Vernisáž 2. listopadu 2015 v 17 hodin v rámci akce Týden vědy a

DOBROSLAV
OREL
KNĚZ A MUZIKOLOG
1870–1942
VÝSTAVA U PŘÍLEŽITOSTI 145. VÝROČÍ NAROZENÍ
HLAVNÍ BUDOVA AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY – MEZIPATRO
NÁRODNÍ 3, PRAHA 2
2.–13. LISTOPADU 2015, 10–18 HODIN
Vernisáž 2. listopadu 2015 v 17 hodin v rámci akce
Týden vědy a techniky 2015
Výstava vznikla v rámci projektu
Pocta Dobroslavu Orlovi
Ronov nad Doubravou 23.–25. dubna 2015,
nad kterým převzali záštitu:
Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně
Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje
Výstavu pořádají:
Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. – Kabinet hudební historie
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.
Autorka scénáře a kurátorka výstavy: Jana Vozková
Odborná spolupráce: Jarmila Procházková, Veronika Mráčková, Jakub Michl
Jazyková spolupráce: Jan Pirner, Vlasta Reittererová, Hubert Reitterer
Grafické řešení výstavy: Filip Blažek, studio Designiq
Vystavené fotografie a dokumenty laskavě poskytli:
Národní muzeum – České muzeum hudby
(pozůstalost Dobroslava Orla, číslo přírůstku 1/54 -ve všech případech, kdy není uvedeno jinak),
Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Archív Univerzity Komenského v Bratislavě,
Universitätsbibliothek Wien a Jakub Michl
Vznik výstavy finančně podpořili:
Město Ronov nad Doubravou a Akademie věd České republiky
v rámci programu Regionální spolupráce AV ČR.
Ronov nad Doubravou
DOBROSLAV OREL
RODINA A ÚTLÉ MLÁDÍ
Dobroslav Orel se narodil 15. prosince 1870 jako syn učitele
v Ronově nad Doubravou. Dětství prožil na několika
různých místech v tomto kraji, celá rodina později zakotvila
v Dolní Rovni, kde se jeho otec stal řídícím učitelem.
Rodný dům
Dobroslava Orla
v Ronově nad
Doubravou,
Čáslavská ulice
č. p. 126
(foto nedatováno,
cca 2. pol.
19. stol.)
Rodiče Dobroslava Orla v mladém věku:
Josefa Lidmilová, dcera Jana Lidmily, kožešnického
mistra z Heřmanova Městce a František Orel,
syn Hynka Orla, mistra pekařského z Čáslavi
(foto nedatováno, cca 60.–70. léta 19. stol.)
Křestní list Dobroslava
Orla vydaný farním
úřadem v Ronově
nad Doubravou
Otec Dobroslava Orla, učitel
v Ronově nad Doubravou,
později řídící učitel
v Dolní Rovni
(foto nedatováno,
cca 80. léta 19. stol.)
Dobroslav Orel jako školák
(foto nedatováno, 80. léta 19. stol.)
Dobroslav Orel jako malý chlapec
se sestrami Marií a Ludmilou
(foto nedatováno, 70. léta 19. stol.)
Josefa Orlová, matka Dobroslava Orla
* 18. 4. 1845 – † 22. 7. 1904
(foto Ateliér Langhans Praha, nedatováno,
patrně výřez ze skupinové fotografie,
cca 90. léta 19. stol.)
Písanka Dobroslava Orla z druhé třídy základní školy
v Kladrubech, s vlastnoručním podpisem
(České muzeum hudby, sign. XXVI F 201)
Rodiče a sestra Dobroslava Orla
(foto nedatováno, cca 90. léta 19. stol., zahrada domu v Dolní Rovni [?])
František Orel, otec Dobroslava Orla
* 2. 8. 1945 – † 7. 7. 1919,
(foto Ateliér Langhans Praha,
nedatováno, cca 2. desetiletí 20. stol.)
NA CESTĚ ZA VZDĚLÁNÍM
A POVOLÁNÍM
DOBROSLAV OREL
Po maturitní zkoušce složené s vyznamenáním získal Dobroslav Orel
„vysvědčení dospělosti ke studování na universitě“
(C. a k. české vyšší a reálné gymnázium v Praze, 11. července 1890)
Dobroslav Orel jako student
(foto nedatováno, 80.–90. léta 19. stol.)
Index Dobroslava Orla z biskupského
semináře v Hradci Králové z let
1890–1894: svědectví jeho svědomité
přípravy na kněžské povolání
Nejstarší známá oficiální
podobenka Dobroslava
Orla s kněžským
kolárkem
(foto nedatováno,
cca 90. léta 19. stol.)
Vysvědčení o katechetské
způsobilosti. Po vykonání
učitelské zkoušky byl Dobroslav
Orel uznán v roce 1897 „velmi
způsobilým k vyučování
katolického náboženství na
vyšších středních školách
a učitelských ústavech“.
(Biskupská konzistoř
v Hradci Králové, 23. ledna 1908;
vydáno zpětně)
Vysvědčení o způsobilosti k vyučování
hudbě, vydané na základě zkoušky
složené s výborným prospěchem
(Císařsko-královská zkušební komise
pro učitele hudby na školách středních
a ústavech učitelských, duben 1901;
podepsáni skladatelé
Josef Foerster, Vítězslav Novák
a světoznámý houslista Otakar Ševčík)
KATECHETA A UČITEL HUDBY
DOBROSLAV OREL
Po ukončení svého teologického vzdělání našel Dobroslav
Orel uplatnění v církevním školství jako učitel náboženství
a církevní hudby. Později se pedagogicky angažoval
i v jiných než církevních školách: na reálném gymnáziu
v Praze-Holešovicích a na pražské konzervatoři.
Dobroslav Orel jako začínající pedagog na tablu
profesorů reálného gymnázia v Hradci Králové
(foto nedatováno, počátek 20. stol.)
Dobroslav Orel
v době působení
v Hradci Králové
(foto Langhans
Hradec Králové,
nedatováno,
1. desetiletí
20. stol.)
Potvrzení o působení Dobroslava Orla
ve funkci docenta církevního zpěvu na semináři
v Hradci Králové v letech 1894–1901
(vydáno zpětně rektorem semináře roku 1908)
Ukázka notace z graduálu (knihy mešních
chorálních zpěvů katolické církve) užívaného
v době teologických studií a v prvních letech
pedagogického působení Dobroslava Orla:
Graduale de tempore et sanctis…
(vydáno v Římě v roce 1884)
Potvrzení o nevšední
píli a velkých úspěších
Dobroslava Orla
během jeho působení
ve funkci docenta teorie
a praxe liturgického
a chorálního zpěvu
v letech 1901–1906
(Vydáno biskupskou
konsistoří v Hradci
Králové roku 1910)
Hlasová cvičení pro zpěváky publikovaná Dobroslavem Orlem
v jeho práci Teoreticko-praktická rukověť chorálu římského
(Hradec Králové 1899)
Přehled pracovních pozic Dobroslava Orla v prvních deseti
letech pedagogického působení – od pozice suplenta
na reálce v Hradci Králové až po pozici profesora na reálce
v Praze-Holešovicích, léta 1899–1908
KNĚZ ŘÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVE
DOBROSLAV OREL
Dobroslav Orel byl po absolvování studia semináře v Hradci Králové
25. července 1894 vysvěcen na kněze. Ke královéhradeckému
biskupovi se také po celý život obracel s žádostmi o schválení všech
svých profesionálních aktivit. Jako katolický kněz se podepisoval
P. Dobroslav Orel [P. = pater, tj. otec].
Portrétní fotografie
s vlastnoručním podpisem
na rubu: „P. Dobroslav Orel“
(foto Ateliér Langhans
Praha, nedatováno,
cca přelom 19. a 20. stol.)
Potvrzení o absolutoriu studia
v semináři v letech 1891–1894
(Biskupská konzistoř v Hradci
Králové, 20. ledna 1899)
Neformální fotografie Dobroslava Orla jako
kněze, určená patrně pro přátele –
rub je upraven jako pohlednice
(foto nedatováno, cca 1910)
Potvrzení o posvěcení kalicha a pateny (liturgického náčiní potřebného
pro vysluhování mše) pro P. Dobroslava Orla
(J. A. Sedlák, 7. října 1918)
Dobroslav Orel se skupinou kněží. Uprostřed Mořic Pícha,
biskup královéhradecký
(foto nedatováno, cca 30. léta 20. stol.)
Jako kněz si P. Dobroslav Orel k přijetí
prestižního pracovního místa na univerzitě
vyžádal souhlas ze své diecéze
(Biskupská konzistoř v Hradci Králové,
29. listopadu 1921)
P. Dobroslav Orel šedesátiletý – portrét
na titulní straně časopisu Cyril.
Ve stejném čísle vyšel k Orlovu životnímu
jubileu gratulační článek.
(Cyril roč. 56, listopad – prosinec 1930)
DOBROSLAV OREL
PRVNÍ MUZIKOLOGICKÁ LÉTA
Muzikologické vzdělání Dobroslav Orel získal na Filozofické fakultě
Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a dovršil je doktorátem na
univerzitě ve Vídni. Již v době studií navázal pod vedením svého profesora
Guido Adlera odbornou spolupráci s prestižním edičním projektem
Denkmäler der Tonkunst in Österreich. [Památky hudebního umění
v Rakousku – odborná edice, připravovaná významnými hudebními vědci]
Dobroslav Orel
krátce před
nastoupením
přípravy
na doktorát
na univerzitě
ve Vídni
(foto Ateliér
Langhans, 1912)
Výkaz o předmětech, které Dobroslav Orel absolvoval během
studia na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze v letech
1901–1906 (vyučující: mj. Otakar Hostinský, Tomáš Masaryk,
František Drtina, Bohumil Matějka)
Potvrzení vedoucího
projektu Denkmäler
der Tonkunst
in Österreich o tom,
že Dobroslav Orel
pro tento prestižní
projekt pracoval
(Guido Adler,
26. října 1912)
Ocenění za práci
pro Denkmäler
der Tonkunst
in Österreich, vydané
pro Dobroslava Orla
(11. února 1914)
Ukázka z Kodexu
Speciálník,
který byl tématem
Orlovy disertační práce
(Muzeum východních Čech
v Hradci Králové,
sign. II A 7, fol. 266r,
foto Albertina icome)
Posudek rigorózní práce D. Orla
na filozofické fakultě univerzity ve Vídni,
psaný Guido Adlerem, vedoucím práce
„[…] Man kann ruhig sagen, daß
die Abhandlung vermöge ihrer Qualität
das Maß des Gewöhnlichen übertrifft
und die Eignung zur selbständigen
Forschung in ausgezeichneter Weise
dartut […]“
„[…] Lze klidně říci, že svou kvalitou
pojednání překračuje obvyklou míru
a vynikajícím způsobem prokazuje
způsobilost k samostatnému bádání […]“
Diplom o udělení titulu doktora
filozofie na univerzitě ve Vídni
(22. července 1914, kopie)
DOBROSLAV OREL
VEŘEJNÁ ČINNOST
Dobroslav Orel se od mládí angažoval ve veřejném životě, zejména
v oblasti pěstování a obrody duchovní hudby. Psal odborné články
a hudební kritiky do několika časopisů. Ve funkci konzervátora
pečoval o evidenci a odborné zpracování památek hudební
minulosti. Působil v mnoha kulturních spolcích a organizacích
v Čechách i na Slovensku, udržoval přátelské i pracovní kontakty
s významnými osobnostmi kulturního života. Své praktické hudební
nadání využíval jako dirigent.
Titulní strana
časopisu Cyril,
do kterého
Dobroslav Orel
přispíval svými
články a jehož
redakci v letech
1909–13 a 1915–19
sám řídil
Legitimace D. Orla s pověřením k péči o kostelní archivy
a varhany na celém území Československé republiky
(Ministerstvo školství a národní osvěty,
29. března 1919)
Po dlouholetém působení v Obecné jednotě cyr ilské,
společnosti pečující o duchovní a liturgickou hudbu, podal
Dobroslav Orel rezignaci, která byla s politováním přijata
(Praha 28. 3. 1919 )
Unikátní fotografie
Dobroslava Orla jako
aktivního hudebníka
dirigujícího velké vokálně-symfonické těleso
(foto nedatováno,
cca 20.–30. léta 20. století)
Dobroslav Orel
v předsednictvu Kongresu
pro lidovou píseň v aule
Komenského univerzity
v Bratislavě
(foto, červen 1938)
Dobroslav Orel
v řadách početného
sboru před vchodem
do Vinohradského
divadla v Praze –
patrně u příležitosti
zájezdu Akademického
pěveckého sdružení
na sjezd Pěvecké
obce československé
v roce 1929
(foto nedatováno, cca
1929 [?])
Fotografie s věnováním od skladatele Jána Levoslava Belly,
o jehož uznání na Slovensku se Dobroslav Orel zasloužil
publikací „Ján Levoslav Bella – k 80. narozeninám seniora
slovenské hudby“ i aktivní propagací jeho díla
(Ján Levoslav Bella Dobroslavu Orlovi, 24. června 1927)
AKADEMICKÁ KARIÉRA V BRATISLAVĚ DOBROSLAV OREL
Po několikaletém vědeckém a pedagogickém působení v Praze
byl roku 1919 Dobroslav Orel společně s dalšími českými intelektuály
vyslán na Slovensko, aby tam pomohl s vybudováním univerzitního
školství. Na Komenského univerzitě pak působil od roku 1921
až do svého penzionování na konci roku 1938.
Jmenování Dobroslava
Orla řádným profesorem
hudební vědy na Univerzitě
Komenského v Bratislavě
(ministr školství a národní
osvěty Josef Šusta,
23. září 1921)
Dobroslav Orel ve společnosti
převážně českých intelektuálů
působících na Univerzitě
Komenského. Několik z nich
postupně zastávalo vysoké
akademické funkce. Uprostřed
literární historik Josef Hanuš,
první zprava slavista Miloš
Weingart, třetí zprava historik
Václav Chaloupecký
(foto Ateliér Wellington,
nedatováno, 20. léta 20. stol.)
Poděkování Dobroslava
Orla za gratulace
k 60. narozeninám
(foto 1930)
„Ke konci obracím se několika slovy k Vám,
akademická mládeži. Máte svůj život ve své
dlani. Hybnou silou života jest fantasie, která
Vás podněcuje a uchvacuje k dalším snahám.
Fantasie jest jako plíce duše. V jejich průduškách
se stýkají mohutnosti Vaší duše se životem Vás
vůkol obkličujícím jako vzduch. Co ve fantasii
okysličeno stává se opravdovým majetkem a
bohatstvím duše. Výslednicí tohoto styku jest
praktická vůle, která Vás skutečně pohání k činu.
Nechcete-li jako duševní souchotináři chřadnouti
po celý život a jenom jej prosníti, zdisciplinujte
fantasii mládí.“
Výňatek z proslovu odstupujícího rektora Dobroslava Orla
při inauguraci jeho nástupce (31. listopadu 1932)
Oficiální blahopřání profesorského sboru Filozofické
fakulty v Bratislavě k 60. narozeninám Dobroslava Orla
(1930)
Dobroslav Orel jako rektor Univerzity Komenského
v Bratislavě (foto nedatováno, 1931–32)
Poděkování za dlouholetou úspěšnou činnost.
Vydáno rektorem Univerzity Komenského
u příležitosti odchodu Dobroslava Orla
do penze.
(Bratislava 5. ledna 1939)
OCEŇOVANÝ A VYZNAMENÁVANÝ
DOBROSLAV OREL
Za mnohostrannou činnost kněžskou, kulturní i vědeckou
se Dobroslavu Orlovi opakovaně dostalo oficiálního ocenění.
Ocenění snah a výsledků
práce v oblasti církevní
hudby od královéhradeckého
biskupa pro Dobroslava Orla,
doktora filozofie a profesora
v Praze, ale zároveň i kněze
královéhradecké diecéze
(Josef Doubrava, biskup
královéhradecký, 26. dubna
1919)
Církevní vyznamenání
Expositorium canonicale
spojené s privilegiem
nosit speciální součásti
kněžského oděvu, udělené
P. Dobroslavu Orlovi
kardinálem pražským
arcibiskupem Lvem
za vzorné plnění povinností.
(Lev kardinál Skrbenský,
23. listopadu 1910)
Řád rumunské koruny 2. třídy,
který obdrželo několik významných
osobností Československé
republiky. Okolnosti udělení
řádu D. Orlovi nejsou zatím zcela
objasněny, jako jeho nositel je
doložen fotografií s řádovou
stužkou.
(1. foto České muzeum hudby, 2015;
2. foto nedatováno, cca 20. léta 20.
stol.)
Doklad o udělení Státní ceny
za publikaci „Hudební prvky
svatováclavské“, kterou
Dobroslav Orel zpracoval
ke svatováclavskému
miléniu a připravil k vydání
v roce 1937
(Ministr školství a národní
osvěty Emil Franke,
26. října 1937)
Zlatá plaketa udělená sedmdesátiletému
Dobroslavu Orlovi jako uznání jeho celoživotních
sbormistrovských a organizačních zásluh: „Čest
zásluhám 1870-1940 / Jednota zpěváckých spolků
českoslov[enských]“
Ocenění za „Český kancionál“, připravený
Dobroslavem Orlem k vydání v roce 1921.
Kancionál později vyšel ještě v šestnácti dalších
vydáních.
(František Kordač, arcibiskup pražský,
28. února 1922)
ODPOČINEK S PŘÁTELI A KOLEGY
DOBROSLAV OREL
Dobroslav Orel s kolegy a přáteli – vpravo skladatel
Rudolf Chlup, spolupracovník Dobroslava Orla
v Akademickém pěveckém sdružení a lektor
na Univerzitě Komenského
(foto nedatováno, cca 20. léta 20. stol.)
Na vycházce do přírody s doutníkem a vycházkovou hůlkou
(foto nedatováno, cca 20. léta 20. stol.)
Na vycházce v parku. Vedle Dobroslava Orla
pravděpodobně Anna Dočkalová, sbormistryně
Akademického pěveckého sdružení, lektorka
na Univerzitě Komenského a Orlova spolupracovnice
(foto nedatováno, cca 30. léta 20. stol.)
Dobroslav Orel na zahradní slavnosti –
vpravo sedí Bedřiška a Rudolf Chlupovi
(foto nedatováno, cca 20. léta 20. stol.)
Na zahradě domu v v Kapitulní ulici č 5 v Bratislavě
s Rudolfem Chlupem a Bedřiškou Chlupovou, studentkou
muzikologického semináře Univerzity Komenského
(foto nedatováno, cca 20. léta 20. stol.)
Na výletě s přáteli a jejich dětmi
(foto nedatováno, cca 20. léta 20. stol.)
Na výletě s Akademickým pěveckým
sdružením
(foto nedatováno, cca 20. léta 20. stol.)
V moři a na mořském
břehu – patrně
během cesty, kterou
Dobroslav Orel
podnikl do Itálie
v roce 1933. Ostatní
osoby nezjištěny.
(foto nedatováno,
cca 1933 [?])
NÁVRAT DO ČECH A DOMŮ
DOBROSLAV OREL
S českým prostředím a zejména se svým rodným krajem udržoval
Dobroslav Orel kontakty i během svého působení na Slovensku.
Po vzniku Slovenského štátu v roce 1938 byl stejně jako ostatní
čeští profesoři Univerzity Komenského nucen opustit Bratislavu.
Po návratu do Čech ještě navázal na své předchozí vědecké aktivity,
obnovil lidské i pracovní kontakty, ale začátkem roku 1942 podlehl
srdečnímu záchvatu a zemřel. Pohřben je v rodinném hrobě
v Dolní Rovni.
„Upomínka na Lichtnici“
od Františka Orla, jedna
ze skladeb z otcovy
hudební pozůstalosti
darované Dobroslavem
Orlem v roce 1939
Národnímu muzeu v Praze.
V kompozici nazvané
podle hradu, situovaného
poblíž rodiště D. Orla, je
použita i melodie písně
„Kde domov můj“...
(České muzeum hudby,
sign. XXVI F 307)
„[…] Doufám, že příštím rokem, dá-li Bůh zdraví, sejdeme se nejen v Kladrubech, ale také ve Ždánicích!“
psal přítel Dobroslavu Orlovi na pohlednici s dokumentární fotografií ze svěcení zvonů v Dolní Rovni,
v místě Orlova dětství a nepochybně i prvních intenzívních zkušeností s duchovní hudbou
(foto Ateliér Vomáčka, Josef Palouš Dobroslavu Orlovi, 1. listopadu 1937)
Dobroslav Orel
v posledních letech
života s Jaroslavem
Mikanem,
středoškolským
profesorem
a vlastivědným
pracovníkem
v Hradci Králové
(foto nedatováno, cca
přelom 30. a 40. let
20. století)
Vztah k městu, kde kdysi začala jeho kněžská i profesionální
dráha, projevil D. Orel darováním peněz na opravu varhan
v kostele sv. Ducha v Hradci Králové
(Městský úřad v Hradci Králové Dobroslavu Orlovi,
15. července 1941)
Vánoční pozdrav od Pěvecké obce české s přáním dobrého zdraví,
kterému se pak už Dobroslav Orel dlouho netěšil
(Pěvecká obec česká v Praze Dobroslavu Orlovi, 22. prosince 1941)
Hrob rodiny Orlovy na hřbitově v Dolní Rovni –
dnešní stav (foto Jakub Michl, 2015)
Báseň na smrt Dobroslava Orla psaná jeho celoživotním
přítelem a spolupracovníkem Vladimírem Hornovem
(Cyril 68 (1942), č. 1–4, s. 2)