tunisko – základní informace

TUNISKO – ZÁKLADNÍ INFORMACE
Oficiální název:
Hlavní město:
Státní zřízení:
Náboženství:
Úřední jazyk:
angličtinu, němčinu a italštinu
Celková rozloha:
Počet obyvatel:
Měna:
Tuniská republika
Tunis
Pluralitní republika, jednokomorový parlament
99% tvoří sunnitští muslimové
Úředním jazykem je v Tunisku arabština, využijete ale i francouzštinu,
162 155 km2
10,6 milionu
Tuniský dinár
Čas
Místní čas je oproti ČR posunut o jednu hodinu zpět (pouze v letním období).
Elektřina
Zásuvky jsou v Tunisku normální, tedy evropské, s napětím 220 nebo 230 voltů. Ve velmi výjimečných
případech jsou v hotelích zásuvky jiné, vždy tam ale na recepci mají korekci.
Jazyk:
Oficiálním jazykem je arabština. Berberské dialekty, kterými hovoří Berbeři na jihu, pomalu umírají.
Ve sdělovacích prostředcích, školách, knihách, časopisech apod. se uplatňuje spisovná arabština. V
běžném životě Tunisané hovoří hovorovou arabštinou, která se liší podle oblastí. Hlavním cizím
jazykem je francouzština (díky dlouhému vlivu francouzské nadvlády), která se vyučuje nejen na
středních, ale i základních tuniských školách. Turisté se mohou také domluvit angli
Náboženství:
Hlavním náboženstvím je islám. K sunnitské formě islámu se hlásí 99 %, které je ustanoveno jako
státní náboženství. Přes celou řadu reforem z 2. poloviny minulého století je vliv islámu v životě
Tunisanů stále velký. Vůči jinověrcům jsou místní tolerantní. Na ostrově Djerba žije malá skupina
Židů. Kajruván je po Mekce, Medině a Jeruzalému čtvrtým posvátným místem islámu.
Měna:
Oficiální měnou v Tunisku je tuniský dinár, který se dělí na 1 000 milimů. Označení tuniského dináru
je TND. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 5, 10 a 20 TND. Mince v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200,
500 milimů a 1 dinár.
Cizí měnu, tj. např. eura či dolary (ne však české koruny) můžete směnit v tuniských bankách.
Provozní doba bank v Tunisku ve větších městech a turistických střediscích bývá od 8.hod. do 17.hod.
(většinou s polední přestávkou 2 hodiny). Peníze si také můžete vyměnit v hotelových směnárnách na
recepci. Další možností jsou směnárny na ulicích v turistických střediscích. Rozdíl v kurzu mezi bankou
a směnárnami není příliš markantní. V každém případě je nutno si vyžádat doklad o výměně, který se
Vám může hodit při zpáteční výměně peněz.
Na základě tuniských zákonů platí zákaz vývozu tuniských dinárů ze země. Co to pro turisty znamená?
Jednak je důležité si uschovávat doklad o výměně peněz. Dále je lepší směňovat několikrát během
dovolené po menších částkách, o kterých si myslíte, že budete schopni utratit. Pokud se Vám i přesto
stane, že Vám nějaké tuniské dináry zůstanou, máte možnost je vyměnit při odletu na letišti.
Maximálně Vám v letištní bance vymění 30 % všech směněných dinárů v maximální hodnotě 100
dinárů, pokud předložíte originál dokladu o výměně.
Fotografování:
Zakázáno je fotografovat policejní a vojenské objekty, vládní budovy, nádraží, letiště, další objekty
označené vlajkou Tuniska a uniformované osoby. Do mešit je v průběhu modliteb nevěřícím vstup
zakázán, stejně tak je zakázáno fotografovat věřící, kteří náboženské rituály provádějí venku.
Židovské objekty jsou přísně hlídány policií, zakázán je i přístup k nim.
Doprava:
V Tunisku existuje na africké poměry dobrá a hustá síť autobusů. Místní autobusy sice nejezdí příliš
na čas, ale umožní Vám cestování za malé peníze. Nevýhodou je téměř neexistující síť místních
jízdních řádů. Většinu informací získáte na autobusových stanovištích v daných městech. Další
možností je informovat se u místních, kteří autobusovou dopravu používají. Nápomocen Vám může
být např. hotelový personál.
Zvláštností tuniských autobusů je nastupování zadními dveřmi, u kterých sedí "průvodčí", kterému
zaplatíte za jízdenku. Jestli nějakou dostanete nebo ne, to je otázka. Převážná část meziměstských
autobusů je neklimatizovaných. Cena jízdného je cca 2 Kč = 1 km. Na dálkových linkách z Tunisu již
jezdí moderní autobusy s klimatizací.
Sběrné taxi nebo-li louage je nejoblíbenějším dopravním prostředkem v Tunisku. Jedná se o malé
mikrobusy, které zajišťují dopravu v centrální části Tuniska. Mají své stanovené trasy (podobně jako
autobusy). Jejich výhodou je to, že mikrobusy stojí na svých stanovištích a jakmile se naplní, odjíždí.
Tyto mikrobusy jsou dvojího druhu. Mikrobus s modrým pruhem má licenci daného města (to je na
mikrobuse napsáno), mikrobus s červeným pruhem má licenci státní a může se dovézt kamkoli na
území Tuniska. Cena za jízdu louage: 1 km = cca 3 Kč.
Taxíky jsou na evropské poměry stále levným dopravním prostředkem. Původní cena, kterou Vám
jako turistům nabídnou, se bude pohybovat okolo 9 Kč/km. V nočních hodinách se základní sazba
naopak až o 50 % navyšuje.
Geografie a poloha
Tunisko leží v severní části afrického kontinentu a jeho sousedy jsou Libye a Alžírsko. Pouze 137 km
po moři dělí Tunisko od Sicílie. Hlavním městem je Tunis, dalším významným například Kartágo. Mezi
nejoblíbenější turistické lokality patří Djerba,Sousse,
Tunis, Tabarka, Nabeul, Gammarth, Hammamet, Skanes, Mahdia, Monastir, Port El
Kantaoui a Yasmine Hammamet.
Místní obyvatelé:
Jsou to milí a příjemní lidé, kteří nikdy nebudou váhat pomoci druhému, poradit, odpovědět na jeho
otázku, podat druhému pomocnou ruku. Ačkoliv se místní obyvatelé řadí mezi Araby, je jejich
mentalita od ostatních Arabů trochu odlišná. Zejména pak u obyvatel ostrova Djerba, z nichž většina
je berberského původu. Za svou pomoc, kterou Vám nabídnou, nebudou očekávat jako ostatní
nějakou finanční odměnu. Nejdůležitější v životě každého Tunisana je rodina, a to nejen v úzkém
slova smyslu, tak jak ji chápeme v Evropě, ale rodina zahrnující všechny možné příbuzné.
Potraviny:
V Tunisku se může stát, podobně jako v Egyptě (i když ne tak často), že Vás postihnou během Vašeho
pobytu střevní problémy. Ty se většinou projevují menšími křečemi a průjmy. V případě problému
můžete užívat živočišné uhlí, Imudion či Ercefuryl. Na místě se dají zakoupit místní léky, které bývají
účinnější. Problémy při dodržování jednoho až dvou dnů diety (nemastná jídla, bez zmrzliny,
ledového pití, zeleninových a majonézových salátů) rychle vymizí. Hygienická úroveň přípravy jídel v
hotelích i místních restauracích je na vysoké úrovni. Pamatujte, že voda z vodovodních kohoutků v
hotelových pokojích není pitná, a to ani převařená.
Tuniská kuchyně:
Místní kuchyně je velmi bohatá na nejrůznější druhy vitamínů a minerálů. Spojuje v sobě prvky
arabské, francouzské a středomořské kuchyně, které dokáží na našich jazýčcích vyvolat příjemné
chutě. Jídlo je často připravováno s velkým množstvím nejrůznějších druhů koření. Ve studené
kuchyni se používá panenský olivový olej, který je součástí různých druhů salátů. Olivový olej se také
používá v kuchyni teplé, což způsobuje zvláštní (nám ne příliš známou) chuť. Z masa se připravuje
kuřecí, skopové a hovězí. Tunisané samozřejmě z důvodu víry nekonzumují vepřové maso. Častou
součástí jídelníčku jsou ryby.
Nejznámějším tuniským jídlem je kuskus, krupicová zrnka obalená v mouce, připravená na páře.
Brik je piroh, uvnitř kterého je skryto celé naměkko uvařené vejce, nakrájená petrželka a cibule, jako
další suroviny se používá nadrobno nakrájené maso, sýr nebo tuňák. Mechouia je salát z rajčat
nakrájených na kostičky, zeleného a červeného pepře, natvrdo uvařených vajec, tuňáka, kaparů,
citrónové šťávy a zálivky z olivového oleje. Další tuniskou specialitou je ostrá pasta z čili
papriček, harissa. Při její konzumaci buďte nanejvýš obezřetní. Je maximálně ostrá.
Zdravotní péče:
Lékařská péče v Tunisku je na dobré úrovni, zejména v soukromých zařízeních. Vzhledem k
nejednoznačnému znění dohody o spolupráci v oblasti zdravotnictví mezi Českou a Tuniskou
republikou, dávajícímu prostor pro různé interpretace, je nezbytné, aby si našinec před cestou do
Tuniska sjednal zdravotní pojištění pro pobyt v zahraničí. Po uhrazení lékařského úkonu si
nezapomeňte uschovat potvrzení o zaplacení a další související dokumenty, které po vás bude v
případě žádosti o proplacení výloh požadovat vaše pojišťovna po návratu zpět do vlasti. V rámci
předcházení střevním potížím v Tunisku pijte pouze balenou vodu a rovněž si odpusťte zmrzlinu,
ledové kostky v nápojích.
Suvenýry:
Z Tuniska si můžete přivést celou řadu suvenýrů. Setkat se můžete s keramickými výrobky, slaměnými
klobouky (šašíja), košíkářským zbožím, ptačími klecemi, šperky, koženým oblečením, kostýmy, bubny,
koberci, písečnými růžemi, oleji nebo vodními dýmkami. Centrum keramiky je město Nábil,
nacházející se na mysu Bon a Berberské vesnice na severu. K dostání jsou jednoduché hrníčky,
nádoby nebo jiné kachlíky. Pro kožené zboží je jedničkou město Kajruán. Výrobce zásobuje celou
zemi kabelkami, peněženkami, pásky, bundami a jinými výrobky. K dostání jsou i netradiční sedla,
měchy na vodu nebo pohodlné sandály. Vonné oleje se vyrábějí na mysu Bon a to hlavně z květů
pomeranče a pelargónií. Koberce dostanete koupit taktéž v prostředí tržnic a bývají rozděleny podle
kvality a počtu uzlíků.
Spropitné:
Bakšiš znamená spropitné, které sice stejně jako v naší zemi není nutné, ale předpokládá se a někteří
lidé v Tunisku jsou natolik drzí, že si ho i tvrdě vyžadují. Proto bude lepší, zvyknete-li si nějaký ten
bakšiš dávat.
Jak velké má být toto spropitné? Většinou kolem deseti procent. Můžete počítat s tím, že čím větší
bakšiš dáte, tím kvalitnějších služeb se vám dostane.
Slovníček
dobrý den - asléma
na shledanou - bisléma
ano - éj (áj)
ne - lá (lé)
jak se máš? - šnúwa hálek?
(mám) se dobře - le - bés
jak se jmenuješ? - ešismik?
jmenuji se - ismí
kolik - gedéš
proč / kam - lué / luín
co je to - šnúwa hédha
děkuji - šukran
nerozumím - aná miš fáhim (muž)/fahma (žena)
promiňte - aná ásif/asfa
kolik? - kam?
mluvíte anglicky, německy - inta/inti bitkallim/bitkallimí almání/inglízí
kde je autobusové nádraží/stanice metra/nejbližší letiště/turistické informace - fén mahattit ilotobís/mahattit il-metro/il matár maktab/el-istialámat es-sijáhíja
hledám nějaký hotel - ana badauwir aala otél
máte ještě nějaký volný pokoj - fí ghurfa fadja
jízdenku do...prosím - tazkara lil...