Open Mine č. 3/2012

Magazín společnosti New World Resources
č. 3 2012
interview
6–9
Projektový management –
rezervy pro nepředvídané okolnosti,
harmonogramy a dobrá komunikace
technologie
10 –11
Zachycování a ukládání
oxidu uhličitého
odpovědnost
14 –17
Kvalifikovaní lidé
jsou pro budoucnost NWR klíčoví
Editorial
Vážení čtenáři,
když jsem před necelými dvěma roky dostal důvěru a převzal řízení Nadace OKD,
nalezl jsem zde dobře fungující tým, spoustu vykonané práce, ovšem částečně
i organizaci s pověstí nechtěného dítěte. Mým hlavním úkolem bylo přiblížit nadaci
více lidem, lépe zaměřit její aktivity k dlouhodobým cílům mateřské společnosti
a více ji začlenit do „NWR rodiny“ tak, aby spolupráce nebyla vnímána jako
jednostranná záležitost – posíláme peníze, nadace je rozděluje.
S odstupem času mohu říci, že se tyto cíle daří naplňovat. Naše nadace je druhou
největší a také nejznámější firemní nadací v ČR, více se soustředí na rozvojové
projekty v těžebních oblastech, na své zaměstnance i na své dárce. V září letošního
roku se společnosti OKD podařilo jako důkaz poctivé práce vyhrát prestižní ocenění
Via Bona za podporu v sociální oblasti, konkrétně chráněných dílen.
Bylo by bláhové tvrdit, že jen díky nadaci čeká OKD světlejší budoucnost. Jsem
ale přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska se vyplácí odpovědné chování.
S obcemi z těžebních oblastí byly zahájeny nebo jsou plánovány rozvojové projekty.
Pro zaměstnance jsme vytvořili nový program s názvem „Srdcovka“, díky němuž
40 spolků s našimi zaměstnanci může lépe rozvíjet aktivity po pracovní době.
Osobně mám z těchto malých projektů ještě větší radost než z těch velkých.
Vděčnost a odpovědný přístup našich zaměstnanců, kterým někdo nezištně podal
pomocnou ruku, je připomenutím, že bychom neměli zapomínat na ty, které máme
často nejblíže ve svém okolí.
Závěrem nemohu jinak než poděkovat všem dárcům a dobrovolníkům, kteří s námi
zajišťují nejrůznější akce, i dalším lidem vyjadřujícím nám náklonnost. Ceníme si
toho a zároveň zůstáváme pevně nohama na zemi. Máme na paměti, že právě díky
uhelnému byznysu můžeme investovat desítky milionů korun ročně do lidí v našem
regionu. A platí přímá úměra: čím lépe se daří firmě, tím lépe se daří i lidem okolo ní.
Nezbývá než doufat, že s dobrými výsledky naší práce bude přibývat lidí, kteří tuto
jednoduchou rovnici chápou.
Přeji mnoho úspěchů v civilním i pracovním životě.
Jiří Suchánek
ředitel Nadace OKD
Open Mine č. 3 I 2012 Vydavatel: New World Resources Plc
c / o Hackwood Secretaries Limited | One Silk Street | London EC2Y 8HQ | United Kingdom
Jachthavenweg 109h | 1081 KM | Amsterdam | Netherlands
Tel.: +31 20 570 2200 | Fax: +31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: newworldresources.cz
Šéfredaktor: Tomáš Píša | Editor: Marek Síbrt | Spolupráce: Roman Grametbauer
Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 31. 08. 2012
Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy
v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností,
produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami
příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat
na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně
aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti.
Se čtečkou QR kódu
nemusíte vyťukávat
webovou adresu, stačí
čtečkou naskenovat
obrázek vlevo.
6–9
Rozhovor
s novým
ředitelem
NWR KARBONIA
10 –11
14 –17
Problematické
zachycování
oxidu uhličitého
Nadaní studenti
jsou budoucností
NWR
20 –21
22 –23
Golf
nejen pro
byznysmeny
Práce
a bydlení pro
hendikepované
Obsah
4–5
ekonomika
14–17
Výsledky NWR za 1. pololetí 2012:
vynikající řízení nákladů podtrhuje
celkovou výkonnost NWR
Kvalifikovaní lidé jsou
pro budoucnost NWR klíčoví
18–19
6–9
interview
Projektový management – rezervy pro
nepředvídané okolnosti, harmonogramy
a dobrá komunikace
10–11
12–13
technologie
Ferrit: spolupráce s OKD je pro nás zásadní
ekonomika
Těžba černého uhlí
v Polsku
20–21
rekultivace
Na golf mezi doly
technologie
Zachycování a ukládání oxidu uhličitého
odpovědnost
22–23
odpovědnost
Hendikepovaní lidé mají
díky Nadaci OKD kde bydlet
i pracovat
ekonomika
interview
technologie
Výsledky za 1. pololetí 2012:
vynikající řízení nákladů podtrhuje
celkovou výkonnost NWR
Společnost NWR v srpnu oznámila své výsledky za první pololetí
roku 2012, v němž se jí podařilo dosáhnout solidních finančních
výsledků, a to i přes klesající ceny koksovatelného uhlí a zpomalení
v ocelářském průmyslu. K dosaženým výsledkům přispělo zejména
zlepšení produktového mixu externích prodejů s vyšším podílem
koksovatelného uhlí a pečlivá kontrola nákladů na všech úrovních.
Výsledky za 1. pololetí roku 2012
Výnosy NWR dosáhly výše 694 mil. EUR
s hodnotou EBITDA ve výši 158 mil.
EUR. V prvním pololetí roku vyprodukovala společnost 5,8 mil. tun uhlí
a dosáhla externích prodejů v objemu
4,8 mil. tun. Nadále jsme byli svědky zlepšování produktového mixu
externích prodejů, v němž se podařilo
navýšit podíl koksovatelného uhlí
na 55 procent. Navíc jsme díky pečlivé
kontrole udrželi náklady těžby na tunu
vyjádřené v domácí měně v nezměněné
výši, což znamená vynikající výsledek
vzhledem k všeobecně se zvyšujícím
nákladům v oboru i k zvětšující se průměrné hloubce, v níž těžíme.
Hlavní údaje za
1. pololetí 2012:
Těžba uhlí ve výši 5,8 mil. tun
Nezměněné náklady těžby
ve výši 80 EUR na tunu
Mezitímní dividenda 0,06 EUR
na akcii
Cíl těžby uhlí pro celý rok
ve výši 11,0–11,1 mil. tun
Pokračující zlepšování
v oblasti bezpečnosti
Bezpečnost stále zůstává naší prioritou, čehož je důkazem i snižující se
hodnota koeficientu úrazovosti (LTIFR).
Ta klesla na 7,56 úrazu s pracovní
neschopností delší než tři dny na milion odpracovaných hodin. Naším cílem
stále zůstává dosažení hodnoty menší
než 5 do roku 2015.
Bilance společnosti zůstává i nadále
ve velmi dobrém stavu. Výše čistého
dluhu dosahovala na konci pololetí
472 mil. EUR. Tato hodnota v sobě
zahrnuje výplatu konečné dividendy za rok 2011 ve výši 19 mil. EUR,
vyplacené společností NWR akcionářům v květnu 2012. K 30. červnu
2012 dosahovala hodnota hotovosti
a peněžních ekvivalentů společnosti
výše 452 mil. EUR.
Mezitímní dividenda za rok 2012
Vzhledem k našim dobrým výsledkům
a přijatelnému výhledu jsme oznámili vyplacení mezitímní dividendy
ve výši 0,06 EUR na akcii. Tento krok
je v souladu s dividendovou politikou
NWR vyplácet 50 % čistého zisku
v průběhu hospodářského cyklu.
Mezitímní dividenda bude vyplacena
v září 2012.
Dobré ceny pro třetí čtvrtletí 2012
Od poloviny roku 2011 se celosvětové
ceny koksovatelného uhlí pohybují
po znatelně klesající trajektorii. To
znamená, že v kombinaci se současným převisem nabídky poloměkkého
koksovatelného uhlí v regionu se
ceny za dodávky koksovatelného uhlí
od NWR pro třetí čtvrtletí dostaly opět
pod tlak. I přes tyto faktory se nám
podařilo dosáhnout jeho dobré ceny
k dodávkám ve třetím čtvrtletí ve výši
129 EUR za tunu, což je mírně nad
cenou realizovanou ve druhém čtvrtletí
tohoto roku.
Cena našeho koksu zůstala téměř beze
změny, tedy ve výši 294 EUR za tunu,
přičemž se nám v našem produktovém
mixu nadále daří udržet vyšší podíl
cenově stabilnějšího slévárenského
koksu s vyšší marží, což je vzhledem
k pokračující stagnaci regionálního
trhu s koksem úctyhodný výsledek.
A konečně, naše ceny dodávek energetického uhlí jsou pevně sjednané
na celý rok 2012 ve výši 74 EUR za tunu
pro kombinaci průměrů jednotlivých
kvalitativních kategorií.
Růstové projekty
V současné době probíhá dříve oznámené přezkoumání našeho projektu
Dębieńsko v jižním Polsku, které se
zaměřuje především na nákladovou
stránku projektu a zabere několik
měsíců. Očekáváme, že zjištění vzešlá
z tohoto přezkumu zveřejníme zhruba
v závěru tohoto roku.
Open Mine 3 I 2012
4
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Pokud jde o již probíhající činnosti
společnosti, projekt rozšíření těžby
Dolu Karviná do nových oblastí, jehož
cílem je získat přístup k 30 milionům
tun tvrdého koksovatelného uhlí
do roku 2017, pokračuje podle plánu.
provozní efektivity a transparentnosti.
Gareth Penny bude jako nový předseda
představenstva NWR nadále na těchto
pevných základech stavět.
Předpoklad pro účetní rok 2012
Zveřejněné výsledky NWR byly zhruba
v souladu, či dokonce předčily očekávání analytiků, díky dobrým provozním
i finančním výsledkům společnosti
za stávajících podmínek. Analytici obzvláště ocenili výsledky NWR v kontrole
nákladů ve srovnání s jinými těžaři
v regionu i ve světě. Analytici a investoři však nadále zůstávají obezřetní
s ohledem na vliv širších makroekonomických podmínek na budoucí
výsledky NWR.
Reakce trhů na výsledky a výhled
vývoje na trzích
Naše knihy objednávek jsou pro druhé
pololetí roku 2012 naplněné a pro rok
2012 nyní předpokládáme těžbu ve výši
11,0 až 11,1 mil. tun uhlí, což znamená
mírné navýšení oproti předcházejícím
odhadům, a externí prodeje ve výši 10,3
až 10,4 mil. tun. Kromě toho nadále
naplňujeme plán externích prodejů
uhlí se zlepšeným kvalitativním mixem
s předpokládaným podílem koksovatelného uhlí ve výši 48 % za celý rok
2012 oproti 44 % v loňském roce. Nezměnil se ani náš předpoklad zachování nezměněných nákladů těžby na tunu
při konstantní měnové bázi a rovněž
zachováváme beze změny předpokládanou výši investičních výdajů v objemu 210 až 220 mil. EUR.
Krátkodobý výhled společnosti je
skutečně opatrný, avšak náš obchodní
model je i nadále odolný a spolehlivý,
podporovaný dlouhodobými vztahy
s našimi odběrateli mezi výrobci oceli.
Kromě toho výroba automobilů v regionu velice dobře odolává současným
tlakům a zvyšující se zaměření našich
odběratelů na specializované výrobky
z oceli s vysokou přidanou hodnotou
podporuje konkurenceschopnost regionálního ocelářského průmyslu, který je
naším hlavním odběratelským trhem.
Nový předseda představenstva
Je nám potěšením přivítat v představenstvu NWR pana Garetha Pennyho,
který nahradí ve funkci Mika Salamona. Pod jeho vedením prošla NWR
zásadní transformací a stala se z ní
těžební společnost světové třídy,
vysoce respektovaná firma burzovního indexu FTSE 250 s vynikajícími
výsledky v oblastech bezpečnosti,
Webcast
Radek Němeček
ředitel vztahů s investory
[email protected]
Slide
Search Slides
Steel environment
20
Source: World Steel Association
Steel production in NWR's customer markets (LHS)
Global utilisation ratio of 64 countries (RHS)
Coking coal market share in Central Europe
%
3%
100
90
25%
15%
Source: 2011 production for
Polish producers and NWR;
2011 imports estimates from
IEA
80
15
NWR
70
10
Polish producers
60
5
US imports
50
0
40
Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2
08 08 08 08 09 09 09 09 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12
1 Austria,
Czech Republic, Germany, Poland and Slovakia
2 Austria,
NWR revenue exposure to end sectors
Other imports
57%
Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia
Source: NWR estimates of
installed foundry coke
capacities
13%
26%
42%
Mechanical
engineering
21%
36%
NWR
22%
Poland
Automotive &
railways 79%
26%
7%
High-end steel products
Construction
Italy
Spain
28%
Packaging
Electrictity and heat generation
Gareth Penny (49) má za sebou
pětadvacet let zkušeností
v těžebním průmyslu, když pracoval
pro nadnárodní těžební společnosti
Anglo American, De Beers a AMG.
„V pozici generálního ředitele
společnosti De Beers, kterou
vykonával v letech 2006 až 2010,
dosahoval Gareth Penny velmi
dobrých výsledků ve zvyšování
hodnoty společnosti jak vynikajícím
porozuměním strategickým
otázkám, tak schopnostmi řízení
změn,“ uvedl dosavadní výkonný
předseda představenstva Mike
Salamon.
Foundry coke market share in Europe
Source: NWR FY 2011 Results; NWR estimates
Jan Fabian, Chief Operating Officer
Společnost NWR oznámila, že
výkonným předsedou jejího
představenstva se od 1. října 2012
stane Gareth Penny. Nahradí tak
Mika Salamona, který z této funkce
odstoupí po pěti letech svého
působení.
V roli výkonného předsedy
představenstva bude Gareth Penny
zajišťovat vedení na úrovni Skupiny
v rámci struktury holdingu NWR,
ponese odpovědnost za celkový
růst Společnosti, její rozvoj
a výsledky a bude řídit a dohlížet
na uplatňování její strategie
prostřednictvím managementu
provozních dceřiných společností.
Downloads
Steel production, NWR’s customer markets1
Mt
Gareth Penny byl
jmenován novým
výkonným předsedou
představenstva NWR
8
Dne 23. srpna zveřejnila v budově londýnské burzy New World Resources Plc své
mezitímní výsledky za první pololetí 2012. Výsledky společnosti představili Mike
Salamon, Marek Jelínek a Ján Fabián přibližně 150 lidem, kteří se konference zúčastnili
buď přímo v budově londýnské burzy, nebo prostřednictvím živého videopřenosu.
„Jsem nadšen možností převzít
funkci předsedy představenstva
NWR a těším se na příležitost
přispět k dalšímu rozvoji růstové
strategie Společnosti, stejně
jako na možnost spolupracovat
s vynikajícím týmem vedení NWR,“
uvedl Gareth Penny.
Open Mine 3 I 2012
5
ekonomika
interview
technologie
Projektový management – rezervy
pro nepředvídané okolnosti,
harmonogramy a dobrá komunikace
Specialista na projektové řízení Rodney Voigt přijel
začátkem roku z Jihoafrické republiky, aby se stal
projektovým ředitelem společnosti NWR KARBONIA
S.A. Své bohaté zkušenosti čerpá z několika desítek
let praxe v rozvoji různých dolů těžících mimo jiné
uhlí, zlato, měď či mangan.
Open Mine hovořil s Rodneym Voigtem
v areálu dolu Dębieńsko na jihu Polska,
kde řídí projekt, jenž by NWR měl zajistit přístup k zásobám koksovatelného
uhlí v rozsahu až 190 milionů tun.
Co vás přivedlo z Jižní Afriky
do jižního Polska?
Působil jsem jako projektový ředitel
ve společnosti AMCI, těžební, investiční
a obchodní skupině, když mi Mike Salamon (předseda představenstva NWR
– pozn. red.) představil polské rozvojové
projekty společnosti NWR a požádal
mě o odborný názor. Podílel jsem se tak
na samotném nastavení tohoto projektu.
Když ale na nějakém projektu přímo pracujete, občas se do něj ponoříte natolik,
že přestanete vnímat širší kontext věci.
Navrhl jsem proto, aby firma vytvořila
organizační výbor, který by lidem z projektového týmu kladl nepříjemné otázky,
na které by sami nemuseli přijít. Výbor by
zároveň pomáhal řešit problémy, které
z pozice manažerů projektu dost dobře
řešit nelze, a je k nim zapotřebí externích
zdrojů. Později, když AMCI ukončila svou
činnost v Jižní Africe, se mne Ján Fabián
(provozní ředitel NWR – pozn. red.)
zeptal, zda bych nechtěl přijet a ujmout
se řízení celého projektu. V Polsku jsem
od konce dubna.
Jaké byly vaše první kroky?
Projekt je zkrátka projekt. Řídím se
především jednoduchým heslem „nic
nekomplikovat, nastartovat všechny
potřebné kroky, klást důraz na jejich
důsledné provedení a průběžně řídit
rizika“. Prvním krokem je upřesnit si
záměr, vědět, co budete dělat. V této
fázi se právě nacházíme. Poté následuje
plán. Plánování je vlastně velice prosté
a systematické. Je potřeba poměrně
pedantsky stanovit strukturu, v jaké se
budou věci skládat dohromady. Důvod je
jednoduchý. Musíte mít jistotu, že něco
neplatíte dvakrát, ale zejména, že něco
neopomíjíte. Náklady a harmonogram
do sebe musejí dobře zapadat. Jedna
z věcí, kterou jsem nyní povinně zavedl
v každém projektu, je časová rezerva.
Lidé většinou chápou, že je potřeba mít
rezervy v nákladech. Uvědomují si, že
nelze znát všechny náklady do haléře. Já
chci navíc ze stejného důvodu pružnost
i v časovém harmonogramu. Skutečný
časový rozvrh jde totiž někdy dopředu
odhadnout stejně těžko jako náklady.
S moderními nástroji, které máme dnes
k dispozici, lze postupovat velmi chytře,
jakmile se dostanete do fáze zahrnování
časových a nákladových rezerv.
Chcete tím říct, že nemáme pro
tento projekt očekávat žádný pevný harmonogram?
Snažím se říct, že známe předpokládané datum dokončení projektu, ale
mezitím se může stát spousta věcí.
Proto chci mít v časovém plánu určitou
rezervu pro jakákoli zpoždění. Nejhorší,
co můžete udělat, je říct představenstvu, že projekt bude stát přesně tolik
a tolik a hotový bude přesně tehdy
a tehdy. Jakmile to vyslovíte, bude to
tím jediným, co si zapamatují. Nebudou si pamatovat, že mezitím změnili
rozsah projektu a provedli ještě řadu
dalších změn. To se jim z paměti jednoduše vytratí, a jakmile budete jednoho
dne pokulhávat za harmonogramem,
řeknou: „Je to špatný projekt“; a totéž
Open Mine 3 I 2012
6
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
a klesá s postupujícím projektem. Tak
budete například moci vedení ukázat, že se některá předvídaná rizika
nenaplnila a vliv jejich tlumení se tedy
snížil. Na konci projektu je samozřejmě
požadavek na financování rizik nulový.
Povaha vaší práce tedy spočívá
spíše v řízení rizik?
řeknou, pokud o několik zlotých nebo
eur překročíte rozpočet. Proto z pohledu průběžného sledování projektu
říkám, že potřebujeme dosáhnout
vzájemného porozumění v tom, jaké
náklady a harmonogram při znalosti
všech okolností můžeme očekávat.
Jinými slovy plánovat jeho realizaci
s vědomím všech známých neznámých. Proto je potřeba mít rezervu pro
nepředvídané okolnosti.
Pro známé neznámé i neznámé
neznámé?
Co se týče neznámých neznámých, ty
jsou skutečným problémem! Ty mohou
skutečně škodit!
Co se nepředvídaných okolností
týče, uvažují investoři stejně?
Pokud jde o investory, zejména velké
banky, tak ty počkají, až uděláte veš-
kerou svou práci. Oni pak navrch ještě
přidají jednu úroveň rizika tím, že vám
půjčí peníze. Takže vršíte riziko na riziko. Z některých projektů, při nichž jsem
jednal s investory, víme, že tohle nastane, proto trochu ubereme z našich
rezerv na nepředvídané. Jinak to může
dopadnout tak, že budete financovat
potenciálně 25 % projektu v přečerpaných nákladech, což je nereálné. Dnes
je však, máme-li dobře definovaný
záběr projektu, možné náklady určit
poměrně přesně. Lidé ovšem nejsou
příliš zvyklí nepřekračovat časový
plán, což se může skutečně prodražit.
Proto rád pracuji s harmonogramem
s rezervou na nepředvídané. Dnes jsou
k dispozici velice chytré způsoby, jak
dosáhnout kvalifikovaných odhadů.
Měli byste si časová a nákladová rizika
vyčíslit z hlediska financí a promítnout je do křivky, která začíná vysoko
Ano, velkou částí mé práce je definice
rizik a jejich řízení. Mým velkým úkolem
v roli projektového manažera je rozumět
riziku a mírnit jej. Při řízení rizik se
dívám na širší souvislosti a nechávám
si prostor pro známé neznámé v nákladech a časovém plánu a počítám
s rezervami. Ano, značná část mé práce
spočívá v porozumění rizikům a v jejich
řízení. V řízení projektu je důležité položit dobře základy, a pak se můžete zabývat každodenními činnostmi. Není to
zrovna jaderná fyzika pochopit, že pokud budete dělat to, co jste si na každý
den naplánovali, projekt poběží, jak má.
Potíže nastávají, pokud se něco změní.
To, čemu věnuji maximální pozornost, je
kontrola změn. Jakmile jednou padne rozhodnutí, že se daná věc udělá,
musíte ji provést. Jen velice nerad něco
měním, dokonce i když nastane situace,
kdy by to dávalo smysl.
Chcete se držet své cesty…
Jistě. Způsob, jak dosáhnout cíle, tedy
úspěšně dokončit práci, tkví v tom, že
jednak máte jasno v tom, co zrovna
děláte, a jednak v tom, co udělat ještě
chcete. Jen tak lze věci ovlivnit. A protože nelze řídit nebo měnit něco, co se
už stalo někdy v minulosti, soustředím
se hlavně na to, co ještě zbývá a na řízení změn.
V jakých oborech jste uplatňoval
svou odbornost především?
Moje profesní minulost je celkem
pestrá. Vzděláním jsem stavební
inženýr, prvních pár let po škole jsem
Open Mine 3 I 2012
7
ekonomika
navrhoval mosty. Pak jsem objevil
těžební průmysl v Jižní Africe a jeho
obrovský záběr pro mě byl velkým lákadlem. Do počátku osmdesátých let
jsem pracoval v inženýrském oddělení
společnosti General Mining Union
Corporation v Jižní Africe a od té doby
jsem se věnoval budování těžební
infrastruktury z hlediska navrhování
a projektového řízení. Většinu zkušeností jsem získával v těžbě platiny,
interview
Tady jsem od toho, abych vybudoval
infrastrukturu, která umožní efektivní
těžbu uhlí v Dębieńsku.
Jak je to dlouho, co jste mosty
vyměnil za doly?
Asi 35 let. Dlouho jsem pracoval
v Africe, nějakou dobu také ve Spojených státech a v Indii, tohle je
moje první místo v Evropě. Byl jsem
zakládajícím partnerem společnosti
technologie
cí, pokud jde o samotný provoz, a o to
důležitější je dobré plánování před
samotným začátkem těžby. Jediný
přístupový bod představuje obrovskou
překážku a značně omezuje váš manévrovací prostor.
Co je podle vás na rozvoji dolů
nejnáročnější?
Zejména v případě hlubinné těžby
vstupuje do hry celá řada neznámých.
Jedná se o faktory, které nelze identifikovat dřív, než se dostanete na místo.
Jde například o vlastnosti horniny
nebo stav spodní vody. Budovali jsme
například důl v poušti Kalahari u Namibie. Ptal jsem se techniků s jakými
riziky spodní vody počítat při hloubení
šachty. Oni tam pracovali už několik
let, ale když jsme se jich na to ptali,
jen se smáli a říkali: „Tohle je poušť,
tady vodu nenajdete“. Jenže když jsme
začali šachty hloubit, strávili jsme přes
dva a půl měsíce snahou dostat se
přes zvodeň. V jedné chvíli to vypadalo,
že se pokoušíme vypustit přehradu
a odklonit tok! To je příklad neznámé
v těžbě. Zkrátka nikdy přesně nevíte, co
vás čeká.
Jak se liší otevírání dolu tady
a v Jižní Africe?
ale také jsem pracoval v těžbě zlata,
manganu, mědi a uranu. Ve společnosti AMCI jsem se seznámil s těžbou
uhlí v Mozambiku. Nezabývám se
plánováním těžby, moje odbornost se
týká infrastruktury projektů. Těžba
není příliš komplikovaná. Existuje
nějaký zdroj, který se má vytěžit. Poté
nastává otázka logistiky. Je nutné
nerost dostat z ložiska co nejefektivnějším způsobem, vyčistit nebo
vyprat a poslat dál. Já se specializuji
na infrastrukturu, která tato logistická řešení umožňuje. Mám značnou
praxi s budováním šachet, za svou
kariéru v Jižní Africe jsem se podílel
na otevírání 15 až 20 šachet, a v menší míře i na projektování úpraven.
Read, Swatman & Voigt, registrované
v Jihoafrické republice, zaměřené
na inženýrské služby, prokuru a řízení
staveb (Engineering, Procurement,
Construction Management, EPCM).
Firma dnes působí pod názvem RSV
a nadále se jí daří velice dobře. Opustil
jsem ji v roce 2004 a přijal jsem místo
v jihoafrické společnosti (provozující
služby přístavů, železniční a potrubní
přepravy – pozn. red.) Transnet. Podílel
jsem se na rozšíření kontejnerového
terminálu přístavu v Durbanu. Řízení
projektů je věc, která si je tu i onde velice podobná, má jen některá oborová
specifika. U těžby, zejména hlubinné,
je to například limit daný jediným přístupovým bodem. To je hodně svazují-
Liší se minimálně. Pokud se budete
držet správného postupu, dosáhnete
svého. Jediným výrazným rozdílem
je právní prostředí. Ať už jste kdekoliv na světě, potřebujete ekologická
povolení od úřadů. Z praxe můžu říct,
že v Polsku je ochrana životního prostředí silně normativní. Než dostanete
povolení k těžbě, je potřeba udělat
hodně kroků. Naproti tomu například
v Tanzanii povolovací postup zase
tak komplikovaný není. Tak jako tak
ale ta povolení potřebujete. Ale NWR
se stejně vždy řídí zásadami Equator
Principles, takže i v případech, kdy
to příslušné předpisy nevyžadují,
společnost omezuje dopady své těžby
na životní prostředí.
Jakou konkrétní výzvu pro vás
tento projekt představuje?
Myslíte kromě jazykové bariéry!?
S oblibou se snažím jednání oživovat
humornými výroky historických postav. Například říkám, že sám Einstein
řekl, že nejhloupější věcí na světě je
Open Mine 3 I 2012
8
bezpečnost
opakovat stále totéž a očekávat jiný
výsledek. Rád se o tyto perly dělím se
svým týmem, aby věci viděli ve správném světle. Jsem zvyklý na to, že je
nutné testovat všechny hranice. Tady
například nastala jedna situace, podle
mého čistě byrokratická záležitost.
Byl to problém na papíře, nikoliv
skutečný. Řekl jsem svým lidem, že
se zdá, že nám nezbývá nic jiného,
než se diktátu byrokracie nepodřídit
a jít do toho bez potřebných povolení
i za cenu pokuty. Jenže pak přijdou
ke slovu naše zásady Equator Principles, a vy musíte naopak říct: „Ne,
tohle nepřipadá v úvahu, musíme najít
jiný způsob.“
Ale mnoho jiných společností by
šlo tou jednodušší cestou…
Jistě. Ale já testuji všechny domnělé
hranice, což zafungovalo, protože jsme
ten problém nakonec opravdu vyřešili jinak. Hledali jsme způsob, jak to
udělat bez pokuty a nakonec jsme ho
našli. Z hladce probíhajících projektů
se mnoho nového nenaučíte, zato se to
naučíte ze situací, u nichž si říkáte, že
už je nikdy nechcete zažít. Někdy se
stane, že se dostanete do cíle, aniž by
vám došlo, jaké bylo vlastně štěstí projekt dotáhnout. Aniž jste si to uvědomili, prošli jste zrovna minovým polem.
Tahle profese stojí na zkušenostech.
Samozřejmě se všichni řídíme nějakými obecnými osvědčenými postupy, ale
pak to je právě zkušenost, která vám
dává signál: „Tohle nevypadá, jak by
mělo.“ Vypěstujete si šestý smysl, který
vám napoví, kde hrozí další průšvih.
Takže to ostatní necháte pro tu chvíli
běžet a soustředíte se jen na eliminaci
tušeného rizika.
Narazil jste za svou kariéru na nějaký velký problém, který se vám
podařilo vyřešit?
Vždy najdete něco, co mohlo probíhat
lépe, a nejde vždy jen o chybu na vlastní straně. Při jednom projektu jsme
během realizace třeba přišli o hlavního
dodavatele. Následovala poměrně
velká právní bitva, během níž jsme
byli schopni doložit, že jsme postupovali standardně, a to byl moment,
kdy jsme určitě zúročili své dosavadní
zkušenosti. Ze sporu jsme nakonec
vyšli bez poskvrny. A důl jsme vybudo-
rekultivace
vali, je nádherný a funguje bezvadně.
Dalším případem byl projekt dodávek
vody z Lesotha do Jihoafrické republiky. Hlavní dodavatel, francouzská
společnost, v dalším příkladu známých
neznámých, obrovským způsobem
podcenila délku štoly, kde bylo nutné
provést obetonování. Přesná čísla si
nevybavím, ale řekněme, že předpokládali 500 metrů, ale potřeba bylo
pět kilometrů. V tu chvíli byl způsob,
jakým hodlali dostávat beton do podzemí, nepoužitelný. Naše společnost,
RSV, navrhla a realizovala pro projekt
ražby důlní technologii. Namísto toho,
abychom dolů posílali náklad na vozech po úpadnici, spustili jsme pomocí
jednobubnového důlního zdvihacího
stroje dolů pár kolejových kyvadlových
vozů, každý se dvěma míchačkami
na beton o obsahu 25 tun. To nám
umožnilo dolů dostat 100 tun betonu
v každém cyklu. Tento systém fungoval
tak dobře, že ho dnes v podobných
situacích uplatňují na celém světě
standardně.
Jakou přidanou hodnotu může
do projektu Dębieńsko vnést mezinárodní úhel pohledu?
Dám příklad. Uvedená cena zahloubení úpadnic pro nás byla překvapením. Myslím si, že tým se poohlížel
pouze lokálně, ale na mezinárodním
trhu by třeba bylo možné získat lepší
ceny. Pak je tu hloubení šachet. To je
funkce trhu. Pokud je trh nahoře, jsou
dostupné zdroje po celém světě omezené a nezbývá, než za ně zaplatit víc.
V současné době se snažím zjistit, jak
na tom trh je. Celosvětově se na tom
trh zdá být docela dobře. V Evropě se
toho tak moc neděje, ale na mezinárodním poli jsou věci celkem v pohybu.
Uvidíme.
Jelikož se pohybujete v prostředí,
které se dost liší od toho, na něž
jste byl zvyklý, jaké zkušenosti
z dolů OKD jste byl schopen využít?
Ve skutečnosti jsou z hlediska těžby
mezi různými místy jen malé rozdíly.
Lidé z OKD rozumějí svým důlním
činnostem lépe než kdokoliv jiný
a kromě toho jsme najali německou
společnost, která intenzivně pracovala na zlepšení efektivity v dolech
odpovědnost
OKD. Snažíme se od samého počátku
uplatňovat ty nejlepší metody k tomu,
aby v Dębieńsku vznikl zcela moderní důl. Rozhodně tedy využíváme
nejen zkušeností OKD, ale i externích
specialistů na zlepšování efektivity,
které si OKD najala. Věříme, že se tady
dostaneme na stejně vysokou úroveň,
na jakou se dostala OKD.
Řekněte nám něco o svém životě
v Dębieńsku. Je tu s vámi vaše
rodina?
Rodina zůstala v Jižní Africe. Myslím,
že moje žena je docela ráda, že se
může věnovat věcem, které ji zajímají,
aniž by se o mne musela pořád starat!
Můj syn, který letos oslaví třicetiny, se
nedávno přestěhoval do Filadelfie, kde
bude studovat MBA na Wharton School
pennsylvánské univerzity. Šestadvacetiletá dcera vyučuje angličtinu a chystá
se na zkoušku hry na klavír na Královské hudební akademii. Jsem na svou
rodinu velice pyšný.
Dělíte tak svůj čas mezi Polsko
a Jižní Afriku?
Tady pobývám osm až deset týdnů,
a pak jedu domů, tedy do Pretorie,
na čtrnáct dnů. V mém oboru je takový
režim celkem běžný. Když jsem tady,
rád si zahraju golf. Místní kuchyně mi
opravdu chutná, výběr mi omezuje jen
fakt, že nejsem právě vyznavač česneku. Momentálně ještě bydlím ve vile
v Ostravě, ale už si hledám nějaké
vhodné bydlení v Rybniku.
Učíte se polštinu?
Ta je na mě zatím dost těžká. V češtině jsem už schopen pochytit předěly
mezi jednotlivými slabikami, ale
Poláci mluví tak rychle, že mi všechno
spíše splývá. Co bych ale rád viděl
je scrabble v polštině se všemi těmi
Z a S a skoro žádnými samohláskami.
Byla by to určitě velice zajímavá směsice. Musím dodat, že tu máme dva
vynikající tlumočníky, kteří jazykovou
bariéru mírní. Ale považuji se za velmi
schopného komunikátora. Přivést lidi
k tomu, aby dělali i to, co původně
dělat nechtěli, a aby se na to dokonce
těšili, to je definice opravdu dobrého
projektového manažera.
Vladimír Bystrov
Open Mine 3 I 2012
9
ekonomika
interview
technologie
Zachycování a ukládání
oxidu uhličitého
V posledních několika desetiletích se zachycování a ukládání
oxidu uhličitého (carbon capture and storage, CCS) považovalo
za průlomovou technologii, která měla umožnit pokračování ve
spalování fosilních paliv k výrobě energie, aniž bychom přitom dále
poškozovali životní prostředí. Bohužel je oblast CCS od svých počátků
plná slepých uliček, zklamaných nadějí a nenaplněných slibů.
Teoreticky má technologie CCS zabraňovat úniku oxidu uhličitého (CO2)
do ovzduší v důsledku využívání fosilních paliv jako zdroje k výrobě elektrické energie a v dalších průmyslových
odvětvích, a to prostřednictvím zachytávání CO2, jeho přepravy a následným
ukládáním do podzemních geologických útvarů bezpečně mimo zemskou
atmosféru. Skutečnost se však ukázala
jako daleko složitější a nákladnější.
Ačkoliv se již některé z postupů, které
tvoří součást CCS, úspěšně používají
v oborech, jako je například těžba
zemního plynu, zdá se, že jednotný,
integrovaný systém CCS pro komerční
využití, který by bylo možné osadit
například na tepelnou elektrárnu spalující uhlí, je stále v nedohlednu. Vlády
po celém světě již vyzkoušely všemožné pobídky ve snaze nastartovat rozvoj
CCS, ovšem značná kapitálová nákladnost a nejistá návratnost zatím brání
tomu, aby mnohé z plánů překonaly
fázi rýsovacího prkna. Ty projekty, které
pokročily dále, měly silnou finanční
podporu ze strany státu. Jejich ekonomická životaschopnost je totiž i nadále
diskutabilní.
Ve světě existuje nejméně osm projektů
v závěrečných fázích plánování, většina
z nich v zemích Severní Ameriky. Nejpokročilejší projekt je již ve výstavbě v kanadské provincii Saskatchewan, kde se
zachytávání oxidu uhličitého z tepelné
elektrárny na uhlí plánuje od roku 2014.
V Evropě se zpočátku technologii CCS
slibovala značná dotační podpora
s velkou ambicí mít do poloviny desetiletí deset až dvanáct projektů v provozu. Na pomoc s jejich financováním
napříč kontinentem byla vyhrazena
část výnosů z programu obchodování
s emisními povolenkami v EU, ovšem
prodlevy v realizaci projektů zpozdily
všechny termíny o několik let.
Evropská unie vytvořila fond ve výši tří
miliard eur určený k podpoře evropských firem při budování komerčně životaschopných projektů CCS.
Ovšem jeho velikost byla navázána
na hodnotu emisních povolenek, která
„Aby byly projekty
CCS v EU ekonomicky
smysluplné, musela by
být cena za tunu oxidu
uhličitého nastavena
alespoň na 80 EUR.
Emisní povolenky
přitom mají v současné
době hodnotu pouze
kolem 8 EUR za tunu.“
Open Mine 3 I 2012
10
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Zachycování
Shromažďovací
zásobníky
CO2
CO2
CO2
Metan
CO2
Ropa
nebo
plyn
CO2
během dvou let od spuštění projektu
klesla o více než 50 procent. Hodnota
fondu je v současné době přibližně
1,5 miliardy eur a počet projektů je
předmětem přehodnocení. Na prvním
místě z osmi návrhů je elektrárna
s CCS v anglickém hrabství Yorkshire
následovaná projektem v polském
Belchatowě a průmyslovým projektem Green Hydrogen v Nizozemsku.
Evropská komise se již nechala slyšet,
že vzhledem k dostupným zdrojům
bude možné podpořit pouze dva nebo
tři projekty, což bude znamenat,
že množství dalších z nich napříč
evropským kontinentem bude muset
čekat na případná další dotační kola.
Komise dále uvedla, že členské země
požádá o potvrzení projektů do začátku října 2012 s cílem rozhodnout
o dotační podpoře do konce roku. Tyto
projekty budou vyžadovat další finanční podporu z národních rozpočtů,
které jsou však od začátku finanční
krize pod stálým tlakem. Například
britská vláda v loňském roce spustila
soutěž na komercializaci CCS s dotací ve výši jedné miliardy liber, která
je však předmětem přepracování
rozpočtu v reakci na přehodnocení
výdajových priorit vlády.
Kromě otázek financování počátečních
kapitálových výdajů bude technologie
CCS k tomu, aby byla udržitelná na širším trhu výroby elektrické energie,
vyžadovat také životaschopný ekonomický model. Je jasné, že tepelná
CO2
Uklá
ládání
Netěžitelná
uhelná sloj
Hlubinný akvifer
(zvodeň)
Vyčerpané ložisko
ropy nebo plynu
Schéma procesu zachycování a ukládání oxidu uhličitého.
elektrárna spalující uhlí osazená
technologií CCS nebude nikdy schopná
rovnocenným způsobem komerčně
soutěžit s tradičními elektrárnami.
Snaha o osazování technologií CCS
na elektrárny může být úspěšná pouze
na trhu, kde bude každá tuna vypuštěného oxidu uhličitého odpovídajícím
způsobem oceněna. Existují odhady, že
k tomu, aby byly projekty CCS v Evropské unii ekonomicky smysluplné,
musela by být cena za tunu oxidu uhličitého nastavena alespoň na 80 eur.
Emisní povolenky přitom mají v současné době hodnotu pouze kolem osmi
eur za tunu.
Další významnou překážkou v rozvoji CCS je nedostatečná celosvětová
shoda na nutnosti řešit otázku emisí
oxidu uhličitého. Bylo by zcela marnou
snahou, kdyby evropské a severoamerické země vynakládaly miliardy eur
na zavádění této technologie, pokud
by rozvíjející se ekonomiky, jako jsou
například Indie a Čína, pokračovaly
každoročně v budování stovek nových
tepelných elektráren na uhlí. Selhání
nedávných jednání o řešení klimatických změn je důkazem náročnosti
dosažení shody na celosvětové úrovni.
Z Číny však alespoň přicházejí pozitivní
zprávy o tom, že se země zavázala
vybudovat ukázková zařízení k provozu
technologie CCS.
Cesta k zavedení CCS do praxe tak ještě bude lemovaná mnoha nezanedbatelnými problémy. Zdá se, že vlády zemí
po celém světě jsou si mlhavě vědomy
skutečnosti, že změny klimatu by s sebou mohly nést celou řadu katastrofických dopadů, a zároveň si uvědomují,
že žijeme ve společnosti a hospodářském systému, který vyžaduje značné
množství energie vyráběné z fosilních
zdrojů. Technologie CCS představuje
součást řešení, kterým bychom mohli
tyto protichůdné potřeby vyvážit.
Stephen Hough,
Analytik trhů
New World Resources
[email protected]
Open Mine 3 I 2012
11
ekonomika
interview
technologie
Ferrit: spolupráce
s OKD je pro nás zásadní
Výrobní haly lesknoucí se novým modrým
nátěrem, výstavba nové v jejich těsném
sousedství a čilý ruch uvnitř i venku mezi nimi.
Za tím vším moderní zkušební polygon, kde se
testují nové technologie nezbytné pro zajištění
důlní dopravy, ať už se pohybují po kolejích,
nebo po závěsné drážce.
Jako dominanta se u něj tyčí věž zkušebního mostu, který díky zvedacímu
zařízení umožňuje naklánění mostu
a simulaci jízdy lokomotivy v úklonu až
35°. Vítejte v areálu firmy Ferrit v průmyslové zóně ve Starém Městě u Frýdku-Místku, která je hlavním dodavatelem těžařů v ambiciózním projektu
Nový systém logistiky a dopravy v OKD.
NWR: lídr v zaměstnanosti,
investicích i spolupráci
s dodavateli v regionu
Společnost NWR je díky dceřiným společnostem OKD, a.s., a OKK Koksovny,
a.s., s převahou největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji.
Práci totiž dává více než 18 000 lidí.
Činnost skupiny na sebe zároveň váže
další tisíce pracovních míst v regionu. Technologie, náhradní díly, materiály potřebné pro hlubinnou těžbu
černého uhlí a výrobu koksu nebo
nezbytné služby firmě totiž dodává
zhruba 1200 firem, z nichž většina
sídlí právě zde.
Těžařská firma OKD investuje každoročně do technologií a zvyšování
bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci zhruba pět miliard korun. Kromě
renomovaných světových výrobců,
jako jsou Caterpillar, Sandvik nebo
Deilmann-Haniel, společnost OKD
dlouhodobě spolupracuje s osvědčenými výrobci v regionu.
Jedním z nich je firma Ferrit z Frýdku-Místku, která má klíčové postavení
v projektu modernizace logistiky
a dopravy v OKD. „V minulých letech
jsme především díky programu POP
2010 masivně investovali do hlavních
procesů, jimiž jsou dobývání a ražení.
Aktuálně je třeba upřít pozornost na ty
doprovodné, kde se skrývají velké možnosti zvýšení efektivity a získání úspor.
Postavení logistiky při těžbě je zcela
zásadní a zasahuje do mnoha dalších
oblastí. Ať už jde o systém skladování
a manipulace s materiálem, sledování
jeho pohybu a hospodárné nakládání nebo o bezpečnost. A ta je u nás
ve všech ohledech na prvním místě,“
říká manažer OKD pověřený řízením
projektu Marian Weiser.
V čem je spolupráce OKD a Ferritu významná a na co konkrétně se zaměřuje? A co oběma stranám přináší dalšího
kromě čistě ekonomického efektu?
Pojďme se na firmu Ferrit a její roli
v dodavatelském řetězci OKD podívat
blíže.
Český výrobce vybavuje doly
po celém světě
Společnost Ferrit si příští rok připomene dvacet let od svého vzniku. Svým
zaměřením na vývoj, výrobu, opravu,
servis a prodej dopravního a manipulačního zařízení pro doly i povrchové
provozy navázala na dlouhou tradici
českého hornického strojírenství.
„Jsme největším výrobcem jednokolejných důlních závěsných lokomotiv
nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku,“ upozorňuje obchodní manažer
Ferritu Jaromír Hlisnikovský na jeden
ze segmentů výrobního programu
a popisuje, jak se z českého výrobce
stal významný hráč na poli dodávek pro
doly po celém světě.
Open Mine 3 I 2012
12
bezpečnost
Kromě výrobního závodu u Frýdku-Místku, kde Ferrit zaměstnává zhruba
300 lidí, má firma další v klíčové zemi
pro vývoz svých technologií, tedy
v Rusku. V něm zaměstnává kolem 500
pracovníků. Kromě tradičních těžařských velmocí, jako jsou Polsko, Ukrajina nebo Kazachstán, a sousedního
Slovenska, se firma začíná prosazovat
na dynamicky se rozvíjejících asijských
trzích, především v Číně a Vietnamu.
Navazovat spolupráci začíná například v Indii. „Implementace moderních důlních technologií je zde teprve
v počátcích. Navíc pochopit místní
mentalitu, legislativní systém a překonat byrokratické překážky je pro
evropské firmy velice obtížné. Od těžby
formou komorování zdejší těžaři teprve
postupně přecházejí ke stěnování.
Kromě řešení dopravy a logistiky jako
hlavního segmentu našeho stěžejního
výrobního programu v zahraničí nabízíme i kompletní vybavení dolu na klíč,“
popisuje Hlisnikovský.
rekultivace
odpovědnost
Lokomotiva může být řízena dálkovým
ovládáním, mrtvé úhly a nepřístupná
místa jsou kontrolována monitorovacím systémem, který se skládá
z monitoru umístěného v kabině řidiče
a dvou kamer.
na pásový dopravník slouží stroj k jejich rozbíjení hydraulickým kladivem.
Výhodou je, že pro všechny typy lopat
a kladiv slouží pouze jedno rameno
a výměna nástroje je proto rychlá
a flexibilní.
Ferrit dodává do dolů OKD také další
technologie, ať už jde o závěsný hydrau-
Firma současně vyrábí lokomotivy
a plošiny pro transport materiálu
Perspektivu vidí firma i v Americe,
především v Argentině a Mexiku, kam
v poslední době zaměřila svou pozornost. „Velice zajímavým a dynamicky
rostoucím trhem je také Turecko, kde
působíme ve spolupráci se společností Vítkovice Machinery Group. Oni
zde staví elektrárnu a my kompletně
vybavujeme sousední hnědouhelný
důl, který jí bude dodávat palivo,“ upozorňuje na úspěšnou spolupráci dvou
českých firem v zahraničí Hlisnikovský.
Nová lokomotiva umožní dopravu kontejnerové soupravy s hmotností až 40 tun.
Důlní doprava po kolejích i drážce
Nejvýznamnější součástí dodávek
Ferritu pro OKD jsou důlní závěsné
nebo kolejové lokomotivy. Firma
vyvinula závěsnou diesel-hydraulickou lokomotivu DLZ210F pro těžká
břemena, která navazuje na předchozí typ DLZ110F, a především
díky většímu výkonu motoru hraje
významnou roli při projektu kontejnerizace dopravy v dolech OKD.
Nová lokomotiva má oproti předchozí
o více než 40 % vyšší výkon, umožní
tedy dopravu kontejnerové soupravy s hmotností 24 tun s úklonem až
30°. Využití najdou nové stroje i při
přepravě osob nebo největších mechanizovaných výztuží mezi poruby
vážících až 40 tun.
lický naviják ZHN2000F určený k manipulaci s objemnými břemeny po drážkách s úklonem až 30°, dálkově ovládaný
závěsný důlní manipulátor DMZ50F-RC
sloužící jako tažný prostředek pro transport materiálu nebo elektrohydraulický
důlní manipulátor ŠA-MAN-01 využívaný pro pohon hydraulického navijáku
nebo zdvihacího zařízení.
V důsledku požadavků OKD firma
vyvinula také několik typů přibírkového stroje PSU, které se liší především
svou hmotností od 7 do 10 tun, rozměry
a tedy možností operovat v důlních
dílech různých profilů a za specifických
podmínek. Kromě nakládání hornin
po ozubnicové dráze nebo po kolejích.
Na Dole Darkov se úspěšně používá
důlní lanová dráha pro dopravu osob,
která významně přispívá k pohodlnější
a bezpečnější cestě horníků na pracoviště a zpět v delších chodbách
s větším úklonem.
Kdo se chce o firmě dozvědět více,
může navštívit jejich webové stránky
www.ferrit.cz. A že se jedná o firmu se
zastoupením po celém světě je zřejmé
už z toho, že jsou přístupné v šesti
jazycích včetně čínštiny.
Marek Síbrt
[email protected] Open Mine 3 I 2012
13
ekonomika
interview
technologie
Kvalifikovaní lidé
jsou pro budoucnost NWR klíčoví
Více než tři desítky hornických učňů zvládly díky podpoře NWR
v letošním roce závěrečné zkoušky na Střední škole techniky
a služeb v Karviné. Po dvaceti letech šlo o první vyučence, kteří
absolvovali obor se specializací na práci v hornictví v České
republice, a po prázdninách nastoupili do dolů dceřiné společnosti
NWR, OKD, a.s. Od školního roku 2012/2013 je navíc možné
studovat na stejné škole v Karviné hornictví jako maturitní obor.
Nadále se rozvíjí spolupráce firmy se
Střední průmyslovou školou v Karviné v oblasti pomaturitního studia
zaměstnanců a VŠB-TU Ostrava
na univerzitní úrovni. Hornické učňovství se v roce 2011 vrátilo díky OKD
i do Havířova.
odborná učiliště (pro větší počet učňů),
učňovská střediska (pro menší počet
učňů) a učňovské školy zajišťující
teoretické vzdělávání. Nařízení státu
převzal veškerou péči na svá bedra
tehdejší národní podnik OKD, přičemž
nábor učňů probíhal po celém tehdejším Československu.
Tradice hornického školství
Hornické učňovství má v kraji dlouholetou tradici. Pojďme se proto
na moment podívat do historie. Už
v roce 1894 byla založena přípravná
hornická škola na dole Hohenegger
v Karviné. Na počátku 20. století postupně vznikaly jednoroční hornické
pokračovací školy. Např. v roce 1904
začaly fungovat tyto školy ve Slezské Ostravě (tehdy Polské Ostravě)
a Orlové-Lazích. V roce 1905 zahájila
výuku Odborná škola pro horníky
v Mariánských Horách, která nabízela
široké spektrum oborů od strojnictví
přes elektrotechniku až po studium
horního zákona. Za dvacet let její
existence ji studovalo téměř 1 500
žáků z celého Ostravska. V období tzv.
první republiky mezi dvěma světovými válkami platily ministerstvem
vydané jednotné osnovy pro dvouleté
hornické pokračovací školy, kterých
bylo v ostravsko-karvinském revíru
celkem 11.
Největší rozmach hornického učňovství zažil ostravsko-karvinský revír
po nástupu komunistického režimu
v roce 1948, kdy postupně vznikala
Struktura a délka studia se v návaznosti na vývoj technologií postupně
měnily. Počet učňů kontinuálně narůstal a oproti roku 1947, kdy se v revíru
na budoucí uplatnění připravovalo
zhruba 800 učňů, v roce 1971 už to bylo
5 589 učňů v 11 učilištích. V 80. letech
navíc zavedla téměř všechna učiliště
hornické maturitní obory.
Horničtí učni byli oproti jiným oborům preferováni a požívali mnoha
výhod – dostávali kapesné, kompletní oblečení, bylo jim bezplatně zajištěno ubytování. I proto se
na tento typ škol hlásily především
děti z chudších rodin. Absolventi si
mohli po vyučení zvyšovat kvalifikaci
v Ostravě a Havířově.
V roce 1990 přijala vláda usnesení
zakazující práci v podzemí osobám
mladším 21 let. To byl spolu s postupným útlumem těžby první a zásadní krok k postupnému zániku hornického učňovství a rozkladu celého
systému hornického školství. V devíti
učilištích OKD (z toho 7 hornických)
se ve školním roce 1989/1990 vzdě-
Open Mine 3 I 2012
14
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Před dokončením studia sfárali učni do Dolu Darkov, aby se seznámili se skutečným pracovním prostředím horníků.
lávalo téměř 9 000 učňů, přičemž
ve dvou z nich, která byla v Karviné,
se jednalo o 1 811 učňů.
Základy hornického středního odborného školství v ostravsko-karvinském revíru sahají až do roku 1871,
kdy byla v centru Ostravy založena
dvoutřídní Horní škola. Původně
probíhalo vyučování v ranních hodinách, aby žáci zvládli absolvovat
pracovní směnu. Od roku 1912 byli
práce v dole zproštěni a vyučování
mohlo probíhat celý den. K rozmachu
školy došlo po druhé světové válce
a následně nástupu komunistického
režimu. Název školy se několikrát
změnil a počet absolventů zásluhou
zvyšující se produkce rostl. Po listopadovém převratu v roce 1989
a poklesu zájmu o studium hornictví měnila škola svou specializaci
i název, hornictví příbuzné obory se
z ní vytratily a škola se v současnosti
zaměřuje především na elektrotechniku a příbuzné obory.
Tradice hornického vysokoškolského
vzdělání sahá v českých zemích až
do 18. století, kdy probíhala výuka
montaniky jako na prvním vysokoškolském báňském učiliště na světě na Univerzitě Karlově v Praze.
Škola v Příbrami, která byla založena
v roce 1849 a postupně se v roce
1865 transformovala na instituci
vysokoškolského charakteru, byla
v souvislosti se změnami ve struktuře národního hospodářství po druhé
světové válce přemístěna v roce 1945
jako Vysoká škola báňská do Ostravy. V roce 1951 v jejím rámci vznikla
samostatná hornická fakulta, která
byla později sloučena s fakultou
geologickou a postupně vznikla současná Hornicko-geologická fakulta
VŠB-TU Ostrava.
Nedostatek kvalifikovaných
horníků na trhu práce
Kvalifikovaných horníků je na trhu
práce v České republice v důsledku popsaných historických změn
nedostatek. Společnost OKD je proto
Open Mine 3 I 2012
15
ekonomika
interview
technologie
směřující k zajištění kvalifikované
pracovní síly pro firmu – od učňů až
po vysokoškoláky – který zahrnuje
nejen studenty, ale i stávající zaměstnance OKD, kteří si chtějí i potřebují
zvýšit kvalifikaci.
Renesance hornického učňovství
Na Střední škole techniky a služeb
v Karviné, která byla po několik desetiletí tradiční líhní zaměstnanců pro černouhelné doly v ostravsko-karvinském
revíru, iniciovala společnost OKD před
čtyřmi lety renesanci učňovských hornických oborů. Konkrétně otevřením
specializací Zámečník – důlní provozy
a Elektrikář – důlní provozy. Díky tomu
letos školu opustili první kvalifikovaní
učni, kteří nastoupí do jednotlivých
dolů OKD.
V průběhu studia absolvují učni kromě praxe na povrchových pracovištích dolu OKD
také exkurzi do cvičné štoly ve Staříči.
mimořádně aktivní v rozvoji hornických vzdělávacích oborů v moravskoslezském regionu, které by připravily
budoucí zaměstnance pro její doly.
Důraz na zvyšování kompetencí horníků souvisí mimo jiné s programem
POP 2010, v jehož rámci firma v uplynulých letech za více než 10 miliard
korun vybavila své doly špičkovými
razicími a dobývacími komplexy.
Na poli nejmodernějších technologií
jsou patrné dynamické změny i v hornictví. Pro obsluhu moderních strojů
firma potřebuje vysoce kvalifikovaný
personál, který český vzdělávací
systém není schopen připravit a nabídnout.
„Nedostatek technického vzdělání
a nezájem o něj je celospolečenským
problémem, který řeší všechny průmyslové podniky. Nejsme v tom výjim-
kou,“ vysvětluje personální ředitelka
OKD Jarmila Ivánková.
Průmyslové subjekty v České republice
tak řeší zdánlivě nepochopitelný problém. Ačkoliv se vlivem hospodářské
recese na úřadech práce opět začínají
tvořit zástupy žadatelů o práci, firmy
se shodují na dvou zásadních skutečnostech: na trhu práce chybí technicky
vzdělaní lidé a současná struktura
školství neodpovídá potřebám české
ekonomiky postavené tradičně na silné
roli průmyslu.
Klíčové firmy se proto rozhodly situaci
aktivně řešit podporou technických
oborů na středních a vysokých školách,
a tím fakticky suplovat roli veřejné
správy.
V případě OKD se jedná o program
OKD Akademie. Jde o ucelený projekt
Ukázalo se, že mezi žáky základních
škol a jejich rodiči je o hornické obory
velký zájem. Firma proto o dva roky
později navázala spolupráci na obdobné bázi jako v Karviné také se Střední
školou Havířov-Šumbark, kam loni
v září nastoupily do prvního ročníku
další dvě třídy potenciálních horníků.
Ve školním roce 2011/2012 tak navštěvovalo obě školy 125 budoucích
horníků. Podle předpokladů by jejich
počet měl růst až na 180.
Co mladé lidi a jejich rodiče na studiu
vlastně láká? Budoucí důlní zámečníci
a elektrikáři dostávají od OKD měsíční
stipendium 1 000 Kč, praxi absolvují
na povrchových pracovištích firmy
a v létě si mohou zájemci přivydělat
na brigádách. Ale hlavně: po ukončení
školy mají zajištěné zaměstnání v moderní firmě s perspektivou do budoucna. A to je v kontextu sociálně-ekonomického prostředí Moravskoslezského
kraje, který patří v rámci České
republiky k regionům s nejvyšší mírou
strukturální nezaměstnanosti, klíčovou
Open Mine 3 I 2012
16
bezpečnost
motivací pro zájemce o studium. „To pro
mě bylo největší lákadlo. V našem regionu není vůbec jednoduché najít práci.
Navíc dobře zaplacenou. S OKD mám
jistotu, že po studiu budu pracovat
s nejmodernějšími stroji ve významné
firmě a s dobrým platem. Podle mě má
tahle práce budoucnost a perspektivu.
Na Karvinsku se uhlí jen tak těžit nepřestane,“ říká čerstvý absolvent zámečnického oboru Tomáš Siuda.
rekultivace
na středních školách a vysokoškolským studiem na Vysoké škole
báňské-Technické univerzitě Ostrava,“
upozorňuje na další zajímavý aspekt
ředitelka školy Iva Sandriová.
Škola zároveň otevřela večerní tříleté
studium hornictví, kde mohou maturitu
z hornických oborů získat současní
zaměstnanci OKD.
Podpora hornických inženýrů
Maturita z hornictví
Že to OKD myslí s podporou technického vzdělávání skutečně vážně, potvrzuje fakt, že v září nastoupili na Střední
školu techniky a služeb Karviná první
studenti maturitního oboru Hornictví.
„To nám přivede další kvalifikované lidi,
které nezbytně potřebujeme,“ popisuje
Ivánková. Studenti budou mít nárok
na stejné výhody jako učni jen s rozdílem, že budou dostávat vyšší, dvoutisícové stipendium.
„Nový studijní stupeň vyplní mezeru
mezi učňovskou přípravou horníků
Maturitou podpora studentů ze strany
OKD ale zdaleka nekončí. Firma si uvědomuje, že potřebuje špičkové, vysoce
kvalifikované odborníky, a proto je
dál podporuje na maturitních nástavbách nebo na technických oborech
na VŠB-TU – Ostrava, která je historicky tradiční líhní hornických inženýrů.
Budoucí inženýři mají kromě stejných
výhod jako učni či maturanti a vyššího pětitisícového stipendia zajištěnu
odbornou podporu při psaní seminárních a závěrečných diplomových prací.
Společnost OKD chce s univerzitou
spolupráci nadále prohlubovat, snaží se
odpovědnost
být aktivní a ukázat, že těžba černého
uhlí je a zůstane perspektivním oborem.
Podpora vzdělávání v Polsku
Že je důraz na špičkovou odbornost
zaměstnanců nedílnou součástí personální politiky NWR, dokládá firma
i během příprav na těžbu v polském
Dolu Dębieńsko. S podporou hornického školství zde začala ještě před tím,
než odstartovala výstavba infrastruktury dolu. NWR KARBONIA podpořila otevření dvou tříd s hornickým
zaměřením v učňovské a průmyslové
škole, které jsou součástí Integrované
školy v Czerwionce-Leszczynách. Škola
dostala peníze na vybudování elektrotechnické dílny. Ale také záruku, která
je jednou z podmínek otevření hornických tříd, a to, že studenti budou vykonávat praxi na povrchových pracovištích dolu. Navíc byl zaveden motivační
systém odměn pro žáky hornických tříd
závisející na jejich prospěchu.
Marek Síbrt
[email protected]
Profil NWR i na LinkedIn
Společnost New World Resources Plc („NWR“) naleznete
od srpna letošního roku i na sociální síti LinkedIn,
která se orientuje na profesní kontakty. Cílem sítě je
vytvářet kontakty mezi profesionály z nejrůznějších
oborů. Prostřednictvím LinkedIn může firma vyhledávat
potenciální zaměstnance, stejně tak jednotlivec může přes
svůj profil nalézt pracovní místo.
NWR ve svém profilu na LinkedIn stručně charakterizuje obor
svého působení a představuje ve zkratce hlavní produkty,
tedy energetické a koksovatelné uhlí a koks.
Stát se tzv. followerem (tedy připojit se ke sdílení informací
a získat možnost navázat kontakty) může každý, kdo má svůj
profil na síti LinkedIn. Stačí navštívit webové stránky www.
newworldresources.eu a klinout na modrou ikonu LinkedIn.
Open Mine 3 I 2012
17
ekonomika
interview
technologie
Těžba černého uhlí v Polsku
Polsko se může pochlubit dlouhou a hrdou tradicí těžby uhlí, která sahá až
na samý počátek průmyslového rozvoje země. V období vlády komunistického
režimu bylo hornictví středem pozornosti a horníci oslavováni coby úderníci
centrálně plánovaného hospodářství státu. Protože bylo hornictví v těchto
dobách považováno za jeden z nejvýznamnějších oborů, dostávalo se těžařským
společnostem štědrých dotací. Ceny uhlí navíc podléhaly regulaci, která je držela
na dostupné úrovni.
Transformace polského hospodářství
po pádu komunismu ale postavila tento sektor před problémy přezaměstnanosti, nízké úrovně produktivity práce
a slabého vedení, jejichž dopady jsou
patrné doposud.
Například v roce 1978 v době vrcholu
komunistického režimu produkovalo
Polsko ročně kolem 190 milionů tun
černého uhlí. Tento objem klesl v roce
1990 při existenci 70 činných dolů na
přibližně 150 milionů tun. Drastická
restrukturalizace, která v tomto odvětví proběhla při přechodu k tržnímu hospodářství, znamenala další
pokles těžby, a to až na 76 milionů tun
v roce 2011. Přičemž počet aktivních
dolů se snížil na 32. I přes klesající
produkci zůstává Polsko v současné
době největším producentem černého
uhlí v Evropě a významným hráčem
v celosvětovém měřítku. V roce 2011
připadalo na Polsko zhruba 40 pro-
cent celkové evropské produkce (bez
započtení Ruska). Podílem na celosvětové těžbě černého
uhlí ve výši přibližně 1,2 % byla země
devátým největším producentem této
komodity.
Černé uhlí se v Polsku dobývá ve dvou
oblastech: v Horním Slezsku a na jihovýchodě země, v okolí města Lublin. Až
do roku 2000 probíhala těžba i v Dolnoslezské uhelné pánvi na jihozápadě
země, ovšem pod tíhou geologických
rizik a vysoké finanční náročnosti těžby
byly doly v této oblasti uzavřeny. Valnou
většinu produkce představuje energetické uhlí, které společně s významnými
zásobami hnědého uhlí slouží k pokrytí
více než 90 % spotřeby elektrické energie v zemi. Zbývající podíl produkce pak
připadá na uhlí se středním obsahem
těkavých látek a poloměkké koksovatelné uhlí, které se dodává do oceláren
Produkce černého uhlí v Polsku
250
Koksovatelné uhlí
v milionech tun
200
Energetické uhlí
150
100
50
0
1978
1980
1990
2000
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: IEA
Open Mine 3 I 2012
18
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Gdańsk
a koksoven soustředěných především
na jihozápadě země.
Proces transformace polských
těžebních společností na nezávislé
a životaschopné obchodní společnosti
se stal zdlouhavým a často politicky
náročným úkolem. Na počátku tohoto
procesu došlo k uzavření mnoha dolů,
zatímco jiné byly sloučeny do čtyř či
pěti větších podniků. Ovšem v průběhu 90. let minulého století a v první
dekádě stávajícího století polský stát
pod tlakem velice silných odborových
organizací nadále celý sektor významně dotoval, a chránil ho tak před realitou působení tržních sil. Tím zároveň
odkládal dokončení úplné a řádné
restrukturalizace těžebního průmyslu v zemi. Až do roku 2009 zůstávaly
všechny polské těžební společnosti
plně v majetku státu, a to prostřednictvím ministerstva financí. V roce 2009
se důl Bogdanka ležící v lublinské pánvi stal svým uvedením na varšavskou
burzu prvním privatizovaným těžařem
v zemi. Vstup Polska do Evropské unie
v tomto období a s tím související
závazky dodržovat pravidla platná
pro státní podporu přiměly polské
ministerstvo financí urychlit restrukturalizaci sektoru. Polská vláda rovněž
oznámila svůj záměr v nadcházejících
letech privatizovat všechny těžební
společnosti.
V souladu se zmíněnými plány byla
v minulém roce na burzu částečně (z 33 %) uvedena další těžební
společnost, Jastrzębska Spółka
Węglowa S.A. Jde o firmu s dobrým
vedením, která disponuje zásobami kvalitního koksovatelného uhlí
a zároveň má dlouhodobě zavedené
odběratele z řad předních výrobců
oceli. Současně je největším evropským producentem koksovatelného
uhlí, kterého v roce 2011 prodala
přibližně 5 milionů tun. Kromě toho
provozuje rozsáhlou koksárenskou
výrobu s roční kapacitou kolem 3–4
milionů tun. V rukách státu zůstávají další dvě společnosti: Kompania
Szczecin
Wis
Warta
ła
Poznań
Warszawa
Gubin
Lublinská
pánev
Odr
a
Konin-Adamov
Belchatów
Bogatynia
Legnica
Wrocław
Sa
n
Dolnoslezská
uhelná pánev
Lignit
Černé uhlí
sła
Katowice
Wi
Kraków
Hornoslezská
uhelná pánev
Mapa uhelných pánví v Polsku.
Węglowa S.A. (KW), největší těžařská
skupina v Evropě s roční kapacitou
těžby ve výši téměř 40 milionů tun
energetického uhlí, a společnost Katowicki Holding Węglowy S.A. (KHW)
s kapacitou produkce ve výši 12 milionů tun energetického uhlí ročně.
Polská vláda plánuje obě tyto společnosti uvést na burzu v nadcházejících
dvou až třech letech. Ovšem uskutečnění těchto záměrů bude do značné
míry záviset na hospodářském výhledu a celkových podmínkách na trhu.
Přechod k plně privatizovanému
těžebnímu průmyslu tak stále ještě
stojí před mnoha výzvami. Efektivní
restrukturalizace společností KW
a KHW bude se vší pravděpodobností
podstatně obtížnějším úkolem, než
tomu bylo v případech společností
JSW či Bogdanka. V obou firmách,
které prozatím zůstávají v rukou
státu, působí silné a vlivné odborové
organizace, firmy budou muset zároveň zapracovat na zvýšení provozní
efektivity. Často je možné slyšet
názory, že by se jedna nebo obě měly
sloučit s některou z již dobře fungujících firem, tedy JSW či Bogdankou.
A protože obě společnosti produkují
pouze energetické uhlí, ani jedna
z nich nemůže těžit z vyšších marží,
kterých je možné dosahovat prodejem
koksovatelného uhlí nebo koksu.
I přes výše uvedené obtíže se zdá,
že budoucnost polského těžebního
průmyslu bude směřovat k soukromě
řízeným společnostem schopným
reagovat na tržní vlivy. V tomto ohledu
se dá předpokládat, že v nadcházejících letech bude na sektor působit celá řada faktorů. Domácí trh
s energetickým uhlím bude vystaven
narůstajícímu tlaku v podobě omezení směřujících k ochraně životního
prostředí diktovaných Evropskou unií.
Ta usiluje zejména o to, aby členské země vyráběly zvyšující se podíl
elektrické energie z jiných zdrojů než
z fosilních paliv, zatímco výroba koksu
bude vždy vydána na pospas aktuální
výkonnosti ocelářského průmyslu.
Skutečnost, že v současné době Polsko
dováží až 11 milionů tun černého uhlí
ze zahraničí, je však důkazem toho, že
domácí poptávka přesahuje nabídku.
A to je dobrým znamením pro budoucí
pokračování těžby v zemi.
Stephen Hough
Analytik trhů
New World Resources
[email protected]
Open Mine 3 I 2012
19
ekonomika
interview
technologie
Na golf mezi doly
Golf nemusí být sportem pouze pro „horních deset tisíc“ nebo
pro úspěšné a bohaté byznysmeny, jak se často traduje. Dceřiná
společnost NWR, OKD, a.s., to dokazuje na příkladu svého právě
dokončeného rekultivačního projektu v těsné blízkosti Karviné. Jeho
výsledkem je unikátní a zároveň cenově dostupný areál Golf Resort
Lipiny. Ten se rozprostírá na území, kde se po desítky let těžilo stovky
metrů pod zemí černé uhlí, s výhledem na stále činné doly OKD
a s úchvatným horským panoramatem Beskyd v pozadí.
Golf pro profesionály i začátečníky
Původně se ale na území mezi doly
Darkov a Karviná s výhledem na Důl
ČSM, kde byly ještě poměrně nedávno patrné následky těžby černého
uhlí, se vznikem moderního golfového areálu, splňujícího beze zbytku
parametry těch nejmodernějších hřišť
na světě, nepočítalo. „S rekultivačními pracemi se začalo už v roce 1985,
technická rekultivace skončila v roce
2004, a v tom následujícím pak byla
lokalita zatravněna. Původně se počítalo s tím, že zde vznikne les, případně se oblast využije jako zemědělská
půda. O záměru vybudovat v lokalitě
golfový areál padlo definitivní rozhodnutí koncem roku 2007,“ říká ředitel
OKD pro rozvoj revíru Radim Tabášek.
Tomuto plánu muselo pochopitelně
odpovídat i konkrétní řešení spočívající především v modelaci terénu.
Vlastní práce na výstavbě areálu začaly
v roce 2009 a v dubnu roku 2012 se
slavnostně otevřelo Mistrovské hřiště
pro zkušené golfisty, v srpnu pak následovalo slavnostní otevření Veřejného
hřiště, kde mohou své první golfové
krůčky absolvovat úplní nováčci bez
jakýchkoliv zkušeností s tímto sportem.
Původní termín dokončení areálu
zpozdily v květnu roku 2010 povodně, kdy bylo v lokalitě zatopeno více
než 20 hektarů plochy, na některých
místech dosahovala výška hladiny až
tří metrů. V důsledku této zkušenosti
byla přijata řada opatření pro zajištění
bezproblémového chodu sportovního
areálu i za možných přívalových srážek.
Úspěšná spolupráce těžařů
a veřejnosti
Lipiny jsou ukázkovým příkladem spolupráce těžební společnosti s veřejností a municipalitami. Golfové hřiště
vybudovala společnost OKD. Město
Karviná počítá s výstavbou nových
stezek pro in-line bruslaře a cyklisty,
které lokalitu propojí s lázněmi v karvinské části Darkov, zámeckým parkem
v centru Karviné i atraktivní místem
pro milovníky vodních sportů, Darkovským mořem. Na jihozápad od města
Karviné tak vznikne rozsáhlá oblast
určená pro odpočinek a volnočasové
aktivity. „O tom, jak bude jakékoliv
území po rekultivaci vypadat a jaké
bude jeho další využití, rozhoduje
vždy zastupitelstvo jednotlivých obcí
a měst, o možnostech dalšího využití
diskutujeme s veřejností a občanskými
iniciativami, veškeré práce jsou pod
kontrolou úřadů ochrany životního
prostředí. Snažíme se nacházet řešení,
která lidé v běžném životě ocení,“
vysvětluje Tabášek.
Přátelská cenová politika přiblíží
golf lidem
Co tedy na rekultivované ploše
o rozloze 63 hektarů vlastně vzniklo? Zkušení golfisté mohou využít
devítijamkové Mistrovské hřiště, které
je s 3 567 metry jedním z nejdelších
v Evropě. Naopak pro úplné začátečníky je určeno veřejné hřiště s délkou
Open Mine 3 I 2012
20
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
přesahující 1,5 kilometru, součástí
areálu jsou i osvětlené cvičné plochy.
Pomyslným srdcem resortu je budova
s veškerým zázemím pro hráče s dominantou v podobě repliky těžní věže,
která symbolicky připomíná, v jakém
regionu se hřiště nachází. Z ní mají
návštěvníci jako na dlani nejen samotné hřiště, ale i doly Darkov a ČSM,
za nimiž se v dálce zvedá mohutné
panorama Beskyd.
V porovnání s ostatními golfovými
areály v kraji i České republice zvolila
společnost OKD naprosto odlišnou
cenovou strategii, která je k zájemcům
o golf mimořádně přátelská. „Chceme
ukázat, že golf není jen sportem pro
bohaté byznysmeny a zahrát si ho
může každý, koho tato hra láká. Jsme
rádi, že přicházejí rodiny s dětmi,
ve spolupráci se školami a Nadací OKD
pořádáme dětské akademie a vůbec
chceme tento sport přiblížit lidem z regionu,“ prozrazuje manažer golfového
hřiště Libor Buchta.
Začátečníci si tak mohou na veřejném
hřišti zahrát za 100 korun, zkušení
golfisté na mistrovském za 350 korun,
vstup na cvičné plochy je zdarma, nízké
poplatky se platí pouze za půjčení potřebného vybavení (míče, hole, vozík…).
Golf Resort Lipiny nabízí hráčům kromě unikátního hřiště také nezaměniltený výhled
s panorametem černouhelných dolů Darkov a ČSM, za nimiž majestátně ční vrcholky Beskyd.
Přátelská je i cenová politika pro
členství v klubu, kde základní sazba
činí 30 000 korun, senioři, junioři i děti
mají výraznou slevu, stejně tak jsou
významně zvýhodněni současní i bývalí
zaměstnanci skupiny NWR.
Ambiciózní projekt pochopitelně nebyl
zadarmo. Celkové náklady se vyšplhaly
na téměř 200 milionů korun, přičemž
kromě prostředků OKD se na projektu podílely finance z Evropské unie.
Společnost OKD počítá s tím, že přilehlé
území o rozloze 63 hektarů, na němž
aktuálně probíhají rekultivační práce,
by mohlo být využitou k rozšíření současného devítijamkového Mistrovského
hřiště na osmnáctijamkové. Zpočátku
se počítá s akcemi spíše menšího formátu, v budoucnu se možná dočkáme
i prestižního turnaje profesionálů.
Marek Síbrt
[email protected]
Marek Síbrt vystudoval
Filozofickou fakultu Ostravské
univerzity. Pracoval jako mediální
analytik pro společnosti InnoVatio
a Media Tenor, kde měl na starosti
audity komunikace klíčových
klientů (České dráhy, Vodafone,
T-Mobile). Pro klienty z mediální
branže (Česká televize, Český
rozhlas, TV Nova, STV) realizoval
projekty monitorující dodržování
kvalitativních standardů
žurnalistiky a zákonných norem.
Mediální komunikaci a sociologii
vyučoval na několika univerzitách.
Ve společnosti OKD zastává pozici
poradce pro PR a projektového
manažera.
Dominantou areálu je replika těžní věže, z níž má návštěvník celý areál jako na dlani.
Open Mine 3 I 2012
21
ekonomika
interview
technologie
Hendikepovaní lidé mají díky
Nadaci OKD kde bydlet i pracovat
Mnozí z nás si nedokáží představit, co vše může vzniknout v areálu bývalého
černouhelného dolu po ukončení jeho činnosti. Přesto mohou tyto objekty určené
původně pro naprosto jiné účely, najít využití, které je prospěšné pro společnost.
Pojďme se zastavit na jednom místě, kde se to díky spolupráci neziskového
sektoru, státní správy i samosprávy, peněz z fondů Evropské unie a nadaci
těžařské společnosti OKD úspěšně podařilo.
Památkově chráněný areál bývalého
Dolu Alexander v Ostravě-Kunčičkách
se v posledních letech změnil k nepoznání a velký podíl na tom má i Nadace
OKD. Zásluhou činnosti Charity sv.
Alexandra se z chátrající lokality stalo
živé centrum, které pomáhá lidem
v nesnázích.
V chráněných dílnách vybudovaných
v areálu bývalého hlubinného dolu
našlo práci více než 50 zdravotně
postižených lidí, bývalá administrativní
budova se pak změnila v objekt pro
chráněné bydlení pro lidi s duševním
postižením, organizace navíc poskytuje sociální poradenství lidem v tísni.
S Charitou sv. Alexandra, která v roce
2011 oslavila desáté výročí od svého
založení, spolupracuje Nadace OKD
od svého vzniku v roce 2008. Doposud podpořila její projekty částkou
4 765 000 korun.
Chráněné dílny: nepodceňujme lidi
s hendikepem
Chráněné dílny zaměstnávající zdravotně znevýhodněné jsou klíčovou
součástí činnosti Charity sv. Alexandra. Například ve stolárně v prostorách bývalé kovárny, která byla
upravena na bezbariérový přístup, aby
vyhovovala svým účelům, lidé s hendikepem vyrábějí věci ke každodennímu
použití. Jde například o kuchyňské
linky, stoly či židle. Nedílnou součástí
zdejších chráněných dílen jsou také
textilní, keramická nebo šperkař-
ská dílna. Hendikepovaní nacházejí
uplatnění i při separaci především
elektroodpadu.
Od těžařské nadace dostala v minulosti Charita sv. Alexandra příspěvek
na stroje do dílen, na tvorbu dalších
pracovních míst pro hendikepované či
opravu bývalé kočárovny, kde funguje
třídírna plastů.
Chráněné dílny zaměstnávající osoby
s různorodým zdravotním postižením.
Jedná se například o osoby s poruchou
sluchu, zraku nebo osoby vyřazené
z průmyslových provozů. Nabízejí také
pracovní uplatnění lidem s psychickým
onemocněním, diabetikům či jiným
zdravotním omezením, které jim brání
zařadit se na volném trhu práce.
Právě podpora práce lidí s různým
zdravotním omezením, která pomáhá
jejich integraci do majoritní společnosti, je od roku 2011 jednou z nosných oblastí činnosti Nadace OKD.
Ta v uplynulém roce rozdělila mezi
34 chráněných dílen zhruba devět
milionů korun. „Na tuto oblast jsme
se poprvé dominantně zaměřili loni,
kdy měly mnohé chráněné dílny kvůli
snižování státních dotací i legislativním změnám velké problémy. Díky
naší podpoře se udržely na trhu,
a navíc vytvořily několik desítek nových pracovních míst pro hendikepované. Zároveň přináší velmi zajímavé
a konkurenceschopné výrobky. Letos
chceme v tomto trendu pokračovat,
Open Mine 3 I 2012
22
bezpečnost
rekultivace
Dříve zpustlý areál památkově chráněného Dolu Alexander se v
posledních letech změnil k nepoznání.
protože právě zapojení do pracovního
procesu umožňuje zdravotně znevýhodněným lidem integraci do běžného
života,“ tvrdí ředitel Nadace OKD Jiří
Suchánek. Zaměstnavatelům na chráněném trhu práce tak letos nadace
v grantové kole přidělila více než 6
milionů korun.
Chráněné bydlení jako cesta
k integraci
V roce 2011 získala Charita sv. Alexandra mimo jiné Cenu Nadace OKD
za projekt, v němž vybudovala chráněné bydlení pro deset osob a podmínky
pro socioterapeutické dílny v bývalé
administrativní budově dolu. Nadace
OKD poskytla na projekt půl milionu
korun. „Z peněz jsme zaplatili projekt,
stavební povolení a realizovali první
etapu oprav. Díky tomu jsme získali
dvanáctimilionovou dotaci z evropských fondů,“ popisuje ředitel charity
Pavel Folta.
odpovědnost
Důl Alexander nabízí uplatnění několika desítkám
hendikepovaných lidí. Také díky Nadaci OKD.
Projekt zaměřený na dlouhodobé
využití památkové budovy k sociálním
účelům dostal díky hornické nadaci
reálné obrysy. „Chráněné bydlení využíváme pro klienty s duševním postižením. Chceme je zapojit do pracovního
cyklu, osvobodit od závislosti na podpoře státu a posunout je do běžného
života společnosti,“ říká Folta.
že ekonomicky soběstační dokážeme
být v našem prostředí jen velmi obtížně. O to cennější je, že kromě veřejných
a evropských peněz existují v našem
regionu firmy, kterým není lhostejná
kvalita života lidí v regionu, kde vyvíjejí
svou činnost. A OKD mezi ně bezesporu
patří, za což firmě patří velké poděkování,“ uzavírá Folta.
Bez podpory velkých firem
by to nešlo
Spolupráce všech zaměstnanců
v chráněných dílnách je závislá
na vzájemné toleranci, přizpůsobování se a pochopení problémů spolupracovníků. Chráněné dílny nejsou
schopné plně konkurovat tržnímu
prostředí, jejich cílem totiž není
primárně zisk, ale právě plnohodnotná
integrace zdravotně znevýhodněných
zaměstnanců do života většinové
společnosti.
Charita sv. Alexandra ukazuje, že i v celosvětově ekonomicky obtížné době
mohou hendikepovaní lidé vytvářet
konkurenceschopné výrobky a stát se
plnohodnotnou součástí společnosti
Stejně jako v řadě dalších neziskových
organizací by to ale nebylo možné bez
podpory města, státu a ekonomicky
silných subjektů z firemní sféry. „Legislativní změny na nás dopadají tvrdě,
stejně jako nejistota v ekonomice.
Za deset let své práce jsem pochopil,
Marek Síbrt
[email protected]
Open Mine 3 I 2012
23