0b. ISLAND Čas ke studiu: 2 hodiny Výklad

0b. ISLAND
Čas ke studiu: 2 hodiny
Cíl
Po prostudování tohoto odstavce budete umět
 seznámí se s historií a současností Islandu

seznámí se s energetickou politikou Islandu a vyuţívanými technologiemi,
zvláště, v oblasti obnovitelných a alternativních zdrojů energií

seznámí se s institucemi realizujícími výzkum, vývoj a výuku na Islandu
spojenou s obnovitelnými a alternativními zdroji energií
Výklad
Obsah:
1
1.1
1.2
1.3
2
3
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
4
5
5.1
5.1.1
5.2
5.3
6
6.1
6.1.1
6.2
6.2.1
6.3
7
7.1
7.2
Historie
Samostatnost
Válka a okupace Islandu
Vyhlášení republiky a poválečné období
Politika
Geografie
Topografie
Geologie
Podnebí
Ledovce
Řeky a jezera
Termální prameny a gejzíry
Fauna a flóra
Národní parky
Administrativní dělení
Obyvatelstvo
Jazyk
Jména a příjmení
Náboţenství
Města
Ekonomika
Ekonomický vývoj
Finanční krize roku 2008
Ekonomická struktura
Doprava
Měna
Kultura
Literatura
Kuchyně
1
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
7.3
Sport
7.4
Média
7.5
Hudba
7.6
Školství
7.6.1
Islandská univerzita
7.7
Státní svátky
8
Reference a externí odkazy
2
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Island, Republika Island, Lýðveldið Ísland
vlajka
znak
Geografie
Hlavní město:
Rozloha:
z toho
Nejvyšší bod:
Časové pásmo:
Reykjavík
103 125 km² (107. na světě)
2,67 % vodní plochy
Hvannadalshnjúkur (2 109,6 m n. m.)
+0
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:
Hustota zalidnění:
HDI:
Jazyk:
Národnostní sloţení
Náboţenství
320 000 (172. na světě, 2009)
3,1 ob. / km² (189. na světě)
▲ 0,968 (vysoký) (1. na světě, 2007)
islandština
islandské
protestantské
Státní útvar
Státní zřízení
republika
3
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Vznik
Prezident
Předseda vlády
Měna
HDP/obyv. (PPP)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba
Národní TLD
1. prosince 1918 (nezávislostí na Dánsku.)
Ólafur Ragnar Grímsson
Jóhanna Sigurðardóttir
Islandská koruna (ISK)
54 858 USD (4. na světě, 2007)
ISO 3166-1
MPZ IS
+354
.is
352 ISL IS
Island je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského oceánu. Jeho hlavní město
je Reykjavík.
Historie
19. století, Althing
Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří
přicházeli koncem 9. a v 10. století. Vikinští náčelníci zakládali tzv. „thingy“, coţ byly místní
sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. Kolem roku 930 byl
zaloţen Althing a tento národní sněm můţeme pokládat za nejstarší evropský parlament. Jeho
rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Ve 13. století se islandští náčelníci
podrobili norské nadvládě, v roce 1397 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu
Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Aţ v roce 1874 byla
dosaţena autonomie. V roce 1783 došlo v jiţní části ostrova k erupci několika desítek
menších sopek v okolí sopky Laki, které měly za následek hladomor a vymření aţ 25 %
tehdejší populace Islandu.[1]
Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký
hladomor. Během následujících 25 let 20 % obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do
Kanady a Spojených států.
Poté se hospodářská situace země začala pomalu zlepšovat.
Samostatnost
4
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Znak Islandu mezi lety 1919-1944
Po událostech s vlajkou Islandu pokračovalo osamostatňování Islandu vytvořením společné
Dánsko-Islandské komise, která po dvou týdnech roku 1918 shodla na úplné autonomii pro
Island. A tak po schválení dánským a islandským parlamentem byl přijat návrh, pro nějţ se
vyslovila většina (90%) obyvatel Islandu. Přijetím tohoto návrhu se stal 1. prosince 1918
Island suverénním a samostatným státem, oslavy bohuţel zhatila krutá zima. Island měl s
Dánskem společného krále, a tudíţ s ním byl v personální unii. Dánsko se aţ do odvolání
staralo o obranu islandských vod a vyplatilo Islanďanům 2 miliony do fondu na Islandu a v
Dánsku. Smlouva o personální unii byla platná do roku 1940 a po uplynutí mohl kterýkoli z
obou států poţádat o úpravu nebo, pokud k revizi do tří let od roku 1940 nedošlo, mohl
jakýkoli z obou států smlouvu jednostranně vypovědět.
Válka a okupace Islandu
Obyvatelé Islandu ţili podle zákona o unii z roku 1918 v neutrální zemi bez armády a svou
neutralitu si hodlali udrţet. Pro válečné období byla utvořena tzv. válečná rada. Vláda ani po
okupaci Dánska nepřijala britskou nabídku ochrany. Proto Britové, ze strachu, aby Němci
neobsadili Island, podnikli bleskovou operaci "Fork" a 10. května 1940 Island obsadili. Roku
1941 převzali obranu Islandu od Britů zatím neutrální Spojené státy americké. Na to
přistoupili Islanďané s podmínkou vyklizení Islandu ihned po skončení války a respektování
suverenity Islandu. USA na Islandu vybudovaly především letiště u města Keflavík a
rozmístili na ostrově radarové stanice. Díky Američanům se rapidně sníţila nezaměstnaost. V
době nejvyššího stavu měly USA na Islandu 47 000 vojáků.
Vyhlášení republiky a poválečné období
Uţ od začátku 30.let někteří lidé byli pro zrušení personální unie s Dánskem. I obrana
Islandských vod jiţ po obsazení Dánska Německem nebyla moţná. Proto od roku 1942
probíhaly přípravy na změnu státního zřízení. Smlouva o unii s Dánskem byla vypověditelná
roku 1944. Na ţádost dánských velvyslanců a Američanů byl aţ roku 1944 Althingem
schválen návrh zrušení unie s Dánskem a vyhlášeno celonárodní referendum, kterého se
zúčastnilo 98% voličů, 97% z nich dalo hlas ke zrušení unie a 95% jich dalo hlas republice.
17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou a byla zrušena personální unie s Dánskem.
Althing zvolil za 1. prezidenta Sveinna Björnssona. Král Kristián X. poslal k tomuto dni
telegram, v němţ vyjádřil politování nad tím, ţe se s ním islandský lid rozchází za těchto
poměrů, ale popřál mu vše nejlepší. Změna ústavy spočívala převáţně v nahrazení slova král
slovem prezident.
Po válce odešly do jara 1947 všechny cizí vojenské jednotky, ale v tu samou dobu bylo
obnoveno jednání s USA o předání letiště v Keflavíku a moţnosti mezipřistání amerických
letadel, z čehoţ Islandu plynuly peníze. Island stále zůstával neutrální a bez armády. Roku
1949 bylo Islandu nabídnuto členství v NATO a vláda nabídku přijala, ovšem pod
podmínkou, ţe v době míru nebudou na Islandu rozmístěna cizí vojska. V roce 1951 jiţ vláda
podepsala dohodu o obraně s USA a v Keflavíku přistálo prvních 15 letadel s americkými
vojáky.
5
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
V rámci Marshallova plánu získal Island v letech 1948 aţ 1960 kolem 70 milionu dolarů. Od
roku 1971 byly z Dánska postupně navráceny islandské rukopisy.
V roce 2008 postihla zemi váţná ekonomická krize, který vyústila v pád vlády. V červenci
2009 islandský parlament rozhodl o podání přihlášky do Evropské unie.[2]
Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich můţe vysledovat svůj původ aţ k
prvním osadníkům, jejichţ jména jsou zapsána v Knize osadníků (Landnámabók). A protoţe
současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, coţ byl jazyk Vikingů, mohou
středověké vikinské ságy snadno číst i dnešní Islanďané.
Politika
Islandský parlament Althing má 63 členů, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu
je prezident, který je rovněţ volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná
moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vţdy v historii
republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť ţádná politická strana dosud
nikdy v historii republiky nezískala více neţ polovinu křesel. Prezidentem Islandu je Ólafur
Ragnar Grímsson a předsedkyní vlády je Jóhanna Sigurðardóttir .
Geografie Islandu
Obr.1. Mapa Islandu
6
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Obr.2. Sopka Hekla
Obr.3. Národní park Skaftafell
Obr.4. Mapa geologického sloţení
7
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Topografie
Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě. Jeho břehy
jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska 970 km, od Grónska 287 km a od
Faerských ostrovů 420 km. Na severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak
pouze ostrůvek Grimsey je jím skutečně protnut. Zejména střed a východ ostrova se nachází v
dost velké nadmořské výšce, směrem k severnímu pobřeţí vybíhají řekami oddělené hřbety.
Geologie
Island leţí na riftové zóně styku dvou litosférických desek středoatlantského hřbetu, který
probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu.
Na severní straně začíná v oblasti poloostrova Melrakkaslétta a pokračuje na jih přibliţně do
poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující
vlastně celý Island můţeme rozdělit do tří základních zón. Geologicky nejstarší část tvoří tzv.
starší bazaltové plató sloţené z třetihorních čedičů o stáří aţ 16 miliónů let. Tato formace
buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním
pobřeţí. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou
vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 aţ 3 milióny let. Plošiny jsou
sloţeny převáţně čedičem a doleritem, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší,
především ryolity.
Centrální mladá vulkanická zóna je tvořena horninami, jejichţ stáří se pohybuje v rozmezí 0,7
miliónu let aţ po nedávné výlevy čedičů. Jde o jednu z nejaktivnějších oblastí na světě s více
neţ 2 000 erupcemi v poledové době (tj. za 10 000 let). Unikátní jsou tvary vzniklé pod
ledovcovými výbuchy. Láva se při styku s ledem nebo tavnou vodou rychle ochlazuje a tuhne.
Pokud přitom pronikne ledovcovou hmotou nebo hladinou jezera, vzniká útvar podobný
stolové hoře (v islandštině stapi).
Jedním z nejmladších ostrovů světa je Surtsey, který se vytvořil roku 1964. Měl rozlohu 2,7
km², nyní jen 1,4 km².
Obr.5. Sněţení na Islandu v zimě
Podnebí
8
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Island leţí v blízkosti centra tlakové níţe a přes svou severní polohu má díky teplým vodám
Golfského proudu mírné klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek
vznik vydatných dešťů. Mnoţství sráţek klesá přibliţně směrem od jihozápadu na
severovýchod. Jejich roční úhrn je na jihu a jihozápadě 1 000 aţ 3 000 mm podle nadmořské
výšky, na severu a východě pouze 300 - 500 mm. Velká proměnlivost charakterizuje počasí
celého ostrova. Zima je na jihu mírná s průměrnou teplotou v lednu od 2°C do -1 °C. Letní
teploty dosahují 15 i více stupňů (ne ovšem ve vysokých polohách).
Obr.6. Ledovec Vatnajökull z druţice
Obr.7. Vulkán Grimsvötn na ledovci Vatnajökull
Ledovce
Prakticky celý ostrov nese stopy po činnosti ledovců, jako jsou velká ledovcová údolí s
čedičovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými
úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i
mnoţství morén a obrovské výplavové plošiny – sandry. V pleistocénu prodělal ostrov
klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají
11 % rozlohy Islandu.
Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull na jihozápadě měří 8 100 km²,
coţ představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá
ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných
na podledovcových sopečných vrcholech. Sopky překryté ledovou hmotou jsou v řadě
9
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
případů aktivní (naposledy v r. 1997). Jejich činnost vyvolala katastrofické povodně, které se
valily údolím řeky Jökulsá á Fjöllum a vytvořily unikátní tvary na severním pobřeţí ostrova.
Řeky a jezera
Obr.8. Jezero Þingvallavatn
2 750 km² státu tvoří voda, coţ je 2,67 % povrchu státu. V horských oblastech pramení
největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější Jökulsá á
Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují mnoţstvím
vodopádů zaloţených na puklinách a zlomech (Dettifoss, Skógafoss, Gullfoss). Typickým
rysem krajiny je také mnoţství jezer vytvořených činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo
vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v
kráterech sopek (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero Mývatn) či
ledovcovými morénami.
Termální prameny a gejzíry
10
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Obr.9. Gejzír Strokkur
Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným
znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích
solfatarů a fumarolů. Nejznámější výskytu těchto úkazů je Námaskard u jezera Mývatn.
Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jiţního pobřeţí. Od místního,
tzv. Velkého gejzíru (Stóri gejzír) pochází ono mezinárodně uţívané slovo. V současnosti je
však tento otec gejzírů, jenţ chrlil vodu aţ do výše 70 m.[3], nečinný a hlavní atrakcí oblasti
je jeho menší obdoba Strokkur, pravidelně chrlící vodu aţ do výše 20 m.[3]
Fauna a flóra
Obr.10. Islandská ovce
11
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Jedinými stromy, s nimiţ se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí vrby, zakrslé břízy
typické pro tundrovou vegetaci a jalovec. Rostou tu různé druhy borůvkovitých a šíchovitých
rostlin. Hojné jsou lišejníky a ostřicové trávy typické pro baţiny a mokřiny. Nápadnějšími
květy upoutají v krátkém létě např. kakost, endemitní mák, nízký turan, smetánka či zvonek.
Z nízkých orchidejí můţeme vidět Platanthera hyperborea, roste tu protěţ aj.
Jednotvárná vegetace neposkytuje dostatek potravy zvěři, která je druhově velmi chudá. Ţije
tu polární liška, na krách sem občas zabloudí medvěd lední. Nejrozšířenější faunou ostrova
jsou bezpochyby ptáci a také ovce. Kolonie papuchalků, alky, chaluhy a racků v pobřeţních
fjordech patří k vyhledávaným lokalitám.
Národní parky
Island má čtyři národní parky:
 Národní park Jökulsárgljúfur
 Národní park Skaftafell
 Národní park Snæfellsjökull
 Národní park Þingvellir
Administrativní dělení
Island se dělí na 79 obcí (sveitarfélög), 23 hrabství (isl.: sýslur), 8 okresů (hluti) a na 6 krajů.
Obr.11. Obce Islandu
12
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Obr.12. Hrabství Islandu
Obr.13. Okresy Islandu
Obr.14. Kraje Islandu
13
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Obyvatelstvo
Na Islandu ţilo v dne 1. října 2007 312 851 obyvatel. Hustota zalidnění je 3,03 obyvatel na
km². 60 % obyvatel Islandu ţije v aglomeraci Reykjavíku. 92 % obyvatel ţije ve městech,
zbytek 8 % na vesnicích. Podle ţebříčku Rozvojového programu OSN z roku 2007 je Island z
hlediska kvality ţivota nejlepším místem pro ţivot lidí ze všech 177 hodnocených zemí světa.
Demografie
Obyvatelstvo rozdělené podle věku:
0-14 let:
21,5 %
(muţi 32 818, ţeny 31 614)
15-64 let:
67,5 %
(muţi 111 216, ţeny 100 367)
65 let a více: 11 %
(muţi 15 589, ţeny 18 001)
Očekávaná délka ţivota při narození:
ţeny:
82,3 let
muţi:
78,1 let
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:
1,0 %
Počet narození na 1 000 obyvatel:
Počet zemřelých na 1 000 obyvatel:
Počet migrantů na 1 000 obyvatel:
13,83
6,57
2,38
Gramotnost:
99,9 %
Jazyk
Úředním jazykem na Islandu je islandština. Je to severogermánský jazyk pocházející ze staré
severštiny.
Jména a příjmení
Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůleţitější je křestní
jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení
jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar
Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn.
Na Islandu se téměř vţdy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje
Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manţelka po svatbě
nepřebírá příjmení po manţelovi jako v Česku. Děti přebírají příjmení z prvního křestního
jména otce. Čili, dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór
Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně
jako v Česku, ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichţ předkové byli kdysi z
bohatého rodu a snaţili se tímto odlišit od „normálních“ lidí.
14
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Náboţenství
evangelističtí luteráni
protestanté
ostatní luteráni
římští katolíci
Ásatrú
ostatní
87,1 %
4,1 %
3,5 %
1,7 %
0,3 %
3,3 %
Města
7 největších měst Islandu podle pořadí:
1. Reykjavík
2. Kópavogur
3. Hafnarfjörður
4. Akureyri
5. Keflavík
6. Garðabær
7. Mosfellsbær
117 607
28 291
24 712
17 158
10 200
9 877
7 808
obyvatel
obyvatel
obyvatel
obyvatel
obyvatel
obyvatel
obyvatel
Obr.15. Reykjavík
15
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Obr.16. Kópavogur
Obr.16. Akureyri
Ekonomika
16
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Obr.17. Geotermální elektrárna Nesjavellir
Obr.18. 1 islandská koruna
Dle Mezinárodního měnového fondu má Island HDP na obyvatele v paritě kupní síly 39 168
USD (2007) a je tak jedenáctý na světě. Island se v roce 2007 stal státem s nejvyšším HDI na
světě. Během krize finančního sektoru v roce 2008 si Island vyslouţil 1. místo v poměru bank
drţených státem. Počátkem října 2008 stát přebral kontrolu nad třemi největšími bankami v
zemi, které se dostaly do váţných problémů. Pro státní rozpočet však jde o enormní zátěţ a
premiér oznámil, ţe se země nachází krok před státním bankrotem.[4]
Ekonomický vývoj, Finanční krize roku 2008
Bankovní systém v Islandu prošel velmi překotným vývojem. V první polovině devadesátých
let zdejší nejen bankovní trh mohutně sílil a expandoval. To přineslo růst celému finančnímu
sektoru a Island byl dokonce povaţován za vzor rychle rozvíjejíce se ekonomiky. Finanční
sektor rostl tak rychle, ţe v posledních letech před krizí dokonce devětkrát převýšil hrubý
domácí produkt Islandu. S počátkem globální finanční krize, se islandské banky rázem
propadly. Na začátku října roku 2008 musely být tři největší banky zestátněny. To mělo velký
17
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
vliv na islandskou korunu, která rychle ztratila svoji hodnotu. Dopad této krize pocítili i
obyvatelé Islandu, ale naopak pro cizince se stal tento ostrov daleko levnější destinací.
Političtí představitelé Islandu pak jednali o půjčce (neúspěšně mimo jiné s Ruskem). Krize
také znovu otevřela cestu k diskuzi zda by měl Island vstoupit do Evropské unie. Islanďané
do této doby do unie nechtěli v podstatě hlavně z jediného důvodu, kterými byly rybolovné
kvóty, rozdělované v Bruselu mezi jednotlivé státy.[5]
Ekonomická struktura
Island je stát bez výrazných surovinových zdrojů, avšak s velkými hydroenergetickými a
geotermálními zásobami, vyuţívanými k výrobě elektrické energie a k vytápění. Zásadní
prioritou islandského hospodářství je námořní rybolov. Průmysl je orientován zejména na
zpracování ryb a výrobu rybích konzerv, v menší míře je zastoupeno hutnictví a textilní
průmysl.
Rybolov zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace.
Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodinného rybaření stal
celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská
vláda se ale v poslední době snaţí sníţit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z
rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika
důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování
rybích populací pro další generace.
Zemědělství je zaměřeno převáţně na ţivočišnou produkci, chov ovcí, skotu, prasat a
drůbeţe. Rostlinná produkce je omezena na pěstování brambor a zejména pícnin, které je
vhodné pouze 1 % státu. Zajímavým úkazem je pravidelná úroda zeleniny a jiţního ovoce v
oblasti při polárním kruhu, realizovaná ve velkokapacitních sklenících vytápěných
geotermální energií, Island je dokonce největším evropským producentem banánů[zdroj?].
Dováţejí se paliva, strojírenské výrobky a potraviny.
Doprava
Obr.19. Island Air
Doprava na Islandu je řízena podle drsného terénu a nepříznivými klimatickými podmínkami.
Hlavní typ dopravy je auto. Neexistuje zde ţelezniční síť a kromě měst ani autobusová
doprava. Dvě větší města Reykjavík a Akureyri spojuje hlavní okruţní islandská silnice
Hringvegur. Jedinými dopravními prostředky, se kterými můţou islanďané jít mimo Island je
letadlo a loď.
18
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Na Island můţeme cestovat letadlem společnosti Island Air, Eagle Air a Iceland Express
(provozují téţ vnitrostátní linky včetně vyhlídkových) nebo levněji lodí, např. z norského
Bergenu (2 dny). Cesty do vnitrozemí jsou sjízdné jen v létě a pěší přechody jsou dost
náročné.
Plánuje se, ţe se na Islandu začne stavět ţelezniční síť z Keflavíku do Reykjavíku.
Island má 13 034 km silnic, z toho 4 617 dláţděných. Je zde 86 letišť, z toho 12
asfaltovaných.
Měna
Na Islandu se platí islandskou korunou (isl.: Íslensk króna). Dělí se na 100 aurar. Kód měny
je ISK.
Mince islandské koruny mají hodnoty 1, 5, 10, 50 a 100 korun.
Bankovky mají hodnoty 500, 1000, 2000, 5000 korun. Zároveň jsou v oběhu bankovky v
hodnotách 10, 50 a 100 korun, které se z oběhu stahují a brzy platit přestanou.
Kultura, kuchyně
Obr.20. Papuchalk bělobradý patří také do islandské kuchyně.
Hlavním pokrmem islandské kuchyně jsou ryby, potom jehněčí a mléčné výrobky.
Þorramatur (Thorramatur) je tradiční islandské jídlo, vhodné pro mnoho různých pokrmů. Jí
se nejčastěji ve měsíci Þorri, coţ je leden a únor. Tradičními pokrmy jsou Skyr, Scrota, ţralok
a ovce. Skyr je tradiční islandský mléčný výrobek podobný jogurtu. Skyr obsahuje 12 %
proteinů, 3 % sacharidů, 0,5 % tuku a hodně vápníku.
Nyní je islandská strava velmi odlišná, zahrnuje kuchyně po celém světě. Do normální
islandské snídaně patří chléb, cereálie a ovoce. Večeře je odlišnější. Jako jinde ve světě, i zde
je rozšířený „fast food“, rychlá strava.
Sport
Sport na Islandu je velmi populární, ačkoli se v minulosti vyměnilo mnoho sportů, Islanďané
zůstávají velmi zdravý národ. Dnes je na Islandu nejpopulárnější fotbal, basketball a atletika.
Golf, tenis, plavání, šachy a jízda na koni je také populární. Tradiční sport na Islandu je
Glíma. Glíma je podobné wrestlingu. Házená je obvykle uváděna jako národní sport. Islandští
19
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
házenkáři patří k nejlepším na světě. Islanďanky jsou překvapivě dobré ve fotbale ve srovnání
s počtem obyvatel Islandu. Islanďané jsou výborní na ledu a šplhání po skalách.
Média
Nejrozšířenější televizní stanicí na Islandu je státní televize RÚV a její nejsledovanější pořad
Sjónvarpið, zahrnující zprávy, sport a počasí. Druhým nejsledovanějším kanálem je soukromá
televize Stöð 2. Třetí nejrozšířenější je SkjárEinn. Ostatní menší stanice jsou vysílány pouze
lokálně. Rádia jsou vysílána po celém Islandu, včetně vnitrozemí. Nejpopulárnější rádia jsou
Rás 1, Rás 2, Bylgjan a FM 95,7. Na Isladnu vycházejí troje denní noviny: Fréttablaðið,
Morgunblaðið a 24 stundir. Island má význačný filmový průmysl. Asi nejpopulárnější
islandský film je komedie 101 Reykjavík z roku 2000 řízený Baltasarem Kormákurem. Jeho
film Severní blata vyhrál na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce
2007.
Hudba
Islandská hudba je příbuzná s nordickou hudbou a zahrnuje tradiční folkovou a popovou
hudbu, včetně skupiny Voces Thules, alternativní rockové skupiny The Sugarcubes, zpěváků
Björk, Emilíana Torrini a Sigur Rós.
Státní hymnou Islandu je Lofsöngur. Píseň je také známa pod názvem Ó Guð vors lands
(Boţe naší země). Slova napsal Matthías Jochumsson a hudbu sloţil Sveinbjörn
Sveinbjörnsson. Píseň vznikla v roce 1847 u příleţitosti oslav tisíciletého výročí osídlení
ostrova. Za hymnu byla píseň přijata v roce 1944. Píseň má tři sloky, ale jako hymna slouţí
pouze první sloka.
Školství
Obr.21. Hlavní budova Islandské univerzity
Systém školství na Islandu je zaloţený od Amerického způsobu. Islandské školství se skládá z
mateřské školky, základní školy, střední školy a vysoké školy. Mateřská a základní škola je
20
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
povinná. Povinné základní vzdělání je pro děti od 6 do 16 roků. Mnoho institucí poţaduje od
státu více soukromých škol.
Ve škole se kromě islandštiny učí anglicky a dánsky.
Typický věk Mateřská školka
Věk
Pod 6
Základní škola
6 - 16
Střední škola Vysoká škola
16 - 20
20 - 23
Islandská univerzita
Islandská univerzita (isl.: Háskóli Íslands) je islandská státní univerzita, která sídlí v
Reykjavíku. Škola byla zaloţena v roce 1911. V současnosti má jedenáct fakult a studuje ji
okolo 8 000 studentů.
21
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
ReykjavíkReykjavík
Reykjavíkurborg
poloha
nadmořská výška:
stát:
okruh:
obec:
administrativní dělení:
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:
počet obyvatel:
hustota zalidnění:
etnické sloţení:
náboţenské sloţení:
správa
starosta:
oficiální web:
PSČ:
do 100 m n. m.
Island
Reykjavíkurkjördæmi norður a
Reykjavíkurkjördæmi suður
Reykjavíkurborg
10 čtvrtí
274 km²
117 721 (2007)
429,6 obyv. / km²
Islanďané
protestanté
Ólafur F. Magnússon
www.rvk.is
101-155
Reykjavík je hlavní a největší město ostrovního státu Island. Leţí při pobřeţí zálivu Faxaflói
v Atlantském oceánu na jihozápadě země poblíţ Evropy. Město je se svou polohou 64° 08'
severní šířky nejseverněji poloţeným hlavním městem světa a v rámci Evropy
nejzápadnějším. V prosinci roku 2007 zde ţilo 117 721 obyvatel.
Město (respektive osada) bylo zaloţeno vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem jiţ v
roce 874. Pojmenoval ho Reykjavík, coţ znamená v islandštině kouřová zátoka od termálních
pramenů a gejzírů v jeho okolí. Později se začala osada vyvíjet díky augustiniánskému
klášteru postaveným na nedalekém ostrově Viðey v roce 1226.
V polovině 18. století chtěl místní podnikatel rozvinout hospodářství a lehký průmysl. V 18.
století byla ve městě vybudována křesťanská katedrála a město se stalo významným
obchodním a námořním uzlem. 18. srpna 1786, tehdy 167 ţijících obyvatel v osadě přiznalo
městské právo. Od roku 1904 bylo město poctěno titulem sídelního města vlády ostrova.
Univerzita Háskóli Íslands byla ve městě zaloţena o 7 let později roku 1911.
[editovat]
Geografie
22
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Obr.22. Záliv Faxaflói, v pozadí hora Esja
Obr.23. Řeka Elliðaá
Reykjavík se nachází při jihozápadním pobřeţí Islandu na začátku poloostrova Reykjanes a
obklopený mnoha dalšími poloostrovy, ostrovy, zálivy a průlivy. Islandem z jihozápadu k
severovýchodu vede tektonická deska, která způsobuje ve městě občasné zemětřesení a
sopečné činnosti. Příkladem je 4500 let stará událost, kdy se z pohoří Bláfjöll valila láva a
mířila k městu. Avšak kdyţ dorazila do údolí řeky Elliðaá, která teče východní částí města
později po jejím proudu dorazila aţ k moři u zálivu Elliðavogur a nezasáhla Reykjavík.
Během doby ledové před 10 000 lety byla část města pokryta velkým ledovcem. Některá
místa, která nebyla pokryta ledovcem byla zaplavena mořskou hladinou. Na konci doby
ledové, kdy vzniklo teplejší období se některé kopce jako je Öskjuhlíð staly ostrovy. Dřívější
hladina moře dosahovala aţ ke kopci Öskjuhlíð, který měří 43 m n. m. Kopce Öskjuhlíð a
Skólavörðuholt připomínají zbytky dřívějších štítových sopek, které byly aktivní během
teplého období v době ledové Po době ledové ledovce ustoupily do původního stavu.
Největší řekou protékající Reykjavíkem je Elliðaá, která sice není splavná pro lodě, ale zato je
zde mnoho lososů. K siluetě města patří hora Esja, měřící 914 m. Esja je nejvyšší horou v
okolí. Téměř celé město leţí na poloostrově Seltjarnarnes, ale jeho předměstí dosahují i
mnohem dál na jih a východ. Reykjavík se nyní stále rozšiřuje. Většina jeho území je řídce
osídleno, protoţe domy jsou většinou velmi rozloţené. Mezi ně většinou vedou hlavní
dopravní tepny. Také jsou zde prázdná místa.
23
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Podnebí Reykjavíku
Obr.23. Pohled na Reykjavík v zimě
Podnebí v Reykjavíku je i přes svou velmi vysokou polohu v severní části Atlantského oceánu
subarktické aţ mírné a je mnohem teplejší od ostatních částí ve stejných zeměpisných šířkách.
Průměrné zimní teploty vzduchu se přibliţně rovnají s teplotami v Česku. Je to protoţe větší
část Islandu má vliv na oceánském klimatu a způsobuje to teplý Golfský proud. S tím je ale
také spojen občasný silný vítr, který většinou vane z východu o průměrné síle 6 m/s (21
km/h). Naopak léta jsou velmi chladná, přibliţně stejné teploty jako na hřebenech českých
hor.
Reykjavík sice nepatří mezi mimořádně deštivá města, ale přesto je zde průměrně 210 dnů v
roce deštivých. Na jaře je největší pravděpodobnost výskytu slunce. Průměrně je zde ročně
1250 slunečných hodin. Podobné podnebí jako zde panuje také na Faerských ostrovech, při
Norském pobřeţí a na Falklandech.
Průměrná roční teplota se pohybuje okolo [1] +6°C. V nejchladnějším měsíci lednu je
průměrná denní teplota +1 °C, noční -2 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní
teplota +13 °C, noční +8 °C. Teploty jsou podobné na celém Islandu. Průměrný roční úhrn
sráţek je [2] 779 mm, z toho nejméně sráţek spadne v květnu a naopak nejvíce v říjnu. Sráţek
je nejméně na severovýchodě (300 mm) a nejvíce na jihu (1500 mm). Teplota moře je v zimě
+3 °C, v létě +11 °C. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 70 aţ 85 %.
Denní světlo trvá v nejkratším měsíci prosinci 4 hodiny, tedy od 11:30 do 15:30. V nejdelším
měsíci červnu trvá 21 hodin, tedy od 3:00 do 0:00. V zimě se často noční obloha při jasném
počasí mění v polární záře.
Měsíc Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čer
tmax 1°C
2°C
2°C
5°C
8°C
tmin
-1°C
-1°C
0°C
64
62
56
-2°C
Sráţky
v mm 89
Čer
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
11°C 13°C 12°C 10°C 6°C
3°C
2°C
3°C
6°C
8°C
7°C
5°C
2°C
0°C
-2°C
42
42
50
56
67
94
78
79
24
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Roční úhrn sráţek: 779mm
Hospodářství
Obr.24. Přístav v Reykjavíku
Ve městě má hlavní zastoupení průmysl spojený s rybolovem, coţ se projevuje v mnoţství
konzerváren ryb. Další významné podniky se specializují na textilní a strojírenský průmysl,
doplněný mnoţstvím loděnic, či tiskáren. Okolí města se specializuje na výrobu umělých
hnojiv a cementu. Reykjavík je důleţitým obchodním uzlem Islandu, přes který prochází
okolo 70 % obchodu ostrova. Letiště hlavního města je situováno do blízkého města Keflavík.
Za zmínku stojí ještě skutečnost, ţe město Reykjavík má většinu bytových jednotek
vytápěných vodou z blízkých horkých vřídel (vyuţití geotermální energie). Aktivní
vulkanické podloţí pomáhá udrţovat vytápěný městský bazén po celý rok otevřený s
příjemnou teplotou. Ve městě je moţno se setkat i s vytápěnými chodníky. Mnoţství páry
dalo městu i jeho název.
Doprava
Obr.25. Letiště Reykjavík
25
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Island patří v počtu aut na obyvatele mezi nejvyšší na světě, i přesto jsou dopravní zácpy
výjimkami. Přes celé město vede široká více proudová dálnice, která spojuje centrum města s
jeho předměstími. Parkovišť je ve většině čtvrtí dostatek. Do městské hromadné dopravy patří
pouze autobusy Strætó bs, které však nejsou velmi oblíbené, lidé dávají přednost
automobilům. Městem vede hlavní islandská okruţní silnice Hringvegur a spojuje tím město s
ostatními částmi na Islandu.
Letiště Reykjavík, které je druhé největší letiště na Islandu hned po Letišti Keflavík se
nachází jiţně od centra města. Je hlavně pouţívaný pro islandské lety, ale někdy se také odsud
létá do Grónska a na Faerské ostrovy. Byl postaven Brity během druhé světové války. Tehdy
se postavilo na okraji města, nyní je však 1 km od centra.
Reykjavík má dva přístavy, starší přístav nedaleko centra slouţí hlavně k rybaření a druhý
přístav Sundahöfn, který se nachází ve východní části je největším nákladním přístavem v
zemi.
K vidění
Obr.25. Höfði
Althing
Árbæjarsafn
Dómkirkjan í Reykjavík
Hallgrímskirkja
Háskóli Íslands
Háteigskirkja
Höfði
Kringlan
Laugavegur
Perlan
Ráðhús Reykjavíkur
Tjörnin
islandský parlament.
městské muzeum.
katedrála v Reykjavíku.
nejvyšší kostel a také budova ve městě.
islandská univerzita.
další kostel.
dům.
druhé největší obchodní centrum na Islandu.
ulice s mnoha obchody.
stavební památka.
městská radnice.
jezero v centru Reykjavíku.
26
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Þjóðminjasafnið
národní muzeum.
Obyvatelstvo
Obr.26. Aglomerace Reykjavíku
Nyní ţije v Reykjavíku 37,5 % obyvatel Islandu, tedy okolo 118 000 obyvatel. V jeho
aglomeraci ţije aţ dvě třetiny obyvatel Islandu, tedy skoro 200 000. Do jeho aglomerace patří
města Álftanes (2361), Garðabær (9913), Hafnarfjörður (24 839), Kópavogur (28 561),
Mosfellsbær (8147) a Seltjarnarnes (4428).
Administrativa
Obr.27. Ráðhús Reykjavíkur - městská radnice
Reykjavík je řízen městskou radou. Můţe být zvolena jakákoliv osoba nad 18 let a musí mít
registrované bydliště ve městě. Městská rada má 15 členů, kteří jsou voleni kaţdé 4 roky.
Nynějším starostou je Ólafur Friðrik Magnússon. Nastoupil 24. ledna 2008 po Dagur
Bergþóruson Eggertssonovi.
27
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Městské čtvrtě v Reykjavíku
Reykjavík se dělí na 10 čtvrtí (islandsky: "hverfi").
1.
Vesturbær
2.
Miðborg (centrum)
3.
Hlíðar
4.
Háaleiti
5.
Laugardalur
6.
Grafarvogur
7.
Árbær
8.
Breiðholt
9.
Úlfarsfell
Poslední 10 čtvrť Kjalarnes není zobrazena na mapě, nachází se severně od centra.
Školství
Háskóli Íslands
Menntaskólinn við Hamrahlíð
Menntaskólinn í Reykjavík
Verzlunarskóli Íslands
Menntaskólinn við Sund
Borgarholtsskóli
Fjölbrautaskólinn við Ármúla
28
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.
Iðnskólinn í Reykjavík
Menntaskólinn Hraðbraut
Kvennaskólinn í Reykjavík]
Fjölbrautaskólinn Breiðholti
Univerzity
Háskóli Íslands
Háskólinn í Reykjavík
Kennaraháskóli Íslands
Listaháskóli Íslands
Další zdroje
29
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO
FINANČNÍHO MECHANISMU.