zde - Odbor kosmických technologií a družicových systémů

Transkript

Zápis
ze zasedání Koordinační rady ministra dopravy pro globální navigační družicové
systémy konané dne 5.5. 2010 od 10:00 hod. v budově detašovaného pracoviště
Ministerstva dopravy na adrese Janovského 438/2, Praha 7
Přítomní: dle prezenční listiny (viz příloha)
Program zasedání koordinační rady:
1) Zahájení náměstkem ministra dopravy Ing. Eduardem Havlem
2) Informace vládního zmocněnce o situaci týkající se umístění sídla agentury GSA
do ČR - Ing. Karel Dobeš
3) Koordinace kosmických aktivit ČR - Mgr. Blanka Kosinová
4) Národní kosmický plán - JUDr. Václav Kobera
5) Informace o současném stavu systému Galileo - Ing. David Langr
6) Informace o české iniciativě GUF (Galileo User Forum) - Ing. David Langr
7) Veřejně regulovaná služba (PRS) systému Galileo - Ing. Dušan Špáta
8) Evropské pilotní testovací projekty využívající systémy GNSS - Ing. Jindřich Fajka
9) Novelizace nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES)
č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy Ing. David Langr
10) Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) – Ing. David Langr
11) Mezinárodní družicová organizace pro pohyblivé služby (IMSO) - Ing. Martin
Kozumplík
12) Diskuze
Jednání:
Zasedání zahájil svou úvodní řečí náměstek ministra dopravy Ing. Eduard Havel,
který zasedání dále předsedal. Ve své úvodní řeči nastínil program zasedání, zmínil
se o záměrném zvolení budovy Janovského 2 pro zasedání, z důvodu umístění
administrativního sídla agentury GSA, o které je ze strany ČR vyvíjeno značné úsilí.
Náměstek Havel rovněž zdůraznil fakt, že pro dopravu představují družicové navigační
systémy významný potenciál. Odhaduje se, že až 80% veškerých aplikací využívajících
družicové navigační systémy se bude soustřeďovat na dopravu, na její infrastrukturu
a systémy řízení.
Vládní zmocněnec pro umístění agentury GSA v ČR Ing. Karel Dobeš shrnul ve svém
příspěvku aktuální situaci ohledně umístění sídla GSA takto:
Ing. Karel Dobeš připravil pro všechny přítomné leták „Česká kandidatura pro sídlo
GSA, 10 důvodů pro Prahu“, který vyzdvihuje motivaci a připravenost ČR na sídlo agentury
GSA. Dále zdůraznil, že v současnosti jsou největším soupeřem ČR na sídlo GSA Holandsko
a Belgie, jelikož Španělsko pravděpodobně kvůli svým současným ekonomickým problémům
kandidaturu stáhne, a z nových členských států je ČR jediná země, ve které ještě není
umístěna žádná významná evropská agentura. Informoval také o plánované pracovní návštěvě
premiéra Jana Fischera do Francie (10. a 11. května), kde bude jednat o podpoře Francie.
Koordinaci kosmických aktivit shrnula Mgr. Blanka Kosinová takto:
Mgr. Blanka Kosinová informovala o dlouhodobém pozitivním kompetenčním sporu
mezi MD a MŠMT ve věci koordinace kosmických aktivit a řešení úkolu dle bodu IV.3
usnesení vlády ze dne 2.7.2008, č. 835. Kompromisní materiál MD a MŠMT vypracovaný
na začátku roku 2010 neustál zásadní připomínky ostatních orgánů státní správy. MŠMT
v návaznosti na to předložilo do vlády ČR svůj materiál, který tyto zásadní připomínky
nereflektoval a který byl navíc v rozporu se stanoviskem MD, tj. jednoho z gestorů.
Dle tohoto materiálu by MŠMT koordinovalo kosmické aktivity. Dne 28.4.2010
se uskutečnilo jednání ministrů dopravy, školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu
a obchodu a životního prostředí a náměstka ministra zahraničních věcí. Na tomto jednání bylo
dohodnuto, že koordinátorem kosmických aktivit bude pověřen místopředseda vlády a ministr
zahraničních věcí, že místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí navrhne zřízení
koordinačního výboru, který do zřízení Národní kosmické agentury povede, a že úhrada
příspěvků do programů ESA z kapitoly MŠMT nezakládá vedoucí postavení MŠMT.
Materiál, který předložilo MŠMT na jednání vlády ČR 5.3.2010, závěry z tohoto jednání plně
nenásleduje. Náměstek ministra dopravy Ing. Havel proto v souladu s pokynem ministra
svolává jednání, na kterém budou tyto otázky řešeny tak, aby mohl být v nejbližší době vládě
ČR představen obecně přijatelný materiál.
Náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy prof. Ing. Vlastimil
Růžička, CSc. sdělil, že z pohledu MŠMT se spor týká především otázky, kdo povede Výbor
pro koordinaci kosmických aktivit, a že se nedomnívá, že by ministři na schůzce 28.4.2010
dospěli ke všem závěrům, které MD prezentovalo.
Následně vystoupil pan náměstek JUDr. Vladimír Galuška z MZV a informoval,
že místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí PhDr. Jan Kohout souhlasí s převzetím
koordinační úlohy a že předloží návrh na zřízení Výboru pro koordinaci kosmických aktivit,
kterému bude předsedat.
Národní kosmický plán představil JUDr. Václav Kobera následovně:
JUDr. Václav Kobera informoval o tom, že vládní Výbor pro EU dne 3. května 2010
projednal a schválil materiál s názvem „Národní kosmický plán“. Tento materiál zpracovalo
Ministerstvo dopravy v souladu s úkoly dle bodů II.2 a II.3 usnesení vládního V-EU z 2.
dubna 2008, č. 15, ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
Ministerstvem průmyslu a obchodu a vládním zmocněncem pro kandidaturu na sídlo agentury
GSA.
Materiál byl rovněž průběžně projednáván s dalšími státními orgány, akademickou sférou,
českým průmyslem a jinými relevantními subjekty.
Národní kosmický plán představuje podklad pro rozhodování o dalším směřování ČR
v oblasti kosmických aktivit. Jedná se o plán rozvoje českého průmyslu a akademické sféry
a jejich zapojení do mezinárodní kosmické komunity. Hlavním účelem je zvýšení
konkurenceschopnosti českého průmyslu a jeho technologické a inovační úrovně.
Národní kosmický plán určuje cíle a kritéria pro hodnocení jejich dosažení. Analýzy
obsažené v Národním kosmickém plánu odrážejí návrh strategie a situaci v době jeho
zpracování. Podrobný realizační plán Národního kosmického plánu zpracuje Ministerstvo
dopravy ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem
průmyslu a obchodu do 31. prosince 2010.
Informace o současném stavu systému Galileo podal Ing. David Langr:
Na začátku příspěvku Ing. D. Langr seznámil účastníky se základními informacemi
o budoucím evropském navigačním družicovém systému Galileo.
Systém Galileo bude mít stejné segmenty architektury jako GPS (kosmická, pozemní,
řídící) a bude poskytovat pět základních druhů služeb:
 Základní služba (OS)
 Služba „kritická“ z hlediska bezpečnosti (SoL)
 Komerční služba (CS)
 Veřejně regulovaná služba (PRS)
 Vyhledávací a záchranná služba (SAR)
Současný stav:
V roce 2003 proběhlo testování pozemního segmentu systému, k čemuž byly využity
družice GPS. Následně v letech 2005 a 2008 byly vyslány dvě testovací družice, které mají
za úkol zajistit systému frekvence přidělené Mezinárodní telekomunikační unií a otestovat
kritické technologie.
V letošním roce EK předloží Evropskému parlamentu a Radě střednědobý přezkum
zahrnující přezkum nákladů, rizik a pravděpodobných příjmů ze služeb nabízených systémem
Galileo, mimo jiné s ohledem na technologický rozvoj a vývoj trhu. Společně s tímto
přezkumem předloží EK taktéž návrh týkající se veřejných finančních prostředků a závazků
potřebných k financování programového období od roku 2014.
Na přelomu let 2010 a 2011 budou vypuštěny 4 družice pro fázi „In-Orbit Validation“.
V rámci zaváděcí fáze programu Galileo byly vypsány zakázky pro vytváření
infrastruktury, jež jsou rozděleny do šesti hlavních pracovních balíčků:
 Podpora systémového inženýrství – uděleno ThalesAleniaSpace
 Dokončení infrastruktury pozemního zajištění mise – bude uděleno do konce r. 2010
 Dokončení infrastruktury pozemního řízení – bude uděleno do konce r. 2010
 Družice – uděleno OHB System (dodání 14 družic během období 2010 – 2014,
pro zajištění služeb OS, PRS, SAR)
 Nosné rakety – uděleno Arianespace
 Operace – bude uděleno do konce r. 2010
Informace o české iniciativě GUF (Galileo User Forum) podal Ing. David Langr:
Workshop GUF vznikl na základě usnesení Výboru pro EU č. 5/2009
a měl by formulovat doporučení pro EK, GSA a ESA ohledně potřeb a požadavků na aplikace
globálních navigačních družicových systémů, zejména z pohledu koncových uživatelů. Jedná
se o českou iniciativu, hlavním organizátorem workshopů GUF je Ministerstvo dopravy.
Mezi hlavní cíle těchto workshopů patří představení současných trendů a technických
možností družicových systémů, identifikace potenciálních technologických inovací v sektoru
kosmonautiky, které mohou vést k novým výrobkům a službám, vzájemná debata expertů
pro různé oblasti GNSS a identifikace společných potřeb a požadavků, které by měly být
zohledněny při rozvoji systémů družicové navigace a jejich zavádění do praxe.
Konaly se již čtyři workshopy, první „Galileo for Railways“ se konal v rámci veletrhu
EuNavTec dne 9. října 2008 v Drážďanech. Druhý „Agricalture GUF workshop“
byl zaměřený na využití družicových systémů v zemědělství a proběhl dne 15. července
v Bruselu. Třetí workshop „EGNOS & Civil Aviation“ se konal dne 3. prosince 2009
v Bruselu a byl zaměřený na oblast civilního letectví. Poslední workshop „GNSS for invehicle and co-operative systems and for enhancing the road safety“ se konal
v Mladé Boleslavi dne 17. února 2010. Další workshop „Benefits of satellite navigatin
for Urban Mobility“ bude zaměřený na oblast městské mobility a je plánován na 2. červen
2010 do Bruselu.
Veřejně regulovanou službu (PRS) systému Galileo shrnul ve svém příspěvku
Ing. Dušan Špáta takto:
Ministerstvo dopravy je gestor a koordinátor odpovědný za řádnou implementaci
služby PRS do národního prostředí. Meziresortní expertní skupina ke službě PRS projednává
otázky týkající se problematiky služby PRS a sjednocuje pozice jednotlivých dotčených
subjektů. Koordinační rada ministra dopravy pro GNSS je stálý koordinační, iniciativní
a poradní orgán ministra dopravy pro systémový rozvoj družicové navigace v České
republice.
Evropský pilotní program PRS:





řídí EK/GSA, v letech 2010 – 2015, rozpočet EK cca 20 M Euro;
návrh, modelování, testování a pilotní provoz jednotlivých segmentů řetězce a funkcí
PRS;
podpora členským státům a potenciálním uživatelům ve vlastní implementaci PRS
do národního prostředí – požadavky, doporučení a návody pro implementaci PRS;
zahrnuje aktivity od informační kampaně až po plný provoz služby PRS dle scénářů
definovaných v 2009;
rozčleněn do 9 pilotních (PP) a 5 podpůrných projektů (EP).
Účast ČR v Pilotním programu PRS:
V předefiniční fázi (2009) byly stanoveny podmínky a možné oblasti zapojení do PP
PRS. ČR se bude účastnit v projektech jako člen (ne řízení projektů), oblasti zapojení:
expertní týmy, definice uživatelských požadavků, měření přesnosti signálu PRS
a jeho odolnosti proti rušení, testování komponentů systému (zejména přijímačů) v praxi.
Předpokládaný přínos účasti v PP PRS je užitečná zpětná vazba, přístup k výstupům,
podpora/asistence při vytváření národního prostředí služby PRS,
přístup
k nástrojům/simulátorům řetězce PRS vyvinutých v rámci PP PRS a jejich využití při vlastní
implementaci, přístup do fóra uživatelů služby PRS, dřívější přístup k signálům a jednotlivým
prvkům služby PRS před plnohodnotným spuštěním provozu, možnost dřívějšího vybudování
národní infrastruktury řízení služby a testování možností služby PRS uživateli.
V rámci „Bezpečnostního výzkumu MV 2010 – 2015“ byl podán národní pilotní
projekt PRS. Jedná se o definice a testování národního systému řízení služby PRS včetně
návrhu řetězce a jeho propojení s uživateli a GSMC/GSA, realizace projektu je pro období
2010-2013.
Evropské pilotní testovací projekty využívající systémy GNSS představil Ing. Jindřich
Fajka:
Národní pilotní projekt eCall:
Ministerstvo dopravy spolu s Ministerstvem vnitra, Generálním ředitelstvím
Hasičského záchranného sboru ČR realizovalo národní pilotní projekt automatického
tísňového volání z vozidla – eCall. V České republice byl pilotní projekt eCall zahájen v roce
2006 a v prosinci 2007 úspěšně ukončen. eCall patří do oblasti tzv. eSafety aplikací, které
mají za cíl zejména zmírnění následků dopravní nehody. Cílem pilotního projektu v ČR
bylo především ověření možnosti příjmu a vizualizace dat eCall na testovacím systému služby
TCTV 112 (HZS) a předání dat eCall v reálném čase ostatním složkám IZS, které
se na záchranné operaci podílejí (Zdravotnická záchranná služba a Policie). Na základě
českého národního pilotního projektu vznikla evropská norma pro vyhodnocení volání eCall
a upozornění na toto volání operátora 112.
Saturn – Safer transports of high consequence dangerous goods in the Alpine region:
Navrhovaný projekt „Saturn“ je zaměřen na oblast standardizace a certifikace
budoucích garantovaných služeb družicových systémů (EGNOS, Galileo a GPS III)
pro aplikace, v nichž jsou vyžadovány zaručené a bezpečné výkonové parametry a vyšší
požadavky na systémové parametry (přesnost, spolehlivost a integrita). Z tohoto důvodu byla
v rámci silniční nákladní dopravy vybrána oblast přepravy vysoce rizikových nebezpečných
věcí.
Projekt se nebude primárně zaměřovat na vlastní technologii přepravy nebezpečných
věcí, nýbrž na technickou oblast – využití a integraci družicových systémů, a související
oblast standardizace pro dispečerská centra, operační střediska a standard pro komunikačního
protokolu.
ESA - Iris Information Event
Cílem projektu Iris (element 10 programu ARTES) je vyvinout nový systém
hlasového radiokomunikačního spojení vzduch-země pro řízení letového provozu. Řešení
zakládající se na družicových systémech je vyvíjeno v rámci programu Jednotného
evropského nebe pro uspořádání letového provozu. Projekt Iris řešený v rámci ESA
doplňuje realizaci současného projektu SESAR, jehož zadavatelem je Společný podnik
SESAR (společný podnik Evropských společenství, organizace Eurocontrol a průmyslových
podniků realizující program v oblasti řízení letového provozu).
Úkolem projektu Iris je vývoj moderního komunikačního standardu v celosvětovém
měřítku pro spojení letadel se středisky řízení letového provozu prostřednictvím družicových
systémů s využitím ekonomicky a technicky nenáročných uživatelských terminálů, antén
a komunikačních služeb. Předpokládá se, že projekt Iris přispěje v roce 2020 k modernizaci
řízení letového provozu tím, že bude poskytovat digitální přenos dat se členy posádek letadel
ve vzdušném prostoru jak nad kontinentem, tak nad oceánem, arktickými nebo odlehlými
oblastmi.
Na květnovém workshopu v Praze se setkají zástupci celého projektového týmu Iris
za účasti členů Společné rady ESA pro telekomunikační družicové programy (JCB), jejího
poradního orgánu JIAC a dalších vybraných expertů z oblasti civilního letectví z různých
evropských organizací.
V příspěvku Ing. Davida Langra o Novelizaci nařízení Evropského parlamentu a Rady,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské
družicové navigační programy zaznělo následující:
Již samotná preambule nařízení 683/2008 vybízí Komisi k předložení návrhu,
který by uvedl nařízení 1321/2004 (upravující postavení agentury GSA) do souladu
s nařízením 683/2008, novým rámcem pro veřejnou správu a financování.




Hlavní úkoly agentury GSA jsou následující:
bezpečnostní akreditace;
provoz bezpečnostního monitorovacího střediska systému (GSMC);
příprava uvedení systémů na trh, analýza trhu;
propagace aplikací a služeb na trhu v oblasti družicové navigace;

zajištění řádné certifikace jednotlivých prvků systému.
Vývoj projednávání:
Rada přijala obecný přístup v prosinci 2009, a v současné době vyvíjí španělské
předsednictví (ES PŘES) značné úsilí přijmout novelu nařízení do konce svého předsednictví.
ES PRES chce, aby nejpozději v červnu 2010 byla novelizace projednána na plénu EP
a v červenci 2010 byla publikována v Úředním věstníku EU.
O Globálním monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES) informoval
Ing. David Langr
Odbor kosmických technologií a družicových systémů (O710) převzal v rámci
Ministerstva dopravy od Odboru strategie gesci GMES (Globální monitoring životního
prostředí a bezpečnosti). Tuto problematiku na O710 spravuje Ing. Ondřej Šváb, který se však
Koordinační rady nemohl zúčastnit, a proto za něj danou problematiku prezentoval Ing. David
Langr.
Global Monitoring for Environment and Security (GMES) je program Evropské unie,
který vznikl z rozhodnutí Evropské komise na summitu EU v roce 2001 v Göteborgu jako
nástroj k naplňování evropských politik a jako evropská kapacita pro globální monitoring
životního prostředí a bezpečnosti.
Účelem systému GMES je ve veřejném zájmu poskytovat včasné a spolehlivé,
prostorově založené informace (služby) o životním prostředí a bezpečnosti. Systém bude
dodávat především obrazová data z dálkového průzkumu Země (DPZ) využitelná například
pro systém varování před přírodními i umělými katastrofami, jako podklad pro IZS při
koordinaci záchranných prací, pro sledování změn pokryvu a využití povrchu Země („land
use a „land cover), atp.
Aktivity MD ve využití GMES:


Definovat požadavky na GMES data, určit parametry dat, která by byla využitelná
v dopravě.
Příprava plánů implementace datových vrstev vzniklých nad GMES daty
do oborových geoinformačních systémů.
V rámci Bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2010 – 2015 byl podán projekt
„Studie využitelnosti dat dálkového průzkumu Země pro zvýšení bezpečnosti dopravní
infrastruktury“, jehož cílem je stanovení oblastí využitelnosti dat DPZ v dopravě, snížení míry
nejistoty v rozhodovacích procesech, vyšší bezpečnost dopravy, zdraví, životů i majetku
obyvatel.
Vazba GMES na Galileo:
Oba programy, Galileo a GMES se svými funkcemi vzájemně doplňují. Zatímco
Galileo bude poskytovat navigační data, GMES je zaměřen především na data obrazová, která
se stanou důležitým podkladem nejen pro integrovaný záchranný systém při koordinaci
záchranných prací v místě katastrofy, ale budou mít také zásadní význam v prevenci a
plánování. Účinné a rychlé použití GMES dat ve zmíněných situacích se neobejde bez
navigačních dat, které bude poskytovat systém Galileo. Pouze kombinací dat z obou systémů
lze účinně provádět monitoring nebezpečných jevů a v závislosti na něm koordinovat
záchranné práce či jiná protiopatření.
Informace o Mezinárodní družicové organizaci pro pohyblivé služby (IMSO) podal
Ing. Martin Kozumplík
Jedná se o mezinárodní mezivládní organizaci, která vznikla v roce 1999 po rozdělení
původní Mezinárodní námořní družicové organizace INMARSAT. Hlavním účelem IMSO
je z pověření Mezinárodní námořní organizace IMO (International Maritime Organization):
 výkon dohledu nad poskytováním veřejných družicových pohyblivých služeb
pro Světový námořní tísňový a bezpečnostní systém (GMDSS - Global Maritime
Distress and Safety System)
 funkce koordinátora pro Systém dálkové identifikace a sledování lodí (LRIT - Long
Range Identification and Tracking of Ships)
Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 17. srpna 2009 č. 1029 převzalo
Ministerstvo dopravy od Ministerstva průmyslu a obchodu gesci za problematiku IMSO.
Členství ČR v IMSO přispívá k zajištění bezpečnosti a k ochraně plavidel plujících
pod českou vlajkou, k ochraně majetku a životů českých občanů při využívání námořních
cest pro účely přepravy nákladů, osobní dopravy a při rekreaci nebo sportu.
Systém Galileo je možné využít pro systém dálkové identifikace a sledování lodí,
neboť každý komunikační terminál LRIT musí být také schopen spolupracovat s externím
globálním satelitním navigačním přijímačem (např. GPS, GALILEO atd.) nebo mít schopnost
jiného určení přesné polohy.
Diskuse:
Zástupce Ministerstva financí pan Pavel Hovorka informoval o dopisu ministra
financí určený ministru dopravy s tím, že není nezbytné nabízet celý objekt budovy
Janovského 2 jakožto budoucí administrativní sídlo GSA, jelikož je potřeba přihlížet
k dislokaci objektu v rámci MF. Bylo by tedy vhodné, aby se o administrativní zázemí dělilo
společně MD s MF (i společně se všemi omezeními určenými agenturou GSA).
Ředitel Odboru strategií a trendů MPO Ing. Eduard Muřický pro informaci
poznamenal, že se na tvorbě Národního kosmického plánu se mimo MD, MPO a MŠMT
taktéž podílel J. P. V. Poiares Baptista z ESA, který vytváření plánu vedl a koordinoval.
Dále zdůraznil, že hlavním cílem Národního kosmického plánu by nyní měla být jeho
realizace.
Zasedání koordinační rady zakončila ředitelka Odboru kosmických technologií
a družicových systémů Mgr. Blanka Kosinová, která poděkovala všem zúčastněným
za dosavadní spolupráci a zároveň vyjádřila naději v úspěšnou spolupráci i do budoucna.
Připomněla, že by se zasedání Koordinační rady ministra dopravy pro globální navigační
družicové systémy mělo dle jednacího řádu konat 2x ročně. Následující zasedání koordinační
rady je plánováno na podzim roku 2010.
Koordinační rada byla ukončena v 11:30
Prezenční listina – Koordinační rada ministra dopravy 5. květen 2010, 10:00 hod
Úřad, organizace
Jméno zástupce
Bezpečnostní informační služba
Mgr. Petr Špaček
Český telekomunikační úřad
Ing. Jaroslav Šebesta
Generální ředitelství VS ČR
Martin Beneš
Ministerstvo dopravy
Ing. Eduard Havel
Mgr. Blanka Kosinová
JUDr. Václav Kobera
Ing. David Langr
Ing. Jindřich Fajka
Ing. Dušan Špáta
Ing. Martin Kozumplík
Mgr. Zdeněk Čechura
Ministerstvo financí
Pavel Hovorka
Ministerstvo obrany
Ing. Libor Boleslav
Ministerstvo obrany
Ing. Kamil Balwar
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ing. Eduard Muřický
Ministerstvo spravedlnosti
Mgr. Zdeněk Zajíček
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
RNDr. Jana Bystřická
Ministerstvo vnitra
Ing. Jaroslav Chýlek, MBA
Ministerstvo zahraničních věcí
JUDr. Vladimír Galuška
Ing. Jaroslav Zajíček
Ing. Mgr. Petr Reimer
JUDr. Bohumil Jirkal
Ministerstvo zemědělství
Ing. Miloš Lukášek
Ministerstvo životního prostředí
Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D.
Národní bezpečnostní úřad
JUDr. Zdeňka Jůzlová
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Ing. Věra Starostová
Úřad pro ochranu osobních údajů
Mgr. Josef Prokeš
Úřad průmyslového vlastnictví
JUDr. Vladimír Zamrzla
Útvar ministra pro evropské záležitosti
Mgr. Jakub Hodinář
Útvar ministra pro evropské záležitosti
PhDr. Jan Král
Vládní zmocněnec pro kandidaturu ČR na sídlo GSA
Ing. Karel Dobeš

zde - Odbor kosmických technologií a družicových systémů

Transkript

Podobné dokumenty

Evropské družicové navigační systémy

KOSMICKÝ KURÝR