2_8 Rostliny (èeledi)

1
Třída: Dvouděložné rostliny
-
klíčí dvěma dělohami
květy často vykazují znaky spojené s číslem 4 nebo 5
žilnatina listů je síťnaté
svazčité kořeny
cévní svazky stonku jsou uspořádané v kruhu
Čeleď: Hluchavkovité
- čtyřhranná lodyha
- listy vstřícné křižmostojné
- květy mají kalich a korunu
- koruna je souměrná a srostlá, vytváří horní a dolní pysk
- plodem jsou 4 tvrdky (nažky)
hluchavka bílá, hluchavka nachová, mateřídouška obecná (suchá slunná místa, vonná a léčivá bylina)
popenec břečťanovitý (poléhavá lodyha), zběhovec plazivý, šalvěj luční
Léčivky - meduňka lékařská, šalvěj lékařská, máta peprná, levandule lékařská
Koření - dobromysl obecná, tymián obecný, majoránka zahradní, saturejka zahradní
Čeleď: Hvězdnicovité
- kosmopolitně (celosvětově) rozšířené vytrvalé rostliny
- květy uspořádané v úboru, v jednom květenství mohou být dva druhy květů (jazykovité a trubkovité)
- pod květenstvím se vytváří zákrov (zelené lístky naspodu květenství)
- plodem je nažka
- některé druhy mají mléčnice1
pampeliška lékařská (též smetánka; léčivá, listy v přízemní růžici, mléčnice)
Užitkové - slunečnice roční (mohutná, u mladých rostlin heliotropismus, olejnatá semena => slunečnicový olej), čekanka
obecná (mletý, pražený kořen + pražené obilky žita => melta = kávová náhražka), locika salát (též hlávkový salát, listy tvoří
hlávky)
Okrasné - aksamitníky, astry, měsíčky (jednoleté byliny = letničky), jiřiny, kopretiny, kamzičník (trvalky), plesnivec alpský
(protěž)
Planě rostoucí - kopretina bílá, sedmikráska chudobka, řebříček obecný, podběl obecný (kvete brzy zjara žlutým květem, listy
vyrůstají až v létě, léčivka), devětsil lékařský (mohutné listy vyrůstají až po květech), bodlák obecný (suchá místa), pupava
bezlodyžná (květenství jsou přitisklá k zemi mezi přízemni růžici bodlinatých listů), vratič obecný (po rozemnutí aromatický kafr), lopuch plstnatý („bodlák“, který po sobě hází děti - úbory mají zákrovní listeny s háčky => rozšiřování na srsti zvířat),
heřmánek pravý (kuželovité a uvnitř duté lůžko, léčivka), rmen rolní (podobá se heřmánku, ale má plné lůžko), heřmánkovec
nevonný (oproti heřmánku nevoní)
Třída: Jednoděložné rostliny
-
klíčí jednou dělohou
květy často vykazují znaky spojené s číslem 3 (nebo jeho násobky) - 3 n. 6 okvětních lístků, 3 tyčinky apod.
žilnatina listů je souběžná
svazčité kořeny
cévní svazky stonku jsou roztroušené
Čeleď: Amarylkovité
- většinou cibulkovité rostliny
- jednoduché a pravidelné květy (6 okvětních lístků)
sněženka podsněžník (symbol jara, dva úzké listy a stvol s jedním květem - 3 vnější okvětní lístky jsou delší než 3 vnitřní,
v zemi cibule), bledule jarní (podobná sněžence, všechny okvětní lístky jsou stejně dlouhé na koncích se zelenožlutou
skvrnkou), narcis (hojný v Alpách, u nás okrasně v zahradách), hvězdník (Amyrylis)
Čeleď: Liliovité
- pravidelné květy s šesti okvětními lístky
- plodem je tobolka nebo bobule
Užitkové - cibule kuchyňská (obsahuje látky ničící choroboplodné zárodky, dvouletka - v prvním roce vyrostou z krátkého
stonku (= podpučí) duté rourkovité listy, do jejichž spodní části se ukládají zásobní látky => zdužnatění (ztloustnutí) =>
cibule, zasadíme-li cibuli další rok, vyrazí stvol s květem), pažitka (trvalka s rourkovitými listy), česnek kuchyňský (v zemi má
rozpadavou cibuli => stroužky, kterými se může vegetativně rozmnožovat, obsahuje látky ničící choroboplodné zárodky,
snižující krevní tlak a zvyšující celkovou odolnost organismu), česnek medvědí (v lužních2 a bukových lesích, listy se používají
v kuchyni), pór zahradní („pórek“)
Okrasné - tulipán zahradní (původem z Asie, šlechtěním se nejvíce zabývali Holanďané, v zahradnictví se rozmnožují
cibulemi), hyacint, aloe, asparágus, modřenec
Planě rostoucí - lilie zlatohlávek (chráněná), ocún jesenní (s příchodem podzimu kvete bledě fialovými květy, listy vyrůstají až
na jaře následujícího roku, jedovatý!) konvalinka vonná (jedovatá!), vraní oko čtyřlisté (jedovaté!), křivatec žlutý
1
Mléčnice jsou druh vyměšovacího pletiva u některých rostlin (např. pampeliška nebo pryšec), které při poranění roní mléčnou šťávu – latex.
Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem. Tento dřivě běžný biotop mizí s rostoucí
regulovaností vodních toků.
2
2
Čeleď: Kosatcovité
- podzemní hlízy
- úzké listy
- trojčetné květy (jednotlivé nebo v květenství)
kosatec (Iris) (k. německý , k. sibiřský, k. žlutý ...; vlhké louky a lužní lesy, CHRÁNĚNÉ!), šafrán (Crocus) (z jara žluté, bílé
nebo fialové květy, sušené blizny š. setého se používají jako koření a barvivo), mečíky (v zahradách)
Čeleď: Vstavačovité (orchideje)
- největší zastoupení má tato čeleď v subtropických a tropických oblastech
- u nás chráněné!
- byliny, které mají v zemi hlízy nebo oddenky
- květy mají šest okvětních lístků, často různě zbarvených (i různého tvaru)
- pestík srůstá s tyčinkou, pyl je slepen v brylku (při opylení hmyzem je přenášena celá)
- u většiny se uplatňuje soužití s houbovými vlákny3
střevičník pantoflíček (květy ve tvaru pantofle, roste v místech, kde je v podkladu hornina obsahující uhličitan vápenatý),
prstnatec májový, falenopsis (Phalaenopsis, pokojové rostliny)
Čeleď: Sítinovité
- drobné květy v květenstvích často nevýrazné barvy (hnědé, zelené)
sítina rozkladitá (trsnatá rostlina trávovitého vzhledu, vlhké louky a na březích vod, lodyha uvnitř vyplněná vzdušným
pletivem)
Čeleď: Šáchorovité
- rostou nejčastěji na vlhkých místech (bažinaté louky, okraj rybníků)
ostřice lesní, suchopýr (při dozrávání semen vyčnívá z klásků dlouhý bílý chmýr), šáchor (pokojová rostlina)
Čeleď: Lipnicovité
- v češtině jsou obecně označovány jako trávy
- jednoleté až vytrvalé, kosmopolitně rozšířené
- většinou mají dutý stonek s kolénky (stébla)
- střídavé čárkovité listy s dlouhou válcovitou pochvou (někdy přítomen jazýček a ouška)
- jednoduché květy vytvářejí klásky, které se často sdružují v typická květenství - laty (oves) nebo složené klasy (žito)
- klásky bývají chráněny dvěma vstřícnými plevami - vnější plucha, vnitřní pluška
- opylení nejčastěji větrem
- plodem je převážně obilka (zvláštní typ nažky)
- pro člověka mají velký hospodářský význam zejména obilniny (tzv. kulturní trávy)
žito seté - u nás se pěstuje v chladnějších oblastech, vysévá se na podzim, do zimy vyklíčí v mladé rostlinky, které odnožují4
a na jaře pak pokračují v růstu => ozim; plucha je protažena v dlouhou osinu, z žitných obilek se mele mouka na chléb a
tmavé pečivo
ječmen dvouřadý - nejkratší stéblo obilnin, osiny jsou velmi dlouhé, při dozrání se klasy ohýbají směrem k zemi, obilky se
využívají k krup nebo k výrobě sladu => výroba piva
pšenice obecná - pěstuje se v nížinách, některé odrůdy jsou ozimy, jiné jařiny, z obilek se mele mouka na bílé pečivo a
krupici, často bez osin
oves setý - liší se od ostatních obilnin květenstvím - lata, obilky uzavřeny v pluchách bez osin, krmivo pro zvířata)
kukuřice setá - do Evropy ji dovezl Kryštof Kolumbus roku 1493, výška až přes 2 m, plná stébla, jednopohlavné květy (samčí
= prašníkové na vrcholu stébla, samičí = pestíkové po stranách stébla), kukuřičná mouka neobsahuje lepek, krmivo pro
zvířata (siláž5)
proso seté - vyrábí se z něj jáhly, krmivo pro ptáky; dříve hojně pěstováno
rýže setá - společně s pšenicí je hlavní obilninou pro obživu lidstva, je původní JV Asii, dnes se pěstuje v tropických a
subtropických oblastech s dostatkem vody (zaplavovaná terasovitá pole); buddhističtí mniši z ní vytvářejí tzv. mandaly6
cukrovník lékařský = cukrová třtina - stébla vysoká až 6 m jsou vyplněná dření, ze které se získává třtinový cukr, pěstuje se
na plantážích zejména na Kubě a v JV Asii7
bambusovník = bambus - tropy a subtropy Asie, článkované duté zdřevnatělé stéblo, materiál pro konstrukci staveb, výrobu
nástrojů, nábytku, papíru a oděvů, nebo také jako potravina, ve středověku se v Číně z bambusu vyráběly zbraně
lipnice luční (husté trsy na loukách), lipnice roční (plevel v zahradách), psárka luční (na dotek měkké květenství lze
z klasového vřetene sdrhnout), bojínek luční (na dotek drsné květenství se nedá z klasového vřetene sdrhnout)
srha laločnatá (říznačka; široké a ostré listy), ovsík vyvýšený, jílek vytrvalý (jeho trsy odolávají sešlapování), pýr plazivý
rákos obecný - vytváří při okrajích rybníků rákosiny, které slouží jako úkryt a hnízdiště mnoha ptáků, naše nejvyšší
tráva (až 3 m), ze suchého rákosu se vyrábějí rohože
Louky se sečou zpravidla 2x ročně. První usušená sklizeň se nazývá seno, druhá (srpnová) sklizeň je méně kvalitní a říká se
ji otava. Přes zimu slouží seno jako krmivo pro dobytek.
3
Semena potřebují symbiotické mikroskopické houby, aby úspěšně vyklíčila a dále rostla. Některé druhy využívají houby k získávání vody
a minerálů i v dospělosti. Zahyne-li houba, zpravidla zahyne i vstavačovitá rostlina - nestačí chránit jednotlivé druhy, ale především prostředí,
ve kterém rostou!
4
Odnožení - z jedné rostliny vyroste několik stonků.
5
Siláž je krmivo pro domácí zvířata (prasata, krávy, koně atd.) vzniklé fermentováním čerstvé nebo zavadlé píce a jiných zemědělských plodin
s přídavkem látek, které inhibují bakteriální činnost.
6
Mandaly jsou obrazy (diagramy), ve kterých dochází k harmonickému spojení kruhu a čtverce. Vytvářejí se z obarveného písku, rýžové
mouky či jiného sypkého materiálu.
7
Cukrová třtina se sklízí těsně před rozkvětem, neboť v této době je obsah cukrů nejvyšší. Lisováním se ze stébel získává šťáva; z té po sušení
vzniká třtinový cukr. Kvašením a destilací třtinové melasy se vyrábí rum (např Bacardi) a pálenka arak (objevuje se v křížovkách).