s building (for more details, Chapter I. /
1. 2. Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea, on page
27—33) — we ought not forget works of art from the fine art collection
which complemented the “ P a r a d i s e L o s t ” exhibition at the Prague
Kampa Museum. This loan served as an opportunity for the famous collector and patron of the arts, Meda Mládková, to pay her first visit to our
Museum. (For more details, Chapter I. / 9. Navštívili nás, on page 72)
The textile and jewellery collection exhibition titled “ Só d a p r e
t u t e? ! / W h a t d o y o u h a v e o n? ! ” ( Só d a p r e t u t e? ! /
C o t o m á š n a s o b ě ? !) , already launched at the Museum in 2007,
moved to the representative premises of the Aventin palace in Prague.
Due to its extensiveness the exhibit required further additions and enlargement.
The presentation of the South Moravian Region in Brussels was accompanied by the exhibit of the Museum that loaned it’s “ M u s e u m o f
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
Romani Culture Presentation Panels” (Prezentační
p a n e l y M u z e a r o m s k é k u l t u r y ) and numerous promotional
materials.
Two other expositions of the Museum travelled to Belgium in September, although this time to the city of Charleroi. One of them was a display of historical photographs “ B e a u t i f u l T i m e s …? ” ( K r á s n é
č a s y…? ) and the other was formed by the “ M u s e u m o f R o m a n i
C u l t u r e P r e s e n t a t i o n P a n e l s ”. These expositions then became
integrated in the Nomadic Festival (Festival Itinérances).
The accessible part (the phase between 1939 and 2005, rooms 4, 5,
6) of the Permanent exhibition (for more details, Chapter I. / 2. Stálá
expozice, on page 33—37) was continuously open to public. This year
did not see the further continuation in the construction of the inaccessible part. The essential task to be completed for the year 2008 was the
finalization and meeting of all measures adopted from the inspection
of the Internal Audit Department of the Ministry of Culture CR (see the
Foreword, Bulletin 16/2007). One of the main issues was the termination
of a contractual relation with the hitherto authors and exhibition contractors as of April 7, 2008. Prior to signing the contract (December 17,
2007), the property relations towards the exhibition had been settled by
the public benefit association, which was renamed Romano kher, o. p. s.,
in 2007, also within the scope of implementing the inspection measures.
Through this donation agreement the association handed over part of
its permanent exhibition to the state museum. In the course of the year,
fairly complex negotiations took place with the owner of the other part
of the exhibition — the City of Brno; these still did not come to fruition
before the end of the year. Notwithstanding, it is now clear that the City
of Brno conditions the transfer of its part of the exhibition by the transfer
of the entire building in which the Museum has its seat. Some formal
difficulties arose between the two negotiating parties — the Ministry of
Culture CR and the City of Brno — that still impede the transfer execution.
The unfinished negotiations present an unfulfilled measure suggested by
the inspection and consequently the Museum cannot ask for the release
of the rest of the subsidy designed for completion of the exhibition construction. As soon as this is possible, a new tender shall be announced for
the exhibition implementer. We believe that in 2009 this step along with
the transfer of the Museum building into the state — or rather Museum —
ownership will become possible.
After several years, the original lecture series called “Who Are the
Roma?” (Kdo jsou Romové?) (for more details, Chapter I. / 5. 2. Cyklus
Kdo jsou Romové?, on page 44), which has been introducing subjects
from Romani history and culture since 1993, was conceived as a cycle of
The Czech title is a pun of an expression meaning (in the colloquial sense) “a body and bones” and (in the common “like embroidered”.
B u l l e t i n
1
11
12
M U Z E A
R O M S K É
film screenings dealing with Romani issues. The series was named after
the first screened, still silent, film from 1923, “Magic Eyes” (Čarovné oči).
Not even this transformation of lectures into film screenings averted a low
visiting rate. It is therefore necessary to reflect on the form that the educational programmes should adopt in the future to intrigue visitors or to
attract them at all to the Museum for the scheduled programme.
The Museum celebrated its second International Roma Day
(April 8) (for more details, Chapter I. / 5. 7. Jiné akce, on page 52) together with all other Romani and pro-Romani organizations from Brno. In
the morning, school groups could attend special interactive programmes
at the Museum prepared specially for this event. During the whole day entry to the exhibitions accompanied by handicraft workshops for children
and adults was free of charge.
The Museum Night (May 24) (for more details, Chapter I. / 5. 7.
Jiné akce, on page 53—56) witnessed three breathtaking performances
of Romani Dances of the World presented by the members of the Geneva
Jana Dance Center. The dance centre is supervised by Jana Růžičková
from an important historical Czech Roma Růžička family. The concert of
the Monika band of the Brno Bagár family attracted especially jazz music
lovers. It presented a truly talented singer, Monika Bagárová, who was
only fourteen years of age. Naturally, we could not leave out the traditional evening of public reading of Romani literature in the library for
both children and grown-ups. Throughout the night the visitors could taste
meals from traditional Romani cuisine and the displays were embellished
by guides dressed in traditional folk costumes. The Museum Night was set
off by the opening of the aforementioned exhibit “Roma Statue 2008”.
Towards the end of August, the Museum prepared a Cross-cultural
concert (for more details, Chapter I. / 5. 7. Jiné akce, on page 57) for the
Brno public which managed to combine seemingly incompatible worlds —
the Sudeten Germans from Moravia, members of the artistic association
Moravia Cantat, and the temperamental Prague Roma Bengas band. The
Brno Merci dance group, which was originally supposed to perform only
as a dance accompaniment to the Bengas band, in the end flavoured the
Moravian and Jewish songs interpreted by the Germans. The Bengas band
also sang together with the association members, thus underlining the
cross-cultural relationships that were the main motif of the concert.
Another public event was a fashion show from the clothes collection titled “She is walking barefoot on the grass” (Chodí bosa v trávě)
held during the Regiontour regional tourism fair at the Brno Fair Grounds,
where three young Romani models presented fashion covering the period from the 1960s to the 1990s. A textile collection curator gave an
in-depth commentary to the displayed apparels and moderated the event
to the sounds of musical hits of Antonín Gondolán and other Rom-pop
evergreens.
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
A Tribute to the Memory of the Romani Holocaust (for more
details, Chapter I. / 5. 5. Pietní akty, on page 45—47) is now inseparably
linked with the Museum’s activities. In March of 2008, the Museum also
arranged an act of commemoration marking the anniversary of the first
mass transport of the Roma from Moravia to Auschwitz which, as a matter
of fact, departed from Brno. The Museum organized an August bus tour to
Hodonín u Kunštátu to pay tribute to the Romani victims of a local Gypsy
camp in a nearby forest. The camp was used as a waiting and transfer station to Auschwitz similarly to the camp in Lety u Písku, which has received
much wider publicity due to the unfortunate pig farm in its vicinity. In
connection with the effort of the Czech Republic to come to grips with the
unresolved pieta to the Romani holocaust the Minister for Human Rights,
Džamila Stehlíková and her department held negotiations on the possibility of buying out the private Žalov leisure centre in the location of the
former Gypsy camp in Hodonín u Kunštátu. A responsible division of the
Museum filed a request asking the Museum to elaborate an idea design
in this matter which would suggest possible utilization of the premises
after the planned state buyout. The Museum could thus develop its older
idea of establishing an international education centre for Romani history
and culture. Apart from the exhibition floor space, the centre would also
house a lecture theatre, collection storage premises and a small open-air
museum displaying traditional Romani dwellings. The Museum’s historians elaborated an idea design supplemented by drawing documentation
prepared by the architects Tomáš Dvořák and Martin Klimecký. As of the
end of 2008, however, nothing has yet been realised.
As far as the Romani holocaust is concerned, a close collaboration
between the Lecturers Department (for more details, Chapter I.
/ 6. Akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže, on page
59—66) at our Museum and the Brno branch of the Jewish Museum was
established. Lecturers from both museums worked together on organizing a joint programme for schools for the Holocaust Remembrance Day
(January 27). Minister Stehlíková attended, too. It is apparent that the
Lecturers Department continues to achieve ever improving results. Since
the foundation of the state museum, the male or female lecturer, as the
case may be, is among the best workers and supports of the Museum’s
team. Fortunately, after the departure of the lecturer Martina Francová
for maternal leave, it was possible to substitute for her another highly
competent person — Marie Palacká. The school groups visiting rate to
the Museum is constantly on the rise. While in 2007 the total number
amounted to 1,756 children and youth of school age, in 2008 the number
of schoolchildren went up to 2,141. Not considering the usual offer of
animations and programmes for schools, this year marked the beginning
of close cooperation with the Alternative Family Care Centre in Ostrava,
which deals with foster families that take care of numerous Romani chil-
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
dren. A one-day (October 25, Varicoloured Romani Day) event took place
on a weekend for parents with children which won great acclaim with
both. The Centre also showed willingness to go forward with the cooperation and to further deepen it. Besides the regular club meetings for children from the adjacent streets, the Children’s Museum Leisure Club
active within the scope of the Museum arranged countless visits to theatric performances and trips. The children attending the club meetings are
regularly evaluated by way of an attained score and their club activity is
also assessed. This presents a good motivation factor for the children not
only concerning attendance but also with respect to their work in the club
and during tutoring lessons.
In 2008, in addition to our permanently employed (part-time) female
tutor for children, there were other five volunteer female tutors thanks
to the assistance of Ema Štěpařová from the Section of Multicultural Education at the Faculty of Education of Masaryk University. Tutoring was
successfully incorporated in the curriculum of social pedagogy students.
The number of tutored children on the Museum’s premises thus became
stabilized at 25 (for more details, Chapter I. / 6. 6. Doučování, Pod lupou
— Doučování, on page 66). The very active Lecturers Department made
provisions for launching public Romani language courses in the last
quarter of the year. Apart from the expert in Roma studies and librarian
Milada Závodská, the courses also had a native speaker Gejza Horváth
who had conversations with the participants. This famous Brno musician
livened up the Romani language lessons by playing the guitar and performing Romani songs.
Publishing activity of the Museum in 2008 (for more details,
Chapter I. / 7. Vydavatelská činnost, on page 67—68) consisted in issuing
another catalogue of Museum collections which focused on an absolutely
crucial collection documenting traditional Romani crafts, professions and
occupations. Considering the fundamental significance and volume of
this collection to our Museum, the size of the catalogue exceeded 300
pages. Public presentation of the catalogue will take place in the coming year. The Museum also issued its Annual Report — the Museum of
Romani Culture Bulletin 16/2007. The year 2007 was also the last year
when the Museum of Romani Culture Annual Report (2007) — which is
available in electronic form on our website (www.rommuz.cz); hard copy
is always sent to the founder — was issued separately. Towards the end of
the year, the Museum finished printing a set of postcards titled “Museum
of Romani Culture and its Collection on Postcards”, which sell relatively
well in the Museum shop.
Furthermore, four public presentations (christening events) for the
books published by the Museum (for more details, Chapter I. / 5. 6.
Veřejné prezentace nových knih, on page 48—51) took place although the
majority of them had already been published in 2007. The Romani Prose
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
Anthology, Čalo voďi, was christened in Brno and Prague. The Textile and
Jewellery Collection Catalogue and the aforementioned Bulletin 16/2007
were christened as well.
For the duration of the year 2008, the Museum can be fully satisfied with
the activity of the Collection Department (for more details, Chapter II. /
1. Sbírkové oddělení, on page 81—112). It succeeded in undertaking two
remarkable research “collection-gathering” field trips abroad, first
to Romania, and second, as usual, to Slovakia. The field trip to Romania in
particular was very fruitful. Its objective was to document the traditional
wedding of the Kalderash group, typical ways of earning their living,
mainly metal working, but also musical performance traditions of the Romanian Roma. Several one-day visits were paid to writers (Hilda Pášová,
Jana Hejkrlíková), graphic artists (e.g., Paly Paštika, Ladislava Gažiová),
contemporary witnesses (e.g., Miloslava Pilová, Antonín Lagryn, Arnošt
Vintr) and craftsmen (the cauldron tinning Daniel family).
As for collection acquisitions, let us start with the crafts collection.
This year we have concluded that a field search for an original foot-operated treadle is unrealistic and so we could speedily proceed to producing
a replica of such a tool that migrant grinders used for sharpening knives,
cut-throat razors, scissors, etc. The replica production was effected by
Romani smith Viliám Šarközy from Dunajská Lužná (Slovakia). The crafts
collection was however greatly enriched by acquisitions from abroad.
Particularly worth mentioning is a valuable set of products of Romani
tinsmiths from Romania, a product set of Indian smiths from the Romanirelated Gadulia Lohar group and dresses and musical instruments from
an Indian group of Bhopa equally akin to the Roma (photo on page 83,
87). The clothes collection acquired contemporary clothes and garments
notably influenced by traditions of Finnish Romani women (photo on
page 111), a unique vest of the Romani Kalderash group representative
from Romania with sewn symbols of power (photo on page 86). This vest
is the second such acquisition to the textile collection but it shows different types of symbols — silver jewels. The vest probably dates back to the
turn of the 19th and 20th centuries and its age makes it an utterly unique
discovery in the Romani environment where such old garments can be
found quite rarely. The jewellery collection acquired golden jewels of contemporary Olach Roma, an occupational ring of a horse trader, a women’s
ring with an engraved unofficial Olach name and a men’s medallion depicting Jesus Christ and embellished by colourful enamels (photo on page
88). Valuable acquisitions were added to the fine art collection, chiefly the
main painting of this year’s exhibition “Paradise Lost” at the Kampa Museum by a professional Romani graphic artist Ladislava Gažiová (photo
on page 30, 83) and other paintings by the formally trained painter Míla
Doleželová (1922—1993) Gypsy Family with the Moon (photo on page
33). The Romani amateur art collection has grown thanks to the works
B u l l e t i n
13
14
M U Z E A
R O M S K É
of domestic authors (e.g. R. Rác, P. Paštika) and works by two women
painters from the group of French nomadic Manouche Gypsies, Tania
Magy and Mona Metbach (photo on page 111, 112). The written material
collection acquired, among other things, an identification card of the first
Romani organization in Slovakia Zväz Cigánov-Rómov (Gypsies-Roma Association) (1968—1973) (photo on page 92) from a Romani sculptor Jaroslav Cicko. Another gain for the collection was the badge of the Global
Roma Football Federation (Fédération Rom de Football) that has its seat
in France and associates Romani football players from all over the world
(photo on page 111). The collection of reflections of the Romani culture
in the majority culture received a charming accessory to the period urban
interior — a two-piece box shaped like a Romani musician dating back to
the late 19th century (photo on page 90). Audio-, photo- and video-documentation collections typically bear witness chiefly to the implemented
field research and its destinations.
In 2008, the first stage of record-keeping registered a total of
923 acquisition numbers which stand for 5,177 pieces of collection objects. The fastest growing collection was the collection of written material
with over 140 new acquisition numbers. A total of 4,675 acquisition numbers was reported to the Central Registry. In all, 115 research workers
visited the individual workers of the Collection Department, who have
undertaken 121 research visits in total.
The Museum also carried on in improving the conditions of collection objects storage in the depositories in 2008. New improvements
were effected in the basement depositories B1 and B2 thanks to the use of
humidifying/dehumidifying technology. Air-conditioning which considerably helped balance the temperature in the summer months was installed
in the B3 depository. The photo-documentation collection depository (sector B7) was equally fitted with air-conditioning.
Towards the year’s very end, when the negotiations for an increase in
the Museum’s budget were successfully concluded, we purchased several items of tangible property that we had desired for a long time.
This involved furniture on the one hand and photo- and audio-technology
to enhance the Museum’s documenting capabilities on the other. The conference room became provided with respectable seating furniture and
the school chairs once donated to the then still public benefit association
could be moved to a less representative location. In a similar fashion, the
appearance of the Director’s office could finally be improved as each year
it hosts several important meetings and numerous public figures from the
Czech Republic as well as from abroad (for more details, Chapter I. / 9.
Navštívili nás, on page 71—74). Old-fashioned, shabby and well-beyondits-zenith furniture from the private ownership of the Directress came
to be replaced with simple and practical chairs and a table of elegant
design. The lecture theatre had a data projector installed which will re-
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
main permanently therein for the purposes of lectures and screenings.
The photographic studio received a new photo table and tripod for photographing minute, mostly collection objects. Among other items purchased
was a macro objective and a Canon camera. Technical equipment of the
audio-documentation collection became supplemented by a double deck
cassette recorder which will be chiefly used to digitalize a large number
of audiocassettes in the collection. We have managed to acquire two high
performance loudspeakers which serve as a sound system for diverse
presentations and events held at the lecture theatre. (For more details,
Chapter II. / 1. 1. 15. Fond audiodokumentace, on page 99—100, 1. 1. 16.
Fond videodokumentace, on page 100—101)
The Museum’s team (for more details, Chapter IV. Personální
složení, on page 119—121) keeps enhancing its quality mainly in terms of
professional workers, yet its most sensitive weakness still remains: that
is, to find a qualified economist-accountant, who would be interested in
staying in the Museum even with incomparably lower financial remuneration than in the private sector and with a relatively higher work load. An
economist coming from the private sphere is initially fairly disenchanted
as a result of the demanding financial reporting to the founder. As early
as March, we had to say goodbye to our accountant whom we had hired in
December of the previous year on the basis of an extensive selection procedure in which we had also involved a professional recruitment agency.
It already became clear in spring of 2008 that the accountant would not
be able to cope with her work load. Upon the pleading by the Directress
the then available position was accepted as a part-time and temporary job
— unless a new full-time accountant would be found — by an experienced
employee of the JV-EKOS accounting firm, Kateřina Pokorná. Because
of Mrs Pokorná’s part-time job, JV-EKOS, which has provided financial
and consulting services to the Museum in the recent years, was actually
working beyond its contractual term and completing some necessary assignments only thanks to good relations from the previous years. Jana
Valová, the firm’s manager, wished to terminate the cooperation with the
Museum much earlier especially due to complete exhaustion caused by
the inspection results that determined mistakes in accounting ensuing
from insufficient knowledge of the accountancy rules in state allowance
organizations. Cooperation with JV-EKOS was definitively terminated on
May 31, 2008. The new competition for the post of an accountant clearly
demonstrated that accountants with experience from state allowance organizations simply do not exist and that high-quality accountants are
very rarely unemployed. Following the unsuccessful competition, an experienced accountant with good references from a private firm, Svatava
Míšková, showed interest in the work and willingness to learn new things
— i.e., accountancy in allowance organizations. We can now reveal that
she also did not manage to endure (she quit on February 28, 2009) and
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
that she finally became desolate about the fundamental differences between the private and state sectors, complex reporting system for the Ministry of Culture CR, but also backlogs after previous accountants and, in
her own words, “an unmanageable volume of work”. Regarding this issue
I can now disclose that, starting from 2009, the economic workers shall
be boosted by a part-time job position and that the salaries accountancy
will be outsourced. As of the end of 2008, our search for an accountant
goes on unabated with a firm belief in a positive result.
In the course of the year, a Medium-term Concept of the Museum’s
Development until 2013 was produced according to which the Museum
intends to proceed in the coming years in a manner safeguarding that its
contents are accomplished to the maximum degree.
The Museum does not cease to win great acclaim by famous cultural
and political figures from the Czech Republic and even more so from
foreign countries. Maybe this is also due to the fact that it remains a
unique institution worldwide. Let us name at least three figures for all
the others who came to visit the Museum in 2008: the art patron and
collector, Meda Mládková, chairman of the Council of German Sinti and
Roma and director of the Documentation and Culture Centre of German
Sinti and Roma in Heidelberg, Romani Rose, and Governor General of
Canada, Michaëlle Jean. (For more details, Chapter I. / 9. Navštívili nás,
on page 71—74)
Plain numbers alone give good evidence of the qualitative shift the
Museum has made. The total visiting rate numbers have gone up again as
compared to 2007: from the original 11,003 visitors (out of which 6,364
in the Museum and 5,639 outside the Museum) to 25,145 visitors (out of
which 8,296 in the Museum and 16,849 outside of it).
Geleitwort der Direktorin
Jana Horváthová
Liebe Besucher, Freunde und Förderer des Museums für die Kultur der Roma,
nachdem das Museum nunmehr vier Jahre als staatliche Einrichtung besteht, haben wir auf der Grundlage unserer reicher Erfahrung beschlossen, im Bulletin einige Veränderungen vorzunehmen — zum Guten, so
hoffen wir. Zum ersten Mal haben wir den Eingangsteil des Bulletins, in
dem wir uns stets der Arbeit des Museums im Vorjahr widmen, explizit
als Jahresbericht konzipiert. Dieser musste so oder so alljährlich erstellt
werden, allerdings noch zusätzlich zum Bulletin, was sich als uneffektiv
erwiesen hat, da die Informationen beider Texte einander entsprachen.
Außerdem war der Druck eines jeden Exemplars des nahezu hundert
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
Seiten umfassenden Jahresberichts sehr kostspielig, so dass wir diesen,
abgesehen von seiner Veröffentlichung im Internet — auf unseren Webseiten (www.rommuz.cz) —, nur in elektronischer Form haben verbreiten
können. Dieses Jahr enthält unser Bulletin also erstmals beides in Einem
— einen Tätigkeitsbericht in Form eines Jahresberichts. Vor diesem Hintergrund war es jedoch nötig, im Vergleich zu den vorigen Jahrgängen
einige kleine formale Korrekturen durchzuführen bzw. die Abfolge der
einzelnen Kapitel zu ändern, wobei sich vor allem die Kapitel I. und II.
ab und zu durchdringen und aufeinander beziehen, was in der Natur der
Sache liegt: Kapitel I. bietet einen Überblick über sämtliche Tätigkeiten
des Museums, die sich an die Öffentlichkeit richten (Ausstellungen, Vorträge, andere öffentliche Veranstaltungen, Publikationen u.ä.), Kapitel II.
beinhaltet Berichte der einzelnen Arbeitsbereiche, Kapitel III. präsentiert
kurzgefasst die internationale Zusammenarbeit, Kapitel IV. behandelt
die Personalstruktur des Museums, Kapitel V. gibt einen Überblick über
Zuführungen und Zuschüsse und Kapitel VI., das letzte Kapitel, mit dem
Titel Wirtschaftsteil informiert traditionsgemäß über den Haushalt des Museums. Im Anhang befinden sich unter Anderem das Organisationsschema
des Museums sowie ein interessanter Überblick über die Häufigkeit des Besuchs von Schulklassen und deren Gruppenstärke. Da wir es uns in unserer
Jahresschrift zur Gewohnheit gemacht haben, die lakonischen Tätigkeitsberichte des Museums in der Rubrik Unter der Lupe um Betrachtungen bestimmter Ereignisse und Aktivitäten, die den Blick erweitern, zu ergänzen,
enthält der Jahresbericht für 2008 erstmals auch diese Betrachtungen, die
hier und da an verschiedenen Stellen des A-Teils des Bulletins auftauchen.
Er ist nämlich in den Teil A — den schon erwähnten Jahresbericht, der Informationen über die Arbeit des Museums im Jahre 2008 enthält — und
den Teil B — eine romistische Fachbeilage, die bereits traditionell einen
Bestandteil des Bulletins bildet und den Band zu mehr als einem Jahrbuch,
zu einer romistischen Fachzeitschrift, macht — gegliedert.
Das vergangene Jahr 2008 hat im Unterschied zu 2007 die nötige
Ruhe für eine konzentrierte Arbeit und kontinuierlich ausgeglichene
Leistungen mit sich gebracht. Soweit es die Arbeit für die Öffentlichkeit
anbelangt, hat das Museum seine Zielsetzung in vollem Maße erfüllt — es
hat alle geplanten Ausstellungen und öffentlichen Veranstaltungen umgesetzt. Hinsichtlich der Sonderausstellungen (siehe Kapitel I. / 1. 1.
Výstavy v budově muzea, Seite 21—27) darf die Autorenausstellung „Der
Z i g e u n e r g a f ä l l t m i r s e h r...“ (C i g á n s a n ě p r e v e l i c e
l ú b í … ) nicht unerwähnt bleiben, mit der das Museum die Tradition,
seine Sammlungen — in diesem Falle die Sammlung von Plakaten und
Einladungen — der Öffentlichkeit zugänglich zu machen, fortgeführt hat.
Die Sammlung bildender Kunst, insbesondere ihre dreidimensionalen
Objekte, hat die Ausstellung „ R o m a - S k u l p t u r 2 0 0 8 “ ( R o m s k á
s o c h a 2 0 0 8 ) präsentiert. Damit hat das Museum nach elf Jahren
B u l l e t i n
15
16
M U Z E A
R O M S K É
an seine bahnbrechende Ausstellung „E luma romane jakhenca — Die
Welt mit den Augen der Roma“ (E luma romane jakhenca — Svět očima
Romů) angeknüpft, die im Jahre 1997 in Tschechien die überhaupt erste
Präsentation eines bei uns bis zu diesem Zeitpunkt nahezu unbekannten
Phänomens — Werke der bildenden Kunst geschaffen von Roma — war.
Die Ausstellung hat Künstler, die sich bei ihrer Arbeit unterschiedlichster,
einschließlich bildhauerischer Techniken bedienen, zusammengebracht.
Nach mehr als zehn Jahren Dokumentationsarbeit und Feldforschung,
bei der wir eine Reihe von Künstlern kennen gelernt haben, konnten wir
die eigentliche Präsentation der plastischen Bildwerke in Angriff nehmen.
Im Rahmen der Ausstellung haben sich insgesamt 21 Künstler vorgestellt.
Begleitend ist im Juni zudem ein öffentliches bildhauerisches Symposium
abgehalten worden, an dem fünf Bildhauer aus Tschechien und der Slowakei teilgenommen haben, die vor den Augen der Besucher im Hof des
Museums aus Holz, Stein, Wachs oder Ton Schritt für Schritt fünf Originale
geschaffen haben, die dann anschließend in der Ausstellung zu sehen waren. Die Mitarbeiter des Museums haben diese Aktion als eine der besten
des Museums überhaupt gewertet. Sie hat dank ihres Verlaufs und auch
dadurch, dass sie der Öffentlichkeit viel an Positivem vermittelt hat, jedem,
der direkt oder undirekt daran beteiligt war, geholfen, verlorene „Energie
aufzutanken“, die dann lange angehalten hat. Auch die Bildhauer selbst
waren mit dem Symposium sehr zufrieden und würden dessen alljährliche
Wiederholung begrüßen. Die Häufigkeit dieser Veranstaltung wird allerdings vom Erfolg des Museums bei der Suche nach und dem Gewinn von
weiteren Finanzierungsmöglichkeiten, d.h. Zuschüssen, abhängen. Wir
würden uns wünschen, dass das Symposium alle zwei Jahre stattfindet.
In diesem Jahr haben wir zum ersten Mal eine retrospektive Ausstellung
von Werken der mit Textilien arbeitenden Amateurkünstlerin Markéta
Šestáková aus Budweis mit dem Titel „ E i n L e b e n w i e g e s t i c k t “
( Ž i v o t j a k o v y š i t ý ) verwirklicht. Die Kuratorin der Ausstellung und
zugleich der Textiliensammlung des Museums Helena Danielová hat nach
ihren eigenen Entwürfen zu jedem einzelnen Exponat eigenhändig ein
Schildchen gestickt.
Unter den Sammlungsgegenständen, die wir von anderen
Institutionen ausgeliehen haben (siehe das Kapitel I. / 1. 2. Výstavy
nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea, Seite 27—33), sollten
Werke aus der Sammlung bildender Kunst erwähnt werden, welche die
Ausstellung des Prager Museums Kampa „ D a s v e r l o r e n e P a r a d i e s
/ P a r a d i s e L o s t “ ( Z t r a c e n ý r á j / P a r a d i s e L o s t ) ergänzt
haben. Diese Leihgabe hat die bekannte Sammlerin und Kunstmäzenin
Meda Mládková zum Anlass genommen, unser Museum erstmals zu
besuchen (siehe Kapitel I. / 9. 9. Navštívili nás, Seite 72).
Die im Museum im Jahre 2007 eröffnete Ausstellung von Gegenständen
aus der Textilien- und Schmucksammlung mit dem Titel „ Só d a p r e
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
t u t e ? ! / W a s h a s t D u d a a n ? ! “ ( Só d a p r e t u t e ? ! /
C o t o m á š n a s o b ě ? ! ) ist 2008 nach Prag, in die repräsentativen
Räumlichkeiten des Aventin-Palastes, gewandert. Angesichts der Größe der
Räume musste sie ergänzt und erweitert werden.
An der Präsentation der Südmährischen Region in Brüssel war auch das
Museum für die Kultur der Roma beteiligt, das für diese Veranstaltung
„Informationstafeln mit einer Selbstdarstellung
des Museums“ (Prezentační panely Muzea romské
k u l t u r y ) und eine Reihe weiterer Werbematerialien zur Verfügung
gestellt hat.
Ebenfalls nach Belgien — diesmal in die Stadt Charleroi — wanderten im
September zwei Ausstellungen des Museums; zum einen eine Ausstellung
historischer Fotografien mit dem Titel „ H e r r l i c h e Z e i t e n ... ? “
( K r á s n é č a s y … ? ) , zum anderen die „ I n f o r m a t i o n s t a f e l n
m i t d e r S e l b s t d a r s t e l l u n g d e s M u s e u m s “ . Beide
Ausstellungen waren Bestandteil des Festivals der Herumziehenden
(Festival Itinérances).
Die gefertigten Stücke der Dauerausstellung (Zeitraum 1939—2005,
Räume 4, 5, 6) (siehe Kapitel I. / 2. Stálá expozice, Seite 33—37)
waren für die Öffentlichkeit ununterbrochen zugänglich. Der Ausbau
des unzugänglichen Teils ist auch 2008 nicht vorangeschritten. Die
Hauptaufgabe in diesem Jahr bestand in der Umsetzung sämtlicher von
der internen Betriebsprüfungsabteilung des Ministeriums für Kultur der
Tschechischen Republik geforderten Maßnahmen (siehe Geleitwort,
Bulletin 16/2007). Zu diesen gehörte vor allem die Beendigung des
Vertragsverhältnisses mit den bisherigen Gestaltern und Zulieferern der
Ausstellung. Dies gelang am 7. 4. 2008. Bereits vor der Unterzeichnung
dieses Vertrags (17. 12. 2007), ist es von Seiten des gemeinnützigen
Vereins, die im Rahmen der Umsetzung der genannten Maßnahmen
bereits im Jahre 2007 in Gesellschaft Romano kher, gemeinnütziger Verein
(Společnost pro Romano kher, o. p. s.) umbenannt worden ist, zu einer
Klärung der Eigentumsverhältnisse der Ausstellung gekommen. Dieser hat
seinen Anteil an der Dauerausstellung mittels eines Schenkungsvertrags
dem staatlichen Museum überlassen. Es wurden schwierige Verhandlungen
mit dem Eigentümer eines weiteren Teils der Ausstellung, der Stadt Brünn,
geführt, die bis zum Jahresende jedoch nicht abgeschlossen worden sind.
Schon jetzt ist allerdings klar, dass die Stadt Brünn die Übertragung ihres
Teils der Ausstellung an die Übertragung des ganzen Gebäudes, in dem
das Museum untergebracht ist, knüpft. In dieser Sache sind zwischen
den beiden Verhandlungspartnern, d.h. dem Ministerium für Kultur der
Tschechischen Republik und der Stadt Brünn, jedoch bestimmte formale
Schwierigkeiten aufgetreten, die eine Übertragung bisher verhindert
haben. Vor dem Hintergrund nicht abgeschlossener Verhandlungen und
somit der fehlenden Umsetzung auch nur einer einzigen der geforderten
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
Maßnahmen konnte das Museum die Freigabe der für den abschließenden
Ausbau der Ausstellung angedachten Zuschüsse nicht beantragen. Sobald
dies möglich sein wird, wird die Stelle der Ausstellungsgestalter neu
ausgeschrieben werden. Wir glauben, dass uns dieser Schritt im Jahre
2009 ebenso gelingen wird wie die Übertragung des Museumsgebäudes
in staatliche Hand bzw. in die Hände des Museums.
Der Veranstaltungszyklus „Wer sind die Roma?“ (Kdo jsou
Romové?) (siehe Kapitel I. / 5. 2. Cyklus Kdo jsou Romové?, Seite 44),
der seit 1993 Themen die Geschichte und Kultur der Roma behandelt und
jahrelang den Charakter einer Vortragsreihe hatte, ist in diesem Jahr
erstmals als Projektion von Filmen mit Roma-Thematik konzipiert worden.
Der Zyklus ist nach dem ersten der gezeigten Filme, dem Stummfilm
„Zauberaugen“ (Čarovné oči) aus dem Jahre 1923, benannt. Die niedrigen
Besucherzahlen sind aber auch durch diese Umstellung von Vorträgen auf
Filmprojektionen nicht erhöht worden. Daher wird es in den nächsten
Jahren nötig sein, zu überlegen, welche Art von Bildungsveranstaltungen
man anbieten sollte, um die Besucher zu fesseln oder aber überhaupt
Publikum anzulocken.
Den Internationalen Tag der Roma (8. 4.) (siehe Kapitel I. / 5. 7.
Jiné akce, Seite 52) hat das Museum schon zum dritten Mal gemeinsam mit
allen Brünner Roma-Organisationen und jenen, die sich für die Belange der
Roma einsetzen, gefeiert. Am Vormittag hatten Schulklassen Gelegenheit,
im Museum an speziellen interaktiven Programmen mit direktem Bezug
zu diesem Tag teilzunehmen. Der Eintritt in die Ausstellungen war den
ganzen Tag über frei. Zusätzlich wurden Handwerksstätten sowohl für
Kinder als auch Erwachsene eingerichtet.
Die Museumsnacht (24. 5.) (siehe Kapitel I. / 5. 7. Jiné akce, Seite
53—56) bescherte uns drei hinreißende Darbietungen der Roma-Tänze der
Welt, interpretiert von Mitgliedern der Tanzschule Jana Dance Center aus
Genf, die von Jana Růžičková betrieben und geleitet wird, welche wiederum
der bedeutenden tschechischstämmigen Roma-Familie Růžička angehört.
Das Konzert der Monika Band, bestehend aus Mitgliedern der Brünner
Familie Bagár, lockte besonders Jazzliebhaber an. Auf dem Konzert stellte
sich die erst vierzehnjährige, ausgesprochen talentierte Sängerin Monika
Bagár vor. Auch die sowohl für Kinder als auch für Erwachsene gedachte
abendliche Lesung von Roma-Literatur in der Museumsbibliothek fehlte
traditionsgemäß nicht. Im Hof konnte man darüber hinaus die ganze
Nacht über die traditionelle Küche der Roma kosten. Die Ausstellungen
wurden unterdessen von Museumsführern in Trachten begleitet. Die
Museumsnacht ist mit der Eröffnung der bereits vorher angekündigten
Sonderausstellung „Roma-Skulptur 2008“ eingeleitet worden.
Ende August hat das Museum für die Brünner Öffentlichkeit ein
interkulturelles Konzert (28. 8.) veranstaltet (siehe Kapitel I. / 5.
7. Jiné akce, Seite 57), das scheinbar unvereinbare Welten vereinigt hat
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
— das sudetendeutsche Ensemble Moravia Cantat aus Mähren und die
Prager Roma-Band Bengas. Die Roma-Tanzgruppe Merci aus Brünn, die
ursprünglich nur die Band Bengas begleiten sollte, gab mit ihrem Tanz am
Ende auch den von dem deutschen Ensemble vorgetragenen mährischen
und jüdischen Liedern die richtige Würze. Auch Bengas hat im Sinne
interkultureller Verständigung, die das Hauptmotiv des Konzerts bildete,
gemeinsam mit diesem Ensemble musiziert.
Unter den anderen öffentlichen Veranstaltungen sollte die Modenschau
„Sie geht barfuß durchs Gras“ (Chodí bosa v trávě), eine
Präsentation von Stücken aus der Gewändersammlung des Museums
auf der Tourismusmesse Regiontour auf dem Brünner Messegelände,
genannt werden, bei der drei junge Roma-Manequins Mode der 60er und
70er Jahre des 20. Jahrhunderts vorgeführt haben. Die Veranstaltung
ist von der Kuratorin der Gewändersammlung moderiert worden, welche
die präsentierten Kleidungsstücke fachmännisch kommentiert hat. Die
Schau ist von zeitgenössischen Musikschlagern von Antonín Gondolán und
weiteren Evergreens des Rompop untermalt worden.
Das Gedenken an den Roma-Holocaust (siehe Kapitel I. / 5. 5.
Pietní akty, Seite 45—47) gehört inzwischen zu den nicht wegzudenkenden
Aufgaben des Museums. So hat es auch im März 2008 einen Gedenkakt
anlässlich des Jahrestages der ersten Massendeportation von Roma aus
Mähren nach Auschwitz, die in Brünn ihren Anfang nahm, veranstaltet. Im
August hat das Museum erneut eine Busfahrt nach Hodonín bei Kunštát
organisiert, um im Dorf selbst und dem unweit gelegenen Wald der Opfer
des dortigen Zigeunerlagers zu gedenken. Es handelte sich hierbei um
ein Sammellager, eine Warte- und Umsteigestation auf dem Wege nach
Auschwitz, ähnlich dem in Lety bei Písek, das allerdings wegen eines
nahegelegenen, unsäglichen Schweinestalls medial bekannter geworden
ist. Im Zusammenhang mit dem Bemühen der Tschechischen Republik,
die ungeklärte Frage des Gedenkens an den Roma-Holocaust zu lösen,
verhandelte die Ministerin für Menschenrechte Džamila Stehlíková
gemeinsam mit Mitarbeitern ihres Ressorts das ganze Jahr lang über die
Möglichkeit meines Loskaufs des privaten Rekreationszentrums Žalov, das
an der Stelle des ehemaligen Zigeunerlagers steht. Das Museum ist in
dieser Sache von seiner fachlich zuständigen Abteilung gebeten worden,
einen Projektentwurf zu erarbeiten, in dem eine mögliche Nutzung des
Areals nach seinem Abkauf durch den Staat skizziert werden sollte. Auf
diese Weise konnte es seine bereits ältere Idee entfalten, in Hodonín ein
Internationales Bildungszentrum für die Geschichte und Kultur der Roma
zu errichten, das neben Ausstellungsräumen auch einen Vortragssaal,
Magazine für die Sammlungsbestände sowie ein kleines Freilichtmuseum
mit Beispielen traditioneller Roma-Behausungen umfassen soll. Die
Historiker des Museums haben einen Projektentwurf erarbeitet, der
dann von den Architekten Tomáš Dvořák und Martin Klimecký um eine
B u l l e t i n
17
18
M U Z E A
R O M S K É
Zeichnungsdokumentation ergänzt wurde. Bis Ende 2008 ist es allerdings
nicht gelungen, in dieser Sache etwas Konkretes durchzusetzen.
Bezüglich des Holocaust an den Roma ist es in diesem Jahr zu einer engen Zusammenarbeit zwischen der pädagogischen Abteilung (siehe
Kapitel I. / 6. Akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže,
Seite 59—66) unseres Museums und der Brünner Filiale des Jüdischen
Museums gekommen. Die Pädagoginnen beider Museen haben für den
Gedenktag für die Opfer des Holocaust (27. 1.) ein gemeinsames Programm für Schulklassen vorbereitet, an dem auch Ministerin Stehlíková
teilgenommen hat. Es ist offensichtlich, dass die pädagogische Abteilung
des Museums stetig besser arbeitet. Der Pädagoge bzw. die Pädagogin
gehört seit Gründung des staatlichen Museums zu den besten Mitarbeitern bzw. Mitarbeiterinnen und Stützen des Museumsteams. Auch nachdem sich die bisherige Pädagogin Martina Francová in den Mutterschaftsurlaub verabschiedet hat, ist es gelungen, mit Marie Palacká einen sehr
guten Ersatz zu finden. Die Besuchshäufigkeit von Schulklassen steigt
stetig. Während das Museum im Jahre 2007 von 1 756 Schulkindern besucht worden ist, stieg ihre Zahl im Folgejahr auf 2 141. Neben dem üblichen Programmangebot für Schulen hat man in diesem Jahr auch enger
mit dem Zentrum für Ersatzfürsorge Ostrava (Centrum náhradní péče,
Ostrava), einer Vereinigung von Pflegefamilien, die sich unter anderem
in großem Maße um Roma-Kinder kümmern, zusammengearbeitet. Für
Eltern und deren Kinder ist im Oktober eine ganztägige Wochenendveranstaltung (25. 10. Bunter Tag der Roma — Pestrý romský den) durchgeführt worden, die sowohl bei den Kindern, als auch bei deren Eltern auf
großes Interesse gestoßen ist. Das Zentrum hat daraufhin Interesse an
einer weiteren und vertieften Zusammenarbeit mit dem Museum bekundet. Der im Museum eingerichtete Kinderfreizeitclub hat über die
regelmäßig stattfindenden Kinderkreise für Kinder aus den anliegenden
Straßen hinaus unzählbare Theaterbesuche und Ausflüge organisiert. Die
Kinder und ihre Tätigkeit im Club werden regelmäßig bewertet, was für
sie einen wichtigen Motivationsfaktor darstellt, und das nicht nur im Hinblick auf ihre Teilnahme am Kinderkreis, sondern auch hinsichtlich einer
Verbesserung ihrer Arbeit in den Kreisen und beim Nachhilfeunterricht.
Dem Nachhilfeunterricht für Kinder widmeten sich im Jahre
2008 neben unserer ständigen Pädagogin für den Nachhilfeunterricht
(halbe Stelle) dank der Hilfe von Frau Ema Štěpařová aus der Abteilung
für multikulturelle Erziehung der Pädagogischen Fakultät der MasarykUniversität Brünn weitere fünf freiwillige Pädagoginnen. Man hat den
Nachhilfeunterricht als Bestandteil des Sozialpädagogikstudiums durchsetzen können. Insgesamt hat sich so die Zahl der Kinder, denen im Museum Nachhilfeunterricht erteilt wird, im Jahre 2008 bei 25 eingependelt
(siehe Kapitel I. / 6. 6. Doučování, Pod lupou — Doučování, Seite 66). Die
pädagogische Abteilung hat im letzten Jahresquartal Romanes-Kurse
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
für die Öffentlichkeit angeboten, die neben einer Romistin in Person der
Museumsbibliothekarin Milada Závodská auch von dem Muttersprachler
Gejza Horváth, der mit den Teilnehmer Konversation betrieben hat, gestaltet worden sind. Letzterer, ein renommierter Brünner Musiker, hat in
den Romanes-Stunden zudem auch mit seinem Gitarrenspiel und dem
Singen von Roma-Liedern für Abwechslung gesorgt.
Die Publikationstätigkeit des Museum (siehe Kapitel I. / 7. Vydavatelská činnost, Seite 67—68) bestand in diesem Jahr in der Herausgabe
eines weiteren Bestandskatalogs des Museums — diesmal einer absolut
zentralen Sammlung, der Dokumentation des traditionellen Handwerks
der Roma, ihrer Gewerbe und Berufe. Wegen der grundlegenden Bedeutung, die diese Sammlung für unser Museum hat, und auch wegen ihres
Umfangs umfasst der Katalog mehr als 300 Seiten. Seine öffentliche
Präsentation wird erst im kommenden Jahr erfolgen. Und wie jedes Jahr
hat das Museum auch 2008 wieder ein Jahrbuch für das vergangene Jahr
herausgebracht — das Bulletin des Museums 16/2007. In diesem Jahr ist
zum letzten Mal ein Jahresbericht des Museums für die Kultur der Roma
(für das Jahr 2007) selbständig erschienen. Er ist einerseits in elektronischer Form auf unseren Internetseiten (www.rommuz.cz) zugänglich,
andererseits wird er dem Träger in gedruckter Fassung zugeschickt. Am
Ende des Jahres konnte das Museum dank der Aufstockung der Zuschüsse
ein Postkartenset mit eigenen Motiven, die sich im Museumsshop im Großen und Ganzen gut verkaufen, herausbringen.
Außerdem wurden in diesem Jahr vier vom Museum herausgegebene
Bücher öffentlich vorgestellt (siehe Kapitel I. / 5. 6. Veřejné prezentace
nových knih, Seite 48—51). Der überwiegende Teil von ihnen ist bereits 2007
erschienen. Auch die Anthologie von Roma — Prosa Čalo voďi ist aus der
Taufe gehoben worden. Darüber hinaus sind der Bestandskatalog der Textiliensammlung und das oben erwähnte Bulletin 16/2007 vorgestellt worden.
Mit der Arbeit des Sammlungsabteilung (siehe Kapitel II. / 1.
Sbírkové oddělení, Seite...) kann das Museum im Jahre 2008 vollauf
zufrieden sein. Es ist gelungen, zwei die Sammlungen vergrößernde bedeutende Feldforschungsreisen ins Ausland zu unternehmen, zum
einem nach Rumänien, zum anderen — der Tradition folgend — in die
Slowakei. Vor allem die Reise nach Rumänien war überaus fruchtbar. Ihr
Ziel war die Dokumentation einer traditionellen Hochzeit bei den Kalderasch und ferner die Dokumentation der traditionellen Formen der
Sicherung des Lebensunterhalts, insbesondere des metallverarbeitenden
Handwerks, aber auch die Dokumentation musikalischer Ausdrucksformen rumänischer Roma. Es wurden außerdem mehrere Tagesreisen zu
Literatinnen (Hilda Pášová, Jana Hejkrlíková), bildenden KünstlerInnen
(z.B. Paly Paštika, Ladislava Gažiová), ZeitzeugInnen (z.B. Miloslava
Pilová, Antonín Lagryn, Arnošt Vintr) und HandwerkerInnen (Familie
Daniel, die Kessel verzinnt) unternommen.
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
Bei den Neuerwerbungen beginnen wir mit der Handwerkssammlung. In diesem Jahr haben wir die Suche nach einer originalen fußbetriebenen Schleifmaschine aufgegeben, da sie sich als unrealistisch herausgestellt hat. So konnten wir unmittelbar darauf die Fertigung einer Replik
eines solchen Geräts in Angriff nehmen, mit dem die herumziehenden
Schleifer Messer, Rasiermesser, Scheren u.ä. geschliffen haben. An der
Fertigung der Kopie war auch der Kunstschmied Viliám Šarközy aus Dunajské Lužné (Slowakei) beteiligt. Die Handwerkssammlung wurde jedoch
vor allem durch Neuerwerbungen aus dem Ausland bedeutend bereichert.
Hier muss insbesondere eine wertvolle Garnitur von Erzeugnissen von
Roma-Blechschmieden aus Rumänien, ein Set von Erzeugnissen indischer
Schmiede aus der den Roma verwandten Gruppe der Gadulia Lohar und
Kleidungsstücke sowie Musikinstrumente der den Roma nahestehenden indischen Gruppe der Bhopa (Foto, S. 83, 87) werden. Die Gewändersammlung wurde auch um ein zeitgenössisches, von der Tradition bedeutend
beeinflusstes finnisches Frauengewand (Foto, S. 111) und eine einzigartige
Weste eines Vertreters der Roma-Gruppe der Kalderasch aus Rumänien mit
aufgenähten Machtsymbolen erweitert (Foto, S. 86). Die Weste ist bereits
die zweite Neuerwerbung der Textiliensammlung dieser Art, weist aber
unterschiedliche Symboltypen auf, beispielsweise bezüglich des Schmucks
aus silbernem Metall. Sie stammt offenbar aus der Wende vom 19. zum
20. Jahrhundert und ist in Anbetracht ihres Alters in der Welt der Roma
eine einzigartige Entdeckung, da dort ähnlich alte textile Kleidungsstücke
nur sehr selten sind. Die Schmucksammlung wurde um neuen goldenen
Schmuck von Roma aus Tschechien (sog. walachische Roma), um den Ring
eines Händlers, einen Damenring mit einem eingravierten inoffiziellen
Namen entsprechend ihrer Herkunft (dem sog. walachischen Namen) und
ein Medaillon für Herren mit einem Christusbild mit bunten Emailleverzierungen (Foto, S. 88) erweitert.
Wertvolle Neuerwerbungen hat auch die Sammlung bildender Kunst
verzeichnet, insbesondere das von der Romni Ladislava Gažiová (Foto,
S. 30, 83), einer professionellen Künstlerin, geschaffene zentrale Bild der
Ausstellung „Das verlorene Paradies / Paradise Lost“ im Museum Kampa
in Prag, sowie eines Gemäldes der akademischen Malerin Míla Doleželová
(1922—1993) — Zigeunerfamilie mit Mond (Foto, S. 33). Die Sammlung
von Amateurkunst aus Roma-Provenienz wurde abgesehen von Werken
hiesiger Künstler (z.B. R. Rác, P. Paštika) um Bilder zweier Malerinnen
aus der Gruppe der herumziehenden französischen Manouche, Tania
Magy und Mona Metbach, ergänzt (Foto, S. 111, 112). Die Sammlung
schriftlicher Zeugnisse hat dank einer Schenkung von Seiten des RomaBildhauers Jaroslav Cicka einen Mitgliedsausweis der ersten Organisation
der Roma in der Slowakei, dem Zväz Cigánov-Rómov (1968—1973) (Foto,
S. 92), hinzugewonnen. Ferner ist ein Abzeichen des Weltfußballverbands
der Roma, der Fédération Rom de Football, erwähnenswert, die ihren Sitz
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
in Frankreich hat und Roma-Fußballer aus aller Welt vereint (Foto, S. 111).
Die Sammlung, die den Widerhall der Kultur der Roma in der Mehrheitskultur dokumentiert, hat ein zauberhaftes Accessoire eines historischen
bürgerlichen Interieurs erwerben können: eine zweiteilige Dose in Form
eines Roma-Musikers aus dem Ende des 19. Jahrhunderts (Foto, S. 90).
Die Sammlungen der Audio-, Foto- und Videodokumentation spiegeln indes wie jedes Jahr vor allem die realisierten Feldforschungen und deren
Zielorte wider.
Im Jahre 2008 sind auf der ersten Erfassungsstufe insgesamt 923
Neueintragungen registriert worden, dies entspricht 5.177 Sammlungsgegenständen. Den größten Zuwachs verzeichnete dabei die Sammlung
von Schriftzeugnissen mit mehr als 140 Neueintragungen. Ins zentrale
Sammlungsverzeichnis sind im Jahre 2008 4.675 Neueintragungen vorgenommen worden. In diesem Jahr sind die einzelnen Mitarbeiter der
Sammlungsabteilung von insgesamt 115 Forschern aufgesucht worden,
die insgesamt 121 solcher Forschungsbesuche tätigten.
Auch im Jahre 2008 hat das Museum an der Verbesserung der
Lagerungsbedingungen der Sammlungsbestände in den Magazinen gearbeitet. Zu einer Verbesserung ist es dank des Einsatzes von
Luftbefeuchtern bzw. -entfeuchtern in den Kellermagazinen B1 und B2
gekommen. Im Magazin B3 ist zu Jahresbeginn eine Klimaanlage installiert worden, die in den Sommermonaten wesentlich zum Ausgleich von
Temperaturschwankungen beigetragen hat. Am Jahresende wurde auch
das Magazin der Sammlung Fotodokumentation im Bereich B7 mit einer
Klimaanlage ausgestattet.
Ganz am Jahresende, als es gelungen ist, eine Erhöhung des Museum
setats auszuhandeln, haben wir einige schon lange geplante Anschaffungen gemacht — zum einen Möbel, zum anderen Foto- und Audiotechnik zur Verbesserung der Dokumentationsqualität des Museums. Wir
haben es auf diese Weise geschafft, den Konferenzraum mit angemessenem Sitzmobiliar auszustatten. Die Schulstühle, die der gemeinnützigen
Institution bereits vor geraumer Zeit geschenkt worden waren, konnten
somit in weniger repräsentative Räume verschoben werden. Auf ähnliche
Weise konnte die Ausstattung des Büros der Museumsdirektorin verbessert werden, das alljährlich eine Reihe von bedeutenden Persönlichkeiten
aus dem In- und Ausland besucht (siehe Kapitel I. / 9. Navštívili nás,
Seite 71—74) und wo zahlreiche wichtige Besprechungen stattfinden. Die
altmodischen, moosigen und ausgedienten Möbel aus dem Privatbesitz
der Direktorin wurde so durch einfache und praktische Stühle und einem
eleganten Tisch ersetzt. Im Vortragsraum ist ein Beamer installiert worden, der dort für Vorträge und Vorführungen dauerhaft zur Verfügung
stehen wird. Das Fotoatelier ist mit einem Fototisch und einem Stativ für
das Fotografieren kleiner Gegenstände, insbesondere Sammlungsgegenstände, ausgestattet worden. Außerdem ist ein Makroobjektiv und
B u l l e t i n
19
R O M S K É
ein Fotoapparat der Marke Canon angeschafft worden. Die technische
Ausstattung der Abteilung Audiodokumentation ist um einen Kassettenrekorder erweitert worden, der vor allem zur Digitalisierung der verhältnismäßig großen Anzahl von Kassetten in der Audiosammlung dienen wird.
Es konnten zwei leistungsstarke Lautsprecher erworben werden, die den
verschiedenen öffentlichen Veranstaltungen im Vortragsraum des Museums dienen (siehe Kapitel II. / 1. 1. 15. Fond audiodokumentace, Seite
99—100, 1. 1. 16. Fond videodokumentace, Seite 100—101)
Das Niveau des Museumsteams (siehe Kapitel IV. Personální
složení, Seite 119—121) steigt insbesondere hinsichtlich seiner Fachkräfte
stetig an. Seine größte Schwäche konnte aber auch in diesem Jahr nicht
überwunden werden. Es konnte kein kompetenter Buchhalter gefunden
werden, d.h. einer, der Interesse daran hätte, trotz der im Vergleich zur
Privatwirtschaft beträchtlich niedrigeren finanziellen Vergütung und
einer verhältnismäßig höheren Arbeitsbelastung dauerhaft im Museum
tätig zu sein. Für einen Ökonomen, der aus der Privatwirtschaft kommt,
stellt die anspruchsvolle Nachweisführung für den Träger eine Entzauberung dar. Bereits im März mussten wir uns von der Buchhalterin verabschieden, die wir im Dezember vergangenen Jahres auf Grundlage eines
groß angelegten Auswahlverfahrens eingestellt hatten, bei dem wir uns
sogar der Dienste einer professionellen Personalagentur bedient hatten.
Schon im Frühling 2008 war klar, dass die Buchhalterin die Arbeit nicht
bewältigen würde. Die vakante Stelle hat auf Drängen der Direktorin und
bei geringerer Anzahl der Arbeitsstunden und zudem nur vorübergehend,
d.h. bis zur Einstellung einer Buchhalterin in Vollzeit, die erfahrene Mitarbeiterin der Buchhalterfirma JV-EKOS Frau Kateřina Pokorná besetzt. Vor
dem Hintergrund der Teilzeitbeschäftigung von Frau Kateřina Pokorná
hat die Firma JV-EKOS, die für das Museum in den vergangenen Jahren Finanz- und Beratungsdienstleistungen erbracht hat, auch jetzt noch „ausgeholfen“ und einige unabdingbare Aufgaben erfüllt hat, dies aber im
Grunde genommen nur wegen der guten Zusammenarbeit in den letzten
Jahren. Die Leiterin der Firma Jana Valová wollte die Zusammenarbeit
mit dem Museum schon viel früher beenden, und das vor allem aufgrund
der völligen Verausgabung wegen des Ergebnisses der Prüfung, die unter
Anderem gerade wegen einer fehlerhaften Buchführung, deren Defizite
auf mangelnde Kenntnis der für die Buchführung von staatlichen Zuschussorganisationen maßgeblichen Bestimmungen zurückgehen, negativ ausgefallen ist. Die Zusammenarbeit mit JV-EKOS ist dann zum 31. 5. 2008
20
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
definitiv beendet worden. Ein neues Auswahlverfahren für die Stelle einer
Buchhalterin hat eindeutig gezeigt, dass es einfach keine Buchhalter, die
Erfahrung mit staatlich finanzierten Organisationen haben, gibt, und
auch, dass kompetente Buchhalter selten arbeitslos sind. Erst nachdem
das Auswahlverfahren erfolglos verlaufen war, hat die erfahrene und mit
guten Referenzen von einer Privatfirma ausgestattete Buchhalterin Frau
Svatava Míšková Interesse an der Arbeit und auch Lust daran, etwas
Neues, d.h. die Buchhaltung in einer staatlich finanzierten Organisation, zu erlernen, gezeigt. Aber auch sie hat nicht durchgehalten (nur
bis zum 28. 2. 2009). Am Ende ist auch sie von den grundlegenden
Unterschieden zwischen dem privaten und dem staatlichen Sektor,
der komplizierten Nachweisführung für das Ministerium für Kultur der
Tschechischen Republik und nicht zuletzt auch der Altlasten, die ihr ihre
Vorgängerinnen vermacht haben, und sie sei — laut ihrer eigenen Worte
— der „nicht zu bewältigenden Menge an Arbeit zermürbt“ worden. Vor
diesem Hintergrund kann ich verraten, dass die Finanzabteilung des Museums ab 2009 um eine halbe Stelle aufgestockt wird und die Gehälter
extern abgerechnet werden. Einen Buchhalter mit festem Glauben an
einen buchmäßigen Erfolg suchen wir derweil auch am Ende des Jahres
2008. Im Laufe des Jahres ist ein mittelfristiges Entwicklungskonzept
für das Museum bis zum Jahre 2013 entwickelt worden, wonach es
sich in den kommenden Jahren richten wird, um seiner Zielsetzung in
größtmöglichem Maße gerecht zu werden.
Das Museum erfreut sich auch weiterhin großer Beachtung seitens
vieler tschechischer, umso mehr aber ausländischer Persönlichkeiten
aus Kultur und Politik — vermutlich auch deshalb, da es noch immer
die weltweit einzige Einrichtung ihrer Art ist. Stellvertretend für alle Persönlichkeiten, die das Museum im Jahre 2008 besucht haben, nenne ich
zumindest drei: die Mezänin und Sammlerin Meda Mládková, den Vorsitzenden des Zentralrats Deutscher Sinti und Roma und Leiter des Dokumentations- und Kulturzentrums Deutscher Sinti und Roma in Heidelberg
Romani Rose und die Generalgouverneurin von Kanada Michaëlle Jean
(siehe Kapitel I. / 9. Navštívili nás, Seite 71—74).
Vom qualitativen Aufschwung der Arbeit des Museums zeugen schlicht
auch die Zahlen. Die Besucherzahlen haben sich im Vergleich mit 2007
erneut erhöht: von 11.003 (davon 6.364 im Museum, 5.639 außerhalb
des Museums) auf 25.145 Besucher (davon 8.296 im Museum, 16.849
außerhalb des Museums).
I. Přehled veřejné činnosti muzea
1. Výstavy přechodné
NEviditelní
1. 1. Výstavy v budově muzea
Vernisáž dne 14. 2. 2008. Soubor černobílých fotografií studenta
romistiky FF UK Lukáše Houdka (*1984) z romských osad a „ghett“
z několika zemí Evropy. Jedná se o dokumentární a portrétní fotografie,
jejichž cílem je poukázat na alarmující situaci, ve které se Romové
v dnešní době nacházejí, a současně vyjádřit, v jakém světle je vidí
autor sám. Atmosféra fotografií je podbarvena autentickými zvukovými
nahrávkami ze zmíněných míst.
PŘÍZEMÍ — PŘEDNÁŠKOVÝ A VÝSTAVNÍ SÁL
Jednou večer — sny?
Obrazy Věry Kotlárové
28. 9. 2007— 4. 2. 2008
Věra Kotlárová je zjevením na romské výtvarné scéně. Není běžné, aby
romská malířka měla svoji tvorbu podepřenou magisterským titulem,
a navíc se v tak nízkém věku (*1980) svou volnou tvorbou, ne zcela snadno
konzumovatelnou, úspěšně živila. Kromě netypického výtvarného projevu
je Kotlárová výjimečná i přístupem k tvorbě. Většina romských umělců
objevuje své nadání spíše omylem při snaze zútulnit si domov, přivydělat
si peníze nebo třeba při krácení volného času ve vězení. Věra Kotlárová je
případ zcela opačný. Zdá se, že tvůrčí proces je její přirozeností odjakživa.
Umění se věnuje bezprostředně a cílem jejího počínání není výsledný
obraz, ale proces malby samotný. Vzhled a vyznění obrazu se neustále
mění, malířka často kombinuje výtvarné techniky, užívá koláže, roztírá
barvu prsty. Věra sama se cítí být spíše nástrojem než tvůrcem obrazu,
přičemž klíčovou je pro ni její křesťanská víra. Dešifrovat příběhy, které
její velkoformátové obrazy prostupují, je pro běžného diváka pouhým
pohledem téměř nemožné — zvláště, když některé se odehrávají pod třemi
vrstvami nátěrů, překryté novými peripetiemi děje. Kotlárová však vychází
divákům vstříc a doprovází své výtvory vyprávěním, které je k pochopení
jejího díla zcela zásadní. Svůj výklad podává spíše jako nadskutečnou
realitu, která se v jejím nitru zkrátka občas odehrává, nebo jako sen, na
který ona sama nemá pražádný vliv. Její vyprávění je natolik samozřejmé
a upřímné, že divákovi náhle její abstraktně fantaskní výjevy připadají
vlastně zcela logické a nezbývá mu než věřit, že tyto příběhy se za dveřmi
Věřina ateliéru v areálu brněnské továrny Zbrojovka skutečně odehrávají.
Fotografie Lukáše Houdka
15. 2.—31. 5. 2008
Přehled veřejné činnosti muzea
M U Z E A
Život jako vyšitý
Textilní tvorba Markéty Šestákové
13. 6.—31. 10. 2008
Vernisáž dne 12. 6. 2008. Zahájení výstavy bylo spojeno se křtem katalogu
sbírky textilu a šperku Muzea romské kultury. Představitelka současné
amatérské výtvarné tvorby, Markéta Šestáková z Českých Budějovic,
vyšívá své originální náměty podle vlastních kreslených předloh. Svými
výšivkami se vrací do dávného světa Romů, jaký zná ze vzpomínek starých
pamětníků či vlastnoručně sesbíraných romských pohádek. Žhavou
současnost na svých plátnech ztvárňuje bavlnkami vždy jen idylicky a bez
známek konfliktů.
Trochu jiný svět
Fotografie Romů ze Slovenska a Rumunska,
autor Pavel Štěrba
14. 11. 2007—31. 1. 2008
Vernisáž dne 13. 11. 2008. Soubor klasických černobílých fotografií Pavla Štěrby (*1975), studenta Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Kolekce
snímků je rozdělena do dvou tematických souborů. První, s názvem „Kamarádi“, vzniká od roku 2002 v různých obdobích na jedné lokalitě na
východním Slovensku — v romské osadě Letanovce. Název cyklu naznačuje, že obyvatelé osady se pro autora stali mnohem víc než jen pouhým
fotografovaným objektem. Druhý soubor tvoří fotografie z Rumunska,
V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2008
B u l l e t i n
21
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
 Co budu vařit?, výšivka, 2007.
které vznikaly v letech 2004—2005. Základ tohoto souboru tvoří několik menších celků, jako je „Eco Reciclare“, kde je zpracováno téma práce
Romů na skládce (firma Eco Reciclare se zabývá recyklací odpadů), nebo
„Romská mše“, kterou slouží rumunský romský král. Soubor je doplněn
o další fotografie zachycující například tradiční řemesla či kočovný způsob
života Romů.
Foto MRK — L. Grossmannová
ˇ
Z KNIHY NÁVŠTEV
„Nejhezčí muzeum v Brně. Nádhera!“ [SF]
 Autorka výšivek Markéta Šestáková ve výstavě. Foto I. Zehl
„Jsem z výšivek naprosto nadšena, nikdy jsem nic podobného neviděla.
Moc děkuji.“ [Holá Tereza]
Muzeum romské kultury Vás zve na retrospektivní
v˘stavu z díla romské v˘tvarnice:
ÎIVOT JAKO VY·IT¯
Textilní tvorba
„Výstava nás velmi zaujala, zvláště holocaust — ve škole si budeme vše
rozebírat!“ [ZŠ Sekaninova]
Markéty ·estákové
13. 6. – 31. 10. 2008
Phuri daj (stará matka) sedící u ohnû, 2002
Romská osada Podskalka u Humenného, 2005
www.rommuz.cz
VERNISÁÎ 12. 6. 2008 v 16:30
Prezicnû vy‰ívané obrazy romské
autorky Markéty ·estákové jsou plné Ïivota,
romantiky a temperamentu. Pfiedstavují
tradiãní zvyky a zpÛsob Ïivota RomÛ
v minulosti. V˘stavu tvofií soubor více jak ãtyfiiceti
originálních v˘‰ivek, které autorka zhotovuje
dle vlastních kreslen˘ch pfiedloh.
Objevme znovu svût RomÛ a jejich kofieny.
Kotláfii, 2004
„Máte krásné a úžasné muzeum.“ [Kluci Křížovi z… nečitelné]
 Pozvánka na výstavu Život jako vyšitý
POD LUPOU
(Textilní tvorba Markéty Šestákové)
Helena Danielová
22
Výstava probíhala od 13. 6. do 31. 10. 2008 v přednáškovém sále muzea. Textilní obrazy, které vyšila romská výtvarnice Markéta Šestáková,
tak mohla zhlédnout široká veřejnost. Její díla byla totiž poprvé prezentována tímto způsobem a v tak velkém rozsahu. Některé z výšivek mohla
veřejnost zhlédnout v rámci větších výstav již dříve. Například na výstavě
s názvem „E luma romane jakhenca — Svět očima Romů“ v roce 2007
v prostorách Českého rozhlasu v Plzni, kde probíhal festival Gipsy wings
(Cikánská křídla). Muzeum však získalo od M. Šestákové více z jejích výtvarných děl, a proto se rozhodlo výstavu uspořádat.
I když autorka je charakteristická skromností, její obrazy jsou velmi otevřené — prozrazují vnitřní pocity, touhy, sny i přání. Ze všech textilních výšivek byly vybrány právě ty, které popisují způsob života, minulost a zvyky
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
Romů. Vznikly mezi lety 1993—2007. Autorka nejčastěji vyšívá na kanavu
či plátno různými barevnými bavlnkami motivy ze života. K výšivkám si
kreslí originální předlohy, které pak přenáší na textilii.
Obrazy jsou plné života, temperamentu, energie a bezpochyby každý
z nich má duši. Výstava sklidila u veřejnosti i znalců textilních technik
velký úspěch. Ti z řad veřejnosti, kteří nepostřehli, že se výstava uskutečnila, nemusí mít obavy, že již autorčiny výšivky nespatří. Tato výtvarná
díla jsou zasazena do rámů a zasklena, tudíž je možné výstavu poskytnout
nejen muzeím a galeriím, ale i jiným organizacím, které projeví zájem.
Takže je docela možné, že v budoucnu tato výstava bude prezentována
právě v blízkosti vašeho bydliště.
 Romská osada Podskalka, výšivka, 2006.
 Phuri daj / Babička (nebo Vědma), výšivka, 2006.
23
R O M S K É
2. PATRO — VARIABILNÍ VÝSTAVNÍ SÁL
Kolik je v nás člověka / Manuš andre amende
Vánoce v romské rodině / Karačoňa andre romaňi fameľija
7. 12. 2007—31. 1. 2008
Název výstavy byl parafrází citátu romské spisovatelky Eleny Lackové: „Pre
Karačoňa sako kamelas te sikhavel, hoj hino manuš.“ — tedy: „O Vánocích
chtěl každý ukázat, kolik je v něm člověka.“ Výstava přibližovala oslavy
vánočních svátků v romské rodině, jak se udržovaly dříve a jak se udržují
dnes. Nejedná se sice o zvyky, které by byly typicky romské, jde vesměs
o obyčeje, jež Romové v minulosti převzali od svého okolí, zajímavé však
je, že se v prostředí romské rodiny řadu z nich dodnes podařilo zachovat.
Součástí výstavy byly také betlémy z dílny romských výtvarníků. Kromě
vyřezávaných (mezi nimi také mechanický betlém vypůjčený pro výstavu
od výtvarníka J. Cicka) i originální betlém vyšívaný (M. Šestáková) či
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
jesličky z chlebového těsta (J. Brand). Návštěvníci mohli zhlédnout i několik papírových betlémů, v nichž se objevují romské postavy, a unikátní
romský betlém z dílny J. Součka, který pro výstavu zapůjčili Staropražští
betlémáři — jmenovitě rodina Bašových.
Celou výstavou provázel návštěvníka „romský hlas“ — citace romských
pamětníků.
Cigán sa ně prevelice lúbí…
Výstava plakátů ze sbírek Muzea romské kultury
15. 2.—13. 5.
Vernisáž dne 14. 2. 2008. Výstava byla průřezem nejzajímavějších sbírek
z fondu plakátu Muzea romské kultury. Ten obsahuje plakáty na nejrůznější romské či Romy inspirované akce, ale třeba také plakáty propagující
skrze romský motiv spotřební zboží. Výstava zachytila šíři plakátové tvorby
od konce šedesátých let 20. století do současnosti (výjimkou byl unikátní
plakát, zapůjčený z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, propagující
zubní pastu Libuše, vznik před rokem 1914).
Plakáty jsou jedinečným dokladem své doby, vypovídají o dobovém
kulturním a společenském životě, a zejména o postavení Romů ve společnosti (např. zmiňovaný reklamní plakát na zubní pastu svědčí o spojování
Romů s romantickými představami o svobodném, šťastném životě, plakáty
z konce šedesátých let 20. století zase dokládají jistou demokratizaci poměrů, jež umožnila i působení Svazu Cikánů-Romů).
Romská socha 2008
25. 5. 2008—22. 3. 2009
Vernisáž dne 24. 5. 2008. Zahájení výstavy proběhlo v rámci Brněnské
muzejní noci v Muzeu romské kultury. Byla to historicky první samostatná
výstava z děl romských sochařů z Česka, Slovenska a Rakouska. Na výstavě
byla představena díla 21 autorů, kteří pracují se dřevem, kamenem, hlínou, ale i dalšími, netradičními materiály, jako je třeba stavební materiál
siporex nebo chlebová střídka. Autorské spektrum bylo poměrně široké
— většina tvůrců neprošla žádným výtvarným školením, někteří ani sami
sebe za výtvarníky nepovažují, jiní tvoří pouze ze záliby, aniž by širší okolí
o jejich tvorbě vědělo nebo se o ni zajímalo. Zastoupena byla však i díla
poměrně známých autorů, jako jsou Rudolf Dzurko, Jaroslav Cicko nebo
nevidomá sochařka Božena Přikrylová. Výstavu doprovázely videoprojekce
o životě a díle autorů. Pro školy a dětské návštěvníky byly připraveny
doprovodné programy využívající dramatické a výtvarné techniky.
24
 Pozvánka k výstavě Cigán sa ně prevelice lúbí …
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
B u l l e t i n
 Dřevořezby Rudolfa Dzurka na výstavě Romská socha 2008.
25
R O M S K É
ˇ
Z KNIHY NÁVŠTEV
„Moc a móóc se mi líbila tato vánoční výstava. Je to naše tradice. Jsem
s výstavou velice spokojen.“ [T. Tonka]
„Je to moc dobře, že takové muzeum tady funguje! Fandím! Je to inspirativní!“ [Petr, příjmení nečitelné, 28. 3.]
„Děkujeme za hezkou výstavu. Zdar a sílu do další práce.“
[Studenti FF MU, nizozemštiny, 11. 4.]
„Ďakujeme, veľmi pôsobivé, nápadité a iné…“
[Vaša Elita Jar, Prešov, SK]
„Důchodci Dagmara a Daniel děkují za krásnou výstavu a doporučí všem
Brňákům, aby se taky konečně přišli podívat.“ [16. 4.]
„Mám to štěstí, že mohu spojit práci s příjemným… a zrovna dnes se mi
daří během natáčení dokumentu spatřit některé velmi zajímavé práce lidí,
kteří, ač mnozí z nich donuceni existenčními okolnostmi, šli za svými pocity
tak daleko, jak je právě na jejich sochách a soškách vidět…“
[Podpis nečitelný, 24. 5.]
„Velice zajímavé. Dozvěděl jsem se mnoho nového.“
„Je to nádherná možnost zamyšlení nad životem a tvorbou. Díky.“
„Jsem ráda, že jsem se mohla potěšit. Mnoho soch je velice krásných, instalace i s medailony autorů je zajímavá. Zdraví a zdar přeje Eva Samková“.
„Veľa krásného a zároveň veľmi ťažkého.“ [Bratislava, 8. 6.]
„Děkujeme, líbila se nám celá expozice.“ [Jana, příjmení nečitelné]
„Konečně nějaký kulturní odkaz kontrastující s Bratislavskou ulicí. Organizátorům děkuji.“ [Podpis nečitelný, 18. 6.]
„Skutečně krásná výtvarná díla.“ [JUDr. Jiří Kilian, 19. 6.]
26
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
„Rozhodně inspirující.“ [Pepa, 22. 6.]
„Nádhera!“ [Tom, 22. 6.]
„Více takových krásných výstav v Brně!“ [29. 6.]
„Krásne, podnetné, inšpirujúce. Má to dušu a veľkú energiju. Ďakujem.“
[Ladislav Volkov, Bratislava, 23. 7.]
„Veľmi pekné. Socharstvo malo stále svoju dušu a táto výstava to potvrzuje.“ [Podpis nečitelný]
„Zajímavé a velmi pěkné! Úžasné! Dufkovi.“ [5. 8.]
„Potěšila jsem oči, překvapil mě materiál a krása zpracování, jsem moc
ráda, že jsem tu krásnou práci viděla.“ [Podpis nečitelný, 20. 8.]
„Hezké, vypracujeme o tomto muzeu seminární práci.“ [M+L, 12. 11.]
„Výstava sa nám veľmi páčila. Bolo to zaujímavé a veľmi poučné. Naučili
sme sa mnoho nových vecí. Pedagogická a sociálna akadémia.“
[Bratislava, 23. 9.]
„S potěšením jsme se seznámili s expozicí. Odcházíme s pěknými pocity.
Děkujeme všem autorům. Účastníci SEPA.“ [Podpis nečitelný 11. 9.]
„Děkuji, bylo to krásné, zajímavé a poučné.“ [Podpis nečitelný]
„Velice příjemná atmosféra, spousta zajímavých informací. Příjemná
a ochotná paní průvodkyně. Děkujeme.“ [G+F, 23. 11.]
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
Romská socha 2008
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
POD LUPOU
Anna Juránková
Vernisáží na Brněnské muzejní noci 24. 5. 2008 započala historicky
první samostatná výstava z děl romských sochařů z Česka, Slovenska
a Rakouska. Na výstavě byla představena díla 21 autorů, kteří pracují se
dřevem, kamenem, kovem, hlínou, ale i dalšími netradičními sochařskými
materiály, jako je třeba siporex nebo chlebová střídka. Volba nezvyklých
materiálů dokládá touhu tvořit, která prorazí i tam, kde chybí finance na
kvalitní výtvarný materiál.
Většina autorů není poznamenána žádným výtvarným školením, někteří sami sebe ani za výtvarníky nepovažují, jejich díla vznikala pro
dekoraci vlastního interiéru (např. T. Danko, A. Pešta). Jiní tvoří dnes
už zcela záměrně, ale pouze pro svoji zábavu a ze své potřeby, aniž
by širší okolí o jejich tvorbě vědělo nebo se o ni zajímalo (J. Brand, J.
Biskup, I. Berky, D. Kováč a mnozí další). Někteří se dokážou svojí tvorbou i uživit (např. J. Cicko, R. Dzurko, O. Gadžor, A. Šarközy, R. Rigó,
poslední dva nikoliv volnou tvorbou, ale luxusním kovaným nábytkem
a doplňky). Takových je však mezi Romy stále jen poskrovnu; naopak
pro nezanedbatelnou část z vystavujících autorů byla impulsem k tvorbě
ztráta zaměstnání po roce 1990. Kdysi těžce dennodenně fyzicky pracující kopáči a dělníci najednou nevěděli co s volným časem a napadlo je
vrátit se k dětské zálibě, která jim přinášela radost a smysluplný pocit.
Tento pocit zůstává našim tvůrcům i dnes, přestože někteří z nich práci
od té doby už nenašli.
Skulptury a plastiky, sošky, figurky a objekty nejen způsobem zpracování, ale také výběrem námětů naznačují stav duše svých autorů; myšlenky, které se vnucují a je třeba je aspoň částečně odložit tvorbou. Objevují
se díla inspirovaná vírou svých autorů. Ta však není nijak rigidní, protože
vystavené exponáty plynule přecházejí od svatých námětů k zemitě světským, až po fascinaci krásami „obyčejného“ života a bytí. Romství autorů
se neprojevuje nijak prvoplánově, zcela přirozeně se ukáže v tradičních
romských motivech, tu a tam i reflexí tíživé sociální situace Romů dnes či
smutné dějinné etapy — genocidy Romů v době II. světové války.
Výstava byla nainstalována jednak ve výstavních prostorách 2. patra,
na dvoře muzea a také ve vstupních prostorách.
Hlavní výstavní prostor byl rozdělen do dvou místností, z nichž jedna
byla zatemněna a tvořila tak promítací sál. Zde byl promítán dokumentární film s medailony tří autorů (D. Kováč, O. Gadžor, J. Brand), vytvořený
přímo pro účely výstavy. Samotné exponáty byly vystaveny na neopracovaných, surových kovových konstrukcích, umístěných ve středu místnosti.
Industriální vzhled stolů tvořil jednoduchou spojnici mezi rozmanitými
styly, materiály a technikami.
Každý z autorů byl představen i samostatným medailonem, který vedle
portrétu autora poskytl i snímky dalších jejich děl. Medailony ukazovaly,
že specifikem prezentovaných tvůrců je jejich činorodost. Někteří z autorů
vedle sochařské tvorby i úspěšně malují, kreslí či tvoří z jiných materiálů
(např. R. Dzurko, I. Berky, A. Pešta, M. Kaleja), někteří patří i k úspěšným
literátům (např. A. Pešta, J. Hejkrlíková).
Ve dnech 23.—27. 6. proběhlo na dvoře a v prostorách budovy muzea veřejné sochařské sympózium, kterého se zúčastnilo pět vystavujících autorů
(B. Přikrylová, J. Cicko, O. Gadžor, J. Brand, I. Berky). Návštěvníci mohli
sledovat autory přímo v průběhu jejich práce na sochách a plastikách,
které se pak staly součástí výstavy. Po jejím ukončení připadly sbírkovému
fondu výtvarného umění.
1. 2. Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo
budovu muzea
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě — pro výstavu Cyklus nevidících autorů Bible
Zapůjčena díla Boženy Přikrylové: Getsemanská zahrada, Ježíš modlící se
v jeskyni, Ježíš Kristus na kříži
7. 2.—30. 3.
„Cigáni“ nejsou, jsou jen šikovní lidé s citlivým srdcem.“ [Podpis nečitelný,
11. 12.]
„Vynikající nápad! Tolik fantazie a smyslu pro využití materiálu se jinde
nenajde!“ [Podpis nečitelný]
„Moc se nám to líbilo. Krásné a inspirující.“ [Podpis nečitelný]
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
Zapůjčeny Prezentační panely Muzea romské kultury; proběhla beseda
s odbornou pracovnicí muzea Helenou Danielovou o romských tradicích
a zvycích
17. 1.—21. 2. Galerie výtvarného umění v Hodoníně — pro výstavu Exotismy ve
výtvarném umění XX. století
Zapůjčen obraz Míly Doleželové: Tři ženy s dětmi
13. 2.—27. 4.
M U Z E A
B u l l e t i n
27
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Sbírky Muzea romské kultury na výstavě Ztracený ráj / Paradise Lost, Museum Kampa, Praha. Foto MRK — J. Horváthová
Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně — pro výstavu Roma Rising
/ Romské obrození
Zapůjčeny sbírky z fondu výtvarného umění, výstava několika desítek
fotoportrétů úspěšných Romů od amerického fotografa Chada E. Wyatta
byla doplněna ze sbírek muzea o výtvarná díla současných romských výtvarníků
14. 2.—30. 3.
Muzeum Vyškovska — pro výstavu ONA: Krása arabské ženy ze
Středomoří
Zapůjčena výšivka Markéty Šestákové: Turkyně
23. 2.—30. 3.
 Z výstavy Romská socha 2008. Foto MRK — L. Grossmannová
28
Dům pánů z Lipé, Brno, o. s. Agapo — pro výstavu fotografií Aleny
Prokopové Místo pro každého
Zapůjčen výstavní mobiliář — výstavní panely za účelem instalace výstavy
28. 2.—21. 3.
Východočeská galerie Pardubice — pro výstavu Exotismy ve výtvarném umění XX. století
Zapůjčen obraz Míly Doleželové: Tři ženy s dětmi
15. 5.—20. 7.
Museum Kampa, Praha — Nadace Jana a Medy Mládkových — pro
výstavu Ztracený ráj / Paradise Lost
Zapůjčena díla: Jaroslav Cicko: Ježíš na kříži; Ernest Dančo: Egypťanky;
Ernest Dančo: Ježíš dvanáctiletý; Ondrej Gadžor: Baletka; Ondrej Gadžor:
Pán tvorstva; Aladar Kurej: Romská osada Podskalka u Humenného; Július
Lakatoš: U rybníka; Edward Majewski: Tábor; Tibor Oláh: Vzpomínky na
dětství; Rudolf Rác: Rodný dům; DVD se záběry z výzkumných cest Muzea
romské kultury
26. 5.—6. 7.
B u l l e t i n
29
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
Palác Aventin, Praha — v rámci doprovodného programu světového romského festivalu Khamoro 2008
Zapůjčeny výstavy: Sóda pre tute?! / Co to máš na sobě?! a Prezentační
panely Muzea romské kultury; součástí výstavy byly romské oděvy, šperky
a interiérové doplňky od tradičních po současné, nejen z České a Slovenské
republiky, ale i ze zahraničí. Součástí výstavy se staly také ukázky doplňků —
klobouků, obuvi a šperků ze vzácných kovů a bižuterie. Návštěvníci se seznámili i s ukázkami ručních prací (výšivky, ručně zhotovené výrobky). Výstavu
doplnila videosmyčka z dílny videodokumentátorky muzea Anny Juránkové.
29. 5.—30. 6. 2008
 Zahájení výstavy. Foto MRK — H. Danielová
 Z instalace výstavy Sóda pre tute?! / Co to máš na sobě?!
v pražském paláci Aventin. Foto MRK — J. Horváthová
 Při příležitosti zahájení výstavy zahráli, zazpívali a zatančili španělští Romové
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
 Díla britské romské výtvarnice Delaine Le Bas na výstavě Ztracený ráj /
Paradise Lost, Museum Kampa, Praha. Foto MRK — J. Horváthová
30
 Ústřední panel výstavy
Ztracený ráj / Paradise Lost,
Museum Kampa, s obrazem
L. Gažiové (viz také str. 83).
Foto MRK — J. Horváthová
ze skupiny Puerto flamenco. Foto MRK — J. Horváthová
31
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
Česká televize — Praha-Kavčí Hory, ČT 24, pro pořad Historie.cs
Zapůjčeny sbírky z fondu fotodokumentace, audidokumentace a dalších
fondů; debata o dějinách Romů s moderátorem Vladimírem Kučerou a historičkami Ninou Pavelčíkovou a Janou Horváthovou, do studia pro vysílání
zapůjčeny z fondů muzea fotografie, romská vlajka a hudební záznamy;
natáčení 21. 10., vysílání 30. 10. na ČT 2
Dům kultury, Hodonín — pro 8. ročník Výstavy betlémů
Zapůjčeny sbírky z fondu výtvarného umění: Dezider Fertö: Betlém, soubor
16 dřevěných postav, Markéta Šestáková: Narození Ježíše Krista v městě
Betlémě, výšivka
23. 11.—6. 12.
Kongresové centrum Babylon, Liberec — Konference Multikulturalita a menšiny v evropském kontextu
Zapůjčeny výstavy: Prezentační panely Muzea romské kultury a Krásné
časy...?
Konference byla organizována Libereckým romským sdružením, o.s. Mimo
výstav byla prezentována činnost muzea a jeho výchovně-vzdělávací aktivity, byl promítnut prezentační film muzea.
27.—28. 11.
Divadlo u Hasičů, Praha — II. ročník festivalu Romano ilo
Zapůjčeny sbírky z fondu fotodokumentace a fondu textilu a šperku; při
představení v průběhu festivalu bylo na scéně promítnuto 226 fotografií
ze sbírek muzea a moderátorka večera J. Horváthová představila oděvy
a šperky z fondu muzea.
7. 12.
 Zahájení výstavy. Foto MRK — H. Danielová
Muzeum Zlatý klíč, Karlovy Vary — pro výstavu Arabská žena
Zapůjčena výšivka Markéty Šestákové: Turkyně
4. 6.—28. 9.
32
Výbor regionů ČR v Bruselu, v rámci představení Jihomoravského
kraje během dne otevřených dveří, Brusel
Zapůjčeny Prezentační panely Muzea romské kultury — malá verze a další
propagační materiály muzea
7. 6.
1 7 / 2 0 0 8
2. Stálá expozice
Příběh Romů (etapa 1939—2005)
V roce 2008 byla veřejnosti přístupná polovina z chystané stálé expozice,
4., 5. a 6. sál, historická etapa 1939—2005. Dostavba stálé expozice byla
ze strany Ministerstva kultury ČR pozastavena, termín jejího dokončení
není dosud znám.
ˇ
Z KNIHY NÁVŠTEV
„Me som Nachodistar avlom te dikhen andro muzeum Amaro Romano so
hi khade šukhar ta amari Historia. Da khade Šukar muzeum. Me pisinďom
Tomašis Kuru za svoji školou z Nachodska.“ [8. 1.]
(Překlad z romštiny: Jsem z Náchodska, přijel jsem se podívat do Našeho
Romského muzea, co ukazuje pěkně naši historii. Tady to muzeum je
pěkné. To píšu já, Tomáš Kuru za svoji školu z Náchodska.)
„Prostory a výstavy jsou velmi vkusně instalovány, toto by mělo vidět co
nejvíce lidí nejen z Brna.“ [Hedvika Martíšková, 23. 1.]
„Jsme 4 turisté, kteří cestují po naší krásné zemi i po cizině. Přejeme všem
Romům dobré soužití u nás i v cizině. Máte svoji kulturu, způsob života a to
je třeba respektovat. Co se stalo za 2. světové války na našich národech
nesmíme nikdy zapomenout. Výstava je krásná.“ [Více nečitelných podpisů, Blansko, 23. 1.]
„Savoro pes amenge pačinlas palo Slovensko amari Tradicia romaňi
Brnoste. Me o Milanis Družstevna při Hornade, o Bandus Kecerovcendar he
o Feris Cervenicatar.“ [okolie Košic, 27. 1.]
(Překlad z romštiny: Všechno se nám ze Slovenska tady v Brně líbilo, naše
romské tradice. Já Milan z Družstevné nad Hornádem, Bandus z Kecerovec, Feri z Červenic, okolí Košic.)
 Z instalace výstavy Sóda pre tute?! / Co to máš na sobě?!
v pražském paláci Aventin. Foto MRK — J. Horváthová
Kulturní dům Střelnice, Vrchlabí — pro výstavu umění handicapovaných autorů
Zapůjčena sochařská díla Boženy Přikrylové
24. 6.—25. 7.
Festival Itinérances (Festival kočujících), Belgie, Charleroi
Zapůjčena výstava Krásné časy…? a Prezentační panely Muzea romské
kultury — malá verze
10. 9.—14. 9.
K ULTU R Y
 Z nových přírůstků do
sbírek: Míla Doleželová —
Cikánská rodina s měsícem,
olej na plátně.
Foto MRK — A. Juránková
„This exhibiton — and museum — has been so thoughtfully put together.
It is very Clear that a great amount of care and kreativity has gone, and
continues to go, into tle process. Much luck for the future and many
thanks.“ E. B, 7. 2. 2008 (Překlad z angličtiny: Tato výstava a celé muzeum jsou velmi promyšleně spojeny dohromady. Je vidět, jak velké množství péče a kreativity je vloženo do celého projektu, který se stále vyvíjí.
Přeji mnoho úspěchů do budoucna a mnohokrát děkuji.)
M U Z E A
B u l l e t i n
33
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
„Velmi zajímavá výstava. Paľikerav.“ (Paľikerav — romsky děkuji, poznámka red.) [Alena, 19. 2.]
„But sukhar expositia — palikerav.“ [Europ. Union.] (Překlad z romštiny:
Moc krásná expozice, děkuji)
„Skvěle udělaná výstava. Moc Vám fandím. Výtvarníci udělali skvělou
práci.“ [Podpis nečitelný]
„Dozvěděly jsme se mnoho o Romech a jejich životě. Děkujeme.“ [Ivana D.,
19. 2.]
„Přijely jsme na den Romů z Karviné, moc se nám to líbilo, výstava je
skvělá.“ [Dominika, příjmení nečitelné, 8. 4.]
„Líbí se mi muzeum celkově, je tu spousta materiálů i moderní technologie.
Jsem smutná z expozice o holocaustu. Přijdu zas.“
„Moc děkuji za silný zážitek z celého muzea, a to po obsahové i instalační
stránce. V tomto směru snad nejsilnější je expozice o holocaustu a přeju
hodně sil v další práci.“ [Podpis nečitelný, 21. 2.]
„Krásný zážitek, příště si uděláme víc času.“ [Kovářová]
„Děkujeme za muzejní noc tady v Muzeu romské kultury!“ [24. 5.]
„Působivá, naučná, zajímavá a krásně provedená výstava. S paní průvodkyní se krásně povídá. Můžu všem doporučit. Díky.“ [Kamil Kašpárek,
25. 4.]
„Jsme tu již potřetí, jste stále lepší. Gratulujem.“ [Štěpánkovi]
„Byla jsem zde poprvé a určitě ne naposledy. Líbila se mi hezká instalace
a projekce, nejzajímavější byla výstava holocaustu.“ [22. 2.]
„Výborná a promyšlená expozice, velmi zajímavé a přínosné!“ [Jana,
Brno, 24. 2.]
„Celá výstava se mi líbila. Část věnovaná Osvětimi je hrozně realistická.
Těší mě, že jsem se víc dozvěděla o romské kultuře.“ [Podpis nečitelný,
26. 2.]
„Výstava — expozice — se nám líbily, pomohly nám více poznat život a postavení Romů v různých částech Evropy.“ [Podpis nečitelný, 27. 2.]
„Velice zajímavá je stálá expozice „Příběh Romů“. Ukazuje život Romů
v nedávné minulosti a podává informace všem, kteří chtějí poznat problémy, kterým museli Romové čelit.“ [Zábršová]
„Moc zajímavé a pěkně udělané. Brzy na viděnou. Je tu čisto…mazec.“
[Jana Rybářová]
„Je tady vše, co jsme hledaly. Velmi krásně zpracované. Lačho ďives!“
(Lačho ďives — romsky dobrý den, poznámka red.)
„I´m in shock for the pain and misfortune the romany people suffered and
suffer.“ [18. 5.] (Překlad z angličtiny: Jsem v šoku z bolesti a neštěstí,
kterými Romové trpěli a trpí…)
„Zajímavé, poučné a nutí k opakování návštěvy.“ [Podpis nečitelný,
24. 5.]
„Je to velmi zajímavé, všichni by se měli poučit.“ [Božkovi, 24. 5.]
„Poučné velmi silně působící. Ještě jsem na takové výjimečné prohlídce
nebyl.“ [Podpis nečitelný, 28. 2.]
„Důležité podávat informace — to se zde povedlo. Fandím další spolupráci.“
„Zajímavě provedené, spousta prezentovaných informací nutí k další návštěvě.“ [Podpis nečitelný]
„Zajímavé a moc pěkné. V rozmanitosti je krása.“ [J. Z.]
„Velmi pěkná expozice, i když nikterak veselá.“ [Tonda]
„Velice poučné, bude mi to obrovskou inspirací na referát do sociologie
romský problém v ČR, Romské etnikum. Expozice je velmi pěkně udělaná.“
„Mnoho zajímavých věcí, fakt pěkné!“ [Studenti ze 4. roč. SPgŠ, Hradec
Králové]
 Studenti SPgŠ Hradec Králové — školy pro hluchoněmé na lektorském programu
ve stálé expozici. Foto MRK — A. Juránková
34
B u l l e t i n
„Nejkrásnější muzeum, jaké jsem kdy navštívila.“ [Mařa + Ola + celá rodina z Hodonína]
„Zajímavá výstava, moc hezky udělaná. Chválím videonahrávku. Děkuji.“
[T. M.]
„Neuvěřitelně upřímný a bolestivý pohled na minulost. Všem Romům přeji,
aby byly jejich životy šťastné a rovnoprávné.“ [Lucka!]
„Je to tady úplně nádherný. Nikdy jsme ani netušili, co všechno si Romové
prožili a čím museli projít! Držíme palce!!!“ [Hanička, Adélka, Martina,
Tomík, Rob]
„Dnes jen krátká návštěva během Muzejní noci, spíše jako pozvání na
příště…“
„Přijdeme se podívat ještě jednou a v klidu vše vstřebat.“ [J. Plevová,
24. 5.]
„Líbí se nám průběžné aktualizace expozice. Děkujeme, přijdeme znovu.“
[Podpis nečitelný]
M U Z E A
„Je to hezký, zajímavé. Byli jsme tu celá rodina. Program byl velmi
pěkný.“
„Děkuji a přijdu ještě. Velmi poučné!“ [KM, 29. 5.]
„Moje druhá návštěva tohoto muzea. Fakt se mi tu líbí.“ Podpis nečitelný.
„Taktéž!“ [Zuzka]
„Paľikerav savorenge ko kerďas kada igen šukar kher. Vinčinav tumenge
ča o sasťipen, o kamiben the but lačhipen maškar o manuša. Lada Červeňákovo.“ [20. 6.] (Překlad z romštiny: Děkuji všem, kdo se podíleli na tomto
krásném prostoru. Přeji Vám zdraví, lásku a hodně dobroty mezi lidmi.)
„Cigáni jsou radost.“ [Podpis nečitelný. 27. 6.]
„Congratulation to this idea of the Museum and exhibitions. To give
proud and self-confidence to the next generation it is the most important
responsibility of us. Commonly!“ [Podpis nečitelný, 27. 6. 2008] (Překlad
z angličtiny: Gratuluji k myšlence vytvořit takové muzeum a výstavy.
Předávat sebevědomí a hrdost dalším generacím je naším nejdůležitějším
úkolem. Jen tak dál!)
B u l l e t i n
„Velmi pěkně udělané. Moc se nám to tu líbilo.“ [Janáková, další podpis
nečitelný, 29. 6.]
35
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
„Působivý přehled romské kultury, místy dech — beroucí…“
[Podpis nečitelný]
„Určitě by sa sem mal prísť pozrieť každý, pretože zistí, že o Rómoch
vlastne nevedel skoro nič. Veľmi zaujímavé a poučné. Držím palce, aby
sa našli peniaze k dokončení zvyšku múzea — určite sa prídeme pozrieť.“
[Lenka Popovičová, 27. 7.]
„Muzeum se rozvíjí výborně. Mějte se všichni hezky!“ [Felix (muzejní dobrovolník 2004—05), 16. 7.]
„Velice působivé, velice doporučuji každému a také rád budu doporučovat.“ [Tibor Červeňák, 22. 8.]
„Výstava romská je zajímavá, dá se říct úchvatná, dobře upravená, moc
se mi tady líbilo. Člověk si vzpomene na krásné chvíle od svého dětství.
(Rodiče, zábava i smutek).“ [Paly Paštika. 17. 7.]
„It was beautiful — just beautiful! So many things and so many answers
to questions I have! Beautiful! Výborný! Best wishes.“ [Peggy from Germany] (překlad z angličtiny: Bylo to překrásné — prostě překrásné! Tolik
věcí a tolik odpovědí na otázky, které mám! Překrásné! Výborný! Všechno
nejlepší, Peggy z Německa)
„Děkuji za krásnou výstavu. Rád se sem budu vracet.“ [Podpis nečitelný]
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
„Jste srdeční a máte bohatou cikánskou kulturu, máte být na co hrdí.“
„Jsem překvapená. Nečekala jsem, že to bude tak zajímavé.“ [L. Šejmová, 12. 9.]
„Velmi pěkně udělané muzeum. Rozhodně začnu pohlížet na Romy jako
na skupinu, která stojí za moji pozornost a nikoliv na ‚černou skvrnu národa´“. [Petra, 2. 11.]
 Ve 4. sále (o holocaustu Romů) stálé expozice sledují návštěvníci dokument „To jsou těžké vzpomínky“.
B u l l e t i n
 Paly Paštika. Foto MRK — A. Juránková
„Konečně tak potřebné expozice přístupné pro veřejnost! Toto muzeum by
ale mělo být aspoň v každém okresním městě.“ [Podpis nečitelný, 6. 11.]
„Moc se nám to líbilo. Krásné a dojemné.“ [4 Australáci, 9. 11.]
„Tak domácí úkol sme si konečně užili.“ [6x SAN (FSS), 12. 11.]
„What a rich culture and such a tragic history. Great respekt.“ [Ronnee
Jaeger, Jerusalem, Izrael, 19. 7.]
(Překlad z angličtiny: Jak bohatá kultura a jak tragická historie. S velkým
uznáním.)
„Velice se mi líbilo, jak je ve výstavě stručný a lehce zapamatovatelný
průřez dějinami. Doprovod romské hudby celý prožitek z výstavy umocňuje.
A holocaust…hm, brečím.“ [Podpis nečitelný, 19. 7.]
„Molto interessante. Grezie.“ [Příjmení nečitelné] (překlad z italštiny:
Velmi zajímavé.)
„Moc hezký (smajlík). Prostě to stálo za to, děláte dobrou práci!“ [Helena
Rafajová]
Ač Devleha! (Překlad z romštiny: Zůstávej s Bohem!) [Podpis nečitelný]
36
„Ďakujem za silný zážitok, predovšetkým dokumentácie pohladu majoritnej spoločnosti na Rómov prostrednictvom novinových výstřižkov na mne
silne zapůsobila.“ [Katka, příjmení nečitelné, 27. 7.]
„Děkujeme za výborně pojaté interaktivní programy o Romech (tradicích,
historii) a zvláště děkujeme lektorce Mgr. Palacké za ochotu odpovídat na
dotazy.“ [VPŠ a SPŠ Holešov, 13. 11.]
„Jsme tady poněkolikáté a opět jste nás nezklamali. Těšíme se na další
setkání.“ [Gymnázium Integraf, 20. 11.]
„Děkujeme za příjemné prostředí, milé přijetí, hravé povídání.“ [NZDM
Rubikon — Vsetín, 23. 11.]
„Už dlouho jsem toužil se sem podívat a toužím se vrátit, i když je to velký
smutek.“ [Podpis nečitelný, 28. 11.]
„Je to skvělé, čo robíte a máte našu podporu…..těšilo nás.“
Otevírací doba výstav
út—pá 10—18, poslední vstup v 17.15 hod.
ne 10—17, poslední vstup v 16.15 hod.
 5. sál stálé expozice. Foto MRK — L. Grossmannová
 V 5. sále stálé expozice návštěvníci sledují hudební střihový dokument ze života Romů,
přihlíží průvodkyně muzea. Foto MRK — J. Horváthová
37
R O M S K É
3. Prezentace elektronická
— na internetu
Na webové stránce muzea: www.rommuz.cz se v roce 2008 uskutečnilo
celkem 30 293 návštěv.
Přehled rozložení návštěv v roce:
Měsíc
Počet návštěv
leden
2 795
únor
2 707
březen
3 132
duben
3 062
květen
2 925
červen
2 158
červenec
1 698
srpen
1 684
září
2 105
říjen
2 537
listopad
3 019
prosinec
Celkem
2 471
30 293
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
4. Muzejní obchod
V průběhu celého roku 2008 fungoval v Muzeu romské kultury obchůdek,
v němž je možné zakoupit si širokou škálu romské a romistické literatury,
hudební nosiče, filmy, výrobky romských řemeslníků, produkty z chráněných dílen či výtvarná díla romských autorů. V přehledu uvádíme pouze
tituly z vlastní produkce nebo ty, na jejichž vydání se muzeum významně
podílelo. Kompletní nabídka je uvedena na webových stránkách muzea
www.rommuz.cz/muzejni obchod. Vybrané tituly je možné zaslat na
základě písemné či elektronické objednávky na dobírku s příplatkem za
poštovné a balné dle ceníku České pošty, s. p.
ODBORNÁ PERIODIKA
1. Bulletin Muzea romské kultury I/92, IV/95
30,39,-
Bulletin Muzea romské kultury XI—XII/2002—2003
85,-
Bulletin Muzea romské kultury XIII/2004
85,-
Bulletin Muzea romské kultury XIV/2005
100,-
Bulletin Muzea romské kultury XV/2006
120,-
Bulletin Muzea romské kultury XVI/2007
100,-
Ročenky Muzea romské kultury. Obsahují jednak podrobnou
zprávu o činnosti a aktivitách muzea za daný rok, jednak také
odbornou přílohu: historické a romistické příspěvky (resumé
v angličtině, němčině a romštině), anotace a recenze na
romistickou a romskou autorskou literaturu, ukázky z tvorby
romských autorů aj.
2. Memoáry romských žen
Karolína — Cesta životem v cikánském voze: Karolína
Kozáková
Elina — Sága rodu Holomků: Elina Machálková
Brno: Muzeum romské kultury, 2004.
Vzpomínková vyprávění dvou romských žen, které spojuje
podobná životní zkušenost. Česky.
38
20,-
Bulletin Muzea romské kultury V/96, VI/97, VII/98,
VIII/99
Bulletin Muzea romské kultury X/2001
TVORBA ROMSKÝCH AUTORŮ
 Návštěvník dětského muzejního klubu sleduje práci sochaře
Ivana Berkyho-Dušíka v průběhu sochařského sympózia.
Foto MRK — S. Šreková
3. Čalo voďi / Sytá duše
Antologie prozaických textů romských autorů z ČR
120,-
290, B u l l e t i n
M U Z E A
Reprezentativní výbor přináší průřez literární tvorbou romských
autorů od samých počátků romské literatury v Československu
(konec 60. let 20. století) až po současnost. Korpus obsahuje
padesát děl z pera dvou desítek autorů, je sestaven na základě
excerpce romských časopisů (vycházejících v rozmezí let 1969
—1972; 1990—2006), knižních titulů (1979—2006) a písemné
pozůstalosti Mileny Hübschmannové.
Česky a romsky.
R O M S K É
K ULTU R Y
FOTOGRAFIE
8. Muzeum romské kultury a jeho sbírky na pohlednicích
Soubor osmi pohlednic s fotografiemi vybraných sbírkových
předmětů muzea. Prodejné jako soubor i po kusech.
VÝTVARNÉ UMĚNÍ
4. Travelling in Pictures.
Roma People in European Art from the 17th to 20th century
15,-
Katalog k výstavě muzea „Kočování po obrazech: Romové
v evropském umění od 17. do 20. století“. Pouze anglicky.
SBÍRKOVÉ FONDY MUZEA
5. Sbírky Muzea romské kultury. Výtvarné umění
Collections of the Museum of Romani Culture: Visual Arts
Brno: Muzeum romské kultury, o.p.s., 2005
190,-
Katalog sbírky výtvarného umění muzea. Obsahuje medailony
romských profesionálních i amatérských výtvarníků, jejichž díla
jsou součástí sbírky výtvarného umění, a barevné reprodukce
všech jejich děl ve sbírce zahrnutých. Úvodní texty přibližují
kořeny romského výtvarného umění, jeho vývoj a historii
budování sbírky výtvarného umění na půdě muzea. Česky,
obsáhlá anglická resumé všech textů.
190,6. Sbírky Muzea romské kultury. Textil a šperk
Collections of the Museum of Romani Culture: The Textile
Collection, The Jewellery Collection
Brno: Muzeum romské kultury, 2007
Obsah katalogu je rozdělen do tří částí — textil, šperk, nesbírková
kolekce. Přináší ucelený seznam více jak 880 sbírkových
předmětů fondů textilu a šperku Muzea romské kultury, který
doplňují barevné fotografie. Tento seznam podává podrobné
informace o každém sbírkovém předmětu, který muzeum získalo
do svých sbírek od roku 1991 do roku 2006. Česky, obsáhlá
anglická resumé všech textů.
7. Sbírky Muzea romské kultury. Tradiční řemesla, profese 250,a zaměstnání.
Collections of the Museum of Romani Culture: Traditional
crafts, proffesions and employment.
Katalog seznamuje se základními informacemi o sbírkovém
fondu a jeho postupného budování a prezentaci. Obsahuje jednak
odborné texty vztahující se k jednotlivým druhům obživy, jednak
kvalitní barevné fotografie. Na základě odborné literatury,
historických pramenů i osobních zkušeností z terénních výzkumů
sestavila autorka texty o historii a současnosti daného řemesla
nebo způsobu obživy, pracovní postupy užívané v minulosti
i dnes, rozdíly mezi romským a neromským „provedením“
řemesla. Katalog má 1 384 katalogových čísel, zahrnuje tak
seznam přibližně 1 400 předmětů shromážděných v daném
fondu, který doprovázejí fotografie nejzajímavějších z nich, kniha
má 324 stran. Česky, obsáhlá anglická resumé všech textů.
9. Horváthová, Jana
Devleskere čhave — svedectvom starých pohľadníc.
Vydavatelství Region Poprad, s. r. o., Poprad 2006.
Kniha v pevné vazbě, velkého formátu, na křídovém papíře
přináší barevné reprodukce 239 pohlednic s „cikánskou“
tematikou, jaké byly vydávány od konce 19. do 30. let 20. století
v celém prostoru střední Evropy, Podkarpatské Rusi, Ruska,
Balkánu i Španělska. Pohlednice i průvodní text Jany Horváthové
jsou rozděleny do sedmi tematických kapitol. Vedle slovenského
textu je na každé stránce také překlad do východoslovenského
dialektu romštiny, v závěru knihy jsou texty přeloženy také do
angličtiny a maďarštiny.
10. Tonka, Tibor
Kalendář Romano berš 2008
1 7 / 2 0 0 8
35,/ 5, 590, 120,-
Stolní kalendář s fotografiemi.
HOLOCAUST
11. To jsou těžké vzpomínky /DVD/
Brno, Praha: Muzeum romské kultury, Asociace film a sociologie,
2002.
300,-
Dokumentární film o osudech Romů na území Protektorátu Čechy
a Morava, sestavený na základě vyprávění pamětníků, bývalých
vězňů koncentračních táborů na území protektorátu a Polska. Na
filmu spolupracovalo Muzeum romské kultury. Námět, scénář,
režie: Monika Rychlíková, 28‘. Česky, anglické titulky.
HUDBA
12. CD Giľa Ďíla Giľora
Brno: Muzeum romské kultury o.p.s.,2002.
Tradiční písně olašských a slovenských Romů.
13. Brněnská muzejní noc v Muzeu romské kultury 19. 5.
2007 /DVD/
Dokument o průběhu muzejní noci v Muzeu romské kultury
včetně záběrů z koncertu romské kapely Cindži renta z Českého
Krumlova.
Kamera, střih: Anna Juránková. Česky.
M U Z E A
290, 300, V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2008
B u l l e t i n
39
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
5. Akce pro veřejnost
5. 1. Doprovodné akce k přechodným
výstavám
K výstavě: Romská socha 2008
Sochařské sympózium
23. 6.—27. 6.
Veřejně přístupná doprovodná akce v rámci výstavy „Romská socha 2008“,
na níž vybraní autoři vytvářeli na dvoře muzea pod širým nebem svá umělecká díla z rozličných materiálů (kámen, dřevo, hlína, vosk, který byl
později metodou ztraceného vosku odlit do kovu). Svou tvorbu tak představili Božena Přikrylová, Jaroslav Cicko, Ivan Berky-Dušík, Ondrej Gadžor
a Jozef Brand. Vzniklo pět hodnotných soch, které se dle plánu brzy po
skončení sympózia staly součástí výstavy. Akce byla s velkými sympatiemi
přijata veřejností, za značného zájmu brněnských médií (tisk, rozhlas, televize) a s ještě větším nadšením ze strany autorů samotných. Pracovníci
muzea pak jednoznačně zhodnotili tuto akci jako jednu z nejzdařilejších
akcí v dějinách Muzea romské kultury vůbec.
 Sochaři při práci. Foto MRK — S. Šreková
 Účastníci sympózia, romští sochaři z Česka a Slovenska, zleva: Jaroslav Cicko, Jozef
Brand, Ondrej Gadžor, Božena Přikrylová, Ivan Berky-Dušík. Foto MRK — S. Šreková
40
 Sochařské sympózium bylo doprovodnou akcí výstavy, výstavu hojně navštěvovaly i školní
třídy, které tak měly možnost sledovat sochaře přímo při práci na sochách. Foto MRK — S. Šreková
 Také děti z volnočasového muzejního klubu navštěvovaly a zpovídaly sochaře.
B u l l e t i n
41
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Ondrej Gadžor z Krásné nad Hornádem, SR.
 Božena Přikrylová z Brna, ČR.
 Ivan Berky-Dušík ze Zvolenské Slatiny, SR.
 Začátek a konec života, vosk (později odlito do kovu),
dílo Jozefa Branda. Foto MRK — S. Šreková
 Otec Dušík, dřevo, dílo Ivana Berkyho-Dušíka.
 Tanečnice, dřevo, dílo
Ondreje Gadžora.
 Jaroslav Cicko z Horní Štubně, SR.
42
 Jozef Brand z Brna, ČR.
 Romka, andezit,
dílo Jaroslava Cicka.
 Anděl, hlína (později vypáleno), dílo Boženy Přikrylové.
B u l l e t i n
43
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
5. 2. Cyklus Kdo jsou Romové?
20. 5.
RUžové sny, 1976, režie: Dušan Hanák
Příběh vypráví o mladém vesnickém listonoši Jakubovi a Jolance, krásné
romské dívce.
21. 10.
KDO SE BOJÍ, UTÍKÁ, 1986, režie: Dušan Klein
Příběh mladého učitele, který počátkem 50. let 20. století přichází do
malé pohraniční obce a usiluje o začlenění Romů do normálního života
vesnice.
18. 11.
MARIAN, 1996, režie: Petr Václav
Společnost mu dala to nejnutnější — jídlo, postel, střechu nad hlavou a základní hygienické návyky. Romský chlapec Marian však potřebuje lásku,
cit a porozumění. Příběh o nesnadném hledání, uprostřed nepřátelského
a lhostejného světa.
16. 12.
SMRADI, 2002, režie: Zdeněk Tyc
Manželé Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Hodlali tady najít nejen
lepší vzduch pro vlastního syna, trpícího těžkým astmatem, ale i vstřícnější
klima pro dva starší adoptivní syny, kteří nezapřou svůj romský původ.
44
R O M S K É
22. 4. Vyšší odborná škola sociální a pedagogická, Kroměříž
Romové — tradice a zvyky, beseda o tradičních zvycích Romů (křest, svatba,
pohřeb...), rodinných vztazích a rolích v romské komunitě / H. Danielová
19. 2.
ČAROVNÉ OČI, 1923, režie: Václav Kubásek
Melodramatický příběh lásky romské dívky, podle románu Bohumila Zahradníka-Brodského.
15. 4.
MŮJ PŘÍTEL FABIÁN, 1953, režie: Jiří Weiss
Cikánský pracovník je převychován dělnickým kolektivem. Podle povídky
Ludvíka Aškenazyho Dva Gáboři.
M U Z E A
8. 4. Občanské sdružení Kappa Help, Přerov
Prezentace činnosti Muzea romské kultury, tradiční romská řemesla, spojeno s besedou / M. Závodská
Tradiční přednáškový cyklus na téma romská kultura a způsob života,
který probíhá v muzeu kontinuálně od roku 1993, se tentokrát uskutečnil
formou kratších přednášek a videoprojekcí s podtitulem ČAROVNÉ OČI
— Romové v českém a slovenském filmu (1923—2002).
18. 3.
ČERNÝ PLAMEN, 1930, režie: Miroslav Josef Krňanský
Milostná romance krásné Cikánky a lékaře, trpícího ztrátou milované
ženy, podle románu F. X. Svobody.
B u l l e t i n
23. 4. Národní muzeum, Praha
Romové jako součást demokratizačního procesu v Československu,
přednáška v rámci semináře Československé jaro 1968 — naděje, sny,
realita / M. Schuster
 Pozvánka na cyklus videoprojekcí Čarovné oči
5. 3. Přednáškové cykly pro střední
a vysoké školy
Ústav české literatury a knihovnictví, FF MU Brno
Přednáškový cyklus Úvod do romistiky II
18. 2. Romská rodina, zvyky /J. Kramářová
25. 2. Víra a náboženství u Romů / M. Závodská
3. 3. Romský jazyk, úvod do ústní slovesnosti / J. Kramářová
10. 3. Romská hudba I. / T. Šenkyřík
17. 3. Romská hudba II. / T. Šenkyřík
31. 3. Romská literatura I. / J. Kramářová
7. 4. Ústní slovesnost I. / J. Kramářová
14. 4. Ústní slovesnost II. / J. Kramářová
21. 4. Romská literatura II. / J. Kramářová
28. 4. Romská literatura III. / J. Kramářová
5. 5. Exkurze do Muzea romské kultury / J. Kramářová
5. 4. Přednášky a jednorázové vzdělávací
akce pro vzdělávací instituce (výběr)
21. 2. Městská knihovna, Hradec Králové
Romové — tradice a zvyky, beseda o tradičních zvycích Romů (křest, svatba,
pohřeb...), rodinných vztazích a rolích v romské komunitě / H. Danielová
25. 4. Masarykova veřejná knihovna, Vsetín
Děti větru, beseda a výukový program o tradičních zvycích Romů, romské
kultuře, promítání filmu Děti větru / H. Danielová
29. 5. Světový romský festival Khamoro, Praha
Muzeum romské kultury, produkování a organizace kulturních akcí,
přednáška pro tuzemské a zahraniční romské studenty, doprovodná akce
festivalu / J. Horváthová
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
9. 10. Romany Summit, International Board, Praha, pro baptistickou misijní organizaci se sídlem v Richmondu (USA)
Historie Romů ve střední východní a jihovýchodní Evropě, přednáška v angličtině s diskusí / M. Schuster
17. 10. ZŠ Jarošova, Havířov — Šumbark, Živá paměť, o. p. s.
— projekt Zmizelí Romové a Romové dnes
Holocaust Romů, přednáška a beseda s pamětnicí Emílií Machálkovou /
H. Danielová
24. 10. ZŠ Grafická, Praha, Živá paměť, o. p. s. — projekt
Zmizelí Romové a Romové dnes
Holocaust Romů, beseda s pamětnicí Emílií Machálkovou / J. Šariský
4. 11. Senát, Praha — Veřejné slyšení v Senátu na téma:
Člověk a společnost
Význam nadstandardní péče při vzdělávání romských dětí, zkušenosti s doučováním v Muzeu romské kultury, přednáška / J. Horváthová
7. 11. Muzeum romské kultury, Brno — pro kurz Romologie
Kabinetu multikulturní výchovy PedF MU, Brno
Dějiny Romů, přednáška / M. Schuster
27. 11. Das Dokumentationszentrum NS-Zwangsarbeit / Dokumentační centrum nacionálněsocialistické nucené práce, Berlín
Německo
Der Völkermord an den böhmischen und mährischen Roma 1939—1945
/ Genocida českých a moravských Romů 1939—1945, přednáška v němčině v rámci doprovodného programu k výstavě Česko-německého fondu
budoucnosti s názvem: Im Totaleinsatz. Zwangsarbeit der tschechischen
Bevölkerung für das Dritte Reich / V totálním nasazení. Nucená práce
českého obyvatelstva pro Třetí říši. Výstava probíhala od 29. 5. 2008 do
31. 5. 2009. / M. Schuster
 Romští studenti při poslechu přednášky. Foto MRK — J. Horváthová
5. 6. Fakta, s. r. o., vzdělávání pedagogů, úředníků samospráv, budova Správy služeb, Jihlava
Dějiny Romů, problematika soužití, optimální možnosti pomoci, přednáška / J. Horváthová
5. 5. Pietní akty
4. 10. Památník Lidice, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,
Praha — konference: Současná hrozba fašismu a neonacismu
Genocida Romů v Protektorátu Böhmen und Mähren, přednáška / J. Horváthová
Pietní akt se v Muzeu romské kultury koná každým rokem k připomenutí
prvního hromadného transportu Romů z protektorátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz II-Birkenau. Po uctění památky
7. 3. Muzeum romské kultury, stálá expozice — 4. sál, holocaust Romů, etapa 1939—1945
M U Z E A
B u l l e t i n
45
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
obětem nacistické genocidy ze strany zástupců úřadů, významných hostů
a veřejnosti byla připravena krátká komentovaná prohlídka 4. sálu stálé
expozice, který se věnuje právě romskému holocaustu. Poté následovalo
promítání dokumentárního filmu režiséra Břetislava Rychlíka z roku 1997
Ó, ty černý ptáčku. V tomto filmu na základě vzpomínek pamětníků a archivního materiálu rekonstruuje režisér Rychlík plastický obraz o skutečné
podobě těchto historických událostí. Dopoledne byl pro školní skupiny
připraven speciální program, jehož součástí byla projekce filmů v muzejní
kavárně s tematikou holocaustu Romů.
46
24. 8. Hodonín u Kunštátu, Žalov, Černovice u Kunštátu
Dne 24. 8. muzeum uspořádalo pietní akt v Hodoníně a Černovicích u Kunštátu — jako každý rok touto dobou, letos to bylo už 65. smutné výročí
hromadného transportu romských vězňů z protektorátního cikánského
tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora
v Auschwitz II-Birkenau. V rámci této akce byl muzeem z Brna vypraven
autobus. Účastníky akce byli převážně členové Klubu romských seniorů,
Brno, ale i další zájemci, včetně příbuzných obětí, romští aktivisté a širší
veřejnost. Dále se akce účastnili zástupci samospráv a jiných úřadů.
V Hodoníně na návsi v kapli proběhla nejprve mše, sloužená knězem
Náboženské obce církve československé husitské Martinem Kopeckým.
 Projekce pro školní skupiny v muzejní kavárně.
 Březnový pietní akt proběhl poprvé ve stálé expozici,
v sále věnovaném holocaustu.
Hudební vstupy obstarali houslista Ivan Gašpar Hrisko a zpěvačka Emílie Machálková. Celé shromáždění se poté přemístilo na Žalov, na místo
hromadného hrobu romských vězňů, kde pietní akt pokračoval proslovy,
položením kytic a zapálením svíček. Historik muzea, Mgr. Michal Schuster, připomněl historii místa. Poté se účastníci akce přesunuli do Černovic
u Kunštátu, na místní hřbitov, kde byly pohřbívány romské oběti v první
fázi existence tábora, než se volná kapacita hřbitova zaplnila. Po krátkých proslovech byly k pamětní desce položeny kytice a také zde byla
připomenuta pohnutá historie místa.
 Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu. Foto MRK — S. Šreková
47
M U Z E A
R O M S K É
5. 6. Veřejné prezentace nových knih
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
11. 3. Pražský křest knihy: kavárna Krásný ztráty,
Praha-Staré Město
Křtu se zúčastnilo celkem sedm literátů, kteří do antologie přispěli
(I. Ferková — Rokycany, E. Oláhová — Česká Třebová, M. Hoffmannová —
Pardubice, G. Demeter — Neratovice, J. Hejkrlíková — Příbram, P. Čonka
— Velký Osek, G. Horváth — Brno), dále také syn spisovatelky T. Fabiánové
Vojtěch a grafik knihy V. Juda — Polnička. Podvečer moderovaly editorky
knihy a romistky Jana Kramářová a Helena Sadílková, prostor byl však
dán zejména samotným autorům. Ti ocenili publikační počin muzea, vzpomněli na vynikající zakladatelku české romistiky Milenu Hübschmannovou
a přečetli krátké úryvky ze svého díla. Autorské čtení bylo prokládáno
hudebními vstupy brněnského kytaristy Gejzy Horvátha. Dvě autorky
si ke svému čtení přizvaly své muže, kteří je doprovodili na kytaru
(M. Hoffmannová, J. Hejkrlíková). Autoři byli obdarování autorskými
výtisky knihy a symbolickou růží, bylo pro ně připraveno skromné občerstvení. Během podvečera se podařilo vytvořit příjemnou atmosféru,
kterou si pak pochvalovali jak samotní autoři a jejich přítomné rodiny,
tak také návštěvníci, často z řad romistické veřejnosti, přítomen byl mimo
jiné třeba i ředitel kanceláře Rady vlády pro národnostní menšiny Andrej
Sulitka a zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský. Posezení s autory
pokračovalo volnou zábavou až do pozdních večerních hodin.
Křest knihy: Čalo voďi / Sytá duše.
Antologie prozaických textů romských autorů.
K ULTU R Y
B u l l e t i n
 Křest knihy Čalo voďi v kavárně Krásný ztráty, Praha.
48
49
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
12. 6. Křest katalogu sbírky textilu a šperku: Sbírky Muzea
romské kultury. Textil / the Textile Collection. Šperk / the
Jewellery Collection. Přírůstky 1991—2006 /acquisitions 1991
—2006. Brno: Muzeum romské kultury, 2007.
Křest byl spojen se zahájením výstavy výšivek romské výtvarnice Markéty
Šestákové „Život jako vyšitý“. Katalog pokřtily Alena Křížová, kunsthistorička
a odbornice na šperk, autorka jedné ze statí knihy, a Helena Danielová,
editorka knihy a kurátorka muzejního fondu textilu a šperku.
27. 11. Křest ročenky muzea: Bulletinu Muzea romské kultury
16/2007, Brno: Muzeum romské kultury, 2008.
1 7 / 2 0 0 8
5. 7. Jiné akce
13. 1. Přehlídka oděvů — Chodí bosa v trávě
Brněnské veletrhy a výstaviště, veletrh cestovního ruchu Go, Regiontour
2008
Přehlídka oděvů a doplňků z fondu textilu a šperku Muzea romské kultury s ukázkami specifické módy 60.—90. let 20. století (svatební šaty,
večerní a společenské oděvy, každodenní móda) doprovázená romskými
písněmi ze stejného období. Oděvy předvedly tři skutečně krásné modelky
— mladé romské dívky. Celá akce dostala název podle ústřední melodie,
v dané době populární písně romského zpěváka, hudebníka a skladatele
Antonína Gondolána.
Křest proběhl v rámci přednášky historika Ctibora Nečase: Bor vypravuje…
(viz str. 58).
K ULTU R Y
31. 3. Brněnský křest knihy: knihkupectví Spolek, Brno
Akce se zúčastnili celkem tři literáti, kteří do antologie přispěli (J. Hejkrlíková — Příbram, M. Hoffmannová — Pardubice a G. Horváth — Brno).
Podvečer moderovaly editorky knihy Jana Kramářová a Helena Sadílková.
Během akce vystoupili samotní autoři, pohovořili o své tvorbě a přečetli
úryvek z knihy. Na závěr došlo na symbolický křest. Akci natáčela také
Česká televize, Ostrava.
 Křest knihy Čalo voďi v knihkupectví Spolek, Brno.
 C. Nečas Během své přednášky Bor vypravuje... Foto MRK — S. Šreková Křest muzejní ročenky, její kmotr C. Nečas a redaktorka J. Kramářová.
 50
B u l l e t i n
 Přehlídka oděvů z fondu textilu Chodí bosa v trávě na veletrhu
cestovního ruchu Go, Regiontour 2008. Foto MRK — J. Horváthová
51
R O M S K É
8. 4. Mezinárodní den Romů
A. Akce v budově muzea
1. Program pro školy
Začátky programu: 8.00, 10.00, 12.00.
Interaktivní programy probíhaly pod vedením lektorky v expozici a v dětském ateliéru.
2. Den otevřených dveří — vstup do všech výstav zdarma
9.00—17.30
Vedle běžných výstav byly po celý den v prostorách recepce vystaveny Prezentační panely Muzea romské kultury.
Tvořivé dílny pro veřejnost (dospělí, rodiče s dětmi)
15.00—17.30
Dětský ateliér: výroba obrázků ze sypané skleněné drtě, figurek z ku
kuřičného šustí
Café !Beng! (kavárna): výroba náramků a drátkování
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
ské hnutí dostalo mezinárodní a politicko-společenský rozměr. Svátek byl
ustaven na 4. sjezdu Mezinárodní romské unie ve Varšavě v roce 1990. Od
té doby je uznáván vládami i světovými institucemi. V České republice se
Mezinárodní den Romů slaví od roku 2001. V Brně se už podruhé spojily
k oslavám všechny místní romské a proromské organizace, Brno a jeho
Romové jdou svojí svorností opět příkladem ostatním Romům v ČR.
Program společných oslav:
14.00 fara Zábrdovice
zahájení oslav, vázání stužek na Strom tolerance ve farní
zahradě
14.30 vychází slavnostní průvod v čele s Divadlem Líšeň a muzikanty
(trasa Zábrdovice — náměstí Svobody — Vaňkovka)
16.30 Amaro barvalipen / Naše bohatství
program pro veřejnost u Galerie Vaňkovka
taneční vystoupení, koncerty, ochutnávky tradiční romské
kuchyně, prezentace pořádajících organizací
celý den „Jak to vidím já“, výstava v Galerii Vaňkovka
 Mezinárodní den Romů, společný průvod městem Brnem. Foto MRK — A. Juránková
ale také díky průvodu městem a veřejnému programu ve Vaňkovce se
o akci a jejím smyslu dozvěděla také široká brněnská veřejnost.
Pořádaly: DROM, romské středisko, IQ Roma servis, o. s., Muzeum romské
kultury, s. p. o., Petrov o. s., Ratolest Brno, o. s., Středisko integrace menšin Brno, Společenství Romů na Moravě, o. p. s. , fara Brno-Zábrdovice.
52
 Tvořivé dílny — Mezinárodní den Romů. Foto MRK — S. Šreková
 Oslav Mezinárodního dne Romů se zúčastnil i krajský hejtman Stanislav
Juránek, byl jedním z těch, kdo poskytl akci záštitu. Foto MRK — A. Juránková
B. Akce mimo budovu muzea — MRK jako spolupořadatel celobrněnských oslav
Slavnostní průvod městem Brnem vyvrcholil pestrým kulturním a společenským programem v areálu Galerie Slévárna v objektu obchodního
centra Vaňkovka (divadelní představení Divadla Líšeň, koncerty, taneční
vystoupení, ochutnávka tradičních romských jídel).
Aktivně se do akce zapojilo zhruba 200 osob (organizátoři, účinkující,
účastníci průvodu). Okolo 700 osob, převážně Romů, se na akci podílelo
pasivně (diváci, hosté společenského odpoledne, účastníci slavnostního vázání stužek). Prostřednictvím propagace a inzerce v regionálních médiích,
Mezinárodní den Romů, 8. duben, je svátkem všech Romů a Sintů na celém světě. V tento den si účastníci oslav každoročně připomínají společný
původ, historii, kulturní dědictví a jazyk Romů. 8. duben připomíná datum, kdy se v roce 1971 ve Velké Británii uskutečnil první kongres Světové
romské unie (později Mezinárodní romské unie — International Romani
Union). Zde byla oficiálně zpečetěna mezinárodní spolupráce Romů a rom-
Akce se konala pod záštitou:
Džamily Stehlíkové, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
vlády ČR
Stanislava Juránka, hejtmana Jihomoravského kraje
Romana Onderky, primátora Statutárního města Brna
Kateřiny Dubské, předsedkyně Výboru pro národnostní menšiny zastupitelstva města Brna
24. 5. Brněnská muzejní noc
Program:
16.30 18.00—19.00 21.00—22.00 18.00, 21.00
24.00 19.00, 22.00 18.00—23.00 vernisáž výstavy Romská socha 2008
čtení romských příběhů pro děti, knihovna muzea
čtení romských příběhů pro dospělé, knihovna muzea
Romské tance světa — vystoupení Jana Dance Center,
přednáškový sál
koncert jazzové kapely Monika band, přednáškový sál
ochutnávka tradiční romské kuchyně, dvůr
Výstavy:
V průběhu noci byl vstup do všech výstav zdarma, odborný výklad poskytovaly průvodkyně oděné v tradičních krojích, charakterizujících jednotlivé
romské skupiny světa.
Přízemí, přednáškový sál NEviditelní, výstava fotografií Lukáše
Houdka
I. patro, výstavní prostory Stálá expozice Příběh Romů — etapa
1939—2005
II. patro, výstavní prostory Romská socha 2008
B u l l e t i n
53
M U Z E A
R O M S K É
Návštěvníci mohli zažít slavnostní zahájení vernisáže výstavy „Romská
socha 2008“, zhlédnout stálou expozici, která je věnována období od roku
1939 do roku 2005, a především byli strhnuti atmosférou a podobou letošních doprovodných programů.
Hlavním bodem programu byla vystoupení profesionální romské tanečnice a choreografky z rodu historických — původních českých Romů Jany
Růžičkové a dvanácti tanečníků z její taneční školy, Jana Dance Center,
která působí již řadu let v Ženevě. Taneční show s ostatními programy
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
tvořilo kompletní scénář, v němž byl kladen důraz na seznámení veřejnosti s různorodostí romských skupin žijících nejen u nás, ale i v zahraničí.
Vystoupení bylo průřezem ukázek romských tanců — např. temperamentní
flamenco nebo orientálními vlivy inspirované tance egyptských a indických
Romů, Romů balkánských a jiných.
S velkým ohlasem se setkal také koncert brněnské jazzové kapely Monika band s vynikající romskou sólovou zpěvačkou, teprve čtrnáctiletou
Monikou Bagárovou, která vystupuje se svým otcem a rodinnou kapelou.
 Gejza Horváth
čte ukázky ze své
literární tvorby.
Foto MRK
— S. Šreková
 Monika Bagárová
a Monika band.
Foto MRK
— S. Šreková
 Střed Brna — náměstí Svobody a propagace akce, foto MRK — S. Šreková
54
 Na vernisáži výstavy Romská socha 2008 vystoupila i jedna z autorek, nevidomá
sochařka Božena Přikrylová. Foto MRK — S. Šreková
B u l l e t i n
 Jana Růžičková, Jana Dance Center, Ženeva. Foto MRK — S. Šreková
 Romské tance světa v podání Jany Růžičkové a její taneční školy Jana
Dance Center. Foto MRK — S. Šreková
 Ochutnávka romských jídel na dvoře muzea. Foto MRK — S. Šreková
55
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
28. 8. Interkulturní koncert
Při plánování této akce muzeum navázalo na svoji tradici pořádání koncertů
porozumění, při nichž vedle Romů vystupují kapely z jiných etnik nebo
přímo menšin. V roce 2000 na koncertu muzea s názvem „Giľav ! / Zpívej!“
v HaDivadle vystoupily vedle romských kapel kapely složené z majoritních
interpretů, v roce 2006 na koncertu muzea, který se pořádal na nádvoří staré
brněnské radnice, byla vedle romského funky a soulu v podání brněnské formace Gulo čar představena hudba jiné etnické menšiny žijící u nás a v mnohém blízké Romům — Židů. Konkrétně to byly písně vycházející z klezmeru
v podání prostějovské kapely Létající rabín. V roce 2008 jsme na tuto tradici
interkulturních koncertů navázali a využili nabídky jiné u nás proskribované
menšiny, sudetských Němců, a spojili tyto dva téměř neslučitelné světy. Na
koncertě v sále Musilka brněnského kulturního centra Omega vystoupil pěvecký soubor sudetských Němců z Moravy Moravia Cantat, druhá polovina
koncertu pak patřila energické hudbě romské kapely Bengas z Prahy. Z koncertu pořídil Český rozhlas Brno audiozáznam.
 Členové taneční skupiny Merci mezi diváky. Foto MRK — J. Kramářová
 Moravia Cantat. Foto MRK — J. Kramářová
 Průvodkyně výstavami, Reghina Maruntelu, v tradičním oděvu na dvoře muzea
se zde umístěnou sochou Jaroslava Cicka. Foto MRK — S. Šreková
 Bengas. Foto MRK — J. Kramářová
56
M U Z E A
B u l l e t i n
57
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
6. Akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže
Lektorské oddělení nabízí již několikátým rokem školám a organizovaným skupinám dětí a mládeže stálé vzdělávací programy,
animace a aktivační programy k výstavám a vzdělávací programy do knihovny muzea. Návštěvnost vzdělávacích programů každým rokem roste, celkem se programů pro školy zúčastnilo 2141 žáků a studentů.
6. 1. Stálé vzdělávací programy
 Historik Ctibor Nečas při své přednášce. Foto MRK — S. Šreková
27. 11. Bor vypravuje...
Setkání s historikem prof. Ctiborem Nečasem nad tématem romského holocaustu; bylo spojeno s křtem Bulletinu Muzea romské kultury 16/2007
(viz str. ) a projekcí nového prezentačního filmu Muzeum romské kultury
(Anna Juránková, 2008).
12. 12. Diskuse o situaci Romů v České republice
Diskuse byla součástí Týdne lidských práv, který pořádaly Amnesty Inernational a Nesehnutí, Brno.
Návštěvníci akce měli možnost diskutovat s Olgou Kusou, pedagožkou —
didaktičkou Střediska integrace menšin a s Janou Horváthovou, ředitelkou
Muzea romské kultury. Akci moderovala Lucie Obrovská z Ligy lidských
práv, Brno.
Dikusi i celý Týden lidských práv ukončil kulturní program, při němž
byly předvedeny španělské a orientální tance.
58
 Výuka romštiny. Foto MRK — A. Juránková
5. 8. Kurzy romštiny pro veřejnost
Kurzy byly po delší pauze znovu otevřeny v poslední čtvrtině roku, a to ve
dvou pokročilostech, pro začátečníky a pro mírně pokročilé. Kurzy probíhaly od 29. 9. do 15. 12. 2008.
Romštiny pro začátečníky se účastnilo 9 studentů. První výuková hodina
s romistkou, Miladou Závodskou, byla věnována hlavně výkladu a procvičování gramatiky, čtení a slovní zásobě. Součástí druhé hodiny, s rodilým
mluvčím, byla konverzace, poslech a výuka romských písní.
Romština pro mírně pokročilé byla vedena Gejzou Horváthem, její
hlavní náplní byl rozbor záznamů z terénních výzkumů muzea, konverzace na vybraná témata, nácvik komunikačních dovedností.
Programy jsou určené především žákům druhého stupně ZŠ a studentům
SŠ a VŠ. Odborní pracovníci MRK seznámí posluchače s daným tématem
formou přednášek, které jsou často doprovázeny audio a videoprojekcí.
Děti větru
To jsou těžké vzpomínky
Tradiční romská řemesla
Dějiny Romů
Náboženství a religiozita Romů
Tradiční hudební a písňová kultura Romů
Slovesný folklór
Knihovní fond muzea romské kultury
Vliv romské kultury na kulturu majoritní
Vzdělávání romských dětí
Romský jazyk
Zlatá šedesátá
O romském životě a tradicích
Luminita tančí (módní přehlídka za doprovodu romské hudby)
6. 2. Vzdělávací a aktivační programy
k výstavám
Stálá expozice:
Příběh Romů
 Sluchově
postižené děti
z brněnské ZŠ
Novoměstská, na
lektorském programu
ve stálé expozici.
Foto MRK
— S. Šreková
 Návštěva seniorů
z Vlastivědného klubu
Petra Bezruče, Brno,
lektorský program pro
seniory. Foto MRK
— A. Juránková
 Móda „zlatých šedesátých let“ na přehlídce Chodí bosa v trávě.
M U Z E A
B u l l e t i n
59
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
6. 4. Mimořádné akce pro školy
a organizované skupiny dětí a mládeže
Holocaust Romů
17. 3.
Součástí programu bylo definování základních pojmů a symbolů (rasismus, xenofobie, holocaust…), historický úvod do problematiky (práce
s časovou přímkou), příběhy pamětníků. Součástí poměrně dlouhého
programu byly také různé zážitkové aktivity (Co si s sebou vezmeš do
transportu?, Norimberské zákony, Píseň o holocaustu, promítání krátkého
filmu „Nedovedu pochopit“, zhlédnutí výstavy „Tanec s ďáblem“ a setkání
s pamětníkem).
13.00—14.00 Interaktivní workshop „Jaké je to být uprchlíkem?“
Určeno pro gymnázia / SŠ
Zajistilo o. s. Nesehnutí.
Workshop seznámil studenty a studentky zábavnou formou s lidskými právy
uprchlíků a s problémy, se kterými se potýkají ve světě i v ČR. První částí
workshopu byla tzv. „hra na uprchlíky“. Všichni účastníci a účastnice hry
museli čelit simulovaným situacím, které běžně zažívají uprchlíci — vytržení
z domácího prostředí, ztráta majetku a blízkých osob, lhostejnost úřadů,
jazykové a kulturní bariéry atd. Po skončení hry vždy následovalo její
zhodnocení, vysvětlení jednotlivých situací.
Volně navázala beseda o uprchlictví a souvisejících tématech.
Programy v knihovně muzea aktivně využívají literárních děl romských
autorů k seznámení s romskou mentalitou, kulturou a historií.
Hrdinové z pohádek
Moudrost romské ústní lidové slovesnosti
Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou
Programy k přechodným výstavám:
Kolik je v nás člověka / Manuš andre amende
Cigán sa ně prevelice lúbí
NEviditelní
Romská socha 2008
Trochu jiný svět
60
Aktivně proti předsudkům a rasismu
Interaktivní programy zaměřené na předcházení projevům rasismu a netolerance
Můžeme se domluvit?
Koláž
Výchova k toleranci a proti rasismu
Mentální obraz Romů
8.00—10.00 Diskriminační zákony v Protektorátě Čechy a Morava
Určeno pro 8. a 9. tř. ZŠ a SŠ
Interaktivní program, při kterém se studenti seznámili s významnými
událostmi a zákony týkajícími se dějin holocaustu Romů a Židů, s příběhy
pamětníků, pokusili se také definovat některé pojmy (rasismus, xenofobie,
holocaust aj.).
Nakonec byl promítnut krátký dokumentární film „Nedovedu pochopit“.
10.00—11.30 Ukrajinci.cz
Určeno pro 8. a 9. tř. ZŠ nebo SŠ
Lekce k tématu diskriminace na základě etnického původu. Promítání
krátkého filmu o osudu dvou Ukrajinců v České republice, žáci se seznámili
s pozadím imigrace Ukrajinců do ČR a pokusili se identifikovat hlavní
stereotypy, vztahující se k ukrajinské menšině. Součástí lekce byl také malý
kvíz, osvětlující některé mýty o Ukrajině.
Připraveno podle výukového programu Naši sousedé.
6. 3. Vzdělávací a aktivační programy
do knihovny
 Romský holocaust, studenti na lektorském programu.
1 7 / 2 0 0 8
Motto roku 2008: Colour Your Picture
Program:
28.—31. 1. Den památky obětí holocaustu — Interaktivní program pro 8. a 9. třídy ZŠ a SŠ
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea, pobočka Brno a Muzeum
romské kultury, Brno
 Animace k výstavě Život jako vyšitý. Foto MRK — M. Palacká
K ULTU R Y
18. 3.
 Setkání s Emílií Machálkovou, pamětnicí holocaust.
Foto MRK — M. Francová.
15. 3.—23. 3. Aktivně proti předsudkům a rasismu
Muzeum romské kultury, Brno
V rámci European-Wide Action Week Against Racism proběhl v Muzeu romské kultury týden plný aktivit pro žáky a studenty s tématy rasismu, lidských práv, diskriminace, uprchlictví, předsudků, Romů a dalších etnických
menšin. Programů se účastnilo celkem asi 260 žáků středních a základních škol. Pro velký zájem musely být některé programy opakovány (např.
výcvik vodicích psů, program Jaké je to být uprchlíkem). Velmi přínosná
byla účast hostů a lektorů neziskových organizací, zabývajících se lidskými
právy.
8.00—10.00 Ano znamená ne?
Jaké pocity a problémy může přinést spolupráce lidí pocházejících ze zcela
odlišného prostředí? Prostřednictvím hry si studenti vyzkoušeli, jak obtížná
může být komunikace mezi příslušníky dvou odlišných kultur.
Hra představila situaci, kdy tým zahraničních stavitelů přijede do vesničky
Derdia a má za úkol naučit domorodé obyvatelstvo stavět mosty. Kultura
domorodců je úplně jiná než kultura stavitelů, přesto musí spolupracovat.
Připraveno podle příručky pro multikulturní vyučování T-kit.
10.00—12.00 O výcviku vodicích psů
Určeno žákům ZŠ
Zajistilo o. s. Vodicí pes.
Naše předsudky se zdaleka netýkají jen etnických menšin, ale třeba také
mentálně či fyzicky handicapovaných.
Povídání o tom, jak může vodicí pes pomoci nevidomému člověku,
zprostředkovala nevidomá dívka se svým psem. Ukázala, co vše společně
zvládnou.
Následovala beseda o tom, kteří psi se cvičí, jak výcvik probíhá a jak se
z neposlušného štěňátka stává poslušný vodicí pes.
M U Z E A
B u l l e t i n
61
R O M S K É
8.30—10.00 Pohádková středa
Určeno mateřským školám nebo prvnímu stupni ZŠ
Přímo ve výstavních prostorách muzea, mezi ukázkami romské kultury, byla
promítána televizní pohádka Krásná čarodějka (příběh o věrné lásce Aranky
a Kala natočený v roce 1991 na motivy romských pohádek Marie Voříškové).
Zážitek z viděného se pak žáci pokusili přenést na papír za pomoci barviček,
odstřižků látek apod. (výtvarná dílnička). U toho se povídalo o Romech, jejich
zvycích a životě, došlo i na další romské pohádky.
10.00—12.00 To všechno z lásky
Program určený pro SŠ
Po zhlédnutí stejnojmenného filmu Tomáše Kudrny (ČR / 2004 / 27 min)
o třech ženách, které se staly oběťmi domácího násilí, následovala beseda
s pracovnicí Intervenčního centra SPONDEA Janou Levovou o rozšířeném
a současně nejméně kontrolovaném druhu násilí. Bylo objasněno, co je
a co není domácí násilí, že oběťmi nejsou zdaleka jen „slabé“ ženy, kam
se obrátit pro pomoc, jak jednat v případě podezření, že se v našem okolí
domácí násilí děje aj.
12.00—13.30 Můžeme se domluvit?
Určeno pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ nebo studenty SŠ
Interaktivní formou se studenti společně s lektory zamysleli nad příčinami
problematického soužití Romů a Neromů v naší společnosti, tak jak je vidí
Romové a jak je vnímá majoritní společnost. Studenti se pokusili navrhnout
řešení, která by mohla současnou situaci zlepšit.
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
62
R O M S K É
11. 12. M ultikulturní den
Celodenní program pro děti i jejich rodiče a učitele. Součástí byla módní přehlídka
Chodí bosa v trávě, beseda Děti větru — o romské rodině, zvycích a tradicích,
workshopy — taneční, výtvarný (sypané obrázky inspirované obrazy R. Dzurka),
hry proti předsudkům a rasismu. / M. Palacká, H. Danielová, J. Poláková
Uskutečnily se zde workshopy na téma romské tradice, zvyky a kultura.
Účastníci akce tvořili sypané obrázky inspirované obrazy romského
25. 10. Pestrý romský den
Pro Centrum náhradní rodinné péče Ostrava, Muzeum romské kultury, Brno
Celodenní program pro rodiče a děti z pěstounských rodin — interaktivní
programy ve stálé expozici a ve výstavách, modelářská dílna, romské
pohádky — interaktivní program, záznam divadelního představení Paramisa — chytrý hloupý Rom v podání Divadla Líšeň, koncert brněnského
romského hudebníka Gejzy Horvátha / M. Palacká, S. Šreková
Pestrý romský den 25. 10.
Zápis v knize návštěv:
„Báječný program celý a závěr fascinující. Díky za všechny děti, nejen ty
romské v pěstounské péči.“ [Podpis nečitelný, 25. 10.]
9.00—11.00 Diskriminační zákony v Protektorátě Čechy a Morava
Interaktivní program, při kterém se studenti seznámili s významnými událostmi
a zákony týkajícími se dějin holocaustu Romů a Židů, s příběhy pamětníků,
pokusili se také definovat některé pojmy (rasismus, xenofobie, holocaust aj.).
Nakonec byl promítnut krátký dokumentární film „Nedovedu pochopit“.
11.00—12.00 Interaktivní workshop „Jaké je to být uprchlíkem?“
Určeno pro gymnázia / SŠ.
Zajistilo o. s. Nesehnutí.
Workshop seznámil studenty a studentky zábavnou formou s lidskými právy
uprchlíků a s problémy, se kterými se potýkají ve světě i v ČR. První částí
workshopu byla tzv. „hra na uprchlíky“. Všichni účastníci a účastnice hry
museli čelit simulovaným situacím, které běžně zažívají uprchlíci — vytržení
z domácího prostředí, ztráta majetku a blízkých osob, lhostejnost úřadů,
jazykové a kulturní bariéry atd. Po skončení hry vždy následovalo její
zhodnocení, vysvětlení jednotlivých situací.
Volně navázala beseda o uprchlictví a souvisejících tématech.
M U Z E A
18. 10. Pestrý romský den
Pro Spolek rodičů při ZŠ Leandra Čecha, Nové Město na Moravě
25. 3. 10.00—12.00 O výcviku vodicích psů
Určeno žákům ZŠ
Zajistilo o. s. Vodicí pes.
Naše předsudky se zdaleka netýkají jen etnických menšin, ale třeba také
mentálně či fyzicky handicapovaných.
Povídání o tom, jak může vodicí pes pomoci nevidomému člověku, zprostředkovala
nevidomá dívka se svým psem. Ukázala, co vše společně zvládnou.
Následovala beseda o tom, kteří psi se cvičí, jak výcvik probíhá
a jak se z neposlušného štěňátka stává poslušný vodicí pes.
26. 3.
B u l l e t i n
Pro ZŠ Litomyšl
1 7 / 2 0 0 8
výtvarníka Rudolfa Dzurka, absolvovali vzdělávací program Příběh Romů.
Na závěr byl promítnut muzejní dokument Řemesla našich předků.
/ M. Palacká
POD LUPOU
Marie Palacká
„Hlavně bychom chtěli vidět nějaké romské divadlo,“ prosila Martina Tenglerová z Centra náhradní rodinné péče Ostrava, když jsme spolu domlouvaly sobotní program Pestrý romský den. Centrum náhradní rodinné péče
sdružuje pěstounské rodiny, připravuje mimo jiné i víkendové programy
a výlety. Návštěva v muzeu byla jedním z nich.
Program v muzeu byl poměrně lektorsky náročný, vzhledem k velké
účastnické skupině (cca 50 rodičů a dětí), různému věku účastníků (od 3
do 60 let) i délce požadovaného programu (cca 7 hod., včetně přestávky).
Nakonec se však podařilo najít a realizovat programy, které zaujaly
i takto pestrou skupinu, takže s délkou programu ani pozorností dětí nebyly problémy. Děti i dospělí se nejen dobře bavili, ale také se dozvěděli
hodně o romské kultuře a tradicích, prohlédli si výstavy, účastnili se modelářské dílny a naučili se tři romské písně.
A jak program konkrétně probíhal? Účastníci se rozdělili do dvou
skupin, v jedné byly starší, v druhé mladší děti. Zatímco jedna skupina měla interaktivní programy v expozici (animační program Příběh
Romů), druhá si prohlédla dočasné výstavy „Romská socha“ a „Život
jako vyšitý“, vyzkoušela různé zážitkové programy a také modelářskou
dílnu. Odpoledne obě skupiny absolvovaly dílnu Romské pohádky (Rom-
6. 5. Dětský muzejní volnočasový klub
 Pestrý romský den v muzeu.
Foto Centrum náhradní rodinné péče Ostrava — M. Tenglerová
K ULTU R Y
V roce 2008 pokračovala činnost Dětského muzejního volnočasového
klubu pro romské děti z okolí muzea. Jednotlivé kroužky probíhaly čtyři
odpoledne v týdnu. Děti navštěvovaly kroužek tanečně-folklorní, kroužek
interaktivních her, taneční a výtvarný kroužek a kroužek dramatické výchovy. V muzeu a na veřejnosti prezentoval svoji činnost především kroužek divadelní.
Dětský muzejní klub působí při muzeu už několik let. Cílem je nabídnout dětem kvalitní volnočasové aktivity, při nichž mohou rozvíjet
ské zrcadlo, Jak se Rom stal Romem) a takto pohádkově naladěny se
přemístily do expozice, kde zhlédly záznam představení Divadla Líšeň
Paramisa aneb Chytrý hloupý Rom. Představení je opravdu vynikající,
výborné dramatické nápady, tanec, romská živá hudba (někteří hudebníci jsou i zaměstnanci muzea). O kvalitě představení svědčí i fakt, že se
při devadesátiminutové projekci výborně bavili a smáli nejen dětští, ale
i nejdospělejší diváci.
Zlatým hřebem dne byl koncert a písňový workshop romského hudebníka a skladatele Gejzy Horvátha. Menší děti víc zaujala výuka romských
písní (Me tut na kamav, Joj mamo, Amari sal amari), starší si užily
i koncert a vyprávění o dětství v romských osadách na Slovensku. Po společném fotografování si pro sebe muzikanta zabrali rodiče a debatovali
s ním o specifikách romské kultury, tradicích a samozřejmě také o svých
dětech.
Jak zápisy v návštěvní knize (viz str. 62), tak i ústní pochvaly svědčí
o tom, že tento typ programů je obohacující a zajímavý pro návštěvníky
různého věku a zkušeností, a že tedy v budoucnu mohou být tyto celodenní animace jedním z atraktivních a hodně navštěvovaných programů
muzea.
své schopnosti a talent, ale také poznat z blízka práci muzea a jeho
sbírkové fondy. Děti poznávají i širší okolí svých domovů, město Brno
a okolí, navštěvují kulturní a vzdělávací instituce (divadla, muzea).
Do klubu chodí děti, jež se účastní i programu doučování, klub je tedy
pro ně i místem neformálního setkání a slouží také jako motivace
k návštěvám muzea. Díky klubu a doučování mají pracovníci muzea
bezprostřednější kontakt s rodiči dětí, kteří by jinak do muzea možná
nepřišli.
Kromě pravidelných kroužků lektorky muzea organizují asi dvakrát za
měsíc další akce (kulturní, sportovní apod.).
19. 3.
M U Z E A
B u l l e t i n
63
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
16. 7. Výlet dětí klubu do Boskovic (chlapci)
Návštěva hradu v Boskovicích a westernového městečka Wild West City,
hry v lese
6. 9. Návštěva ekologického centra Jezírko + výlet,
chlapci (Soběšice, Útěchov)
18. 9. Návštěva ekologického centra Jezírko + rukodělné workshopy, dívky
18. 10. Návštěva divadelního představení Tajemství pralesa
Mahenovo divadlo, dobrodružný příběh na motivy díla J. Verna. Režie
A. Goldflam
 Velikonoční dílna s dětmi z klubu — batikování vajíček. Foto MRK — L. Kořínková
18. 6. Závěr školního roku
Besídka dětí, promítání fotografií z akcí klubu ve školním roce 2007/2008,
vystoupení kroužku dramatické výchovy (akrobacie), hodnocení doučování
a klubové činnosti
 Návštěva divadelního představení v Mahenově divadle. Foto MRK — M. Palacká
6. 12. Výlet do Zlína, návštěva ZOO parku, Městské
divadlo představení Žofka, prohlídka divadla, rozhovor
s herci
26. 6. Romská socha
Hra pro děti ve výstavě „Romská socha“, tvořivá dílna, účast na sochařském sympóziu, setkání s romskými sochaři
 Nácvik akrobacie v divadelním kroužku. Foto MRK — M. Francová
Akce klubu mimo muzeum:
Kroužky klubu:
16. 1. My Fair Lady ze Zelňáku
Tanečně-folklorní kroužek
(pondělí, 16.00—17.45, úterý, 15.30 —16.45)
Koružek interaktivních her (středa, 15.00.—16.30)
Výtvarný kroužek (čtvrtek, 15.00—16.30)
Divadelní kroužek (pátek, 15.30—17.00)
21. 2. Výlet do obory v Brně-Kohoutovicích
Akce klubu v muzeu:
Divadelní představení v Městském divadle Brno pro nejšikovnější děti klubu
Jarní výlet pro děti, povídání o zvířatech v lese a soutěže
24. 4. CVČ Lužánky
Vystoupení dětí kroužku dramatické výchovy
25. 4. Soutěž dětí na ÚMČ Brno-střed
21. 3. Velikonoční tradice
Organizuje Miroslav Červeňák
Vystoupení dětí kroužku dramatické výchovy
8. 4. Mezinárodní den Romů
28. 6. Výlet pro nejšikovnější děti klubu do brněnské
ZOO a na brněnskou přehradu
9. 4. Pohádky v knihovně Muzea romské kultury
15. 7. Výlet dětí klubu do Moravského krasu (děvčata)
Pletení pomlázky a barvení vajíček tradiční cibulovou technikou
Divadelní představení dětí klubu
64
18. 12. Vánoční dílny — zvyky, koledy, ozdoby
Interaktivní tvořivý program
Součástí výletu byly naučné dovednosti, hry a soutěže
Návštěva Kateřinské jeskyně, propast Macocha, hry v lese
 Děti už se těší do divadla. Foto MRK — M. Palacká
29. 10. Lovci mamutů, návštěva pavilonu Anthropos
Moravského zemského muzea, výtvarné dílny v muzeu
5. 12. Mikulášská besídka
Vyhodnocení klubového bodování, prezentace činnosti a výstupy z jednotlivých kroužků (dramatický — pohádka Romské zrcadlo, taneční, výtvarný)
 Cesta do lešenské ZOO. Foto MRK — M. Palacká
B u l l e t i n
65
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
7. Vydavatelská činnost
 Výlet s Dětským muzejním volnočasovým klubem do ekologického centra Jezírko.
Foto MRK — M. Palacká
 Doučování Filípka s lektorkou — dobrovolnicí Lucií Čechovskou.
6. 6. Doučování
Pro děti z klubu pokračovalo doučování pod vedením pedagožky Martiny
Vyziblové, celkem bylo doučováno 25 dětí.
Aktivity dětského klubu a doučování se uskutečnily pod vedením muzejního pedagoga, lektorky pro doučování a dobrovolníků — vysokoškolských
studentů (PdF MU, JAMU).
POD LUPOU
Doučování 2008
Martina Vyziblová
66
Rok 2008 byl významný především z důvodu zachování existence doučování, která byla vzhledem k provozním komplikacím nejistá. S naším
projektem „Doučování romských žáků základních škol“ jsme byli úspěšní
v Dotačním programu na podporu integrace romské komunity MŠMT,
z nějž jsme získali rozhodující část financí. S ministerstvem školství se tedy
podařilo navázat spolupráci a vyhlídky na fungování doučování v muzeu
se i do budoucna zlepšily.
Od počátku roku se doučovalo pravidelně 16 dětí pod vedením lektorky
muzea, dalších šest měly na starosti dobrovolnice. V novém školním roce
se díky pomoci Mgr. Emy Štěpařové z Kabinetu multikulturní výchovy na
PdF MU, které se podařilo prosadit doučování jako součást kurikula studentů sociální pedagogiky, zapojilo pět nových dobrovolnic. Celkem se tak
počet doučovaných v roce 2008 ustálil na 25 dětech.
Podporu Kabinetu multikulturní výchovy jsme využili také při organizování supervizí, kde si dobrovolnice mohou rozšiřovat znalosti a re-
flektovat svou práci se svěřenými dětmi. Hosty supervizí byli v průběhu
roku speciální pedagog, terénní sociální pracovník a romští pedagogičtí
asistenti — tedy lidé, kteří mají s prací kolem romských dětí zajímavé
zkušenosti.
Pokud jde o doučování samotné, během jeho čtyřletého fungovaní
můžeme s potěšením konstatovat, že pravidelně doučované děti neztrácejí motivaci, jsou již na nabízenou pomoc zvyklé (daří se jim ve většině
případů dodržovat dohodnutý den a čas) a dokáží ji využít ke zlepšení
svých výkonů ve škole. Navíc je pro ně doučování časem, na který se
většinou těší, přestože někteří z nich bojují s množstvím domácích úkolů
a učivo bývá z jejich pohledu náročné. Formou pravidelných konzultací
s třídními učiteli pokračovala spolupráce se ZŠ Merhautova (s odloučeným
pracovištěm Vranovská) a ZŠ náměstí 28. října (s 1. stupněm na ulici
Staré). V neposlední řadě je součástí doučování častá přítomnost lektorů
v rodinách.
V roce 2008 muzeum vydalo dva knižní tituly. Jako obvykle to byla ročenka
za uplynulý rok, tedy Bulletin Muzea romské kultury 16/2007. Prošel v tomto roce další příjemnou grafickou úpravou — podstatnou změnu
tentokrát zaznamenala obálka. Struktura bulletinu však zůstává stejná
jako v číslech předešlých, i nadále tedy sestává ze dvou částí.
První část — Činnost Muzea romské kultury — podrobně představuje
veškeré aktivity muzea v roce 2007, od rozšiřování jednotlivých sbírkových fondů, přes terénní sbírkotvornou činnost a dokumentaci po bohatou
činnost přednáškovou, výstavní a publikační.
Ve druhé části — Odborná část — nalezne čtenář odborné příspěvky,
tentokrát z pera hned několika významných českých a slovenských historiků (Nina Pavelčíková, Anna Jurová, Ctibor Nečas, Karel Janas aj.), dále
recenze na romskou a romistickou literaturu, zastavení nad životními jubilei etnografky Evy Davidové a publicisty Karla Holomka, portrét zesnulé
literátky Tery Fabiánové a medailon výtvarnice Jolan Oláh.
Bulletin je již tradičně vybaven velkým množstvím fotografií z Fondu
fotodokumentace Muzea romské kultury, texty jsou publikovány v českém,
slovenském a romském jazyce, úvodní slovo ředitelky vychází také v němčině a angličtině, vybrané odborné příspěvky jsou pak opatřeny německým a anglickým resumé.
Grafické zpracování již tradičně obstaral Václav Juda, o redakci se postarala Jana Kramářová.
Křest bulletinu (viz str. 51) proběhl v přednáškovém sále muzea na
sklonku roku 2007, byl provázen přednáškou prof. Ctibora Nečase, který
se také ujal role kmotra, a projekcí prezentačního filmu Muzeum romské
kultury z dílny videodokumentátorky Anny Juránkové.
Ke konci roku 2008 vznikl v pořadí již třetí katalog prezentující sbírky
Muzea romské kultury — tentokrát zaměřený na fond dokumentace tradičních romských řemesel, profesí a zaměstnání: Sbírky Muzea romské kultury. Tradiční řemesla, profese a zaměstnání. Přírůstky
1991—2007. Brno: Muzeum romské kultury, 2008.
V úvodních statích se může čtenář seznámit se základními informacemi o vzniku fondu a jeho postupném budování či o prezentaci tématu
romských řemesel prostřednictvím výstav, kulturních akcí i médií. Katalog obsahuje jednak odborné texty vztahující se k jednotlivým druhům
obživy, jednak fotografie doplňující tento text. Na základě odborné literatury, historických pramenů i osobních zkušeností z terénních výzkumů
sestavila autorka texty představující historii a současnost daného řemesla
nebo způsobu obživy, pracovní postupy užívané v minulosti i dnes, rozdíly
mezi romským a neromským „provedením“ řemesla. U každé podkapitoly
věnované danému řemeslu může zájemce najít odkazy na další sbírkové
předměty Muzea romské kultury vztahující se k tématu. V neposlední řadě
obsahuje katalog seznam přibližně 1400 předmětů shromážděných v daném fondu, jejž doprovází fotografie nejzajímavějších z nich.
Samotný fond dokumentace tradičních romských řemesel, profesí a zaměstnání se začal tříbit krátce po založení muzea v roce 1991. Myšlenka
sběru a zachování dokladů práce romských řemeslníků však vznikla již o více
jak třicet let dříve v souvislosti s působením Svazu Cikánů-Romů (SCR), první
politické organizace Romů u nás (1968—1973). Akvizici trojrozměrných
předmětů se v rámci SCR věnoval především první romský historik u nás
a později jeden ze zakladatelů Muzea romské kultury, promovaný historik
Bartoloměj Daniel (1922—2001). K jeho celoživotnímu zájmu patřilo především kovářství a díky své znalosti terénu získal na přelomu 60. a 70. let
20. století velké množství předmětů a poznatků právě o jednom z nejstarších
a nejobvyklejších tradičních romských řemesel. Po násilném rozpuštění SCR
v roce 1973 byly některé shromážděné předměty předány do brněnského
B u l l e t i n
67
Etnografického ústavu Moravského zemského muzea (MZM), velká část se
však ztratila neznámo kde.
Rok před vznikem muzea uskutečnily jeho budoucí pracovnice Jana Holomková (nyní Horváthová, současná ředitelka) a Eva Davidová záchrannou výzkumnou cestu po Slovensku. Předměty při ní získané se pak staly
dalším základním kamenem pro budoucí sbírkový fond. Ihned po vzniku
Muzea romské kultury (v té době pracovalo pod občanským sdružením
Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury) začali vyvíjet jeho
tehdejší pracovníci, mezi nimiž byli již jmenovaní Bartoloměj Daniel, Eva
Davidová a Jana Horváthová (dříve Holomková), snahu získat odebrané
předměty z bývalého SCR do sbírek. Po jednáních s Moravským zemským
muzeem byla v roce 1992 podstatná část majetku zrušeného SCR předána
Muzeu romské kultury. Stala se významným prvkem utvářejícím fond,
který navíc dokumentoval již neodvratně zmizelé a jinak těžce doložitelné
období 70. let 20. století i starší.
V následujících letech se obrátila sbírkotvorná činnost pracovníků k dalším tradičním romským řemeslům, jako je košíkářství, korytářství apod.
Ani kovozpracující profese nezůstaly bez povšimnutí a fond se rozrostl
o unikátní soubor vybavení kovářských dílen Kolomana Gábora ze Spišského Štvrtku (dříve okr. Levoča, Slovensko), Michala Čecha z Fričky (dříve
okr. Bardejov, Slovensko) a Andreje Patkáně z Bardejova (Slovensko).
Od ustanovení příspěvkové organizace je fond tradičních řemesel, profesí
a zaměstnání budován na základě stanovené sbírkotvorné koncepce. Z charakteru sbírky vyplývá, že doklady o činnosti Romů jsou získávány především soustředěnou výzkumnou a sbírkotvornou činností. V nízkém procentu
jsou ve sbírce zařazeny i předměty, u nichž sice nevíme s jistotou, že jde
o práce romských řemeslníků, ale jsou jim natolik typově podobné, že je
lze využít jako dokumentační materiál. Jedná se především o výrobky ze
slámy (např. ošatky), kovů (např. podkovy, měděné kotle) i pomůcek k provozování různých činností (koňské chomouty). Nepatrnou část fondu tvoří
také repliky, tedy předměty vyrobené v současnosti, avšak dle dobových
materiálů a mnohdy také tradičními pracovními postupy. V posledních třech
letech klade kurátorka fondu a autorka katalogu důraz na co nejúplnější
zdokumentování pracovního procesu. Zaměřuje se především na získání
materiálů či nehotových výrobků, na nichž je postup při výrobě nejpatrnější.
Katalog se 324 stranami a 1.384 katalogovými čísly byl vydán v nákladu
500 kusů. Svým rozsahem i zaměřením v podstatě supluje monografii
o romských řemeslech, která u nás dodnes chyběla. Představuje odborné
veřejnosti i návštěvníkům muzea stravitelnou formou samotný fond
a zároveň podává obecné informace o romských řemeslech. Text hodnotili
68
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
odborníci z několika zemí — PhDr. Eva Davidová, etnografka (Česká
republika), PhDr. Jana Horváthová, historička (Česká republika), PhDr. Arne
Mann, etnograf (Slovensko), Assoc. prof. Elena Marušiaková a Assoc. prof.
Veselin Popov, romisti (Bulharsko). Český text je přeložen do anglického
resumé. Je doplněn dle možností také romskými výrazy pro nářadí a náčiní či
výrobky. Může se tak stát součástí vědeckých, školních i domácích knihoven.
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007
Muzeum romské kultury
státní příspěvková organizace
zřizovatel: Ministerstvo kultury ČR
Bratislavská 67, Brno 602 00
Tel.: +420 545 571 798, 545 581 206
Fax: +420 545 214 418
GSM: +420 608 972 782
IČ: 71239812
www.rommuz.cz
Naposledy v tomto roce vyšla samostatně Výroční zpráva Muzea
romské kultury za rok 2007, která je v elektronické podobě k dispozici
jednak na našich webových stránkách (ww.rommuz.cz), jednak byl její
fyzický výtisk zaslán zřizovateli.
Již před nástupem podzimu se podařilo talentované muzejní videodokumentaristce Anně Juránkové dokončit dlouho očekávaný prezentační
film muzea (14 minut), který nenásilnou formou sdělí divákovi vše
podstatné o muzeu. Veřejnou zahraniční premiéru film absolvoval na
Romském festivalu ve finských Helsinkách počátkem září (viz více kapitola
I. / 10. Zúčastnili jsme se, Pod lupou: Romové ve Finsku, str 77—79).
Zde se ukázalo, že hodiny strávené na výrobě filmu se vyplatily, a také
to, že jeden film udělá větší a rychlejší reklamu než několik, byť sebelepších, knih. V příštím roce počítáme s hromadným lisováním DVD s filmem
a s jeho zařazením do muzejního obchodu.
V závěru roku z navýšeného příspěvku muzeum dotisklo sadu pohlednic
Muzeum romské kultury a jeho sbírky na pohlednicích.
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
8. Sebeprezentace a prezentace
muzea v médiích
Většinová periodika:
19. 1. Luboš Mareček: Romské povídky mluví o syté duši / MF DNES
— brněnské vydání
22. 1. Luboš Mareček: Romské povídky mluví o syté duši / MF DNES
— Kultura — střední Morava
29. 1. Vyšla antologie romských povídek / Hospodářské noviny
— Kultura
29. 1. Brno si připomene oběti holocaustu / Metro — Zprávy — Brno
a okolí
14. 2. Romské muzeum představí fotografie z ghett / MF DNES
— Kultura — Brno a jižní Morava
15. 2. Muzeum představí romské plakáty a fotografie z ghett / Brněnský deník — Kultura / region
15. 2. Muzeum představí romské plakáty a fotografie z ghett / Vyškovský deník — Kultura / region
16. 2. Výstava představuje romské plakáty / Lidové noviny — Metropole / Brno
19. 2. Výstava romských plakátů a pozvánek / Haló noviny — Z kultury
19. 2. Dvě výstavy v Romském muzeu / Právo — Jižní Morava — Vysočina
27. 2. 2x Muzeum romské kultury / A2 kulturní týdeník / Tipy
29. 2. Naše tipy na víkend (avízo na výstavu NEviditelní) / Haló magazín Pro Vás
8. 3. Holocaust, to byla hrůza / Brněnský deník — Zpravodajství —
městské části / seriály
8. 3. Z třicetičlenné rodiny přežili tři / MF DNES
10. 3. Jan Šícha: Knihovnička menšinová / Literární noviny — Literatura
Duben, 08/08 Kristián Chalupa: Většinu české společnosti netvoří rasisti,
rozhovor s Janou Horváthovou / Brnomagazín, čtrnáctideník
pro Brno a Brňáky
12. 4. Magda Kucharičová: Povídky romských autorů nasytí duši /
Brněnský deník
14. 4. Alžběta Štollová: Proti předsudkům a rasismu / Literární noviny
— Školní noviny
28. 4. Radim Ošmera: Nasyťte svoji duši / Kult.cz, ročník 10, číslo 5
5. 5. Magdaléna Platzová: Kdo je a kdo není Rom / Respekt
6. 5.Lukáš Houdek: NEviditelní / DIGIfoto, 6. 5. 2008, s. 89
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
9. 5. Viktor Šlajchrt: Dobrodružství zachráněné řeči (Nad antologií
próz romských autorů Čalo voďi — Sytá duše) — Souvislosti. /
Revue pro literaturu a kulturu 1/2008, s. 35-40.
14. 5. Karolína Ryvolová: Romská literatura na cestě k románu / A2
kulturní týdeník
24. 5. Proč je muzejní noc populární? Šéfové a šéfky to vědí. / Brněnský deník
28. 5. Sóda pre tute? / MF DNES
31. 5. Ztracený ráj — výstava romského umění / Haló noviny
7. 6. Karel Holomek: Muzejní noc po romsku / Brněnský deník
9. 6. Kam vzít třídu? / Literární noviny
9. 6. Pod povrch romské kultury / Literární noviny
9. 6. Život Romů přiblíží vyšívané obrazy / Brněnský deník
18. 6. Romové byli stateční / Haló noviny
19. 6. Umělci budou tvořit před návštěvníky / Lidové noviny
19. 6. Z tábora Romů bude centrum holocaustu / Mladá fronta Dnes
21. 6. Romské kroje na Khamoro 2008 / Magazín Haló noviny, č. 25
23. 6. Vznikne centrum romského holocaustu / MF DNES; Czech business weekly (CZ)
24. 6. Sochy z vosku / MF DNES — rubrika Kultura Brno a jižní
Morava
25. 6. Radim Kopáč: Za spisovatele se nepovažují. Ale píší dobře.
/ MF DNES
25. 6. Připomenou romský holokaust / Blanenský deník
28. 6. První sochařské sympózium / Haló noviny
30. 6. Sochy Romů / Právo
1. 7. Reprezentativní průřez tvorbou romských autorů / KAM, příloha časopisu KAM v Brně, ročník 14., č. 7-8/2008
1. 7. Romská socha 2008 / Lidé a země
7. 7. Romové chtějí větší památník / Lidové noviny
25. 7. Muzeum romské kultury zahájilo výstavu arménských malířů /
Brněnský deník
19. 8. Stehlíková: Pietní úpravy v Letech začnou za rok / Hospodářské
noviny
22. 8. Uctí památku obětí holokaustu / Blanenský deník
23. 8. Muzeum romské kultury uctí pietním aktem oběti holokaustu /
Brněnský deník; Vyškovský region
23. 8. Romové míří vzpomínat do Žalova / Lidové noviny
25. 8. Žalostný Žalov / Blanenský deník
25. 8. Romové vzpomněli obětí holokaustu / Lidové noviny
26. 8. Okolí památníku Žalov příští rok prokoukne / Blanenský deník
27. 8. Žalostný Žalov / Týden u nás, okresní noviny
27. 8. Romové zazpívají se sudetskými Němci / Brněnský deník
3. 9. Guvernérka Kanady jede za Romy / Lidové noviny
R O M S K É
M U Z E A
Drak, kov, Alojz Šarközy, foto MRK – A. Juránková
B u l l e t i n
69
R O M S K É
4. 9. Guvernérka Kanady navštíví v listopadu brněnské Romy /
Brněnský deník
4. 9. Romské muzeum asi navštíví hlava Kanady / MF DNES
20. 9. Cizinci si u Romů podávají dveře / Lidové noviny
30. 9. Kurzy romštiny procvičí zájemcům jazyk i hlasivky / MF DNES
1. 11. Trochu jiný svět / Šalina 12 / listopad 2008
4. 11. Do Hodonína míří čtyři stovky betlémů / Slovácko — regionální
týdeník
14. 11. Daniela Salačová: Muzeum s atmosférou života Romů / Grand
Biblio č. 11/08
19. 11. Historik připomene romský holocaust / Lidové noviny
24. 11. Hodonín vystavuje čtyři stovky betlémů / Právo
24. 11. Guvernérka Kanady míří do Brna / Lidové noviny
26. 11. Muzeum romské kultury představí své exponáty v Liberci / Liberecký deník
26. 11. Muzeum romské kultury představí své exponáty v Liberci / Jablonecký deník
27. 11. Romské muzeum vystavuje v Liberci / Liberecký deník
28. 11. Romské muzeum vystavuje v Liberci / Liberecký deník
28. 11. Babylon přivítal výstavu romské kultury / Liberecký deník
29. 11. Guvernérka Kanady do Jihomoravského kraje / Právo
29. 11. Kanadská guvernérka přijela poznat brněnské Romy / Brněnský deník
1. 12. Za Romy i studenty přijela guvernérka Kanady / MF DNES
1. 12. Za Romy přijela guvernérka Kanady / MF DNES
1. 12. Romové si guvernérce stěžovali / Lidové noviny
1. 12. Romové u vás jsou jako my kdysi / MF DNES
1. 12. Guvernérka chválila Romy / Brněnský deník
1. 12. Guvernérka Kanady se zajímá o Romy / Hospodářské noviny
1. 12. Kanadská guvernérka na návštěvě Česka / E15
3. 12. Kanadská guvernérka spěchá domů / Lidové noviny
15. 12. Jan Brabec: Gádžové si vzali celý svět / Respekt
Sebeprezentace ve většinovém tisku:
30. 7. František Jemelka: Obrazy o zemi s bohatými tradicemi / Haló
noviny
21. 10. Michal Schuster: Když brali Romům koně / Lidové noviny
Romská periodika:
70
Michal Schuster: Výstava romských plakátů / Romano hangos 1—2/2008,
s. 10.
Čalo voďi / Sytá duše / Romano hangos 1—2/2008, s. 10.
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
Právě vyšla antologie romských autorů / Romano voďi 2/2008 — Kulturní
střípky
Díla romských sochařů poprvé v Čechách / Romano voďi 6/2008 — Kulturní střípky
Život jako vyšitý / Romano voďi 6/2008 — Kulturní střípky
Růžové sny v muzeu / Romano voďi 4/2008 — Kulturní střípky, 22. 4.
2008, s. 25.
Jana Horváthová: Tajemství a tradice finských Romů / Romano hangos
4/2008, s. 2.
Michal Schuster: Romové jakou součást opojného Pražského jara / Romano hangos 4/2008, s. 6.
Karačoňa avel le Romenge/ Romano voďi 12/2008, s. 7—8.
Zahraniční periodika:
1. 6. Šaj pes dovakeras (Możemy się porozumieć) / Rozmowa
z dyrektor Muzeum Kultury Romskiej w Brnie PhDr. Janą Horvathovą / Zwrot 6/2008 (polsky)
5. 9. Mit Musik und Tanz gegen Intoleranz / Sudetendeutsche Zeitung
11. 9. Isabelle Saussez: Un passeport pour «lítinérance» / Le Soir, Belgie
Jiná média:
5. 2. Hezky nečesky (nad antologií Čalo voďi) Pavel Sikora / blog.
respekt.cz
18. 10. Jana Horváthová: Tajemství a tradice finských Romů / Neviditelný pes, internetový deník
Rozhlas:
28. 1. Český rozhlas — Vltava, pořad Mozaika Spektrum (rozhovor
s H. Sadílkovou nad antologií romské prózy; vysíláno v 7.10
(viz http://www.rozhlas.cz/mozaika/literatura/)
6. 2. Český rozhlas — Vltava Brno, pořad Mozaika Spektrum (rozhovor s J. Kramářovou nad antologií romské prózy, redaktorka
Olga Jeřábková)
14. 2. O výstavě Cigán sa ně… — Český rozhlas — pořad „O Roma vakeren“, redaktorka Jana Šustová
20. 2. Radiožurnál Praha — Ranní region, v průběhu 5.00—9.00, redaktor Martin Pořízek rozhovor s H. Danielovou
http://romove.radio.cz/cz/clanek/21772
16. 3. Český rozhlas — Rádio Praha, vysílání v angličtině o antologii
romské prózy (rozhovor s H. Sadílkovou, povídky Z. Kalejové
Bláznivej a P. Čonky Ráno; redaktor David Vaughn), audio na
http://www.radio.cz/en/article/101861
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
13. 4. Český rozhlas 3 — Vltava, hodinový pořad Čajovna, nad antologií
romské prózy a romskou literaturou (H. Sadílková, V. Šlajrchrt,
I. Ferková; red. Iva Jonášová), živé vysílání 19.00—20.00, poté
ke stažení v audioarchivu na www.rozhlas.cz/cajovna
18. 5. Rádio Proglas — pořad Křesťan a svět, „Pomáhám rozbít mýtus
o nevzdělanosti Romů“, rozhovor s H. Danielovou vedl Jaroslav
Kratka, živé vysílání asi od 17.00—18.00, poté ke stažení v audioarchivu na www.proglas.cz
19. 9. Radiožurnál — pořad o projektu Festival Itinérance v belgickém
Charleroi, kam muzeum zapůjčilo výstavu Krásné časy...?,
redaktorka. J. Šustová
Televize:
19. 2. ČT 1, o výstavách NEviditelní a Cigán sa ně…, Česká televize
Brno, pořad: Dobré ráno s ČT, z brněnského studia ČT, rozhovor
ve studiu s M. Schusterem, S. Šrekovou
23. 2. ČT 2, pořad Kultura.cz, pořad o antologii romské prózy a romské
literatuře, hovoří J. Kramářová
20. 4. ČT, křesťansky zaměřený magazín Po hladině, věnováno hmatu;
v prostorách kavárny natáčen rozhovor s B. Přikrylovou
27. 6. ČT 1, reportáž z Muzea romské kultury a hosté ve studiu: rozhovor s ředitelkou muzea J. Horváthovou a sochaři J. Brandem
a I. Berkym-Dušíkem o průběhu právě končícího sochařského
sympózia, pořad: Dobré ráno s ČT, z brněnského studia
13. 5. ČT 2, Česká televize, Ostrava, pořad Babylon o antologii romské
prózy a křtu v Brně v knihkupectví Spolek dne 31. 3., účast autorů J. Hejkrlíkové, M. Hoffmannové a G. Horvátha a editorek
H. Sadílkové a J. Kramářové. Pro pořad poskytnuty také obrazové materiály
11. 9. Belgická televize Telesambre, pořad o projektu Festival Itinérance
v belgickém Charleroi, kam muzeum zapůjčilo výstavu Krásné
časy...? http://telesambre.rtc.be/content/view/3207/166/
4. 10. ČT 24, portrét B. Přikrylové do pořadu Kultura v regionech
30. 10. ČT 24, pořad Historie.cs, vysíláno na ČT 2, debata historiček
J. Horváthové a N. Pavelčíkové o dějinách Romů s moderátorem
V. Kučerou. Ve studiu romská vlajka a fotografie i hudba ze sbírek muzea, v MRK natáčena dne 8. 10. reportáž.
6. 11. TV-Brněnská 1, kulturní magazín, o Muzeu romské kultury, rozhovor s ředitelkou, vysílání opakováno (kabelová TV)
15. 11. ČT 24 — Kultura v regionech — reportáž z vernisáže výstavy
fotografií P. Štěrby „Trochu jiný svět“
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
9. Navštívili nás… /
Konalo se u nás… (výběr)
22. 1. Pavel Galík, ředitel Brněnského kulturního centra
23. 1. Hedvika Martíšková, v letech 1970—1980 ředitelka ZvŠ Štolcova, Brno, poskytla muzeu své sepsané vzpomínky, viz fond
sebedokumentace, MRK 75/08, Brno.
11. 2. Anton Holzer, novinář z deníku Die Presse, Vídeň, Rakousko
19. 2. Meda Mládková, Museum Kampa — Nadace Jana a Medy
Mládkových, Praha (viz zápis v knize návštěv, str. 72).
27. 2. Jan Litomiský, zmocněnec pro lidská práva, Andrej Sulitka,
ředitel Kanceláře Rady vlády pro národnostní menšiny, Praha
18. 3. Kristián Chalupa, ředitel Odboru vnějších vztahů Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, Brno
15. 4. Jiří Kolman, Zastoupení Jihomoravského kraje při EU, Brusel,
Belgie
12. 5. Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Romů
a Sintů, zakladatel Dokumentačního a kulturního centra Romů
a Sintů v Heidelbergu, Heidelberg, Spolková republika Německo
(viz zápis v knize návštěv, str. 73).
14. 5. Petr Gabriel, vedoucí majetkového odboru Magistrátu města
Brna, Brno
24. 5. Mozes F. Heinschink, člen představenstva Romano centro
Sien, Vídeň, Rakousko
2. 6. Roman Baron, Historický ústav AV ČR, Brno
12. 6. Skupina 23 zahraničních účastníků mezinárodního semináře Prevence a boj s kriminalitou, pořadatel Magistrát města Brna
 Ředitelka muzea J. Horváthová provází skupinu zahraničních návštěvníků.
M U Z E A
B u l l e t i n
71
R O M S K É
17. 6. Zasedání správní rady Společenství Romů na Moravě,
Brno
27. 6. Ágnes Darócziová, romská kunsthistorička a aktivistka,
Maďarský institut pro kulturu a umění v Budapešti, se třemi
svými kolegy, Budapešť, Maďarsko
2. 7. Daniel Rychnovský, I. náměstek primátora města Brna, Brno
(viz zápis v knize návštěv, str. 73)
17. 7. Paly Paštika, romský výtvarník, Jindřichův Hradec (viz zápis
v knize návštěv, str. 73).
23. 7. Ladislav Volkov, diplomat, v letech 1999—2004 velvyslanec
Slovenska v Indii
19. 8. France Everardová s rodinou, belgická výtvarnice, organizátorka putovního Festivalu kočujících / Festival Itinérances,
Belgie
22. 8. Stefan Ridgwell, Folkestone Migrant Group, sociální pracovník působící mezi Romy, kteří emigrovali z ČR do Velké Británie
29. 8. Tibor Červeňák, romský výtvarník, po emigraci z ČR žije
a tvoří v Belfastu, Severní Irsko
12. 9. Jana Růžičková, Jana Dance Center, Ženeva, Švýcarsko
24. 9. Michal Mižigár, Jan Kouba, pracovníci Prácheňského muzea,
Písek
2. 10. Jan Barth, zástupce muzea Lužických Srbů, Serbski muzej, Budyšín a Fabian Jacobs, Lipsko, Německo
16. 10.Tvůrčí tým projektu Mémoire Magnétique, který dokumentuje výpovědi Romů z různých zemí Evropy na téma rasová
perzekuce v době II. světové války, Francie.
5. 11. Daniel Topinka, VeryVision, s. r. o., pro Agenturu pro sociální
začleňování v romských lokalitách provádí výzkum sociálně vyloučených lokalit v Brně i jinde, Ostrava
10. 11. Georg Girardet, starosta a zmocněnec pro kulturu města Lipska, Německo
13. 11. Jindřich Štreit, umělecký fotograf, Sovinec
29. 11. Michaëlle Jeanová, generální guvernérka Kanady a její manželem Jean-Daniel Lafond, Ottawa, Kanada (viz zápis v knize
návštěv a foto, str. 74)
5. 12. Zasedání správní rady Společenství Romů na Moravě,
Brno
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
ˇ
Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV
B u l l e t i n
ˇ
M U Z E A
R O M S K É
Vytvoření instituce Muzea romské kultury je důležitým
prostředkem k porozumění. [Romani Rose, 12. 5. 2008.
(Překlad z němčiny)]
Pouze lituji, že jsem vás už dávno nenašla. Děkuji za
vaši pomoc a zájem nám pomoci ukázat v Praze romské umění.
Těším se na spolupráci s vašim muzeem. [Srdečně Meda
Mládková, Museum Kampa, Praha, 19. 2. 2008.]
 Romani Rose (vždy první zprava) při prohlídce stálé expozice muzea.
Prvé sympózium ktoré sa mi veľmi páčilo, přeběhlo veľmi
krásne a chceme aby sa na rok opakovalo! Podpora z romského muzea byla vynikajúca!!! [Jozef Brand, 27. 6. 2008.]
 Meda Mládková při zahájení výstavy Ztracený ráj / Paradise Lost , Museum
Kampa, Praha. Foto MRK — J. Horváthová
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
Návštěva Muzea romské kultury mne velmi obohatila.
Ukazuje nejen Romy ve světle dějin, ale zejména současnou kulturu a dění. Je otevřeným oknem do romského domu. Přeji, ať
tato instituce ovlivňuje pozitivně romské dění dovnitř i vně a je
živou a dýchající chloubou. [Daniel Rychnovský, 2. 7. 2008.]
 Daniel Rychnovský při prohlídce muzea v doprovodu ředitelky.
Foto MRK — J. Kramářová
M U Z E A
B u l l e t i n
 Sochař Jozef Brand při přebírání pamětního listu o absolvování sympózia
od ředitelky muzea. Foto MRK — S. Šreková
72
73
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
Hodně jsme se naučili, když jsme Vám naslouchali — díky síle Vaší
řeči a upřímnosti Vašich slov a také z Vašich pohledů plných lidskosti.
Svět je obohacen Vaším přičiněním. Děkuji, Michäelle Jeanová,
[29. 11.] (Překlad z francouzštiny)
Generální guvernérka Kanady, Michäelle Jeanová, spolu se
svým manželem, Jeanem-Danielem Lafondem, poděkovali za
návštěvu muzea také formou dopisu, který po své návštěvě
zaslali jeho ředitelce Janě Horváthové:
 Její Excelence Michaëlle Jeanová, generální guvernérka Kanady a její choť, Jean-Daniel Lafond.
 Po příchodu do muzea se guvernérka seznámila se zakladatelem Muzea romské kultury
Karlem Holomkem. Foto MRK — S. Šreková
74
 Paní guvernérka měla zájem setkat se romskými umělci a dozvědět se jejich názory
na současný život v ČR. Foto MRK — S. Šreková
Vážená paní Horváthová,
dovolte, abychom Vám srdečně poděkovali za Vaše laskavé přijetí
v Muzeu romské kultury během naší nedávné návštěvy Brna.
Usilovná práce muzea na přiblížení historie Romů na nás udělala
nesmírný dojem svými realistickými detaily. Nebylo možné ubránit
se dojetí nad scénami ilustrující krutý osud Romů a nad příběhy
popisující neochvějnou vůli romského lidu k přežití. Exponáty muzea
věrně odrážejí všechna příkoří, která si vytrpěli — pronásledování,
izolaci, násilí — a připomínají nám jejich krutou a bolestnou historii,
která nesmí nikdy být zapomenuta.
Muzeum však zároveň vzdává hold bohatství romské kultury
a umění — a to jak v minulosti, tak i v současnosti. Bylo nám ctí
a potěšením setkat se se zástupci romské komunity a diskutovat
s nimi, mimo jiných témat, na téma obnovy romského umění
a jeho potenciálu přispět ke změně ve společnosti.
Keramické mobilní umělecké dílo od paní Přikrylové bude
pro nás dojemnou upomínkou naší návštěvy a krásy romských
občanů. Dovolte nám, abychom Vám jménem celé naší oficiální
delegace ještě jednou poděkovali za Vaši pohostinnost a popřáli
Vám mnoho úspěchů do budoucnosti. S vřelým pozdravem
Michaëlle Jeanová, generální guvernérka Kanady, Jean-Daniel
Lafond, 30. ledna 2009
(Překlad z francouzštiny: Velvyslanectví Kanady v ČR)
Muzeum romské kultury na mně působilo velmi pozitivně. Některé expozice a exponáty jsou úchvatné a budu se
snažit v brzké době Vás navštívit i s rodinou a prohlídce věnovat
více času. Přeji muzeu co nejvíce úspěchů a krásných exponátů
romského umění a děkuji za krásné přivítání.
[Paly Paštika, 17. 7. 2008.] (Viz foto na str. 36, 84, 103)
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
10. Zúčastnili jsme se
18. 1. Pracovní seminář k romskému jazyku, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha / J. Kramářová
31. 1. Výroční shromáždění, tisková konference a zasedání výkonného výboru České asociace orální historie, Akademie
věd ČR, Praha / J. Kramářová, prezentace orálně-historických
aktivit muzea
1.—2. 2. Workshop orální historie, Centrum orální historie, Ústav pro
soudobé dějiny AV ČR, pořadatel: Česká asociace orální historie
/J. Kramářová, prezentace orálně-historických aktivit muzea
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
29. 4. Romský den, prezentace projektu: Romové s námi a bez
nás, Gymnázium v Hodoníně; podíl muzea na realizaci projektu
/ M. Francová
30. 4. Pracovní skupina k romskému holocaustu, Úřad vlády ČR,
Praha; jednání vedla ministryně Stehlíková, která představila
návrh na vytvoření Mezinárodního vzdělávacího centra Muzea romské kultury na místě bývalého protektorátního tábora
v Hodoníně u Kunštátu. Ministr kultury Václav Jehlička, který
se jednání účastnil, návrh přivítal s poznámkou, aby se centrum
nezabývalo jen holocaustem, ale celou šíří současné romské
kultury a její propagace. Ředitelce muzea, J. Horváthové, byl
svěřen ministrem úkol zpracovat záměr využití areálu. (Ideový
záměr byl zpracován, viz Slovo ředitelky, str. 8) / J. Horváthová
27. 2. Očista a úprava pietního místa, Hodonín u Kunštátu, /
J. Šariský, M. Schuster
27. 2. Jednání části pracovní skupiny k romskému holocaustu,
Hodonín u Kunštátu, za přítomnosti: zmocněnce pro lidská práva
Jana Litomiského, ředitele Kanceláře Rady vlády pro národnostní menšiny Andreje Sulitky a dalších / J. Horváthová
12. 3. Konference K vybraným aspektům rozvoje funkční
gramotnosti a vzdělávání romské mládeže, Kongresové
centrum Hotelu Atom, Ostrava, pořadatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje / M. Francová, M. Vyziblová, přednáška:
Prezentace Muzea romské kultury
27. 3. Panelová diskuse k projektu: Průzkum ke zmapování
situace dětí z kulturně odlišného a sociálně znevýhodněného prostředí z hlediska jejich rizikového chování, Ústav
pedagogických věd FF MU, Brno / M. Vyziblová
16. 4. Jednání zástupců Úřadu vlády ČR ve věci možné výstavby Mezinárodního vzdělávacího centra v Hodoníně
u Kunštátu a opravě přístupových cest k pietnímu místu;
s majitelkou rekreačního zařízení Žalov na místě protektorátního tzv. cikánského tábora, se zástupci obce Hodonín u Kunštátu, v Černé Hoře se zástupci Lesů ČR, s. p. / J. Horváthová
28. 4. Vernisáž výstavy „Projekt vagón“, Muzeum SNP, Banská
Bystrica (Slovesnko), na 1. nástupišti Hlavního nádraží v Brně /
M. Francová, M. Schuster
M U Z E A
B u l l e t i n
 Vizualizace Mezinárodního vzdělávacího centra na místě někdejšího
tzv. protektorátního cikánského tábora a současného rekreačního zařízení Žalov
v Hodoníně u Kunštátu dle návrhu architektů M. Klimeckého a T. Dvořáka.
75
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
26. 5. Zahájení výstavy „Ztracený ráj / Paradise Lost“,
Museum Kampa, Praha / J. Horváthová
27. 5. Prohlídka a fotodokumentace technického stavu staveb
rekreačního zařízení Žalov a pietního místa u Hodonína
u Kunštátu; jako podklad pro zpracování ideového záměru
na vybudování vzdělávacího centra na tomto místě / J. Horváthová, K. Pokorná
29. 5. Zahájení výstavy „Sóda pre tute ?! / Co to máš na
sobě?!“, palác Aventin, Praha / J. Horváthová, J. Šariský,
M. Závodská, H. Danielová
31. 5. Galakoncert světového romského festivalu Khamoro
2008, Kongresové centrum, Praha / J. Horváthová
9. 6. Jednání zástupců Ministerstva kultury ČR (OMG)
a Úřadu vlády ČR o možnostech a podmínkách případného výkupu soukromého rekreačního zařízení Žalov
a jeho využití státem, Hodonín u Kunštátu / J. Horváthová
18. 8. Obhlídka připravenosti místa na pietní akt, Hodonín
u Kunštátu; umyty pamětní desky, vysbírán odpad v lese, navrženo opatření na zpevnění plotu, dohodnuty veškeré detaily pro
zdárný průběh akce / M. Schuster, F. Jemelka, J. Šariský
18. 8. Pracovní skupina k romskému holocaustu, Úřad vlády,
Praha /J. Horváthová
3. 9. Seminář pro žadatele o pravidlech a podmínkách pro
8. grantové kolo výběrového řízení na podporu projektů
v programech: Péče, připomínka, obnova a budoucnost,
Nadační fond pro oběti holocaustu (NFOH); Kulturní sál v Domově sociální péče Hagibor Židovské obce, Praha / J. Kramářová
2.—5. 9. Romský festival, Helsinky, Finsko (viz kapitola I. / 10. Zúčastnili
jsme se, Pod lupou: Romové ve Finsku, str. 77—79) / J. Horváthová, přednáška: Prezentace Muzea romské kultury, A. Juránková,
zahraniční premiéra prezentačního filmu Muzea romské kultury
76
24.—25. 9.
Vědecká konference České národopisné společnosti: Na
pomezí oborů (o interdisciplinární spolupráci národopisu s pří-
buznými společenskovědními obory) / J. Poláková, přednáška:
Etnologie a romistika — hine abo nane pheňa?
1.—4. 10.Konference Současná hrozba fašismu a neonacismu,
FF UK, Praha, Památník Lidice, Památník Ležáky / J. Horváthová, přednáška: Genocida Romů v Protektorátu Böhmen und
Mähren
17. 10. Projekt Zmizelí Romové a Romové dnes, Živá paměť,
o. p. s., Muzeum romské kultury, ZŠ Jarošova, Havířov-Šumbark, přednáška a beseda s pamětnicí Emílií Machálkovou /
H. Danielová, přednáška: Holocaust Romů, J. Šariský
24. 10. Projekt Zmizelí Romové a Romové dnes, Živá paměť,
o. p. s., Muzeum romské kultury, ZŠ Grafická, Praha, přednáška
a beseda s pamětnicí Emílií Machálkovou / J. Šariský
21. 11. Obhlídka místa pro vypracování architektonických nákresů jako součást ideového záměru na vybudování Mezinárodního vzdělávacího centra, Hodonín u Kunštátu
/J. Horváthová, M. Schuster, architekti T. Dvořák a M. Klimecký
4. 11. Veřejné slyšení v Senátu na téma: Člověk a společnost,
Praha / J. Horváthová, přednáška: Význam nadstandardní péče
při vzdělávání romských dětí, zkušenosti s doučováním v Muzeu
romské kultury
2. 12. Konference Multikulturní dialog, pořadatel: Hlavní město
Praha v rámci 8. setkání národnostních menšin (za účasti zvláštního hosta, generální guvernérky Kanady, Michaëlle Jeanové,
Magistrát hlavního města Prahy — Nová radnice / J. Kramářová
14.—17. 12.
Plenární zasedání mezinárodní organizace International
Task Force on Holocaust Education, Remembrance and
Research (ITF), Vídeň, Rakousko. Mezi skupinou odborníků
a zástupců vlád Muzeum romské kultury vystupuje jako jediná
instituce zabývající se nacistickou genocidou Romů. Zástupce
muzea je tu členem podkomise pro romský holocaust (originální
název skupiny je „How the position of Roma in societies today
is responded to in Holocaust Education“/ Dnešní společenské
postavení Romů vzhledem ke vzdělávání o holocaustu), která
spadá pod vzdělávací pracovní skupinu ITF. / M. Schuster. (Více
viz kapitola III. Spolupráce se zahraničím, str. 117)
Romové ve Finsku
Jana Horváthová
Ve dnech 2.—4. 10. se ve finských Helsinkách uskutečnil romský festival,
jehož hostem se stala delegace našeho muzea. Festival kladl důraz především na filmovou tvorbu, i když jeho součástí bylo i ve Finsku velmi
oblíbené karaoke, nebo koncert kapely Latso Dzinta a zpěvačky Hilji
Grönfors (nar. 1952) interpretky starých písní finských Romů. Po dva dny
se promítaly filmy o Romech. Poprvé zde byl veřejnosti představen dokumentární film významné finské režisérky Katariny Lillqvist, jehož ústřední
postavou je výše zmíněná zpěvačka Hilja. Film shrnul posledních dvacet let
života Romů ve Finsku. (Jeho autorka, a jedna z organizátorek festivalu,
žila také několik let v České republice, kde natočila vynikající loutkový
seriál o Romech a jejich pověstech: Mire bala kale hin / Moje vlasy jsou
černé, který vysílala Česká televize jako večerníček.) V rámci festivalu se
promítal také film Soňa a její rodina (o životě Romů ve slovenské romské
osadě Rudňany, režie Daniela Rusnoková) a náš muzejní film o holocaustu
Romů: To jsou těžké vzpomínky (režie Monika Rychlíková).
Samotnému Muzeu romské kultury byl věnován jeden celý blok, při
němž došlo i na premiéru nového prezentačního filmu o muzeu. Pochází
z dílny videodokumentátorky muzea, nadané absolventky filmové školy
Tomáše Bati ve Zlíně, MgA. Anny Juránkové (14 min., v českém znění
s anglickými titulky). Svižně střižený film podbarvený skvělou romskou
hudbou měl u návštěvníků festivalu nečekaný úspěch a zdálo se nám, že
jsme se po jeho zhlédnutí stali prominenty festivalu a všichni najednou
zatoužili přijet se do Brna podívat na vlastní oči na „romský poklad“.
Zástupci našeho muzea byli totiž mezi finské Romy pozváni zcela záměrně,
vzhledem k tomu byla také prezentaci muzea věnována nejen velká
pozornost, ale i významný prostor v rámci celého festivalu. I když jsme
vůbec nezaháleli a pobyt ve Finsku jsme náležitě využili pro obohacení
muzejních sbírek (viz kapitola II. / 1. 1. 4. Fond textilu, str. 86—88),
a především našich znalostí o životě zdejších Romů, pravý důvod naší
účasti byl přesto jiný, což vyplyne i z následujících řádků.
Ve Finsku žije celkem asi jen 10—12 000 Romů, totiž těch, kteří jsou
finskými starousedlíky — to je Romů ze skupiny Kale (srovnej s reálnými
odhady počtu Romů u nás, kde se dle neoficiálních údajů odhadují počty
až na 250 000). Ti zde žijí již staletí, snad od 16. století — narozdíl od
běženců z Balkánu, kteří do Finska ve větším počtu přicházejí od prosince
2007, kdy došlo k uvolnění hranic v rámci tzv. Schengenského prostoru,
do kterého patří mimo jiné i Rumunsko a Bulharsko.
Není tomu tak dávno, co finští Romové skupiny Kale opustili kočovný
způsob života (od 50. let 20. století). Dnes žijí již jen usedle, ale i nadále
ve svých rodových pospolitostech, a především můžeme říct v mikrosvětě
 Zpěvačka Hilja
Grönfors a její neteř
Satu. Foto MRK
— A. Juránková
svých tradičních zvyklostí, pravidel a zásad. Jejich nejvýraznějším
a skutečně nepřehlédnutelným vnějším odrazem je v dnešní době neobvyklý
„starosvětský“ oděv žen této skupiny. Skrze něj dávají tyto ženy světu
jasně najevo odlišnost své kultury, a zároveň jim i napomáhá udržovat
archaické rodové zvyklosti, kterým dnešní vzájemně propojený industriální
svět příliš nepřeje. Muži se oblékají vpodstatě zcela dle současné módy
(jen více nosí klobouky a mladí na úkor ležérně roztřepených riflí a triček
preferují kvalitní a vždy důstojné společenské oděvy — obleky, košile,
vesty, kravaty…). Současný oděv romských žen se však skutečně může
nazvat krojem. Vykazuje shodné znaky zejména ve střihu a v použití látek,
liší se jen v detailech a ve výběru barev a vzorů látek na halenky. Základ
tohoto kroje dnes tvoří masivní sukně z černého sametu zakrývající nohy
až po paty. Těsně pod pasem vyztužená, a tedy „barokně“ nadýchnutá
sukně váží asi 15 kilogramů a je ušita z 26 metrů látky. Velmi zdobné
halenky z průsvitných hojně vyšívaných silonových materiálů (pod nimiž
ženy nosí neprůhledný spodní oděv) mají dlouhé rukávy, na ramenou jsou
bohatě nařasené, u krku mají jen malý výstřih s límečkem obšitým bílou
krajkou. Ostatně, bílá krajka je typickou a nezbytnou součástí této části
13. 5. Pietní akt, Lety u Písku, Mirovice / J. Horváthová
POD LUPOU
77
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
 Finské romské
ženy. Foto MRK
— A. Juránková
 Náušnice symbolizuje: kruh — svět, globus, vlna uprostřed je cesta plná květin,
po níž Romové putovali světem, srdce symbolizuje, že i na těchto cestách vždy měli
Romové srdce na pravém místě. Foto MRK — A. Juránková
 Nezbytným
doplňkem oděvu jsou
šperky. Foto MRK
— A. Juránková
78
ženského oděvu, najdeme ji také na všech okrajích halenky, a dokonce
i vzadu — ve spodní části zad, kde tvoří druhou řadu volánků nad krajkou
olemovanými šůsky halenky. V současné době si finské Romky jezdí
kupovat přepychové látky na halenky až do vzdálené arabské Dubaje,
kde jim nabídka orientální nádhery vychází vstříc. Oblíbené jsou látky
s květinovými motivy, protkávané stříbrnými či zlatými nitěmi nebo
bohatě zdobené flitry. Oděvy si ženy šijí samy, dívky se učí jejich výrobě
několik měsíců. Nositelky těchto šatů vypadají velmi žensky, téměř jako
cukrové panenky. Majestátním vzezřením vyvolávají patřičný respekt
a vážnost. Neodmyslitelným doplňkem oděvu je zlatý šperk, ale není to
šperk ledajaký. Zlaté náhrdelníky, objemné náušnice a prsteny si ženy
nechávají zhotovovat dle svých návrhů (dle tradičních vzorů) na zakázku,
šperky se dědí z matky na dceru a mají svoji symboliku (viz foto nahoře).
Svobodné ženy nosí dlouhé vlasy, pokud možno v délce do pasu i delší,
rozpuštěné, pouze nad ušima zvednuté zasunutými hřebeny či sponkami.
Vdané ženy nosí vlasy sepnuté do drdolů a uzlů, které velmi často dekorují
umělými květinami. Líčení je střídmé, velmi decentní (tzv. nahé líčení)
a zpravidla ho tyto ženy s výraznýma očima a černým obočím a řasami
ani nepotřebují. Většina z nich má přirozeně velmi krásné, ušlechtilé rysy.
Oproti našim Romům mají finští Romové skupiny Kale světlejší pleť (ono
také finské slunce je na paprsky o poznání skoupější), ale oči a vlasy
mívají i oni opravdu černé (taky ne všichni), a ženy vlasy navíc lesklé
a husté. Důležité rozhodnutí, zda bude žena po celý další život nosit
výstřední tradiční kroj, a tedy zda bude i žít dle tradičních zvyklostí, padne
ve věku jejích 18 let. Většina dívek hrdě volí tradici. V takovém případě
chodí v tomto oděvu téměř pořád, nejen doma, ale i na ulici, při řízení
auta, popřípadě v práci, na úřadě, kdekoliv. Tradice finských Romů však
 Hilja Grönfors ve svém všednodenním oděvu. Foto MRK — A. Juránková
není jen oděv, je i to řada dalších pravidel (souvisejících s rituální čistotou,
která kdysi v základních rysech spojovala většinu Romů; u nás svá vnitřní
rodová pravidla dodržují už jen olašští Romové a němečtí Sintové, velmi
málo ji zachovávají přeživší původní čeští Romové). Rodová pravidla drží
tyto rodiny pohromadě, ale v dnešní době vytváří také jisté přehrady,
které poněkud ztěžují zapojení finských Romů do většinové společnosti.
O takovém problému pojednával dokumentární film s názvem Vyhnání
(Puhdistus), promítaný v rámci festivalu. Ukazuje dospívající dívku
tradiční komunity, která hledá seberealizaci v nějakém povolání, profesi.
To se jí nakonec kvůli množství překážek, které jí v této cestě kladou
rodová pravidla, nepodaří. Jakákoliv škola je mimo místo jejího bydliště,
na internátě s dívkami vyznávajícími jiný životní styl nemůže žít. Práce ve
zdravotnictví s nemocnými lidmi je pro ni nepřijatelná, jednak vzhledem
k rituální čistotě / nečistotě, jednak jako mladá dívka by nemohla pečovat
o staré lidi. To souvisí s tradiční, u finských Kale dosud pevně zakotvenou,
úctou ke stáří. Dle věku i pohlaví dodržují specifickou hierarchii, podle
které stojí nebo sedí lidé v místnosti, starší musejí být výše než mladí,
muži výše než ženy, ženy a muži vůbec zvlášť. Při úmrtí člověka dochází
dosud k pálení věcí po mrtvém, což ve výše zmíněném filmu způsobí
zásadní problém, když se zjistí, že se spálila také smlouva dokládající
vlastnictví domu a jeho pozemku.
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
Romové, s nimiž jsme se zde setkali, patřili především k rodinám, které
tradiční zvyklosti dodržují. Na rozdíl od jednotlivců, kteří se rozhodli žít
moderně a po svém. Takovým se ale právě díky uvolnění zase zpravidla
daří nalézt uspokojující práci. Přitom ani tato volba dnes už neznamená
vyloučení z komunity. Záleží na každé rodině, jak se postaví k takovému
členu, dokonce se prý už i v těchto tradičních komunitách začínají objevovat
smíšená manželství — vývoj i zde nezadržitelně postupuje. Sami Kale
cítí, že globalizační tlak postmoderní doby doléhá také na ně, rodinné
vazby se už delší čas přetrhávají, některé zvyklosti mizí, jiné nejsou
dlouho udržitelné. A co tíží tyto Romy opravdu hodně, je zřetelný úpadek
znalosti finského dialektu romštiny. (I když situace finských romských
dětí ve školách je patrně veselejší než u nás, jednak samotných Romů zde
není tolik, jednak funkce romského asistenta je běžně zavedena, fungují
kurzy romského jazyka.) A toto byl patrně hlavní důvod, proč jsme byli
jako muzejníci zachraňující kulturu Romů do Finska pozváni. Vlastně na
naše dojmy a poznatky byli nejvíce zvědaví právě Romové, kteří se cítí
ohrožení zánikem vlastní kultury. Přejí si zachránit a uchovat rodové
bohatství. Právě toto vědomí hodnoty vlastní kultury nás u finských Romů
příjemně překvapilo. Zejména vzhledem ke smutnému boji našich Romů
s komplexy ze svého původu a všemožnou snahou jej popřít. Ostatně,
finská romská žena, majestátně kráčející ulicí nastrojena v přepychovém
oděvu s hlavou hrdě vztyčenou, vzbuzuje jako pravá dáma zaslouženou
pozornost a úctu. V rámci spravedlivého posuzování však nutno uvést, že
finští Romové se nestali objektem asimilace řízené komunistickým státem,
a tedy degradace vlastní romské identity i kultury, která byla typickou pro
Romy nejen u nás, ale i v ostatních dnes už postkomunistických zemích.
 V Národním muzeu v Helsinkách je v části o lidové kultuře umístěna také
figurína s tradičním oděvem Romek skupiny Kale. Foto MRK — A. Juránková
M U Z E A
B u l l e t i n
79
B u l l e t i n
M U Z E A
R O M S K É
K ULTU R Y
1 7 / 2 0 0 8
V průběhu roku 2008 sbírkových fondů
muzea využilo celkem 115 badatelů, kteří zde
uskutečnili 121 badatelských návštěv.
Návštěvnost všech akcí v muzeu:
8 296 osob
Návštěvnost všech akcí mimo muzeum:
16 849 osob
V roce 2008 navštívilo muzeum,
jeho akce a výstavy,
celkem 25 145 návštěvníků.
 Výstava Romská socha 2008. Foto MRK — S. Šreková
Z toho bylo 2 141 návštěvníků z řad školní
mládeže.
(viz Příloha I. — Návštěvnost škol)
 Romské tance světa, muzejní noc. Foto MRK — S. Šreková
80
1. 1. Činnost Sbírkového oddělení
Jana Poláková
V roce 2008 přibylo do sbírkových fondů muzea 923 přírůstkových čísel,
která představují celkem 5.177 kusů sbírkových předmětů.
V nesbírkové kolekci kopií archivních dokumentů přibylo celkem
390 předmětů.
Sbírkové oddělení zahrnuje 13 sbírkových fondů, o které pečuje osm
odborných pracovníků. Jednou z jejich základních činností je výzkum
a dokumentace romské kultury a historie. V letošním roce se uskutečnila
velmi úspěšná výzkumná cesta do Rumunska a další výzkumná cesta za
pamětníky II. světové války na Slovensko. Také v rámci České republiky se
uskutečnilo několik výzkumných cest (více viz kapitola I. / 1. 2. Terénní
výzkumy, str. 102—103).
Další významnou částí pracovní náplně oddělení je příprava autorských i vypůjčených výstav. Snahou muzejních pracovníků je vytvořit
alespoň jednu výstavu prezentující vlastní sbírkové fondy ročně. V druhém měsíci roku poskytlo muzeum svým příznivcům prostřednictvím
výstavy „Cigán sa ně prevelice lúbí…“ možnost prohlédnout si nejzajímavější předměty z fondu plakátu a pozvánek. V letošním roce byla
také poprvé samostatně prezentována část fondu výtvarného umění
věnovaná dřevořezbě a sochařství. Výstava „Romská socha 2008“ byla
zahájena v rámci Brněnské muzejní noci a byla oceněna mnohými kladnými ohlasy z řad romských i neromských návštěvníků. Přednáškový
sál muzea hostil tento rok dvě fotografické výstavy — „NEviditelní“
posluchače Semináře romistiky na Univerzitě Karlově Lukáše Houdka
a „Trochu jiný svět“ Rumunska a Slovenska v podání fotografa Pavla
Štěrby. V druhé polovině roku bylo možné v muzeu zhlédnout autorskou
tvorbu romské výtvarnice Markéty Šestákové z Českých Budějovic. Výstava jejích půvabných, precizně vypracovaných výšivek nesla příhodný
název „Život jako vyšitý“.
Základem muzejníkovy práce je i evidence a třídění získaných i již
vlastněných sbírkových předmětů. V roce 2008 bylo v I. stupni evidence
zapsáno celkem 923 přírůstkových čísel, což představuje 5 177 kusů
sbírkových předmětů. Nejpočetnějším fondem je fond písemného materiálu s více než 140 novými přírůstkovými čísly. Převážná část sbírkových
předmětů byla jako i v minulosti získána vlastním sběrem a prací v terénu. Několik kusů jsme získali také prostřednictvím koupě a darů. Velmi
zajímavé přírůstky zaznamenaly letos fondy textilu, šperku a řemesel.
Na všech úsecích sbírkového oddělení probíhalo v tomto roce elektronické zpracování sbírek v I. i II. stupni evidence. V roce 2008 proběhly
inventury v podfondu hudebních nástrojů fondu dokumentace tradičních
romských řemesel, profesí a zaměstnání a ve fondu ohlasů romské kultury v kultuře majoritní. Na základě evidence v II. stupni došlo k přesunům cca 30 kusů sbírkových předmětů v rámci jednotlivých fondů, které
byly v dřívějších letech zařazeny nevhodně. Všechny fotografie sbírkových předmětů muzea byly vyřazeny do nesbírkové kolekce. V některých depozitářích (zejména depozitář fondu fotodokumentace) nadále
přetrvávaly výkyvy teploty a relativní vlhkosti, a to především v letních
měsících. V suterénních depozitářích B1, B2 došlo k celkové stabilizaci
relativní vlhkosti i teploty díky včasnému a správnému využití zvlhčovací resp. odvlhčovací techniky. V depozitáři B3 byla na začátku roku
instalována klimatizace, která výrazně napomohla ke snížení výkyvů
teplot v letních měsících. Na konci roku byl klimatizací vybaven také
depozitář fotografií B7.
V letošním roce byla další část sbírek muzea přihlášena do centrální
evidence sbírek Ministerstva kultury ČR, podle zákona č. 122/2000 Sb.
o ochraně sbírek muzejní povahy. Data z jednotlivých fondů byla souhrnně převedena do programu CESik a zaslána na ministerstvo v řádném
termínu. Během roku byla uskutečněna dvě řádná a jedno mimořádné
zasedání nákupní komise.
Pracovníci sbírkového oddělení poskytují konzultace a informace badatelům z řad studentů i veřejnosti. V letošním roce navštívilo jednotlivé
pracovníky oddělení celkem 115 badatelů ve 121 badatelských návštěvách.
Zprávy z jednotlivých pracovišť
1. Sbírkové oddělení
II. Zprávy z jednotlivých pracovišť
81
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B U L L E T I N
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
1. 1. Fond dokumentace tradičních romských
řemesel, profesí a zaměstnání
Jana Poláková
 Výroba okrasného okapu, Beclean, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Prodej výrobků ze dřeva a košťat, Regin, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Ručně vyrobený bič, Fagaraš, Rumunsko.
82
Za rok 2008 bylo zaevidováno
72 přírůstkových čísel, pod kterými je zapsáno 79 předmětů.
Největší počet sbírek byl
v letošním roce získán díky
výzkumné cestě do Rumunska
(viz 104—110). Do sbírek byly
zařazeny současné výrobky
kotlářů ze subetnické skupiny
Kalderašů, výrobky z plechu —
především okapy a ozdoby na
Kurátorka fondu Jana Poláková.
střechy (viz foto nahoře). Za
povšimnutí stojí také soubor
šperků ze stříbra i obecného kovu vyrobených romským šperkářem. Doplňuje jej stará stříbrná lžička. Podobné lžičky a jiné stříbrné předměty
výrobci šperků v Rumunsku vykupují, přetavují a užívají jako materiál pro
svoje zboží. Výrobu z vrbového proutí zastupuje velká opálka — koš s oválným dnem a dvěma otvory po stranách na uchopení. Své výrobky většina
romských řemeslníků prodává u cest nebo na místních trzích (viz foto
uprostřed). Unikátní předmět získalo muzeum díky osobnímu nasazení
průvodkyně Reghiny Maruntelu. Ze svého rodného Rumunska přivezla přibližně 100 let starou přenosnou kovadlinu, tzv. rohatinu, nářadí a výrobky
místních kovářů. Zmínku zasluhuje také ručně vyrobený bič (viz foto dole),
který v době nákupu využíval starší Rom pro svůj koňský povoz. Bič se
v tradiční komunitě velmi často dědil z otce na syna a byl považován za
důležitou součást vybavení obchodníků s koňmi, ale i kočovných Romů,
kteří využívali koně k tahu.
O obohacení hned několika fondů a podfondů se zasloužili tři studenti
pražského Semináře romistiky na Univerzitě Karlově, kteří podnikli cestu
do indické pravlasti Romů. Díky jejich vlastní iniciativě muzeum získalo
nové sbírkové předměty především do podfondu kovářství a podfondu
hudebních nástrojů. Detailní popis předmětů od studentů — romistů
pomohl určit funkci některých starších sbírkových předmětů pocházejících
z Indie, o nichž však bylo dosud k dispozici minimum informací. Zajímavým kusem je bezpochyby celoplechové síto stejného typu, jako získalo
muzeum do svých sbírek v roce 1998 v Bulharsku. Z hudebních nástrojů
lze jmenovat ručně vyrobenou píšťalu zvanou phungi, kterou příslušníci
indického kmene Bhopa užívají při krocení hadů (viz foto str. 83).
 Píšťala phungi, používaná příslušníky indického kmene Bhopa při krocení hadů.
V průběhu roku probíhaly přípravy katalogu fondu (viz kapitola I. / 7.
Vydavatelská činnost, str. 67—68), navazujícího na již dříve vydané katalogy fondů výtvarného umění a textilu a šperku. Kurátorka fondu díky
tomu utřídila veškeré sbírkové předměty, mnohé z nich správně popsala
a pojmenovala na základě běžného muzeologického názvosloví.
Podmínky k uložení sbírek u jmenovaného fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům.
V roce 2008 nenavštívil fond žádný badatel.
1. 1. 2. Fond výtvarného umění
Petr Mička
Za rok 2008 bylo do fondu zaevidováno 70 přírůstkových čísel, která
zahrnují stejný počet kusů výtvarných objektů nebo dalších souvisejících
materiálů.
Sbírka byla doplněna jak o nová díla stávajících tvůrců, tak i rozšířena
o díla nových výtvarníků, kteří ve fondu dosud zastoupeni nebyli.
Mezi nejvýznamnější přírůstky patří bezpochyby velkoformátový obraz
mladé romské výtvarnice, čerstvé absolventky VŠUP v Praze, Ladislavy Gažiové (bez názvu, 2007) s motivem holubic nesoucích na lanech obytný
vůz kočovníků — maringotku (viz foto nahoře). Tato rozměrná malba
(sprej na plátně) byla ústředním obrazem výstavy romského výtvarného
umění Ztracený ráj (2008) v Museu Kampa v Praze. V prosinci letošního
roku se nám při návštěvě autorčiny výstavy v Praze „Včera jsem vydesinfikoval celý nebe“ podařilo s výtvarnicí uskutečnit rozhovor o její dosavadní
umělecké činnosti (viz foto dole).
Dalším novým výtvarníkem, jehož díla se stala součástí muzejních sbírek, je malíř velkoplošných nástěnných maleb i obrazů, Paly Paštika. Toho
jsme během roku navštívili hned několikrát — v Českých Budějovicích
v ateliéru architekta Stříteckého, který Paštikovu tvorbu významným způsobem pomohl podpořit a propagovat, a taktéž u něj doma v Jindřichově
Hradci. Při těchto příležitostech byly získány i audio- a videozáznamy
 Bez názvu. Sprej na plátně. Obraz Ladislavy Gažiové.
 Ladislava Gažiová v pražské Galerii Kritiků v paláci Adria, rozhovor se uskutečnil
při příležitosti autorčiny výstavy Včera jsem si vydesinfikoval celý nebe.
B U L L E T I N
83
R O M S K É
 Paly Paštika při práci na nástěnných malbách v Brně-Tuřanech.
Foto MRK — P. Mička
rozhovorů o díle a životě autora. Dokumentaci jeho nástěnných maleb
jsme provedli přímo při jejich realizaci v Brně-Tuřanech, kde pracoval na
výzdobě nově vznikajícího domova důchodců (viz foto nahoře). Při naší
návštěvě v Jindřichově Hradci jsme zakoupili kolekci pěti autorských maleb: Samý držky (2008, jemnější plast, stěrka na dřevotřísce), Paví péra
(2008, akryl na plátně), Ležící ženy (2007, plast, lepidlo na sololitu), Děti
kočovníků (2008, kombinovaná technika: uhel, akryl) a Romská rodina
(2008, kombinovaná technika: uhel, akryl).
Mezi nově zastoupenými autory jsou i dvě romské výtvarnice ze zahraničí. Dílo insitní malířky Mony Metbach (vlastním jménem Julienne
Metbach), kočovné Romky z francouzské skupiny Manušů, je zastoupeno
třemi akrylovými malbami Kočovné vozy I, Kočovné vozy II a Cikánka. Se
jménem Tanii Magy, majitelky tzv. Muzea romského umění v karavanu
je spojen soubor 12 přírůstkových čísel, především drobných, malofomátových děl, a řada propagačních materiálů souvisejících s její osobou
a tvorbou.
I díky úspěšnému sochařskému sympoziu (23.—27. 6. 2008), konanému v Muzeu romské kultury v rámci výstavního projektu Romská socha
2008, byly rozšířeny již dříve vzniklé soubory insitních neprofesionálních
výtvarníků z České republiky a Slovenska. Při této příležitosti mohli návštěvníci muzea vidět umělce při samotné tvorbě. Ta se po dokončení stala
84
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
součástí sbírky výtvarného umění. Jedná se o hliněnou plastiku „Anděl“
autorky Boženy Přikrylové, voskový model (později odlitý do bronzu) Jozefa Branda „Začátek a konec života“ a andezitovou bustu „Romka“ od
Jaroslava Cicka. Dřevořezbu „Otec Dušík“ vytvořil Ivan Berky-Dušík. Od
něj byl do fondu získán také soubor šesti figurálních kreseb s romskou
tematikou a jeden dřevěný reliéf (slovenský státní znak).
Rozšířit stávající soubor děl se podařilo i u košického výtvarníka Ondreje
Gadžora. Jedná se o sochu „Tanečnice“ vytesanou ze dřeva v nadživotní velikosti při příležitosti sochařského sympózia. Zakoupeny pak byly tři dřevořezby — „Křičící dívka“, „Těhotná“ a „Ušatý“ a mramorové „Torzo“ (akt)
— vystavené v rámci výstavy Romská socha 2008.
Významnou akvizicí se stalo i zakoupení skulptury „Ženský akt“ (andezit), rovněž prezentované na výstavě Romská socha 2008, od již zmiňovaného autora Jaroslava Cicka.
Sbírka neromských autorů se v roce 2008 nijak výrazně nerozrostla,
přesto bylo získáno několik jednotlivostí. Za zmínku jistě stojí především
obraz malířky Míly Doleželové „Cikánská rodina s měsícem“, který se
podařilo zakoupit v závěru roku z finanční rezervy určené na nákup sbírek. Do fondu byl zařazen i předválečný portrét mladé Cikánky autora
J. Bauera či obraz J. Votruby zachycující portrét obnažené mladé Cikánky.
V tomto roce nenavštívil fond žádný badatel.
B U L L E T I N
M U Z E A
R O M S K É
 Nádobka na víno používaná v rodinách Kalderašů, Rumunsko.
1 7 / 2 0 0 8
 Kamínka na vaření,
používaná v rodinách
skupiny Loharů, Indie.
 Malá pícka na přípravu
tradičních placek, hračka
užívaná dětmi skupiny
Loharů, Indie.
1. 1. 3. Fond dokumentace vybavení romského interiéru
Helena Danielová
Do fondu dokumentace vybavení romského interiéru bylo v roce 2008
získáno 13 přírůstků, které tvoří 13 kusů sbírkových předmětů.
Do sbírek byly získány předměty, které byly používány v rodinách
Kalderašů z Rumunska. Mezi nejzajímavější patří například nádobka na
víno nebo karafa — skleněná láhev v ozdobném ručně zhotoveném obalu
se čtyřmi podobně zdobenými skleničkami. Hmota dekorativního obalu
skleniček je ještě navíc vyzdobena tepaným měděným páskem. V první
polovině roku 2008 byly z terénní výzkumné cesty romisty Lukáše Houdka
a jeho spolupracovníků získány předměty z vybavení interiéru indických
rodin ze skupiny zvané Lohara — kamínka na vaření nebo hračka pro děti
v podobě malé pícky na přípravu tradičních placek, opět ze stejné skupiny
(viz foto str. 85).
Fond vybavení interiéru nezaznamenal v roce 2008 žádnou badatelskou návštěvu.
K U L T U R Y
 Karafa na víno se čtyřmi skleničkami používaná v rodinách Kalderašů,
Rumunsko. Foto MRK — A. Juránková
M U Z E A
B U L L E T I N
85
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B U L L E T I N
M U Z E A
R O M S K É
1. 1. 4. Fond textilu
Helena Danielová
V roce 2008 bylo do fondu textilu
získáno 99 přírůstků, které tvoří
99 kusů sbírkových předmětů.
Fond byl rozšířen o mnoho tradičních oděvů. Tradiční oděvy jsou
všechny velmi zajímavé a jejich
získání umožnilo kompletní doplnění například ženských oděvů
ze skupiny Kalderašů. Sukně jsou
 Kurátorka fondu Helena Danielová.
charakteristické tím, že jsou skláFoto MRK — M. Kucharičová
dané do pevného pasu na zavázání, tvoří je zadní a přední část. Jednoduše by se dalo říci, že se jedná
o dvouzástěrový typ sukně. Přední část sukně pak někdy bývá doplněna
o našité kapsy. Sukně jsou zhotoveny z vlny nebo ty novější z polyesteru.
Motivy sukní jsou většinou květy, jsou zdobeny — protkávány nitěmi z lurexu. Halenky, které dříve kalderašské ženy i dívky nosily, jsou raglánového střihu s vrapováním u výstřihu a rukávů a typickým materiálem je
plátno. Tato část oděvu je zdobena geometrickou propracovanou výšivkou
 Vesta tzv. vajdy — představitele romské komunity ze skupiny Kalderašů,
Rumunsko, přelom 19.—20. století. Foto MRK — A. Juránková
 Tunika muže ze skupiny Bhopa, Indie. Foto MRK — A. Juránková
 Zástěra k tradičnímu oděvu romské ženy ze
skupiny Kalderašů, Rumunsko. Foto MRK — A. Juránková
86
 Halenka romské ženy ze skupiny Kale, Finsko. Foto MRK — A. Juránková
 Koberec užívaný v interiéru domu Romů ze skupiny Kalderašů, Rumunsko.
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
na přední části a na rukávech, které jsou ještě doplněny o háčkovaný ozdobný lem — krajku. K sukním a halenkám nesměly chybět kašmírové
šátky přes ramena, s třásněmi či bez třásní, s motivem květů. Menší šátky
na hlavu nosívaly ženy specificky uvázané vzadu na týlu. Významnými přírůstky fondu textilu jsou i tradiční košile muže a chlapce ze stejné skupiny
Romů z Rumunska. Tato část oděvu mužů i chlapců je vpředu pod hrudníkem nabíraná, tudíž vytváří vzhled mírně rozšířený, a charakteristickým
materiálem je hrubší plátno v bílé barvě. Fond textilu byl obohacen o další
unikátní tradiční originální pánskou vestu, která patřila představiteli (tzv.
vajdovi) romské komunity Kalderašů z Rumunska. Ve fondu je již jedna
originální vesta evidována, do sbírek byla získána v roce 2007. Na vestě
jsou opět typické kovové ozdoby stříbrné barvy. Vznik je datován přibližně
na přelom 19. a 20. století (viz foto str. 86). Oděvy žen romské skupiny
Kalderašů doplnil v druhé polovině roku soubor skládající se z halenky
ze záclonoviny s modrou geometrickou výšivkou, skládané sukně, zástěry
a dlouhé vesty zdobené různobarevnými korálky. Dalšími výjimečnými
sbírkovými předměty jsou části ženského oděvu z Finska, které je možné
i dnes vidět u romských žen ze skupiny Kale. Halenky jsou s volánky, nabíranými rukávy a od pasu je opět volán. Tentokrát jsou halenky zdobeny
vyšívanými motivy květů (viz foto str. 111). K této kolekci oděvů z Finska se podařilo získat i zástěru, která je taktéž zdobena výšivkou květů
a krajkou. Ženský oděv pak doplňuje ozdoba do vlasů — gumička s textilní
květinou s flitry. Všechny tyto předměty byly získány během pobytu Jany
Horváthové a Anny Juránkové na Romském festivalu ve finských Helsinkách (viz str. 77—79).
Obohacena byla i kolekce oděvů z Indie. Z výzkumné cesty romisty
Lukáše Houdka a jeho spolupracovníků tak mohl být ke sbírkám z Indie
přiřazen ženský a mužský oděv ze skupiny Bhopa. Oděv ženy tvoří sukně
s volánem, živůtek a tunika. Oděv mužský doplnil svrchní část oděvu v podobě tuniky, od pasu nabírané, která je zdobena našitými stužkami. Pod
tunikou nosí muži široké kalhoty a dlouhou halenku. K indickým oděvům
byla získána i kožená, ručně šitá obuv žen i mužů ze skupiny Bhopa.
K bytovým textiliím přibyly koberce (viz foto dole), dekorativní závěsy,
ubrusy a polštáře užívané v interiérech rumunských Kalderašů.
Některé sbírkové předměty fondu textilu byly prezentovány na výstavě
„Sóda pre tute?! / Co to máš na sobě?!“, která se konala tentokrát
v rámci světového romského festivalu Khamoro 2008 v paláci Aventin
v Praze od 29. 5.—30. 6. 2008. Výstavu během jejího trvání zhlédlo 485
návštěvníků.
Stává se tradicí, že některé oděvy jsou k vidění i v rámci módních přehlídek. V roce 2008 se uskutečnila dvakrát přehlídka „Chodí bosa v trávě“.
První se konala v rámci veletrhu Regiontour v Brně v lednu a druhá
v Novém Městě na Moravě při Pestrém romském dni v říjnu 2008. Tyto
přehlídky dokazují, že vznik a další budování nesbírkové kolekce textilu
M U Z E A
B U L L E T I N
87
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B U L L E T I N
M U Z E A
R O M S K É
1 7 / 2 0 0 8
Fond obydlí nebyl v roce 2008 rozšířen o žádné přírůstkové číslo.
Obrazová dokumentace typů obydlí spadá pod fond fotodokumentace,
který v tomto ohledu jisté přírůstky zaznamenal. Jedná se např. o zajímavá sídla rumunských kotlářů v Brateiu, kteří si sami vyrábějí bohatě
zdobené tepané střechy, včetně ozdobných okapů.
Fond nenavštívil v roce 2008 žádný badatel.
bylo velmi dobrým krokem, který muzeum a jeho sbírky přibližuje širší
veřejnosti.
Podmínky k uložení sbírek jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům.
V roce 2008 fond textilu zaznamenal 2 badatelské návštěvy 2 badatelů.
1. 1. 5. Fond šperku
1. 1. 7. Fond plakátu a pozvánek
Helena Danielová
Fond šperku byl v roce 2008
rozšířen o 23 přírůstků, což
představuje 34 kusů sbírkových předmětů.
V první polovině roku byla získána kolekce indické bižuterie
ze skupiny Bhopa a Kalbelya,
kterou doplňují indické šperky.
Tuto nově získanou kolekci tvoří
 Kurátorka fondu Helena Danielová.
náhrdelníky a náušnice (viz foto
Foto MRK — M. Kucharičová
dole). Ke sbírkovým předmětům
dokládajícím kulturu skupiny Kalbelya, které již evidujeme z dřívějších let,
byly v roce 2008 zařazeny předměty v podobě pásku z různobarevných
korálků a střapců (viz foto nahoře) a náhrdelník s podobnými ozdobami.
Výše zmíněná kolekce indických šperků byla získána v rámci výzkumné
K U L T U R Y
Ján Šariský
 Pásek k oděvu ženy příslušníků skupiny Kalbelya, Indie, 2. polovina
20. století. Foto MRK — A. Juránková
 Fotodokumentace zlatých rodinných šperků při výzkumu v rodině, kde
matka pochází ze skupiny českých Romů a otec z rodiny Romů olašských,
Brno. Foto MRK — J. Horváthová
V roce 2008 fond šperku nezaznamenal žádnou badatelskou návštěvu.
Do fondu plakátu a pozvánek bylo
v roce 2008 zaevidováno celkem
115 nových přírůstkových čísel, což
činí 321 sbírkových předmětů.
Jednalo se především o plakáty
a pozvánky z nejrůznějších akcí
s romskou tematikou např. hudební
festivaly, koncerty, dále z konferencí,
besed a seminářů. Do sbírkového fondu
plakátu a pozvánek byly získány
 Kurátor fondu Ján Šariský. Foto
zajímavé přírůstky, za všechny jmeMRK — J. Kramářová
nujme třeba plakát k filmu Swing
romského režisére Tony Gatlifa (viz foto dole). Film vypráví příběh desetiletého Maxe, který si u romského překupníka vymění walkmana za starou
1. 1. 6. Fond dokumentace typů romských obydlí
 Pánský zlatý medailon s vyobrazením Krista, 80. léta 20. století,
Simona Šreková
Ostrava. Foto MRK — A. Juránková
 Kolekce indické bižuterie
příslušníků skupiny Bhopa,
Indie, 2. polovina 20. století.
88
cesty romisty Lukáše Houdka a jeho spolupracovníků do Indie. Ke konci
roku přibyly do fondu šperky olašských Romů, a to dámský zlatý prsten,
zv. Arabela, s vyrytým jménem původní majitelky (Bruma), pánský zlatý
profesní prsten koňských handlířů, s vyobrazením hlavy koně a podkovy
(viz foto str. 111) a dále zlatý pánský medailon s vyobrazením Krista.
Některé sbírkové předměty fondu šperku byly prezentovány na výstavě
„Sóda pre tute?! / Co to máš na sobě?!“, která proběhla v rámci světového romského festivalu Khamoro 2008 v paláci Aventin. V době od 29. 5.
do 30. 6. 2008 ji zhlédlo 480 návštěvníků.
Spolu s některými oděvy byla i část bižuterních předmětů prezentována
v rámci módní přehlídky „Chodí bosa v trávě“ na veletrhu Regiontour
2008 v lednu a v říjnu v rámci Pestrého romského dne v Novém Městě
na Moravě.
 Dům Romů — kotlářů, Brateiu, Rumunsko, 2008. Foto MRK — S.Šreková
 Plakát k filmu Swing.
 Plakát romské skupiny Gipsy.cz.
M U Z E A
B U L L E T I N
89
R O M S K É
kytaru a začne se pod vedením zkušeného hudebníka Miralda učit hrát.
K zajímavým přírůstkům patří i reklamní panel a plakát romské skupiny
Gipsy.cz, který byl vytvořen při příležitosti vydání jejího nového alba Reprezent (viz foto str. 89).
V roce 2008 fond nenavštívil žádný badatel.
1. 1. 8. Fond ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní
Jana Kramářová
Za rok 2008 přibylo do fondu 16 přírůstkových čísel, což představuje celkem 19 kusů sbírkových předmětů.
Nejcennějším přírůstkem je dvoudílná dóza na tabák s postavou
cikánského hudebníka, pravděpodobně z konce 19. století, která pochází z továrny Johana Maresche na
výrobu teralitového a siderolitového
zboží. Dalším zajímavým přírůstkem
 Kurátorka fondu Jana Kramáje dámský propínací plášť s límcem
řová. Foto MRK — A. Juránková
z umělé kožešiny, pocházející
z kolekce Gipsy značky Mauritius. Kromě toho přibylo do fondu hned
několik předmětů ze španělské Ibizy zobrazujících tanečníky flamenca. Jedná se o panenku „barbie“ v červených šatech s bílým
dekorem a dva ozdobné vějíře. Fond byl také rozšířen o plakát
k představení Gitans divadla La Compagnie pour Rire — Théatre Forain (Společnost pro smích — jarmareční divadlo), které
se konalo v rámci Festival Itinérances / Festivalu kočujících ve
dnech 18.—27. 4. 2008 anebo o krabičku od zápalek k cigaretám Gitanes Blondes.
Během roku 2008 byla provedena periodická inventarizace
fondu. Podstatná část sbírky byla zaevidována ve II. stupni
evidence Demus katalog.
Podmínky k uložení sbírek fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům. Za rok 2008 nenavštívil fond
žádný badatel.
90
 Dvoudílná dóza na tabák s postavou cikánského hudebníka, značeno signaturou JM (Johan Maresch, továrna na výrobu
teralitového a siderolitového zboží, Ústí nad Labem), vznik
konec 19. století. Foto MRK — A. Juránková
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
1. 1. 9. Duchovní kultura a jazyk
Jana Kramářová
V roce 2008 se zájem dokumentátorky v oblasti duchovní kultury soustředil — podobně jako v předchozích letech — zejména na romskou literární
tvorbu. Celé první čtvrtletí roku bylo ve znamení veřejné prezentace antologie prozaických textů romských autorů z ČR, kterou muzeum vydalo
koncem předešlého roku. V březnu proběhly dva veřejné křty. První se
konal 11. března v Praze v kavárně Krásný ztráty a zúčastnilo se jej celkem
7 literátů, kteří v antologii publikovali (Ilona Ferková z Rokycan, Erika
Oláhová z České Třebové, Magda Hoffmannová z Pardubic, Gejza Demeter
z Neratovic, Jana Hejkrlíková z Příbrami, Patrik Čonka z Velkého Oseku
a Gejza Horváth z Brna). Kromě jmenovaných autorů, kteří do antologie
přímo přispěli svými povídkami, se křtu zúčastnil také syn Tery Fabiánové
Vojtěch. Celý podvečer se nesl v příjemně slavnostním duchu, autoři tak
měli možnost setkat se navzájem vůbec poprvé v takovém počtu a prezentovat své dílo na veřejnosti. Akce se zúčastnilo téměř 80 posluchačů.
Autoři vesměs ocenili publikační počin muzea, vzpomněli na Milenu Hübschmannovou, která stála u zrodu literární činnosti každého z nich, a přečetli krátké úryvky ze svého díla. Ty zazněly jak v romštině, tak v češtině.
Autorské čtení bylo prokládáno hudebními vstupy Gejzy Horvátha, dvě
autorky si ke svému čtení přizvaly své partnery, kteří je doprovodili hrou
na kytaru. Druhý křest proběhl 31. března v Brně v knihkupectví Spolek a
zúčastnili se jej tři literáti (Jana Hejkrlíková, Magda Hoffmannová a Gejza
Horváth). Celá akce měla obdobný průběh, jen se nesla v o poznání komornějším duchu, přišlo 20 posluchačů. V režii Radky Lokajové natáčela
akci Česká televize, studio Ostrava pro pořad Babylon (vysílání 13. 5.). Antologie zaznamenala mimořádné mediální ohlasy, kromě již zmíněného
 Křest antologie romské prózy v kavárně Krásný ztráty, Praha 11. 3. 2008.
Pohled na přítomné literáty: J. Hejkrlíková, G. Demeter, P. Čonka, I. Ferková,
E. Oláhová, M. Hoffmannová s přítelem. Foto MRK — A. Juránková
 Pamětníci II. světové války, sourozenci Rudolf Šarišský a Mária Kokyová,
Smižany, Slovensko, 23. 9. 2008. Foto MRK — S. Šreková
pořadu Babylon jmenujme ještě pořad České televize Kultura.cz, pořad
Českého rozhlasu 3 — Vltava Mozaika Spektrum, velmi pochvalnou recenzi
Jana Šíchy v Literárních novinách, pořad Českého rozhlasu — Rádia Praha
v angličtině, hodinový pořad Českého rozhlasu 3 — Vltava, Čajovna či recenzi Viktora Šlajchrta v revue pro literaturu a kulturu Souvislosti.
Romské literatuře byl dán opět prostor také během muzejní noci, pro
kterou dokumentátorka zajistila dva pořady: Čtení pro děti a Autorské
čtení Gejzy Horvátha pro dospělé.
Závěrem roku podnikla dokumentátorka výzkumnou cestu na slovenskou Spiš, kde se zúčastnila křtu v rodině Pokutových v Rudňanech, navštívila několik pamětníků II. světové války v osadě ve Smižanech a interprety
písňového folklóru sourozence Ďuďovi v obci Soľ u Vranova nad Topľou.
Stejně jako v předchozích letech poskytla dokumentátorka jazykové
konzultace a zajistila překlady z a do romštiny jak pro potřeby muzea
(kupř. titulky k videosmyčce do výstavy Romská socha), tak také pro jiné
instituce (kupř. Grand Biblio aj.). Dále navázala na aktivity z předešlého
roku a v lednu se zúčastnila pracovního semináře k romskému jazyku,
pořádaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, kde byla
členkou odborného týmu.
Během celého roku průběžně třídila pozůstalost docentky Mileny Hübschmannové, provedla zejména podrobnou rešerši a primární utřídění
v části věnované duchovní kultuře.
Pokračovaly také aktivity na poli orální historie, kde je dokumentátorka
zastoupena ve výkonném výboru České asociace orální historie. Počátkem
roku se zúčastnila výročního shromáždění a zasedání výkonného výboru
COHA a workshopu orální historie v Centru Orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde prezentovala orálně-historické aktivity muzea.
Dokumentátorka také připravila k vydání další číslo Bulletinu Muzea
romské kultury, 16/2007. Do jeho odborné části se tentokrát podařilo
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
shromáždit velké množství historických příspěvků, a to z pera předních
českých (C. Nečas, N. Pavelčíková) i slovenských (A. Jurová, K. Janas)
historiků, zabývajících se romskými dějinami. Odborná část přináší také
portrét a povídku v uplynulém roce zesnulé nejstarší romské spisovatelky
v ČR Tery Fabiánové a dále medailon maďarské výtvarnice Jolan Oláh,
jejíž výstavu muzeum v roce 2007 hostilo. Připomíná si významné životní
jubileum hned dvou osobností, které stály u zrodu muzea, etnografky Evy
Davidové a publicisty Karla Holomka. V oddílu recenze je, mimo jiné, publikována také výše zmiňovaná recenze na antologii romské prózy z pera
literárního kritika Viktora Šlajchrta. Po formální stránce se bulletinu —
díky vynikající spolupráci s grafikem Václavem Judou — podařilo vtisknout
novou tvář, když byla zásadně pozměněna podoba obálky.
V oblasti duchovní kultury byly v roce 2008 poskytnuty četné konzultace
a byly uskutečněny celkem 2 badatelské návštěvy 2 osob.
1. 10. Fond písemného materiálu
Michal Schuster
Fond písemného materiálu,
který je tvořen především originálními dokumenty vztahujícími se k dějinám i současnosti
Romů na našem území i mimo
ně, se v roce 2008 rozrostl
o 143 přírůstků, což činí celkem
asi 550 kusů sbírkových před Kurátor fondu Michal Schuster.
mětů. Jedná se ve značné míře
o dokumenty mapující historii
a současnost Romů u nás i v zahraničí (osobní doklady, korespondence,
písemnosti z konferencí, seminářů, dokumenty z činnosti nejrůznějších
romských spolků, politických organizací, významných romských osobností,
materiály vztahující se k odškodnění romských obětí holocaustu aj.).
Velká část nových přírůstků vzešla z různých konferencí, seminářů,
romských organizací, spolků a od významných romských osobností. Dokumenty ze své činnosti nám opět věnoval romský básník a aktivista PhDr.
Vladimír Oláh. Zajímavými a z historického hlediska velmi důležitými přírůstky byly nejrůznější osobní doklady a dokumenty.
K nejzajímavějším patří skeny dokumentů z období tzv. první republiky,
jež v originále vlastní sběratel Pavel Šmákal ze Znojma. Jde o Výkaz potulné tlupy, Výkaz při všeobecném pátrání a Osobní průkazy zadržených
cikánů (viz foto str. 92).
Velmi vzácné a raritní jsou také koupí získané originální odznaky. Jeden
z nich nese nápis „Svaz Romů ČSR“ a pochází z období fungování první
M U Z E A
B ulletin
91
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Členský průkaz Zväzu Cigánov-Rómov na jméno Jaroslav Cicko, 1969—73,
MRK 421/08
 Výkaz při všeobecném pátrání zadržených cikánů, 1918—1939, MRK 61/08
92
romské organizace u nás, Svazu Cikánů-Romů, v letech 1969—1973 (viz
foto dole).
Druhým je velice zajímavý odznak světové romské fotbalové federace
„Fédération Rom de Football“, která má sídlo ve Francii a sdružuje romské fotbalisty z celého světa. Tato federace vznikla v roce 2004 z popudu
pařížských romských aktivistů v čele s jazzovými kytaristy, Davidem a
Franckym „Juniorem“ Reinhardtovými (druhý jmenovaný je i prezidentem
této organizace). Nejde o nikoho jiného, než o vnuky slavného romského
hudebníka Django Reinhardta. Jejich znak je tvořen hnědým ježkem sedícím na půleném štítu, jehož spodní část je zelená a horní modrá. Barvy
dresu jsou pak tvořeny černou, zelenou a červenou barvou. V roce 2006
se stala „Fedération Rom de Football“ dokonce plnohodnotným členem
New Football Federations-Board (Výbor nových fotbalových federací), což
je fotbalová asociace sdružující neoficiální fotbalové týmy národů, které
nežijí v suverénním státě či nejsou zcela oficiálně uznány. Patří sem vedle romského národa
dalších 29 týmů, např. Zanzibar, Severní Kypr,
Grónsko, Tibet nebo Čečensko.
Z dalších zajímavých přírůstků jmenujme
ještě členský průkaz první romské organizace na
Slovensku Zväzu Cigánov-Rómov (1968—1973)
získaný darem od romského sochaře Jaroslava
 Odznak s nápisem „Svaz Romů ČSR“, Cicka (viz foto nahoře).
Během celého roku byl také průběžně pro1969—73, MRK 62/08.
Foto MRK — L. Grossmannová váděn sběr materiálů týkajících se zmínek
o Romech na internetových stránkách nejrůznějších extremistických, rasistických a xenofobních skupin, organizací i jednotlivců. Jde především
o rasisticky a protiromsky motivovaná prohlášení, články a pojednání.
V tomto roce došlo v restaurátorské dílně Státního okresního archivu
v Rajhradě a dále také v dílně Moravského zemského archivu k zrestaurování několika sbírkových předmětů, jejichž stav to na základě zjištění
inventury fondu vyžadoval.
Fond je uložen ve vyhovujících podmínkách, které zcela odpovídají platným předpisům. Sbírky tohoto fondu využívali v roce 2008 stejně jako
v předchozích letech především badatelé z řad studentů středních a vysokých škol z České republiky. Celkem fond navštívilo 12 badatelů, kteří zde
uskutečnili 24 badatelských návštěv.
Výběr z přírůstků ve fondu písemného materiálu za rok 2008:
MRK 17/08 Osobní věnování Klementa Bodyho, bývalého kriminálního
inspektora v Brně, v knize Ctibora Nečase „Nad osudem českých a slovenských Cikánů v letech 1939—45“, nedatováno, kopie
MRK 61/08 Výkaz potulné tlupy, Výkaz při všeobecném pátrání, Osobní
průkazy zadržených cikánů, skeny dokumentů, které vlastní sběratel
Pavel Šmákal ze Znojma
MRK 62/08 Odznak s nápisem „Svaz Romů ČSR“, 2x1cm, kov
MRK 63/08 Odznak světové romské fotbalové federace Fedération Rom
de Football, průměr 1,8 cm, kov
MRK 64/08 Barevná kopie diplomu Emilie Machálkové za nejlepší výkon
ve finále soutěže „S písničkou u cimbálu“ z roku 1965
MRK 75/08 Vzpomínky učitelky zvláštní školy Hedviky Martíškové „Zvláštňáci“, 1970—1980, kopie
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
MRK 120/08 Skeny rodného listu Školastiky Danielové, nar. 6. 3. 1941 ve
Starém Městě u Uherského Hradiště
MRK 144/08 Studie Laury Laubeové a Martiny Kalinové: Požadavky na
politickou autonomii romského národa v Evropě 21. století, 2006
MRK 317/08 Igelitová taška — propagační materiál k soutěži Miss Roma
2004, Sdružení Romů a národnostních menšin v Hodoníně
MRK 326/08 Brožurka „Kaľi zpívá — Romské písničky z repertoáru Věry
Bílé“, vydal Panton 1985
MRK 332/08 Eseje studentů předmětu Romská komunita a sociální politika FSS MU v Brně na téma „Ráno jsem se probudila jako Romka“,
2000—2001, vyučující: Monika Mihaličková
MRK 336/08 Výukový DVD-ROM „The Romani Language- An interactive
journey“, vyd. The University of Manchester, 2007
MRK 421/08 Členský průkaz Zväzu Cigánov-Rómov na jméno Jaroslav
Cicko
MRK 492/08 „Sumnalo Evandjelje isusosko Hristosko E Jovanostar“ (Janovo evangelium — v jazyce romském, respektive v dialektu skupiny
Kale), Finsko
1. 1. 11. Nesbírková kolekce kopií archivních
dokumentů
Michal Schuster
Nesbírková kolekce kopií archivních dokumentů, která náleží k fondu písemného materiálu, byla roku 2008 rozšířena o 340 přírůstkových čísel,
tj. asi 390 kusů listin. Jde především o skeny dokumentů z českých a slovenských archivů a dobových článků z Národního archivu v Praze a z Moravské zemské knihovny v Brně, většinou z období 1939—1945, které byly
shromážděny při přípravě 4. sálu stálé muzejní expozice, jež se věnuje
období nacistické genocidy Romů.
Velmi sugestivní je například třístránkový ručně psaný dopis Stanislava
Wintra ze skupiny českých Romů z obce Radnice na Rokycansku z 14. 10.
1942. V něm žádá velitele tzv. cikánského tábora v Letech u Písku o propuštění jeho manželky, dvou dcer a syna, neboť nechápe důvody uvěznění, protože svou rodinu považuje za spořádanou a slušnou. V době jejich
zatčení nebyl doma, proto jako jediný z rodiny zůstal na svobodě. Mimo
jiné píše: „...Moje rodina není žádná potulná, protože moje žena jest se
mnou přes 20 let a má stále bydliště v obci Radnicích,… moje žena Marie
Wintrova z Radnic pracovala poctivě u sedláků v době letní vždy... nikdo
z nás neměl cikánské legitimace, protože, nám nepatří, víme, co je státní
poslušnost a občanská mravnost… syn můj Stáňa František Wintr, žák
4. třídy (nar. 1932), ubohej chlapec, kam jeho časný raný učení a spěch do
školy, jeho školní námaha a modlitba a spravedlnost dospěl. Jako zločinec
 Dopis Stanislava Wintra veliteli tzv. cikánského tábora v Letech u Písku
z 14. 10. 1942, NP 5/2008
do cikánského tábora, kam nepatří. Poněvadž se řádně učil a choval... Mají
bejt schovaný v cikánským táboře, a neví proč, že i rodiče… Mi sme si ke
všemu těžko pomohli a nic nemáme co bysme těžko nevidřeli a nepracujem
pro strátu. Pracuju pro budoucnost sebe a rodiny. Ještě jednou vás laskavě
žádám a prosím, aby moje rodina mi byla pomocná a slibuji co nejlepší pořádek, za co jako muž ručím a potřebuju sílu k polím...“ Stanislav Wintr se
odpovědi nedočkal, naopak byl v prosinci 1942 sám odeslán do letského
B ulletin
93
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
Michal Schuster
 Pozvánka na pietní akt v muzeu, 7. 3. 2008
Michal Schuster
 Žádost starosty obce Nezdice o povolení dát do veřejné dražby majetek po
romské rodině Šmídů, 18. 1. 1943, NP 38/2008
tábora, kde již v lednu 1943 podlehl skvrnitému tyfu a téhož měsíce zemřely i obě jeho dcery. Propuštění se dočkala v květnu 1943 jen manželka
se synem (viz foto str. 93).
Stejně tak o mnohém vypovídá žádost starosty obce Nezdice z ledna
1943 určený okresnímu úřadu v Klatovech. Starosta zde žádá o povolení dát do veřejné dražby majetek (konkrétně vozy) po romské rodině
Šmídů, jež byla v předcházejícím roce uvězněna v letském táboře (viz foto
nahoře). Odpověď byla samozřejmě kladná, neboť ve většině českých
a moravských obcí se staly nemovitosti a jejich vybavení (i dobytek) po
uvězněných romských rodinách součástí veřejných dražeb, pokud nebyly
přímo rozkradeny a zničeny místním obyvatelstvem.
Nesbírková kolekce kopií archivních dokumentů je uložena ve vyhovujících podmínkách, které zcela odpovídají platným předpisům. Sbírky tohoto
fondu využívali v roce 2008 stejně jako v předchozích letech především
badatelé z řad studentů středních a vysokých škol z České republiky (počet
badatelů: 10, počet badatelských návštěv: 12).
Výběr přírůstků v nesbírkové kolekci archivních dokumentů za rok
2008:
NP 5/2008 Dopis Stanislava Wintra veliteli tzv. cikánského tábora v Letech u Písku z 14. 10. 1942, sken
NP 20/2008 Žádost Jiřiny Herákové z Luhačovic na Obecní úřad v Uherském Brodě o vydání občanské legitimace z 9. 12. 1941, sken
94
1 7 / 2 0 0 8
1. 1. 13. Dějiny Romů
NP 38/2008 Žádost starosty obce Nezdice k okresnímu úřadu o povolení
dát do veřejné dražby majetek po odtransportovaných Cikánech z 18. 1.
1943, sken
NP 51/2008 Jmenný výkaz přírůstků do tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu z března 1943, sken
NP 94/2008 Článek „Černí Židé“, noviny Vlajka, 9. 4. 1942, sken
NP 181/2008 Článek „Cikánský mrňous na půl roku do vězení“, noviny
Polední list, 21. 6. 1940
1. 1. 12. Fond sebedokumentace
K U L T U R Y
Do tohoto fondu, ve kterém jsou shromážděny materiály, a to především
písemnosti, vztahující se k činnosti Muzea romské kultury od jeho založení
až po současnost (nejrůznější pozvánky, letáky, novoroční přání, korespondence, plány práce, scénáře výstav, výroční zprávy apod.), přibylo v průběhu roku 85 přírůstkových čísel, tj. 410 kusů sbírkových předmětů.
Nadále bylo během roku prováděno základní třídění fondu do věcných
skupin. Fond sebedokumentace je uložen ve vyhovujících podmínkách
v depozitáři a byl využíván především pro vnitřní potřeby muzea, ale i pro
badatele z řad veřejnosti. Ve fondu studoval 1 badatel, který zde uskutečnil 1 badatelskou návštěvu.
Kurátor fondů písemného materiálu a sebedokumentace působí zároveň
jako historik muzea. V roce 2008 nadále pokračovala spolupráce s mezinárodní organizací Task Force for International Cooperation on Holocaust
Education, Remembrance and Research (ITF). Mezi skupinou odborníků
a zástupců vlád vystupuje Muzeum romské kultury jako jediná instituce
zabývající se nacistickou genocidou Romů. Zástupce MRK je tu členem podkomise pro romský holocaust (originální název skupiny je „How the position of Roma in societies today is responded to in Holocaust Education“/
Dnešní společenské postavení Romů vzhledem ke vzdělávání o holocaustu), která spadá pod vzdělávací pracovní skupinu ITF. Tato podkomise
iniciovala mimo jiné uspořádání mezinárodního odborného semináře pro
odborníky na romský holocaust, učitele a lektory, který se uskutečnil na
jaře 2007 na půdě Muzea romské kultury. Historik se zúčastnil, stejně
jako v minulých letech, dvou plenárních zasedání ITF, tentokráte v rakouských městech Linci a Vídni (viz foto dole a na str. 96).
Historik muzea se také podílel během roku na přípravě dvou pietních
aktů. Dne 7. 3. se konal pietní akt k připomínce prvního hromadného
transportu moravských Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau
(viz foto str. 46).
Výběr z přírůstků ve fondu sebedokumentace za rok 2008:
MRK 154/08 Prodej vstupenek v MRK v období 5. 12. 2003—4. 1.
2005, sešit
MRK 157/08 Propagační plakát muzejní kavárny Beng!, 2007
MRK 167/08 Návštěvní kniha MRK pro období 1. 12. 2005—17. 2. 2008
MRK 248/08 CD — Výroční zprávy MRK: za rok 2005, 2006, 2007, Organizační schéma 2006, Rezervní fond 2006, Koncepce rozvoje MRK
2008—2013
MRK 249/08 Leták na cyklus videoprojekcí „Čarovné oči — Romové
v českém a slovenském filmu 1923—2002“, 19. 2.—16. 2. 2008 v MRK
(viz foto str. 44)
MRK 316/08 posudky pracovníků MRK na učebnice + jednotlivé učebnice,
z let 2003—2006
MRK 426/08 navigační panely po budově MRK pro výstavy: Neviditelní,
Cigán sa ně prevelice lúbí, Kolik je v nás člověka, Jednou večer — sny?
 Pozvánka na výstavu Romská socha 2008
 Neformální setkání účastníků konference organizace Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research v Linci,
Rakousko, zleva: Gerhard Baumgartner, Michelle Kelso, Lýdia Gabčová, 14. 6. 2008.
Foto MRK — M. Schuster
M U Z E A
B ulletin
95
R O M S K É
 Konference organizace Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance
and Research ve Vídni, Rakousko, 14. 12. 2008. Foto MRK — M. Schuster
 Zahájení pietního aktu ředitelkou muzea Janou Horváthovou (vpravo), zleva: zpěváci Helena Danielová
a Jiří Daniel, hudební doprovod Milan Horváth, 7. 3. 2008. Foto MRK — A. Juránková
96
 Položení kytice zaměstnankyní muzea Helenou Danielovou k pamětní desce, 7. 3. 2008.
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Druhý pietní akt se konal také již tradičně dne 24. 8. 2008 v Hodoníně
a Černovicích u Kunštátu jako připomínka 65. výročí hromadného transportu romských vězňů z protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Účastníky
akce byli převážně zástupci státních úřadů, ale i další zájemci, romští
aktivisté a širší veřejnost. V Hodoníně na návsi proběhla v kapli nejprve
mše sloužená knězem Martinem Kopeckým z církve československé husitské. Účastníci akce se poté vydali na místo hromadného hrobu, kde
proběhlo položení kytic a věnců a zazněly různé zdravice i připomínka
historie místa. Poté se účastníci tryzny přesunuli na černovický hřbitov,
kde po krátkých proslovech byly k pamětní desce položeny kytice a také
byla připomenuta historie tohoto místa. V průběhu akce zněly romské
písně v podání romských hudebníků z Brna.
V dubnu se historik zúčastnil historického semináře s názvem „Československé jaro 1968 — naděje, sny, realita“ v Národním muzeu v Praze, kde
vystoupil s příspěvkem „Romové jako součást demokratizačního procesu
v Československu“, pojednávajícím především o vzniku a činnosti Svazu
Cikánů-Romů v letech 1968—1973.
V září navštívil historik Ústav pro soudobé dějiny (ÚSD) v Praze, aby
tu zjistil metodiku jejich práce týkající se především dokumentace současnosti. Toto konzultoval s PhDr. Stanislavou Zachařovou, která se dokumentaci současnosti věnuje od počátku 90. let 20. století. Dále historik
konzultoval činnost a možnou spolupráci muzea s ÚSD s PhDr. Helenou
Noskovou, která se věnuje především etnickým menšinám. Byla dohodnuta oboustranná výměna materiálů a informací a taktéž možné okruhy
budoucí spolupráce: společné projekty, výzkumy, přednášky, výměna
odborných příspěvků atd. Krátce se také historik setkal se zástupcem
ředitele ÚSD doc. PhDr. Jiřím Kocianem, se kterým projednal budoucí
spolupráci obou institucí. Dalším krokem by mělo být jednání ředitelů
MRK a ÚSD a následné uzavření smlouvy o vzájemné spolupráci. Na závěr navštívil historik muzea knihovnu ÚSD, kde předjednal meziknihovní
spolupráci a výměnné zasílání Bulletinu MRK a časopisu ÚSD Soudobé
dějiny.
Další aktivity historika muzea byly soustředěny na práci při přípravě,
montáži či demontáži muzejních výstav. Jako kurátor výstavy připravil
v únoru výstavu s názvem „Cigán sa ně prevelice lúbí...“ s podtitulem
„Plakáty ze sbírek Muzea romské kultury“, která byla průřezem nejzajímavějších sbírek z muzejního fondu plakátu a pozvánek. Ten obsahuje
plakáty a pozvánky na nejrůznější romské či Romy inspirované akce.
Na přelomu června a července se historik podílel na demontáži a odvozu výstavy „Sóda pre tute?! / Co to máš na sobě“ z pražského Paláce
Aventin.
Historik muzea se během celého roku také podílel na přípravách
a jednáních týkajících se případné možnosti vybudování Mezinárodního
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
V listopadu pak historik vystoupil s německou přednáškou „Der Völkermord an den böhmischen und mährischen Roma 1939—1945“ (Genocida českých a moravských Romů 1939—1945) v Dokumentačním centru
nacionálněsocialistické nucené práce (Das Dokumentationszentrum NSZwangsarbeit) v Berlíně. Akce se konala v rámci doprovodného programu
k tamější výstavě Česko-německého fondu budoucnosti s názvem „Im Totaleinsatz. Zwangsarbeit der tschechischen Bevölkerung für das Dritte Reich“
(V totálním nasazení. Nucená práce českého obyvatelstva pro Třetí říši), jež
tu probíhala od 29. 5. 2008 do 31. 5. 2009 (viz foto).
1. 1. 14. Fond fotodokumentace
Simona Šreková
 Přednáška „Der Völkermord an den böhmischen und mährischen Roma
1939—1945“ v Dokumentačním centru nacionálněsocialistické nucené práce
v Berlíně, zleva: Michal Schuster, Viola Jakschová, 27. 11. 2008.
Foto Das Dokumentationszentrum NS-Zwangsarbeit Berlin-Schöneweide — Ch. Glauning
vzdělávacího centra na místě bývalého protektorátního tzv. cikánského
tábora v Hodoníně u Kunštátu. Průběžně poskytoval zájemcům z řad studentů, veřejnosti a médií informace o odborné literatuře, odpovídal na
dotazy a konzultoval záležitosti týkající se dějin Romů.
Součástí práce historika muzea bylo také vytváření odborných posudků na vydávané učebnice dějepisu a vlastivědy pro potřeby schvalovacího řízení Ministerstva školství ČR (informace o Romech, jejich
dějinách a kultuře v učebnicích pro základní a střední školy). V roce 2008
bylo posouzeno celkem osm učebnic: od nakladatelství Fraus „Dějepis 7
— Středověk“, od nakladatelství Dialog učebnice „Moje vlast“ pro 5.
ročník ZŠ a učebnice „Dějiny pravěku a starověku“, od nakladatelství
Prodos učebnice „Lidé a čas“ a „Dějepis 9“, od nakladatelství Nová škola
„Dějepis 7“ a „Dějepis 8“, od nakladatelství SPN učebnice „Dějepis 8 pro
základní školy“.
Kromě toho oba historici muzea, autor tohoto příspěvku i ředitelka muzea, prováděli pro veřejnost, žáky a studenty základních, středních a vysokých škol přednášky a besedy na témata z historie Romů (např. holocaust,
obecně dějiny Romů), které se uskutečnily na půdě muzea i mimo něj.
V říjnu historik přednášel na téma historie Romů ve střední, východní
a jihovýchodní Evropě v anglickém jazyce pro účastníky dvoudenního
setkání členů organizace International Board, kteří pracují s Romy. Jde
o křesťanskou baptistickou organizaci se sídlem v Richmondu (USA),
která se zabývá křesťanskou misijní prací, osvětou a vzděláváním nejen
menšin ve střední a východní Evropě. Po přednášce následovala diskuze
a dotazy.
Ke dni 31. 12. 2008 přibylo do
fondu 131 přírůstkových čísel.
Toto číslo zahrnuje celkem 2491
ks digitálních, klasických fotografií a pohlednic. Vzhledem
k postupujícímu trendu digitalizace klasické negativy již téměř
vymizely.
V tomto roce proběhlo sice
 Kurátorka fondu Simona Šreková.
méně terénních výzkumů než
v letech uplynulých, zato se
nám ale po určitých peripetiích nakonec podařilo realizovat dlouho plánovanou cestu do Rumunska, která byla ve finále plodná a maximálně
 E. Davidová předává křestní dárek malé Evičce Pokutové, Rudňany, Slovensko.
M U Z E A
B ulletin
97
98
 Ondrej Gadžor začíná pracovat na soše Tanečnice, sochařské sympózium.
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Dokumentace tradiční romské kapely Joc de pe cimpie, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Mladá Romka, Balkán, 20. léta 20. století, pohlednice
1. 1. 15. Fond audiodokumentace
Petr Mička
Během roku 2008 byl fond audiodokumentace rozšířen o 76 přírůstkových čísel
v celkovém počtu 76 nosičů.
Po stránce technologické bylo plně navázáno na rok předešlý. Díky mobilní digitální
nahrávací stanici byly ve vysoké zvukové
kvalitě pořízeny nahrávky z terénních
 Kurátor fondu Petr Mička.
výzkumů, záznamy koncertů, přednášek
a rozhovorů s různými osobnostmi.
Mezi nejvýznamnější přírůstky bezpochyby patří audiozáznamy natočené během květnové výzkumné cesty po rumunské Transylvánii. V rámci
ní se podařilo zdokumentovat velkou romskou svatbu ve Fagaraši, ukázky
některých tradičních folklorních projevů zdejších Romů, záznamy romských
řemeslníků a muzikantů. Zejména z hudebního hlediska se podařilo nato-
 Koncert rumunské romské kapely Taraf de Haidouks v Brně v hudebním klubu Fléda.
čit několik velmi zajímavých hudebních snímků tradičních romských muzikantů: zcela originální a rázovitou kapelu Jop de pe cimpie pod vedením
primáše Remuse Moldavana (viz foto nahoře a na str. 109), trio Taraf de
Valea Larga-Muzica Sandorica, včetně romské zpěvačky, a kapelu Palatca
s primášem Florinem Codobou. Při svatbě ve Fagaraši se podařilo zaznamenat i ukázky současného populárního hudebního stylu „manele“ v podání zřejmě dvou nejvýraznějších představitelů tohoto stylu — Nicolae Guti
a Sandu Ciorby. S druhým jmenovaným se nám podařilo pořídit i rozhovor.
V červenci bylo vedoucí Sbírkového oddělení zaznamenáno několik životo
pisných vyprávění ve vesnicích a romských osadách v okolí Spišské Nové Vsi.
úspěšná. Cesta proběhla v sestavě fotodokumentátor, audiodokumentátor a videodokumentátor, průvodkyně MRK Reghina Maruntelu a externí
spolupracovník muzea Pom Collins. Výzkum byl zaměřen na dokumentaci tradičních rodinných zvyků, řemesel a hudby. Díky naší průvodkyni
Reghině, která je původem rumunská kalderašská Romka, jsme měli
všude dveře otevřené, a mohli tak nasbírat spoustu cenného materiálu
vztahujícího se k tradičnímu životu a kultuře rumunských Romů (více viz
kapitola II. / 1. 2. terénní výzkumy, Pod lupou: O cestě do rumunské
Transylvánie, str. 104—110).
Druhý větší výzkum proběhl koncem září na Slovensku, konkrétně ve
Spišské Nové Vsi a okolí. Cesta se nesla ve znamení výzkumu duchovní
kultury, zúčastnili jsme se křtu šestnáctého dítěte Soni Pokutové — Evičky
(viz foto str. 97), jíž šla za kmotru etnoložka a fotografka Eva Davidová.
Právě Eva Davidová se stala dalším objektem našeho zájmu, neboť
v době našeho pobytu na Spiši byla zahájena retrospektivní výstava
jejích autorských fotografií „Romano drom“. Následně jí byla v rámci
filmového festivalu Martina Slivky KALO ČANGALO předána z rukou Dušana Čaploviče, místopředsedy slovenské vlády, cena za celoživotní přínos v oblasti dokumentace života a kultury Romů. Z menších výzkumů
uvedu návštěvu výtvarníka Palyho Paštiky během jeho působení v Brně,
kde pracoval na výzdobě interiéru domova pro seniory.
Co se sebedokumentace týče, proběhly v muzeu dvě významné akce. Za
prvé již tradiční muzejní noc, které se jako účinkující zúčastnila tanečnice
Jana Růžičková se svým tanečním souborem Jana Dance center, a za druhé
sochařské sympózium, které proběhlo v rámci doprovodné akce k výstavě
„Romská socha 2008“. Díky čtyřdenní intenzivní práci výtvarníků na
dvoře muzea jsme měli možnost detailně zpracovat postup jejich výroby
od prvotních hrubých prací po jemné vyhlazování detailů až do konečné
podoby uměleckého díla (viz foto str. 40—43).
Fotodokumetnaci významných návštěvníků muzea obohatil portrét generální kanadské guvernérky Michaëlle Jeanové, která do muzea zavítala
koncem listopadu (viz str. 74).
Kolekce pohlednic byla opět rozšířena o několik zajímavých exemplářů,
které získáváme díky našemu pravidelnému kontaktu se sběrateli (viz foto
str. 99).
Ke zlepšení klimatických podmínek v depozitáři došlo až v úplném závěru roku, kdy byla nainstalována klimatizační jednotka.
Fond fotografie využilo a navštívilo celkem 84 badatelů, kteří zde
uskutečnili 91 badatelských návštěv. V tomto čísle jsou vedle klasických
badatelských návštěv započítána i veškerá nakladatelství, periodika a jiná
média, která využila materiálů z fondu fotodokumentace.
M U Z E A
B ulletin
99
100
R O M S K É
V září tohoto roku byla uskutečněna výzkumná cesta na Slovensko,
tematicky zaměřená na duchovní kulturu Romů a vzpomínky pamětníků
na II. světovou válku. Pracovníci muzea navštívili v rámci křtin Evičky
Pokutové z Rudňan bohoslužbu ve Spišské Nové Vsi, ve Smižanech byly
pořízeny záznamy rozhovorů s pamětníky Jozefem Melkem, Máriou Kokyovou a Rudolfem Šarišským. V průběhu této cesty jsme taktéž navštívili
a zdokumentovali zpěv a vyprávění tělesně postižených sourozenců Martinky a Ferka Ďuďových z východoslovenské obce Soľ.
V průběhu roku se podařilo pořídit rozhovory s několika výtvarníky
(Rudolf Rác, Paly Paštika či Ladislava Gažiová) a zdokumentovat některé
romské řemeslníky (rodina cínařů Danielových, kovářská rodina Rácových
z Bolešova u Trenčína).
Kurátorem fondu byl pořízen záznam koncertu věhlasné rumunské
kapely Taraf de Haidouks v Brně (viz foto str. 99), v rámci muzejní noci
v MRK hudební vystoupení nadané brněnské zpěvačky Moniky Bagárové
a její doprovodné kapely. Z dalších veřejných akcí MRK můžeme zmínit
záznam přednášky profesora Ctibora Nečase „Bor vypravuje...“ nebo besedu romských umělců a intelektuálů s kanadskou guvernérkou Michaëlle
Jeanovou v průběhu její návštěvy Muzea romské kultury.
Mezi nově získané přírůstky patří i oficiálně vydané nosiče. Českou
hudební scénu zastupují například CD Gipsy feat. Hip hop scene: Rýmy
a blues, Gipsy.cz: Reprezent, Terne Čhave: More, love!, KOA: Dobře nám,
Camael: Do skoku. Z rumunské provenience jsou to CD Muzica Tiganesca
din Transilvania, Muzica lautareasca veche (Old romanian gipsy music)
I a II, Cantarile lautaresti ale lui Andrei Mihalache (The Songs of Andrei
Mihalache), Joaca tare (nejrůznější interpretové rumunského populárního
stylu „manele“). Z ostatní evropské produkce pak stojí za zmínku například CD Le romané phirimáta (jako CD příloha stejnojmenné publikace),
Gipsy Kings: Estrellas, Goran Bregovicś: Karmen with a Happy End či Gogol
Bordello: Super Taranta. Písňový folklor finských Romů reprezentují CD
Grönfors Hilja & Latšo Džinta: Phurane Mirits, Kale Džambena: Suomen
mustalaiset laulavat (Finnish Gypsies Sing). Současnou podobu romské
hudby na Slovensku doplňují v našem fondu CD Sendreiovci & Kokavakere
Lavutára a Kali Čercheň: Kaj te žav.
V otázce rozšíření technického vybavení fondu audiodokumentace je na
místě uvést zejména zakoupení dvojitého kazetového rekordéru značky
Tascam, který bude sloužit především pro účely digitalizace poměrně
značného počtu magnetofonových kazet. Pro účely prezentační se podařilo pořídit dva výkonné aktivní reproduktory dB Technologies, které slouží
k ozvučení nejrůznějších veřejných akcí v přednáškovém sále muzea.
Podmínky k uložení sbírek u jmenovaného fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům. V letních měsících dochází někdy k teplotním
výkyvům.
Fond navštívili v tomto roce 3 badatelé ve 3 badatelských návštěvách.
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
1. 1. 16. Fond videodokumentace
Anna Juránková
V roce 2008 přibylo ve sbírce
videofondu 80 přírůstkových
čísel, což činí celkem 81 kusů
sbírkových předmětů. Z toho
hlavní část tvoří vlastní videodokumentace na 48 kazetách
miniDV, dále 32 nosičů DVD,
na kterých jsou archivovány
hrané a dokumentární filmy
s romskou tematikou, stejně
tak i publicistické pořady
a zprávy, které se Romů tý Kurátorka fondu Anna Juránková.
kají. Pouze jeden přírůstkový
kus je na kazetě VHS.
Z vlastních nahrávek tvoří nejdůležitější část dokumentace výzkumů.
Bezesporu nejzajímavější byla dokumentační cesta do rumunské Transylvánie, během které jsme navštívili řadu romských řemeslníků a muzikantů.
Zúčastnili jsme se také velké romské svatby, na kterou jsme byli pozváni
společně s Reghinou Maruntelu a Pomem Collinsem, který dlouhodobě bádá
v oblasti tradiční rumunské kultury. Reghina je z rodu kalderašských Romů,
její rodina žije v okolí města Fagaraš. Kromě svatby Luciana Banchiose a Coriny Ciurar (V 11/2008, V 12/2008, V 13/2008, V 14/2008) jsme v okolí
města natočili i zajímavé záběry z prostředí rodiny, interiéry domů, tradiční
zpěvy, tance, oděvy (V 14/2008, V 15/2008, V 16/2008). Z řemeslníků
stojí za zmínku klempíři (V 16/2008, V 17/2008), cínaři (V 20/2008),
košíkáři (V 17/2008) nebo kotláři z města Brateiu (V 17/2008,
V 18/2008, V 19/2008). Z muzikantů na nás velmi zapůsobila kapela
z vesnice Valea Larga „Rizia Vasila Sandorica“ (V 22/2008, V 23/2008).
Setkali jsme se zde s širokým spektrem romské — rumunské hudby. Od
vesnických kapel z hor („Joc de pe cimpie“, V 20/2008, V 21/2008)
přes profesionální kapelu „Palatca Band“ (V 23/2008, V 24/2008,
V 25/2008) až k současné hvězdě rumunské populární hudby Sandu Ciorbovi (V 11/2008, V 12/2008, V 13/2008, V 14/2008, V 23/2008).
V září tohoto roku se také uskutečnila cesta na Slovensko, zaměřená na
duchovní kulturu Romů. Hlavní bod programu — křtiny Evy Pokutové, kde
za kmotru byla etnografka Eva Davidová, jsme, bohužel, neměli dovoleno
zaznamenat na žádné medium. Na této cestě byly však pořízeny záznamy
rozhovorů s pamětníky Jozefem Melkem (V 36/2008), Máriou Kokyovou
(V 38/2008) a Rudolfem Šarišským (V39/2008), a především jsme měli
možnost natočit zpěv a vyprávění tělesně postižených sourozenců Martinky a Ferka Ďuďových.
 Natáčení v kotlářské vesnici Brateiu, Rumunsko. Na fotografii zleva: videodokumentaristka muzea Anna Juránková, průvodkyně muzea Reghina Maruntelu, Traian
Caldarar, Izac Caldarar, Pom Collins. Foto MRK — S. Šreková
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Další početnou částí je sebedokumentace činnosti muzea. Z četných
vernisáží, přednášek, koncertů a tvůrčích dílen pro veřejnost stojí za
zmínku například záznam Brněnské muzejní noci v Muzeu romské
kultury (V 26/2008, V 27/2008), velmi zdařilé sochařské sympózium
(V 28/2008, V 29/2008, V 30/2008, V 31/2008), přednáška profesora
Ctibora Nečase „Bor vypravuje...“ (V 43/2008) nebo návštěva kanadské
guvernérky Michaëlle Jeanové (V 44/2008, V 45/2008).
Co se týče zpracovávání pořízeného materiálu, byl dokončen prezentační film Muzea romské kultury (V 48/2008) a do výstavy Romská socha
2008 byla vytvořena smyčka s medailony tří autorů (V 48/2008).
Do sbírek byly pořízeny některé zahraniční hrané filmy, například
Černá kočka, bílý kocour (V 51/2008), Ružové sny (V 49/2008) a několik filmů dokumentárních (český Houslový rytíř, V 53/2008 nebo finský
film Eihän tämä maa minun omani ollut Tato země nebyla má,
V 54/2008).
V roce 2008 byla provedena instalace dataprojektoru do přednáškového
sálu. Ten zde bude trvale umístěn k potřebám přednášek a projekcí.
V poslední čtvrtině roku se kurátorce fondu a videodokumentaristce
v jedné osobě podařilo dokončit dlouhodobý úkol, totiž výrobu prezentačního filmu muzea. 14 minutový film byl poprvé představen veřejnosti 6. 9.
ve finských Helsinkách v rámci Romského festivalu, tuzemské veřejnosti
byl film poprvé představen na půdě muzea, dne 27. 11., kdy byla jeho
premiéra spojena s přednáškou historika Ctibora Nečase, Bor vypravuje…
Celý rok pokračoval systematický sběr televizních publicistických pořadů
v digitální kvalitě.
Podmínky k uložení sbírek u jmenovaného fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům. V letních měsících dochází někdy k teplotním
výkyvům.
V roce 2008 navštívili fond 2 badatelé ve 2 badatelských návštěvách.
1. 1. 17. Fotoateliér muzea
 Videodokumentátorka Anna Juránková při práci v terénu, Recea, Rumunsko.
Co se týče menších výzkumů po České republice, několikrát jsme
v tomto roce navštívili malíře Palyho Paštiku (V 5/2008, V 32/2008,
V 45/2008, V 46/2008), který se živí velkoplošnou malbou interiérů.
V prosinci jsme navštívili mladou úspěšnou malířku Ladislavu Gažiovou
(V 46/2008, V46/2008).
Anna Juránková
Po celý rok 2008 probíhalo systematické focení sbírkových předmětů,
především pak fondu dokumentace tradičních romských řemesel, profesí
a zaměstnání pro účely připravovaného katalogu. Fotoateliér byl nově
vybaven stativem a fotostolem pro focení drobných předmětů. Dále byl
zakoupen makroobjektiv Canon Ultrasonic EF 100mm a fotoaparát Canon
EOS 50D.
M U Z E A
B ulletin
101
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
1. 2. Terénní výzkumy
V první polovině roku absolvovali někteří odborní pracovníci desetidenní
výzkumnou cestu po rumunské Transylvánii, velmi přínosnou hned pro několik sbírkových fondů muzea. V úvodních dnech se zúčastnili tradiční romské svatby. Zaznamenali nejen její průběh, ale i např. současný populární
hudební styl „manele“ v podání zřejmě dvou nejvýraznějších představitelů
tohoto stylu. Následující dny zaměřili především na řemesla — kotlářství,
odlévání hliníku, klempířství, zpracování dřeva a proutí. Z hudebního
hlediska se podařilo natočit několik velmi zajímavých hudebních snímků
tradičních romských muzikantů.
Každoroční cesta na Slovensko byla i letos zaměřena především na
duchovní kulturu a vzpomínky na perzekuci v průběhu II. světové války.
Během svého týdenního pobytu ve Spišské Nové Vsi zaznamenávala etnoložka muzea vzpomínky dospělých Romů na dětství a také způsob, jak si
hrají romské děti dnes.
Také na území České republiky proběhlo několik krátkodobých výzkumů,
v největší míře na téma romská literatura a výtvarné umění. Zejména setkání s výtvarníky bylo pro muzeum velmi přínosné. V obou případech se
jednalo o osobnosti, jejichž život a dílo dosud nebylo zdokumentováno.
 Výtvarník Paly Paštika ukazuje svoje dílo, České Budějovice, únor 2008.
 Děti svojí hrou napodobují činnost dospělých — příprava dortu, Rudňany,
Slovensko, červenec 2008. Foto MRK — J. Poláková
 Úprava vnitřku kotle kyselinou solnou před cínováním, Brno.
Přehled terénních výzkumů
Literární tvorba — původní romská
31. 1. Hilda Pášová, aktivistka, literátka, Praha
1. 2. Jana Hejkrlíková, aktivistka, literátka, Praha
Dějiny — záznamy vzpomínek (memoráty)
20.—24. 9.
Jozef Melko, Mária Kokyová, Rudolf Šarišský, Smižany, Slovensko — vzpomínky na perzekuci v průběhu II. světové války
20. 11. Antonín Lagryn, Brno — vzpomínky německého Roma-Sinta
8. 12. Arnošt Vintr, Praha — pamětník tradičního života českých Romů
102
Hudba, tanec, zvyky, řemesla apod.
2. 4. manželé Ferencovi, Třebíč — religiozita Romů (zjevení Ježíše na skříni)
1.—11. 5.
Rumunsko — řemesla (kotlářství, klempířství, kovářství, kovolitectví, korytářství, košíkářství, šperkařství), hudba, tradice, svatba
20.—24. 9.
manželé Pokutovi, Rudňany — křtiny, sourozenci Ďuďovi —
hudba
6. 11. Miloslava Pilová, Brno — tradice u českých a olašských Romů
11. 11. Václav a Nikola Danielovi, Brno — řemesla (cínování) (viz foto
nahoře)
 Detail výzdoby z Domu pro seniory v Brně-Tuřanech z dílny Palyho Paštiky.
 Tavení prutového cínu ve vnitřku kotle. Brno. Foto MRK — S. Šreková
17. 12. Rodina romského kováře Štefana Ráce, syn Pavol (kovář)
a Marián (profesionální hasič) — řemesla
Výtvarné umění
7. 2. Rudolf Rác, Praha — výtvarník (malba)
12. 2. Paly Paštika, České Budějovice — výtvarník (v jeho ateliéru, velkoplošné malby, plastická výtvarná díla) (viz foto str. 103)
8., 15. 7. Paly Paštika dokumentace jeho výtvarné práce na výzdobě
Domu pro seniory v Brně-Tuřanech (viz foto str. 84, 103)
2. 12. Paly Paštika, Jindřichův Hradec (v jeho domově, natáčení životopisného medailonu, zakoupení obrazů)
8. 12. Ladislava Gažiová, Praha — profesionální výtvarnice (malba,
spreje, viz foto str. 83)
Dokumentace současnosti
26. 9. Emílie Špatná, z rodu moravských Romů Holomků, promoce na
Divadelní fakultě JAMU, Brno
V průběhu roku se uskutečnily 3 vícedenní výzkumné cesty:
1.—11. 5.do Rumunska — zaměřeno na hudbu, tradice a řemesla, Brašov, Fagaraš, Recea, Simbata de Sus, Beclean, Birghis, Brateiu,
Reghin, Urmenis, Cluj, Palatca
30. 6.—4. 7.
na Slovensko — zaměřeno na vzpomínky z dětství a hry a hračky
romských dětí, Rudňany, Smižany, Markušovce (viz foto nahoře)
20.—24. 9.
na Slovensko — zaměřeno na duchovní kulturu a vzpomínky na
II. světovou válku, Rudňany, Smižany, Soľ
B ulletin
 Žena ze skupiny českých Romů, Brno. Foto MRK — J. Horváthová
103
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
O cestě do rumunské Transylvánie
Petr Mička
104
Ve dnech 1.—11. 5. se muzeu podařilo uskutečnit významnou výzkumně-dokumentační cestu do rumunské Transylvánie. Zúčastnili se jí tři odborní pracovníci (audio-, video- a fotodokumetátor) a průvodkyně muzea,
Reghina Maruntelu, původem rumunská Romka, ze skupiny Kalderašů,
která plnila funkci překladatelky. Výjezd se podařilo zrealizovat ve spolupráci s Pomem Collinsem, který se výzkumu také sám zúčastnil. Hlavním
cílem byla dokumentace olašské svatby ve Fagaraši, kterou muzeu zprostředkovala Reghina Maruntelu díky blízké rodinné příslušnosti k jedné ze
svatebních stran. Jednalo se o velkou a bohatě strojenou svatbu s některými prvky tradiční obřadnosti.
Svatba začínala objížděním svědků za účasti ženicha i řady svatebčanů
v doprovodu živé kapely ve složení dva saxofony, akordeon a buben.
Svědků bylo celkem osm (čtyři manželské páry). Součástí svatební výbavy
každého ze svědků jsou velké bohatě zdobené obřadní svíce, romsky momeľi, které se zapalují při svatebním obřadu v kostele. Rodina svědků
vždy podávala bohaté občerstvení a při neustále se opakujících několika
rytmických písních v instrumentálním podání se část svatebčanů zapojovala do tance. Tradičním projevem při tomto svatebním veselí je tzv.
„strigatura“ — vykřikování rytmických tematických frází během produkce
tanečních písní, ale i mimo hudební doprovod.
Součástí svatebního dopoledne byly i některé zvyky a obyčeje jako například placení „mýtného“. Po zatarasení cesty probíhá hlasitá „hádka“
o výši obnosu, za který jsou svatebčané ochotní svědky propustit. Tyto
scény mají až teatrální charakter, jejich závěrem svědek vyhodí peníze
do vzduchu. Svatebčané pak peníze sbírají do kbelíku s vodou a bezovými
květy.
Poslední návštěva byla pochopitelně v domě nevěstiny rodiny. Zde se
nejprve odbýval rituál „gužisarala“ (zasnoubení), při němž je nevěsta
před svatebním obřadem uváděna ze stavu dívčího do stavu ženského
a kterým se loučí se svou rodinou a je přijímána budoucí tchyní do rodiny nové. Tento svatební ceremoniál probíhá v uzavřené místnosti pouze
v přítomnosti žen, které zpívají obřadní svatební píseň „Iati mireasa ziva
buna“ (rumunsky: Budeš mít nevěsto krásný den) a symbolicky přikládají
bochník chleba v šátku nad hlavu klečící nevěsty (viz foto na obálce Bulletinu, str. 106 a 107). Pak už následuje hostina na dvorku a tanec nevěsty
se svatebčany. Hudební doprovod již od této chvíle obstarával populární
zpěvák Sandu Ciorba se svou kapelou.
Poté proběhl církevní obřad v pravoslavném kostele nedaleko Fagaraše.
Svědkové se rozdělili na dvě části, mužská část stála za ženichem, ženská
za nevěstou. Vyvrcholením obřadu bylo požehnání novomanželům, kteří
se poté odebrali před kostel, kde na ně čekalo tradiční rozbíjení talířů
a uklízení střepů.
Zbytek svatebního veselí se pak již odehrával až do následujícího rána
v restauraci, kde se konala bohatá svatební hostina. Celé odpoledne
a večer zajišťoval hudební produkci Sandu Ciorba s kapelou, v noci jej
pak vystřídala hvězda první velikosti Nicolae Guta (oba jsou představiteli
v Rumunsku velmi populárního stylu „manele“, obdoby u nás známého
a oblíbeného stylu rom-pop), který má kořeny v tradiční lidové hudbě,
avšak tyto tradiční prvky specificky rytmizuje a kombinuje s jinými vlivy
a užívá při tom elektrifikované nástroje a syntezátory.
Během celého dne a noci byl parket téměř neustále zaplněn tanečníky.
K tradičnímu obřadu patří také hromadný tanec s nevěstou, za který přítomní muži nabízejí peníze a tvrdý alkohol. Výměnou za ně potom nevěsta
postupně se všemi tancuje.
Kolem půlnoci probíhalo tradiční veřejné vybírání darů od svatebčanů.
To bylo prováděno veřejnou formou, kdy „moderátor“ tohoto úkonu hlasitě vyhlašoval obnosy jednotlivých finančních darů.
Celou svatbu se podařilo pracovníkům muzea důkladně zdokumentovat
jednak pomocí fotoaparátu, jednak na video- a audiozáznamovou techniku.
Po svatbě jsme měli možnost navštívit několik sourozenců Reghiny
Maruntelu v okolí Fagaraše, a mohli tak zdokumentovat způsob života
a bydlení místních Romů, vybavení interiérů a některé tradiční folklorní
projevy. Zaznamenán byl například vokální projev Marie Banghios, sestry
Reghiny Maruntelu a jejích rodinných příslušníků.
V průběhu výzkumné cesty jsme se zastavili i na několika trzích, kde
nabízeli své výrobky také zástupci některých romských profesí (korytáři,
šperkáři, kotláři, kováři aj.). Některé z nabízených výrobků jsme zakoupili
do sbírek muzea.
Setkali jsme se i s dalšími tradičními romskými řemeslníky — klempíři,
kotláři, košíkáři. Některé z nich se podařilo zachytit i při práci a taktéž
zakoupit některé jejich výrobky. V tomto ohledu jistě stojí za zmínku zejména návštěva dvou kotlářských rodin v obci Beclean — rodiny Traiana
Caldarara a Izaca Caldarara. V obou případech jsme zaznamenali i zajímavá životopisná vyprávění.
Velmi významnou součástí naší cesty se stala rovněž dokumentace
romských muzikantů, především jejich tradičních lidových forem. V tomto
ohledu se podařilo zaznamenat několik velmi zajímavých hudebních
snímků různých nástrojových uskupení, především instrumentálního charakteru.
 Svatební veselí před domem jednoho ze svědků, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Odjezd ženicha se svědky, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
POD LUPOU
 Vybírání „mýtného“, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
105
106
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Skupinové foto svědků před jejich domem, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Tanec před domem nevěsty, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Dokumentace práce na ozdobné okapové rýně, Ilie Caldarar, Beclean,
Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Letování cínového plechu na ozdobné okapové rýně, Beclean, Rumunsko.
 Skupinové foto před domem ženicha, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Svatební obřad v pravoslavném kostele, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Maria Banghios se svými sestrami ukazuje tradiční svatební obřad,
Recea, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Žena s dětmi, Recea, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Tanec s nevěstou na svatební hostině, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Zpěvák Nicolae Guta, přední interpret stylu manele, na svatební hostině,
Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Lina Caldarar zpívá a tancuje, Recea, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Pracovníci muzea při dokumentaci zpěvu dětí Liny a Traina Caldarar,
Recea, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
M U Z E A
B ulletin
107
108
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Rodina kotlářů z Brateiu. Zleva Traian Caldarar, bratranec Nicolae Caldarar
a otec Traian Caldarar starší, Brateiu, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Kotlář Victor Caldarar se svojí rodinou, Brateiu, Rumunsko.
 Portrét Izaca Caldarara, kotláře, Brateiu, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Izac Caldarar při výrobě rukojeti, Brateiu, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Izac Caldarar se svými výrobky, Brateiu, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
 Košíkář, poblíž města Birghis, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
 Primáš Remus Moldavan, Urmensis, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Romská lidová hudba Taraf de Valea Larga — Muzica Sandorica, Valea Larga,
Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
M U Z E A
B ulletin
 Romská lidová hudba Palatca s primášem Florinem Codobou (uprostřed), Palatca, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
109
R O M S K É
Naprosto autentickým projevem působila velmi originální a rázovitá
tříčlenná kapela (housle, akordeon, třístrunná basa) „Joc de pe cimpie“
s primášem Remusem Moldovanem.
Pouze v minimálním nástrojovém obsazení — housle a akordeon — jsme
zaznamenali kapelu „Taraf de Valea Larga“, jejímž primášem je Rinzia
Vasile Sandorica. Na výsledné kvalitě podání hudebníků to však nebylo
znát ani v nejmenším. Vynikající instrumentální dovednosti obou muzikantů doplnila i neméně zdatná zpěvačka. Primáš Sandorica používá
hojné množství melodicko-rytmických figur (cifer) prostřednictvím legatových obalů a nátrylků. To je ostatně typické pro všechny melodické hlasy
místních hudců. V několika tanečních písních předvedl znamenitý stylový
taneční projev i syn harmonikáře a zpěvačky.
V nejzachovalejším instrumentálním obsazení — tedy jen smyčcové nástroje (dvoje housle, třístrunná viola a třístrunný kontrabas) — se nám
představila v okolí dobře známá kapela „Palatca“ ze stejnojmenné vesnice.
Styl hry muzikantů zněl značně syrově, podobně jako v případě kapely
„Joc de pe cimpie“. Houslisté užívají velmi širokého, trylkovaného vibrata
a legatových obalů. Jako celek zní muzika velmi energicky a stylově.
U všech zmiňovaných muzikantů se jedná o neškolené hudebníky. Společným rysem je pak předávání hudební tradice z generace na generaci,
z otce na syna. Uvedené kapely mají ve svém repertoáru tradiční lidové
písně romské i rumunské, v některých případech i písně maďarské provenience. Ve všech případech jsme natočili několik instrumentálních sad
(v případě kapely Taraf de Valea Larga i s vokálním projevem), obsahujících zdejší nejtypičtější písňové a taneční typy a druhy. Nejvíce prezentovány byly táhlé písně, povětšinou smutného obsahu — „doina“, „cantare
de jal“, z tanečních písní především čardáš, „sirba“ aj. Muzikanti hrávají
dle příležitostí na svatbách, pohřbech a vesnických zábavách v nejbližším
okolí.
Výzkumně-dokumentační cesta po rumunské Transylvánii přinesla
obohacení sbírek muzea jak z hlediska hmotných dokladů, tak především
z hlediska bohaté dokumentace zvukové, obrazové i fotografické.
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
1. 3. Z přírůstků do sbírek (výběr)
Fond dokumentace tradičních romských řemesel, profesí
a zaměstnání:
Soubor výrobků indických kovářů ze skupiny Gadulia Lohare, MRK 104/08
— MRK 114/08
Hudební nástroje užívané indickou skupinou Bhopa, MRK 116/08
— 119/08
Soubor výrobků rumunských klempířů, MRK 225/08 — MRK 229/08
Soubor magických předmětů, tzv. drabů, MRK 515/08 — MRK 522/08
Replika nášlapné brusky, MRK 626/09
Fond šperku:
Zlatý prsten koňských handlířů, MRK 498/08 (viz foto str. 111)
Zlatý pánský závěs s vyobrazením Krista, MRK 620/08
 Odznak světové romské fotbalové federace „Fédération Rom de Football“, Francie.
 Zlatý prsten koňských handlířů s vyobrazením podkovy a hlavy koně.
Fond textilu:
Soubor oděvů příslušníků indické skupiny Bhopa, MRK 80/08 — MRK
88/08
Soubor oděvů finských Romek skupiny Kale, MRK 437/08 — MRK 440/08
(viz foto str. 111)
Unikátní vesta romského představitele skupiny Kalderašů, s našitými
ozdobami a symboly moci, MRK 621/08 (viz foto str. 86)
Soubor oděvů rumunských Kalderašů, MRK 28/08 — MRK 54/08
Fond písemného materiálu:
Odznak světové romské fotbalové federace MRK 63/08 (viz foto str. 111)
 Tania Magy: Suvenýry z cest, akryl na papíře. Foto MRK — A. Juránková
110
 Devatenáctistrunný hudební nástroj sarangi příslušníků indické skupiny Bhopa.
 Halenka a zástěra romské ženy ze skupiny Kale, Finsko.
M U Z E A
B ulletin
111
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
1. 4. Poradní sbor ředitele pro sbírkotvornou činnost (nákupní komise)
Poradní sbor se schází pravidelně, funguje ve složení:
PhDr. Hana Dvořáková (etnografka, vedoucí Etnologického ústavu
MZM, Brno)
PhDr. Jitka Sedlářová (kunsthistorička, nyní v důchodu, dříve vedoucí
obrazárny Moravské galerie, Brno)
Marie Soukalová (kurátorka fondu textilu Moravské galerie, Brno)
Helena Danielová (kurátorka fondu textilu Muzea romské kultury, do
31. 10. 2008)
Simona Šreková, DiS. (kurátorka fondu fotodokumentace Muzea romské kultury, od 1. 11. 2008 do 31. 12. 2008)
 Z nových přírůstků do sbírek: Mona Metbach — Kočovné vozy, akryl na plátně.
Fond výtvarného umění:
Soubor výtvarných děl, Tania Magy ze skupiny francouzských Manušů, MRK
201/08 — MRK 202/08, MRK 390/08 — MRK 392/08 (viz foto str. 111)
Soubor výtvarných děl, Mona Metbach ze skupiny francouzských Manušů,
MRK 204/08 — MRK 206/08 (viz foto nahoře)
Soubor výtvarných děl vzniklých v rámci Sochařského sympózia, výtvarníci
Ivan Berky-Dušík, Ondrej Gadžor, Jaroslav Cicko, Božena Přikrylová,
Jozef Brand, MRK 286/08 — MRK 291/08
Soubor výtvarných děl, romský amatérský výtvarník Paly Paštika, MRK
527/08 — MRK 531/08
Výtvarné dílo mladé profesionální romské výtvarnice Ladislavy Gažiové,
MRK 533/08
Fond ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní:
Dvoudílná dóza v podobě romského hudebníka z konce 19. století, MRK
79/08
Vějíře s vyobrazením tanečníků flamenga, MRK 359/08 — MRK 360/08
Fondy audio-, foto- a videodokumentace:
Odrážejí zejména výzkumy provedené v terénu.
112
Mgr. Jana Poláková (etnoložka, vedoucí Sbírkového oddělení Muzea
romské kultury)
V roce 2008 se nákupní komise sešla v těchto termínech:
28. 7.
Přítomny: J. Sedlářová, M. Soukalová, H. Danielová, J. Poláková, návrh
na zakoupení výtvarných děl malíře Palyho Paštiky, návrh na zakoupení
brokátových šatů ze 70. let 20. století
viz protokol č. 1/2008
8. 12.
Přítomny: J. Sedlářová, S. Šreková, J. Poláková, návrh na zakoupení obrazu Ladislavy Gažiové, spreje na plátně, zlatý přívěšek s vyobrazením
Krista, vajdovské vesty rumunských Romů, kamenné sochy Jaroslava
Cicka
16. 12.
Přítomny: J. Sedlářová, H. Dvořáková, M. Soukalová, S. Šreková, J. Poláková, návrh na zakoupení obrazu Bohumily Doleželové Cikánská rodina
s měsícem
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
2. Oddělení vztahů s veřejností
2. 1. Činnost Oddělení vztahů s veřejností
Od začátku roku 2008 pokračovalo muzeum v cestě nastoupené na podzim předešlého roku. Mimo obvyklých a již zaběhaných činností spojených
s propagací a organizací akcí pro veřejnost, chodem recepce muzea a zejména spoluprací s řadou kulturních institucí a významných organizací
působících v neziskovém sektoru se daří dostávat se do širokého povědomí
občanů města, kraje, ale i v celorepublikovém dosahu.
Spolu s dalšími organizacemi (Společenství Romů na Moravě, o. p. s.,
DROM, romské středisko, IQ Roma servis, o. s., Petrov o. s., Ratolest Brno,
o. s., Středisko integrace menšin Brno, fara Brno-Zábrdovice) se muzeum
podílelo na přípravách a realizaci oslav Mezinárodního dne Romů v Brně,
které u široké veřejnosti vzbudily zcela zaslouženou odezvu.
V květnu proběhla další Brněnská muzejní noc (BMN), a přestože byla
návštěvnost v muzeu asi o 200 návštěvníků menší proti předcházejícímu
roku, bylo muzeum neustále plné spokojených návštěvníků. Nižší návštěvnost nebyla způsobena sníženou kvalitou nabídky, ale této brněnské
muzejní noci se v roce 2008 účastnily další subjekty, které předváděly
své programy poprvé. Nelze se tak divit, že si našly mezi pravidelnými
účastníky Brněnské muzejní noci své hosty. K vrcholům této noci patřilo
neopakovatelné vystoupení švýcarského tanečního souboru „Jana Dance
Center“ ze Ženevy v čele s okouzlující a temperamentem překypující Janou Růžičkovou, jehož repertoár byl tvořen tanečními kreacemi romského
etnika celého světa.
Ve stejný den měla vernisáž výstava „Romská socha 2008“. V červnu
proběhlo k ní náležející sochařské sympózium. Mezi návštěvníky se výstava romských sochařů setkala s velmi pozitivním ohlasem, proto byla
prodloužena až do 22. 3. 2009. Vernisáž výstavy výšivek romské výtvarnice Markéty Šestákové byla rovněž oceněna velkým ohlasem u veřejnosti, svědčí o tom i záznamy brněnského studia České televize, které
s výtvarnicí při příležitosti konání její výstavy opakovaně natáčelo. V létě
muzeum patří především zahraničním návštěvníkům. Až se někdy zdá,
že jsou o naší kulturní instituci lépe informováni cizinci než návštěvníci
domácí. Po prázdninách se však do výstav a na akce muzea vrátili již
stabilní návštěvníci, tedy studenti základních, středních a vysokých škol.
Prostory muzea nezůstaly stranou zájmu ani vysokých představitelů kulturního či politického života. Ať již to byl první náměstek primátora města
Brna Daniel Rychnovský nebo starosta a zmocněnec pro kulturu města
Lipska Georg Girardet či generální guvernérka Kanady, Její Excelence Michaële Jeanová a její manžel, Jean-Daniel Lafond (více viz kapitola I. / 9.
Navštívili nás, str. 71—74).
 Lucie Kořínková, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností (do 31. 5. 2008).
 František Jemelka, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností (od 2. 6. 2008).
M U Z E A
B ulletin
113
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
3. Knihovna
2. 2. Lektorské oddělení
Jana Kramářová
Muzeum romské kultury shromažďuje při knihovně novinové a časopisecké výstřižky, které dále systematicky zpracovává v nesbírkové kolekci
Obraz Romů v tištěných médiích. Dosavadní služby, poskytované Pražskou
výstřižkovou službou, byly nahrazeny servisem Newton media, a.s., která
výstřižky dodává v elektronické podobě. Kolekce je k dispozici badatelům,
je tříděna dle jednotlivých let a tematických celků. V roce 2008 využil
kolekci ke studijním účelům 1 badatel.
Milada Závodská
 Martina Francová, lektorka muzea
(do 31. 7. 2008). Foto MRK — A. Juránková
 Marie Palacká, lektorka muzea
(od 18. 8. 2008).
Lektorské oddělení vyvíjí svojí činnosti ve třech rovinách:
—vzdělávací aktivity pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže
(viz kapitola I. / 6., str. 59—66)
—práce s dětmi v rámci Dětského muzejního volnočasového klubu, doučování (viz kapitoly I. / 6. 5., 6.6. Pod lupu — Doučování, str. 66)
—vzdělávací aktivity pro dospělé (viz kapitola I. / 5. Akce pro veřejnost,
str. 41—58)
Cílem výchovně-vzdělávacích programů je seznámit majoritní společnost
s historií, tradicemi a kulturou minoritní romské společnosti, přiblížit romské populaci její historii, kulturu, tradice, a tím jí otevřít cestu ke kořenům
romské identity. Rozvíjet multikulturní výchovu, interkulturní myšlení
a v neposlední řadě bojovat proti xenofobii a rasismu.
Lektorské oddělení bylo do 31. 7. 2008 zastoupeno dvěma pracovníky.
Vzdělávací a výchovné činnosti se věnovala lektorka Martina Francová na
plný pracovní úvazek a doučování lektorka Martina Vyziblová na poloviční
pracovní úvazek. Na vedení kroužků, mimořádných aktivitách Dětského
muzejního volnočasového klubu a doučování se dále podílelo 11 dobrovolníků především z řad vysokoškolských studentů.
114
1 7 / 2 0 0 8
3. 2. Obraz Romů v tištěných médiích
3. 1. Činnost knihovny a studovny
Knihovní fond Muzea romské kultury je rozdělen do tří základních
tematických okruhů: romistická
literatura (včetně separátů článků
a bakalářských, diplomových a disertačních prací), romská literatura
a literatura majoritních autorů inspirovaná Romy. Knihovna také obsahuje rozsáhlou sbírku romských
a romistických periodik z České
republiky i zahraničí.
Počet přírůstků za rok 2008 činí
192 jednotek. Knihovní fond se
 Knihovnice Milada Závodská.
nadále daří rozšiřovat především
v těchto oborech: romistika, domácí i zahraniční romská literatura, folkloristika, historie, sociologie.
Během roku 2008 v knihovně pokračovala kompletní rekatalogizace
fondu. V současné době máme zaevidováno přes 5 500 přírůstkových čísel.
Předpokládáme, že během následujícího roku bude rekatalogizace ukončena. Při rekatalogizaci knihy obalujeme a připravujeme jejich optimální
uložení na regálech. V závěru roku proběhla inventarizace všech nově
zkatalogizovaných knižních jednotek.
Hlavním smyslem projektu automatizace je snaha o moderní zpracování evidence fondu a zároveň také o usnadnění přístupu do knihovny
pro všechny zájemce z řad veřejnosti. Již nyní je pro badatele možné
ve studovně knihovny používat elektronický katalog (což je ve srovnání
s předchozí praxí, kdy badatelé byli de facto odkázáni na neúplný lístkový katalog a dále na informace od knihovnice, značný pokrok). Předpokládáme, že zkraje roku 2009 bude kompletní on-line katalog fondu
knihovny muzea zpřístupněn na internetu.
Mezi nejzajímavější přírůstky knihovny z roku 2008 patří monumentální sbírka romských přísloví z ruských oblastí „Jazyk cyganskij ves v zagadkach“, která obsahuje více než 13 000 přísloví v dialektu severoruské
romštiny (všechny s překladem do ruštiny) zaznamenaných významnou
ruskou etnografkou I. M. Andronikovou ve 20.—60. letech 20. století.
Velmi zajímavá je výpravná obrazová publikace zachycující architekturu
romských paláců v Rumunsku „Kastello: palate ale rromilor din România“.
K U L T U R Y
 Přebal knihy: Jazyk cyganskij ves v zagadkach,
Narodnyje aforizmy russkich cygan iz archiva
I. M. Andronikovoj
K pěkné ucelené sbírce díla významného romského spisovatele M. Maximoffa, kterou získala knihovna do svých fondů v roce 2007, patří další
přírůstek, a to Maximoffův životopis od Gerarda Gartnera. V roce 2008 vyšel také jeden z románů Matéo Maximoffa knižně v českém překladu, také
ten již máme zařazený v knihovně ( Matéo Maximoff, Sudba ursitorů).
M U Z E A
B ulletin
V roce 2008 navštívilo knihovnu muzea 38 badatelů, kteří zde uskutečnili 44 badatelských návštěv, při nichž využili ke svému studiu celkem
250 knih.
Výběr z přírůstků za rok 2008:
K 1646 Kastello, palate ale rromilor din România: Palaces of the Roma
in Romania. Bucurest, 2008
K 1647 The Roma Journeys. Göttingen, 2008
K 1651 Maximoff, Matéo: Sudba ursitorů. Praha, 2008
K 1707 Jazyk cyganskij ves v zagadkach, Narodnyje aforizmy russkich
cygan iz archiva I. M. Andronikovoj. S. — Peterburg, 2006
K 1708 Gartner, Gérard: Matéo Maximoff. Malesherbes, 2006
K 1709 Bari, Károly: Winter Diary, Budapest, 2008
K 1710 Bari, Károly: Le vešeski déj. Budapest. 2008
 Badatelé ve studovně. Foto MRK — L. Grossmannová
115
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
 Zleva Eva Maruntelu a Maria Banghios, Recea, Rumunsko. Foto MRK — L. Grossmannová
(Genocida českých a moravských Romů 1939—1945) v Dokumentačním
centru nacionálněsocialistické nucené práce (Das Dokumentationszentrum NS-Zwangsarbeit) v Berlíně. Akce se konala v rámci doprovodného programu k tamější výstavě Česko-německého fondu budoucnosti
s názvem „Im Totaleinsatz. Zwangsarbeit der tschechischen Bevölkerung für das Dritte Reich“ (V totálním nasazení. Nucená práce českého
obyvatelstva pro Třetí říši), jež tu probíhala od 29. 5. 2008 do 31. 5.
2009.
V červnu roku 2008 muzeum prezentovalo svoji činnost prostřednictvím
informačních panelů a muzejního filmu v rámci představení Jihomoravského kraje během dne otevřených dveří Výboru regionů ČR v Bruselu.
Této návštěvnicky velmi úspěšné akce (během jednoho dne cca 4000 lidí)
mělo muzeum možnost se zúčastnit díky vstřícnému přístupu pana Jiřího
Kolmana zastupujícího Jihomoravský kraj při EU.
V roce 2008 navázalo muzeum spolupráci s francouzskou organizátorkou Festivalu Itinérances (Festival kočujících) France Everard. Festival se
koná několikrát ročně na území Belgie a Francie. Zaměřuje se na přiblížení
kočovného způsobu života, tedy i Romů, jejich tradiční i současné kultury.
Muzeum se v belgickém městě Charleroi v září přestavilo prezentačními
panely a výstavou fotografií Krásné časy…? K výstavě vytvořila francouzská výtvarnice ze skupiny Manušů Tania Magy doprovodný program pro
děti. Celá akce měla veliký ohlas. Vzhledem k tomu, že festival se koná
pokaždé na jiném místě, počítá se s možností prezentace fotografií i do
budoucna.
V roce 2008 nadále pokračovala spolupráce s mezinárodní organizací Task
Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance
and Research (ITF), jejíž členem je muzeum od roku 2002. Tento mezivládní výbor vznikl roku 1998 z podnětu švédského premiéra Perssona
a podstata jeho činnosti je formulována v tzv. Stockholmské deklaraci.
Základem práce ITF je působit na vládní i nevládní organizace ve členských
zemích, aby podporovaly povědomí a výuku o holocaustu. Největší důraz
je kladen na aktivity ve státech střední a východní Evropy, tedy tam, kde
byly zmínky o holocaustu po několik poválečných desetiletí potlačovány či
zkreslovány komunistickými režimy. Mezi skupinou odborníků a zástupců
vlád vystupuje Muzeum romské kultury jako jediná instituce zabývající se
nacistickou genocidou Romů. V roce 2005 muzeum získalo od ITF grant ve
výši 13 455 USD na zbudování 4. sálu stálé expozice, věnovanému právě
holocaustu Romů. Zástupce muzea je tu členem podkomise pro romský holocaust (originální název skupiny je How the position of Roma in societies
today is responded to in Holocaust Education / Dnešní společenské postavení Romů vzhledem ke vzdělávání o holocaustu), která spadá pod vzdělávací pracovní skupinu ITF. Tato podkomise iniciovala mimo jiné uspořádání
mezinárodního odborného semináře pro odborníky na romský holocaust,
učitele a lektory, který se uskutečnil na jaře 2007 na půdě Muzea romské
kultury. Historik se zúčastnil stejně jako v minulých letech dvou plenárních
zasedání ITF, tentokráte v rakouských městech Linci a Vídni.
V listopadu 2008 historik muzea vystoupil s německou přednáškou
„Der Völkermord an den böhmischen und mährischen Roma 1939—1945“
Spolupráce se zahraničím
III. Spolupráce se zahraničím
117
B U L L E T I N
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
IV. Personální složení
PhDr. Jana Horváthová
Svatava Míšková
— ředitelka, historička, muzeoložka,
úvazek: 1,0
— hlavní účetní-správce rozpočtu, finanční referent
(od 1. 8. 2008), úvazek: 1,0
— sekretářka ředitelky, pokladní, personalistka
(do 30. 4. 2008), úvazek: 1,0
Vladimíra Sedláčková
— interní auditor (do 30. 6. 2008), úvazek: 0,25
JUDr. Eva Burdová
(2.5.—31. 7. 2008), úvazek: 1,0
— interní auditorka (od 1. 7. 2008), úvazek: 0,25
Ivana Černá
Mgr. Jana Poláková
(1. 10. 2008—31. 12. 2008), úvazek: 1,0
 Kapela Rhytmic během obcházení svědků v průběhu svatebního dopoledne, Fagaraš, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
Ing. Josef Burda
— etnoložka, zástupkyně ředitelky, vedoucí Sbírkového
oddělení, kurátorka fondu dokumentace tradičních
romských řemesel, profesí a zaměstnání, úvazek: 1,0
Alena Rokosová
Helena Danielová
— hlavní účetní — správce rozpočtu, finanční referent
(do 31. 3. 2008), úvazek: 0,875 (7 hodin denně,
35 hodin týdně)
— kurátorka fondu textilu, fondu šperku a fondu
vybavení romského interiéru (do 31. 10. 2008),
úvazek: 1,0
Ing. Kateřina Pokorná
MgA. Anna Juránková
— hlavní účetní — správce rozpočtu, finanční referent
(od 1. 4. 2008—do 31. 7. 2008), úvazek: 0,254
(2 hodiny denně, 10 hodin týdně)
Alice Nožičková
Personální složení
(Organizační schéma — viz kapitola VII. Přílohy — Příloha II.)
— foto a videodokumentátorka, kurátorka fondu
videodokumentace, úvazek: 1,0
119
R O M S K É
Mgr. Jana Kramářová
— romistka, dokumentátorka duchovní kultury Romů
a jazyka, kurátorka fondu ohlasů kultury Romů v kultuře
majoritní, kurátorka nesbírkové kolekce obraz Romů
v tištěných médiích, redaktorka muzejní ročenky
(do 31. 12. 2008), úvazek: 1,0
Mgr. Michal Schuster
1 7 / 2 0 0 8
Ing. František Jemelka
— vedoucí Oddělení vztahů s veřejností (od 2. 6. 2008),
úvazek: 1,0
B U L L E T I N
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Externí služby:
Viliam Oračko
— denní vrátný, recepční-pokladní (do 31. 8. 2008),
úvazek: 1,0
Michal Veselý
— správce počítačové sítě, webmaster
Mgr. Martina Francová
Jana Rigová
— lektor (muzejní pedagog) (do 31. 7. 2008),
úvazek: 1,0
— denní vrátná, recepční-pokladní (1. 10.—31. 10. 2008),
úvazek: 1,0
— ekonomické služby a poradenství (do 31. 5. 2008)
Ján Šariský
Mgr. Marie Palacká
— depozitární technik, kurátor fondu plakátu a pozvánek,
PO, BOZP, úvazek: 1,0
— lektor (muzejní pedagog) (od 18. 8. 2008),
úvazek: 1,0
Jitka Fialová
JUDr. Jiřina Surynková
— denní vrátná, recepční-pokladní (od 10. 11. 2008),
úvazek: 1,0
— právní služby
DiS. Simona Šreková
Mgr. Martina Vyziblová
— historik, archivář, dokumentátor dějin Romů, kurátor
fondu písemného, materiálu, fondu sebedokumentace
a nesbírkové kolekce kopií archivních dokumentů,
úvazek: 1,0
— kurátorka fondu fotodokumentace a fondu dokumentace typů romských obydlí (do 31. 12. 2008), úvazek:
1,0
Mgr. Tomáš Šenkyřík
— muzikolog, dokumentátor hudby Romů, kurátor fondu
audiodokumetnace, podfondu hudebních nástrojů a
fondu výtvarného umění (do 31. 3. 2008), úvazek: 1,0
Petr Mička
— muzikolog, dokumentátor hudby Romů, kurátor fondu
audiodokumetnace, podfondu hudebních nástrojů a fondu
výtvarného umění (od 1. 4. 2008—31. 8.), úvazek: 1,0 (od
1. 9. 2008), úvazek: 0,8 (6,5 hodiny denně, 32,5 hodin
týdně)
MgA. Lucie Kořínková
— vedoucí Oddělení vztahů s veřejností (do 31. 5. 2008),
úvazek: 1,0
120
K U L T U R Y
— lektor doučování (muzejní pedagog) (do 31. 12. 2008),
úvazek: 0,5
Mgr. Milada Závodská
— romistka, knihovnice, úvazek: 1,0
Reghina Maruntelu
— průvodce ve výstavách, úvazek: 1,0
JV-EKOS, s. r. o.
Personální složení
M U Z E A
Použité zkratky:
Josef Bagár
— noční vrátný, úvazek: 1,0
Josef Štěrba
— noční ostraha (do 31. 7. 2008), úvazek: 1,0
Milan Horváth
— noční ostraha (od 1. 10. 2008), úvazek: 1,0
BOZP — bezpečnost a ochrana zdraví při práci
JMK — Jihomoravský kraj
MK ČR — Ministerstvo kultury ČR
MRK — Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace
MŠMT ČR — Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
PO — požární ochrana
ÚSC — územně samosprávný celek
B U L L E T I N
Milan Parči
— denní vrátný, recepční, úvazek: 1,0
121
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
V. Přehled dotací a grantů
 Autorské čtení Gejzy Horvátha (vlevo) s hudebníkem Zdeňkem Lázokem v rámci muzejní noci v knihovně muzea. Foto MRK — J. Kramářová
Doba trvání
Celkové náklady
Z toho dotace Cíl projektu
Donátor
Katalog sbírky fondu
řemesel, profesí
a zaměstnání
1. 4.—31. 12. 2008
270.338,00
176.014,00 Publikování dalšího dílu katalogu sbírek muzea
Ministerstvo
kultury ČR
Podpora integrace romské
komunity v roce 2008:
Doučování romských žáků
základních škol
1. 1.—21. 12. 2008
250.110,00
152.000,00 Doučování romských žáků a jejich začlenění do
společnosti
Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy
ČR
Brněnská muzejní noc v MRK
1. 6.—31. 12. 2008
328.000,00
Dětský muzejní klub
1. 1.—31. 12. 2008
91.687,00
30.000,00 Provoz dětského muzejního klubu — volnočasové
aktivity pro děti, doučování
Jihomoravský
kraj
Výzkum, dokumentace
a popularizace romské
výtvarné tvorby
1. 4.—31. 12. 2008
366.140,36
155.000,- Výzkum na poli tradiční romské kultury, nákup
sbírkových předmětů, pořízení audio a video
záznamů — Romská socha
Ministerstvo
kultury ČR
Pietní místa a pietní akty
k uctění památky obětí
holocaustu
1. 1.—31. 12. 2008
40.595,10
15.000,00 Pietní místa a pietní akty k uctění památky obětí
holocaustu
Nadační
fond obětem
holocaustu
Multikulturní koncert Gil’av
2008
1. 1.—15. 12. 2008
15.987,00
20.000,00
Statutární
město Brno
40.000,00 Uspořádání muzejní noci v Muzeu romské kultury Jihomoravský
kraj
Název projektu
Přehled dotací a grantů
Petra Zámečková
123
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
VI. Ekonomická část
 Božena Přikrylová modeluje sochu Anděla v průběhu sochařského sympózia. Foto MRK — S. Šreková
Způsoby ocenění, odepisování a tvorby opravných položek
Opravné položky nebyly tvořeny.
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
Ocenění
Účetní metody a obecné účetní zásady
Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož ocenění je
vyšší než 40.000 Kč v jednotlivém případě a doba použitelnosti je delší
než jeden rok.
Účetní období
Zpracování účetních záznamů
Dlouhodobým nehmotným majetkem je majetek, jehož ocenění je vyšší
než 60.000 Kč v jednotlivém případě a doba použitelnosti je delší než
jeden rok.
od 01. 01. 2008 do 31. 12. 2008
účetnictví je zpracováno na PC, účetním software Money S3
Úschova účetních záznamů: účetní záznamy a prvotní doklady jsou uloženy ve spisovně organizace, která je umístěna v sídle společnosti.
Nakoupený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je oceněn pořizova
cími cenami.
Právní úprava účetnictví:
Zásoby
1) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
2) Vyhláška č.505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami
státu, ve znění pozdějších předpisů.
3) České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, č. 501 až 522
4) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších
předpisů
O zásobách — zboží (knihy a CD, pohlednice a předměty z tvorby romských
řemeslníků) účtuje jednotka způsobem B. Skladová evidence je vedena na
skladových kartách v datových souborech počítače.
Zásoby oceňujeme v souladu se zákonem, a to:
— nakoupené zásoby v pořizovacích cenách,
— zásoby pořízené bezplatně, nalezené oceňujeme reprodukční pořizovací cenou.
Pořizovací cena je cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně
nákladů s jejich pořízením souvisejících, např. doprava, balné, poštovné.
Účetní jednotka nemá podíl ani účast na jiných společnostech.
Účetní jednotka nemá žádné akcie ani cenné papíry.
Účetní jednotka nemá žádné pohledávky ani závazky, které nejsou obsaženy v rozvaze.
Členům orgánů nebyly poskytnuty žádné úvěry.
Ekonomická část
Martina Cendelínová
Irma Martinková
125
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztrát
(údaje v tis. Kč)
Stav k 31. 3. 2008
Stav k 30. 6. 2008
Stav k 31. 9. 2008
Stav k 31. 12. 2008
Krátkodobé
33,97
33,39
53,52
60,08
— směnky k inkasu
— poskytnuté provozní zálohy
115,53
— ostatní pohledávky
154,67
214,40
31,59
94,51
219,65
362,73
202,22
149,50
2008
Do splatnosti
9,31
0—90 dní
91—180 dní
1,03
181—360 dní
0,57
29,27
Celkem
40,18
Závazky z obchodního styku
Stav k 31 3. 2008
Stav k 30. 6. 2008
Stav k 30. 9. 2008
Stav k 31. 12. 2008
Krátkodobé závazky
— dodavatelé
41,95
67,09
97,60
504,29
— směnky k úhradě
— přijaté zálohy
2,70
— ostatní závazky
Celkem
4,50
7,20
10,8
4,48
26,02
95,86
61,13
49,13
97,61
200,66
576,22
1 7 / 2 0 0 8
Celkem
%
Do 20 let
0
0
0
0
21—30 let
1
7
8
25
31—40 let
5
7
12
37,5
41– 50 let
0
4
4
12,5
51—60 let
4
3
7
21,875
1
0
1
3,125
11
21
32
100
38,09
61,91
100
Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví — stav k 31. 12. 2008
Dosažené vzdělání
Základní
muži
ženy
celkem
%
2
2
4
12,5
Vyučen
2
0
2
6,25
Střední odborné
1
2
3
9,375
Úplné střední
2
4
6
18,75
Úplné střední odborné
0
2
2
6,25
Vyšší odborné
0
0
0
0
Vysokoškolské
4
11
15
46,875
celkem
11
21
32
100
Celkový údaj o průměrných platech k 31. 12. 2008
celkem
Průměrný hrubý měsíční plat
Osobní náklady a počet zaměstnanců
Průměrný počet zaměstnanců a členů vedení společnosti a osobní náklady za 2008 jsou následující: Počet
K U L T U R Y
Ženy
%
262,30
(údaje v tis. Kč)
Krátkodobé pohledávky
R O M S K É
Muži
Celkem
Věková struktura pohledávek z obchodního styku
Kategorie
Věk
60 let a více
— opravné položky
Celkem
M U Z E A
Členění
zaměstnanců podle věku a pohlaví — stav k 31. 12. 2008
Pohledávky z obchodního styku v průběhu roku v tis. Kč
— odběratelé
B ulletin
Mzdové náklady
Soc. a zdrav.
zabezpečení
(údaje v tis. Kč)
Ostatní náklady
Celkový údaj o vzniku a skončení pracovních a služebních poměrů zaměstnanců v roce
Osobní náklady celkem
Zaměstnanci
19
4.417,71
1.456,47
212,38
6.086,56
Celkem
19
4.417,1
1.456,47
212,38
6.086,56
19372
Počet
Nástupy
10
Odchody
16
Ekonomická část
M U Z E A
B ulletin
Účetní jednotka v účetním období neuzavřela žádné obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy s členy statutárních orgánů, kontrolních nebo jiných orgánů
účetní jednotky a jejich rodinnými příslušníky.
126
127
R O M S K É
Účetní hospodářský výsledek (v Kč)
5.819,71
Přijaté příspěvky na provoz
9.062.000,00
Účelové prostředky navyšující příspěvek na provoz
483.014,00
Výdaje hrazené z dotačních prostředků 9.545.014,00
Hospodářský výsledek z dotačních prostředků 0,00
Účelově určené prostředky poskytnuté z MK ČR a MŠMT ČR
Dokumentace, popularizace a výzkum — Romská socha 155.000,00 Katalog řemesel 176.014,00
152.000,00
Účelové dotace poskytnuté z prostředků ÚSC
Brněnská muzejní noc
40.000,00
30.000,00
Koncert Gil’av 15.987,00
Prostředky z Nadačních fondů
Památka obětem holocaustu
5.484,00
Vlastní podíly na projektech MK ČR a MŠMT ČR
Dokumentace, popularizace a výzkum -— Romská socha
Katalog řemesel
Vlastní podíly na ostatních projektech
Památka obětem holocaustu
211.140,36
94.324,00
98.110,00
288.000,00
61.687,00
25.595,10
Příjmy z vlastních aktivit v rámci hlavní činnosti Výnosy z vlastních aktivit v rámci hlavní činnosti činily 638.788,73 Kč
a jsou tvořeny především:
Tržbami za služby
235.581,93
Tržbami za prodej zboží
70.548,00
Ostatními výnosy
332.658,80
Na tržbách za služby se podílí zejména:
— tržby za pronájem prostor MRK a prostor kavárny, včetně úhrad poměrných nákladů na energie a teplo — 50.700,00 Kč
— tržby za přednáškovou činnost — 10.408,00 Kč
— tržby za vstupné do prostor organizace — 66.735,00 Kč
128
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Ostatní výnosy jsou tvořeny především:
— 217.179,50 Kč inventurní rozdíl. Přebytek vznikl skutečností, že odpovědný pracovník za inventuru v době konání inventur onemocněl
a následně pak byla provedena nová inventura po jeho návratu do
pracovního procesu, touto inventurou bylo zjištěno, že pracovníci vykonávající inventuru v termínu k 31. 12. 2007 nezapočítali do stavu
zboží na skladě některé položky. Ocenění nezapočítaných položek činí
inventurní rozdíl.
— 6.856,- náhrada škody ztraceného zavazadla
— 10.750,- náhrada škody od zaměstnanců
V průběhu hospodaření v roce 2008 dodržela organizace zásadu vyrovnaného rozpočtu a dosáhla zlepšeného hospodářského výsledku z hlavní
činnosti ve výši 5.819,71 Kč.
Příspěvek na provoz od zřizovatele činil 9.062.000 Kč, v průběhu roku pak
byl navýšen o účelově určené prostředky v rámci projektů vyhlašovaných
Ministerstvem kultury ČR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v rámci těchto projektů byly orgamizaci navýšeny prostředky na
provoz o schválené dotace v celkové výši 485.000 Kč, organizace však
zcela nevyčerpala účelové prostředky v rámci projektu Katalogu řemesel,
částka 1.986 Kč byla vrácena na účet zřizovatele. Hospodářský výsledek
z příspěvku na provoz 0,00 Kč.
Na jednotlivé projekty bylo určeno:
Katalog sbírky fondu řemesel 178.000 Kč. Dotace byla vyčerpána ve
výši 176.014 Kč, částka ve výši 1.986 Kč byla v rámci finančního vypořádání vrácena.
Romská socha 155.000 Kč, dotace byla vyčerpána v plné výši.
Doučování romských žáků ve výši 152.000 Kč. Dotace byla poskytnuta
v rámci projektů podporovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v rámci státního rozpočtu však byl navýšen rozpočet organizace
jejím zřizovatelem. Dotace byla vyčerpána v plné výši, poskytnuta byla
především na mzdové náklady doučujícího pedagoga.
MRK rovněž obdrželo dotační prostředky v rámci projektů vyhlašovaných
územně samosprávnými celky — již tradičně se jednalo o projekt Dětského muzejního klubu v rámci projektů vyhlašovaných Jihomoravským
krajem (dále jen JMK). Tento projekt již pokračuje v rámci organizace
třetím rokem. Výše poskytnutých prostředků činila 30.000 Kč a byla vyčerpána v plné výši. Dále organizace obdržela od JMK dotaci na pořádání
Brněnské muzejní noci ve výši 40.000 Kč, dotace byla vyčerpána v plné
výši.
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
Od Statutárního města Brna obdržela organizace dotaci ve výši
20.000 Kč na Multikulturní koncert Giláv 2008. Dotace však nebyla
vyčerpána v plné výši, nevyčerpaná část dotace ve výši 4.012 Kč byla vrácena na účet poskytovatele dne 13. 3. 2009.
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
pak Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu pořádaný 24. 8. 2008), v rámci
tohoto projektu organizace obdržela nadační příspěvek ve výši 15.000 Kč,
celkové náklady na projekt byly ve výši 40.595,10 Kč. Z důvodu, že některé náklady nebyly v tomto projektu uznány, nebyla dotace vyčerpaná
v plné výši. Nevyčerpaná část dotace ve výši 9.516,- Kč byla dne 20. 3.
2009 vrácena na účet Nadačního fondu obětem holocaustu.
V účetním období nebyla pořádána žádná veřejná sbírka.
Organizace dlouhodobě spolupracuje s Nadačním fondem obětem
holocaustu svým projektem Pietních aktů — uctění památky obětem holocaustu (Pietní akt v Muzeu romské kultury, pořádaný 7. 3. 2008 a dále
Přehled projektů roku 2008
Název projektu
Doba trvání
Celkové
náklady
Z toho
dotace
Cíl projektu
Donátor
Katalog sbírky fondu
řemesel, profesí a
zaměstnání
1.4.—31.12.2008
270.338,00
176.014,00
Publikování dalšího dílu katalogu sbírek muzea
MK ČR
Podpora integrace romské
komunity v roce 2008:
základních škol
1.1.2008—21.12.2008
250.110,00
152.000,00
Doučování romských žáků a jejich začlenění do
společnosti
MŠMT
v MRK
1.6.—31.12.2008
328.000,00
40.000,00
Uspořádání muzejní noci v Muzeu romské
kultury
Jihomoravský
kraj
1.1.—31.12.2008
91.687,00
30.000,00
Provoz dětského muzejního klubu — volnočasové
aktivity pro děti, doučování
Jihomoravský
kraj
Výzkum, dokumentace
a popularizace romské
výtvarné tvorby
1.4.—31.12.2008
366.140,36
155.000,00
Výzkum na poli tradiční romské kultury,
nákup sbírkových předmětů, pořízení audioa videozáznamů — Romská socha
MK ČR
Pietní místa a pietní akty
k uctění památky obětí
holocaustu
1.1.-31.12.2008
40.595,10
15.000,00
Pietní místa a pietní akty k uctění památky
obětí holocaustu
Nadační
fond obětem
holocaustu
Multikulturní koncert
Gil’av 2008
1.1.-15.12.2008
15.987,00
20.000,00
O všech projektech byly řádně a včas podány závěrečné zprávy s vyúčtováním.
Statutární
město Brno
Ekonomická část
M U Z E A
B ulletin
129
R O M S K É
Vnitřní kontroly
V průběhu roku 2008 byla v organizaci provedena: 3x kontrola auditorem.
Vnitřní kontroly byly provedeny interním auditorem dle schváleného ročního plánu kontrol.
Ředitelka Muzea romské kultury ve své činnosti vytváří podmínky pro
hospodárný a efektivní vnitřní kontrolní systém. Ve své činnosti klade důraz na minimalizaci provozních, finančních a právních rizik vznikajících
v souvislosti s plněním plánovaných cílů příspěvkové organizace. V platné
směrnici, novelizované v závěru roku 2008, upravující problematiku vnitřní kontroly, je jasně stanoven rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností jednotlivých pracovníků organizace. Novelizace této směrnice byla
průběžně konzultována s interním auditorem.
Interní auditor je funkčně nezávislý, organizačně oddělený od řídících
struktur a je přímo podřízen ředitelce muzea. Interní auditor je absolventem vysoké školy ekonomického směru s 34 lety odborné praxe v oblasti ekonomiky a řízení, účetnictví, externího auditu a od
r. 2002 interního auditu. Je absolventem základního kurzu odborné
přípravy pracovníků veřejné správy v oboru finanční audit a kontrola
a v r. 2004 absolvoval atestační kurz „Finanční audit“.
Bezprostředně po svém nástupu zpracoval na období od 1. 10. do
31. 12. 2007 roční plán a na počátku r. 2008 Roční plán na r. 2008
a střednědobý plán na r. 2009—10.
Roční plán interního auditu byl zpracován na základě ustanovení § 30
zákona o finanční kontrole ve veřejné správě se zaměřením na rizika
v těchto oblastech:
— předběžné, průběžné a následné kontroly před vznikem závazku,
— předběžné, průběžné a následné kontroly před vznikem nároků organizace na příjem,
— evidence majetku včetně inventarizací,
— správnost, věrohodnost a průkaznost účetnictví.
Zjištění interního auditora bylo ve všech případech projednáno s příslušnými odpovědnými pracovníky a ředitelkou muzea. Ve všech případech byla
přijata odpovídající opatření k odstranění zjištěných nedostatků, přičemž
většina byla vyřešena již v průběhu auditu.
Zahraniční aktivity
Zahraniční pracovní cesty:
130
1.—11. 5. 2008 Výzkumná cesta — Rumunsko (Brašov, Fagaraš, Recea,
Simbata de Sus, Beclean, Birghis, Brateiu, Reghin, Urmenis, Cluj, Palatca):
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
řemesla, hudba, tradice, slavnosti — 3 účastníci. Během cesty bylo získáno
množství unikátních sbírkových předmětů a nahrávek z oblasti tradiční
romské kultury.
23. 6. 2008 Horná Štubňa, Slovensko — 2 účastníci. Vyzvednutí účastníka
sochařského sympózia a jeho rozpracovaného díla z kamene, které po
dokončení připadlo muzeu.
2.—4. 7. 2008 Výzkumná cesta — Slovensko (Smižany, Rudňany, Michalovce) — 1 účastník. Během cesty bylo získáno několik nahrávek vzpomínkového vyprávění o dětství respondentů a fotografický materiál o hrách
a hračkách současných romských dětí.
2.—5. 9. 2008 Romský festival, Helsinky, Finsko, prezentace MRK, premiéra prezentačního filmu MRK — 2 účastníci. Jednalo se o reprezentaci
muzea v zahraničí, získání nových kontaktů. Během cesty bylo získáno
několik unikátních sbírkových předmětů.
20.—24. 9. 2008 Výzkumná cesta — Slovensko (Rudňany, Spišská Nová
Ves, Smižany, Soľ): duchovní kultura — 5 účastníků. Během cesty bylo získáno několik nahrávek se vzpomínkami na II. světovou válku.
B ulletin
Čtvrtletí
1 7 / 2 0 0 8
Náklady
%
Výnosy
%
Čerpání příspěvku
%
I/Q
1.123.768,22
13,63
1.924.435,73
22,94
1.875.000
23,8
II/Q
1.687.463,70
20,47
2.112.963,69
25,18
1.875.000
23,8
III/Q
1.852.349,30
22,47
1.931.057,41
23,02
1.875.000
23,8
IV/Q
3.581.332,18
43,44
2.421.211,49
28,86
2.245.000
28,5
Rok 2006
Čtvrtletí
Náklady
%
Výnosy
%
%
I/Q
1.937.701,93
21,55
2.041.594,00
22,71
1.875.000
23,98
II/Q
2.351.351,71
26,16
2.258.284,47
25,12
2.024.000
25,88
III/Q
1.828.803,86
20,34
2.246.183,80
24,99
1.932.500
24,72
IV/Q
2.870.794,16
31,94
2.442.825,61
27,18
1.986.500
25,41
Náklady
%
Výnosy
%
%
2.135.846,48
22,08
2.141.692,34
22,13
1.995.000
24,53
Rok 2007
Čtvrtletí
16. 12. 2008 Dunajská Lužná, Slovensko — 1 účastník. Jednalo se o vyzvednutí repliky nášlapné brusky vytvořené romským kovářem.
Výdaje na zahraniční pracovní cesty — v průběhu roku 2008 podnikli
pracovníci organizace několik zahraničních pracovních cest. Celková
částka nákladů na tyto služební cesty činila v roce 2008 95.117,88 Kč.
Částka vydaná na stravování zaměstnanců činila 48.989,82 Kč, ubytování
27.384,01 Kč a zahraniční jízdné činilo 18.744,05 Kč.
K U L T U R Y
Rok 2005
I/Q
Výzkumné zahraniční cesty přinesly pro muzeum především množství
sbírkových předmětů, dokumentaci duchovní i materiální kultury Romů
na vysoké technické úrovni (digitální záznamy) a také nové kontakty na
případné budoucí respondenty. Účast na zahraničních konferencích přináší
především reprezentaci a propagaci muzea v mezinárodních vědeckých
a odborných kruzích.
R O M S K É
Srovnání srovnání čerpání prostředků ze státního rozpočtu od roku 2005
26.—28. 11. 2008 Konference v Dokumentačním centru nacionálněsocialistické nucené práce — 1 účastník. Na konferenci vystoupil historik muzea
s referátem, jednalo se o prezentaci muzea na mezinárodní úrovni.
17. 12. 2008 Výzkumná cesta — Bolešov, Slovensko — 3 účastníci. Během
cesty byl získán rozhovor s dosud nedokumentovaným romským kovářem
a jeho syny, kteří pokračují v jeho řemesle.
M U Z E A
Ekonomická část
M U Z E A
II/Q
2.777.190,75
28,71
2.745.360,45
28,37
2.019.000
24,82
III/Q
2.180.523,59
22,54
2.221.667,84
22,96
2.100.000
25,83
IV/Q
2.580.838,84
26,67
2.568.695,92
26,54
2.019.000
24,82
Náklady
%
Výnosy
%
%
I/Q
2.131.078,21
20,86
2.338.213,37
22,87
2.033.000
21,41
II/Q
2.402.325,51
23,51
2.340.901,30
22,90
2.194.000
23,10
III/Q
2.030.413,19
19,87
2.167.964,43
21,20
2.034.000
21,42
IV/Q
3.654.166,11
35,76
3.376.723,63
33,03
3.236.000
34,07
Rok 2008
Čtvrtletí
Rezervní fond a čerpání investičních prostředků
Rezervní fond byl v roce 2008 tvořen peněžními dary ve výši 10.779,50 Kč
a na základě zlepšeného hospodářského výsledku ve výši 266,89 Kč.
Dále byl rezervní fond tvořen a následně čerpán příspěvkem z Nadačního
fondu obětem holocaustu (NFOH) ve výši 15.000 Kč.
Fond odměn byl k 1. 1. 2008 ve výši 30.000 Kč. Během roku 2008 byl
navýšen o 2.000 Kč. Na odměnách nebyla čerpána žádná částka. Zůstatek
fondu odměn k 31. 12. 2008 je tedy 32.000 Kč.
B ulletin
131
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
DATUM
PROGRAM
1 7 / 2 0 0 8
VII. Přílohy
Příloha I. — Návštěvnost škol
16. 1. 2008
POČTY
ŠKOLA
POČTY
2008 (pokračování)
ZŠ Náchod
Výstavy
31+1
MŠ a ZŠ pro sluchově
postižené
Výstavy
7+3
28. 1. 2008
Den holocaustu
17+1
28. 1. 2008
Den holocaustu
20+1
29. 1. 2008
Den holocaustu
11+1
29. 1. 2008
Den holocaustu
28+2
30. 1. 2008
Den holocaustu
20+2
30. 1. 2008
Den holocaustu
20+1
31. 1. 2008
Den holocaustu
29+2
12. 2. 2008
SŠ uměleckomanažerská European-Wide Action
Week Against Rasism
27+2
19. 3. 2008
ZŠ Nám. Republiky
European-Wide Action
Week Against Rasism
14+1
25. 3. 2008 ZŠ Stará
Week Against Rasism
20+3
25. 3. 2008 SOŠ živnosti
Výstavy
25+2
26. 3. 2008 G Mikulov
Week Against Rasism
10+1
27. 3. 2008
VOŠ sociální
Výstavy
17+1
27. 3. 2008
VOŠ sociální
Výstavy
19+1
1. 4. 2008
G Globe
Výstavy
11+1
4. 4. 2008
ZVŠ Palacká
Pohádky
12+3
4. 4. 2008
G Botanická
Výstavy
9+2
8. 4. 2008
OU a PrS
MDR
9+1
8. 4. 2008
ZŠ nám. 28. října
MDR
5+2
8. 4. 2008
ZŠ Mutěnická
MDR
19+1
Výstavy
14+2
Výstavy
19+1
26. 2. 2008 VOŠ Zdravotní
Výstavy
16+1
4. 3. 2008
G Bučovice
Výstavy
22+1
4. 3. 2008
G Bučovice
Výstavy
22+1
4. 3. 2008
Výstavy
12+1
5. 3. 2008
6. 3. 2008
7. 3. 2008
Sportovní G Ludvíka
Daňka
Církevní stř. zdrav. škola
Církevní stř. zdrav. škola
FF OU
Úžera, výstavy
Úžera, výstavy
Výstavy
21+1
24+1
24+1
9. 4. 2008
MDR
8+2
15. 4. 2008
G Botanická
Výstavy
8+1
16. 4. 2008
ZvŠ Znojmo
Výstavy
37+5
9. 3. 2008
G Polička
Výstavy
27+2
13. 3. 2008
13. 3. 2008
13. 3. 2008
14. 3. 2008
17. 3. 2008
SPŠ Hradec Králové
SOŠ živnosti
FSS
CET Academic Program
ZŠ Nám. Republiky
Výstavy
Výstavy
Výstavy
Výstavy
Week Against Rasism
Week Against Rasism
Výstavy
Week Against Rasism
Week Against Rasism
Week Against Rasism
10+3
21+1
20+1
15+1
16+1
18. 4. 2008
ZŠ Kuřim
Výstavy
13+1
18. 4. 2008
holocaust, pí Machálková
25+2
17. 3. 2008
18. 3. 2008
18. 3. 2008
19. 3. 2008
ZŠ Lidická
19. 3. 2008
25. 2. 2008 VOŠ Zdravotní
17. 3. 2008
 Manželka výrobce šperků a člena Unie šperkařů Roberta Porogeamu s vnučkou, Brašov, Rumunsko. Foto MRK — S. Šreková
PROGRAM
G Integra
SŠ textilní
G Integra
Cyrilometodějské G
ZVŠ Palacká
18+1
11+1
11+1
26+2
13+2
23. 4. 2008 G Jevíčko
Výstavy
50+2
23. 4. 2008 G Slovanské nám.
Můžeme se domluvit?, výstavy
26+1
24. 4. 2008
Výstavy
13+1
29. 4. 2008 NAS-ASF Prešov
ZŠ Kuřim
Výstavy
23+2
5. 5. 2008
FF MU knihovnictví
Výstavy
26
14. 5. 2008
SPŠ Brno
Výstavy
15
15. 5. 2008
SŠ Velké Meziříčí
Výstavy
6
21. 5. 2008
ZŠ Sekaninova
Výstavy
7+1
21. 5. 2008
Vyšší zdravotní škola
Výstavy
4
26. 5. 2008 ZŠ Sekaninova
Výstavy
7+1
28. 5. 2008 Univerzita Karlstadt
Výstavy
7
Přílohy
2008
11. 1. 2008
ŠKOLA
DATUM
133
ŠKOLA
R O M S K É
PROGRAM
POČTY
134
K U L T U R Y
DATUM
ŠKOLA
1 7 / 2 0 0 8
PROGRAM
POČTY
29. 5. 2008 Vyšší zdravotní škola
Výstavy
6
18. 11. 2008
ZŠ Křenova
výstavy
4. 6. 2008
ZŠ Přerov
Výstavy
28+6
20. 11. 2008
ZŠ Integra Brno Líšeň
výstavy
19+2
4. 6. 2008
ZŠ Litomyšl
Výstavy
45+2
26. 11. 2008
ZŠ Vyškov
výstavy
34+2
10. 6. 2008
G Otrokovice
Výstavy
69+4
28. 11. 2008
ZŠ Jevíčko
výstavy
34+2
11. 6. 2008
SŠ textilní
Výstavy
10+1
2. 12. 2008
ZŠ Olomouc
výstavy
36+3
M. Gabor
výstavy
15+2
12+3
11. 6. 2008
Spring Arbor University
Výstavy
18
3. 12. 2008
17. 6. 2008
OA Pionýrská
Výstavy
19+1
4. 12. 2008
ZŠ Merhautova
Pohádky, výstavy
19. 6. 2008
Univeristy Ghent
Výstavy
13+2
4. 12. 2008
ZŠ Křenova
Výstavy
9+2
Výstavy
12+2
5. 12. 2008
PedF MU Brno
Výstavy
18+1
24. 6. 2008
Výstavy, sympozium
13+1
9. 12. 2008
CMGSŠP Brno
Výstavy
21+1
7+1
12. 12. 2008
ZŠ 28. října
výstavy, dílna
9+1
24. 6. 2008
Romská socha, sympozium
25. 6. 2008
ISS Purkyňova
Výstavy, sympozium
18+2
16. 12. 2008
Gymnázium Zlín
výst., holocaust - E.Machál.
38+2
25. 6. 2008
MU, Uni of Toronto
Výstavy, sympozium
27+2
17. 12. 2008
Střední zdravotní škola
výstavy
21+1
3. 7. 2008
Akademie, Maiberg
Výstavy
14
24. 7. 2008
Uni Berlin
Výstavy
13
16. 9. 2008
Biskupské gymnázium
Výstavy
15+1
18. 9. 2008
Biskupské gymnázium
Výstavy
14+1
23. 9. 2008 Mor. G., Soc. ped.
Bratisl.
Výstavy, dílna
44+2
23. 9. 2008 ZŠ Merhautova
Výstavy, dílna
10+1
24. 9. 2008
Výstavy
22+1
26. 9. 2008 ZŠ Hranice
ZŠ Adamov
Výstavy, dílna
36+6
2. 10. 2008
Bisk. Gymn.
Expozice, Můžeme se doml.
12 +1
3. 10. 2008
Most-VOŠ, ped. Asist.
Výstavy, Holocaust
CELKEM
jiné programy z nabídky
výstavy (animace k výstavám)
Mezinárodní den Romů
přednášky
Den památky obětí holocaustu
European Action Week Against Racism
Sympózium
M U Z E A
R O M S K É
Pohádky, dílna
13+2
22. 10.2008 ZŠ 28. října
Výstavy
13+1
24. 10.2008
ZŠ Merhautova
výstavy, Expozice
28+3
24. 10.2008
FHS UK
výstavy, holocaust
12+1
30. 10.2008 ZŠ TGM Drásov
výstavy, dílna
30+2
5. 11. 2008
ZŠ Křenova
výstavy
21+2
5. 11. 2008
FF MU
výstavy, knihovna
13+1
11. 11. 2008
PedF MU
výstavy
11+1
13. 11. 2008
Policej. Stř. škola
výstavy, Úžera
27+3
13. 11. 2008
ZŠ Lačnov
výstavy
27+6
14. 11. 2008
ZŠ Řehořova
výstavy
14+1
1 7 / 2 0 0 8
Příloha II. — Organizační schéma Muzea romské kultury
ředitel
vedoucí
Oddělení vztahů
s veřejností
Lektorské
oddělení
hlavní
účetní-správce
rozpočtu /
finanční referent
sekretář ředitele /
pokladní /personalista
průvodce
výstavami
lektor pro doučování
interní
auditor
knihovník
(spravuje knihovnu
a studovnu)
kurátor fondu audiodokumentace /
výtvarného umění / hudebních nástrojů
2141 návštěvníků
lektor
vedoucí
Sbírkového
oddělení / kurátor
fondu řemesel /
zástupce ředitele /
Centrální evidence
sbírek
vrátní
denní vrátný /
pokladní
denní vrátný /
pokladní
kurátor fondu videodokumentace / fotograf /
videodokumentátor
kurátor fondu fotodokumentace /
dokumentace typů obydlí
noční vrátný
(ostraha)
kurátor fondu textilu / šperku /
vybavení interiéru
15
22. 10.2008 ZŠ Merhautova
K U L T U R Y
18+2
20. 6. 2008 CET Academic Program
Střední aranžérská škola
B ulletin
noční vrátný
(ostraha)
kurátor fondu ohlasů romské kultury
v kultuře majoritní
kurátor fondu písemného materiálu /
sebedokumentace MRK
Přílohy
DATUM
M U Z E A
B ulletin
kurátor fondu plakátu a pozvánek /
depozitární technik, PO, BOZP
135
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Příloha III. — Příloha k účetní uzávěrce
ROZVAHA organizačních složek státu, územních
samosprávných celků a příspěvkových
organizací
Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 505/2002 Sb. ve znění
pozdějších předpisů
( v tisících Kč na dvě desetinná místa )
Název nadřízeného orgánu
Ministerstvo kultury ČR
Název, sídlo a právní forma účetní jednotky
IČO
71239812
Bratislavská 67, 602 00 Brno
a
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1
č.ř.
Stav k 1.1.
Stav k 31.12
b
1
2
01
6.771,15
6.652,44
02
0,00
0,00
(012)
Software
(013)
03
239,54
239,54
Ocenitelná práva
(014)
04
500,00
500,00
Drobný dlouhodobý nehmotný majetek
(018)
05
145,16
147,76
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
(019)
06
0,00
0,00
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
(041)
07
0,00
0,00
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
(051)
08
0,00
0,00
09
884,70
887,30
Dlouhodobý majetek celkem ř. 02 až 08
Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
M U Z E A
2.
sestavená k 31. 12. 2008
Účetní jednotka doručí výkaz podle pokynů MF
AKTIVA
A. Stálá aktiva ř. 09 + 15 + 26 + 33 + 41 + 206
1. Dlouhodobý nehmotný majetek
B ulletin
3.
4.
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
(072)
10
0,00
0,00
(073)
11
-239,54
-239,54
Oprávky k ocenitelným právům
(074)
12
-128,28
-153,93
Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému
majetku
Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému
majetku
Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku celkem ř. 10 až 14
(078)
13
-145,16
-147,76
(079)
14
0,00
0,00
15
-512,98
-541,23
16
0,00
0,00
(032)
17
0,00
0,00
(021)
18
0,00
0,00
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
(022)
19
4.396,63
4.396,63
Pěstitelské celky trvalých porostů
(025)
20
0,00
0,00
Základní stádo a tažná zvířata
(026)
21
0,00
0,00
Drobný dlouhodobý hmotný majetek
(028)
22
981,10
1.227,58
Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
(029)
23
0,00
0,00
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
(042)
24
5.713,45
5.713,45
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
(052)
25
0,00
0,00
Dlouhodobý hmotný majetek celkem ř. 16 až 25
26
11.091,18
11.337,66
Oprávky k hmotnému dlouhodobému majetku
27
0,00
0,00
Oprávky k softwaru
Dlouhodobý hmotný majetek
Pozemky
Umělecká díla a předměty
Stavby
Oprávky ke stavbám
(031)
(081)
Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí
(082)
28
-3.710,65
-3.803,71
Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů
(085)
29
0,00
0,00
Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům
(086)
30
0,00
0,00
Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku
(088)
31
-981,10
-1 227,58
(089)
32
0,00
0,00
33
-4.691,75
-5.031,29
Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku
Oprávky k hmotnému dlouhodobému majetku celkem ř. 27 až 32
a
136
R O M S K É
č.ř.
Stav k 1. 1.
Stav k 31. 12.
b
1
2
Přílohy
M U Z E A
B ulletin
137
138
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
5.
Dlouhodobý finanční majetek Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem
(061)
Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem
(062)
35
0,00
Dlužné cenné papíry držené do splatnosti
(063)
36
Půjčky osobám ve skupině
(066)
Ostatní dlouhodobé půjčky
34
0,00
B ulletin
0,00
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Poskytnuté provozní zálohy
(314)
55
85,57
202,22
Pohledávky za rozpočtové příjmy
(315)
56
0,00
0,00
0,00
Ostatní pohledávky
(316)
57
0,00
0,00
0,00
0,00
Součet ř. 52 až 57
58
125,75
262,30
37
0,00
0,00
Pohledávky za účastníky sdružení
(358)
59
0,00
0,00
(067)
38
0,00
0,00
Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
(336)
60
0,00
0,00
Ostatní dlouhodobý finanční majetek (069)
39
0,00
0,00
Daň z příjmů
(341)
61
0,00
0,00
Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
(043)
40
0,00
0,00
Ostatní přímé daně
(342)
62
0,00
0,00
Daň z přidané hodnoty
(343)
63
0,00
0,00
41
0,00
0,00
Ostatní daně a poplatky
(345)
64
0,00
0,00
Pohledávky z pevných termínových operací a opcí
(373)
65
0,00
0,00
66
0,00
0,00
Dlouhodobý finanční majetek celkem ř. 34 až 40
6.
Majetek převzatý k privatizaci
(064)
204
0,00
0,00
Součet ř. 61až 64
(065)
205
0,00
0,00
Pohledávky v zahraničí
(371)
207
0,00
0,00
Majetek převzatý k privatizaci celkem ř. 204 a 205
206
0,00
0,00
Pohledávky tuzemské
(372)
208
0,00
0,00
B.
Oběžná aktiva ř. 51 + 75 + 89 + 119 +124
42
1.102,56
2.226,29
Součet ř. 207 a 208
209
0,00
0,00
1.
Zásoby 43
0,00
0,00
Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem
(346)
67
0,00
0,00
Materiál na skladě
Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem ÚSC
(348)
68
0,00
0,00
Pořízení materiálu a Materiál na cestě
(111+119)
44
0,00
0,00
69
0,00
0,00
Nedokončená výroba
(121)
45
0,00
0,00
Pohledávky za zaměstnanci
(335)
70
0,08
0,15
Pohledávky z vydaných dluhopisů
(375)
71
0,00
0,00
Polotovary vlastní výroby
(122)
46
0,00
0,00
Jiné pohledávky
(378)
72
0,00
31,59
Výrobky
(123)
47
0,00
0,00
Opravná položka k pohledávkám
(391)
73
0,00
0,00
Zvířata
(124)
48
0,00
0,00
74
0,08
31,74
Zboží na skladě
(132)
49
663,44
728,02
Pohledávky celkem ř. 58 + 59 + 60 + 65 + 66 + 209 + 69 +74
75
125,83
294,04
Pořízení zboží a Zboží na cestě
(131+139)
50
0,00
0,00
Zásoby celkem ř. 43 až 50
51
663,44
728,02
2.
Pohledávky
40,18
60,08
Odběratelé
(311)
52
Směnky k inkasu
(312)
53
0,00
0,00
Pohledávky za eskontované cenné papíry
(313)
54
0,00
0,00
(112)
a
3.
Finanční majetek Pokladna
Peníze na cestě
Ceniny
Běžný účet
(261)
(262)
(263)
(241)
č.ř.
b
76
77
78
79
80
Stav k 1. 1.
1
Stav k 31. 12.
2
38,74
25,06
0,00
2,30
41,04
72,85
0,00
1,85
26,91
951,43
Přílohy
M U Z E A
B ulletin
139
140
R O M S K É
K U L T U R Y
4.
Běžný účet fondu kulturních a sociálních potřeb
Ostatní běžné účty
Vklad v zahraniční měně v tuzemských bankách
Součet ř. 80 až 82 a 210
Majetkové cenné papíry k obchodování
Dlužné cenné papíry k obchodování
Ostatní cenné papíry
Pořízení krátkodobého finančního majetku
Finanční majetek celkem ř. 79+83+88
Účty rozpočtového hospodaření a další počty mající vztah k rozpočtovému hospodaření a účty
mimorozpočtového hospodaření
(243)
(245)
(246)
(251)
(253)
(256)
(259)
Základní běžný účet
Vkladový výdajový účet
Příjmový účet
Běžné účty peněžních fondů
Běžné účty státních fondů
Běžné účty finančních fondů
Poskytnuté dotace organizačním složkám státu
Poskytnuté dotace vkladovému výdajovému účtu
Poskytnuté příspěvky a dotace příspěvkovým organizacím
Poskytnuté dotace ostatním subjektům
Poskytnuté příspěvky a dotace příspěvkovým organizacím
Poskytnuté dotace ostatním subjektům
Poskytnuté návratné finanční výpomoci mezi rozpočty
Poskytnuté přechodné výpomoci příspěvkovým organizacím
Poskytnuté přechodné výpomoci podnikatelským subjektům
Poskytnuté přechodné výpomoci ostatním organizacím
Poskytnuté přechodné výpomoci fyzickým osobám
Limity výdajů
Zúčtování výdajů územních samosprávných celků
Materiální náklady
Služby a náklady nevýrobní povahy
Cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám
Mzdové a ostatní osobní náklady
(231)
(232)
(235)
(236)
(224)
(225)
(202)
(212)
(203)
(204)
(213)
(214)
(271)
(273)
(274)
(275)
(277)
(221)
(218)
(410)
(420)
(430)
(440)
1 7 / 2 0 0 8
81
82
210
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
80,29
0,00
0,00
153,14
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
194,18
0,00
X
X
0,00
0,00
0,00
0,00
X
X
X
X
X
X
X
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
X
X
X
X
X
X
104,92
0,00
0,00
1.056,35
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1.083,26
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
Dávky sociálního zabezpečení
(450)
116
X
0,00
Manka a škody
(460)
117
X
0,00
118
X
Prostředky rozpočtového hospodaření celkem ř 96+103+109+110+111+118
Přechodné účty aktivní
Náklady příštích období
0,00
119
0,00
0,00
120
119,11
120,97
(381)
Příjmy příštích období
(385)
121
0,00
0,00
Kursové rozdíly aktivní
(386)
122
0,00
0,00
(388)
123
0,00
0,00
124
119,11
120,97
ř. 01+42
125
7.873,71
8.878,73
Dohadné účty aktivní
Přechodné účty aktivní celkem ř. 120 až 123
AKTIVA CELKEM
c
C.
Vlastní zdroje krytí stálých a oběžných aktiv ř. 130+131+213+138+141+151+158
1.
Majetkové fondy
Stav k 1.1.
Stav k 31.12
d
3
4
126
7.323,29
7.372,49
127
6 771,15
6 652,44
Fond dlouhodobého majetku
(901)
Fond oběžných aktiv
(902)
128
0,00
0,00
Fond hospodářské činnosti
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
č.ř.
Majetkové fondy celkem ř. 127 až 129
(903)
129
0,00
0,00
(+/- 909)
130
0,00
0,00
131
6.771,15
6.652,44
Fond privatizace
(904)
211
0,00
0,00
Ostatní fondy
(905)
212
0,00
0,00
Součet ř. 211 a 212
213
0,00
0,00
2.
Finanční a peněžní fondy
132
30,00
32,00
171,64
204,24
Fond odměn
(911)
Fond kulturních a sociálních potřeb
(912)
133
Fond rezervní
(914)
134
99,15
110,20
Fond reprodukce majetku
(916)
135
248,33
367,79
Peněžní fondy
(917)
136
0,00
0,00
Jiné finanční fondy
(918)
137
0,00
0,00
Finanční a peněžní fondy celkem ř. 132 až 137
138
549,12
714,23
3.
Zvláštní fondy organizačních složek státu
139
0,00
0,00
Státní fondy
Přílohy
M U Z E A
B ulletin
(921)
141
R O M S K É
1 7 / 2 0 0 8
Ostatní zvláštní fondy
(922)
140
0,00
0,00
Fondy EU
(924)
203
0,00
0,00
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
c
1 7 / 2 0 0 8
č.ř.
Stav k 1. 1.
Stav k 31. 12.
d
3
4
141
0,00
0,00
3.
Krátkodobé závazky
142
X
0,00
Dodavatelé
(321)
Směnky k úhradě
(211)
143
X
Přijaté zálohy
Bankovní účty k limitům organizačních složek státu
(223)
144
X
0,00
Vyúčtování rozp.příjmů z běžné činnosti organizačních složek státu
(205)
145
X
0,00
Vyúčtování rozp.příjmů z běžné činnosti územně samosprávných celků
(215)
146
X
0,00
Vyúčtování rozp. příjmů z finančního majetku organizačních složek státu
(206)
147
X
0,00
Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů
Vyúčtování rozp. příjmů z finančního majetku územně samosprávných celků
(216)
148
X
0,00
Závazky k účastníkům sdružení
Zúčtování příjmů územních samosprávných celků
(217)
149
X
0,00
(272)
150
0,00
0,00
Zaměstnanci
0,00
X
0,00
5 ,82
Ostatní závazky vůči zaměstnancům
151
152
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
Daň z příjmů
Ostatní přímé daně
(342)
Daň z přidané hodnoty
(343)
(345)
183
0,00
0,00
184
3,71
59,94
Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků se státním rozpočtem
(347)
185
0,00
1,99
(349)
186
0,00
0,00
Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků s rozpočtem územních samosprávných
celků
187
0,00
1,99
Jiné závazky
(379)
188
8,71
0
Krátkodobé závazky celkem ř. 172 + 175 + 178 + 179 + 184 + 187 + 188
189
486,73
1.308,83
4.
Bankovní úvěry a půjčky
190
0,00
0,00
Dlouhodobé bankovní úvěry
(951)
Krátkodobé bankovní úvěry
(281)
191
0,00
0,00
Eskontované kratkodobé dluhopisy (směnky)
(282)
192
0,00
0,00
Vydané kratkodobé dluhopisy
(283)
193
0,00
0,00
Ostatní krátkodobé finanční závazky (finanční výpomoci)
(289)
194
0,00
0,00
195
0,00
0,00
Bankovní úvěry a půjčky celkem ř. 190 + 191 + 192 + 195
196
0,00
0,00
4.
Zvláštní fondy organizačních složek státu ř. 139, 140 a 203
Zdroje krytí prostředků rozpočtového hospodaření
Financování výdajů organizačních složek státu
(201)
Financování výdajů územních samosprávných celků
Přijaté návratné finanční výpomoci mezi rozpočty
5.
Zdroje krytí prostředků rozpočtového hospodaření celkem ř. 142 až 150
Výsledek hospodaření
a) z hospodářské činnosti územních samosprávných celků a činnosti příspěvkových
organizací
— Výsledek hospodaření běžného účetního období
(+/-963)
— Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let
(+/-932)
153
0,00
0,00
— Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
(+/-931)
154
3,02
X
b) Převod zúčtování příjmů a výdajů z minulých let
(+/-933)
155
0,00
0,00
c) Saldo výdajů a nákladů
(+/-964)
156
0,00
0,00
d) Saldo příjmů a výnosů
(+/-965)
157
0,00
0,00
158
3,02
5,82
D.
Cizí zdroje ř. 160 + 166 + 189 + 196 + 201
159
550,43
1.506,25
1.
Rezervy 160
0,00
0,00
Rezervy zákonné
2.
Dlouhodobé závazky
Vydané dluhopisy
(941)
161
0,00
0,00
(953)
Závazky z pronájmu
(954)
162
0,00
0,00
Dlouhodobé přijaté zálohy
(955)
163
0,00
0,00
Dlouhodobé směnky k úhradě
(958)
164
0,00
0,00
Ostatní dlouhodobé závazky
(959)
165
0,00
0,00
Dlouhodobé závazky celkem ř. 161 až 165
166
0,00
0,00
4
142
K U L T U R Y
167
27,11
504,29
(322)
168
0,00
0,00
(324)
169
0,00
10,80
Ostatní závazky
(325)
170
0,89
68,17
Závazky z pevných termínových operací a opcí
(373)
171
0,00
0,00
172
28,00
583,26
(367)
173
0,00
0,00
(368)
174
0,00
0,00
175
0,00
0,00
(331)
176
278,44
419,35
(333)
177
0,00
5,6
178
278,44
424,95
(336)
179
167,87
238,69
(341)
180
0,00
0,00
181
3,71
59,94
182
0,00
0,00
Přílohy
M U Z E A
B ulletin
143
R O M S K É
K U L T U R Y
Přechodné účty pasivní
Výdaje příštích období
(383)
Výnosy příštích období
1 7 / 2 0 0 8
197
0,00
0,00
(384)
198
0,00
0,00
Kursové rozdíly pasivní
(387)
199
0,00
0,00
Dohadné účty pasivní
(389)
200
63,70
197,42
Přechodné účty pasivní celkem ř. 197 až 200
201
63,70
197,42
PASIVA CELKEM
ř. 126+159
202
7.873,72
8.878,74
B ulletin
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY organizačních
složek státu, územních samosprávných
celků a příspěvkových organizací
Zpracováno v souladu s vyhláškou č.
505/2002 Sb. ve znění pozdějších
předpisů
( v tisících Kč na dvě desetinná místa )
sestavená k 31. 12. 2008
Název nadřízeného orgánu
Odesláno dne: Razítko: 17. 1. 2008
Podpis
Odpovídá
Ministerstvo kultury ČR
vedoucího
za údaje :
Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1
účetní
jednotky :
Účetní jednotka doručí výkaz podle
pokynů MF
Telefon:
724561477
IČO
71239812
Název, sídlo a právní forma účetní jednotky
Bratislavská 67, 602 00 Brno
Číslo účtu
Název ukazatele
Číslo řádku
Činnost
hlavní
hospodářská
1
144
Přílohy
M U Z E A
2
501
Spotřeba materiálu
1
732,67
0,00
502
Spotřeba energie
2
523,88
0,00
503
Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek
3
0,00
0,00
504
Prodané zboží
4
181,47
0,00
511
Opravy a udržování
5
145,90
0,00
512
Cestovné
6
185,68
0,00
513
Náklady na reprezentaci
7
7,74
0,00
518
Ostatní služby
8
2.002,71
0,00
521
Mzdové náklady
9
4.508,00
0,00
524
Zákonné sociální pojštění
10
1.456,48
0,00
525
Ostatní sociální pojištění
11
5,20
0,00
527
Zákonné sociální náklady
12
82,35
0,00
528
Ostatní sociální náklady
13
108,43
0,00
531
Daň silniční
14
0,00
0,00
532
Daň z nemovitosti
15
0,00
0,00
538
16
9,62
0,00
541
Smluvní pokuty a úroky z prodlení
17
0,00
0,00
B ulletin
145
Ostatní pokuty a penále
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
M U Z E A
R O M S K É
K U L T U R Y
1 7 / 2 0 0 8
18
11,61
0,00
645
Kursové zisky
47
0,69
0,00
543
Odpis pohledávky
19
0,00
0,00
648
Zúčtování fondů
48
15,00
0,00
544
Úroky
20
0,00
0,00
649
Jiné ostatní výnosy
49
316,20
0,00
545
Kursové ztráty
21
3,98
0,00
651
Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
50
0,00
0,00
546
Dary
22
0,00
0,00
652
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
51
0,00
0,00
548
Manka a škody
23
62,92
0,00
653
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
52
0,00
0,00
549
Jiné ostatní náklady
24
70,64
0,00
551
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
25
118,71
0,00
654
Tržby z prodeje materiálu
53
0,00
0,00
552
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmot.a hmot.majetku
26
0,00
0,00
655
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
54
0,00
0,00
553
Prodané cenné papíry a podíly
27
0,00
0,00
656
Zúčtování zákonných rezerv
55
0,00
0,00
554
Prodaný materiál
28
0,00
0,00
659
Zúčtování zákonných opravných položek
56
0,00
0,00
556
Tvorba zákonných rezerv
29
0,00
0,00
691
Příspěvek a dotace na provoz
559
Tvorba zákonných opravných položek
30
0,00
0,00
31
10.217,99
0,00
Účtová třída 5 celkem ( řádek 1 až 30 )
Číslo účtu
Název ukazatele
Číslo řádku
57
9.585,01
0,00
Účtová třída 6 celkem ( řádek 32 až 57 )
58
10.223,80
0,00
Výsledek hospodáření před zdaněním (řádek 58 – 31)
59
5,81
0,00
0,00
0,00
591
Daň z příjmů
595
Dodatečné odvody daně z příjmů
Výsledek hospodaření po zdaněním (řádek 59 — 60 — 61) (+/-)
Činnost
Hlavní
60
61
62
0,00
0,00
5,81
0,00
Hospodářská
1
146
B ulletin
2
601
Tržby za vlastní výrobky
32
0,00
0,00
602
Tržby z prodeje služeb
33
235,58
0,00
Odesláno dne: Razítko: 30. 3. 2009
604
Tržby za prodané zboží
34
70,55
0,00
611
Změna stavu zásob nedokončené výroby
35
0,00
0,00
612
Změna stavu zásob polotovarů
36
0,00
0,00
613
Změna stavu zásob výrobků
37
0,00
0,00
614
Změna stavu zvířat
38
0,00
0,00
621
Aktivace materiálu a zboží
39
0,00
0,00
622
Aktivace vnitroorganizačních služeb
40
0,00
0,00
623
Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku
41
0,00
0,00
624
Aktivace dlouhodobého hmotného majetku
42
0,00
0,00
641
Smluvní pokuty a úroky z prodlení
43
0,00
0,00
642
Ostatní pokuty a penále
44
0,00
0,00
643
Platby za odepsané pohledávky
45
0,00
0,00
644
Úroky
46
0,77
0,00
Podpis vedoucího úč.jednotky:
Přílohy
542
M U Z E A
B ulletin
147

Výroční zpráva 2008 - Muzeum romské kultury

Transkript

Podobné dokumenty