tady

Předmět: Aktuální problémy západní Evropy
Vyučující: Mgr. Jan Váška
Semestr: ZS 2009/2010
Studentka: Lenka Soukupová ([email protected])
Recenze: Seldon, Anthony (with Chris Ballinger, Daniel Collings and
Peter Snowdon), Blair, The Free Press, London 2005. II. vydání
(paperback), ISBN: 978-0-74323-212-8, 784 s., poznámkový aparát,
bibliografie, jmenný rejstřík
Přestože od června 2007, kdy Tony Blair opustil křeslo britského
ministerského předsedy, již uplynula jistá doba, pravděpodobně ještě
v Temži proteče mnoho vody, než najde příležitost bilancovat sepisováním
vlastního životopisu. Pokud se tedy čtenář prozatím rozhodne nahlédnout
do Seldonovy biografie Blair, rozhodně nebude litovat.
Anthony Seldon není totiž jen ředitelem Wellington College, úspěšné
střední školy v Anglii, médii přijímaný jako kompetentní komentátor pro
otázky vzdělávání, a spoluzakladatel Institute for British Contemporary
History. Především jde o až obdivuhodně plodného autora, který má - ať
již čistě na svém kontě či ve spolupráci - více než pětadvacet knih
věnovaných ve své většině právě politice a dějinám.
Vzhledem k recenzovanému titulu se z jeho děl sluší jmenovat
především autorizovaný životopis Johna Majora Major, A Political Life,
editování sborníku Blair´s Britain 1997-2007 (2007) a také dlouholetou
editorskou spolupráci s Denisem Kavanaghem na sbornících The
Thatcher Effect (1989), The Major Effect (1994), The Blair Effect 19972001 (2001) a The Blair Effect 2001-05 (2005). S Peterem Snowdonem
vydali také knihu Blair Unbound, The Biography Part II, 2001 – 2007
(2007), která se na více než šesti stech stranách zabývá především
1
Blairovým vztahem k válce v Iráku a dění bezprostředně před
premiérovým odchodem. A právě tyto dvě – údajně navazující - Blairovy
biografie přitáhly k Seldonovu jménu zřejmě nejširší pozornost. Nutno
dodat, že v případě knihy Blair zcela zaslouženou.
Seldonovi se daří uchopit osobu Tonyho Blaira v dynamickém a přece
různorodém rozpětí. Postupně a plasticky sleduje jeho vývoj od chlapce
z láskyplné rodiny přes protisystémového středoškoláka a nadaného
právníka připraveného vstoupit se vším nadšením, naivitou i kuráží do
poslanecké sněmovny. Odhaluje Blairovu schopnost maximálně využít
svého osobního kouzla, pohotovosti, strategické vnímavosti k sociálnímu
prostředí – jak jej, až nečekaně, dovedly k pozici lídra Labour Party.
Zároveň Seldon zaznamenává i Blairovy slabiny: obklopení vlastním
týmem
bez
dostatečného
porozumění
zaběhnutým
mechanismům
vládnutí, problematické uvádění rétorických konceptů do praktické
politiky, neochotu vnášet tvrdou konfrontaci do osobních vztahů.
Kniha Blair se nicméně liší od běžné formy psaní biografií. Před její
publikací byly již totiž sepsány dva jiné Blairovy životopisy: Tony Blair,
The Moderniser od Jona Sopela (1995) a Tony Blair od Johna Rentoula
(1995 a rozšířené 2001). Obě knihy uvádějí maximum detailních
informací od rodiny a přátel, jak se je autorům s Blairovým souhlasem
podařilo sesbírat.1 Seldon se zároveň snažil vyhnout, aby vytvořil spíše
přehled politických kroků vlády na úkor samotné osobnosti jejího
premiéra, jak se mu stalo v Majorově životopise.2 Místo barvitého
popisování drobných faktů z Blairova života na časové ose se Seldon
rozhodl věnovat liché kapitoly klíčovým situacím a sudé kapitoly osobám,
1 Viz. úvod knihy Blair, první odstavec.
2 Tamtéž, druhý odstavec.
2
na které Tony Blair narazil a které jej méně či více, bezprostředně či
dlouhodobě ovlivnily. Pozornost je tak věnována celé řadě aspektů,
například získání podpory v okrsku Sedgefield, reakci na smrt princezny
Diany, rozhodování o euru, Kosovu, Iráku, otázka mediální aféry
v souvislosti s koupí dvou bytů v Bristolu (tzv. Cheriegate). Podobně si
lze přečíst o vztahu k Alastairu Campbellovi nebo Peteru Mandelsonovi,
zodpovědnými za mediální prezentaci, Royem Jenkinsem a spekulacích o
možné koalici s liberálními demokraty, oběma americkými prezidenty
Billem Clintonem a Gerge W. Bushem, ale třeba i o vztahu k Bohu.
Přestože by mohlo vzniknout podezření, že kniha bude množstvím
kapitol fragmentována, je tomu právě naopak. Přestože není otrocky
sledována časová osa,3 daří se držet jasnou kontinuitu. V jednotlivých
kapitolách se Seldonovi podařilo přesně vyvážit hutnost a čtivost textu.
Kde není třeba, nezabíhá zbytečně do podrobností, zároveň však text
dokázal obohatit o řadu zajímavých, zábavných a často zákulisních
detailů, jak na ně narazil při sběru materiálu.
Právě pro čtivost lze knihu doporučit všem zájemcům o postavu
Tonyho Blaira. Kniha přesto není určena jen běžné veřejnosti, ale i
odborníkům. Vždyť celou svou vahou stojí na více než šesti stech
rozhovorů a dvou stech psaných komentářů. Downing Street upustila od
autorizace tohoto životopisu, nicméně nezabránila poskytování rozhovorů.
Autorovi, který dlouhodobě sleduje britské politické prostředí, tak byl
ponechán volný tvůrčí prostor. Seldon se v tomto životopise nesnaží
hledat senzace za každou cenu, naopak smysluplně, pečlivě a nestranně
reflektovat, jak se na autora jeho úrovně sluší. Pokud by se tedy někomu
3
3
Těm, kdo přesně neznají britské reálie, by ke zlepšení orientace možná pomohlo
umístění časového přehledu do přílohy.
dostane tato kniha do ruky jen na krátkou chvíli, pak je určitě záhodno
přelétnout očima vysoce výstižné fotografie s komentáři a závěr, ve
kterém se pokusil vyextrahovat Blairovy klíčové stránky. 4
Někdy se o politice hovoří spíše v intencích teorií, teoretických
postojů a aktérů. Je náročné proniknout do myšlenkového světa
jednotlivých osob, do osobností aktérů a zpracovat odpovědi na otázku,
kým vlastně jsou, nikoli jen jak se sami vidí (třeba ve vlastních
autobiografiích). Jsem přesvědčena, že Seldonovi se v této knize
odpovědět podařilo: jsme tím, s čím jsme se v životě setkali a jak jsme na
to zareagovali, a takový je i Tony Blair v očích Anthonyho Seldona.
4 Kromě práce na samotné knize prezentoval Seldon své poznatky současně
i v dokumentu In Search of Tony Blair
(http://www.channel4.com/life/microsites/S/search_tony_blair/ pl. k 12.1.2009).
4