leden 2010 - TJ Sokol Ondřejov

www.fotbal-ondrejov.cz
Speciální plesový bulletin z prostředí ondřejovského fotbalu
Jubilejní 15. ples
fotbalového oddílu
TJ Sokol Ondřejov
Vážení sportovní přátelé,
rádi bychom Vás přivítali jménem naší členské základny, našich
příznivců a hráčů v sále obecního domu Ondřejov na fotbalovém plese.
Přejeme Vám příjemnou zábavu.
-1-
Chtěli bychom Vás informovat o aktuálním dění ve fotbalovém oddílu:
Na první společné schůzi fotbalového oddílu bylo zvoleno nové vedení:
Předseda fotbalového oddílu: Vladimír Zámyslický
Místopředseda fotbalového oddílu: Zdeněk Štádler
Pokladník: David Kvapil
Členové fotbalového výboru: Hanka Zadáková
Kamil Kabeláč
Boris Neciuk
Eda Filek
Pavel Faigl
Mirek Janoušek
Petr Kölbl
trenér mužstva mužů: Eda Filek
trenér mužstva dorostu: Vladimír Zámyslický
trenéři mužstva přípravky: Zdeněk Štádler a Pavel Faigl
-2-
Rozhovor s odstupujícím předsedou panem Honzou Kölblem starším:
Kde a jak jsi začal s fotbalem?
Tak to již je tak dávno, že si to jenom obtížně vybavuji. Ale pokusím se:
S fotbalem jsem začal v deseti letech, když v Ondřejově byli velmi dobří žáci. Vzpomínám
si na P. Šebla, Honzu Fialu, Vl. Zámyslického, Fr. Strnada a další. Byli to tenkrát 14letí
kluci, kteří mě oslovili a vzali do mančaftu. Začínal jsem na levém beku a mým
spoluhráčem na pravém beku byl Honza Novotný (Bártík) a stopera kopal Honza Sadílek a
v brance byl Honza Novotný zvaný Dobis. Tato obrana "Honzů" se činila, a protože před
námi byli samí výborní fotbalisti, kteří nám pomáhali, tak mužstvo válelo, i když se tenkrát
"trénovalo" jenom v sobotu.
Kdo byl tvůj první trenér a na kterého vzpomínáš nejraději?
Můj první trenér byl otec, pak "bratr Doubrava“. V dorostu opět otec, když se u nás založil
dorost a kde jsem začal kopat s takovými velkými fotbalisty, jako byl František
Krucký, Ladislav Tesařík, Pepík Pekar, Jindra Škabroud, Honza Povolný, Mika Kubizňák,
Béda Pešek a mohl bych pokračovat, protože tenkrát byl po fotbale hlad a my jsme byli do
hry celí diví. V 16 letech jsem nakoukl do "Áčka" a v 17 letech jsem již začal společně s
ostatními dorostenci hrát pravidelně. Zde mě začal trénovat nezapomenutelný Jarda
Kycler, který mne dovedl až do 1. B třídy. Na tohoto trenéra stále vzpomínám. Letos to
bude již deset let, co odešel z našeho středu a já a moji vrstevníci stále na něj
vzpomínáme, stejně jako na mého otce, který zemřel 4 dny před ním. V našich
vzpomínkách jsou však stále.
V kterých klubech jsi hrál?
Tak tady to budu mít velice jednoduché. Hrál jsem v jediném klubu:
SOKOL ONDŘEJOV!!!!!!!!
-3-
Jaký byl tvůj největší úspěch ve fotbale?
Mezi můj největší úspěch patří to, že jsem mohl být mezi skvělými fotbalisty, kteří by za
ondřejovský fotbal dali duši, neustále chtěli něco dokázat! Proto nebylo náhodou, že jsme
kopali 6 let 1. B třídu a dokonce jednou jsme měli na postup do 1. A třídy, když nám postup
utekl o 2 body. Postoupili Ratměřice, a jak mi později prozradil jejich hráč Miloš Vinopal,
nastupovali pravidelně s 5–6 „černochy". Do mužstva se zabudovali mladší hráči: Josef
Dřízhal, Jirka Kroupa, Honza Procházka, Karel Ježdík, Josef Fulín, Milan Malý, Josef
Vávra (Garrincha), Míla Tlamicha, Vašek Šála a další. Byly to skvělé časy zejména, když
jsme měli v brance opravdové brankářské eso v podobě Josefa Lanzendörfera, který své
kvality prokázal i ve svých 56 letech, kdy svým výkonem pomohl udržet 3. třídu v
Ondřejově. Fotbal dělá parta, a pokud vedle sebe máte fotbalisty, tak se Vám může podařit
i to co se podařilo mě, totiž že jsem byl 2x vybrán mezi nejlepší sportovce okresu
Praha-východ a byl jsem v okresní jedenáctce.
Jak dlouho působíš v ondřejovském fotbale.
V 18 letech jsem se stal kapitánem mužstva a byl jsem zván na výborové schůze, které
tenkrát byly opravdu bojovné. O sestavě a předváděné hře se vedli bouřlivé diskuze, které
však měli jediný cíl: aby mužstvo hrálo co nejlepší fotbal. No a od těch 18 let se kolem
ondřejovského fotbalu stále "motám".
Za tvého působení se v klubu vystřídala spousta hráčů, trenérů, funkcionářů a
sponzorů. Na koho nebo na co vzpomínáš nejraději?
To je pravda. Za mého působení se vystřídala celá plejáda vynikajících hráčů, o kterých
jsem se již zmínil výše, ale ještě musím vzpomenout na Milana Witze a trošku
problémového Jirku Kvasničku. To byli také fotbalisti par excelence. Mezi vynikající
fotbalisty ještě musím zahrnout Mirka Jordána, který společně s Pepčou Dřízhalem vytvořil
stoperskou dvojici, kterou nám kdekdo záviděl. Nesmím též zapomenout na Mirka Tesaříka
a Jardu Rychlíka, či Jardu Znamenáčka a tak bych mohl stále pokračovat. Koho jsem
nezmínil, ať mi promine, ale těch vynikajících spoluhráčů a bojovníků za čest a slávu
ondřejovského fotbalu bylo v mém fotbalovém životě požehnaně.
-4-
Strašně rád vzpomínám na fotbalové bitvy, které se vedly o" Pohár astronomického ústavu".
Staré fotbalové hřiště bylo obklopeno diváky, návštěva 200–300 lidí, fotbalová atmosféra a
když se vyhrálo pak nezapomenutelné chvíle v hospodě "U Vávrů", kde šampaňské teklo
proudem a písničky u harmoniky Mirka Sejka se zněly dlouho do noci.
Byl někdy ondřejovský fotbal v situaci, kdy mohl být mnohem výše, než je teď?
Co tehdy chybělo?
Asi takhle: Od roku 1965, kdy jsem začal hrát za Áčko, jsme se postupně drali výše. V roce
1974 jsme vyhráli okresní přebor, po velké bitvě se Struhařovem a postoupili do 1. B třídy,
kde jsme se drželi 6 let, i když třeba ze 72 mužstev jich polovina spadla, protože se dělala
reorganizace. Hráli jsme také pražskou 1. B třídu a pak středočeskou. V roce 1980 jsme
sestoupili do okresního přeboru. Ještě jednou jsme se vzchopili a postoupili do kvalifikace o
1. B třídu. Naším soupeřem byly Čelákovice. Doma jsme hráli 0:0 a u nich jsme deset minut
před koncem ještě vedli 1:0 brankou Karla Dvořáka. Pak rozhodčí odpískal vymyšlenou
penaltu, my jsme to psychicky neunesli a položili jsme se. Prohráli jsme 4:1, i když 1:1
stačilo pro postup. Škoda. Pak jsme kopali okresní přebor a zde jsem také ve svých 45
letech končil.
Kdy jsi měl naopak "sto chutí" to tzv."zabalit a veškerých aktivit zanechat?
Víš, když jsou úspěchy, tak tě práce baví a jde tak říkajíc sama od ruky. Protože v poslední
době těch úspěchů se, ne a ne dočkat a na člověka všechno padá. Když jsi mladý, tak to
hodíš za hlavu, ale když už máš na hrbu nějaký křížek, tak to snášíš čím dál tím hůř.
Zejména, když si myslíš, že by hráči a lidé kolem fotbalu mohli dělat více. Nejsmutnějším
okamžikem pro mě byl náhlý, tragický a zcela zbytečný odchod velkého fotbalového srdcaře
a bojovníka Petra Vodrhánka. I když v našich srdcích stále žije, velice nám ve fotbalovém
ale i společenském životě chybí.
Kde by si chtěl vidět ondřejovský fotbal za 5 let?
Byl bych rád, kdyby "Áčko" slušně hrálo okresní přebor a byl zde kvalitní dorost a žáci.
Protože bez nich toho nikdy nedosáhneme. Ale myslím si, že to bude těžké, protože
nadaných fotbalistů je čím dál tím víc méně. A nejhorší je že nemají patřičné morálně-volní
vlastnosti, které jsou důležité pro sportovní činnost.
-5-
Jak probíhá spolupráce s obcí?
Zatím dobře a doufám, že to potrvá i nadále. Tím nechci tvrdit, že by nám obec nemohla
pomáhat ještě více. Jsem však realista a proto musíme spoléhat také sami na sebe a dělat
vše pro to, aby naše finanční situace byla dobrá.
Jaký je tvůj názor na zájem místních lidí o fotbal?
Když se bude hrát dobrý fotbal, tak lidi přijdou. Více mě však mrzí, že bývalí fotbalisté,
kterým je mezi 35–50 lety nejeví zájem o práci ve fotbale. To je největší problém
ondřejovského fotbalu.
Honzo, děkuji za rozhovor a přeji ti jménem celé ondřejovské fotbalové veřejnosti hodně
štěstí a zdraví v životě. Stále s tebou počítáme!!!
Eda Filek
Rozhovor s novým předsedou panem Vladimírem Zámyslickým:
Kde a jak jsi začal s fotbalem?
S fotbalem jsem začínal jak jinak než v Ondřejově. Dodnes si pamatuji, jak jsme s mým
spolužákem Karlem Dvořákem dychtivě očekávali šesté narozeniny (tehdejší hranice pro
vstup do organizovaného fotbalu).
Kdo byl tvůj první trenér a na kterého vzpomínáš nejraději?
Nejsem si jistý, zda byl již mým prvním trenérem, ale téměř po celou dobu mě v
mládežnických družstvech trénoval Míla Tlamicha. Na toto období také vzpomínám
nejraději.
V kterých klubech jsi hrál?
Pokud jde o velký fotbal tak až do svých asi 37 let v Ondřejově, pak bylo zrušeno
Ondřejovské „B mužstvo“, od té doby hraji, vzhledem k mé výkonnosti a věku, za „B
mužstvo“ Struhařova IV. třídu (dnes již jen sporadicky).
-6-
Jak dlouho působíš v ondřejovském fotbale?
Když shrnu vše, co bylo řečeno výše tak s tou přibližně šestiletou epizodou ve Struhařově
37 let, ale i v této době jsem od ondřejovského fotbalu nebyl odtržen a nějakou dobu
vypomáhal u ondřejovských žáků a dorostu.
Za svého působení se v klubu vystřídala spousta hráčů, trenérů, funkcionářů a
sponzorů. Na koho nebo na co vzpomínáš nejraději?
Zažil jsem v našem klubu velké množství osobností, není možné zde vyjmenovat všechny.
V době mého dětství to byly v našich očích hvězdy jako Honza Kölbl, Pepča Dřízhal, Láďa
Tesařík…, později skvělý fotbalista, srdcař a kamarád Mirek Jordán. Nepřekonatelní
patrioti, funkcionáři Jaroslav Kycler a Honza Kölbl, kteří ondřejovskému fotbalu obětovali
moc a moc. Nezapomenutelný Petr Vodrhánek, kterého práce pro ondřejovský fotbal stála
to nejcennější. Taky moc rád vzpomínám na období skvělé party v „béčku“ pod vedením
Pepy Matyse.
Byl někdy ondřejovský fotbal v situaci, kdy mohl být mnohem výše, než je teď?
Co tehdy chybělo?
Hráli jsme kvalifikace, kde k postupu chybělo jen málo (snad jen trocha „štěstí“). Největších
úspěchů ondřejovský fotbal dosáhl v dobách, kdy zde byla skvělá parta, fotbalisti ochotní
se obětovat. To možná scházelo v těch dobách slabších.
Co si myslíš ty osobně, že je potřeba vylepšit? Kdyby si o všem mohl rozhodnout
jen ty, čím bys začal?
Nechci, aby to co řeknu, vyznělo jako fráze, ale jisté je, že se musíme věnovat dětem.
Zajistit kontinuitu v činnosti jednotlivých mládežnických týmů, udělat všechno pro to aby
mládežnické týmy byly každoročně přihlašovány do soutěží, vést naše děti ke sportu.
Víme, jaké problémy našemu fotbalu způsobilo, byť krátkodobé, odhlášení ze soutěží. Rád
bych této příležitosti využil k apelu na naše bývalé i současné hráče, příznivce
ondřejovského fotbalu i rodiče dětí: připojte se k té hrstce lidí, která u nás s dětmi pracuje,
pojďte vypomoci jako trenéři, vedoucí družstev…, nebo alespoň přijďte našim mladým
zafandit (myslím, že káva a malé pivko v neděli dopoledne na čerstvém vzduchu a
-7-
podpora hráčů, kteří se na hřišti o něco snaží, není zase tolik ztracený čas). Bez podpory
mládeže nám hrozí fotbalově moc zlé časy, vždyť se podívejme na věkový průměr hráčů
našeho „A mužstva“ kdy pouze čtyřem hráčům je méně než třicet let (dva z nich jsou
brankáři).
Kdy jsi měl naopak sto chutí to tzv. "zabalit" a veškerých aktivit ve fotbalu
zanechat?
Neříkám, že všechna období v mém fotbalovém životě byla růžová, například jsem nikdy
moc nechápal některé naše fanoušky, kteří místo povzbuzení hráčů udělovali rady, ve
smyslu: je nejvyšší čas dát se na jiný sport. Ale situaci kdybych to chtěl úplně zabalit, jsem
ve fotbale nezažil.
Co tě motivuje v další práci pro náš klub?
Jsem myslím, vlivem těch zde strávených let a prožitých zážitků, s ondřejovským fotbalem
velmi srostlý, přál bych si, aby byl úspěšný a moc rád bych pro to něco udělal. Zároveň
vidím, jako rodič dvou dospívajících dětí, jak pozitivní roli v tomto životním období hraje
sport a to ať je provozován na jakékoliv úrovni.
Kde by si chtěl vidět ondřejovský fotbal za 5 let?
Byl bych moc rád, kdyby zde do budoucna byly životaschopné týmy přípravky, žáků i
dorostu a hráče v nich fotbal bavil. Co se týká týmu dospělých tak myslím, že na základě
kvalitní mládeže bychom o něj do budoucna nemuseli mít strach. Nevidím náš cíl v tom
shánět hráče z vyšších soutěží, dokonce jim snad za hru v našem týmu platit. Možná se v
tomto názoru budu s některými našimi fanoušky lišit, ale mě by opravdu uspokojovalo,
kdybychom s týmem založeným na vlastních odchovancích dokázali hrát druhou třídu nebo
o ni alespoň pravidelně bojovat.
Pojďme k zázemí klubu….
Je zřejmé, že Sportovní areál potřebuje další a další etapy renovace a budování.
Chystáte se žádat o nějakou dotaci?
-8-
Pro rok 2010 jsme v rámci programu „Zelený trávník“ zažádali o dotaci na odvodnění části
hřiště, která je pravidelně podmáčena vodou stékající ze sousedních pozemků. Součástí
této akce by mělo být provzdušnění a dosetí hrací plochy trávou. Dále se v letošním roce
budeme snažit získat prostředky na výměnu záchytných sítí za brankou u volejbalového
kurtu. Tělovýchovná jednota v loňském roce žádala o dotaci na rekonstrukci objektu kabin,
jejichž část je vzhledem pronikající spodní vodě v havarijním stavu. Ve všech zmiňovaných
případech je však pravděpodobnost přidělení dotace velmi nejistá.
Jak probíhá spolupráce s obcí?
Tento dotaz by měl spíš směřovat ke členům výboru tělovýchovné jednoty, fotbalový oddíl
pro jednání s obcí není tím správným parterem. Podle mého názoru určitě nemůžeme říci,
že by spolupráce s obcí vůbec neprobíhala (například tělovýchovné jednotě zatím za
relativně přijatelných podmínek obec pronajímá tělocvičnu apod.). Znám však obce, jejichž
vedení je sportu jako takovému nakloněno podstatně více a podpora je zásadnější.
Jaký je tvůj názor na zájem místních lidí o fotbal?
Fotbal má v Ondřejově silnou tradici, přesto však v posledních letech zájem o něj značně
klesá a to i mezi bývalými fotbalisty a bohužel hlavně mezi dětmi. Tato skutečnost je jistě
do značné míry způsobena změnou stylu života většiny obyvatel Ondřejova a nakonec i
obyvatel celé republiky. Bude naší snahou tuto situaci změnit a věřím, že se nám podaří
zájem o fotbal trochu oživit.
Jaké jsou priority klubu pro nejbližší období, řekněme třeba jednoho roku?
Myslím, že na tuto otázku jsem již odpověděl. Udělat maximum pro zachování kontinuity
mládežnických týmů. O udržení „třetí třídy“ mužstvem dospělých snad nikdo
nepochybujeme. V materiální oblasti bude nezbytné zabezpečit technický stav kabin
minimálně takovým způsobem, aby nedocházelo k jejich dalšímu poškozování.
Láďo, děkuji za rozhovor a přeji ti hodně elánu v tvé nové práci pro ondřejovský fotbal.
Eda Filek
-9-
Soupiska hráčů mužstva mužů pro jarní sezónu 2009/2010
Brankáři:
Míra Maštera 1981
Míra Janoušek 1982
Luděk Böhm ml. 1992
Obránci:
Tomáš Vávra 1977
Petr Kölbl 1979
Martin Novotný 1978
Honza Novotný 1976
Eda Filek 1978
Zdeněk Štádler 1978
Standa Stárek 1979
Záložníci:
Pavel Vávra 1980
David Kvapil 1978
Jarda Richter 1979
Tomáš Keclík 1985
Michal Záruba 1980
Kamil Kabeláč 1974
Útočníci:
Boris Neciuk 1979
Honza Kölbl ml. 1977
Honza Řezníček 1981
Martin Potměšil 1977
- 10 -
Aktuální tabulka soutěže mužů
Poslední podzimní kolo:
- 11 -
Soupiska hráčů mužstva dorostu pro jarní sezónu 2009/2010
Luděk Böhm ml. 1992
Vojta Zámyslický 1992
Fanda Lán 1993
Roman Lán 1992
Pavel Vaněk 1992
Kuba Vaněk 1994
Matěj Dyškant 1994
Filip Chytra 1994
Petr Vosátka 1994
Honza Šála 1994
Sami Al Obaid 1993
Jarda Manhart 1994
Patrik Eliáš 1995
Michal Jordán 1994
Petr Jordán 1994
Honza Rathouský 1993
- 12 -
Výsledky a tabulka dorostu:
- 13 -
Zprávy o našich fotbalových nadějích
Jak zajisté víte, došlo v mládežnické kopané ke změnám, které se dají považovat za
zásadní. Proto bude letošní zpráva poněkud obsáhlejší než v minulých letech. Po konci jarní sezóny
odešli hráči ročníku 94 z žákovské kategorie do dorostu. V žácích nám zůstalo 7 dětí s různým datem
narození. Z toho byly 2 nově příchozí z přípravky. Vzhledem k tomu, že některé děti s fotbalem skončily,
bylo jasné, že žáky do sezóny 09–10 nepřihlásíme a velké problémy budeme mít i s přípravkou!
K zajištění hráčské základny jsme také pořádali nábor dětí ve všech věkových kategoriích. Přihlásily se
nám 3, ale dnes kope pouze 1, takže žádná sláva!!
Opět jsme zkusili sloučit naše děti s někým z okolních klubů, jenže některé tuto kategorii zrušily (kvůli
nedostatku dětí) a některé nepřipadaly v úvahu (kvůli špatným zkušenostem v minulosti), proto se to od
začátku jevilo jako těžko řešitelný problém. Naštěstí jsme v této situaci nebyli sami, takže nás oslovily
Chocerady s návrhem na sloučení všech dětských kategorií. S přihlédnutím k tomu, že tam se věnuje
dětem více dobrovolníků, rozhodli jsme se, že soutěž přihlásíme pod Chocerady. Vyzkoušíme jiný
fotbalový kraj – Benešovský, kde umožňují start dívkám, až do ročníku 98 což jsme uvítali kvůli A.
Zajíčkové, která patří k oporám. Na žácích jsme se nedohodli. Naše žáky jsme pustili na hostování 3 do
Mnichovic, po 1 do Struhařova a do Mirošovic.
V současné době máme v Choceradech dohromady 24 dětí z toho je 10 ondřejovských. Těmto dětem se
věnuje 5 trenérů. Za Ondřejov jsou to Z. Štádler a P. Faigl, za Chocerady P. Kuželka, L. Tusjak a J. Botur.
K tomu můžeme přičíst realizační team, který se stará o přípravu hřiště, psaní zápisu, soudcování, atd.….
Prakticky začala naše spolupráce v polovině června, kdy jsme sehráli turnaj v Choceradech, kde se měly
děti poznat. Skončili jsme druzí, ale to není tak důležité. Důležitější bylo, že došlo ke změně v chování
hráčů! Najednou všichni zjistili, že nikdo nemá jisté místo v základu-čili vznikla konkurence. Zlepšila se
snaha hráčů i kázeň a další turnaj v Senohrabech se už nesl v novém duchu! Společné tréninky jsme
začali 16.8.09 3x týdně tzv. kondiční přípravou. Účast byla na dobré úrovni vzhledem k tomu, že jsme
začínali o prázdninách. Po kondiční přípravě, která trvala do konce Srpna, začaly tréninky s balóny –
obratnost, koordinace orientace a nácviky herních situací. Všechny tréninky se uskutečnily
v Choceradech-lepší terén a vybavení. Od jara budeme tréninky střídat Ondřejov-Chocerady. Tréninků se
zúčastňuje v průměru 17 dětí, které jsou rozděleny do skupin podle věku a podle výkonnosti. I účast
trenérů je na dobré úrovni, v průměru jsme 4 na každém tréninku. Pokud zde hodnotím docházku,
nemohu opomenout zhodnotit rodiče! U nich jsme zaznamenali 100% nárůst v účasti na trénincích (věc
nevídaná) ale i na zápasech!! Za to bych všem rád VELICE poděkoval!! Je to (alespoň pro mne) krásný
pohled když přijedeme na hřiště soupeře třeba 7–8 auty a vyrojí se děti, ale i dospělí, kteří fandí a
povzbuzují své ratolesti. To je prostě paráda! Dále mě dovolte, ještě před tím, než zhodnotím podzimní
sezónu a seznámím vás s výsledky, abych informoval o zdravotním stavu našich hráčů. Letos se nám
vyhýbala větší zranění až, na jednu zlomenou ruku, M. Tůmy a je již v pořádku!
- 14 -
Hrajeme okr. soutěž přípravky pod OFS Benešov. V naší skupině je 12 týmů. Po podzimu jsme 6tí s 19ti
body.
Sehráli jsme 11 zápasů, z toho 6 vyhráli, 1remizovali a 4 prohráli. Máme aktivní skóre 35:28.
Doma jsme hráli 5x-3 výhry 2 prohry. Skóre 20:16
Venku jsme hráli 6x-3 výhry 1remíza 2 prohry. Skóre 15:12
To je oproti minulým ročníkům velký výkonnostní skok nahoru. Nutno podotknout, že se na výkonech
podílíme určitě 50%. Třeba v tabulce střelců máme z 8mi, 3hráče celkem s 11 góly na 2, 5 a 8 místě.
Seznam hráčů přípravky v sezóně 2009/2010
Berousek Matěj
Botur Jiří
Ryšavý Václav
Červenka Jakub
Jiřík Jakub
Eliáš Jakub
Krejcárek Vojtěch
Kuželka Vojtěch
Potměšil Martin
Sadílek Václav
Šilar František
Tůma Martin
Tusjak Lubomír
Vávra Adam
Zajíčková Anna
Brabec Josef
Králík Matěj
Padevět Štěpán
Šmíd Samuel
Böhm Jiří
Böhm Vojtěch
Hrají s námi
Petr Frinta
Vojta Rožníček
Pavel Faigl a Zdeněk Štádler
- 15 -
Naši sponzoři:
???
Chcete i vy spojit svojí prezentaci s rozvojem Ondřejovského fotbalu?
Prostor pro prezentaci je k dispozici na:
-
hráčských dresech
společenských akcích
v zápasových bulletinech
reklamních plochách na hřišti
našich internetových stránkách
Máte zájem nás podporovat? Kontaktujte nás.
Petr Kölbl – (607 112 914)
Vladimír Zámyslický – (737 214 062)
- 16 -